Energetická koncepce ČR uhlí jako nejvýznamnější domácí energetický zdroj

Vysoká škola ekonomická v Praze Národohospodářská fakulta Hlavní specializace: Hospodářská politika

Energetická koncepce ČR – uhlí jako nejvýznamnější domácí energetický zdroj diplomová práce

Autor: Radka Lepeltová Vedoucí práce: Doc. Ing. Antonín Dvořák,CSc. Rok: 2009

Prohlašuji na svou čest, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.

Radka Lepeltová V Praze, dne 6. 5. 2009

Na tomto místě bych chtěla poděkovat za odborné rady a spolupráci vedoucímu práce panu doc. Ing. Antonínu Dvořákovi, CSc a odbornému konzultantovi panu Ing. Drahomíru Šelongovi.

Abstrakt Státní energetická koncepce určuje směr země v energetickém průmyslu a nastiňuje hlavní nástroje a trendy v této oblasti. Prioritou státní energetické koncepce je dosažení energetické bezpečnosti země, jež je možné docílit s více zdroji energií palivového mixu. Hlavní složku tuzemského energetické mixu tvoří hnědé uhlí, které je nejvíce využíváno v hnědouhelných elektrárnách na výrobu elektrické energie a tepla. Těžba uhlí tvoří a tvořila jednu ze základních složek národního hospodářství České republiky, avšak se získáváním uhlí jsou spojeny i negativní dopady v ekologické oblasti. Další dobývání domácích uhelných zásob je však omezeno tzv. územními ekologickými limity těžby hnědého uhlí, které chrání životní prostředí a obce před následky těžby. Mnohé hnědouhelné zásoby však mohou tvořit i v budoucnu významný zdroj energie, který umožní dosažení bezpečnosti, nezávislosti výroby a cenové dostupnosti energie. V práci je bližší vysvětlení limitů a vývoj při jejich prolomení. Dalšími zdroji výroby energie jsou jaderná energie a obnovitelné zdroje energie, které nabývají stále na významu a připívají k dosažení vyváženého energetickému mixu.

Abstract The state energy conception sets the direction in energy industry and outlines main instruments and trends in this area. The priority of the state energy conception is to reach energy security of the country, which can be ensured by more energy resources of the fuel mix. The main component of the domestic energy mix is brown coal, which is mostly used in brown coal electric works for generating electric energy and heat. Coal mining is and was one of the main elements of Czech Republic’s national industry, but there are also negative ecological impacts connected with coal winning. Further coal mining is restricted by so-called territorial ecological limits for brown coal mining that protect the environment and community against the mining consequences. Many of the brown coal supplies can, however, also in future represent an important energy resource, which will enable security, production independence and price availability of energy. At work is further explanation of the limits and progress of breaking the limits. Other energy resources are nuclear energy and renewable energy resources, whose importance rises and which contribute to a balanced energy mix.

Obsah Úvod................................................................................................................................................ 1 1. Státní energetické koncepce ČR ................................................................................................ 3 1.1

Cíle platné státní energetické koncepce ..................................................................................4

1.1.1.

Maximalizace energetické efektivnosti ...................................................................................4

1.1.2.

Zajištění efektivní výše a struktury spotřeby prvotních energetických zdrojů ........................5

1.1.3.

Zajištění maximální šetrnosti k životnímu prostředí ...............................................................6

1.1.4.

Dokončení transformace a liberalizace energetického hospodářství .......................................6

1.2.

Nástroje platné státní energetické koncepce............................................................................7

1.2.1.

Maximalizace energetické efektivnosti ...................................................................................7

1.2.2.

Zajištění efektivní výše a struktury spotřeby PEZ...................................................................9

1.2.3. Zajištění maximální šetrnosti k životnímu prostředí.....................................................................10 1.3. Platná energetická politika ČR ....................................................................................................12 1.3.1. ,,Zelený scénář – U“......................................................................................................................12 1.3.2. Pravděpodobný předpokládaný budoucí vývoj do roku 2050.......................................................13 1.3.3. Současný stav energetiky ČR........................................................................................................16 1.4. Energetická politika EU ...............................................................................................................21

2. Energetika, externality a životní prostředí .............................................................................. 25 2.1. Externality........................................................................................................................................25 2.2. Emise skleníkových a ostatních plynů ............................................................................................30

3. Složky energetického mixu v ČR ............................................................................................. 32 3.1. Fosilní paliva...................................................................................................................................32 3.1.1. Uhlí................................................................................................................................................32 3.3.2. Zemní plyn ....................................................................................................................................37 3.2. Jaderná energie ..............................................................................................................................38 3.3. Obnovitelné zdroje energie............................................................................................................40 3.3.1. Vodní energie................................................................................................................................41 3.3.2. Biomasa.........................................................................................................................................42 3.3.3. Větrné elektrárny...........................................................................................................................44 3.3.4. Fotovoltanické systémy.................................................................................................................46 3.3.5. Geotermální energie......................................................................................................................47 3.4. Zhodnocení energetického mixu v ČR a jeho budoucí vývoj .....................................................48

4. Analýza využívání uhlí a územních ekologických limitů v ČR............................................... 50 4.1. Historie těžby uhlí v ČR ................................................................................................................50 4.2. Územní ekologické limity těžby hnědého uhlí..............................................................................52 4.3. Návrhy řešení uvolnění územních ekologických limitů ..............................................................54 4.4. Historický průběh těžby uhlí.........................................................................................................56 4.5. Důsledky problematiky územně ekologických limitů .................................................................57 4.5.1. Úloha územních ekologických limitů z ekonomického hlediska..................................................58 4.5.2. Úloha územních ekologických limitů z hlediska ŽP.....................................................................59

Závěr ............................................................................................................................................. 61 Příloha – mapové dokumentace .................................................................................................. 63 Literatura...................................................................................................................................... 66 Seznam obrázků a tabulek:.......................................................................................................... 72 Summary....................................................................................................................................... 74

Úvod V úvodu představím následující téma. Státní energetická koncepce České republiky, která se stala hlavním podkladem této práce, určuje jakým směrem se bude energetické hospodářství země vyvíjet v budoucnu. Usměrňuje používání energetických zdrojů a vytváří podmínky pro jejich bezpečné využívání v energetickém průmyslu země. Jedním z hlavních cílů koncepce je docílení energetické bezpečnosti země, jež je možné dosáhnout s využíváním více druhů energií v tzv. energetickém mixu. Mezi hlavní zdroje energií patří v České republice převážně tzv. fosilní paliva (uhlí, plyn, ropa), z nichž významnou roli hraje právě hnědé i černé uhlí. Těžba uhlí, jak černého v hlubinných dolech, tak hnědého v dolech povrchových, tvoří a tvořilo jednu ze základních a nejdůležitějších hodnot národního hospodářství České republiky a můžeme ji započítávat mezi významné složky národního důchodu. Získávání těchto strategických surovin bylo a je nepostradatelnou součástí rozkvětu českého těžkého a energetického průmyslu, jehož základnou je využívání tuzemských uhelných dolů, čímž bohužel může dobývání domácích uhelných zdrojů souviset s negativními a těžko odstranitelnými dopady i v ekologické oblasti. Výroba elektrické energie z ropy a zemního plynu se prakticky nevyužívá a výroba tepla ze zemního plynu pouze omezeně, neboť Česká republika je závislá na dovozu těchto komodit. Dalšími zdroji energie jsou jaderná energie i obnovitelné zdroje, které nabývají stále na významu a je jim věnována zvyšující se pozornost. Cílem diplomové práce je nastínění českého nynějšího energetického průmyslu a jeho budoucího vývoje, kde Státní energetická koncepce bude hlavním pilířem práce. Snahou je odhalit nejlepší možné složeni palivového mixu, tak aby odpovídal platným předpokladům koncepce s důrazem na naše surovinové zásoby zejména uhelné komodity. Pokusím se zhodnotit, zda-li uhlí bude stále důležitý energetický zdroj a jednou z nejvíce využívaných základních složek energetického mixu. S námětem těžbou uhlí a s ní spojenými otázkami jsem se zaobírala již během mého studia v seminární práci, kde mě toto téma velmi upoutalo. Díky tomu se snažím pokračovat, rozšířit a aktualizovat prvotní práci a doplnit ji o nepostradatelná data.

1

V první kapitole naznačím cíle, priority a používané nástroje Státní energetické koncepce České republiky, kde představím hlavní směr budoucího ubírání se českého energetického průmyslu a výroby elektrické a tepelné energie jako takové. Prioritami zůstávají maximální efektivita při zpracovávání energetických zdrojů, preference energetických úspor, využívání šetrných metod výroby energie k životnímu prostředí s celkovým důrazem na ochranu klimatu a snaha o nastavení takového vyváženého energetického mixu, který zabezpečí veškerou společenskou poptávku po energii s důrazem na domácí zdroje energie zejména na uhelné zásoby. Dále přiblížím evropskou strategii v energetické oblasti a poukáži na soudobý vývoj v České republice. Druhá kapitola se zaměřuje na negativní dopady, které souvisí s produkcí a se získáváním zdrojů v energetice. Zde budou uvedeny mnohé neefektivnosti v jednotlivých složkách energetických zdrojů a celkového mixu. Následnou třetí kapitolou rozčlením jednotlivé složky energetického mixu a ukáži možnosti výroby energie ze samostatných složek. Snahou bude odhad v popisu složek mixu a nastínit možné úskalí při dodržování cílů státní energetické koncepce v sekci domácích uhelných zdrojů a uvést proč je využívání uhlí nezbytné pro potřeby soudobé a budoucí energetiky. V poslední čtvrté kapitole zhodnotím analýzu minulého a současného vývoje energetiky z pohledu využívání uhlí jako významné energetické suroviny a ukáži možné budoucí trendy v energetickém hospodářství. V dalších částech práce budu vycházet z publikované Státní energetické koncepce Ministerstva průmyslu a obchodu z roku 2004 a jejího pracovního návrhu z roku 2008.

2

1. Státní energetické koncepce ČR První energetická politika České republiky byla schválena usnesením vlády ČR č. 112/92 dne 19.2.1992. Stala se základem pro postup vlády v energetickém hospodářství a zformulovala základní požadavky provedení změn v energetické oblasti. Mezi její pilíře patřilo zejména dodržování požadavků a priorit tržní ekonomiky díky liberalizaci cen a privatizaci státních podniků1, zmenšování energetické náročnosti průmyslu ČR, rozdělení a maximalizace efektivity energetických zdrojů, programy ekologického získávání a užití energie, restrukturalizace uhelného průmyslu, rozhodnutí o dokončení JE Temelín a pod2. Energetická politika byla průběžně obnovována tak, aby vyhovovala stále náročnějším požadavkům souladu mezi energetickou a ekologickou oblastí. Následující energetická politika byla schválena usnesením vlády ČR č. 50 dne 12.ledna 2000, představuje skupinu opatření k docílení ekonomické přeměny energetického hospodářství (liberalizace trhu s elektrickou energií, deregulace cen…) a sbližování tuzemské energetické legislativy s legislativou EU3. ,,V rámci aktualizace nejde o volbu zcela nové energetické strategie, ale o doplnění o její nové priority. Ty by měly vytvořit komplexnější pilíře ekonomicky životaschopného, bezpečného a ekologicky vyhovujícího energetického hospodářství, pro zajištění udržitelného rozvoje České republiky“. [ Pouček,2003] Jako třetí dokument v energetice byla ustanovena státní energetická koncepce (SEK) usnesením vlády České republiky č. 211 ze dne 10.3.2004. SEK České republiky, jak ji zpracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu a vláda České republiky schválila svým usnesením č. 211 ze dne 10.3.20044, je důležitou strategií hospodářské politiky státu, která ovlivňuje vývoj České republiky v energetickém hospodářství na několik desítek let a to do roku 2030 a připravovaný návrh aktualizace z listopadu 2008 je dlouhodobou predikcí dosahující až do roku 2050. Udává povinnost státu zodpovědně a spolehlivě distribuovat energii v cenách, které jsou dostupné všem soukromým, státním i podnikatelským subjektům, dohlíží na životní prostředí, které by mohlo být poškozeno neefektivním využíváním energie a řídí se zásadami udržitelného rozvoje.

1

Stecenková, M.: Energetická koncepce ČR, 2008, str. 22 Pouček, J.: Aktualizace státní energetické koncepce, MPO, 2003 3 Pouček, J.: Aktualizace státní energetické koncepce, MPO, 2003 4 MPO: Státní energetická koncepce ČR, Praha 2004 2

3

SEK má dopady i na obyvatele státu, neboť určuje z jakých zdrojů se bude energie vyrábět a výdaje jaké budou muset občané na její platbu vynaložit. Koncepce státu vychází, jak již bylo řečeno, z tzv. energetickému mixu, který patří k prioritním cílům koncepce. Je snahou umožnit výrobu energie z několika samostatných druhů zdrojů, abychom zajistili požadavek tzv. energetické bezpečnosti země (tedy zajištění soběstačnosti získávání strategických surovin pro výrobu energie v zemi, během nebezpečného vývoje událostí, kdy země může být např. zapojena do ozbrojeného mezinárodního konfliktu nebo podléhat nepříznivým klimatickým jevům) a tím znemožnili případnou závislost země na dodávkách energie ze zahraničí nebo úplný výpadek dodávek energie, které by znamenaly velké ztráty českého hospodářství a společnosti.

1.1 Cíle platné státní energetické koncepce 5 Státní energetická koncepce ČR, jak ji zpracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu, si stanovila následující cíle, které představují hlavní priority budoucího vývoje energetického hospodářství v České republice. V koncepci jsou zahrnuty čtyři hlavní cíle, které jsou rozčleněny na celou řadu dílčích cílů. Tyto představené cíle by se měly v následujícím období naplňovat a můžeme je považovat za důležité vodítko pro samotnou produkci a distribuci energie a její dopady v ekonomické i ekologické oblasti. Cíle byly definovány takto:

1.1.1. Maximalizace energetické efektivnosti Do tohoto cíle můžeme zahrnout několik menších cílů. Tato snaha má za úkol docílit energetické efektivnosti: -

při získávání a přeměnách energetických zdrojů – upřednostňování energií a takových technologií, jenž umožní spolehlivě a bez velkých ztrát získávat primární zdroje energie, pomohou eliminovat ztráty při jejich přepravě a přispějí k výrobě elektrické energie a tepla zároveň.

-

při maximalizaci zhodnocování energie – směřuje k využívání takové technologie, procesů a výrobě, které nejvíce zhodnotí spotřebovanou energii HDP.

5

MPO: Státní energetická koncepce ČR, Praha 2004, str. 4-7 a její pracovní návrh 2008

4

-

při maximalizaci úspor tepla – snaha o omezování tepelných ztrát v domech a obytných komplexech, které využívají jak podnikatelské a státní subjekty, tak i domácnosti.

-

při maximalizaci efektivnosti spotřebičů energie – tento dílčí cíl ústí ke snaze preferovat energeticky šetrné spotřebiče v oblastech domácích typů elektrických spotřebičů, úsporných dopravních prostředků a pohonů a v neposlední řadě v podpoře technologicky vyspělých zařízení na výrobu tepla a tepelné energie.

-

při maximalizaci efektivnosti rozvodných soustav – zde se usiluje o vybudování efektivních energetických systémů, jejich centralizaci a takových rozvodných a přepravních sítí, které zabrání ztrátám vzniklým při distribuci energie.

1.1.2. Zajištění efektivní výše a struktury spotřeby prvotních energetických zdrojů Tento cíl je zaměřen na preferenci prvotních zdrojů energie (PEZ), do kterých můžeme zahrnout jak vyčerpatelné zdroje zastoupené především fosilními palivy, tak i nevyčerpatelné zdroje energie, ke kterým řadíme sluneční, vodní a další energii. I takovýto cíl je rozčleněn na několik podcílů: -

podpora výroby elektřiny a tepelné energie z obnovitelných zdrojů energie – obnovitelné zdroje hrají při výrobě energie významnou roli. Mezi ně řadíme větrnou, sluneční, vodní, geotermální energii a také biomasu. Díky využívání těchto obnovitelných zdrojů, které jsou již díky svému přírodnímu původu šetrné k životnímu prostředí můžeme docílit rozdělení výroby energie z několika zdrojů, tedy napomoci snaze ochrany životního prostředí a samostatnosti České republiky ve výrobě elektrické a tepelné energie.

-

optimalizace

využití

domácích

energetických

zdrojů

–

využíváním

domácích

energetických komodit, převážně hnědého a černého uhlí, bude snahou posilovat nezávislost České republiky a tedy udržování tzv. energetické bezpečnosti země. -

optimalizace využití jaderné energie – zvětšování podílu výroby energie z jaderných zdrojů umožní plnění cíle dosažení energetické nezávislosti země na zahraničních zdrojích a také dosažení zdravého a kvalitního prostředí, které je poškozováno hlubinnou i povrchovou těžbou uhelných surovin a dále napomůže ke snižování emisí skleníkových plynů.

5

1.1.3. Zajištění maximální šetrnosti k životnímu prostředí Kvalitní životní prostředí je nedílnou součástí našeho života a jeho ochrana patří k prioritním cílům energetické koncepce. Ohleduplnost k životnímu prostředí je zakotvena v nejlepší možné struktuře využívání primárních zdrojů energie a následné produkci elektrické a tepelné energie. Tento třetí cíl v sobě zahrnuje: -

minimalizaci emisí poškozujících životní prostředí a emisí skleníkových plynů – cílem je upřednostňování takových moderních zařízení a postupů, které umožňují snižování vypouštěných emisí a tím přispívají k ochraně okolního prostředí a krajiny.

-

minimalizace ekologického zatížení budoucích generací – zde se stát bude zasazovat o takové metody výroby, které eliminují jakékoli budoucí poškození životního prostředí v podobě těžko zneškodnitelných a nerecyklovatelných odpadů. Dále tento cíl v sobě zahrnuje požadavek bezpečného skladování právě těch zdrojů odpadů, které nelze nijak opatrně odstranit.

-

minimalizace ekologické zátěže z minulých let – pozvolná likvidace špatně vstřebatelných látek vzniklých při nešetrném spalování zdrojů v procesu získávání energie.

1.1.4. Dokončení transformace a liberalizace energetického hospodářství V rámci tohoto cíle je zahrnuto plné přizpůsobení tržnímu modelu energetického hospodářství. Toto úsilí vyžaduje: -

minimalizaci cenové hladiny všech druhů zdrojů – požadavek udržení přijatelnýchž cen energií, díky snaze vytvořit konkurenční prostředí v produkci i přenosu energií.

-

optimalizaci zálohování zdrojů energie – v tomto bodě je snahou docílit možnou volbu dodavatele energie díky lepším regulačním a podnikatelským podmínkám a ukončit tím závislost pouze na jednom distributorovi energie. Tím bude vyloučena pravděpodobnost možnosti přerušení dodávek energie a dosaženo vyšší bezpečnosti distribuce energie v případných nečekaných a nechtěných situacích.

6

1.2.

Nástroje platné státní energetické koncepce6

Abychom mohli naplnit a dodržet stanovené cíle v SEK byla sestavena skupina nástrojů a opatření. Do této skupiny můžeme zařadit nástroje legislativní, státní programy podpory, dlouhodobé výhledy a koncepce a jiné. Používané nástroje můžeme rozčlenit dle jednotlivých specifikovaných cílů definovaných v předchozí kapitole.

1.2.1. Maximalizace energetické efektivnosti Prostřednictvím efektivního využívání energetických zdrojů je snahou snižovat energetickou náročnost všech zúčastněných subjektů (domácnosti, podnikatelé, stát) při

hospodaření

s elektrickou či tepelnou energií. Tím je možné docílit stanovených požadavků energetické koncepce, zejména dosáhneme poklesu odběru energie, nezávislosti na zahraničí v dovozu energie, zlepšení v oblasti životního prostředí (pokles emisí znečišťujících látek) a také zvýšení tuzemských zásob potřebných pro výrobu energie, které patří mezi vyčerpatelné a neobnovitelné zdroje energie, převážně hnědého a černého uhlí. V českém hospodářství stále převažuje vysoká spotřeba elektrické energie, a to zejména v průmyslu, stavebnictví a dopravě. Dlouhodobé cíle v oblasti maximalizace energetické efektivnosti jsou snižování spotřeby primárních zdrojů energie, dosahování vyšších celkových úspor energie v roce 2016 a to o 71,43 PJ7. Ve výhledu do roku 2050 nezvyšovat spotřebu energie a uchovávat poptávku po energii na úrovni dnešní spotřeby, stabilizace poklesu energetické náročnosti tvorby HDP v intervalu 3 – 3,5%8 platný do roku 2030, ve výhledu do roku 2050 už pouze 1,5 – 2,5%9 a pokles elektroenergetické náročnosti tvorby HDP v intervalu 2 – 2,5%10. Nástroje uplatňované v této oblasti: •

Novely zákonů č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích – energetický zákon a č. 406/2000 Sb.,

6

MPO: Státní energetická koncepce ČR, Praha 2004, str. 7-20 a její pracovní návrh 2008 MPO: Návrh státní energetické koncepce ČR do roku 2050, Praha 2008, str.10 8 MPO: Státní energetická koncepce ČR, Praha 2004, str. 8 9 MPO: Návrh státní energetické koncepce ČR do roku 2050, Praha 2008, str.10 10 MPO: Návrh státní energetické koncepce ČR do roku 2050, Praha 2008, str.10 7

7

o hospodaření energií, otevření trhu s elektrickou energií a plynem a sjednocení fungování tohoto trhu u nás s trhem EU, uplatňování směrnice EU č. 2002/91/ES o energetickém provedení staveb a díky ní dosahovat úspor energie. •

Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů.

•

Legislativa podpory výroby elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů a z kombinované výroby elektřiny a tepla – vyhláška č. 439/2005 Sb., která určuje detaily metod zjištění množství elektrické energie z kombinované výroby elektřiny a tepla a zjištění množství elektřiny z druhotných energetických zdrojů11.

•

Zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie upraven dle směrnice EU č. 2001/77/ES o způsoby podpory výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů. V zákoně je stanoveno ,,Vytvořit podmínky pro naplnění indikativního cíle podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny v České republice ve výši 8 % k roku 2010 a vytvořit podmínky pro další zvyšování tohoto podílu po roce 2010’’. [ Zákon č. 180/2005 Sb. ] 12.

•

Podpora využití kombinované výroby elektrické energie a tepla dle směrnice EU č. 2004/8/ES13.

•

Investiční pobídky dle novelizovaného zákona o investičních pobídkách č. 453/2001 Sb., usilování o zajišťování cílů SEK.

•

Vypracování predikce energetického hospodářství do 2050.

•

Úsilí o rekonstrukci a záměnu elektráren, které jsou již v provozu několik desítek let za technologicky vyspělejší a energeticky efektivnější s nižšími a šetrnějšími dopady na životní prostředí.

•

Využívání a podpora programů výzkumu a vývoje, které jsou v souladu s výše zmíněnými cíly.

•

Jednotná daňová soustava o daních energetických výrobků a elektřiny

11

Přehled právních předpisů, MPO, 2009 Zákon č. 180/2005 Sb, ze dne 31.3.2005 13 Směrnice Evropského parlamentu a rady 2004/8/ES o podpoře společné výroby elektřiny a tepla 12

8

1.2.2. Zajištění efektivní výše a struktury spotřeby PEZ Používáním nástrojů u tohoto cíle je nutno dosáhnout již předeslané energetické bezpečnosti České republiky v dlouhodobém horizontu, zamezit nečekaným výpadkům v distribuci energií. Hrozba nedostatku zdrojů na výrobě energie je vysoká a soustavná energetická dostupnost je nedílnou součástí moderní doby. Dodávky elektrické energie a tepla za nepříliš vysoké ceny jsou potřebné pro zajištění fungování nastavených společenských systémů a především moderního, technicky a energeticky náročného průmyslu. Česká republika je stále zemí, která je čistým exportérem fosilního paliva - uhlí a vyrobené elektrické energie, avšak je téměř nezbytný import ropy (94%)14 a zemního plynu (91%)15 převážně z Ruska, které zajišťuje dodávky ve výší 2/316. Česká republika je méně závislá na energetickém dovozu, a to jen z 42%17, neboť převažuje spotřeba domácích zásob tuhých komodit. Pro výrobu elektrické energie z jádra je nutný dovoz jaderného paliva, a to okolo 38%18. Bilance zahraničního obchodu s energetickými zdroji se pohybuje v ročním schodku mezi 130 – 140 mld.19 Kč, tento vývoj můžeme srovnat s rokem 2004, kdy činil schodek obchodní bilance pouze 70 – 80 mld.20 Kč. Pro zajištění dostatku zdrojů energií přispěje několik nástrojů a opatření, zejména zvyšování energetické efektivnosti, nadálé získávání energie z jádra a další podpora výstavby jaderných bloků, větší preference OZE ve výrobě elektrické energie a nezbytné využívání tuzemských a dosud nevytěžených zásob uhlí, především hnědého, které je vázáno tzv. územními ekologickými limity. Nástroje a opatření pro dosažení tohoto cíle: •

Zákon č. 458/2000 Sb. a jeho novely – tento zákon upravuje mimo jiné i řešení mimořádných situací v energetickém hospodářství – vyhlášení stavu nouze a využívání MPO v oblasti regulace importů elektrické energie a tepla21.

•

Zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií

14

Energetická bezpečnost, 2009 Energetická bezpečnost, 2009 16 Energetická bezpečnost, 2009 17 Stručná zpráva o výsledcích práce NEK, Praha, 2008, str. 3 18 Stručná zpráva o výsledcích práce NEK, Praha, 2008, str. 3 19 Stručná zpráva o výsledcích práce NEK, Praha, 2008, str. 3 20 MPO: Státní energetická koncepce ČR, Praha 2004, str.10 21 Zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) 15

9

•

Legislativa podpory výroby elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů a z kombinované výroby elektřiny a tepla – vyhláška č. 439/2005 Sb.

•

Zákon č. 189/1999 Sb. o nouzových zásobách ropy, „výše nouzových zásob ropy pro

každou kategorii vybraných ropných produktů musí, počínaje 31. prosincem 2005, trvale dosahovat úrovně vždy nejméně devadesátidenní průměrné spotřeby v předcházejícím kalendářním roce“. [Zákon č. 189/1999 Sb.]22 •

Zákon č. 240/2000 Sb. krizový zákon – počínání v krizových situacích23.

•

Nové jednání o územních ekologických limitech.

•

Podpora využívání alternativních paliv v dopravě - směrnice EU č. 2003/30/ES – v dopravě je snahou nahradit 20%24 používaných pohonných hmot alternativními palivy do roku 2020. Dále novela zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší.

Díky výše uvedeným nástrojům je snahou dosáhnout do roku 2030 takového složení PEZ, které odpovídá stanoveným cílům SEK25: 1. tuhá paliva

30 – 32%

2. plynná paliva

20 - 22%

3. kapalná paliva 11 – 12% 4. jaderné palivo 20 – 22% 5. OZE

15 – 16%

Dalšími definovanými cíly je udržení energetické dovozní závislosti, a to26: 1. v roce 2010 nejvýše 45% 2. v roce 2020 nejvýše 50% 3. v roce 2030 nejvýše 60%

1.2.3. Zajištění maximální šetrnosti k životnímu prostředí Neporušené životní prostředí je nezbytné pro zdravé fungování společnosti. Hospodářská činnost země negativně působí na životní prostředí a je všeobecně pokládána za jednu z možných příčin klimatických změn. 22

Zákon č.189/1999 Sb, 2009 Zákon č. 240/2000 Sb., ze dne 28. června 2000 o krizovém řízení a o změně některých zákonů 24 Zpráva pro Evropskou komisi k realizaci směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2003/30/ES z 8. května 2003 25 MPO: Státní energetická koncepce ČR, Praha 2004, str. 12 26 tamtéž 23

10

Na ochranu klimatu jsou i v oblasti energetiky České republiky přijímána různá opatření, zejména instalování finančně nákladných a technicky náročných zařízení ve výrobnách energie, které přispívají k minimalizaci poškození krajiny. Toto tvrzení můžeme dokumentovat na společnosti ČEZ a.s., která v období let 1992 – 1998 uvedla do provozu 28 odsiřovacích jednotek a 7 fluidních kotlů, provedla obnovu odlučovačů popílku a modernizaci řídících systémů elektráren v celkové hodnotě 111 mld. Kč.27 Dalšími nástroji napomáhajícími k ochraně životního prostředí jsou dodržování snižování produkce těžko rozložitelných organických látek a povolených emisních stropů. Dále plnění mezinárodních smluv ke snižování emisí skleníkových plynů vyplývající z Kjótského protokolu o změně klimatu přijatého 11.12.199728. Česká republika by měla snížit své emise v letech 2008 – 2012 o 8%29. Česká republika nyní splňuje Evropskou unií předepsané emisní stropy SO2 a NOx do roku 2010, ale měrné emise CO2 a NOx na obyvatele dosahují vyšších hodnot než v ostatních zemích EU30. V budoucím výhledu uvedeném v novém Návrhu Státní energetické koncepce do roku 2050 je i nadále nutné dodržování emisních stropů v roce 2010 - SO2 265 tis.tun, NOx 286 tis. tun, těkavé organické sloučeniny (VOC) 220 tis. tun a nových emisních stropů, které by měly být navrhnuty EU na rok 2020 a neustálou snahou je také vyšší uplatnění OZE ve výrobě elektrické energie, a to stanovenými podíly 8% pro rok 2010 a pro rok 2020 13% nahrazování běžných konvenčních paliv především benzínu a nafty biopalivy 10% v roce 2010 a další možné využívání druhotných zdrojů energie a alternativních paliv v dopravě31. Nástroje používané pro zajištění ohleduplnosti k ŽP, mezi které kromě již zmiňovaných nástrojů u prvních dvou cílů, patří také: •

Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění

•

Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, který se vztahuje na ,, práva a povinnosti osob a působnost správních úřadů při ochraně vnějšího ovzduší před vnášením znečišťujících látek lidskou činností,

27

ČEZ a.s.: Program vyčištění uhelných zdrojů, 2009 Kjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu, 2009 29 Kjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu, 2009 30 MPO: Návrh státní energetické koncepce ČR do roku 2050, Praha 2008, str. 12 31 MPO: Návrh státní energetické koncepce ČR do roku 2050, Praha 2008, str. 12,13 28

11

podmínky pro další snižování množství vypouštěných znečišťujících látek působících nepříznivým účinkem na život a zdraví lidí a zvířat, na životní prostředí nebo na hmotný majetek“. [Zákon č. 86/2002 Sb.] •

Nařízení vlády č. 350/2002 Sb., ,,upravuje imisní limity, meze tolerance, cílové imisní limity a dlouhodobé imisní cíle. Dále se stanoví způsob posuzování úrovně znečištění ovzduší, oblasti a místa se zhoršenou a dobrou kvalitou ovzduší a zásady měření úrovně znečištění ovzduší“. [Nařízení vlády č. 350/2002 Sb.]

•

Nařízení vlády č. 351/2002 Sb., upravuje závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí32 a nařízení vlády č. 352/2002 Sb., stanoví specifické emisní limity, postup uplatnění obecných emisních limitů, přípustná tmavost kouře a podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší33.

1.3. Platná energetická politika ČR V této subkapitole si představíme scénář české energetiky tzv. ,, Zelený scénář - U“, který byl vybrán z několika variant vývoje energetického hospodářství navrhnutých Státní energetickou koncepcí MPO a vývoj současné energetické politiky ČR.

1.3.1. ,,Zelený scénář – U“34 Ve výběru scénáře hrály roli různé posuzované faktory, zdůrazněme některé: investiční náklady jaderných elektráren, cena dováženého černého uhlí a zemního plynu, emise CO2 , energetická náročnost tvorby HDP, výše závislosti na dovozu energie, důsledky na zaměstnanost. Uvedený ,,Zelený scénář - U“ umožňuje vyšší využívání tuzemských zdrojů energie – převážně hnědého uhlí, černého uhlí, uranu a OZE. Scénář je koncipován tak, abychom zachovávali samostatnost ve výrobě energie. ČR disponuje velkými zásobami domácích zdrojů paliv, čímž máme komparativní výhodu v rámci zemí EU, neboť ostatní členské země jsou na dovozu energie více závislé35.

32

Nařízení vlády č. 351/2002 Sb., závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší Nařízení vlády č. 352/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší 34 MPO: Návrh státní energetické koncepce ČR do roku 2050, Praha 2008 str. 15-32 a SEK 2004 str. 37-50 35 Zpráva odborné komise pro posouzení energetických potřeb ČR v dlouhodobém časovém horizontu, 2008, str. 13 33

12

Abychom importu využívali pouze na takové komodity, kterými naše země nedisponuje – ropa, zemní plyn, kapalná paliva a redukovali emitování emisí všech používaných zdrojů investicemi do moderních technologií ve výrobě energie z uhlí, nových jaderných elektráren, obnovitelných zdrojů. Mezi konkrétní opatření v rámci ,,Zeleného scénáře - U“ patří podpora energetické efektivnosti, OZE, jaderné energetiky – JE Dukovany a JE Temelín s plánovanými 2 jadernými bloky. Tyto bloky rozšíří stávající kapacitu výkonu, nové jednání o územních ekologických limitech hnědého uhlí, prosazování povolování limitů importu černého uhlí, možný dovoz elektrické energie pouze však 5 TWh36 během roku a podpora výzkumu a vývoje díky státním programům.

1.3.2. Pravděpodobný předpokládaný budoucí vývoj do roku 205037 Na grafech, které následují, si ukážeme pravděpodobný vývoj energetiky České republiky vyplývající z výsledků analýz a výpočtů potřebných k sestavení scénáře. Ukazují souhrny vlivu několika vnitřních a vnějších faktorů, tržního mechanismu, zásahů státu a regulace, předpokladem je maximální využití domácích zdrojů energie a pouze nepatrné zvýšení spotřeby energie, které bude zajištěno prostřednictvím dodržování prvního stanoveného cíle maximální energetické efektivnosti38. Dodržováním a naplňováním veškerých již uvedených opatření a nástrojů by mělo energetické hospodářství ústit k maximálnímu zhodnocování spotřebované energie HDP, k lepšímu nakládání s energií a vytváření jejích úspor. Životní prostředí České republiky bude méně devastováno pokud budou dodrženy veškeré úmluvy vyplývající z mezinárodních požadavků energetiky a ŽP. V SEK z 2004 i v dlouhodobém návrhu do roku 2050 je počítáno s neměnící se spotřebou PEZ, neboť potřebná energie bude nahrazena úsporami energie, jak nám ukazuje obrázek č. 1. Dále je počítáno s útlumem těžby a využívání hnědého uhlí téměř o 40%39 ve srovnání s rokem 2000. Přehodnocené územní ekologické limity zvýší zásoby hnědého uhlí, které bude i nadále nejvíce využívaným zdrojem energie používaným na produkci elektřiny i tepla v technologicky upravených uhelných elektrárnách. V těžbě černého uhlí se počítá s poklesem a v roce 2030, tento útlum těžby by měl dosáhnout cca 40%40.

36

MPO: Státní energetická koncepce, Praha 2004, str. 41 MPO: Státní energetická koncepce, Praha 2004, str. 42 – 50 a pracovní návrh 2008 str. 15 - 31 38 MPO: Státní energetická koncepce, Praha 2004, str. 42 39 MPO: Státní energetická koncepce, Praha 2004, str. 49 40 tamtéž 37

13

Tuzemské černé uhlí má být nahrazováno dovozem této komodity ze zahraničí a podíl importu může dosáhnout až 55%41. Závislost ČR na dovozu energie je cca 42%42 a počítá se s jejím postupným nárůstem převážně díky útlumu dosavadních exportů domácích energií. Do budoucna se počítá také s navyšováním podílu zemního plynu, jaderného paliva a OZE. V roce 2030 by spotřeba OZE měla narůst asi 6,4 krát a jaderného paliva cca 2,5 krát ve srovnání s rokem 200043. Naopak význam ropy se bude snižovat. V oblasti spotřeby elektřiny je předpokládán mírný nárůst. Na obrázku č. 2 je tato predikce znázorněna. Do roku 2010 se počítá s exportním charakterem trhu s elektřinou a s rekonstrukcí uhelných elektráren. Na léta 2020 – 2025 je naplánovaná výstavba nového jaderného bloku o výkonu 600 MW44. Obrázek č. 1: Tuzemská spotřeba PEZ v PJ mezi roky 2005 - 2050 Tuzemská spotřeba PEZ [PJ] 2500 2000 1500 1000 500 0 2005sk

2006sk

2010

2015

2020

2025

2030

2040

2050

-500 Hnědé uhlí

Černé uhlí + koks

Ostatní tuhá paliva

Surová ropa

Kapalná paliva

Plynná paliva

Jaderné palivo

Elektřina

Obnovitelné zdroje

Zdroj: MPO, 2008

Cílem je také dosahování poklesu energetické účinnosti a emisí, jak nám ukazují obrázky č. 3,4. 41

MPO: Státní energetická koncepce, Praha 2004, str. 49 Zpráva odborné komise pro posouzení energetických potřeb ČR v dlouhodobém časovém horizontu, 2008, str. 13 43 Územní energetická koncepce kraje Vysočina, 2008, str. 9 44 tamtéž 42

14

Obrázek č. 2: Struktura konečné spotřeby energie PJ do roku 2050 Struktura konečné spotřeby energie 1400 1200 1000

[PJ]

800 600 400 200 0 2005sk 2006sk 2010

2015

2020

2025

2030

2035

2040

2045

2050

Hnědé uhlí

Černé uhlí + koks

Ostatní tuhá paliva

Kapalná paliva

Plynná paliva

Elektřina

Teplo

Obnovitelné zdroje

Zdroj: MPO, 2008

Obrázek č. 3: Energetická náročnost v MJ/Kč HPH do roku 2050 Energetická náročnost (MJ/Kč HPH) 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0 2005sk

2006sk

2010

2015

2020

2025

Energetická náročnost (MJ/Kč HPH)

Zdroj: MPO, 2008

15

2030

2040

2050

Obrázek č. 4: Množství vypouštěných emisí do roku 2050 Emise 300 250 200 150 100 50 0 2005sk

2006sk

2010

CO2 [mil. t]

2015

2020 SO2 [tis. t]

2025

2030

2040

2050

NOX [tis. t]

Zdroj: MPO, 2008

1.3.3. Současný stav energetiky ČR45 Vývoj energetického hospodářství ČR se řídí formulovanou SEK, která určuje jeho směr a opírá se o stejné principy a priority jako energetická politika EU (ochrana ŽP a udržitelný rozvoj, bezpečnost dodávek energie, podpora konkurenceschopnosti ekonomiky). Česká energetika od roku 1990 prošla řadou obměn. Za nejdůležitější můžeme považovat proběhlou privatizaci, kdy se energetické společnosti staly soukromými subjekty, čímž vnikly určité problémy při zásobování obyvatel energií. V soukromých firmách jsou manažeři hodnoceni podle toho jak zvýší tržní hodnotu společnosti a maximalizují zisk46. Díky tomu dochází ke snižování nákladů, a tedy i zásob nezbytných energetických zdrojů – uhlí a jaderné palivo.

45

Zpráva odborné komise pro posouzení energetických potřeb ČR v dlouhodobém časovém horizontu, 2008, str. 11 - 23 46 Holman, R.: Mikroekonomie středně pokročilý kurz, C.H. Beck, Praha 2002, str. 156

16

Touto strategií získají sice lepší ohodnocení firmy, ale dochází ke snižování bezpečných zásob a tím mohou být ohroženy i dodávky energie v tzv. krizových stavech (nedostatek neobnovitelných PEZ, přerušení dodávek energie v důsledku nečekaných přírodních katastrof, napadení jiným státem…). Privatizací stát přišel o možnost kontroly energetiky přímo a tedy nyní uplatňuje již výše zmiňované legislativní nástroje. Dále ke stávajícím zdrojům energie (uhelným a jaderné elektrárně) přibyla druhá jaderná elektrárna Temelín. Dle Pačesovy nezávislé energetické komise dále NEK, zřízené vládou v lednu 2007 na přezkoumání minulé energetické koncepce a programového prohlášení vlády v oblasti energetiky pod vedením předsedy Akademie věd ČR Václava Pačese, Česká republika v roce 2007 spotřebovala 1908,4 PJ47 primárních energetických zdrojů, kde se spotřeba PEZ v uplynulých letech nepatrně zvyšovala i při snižující se energetické náročnosti ekonomiky. Pozvolný pokles energetické náročnosti ekonomiky byl následkem růstu ekonomiky převážně v letech 2004-2006, kdy jsme se stali součástí evropského společenství a došlo k navýšení exportu. Energetická náročnost ekonomiky ČR je však stále vyšší o 45-50%48 než vykazují země EU 15. Tabulka č. 1: HDP, HPH a spotřeby zdrojů energie

HDP (mld.Kč) - st.c. 2000 HDP (mld.Kč) - st.c. 2000 TSPEZ (PJ) KSE (PJ) Spotřeba elektřiny btto (GWh) Spotřeba elektřiny ntto (GWh)

2000 2189,2 1983,5 1672,0 1027,0 63450 52292

2001 2242,9 2033,4 1693,1 1056,6 65108 53775

2002 2285,5 2084,9 1704,9 1036,8 64872 53581

2003 2367,8 2145,9 1815,9 1088,8 66992 54781

2004 2467,6 2231,5 1849,5 1118,8 68616 56388

2005 2617,6 2376,0 1847,8 1122,9 69945 57664

2006 2776,4 2528,0 1880,1 1132,8 71730 59421

Zdroj: MPO, 2008

47 48

Zpráva odborné komise pro posouzení energetických potřeb ČR v dlouhodobém časovém horizontu, 2008,str. 11 tamtéž

17

Obrázek č. 5: Energetická náročnost ČR 2000 - 2007

Zdroj: Zpráva NEK, 2008

Růst PEZ je dle zprávy NEK způsoben vyšším ekonomickým růstem (průmyslu a dopravy, které jsou náročné na energetiku), stále stoupajícím exportem elektřiny a díky změnám struktury zdrojů. Obrázek č. 6: Spotřeba primárních zdrojů energie

Zdroj: Zpráva NEK, 2008

18

Ve výrobě elektrické energie a tepla zůstává dominantou domácí uhlí, pomalu však dochází k poklesu tohoto podílu uhlí o 7,9%, ke kterému přibývá stále se zvětšující výroba elektřiny z jaderné energie o 5,6%49. V ČR se stále vyrábí více elektřiny než je spotřebováno. V roce 2007 z vyrobených 88 183,3 GWh bylo spotřebováno pouze 72 045,2 GWh elektřiny. Přebytek tedy činil 22%50. Díky tomu je domácí energetika zatím soběstačná, avšak jak dlouho? Pro splnění cíle obsahující závazek využívat OZE je více využívána výroba elektřiny ve vodních elektrárnách, produkce elektřiny z biomasy a větru. Složení zdrojů energií viz. obrázek č. 7. Konečná spotřeba energie pokračuje v mírně rostoucím trendu posledních let jak nám ukazuje obrázek č. 8. Elektřinu získáváme s průměrnou čistou energetickou účinností 33% a tedy k vlastní spotřebě elektřiny je třeba 37% PEZ, pokud tento poznatek vztáhneme na konečnou spotřebu energie, spotřebováváme na 17% konečné spotřeby cca polovinu používaných zdrojů energie51. Takto se nedostatečná energetická efektivnost v oblasti energetických přeměn stává překážkou, kdy neuspokojivá rekonstrukce a výměna stávajících systémových a průmyslových tepláren a elektráren nevede k jejich vyšší efektivnosti a úsporám. K opatřením napomáhajícím v této oblasti se používají nové účinnější technologie a procesy s menší náročností na energie a kombinovaná výroba elektrické energie a tepla zároveň. Obrázek č. 7: Zdroje výroby elektrické energie 2007 – MW % dle NEK 2008

49

MPO: Vyhodnocení naplňování cílů a sociálních dopadů realizace SEK, 2008, str. 10 Územní energetická koncepce kraje Vysočina, 2008, str. 23 51 Zpráva odborné komise pro posouzení energetických potřeb ČR v dlouhodobém časovém horizontu, 2008,str. 13 50

19

Obrázek č. 8: Konečná spotřeba energie členění dle jednotlivých paliv

Zdroj: Zpráva NEK, 2008

Nynější závislost na dovozu energie je velmi nízká, neboť dochází k velmi efektivnímu využívání tuzemských energetických zdrojů. V roce 2006 energetická závislost činila 42,1% a elektrizační soustava závisela na importu zdrojů energie, zejména zemního plynu a jaderného paliva, cca 37,7%, naopak v exportovaných položkách převládá černé uhlí a koks 40%, elektrická energie 28% a motorová paliva 10%52. V zajišťování kladného přístupu k životnímu prostředí je dosahováno úspěchů. Negativní ekologické dopady z energetiky se snižují, což můžeme dokumentovat následujícím grafem. Dochází ke snižování emitování emisí a imisních škodlivin, zvětšují se prostory rekultivované po těžbě uhlí, převážně hnědého, které je dobýváno povrchovou těžbou. Vývoj emisí je možné zhodnotit na obrázku č. 9, kde je zobrazen pozvolný pokles těchto emisí. Snižování emisí je důsledkem některých změn, které proběhly po roce 1989, kdy mnohé průmyslové podniky zanikly a nynější producenti emisí investují obrovské částky do nových a moderních technologií s cílem omezení produkce těchto škodlivých látek pro životní prostředí i jednotlivého obyvatele České republiky. 52

MPO: Vyhodnocení naplňování cílů a sociálních dopadů realizace SEK, 2008, str. 17

20

Obrázek č. 9: Vývoj emisí mezi léty 2000 - 2010

700

300

600

250

500

200

400 150 300

mil.t.CO2

tis.t.NOX,SO 2,CO

Vývoj emisí

100

200 100

50

SEK 2004

0

0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Rok

NOxsek SO2

SO2sek CO

Cosek CO2sek

Nox CO2

Zdroj: MPO, 2009

1.4. Energetická politika EU53 Evropská unie, jíž je Česká republika součástí, vytváří mnoho unijních politik mezi které můžeme započítávat i energetickou politiku EU. Důvodem pro její vznik byla snaha najít společný postup v řešení problémů klimatu, zabezpečení dodávek energií a vznik dobře fungujícího vnitřního trhu s energiemi. Energetická politika EU jako taková však nemá své kořeny v primárním právu, ve smlouvě o ES ani ve smlouvě o EU, a tudíž není považována za formální politiku jako je např. společná zemědělská politika EU. Energetice – trh uhlí - se v rámci EU věnuje Pařížská smlouva, která je základním stavebním kamenem Evropského společenství uhlí a oceli a pro oblast jaderné energie smlouva ustavující Evropské společenství pro atomovou energii EURATOM. Jinak je její výkon ponechám spíše v rukou samostatných členských zemích a je tedy převážně řešena na národní úrovni jednotlivých států.

53

Ficner, F., Kusák, M.: Energetický balíček Evropské komise jako počátek nové energetické politiky EU, 2007, str. 4 – 15 a Jedlička, J.,Doležal, R., Heřman, J.: Energetická politika EU a její nástroje, 2005

21

Větší důraz na energetické hospodářství je koncipován v zatím dosud neratifikované Smlouvě o Ústavě pro Evropu, kde je snahou propojení pravomocí mezi členskými zeměmi a EU v energetické oblasti. V této smlouvě jsou definovány další cíle energetické politiky EU mezi které můžeme zařadit již kromě výše uvedených také podporu energetické účinnosti, úspor energie i rozvoj nových a obnovitelných zdrojů. Evropská snaha k dořešení problémů vyplývajících z energetiky zapříčinila vznik tzv. Zelené knihy – Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii, kterou vydala Evropská komise v roce 2006. Zde byl formulován podklad nové energetické politiky EU postavené na třech základních bodech, které by měly být stále v souladu: •

Udržitelnost

•

Konkurenceschopnost

•

Zabezpečení dodávek

Na Zelenou knihu navazuje tzv. energetický balíček z ledna 2007, který se skládá z 9 dokumentů a představuje nový koncepční rámec energetické politiky pro následující léta. Balíček vyplývá z nutnosti společného postupu států EU v energetice a umožní společnou politiku v řešení stávajících problémů jako jsou zvyšování importu energií do EU – zejména ropy a zemního plynu, světová tendence navyšování cen a poptávky po energii a také nebezpečí negativního kolísání klimatu. Za priority do roku 2020 zveřejněné v tomto dokumentu jsou považovány54: -

redukce do roku 2020 emise skleníkových plynů ve vyspělých zemích o 30% ve srovnání s rokem 1990 a následně do roku 2050 až o 50% snížit emise skleníkových plynů ve světě.

-

jednostranný závazek EU docílit cca 20% útlumu emisí skleníkových plynů vůči roku 1990.

54

zvýšit podíl OZE na spotřebě energie EU na 20%

Zpráva nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb ČR v dlouhodobém časovém horizontu, 2008, str. 76

22

-

dosáhnout v každé jednotlivé zemi EU minimální podíl 10% obsahu biopaliv v benzínu a naftě

-

zmenšit spotřebu energie o 20% různými opatřeními na maximalizaci energetické efektivnosti

Evropská komise ve svých dokumentech, převážně pak ve třetím liberalizačním balíčku ze září 200755, uvádí jedinou možnou cestu jak docílit bezpečné, udržitelné a cenově přijatelné energie a tím je vytvoření liberalizovaného, integrovaného a účinného vnitřního trhu s energií. Komise stále není spokojena se současným stavem vývoje v energetickém hospodářství. Regulované ceny neumožňují vstup dalších subjektů na energetický trh, neuspokojivý ,,unbundling“ – oddělení sítí, nedostatečné pravomoci regulačních orgánů, diskriminace třetích subjektů v přístupu k soustavě a jiné. Na takovéto nedostatky reagovala komise opatřeními, která poslouží k zamezení předložených nedostatků. Mezi tyto opatření zahrňme: 1. posílení vnitrostátních regulačních orgánů a jejich spolupráce na evropské úrovni 2. unbundling – celková separace vlastnictví sítí od produkce a distribuce energie nebo soukromý provozovatelé sítí, které tyto sítě nevlastní 3. zavedení obecných zásad transparentnosti a bezpečnosti sítí Pro zajištění cílů bezpečnosti, klimatických změn a cenové přijatelnosti byl formulován v předposledním balíčku opatření tzv. klimato-energetický balíček z ledna 200856. Dle něj je nutné zavést solidaritu mezi všemi členskými zeměmi. Stále zmiňovaná diverzifikace energetických zdrojů, která by napomohla k minimalizaci závislosti na energii jak celé EU, tak i unijních zemí, je velmi důležitou strategií. Díky této strategii je možné osamostatnit země např. Maďarsko téměř 100% závislé na distribuci energetických surovin (převážně ropy a zemního plynu) z Ruska a jiných surovinově bohatých zemí.

55 56

Energetika, 2009 Energetika, 2009

23

Nutnost rozdělení výroby energie z několika druhů zdrojů je možné dokumentovat na vzniklém nedávném sporu mezi Moskvou a Kyjevem z ledna 2009, kdy Rusko zastavilo dodávky strategicky důležité suroviny-plynu do Ukrajiny. Tato situace znamenala velkou hrozbu nedostatku této komodity i v celé Evropě, neboť ukrajinský plynovod zásobuje celou Evropu cca 1/5 zemního plynu57. Komise navrhuje pro zabezpečení dodávek nepostradatelných surovin posílit stávající mechanismy solidarity, vytvořit návrhy jiných zón pro distribuci plynu do členských zemí a konstrukce dalších uzlů plynovodů v oblastech Střední Evropy a Pobaltí. Za důležité pole působnosti se v nejposlednějším balíku opatření z listopadu 2008 v energetické politice EU považuje prosazování energetické účinnosti a bezpečnosti. Součástí tohoto balíku je tzv. Strategický energetický přehled, který jmenuje šest prioritních oblastí: ,,Plán na propojení pobaltských zemí, jižní plynový koridor (Nabucco), LNG, Středomořský energetický okruh (rozvoj větrné a solární energie, integrace trans-saharského plynovodu), severo-jižní propojení v rámci střední a jihovýchodní Evropy a „off-shore wind“ v Severním moři (napojení větrných elektráren v Severním moři do sítí UCTE). Tento přehled je doprovázen analýzou nabídky a poptávky , materiálem o zdrojích, výrobních nákladech a výkonu technologií pro výrobu elektřiny, vytápění a dopravu“. [Energetika, 2009] Hospodářská oblast energetika bude zapojena do dražby povolenek, která by měla začít fungovat v novém režimu v roce 2013. Výnosy z ETS připadnou jednotlivým státům společenství a jejich cílem bude podpora EU v ekonomice ohleduplné k životnímu prostředí (podpora modernizací v obnovitelné energii, výzkum a vývoj…). Komise předpokládá příjmy z dražeb v roce 2020 okolo 50 miliard EUR58 ročně. Maximalizací energetické účinnosti je možné zamezit emitování množství škodlivého CO2, docílit ekonomického šetření v energetice, posilování konkurenceschopnosti a oslabování importu PEZ. Celkovou snahou EU je transformace společného trhu tak, aby bylo s energií nakládáno racionálně, aby byla energie využívána maximálně efektivně s minimálními dopady na životní prostředí. Snahou také zůstává postavit se problémům zvyšující se závislosti na dovozu primárních energetických zdrojů, strachu z pozvolného utlumování světové těžby fosilních energetických zdrojů, které jsou pomalu vyčerpávány a stále se jen pomalu řešícími nesnázemi v ekologické oblasti. 57 58

Britské listy: Rusko zrušilo dodávky plynu Ukrajině, 2009 Posílení růstu a vytváření pracovních příležitostí plněním závazků v oblasti klimatických změn, 2008

24

2. Energetika, externality a životní prostředí Energetické odvětví je považováno za jednoho z největších negativných ovlivňovatelů životního prostředí a klimatu celkově. ,,Energetika, pokud ji vnímáme jako celý komplex činností, od těžby a úpravy paliv, přes jejich dopravu k energetickým zdrojům, přes vlastní výrobu a případné další transformace, rozvody energie ke spotřebitelům až ke konečné spotřebě a zneškodnění vzniklých odpadů, patří nepochybně k aktivitám s největšími environmentálními dopady“. [Říha, 2009] Abychom předcházeli těmto environmentálním dopadům, mezi které můžeme zahrnout jak samotnou změnu klimatu, narušování krajiny, poškozování přírodních kultur v okolí stacionárních zdrojů, tak i následné důsledky na zdraví obyvatel, je nutné zvýšit pozornost v oblasti prevence a takových opatření, která pozitivně přispějí k ochraně životního prostředí. Ochrana životního prostředí je důležitá a nezbytná činnost lidstva, jež má význam pro samotnou krajinu a klima, pro zachování zdraví obyvatel planety, ale i pro uchování nepoškozeného přírodního prostředí pro naše budoucí generace.

2.1. Externality59 Provozování energetických systémů a energetických zařízení je úzce spjato s tzv. externími náklady. Robert Holman definuje externality jako selhání trhu a tudíž dochází k následné neefektivní alokaci zdroje. Rozlišujeme ,,externality pozitivní, kdy společenské výnosy z nějaké činnosti jsou vyšší než soukromé výnosy a negativní externality, kdy společenské náklady na určitou činnost jsou vyšší než soukromé náklady“. [Holman R., 2002] Dále je možné externality definovat jako ,, vedlejší, nezamýšlené efekty lidské činnosti, které způsobují náklady či užitky třetím osobám, aniž by byly tyto osoby za vzniklé náklady kompenzovány, aniž by tyto osoby za vzniklé užitky platily“. [Vlčková, 2008] Vlčková dále vysvětluje rozdíly mezi pozitivními a negativními externalitami a naznačuje způsoby řešení problematiky externích efektů dle jednotlivých škol, které jsou vysvětleny níže60. Mezi pozitivní externality můžeme řadit takové lidské činnosti, které třetím osobám přinášejí nějaký užitek a tyto třetí osoby za tento užitek nejsou vyzvány k platbě.

59 60

Rytíř, L.: Problematika externích nákladů, 2006 Vlčková, J. : Průvodce ochranou ŽP pro veřejnou zprávu, Praha 2008, str. 36 - 44

25

Příklad pozitivní externality dle Rytíře je situace kdy tepelná elektrárna vypouští teplou vodu do řeky a tím se zvyšuje množství ryb v řece. Za negativní externalitu bereme takové situace, které zvyšují náklady jiným subjektům, aniž by byly za vzniklé škody tyto subjekty kompenzovány. V energetice touto negativní externalitou může být emise znečištěných látek elektrárnou a jejich dopady na okolí. Externality jsou důsledkem toho, že lidé berou v úvahu pouze soukromé náklady a náklady společenské, které tvoří externí a individuální náklady, nechávají v pozadí61. Neoklasičtí ekonomové navrhují jak tyto negativní externality odstranit, a to daněmi a různými poplatky. Původce negativní externality má být zatížen daní či poplatkem, který zvýší náklady na výrobu negativního statku a tím také dojde k omezení jeho produkce. Daň nebo poplatek bude dán rozdílem mezi společenskými a soukromými náklady. Naopak původce pozitivní externality bude odměněn dotací nebo subvencí. Avšak tento koncept řešení externalit je spojen s problémy, jimiž jsou62: •

není jednoduché správně určit náklady a užitky, které jsou nutné pro stanovení velikosti daně a subvence

•

nejednotnost ve stanovení společensky optimálního stavu produkce

•

nedostačující informovanost státu při rozhodování o daních či subvencích

Jako druhou variantou řešení externalit, se kterou přichází nová instituciální ekonomie, je vymezení vlastnických práv a následná vyjednávání mezi původcem znečištění a postiženým. Poškození ŽP vychází z nejasného definování vlastnických práv k statkům ŽP. Co je vlastnictví? Vlastnictví je ,, svazek práv, zejména práva věc užívat, prodat nebo pronajmout, a to vše podle vlastního rozhodnutí nebo za podmínek dobrovolně uzavřených smluv“. [Holman R., 2002] Pokud jsou jasně vymezeny a definovány vlastnická práva, transakční náklady minimální a subjekty se chovají racionálně je možné řešit problémy v oblasti ochrany přírody na principu vyjednávání. Tento koncept byl do ekonomie vnesen R. Coasem a je nazýván jako Coaseho teorém. Pro fungování tohoto konceptu je nutný předpoklad nízkých či nulových transakčních nákladů a není nutné prvotní vymezení práv – zda jsou na straně poškozeného nebo znečišťovatele. 61 62

Vlčková, J. : Průvodce ochranou ŽP pro veřejnou zprávu, Praha 2008, str. 37 tamtéž str. 38

26

Vyjednáváním budou obě strany uspokojeny a dojde k dohodě. I zde se však vyskytují nedostatky v podobě nenulových transakčních nákladů, soudy, které rozhodují případné spory mohou být nejednotné, objevuje se více znečišťovatelů a pod63. V řešení externalit znehodnocení ŽP jsme popsali dva možné způsoby, ačkoli je nastíněný tržní koncept z mnohého pohledu jednodušší, v praxi je takřka nemožný, neboť nulové transakční náklady existují snad pouze v imaginárním světě, je využíváno zásahů státu – tedy daní a dotací (od 1.1.2008 ekologická daň). Na oceňování externích nákladů existuje několik různých metod. V energetickém prostředí je nejvíce využívána metoda ExternE, kterou uvedl Rytíř, L. ve svém článku Problematiky externích nákladů64. Jednotlivé externí náklady nejsou stejné u každého zdroje, kraje nebo lokality. Rozdíly mezi těmito náklady jsou dány různými technologiemi, osídlením obyvatel, využívaným druhem paliva a pod. Externality se vypočítávají během celého životního cyklu elektrárny, začínají se počítat u jejího zrodu, dále při její produkci, získávání surovin na výrobu, rekonstrukcích a končí až při samotném ukončení provozu či demolici a odstraňováním vzniklého odpadu. V oblasti energetiky započítáváme mezi externality dopad na zdraví obyvatel – stoupající úmrtnost díky dopravním nehodám způsobeným během výstavby, při opravách a samotné činnosti elektráren. U tohoto hodnocení se bere v úvahu průměrná nehodovost na počet ujetých km v jednotlivých umístěních elektráren. Dále přímá ublížení vlivem samotné elektrárny např. výbuchem

plynu,

nehodou

při

získávání

surovin,

samotnou

těžbou

–

zavalení,

hlubinný výbuch …, úniky radiace a pod. Počítají se i vlivy způsobené provozovnami jako emise popílku, CO2 , NOx, SOx , emise prachu … a následné léčení těchto důsledků na lidský organismus (alergie, astma, vlivy na psychiku atd). Do vlivů na populaci se kalkuluje i s dopady na ekosystémy a kvalitu životního prostředí. Zde můžeme jmenovat nutnost přestěhování či nucené evakuace díky možnému úniku plynu, radiace, nutnosti vyklizení území pod kterými byly nalezeny surovinové zásoby, zkrácení délky života (1 rok života = 50 000 Euro)65.

63

Vlčková, J. : Průvodce ochranou ŽP pro veřejnou zprávu, Praha 2008, str. 39 - 44 Rytíř, L.: Problematika externích nákladů, 2006 65 tamtéž 64

27

Měření externalit také obsahuje dopady na prostředí – zhoršení kvality ovzduší, lesů, toků řek, hrozba globálního oteplování (emise CO2, imise..), narušení krajinného rázu a majetek populace, kam řadíme např. vlivy kyselých dešťů, které způsobují škody na budovách, dopravních prostředcích… . Tyto externí náklady nejsou brány v úvahu při ekonomickém rozhodování, neboť nejsou tržně vyčíslitelné. Jelikož se externí náklady prozatím u neobnovitelných zdrojů energie (převážně stávající elektrárny na uhlí) nezapočítávají, je vyrobená elektřina z těchto zdrojů levnější a prozatím může konkurovat OZE. Obnovitelné zdroje mají díky tomu zatím nevýhodu. Na následující tabulce č. 2. uvidíme ceny elektřiny dle jednotlivých zdrojů výroby elektrické energie včetně započítání externích nákladů u uhlí a jaderné energie. Z tabulky je zřejmé, že pokud budou klasické zdroje energie vyčísleny včetně externalit, mohou některé OZE bez větších problémů těmto zdrojům konkurovat. Pokud vezmeme v úvahu uhlí se započtenými externalitami, blíží se jeho cena nejvíce vodní energii a energii větru. Také je možné říci, že výroba elektřiny v atomové elektrárně patří mezi nejlevnější, a to 0,61 Kč/kWh ve srovnání s ostatními zdroji. Jaderná energetika patří mezi nejbezpečnější odvětví, kdy ztráty a zranění jsou velmi nízké díky nadprůměrné péči o bezpečnost práce. Tabulka č. 2 : Porovnání cen zdrojů energie Zdroj

cena energie (Kč/kWh)

uhlí bez externalit

1,18

uhlí včetně externalit

2,82

jaderná energie včetně externalit

0,61

geotermální energie

1,87

biomasa zbytková

2,50

energie větru

2,60

hydro

2,80

bioplyn

3,20

biomasa (energetické rostliny)

3,60

Zdroj: Tauchman, 2009

28

Za externalitu zde může být považována ukládka jaderného paliva, ale to není dle Rytíře externalita, neboť výstavba uložiště jaderného odpadu se bude hradit z tzv. jaderného účtu, kde se spoří cca 55 Kč/MWh vyrobené elektřiny. Jaderného účtu se bude využívat na financování likvidace samotné elektrárny. Uhlí, černé i hnědé, a těžba s ním spojená, má bezesporu nespočetně externích nákladů, které budou rozebrány v samostatné kapitole dále v práci. Je však možné tvrdit, že externí náklady mají pouze klasické energetické komodity a OZE produkují pouze tzv. čistou energii? Tento mýtus se pokusíme vyvrátit v následujícím textu. Každý z obnovitelných zdrojů energie spotřebuje již energii v počátcích svého fungování a to na jeho výstavbu. V této fázi se za externality považují emise, rizika z dopravy. U biomasy dále externality mohou tvořit emitování skleníkových plynů – metan a N2O. Tyto plyny se všeobecně považují za více škodlivé než CO2 . Při spalování biomasy se produkují jedovaté dioxiny, prachové částečky a oxidy dusíku. Při pěstování a dopravě biomasy vznikají také externí náklady, neboť na její pěstování je potřeba obrovská osevní plocha a transport do vzdálenějších oblastí je producentem emisí. Výroba ve větrných elektrárnách s sebou také nese vznik externalit. Do nich se počítají narušení krajinného rázu nevzhlednými větrníky, zabití ptáci, kteří se zamotali do vrtulí, úpadek cestovního ruchu v krajině a jejím okolí s vystavenými elektrárnami, pokles cen luk a lesů kde ústí obslužné cesty, snižování cen nemovitostí v blízkosti těchto staveb, hluk, narušení televizního signálu a další negativa s tímto spojená. A dále větrná elektrárna je považována za nespolehlivou. V českém prostředí je její produkce předpokládána pouze na 15 % instalovaného výkonu. V situacích, kdy větrné podmínky přestanou být dobré, bývá připraveno nouzové řešení v podobě topení pod kotlem označovaným za tzv. horkou zálohu.66. Vodní elektrárny rozlišujeme velké a malé. U obou vznikají různé externí náklady. Ve velkých vodních elektrárnách probíhá proces rozkládání naplavenin, bahna a posléze ke vzniku metanu. Hrozba porušení samotné konstrukce hráze a následné ztráty na životech a převážně na majetku je také možná. I sluneční energie má svá negativa. Zde zmiňme externality, které vznikají při výrobě fotovoltaických panelů, kde dochází k uvolňování jedovatých těžkých kovů. Také dochází k záboru půdy pro sluneční kolektory a tím narušení přírodního prostředí a krajiny apod.

66

Brezina, I.: Energetika podle George Orwella, 2009

29

2.2. Emise skleníkových a ostatních plynů Díky poznatkům o CO2 a dalších skleníkových plynech se dochází k závěru, který ukazuje, že změny klimatu závisejí právě s těmito látkami. Skleníkové plyny vyskytující se v atmosféře jsou oxid uhličitý, oxid dusný a metan. Tyto plyny absorbují dlouhovlnné infračervené záření a tím ohřívají spodní vrstvu atmosféry a zemský povrch67. Od druhé poloviny 18. století průmyslovou činností se jejich hodnoty zvyšují a dochází k celkovému oteplování planety, což má pravděpodobně globální negativní následky na klima. Energetika spolu s dopravou jsou nezávažnějšími odvětvími, které emitují skleníkové plyny díky spalování fosilních komodit a stále gradujícímu vypouštění výfukových plynů dopravního sektoru, což můžeme vidět na obrázku č.10. Emise těchto plynů mezi léty 1990 – 2006 vykazují 25% pokles ze 190 milionů tun CO2 na 140 milionů tun CO268. Tento pokles je zapříčiněn strukturálními změnami v českém hospodářství, kdy došlo na začátku 90. let k omezení těžkého průmyslu a souvisejících odvětví. Emise skleníkových plynů jsou monitorovány Rámcovou úmluvou OSN o změně klimatu a jejího Kjótského protokolu a na základě Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 280/2004/EC69. Pačesova zpráva uvádí, že redukce emisí dle Kjótského protokolu bude splněna, neboť stále dochází ke snižování emisí viz. výše a konkrétně na snižování emisí byl vypracován Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu, kde byly navrženy konkrétní opatření pro tuto sféru70. Tabulka č. 3: Emise skleníkových plynů ČR v roce 2006

Zdroj: Zpráva NEK, 2008

67

MŽP: Statistická ročenka žp ČR, 2007 Zpráva nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb ČR v dlouhodobém časovém horizontu, 2008, str. 24 62 MŽP: Statistická ročenka žp ČR, 2007 70 Zpráva nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb ČR v dlouhodobém časovém horizontu, 2008, str. 27 68

30

Obrázek č. 10: Skleníkové plyny dle jednotlivých výrobních sektorů v roce 2006

Zdroj: ČHÚ, 2009

Mezi ostatní plyny řadíme oxid siřičitý a oxidy dusíku. Jejich emise jsou produkovány velkými i malými stacionárními zdroji. Jak uvádí NEK došlo mezi léty 1990 – 2000 k výraznému snížení hodnot těchto emisí, a to z 1850 kt na 250 kt71 díky hospodářským změnám, výměnou energetických paliv a převážně díky nákladům vynakládaným na odsíření elektráren na hnědé uhlí. Tabulka č. 4: Emise SO2 a NOx ČR v období 2000 – 2006

Zdroj: Zpráva NEK, 2008 71

Zpráva nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb ČR v dlouhodobém časovém horizontu, 2008, str. 26

31

3. Složky energetického mixu v ČR 3.1. Fosilní paliva Fosilní palivo je nerostná surovina. Její původ je z minulých dob, kdy docházelo k postupnému rozkladu mrtvých rostlin a těl živočichů za nepřístupu vzduchu. Mezi tato paliva patří zejména ropa, zemní plyn a uhlí. Rozvoj využívání těchto paliv začal v počátcích nástupu průmyslové revoluce – pro výrobu páry, kdy dosud používané dřevo neplnilo požadavky výhřevnosti a dostupnosti v dostatečném množství. Fosilní paliva obsahují mnoho energie a využívají se převážně pro generátory elektřiny (pouze uhlí a zemní plyn) a motorová vozidla. Jejich výhodou je poměrně levná a nepříliš složitá přeměna na energi. Za nevýhody považujeme pomalé vyčerpávání jejich zásob a také jejich dopady v oblasti životního prostředí.

3.1.1. Uhlí Uhlí, jako nejvýznamnější energetická surovina v ČR, je hojně využíváno jako zdroj energie na výrobu elektřiny, tepla, ohřev vody a je i hlavní surovinou pro chemický průmysl. Uhlí je získáváno dobýváním hlubinnou či povrchovou těžbou, kdy povrchová těžba má za následek devastaci krajiny a okolního prostředí. Veliké zásoby uhlí, převážně hnědého, jsou blokovány tzv. územními ekologickými limity těžby, které dosud brání vytěžení této komodity pro budoucí účely v energetice. Uhlí je tzv. tuhým fosilním palivem a patří do skupiny hořlavých sedimentů, které vznikaly před mnoha miliony let – převážně v období karbonu před 360 milióny let a skončily před 286 milióny let72. Vznik uhlí je způsoben nahromaděním rostlinných a dalších organických zbytků a jejich postupným přetvářením tzv. karbonifikací. Tento pozvolný postup prouhelňování vede k růstu obsahu uhlíku, dehydrataci a ochuzení obsahu prchavých látek. Nejprve došlo ke zrašelinění látky a následně díky tlakům a absenci vzduchu k jeho pomalému zuhelnatění. Pro vznik uhlí bylo nutné stlačení této hmoty až na desetinnou tloušťku. Tedy z 10 až 15 metrové vrstvy rašelinového materiálu vnikla cca jeden metr silná vrstva uhlí73.

72 73

Uhlí, 2009 Kadlíková, L. : Uhlí, co to vlastně je, jak poznat to kvalitní?, 2009

32

Z rostlinného materiálu, který je základem asi 70% složení, vznikala nejprve rašelina, následně hnědé uhlí a z něho uhlí černé a antracit. V kvalitním uhlí je nejvíce obsahu tvořeno uhlíkem a ostatní látky, jako dusík, kyslík, vodík, případně síra, jsou pouze doplňkem. Černé uhlí obsahuje nejvíce uhlíku až 95% a jeho výhřevnost se pohybuje mezi 7000 - 8500 kcal ve srovnání s nejkvalitnějším hnědým uhlím s výhřevností 3900 kcal74. Rozlišujeme uhlí: Černé uhlí – je usazená hornina, která má organický původ z období prvohor a druhohor. Nachází se na celém zemském povrchu v nejsvrchovanější zemské kůře. Toto uhlí je hořlavou neobnovitelnou surovinou a nejvíce se využívá jako palivo na získávání tepla a energie. Jeho ložiska se liší svými mocnostmi a kvalitou, což je dáno stupni přeměny organické hmoty a délkou prouhelnění. Černé uhlí obsahuje 74 – 91% uhlíku a jeho výhřevnost se pohybuje mezi 7000 – 8500 kcal75. Rozlišujeme několik typů uhlí: tzv. antracit – nejkvalitnější a nejvýhřevnější, černé kamenné, koksovatelné – využívané na výrobu koksu a plynové uhlí, z kterého se vyrábí svítiplyn. Hnědé uhlí – je méně kvalitní a geologicky mladší horninou než je uhlí černé. Hnědé uhlí obsahuje mnoho jiných látek než je uhlík, a to popeloviny, síru a vodu. Je hlavně využíváno na výrobu elektrické energie a tepla. Výhřevnost této suroviny okolo 3900 kcal76. Uhlí může být dobýváno: Hlubinná těžba – je primárně využívána na vytěžení černého uhlí. Samotný způsob této těžby nepřináší takové množství negativních dopadů jako těžba povrchová (viz. níže). Nevede k takovému přesouvání materiálu, devastaci krajiny ani k zániku lidských sídel, avšak i zde vznikají návozy hlušiny a odpadů z úpraven uhlí. Jedna tuna vytěženého uhlí tvoří 0,4 – 0,7 tun odpadů77. Díky trhacím pracím pod zemí může docházet k poddolování území, která vedou k narušení reliéfu, zaplavení nejhlubších míst a vzniku bezodtokových míst. Na takto narušených místech je možné pozorovat propady půd, silničních a jiných komunikačních sítí, zničení zemědělských půd díky zamokření a tím i ohrožení obyvatel a jejich obydlí. 74

tamtéž Černé uhlí, 2009 76 Uhlí, 2009 77 Kapitán, M. : Ekologie – odpad, 2009 75

33

Povrchová těžba – povrchový způsob těžby je hojně využíván při dobývání hnědého uhlí. Tento způsob těžby je ve srovnání s těžbou hlubinnou méně finančně nákladný a je možné využít až 90 % zásob uhlí78. Je zde také usnadněno využití větší mechanizace, kde nedochází k ohrožení pracovníků hluboko v dole. Největšími problémy povrchové těžby jsou negativní vlivy na ekosystémy. Tyto vlivy se projevují v záboru půdy, která by mohla být využita pro zemědělské, rekreační a jiné účely. Dochází k narušení dopravních spojů, kanalizačních sítí a také přesídlování obyvatel a ničení jejich obydlí. Dopady na krajinu a okolí v podobě vzniklých vytěžených lomů, odčerpání důlních vod, znemožnění migrace zvířat apod. V blízkosti dolů vznikají průmyslová centra, které se také zapojují do devastace ŽP. Okolí těžby je zatěžováno emisemi prachu, hlukem a vibracemi, které jsou způsobeny těžebními stroji a nákladními auty. Po odkrytí slojí vzniká samovolná oxidace síry zejména u energeticky méně kvalitního hnědého uhlí. Díky tomu dochází k znečištění ovzduší a výskytu hojných mlh. Vysoké haldy zatěžují geologické podloží, jsou také zdrojem prašných emisí a zabraňují přírodní cirkulaci vzduchu. Po ukončení těžby následuje pozvolná rekultivace, která je spojena s mnoha problémy a prostředí již není nikdy uvedeno do původního stavu, převažují tzv. uměle vytvořené reliéfy krajiny. Uhelná ložiska v ČR79: Největší ložiska hnědého uhlí se nacházejí v oblasti Krušných hor a jsou těženy organizacemi Severočeské doly a.s., Chomutov, Mostecká uhelná společnost, a.s., Sokolovská uhelná a.s., Vřesová. Oblast se dělí na tři rozsáhlé pánve, a to na severočeskou, sokolovskou a chebskou. Severočeská pánev je prioritním zdrojem pro těžbu, je největší z nich a její území je dále rozčleněna na menší části: •

V mostecké části pánve se doluje uhlí s nízkým obsahem popela

a vysokým

prouhelněním. Hloubka samotné těžby již překročila hranici 150 m a je zde těženo ze 4 velkolomů – Bílina, Ervěnice, Holešice, Vršany a jednoho hlubinného lomu – Dolní Jiřetín u Mostu. •

V Teplické části byla těžba ukončena roku 1997. Zbytkové zásoby nevytěženého bezsirného uhlí se nacházejí pod obcí Chabařovice.

78 79

Neužil, M.: Vliv povrchové těžby hnědého uhlí na ŽP, 2009 Geofond, 2009

34

•

Chomutovskou pánev tvoří několik slojí, které jsou spojeny a povrchová těžba je společná. Uhlí z této části se vyznačuje nízkým stupněm prouhelnění, vysokým obsahem popela, síry a arsenu. Je zde situován jeden velkolom Tušimice-Libouš.

Sokolovská pánev se nachází západně od Karlových Varů a skládá se ze dvou slojových souvrství. Největší zásoby tohoto uhlí je dobýváno povrchově ze sloje Antonín. Chebská pánev skrývá cca jednu miliardu tun zásob hnědého uhlí vhodné na využívání v chemickém průmyslu. V této pánvi však dosud těžba neprobíhá, neboť se nachází v blízkosti Františkových Lázní a mohla by negativně působit na tamní zdraví prospívající minerální vody. Z Německa a Polska k nám zasahuje Žitavská pánev, která má povrchovou již vydobytou sloj a dvě hlubinné, které nemohou být vytěženy z důvodu nepřístupných podmínek. Obrázek č. 11: Hnědouhelná ložiska v ČR

Zdroj: Ložiska ČR, 2009

Mezi ložiska černého uhlí těžené organizacemi OKD, a.s. Ostrava a Gemec – Union, a.s., Jívka, kde se vyskytuje uhlí jak koksovatelné, tak i energetické patří: •

Hornoslezská pánev, zde jsou zásoby cca z 15% na území ČR a zbylé zásoby jsou v Polsku, pánev je rozdělena na západní geologicky starší ostravskou část a východní karvinskou část. 35

Těžba v ostravské pánvi probíhá v hloubkách až 1000 m, což je spojeno s vyššími náklady na dobývání tohoto uhlí, kvůli nerentabilním nákladům byly tyto doly pozvolna uzavírány. Ve východní části je těžba snazší a tím i ekonomicky méně náročná. Avšak uhlí z těchto dolů je méně kvalitní. Rozsáhlé zásoby černého uhlí byly objeveny v okolí Frenštátu pod Radhoštěm. I zde je těžba velmi náročná, neboť sloje jsou hluboko cca 800 – 1300 m pod povrchem. Jelikož se toto území nachází v CHKO Beskyd vznikají zde protichůdné názory na těžbu. •

Dalším výskytem uhelných zdrojů jsou střední Čechy západně od Prahy – kladensko – rakovnická pánev. Tato naleziště byla téměř vytěžena a ve zbylých třech dolech se těží omezeně. V 50.- 60. letech byla nalezena ložiska dobrého koksovatelného uhlí v okolí Slaného, jehož zásoby jsou odhadnuty na 223 mil. tun, nacházející se v hloubkách pod 1000 m80

•

Severovýchodně od Prahy na mělnicku byla prozkoumána naleziště s množstvím uhlí okolo 1268 mil. tun81. Na Trutnovsku od roku 1998 opětně otevřen důl Žacléř.

Obrázek č. 12: Černouhelná ložiska v ČR

Zdroj: Ložiska ČR, 2009

80 81

Geofond, 2009 tamtéž

36

3.3.2. Zemní plyn Zemní plyn je dalším fosilním hořlavým palivem. Obsahuje jako hlavní složku methan (90%) a ethan (1 – 6%)82. Ložiska zemního plynu jsou uložena pod povrchem, kde se vyskytuje samostatně nebo společně s ropou a černým uhlím. Tento zdroj můžeme řadit mezi šetrné palivo, neboť při jeho spalování vzniká pouze malé množství škodlivých emisí. U nás jsou nepatrné zásoby plynu situovány v oblastech jižní a severní Moravy, ale toto množství by nepokrylo velmi náročnou poptávku po tomto zdroji. Naše těžba pokryje cca 1% roční spotřeby plynu. Česká republika je proto závislá na dovozu této komodity mezinárodními dálkovými plynovody a to z Ruska, Norska a Spolkové republiky Německo. Rusko jako hlavní dodavatel poskytuje téměř 75% roční spotřeby, Norsko asi jednu čtvrtinu83. Zásobníky zemního plynu jsou uchovávány převážně v podzemí a jsou považovány za nezbytné pro zajišťování dodávek plynu i v přechodných nepříznivých situacích. Tyto zásobníky se nalézají jak na našem území, tak i v zahraničí zejména na Slovensku, Německu a Rakousku. Zemní plyn se hojně využívá na vytápění, ohřev vody, vaření, v dopravě, ale pouze nepatrné množství má své uplatnění na výrobu elektřiny. Jak uvádí ČIŽP zemní plyn by se mohl stát důležitou surovinou na výrobu elektrické energie. Díky této záměně bychom mohli ušetřit emise skleníkových plynů – odhadováno ročně přes 15 milionů tun oxidu uhličitého84. Jiří Spitz uvádí ,,zemní je plyn stabilním zdrojem, jehož dodávky jsou zajištěné a kapacity plynovodů dostatečné. Postavit novu elektrárnu na zemní plyn je prý poměrně jednoduché a rychlé, mělo by to zabrat zhruba čtyři roky“85. Ale jsou tyto predikce spolehlivé? Zemní plyn není domácí strategická surovina a tudíž se na ni nemůžeme nijak spolehnout, za rizika považujeme rostoucí ceny, nespolehlivé dodávky a vždy bychom byli závislí na ,,těch druhých“- tzv. riziko strategické závislosti. Opodstatněné je jeho použití ve stávajících odvětvích a novém sektoru - sektoru dopravy, kde je využíván CHG (stlačený plyn) a pomáhá tak nahradit závislost na ropě s pozitivním vlivem na ŽP, avšak je možné zemní plyn uplatnit na výrobu elektřiny a tepla v krizových stavech, ale na permanentní výrobu elektřiny by tento zdroj mohl být neefektivní až riskantní.

82

Wikipedie, 2009 Zpráva nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb ČR v dlouhodobém časovém horizontu, 2008, str. 124 84 MŽP, 2009 85 MŽP, 2009 83

37

3.2. Jaderná energie Jaderná energetika patří k dalším způsobům pro zajišťování energetických potřeb obyvatel. Jaderná energie je energie, která se získává z jaderných reakcí v atomovém jádře. V současnosti se využívá štěpná reakce uranu či plutonia. Uran je velmi účinné palivo, energie v malé uranové peletě – což je asi jako článek prstu, odpovídá 806 kg uhlí nebo 481 kubíkům zemního plynu86. Současná náročnost jaderné energetiky na spotřebu uranu je cca 600 tun ročně87. Nemalé zásoby uranu jsou i v ČR jak ukazuje obrázek č. 13. Uran se těží v hlubinném dole provozovaném státním podnikem Diamo Rožná na Žďársku (5). Tento důl poskytuje až 300 tun uranu ročně a je těžen téměř z 1200 metrů. Provedené průzkumy na tomto dole odhadují, že tyto zásoby by mohly vydržet do roku 201588. Dále zásoby uranu jsou situovány v severních Čechách především ve Stráži pod Ralskem a v Hamru (1-2), kde byla těžba v pol. 90. let ukončena, ale stále zůstalo nevytěženo dle odhadů téměř 115 000 tun uranu89a malá ložiska u Brzkova na Jihlavsku(3) a u Osečné na Liberecku(1-2). Nejvýznamnější již vytěžené uranové doly v ČR byly Jáchymov, Příbram a Zadní Chodov. Obrázek č. 13: Ložiska uranu v ČR dle Dokoupila, 2009

86

Uran=energie 21.století, 2007 MPO: Návrh státní energetické koncepce ČR do roku 2050, Praha 2008 str. 20 88 Těžbu uranu Česko utlumilo, nyní jejímu oživení nahrávají ceny, 2008 89 tamtéž 87

38

Výroba elektřiny z jádra je druhým nejvýznamnějším zdrojem energie (v roce 2007 bylo vyrobeno 21 % celkového instalovaného výkonu v jaderných elektrárnách90) a její role v energetice stále stoupá. Při výrobě této energie nevznikají emise a tudíž tak kladně přispívá ke snižování skleníkových plynů obecně, zato vzniká jaderný odpad, který je uskladňován na dlouhá léta (v bazénech použitého paliva u reaktorů, poté až na 60 let v suchých nadzemích skladech použitého paliva). Po uplynutí šedesáti let se počítá s převážením tohoto odpadu do podzemního hlubinného úložiště, kde kontejnery, beton a žula umožní

bezpečnou izolaci

radioaktivních izotopů od negativních vlivů na ŽP. Složité vyřazování zařízení z provozu a neblahý vliv na okolní prostředí a krajinu v blízkosti jaderné elektrárny je dalším záporným faktorem. Zdroje jaderné energie jsou stále dostupnou surovinou, kdy ČEZ odhaduje tyto zásoby bez recyklace paliva na 85 let a pokud by se nasadily rychlé reaktory, které využívají recyklované palivo, mohou tyto zásoby vystačit na 2,5 tisíce let91. V současnosti jsou upravené jaderné odpady skladovány v areálu JE Dukovany. Toto uložiště slouží i pro JE Temelín od roku 2002. Nachází se zde 112 jímek o maximální kapacitě 55 000 m³ a v roce 2004 jich bylo použito pouze 992. Tuto energii řadíme mezi nejlevnější zdroje energie, neboť na její výrobu je nutno pouze nízkého vlivu palivových zdrojů. V ČR je jaderná energie vyráběna ve dvou jaderných elektrárnách, a to v jaderné elektrárně Temelín a jaderné elektrárně Dukovany. Jaderná elektrárna Dukovany ( EDU) EDU se nachází v Dukovanech na Jižní Moravě. Na základě technického projektu SSSR první reaktorový blok byl zprovozněn v roce 1985 a celá dostavba trvala do roku 1987, kdy dosáhla elektrárna plného výkonu o 1760 MW93. Tvoří jí 4 bloky s reaktory o 440 MW. Použité vybavení v elektrárně bylo cca z 80% vyrobeno v ČR (reaktory a turbogenerátory vyrobila Škoda Plzeň, parogenerátory Vítkovice). Energetická síť je doplňována zejména v ranních a odpoledních hodinách i 450 MW instalovaného výkonu přečerpávací vodní elektrárny Dalešice na řece Jihlavě94.

90

ČEZ, a.s.,: Provoz jaderných elektráren ČEZ, a.s., v roce 2007 ČEZ, a.s., 2009 92 Uložiště odpadu v ČR, 2009 93 tamtéž 94 ČEZ, a.s.: Historie a současnost EDU, 2009 91

39

Jak uvádí ČEZ, a.s. - EDU produkuje nejlevnější elektřinu v ČR: 1 kWh za 0,60 Kč95. Dále EDU zásobuje a pokrývá asi 20 % spotřeby elektřiny v ČR, kde ročně vyrobí více než 14 mld. kWh, což odpovídá celkové spotřebě českých domácností96. Dle světově uznávané soustavy bezpečnostních a výkonnostních provozních indikátorů Index WANO EDU patří mezi 20 % nejlepších jaderných elektráren na světě a v některých oblastech je považována za první v oboru (kolektivní efektivní dávka, neplánované výpadky), EDU odpovídá všem bezpečnostním požadavkům a tedy po zachování všech technických opatření by mohla být v provozu až 60 let97.

Jaderná elektrárna Temelín (ETE) ETE je situována v obci Temelín v jižních Čechách. Stavba projektovaná na 4 jaderné bloky začala v roce 1987 a byla dokončena v červenci roku 2000, kdy byla vyrobena první jaderná elektrická energie v Temelíně. Zkušební provoz byl zahájen roku 2002 nejprve v prvním bloku a od 2003 byl zprovozněn i druhý blok o instalovaných výkonech 2 x 1000 MW. Dva zbylé bloky nebyly dosud dostaveny a je možné s touto dostavbou počítat v budoucnu pro zvýšení výrobní kapacity. Dnes je ETE považována za největší energetický zdroj pro ČR98. Jak ČEZ uvádí ETE v roce 2007 vyrobila 12 264 913 MWh elektřiny, což je asi 19% z celkové produkce energie99. Vyprodukovaným odpadním teplem je vytápěn nedaleký Týn nad Vltavou.

3.3. Obnovitelné zdroje energie Obnovitelnými zdroji energie rozumíme dle definice uvedené v energetickém zákoně č. 458/2000 Sb. toto - obnovitelné nefosilní přírodní zdroje energie, kterými jsou energie větru, energie slunečního záření, geotermální energie, energie vody, energie půdy, energie vzduchu, energie biomasy, skládkového plynu, kalového plynu a bioplynu. OZE jsou považovány za základ trvale udržitelného rozvoje, jejich využíváním je možné omezovat skleníkové plyny v atmosféře, úsporu primárních zdrojů energie a v neposlední řadě přispějí k decentralizaci výroby energie. 95

ČEZ, a.s.: Historie a současnost EDU, 2009 Zpráva nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb ČR v dlouhodobém časovém horizontu, 2008, str. 159 97 ČEZ, a.s.: Provoz jaderných elektráren ČEZ, a.s.,v roce 2007, 2009 98 JE Temelín a Dukovany, 2009 99 ČEZ, a.s.: Provoz jaderných elektráren ČEZ, a.s.,v roce 2007, 2009 96

40

Na druhou stranu je jejich získávání spojeno s možnými zásahy do krajinného rázu, narušení skladby pěstovaných plodin – pouze monokultury a ve své podstatě jsou nestabilními zdroji výroby energie. Jsou však stále více preferovány jako složka energetického mixu, s nimiž může být dosahováno ekologičtější produkce energie, avšak jejich používání v energetice je spíše jen doplňkem tradičních zdrojů, což dokazuje tabulka č. 5, kde je znázorněna výroba elektřiny a tepla z jednotlivých OZE v roce 2007, kdy na výrobu elektřiny bylo použito pouze 3,9% OZE. Stát ve snaze pomoci výrobě tzv. zelené energie stanovil 2 modely na podporu vyrobené energie z OZE100: 1. model minimální ceny – stát garantuje výrobci minimální výkupní cenu 2. model zelených bonusů – prodej za sjednocené tržní ceny navýšené o tzv. zelený bonus Tabulka č. 5: Skladba výroby elektřiny z OZE v roce 2007

Zdroj: Územní energetická koncepce kraje Vysočina, 2008

3.3.1. Vodní energie Energie vody je v ČR významný obnovitelný zdroj, který se podílí nejvíce na výrobě elektřiny z OZE, což dokládá existence velkého počtu vodních děl, především malých vodních elektráren, které jsou situovány na celé rozloze ČR. Vodní toky jsou v ČR spravovány pěti povodími a to Povodí Labe, Povodí Vltavy, Povodí Ohře, Povodí Moravy a Povodí Odry.

100

Švec, J.: Podpora OZE z pohledu MŽP, MŽP, 2008

41

Vodní elektrárny můžeme považovat za spolehlivé zdroje v nárazových energetických situacích pro možnost rychlého několika minutový náběhu, jejich plochy mohou být využívány k aktivním vodním dovoleným a slouží jako zásobárny vody. Na druhé straně jejich výstavba je náročná a často je nutné zaplavit některá zastavěná území. ČR však nepatří mezi země, které vodní energii využívají hojně. Dnes vodní elektrárny produkují ročně 2,11 TWh elektřiny, což je asi 2176 MW instalovaného výkonu101. Celkový hydroeneregtický potenciál je uveden v tabulce č. 6. Do budoucna je předpokládán vzrůst jejich účinnosti, u velkých elektráren o 4 – 5% a u malých o 10 až 15%102. Tabulka č. 6: Hydroenergetický potenciál vodních elektráren v ČR

Zdroj: Zpráva NEK, 2008

3.3.2. Biomasa ,,Potřeba energie doprovází celou existenci lidstva, přičemž po tisíciletí biomasa představovala jeden z hlavních zdrojů. Později, společně s technickým rozvojem, převzala její úlohu fosilní paliva a energie jaderná, avšak v mnoha rozvojových zemích biomasa stále představuje životně důležitý zdroj energie“. [Motlík, 2007]

101

Zpráva nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb ČR v dlouhodobém časovém horizontu, 2008, str. 188 102 tamtéž

42

Biomasa je biologicky rozložitelná část výrobků, odpadů a zbytků ze zemědělství, lesnictví a souvisejících průmyslových odvětví, zemědělské produkty pěstované pouze pro energetické účely a biologicky rozložitelný průmyslový a komunální odpad. Mezi nejvíce využívanými druhy biomasy je dřevo a dřevní odpad, sláma obilovin, bioplyn a energetické rostliny. Uvádí se, že biomasa spolu s vodní energií představuje hlavní energetický zdroj z OZE. S pěstováním biomasy jsou spojena i pozitiva, která spočívají v lepší ekologii krajiny, využívání ladem ležících půd, nové pracovní příležitosti. Ladem ležících půd je u nás cca 1 milion hektarů –

465 tisíc ha

orné půdy a 523 tisíc ha luk a pastvin103. Na této půdě by mohly být pěstovány rychle rostoucí dřeviny – topoly a vrby, které se sklízejí každé 4 roky s výnosností 7 až 10 t/ha, což by představovalo asi 8 TWh ročně104. Na zpracování biomasy máme několik variant, které dělíme na tzv. suché procesy (spalování, zplyňování, pyrolýza), mokré procesy (alkoholové a metanové kvašení), fyzikální a chemické procesy (štípání, drcení, peletování) a získávání odpadního tepla při zpracování biomasy (kompostování, čištění odpadních vod). Spalování biomasy je nejvíce využíváno. Spalování biomasy je uváděno jako ,,šetrné k ŽP“, neboť neprodukuje téměř žádné emise CO2, neobsahuje síru, ve spalinách je pouze minimálně popela. Avšak jak bylo napsáno výše jsou s ní spojena i negativa. Podle ČEZu účinnost výroby elektřiny z biomasy se udává pouze cca 26% a v dnešní době je v provozu více jak 22000 kotlů na biomasu, ale vzhledem k nízké účinnosti se využívají na výrobu tepla105. Výroba elektřiny z biomasy v roce 2007 činila 968 GWh díky spalování dřevních štěpků, pilin a odpadů, v bioplynových stanicích a stále vykazuje rostoucí trend106. Hodnoty výrob z biomasy jsou zobrazeny v tabulkách č. 7, 8. Tabulka č. 7: Potenciál biomasy v ČR v PJ

Zdroj: Zpráva NEK, 2008

103

Motlík a kol.: OZE a možnosti jejich uplatnění v ČR, ČEZ, a.s., Praha 2007, str. 113 Liedermann, P.: Udržitelný rozvoj energetiky, EGÚ Brno, a.s., 2008 105 Motlík a kol.: OZE a možnosti jejich uplatnění v ČR, ČEZ, a.s., Praha 2007, str. 113 106 Zpráva nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb ČR v dlouhodobém časovém horizontu, 2008, str. 187 104

43

Tabulka č. 8: Produkce z biomasy v elektrárnách ČEZ, 2008

Tisová Poříčí Teplárna Dvůr Králové Hodonín Další elektrárny ČEZ v ČR Celkem v ČR Skawina

Výroba 2007 (v MWh) 41 294 79 247 12 732 115 966

Výroba 2006 (v MWh) 31 346 57 427 2 104 62 708

0

9 851

NA

249 239 101 680

163 436 NA

52% NA

Meziroční nárůst 32% 38% 505% 85%

Zdroj: ČEZ, a.s., 2008

Dle NEK celkový potenciál biomasy u nás by mohl dosáhnout až 700 PJ energie, abychom však mohli této hodnoty dosáhnout, museli bychom osít veškerou ornou půdu, ostatní zemědělskou půdu a využít všech druhotných surovin a rychle rostoucích dřevin107.

3.3.3. Větrné elektrárny Již v dávných dobách bylo této energie využíváno především ve větrných mlýnech. V dnešní etapě větrné energetiky je její rozkvět datován na přelom 80/90 let. Následný rozmach větrných elektráren (VTE) byl v období 1990 – 1995, pak toto odvětví zaznamenalo stagnaci, kdy poměrně nízká výkupní cena této energie nevytvořila český trh s větrnými elektrárnami. Rostoucí trend ve výstavbě ,,větrníků“ byl nastolen až po roce 2002, kdy byly zvýšeny výkupní ceny této elektřiny. V současnosti je v ČR více jak 100 VTE s úhrnným instalovaným nominálním výkonem 114 MW108. Ve VTE se v roce 2007 vyrobilo 125 GWh elektřiny a meziroční růst je 153%109. Avšak v českých podmínkách není větrný potenciál příliš dostačující, ale i přesto je do budoucna počítáno s rozvojem VTE. Dle NEK se do roku 2020 plánuje s průměrným využitím přes 2200 hodin, což představuje instalaci okolo 1160 MW ve větrných elektrárnách110.

107

Zpráva nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb ČR v dlouhodobém časovém horizontu, 2008, str. 187 108 Zpráva nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb ČR v dlouhodobém časovém horizontu, 2008, str. 189 109 tamtéž 110 tamtéž

44

Energeticky vhodné lokality pro stavbu VTE jsou situovány převážně v horských pohraničních pásmech a v oblasti Českomoravské vrchoviny. Nejvíce vhodnou oblastí jsou dle odhadů Krušné hory viz. obrázek č.14, kde by mělo být postaveno 320 až 340 větrných elektráren o jednotkovém výkonu 300 až 500 kW, tj. celkem až 170 MW, což pro srovnání představuje výkon 1 bloku starší uhelné elektrárny111. Obrázek č. 14: Přehled VTE v ČR k 1.1.2006

Zdroj: ČEZ, a.s., 2007

VTE mají své klady v podobě nulové produkce emisí, odpadního tepla, odpadů, ale pro docílení vyššího výkonu je nutné situovat VTE do rozlehlých větrných farem, např. 1000 MW větrná farma zabere rozlohu 35 000 km2, uhelná nebo jaderná elektrárna o stejném výkonu pouhých několik km2112. Další již zmíněné negativní externality v podobě nevzhlednosti, hluku, rušení rádiového a televizního vysílání, nebezpečí pro ptactvo ... jsou nesporné i přes stále nové technologie, které by některým těmto problémům mohly zabránit.

111 112

Větrné elektrárny, 2009 tamtéž

45

3.3.4. Fotovoltanické systémy Sluneční energie a její získávání je považováno za jeden z nejčistších způsobů výroby elektřiny, tepla a ohřevu vody. Principem fotovoltaniky je přeměna světelné energie v elektrickou, tepelnou pomocí solárních článků. Na povrch ČR dopadá sluneční záření v průměru 800 W/m², během roku tak dopadne cca 1081 kWh/m², čímž je sluneční energie vhodná spíše na výrobu energie v místních necentralizovaných zdrojích113. Na následujícím obrázku č.15 je zobrazena výroba solární elektřiny během jednotlivých měsíců v roce zachycující rozdílnou intenzitu záření. Obrázek č. 15: Výroba solární energie v roce dle intenzity záření

Zdroj: ČEZ, a.s., 2007

Rozvoj tohoto způsobu výroby elektřiny spadá na konec 20. století, kde se těchto systémů využívalo spíše na malé lokální nezávislé napájení objektů bez připojení k rozvodné síti. Mluvíme o domech a rekreačních zařízeních, ve kterých solární panely produkují elektřinu na osvětlení či domácí spotřebiče a přípravu teplé vody. Následují systémy, které již jsou připojené do rozvodné sítě. První fotovoltanická elektrárna se nachází na hoře Mravenečník v Jeseníkách a její provoz byl zahájen v roce 1998. V posledních letech je pozvolný nástup fotovoltaniky u nás.

113

Motlík a kol.: OZE a možnosti jejich uplatnění v ČR, ČEZ, a.s., Praha 2007, str. 144

46

Od roku 2003 jsou poskytovány 30% dotace na instalaci fotovoltanických systémů pro soukromé i právnické osoby a podporou je také vyšší výkupní cena114. Jak uvádí NEK v současné době jsou fototermální systémy nainstalovány na ohřev teplé vody (pokryjí až 70% roční spotřeby energie) a na vytápění, fotoelektrická přeměna v ČR zaznamenala rostoucí trend, kdy mezi léty 2006 - 2007 stoupla o 300% a činila 2,1 GWh115. Na tomto vzrůstu se podílejí jak fotovoltanické elektrárny v krajině, tak i malé zdroje na střechách, fasádách budov.

3.3.5. Geotermální energie Geotermální energie představuje teplo, které vyvěrá z nitra země. Teplo z vnitrozemí se přenáší na zemský povrch díky vodě a páře. Můžeme ji využívat v podobě tepla nebo ji používat na výrobu tepla v geotermálních elektrárnách. Takovéto uplatnění geotermální energie je však technologicky náročné, neboť velmi horká voda z vrtů obsahuje silné minerály, které mohou zanášet výrobní zařízení. Naopak klady této energie mohou být dostupnost – nepřetržitá dodávka energie, která není ovlivněna klimatickými podmínkami ve srovnání např. s větrnou či sluneční energií a téměř žádné emise. Dle klasifikace hlubinných geotermálních zdrojů je většina našich zdrojů tzv. nízkoteplotních tedy do 150 oC. Horniny s teplotami do 130oC se nacházejí v oblasti Teplic, Karlových Varů a Ostravy v hloubce okolo 5 km. Pro srovnání s oblastí Brna je tato teplota dostupná až v hloubce 13 km116. Další oblasti vhodné pro využívání geotermální energie znázorňuje následující obrázek č. 16. Geotermální energie v budoucnu bude dle veškerých prognóz využívána na výrobu tepla a to díky tepelným čerpadlům, pokud bude nalezen dostatečný odběr nízkoteplotního tepla, které se dnes dodává do aquaparků, obřích skleníků atd. S produkcí tohoto tepla souvisí nesporné vysoké investiční náklady, je však počítáno s jejich postupným poklesem díky novým technologiím a inovacím v této oblasti. Ve výrobě elektřiny je odhadováno do roku 2020 zprovoznit 12 geotermálních instalací o celkovém výkonu 80 MWe, což je okolo 600 h ročně117.

114

Motlík a kol.: OZE a možnosti jejich uplatnění v ČR, ČEZ, a.s., Praha 2007, str. 138 Zpráva nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb ČR v dlouhodobém časovém horizontu, 2008, str.184 116 Jiříček, I., Rábl, V.: Geotermální energie, 2005 117 Zpráva nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb ČR v dlouhodobém časovém horizontu, 2008, str. 192 115

47

Obrázek č. 16: Lokality výskytu geotermální energie v ČR dle ČEZ, a.s., 2007

3.4. Zhodnocení energetického mixu v ČR a jeho budoucí vývoj Cílem této kapitoly bylo představit veškeré složky energetického mixu pro ČR, které jsou možné použít v libovolných kombinacích k zajištění dostatku elektrické energie současně s teplem. V současné době je ČR stále samostatná v produkci elektřiny. Je vyráběno více elektřiny než je spotřebováno a tudíž je naše země exportérem přebytků elektřiny do ostatních států. Díky neustále vzrůstající poptávce po elektřině, která se zvyšuje v průměru o 4% ročně, je odhadováno, že už v roce 2015 by mohlo hrozit nebezpečí nedostatku produkce118. Proto je nutné nalézt nové optimální složení energetického mixu, jenž by umožňoval výrobu elektřiny v budoucnu a obsahoval všechny stanovené parametry a požadavky, jak v oblasti maximálního možného výkonu, tak i v oblasti ekologické. 118

Závodský, P.: Perspektivy využití jaderné energie, 2007

48

Pravděpodobně nejlepší možnou variantou jak zachovat vyvážený energetický mix je rozvoj jaderné energetiky. Jak již bylo uvedeno výše jaderná energie má mnohé výhody a výroba elektřiny z jádra je nejlevnější (viz. tabulka č. 4) ve srovnání s ostatními složkami mixu. Stávající kapacita našich jaderných elektráren ETE a EDU však nestačí na pokrytí potřeb. Je počítáno s rozšířením ETE, tedy dostavby zbylých dvou bloků s nejmodernějším zařízením, které by dosahovalo celkového výkonu těchto bloků až 3400 MW119. Varianta dostavby ETE je v mnohých směrech nejjednodušší cestou, neboť lze využít již vybudovanou infrastrukturu a podpůrné systémy. Avšak výstavba nové jaderné elektrárny zabere cca 15 let120. Dle Hnutí Duha je odhadovaná částka na jeho dostavbu okolo 354 miliard Kč, kdy ČEZ, a.s. predikuje možné spuštění nových jaderných bloků po roce 2020, pokud bude realizace zahájena v brzké době. K tomu ještě nedochází a ČEZ, a.s. plánuje začít s výstavbou v roce 2013121. Tudíž po roce 2015 musíme hledat jinou alternativu řešení, s níž bychom překlenuli období do zprovoznění dostavených jaderných bloků v Temelíně. Uhelná energie je další z konvenčních zdrojů energie. Využívání domácích zásob uhlí ve stávajících uhelných elektrárnách je po jaderné energii druhou nejlepší možnou cestou. Uhelné elektrárny, které dle Pudila by mohly s ne tak nákladnými investicemi na jejich obnovu a modernizaci sloužit cca dalších 40 let122. Tuzemské zásoby uhlí jsou nesporné po prolomení územních ekologických limitů těžby hnědého uhlí, které by přispěly k oddálení uzavírek některých dolů až o 20 let a ,,vytěžit lze ještě asi dvě miliardy tun, to postačí na víc než sto let" [Pudil, 2006]. Z předchozího zhodnocení vývoje energetiky, složek palivového mixu v kontextu s cíli SEK a důrazem na domácí suroviny tedy vyplývá, že uhelná energetika bude v nejbližších letech i v dlouhodobějším horizontu stále nejvíce využívaným zdrojem energie a napomůže k dodržení bezpečnostních zásob energie v ČR do té doby než její roli převezme nejmodernější jaderná energetika. Obnovitelné zdroje energie jsou sice stále vyzdvihovány jako alternativy produkce elektřiny a je na ně kladen velký důraz. Dosáhnout však představ EU, která požaduje 20% podíl OZE v energetickém mixu nebude pravděpodobně dosažitelné.

119

ČEZ, a.s.: Provoz jaderných elektráren ČEZ, a.s.,v roce 2007, 2009, str. 21 Závodský, P.: Perspektivy využití jaderné energie, 2007 121 ČEZ, a.s.: Provoz jaderných elektráren ČEZ, a.s.,v roce 2007, 2009, str. 21 122 Pudil, P. : Diskuse o energetické politice v ČR má výrazné slabiny, 2006 120

49

OZE je možné podporovat v rámci lokálních menších zdrojů energie, které budou sloužit jako doplněk stávajícím klasickým zdrojům, které zabezpečují dostatek energie dnes i v dlouhodobém horizontu. Na následujících příkladech si demonstrujme proč OZE nemá v našich geografických, klimatických, současných technických podmínkách velkou perspektivu123: •

Pokud bychom chtěli nahradit Temelín větrnou energií museli bychom vybudovat až 8000 větrníků, které by zabraly téměř celou rozlohu ČR a tím bychom znehodnotili českou krajinu. Dále je také odhadováno, že na výstavbu těchto větrníků by padlo až šestkrát více betonu a desetkrát více oceli než na samotnou stavbu jaderných bloků.

•

Produkci naší největší sluneční elektrárny během roku – Bušanovice na Prachaticku – je schopen Temelín vyrobit za 25 minut.

•

Na náhradu jedné elektrárny na uhlí elektrárnou na biomasu by bylo potřeba osít biomasou rozlohu až půl mil. hektarů.

4. Analýza využívání uhlí a územních ekologických limitů v ČR Jak již vyplývá z předchozího textu nezbytné zabezpečení dostatečného množství energie je možné dosáhnout díky tuzemským uhelným komoditám v uhelných elektrárnách. Jaké jsou však možnosti ČR na budoucím udržení nynější spotřeby zejména hnědouhelných zdrojů při výrobě energie, dosavadní vývoj v tomto oboru a možné dopady limitů v ekonomické a ekologické rovině přiblížíme v této kapitole.

4.1. Historie těžby uhlí v ČR124 Nenarušenost životního prostředí v ČR končí v době, kdy byly na našem území objeveny zásoby uhlí a nastartování procesu zvaného ,,průmyslová revoluce“ koncem 19. století. Těžba uhlí postupně pozměňovala krajinu. Byla objevena možnost využití energetického potenciálu hnědého uhlí, vysoká výhřevnost uhlí nahradila také dosud hojně používané dřevo a s rozvojem parního stroje je spojen i rozvoj průmyslu.

123 124

Vavroň, J.: Temelín by nahradilo 8000 nových větrníků, 2008 Tato kapitola vychází z práce Lepeltová, R.: Těžba uhlí v ČR – jsou nutné ekologické limity?, 2006,

50

str. 8-10

V dobách, kdy naše země byla součástí Rakouska-Uherska byly vystavěny pouze malé průmyslové oblasti, které nijak drasticky neničily okolní krajinu, neboť těžba uhlí byla pouze na desítkách hektarů. Tento trend byl zachován i v dobách ,,první republiky“, až do let 1938, kdy jsme se stali součástí Protektorátu a vyrostl u nás, např. v Záluží u Mostu, závod na výrobu syntetického benzínu z uhlí, dále letecké zbrojovky a další různé objekty, které pro svůj provoz potřebovaly uhlí. Toto bylo vybudováno pro zásobování německé armády. Těžba uhlí proto vylétla na maximum a docházelo k devastaci převážně Krušných hor a Podkrušnohoří, které se nacházely blízko německých hranic. Po ukončení války se čekalo na zásadní změnu, která by tento přetrvávající trend změnila. Avšak v roce 1948 byl nastolen komunistický režim a očekávaná změna se nekonala, naopak ČSR bylo připoutáno k Sovětskému svazu a těžba uhlí byla v naší republice pro SSSR jedním z levných zdrojů uhlí a tím i energie. Československo se začalo orientovat pouze na těžký průmysl, zejména na hutní průmysl, který je tak náročný na suroviny a energii. Tento přechod na těžký průmysl měl negativní vliv na naší krajinu, neboť tomuto náročnému trendu byly podřízeny veškeré uhelné doly, a proto došlo k ničení některých regionů jako Příbramsko, Kladensko, Hodonínsko na Moravě, Ostravsko– Karvinské pánev a Sokolovsko–Chebská a Severočeská pánev. V těchto oblastech byla devastace krajiny zřejmá na první pohled, neboť z velké části převládala těžba povrchová, která byla levnější než těžba hlubinná a její výhodou byla lepší dostupnost k uhlí. Těžbě muselo ustoupit vše, co ji stálo v cestě. V tehdejším socialistickém Československu patřila většina výrobních zdrojů státu a existovala absence cen, absence odpovědnosti za poškození ŽP, dále neexistence vlastnických práv k půdě, která byla zabírána pro účely těžby. Dochází k vysídlování zabydlených měst a obcí, které byly vystavěny na uhelných nalezištích, ničení silnic a ostatní infrastruktury, mizí kulturní památky a pamětihodnosti. Jako příklad si uveďme Severočeskou pánev. Podle informačních listů Hnutí Duha125 zde bylo v průběhu desetiletí naprosto zdevastováno přes 300 km2 krajiny, z toho 90 % přímo těžbou. V severních Čechách bylo od konce 2. světové války zlikvidováno 106 obcí včetně historického města Most. V blízkosti těžebních oblastí vznikají průmyslová centra, která ohrožují tamní obyvatelstvo prachem a popílkem vznikajícím při spalování uhlí. Samozřejmě vinu nese na devastaci i těžba hlubinná, po které docházelo v postižených částech k důlním poklesům.Takto nastartované hospodářství však nemohlo vydržet věčně. Představitelé 125

Hnutí Duha: Územní ekologické limity těžby v Podkrušnohoří: šance pro rozvoj kraje, 2006

51

koncepcí, které byly založeny na totálním nasazení v oblastech těžby uhlí nehleděli na dopady, které by neregulovaná těžba mohla míti, ale pouze na to, jak využít tohoto nerostného bohatství v průmyslu s přínosem zlepšování národního hospodářství. Tato neúnosná situace negativních vlivů na ŽP a krajinu byla zakončena rokem 1989 ,,Sametovou revolucí“ - svržením komunistického režimu a také vymaněním se ze sféry sovětského vlivu. Po pádu totalitního systému docházelo ke změně hospodářství, která je doprovázena silnou recesí převážně v oblasti těžkého průmyslu. Došlo k privatizaci uhelných společností a změny se projevují v poklesech výroby, převládá silný tlak na zlepšování situace v místech postižených těžbou uhlí. Snaha o rekultivaci postižené krajiny spočívala nejvíce v rekultivaci zemědělské, která vyžadovala dlouhodobé umělé zavlažování a další vklady do půdy. Menší část rekultivace probíhala v lesnickém a vodním hospodářství. Hospodářské proměny, zejména pokles poptávky po uhlí, znamenaly poměrně rychlý pokles úrovně těžby hnědého a černého uhlí a následné odstavování kapacit. V těžbě uhlí se i nadále pokračuje, ale ve výrazně menším objemu než před rokem 1989 a byly navrhnuty a schváleny tzv. územní ekologické limity těžby uhlí, které se mají za úkol zmenšit kapacitu těžby hnědého uhlí v severních Čechách se snahou ozdravit zdevastovaný severočeský region, zabránit mizet obcím sídlícím na zásobách uhlí z povrchu zemského a současně se věnovat problematice životního prostředí.

4.2. Územní ekologické limity těžby hnědého uhlí Na přelomu 20. a 21. století dochází k průlomu v oblasti těžby uhlí, neboť tento nastolený trend vývoje v uhelném hornictví byl již dále nemožný. Získávání uhlí bylo prioritou a následky s tím spojené jako možnost ztráty uhelných zásob, znehodnocení okolních lokalit a devastace přírody, byly opomíjeny. Pokusy o rekultivaci již vytěžených slojí nestačily ke vzpamatování poškozeného území a tudíž dochází k reformám v uhelném průmyslu. V roce 1990 bylo zřízeno Ministerstvo životního prostředí a Federální výbor pro životní prostředí, které mělo zabezpečovat a monitorovat veškeré dopady průmyslových činností na ekosystémy a následky těžby uhlí. Byl zformulován plán na utlumení a zlepšení dopadů těžby, kde byly zveřejněny tzv. územní ekologické limity. Tyto limity měly a mají sloužit pro lokality v severních Čechách, neboť uhlí je zde těženo povrchově a tudíž hrozí velké poškození přilehlého území.

52

Smyslem limitů je zachránit obyvatele a jejich domy, které sídlí na uhelném jmění před vysídlováním a propadu jejich obydlí těžbě. Limity mají za cíl bránit těžbě v obcích Černice a Horní Jiřetín, které by byly zdevastovány po prolomení limitů a uvedením do provozu dolu ČSA, který vlastní MUS a obce Spořice, Březno u Chomutova a Droužkovice, které by zmizely po otevření dolu Libouš u Chomutova, jehož majitelem jsou Severočeské doly. Zabráněním zprovoznění nového lomu Bylany byly dále ušetřeny obce Havraň, Koporeč, Lišnice, Nemilkov, Polerady a Saběnice, které jsou situovány na dosud nevyužívaném lomu Bylany126. Limity představují pro každý důl mez, kterou by neměla povrchová těžba, zejména hromadění zbytků z těžby, přesáhnout. Tím umožňuje ostatním zbylým obcím určit hygienické pásmo mezi okraji obcí a bezprostředním začátkem důlní jámy, zpravidla 500 metrů širokého127. Územní ekologické limity byly potvrzeny třemi usneseními vlády ČR v roce 1991. První usnesení č. 331/91 se týkalo Chabařovic, druhé č. 444/91 celého Podkrušnohoří a třetí č. 490/91 celé oblasti Sokolovska. Tato tři usnesení závazně doporučují orgánům státní správy ( ministerstva, okresní úřady a Český báňský úřad ), aby k těmto předpisům přihlížely při jejich rozhodovací činnosti. Orgány mohou uskutečnit tzv. odpis zásob, čímž v určitém území zabrání dobývání, tím vyloučí tuto lokalitu ze státní bilance a tudíž zde již těžba nemůže probíhat. Tabulka č. 9: Zásoby uhlí určené k odpisu dle jednotlivých dolů Lokalita Lom ČSA - MUS, a. s., Most Lom Libouš, Lom Bílina - SD, a. s., Chomutov Lom Chabařovice - PK Ústí, s. p. Sokolovský revír Celkem

Určeno k odpisu 392 mil. tun 301 mil. tun 100 mil. tun 177 mil. tun 970 mil. tun

Usnesení vlády A.. 444/1991 444/1991 331/1991,444/1991 490/1991

Zdroj: Energetická politika,2000

Všechna usnesení české vlády byla dodržena a došlo k odepsání zásob na lomech Libouš, Chabařovice a v Sokolovském revíru v celkovém objemu 578 mil. tun128.

126

Lepeltová, R.: Těžba uhlí v ČR – jsou nutné ekologické limity?, 2006, str. 10 Hnutí Duha: Územní ekologické limity těžby v Podkrušnohoří: šance pro rozvoj kraje, 2006 128 Energetická politika, 2000, str.11 127

53

Ve zbylém lomu ČSA může být odhaleno dalších 750 mil. tun zásob nejkvalitnějšího hnědého uhlí s výhřevností nad 17,5 MJ.kg, a proto zde nedošlo dosud k odepsání zásob, neboť by mohla těžba nadále pokračovat, pouze však pod podmínkou vzájemné dohody mezi obcemi, hornickou společností, vlastníky přilehlých nemovitostí a orgány ochrany veřejných práv129. V případě neprolomení územních limitů je uváděna životnost disponibilních zásob hnědého uhlí téměř do roku 2040. Další dostatek disponibilních zásob hnědého uhlí a lignitu je možný až do roku 2060, ale pouze s přehodnocením územních limitů - lomu ČSA, Bílina a zpřístupnění některých rezervních ložisek130(Bylany, Pětipesská pánev131). Podstata limitů je spatřována převážně v oddálení průmyslu v severních Čechách od míst povrchové těžby a tím ochraně pro další rozvoj obcí. Limity jsou určitou vzájemnou dohodou mezi obcemi a těžařskými organizacemi132.

4.3. Návrhy řešení uvolnění územních ekologických limitů133 MPO uvádí, že po roce 2008 je těženo veškeré hnědé uhlí pouze ze 4 lomů v Severočeské pánvi a to v lomech ČSA, Vršany, Libouš a Bílina a ze 2 lomů v Sokolovské pánvi – lomy Jiří a Družba. Pouze však lomy ČSA, Libouš a Bílina jsou vázány územními limity. Zbylé doly budou pravděpodobně vytěženy bez limitů a tedy lom Vršany v roce 2050, Družba v roce 2045 a poslední lom Jiří v roce 2017. U lomu ČSA je situace řešení nejbližší, neboť je uveřejněno, že těžba dojde k hranici limitů mezi roky 2017 - 2020. Pak musejí být přehodnoceny stávající územní limity, které brání následovnému vyuhelňování. Zde však nastává problém v devastaci dvou obcí sídlícím na tomto uhelném bohatství Černice a Horní Jiřetín. Pokud by došlo k prolomení limitů mohla by zde těžba pokračovat až do roku 2061 a bylo by k dispozici 256 mil.tun uhlí. Výhledové řešení lomu Libouš také přináší svá úskalí. Lom Libouš má zásoby uhlí do roku 2037. Zabezpečení další těžby je spojeno s likvidací obcí Droužkovice a Spořice a přeložením dráhy ČD.

129

Energetická politika, 2000, str.11 tamtéž, str. 12 131 MPO: Problematika uvolnění územně ekologických limitů, 2005, str. 19 132 Hnutí Duha: Územní ekologické limity těžby v Podkrušnohoří: šance pro rozvoj kraje, 2006 133 MPO: Problematika uvolnění územně ekologických limitů, 2005, str. 19 - 21 130

54

Pokud by byl naplněn tento plán, došlo by k zbourání celých Droužkovic a části Spořic, byla by prodloužena životnost dolu do roku 2052 se 113 mil. tun uhlí. V případě zániku pouze Droužkovic by těžba trvala jen do roku 2043 a jen 67 mil.tun. Nejméně složitou situací je lom Bílina. Bílina disponuje zásobami k linii limitů až do roku 2034, kde následný průlom limitů, kterému zatím nebrání v cestě žádné obce, zvýší zásoby uhlí na 120 mil.tun a vydrží do roku 2049. Limity zastavují těžbu před obcí Mariánské Radčice a chrání jí stanoveným hygienickým pásmem. Na této rozloze není žádné jiné osídlení, tedy konflikty mohou být mezi všemi zúčastněnými subjekty bez velkých problémů vyřešeny. Vše vystihuje obrázek č. 17. Jak však zdůrazňuje NEK hodnoty těžeb jsou konstruovány pro nynější těžbu, v budoucnu se mohou lišit a to díky tomu, že doly přestávají pozvolna těžit134. Obrázek č. 17: Disponibilní zásoby hnědého uhlí s a bez územních limitů

Zdroj: Czech Coal, 2009

134

Zpráva nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb ČR v dlouhodobém časovém horizontu, 2008, str. 21

55

4.4. Historický průběh těžby uhlí V tabulkách č. 10, 11 je naznačeno množství vydobytého uhlí při hornické činnosti. Tabulce č. 10: Průběh těžeb v letech 1965 – 1991 tis. tun

Zdroj: Energetická statistika MPO, 2007

V tabulce č. 10 pozorujeme dynamiku těžby od roku 1965 do roku 1991, kdy byly schváleny územní limity a tudíž jsem si tento rok vybrala jako výchozí. Téměř do konce 80. let vykazuje dobývání uhlí rostoucí trend. Zejména nejvyšší množství bylo vytěženo u černého uhlí v polovině 70. let a u hnědého uhlí cca v polovině 80. let.

56

Již od konce 80. let, a zvláště pak po roce 1991, je zaznamenáváno pozvolné snižování těžby spojené s destrukturalizací české ekonomiky a postupném útlumu těžkého průmyslu náročného na uhelné suroviny dokumentované v tabulce č. 11, díky čemuž poklesla poptávka po uhlí. Mezi léty 2000 – 2001 je zaznamenán mírný vzrůst těžby jak uvádí SEK v důsledku zlepšení ekonomické situace v zemi, který je posléze střídán opětným snižováním, jelikož byl uveden do provozu JE Temelín. V roce 2007 činil rozdíl ve snižování těžby oproti roku 1991 u hnědého uhlí a lignitu 27 374 tis. tun a u obou druhů černého uhlí 6 628 tis. tun. Tabulka č. 11: Průběh těžeb v letech 1992 – 2007 tis. tun

Zdroj: Energetická statistika MPO, 2007

4.5. Důsledky problematiky územně ekologických limitů Směřování energetiky spotřebovávající nejvíce hnědého uhlí závisí na vyřešení omezení, které přinášejí územní limity. Jejich uvolnění či zachování přinese mnohé změny jak v ekonomické, tak i ekologické oblasti na něž bude muset vývoj výroby elektřiny a tepla reagovat.

57

4.5.1. Úloha územních ekologických limitů z ekonomického hlediska Následný rozvoj hnědouhelné energetiky bude ovlivněn nejen disponibilitou uhelných zásob a tedy územními limity, ale i životností hnědouhelných elektráren. ČEZ, a.s. predikuje, že nynější výrobní kapacity mohou dosluhovat v rozmezí let 2010 – 2015135. Územní limity brání ve vytěžení zbylých zásob hnědého uhlí, jehož téměř veškeré výnosy z těžby směřují do hnědouhelných elektráren vlastněných monopolem na energetickém trhu – ČEZu, a.s.. ČEZ, a.s. vyrábí elektrickou a tepelnou energii v 10 uhelných elektrárnách. Z těchto 10 elektráren používá 8 hnědé uhlí (Chvaletice, Mělník, Ledvice, Počerady, Poříčí, Prunéřov, Tisová, Tušimice) a 2 spalují uhlí černé (Dětmarovice) a lignit společně s biomasou (Hodonín). ČEZ,a.s., odebral od uhelných společností v roce 2008 – Severočeské doly a.s., Czech Coal a.s., Sokolovská uhelná a.s.,

OKD, a.s. – 27,4 mil. tun (94,5%) hnědého uhlí a 1,25 mil.tun (4,3%) uhlí černého136.

Společnost ČEZ, a.s. renovuje uhelné elektrárny Tušimice a Prunéřov, v lokalitách stávajících elektráren Ledvice a Počerady vystaví nové výrobní bloky. Do komplexní obnovy se chystá vložit přes 100 miliard Kč137 a odhaduje zvýšení produktivity těchto elektráren o téměř 40 let. [Pudil, 2006] V situaci zachování územních limitů bude pravděpodobně docházet ke snižování produkce v hnědouhelných elektrárnách. Tím by vznikla nerovnováha na energetickém trhu, neboť by nabídka neuspokojovala poptávku. Řešeními vzniklé krizové situace by mohli být výstavby nových paroplynových nebo černouhelných elektráren, vzrůstající vyžívání biomasy a OZE, importy elektřiny a v neposlední řadě jaderná energetika. V paroplynových elektrárnách je sice výroba energie možná, dokonce velmi šetrná k ŽP, avšak je spojena se závislostí na dodávkách ze zahraničí, které mohou být ohroženy v krizových situacích. Zásoby černého uhlí jsou omezené, nedostatečné – objem vytěžitelné suroviny vydrží nejdéle do roku 2030, kde však těžební společnost OKD počítá s těžbou pod 1000 m138, což může být spojeno s technickými i finančními omezeními. Také by bylo nutné vystavit nové výrobní kapacity na spalování černého uhlí. OZE by nestačili uspokojit celkové energetické požadavky a jaderná energetika je spojena s vysokými finančními náklady, dlouhou dobou výstavby a uvádění do provozu. 135

ČEZ, a.s.: Obnova hnědouhelných zdrojů společnosti ČEZ, 2005 ČEZ, a.s.: Výroční zpráva ČEZ, a.s. 2008, str. 75 137 ČEZ, a.s.: Obnova hnědouhelných zdrojů společnosti ČEZ, 2005 138 Zpráva nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb ČR v dlouhodobém časovém horizontu, 2008, str. 21 136

58

Díky importům a ostatním zmíněným možnostem by hrozilo riziko vyšších cen energie, což by se mohlo negativně promítnout v obchodní a platební bilanci a poklesu konkurenceschopnosti veškerých následných procesů výrob produktů a služeb139. Také je možné zmínit i sociální dopady související se ztrátou zaměstnání pracovníků v uhelném průmyslu, jedná se o horníky, lidi obsluhující potřebnou techniku… . Pokud by však byly územní limity uvolněny ČEZ, a.s. by nemusel zvažovat náhradní varianty řešení. Dostatečné zásoby hnědouhelné suroviny pokryjí výrobní poptávku, naplno se využijí renovované a nově vystavené kapacity, splní se požadavek SEK na maximální energetickou bezpečnost a nezávislost a zmenší se hrozba zvyšování cen.

4.5.2. Úloha územních ekologických limitů z hlediska ŽP Se samotnou těžbou uhlí a později s jeho využíváním pro stanovené účely v energetice je spojeno mnoho externích negativních dopadů140: •

Zábor zemědělských a lesních pozemků

•

Degradace a znehodnocení půd

•

Porušení cyklu podzemních a povrchových vod a jejich znečištění

•

Destrukce pevnosti horninových vrchů a strání

•

Překročení míry ekologické rovnováhy v místě těžby a související dopady na krajinu

•

Zhoršení úrovně bydlení, narušení infrastruktury, pokles cen nemovitostí, úpadek cestovních a rekreačních možností

•

Vypouštění skleníkových plynů, pevných i prachových částic

•

Vliv na úrodu půd, lesy a další přírodní zdroje a ekosystémy

•

Působení na klima, zdraví obyvatel

•

Efekt na hluk a mnohé další efekty

•

Vysoké náklady na rekultivaci a nejistý výsledek nápravy poškození

139

Zpráva nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb ČR v dlouhodobém časovém horizontu, 2008, str. 232 140 Pěgřímek, R., Peleška,O., Kružík, F.: Kvantifikace externalit vznikající těžbou, 2009, str. 2

59

Ale i přes všechny tyto externality je uhlí a jeho zpracovávání velmi důležité v energetickém průmyslu. Pouze některé tyto dopady se dají novými technologiemi a modernizací dosavadních těžebních zařízení a výrobních strojů zmírnit nebo dokonce úplně odbourat. Dalšími negativními důsledky spojené se zánikem omezení limity je spojeno s vysídlováním obcí, které jsou situovány přímo na uhelných nalezištích či v jejich bezprostřední blízkosti. Takovýto osud může postihnout např. obce Droužkovice a Spořice, které by musely ustoupit těžbě v dole Libouš. V obci Droužkovice žije více jak 500 obyvatel, kteří by museli být přestěhováni a demolici by podlehly: areál kostela sv. Mikuláše, pamětní kříž, sloup se sochou Nejsvětější trojice a kaple P. Marie141. Obec Spořice je osídlena cca 900 obyvateli. Nachází se tu památný kostel sv. Bartoloměje. Celý komplex kostela je zaregistrován v Ústředním seznamu kulturních památek ČR142 a to vše by muselo těžbě ustoupit.

141 142

Kupec, J.: Lom Libouš II – sever, 2002, str. 23 tamtéž, str. 24

60

Závěr V obsahu práce bylo snahou seznámit se SEK a odhalit současnou i budoucí situaci v energetické oblasti s důrazem na hnědouhelné zásoby za omezeními danými limity. SEK je základem orientace české energetiky, která umožňuje nastínit její směr a vývoj. Preferuje maximalizaci energetické efektivnosti díky různým druhům úspor a omezování energetické náročnosti tvorby HDP, zajištění efektivní výše a struktury spotřeby PEZ v podobě vyváženého palivového mixu, zajištění maximální šetrnosti k ŽP se snižováním emisí skleníkových plynů a podpory udržitelného vývoje a snahy o liberalizaci a transformaci energetiky. SEK také stanovuje nástroje legislativní, státní programy podpory, dlouhodobé výhledy a koncepce a jiné, které umožní a pomohou deklarovaných cílů dosáhnout. Současná energetická politika ČR se řídí naznačeným tzv. Zeleným scénářem – U, který je jednou z variant vycházející ze SEK a je koncipován tak, aby odpovídal veškerým nárokům v ochraně

ŽP

a

udržitelného

rozvoje,

bezpečnosti

dodávek

energie

a

podpoře

konkurenceschopnosti ekonomiky. Scénář je založen na domácích zdrojích, podpoře šetrného přístupu k ŽP zejména OZE a dostavbě JE Temelína díky čemuž energetické hospodářství dosud vykazuje stabilní průběh. Spotřeba PEZ se nepatrně zvyšuje následkem nárůstu průmyslové výroby a samotnému exportu elektřiny, kdežto energetická náročnost klesá. Ale i přes pokles náročnosti stále dosahujeme vyšších hodnot než průměr ostatních členských zemí EU. Výroba energie v současné době stále převyšuje nad její spotřebou a tudíž dochází k vývozu přebytků. Tato situace je do budoucna neudržitelná a již po roce 2015 je predikován možný nedostatek v energetické oblasti. Česká energetika je postavena na systematickém rozložení jednotlivých složek mixu. Vyvážený mix je důsledkem kombinace uhelných, jaderných zdrojů a OZE. Ve zdrojích energií převažuje využívání domácího uhlí, zejména hnědého, které se na výrobě energie podílí nejvíce, jaderná energie následuje a OZE tvoří doplněk na podporu plnění požadavků EU, byť jejich role v energetice díky osvětě, dotacím výkupních cen atd. stoupá. Zásoby tohoto hnědého uhlí jsou však omezené územními ekologickými limity.

61

V případě uvolnění stávajícího omezení v těžbě bychom mohli získat nové hnědouhelné zdroje a tím zvýšit disponibilitu zásob hnědého uhlí téměř do roku 2060 dle jednotlivých lomů a otevřít možnost dalších budoucích geologických průzkumů. S těmito surovinami bychom dosáhli propagovaných priorit SEK v podobě bezpečnosti, nezávislosti výroby a cenové dostupnosti energie. Dobývání uhlí a jeho následné zpracování přináší nemalé důsledky v oblastech ekosystémů, nekvalitního ovzduší a ničení lidských sídel a památek, kterým není možné zabránit zcela, ale při obnově a výstavbě nových účinnějších a technologicky vyspělejších zdrojů bychom mohli docílit menších ekologických ztrát. Je pravdou, že pokusy o rekultivaci rozsáhlých ploch zdevastovaných těžbou, zejména povrchovou, nejsou vždy úspěšné a prostředí takto poničené se již nikdy nevrátí do původu, ale abychom zabránili hrozbě deficitu v energetické bilanci země je nutné hledat nové zdroje energie, které jsou technicky dostupné, v dostatečném množství a situované na našem území, tedy dobývat hnědé uhlí i za limity.

62

Příloha – mapové dokumentace Obrázek č. 18 ukazuje možné řešení v dané oblasti s rozšířením lom ČSA a s tím spojený zánik jmenovaných obcí. Je vidět, že celé území by se přeměnilo na obrovskou jámu s hloubkou 200 až 400 metrů, ale získalo by se cca 256 mil.tun uhlí143. Obrázek č. 18: Lom ČSA a nástin postupu MUS na území Jezeří–Černice-Horní Jiřetín, dle Marek, J., 2006

143

Marek, J.: Jezeří znovu v ohrožení?, Geotechnika 2006, str. 6, 7

63

Obrázek č. 19: Lom Bílina a jeho možný postup těžby za limity

Zdroj: Wikipedie, 2009

64

Obrázek č. 20: Lom Libouš a ostatní lomy v oblasti a postupy těžby za závaznými liniemi

Zdroj: Wikipedie, 2009

65

Literatura Tištěné zdroje, publikace 1.Holman, R.: Mikroekonomie středně pokročilý kurz, C.H. Beck, Praha 2002, ISBN 80-7179- 737-5, str. 497 2.Jiříček, I., Rábl, V.: Geotermální energie, 2005 3.Kupec, J.: Lom Libouš II – sever, 2002 4.Lepeltová, R.: Těžba uhlí v ČR – jsou nutné ekologické limity?, 2006 5.Liedermann, P.: Udržitelný rozvoj energetiky, EGÚ Brno, a.s., 2008 6.Motlík a kol.: Obnovitelné zdroje energie a možnosti jejich uplatnění v ČR, ČEZ, a.s., Praha 2007 7.MPO: Energetická statistika – Uhlí, koks a brikety v ČR v roce 2007, str. 17 8.MPO: Návrh státní energetické koncepce České republiky do roku 2050, Praha, 2008 9.MPO: Státní energetická koncepce ČR, Praha 2004 10.MPO: Vyhodnocení naplňování cílů a sociálních dopadů realizace SEK, 2008, str. 10 11.Pěgřímek, R., Peleška,O., Kružík, F.: Kvantifikace externalit vznikající těžbou a užitím hnědého uhlí a algoritmizace výpočtu externalit modifikovanou hessenskou metodou, 2009 12.Pouček, J.: Aktualizace státní energetické koncepce, MPO, 2003 13.Říha, M.: Energetika a ochrana životního prostředí, 2009 14.Stecenková, M.: Energetická koncepce ČR, 2008 15.Vlčková, J.: Průvodce ochranou životního prostředí pro veřejnou správu, IREAS, Praha 2008, ISBN: 978-80-86684-49-9 16.Waisová, Š, Čeněk, A..: Evropská energetická bezpečnost.Plzeň 2008. ISBN 978-80-7380-148-9

Elektronické zdroje: 1.Brezina, I.: Energetika podle George Orwella, 2009, datum stažení 2.3.2009 http://www.eportal.cz/Articles/836-energetika-podle-george-orwella.aspx, 2.Britské listy: Rusko zrušilo dodávky plynu Ukrajině, http://www.blisty.cz/art/44475.html, datum stažení 4.3.2009

66

3.Czech Coal, 2009, http://www.czechcoal.cz/cs/produkty/uhli/index.html, datum stažení 1.2.2009 4.Černé uhlí, 2009, http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cern%C3%A9_uhl%C3%AD, datum stažení 22.1.2009 5.Český hydrometeorologický ústav, 2009, http://www.chmi.cz/cc/start.html, datum stažení 3.4. 2009 6.Český statistický úřad, 2009, http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/tab/2C0028BBA1, datum stažení 3.2.2009 7. ČEZ, a.s.: Historie a současnost EDU, 2009, http://www.cez.cz/cs/energie-a-zivotni-prostredi/jaderna-energetika/jaderne-elektrarnycez/edu/historie-a-soucasnost.html, datum stažení 4.2.2009 8.ČEZ, a.s.: Obnova hnědouhelných zdrojů společnosti ČEZ, 2005, datum stažení 2.5.2009 http://www.cez.cz/cs/o-spolecnosti/media/tiskove-zpravy/469.html, 9.ČEZ a.s.: Program vyčištění uhelných zdrojů, 2009, http://www.cez.cz/cs/energie-a-zivotni-prostredi/uhelne-elektrarny/strategie-a-aktivity-cez-voblasti-ue.html, datum stažení 3.2.2009 10.ČEZ, a.s.: Provoz jaderných elektráren ČEZ, a.s.,v roce 2007, datum stažení 2.4.2009 http://www.cez.cz/edee/content/file/energie-a-zivotni-prostredi/rocni-zprava-je-2007.pdf, 11.Dokoupil, D.: Dostupnost primárních energetických zdrojů v ČR, 2009 12.Energetická

bezpečnost,

2009,

http://www.euractiv.cz/bezpecnost-a-spravedlnost0/link-

dossier/energetick-bezpenost, datum stažení 2.2.2009 13.Energetika, 2009, datum stažení 2.3.2009 http://www.eu2009.cz/cz/eu-policies/transport-telecommunications-andenergy/energy/energetika-708/ 14.Energetická politika, 2000, str. 11, datum stažení 3.10.2008 http://www.tc.cz/old/poskytdocs/energeticka_politika.doc 15. Ficner, F., Kusák, M.: Energetický balíček Evropské komise jako počátek nové energetické politiky EU, 2007, http://www.snemovna.cz/cgi-bin/win/kps/pi/prace/pi-5-278.pdf, datum stažení 3.3.2009 16.Fosilní paliva, 2009, http://wapedia.mobi/cs/Fosiln%C3%AD_palivo, datum stažení 12.10.2008

67

17.Geofond, 2009, datum stažení 23.4.2009 http://www.geofond.cz/dokumenty/nersur_rocenky/rocenkanerudy99/html/c_uhli.html 18.Hnutí Duha: Územní ekologické limity těžby v Podkrušnohoří: šance pro rozvoj kraje, 2006 http://www.hnutiduha.cz/publikace/Uzemni%20ekologicke%20limity%20tezby.pdf, datum stažení 2.1.2009 19.JE Temelín a Dukovany, http://www.je-temelin-dukovany.cz/je-temelin-historie.htm, datum stažení 4.3.2009 20.Jedlička, J.,Doležal, R., Heřman, J.: Energetická politika EU a její nástroje, 2005, http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/Energetika_EU.pdf, datum stažení 5.3.2009 21.Kadlíková, L. : Uhlí, co to vlastně je, jak poznat to kvalitní?, 2009, http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=813, datum stažení 5.4.2009 22.Kapitán, M. : Ekologie – odpad, http://kapitan.milan.sweb.cz/Ekologie/Ekologie_odpad.htm, datum stažení 24.3.2009 23.Kjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu, 2009, http://www.chmi.cz/cc/kjotprot.html, datum stažení 22.2.2009 24. Kotecký: Územní ekologické limity těžby uhlí v severních Čechách, 1998, http://www.hnutiduha.cz/publikace/infolisty/suroviny/obecne/suroviny4.htm, datum stažení 2.2.2009 25.Ložiska ČR: Evidovaná ložiska nerostů ČR, http://geologie.vsb.cz/loziska/loziska/loziska_cr.html, datum stažení 3.4.2009 26.Marek, J.: Jezeří znovu v ohrožení?, Geotechnika 2006, datum stažení 7.5.2009 http://www.geolog.cz/odborne_clanky/Jezeri/Jezeri_2.pdf, 27.MPO: Problematika uvolnění územně ekologických limitů, 2005 28.MŽP: Statistická ročenka životního prostředí ČR, 2007, http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/CENMSFMVTMNS/$FILE/kap_a5.pdf, datum stažení 3.4.2009 29.MŽP: O polovinu méně emisí mají přinést především plynové elektrárny, datum stažení 23.4.2009, http://www.cizp.cz/(salj1s55hqkype551gwunw55)/default.aspx?id=1121&ido=365&sh=4591917 36,

68

30.Neužil, M.: Vliv povrchové těžby hnědého uhlí na životní prostředí, datum stažení 2.10.2008 http://www.env.cz/osv/edice.nsf/B18C18B302379CCCC1256FC000407A70/$file/e-02-5.htm 31.Posílení růstu a vytváření pracovních příležitostí plněním závazků v oblasti klimatických změn, 2008, datum stažení 4.3.2009 http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/08/80&format=HTML&aged=0&la nguage=CS&guiLanguage=en, 32.Pudil, P. : Diskuse o energetické politice v ČR má výrazné slabiny, 2006, datum stažení 1.5.2009 http://webcast.ihned.cz/c3-23041255-00W000_d-bursik-diskuse-o-energeticke-politice-v-crma-vyrazne-slabiny, 33.Rytíř, L.: Problematika externích nákladů, 2006, http://proatom.luksoft.cz/view.php?cisloclanku=2006020302, datum stažení 2.3.2009 34.Říha, M.: Energetika a ochrana životního prostředí, 2009 www.calla.cz/data/energetika/seminare/Krajskekoncepce/Riha.rtf, datum stažení 3.4.2009 35.Říha, Stoklasa :Územní ekologické limity těžby v SHP, http://www.prokrajinu.cz/vybor/0aktuality.html, datum stažení : 25.10.2008 36.Sedlák, M.: Další Temelín přijde na 354 miliard, Hnutí Duha 2008, datum stažení 1.4.2009 http://www.enviport.cz/hnuti-duha-dalsi-temelin-p-72748.aspx

2200jjDalšíhttp://www.miliard

37.Stručná zpráva o výsledcích práce nezávislé energetické komise, Praha, 2008, http://www.vlada.cz/assets/ppov/nezavisla-energetickakomise/aktuality/strucnazprava080702-1.pdf, datum stažení 4.2.2009 38.Švec, J.: Podpora OZE z pohledu MŽP, MŽP, 2008, http://www.biomasa-info.cz/cs/doc/podporaoz.pdf, datum stažení 3.5.2009 39.Tauchman, D.: Systémy podpor využívání obnovitelných zdrojů energie (II) „Evropa“, 2006, http://www.ohkbreclav.cz/oze/materialoze/, datum stažení 23.3.2009 40.Těžbu uranu Česko utlumilo, nyní jejímu oživení nahrávají ceny, 2008, datum stažení 2.3.2009 http://www.ceskenoviny.cz/tema/index_view.php?id=339075&id_seznam=1077, 41.Uhlí, 2009, http://www.fospaliva.wz.cz/page01.htm, datum stažení 14.12.2008

69

42.Uložiště odpadu v ČR, 2009, http://www.jaderna-energie.cz/uloziste-odpadu.htm, datum stažení 23.4.2009 43.Uran=energie 21.století, 2007, http://www.colosseum.cz/pdf_analyzy/200702_uranium.pdf, datum stažení 30.3.2009 44.Územní energetická koncepce kraje Vysočina, 2008 45.Vavroň, J.: Temelín by nahradilo 8000 nových větrníků, 2008, datum stažení 3.12.2008 http://www.stop-vetrnikum.webz.cz/view.php?cisloclanku=2008050006 46.Větrné elektrárny, 2009, http://www.alternativni-zdroje.cz/vetrne-elektrarny.htm, datum stažení 3.4.2009 47.Wikipedie, 2009, http://cs.wikipedia.org/wiki/Zemn%C3%AD_plyn, datum stažení 23.3.2009 48.Závodský, P.: Perspektivy využití jaderné energie, 2007, datum stažení 24.4.2009 http://www.casopisstavebnictvi.cz/clanek.php?detail=183 49.Zpráva

pro

Evropskou

komisi

k

realizaci

směrnice

Evropského

Parlamentu

a

Rady2003/30/ES z 8. května 2003, 2009, http://www.ebb-eu.org/legis/Czech%201st%20report%20Dir%202003%2030_CS.pdf, datum stažení 12.2.2009 50.Zpráva nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb ČR v dlouhodobém časovém horizontu, 2008, datum stažení 2.2.2009 http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/Pracovni-verze-k-oponenture.pdf,

Legislativa 1.Nařízení vlády č.350/2002 Sb., http://www.energetik.cz/hlavni3.html?m1=/zakony/350_2002.html, datum stažení 3.3.2009 2.Nařízení vlády č. 351/2002 Sb., závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší, http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?kam=zakon&c=351/2002, datum stažení 1.2.2009 3.Nařízení vlády č. 352/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?zdroj=sb02352&cd=76&typ=r, datum stažení 1.3.2009

70

4.Přehled právních předpisů, MPO, 2009, http://www.mpo.cz/dokument8432-strana8.html, datum stažení 22.1.2009 5.Směrnice Evropského parlamentu a rady 2004/8/ES o podpoře společné výroby elektřiny a tepla na základě poptávky po užitném teple na vnitřním trhu s energiemi, http://www.eru.cz/user_data/files/legislativa/legislativa_EU/smernice/smernice%206.pdf, datum stažení 12.12.2008 6.Směrnice 2001/77/ES o podpoře elektřiny z obnovitelných zdrojů v podmínkách vnitřního trhu s elektřinou, http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPMRF45PL7B, datum stažení 3.4.2009 7.Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci) http://www.env.cz/__C1256D3D006B1934.nsf/$pid/MZPJSFGXO2EQ, datum stažení 3.4.2009 8.Zákon č. 86/2002 Sb., zákon o ochraně ovzduší ze dne 14.2.2002, http://www.tzb-info.cz/t.py?t=15&i=178, datum stažení 4.4.2009 9.Zákon č. 180/2005 Sb, ze dne 31.3.2005, http://www.tzb-info.cz/t.py?t=15&i=405, datum stažení 5.2.2009 10.Zákon č. 189/1999 Sb., datum stažení 21.2.2009 http://www.pravnipredpisy.cz/predpisy/ZAKONY/1999/189999/Sb_189999_------_.php 11.Zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) http://www.tzb-info.cz/t.py?t=15&i=4, datum stažení 2.3.2009 12.Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, http://www.tzb-info.cz/t.py?t=15&i=3, datum stažení 2.2.2009 13.Zákon č. 240/2000 Sb., ze dne 28. června 2000 o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), http://www.15zzb.cz/Private/Zakony/240.htm, datum stažení 3.1.2009 14.Zákon č. 453/2001, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), http://isap.vlada.cz/Lexdata/lex_zv.nsf/4ff4e0d773832dc4c1257467002f7b23/e625f671a82ee661 41256b50004ef8d3?OpenDocument, datum stažení 3.5.2009

71

Seznam obrázků a tabulek: Obrázek č. 1: Tuzemská spotřeba PEZ v PJ mezi roky 2005 – 2050 Obrázek č. 2: Struktura konečné spotřeby energie PJ do roku 2050 Obrázek č. 3: Energetická náročnost v MJ/Kč HPH do roku 2050 Obrázek č. 4: Množství vypouštěných emisí do roku 2050 Obrázek č. 5: Energetická náročnost ČR 2000 – 2007 Obrázek č. 6: Spotřeba primárních zdrojů energie Obrázek č. 7: Zdroje výroby elektrické energie 2007 – MW % dle NEK 2008 Obrázek č. 8: Konečná spotřeba energie členění dle jednotlivých paliv Obrázek č. 9: Vývoj emisí mezi léty 2000 – 2010 Obrázek č. 10: Skleníkové plyny dle jednotlivých výrobních sektorů v roce 2006 Obrázek č. 11: Hnědouhelná ložiska v ČR Obrázek č. 12: Černouhelná ložiska v ČR Obrázek č. 13: Ložiska uranu v ČR dle Dokoupila, 2009 Obrázek č. 14: Přehled VTE v ČR k 1.1.2006 Obrázek č. 15: Výroba solární energie v roce dle intenzity záření Obrázek č. 16: Lokality výskytu geotermální energie v ČR dle ČEZ, a.s., 2007 Obrázek č. 17: Disponibilní zásoby hnědého uhlí s a bez územních limitů Obrázek č. 18: Lom ČSA a nástin postupu MUS na území Jezeří–Černice-Horní Jiřetín, dle Marek, J., 2006 Obrázek č. 19: Lom Bílina a jeho možný postup těžby za limity Obrázek č. 20: Lom Libouš a ostatní lomy v oblasti a postupy těžby za závaznými liniemi

Tabulka č. 1: HDP, HPH a spotřeby zdrojů energie Tabulka č. 2 : Porovnání cen zdrojů energie Tabulka č. 3: Emise skleníkových plynů ČR v roce 2006 Tabulka č. 4: Emise SO2 a NOx ČR v období 2000 – 2006 Tabulka č. 5: Skladba výroby elektřiny z OZE v roce 2007 Tabulka č. 6: Hydroenergetický potenciál vodních elektráren v ČR 72

Tabulka č. 7: Potenciál biomasy v ČR v PJ Tabulka č. 8: Produkce z biomasy v elektrárnách ČEZ, 2008 Tabulka č. 9: Zásoby uhlí určené k odpisu dle jednotlivých dolů Tabulce č. 10: Průběh těžeb v letech 1965 – 1991 tis. tun Tabulka č. 11: Průběh těžeb v letech 1992 – 2007 tis. tun

73

Summary The state energy conception of the Czech Republic defines which direction the country’s energy industry will follow in future. It regulates the use of energy resources and creates conditions for their safe exploitation in the country’s energy industry,

which is possible reach by the

exploitation of various kinds of energy in the so-called energy mix. To the main energy resources in the Czech Republic belong mainly so-called fossil fuels (coal, gas, oil), amongst them black and brown coal play an important role. Production of electric energy from oil and earth gas is not practically used and production of heat from earth gas is used only in a limited extent since the Czech Republic is dependent on imports of these commodities. Further energy resources are nuclear energy and renewable resources, whose importance rises as well as the attention paid to them. The current energy policy of the Czech Republic follows the so - called Green Scenario – U, which is a version arising from the state energy conception and is created to conform all requirements of the EU in the field of environmental protection and sustainable development, energy delivery security and support of the industry’s competitiveness. The scenario is based on domestic brown and black coal resources, support of considerate approach to the environment, especially renewable resources, and finishing of the nuclear energy work Temelin, thanks to which the energy industry still shows a stable course. Coal mining, black coal from underground mining as well as brown coal from opencast mining, is and was one of the basic and most important values of the national industry in the Czech Republic. Winning of these strategic resources is an essential part of the development of the czech heavy and energy industry, which is based on the exploitation of domestic coal mines, whereby unfortunately the winning of domestic coal resources relates to negative and hard eliminable impacts in the ecological area. Brown coal supplies are, however, restricted by territorial ecological limits. In case of unlocking the existing limits in coal mining we could gain new brown coal resources and increase the disponibility of brown coal supplies almost until the year 2060 according to individual mines and open the possibility of new future geological explorations. With these materials we would reach the promoted priorities of the state energy conception in the form of security, production independence and price availability of energy.

74

It is true that the attempts to recultivate wide areas devastated by mining, especially opencast mining, are not always successful and the affected environment never gets to original condition, but in order to prevent the threat of deficit in the country’s energy balance it is necessary to seek for new energy resources, which are technically accessable, in sufficient amount and situated on our territory, that is to mine brown coal even for limits. Keywords: state energy conception, energy, energy mix, environment, coal mining, limits JEL Classification: Q340, Q410, Q430

75

76