ENCYKLOPEDISTIKY

HISTORIE ÈESKOSLOVENSKÉ ENCYKLOPEDISTIKY 1945-1992 Dagmar Hartmanová Kvalita všeobecné encyklopedie je nejvíce ohrožena v totalitním režimu, nebo vždy vzniká v duchu svìtonázorové a politické orientace jejích tvùrcù, vydavatelù a tlaku oficiální ideologie. Záleží na vùli, snaze a fundovanosti autorù a redaktorù, jak se s touto situací pøi objektivním faktografickém zpracování hesel vyrovnají. Režim nastolený v Èeskoslovensku po únoru 1948 vìcné a objektivní encyklopedické práci nepøál, èetná témata i osobnosti tabuizoval a nauèný slovník pøipouštìl pouze jako nástroj své politiky a ideologie. Formy kulturní politiky se sice postupnì mìnily, prosazovaly se pragmatické pøístupy, ve druhé polovinì šedesátých let došlo k pøechodné liberalizaci, nicménì všechna pováleèná všeobecná encyklopedická díla vznikala v Encyklopedickém institutu ÈSAV pod dohledem strážcù oficiální marxisticko-leninské doktríny v ÈSAV a ÚV KSÈ. Na pøelomu let 1955 a 1956 byla prezidiem ÈSAV (prezidentem byl Zdenìk Nejedlý) na základì dopisu tehdejšího ministra informací Václava Kopeckého jmenována Encyklopedická komise s pøedsedou univerzitním profesorem Bohumilem Nìmcem. Mezi jejími èleny byl napø. i pøední badatel v perské literatuøe a kultuøe akademik Jan Rypka. Komise vytvoøila výkonnou redakci pro tøídílný slovník ve složení: sociolog profesor Karel Galla, profesor logiky na FF UK Otakar Zich (spoleèenské vìdy), profesor dìjin medicíny a pøírodních vìd na FLV UK Otakar Matoušek (pøírodní vìdy) a èinitel tehdy již bývalé Masarykovy akademie práce ing. Sýkora (technika). Výkonným aparátem byla Encyklopedická kanceláø (zal. 1956) v èele s bývalým nakladatelem Bohumilem Jandou (SFINX) 1). Obor literatura zpracovávala dr. Jarmila Kròanská, geografii J. Šeremeta, filozofii a další spoleèenské vìdy Soòa Kleinerová, pøírodní vìdy dr. Dagmar Dykyjová, stát a právo dr. Arnold Jirásek, mezinárodní právo dr. Mrázek, techniku ing. Paul. Pozdìji byl pøijat na filologii a jazykové úpravy dr. Jan Stehlík.2) První dva roky kanceláø pracovala (bez stranické organizace) v Opletalovì ulici na excerptech z domácích i cizích encyklopedických dìl a pokoušela se o záchranu zbytkù rozpracovaného rukopisného materiálu z nakladatelství SFINX ze zaèátku 40. let a opuštìného projektu ès. encyklopedie nakladatelství Orbis 3) vznikající pùvodnì pod vedením Z. Nejedlého a výkonného redaktora prof. F. Bìlehrádka v roce 1946. Zbytky tìchto materiálù (lístkového zpracování) byly na nákladním autì pøivezeny ze skladu krámku èinžovního domu na Vinohradech, kde bydlel Vítìzslav Nezval. V tìchto materiálech byl také nalezen pøíkaz jakéhosi vysokého orgánu KSÈ z roku 1948 nebo 1949 k zastavení práce na encyklopedii nakladatelsví Orbis a pøíkaz, podepsaný M. Reimannem, k rozmetání sazby posledního dílu

80

Ottova slovníku nauèného nové doby uskladnìného v archivu tiskárny Venkov na Florenci, ze které se pozdìji stal komplex Rudé právo, dnes Èeská typografie a.s. Základním úkolem Encyklopedické kanceláøe mìlo být vydání velkého všeobecného encyklopedického díla koncipovaného v duchu marxismu-leninismu, jež by nahradilo starší èeské encyklopedie, pøedevším Ottùv slovník nauèný nové doby, a doplnilo tak mezeru, která v naší encyklopedistice vznikla v dùsledku druhé svìtové války a pøevratných let pováleèných. Na slovníku se zaèalo pracovat roku 1955. Vznikla maketa, s níž však prezidium ÈSAV nebylo spokojeno. V roce 1958 pod vlivem celostátních provìrek (zøejmì i v dùsledku maïarských událostí v roce 1956) došlo k výmìnì vedení kanceláøe a ustanovení stranické organizace pod vedením PhDr. Josefa Vyskoèila. Øeditelem se stal bývalý øeditel Úøadu prezidia ÈSAV dr. Václav Procházka. Do èela hlavní redakce byl postaven bývalý spolupracovník Zdeòka Nejedlého v revue Var a pøedváleèný korespondent TASS akademik Vladimír Procházka, kterého prezidium ÈSAV povìøilo vypracováním nové koncepce. Jeho koncepci malé obecné encyklopedie, nazvanou Prolegomena, prezidium schválilo. Byla vytvoøena nová redakce a z døívìjší Encyklopedické kanceláøe reorganizací vznikl Encyklopedický institut (EI), který od roku 1959 zaèal pracovat podle nových zásad uvedených pak v pøedmluvì a v úvodních poznámkách k I. dílu a dále doplnìných v pøedmluvì k II. dílu jeho první práce Pøíruèního slovníku nauèného (PSN). Jsou to níže uvedené zásady, které jasnì dokazují, že encyklopedie je vždy taková, jaká je doba, ve které vzniká: 1. PSN má být encyklopedií lidovou, z èehož plynou zejména dùsledky pro styl, podání a výbìr informací. 2. PSN má být založen na vìdeckém svìtovém názoru marxismu-leninismu, což platí také o pøírodních vìdách. Z této zásady vyplývá také nutnost podat jednotlivá fakta v jejich souvislostech a tím pozvednout výklad na vyšší vìdeckou úroveò. 3. Na tom spoèívá tzv. komplexní metoda, která pøedpokládá nejen abecední øazení jednotlivých hesel, ale plné respektování jejich vnitøních souvislostí. [Jako pøíklad uvádí akademik Procházka komplex komunismus, který zahrnuje centrální výklad pojmu a další souvislá hesla, napø. všechny komunistické strany. Tato oblast je pak ve slovníku zevrubnì a ideologicky pøesnì zpracována. Naproti tomu napø. v pojmu køesanství je jeho historie sice faktograficky zpracována dobøe, ale poslední odstavec je zcela v souladu z dobou: ... Závìrem lze øíci, že køesanství se nikdy a nikde nesnažilo pøekonat existující spoleèenské a tøídní rozpory fakticky, revoluèní cestou, nýbrž od poèátku až dodnes pøesunuje pøekonání tìchto rozporù do fantastického záhrobního svìta. Jedinì tak se mohlo stát státním náboženstvím otrokáøského státu a pozdìji ideologií všech vykoøisovatelských spoleèností, feudální i kapitalistické. Pokud nìkteré smìry vyvozovaly z køesanského uèení revoluèní dùsledky, byly oficiální církví vždy prohlášeny za kacíøe a pomocí státní moci krutì pronásledovány…]

NÁRODNÍ KNIHOVNA, 11, 2000, è. 2-3

4. PSN se snaží zachytit nejen souèasnou skuteènost, ale i její vývoj, což se týká nejen takových hesel jako je biologie, matematika nebo demokracie, kde šlo o to podat i prakticky vývoj jevu, ale zejména dìjin, kde je plnì respektována skuteènost, že jejich tvùrcem je lid. Revoluèní a dìlnická hnutí jsou v PSN zachycena snad bez výjimky, a to i ménì známá; ovšem souèasnì také velký boj utlaèených národù proti kolonialismu. Dùležité bylo i správnì zaøadit do dìjinného vývoje „velké osobnosti“ - uvádíme je ovšem, ale nikoli schematicky, ne snad jen životopisnì, nýbrž hlavnì z toho hlediska, jak vyjadøovaly, a už pozitivnì èi negativnì, hlavní tendence vývoje své doby (napø. Julius Caesar, Alexander Makedonský, J. F. Kennedy). [Napøíklad v hesle J. F. Kennedy (108 øádek) je tendence doby plnì vyjádøena v jeho konci: …Chystaná nová agrese, pøipravovaná K. vládou nyní daleko peèlivìji, vyostøila latentní krizi v Karibské oblasti v øíjnu 1962 do té míry, že se svìt octl na pokraji nukleární války. Avšak zde se právì projevil názornì nový pomìr sil ve svìtì; zakroèení SSSR a jeho moudrá politika pøinutily presidenta USA k uzavøení mírového kompromisu. V Malé èeskoslovenské encyklopedii (MÈSE, 1986) má toto heslo 31 øádek a øíjen 1962 není vùbec vzpomenut.] 5. Další zásadou bylo zavržení hlediska, které chápe svìt jen ze stanoviska „bílého muže“. [Napø. historie Ameriky nezaèíná Kolumbem, ale historií pùvodního amerického obyvatelstva a Kolumbùv význam je charakterizován objevením Ameriky „pro støedovìkou Evropu“.] Pøíruèní slovník nauèný (PSN) ve 4 dílech vydalo Nakladatelství Ès. akademie vìd v letech 1962-67 v celkovém nákladu 311 000 výtiskù a v cenì 348 Kès. Graficky dílo upravil Jaroslav Šváb. Hlavním redaktorem byl akademik Vladimír Procházka, redaktorem pro pøírodní vìdy a techniku ing. PhDr. Jiøí Fragner, pro spoleèenské vìdy ing. Bohumil Franìk, pro geografickou èást Vladimír Smetana a pro doprovodné materiály Bohumil Janda, vedoucím technické redakce byl Josef Turek. Za slovenskou èást odpovídal vedoucí Encyklopedického kabinetu Slovenské akademie vìd Štefan Pisoò. Textovou èást a ilustraèní pøílohy vytiskla a vazbu provedla Polygrafia Praha, barevné mapy vytiskl Vojenský zemìpisný ústav v Praze. Srovnáme-li náklady jednotlivých dílù (I. - 50 000, II. - 75 000, III. a IV. - 93 000), docházíme k závìru, že kompletních vydání mùže být pouze 50 000. To znamená, že 43 000 majitelùm III. a IV. dílu chybìl I. díl a 18 000 II. díl. Pøi studiu rùzných výstøižkù a recenzí jsem na žádnou reakci na tuto skuteènost ze stran ètenáøù ani odborníkù nenarazila. Slovník je prvním èeskoslovenským, pováleèným a socialisticky zamìøeným encyklopedickým dílem. Na 3626 stranách textu (vèetnì textových ilustrací) a 485 884 øádcích obsahuje 42 472 hesel, na každý díl pøipadá tedy prùmìrnì 10 600 hesel. Vlastní texty jsou s výjimkou III. dílu opatøeny dodatky, kterými redakce jednak doplnila

NÁRODNÍ KNIHOVNA, 11, 2000, è. 2-3

pùvodní rejstøík hesel, jednak se pokusila text aktualizovat a zachytit významnìjší události, k nimž v prùbìhu vydávání slovníku došlo. Ilustrací obsažených pøímo v textu zde mùžeme najít 4958, mapek 62, èernobílých pøíloh 230, barevných pøíloh 60 a mapových pøíloh 62. Kvalitní pøílohové mapy jsou vytištìny v deseti i více barvách zvl᚝. Fotografie mají pøíliš hrubý rastr. Slovník nese zøetelné stopy díla vznikajícího bez tezauru4) a bez zkušeností. Zkušenosti se získávaly (o tom svìdèí rozdíl mezi díly I a II, a III a IV), tezaurus postupnì vznikal. Kdyby však vznikal v kvalitní podobì, nemuselo do vydání tøísvazkové encyklopedie (IES) uplynout 13 let. Akademik Procházka za hlavní nedostatky slovníku považoval nevyváženost mezi obory, komplexy a hesly, mezi pøírodními a spoleèenskými vìdami, nebo na spoleèenské vìdy pøipadlo 61 %, na pøírodní vìdy 32 % a na techniku 7 % hesel. Vedle rùzných nedostatkù z hlediska odborné a lexikografické úrovnì díla byl však slovník zatížen zejména ideologickým doktrináøstvím. V pøedmluvì prvního dílu Vladimír Procházka mj. praví: „Socialismus je v dosavadní historii lidstva prvním spoleèenským øádem, který je ideovì založen zcela na vìdì, v nìmž je vìda jedním z nejmocnìjších èinitelù v díle budování nové, beztøídní spoleènosti. Tím více to bude platit o jeho vyšší fázi, komunismu, za nìhož se v prùbìhu dalšího vývoje vìda plnì stane pøímou výrobní silou. … Tento veliký a stále rostoucí význam vìdy je u nás vyjádøen pøímo základním zákonem našeho státu. Ústava Èeskoslovenské socialistické republiky z 11. èervence 1960 prohlašuje (v èlánku 16) vìdecký svìtový názor marxismu-leninismu za ideový základ veškeré kulturní politiky“. Øada „ožehavých“ osob a událostí ve slovníku hesla vùbec nemá, hesla z rùzných humanitních oborù oplývají zjednodušujícími hodnoceními nebo celkovou vágností. Slovník však již také odráží vývoj v Èeskoslovensku v šedesátých letech: od dogmatického prvního dílu k liberalizujícímu dílu ètvrtému, místy již anticipujícímu atmosféru let 1968-69. Zvláštní místo ve ètvrtém díle zaujímá heslo Slovensko a hesla s ním sdružená. Tato èást byla samostatnì zpracována slovenskými autory a vìdeckými ústavy pod vedením Encyklopedického kabinetu SAV, koneèné úpravy se úèastnila Encyklopedická komise SAV. Redakce tohoto dílu byla uzavøena k 31. 5. 1966. Zajímavé je napø. heslo: • federace [lat.], 1. sdružení, svaz (organizací polit., sport. aj.); 2. volné sdružení, spojení, svaz samostatných státù se spoleènou ústøední vládou. Rozlišujeme social. f., která vzniká na podkladì dobrovolnosti, a burž. typ f., který bývá skrytou formou národnostního potlaèování; v. t. spolkový stát. V tøísvazkovém IES (vyšel v roce 1980) se v tomtéž hesle již odráží politické klima doby: • federace, 1. sdružení, svaz (organizací polit., sport. aj); 2. spojení státù na zákl. spoleèné ústavy, která zøizuje spoleèné nejvyšší orgány jak pro vnitøní, tak pro vnìjší vìci f. Výkon nejvyšší státní moci uvnitø f. je rozdìlen mezi ústøední orgány a orgány èlenských státù. Federaci bývají vyhrazeny nejdùl. otázky jako jsou

81

zahr. styky, obrana, mìnové záležitosti. V nìkterých pøípadech ponechává ústava jednotlivým èlenským státùm nìkteré atributy mez. práv. osobnosti, tj. omezenou mez. zpùsobilost k právùm a k práv. úkonùm napø. právo na samostatné dipl. zastoupení, právo uzavírat nìkteré mez. smlouvy. Pokud èlenské státy nepožívají mez. zpùsobilost k právùm a práv. úkonùm, nejde o f. v mez. smyslu. ale jen o f. vnitrostátní - napø. NSR a USA, aè jsou z hlediska státoprávního f., pøedstavují z mez. hlediska jediný subjekt. Ès. federace má též jen vnitrostátní povahu. Obì národní rep. požívají rozsáhlých vnitøních pravomocí, avšak v mez. vztazích vystupuje vždy jen ústøední stát jako jediný celek… Stejné heslo najdeme i v Malé èeskoslovenské encyklopedii z roku 1985. Druhou encyklopedií z dílny Encyklopedického institutu byl Malý encyklopedický slovník A-Ž. Tuto jednosvazkovou všeobecnou encyklopedii vydala Academia v roce 1972 v nákladu 170 000 výtiskù a v cenì 105 Kès. Vìdeckým redaktorem byl dr. Václav Král, DrSc., recenzenty doc. dr. Jindøich Filipec, CSc., dr. Štìpán Vlašín, CSc. a dr. Kvìtoslav Roubal, CSc. Grafickou úpravu provedl Milan Baborák. Slovník má 1456 stran, 11 mapových pøíloh. 18 barevných map vytiskl Vojenský kartografický ústav v Harmanci, textovou èást vytiskla a vazbu provedla Severografia v Liberci. A-Ž pøedstavuje struèný a patøiènì aktualizovaný výtah z Pøíruèního slovníku nauèného. Práce na tomto slovníku zaèala v duchu pražského jara 1968 a v souladu s pøedsrpnovou politickou situací v Èeskoslovensku. Redakèní uzávìrka byla k 30. èervnu 1968. Srpen 1968, politický vývoj a normalizaèní øešení situace v zemi pøinesly výmìnu øeditele EI Ladislava Zachovala za PhDr. Miroslava Štìpánka, CSc., odchod nìkolika pracovníkù (v letech 1968-1972 odešlo z EI 20 lidí, 29 nových nastoupilo) a pøepracování celého slovníku. Nìkteré politické osobnosti musely ze slovníku zmizet, spisovatelé (napø. Milan Kundera) kupodivu mohli zùstat. Slovník tak nese peèe liberalizujícího pøístupu konce 60. let i tvrdého kurzu nastupujícího období tzv. konsolidace. Ještì se do nìj dostaly nìkteré záhy již prohibitní osobnosti, celkovì je to však dílo znaènì hybridní, s kostrbatì telegrafickými formulacemi kapesních slovníkù i s èetnými tiskovými chybami. Nalezneme zde napø. heslo: • Šik Ota, *1919, è. ekonom, jeden z hl. iniciátorù a spoluautorù reformy øízení nár. hosp., z níž vytvoøil teor. základ pravicovì oportunistické politiky. Jako jeden z jejich pøedních pøedstavitelù vylouèen 1969 z KSÈ. Od 1969 žije v kap. cizinì. V IES (1982) ani MÈSE (1987) již zaøazen není, heslo najdeme až v Èeskoslovenském biografickém slovníku z roku 1992: • Šik Ota, *11.9.1919 Plzeò, è. ekonom; jeden ze zakladatelù èeské marx. polit. ekonomie, zabýval se zejm. problematikou plánovitého øízení a socialistických zbožních vztahù. Od 1953 prof. VŠE v Praze. 1968-70 a od 1989 akademik ÈSAV. 1962-69 øeditel Ekono-

82

mického ústavu ÈSAV v Praze, 1966-68 pøedseda Ès. spoleènosti ekon. pøi ÈSAV. 1962-69 èlen ÚV KSÈ, 1968-69 èlen Hosp. rady, od dubna do záøí 1968 místopøedseda vlády. Jeden z hl. autorù národohosp. reformy 60. let, usilující o spojení socialistického plánovitého øízení a pøístupù tržní ekonomiky; patøil k èelným pøedstavitelùm reformního proudu KSÈ a obrodného procesu 1968. Po srpnu 1968 donucen odejít z polit. života; od 1969 žije ve Švýcarsku. 1970-89 prof. srovnávacích ekon. teorií na univ. v St. Gallen a v Curychu. Nejménì podaøeným dílem zpracovaným kolektivem Encyklopedického institutu ÈSAV pod vedením hlavní redakce Èeskoslovenské encyklopedie5), jejímž pøedsedou byl Jaroslav Kožešník a vìdeckým redaktorem øeditel EI Miroslav Štìpánek, byl tøísvazkový Ilustrovaný encyklopedický slovník (IES). Vyšel v nakladatelství ÈSAV Academia (1980-82) v nákladu 170 000 výtiskù a v cenì 405 Kès. Slovník obsahuje na 2912 stranách 65 000 hesel a 5000 èernobílých ilustrací (fotografie, perokresby, mapy, vlajky státù aj.). Text slovníku je èlenìn do tøí sloupcù (1 sloupec 68 øádek). V každém svazku je zaøazena šestnáctistránková barevná ilustraèní pøíloha (I. díl - biologie a zoologie; II. díl - umìní; III. díl - mapy a geografie). Rukopis byl zpracován k 31. 12. 1978. Ilustrace tvoøí jednu pìtinu obsahu. Návrh na vazbu a výtvarnou redakci provedl Ivan Krejzlík. Sazba monofoto, tisk ofsetem a knižní vazba a výroba byly provedeny v Brnì. Jeho idea i zamìøení jsou proklamovány v pøedmluvì prvního dílu: „Myšlenka o rostoucím významu aktivity spoleèenského èlovìka jako rozhodující tvùrèí síly dìjin i souèasnosti se uplatòuje jako nosná idea celého díla. Vìdecký svìtový názor je promítnut do rozsáhlé a mnohotvárné látky tak, aby bylo zøejmé, že jeho ideje a principy, jež mají nezvratný charakter, se osvìdèují specificky v tak dramatické a rychle se rozvíjející epoše, jako je naše“. Ponìkud smìšnì pùsobí tvrzení o „nezvratném charakteru“, ale i další èást textu „Tím se IES vìdomì odlišuje od encyklopedií buržoazních, které svá úzce tøídní hlediska skrývají za maskou zdánlivé objektivity“. V souladu s tehdejší politickou situací v Èeskoslovensku je heslo buržoazie: • buržoazie, vládnoucí tøída kap. spoleènosti; na zákl. vlastnictví nejdùležitìjších výr. prostøedkù vykoøisuje dìl. prac. sílu, pøivlastòuje si nadhodnotu, vytváøenou dìl. prací, závisí existenènì na tomto vykoøisování. B. je poslední antagonistickou tøídou v dìjinách. Nad heslem buržoazie je heslo burzovní spekulace (pojem patøící v této dobì zcela do kapitalistického svìta) vytextováno struènì a vìcnì: • burzovní spekulace, èinnost, která smìøuje k dosažení zisku využitím rozdílu mezi nákupními a prodejními cenami na burze nebo pohybu kurzù cenných papírù. Pøestože pojmy burza, cenné papíry ap. jsou v IES rovnìž vytextovány, lidé je ve slovníku v té dobì pøíliš nehledali, nebo s nimi nepøišli do styku. Dnes jsou tyto pojmy tak frekventované, že hesla musí být mnohem obsažnìjší. Hesla z oborù matematiky, fyziky, chemie, pøíro-

NÁRODNÍ KNIHOVNA, 11, 2000, è. 2-3

dovìdy aj. pøírodních vìd jsou ve slovníku zpracována vìcnì, struènì a v souladu se souèasnými dosaženými výsledky ve vìdì, technice.V umìní, spoleèenských vìdách a kultuøe je tomu samozøejmì jinak. V úvodu vyjádøený charakter slovníku „Socialistický charakter díla mohl vystoupit v Ilustrovaném encyklopedickém slovníku mnohem zøetelnìji do popøedí. Vyšší stupeò zralosti naší spoleènosti se zákonitì odráží i ve zdokonalování encyklopedické tvorby. Snažili jsme se vytvoøit dílo, které není jen všeobecnì socialisticky orientováno, ale které je marxisticko-leninské na úrovni vìdy, techniky a kultury v období budování rozvinuté socialistické spoleènosti. To se projevuje zvl᚝ výraznì v ideologicky exponovaných heslech, jejichž propracování a zásadovosti byla vìnována - mimo jiné i se zøetelem k ostrému ideologickému zápasu ve svìtovém mìøítku“, lze dokumentovat napø. na hesle televize. Ve slovníku A-Ž (1972) je to ještì: • televize, systém pro pøemìnu obrazu a zvuku na odpovídající el. signály a jejich pøenos na vzdálené místo. V IES (1982) a MÈSE (1987) pak již: • televize, prostøedek masové informace a propagandy; systém pro pøemìnu obrazu a zvuku na odpovídající el. signály a jejich pøenos na vzdálené místo... Nejlépe však proklamovanou ideu dokumentuje èást pìtisloupcového hesla socialismus ve III. díle: • …Protože socialismus a komunismus mají spoleènou sociální podstatu, nemùže být mezi nimi zvláštní pøechodné období. Rozvinutý s. postupnì pøerùstá v poèáteèní období vlastního komunismu. Zárodky komunismu v socialismu nelze upírat, zároveò však nelze umìle urychlovat pøechod od socialismu ke komunismu. Socialistické ideje, uèení o socialismu a komunismu a zkušenosti z výstavby i obrany reálného socialismu se staly nejdùležitìjším èinitelem a svìtodìjnou vymožeností novodobých dìjin lidstva. O jeden sloupec je heslo socialismus delší ve IV. díle MÈSE (1987). Stejná èást stejnì zaèíná, ale v závìru již rozdíly najdeme: • …Socialismus a komunismus mají spoleènou sociální podstatu, a proto se nepøedpokládá, že by mezi nimi muselo existovat zvláštní pøechodné období. Již v s. existují zárodky komunismu, které nelze popírat, avšak zároveò nelze pøechod od s. ke komunismu umìle urychlovat. Social. øád je historicky povolán uchránit lidstvo pøed hrozbou sebeznièení, øešit rozhodnìji a dùslednìji než kapitalismus problémy spojené s ekologickou krizí i politické a kulturní otázky spoleènosti a její civilizace 20. století... Listopadem 1989 v Èeskoslovensku a obdobnými událostmi v ostatních socialistických zemích se toto heslo v dalších encyklopediích rozhodnì zmìní. Napø. ve všeobecné encyklopedii (Diderot, 1998) socialismus na 15 øádcích zaèíná: • socialismus, myšlenka a hnutí, které se snaží liberálnì kapitalistický soukromovlastnický hospodáøský a spol. øád nahradit systémem založeným na spoleèném vlastnictví. Cílem je dosažení ideálù rovnosti …

NÁRODNÍ KNIHOVNA, 11, 2000, è. 2-3

Další èást úvodu IES „S prohloubením všeobecné krize kapitalismu, která se projevuje také jako morální a duchovní krize, se snažíme vyrovnat kritickým rozborem vývoje ekonomiky, politiky a kultury v kapitalistických zemích“ naplnili autoøi napø. heslem: • ekonomická soutìž socialismu s kapitalismem, nejdùl. forma mírového soupeøení socialismu s kap., ve své podstatì dùležitá souè. forma tøídního boje dvou protikladných spol. soustav; v jejím prùbìhu social. pøedstihne úroveò hosp. a tech. rozvoje vedoucích kap. státù. Tìžištìm je soutìž SSSR a USA jako hl. sil prùm., tech. a voj. moci protikladných spol. soustav. Jinou èást z úvodu „Sedmdesátá léta jsou souèasnì další etapou prudkého rozvoje vìdy a techniky, jehož kvalitativní stránky vyjadøuje vìdeckotechnická revoluce, která probíhá v obou svìtových soustavách“ naplòuje napø. heslo: • laser [lejzr, angl.], kvantový zesilovaè (generátor) opt. záø. Název vznikl z poèáteèních písmen angl. slov oznaèujících princip jeho funkce: Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation - zesílení svìtla vynucenou emisí záøení. L. má nepatrnou úroveò vlastního šumu, záøení je koherentní a intenzivní. Využití napø. ve spojovací tech., v lék. a ve vojenství. V MÈSE (1986) stejné heslo již vyjadøuje vývoj, stupeò poznání i fundovanosti redaktora i konzultanta: • laser [lejzr, angl.], Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation, zesílení svìtla vynucenou emisí záøení, pøístroj generující nebo zesilující koherentní a intenzivní úzký paprsek svìtla. Podle prostøedí, v nìmž ke generaci dochází, se l. dìlí na plynové, pevnolátkové, polovodièové, barvivové. Používá se se napø. v oftalmologii, zejm. pøi operacích sítnice, duhovky a pøi protiglaukomových operacích, v polygr. k tvorbì autotypických bodù na skenerech nebo pøi zhotovování tiskových forem, k mìøení mezikontinentálních vzdáleností, ve spojovací tech., v metrologii, pøi opracování povrchù, ve vojenství. V.t. kvantový generátor, laditelný laser. Dùvodem délky i náplnì encyklopedického hesla není jen rozsah slovníku, ale zejména potøeby uživatelù encyklopedie, jejichž rozhled a úroveò vzdìlání se stále zvyšují. V oblasti vìdeckého výzkumu, techniky, ekonomiky i kultury se nové pojmy objevují stále a encyklopedie se tak stávají nezbytnou pomùckou v orientaci v základních pojmech pro všechny znalostní kategorie vèetnì vìdeckých pracovníkù. Je zøejmé, že napø. jaderný fyzik nebude hledat v encyklopedii fyziku, ale v oblasti humanitních vìd je pro nìj rozhodnì potøebným a platným pramenem. Pøi práci na IES byl již programovì tvoøen a doplòován lístkový tezaurus i knihovna, navazovala a rozvíjela se spolupráce se zahranièními encyklopediemi (samozøejmì ze socialistického tábora), zdokonalovala se organizace práce a lexikografická pravidla pro tvorbu encyklopedických hesel. Encyklopedie byla rychle rozebrána, na všechny zájemce se nedostalo. Je v ní však øada chyb. Napø. dodatky a opravy jsou pouze po heslo Šteffel Josef, zbývající hesla chybí, øada chyb nebyla v dodatcích opravena. Napø. heslo Olomouc: na 33 øádcích je pìt chyb (ètyøi se týkají

83

prùmyslových závodù a jedna organizace výstavy Flóra). Informaèní hodnotu tato encyklopedie ztratila pøíchodem encyklopedie nové. Cílem byla velká, vznikla šestisvazková Malá èeskoslovenská encyklopedie (MÈSE). Vydala ji Academia, nakladatelství ÈSAV pod vedením hlavní redakce Èeskoslovenské encyklopedie v letech 1984-87, v nákladu 120 000 výtiskù a v celkové cenì 975 Kès. Obsahuje 110 000 hesel na 5969 stranách. Vìdeckým redaktorem byl øeditel EI Miroslav Štìpánek, který docílil, že copyright encyklopedie má Encyklopedický institut (u všech minulých patøil nakladatelství Academia). Na MÈSE pracovalo šedesát pracovníkù EI (25 odborných redaktorù) a více než tisíc externích pracovníkù (autorù a konzultantù) z rùzných oblastí pøírodních, humanitních i spoleèenských vìd, kultury i sportu. Graficky ji upravil a vazbu navrhl Ivan Krejzlík. Sazba byla provedena v Ústí nad Labem, tisk v Severografii v Liberci. Stránka je èlenìna do tøí sloupcù se 74 øádky. Rozložení: I. díl A-È. Redakèní uzávìrka 30. 6. 1984, 880 stran, 1950 èernobílých obrázkù, 64 stran køídových pøíloh. II. díl D-CH. Redakèní uzávìrka 31. 12. 1984, 976 stran, 2106 èernobílých obrázkù, 32 stran køídových pøíloh. III. díl I-L. Redakèní uzávìrka 30. 9. 1985, 912 stran, 1969 èernobílých obrázkù, 16 stran køídových pøíloh. IV. díl M-Pol. Redakèní uzávìrka 31. 3. 1986, 992 stran, 1996 èernobílých obrázkù, 16 stran køídových pøíloh. V. díl Pom-S. Redakèní uzávìrka 31. 12. 1986, 1008 stran, 1834 èernobílých obrázkù, 32 stran køídových pøíloh. VI. díl Š-Ž. Redakèní uzávìrka 31. 3. 1987, 928 stran, 1734 èernobílých obrázkù, 64 stran køídových pøíloh. Pøedsedou hlavní redakce Èeskoslovenské encyklopedie byl zpoèátku Bohumil Kvasil, od III. dílu akademik Josef Øíman (pøedseda ÈSAV). Pøestože jsou v MÈSE uvedeni èlenové hlavní redakce Èeskoslovenské encyklopedie a èlenové výkonné redakce, což jsou vedoucí jednotlivých oddìlení Encyklopedického institutu, vìdecká tajemnice, vedoucí hospodáøské správy a pøedseda stranické organizace, pracovník, který øídil finalizaci textové èásti, koordinaci s ilustraèní èástí a veškeré práce na korekturách - Karel Kühnl, se nesmìl objevit v žádném svazku. Byl totiž vzhledem ke své èinnosti v letech 1967-69 pro režim nepøijatelným.6) V úvodu MÈSE je vyjádøena idea díla: „Encyklopedie vytváøená na socialistické základnì nemùže být archivem samoúèelné erudice, ale naopak prostøedkem k duchovnímu obohacení pracujícího èlovìka, usnadòuje mu orientaci ve stále složitìjším a dramaticky se vyvíjejícím svìtì a pomáhá rozvíjet jeho schopnosti; musí nejen vzdìlávat, ale i vychovávat všestrannou a harmonickou osobnost“. Škrtneme-li dobì poplatná slova „vytváøená na socialistické základnì“, dá se s textem rozhodnì souhlasit. I další èást své ideje „je urèena nejširší veøejnosti. Poèítá se ètenáøem, který prošel èeskoslovenskou výchovnou a vzdìlávací soustavou a je tedy schopen pochopit i nároènìjší zpùsoby výkladu a orientovat se ve složité struktuøe díla natolik, aby z nìho vytìžil maximum. Poèítáme s tím, že MÈSE bude nejen populárnì nauènou, ale také vìdeckopedagogickou literaturou, která pomùže zejména naší

84

mládeži zvládat rozsáhlou látku nejrùznìjších oborù. Tomu mají napomáhat i pøehledné historické, statistické a jiné tabulky, zaøazované pøímo v textu, systém odkazù, názorné ilustrace, které tvoøí více než ètvrtinu rozsahu celého díla, a barevné ilustrované pøílohy v jednotlivém svazku“ slovník z vìtší èásti, zvláštì v oblasti pøírodních vìd, techniky, urèité èásti dìjin, urèité èásti literatury, kultury, umìní a sportu naplnil. V dobì svého vzniku MÈSE podléhala kontrole a cenzuøe pracovníkù ÚV KSÈ. Jsou v ní životopisná hesla i druhoøadých funkcionáøù KSÈ a státní správy a nejsou zde biografie reformních komunistických politikù z let 1968-69, s výjimkou Dubèeka, Èerníka a Smrkovského, kteøí zde mají struèná hesla s patøièným odsouzením. Chybí zde vìtšina režimu nepohodlných vìdcù a umìlcù a prakticky všechny osobnosti, které v posrpnovém období 1968 emigrovaly. V souladu s tehdejší praxí sovìtské encyklopedistiky nejsou v MÈSE zaøazena samostatná hesla „sporných“ postav novodobých ruských a sovìtských dìjin (Trockého, Kamenìva, Zinovìva, Bucharina aj.). V heslech plnì rehabilitovaných pøedstavitelù nesmìlo být uvedeno, že byli popraveni èi zemøeli ve vìzení. Na druhé stranì však již tato encyklopedie obsahuje osobnosti první republiky i let 1945-48, které v pøedcházejících slovnících „socialistické éry“ chybìly. Zvláštní pozornost je vìnována nekomunistickému odboji za druhé svìtové války. Dostateèný prostor je vìnován i všem èeským, slovenským i èeskoslovenským politickým stranám minulosti. V posledním díle (1988) je v dodatcích provedena aktualizace ke stavu z léta 1987. Politický vývoj po listopadu 1989 samozøejmì MÈSE v øadì smìrù antikvuje, ale souèasnì vytváøí podmínky pro realizaci nových objektivních a kvalitních encyklopedistických dìl. V konfrontaci s dnešní realitou pùsobí nìkterá hesla pøímo archaicky, aèkoliv pøed listopadem zcela souznìla s produkty ès. (i jiných socialistických) informaèních masmédií. V MÈSE nalezneme i fundovanì, objektivnì a faktograficky zpracovaná hesla, ba i celé obory. Faktografické zpracování bez komentáøe a hodnocení je v napø. v tabulkách, kterých je v MÈSE znaèné množství. Také vìtšina vìcných hesel není ideologií témìø dotèena. Nicménì na hesle kniha, které je naprosto stejné v IES i MÈSE, je vidìt, jak se ideologie promítala i do nìkterých hesel vìcných: • kniha 1. historicky vzniklý a vyvíjející se zpùsob fixace sémantických informací v podobì rozsáhlejšího textu èi obrazù, které tvoøí tematický nebo výtv. celek; slouží k jejich reprodukci a pøedávání v prostoru a èase. Text je fixován na rùzném materiálu (pergamenu, papíru) v podobì listù pomocí grafických znakù (písmen, obrazcù); listy jsou spojeny ve høbetu knihaøskou vazbou. Zde by mohlo heslo skonèit, popø. by mohly následovat rùzné formáty knih, avšak pokraèuje: K. se stala nejdùl. prostøedkem masové, vìd. a tech. informace, zpùsobem šíøení um. liter. a sehrává význ. úlohu v polit.-ideol. boji. Jako projev spol. politické, vìdecké a umìlecké tvorby je kniha vždy stranická, má tøídní charakter. Jako produkt spol. vìdomí se stává

NÁRODNÍ KNIHOVNA, 11, 2000, è. 2-3

nástrojem tøídního boje, prostøedkem pokrokových nebo reakèních idejí; vztahuje se na ni leninská zásada o dvou kulturách v nár. kultuøe. V social. spoleènosti je veškerá knižní kultura nesena duchem reálného humanismu, vìdeckosti a stranickosti, vlastenectví a social. internacionalismu a slouží zájmùm lidu. Škrtnutím této èásti by bylo heslo v dnešní encyklopedii opìt použitelné. Míru použitelnosti informací z MÈSE v dnešní dobì lze dokumentovat napø. na namátkou vybrané stránce 886 ze IV. dílu, která obsahuje hesla: Pike Zebulon Montgomery (amer. cestovatel), pikírka (jehla), Pik Kommunizma (hora), pikl (prostøedek na konzervování kùží), piklování (zpùsob zpracování kùže), piko(pøedpona), pikola (hud. nástroj), pikolíny (chem. látka), pikornaviry (viry), pikosekundová technika (technika vzniku pulsù v laseru), pikrit (hornina), pikrová kyselina, piktograf viz piktogram (graf. znak), Piktové (keltský kmen), Pikula Ján (sl. hosp. øeditel, èlen ÚV KSS) - v další ency-

Název

klopedii již nebude, pikýrování (pøepichování), pila (nástroj), Pila (mìsto), Pila (vojvodství v Polsku), pilaf (jídlo), pilanovití (èeleï ptákù), Pilárik Štefan (sl. spisovatel, evangelický knìz), Pilarová Eva (zpìvaèka), Pilaø František (è. prozaik), Pilaø Jan (è. básník), Pilaø Jan (loutkoherec), Pilaø Karel (houslaø), Pilaø Radomil (malíø, grafik). Z této stránky je pro standardního uživatele z hlediska dnešní doby nepoužitelných 6 øádkù. V oblasti pøírodních vìd a techniky lze MÈSE používat jako informaèní pramen i dnes, v oblasti vìd spoleèenských je však víceménì nepoužitelná. Je však také tøeba pøipomenout, že zpracování 80. let (zejm. hesla biografická, hesla organizací a institucí) bude jednou cenným pramenem pro historiky, nebo øada hesel zde uvedených již nikdy v žádné encyklopedii zaøazena nebude. V následující tabulce je uveden pøehled a srovnání „státních“ všeobecných encyklopedií, které pøišly na knižní trh v letech 1945-89.

Poèet svazkù

Cena

AA

Poèet hesel

Náklad

PSN

4

348

655,8

10 830

AŽ

1

105

174

35 000

170 000

1972

IES

3

405

525

65 000

170 000

1980-82

MÈSE

6

975

1160

110 000

120 000

1984-87

93 000*

Vydán 1962-67

* Zde je tøeba pøipomenout, že je to náklad pouze III. a IV. dílu.

Srovnáme-li ès. encyklopedie z let 1945-1989 s encyklopediemi bývalých socialistických státù, objevíme, že jsou si velmi podobné. A to jak v rozsahu (nejvìtší je samozøejmì Velká ruská encyklopedie), tak v obsahu i v úrovni technického a grafického zpracování. Encyklopedický institut s øadou socialistických institucí produkujících všeobecné encyklopedie spolupracoval. Srovnání se „západními“ encyklopediemi té doby je ponìkud obtížnìjší. V obsahu, faktografii (kromì ideologického nátìru) a lexikografickém zpracování jsou rozhodnì srovnatelné. V grafickém provedení, ilustracích, mapách a rozsahu jsou nesrovnatelné, nebo nesrovnatelná byla úroveò „socialistických“ a „západních“ tiskových technik a polygrafického prùmyslu. „Západní“ encyklopedie využívaly již øadu let výpoèetní techniku, zatímco v Encyklopedickém institutu (60 pracovníkù, z toho 25 odborných redaktorù) se objevil první poèítaè až v únoru 1990. Encyclopaedie Britannica 1990 se v roce 1991 prodávala v Èeskoslovensku za 200 000 Kè (1 díl 6500 Kè), MÈSE stála 975 Kè (1 díl asi 165 Kè), Encyklopedický institut mìl v roce 1992 jako rozpoètová organizace ÈSAV rozpoèet zhruba 3,5 milionu Kè.

NÁRODNÍ KNIHOVNA, 11, 2000, è. 2-3

Historie ès. encyklopedistiky 1990-1992 Nedostatky MÈSE, související zejména se spoleèenskými, ekonomickými i politickými zmìnami v Èeskoslovensku i ve svìtì, a zájem o všeobecnou èeskou encyklopedii evokovaly potøebnost nových publikací pro laickou i odbornou veøejnost. Encyklopedický institut ÈSAV prošel po listopadu 1989 øadou zmìn vèetnì personálních. Z øeditele PhDr. M. Štìpánka se stal odborný redaktor, pozdìji odešel do dùchodu. Byla zvolena Rada Encyklopedického institutu. Øízení institutu se ujal vedoucí technický redaktor Karel Kühnl. Po jeho smrti se na postu øeditele postupnì vystøídalo nìkolik øeditelù: PaedDr. V. Vaníèková (odborná redaktorka-historièka, zvolená pracovníky EI), PhDr. J. Wanner (vybrán konkurzem, odešel na vlastní žádost pro neshody s Radou EI), RNDr. M. Lavièková (vedoucí oddìlení matematicko-fyzikálních a technických vìd, povìøená zástupem øeditele do dalšího konkurzu).7) Po dalším konkurzu nastoupil v kvìtnu 1991 na místo øeditele ing. M. Èerný, CSc. Všichni se snažili o vyjasnìní a urèení postavení Encyklopedického institutu vùèi nakladatelství Academia a o dosažení urèité samostatnos-

85

ti v rámci ÈSAV. Byla vypracována øada koncepcí další èinnosti EI a projektù jeho dalších encyklopedických dìl. Nadace Charty 77 zapùjèila první poèítaèe, ÈSAV postupnì dodala další. Øadou zmìn procházela i organizace práce. Byly tvoøeny týmy pro práci na urèitých typech slovníkù, nové koncepce a projekty vèetnì elektronického zpracování dat. Výsledkem byl edièní plán z dubna 1990, jenž obsahoval tato díla: – Encyklopedie demokratické revoluce - mìla být vydána v roce 1990, byly vytvoøeny hesláøe a 3/4 hesel vytextovány, pak byla práce zastavena – Geografický místopisný slovník - vyšel v roce 1993 v nakladatelství Academia (copyright EI, který již v této dobì neexistoval) – Slovník pøírodních vìd a techniky - byl nìkolikrát pøepracováván, ale k vydání nedošlo – Èeskoslovenský biografický slovník osobností XX. století - vydala v roce 1992 Academia pod názvem Èeskoslovenský biografický slovník – A-Ž8) -vydal Encyklopedický dùm s.r.o. v nakladatelství Odeon v roce 1993 pod názvem Encyklopedický slovník – Encyklopedie životního prostøedí - k vydání rovnìž nedošlo, pøestože hesla byla vytextována – Velký biografický slovník - s kolektivem zpracoval a v nakladatelství Paseka ve tøech svazcích vydal bývalý pracovník EI a jeden z hlavních redaktorù Èeskoslovenského biografického slovníku PhDr. Josef Tomeš v roce 1999 pod názvem Èeský biografický slovník XX. století První vydanou polistopadovou svobodnou encyklopedií, vytvoøenou kolektivem EI a zpracovanou koneènì na poèítaèi, je Èeskoslovenský biografický slovník. Vydala ho Academia (1992) v nákladu 30 000 výtiskù v cenì 175 Kès. Autorský kolektiv (poprvé ve slovníku spolu s konzultanty jmenovitì uveden) vedli PhDr. Josef Tomeš a ing. Alena Léblová. Slovník má 840 stran, formát i celkový vzhled je stejný jako u MÈSE, je tedy možno jej postavit jako její sedmý díl. Stránka je èlenìna do dvou sloupcù. Vazbu navrhl Jiøí Strouhal, technickou redakci provedla Lucie Nachtigalová, sazbu Støedisko technické pøípravy vìdecké literatury, vytiskly Liberecké tiskárny s.p. Redakèní uzávìrka textù byla 30. 11. 1991. Slovník obsahuje 10 000 abecednì øazených hesel rùzných èeských a slovenských osobností, jež se v prùbìhu posledního století výraznì zapsaly do historie v rozlièných oborech lidské èinnosti - od politiky pøes národní hospodáøství, žurnalistiku, vìdu a umìní až po sport. Vedle osob dosud žijících jsou zde i biografie osobností dávno zesnulých, vedle známých i jména zasutá a neprávem opomíjená, vedle kladných postav i záporní a rozporuplní aktéøi našich novodobých dìjin. Slovník obsahuje hesla všech ès. prezidentù, ministerských pøedsedù, pøedsedù parlamentu, vìtšiny ministrù rùzných vlád, øady generálù, hrdinù prvního i druhého odboje a pøedstavitelù èeskoslovenské opozièní kultury 50.-80. let. Je koncipován jako encyklopedická pøíruèka, ne jenom jako soubor podrobných životopisných

86

medailonù. Obsahuje vìcná a pøehledná hesla poskytující základní informace o životì, èinnosti a díle konkrétní osobnosti sledovaného období. Text hesel obsahuje bližší charakteristiku uvedené osoby - dosažené vzdìlání, pedagogické pùsobení, vedení ústavù, zamìstnání, pùsobení ve spoleèenských a umìleckých institucích, politické funkce; vše až na výjimky s vroèením; struèné hodnocení èinnosti a díla, názvy významných dìl s uvedením roku prvního, ev. dalších vydání; u výtvarných a hudebních dìl a filmù datace znaèí rok vzniku, u divadelních rolí, režií a scénografií rok premiéry. Vyznamenání a ceny jsou uvádìny jen výjimeènì. Pod zkratkou B.: je na závìr hesla uvedena základní bibliografie. Slovník byl pøedstaven na pražském knižním veletrhu Svìt knihy ´92 a jako první èeskoslovenská encyklopedie byl na výstavì Invex Brno pøedveden ve zpracování na CD-ROM. Posledním vydaným dílem EI byl Geografický místopisný slovník. Vyšel v nakladatelství Academia v roce 1993. Obsahuje výbìr geografických a fyzicko-geografických objektù z celého svìta: 10 000 hesel státù, závislých území, mìst a správních jednotek. Hesla jsou v mnohých pøípadech doplnìna struèným pøehledem historického vývoje, informacemi o archeologických nálezech, architektonických a dalších zajímavostech. Hesla státù jsou opatøena mapou, výbìrovì tabulkou správního èlenìní a informacemi z oblasti dìjin a kultury a umìní. Hesla týkající se ÈSFR byla zpracována s použitím nejnovìjších informací z posledního sèítání lidu. Uzávìrka map byla v záøí 1991, uzávìrka textu v prosinci 1991. Encyklopedický institut (v letech 1945-1992 jediný tvùrce všeobecných encyklopedií) bojoval o pøežití v nové dobì tržního hospodáøství, kterou mnozí jeho odborní redaktoøi odmítli vzít na vìdomí, a ani jedno jeho vedení situaci organizaènì nezvládlo. K 31. 12. 1992 byl zrušen.9) Jeho právním nástupcem se stala Knihovna Akademie vìd Èeské republiky a jeho informaèní zázemí obsahující tezaurus, ilustraèní materiály a knihovna byly zaøazeny do jejího fondu. Dnes je souèástí od 1. 1. 2000 otevøené studovny KNAV v restaurované dvoranì budovy Akademie vìd ÈR na Národní tøídì 3. Stále doplòovaný tezaurus (dnes KENCI - kartotéka encyklopedických informací) a ilustraèní materiály jsou umístìny v oddìlení referenèních služeb pod vedením posledního pracovníka EI Mgr. Dagmar Hartmanové, knižní fond je víceménì souèástí fondu urèeného k prezenènímu studiu ve studovnì. 1. 1. 1993 zanikla Èeskoslovenská republika, zanikl Encyklopedický institut a skonèila historie všeobecných èeskoslovenských encyklopedií. Vznikla Èeská republika, nová èeská nestátní encyklopedistická nakladatelství (Encyklopedický dùm, Diderot, Libri, Euromedia-Odeon aj.) a potøeba i poptávka po nové moderní všeobecné a kvalitní encyklopedii zaèala psát historii èeské encyklopedistiky. Všeobecné encyklopedie napsané v jazycích, kterými mluví øada zemí (francouzština, angliètina, nìmèina, španìlština), mají samozøejmì mnohem širší uplatnìní a jsou využívány vìtším množstvím uživatelù. V tisku èasto propagovaný názor, že není tøeba psát èeskou encyklopedii,

NÁRODNÍ KNIHOVNA, 11, 2000, è. 2-3

ale že staèí pøeložit „Britaniku“ èi „Larousse“, je velmi krátkozraký. Zamìøení na Anglii a angloamerické zemì èi Francii a frankofonní zemì pøináší znaèné informaèní omezení, snižuje cenu i hodnotu èeských a slovenských vìdeckých, spoleèenských i kulturních odborníkù i jejich díla a v žádném pøípadì neposiluje tolik potøebné národní uvìdomìní a zaøazení do evropského spoleèenství jako rovnocenného partnera ostatních vyspìlých zemí. Sestavení hesláøe, doplnìní specificky èeských hesel, pøeklad vìcných hesel (abecednì patøí do jiných dílù), systém odkazù a dodržení uzavøenosti informaèního okruhu je velmi obtížné. Nezkušenost (vynikající odborník nemusí umìt napsat encyklopedické heslo) mùže u vícesvazkového díla vycházejícího postupnì uzavøenost informaèního okruhu témìø znemožnit. Úspìšný by snad mohl být doplnìný pøeklad encyklopedie nìmecké, nebo máme nejvíce spoleèného (napø. historii, osobnosti), ale i zde vidím øadu obtíží. Vypracování hesláøe na doplnìní èeských specifik je kvalitnì dobøe možné jen u hesel biografických. Tvorba kvalitní encyklopedie je vysoce odborná èinnost a pøi realizaci kvalitní publikace je tøeba dbát na dodržení základních encyklopedických zásad a pravidel. Hlavní zásadou je uzavøenost informaèního okruhu. To znamená: 1. Všechny pojmy, výrazy a biografie, uvedené v textu hesel èi tabulek (pokud zde nejsou dostateènì vysvìtleny pøímo), mají svá samostatná hesla nebo hesla odkazová, která odkazují na text, kde je vysvìtlení podáno. 2. Rejstøík do urèité míry nahrazuje odkazy. A to buï odkaz v.t. (viz též), kterým jsou napø. uvádìny u textù hesel tabulky (kromì tabulek dìjin a státù) nebo kterým se upozoròuje na další souvislosti a informace. Dále tzv. pøímý odkaz (viz), který uvádí heslo, v jehož textu je odkazované heslo vysvìtleno. Vysvìtlíme si to na hesle laser z MÈSE. Slova vyznaèená tuènì jsou v MÈSE vytextována. • laser [lejzr, angl.], Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation, zesílení svìtla vynucenou emisí záøení, pøístroj generující (heslo generátor) nebo zesilující koherentní (heslo koherence) a intenzivní úzký paprsek svìtla. Podle prostøedí, v nìmž ke generaci dochází, se l. dìlí na plynové (heslo plyn), pevnolátkové (heslo pevné látky), polovodièové (heslo polovodièe), barvivové (heslo barviva). Používá se napø. v oftalmologii, zejm. pøi operacích sítnice, duhovky a pøi protiglaukomových (heslo glaukom) operacích, v polygr. (heslo polygrafie) k tvorbì autotypických bodù (heslo autotypie) na skenerech nebo pøi zhotovování tiskových forem (heslo tisk), k mìøení mezikontinentálních (heslo kontinent) vzdáleností, ve spojovací tech., v metrologii, pøi opracování povrchù , ve vojenství. V.t. kvantový generátor, laditelný laser. Heslo se skládá z 87 slov. 54 slov je ve slovníku vytextováno. 33 slov zùstalo nevytextováno, z toho je 21 pøedložek, spojek a èástic. Zùstalo tedy 11 významových nevytextovaných slov: zesílení, vynucenou, zesilující, intenzivní, úzký, dochází, zhotovování, opracování, používá, tvorbì a dìlí. Jsou to však slova, jejichž význam je ètenáøùm, kterým je slovník urèen, rozhodnì znám.

NÁRODNÍ KNIHOVNA, 11, 2000, è. 2-3

Dalšími encyklopedickými zásadami a pravidly pro autory, ale zejména pro odborné redaktory všeobecných encyklopedií jsou: 1. Kontrolovat a ovìøovat získané informace z nìkolika dalších pramenù (tezaurus, informaèní støediska). 2. Dodržovat lexikografická pravidla upravená pro jednotlivá díla podle stanoveného rozsahu (zejm. zkratky). 3. Pøi psaní textù se øídit platnými Pravidly èeského pravopisu. Nepoužívat archaismy ani slangové výrazy. 4. Udržet stylovou jednotu díla. 5. Stále rozšiøovat svoje znalosti sledováním vývoje a rozvoje ve svých oborech. 6. Získávat a udržovat kontakty s vìdeckými osobnostmi, hlavními pøedstaviteli oborù, na kterých pracují. Doufejme, že se tvùrci nových èeských encyklopedií budou øídit encyklopedickými zásadami a pravidly a budou si vybírat spolupracovníky s odbornými znalostmi, vùlí a snahou k objektivnímu a faktografickému zpracování encyklopedických hesel.

Poznámky: 1) SFINX - nakladatelství v Praze (1919-49), které vydávalo vìdeckou i populárnì nauènou literaturu, mj. i v letech 1929-37 pod protektorátem Masarykovy akademie práce 13 svazkovou Èeskoslovenskou vlastivìdu. 2) V roce 1991 odešel do dùchodu z Encyklopedického institutu ÈSAV (EI ÈSAV) a až do jeho zrušení 31. 12. 1992 s ním externì spolupracoval. 3) Orbis - nakladatelství založené roku 1921 v Praze jako akciová tiskaøská a vydavatelská spoleènost. Vydávala politickou i odbornou literaturu, beletrii, noviny (Prager Presse) i èasopisy. V roce 1948 byla zestátnìna a zaèala vydávat odbornou i populárnì nauènou literaturu, zejména z oblasti divadla, filmu a fotografie. V roce 1977 se zmìnila na Tiskovou agenturu Orbis, knižní a èasopiseckou produkci pøevzalo nakladatelství Panorama. 4) Tezaurus je v encyklopedistickém pojetí kartotéka abecednì øazených hesel stále faktograficky doplòovaných a ovìøovaných. Slouží pro aktualizaci hesel již zpracovaných a jako podklad pro hesla nová. Tezaurus a knihovna byly vždy nezbytnou souèástí a výchozím bodem kvalitních redakcí všeobecných encyklopedií. 5) Hlavní redakce Èeskoslovenské encyklopedie - tým povìøený prezidiem ÈSAV vypracováním koncepce díla, návrhu rozsahu a zpùsobu jeho zpracování a také dohledem nad plnìním schváleného plánu. 6) Jeho syn emigroval, pracoval ve Svobodné Evropì a on tvoøil socialistickou encyklopedii, cenzurovanou a kontrolovanou ÚV KSÈ (ze 60 pracovníkù EI bylo èleny KSÈ asi 10 lidí). Po listopadu 1989, po odstoupení øeditele PhDr. M. Štìpánka, CSc., se ujal øízení Encyklopedického institutu. V bøeznu 1990 po krátké a tìžké nemoci zemøel. Pro Encyklopedický institut to byla jen tìžko nahraditelná ztráta, která se pak na jeho další èinnosti projevila. Jeho biografie byla zaøazena

87

do posledního díla Encyklopedického institutu Èeskoslovenského biografického slovníku. 7) Pozdìji s dalšími pìti pracovníky založila Encyklopedický dùm s.r.o. 8) Historie jednosvazkového slovníku je vùbec zajímavá. A-Ž byl plánován na zaèátek roku 1990. Pracovat se na nìm zaèalo v roce 1986. Mìl obsahovat øádovì 60 000 struèných hesel s prùmìrnou velikostí hesla 205 liter (srovnání s IES 232 liter, MÈSE 315 liter). Po zkouškách ve spolupráci s n. p. Severografia bylo ovìøeno, že je možné vydat celé dílo v jediném svazku o rozsahu 1152 tištìných stran. Doplòkem textu mìly být pouze základní mapy. Poèítalo se i se zachováním textu v diskové pamìti sázecího stroje, což by pak vzhledem k podstatnì nižším nákladùm na jeho poøízení (pøímým i nepøímým) umožnilo dodávat podle zájmu na trh po 2-3 letech nová, upravená a doplnìná vydání. V roce 1987 byly hotovy hesláøe, v roce 1988 byla všechna hesla vytextována a v listopadu 1989 byl slovník pøipraven do tisku. Tento slovník byl poslední ès. encyklopedií napsanou a v opravách pøepisovanou na psacích strojích. V Encyklopedickém institutu nebyl ani jeden poèítaè. Organizaci práce držela pevnì v rukou trojice: øeditel Encyklopedického institutu PhDr. Miroslav Štìpánek, CSc., vìdecká tajemnice PhDr. Jana Svobodová a vedoucí technický redaktor PhDr. Karel Kühnl, CSc. 17. listopad 1989 všechno zmìnil. V dobì pøevratných zmìn (èasto ze dne na den) se pøesná informace mající obecnou platnost dává dohromady velmi obtížnì. Encyklopedický institut zaèal pracovat na novém A-Ž. V prosinci 1991 se odtrhla pìtice odborných redaktorù, vytvoøila Encyklopedický dùm s.r.o., zaèala pracovat na svém „Ažetu“ a jeho vydání avizovala v nakladatelství Odeon na první ètvrt-

letí 1993. Encyklopedický institut doplnil redaktory a v práci na svém A-Ž pokraèoval. Vedení ÈSAV práce na slovníku 15. 12. 1992 zastavilo. Odtržená pìtice svùj slovník vydala. 9) Dnešní doba je v mnohém podobná dobì vydávání Ottových slovníkù. Pan Otto i všichni ostatní nakladatelé, kteøí v dobì tržního mechanismu vyrostli a žili, velmi dobøe vìdìli, že encyklopedii je dùležité a potøebné nejen napsat, ale také prodat. V jejich dobì byly uveøejòovány anotace v tisku (napø. èasopisy Museum, Athenaeum aj.), proklamována a fakticky zajištìna potøebná úèast známých a prominentních vìdeckých (Jungmann, Rieger, Masaryk aj.), kulturních (F. X. Šalda), ale také i v souèasné spoleènosti uznávaných osobností. Na trh byla uvádìna sešitová vydání pro nemajetné a kvalitní knižní vydání pro abonentní odbìratele. Reklamu a propagaci dìl Encyklopedického institutu mìlo na starosti propagaèní oddìlení nakladatelství Academia, pro které byly encyklopedie jen zlomkem jeho produkce. Do listopadu 1989 byl vždy celý náklad vykoupen a distribuován Knižním velkoobchodem. O MÈSE byl takový zájem, že se ani na všechny zájemce nedostalo. Dnes je tøeba všeobecné encyklopedii (stejnì jako každé jiné publikaci) zajistit dobrou propagaci, knihkupce i veøejnost dostateènì pøedem i v dobì uvedení na trh seznámit se specifikou a nároèností této èásti nakladatelské èinnosti. Všeobecná encyklopedie resortnì nepatøí nikomu a patøí všem. Podílejí se na ní a mají tudíž možnost v ní uvádìt všechny své výdobytky a úspìchy všechny obory lidské èinnosti. Technické zpracování knihy pøedstavuje úroveò polygrafického prùmyslu a encyklopedie mu dává možnost svou práci pøedvést.

Pozn. red.: Pøíspìvek „Historie ès. encyklopedistiky do roku 1945“ byl uveøejnìn v è. 1/2000.

88

NÁRODNÍ KNIHOVNA, 11, 2000, è. 2-3