1
eMníšek
občanský týdeník
číslo 20 23. srpna 2015
Karel Schwarzenberg: „21. srpna 2015 jsme vzpomněli v hluboké úctě těch, kteří poloţili ţivot ve dnech srpnové okupace, i Jana Palacha a Jana Zajíce, kteří se nejvyšší osobní obětí snaţili probudit národ z normalizační letargie.“ OBSAH Dobrá zpráva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 Městský rozhlas - starosta Černošic nabízí pomoc . . . . . . . . . . . . 1 Jan Oktábec: Bojovský potok vs. ČOV . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 Pavel Jeřábek: Nehejká jen potrefená husa. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 Dopis starosty obce Malá Štáhle + vyjádření Magdaleny Davis . . 4 Lavičky – ing. Duchoňová odpovídá na dotaz. . . . . . . . . . . . . . . . 6 Píše Lucie Vilimovská . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 K územnímu plánu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Oprava zámecké zdi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 30 let Pony expressu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 Výstava obrazů Báry Sládkové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Divadlo Křoví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Královské hodování v Kytíně. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 .. DOBRÁ ZPRÁVA Dopravní značka 3x přechod pro chodce u Velké restaurace, o které psala v minulém čísle paní Stieberová, je zpátky na svém místě. Poděkování všem, kteří zareagovali a značku vrátili tam, kam patří. .. MĚSTSKÝ ROZHLAS - starosta Černošic nabízí pomoc Výběr vhodného softwaru uţ několik měsíců intenzivně řešíme. Oříšek je v tom, ţe v současné době máme vlastní jednoduchý a ne úplně dokonalý systém, který má ale tu výhodu, ţe zprávy posílá přes naši vlastní SIM kartu, na kterou jsme vysoutěţili báječnou cenu 400 Kč/měsíc bez ohledu na počet SMSek, tj. fakticky 1 SMS = 0 Kč.... Nevýhodou je, ţe odesílání 700 SMSek trvá několik hodin. Proti tomu naprostá většina komerčních řešení pracuje s přednostním odesíláním, ale účtuje např. 1-1,5 Kč za kaţdou SMSku, a to by nám za měsíc nastoupalo na mnoho tisíc. Po delší snaze jsme našli systém, který nám dodavatel na míru upraví tak, abychom mohli dále pouţívat svoji levnou SIMkartu tam, kde SMSky nepospíchají, a současně jejich systém pro SMSky urgentní (bezpečnostní záleţitosti apod.), a to vše za přijatelné vstupní a provozní náklady, a s moţností vyuţívat chytřejší ovládací rozhraní a dělení SMSek podle kategorií. Pokud tento odstavec zodpovědnou osobu zaujme, můţe kontaktovat Ondřeje Šimíčka na Městském úřadě Černošice a zeptat se na konkrétní informace (případně si nechat poslat kopii nabídky, kterou udělali pro nás) apod. Kontakty jsou samozřejmě na www.mestocernosice.cz.
2 S pozdravem Filip Kořínek, starosta Pozn. red. Děkujeme uctivě a doufáme, ţe se někdo z MÚ ozve. ..
Jan Oktábec: BOJOVSKÝ POTOK VERSUS ČOV – blýskání na lepší časy? V rámci intenzifikace (čtěte „zvýšení kapacity“) čistírny odpadních vod v Mníšku pod Brdy došlo k poměrně významnému průlomu ve zkvalitnění odpadní vody tekoucí do Bojovského potoka. Nebylo to však díky stavbě samotné, ale díky odhalení dlouhodobě fungujícího černého obtoku. Jediná vodoteč v oblasti, která v minulosti dostala bezpočet ran kvůli Hrudkovnám a jejich zhoubnému nápadu vanadového odkaliště a skládky hliníkových stěrů, má nyní šanci na rekonvalescenci alespoň od jednoho ze zdrojů znečištění. ČOV v Mníšku svým provozem dlouhodobě prokazatelně znečišťovala koryto a vodu Bojovského potoka, na coţ jsme jakoţto občané bydlící bezprostředně u potoka pod Mníškem mnohokrát upozorňovali. Provozovatel i město se snaţili tuto skutečnost bagatelizovat, ve chvíli, kdy uţ se nedalo zapírat, začala radnice situaci alespoň monitorovat. Černý obtok, či oficiálně „obtok s větší kapacitou neţ dle projektu“ je čin doslova cynický a je aţ s podivem, ţe něco takového vůbec vzniklo! Není to totiţ fušeřina jediného člověka, ale celé skupiny, konkrétně dodavatele, stavbyvedoucího, stavebního dozoru a investora. Trestní vymahatelnost je v tuto chvíli téměř nulová. Kdyţ toto domyslíme do všech důsledků, pak je vysoce pravděpodobné, ţe se s podobnými černými stavbami setkáme v Mníšku na vícero místech. Obtok byl odstraněn, je to vítězství? Jen částečné. ČOV ve Mníšku se potýká a bude se potýkat s mnoţstvím dalších problémů. Kromě papírové versus reálné kapacity to je především jednotná kanalizace – pozůstatek dob minulých, který je natolik váţný, ţe je třeba začít ho řešit velmi zodpovědně a hlavně rychle. V praxi to totiţ znamená, ţe čistírnou neprotéká pouze splašková voda, kterou je nutno čistit, ale také voda dešťová. Tím se čistírna velmi zatěţuje. O to více jsou vyuţívány různé přepady, čímţ se obchází celý proces čištění a splašková voda jde přímo do potoka. Doposud jsem slyšel z pověřených míst jen výmluvy: „nejsou peníze“, „odbor ţivotního prostředí to nedovolí“ apod. Ano, odbor ţivotního prostředí nedovolí jednorázové nesmysly, které by celou situaci ještě zhoršily.
3 Oddělená kanalizace, tedy dešťová voda vedena separátně od odpadní (splaškové) vody, není jen otázkou peněz. Dle mého názoru je třeba vymyslet koncept obnovy, uvést jej v ţivot a dál se ho drţet při rekonstrukcích i novostavbách. Realizace celého projektu je věcí dlouhodobého horizontu, jednorázová akce by sice byla skvělá, je ale téměř nereálná, jak z pohledu financí, tak z pohledu stavby. Znamenalo by to nejspíš rozkopat kaţdou ulici ve městě. O to důleţitější je ovšem onen koncept (odborný návrh řešení, který by umoţňoval postupnou přeměnu na oddělenou kanalizaci). Kdyby koncept existoval jiţ dříve, nemuselo by se například jednoho dne opět rozkopávat náměstí, které prošlo rekonstrukcí teprve nedávno. Z uvedených důvodů je jasné, ţe jiná cesta neţ systémový přístup není. A oddalování nic nevyřeší. Jan Oktábec, Čisovice .. Pavel Jeřábek: NEHEJKÁ JEN POTREFENÁ HUSA – ale i ta, co varuje hejno před nebezpečím Ve Zpravodaji č. 233 v rubrice „Slovo starosty“ je uvedeno: „Přestože uskupení Starostů se mnou v čele ve volbách zvítězilo s velkou převahou, nabídli jsme důležité posty všem zvoleným zastupitelům tak, aby každý, komu jde o společné zájmy Města, mohl působit a významně ovlivňovat chod a činnost Města, a to k prospěchu většiny. Na překážku nebylo ani to, že mají jiný názor než vítězné uskupení. Ve vedení Města dnes nejsou jen ti, kteří se rozhodli, že nebudou spolupracovat a nebo dávají přednost soukromým zájmům.“ Z mého pohledu hodně odváţná slova člověka, který se ani nenamáhal sám setkat s představiteli politického uskupení, které bylo druhé nejsilnější ve volbách 2014 v Mníšku. Ano – je to skutečně smutná pravda, současný starosta Petr Digrin se zastupiteli „Společně za Mníšek“ po volbách, v povolebních vyjednáváních nikdy osobně nejednal. Pouze za sebe vysílal zástupce jiných, s ním spřízněných stran, kteří navíc v rozhovorech s námi říkali, ţe bude s námi ještě jednat. Kdo nevěří – nechť si poslechne zvukový záznam z prvního zasedání nového zastupitelstva anebo zeptá přímých účastníků zasedání. Navíc ani přes prostředníky pan Digrin nemluvil se zastupiteli „Volby pro město“. Takţe pokud tvrdí, ţe někdo nechtěl spolupracovat, tak jen tvrdí, co od někoho jiného zprostředkovaně slyšel anebo se ani nesnaţil s některými zastupiteli sejít. Další tvrzení, ţe nespolupracují ti, co dávají přednost svým soukromým zájmům, je víc neţ troufalé. Domnívám se, ţe je silně za hranicí slušnosti, moţná i na hranici pomluvy. Ve své podstatě starosta tímto výrokem nepřímo očernil všechny zastupitele, kteří v jednom šiku nestojí za ním. No a kdo sleduje malinko jednání zastupitelů, nemůţe říci, ţe opoziční zastupitelé jsou pasivní, nesnaţí se o rozvoj města. Naopak – přinášejí podněty k modernímu řízení obce, ale koalice si hlasuje podle toho, co si uvaří bokem před zasedáním. Nicméně – stav je takový, jaký rozdali voliči svým hlasováním. Pavel Jeřábek zastupitel ..
4 PÍŠE STAROSTA OBCE MALÁ ŠTÁHLE
5 K DOPISU SE VYJÁDŘILA MAGDALENA DAVIS – ŢOFKOVÁ Úvaha nad dopisem starosty obce Malá Štáhle ve věci hliníkového odpadu Zpracovávání odpadu na suroviny, které je opět moţné pouţít ve výrobních technologiích, je principem recyklace. A recyklace je dobrá věc. Proč? Protoţe sniţuje tlak na novou těţbu hrubých surovin a ulevuje tak negativním dopadům na krajinu a ţivotní prostředí. Jenţe kaţdá výroba, i ta recyklační, produkuje odpad, někdy dokonce vysoce toxický. S tímto odpadem je nutné nějak naloţit, coţ samozřejmě není zadarmo. Způsob, jakým se s ním nakládá, je tedy přímo úměrný ekonomické, ekologické, etické a legislativní vyspělosti státu, ve kterém výroba probíhá. Čím vyspělejší stát, tím větší náklady, větší kontrola a větší sankce v případě nedodrţení zákona. A naopak. Největších zisků proto výrobci dosahují v zemích, kde se ekonomika teprve rozvíjí, zákony jsou slabé a slova „etika“ a „ekologie“ existují hlavně na papíře. Příkladů je mnoho a nemusíme pro ně chodit daleko. To, ţe většina produktů běţně pouţívaných v českých domácnostech pochází z asijských zemí, není podobnost čistě náhodná. Jejich úspěch spočívá zejména v nízké nákladnosti pouţívaných technologií, coţ je často synonymum pro levně nakoupená a zastaralá výrobní zařízení, která ve vyspělejších zemích jiţ nevyhovují předpisům. A teď k hliníku. Zjednodušeně řečeno, hlavní technologie na zpracování hliníkového šrotu sestávají ze sušiček a tavných pecí. Účinnost odstraňování toxického odpadu spojená s tímto procesem spočívá v dostatečně vysoké teplotě spalování a kvalitě pouţívaných filtrů. Ty jsou do velké míry úměrné stáří daného technologického zařízení. Supermoderní technologie, které splňují vyšší neţ zákonem dané limity pro znečišťování ţivotního prostředí, mohou být občanům jistou zárukou, ţe jejich zdraví nebude kompromitováno. Náklady na ně jsou však spojeny s velkou investicí, která se investorům nějak musí vrátit. Náklady na repasovaná nebo zastaralá zařízení jsou podstatně niţší, záruky ohledně dopadů na lidské zdraví jsou však úměrně nízké. Způsob, jakým se k výrobě přistupuje, můţe tedy být pro obyvatele důleţitější neţ existence výroby samotné. Coţ bude mimo jiné také předmětem jednání o 9. změně integrovaného povolení pro zpracování hliníkového odpadu v Kovohutích Mníšek pod Brdy, které proběhne příští týden na Krajském úřadě Středočeského kraje (zvýrazněno red.). Za město Mníšek pod Brdy se ho zúčastní ing. Josef Pícha a Mgr. Michal Trkan jako zástupce pracovní skupiny Kovohutě. Výsledek tohoto jednání ukáţe, zda podobné obavy, jako vyjádřili obyvatelé obce Malá Štáhle, budou v blízké budoucnosti opodstatněné i v Mníšku pod Brdy. Mgr. Magdalena Davis, Ph.D. člen pracovní skupiny Kovohutě ..
6 LAVIČKY – ODPOVÍDÁ ING. DUCHOŇOVÁ V eM16 jsme poloţili MÚ dotaz podle zákona 106/1999 Sb. Odpověděla vedoucí OSMI:
Pozn. red. 1. Zápisy RM jsou u nás neveřejné. Na webu města najdeme pouze závěry jednotlivých bodů tj. nesrozumitelná, často jednovětá usnesení. V usneseních rady č. 83 a 86 není o lavičkách ani slovo. Zákon 108/2000 Sb. poţaduje a běţnou praxí MÚ je, ţe rada usnesením pověří jednak OSMI vypsáním poptávkového řízení a výběrem dodavatele a následně starostu podpisem smlouvy s dodavatelem. To se nestalo. 2. Původně OSMI tvrdilo, ţe oslovilo 6 firem (viz odpověď mluvčího Navrátila v eM9). Následně Kontrolní výbor prokázal, ţe se tak nestalo (viz KV v eM13). Proto OSMI od tvrzení upustilo a dnes píše, ţe ţádné firmy osloveny nebyly. 3. Ke dvěma stranám odpovědi pí Duchoňová přiloţila 3 objednávky MÚ podepsané starostou Digrinem a 3 faktury Logopark podepsané R. Izákem (lavičky byly dodány ve třech etapách). Objednávka na první dodávku byla vystavená 17. 7. 2014. Faktura tuto objednávku předběhla o 1 den (16. 7.) a lavičky byly dovezeny dokonce 5 dní před objednávkou (tj. 12. 7.). Jinými slovy zapřáhli jsme vůz před koně a zboţí objednali aţ po dodání a vyfakturování. K této frašce „dobrých kamarádů“ nemáme co dodat. ..
7 PÍŠE LUCIE VILIMOVSKÁ Váţený pane Jánský, děkuji za nové číslo. Aţ se zpoţděním jsem se dostala i k číslu z minulého týdne a poměrně s nelibostí jsem v obsahu nalezla téma imigrantů. Dovolila bych si oponovat, ţe toto téma patří na stránky tohoto média a ještě tím míň vyzývat kohokoliv, aby o něm psal. Z mého pohledu jsou média obecně tématem přesycená, mnoţí se poplašné zprávy a hoaxy a povětšinou neodborný názor (jelikoţ 95% takových je, lidé píší o opevnění Evropy, aniţ by se někdy s jakýmkoliv imigrantem či muslimem setkali) vytváří ve čtenářích další názorovou vrstvu, která přispívá všeobecné nevoli. Je to velmi delikátní téma, na které je třeba reflektovat z pohledu faktů a přímých zkušeností. Navíc je velmi náročné takovou debatu uhlídat a nechtěla bych se v některém z příštích čísel dočíst nějaký rasistický či xenofobní komentář. Co se týče Vašeho příspěvku samotného: 1) uţ jen skutečnost, ţe nerozlišujete mezi uskupením Islámský stát, ale píšete "Muslimská agrese" je krajně nevhodné a zavádějící. Muslimů je po celém světě 1,5 miliardy, stoupenců IS je z toho přibliţně promile, moţná méně. Pokud se však skutečně domníváte, ţe celý islám je zkaţené náboţenství a všichni jeho stoupenci s ním, jedná se o silně xenofobní komentář, který porušuje Listinu základních lidských práv a svobod. Sám vidíte, jak velmi záleţí na formulaci a pouţitých výrazech. Ráda bych Vás tímto poţádala, abyste téma imigranství opustil. Minimálně do doby, neţ by Mníšek přijal nějaké uprchlíky, k čemuţ, jak tušíme, nedojde, a minimálně na stránkách občanského týdeníku. Děkuji a jsem s pozdravem Lucia Vilimovská .. K ÚZEMNÍMU PLÁNU Kolem ÚP dochází k určitým nepřesnostem. Vyplynulo to jednak z článku pana Zápala ve Zpravodaji č. 223: Co a jak s novým územní plánem? a dále z odpovědi starosty Digrina na zastupitelstvu dne 20.7.2015 k dotazu JUDr. Hireše. Stavební zákon č.183/2006 Sb. definuje pořizovatele (zadavatele), zhotovitele (projektanta) a pověřeného zastupitele. V našem případě je pořizovatelem Město MpB, zhotovitelem ing. arch. Salaba a pověřeným zastupitelem ing. Digrin. Další jména, jako ing. arch. Kindl a Jiří Zápal, nejsou z hlediska stavebního zákona relevantní. Architekt Kindl je podle svých slov odborným zástupcem pořizovatele a Jiří Zápal je předsedou Komise pro ÚP. .. OPRAVA ZÁMECKÉ ZDI Konečně se přestalo bourat a uţ se jenom staví. Eva Zápalková z NPÚ Praha píše:
8 „Na dnešním kontrolním dnu byly dle poţadavku projektanta presentovány výsledky pravidelného geodetického měření ponechaného úseku zdi u Pivovaru. Z měření vyplývá, ţe zeď (sloţená ze starší vnitřní a mladší vnější) je stabilní, bude se jen injektovat separovaná spára (vápenocementovou řídkou hmotou do navlhčené spáry). Terén se za zdí bude navyšovat postupně, začne se po výškovém srovnání úrovní betonové opěrné zdi (dnes jsou tam ještě vysoké zuby).“ Vypadá to, ţe zeď bude brzy kvalitně opravena a zámecká zahrada otevřena. .. 30 LET PONY EXPRESSU Ve čtvrtek 20. srpna byla ve Stříbrné Lhotě velká sláva. Jezdci na koních v červených košilích a ţlutých šátcích přivezli z Holandska přes Německo poštu. Stejným způsobem, jako se v létech 1860-61 přepravovala pošta v USA https://cs.wikipedia.org/wiki/Pony_Express Milovníci koní, dálek a westernového stylu ţivota se nechali inspirovat a v době totality zaloţili Československý Pony Express. První jezdci vyjeli ze Stříbrné Lhoty 13. září 1985. 30 let nato starosta Digrin odhalil kamenný pomník s deskou, připomínající tradici této westernové pošty v Československu a později v celé Evropě. Tradici odváţných a svobodných lidí.
..
9 VÝSTAVA OBRAZŮ BÁRY SLÁDKOVÉ Paní učitelka kreslení z praţské ZUŠ vystavuje svá díla v klášteře na Skalce. Pouţívá barevné křídy a vytváří jemné pastelové květiny, stromy, domy a přírodu vůbec. Z obrazů plyne jakoby tklivá, melancholická nálada.
.. DIVADLO KŘOVÍ Vystoupilo v pátek na Skalce. Podle papírů amatérský soubor z Líšnice, ve skutečnosti poloprofesionální regionální divadlo s vlastním hudebním souborem. Umělci sestavili program ze své dlouholeté historie (od roku 1999) a předvedli ukázky z různých her. Viděli jsme nadšení a záplavu gagů, tj. hraných vtipů a písniček. Místy připomínaly pořad Na stojáka, který je jednou z nejobtíţnějších disciplín. Ostatně zkuste se postavit a vesele zaujmout publikum. Samostatnou kapitolou je hudební doprovod, který obstarával kvartet Vaška Maška (kytara, flétna, basa, bicí). Sviţným swingem patrně z vlastní dílny hudebníci doprovázeli dění na jevišti. Na závěr večera vystoupili samostatně jako skupina Fotr a kolektiv a připomněli nesmrtelnou hudbu Jaroslava Jeţka a dosud nepřekonané texty Voskovce a Wericha. Poděkování radnici za finanční a materiální podporu a podivení, proč došlo tak málo lidí.
..
10 KRÁLOVSKÉ HODOVÁNÍ V KYTÍNĚ Dobrý nápad prověřený několikaletou tradicí. Sousedé navařte a napečte dobroty, doneste je na náves a nabídněte návštěvníkům. Ti za 150,- Kč dostanou menu a mohou vybírat a ochutnávat ze 30ti jídel. A navíc mohou hodnotit, jak jim chutná. Kdyţ na úvod takového programu přijdou pan král s paní královnou, kdyţ přijedou krásné naleštěné stoje, totiţ automobiloví veteráni, kdyţ do toho zatančí místní krasavice a místní krasavci, pak hojně navštívené a téměř rodinné odpoledne nemá chybu. Na závěr pan starosta s paní místostarostkou předají všem kuchařkám a kuchařům diplomy s poděkováním za účast, vyhlásí a zlíbají vítěze a odevzdají své královské koruny novému králi a královně. Pan starosta Míla Holý poděkuje všem domorodcům i návštěvníkům a zakončí svou oblíbenou větou: „Jaké si to uděláme, takové to budeme mít.“ Váţení, to není jen tak obyčejný Kytín. To je hravý Kytín, to je kytínský ráj.
.. TIRÁŢ Odpovědný redaktor Petr Jánský,
[email protected], 776 781 415, www.janskypetr.eu .. KONEC