Želivské ozvěny. Ročník X. Číslo 1 Duben 2009

Želivské ozvěny

Ročník X. – Číslo 1 Duben 2009 obeczeliv.cz www.obeczeliv.cz

V MATEŘSKÉ ŠKOLE CINKALY PENÍZKY

Když se otočí v kalendáři list a další, najednou si uvědomíme, že zima je pryč a my si říkáme jak to utíká.

S

dětmi se ale máme stále na co těšit, a aby se naší drobotině ve školce líbilo, vymýšlíme akce pro všední dny. Nejen narozeniny kamarádů rozzáří dětem oči, ale i lednová akce, kdy jsme připravovali zvířátkům do lesa krmení, abychom jim pomohli přežít zimu. Když přišel do naší školičky děda Mirečka - myslivec, to jsme se divily i my, paní učitelky. Zvířátka na obrázku známe, ale vycpaná zvířata, to bylo něco! Taková sojka z blízka, výr, jestřáb, poštolka, veverka, kuna, liška, malý divočák i jezevec, zanechaly v dětech velký dojem. V únoru jsme zase nakupovali zeleninu a míchali zeleninové i ovocné saláty, abychom udělali něco pro své zdraví. A březen, měsíc knihy, to byla jedna pohádka za druhou a také návštěva obecní knihovny, kde nám paní knihovnice pověděla jak se chovat ke knihám a děti si tu prohlédly mnoho obrázkových knížek. Abych nezapomněla, naplánujte si se svými dětmi návštěvu knihovny a čtěte pohádky. Čtení se jim bude hodit i v dnešním světě internetu a počítačů. Vždyť bez

umění číst se nebudou moci jednou ani učit. Myslíme i na maminky dětí a tak jsme pro ně v březnu připravili jarní akci, zahájilo jí malování velikonočních kraslic voskem. Paní Vlachová z Bolechova upekla velikonoční věnec a beránka, paní Nováková ze školní jídelny připravila trojbarevný koláč, a tak se nám podařilo se slavnostně vyzdobenými stoly v naší jídelně, i když měsíc před svátky jara, vytvořit příjemnou velikonoční atmosféru, provoněnou vůní čaje a kávy. Druhá část akce pro ženy byla zastřena pravým orientálním tajemstvím. To, že cinkaly penízky v naší školičce neznamenalo, že by nás navštívil sponzor, ale světe div se, byla to lektorka, která zasvětila maminky do orientálního tance. Dozvěděli jsme se v úvodu, že je to lék nejen pro tělo, ale i pro duši. Akci zpočátku maminky přijaly s rozpaky, ale když se rozvlnila ladným pohybem učitelka orientálního tance, byl to zážitek, vskutku úžasný. Postupně

se všechny ženy ponořily do tajů orientální hudby a trpělivě naslouchaly radám učitelky tance. Ta nestačila naše talentované maminky chválit. Některé se oděly do šátků zdobených penízky a ty při svůdném tanci jemně cinkaly. Kdo mohl, poseděl později s ostatními u dalšího chutného občerstvení, které nám připravily maminky ze Vřesníka. Byl to pro nás ženy opravdový zážitek. Končí zima a začíná jaro, ovšem paní Zima jako každý rok dělá drahoty.Vítání jara jsme si opravdu s dětmi užili. Za podpory a pochopení rodičů jsme připravili „Jarní dárkování,“ darovali jsme si z domova již použitou věc, která skoro každému udělala radost, i když si někdy mezi sebou děti hračku vyměnily. Jaro nám také pomohli přivítat žáci ZŠ Želiv, kteří nám zahráli na různé hudební nástroje. Chceme poděkovat rodičům za pomoc při našich akcích a nyní i při přípravě na dětskou akademii, kterou uspořádáme 15. května 2009 v sále obecní restaurace. Všichni jste srdečně zváni. Víte, že naše děti mají díky maminkám ještě po ránu poslední krájená jablíčka z naší školkové zahrádky? Vyplatila se společná práce na zahradě a uskladnění ovoce. Přejeme Vám krásné prožití Velikonoc - svátků jara. Kasalová Květa

Zajímavá soutěž plná želivských pověstí

Měli jste určit odpověď na otázku z minulého čísla Želivských ozvěn „Kdo byl onen Haštal, který našel zázračný pramen vody u osady, která nese jméno Svatý Haštal?“ Správná odpověď: Opat želivského kláštera. Dnešním číslem Želivských ozvěn končí naše soutěž a redakční rada děkuje všem, kteří se jí zúčastnili. S pověstmi však nekončíme, ještě jich zbývá několik, se kterými bychom Vás rádi seznámili. Tady je jedna z nich:

POKLAD V KLÁŠTEŘE Víte, že v řece Želivce se až do 17. století rýžovalo zlato? Po požáru kláštera chyběly prostředky na jeho obnovení, tu se však jako zázrakem při vybírání písku v Želivce našla zlatá zrnka a na klášterních pozemcích v Opatově u Vyskytné a v Hněvkovicích se objevilo stříbro. Začalo se s rýžováním a dolováním a z jejich výnosu mohly být budovy kláštera a kostela, které z neopatrnosti kuchtíka vyhořely, nádherně obnoveny. Přitom drahých kovů ještě mnoho zbylo. Opat nechal poklad ukrýt do tajného sklepení, kdyby bylo zase potřeba

ozvenyjaro09.indd 1

někdy klášter opravit. Jednou se při rozšiřování klášterních sklepů propadl jeden dělník do tajného sklepení a otvor nad ním se zasypal, takže nemohl zpět. Chvíli byl jako omráčený, ale potom nahmatal v kapse křesadlo a ve světle jisker se začal rozhlížet kolem sebe. Sklepení bylo klenuté, uprostřed stál oltářík a za ním sudy se stříbrem, na nich dvanáct stříbrných soch apoštolů a na sudu se zlatem stála zlatá socha Krista. Dělník byl tím pokladem ohromen, ale protože ve sklepení bylo k zalknutí, padl na něj strach. Ruce ho už od stálého křesání bolely a tak začal hledat cestu ven. Dostal se do úzké dlouhé chodby, která se všelijak kroutila, až se dostal k železným dveřím, ve kterých byl naštěstí v zámku klíč. Mohl si tedy otevřít a pokračovat další chodbou. Ani sám nevěděl jak dlouho jde, až najednou uviděl slabé měsíční světlo nad hlavou. S vypětím všech sil se po kořenech nějakého stromu vyšplhal ven z chodby. Ocitl se v lese a víc mrtvý než živý se dostal na okraj lesa, kde pod ním šuměla řeka. Z prožitých útrap nebezpečně onemocněl, a když vyprávěl o podzemním sklepení s pokladem, nikdo mu nevěřil. Po uzdravení marně hledal v lesích nad řekou Trnávkou díru, kterou z podzemní chodby unikl.

3/31/09 10:48:26 PM

Ročník X. – Číslo 1 DUBEN 2009

Želivské ozvěny Informace ze zasedání zastupitelstva obce

16. zasedání obce se konalo 25.2.2009 Mezi nejdůležitější body patřilo schválení vyrovnaného rozpočtu obce pro rok 2009 ve výši 14 142 tis. Kč. Pan místostarosta podal zastupitelům zprávu o prodeji pozemků U školy. Dle vládního nařízení č. 20/2009 Sb. bylo odsouhlaseno odměňování členů zastupitelstva. I letos byl schválen příspěvek pro pojízdnou prodejnu ve výši 10 tis. Kč. Zastupitelstvo dále projednalo a schválilo zřízení místa Czech point na obecním úřadě. Na vědomí byla vzata zpráva

o hospodaření v obecních lesích v roce 2008 a zpráva o hospodaření s pitnou vodou za rok 2008. V pozemkových záležitostech byl schválen bezúplatný převod pozemku par. Č. 71/9 a stav. Parc. č. 116 odděleného z parc. č. 71/1 vše v k. ú. Brtná. Bylo schváleno použití rezervního fondu Mateřské školy Paraplíčko na nákup zařízení do kuchyně, televize a vysavače. S městem Humpolec byla schválena dohoda o změně veřejnoprávní smlouvy o projednávání přestupků s MěÚ Humpolec. (ML)

Tříkrálová sbírka 2009 Jako každým rokem, tak i letos chodili po naší a okolních obcích Tři králové, kteří vybírali peníze od občanů pro Charitu Královehradecké diecéze. Zdejší akce byla i letos pod záštitou Obce Želiv a Kanonie premonstrátů v Želivě. V pondělí 12. ledna 2009 došlo na obecním úřadu v 9hod. k rozpečetění pokladniček se sbírkou. Výsledek byl sice o něco nižší, než tomu bylo v loňském roce, ale i tak

hezký. Byla vybrána částka 13.727,-Kč. Tyto vybrané peníze poslouží letos na rekonstrukci topení v Mateřském centru Ledňáček, dále na nákup automobilu a speciálních pomůcek pro domácí hospicovou péči a dále pro přímou pomoc pro péči v regionu. Chtěli bychom všem, kteří přispěli jakoukoliv částkou do Tříkrálové sbírky, ze srdce poděkovat nejen za nás osobně, ale i za pořadatele sbírky. OÚ Želiv.

KNIHOVNA JOSEFA ČAPKA INFORMUJE V loňském roce bylo do knihovny přihlášeno 192 čtenářů, kteří ji navštívili 1924x a půjčili si 6.508 knih a časopisů. Přístup na internet využilo 277 návštěvníků. Knihovna byla doplněna o 95 nových svazků nakoupených i darovaných knih. Od roku 2002 dostává knihovna pravidelný sponzorský dar od paní Hany Platzové, za který jí patří upřímné poděkování. Letos jsme za věnované prostředky nakoupili dva díly Moderní encyklopedie. Děti z družiny ZŠ navštívily v loňském roce knihovnu devětkrát, byl zde pro ně vždy připraven krátký program z místních pověstí. Ve čtvrtek 26. března bylo 11 žáčků první a druhé třídy naší základní školy slavnostně pasováno na rytíře - čtenáře a ochránce knih. Z rukou krále Soběslava II. převzaly děti pamětní list a čtenářský průkaz Knihovny Josefa Čapka v Želivě. Knihovna potřebuje pro své čtenáře následující knihy, které nejsou nyní k dostání. Mohl by je některý z občanů darovat? Václav Kaplický: Kladivo na Čarodějnice, Ladislav Fuchs: Spalovač mrtvol, Charlotte Brontëová: Jana Eyrová (vydání z roku 1954), F.L. Čelakovský: Ohlas písní ruských a Ohlas písní českých.

ZMĚNA RANNÍHO AUTOBUSOVÉHO SPOJENÍ NA PRAHU:

Přímé ranní autobusové spojení ze Želiva do Prahy bylo v loňském roce bohužel zrušeno a upraveno následovně: Pondělí až pátek: Ze Želiva v 5.56 hod. autobusem směrem na Tábor až na zastávku u Jiřiček a tam přestoupit na linku Humpolec - Praha, která přijede od Senožat v 6.09 hod., v Praze jste v 8.01 hod. Pokud by se vám náhodou stalo, že autobus do Prahy ujede, pak nezbude nic jiného, než se vrátit 1 kilometr pěšky do Křelovic a počkat na autobus Dačice –Praha, který přijede v 7.20 hod. Ale nemělo by se to stát. Přejeme šťastnou cestu.

MILÁ BOŽENKO, svým dopisem jsi mne inspirovala a také já zavzpomínám na časy dávno minulé, i když moje povídání nebude zrovna pro zasmání. Je to už dávno, ale poslouchej co se mi přihodilo. Zemřela mi na oddělení pacientka, která byla na tehdejší dobu bohatá (měla na kontě 50 tisíc korun), a tak jsem věděla, že se o ni postarají její děti, vždyť opatrovníkem byl její syn. Odeslala jsem telegram a čekala, kdy se syn ozve. Pacientka byla z Rychnova nad Kněžnou, ale odezva žádná. Když jsem odeslala už třetí telegram, sdělila mi rychnovská pošta, že rodina je na dovolené v Bulharsku, tudíž nemají komu telegram doručit. Co teď? Byl červenec a léčebna neměla žádný chladicí box, nedalo se dělat nic jiného, než v Humpolci objednat rakev a převézt paní na zdejší hřbitov do márnice. Objednala jsem nejlevnější rakev, udělala vše podle předpisů o pohřebnictví a paní, oblečenou do mých starších černých šatů odvezla do márnice. Asi za čtyři dny přijel pán z pohřební rychnovské služby s drahou rakví se jménem naší pacientky na štítku. A chtěl ji přeložit do nové rakve. Marné bylo moje prošení a domlouvání, co budu dělat s již použito rakví. Byl neoblomný. Tak jsme zkusili dát obě rakve do pohřebního auta ( tu jednu rozloženou na dvě půlky), ale auto bylo malé a nedalo se s takovým nákladem zavřít. A jet s otevřeným smutečním autem přes půl republiky pán odmítl. V tu chvíli začalo dost silně pršet a já nešťastná jsem seděla na schodech márnice a hlasitě plakala. Co budu dělat s rakví? A navíc, peníze na zaplacení pohřební službě v Humpolci nemám. Nakonec jsem musela s pravdou ven, řekla jsem jak to všechno bylo, i že mám tři děti, jsem na ně sama a peníze nemám. Nakonec pán z pohřební služby uznal moje důvody. Řekl, že kdysi rakve prodával, tak že tu rakev rozebereme a doma že ji dá s manželkou zase dohromady. Obě pohřební služby že si to mezi sebou proplatí. Rakev jsme rozebrali, krajky a vycpávky jsem poskládala, piliny jsem vysypala a prkýnka jsme naložili do auta k rakvi z rychnovské pohřební služby. Byla jsem celá umazaná od zlata i stříbra, černá od barvy rakve, zmoklá, ale podařilo se. Když jsem se, mokrá a hrající všemi barvami, vrátila do práce, pan primář mě z kanceláře vykázal, dal mi volno ať prý se vykoupu a vzpamatuju. Tak takových zážitků mám mnoho, veselé i smutné a ráda bych Ti je někdy vyprávěla. Přijď si někdy popovídat. Přeji Ti Boženko hodně zdravíčka a děkuji za dopis, moc se mi líbil. Tvá Máňa

2 ozvenyjaro09.indd 2

3/31/09 10:48:28 PM


Želivské ozvěny

Co nového ve Vřesníku?

Z

ačnu bohužel smutnou zprávou. Dne 5. března nás navždy opustil vřesnický rodák pan Jaroslav Vondrák. Pocítili jsme velkou ztrátu, způsobenou odchodem člena a dlouholetého velitele hasičů. Byl také myslivcem, ale především dobrým člověkem. Děkujeme všem, kdo se s ním přišli rozloučit v pátek 13. 3. 2009 na jeho poslední cestě... Na začátku svých zpráv z Vřesníka se chci omluvit všem rybářům za uvedení špatného data výlovu. Vřesnický výlov byl 18. října a né prosince, jak jsem psala v minulých novinách. Přepsala jsem se a tímto se všem moc omlouvám! Vřesník je v posledních letech opravdu akční, stále se tu něco děje a v budoucnu dít bude. 30. ledna 2009 tu byl hasičský ples, 21.února se konala opět po roce Maškara, sešlo se asi 40 krásných a nápaditých masek, např. krteček, vlk, medvěd, sedlák, který chtěl udat své ,,úžasné dcery” a nevěstu, Červená Karkulka, Viking, Kissáci, aj., moc jim to všem slušelo a i přesto, že bylo plno sněhu, objeli se „šatlavou“ Lískovice, Ovčín a Vitice. Po výborném gulášku se vydali po Vřesníku, kde si zazpívali a zatancovali za doprovodu pana Vorla a spol. v každé chaloupce. Druhý den v neděli byl dětský karneval v místním kulturním domě, který byl dětmi v nádherných maskách doslova nabitý. Masky byly skvěle vymyšlené a děti v nich okouzlující! Vybrat mezi nimi ty nejhezčí byl nadlidský úkol, ale nakonec se porota shodla: 1. místo ,,Krásná čarodějnice” 2. místo ,,Mistři kuchaři” 3. místo ,,Bratři z Ruska – Dědeček Hříbeček a Ivánek”. Odměněny byly všechny děti, protože naši hasiči pro ně měli spoustu soutěží, např. skákání v pytli, kop do míče na bránu, nafukování balónků, chytání ryb velkými pruty, aj. a děti se opravdu překonávaly a zdolávaly všechno s úsměvem a nadšením! Mezi tím byla diskotéka, některé maminky to nevydržely a tancovaly se svými ratolestmi. Posilňovaly se sušenkami a limčou, které pro ně již byly přichystané na každém stole. Maškarní rej to byl dokonalý a všichni spokojení, hlavně ti nejmenší. A o to tady přece šlo. Hned na to, v úterý 24. února, se konala ,,tradiční masopustní zábava,” která také vířila krásnými maskami. Byly tam cikánky, kovbojka, rockerka, aj. K poslechu a hlavně tanci hrála skupina P.A.M., která to umí opravdu rozproudit. Masek bylo asi 40, tak jsme moc rádi, že jsou i tací, kterým nevadí jít si v týdnu zaskotačit i přesto, že musí druhý den vstávat do práce. V lednu ze Vřesníka odešla na svou žádost paní ředitelka J. Leligdonová, která se starala o ,,Školu v přírodě Vřesník” a vedla ji opravdu dobře. Zastupitel naší obce pan P. Novák jí za nás za všechny poděkoval a popřál mnoho úspěchů do budoucna. K tomu, že odešla, se rozhodla sama a pokud vím, pracuje v místě svého bydliště a je spokojená. Na její místo nastoupila paní J. Loukotová, která byla její zástupkyní. Lada Vlčková a všichni ze Vřesníka.

MILÁ MÁNIČKO!, Stále si jen naříkám a nebo kritizuji, ale dnes začínám úplně jinak.Vracím se na konec minulého roku, to je na Silvestra. V tento den je veselo, vyprávějí se vtipy a historky, které se „určitě staly.“ Tak i já se s Tebou chci o jednu takovou podělit. Stalo se to prý v jedné nemocnici v našem kraji. Je to jistě už pár let a tenkrát v té nemocnici pomáhal „civilkář.“ To slovo je Tobě jistě známé, ale pro mladší generaci musím napsat, že to byli chlapci, kteří místo vojenské služby pomáhali na místě, kde to bylo potřeba, a to jen za minimální plat. Tak v té nemocnici byl civilkář, který sestřičky jen trápil svou nešikovností a snad i leností. Jednoho dne v podvečer službu konající sestřička byla už z něho tak nešťastná a postěžovala si při kávě jednomu řidiči sanitky, který když měl právě volno, rád mezi sestřičky zašel. Sestřička, už zřejmě rozzlobená, poručila tomu civilkáři, aby dovezl nebožtíka do márnice, v domnění, že na této práci nemůže nic pokazit. Slíbil že ano a někam odběhl. V té chvíli i sestřičku volal zvonek k pacientovi. Řidič sanitky zůstal sám a co provedl, se stalo ve velmi krátké chvíli. Mrtvého převezl za roh, kde stál prázdný vozík, který dal na původní místo s nebožtíkem a rychle si tam vlezl sám a přikryl se prostěradlem. Přišel civilkář, vzal vozík a jel. Místo pro nebožtíky bylo mimo nemocniční budovu. Když přijel na osamělé místo, začal se náš řidič pomalu zdvíhat. To, co následovalo pak, si možná dovedeš představit. Civilkář zařval, vozejk pustil a pelášil do kanceláře pana primáře, který tam ještě tou dobou byl. Byl prý celý zelený a trvalo chvíli, než mu pan primář porozuměl, co se vlastně stalo. Zavolal sluhu a běželi na označené místo. Jelikož to bylo s kopečka, našli vozík v roští, ale nikdo už v něm nebyl. Nastalo vyšetřování a první na řadě byla službu konající sestřička, která o ničem neměla tušení, vždyť byla u pacienta. A jak dopadl řidič sanitky? Byl celý poškrábaný od trní, ale nikdo ho nepodezříval. Jen se mu smáli, že asi přebral a takhle se zřídil. Civilkáře už v nemocnici nikdo víc nespatřil. Po delší době se řidič panu primáři přiznal, že už se nemohl dívat na to, jak tento sluha sestřičkám ztrpčuje život. Zasmáli prý se tomu oba, ale pan primář řidiče upozornil, že to byl žert, který mohl civilkář zaplatit smrtí. Touto historkou končím. Tobě Máničko, i všem milým okolo Tebe přeje do nového roku hodně zdraví a dobré pohody Tvá Božka..

HASIČI PŘIPOMÍNAJÍ

Jak by měli chataři a zahrádkáři správně postupovat, když chtějí spálit shrabanou hromádku listí nebo ořezané větve? První podmínkou je, že spalovat hořlavý odpad smí lidé pouze na vlastním pozemku a to v dostatečné vzdálenosti od budov a volných skládek palivového dřeva. Pálit odpad může jen osoba starší 18 let, mladší osoby pouze pod dohledem dospělého. Oheň nesmí zůstat bez dozoru! Odpad nesmíme pálit v období dlouhotrvajícího sucha nebo za větrného počasí. Je zakázáno rozdělávat oheň v lese a do 50 m od okraje lesa. Pokud jsou v blízkosti stohy a dozrávající obilí, strniště, seno nebo suchá vysoká tráva prodlužuje se tato vzdálenost na 100 m. Nesmí se spalovat plasty, hořlavé kapaliny a další hořlavý odpad. Poslední důležitou podmínkou je bezpečné uhašení ohně po pálení. Ohniště musí být nejen úplně vyhaslé, ale je nutné jej důkladně prolít vodou a zasypat zeminou. Po dobu následujících osmi hodin musíme ohniště kontrolovat. Spalování musí být předem ohlášeno na Obecním úřadě. Hezké jaro bez zbytečných požárů a hodně opatrnosti při jarním úklidu přejí hasiči. Za SDH Želiv Josef Špetl


3/31/09 10:48:29 PM


Želivské ozvěny

VÍTÁNÍ NOVÉHO ROKU A MASOPUSTNÍ VESELENÍ V ŽELIVĚ Také letošní rok 2009 přivítalo víc než padesát želivských občanů výstupem na nejbližší kopec nad Želivem – na Kalvárii. Ve 14 hodin na Nový rok se u obecního úřadu sešli občané, kteří již překonali nedostatek spánku po probdělé silvestrovské noci a vydali se svižným krokem na pochod „Za vypadlým mozkem aneb Česnečka to jistí,“ jak výlet nazval pořádající Klub Jeřabiny. Tentokrát chyběla sněhová pokrývka, ale přesto byla nálada dobrá, česnečka Lenky Krčilové opět voňavá, vynikající a osvěžující. Řada návštěvníků se po předchozí zkušenosti z minulého roku zásobila placaticemi se slivovicí a v termoskách se našel i voňavý grog a svařené víno. Dávalo se kolovat. Po necelé hodince, kdy si známí a sousedé pochutnali na česnečce, popovídali si, popřáli hodně štěstí do roku 2009 a potěšili se pohledem z výšky na ten náš Želiv, vypravili se na cestu domů nebo Na Kocandu a do Obecní restaurace. Vím, z vyhřátého domova od televize se nechce ven do zimy, ale zvažte vážení, nepůjdete příště s námi? Půjdeme zase na Kalvárii, nebo na jiné hezké místo? Čas utíká jako voda a už tu máme masopust. Letos procházel masopustní průvod Želivem právě na svátek svatého Valentýna, v sobotu 14. února. Byl to už devátý ročník průvodů, pořádaných Klubem jeřabiny. V čele průvodu 39 masek ( z toho bylo 11 dětí), který úderem třinácté hodiny vycházel z Obecní restaurace, kráčelo srdce s nápisem Valentýn, veselou čepičkou a růžovým paraplíčkem. Na zastávce u mostu, kam opět přišla řada občanů, hlavní zdravotní sestra (nebo bratr?) přečetla úvodní uvítací řeč, přivítala starostu obce Karla Chmela a ten předal „starostenské právo“ maškarám s následujícími slovy: Já, starosta obce naší, přišel jsem vás pozdravit a také se s vámi trochu pobavit. Jednu povinnost však mám, vám teď milí maškarádi vládu nad obcí předám. Zde je „právo obecní,“ jeho moc skončí minutu po půlnoci. Po obci se teď vydejte, jen dobré kousky dělejte, hrajte, popíjejte, faldy babkám provětrejte, po skončení průvodu pak vypijte hospodu.

Sestřička přebrala „obecní právo,“ ozdobené stuhami v barvách praporu naší obce a slíbila: Starostovi děkujeme a toto mu slibujeme: Dělat budem co se smí, hlavně budem veselí. Pak byly představeny masky, pro které složila řadu žertovných říkanek Alena Moranová a jednu veselou si napsala i pro svou masku: Anička z I.A. Já jsem holka okatá, jmenuji se Anička a chodím do I.A. Tuhle jeden cizí kluk zved mi sukni, řekl KUK! Hrozně jsem se styděla, kalhotky jsem neměla. Vůbec jsem však nelenila a facku mu ubalila. Byl vám z toho malér, na zemi se válel a když se z ní zvedal, zuby v prachu hledal. Zaplaťte mi prosím, na lékařskou péči, už měsíc se léčí. Velice vás prosím, kalhotky už nosím. Valentýnské srdce, klauni, indiáni, povětrné děvy, cikánka, krabicové mléko, školačka

a školák, hadrák, medvěd a opice, mimina, loupežník, upír, lesní muž, poustevník, Marfuša s prasátky, čertík, želvy, policajtka a mnoho dalších masek se vydalo na průvod Želivem po stejné trase jako minule. Hudba hrála do kroku i k tanci u každého domu kde nám otevřeli, masopustní policie stavěla auta a vybírala pokuty, kdo si nedal pozor, skončil v base. Na krátké zastávce masky nezapomněly navštívit a popřát zdraví obyvatelům domu s pečovatelskou službou a zatočit se s nimi do kolečka. Pořadatelé průvodu i masky děkují všem občanům za jejich pohostinnost a milé přijetí. Tolik různých vynikajících koblížků, koláčků, jednohubek, chlebíčků, plněných rohlíčků a jiných dobrot, které nám šikovné hospodyňky nabízely, se ani nedalo sníst. Pánové zase nalévali kořaličku pro zahřátí, a tak bylo veselo nejen maskám, ale i jejich hostitelům. Náročná cesta rozveselených masek končila (už za tmy), po osmnácté hodině v Obecní restauraci. Tam, po krátkém oddechu, hrála hudba k tanci až do půlnoci. Pořadatelé děkují hudebníkům, pomocníkům v „base“ bez kterých bychom se nehnuli z místa a všem, kteří nás přišli podpořit. Budete-li mít příští rok chuť, přijďte si na zastávku u mostu ve 13 hodin poslechnou veršované říkanky Aleny Moranové, kterými jsou představovány masky. A nebo si vyrobte masky a pojďte s námi. Těšíme se na Vás. Chcete-li se seznámit s činností Klubu jeřabiny v uplynulých letech, podívejte se na internetu na jerabinyzeliv.rajce.net (a nebo na) obeczeliv.

JARO V BOLECHOVĚ Snad už se opravdového jara co nejdřív dočkáme. Rozkvetlé sněženky, bledulky a krokusy, sice ještě často vykukují ze sněhu, ale o to víc dokáží potěšit. A co se událo v Bolechově? Rybník i jeho okolí, stejně tak hřišťátko pro děti a náves, zdá se být po loňském roce upravená. Aby to na konci Bolechova vypadalo stejně dobře, pustili se naši chlapi do čištění mezí. V lednu věnovali víkend mezi „ u kravína,“ začátkem března pak po dva víkendy pokračovali dále. „Na příhoně“ je už zase krásně vidět lavička pod břízou a výhled z ní nekazí zplanělé švestky prorostlé trním. Ruce k dílu přiložili i naši nejmenší pro něž to byl opět zážitek jako hrom. Až se oteplí, máme v plánu meze osadit jeřabinami a ovocnými stromky. Za zmínku stojí i fakt, že z devadesáti, námi na podzim vysazených dubů v březové aleji poničené vichřicí, jich zimu nepřečkalo jen deset.Protože jsou naše děti štěstíčka a chceme jim dělat radost, sešly jsme se s maminkama v kuchyni a pustily se do pečení velikonočních perníčků. V míse na nás čekalo úctyhodných 7,5 kg těsta, se kterými jsme se ale raz dva vypořádaly a pak už se jen celým domem nesla ta jedinečná vůně. Pečení a následné zdobení perníčků se pro nás stalo jakousi tradicí. Vždy si pěkně popovídáme a probereme život ze všech stran. Přejeme tímto všem čtenářům krásné jaro a klidné prožití Velikonoc!


3/31/09 10:48:30 PM


Želivské ozvěny

ZÁKLADNÍ ŠKOLA Terry McCormick: „Koncentrace jest schopnost člověka dělat domácí úkoly svých dětí, které právě sedí u televizoru.“ Je před námi poslední třetina školního roku, období, které je naplněno celou řadou různých akcí. V březnu se rozběhl ve škole grafomotorický kurz. Kurz navštěvují děti, které půjdou po prázdninách do první třídy. Je určen na to, aby se děti naučily správně držet tužku a aby si pěkně uvolnily ruku, s kterou píší. Kurz vede paní učitelka Neradová, na kurz docházejí děti se svými rodiči, protože je velmi důležité, aby rodiče uměli s dětmi správně pracovat i doma. Za tuto činnost jsem velmi ráda, je to významná pomoc dětem a je pro rodiče zdarma. Po velmi příznivých ohlasech na Vánoční dílnu jsme letos poprvé připravili Velikonoční dílnu. Protože bude už v sobotu 4. dubna, může se stát, že noviny dostanete do rukou už po této akci. Na velikonoční dílnu se všichni těší, děti se svými učiteli připravují malovaná vajíčka, vyrábějí různé keramické předměty s velikonoční tematikou, vyrábějí různé velikonoční dekorace. Připravujeme jednak prodej, mnohé si budete moci vyzkoušet v jednotlivých dílnách vyrobit sami. V současné době zároveň „utrácíme“ peníze, které jsme získali z fondu Vysočiny. Napsali jsme dva projekty, oba byly úspěšné. První – Prevencí ke snížení úrazovosti dětí“ – 30.000,- Kč, obsahoval následující

aktivity: školení učitelů v poskytování první pomoci, besedu s MUDr. Bláhovou o úrazech v domácnosti, nákup 4 jízdních kol a 8 přileb na dopravní soutěže dětí, besedu s pí Kotkovou (Policie ČR v Pelhřimově) o úrazech v dopravě, nákup zdravotnického kufříku první pomoci pro výuku žáků, soubor nástěnných obrazů o první pomoci. Zbytek finančních prostředků použijeme na organizaci a nákup odměn pro žáky, kteří se umístí na předních místech ve výtvarné soutěži „Silnice a my“. Tuto soutěž vyhlašuje naše škola pro MŠ a ZŠ kraje Vysočina vždy jedenkrát za dva roky. Letos pořádáme již 5. ročník. Soutěž mívá velmi dobrou úroveň, komise složená z učitelů výtvarné výchovy hodnotí vždy několik stovek prací. Součástí této soutěže bude slavnostní vernisáž s vyhlášením výsledků v prvním květnovém týdnu, nejlepší práce budou vystaveny v chodbě školy. Druhý projekt – Podpora činnosti keramického kroužku“ – 100.000,- Kč (40.000 kraj Vysočina, 60.000 obec a škola) má jako hlavní část zařízení keramické dílny. Ze získaných prostředků bude nakoupen nábytek a hrnčířský kruh. Další finanční prostředky budou použity na nákup keramické hlíny, barev, různých pomůcek potřebných k práci v keramickém kroužku, s částí prostředků je počítáno na uhrazení provozních nákladů (voda,

elektřina). O práci v keramickém kroužku je mezi dětmi velký zájem, ve škole pracují tři skupiny. Jednu skupinu tvoří dospělí, kteří se scházejí pravidelně každou středu odpoledne. Nyní před Velikonocemi jsme pozvali též předškolní děti z MŠ, které si vyzkoušely vyrobit z hlíny drobné předměty. Práce v dílně se jim evidentně líbila. Zařízení dílny novým nábytkem vyřeší současný malý prostor pro práci, už se všichni na novou dílnu těšíme. Máme napsaný a podaný projekt na prevenci sociálně patologických jevů, zatím neproběhlo výběrové řízení. Jsme velmi zvědaví, protože v případě úspěchu bychom mohli poprvé strávit zážitkový kurz mimo školu. Požadovaná výše finančních prostředků je 30.000 Kč. V květnu nás také čeká setkání parlamentů 4 škol – ZŠ Dobronín, Myslibořice, Větrný Jeníkov a naší ZŠ. Protože tři setkání v okolních školách už proběhla, budeme pořadateli tentokráte my. S tím samozřejmě souvisí i mnoho práce: příprava dárků, prezentace školy s prohlídkou, příprava občerstvení, plánujeme též návštěvu nějaké místní památky. Budeme držet palce našim 10 členům parlamentu (po dvou dětech z 5. až 9. ročníku), aby se jim připravovaná akce zdařila. V současné době probíhají okresní kola různých soutěží, naše škola se většiny z nich zúčastňuje. O výsledcích budu informovat v následujícím čísle Želivských ozvěn. A už bude červen – Den dětí, školní výlety, společná návštěva filmového představení v Humpolci. Marie Dolejšová

VYŠPERKOVAL NEJEN PRAHU JE TOMU PRÁVĚ 65 LET, CO 11. DUBNA 1944 ZEMŘEL HUMPOLECKÝ SOCHAŘ ČEŇEK VOSMÍK, KTERÝ SVÝMI PRACEMI VYZDOBIL MNOHÁ MÍSTA V NAŠÍ REPUBLICE, ALE I NA VYSOČINĚ A TAKÉ V ŽELIVĚ.

Jeho práce stojí v několika zemích, jmenujme namátkou pomník Hadži Dimitrova v bulharském Slivenu, či básníka Jána Hollyho ve slovenské Medunici. Podílel se na práci pro vídeňský parlament, kterou mu svěřil významný rakouský sochař Wagner. Společně také pracovali na mozartovském pomníku, který získal v soutěži první cenu. Pro světovou výstavu v Paříži pak Vosmík zhotovil sochu Krista na poušti. Byla oceněna čestným uznáním a po návratu z výstavy byla umístěna v Klimentském refektáři. Její zmenšený model zdobí hrob Vosmíkovy matky na humpoleckém hřbitově. (redakč.poznámka: Stojí za to vidět!) Povšimněme si však jeho dalších prací, které Čeněk Vosmík věnoval k výzdobě Prahy. Bylo jich opravdu hodně, a tak jenom ve stručnosti jmenujme některé. Mistr Myslbek mu svěřil vypracování sochy pro Palackého most, další

jeho práce zdobí Obecní dům, pražské Rudolfinum, původní věžní budovy Hlavního nádraží, dále vytvořil portál u vchodu do Pražských jatek, zhotovil přesnou kopii sochy Františka Xaverského od F. M. Brokofa, která byla při povodni v roce 1890 stržena z Karlova mostu do Vltavy. A mohli bychom dále jmenovat Vosmíkovu výzdobu Pražského hradu, Nemocnice na Františku, Koleje Arnošta z Pardubic a další. Mimo Prahu pak jmenujme výzdobu kutnohorského chrámu sv. Barbory, mohylu Bitvy národů u Slavkova, sochu Jana Koziny Sladkého nebo památník Blanických rytířů se sochou svatého Václava. S Vosmíkovými pracemi se setkáváme i na mnoha hřbitovech. Z těch nejbližších jmenujme Ledeč nad Sázavou či Humpolec. Důležitý pro nás je však fakt, že nezapomněl ani na Želiv. Pískovcové sochy slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje zdobí schodiště před kostelem a na portálu nad vchodem umístil Pannu Marii s Jezulátkem. Z Vosmíkovy tvorby vyšly i drobnější plastiky kulturních osobností, byla jich celá řada, a tak jmenujme jen některé: Mistra Jana Husa, Jana Amose Komenského, Boženu Němcovou.

JSI

Alena Moranová Jsi jako prudký déšť na mou vyprahlou poušť, jsi hvězda mého soumraku, jsi slunce, tak nezacházej do mraků, dal jsi mi radost, vrátil chuť žít, tak se mnou zůstaň v té chvíli zázraků. Jsi dravá ryba v potoce, jsi zakázané ovoce, jsi měsíční zář co rozjasní mou tvář, jsi LHÁŘ !

Zdeněk Frantál


3/31/09 10:48:30 PM


Želivské ozvěny Internetová knihovna ve Vřesníku Od nového roku je možnost ,,internetu” i v naší malé vsi v místní knihovně. Spousta lidí již má internet doma ve svém počítači, protože ho denně potřebuje ke své práci a nebo prostě jen tak, ale ostatní, kteří ho nemají a rádi by se do něj podívali, tak pro ty tu je právě internet v knihovně, který pořídil obecní úřad. Naší Místní knihovnu vedla dlouhých 25 let paní M. Zachová a nyní to přebrala paní A. Bílková. Paní Zachové bychom touto cestou chtěli moc a moc poděkovat za laskavé vedení knihovny. Zveme tímto všechny čtenáře k návštěvě

MDŽ ve Vřesníku

Někdo si říká, že MDŽ je socialistický přežitek a někdo radši slaví amerického Valentýna, ale takové MDŽ jaké pro nás připravili naši hasiči, bych rozhodně za nic neměnila! My ženy jsme vůbec nevěděly, že se něco chystá, protože to chlapi dělali v utajení a měli na to nasazené ,,informační embargo,” tudíž jsme o tom neměly ani páru! O to to bylo pro nás větší překvapení, když se v sobotu, týden před tím u nás objevili mezi dveřmi s oficiální pozvánkou na MDŽ, které se mělo konat 7. března od 14 hodin. Pozvané byly všechny ženy do jedné, jak ze Vřesníka, tak i z Lískovic, Ovčína a Vitic. Pozvánky byly, samozřejmě, i pro všechny zaměstnankyně Školy v přírodě a i pro paní ředitelku J. Leligdonovou, která to ráda přijala. A tak nastal den D! V tu sobotu dostala každá žena od našich mužů krásnou živou růži hned mezi dveřmi a ke stolu chlebíčky a větrník. Já jsem přišla mezi posledními a musím

knihovny neboť je zde i mnoho krásných i nových knih, ale zveme i milovníky nových informací a čerstvých zpráv, které se dozví nejen v televizi, ale především na internetu. Je počítačová doba a mnozí z nás se už bez počítače bohužel neobejdou. Děti u něj dokážou prosedět hodiny, ale záleží jen na nás, na co se v PC budou dívat, zda na drastické hry, které vedou k brutalitě anebo na stále nové informace, které je budou zajímat a budou pro ně přínosem jak ve škole, tak v životě. Náš počítač v knihovně je tu pro ty, co se chtějí dozvědět co ještě neví a co je zajímá... Paní A. Bílkové tak přejeme mnoho čtenářů a internetových štamgastů. konstatovat, že tolik žen pohromadě jsem už dlouho neviděla. Vím, že se nesluší psát věk žen, ale snad mi všechny prominou, když napíšu, že tu bylo ženské pokolení od dvou let až po osmdesátku. Na všech tvářích byla vidět spokojenost a v očích bylo napsáno: ,,To je dost, že si nás ty chlapi všimli!” Ale to bychom jim křivdily, vždyť oni dobře vědí, jaká zlatíčka mají doma, že? Jestli si některá žena myslí, že si jí muž dost necení, tak na MDŽ na to určitě zapomněla, protože tady si nás muži opravdu hýčkali. K poslechu a později i k tanci hrála skvělá skupina ,,Rotace” a aby toho nebylo málo, tak pro nás měli chlapi ještě jedno překvapení, a to v podobě tance: chytili se levou rukou za ramena a pravou si přendávali klobouky od souseda na svou hlavu a přitom se pohybovali do rytmu, no, byla to skvělá podívaná, nasmály jsme se. Ale šlo jim to, i když jim klobouky padaly z hlav na zem. Nevím, jak se ten tanec jmenuje, ale já mu říkám ,,kloboukový” a úplně jsem si představila kluky z Valašska. Bylo to pěkné a prý vůbec netrénovali, vítězi se stali pan A. Hlavnička a pan P. Novák, kteří vydrželi nejdéle. Byla to skvělá akce a jistě se mnou bude souhlasit všech 70 žen, které tam byly. Monika Chmilová za nás všechny ženy poděkovala našim mužům hned ten den v sále a já bych se přidala a touto cestou jim chtěla říci:,,Jsme moc rády, že vás máme!”

MASOPUST V BRTNÉ Tak jako každý rok, i letos nás čekal masopustní průvod Brtnou. Den D připadl na sobotu 28. února. Už příprava neprobíhala moc hladce, tradiční vozítko „rikša“ měla prasklou poloosu a tak si premiéru odbyl jiný samohyb s majákem. Ani počasí nám na rozdíl od loňska moc nepřálo, sluníčko se schovalo za mraky a sníh lehce bředl. Tak se dalo očekávat, že počet masek nedosáhne ani loňské padesátky. Ale už sraz masek před průvodem napovídal, že to nebude až tak zlé. O záznam na kameru se po loňské TV „Drbu Vrbu“ starala dvojice Pindruší, které sháněly křížaly kde se dalo. Do kroku a k tanci hrála tradičně Želivská Šumařinka. Před každým stavením masky přednesly tuto básničku: ROK SE S ROKEM OPĚT SEŠEL, MASOPUST JE TU UŽ ZAS, CHTĚLI JSME TAK JAK VLONI, ZVESELA TU POBÝT ZAS. PANI MÁMU TU VYZVAT K TANCI S PAN TÁTOU TÉŽ Z VESELA, ZASKOTAČIT SI JAK JANCI NIC SI Z TOHO NEDĚLAT. ŠTAMPRDLIČKU NEODMÍTNEM, DĚTEM BONBON - DĚKUJEM, LÁSKU, ŠTĚSTÍ VÁM VŠEM PŘEJEM JEŠTĚ JEDNOU - DĚKUJEM. A tak nezbývalo výše uvedené také dodržovat !!! Bezpečnost v obci kontroloval policajt s policajtkou, kde spolu s veselou čerticí vybírali mýtné od vozidel a dávali veselé bločky. Masky „tužek“ a „lahváčů“ se plnily i něčím ostřejším. Potápěč měl v tlakové lahvi místo kyslíku tekutinu neznámého obsahu, ale prý chutnou. Nad Havajskými tanečnicemi se správnými kokosy držel ochrannou ruku pirát s papouškem na rameni.Také Kašpárek a Pipi Dlouhá punčocha s opičkou srandu nekazili. Pytel sena tančil s muchomůrkou o sto šest a ani nebyl jako žok. Řádil zde i pán s dlouhým kabátem a ukazoval své přednosti, ale před kolty pistolnice byl jako beránek. Není možné zde všechny masky představit, a tak abych na někoho nezapomněl, jsou ke zhlédnutí na: stream.cz, nebo YouTube kde je fotoklip (vyhledat: brtenak ). Po průvodu následoval v kulturáku tradiční gulášek, tombola a veselice na parketě do ranních hodin .... Tak za rok opět! A to je vše přátelé! Zdraví BRTEŇÁK !!!


3/31/09 10:48:32 PM


Želivské ozvěny

Pomáhali, ale také ubližovali „Šest hrdinských let“ po půl století Ve druhé polovině minulého roku jsme v našich novinách psali o tzv. Želivském zázraku v internačním táboře a v téže době také vyšla publikace Jindřicha Zdeňka Charouze O. Praem., nazvaná Šest hrdinských let, s podtitulem Internační tábor Želiv, která je čtenářům v naší knihovně k dispozici. Záštitu nad publikací převzali tehdejší ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek, dále místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Kasal, předseda vlády Mirek Topolánek, náměstek hejtmana kraje Vysočina Václav Kodet a ministerstvo kultury. Autor v publikaci seznamuje se životem v tehdejším internačním táboře v letech 1950 až 1956, v němž za celou dobu existence bylo internováno 464 biskupů, kněží a řeholníků. Uvádí, jak to vypadalo oné historické noci z 13. na 14. dubna 1950 při prvním přísunu kněží a v dalších dnech. Samostatnou kapitolu pak věnuje možnostem styku internovaných se světem. „Sami mohli psát dva lístky za měsíc, mohli dostávat balíky a dopisy. Mohli se setkávat s návštěvou za přítomnosti strážného. Veškerá korespondence však byla cenzurována, balíky kontrolovány a rozhovory odposlouchávány“ – a dále: „... internovaní zásadně nedostávali peníze, ty se shromažďovaly v pokladně u velitele, který s nimi záhadně hospodařil

a občas z nich internovaným na jejich žádost něco dal, podle vlastního uvážení.“ Internovaní se však snažili získat informace z venku a podat svým blízkým o sobě pár slov, což bylo možné většinou při kontaktu s pracujícími na pracovišti. Velkou pomocí v tomto směru jim byl zahradník Antonín Blažek, který jim od samého začátku pomáhal jak mohl. Brzy byl odhalen, propuštěn a poslán na brigádu do ostravských dolů a později do těžkého průmyslu. Velkou pomocnicí internovaným byla i jeho manželka, která dokonce vozila dopisy adresátům na pošty měst v blízkém okolí. Krátkou dobu poskytovala pomoc a zprávy i učitelka měšťanské školy Božena Píchová nebo Marie Sadská z klášterní kuchyně. Ta však byla brzy propuštěna a na její místo nastoupila agentka StB, známá později pod krycím jménem Kuchta. „Tato osoba – píše Jindřich Zdeněk Charouz O. Praem. - ochotně zprostředkovávala styk s venkovem, jenomže na rozdíl od jiných, nosila dopisy nejdříve do kanceláře velitele, kde byly vždy přečteny, nezávadné odeslány, podezřelé ofotografovány nebo přepsány a potom poslány adresátům. A konečně, závadné byly zadrženy v originále.“ StB postupně vybudovala z ochotných pomocníků rozsáhlou síť, která byla zcela pod kontrolou, aniž by to poctiví členové tušili a sama Kordovská

SVĚCENÍ KAPLIČKY VE VŘESNÍKU DNE 23. KVĚTNA 2009 VE 13 HODIN SE BUDE KONAT ,,SVĚCENÍ NAŠÍ KAPLIČKY PO 151 LETECH.” Naše kaplička dostala po dlouhých letech nový kabát – hasiči začali již minulý rok s rekonstrukcí, udělali novou podlahu, okna, dveře, strop, venkovní a vnitřní omítky. Nový kříž a mříže ke zvonu nám ukoval pan František Líbl. Je zrestaurován i oltářní obraz ,,Nanebevzetí Panny Marie.” Naši hasiči zde odpracovali mnoho hodin, ale výsledek stojí opravdu za to. Venkovní úpravy se dodělávají, aby naše kaplička byla v květnu jako znovuzrozená. Bude slavnostní mše za účasti premonstrátů z želivského kláštera. Současně s vysvěcením bude i křest nové knihy ,,Vřesník od minulosti do současnosti,” autorkou je paní Irena Krčilová ze Speřic. Kniha bude vydána z finančních prostředků SDH Vřesník. Přitom bude vysvěcen i zvon sv. Jana Nepomuckého. Po vysvěcení bude prohlídka Vřesníka a posezení v místním kulturním domě. Tímto chceme všechny občany a přátele Vřesníka srdečně pozvat.

se neštítila udávat příslušníky strážních oddílů, kteří se chovali k internovaným slušně. Tak byla postupně vytvořena skupina ŽELIVSEDLICE, která nakonec skončila před soudem.“ Sedmadvacátého března 1953 bylo před Krajským soudem v Jihlavě odsouzeno třináct obžalovaných, kteří se k internovaným chovali slušně. Za „vyzvědačskou činnost a velezradu“ byli potrestáni vysokými tresty odnětí svobody, a to od 12 až do 24 roků . Navíc k tomu přistoupily i peněžní tresty. O čtvrt roku později se uskutečnilo v Jihlavě další kolo soudního jednání, ve kterém bylo za stejnou činnost odsouzeno dalších osm viníků. Jejich tresty však byly mírnější – od dvou až do osmi let odnětí svobody. Někteří se odvolali k Nejvyššímu soudu, ten však 23. listopadu 1953 jihlavské rozsudky potvrdil, až na peněžní tresty, které byly zrušeny. 17. července 1953 pak ještě Krajský soud v Jihlavě odsoudil i představenou sester pelhřimovské nemocnice Ch. A. Tyrlíkovou na 10 let a B. Sedláčkovou na 8 měsíců. A dodejme ještě, že vůbec prvním odsouzeným v této záležitosti byl V. Vala, kterému již 25. února 1953 krajský soud vyměřil 4 roky odnětí svobody. Vedle Blažkových internovaným pomáhali manželé Šimůnkovi, paní Farková a Holasová a pan Moučka. Ti však souzeni nebyli. Zdeněk Frantál

INFORMUJEME DIVADLO:

4. dubna v 17.30 hod. sehraje v Obecní restauraci Želiv Jiřický ochotnický spolek zábavný kabaret „V Pidivajzlicích.“ 24. dubna v 19.30 hodin sehraje v naší Obecní restauraci Divadelní soubor Jindřicha Honzla z Humpolce veselohru F.R. Čecha : Dívčí válka. Na obě představení je vstupné 50 Kč.

ZMĚNA ORDINAČNÍCH HODIN V ŽELIVĚ Lékař :

úterý 15 – 18 hod. čtvrtek 7.30 – 11.30 hod. Sestra: pondělí, úterý, středa 7.30 - 10 hod. V úterý bude poslední pacient ošetřen v 17.45 hod.

Prodám srubovou chatu postavenou v lese na pozemku jiného vlastníka (pozemek pod chatou - nájem na dobu neurčitou). Přístup po zpevněné lesní cestě. Voda není zavedena. WC suché mimo chatu. Romantické okolí. Pod chatou v údolí protéká řeka - odtok ze Sedlické přehrady. Tel.565321485, 777270630. Prodáme zděnou chatu před kolaudací kousek od Sedlické přehrady. Stav. povol. do r. 2009. Vlastní studna, odpady do žumpy. Pozemek: 322 m2. Cena:

990000 Kč. Tel. 565321485, 608051183. Nabízíme pozemek o celkové výměře 6237 m2 v katastrálním území Vystrkov nedaleko dálničního sjezdu Humpolec. Z celkové výměry zahrnuto zhruba 2 600 m2 pozemku v územním plánu obce k zastavění - bytová výstavba. 3 600 m2 zahrada, cena dohodou. Tel: 565321485, 777270360. Hledáme pro své klienty chalupu nebo domek v Želivě nebo okolí Humpolce. Cena do 2 mil. Kč. Tel.777270603 (stačí poslat SMS ozvu se zpět ).


3/31/09 10:48:33 PM


Želivské ozvěny

Kronikáři obce Želiv Kronikářem naší obce byl po dlouhých 43 let pan František Melichar. Někdy v roce 1965 převzal obecní kroniku, která po smrti předchozího kronikáře, pana řídícího Františka Nováka, nebyla deset let doplňována. Ujal se nevděčné a namáhavé práce, doplnit do kroniky chybějících deset let událostí ze života obce Želiv. Snad každý ve vsi ví, že se na pana Melichara mohl obrátit s různými dotazy a vždy se setkal s porozuměním a snahou pomoci. Některé informace mohl podat bezprostředně, další musel vyhledávat v kronice a dalších dokumentech. Pomáhal a dosud pomáhá studentům při hledání materiálů pro školní, ročníkové i diplomové práce. Připravoval informace do propagačních materiálů obce a napsal mnoho příspěvků do ŽO, které vycházejí od roku 2000. Za dobu svého „kronikaření“ připravil a přednesl nespočet přednášek pro žáky školy, dětské tábory,

rekreanty, i pro místní občany. Jeho poctivá a precizní práce byla oceňována i Muzeem Vysočiny v Pelhřimově. Začátkem roku 2008 se pan Melichar rozhodl svoji činnost kronikáře pro pokročilý věk ukončit, a tak 2. února toho roku předložil zastupitelstvu poslední zprávu do kroniky obce. Panu Melicharovi patří velký dík za to, co pro naši obec vykonal. Nespočet popsaných stránek místní kroniky o tom vydává své svědectví. Přejeme mu mnoho zdraví, radosti a spokojenosti v jeho životě. Jeho práci ocení až budoucí generace. Ještě jednou děkujeme. Po půlročním hledání nového kronikáře se starostovi obce podařilo najít nástupkyni pana Melichara. Novou kronikářkou se na podzim roku 2008 stala želivská občanka, paní Ludmila Janálová, sekretářka na Gymnáziu Dr. A. Hrdličky v Humpolci. Také jí přejeme mnoho vytrvalosti a úspěchů v této nelehké činnosti. at

ZVEME VÁS NA SNOUBENÍ VÍNA A JÍDLA V HOTELU NA KOCANDĚ V ŽELIVĚ 4. 4. 2009 OD 19 HODIN

V rámci našeho programu pořádáme snoubení vína a jídla, kde vám představíme vína vhodná především pro zajímavá chuťová spojení s jídly. Tato vína jsme pro vás vybrali ve spolupráci s vinařstvím Šťavík, jako aktivní prezentaci vín v gastronomii. Pan Šťavík vám skrze malou ochutnávku vín svého vinařství přiblíží vlastní vinařskou filozofii, představí vína nového ročníku a společně s námi předvede ukázku harmonického spojení jejich vína s pokrmem naší kuchyně. Věříme, že tato atraktivní forma poznávání vín a jeho chuťových spojení s jídlem, přispívá k rozšíření podvědomí o kvalitách moravského vinařství i nového pojetí gastronomie v Čechách a na Moravě. Zveme vás k zajímavému kulinářskému zážitku s dobrými víny z Čejkovic. Vinařství Šťavík pro naši letošní prezentaci připravilo tato vína: SAUVIGNON 2008 - POZDNÍ SBĚR SAUVIGNON 2006 – POZDNÍ SBĚR CHARDONNAY 2008 - POZDNÍ SBĚR ANDRÉ 2008 – JAKOSTNÍ ODRŮDOVÉ VÍNO MODRÝ PORTUGAL 2007 - BARRIQUE SVATOVAVŘINECKÉ 2008 – JAKOSTNÍ ODRŮDOVÉ VÍNO ZWEIGELTREBE 2008 – JAKOSTNÍ ODRŮDOVÉ VÍNO ROSÉ ZWEIGELTREBE 2007 – JAKOSTNÍ ODRŮDOVÉ VÍNO Pro prezentaci snoubení vína a jídla jsme pro vás připravili: Butterfish v ořechové krustě, bramborové pusinky & Chardonnay 2008 - pozdní sběr Limetové kuře se špenátem a mandlemi v meruňkové omáčce, cibulové placičky & Zweigeltrebe 2008 – jakostní odrůdové víno rosé Špíz z vepřové panenky, slaniny a husích jatýrek, šťouchané brambory & André 2008 – jakostní odrůdové víno DALŠÍ INFORMACE: prezentace začíná v sobotu 4. dubna od 19 hodin, zástupce vinařství bude přítomen, všechna nabízená vína bude možno za ceny vinařství i zakoupit do svých domácích vinoték, doporučujeme včasnou rezervaci míst – nejlépe i vybraného jídla, informujte se včas o volných ubytovacích kapacitách, vstupné 290 Kč (v ceně je obsaženo: jedno vybrané jídlo + 2dcl vína + ochutnávka 8ti vzorků uvedených vín + reprodukovaná hudba k tanci od 21 hod) KONTAKT: HOTEL NA KOCANDĚ, Želiv 4, 394 44 www.kocanda.cz, [email protected], tel.: +420 565 581 229, mobil: +420 603 236 551

MAŠKARNÍ KARNEVAL

V neděli 8. března 2009 se v Želivě uskutečnil dětský maškarní karneval, který uspořádalo Sdružení rodičů a přátel dětí a školy ve spolupráci se ZŠ Želiv. Na dvě stě rodičů s dětmi se sešlo v sále místního kulturního domu, kde bylo na stolech připraveno malé občerstvení, každé dítě v masce dostalo u vstupu sladkou odměnu. Děti si zatancovaly, zasoutěžily a měly možnost vyhrát v tombole spoustu hodnotných cen. O dobrou zábavu se po celou dobu starala kapela Vysočinka a pořadatelé, kteří jíž tradičně přišli v maškarních kostýmech. Jménem všech dětí a našeho sdružení bych chtěla poděkovat všem sponzorům, kteří se různou formou podíleli na uskutečnění tohoto karnevalu. Rozzářené oči dětí byly pro nás pro všechny jistě tou největší odměnou. Dana Nováková

VÝROČÍ SDH VŘESNÍK Dne 16.května 2009 ve 14 hodin budeme pořádat k 85. výročí založení hasičského sboru ve Vřesníku soutěž hasičských družstev. Na soutěž bude pozváno asi 15 sborů z okolních obcí, cvičit se bude systémem ,,Hrbáč,” pro vítěze budou připraveny krásné poháry. Lze jen doufat, že nám bude přát hezké počasí. P. Novák

BLAHOPŘEJEME

Marie Čechová 60 Karel Novák 60 Marie Kubíková 60 Alois Sukdolák 60 Zdeňka Mrťková 60 Josef Ehrlich 70 Ludmila Ježková 70 Marie Kubátová 80 Hana Jančičková 80 Ludmila Poláčková 80 Anežka Dománková 92 V souladu se zákonem o ochraně osobních údajů uvádíme pouze ty jubilanty, kteří k uveřejnění dali souhlas.


3/31/09 10:48:34 PM

Želivské ozvěny. Ročník X. Číslo 1 Duben 2009

Recommend Documents