Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a ze státního rozpočtu České republiky
DUM-III2-T4-2-12 Mgr. Tomáš Vacek, Mgr. Pavel Hrubý
Vzduchové hmoty, podnebné pásy, monzuny, pasáty.
VY_32_INOVACE_T4-2-12
Elektronická podpora zkvalitnění výuky
3
Vzduchové hmoty jsou velké objemy vzduchu s horizontálními rozměry 103 až 104 kilometrů, které se zformovaly pod vlivem radiačních, cirkulačních a geografických podmínek. Vertikální rozměry vzduchových hmot dosahují alespoň několika kilometrů, někdy se vzduchové hmoty rozprostírají až po tropopauzu.
VY_32_INOVACE_T4-2-12
Odlišné vzduchové hmoty, které zasáhli Severní Ameriku a jiné kontinenty jsou od sebe oddělené frontální hranicí. Na obrázku arktická fronta odděluje arktickou od polární vzduchové hmoty, zatímco polární frontu odděluje polární vzduch od teplých vzduchových mas.
Elektronická podpora zkvalitnění výuky
4
Z geografického hlediska se vzduchové hmoty dělí na:
◦ arktické, resp. antarktické – rozprostírají se obvykle mezi 60° a 90° z. š., ◦ polární, mírných šířek – rozprostírají se obvykle mezi 35° a 60° z. š., ◦ tropické – rozprostírají se obvykle mezi 10° a 35° z. š., ◦ ekvatoriální, rovníkové – rozprostírají se obvykle mezi 0° a 10° z. š. VY_32_INOVACE_T4-2-12
Elektronická podpora zkvalitnění výuky
5
Plošné rozměry vzduchových hmot odpovídají velkým částem moří a pevnin. Podle svého vzniku nad oceánem či nad pevninou jsou vzduchové hmoty nazývány oceánské (maritimní) či pevninské (kontinentální) a rozeznávají se: ◦ polární kontinentální vzduchové hmoty, ◦ polární maritimní vzduchové hmoty, ◦ arktické kontinentální vzduchové hmoty, ◦ arktické maritimní vzduchové hmoty, ◦ tropické kontinentální vzduchové hmoty, ◦ tropické maritimní vzduchové hmoty.
- arktický a antarktický vzduch – na mapě fialovou - vzduch mírných šířek (tzv. polárny vzduch) – na mapě modrou - tropický vzduch – na mapě růžovou a červenou - ekvatoriální vzduch – na mapě tmavě růžovou
Arktický a polární vzduch je při povrchu víceméně totožný, liší se však se vzrůstající výškou.
VY_32_INOVACE_T4-2-12
Elektronická podpora zkvalitnění výuky
6
Přechodná zóna může být mezi sousedními vzduchovými hmotami poměrně široká (200 až 500 kilometrů). Při velkých horizontálních teplotních gradientech vzniká frontální zóna. Dvě sousedící hmoty se vzájemně mísí jen velice nepatrně, proto jedna či druhá nadzvedne sousední vzduchovou hmotu, přičemž mezi nimi vzniká frontální rozhraní. Při přechodu teplé fronty je studený vzduch nahrazen teplým, který se nad studený vzduch vkliňuje, jelikož je řidčí.
VY_32_INOVACE_T4-2-12
Elektronická podpora zkvalitnění výuky
7
Při přechodu studené fronty je teplý vzduch nahrazen studeným, který se pod teplý vzduch vkliňuje, jelikož je hustější, u teplé fronty je tomu naopak. VY_32_INOVACE_T4-2-12
Elektronická podpora zkvalitnění výuky
8
VY_32_INOVACE_T4-2-12
Elektronická podpora zkvalitnění výuky
9
Pasát je typ větru vznikající ve skupinách v oblasti kolem zemského rovníku. Pasáty jsou větry převládající v tropických oblastech. Vanou z oblastí vysokého tlaku subtropické šířky (koňské šířky) do oblasti nízkého tlaku nad rovníkem. Pasáty převážně vanou ze severovýchodu na severní polokouli a z jihovýchodu na jižní polokouli.
VY_32_INOVACE_T4-2-12
Elektronická podpora zkvalitnění výuky
10
Fén (též föhn) je vítr vanoucí z jihu přes Alpy. Na návětrné (jižní) straně pohoří stoupá a ochlazuje se a tím dojde k vypadávání srážek. Na severní straně klesá a adiabaticky se otepluje s rostoucím tlakem. Protože gradient ochlazovaní stoupajícího vlhkého vzduchu je nižší než gradient oteplování klesajícího suchého vzduchu je teplota po překonání Alp výrazně vyšší než teplota ve stejné nadmořské výšce na jižní straně pohoří.
VY_32_INOVACE_T4-2-12
Elektronická podpora zkvalitnění výuky
11
Maestral je vítr, který vane z pevniny směrem do more. Vyskytuje se převážně v létě a v zimě, kdy je velmi chladny. Provází ho slunečné a stálé počasí. Vane pouze při pobřeží, do výšky zhruba 300 m. Jeho rychlost dosahuje až 90km/h. Silně vanoucí vítr ze severu a severozápadu od Centrálniho Masivu (pohoří Ceveni) a Alp.
VY_32_INOVACE_T4-2-12
Elektronická podpora zkvalitnění výuky
12
Monzun je označení pro pravidelný vzdušný proud, který v některých částech světa mění směr se změnou ročního období. V létě přináší vlhký vzduch z oceánu nad pevninu, a v zimě suchý vzduch z pevniny nad oceán. Monzuny se objevují v Africe, Asii, Severní Americe, ale nikde nehrají tak důležitou roli, jako na Indickém subkontinentu. V období od června do září sem letní monzun přináší vydatné dešťové srážky, které jsou důležitým zdrojem závlah. Monzuny do některých oblastí přinášejí až extrémní množství srážek, v některých částech Indie nebo Bangladéše může roční úhrn srážek dosáhnout až 10 m (10000 mm).
VY_32_INOVACE_T4-2-12
Monzunová oblačnost nad městem Lucknow v severní Indii
Elektronická podpora zkvalitnění výuky
13
Vítr vanoucí z moře na pevninu, přinášející srážky (zpravidla sněhové), vane v oblasti severních zeměpisných šířek (např. Severní Amerika). Pohybuje se přibližně 15m/s. Za několik málo hodin dokáže zabít i celou vesnici.
VY_32_INOVACE_T4-2-12
Elektronická podpora zkvalitnění výuky
14
Bríza je pravidelný vítr vznikající díky rozdílu změny teploty vzduchu ve dne a v noci. Mořská bríza Bríza vzniká stejně jako téměř každý vítr díky rozdílu tlaku na dvou různých místech. Bríza je specifická tím, že rozdílu tlaku je dosaženo díky rozdílným teplotám nad velkou vodní plochou a pevninou. ◦ V noci si vodní plocha zachovává své teplo déle než pevnina. Vzduch nad pevninou je studenější a tlačí se pod vzduch nad vodní plochou, který je teplejší a stoupá vzhůru, kde se stáčí nad vodu a postupně se ochlazuje. ◦ Naopak přes den se pevnina ohřívá rychleji a odpoledne se zvedá bríza v opačném směru - studený vzduch se tlačí pod teplejší vzduch nad pevninou. VY_32_INOVACE_T4-2-12
Elektronická podpora zkvalitnění výuky
15
Snímky vzdušných mas jsou komplikované i pro zkušené meteorology. Bílé a žluté barvy symbolizují vysokou studenou oblačnost. Zelená barva značí teplou vzdušnou hmotu s velkým obsahem vody, která může později potenciálně vypršet. Fialová znamená studenou masu vzduchu s nízkým podílem vody. Obecně platí, že čím je barva více do červena, tím sušší vzduch je. VY_32_INOVACE_T4-2-12
Elektronická podpora zkvalitnění výuky
16
Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Vzduchová hmota [online]. c2014 [citováno
25. 02. 2014]. Dostupný z WWW: Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Místní názvy větrů [online]. c2014 [citováno 25. 02. 2014]. Dostupný z WWW: Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Bríza [online]. c2013 [citováno 25. 02. 2014]. Dostupný z WWW:
http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/js13/fyz_geogr/web/pages/04-cirkulace.html
VY_32_INOVACE_T4-2-12
Elektronická podpora zkvalitnění výuky
17
