Ekonomické a kvalifikační profily skupin odvětví: analýzy a projekce 2000-2020
Martin Lepič
Praha, březen 2013
Materiál byl zpracován v rámci projektu Vysokoškolské systémy a instituce. Trendy vývoje a společenské souvislosti, který byl v roce 2013 finančně podpořen Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy.
1
Obsah Zemědělství, lesnictví a rybolov ...................................................................................................... 4 Těžební průmysl .............................................................................................................................. 12 Potravinářský a tabákový průmysl ................................................................................................ 20 Textilní, oděvní a kožedělný průmysl ........................................................................................... 28 Dřevozpracující, papírenský a polygrafický průmysl .................................................................. 36 Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl ........................................................................... 44 Výroba pryžových a plastových výrobků ..................................................................................... 52 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků................................................................... 60 Výroba kovů a kovodělných výroků ............................................................................................. 68 Výroba a opravy strojů a zařízení .................................................................................................. 76 Výroba elektrických a optických přístrojů .................................................................................... 84 Výroba dopravních prostředků ..................................................................................................... 92 Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený.................................................................................. 100 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody.................................................................................... 108 Stavebnictví .................................................................................................................................... 116 Velkoobchod, maloobchod a opravy ......................................................................................... 124 Ubytování a stravování ................................................................................................................. 132 Doprava a komunikace ................................................................................................................. 140 Peněžnictví a pojišťovnictví ......................................................................................................... 148 Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu a výzkum a vývoj ................................................. 156 Veřejná správa a obrana............................................................................................................... 164 Školství............................................................................................................................................ 172 Zdravotní a sociální péče a veterinární činnosti ........................................................................ 179 Ostatní služby ................................................................................................................................ 188
2
Úvod V této publikaci jsou prezentovány ekonomické a kvalifikační profily 24 skupin odvětví, pokrývající celou ekonomiku ČR. Každý odvětvový profil má následujících pět hlavních částí – Vymezení odvětví, Ekonomika a zaměstnanost, Profesní struktura, Vzdělání zaměstnaných a Kvalifikační požadavky pracovních míst v odvětví.
3
Zemědělství, lesnictví a rybolov Vymezení odvětví Do skupiny odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov patří čtyři odvětví mezinárodní klasifikace NACE. Největším z nich je Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související činnosti (NACE kód 01), kde pracuje v České republice 75 % ze všech zaměstnaných z celé skupiny odvětví. Dalších 22 % pracuje v odvětví Lesnictví a těžba dřeva (NACE kód 02)a 2 % v odvětví Činnosti související se stavbami a úpravou krajiny (NACE kód 81). Nejmenším odvětvím je Rybolov a akvakultura (NACE kód 03), kde pracuje pouze 1 % zaměstnaných. Největším pododvětvím je Smíšené hospodářství (NACE kód 01.50), zahrnující 38 % všech zaměstnaných z celé skupiny odvětví. Dalších 11 % tvoří pododvětví Lesní hospodářství a jiné činnosti v oblasti lesnictví (NACE kód 02.10), 9 % pododvětví Těžba dřeva (NACE kód 02.20) a 6 % pododvětví Pěstování obilovin (kromě rýže), luštěnin a olejnatých semen (NACE kód 01.11). Posledním pododvětvím zahrnutým do této skupiny odvětví s podílem zaměstnaných vyšším než 5 % je Chov mléčného skotu (NACE kód 01.41).
Ekonomika a zaměstnanost Zemědělství, lesnictví a rybolov je z pohledu celkové produkce patnácté a z pohledu přidané hodnoty desáté největší odvětví v celé ČR, tedy z tohoto pohledu jedno z těch průměrných. Příliš významné není ani z pohledu zahraničního obchodu. Z pohledu exportu jde až o 15. největší a z pohledu importu o 16. odvětví v ČR.
I díky nárůstu produktivity práce v odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov, který v ČR nastal mezi roky 2000-2010, je produktivita práce tohoto odvětví v ČR na úrovni 110 % produktivity práce tohoto odvětví v EU27 (jde o jediné odvětví, ve kterém je produktivita práce v ČR vyšší než v EU27). To je o 58 procentních bodů více, než jaká je celková produktivita práce celé ekonomiky ČR vůči produktivitě práce EU27. Neboť nárůst produktivity práce byl v České republice v odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov vyšší než růst celkové produkce, došlo mezi roky 2000-2010 ke snížení počtu zaměstnaných osob. Od roku 2000 se jejich počet snížil o 78 tisíc, tedy o 33 %, a v roce 2010 v něm tak v ČR bylo zaměstnáno 156 tisíc osob. Podíl odvětví na celkové zaměstnanosti se snížil oproti roku 2000 ze 4,8 % na 3,1 %. I 4
díky tomuto snížení je v porovnání s ostatními zeměmi EU podíl odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov na celkové zaměstnanosti v ČR výrazně podprůměrný, neboť v průměru EU činí stejný údaj 5,1 % z celkové zaměstnanosti.
V EU27 se celkový počet zaměstnaných v odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov mezi roky 2000 až 2010 snížil z 16,2 na 11,5 milionu osob, tedy o 29 %. K tomuto snížení počtu zaměstnaných došlo proto, že v odvětví rostl objem produkce (ve stálých cenách) v průměru pouze o 1,0 % ročně, zatímco produktivita práce se zvyšovala v průměru o 4,5 % ročně. Snižování počtu zaměstnaných v tomto odvětví nijak neovlivnila (nezrychlila) ani proběhlá ekonomická krize. Ke snížení počtu zaměstnaných došlo mezi roky 2000 – 2010 také jak v Německu, tak i v USA. V Německu byl pokles počtu zaměstnaných méně dynamický než v EU27 a činil 14 %, tj. 106 tisíc osob. V USA toto odvětví snížilo počet zaměstnaných o téměř 11 % a v roce 2010 v něm bylo zaměstnáno 2,1 milionu osob, tedy o 261 tisíc méně než v roce 2000. Projekce vývoje odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov předpokládá, že v České republice celková produkce i přidaná hodnota do roku 2020 poroste. Průměrné roční tempo růstu pro celkovou produkci je očekáváno kolem 1,9 %, pro přidanou hodnotu to má být 1,7 %. Roční růst produktivity práce se očekává v tomto odvětví kolem 2,9 %, tedy výrazně nižší, než mezi roky 2000-2010. V celku zemí EU27 je do roku 2020 očekáván v tomto odvětví pomalejší růst než v ČR. Celková produkce odvětví i přidaná hodnota by se měla zvyšovat přibližně o 0,7 % ročně. Produktivita práce by se měla zvyšovat v průměru o 1,5 % ročně. Důsledkem uvedených trendů v odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov bude v České republice pokračování poklesu počtu zaměstnaných. Tempo změny bude však výrazně nižší než v letech 20002010. V roce 2020 má být v odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov zaměstnáno více než 138 tisíc osob, což je o 17 tisíc méně (tedy o téměř 11 %) než v roce 2010. Neznamená to však, že během příštích let nebude potřeba obsadit žádná nová pracovní místa. V odvětví totiž do roku 2020 v důsledku odchodu do důchodu opustí své pracovní místo zhruba 66 tisíc osob. Z nich bude mít asi 7 tisíc základní vzdělání, 35 tisíc střední vzdělání bez maturity, 16 tisíc střední vzdělání s maturitou a zhruba 8 tisíc
5
terciární vzdělání. Do roku 2020 bude tedy v České republice v odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov potřeba nově obsadit zhruba 48 tisíc pracovních míst. V celku zemí EU27 je v tomto odvětví do roku 2020 očekáván pokračující, avšak výrazně méně dynamický než v předchozích letech, pokles počtu zaměstnaných osob. V roce 2020 by jich mělo být v EU27 v tomto odvětví zaměstnáno zhruba 10,6 milionů, což je oproti roku 2010 pokles o 8 %. V Německu by se měl do roku 2020 snížit počet zaměstnaných o 3,1 % a v roce 2020 se v tomto odvětví v Německu předpokládá 628 tisíc zaměstnaných osob. V USA je očekáván pokles podobně dynamický. V roce 2020 by mělo být v USA v tomto odvětví 2 miliony zaměstnaných, tedy o 6,1 % méně než v roce 2010.
Profesní struktura V odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov je v ČR pouze 6 skupin povolání, jejichž podíl přesahuje 5 % ze všech pracovních míst v odvětví. Největší skupinou povolání jsou Chovatelé zvířat pro trh a pracovníci v příbuzných oborech (ISCO 612) a Obsluha zemědělských, lesních, zemních, zdvihacích a podobných pojízdných zařízení (ISCO 833). Každá z těchto skupin povolání v ČR zahrnuje necelých 15 % všech zaměstnaných. Žádná z dalších skupin povolání nemá nijak extrémní podíl. Proto má odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov jen podprůměrnou profesní koncentraci. A to i přesto, že se za posledních 15 let mírně zvýšila. V EU je v tomto odvětví profesní koncentrace velmi nadprůměrná (dokonce druhá nejvyšší). Osoby s terciárním vzděláním jsou v ČR v tomto odvětví zaměstnány především v profesní skupině Techničtí a laboratorní pracovníci v oblasti biologie, zemědělství a v příbuzných oborech (ISCO 321). Ta zahrnuje téměř 17 % ze všech osob s terciárním vzděláním. Dalších téměř 15 % jsou Vědci, odborníci a inženýři v biologických a příbuzných oborech (ISCO 221), téměř 13 % jsou Zahradníci a pěstitelé orientovaní na trh (ISCO 611), necelých 11 % jsou Vedoucí ředitelé malých podniků a organizací (ISCO 131) a více než 7 % jsou Vedoucí pracovníci výrobních, provozních a jiných dílčích celků velkých organizací a podniků (ISCO 122). Těchto pět profesních skupin tak celkem zahrnuje více než 61 % terciárně vzdělaných osob zaměstnaných v tomto odvětví a žádná další profesní skupina již nemá podíl vyšší než 4 %. V České republice pracovalo v roce 2010 v odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov ve skupině vysoce kvalifikovaných odborných povolání (ISCO 2), která převážně vyžadují terciární vzdělání, kolem 4,5 % ze všech zaměstnaných v odvětví (nárůst proti 3,0 % v roce 2000); v řídících povoláních (ISCO 1), mezi kterými je řada pracovních míst s požadavkem na terciární vzdělání, to bylo 4,8 % zaměstnaných v odvětví (pokles proti 4,9 % v roce 2000); ve kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 3), u některých z nichž se požaduje terciární vzdělání, to bylo téměř 15 % zaměstnaných (nárůst proti 11 % v roce 2000). Celkem tedy u nás v roce 2010 pracovalo v kvalifikovaných odborných povoláních 23,8 % ze všech zaměstnaných v odvětví, což oproti roku 2000 představovalo nárůst o 5,3 procentních bodů. V celku zemí EU27 v roce 2010 pracovalo v odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 1-3) asi 7,9 % ze všech zaměstnaných v odvětví, které proti roku 2000 představovalo zvýšení o 1,6 procentních bodů. V Německu to bylo 9,4 %, tedy nárůst o 0,7 procentních bodů oproti roku 2000. V USA v roce 2010 pracovalo v této skupině povolání 5,7 % ze všech zaměstnaných.
6
Nejvýznamnější skupiny povolání v odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov: ISCO 612 Chovatelé zvířat pro trh a pracovníci v příbuzných oborech ISCO 833 Obsluha zemědělských, lesních, zemních, zdvihacích a podobných pojízdných zařízení ISCO 611 Zahradníci a pěstitelé orientovaní na trh ISCO 614 Kvalifikovaní dělníci v lesnictví a v příbuzných oborech ISCO 321 Techničtí a laboratorní pracovníci v oblasti biologie, zemědělství a v příbuzných oborech ISCO 921 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví, rybářství a myslivosti ISCO 723 Mechanici a opraváři strojů a zařízení ISCO 343 Odborní admistrativní pracovníci ISCO 613 Pěstitelé a chovatelé orientovaní na trh (smíšené hospodářství) ISCO 832 Řidiči motorových vozidel Do roku 2020 se má v odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov v ČR nejvíce zvýšit počet zamněstnaných osob ve skupině povolání Vědci, odborníci a inženýři v biologických a příbuzných oborech (ISCO 221). Jejich počet se oproti roku 2000 zvýší téměř o 6 tisíc. O necelé 2 tisíce více bude osob zaměstnaných ve skupině povolání Odborní administrativní pracovníci (ISCO 343) a také Techničtí a laboratorní pracovníci v oblasti biologie, zemědělství a v příbuzných oborech (ISCO 321). Naopak pokles počtu pracovních míst se očekává především pro profesní skupiny Chovatelé zvířat pro trh a pracovníci v příbuzných oborech (ISCO 612) a také Obsluha zemědělských, lesních, zemních, zdvihacích a podobných pojízdných zařízení (ISCO 833), jejichž počet má klesnout o více než 4 tisíce. Přibližně o 3 tisíce se sníží také počet osob ve skupině povolání Mechanici a opraváři strojů a zařízení (ISCO 723), Zahradníci a pěstitelé orientovaní na trh (ISCO 611) a také Kvalifikovaní dělníci v lesnictví a v příbuzných oborech (ISCO 614). Předpokládá se, že do roku 2020 u nás v odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov vzroste podíl pracovníků ve skupině vysoce kvalifikovaných odborných povolání (ISCO 2) ze 4,5 % na 8,7 % ze všech zaměstnaných v odvětví; v řídících povoláních (ISCO 1) půjde o snížení ze 4,8 % na 4,5 % a v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 3), to bude růst ze 14,5 % na 18,6 % zaměstnaných
7
v odvětví. Celkem se tedy podíl pracovních míst v kvalifikovaných odborných povoláních zvýší z 23,8 % na 31,8 % ze všech zaměstnaných v odvětví. Evropská projekce předpokládá, že do roku 2020 se v zemích EU27 podíl pracovních míst v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 1-3) zvýší z 7,9 % na 9,7 %. Ve stejném období má v Německu dojít ke zvýšení této skupiny povolání z 9,4 % na 12,0 %. Podle americké projekce se jejich podíl zvýší z 5,7 % na 5,8 % všech zaměstnaných v odvětví v USA.
Vzdělání zaměstnaných Struktura vzdělání zaměstnaných osob v odvětví je samozřejmě do značné míry ovlivněna historií a tradicemi vzdělávací politiky v každé zemi a vývojem jednotlivých úrovní školské soustavy, ale zároveň samozřejmě také odráží specifika daného odvětví, jeho postavení v ekonomice země a rozdílnou dynamiku i perspektivy. V uplynulých deseti letech se v odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov snížil podíl osob se základním vzděláním a mírně i s vyučením a naopak se zvýšil podíl zaměstnaných s maturitou a s terciárním či vysokoškolským vzděláním, jejichž podíl se zvýšil z 5,9 % na 11,5 % (v celé ekonomice v letech 20002010 vzrostl z 12,6 % na 18,4 % zaměstnaných). Mezi zaměstnanými s terciárním vzděláním nadále dominují vysokoškoláci s magisterským diplomem (tvoří 89 % všech vysokoškoláků v odvětví), ale stále jen malý podíl představují absolventi vyšších odborných škol (VOŠ) nebo bakalářského studia.
Průměrná délka vzdělávání v odvětví u nás v roce 2010 činila 12,3 roku, což je oproti roku 2000 nárůst o 0,5 roku, tedy o 4,2 %. I díky tomuto zvýšení vzrostl poměr průměrné délky vzdělání v odvětví k průměrné délce vzdělání v celé české ekonomice z 94 % v roce 2000 na 95 % v roce 2010 (tempo zvyšování vzdělání činilo v celé ekonomice 3,4 % a bylo tak o něco nižší, než v odvětví). V České republice tedy Zemědělství, lesnictví a rybolov patří mezi odvětví s podprůměrnou úrovní vzdělání v ČR. Podobně jako i v dalších odvětvích je v ČR v porovnání se zeměmi EU27 a s USA v tomto odvětví zaměstnán podstatně vyšší podíl pracovníků se středním vzděláním a naopak nižší podíl především se 8
základním vzděláním. Také díky do určité míry podobné vzdělávací historii a soustavě jsme na tom srovnatelně s Německem, kde v odvětví stejně jako u nás dominuje vysoký podíl středoškoláků. Dále je třeba si povšimnout, že v zahraničí je v tomto odvětví různý podíl vysokoškoláků (zatímco v Německu jich je v tomto odvětví 21 %, v EU to je pouze 8 % a naopak v USA 22 %), avšak s tím rozdílem, že v některých zemích převažují stejně jako u nás magistři (například v Bulharsku, Portugalsku, Slovinsku, Španělsku, Polsku či Finsku), zatímco v jiných bakaláři (například v Nizozemsku, Estonsku, Kypru, Slovensku, Belgii, USA, Dánsku, Spojeném království nebo Maďarsku) nebo dokonce absolventi krátkého odborného terciárního vzdělání (například ve Švédsku, Francii, Irsku, Německu či Řecku).
V průměru zemí EU27 se délka vzdělání v letech 2000-2010 zvýšila z 10,7 roku na 11,2 roku, tedy o 4,6 %. To je rychlejší růst než v celé evropské ekonomice, kde byl zaznamenán růst o 3,9 % (tedy podobný jako v naší ekonomice). Důsledkem toho bylo, že průměrná délka vzdělání v odvětví dosáhla téměř 85 % úrovně vzdělání v celé ekonomice EU27. Rovněž v Německu se průměrná délka vzdělání osob zaměstnaných v odvětví zvýšila, a to na 12,6 roku, což představovalo růst o 2,3 %. Vzhledem k tomu, že v celé německé ekonomice se průměrná délka vzdělání zvýšila o 1,3 %, zvýšil se poměr mezi délkou vzdělání v odvětví a v celé ekonomice na 94 %. Nejvýznamnější vzdělanostní skupinou v odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov v ČR jsou z hlediska stupně a oboru vzdělání osoby se středoškolským nematuritním vzděláním v technických oborech, které tvoří téměř 37 % všech zaměstnaných v odvětví. Dalších více než 14 % zaměstnaných tvoří osoby se středoškolským maturitním vzděláním v zemědělských oborech, více než 13 % osoby se středoškolským nematuritním vzděláním v zemědělských oborech, téměř 12 % osoby se základním vzděláním a více než 6 % osoby s terciárním vzděláním v zemědělských oborech. V celé EU jsou v průměru největší vzdělanostní skupinou rovněž osoby se středoškolským vzděláním v technických oborech. V podrobnějším členění oborů, jejichž absolventi představují alespoň 3 % ze všech vysokoškoláků v odvětví, jsou nejvýrazněji zastoupeni vysokoškoláci ve čtyřech oborech (viz následující tabulka). Vysokoškoláci zaměstnaní v tomto odvětví zhruba stejně často jako vysokoškoláci v celé ekonomice (viz sloupec Celkem v následující tabulce) považují za vhodný výhradně vystudovaný nebo příbuzný 9
obor. Jen 13 % z nich se naopak vyslovilo, že je vhodný zcela jiný než vystudovaný obor, případně že není oborová specializace vůbec zapotřebí.
Kvalifikační požadavky pracovních míst V České republice v roce 2010 v odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov pracovalo necelých 18 tisíc osob (tedy 11,5 %) s terciárním vzděláním. Počet míst, která vyžadovala terciární vzdělání, bylo v odvětví také 18 tisíc, tedy o 0,7 % více než terciárně vzdělaných osob. Počet takových pracovních míst, na kterých však pracují osoby s nižším vzděláním, je více než 3 tisíce, tedy více než 18 %. To je přibližně stejný podíl jako na úrovni celé české ekonomiky. Pochopitelným důsledkem uvedené poziční nerovnováhy v odvětví je to, že přibližně 18 % vysokoškoláků pracuje na místech, která vysokoškolské vzdělání nevyžadují. V zemích EU27 v roce 2010 pracovalo v odvětví téměř 925 tisíc osob s terciárním vzděláním, což bylo 8,1 % ze všech zaměstnaných. Mezinárodní srovnávací projekty však zároveň ukázaly, že v odvětví je kolem 592 tisíc pracovních míst, která vyžadují tradiční dlouhé vysokoškolské vzdělání (magisterské nebo doktorské), dále asi 241 tisíc pracovních míst, jimž by nejlépe vyhovovalo bakalářské vzdělání, a dalších zhruba 1,6 milionu pracovních míst, vyžadujících nějakou podobu krátkého odborného vzdělání terciárního typu. Celkově tedy jde o 2,4 milionu pracovních míst, přibližně 21 % z celého odvětví, která by měla být obsazena osobami s terciárním vzděláním, především však kratšího typu. Kolem 63 % těchto pracovních míst je však obsazena osobami s nižším, než terciárním vzděláním. Důsledek toho je ovšem zřejmý: přestože je v odvětví více vhodných pracovních míst než osob s vyšším vzděláním, zhruba 2 % osob s terciárním vzděláním pracuje na místech, která terciární vzdělání nevyžadují. V Německu pracovalo v roce 2010 v odvětví celkem téměř 132 tisíc (tedy 20 %) osob s terciárním vzděláním. Podle výzkumu BIBB je však pro ně v tomto odvětví pouze necelých 48 tisíc (tedy 8 %) pracovních míst, na nichž se požaduje vysokoškolské vzdělání (Fachhochschul-/Universitätsabschluss). Většina osob pracujících na pracovních místech, která vyžadují terciární vzdělání, toto vzdělání také skutečně má. Pouze necelých 8 % těchto pracovních míst je obsazeno osobami s nižším vzděláním. Vzhledem k uvedeným skutečnostem, pracuje v odvětví téměř 67 % osob s terciárním vzděláním na pozicích, kde postačuje nižší vzdělání. Jiný obrázek poskytují poslední údaje amerického Ministerstva práce a Úřadu pro statistiku práce z roku 2011 o nejčastěji požadovaném vzdělání pro výkon povolání (Typical education needed for entry). Také v USA je v tomto odvětví nejčastěji požadováno středoškolské vzdělání (High school diploma or equivalent), které vyžaduje téměř 63 % pracovních míst. Z hlediska terciárního vzdělání se v tomto odvětví u více než 2 % pracovních míst požaduje bakalářské vzdělání (Bachelor’s degree) a u zhruba 0,5 % krátké terciární vzdělání (Associate’s degree). Magisterské (Master’s degree) nebo ještě vyšší (Professional or doctoral degree) není vyžadováno vůbec. Skutečné vzdělání Američanů pracujících v této skupině povolání je oproti kvalifikačním požadavkům poněkud posunuto. Krátké terciární vzdělání má v tomto odvětví více než 6 % zaměstnaných, bakalářské vzdělání dosáhlo v tomto odvětví téměř 13 % zaměstnaných a více než 3 % má magisterské či doktorandské vzdělání. Dalších 78 % zaměstnaných má nižší než vysokoškolské vzdělání. 10
Úroveň kvalifikačních požadavků předurčuje především profesní struktura pracovních míst v odvětví, ale také tradice spojené s přiřazování určitých typů vzdělání k povolání a míry strukturálního a pozičního nesouladu panující v dané zemi. Převedení těchto jen velice obtížně srovnatelných ukazatelů do mezinárodní úrovně (na osmistupňové škále EQF) však v každém případě ukazuje, že v odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov převládají pracovní místa požadující střední a nižší střední úroveň kvalifikace; více než polovina pracovních míst se nachází ve 2. až 5. úrovni kvalifikační náročnosti. Podíl tří nejvyšších úrovní kvalifikační náročnosti (stupně 6 až 8), které většinou vyžadují terciární vzdělání, se v odvětví v posledním desetiletí zvýšil z 12 % v roce 2000 na 13 % v roce 2010. Celková úroveň kvalifikačních požadavků pracovních míst v České republice se v odvětví za posledních 10 let mírně zvýšila, oproti roku 2000 vzrostla o 0,08 bodu a v roce 2010 činila 3,35 bodu (na osmistupňové škále). Je to o 0,76 bodu méně, než je kvalifikační náročnost všech pracovních míst v celé ČR. V EU27 v roce 2010 v tomto odvětví úroveň kvalifikačních požadavků činila 3,04 bodu, což je o 1,14 bodu méně než jsou kvalifikační požadavky všech míst v EU27 a o 0,31 bodu méně než v tomto odvětví u nás.
V příštích 10 letech se v odvětví očekává rychlejší tempo zvyšování kvalifikačních požadavků pracovních míst než doposud. Do roku 2020 se kvalifikační náročnost v odvětví má zvýšit o 0,30 bodu. Jde o rychlejší nárůst, než jaký nastane v celé české ekonomice. Podíl pracovních míst nejvyšší kvalifikační náročnosti (stupně 6 až 8), vyžadujících většinou terciární vzdělání, se zvýší z 13 % v roce 2010 na 19 % v roce 2020.
11
Těžební průmysl Vymezení odvětví Do skupiny odvětví Těžební průmysl patří pět odvětví mezinárodní klasifikace NACE. Největším z nich je Těžba a úprava černého a hnědého uhlí (NACE kód 05), kde pracuje v České republice 72 % ze všech zaměstnaných z celé skupiny odvětví. Dalších 18 % pracuje v odvětví Ostatní těžba a dobývání (NACE kód 08), 6 % v odvětví Těžba a úprava rud (NACE kód 07) a 2 % v odvětví Těžba ropy a zemního plynu (NACE kód 06). Nejmenším odvětvím jsou Podpůrné činnosti při těžbě (NACE kód 09), kde pracuje pouze 1 % zaměstnaných. Největším pododvětvím je Těžba a úprava černého uhlí (NACE kód 05.10), zahrnující 41 % všech zaměstnaných z celé skupiny odvětví. Dalších 31 % tvoří pododvětví Těžba a úprava hnědého uhlí (NACE kód 05.20) a 10 % pododvětví Dobývání kamene pro výtvarné nebo stavební účely, vápence, sádrovce, křídy a břidlice (NACE kód 08.11). Posledním pododvětvím zahrnutým do této skupiny odvětví s podílem zaměstnaných vyšším než 5 % je Provoz pískoven a štěrkopískoven; těžba jílů a kaolinu (NACE kód 08.12).
Ekonomika a zaměstnanost Těžební průmysl je z pohledu celkové produkce i přidané hodnoty nejmenší odvětví v celé ČR. Významnější je z pohledu zahraničního obchodu. Z pohledu exportu jde sice až o 15. největší, ale z pohledu importu to je 6. nejvýznamnější odvětví v ČR.
I přes nárůst produktivity práce v odvětví Těžební průmysl, který v ČR nastal mezi roky 2000-2010, je produktivita práce tohoto odvětví v ČR pouze na úrovni 22 % produktivity práce tohoto odvětví v EU27. To je o 30 procentních bodů méně, než jaká je celková produktivita práce celé ekonomiky ČR vůči produktivitě práce EU27. Neboť nárůst produktivity práce byl v České republice v odvětví Těžební průmysl vyšší než růst celkové produkce, došlo mezi roky 2000-2010 ke snížení počtu zaměstnaných osob. Od roku 2000 se jejich počet snížil o 19 tisíc, tedy o 34 %, a v roce 2010 v něm tak v ČR bylo zaměstnáno 36 tisíc osob. Podíl odvětví na celkové zaměstnanosti se snížil oproti roku 2000 z 1,1 % na 0,7 %. I přes toto snížení je v porovnání s ostatními zeměmi EU podíl odvětví Těžební průmysl na celkové zaměstnanosti v ČR výrazně nadprůměrný, neboť v průměru EU činí stejný údaj jen 0,3 % z celkové zaměstnanosti. 12
V EU27 se celkový počet zaměstnaných v odvětví Těžební průmysl mezi roky 2000 až 2010 snížil z 927 na 760 tisíc osob, tedy o 18 %. K tomuto snížení počtu zaměstnaných došlo proto, že v odvětví rostl objem produkce (ve stálých cenách) v průměru pouze o 1,4 % ročně, zatímco produktivita práce se zvyšovala v průměru o 3,4 % ročně. Do vývoje počtu zaměstnaných v odvětví značně zasáhla ekonomická krize. Zatímco v letech 2003-2008 se počet zaměstnaných v odvětví zvyšoval v průměru o 2,1 % ročně, v následujících letech nastalo snížení v průměru o 6,5 % ročně. Ke snížení počtu zaměstnaných došlo mezi roky 2000 – 2010 také jak v Německu, naopak v USA se jejich počet zvýšil. V Německu byl pokles počtu zaměstnaných více dynamický než v EU27 a činil 36 %, tj. 47 tisíc osob. V USA toto odvětví zvýšilo počet zaměstnaných o více než 26 % a v roce 2010 v něm bylo zaměstnáno 656 tisíc osob, tedy o 136 tisíc více než v roce 2000. Projekce vývoje odvětví Těžební průmysl předpokládá, že v České republice celková produkce i přidaná hodnota do roku 2020 poroste. Průměrné roční tempo růstu pro celkovou produkci je očekáváno kolem 1,4 %, pro přidanou hodnotu to má být 1,3 %. Roční růst produktivity práce se očekává v tomto odvětví kolem 2,5 %, tedy zhruba stejná, jako mezi roky 2000-2010. V celku zemí EU27 je do roku 2020 očekáván v tomto odvětví zcela opačný vývoj než v ČR. Celková produkce, přidaná hodnota i produktivita práce odvětví by se totiž měla snížit. Pro celkovou produkci odvětví je očekáván pokles přibližně o 2,5 % ročně, pro přidanou hodnotu o 2,8 % ročně. Produktivita práce by se měla snižovat v průměru o 0,8 % ročně. Důsledkem uvedených trendů v odvětví Těžební průmysl bude v České republice pokračování poklesu počtu zaměstnaných. Tempo změny bude však výrazně nižší než v letech 2000-2010. V roce 2020 má být v odvětví Těžební průmysl zaměstnáno více než 32 tisíc osob, což je o 4 tisíc méně (tedy o téměř 11 %) než v roce 2010. Neznamená to však, že během příštích let nebude potřeba obsadit žádná nová pracovní místa. V odvětví totiž do roku 2020 v důsledku odchodu do důchodu opustí své pracovní místo zhruba 20 tisíc osob. Z nich bude mít asi 2 tisíc základní vzdělání, 13 tisíc střední vzdělání bez maturity, 3 tisíc střední vzdělání s maturitou a zhruba 2 tisíce terciární vzdělání. Do roku 2020 bude tedy v České republice v odvětví Těžební průmysl potřeba nově obsadit zhruba 16 tisíc pracovních míst.
13
V celku zemí EU27 je v tomto odvětví do roku 2020 očekáván pokračující, podobně dynamický jako v předchozích letech, pokles počtu zaměstnaných osob. V roce 2020 by jich mělo být v EU27 v tomto odvětví zaměstnáno zhruba 617 tisíc, což je oproti roku 2010 pokles o 18,8 %. V Německu by se měl do roku 2020 snížit počet zaměstnaných o 14,8 % a v roce 2020 se v tomto odvětví v Německu předpokládá 71 tisíc zaměstnaných osob. V USA je očekáván nárůst méně dynamický. V roce 2020 by mělo být v USA v tomto odvětví 681 tisíc zaměstnaných, tedy o 3,8 % více než v roce 2010.
Profesní struktura V odvětví Těžební průmysl je v ČR pouze 6 skupin povolání, jejichž podíl přesahuje 5 % ze všech pracovních míst v odvětví. Největší skupinou povolání jsou Horníci při dobývání surovin, dělníci pro práci s výbušninami a kameníci (ISCO 711), kteří v ČR zahrnují téměř jednu pětinu všech zaměstnaných. Žádná z dalších skupin povolání nemá nijak extrémní podíl. Proto má odvětví Těžební průmysl průměrnou profesní koncentraci. A to i přesto, že se za posledních 15 let mírně snížila. V EU je v tomto odvětví profesní koncentrace pouze podprůměrná. Osoby s terciárním vzděláním jsou v ČR v tomto odvětví zaměstnány především v profesní skupině Horníci při dobývání surovin, dělníci pro práci s výbušninami a kameníci (ISCO 711). Ta zahrnuje více než 15 % ze všech osob s terciárním vzděláním. Dalších téměř 11 % jsou Vedoucí pracovníci výrobních, provozních a jiných dílčích celků velkých organizací a podniků (ISCO 122), téměř 9 % jsou Architekti, projektanti, konstruktéři, techničtí vědci a inženýři (ISCO 214), více než 8 % jsou Techničtí pracovníci v oblasti výpočetní techniky (ISCO 312) a více než 8 % jsou Odborní administrativní pracovníci (ISCO 343). Těchto pět profesních skupin tak celkem zahrnuje více než 51 % terciárně vzdělaných osob zaměstnaných v tomto odvětví a žádná další profesní skupina již nemá podíl vyšší než 8 %. V České republice pracovalo v roce 2010 v odvětví Těžební průmysl ve skupině vysoce kvalifikovaných odborných povolání (ISCO 2), která převážně vyžadují terciární vzdělání, kolem 3,1 % ze všech zaměstnaných v odvětví (pokles proti 4,8 % v roce 2000); v řídících povoláních (ISCO 1), mezi kterými je řada pracovních míst s požadavkem na terciární vzdělání, to bylo 4,1 % zaměstnaných v odvětví (nárůst proti 2,4 % v roce 2000); ve kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 3), u některých z nichž se požaduje terciární vzdělání, to bylo téměř 14 % zaměstnaných (pokles proti 15 % v roce 2000). Celkem tedy u nás v roce 2010 pracovalo v kvalifikovaných odborných povoláních 20,7 % ze všech zaměstnaných v odvětví, což oproti roku 2000 představovalo pokles o 1 procentní bod. V celku zemí EU27 v roce 2010 pracovalo v odvětví Těžební průmysl v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 1-3) asi 28,7 % ze všech zaměstnaných v odvětví, což proti roku 2000 představovalo zvýšení o 2,8 procentních bodů. V Německu to bylo 31,8 %, tedy nárůst o 2,6 procentních bodů oproti roku 2000. V USA v roce 2010 pracovalo v této skupině povolání 27,7 % ze všech zaměstnaných.
14
Nejvýznamnější skupiny povolání v odvětví Těžební průmysl: ISCO 711 Horníci při dobývání surovin, dělníci pro práci s výbušninami a kameníci ISCO 722 Kováři, nástrojaři, zámečníci a pracovníci v příbuzných oborech ISCO 311 Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech ISCO 811 Obsluha důlního zařízení, razicích štítů a zařízení na zpracování nerostů ISCO 724 Mechanici,seřizovači,opraváři elektrických a elektronických zařízení a přístrojů ISCO 833 Obsluha zemědělských, lesních, zemních, zdvihacích a podobných pojízdných zařízení ISCO 931 Pomocní a nekvalifikovaní dělníci v dolech a lomech a ve stavebnictví ISCO 832 Řidiči motorových vozidel ISCO 831 Řidiči železničních kolejových vozidel v příbuzných oborech ISCO 723 Mechanici a opraváři strojů a zařízení Do roku 2020 se má v odvětví Těžební průmysl v ČR nejvíce zvýšit počet zamněstnaných osob ve skupině povolání Obsluha důlního zařízení, razicích štítů a zařízení na zpracování nerostů (ISCO 811). Jejich počet se oproti roku 2000 zvýší o více než 2 tisíce. O necelý tisíc více bude osob zaměstnaných ve skupině povolání Kováři, nástrojaři, zámečníci a pracovníci v příbuzných oborech (ISCO 722). Naopak pokles počtu pracovních míst se očekává především pro skupinu Horníci při dobývání surovin, dělníci pro práci s výbušninami a kameníci (ISCO 711), jejichž počet má klesnout o téměř o 5 tisíc. Přibližně o jeden tisíc se sníží také počet osob ve skupině povolání Pomocní a nekvalifikovaní dělníci v dolech a lomech a ve stavebnictví (ISCO 931). Předpokládá se, že do roku 2020 u nás v odvětví Těžební průmysl poklesne podíl pracovníků ve skupině vysoce kvalifikovaných odborných povolání (ISCO 2) ze 3,1 % na 2,2 % ze všech zaměstnaných v odvětví; v řídících povoláních (ISCO 1) půjde o zvýšení ze 4,1 % na 5,8 % a v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 3), to bude růst ze 13,6 % na 14,0 % zaměstnaných v odvětví. Celkem se tedy podíl pracovních míst v kvalifikovaných odborných povoláních zvýší z 20,7 % na 22,0 % ze všech zaměstnaných v odvětví.
15
Evropská projekce předpokládá, že do roku 2020 se v zemích EU27 podíl pracovních míst v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 1-3) zvýší z 28,7 % na 31,7 %. Ve stejném období má v Německu dojít ke zvýšení této skupiny povolání z 31,8 % na 34,0 %. Podle americké projekce se jejich podíl zvýší z 27,7 % na 28,2 % všech zaměstnaných v odvětví v USA.
Vzdělání zaměstnaných Struktura vzdělání zaměstnaných osob v odvětví je samozřejmě do značné míry ovlivněna historií a tradicemi vzdělávací politiky v každé zemi a vývojem jednotlivých úrovní školské soustavy, ale zároveň samozřejmě také odráží specifika daného odvětví, jeho postavení v ekonomice země a rozdílnou dynamiku i perspektivy. V uplynulých deseti letech se v odvětví Těžební průmysl snížil podíl osob se základním vzděláním a s maturitou a nepatrně i s vyučením. Naopak se zvýšil podíl zaměstnaných s terciárním či vysokoškolským vzděláním, jejichž podíl se zvýšil ze 4,2 % na 8,5 % (v celé ekonomice v letech 20002010 vzrostl z 12,6 % na 18,4 % zaměstnaných). Mezi zaměstnanými s terciárním vzděláním nadále dominují vysokoškoláci s magisterským diplomem (tvoří 80 % vysokoškoláků v odvětví), ale stále jen malý podíl představují absolventi vyšších odborných škol (VOŠ) nebo bakalářského studia (ti tvoří 14 % vysokoškoláků v odvětví).
Průměrná délka vzdělávání v odvětví u nás v roce 2010 činila 12,1 roku, což je oproti roku 2000 nárůst o 0,2 roku, tedy o 2,1 %. Přes toto zvýšení klesl poměr průměrné délky vzdělání v odvětví k průměrné délce vzdělání v celé české ekonomice z 95 % v roce 2000 na 94 % v roce 2010 (tempo zvyšování vzdělání činilo v celé ekonomice 3,4 % a bylo tak o něco vyšší, než v odvětví). V České republice tedy Těžební průmysl patří mezi odvětví s podprůměrnou úrovní vzdělání v ČR. Podobně jako i v dalších odvětvích je v ČR v porovnání se zeměmi EU27 a s USA v tomto odvětví zaměstnán podstatně vyšší podíl pracovníků se středním vzděláním a naopak nižší podíl jak se základním, tak i s terciárním vzděláním. Také díky do určité míry podobné vzdělávací historii a soustavě jsme na tom srovnatelně s Německem, kde v odvětví stejně jako u nás dominuje vysoký podíl 16
středoškoláků. Dále je třeba si povšimnout, že v průměru je v zahraničí v tomto odvětví podstatně vyšší – více než dvojnásobný – podíl vysokoškoláků (v Německu jich je v tomto odvětví 21 %, v EU je jich 23 % a v USA 24 %), avšak s tím rozdílem, že v některých zemích převažují stejně jako u nás magistři (například ve Španělsku, Polsku, Slovinsku, Portugalsku, Belgii, Nizozemsku, Francii nebo Řecku), zatímco v jiných bakaláři (například v Dánsku, Slovensku, Bulharsku, USA, Spojeném království či Švédsku) nebo dokonce absolventi krátkého odborného terciárního vzdělání (například v Maďarsku, Estonsku, Finsku, Irsku nebo Německu).
V průměru zemí EU27 se délka vzdělání v letech 2000-2010 zvýšila z 12,7 roku na 13,0 roku, tedy o 2,0 %. To je pomalejší růst než v celé evropské ekonomice, kde byl zaznamenán růst o 3,9 % (tedy podobný jako v naší ekonomice). Důsledkem toho bylo, že průměrná délka vzdělání v odvětví dosáhla téměř 98 % úrovně vzdělání v celé ekonomice EU27. Rovněž v Německu se průměrná délka vzdělání osob zaměstnaných v odvětví zvýšila, a to na 12,6 roku, což představovalo růst o 0,8 %. Vzhledem k tomu, že v celé německé ekonomice se průměrná délka vzdělání zvýšila o 1,3 %, snížil se poměr mezi délkou vzdělání v odvětví a v celé ekonomice na 94 %. Nejvýznamnější vzdělanostní skupinou v odvětví Těžební průmysl v ČR jsou z hlediska stupně a oboru vzdělání osoby se středoškolským nematuritním vzděláním v technických oborech, které tvoří téměř 56 % všech zaměstnaných v odvětví. Dalších více než 14 % zaměstnaných tvoří osoby se středoškolským maturitním vzděláním v technických oborech, více než 9 % osoby se základním vzděláním, více než 3 % osoby s terciárním vzděláním v technických oborech a téměř 3 % osoby se středoškolským maturitním vzděláním v ekonomických oborech. V celé EU jsou v průměru největší vzdělanostní skupinou rovněž osoby se středoškolským vzděláním v technických oborech. V podrobnějším členění oborů, jejichž absolventi představují alespoň 3 % ze všech vysokoškoláků v odvětví, jsou nejvýrazněji zastoupeni vysokoškoláci v devíti oborech (viz následující tabulka). Vysokoškoláci zaměstnaní v tomto odvětví zhruba stejně často jako vysokoškoláci v celé ekonomice (viz sloupec Celkem v následující tabulce) považují za vhodný výhradně vystudovaný nebo příbuzný obor. Téměř 21 % z nich se naopak vyslovilo, že je vhodný zcela jiný než vystudovaný obor, případně že není oborová specializace vůbec zapotřebí. 17
Kvalifikační požadavky pracovních míst V České republice v roce 2010 v odvětví Těžební průmysl pracovalo necelých 4 tisíce osob (tedy 8,1 %) s terciárním vzděláním. Počet míst, která vyžadovala terciární vzdělání, bylo v odvětví těsně nad 4 tisíce, tedy jen o 1,3 % více než terciárně vzdělaných osob. Počet takových pracovních míst, na kterých však pracují osoby s nižším vzděláním, je více než 0,5 tisíc, tedy necelých 8 %. To je nižší podíl než na úrovni celé české ekonomiky. Pochopitelným důsledkem uvedené poziční nerovnováhy v odvětví je to, že přibližně 6 % vysokoškoláků pracuje na místech, která vysokoškolské vzdělání nevyžadují. V zemích EU27 v roce 2010 pracovalo v odvětví více než 171 tisíc osob s terciárním vzděláním, což bylo 22,5 % ze všech zaměstnaných. Mezinárodní srovnávací projekty však zároveň ukázaly, že v odvětví je kolem 162 tisíc pracovních míst, která vyžadují tradiční dlouhé vysokoškolské vzdělání (magisterské nebo doktorské), dále asi 9 tisíc pracovních míst, jimž by nejlépe vyhovovalo bakalářské vzdělání, a dalších zhruba 151 tisíc pracovních míst, vyžadujících nějakou podobu krátkého odborného vzdělání terciárního typu. Celkově tedy jde o 322 tisíc pracovních míst, přibližně 42 % z celého odvětví, která by měla být obsazena osobami s terciárním vzděláním, především však delšího typu. Kolem 47 % těchto pracovních míst je však obsazena osobami s nižším, než terciárním vzděláním. Důsledek toho je ovšem zřejmý: přestože je v odvětví více vhodných pracovních míst než osob s vyšším vzděláním, zhruba 1 % osob s terciárním vzděláním pracuje na místech, která terciární vzdělání nevyžadují. V Německu pracovalo v roce 2010 v odvětví celkem téměř 17 tisíc (tedy 20 %) osob s terciárním vzděláním. Podle výzkumu BIBB je však pro ně v tomto odvětví pouze necelých 8 tisíc pracovních míst, na nichž se požaduje vysokoškolské vzdělání (Fachhochschul-/Universitätsabschluss). Většina osob pracujících na pracovních místech, která vyžadují terciární vzdělání, toto vzdělání také skutečně má. Pouze necelé 1 % těchto pracovních míst je obsazeno osobami s nižším vzděláním. Vzhledem k uvedeným skutečnostem, pracuje v odvětví téměř 57 % osob s terciárním vzděláním na pozicích, kde postačuje nižší vzdělání. Jiný obrázek poskytují poslední údaje amerického Ministerstva práce a Úřadu pro statistiku práce z roku 2011 o nejčastěji požadovaném vzdělání pro výkon povolání (Typical education needed for entry). Také v USA je v tomto odvětví nejčastěji požadováno středoškolské vzdělání (High school diploma or equivalent), které vyžaduje téměř 52 % pracovních míst. Z hlediska terciárního vzdělání se v tomto odvětví u téměř 12 % pracovních míst požaduje bakalářské vzdělání (Bachelor’s degree) a u více než 5 % krátké terciární vzdělání (Associate’s degree). Magisterské (Master’s degree) nebo ještě vyšší (Professional or doctoral degree) není vyžadováno vůbec. Skutečné vzdělání Američanů pracujících v tomto odvětví je oproti kvalifikačním požadavkům poněkud posunuto. Krátké terciární vzdělání má v tomto odvětví téměř 7 % zaměstnaných, bakalářské vzdělání dosáhlo v tomto odvětví téměř 13 %
18
zaměstnaných a téměř 5 % má magisterské či doktorandské vzdělání. Dalších 76 % zaměstnaných má nižší než vysokoškolské vzdělání. Úroveň kvalifikačních požadavků předurčuje především profesní struktura pracovních míst v odvětví, ale také tradice spojené s přiřazování určitých typů vzdělání k povolání a míry strukturálního a pozičního nesouladu panující v dané zemi. Převedení těchto jen velice obtížně srovnatelných ukazatelů do mezinárodní úrovně (na osmistupňové škále EQF) však v každém případě ukazuje, že v odvětví Těžební průmysl převládají pracovní místa požadující střední a nižší střední úroveň kvalifikace; více než polovina pracovních míst se nachází ve 2. až 5. úrovni kvalifikační náročnosti. Podíl tří nejvyšších úrovní kvalifikační náročnosti (stupně 6 až 8), které většinou vyžadují terciární vzdělání, se v odvětví v posledním desetiletí snížil z 11 % v roce 2000 na 9 % v roce 2010. Celková úroveň kvalifikačních požadavků pracovních míst v České republice se v odvětví za posledních 10 let mírně snížila, oproti roku 2000 poklesla o 0,03 bodu a v roce 2010 činila 3,40 bodu (na osmistupňové škále). Je to o 0,71 bodu méně, než je kvalifikační náročnost všech pracovních míst v celé ČR. V EU27 v roce 2010 v tomto odvětví úroveň kvalifikačních požadavků činila 3,74 bodu, což je o 0,43 bodu méně než jsou kvalifikační požadavky všech míst v EU27, ale o 0,34 bodu více než v tomto odvětví u nás.
V příštích 10 letech se v odvětví očekává zvýšení kvalifikačních požadavků pracovních míst (tedy opačný trend než v letech 2000-2010). Do roku 2020 se kvalifikační náročnost v odvětví má zvýšit o 0,07 bodu. Jde o pomalejší nárůst, než jaký nastane v celé české ekonomice. Podíl pracovních míst nejvyšší kvalifikační náročnosti (stupně 6 až 8), vyžadujících většinou terciární vzdělání, se sníží z 9 % v roce 2010 na 8 % v roce 2020.
19
Potravinářský a tabákový průmysl Vymezení odvětví Do skupiny odvětví Potravinářský a tabákový průmysl patří tři odvětví mezinárodní klasifikace NACE. Největším z nich je Výroba potravinářských výrobků (NACE kód 10), kde pracuje v České republice 86 % ze všech zaměstnaných z celé skupiny odvětví. Dalších 13 % pracuje v odvětví Výroba nápojů (NACE kód 11). Nejmenším odvětvím je Výroba tabákových výrobků (NACE kód 12), kde pracuje pouze 2 % zaměstnaných. Největším pododvětvím je Výroba pekařských a cukrářských výrobků, kromě trvanlivých (NACE kód 10.71), zahrnující 23 % všech zaměstnaných z celé skupiny odvětví. Dalších 10 % tvoří pododvětví Zpracování a konzervování masa, kromě drůbežího (NACE kód 10.11), 9 % pododvětví Výroba ostatních potravinářských výrobků jinde neuvedených (NACE kód 10.89) a 8 % pododvětví Zpracování mléka, výroba mléčných výrobků a sýrů (NACE kód 10.51). Posledním pododvětvím zahrnutým do této skupiny odvětví s podílem zaměstnaných vyšším než 5 % je Výroba piva (NACE kód 11.05).
Ekonomika a zaměstnanost Potravinářský a tabákový průmysl je z pohledu celkové produkce deváté a z pohledu přidané hodnoty šestnácté největší odvětví v celé ČR, tedy z tohoto pohledu jedno z těch průměrných. Průměrně významné je také z pohledu zahraničního obchodu. Z pohledu exportu jde o 10. největší a z pohledu importu o 9. odvětví v ČR.
I přes nárůst produktivity práce v odvětví Potravinářský a tabákový průmysl, který v ČR nastal mezi roky 2000-2010, je produktivita práce tohoto odvětví v ČR pouze na úrovni 43 % produktivity práce tohoto odvětví v EU27. To je o 10 procentních bodů méně, než jaká je celková produktivita práce celé ekonomiky ČR vůči produktivitě práce EU27. Neboť nárůst produktivity práce byl v České republice v odvětví Potravinářský a tabákový průmysl vyšší než růst celkové produkce, došlo mezi roky 2000-2010 ke snížení počtu zaměstnaných osob. Od roku 2000 se jejich počet snížil o 33 tisíc, tedy o 21 %, a v roce 2010 v něm tak v ČR bylo zaměstnáno 124 tisíc osob. Podíl odvětví na celkové zaměstnanosti se snížil oproti roku 2000 z 3,2 % na 2,5 %. I přes toto snížení je v porovnání s ostatními zeměmi EU podíl odvětví Potravinářský a tabákový průmysl na
20
celkové zaměstnanosti v ČR mírně nadprůměrný, neboť v průměru EU činí stejný údaj jen 2,1 % z celkové zaměstnanosti.
V EU27 se celkový počet zaměstnaných v odvětví Potravinářský a tabákový průmysl mezi roky 2000 až 2010 snížil z 5,1 na 4,7 milionu osob, tedy o 8 %. K tomuto snížení počtu zaměstnaných došlo proto, že v odvětví rostl objem produkce (ve stálých cenách) v průměru pouze o 0,9 % ročně, zatímco produktivita práce se zvyšovala v průměru o 1,7 % ročně. Do vývoje počtu zaměstnaných v odvětví značně zasáhla ekonomická krize. Zatímco v letech 2000-2008 se počet zaměstnaných v odvětví snižoval v průměru jen o 0,4 % ročně, v následujících letech to bylo v průměru o 2,4 % ročně. Ke snížení počtu zaměstnaných došlo mezi roky 2000 – 2010 také jak v Německu, tak i v USA. V Německu byl pokles počtu zaměstnaných méně dynamický než v EU27 a činil 2 %, tj. 16 tisíc osob. V USA toto odvětví snížilo počet zaměstnaných o více než 7 % a v roce 2010 v něm bylo zaměstnáno 1,6 milionu osob, tedy o 131 tisíc méně než v roce 2000. Projekce vývoje odvětví Potravinářský a tabákový průmysl předpokládá, že v České republice celková produkce i přidaná hodnota do roku 2020 poroste. Průměrné roční tempo růstu pro celkovou produkci je očekáváno kolem 1,2 %, pro přidanou hodnotu to má být 3,2 %. Roční růst produktivity práce se očekává v tomto odvětví kolem 3,2 %, tedy zhruba stejná, jako mezi roky 2000-2010. V celku zemí EU27 je do roku 2020 očekáván v tomto odvětví pomalejší růst než v ČR. Celková produkce i přidaná hodnota odvětví by se měla zvyšovat přibližně o 2,0 % ročně. Produktivita práce by se měla zvyšovat v průměru o 2,2 % ročně. Důsledkem uvedených trendů v odvětví Potravinářský a tabákový průmysl bude v České republice změna trendu z poklesu na postupný růst počtu zaměstnaných. Tempo změny bude však nižší než v letech 2000-2010. V roce 2020 má být v odvětví Potravinářský a tabákový průmysl zaměstnáno více než 124 tisíc osob, což je o 0,5 tisíce více (tedy 0,5 %) než v roce 2010. Neznamená to však, že během příštích let bude potřeba obsadit pouze těchto 0,5 tisíce nových pracovních míst. V odvětví totiž do roku 2020 v důsledku odchodu do důchodu opustí své pracovní místo zhruba 34 tisíc osob. Z nich bude mít asi 4 tisíc základní vzdělání, 19 tisíc střední vzdělání bez maturity, 9 tisíc střední vzdělání
21
s maturitou a zhruba 2 tisíc terciární vzdělání. Do roku 2020 bude tedy v České republice v odvětví Potravinářský a tabákový průmysl potřeba nově obsadit zhruba 34 tisíc pracovních míst. V celku zemí EU27 je v tomto odvětví do roku 2020 očekáván pokračující, podobně dynamický jako v předchozích letech, pokles počtu zaměstnaných osob. V roce 2020 by jich mělo být v EU27 v tomto odvětví zaměstnáno zhruba 4,6 milionů, což je oproti roku 2010 pokles o 2,1 %. V Německu by se měl do roku 2020 zvýšit počet zaměstnaných o 1,2 % a v roce 2020 se v tomto odvětví v Německu předpokládá 859 tisíc zaměstnaných osob. V USA je očekáván nárůst podobně dynamický. V roce 2020 by mělo být v USA v tomto odvětví 1,7 milionu zaměstnaných, tedy o 1,3 % více než v roce 2010.
Profesní struktura V odvětví Potravinářský a tabákový průmysl jsou v ČR pouze 3 skupiny povolání, jejichž podíl přesahuje 5 % ze všech pracovních míst v odvětví. Největší skupinou povolání jsou Kvalifikovaní zpracovatelé, výrobci potravinářských výrobků (ISCO 741), kteří v ČR zahrnují 28 % všech zaměstnaných. Žádná z dalších skupin povolání nemá nijak extrémní podíl. Proto má odvětví Potravinářský a tabákový průmysl průměrnou profesní koncentraci. A to i díky tomu, že se za posledních 15 let mírně zvýšila. V EU je v tomto odvětví profesní koncentrace také průměrná. Osoby s terciárním vzděláním jsou v ČR v tomto odvětví zaměstnány především v profesní skupině Vědci a odborní duševní pracovníci v oblasti podnikání a v příbuzných oborech (ISCO 241). Ta zahrnuje více než 14 % ze všech osob s terciárním vzděláním. Dalších téměř 14 % jsou Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech (ISCO 311), více než 8 % jsou Vedoucí pracovníci výrobních, provozních a jiných dílčích celků velkých organizací a podniků (ISCO 122), necelých 8 % jsou Odborní administrativní pracovníci (ISCO 343) a necelých 7 % jsou Odborní pracovníci ve společenských vědách a v příbuzných oborech (ISCO 244). Těchto pět profesních skupin tak celkem zahrnuje více než 50 % terciárně vzdělaných osob zaměstnaných v tomto odvětví a žádná další profesní skupina již nemá podíl vyšší než 7 %. V České republice pracovalo v roce 2010 v odvětví Potravinářský a tabákový průmysl ve skupině vysoce kvalifikovaných odborných povolání (ISCO 2), která převážně vyžadují terciární vzdělání, kolem 3,1 % ze všech zaměstnaných v odvětví (nárůst proti 2,5 % v roce 2000); v řídících povoláních (ISCO 1), mezi kterými je řada pracovních míst s požadavkem na terciární vzdělání, to bylo 5,8 % zaměstnaných v odvětví (nárůst proti 5,0 % v roce 2000); ve kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 3), u některých z nichž se požaduje terciární vzdělání, to bylo téměř 15 % zaměstnaných (nárůst proti 11 % v roce 2000). Celkem tedy u nás v roce 2010 pracovalo v kvalifikovaných odborných povoláních 23,6 % ze všech zaměstnaných v odvětví, což oproti roku 2000 představovalo nárůst o 5,5 procentních bodů. V celku zemí EU27 v roce 2010 pracovalo v odvětví Potravinářský a tabákový průmysl v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 1-3) asi 19,8 % ze všech zaměstnaných v odvětví, což proti roku 2000 představovalo zvýšení o 2,5 procentních bodů. V Německu to bylo 13,4 %, tedy nárůst o 0,8 procentních bodů oproti roku 2000. V USA v roce 2010 pracovalo v této skupině povolání 15,2 % ze všech zaměstnaných.
22
Nejvýznamnější skupiny povolání v odvětví Potravinářský a tabákový průmysl: ISCO 741 Kvalifikovaní zpracovatelé, výrobci potravinářských výrobků ISCO 827 Obsluha strojů na výrobu potravin a příbuzných výrobků ISCO 832 Řidiči motorových vozidel ISCO 413 Úředníci ve skladech, v dopravě a v přepravě ISCO 828 Montážní dělníci ISCO 343 Odborní admistrativní pracovníci ISCO 342 Zástupci (agenti) obchodní, přepravní, pracovníci úřadů a pracovníci v příbuzných oborech ISCO 311 Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech ISCO 122 Vedoucí pracovníci výrobních, provozních a jiných dílčích celků velkých organizací a podniků ISCO 341 Odborní pracovníci - zprostředkovatelé obchodních a finančních transakcí Do roku 2020 se má v odvětví Potravinářský a tabákový průmysl v ČR nejvíce zvýšit počet zamněstnaných osob ve skupině povolání Vedoucí pracovníci výrobních, provozních a jiných dílčích celků velkých organizací a podniků (ISCO 122) a Odborní admistrativní pracovníci (ISCO 343). Jejich počet se oproti roku 2000 zvýší o více než 2 tisíce. Naopak pokles počtu pracovních míst se očekává především pro Obsluhu strojů na výrobu potravin a příbuzných výrobků (ISCO 827), jejichž počet má klesnout o více než 3,5 tisíce. Přibližně o necelé 3 tisíce se sníží také počet osob ve skupině povolání Kvalifikovaní zpracovatelé, výrobci potravinářských výrobků (ISCO 741) a o 2 tisíce ve skupině Řidiči motorových vozidel (ISCO 832). Předpokládá se, že do roku 2020 u nás v odvětví Potravinářský a tabákový průmysl poklesne podíl pracovníků ve skupině vysoce kvalifikovaných odborných povolání (ISCO 2) ze 3,1 % na 3,0 % ze všech zaměstnaných v odvětví; v řídících povoláních (ISCO 1) půjde o zvýšení ze 5,8 % na 8,0 % a v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 3), to bude růst ze 14,7 % na 19,4 % zaměstnaných v odvětví. Celkem se tedy podíl pracovních míst v kvalifikovaných odborných povoláních zvýší z 23,6 % na 30,4 % ze všech zaměstnaných v odvětví.
23
Evropská projekce předpokládá, že do roku 2020 se v zemích EU27 podíl pracovních míst v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 1-3) zvýší z 19,8 % na 23,4 %. Ve stejném období má v Německu dojít ke zvýšení této skupiny povolání z 13,4 % na 14,0 %. Podle americké projekce se jejich podíl sníží z 15,2 % na 15,0 % všech zaměstnaných v odvětví v USA.
Vzdělání zaměstnaných Struktura vzdělání zaměstnaných osob v odvětví je samozřejmě do značné míry ovlivněna historií a tradicemi vzdělávací politiky v každé zemi a vývojem jednotlivých úrovní školské soustavy, ale zároveň samozřejmě také odráží specifika daného odvětví, jeho postavení v ekonomice země a rozdílnou dynamiku i perspektivy. V uplynulých deseti letech se v odvětví Potravinářský a tabákový průmysl snížil podíl osob se základním vzděláním. Naopak se zvýšil podíl zaměstnaných s vyučením, s maturitou i s terciárním či vysokoškolským vzděláním, jejichž podíl se zvýšil ze 4,6 % na 6,1 % (v celé ekonomice v letech 20002010 vzrostl z 12,6 % na 18,4 % zaměstnaných). Mezi zaměstnanými s terciárním vzděláním nadále dominují vysokoškoláci s magisterským diplomem (tvoří 83 % všech vysokoškoláků v odvětví). Podíl absolventů bakalářského studia je 15 %. Absolventi vyšších odborných škol (VOŠ) představují jen malý podíl.
Průměrná délka vzdělávání v odvětví u nás v roce 2010 činila 12,0 roku, což je oproti roku 2000 nárůst o 0,3 roku, tedy o 2,8 %. Přes toto zvýšení klesl poměr průměrné délky vzdělání v odvětví k průměrné délce vzdělání v celé české ekonomice z 94 % v roce 2000 na 93 % v roce 2010 (tempo zvyšování vzdělání činilo v celé ekonomice 3,4 % a bylo tak o něco vyšší, než v odvětví). V České republice tedy Potravinářský a tabákový průmysl patří mezi odvětví s velmi podprůměrnou úrovní vzdělání v ČR. Podobně jako i v dalších odvětvích je v ČR v porovnání se zeměmi EU27 a s USA v tomto odvětví zaměstnán podstatně vyšší podíl pracovníků se středním vzděláním a naopak nižší podíl jak se základním, tak i s terciárním vzděláním. Také díky do určité míry podobné vzdělávací historii a soustavě jsme na tom srovnatelně s Německem, kde v odvětví stejně jako u nás dominuje vysoký podíl 24
středoškoláků. Dále je třeba si povšimnout, že v průměru je v zahraničí v tomto odvětví podstatně vyšší – zhruba dvojnásobný – podíl vysokoškoláků (v Německu jich je v tomto odvětví 12%, v EU je jich 15 % a v USA dokonce 16 %), avšak s tím rozdílem, že v některých zemích převažují stejně jako u nás magistři (například v Polsku, Slovinsku, Portugalsku či Bulharsku), zatímco v jiných bakaláři (například v Nizozemsku, Španělsku, Belgii, Slovensku, Maďarsku, Spojeném království, Finsku nebo USA) nebo dokonce absolventi krátkého odborného terciárního vzdělání (například na Kypru, ve Švédsku, Dánsku, Francii, Německu, Řecku, Irsku či Estonsku).
V průměru zemí EU27 se délka vzdělání v letech 2000-2010 zvýšila z 11,8 roku na 12,2 roku, tedy o 3,1 %. To je pomalejší růst než v celé evropské ekonomice, kde byl zaznamenán růst o 3,9 % (tedy podobný jako v naší ekonomice). Důsledkem toho bylo, že průměrná délka vzdělání v odvětví dosáhla téměř 93 % úrovně vzdělání v celé ekonomice EU27. Rovněž v Německu se průměrná délka vzdělání osob zaměstnaných v odvětví zvýšila, a to na 12,4 roku, což představovalo růst o 0,4 %. Vzhledem k tomu, že v celé německé ekonomice se průměrná délka vzdělání zvýšila o 1,3 %, snížil se poměr mezi délkou vzdělání v odvětví a v celé ekonomice na 93 %. Nejvýznamnější vzdělanostní skupinou v odvětví Potravinářský a tabákový průmysl v ČR jsou z hlediska stupně a oboru vzdělání osoby se středoškolským nematuritním vzděláním v technických oborech, které tvoří více než 42 % všech zaměstnaných v odvětví. Dalších téměř 12 % zaměstnaných tvoří osoby se středoškolským maturitním vzděláním v technických oborech, téměř 11 % osoby se základním vzděláním, více než 6 % osoby se středoškolským maturitním vzděláním v ekonomických oborech a více než 5 % osoby se středoškolským nematuritním vzděláním v ekonomických oborech. V celé EU jsou v průměru největší vzdělanostní skupinou rovněž osoby se středoškolským vzděláním v technických oborech. V podrobnějším členění oborů, jejichž absolventi představují alespoň 3 % ze všech vysokoškoláků v odvětví, jsou nejvýrazněji zastoupeni vysokoškoláci v osmi oborech (viz následující tabulka). Vysokoškoláci zaměstnaní v tomto odvětví zhruba stejně často jako vysokoškoláci v celé ekonomice (viz sloupec Celkem v následující tabulce) považují za vhodný výhradně vystudovaný nebo příbuzný
25
obor. Téměř 21 % z nich se naopak vyslovilo, že je vhodný zcela jiný než vystudovaný obor, případně že není oborová specializace vůbec zapotřebí.
Kvalifikační požadavky pracovních míst V České republice v roce 2010 v odvětví Potravinářský a tabákový průmysl pracovalo více než 7 tisíc osob (tedy 6,1 %) s terciárním vzděláním. Počet míst, která vyžadovala terciární vzdělání, bylo v odvětví jen necelých 7 tisíc, tedy o 9,1 % méně než terciárně vzdělaných osob. Počet takových pracovních míst, na kterých však pracují osoby s nižším vzděláním, je více než 1 tisíc, tedy necelých 20 %. To je přibližně stejný podíl jako na úrovni celé české ekonomiky. Pochopitelným důsledkem uvedené poziční nerovnováhy v odvětví je to, že přibližně 27 % vysokoškoláků pracuje na místech, která vysokoškolské vzdělání nevyžadují. V zemích EU27 v roce 2010 pracovalo v odvětví více než 704 tisíc osob s terciárním vzděláním, což bylo 14,9 % ze všech zaměstnaných. Mezinárodní srovnávací projekty však zároveň ukázaly, že v odvětví je kolem 353 tisíc pracovních míst, která vyžadují tradiční dlouhé vysokoškolské vzdělání (magisterské nebo doktorské), dále asi 58 tisíc pracovních míst, jimž by nejlépe vyhovovalo bakalářské vzdělání, a dalších zhruba 485 tisíc pracovních míst, vyžadujících nějakou podobu krátkého odborného vzdělání terciárního typu. Celkově tedy jde o 896 tisíc pracovních míst, přibližně 19 % z celého odvětví, která by měla být obsazena osobami s terciárním vzděláním, především však kratšího typu. Kolem 54 % těchto pracovních míst je však obsazena osobami s nižším, než terciárním vzděláním. Důsledek toho je ovšem zřejmý: přestože je v odvětví více vhodných pracovních míst než osob s vyšším vzděláním, zhruba 41 % osob s terciárním vzděláním pracuje na místech, která terciární vzdělání nevyžadují. V Německu pracovalo v roce 2010 v odvětví celkem téměř 102 tisíc (tedy 12 %) osob s terciárním vzděláním. Podle výzkumu BIBB je však pro ně v tomto odvětví pouze necelých 25 tisíc pracovních míst, na nichž se požaduje vysokoškolské vzdělání (Fachhochschul-/Universitätsabschluss). Většina osob pracujících na pracovních místech, která vyžadují terciární vzdělání, toto vzdělání také skutečně má. Pouze necelých 10 % těchto pracovních míst je obsazeno osobami s nižším vzděláním. Vzhledem k uvedeným skutečnostem, pracuje v odvětví více než 78 % osob s terciárním vzděláním na pozicích, kde postačuje nižší vzdělání. Jiný obrázek poskytují poslední údaje amerického Ministerstva práce a Úřadu pro statistiku práce z roku 2011 o nejčastěji požadovaném vzdělání pro výkon povolání (Typical education needed for entry). Také v USA je v tomto odvětví nejčastěji požadováno středoškolské vzdělání (High school diploma or equivalent), které vyžaduje téměř 52 % pracovních míst. Z hlediska terciárního vzdělání se v tomto odvětví u téměř 4 % pracovních míst požaduje bakalářské vzdělání (Bachelor’s degree) a u téměř 2 % krátké terciární vzdělání (Associate’s degree). Magisterské (Master’s degree) nebo ještě vyšší (Professional or doctoral degree) není vyžadováno vůbec. Skutečné vzdělání Američanů pracujících v tomto odvětví je oproti kvalifikačním požadavkům poněkud posunuto. Krátké terciární vzdělání má 26
v tomto odvětví téměř 6 % zaměstnaných, bakalářské vzdělání dosáhlo v tomto odvětví více než 8 % zaměstnaných a více než 2 % má magisterské či doktorandské vzdělání. Dalších 84 % zaměstnaných má nižší než vysokoškolské vzdělání. Úroveň kvalifikačních požadavků předurčuje především profesní struktura pracovních míst v odvětví, ale také tradice spojené s přiřazování určitých typů vzdělání k povolání a míry strukturálního a pozičního nesouladu panující v dané zemi. Převedení těchto jen velice obtížně srovnatelných ukazatelů do mezinárodní úrovně (na osmistupňové škále EQF) však v každém případě ukazuje, že v odvětví Potravinářský a tabákový průmysl převládají pracovní místa požadující střední a nižší střední úroveň kvalifikace; více než polovina pracovních míst se nachází ve 2. až 5. úrovni kvalifikační náročnosti. Podíl tří nejvyšších úrovní kvalifikační náročnosti (stupně 6 až 8), které většinou vyžadují terciární vzdělání, se v odvětví v posledním desetiletí zvýšil z 11 % v roce 2000 na 12 % v roce 2010. Celková úroveň kvalifikačních požadavků pracovních míst v České republice se v odvětví za posledních 10 let mírně zvýšila, oproti roku 2000 vzrostla o 0,11 bodu a v roce 2010 činila 3,36 bodu (na osmistupňové škále). Je to o 0,75 bodu méně, než je kvalifikační náročnost všech pracovních míst v celé ČR. V EU27 v roce 2010 v tomto odvětví úroveň kvalifikačních požadavků činila 3,37 bodu, což je o 0,81 bodu méně než jsou kvalifikační požadavky všech míst v EU27, ale o 0,01 bodu více než v tomto odvětví u nás.
V příštích 10 letech se v odvětví očekává rychlejší tempo zvyšování kvalifikačních požadavků pracovních míst než doposud. Do roku 2020 se kvalifikační náročnost v odvětví má zvýšit o 0,34 bodu. Jde o rychlejší nárůst, než jaký nastane v celé české ekonomice. Podíl pracovních míst nejvyšší kvalifikační náročnosti (stupně 6 až 8), vyžadujících většinou terciární vzdělání, se zvýší z 12 % v roce 2010 na 17 % v roce 2020.
27
Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Vymezení odvětví Do skupiny odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl patří tři odvětví mezinárodní klasifikace NACE. Největším z nich je Výroba textilií (NACE kód 13), kde pracuje v České republice 50 % ze všech zaměstnaných z celé skupiny odvětví. Dalších 41 % pracuje v odvětví Výroba oděvů (NACE kód 14). Nejmenším odvětvím je Výroba usní a souvisejících výrobků (NACE kód 15), kde pracuje pouze 9 % zaměstnaných. Největším pododvětvím je Výroba ostatních svrchních oděvů (NACE kód 14.13), zahrnující 17 % všech zaměstnaných z celé skupiny odvětví. Dalších 9 % tvoří pododvětví Výroba konfekčních textilních výrobků, kromě oděvů (NACE kód 13.92), 9 % pododvětví Výroba ostatních technických a průmyslových textilií (NACE kód 13.96), 8 % pododvětví Výroba ostatních oděvů a oděvních doplňků (NACE kód 14.19), 7 % pododvětví Výroba pracovních oděvů (NACE kód 14.12), 7 % pododvětví Tkaní textilií (NACE kód 13.20), 7 % pododvětví Úprava a spřádání textilních vláken a příze (NACE kód 13.10) a 6 % pododvětví Výroba ostatních textilií jinde neuvedených (NACE kód 13.99). Posledním pododvětvím zahrnutým do této skupiny odvětví s podílem zaměstnaných vyšším než 5 % je Výroba obuvi (NACE kód 15.20).
Ekonomika a zaměstnanost Textilní, oděvní a kožedělný průmysl je z pohledu celkové produkce třetí a z pohledu přidané hodnoty dokonce druhé nejmenší odvětví v celé ČR, tedy z tohoto pohledu jedno z těch úplně nejmenších. Významnější je z pohledu zahraničního obchodu. Z pohledu exportu jde o 10. největší a z pohledu importu o 9. odvětví v ČR. V tomto ohledu jde tedy o lehce nadprůměrné odvětví.
I přes nárůst produktivity práce v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl, který v ČR nastal mezi roky 2000-2010, je produktivita práce tohoto odvětví v ČR pouze na úrovni 50 % produktivity práce tohoto odvětví v EU27. To je o 3 procentní body méně, než jaká je celková produktivita práce celé ekonomiky ČR vůči produktivitě práce EU27. Neboť nárůst produktivity práce byl v České republice v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl vyšší než růst celkové produkce, došlo mezi roky 2000-2010 ke snížení počtu zaměstnaných osob. Od roku 2000 se jejich počet snížil o 74 tisíc, tedy o 54 %, a v roce 2010 v něm tak v ČR bylo zaměstnáno 28
63 tisíc osob. Podíl odvětví na celkové zaměstnanosti se snížil oproti roku 2000 z 2,8 % na 1,3 %. I přes toto snížení je v porovnání s ostatními zeměmi EU podíl odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl na celkové zaměstnanosti v ČR průměrný, neboť v průměru EU činí stejný údaj také 1,3 % z celkové zaměstnanosti.
V EU27 se celkový počet zaměstnaných v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl mezi roky 2000 až 2010 snížil ze 4,3 na 2,8 milionu osob, tedy o 35 %. K tomuto snížení počtu zaměstnaných došlo proto, že v odvětví rostl objem produkce (ve stálých cenách) v průměru pouze o 0,4 % ročně, zatímco produktivita práce se zvyšovala v průměru o 4,9 % ročně. Pokles počtu zaměstnaných ještě umocnila ekonomická krize. Zatímco v letech 2000-2008 se počet zaměstnaných v odvětví snižoval v průměru o 4,3 % ročně, v následujících letech to byl ještě prudší pokles, který činil v průměru o 4,5 % ročně. Ke snížení počtu zaměstnaných došlo mezi roky 2000 – 2010 také jak v Německu, tak i v USA. V Německu byl pokles počtu zaměstnaných více dynamický než v EU27 a činil 41 %, tj. 110 tisíc osob. V USA toto odvětví snížilo počet zaměstnaných o téměř 64 % a v roce 2010 v něm bylo zaměstnáno 423 tisíc osob, tedy o 737 tisíc méně než v roce 2000. Projekce vývoje odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl předpokládá, že v České republice celková produkce i přidaná hodnota do roku 2020 poroste. Průměrné roční tempo růstu pro celkovou produkci je očekáváno kolem 1,2 %, pro přidanou hodnotu to má být 1,0 %. Roční růst produktivity práce se očekává v tomto odvětví kolem 2,4 %, tedy výrazně nižší, než mezi roky 2000-2010. V celku zemí EU27 je do roku 2020 očekáván v tomto odvětví opačný vývoj než v ČR. Celková produkce i přidaná hodnota by měly klesat. Tempo poklesu celkové produkce se očekává přibližně 0,3 % ročně a přidané hodnoty 0,1 % ročně. Produktivita práce by se měla zvyšovat v průměru o 1,1 % ročně. Důsledkem uvedených trendů v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl bude v České republice pokračování poklesu počtu zaměstnaných. Tempo změny bude však výrazně nižší než v letech 20002010. V roce 2020 má být v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl zaměstnáno více než 55 tisíc osob, což je o 8 tisíc méně (tedy o téměř 13 %) než v roce 2010. Neznamená to však, že během příštích
29
let nebude potřeba obsadit žádná nová pracovní místa. V odvětví totiž do roku 2020 v důsledku odchodu do důchodu opustí své pracovní místo zhruba 29 tisíc osob. Z nich bude mít asi 3 tisíce základní vzdělání, 19 tisíc střední vzdělání bez maturity, 6 tisíc střední vzdělání s maturitou a zhruba 1 tisíc terciární vzdělání. Do roku 2020 bude tedy v České republice v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl potřeba nově obsadit zhruba 21 tisíc pracovních míst. V celku zemí EU27 je v tomto odvětví do roku 2020 očekáván pokračující, avšak výrazně méně dynamický než v předchozích letech, pokles počtu zaměstnaných osob. V roce 2020 by jich mělo být v EU27 v tomto odvětví zaměstnáno zhruba 2,5 milionů, což je oproti roku 2010 pokles o 11,2 %. V Německu by se měl do roku 2020 snížit počet zaměstnaných o 10,5 % a v roce 2020 se v tomto odvětví v Německu předpokládá 144 tisíc zaměstnaných osob. V USA je očekáván pokles více dynamický. V roce 2020 by mělo být v USA v tomto odvětví 285 tisíc zaměstnaných, tedy o 32,7 % méně než v roce 2010.
Profesní struktura V odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl jsou v ČR pouze 2 skupiny povolání, jejichž podíl přesahuje 5 % ze všech pracovních míst v odvětví. Největší skupinou povolání je Obsluha strojů na úpravu a výrobu textilních, kožešinových a kožených výrobků (ISCO 826), která v ČR zahrnuje téměř 31 % všech zaměstnaných. Druhá významná skupina povolání, Kvalifikovaní výrobci textilií, oděvů a výrobků z kůží, kožešin a kvalifikovaní dělníci v příbuzných oborech (ISCO 743), tvoří 29 % odvětví. Žádná z dalších skupin povolání nemá nijak extrémní podíl. Proto má odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl velmi nadprůměrnou (druhou nejvyšší ze všech odvětví) profesní koncentraci. A to i přesto, že se za posledních 15 let mírně snížila. V EU je v tomto odvětví profesní koncentrace také velmi nadprůměrná (třetí nejvyšší). Osoby s terciárním vzděláním jsou v ČR v tomto odvětví zaměstnány především v profesní skupině Vedoucí pracovníci univerzálních dílčích celků (ISCO 123). Ta zahrnuje téměř 16 % ze všech osob s terciárním vzděláním. Dalších více než 13 % jsou Odborní pracovníci - zprostředkovatelé obchodních a finančních transakcí (ISCO 341), více než 12 % jsou Zástupci (agenti) - obchodní, přepravní, pracovníci úřadů a pracovníci v příbuzných oborech (ISCO 342), více než 9 % jsou Odborní administrativní pracovníci (ISCO 343) a více než 8 % jsou Odborní pracovníci ve společenských vědách a v příbuzných oborech (ISCO 244). Těchto pět profesních skupin tak celkem zahrnuje téměř 59 % terciárně vzdělaných osob zaměstnaných v tomto odvětví a žádná další profesní skupina již nemá podíl vyšší než 8 %. V České republice pracovalo v roce 2010 v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl ve skupině vysoce kvalifikovaných odborných povolání (ISCO 2), která převážně vyžadují terciární vzdělání, kolem 1,8 % ze všech zaměstnaných v odvětví (nárůst proti 1,7 % v roce 2000); v řídících povoláních (ISCO 1), mezi kterými je řada pracovních míst s požadavkem na terciární vzdělání, to bylo 7,0 % zaměstnaných v odvětví (nárůst proti 4,1 % v roce 2000); ve kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 3), u některých z nichž se požaduje terciární vzdělání, to bylo více než 10 % zaměstnaných (nárůst proti 7 % v roce 2000). Celkem tedy u nás v roce 2010 pracovalo v kvalifikovaných odborných povoláních 19,1 % ze všech zaměstnaných v odvětví, což oproti roku 2000 představovalo nárůst o 6,3 procentních bodů. V celku zemí EU27 v roce 2010 pracovalo v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 1-3) asi 17,9 % ze všech zaměstnaných v odvětví, což proti roku 2000 představovalo zvýšení o 4,2 procentní body. V Německu to bylo 23,6 %, tedy nárůst o 3,1 procentní body oproti roku 2000. V USA v roce 2010 pracovalo v této skupině povolání 19,1 % ze všech zaměstnaných.
30
Nejvýznamnější skupiny povolání v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl: ISCO 826 Obsluha strojů na úpravu a výrobu textilních, kožešinových a kožených výrobků ISCO 743 Kvalifikovaní výrobci textilií, oděvů a výrobků z kůží a kožešin ISCO 828 Montážní dělníci ISCO 131 Vedoucí ředitelé malých podniků a organizací ISCO 343 Odborní admistrativní pracovníci ISCO 311 Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech ISCO 413 Úředníci ve skladech, v dopravě a v přepravě ISCO 723 Mechanici a opraváři strojů a zařízení ISCO 744 Zpracovatelé kůží, kožešin a obuvníci ISCO 122 Vedoucí pracovníci výrobních, provozních a jiných dílčích celků velkých organizací a podniků Do roku 2020 se má v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl v ČR nejvíce zvýšit počet zamněstnaných osob ve skupině povolání Odborní administrativní pracovníci (ISCO 343). Jejich počet se oproti roku 2000 zvýší o necelé 2 tisíce. O 1 tisíc více bude osob zaměstnaných ve skupině povolání Vedoucí ředitelé malých podniků a organizací (ISCO 131) a Obsluha strojů na úpravu a výrobu textilních, kožešinových a kožených výrobků (ISCO 826). Naopak pokles počtu pracovních míst se očekává především pro Kvalifikované výrobce textilií, oděvů a výrobků z kůží, kožešin (ISCO 743), jejichž počet má klesnout o více než tisíc. Přibližně o necelých 800 se sníží také počet osob ve skupině povolání Architekti, projektanti, konstruktéři, techničtí vědci a inženýři (ISCO 214). Předpokládá se, že do roku 2020 u nás v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl poklesne podíl pracovníků ve skupině vysoce kvalifikovaných odborných povolání (ISCO 2) z 1,8 % na 1,7 % ze všech zaměstnaných v odvětví; v řídících povoláních (ISCO 1) půjde o zvýšení ze 7,0 % na 9,4 % a v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 3), to bude růst ze 10,3 % na 15,6 % zaměstnaných v odvětví. Celkem se tedy podíl pracovních míst v kvalifikovaných odborných povoláních zvýší z 19,1 % na 26,8 % ze všech zaměstnaných v odvětví.
31
Evropská projekce předpokládá, že do roku 2020 se v zemích EU27 podíl pracovních míst v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 1-3) zvýší z 17,9 % na 22,6 %. Ve stejném období má v Německu dojít ke zvýšení této skupiny povolání z 23,6 % na 27,7 %. Podle americké projekce se jejich podíl sníží z 19,1 % na 18,9 % všech zaměstnaných v odvětví v USA.
Vzdělání zaměstnaných Struktura vzdělání zaměstnaných osob v odvětví je samozřejmě do značné míry ovlivněna historií a tradicemi vzdělávací politiky v každé zemi a vývojem jednotlivých úrovní školské soustavy, ale zároveň samozřejmě také odráží specifika daného odvětví, jeho postavení v ekonomice země a rozdílnou dynamiku i perspektivy. V uplynulých deseti letech se v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl snížil podíl osob se základním vzděláním. Naopak se zvýšil podíl zaměstnaných s vyučením, s maturitou i s terciárním či vysokoškolským vzděláním, jejichž podíl se zvýšil z 2,6 % na 5,0 % (v celé ekonomice v letech 20002010 vzrostl z 12,6 % na 18,4 % zaměstnaných). Mezi zaměstnanými s terciárním vzděláním nadále dominují vysokoškoláci s magisterským diplomem (tvoří 70 % všech vysokoškoláků v odvětví). Podíl absolventů bakalářského studia je 19 % a absolventů vyšších odborných škol (VOŠ) 11 %.
Průměrná délka vzdělávání v odvětví u nás v roce 2010 činila 11,9 roku, což je oproti roku 2000 nárůst o 0,3 roku, tedy o 3,0 %. Přes toto zvýšení klesl poměr průměrné délky vzdělání v odvětví k průměrné délce vzdělání v celé české ekonomice z 93 % v roce 2000 na 92 % v roce 2010 (tempo zvyšování vzdělání činilo v celé ekonomice 3,4 % a bylo tak o něco vyšší, než v odvětví). V České republice tedy Textilní, oděvní a kožedělný průmysl patří mezi odvětví s velmi podprůměrnou (dokonce nejnižší ze všech odvětví) úrovní vzdělání v ČR. Podobně jako i v dalších odvětvích je v ČR v porovnání se zeměmi EU27 a s USA v tomto odvětví zaměstnán podstatně vyšší podíl pracovníků se středním vzděláním a naopak nižší podíl jak se základním, tak i s terciárním vzděláním. Také díky do určité míry podobné vzdělávací historii a soustavě jsme na tom srovnatelně s Německem, kde v odvětví stejně jako u nás dominuje vysoký podíl 32
středoškoláků. Dále je třeba si povšimnout, že v průměru je v zahraničí v tomto odvětví podstatně vyšší podíl vysokoškoláků (zatímco v EU jich je v tomto odvětví 10 %, v USA jich je 18 % a v Německu dokonce 20 %), avšak s tím rozdílem, že v některých zemích převažují stejně jako u nás magistři (například v Maďarsku, Polsku, Slovinsku či Portugalsku), zatímco v jiných bakaláři (například v Nizozemsku, Belgii, Slovensku, Bulharsku, Kypru, USA, Finsku, Irsku, Spojeném království nebo Řecku) nebo dokonce absolventi krátkého odborného terciárního vzdělání (například v Švédsku, Francii, Estonsku, Německu, Španělsku či Dánsku).
V průměru zemí EU27 se délka vzdělání v letech 2000-2010 zvýšila z 11,2 roku na 11,7 roku, tedy o 4,8 %. To je rychlejší růst než v celé evropské ekonomice, kde byl zaznamenán růst o 3,9 % (tedy podobný jako v naší ekonomice). Důsledkem toho bylo, že průměrná délka vzdělání v odvětví dosáhla téměř 89 % úrovně vzdělání v celé ekonomice EU27. Rovněž v Německu se průměrná délka vzdělání osob zaměstnaných v odvětví zvýšila, a to na 12,6 roku, což představovalo růst o 4,3 %. Vzhledem k tomu, že v celé německé ekonomice se průměrná délka vzdělání zvýšila o 1,3 %, zvýšil se poměr mezi délkou vzdělání v odvětví a v celé ekonomice na 94 %. Nejvýznamnější vzdělanostní skupinou v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl v ČR jsou z hlediska stupně a oboru vzdělání osoby se středoškolským nematuritním vzděláním v technických oborech, které tvoří více než 52 % všech zaměstnaných v odvětví. Dalších více než 13 % zaměstnaných tvoří osoby se základním vzděláním, více než 12 % osoby se středoškolským maturitním vzděláním v technických oborech, téměř 4 % osoby se středoškolským maturitním vzděláním v ekonomických oborech a téměř 3 % osoby se středoškolským nematuritním vzděláním v ekonomických oborech. V celé EU jsou v průměru největší vzdělanostní skupinou rovněž osoby se středoškolským vzděláním v technických oborech. V podrobnějším členění oborů, jejichž absolventi představují alespoň 3 % ze všech vysokoškoláků v odvětví, jsou nejvýrazněji zastoupeni vysokoškoláci v deseti oborech (viz následující tabulka). Vysokoškoláci zaměstnaní v tomto odvětví výrazně méně často než vysokoškoláci v celé ekonomice (viz sloupec Celkem v následující tabulce) považují za vhodný výhradně vystudovaný nebo příbuzný
33
obor. Naopak 44 % z nich se naopak vyslovilo, že je vhodný zcela jiný než vystudovaný obor, případně že není oborová specializace vůbec zapotřebí.
Kvalifikační požadavky pracovních míst V České republice v roce 2010 v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl pracovalo více než 3 tisíce osob (tedy 5 %) s terciárním vzděláním. Počet míst, která vyžadovala terciární vzdělání, bylo v odvětví 2 tisíce, tedy o 23,3 % méně než terciárně vzdělaných osob. Počet takových pracovních míst, na kterých však pracují osoby s nižším vzděláním, je necelý 1 tisíc, tedy více než 16 %. To je nižší podíl než na úrovni celé české ekonomiky. Pochopitelným důsledkem uvedené poziční nerovnováhy v odvětví je to, že přibližně 36 % vysokoškoláků pracuje na místech, která vysokoškolské vzdělání nevyžadují. V zemích EU27 v roce 2010 pracovalo v odvětví více než 292 tisíc osob s terciárním vzděláním, což bylo 10,4 % ze všech zaměstnaných. Mezinárodní srovnávací projekty však zároveň ukázaly, že v odvětví je kolem 1 tisíce pracovních míst, která vyžadují tradiční dlouhé vysokoškolské vzdělání (magisterské nebo doktorské), dále asi 21 tisíc pracovních míst, jimž by nejlépe vyhovovalo bakalářské vzdělání, a dalších zhruba 343 tisíc pracovních míst, vyžadujících nějakou podobu krátkého odborného vzdělání terciárního typu. Celkově tedy jde o 364 tisíc pracovních míst, přibližně 13 % z celého odvětví, která by měla být obsazena osobami s terciárním vzděláním, především však kratšího typu. Kolem 66 % těchto pracovních míst je však obsazena osobami s nižším, než terciárním vzděláním. Důsledek toho je ovšem zřejmý: přestože je v odvětví více vhodných pracovních míst než osob s vyšším vzděláním, zhruba 57 % osob s terciárním vzděláním pracuje na místech, která terciární vzdělání nevyžadují. V Německu pracovalo v roce 2010 v odvětví celkem téměř 33 tisíc (tedy 20 %) osob s terciárním vzděláním. Podle výzkumu BIBB je však pro ně v tomto odvětví pouze necelých 12 tisíc pracovních míst, na nichž se požaduje vysokoškolské vzdělání (Fachhochschul-/Universitätsabschluss). Většina osob pracujících na pracovních místech, která vyžadují terciární vzdělání, toto vzdělání také skutečně má. Pouze necelých 27 % těchto pracovních míst je obsazeno osobami s nižším vzděláním. Vzhledem k uvedeným skutečnostem, pracuje v odvětví více než 73 % osob s terciárním vzděláním na pozicích, kde postačuje nižší vzdělání. Jiný obrázek poskytují poslední údaje amerického Ministerstva práce a Úřadu pro statistiku práce z roku 2011 o nejčastěji požadovaném vzdělání pro výkon povolání (Typical education needed for entry). Také v USA je v tomto odvětví nejčastěji požadováno středoškolské vzdělání (High school diploma or equivalent), které vyžaduje více než 55 % pracovních míst. Z hlediska terciárního vzdělání se v tomto odvětví u více než 4 % pracovních míst požaduje bakalářské vzdělání (Bachelor’s degree) a u téměř 2 % krátké terciární vzdělání (Associate’s degree). Magisterské (Master’s degree) nebo ještě vyšší
34
(Professional or doctoral degree) není vyžadováno vůbec. Skutečné vzdělání Američanů pracujících v tomto odvětví je oproti kvalifikačním požadavkům poněkud posunuto. Krátké terciární vzdělání má v tomto odvětví téměř 6 % zaměstnaných, bakalářské vzdělání dosáhlo v tomto odvětví téměř 10 % zaměstnaných a téměř 3 % má magisterské či doktorandské vzdělání. Dalších 82 % zaměstnaných má nižší než vysokoškolské vzdělání. Úroveň kvalifikačních požadavků předurčuje především profesní struktura pracovních míst v odvětví, ale také tradice spojené s přiřazování určitých typů vzdělání k povolání a míry strukturálního a pozičního nesouladu panující v dané zemi. Převedení těchto jen velice obtížně srovnatelných ukazatelů do mezinárodní úrovně (na osmistupňové škále EQF) však v každém případě ukazuje, že v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl převládají pracovní místa požadující střední a nižší střední úroveň kvalifikace; více než polovina pracovních míst se nachází ve 2. až 5. úrovni kvalifikační náročnosti. Podíl tří nejvyšších úrovní kvalifikační náročnosti (stupně 6 až 8), které většinou vyžadují terciární vzdělání, se v odvětví v posledním desetiletí zvýšil z 6 % v roce 2000 na 7 % v roce 2010. Celková úroveň kvalifikačních požadavků pracovních míst v České republice se v odvětví za posledních 10 let jen mírně zvýšila, oproti roku 2000 vzrostla o 0,01 bodu a v roce 2010 činila 3,04 bodu (na osmistupňové škále). Je to o 1,07 bodu méně, než je kvalifikační náročnost všech pracovních míst v celé ČR. V EU27 v roce 2010 v tomto odvětví úroveň kvalifikačních požadavků činila 3,18 bodu, což je o 1,00 bod méně než jsou kvalifikační požadavky všech míst v EU27, ale o 0,14 bodu více než v tomto odvětví u nás.
V příštích 10 letech se v odvětví očekává rychlejší tempo zvyšování kvalifikačních požadavků pracovních míst než doposud. Do roku 2020 se kvalifikační náročnost v odvětví má zvýšit o 0,25 bodu. Jde o rychlejší nárůst, než jaký nastane v celé české ekonomice. Podíl pracovních míst nejvyšší kvalifikační náročnosti (stupně 6 až 8), vyžadujících většinou terciární vzdělání, se zvýší ze 7 % v roce 2010 na 11 % v roce 2020.
35
Dřevozpracující, průmysl
papírenský
a
polygrafický
Vymezení odvětví Do skupiny odvětví Dřevozpracující, papírenský a polygrafický průmysl patří čtyři odvětví mezinárodní klasifikace NACE. Největším z nich je Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku (NACE kód 16), kde pracuje v České republice 44 % ze všech zaměstnaných z celé skupiny odvětví. Dalších 21 % pracuje v odvětví Tisk a rozmnožování nahraných nosičů (NACE kód 18) a 19 % v odvětví Výroba papíru a výrobků z papíru (NACE kód 17). Nejmenším odvětvím jsou Vydavatelské činnosti (NACE kód 58), kde pracuje pouze 15 % zaměstnaných. Největším pododvětvím je Výroba ostatních výrobků stavebního truhlářství a tesařství (NACE kód 16.23), zahrnující 16 % všech zaměstnaných z celé skupiny odvětví. Dalších 13 % tvoří pododvětví Výroba pilařská a impregnace dřeva (NACE kód 16.10), 13 % pododvětví Tisk ostatní, kromě novin (NACE kód 18.12) a 7 % pododvětví Výroba ostatních dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku (NACE kód 16.29). Posledním pododvětvím zahrnutým do této skupiny odvětví s podílem zaměstnaných vyšším než 5 % je Výroba vlnitého papíru a lepenky, papírových a lepenkových obalů (NACE kód 17.21).
Ekonomika a zaměstnanost Dřevozpracující, papírenský a polygrafický průmysl je z pohledu celkové produkce jedenácté a z pohledu přidané hodnoty patnácté největší odvětví v celé ČR, tedy z tohoto pohledu jedno z těch průměrných. O málo významnější je z pohledu zahraničního obchodu. Z pohledu exportu jde o 8. největší a z pohledu importu o 12. odvětví v ČR.
I přes nárůst produktivity práce v odvětví Dřevozpracující, papírenský a polygrafický průmysl, který v ČR nastal mezi roky 2000-2010, je produktivita práce tohoto odvětví v ČR pouze na úrovni 39 % produktivity práce tohoto odvětví v EU27. To je o 14 procentních bodů méně, než jaká je celková produktivita práce celé ekonomiky ČR vůči produktivitě práce EU27. Nárůst produktivity práce, který byl v České republice v odvětví Dřevozpracující, papírenský a polygrafický průmysl nižší než růst celkové produkce, způsobil mezi roky 2000-2010 zvýšení počtu 36
zaměstnaných osob. Od roku 2000 se jejich počet zvýšil téměř o 6 tisíc, tedy o více než 4 %, a v roce 2010 v něm tak v ČR bylo zaměstnáno 134 tisíc osob. Podíl odvětví na celkové zaměstnanosti vzrostl oproti roku 2000 z 2,6 % na 2,7 %. Také díky tomuto růstu je v porovnání s ostatními zeměmi EU podíl odvětví Dřevozpracující, papírenský a polygrafický průmysl na celkové zaměstnanosti v ČR výrazně nadprůměrný, neboť v průměru EU činí stejný údaj jen 1,8 % z celkové zaměstnanosti.
V EU27 se celkový počet zaměstnaných v odvětví Dřevozpracující, papírenský a polygrafický průmysl mezi roky 2000 až 2010 snížil ze 4,8 na 4,0 milionu osob, tedy o 17 %. K tomuto snížení počtu zaměstnaných došlo proto, že v odvětví rostl objem produkce (ve stálých cenách) v průměru pouze o 0,2 % ročně, zatímco produktivita práce se zvyšovala v průměru o 2,1 % ročně. Do vývoje počtu zaměstnaných v odvětví značně zasáhla ekonomická krize. Zatímco v letech 2000-2008 se počet zaměstnaných v odvětví snižoval v průměru jen o 1,1 % ročně, v následujících letech to bylo v průměru o 4,3 % ročně. Ke snížení počtu zaměstnaných došlo mezi roky 2000 – 2010 také jak v Německu, tak i v USA. V Německu byl pokles počtu zaměstnaných více dynamický než v EU27 a činil 27 %, tj. 262 tisíc osob. V USA toto odvětví snížilo počet zaměstnaných o téměř 35 % a v roce 2010 v něm bylo zaměstnáno 2,1 milionu osob, tedy o 1,1 milionu méně než v roce 2000. Projekce vývoje odvětví Dřevozpracující, papírenský a polygrafický průmysl předpokládá, že v České republice celková produkce i přidaná hodnota do roku 2020 poroste. Průměrné roční tempo růstu pro celkovou produkci je očekáváno kolem 2,1 %, pro přidanou hodnotu to má být 2,0 %. Roční růst produktivity práce se očekává v tomto odvětví kolem 2,2 %, tedy o málo nižší, než mezi roky 20002010. V celku zemí EU27 je do roku 2020 očekáván v tomto odvětví pomalejší růst než v ČR. Celková produkce i přidaná hodnota odvětví by se měla zvyšovat přibližně o 1,1 % ročně. Produktivita práce by se měla zvyšovat v průměru o 1,9 % ročně. Důsledkem uvedených trendů v odvětví Dřevozpracující, papírenský a polygrafický průmysl bude v České republice změna trendu z růstu na postupný pokles počtu zaměstnaných. Tempo změny bude
37
podobné jako v letech 2000-2010. V roce 2020 má být v odvětví Dřevozpracující, papírenský a polygrafický průmysl zaměstnáno více než 131 tisíc osob, což je o 3 tisíce méně (tedy o téměř 2 %) než v roce 2010. Neznamená to však, že během příštích let nebude potřeba obsadit žádná nová pracovní místa. V odvětví totiž do roku 2020 v důsledku odchodu do důchodu opustí své pracovní místo zhruba 33 tisíc osob. Z nich bude mít asi 4 tisíce základní vzdělání, 15 tisíc střední vzdělání bez maturity, 10 tisíc střední vzdělání s maturitou a zhruba 5 tisíc terciární vzdělání. Do roku 2020 bude tedy v České republice v odvětví Dřevozpracující, papírenský a polygrafický průmysl potřeba nově obsadit zhruba 30 tisíc pracovních míst. V celku zemí EU27 je v tomto odvětví do roku 2020 očekáván pokračující, avšak méně dynamický než v předchozích letech, pokles počtu zaměstnaných osob. V roce 2020 by jich mělo být v EU27 v tomto odvětví zaměstnáno zhruba 3,7 milionů, což je oproti roku 2010 pokles o 7 %. V Německu by se měl do roku 2020 snížit počet zaměstnaných o 9,8 % a v roce 2020 se v tomto odvětví v Německu předpokládá 650 tisíc zaměstnaných osob. V USA je očekáván pokles méně dynamický. V roce 2020 by mělo být v USA v tomto odvětví 2,1 milionu zaměstnaných, tedy o 3,3 % méně než v roce 2010.
Profesní struktura V odvětví Dřevozpracující, papírenský a polygrafický průmysl jsou v ČR pouze 4 skupiny povolání, jejichž podíl přesahuje 5 % ze všech pracovních míst v odvětví. Žádná z nich však v odvětví nijak výrazně nedominuje. Největší skupinou povolání je Obsluha zařízení na zpracování dřeva a zařízení v papírnách (ISCO 814), která v ČR zahrnuje jen 11 % všech zaměstnaných. Ani žádná z dalších skupin povolání nemá nijak extrémní podíl. Proto má odvětví Dřevozpracující, papírenský a polygrafický průmysl jen velmi podprůměrnou profesní koncentraci. A to i přesto, že se za posledních 15 let mírně zvýšila. V EU je v tomto odvětví profesní koncentrace také jen velmi podprůměrná (dokonce nejnižší ze všech odvětví). Osoby s terciárním vzděláním jsou v ČR v tomto odvětví zaměstnány především v profesní skupině Umělečtí pracovníci, novináři a redaktoři (ISCO 245). Ta zahrnuje téměř 31 % ze všech osob s terciárním vzděláním. Dalších více než 9 % jsou Techničtí pracovníci v oblasti výpočetní techniky (ISCO 312), více než 8 % jsou Výkonní pracovníci umění a zábavy (ISCO 347), necelých 7 % jsou Vedoucí pracovníci výrobních, provozních a jiných dílčích celků velkých organizací a podniků (ISCO 122) a necelých 6 % jsou Vedoucí ředitelé malých podniků a organizací (ISCO 131). Těchto pět profesních skupin tak celkem zahrnuje téměř 61 % terciárně vzdělaných osob zaměstnaných v tomto odvětví a žádná další profesní skupina již nemá podíl vyšší než 5 %. V České republice pracovalo v roce 2010 v odvětví Dřevozpracující, papírenský a polygrafický průmysl ve skupině vysoce kvalifikovaných odborných povolání (ISCO 2), která převážně vyžadují terciární vzdělání, kolem 11,6 % ze všech zaměstnaných v odvětví (nárůst proti 8,6 % v roce 2000); v řídících povoláních (ISCO 1), mezi kterými je řada pracovních míst s požadavkem na terciární vzdělání, to bylo 7,3 % zaměstnaných v odvětví (nárůst proti 5,7 % v roce 2000); ve kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 3), u některých z nichž se požaduje terciární vzdělání, to bylo více než 16 % zaměstnaných (nárůst proti 10 % v roce 2000). Celkem tedy u nás v roce 2010 pracovalo v kvalifikovaných odborných povoláních 35,1 % ze všech zaměstnaných v odvětví, což oproti roku 2000 představovalo nárůst o 11,3 procentních bodů. V celku zemí EU27 v roce 2010 pracovalo v odvětví Dřevozpracující, papírenský a polygrafický průmysl v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 1-3) asi 37,3 % ze všech zaměstnaných v odvětví, což proti roku 2000 představovalo zvýšení o 8,4 procentních bodů. V Německu to bylo 37,5 %, tedy nárůst o 8,0 procentních bodů oproti roku 2000. V USA v roce 2010 pracovalo v této skupině povolání 27,8 % ze všech zaměstnaných.
38
Nejvýznamnější skupiny povolání v odvětví Dřevozpracující, papírenský a polygrafický průmysl: ISCO 814 Obsluha zařízení na zpracování dřeva a zařízení v papírnách ISCO 712 Stavební dělníci hlavní stavební výroby a pracovníci v příbuzných oborech ISCO 742 Zpracovatelé dřeva, truhláři a dělníci v příbuzných oborech ISCO 828 Montážní dělníci ISCO 825 Obsluha tiskárenských, knihvazačských strojů a strojů na výrobu předmětů z papíru ISCO 343 Odborní admistrativní pracovníci ISCO 311 Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech ISCO 824 Obsluha automatických nebo poloautomatických dřevoobráběcích strojů ISCO 131 Vedoucí ředitelé malých podniků a organizací ISCO 734 Polygrafové, knihvazači a pracovníci v příbuzných oborech /kromě obsluhy strojů/ Do roku 2020 se má v odvětví Dřevozpracující, papírenský a polygrafický průmysl v ČR nejvíce zvýšit počet zamněstnaných osob ve skupině povolání Vedoucí pracovníci univerzálních dílčích celků (ISCO 123). Jejich počet se oproti roku 2000 zvýší o 2,5 tisíce. O 2 tisíce více bude osob zaměstnaných ve skupině povolání Vedoucí pracovníci výrobních, provozních a jiných dílčích celků velkých organizací a podniků (ISCO 122). Naopak pokles počtu pracovních míst se očekává především pro Obsluhu zařízení na zpracování dřeva a zařízení v papírnách (ISCO 814), jejichž počet má klesnout o více než 4 tisíce. Přibližně o necelých 3,5 tisíce se sníží také počet osob ve skupině povolání Zpracovatelé dřeva, truhláři a dělníci v příbuzných oborech (ISCO 742). Předpokládá se, že do roku 2020 u nás v odvětví Dřevozpracující, papírenský a polygrafický průmysl vzroste podíl pracovníků ve skupině vysoce kvalifikovaných odborných povolání (ISCO 2) ze 11,6 % na 13,4 % ze všech zaměstnaných v odvětví; v řídících povoláních (ISCO 1) půjde o zvýšení ze 7,3 % na 10,9 % a v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 3), to bude růst ze 16,3 % na 21,1 % zaměstnaných v odvětví. Celkem se tedy podíl pracovních míst v kvalifikovaných odborných povoláních zvýší z 35,1 % na 45,4 % ze všech zaměstnaných v odvětví.
39
Evropská projekce předpokládá, že do roku 2020 se v zemích EU27 podíl pracovních míst v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 1-3) zvýší z 37,3 % na 42,8 %. Ve stejném období má v Německu dojít ke zvýšení této skupiny povolání z 37,5 % na 40,5 %. Podle americké projekce se jejich podíl sníží z 27,8 % na 26,2 % všech zaměstnaných v odvětví v USA.
Vzdělání zaměstnaných Struktura vzdělání zaměstnaných osob v odvětví je samozřejmě do značné míry ovlivněna historií a tradicemi vzdělávací politiky v každé zemi a vývojem jednotlivých úrovní školské soustavy, ale zároveň samozřejmě také odráží specifika daného odvětví, jeho postavení v ekonomice země a rozdílnou dynamiku i perspektivy. V uplynulých deseti letech se v odvětví Dřevozpracující, papírenský a polygrafický průmysl snížil podíl osob se základním vzděláním a i s vyučením a naopak se zvýšil podíl zaměstnaných s maturitou a s terciárním či vysokoškolským vzděláním, jejichž podíl se zvýšil ze 7,3 % na 12,0 % (v celé ekonomice v letech 2000-2010 vzrostl z 12,6 % na 18,4 % zaměstnaných). Mezi zaměstnanými s terciárním vzděláním nadále dominují vysokoškoláci s magisterským diplomem (tvoří 84 % všech vysokoškoláků v odvětví), ale stále jen malý podíl představují absolventi vyšších odborných škol (VOŠ) nebo bakalářského studia (ti tvoří necelých 12 % odvětví).
Průměrná délka vzdělávání v odvětví u nás v roce 2010 činila 12,5 roku, což je oproti roku 2000 nárůst o 0,5 roku, tedy o 4,4 %. I díky tomuto zvýšení vzrostl poměr průměrné délky vzdělání v odvětví k průměrné délce vzdělání v celé české ekonomice z 96 % v roce 2000 na 97 % v roce 2010 (tempo zvyšování vzdělání činilo v celé ekonomice 3,4 % a bylo tak o něco nižší, než v odvětví). V České republice tedy Dřevozpracující, papírenský a polygrafický průmysl patří mezi odvětví s mírně podprůměrnou úrovní vzdělání v ČR. Podobně jako i v dalších odvětvích je v ČR v porovnání se zeměmi EU27 a s USA v tomto odvětví zaměstnán podstatně vyšší podíl pracovníků se středním vzděláním a naopak nižší podíl jak se základním, tak i s terciárním vzděláním. Také díky do určité míry podobné vzdělávací historii a soustavě 40
jsme na tom srovnatelně s Německem, kde v odvětví stejně jako u nás dominuje vysoký podíl středoškoláků. Dále je třeba si povšimnout, že v průměru je v zahraničí v tomto odvětví vyšší podíl vysokoškoláků (zatímco v Německu jich je v tomto odvětví 20 %, tedy podobně jako u nás, v EU je jich 25 % a v USA dokonce 26 %), avšak s tím rozdílem, že v některých zemích převažují stejně jako u nás magistři (například v Bulharsku, Slovinsku, Polsku, Estonsku, Belgii, Nizozemsku či Německu), zatímco v jiných bakaláři (například v Kypru, Portugalsku, Slovensku, USA, Spojeném království, Řecku, Maďarsku, Irsku, Švédsku, Španělsku nebo Dánsku) nebo dokonce absolventi krátkého odborného terciárního vzdělání (například ve Francii či Finsku).
V průměru zemí EU27 se délka vzdělání v letech 2000-2010 zvýšila z 12,4 roku na 12,9 roku, tedy o 4,5 %. To je rychlejší růst než v celé evropské ekonomice, kde byl zaznamenán růst o 3,9 % (tedy podobný jako v naší ekonomice). Důsledkem toho bylo, že průměrná délka vzdělání v odvětví dosáhla téměř 98 % úrovně vzdělání v celé ekonomice EU27. Rovněž v Německu se průměrná délka vzdělání osob zaměstnaných v odvětví zvýšila, a to na 12,8 roku, což představovalo růst o 1,2 %. Vzhledem k tomu, že v celé německé ekonomice se průměrná délka vzdělání zvýšila o 1,3 %, snížil se poměr mezi délkou vzdělání v odvětví a v celé ekonomice na 95 %. Nejvýznamnější vzdělanostní skupinou v odvětví Dřevozpracující, papírenský a polygrafický průmysl v ČR jsou z hlediska stupně a oboru vzdělání osoby se středoškolským nematuritním vzděláním v technických oborech, které tvoří téměř 38 % všech zaměstnaných v odvětví. Dalších více než 12 % zaměstnaných tvoří osoby se středoškolským maturitním vzděláním v technických oborech, téměř 9 % osoby se základním vzděláním, více než 6 % osoby se středoškolským maturitním vzděláním v ekonomických oborech a více než 4 % osoby se středoškolským všeobecným maturitním vzděláním. V celé EU jsou v průměru největší vzdělanostní skupinou rovněž osoby se středoškolským vzděláním v technických oborech. V podrobnějším členění oborů, jejichž absolventi představují alespoň 3 % ze všech vysokoškoláků v odvětví, jsou nejvýrazněji zastoupeni vysokoškoláci v deseti oborech (viz následující tabulka). Vysokoškoláci zaměstnaní v tomto odvětví zhruba stejně často jako vysokoškoláci v celé ekonomice (viz sloupec Celkem v následující tabulce) považují za vhodný výhradně vystudovaný nebo příbuzný 41
obor. Více než 26 % z nich se naopak vyslovilo, že je vhodný zcela jiný než vystudovaný obor, případně že není oborová specializace vůbec zapotřebí.
Kvalifikační požadavky pracovních míst V České republice v roce 2010 v odvětví Dřevozpracující, papírenský a polygrafický průmysl pracovalo více než 13 tisíc osob (tedy 12 %) s terciárním vzděláním. Počet míst, která vyžadovala terciární vzdělání, bylo v odvětví 9 tisíc, tedy o 32,8 % méně než terciárně vzdělaných osob. Počet takových pracovních míst, na kterých však pracují osoby s nižším vzděláním, je necelý 1 tisíc, tedy jen necelé 1 %. To je nižší podíl než na úrovni celé české ekonomiky. Pochopitelným důsledkem uvedené poziční nerovnováhy v odvětví je to, že přibližně 33 % vysokoškoláků pracuje na místech, která vysokoškolské vzdělání nevyžadují. V zemích EU27 v roce 2010 pracovalo v odvětví více než 1 milion osob s terciárním vzděláním, což bylo 25,1 % ze všech zaměstnaných. Mezinárodní srovnávací projekty však zároveň ukázaly, že v odvětví je kolem 671 tisíc pracovních míst, která vyžadují tradiční dlouhé vysokoškolské vzdělání (magisterské nebo doktorské), dále asi 5 tisíc pracovních míst, jimž by nejlépe vyhovovalo bakalářské vzdělání, a dalších zhruba 760 tisíc pracovních míst, vyžadujících nějakou podobu krátkého odborného vzdělání terciárního typu. Celkově tedy jde o 1,4 milionu pracovních míst, přibližně 36 % z celého odvětví, která by měla být obsazena osobami s terciárním vzděláním, především však kratšího typu. Kolem 31 % těchto pracovních míst je však obsazena osobami s nižším, než terciárním vzděláním. Důsledek toho je ovšem zřejmý: přestože je v odvětví více vhodných pracovních míst než osob s vyšším vzděláním, zhruba 2 % osob s terciárním vzděláním pracuje na místech, která terciární vzdělání nevyžadují. V Německu pracovalo v roce 2010 v odvětví celkem více než 149 tisíc (tedy 21 %) osob s terciárním vzděláním. Podle výzkumu BIBB je však pro ně v tomto odvětví pouze necelých 110 tisíc pracovních míst, na nichž se požaduje vysokoškolské vzdělání (Fachhochschul-/Universitätsabschluss). Většina osob pracujících na pracovních místech, která vyžadují terciární vzdělání, toto vzdělání také skutečně má. I přesto necelých 33 % těchto pracovních míst je obsazeno osobami s nižším vzděláním. Vzhledem k uvedeným skutečnostem, pracuje v odvětví téměř 51 % osob s terciárním vzděláním na pozicích, kde postačuje nižší vzdělání. Jiný obrázek poskytují poslední údaje amerického Ministerstva práce a Úřadu pro statistiku práce z roku 2011 o nejčastěji požadovaném vzdělání pro výkon povolání (Typical education needed for entry). Také v USA je v tomto odvětví nejčastěji požadováno středoškolské vzdělání (High school diploma or equivalent), které vyžaduje více než 70 % pracovních míst. Z hlediska terciárního vzdělání se v tomto odvětví u téměř 12 % pracovních míst požaduje bakalářské vzdělání (Bachelor’s degree) a u
42
více než 2 % krátké terciární vzdělání (Associate’s degree). Magisterské (Master’s degree) nebo ještě vyšší (Professional or doctoral degree) není vyžadováno vůbec. Skutečné vzdělání Američanů pracujících v tomto odvětví je oproti kvalifikačním požadavkům poněkud posunuto. Krátké terciární vzdělání má v tomto odvětví více než 7 % zaměstnaných, bakalářské vzdělání dosáhlo v tomto odvětví téměř 15 % zaměstnaných a více než 4 % má magisterské či doktorandské vzdělání. Dalších 74 % zaměstnaných má nižší než vysokoškolské vzdělání. Úroveň kvalifikačních požadavků předurčuje především profesní struktura pracovních míst v odvětví, ale také tradice spojené s přiřazování určitých typů vzdělání k povolání a míry strukturálního a pozičního nesouladu panující v dané zemi. Převedení těchto jen velice obtížně srovnatelných ukazatelů do mezinárodní úrovně (na osmistupňové škále EQF) však v každém případě ukazuje, že v odvětví Dřevozpracující, papírenský a polygrafický průmysl převládají pracovní místa požadující střední a nižší střední úroveň kvalifikace; více než polovina pracovních míst se nachází ve 2. až 5. úrovni kvalifikační náročnosti. Podíl tří nejvyšších úrovní kvalifikační náročnosti (stupně 6 až 8), které většinou vyžadují terciární vzdělání, se v odvětví v posledním desetiletí zvýšil z 14 % v roce 2000 na 18 % v roce 2010. Celková úroveň kvalifikačních požadavků pracovních míst v České republice se v odvětví za posledních 10 let mírně zvýšila, oproti roku 2000 vzrostla o 0,23 bodu a v roce 2010 činila 3,69 bodu (na osmistupňové škále). Je to o 0,42 bodu méně, než je kvalifikační náročnost všech pracovních míst v celé ČR. V EU27 v roce 2010 v tomto odvětví úroveň kvalifikačních požadavků činila 3,95 bodu, což je o 0,22 bodu méně než jsou kvalifikační požadavky všech míst v EU27, ale o 0,26 bodu více než v tomto odvětví u nás.
V příštích 10 letech se v odvětví očekává rychlejší tempo zvyšování kvalifikačních požadavků pracovních míst než doposud. Do roku 2020 se kvalifikační náročnost v odvětví má zvýšit o 0,53 bodu. Jde o rychlejší nárůst, než jaký nastane v celé české ekonomice. Podíl pracovních míst nejvyšší kvalifikační náročnosti (stupně 6 až 8), vyžadujících většinou terciární vzdělání, se zvýší z 18 % v roce 2010 na 29 % v roce 2020.
43
Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Vymezení odvětví Do skupiny odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl patří čtyři odvětví mezinárodní klasifikace NACE. Největším z nich je Výroba chemických látek a chemických přípravků (NACE kód 20), kde pracuje v České republice 65 % ze všech zaměstnaných z celé skupiny odvětví. Dalších 25 % pracuje v odvětví Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků (NACE kód 21) a 8 % v odvětví Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů (NACE kód 19). Nejmenším odvětvím je Ostatní zpracovatelský průmysl (NACE kód 32), kde pracuje pouze 2 % zaměstnaných. Největším pododvětvím je Výroba farmaceutických přípravků (NACE kód 21.20), zahrnující 16 % všech zaměstnaných z celé skupiny odvětví. Dalších 9 % tvoří pododvětví Výroba nátěrových barev, laků a jiných nátěrových materiálů, tiskařských barev a tmelů (NACE kód 20.30), 9 % pododvětví Výroba jiných základních anorganických chemických látek (NACE kód 20.13), 9 % pododvětví Výroba základních farmaceutických výrobků (NACE kód 21.10), 8 % pododvětví Výroba ostatních chemických výrobků jinde neuvedených (NACE kód 20.59), 8 % pododvětví Výroba mýdel a detergentů, čisticích a lešticích prostředků (NACE kód 20.41), 7 % pododvětví Výroba rafinovaných ropných produktů (NACE kód 19.20) a 5 % pododvětví Výroba plastů v primárních formách (NACE kód 20.16). Posledním pododvětvím zahrnutým do této skupiny odvětví s podílem zaměstnaných vyšším než 5 % je Výroba parfémů a toaletních přípravků (NACE kód 20.42).
Ekonomika a zaměstnanost Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl je z pohledu celkové produkce dvanácté a z pohledu přidané hodnoty sedmnácté největší odvětví v celé ČR, tedy z tohoto pohledu jedno z těch průměrných. Mnohem významnější je z pohledu zahraničního obchodu. Z pohledu exportu jde o 6. největší a z pohledu importu dokonce o 2. odvětví v ČR.
I přes nárůst produktivity práce v odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl, který v ČR nastal mezi roky 2000-2010, je produktivita práce tohoto odvětví v ČR pouze na úrovni 36 % produktivity práce tohoto odvětví v EU27. To je o 16 procentních bodů méně, než jaká je celková produktivita práce celé ekonomiky ČR vůči produktivitě práce EU27.
44
Neboť nárůst produktivity práce byl v České republice v odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl vyšší než růst celkové produkce, došlo mezi roky 2000-2010 ke snížení počtu zaměstnaných osob. Od roku 2000 se jejich počet snížil o 10 tisíc, tedy o 19 %, a v roce 2010 v něm tak v ČR bylo zaměstnáno 42 tisíc osob. Podíl odvětví na celkové zaměstnanosti se snížil oproti roku 2000 z 1,1 % na 0,8 %. I díky tomuto snížení je v porovnání s ostatními zeměmi EU podíl odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl na celkové zaměstnanosti v ČR mírně podprůměrný, neboť v průměru EU činí stejný údaj 0,9 % z celkové zaměstnanosti.
V EU27 se celkový počet zaměstnaných v odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl mezi roky 2000 až 2010 snížil z 2,3 na 1,9 milionu osob, tedy o 16 %. K tomuto snížení počtu zaměstnaných došlo proto, že v odvětví rostl objem produkce (ve stálých cenách) v průměru pouze o 1,1 % ročně, zatímco produktivita práce se zvyšovala v průměru o 2,9 % ročně. Pokles počtu zaměstnaných ještě umocnila ekonomická krize. Zatímco v letech 2000-2008 se počet zaměstnaných v odvětví snižoval v průměru o 1,2 % ročně, v následujících letech to byl ještě prudší pokles, který činil v průměru o 3,0 % ročně. Ke snížení počtu zaměstnaných došlo mezi roky 2000 – 2010 také jak v Německu, tak i v USA. V Německu byl pokles počtu zaměstnaných více dynamický než v EU27 a činil 19 %, tj. 103 tisíc osob. V USA toto odvětví snížilo počet zaměstnaných o téměř 19 % a v roce 2010 v něm bylo zaměstnáno 898 tisíc osob, tedy o 206 tisíc méně než v roce 2000. Projekce vývoje odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl předpokládá, že v České republice celková produkce i přidaná hodnota do roku 2020 poroste. Průměrné roční tempo růstu pro celkovou produkci je očekáváno kolem 1,3 %, pro přidanou hodnotu to má být 3,1 %. Roční růst produktivity práce se očekává v tomto odvětví kolem 2,4 %, tedy o málo nižší, než mezi roky 20002010. V celku zemí EU27 je do roku 2020 očekáván v tomto odvětví pomalejší růst než v ČR. Celková produkce odvětví by se měla zvyšovat přibližně o 1,6 % ročně a přidaná hodnota o 1,9 % ročně. Produktivita práce by se měla zvyšovat v průměru o 2,1 % ročně.
45
Důsledkem uvedených trendů v odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl bude v České republice změna trendu z poklesu na postupný růst počtu zaměstnaných. Tempo změny bude však nižší než v letech 2000-2010. V roce 2020 má být v odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl zaměstnáno více než 45 tisíc osob, což je o 3 tisíce více (tedy o téměř 7 %) než v roce 2010. Neznamená to však, že během příštích let bude potřeba obsadit pouze těchto 3 tisíce nových pracovních míst. V odvětví totiž do roku 2020 v důsledku odchodu do důchodu opustí své pracovní místo zhruba 15 tisíc osob. Z nich budou mít asi 2 tisíce základní vzdělání, 7 tisíc střední vzdělání bez maturity, 5 tisíc střední vzdělání s maturitou a zhruba 2 tisíce terciární vzdělání. Do roku 2020 bude tedy v České republice v odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl potřeba nově obsadit zhruba 18 tisíc pracovních míst. V celku zemí EU27 je v tomto odvětví do roku 2020 očekáván pokračující, avšak méně dynamický než v předchozích letech, pokles počtu zaměstnaných osob. V roce 2020 by jich mělo být v EU27 v tomto odvětví zaměstnáno zhruba 1,9 milionů, což je oproti roku 2010 pokles o 1,4 %. V Německu by se měl do roku 2020 snížit počet zaměstnaných o 3,3 % a v roce 2020 se v tomto odvětví v Německu předpokládá 425 tisíc zaměstnaných osob. V USA je očekáván pokles více dynamický. V roce 2020 by mělo být v USA v tomto odvětví 828 tisíc zaměstnaných, tedy o 7,8 % méně než v roce 2010.
Profesní struktura V odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl jsou v ČR pouze 4 skupiny povolání, jejichž podíl přesahuje 5 % ze všech pracovních míst v odvětví. Žádná z nich však v odvětví nijak výrazně nedominuje. Největší skupinou povolání jsou Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech (ISCO 311), kteří v ČR zahrnují 13 % všech zaměstnaných. Žádná z dalších skupin povolání nemá nijak extrémní podíl. Proto má odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl velmi podprůměrnou (dokonce nejnižší ze všech odvětví) profesní koncentraci. A to i přesto, že se za posledních 15 let mírně zvýšila. V EU je v tomto odvětví profesní koncentrace také jen velmi podprůměrná. Osoby s terciárním vzděláním jsou v ČR v tomto odvětví zaměstnány především v profesní skupině Odborní pracovníci - zprostředkovatelé obchodních a finančních transakcí (ISCO 341). Ta zahrnuje více než 14 % ze všech osob s terciárním vzděláním. Dalších více než 9 % jsou Vedoucí ředitelé malých podniků a organizací (ISCO 131), téměř 9 % jsou Vedoucí pracovníci výrobních, provozních a jiných dílčích celků velkých organizací a podniků (ISCO 122), necelých 9 % jsou Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech (ISCO 311) a více než 8 % jsou Vědci a odborníci ve fyzikálních, chemických a příbuzných oborech (ISCO 211). Těchto pět profesních skupin tak celkem zahrnuje více než 49 % terciárně vzdělaných osob zaměstnaných v tomto odvětví a žádná další profesní skupina již nemá podíl vyšší než 8 %. V České republice pracovalo v roce 2010 v odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl ve skupině vysoce kvalifikovaných odborných povolání (ISCO 2), která převážně vyžadují terciární vzdělání, kolem 9,8 % ze všech zaměstnaných v odvětví (pokles proti 12,9 % v roce 2000); v řídících povoláních (ISCO 1), mezi kterými je řada pracovních míst s požadavkem na terciární vzdělání, to bylo 10,6 % zaměstnaných v odvětví (nárůst proti 5,6 % v roce 2000); ve kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 3), u některých z nichž se požaduje terciární vzdělání, to bylo téměř 32 % zaměstnaných (nárůst proti 24 % v roce 2000). Celkem tedy u nás v roce 2010 pracovalo v kvalifikovaných odborných povoláních 52,3 % ze všech zaměstnaných v odvětví, což oproti roku 2000 představovalo nárůst o 9,6 procentních bodů. V celku zemí EU27 v roce 2010 pracovalo v odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 1-3) asi 50,3 % ze všech zaměstnaných v odvětví, což proti roku 2000 představovalo zvýšení o 6,3 procentních bodů. V Německu to bylo 48,7 %, tedy nárůst o 5,4 procentních bodů oproti roku 2000. V USA v roce 2010 pracovalo v této skupině povolání 42,4 % ze všech zaměstnaných.
46
Nejvýznamnější skupiny povolání v odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl: ISCO 311 Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech ISCO 343 Odborní admistrativní pracovníci ISCO 828 Montážní dělníci ISCO 815 Obsluha zařízení při chemické výrobě ISCO 122 Vedoucí pracovníci výrobních, provozních a jiných dílčích celků velkých organizací a podniků ISCO 822 Obsluha strojů na výrobu chemických výrobků ISCO 413 Úředníci ve skladech, v dopravě a v přepravě ISCO 722 Kováři, nástrojaři, zámečníci a pracovníci v příbuzných oborech ISCO 341 Odborní pracovníci - zprostředkovatelé obchodních a finančních transakcí ISCO 123 Vedoucí pracovníci univerzálních dílčích celků Do roku 2020 se má v odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl v ČR nejvíce zvýšit počet zamněstnaných osob ve skupině povolání Vedoucí pracovníci výrobních, provozních a jiných dílčích celků velkých organizací a podniků (ISCO 122). Jejich počet se oproti roku 2000 zvýší o téměř 2,5 tisíce. O přibližně 1,5 tisíce více bude osob zaměstnaných ve skupině povolání Odborní administrativní pracovníci (ISCO 343) a Vedoucí pracovníci univerzálních dílčích celků (ISCO 123) a o tisíc vzroste i počet počet osob ve skupině povolání Odborní pracovníci - zprostředkovatelé obchodních a finančních transakcí (ISCO 341). Naopak pokles počtu pracovních míst se očekává především pro tři skupiny povolání. Jde o skupiny Kováři, nástrojaři, zámečníci a pracovníci v příbuzných oborech (ISCO 722), Obsluha zařízení při chemické výrobě (ISCO 815) a také Vědci a odborníci ve fyzikálních, chemických a příbuzných oborech (ISCO 211). Jejich počet má klesnout o vždy o necelý jeden tisíc. Předpokládá se, že do roku 2020 u nás v odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl poklesne podíl pracovníků ve skupině vysoce kvalifikovaných odborných povolání (ISCO 2) z 9,8 % na 7,2 % ze všech zaměstnaných v odvětví; v řídících povoláních (ISCO 1) půjde o zvýšení ze 10,6 % na 47
18,5 % a v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 3), to bude růst ze 31,9 % na 37,5 % zaměstnaných v odvětví. Celkem se tedy podíl pracovních míst v kvalifikovaných odborných povoláních zvýší z 52,3 % na 63,2 % ze všech zaměstnaných v odvětví. Evropská projekce předpokládá, že do roku 2020 se v zemích EU27 podíl pracovních míst v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 1-3) zvýší z 50,3 % na 55,3 %. Ve stejném období má v Německu dojít ke zvýšení této skupiny povolání z 48,7 % na 53,8 %. Podle americké projekce se jejich podíl zvýší z 42,4 % na 43,7 % všech zaměstnaných v odvětví v USA.
Vzdělání zaměstnaných Struktura vzdělání zaměstnaných osob v odvětví je samozřejmě do značné míry ovlivněna historií a tradicemi vzdělávací politiky v každé zemi a vývojem jednotlivých úrovní školské soustavy, ale zároveň samozřejmě také odráží specifika daného odvětví, jeho postavení v ekonomice země a rozdílnou dynamiku i perspektivy. V uplynulých deseti letech se v odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl snížil podíl osob se základním vzděláním i s vyučením a naopak se zvýšil podíl zaměstnaných s maturitou a s terciárním či vysokoškolským vzděláním, jejichž podíl se zvýšil z 11,7 % na 16,2 % (v celé ekonomice v letech 2000-2010 vzrostl z 12,6 % na 18,4 % zaměstnaných). Mezi zaměstnanými s terciárním vzděláním nadále dominují vysokoškoláci s magisterským diplomem (tvoří 78 % všech vysokoškoláků v odvětví), ale stále jen malý podíl představují absolventi vyšších odborných škol (VOŠ), bakalářského studia nebo doktorandského studia. Každá tato skupina tvoří kolem 7 % zaměstnaných vysokoškoláků v odvětví.
Průměrná délka vzdělávání v odvětví u nás v roce 2010 činila 12,8 roku, což je oproti roku 2000 nárůst o 0,5 roku, tedy o 4,4 %. I díky tomuto zvýšení vzrostl poměr průměrné délky vzdělání v odvětví k průměrné délce vzdělání v celé české ekonomice z 98 % v roce 2000 na 99 % v roce 2010 (tempo zvyšování vzdělání činilo v celé ekonomice 3,4 % a bylo tak o něco nižší, než v odvětví). V České republice tedy Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl patří mezi odvětví s průměrnou úrovní vzdělání v ČR. 48
Podobně jako i v dalších odvětvích je v ČR v porovnání se zeměmi EU27 a s USA v tomto odvětví zaměstnán podstatně vyšší podíl pracovníků se středním vzděláním a naopak nižší podíl jak se základním, tak i s terciárním vzděláním. Také díky do určité míry podobné vzdělávací historii a soustavě jsme na tom srovnatelně s Německem, kde v odvětví stejně jako u nás dominuje vysoký podíl středoškoláků. Dále je třeba si povšimnout, že v průměru je v zahraničí v tomto odvětví podstatně vyšší – přibližně o 10 procentních bodů – podíl vysokoškoláků (v Německu jich je v tomto odvětví 32 %, v EU je jich 49 % a v USA 36 %), avšak s tím rozdílem, že v některých zemích převažují stejně jako u nás magistři (například v Slovinsku, Bulharsku, USA, Polsku, Portugalsku, Španělsku či Dánsku), zatímco v jiných bakaláři (například v Kypru, Řecku, Estonsku, Slovensku, Belgii, Nizozemsku, Spojeném království, Finsku, Maďarsku nebo Irsku) nebo dokonce absolventi krátkého odborného terciárního vzdělání (například ve Francii, Švédsku či Německu).
V průměru zemí EU27 se délka vzdělání v letech 2000-2010 zvýšila z 13,2 roku na 13,8 roku, tedy o 4,7 %. To je rychlejší růst než v celé evropské ekonomice, kde byl zaznamenán růst o 3,9 % (tedy podobný jako v naší ekonomice). Důsledkem toho bylo, že průměrná délka vzdělání v odvětví dosáhla téměř 105 % úrovně vzdělání v celé ekonomice EU27. Rovněž v Německu se průměrná délka vzdělání osob zaměstnaných v odvětví zvýšila, a to na 13,6 roku, což představovalo růst o 2,3 %. Vzhledem k tomu, že v celé německé ekonomice se průměrná délka vzdělání zvýšila o 1,3 %, zvýšil se poměr mezi délkou vzdělání v odvětví a v celé ekonomice na 102 %. Nejvýznamnější vzdělanostní skupinou v odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl v ČR jsou z hlediska stupně a oboru vzdělání osoby se středoškolským nematuritním vzděláním v technických oborech, které tvoří téměř 28 % všech zaměstnaných v odvětví. Dalších více než 14 % zaměstnaných tvoří osoby se středoškolským maturitním vzděláním v technických oborech, více než 7 % osoby se středoškolským maturitním vzděláním v přírodovědných oborech, téměř 7 % osoby se základním vzděláním a více než 6 % osoby se středoškolským maturitním vzděláním v ekonomických oborech. V celé EU jsou v průměru největší vzdělanostní skupinou rovněž osoby se středoškolským vzděláním v technických oborech.
49
V podrobnějším členění oborů, jejichž absolventi představují alespoň 3 % ze všech vysokoškoláků v odvětví, jsou nejvýrazněji zastoupeni vysokoškoláci v šesti oborech (viz následující tabulka). Vysokoškoláci zaměstnaní v tomto odvětví zhruba stejně často jako vysokoškoláci v celé ekonomice (viz sloupec Celkem v následující tabulce) považují za vhodný výhradně vystudovaný nebo příbuzný obor. Zhruba 21 % z nich se naopak vyslovilo, že je vhodný zcela jiný než vystudovaný obor, případně že není oborová specializace vůbec zapotřebí.
Kvalifikační požadavky pracovních míst V České republice v roce 2010 v odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl pracovalo necelých 9 tisíc osob (tedy 16,2 %) s terciárním vzděláním. Počet míst, která vyžadovala terciární vzdělání, bylo v odvětví více než 9 tisíc, tedy o 4,9 % více než terciárně vzdělaných osob. Počet takových pracovních míst, na kterých však pracují osoby s nižším vzděláním, je více než 2 tisíce, tedy více než 24 %. To je vyšší podíl než na úrovni celé české ekonomiky. Pochopitelným důsledkem uvedené poziční nerovnováhy v odvětví je to, že přibližně 21 % vysokoškoláků pracuje na místech, která vysokoškolské vzdělání nevyžadují. V zemích EU27 v roce 2010 pracovalo v odvětví více než 747 tisíc osob s terciárním vzděláním, což bylo 38,6 % ze všech zaměstnaných. Mezinárodní srovnávací projekty však zároveň ukázaly, že v odvětví je kolem 7 tisíc pracovních míst, která vyžadují tradiční dlouhé vysokoškolské vzdělání (magisterské nebo doktorské), dále asi 401 tisíc pracovních míst, jimž by nejlépe vyhovovalo bakalářské vzdělání, a dalších zhruba 264 tisíc pracovních míst, vyžadujících nějakou podobu krátkého odborného vzdělání terciárního typu. Celkově tedy jde o 672 tisíc pracovních míst, přibližně 35 % z celého odvětví, která by měla být obsazena osobami s terciárním vzděláním, především však kratšího typu. Kolem 43 % těchto pracovních míst je však obsazena osobami s nižším, než terciárním vzděláním. Důsledek toho je ovšem zřejmý: v odvětví je méně vhodných pracovních míst než osob s vyšším vzděláním a navíc některá z nich jsou obsazena osobami s nižším než terciárním vzděláním. Celkově tak v tomto odvětví zhruba 49 % osob s terciárním vzděláním pracuje na místech, která terciární vzdělání nevyžadují. V Německu pracovalo v roce 2010 v odvětví celkem téměř 141 tisíc (tedy 32 %) osob s terciárním vzděláním. Podle výzkumu BIBB je však pro ně v tomto odvětví pouze necelých 73 tisíc pracovních míst, na nichž se požaduje vysokoškolské vzdělání (Fachhochschul-/Universitätsabschluss). Většina osob pracujících na pracovních místech, která vyžadují terciární vzdělání, toto vzdělání také skutečně má. Pouze necelých 5 % těchto pracovních míst je obsazeno osobami s nižším vzděláním. Vzhledem k uvedeným skutečnostem, pracuje v odvětví více než 51 % osob s terciárním vzděláním na pozicích, kde postačuje nižší vzdělání. Jiný obrázek poskytují poslední údaje amerického Ministerstva práce a Úřadu pro statistiku práce z roku 2011 o nejčastěji požadovaném vzdělání pro výkon povolání (Typical education needed for entry). Také v USA je v tomto odvětví nejčastěji požadováno středoškolské vzdělání (High school diploma or equivalent), které vyžaduje téměř 63 % pracovních míst. Z hlediska terciárního vzdělání se 50
v tomto odvětví u více než 21 % pracovních míst požaduje bakalářské vzdělání (Bachelor’s degree) a u více než 5 % krátké terciární vzdělání (Associate’s degree). Magisterské (Master’s degree) nebo ještě vyšší (Professional or doctoral degree) je vyžadováno dohromady jen na necelých 3 % pracovních míst. Skutečné vzdělání Američanů pracujících v tomto odvětví je oproti kvalifikačním požadavkům poněkud posunuto. Krátké terciární vzdělání má v tomto odvětví téměř 8 % zaměstnaných, bakalářské vzdělání dosáhlo v tomto odvětví více než 18 % zaměstnaných a téměř 10 % má magisterské či doktorandské vzdělání. Dalších 64 % zaměstnaných má nižší než vysokoškolské vzdělání. Úroveň kvalifikačních požadavků předurčuje především profesní struktura pracovních míst v odvětví, ale také tradice spojené s přiřazování určitých typů vzdělání k povolání a míry strukturálního a pozičního nesouladu panující v dané zemi. Převedení těchto jen velice obtížně srovnatelných ukazatelů do mezinárodní úrovně (na osmistupňové škále EQF) však v každém případě ukazuje, že v odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl převládají pracovní místa požadující střední a nižší střední úroveň kvalifikace; více než polovina pracovních míst se nachází ve 2. až 5. úrovni kvalifikační náročnosti. Podíl tří nejvyšších úrovní kvalifikační náročnosti (stupně 6 až 8), které většinou vyžadují terciární vzdělání, se v odvětví v posledním desetiletí zvýšil z 25 % v roce 2000 na 26 % v roce 2010. Celková úroveň kvalifikačních požadavků pracovních míst v České republice se v odvětví za posledních 10 let mírně zvýšila, oproti roku 2000 vzrostla o 0,10 bodu a v roce 2010 činila 4,11 bodu (na osmistupňové škále). Je to o 0 bodu méně, než je kvalifikační náročnost všech pracovních míst v celé ČR. V EU27 v roce 2010 v tomto odvětví úroveň kvalifikačních požadavků činila 4,46 bodu, což je o 0,29 bodu více než jsou kvalifikační požadavky všech míst v EU27 a o 0,36 bodu více než v tomto odvětví u nás.
V příštích 10 letech se v odvětví očekává rychlejší tempo zvyšování kvalifikačních požadavků pracovních míst než doposud. Do roku 2020 se kvalifikační náročnost v odvětví má zvýšit o 0,63 bodu. Jde o rychlejší nárůst, než jaký nastane v celé české ekonomice. Podíl pracovních míst nejvyšší kvalifikační náročnosti (stupně 6 až 8), vyžadujících většinou terciární vzdělání, se zvýší z 26 % v roce 2010 na 39 % v roce 2020.
51
Výroba pryžových a plastových výrobků Vymezení odvětví Do skupiny odvětví Výroba pryžových a plastových výrobků patří pouze dvě odvětví mezinárodní klasifikace NACE. Větší z nich je Výroba pryžových a plastových výrobků (NACE kód 22). V něm pracuje 97 % ze všech zaměstnaných v této skupině odvětví. Ostatní, tedy 3 %, pracují v odvětví Ostatní zpracovatelský průmysl (NACE kód 32). Největším pododvětvím je Výroba ostatních plastových výrobků (NACE kód 22.29), zahrnující 30 % všech zaměstnaných z celé skupiny odvětví. Dalších 19 % tvoří pododvětví Výroba plastových výrobků pro stavebnictví (NACE kód 22.23), 13 % pododvětví Výroba pryžových plášťů a duší; protektorování pneumatik (NACE kód 22.11), 12 % pododvětví Výroba plastových desek, fólií, hadic, trubek a profilů (NACE kód 22.21) a 12 % pododvětví Výroba plastových obalů (NACE kód 22.22). Posledním pododvětvím zahrnutým do této skupiny odvětví s podílem zaměstnaných vyšším než 5 % je Výroba ostatních pryžových výrobků (NACE kód 22.19).
Ekonomika a zaměstnanost Výroba pryžových a plastových výrobků je z pohledu celkové produkce třinácté a z pohledu přidané hodnoty dvanácté největší odvětví v celé ČR, tedy z tohoto pohledu jedno z těch průměrných. O něco více je významné z pohledu zahraničního obchodu. Z pohledu exportu jde o 7. největší a z pohledu importu o 10. odvětví v ČR.
I díky nárůstu produktivity práce v odvětví Výroba pryžových a plastových výrobků, který v ČR nastal mezi roky 2000-2010, je produktivita práce tohoto odvětví v ČR na úrovni 63 % produktivity práce tohoto odvětví v EU27. To je o 10 procentních bodů více, než jaká je celková produktivita práce celé ekonomiky ČR vůči produktivitě práce EU27. Nárůst produktivity práce, který byl v České republice v odvětví Výroba pryžových a plastových výrobků nižší než růst celkové produkce, způsobil mezi roky 2000-2010 zvýšení počtu zaměstnaných osob. Od roku 2000 se jejich počet zvýšil o 21 tisíc, tedy o 37 %, a v roce 2010 v něm tak v ČR bylo zaměstnáno 80 tisíc osob. Podíl odvětví na celkové zaměstnanosti vzrostl oproti roku 2000 z 1,2 % na 1,6 %. Také díky tomuto růstu je v porovnání s ostatními zeměmi EU podíl odvětví Výroba pryžových a plastových
52
výrobků na celkové zaměstnanosti v ČR výrazně nadprůměrný (dokonce nejvyšší ze všech zemí EU27), neboť v průměru EU činí stejný údaj jen 0,7 % z celkové zaměstnanosti.
V EU27 se celkový počet zaměstnaných v odvětví Výroba pryžových a plastových výrobků mezi roky 2000 až 2010 snížil z 1,8 na 1,7 milionu osob, tedy o 6 %. K tomuto snížení počtu zaměstnaných došlo proto, že v odvětví rostl objem produkce (ve stálých cenách) v průměru pouze o 1 % ročně, zatímco produktivita práce se zvyšovala v průměru o 1,6 % ročně. Do vývoje počtu zaměstnaných v odvětví značně zasáhla ekonomická krize. Zatímco v letech 2000-2008 se počet zaměstnaných v odvětví zvyšoval, ačkoliv jen v průměru o 0,1 % ročně, v následujících letech nastalo snížení a to v průměru o 3,4 % ročně. Ke snížení počtu zaměstnaných došlo mezi roky 2000 – 2010 také jak v Německu, tak i v USA. V Německu byl pokles počtu zaměstnaných přibližně stejně dynamický jako v EU27 a činil 5 %, tj. 19 tisíc osob. V USA toto odvětví snížilo počet zaměstnaných o více než 34 % a v roce 2010 v něm bylo zaměstnáno 623 tisíc osob, tedy o 328 tisíc méně než v roce 2000. Projekce vývoje odvětví Výroba pryžových a plastových výrobků předpokládá, že v České republice celková produkce i přidaná hodnota do roku 2020 poroste. Průměrné roční tempo růstu pro celkovou produkci je očekáváno kolem 3,7 %, pro přidanou hodnotu to má být 3,5 %. Roční růst produktivity práce se očekává v tomto odvětví kolem 3,4 %, tedy výrazně nižší, než mezi roky 2000-2010. V celku zemí EU27 je do roku 2020 očekáván v tomto odvětví pomalejší růst než v ČR. Celková produkce i přidaná hodnota odvětví by se měly zvyšovat přibližně o 1,8 % ročn. Produktivita práce by se měla zvyšovat v průměru o 1,3 % ročně. Důsledkem uvedených trendů v odvětví Výroba pryžových a plastových výrobků bude v České republice pokračování růstu počtu zaměstnaných. Tempo změny bude však výrazně nižší než v letech 2000-2010. V roce 2020 má být v odvětví Výroba pryžových a plastových výrobků zaměstnáno téměř 81 tisíc osob, což je o 1 tisíc více (tedy o téměř 1 %) než v roce 2010. Neznamená to však, že během příštích let bude potřeba obsadit pouze těchto 1 tisíc nových pracovních míst. V odvětví totiž do roku 2020 v důsledku odchodu do důchodu opustí své pracovní místo zhruba 16 tisíc osob. Z nich bude mít asi 3 tisíce
53
základní vzdělání, 8 tisíc střední vzdělání bez maturity, 4 tisíce střední vzdělání s maturitou a zhruba 1 tisíc terciární vzdělání. Do roku 2020 bude tedy v České republice v odvětví Výroba pryžových a plastových výrobků potřeba nově obsadit zhruba 17 tisíc pracovních míst. V celku zemí EU27 je v tomto odvětví do roku 2020 očekáván oproti minulým letům opačný, i když podobně dynamický, trend, tedy nárůst počtu zaměstnaných osob. V roce 2020 by jich mělo být v EU27 v tomto odvětví zaměstnáno zhruba 1,8 milionů, což je oproti roku 2010 nárůst o 5 %. V Německu by se měl do roku 2020 zvýšit počet zaměstnaných o 6,8 % a v roce 2020 se v tomto odvětví v Německu předpokládá 408 tisíc zaměstnaných osob. V USA je očekáván nárůst více dynamický. V roce 2020 by mělo být v USA v tomto odvětví 714 tisíc zaměstnaných, tedy o 14,6 % více než v roce 2010.
Profesní struktura V odvětví Výroba pryžových a plastových výrobků jsou v ČR pouze 3 skupiny povolání, jejichž podíl přesahuje 5 % ze všech pracovních míst v odvětví. Největší skupinou povolání je Obsluha strojů na výrobu pryžových a plastových výrobků (ISCO 823), která v ČR zahrnuje více než jednu čtvrtinu všech zaměstnaných. Žádná z dalších skupin povolání nemá nijak extrémní podíl. Proto má odvětví Výroba pryžových a plastových výrobků průměrnou profesní koncentraci. A to i přesto, že se za posledních 15 let mírně snížila. V EU je v tomto odvětví profesní koncentrace jen podprůměrná. Osoby s terciárním vzděláním jsou v ČR v tomto odvětví zaměstnány především v profesní skupině Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech (ISCO 311). Ta zahrnuje téměř 31 % ze všech osob s terciárním vzděláním. Dalších více než 13 % jsou Vedoucí pracovníci univerzálních dílčích celků (ISCO 123), více než 12 % jsou Odborní administrativní pracovníci (ISCO 343), více než 10 % jsou Zástupci (agenti) - obchodní, přepravní, pracovníci úřadů a pracovníci v příbuzných oborech (ISCO 342) a více než 8 % jsou Obsluha strojů na výrobu pryžových a plastových výrobků (ISCO 823). Těchto pět profesních skupin tak celkem zahrnuje více než 74 % terciárně vzdělaných osob zaměstnaných v tomto odvětví a žádná další profesní skupina již nemá podíl vyšší než 8 %. V České republice pracovalo v roce 2010 v odvětví Výroba pryžových a plastových výrobků ve skupině vysoce kvalifikovaných odborných povolání (ISCO 2), která převážně vyžadují terciární vzdělání, kolem 2,7 % ze všech zaměstnaných v odvětví (nárůst proti 2,0 % v roce 2000); v řídících povoláních (ISCO 1), mezi kterými je řada pracovních míst s požadavkem na terciární vzdělání, to bylo 5,6 % zaměstnaných v odvětví (nárůst proti 3,5 % v roce 2000); ve kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 3), u některých z nichž se požaduje terciární vzdělání, to bylo téměř 20 % zaměstnaných (nárůst proti 12 % v roce 2000). Celkem tedy u nás v roce 2010 pracovalo v kvalifikovaných odborných povoláních 27,8 % ze všech zaměstnaných v odvětví, což oproti roku 2000 představovalo nárůst o 10,3 procentních bodů. V celku zemí EU27 v roce 2010 pracovalo v odvětví Výroba pryžových a plastových výrobků v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 1-3) asi 26,6 % ze všech zaměstnaných v odvětví, což proti roku 2000 představovalo zvýšení o 4,0 procentní body. V Německu to bylo 24,0 %, tedy nárůst o 0,7 procentních bodů oproti roku 2000. V USA v roce 2010 pracovalo v této skupině povolání 22,2 % ze všech zaměstnaných.
54
Nejvýznamnější skupiny povolání v odvětví Výroba pryžových a plastových výrobků: ISCO 823 Obsluha strojů na výrobu pryžových a plastových výrobků ISCO 828 Montážní dělníci ISCO 311 Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech ISCO 413 Úředníci ve skladech, v dopravě a v přepravě ISCO 343 Odborní administrativní pracovníci ISCO 817 Obsluha automatických montážních linek a průmyslových robotů ISCO 722 Kováři, nástrojaři, zámečníci a pracovníci v příbuzných oborech ISCO 723 Mechanici a opraváři strojů a zařízení ISCO 315 Bezpečnostní, protipožární, kolaudační technici a technici kontroly zdravotní nezávadnosti a jakosti ISCO 713 Kvalifikovaní dělníci zajišťující dokončovací stavební práce Do roku 2020 se má v odvětví Výroba pryžových a plastových výrobků v ČR nejvíce zvýšit počet zamněstnaných osob ve skupině povolání Odborní administrativní pracovníci (ISCO 343). Jejich počet se oproti roku 2000 zvýší o téměř 2 tisíce. O necelých 1,5 tisíce více bude osob zaměstnaných ve skupině povolání Kvalifikovaní dělníci zajišťující dokončovací stavební práce (ISCO 713). Naopak pokles počtu pracovních míst se očekává především pro Obsluhu strojů na výrobu pryžových a plastových výrobků (ISCO 823), jejichž počet má klesnout o více než 6 tisíc. Přibližně o necelých 3,5 tisíce se sníží také počet osob ve skupině povolání Montážní dělníci (ISCO 828). Předpokládá se, že do roku 2020 u nás v odvětví Výroba pryžových a plastových výrobků vzroste podíl pracovníků ve skupině vysoce kvalifikovaných odborných povolání (ISCO 2) ze 2,7 % na 3,2 % ze všech zaměstnaných v odvětví; v řídících povoláních (ISCO 1) půjde o zvýšení ze 5,6 % na 7,5 % a v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 3), to bude růst ze 19,6 % na 26,3 % zaměstnaných v odvětví. Celkem se tedy podíl pracovních míst v kvalifikovaných odborných povoláních zvýší z 27,8 % na 36,9 % ze všech zaměstnaných v odvětví.
55
Evropská projekce předpokládá, že do roku 2020 se v zemích EU27 podíl pracovních míst v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 1-3) zvýší z 26,6 % na 29,3 %. Ve stejném období má v Německu dojít ke zvýšení této skupiny povolání z 24,0 % na 25,0 %. Podle americké projekce se jejich podíl zvýší z 22,2 % na 22,6 % všech zaměstnaných v odvětví v USA.
Vzdělání zaměstnaných Struktura vzdělání zaměstnaných osob v odvětví je samozřejmě do značné míry ovlivněna historií a tradicemi vzdělávací politiky v každé zemi a vývojem jednotlivých úrovní školské soustavy, ale zároveň samozřejmě také odráží specifika daného odvětví, jeho postavení v ekonomice země a rozdílnou dynamiku i perspektivy. V uplynulých deseti letech se v odvětví Výroba pryžových a plastových výrobků snížil podíl osob se základním vzděláním a mírně i s vyučením a naopak se zvýšil podíl zaměstnaných s maturitou a mírně i s terciárním či vysokoškolským vzděláním, jejichž podíl se zvýšil ze 4,2 % na 5,6 % (v celé ekonomice v letech 2000-2010 vzrostl z 12,6 % na 18,4 % zaměstnaných). Mezi zaměstnanými s terciárním vzděláním nadále dominují vysokoškoláci s magisterským diplomem (tvoří 66 % všech vysokoškoláků v odvětví), ale stále jen výrazně menší podíl představují absolventi vyšších odborných škol (VOŠ) – tvoří 12 % vysokoškoláků v odvětví, nebo bakalářského studia (ti tvoří 18 % vysokoškoláků v odvětví).
Průměrná délka vzdělávání v odvětví u nás v roce 2010 činila 12,0 roku, což je oproti roku 2000 nárůst o 0,3 roku, tedy o 3,0 %. Přes toto zvýšení klesl poměr průměrné délky vzdělání v odvětví k průměrné délce vzdělání v celé české ekonomice z 94 % v roce 2000 na 93 % v roce 2010 (tempo zvyšování vzdělání činilo v celé ekonomice 3,4 % a bylo tak o něco vyšší, než v odvětví). V České republice tedy Výroba pryžových a plastových výrobků patří mezi odvětví s velmi podprůměrnou (třetí nejnižší ze všech odvětví) úrovní vzdělání v ČR. Podobně jako i v dalších odvětvích je v ČR v porovnání se zeměmi EU27 a s USA v tomto odvětví zaměstnán podstatně vyšší podíl pracovníků se středním vzděláním a naopak nižší podíl jak se základním, tak i s terciárním vzděláním. Také díky do určité míry podobné vzdělávací historii a soustavě 56
jsme na tom srovnatelně s Německem, kde v odvětví stejně jako u nás dominuje vysoký podíl středoškoláků. Dále je třeba si povšimnout, že v průměru je v zahraničí v tomto odvětví podstatně vyšší – téměř trojnásobný – podíl vysokoškoláků (v Německu jich je v tomto odvětví 16 %, v EU je jich 17 % a v USA dokonce více než 19 %), avšak s tím rozdílem, že v některých zemích převažují stejně jako u nás magistři (například v Bulharsku, Slovinsku, Polsku či Španělsku), zatímco v jiných bakaláři (například v Řecku, Nizozemsku, Slovensku, Belgii, Finsku nebo USA) nebo dokonce absolventi krátkého odborného terciárního vzdělání (například v Portugalsku, Francii, Maďarsku, Spojeném království, Irsku, Estonsku, Dánsku, Švédsku či Německu).
V průměru zemí EU27 se délka vzdělání v letech 2000-2010 zvýšila z 12,0 roku na 12,4 roku, tedy o 3,8 %. To je pomalejší růst než v celé evropské ekonomice, kde byl zaznamenán růst o 3,9 % (tedy podobný jako v naší ekonomice). Důsledkem toho bylo, že průměrná délka vzdělání v odvětví dosáhla téměř 94 % úrovně vzdělání v celé ekonomice EU27. Rovněž v Německu se průměrná délka vzdělání osob zaměstnaných v odvětví zvýšila, a to na 12,6 roku, což představovalo růst o 1,4 %. Vzhledem k tomu, že v celé německé ekonomice se průměrná délka vzdělání zvýšila o 1,3 %, zvýšil se poměr mezi délkou vzdělání v odvětví a v celé ekonomice na 95 %. Nejvýznamnější vzdělanostní skupinou v odvětví Výroba pryžových a plastových výrobků v ČR jsou z hlediska stupně a oboru vzdělání osoby se středoškolským nematuritním vzděláním v technických oborech, které tvoří více než 43 % všech zaměstnaných v odvětví. Dalších téměř 14 % zaměstnaných tvoří osoby se středoškolským maturitním vzděláním v technických oborech, více než 10 % osoby se základním vzděláním, téměř 6 % osoby se středoškolským maturitním vzděláním v ekonomických oborech a téměř 5 % osoby se středoškolským nematuritním vzděláním v oborech osobních služeb. V celé EU jsou v průměru největší vzdělanostní skupinou rovněž osoby se středoškolským vzděláním v technických oborech. V podrobnějším členění oborů, jejichž absolventi představují alespoň 3 % ze všech vysokoškoláků v odvětví, jsou nejvýrazněji zastoupeni vysokoškoláci v deseti oborech (viz následující tabulka). Vysokoškoláci zaměstnaní v tomto odvětví zhruba stejně často jako vysokoškoláci v celé ekonomice (viz sloupec Celkem v následující tabulce) považují za vhodný výhradně vystudovaný nebo příbuzný 57
obor. Více než 20 % z nich se naopak vyslovilo, že je vhodný zcela jiný než vystudovaný obor, případně že není oborová specializace vůbec zapotřebí.
Kvalifikační požadavky pracovních míst V České republice v roce 2010 v odvětví Výroba pryžových a plastových výrobků pracovalo více než 4 tisíce osob (tedy 5,6 %) s terciárním vzděláním. Počet míst, která vyžadovala terciární vzdělání, bylo v odvětví jen necelé 4 tisíce, tedy o 7,9 % méně než terciárně vzdělaných osob. Počet takových pracovních míst, na kterých však pracují osoby s nižším vzděláním, jsou necelé 2 tisíce, tedy více než 41 %. To je vyšší podíl než na úrovni celé české ekonomiky. Pochopitelným důsledkem uvedené poziční nerovnováhy v odvětví je to, že přibližně 46 % vysokoškoláků pracuje na místech, která vysokoškolské vzdělání nevyžadují. V zemích EU27 v roce 2010 pracovalo v odvětví téměř 285 tisíc osob s terciárním vzděláním, což bylo 17,1 % ze všech zaměstnaných. Mezinárodní srovnávací projekty však zároveň ukázaly, že v odvětví je kolem 149 tisíc pracovních míst, která vyžadují tradiční dlouhé vysokoškolské vzdělání (magisterské nebo doktorské), dále asi 1 tisíc pracovních míst, jimž by nejlépe vyhovovalo bakalářské vzdělání, a dalších zhruba 358 tisíc pracovních míst, vyžadujících nějakou podobu krátkého odborného vzdělání terciárního typu. Celkově tedy jde o 508 tisíc pracovních míst, přibližně 30 % z celého odvětví, která by měla být obsazena osobami s terciárním vzděláním, především však kratšího typu. Kolem 67 % těchto pracovních míst je však obsazena osobami s nižším, než terciárním vzděláním. Důsledek toho je ovšem zřejmý: přestože je v odvětví více vhodných pracovních míst než osob s vyšším vzděláním, zhruba 40 % osob s terciárním vzděláním pracuje na místech, která terciární vzdělání nevyžadují. V Německu pracovalo v roce 2010 v odvětví celkem téměř 60 tisíc (tedy 16 %) osob s terciárním vzděláním. Podle výzkumu BIBB je však pro ně v tomto odvětví pouze necelých 20 tisíc pracovních míst, na nichž se požaduje vysokoškolské vzdělání (Fachhochschul-/Universitätsabschluss). Většina osob pracujících na pracovních místech, která vyžadují terciární vzdělání, toto vzdělání také skutečně má. Pouze necelé 1 % těchto pracovních míst je obsazeno osobami s nižším vzděláním. Vzhledem k uvedeným skutečnostem, pracuje v odvětví téměř 67 % osob s terciárním vzděláním na pozicích, kde postačuje nižší vzdělání. Jiný obrázek poskytují poslední údaje amerického Ministerstva práce a Úřadu pro statistiku práce z roku 2011 o nejčastěji požadovaném vzdělání pro výkon povolání (Typical education needed for entry). Také v USA je v tomto odvětví nejčastěji požadováno středoškolské vzdělání (High school diploma or equivalent), které vyžaduje téměř 75 % pracovních míst. Z hlediska terciárního vzdělání se v tomto odvětví u téměř 7 % pracovních míst požaduje bakalářské vzdělání (Bachelor’s degree) a u více
58
než 2 % krátké terciární vzdělání (Associate’s degree). Magisterské (Master’s degree) nebo ještě vyšší (Professional or doctoral degree) není vyžadováno vůbec. Skutečné vzdělání Američanů pracujících v tomto odvětví je oproti kvalifikačním požadavkům poněkud posunuto. Krátké terciární vzdělání má v tomto odvětví téměř 7 % zaměstnaných, bakalářské vzdělání dosáhlo v tomto odvětví téměř 10 % zaměstnaných a téměř 3 % má magisterské či doktorandské vzdělání. Dalších 81 % zaměstnaných má nižší než vysokoškolské vzdělání. Úroveň kvalifikačních požadavků předurčuje především profesní struktura pracovních míst v odvětví, ale také tradice spojené s přiřazování určitých typů vzdělání k povolání a míry strukturálního a pozičního nesouladu panující v dané zemi. Převedení těchto jen velice obtížně srovnatelných ukazatelů do mezinárodní úrovně (na osmistupňové škále EQF) však v každém případě ukazuje, že v odvětví Výroba pryžových a plastových výrobků převládají pracovní místa požadující střední a nižší střední úroveň kvalifikace; více než polovina pracovních míst se nachází ve 2. až 5. úrovni kvalifikační náročnosti. Podíl tří nejvyšších úrovní kvalifikační náročnosti (stupně 6 až 8), které většinou vyžadují terciární vzdělání, se v odvětví v posledním desetiletí zvýšil z 11 % v roce 2000 na 13 % v roce 2010. Celková úroveň kvalifikačních požadavků pracovních míst v České republice se v odvětví za posledních 10 let mírně zvýšila, oproti roku 2000 vzrostla o 0,22 bodu a v roce 2010 činila 3,40 bodu (na osmistupňové škále). Je to o 0,71 bodu méně, než je kvalifikační náročnost všech pracovních míst v celé ČR. V EU27 v roce 2010 v tomto odvětví úroveň kvalifikačních požadavků činila 3,57 bodu, což je o 0,60 bodu méně než jsou kvalifikační požadavky všech míst v EU27, ale o 0,17 bodu více než v tomto odvětví u nás.
V příštích 10 letech se v odvětví očekává rychlejší tempo zvyšování kvalifikačních požadavků pracovních míst než doposud. Do roku 2020 se kvalifikační náročnost v odvětví má zvýšit o 0,42 bodu. Jde o rychlejší nárůst, než jaký nastane v celé české ekonomice. Podíl pracovních míst nejvyšší kvalifikační náročnosti (stupně 6 až 8), vyžadujících většinou terciární vzdělání, se zvýší z 13 % v roce 2010 na 19 % v roce 2020.
59
Výroba ostatních výrobků
nekovových
minerálních
Vymezení odvětví Tato skupina odpovídá odvětví 23 podle mezinárodní klasifikace NACE, která se oficiálně jmenuje stejně jako tato skupina, tedy Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků. Největším pododvětvím je Výroba dutého skla (NACE kód 23.13), zahrnující 12 % všech zaměstnaných z celé skupiny odvětví. Dalších 11 % tvoří pododvětví Výroba betonových výrobků pro stavební účely (NACE kód 23.61), 10 % pododvětví Výroba keramických a porcelánových výrobků převážně pro domácnost a ozdobných předmětů (NACE kód 23.41), 9 % pododvětví Výroba a zpracování ostatního skla vč. technického (NACE kód 23.19) a 7 % pododvětví Tvarování a zpracování plochého skla (NACE kód 23.12). Posledním pododvětvím zahrnutým do této skupiny odvětví s podílem zaměstnaných vyšším než 5 % je Řezání, tvarování a konečná úprava kamenů (NACE kód 23.70).
Ekonomika a zaměstnanost Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků je z pohledu celkové produkce i přidané hodnoty páté nejmenší odvětví v celé ČR, tedy z tohoto pohledu jedno z nejmenších. Příliš významné není ani z pohledu zahraničního obchodu. Z pohledu exportu jde až o 14. největší a z pohledu importu dokonce až o 17. odvětví v ČR.
I přes nárůst produktivity práce v odvětví Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků, který v ČR nastal mezi roky 2000-2010, je produktivita práce tohoto odvětví v ČR pouze na úrovni 40 % produktivity práce tohoto odvětví v EU27. To je o 12 procentních bodů méně, než jaká je celková produktivita práce celé ekonomiky ČR vůči produktivitě práce EU27. Neboť nárůst produktivity práce byl v České republice v odvětví Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků vyšší než růst celkové produkce, došlo mezi roky 2000-2010 ke snížení počtu zaměstnaných osob. Od roku 2000 se jejich počet snížil o 24 tisíc, tedy o 29 %, a v roce 2010 v něm tak v ČR bylo zaměstnáno 59 tisíc osob. Podíl odvětví na celkové zaměstnanosti se snížil oproti roku 2000 z 1,7 % na 1,2 %. I přes toto snížení je v porovnání s ostatními zeměmi EU podíl odvětví Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků na celkové zaměstnanosti v ČR výrazně nadprůměrný 60
(dokonce nejvyšší ze všech zemí EU27), neboť v průměru EU činí stejný údaj jen 0,6 % z celkové zaměstnanosti.
V EU27 se celkový počet zaměstnaných v odvětví Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků mezi roky 2000 až 2010 snížil z 1,8 na 1,4 milionu osob, tedy o 22 %. K tomuto snížení počtu zaměstnaných došlo proto, že v odvětví rostl objem produkce (ve stálých cenách) v průměru pouze o 0,8 % ročně, zatímco produktivita práce se zvyšovala v průměru o 3,3 % ročně. Pokles počtu zaměstnaných ještě umocnila ekonomická krize. Zatímco v letech 2000-2008 se počet zaměstnaných v odvětví snižoval v průměru o 1,3 % ročně, v následujících letech to byl ještě prudší pokles, který činil v průměru 6,0 % ročně. Ke snížení počtu zaměstnaných došlo mezi roky 2000 – 2010 také jak v Německu, tak i v USA. V Německu byl pokles počtu zaměstnaných více dynamický než v EU27 a činil 27 %, tj. 81 tisíc osob. V USA toto odvětví snížilo počet zaměstnaných o téměř 33 % a v roce 2010 v něm bylo zaměstnáno 372 tisíc osob, tedy o 182 tisíc méně než v roce 2000. Projekce vývoje odvětví Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků předpokládá, že v České republice celková produkce i přidaná hodnota do roku 2020 poroste. Průměrné roční tempo růstu pro celkovou produkci je očekáváno kolem 2,4 %, pro přidanou hodnotu to má být 2,2 %. Roční růst produktivity práce se očekává v tomto odvětví kolem 2,6 %, tedy o málo nižší, než mezi roky 20002010. V celku zemí EU27 je do roku 2020 očekáván v tomto odvětví pomalejší růst než v ČR. Celková produkce odvětví by se měla zvyšovat přibližně o 1,5 % ročně a přidaná hodnota o 1,6 % ročně. Produktivita práce by se měla zvyšovat v průměru o 2,3 % ročně. Důsledkem uvedených trendů v odvětví Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků bude v České republice pokračování poklesu počtu zaměstnaných. Tempo změny bude však výrazně nižší než v letech 2000-2010. V roce 2020 má být v odvětví Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků zaměstnáno téměř 57 tisíc osob, což je o 2 tisíce méně (tedy o téměř 4 %) než v roce 2010. Neznamená to však, že během příštích let nebude potřeba obsadit žádná nová pracovní místa.
61
V odvětví totiž do roku 2020 v důsledku odchodu do důchodu opustí své pracovní místo zhruba 22 tisíc osob. Z nich bude mít asi 3 tisíce základní vzdělání, 13 tisíc střední vzdělání bez maturity, 5 tisíc střední vzdělání s maturitou a zhruba 1 tisíc terciární vzdělání. Do roku 2020 bude tedy v České republice v odvětví Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků potřeba nově obsadit zhruba 20 tisíc pracovních míst. V celku zemí EU27 je v tomto odvětví do roku 2020 očekáván pokračující, avšak méně dynamický než v předchozích letech, pokles počtu zaměstnaných osob. V roce 2020 by jich mělo být v EU27 v tomto odvětví zaměstnáno zhruba 1,3 milionů, což je oproti roku 2010 pokles o 7,1 %. V Německu by se měl do roku 2020 snížit počet zaměstnaných o 13,5 % a v roce 2020 se v tomto odvětví v Německu předpokládá 188 tisíc zaměstnaných osob. V USA je očekáván nárůst více dynamický. V roce 2020 by mělo být v USA v tomto odvětví 432 tisíc zaměstnaných, tedy o 16,1 % více než v roce 2010.
Profesní struktura V odvětví Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků jsou v ČR pouze 4 skupiny povolání, jejichž podíl přesahuje 5 % ze všech pracovních míst v odvětví. Žádná z nich však příliš nedominuje. Největší skupinou povolání jsou Hrnčíři, skláři a pracovníci v příbuzných oborech (ruční výroba) (ISCO 732), kteří v ČR zahrnují necelých 18 % všech zaměstnaných. Žádná z dalších skupin povolání nemá nijak extrémní podíl. Proto má odvětví Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků jen podprůměrnou profesní koncentraci. A to i proto, že se za posledních 15 let mírně snížila. V EU je v tomto odvětví profesní koncentrace velmi podprůměrná. Osoby s terciárním vzděláním jsou v ČR v tomto odvětví zaměstnány především v profesní skupině Hrnčíři, skláři a pracovníci v příbuzných oborech (ruční výroba) (ISCO 732). Ta zahrnuje více než 21 % ze všech osob s terciárním vzděláním. Dalších téměř 21 % jsou Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech (ISCO 311), téměř 9 % jsou Zástupci (agenti) - obchodní, přepravní, pracovníci úřadů a pracovníci v příbuzných oborech (ISCO 342), necelých 8 % jsou Architekti, projektanti, konstruktéři, techničtí vědci a inženýři (ISCO 214) a také Vědci a odborníci v oblasti výpočetní techniky (ISCO 213). Těchto pět profesních skupin tak celkem zahrnuje téměř 67 % terciárně vzdělaných osob zaměstnaných v tomto odvětví a žádná další profesní skupina již nemá podíl vyšší než 8 %. V České republice pracovalo v roce 2010 v odvětví Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků ve skupině vysoce kvalifikovaných odborných povolání (ISCO 2), která převážně vyžadují terciární vzdělání, kolem 3,3 % ze všech zaměstnaných v odvětví (pokles proti 3,8 % v roce 2000); v řídících povoláních (ISCO 1), mezi kterými je řada pracovních míst s požadavkem na terciární vzdělání, to bylo 5,4 % zaměstnaných v odvětví (nárůst proti 5,0 % v roce 2000); ve kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 3), u některých z nichž se požaduje terciární vzdělání, to bylo téměř 18 % zaměstnaných (nárůst proti 10 % v roce 2000). Celkem tedy u nás v roce 2010 pracovalo v kvalifikovaných odborných povoláních 26,3 % ze všech zaměstnaných v odvětví, což oproti roku 2000 představovalo nárůst o 7,4 procentních bodů. V celku zemí EU27 v roce 2010 pracovalo v odvětví Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 1-3) asi 23,6 % ze všech zaměstnaných v odvětví, což proti roku 2000 představovalo zvýšení o 3,8 procentní body. V Německu to bylo 20,1 %, tedy pokles o 1,4 procentní body oproti roku 2000. V USA v roce 2010 pracovalo v této skupině povolání 20 % ze všech zaměstnaných.
62
Nejvýznamnější skupiny povolání v odvětví Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků: ISCO 732 Hrnčíři, skláři a pracovníci v příbuzných oborech (ruční výroba) ISCO 813 Obsluha pecí a zařízení na výrobu skla, keramiky a obsluha zařízení v příbuzných oborech ISCO 311 Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech ISCO 828 Montážní dělníci ISCO 712 Stavební dělníci hlavní stavební výroby a pracovníci v příbuzných oborech ISCO 722 Kováři, nástrojaři, zámečníci a pracovníci v příbuzných oborech ISCO 413 Úředníci ve skladech, v dopravě a v přepravě ISCO 343 Odborní admistrativní pracovníci ISCO 821 Obsluha strojů na výrobu výrobků z kovů a nerostů ISCO 833 Obsluha zemědělských, lesních, zemních, zdvihacích a podobných pojízdných zařízení Do roku 2020 se má v odvětví Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků v ČR nejvíce zvýšit počet zamněstnaných osob ve skupině povolání Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech (ISCO 311). Jejich počet se oproti roku 2000 zvýší o 2,5 tisíce. O 1,5 tisíce více bude osob zaměstnaných ve skupině povolání Odborní administrativní pracovníci (ISCO 343) a Montážní dělníci (ISCO 828). Naopak pokles počtu pracovních míst se očekává především pro Hrnčíře, skláře a pracovníky v příbuzných oborech (ISCO 732), jejichž počet má klesnout o více než 2,5 tisíce. Přibližně o 1 tisíc se sníží také počet osob ve skupině povolání Kováři, nástrojaři, zámečníci a pracovníci v příbuzných oborech (ISCO 722). Předpokládá se, že do roku 2020 u nás v odvětví Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků poklesne podíl pracovníků ve skupině vysoce kvalifikovaných odborných povolání (ISCO 2) ze 3,3 % na 2,3 % ze všech zaměstnaných v odvětví; v řídících povoláních (ISCO 1) půjde o snížení ze 5,4 % na 4,1 % a v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 3), to bude růst ze 17,7 % na 26,2 % zaměstnaných v odvětví. Celkem se tedy podíl pracovních míst v kvalifikovaných odborných povoláních zvýší z 26,3 % na 32,6 % ze všech zaměstnaných v odvětví.
63
Evropská projekce předpokládá, že do roku 2020 se v zemích EU27 podíl pracovních míst v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 1-3) zvýší z 23,6 % na 27,9 %. Ve stejném období má v Německu dojít ke zvýšení této skupiny povolání z 20,1 % na 23,1 %. Podle americké projekce se jejich podíl sníží z 20,0 % na 19,4 % všech zaměstnaných v odvětví v USA.
Vzdělání zaměstnaných Struktura vzdělání zaměstnaných osob v odvětví je samozřejmě do značné míry ovlivněna historií a tradicemi vzdělávací politiky v každé zemi a vývojem jednotlivých úrovní školské soustavy, ale zároveň samozřejmě také odráží specifika daného odvětví, jeho postavení v ekonomice země a rozdílnou dynamiku i perspektivy. V uplynulých deseti letech se v odvětví Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků snížil především podíl osob se základním vzděláním a zcela nepatrně i s vyučením a naopak se zvýšil podíl zaměstnaných s maturitou. Podíl osob s terciárním či vysokoškolským vzděláním se téměř nezměnil, jejich podíl se drží na 4,8 % (v celé ekonomice v letech 2000-2010 vzrostl z 12,6 % na 18,4 % zaměstnaných). Mezi zaměstnanými s terciárním vzděláním nadále dominují vysokoškoláci s magisterským diplomem (tvoří 93 % všech vysokoškoláků v odvětví), ale stále jen malý podíl představují absolventi vyšších odborných škol (VOŠ) nebo bakalářského studia.
Průměrná délka vzdělávání v odvětví u nás v roce 2010 činila 11,9 roku, což je oproti roku 2000 nárůst o 0,2 roku, tedy o 1,5 %. Přes toto zvýšení klesl poměr průměrné délky vzdělání v odvětví k průměrné délce vzdělání v celé české ekonomice z 94 % v roce 2000 na 93 % v roce 2010 (tempo zvyšování vzdělání činilo v celé ekonomice 3,4 % a bylo tak o něco vyšší, než v odvětví). V České republice tedy Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků patří mezi odvětví s velmi podprůměrnou (dokonce druhou nejnižší ze všech odvětví) úrovní vzdělání v ČR. Podobně jako i v dalších odvětvích je v ČR v porovnání se zeměmi EU27 a s USA v tomto odvětví zaměstnán podstatně vyšší podíl pracovníků se středním vzděláním a naopak nižší podíl jak se základním, tak i s terciárním vzděláním. Také díky do určité míry podobné vzdělávací historii a soustavě 64
jsme na tom srovnatelně s Německem, kde v odvětví stejně jako u nás dominuje vysoký podíl středoškoláků. Dále je třeba si povšimnout, že v průměru je v zahraničí v tomto odvětví podstatně vyšší – zhruba dvojnásobný – podíl vysokoškoláků (zatímco v Německu jich je v tomto odvětví necelých 14 %, v EU je jich více než 15 % a v USA dokonce téměř 19 %), avšak s tím rozdílem, že v některých zemích převažují stejně jako u nás magistři (například v Bulharsku, Slovinsku, Nizozemsku, Belgii, Řecku či Finsku), zatímco v jiných bakaláři (například ve Španělsku, Dánsku, Polsku, Estonsku, Německu nebo USA) nebo dokonce absolventi krátkého odborného terciárního vzdělání (například na Kypru, v Irsku, Francii, Spojeném království, Slovensku, Švédsku či Maďarsku).
V průměru zemí EU27 se délka vzdělání v letech 2000-2010 zvýšila z 11,7 roku na 12,1 roku, tedy o 3,7 %. To je pomalejší růst než v celé evropské ekonomice, kde byl zaznamenán růst o 3,9 % (tedy podobný jako v naší ekonomice). Důsledkem toho bylo, že průměrná délka vzdělání v odvětví dosáhla téměř 92 % úrovně vzdělání v celé ekonomice EU27. Rovněž v Německu se průměrná délka vzdělání osob zaměstnaných v odvětví zvýšila, a to na 12,7 roku, což představovalo růst o 0,2 %. Vzhledem k tomu, že v celé německé ekonomice se průměrná délka vzdělání zvýšila o 1,3 %, snížil se poměr mezi délkou vzdělání v odvětví a v celé ekonomice na 95 %. Nejvýznamnější vzdělanostní skupinou v odvětví Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků v ČR jsou z hlediska stupně a oboru vzdělání osoby se středoškolským nematuritním vzděláním v technických oborech, které tvoří více než 43 % všech zaměstnaných v odvětví. Dalších téměř 14 % zaměstnaných tvoří osoby se středoškolským maturitním vzděláním v technických oborech, více než 11 % osoby se základním vzděláním, téměř 5 % osoby se středoškolským maturitním vzděláním v ekonomických oborech a více než 3 % osoby se středoškolským nematuritním vzděláním v ekonomických oborech. V celé EU jsou v průměru největší vzdělanostní skupinou rovněž osoby se středoškolským vzděláním v technických oborech. V podrobnějším členění oborů, jejichž absolventi představují alespoň 3 % ze všech vysokoškoláků v odvětví, jsou nejvýrazněji zastoupeni vysokoškoláci v devíti oborech (viz následující tabulka). Vysokoškoláci zaměstnaní v tomto odvětví zhruba stejně často jako vysokoškoláci v celé ekonomice (viz sloupec Celkem v následující tabulce) považují za vhodný výhradně vystudovaný nebo příbuzný 65
obor. Zhruba 24 % z nich se naopak vyslovilo, že je vhodný zcela jiný než vystudovaný obor, případně že není oborová specializace vůbec zapotřebí.
Kvalifikační požadavky pracovních míst V České republice v roce 2010 v odvětví Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků pracovalo necelých 3 tisíce osob (tedy 4,5 %) s terciárním vzděláním. Počet míst, která vyžadovala terciární vzdělání, bylo v odvětví 4 tisíce, tedy o 18,6 % více než terciárně vzdělaných osob. Počet takových pracovních míst, na kterých však pracují osoby s nižším vzděláním, je necelých 1 tisíc, tedy necelých 16 %. To je nižší podíl než na úrovni celé české ekonomiky. Pochopitelným důsledkem uvedené poziční nerovnováhy v odvětví je to, že přibližně 1 % vysokoškoláků pracuje na místech, která vysokoškolské vzdělání nevyžadují. V zemích EU27 v roce 2010 pracovalo v odvětví více než 222 tisíc osob s terciárním vzděláním, což bylo 15,4 % ze všech zaměstnaných. Mezinárodní srovnávací projekty však zároveň ukázaly, že v odvětví je kolem 111 tisíc pracovních míst, která vyžadují tradiční dlouhé vysokoškolské vzdělání (magisterské nebo doktorské), dále asi 1 tisíc pracovních míst, jimž by nejlépe vyhovovalo bakalářské vzdělání, a dalších zhruba 213 tisíc pracovních míst, vyžadujících nějakou podobu krátkého odborného vzdělání terciárního typu. Celkově tedy jde o 324 tisíc pracovních míst, přibližně 22 % z celého odvětví, která by měla být obsazena osobami s terciárním vzděláním, především však kratšího typu. Kolem 32 % těchto pracovních míst je však obsazeno osobami s nižším, než terciárním vzděláním. Důsledek toho je ovšem zřejmý: přestože je v odvětví více vhodných pracovních míst než osob s vyšším vzděláním, zhruba 1 % osob s terciárním vzděláním pracuje na místech, která terciární vzdělání nevyžadují. V Německu pracovalo v roce 2010 v odvětví celkem téměř 30 tisíc (tedy 14 %) osob s terciárním vzděláním. Podle výzkumu BIBB je však pro ně v tomto odvětví pouze necelých 15 tisíc pracovních míst, na nichž se požaduje vysokoškolské vzdělání (Fachhochschul-/Universitätsabschluss). Většina osob pracujících na pracovních místech, která vyžadují terciární vzdělání, toto vzdělání také skutečně má. Pouze necelých 18 % těchto pracovních míst je obsazeno osobami s nižším vzděláním. Vzhledem k uvedeným skutečnostem, pracuje v odvětví téměř 61 % osob s terciárním vzděláním na pozicích, kde postačuje nižší vzdělání. Jiný obrázek poskytují poslední údaje amerického Ministerstva práce a Úřadu pro statistiku práce z roku 2011 o nejčastěji požadovaném vzdělání pro výkon povolání (Typical education needed for entry). Také v USA je v tomto odvětví nejčastěji požadováno středoškolské vzdělání (High school diploma or equivalent), které vyžaduje více než 75 % pracovních míst. Z hlediska terciárního vzdělání se v tomto odvětví u téměř 5 % pracovních míst požaduje bakalářské vzdělání (Bachelor’s degree) a u více než 2 % krátké terciární vzdělání (Associate’s degree). Magisterské (Master’s degree) nebo ještě vyšší (Professional or doctoral degree) není vyžadováno vůbec. Skutečné vzdělání Američanů pracujících 66
v tomto odvětví je oproti kvalifikačním požadavkům poněkud posunuto. Krátké terciární vzdělání má v tomto odvětví více než 6 % zaměstnaných, bakalářské vzdělání dosáhlo v tomto odvětví téměř 10 % zaměstnaných a téměř 3 % má magisterské či doktorandské vzdělání. Dalších 81 % zaměstnaných má nižší než vysokoškolské vzdělání. Úroveň kvalifikačních požadavků předurčuje především profesní struktura pracovních míst v odvětví, ale také tradice spojené s přiřazování určitých typů vzdělání k povolání a míry strukturálního a pozičního nesouladu panující v dané zemi. Převedení těchto jen velice obtížně srovnatelných ukazatelů do mezinárodní úrovně (na osmistupňové škále EQF) však v každém případě ukazuje, že v odvětví Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků převládají pracovní místa požadující střední a nižší střední úroveň kvalifikace; více než polovina pracovních míst se nachází ve 2. až 5. úrovni kvalifikační náročnosti. Podíl tří nejvyšších úrovní kvalifikační náročnosti (stupně 6 až 8), které většinou vyžadují terciární vzdělání, se v odvětví v posledním desetiletí zvýšil z 11 % v roce 2000 na 12 % v roce 2010. Celková úroveň kvalifikačních požadavků pracovních míst v České republice se v odvětví za posledních 10 let mírně zvýšila, oproti roku 2000 vzrostla o 0,08 bodu a v roce 2010 činila 3,38 bodu (na osmistupňové škále). Je to o 0,73 bodu méně, než je kvalifikační náročnost všech pracovních míst v celé ČR. V EU27 v roce 2010 v tomto odvětví úroveň kvalifikačních požadavků činila 3,47 bodu, což je o 0,71 bodu méně než jsou kvalifikační požadavky všech míst v EU27, ale o 0,09 bodu více než v tomto odvětví u nás.
V příštích 10 letech se v odvětví očekává rychlejší tempo zvyšování kvalifikačních požadavků pracovních míst než doposud. Do roku 2020 se kvalifikační náročnost v odvětví má zvýšit o 0,34 bodu. Jde o rychlejší nárůst, než jaký nastane v celé české ekonomice. Podíl pracovních míst nejvyšší kvalifikační náročnosti (stupně 6 až 8), vyžadujících většinou terciární vzdělání, se zvýší z 12 % v roce 2010 na 18 % v roce 2020.
67
Výroba kovů a kovodělných výroků Vymezení odvětví Do skupiny odvětví Výroba kovů a kovodělných výroků patří tři odvětví mezinárodní klasifikace NACE. Největším z nich je Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení (NACE kód 25), kde pracuje v České republice 70 % ze všech zaměstnaných z celé skupiny odvětví. Dalších 26 % pracuje v odvětví Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství (NACE kód 24). Nejmenším odvětvím jsou Opravy a instalace strojů a zařízení (NACE kód 33), kde pracuje pouze 4 % zaměstnaných. Největším pododvětvím je Výroba kovových konstrukcí a jejich dílů (NACE kód 25.11), zahrnující 21 % všech zaměstnaných z celé skupiny odvětví. Dalších 12 % tvoří pododvětví Výroba surového železa, oceli a feroslitin, plochých výrobků (kromě pásky za studena), tváření výrobků za tepla (NACE kód 24.10), 10 % pododvětví Výroba ostatních kovodělných výrobků jinde neuvedených (NACE kód 25.99) a 6 % pododvětví Obrábění (NACE kód 25.62). Posledním pododvětvím zahrnutým do této skupiny odvětví s podílem zaměstnaných vyšším než 5 % je Výroba zámků a kování (NACE kód 25.72).
Ekonomika a zaměstnanost Výroba kovů a kovodělných výroků je z pohledu celkové produkce sedmé a z pohledu přidané hodnoty čtrnácté největší odvětví v celé ČR, tedy z tohoto pohledu jedno z těch mírně nadprůměrných. Mnohem více významné je z pohledu zahraničního obchodu. Z pohledu exportu jde o 5. největší a z pohledu importu dokonce o 3. odvětví v ČR.
I přes nárůst produktivity práce v odvětví Výroba kovů a kovodělných výroků, který v ČR nastal mezi roky 2000-2010, je produktivita práce tohoto odvětví v ČR pouze na úrovni 33 % produktivity práce tohoto odvětví v EU27. To je o 19 procentních bodů méně, než jaká je celková produktivita práce celé ekonomiky ČR vůči produktivitě práce EU27. Neboť nárůst produktivity práce byl v České republice v odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků vyšší než růst celkové produkce, došlo mezi roky 2000-2010 ke snížení počtu zaměstnaných osob. Od roku 2000 se jejich počet snížil o 9 tisíc, tedy o 4 %, a v roce 2010 v něm tak v ČR bylo zaměstnáno 214 tisíc osob. Podíl odvětví na celkové zaměstnanosti se snížil oproti roku 2000 z 4,6 % na 4,2 %. I přes toto snížení je v porovnání s ostatními zeměmi EU podíl odvětví Výroba kovů a kovodělných
68
výrobků na celkové zaměstnanosti v ČR výrazně nadprůměrný (dokonce nejvyšší ze všech zemí EU27), neboť v průměru EU činí stejný údaj jen 2,1 % z celkové zaměstnanosti.
V EU27 se celkový počet zaměstnaných v odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků mezi roky 2000 až 2010 snížil z 5,2 na 4,8 milionu osob, tedy o 8 %. K tomuto snížení počtu zaměstnaných došlo proto, že v odvětví rostl objem produkce (ve stálých cenách) v průměru pouze o 0,3 % ročně, zatímco produktivita práce se zvyšovala v průměru o 1,2 % ročně. Do vývoje počtu zaměstnaných v odvětví značně zasáhla ekonomická krize. Zatímco v letech 2004-2008 se počet zaměstnaných v odvětví zvyšoval v průměru o 1,2 % ročně, v následujících letech nastalo snížení v průměru o 5,3 % ročně. Ke snížení počtu zaměstnaných došlo mezi roky 2000 – 2010 také jak v Německu, tak i v USA. V Německu byl pokles počtu zaměstnaných méně dynamický než v EU27 a činil 4 %, tj. 46 tisíc osob. V USA toto odvětví snížilo počet zaměstnaných o téměř 32 % a v roce 2010 v něm bylo zaměstnáno 1,4 milionu osob, tedy o 648 tisíc méně než v roce 2000. Projekce vývoje odvětví Výroba kovů a kovodělných výroků předpokládá, že v České republice celková produkce i přidaná hodnota do roku 2020 poroste. Průměrné roční tempo růstu pro celkovou produkci je očekáváno kolem 1,2 %, pro přidanou hodnotu to má být 1,1 %. Roční růst produktivity práce se očekává v tomto odvětví kolem 1,8 %, tedy zhruba stejná, jako mezi roky 2000-2010. V celku zemí EU27 je do roku 2020 očekáván v tomto odvětví rychlejší růst než v ČR. Celková produkce odvětví by se měla zvyšovat přibližně o 1,3 % ročně a přidaná hodnota o 1,4 % ročně. Produktivita práce by se měla zvyšovat v průměru o 2,1 % ročně. Důsledkem uvedených trendů v odvětví Výroba kovů a kovodělných výroků bude v České republice pokračování poklesu počtu zaměstnaných. Tempo změny bude podobné jako v letech 2000-2010. V roce 2020 má být v odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků zaměstnáno téměř 200 tisíc osob, což je o 14 tisíc méně (tedy o téměř 7 %) než v roce 2010. Neznamená to však, že během příštích let nebude potřeba obsadit žádná nová pracovní místa. V odvětví totiž do roku 2020 v důsledku odchodu do důchodu opustí své pracovní místo zhruba 61 tisíc osob. Z nich bude mít asi 4 tisíce základní vzdělání, 37 tisíc střední vzdělání bez maturity, 16 tisíc střední vzdělání s maturitou a zhruba 4 tisíce
69
terciární vzdělání. Do roku 2020 bude tedy v České republice v odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků potřeba nově obsadit zhruba 47 tisíc pracovních míst. V celku zemí EU27 je v tomto odvětví do roku 2020 očekáván pokračující, podobně dynamický jako v předchozích letech, pokles počtu zaměstnaných osob. V roce 2020 by jich mělo být v EU27 v tomto odvětví zaměstnáno zhruba 4,5 milionů, což je oproti roku 2010 pokles o 6,3 %. V Německu by se měl do roku 2020 snížit počet zaměstnaných o 1,5 % a v roce 2020 se v tomto odvětví v Německu předpokládá 1,1 milionu zaměstnaných osob. V USA je očekáván nárůst podobně dynamický. V roce 2020 by mělo být v USA v tomto odvětví 1,5 milionu zaměstnaných, tedy o 9,4 % více než v roce 2010.
Profesní struktura V odvětví Výroba kovů a kovodělných výroků je v ČR pouze 6 skupin povolání, jejichž podíl přesahuje 5 % ze všech pracovních míst v odvětví. Největší skupinou povolání jsou Kováři, nástrojaři, zámečníci a pracovníci v příbuzných oborech (ISCO 722), kteří v ČR zahrnují téměř jednu čtvrtinu všech zaměstnaných. Žádná z dalších skupin povolání nemá nijak extrémní podíl. Proto má odvětví Výroba kovů a kovodělných výroků průměrnou profesní koncentraci. A to i díky tomu, že se za posledních 15 let mírně zvýšila. V EU je v tomto odvětví profesní koncentrace jen podprůměrná. Osoby s terciárním vzděláním jsou v ČR v tomto odvětví zaměstnány především v profesní skupině Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech (ISCO 311). Ta zahrnuje téměř 17 % ze všech osob s terciárním vzděláním. Dalších více než 10 % jsou Vedoucí pracovníci výrobních, provozních a jiných dílčích celků velkých organizací a podniků (ISCO 122), více než 9 % jsou Architekti, projektanti, konstruktéři, techničtí vědci a inženýři (ISCO 214), více než 9 % jsou Vedoucí ředitelé malých podniků a organizací (ISCO 131) a necelých 8 % jsou Odborní administrativní pracovníci (ISCO 343). Těchto pět profesních skupin tak celkem zahrnuje téměř 54 % terciárně vzdělaných osob zaměstnaných v tomto odvětví a žádná další profesní skupina již nemá podíl vyšší než 8 %. V České republice pracovalo v roce 2010 v odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků ve skupině vysoce kvalifikovaných odborných povolání (ISCO 2), která převážně vyžadují terciární vzdělání, kolem 3,2 % ze všech zaměstnaných v odvětví (pokles proti 4,2 % v roce 2000); v řídících povoláních (ISCO 1), mezi kterými je řada pracovních míst s požadavkem na terciární vzdělání, to bylo 5,0 % zaměstnaných v odvětví (nárůst proti 4,8 % v roce 2000); ve kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 3), u některých z nichž se požaduje terciární vzdělání, to bylo více než 19 % zaměstnaných (nárůst proti 13 % v roce 2000). Celkem tedy u nás v roce 2010 pracovalo v kvalifikovaných odborných povoláních 27,5 % ze všech zaměstnaných v odvětví, což oproti roku 2000 představovalo nárůst o 5,6 procentních bodů. V celku zemí EU27 v roce 2010 pracovalo v odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 1-3) asi 24,3 % ze všech zaměstnaných v odvětví, což proti roku 2000 představovalo zvýšení o 4,4 procentních bodů. V Německu to bylo 20,8 %, tedy nárůst o 1,6 procentních bodů oproti roku 2000. V USA v roce 2010 pracovalo v této skupině povolání 22,4 % ze všech zaměstnaných.
70
Nejvýznamnější skupiny povolání v odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků: ISCO 722 Kováři, nástrojaři, zámečníci a pracovníci v příbuzných oborech ISCO 311 Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech ISCO 721 Formíři, svářeči, výrobci, opraváři výrobků z plechů ISCO 828 Montážní dělníci ISCO 812 Obsluha zařízení na zpracování kovů ISCO 821 Obsluha strojů na výrobu výrobků z kovů a nerostů ISCO 343 Odborní admistrativní pracovníci ISCO 131 Vedoucí ředitelé malých podniků, organizací ISCO 413 Úředníci ve skladech, v dopravě a v přepravě ISCO 833 Obsluha zemědělských, lesních, zemních, zdvihacích a podobných pojízdných zařízení Do roku 2020 se má v odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků v ČR nejvíce zvýšit počet zamněstnaných osob ve skupině povolání Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech (ISCO 311). Jejich počet se oproti roku 2000 zvýší o téměř 5 tisíc. O necelé 2,5 tisíce více bude osob zaměstnaných ve skupině povolání Odborní administrativní pracovníci (ISCO 343). Naopak pokles počtu pracovních míst se očekává především pro Kováře, nástrojaře, zámečníky a pracovníky v příbuzných oborech (ISCO 722), jejichž počet má klesnout o téměř 9 tisíc. Přibližně o necelých 3,5 tisíc se sníží také počet osob ve skupině povolání Formíři, svářeči, výrobci a opraváři výrobků z plechů (ISCO 721) a pokles zhruba o 2 tisíce je očekáván také pro skupiny Úředníci ve skladech, v dopravě a v přepravě (ISCO 413), Montážní dělníci (ISCO 828) a Obsluha strojů na výrobu výrobků z kovů a nerostů (ISCO 821). Předpokládá se, že do roku 2020 u nás v odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků poklesne podíl pracovníků ve skupině vysoce kvalifikovaných odborných povolání (ISCO 2) ze 3,2 % na 2,6 % ze všech zaměstnaných v odvětví; v řídících povoláních (ISCO 1) půjde o zvýšení ze 5,0 % na 5,4 % a v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 3), to bude růst ze 19,3 % na 26,5 % zaměstnaných v odvětví. Celkem se tedy podíl pracovních míst v kvalifikovaných odborných povoláních zvýší z 27,5 % na 34,5 % ze všech zaměstnaných v odvětví. 71
Evropská projekce předpokládá, že do roku 2020 se v zemích EU27 podíl pracovních míst v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 1-3) zvýší z 24,3 % na 28,0 %. Ve stejném období má v Německu dojít ke zvýšení této skupiny povolání z 20,8 % na 21,2 %. Podle americké projekce se jejich podíl sníží z 22,4 % na 21,8 % všech zaměstnaných v odvětví v USA.
Vzdělání zaměstnaných Struktura vzdělání zaměstnaných osob v odvětví je samozřejmě do značné míry ovlivněna historií a tradicemi vzdělávací politiky v každé zemi a vývojem jednotlivých úrovní školské soustavy, ale zároveň samozřejmě také odráží specifika daného odvětví, jeho postavení v ekonomice země a rozdílnou dynamiku i perspektivy. V uplynulých deseti letech se v odvětví Výroba kovů a kovodělných výroků snížil především podíl osob se základním vzděláním a zcela nepatrně i s vyučením a naopak se zvýšil podíl zaměstnaných s maturitou a s terciárním či vysokoškolským vzděláním, jejichž podíl se zvýšil z 5,9 % na 7,6 % (v celé ekonomice v letech 2000-2010 vzrostl z 12,6 % na 18,4 % zaměstnaných). Mezi zaměstnanými s terciárním vzděláním nadále dominují vysokoškoláci s magisterským diplomem (tvoří 84 % všech vysokoškoláků v odvětví), ale stále jen malý podíl představují absolventi vyšších odborných škol (VOŠ) nebo bakalářského studia.
Průměrná délka vzdělávání v odvětví u nás v roce 2010 činila 12,2 roku, což je oproti roku 2000 nárůst o 0,2 roku, tedy o 1,8 %. Přes toto zvýšení klesl poměr průměrné délky vzdělání v odvětví k průměrné délce vzdělání v celé české ekonomice z 96 % v roce 2000 na 94 % v roce 2010 (tempo zvyšování vzdělání činilo v celé ekonomice 3,4 % a bylo tak o něco vyšší, než v odvětví). V České republice tedy Výroba kovů a kovodělných výrobků patří mezi odvětví s podprůměrnou úrovní vzdělání v ČR. Podobně jako i v dalších odvětvích je v ČR v porovnání se zeměmi EU27 a s USA v tomto odvětví zaměstnán podstatně vyšší podíl pracovníků se středním vzděláním a naopak nižší podíl jak se základním, tak i s terciárním vzděláním. Také díky do určité míry podobné vzdělávací historii a soustavě jsme na tom srovnatelně s Německem, kde v odvětví stejně jako u nás dominuje vysoký podíl 72
středoškoláků. Dále je třeba si povšimnout, že v průměru je v zahraničí v tomto odvětví podstatně vyšší – téměř dvojnásobný – podíl vysokoškoláků (zatímco v Německu jich je v tomto odvětví 14 %, v EU je jich 15 % a v USA dokonce 20 %), avšak s tím rozdílem, že v některých zemích převažují stejně jako u nás magistři (například v Slovinsku, Polsku, Belgii či Finsku), zatímco v jiných bakaláři (například v Řecku, Španělsku, Slovensku, Nizozemsku, USA nebo Bulharsku) nebo dokonce absolventi krátkého odborného terciárního vzdělání (například v Maďarsku, Irsku, Francii, Estonsku, Německu, Portugalsku, Švédsku, Dánsku či ve Spojeném království).
V průměru zemí EU27 se délka vzdělání v letech 2000-2010 zvýšila z 12,0 roku na 12,3 roku, tedy o 2,7 %. To je pomalejší růst než v celé evropské ekonomice, kde byl zaznamenán růst o 3,9 % (tedy podobný jako v naší ekonomice). Důsledkem toho bylo, že průměrná délka vzdělání v odvětví dosáhla téměř 94 % úrovně vzdělání v celé ekonomice EU27. Rovněž v Německu se průměrná délka vzdělání osob zaměstnaných v odvětví zvýšila, a to na 12,5 roku, což představovalo růst o 0,7 %. Vzhledem k tomu, že v celé německé ekonomice se průměrná délka vzdělání zvýšila o 1,3 %, snížil se poměr mezi délkou vzdělání v odvětví a v celé ekonomice na 93 %. Nejvýznamnější vzdělanostní skupinou v odvětví Výroba kovů a kovodělných výroků v ČR jsou z hlediska stupně a oboru vzdělání osoby se středoškolským nematuritním vzděláním v technických oborech, které tvoří více než 51 % všech zaměstnaných v odvětví. Dalších téměř 20 % zaměstnaných tvoří osoby se středoškolským maturitním vzděláním v technických oborech, téměř 7 % osoby se základním vzděláním, více než 4 % osoby s terciárním vzděláním v technických oborech a téměř 4 % osoby se středoškolským maturitním vzděláním v ekonomických oborech. V celé EU jsou v průměru největší vzdělanostní skupinou rovněž osoby se středoškolským vzděláním v technických oborech. V podrobnějším členění oborů, jejichž absolventi představují alespoň 3 % ze všech vysokoškoláků v odvětví, jsou nejvýrazněji zastoupeni vysokoškoláci ve třech oborech (viz následující tabulka). Vysokoškoláci zaměstnaní v tomto odvětví zhruba stejně často jako vysokoškoláci v celé ekonomice (viz sloupec Celkem v následující tabulce) považují za vhodný výhradně vystudovaný nebo příbuzný obor. Téměř 23 % z nich se naopak vyslovilo, že je vhodný zcela jiný než vystudovaný obor, případně že není oborová specializace vůbec zapotřebí. 73
Kvalifikační požadavky pracovních míst V České republice v roce 2010 v odvětví Výroba kovů a kovodělných výroků pracovalo necelých 17 tisíc osob (tedy 7,2 %) s terciárním vzděláním. Počet míst, která vyžadovala terciární vzdělání, bylo v odvětví 18 tisíc, tedy o 9,2 % více než terciárně vzdělaných osob. Počet takových pracovních míst, na kterých však pracují osoby s nižším vzděláním, je více než 5 tisíc, tedy více než 28 %. To je vyšší podíl než na úrovni celé české ekonomiky. Pochopitelným důsledkem uvedené poziční nerovnováhy v odvětví je to, že přibližně 22 % vysokoškoláků pracuje na místech, která vysokoškolské vzdělání nevyžadují. V zemích EU27 v roce 2010 pracovalo v odvětví více než 738 tisíc osob s terciárním vzděláním, což bylo 15,5 % ze všech zaměstnaných. Mezinárodní srovnávací projekty však zároveň ukázaly, že v odvětví je kolem 508 tisíc pracovních míst, která vyžadují tradiční dlouhé vysokoškolské vzdělání (magisterské nebo doktorské), dále asi 118 tisíc pracovních míst, jimž by nejlépe vyhovovalo bakalářské vzdělání, a dalších zhruba 511 tisíc pracovních míst, vyžadujících nějakou podobu krátkého odborného vzdělání terciárního typu. Celkově tedy jde o 1,1 milionu pracovních míst, přibližně 24 % z celého odvětví, která by měla být obsazena osobami s terciárním vzděláním, především však kratšího typu. Kolem 42 % těchto pracovních míst je však obsazeno osobami s nižším, než terciárním vzděláním. Důsledek toho je ovšem zřejmý: přestože je v odvětví více vhodných pracovních míst než osob s vyšším vzděláním, zhruba 11 % osob s terciárním vzděláním pracuje na místech, která terciární vzdělání nevyžadují. V Německu pracovalo v roce 2010 v odvětví celkem téměř 162 tisíc (tedy 14 %) osob s terciárním vzděláním. Podle výzkumu BIBB je však pro ně v tomto odvětví pouze necelých 54 tisíc pracovních míst, na nichž se požaduje vysokoškolské vzdělání (Fachhochschul-/Universitätsabschluss). Většina osob pracujících na pracovních místech, která vyžadují terciární vzdělání, toto vzdělání také skutečně má. Pouze necelých 34 % těchto pracovních míst je obsazeno osobami s nižším vzděláním. Vzhledem k uvedeným skutečnostem, pracuje v odvětví téměř 78 % osob s terciárním vzděláním na pozicích, kde postačuje nižší vzdělání. Jiný obrázek poskytují poslední údaje amerického Ministerstva práce a Úřadu pro statistiku práce z roku 2011 o nejčastěji požadovaném vzdělání pro výkon povolání (Typical education needed for entry). Také v USA je v tomto odvětví nejčastěji požadováno středoškolské vzdělání (High school diploma or equivalent), které vyžaduje více než 79 % pracovních míst. Z hlediska terciárního vzdělání se v tomto odvětví u téměř 7 % pracovních míst požaduje bakalářské vzdělání (Bachelor’s degree) a u více než 3 % krátké terciární vzdělání (Associate’s degree). Magisterské (Master’s degree) nebo ještě vyšší (Professional or doctoral degree) není vyžadováno vůbec. Skutečné vzdělání Američanů pracujících v tomto odvětví je oproti kvalifikačním požadavkům poněkud posunuto. Krátké terciární vzdělání má v tomto odvětví více než 7 % zaměstnaných, bakalářské vzdělání dosáhlo v tomto odvětví téměř 10 % zaměstnaných a téměř 3 % má magisterské či doktorandské vzdělání. Dalších 80 % zaměstnaných má nižší než vysokoškolské vzdělání. Úroveň kvalifikačních požadavků předurčuje především profesní struktura pracovních míst v odvětví, ale také tradice spojené s přiřazování určitých typů vzdělání k povolání a míry strukturálního a pozičního nesouladu panující v dané zemi. Převedení těchto jen velice obtížně srovnatelných ukazatelů 74
do mezinárodní úrovně (na osmistupňové škále EQF) však v každém případě ukazuje, že v odvětví Výroba kovů a kovodělných výroků převládají pracovní místa požadující střední a nižší střední úroveň kvalifikace; více než polovina pracovních míst se nachází ve 2. až 5. úrovni kvalifikační náročnosti. Podíl tří nejvyšších úrovní kvalifikační náročnosti (stupně 6 až 8), které většinou vyžadují terciární vzdělání, se v odvětví v posledním desetiletí zvýšil z 12 % v roce 2000 na 13 % v roce 2010. Celková úroveň kvalifikačních požadavků pracovních míst v České republice se v odvětví za posledních 10 let mírně zvýšila, oproti roku 2000 vzrostla o 0,05 bodu a v roce 2010 činila 3,54 bodu (na osmistupňové škále). Je to o 0,57 bodu méně, než je kvalifikační náročnost všech pracovních míst v celé ČR. V EU27 v roce 2010 v tomto odvětví úroveň kvalifikačních požadavků činila 3,62 bodu, což je o 0,56 bodu méně než jsou kvalifikační požadavky všech míst v EU27, ale o 0,08 bodu více než v tomto odvětví u nás.
V příštích 10 letech se v odvětví očekává rychlejší tempo zvyšování kvalifikačních požadavků pracovních míst než doposud. Do roku 2020 se kvalifikační náročnost v odvětví má zvýšit o 0,27 bodu. Jde o rychlejší nárůst, než jaký nastane v celé české ekonomice. Podíl pracovních míst nejvyšší kvalifikační náročnosti (stupně 6 až 8), vyžadujících většinou terciární vzdělání, se zvýší z 13 % v roce 2010 na 18 % v roce 2020.
75
Výroba a opravy strojů a zařízení Vymezení odvětví Do skupiny odvětví Výroba a opravy strojů a zařízení patří pouze dvě odvětví mezinárodní klasifikace NACE. Větší z nich je Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených (NACE kód 28). V něm pracuje 99 % ze všech zaměstnaných v této skupině odvětví. Ostatní, tedy 1 %, pracují v odvětví Opravy a instalace strojů a zařízení (NACE kód 33). Největším pododvětvím je Výroba průmyslových chladicích a klimatizačních zařízení (NACE kód 28.25), zahrnující 13 % všech zaměstnaných z celé skupiny odvětví. Dalších 10 % tvoří pododvětví Výroba ostatních strojů a zařízení pro všeobecné účely jinde neuvedených (NACE kód 28.29), 8 % pododvětví Výroba kovoobráběcích strojů (NACE kód 28.41), 8 % pododvětví Výroba ostatních strojů pro speciální účely jinde neuvedených (NACE kód 28.99), 8 % pododvětví Výroba motorů a turbín, kromě motorů pro letadla, automobily a motocykly (NACE kód 28.11), 7 % pododvětví Výroba zdvihacích a manipulačních zařízení (NACE kód 28.22), 7 % pododvětví Výroba ložisek, ozubených kol, převodů a hnacích prvků (NACE kód 28.15) a 6 % pododvětví Výroba zemědělských a lesnických strojů (NACE kód 28.30). Posledním pododvětvím zahrnutým do této skupiny odvětví s podílem zaměstnaných vyšším než 5 % je Výroba ostatních čerpadel a kompresorů (NACE kód 28.13).
Ekonomika a zaměstnanost Výroba a opravy strojů a zařízení je z pohledu celkové produkce i přidané hodnoty osmé největší odvětví v celé ČR, tedy z tohoto pohledu jedno z těch nadprůměrných. Velmi významné je však z pohledu zahraničního obchodu. Z pohledu exportu jde dokonce o 3. největší a z pohledu importu o 5. odvětví v ČR.
I přes nárůst produktivity práce v odvětví Výroba a opravy strojů a zařízení, který v ČR nastal mezi roky 2000-2010, je produktivita práce tohoto odvětví v ČR pouze na úrovni 50 % produktivity práce tohoto odvětví v EU27. To je o 3 procentní body méně, než jaká je celková produktivita práce celé ekonomiky ČR vůči produktivitě práce EU27. Nárůst produktivity práce, který byl v České republice v odvětví Výroba a opravy strojů a zařízení nižší než růst celkové produkce, způsobil mezi roky 2000-2010 zvýšení počtu zaměstnaných osob. Od roku 2000 se jejich počet zvýšil téměř o 4 tisíce, tedy o 3 %, a v roce 2010 v něm tak v ČR bylo zaměstnáno 121 tisíc osob. Podíl odvětví na celkové zaměstnanosti přesto poklesl oproti roku 2000 z 2,5 % na 76
2,4 %. I přes tento pokles je v porovnání s ostatními zeměmi EU podíl odvětví Výroba a opravy strojů a zařízení na celkové zaměstnanosti v ČR výrazně nadprůměrný (dokonce druhý nejvyšší ze všech zemí EU27), neboť v průměru EU činí stejný údaj téměř 1,4 % z celkové zaměstnanosti.
V EU27 se celkový počet zaměstnaných v odvětví Výroba a opravy strojů a zařízení mezi roky 2000 až 2010 snížil z 3,4 na 3,1 milionu osob, tedy o 8 %. K tomuto snížení počtu zaměstnaných došlo proto, že v odvětví rostl objem produkce (ve stálých cenách) v průměru pouze o 0,1 % ročně, zatímco produktivita práce se zvyšovala v průměru o 1,0 % ročně. Do vývoje počtu zaměstnaných v odvětví značně zasáhla ekonomická krize. Zatímco v letech 2005-2008 se počet zaměstnaných v odvětví zvyšoval v průměru o 2,6 % ročně, v následujících letech nastalo snížení v průměru o 3,5 % ročně. Ke snížení počtu zaměstnaných došlo mezi roky 2000 – 2010 také v USA, naopak v Německu se jejich počet zvýšil. V Německu byl nárůst počtu zaměstnaných méně dynamický než pokles v EU27 a činil 8 %, tj. 77 tisíc osob. V USA toto odvětví snížilo počet zaměstnaných o více než 31 % a v roce 2010 v něm bylo zaměstnáno 1,3 milionu osob, tedy o 590 tisíc méně než v roce 2000. Projekce vývoje odvětví Výroba a opravy strojů a zařízení předpokládá, že v České republice celková produkce i přidaná hodnota do roku 2020 poroste. Průměrné roční tempo růstu pro celkovou produkci je očekáváno kolem 4,3 %, pro přidanou hodnotu to má být 4,1 %. Roční růst produktivity práce se očekává v tomto odvětví kolem 3,6 %, tedy výrazně nižší, než mezi roky 2000-2010. V celku zemí EU27 je do roku 2020 očekáván v tomto odvětví pomalejší růst než v ČR. Celková produkce odvětví by se měla zvyšovat přibližně o 3,1 % ročně a přidaná hodnota o 3,0 % ročně. Produktivita práce by se měla zvyšovat v průměru o 2,5 % ročně. Důsledkem uvedených trendů v odvětví Výroba a opravy strojů a zařízení bude v České republice pokračování růstu počtu zaměstnaných. Tempo změny bude podobné jako v letech 2000-2010. V roce 2020 má být v odvětví Výroba a opravy strojů a zařízení zaměstnáno téměř 128 tisíc osob, což je o 7 tisíc více (tedy o více než 5 %) než v roce 2010. Neznamená to však, že během příštích let bude potřeba obsadit pouze těchto 7 tisíc nových pracovních míst. V odvětví totiž do roku 2020 v důsledku odchodu do důchodu opustí své pracovní místo zhruba 36 tisíc osob. Z nich bude mít asi 1 tisíc
77
základní vzdělání, 19 tisíc střední vzdělání bez maturity, 12 tisíc střední vzdělání s maturitou a zhruba 4 tisíce terciární vzdělání. Do roku 2020 bude tedy v České republice v odvětví Výroba a opravy strojů a zařízení potřeba nově obsadit zhruba 42 tisíc pracovních míst. V celku zemí EU27 je v tomto odvětví do roku 2020 očekáván oproti minulým letům opačný, i když podobně dynamický, trend, tedy nárůst počtu zaměstnaných osob. V roce 2020 by jich mělo být v EU27 v tomto odvětví zaměstnáno zhruba 3,3 milionů, což je oproti roku 2010 nárůst o 5,1 %. V Německu by se měl do roku 2020 zvýšit počet zaměstnaných o 4,6 % a v roce 2020 se v tomto odvětví v Německu předpokládá 1,1 milionu zaměstnaných osob. V USA je očekáván nárůst méně dynamický. V roce 2020 by mělo být v USA v tomto odvětví 1,3 milionu zaměstnaných, tedy o 0,9 % více než v roce 2010.
Profesní struktura V odvětví Výroba a opravy strojů a zařízení je v ČR pouze 5 skupin povolání, jejichž podíl přesahuje 5 % ze všech pracovních míst v odvětví. Žádná z nich však příliš nedominuje. Největší skupinou povolání jsou Kováři, nástrojaři, zámečníci a pracovníci v příbuzných oborech (ISCO 722), kteří v ČR zahrnují necelých 15 % všech zaměstnaných. Ani žádná z dalších skupin povolání nemá nijak extrémní podíl. Proto má odvětví Výroba a opravy strojů a zařízení jen podprůměrnou profesní koncentraci. A to i proto, že se za posledních 15 let mírně snížila. V EU je v tomto odvětví profesní koncentrace také jen podprůměrná. Osoby s terciárním vzděláním jsou v ČR v tomto odvětví zaměstnány především v profesní skupině Architekti, projektanti, konstruktéři, techničtí vědci a inženýři (ISCO 214). Ta zahrnuje více než 19 % ze všech osob s terciárním vzděláním. Dalších více než 18 % jsou Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech (ISCO 311), téměř 9 % jsou Vědci a odborníci v oblasti výpočetní techniky (ISCO 213), více než 7 % jsou Vedoucí pracovníci univerzálních dílčích celků (ISCO 123) a více než 6 % jsou Vedoucí pracovníci výrobních, provozních a jiných dílčích celků velkých organizací a podniků (ISCO 122). Těchto pět profesních skupin tak celkem zahrnuje téměř 60 % terciárně vzdělaných osob zaměstnaných v tomto odvětví a žádná další profesní skupina již nemá podíl vyšší než 6 %. V České republice pracovalo v roce 2010 v odvětví Výroba a opravy strojů a zařízení ve skupině vysoce kvalifikovaných odborných povolání (ISCO 2), která převážně vyžadují terciární vzdělání, kolem 6,1 % ze všech zaměstnaných v odvětví (pokles proti 7,7 % v roce 2000); v řídících povoláních (ISCO 1), mezi kterými je řada pracovních míst s požadavkem na terciární vzdělání, to bylo 4,8 % zaměstnaných v odvětví (pokles proti 4,8 % v roce 2000); ve kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 3), u některých z nichž se požaduje terciární vzdělání, to bylo téměř 24 % zaměstnaných (nárůst proti 19 % v roce 2000). Celkem tedy u nás v roce 2010 pracovalo v kvalifikovaných odborných povoláních 34,9 % ze všech zaměstnaných v odvětví, což oproti roku 2000 představovalo nárůst o 3,6 procentních bodů. V celku zemí EU27 v roce 2010 pracovalo v odvětví Výroba a opravy strojů a zařízení v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 1-3) asi 36 % ze všech zaměstnaných v odvětví, což proti roku 2000 představovalo zvýšení o 4,8 procentních bodů. V Německu to bylo 38,9 %, tedy nárůst o 4,3 procentních bodů oproti roku 2000. V USA v roce 2010 pracovalo v této skupině povolání 31,6 % ze všech zaměstnaných.
78
Nejvýznamnější skupiny povolání v odvětví Výroba a opravy strojů a zařízení: ISCO 722 Kováři, nástrojaři, zámečníci a pracovníci v příbuzných oborech ISCO 311 Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech ISCO 828 Montážní dělníci ISCO 723 Mechanici a opraváři strojů a zařízení ISCO 724 Mechanici, seřizovači, opraváři elektrických a elektronických zařízení a přístrojů ISCO 721 Formíři, svářeči, výrobci a opraváři výrobků z plechů ISCO 821 Obsluha strojů na výrobu výrobků z kovů a nerostů ISCO 343 Odborní admistrativní pracovníci ISCO 214 Architekti, projektanti, konstruktéři, techničtí vědci a inženýři (tvůrčí prac.) ISCO 413 Úředníci ve skladech, v dopravě a v přepravě Do roku 2020 se má v odvětví Výroba a opravy strojů a zařízení v ČR nejvíce zvýšit počet zamněstnaných osob ve skupině povolání Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech (ISCO 311). Jejich počet se oproti roku 2000 zvýší o 3,5 tisíce. O 2,5 tisíce více bude osob zaměstnaných ve skupině povolání Odborní administrativní pracovníci (ISCO 343), o 1,5 tisíce více ve skupině povolání Odborní pracovníci - zprostředkovatelé obchodních a finančních transakcí (ISCO 341) a o tisíc vzroste i počet počet osob ve skupině povolání Kováři, nástrojaři, zámečníci a pracovníci v příbuzných oborech (ISCO 722). Naopak pokles počtu pracovních míst se očekává především pro Úředníky ve skladech, v dopravě a v přepravě (ISCO 413), jejichž počet má klesnout o více než tisíc. Přibližně o necelých 800 se sníží také počet osob ve skupině povolání Architekti, projektanti, konstruktéři, techničtí vědci a inženýři (ISCO 214). Předpokládá se, že do roku 2020 u nás v odvětví Výroba a opravy strojů a zařízení poklesne podíl pracovníků ve skupině vysoce kvalifikovaných odborných povolání (ISCO 2) ze 6,1 % na 4,8 % ze všech zaměstnaných v odvětví; v řídících povoláních (ISCO 1) půjde o zvýšení ze 4,8 % na 4,9 % a v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 3), to bude růst ze 23,9 % na 29,4 % zaměstnaných v odvětví. Celkem se tedy podíl pracovních míst v kvalifikovaných odborných povoláních zvýší z 34,9 % na 39,1 % ze všech zaměstnaných v odvětví. 79
Evropská projekce předpokládá, že do roku 2020 se v zemích EU27 podíl pracovních míst v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 1-3) zvýší z 36,0 % na 40,6 %. Ve stejném období má v Německu dojít ke zvýšení této skupiny povolání z 38,9 % na 42,0 %. Podle americké projekce se jejich podíl sníží z 31,6 % na 31,5 % všech zaměstnaných v odvětví v USA.
Vzdělání zaměstnaných Struktura vzdělání zaměstnaných osob v odvětví je samozřejmě do značné míry ovlivněna historií a tradicemi vzdělávací politiky v každé zemi a vývojem jednotlivých úrovní školské soustavy, ale zároveň samozřejmě také odráží specifika daného odvětví, jeho postavení v ekonomice země a rozdílnou dynamiku i perspektivy. V uplynulých deseti letech se v odvětví Výroba a opravy strojů a zařízení snížil podíl osob se základním vzděláním a především s vyučením a naopak se zvýšil podíl zaměstnaných s maturitou a s terciárním či vysokoškolským vzděláním, jejichž podíl se zvýšil z 9,9 % na 11,9 % (v celé ekonomice v letech 20002010 vzrostl z 12,6 % na 18,4 % zaměstnaných). Mezi zaměstnanými s terciárním vzděláním nadále dominují vysokoškoláci s magisterským diplomem (tvoří 83 % všech vysokoškoláků v odvětví), ale stále jen malý podíl představují absolventi vyšších odborných škol (VOŠ) nebo bakalářského studia.
Průměrná délka vzdělávání v odvětví u nás v roce 2010 činila 12,6 roku, což je oproti roku 2000 nárůst o 0,2 roku, tedy o 2,0 %. Přes toto zvýšení klesl poměr průměrné délky vzdělání v odvětví k průměrné délce vzdělání v celé české ekonomice z 99 % v roce 2000 na 97 % v roce 2010 (tempo zvyšování vzdělání činilo v celé ekonomice 3,4 % a bylo tak o něco vyšší, než v odvětví). V České republice tedy Výroba a opravy strojů a zařízení patří mezi odvětví s mírně podprůměrnou úrovní vzdělání v ČR. Podobně jako i v dalších odvětvích je v ČR v porovnání se zeměmi EU27 a s USA v tomto odvětví zaměstnán podstatně vyšší podíl pracovníků se středním vzděláním a naopak nižší podíl jak se základním, tak i s terciárním vzděláním. Také díky do určité míry podobné vzdělávací historii a soustavě jsme na tom srovnatelně s Německem, kde v odvětví stejně jako u nás dominuje vysoký podíl středoškoláků. Dále je třeba si povšimnout, že v průměru je v zahraničí v tomto odvětví podstatně vyšší 80
– zhruba dvojnásobný – podíl vysokoškoláků (v EU jich je v tomto odvětví 24 %, v Německu a v USA shodně dokonce 27 %) avšak s tím rozdílem, že v některých zemích převažují stejně jako u nás magistři (například v Bulharsku, Polsku, Slovinsku, Švédsku či USA), zatímco v jiných bakaláři (například v Nizozemsku, Španělsku, Belgii, Portugalsku, Dánsku, Maďarsku, Finsku nebo Estonsku) nebo dokonce absolventi krátkého odborného terciárního vzdělání (například ve Francii, Irsku, Řecku, Slovensku, Spojeném království nebo Německu).
V průměru zemí EU27 se délka vzdělání v letech 2000-2010 zvýšila z 12,8 roku na 13,0 roku, tedy o 2,1 %. To je pomalejší růst než v celé evropské ekonomice, kde byl zaznamenán růst o 3,9 % (tedy podobný jako v naší ekonomice). Důsledkem toho bylo, že průměrná délka vzdělání v odvětví dosáhla téměř 99 % úrovně vzdělání v celé ekonomice EU27. Rovněž v Německu se průměrná délka vzdělání osob zaměstnaných v odvětví zvýšila, a to na 13,3 roku, což představovalo růst o 0,7 %. Vzhledem k tomu, že v celé německé ekonomice se průměrná délka vzdělání zvýšila o 1,3 %, snížil se poměr mezi délkou vzdělání v odvětví a v celé ekonomice na 99 %. Nejvýznamnější vzdělanostní skupinou v odvětví Výroba a opravy strojů a zařízení v ČR jsou z hlediska stupně a oboru vzdělání osoby se středoškolským nematuritním vzděláním v technických oborech, které tvoří téměř 44 % všech zaměstnaných v odvětví. Dalších více než 25 % zaměstnaných tvoří osoby se středoškolským maturitním vzděláním v technických oborech, více než 7 % osoby s terciárním vzděláním v technických oborech, více než 5 % osoby se základním vzděláním a více než 4 % osoby se středoškolským maturitním vzděláním v ekonomických oborech. V celé EU jsou v průměru největší vzdělanostní skupinou rovněž osoby se středoškolským vzděláním v technických oborech. V podrobnějším členění oborů, jejichž absolventi představují alespoň 3 % ze všech vysokoškoláků v odvětví, jsou nejvýrazněji zastoupeni vysokoškoláci v pěti oborech (viz následující tabulka). Vysokoškoláci zaměstnaní v tomto odvětví zhruba stejně často jako vysokoškoláci v celé ekonomice (viz sloupec Celkem v následující tabulce) považují za vhodný výhradně vystudovaný nebo příbuzný obor. Zhruba 21 % z nich se naopak vyslovilo, že je vhodný zcela jiný než vystudovaný obor, případně že není oborová specializace vůbec zapotřebí.
81
Kvalifikační požadavky pracovních míst V České republice v roce 2010 v odvětví Výroba a opravy strojů a zařízení pracovalo necelých 12 tisíc osob (tedy 11,9 %) s terciárním vzděláním. Počet míst, která vyžadovala terciární vzdělání, bylo v odvětví 10 tisíc, tedy o 11,2 % méně než terciárně vzdělaných osob. Počet takových pracovních míst, na kterých však pracují osoby s nižším vzděláním, je necelých 3 tisíce, tedy necelých 29 %. To je vyšší podíl než na úrovni celé české ekonomiky. Pochopitelným důsledkem uvedené poziční nerovnováhy v odvětví je to, že přibližně 37 % vysokoškoláků pracuje na místech, která vysokoškolské vzdělání nevyžadují. V zemích EU27 v roce 2010 pracovalo v odvětví téměř 741 tisíc osob s terciárním vzděláním, což bylo 23,5 % ze všech zaměstnaných. Mezinárodní srovnávací projekty však zároveň ukázaly, že v odvětví je kolem 477 tisíc pracovních míst, která vyžadují tradiční dlouhé vysokoškolské vzdělání (magisterské nebo doktorské), dále asi 9 tisíc pracovních míst, jimž by nejlépe vyhovovalo bakalářské vzdělání, a dalších zhruba 368 tisíc pracovních míst, vyžadujících nějakou podobu krátkého odborného vzdělání terciárního typu. Celkově tedy jde o 854 tisíc pracovních míst, přibližně 27 % z celého odvětví, která by měla být obsazena osobami s terciárním vzděláním, především však delšího typu. Kolem 37 % těchto pracovních míst je však obsazena osobami s nižším, než terciárním vzděláním. Důsledek toho je ovšem zřejmý: přestože je v odvětví více vhodných pracovních míst než osob s vyšším vzděláním, zhruba 27 % osob s terciárním vzděláním pracuje na místech, která terciární vzdělání nevyžadují. V Německu pracovalo v roce 2010 v odvětví celkem více než 288 tisíc (tedy 27 %) osob s terciárním vzděláním. Podle výzkumu BIBB je však pro ně v tomto odvětví pouze necelých 145 tisíc pracovních míst, na nichž se požaduje vysokoškolské vzdělání (Fachhochschul-/Universitätsabschluss). Většina osob pracujících na pracovních místech, která vyžadují terciární vzdělání, toto vzdělání také skutečně má. Pouze necelých 13 % těchto pracovních míst je obsazeno osobami s nižším vzděláním. Vzhledem k uvedeným skutečnostem, pracuje v odvětví více než 56 % osob s terciárním vzděláním na pozicích, kde postačuje nižší vzdělání. Jiný obrázek poskytují poslední údaje amerického Ministerstva práce a Úřadu pro statistiku práce z roku 2011 o nejčastěji požadovaném vzdělání pro výkon povolání (Typical education needed for entry). Také v USA je v tomto odvětví nejčastěji požadováno středoškolské vzdělání (High school diploma or equivalent), které vyžaduje více než 73 % pracovních míst. Z hlediska terciárního vzdělání se v tomto odvětví u více než 15 % pracovních míst požaduje bakalářské vzdělání (Bachelor’s degree) a u téměř 5 % krátké terciární vzdělání (Associate’s degree). Magisterské (Master’s degree) nebo ještě vyšší (Professional or doctoral degree) není vyžadováno vůbec. Skutečné vzdělání Američanů pracujících v tomto odvětví je oproti kvalifikačním požadavkům poněkud posunuto. Krátké terciární vzdělání má v tomto odvětví více než 8 % zaměstnaných, bakalářské vzdělání dosáhlo v tomto odvětví více než 14 % zaměstnaných a téměř 5 % má magisterské či doktorandské vzdělání. Dalších 73 % zaměstnaných má nižší než vysokoškolské vzdělání. Úroveň kvalifikačních požadavků předurčuje především profesní struktura pracovních míst v odvětví, ale také tradice spojené s přiřazování určitých typů vzdělání k povolání a míry strukturálního a 82
pozičního nesouladu panující v dané zemi. Převedení těchto jen velice obtížně srovnatelných ukazatelů do mezinárodní úrovně (na osmistupňové škále EQF) však v každém případě ukazuje, že v odvětví Výroba a opravy strojů a zařízení převládají pracovní místa požadující střední a nižší střední úroveň kvalifikace; více než polovina pracovních míst se nachází ve 2. až 5. úrovni kvalifikační náročnosti. Podíl tří nejvyšších úrovní kvalifikační náročnosti (stupně 6 až 8), které většinou vyžadují terciární vzdělání, se v odvětví v posledním desetiletí zvýšil z 18 % v roce 2000 na 22 % v roce 2010. Celková úroveň kvalifikačních požadavků pracovních míst v České republice se v odvětví za posledních 10 let mírně zvýšila, oproti roku 2000 vzrostla o 0,16 bodu a v roce 2010 činila 3,97 bodu (na osmistupňové škále). Je to o 0,14 bodu méně, než je kvalifikační náročnost všech pracovních míst v celé ČR. V EU27 v roce 2010 v tomto odvětví úroveň kvalifikačních požadavků činila 4,09 bodu, což je o 0,09 bodu méně než jsou kvalifikační požadavky všech míst v EU27, ale o 0,11 bodu více než v tomto odvětví u nás.
V příštích 10 letech se v odvětví očekává pomalejší tempo zvyšování kvalifikačních požadavků pracovních míst než doposud. Do roku 2020 se kvalifikační náročnost v odvětví má zvýšit o 0,1 bodu. Jde o pomalejší nárůst, než jaký nastane v celé české ekonomice. Podíl pracovních míst nejvyšší kvalifikační náročnosti (stupně 6 až 8), vyžadujících většinou terciární vzdělání, se zvýší z 22 % v roce 2010 na 23 % v roce 2020.
83
Výroba elektrických a optických přístrojů Vymezení odvětví Do skupiny odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů patří tři odvětví mezinárodní klasifikace NACE. Největším z nich je Výroba elektrických zařízení (NACE kód 27), kde pracuje v České republice 47 % ze všech zaměstnaných z celé skupiny odvětví. Dalších 45 % pracuje v odvětví Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (NACE kód 26). Nejmenším odvětvím jsou Opravy a instalace strojů a zařízení (NACE kód 33), kde pracuje pouze 8 % zaměstnaných. Největším pododvětvím je Výroba elektronických součástek (NACE kód 26.11), zahrnující 21 % všech zaměstnaných z celé skupiny odvětví. Dalších 10 % tvoří pododvětví Výroba elektrických motorů, generátorů a transformátorů (NACE kód 27.11), 8 % pododvětví Výroba elektrických rozvodných a kontrolních zařízení (NACE kód 27.12), 8 % pododvětví Výroba počítačů a periferních zařízení (NACE kód 26.20), 7 % pododvětví Výroba elektrických vodičů a kabelů jinde neuvedených (NACE kód 27.32) a 6 % pododvětví Výroba elektrických osvětlovacích zařízení (NACE kód 27.40). Posledním pododvětvím zahrnutým do této skupiny odvětví s podílem zaměstnaných vyšším než 5 % je Výroba elektrických spotřebičů převážně pro domácnost (NACE kód 27.51).
Ekonomika a zaměstnanost Výroba elektrických a optických přístrojů je z pohledu celkové produkce druhé a z pohledu přidané hodnoty jedenácté největší odvětví v celé ČR, tedy z tohoto pohledu jedno z těch největších. Ovšem velice významné je z pohledu zahraničního obchodu. Jde o odvětví s největším objemem jak exportu, tak i importu v ČR.
I díky nárůst produktivity práce v odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů, který v ČR nastal mezi roky 2000-2010, je produktivita práce tohoto odvětví v ČR na úrovni 88 % produktivity práce tohoto odvětví v EU27. To je o 35 procentních bodů více, než jaká je celková produktivita práce celé ekonomiky ČR vůči produktivitě práce EU27. Nárůst produktivity práce, který byl v České republice v odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů nižší než růst celkové produkce, způsobil mezi roky 2000-2010 zvýšení počtu zaměstnaných osob. Od roku 2000 se jejich počet zvýšil o 10 tisíc, tedy o 8 %, a v roce 2010 v něm tak v ČR bylo 84
zaměstnáno 130 tisíc osob. Podíl odvětví na celkové zaměstnanosti vzrostl oproti roku 2000 z 2,5 % na 2,6 %. Také díky tomuto růstu je v porovnání s ostatními zeměmi EU podíl odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů na celkové zaměstnanosti v ČR výrazně nadprůměrný, neboť v průměru EU činí stejný údaj jen 1,4 % z celkové zaměstnanosti.
V EU27 se celkový počet zaměstnaných v odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů mezi roky 2000 až 2010 snížil z 3,7 na 3,3 milionu osob, tedy o 12 %. K tomuto snížení počtu zaměstnaných došlo proto, že v odvětví rostl objem produkce (ve stálých cenách) v průměru pouze o 0,8 % ročně, zatímco produktivita práce se zvyšovala v průměru o 2,1 % ročně. Do vývoje počtu zaměstnaných v odvětví značně zasáhla ekonomická krize. Zatímco v letech 2005-2008 se počet zaměstnaných v odvětví zvyšoval v průměru o 2,0 % ročně, v následujících letech nastalo snížení v průměru o 6,2 % ročně. Ke snížení počtu zaměstnaných došlo mezi roky 2000 – 2010 také jak v Německu, tak i v USA. V Německu byl pokles počtu zaměstnaných více dynamický než v EU27 a činil 15 %, tj. 137 tisíc osob. V USA toto odvětví snížilo počet zaměstnaných o téměř 39 % a v roce 2010 v něm bylo zaměstnáno 1,4 milionu osob, tedy o 867 tisíc méně než v roce 2000. Projekce vývoje odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů předpokládá, že v České republice celková produkce i přidaná hodnota do roku 2020 poroste. Průměrné roční tempo růstu pro celkovou produkci je očekáváno kolem 1,4 %, pro přidanou hodnotu to má být 2,5 %. Roční růst produktivity práce se očekává v tomto odvětví kolem 2,3 %, tedy výrazně nižší, než mezi roky 2000-2010. V celku zemí EU27 je do roku 2020 očekáván v tomto odvětví pomalejší růst než v ČR. Celková přidaná hodnota by se sice měla zvyšovat přibližně o 1,7 % ročně, ale produkce odvětví jen o 1,4 % ročně a produktivita práce v průměru jen o 1,5 % ročně. Důsledkem uvedených trendů v odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů bude v České republice pokračování růstu počtu zaměstnaných. Tempo změny bude podobné jako v letech 20002010. V roce 2020 má být v odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů zaměstnáno více než 133 tisíc osob, což je o 3 tisíce více (tedy o více než 2 %) než v roce 2010. Neznamená to však, že během příštích let bude potřeba obsadit pouze těchto 3 tisíce nových pracovních míst. V odvětví totiž
85
do roku 2020 v důsledku odchodu do důchodu opustí své pracovní místo zhruba 32 tisíc osob. Z nich bude mít asi 2 tisíce základní vzdělání, 16 tisíc střední vzdělání bez maturity, 9 tisíc střední vzdělání s maturitou a zhruba 4 tisíce terciární vzdělání. Do roku 2020 bude tedy v České republice v odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů potřeba nově obsadit zhruba 34 tisíc pracovních míst. V celku zemí EU27 je v tomto odvětví do roku 2020 očekáván oproti minulým letům opačný, navíc méně dynamický, trend, tedy nárůst počtu zaměstnaných osob. V roce 2020 by jich mělo být v EU27 v tomto odvětví zaměstnáno zhruba 3,3 milionů, což je oproti roku 2010 nárůst o 1,1 %. V Německu by se měl do roku 2020 zvýšit počet zaměstnaných o 3,8 % a v roce 2020 se v tomto odvětví v Německu předpokládá 813 tisíc zaměstnaných osob. V USA je očekáván pokles více dynamický. V roce 2020 by mělo být v USA v tomto odvětví 1,2 milionu zaměstnaných, tedy o 13,3 % méně než v roce 2010.
Profesní struktura V odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů jsou v ČR pouze 4 skupiny povolání, jejichž podíl přesahuje 5 % ze všech pracovních míst v odvětví. Největší skupinou povolání jsou Montážní dělníci (ISCO 828), kteří v ČR zahrnují téměř jednu čtvrtinu všech zaměstnaných. Žádná z dalších skupin povolání nemá nijak extrémní podíl. Proto má odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů průměrnou profesní koncentraci. A to i přesto, že se za posledních 15 let mírně snížila. V EU je v tomto odvětví profesní koncentrace jen podprůměrná. Osoby s terciárním vzděláním jsou v ČR v tomto odvětví zaměstnány především v profesní skupině Architekti, projektanti, konstruktéři, techničtí vědci a inženýři (ISCO 214). Ta zahrnuje téměř 21 % ze všech osob s terciárním vzděláním. Dalších více než 15 % jsou Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech (ISCO 311), více než 10 % jsou Vědci a odborníci v oblasti výpočetní techniky (ISCO 213), necelých 8 % jsou Vedoucí pracovníci výrobních, provozních a jiných dílčích celků velkých organizací a podniků (ISCO 122) a necelých 7 % jsou Zástupci (agenti) - obchodní, přepravní, pracovníci úřadů a pracovníci v příbuzných oborech (ISCO 342). Těchto pět profesních skupin tak celkem zahrnuje téměř 61 % terciárně vzdělaných osob zaměstnaných v tomto odvětví a žádná další profesní skupina již nemá podíl vyšší než 7 %. V České republice pracovalo v roce 2010 v odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů ve skupině vysoce kvalifikovaných odborných povolání (ISCO 2), která převážně vyžadují terciární vzdělání, kolem 7,1 % ze všech zaměstnaných v odvětví (nárůst proti 5,7 % v roce 2000); v řídících povoláních (ISCO 1), mezi kterými je řada pracovních míst s požadavkem na terciární vzdělání, to bylo 5,5 % zaměstnaných v odvětví (nárůst proti 4,6 % v roce 2000); ve kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 3), u některých z nichž se požaduje terciární vzdělání, to bylo více než 22 % zaměstnaných (nárůst proti 19 % v roce 2000). Celkem tedy u nás v roce 2010 pracovalo v kvalifikovaných odborných povoláních 34,8 % ze všech zaměstnaných v odvětví, což oproti roku 2000 představovalo nárůst o 5,6 procentních bodů. V celku zemí EU27 v roce 2010 pracovalo v odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 1-3) asi 46,3 % ze všech zaměstnaných v odvětví, což proti roku 2000 představovalo zvýšení o 5,7 procentních bodů. V Německu to bylo 52,2 %, tedy nárůst o 7,8 procentních bodů oproti roku 2000. V USA v roce 2010 pracovalo v této skupině povolání 56,2 % ze všech zaměstnaných.
86
Nejvýznamnější skupiny povolání v odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů: ISCO 828 Montážní dělníci ISCO 724 Mechanici, seřizovači, opraváři elektrických a elektronických zařízení a přístrojů ISCO 311 Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech ISCO 817 Obsluha automatických montážních linek a průmyslových robotů ISCO 722 Kováři, nástrojaři, zámečníci a pracovníci v příbuzných oborech ISCO 413 Úředníci ve skladech, v dopravě a v přepravě ISCO 312 Techničtí pracovníci v oblasti výpočetní techniky ISCO 343 Odborní admistrativní pracovníci ISCO 213 Vědci a odborníci v oblasti výpočetní techniky ISCO 122 Vedoucí pracovníci výrobních provozů a jiných dílčích celků velkých organizací a podniků Do roku 2020 se má v odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů v ČR nejvíce zvýšit počet zamněstnaných osob ve skupině povolání Obsluha automatických montážních linek a průmyslových robotů (ISCO 817). Jejich počet se oproti roku 2000 zvýší o téměř 9 tisíc. O 4 tisíce více bude osob zaměstnaných ve skupině povolání Vedoucí pracovníci výrobních, provozních a jiných dílčích celků velkých organizací a podniků (ISCO 122) a o necelé 3 tisíce více ve skupině povolání Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech (ISCO 311). Naopak pokles počtu pracovních míst se očekává především pro Montážní dělníky (ISCO 828), jejichž počet má klesnout o více než 5 tisíc. Přibližně o 4 tisíce se sníží také počet osob ve skupině povolání Mechanici, seřizovači, opraváři elektrických a elektronických zařízení a přístrojů (ISCO 724). Předpokládá se, že do roku 2020 u nás v odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů vzroste podíl pracovníků ve skupině vysoce kvalifikovaných odborných povolání (ISCO 2) ze 7,1 % na 8,3 % ze všech zaměstnaných v odvětví; v řídících povoláních (ISCO 1) půjde o zvýšení ze 5,5 % na 7,9 % a v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 3), to bude růst ze 22,2 % na 23,5 % zaměstnaných v odvětví. Celkem se tedy podíl pracovních míst v kvalifikovaných odborných povoláních zvýší z 34,8 % na 39,7 % ze všech zaměstnaných v odvětví.
87
Evropská projekce předpokládá, že do roku 2020 se v zemích EU27 podíl pracovních míst v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 1-3) zvýší z 46,3 % na 50,3 %. Ve stejném období má v Německu dojít ke zvýšení této skupiny povolání z 52,2 % na 56,8 %. Podle americké projekce se jejich podíl sníží z 56,2 % na 55,5 % všech zaměstnaných v odvětví v USA.
Vzdělání zaměstnaných Struktura vzdělání zaměstnaných osob v odvětví je samozřejmě do značné míry ovlivněna historií a tradicemi vzdělávací politiky v každé zemi a vývojem jednotlivých úrovní školské soustavy, ale zároveň samozřejmě také odráží specifika daného odvětví, jeho postavení v ekonomice země a rozdílnou dynamiku i perspektivy. V uplynulých deseti letech se v odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů snížil podíl osob se základním vzděláním a mírně i s vyučením a naopak se zvýšil podíl zaměstnaných s maturitou a s terciárním či vysokoškolským vzděláním, jejichž podíl se zvýšil z 8,8 % na 11,9 % (v celé ekonomice v letech 2000-2010 vzrostl z 12,6 % na 18,4 % zaměstnaných). Mezi zaměstnanými s terciárním vzděláním nadále dominují vysokoškoláci s magisterským diplomem (tvoří 82 % všech vysokoškoláků v odvětví), ale stále jen malý podíl představují absolventi vyšších odborných škol (VOŠ) – tvořící 10 % vysokoškoláků v odvětví, nebo bakalářského studia.
Průměrná délka vzdělávání v odvětví u nás v roce 2010 činila 12,5 roku, což je oproti roku 2000 nárůst o 0,4 roku, tedy o 2,9 %. Přes toto zvýšení klesl poměr průměrné délky vzdělání v odvětví k průměrné délce vzdělání v celé české ekonomice z 98 % v roce 2000 na 97 % v roce 2010 (tempo zvyšování vzdělání činilo v celé ekonomice 3,4 % a bylo tak o něco vyšší, než v odvětví). V České republice tedy Výroba elektrických a optických přístrojů patří mezi odvětví s mírně podprůměrnou úrovní vzdělání v ČR. Podobně jako i v dalších odvětvích je v ČR v porovnání se zeměmi EU27 a s USA v tomto odvětví zaměstnán podstatně vyšší podíl pracovníků se středním vzděláním a naopak nižší podíl jak se základním, tak i s terciárním vzděláním. Také díky do určité míry podobné vzdělávací historii a soustavě 88
jsme na tom srovnatelně s Německem, kde v odvětví stejně jako u nás dominuje vysoký podíl středoškoláků. Dále je třeba si povšimnout, že v průměru je v zahraničí v tomto odvětví podstatně vyšší – více než dvojnásobný – podíl vysokoškoláků (v Německu jich je v tomto odvětví 36 %, v EU je jich 33 % a v USA dokonce 44 %), avšak s tím rozdílem, že v některých zemích převažují stejně jako u nás magistři (například v Bulharsku, Slovinsku, Maďarsku, Finsku, Švédsku či Německu), zatímco v jiných bakaláři (například ve Španělsku, USA, Dánsku, Belgii, Polsku, Nizozemsku, Slovensku nebo Spojeném království) nebo dokonce absolventi krátkého odborného terciárního vzdělání (například v Portugalsku, Řecku, Estonsku, Francii či Irsku).
V průměru zemí EU27 se délka vzdělání v letech 2000-2010 zvýšila z 13,1 roku na 13,5 roku, tedy o 3,1 %. To je pomalejší růst než v celé evropské ekonomice, kde byl zaznamenán růst o 3,9 % (tedy podobný jako v naší ekonomice). Důsledkem toho bylo, že průměrná délka vzdělání v odvětví dosáhla téměř 103 % úrovně vzdělání v celé ekonomice EU27. Rovněž v Německu se průměrná délka vzdělání osob zaměstnaných v odvětví zvýšila, a to na 13,7 roku, což představovalo růst o 2,2 %. Vzhledem k tomu, že v celé německé ekonomice se průměrná délka vzdělání zvýšila o 1,3 %, zvýšil se poměr mezi délkou vzdělání v odvětví a v celé ekonomice na 103 %. Nejvýznamnější vzdělanostní skupinou v odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů v ČR jsou z hlediska stupně a oboru vzdělání osoby se středoškolským nematuritním vzděláním v technických oborech, které tvoří více než 32 % všech zaměstnaných v odvětví. Dalších více než 19 % zaměstnaných tvoří osoby se středoškolským maturitním vzděláním v technických oborech, téměř 9 % osoby se základním vzděláním, více než 6 % osoby s terciárním vzděláním v technických oborech a také osoby se středoškolským maturitním vzděláním v ekonomických oborech. V celé EU jsou v průměru největší vzdělanostní skupinou rovněž osoby se středoškolským vzděláním v technických oborech. V podrobnějším členění oborů, jejichž absolventi představují alespoň 3 % ze všech vysokoškoláků v odvětví, jsou nejvýrazněji zastoupeni vysokoškoláci v šesti oborech (viz následující tabulka). Vysokoškoláci zaměstnaní v tomto odvětví zhruba stejně často jako vysokoškoláci v celé ekonomice (viz sloupec Celkem v následující tabulce) považují za vhodný výhradně vystudovaný nebo příbuzný
89
obor. Jen 14 % z nich se naopak vyslovilo, že je vhodný zcela jiný než vystudovaný obor, případně že není oborová specializace vůbec zapotřebí.
Kvalifikační požadavky pracovních míst V České republice v roce 2010 v odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů pracovalo necelých 16 tisíc osob (tedy 11,5 %) s terciárním vzděláním. Počet míst, která vyžadovala terciární vzdělání, bylo v odvětví 14 tisíc, tedy o 10,7 % méně než terciárně vzdělaných osob. Počet takových pracovních míst, na kterých však pracují osoby s nižším vzděláním, je necelých 4 tisíc, tedy necelých 26 %. To je vyšší podíl než na úrovni celé české ekonomiky. Pochopitelným důsledkem uvedené poziční nerovnováhy v odvětví je to, že přibližně 34 % vysokoškoláků pracuje na místech, která vysokoškolské vzdělání nevyžadují. V zemích EU27 v roce 2010 pracovalo v odvětví více než 1 milion osob s terciárním vzděláním, což bylo 32,8 % ze všech zaměstnaných. Mezinárodní srovnávací projekty však zároveň ukázaly, že v odvětví je kolem 443 tisíc pracovních míst, která vyžadují tradiční dlouhé vysokoškolské vzdělání (magisterské nebo doktorské), dále asi 143 tisíc pracovních míst, jimž by nejlépe vyhovovalo bakalářské vzdělání, a dalších zhruba 438 tisíc pracovních míst, vyžadujících nějakou podobu krátkého odborného vzdělání terciárního typu. Celkově tedy jde o více než 1 milion pracovních míst, přibližně 31 % z celého odvětví, která by měla být obsazena osobami s terciárním vzděláním, především však kratšího typu. Kolem 47 % těchto pracovních míst je však obsazena osobami s nižším, než terciárním vzděláním. Důsledek toho je ovšem zřejmý: v odvětví je méně vhodných pracovních míst než osob s vyšším vzděláním a navíc některá z nich jsou obsazena osobami s nižším než terciárním vzděláním. Celkově tak v tomto odvětví zhruba 49 % osob s terciárním vzděláním pracuje na místech, která terciární vzdělání nevyžadují. V Německu pracovalo v roce 2010 v odvětví celkem téměř 280 tisíc (tedy 36 %) osob s terciárním vzděláním. Podle výzkumu BIBB je však pro ně v tomto odvětví pouze necelých 170 tisíc pracovních míst, na nichž se požaduje vysokoškolské vzdělání (Fachhochschul-/Universitätsabschluss). Většina osob pracujících na pracovních místech, která vyžadují terciární vzdělání, toto vzdělání také skutečně má. Pouze necelých 19 % těchto pracovních míst je obsazeno osobami s nižším vzděláním. Vzhledem k uvedeným skutečnostem, pracuje v odvětví téměř 51 % osob s terciárním vzděláním na pozicích, kde postačuje nižší vzdělání. Jiný obrázek poskytují poslední údaje amerického Ministerstva práce a Úřadu pro statistiku práce z roku 2011 o nejčastěji požadovaném vzdělání pro výkon povolání (Typical education needed for entry). Také v USA je v tomto odvětví nejčastěji požadováno středoškolské vzdělání (High school diploma or equivalent), které vyžaduje téměř 51 % pracovních míst. Z hlediska terciárního vzdělání se v tomto odvětví u více než 36 % pracovních míst požaduje bakalářské vzdělání (Bachelor’s degree) a u více než 9 % krátké terciární vzdělání (Associate’s degree). Magisterské (Master’s degree) nebo ještě vyšší (Professional or doctoral degree) není vyžadováno vůbec. Skutečné vzdělání Američanů pracujících v tomto odvětví je oproti kvalifikačním požadavkům poněkud posunuto. Krátké terciární vzdělání má v tomto odvětví více než 9 % zaměstnaných, bakalářské vzdělání dosáhlo v tomto odvětví více než 90
24 % zaměstnaných a téměř 11 % má magisterské či doktorandské vzdělání. Dalších 56 % zaměstnaných má nižší než vysokoškolské vzdělání. Úroveň kvalifikačních požadavků předurčuje především profesní struktura pracovních míst v odvětví, ale také tradice spojené s přiřazování určitých typů vzdělání k povolání a míry strukturálního a pozičního nesouladu panující v dané zemi. Převedení těchto jen velice obtížně srovnatelných ukazatelů do mezinárodní úrovně (na osmistupňové škále EQF) však v každém případě ukazuje, že v odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů převládají pracovní místa požadující střední a nižší střední úroveň kvalifikace; více než polovina pracovních míst se nachází ve 2. až 5. úrovni kvalifikační náročnosti. Podíl tří nejvyšších úrovní kvalifikační náročnosti (stupně 6 až 8), které většinou vyžadují terciární vzdělání, se v odvětví v posledním desetiletí zvýšil ze 17 % v roce 2000 na 19 % v roce 2010. Celková úroveň kvalifikačních požadavků pracovních míst v České republice se v odvětví za posledních 10 let mírně zvýšila, oproti roku 2000 vzrostla o 0,06 bodu a v roce 2010 činila 3,76 bodu (na osmistupňové škále). Je to o 0,35 bodu méně, než je kvalifikační náročnost všech pracovních míst v celé ČR. V EU27 v roce 2010 v tomto odvětví úroveň kvalifikačních požadavků činila 4,36 bodu, což je o 0,19 bodu více než jsou kvalifikační požadavky všech míst v EU27 a o 0,60 bodu více než v tomto odvětví u nás.
V příštích 10 letech se v odvětví očekává rychlejší tempo zvyšování kvalifikačních požadavků pracovních míst než doposud. Do roku 2020 se kvalifikační náročnost v odvětví má zvýšit o 0,28 bodu. Jde o rychlejší nárůst, než jaký nastane v celé české ekonomice. Podíl pracovních míst nejvyšší kvalifikační náročnosti (stupně 6 až 8), vyžadujících většinou terciární vzdělání, se zvýší z 19 % v roce 2010 na 25 % v roce 2020.
91
Výroba dopravních prostředků Vymezení odvětví Do skupiny odvětví Výroba dopravních prostředků patří několik odvětví mezinárodní klasifikace NACE. Více než tři čtvrtiny zaměstnaných v České republice pracují v odvětví Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů (NACE kód 29), dalších necelých 14 % v odvětví Oprava a instalace strojů a zařízení (NACE kód 33) a jen 10 % v odvětví Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení (NACE kód 30). Největším pododvětvím je Výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla (NACE kód 29.3), zahrnující téměř 56 % všech zaměstnaných z celé skupiny odvětví. Dalších 20 % tvoří pododvětví Výroba motorových vozidel a jejich motorů (NACE kód 29.1). Posledním pododvětvím zahrnutým do této skupiny odvětví s podílem zaměstnaných vyšším než 5 % je Oprava kovodělných výrobků, strojů a zařízení (NACE kód 33.1).
Ekonomika a zaměstnanost Výroba dopravních prostředků je z pohledu celkové produkce i přidané hodnoty čtvrté největší odvětví v celé ČR. Rovněž z hlediska mezinárodního obchodu jde o mimořádně významné odvětví, neboť zajišťuje 16 % českého exportu (za deset let mezi roky 2000 až 2010 došlo ke zvýšení o 1,8 procentního bodu), což ho celkově řadí na druhé místo. Obchodní saldo odvětví (export minus import) je aktivní, když export dosahuje téměř dvojnásobku objemu importu.
I přes nárůst produktivity práce v odvětví Výroba dopravních prostředků, který v ČR nastal mezi roky 2000-2010 (průměrné tempo růstu produktivity práce činilo 6,4 %), je produktivita práce této skupiny odvětví v ČR pouze na úrovni 75 % produktivity práce stejné skupiny odvětví v EU27. I to je však o 24 procentních bodů více, než jaká je celková produktivita práce celé ekonomiky ČR vůči produktivitě práce EU27. Nárůst celkové produkce, který byl v České republice v odvětví Výroba dopravních prostředků vyšší než růst produktivity práce, způsobil mezi roky 2000-2010 zvýšení počtu zaměstnaných osob. Od roku 2000 se jejich počet zvýšil o 35 tisíc, tedy o 29 %, a v roce 2010 v něm bylo v ČR zaměstnáno 158 tisíc osob. Podíl odvětví na celkové zaměstnanosti vzrostl oproti roku 2000 z 2,5 % na 3,1 %. Také díky 92
tomuto růstu je v porovnání s ostatními zeměmi EU podíl odvětví Výroba dopravních prostředků na celkové zaměstnanosti v ČR výrazně vyšší (v roce 2010 dokonce nejvyšší ze všech zemí EU27), neboť v průměru EU27 činí stejný údaj jen něco málo přes 1,3 % z celkové zaměstnanosti.
V EU27 se celkový počet zaměstnaných v odvětví Výroba dopravních prostředků mezi roky 2000 až 2010 snížil z 3,2 na 2,9 milionu osob, tedy o 8 %. K tomuto snížení počtu zaměstnaných došlo proto, že v odvětví klesal objem produkce (ve stálých cenách) v průměru o 0,7 % ročně, zatímco produktivita práce se zvyšovala v průměru o 0,1 % ročně. K nejvýraznějšímu poklesu počtu zaměstnaných v odvětví došlo mezi roky 2008-2010. Ke snížení počtu zaměstnaných došlo v minulém desetiletí jak v Německu (pokles však nebyl koncentrován do období ekonomické krize do takové míry jako v jiných evropských zemích), tak i v USA. V Německu byl pokles počtu zaměstnaných přibližně stejně silný jako v celé EU27 a činil téměř 8 %, tedy 78 tisíc osob (pokles počtu zaměstnaných tam ovšem probíhal již před krizí). V USA se toto odvětví propadlo dokonce o více než jednu třetinu a v roce 2010 v něm bylo zaměstnáno již pouze 1,3 milionu osob, tedy o 700 tisíc méně než v roce 2000. Projekce vývoje odvětví Výroba dopravních prostředků předpokládá, že v České republice celková produkce i přidaná hodnota do roku 2020 nadále porostou, ovšem již nižším tempem než v předchozím období. Průměrné roční tempo růstu pro celkovou produkci je očekáváno kolem 3,2 %, pro přidanou hodnotu to má být 3,0 %. Roční růst produktivity práce se očekává v tomto odvětví kolem 2,7 %, tedy výrazně nižší, než mezi roky 2000-2010. V celku zemí EU27 je do roku 2020 očekáván v tomto odvětví pomalejší růst než v ČR. Celková produkce odvětví by se měla zvyšovat přibližně o 1,6 % ročně a přidaná hodnota o 2,0 % ročně. Produktivita práce by se měla zvyšovat v průměru také o 2,0 % ročně. Důsledkem uvedených trendů v odvětví Výroba dopravních prostředků bude v České republice pokračování růstu počtu zaměstnaných. Tempo růstu se však bude postupně zpomalovat. V roce 2020 má být v odvětví zaměstnáno necelých 162 tisíc osob, což je o 4 tisíce více (tedy o necelá 3 %) než v roce 2010. Neznamená to však, že během příštích let bude potřeba obsadit pouze tato nová pracovní
93
místa. V odvětví totiž do roku 2020 v důsledku odchodu do důchodu opustí své pracovní místo zhruba 32 tisíc osob. Z nich budou mít necelé 3 tisíce základní vzdělání, téměř 19 tisíc střední vzdělání bez maturity, 8 tisíc střední vzdělání s maturitou a necelé 2 tisíce terciární vzdělání. Do roku 2020 bude tedy v České republice v odvětví Výroba dopravních prostředků potřeba nově obsadit téměř 36 tisíc pracovních míst. V celku zemí EU27 se v tomto odvětví do roku 2020 neočekává výrazná změna počtu zaměstnaných osob, neboť se počet zaměstnaných bude pohybovat stále kolem 3 milionů. Stejně je tomu i v USA, kde se v tomto odvětví předpokládá v roce 2020 přibližně stejné množství zaměstnaných jako v roce 2010, tedy kolem 1,3 milionu. V Německu se má počet zaměstnaných v odvětví do roku 2020 zvýšit přibližně o 2 %, takže v roce 2020 zde má být zaměstnán téměř 1 milion osob.
Profesní struktura V odvětví Výroba dopravních prostředků je v České republice pouze 5 skupin povolání, jejichž podíl přesahuje 5 % ze všech pracovních míst v odvětví. Největší skupinou povolání jsou Montážní dělníci (ISCO 828), ani tato skupina však v odvětví nedominuje příliš výrazně a také rozložení podílu ostatních skupin povolání není nijak extrémní. Proto má odvětví průměrnou profesní koncentraci, která se za posledních 10 let jen mírně zvýšila. Profesní koncentrace v tomto odvětví v EU je o něco nižší než u nás, a tedy pouze podprůměrná. Pracovní místa vhodná pro vysokoškoláky (nebo šířeji pro terciárně vzdělané osoby) nehrají v tomto odvětví příliš významnou roli, přesto se jejich podíl neustále zvyšuje. Skupiny povolání Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech (ISCO 311) a Architekti, projektanti, konstruktéři, techničtí vědci a inženýři (ISCO 214) zahrnují v ČR každá shodně téměř jednu pětinu všech terciárně vzdělaných osob zaměstnaných v odvětví. Dalších přibližně 7 % zaměstnaných s terciárním vzděláním pracuje v odvětví jako Vedoucí pracovníci výrobních, provozních a jiných dílčích celků velkých organizací a podniků (ISCO 122) a také Bezpečnostní, protipožární, kolaudační technici a technici kontroly zdravotní nezávadnosti a jakosti (ISCO 315). Podíl těsně nad 5 % mají Vědci a odborníci v oblasti výpočetní techniky (ISCO 213) a Techničtí pracovníci v oblasti výpočetní techniky (ISCO 312). V České republice pracovalo v roce 2010 v odvětví Výroba dopravních prostředků ve skupině vysoce kvalifikovaných odborných povolání (ISCO 2), která vyžadují převážně terciární vzdělání, kolem 2,6 % ze všech zaměstnaných (pokles proti 3,6 % v roce 2000); v řídících povoláních (ISCO 1), mezi kterými je řada pracovních míst s požadavkem na terciární vzdělání, to byla 4,0 % zaměstnaných (pokles proti 4,2 % v roce 2000); ve kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 3), u některých z nichž se požaduje terciární vzdělání, to bylo – především díky skupině povolání ISCO 311 – celých 26,5 % zaměstnaných v odvětví (nárůst proti 24,4 % v roce 2000). Celkem tedy u nás v roce 2010 pracovalo v kvalifikovaných odborných povoláních 33,1 % ze všech zaměstnaných v odvětví, což oproti roku 2000 představovalo nárůst o 0,7 procentních bodů. V celku zemí EU27 v roce 2010 pracovalo v odvětví Výroba dopravních prostředků v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 1-3) asi 34,1 % ze všech zaměstnaných, což proti roku 2000 představovalo zvýšení dokonce o 7,2 procentních bodů. V Německu to bylo 36,4 % a zvýšení o 8,1 procentních bodů. V USA v roce 2010 pracovalo v této skupině povolání 36,0 % ze všech zaměstnaných.
94
Nejvýznamnější skupiny povolání v odvětví Výroba dopravních prostředků: ISCO 828 Montážní dělníci ISCO 311 Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech ISCO 722 Kováři, nástrojaři, zámečníci a pracovníci v příbuzných oborech ISCO 723 Mechanici a opraváři strojů a zařízení ISCO 817 Obsluha automatických montážních linek a průmyslových robotů ISCO 721 Formíři, svářeči, výrobci, opraváři výrobků z plechů a pracovníci v příbuzných oborech ISCO 413 Úředníci ve skladech, v dopravě a v přepravě ISCO 343 Odborní admistrativní pracovníci ISCO 821 Obsluha strojů na výrobu výrobků z kovů a nerostů ISCO 724 Mechanici, seřizovači, opraváři elektrických a elektronických zařízení a přístrojů
Do roku 2020 se má celkově v ČR v odvětví Výroba dopravních prostředků nejvíce zvýšit počet pracovních míst ve skupině povolání Obsluha automatických montážních linek a průmyslových robotů (ISCO 817). Jejich počet se oproti roku 2000 zvýší o 5,5 tisíce. O necelé 3,5 tisíce více bude pracovních míst ve skupině povolání Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech (ISCO 311). Naopak úbytek pracovních míst se očekává především pro Kováře, nástrojaře, zámečníky a pracovníky v příbuzných oborech (ISCO 722), jejichž počet má klesnout o více než 4 tisíce. Přibližně o 2 tisíce se sníží také počet osob ve skupině povolání Mechanici a opraváři strojů a zařízení (ISCO 723) a také Formíři, svářeči, výrobci a opraváři výrobků z plechů (ISCO 721). Předpokládá se, že do roku 2020 u nás v odvětví Výroba dopravních prostředků podíl pracovníků ve skupině vysoce kvalifikovaných odborných povolání (ISCO 2) poklesne z 2,6 % na 2,5 % ze všech zaměstnaných; v řídících povoláních (ISCO 1) půjde o pokles ze 4,0 % na 2,7 % a v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 3) to bude růst z 26,5 % na 31,5 % zaměstnaných v odvětví. Celkem se tedy podíl pracovních míst v kvalifikovaných odborných povoláních zvýší z 33,1 % na 36,8 % ze všech zaměstnaných v odvětví. Evropská projekce předpokládá, že do roku 2020 se v zemích EU27 podíl pracovních míst v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 1-3) zvýší z 34,1 % na 40,8 %. Ve stejném období má
95
v Německu dojít k nárůstu této velké skupiny povolání z 36,4 % dokonce na 45,5 %. Podle americké projekce se však jejich podíl naopak sníží z 36,0 % na 35,0 % všech zaměstnaných v odvětví v USA.
Vzdělání zaměstnaných Struktura vzdělání zaměstnaných osob v odvětví je samozřejmě do značné míry ovlivněna historií a tradicemi vzdělávací politiky v každé zemi a vývojem jednotlivých úrovní školské soustavy, ale zároveň samozřejmě také odráží specifika daného odvětví, jeho postavení v ekonomice země a rozdílnou dynamiku i perspektivy. Je nápadné, jak se dynamika vývoje vzdělání zaměstnaných v odvětví Výroba dopravních prostředků podobá dynamice vývoje vzdělání v celé pracovní síle (mezi všemi zaměstnanými). V uplynulých deseti letech se v odvětví (obdobně jako v celé české ekonomice) snížil podíl osob se základním vzděláním i s vyučením a naopak se zvýšil podíl zaměstnaných s maturitou a s terciárním či vysokoškolským vzděláním – podíl zaměstnaných s terciárním vzděláním se zvýšil z 5,8 % na 8,8 % (v celé ekonomice v letech 2000-2010 vzrostl z 12,6 % na 18,4 % zaměstnaných). Mezi zaměstnanými s terciárním vzděláním nadále dominují vysokoškoláci s magisterským diplomem, ale stále jen malý podíl představují absolventi vyšších odborných škol (VOŠ) nebo bakalářského studia.
Průměrná délka vzdělávání v odvětví u nás v roce 2010 činila 12,3 roku, což je oproti roku 2000 nárůst o 0,3 roku, tedy o 2,3 %. Přes toto zvýšení klesl poměr průměrné délky vzdělání v odvětví k průměrné délce vzdělání v celé české ekonomice z 96 % v roce 2000 na 95 % v roce 2010 (tempo zvyšování vzdělání činilo v celé ekonomice 3,4 % a bylo tak o něco vyšší, než v odvětví). V České republice tedy Výroba dopravních prostředků patří mezi odvětví s podprůměrnou úrovní vzdělání, která se navíc od průměru spíše vzdaluje. Ve srovnání s jinými zeměmi světa to přirozeně pro další perspektivu odvětví nevytváří příliš silnou a konkurenceschopnou pozici. Podobně jako i v dalších odvětvích je v ČR v porovnání se zeměmi EU27 a s USA v tomto odvětví zaměstnán podstatně vyšší podíl pracovníků se středním vzděláním a naopak nižší podíl jak se základním, tak i s terciárním vzděláním. Také díky do určité míry podobné vzdělávací historii a soustavě 96
jsme na tom srovnatelně s Německem, kde v odvětví stejně jako u nás dominuje vysoký podíl vyučených. Dále je třeba si povšimnout, že v průměru je v zahraničí v tomto odvětví podstatně vyšší – více než trojnásobný – podíl vysokoškoláků (v EU19 je jich 28 %, v Německu 29 % a v USA dokonce 31 % ze všech zaměstnaných v odvětví), avšak s tím rozdílem, že v některých zemích převažují stejně jako u nás magistři (například ve Finsku, Švédsku nebo Slovensku), zatímco v jiných bakaláři (například v USA, ve Velké Británii, v Irsku, v Belgii, v Dánsku nebo v Norsku) nebo dokonce absolventi krátkého odborného terciárního vzdělání (například ve Francii, Slovinsku a do jisté míry i v Německu).
V průměru zemí EU27 se délka vzdělání v letech 2000-2010 zvýšila z 12,6 na 13,2 roku, tedy o 4,5 %. To je však více než v celé evropské ekonomice, kde byl zaznamenán růst pouze o 3,9 % (tedy podobný jako v naší ekonomice). Důsledkem toho bylo, že průměrná délka vzdělání v odvětví dosáhla v EU27 již 99 % úrovně vzdělání v celé ekonomice. Rovněž v Německu se průměrná délka vzdělání osob zaměstnaných v odvětví zvýšila, a to na 13,5 roku, což představovalo růst o 3,3 %. Vzhledem k tomu, že v celé německé ekonomice se průměrná délka vzdělání změnila jen velmi málo (zvýšila se o 1 %), zvýšil se poměr mezi délkou vzdělání v odvětví a v celé ekonomice z 96 % na 98 %. V Německu a v dalších evropských zemích je sice úroveň vzdělání v odvětví stále ještě o něco nižší než v celé ekonomice, ale rozdíl již není významný a spíše se dále zmenšuje. Nejvýznamnější vzdělanostní skupinou v odvětví Výroba dopravních prostředků v ČR jsou z hlediska stupně a oboru vzdělání osoby se středním vzděláním bez maturity (především vyučení) v technických oborech, které tvoří 42 % všech zaměstnaných v odvětví. Dalších 19 % zaměstnaných tvoří osoby s maturitním středoškolským technickým vzděláním a necelých 8 % se základním všeobecným vzděláním. Rovněž v celé EU jsou v průměru největší vzdělanostní skupinou středoškoláci se vzděláním v technických oborech. Tři pětiny z osob s terciárním vzděláním zaměstnaných v ČR v tomto odvětví mají také technické obory vzdělání. Další více než pětina je vzdělána v ekonomických oborech. V podrobnějším členění oborů, jejichž absolventi představují alespoň 3 % ze všech vysokoškoláků v odvětví, jsou nejvýrazněji zastoupeni vysokoškoláci v pěti oborech (viz následující tabulka).
97
Vysokoškoláci zaměstnaní v odvětví však zřetelně častěji než vysokoškoláci v celé ekonomice (viz sloupec Celkem v následující tabulce) nepovažují vystudovaný obor za nezbytný. Výrazně převažuje dvoutřetinová většina těch, kteří připouštějí, že pro pracovní místo, které zastávají, se může právě tak hodit i jiný příbuzný obor vzdělání. Další čtvrtina z vysokoškoláků se navíc domnívá, že by se lépe hodil dokonce zcela jiný obor nebo že pracovní místo vůbec nevyžaduje oborovou specializaci.
Kvalifikační požadavky pracovních míst V České republice v roce 2010 v odvětví Výroba dopravních prostředků pracovalo necelých 20 tisíc osob (tedy 8,8 %) s terciárním vzděláním. Zároveň byl v odvětví zhruba podobný počet pracovních míst, která vyžadovala terciární vzdělání; z tohoto hlediska jde o poměrně výjimečnou strukturální shodu. Jistý problém však spočívá v tom, že na více než třetině takových pracovních míst pracují osoby s nižším vzděláním (zdaleka nejčastěji jde o maturanty s odborným vzděláním). To je dvakrát větší podíl než na úrovni celé české ekonomiky. Pochopitelným důsledkem podobnosti struktury skutečného a požadovaného vzdělání na jedné straně a uvedené poziční nerovnováhy v odvětví na straně druhé je, že přibližně stejný podíl vysokoškoláků pracuje na místech, která vysokoškolské vzdělání nevyžadují. V zemích EU27 v roce 2010 pracovalo v odvětví zhruba 721 tisíc osob s terciárním vzděláním, což bylo 28,4 % ze všech zaměstnaných. Srovnávací projekty však zároveň ukázaly, že v odvětví je kolem 144 tisíc pracovních míst, která vyžadují tradiční dlouhé vysokoškolské vzdělání (magisterské nebo doktorské), dále asi 166 tisíc pracovních míst, jimž by nejlépe vyhovovalo bakalářské vzdělání, a dalších zhruba 486 tisíc pracovních míst, vyžadujících nějakou podobu krátkého odborného vzdělání terciárního typu (ISCED IVa, advanced vocational, sub-degree, tertiary) nebo pomaturitního typu (ISCED IVb, advanced vocational, sub-degree, non-tertiary). Celkově tedy jde o 797 tisíc pracovních míst, něco málo přes 31 % z celého odvětví, které by měly být obsazeny osobami s terciárním vzděláním, především však kratšího typu. Kolem 37 % těchto pracovních míst je však obsazeno osobami s nižším než terciárním vzděláním. Důsledek toho je ovšem zřejmý: přestože je v odvětví více vhodných pracovních míst než osob s vyšším vzděláním, přes 30 % z nich pracuje na místech, která terciární vzdělání nevyžadují. V Německu pracovalo v roce 2010 v odvětví celkem více než 275 tisíc (tedy 29 %) osob s terciárním vzděláním. Podle výzkumu BIBB je však pro ně v tomto odvětví pouze 180 tisíc (tedy 19 %) pracovních míst, na nichž se požaduje vysokoškolské vzdělání (Fachhochschul-/Universitätsabschluss) – ze srovnání jednotlivých pododvětví přitom vyplývá, že nejvyšší požadavky jsou ve Výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení, kde je požadavek na vysokoškolské vzdělání u 30 % pracovních míst. Většina osob pracujících na pracovních místech, která vyžadují terciární vzdělání, toto vzdělání také skutečně má; avšak necelých 10 % těchto pracovních míst je obsazeno osobami s nižším vzděláním. To ovšem znamená, že více než dvě pětiny osob s terciárním vzděláním pracuje na pozicích, kde postačuje nižší vzdělání. Jiný obrázek poskytují poslední údaje z roku 2011 amerického Ministerstva práce a Úřadu pro statistiku práce o nejčastěji požadovaném vzdělání pro výkon povolání (Typical education needed for entry). Také v USA je v tomto odvětví nejčastěji požadováno středoškolské vzdělání (High school diploma or 98
equivalent), a to zhruba u dvou třetin pracovních míst v odvětví. Z hlediska terciárního vzdělání se v odvětví u 4 % pracovních míst požaduje krátké terciární vzdělání (Associate's degree), pětina pracovních míst vyžaduje bakalářské vzdělání (Bachelor's degree ) a řádově jen stovky pracovních míst v odvětví, tedy méně než desetina procenta, vyžadují vzdělání magisterské (Master's degree) nebo ještě vyšší (Professional or doctoral degree). Skutečné vzdělání Američanů pracujících v tomto odvětví je oproti kvalifikačním požadavkům poněkud posunuto. Bakalářské vzdělání má v tomto odvětví totiž pouze 16 % zaměstnaných, ale naopak dalších 6 % má magisterské a 1 % profesionální nebo doktorandské vzdělání. Úroveň kvalifikačních požadavků předurčuje především profesní struktura pracovních míst v odvětví, ale také tradice spojené s přiřazování určitých typů vzdělání k povolání a míry strukturálního a pozičního nesouladu panující v dané zemi. Převedení těchto jen velice obtížně srovnatelných ukazatelů do mezinárodní úrovně (na osmistupňové škále EQF) však v každém případě ukazuje, že v odvětví Výroba dopravních prostředků převládají pracovní místa požadující střední a nižší střední úroveň kvalifikace; více než polovina pracovních míst se nachází ve 2. až 4. úrovni kvalifikační náročnosti. Podíl tří nejvyšších úrovní kvalifikační náročnosti (stupně 6 až 8), které většinou vyžadují terciární vzdělání, se v odvětví v posledním desetiletí zvýšil z 16 % v roce 2000 na 18 % v roce 2010. Celková úroveň kvalifikačních požadavků pracovních míst v České republice se v odvětví za posledních 10 let mírně zvýšila, oproti roku 2000 vzrostla o 0,12 bodu a v roce 2010 činila 3,79 bodu (na osmistupňové škále). Je to o 0,46 bodu méně, než je kvalifikační náročnost všech pracovních míst v celé ČR. Svědčí to rovněž o tom, že u nás v odvětví stále převládají spíše montážní a rutinní činnosti. V EU27 v roce 2010 v tomto odvětví totiž úroveň kvalifikačních požadavků činila 4,04 bodu, což je pouze o 0,17 bodu méně, než jsou kvalifikační požadavky všech míst v EU27, ale o 0,25 bodu více než u nás.
V příštích 10 letech se v odvětví očekává pomalejší (již jen zhruba poloviční) tempo zvyšování kvalifikačních požadavků pracovních míst než doposud. Do roku 2020 se kvalifikační náročnost v odvětví má zvýšit jen o 0,06 bodu. Jde současně o pomalejší nárůst, než jaký nastane v celé české ekonomice. Podíl pracovních míst nejvyšší kvalifikační náročnosti (stupně 6 až 8), vyžadujících většinou terciární vzdělání, se zvýší z 18 % v roce 2010 na více než 19 % v roce 2020. 99
Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený Vymezení odvětví Do skupiny odvětví Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený patří tři odvětví mezinárodní klasifikace NACE. Největším z nich je Výroba nábytku (NACE kód 31), kde pracuje v České republice 44 % ze všech zaměstnaných z celé skupiny odvětví. Dalších 41 % pracuje v odvětví Ostatní zpracovatelský průmysl (NACE kód 32). Nejmenším odvětvím je Shromažďování, sběr a odstraňování odpadů, úprava odpadů k dalšímu využití (NACE kód 38), kde pracuje pouze 15 % zaměstnaných. Největším pododvětvím je Výroba ostatního nábytku (NACE kód 31.09), zahrnující 31 % všech zaměstnaných z celé skupiny odvětví. Dalších 11 % tvoří pododvětví Ostatní zpracovatelský průmysl jinde neuvedený (NACE kód 32.99), 9 % pododvětví Výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb (NACE kód 32.50), 8 % pododvětví Výroba kuchyňského nábytku (NACE kód 31.02), 6 % pododvětví Výroba her a hraček (NACE kód 32.40) a 6 % pododvětví Shromažďování a sběr odpadů, kromě nebezpečných (NACE kód 38.11). Posledním pododvětvím zahrnutým do této skupiny odvětví s podílem zaměstnaných vyšším než 5 % je Výroba sportovních potřeb (NACE kód 32.30).
Ekonomika a zaměstnanost Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený je z pohledu celkové produkce i přidané hodnoty dvacáté největší odvětví v celé ČR, tedy z tohoto pohledu jedno z nejmenších. O málo významnější je z pohledu zahraničního obchodu. Z pohledu exportu jde o 11. největší a z pohledu importu o 14. odvětví v ČR.
I přes nárůst produktivity práce v odvětví Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený, který v ČR nastal mezi roky 2000-2010, je produktivita práce tohoto odvětví v ČR pouze na úrovni 50 % produktivity práce tohoto odvětví v EU27. To je o 3 procentní body méně, než jaká je celková produktivita práce celé ekonomiky ČR vůči produktivitě práce EU27. Neboť nárůst produktivity práce byl v České republice v odvětví Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený vyšší než růst celkové produkce, došlo mezi roky 2000-2010 ke snížení počtu zaměstnaných osob. Od roku 2000 se jejich počet snížil o 7 tisíc, tedy o 5 %, a v roce 2010 v něm tak v ČR bylo zaměstnáno 120 tisíc osob. Podíl odvětví na celkové zaměstnanosti se snížil oproti roku 2000 z 2,6 % na 2,4 %. I přes toto snížení je v porovnání s ostatními zeměmi EU podíl odvětví Zpracovatelský průmysl
100
jinde neuvedený na celkové zaměstnanosti v ČR mírně nadprůměrný, neboť v průměru EU činí stejný údaj jen 1,5 % z celkové zaměstnanosti.
V EU27 se celkový počet zaměstnaných v odvětví Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený mezi roky 2000 až 2010 snížil z 3,5 na 3,4 milionu osob, tedy o 1 %. K tomuto snížení počtu zaměstnaných došlo proto, že v odvětví rostl objem produkce (ve stálých cenách) v průměru pouze o 1,4 % ročně, zatímco produktivita práce se zvyšovala v průměru o 1,5 % ročně. Do vývoje počtu zaměstnaných v odvětví značně zasáhla ekonomická krize. Zatímco v letech 2000-2008 se počet zaměstnaných v odvětví zvyšoval v průměru o 0,7 % ročně, v následujících letech nastalo snížení v průměru o 3,0 % ročně. Ke snížení počtu zaměstnaných došlo mezi roky 2000 – 2010 také jak v Německu, tak i v USA. V Německu byl pokles počtu zaměstnaných více dynamický než v EU27 a činil 8 %, tj. 45 tisíc osob. V USA toto odvětví snížilo počet zaměstnaných o více než 34 % a v roce 2010 v něm bylo zaměstnáno 925 tisíc osob, tedy o 486 tisíc méně než v roce 2000. Projekce vývoje odvětví Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený předpokládá, že v České republice celková produkce i přidaná hodnota do roku 2020 poroste. Průměrné roční tempo růstu pro celkovou produkci je očekáváno kolem 3,0 %, pro přidanou hodnotu to má být 2,8 %. Roční růst produktivity práce se očekává v tomto odvětví také kolem 3,0 %, tedy o málo nižší, než mezi roky 2000-2010. V celku zemí EU27 je do roku 2020 očekáván v tomto odvětví pomalejší růst než v ČR. Celková produkce odvětví by se měla zvyšovat přibližně o 1,8 % ročně a přidaná hodnota o 2,0 % ročně. Produktivita práce by se měla zvyšovat v průměru o 2,1 % ročně. Důsledkem uvedených trendů v odvětví Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený bude v České republice pokračování poklesu počtu zaměstnaných. Tempo změny bude podobné jako v letech 20002010. V roce 2020 má být v odvětví Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený zaměstnáno více než 118 tisíc osob, což je o 1 tisíc méně (tedy o téměř 1 %) než v roce 2010. Neznamená to však, že během příštích let nebude potřeba obsadit žádná nová pracovní místa. V odvětví totiž do roku 2020 v důsledku odchodu do důchodu opustí své pracovní místo zhruba 18 tisíc osob. Z nich budou mít asi 2 tisíce základní vzdělání, 11 tisíc střední vzdělání bez maturity, 5 tisíc střední vzdělání s maturitou a
101
zhruba 1 tisíc terciární vzdělání. Do roku 2020 bude tedy v České republice v odvětví Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený potřeba nově obsadit zhruba 17 tisíc pracovních míst. V celku zemí EU27 je v tomto odvětví do roku 2020 očekáván pokračující, podobně dynamický jako v předchozích letech, pokles počtu zaměstnaných osob. V roce 2020 by jich mělo být v EU27 v tomto odvětví zaměstnáno zhruba 3,4 milionů, což je oproti roku 2010 pokles o 1,4 %. V Německu by se měl do roku 2020 snížit počet zaměstnaných o 13 % a v roce 2020 se v tomto odvětví v Německu předpokládá 479 tisíc zaměstnaných osob. V USA je očekáván pokles podobně dynamický. V roce 2020 by mělo být v USA v tomto odvětví 909 tisíc zaměstnaných, tedy o 1,8 % méně než v roce 2010.
Profesní struktura V odvětví Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený jsou v ČR pouze 4 skupiny povolání, jejichž podíl přesahuje 5 % ze všech pracovních míst v odvětví. Největší skupinou povolání jsou Montážní dělníci (ISCO 828), kteří v ČR zahrnují více než 13 % všech zaměstnaných. Jen o málo nižší podíl mají Zpracovatelé dřeva, truhláři a dělníci v příbuzných oborech (ISCO 742). Žádná z dalších skupin povolání nemá nijak extrémní podíl. Proto má odvětví Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený jen velmi podprůměrnou profesní koncentraci. A to i proto, že se za posledních 15 let mírně snížila. V EU je v tomto odvětví profesní koncentrace podprůměrná. Osoby s terciárním vzděláním jsou v ČR v tomto odvětví zaměstnány především v profesní skupině Architekti, projektanti, konstruktéři, techničtí vědci a inženýři (ISCO 214). Ta zahrnuje téměř 16 % ze všech osob s terciárním vzděláním. Dalších téměř 10 % jsou Odborní pracovníci ve společenských vědách a v příbuzných oborech (ISCO 244), téměř 10 % jsou Vedoucí ředitelé malých podniků a organizací (ISCO 131), více než 8 % jsou Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech (ISCO 311) a více než 8 % jsou Vedoucí pracovníci výrobních, provozních a jiných dílčích celků velkých organizací a podniků (ISCO 122). Těchto pět profesních skupin tak celkem zahrnuje více než 51 % terciárně vzdělaných osob zaměstnaných v tomto odvětví a žádná další profesní skupina již nemá podíl vyšší než 6 %. V České republice pracovalo v roce 2010 v odvětví Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený ve skupině vysoce kvalifikovaných odborných povolání (ISCO 2), která převážně vyžadují terciární vzdělání, kolem 4,1 % ze všech zaměstnaných v odvětví (nárůst proti 2,0 % v roce 2000); v řídících povoláních (ISCO 1), mezi kterými je řada pracovních míst s požadavkem na terciární vzdělání, to bylo 4,7 % zaměstnaných v odvětví (pokles proti 5,1 % v roce 2000); ve kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 3), u některých z nichž se požaduje terciární vzdělání, to bylo téměř 15 % zaměstnaných (nárůst proti 7 % v roce 2000). Celkem tedy u nás v roce 2010 pracovalo v kvalifikovaných odborných povoláních 23,6 % ze všech zaměstnaných v odvětví, což oproti roku 2000 představovalo nárůst o 9,2 procentních bodů. V celku zemí EU27 v roce 2010 pracovalo v odvětví Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 1-3) asi 21,1 % ze všech zaměstnaných v odvětví, což proti roku 2000 představovalo zvýšení o 4,9 procentních bodů. V Německu to bylo 17,2 %, tedy nárůst o 2,1 procentních bodů oproti roku 2000. V USA v roce 2010 pracovalo v této skupině povolání 31,9 % ze všech zaměstnaných.
102
Nejvýznamnější skupiny povolání v odvětví Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený: ISCO 828 Montážní dělníci ISCO 742 Zpracovatelé dřeva, truhláři a dělníci v příbuzných oborech ISCO 824 Obsluha automatických nebo poloautomatických dřevoobráběcích strojů ISCO 743 Kvalifikovaní výrobci textilií,oděvů a výroblů z kůží, kožešin ISCO 343 Odborní admistrativní pracovníci ISCO 712 Stavební dělníci hlavní stavební výroby a pracovníci v příbuzných oborech ISCO 832 Řidiči motorových vozidel ISCO 722 Kováři, nástrojaři, zámečníci a pracovníci v příbuzných oborech ISCO 311 Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech ISCO 826 Obsluha strojů na úpravu a výrobu textilních, kožešinových a kožených výrobků Do roku 2020 se má v odvětví Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený v ČR nejvíce zvýšit počet zamněstnaných osob ve skupině povolání Odborní administrativní pracovníci (ISCO 343). Jejich počet se oproti roku 2000 zvýší o téměř 3,5 tisíce. O necelé 2,5 tisíce více bude osob zaměstnaných ve skupině povolání Montážní dělníci (ISCO 828), o 2 tisíce více ve skupině povolání Odborní pracovníci zprostředkovatelé obchodních a finančních transakcí (ISCO 341). Naopak pokles počtu pracovních míst se očekává především pro Zpracovateeé dřeva, truhláře a dělníky v příbuzných oborech (ISCO 742), jejichž počet má klesnout o necelé 4 tisíce. Přibližně o necelé 2 tisíce se sníží také počet osob ve skupině povolání Stavební dělníci hlavní stavební výroby a pracovníci v příbuzných oborech (ISCO 712). Předpokládá se, že do roku 2020 u nás v odvětví Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený vzroste podíl pracovníků ve skupině vysoce kvalifikovaných odborných povolání (ISCO 2) ze 4,1 % na 6,3 % ze všech zaměstnaných v odvětví; v řídících povoláních (ISCO 1) půjde o zvýšení ze 4,7 % na 5,1 % a v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 3), to bude růst ze 14,9 % na 22,7 % zaměstnaných v odvětví. Celkem se tedy podíl pracovních míst v kvalifikovaných odborných povoláních zvýší z 23,6 % na 34,1 % ze všech zaměstnaných v odvětví.
103
Evropská projekce předpokládá, že do roku 2020 se v zemích EU27 podíl pracovních míst v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 1-3) zvýší z 21,1 % na 25,8 %. Ve stejném období má v Německu dojít ke zvýšení této skupiny povolání z 17,2 % na 18,3 %. Podle americké projekce se jejich podíl sníží z 31,9 % na 31,4 % všech zaměstnaných v odvětví v USA.
Vzdělání zaměstnaných Struktura vzdělání zaměstnaných osob v odvětví je samozřejmě do značné míry ovlivněna historií a tradicemi vzdělávací politiky v každé zemi a vývojem jednotlivých úrovní školské soustavy, ale zároveň samozřejmě také odráží specifika daného odvětví, jeho postavení v ekonomice země a rozdílnou dynamiku i perspektivy. V uplynulých deseti letech se v odvětví Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený snížil podíl osob se základním vzděláním i s vyučením a naopak se zvýšil podíl zaměstnaných s maturitou a s terciárním či vysokoškolským vzděláním, jejichž podíl se zvýšil z 2,7 % na 7,2 % (v celé ekonomice v letech 20002010 vzrostl z 12,6 % na 18,4 % zaměstnaných). Mezi zaměstnanými s terciárním vzděláním nadále dominují vysokoškoláci s magisterským diplomem (tvoří 77 % všech vysokoškoláků v odvětví), ale stále jen malý podíl představují absolventi vyšších odborných škol (VOŠ) nebo bakalářského studia (ti tvoří 15 % vysokoškoláků v odvětví).
Průměrná délka vzdělávání v odvětví u nás v roce 2010 činila 12,2 roku, což je oproti roku 2000 nárůst o 0,6 roku, tedy o 4,8 %. I díky tomuto zvýšení vzrostl poměr průměrné délky vzdělání v odvětví k průměrné délce vzdělání v celé české ekonomice z 94 % v roce 2000 na 95 % v roce 2010 (tempo zvyšování vzdělání činilo v celé ekonomice 3,4 % a bylo tak o něco nižší, než v odvětví). V České republice tedy Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený patří mezi odvětví s podprůměrnou úrovní vzdělání v ČR. Podobně jako i v dalších odvětvích je v ČR v porovnání se zeměmi EU27 a s USA v tomto odvětví zaměstnán podstatně vyšší podíl pracovníků se středním vzděláním a naopak nižší podíl jak se základním, tak i s terciárním vzděláním. Také díky do určité míry podobné vzdělávací historii a soustavě 104
jsme na tom srovnatelně s Německem, kde v odvětví stejně jako u nás dominuje vysoký podíl středoškoláků. Dále je třeba si povšimnout, že v průměru je v zahraničí v tomto odvětví podstatně vyšší – zhruba dvojnásobný – podíl vysokoškoláků (v Německu jich je v tomto odvětví téměř 19 %, v EU je jich 15 % a v USA dokonce 24 %), avšak s tím rozdílem, že v některých zemích převažují stejně jako u nás magistři (například v Portugalsku, Polsku, Nizozemsku, Francii, Belgii či Slovinsku), zatímco v jiných bakaláři (například na Kypru, ve Španělsku, Slovensku, Bulharsku, Dánsku, Estonsku, USA, Švédsku, Spojeném království nebo Finsku) nebo dokonce absolventi krátkého odborného terciárního vzdělání (například v Irsku, Německu či Řecku).
V průměru zemí EU27 se délka vzdělání v letech 2000-2010 zvýšila z 11,6 roku na 12,1 roku, tedy o 4,3 %. To je rychlejší růst než v celé evropské ekonomice, kde byl zaznamenán růst o 3,9 % (tedy podobný jako v naší ekonomice). Důsledkem toho bylo, že průměrná délka vzdělání v odvětví dosáhla téměř 92 % úrovně vzdělání v celé ekonomice EU27. Rovněž v Německu se průměrná délka vzdělání osob zaměstnaných v odvětví zvýšila, a to na 12,6 roku, což představovalo růst o 1,5 %. Vzhledem k tomu, že v celé německé ekonomice se průměrná délka vzdělání zvýšila o 1,3 %, zvýšil se poměr mezi délkou vzdělání v odvětví a v celé ekonomice na 95 %. Nejvýznamnější vzdělanostní skupinou v odvětví Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený v ČR jsou z hlediska stupně a oboru vzdělání osoby se středoškolským nematuritním vzděláním v technických oborech, které tvoří více než 47 % všech zaměstnaných v odvětví. Dalších téměř 15 % zaměstnaných tvoří osoby se středoškolským maturitním vzděláním v technických oborech, více než 8 % osoby se základním vzděláním, téměř 6 % osoby se středoškolským maturitním vzděláním v ekonomických oborech a více než 3 % osoby se středoškolským nematuritním vzděláním v ekonomických oborech. V celé EU jsou v průměru největší vzdělanostní skupinou rovněž osoby se středoškolským vzděláním v technických oborech. V podrobnějším členění oborů, jejichž absolventi představují alespoň 3 % ze všech vysokoškoláků v odvětví, jsou nejvýrazněji zastoupeni vysokoškoláci v sedmi oborech (viz následující tabulka). Vysokoškoláci zaměstnaní v tomto odvětví zhruba stejně často jako vysokoškoláci v celé ekonomice (viz sloupec Celkem v následující tabulce) považují za vhodný výhradně vystudovaný nebo příbuzný 105
obor. Téměř 20 % z nich se naopak vyslovilo, že je vhodný zcela jiný než vystudovaný obor, případně že není oborová specializace vůbec zapotřebí.
Kvalifikační požadavky pracovních míst V České republice v roce 2010 v odvětví Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený pracovalo necelých 6 tisíc osob (tedy 7 %) s terciárním vzděláním. Počet míst, která vyžadovala terciární vzdělání, bylo v odvětví také 6 tisíc, tedy o 1,4 % méně než terciárně vzdělaných osob. Počet takových pracovních míst, na kterých však pracují osoby s nižším vzděláním, je necelých 3 tisíce, tedy necelých 45 %. To je vyšší podíl než na úrovni celé české ekonomiky. Pochopitelným důsledkem uvedené poziční nerovnováhy v odvětví je to, že přibližně 46 % vysokoškoláků pracuje na místech, která vysokoškolské vzdělání nevyžadují. V zemích EU27 v roce 2010 pracovalo v odvětví více než 511 tisíc osob s terciárním vzděláním, což bylo 14,9 % ze všech zaměstnaných. Mezinárodní srovnávací projekty však zároveň ukázaly, že v odvětví je kolem 271 tisíc pracovních míst, která vyžadují tradiční dlouhé vysokoškolské vzdělání (magisterské nebo doktorské), dále asi 4 tisíce pracovních míst, jimž by nejlépe vyhovovalo bakalářské vzdělání, a dalších zhruba 376 tisíc pracovních míst, vyžadujících nějakou podobu krátkého odborného vzdělání terciárního typu. Celkově tedy jde o 651 tisíc pracovních míst, přibližně 19 % z celého odvětví, která by měla být obsazena osobami s terciárním vzděláním, především však kratšího typu. Kolem 22 % těchto pracovních míst je však obsazeno osobami s nižším, než terciárním vzděláním. Důsledek toho je ovšem zřejmý: přestože je v odvětví více vhodných pracovních míst než osob s vyšším vzděláním, zhruba 1 % osob s terciárním vzděláním pracuje na místech, která terciární vzdělání nevyžadují. V Německu pracovalo v roce 2010 v odvětví celkem téměř 102 tisíc (tedy 18 %) osob s terciárním vzděláním. Podle výzkumu BIBB je však pro ně v tomto odvětví pouze necelých 33 tisíc pracovních míst, na nichž se požaduje vysokoškolské vzdělání (Fachhochschul-/Universitätsabschluss). Většina osob pracujících na pracovních místech, která vyžadují terciární vzdělání, toto vzdělání také skutečně má. Pouze necelých 5 % těchto pracovních míst je obsazeno osobami s nižším vzděláním. Vzhledem k uvedeným skutečnostem, pracuje v odvětví více než 70 % osob s terciárním vzděláním na pozicích, kde postačuje nižší vzdělání. Jiný obrázek poskytují poslední údaje amerického Ministerstva práce a Úřadu pro statistiku práce z roku 2011 o nejčastěji požadovaném vzdělání pro výkon povolání (Typical education needed for entry). Také v USA je v tomto odvětví nejčastěji požadováno středoškolské vzdělání (High school diploma or equivalent), které vyžaduje téměř 76 % pracovních míst. Z hlediska terciárního vzdělání se v tomto odvětví u více než 9 % pracovních míst požaduje bakalářské vzdělání (Bachelor’s degree) a u více než 3 % krátké terciární vzdělání (Associate’s degree). Magisterské (Master’s degree) nebo ještě vyšší (Professional or doctoral degree) není vyžadováno vůbec. Skutečné vzdělání Američanů pracujících v tomto odvětví je oproti kvalifikačním požadavkům poněkud posunuto. Krátké terciární vzdělání má v tomto odvětví téměř 8 % zaměstnaných, bakalářské vzdělání dosáhlo v tomto odvětví téměř 13 % 106
zaměstnaných a více než 4 % má magisterské či doktorandské vzdělání. Dalších 76 % zaměstnaných má nižší než vysokoškolské vzdělání. Úroveň kvalifikačních požadavků předurčuje především profesní struktura pracovních míst v odvětví, ale také tradice spojené s přiřazování určitých typů vzdělání k povolání a míry strukturálního a pozičního nesouladu panující v dané zemi. Převedení těchto jen velice obtížně srovnatelných ukazatelů do mezinárodní úrovně (na osmistupňové škále EQF) však v každém případě ukazuje, že v odvětví Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený převládají pracovní místa požadující střední a nižší střední úroveň kvalifikace; více než polovina pracovních míst se nachází ve 2. až 5. úrovni kvalifikační náročnosti. Podíl tří nejvyšších úrovní kvalifikační náročnosti (stupně 6 až 8), které většinou vyžadují terciární vzdělání, se v odvětví v posledním desetiletí zvýšil z 8 % v roce 2000 na 12 % v roce 2010. Celková úroveň kvalifikačních požadavků pracovních míst v České republice se v odvětví za posledních 10 let mírně zvýšila, oproti roku 2000 vzrostla o 0,22 bodu a v roce 2010 činila 3,44 bodu (na osmistupňové škále). Je to o 0,67 bodu méně, než je kvalifikační náročnost všech pracovních míst v celé ČR. V EU27 v roce 2010 v tomto odvětví úroveň kvalifikačních požadavků činila 3,42 bodu, což je o 0,76 bodu méně než jsou kvalifikační požadavky všech míst v EU27 a o 0,02 bodu méně než v tomto odvětví u nás.
V příštích 10 letech se v odvětví očekává rychlejší tempo zvyšování kvalifikačních požadavků pracovních míst než doposud. Do roku 2020 se kvalifikační náročnost v odvětví má zvýšit o 0,28 bodu. Jde o rychlejší nárůst, než jaký nastane v celé české ekonomice. Podíl pracovních míst nejvyšší kvalifikační náročnosti (stupně 6 až 8), vyžadujících většinou terciární vzdělání, se zvýší z 12 % v roce 2010 na 17 % v roce 2020.
107
Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Vymezení odvětví Do skupiny odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody patří pouze dvě odvětví mezinárodní klasifikace NACE. Větší z nich je Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (NACE kód 35). V něm pracuje 76 % ze všech zaměstnaných v této skupině odvětví. Ostatní, tedy 24 %, pracují v odvětví Shromažďování, úprava a rozvod vody (NACE kód 36). Největším pododvětvím je Výroba elektřiny (NACE kód 35.11), zahrnující 19 % všech zaměstnaných z celé skupiny odvětví. Dalších 19 % tvoří pododvětví Výroba a rozvod tepla a klimatizovaného vzduchu, výroba ledu (NACE kód 35.30) a 15 % pododvětví Rozvod elektřiny (NACE kód 35.13). Posledním pododvětvím zahrnutým do této skupiny odvětví s podílem zaměstnaných vyšším než 5 % je Obchod s elektřinou (NACE kód 35.14).
Ekonomika a zaměstnanost Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody je z pohledu celkové produkce desáté a z pohledu přidané hodnoty třinácté největší odvětví v celé ČR, tedy z tohoto pohledu jedno z těch průměrných. Příliš významné není ani z pohledu zahraničního obchodu. Z pohledu exportu jde až o 17. největší a z pohledu importu dokonce až o 18. odvětví v ČR.
I přes nárůst produktivity práce v odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, který v ČR nastal mezi roky 2000-2010, je produktivita práce tohoto odvětví v ČR pouze na úrovni 46 % produktivity práce tohoto odvětví v EU27. To je o 7 procentních bodů méně, než jaká je celková produktivita práce celé ekonomiky ČR vůči produktivitě práce EU27. Neboť nárůst produktivity práce byl v České republice v odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody vyšší než růst celkové produkce, došlo mezi roky 2000-2010 ke snížení počtu zaměstnaných osob. Od roku 2000 se jejich počet snížil o 5 tisíc, tedy o 5 %, a v roce 2010 v něm tak v ČR bylo zaměstnáno 84 tisíc osob. Podíl odvětví na celkové zaměstnanosti se snížil oproti roku 2000 z 1,8 % na 1,7 %. I přes toto snížení je v porovnání s ostatními zeměmi EU podíl odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody na celkové zaměstnanosti v ČR mírně nadprůměrný, neboť v průměru EU činí stejný údaj 1,1 % z celkové zaměstnanosti.
108
V EU27 se celkový počet zaměstnaných v odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody mezi roky 2000 až 2010 snížil z 2,6 na 2,5 milionu osob, tedy o 3 %. K tomuto snížení počtu zaměstnaných došlo proto, že v odvětví rostl objem produkce (ve stálých cenách) v průměru pouze o 3,7 % ročně, zatímco produktivita práce se zvyšovala v průměru o 4,0 % ročně. Snižování počtu zaměstnaných v tomto odvětví nijak negativně neovlivnila proběhlá ekonomická krize, naopak od roku 2008 se počet zaměstnaných v tomto odvětví zvyšoval v průměru o 0,6 % ročně. Ke snížení počtu zaměstnaných došlo mezi roky 2000 – 2010 také jak v Německu, tak i v USA. V Německu byl pokles počtu zaměstnaných více dynamický než v EU27 a činil 5 %, tj. 27 tisíc osob. V USA toto odvětví snížilo počet zaměstnaných o více než 9 % a v roce 2010 v něm bylo zaměstnáno 574 tisíc osob, tedy o 58 tisíc méně než v roce 2000. Projekce vývoje odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody předpokládá, že v České republice celková produkce i přidaná hodnota do roku 2020 poroste. Průměrné roční tempo růstu pro celkovou produkci je očekáváno kolem 1,6 %, pro přidanou hodnotu to má být 1,4 %. Roční růst produktivity práce se očekává v tomto odvětví také kolem 1,4 %, tedy zhruba stejná, jako mezi roky 2000-2010. V celku zemí EU27 je do roku 2020 očekáván v tomto odvětví pomalejší růst než v ČR. Celková produkce odvětví by se měla zvyšovat přibližně o 1,1 % ročně a přidaná hodnota o 1,0 % ročně. Produktivita práce by se měla zvyšovat v průměru o 1,6 % ročně. Důsledkem uvedených trendů v odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody bude v České republice pokračování poklesu počtu zaměstnaných. Tempo změny bude podobné jako v letech 2000-2010. V roce 2020 má být v odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody zaměstnáno více než 84 tisíc osob, což je o 0,5 tisíc méně (tedy o 0,5 %) než v roce 2010. Neznamená to však, že během příštích let nebude potřeba obsadit žádná nová pracovní místa. V odvětví totiž do roku 2020 v důsledku odchodu do důchodu opustí své pracovní místo zhruba 23 tisíc osob. Z nich bude mít asi 1 tisíc základní vzdělání, 9 tisíc střední vzdělání bez maturity, 9 tisíc střední vzdělání s maturitou a zhruba 3 tisíce terciární vzdělání. Do roku 2020 bude tedy v České republice v odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody potřeba nově obsadit zhruba 23 tisíc pracovních míst.
109
V celku zemí EU27 je v tomto odvětví do roku 2020 očekáván pokračující, podobně dynamický jako v předchozích letech, pokles počtu zaměstnaných osob. V roce 2020 by jich mělo být v EU27 v tomto odvětví zaměstnáno zhruba 2,4 milionů, což je oproti roku 2010 pokles o 5,5 %. V Německu by se měl do roku 2020 zvýšit počet zaměstnaných o 1,5 % a v roce 2020 se v tomto odvětví v Německu předpokládá 491 tisíc zaměstnaných osob. V USA je očekáván pokles podobně dynamický. V roce 2020 by mělo být v USA v tomto odvětví 536 tisíc zaměstnaných, tedy o 6,7 % méně než v roce 2010.
Profesní struktura V odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody je v ČR pouze 5 skupin povolání, jejichž podíl přesahuje 5 % ze všech pracovních míst v odvětví. Největší skupinou povolání jsou Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech (ISCO 311), kteří v ČR zahrnují téměř jednu čtvrtinu všech zaměstnaných. Žádná z dalších skupin povolání nemá nijak extrémní podíl. Proto má odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody jen podprůměrnou profesní koncentraci. A to i přesto, že se za posledních 15 let mírně zvýšila. V EU je v tomto odvětví profesní koncentrace také podprůměrná. Osoby s terciárním vzděláním jsou v ČR v tomto odvětví zaměstnány především v profesní skupině Architekti, projektanti, konstruktéři, techničtí vědci a inženýři (ISCO 214). Ta zahrnuje více než 22 % ze všech osob s terciárním vzděláním. Dalších téměř 19 % jsou Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech (ISCO 311), téměř 9 % jsou Vedoucí pracovníci univerzálních dílčích celků (ISCO 123), více než 7 % jsou Odborní administrativní pracovníci (ISCO 343) a více než 5 % jsou Vedoucí ředitelé malých podniků a organizací (ISCO 131). Těchto pět profesních skupin tak celkem zahrnuje více než 62 % terciárně vzdělaných osob zaměstnaných v tomto odvětví a žádná další profesní skupina již nemá podíl vyšší než 5 %. V České republice pracovalo v roce 2010 v odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody ve skupině vysoce kvalifikovaných odborných povolání (ISCO 2), která převážně vyžadují terciární vzdělání, kolem 7,2 % ze všech zaměstnaných v odvětví (nárůst proti 6,3 % v roce 2000); v řídících povoláních (ISCO 1), mezi kterými je řada pracovních míst s požadavkem na terciární vzdělání, to bylo 5,0 % zaměstnaných v odvětví (pokles proti 5,8 % v roce 2000); ve kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 3), u některých z nichž se požaduje terciární vzdělání, to bylo téměř 38 % zaměstnaných (nárůst proti 24 % v roce 2000). Celkem tedy u nás v roce 2010 pracovalo v kvalifikovaných odborných povoláních 49,9 % ze všech zaměstnaných v odvětví, což oproti roku 2000 představovalo nárůst o 13,8 procentních bodů. V celku zemí EU27 v roce 2010 pracovalo v odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 1-3) asi 43,1 % ze všech zaměstnaných v odvětví, což proti roku 2000 představovalo zvýšení o 8 procentních bodů. V Německu to bylo 44 %, tedy nárůst o 7,2 procentních bodů oproti roku 2000. V USA v roce 2010 pracovalo v této skupině povolání 37 % ze všech zaměstnaných.
110
Nejvýznamnější skupiny povolání v odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody: ISCO 311 Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech ISCO 724 Mechanici ,seřizovači, opraváři elektrických a elektronických zařízení a přístrojů ISCO 816 Obsluha elektrárenských a příbuzných zařízení ISCO 343 Odborní admistrativní pracovníci ISCO 713 Kvalifikovaní dělníci zajišťující dokončovací stavební práce ISCO 722 Kováři, nástrojaři, zámečníci a pracovníci v příbuzných oborech ISCO 321 Techničtí a laboratorní pracovníci v oblasti biologie, zemědělství a v příbuzných oborech ISCO 214 Architekti, projektanti, konstruktéři, techničtí vědci a inženýři (tvůrčí pracovníci) ISCO 122 Vedoucí pracovníci výrobních, provozních a jiných dílčích celků velkých organizací a podniků ISCO 123 Vedoucí pracovníci univerzálních dílčích celků Do roku 2020 se má v odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody v ČR nejvíce zvýšit počet zamněstnaných osob ve skupině povolání Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech (ISCO 311). Jejich počet se oproti roku 2000 zvýší o 3,5 tisíce. O necelé 2 tisíce více bude osob zaměstnaných ve skupině povolání Odborní administrativní pracovníci (ISCO 343), o 1 tisíc více ve skupině povolání Techničtí a laboratorní pracovníci v oblasti biologie a zemědělství (ISCO 321). Naopak pokles počtu pracovních míst se očekává především pro Mechaniky, seřizovače a opraváře elektrických a elektronických zařízení a přístrojů (ISCO 724), jejichž počet má klesnout o téměř 2 tisíce. Předpokládá se, že do roku 2020 u nás v odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody vzroste podíl pracovníků ve skupině vysoce kvalifikovaných odborných povolání (ISCO 2) ze 7,2 % na 7,3 % ze všech zaměstnaných v odvětví; v řídících povoláních (ISCO 1) půjde o zvýšení ze 5,0 % na 5,1 % a v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 3), to bude růst ze 37,7 % na 50,1 % zaměstnaných v odvětví. Celkem se tedy podíl pracovních míst v kvalifikovaných odborných povoláních zvýší z 49,9 % na 62,5 % ze všech zaměstnaných v odvětví. Evropská projekce předpokládá, že do roku 2020 se v zemích EU27 podíl pracovních míst v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 1-3) zvýší z 43,1 % na 50,0 %. Ve stejném období má 111
v Německu dojít ke zvýšení této skupiny povolání z 44,0 % na 51,6 %. Podle americké projekce se jejich podíl sníží z 37,0 % na 35,4 % všech zaměstnaných v odvětví v USA.
Vzdělání zaměstnaných Struktura vzdělání zaměstnaných osob v odvětví je samozřejmě do značné míry ovlivněna historií a tradicemi vzdělávací politiky v každé zemi a vývojem jednotlivých úrovní školské soustavy, ale zároveň samozřejmě také odráží specifika daného odvětví, jeho postavení v ekonomice země a rozdílnou dynamiku i perspektivy. V uplynulých deseti letech se v odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody snížil podíl osob se základním vzděláním i s vyučením a naopak se zvýšil podíl zaměstnaných s maturitou a s terciárním či vysokoškolským vzděláním, jejichž podíl se zvýšil z 8,3 % na 18,2 % (v celé ekonomice v letech 20002010 vzrostl z 12,6 % na 18,4 % zaměstnaných). Mezi zaměstnanými s terciárním vzděláním nadále dominují vysokoškoláci s magisterským diplomem (tvoří 88 % všech vysokoškoláků v odvětví), ale stále jen malý podíl představují absolventi vyšších odborných škol (VOŠ) nebo bakalářského studia (ti tvoří 10 % vysokoškoláků v odvětví).
Průměrná délka vzdělávání v odvětví u nás v roce 2010 činila 13,1 roku, což je oproti roku 2000 nárůst o 0,7 roku, tedy o 5,4 %. I díky tomuto zvýšení vzrostl poměr průměrné délky vzdělání v odvětví k průměrné délce vzdělání v celé české ekonomice z 99 % v roce 2000 na 101 % v roce 2010 (tempo zvyšování vzdělání činilo v celé ekonomice 3,4 % a bylo tak o něco nižší, než v odvětví). V České republice tedy Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody patří mezi odvětví s nadprůměrnou úrovní vzdělání v ČR. Podobně jako i v dalších odvětvích je v ČR v porovnání se zeměmi EU27 a s USA v tomto odvětví zaměstnán podstatně vyšší podíl pracovníků se středním vzděláním a naopak nižší podíl jak se základním, tak i s terciárním vzděláním. Také díky do určité míry podobné vzdělávací historii a soustavě jsme na tom srovnatelně s Německem, kde v odvětví stejně jako u nás dominuje vysoký podíl středoškoláků. Dále je třeba si povšimnout, že v průměru je v zahraničí v tomto odvětví podstatně vyšší 112
– téměř dvojnásobný – podíl vysokoškoláků (v Německu jich je v tomto odvětví 33 %, v EU je jich 31 % a v USA dokonce více než 35 %), avšak s tím rozdílem, že v některých zemích převažují stejně jako u nás magistři (například v Portugalsku, Slovinsku, Bulharsku, Polsku, Španělsku či Finsku), zatímco v jiných bakaláři (například na Kypru, v Nizozemsku, Estonsku, Slovensku, Belgii, Dánsku, Maďarsku, Švédsku nebo Německu) nebo dokonce absolventi krátkého odborného terciárního vzdělání (například v Irsku, Spojeném království, Francii, USA či Řecku).
V průměru zemí EU27 se délka vzdělání v letech 2000-2010 zvýšila z 13,2 roku na 13,5 roku, tedy o 2,9 %. To je pomalejší růst než v celé evropské ekonomice, kde byl zaznamenán růst o 3,9 % (tedy podobný jako v naší ekonomice). Důsledkem toho bylo, že průměrná délka vzdělání v odvětví dosáhla téměř 103 % úrovně vzdělání v celé ekonomice EU27. Rovněž v Německu se průměrná délka vzdělání osob zaměstnaných v odvětví zvýšila, a to na 13,7 roku, což představovalo růst o 1,5 %. Vzhledem k tomu, že v celé německé ekonomice se průměrná délka vzdělání zvýšila o 1,3 %, zvýšil se poměr mezi délkou vzdělání v odvětví a v celé ekonomice na 102 %. Nejvýznamnější vzdělanostní skupinou v odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody v ČR jsou z hlediska stupně a oboru vzdělání osoby se středoškolským nematuritním vzděláním v technických oborech, které tvoří více než 35 % všech zaměstnaných v odvětví. Dalších téměř 29 % zaměstnaných tvoří osoby se středoškolským maturitním vzděláním v technických oborech, téměř 9 % osoby s terciárním vzděláním v technických oborech, téměř 6 % osoby se středoškolským maturitním vzděláním v ekonomických oborech a téměř 4 % osoby se středoškolským všeobecným maturitním vzděláním. V celé EU jsou v průměru největší vzdělanostní skupinou rovněž osoby se středoškolským vzděláním v technických oborech. V podrobnějším členění oborů, jejichž absolventi představují alespoň 3 % ze všech vysokoškoláků v odvětví, jsou nejvýrazněji zastoupeni vysokoškoláci v sedmi oborech (viz následující tabulka). Vysokoškoláci zaměstnaní v tomto odvětví zhruba stejně často jako vysokoškoláci v celé ekonomice (viz sloupec Celkem v následující tabulce) považují za vhodný výhradně vystudovaný nebo příbuzný obor. Jen 18 % z nich se naopak vyslovilo, že je vhodný zcela jiný než vystudovaný obor, případně že není oborová specializace vůbec zapotřebí. 113
Kvalifikační požadavky pracovních míst V České republice v roce 2010 v odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody pracovalo více než 13 tisíc osob (tedy 17,9 %) s terciárním vzděláním. Počet míst, která vyžadovala terciární vzdělání, bylo v odvětví 20 tisíc, tedy o 51,9 % více než terciárně vzdělaných osob. Počet takových pracovních míst, na kterých však pracují osoby s nižším vzděláním, je více než 8 tisíc, tedy více než 40 %. To je vyšší podíl než na úrovni celé české ekonomiky. Pochopitelným důsledkem uvedené poziční nerovnováhy v odvětví je to, že přibližně 10 % vysokoškoláků pracuje na místech, která vysokoškolské vzdělání nevyžadují. V zemích EU27 v roce 2010 pracovalo v odvětví téměř 780 tisíc osob s terciárním vzděláním, což bylo 31 % ze všech zaměstnaných. Mezinárodní srovnávací projekty však zároveň ukázaly, že v odvětví je kolem 633 tisíc pracovních míst, která vyžadují tradiční dlouhé vysokoškolské vzdělání (magisterské nebo doktorské), dále asi 3 tisíce pracovních míst, jimž by nejlépe vyhovovalo bakalářské vzdělání, a dalších zhruba 645 tisíc pracovních míst, vyžadujících nějakou podobu krátkého odborného vzdělání terciárního typu. Celkově tedy jde o 1,3 milionu pracovních míst, přibližně 51 % z celého odvětví, která by měla být obsazena osobami s terciárním vzděláním, především však kratšího typu. Kolem 46 % těchto pracovních míst je však obsazeno osobami s nižším, než terciárním vzděláním. Důsledek toho je ovšem zřejmý: přestože je v odvětví více vhodných pracovních míst než osob s vyšším vzděláním, zhruba 12 % osob s terciárním vzděláním pracuje na místech, která terciární vzdělání nevyžadují. V Německu pracovalo v roce 2010 v odvětví celkem téměř 162 tisíc (tedy 33 %) osob s terciárním vzděláním. Podle výzkumu BIBB je však pro ně v tomto odvětví pouze necelých 106 tisíc pracovních míst, na nichž se požaduje vysokoškolské vzdělání (Fachhochschul-/Universitätsabschluss). Většina osob pracujících na pracovních místech, která vyžadují terciární vzdělání, toto vzdělání také skutečně má. Pouze necelých 19 % těchto pracovních míst je obsazeno osobami s nižším vzděláním. Vzhledem k uvedeným skutečnostem, pracuje v odvětví téměř 47 % osob s terciárním vzděláním na pozicích, kde postačuje nižší vzdělání. Jiný obrázek poskytují poslední údaje amerického Ministerstva práce a Úřadu pro statistiku práce z roku 2011 o nejčastěji požadovaném vzdělání pro výkon povolání (Typical education needed for entry). Také v USA je v tomto odvětví nejčastěji požadováno středoškolské vzdělání (High school diploma or equivalent), které vyžaduje téměř 73 % pracovních míst. Z hlediska terciárního vzdělání se v tomto odvětví u téměř 18 % pracovních míst požaduje bakalářské vzdělání (Bachelor’s degree) a u téměř 6 % krátké terciární vzdělání (Associate’s degree). Magisterské (Master’s degree) nebo ještě vyšší (Professional or doctoral degree) není vyžadováno vůbec. Skutečné vzdělání Američanů pracujících v tomto odvětví je oproti kvalifikačním požadavkům poněkud posunuto. Krátké terciární vzdělání má v tomto odvětví téměř 11 % zaměstnaných, bakalářské vzdělání dosáhlo v tomto odvětví téměř 18 % zaměstnaných a téměř 7 % má magisterské či doktorandské vzdělání. Dalších 65 % zaměstnaných má nižší než vysokoškolské vzdělání.
114
Úroveň kvalifikačních požadavků předurčuje především profesní struktura pracovních míst v odvětví, ale také tradice spojené s přiřazování určitých typů vzdělání k povolání a míry strukturálního a pozičního nesouladu panující v dané zemi. Převedení těchto jen velice obtížně srovnatelných ukazatelů do mezinárodní úrovně (na osmistupňové škále EQF) však v každém případě ukazuje, že v odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody převládají pracovní místa požadující střední a nižší střední úroveň kvalifikace; více než polovina pracovních míst se nachází ve 2. až 5. úrovni kvalifikační náročnosti. Podíl tří nejvyšších úrovní kvalifikační náročnosti (stupně 6 až 8), které většinou vyžadují terciární vzdělání, se v odvětví v posledním desetiletí zvýšil z 21 % v roce 2000 na 28 % v roce 2010. Celková úroveň kvalifikačních požadavků pracovních míst v České republice se v odvětví za posledních 10 let mírně zvýšila, oproti roku 2000 vzrostla o 0,33 bodu a v roce 2010 činila 4,41 bodu (na osmistupňové škále). Je to o 0,30 bodu více, než je kvalifikační náročnost všech pracovních míst v celé ČR. V EU27 v roce 2010 v tomto odvětví úroveň kvalifikačních požadavků činila 4,33 bodu, což je o 0,16 bodu více než jsou kvalifikační požadavky všech míst v EU27, ale o 0,08 bodu méně než v tomto odvětví u nás.
V příštích 10 letech se v odvětví očekává pomalejší tempo zvyšování kvalifikačních požadavků pracovních míst než doposud. Do roku 2020 se kvalifikační náročnost v odvětví má zvýšit o 0,22 bodu. Jde o pomalejší nárůst, než jaký nastane v celé české ekonomice. Podíl pracovních míst nejvyšší kvalifikační náročnosti (stupně 6 až 8), vyžadujících většinou terciární vzdělání, se zvýší z 28 % v roce 2010 na 33 % v roce 2020.
115
Stavebnictví Vymezení odvětví Do skupiny odvětví Stavebnictví patří čtyři odvětví mezinárodní klasifikace NACE. Největším z nich jsou Specializované stavební činnosti (NACE kód 43), kde pracuje v České republice 59 % ze všech zaměstnaných z celé skupiny odvětví. Dalších 29 % pracuje v odvětví Výstavba budov (NACE kód 41) a 12 % v odvětví Inženýrské stavitelství (NACE kód 42). Nejmenším odvětvím jsou Opravy a instalace strojů a zařízení (NACE kód 33), kde pracuje pouze 1 % zaměstnaných. Největším pododvětvím je Výstavba bytových a nebytových budov (NACE kód 41.20), zahrnující 28 % všech zaměstnaných z celé skupiny odvětví. Dalších 12 % tvoří pododvětví Ostatní specializované stavební činnosti jinde neuvedené (NACE kód 43.99), 8 % pododvětví Instalace vody, odpadu, plynu, topení a klimatizace (NACE kód 43.22), 6 % pododvětví Elektrické instalace (NACE kód 43.21), 6 % pododvětví Výstavba silnic a dálnic (NACE kód 42.11) a 6 % pododvětví Ostatní kompletační a dokončovací práce (NACE kód 43.39). Posledním pododvětvím zahrnutým do této skupiny odvětví s podílem zaměstnaných vyšším než 5 % jsou Truhlářské práce (NACE kód 43.32).
Ekonomika a zaměstnanost Stavebnictví je z pohledu celkové produkce i přidané hodnoty šesté největší odvětví v celé ČR, tedy z tohoto pohledu jedno z nadprůměrných. Statistická data o velikosti exportu a importu neměli autoři textu k dispozici.
I přes nárůst produktivity práce v odvětví Stavebnictví, který v ČR nastal mezi roky 2000-2010, je produktivita práce tohoto odvětví v ČR pouze na úrovni 42 % produktivity práce tohoto odvětví v EU27. To je o 11 procentních bodů méně, než jaká je celková produktivita práce celé ekonomiky ČR vůči produktivitě práce EU27. Nárůst produktivity práce, který byl v České republice v odvětví Stavebnictví nižší než růst celkové produkce, způsobil mezi roky 2000-2010 zvýšení počtu zaměstnaných osob. Od roku 2000 se jejich počet zvýšil o 45 tisíc, tedy o 10 %, a v roce 2010 v něm tak v ČR bylo zaměstnáno 484 tisíc osob. Podíl odvětví na celkové zaměstnanosti vzrostl oproti roku 2000 z 9,0 % na 9,6 %. Také díky tomuto růstu je v porovnání s ostatními zeměmi EU podíl odvětví Stavebnictví na celkové zaměstnanosti v ČR výrazně
116
nadprůměrný (dokonce druhý nejvyšší ze všech zemí EU27), neboť v průměru EU činí stejný údaj jen 7,1 % z celkové zaměstnanosti.
V EU27 se celkový počet zaměstnaných v odvětví Stavebnictví mezi roky 2000 až 2010 zvýšil z 14,9 na 16,0 milionu osob, tedy o 7 %. K tomuto zvýšení počtu zaměstnaných došlo proto, že v odvětví rostl objem produkce (ve stálých cenách) v průměru 1,6 % ročně, zatímco produktivita práce se zvyšovala v průměru pouze o 0,9 % ročně. Do vývoje počtu zaměstnaných v odvětví značně zasáhla ekonomická krize. Zatímco v letech 2000-2008 se počet zaměstnaných v odvětví zvyšoval v průměru o 2,1 % ročně, v následujících letech nastalo snížení v průměru o 5,1 % ročně. Na rozdíl od vývoje v EU27, došlo mezi roky 2000 – 2010 jak v Německu, tak i v USA k poklesu počtu zaměstnaných. V Německu byl jejich pokles více dynamický než růst v EU27 a činil 18 %, tj. 537 tisíc osob. V USA toto odvětví snížilo počet zaměstnaných o téměř 19 % a v roce 2010 v něm bylo zaměstnáno 5,5 milionu osob, tedy o 1,3 milionu méně než v roce 2000. Projekce vývoje odvětví Stavebnictví předpokládá, že v České republice přidaná hodnota poroste, zatímco celková produkce do roku 2020 poklesne. Průměrné roční tempo růstu pro přidanou hodnotu je očekáváno kolem 3,0 %, pro celkovou produkci má být pokles kolem 1,8 %. Roční růst produktivity práce se očekává v tomto odvětví kolem 3,3 %, tedy o málo vyšší, než mezi roky 2000-2010. V celku zemí EU27 je do roku 2020 očekáván v tomto odvětví pomalejší růst než v ČR. Celková produkce odvětví by se měla zvyšovat přibližně o 1,3 % ročně a přidaná hodnota o 2,1 % ročně. Produktivita práce by se měla zvyšovat v průměru o 2,0 % ročně. Důsledkem uvedených trendů v odvětví Stavebnictví bude v České republice změna trendu z růstu na postupný pokles počtu zaměstnaných. Tempo změny bude podobné jako v letech 2000-2010. V roce 2020 má být v odvětví Stavebnictví zaměstnáno více než 473 tisíc osob, což je o 10 tisíc méně (tedy o téměř 2 %) než v roce 2010. Neznamená to však, že během příštích let nebude potřeba obsadit žádná nová pracovní místa. V odvětví totiž do roku 2020 v důsledku odchodu do důchodu opustí své pracovní místo zhruba 121 tisíc osob. Z nich bude mít asi 5 tisíc základní vzdělání, 75 tisíc střední vzdělání bez maturity, 28 tisíc střední vzdělání s maturitou a zhruba 13 tisíc terciární vzdělání. Do roku
117
2020 bude tedy v České republice v odvětví Stavebnictví potřeba nově obsadit zhruba 111 tisíc pracovních míst. V celku zemí EU27 je v tomto odvětví do roku 2020 očekáván pokračující, podobně dynamický jako v předchozích letech, nárůst počtu zaměstnaných osob. V roce 2020 by jich mělo být v EU27 v tomto odvětví zaměstnáno zhruba 16,2 milionů, což je oproti roku 2010 nárůst o 1,1 %. V Německu by se měl do roku 2020 zvýšit počet zaměstnaných o 2,8 % a v roce 2020 se v tomto odvětví v Německu předpokládá téměř 2,5 milionu zaměstnaných osob. V USA je očekáván nárůst více dynamický. V roce 2020 by mělo být v USA v tomto odvětví 7,4 milionu zaměstnaných, tedy o 33,3 % více než v roce 2010.
Profesní struktura V odvětví Stavebnictví jsou v ČR pouze 3 skupiny povolání, jejichž podíl přesahuje 5 % ze všech pracovních míst v odvětví. Největší skupinou povolání jsou Stavební dělníci hlavní stavební výroby a pracovníci v příbuzných oborech (ISCO 712), kteří v ČR zahrnují téměř jednu třetinu všech zaměstnaných. Kvalifikovaní dělníci zajišťující dokončovací stavební práce a pracovníci v příbuzných oborech (ISCO 713) tvoří 20 % odvětví a Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech (ISCO 311) dalších 11 % všech zaměstnaných v odvětví. Proto má odvětví Stavebnictví nadprůměrnou profesní koncentraci. A to i díky tomu, že se za posledních 15 let mírně zvýšila. V EU je v tomto odvětví profesní koncentrace také nadprůměrná. Osoby s terciárním vzděláním jsou v ČR v tomto odvětví zaměstnány především v profesní skupině Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech (ISCO 311). Ta zahrnuje téměř 31 % ze všech osob s terciárním vzděláním. Dalších téměř 21 % jsou Architekti, projektanti, konstruktéři, techničtí vědci a inženýři (ISCO 214), více než 13 % jsou Vedoucí ředitelé malých podniků a organizací (ISCO 131), necelých 7 % jsou Odborní administrativní pracovníci (ISCO 343) a více než 6 % jsou Vedoucí pracovníci výrobních, provozních a jiných dílčích celků velkých organizací a podniků (ISCO 122). Těchto pět profesních skupin tak celkem zahrnuje téměř 78 % terciárně vzdělaných osob zaměstnaných v tomto odvětví a žádná další profesní skupina již nemá podíl vyšší než 4 %. V České republice pracovalo v roce 2010 v odvětví Stavebnictví ve skupině vysoce kvalifikovaných odborných povolání (ISCO 2), která převážně vyžadují terciární vzdělání, kolem 4,2 % ze všech zaměstnaných v odvětví (pokles proti 4,9 % v roce 2000); v řídících povoláních (ISCO 1), mezi kterými je řada pracovních míst s požadavkem na terciární vzdělání, to bylo 5,2 % zaměstnaných v odvětví (pokles proti 7,7 % v roce 2000); ve kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 3), u některých z nichž se požaduje terciární vzdělání, to bylo více než 16 % zaměstnaných (nárůst proti 11 % v roce 2000). Celkem tedy u nás v roce 2010 pracovalo v kvalifikovaných odborných povoláních 25,4 % ze všech zaměstnaných v odvětví, což oproti roku 2000 představovalo nárůst o 2,2 procentních bodů. V celku zemí EU27 v roce 2010 pracovalo v odvětví Stavebnictví v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 1-3) asi 17,3 % ze všech zaměstnaných v odvětví, což proti roku 2000 představovalo zvýšení o 0,4 procentních bodů. V Německu to bylo 15,5 %, tedy pokles o 0,3 procentních bodů oproti roku 2000. V USA v roce 2010 pracovalo v této skupině povolání 21,7 % ze všech zaměstnaných.
118
Nejvýznamnější skupiny povolání v odvětví Stavebnictví: ISCO 712 Stavební dělníci hlavní stavební výroby a pracovníci v příbuzných oborech ISCO 713 Kvalifikovaní dělníci zajišťující dokončovací stavební práce ISCO 311 Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech ISCO 131 Vedoucí ředitelé malých podniků a organizací ISCO 714 Malíři, lakýrníci, tapetáři, čističi, kominíci a pracovníci v příbuzných oborech ISCO 343 Odborní admistrativní pracovníci ISCO 832 Řidiči motorových vozidel ISCO 214 Architekti, projektanti, konstruktéři, techničtí vědci a inženýři (tvůrčí pracovníci) ISCO 931 Pomocní a nekvalifikovaní dělníci v dolech, lomech a ve stavebnictví ISCO 722 Kováři, nástrojaři, zámečníci a pracovníci v příbuzných oborech Do roku 2020 se má v odvětví Stavebnictví v ČR nejvíce zvýšit počet zamněstnaných osob ve skupině povolání Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech (ISCO 311). Jejich počet se oproti roku 2000 zvýší o více než 23 tisíc. O 7 tisíc více bude osob zaměstnaných ve skupině povolání Odborní administrativní pracovníci (ISCO 343). Naopak pokles počtu pracovních míst se očekává především pro Vedoucí ředitele malých podniků a organizací (ISCO 131), jejichž počet má klesnout o více než 7 tisíc. Přibližně o necelých 5 tisíc se sníží také počet osob ve skupině povolání Pomocní a nekvalifikovaní dělníci v dolech, lomech a ve stavebnictví (ISCO 931) a přibližně o 2,5 tisíce ve skupině Řidiči motorových vozidel (ISCO 832) a Kováři, nástrojaři, zámečníci a pracovníci v příbuzných oborech (ISCO 722). Předpokládá se, že do roku 2020 u nás v odvětví Stavebnictví poklesne podíl pracovníků ve skupině vysoce kvalifikovaných odborných povolání (ISCO 2) ze 4,2 % na 3,9 % ze všech zaměstnaných v odvětví; v řídících povoláních (ISCO 1) půjde o snížení ze 5,2 % na 3,2 % a v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 3), to bude růst ze 16,0 % na 23,2 % zaměstnaných v odvětví. Celkem se tedy podíl pracovních míst v kvalifikovaných odborných povoláních zvýší z 25,4 % na 30,3 % ze všech zaměstnaných v odvětví.
119
Evropská projekce předpokládá, že do roku 2020 se v zemích EU27 podíl pracovních míst v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 1-3) zvýší z 17,3 % na 19,9 %. Ve stejném období má v Německu dojít k poklesu této skupiny povolání z 15,5 % na 15,4 %. Podle americké projekce se jejich podíl sníží z 21,7 % na 21,4 % všech zaměstnaných v odvětví v USA.
Vzdělání zaměstnaných Struktura vzdělání zaměstnaných osob v odvětví je samozřejmě do značné míry ovlivněna historií a tradicemi vzdělávací politiky v každé zemi a vývojem jednotlivých úrovní školské soustavy, ale zároveň samozřejmě také odráží specifika daného odvětví, jeho postavení v ekonomice země a rozdílnou dynamiku i perspektivy. V uplynulých deseti letech se v odvětví Stavebnictví snížil podíl osob se základním vzděláním i s vyučením a naopak se zvýšil podíl zaměstnaných s maturitou a s terciárním či vysokoškolským vzděláním, jejichž podíl se zvýšil z 6,6 % na 9,4 % (v celé ekonomice v letech 2000-2010 vzrostl z 12,6 % na 18,4 % zaměstnaných). Mezi zaměstnanými s terciárním vzděláním nadále dominují vysokoškoláci s magisterským diplomem (tvoří 88 % všech vysokoškoláků v odvětví), ale stále jen malý podíl představují absolventi vyšších odborných škol (VOŠ) nebo bakalářského studia.
Průměrná délka vzdělávání v odvětví u nás v roce 2010 činila 12,3 roku, což je oproti roku 2000 nárůst o 0,2 roku, tedy o 1,8 %. Přes toto zvýšení klesl poměr průměrné délky vzdělání v odvětví k průměrné délce vzdělání v celé české ekonomice z 96 % v roce 2000 na 95 % v roce 2010 (tempo zvyšování vzdělání činilo v celé ekonomice 3,4 % a bylo tak o něco vyšší, než v odvětví). V České republice tedy Stavebnictví patří mezi odvětví s podprůměrnou úrovní vzdělání v ČR. Podobně jako i v dalších odvětvích je v ČR v porovnání se zeměmi EU27 a s USA v tomto odvětví zaměstnán podstatně vyšší podíl pracovníků se středním vzděláním a naopak nižší podíl jak se základním, tak i s terciárním vzděláním. Také díky do určité míry podobné vzdělávací historii a soustavě jsme na tom srovnatelně s Německem, kde v odvětví stejně jako u nás dominuje vysoký podíl středoškoláků. Dále je třeba si povšimnout, že v průměru je v zahraničí v tomto odvětví podstatně vyšší 120
– více než dvojnásobný – podíl vysokoškoláků (v Německu jich je v tomto odvětví 21 %, v EU je jich 13 % a v USA více než 18 %), avšak s tím rozdílem, že v některých zemích převažují stejně jako u nás magistři (například ve Slovinsku, Portugalsku, Bulharsku, Polsku, Maďarsku či Španělsku), zatímco v jiných bakaláři (například v Nizozemsku, USA, Kypru, Belgii, Řecku, Finsku, Dánsku nebo Estonsku) nebo dokonce absolventi krátkého odborného terciárního vzdělání (například v Irsku, Německu, Francii, Spojeném království, Švédsku či Slovensku).
V průměru zemí EU27 se délka vzdělání v letech 2000-2010 zvýšila z 11,7 roku na 12,0 roku, tedy o 2,6 %. To je pomalejší růst než v celé evropské ekonomice, kde byl zaznamenán růst o 3,9 % (tedy podobný jako v naší ekonomice). Důsledkem toho bylo, že průměrná délka vzdělání v odvětví dosáhla téměř 91 % úrovně vzdělání v celé ekonomice EU27. Rovněž v Německu se průměrná délka vzdělání osob zaměstnaných v odvětví zvýšila, a to na 12,6 roku, což představovalo růst o 1,0 %. Vzhledem k tomu, že v celé německé ekonomice se průměrná délka vzdělání zvýšila o 1,3 %, snížil se poměr mezi délkou vzdělání v odvětví a v celé ekonomice na 94 %. Nejvýznamnější vzdělanostní skupinou v odvětví Stavebnictví v ČR jsou z hlediska stupně a oboru vzdělání osoby se středoškolským nematuritním vzděláním v technických oborech, které tvoří téměř 58 % všech zaměstnaných v odvětví. Dalších téměř 18 % zaměstnaných tvoří osoby se středoškolským maturitním vzděláním v technických oborech, téměř 7 % osoby s terciárním vzděláním v technických oborech, více než 5 % osoby se základním vzděláním a téměř 3 % osoby se středoškolským maturitním vzděláním v ekonomických oborech. V celé EU jsou v průměru největší vzdělanostní skupinou rovněž osoby se středoškolským vzděláním v technických oborech. V podrobnějším členění oborů, jejichž absolventi představují alespoň 3 % ze všech vysokoškoláků v odvětví, jsou nejvýrazněji zastoupeni vysokoškoláci v pěti oborech (viz následující tabulka). Vysokoškoláci zaměstnaní v tomto odvětví zhruba stejně často jako vysokoškoláci v celé ekonomice (viz sloupec Celkem v následující tabulce) považují za vhodný výhradně vystudovaný nebo příbuzný obor. Jen 13 % z nich se naopak vyslovilo, že je vhodný zcela jiný než vystudovaný obor, případně že není oborová specializace vůbec zapotřebí.
121
Kvalifikační požadavky pracovních míst V České republice v roce 2010 v odvětví Stavebnictví pracovalo necelých 44 tisíc osob (tedy 9,4 %) s terciárním vzděláním. Počet míst, která vyžadovala terciární vzdělání, bylo v odvětví 53 tisíc, tedy o 20,6 % více než terciárně vzdělaných osob. Počet takových pracovních míst, na kterých však pracují osoby s nižším vzděláním, je necelých 18 tisíc, tedy více než 34 %. To je vyšší podíl než na úrovni celé české ekonomiky. Pochopitelným důsledkem uvedené poziční nerovnováhy v odvětví je to, že přibližně 20 % vysokoškoláků pracuje na místech, která vysokoškolské vzdělání nevyžadují. V zemích EU27 v roce 2010 pracovalo v odvětví více než 2 miliony osob s terciárním vzděláním, což bylo 13 % ze všech zaměstnaných. Mezinárodní srovnávací projekty však zároveň ukázaly, že v odvětví je kolem 1,2 milionu pracovních míst, která vyžadují tradiční dlouhé vysokoškolské vzdělání (magisterské nebo doktorské), dále asi 596 tisíc pracovních míst, jimž by nejlépe vyhovovalo bakalářské vzdělání, a dalších zhruba 1,6 milionu pracovních míst, vyžadujících nějakou podobu krátkého odborného vzdělání terciárního typu. Celkově tedy jde o 3,4 milionu pracovních míst, přibližně 21 % z celého odvětví, která by měla být obsazena osobami s terciárním vzděláním, především však kratšího typu. Kolem 48 % těchto pracovních míst je však obsazena osobami s nižším, než terciárním vzděláním. Důsledek toho je ovšem zřejmý: přestože je v odvětví více vhodných pracovních míst než osob s vyšším vzděláním, zhruba 16 % osob s terciárním vzděláním pracuje na místech, která terciární vzdělání nevyžadují. V Německu pracovalo v roce 2010 v odvětví celkem téměř 493 tisíc (tedy 21 %) osob s terciárním vzděláním. Podle výzkumu BIBB je však pro ně v tomto odvětví pouze necelých 164 tisíc pracovních míst, na nichž se požaduje vysokoškolské vzdělání (Fachhochschul-/Universitätsabschluss). Většina osob pracujících na pracovních místech, která vyžadují terciární vzdělání, toto vzdělání také skutečně má. Pouze necelých 10 % těchto pracovních míst je obsazeno osobami s nižším vzděláním. Vzhledem k uvedeným skutečnostem, pracuje v odvětví téměř 70 % osob s terciárním vzděláním na pozicích, kde postačuje nižší vzdělání. Jiný obrázek poskytují poslední údaje amerického Ministerstva práce a Úřadu pro statistiku práce z roku 2011 o nejčastěji požadovaném vzdělání pro výkon povolání (Typical education needed for entry). Také v USA je v tomto odvětví nejčastěji požadováno středoškolské vzdělání (High school diploma or equivalent), které vyžaduje téměř 60 % pracovních míst. Z hlediska terciárního vzdělání se v tomto odvětví u více než 3 % pracovních míst požaduje bakalářské vzdělání (Bachelor’s degree) a u více než 9 % krátké terciární vzdělání (Associate’s degree). Magisterské (Master’s degree) nebo ještě vyšší (Professional or doctoral degree) není vyžadováno vůbec. Skutečné vzdělání Američanů pracujících v tomto odvětví je oproti kvalifikačním požadavkům poněkud posunuto. Krátké terciární vzdělání má v tomto odvětví téměř 7 % zaměstnaných, bakalářské vzdělání dosáhlo v tomto odvětví více než 9 % zaměstnaných a více než 2 % má magisterské či doktorandské vzdělání. Dalších 82 % zaměstnaných má nižší než vysokoškolské vzdělání. Úroveň kvalifikačních požadavků předurčuje především profesní struktura pracovních míst v odvětví, ale také tradice spojené s přiřazování určitých typů vzdělání k povolání a míry strukturálního a 122
pozičního nesouladu panující v dané zemi. Převedení těchto jen velice obtížně srovnatelných ukazatelů do mezinárodní úrovně (na osmistupňové škále EQF) však v každém případě ukazuje, že v odvětví Stavebnictví převládají pracovní místa požadující střední a nižší střední úroveň kvalifikace; více než polovina pracovních míst se nachází ve 2. až 5. úrovni kvalifikační náročnosti. Podíl tří nejvyšších úrovní kvalifikační náročnosti (stupně 6 až 8), které většinou vyžadují terciární vzdělání, se v odvětví v posledním desetiletí zvýšil z 14 % v roce 2000 na 15 % v roce 2010. Celková úroveň kvalifikačních požadavků pracovních míst v České republice se v odvětví za posledních 10 let mírně zvýšila, oproti roku 2000 vzrostla o 0,05 bodu a v roce 2010 činila 3,58 bodu (na osmistupňové škále). Je to o 0,53 bodu méně, než je kvalifikační náročnost všech pracovních míst v celé ČR. V EU27 v roce 2010 v tomto odvětví úroveň kvalifikačních požadavků činila 3,41 bodu, což je o 0,76 bodu méně než jsou kvalifikační požadavky všech míst v EU27 a o 0,17 bodu méně než v tomto odvětví u nás.
V příštích 10 letech se v odvětví očekává rychlejší tempo zvyšování kvalifikačních požadavků pracovních míst než doposud. Do roku 2020 se kvalifikační náročnost v odvětví má zvýšit o 0,14 bodu. Jde o pomalejší nárůst, než jaký nastane v celé české ekonomice. Podíl pracovních míst nejvyšší kvalifikační náročnosti (stupně 6 až 8), vyžadujících většinou terciární vzdělání, se zvýší z 15 % v roce 2010 na 17 % v roce 2020.
123
Velkoobchod, maloobchod a opravy Vymezení odvětví Do skupiny odvětví Velkoobchod, maloobchod a opravy patří čtyři odvětví mezinárodní klasifikace NACE. Největším z nich je Maloobchod, kromě motorových vozidel (NACE kód 47), kde pracuje v České republice 57 % ze všech zaměstnaných z celé skupiny odvětví. Dalších 26 % pracuje v odvětví Velkoobchod, kromě motorových vozidel (NACE kód 46) a 13 % v odvětví Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel (NACE kód 45). Nejmenším odvětvím je Opravy počítačů a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost (NACE kód 95), kde pracuje pouze 3 % zaměstnaných. Největším pododvětvím je Maloobchod s převahou potravin, nápojů a tabákových výrobků v nespecializovaných prodejnách (NACE kód 47.11), zahrnující 10 % všech zaměstnaných z celé skupiny odvětví. Dalších 7 % tvoří pododvětví Opravy a údržba motorových vozidel, kromě motocyklů (NACE kód 45.20) a 5 % pododvětví Ostatní maloobchod s potravinami ve specializovaných prodejnách (NACE kód 47.29). Posledním pododvětvím zahrnutým do této skupiny odvětví s podílem zaměstnaných vyšším než 5 % je Ostatní maloobchod s novým zbožím ve specializovaných prodejnách (NACE kód 47.78).
Ekonomika a zaměstnanost Velkoobchod, maloobchod a opravy je z pohledu celkové produkce třetí a z pohledu přidané hodnoty největší odvětví v celé ČR, tedy z tohoto pohledu jedno z těch nejvýznamnějších. Příliš významné však není z pohledu zahraničního obchodu. Z pohledu exportu jde až o 19. největší a z pohledu importu dokonce až o 20. odvětví v ČR.
I přes nárůst produktivity práce v odvětví Velkoobchod, maloobchod a opravy, který v ČR nastal mezi roky 2000-2010, je produktivita práce tohoto odvětví v ČR pouze na úrovni 50 % produktivity práce tohoto odvětví v EU27. To je o 3 procentní body méně, než jaká je celková produktivita práce celé ekonomiky ČR vůči produktivitě práce EU27. Nárůst produktivity práce, který byl v České republice v odvětví Velkoobchod, maloobchod a opravy nižší než růst celkové produkce, způsobil mezi roky 2000-2010 zvýšení počtu zaměstnaných osob. Od roku 2000 se jejich počet zvýšil téměř o 59 tisíc, tedy o 9 %, a v roce 2010 v něm tak v ČR bylo zaměstnáno 735 tisíc osob. Podíl odvětví na celkové zaměstnanosti vzrostl oproti roku 2000 z 13,9 % 124
na 14,5 %. Díky tomuto růstu je v porovnání s ostatními zeměmi EU podíl odvětví Velkoobchod, maloobchod a opravy na celkové zaměstnanosti v ČR mírně nadprůměrný, neboť v průměru EU činí stejný údaj 14,3 % z celkové zaměstnanosti.
V EU27 se celkový počet zaměstnaných v odvětví Velkoobchod, maloobchod a opravy mezi roky 2000 až 2010 zvýšil z 30,6 na 32,3 milionu osob, tedy o 5 %. K tomuto zvýšení počtu zaměstnaných došlo proto, že v odvětví rostl objem produkce (ve stálých cenách) v průměru 1,3 % ročně, zatímco produktivita práce se zvyšovala v průměru pouze o 0,8 % ročně. Do vývoje počtu zaměstnaných v odvětví značně zasáhla ekonomická krize. Zatímco v letech 2000-2008 se počet zaměstnaných v odvětví zvyšoval v průměru o 1,1 % ročně, v následujících letech nastalo snížení v průměru o 1,6 % ročně. Na rozdíl od vývoje v EU27, došlo mezi roky 2000 – 2010 jak v Německu, tak i v USA k poklesu počtu zaměstnaných. V Německu byl jejich pokles méně dynamický než růst v EU27 a činil 4 %, tj. 225 tisíc osob. V USA toto odvětví snížilo počet zaměstnaných o více než 6 % a v roce 2010 v něm bylo zaměstnáno 21 milionu osob, tedy o 1,5 milionu méně než v roce 2000. Projekce vývoje odvětví Velkoobchod, maloobchod a opravy předpokládá, že v České republice celková produkce i přidaná hodnota do roku 2020 poroste. Průměrné roční tempo růstu pro celkovou produkci je očekáváno kolem 4,1 %, pro přidanou hodnotu to má být 3,8 %. Roční růst produktivity práce se očekává v tomto odvětví kolem 3,0 %, tedy o málo nižší, než mezi roky 2000-2010. V celku zemí EU27 je do roku 2020 očekáván v tomto odvětví pomalejší růst než v ČR. Celková produkce odvětví by se měla zvyšovat přibližně o 2,6 % ročně a přidaná hodnota o 2,8 % ročně. Produktivita práce by se měla zvyšovat v průměru o 2,2 % ročně. Důsledkem uvedených trendů v odvětví Velkoobchod, maloobchod a opravy bude v České republice pokračování růstu počtu zaměstnaných. Tempo změny bude podobné jako v letech 2000-2010. V roce 2020 má být v odvětví Velkoobchod, maloobchod a opravy zaměstnáno více než 789 tisíc osob, což je o 54 tisíc více (tedy o více než 7 %) než v roce 2010. Neznamená to však, že během příštích let bude potřeba obsadit pouze těchto 54 tisíc nových pracovních míst. V odvětví totiž do roku 2020
125
v důsledku odchodu do důchodu opustí své pracovní místo zhruba 158 tisíc osob. Z nich bude mít asi 9 tisíc základní vzdělání, 76 tisíc střední vzdělání bez maturity, 56 tisíc střední vzdělání s maturitou a zhruba 17 tisíc terciární vzdělání. Do roku 2020 bude tedy v České republice v odvětví Velkoobchod, maloobchod a opravy potřeba nově obsadit zhruba 212 tisíc pracovních míst. V celku zemí EU27 je v tomto odvětví do roku 2020 očekáván pokračující, podobně dynamický jako v předchozích letech, nárůst počtu zaměstnaných osob. V roce 2020 by jich mělo být v EU27 v tomto odvětví zaměstnáno zhruba 34,2 milionů, což je oproti roku 2010 nárůst o 5,9 %. V Německu by se měl do roku 2020 snížit počet zaměstnaných o 0,7 % a v roce 2020 se v tomto odvětví v Německu předpokládá téměř 5,7 milionu zaměstnaných osob. V USA je očekáván nárůst více dynamický. V roce 2020 by mělo být v USA v tomto odvětví 23,8 milionu zaměstnaných, tedy o 13,2 % více než v roce 2010.
Profesní struktura V odvětví Velkoobchod, maloobchod a opravy je v ČR pouze 5 skupiny povolání, jejichž podíl přesahuje 5 % ze všech pracovních míst v odvětví. Největší skupinou povolání jsou Prodavači ve stáncích a na tržištích (ISCO 522), kteří v ČR zahrnují 28 % všech zaměstnaných. Žádná z dalších skupin povolání nemá nijak extrémní podíl. Proto má odvětví Velkoobchod, maloobchod a opravy průměrnou profesní koncentraci. A to i přesto, že se za posledních 15 let mírně snížila. V EU je v tomto odvětví profesní koncentrace také průměrná. Osoby s terciárním vzděláním jsou v ČR v tomto odvětví zaměstnány především v profesní skupině Odborní pracovníci - zprostředkovatelé obchodních a finančních transakcí (ISCO 341). Ta zahrnuje téměř 19 % ze všech osob s terciárním vzděláním. Dalších téměř 14 % jsou Vedoucí ředitelé malých podniků a organizací (ISCO 131), více než 12 % jsou Zástupci (agenti) - obchodní, přepravní, pracovníci úřadů a pracovníci v příbuzných oborech (ISCO 342), více než 8 % jsou Prodavači v obchodech a předváděči zboží (ISCO 521) a více než 6 % jsou Vedoucí pracovníci univerzálních dílčích celků (ISCO 123). Těchto pět profesních skupin tak celkem zahrnuje téměř 60 % terciárně vzdělaných osob zaměstnaných v tomto odvětví a žádná další profesní skupina již nemá podíl vyšší než 5 %. V České republice pracovalo v roce 2010 v odvětví Velkoobchod, maloobchod a opravy ve skupině vysoce kvalifikovaných odborných povolání (ISCO 2), která převážně vyžadují terciární vzdělání, kolem 3,6 % ze všech zaměstnaných v odvětví (pokles proti 3,7 % v roce 2000); v řídících povoláních (ISCO 1), mezi kterými je řada pracovních míst s požadavkem na terciární vzdělání, to bylo 11,4 % zaměstnaných v odvětví (pokles proti 12,4 % v roce 2000); ve kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 3), u některých z nichž se požaduje terciární vzdělání, to bylo více než 24 % zaměstnaných (nárůst proti 16 % v roce 2000). Celkem tedy u nás v roce 2010 pracovalo v kvalifikovaných odborných povoláních 39,2 % ze všech zaměstnaných v odvětví, což oproti roku 2000 představovalo nárůst o 7,6 procentních bodů. V celku zemí EU27 v roce 2010 pracovalo v odvětví Velkoobchod, maloobchod a opravy v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 1-3) asi 34,9 % ze všech zaměstnaných v odvětví, což proti roku 2000 představovalo zvýšení o 2,8 procentních bodů. V Německu to bylo 36,1 %, tedy nárůst o 2,6 procentních bodů oproti roku 2000. V USA v roce 2010 pracovalo v této skupině povolání 25,4 % ze všech zaměstnaných.
126
Nejvýznamnější skupiny povolání v odvětví Velkoobchod, maloobchod a opravy: ISCO 522 Prodavači ve stáncích a na tržištích ISCO 342 Zástupci (agenti) - obchodní, přepravní, pracovníci úřadů a pracovníci v příbuzných oborech ISCO 341 Odborní pracovníci - zprostředkovatelé obchodních a finančních transakcí ISCO 723 Mechanici a opraváři strojů a zařízení ISCO 131 Vedoucí ředitelé malých podniků, organizací ISCO 343 Odborní admistrativní pracovníci ISCO 413 Úředníci ve skladech, v dopravě a v přepravě ISCO 421 Pokladníci a pracovníci v příbuzných oborech ISCO 832 Řidiči motorových vozidel ISCO 933 Pomocní a nekvalifikovaní dělníci v dopravě a ve skladě Do roku 2020 se má v odvětví Velkoobchod, maloobchod a opravy v ČR nejvíce zvýšit počet zamněstnaných osob ve třech skupinách povolání. Jsou to Zástupci (agenti) obchodní, přepravní a pracovníci úřadů (ISCO 342), Pokladníci a pracovníci v příbuzných oborech (ISCO 421) a Odborní pracovníci - zprostředkovatelé obchodních a finančních transakcí (ISCO 341). Jejich počet se oproti roku 2000 zvýší přibližně o 26 tisíc. Naopak pokles počtu pracovních míst se očekává především pro Prodavače ve stáncích a na tržištích (ISCO 522), jejichž počet má klesnout o téměř 59 tisíc. Předpokládá se, že do roku 2020 u nás v odvětví Velkoobchod, maloobchod a opravy vzroste podíl pracovníků ve skupině vysoce kvalifikovaných odborných povolání (ISCO 2) ze 3,6 % na 4,3 % ze všech zaměstnaných v odvětví; v řídících povoláních (ISCO 1) půjde o snížení ze 11,4 % na 10,9 % a v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 3), to bude růst ze 24,3 % na 32,3 % zaměstnaných v odvětví. Celkem se tedy podíl pracovních míst v kvalifikovaných odborných povoláních zvýší z 39,2 % na 47,4 % ze všech zaměstnaných v odvětví. Evropská projekce předpokládá, že do roku 2020 se v zemích EU27 podíl pracovních míst v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 1-3) zvýší z 34,9 % na 37,2 %. Ve stejném období má
127
v Německu dojít ke zvýšení této skupiny povolání z 36,1 % na 39,0 %. Podle americké projekce se jejich podíl zvýší z 25,4 % na 25,8 % všech zaměstnaných v odvětví v USA.
Vzdělání zaměstnaných Struktura vzdělání zaměstnaných osob v odvětví je samozřejmě do značné míry ovlivněna historií a tradicemi vzdělávací politiky v každé zemi a vývojem jednotlivých úrovní školské soustavy, ale zároveň samozřejmě také odráží specifika daného odvětví, jeho postavení v ekonomice země a rozdílnou dynamiku i perspektivy. V uplynulých deseti letech se v odvětví Velkoobchod, maloobchod a opravy snížil podíl osob se základním vzděláním i s vyučením a naopak se zvýšil podíl zaměstnaných s maturitou a s terciárním či vysokoškolským vzděláním, jejichž podíl se zvýšil z 8,6 % na 10,4 % (v celé ekonomice v letech 20002010 vzrostl z 12,6 % na 18,4 % zaměstnaných). Mezi zaměstnanými s terciárním vzděláním nadále dominují vysokoškoláci s magisterským diplomem (tvoří 80 % všech vysokoškoláků v odvětví), ale stále jen malý podíl představují absolventi vyšších odborných škol (VOŠ) nebo bakalářského studia (ti tvoří 13 % vysokoškoláků v odvětví).
Průměrná délka vzdělávání v odvětví u nás v roce 2010 činila 12,5 roku, což je oproti roku 2000 nárůst o 0,2 roku, tedy o 1,5 %. Přes toto zvýšení klesl poměr průměrné délky vzdělání v odvětví k průměrné délce vzdělání v celé české ekonomice z 99 % v roce 2000 na 97 % v roce 2010 (tempo zvyšování vzdělání činilo v celé ekonomice 3,4 % a bylo tak o něco vyšší, než v odvětví). V České republice tedy Velkoobchod, maloobchod a opravy patří mezi odvětví s mírně podprůměrnou úrovní vzdělání v ČR. Podobně jako i v dalších odvětvích je v ČR v porovnání se zeměmi EU27 a s USA v tomto odvětví zaměstnán podstatně vyšší podíl pracovníků se středním vzděláním a naopak nižší podíl jak se základním, tak i s terciárním vzděláním. Také díky do určité míry podobné vzdělávací historii a soustavě jsme na tom srovnatelně s Německem, kde v odvětví stejně jako u nás dominuje vysoký podíl středoškoláků. Dále je třeba si povšimnout, že v průměru je v zahraničí v tomto odvětví podstatně vyšší podíl vysokoškoláků (zatímco v Německu jich je v tomto odvětví 14 %, tedy podobně jako u nás, v EU 128
je jich 18 % a v USA dokonce 28 %), avšak s tím rozdílem, že v některých zemích převažují stejně jako u nás magistři (například ve Slovinsku, Bulharsku, Polsku, Portugalsku či Španělsku), zatímco v jiných bakaláři (například v Belgii, Nizozemsku, Slovensku, USA, Řecku, Estonsku, Spojeném království, Maďarsku, Finsku nebo Švédsku) nebo dokonce absolventi krátkého odborného terciárního vzdělání (například v Irsku, Francii, Německu, Dánsku nebo na Kypru).
V průměru zemí EU27 se délka vzdělání v letech 2000-2010 zvýšila z 12,2 roku na 12,5 roku, tedy o 3,0 %. To je pomalejší růst než v celé evropské ekonomice, kde byl zaznamenán růst o 3,9 % (tedy podobný jako v naší ekonomice). Důsledkem toho bylo, že průměrná délka vzdělání v odvětví dosáhla téměř 95 % úrovně vzdělání v celé ekonomice EU27. Rovněž v Německu se průměrná délka vzdělání osob zaměstnaných v odvětví zvýšila, a to na 12,6 roku, což představovalo růst o 0,5 %. Vzhledem k tomu, že v celé německé ekonomice se průměrná délka vzdělání zvýšila o 1,3 %, snížil se poměr mezi délkou vzdělání v odvětví a v celé ekonomice na 94 %. Nejvýznamnější vzdělanostní skupinou v odvětví Velkoobchod, maloobchod a opravy v ČR jsou z hlediska stupně a oboru vzdělání osoby se středoškolským nematuritním vzděláním v technických oborech, které tvoří téměř 24 % všech zaměstnaných v odvětví. Dalších téměř 15 % zaměstnaných tvoří osoby se středoškolským nematuritním vzděláním v ekonomických oborech, téměř 14 % osoby se středoškolským maturitním vzděláním v technických oborech, více než 11 % osoby se středoškolským maturitním vzděláním v ekonomických oborech a více než 5 % osoby se základním vzděláním. V celé EU jsou v průměru největší vzdělanostní skupinou rovněž osoby se středoškolským vzděláním v technických oborech. V podrobnějším členění oborů, jejichž absolventi představují alespoň 3 % ze všech vysokoškoláků v odvětví, jsou nejvýrazněji zastoupeni vysokoškoláci v šesti oborech (viz následující tabulka). Vysokoškoláci zaměstnaní v tomto odvětví výrazně méně často než vysokoškoláci v celé ekonomice (viz sloupec Celkem v následující tabulce) považují za vhodný výhradně vystudovaný nebo příbuzný obor. Zhruba 37 % z nich se naopak vyslovilo, že je vhodný zcela jiný než vystudovaný obor, případně že není oborová specializace vůbec zapotřebí.
129
Kvalifikační požadavky pracovních míst V České republice v roce 2010 v odvětví Velkoobchod, maloobchod a opravy pracovalo necelých 64 tisíc osob (tedy 10,4 %) s terciárním vzděláním. Počet míst, která vyžadovala terciární vzdělání, bylo v odvětví 50 tisíc, tedy o 21,9 % méně než terciárně vzdělaných osob. Počet takových pracovních míst, na kterých však pracují osoby s nižším vzděláním, je necelých 13 tisíc, tedy necelých 26 %. To je vyšší podíl než na úrovni celé české ekonomiky. Pochopitelným důsledkem uvedené poziční nerovnováhy v odvětví je to, že přibližně 42 % vysokoškoláků pracuje na místech, která vysokoškolské vzdělání nevyžadují. V zemích EU27 v roce 2010 pracovalo v odvětví více než 5,8 milionu osob s terciárním vzděláním, což bylo 18,1 % ze všech zaměstnaných. Mezinárodní srovnávací projekty však zároveň ukázaly, že v odvětví je kolem 2,2 milionu pracovních míst, která vyžadují tradiční dlouhé vysokoškolské vzdělání (magisterské nebo doktorské), dále asi 448 tisíc pracovních míst, jimž by nejlépe vyhovovalo bakalářské vzdělání, a dalších zhruba 5 milionů pracovních míst, vyžadujících nějakou podobu krátkého odborného vzdělání terciárního typu. Celkově tedy jde o 7,7 milionů pracovních míst, přibližně 24 % z celého odvětví, která by měla být obsazena osobami s terciárním vzděláním, především však kratšího typu. Kolem 51 % těchto pracovních míst je však obsazena osobami s nižším, než terciárním vzděláním. Důsledek toho je ovšem zřejmý: přestože je v odvětví více vhodných pracovních míst než osob s vyšším vzděláním, zhruba 35 % osob s terciárním vzděláním pracuje na místech, která terciární vzdělání nevyžadují. V Německu pracovalo v roce 2010 v odvětví celkem téměř 822 tisíc (tedy 14 %) osob s terciárním vzděláním. Podle výzkumu BIBB je však pro ně v tomto odvětví pouze necelých 328 tisíc pracovních míst, na nichž se požaduje vysokoškolské vzdělání (Fachhochschul-/Universitätsabschluss). Většina osob pracujících na pracovních místech, která vyžadují terciární vzdělání, toto vzdělání také skutečně má. I tak je necelých 32 % těchto pracovních míst obsazeno osobami s nižším vzděláním. Vzhledem k uvedeným skutečnostem, pracuje v odvětví téměř 73 % osob s terciárním vzděláním na pozicích, kde postačuje nižší vzdělání. Jiný obrázek poskytují poslední údaje amerického Ministerstva práce a Úřadu pro statistiku práce z roku 2011 o nejčastěji požadovaném vzdělání pro výkon povolání (Typical education needed for entry). V USA je v tomto odvětví nejčastěji požadováno pouze základní vzdělání (Less than high school diploma), které vyžaduje téměř 51 % pracovních míst. Z hlediska terciárního vzdělání se v tomto odvětví u více než 4 % pracovních míst požaduje bakalářské vzdělání (Bachelor’s degree) a u téměř 2 % krátké terciární vzdělání (Associate’s degree). Magisterské (Master’s degree) nebo ještě vyšší (Professional or doctoral degree) není vyžadováno vůbec. Skutečné vzdělání Američanů pracujících v tomto odvětví je oproti kvalifikačním požadavkům poněkud posunuto. Krátké terciární vzdělání má v tomto odvětví téměř 8 % zaměstnaných, bakalářské vzdělání dosáhlo v tomto odvětví téměř 16 % zaměstnaných a téměř 4 % má magisterské či doktorandské vzdělání. Dalších 72 % zaměstnaných má nižší než vysokoškolské vzdělání.
130
Úroveň kvalifikačních požadavků předurčuje především profesní struktura pracovních míst v odvětví, ale také tradice spojené s přiřazování určitých typů vzdělání k povolání a míry strukturálního a pozičního nesouladu panující v dané zemi. Převedení těchto jen velice obtížně srovnatelných ukazatelů do mezinárodní úrovně (na osmistupňové škále EQF) však v každém případě ukazuje, že v odvětví Velkoobchod, maloobchod a opravy převládají pracovní místa požadující střední a nižší střední úroveň kvalifikace; více než polovina pracovních míst se nachází ve 2. až 5. úrovni kvalifikační náročnosti. Podíl tří nejvyšších úrovní kvalifikační náročnosti (stupně 6 až 8), které většinou vyžadují terciární vzdělání, se v odvětví v posledním desetiletí zvýšil z 16 % v roce 2000 na 18 % v roce 2010. Celková úroveň kvalifikačních požadavků pracovních míst v České republice se v odvětví za posledních 10 let mírně zvýšila, oproti roku 2000 vzrostla o 0,07 bodu a v roce 2010 činila 3,96 bodu (na osmistupňové škále). Je to o 0,16 bodu méně, než je kvalifikační náročnost všech pracovních míst v celé ČR. V EU27 v roce 2010 v tomto odvětví úroveň kvalifikačních požadavků činila 3,95 bodu, což je o 0,23 bodu méně než jsou kvalifikační požadavky všech míst v EU27 a o 0,01 bodu méně než v tomto odvětví u nás.
V příštích 10 letech se v odvětví očekává rychlejší tempo zvyšování kvalifikačních požadavků pracovních míst než doposud. Do roku 2020 se kvalifikační náročnost v odvětví má zvýšit o 0,30 bodu. Jde o rychlejší nárůst, než jaký nastane v celé české ekonomice. Podíl pracovních míst nejvyšší kvalifikační náročnosti (stupně 6 až 8), vyžadujících většinou terciární vzdělání, se zvýší z 18 % v roce 2010 na 25 % v roce 2020.
131
Ubytování a stravování Vymezení odvětví Do skupiny odvětví Ubytování a stravování patří pouze dvě odvětví mezinárodní klasifikace NACE. Větší z nich je Stravování a pohostinství (NACE kód 56). V něm pracuje 74 % ze všech zaměstnaných v této skupině odvětví. Ostatní, tedy 26 %, pracují v odvětví Ubytování (NACE kód 55). Největším pododvětvím je Stravování v restauracích, u stánků a v mobilních zařízeních (NACE kód 56.10), zahrnující 40 % všech zaměstnaných z celé skupiny odvětví. Dalších 20 % tvoří pododvětví Pohostinství (NACE kód 56.30) a 20 % pododvětví Ubytování v hotelích a podobných ubytovacích zařízeních (NACE kód 55.10). Posledním pododvětvím zahrnutým do této skupiny odvětví s podílem zaměstnaných vyšším než 5 % je Poskytování ostatních stravovacích služeb (NACE kód 56.29).
Ekonomika a zaměstnanost Ubytování a stravování je z pohledu celkové produkce i přidané hodnoty druhé nejmenší odvětví v celé ČR. O něco významnější je z pohledu zahraničního obchodu. Z pohledu exportu jde o 9. největší a z pohledu importu až o 15. odvětví v ČR.
I díky poklesu produktivity práce v odvětví Ubytování a stravování, který v ČR nastal mezi roky 20002010, je produktivita práce tohoto odvětví v ČR pouze na úrovni 24 % produktivity práce tohoto odvětví v EU27. To je o 29 procentních bodů méně, než jaká je celková produktivita práce celé ekonomiky ČR vůči produktivitě práce EU27. Pokles produktivity práce v České republice v odvětví Ubytování a stravování byl vyšší než pokles celkové produkce. To způsobilo mezi roky 2000-2010 zvýšení počtu zaměstnaných osob. Od roku 2000 se jejich počet zvýšil téměř o 48 tisíc, tedy o 29 %, a v roce 2010 v něm tak v ČR bylo zaměstnáno 209 tisíc osob. Podíl odvětví na celkové zaměstnanosti vzrostl oproti roku 2000 z 3,3 % na 4,1 %. I přes tento nárůst je v porovnání s ostatními zeměmi EU podíl odvětví Ubytování a stravování na celkové zaměstnanosti v ČR mírně podprůměrný, neboť v průměru EU činí stejný údaj více než 4,5 % z celkové zaměstnanosti.
132
V EU27 se celkový počet zaměstnaných v odvětví Ubytování a stravování mezi roky 2000 až 2010 zvýšil z 8,3 na 10,2 milionu osob, tedy o 23 %. K tomuto zvýšení počtu zaměstnaných došlo proto, že v odvětví rostl objem produkce (ve stálých cenách) v průměru 1,7 % ročně, zatímco produktivita práce naopak v průměru klesala o 0,4 % ročně. Do vývoje počtu zaměstnaných v odvětví značně zasáhla ekonomická krize. Zatímco v letech 2000-2008 se počet zaměstnaných v odvětví zvyšoval v průměru o 2,6 % ročně, v následujících letech nastalo snížení v průměru o 0,2 % ročně. Ke zvýšení počtu zaměstnaných došlo mezi roky 2000 – 2010 také jak v Německu, tak i v USA. V Německu byl nárůst počtu zaměstnaných přibližně stejně dynamický jako v EU27 a činil 23 %, tj. 310 tisíc osob. V USA toto odvětví zvýšilo počet zaměstnaných o více než 10 % a v roce 2010 v něm bylo zaměstnáno 11,1 milionu osob, tedy o 1 milion více než v roce 2000. Projekce vývoje odvětví Ubytování a stravování předpokládá, že v České republice celková produkce i přidaná hodnota do roku 2020 poroste. Průměrné roční tempo růstu pro celkovou produkci je očekáváno kolem 1,1 %, pro přidanou hodnotu to má být 0,9 %. Roční růst produktivity práce se očekává v tomto odvětví kolem 0,7 %, tedy výrazně vyšší, než mezi roky 2000-2010. V celku zemí EU27 je do roku 2020 očekáván v tomto odvětví pomalejší růst než v ČR. Celková produkce odvětví by se měla zvyšovat přibližně o 0,8 % ročně a přidaná hodnota o 1,5 % ročně. Produktivita práce by se měla zvyšovat v průměru o 0,7 % ročně. Důsledkem uvedených trendů v odvětví Ubytování a stravování bude v České republice pokračování růstu počtu zaměstnaných. Tempo změny bude však nižší než v letech 2000-2010. V roce 2020 má být v odvětví Ubytování a stravování zaměstnáno téměř 213 tisíc osob, což je o 4 tisíce více (tedy o více než 2 %) než v roce 2010. Neznamená to však, že během příštích let bude potřeba obsadit pouze těchto 4 tisíce nových pracovních míst. V odvětví totiž do roku 2020 v důsledku odchodu do důchodu opustí své pracovní místo zhruba 27 tisíc osob. Z nich bude mít asi 3 tisíce základní vzdělání, 14 tisíc střední vzdělání bez maturity, 7 tisíc střední vzdělání s maturitou a zhruba 2 tisíce terciární vzdělání. Do roku 2020 bude tedy v České republice v odvětví Ubytování a stravování potřeba nově obsadit zhruba 31 tisíc pracovních míst.
133
V celku zemí EU27 je v tomto odvětví do roku 2020 očekáván pokračující, avšak méně dynamický než v předchozích letech, nárůst počtu zaměstnaných osob. V roce 2020 by jich mělo být v EU27 v tomto odvětví zaměstnáno zhruba 11 milionů, což je oproti roku 2010 nárůst o 8,1 %. V Německu by se měl do roku 2020 zvýšit počet zaměstnaných o 3,9 % a v roce 2020 se v tomto odvětví v Německu předpokládá 1,7 milionu zaměstnaných osob. V USA je očekáván nárůst podobně dynamický. V roce 2020 by mělo být v USA v tomto odvětví 12,1 milionu zaměstnaných, tedy o 9 % více než v roce 2010.
Profesní struktura V odvětví Ubytování a stravování jsou v ČR pouze 4 skupiny povolání, jejichž podíl přesahuje 5 % ze všech pracovních míst v odvětví. Největší skupinou povolání jsou Provozní pracovníci stravování a pracovníci v příbuzných oborech (ISCO 512), kteří v ČR zahrnují téměř dvě třetiny všech zaměstnaných. Žádná z dalších skupin povolání nemá nijak extrémní podíl. Proto má odvětví Ubytování a stravování velmi nadprůměrnou (nejvyšší ze všech odvětví) profesní koncentraci. A to i díky tomu, že se za posledních 15 let mírně zvýšila. V EU je v tomto odvětví profesní koncentrace také nejvyšší ze všech odvětví a je tedy velmi nadprůměrná. Osoby s terciárním vzděláním jsou v ČR v tomto odvětví zaměstnány především v profesní skupině Pracovníci poskytující různé informace (ISCO 422). Ta zahrnuje téměř 22 % ze všech osob s terciárním vzděláním. Dalších téměř 21 % jsou Provozní pracovníci stravování a pracovníci v příbuzných oborech (ISCO 512), více než 17 % jsou Vedoucí ředitelé malých podniků a organizací (ISCO 131), více než 8 % jsou Vedoucí pracovníci výrobních, provozních a jiných dílčích celků velkých organizací a podniků (ISCO 122) a více než 5 % jsou Pedagogové v mimoškolních zařízeních (ISCO 331). Těchto pět profesních skupin tak celkem zahrnuje více než 72 % terciárně vzdělaných osob zaměstnaných v tomto odvětví a žádná další profesní skupina již nemá podíl vyšší než 5 %. V České republice pracovalo v roce 2010 v odvětví Ubytování a stravování ve skupině vysoce kvalifikovaných odborných povolání (ISCO 2), která převážně vyžadují terciární vzdělání, kolem 0,4 % ze všech zaměstnaných v odvětví (pokles proti 0,8 % v roce 2000); v řídících povoláních (ISCO 1), mezi kterými je řada pracovních míst s požadavkem na terciární vzdělání, to bylo 12,9 % zaměstnaných v odvětv (nárůst proti 12,3 % v roce 2000); ve kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 3), u některých z nichž se požaduje terciární vzdělání, to bylo téměř 4 % zaměstnaných (nárůst proti 3 % v roce 2000). Celkem tedy u nás v roce 2010 pracovalo v kvalifikovaných odborných povoláních 17,3 % ze všech zaměstnaných v odvětví, což oproti roku 2000 představovalo nárůst o 1,3 procentních bodů. V celku zemí EU27 v roce 2010 pracovalo v odvětví Ubytování a stravování v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 1-3) asi 21,4 % ze všech zaměstnaných v odvětví, což proti roku 2000 představovalo snížení o 0,1 procentního bodu. V Německu to bylo 18,9 %, tedy pokles o 5,4 procentních bodů oproti roku 2000. V USA v roce 2010 pracovalo v této skupině povolání 10,5 % ze všech zaměstnaných.
134
Nejvýznamnější skupiny povolání v odvětví Ubytování a stravování: ISCO 512 Provozní pracovníci stravování a pracovníci v příbuzných oborech ISCO 131 Vedoucí ředitelé malých podniků, organizací ISCO 913 Pomocníci, uklízeči a pradláci ISCO 422 Pracovníci poskytující různé informace ISCO 122 Vedoucí pracovníci výrobních, provozních a jiných dílčích celků velkých organizací a podniků ISCO 343 Odborní admistrativní pracovníci ISCO 914 Domovníci, školníci, čističi oken a pracovníci v příbuzných oborech ISCO 421 Pokladníci a pracovníci v příbuzných oborech ISCO 522 Prodavači ve stáncích a na tržištích ISCO 514 Pracovníci zajišťující ostatní osobní služby Do roku 2020 se má v odvětví Ubytování a stravování v ČR nejvíce zvýšit počet zamněstnaných osob ve skupině povolání Pracovníci poskytující různé informace (ISCO 422). Jejich počet se oproti roku 2000 zvýší o necelé 4 tisíce. Téměř o 2 tisíce více bude osob zaměstnaných ve skupině povolání Vedoucí ředitelé malých podniků, organizací (ISCO 131) a také Vedoucí pracovníci výrobních, provozních a jiných dílčích celků velkých organizací a podniků (ISCO 122). Naopak pokles počtu pracovních míst se očekává především pro Provozní pracovníky stravování a pracovníky v příbuzných oborech (ISCO 512), jejichž počet má klesnout o více než 4 tisíce. Přibližně o necelé 3 tisíce se sníží také počet osob ve skupině povolání Pomocníci, uklízeči a pradláci (ISCO 913). Předpokládá se, že do roku 2020 u nás v odvětví Ubytování a stravování poklesne podíl pracovníků ve skupině vysoce kvalifikovaných odborných povolání (ISCO 2) z 0,4 % na 0,3 % ze všech zaměstnaných v odvětví; v řídících povoláních (ISCO 1) půjde o zvýšení ze 12,9 % na 14,4 % a v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 3), to bude růst ze 3,9 % na 4,9 % zaměstnaných v odvětví. Celkem se tedy podíl pracovních míst v kvalifikovaných odborných povoláních zvýší z 17,3 % na 19,6 % ze všech zaměstnaných v odvětví.
135
Evropská projekce předpokládá, že do roku 2020 se v zemích EU27 podíl pracovních míst v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 1-3) zvýší z 21,4 % na 22,8 %. Ve stejném období má v Německu dojít k poklesu této skupiny povolání z 18,9 % na 15,5 %. Podle americké projekce se jejich podíl sníží z 10,5 % na 10,0 % všech zaměstnaných v odvětví v USA.
Vzdělání zaměstnaných Struktura vzdělání zaměstnaných osob v odvětví je samozřejmě do značné míry ovlivněna historií a tradicemi vzdělávací politiky v každé zemi a vývojem jednotlivých úrovní školské soustavy, ale zároveň samozřejmě také odráží specifika daného odvětví, jeho postavení v ekonomice země a rozdílnou dynamiku i perspektivy. V uplynulých deseti letech se v odvětví Ubytování a stravování snížil podíl osob se základním vzděláním i s vyučením a naopak se zvýšil podíl zaměstnaných s maturitou a s terciárním či vysokoškolským vzděláním, jejichž podíl se zvýšil z 1,9 % na 4,9 % (v celé ekonomice v letech 2000-2010 vzrostl z 12,6 % na 18,4 % zaměstnaných). Mezi zaměstnanými s terciárním vzděláním nadále dominují vysokoškoláci s magisterským diplomem (tvoří 54 % všech vysokoškoláků v odvětví). Absolventi vyšších odborných škol (VOŠ) představují 11 % a bakalářského studia 33 % vysokoškoláků v odvětví.
Průměrná délka vzdělávání v odvětví u nás v roce 2010 činila 12,1 roku, což je oproti roku 2000 nárůst o 0,3 roku, tedy o 2,7 %. Přes toto zvýšení klesl poměr průměrné délky vzdělání v odvětví k průměrné délce vzdělání v celé české ekonomice z 94 % v roce 2000 na 93 % v roce 2010 (tempo zvyšování vzdělání činilo v celé ekonomice 3,4 % a bylo tak o něco vyšší, než v odvětví). V České republice tedy Ubytování a stravování patří mezi odvětví s velmi podprůměrnou úrovní vzdělání v ČR. Podobně jako i v dalších odvětvích je v ČR v porovnání se zeměmi EU27 a s USA v tomto odvětví zaměstnán podstatně vyšší podíl pracovníků se středním vzděláním a naopak nižší podíl jak se základním, tak i s terciárním vzděláním. Také díky do určité míry podobné vzdělávací historii a soustavě jsme na tom srovnatelně s Německem, kde v odvětví stejně jako u nás dominuje vysoký podíl středoškoláků. Dále je třeba si povšimnout, že v průměru je v zahraničí v tomto odvětví podstatně vyšší 136
– téměř trojnásobný – podíl vysokoškoláků (zatímco v Německu jich je v tomto odvětví 8 %, tedy podobně jako u nás, v EU je jich téměř 13 % a v USA dokonce 16 %), avšak s tím rozdílem, že v některých zemích převažují stejně jako u nás magistři (například ve Slovinsku, Polsku, Švédsku, Španělsku či Nizozemsku), zatímco v jiných bakaláři (například v Bulharsku, Slovensku, Belgii, Řecku, Maďarsku, Dánsku, Spojeném království, Finsku, USA nebo Portugalsku) nebo dokonce absolventi krátkého odborného terciárního vzdělání (například v Irsku, Francii, Kypru, Německu či Estonsku).
V průměru zemí EU27 se délka vzdělání v letech 2000-2010 zvýšila z 11,5 roku na 12,0 roku, tedy o 3,8 %. To je pomalejší růst než v celé evropské ekonomice, kde byl zaznamenán růst o 3,9 % (tedy podobný jako v naší ekonomice). Důsledkem toho bylo, že průměrná délka vzdělání v odvětví dosáhla téměř 91 % úrovně vzdělání v celé ekonomice EU27. Rovněž v Německu se průměrná délka vzdělání osob zaměstnaných v odvětví zvýšila, a to na 12,1 roku, což představovalo růst o 0,7 %. Vzhledem k tomu, že v celé německé ekonomice se průměrná délka vzdělání zvýšila o 1,3 %, snížil se poměr mezi délkou vzdělání v odvětví a v celé ekonomice na 90 %. Nejvýznamnější vzdělanostní skupinou v odvětví Ubytování a stravování v ČR jsou z hlediska stupně a oboru vzdělání osoby se středoškolským nematuritním vzděláním v oborech osobních služeb, které tvoří více než 32 % všech zaměstnaných v odvětví. Dalších téměř 14 % zaměstnaných tvoří osoby se středoškolským nematuritním vzděláním v technických oborech, téměř 13 % osoby se středoškolským maturitním vzděláním v oborech osobních služeb, téměř 8 % osoby se základním vzděláním a více než 7 % osoby se středoškolským maturitním vzděláním v ekonomických oborech. V celé EU jsou v průměru největší vzdělanostní skupinou rovněž osoby se středoškolským vzděláním v oborech osobních služeb. V podrobnějším členění oborů, jejichž absolventi představují alespoň 3 % ze všech vysokoškoláků v odvětví, jsou nejvýrazněji zastoupeni vysokoškoláci v devíti oborech (viz následující tabulka). Vysokoškoláci zaměstnaní v tomto odvětví výrazně méně často než vysokoškoláci v celé ekonomice (viz sloupec Celkem v následující tabulce) považují za vhodný výhradně vystudovaný nebo příbuzný obor. Téměř 60 % z nich se naopak vyslovilo, že je vhodný zcela jiný než vystudovaný obor, případně že není oborová specializace vůbec zapotřebí. 137
Kvalifikační požadavky pracovních míst V České republice v roce 2010 v odvětví Ubytování a stravování pracovalo více než 9 tisíc osob (tedy 4,8 %) s terciárním vzděláním. Počet míst, která vyžadovala terciární vzdělání, bylo v odvětví 8 tisíc, tedy o 15,5 % méně než terciárně vzdělaných osob. Počet takových pracovních míst, na kterých však pracují osoby s nižším vzděláním, je necelých 5 tisíc, tedy více než 64 %. To je vyšší podíl než na úrovni celé české ekonomiky. Pochopitelným důsledkem uvedené poziční nerovnováhy v odvětví je to, že přibližně 70 % vysokoškoláků pracuje na místech, která vysokoškolské vzdělání nevyžadují. V zemích EU27 v roce 2010 pracovalo v odvětví téměř 1,3 milionu osob s terciárním vzděláním, což bylo 12,4 % ze všech zaměstnaných. Mezinárodní srovnávací projekty však zároveň ukázaly, že v odvětví je kolem 43 tisíc pracovních míst, která vyžadují tradiční dlouhé vysokoškolské vzdělání (magisterské nebo doktorské), dále asi 91 tisíc pracovních míst, jimž by nejlépe vyhovovalo bakalářské vzdělání, a dalších zhruba 1 milion pracovních míst, vyžadujících nějakou podobu krátkého odborného vzdělání terciárního typu. Celkově tedy jde o 1,2 milionu pracovních míst, přibližně 12 % z celého odvětví, která by měla být obsazena osobami s terciárním vzděláním, především však kratšího typu. Kolem 89 % těchto pracovních míst je však obsazena osobami s nižším, než terciárním vzděláním. Důsledek toho je ovšem zřejmý: v odvětví je méně vhodných pracovních míst než osob s vyšším vzděláním a navíc některá z nich jsou obsazena osobami s nižším než terciárním vzděláním. Celkově tak v tomto odvětví zhruba 89 % osob s terciárním vzděláním pracuje na místech, která terciární vzdělání nevyžadují. V Německu pracovalo v roce 2010 v odvětví celkem téměř 134 tisíc (tedy 8 %) osob s terciárním vzděláním. Podle výzkumu BIBB je však pro ně v tomto odvětví pouze necelých 17 tisíc pracovních míst, na nichž se požaduje vysokoškolské vzdělání (Fachhochschul-/Universitätsabschluss). Většina osob pracujících na pracovních místech, která vyžadují terciární vzdělání, toto vzdělání také skutečně má. Pouze necelých 16 % těchto pracovních míst je obsazeno osobami s nižším vzděláním. Vzhledem k uvedeným skutečnostem, pracuje v odvětví téměř 90 % osob s terciárním vzděláním na pozicích, kde postačuje nižší vzdělání. Jiný obrázek poskytují poslední údaje amerického Ministerstva práce a Úřadu pro statistiku práce z roku 2011 o nejčastěji požadovaném vzdělání pro výkon povolání (Typical education needed for entry). V USA je v tomto odvětví nejčastěji požadováno pouze základní vzdělání (Less than high school diploma), které vyžaduje téměř 85 % pracovních míst. Z hlediska terciárního vzdělání se v tomto odvětví jen u necelého 1 % pracovních míst požaduje bakalářské vzdělání (Bachelor’s degree) a u stejného podílu, tedy 1 % pracovních míst, krátké terciární vzdělání (Associate’s degree). Magisterské (Master’s degree) nebo ještě vyšší (Professional or doctoral degree) není vyžadováno vůbec. Skutečné vzdělání Američanů pracujících v tomto odvětví je oproti kvalifikačním požadavkům poněkud
138
posunuto. Krátké terciární vzdělání má v tomto odvětví téměř 6 % zaměstnaných, bakalářské vzdělání dosáhlo v tomto odvětví více než 8 % zaměstnaných a více než 1 % má magisterské či doktorandské vzdělání. Dalších 84 % zaměstnaných má nižší než vysokoškolské vzdělání. Úroveň kvalifikačních požadavků předurčuje především profesní struktura pracovních míst v odvětví, ale také tradice spojené s přiřazování určitých typů vzdělání k povolání a míry strukturálního a pozičního nesouladu panující v dané zemi. Převedení těchto jen velice obtížně srovnatelných ukazatelů do mezinárodní úrovně (na osmistupňové škále EQF) však v každém případě ukazuje, že v odvětví Ubytování a stravování převládají pracovní místa požadující střední a nižší střední úroveň kvalifikace; více než polovina pracovních míst se nachází ve 2. až 5. úrovni kvalifikační náročnosti. Podíl tří nejvyšších úrovní kvalifikační náročnosti (stupně 6 až 8), které většinou vyžadují terciární vzdělání, se v odvětví v posledním desetiletí snížil z 9 % v roce 2000 na 8 % v roce 2010. Celková úroveň kvalifikačních požadavků pracovních míst v České republice se v odvětví za posledních 10 let mírně zvýšila, oproti roku 2000 vzrostla o 0,02 bodu a v roce 2010 činila 3,33 bodu (na osmistupňové škále). Je to o 0,78 bodu méně, než je kvalifikační náročnost všech pracovních míst v celé ČR. V EU27 v roce 2010 v tomto odvětví úroveň kvalifikačních požadavků činila 3,38 bodu, což je o 0,80 bodu méně než jsou kvalifikační požadavky všech míst v EU27, ale o 0,05 bodu více než v tomto odvětví u nás.
V příštích 10 letech se v odvětví očekává rychlejší tempo zvyšování kvalifikačních požadavků pracovních míst než doposud. Do roku 2020 se kvalifikační náročnost v odvětví má zvýšit o 0,12 bodu. Jde o pomalejší nárůst, než jaký nastane v celé české ekonomice. Podíl pracovních míst nejvyšší kvalifikační náročnosti (stupně 6 až 8), vyžadujících většinou terciární vzdělání, se zvýší z 8 % v roce 2010 na 9 % v roce 2020.
139
Doprava a komunikace Vymezení odvětví Do skupiny odvětví Doprava a komunikace patří devět odvětví mezinárodní klasifikace NACE. Největším z nich je Pozemní a potrubní doprava (NACE kód 49), kde pracuje v České republice 62 % ze všech zaměstnaných z celé skupiny odvětví. Dalších 13 % pracuje v odvětví Poštovní a kurýrní činnosti (NACE kód 53), 9 % v odvětví Telekomunikační činnosti (NACE kód 61), 7 % v odvětví Skladování a vedlejší činnosti v dopravě (NACE kód 52), 3 % v odvětví Činnosti cestovních agentur, kanceláří a jiné rezervační a související činnosti (NACE kód 79) a 3 % v odvětví Letecká doprava (NACE kód 51). Další 3 odvětví mají podíl nižší než 2 %. Jsou to Finanční zprostředkování, kromě pojišťovnictví a penzijního financování (NACE kód 64), Ostatní finanční činnosti (NACE kód 66) a Pojištění, zajištění a penzijní financování, kromě povinného sociálního zabezpečení (NACE kód 65). Největším pododvětvím je Silniční nákladní doprava (NACE kód 49.41), zahrnující 32 % všech zaměstnaných z celé skupiny odvětví. Dalších 11 % tvoří pododvětví Základní poštovní služby poskytované na základě poštovní licence (NACE kód 53.10) a 9 % pododvětví Železniční osobní doprava meziměstská (NACE kód 49.10). Posledním pododvětvím zahrnutým do této skupiny odvětví s podílem zaměstnaných vyšším než 5 % je Městská a příměstská pozemní osobní doprava (NACE kód 49.31).
Ekonomika a zaměstnanost Doprava a komunikace je z pohledu celkové produkce páté a z pohledu přidané hodnoty dokonce třetí největší odvětví v celé ČR, tedy z tohoto pohledu jedno z těch největších. Poměrně významné je také z pohledu zahraničního obchodu. Z pohledu exportu jde o 4. největší a z pohledu importu o 8. odvětví v ČR.
I přes nárůst produktivity práce v odvětví Doprava a komunikace, který v ČR nastal mezi roky 20002010, je produktivita práce tohoto odvětví v ČR pouze na úrovni 51 % produktivity práce tohoto odvětví v EU27. To je o 2 procentní body méně, než jaká je celková produktivita práce celé ekonomiky ČR vůči produktivitě práce EU27. Neboť nárůst produktivity práce byl v České republice v odvětví Doprava a komunikace vyšší než růst celkové produkce, došlo mezi roky 2000-2010 ke snížení počtu zaměstnaných osob. Od roku 2000 se jejich počet snížil o 6 tisíc, tedy o 2 %, a v roce 2010 v něm tak v ČR bylo zaměstnáno 336 tisíc osob. 140
Podíl odvětví na celkové zaměstnanosti se snížil oproti roku 2000 z 7,1 % na 6,7 %. I přes toto snížení je v porovnání s ostatními zeměmi EU podíl odvětví Doprava a komunikace na celkové zaměstnanosti v ČR mírně nadprůměrný, neboť v průměru EU činí stejný údaj 5,7 % z celkové zaměstnanosti.
V EU27 se celkový počet zaměstnaných v odvětví Doprava a komunikace mezi roky 2000 až 2010 zvýšil z 12,0 na 12,7 milionu osob, tedy o 6 %. K tomuto zvýšení počtu zaměstnaných došlo proto, že v odvětví rostl objem produkce (ve stálých cenách) v průměru 1,2 % ročně, zatímco produktivita práce se zvyšovala v průměru pouze o 0,6 % ročně. Do vývoje počtu zaměstnaných v odvětví značně zasáhla ekonomická krize. Zatímco v letech 2000-2008 se počet zaměstnaných v odvětví zvyšoval v průměru o 0,8 % ročně, v následujících letech nastalo snížení v průměru o 0,5 % ročně. Ke zvýšení počtu zaměstnaných došlo mezi roky 2000 – 2010 také v Německu, naopak v USA se jejich počet snížil. V Německu byl nárůst počtu zaměstnaných méně dynamický než v EU27 a činil 2 %, tj. 43 tisíc osob. V USA toto odvětví snížilo počet zaměstnaných o téměř 13 % a v roce 2010 v něm bylo zaměstnáno 5,5 milionu osob, tedy o 802 tisíc méně než v roce 2000. Projekce vývoje odvětví Doprava a komunikace předpokládá, že v České republice celková produkce i přidaná hodnota do roku 2020 poroste. Průměrné roční tempo růstu pro celkovou produkci je očekáváno kolem 2,9 %, pro přidanou hodnotu to má být 2,6 %. Roční růst produktivity práce se očekává v tomto odvětví kolem 2,5 %, tedy o málo nižší, než mezi roky 2000-2010. V celku zemí EU27 je do roku 2020 očekáván v tomto odvětví pomalejší růst než v ČR. Celková produkce i přidaná hodnota odvětví by se měly zvyšovat přibližně o 1,3 % ročně. Produktivita práce by se měla zvyšovat v průměru o 1,2 % ročně. Důsledkem uvedených trendů v odvětví Doprava a komunikace bude v České republice změna trendu z poklesu na postupný růst počtu zaměstnaných. Tempo změny bude podobné jako v letech 20002010. V roce 2020 má být v odvětví Doprava a komunikace zaměstnáno více než 339 tisíc osob, což je o 3 tisíce více (tedy o téměř 1 %) než v roce 2010. Neznamená to však, že během příštích let bude potřeba obsadit pouze těchto 3 tisíce nových pracovních míst. V odvětví totiž do roku 2020 v důsledku odchodu do důchodu opustí své pracovní místo zhruba 99 tisíc osob. Z nich bude mít asi
141
7 tisíc základní vzdělání, 49 tisíc střední vzdělání bez maturity, 37 tisíc střední vzdělání s maturitou a zhruba 6 tisíc terciární vzdělání. Do roku 2020 bude tedy v České republice v odvětví Doprava a komunikace potřeba nově obsadit zhruba 102 tisíc pracovních míst. V celku zemí EU27 je v tomto odvětví do roku 2020 očekáván pokračující, podobně dynamický jako v předchozích letech, nárůst počtu zaměstnaných osob. V roce 2020 by jich mělo být v EU27 v tomto odvětví zaměstnáno zhruba 12,8 milionů, což je oproti roku 2010 nárůst o 0,9 %. V Německu by se měl do roku 2020 snížit počet zaměstnaných o 6,3 % a v roce 2020 se v tomto odvětví v Německu předpokládá 2 miliony zaměstnaných osob. V USA je očekáván nárůst více dynamický. V roce 2020 by mělo být v USA v tomto odvětví 6,5 milionu zaměstnaných, tedy o 17,7 % více než v roce 2010.
Profesní struktura V odvětví Doprava a komunikace jsou v ČR pouze 4 skupiny povolání, jejichž podíl přesahuje 5 % ze všech pracovních míst v odvětví. Největší skupinou povolání jsou Řidiči motorových vozidel (ISCO 832), kteří v ČR zahrnují více než jednu třetinu všech zaměstnaných. Žádná z dalších skupin povolání nemá nijak extrémní podíl. Proto má odvětví Doprava a komunikace nadprůměrnou profesní koncentraci. A to i díky tomu, že se za posledních 15 let mírně zvýšila. V EU je v tomto odvětví profesní koncentrace průměrná. Osoby s terciárním vzděláním jsou v ČR v tomto odvětví zaměstnány především v profesní skupině Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech (ISCO 311). Ta zahrnuje téměř 13 % ze všech osob s terciárním vzděláním. Dalších téměř 7 % jsou Vědci a odborníci v oblasti výpočetní techniky (ISCO 213), více než 6 % jsou Letecký a lodní odborný personál (ISCO 314) a také Architekti, projektanti, konstruktéři, techničtí vědci a inženýři (ISCO 214) a necelých 5 % jsou Vědci a odborní duševní pracovníci v oblasti podnikání a v příbuzných oborech (ISCO 241). Těchto pět profesních skupin tak celkem zahrnuje více než 37 % terciárně vzdělaných osob zaměstnaných v tomto odvětví a žádná další profesní skupina již nemá podíl vyšší než 5 %. V České republice pracovalo v roce 2010 v odvětví Doprava a komunikace ve skupině vysoce kvalifikovaných odborných povolání (ISCO 2), která převážně vyžadují terciární vzdělání, kolem 4,2 % ze všech zaměstnaných v odvětví (nárůst proti 3,3 % v roce 2000); v řídících povoláních (ISCO 1), mezi kterými je řada pracovních míst s požadavkem na terciární vzdělání, to bylo 7,2 % zaměstnaných v odvětví (nárůst proti 5,9 % v roce 2000); ve kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 3), u některých z nichž se požaduje terciární vzdělání, to bylo téměř 19 % zaměstnaných (nárůst proti 15 % v roce 2000). Celkem tedy u nás v roce 2010 pracovalo v kvalifikovaných odborných povoláních 30,1 % ze všech zaměstnaných v odvětví, což oproti roku 2000 představovalo nárůst o 5,6 procentních bodů. V celku zemí EU27 v roce 2010 pracovalo v odvětví Doprava a komunikace v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 1-3) asi 25,3 % ze všech zaměstnaných v odvětví, což proti roku 2000 představovalo zvýšení o 2,1 procentních bodů. V Německu to bylo 20,4 %, tedy pokles o 2,3 procentních bodů oproti roku 2000. V USA v roce 2010 pracovalo v této skupině povolání 20,5 % ze všech zaměstnaných.
142
Nejvýznamnější skupiny povolání v odvětví Doprava a komunikace: ISCO 832 Řidiči motorových vozidel ISCO 311 Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech ISCO 831 Řidiči železničních kolejových vozidel v příbuzných oborech ISCO 413 Úředníci ve skladech, v dopravě a v přepravě ISCO 414 Úředníci v knihovnách, na poštách a v příbuzných oborech ISCO 343 Odborní admistrativní pracovníci ISCO 131 Vedoucí ředitelé malých podniků a organizací ISCO 421 Pokladníci a pracovníci v příbuzných oborech ISCO 511 Obsluhující pracovníci v dopravě a při cestování (průvodci) ISCO 723 Mechanici a opraváři strojů a zařízení Do roku 2020 se má v odvětví Doprava a komunikace v ČR nejvíce zvýšit počet zamněstnaných osob ve skupině povolání Vedoucí pracovníci výrobních, provozních a jiných dílčích celků velkých organizací a podniků (ISCO 122). Jejich počet se oproti roku 2000 zvýší o více než 4 tisíce. O 4 tisíce více bude osob zaměstnaných ve skupině povolání Odborní administrativní pracovníci (ISCO 343), o 1,5 tisíce více ve skupině povolání Řidiči motorových vozidel (ISCO 832) a o necelé 3 tisíce vzroste i počet počet osob ve skupině povolání Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech (ISCO 311). Naopak pokles počtu pracovních míst se očekává především pro Obsluhující pracovníky v dopravě a při cestování (průvodce) (ISCO 511, jejichž počet má klesnout o více než 4 tisíce. Přibližně o necelé 4 tisíce se sníží také počet osob ve skupině povolání Úředníci v knihovnách, na poštách a v příbuzných oborech (ISCO 414), Mechanici,seřizovači,opraváři elektrických a elektronických zařízení a přístrojů (ISCO 724) a také Mechanici a opraváři strojů a zařízení (ISCO 723). Předpokládá se, že do roku 2020 u nás v odvětví Doprava a komunikace vzroste podíl pracovníků ve skupině vysoce kvalifikovaných odborných povolání (ISCO 2) ze 4,2 % na 5,1 % ze všech zaměstnaných v odvětví; v řídících povoláních (ISCO 1) půjde o zvýšení ze 7,2 % na 8,6 % a v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 3), to bude růst ze 18,7 % na 20,8 % zaměstnaných v odvětví. Celkem se
143
tedy podíl pracovních míst v kvalifikovaných odborných povoláních zvýší z 30,1 % na 34,4 % ze všech zaměstnaných v odvětví. Evropská projekce předpokládá, že do roku 2020 se v zemích EU27 podíl pracovních míst v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 1-3) zvýší z 25,3 % na 29,5 %. Ve stejném období má v Německu dojít k poklesu této skupiny povolání z 20,4 % na 19,3 %. Podle americké projekce se jejich podíl sníží z 20,5 % na 20,2 % všech zaměstnaných v odvětví v USA.
Vzdělání zaměstnaných Struktura vzdělání zaměstnaných osob v odvětví je samozřejmě do značné míry ovlivněna historií a tradicemi vzdělávací politiky v každé zemi a vývojem jednotlivých úrovní školské soustavy, ale zároveň samozřejmě také odráží specifika daného odvětví, jeho postavení v ekonomice země a rozdílnou dynamiku i perspektivy. V uplynulých deseti letech se v odvětví Doprava a komunikace snížil podíl osob se základním vzděláním i s vyučením a naopak se zvýšil podíl zaměstnaných s maturitou a s terciárním či vysokoškolským vzděláním, jejichž podíl se zvýšil z 5,6 % na 9,8 % (v celé ekonomice v letech 20002010 vzrostl z 12,6 % na 18,4 % zaměstnaných). Mezi zaměstnanými s terciárním vzděláním nadále dominují vysokoškoláci s magisterským diplomem (tvoří 76 % všech vysokoškoláků v odvětví), ale stále jen malý podíl představují absolventi vyšších odborných škol (VOŠ) nebo bakalářského studia (ti tvoří 13 % vysokoškoláků v odvětví).
Průměrná délka vzdělávání v odvětví u nás v roce 2010 činila 12,5 roku, což je oproti roku 2000 nárůst o 0,4 roku, tedy o 3,3 %. Přes toto zvýšení klesl poměr průměrné délky vzdělání v odvětví k průměrné délce vzdělání v celé české ekonomice z 98 % v roce 2000 na 97 % v roce 2010 (tempo zvyšování vzdělání činilo v celé ekonomice 3,4 % a bylo tak o něco vyšší, než v odvětví). V České republice tedy Doprava a komunikace patří mezi odvětví s mírně podprůměrnou úrovní vzdělání v ČR.
144
Podobně jako i v dalších odvětvích je v ČR v porovnání se zeměmi EU27 a s USA v tomto odvětví zaměstnán podstatně vyšší podíl pracovníků se středním vzděláním a naopak nižší podíl jak se základním, tak i s terciárním vzděláním. Také díky do určité míry podobné vzdělávací historii a soustavě jsme na tom srovnatelně s Německem, kde v odvětví stejně jako u nás dominuje vysoký podíl středoškoláků. Dále je třeba si povšimnout, že v průměru je v zahraničí v tomto odvětví podstatně vyšší podíl vysokoškoláků (zatímco v Německu jich je v tomto odvětví 13 %, tedy podobně jako u nás, v EU je jich více než 19 % a v USA dokonce téměř 26 %), avšak s tím rozdílem, že v některých zemích převažují stejně jako u nás magistři (například v Polsku, Slovinsku, Portugalsku, Bulharsku či Finsku), zatímco v jiných bakaláři (například v Slovensku, USA, Estonsku, Kypru, Belgii, Řecku, Španělsku, Nizozemsku, Švédsku, Spojeném království, Maďarsku nebo Německu) nebo dokonce absolventi krátkého odborného terciárního vzdělání (například v Irsku, Dánsku či ve Francii).
V průměru zemí EU27 se délka vzdělání v letech 2000-2010 zvýšila z 12,3 roku na 12,7 roku, tedy o 3,0 %. To je pomalejší růst než v celé evropské ekonomice, kde byl zaznamenán růst o 3,9 % (tedy podobný jako v naší ekonomice). Důsledkem toho bylo, že průměrná délka vzdělání v odvětví dosáhla téměř 96 % úrovně vzdělání v celé ekonomice EU27. Naopak v Německu se průměrná délka vzdělání osob zaměstnaných v odvětví snížila, a to na 12,7 roku, což představovalo pokles o 0,1 %. Vzhledem k tomu, že v celé německé ekonomice se průměrná délka vzdělání zvýšila o 1,3 %, snížil se poměr mezi délkou vzdělání v odvětví a v celé ekonomice na 95 %. Nejvýznamnější vzdělanostní skupinou v odvětví Doprava a komunikace v ČR jsou z hlediska stupně a oboru vzdělání osoby se středoškolským nematuritním vzděláním v technických oborech, které tvoří více než 35 % všech zaměstnaných v odvětví. Dalších téměř 15 % zaměstnaných tvoří osoby se středoškolským maturitním vzděláním v technických oborech, téměř 8 % osoby se středoškolským maturitním vzděláním v ekonomických oborech, více než 7 % osoby se středoškolským maturitním vzděláním v dopravních a telekomunikačních oborech a více než 5 % osoby se základním vzděláním. V celé EU jsou v průměru největší vzdělanostní skupinou rovněž osoby se středoškolským vzděláním v technických oborech.
145
V podrobnějším členění oborů, jejichž absolventi představují alespoň 3 % ze všech vysokoškoláků v odvětví, jsou nejvýrazněji zastoupeni vysokoškoláci v osmi oborech (viz následující tabulka). Vysokoškoláci zaměstnaní v tomto odvětví výrazně méně často než vysokoškoláci v celé ekonomice (viz sloupec Celkem v následující tabulce) považují za vhodný výhradně vystudovaný nebo příbuzný obor. Zhruba 29 % z nich se naopak vyslovilo, že je vhodný zcela jiný než vystudovaný obor, případně že není oborová specializace vůbec zapotřebí.
Kvalifikační požadavky pracovních míst V České republice v roce 2010 v odvětví Doprava a komunikace pracovalo více než 37 tisíc osob (tedy 9,8 %) s terciárním vzděláním. Počet míst, která vyžadovala terciární vzdělání, bylo v odvětví 39 tisíc, tedy o 5,2 % více než terciárně vzdělaných osob. Počet takových pracovních míst, na kterých však pracují osoby s nižším vzděláním, je necelých 11 tisíc, tedy necelých 28 %. To je vyšší podíl než na úrovni celé české ekonomiky. Pochopitelným důsledkem uvedené poziční nerovnováhy v odvětví je to, že přibližně 24 % vysokoškoláků pracuje na místech, která vysokoškolské vzdělání nevyžadují. V zemích EU27 v roce 2010 pracovalo v odvětví téměř 2,5 milionu osob s terciárním vzděláním, což bylo 19,3 % ze všech zaměstnaných. Mezinárodní srovnávací projekty však zároveň ukázaly, že v odvětví je kolem 831 tisíc pracovních míst, která vyžadují tradiční dlouhé vysokoškolské vzdělání (magisterské nebo doktorské), dále asi 442 tisíc pracovních míst, jimž by nejlépe vyhovovalo bakalářské vzdělání, a dalších zhruba 2,9 milionu pracovních míst, vyžadujících nějakou podobu krátkého odborného vzdělání terciárního typu. Celkově tedy jde o 4,2 milionu pracovních míst, přibližně 33 % z celého odvětví, která by měla být obsazena osobami s terciárním vzděláním, především však kratšího typu. Kolem 63 % těchto pracovních míst je však obsazena osobami s nižším, než terciárním vzděláním. Důsledek toho je ovšem zřejmý: přestože je v odvětví více vhodných pracovních míst než osob s vyšším vzděláním, zhruba 37 % osob s terciárním vzděláním pracuje na místech, která terciární vzdělání nevyžadují. V Německu pracovalo v roce 2010 v odvětví celkem více než 270 tisíc (tedy 13 %) osob s terciárním vzděláním. Podle výzkumu BIBB je však pro ně v tomto odvětví pouze necelých 171 tisíc pracovních míst, na nichž se požaduje vysokoškolské vzdělání (Fachhochschul-/Universitätsabschluss). Většina osob pracujících na pracovních místech, která vyžadují terciární vzdělání, toto vzdělání také skutečně má. I přesto je necelých 27 % těchto pracovních míst obsazeno osobami s nižším vzděláním. Vzhledem k uvedeným skutečnostem, pracuje v odvětví téměř 54 % osob s terciárním vzděláním na pozicích, kde postačuje nižší vzdělání. Jiný obrázek poskytují poslední údaje amerického Ministerstva práce a Úřadu pro statistiku práce z roku 2011 o nejčastěji požadovaném vzdělání pro výkon povolání (Typical education needed for entry). Také v USA je v tomto odvětví nejčastěji požadováno středoškolské vzdělání (High school 146
diploma or equivalent), které vyžaduje téměř 75 % pracovních míst. Z hlediska terciárního vzdělání se v tomto odvětví u více než 6 % pracovních míst požaduje bakalářské vzdělání (Bachelor’s degree) a u téměř 2 % krátké terciární vzdělání (Associate’s degree). Magisterské (Master’s degree) nebo ještě vyšší (Professional or doctoral degree) není vyžadováno vůbec. Skutečné vzdělání Američanů pracujících v tomto odvětví je oproti kvalifikačním požadavkům poněkud posunuto. Krátké terciární vzdělání má v tomto odvětví více než 8 % zaměstnaných, bakalářské vzdělání dosáhlo v tomto odvětví téměř 14 % zaměstnaných a téměř 4 % má magisterské či doktorandské vzdělání. Dalších 74 % zaměstnaných má nižší než vysokoškolské vzdělání. Úroveň kvalifikačních požadavků předurčuje především profesní struktura pracovních míst v odvětví, ale také tradice spojené s přiřazování určitých typů vzdělání k povolání a míry strukturálního a pozičního nesouladu panující v dané zemi. Převedení těchto jen velice obtížně srovnatelných ukazatelů do mezinárodní úrovně (na osmistupňové škále EQF) však v každém případě ukazuje, že v odvětví Doprava a komunikace převládají pracovní místa požadující střední a nižší střední úroveň kvalifikace; více než polovina pracovních míst se nachází ve 2. až 5. úrovni kvalifikační náročnosti. Podíl tří nejvyšších úrovní kvalifikační náročnosti (stupně 6 až 8), které většinou vyžadují terciární vzdělání, se v odvětví v posledním desetiletí zvýšil z 13 % v roce 2000 na 15 % v roce 2010. Celková úroveň kvalifikačních požadavků pracovních míst v České republice se v odvětví za posledních 10 let mírně zvýšila, oproti roku 2000 vzrostla o 0,07 bodu a v roce 2010 činila 3,70 bodu (na osmistupňové škále). Je to o 0,41 bodu méně, než je kvalifikační náročnost všech pracovních míst v celé ČR. V EU27 v roce 2010 v tomto odvětví úroveň kvalifikačních požadavků činila 3,72 bodu, což je o 0,46 bodu méně než jsou kvalifikační požadavky všech míst v EU27, ale o 0,02 bodu více než v tomto odvětví u nás.
V příštích 10 letech se v odvětví očekává rychlejší tempo zvyšování kvalifikačních požadavků pracovních míst než doposud. Do roku 2020 se kvalifikační náročnost v odvětví má zvýšit o 0,14 bodu. Jde o pomalejší nárůst, než jaký nastane v celé české ekonomice. Podíl pracovních míst nejvyšší kvalifikační náročnosti (stupně 6 až 8), vyžadujících většinou terciární vzdělání, se zvýší z 15 % v roce 2010 na 18 % v roce 2020.
147
Peněžnictví a pojišťovnictví Vymezení odvětví Do skupiny odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví patří tři odvětví mezinárodní klasifikace NACE. Největším z nich je Finanční zprostředkování, kromě pojišťovnictví a penzijního financování (NACE kód 64), kde pracuje v České republice 53 % ze všech zaměstnaných z celé skupiny odvětví. Dalších 25 % pracuje v odvětví Ostatní finanční činnosti (NACE kód 66). Nejmenším odvětvím je Pojištění, zajištění a penzijní financování, kromě povinného sociálního zabezpečení (NACE kód 65), kde pracuje pouze 22 % zaměstnaných. Největším pododvětvím je Centrální bankovnictví (NACE kód 64.11), zahrnující 23 % všech zaměstnaných z celé skupiny odvětví. Dalších 19 % tvoří pododvětví Ostatní peněžní zprostředkování (NACE kód 64.19), 11 % pododvětví Neživotní pojištění (NACE kód 65.12), 7 % pododvětví Činnosti zástupců pojišťovny a makléřů (NACE kód 66.22), 7 % pododvětví Ostatní pomocné činnosti související s finančním zprostředkováním (NACE kód 66.19) a 6 % pododvětví Životní pojištění (NACE kód 65.11). Posledním pododvětvím zahrnutým do této skupiny odvětví s podílem zaměstnaných vyšším než 5 % je Ostatní finanční zprostředkování jinde neuvedeno (NACE kód 64.99).
Ekonomika a zaměstnanost Peněžnictví a pojišťovnictví je z pohledu celkové produkce čtrnácté a z pohledu přidané hodnoty deváté největší odvětví v celé ČR, tedy z tohoto pohledu jedno z těch průměrných. Příliš významné není ani z pohledu zahraničního obchodu. Z pohledu exportu jde až o 20. největší a z pohledu importu o 13. odvětví v ČR.
I přes nárůst produktivity práce v odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví, který v ČR nastal mezi roky 20002010, je produktivita práce tohoto odvětví v ČR pouze na úrovni 43 % produktivity práce tohoto odvětví v EU27. To je o 9 procentních bodů méně, než jaká je celková produktivita práce celé ekonomiky ČR vůči produktivitě práce EU27. Neboť nárůst produktivity práce byl v České republice v odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví vyšší než růst celkové produkce, došlo mezi roky 2000-2010 ke snížení počtu zaměstnaných osob. Od roku 2000 se jejich počet snížil o 2 tisíce, tedy o 2 %, a v roce 2010 v něm tak v ČR bylo zaměstnáno 88 tisíc osob. Podíl odvětví na celkové zaměstnanosti se snížil oproti roku 2000 ze 1,9 % na 1,7 %. I díky tomuto snížení je v porovnání s ostatními zeměmi EU podíl odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví na celkové 148
zaměstnanosti v ČR výrazně podprůměrný, neboť v průměru EU činí stejný údaj 2,8 % z celkové zaměstnanosti.
V EU27 se celkový počet zaměstnaných v odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví mezi roky 2000 až 2010 zvýšil z 6,0 na 6,3 milionu osob, tedy o 4 %. K tomuto zvýšení počtu zaměstnaných došlo proto, že v odvětví rostl objem produkce (ve stálých cenách) v průměru 2,3 % ročně, zatímco produktivita práce se zvyšovala v průměru pouze o 1,9 % ročně. Do vývoje počtu zaměstnaných v odvětví značně zasáhla ekonomická krize. Zatímco v letech 2000-2008 se počet zaměstnaných v odvětví zvyšoval v průměru o 0,6 % ročně, v následujících letech nastalo snížení v průměru o 0,4 % ročně. Ke zvýšení počtu zaměstnaných došlo mezi roky 2000 – 2010 také v USA, naopak v Německu se jejich snížil. V Německu byl pokles počtu zaměstnaných více dynamický než růst v EU27 a činil 4 %, tj. 57 tisíc osob. V USA toto odvětví zvýšilo počet zaměstnaných o 0,5 % a v roce 2010 v něm bylo zaměstnáno 5,7 milionu osob, tedy o 12 tisíc více než v roce 2000. Projekce vývoje odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví předpokládá, že v České republice celková produkce i přidaná hodnota do roku 2020 poroste. Průměrné roční tempo růstu pro celkovou produkci je očekáváno kolem 2,5 %, pro přidanou hodnotu to má být 2,2 %. Roční růst produktivity práce se očekává v tomto odvětví kolem 2,9 %, tedy výrazně nižší, než mezi roky 2000-2010. V celku zemí EU27 je do roku 2020 očekáván v tomto odvětví pomalejší růst než v ČR. Celková produkce odvětví by se měla zvyšovat přibližně o 1,3 % ročně a přidaná hodnota o 1,1 % ročně. Produktivita práce by se měla zvyšovat v průměru o 0,7 % ročně. Důsledkem uvedených trendů v odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví bude v České republice pokračování poklesu počtu zaměstnaných. Tempo změny bude podobné jako v letech 2000-2010. V roce 2020 má být v odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví zaměstnáno téměř 82 tisíc osob, což je o 6 tisíc méně (tedy o téměř 7 %) než v roce 2010. Neznamená to však, že během příštích let nebude potřeba obsadit žádná nová pracovní místa. V odvětví totiž do roku 2020 v důsledku odchodu do důchodu opustí své pracovní místo zhruba 25 tisíc osob. Z nich bude mít asi 0,5 tisíce základní vzdělání, 2 tisíce střední vzdělání bez maturity, 14 tisíc střední vzdělání s maturitou a zhruba 9 tisíc
149
terciární vzdělání. Do roku 2020 bude tedy v České republice v odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví potřeba nově obsadit zhruba 20 tisíc pracovních míst. V celku zemí EU27 je v tomto odvětví do roku 2020 očekáván pokračující, podobně dynamický jako v předchozích letech, nárůst počtu zaměstnaných osob. V roce 2020 by jich mělo být v EU27 v tomto odvětví zaměstnáno zhruba 6,5 milionů, což je oproti roku 2010 nárůst o 3,9 %. V Německu by se měl do roku 2020 zvýšit počet zaměstnaných o 3,7 % a v roce 2020 se v tomto odvětví v Německu předpokládá 1,3 milionu zaměstnaných osob. V USA je očekáván nárůst více dynamický. V roce 2020 by mělo být v USA v tomto odvětví 6,2 milionu zaměstnaných, tedy o 9 % více než v roce 2010.
Profesní struktura V odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví jsou v ČR pouze 4 skupiny povolání, jejichž podíl přesahuje 5 % ze všech pracovních míst v odvětví. Největší skupinou povolání jsou Odborní pracovníci zprostředkovatelé obchodních a finančních transakcí (ISCO 341), kteří v ČR zahrnují téměř 29 % všech zaměstnaných. Vědci a odborní duševní pracovníci v oblasti podnikání a v příbuzných oborech (ISCO 241) tvoří 20 % odvětví. Žádná z dalších skupin povolání nemá nijak extrémní podíl. Proto má odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví nadprůměrnou profesní koncentraci. A to i díky tomu, že se za posledních 15 let mírně zvýšila. V EU je v tomto odvětví profesní koncentrace průměrná. Osoby s terciárním vzděláním jsou v ČR v tomto odvětví zaměstnány především v profesní skupině Vědci a odborní duševní pracovníci v oblasti podnikání a v příbuzných oborech (ISCO 241). Ta zahrnuje téměř 31 % ze všech osob s terciárním vzděláním. Dalších téměř 27 % jsou Odborní pracovníci zprostředkovatelé obchodních a finančních transakcí (ISCO 341), téměř 9 % jsou Vědci a odborníci v oblasti výpočetní techniky (ISCO 213), necelých 6 % jsou Odborní administrativní pracovníci (ISCO 343) a necelých 5 % jsou Vedoucí pracovníci univerzálních dílčích celků (ISCO 123). Těchto pět profesních skupin tak celkem zahrnuje téměř 77 % terciárně vzdělaných osob zaměstnaných v tomto odvětví a žádná další profesní skupina již nemá podíl vyšší než 4 %. V České republice pracovalo v roce 2010 v odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví ve skupině vysoce kvalifikovaných odborných povolání (ISCO 2), která převážně vyžadují terciární vzdělání, kolem 28,5 % ze všech zaměstnaných v odvětví (nárůst proti 23,2 % v roce 2000); v řídících povoláních (ISCO 1), mezi kterými je řada pracovních míst s požadavkem na terciární vzdělání, to bylo 9,1 % zaměstnaných v odvětví (nárůst proti 8,2 % v roce 2000); ve kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 3), u některých z nichž se požaduje terciární vzdělání, to bylo více než 46 % zaměstnaných (nárůst proti 35 % v roce 2000). Celkem tedy u nás v roce 2010 pracovalo v kvalifikovaných odborných povoláních 84,0 % ze všech zaměstnaných v odvětví, což oproti roku 2000 představovalo nárůst o 18 procentních bodů. V celku zemí EU27 v roce 2010 pracovalo v odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 1-3) asi 62,6 % ze všech zaměstnaných v odvětví, což proti roku 2000 představovalo zvýšení o 10,3 procentních bodů. V Německu to bylo 44,6 %, tedy nárůst o 5,5 procentních bodů oproti roku 2000. V USA v roce 2010 pracovalo v této skupině povolání 58,8 % ze všech zaměstnaných.
150
Nejvýznamnější skupiny povolání v odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví: ISCO 341 Odborní pracovníci - zprostředkovatelé obchodních a finančních transakcí ISCO 241 Vědci a odborní duševní pracovníci v oblasti podnikání a v příbuzných oborech ISCO 343 Odborní admistrativní pracovníci ISCO 421 Pokladníci a pracovníci v příbuzných oborech ISCO 122 Vedoucí pracovníci výrobních, provozních a jiných dílčích celků velkých organizací a podniků ISCO 244 Odborní pracovníci ve společenských vědách a v příbuzných oborech ISCO 412 Úředníci zpracovávající číselné údaje ISCO 312 Techničtí pracovníci v oblasti výpočetní techniky ISCO 213 Vědci a odborníci v oblasti výpočetní techniky ISCO 123 Vedoucí pracovníci univerzálních dílčích celků Do roku 2020 se má v odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví v ČR nejvíce zvýšit počet zamněstnaných osob ve skupině povolání Techničtí pracovníci v oblasti výpočetní techniky (ISCO 312). Jejich počet se oproti roku 2000 zvýší o necelé 2 tisíce. O zhruba 500 více bude osob zaměstnaných ve skupině povolání Odborní pracovníci - zprostředkovatelé obchodních a finančních transakcí (ISCO 341). Naopak pokles počtu pracovních míst se očekává především pro Pokladníky a pracovníky v příbuzných oborech (ISCO 421), jejichž počet má klesnout o téměř 5 tisíc. O více než 1 tisíc se sníží také počet osob ve skupině povolání Úředníci zpracovávající číselné údaje (ISCO 412) a Vědci a odborníci v oblasti výpočetní techniky (ISCO 213). Předpokládá se, že do roku 2020 u nás v odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví vzroste podíl pracovníků ve skupině vysoce kvalifikovaných odborných povolání (ISCO 2) ze 28,5 % na 29,4 % ze všech zaměstnaných v odvětví; v řídících povoláních (ISCO 1) půjde o zvýšení ze 9,1 % na 10,0 % a v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 3), to bude růst ze 46,4 % na 53,2 % zaměstnaných v odvětví. Celkem se tedy podíl pracovních míst v kvalifikovaných odborných povoláních zvýší z 84,0 % na 92,7 % ze všech zaměstnaných v odvětví.
151
Evropská projekce předpokládá, že do roku 2020 se v zemích EU27 podíl pracovních míst v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 1-3) zvýší z 62,6 % na 70,3 %. Ve stejném období má v Německu dojít ke zvýšení této skupiny povolání z 44,6 % na 52,7 %. Podle americké projekce se jejich podíl zvýší z 58,8 % na 60,8 % všech zaměstnaných v odvětví v USA.
Vzdělání zaměstnaných Struktura vzdělání zaměstnaných osob v odvětví je samozřejmě do značné míry ovlivněna historií a tradicemi vzdělávací politiky v každé zemi a vývojem jednotlivých úrovní školské soustavy, ale zároveň samozřejmě také odráží specifika daného odvětví, jeho postavení v ekonomice země a rozdílnou dynamiku i perspektivy. V uplynulých deseti letech se v odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví snížil podíl osob se základním vzděláním i s vyučením a s maturitou a naopak se zvýšil podíl zaměstnaných s terciárním či vysokoškolským vzděláním, jejichž podíl se zvýšil z 23,9 % na 39,0 % (v celé ekonomice v letech 20002010 vzrostl z 12,6 % na 18,4 % zaměstnaných). Mezi zaměstnanými s terciárním vzděláním nadále dominují vysokoškoláci s magisterským diplomem (tvoří 84 % vysokoškoláků v odvětví), ale stále jen malý podíl představují absolventi vyšších odborných škol (VOŠ) nebo bakalářského studia (ti tvoří 10 % vysokoškoláků v odvětví).
Průměrná délka vzdělávání v odvětví u nás v roce 2010 činila 14,4 roku, což je oproti roku 2000 nárůst o 0,7 roku, tedy o 5,0 %. I díky tomuto zvýšení vzrostl poměr průměrné délky vzdělání v odvětví k průměrné délce vzdělání v celé české ekonomice ze 110 % v roce 2000 na 111 % v roce 2010 (tempo zvyšování vzdělání činilo v celé ekonomice 3,4 % a bylo tak o něco nižší, než v odvětví). V České republice tedy Peněžnictví a pojišťovnictví patří mezi odvětví s vysoce nadprůměrnou (třetí nejvyšší ze všech odvětví) úrovní vzdělání v ČR. V ČR je v porovnání se zeměmi EU27 a s USA v tomto odvětví zaměstnán podstatně vyšší podíl pracovníků se středním vzděláním a naopak nižší podíl především se základním, ale také i s terciárním vzděláním. Také díky do určité míry podobné vzdělávací historii a soustavě jsme na tom srovnatelně 152
s Německem, kde v odvětví stejně jako u nás dominuje vysoký podíl středoškoláků. Dále je třeba si povšimnout, že v průměru je v zahraničí v tomto odvětví podstatně vyšší podíl vysokoškoláků (zatímco v Německu jich je v tomto odvětví pouze 28 %, tedy dokonce méně než u nás, v EU je jich 48 % a v USA dokonce 49 %), avšak s tím rozdílem, že v některých zemích převažují stejně jako u nás magistři (například ve Slovinsku, Bulharsku, Polsku, Španělsku, Portugalsku, Německu či Švédsku), zatímco v jiných bakaláři (například na Slovensku, Kypru, v Belgii, Estonsku, Maďarsku, USA, Nizozemsku, Finsku, Řecku či Spojeném království) nebo dokonce absolventi krátkého odborného terciárního vzdělání (například v Irsku, Dánsku či ve Francii).
V průměru zemí EU27 se délka vzdělání v letech 2000-2010 zvýšila z 14,0 roku na 14,7 roku, tedy o 4,9 %. To je rychlejší růst než v celé evropské ekonomice, kde byl zaznamenán růst o 3,9 % (tedy podobný jako v naší ekonomice). Důsledkem toho bylo, že průměrná délka vzdělání v odvětví dosáhla téměř 111 % úrovně vzdělání v celé ekonomice EU27. Rovněž v Německu se průměrná délka vzdělání osob zaměstnaných v odvětví zvýšila, a to na 14,1 roku, což představovalo růst o 1,8 %. Vzhledem k tomu, že v celé německé ekonomice se průměrná délka vzdělání zvýšila o 1,3 %, zvýšil se poměr mezi délkou vzdělání v odvětví a v celé ekonomice na 105 %. Nejvýznamnější vzdělanostní skupinou v odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví v ČR jsou z hlediska stupně a oboru vzdělání osoby se středoškolským maturitním vzděláním v ekonomických oborech, které tvoří více než 27 % všech zaměstnaných v odvětví. Dalších více než 19 % zaměstnaných tvoří osoby s terciárním vzděláním v ekonomických oborech, více než 10 % osoby se středoškolským maturitním vzděláním v technických oborech, téměř 10 % osoby se středoškolským všeobecným maturitním vzděláním a více než 5 % osoby s terciárním vzděláním v technických oborech. V celé EU jsou v průměru největší vzdělanostní skupinou osoby s terciárním vzděláním v ekonomických oborech. V podrobnějším členění oborů, jejichž absolventi představují alespoň 3 % ze všech vysokoškoláků v odvětví, jsou nejvýrazněji zastoupeni vysokoškoláci v šesti oborech (viz následující tabulka). Vysokoškoláci zaměstnaní v tomto odvětví výrazně méně často než vysokoškoláci v celé ekonomice (viz sloupec Celkem v následující tabulce) považují za vhodný výhradně vystudovaný nebo příbuzný
153
obor. Zhruba 31 % z nich se naopak vyslovilo, že je vhodný zcela jiný než vystudovaný obor, případně že není oborová specializace vůbec zapotřebí.
Kvalifikační požadavky pracovních míst V České republice v roce 2010 v odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví pracovalo více než 45 tisíc osob (tedy 39 %) s terciárním vzděláním. Počet míst, která vyžadovala terciární vzdělání, bylo v odvětví 36 tisíc, tedy o 19,8 % méně než terciárně vzdělaných osob. Počet takových pracovních míst, na kterých však pracují osoby s nižším vzděláním, je necelých 6 tisíc, tedy více než 16 %. To je nižší podíl než na úrovni celé české ekonomiky. Pochopitelným důsledkem uvedené poziční nerovnováhy v odvětví je to, že přibližně 33 % vysokoškoláků pracuje na místech, která vysokoškolské vzdělání nevyžadují. V zemích EU27 v roce 2010 pracovalo v odvětví téměř 3 miliony osob s terciárním vzděláním, což bylo 47,8 % ze všech zaměstnaných. Mezinárodní srovnávací projekty však zároveň ukázaly, že v odvětví je kolem 547 tisíc pracovních míst, která vyžadují tradiční dlouhé vysokoškolské vzdělání (magisterské nebo doktorské), dále asi 41 tisíc pracovních míst, jimž by nejlépe vyhovovalo bakalářské vzdělání, a dalších zhruba 2,6 milionu pracovních míst, vyžadujících nějakou podobu krátkého odborného vzdělání terciárního typu. Celkově tedy jde o 3,2 milionu pracovních míst, přibližně 51 % z celého odvětví, která by měla být obsazena osobami s terciárním vzděláním, především však kratšího typu. Kolem 43 % těchto pracovních míst je však obsazena osobami s nižším, než terciárním vzděláním. Důsledek toho je ovšem zřejmý: přestože je v odvětví více vhodných pracovních míst než osob s vyšším vzděláním, zhruba 40 % osob s terciárním vzděláním pracuje na místech, která terciární vzdělání nevyžadují. V Německu pracovalo v roce 2010 v odvětví celkem téměř 338 tisíc (tedy 28 %) osob s terciárním vzděláním. Podle výzkumu BIBB je však pro ně v tomto odvětví pouze necelých 178 tisíc pracovních míst, na nichž se požaduje vysokoškolské vzdělání (Fachhochschul-/Universitätsabschluss). Většina osob pracujících na pracovních místech, která vyžadují terciární vzdělání, toto vzdělání také skutečně má. Pouze necelých 17 % těchto pracovních míst je obsazeno osobami s nižším vzděláním. Vzhledem k uvedeným skutečnostem, pracuje v odvětví více než 56 % osob s terciárním vzděláním na pozicích, kde postačuje nižší vzdělání. Jiný obrázek poskytují poslední údaje amerického Ministerstva práce a Úřadu pro statistiku práce z roku 2011 o nejčastěji požadovaném vzdělání pro výkon povolání (Typical education needed for entry). Také v USA je v tomto odvětví nejčastěji požadováno středoškolské vzdělání (High school diploma or equivalent), které vyžaduje více než 68 % pracovních míst. Z hlediska terciárního vzdělání se v tomto odvětví u téměř 28 % pracovních míst požaduje bakalářské vzdělání (Bachelor’s degree) a u více než 2 % krátké terciární vzdělání (Associate’s degree). Magisterské (Master’s degree) nebo ještě vyšší (Professional or doctoral degree) není vyžadováno vůbec. Skutečné vzdělání Američanů pracujících v tomto odvětví je oproti kvalifikačním požadavkům poněkud posunuto. Krátké terciární vzdělání má v tomto odvětví více než 9 % zaměstnaných, bakalářské vzdělání dosáhlo v tomto odvětví více než 29 % zaměstnaných a téměř 10 % má magisterské či doktorandské vzdělání. Dalších 51 % zaměstnaných má nižší než vysokoškolské vzdělání. 154
Úroveň kvalifikačních požadavků předurčuje především profesní struktura pracovních míst v odvětví, ale také tradice spojené s přiřazování určitých typů vzdělání k povolání a míry strukturálního a pozičního nesouladu panující v dané zemi. Převedení těchto jen velice obtížně srovnatelných ukazatelů do mezinárodní úrovně (na osmistupňové škále EQF) však v každém případě ukazuje, že v odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví převládají pracovní místa požadující střední a nižší střední úroveň kvalifikace; více než polovina pracovních míst se nachází ve 2. až 5. úrovni kvalifikační náročnosti. Podíl tří nejvyšších úrovní kvalifikační náročnosti (stupně 6 až 8), které většinou vyžadují terciární vzdělání, se v odvětví v posledním desetiletí zvýšil ze 41 % v roce 2000 na 49 % v roce 2010. Celková úroveň kvalifikačních požadavků pracovních míst v České republice se v odvětví za posledních 10 let mírně zvýšila, oproti roku 2000 vzrostla o 0,29 bodu a v roce 2010 činila 5,41 bodu (na osmistupňové škále). Je to o 1,29 bodu více, než je kvalifikační náročnost všech pracovních míst v celé ČR. V EU27 v roce 2010 v tomto odvětví úroveň kvalifikačních požadavků činila 5,17 bodu, což je o 0,99 bodu více než jsou kvalifikační požadavky všech míst v EU27, ale o 0,24 bodu méně než v tomto odvětví u nás.
V příštích 10 letech se v odvětví očekává pomalejší tempo zvyšování kvalifikačních požadavků pracovních míst než doposud. Do roku 2020 se kvalifikační náročnost v odvětví má zvýšit o 0,24 bodu. Jde o rychlejší nárůst, než jaký nastane v celé české ekonomice. Podíl pracovních míst nejvyšší kvalifikační náročnosti (stupně 6 až 8), vyžadujících většinou terciární vzdělání, se zvýší ze 49 % v roce 2010 na 56 % v roce 2020.
155
Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu a výzkum a vývoj Vymezení odvětví Jde o velice pestrou skupinu. Do skupiny odvětví Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu a výzkum a vývoj patří patnáct odvětví mezinárodní klasifikace NACE. Největším z nich jsou Právní a účetnické činnosti (NACE kód 69), kde pracuje v České republice 20 % ze všech zaměstnaných z celé skupiny odvětví. Dalších 16 % pracuje v odvětví Činnosti v oblasti informačních technologií (NACE kód 62), 13 % v odvětví Architektonické a inženýrské činnosti; technické zkoušky a analýzy (NACE kód 71), 11 % v odvětví Činnosti v oblasti nemovitostí (NACE kód 68), 10 % v odvětví Bezpečnostní a pátrací činnosti (NACE kód 80), 7 % v odvětví Reklama a průzkum trhu (NACE kód 73), 6 % v odvětví Ostatní profesní, vědecké a technické činnosti (NACE kód 74), 5 % v odvětví Výzkum a vývoj (NACE kód 72), 4 % v odvětví Administrativní, kancelářské a jiné podpůrné činnosti pro podnikání (NACE kód 82) a 3 % v odvětví Informační činnosti (NACE kód 63). Dalších 5 odvětví má podíl nižší než 2 %. Jsou to Činnosti vedení podniků; poradenství v oblasti řízení (NACE kód 70), Činnosti související se zaměstnáním (NACE kód 78), Činnosti v oblasti pronájmu a operativního leasingu (NACE kód 77), Vydavatelské činnosti (NACE kód 58) a Opravy a instalace strojů a zařízení (NACE kód 33). Největším pododvětvím jsou Účetnické a auditorské činnosti; daňové poradenství (NACE kód 69.20), zahrnující 14 % všech zaměstnaných z celé skupiny odvětví. Dalších 9 % tvoří pododvětví Činnosti soukromých bezpečnostních agentur (NACE kód 80.10), 6 % pododvětví Právní činnosti (NACE kód 69.10), 6 % pododvětví Inženýrské činnosti a související technické poradenství (NACE kód 71.12) a 5 % pododvětví Činnosti reklamních agentur (NACE kód 73.11). Posledním pododvětvím zahrnutým do této skupiny odvětví s podílem zaměstnaných vyšším než 5 % je Programování (NACE kód 62.01).
Ekonomika a zaměstnanost Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu a výzkum a vývoj je největší z pohledu celkové produkce a z pohledu přidané hodnoty druhé největší odvětví v celé ČR, tedy z tohoto pohledu jedno z těch úplně největších. Příliš však není významné z pohledu zahraničního obchodu. Z pohledu exportu jde až o 13. největší a z pohledu importu o 7. odvětví v ČR.
156
I přes nárůst produktivity práce v odvětví Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu a výzkum a vývoj, který v ČR nastal mezi roky 2000-2010, je produktivita práce tohoto odvětví v ČR pouze na úrovni 42 % produktivity práce tohoto odvětví v EU27. To je o 10 procentních bodů méně, než jaká je celková produktivita práce celé ekonomiky ČR vůči produktivitě práce EU27. Nárůst produktivity práce, který byl v České republice v odvětví Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu a výzkum a vývoj nižší než růst celkové produkce, způsobil mezi roky 2000-2010 zvýšení počtu zaměstnaných osob. Od roku 2000 se jejich počet zvýšil o 167 tisíc, tedy o 38 %, a v roce 2010 v něm tak v ČR bylo zaměstnáno 612 tisíc osob. Podíl odvětví na celkové zaměstnanosti vzrostl oproti roku 2000 z 9,1 % na 12,1 %. I přes tento nárůst je v porovnání s ostatními zeměmi EU podíl odvětví Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu a výzkum a vývoj na celkové zaměstnanosti v ČR mírně podprůměrný, neboť v průměru EU činí stejný údaj téměř 14,4 % z celkové zaměstnanosti.
V EU27 se celkový počet zaměstnaných v odvětví Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu a výzkum a vývoj mezi roky 2000 až 2010 zvýšil z 24,9 na 32,3 milionu osob, tedy o 30 %. K tomuto zvýšení počtu zaměstnaných došlo proto, že v odvětví rostl objem produkce (ve stálých cenách) v průměru 2,1 % ročně, zatímco produktivita práce se naopak snižovala v průměru o 0,5 % ročně. Do vývoje počtu zaměstnaných v odvětví značně zasáhla ekonomická krize. Zatímco v letech 2000-2008 se počet zaměstnaných v odvětví zvyšoval v průměru o 3,4 % ročně, v následujících letech nastalo snížení v průměru o 0,6 % ročně. Ke zvýšení počtu zaměstnaných došlo mezi roky 2000 – 2010 také v Německu, naopak v USA se jejich počet snížil (ačkoliv jen velmi málo). V Německu byl nárůst počtu zaměstnaných přibližně stejně dynamický jako v EU27 a činil 31 %, tj. téměř 1,5 milionu osob. V USA toto odvětví snížilo počet zaměstnaných o téměř 0,5 % a v roce 2010 v něm bylo zaměstnáno 18,7 milionu osob, tedy o 69 tisíc méně než v roce 2000. Projekce vývoje odvětví Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu a výzkum a vývoj předpokládá, že v České republice celková produkce i přidaná hodnota do roku 2020 poroste. Průměrné roční tempo růstu pro celkovou produkci je očekáváno kolem 2,8 %, pro přidanou hodnotu to má být 3,4 %. Roční
157
růst produktivity práce se očekává v tomto odvětví kolem 1,8 %, tedy zhruba stejná, jako mezi roky 2000-2010. V celku zemí EU27 je do roku 2020 očekáván v tomto odvětví pomalejší růst než v ČR. Celková produkce odvětví by se měla zvyšovat přibližně o 2,3 % ročně a přidaná hodnota o 3,2 % ročně. Produktivita práce by se měla zvyšovat v průměru o 1,8 % ročně. Důsledkem uvedených trendů v odvětví Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu a výzkum a vývoj bude v České republice pokračování růstu počtu zaměstnaných. Tempo změny bude však nižší než v letech 2000-2010. V roce 2020 má být v odvětví Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu a výzkum a vývoj zaměstnáno téměř 714 tisíc osob, což je o 102 tisíc více (tedy o téměř 17 %) než v roce 2010. Neznamená to však, že během příštích let bude potřeba obsadit pouze těchto 102 tisíc nových pracovních míst. V odvětví totiž do roku 2020 v důsledku odchodu do důchodu opustí své pracovní místo zhruba 47 tisíc osob. Z nich bude mít asi 3 tisíce základní vzdělání, 9 tisíc střední vzdělání bez maturity, 17 tisíc střední vzdělání s maturitou a zhruba 18 tisíc terciární vzdělání. Do roku 2020 bude tedy v České republice v odvětví Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu a výzkum a vývoj potřeba nově obsadit zhruba 149 tisíc pracovních míst. V celku zemí EU27 je v tomto odvětví do roku 2020 očekáván pokračující, avšak méně dynamický než v předchozích letech, nárůst počtu zaměstnaných osob. V roce 2020 by jich mělo být v EU27 v tomto odvětví zaměstnáno zhruba 37,1 milionů, což je oproti roku 2010 nárůst o 14,8 %. V Německu by se měl do roku 2020 zvýšit počet zaměstnaných o 9,8 % a v roce 2020 se v tomto odvětví v Německu předpokládá 6,8 milionu zaměstnaných osob. V USA je očekáván nárůst více dynamický. V roce 2020 by mělo být v USA v tomto odvětví 22,8 milionu zaměstnaných, tedy o 21,9 % více než v roce 2010.
Profesní struktura V odvětví Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu a výzkum a vývoj je v ČR pouze 7 skupin povolání, jejichž podíl přesahuje 5 % ze všech pracovních míst v odvětví. Žádná z nich však v odvětví nijak výrazně nedominuje. Největší skupinou povolání jsou Odborní administrativní pracovníci (ISCO 343) kteří v ČR zahrnují zhruba 12 % všech zaměstnaných. Ostatní skupiny povolání mají ještě nižší podíl. Proto má odvětví Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu a výzkum a vývoj velmi podprůměrnou profesní koncentraci. A to i přesto, že se za posledních 15 let mírně zvýšila. V EU je v tomto odvětví profesní koncentrace také jen velmi podprůměrná. Osoby s terciárním vzděláním jsou v ČR v tomto odvětví zaměstnány především v profesní skupině Vědci a odborníci v oblasti výpočetní techniky (ISCO 213). Ta zahrnuje více než 15 % ze všech osob s terciárním vzděláním. Dalších téměř 13 % jsou Vědci a odborní duševní pracovníci v oblasti podnikání a v příbuzných oborech (ISCO 241), téměř 12 % jsou Architekti, projektanti, konstruktéři, techničtí vědci a inženýři (ISCO 214), více než 9 % jsou Odborní pracovníci v právní oblasti (ISCO 242) a více než 7 % jsou Odborní pracovníci ve společenských vědách a v příbuzných oborech (ISCO 244). Těchto pět profesních skupin tak celkem zahrnuje více než 56 % terciárně vzdělaných osob zaměstnaných v tomto odvětví a žádná další profesní skupina již nemá podíl vyšší než 6 %. V České republice pracovalo v roce 2010 v odvětví Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu a výzkum a vývoj ve skupině vysoce kvalifikovaných odborných povolání (ISCO 2), která převážně vyžadují terciární vzdělání, kolem 31,8 % ze všech zaměstnaných v odvětví (pokles proti 34,8 % v roce 2000); v řídících povoláních (ISCO 1), mezi kterými je řada pracovních míst s požadavkem na terciární vzdělání, to bylo 5,3 % zaměstnaných v odvětví (pokles proti 9,0 % v roce 2000); ve kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 3), u některých z nichž se požaduje terciární vzdělání, to bylo více než 33 % zaměstnaných (nárůst proti 26 % v roce 2000). Celkem tedy u nás v roce 2010 pracovalo v kvalifikovaných odborných povoláních 70,4 % ze všech zaměstnaných v odvětví, což oproti roku 2000 představovalo nárůst o 0,5 procentního bodu. V celku zemí EU27 v roce 2010 pracovalo v odvětví Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu a výzkum a vývoj v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 1-3) asi 57,6 % ze všech zaměstnaných v odvětví, 158
což proti roku 2000 představovalo snížení o 0,1 procentního bodu. V Německu to bylo 54 %, tedy pokles o 2,8 procentních bodů oproti roku 2000. V USA v roce 2010 pracovalo v této skupině povolání 51,6 % ze všech zaměstnaných.
Nejvýznamnější skupiny povolání v odvětví Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu a výzkum a vývoj: ISCO 343 Odborní administrativní pracovníci ISCO 241 Vědci a odborní duševní pracovníci v oblasti podnikání a v příbuzných oborech ISCO 516 Pracovníci ochrany a ostrahy ISCO 214 Architekti, projektanti, konstruktéři, techničtí vědci a inženýři (tvůrčí pracovníci) ISCO 213 Vědci a odborníci v oblasti výpočetní techniky ISCO 913 Pomocníci, uklízeči a pradláci ISCO 341 Odborní pracovníci - zprostředkovatelé obchodních a finančních transakcí ISCO 312 Techničtí pracovníci v oblasti výpočetní techniky ISCO 311 Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech ISCO 242 Odborní pracovníci v právní oblasti Do roku 2020 se má v odvětví Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu a výzkum a vývoj v ČR nejvíce zvýšit počet zamněstnaných osob ve skupině povolání Odborní administrativní pracovníci (ISCO 343). Jejich počet se oproti roku 2000 zvýší o téměř 26 tisíc. O necelých 17 tisíc více bude osob zaměstnaných ve skupině povolání Pomocníci, uklízeči a pradláci (ISCO 913) a zhruba o 10 tisíc více ve skupině povolání Odborní zprostředkovatelé obchodních a finančních transakcí (ISCO 341), Pracovníci ochrany a ostrahy (ISCO 516) a také Vrátní, nosiči, poslové a pracovníci v příbuzných oborech (ISCO 915). Naopak pokles počtu pracovních míst se očekává především pro Vedoucí ředitele malých podniků, organizací (ISCO 131), jejichž počet má klesnout o téměř 9 tisíc. Přibližně o 8,5 tisíc se sníží také počet osob ve skupině povolání Architekti, projektanti, konstruktéři, techničtí vědci a inženýři (ISCO 214).
159
Předpokládá se, že do roku 2020 u nás v odvětví Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu a výzkum a vývoj poklesne podíl pracovníků ve skupině vysoce kvalifikovaných odborných povolání (ISCO 2) ze 31,8 % na 26,9 % ze všech zaměstnaných v odvětví; v řídících povoláních (ISCO 1) půjde o snížení ze 5,3 % na 3,3 % a v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 3), to bude růst z 33,3 % na 37,8 % zaměstnaných v odvětví. Celkem se tedy podíl pracovních míst v kvalifikovaných odborných povoláních sníží ze 70,4 % na 68,0 % ze všech zaměstnaných v odvětví. Evropská projekce předpokládá, že do roku 2020 se v zemích EU27 podíl pracovních míst v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 1-3) poklesne z 57,6 % na 56,2 %. Ve stejném období má v Německu dojít k poklesu této skupiny povolání z 54 % na 50 %. Podle americké projekce se jejich podíl zvýší z 51,6 % na 52,7 % všech zaměstnaných v odvětví v USA.
Vzdělání zaměstnaných Struktura vzdělání zaměstnaných osob v odvětví je samozřejmě do značné míry ovlivněna historií a tradicemi vzdělávací politiky v každé zemi a vývojem jednotlivých úrovní školské soustavy, ale zároveň samozřejmě také odráží specifika daného odvětví, jeho postavení v ekonomice země a rozdílnou dynamiku i perspektivy. V uplynulých deseti letech se v odvětví Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu a výzkum a vývoj snížil podíl osob se základním vzděláním i s vyučením a s maturitou a naopak se zvýšil podíl zaměstnaných s terciárním či vysokoškolským vzděláním, jejichž podíl se zvýšil z 33,8 % na 44,6 % (v celé ekonomice v letech 2000-2010 vzrostl z 12,6 % na 18,4 % zaměstnaných). Mezi zaměstnanými s terciárním vzděláním nadále dominují vysokoškoláci s magisterským diplomem (tvoří 83 % všech vysokoškoláků v odvětví), ale stále jen malý podíl představují absolventi vyšších odborných škol (VOŠ) nebo bakalářského studia (ti tvoří 10 % vysokoškoláků v odvětví).
Průměrná délka vzdělávání v odvětví u nás v roce 2010 činila 14,5 roku, což je oproti roku 2000 nárůst o 0,6 roku, tedy o 4,4 %. I díky tomuto zvýšení vzrostl poměr průměrné délky vzdělání v odvětví k průměrné délce vzdělání v celé české ekonomice ze 111 % v roce 2000 na 112 % v roce 2010 (tempo 160
zvyšování vzdělání činilo v celé ekonomice 3,4 % a bylo tak o něco nižší, než v odvětví). V České republice tedy Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu a výzkum a vývoj patří mezi odvětví s vysoce nadprůměrnou (druhou nejvyšší ze všech odvětví) úrovní vzdělání v ČR. V ČR je v porovnání se zeměmi EU27 a s USA v tomto odvětví zaměstnán podstatně vyšší podíl pracovníků se středním vzděláním a naopak nižší podíl se základním vzděláním. Podíl osob s terciárním vzděláním je srovnatelný. Také díky do určité míry podobné vzdělávací historii a soustavě jsme na tom srovnatelně s Německem, kde v odvětví stejně jako u nás dominuje vysoký podíl středoškoláků. V Německu jich je v tomto odvětví jen 34 %, tedy méně než u nás, v EU je jich 43 % a v USA téměř 46 %, avšak s tím rozdílem, že v některých zemích převažují stejně jako u nás magistři (například v Bulharsku, Slovinsku, Polsku, Portugalsku, Španělsku, Belgii, Finsku, Německu, Švédsku, Francii nebo Dánsku), zatímco v jiných bakaláři (například v Řecku, Maďarsku, Slovensku, Estonsku, Nizozemsku, USA, Kypru či Spojeném království) nebo dokonce absolventi krátkého odborného terciárního vzdělání (například v Irsku).
V průměru zemí EU27 se délka vzdělání v letech 2000-2010 zvýšila z 13,8 roku na 14,1 roku, tedy o 1,8 %. To je pomalejší růst než v celé evropské ekonomice, kde byl zaznamenán růst o 3,9 % (tedy podobný jako v naší ekonomice). Důsledkem toho bylo, že průměrná délka vzdělání v odvětví dosáhla téměř 107 % úrovně vzdělání v celé ekonomice EU27. Rovněž v Německu se průměrná délka vzdělání osob zaměstnaných v odvětví zvýšila, a to na 13,9 roku, což představovalo růst o 0,1 %. Vzhledem k tomu, že v celé německé ekonomice se průměrná délka vzdělání zvýšila o 1,3 %, snížil se poměr mezi délkou vzdělání v odvětví a v celé ekonomice na 104 %. Nejvýznamnější vzdělanostní skupinou v odvětví Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu a výzkum a vývoj v ČR jsou z hlediska stupně a oboru vzdělání osoby se středoškolským maturitním vzděláním v technických oborech, které tvoří téměř 15 % všech zaměstnaných v odvětví. Dalších téměř 13 % zaměstnaných tvoří osoby s terciárním vzděláním v technických oborech, více než 12 % osoby se středoškolským maturitním vzděláním v ekonomických oborech, více než 10 % osoby se středoškolským nematuritním vzděláním v technických oborech a více než 7 % osoby s terciárním
161
vzděláním v ekonomických oborech. V celé EU jsou v průměru největší vzdělanostní skupinou osoby s terciárním vzděláním v ekonomických oborech. V podrobnějším členění oborů, jejichž absolventi představují alespoň 3 % ze všech vysokoškoláků v odvětví, jsou nejvýrazněji zastoupeni vysokoškoláci v osmi oborech (viz následující tabulka). Vysokoškoláci zaměstnaní v tomto odvětví zhruba stejně často jako vysokoškoláci v celé ekonomice (viz sloupec Celkem v následující tabulce) považují za vhodný výhradně vystudovaný nebo příbuzný obor. Zhruba 25 % z nich se naopak vyslovilo, že je vhodný zcela jiný než vystudovaný obor, případně že není oborová specializace vůbec zapotřebí.
Kvalifikační požadavky pracovních míst V České republice v roce 2010 v odvětví Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu a výzkum a vývoj pracovalo více než 163 tisíc osob (tedy 44,6 %) s terciárním vzděláním. Počet míst, která vyžadovala terciární vzdělání, bylo v odvětví 147 tisíc, tedy o 9,7 % méně než terciárně vzdělaných osob. Počet takových pracovních míst, na kterých však pracují osoby s nižším vzděláním, je necelých 21 tisíc, tedy necelých 14 %. To je nižší podíl než na úrovni celé české ekonomiky. Pochopitelným důsledkem uvedené poziční nerovnováhy v odvětví je to, že přibližně 22 % vysokoškoláků pracuje na místech, která vysokoškolské vzdělání nevyžadují. V zemích EU27 v roce 2010 pracovalo v odvětví téměř 14 milionů osob s terciárním vzděláním, což bylo 42,7 % ze všech zaměstnaných. Mezinárodní srovnávací projekty však zároveň ukázaly, že v odvětví je kolem 6,3 milionů pracovních míst, která vyžadují tradiční dlouhé vysokoškolské vzdělání (magisterské nebo doktorské), dále asi 2,2 milionů pracovních míst, jimž by nejlépe vyhovovalo bakalářské vzdělání, a dalších zhruba 9 milionů pracovních míst, vyžadujících nějakou podobu krátkého odborného vzdělání terciárního typu. Celkově tedy jde o 17,5 milionů pracovních míst, přibližně 54 % z celého odvětví, která by měla být obsazena osobami s terciárním vzděláním, především však kratšího typu. Kolem 41 % těchto pracovních míst je však obsazena osobami s nižším, než terciárním vzděláním. Důsledek toho je ovšem zřejmý: přestože je v odvětví více vhodných pracovních míst než osob s vyšším vzděláním, zhruba 25 % osob s terciárním vzděláním pracuje na místech, která terciární vzdělání nevyžadují. V Německu pracovalo v roce 2010 v odvětví celkem více než 2,1 milionu (tedy 34 %) osob s terciárním vzděláním. Podle výzkumu BIBB je však pro ně v tomto odvětví pouze necelých 1,7 milionu pracovních míst, na nichž se požaduje vysokoškolské vzdělání (Fachhochschul-/Universitätsabschluss). Většina osob pracujících na pracovních místech, která vyžadují terciární vzdělání, toto vzdělání také skutečně má. Pouze necelých 13 % těchto pracovních míst je obsazeno osobami s nižším vzděláním. Vzhledem k uvedeným skutečnostem, pracuje v odvětví téměř 29 % osob s terciárním vzděláním na pozicích, kde postačuje nižší vzdělání. Jiný obrázek poskytují poslední údaje amerického Ministerstva práce a Úřadu pro statistiku práce z roku 2011 o nejčastěji požadovaném vzdělání pro výkon povolání (Typical education needed for 162
entry). Také v USA je v tomto odvětví nejčastěji požadováno středoškolské vzdělání (High school diploma or equivalent), které vyžaduje téměř 50 % pracovních míst. Z hlediska terciárního vzdělání se v tomto odvětví u více než 25 % pracovních míst požaduje bakalářské vzdělání (Bachelor’s degree) a u více než 5 % krátké terciární vzdělání (Associate’s degree). Magisterské (Master’s degree) nebo ještě vyšší (Professional or doctoral degree) je vyžadováno dohromady jen na necelých 5 % pracovních míst. Skutečné vzdělání Američanů pracujících v tomto odvětví je oproti kvalifikačním požadavkům poněkud posunuto. Krátké terciární vzdělání má v tomto odvětví téměř 9 % zaměstnaných, bakalářské vzdělání dosáhlo v tomto odvětví téměř 24 % zaměstnaných a více než 13 % má magisterské či doktorandské vzdělání. Dalších 54 % zaměstnaných má nižší než vysokoškolské vzdělání. Úroveň kvalifikačních požadavků předurčuje především profesní struktura pracovních míst v odvětví, ale také tradice spojené s přiřazování určitých typů vzdělání k povolání a míry strukturálního a pozičního nesouladu panující v dané zemi. Převedení těchto jen velice obtížně srovnatelných ukazatelů do mezinárodní úrovně (na osmistupňové škále EQF) však v každém případě ukazuje, že v odvětví Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu a výzkum a vývoj převládají pracovní místa požadující nejvyšší úroveň kvalifikace; více než polovina pracovních míst se nachází v 6. až 8. úrovni kvalifikační náročnosti. Podíl těchto tří nejvyšších úrovní kvalifikační náročnosti, které většinou vyžadují terciární vzdělání, se v odvětví v posledním desetiletí zvýšil z 50 % v roce 2000 na 52 % v roce 2010. Celková úroveň kvalifikačních požadavků pracovních míst v České republice se v odvětví za posledních 10 let mírně zvýšila, oproti roku 2000 vzrostla o 0,16 bodu a v roce 2010 činila 5,36 bodu (na osmistupňové škále). Je to o 1,25 bodu více, než je kvalifikační náročnost všech pracovních míst v celé ČR. V EU27 v roce 2010 v tomto odvětví úroveň kvalifikačních požadavků činila 4,74 bodu, což je o 0,56 bodu více než jsou kvalifikační požadavky všech míst v EU27, ale o 0,63 bodu méně než v tomto odvětví u nás.
V příštích 10 letech se v odvětví očekává snížení kvalifikačních požadavků pracovních míst (tedy opačný trend než v letech 2000-2010). Do roku 2020 se kvalifikační náročnost v odvětví má snížit o 0,44 bodu. Podíl pracovních míst nejvyšší kvalifikační náročnosti (stupně 6 až 8), vyžadujících většinou terciární vzdělání, se sníží z 52 % v roce 2010 na 44 % v roce 2020.
163
Veřejná správa a obrana Vymezení odvětví Tato skupina odpovídá odvětví 84 podle mezinárodní klasifikace NACE, která se oficiálně jmenuje Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení. Největším pododvětvím jsou Všeobecné činnosti veřejné správy (NACE kód 84.11), zahrnující 44 % všech zaměstnaných z celé skupiny odvětví. Dalších 20 % tvoří pododvětví Činnosti v oblasti veřejného pořádku a bezpečnosti (NACE kód 84.24) a 10 % pododvětví Činnosti v oblasti obrany (NACE kód 84.22). Posledním pododvětvím zahrnutým do této skupiny odvětví s podílem zaměstnaných vyšším než 5 % je Činnosti v oblasti spravedlnosti a soudnictví (NACE kód 84.23).
Ekonomika a zaměstnanost Veřejná správa a obrana je z pohledu celkové produkce sedmnácté avšak z pohledu přidané hodnoty šesté největší odvětví v celé ČR, tedy z tohoto pohledu jedno z těch průměrných. Příliš významné není ani z pohledu zahraničního obchodu. Z pohledu exportu jde až o 22. největší a z pohledu importu o 19. odvětví v ČR.
I přes nárůst produktivity práce v odvětví Veřejná správa a obrana, který v ČR nastal mezi roky 20002010, je produktivita práce tohoto odvětví v ČR pouze na úrovni 29 % produktivity práce tohoto odvětví v EU27. To je o 23 procentních bodů méně, než jaká je celková produktivita práce celé ekonomiky ČR vůči produktivitě práce EU27. Nárůst produktivity práce, který byl v České republice v odvětví Veřejná správa a obrana nižší než růst celkové produkce, způsobil mezi roky 2000-2010 zvýšení počtu zaměstnaných osob. Od roku 2000 se jejich počet zvýšil téměř o 1,5 tisíce, tedy o 0,5 %, a v roce 2010 v něm tak v ČR bylo zaměstnáno 296 tisíc osob. Podíl odvětví na celkové zaměstnanosti přesto poklesl oproti roku 2000 z 6,1 % na 5,5 %. I díky tomuto poklesu je v porovnání s ostatními zeměmi EU podíl odvětví Veřejná správa a obrana na celkové zaměstnanosti v ČR mírně podprůměrný, neboť v průměru EU činí stejný údaj 6,5 % z celkové zaměstnanosti.
164
V EU27 se celkový počet zaměstnaných v odvětví Veřejná správa a obrana mezi roky 2000 až 2010 zvýšil z 14,1 na 14,7 milionu osob, tedy o 5 %. K tomuto zvýšení počtu zaměstnaných došlo proto, že v odvětví rostl objem produkce (ve stálých cenách) v průměru 2,0 % ročně, zatímco produktivita práce se zvyšovala v průměru pouze o 1,5 % ročně. Vývoj počtu zaměstnaných v odvětví mírně ovlivnila ekonomická krize. Zatímco v letech 2000-2008 se počet zaměstnaných v odvětví zvyšoval v průměru o 0,5 % ročně, v následujících letech nastalo zvýšení pouze v průměru o 0,2 % ročně. Ke zvýšení počtu zaměstnaných došlo mezi roky 2000 – 2010 také v USA, naopak v Německu jejich počet poklesl. V Německu byl pokles počtu zaměstnaných více dynamický než růst v EU27 a činil 6 %, tj. 190 tisíc osob. V USA toto odvětví zvýšilo počet zaměstnaných o téměř 10 % a v roce 2010 v něm bylo zaměstnáno 11,8 milionu osob, tedy o 1 milion více než v roce 2000. Projekce vývoje odvětví Veřejná správa a obrana předpokládá, že v České republice celková produkce i přidaná hodnota do roku 2020 poroste. Průměrné roční tempo růstu pro celkovou produkci je očekáváno kolem 4,0 %, pro přidanou hodnotu to má být 3,7 %. Roční růst produktivity práce se očekává v tomto odvětví kolem 4,3 %, tedy výrazně vyšší, než mezi roky 2000-2010. V celku zemí EU27 je do roku 2020 očekáván v tomto odvětví pomalejší růst než v ČR. Celková produkce odvětví by se měla zvyšovat přibližně o 2,0 % ročně a přidaná hodnota o 1,9 % ročně. Produktivita práce by se měla zvyšovat v průměru o 2,3 % ročně. Důsledkem uvedených trendů v odvětví Veřejná správa a obrana bude v České republice změna trendu z růstu na postupný pokles počtu zaměstnaných. Tempo změny bude podobné jako v letech 20002010. V roce 2020 má být v odvětví Veřejná správa a obrana zaměstnáno téměř 280 tisíc osob, což je o 16 tisíc méně (tedy o téměř 5 %) než v roce 2010. Neznamená to však, že během příštích let nebude potřeba obsadit žádná nová pracovní místa. V odvětví totiž do roku 2020 v důsledku odchodu do důchodu opustí své pracovní místo zhruba 77 tisíc osob. Z nich budou mít asi 3 tisíce základní vzdělání, 13 tisíc střední vzdělání bez maturity, 41 tisíc střední vzdělání s maturitou a zhruba 20 tisíc terciární vzdělání. Do roku 2020 bude tedy v České republice v odvětví Veřejná správa a obrana potřeba nově obsadit zhruba 61 tisíc pracovních míst.
165
V celku zemí EU27 je v tomto odvětví do roku 2020 očekáván oproti minulým letům opačný, i když podobně dynamický, trend, tedy pokles počtu zaměstnaných osob. V roce 2020 by jich mělo být v EU27 v tomto odvětví zaměstnáno zhruba 14,2 milionů, což je oproti roku 2010 pokles o 3,7 %. V Německu by se měl do roku 2020 snížit počet zaměstnaných o 9,3 % a v roce 2020 se v tomto odvětví v Německu předpokládá 2,5 milionu zaměstnaných osob. V USA je očekáván nárůst méně dynamický. V roce 2020 by mělo být v USA v tomto odvětví 12 milionu zaměstnaných, tedy o 1,9 % více než v roce 2010.
Profesní struktura V odvětví Veřejná správa a obrana jsou v ČR pouze 3 skupiny povolání, jejichž podíl přesahuje 5 % ze všech pracovních míst v odvětví. Největší skupinou povolání jsou Odborní administrativní pracovníci (ISCO 343), která v ČR zahrnuje více než 16 % všech zaměstnaných. Pracovníci ochrany a ostrahy (ISCO 516) tvoří dalších 15 %. Žádná z dalších skupin povolání nemá nijak extrémní podíl. Proto má odvětví Veřejná správa a obrana podprůměrnou profesní koncentraci. A to i přesto, že se za posledních 15 let mírně snížila. V EU je v tomto odvětví profesní koncentrace velmi podprůměrná. Osoby s terciárním vzděláním jsou v ČR v tomto odvětví zaměstnány především v profesní skupině Odborní pracovníci v právní oblasti (ISCO 242). Ta zahrnuje více než 11 % ze všech osob s terciárním vzděláním. Dalších téměř 11 % jsou Odborní administrativní pracovníci (ISCO 343), více než 8 % jsou Pracovníci ochrany a ostrahy (ISCO 516), více než 6 % jsou Vyšší státní úředníci (ISCO 112) a necelých 6 % jsou Celní a daňoví pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech (ISCO 344). Těchto pět profesních skupin tak celkem zahrnuje více než 42 % terciárně vzdělaných osob zaměstnaných v tomto odvětví a žádná další profesní skupina již nemá podíl vyšší než 5 %. V České republice pracovalo v roce 2010 v odvětví Veřejná správa a obrana ve skupině vysoce kvalifikovaných odborných povolání (ISCO 2), která převážně vyžadují terciární vzdělání, kolem 15,2 % ze všech zaměstnaných v odvětví (nárůst proti 12,6 % v roce 2000); v řídících povoláních (ISCO 1), mezi kterými je řada pracovních míst s požadavkem na terciární vzdělání, to bylo 9,6 % zaměstnaných v odvětví (nárůst proti 9,0 % v roce 2000); ve kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 3), u některých z nichž se požaduje terciární vzdělání, to bylo téměř 39 % zaměstnaných (nárůst proti 35 % v roce 2000). Celkem tedy u nás v roce 2010 pracovalo v kvalifikovaných odborných povoláních 63,5 % ze všech zaměstnaných v odvětví, což oproti roku 2000 představovalo nárůst o 6,8 procentních bodů. V celku zemí EU27 v roce 2010 pracovalo v odvětví Veřejná správa a obrana v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 1-3) asi 52,8 % ze všech zaměstnaných v odvětví, což proti roku 2000 představovalo zvýšení o 5,1 procentních bodů. V Německu to bylo 70 %, tedy nárůst o 6,4 procentních bodů oproti roku 2000. V USA v roce 2010 pracovalo v této skupině povolání 50,8 % ze všech zaměstnaných.
166
Nejvýznamnější skupiny povolání v odvětví Veřejná správa a obrana: ISCO 343 Odborní administrativní pracovníci ISCO 516 Pracovníci ochrany a ostrahy ISCO 111 Zákonodárci ISCO 344 Celní a daňoví pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech ISCO 345 Policejní inspektoři a detektivové ISCO 011 Příslušníci armády ISCO 411 Kancelářští a manipulační pracovníci, sekretářky, písařky ISCO 242 Odborní pracovníci v právní oblasti ISCO 247 Ostatní odborní administrativní pracovníci jinde neuvedení ISCO 241 Vědci a odborní duševní pracovníci v oblasti podnikání a v příbuzných oborech Do roku 2020 se má v odvětví Veřejná správa a obrana v ČR nejvíce zvýšit počet zamněstnaných osob ve skupině povolání Odborní pracovníci v právní oblasti (ISCO 242). Jejich počet se oproti roku 2000 zvýší o 1,5 tisíce. Naopak pokles počtu pracovních míst se očekává především pro Pracovníky ochrany a ostrahy (ISCO 516), jejichž počet má klesnout o téměř 5 tisíc. Přibližně o necelé 4 tisíce se sníží také počet osob ve skupině povolání Kancelářští a manipulační pracovníci, sekretářky, písařky (ISCO 411). A o více než 2 tisíce ve skupině Odborní administrativní pracovníci (ISCO 343) a také Úředníci zpracovávající číselné údaje (ISCO 412). Předpokládá se, že do roku 2020 u nás v odvětví Veřejná správa a obrana vzroste podíl pracovníků ve skupině vysoce kvalifikovaných odborných povolání (ISCO 2) ze 15,2 % na 18,7 % ze všech zaměstnaných v odvětví; v řídících povoláních (ISCO 1) půjde o zvýšení ze 9,6 % na 10,7 % a v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 3), to bude růst ze 38,6 % na 39,3 % zaměstnaných v odvětví. Celkem se tedy podíl pracovních míst v kvalifikovaných odborných povoláních zvýší z 63,5 % na 68,7 % ze všech zaměstnaných v odvětví. Evropská projekce předpokládá, že do roku 2020 se v zemích EU27 podíl pracovních míst v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 1-3) zvýší z 52,8 % na 58,1 %. Ve stejném období má 167
v Německu dojít ke zvýšení této skupiny povolání z 70,0 % na 75,8 %. Podle americké projekce se jejich podíl sníží z 50,8 % na 50,4 % všech zaměstnaných v odvětví v USA.
Vzdělání zaměstnaných Struktura vzdělání zaměstnaných osob v odvětví je samozřejmě do značné míry ovlivněna historií a tradicemi vzdělávací politiky v každé zemi a vývojem jednotlivých úrovní školské soustavy, ale zároveň samozřejmě také odráží specifika daného odvětví, jeho postavení v ekonomice země a rozdílnou dynamiku i perspektivy. V uplynulých deseti letech se v odvětví Veřejná správa a obrana snížil podíl osob se základním vzděláním i s vyučením a naopak se zvýšil podíl zaměstnaných s maturitou a s terciárním či vysokoškolským vzděláním, jejichž podíl se zvýšil z 18,4 % na 29,4 % (v celé ekonomice v letech 20002010 vzrostl z 12,6 % na 18,4 % zaměstnaných). Mezi zaměstnanými s terciárním vzděláním nadále dominují vysokoškoláci s magisterským diplomem (tvoří 77 % všech vysokoškoláků v odvětví), ale stále jen malý podíl představují absolventi vyšších odborných škol (VOŠ) nebo bakalářského studia (ti tvoří 16 % vysokoškoláků v odvětví).
Průměrná délka vzdělávání v odvětví u nás v roce 2010 činila 13,8 roku, což je oproti roku 2000 nárůst o 0,6 roku, tedy o 4,6 %. I díky tomuto zvýšení vzrostl poměr průměrné délky vzdělání v odvětví k průměrné délce vzdělání v celé české ekonomice ze 106 % v roce 2000 na 107 % v roce 2010 (tempo zvyšování vzdělání činilo v celé ekonomice 3,4 % a bylo tak o něco nižší, než v odvětví). V České republice tedy Veřejná správa a obrana patří mezi odvětví s nadprůměrnou (čtvrtou nejvyšší ze všech odvětví) úrovní vzdělání v ČR. Podobně jako i v dalších odvětvích je v ČR v porovnání se zeměmi EU27 a s USA v tomto odvětví zaměstnán podstatně vyšší podíl pracovníků se středním vzděláním a naopak nižší podíl jak se základním, tak i s terciárním vzděláním. Také díky do určité míry podobné vzdělávací historii a soustavě jsme na tom srovnatelně s Německem, kde v odvětví stejně jako u nás dominuje vysoký podíl středoškoláků. Dále je třeba si povšimnout, že v průměru je v zahraničí v tomto odvětví vyšší – zhruba 168
o 10 procentních bodů – podíl vysokoškoláků (zatímco v Německu jich je v tomto odvětví 35 %, tedy podobně jako u nás, v EU je jich 40 % a v USA dokonce 46 %), avšak s tím rozdílem, že v některých zemích převažují stejně jako u nás magistři (například v Bulharsku, Slovinsku, Portugalsku, Polsku, Španělsku, Belgii, Švédsku, Finsku nebo Dánsku), zatímco v jiných bakaláři (například na Slovensku, v Řecku, Maďarsku, USA, Nizozemsku, Estonsku, Německu, Spojeném království či na Kypru) nebo dokonce absolventi krátkého odborného terciárního vzdělání (například v Irsku nebo ve Francii).
V průměru zemí EU27 se délka vzdělání v letech 2000-2010 zvýšila z 13,4 roku na 14,0 roku, tedy o 4,3 %. To je rychlejší růst než v celé evropské ekonomice, kde byl zaznamenán růst o 3,9 % (tedy podobný jako v naší ekonomice). Důsledkem toho bylo, že průměrná délka vzdělání v odvětví dosáhla téměř 106 % úrovně vzdělání v celé ekonomice EU27. Rovněž v Německu se průměrná délka vzdělání osob zaměstnaných v odvětví zvýšila, a to na 14,0 roku, což představovalo růst o 1,3 %. Vzhledem k tomu, že v celé německé ekonomice se průměrná délka vzdělání zvýšila o 1,3 %, zvýšil se poměr mezi délkou vzdělání v odvětví a v celé ekonomice na 104 %. Nejvýznamnější vzdělanostní skupinou v odvětví Veřejná správa a obrana v ČR jsou z hlediska stupně a oboru vzdělání osoby se středoškolským maturitním vzděláním v ekonomických oborech, které tvoří více než 17 % všech zaměstnaných v odvětví. Dalších téměř 16 % zaměstnaných tvoří osoby se středoškolským maturitním vzděláním v technických oborech, téměř 9 % osoby se středoškolským nematuritním vzděláním v technických oborech, více než 7 % osoby se středoškolským všeobecným maturitním vzděláním a téměř 6 % osoby s terciárním vzděláním v ekonomických oborech. V celé EU jsou v průměru největší vzdělanostní skupinou osoby s terciárním vzděláním v ekonomických oborech. V podrobnějším členění oborů, jejichž absolventi představují alespoň 3 % ze všech vysokoškoláků v odvětví, jsou nejvýrazněji zastoupeni vysokoškoláci v deseti oborech (viz následující tabulka). Vysokoškoláci zaměstnaní v tomto odvětví zhruba stejně často jako vysokoškoláci v celé ekonomice (viz sloupec Celkem v následující tabulce) považují za vhodný výhradně vystudovaný nebo příbuzný obor. Zhruba 23 % z nich se naopak vyslovilo, že je vhodný zcela jiný než vystudovaný obor, případně že není oborová specializace vůbec zapotřebí.
169
Kvalifikační požadavky pracovních míst V České republice v roce 2010 v odvětví Veřejná správa a obrana pracovalo necelých 97 tisíc osob (tedy 29,4 %) s terciárním vzděláním. Počet míst, která vyžadovala terciární vzdělání, bylo v odvětví 118 tisíc, tedy o 21,7 % více než terciárně vzdělaných osob. Počet takových pracovních míst, na kterých však pracují osoby s nižším vzděláním, je necelých 34 tisíc, tedy necelých 29 %. To je vyšší podíl než na úrovni celé české ekonomiky. Pochopitelným důsledkem uvedené poziční nerovnováhy v odvětví je to, že přibližně 13 % vysokoškoláků pracuje na místech, která vysokoškolské vzdělání nevyžadují. V zemích EU27 v roce 2010 pracovalo v odvětví více než 5,8 milionu osob s terciárním vzděláním, což bylo 39,7 % ze všech zaměstnaných. Mezinárodní srovnávací projekty však zároveň ukázaly, že v odvětví je kolem 2 milionů pracovních míst, která vyžadují tradiční dlouhé vysokoškolské vzdělání (magisterské nebo doktorské), dále asi 1,9 milionu pracovních míst, jimž by nejlépe vyhovovalo bakalářské vzdělání, a dalších zhruba 6 milionů pracovních míst, vyžadujících nějakou podobu krátkého odborného vzdělání terciárního typu. Celkově tedy jde o 9,9 milionů pracovních míst, přibližně 67 % z celého odvětví, která by měla být obsazena osobami s terciárním vzděláním, především však kratšího typu. Kolem 49 % těchto pracovních míst je však obsazena osobami s nižším, než terciárním vzděláním. Důsledek toho je ovšem zřejmý: přestože je v odvětví více vhodných pracovních míst než osob s vyšším vzděláním, zhruba 13 % osob s terciárním vzděláním pracuje na místech, která terciární vzdělání nevyžadují. V Německu pracovalo v roce 2010 v odvětví celkem více než 968 tisíc (tedy 35 %) osob s terciárním vzděláním. Podle výzkumu BIBB je však pro ně v tomto odvětví pouze necelých 835 tisíc pracovních míst, na nichž se požaduje vysokoškolské vzdělání (Fachhochschul-/Universitätsabschluss). Většina osob pracujících na pracovních místech, která vyžadují terciární vzdělání, toto vzdělání také skutečně má. Pouze necelých 17 % těchto pracovních míst je obsazeno osobami s nižším vzděláním. Vzhledem k uvedeným skutečnostem, pracuje v odvětví více než 28 % osob s terciárním vzděláním na pozicích, kde postačuje nižší vzdělání. Jiný obrázek poskytují poslední údaje amerického Ministerstva práce a Úřadu pro statistiku práce z roku 2011 o nejčastěji požadovaném vzdělání pro výkon povolání (Typical education needed for entry). Také v USA je v tomto odvětví nejčastěji požadováno středoškolské vzdělání (High school diploma or equivalent), které vyžaduje více než 61 % pracovních míst. Z hlediska terciárního vzdělání se v tomto odvětví u téměř 21 % pracovních míst požaduje bakalářské vzdělání (Bachelor’s degree) a u více než 6 % krátké terciární vzdělání (Associate’s degree). Magisterské (Master’s degree) nebo ještě vyšší (Professional or doctoral degree) je vyžadováno dohromady jen na necelých 5 % pracovních míst. Skutečné vzdělání Američanů pracujících v tomto odvětví je oproti kvalifikačním požadavkům poněkud 170
posunuto. Krátké terciární vzdělání má v tomto odvětví téměř 11 % zaměstnaných, bakalářské vzdělání dosáhlo v tomto odvětví téměř 23 % zaměstnaných a téměř 13 % má magisterské či doktorandské vzdělání. Dalších 54 % zaměstnaných má nižší než vysokoškolské vzdělání. Úroveň kvalifikačních požadavků předurčuje především profesní struktura pracovních míst v odvětví, ale také tradice spojené s přiřazování určitých typů vzdělání k povolání a míry strukturálního a pozičního nesouladu panující v dané zemi. Převedení těchto jen velice obtížně srovnatelných ukazatelů do mezinárodní úrovně (na osmistupňové škále EQF) však v každém případě ukazuje, že v odvětví Veřejná správa a obrana převládají pracovní místa požadující střední a nižší střední úroveň kvalifikace; více než polovina pracovních míst se nachází ve 2. až 5. úrovni kvalifikační náročnosti. Podíl tří nejvyšších úrovní kvalifikační náročnosti (stupně 6 až 8), které většinou vyžadují terciární vzdělání, se v odvětví v posledním desetiletí zvýšil z 34 % v roce 2000 na 35 % v roce 2010. Celková úroveň kvalifikačních požadavků pracovních míst v České republice se v odvětví za posledních 10 let mírně zvýšila, oproti roku 2000 vzrostla o 0,03 bodu a v roce 2010 činila 4,79 bodu (na osmistupňové škále). Je to o 0,68 bodu více, než je kvalifikační náročnost všech pracovních míst v celé ČR. V EU27 v roce 2010 v tomto odvětví úroveň kvalifikačních požadavků činila 4,73 bodu, což je o 0,56 bodu více než jsou kvalifikační požadavky všech míst v EU27, ale o 0,06 bodu méně než v tomto odvětví u nás.
V příštích 10 letech se v odvětví očekává rychlejší tempo zvyšování kvalifikačních požadavků pracovních míst než doposud. Do roku 2020 se kvalifikační náročnost v odvětví má zvýšit o 0,34 bodu. Jde o rychlejší nárůst, než jaký nastane v celé české ekonomice. Podíl pracovních míst nejvyšší kvalifikační náročnosti (stupně 6 až 8), vyžadujících většinou terciární vzdělání, se zvýší z 35 % v roce 2010 na 44 % v roce 2020.
171
Školství Vymezení odvětví Tato skupina odpovídá odvětví 85 podle mezinárodní klasifikace NACE, která se oficiálně jmenuje Vzdělávání. Největším pododvětvím je Primární vzdělávání (NACE kód 85.20), zahrnující 22 % všech zaměstnaných z celé skupiny odvětví. Dalších 20 % tvoří pododvětví Sekundární všeobecné vzdělávání (NACE kód 85.31), 18 % pododvětví Sekundární odborné vzdělávání (NACE kód 85.32), 16 % pododvětví Předškolní vzdělávání (NACE kód 85.10) a 12 % pododvětví Terciární vzdělávání (NACE kód 85.42). Posledním pododvětvím zahrnutým do této skupiny odvětví s podílem zaměstnaných vyšším než 5 % je Ostatní vzdělávání jinde neuvedené (NACE kód 85.59).
Ekonomika a zaměstnanost Školství je z pohledu celkové pohledu celkové produkce devatenácté avšak z pohledu přidané hodnoty sedmé největší odvětví v celé ČR, tedy z tohoto pohledu jedno z těch průměrných. Příliš významné však není z pohledu zahraničního obchodu. Z pohledu exportu i importu jde až o 21. odvětví v ČR.
I přes nárůst produktivity práce v odvětví Školství, který v ČR nastal mezi roky 2000-2010, je produktivita práce tohoto odvětví v ČR pouze na úrovni 34 % produktivity práce tohoto odvětví v EU27. To je o 18 procentních bodů méně, než jaká je celková produktivita práce celé ekonomiky ČR vůči produktivitě práce EU27. Nárůst produktivity práce, který byl v České republice v odvětví Školství nižší než růst celkové produkce, způsobil mezi roky 2000-2010 zvýšení počtu zaměstnaných osob. Od roku 2000 se jejich počet zvýšil téměř o 17 tisíc, tedy o 6 %, a v roce 2010 v něm tak v ČR bylo zaměstnáno 289 tisíc osob. Podíl odvětví na celkové zaměstnanosti vzrostl oproti roku 2000 z 5,6 % na 5,7 %. I přes tento nárůst je v porovnání s ostatními zeměmi EU podíl odvětví Školství na celkové zaměstnanosti v ČR výrazně podprůměrný, neboť v průměru EU činí stejný údaj téměř 6,7 % z celkové zaměstnanosti.
172
V EU27 se celkový počet zaměstnaných v odvětví Školství mezi roky 2000 až 2010 zvýšil z 13,4 na 15,1 milionu osob, tedy o 12 %. K tomuto zvýšení počtu zaměstnaných došlo proto, že v odvětví rostl objem produkce (ve stálých cenách) v průměru 1,9 % ročně, zatímco produktivita práce se zvyšovala v průměru pouze o 0,8 % ročně. Zvyšování počtu zaměstnaných v tomto odvětví nijak neovlivnila ani proběhlá ekonomická krize. Ke zvýšení počtu zaměstnaných došlo mezi roky 2000 – 2010 také jak v Německu, tak i v USA. V Německu byl nárůst počtu zaměstnaných více dynamický než v EU27 a činil 15 %, tj. 329 tisíc osob. V USA toto odvětví zvýšilo počet zaměstnaných o téměř 16 % a v roce 2010 v něm bylo zaměstnáno 13,5 milionu osob, tedy o 1,8 milionu více než v roce 2000. Projekce vývoje odvětví Školství předpokládá, že v České republice celková produkce i přidaná hodnota do roku 2020 poroste. Průměrné roční tempo růstu pro celkovou produkci je očekáváno kolem 2,4 %, pro přidanou hodnotu to má být 2,2 %. Roční růst produktivity práce se očekává v tomto odvětví kolem 1,0 %, tedy o málo nižší, než mezi roky 2000-2010. V celku zemí EU27 je do roku 2020 očekáván v tomto odvětví pomalejší růst než v ČR. Celková produkce odvětví by se měla zvyšovat přibližně o 1,5 % ročně a přidaná hodnota o 1,4 % ročně. Produktivita práce by se měla zvyšovat v průměru také o 1,4 % ročně. Důsledkem uvedených trendů v odvětví Školství bude v České republice pokračování růstu počtu zaměstnaných. Tempo změny bude podobné jako v letech 2000-2010. V roce 2020 má být v odvětví Školství zaměstnáno téměř 324 tisíc osob, což je o 34 tisíc více (tedy o téměř 12 %) než v roce 2010. Neznamená to však, že během příštích let bude potřeba obsadit pouze těchto 34 tisíc nových pracovních míst. V odvětví totiž do roku 2020 v důsledku odchodu do důchodu opustí své pracovní místo zhruba 87 tisíc osob. Z nich bude mít asi 5 tisíc základní vzdělání, 15 tisíc střední vzdělání bez maturity, 24 tisíc střední vzdělání s maturitou a zhruba 44 tisíc terciární vzdělání. Do roku 2020 bude tedy v České republice v odvětví Školství potřeba nově obsadit zhruba 121 tisíc pracovních míst. V celku zemí EU27 je v tomto odvětví do roku 2020 očekáván pokračující, avšak méně dynamický než v předchozích letech, nárůst počtu zaměstnaných osob. V roce 2020 by jich mělo být v EU27 v tomto odvětví zaměstnáno zhruba 15,1 milionů, což je oproti roku 2010 nárůst o 0,4 %. V Německu by se měl 173
do roku 2020 zvýšit počet zaměstnaných o 3,3 % a v roce 2020 se v tomto odvětví v Německu předpokládá téměř 2,6 milionu zaměstnaných osob. V USA je očekáván nárůst více dynamický. V roce 2020 by mělo být v USA v tomto odvětví 15,4 milionu zaměstnaných, tedy o 13,6 % více než v roce 2010.
Profesní struktura V odvětví Školství je v ČR pouze 6 skupin povolání, jejichž podíl přesahuje 5 % ze všech pracovních míst v odvětví. Největší skupinou povolání jsou Učitelé základních škol a předškolní výchovy (ISCO 233), která v ČR zahrnuje téměř jednu čtvrtinu všech zaměstnaných. Skupina povolání Učitelé středních škol (ISCO 232) zahrnuje dalších téměř 16 %. Žádná z dalších skupin povolání nemá nijak extrémní podíl. Proto má odvětví Školství průměrnou profesní koncentraci. A to i přesto, že se za posledních 15 let mírně snížila. V EU je v tomto odvětví profesní koncentrace také průměrná. Osoby s terciárním vzděláním jsou v ČR v tomto odvětví zaměstnány především v profesní skupině Učitelé základních škol a předškolní výchovy (ISCO 233). Ta zahrnuje více než 33 % ze všech osob s terciárním vzděláním. Dalších více než 22 % jsou Učitelé středních škol (ISCO 232), více než 11 % jsou Vědeckopedagogičtí pracovníci a učitelé na vysokých školách (ISCO 231), necelých 8 % jsou Učitelé a odborní pedagogičtí pracovníci jinde neuvedení (ISCO 235) a necelých 6 % jsou Ostatní pedagogové (ISCO 334). Těchto pět profesních skupin tak celkem zahrnuje více než 80 % terciárně vzdělaných osob zaměstnaných v tomto odvětví a žádná další profesní skupina již nemá podíl vyšší než 5 %. V České republice pracovalo v roce 2010 v odvětví Školství ve skupině vysoce kvalifikovaných odborných povolání (ISCO 2), která převážně vyžadují terciární vzdělání, kolem 59,8 % ze všech zaměstnaných v odvětví (nárůst proti 55,1 % v roce 2000); v řídících povoláních (ISCO 1), mezi kterými je řada pracovních míst s požadavkem na terciární vzdělání, to bylo 3,5 % zaměstnaných v odvětví (pokles proti 4,4 % v roce 2000); ve kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 3), u některých z nichž se požaduje terciární vzdělání, to bylo téměř 21 % zaměstnaných (nárůst proti 18 % v roce 2000). Celkem tedy u nás v roce 2010 pracovalo v kvalifikovaných odborných povoláních 83,9 % ze všech zaměstnaných v odvětví, což oproti roku 2000 představovalo nárůst o 6,4 procentních bodů. V celku zemí EU27 v roce 2010 pracovalo v odvětví Školství v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 1-3) asi 77,5 % ze všech zaměstnaných v odvětví, což proti roku 2000 představovalo zvýšení o 0,2 procentního bodu. V Německu to bylo 83 %, tedy pokles o 1,2 procentních bodů oproti roku 2000. V USA v roce 2010 pracovalo v této skupině povolání 77,4 % ze všech zaměstnaných.
174
Nejvýznamnější skupiny povolání v odvětví Školství: ISCO 233 Učitelé základních škol a předškolní výchovy ISCO 232 Učitelé středních škol ISCO 332 Pedagogové pro předškolní výchovu dětí a mládeže ISCO 231 Vědeckopedagogičtí pracovníci a učitelé na vysokých školách ISCO 235 Učitelé a odborní pedagogičtí pracovníci jinde neuvedení ISCO 334 Ostatní pedagogové ISCO 512 Provozní pracovníci stravování a pracovníci v příbuzných oborech ISCO 913 Pomocníci, uklízeči a pradláci ISCO 914 Domovníci, školníci, čističi oken a pracovníci v příbuzných oborech ISCO 234 Učitelé na speciálních školách Do roku 2020 se má v odvětví Školství v ČR nejvíce zvýšit počet zamněstnaných osob ve skupině povolání Učitelé základních škol a předškolní výchovy (ISCO 233). Jejich počet se oproti roku 2000 zvýší o 8 tisíc. O více než 5 tisíc ze zvýší počet osob zaměstnaných ve skupině povolání Odborní administrativní pracovníci (ISCO 343), Učitelé středních škol (ISCO 232) a také Pedagogové pro předškolní výchovu dětí a mládeže (ISCO 332). Naopak pokles počtu pracovních míst se očekává především pro Provozní pracovníky stravování a pracovníky v příbuzných oborech (ISCO 512), jejichž počet má klesnout o více než 4 tisíce. Přibližně o necelé 2 tisíce se sníží také počet osob ve skupině povolání Pomocníci, uklízeči a pradláci (ISCO 913). Předpokládá se, že do roku 2020 u nás v odvětví Školství vzroste podíl pracovníků ve skupině vysoce kvalifikovaných odborných povolání (ISCO 2) ze 59,8 % na 61,7 % ze všech zaměstnaných v odvětví; v řídících povoláních (ISCO 1) půjde o snížení ze 3,5 % na 2,8 % a v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 3), to bude růst ze 20,6 % na 23,8 % zaměstnaných v odvětví. Celkem se tedy podíl pracovních míst v kvalifikovaných odborných povoláních zvýší z 83,9 % na 88,2 % ze všech zaměstnaných v odvětví.
175
Evropská projekce předpokládá, že do roku 2020 se v zemích EU27 podíl pracovních míst v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 1-3) poklesne z 77,5 % na 77,2 %. Ve stejném období má v Německu dojít k poklesu této skupiny povolání z 83,0 % na 81,6 %. Podle americké projekce se jejich podíl zvýší z 77,4 % na 78,4 % všech zaměstnaných v odvětví v USA.
Vzdělání zaměstnaných Struktura vzdělání zaměstnaných osob v odvětví je samozřejmě do značné míry ovlivněna historií a tradicemi vzdělávací politiky v každé zemi a vývojem jednotlivých úrovní školské soustavy, ale zároveň samozřejmě také odráží specifika daného odvětví, jeho postavení v ekonomice země a rozdílnou dynamiku i perspektivy. V uplynulých deseti letech se v odvětví Školství snížil podíl osob se základním vzděláním i s vyučením a s maturitou a naopak se zvýšil podíl zaměstnaných s terciárním či vysokoškolským vzděláním, jejichž podíl se zvýšil ze 42,9 % na 55,0 % (v celé ekonomice v letech 2000-2010 vzrostl z 12,6 % na 18,4 % zaměstnaných). Mezi zaměstnanými s terciárním vzděláním nadále dominují vysokoškoláci s magisterským diplomem (tvoří 80 % vysokoškoláků v odvětví). Absolventi vyšších odborných škol (VOŠ) tvoří 6 %, bakalářského studia 8 % a doktorandského studia 5 % vysokoškoláků v odvětví.
Průměrná délka vzdělávání v odvětví u nás v roce 2010 činila 14,9 roku, což je oproti roku 2000 nárůst o 0,7 roku, tedy o 4,8 %. I díky tomuto zvýšení vzrostl poměr průměrné délky vzdělání v odvětví k průměrné délce vzdělání v celé české ekonomice ze 114 % v roce 2000 na 115 % v roce 2010 (tempo zvyšování vzdělání činilo v celé ekonomice 3,4 % a bylo tak o něco nižší, než v odvětví). V České republice tedy Školství patří mezi odvětví s vysoce nadprůměrnou (dokonce nejvyšší ze všech odvětví) úrovní vzdělání v ČR. Podobně jako i v dalších odvětvích je v ČR v porovnání se zeměmi EU27 a s USA v tomto odvětví zaměstnán podstatně vyšší podíl pracovníků se středním vzděláním a naopak nižší podíl jak se základním, tak i s terciárním vzděláním. Jde o jediné odvětví, kde u nás dominují osoby s terciárním vzděláním. I přesto je však jejich podíl oproti zahraničí nižší. V Německu je jich podíl v tomto odvětví 176
64 %, v EU a v USA je jich dokonce 67 %, avšak s tím rozdílem, že v některých zemích převažují stejně jako u nás magistři (například v Polsku, Slovinsku, Bulharsku, Finsku, Německu, Portugalsku, Španělsku, Francii, Švédsku nebo Irsku), zatímco v jiných bakaláři (například v Řecku, Kypru, Slovensku, Nizozemsku, Belgii, Dánsku, Maďarsku, Estonsku či Spojeném království) nebo dokonce absolventi krátkého odborného terciárního vzdělání (například v USA).
V průměru zemí EU27 se délka vzdělání v letech 2000-2010 zvýšila z 15,3 roku na 15,6 roku, tedy o 1,9 %. To je pomalejší růst než v celé evropské ekonomice, kde byl zaznamenán růst o 3,9 % (tedy podobný jako v naší ekonomice). Důsledkem toho bylo, že průměrná délka vzdělání v odvětví dosáhla téměř 118 % úrovně vzdělání v celé ekonomice EU27. Naopak v Německu se průměrná délka vzdělání osob zaměstnaných v odvětví snížila, a to na 15,6 roku, což představovalo pokles o 0,4 %. Vzhledem k tomu, že v celé německé ekonomice se průměrná délka vzdělání zvýšila o 1,3 %, snížil se poměr mezi délkou vzdělání v odvětví a v celé ekonomice na 117 %. Nejvýznamnější vzdělanostní skupinou v odvětví Školství v ČR jsou z hlediska stupně a oboru vzdělání osoby s terciárním vzděláním v učitelských oborech, které tvoří více než 32 % všech zaměstnaných v odvětví. Dalších více než 13 % zaměstnaných tvoří osoby se středoškolským maturitním vzděláním v učitelských oborech, téměř 7 % osoby se středoškolským nematuritním vzděláním v technických oborech, téměř 5 % osoby se středoškolským nematuritním vzděláním v oborech osobních služeb a více než 4 % osoby se středoškolským maturitním vzděláním v ekonomických oborech. V celé EU jsou v průměru největší vzdělanostní skupinou rovněž osoby s terciárním vzděláním v učitelských oborech. V podrobnějším členění oborů, jejichž absolventi představují alespoň 3 % ze všech vysokoškoláků v odvětví, jsou nejvýrazněji zastoupeni vysokoškoláci v sedmi oborech (viz následující tabulka). Vysokoškoláci zaměstnaní v tomto odvětví výrazně častěji než vysokoškoláci v celé ekonomice (viz sloupec Celkem v následující tabulce) považují za vhodný výhradně vystudovaný nebo příbuzný obor. Jen 10 % z nich se naopak vyslovilo, že je vhodný zcela jiný než vystudovaný obor, případně že není oborová specializace vůbec zapotřebí.
177
Kvalifikační požadavky pracovních míst V České republice v roce 2010 v odvětví Školství pracovalo více než 162 tisíc osob (tedy 55 %) s terciárním vzděláním. Počet míst, která vyžadovala terciární vzdělání, bylo v odvětví 170 tisíc, tedy o 4,7 % více než terciárně vzdělaných osob. Počet takových pracovních míst, na kterých však pracují osoby s nižším vzděláním, je necelých 20 tisíc, tedy necelých 12 %. To je nižší podíl než na úrovni celé české ekonomiky. Pochopitelným důsledkem uvedené poziční nerovnováhy v odvětví je to, že přibližně 8 % vysokoškoláků pracuje na místech, která vysokoškolské vzdělání nevyžadují. V zemích EU27 v roce 2010 pracovalo v odvětví více než 10 milionu osob s terciárním vzděláním, což bylo 67,1 % ze všech zaměstnaných. Mezinárodní srovnávací projekty však zároveň ukázaly, že v odvětví je kolem 8,2 milionu pracovních míst, která vyžadují tradiční dlouhé vysokoškolské vzdělání (magisterské nebo doktorské), dále asi 951 tisíc pracovních míst, jimž by nejlépe vyhovovalo bakalářské vzdělání, a dalších zhruba 2,3 milionu pracovních míst, vyžadujících nějakou podobu krátkého odborného vzdělání terciárního typu. Celkově tedy jde o 11,5 milionu pracovních míst, přibližně 76 % z celého odvětví, která by měla být obsazena osobami s terciárním vzděláním, především však delšího typu. Kolem 19 % těchto pracovních míst je však obsazena osobami s nižším, než terciárním vzděláním. Důsledek toho je ovšem zřejmý: přestože je v odvětví více vhodných pracovních míst než osob s vyšším vzděláním, zhruba 8 % osob s terciárním vzděláním pracuje na místech, která terciární vzdělání nevyžadují. V Německu pracovalo v roce 2010 v odvětví celkem téměř 1,6 milionu (tedy 64 %) osob s terciárním vzděláním. Podle výzkumu BIBB je však pro ně v tomto odvětví pouze necelých 1,5 milionu pracovních míst, na nichž se požaduje vysokoškolské vzdělání (Fachhochschul-/Universitätsabschluss). Většina osob pracujících na pracovních místech, která vyžadují terciární vzdělání, toto vzdělání také skutečně má. Pouze necelých 5 % těchto pracovních míst je obsazeno osobami s nižším vzděláním. Vzhledem k uvedeným skutečnostem, pracuje v odvětví více než 11 % osob s terciárním vzděláním na pozicích, kde postačuje nižší vzdělání. Jiný obrázek poskytují poslední údaje amerického Ministerstva práce a Úřadu pro statistiku práce z roku 2011 o nejčastěji požadovaném vzdělání pro výkon povolání (Typical education needed for entry). Také v USA je v tomto odvětví nejčastěji požadováno vysokoškolské vzdělání, které vyžaduje více než 62 % pracovních míst. Z hlediska terciárního vzdělání se v tomto odvětví u téměř 40 % pracovních míst požaduje bakalářské vzdělání (Bachelor’s degree) a u více než 20 % Magisterské (Master’s degree) nebo ještě vyšší (Professional or doctoral degree). Krátké terciární vzdělání (Associate’s degree) je vyžadováno jen na zhruba 2 % pracovních míst. Skutečné vzdělání Američanů pracujících v tomto odvětví je oproti kvalifikačním požadavkům poněkud posunuto. Krátké terciární vzdělání má v tomto odvětví více než 6 % zaměstnaných, bakalářské vzdělání dosáhlo v tomto odvětví více než 27 % zaměstnaných a téměř 33 % má magisterské či doktorandské vzdělání. Dalších 34 % zaměstnaných má nižší než vysokoškolské vzdělání.
178
Úroveň kvalifikačních požadavků předurčuje především profesní struktura pracovních míst v odvětví, ale také tradice spojené s přiřazování určitých typů vzdělání k povolání a míry strukturálního a pozičního nesouladu panující v dané zemi. Převedení těchto jen velice obtížně srovnatelných ukazatelů do mezinárodní úrovně (na osmistupňové škále EQF) však v každém případě ukazuje, že v odvětví Školství převládají pracovní místa požadující nejvyšší úroveň kvalifikace; více než polovina pracovních míst se nachází v 6. až 8. úrovni kvalifikační náročnosti. Podíl těchto tří nejvyšších úrovní kvalifikační náročnosti, které většinou vyžadují terciární vzdělání, se v odvětví v posledním desetiletí zvýšil z 56 % v roce 2000 na 59 % v roce 2010. Celková úroveň kvalifikačních požadavků pracovních míst v České republice se v odvětví za posledních 10 let mírně zvýšila, oproti roku 2000 vzrostla o 0,22 bodu a v roce 2010 činila 5,40 bodu (na osmistupňové škále). Je to o 1,29 bodu více, než je kvalifikační náročnost všech pracovních míst v celé ČR. V EU27 v roce 2010 v tomto odvětví úroveň kvalifikačních požadavků činila 5,60 bodu, což je o 1,42 bodu více než jsou kvalifikační požadavky všech míst v EU27 a o 0,20 bodu více než v tomto odvětví u nás.
V příštích 10 letech se v odvětví očekává rychlejší tempo zvyšování kvalifikačních požadavků pracovních míst než doposud. Do roku 2020 se kvalifikační náročnost v odvětví má zvýšit o 0,40 bodu. Jde o rychlejší nárůst, než jaký nastane v celé české ekonomice. Podíl pracovních míst nejvyšší kvalifikační náročnosti (stupně 6 až 8), vyžadujících většinou terciární vzdělání, se zvýší z 59 % v roce 2010 na 68 % v roce 2020.
Zdravotní a sociální péče a veterinární činnosti Vymezení odvětví Do skupiny odvětví Zdravotní a sociální péče a veterinární činnosti patří několik odvětví mezinárodní klasifikace NACE. Více než 70 % zaměstnaných této skupiny odvětví pracuje v odvětví Zdravotní péče (NACE kód 85). Za posledních 15 let se však podíl tohoto odvětví snížil o 12 procentních bodů. Naopak vzrostl podíl odvětví Sociální péče (NACE kód 87 a 88), které tvoří nyní v tomto odvětví v ČR 27 % 179
všech zaměstnaných. Nejmenší podíl má odvětví Veterinární činnosti (NACE kód 75), které tvoří kolem 2 % zaměstnaných. Jeho podíl se v tomto odvětví v čase nijak výrazně nemění. Největším pododvětvím je Ústavní zdravotní péče (NACE kód 86.1), ve kterém je zaměstnáno téměř 45 % celé této skupiny odvětví. 13 % zaměstnaných je v pododvětví Ambulantní zdravotní péče (NACE kódy 86.21 a 86.22) a přibližně 10 % z celé skupiny je zaměstnáno v pododvětví Sociální péče v domovech pro seniory a osoby se zdravotním postižením (NACE kód 87.3)a také v Ostatních činnostech souvisejících se zdravotní péčí (NACE kód 86.9). V pododvětví Zubní péče (NACE kód 86.23) je zaměstnáno necelých 5 % z celé této skupiny, což je podobné jako v pododvětví Ambulantní nebo terénní sociální služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením (NACE kód 88.1).
Ekonomika a zaměstnanost Zdravotní a sociální péče a veterinární činnosti je z pohledu celkové produkce i přidané hodnoty osmnácté největší odvětví v celé ČR, tedy z tohoto pohledu jedno z nejmenších. Příliš významné není ani z pohledu zahraničního obchodu. Z pohledu exportu jde až o 16. největší a z pohledu importu dokonce až o 22. odvětví v ČR.
I přes nárůst produktivity práce v odvětví Zdravotní a sociální péče a veterinární činnosti, který v ČR nastal mezi roky 2000-2010, je produktivita práce tohoto odvětví v ČR pouze na úrovni 30 % produktivity práce tohoto odvětví v EU27. To je o 23 procentních bodů méně, než jaká je celková produktivita práce celé ekonomiky ČR vůči produktivitě práce EU27. Nárůst produktivity práce, který byl v České republice v odvětví Zdravotní a sociální péče a veterinární činnosti nižší než růst celkové produkce, způsobil mezi roky 2000-2010 zvýšení počtu zaměstnaných osob. Od roku 2000 se jejich počet zvýšil téměř o 27 tisíc, tedy o 10 %, a v roce 2010 v něm tak v ČR bylo zaměstnáno 295 tisíc osob. Podíl odvětví na celkové zaměstnanosti vzrostl oproti roku 2000 z 5,5 % na 5,8 %. I přes tento nárůst je v porovnání s ostatními zeměmi EU podíl odvětví Zdravotní a sociální péče a veterinární činnosti na celkové zaměstnanosti v ČR výrazně podprůměrný, neboť v průměru EU činí stejný údaj téměř 9,7 % z celkové zaměstnanosti.
180
V EU27 se celkový počet zaměstnaných v odvětví Zdravotní a sociální péče a veterinární činnosti mezi roky 2000 až 2010 zvýšil z 17,8 na 21,7 milionu osob, tedy o 22 %. K tomuto zvýšení počtu zaměstnaných došlo proto, že v odvětví rostl objem produkce (ve stálých cenách) v průměru 3,5 % ročně, zatímco produktivita práce se zvyšovala v průměru pouze o 1,4 % ročně. Zvyšování počtu zaměstnaných v tomto odvětví nijak neovlivnila ani proběhlá ekonomická krize. Ke zvýšení počtu zaměstnaných došlo mezi roky 2000 – 2010 také jak v Německu, tak i v USA. V Německu byl nárůst počtu zaměstnaných přibližně stejně dynamický jako v EU27 a činil 21 %, tj. 760 tisíc osob. V USA toto odvětví zvýšilo počet zaměstnaných o více než 27 % a v roce 2010 v něm bylo zaměstnáno již téměř 17,5 milionu osob, tedy o 3,7 milionu více než v roce 2000. Projekce vývoje odvětví Zdravotní a sociální péče a veterinární činnosti předpokládá, že v České republice celková produkce i přidaná hodnota do roku 2020 poroste. Průměrné roční tempo růstu pro celkovou produkci je očekáváno kolem 2,7 %, pro přidanou hodnotu to má být 2,5 %. Roční růst produktivity práce se očekává v tomto odvětví kolem 1,5 %, tedy zhruba stejná, jako mezi roky 20002010. V celku zemí EU27 je do roku 2020 očekáván v tomto odvětví pomalejší růst než v ČR. Celková produkce odvětví by se měla zvyšovat přibližně o 2,0 % ročně a přidaná hodnota o 1,8 % ročně. Produktivita práce by se měla zvyšovat v průměru o 1,4 % ročně. Důsledkem uvedených trendů v odvětví Zdravotní a sociální péče a veterinární činnosti bude v České republice pokračování růstu počtu zaměstnaných. Tempo růstu bude podobné jako v letech 20002010. V roce 2020 má být v odvětví Zdravotní a sociální péče a veterinární činnosti zaměstnáno téměř 327 tisíc osob, což je o 32 tisíc více (tedy o necelých 11 %) než v roce 2010. Neznamená to však, že během příštích let bude potřeba obsadit pouze těchto 32 tisíc nových pracovních míst. V odvětví totiž do roku 2020 v důsledku odchodu do důchodu opustí své pracovní místo téměř 81 tisíc osob. Z nich bude mít asi 7 tisíc základní vzdělání, 15 tisíc střední vzdělání bez maturity, 39 tisíc střední vzdělání s maturitou a téměř 20 tisíc terciární vzdělání. Do roku 2020 bude tedy v České republice v odvětví Zdravotní a sociální péče a veterinární činnosti potřeba nově obsadit zhruba 113 tisíc pracovních míst.
181
V celku zemí EU27 je v tomto odvětví do roku 2020 očekáván pokračující, i když méně dynamický než v předchozích letech, nárůst počtu zaměstnaných osob. V roce 2020 by jich mělo být v EU27 v tomto odvětví zaměstnáno téměř 23 milionů, což je oproti roku 2010 nárůst téměř o 5 %. V Německu by se měl do roku 2020 zvýšit počet zaměstnaných o necelá 4 % a v roce 2020 se v tomto odvětví v Německu předpokládá téměř 4,5 milionu zaměstnaných osob. V USA je očekáván nárůst mnohem dynamičtější. V roce 2020 by mělo být v USA v tomto odvětví již více než 23 milionu zaměstnaných, tedy téměř o jednu třetinu více než v roce 2010.
Profesní struktura V odvětví Zdravotní a sociální péče a veterinární činnosti jsou v ČR pouze 4 skupiny povolání, jejichž podíl přesahuje 5 % ze všech pracovních míst v odvětví. Největší skupinou povolání jsou Odborní ošetřovatelé, zdravotní sestry (ISCO 323), kteří v ČR zahrnují téměř jednu třetinu všech zaměstnaných. Žádná z dalších skupin povolání nemá nijak extrémní podíl. Proto má odvětví Zdravotní a sociální péče a veterinární činnosti nadprůměrnou profesní koncentraci. A to i přesto, že se za posledních 15 let mírně snížila. V EU je v tomto odvětví profesní koncentrace průměrná. Osoby s terciárním vzděláním jsou v ČR v tomto odvětví zaměstnány především v profesní skupině Odborní zdravotničtí a veterinární pracovníci (ISCO 222). Ta zahrnuje více než 54 % ze všech osob s terciárním vzděláním. Dalších téměř 11 % jsou Odborní ošetřovatelé, zdravotní sestry (ISCO 323), více než 8 % jsou Zdravotničtí asistenti, optici a rehabilitační pracovníci (ISCO 322), necelých 5 % jsou Odborní pracovníci ve společenských vědách a v příbuzných oborech (ISCO 244) a necelá 4 % jsou Sociální pracovníci (ISCO 346). Těchto pět profesních skupin tak celkem zahrnuje více než 81 % terciárně vzdělaných osob zaměstnaných v tomto odvětví a žádná další profesní skupina již nemá podíl vyšší než 3 %. V České republice pracovalo v roce 2010 v odvětví Zdravotní a sociální péče a veterinární činnosti ve skupině vysoce kvalifikovaných odborných povolání (ISCO 2), která převážně vyžadují terciární vzdělání, kolem 17,1 % ze všech zaměstnaných v odvětví (pokles proti 19,1 % v roce 2000); v řídících povoláních (ISCO 1), mezi kterými je řada pracovních míst s požadavkem na terciární vzdělání, to byly 3,2 % zaměstnaných v odvětví (nárůst proti 2,1 % v roce 2000); ve kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 3), u některých z nichž se požaduje terciární vzdělání, to bylo – především díky skupině povolání ISCO 323 – téměř 48 % zaměstnaných (pokles proti 51 % v roce 2000). Celkem tedy u nás v roce 2010 pracovalo v kvalifikovaných odborných povoláních 67,8 % ze všech zaměstnaných v odvětví, což oproti roku 2000 představovalo pokles o 4,4 procentních bodů. Jejich podíl poklesl z důvodu stále více rostoucí profesní skupiny Pečovatelé a pomocní ošetřovatelé (ISCO 513). V celku zemí EU27 v roce 2010 pracovalo v odvětví Zdravotní a sociální péče a veterinární činnosti v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 1-3) asi 55,3 % ze všech zaměstnaných v odvětví, které proti roku 2000 představovalo snížení o 0,9 procentních bodů. V Německu to bylo 61,6 %, tedy stejný podíl jako v roce 2010. V USA v roce 2010 pracovalo v této skupině povolání 56,8 % ze všech zaměstnaných.
182
Nejvýznamnější skupiny povolání v odvětví Zdravotní a sociální péče a veterinární činnosti: ISCO 323 Odborní ošetřovatelé, zdravotní sestry ISCO 513 Pečovatelé a pomocní ošetřovatelé ISCO 222 Odborní zdravotničtí a veterinární pracovníci ISCO 322 Zdravotničtí asistenti, optici a rehabilitační pracovníci ISCO 913 Pomocníci, uklízeči a pradláci ISCO 343 Odborní admistrativní pracovníci ISCO 321 Techničtí a laboratorní pracovníci v oblasti biologie,zemědělství a v příb.obor. ISCO 512 Provozní pracovníci stravování a pracovníci v příbuzných oborech ISCO 346 Sociální pracovníci ISCO 832 Řidiči motorových vozidel Do roku 2020 se má celkově v ČR v odvětví Zdravotní a sociální péče a veterinární činnosti nejvíce zvýšit počet pracovních míst ve skupině povolání Pečovatelé a pomocní ošetřovatelé (ISCO 513). Jejich počet se oproti roku 2000 zvýší o více než 40 tisíc. O 6 tisíc více bude pracovních míst ve skupině povolání Provozní pracovníci stravování a pracovníci v příbuzných oborech (ISCO 512) a o zhruba 4 tisíce více ve skupině povolání Odborní administrativní pracovníci (ISCO 343) a také ve skupině Sociální pracovníci (ISCO 346). Naopak pokles počtu pracovních míst se očekává především pro Odborné ošetřovatele a zdravotní sestry (ISCO 323), jejichž počet má klesnout o více než 19 tisíc. Přibližně o necelých 9 tisíc se sníží také počet osob ve skupině povolání Odborní zdravotničtí a veterinární pracovníci (ISCO 222) a pokles kolem 5 tisíc je očekáván ve skupině Pomocníci, uklízeči a pradláci (ISCO 913) a také Zdravotničtí asistenti, optici a rehabilitační pracovníci (ISCO 322). Předpokládá se, že do roku 2020 u nás v odvětví Zdravotní a sociální péče a veterinární činnosti poklesne podíl pracovníků ve skupině vysoce kvalifikovaných odborných povolání (ISCO 2) ze 17,1 % na 14,3 % ze všech zaměstnaných v odvětví; v řídících povoláních (ISCO 1) půjde o zvýšení ze 3,2 % na 4,4 % a v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 3), to bude pokles z 47,5 % na 40,7 % zaměstnaných v odvětví. Celkem se tedy podíl pracovních míst v kvalifikovaných odborných povoláních sníží z 67,8 % na 59,4 % ze všech zaměstnaných v odvětví. 183
Evropská projekce předpokládá, že do roku 2020 se v zemích EU27 podíl pracovních míst v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 1-3) téměř nezmění a zůstane těsně nad 55 %. Ve stejném období má v Německu dojít k drobnému nárůstu této velké skupiny povolání z 61,6 % na 62,0 %. Podle americké projekce se jejich podíl sníží z 56,8 % na 55,3 % všech zaměstnaných v odvětví v USA.
Vzdělání zaměstnaných Struktura vzdělání zaměstnaných osob v odvětví je samozřejmě do značné míry ovlivněna historií a tradicemi vzdělávací politiky v každé zemi a vývojem jednotlivých úrovní školské soustavy, ale zároveň samozřejmě také odráží specifika daného odvětví, jeho postavení v ekonomice země a rozdílnou dynamiku i perspektivy. V uplynulých deseti letech se v odvětví Zdravotní a sociální péče a veterinární činnosti snížil podíl osob se základním vzděláním a mírně i s vyučením a s maturitou a naopak se zvýšil podíl zaměstnaných s terciárním či vysokoškolským vzděláním, jejichž podíl se zvýšil z 19,7 % na 26,6 % (v celé ekonomice v letech 2000-2010 vzrostl z 12,6 % na 18,4 % zaměstnaných). Mezi zaměstnanými s terciárním vzděláním nadále dominují vysokoškoláci s magisterským diplomem, ale stále jen malý podíl představují absolventi vyšších odborných škol (VOŠ) nebo bakalářského studia. Jejich podíl se však stále zvyšuje a tento trend bude, vzhledem k povinnosti zdravotních sester získat vysokoškolské vzdělání, zřejmě pokračovat i v budoucnu.
Průměrná délka vzdělávání v odvětví u nás v roce 2010 činila 13,5 roku, což je oproti roku 2000 nárůst o 0,3 roku, tedy o 2,5 %. Přes toto zvýšení klesl poměr průměrné délky vzdělání v odvětví k průměrné délce vzdělání v celé české ekonomice ze 106 % v roce 2000 na 105 % v roce 2010 (tempo zvyšování vzdělání činilo v celé ekonomice 3,4 % a bylo tak o něco vyšší, než v odvětví). V České republice tedy Zdravotní a sociální péče a veterinární činnosti patří mezi odvětví s nadprůměrnou úrovní vzdělání v ČR. Podobně jako i v dalších odvětvích je v ČR v porovnání se zeměmi EU27 a s USA v tomto odvětví zaměstnán podstatně vyšší podíl pracovníků se středním vzděláním a naopak nižší podíl jak se 184
základním, tak i s terciárním vzděláním. Také díky do určité míry podobné vzdělávací historii a soustavě jsme na tom srovnatelně s Německem, kde v odvětví stejně jako u nás dominuje vysoký podíl středoškoláků. Dále je třeba si povšimnout, že v průměru je v zahraničí v tomto odvětví podstatně vyšší – téměř dvojnásobný – podíl vysokoškoláků (zatímco v Německu jich je v tomto odvětví 27 %, tedy podobně jako u nás, v EU je jich 41 % a v USA dokonce 48 %), avšak s tím rozdílem, že v některých zemích převažují stejně jako u nás magistři (například v Polsku, Portugalsku nebo na Slovensku), zatímco v jiných bakaláři (například v USA, v Belgii, Dánsku, Španělsku, Maďarsku, Nizozemí, Norsku či Slovinsku) nebo dokonce absolventi krátkého odborného terciárního vzdělání (například ve Francii, Švýcarsku či Irsku).
V průměru zemí EU27 se délka vzdělání v letech 2000-2010 zvýšila z 13,7 na 14,0 roku, tedy o 2,4 %. To je pomalejší růst než v celé evropské ekonomice, kde byl zaznamenán růst o 3,9 % (tedy podobný jako v naší ekonomice). Důsledkem toho bylo, že průměrná délka vzdělání v odvětví dosáhla již téměř 109 % úrovně vzdělání v celé ekonomice EU27. Rovněž v Německu se průměrná délka vzdělání osob zaměstnaných v odvětví zvýšila, a to na 14,3 roku, což představovalo růst o 1,1 %. Vzhledem k tomu, že v celé německé ekonomice se průměrná délka vzdělání změnila velmi podobně (zvýšila se o 1,0 %), zůstal poměr mezi délkou vzdělání v odvětví a v celé ekonomice na 104 %. Nejvýznamnější vzdělanostní skupinou v odvětví Zdravotní a sociální péče a veterinární činnosti v ČR jsou z hlediska stupně a oboru vzdělání osoby se středním maturitním vzděláním ve zdravotnických oborech, které tvoří 37 % všech zaměstnaných v odvětví. Dalších 19 % zaměstnaných tvoří osoby s terciárním zdravotnickým a necelých 9 % se středním vzděláním bez maturity v technických oborech. Rovněž v celé EU jsou v průměru největší vzdělanostní skupinou středoškoláci se vzděláním ve zdravotnických oborech. Tři čtvrtiny z osoby s terciárním vzděláním zaměstnaných v ČR v tomto odvětví mají zdravotnické obory vzdělání. Dalších 6 % je vzdělána v zemědělských a 5 % v učitelských oborech. V podrobnějším členění oborů, jejichž absolventi představují alespoň 3 % ze všech vysokoškoláků v odvětví, jsou nejvýrazněji zastoupeni vysokoškoláci v osmi oborech (viz následující tabulka).
185
Vysokoškoláci zaměstnaní v odvětví zřetelně častěji než vysokoškoláci v celé ekonomice (viz sloupec Celkem v následující tabulce) považují vystudovaný obor za nezbytný. Převažuje nadpoloviční většina těch, kteří tvrdí, že pro pracovní místo, které zastávají, se výhradně hodí jimi vystudovaný obor vzdělání. Dalších téměř 40 % z vysokoškoláků se navíc domnívá, že by se případně hodil příbuzný obor studia.
Kvalifikační požadavky pracovních míst V České republice v roce 2010 v odvětví Zdravotní a sociální péče a veterinární činnosti pracovalo necelých 92 tisíc osob (tedy 26,6 %) s terciárním vzděláním. Počet míst, která vyžadovala terciární vzdělání, bylo v odvětví 106 tisíc, tedy o 15 % více než terciárně vzdělaných osob. Počet takových pracovních míst, na kterých však pracují osoby s nižším vzděláním, je téměř 22 tisíc, tedy necelých 21 %. To je přibližně stejný podíl jako na úrovni celé české ekonomiky. Pochopitelným důsledkem uvedené poziční nerovnováhy v odvětví je to, že přibližně 8 % vysokoškoláků pracuje na místech, která vysokoškolské vzdělání nevyžadují. V zemích EU27 v roce 2010 pracovalo v odvětví téměř 8,6 milionu osob s terciárním vzděláním, což bylo 41,8 % ze všech zaměstnaných. Srovnávací projekty však zároveň ukázaly, že v odvětví je kolem 1,9 milionu pracovních míst, která vyžadují tradiční dlouhé vysokoškolské vzdělání (magisterské nebo doktorské), dále asi 1,8 milionu pracovních míst, jimž by nejlépe vyhovovalo bakalářské vzdělání, a dalších zhruba 3,7 milionu pracovních míst, vyžadujících nějakou podobu krátkého odborného vzdělání terciárního typu (ISCED IVa, advanced vocational, sub-degree, tertiary) nebo pomaturitního typu (ISCED IVb, advanced vocational, sub-degree, non-tertiary). Celkově tedy jde o 7,4 milionu pracovních míst, něco málo přes 36 % z celého odvětví, která by měla být obsazena osobami s terciárním vzděláním, především však kratšího typu. Kolem 25 % těchto pracovních míst je však obsazena osobami s nižším, než terciárním vzděláním. Důsledek toho je ovšem zřejmý: v odvětví je méně vhodných pracovních míst než osob s vyšším vzděláním a navíc některá z nich jsou obsazena osobami s nižším než terciárním vzděláním. Celkově tak v tomto odvětví přes 35 % osob s terciárním vzděláním pracuje na místech, která terciární vzdělání nevyžadují. V Německu pracovalo v roce 2010 v odvětví celkem téměř 1,5 milionu (tedy 34 %) osob s terciárním vzděláním. Podle výzkumu BIBB je však pro ně v tomto odvětví pouze necelých 800 tisíc (tedy 18 %) pracovních míst, na nichž se požaduje vysokoškolské vzdělání (Fachhochschul-/Universitätsabschluss). Většina osob pracujících na pracovních místech, která vyžadují terciární vzdělání, toto vzdělání také skutečně má. Pouze necelých 12 % těchto pracovních míst je obsazeno osobami s nižším vzděláním. Vzhledem k uvedeným skutečnostem, pracuje v odvětví 43 % osob s terciárním vzděláním na pozicích, kde postačuje nižší vzdělání. Jiný obrázek poskytují poslední údaje z roku 2011 amerického Ministerstva práce a Úřadu pro statistiku práce o nejčastěji požadovaném vzdělání pro výkon povolání (Typical education needed for entry). Také v USA je v tomto odvětví nejčastěji požadováno středoškolské vzdělání (High school diploma or 186
equivalent) a další odborné neterciární vzdělání (Some college, no degree). Každá z těchto úrovní vzdělání je požadována přibližně na jednu čtvrtinu pracovních míst. Z hlediska terciárního vzdělání se v odvětví u 21 % pracovních míst požaduje krátké terciární vzdělání (Associate's degree), 7 % pracovních míst vyžaduje bakalářské vzdělání (Bachelor's degree) a přibližně 10 % vyžadují vzdělání magisterské (Master's degree) nebo ještě vyšší (Professional or doctoral degree). Skutečné vzdělání Američanů pracujících v tomto odvětví je oproti kvalifikačním požadavkům poněkud posunuto. Krátké terciární vzdělání má v tomto odvětví pouze 15 % zaměstnaných, bakalářské vzdělání dosáhlo v tomto odvětví téměř 19 % zaměstnaných, téměř 7 % mají magisterské a také doktorandské vzdělání. Středoškolské vzdělání má téměř 45 % zaměstnaných. Úroveň kvalifikačních požadavků předurčuje především profesní struktura pracovních míst v odvětví, ale také tradice spojené s přiřazování určitých typů vzdělání k povolání a míry strukturálního a pozičního nesouladu panující v dané zemi. Převedení těchto jen velice obtížně srovnatelných ukazatelů do mezinárodní úrovně (na osmistupňové škále EQF) však v každém případě ukazuje, že v odvětví Zdravotní a sociální péče a veterinární činnosti převládají pracovní místa požadující střední a nižší střední úroveň kvalifikace; více než polovina pracovních míst se nachází ve 2. až 5. úrovni kvalifikační náročnosti. Podíl tří nejvyšších úrovní kvalifikační náročnosti (stupně 6 až 8), které většinou vyžadují terciární vzdělání, se v odvětví v posledním desetiletí snížil ze 45 % v roce 2000 na 44 % v roce 2010. Celková úroveň kvalifikačních požadavků pracovních míst v České republice se v odvětví za posledních 10 let mírně snížila, oproti roku 2000 poklesla o 0,01 bodu a v roce 2010 činila 5,00 bodu (na osmistupňové škále). Je to o 0,76 bodu více, než je kvalifikační náročnost všech pracovních míst v celé ČR. V EU27 v roce 2010 v tomto odvětví totiž úroveň kvalifikačních požadavků činila 4,79 bodu, což je o 0,57 bodu více než jsou kvalifikační požadavky všech míst v EU27, ale o 0,21 bodu méně než u nás.
V příštích 10 letech se v odvětví očekává výrazně rychlejší tempo snižování kvalifikačních požadavků pracovních míst než doposud. Do roku 2020 se kvalifikační náročnost v odvětví má snížit o 0,13 bodu. To je způsobeno především růstem počtu pracovních míst v oblasti sociální péče, kde jsou kvalifikační požadavky nižší než například u doktorů ve zdravotnictví. Podíl pracovních míst nejvyšší kvalifikační náročnosti (stupně 6 až 8), vyžadujících většinou terciární vzdělání, se sníží ze 44 % v roce 2010 na 41 % v roce 2020. 187
Ostatní služby Vymezení odvětví Jde o velice pestrou skupinu. Do skupiny odvětví Ostatní služby patří čtrnáct odvětví mezinárodní klasifikace NACE. Největším z nich je Poskytování ostatních osobních služeb (NACE kód 96), kde pracuje v České republice 24 % ze všech zaměstnaných z celé skupiny odvětví. Dalších 14 % pracuje v odvětví Činnosti související se stavbami a úpravou krajiny (NACE kód 81), 11 % v odvětví Tvůrčí, umělecké a zábavní činnosti (NACE kód 90), 11 % v odvětví Sportovní, zábavní a rekreační činnosti (NACE kód 93), 8 % v odvětví Činnosti knihoven, archivů, muzeí a jiných kulturních zařízení (NACE kód 91), 7 % v odvětví Činnosti organizací sdružujících osoby za účelem prosazování společných zájmů (NACE kód 94), 6 % v odvětví Činnosti domácností produkujících blíže neurčené výrobky a služby pro vlastní potřebu (NACE kód 98), 5 % v odvětví Shromažďování, sběr a odstraňování odpadů, úprava odpadů k dalšímu využití (NACE kód 38), 5 % v odvětví Činnosti heren, kasin a sázkových kanceláří (NACE kód 92) a 4 % v odvětví Činnosti v oblasti filmů, videozáznamů a televizních programů, pořizování zvukových nahrávek a hudební vydavatelské činnosti (NACE kód 59). Další 4 odvětví mají podíl nižší než 3 %. Jsou to Činnosti související s odpadními vodami (NACE kód 37), Sanace a jiné činnosti související s odpady (NACE kód 39), Činnosti domácností jako zaměstnavatelů domácího personálu (NACE kód 97) a Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů (NACE kód 99). Největším pododvětvím jsou Kadeřnické, kosmetické a podobné činnosti (NACE kód 96.02), zahrnující 15 % všech zaměstnaných z celé skupiny odvětví. Dalších 6 % tvoří pododvětví Činnosti domácností poskytujících blíže neurčené služby pro vlastní potřebu (NACE kód 98.20) a 6 % pododvětví Všeobecný úklid budov (NACE kód 81.21). Posledním pododvětvím zahrnutým do této skupiny odvětví s podílem zaměstnaných vyšším než 5 % je Činnosti heren, kasin a sázkových kanceláří (NACE kód 92.00).
Ekonomika a zaměstnanost Ostatní služby je z pohledu celkové produkce i přidané hodnoty sedmnácté největší odvětví v celé ČR, tedy z tohoto pohledu jedno z nejmenších. Příliš významné není ani z pohledu zahraničního obchodu. Z pohledu exportu i importu jde až o 23. odvětví v ČR.
188
I díky nárůst produktivity práce v odvětví Ostatní služby, který v ČR nastal mezi roky 2000-2010, je produktivita práce tohoto odvětví v ČR na úrovni 57 % produktivity práce tohoto odvětví v EU27. To je o 5 procentních bodů více, než jaká je celková produktivita práce celé ekonomiky ČR vůči produktivitě práce EU27. Nárůst produktivity práce, který byl v České republice v odvětví Ostatní služby nižší než růst celkové produkce, způsobil mezi roky 2000-2010 zvýšení počtu zaměstnaných osob. Od roku 2000 se jejich počet zvýšil téměř o 35 tisíc, tedy o 22 %, a v roce 2010 v něm tak v ČR bylo zaměstnáno 191 tisíc osob. Podíl odvětví na celkové zaměstnanosti vzrostl oproti roku 2000 z 3,2 % na 3,8 %. I přes tento nárůst je v porovnání s ostatními zeměmi EU podíl odvětví Ostatní služby na celkové zaměstnanosti v ČR výrazně podprůměrný, neboť v průměru EU činí stejný údaj téměř 6,6 % z celkové zaměstnanosti.
V EU27 se celkový počet zaměstnaných v odvětví Ostatní služby mezi roky 2000 až 2010 zvýšil z 12,5 na 14,7 milionu osob, tedy o 18 %. K tomuto zvýšení počtu zaměstnaných došlo proto, že v odvětví rostl objem produkce (ve stálých cenách) v průměru 2 % ročně, zatímco produktivita práce se zvyšovala v průměru pouze o 0,3 % ročně. Vývoj počtu zaměstnaných v odvětví mírně ovlivnila ekonomická krize. Zatímco v letech 2000-2008 se počet zaměstnaných v odvětví zvyšoval v průměru o 2,0 % ročně, v následujících letech nastalo zvýšení pouze v průměru o 0,5 % ročně. Ke zvýšení počtu zaměstnaných došlo mezi roky 2000 – 2010 také jak v Německu, tak i v USA. V Německu byl nárůst počtu zaměstnaných méně dynamický než v EU27 a činil 10 %, tj. 291 tisíc osob. V USA toto odvětví zvýšilo počet zaměstnaných o více než 5 % a v roce 2010 v něm bylo zaměstnáno 7,5 milionu osob, tedy o 366 tisíc více než v roce 2000. Projekce vývoje odvětví Ostatní služby předpokládá, že v České republice celková produkce i přidaná hodnota do roku 2020 poroste. Průměrné roční tempo růstu pro celkovou produkci je očekáváno kolem 2,1 %, pro přidanou hodnotu to má být 1,9 %. Roční růst produktivity práce se očekává v tomto odvětví kolem 1,3 %, tedy zhruba stejná, jako mezi roky 2000-2010.
189
V celku zemí EU27 je do roku 2020 očekáván v tomto odvětví pomalejší růst než v ČR. Celková produkce i přidaná hodnota odvětví by se měly zvyšovat přibližně o 1,1 % ročně. Produktivita práce by se měla zvyšovat v průměru o 0,7 % ročně. Důsledkem uvedených trendů v odvětví Ostatní služby bude v České republice pokračování růstu počtu zaměstnaných. Tempo změny bude však nižší než v letech 2000-2010. V roce 2020 má být v odvětví Ostatní služby zaměstnáno více než 202 tisíc osob, což je o 11 tisíc více (tedy o téměř 6 %) než v roce 2010. Neznamená to však, že během příštích let bude potřeba obsadit pouze těchto 11 tisíc nových pracovních míst. V odvětví totiž do roku 2020 v důsledku odchodu do důchodu opustí své pracovní místo zhruba 32 tisíc osob. Z nich budou mít asi 4 tisíce základní vzdělání, 12 tisíc střední vzdělání bez maturity, 9 tisíc střední vzdělání s maturitou a zhruba 6 tisíc terciární vzdělání. Do roku 2020 bude tedy v České republice v odvětví Ostatní služby potřeba nově obsadit zhruba 43 tisíc pracovních míst. V celku zemí EU27 je v tomto odvětví do roku 2020 očekáván pokračující, avšak méně dynamický než v předchozích letech, nárůst počtu zaměstnaných osob. V roce 2020 by jich mělo být v EU27 v tomto odvětví zaměstnáno zhruba 15,5 milionů, což je oproti roku 2010 nárůst o 4,9 %. V Německu by se měl do roku 2020 zvýšit počet zaměstnaných o 0,1 % a v roce 2020 se v tomto odvětví v Německu předpokládá 3,2 milionu zaměstnaných osob. V USA je očekáván nárůst více dynamický. V roce 2020 by mělo být v USA v tomto odvětví 8,5 milionu zaměstnaných, tedy o 13,5 % více než v roce 2010.
Profesní struktura V odvětví Ostatní služby jsou v ČR pouze 3 skupiny povolání, jejichž podíl přesahuje 5 % ze všech pracovních míst v odvětví. Největší skupinou povolání jsou Pracovníci zajišťující ostatní osobní služby (ISCO 514), která v ČR zahrnuje téměř 20 % všech zaměstnaných. Žádná z dalších skupin povolání nemá nijak extrémní podíl. Přesto má odvětví Ostatní služby jen podprůměrnou profesní koncentraci. A to i přesto, že se za posledních 15 let mírně zvýšila. V EU je v tomto odvětví profesní koncentrace také podprůměrná. Osoby s terciárním vzděláním jsou v ČR v tomto odvětví zaměstnány především v profesní skupině Umělečtí pracovníci, novináři a redaktoři (ISCO 245). Ta zahrnuje více než 24 % ze všech osob s terciárním vzděláním. Dalších téměř 8 % jsou Archiváři, knihovníci a odborní pracovníci v příbuzných oborech (ISCO 243), téměř 7 % jsou Vedoucí ředitelé malých podniků a organizací (ISCO 131), více než 6 % jsou Profesionální sportovci a pracovníci ve sportu (ISCO 348) a více než 5 % jsou Odborní pracovníci církevních a náboženských institucí (kromě nevysvěcených) (ISCO 246). Těchto pět profesních skupin tak celkem zahrnuje více než 50 % terciárně vzdělaných osob zaměstnaných v tomto odvětví a žádná další profesní skupina již nemá podíl vyšší než 5 %. V České republice pracovalo v roce 2010 v odvětví Ostatní služby ve skupině vysoce kvalifikovaných odborných povolání (ISCO 2), která převážně vyžadují terciární vzdělání, kolem 17,9 % ze všech zaměstnaných v odvětví (nárůst proti 17,3 % v roce 2000); v řídících povoláních (ISCO 1), mezi kterými je řada pracovních míst s požadavkem na terciární vzdělání, to bylo 6,6 % zaměstnaných v odvětví (nárůst proti 6,5 % v roce 2000); ve kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 3), u některých z nichž se požaduje terciární vzdělání, to bylo téměř 17 % zaměstnaných (pokles proti 18 % v roce 2000). Celkem tedy u nás v roce 2010 pracovalo v kvalifikovaných odborných povoláních 41,2 % ze všech zaměstnaných v odvětví, což oproti roku 2000 představovalo nárůst o 0,6 procentního bodu. V celku zemí EU27 v roce 2010 pracovalo v odvětví Ostatní služby v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 1-3) asi 35,1 % ze všech zaměstnaných v odvětví, což proti roku 2000 představovalo zvýšení o 0,5 procentního bodu. V Německu to bylo 40,1 %, tedy pokles o 0,7 procentního bodu oproti roku 2000. V USA v roce 2010 pracovalo v této skupině povolání 31,6 % ze všech zaměstnaných.
190
Nejvýznamnější skupiny povolání v odvětví Ostatní služby: ISCO 514 Pracovníci zajišťující ostatní osobní služby ISCO 245 Umělečtí pracovníci, novináři a redaktoři ISCO 347 Výkonní pracovníci umění a zábavy ISCO 832 Řidiči motorových vozidel ISCO 916 Sběrači odpadků, metaři a pracovníci v příbuzných oborech ISCO 421 Pokladníci a pracovníci v příbuzných oborech ISCO 131 Vedoucí ředitelé malých podniků, organizací ISCO 913 Pomocníci, uklízeči a pradláci ISCO 343 Odborní admistrativní pracovníci ISCO 243 Archiváři, knihovníci a odborní pracovníci v příbuzných oborech Do roku 2020 se má v odvětví Ostatní služby v ČR nejvíce zvýšit počet zamněstnaných osob ve skupině povolání Pokladníci a pracovníci v příbuzných oborech (ISCO 421). Jejich počet se oproti roku 2000 zvýší téměř o 5 tisíc. O necelé 4 tisíce více bude osob zaměstnaných ve skupině povolání Vedoucí pracovníci výrobních, provozních a jiných dílčích celků velkých organizací a podniků (ISCO 122) a necelé 3 tisíce více ve skupině povolání Obsluha elektrárenských a příbuzných zařízení (ISCO 816), Pracovníci zajišťující ostatní osobní služby (ISCO 514) a také Řidiči motorových vozidel (ISCO 832). Naopak pokles počtu pracovních míst se očekává především pro Úředníky v knihovnách, na poštách a v příbuzných oborech (ISCO 414), jejichž počet má klesnout o více než 1,5 tisíce. Přibližně o 1 tisíc se sníží také počet osob ve skupině povolání Vedoucí ředitelé malých podniků, organizací (ISCO 131) a Sběrači odpadků, metaři a pracovníci v příbuzných oborech (ISCO 916). Předpokládá se, že do roku 2020 u nás v odvětví Ostatní služby vzroste podíl pracovníků ve skupině vysoce kvalifikovaných odborných povolání (ISCO 2) ze 17,9 % na 18,2 % ze všech zaměstnaných v odvětví; v řídících povoláních (ISCO 1) půjde o zvýšení ze 6,6 % na 8,1 % a v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 3), to bude růst ze 16,7 % na 17,2 % zaměstnaných v odvětví. Celkem se
191
tedy podíl pracovních míst v kvalifikovaných odborných povoláních zvýší z 41,2 % na 43,4 % ze všech zaměstnaných v odvětví. Evropská projekce předpokládá, že do roku 2020 se v zemích EU27 podíl pracovních míst v kvalifikovaných odborných povoláních (ISCO 1-3) zvýší z 35,1 % na 36,1 %. Ve stejném období má v Německu dojít k poklesu této skupiny povolání z 40,1 % na 39,1 %. Podle americké projekce se jejich podíl zvýší z 31,6 % na 32,5 % všech zaměstnaných v odvětví v USA.
Vzdělání zaměstnaných Struktura vzdělání zaměstnaných osob v odvětví je samozřejmě do značné míry ovlivněna historií a tradicemi vzdělávací politiky v každé zemi a vývojem jednotlivých úrovní školské soustavy, ale zároveň samozřejmě také odráží specifika daného odvětví, jeho postavení v ekonomice země a rozdílnou dynamiku i perspektivy. V uplynulých deseti letech se v odvětví Ostatní služby mírně snížil podíl osob s vyučením i s maturitou a naopak se zvýšil podíl zaměstnaných se základní a s terciárním či vysokoškolským vzděláním, jejichž podíl se zvýšil z 15,0 % na 16,6 % (v celé ekonomice v letech 2000-2010 vzrostl z 12,6 % na 18,4 % zaměstnaných). Mezi zaměstnanými s terciárním vzděláním nadále dominují vysokoškoláci s magisterským diplomem (tvoří 75 % vysokoškoláků v odvětví). Absolventi vyšších odborných škol (VOŠ) tvoří 14 % a bakalářského studia 9 % vysokoškoláků v odvětví.
Průměrná délka vzdělávání v odvětví u nás v roce 2010 činila 12,7 roku, což je oproti roku 2000 nárůst o 0,1 roku, tedy o 0,4 %. Přes toto zvýšení klesl poměr průměrné délky vzdělání v odvětví k průměrné délce vzdělání v celé české ekonomice ze 101 % v roce 2000 na 98 % v roce 2010 (tempo zvyšování vzdělání činilo v celé ekonomice 3,4 % a bylo tak o něco vyšší, než v odvětví). V České republice tedy Ostatní služby patří mezi odvětví s mírně podprůměrnou úrovní vzdělání v ČR. Podobně jako i v dalších odvětvích je v ČR v porovnání se zeměmi EU27 a s USA v tomto odvětví zaměstnán podstatně vyšší podíl pracovníků se středním vzděláním a naopak nižší podíl jak se 192
základním, tak i s terciárním vzděláním. Také díky do určité míry podobné vzdělávací historii a soustavě jsme na tom srovnatelně s Německem, kde v odvětví stejně jako u nás dominuje vysoký podíl středoškoláků. Dále je třeba si povšimnout, že v průměru je v zahraničí v tomto odvětví podstatně vyšší – zhruba o deset procentních bodů – podíl vysokoškoláků (v Německu i v EU jich je v tomto odvětví 27 %, v USA dokonce 31 %), avšak s tím rozdílem, že v některých zemích převažují stejně jako u nás magistři (například ve Slovinsku, Polsku, Bulharsku, Španělsku, Finsku, Portugalsku, Švédsku nebo Německu), zatímco v jiných bakaláři (například v Slovensku, Nizozemsku, Maďarsku, Dánsku, Belgii, USA, Estonsku či Spojeném království) nebo dokonce absolventi krátkého odborného terciárního vzdělání (například na Kypru, v Irsku, Francii nebo Řecku).
V průměru zemí EU27 se délka vzdělání v letech 2000-2010 zvýšila z 12,4 roku na 12,8 roku, tedy o 3,3 %. To je pomalejší růst než v celé evropské ekonomice, kde byl zaznamenán růst o 3,9 % (tedy podobný jako v naší ekonomice). Důsledkem toho bylo, že průměrná délka vzdělání v odvětví dosáhla téměř 97 % úrovně vzdělání v celé ekonomice EU27. Naopak v Německu se průměrná délka vzdělání osob zaměstnaných v odvětví snížila, a to na 13,3 roku, což představovalo pokles o 0,2 %. Vzhledem k tomu, že v celé německé ekonomice se průměrná délka vzdělání zvýšila o 1,3 %, snížil se poměr mezi délkou vzdělání v odvětví a v celé ekonomice na 99 %. Nejvýznamnější vzdělanostní skupinou v odvětví Ostatní služby v ČR jsou z hlediska stupně a oboru vzdělání osoby se středoškolským nematuritním vzděláním v technických oborech, které tvoří téměř 18 % všech zaměstnaných v odvětví. Dalších téměř 12 % zaměstnaných tvoří osoby se středoškolským nematuritním vzděláním v oborech osobních služeb, téměř 10 % osoby se středoškolským maturitním vzděláním v technických oborech, téměř 9 % osoby se základním vzděláním a více než 7 % osoby se středoškolským maturitním vzděláním v ekonomických oborech. V celé EU jsou v průměru největší vzdělanostní skupinou osoby se středoškolským vzděláním v oborech osobních služeb. V podrobnějším členění oborů, jejichž absolventi představují alespoň 3 % ze všech vysokoškoláků v odvětví, jsou nejvýrazněji zastoupeni vysokoškoláci v devíti oborech (viz následující tabulka). Vysokoškoláci zaměstnaní v tomto odvětví zhruba stejně často jako vysokoškoláci v celé ekonomice (viz sloupec Celkem v následující tabulce) považují za vhodný výhradně vystudovaný nebo příbuzný 193
obor. Téměř 24 % z nich se naopak vyslovilo, že je vhodný zcela jiný než vystudovaný obor, případně že není oborová specializace vůbec zapotřebí.
Kvalifikační požadavky pracovních míst V České republice v roce 2010 v odvětví Ostatní služby pracovalo více než 39 tisíc osob (tedy 16,6 %) s terciárním vzděláním. Počet míst, která vyžadovala terciární vzdělání, bylo v odvětví 34 tisíc, tedy o 14,2 % méně než terciárně vzdělaných osob. Počet takových pracovních míst, na kterých však pracují osoby s nižším vzděláním, je více než 4 tisíce, tedy více než 13 %. To je nižší podíl než na úrovni celé české ekonomiky. Pochopitelným důsledkem uvedené poziční nerovnováhy v odvětví je to, že přibližně 26 % vysokoškoláků pracuje na místech, která vysokoškolské vzdělání nevyžadují. V zemích EU27 v roce 2010 pracovalo v odvětví více než 3,8 milionu osob s terciárním vzděláním, což bylo 26 % ze všech zaměstnaných. Mezinárodní srovnávací projekty však zároveň ukázaly, že v odvětví je kolem 1,6 milionu pracovních míst, která vyžadují tradiční dlouhé vysokoškolské vzdělání (magisterské nebo doktorské), dále asi 627 tisíc pracovních míst, jimž by nejlépe vyhovovalo bakalářské vzdělání, a dalších zhruba 1,5 milionu pracovních míst, vyžadujících nějakou podobu krátkého odborného vzdělání terciárního typu. Celkově tedy jde o 3,8 milionu pracovních míst, přibližně 26 % z celého odvětví, která by měla být obsazena osobami s terciárním vzděláním, především však kratšího typu. Kolem 28 % těchto pracovních míst je však obsazena osobami s nižším, než terciárním vzděláním. Důsledek toho je ovšem zřejmý: v odvětví je méně vhodných pracovních míst než osob s vyšším vzděláním a navíc některá z nich jsou obsazena osobami s nižším než terciárním vzděláním. Celkově tak v tomto odvětví zhruba 30 % osob s terciárním vzděláním pracuje na místech, která terciární vzdělání nevyžadují. V Německu pracovalo v roce 2010 v odvětví celkem téměř 845 tisíc (tedy 27 %) osob s terciárním vzděláním. Podle výzkumu BIBB je však pro ně v tomto odvětví pouze necelých 570 tisíc pracovních míst, na nichž se požaduje vysokoškolské vzdělání (Fachhochschul-/Universitätsabschluss). Většina osob pracujících na pracovních místech, která vyžadují terciární vzdělání, toto vzdělání také skutečně má. Pouze necelých 15 % těchto pracovních míst je obsazeno osobami s nižším vzděláním. Vzhledem k uvedeným skutečnostem, pracuje v odvětví téměř 43 % osob s terciárním vzděláním na pozicích, kde postačuje nižší vzdělání. Jiný obrázek poskytují poslední údaje amerického Ministerstva práce a Úřadu pro statistiku práce z roku 2011 o nejčastěji požadovaném vzdělání pro výkon povolání (Typical education needed for entry). Také v USA je v tomto odvětví nejčastěji požadováno středoškolské vzdělání (High school diploma or equivalent), které vyžaduje téměř 56 % pracovních míst. Z hlediska terciárního vzdělání se v tomto odvětví u více než 10 % pracovních míst požaduje bakalářské vzdělání (Bachelor’s degree) a u téměř 3 % krátké terciární vzdělání (Associate’s degree). Magisterské (Master’s degree) nebo ještě vyšší 194
(Professional or doctoral degree) není vyžadováno vůbec. Skutečné vzdělání Američanů pracujících v tomto odvětví je oproti kvalifikačním požadavkům poněkud posunuto. Krátké terciární vzdělání má v tomto odvětví více než 8 % zaměstnaných, bakalářské vzdělání dosáhlo v tomto odvětví více než 17 % zaměstnaných a téměř 6 % má magisterské či doktorandské vzdělání. Dalších 69 % zaměstnaných má nižší než vysokoškolské vzdělání. Úroveň kvalifikačních požadavků předurčuje především profesní struktura pracovních míst v odvětví, ale také tradice spojené s přiřazování určitých typů vzdělání k povolání a míry strukturálního a pozičního nesouladu panující v dané zemi. Převedení těchto jen velice obtížně srovnatelných ukazatelů do mezinárodní úrovně (na osmistupňové škále EQF) však v každém případě ukazuje, že v odvětví Ostatní služby převládají pracovní místa požadující střední a nižší střední úroveň kvalifikace; více než polovina pracovních míst se nachází ve 2. až 5. úrovni kvalifikační náročnosti. Podíl tří nejvyšších úrovní kvalifikační náročnosti (stupně 6 až 8), které většinou vyžadují terciární vzdělání, se v odvětví v posledním desetiletí snížil z 26 % v roce 2000 na 22 % v roce 2010. Celková úroveň kvalifikačních požadavků pracovních míst v České republice se v odvětví za posledních 10 let mírně snížila, oproti roku 2000 poklesla o 0,22 bodu a v roce 2010 činila 3,84 bodu (na osmistupňové škále). Je to o 0,27 bodu méně, než je kvalifikační náročnost všech pracovních míst v celé ČR. V EU27 v roce 2010 v tomto odvětví úroveň kvalifikačních požadavků činila 3,84 bodu, což je o 0,34 bodu méně než jsou kvalifikační požadavky všech míst v EU27 a o 0 bodu méně než v tomto odvětví u nás.
V příštích 10 letech se v odvětví očekává zvýšení kvalifikačních požadavků pracovních míst (tedy opačný trend než v letech 2000-2010). Do roku 2020 se kvalifikační náročnost v odvětví má zvýšit o 0,39 bodu. Jde o rychlejší nárůst, než jaký nastane v celé české ekonomice. Podíl pracovních míst nejvyšší kvalifikační náročnosti (stupně 6 až 8), vyžadujících většinou terciární vzdělání, se zvýší z 22 % v roce 2010 na 29 % v roce 2020.
195