EHS

„o staveništích“

Sociální Evropa

Nezávazná příručka pro správnou praxi pro porozumění a provádění směrnice 92/57/EHS

Evropská komise

Tato publikace vychází v rámci programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální solidaritu – PROGRESS (2007–2013). Tento program provádí Evropská komise. Jeho účelem je finančně podporovat plnění cílů Evropské unie v oblasti zaměstnanosti, sociálních věcí a rovných příležitostí, a přispívat tak k naplňování cílů strategie Evropa 2020 v uvedené oblasti. Tento sedmiletý program je zacílen na všechny zúčastněné strany, které mohou pomoci při vytváření vhodných a účinných právních předpisů a politik v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí v celé EU-27, ESVO/EHP a v kandidátských zemích pro členství v EU a zemích usilujících o status kandidátské země. Více informací naleznete na této adrese: http://ec.europa.eu/progress

Nezávazná příručka pro správnou praxi pro porozumění a provádění směrnice 92/57/EHS o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na dočasných nebo mobilních staveništích

Evropská komise Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování Oddělení F4 Rukopis dokončen v prosinci 2010

Evropská komise ani nikdo jiný jednající jménem Evropské komise nemůže být činěn zodpovědným za jednání, které by se mohlo řídit informacemi obsaženými v této publikaci. © COMMON Gesellschaft für Kommunikation und Öffentlichkeitsarbeit mbH, D - Frankfurt am Main, www.common.de, [email protected]: obálka a obrázky na s. 7, s. 17, s. 19, s. 20 (horní levý sloupec a pravý sloupec), s. 21, s. 31, s. 33, s. 35, s. 51, s. 52 (levý sloupec), s. 55, s. 64, s. 65 (pravý sloupec), s. 66 (mimo dole vlevo), s. 69, s. 70 (sloupec dole vlevo), s. 71 (mimo dole vpravo), s. 72 (mimo dole vpravo), s. 73, s. 74, s. 75 (sloupec dole vpravo a nahoře vlevo), s. 76, s. 79, s. 96 (pravý sloupec), s. 97 (nahoře), s. 98 (levý sloupec), s. 99, s. 100 (levý sloupec), s. 101 (levý sloupec), s. 102 (vpravo), s. 104, s. 105, s. 108, s. 110 (pravý sloupec), s. 115, s. 119. © Bruno Bisson: s. 36, s. 43, s. 71 (sloupec dole vpravo), s. 101 (sloupec vpravo), s. 110 (levý sloupec). © INRS-Yves Cousson: s. 94, s. 96 (levý sloupec), s. 100 (pravý sloupec). © HSE (http://www.hse.gov.uk/pubns/indg344.pdf): s. 20 (dolní levý sloupec), s. 52 (pravý sloupec), s. 70 (pravý sloupec), s. 82, s. 91, s. 97 (dole), s. 98 (pravý sloupec), s. 106. V případě použití nebo reprodukce fotografií, na které se nevztahují autorská práva Evropské unie, je nutné žádat o svolení přímo vlastníka autorských práv.

Europe Direct je služba, která vám pomůže odpovědět na otázky týkající se Evropské unie. Bezplatná telefonní linka (*):

00 800 6 7 8 9 10 11 (*) Někteří operátoři mobilních sítí neumožňují přístup k číslům 00 800 nebo mohou tyto hovory účtovat.

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu. Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (http://europa.eu). Katalogové údaje a výtah jsou uvedeny na konci této publikace. Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2011 ISBN 978-92-79-19382-8 doi:10.2767/21576 © Evropská unie, 2011 Reprodukce povolena pod podmínkou uvedení zdroje.

Úvod

Úvod Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v odvětví stavebnictví Stavebnictví je jedním z největších průmyslových odvětví v Evropě. V roce 2007 zaměstnávalo 16,4 milionu lidí (což představuje 7,2 % celkové zaměstnanosti v Evropě). Odvětví se skládá hlavně z malých a středních podniků. Evropská federace stavebního průmyslu (FIEC) odhaduje, že 95 % těchto malých a středních podniků zaměstnává méně než dvacet zaměstnanců. Výsledky dosažené ve stavebnictví v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou velmi znepokojující. Lidské a finanční náklady jsou značné jak pro společnost, tak pro hospodářství. I když bylo v tomto odvětví dosaženo významného pokroku v oblasti zlepšování pracovních podmínek a bezpečnosti, zbývá ještě mnohé udělat. Uvážíme-li hlavní hospodářská odvětví s vysokým počtem pracovních sil, byla míra výskytu smrtelných úrazů a úrazů bez následku smrti v desetiletém období 1995 až 2005 (1) nejvyšší právě ve stavebnictví. Oproti průměru v jiných odvětvích existuje u pracovníků ve stavebnictví dvakrát vyšší pravděpodobnost, že se stanou obětí úrazu bez následku smrti. Uklouznutí, zakopnutí a pád na stejné úrovni a ztráta kontroly nad nářadím a předměty drženými v ruce jsou nejvíce se opakujícími chybami (tedy příčinami), které vedou k úrazům bez následku smrti. Podle posledních dostupných ročních údajů Evropské statistiky pracovních úrazů došlo v odvětví stavebnictví za rok 2007 v zemích EU-15 k více než 700 000 pracovních úrazů, které si vyžádaly více než třídenní pracovní neschopnost. Nejvyšší míra výskytu smrtelných i jiných než smrtelných pracovních úrazů byla zaznamenána v odvětví stavebnictví (5 239 úrazů s delší než třídenní pracovní neschopností a 8,1 smrtelných úrazů) (2). V důsledku úrazu zemře každý rok asi 1 500 pracovníků – což je dvakrát více než průměr ve všech odvětvích. Pády osob z výšky, pády předmětů shora a ztráta kontroly nad dopravními prostředky nebo manipulačním zařízením jsou nejběžnějšími příčinami smrtelných úrazů v odvětví stavebnictví. V deseti nových členských státech (kromě Rumunska a Bulharska) vzniklo rok před jejich přistoupením k Evropské unii 20 % pracovních úrazů v odvětví stavebnictví (3). Časová ztráta v důsledku nemocí z povolání je podstatná a obecně se má za to, že je několikanásobná oproti ztrátě z důvodu zranění. (1) Zdroj: Příčiny a okolnosti pracovních úrazů v EU, GŘ EMPL 2009 (http://ec.europa.eu/social). (2) Míra výskytu odráží riziko utrpění pracovního úrazu, tj. počet pracovních úrazů za rok na každých 100 000 zaměstnaných osob. (3) Construction in Europe, 2008 – FIEC (http://www.fiec.org).

Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek, která se nachází v Dublinu, provedla v roce 2005 čtvrtý průzkum týkající se pracovních podmínek v Evropě (4). Velmi významné místo mezi nemocemi z povolání zaujímají i nadále muskuloskeletální problémy: 24,7 % dotázaných osob trpělo bolestmi v zádech a 22,8 % svalovými bolestmi, což platí pro všechna odvětví dohromady. Odvětví stavebnictví hlásí nejvyšší úroveň vystavení všem souborům rizik: ergonomickým rizikovým faktorům, biologickým a chemickým rizikovým faktorům i hlukovým/teplotním rizikovým faktorům.

Směrnice 92/57/EHS o staveništích Směrnice 92/57/EHS (5) o staveništích stanoví minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví pro všechna dočasná nebo mobilní staveniště, bez ohledu na jejich rozsah a složitost. Tato směrnice se nevztahuje na vrtání a těžbu v odvětví těžebního průmyslu. Je třeba uvést, že „rámcová směrnice“, směrnice 89/391/ EHS (6), se vztahuje v plném rozsahu na dočasná a mobilní staveniště, aniž jsou dotčena přísnější nebo zvláštní ustanovení směrnice 92/57/EHS. Prevence je řídící zásadou evropských právních předpisů týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví. Kromě toho, že zajišťují ochranu pro pracovníky, umožňují společnostem fungujícím na evropském trhu také pracovat za stejných podmínek. Jelikož směrnice 92/57/EHS předpokládá možnost členských států povolit flexibilitu nebo zavést omezené odchylky, a protože členské státy mohou stanovit přísnější normy než vyžaduje směrnice, je vždy třeba nahlédnout do vnitrostátních předpisů. Směrnice 92/57/EHS dala podnět k významnějším změnám v oblasti předcházení pracovním rizikům v odvětví stavebnictví tím, že: • zavedla požadavek na koordinaci bezpečnosti a ochrany zdraví jak při vypracovávání projektu stavby, tak i během provádění stavby, • ujasnila úlohy a povinnosti různých zúčastněných stran, • zavedla požadavek na přípravu omezeného počtu dokumentů, které přispívají k zajištění dobrých pracovních podmínek a (4) Čtvrtý evropský průzkum o pracovních podmínkách, Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek, 2007, Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, ISBN 92-897-0974-X. (5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 92/57/EHS o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na dočasných nebo mobilních staveništích (osmá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci) – Úř. věst. L 245, 26.8.1992 – viz Příloha 7 – Právní předpisy Evropské unie, s. 132. (6) Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci, Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1–8, viz Příloha 7 – Právní předpisy Evropské unie, s. 132.

3

Nezávazná příručka pro správnou praxi pro porozumění a provádění směrnice 92/57/EHS o „staveništích“

• na všechny subjekty zapojené do stavebních projektů rozšířila zásady rámcové směrnice pro podniky, které sdílejí pracoviště, a to spolupracovat při prevenci pracovních rizik a koordinovat ji. Avšak sdělení Komise z roku 2008 (7) konstatovalo, že některé aspekty směrnice nejsou správně chápány či uplatňovány. Toto sdělení vychází především z národních zpráv vydaných jednotlivými členskými státy a dále z posudku nezávislých odborníků, v němž je analyzováno provádění směrnice o staveništích ve všech dotčených hospodářských oblastech jak soukromého, tak veřejného charakteru. Sdělení se rovněž opírá o výsledky evropských inspekčních akcí zabývajících se bezpečností práce ve stavebnictví, jež proběhly v patnácti členských státech v průběhu let 2003 a 2004. Východiskem pro sdělení byly rovněž výsledky nedávné evropské statistiky týkající se pracovních úrazů a dále zkušenosti, které Komise získala při sledování transpozice a uplatňování této směrnice. Členské státy musí transponovat směrnice Společenství do národní legislativy. Právě na stavební projekty se vztahují vnitrostátní právní předpisy a vždy je třeba do nich nahlédnout.

Nová strategie Společenství Hlavním cílem nové strategie Společenství na období 2007–2012 je průběžné zlepšování bezpečnostních a zdravotních podmínek zaměstnanců, zejména trvalým snižováním úrazů a nemocí z povolání. Komise stanovila, že pro dosažení tohoto cíle je nutné posílit správné a účinné provádění právních předpisů Společenství a že je třeba poskytnout podporu malým a středním podnikům, zejména v oblasti „vysoce rizikových“ odvětví, například stavebnictví, zemědělství, rybolovu a dopravy. Strategie Společenství zahrnuje vypracování praktických příruček ke správnému uplatňování směrnic, zejména pokud jde o směrnici 92/57/EHS. Tato příručka splňuje uvedený cíl.

(7) Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o praktickém provádění směrnic v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci 92/57/EHS (na dočasných a mobilních staveništích) a 92/58/EHS (bezpečnostní značky na pracovišti) – KOM(2008) 698 – viz Příloha 7 – Právní předpisy Evropské unie, s. 214.

4

Tato nezávazná příručka pro správnou praxi Směrnice Evropského parlamentu a Rady 92/57/EHS o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na dočasných nebo mobilních staveništích (směrnice o staveništích) stanoví minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví pro všechna dočasná nebo mobilní staveniště. Cílem této nezávazné příručky je přispět k tomu, aby všechny strany zapojené do stavby (včetně stavebníků, vedoucích stavby, projektantů, koordinátorů, zhotovitelů a dalších zaměstnavatelů, zaměstnanců, dodavatelů atd.) porozuměly ustanovením směrnice a prováděly je. Příručka obsahuje znění směrnice, které stanoví její minimální požadavky, a uvádí vysvětlivky. Zahrnuje také některé návrhy a příklady osvědčených postupů. Čtenáři by měli vzít v úvahu vnitrostátní právní předpisy, protože ty mohou stanovovat přísnější povinnosti než směrnice. Cílem této příručky je pomoci různým zúčastněným stranám: • porozumět a uplatňovat obecné zásady prevence (kapitola 1), • porozumět požadavkům směrnice na bezpečnost a ochranu zdraví, včetně toho, kdy a na co se uplatní, povinnostem a úkolům zúčastněných stran a požadované dokumentaci (kapitola 2), • tím, že označuje některá typická nebezpečí a rizika během stavebních prací (kapitola 3), • při řízení rizik po dobu trvání stavby, od vypracovávání projektu stavby, v průběhu stavby, až po fázi po provedení stavby (kapitola 4) a • tím, že shrnuje povinnosti zúčastněných stran po jednotlivých fázích (kapitola 5). ➜➜ Následující oddíl „Jak číst příručku“ uvedený na straně 5 slouží jako pomůcka k co nejlepšímu využití této příručky.

Úvod

Jak číst příručku Existuje několik způsobů, jak číst tuto příručku a nalézt v ní požadované informace:

1.

Obecný obsah

Příručka je rozdělena do pěti kapitol, které můžete číst podle oblasti svého zájmu samostatně. Každá kapitola je na okrajích stránek opatřena pruhy různých barev. Všechny kapitoly jsou rozděleny do číslovaných odstavců zahrnujících samostatné téma, což umožňuje přístup ke každé informaci.

5.

Slovníček pojmů

Směrnice o staveništích obsahuje řadu definic (např. definici stavebníka) použitých ve znění směrnice. Tyto definice jsou uvedeny v příloze 1 spolu s některými dalšími definicemi obsaženými v rámcové směrnici. ➜➜ Viz Příloha 1 – Slovníček pojmů, s. 120

6.

Celková tabulka povinností

➜➜ Viz Obsah, s. 7

V tabulce jsou shrnuty povinnosti zúčastněných stran uvedené ve směrnici.

2.

➜➜ Viz 5., Celková tabulka povinností všech zúčastněných stran v průběhu stavebního projektu, s. 115

Klíčové otázky k důležitým tématům

Seznam klíčových otázek zahrnuje témata, která jsou zásadní pro každou zúčastněnou stranu. Možná jej shledáte užitečným při vyhledávání určité pasáže textu. ➜➜ Viz Klíčové otázky k důležitým tématům, s. 8

3.

Tematický rejstřík

Prostřednictvím seznamu témat nebo klíčových slov se můžete dostat přímo ke kapitolám příručky, kde najdete odkazy k danému tématu.

7.

Vysvětlení textového značení

Výtahy z evropských směrnic 89/391/EHS a 92/57/EHS jsou uvedeny v modrých rámečcích a opatřeny tímto logem. V místech zobrazení tohoto loga lze nalézt nezávazné osvědčené postupy. V místech zobrazení tohoto loga lze nalézt vysvětlující příklady.

➜➜ Viz Tematický rejstřík, s. 13

4.

Tabulka příkladů

Informace ke konkrétním tématům můžete najít také pomocí referenčního seznamu praktických příkladů uvedených v příručce. Seznam přesně určuje rozsah projektu a druh řešených rizik. ➜➜ Viz Příloha 2 – Tabulka příkladů, s. 121

5

Obsah

Obsah Úvod...................................................................................................................................................................................3 Jak číst příručku . .............................................................................................................................................................5 Klíčové otázky k důležitým tématům...........................................................................................................................8 Tematický rejstřík...........................................................................................................................................................13 Úvod.................................................................................................................................................................................15 1. Obecné zásady prevence týkající se bezpečnosti a zdraví při práci............................................................17 1.1 1.2 1.3 1.4

Co se rozumí nebezpečím? Co se rozumí rizikem?................................................................................................................. 18 Obecné zásady prevence................................................................................................................................................................. 18 Hodnocení rizik .................................................................................................................................................................................. 22 Další příklady uplatňování obecných zásad prevence.......................................................................................................... 26

2. Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví na dočasných nebo mobilních staveništích......................31 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5

3.

Co se rozumí „staveništěm“?........................................................................................................................................................... 32 Co se rozumí „stavebními pracemi“?............................................................................................................................................ 32 Zúčastněné strany stavebního projektu..................................................................................................................................... 35 Dokumenty potřebné k prevenci ................................................................................................................................................ 57 Práce spojené se zvláštními/specifickými riziky...................................................................................................................... 63

Nebezpečí a rizika během všech fází stavebního projektu – některé příklady.........................................69 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 3.7 3.8 3.9 3.10 3.11 3.12 3.13

Pády......................................................................................................................................................................................................... 70 Rizika spojená s elektřinou.............................................................................................................................................................. 70 Rizika spojená s plynem................................................................................................................................................................... 71 Rizika spojená s dopravou............................................................................................................................................................... 71 Rizika spojená se stavebním strojním zařízením..................................................................................................................... 71 Rizika spojená s úkony ruční manipulace.................................................................................................................................. 72 Rizika spojená s nevhodně zaujímanými postoji.................................................................................................................... 72 Rizika spojená s používáním výbušnin....................................................................................................................................... 72 Rizika spojená s nestabilitou ......................................................................................................................................................... 72 Rizika související se zdravím........................................................................................................................................................... 72 Doprava.................................................................................................................................................................................................. 76 Hygiena.................................................................................................................................................................................................. 76 Jiná rizika .............................................................................................................................................................................................. 76

4. Řízení rizik v průběhu stavebních projektů . ...................................................................................................79 4.1 4.2

5.

Fáze vypracovávání projektu stavby............................................................................................................................................ 80 Fáze provádění stavby ...................................................................................................................................................................103

Celková tabulka povinností všech zúčastněných stran v průběhu stavebního projektu..................... 115

PŘÍLOHY........................................................................................................................................................................ 119 Příloha 1 – Slovníček pojmů . ......................................................................................................................................................................120 Příloha 2 – Tabulka příkladů.........................................................................................................................................................................121 Příloha 3 – Záznamový list hodnocení rizik ...........................................................................................................................................124 Příloha 4 – Záznamový list návrhu.............................................................................................................................................................125 Příloha 5 – Plán bezpečnosti a ochrany zdraví: doporučený obsah..............................................................................................126 Příloha 6 – Dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví: doporučený obsah......................................................130 Příloha 7 – Právní předpisy Evropské unie .............................................................................................................................................132 Příloha 8 – Další informace ..........................................................................................................................................................................178

7


Klíčové otázky k důležitým tématům Tento oddíl obsahuje seznam klíčových otázek seřazených pod níže uvedenými názvy. Otázky zahrnují témata zásadní pro každou zúčastněnou stranu. Možná je shledáte užitečnými při hledání textu, který potřebujete. Stavebníci Koordinátoři Koordinátoři pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při vypracovávání projektu stavby Koordinátoři pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví během provádění stavby Projektanti Zaměstnavatelé Zaměstnavatelé, kteří provádějí stavební práce sami Obecné otázky Velká staveniště Středně velká staveniště Předběžné oznámení Vedoucí stavby Plán bezpečnosti a ochrany zdraví Dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví Malá staveniště Osoby samostatně výdělečně činné Zaměstnanci a jejich zástupci

➜➜ ➜➜ ➜➜ ➜➜ ➜➜ ➜➜ ➜➜ ➜➜ ➜➜ ➜➜ ➜➜ ➜➜ ➜➜ ➜➜ ➜➜ ➜➜ ➜➜

Viz otázky 30 až 51 Viz otázky 52 až 66 Viz otázky 52 až 59 Viz otázky 60 až 66 Viz otázky 67 až 73 Viz otázky 74 až 85 Viz otázka 86 Viz otázky 1 až 14 Viz otázky 25 až 29 Viz otázky 20 až 24 Viz otázky 91 až 93 Viz otázky 88 až 89 Viz otázky 94 až 96 Viz otázky 97 až 99 Viz otázky 15 až 19 Viz otázka 87 Viz otázka 90

Obecné otázky 1 2

Rada: Kde mohu získat více informací a pomoc? Příloha IV stavební směrnice: co se jí rozumí?

3 4 5 6

Stavební projekt: co se jím rozumí? Staveniště: co se jím rozumí? Stavební práce: co se jimi rozumí? Odborná způsobilost: co se jí rozumí a jak ji mohu posoudit u osob, které zaměstnám nebo určím? Směrnice: čeho se týká, proč je potřebná a jaké má pro mě důsledky? Směrnice: bude se vztahovat na můj stavební projekt nebo stavební práce? Obecné zásady prevence: o jaké zásady se jedná? Právní předpisy: které další směrnice týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou příslušné? Zvláštní rizika: u kterých dalších prací se má za to, že zahrnují zvláštní rizika? Projektový tým a spolupráce Hodnocení rizik: co se tím rozumí? Shrnutí úkolů všech dotčených stran

7 8 9 10 11 12 13 14

➜➜ Viz příloha 8 – Další informace ➜➜ Viz 4.2.1, článek 8 a příloha IV směrnice 92/57/EHS a článek 6 rámcové směrnice 89/391/EHS ➜➜ Viz 2.1, Co se rozumí „staveništěm“? ➜➜ Viz 2.1, Co se rozumí „staveništěm“? ➜➜ Viz 2.2, Co se rozumí „stavebními pracemi“? ➜➜ Viz 2.3.5, Koordinátoři pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví ➜➜ Viz Úvod

s. 178 s. 106

➜➜ Viz 2.2, Co se rozumí „stavebními pracemi“?

s. 32

➜➜ Viz 1.2, Obecné zásady prevence ➜➜ Viz příloha 7 – Právní předpisy Evropské unie

s. 18 s. 132

➜➜ Viz 2.5.1, Práce spojené se zvláštními riziky pro bezpečnost a zdraví zaměstnanců ➜➜ Viz 2.3.1, Úvodní poznámky ➜➜ Viz 1.3, Hodnocení rizik ➜➜ Viz 5, Celková tabulka povinností všech zúčastněných stran v průběhu stavebního projektu

s. 63

s. 32 s. 32 s. 32 s. 41 s. 3

s. 35 s. 22 s. 115

Otázky týkající se malých stavenišť 15 16 17 18 19

8

Vztahuje se směrnice na malé projekty stavby? Kde mohu najít příklady vhodné pro malá staveniště? Potřebuji pro malý projekt předběžné oznámení? Potřebuji pro malý projekt plán bezpečnosti a ochrany zdraví? Potřebuji pro malý projekt dokumentaci týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví?

➜➜ Viz Úvod ➜➜ Viz příloha 2 – Tabulka příkladů

s. 3 s. 121

➜➜ Viz 2.4.1, Předběžné oznámení ➜➜ Viz 2.4.2, Plán bezpečnosti a ochrany zdraví

s. 58 s. 59

➜➜ Viz 2.4.3, Dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví

s. 61

Úvod

Otázky týkající se středně velkých stavenišť 20 21 22 23 24

Vztahuje se směrnice na středně velké projekty stavby? Kde mohu najít příklady vhodné pro středně velká staveniště? Potřebuji pro středně velký projekt předběžné oznámení? Potřebuji pro středně velký projekt plán bezpečnosti a ochrany zdraví? Potřebuji pro středně velký projekt dokumentaci týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví?

➜➜ Viz Úvod ➜➜ Viz příloha 2 – Tabulka příkladů

s. 3 s. 121

➜➜ Viz 2.4.1, Předběžné oznámení

s. 58

➜➜ Viz 2.4.2, Plán bezpečnosti a ochrany zdraví

s. 59

➜➜ Viz 2.4.3, Dokumentace týkající se bezpečnosti s. 61 a ochrany zdraví

Otázky týkající se velkých stavenišť 25 26 27 28 29

Vztahuje se směrnice na rozsáhlé projekty stavby? Kde mohu najít příklady vhodné pro velká staveniště? Potřebuji pro velký projekt předběžné oznámení? Potřebuji pro velký projekt plán bezpečnosti a ochrany zdraví? Potřebuji pro velký projekt dokumentaci týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví?

➜➜ ➜➜ ➜➜ ➜➜

Viz Úvod Viz příloha 2 – Tabulka příkladů Viz 2.4.1, Předběžné oznámení Viz 2.4.2, Plán bezpečnosti a ochrany zdraví

s. 3 s. 121 s. 58 s. 59

➜➜ Viz 2.4.3, Dokumentace týkající se bezpečnosti s. 61 a ochrany zdraví

Otázky týkající se stavebníků 30 31 32 33 34 35

36 37 38 39 40 41 42

43

44 45 46 47 48

Definice ➜➜ Viz 2.3.2, Stavebník Dokumenty Předběžné oznámení: co se jím rozumí a co musím udě- ➜➜ Viz 2.4.1, Předběžné oznámení lat? Co se rozumí plánem bezpečnosti a ochrany zdraví? ➜➜ Viz 2.4.2, Plán bezpečnosti a ochrany zdraví Jak mohu přispět k plánu bezpečnosti a ochrany zdraví? ➜➜ Viz 2.3.2 c), Úkoly stavebníka K čemu slouží dokumentace týkající se bezpečnosti ➜➜ Viz 2.4.3, Dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví? a ochrany zdraví Co mám udělat s vypracovanou dokumentací týkající se ➜➜ Viz 4.2.3, Fáze po provedení stavby bezpečnosti a ochrany zdraví? Povinnosti Co musí udělat stavebník? ➜➜ Viz 2.3.2 c), Úkoly stavebníka Co musím udělat při navrhování projektu? ➜➜ Viz 4.1.2, Fáze navrhování projektu Co musím udělat při vypracovávání projektu? ➜➜ Viz 4.1.3, Dokončení příprav před zahájením stavebních prací Co musím uvážit při rozhodování, jakou dobu zakalkulo- ➜➜ Viz 2.3.5 h), Koordinace uplatňování obecných vat pro projekt stavby? zásad prevence Co musím udělat ve fázi provádění stavby? ➜➜ Viz 4.2, Fáze provádění stavby Vztahy s ostatními zúčastněnými stranami Jaké informace bych měl poskytnout těm, které určím? ➜➜ Viz 2.4, Dokumenty potřebné k prevenci Jak může stavebník spolupracovat s ostatními zúčastně- ➜➜ Viz 2.3.1, Úvodní poznámky nými stranami? Zhotovitelé Musím je určit, a pokud ano, jak mám postupovat? ➜➜ Viz 4.3.1 a), Sestavení projektových týmů s potřebnou odbornou způsobilostí Koordinátoři Kdo se rozumí koordinátorem? ➜➜ Viz 2.3.5, Koordinátoři pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví Musím určit koordinátory, a pokud ano, jak mám postu- ➜➜ Viz Určování koordinátorů pro otázky bezpečpovat? nosti a ochrany zdraví Jsem zbaven odpovědnosti, pokud jsem určil koordiná- ➜➜ Viz Odpovědnosti stavebníků tory? Kolik koordinátorů musím určit? ➜➜ Viz Počet koordinátorů Co mohu udělat, když směrnice nevyžaduje, abych určil ➜➜ Viz 2.3.5 a), Kdy je nutné určit koordinátory koordinátory? pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví? Jsem stavebníkem?

s. 36 s. 58 s. 59 s. 36 s. 61 s. 111

s. 36 s. 82 s. 92 s. 46 s. 103 s. 57 s. 35

s. 92

s. 41 s. 37 s. 39 s. 38 s. 41

9


49 50 51

Projektanti Musím je určit, a pokud ano, jak mám postupovat? ➜➜ Viz 4.1.2, Fáze navrhování projektu Vedoucí stavby Kdo se rozumí vedoucím stavby? ➜➜ Viz 2.3.3, Vedoucí stavby Vedoucí stavby: Měl bych někoho určit, a pokud ano, jak ➜➜ Viz Určení vedoucího stavby postupovat?

s. 82 s. 39 s. 39

Otázky týkající se koordinátorů 52

53 54 55 56 57

58 59

60 61

62

63

64

65 66

➜➜ Viz 2.3.5, Koordinátoři pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví Koordinátor pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při vypracovávání projektu stavby Jak tento koordinátor koordinuje dodržování obecných ➜➜ Viz Zajištění uplatňování obecných zásad prezásad prevence? vence Jak tento koordinátor sestavuje plán bezpečnosti ➜➜ Viz Sestavování plánů bezpečnosti a ochrany a ochrany zdraví? zdraví Jak tento koordinátor zahajuje vypracovávání dokumen- ➜➜ Viz 2.4.3, Dokumentace týkající se bezpečnosti tace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví? a ochrany zdraví Co se rozumí pravidly na staveništích? ➜➜ Viz 2.4.2, Plán bezpečnosti a ochrany zdraví Jaké povinnosti má tento koordinátor? ➜➜ Viz 2.3.5 g), Jaké jsou úkoly koordinátorů pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při vypracovávání projektu stavby? Jak musí tento koordinátor postupovat při posuzování ➜➜ Viz 2.3.5 h), Koordinace uplatňování obecných doby trvání projektu stavby? zásad prevence Jaké povinnosti má tento koordinátor během provádě- ➜➜ Viz 5, Celková tabulka povinností všech zúčastní stavby? něných stran v průběhu stavebního projektu Koordinátor pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví během provádění stavby Jak tento koordinátor koordinuje dodržování obecných ➜➜ Viz 2.3.5 h), Koordinace uplatňování obecných zásad prevence? zásad prevence Jaké povinnosti má tento koordinátor? ➜➜ Viz 2.3.5 h), Jaké jsou úkoly koordinátorů pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví během provádění stavby? Jaké povinnosti má tento koordinátor při vypracovává➜➜ Viz 2.3.5 f), Kdy by měli být koordinátoři pro ní projektu? otázky bezpečnosti a ochrany zdraví určeni a kdy končí jejich povinnosti? Jaké úkoly má tento koordinátor při posuzování doby ➜➜ Viz 4.1.3 g), Odhad přiměřené doby potřebné trvání prací? pro dokončení dotčené práce. Stavebníci nebo jejich vedoucí stavby plní své úkoly. Jaké povinnosti má tento koordinátor během provádě- ➜➜ Viz 2.3.5 h), Jaké jsou úkoly koordinátorů pro ní stavby? otázky bezpečnosti a ochrany zdraví během provádění stavby? Co musí tento koordinátor udělat, pokud jde o plán bez- ➜➜ Viz 4.2.1 d), Aktualizace plánů bezpečnosti pečnosti a ochrany zdraví při provádění stavby? a ochrany zdraví Co musí tento koordinátor udělat, pokud jde o doku➜➜ Viz 4.2.1 e), Aktualizace dokumentace týkající mentaci týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví? se bezpečnosti a ochrany zdraví

Kdo se rozumí koordinátory?

s. 41

s. 44 s. 45 s. 61 s. 59 s. 44

s. 46 s. 115

s. 46 s. 46

s. 43

s. 93

s. 46

s. 107 s. 108

Otázky týkající se projektantů 67 68 69 70 71 72

73

10

Kdo se rozumí projektantem? ➜➜ Viz 2.3.4, Projektanti Co může projektant udělat a jak? ➜➜ Viz 4.1.2 c), Navrhování pro bezpečnost ostatních Jak může projektant zohlednit obecné zásady prevence? ➜➜ Viz 4.1.2 l), Zohlednění obecných zásad prevence Jak může projektant spolupracovat s ostatními zúčastně- ➜➜ Viz 4.1.2 a), Zúčastněné strany nými stranami projektu? Jaké užitečné informace může projektant poskytnout ➜➜ Viz 4.1.2 g), Zjišťování nebezpečí a řízení rizik svým návrhem? Jak může projektant přispět k plánu bezpečnosti ➜➜ Viz 4.1.2 k), Zjišťování nebezpečí, která se mohou a ochrany zdraví a dokumentaci? vyskytnout v průběhu celé doby životnosti zařízení: a rovněž, užívá-li se jako pracoviště Co mohu udělat, když směrnice nevyžaduje určení koor- ➜➜ Viz 4.1.2 g), Zjišťování nebezpečí a řízení rizik dinátorů?

s. 40 s. 84 s. 87 s. 83 s. 84 s. 86

s. 84

Úvod

Otázky týkající se zaměstnavatelů 74 75 76 77 78 79 80 81

82 83 84 85

Co musí zaměstnavatelé stavebních pracovníků udělat ve fázi plánování a vypracovávání projektu stavby? Co se rozumí plánem bezpečnosti a ochrany zdraví – a co musím udělat? Co musí udělat zaměstnavatelé stavebních pracovníků při provádění stavby? Jak může zaměstnavatel spolupracovat s ostatními zúčastněnými stranami projektu? Co když jsem zaměstnavatelem a uzavřu subdodavatelskou smlouvu s jinými zaměstnavateli? Co když jsem zaměstnavatelem a uzavřu subdodavatelskou smlouvu s jinými zaměstnavateli? Co musím udělat jako zaměstnavatel, který je subdodavatelem? Co se rozumí přílohou IV směrnice 92/57/EHS?

Co se rozumí plánem bezpečnosti a ochrany zdraví? Co se rozumí dokumentací týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví? Jak s touto směrnicí souvisí mé povinnosti podle rámcové směrnice? Jaké mám odpovědnosti podle rámcové směrnice?

➜➜ Viz 5, Celková tabulka povinností všech zúčast- s. 115 něných stran v průběhu stavebního projektu ➜➜ Viz 2.4.2, Plán bezpečnosti a ochrany zdraví s. 59 ➜➜ Viz 5, Celková tabulka povinností všech zúčast- s. 115 něných stran v průběhu stavebního projektu ➜➜ Viz Organizace spolupráce mezi zaměstnava- s. 48 teli včetně osob samostatně výdělečně činných ➜➜ Viz 2.3.7, Zhotovitelé a subdodavatelé s. 54 ➜➜ Viz 2.3.7, Zhotovitelé a subdodavatelé

s. 54

➜➜ Viz 4.2.1, Stavební fáze

s. 103

➜➜ Viz 4.2.1 b), článek 8 a příloha IV směrnice 92/57/EHS a článek 6 rámcové směrnice 89/391/EHS ➜➜ Viz 2.4.2, Plán bezpečnosti a ochrany zdraví ➜➜ Viz 2.4.3, Dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví ➜➜ Viz Uplatňování článku 6 směrnice 89/391/EHS

s. 106

➜➜ Viz 2.3.6 d), Odpovědnost zaměstnavatelů podle rámcové směrnice 89/391/EHS

s. 54

s. 59 s. 61 s. 51

Otázky týkající se zaměstnavatelů, kteří provádějí stavební práce sami 86

Co musí udělat zaměstnavatelé, kteří provádějí stavební práce sami?

➜➜ Viz 2.3.6 c), Zaměstnavatel, který se osobně zapojí do pracovní činnosti

s. 53

Otázky týkající se osob samostatně výdělečně činných 87

Co musí udělat osoby samostatně výdělečně činné, které ➜➜ Viz 2.3.8, Osoby samostatně výdělečně činné pracují na stavbách?

s. 54

Otázky týkající se vedoucího stavby 88 89

Kdo se rozumí vedoucím stavby? Co musí vedoucí stavby udělat?

➜➜ Viz 2.3.3, Vedoucí stavby ➜➜ Viz 2.3.3 b), Úkoly vedoucího stavby

s. 39 s. 40

Otázky týkající se zaměstnanců a zástupců zaměstnanců 90

Jsem stavebním pracovníkem. V čem je směrnice pro mě ➜➜ Viz 2.3.9, Zaměstnanci a jejich zástupci přínosná – a co musím udělat?

s. 55

Otázky týkající se předběžných oznámení 91 92 93

Co se rozumí předběžným oznámením? Kdo připravuje předběžné oznámení? Kdy, jak a komu musí být zasláno?

➜➜ Viz 2.4.1, Předběžné oznámení ➜➜ Viz 2.4.1, Předběžné oznámení ➜➜ Viz 2.4.1, Předběžné oznámení

s. 58 s. 58 s. 58

Otázky týkající se plánu bezpečnosti a ochrany zdraví 94 95

Co se rozumí plánem bezpečnosti a ochrany zdraví? Kdo jej sestavuje?

96

Kdy a jak se aktualizuje?

➜➜ Viz 2.4.2, Plán bezpečnosti a ochrany zdraví ➜➜ Viz Sestavování plánů bezpečnosti a ochrany zdraví ➜➜ Viz 2.4.2 f), Aktualizace

s. 59 s. 45 s. 61

11


Otázky ohledně dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví 97

12

98

Co se rozumí dokumentací týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví? Kdo ji vypracovává?

99

Co se s ní stane po dokončení stavby?

➜➜ Viz 2.4.3, Dokumentace týkající se bezpečnosti s. 61 a ochrany zdraví ➜➜ Viz 2.4.3, Dokumentace týkající se bezpečnosti s. 61 a ochrany zdraví ➜➜ Viz 2.4.3 d), Aktualizace dokumentace s. 63

Úvod

Tematický rejstřík Kde mohu najít hlavní informace k tomuto tématu

Téma Asanace Asfyxie Biologické látky Celá doba životnosti Další práce Demolice Dodavatel Dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví Doprava Dopravní provoz Elektřina Fáze navrhování projektu Fáze po provedení stavby Fáze provádění stavby Fáze vypracovávání projektu stavby Fáze zahájení projektu Hierarchie prevence Hluk Hodnocení rizik Hygiena Chemické látky Ionizační záření Kesony Koordinátoři pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví Koordinátor pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví během provádění stavby Koordinátor pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při vypracovávání projektu stavby Nebezpečí Nestabilita Obecné zásady prevence Obnova Odstrojování stavby Opravy Osoba samostatně výdělečně činná Osobní ochranné prostředky Pády Plán bezpečnosti a ochrany zdraví Plyn Pohyby Popáleniny Potápění

s. 33 s. 75 s. 63, s. 64 s. 84, s. 86 s. 34, s. 88 s. 35 s. 56 s. 61, s. 130 s. 76 s. 71, s. 96 s. 70 s. 82 s. 111 s. 103 s. 80 s. 80 s. 85 s. 72, s. 107 s. 22, s. 124 s. 76 s. 65 s. 65 s. 63, s. 66 s. 41 s. 46 s. 44 s. 18–26, s. 69, s. 86, s. 90 s. 72 s. 17–29 s. 35 s. 35 s. 35 s. 54 s. 22, s. 98 s. 64, s. 70 s. 59, s. 126 s. 71 s. 72 s. 70–74 s. 66

13


Téma Povětrnostní podmínky Požár Prach Prefabrikované díly Projektanti Prostředky kolektivní ochrany Předběžné oznámení Přestavba Přípravná fáze Přípravné práce Rámcová směrnice 89/391/EHS Riziko Ruční manipulace Směrnice 92/57/EHS Stavební práce Stavební úpravy Stavebník Staveniště Studnařské práce, podzemní práce a stavba tunelů Subdodavatelé Školení zaměstnanců Teplota Údržba Ukončení fáze provádění stavby Utonutí Uváznutí v bažinaté půdě Vedoucí stavby Vibrace Vybavování Výbušniny Výkopové práce Zaměstnanec Zaměstnavatel Zařízení vysokého napětí Zástupce zaměstnanců Zavalení zeminou Zdraví Zemní práce Zhotovitel (včetně subdodavatelů)

14

Kde mohu najít hlavní informace k tomuto tématu s. 74, s. 74 s. 75 s. 74, s. 107 s. 34, s. 66 s. 40 s. 18, s. 21, s. 28, s. 101, s. 103 s. 58 s. 84 s. 80 s. 82, s. 94 s. 3, s. 18, s. 32, s. 70, s. 80, s. 132 s. 18, s. 69 s. 72 s. 3, s. 18, s. 32, s. 70, s. 80, s. 132 s. 32 s. 34 s. 36, s. 85, s. 93 s. 32 s. 65 s. 54 s. 24, s. 98, s. 101 s. 73 s. 35 s. 109 s. 65 s. 64 s. 39 s. 72, s. 73, s. 100, s. 107 s. 34 s. 66, s. 72 s. 33 s. 54, s. 55, s. 63, s. 115 s. 4, s. 18, s. 50 s. 65, s. 70, s. 82 s. 55 s. 64, s. 108 s. 72 s. 33, s. 65 s. 54

Úvod

Úvod Z nejnovějších dostupných údajů jasně vyplývá, že počty pracovníků v odvětví stavebnictví, kteří jsou oběťmi pracovních úrazů či trpí nemocemi z povolání, jsou i nadále znepokojivě vysoké. Každý rok přijde o život zhruba 1 500 pracovníků – tj. dvakrát více, než činí průměr za všechna odvětví. Stejně tak pravděpodobnost, že utrpí úraz bez následku smrti, je u pracovníků v odvětví stavebnictví dvojnásobná ve srovnání s průměrnými údaji v ostatních odvětvích. Každý rok dojde v odvětví stavebnictví v zemích EU-15 k více než 700 000 vážných pracovních úrazů, jež si vyžádají více než třídenní pracovní neschopnost (1). To znamená nejen značný dopad na jednotlivé pracovníky, jejich rodiny a zaměstnavatele, ale i vysoké finanční náklady pro hospodářství jako celek. Ačkoli již bylo dosaženo významného pokroku, pokud jde o zlepšování pracovních podmínek v tomto odvětví, zbývá stále ještě mnoho práce. Vícerozměrný charakter tohoto odvětví a skutečnost, že pracovníci tak mohou být vystaveni široké škále různých nebezpečí a rizik (mj. práce ve výšce, fyzikální činitele, jako např. vibrace a hluk, ruční manipulace s břemeny, přeprava, nebezpečné chemické látky a azbest), si v zájmu minimalizace těchto rizik a prevence úrazů a dlouhodobých zdravotních problémů vyžadují vysokou úroveň plánování a kontroly. Kromě toho existuje celá řada dalších faktorů, jež mohou vytvářet psychický tlak s dlouhodobými důsledky. Takovými faktory mohou být osamělá práce, krátké termíny a práce přesčas. Ve strategii Společenství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2007–2012 (2) a ve sdělení Komise o praktickém provádění směrnic v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci 92/57/EHS a 92/58/EHS (3) se uznává, že je třeba posílit účinné provádění směrnice 92/57/EHS (4), o staveništích, chceme-li zlepšit všeobecné pracovní podmínky v tomto odvětví. Mimo jiné je třeba podpořit malé a střední podniky, a to tím, že budou mít k dispozici nezávaznou příručku pro správnou praxi. Tato příručka poskytuje informace a uvádí příklady týkající se správné praxe v souvislosti s prováděním směrnice 92/57/EHS. Nastiňuje rovněž aspekty nezbytné pro zajištění správných postupů řízení rizik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci během všech fází projektu stavby. Kromě toho tato příručka – jakožto příspěvek v rámci programu pro lepší právní úpravu ke snížení administrativní zátěže – obsahuje také obecné příklady dokumentace vyžadované právními předpisy. Evropská unie se spolu s členskými státy musí postavit čelem výzvě, kterou představuje zlepšení všeobecných pracovních podmínek. K vytvoření bezpečného, zdravého a celkově lepšího pracovního prostředí pro všechny je nutné snížit počet úrazů a výskyt nemocí z povolání v odvětví stavebnictví. K dosažení tohoto cíle je nezbytné zapojit všechny strany, jichž se tento problém týká, tzn. mimo jiné stavebníky, projektanty, vedoucí stavby, koordinátory, zhotovitele a další zaměstnavatele, zaměstnance, zástupce zaměstnanců, dodavatele, pojišťovny, veřejné orgány a inspektoráty práce. Jsem přesvědčen, že tato příručka významně přispěje k podpoře bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v odvětví stavebnictví. A doufám, že všem zúčastněným stranám pomůže k tomu, aby ustanovení směrnice uplatňovaly účinněji a hospodárněji.

Robert Verrue generální ředitel Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti (1) Evropská statistika pracovních úrazů – nejnovější dostupné údaje za rok 2007, EUROSTAT. (2) KOM(2007) 62. (3) KOM(2008) 698. (4) Směrnice Rady 92/57/EHS ze dne 24. června 1992 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na dočasných nebo mobilních staveništích (osmá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS), Úř. věst. L 245, 26.8.1992, s. 6–22.

15

1

Obecné zásady prevence týkající se bezpečnosti . a ochrany zdraví při práci

1.1 Co se rozumí nebezpečím? Co se rozumí rizikem?..........................................................................................18 1.2 Obecné zásady prevence.....................................................................................................................................18 1.2.1 1.2.2 1.2.3 1.2.4 1.2.5 1.2.6 1.2.7 1.2.8 1.2.9

Vyhýbat se rizikům............................................................................................................................................................................. 19 Vyhodnotit nevyhnutelná rizika.................................................................................................................................................... 19 Odstraňovat rizika u zdroje............................................................................................................................................................. 20 Přizpůsobit práci jednotlivci........................................................................................................................................................... 20 Přizpůsobovat se technickému pokroku.................................................................................................................................... 20 Nahrazovat nebezpečné bezpečným nebo méně nebezpečným.................................................................................... 20 Zavést komplexní systém prevence rizik .................................................................................................................................. 21 Dávat přednost prostředkům kolektivní ochrany před prostředky individuální ochrany........................................ 21 Udílet zaměstnancům vhodné pokyny ..................................................................................................................................... 22

1.3 Hodnocení rizik......................................................................................................................................................22 1.3.1 1.3.2 1.3.3 1.3.4 1.3.5 1.3.6

Krok 1 – Zjistit nebezpečí a ohrožené osoby............................................................................................................................ 23 Krok 2 – Vyhodnotit rizika a posoudit jejich relativní závažnost....................................................................................... 23 Krok 3 – Rozhodnout o preventivních opatřeních.................................................................................................................. 24 Krok 4 – Přijmout opatření............................................................................................................................................................... 24 Krok 5 – Sledovat a přezkoumávat............................................................................................................................................... 24 Jednotné registry rizik ..................................................................................................................................................................... 25

1.4 Další příklady uplatňování obecných zásad prevence ..................................................................................26

17


Obecné zásady prevence jsou těžištěm přístupu právních předpisů Evropské unie (EU) k bezpečnosti pracovníků. Směrnice 89/391/EHS, často nazývaná „rámcovou směrnicí“, zavádí opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví všech zaměstnanců při práci a stanoví obecnou strategii pro kontrolu rizik na všech pracovištích. Učinila obecné zásady prevence, hodnocení rizik a řízení rizik výchozím bodem pro zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Právě tato strategie je zakotvena ve směrnici o staveništích 92/57/EHS a jednotlivé zúčastněné strany, které jsou ve směrnici uvedené, ji musí zohlednit. Co se tedy rozumí nebezpečím, co se rozumí rizikem a jaké jsou obecné zásady prevence?

1.2 Obecné zásady prevence Co říká směrnice 89/391/EHS? Článek 6 […] 2. Zaměstnavatel provádí opatření uvedená v odst. 1 prvním pododstavci na základě těchto obecných zásad prevence: a) vyhýbat se rizikům; b) vyhodnotit nevyhnutelná rizika;

Jak se vztahují na hodnocení rizik a na řízení rizik? A co musí stavební průmysl udělat?

c) odstraňovat rizika u zdroje;

1.1 Co se rozumí nebezpečím? Co se rozumí rizikem?

d) přizpůsobit práci jednotlivci, zejména s ohledem na uspořádání pracovních míst, výběr pracovního zařízení a volbu pracovních a výrobních metod, zejména za účelem ulehčení jednotvárné práce a práce při pracovním rytmu určovaném strojem a zmírnění jejich účinků na zdraví;

Co se rozumí nebezpečím? Nebezpečím se rozumí všechno, co může způsobit újmu, v tomto případě na bezpečnosti a ochraně zdraví osob vykonávajících pracovní činnosti nebo jimi ohrožených. Příklad č. 1:

Porušené plochy, na nichž mohou lidé uklouznout nebo zakopnout, nechráněné okraje, z nichž mohou lidé spadnout, padající materiály nebo pohybující se vozidla, která mohou najet do lidí, ostré hrany, elektřina, požáry, výbuchy a podobně, jsou typickými příklady nebezpečí, jež ohrožují bezpečnost lidí.

e) přizpůsobovat se technickému pokroku; f ) nahrazovat nebezpečné bezpečným nebo méně nebezpečným; g) zavést komplexní systém prevence rizik, který zahrnuje výrobní postup, organizaci práce, pracovní podmínky, sociální vztahy a vliv pracovního prostředí; h) dávat přednost prostředkům kolektivní ochrany před prostředky individuální ochrany; i) udílet zaměstnancům vhodné pokyny.

Příklad č. 2:

Existují také nebezpečí související s prací, která mohou vážně ohrozit zdraví lidí, jako karcinogenní látky, prach (expozice těmto látkám může vést k onemocnění dýchacího ústrojí), jiné škodlivé látky (práce s nimi by mohla způsobit onemocnění, například dermatitidu), hluk (může vést ke ztrátě sluchu v souvislosti s prací), vibrace, vystavení extrémním teplotám a těžké předměty (manipulace s nimi může způsobit muskuloskeletální problémy). Riziko znamená pravděpodobnost, že zaměstnanci (nebo ostatní osoby) budou poškozeni daným nebezpečím spolu s mírou závažnosti újmy způsobené jako důsledek bezprostředního zranění nebo dlouhodobější nemoci.

18

Obecné zásady prevence se týkají opatření, která by měla být přijata na ochranu bezpečnosti a zdraví zaměstnanců. (Poskytují také rámec pro zohlednění bezpečnosti a ochrany zdraví ostatních osob, kterých se pracovní činnosti dotýkají).

1.2.2 Vyhodnotit nevyhnutelná rizika

Jedním způsobem, jak se vyhnout rizikům, je zcela odstranit nebezpečí, které vyvolává riziko.

K vyhodnocování rizik je třeba zaujmout strukturovaný přístup.

Obecné zásady prevence týkající se bezpečnosti a zdraví při práci

1.2.1 Vyhýbat se rizikům

Hodnocení rizik je postupem o pěti krocích:

Příklad č. 3:

Existují nebezpečí plynoucí ze vstupu do omezených prostor v čistírnách odpadních vod, jako jsou podzemní komory spojené se systémy povrchových a průmyslových odpadních vod. Jestliže se však provede změna tak, aby taková místa umožňovala celkový přístup ovzduší a dobré větrání, pak taková nebezpečí hrozit nebudou. Příklad č. 4:

Architekt navrhl pro jednu malou domovní přístavbu použít suchou omítku a předejít tak nutnosti vyřezávat a vysekávat do zdiva instalační drážky pro elektrické a jiné instalace. Tím byla vyloučena rizika pro zdraví zaměstnanců v důsledku prachu, hluku a vibrací. Pokud nelze nebezpečí odstranit, je stále ještě možné některým rizikům předejít. Existují například nebezpečí spojená s řadou pracovních činností, která nelze zcela vyloučit – často však existují alternativní způsoby provádění prací, které vylučují některá rizika, pokud ne všechna. Je vhodné uvažovat co nejvšestranněji a neomezovat se na zvyklosti a obvyklé postupy. Příklad č. 5:

Zdění tvárnicového zdiva vyžaduje opakované úkony zvedání. Zvedání masivních těžkých tvárnic může způsobit muskuloskeletální problémy. Riziko úrazu lze snížit stanovením alternativních řešení, například menšími nebo lehčími tvárnicemi. Příklad č. 6:

Nebezpečí související s přemísťováním těžkých materiálů budou existovat vždy, avšak rizika spojená s ruční manipulací je možné snížit pečlivým zvážením způsobu balení, vykládání, skladování a přesouvání materiálů a také zaváděním mechanických metod manipulace, např. portálů, jeřábů, zvedáků, paletových vozíků atd.

Krok 1 – Zjistit nebezpečí a ohrožené osoby. Krok 2 – Vyhodnotit rizika a posoudit jejich relativní závažnost. Krok 3 – Rozhodnout o preventivních opatřeních. Krok 4 – Přijmout opatření. Krok 5 – Sledovat a přezkoumávat. Je třeba vyhotovit písemný záznam pro předávání zásadních informací ostatním k tomu, aby bylo jasné, co je třeba udělat, a aby byla k dispozici informační základna pro vykonávání přezkumů. ➜➜ Viz 1.3, Hodnocení rizik, s. 22 Příklad č. 7:

Při rekonstrukčních pracích je nutné odstranit značné množství starého olovnatého nátěru Krok 1 – Zjistit nebezpečí: přítomnost olova. Možná expozice olovu by mohla způsobit zdravotní problémy. Ohroženými osobami jsou zaměstnanci, kteří tyto práce provádějí, jiní zaměstnanci pracující poblíž a další lidé, kteří se mohou nacházet v blízkosti, zejména zranitelné osoby. Krok 2 – Vyhodnotit riziko a posoudit jeho relativní závažnost. Posoudit pravděpodobnost expozice olovu. Uvážit, kdo bude poškozen, a také míru újmy. Vzít v úvahu možné cesty, jakými by olovo mohlo vniknout do těla – (např. vdechnutím, požitím). Zvážit možné způsoby, jak snížit expozici zaměstnanců i ostatních osob vhodným výběrem pracovních metod a dalších souvisejících bezpečnostních opatření. Krok 3 – Rozhodnout o preventivních opatřeních, která zabezpečí ochranu zdraví při práci zaměstnanců i ostatních osob. Určit potřebná opatření sledování a kontroly (např. neopalování plamenem, používání mokré metody odstraňování nátěrů / chemických odstraňovačů nátěrů, ochranný oděv, dobré sociální zařízení s umývárnami, ochrana dýchacích cest, pokyny a dozor, monitorování ovzduší, zdravotní dohled atd.). Krok 4 – Zajistit potřebné materiály, ochranné vybavení, sociální zařízení, režimy udílení pokynů, dozoru a sledování. Krok 5 – Provádět sledování podle plánu. Přezkoumat výsledky sledování vzduchu a rozborů hodnot olova v krvi. Přehodnotit rizika a provést potřebné úpravy pracovních metod.

19


1.2.3 Odstraňovat rizika u zdroje Odstraňování rizika u zdroje vyžaduje, aby byla po ruce kontrolní opatření pro případ újmy, která by při jejím omezování byla účinná. Příklad č. 8:

Dřevěný prach může být při vdechování škodlivý: opatřit kotoučové pily mechanickými odsávacími systémy prachu, aby byl prach zachycován hned při svém vzniku.

Příklad č. 9:

Prach vznikající při bourání může vyvolávat řadu nebezpečí. Může být škodlivý při vdechování a může snižovat viditelnost: rozstřik vody směrovaný na pracovní plochy pomůže předejít tvoření prachových oblaků.

To znamená mít při provádění stavby informace o nejnovějších technických poznatcích a využívat je (při výběru pracovních metod, vybavení, materiálů a pracovního zařízení atd.). Obecně vede technický rozvoj k vyšší výkonnosti, lepší ergonomii a ke snížení rizik. Příklad č. 11:

Práce v omezených prostorech může vystavovat osoby nedýchatelnému ovzduší a toxickým a hořlavým plynům. Kdysi bylo monitorovací zařízení drahé a jeho používání vyžadovalo vysokou odbornost. Nyní jsou multifunkční plynové detektory mnohem méně nákladné a většina zaměstnanců je umí efektivně využívat.

1.2.4 Přizpůsobit práci jednotlivci

Nové technologie přinesly videosystémy, které mohou dálkově kontrolovat omezené prostory, například kanalizaci.

Při přizpůsobování práce jednotlivci je zásadní zvážit uspořádání pracovních míst, výběr pracovního zařízení a volbu pracovních a výrobních metod, zejména za účelem ulehčení jednotvárné práce a práce při pracovním rytmu určovaném strojem a zmírnění jejich účinků na zdraví.

Příklad č. 12:

Lidé jsou fyzicky omezeni v tom, jak daleko mohou dosáhnout, kolik toho jsou schopni zvednout a jak dobře vidí za různých podmínek osvětlení. Jsou omezeni i ve svých schopnostech analyzovat sdělné údaje, jako jsou pokyny, údaje přístrojů atd. Dalším zátěžovým faktorem může být pracovní prostředí, například je-li příliš horké, příliš chladné nebo příliš hlučné. Také opakující se jednotvárné úkoly mohou být zátěžovým faktorem. Zkuste se vžít do situace osoby, která tuto práci vykonává. Ještě lepší je zeptat se osob provádějících takovou práci, čím by jim mohla být usnadněna. Osvědčené postupy:

Uznat, že existují jisté hranice pro hmotnost břemen, která lze bezpečně zvedat. Připustit, že lidé mohou pracovat mnohem snadněji, mají-li vhodná pracoviště. Střídat úkoly v rámci pracovní skupiny tak, aby opakované pohyby nevyvolaly syndrom z opakovaného přetížení. Příklad č. 10:

Snížit hmotnost pytlů s cementem a drceným kamenivem dodávaných na stavbu, aby se snížila pravděpodobnost úrazu.

20

1.2.5 Přizpůsobovat se technickému pokroku

Mechanické zhutňování zásypových materiálů v základových jámách může způsobit zdravotní problémy v důsledku vibrací ruky a paže. Nyní jsou k dispozici rádiově ovládané zhutňovače, které toto nebezpečí vylučují.

1.2.6 Nahrazovat nebezpečné bezpečným nebo méně nebezpečným Toto je známo jako nahrazování. Znamená to posoudit dostupné možnosti a potom vybrat ty, které pro zaměstnance buď nepředstavují žádné nebezpečí, nebo jejichž nebezpečí jsou omezena a stupeň rizika je přijatelný. Je třeba uvážit nebezpečí pracovního prostředí, činností a materiálů, zařízení a nástrojů. Příklad č. 13:

Nahrazovat nebezpečné bezpečným nebo méně nebezpečným: • Mohou se vyskytnout případy, kdy systémy mechanické fixace sníží celkové riziko oproti alternativním chemickým fixačním systémům. • Při provádění malířských a natěračských prací nahradit nátěry obsahující škodlivá ředidla za nátěry ředitelné vodou. • Používání nízkoteplotního asfaltu při silničních pracích pomůže zabránit expozici toxickým látkám.

Pro účely zvládnutí rizik je nutné vzít v úvahu celkový systém bezpečnosti: jednotlivce, činnost, zařízení a vybavení, organizaci řízení a opatření jednotlivých zúčastněných stran a řízení celého projektu stavby, širší okolní prostředí a jejich vzájemné vztahy. Technologie, ergonomie a společenské vědy mohou přispět k vypracování strategie prevence. Obtížné to není. Důležité je zaměřit se nejen na bezprostřední nebezpečí, která jsou tomuto odvětví společná – stejně tak je třeba zjistit základní faktory způsobující poškození zdraví. Ty vždy souvisejí s kulturou v organizaci nebo na stavbě. Ta má silný vliv na postoje a chování všech zúčastněných.

• • • • •


1.2.7 Zavést komplexní systém prevence rizik

chápe rizika, zavedlo účinné kontroly rizika, má jasné požadavky na výkonnost, účinně komunikuje a je „učící se“ organizací, která naslouchá, přezkoumává a učí se z dosažených výsledků.

Příklad č. 14:

Jeden zhotovitel zavedl program změn chování, který byl řízen nejvyšším vedením organizace. Závazek přijali vedoucí pracovníci na všech úrovních a kultura bezpečnosti a ochrany zdraví na staveništi se zvýšila. Iniciativa změn se stala významnou součástí procesu přijímání na stavbu, aby si nově nastupující zaměstnanci od samého počátku uvědomovali, že povinnosti a očekávání jsou vysoce nadstandardní.

a) Lidská chyba a porušování osobních práv Úvahy o tom, jak a proč lidé chybují a vědomě neudělají to, co se od nich vyžaduje (porušení), mohou nastolit složité otázky. Chyby lze omezit zajištěním vhodného pracovního prostředí a řešením: • mimořádného pracovního nasazení (vysoká pracovní zátěž, vysoká bdělost, časová tíseň), • sociálních a organizačních zátěžových faktorů – (počet pracovníků, konfliktní postoje), • individuálních zátěžových faktorů – (školení, zkušenosti, únava) a • zátěžových faktorů „zařízení“ – (kontroly, pokyny, postupy). Porušování osobních práv lze omezit jasně danou kulturou bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, k níž patří: • spoluodpovědnost zaměstnanců, • zlepšování pracovního prostředí, • existence pravidel, která jsou: —— relevantní a praktická, —— vysvětlena těm, kdo se jimi musí řídit, —— omezena na nezbytné minimum tím, že se vyloučí nepodstatná pravidla, • zajištění potřebného pracovního zařízení, • zlepšování vztahů mezi lidmi, • zlepšování koncepce a plánování pracovních míst, • zlepšování dozoru a sledování, • snižování časové tísně, • zabránění požívání alkoholu, omamných a návykových látek.

b) Organizační chyby a systematické nedostatky Zkušenosti ukazují, že pravděpodobnost nezdaru lze snížit tam, kde existuje kultura bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti. Ta patrně panuje v organizacích, kde je plně angažované vrcholové vedení, které: • z vedoucí pozice zajišťuje účinné řízení, • uznává, že správné řízení v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci přispívá k dosažení podnikových cílů,

1.2.8 Dávat přednost prostředkům kolektivní ochrany před prostředky individuální ochrany Prostředky kolektivní ochrany by měly být prioritou, protože mohou vyloučit rizika pro více než jednu osobu a mají větší výhody než prostředky individuální ochrany. Příklad č. 15:

Zábradlí na okraji pracovní plošiny chrání před pádem každého a nevyžaduje žádné úkony od zaměstnanců, pro které je užitečné. Jednotlivci používající bezpečnostní postroj potřebují vhodná ukotvení a zachycovače pádu, které musí být k dispozici a náležitě udržovány. Postroje často způsobují při jejich používání v praxi značné potíže. Proto je málo pravděpodobné, že bezpečnostní postroj dosáhne při předcházení úrazům stejných výsledků jako zábradlí. Osobní ochranné prostředky navíc zřídka zabrání vzniku úrazů. Spíše zmírňují důsledky. Například ochranné přilby sice mohou minimalizovat zranění v důsledku pádu materiálu, ale nezabrání této události na rozdíl od kolektivních opatření, například ochranných sítí nebo lešeňových zarážek na nechráněných okrajích pracovních plošin.

21


Příklad č. 16:

Projektant připojil po obvodě ploché střechy atikové zábradlí, aby byla po celou dobu životnosti budovy zajištěna trvalá ochrana pro každého, kdo bude na střeše pracovat. Systém používání bezpečnostních postrojů a ukotvení byl vyloučen z důvodů nákladů na pravidelnou údržbu a nedostatečné ochrany, kterou poskytuje.

Příklad č. 17:

Jeden zhotovitel pokryl průčelí lešení většího rozměru ochrannou fólií, aby zabránil vzniku úrazů v důsledku padajícího materiálu. (Ohrazený prostor umožnil pokračování prací v relativním pohodlí i při nepříznivém počasí).

Příklad č. 18:

Při výstavbě mostovky vysokého konzolového mostu byly pod montážní lešení nainstalovány bezpečnostní sítě pro zachycování padajícího materiálu. Tímto prostředkem kolektivní ochrany se snížilo riziko padání materiálu na osoby nacházející se pod mostem.

1.2.9 Udílet zaměstnancům vhodné pokyny Poslední zásadou je udílet pokyny zaměstnancům tak, aby mohli provádět práce bezpečně. Pokyny by měly charakterizovat rizika navrhovaných prací a odkazovat na ochranná opatření, která by měla být zavedena (např. pracovní zařízení, které se má používat, osobní ochranné prostředky, které mají zaměstnanci nosit). Pokyny by měly být sdělovány způsobem, který zaměstnanci rychle pochopí. Osvědčené postupy:

Zajišťovat: • společné úvodní pracovní porady pro všechny nové zaměstnance před zahájením prací. (Je celá řada obecně platných věcí, které zaměstnanci, kteří jsou na stavbě noví, musí znát), • další pokyny zadavatelů prací předtím, než jejich zaměstnanci zahájí nové práce a každodenní rekapitulace před zahájením prací, • pravidelné semináře k otázkám bezpečnosti, • vedení záznamů o školení zaměstnanců a jejich účasti na pracovních poradách.

22

1.3 Hodnocení rizik Hodnocení rizik je prvním krokem řízení pracovních rizik. Jedná se o strukturovaný způsob vyhodnocování ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců (a dalších osob) plynoucího z nebezpečí na pracovišti. Všechny zúčastněné strany by měly provádět vlastní hodnocení rizik. Hodnocení rizik zahrnuje systematické přezkoumávání, které zvažuje: • co by mohlo způsobit zranění nebo újmu, • kdo bude ohrožen a jak, • zda lze či nelze nebezpečí odstranit nebo omezit, • jaká preventivní nebo ochranná opatření by měla být zavedena pro zvládnutí rizik. V každodenním životě hodnotíme rizika nestále. Chceme-li přejít silnici, uvědomujeme si, že bychom mohli utrpět zranění, a rychle uvážíme celou řadu faktorů, například zda máme dostatečný výhled na přijíždějící vozidla, zda nás řidiči uvidí, jakou rychlostí vozidla jedou, hustotu provozu, povětrnostní podmínky, zda je světlo, jakou vzdálenost musíme přejít, druh povrchu vozovky atd. Bereme v úvahu celkově, jak můžeme zabránit nebezpečí, například tím, že využijeme podchodu, mostu nebo trasy, která nevyžaduje přecházení vozovky. Jestliže nemůžeme vyloučit nebezpečí úplně, zvažujeme způsob jeho omezení, například přecházením v místech, kde chodci mohou využít dopravní světelnou signalizaci k zastavení vozidel, nebo přecházením tam, kde jsou uprostřed víceproudové silnice refýže. A pokud takové možnosti nemáme, můžeme jako východisko z nouze pečlivě sledovat dopravní ruch, abychom se rozhodli, zda a kdy by mohlo být bezpečné přejít. Pokud se nakonec rozhodneme přejít, budeme i nadále myslet na svou bezpečnost a sledovat, co se právě děje. Jakmile jsme na druhé straně, asi přemítáme o tom, zda jsme udělali dobře, zejména máme-li nepříjemný pocit nebo jsme unikli o vlásek. A přitom se zaobíráme tím, co se stalo. Nastávají samozřejmě případy, kdy usoudíme, že riziko už více omezit nemůžeme a že zbývající riziko je tak velké, že ho podstoupit nechceme. To bude tím správným rozhodnutím, i když jsme cestou k němu možná byli pod tlakem, abychom se rozhodli jinak, snad z obavy před pozdním příchodem do práce či ze strany přátel, kteří nás doprovázejí a riziko přece jen podstoupí, čímž nás oddělí od skupiny. Naše dlouhodobá pohoda je pro nás nepochybně důležitá a přijdou chvíle, kdy budeme muset činit opravdu obtížná rozhodnutí.

Jestliže děláme tak komplexní rozhodnutí při zvládání rizik ve svém každodenním životě, mělo by být možné uplatňovat hodnocení rizik při každodenní práci. Hodnocení rizik je otázkou přijetí právě těchto pěti kroků. Hodnocení a řízení rizik jako přístup založený na pěti krocích zahrnuje: Krok 1 – Zjistit nebezpečí a ohrožené osoby Krok 2 – Vyhodnotit rizika a posoudit jejich relativní závažnost Krok 3 – Rozhodnout o preventivních opatřeních Krok 4 – Přijmout opatření Krok 5 – Sledovat a přezkoumávat to, co se již uskutečňuje. Úkol přejít silnici by přitom mohl být o tolik snazší a rizika by mohla být omezena, dokonce snad i zcela vyloučena, pokud by existoval dobrý plán. Totéž platí i pro nebezpečí spojená se stavebními pracemi. Čl. 9 odst. 1 písm. a) směrnice 89/391/EHS vyžaduje, aby zaměstnavatelé „zajistili“ hodnocení rizik. Čl. 9 odst. 2 vyžaduje, aby členské státy stanovily pravidla pro vypracování hodnocení rizik. Musíte si ověřit vnitrostátní požadavky, které se na váš projekt vztahují. Osvědčené postupy:

V nejjednodušších situacích používat jednoduchý záznamový list, který může pomoci při hodnocení rizik. Záznam je užitečný jako stručný přehled potřebných opatření a je prostředkem pro sdělování informací ostatním. ➜➜ Pro všechny zúčastněné strany: viz příloha 3 – Záznamový list hodnocení rizik, s. 124 ➜➜ Pro projektanty: viz příloha 4 – Záznamový list návrhu, s. 125

1.3.1 Krok 1 – Zjistit nebezpečí a ohrožené osoby Zjišťování nebezpečí je poměrně jednoduché, máte-li dostatečné znalosti a zkušenosti v oblasti činností, které zvažujete. Často je však užitečné poradit se s jinými, mimo jiné se zaměstnanci a jejich zástupci. Jestliže činnost již probíhá a provádíte přezkum stávajícího hodnocení rizik, můžete také sledovat, co se děje v praxi. Kromě nebezpečí, která jsou příčinou prvotních zranění, uvažte i nebezpečí způsobující dlouhodobější nemoci. Vezměte v úvahu také komplexnější a často méně zřejmé faktory, například faktory psychosociální a faktory organizace práce. ➜➜ Viz příloha 3 – Záznamový list hodnocení rizik, s. 124


Při přecházení silnice tedy členíme problém do pěti kroků: i) zjišťujeme nebezpečí; ii) vyhodnocujeme nebezpečí; iii) rozhodneme se, co udělat; iv) p řecházíme silnici a zároveň, ale i potom, sledujeme situaci; v) posuzujeme, zda jsme učinili dobře.

Přihlédněte k dalším činnostem, které mohou probíhat současně. Pamatujte také na přípravné a dokončovací činnosti prováděné jako součást hlavní činnosti. Kromě počátečních stavebních činností bude pravděpodobně nutné vzít v úvahu i další činnosti spojené s údržbou, opravami a udržováním zařízení v čistotě a pořádku. Činnosti spojené s přestavbou a bouráním mohou být také důležité, podle toho, zda se zvažuje jediná činnost, nebo otázky týkající se „celé doby životnosti“. Osvědčené postupy:

Využít zdroje informací, například: • statistiky pracovních úrazů a nemocí z povolání vaší organizace a vašeho odvětví, • internetové stránk (8), linky pomoci a publikace organizací pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, odborových svazů a odborových asociací, • údaje dodavatelů a výrobců, • technické normy a • právní předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Dále uvažte, které skupiny osob mohou být vystaveny nebezpečí. Zejména pamatujte na zranitelné (např. zdravotně postižené osoby, osoby s predispozicemi způsobenými nemocí či léčbou, migrující pracovníky, mladé i starší osoby, těhotné ženy, kojící matky a nezkušené a nekvalifikované). V úvahu musíte vzít i všechny ostatní na pracovišti, i když nejsou vašimi zaměstnanci a nevykonávají vaše práce. Pro odstranění nebezpečí a zvládání rizik bude obvykle nutné spolupracovat s ostatními v projektovém týmu – a může být užitečné zahájit tuto spolupráci během kroku 1. ➜➜ Viz příloha 3 – Záznamový list hodnocení rizik, s. 124

1.3.2 Krok 2 – Vyhodnotit rizika a posoudit jejich relativní závažnost Krok 2 zahrnuje vyhodnocení rizik na základě uvážení, s jakou pravděpodobností, jak vážně, jak často a kolik lidí může být vystaveno nebezpečí. Někteří lidé, zejména ti, kteří mají zkušenosti s posuzováním a jsou zasvěceni do dané činnosti a jejích nebezpečí, dávají možná přednost provádění kombinovaného posouzení pravděpodobnosti, závažnosti, četnosti a počtu osob vystavených riziku, a to pořízením záznamu samostatného vyhodnocení týkajícího se všech zohledňovaných faktorů. Čím větší je riziko, tím větší by mělo být úsilí o jeho odstranění. ➜➜ Viz příloha 3 – Záznamový list hodnocení rizik, s. 124 (8) Bližší informace viz Příloha 8 – Další informace, s. 178.

23


1.3.3 Krok 3 – Rozhodnout o preventivních opatřeních Mějte na paměti, že tou nejlepší možností je naprosté vyloučení nebezpečí. Pokud je možné vyloučit nebezpečí jen s malými náklady nebo bez vynaložení jakýchkoli nákladů hned, mělo by se to udělat bez ohledu na to, jak je riziko malé. Nepřijímejte opatření pouze k tomu, co se zdá být větším rizikem. Neopomíjejte ani velmi vážná nebezpečí, i když se zdají zvlášť nepravděpodobná. Mimořádné události, které si vyžádají velký počet ztrát na životech, jsou vzácné. A ještě vzácnější budou, jakmile lidé připustí, že k nim dojít může, a začnou zavádět důležitá preventivní opatření. K vyloučení nebezpečí a snížení rizik mohou možná přispět i ostatní. Je tomu tak zejména u stavebních projektů, kde zúčastněné strany jako stavebník, projektanti a další dodavatelé mohou spolupracovat při řízení rizik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Pokud není možné rizika vyloučit, je nutné zvážit, jaké kroky lze podniknout k jejich omezení, aby nebyla ohrožena bezpečnost a zdraví těch, kteří jsou jim vystaveni. Osvědčené postupy:

Při zvažování možností vést rozsáhlé konzultace. Vyloučení nebezpečí a snížení rizik by mohlo vyžadovat změnu projektových řešení, výběr jiných materiálů, které budou bezpečné nebo méně nebezpečné, a organizační nebo technické změny. Mějte na paměti, že je třeba dodržovat některé obecné zásady prevence. ➜➜ Viz 1.2, Obecné zásady prevence, s. 18 ➜➜ Viz příloha 3 – Záznamový list hodnocení rizik, s. 124

1.3.4 Krok 4 – Přijmout opatření Protože se hodnocení blíží k závěru, je nutné naplánovat a připravit to, co je třeba učinit. Pro zavedení preventivních a ochranných opatření je nutné zodpovědět otázky: co, kde, kdy, kdo a jak. Je třeba zapojit a informovat zaměstnance a jejich zástupce. Školení, pokyny a dozor jsou důležitá témata, která je třeba vzít v úvahu spolu se znalostmi a zkušenostmi, které zaměstnanci budou potřebovat. Bude nutné vyřešit požadavky na zařízení a vybavení a zajistit jejich včasnou dostupnost a opatření pro jejich trvalou použitelnost.

24

Kromě pracovního prostředí v širším smyslu je třeba vzít v úvahu přístup, pracovní prostory, skladování, logistiku a materiály, které se budou používat. Osvědčené postupy:

Používat  metodické pokyny jako pomůcku ke zjištění, co je třeba v průběhu činnosti učinit, zejména pokud jde o vysoce rizikové činnosti. Tyto pokyny pomáhají najít odpověď na klíčové otázky, „co, kde, kdy, kdo a co je nejdůležitější, jak“ se bude činnost provádět. Pro lepší srozumitelnost často obsahují nákresy a vyobrazení.  Metodické pokyny lze užívat v rámci struktury řízení zhotovitele jako prostředek komunikace s koordinátorem a s ostatními, včetně jednání se zaměstnanci a jejich zástupci, a také s dalšími dodavateli.  Metodické pokyny jsou užitečným instruktivním nástrojem při zahájení činnosti na staveništi a obvyklým prostředkem pro připomenutí toho, co je požadováno. Měly by: • být zaměřeny na to, jaká opatření je třeba přijmout při provádění prací, • dostatečně podrobně stanovit závěry kroku 4 – Přijmout opatření, • obsahovat kopii hodnocení rizik.

1.3.5 Krok 5 – Sledovat a přezkoumávat a) Sledování Je nutné zavést dozor pro zajištění potřebné míry sledování, aby bylo možné řádně řešit nebezpečí a rizika současně s postupem prací. Sledování také umožňuje zjistit a řešit nové a nepředvídané problémy. Režimy sledování musí zohledňovat celou řadu faktorů. Patří k nim obeznámenost zaměstnanců s činností, jejich školení a odborná způsobilost. Dalším faktorem je míra rizika. Míra rizika nemusí být v průběhu času konstantní. Ve skutečnosti je tomu tak zřídka, třebaže to mnohá hodnocení rizik předpokládají. Úplné pochopení toho, jak se riziko v průběhu doby mění a jak rychle se změna projeví, může být pro trvalou bezpečnost zásadní. Jestliže je riziko nízké a stejně nízká je i rychlost jeho změny, může tomu být daná úroveň sledování přizpůsobena. Je-li však očekávaná míra rizika vysoká a je možné, že se rychle změní a ohrozí velký počet lidí, pak musí být systém sledování robustní, má-li být účinný. Pokud je ovšem taková pracovní činnost zamýšlena, bylo by

Osvědčené postupy:

b) Přezkoumávání

V těchto případech mohou být zúčastněnými stranami stavebníci, projektanti, koordinátoři, zhotovitelé, zaměstnanci a jejich zástupci, subdodavatelé atd.

Přezkoumání je závěrečnou částí kroku 5. První „přezkoumání“ by měli provést ti, kdo posuzovali rizika. Před dokončením posouzení by se měli ujistit, že výsledek je uspokojivý. Užitečné může být další nezávislé přezkoumání jako součást schvalovacího systému, především tam, kde riziko může být vysoké. Mělo by být stanoveno datum dalšího komplexního přezkoumání, které bude přihlížet k dřívějším zkušenostem a k panující důvěře v posouzení. ➜➜ Viz příloha 3 – Záznamový list hodnocení rizik, s. 124

1.3.6 Jednotné registry rizik Nastanou případy, kdy zúčastněné strany projektu stavby budou moci přispět k odstraňování nebezpečí a snižování rizik, kterým čelí zaměstnanci jiné zúčastněné strany. U některých projektů se považuje za prospěšné dát pevnou formu přístupu založenému na spolupráci a zavést jednotný registr rizik projektu stavby, i když to směrnice nevyžaduje.


rozumné vrátit se k navrženým preventivním opatřením a zjistit, zda je lze zlepšit. V krajním případě můžete dospět k závěru, že činnost má tak potenciálně vysokou míru rizika, že by se v ní nemělo pokračovat.

Používat jednotné registry rizik, pokud na řízení rizik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na stavbě spolupracuje několik zúčastněných stran.

Jednotný registr rizik vyžaduje, aby zúčastněné strany společně posoudily rizika a vypracovaly pro stavbu jediný široce založený dokument -– registr rizik. K výhodám patří to, že do zjišťování nebezpečí jsou zapojeny všechny strany a, co je velmi důležité, že se pak mohou společně podílet na jejich odstraňování nebo na omezování rizik v průběhu celé doby životnosti stavby s těmi, kdo mohou nejlépe uplatnit největší vliv poté, co souhlasili s činnostmi, které jim byly uloženy. Nejlepší možnost zavést jednotný registr rizik pro zúčastněné strany projektového týmu má koordinátor pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při vypracovávání projektu stavby. Pokud koordinátor určen není, může být prospěšné, když stavebníci, projektanti a zhotovitelé vypracují jednoduché jednotné registry rizik, které zohlední povahu a míru nebezpečí.

25


1.4 Další příklady uplatňování obecných zásad prevence Následující tabulka uvádí příklady, jak lze obecné zásady prevence prakticky uplatňovat v průběhu vypracovávání projektu stavby, během provádění stavby a dalších stavebních prací. Obecná zásada 1. Vyhýbat se rizikům

V průběhu vypracovávání projektu stavby Příklad č. 19: Zajištění dostatečného pracovního prostoru pro počáteční stavební práce a následnou údržbu.

2. Vyhodnotit nevyhnutelná rizika

3. Odstraňovat rizika u zdroje

26

Zajištění stálých jeřábových vahadel atd. pro přemísťování těžkých strojů při instalaci a údržbě. Příklad č. 22: Na stávajícím obchodním domě měla být postavena nová atriová střecha s tím, že stavebník požadoval zachování provozu. Nebezpečí takové činnosti pro veřejnost byla zjištěna v průběhu vypracovávání návrhu a projektové práce počítaly s možností instalovat pod novou střechu dočasnou masivní pracovní plošinu pro zajištění přístupu na pracoviště a ochrany lidí dole. Návrh řešil také velikost nových dílců a schopnost je bez potíží jeřábem zdvihat a bezpečně kompletovat. Instalace dočasné pracovní plošiny byla naplánována na uzavírací dobu obchodního domu. Příklad č. 25: Při navrhování nového vícepodlažního bytového domu bylo rozhodnuto použít prefabrikovaná schodišťová ramena, aby byl co nejdříve umožněn vhodný bezpečný přístup (zkrátil se tím i montážní cyklus každého podlaží).

Během provádění stavby Příklad č. 20:

Během dalších stavebních prací Příklad č. 21:

Spolupráce zhotovitelů s cílem izolovat neslučitelné činnosti jako: 1) používání hořlavých kapalin a přímého plamene, 2) práce v prostorech, nad nimiž probíhají montážní práce.

Provádění prací údržby v obvykle zaplněných prostorách obchodního domu mimo pravidelnou pracovní dobu, aby ostatní nebyli vystaveni riziku.

Příklad č. 23:

Příklad č. 24:

V případě téhož příkladu týkajícího se atria (viz vlevo) stavebník připustil, že přemísťování materiálu ze silničních vozidel do pracovní oblasti a naopak by ohrozilo chodce i projíždějící vozidla. Nad chodníkem byl dočasně vztyčen těžký portálový jeřáb a část silnice byla uzavřena, aby byl vytvořen dostatečný pracovní prostor a současně byla zajištěna bezpečnost účastníků silničního provozu.

Při plánování rekonstrukce malého železničního mostu v nepřístupné hornaté oblasti bylo zjištěno, že nadzemní elektrické vedení musí zůstat pod napětím a že bude při hloubení představovat nebezpečí. Rýpadlo bylo pevně instalováno a usazeno na otevřený nákladní vůz jak pro přepravu na staveniště, tak i pro používání. Výškový dosah rýpadla byl mechanicky omezen tak, aby se rýpadlo nemohlo dostat do nebezpečné oblasti s kabely. Byly sestaveny a prováděny jasné pokyny pro řidiče rýpadla. Veškeré strojní zařízení bylo uzemněno.

Příklad č. 26:

Příklad č. 27:

Při navrhování byla řešena rizika pravidelné údržby řadového uspořádání turbín v hydroelektrárně. Stavidlo bylo navrženo tak, aby se mohlo dočasPadající materiál: Při zemním ně používat pro uzavření příkotvení pro zlepšení stabilitoku vody do vtokové šachty. ty svahu a pro vyloučení rizika Dodatečně byly navrženy elekpadajícího kamení bylo nutno trické řídící systémy pro staviprovést několik úrovní ukotvedlo a turbínu, aby se vyloučila ní. Práce byly zahájeny v nejmožnost spuštění turbíny běvyšší úrovni, aby pracovníci hem údržby nedopatřením. byli při postupu prací chráněni před rizikem padajícího materiálu. Hlučnost: Zhotovitel zvolil méně hlučné zařízení v souladu se směrnicí o strojních zařízeních 98/37/ES.

V průběhu vypracovávání projektu stavby 4. Přizpůsobit práci jed- Příklad č. 28: notlivci, zejména s ohledem na uspořá- Při navrhování bylo zjištěno, dání pracovních míst, že instalační šachta musí být výběr pracovního za- větší, aby zaměstnanci mohřízení a volbu pracov- li při montáži instalací zaujímat ních a výrobních me- správný pracovní postoj. tod, zejména za účelem ulehčení jednotvárné práce a práce při pracovním rytmu určovaném strojem a zmírnění jejich účinku na zdraví

5. Přizpůsobovat se technickému pokroku

6. Nahrazovat nebezpečné bezpečným nebo méně nebezpečným

Příklad č. 31: Ve stávající železniční stanici měl být vybudován nový podchod pro chodce. Podloží bylo ve špatném stavu a hrozilo riziko zřícení, jemuž by byli vystaveni zaměstnanci a další (včetně cestujících ve vlaku). Vybráno bylo projektové řešení, jehož součástí bylo vtlačení prefabrikovaných obdélníkových profilů pod koleje. Návrh počítal s vybavením přístroji pro monitorování podloží a kolejí a s požadavky na koordinaci vtlačení profilů s provozem železnice. Příklad č. 34: Pro stavbu tunelu za použití ostění ze stříkaného betonu byla místo suché směsi specifikována mokrá směs, aby se snížila prašnost. Projektant před zahájením prací stavebníkovi sdělil, že než se začne se stavbou tunelu, bude zapotřebí více času na zkušební vzorky směsi a na nástřik zkušebních desek, ale že výhody použití nových technologií jsou značné.

Během provádění stavby Příklad č. 29: V komplexu budov bylo třeba ve výšce instalovat důležité paralelní potrubí. Zhotovitel připustil, že práce nad hlavou ve výšce představují rizika, a rozhodl tedy předem vyrobit podpěrné konstrukce na podepření úseků dokončeného potrubí. Byly použity zvláštní pojízdné kladky s hydraulickým zdvihacím zařízením pro zdvihání podpěrných konstrukcí a zajištění pracovních plošin při instalaci. Příklad č. 32:


Obecná zásada

Během dalších stavebních prací Příklad č. 30: V divadelním hledišti se nacházela řada velkých seskupení svítidel umístěných na vysoko položených a nedostupných místech. Byly instalovány motorem ovládané systémy, které umožnily spustit tato seskupení, aby bylo možné provést jejich bezpečné čištění a údržbu.

Příklad č. 33:

Pro odsekání pat základových pilot betonovaných na místě byly použity hydraulické nůžky navržené k tomuto účelu, čímž se předešlo používání ručních pneumatických vrtaček.

Vnější profil budovy představoval zvláštní rizika při pravidelném čištění oken.

Příklad č. 35:

Příklad č. 36:

V případě téhož příkladu týkajícího se stavby tunelu (viz vlevo) vybral zhotovitel dálkově ovládané rozstřikovače, čímž vyloučil přítomnost zaměstnanců v oblasti vysoké expozice.

Specializovaná firma provádějící čištění kamenných fasád upustila od pracovních metod obvyklého čištění tryskáním písku a přešla k čištění jemným ostřikem vodou, čímž zcela zabránila expozici zaměstnanců jemnému křemennému prachu.

Projektový tým zjistil tento problém a najal specializovanou firmu, která byla schopna navrhnout a instalovat závěsný systém umožňující přístup ke všem oknům.

27


Obecná zásada 7. Plánování opatření v oblasti předcházení úrazům zavedením komplexního systému prevence rizik, který zahrnuje výrobní postup, organizaci práce, pracovní podmínky, sociální vztahy a vliv pracovního prostředí

8. Dávat přednost prostředkům kolektivní ochrany před prostředky individuální ochrany

V průběhu vypracovávání projektu stavby Příklad č. 37: Zúčastněné strany projektového týmu ve stávajícím petrochemickém závodě se společně rozhodly pozvednout úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví na stavbě pomocí integrovaného přístupu k dané problematice od samého počátku. Stavebník uznal potřebu zhotovitelů snižovat rizika a dodavatelé vzali na vědomí zvláštní nebezpečí spojená s prací na stavbě. Stavebník poskytl svá zařízení pro úvodní školení a sociální zařízení. Zhotovitelé schválili program stavebníka týkající se „změn chování“ v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví.

Příklad č. 40:

Při navrhování prefabrikovaného obvodového pláště pro vícepodlažní konstrukci byly ložné spáry situovány tak, aby zajišťovaly ochranu okrajů pro zaměstnance provádějící betonáž dalšího podlaží. 9. Udílet zaměstnancům Příklad č. 43: vhodné pokyny Koordinátor pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při vypracovávání projektu stavby rozpracoval pro opravy a technické zhodnocení nemocnice: • dohodnutý postup anotace výkresů pro zjišťování informací o základním technickém zařízení, které mělo ve stavební fázi zůstat v provozu a • společný systém informování zaměstnanců o bezpečnostních a zdravotních rizicích typických pro stavbu.

28

Během provádění stavby Příklad č. 38: Koordinátor pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví během provádění stavby a zhotovitelé zúčastnění na stavbě uznali výhody spolupráce v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví se zaměstnanci jako jednou stranou soudržného celkového systému prevence rizik. Zvláštní pozornost věnovali vypracování užitečných sdělení týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví na stavbě a zavedli pro zaměstnance některá opatření, aby v nich vzbudili pocit sounáležitosti (politika otevřených dveří k vedoucím pracovníkům, postupy podávání návrhů a stížností a výbor pro bezpečnost zaměstnanců). Příklad č. 41:

Během dalších stavebních prací Příklad č. 39: Osoby odpovědné za řízení běžné údržby velkého zařízení uznaly, že je stále zapotřebí občasného přístupu různých profesí do obtížně dostupných míst. Rozpracovaly plánovaný přístup tak, aby bylo možné provádět práce ve stejných dobách a tak, aby byla zajištěna bezpečná pracoviště (na lešeních atd.) vhodná pro všechny profese. Tím se zvýšila bezpečnost a ochrana zdraví – a také snížily náklady na údržbu.

Příklad č. 42:

Osoby pohybující se na stavbě Trvalé zábrany na okrajích teras chránily během prací údržpo hlavních cestách pro pěší byly všestranně chráněny před by před pádem každého. padajícími materiály pomocí sítí a ochranných prken kolem lešení. Příklad č. 44:

Příklad č. 45:

Zhotovitelé zařídili, aby se každý den konaly krátké porady o otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví v souvislosti s prací, která měla být daný den prováděna.

Uživatel zařízení zajistil, aby dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví byla kdykoli snadno dostupná, aby údržbáři (včetně těch, kteří jsou zapojeni do reakce na mimořádné situace mimo pracovní dobu) věděli o méně zjevných nebezpečích.

2

Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví na dočasných . nebo mobilních staveništích

2.1 Co se rozumí „staveništěm“?...............................................................................................................................32

2.2 Co se rozumí „stavebními pracemi“?.................................................................................................................32 2.2.1 2.2.2 2.2.3 2.2.4 2.2.5 2.2.6 2.2.7

Výkopové práce, zemní práce a asanace.................................................................................................................................... 33 Prefabrikované díly ........................................................................................................................................................................... 34 Vybavování............................................................................................................................................................................................ 34 Stavební úprava a přestavba.......................................................................................................................................................... 34 Údržba – malování a úklid............................................................................................................................................................... 35 Obnova a opravy................................................................................................................................................................................. 35 Odstrojování stavby a demolice.................................................................................................................................................... 35

2.3 Zúčastněné strany stavebního projektu ..........................................................................................................35 2.3.1 2.3.2 2.3.3 2.3.4 2.3.5 2.3.6 2.3.7 2.3.8 2.3.9 2.3.10 2.3.11

Úvodní poznámky.............................................................................................................................................................................. 35 Stavebník............................................................................................................................................................................................... 36 Vedoucí stavby..................................................................................................................................................................................... 39 Projektanti............................................................................................................................................................................................. 40 Koordinátoři pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví........................................................................................................ 41 Zaměstnavatelé................................................................................................................................................................................... 50 Zhotovitelé a subdodavatelé.......................................................................................................................................................... 54 Osoby samostatně výdělečně činné............................................................................................................................................ 54 Zaměstnanci a jejich zástupci........................................................................................................................................................ 55 Dodavatelé............................................................................................................................................................................................ 56 Ostatní..................................................................................................................................................................................................... 56

2.4 Dokumenty potřebné k prevenci.......................................................................................................................57 2.4.1 Předběžné oznámení ....................................................................................................................................................................... 58 2.4.2 Plán bezpečnosti a ochrany zdraví............................................................................................................................................... 59 2.4.3 Dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví . .................................................................................................... 61

2.5 Práce spojené se zvláštními/specifickými riziky..............................................................................................63 2.5.1 Práce spojené se zvláštními riziky pro bezpečnost a zdraví zaměstnanců.................................................................... 63 2.5.2 Nová rizika............................................................................................................................................................................................. 66

31


Co říká směrnice 92/57/EHS? Článek 1 Účel 1. Tato směrnice, která je osmou samostatnou směrnicí ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/ EHS, stanoví minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví pro dočasná nebo mobilní staveniště podle definice v čl. 2 písm. a). 2. Tato směrnice se nevztahuje na vrtání a těžbu v odvětví těžebního průmyslu ve smyslu čl. 1 odst. 2 rozhodnutí Rady 74/326/EHS ze dne 27. června 1974 o rozšíření působnosti Stálého výboru pro bezpečnost a ochranu zdraví v hornictví na všechna odvětví těžebního průmyslu (12). 3. Směrnice 89/391/EHS se vztahuje v plném rozsahu na celou oblast uvedenou v odstavci 1, aniž jsou dotčena přísnější nebo zvláštní ustanovení obsažená v této směrnici. Ustanovení rámcové směrnice, směrnice 89/391/EHS, se vztahují v plném rozsahu na všechny pracovní činnosti, aniž jsou dotčena přísnější nebo zvláštní ustanovení směrnice o staveništích. Směrnice o staveništích, směrnice 92/57/EHS, stanoví minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví pro dočasná nebo mobilní staveniště. Nevztahuje se na vrtání a těžbu v odvětví těžebního průmyslu.

2.1 Co se rozumí „staveništěm“? Co říká směrnice 92/57/EHS? Článek 2 Definice Pro účely této směrnice: a) „dočasným nebo mobilním staveništěm“ (dále jen „staveniště“) se rozumí každé staveniště, kde se provádějí stavební nebo inženýrské práce, jejichž nevyčerpávající seznam je uveden v příloze I; „Staveniště“ může zahrnovat jakékoli místo, kde se provádějí postupy nebo činnosti, jako například ty uvedené v bodě 2.2. Vezměte prosím na vědomí, že se jedná o nevyčerpávající seznam. ➜➜ Pro další informace viz 2.2, Co se rozumí „stavebními pracemi“?, s. 32

Seznam uvedený v příloze I směrnice uvádí příklady stavebních a inženýrských prací. Do oblasti působnosti směrnice spadají také jiné práce podobného charakteru. Účelem směrnice je zlepšit bezpečnost a ochranu zdraví při práci zaměstnanců provádějících práci na dočasných nebo mobilních staveništích. Směrnice se proto vztahuje na ochranu všech těchto zaměstnanců. Směrnice se vztahuje na zaměstnance provádějící obvykle jiné druhy práce, od nichž však zaměstnavatelé příležitostně vyžadují, aby prováděli stavební práce. Příklad č. 46:

Některým zaměstnancům, kteří obvykle pracují v továrně na výrobní lince, bylo nařízeno přerušit dočasně tuto práci a nově vymalovat část továrny. Jelikož práce údržby (včetně malování) patří k činnostem uvedeným v příloze 1 směrnice (viz níže), vztahovala se směrnice na práci, kterou vykonávali. Ty části zařízení, které nevyžadují stavební nebo inženýrské práce a nadále fungují jako obvykle, nejsou staveniště. Příklad č. 47:

Probíhají práce na vnějších fasádách nemocnice a v některých jejích oddělených prostorách. Tyto prostory a fasáda jsou staveniště; avšak zbývající části nemocnice, které nejsou dotčeny stavebními pracemi, nejsou součástí staveniště.

2.2 Co se rozumí „stavebními pracemi“? Co říká směrnice 92/57/EHS? Příloha I NEVYČERPÁVAJÍCÍ SEZNAM STAVEBNÍCH A INŽENÝRSKÝCH PRACÍ UVEDENÝCH V ČL. 2 PÍSM. A) SMĚRNICE 1. Výkopové práce 2. Zemní práce 3. Výstavba 4. Montáž a demontáž prefabrikovaných dílů 5. Zařizování nebo vybavování 6. Přestavba 7. Obnova 8. Opravy 9. Odstrojování stavby 10. Demolice 11. Údržba 12. Údržba – malování a úklid 13. Asanace Směrnice se vztahuje na stavební a inženýrské práce bez ohledu na dobu jejich trvání. Vztahuje se na ně bez zřetele na počet zapojených zaměstnanců. ➜➜ Viz 2.4, Dokumenty potřebné k prevenci, s. 57

32

Příklad č. 48:

Za stavební práce lze považovat tyto činnosti: • montáž konstrukcí pro výstavy, • instalaci sedadel pro diváky festivalů pod širým nebem. Směrnice se vztahuje na bezpečnost a ochranu zdraví těch, kdo provádějí další stavební práce, například stavební údržbu (včetně úklidu a malování). Při běžné údržbě se skutečně zabije nebo poraní tolik zaměstnanců jako při nových stavebních pracích. Projektanti a ostatní by měli brát zřetel na „celou dobu životnosti“. Směrnice se nevztahuje na bezpečnost a ochranu zdraví uživatelů dokončené stavby. Tyto otázky mohou být upraveny jinými směrnicemi. Směrnice neuvádí definici pojmu „stavba“ nebo „stavební projekt“ jinak než zmínkou o „stavbě“ v definici stavebníka a jiným použitím těchto slov v článcích směrnice. Z praktických důvodů se stavebním projektem rozumí stavba, která je prováděna pro stavebníka a zahrnuje stavební nebo inženýrské práce. Osvědčené postupy:

Je samozřejmě rozumné, aby návrhy přihlížely k dalším směrnicím, aby bylo možné zajistit bezpečnost a ochranu zdraví uživatelů. Stavebníci očekávají, že dokončené zařízení bude při užívání bezpečné.

Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví na dočasných nebo mobilních staveništích

Je třeba si zapamatovat to hlavní, tedy že se vztahuje na stavební práce během „celého životního cyklu“ zařízení od jeho vzniku až po jeho případnou demolici a recyklaci materiálů.

Příklad č. 49:

Zaměstnavatel přijal osobu samostatně výdělečně činnou, aby s ním a s jeho zaměstnanci spolupracovala na stavebním projektu. Zaměstnavatel a osoba samostatně výdělečně činná museli přijmout opatření k zajištění bezpečnosti své i bezpečnosti ostatních zaměstnanců.

2.2.1 Výkopové práce, zemní práce a asanace Výkopové a zemní práce patří do oblasti působnosti směrnice. Výkopové a zemní práce lze provádět u mnoha různých stavebních projektů, ať k přípravě jiných stavebních prací či jako svébytnou činnost. Podobně jsou zahrnuty asanační práce. Do oblasti působnosti spadají výkopové práce, například při výstavbě šachty nebo tunelu. Tyto a další komplexní výkopové práce vyžadují mimořádnou pozornost vzhledem k možnému ohrožení těch, kdo tyto práce provádějí, i dalších osob. Příklad č. 50:

Výkopové a zemní práce se mohou provádět u mnoha různých stavebních projektů pro budovy a stavby infrastruktury. Výkopové práce pro základy budovy znázorněné na vyobrazení a pro odvodnění základové jámy jsou výkopové práce, které spadají do oblasti působnosti směrnice. Zemní práce zahrnují terénní úpravy, které mají rysy například hráze, náspu a regulace koryta vodního toku.

Směrnice se nevztahuje na bezpečnost a ochranu zdraví ostatních lidí, kteří se prací sice neúčastní, ale mohou být jimi ohroženi, jako jsou kolemjdoucí. Je však rozumné zaujmout integrovaný přístup k otázkám bezpečnosti a ochrany zdraví a vzít tyto osoby v úvahu. Právní předpisy některých členských států vyžadují ochranu ostatních, kteří by mohli být ohroženi stavebními pracemi. Je třeba nahlédnout do vnitrostátních právních předpisů. Rámcová směrnice 89/391/EHS ukládá zaměstnavatelům kromě jiného povinnost provádět hodnocení rizik a spolupracovat a koordinovat činnost s ostatními zaměstnavateli, kteří sdílejí stejné pracoviště. Tato směrnice se i nadále vztahuje na všechny zaměstnavatele v případech, kdy je použitelná i směrnice o staveništích. Směrnice 92/57/EHS rozšiřuje některé části rámcové směrnice (a jiných směrnic) na osoby samostatně výdělečně činné a na zaměstnavatele, kteří jsou osobně zapojeni do stavebních prací na staveništi. ➜➜ Viz rámcová směrnice 89/391/EHS, Příloha 7 s. 132

33


2.2.2 Prefabrikované díly Stavební práce zahrnují montáž a demontáž prefabrikovaných dílů na staveništi. Montáž nebo výroba prefabrikovaných dílů na staveništi, kde jsou později instalovány, spadá do oblasti působnosti směrnice. Montáž a demontáž součástí prováděná na jiném místě, například v továrně mimo staveniště, však není součástí stavebních prací, a nespadá tedy do oblasti působnosti směrnice. Příklad č. 51:

Betonárna připravila k provozu stavební projekt, ale směrnici podléhá pouze zásobování této stavby. Výrobna transportbetonu v samostatném průmyslovém zařízení, která zásobuje širokou škálu staveb, nepodléhá stavební směrnici. Příklad č. 52:

Na běžnou údržbu stavebních strojů prováděnou v místě užívání se vztahuje stavební směrnice. Velké zařízení pro údržbu strojů na velmi rozsáhlé stavbě může být považováno za samostatný průmyslový podnik, v němž se neprovádějí žádné stavební práce. Stavební směrnici by nebylo možné použít, ale lze uplatnit směrnice jiné, například rámcovou směrnici. Vnitrostátní právní předpisy mohou poskytnout další pokyny. Příklad č. 53:

Logistika dodávky součástí prefabrikovaného betonového pláště na staveniště, jejich následné skladování, zdvihání a instalace spadají do oblasti působnosti směrnice. Nespadá do ní však jejich původní výroba v podniku, který se zabývá výrobou prefabrikovaného betonu mimo staveniště, ani jejich přeprava na staveniště.

2.2.3 Vybavování Směrnice se vztahuje na všechny stavební nebo inženýrské práce, které jsou součástí vybavování stavby tak, aby byla vhodná k používání. Příklad č. 54:

Aby mohla škola sloužit svému účelu, bylo třeba vybavit laboratoře několika dílenskými pracovními stoly opatřenými přípojkami elektřiny, plynu a vody. Tyto instalační práce spadaly do oblasti působnosti směrnice.

34

Mohou existovat některé činnosti spojené s vybavováním, které se obecně nepovažují za stavební nebo inženýrské práce. Takové práce by však měly být řádně koordinovány se stavebními pracemi, jsou-li prováděny současně a ve stejném místě, v neposlední řadě proto, že rámcová směrnice vyžaduje koordinaci všech pracovních činností na stejném pracovišti. Příklad č. 55:

V závěrečných fázích dokončování nového hotelu bylo třeba položit koberce a instalovat volně stojící nábytek v kuchyních, společných prostorách a ložnicích. Projektový tým zajistil, aby pracovníci zapojení do všech těchto úkolů měli stejnou ochranu a přístup ke stejnému sociálnímu zázemí jako ostatní zaměstnanci, kteří pracují na staveništi. Instalace volně stojícího nábytku není stavební prací ve smyslu směrnice, ale pokládání koberců ano. Základní zásadou však je to, že všichni pracovníci vykonávající na staveništi odbornou činnost a sdílející stejné pracoviště musí spolupracovat při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví všech zaměstnanců, ať již podle směrnice o staveništích, nebo podle rámcové směrnice.

2.2.4 Stavební úprava a přestavba Následné stavební práce za účelem přestavby nebo stavební úpravy dřívější stavby podléhají směrnici. Tento druh práce může představovat zvýšená rizika v důsledku často složité povahy práce. Původní stavba mohla například obsahovat nebezpečné materiály jako azbest, který bez důkladného průzkumu není okamžitě rozpoznatelný, zahájení provozu nových instalačních šachet může vést k riziku pádů a špatně provedené konstrukční změny mohou způsobit sesutí. Mohou existovat také rizika klopýtnutí, a to v důsledku zanedbání kontroly dočasných skládek nových a odpadových materiálů. Tento druh práce často vyžaduje více zdrojů na řádné plánování předem a na řízení staveniště. Příklad č. 56:

Čtyřicet let stará kancelářská budova, která již nebyla vhodná pro daný účel, byla přestavěna na byty a vyžadovala zásadní stavební úpravy včetně společných prostor a domovních instalací. Směrnice se vztahovala na všechny práce na stavbě.

2.2.7 Odstrojování stavby a demolice

Práce údržby (včetně malování) spadají do oblasti působnosti směrnice. Práce na zařízeních, jako jsou osobní výtahy, elektrická, vytápěcí a větrací zařízení, vyžadují uvážení, a to nejlépe ve fázi počátečního návrhu, aby byl zajištěn bezpečný přístup a aby mohly být zavedeny bezpečné systémy práce.

Směrnice se vztahuje na konečnou fázi „celé doby životnosti“ zařízení, kdy je odstrojeno a demolováno. Směrnice se stejně vztahuje na dílčí odstrojování stavby a demolice.

Čištění oken je činnost, která by měla být řešena ve fázi navrhování, aby dokončená stavba splňovala požadavky směrnice o pracovištích 89/654/EHS (9).

Navržením zařízení tak, aby tyto bourací činnosti mohly být provedeny bezpečně, se omezí druhy rizik, která se jinak mohou vyskytnout.


Příklad č. 57:

Příklad č. 59:

Vnější fasády budovy s jemnými prvky kamene vyžadovaly provedení pravidelného čištění a nový nátěr. Fasády byly omyty vodou a ručně kartáčovány, aby se odstranila nahromaděná nečistota. Ze stejného lešení byly znovu natřeny okenní rámy. Směrnice se vztahovala na veškerou práci.

Velká tovární budova již nebyla produktivní výrobní jednotkou, ale přistavěné kanceláře byly pro daný účel ještě vhodné. Kanceláře byly zachovány a zbývající část budovy byla zbourána. Směrnice se vztahovala na bourací práce.

2.2.6 Obnova a opravy Obnova a opravy spadají do oblasti působnosti směrnice. Práce může často znamenat nutnost krátkodobého přístupu do míst, kde zaměstnanci budou ohroženi, pokud rizika nebudou dostatečně řešena. Vhodný původní návrh může omezit potřebu a četnost tohoto druhu práce, a poskytnout tak stavebníkovi zařízení, které se snadněji udržuje a také je nákladově efektivnější po „celou dobu životnosti“. Příklad č. 58:

Břidlicová střecha městské radnice nutně potřebovala rozsáhlé opravy oplechování, krycích lišt a dalších součástí. Některé střešní trámy vyžadovaly výměnu. Také bylo nutné provést údržbu věže s hodinami, jež je součástí budovy, a hodinového stroje. Na veškerou práci se vztahovala směrnice. Hodinový stroj byl však ze staveniště odvezen a dílna, kde byl renovován, nepodléhala směrnici 92/57/EHS.


2.2.5 Údržba – malování a úklid

2.3 Zúčastněné strany stavebního projektu 2.3.1 Úvodní poznámky Do stavebního projektu je zapojena řada zúčastněných stran, které pracují jako tým. Musí spolupracovat a svou činnost vzájemně koordinovat, aby byl projekt úspěšný. Jejich spolupráce a koordinace je nutná pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců v průběhu všech fází počáteční stavby a rovněž těch, kdo jsou zapojeni do následných stavebních prací během „celé doby životnosti“ zařízení. Významnou úlohu mají tyto zúčastněné strany: • stavebníci, pro něž se stavba provádí, • vedoucí stavby, na něž se stavebníci mohou spolehnout, že budou v průběhu návrhu nebo provádění stavebních prací jednat v jejich zájmu, • koordinátoři pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při vypracovávání projektu stavby. Ti hrají specifickou úlohu při přípravě projektu stavby z hlediska aspektů bezpečnosti a ochrany zdraví, • koordinátoři pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví během provádění stavby, kteří při provádění stavby hrají specifickou úlohu z hlediska aspektů bezpečnosti a ochrany zdraví, • projektanti trvalých a dočasných zařízení staveniště, • zhotovitelé a subdodavatelé provádějící stavební práce, • ostatní zaměstnavatelé, • osoby samostatně výdělečně činné,

(9) Směrnice Rady 89/654/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti (první samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).

35


• zaměstnanci a jejich zástupci (včetně stavbyvedoucích a předáků), • dodavatelé stavebních materiálů a hmot, stavebního zařízení, strojního zařízení a vybavení a ručního nářadí. Významnými zúčastněnými stranami jsou také uživatelé. Ti se mohou zapojit do dalších stavebních prací, jako jsou práce údržby, na které se vztahuje směrnice o staveništích, a mohou se podílet na zajištění toho, že bude možné dokončenou stavbu bezpečně užívat jako pracoviště. Uživatelé mohou mít zvláštní znalosti nebo zkušenosti, které mohou zúčastněné strany, například projektanti, užitečně zohlednit. Směrnice definuje povinnosti, odpovědnosti a práva významných zúčastněných stran v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví v průběhu stavebních projektů. Je důležité poznamenat, že bezpečnost a ochrana zdraví při práci je otázkou, která se týká každého, kdo je zapojený do stavebního projektu. Příklad č. 60:

Developerský podnik má realizovat projekt bytové výstavby. Tento podnik je jak stavebníkem, tak i dodavatelem. Odpovídá také za návrh, který vypracuje buď podnikový, nebo externí projektant pod pozorným vedením a dohledem podniku. Takový developerský podnik musí splňovat řadu úkolů podle směrnice.

2.3.2 Stavebník a) Definice Co říká směrnice 92/57/EHS?

Příklad č. 61:

Jeden člověk si nechal rozšířit dům o stavbu garáže. Je stavebníkem. Příklad č. 62:

Stavební firma vlastní parcelu, kde postaví novou obytnou budovu. Firma se rozhodne provést stavební práce a prodat byty prostřednictvím specializované společnosti. Stavebníkem je stavební firma. Firma je také zhotovitelem. Příklad č. 63:

Subjekt nazvaný A byl založen jinými veřejnými subjekty (přičemž všechny budou koncovými uživateli nové trasy metra) za účelem výstavby nové městské trasy metra. Stavbu plně financuje vláda. Stavbu bude realizovat soukromá organizace, která potom bude muset provozovat a udržovat metro po dobu pěti let. Stavebníkem je subjekt A.

b) Více než jeden stavebník Jednotlivá stavba může mít více než jednoho stavebníka, například v případě, kdy několik podniků společně financuje rozsáhlou stavbu. Různí stavebníci mohou být také v různých fázích stavby, například podnik před dokončením stavby může prodat nebo převést své podíly na stavbě jinému podniku. Osvědčené postupy:

[…]

Účastní-li se několik stavebníků, je vhodné písemně dojednat, že vedení při koordinaci úkolů ostatních se ujme jeden stavebník.

b) „Stavebníkem“ se rozumí každá fyzická nebo právnická osoba, pro kterou je stavba prováděna.

Příklad č. 64:

Článek 2

Stavebník je fyzická nebo právnická osoba, zisková nebo nezisková, pro kterou je realizován projekt zahrnující stavební práce. Stavebníky jsou jednotlivci (tj. fyzické osoby), jako jsou vlastníci domu a osoby, které vedou malé podniky. Stavebníky mohou být i právnické osoby (nebo subjekty), například veřejné subjekty jako národní vláda a místní samospráva, a soukromé subjekty jako společnosti a podobné podniky včetně charitativních organizací a jiných „neziskových“ organizací.

Subjekt nazvaný „A“, byl ustaven a financován vládou, aby řídil počáteční fáze stavby nového mostu přes řeku. Subjekt „A“ obdržel jisté veřejné finanční prostředky na financování počátečních fází projektu stavby do doby, než se našel držitel koncese, nazvaný „B“ (soukromá organizace), pro dokončení stavby a údržbu mostu. Stavebníkem byl původně subjekt „A“. Poté, co byl určen subjekt „B“, stal se stavebníkem.

c) Úkoly stavebníka Stavebníci nemusí mít vždy dostatečné znalosti o stavebních procesech a mohou jim chybět odborné znalosti v oblasti plánování a řízení stavebních projektů.

36

Předběžné oznámení Co říká směrnice 92/57/EHS? Článek 3 […]

Stavebníci mohou významně ovlivnit bezpečnost a ochranu zdraví při práci, když vybírají zúčastněné strany. Mohou hrát stěžejní úlohu při zavádění kultury bezpečnosti a ochrany zdraví do projektu stavby a vést ostatní k tomu, aby bezpečnost a ochranu zdraví náležitě zohledňovali ve všech fázích stavebního procesu.

3. V případě staveniště: — u kterého je předpokládaná doba trvání prací delší než třicet pracovních dní a které si vyžádá zapojení více než 20 zaměstnanců současně nebo — jehož předpokládaný objem prací přesahuje 500 osob za den.

Díky všem těmto faktorům mají stavebníci významnou možnost jasně uplatňovat svůj vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci v průběhu stavebních prací, které zadávají.

stavebník nebo vedoucí stavby učiní příslušným úřadům před zahájením prací předběžné oznámení vypracované v souladu s přílohou III.

K hlavním úkolům stavebníků, které jim ukládá směrnice, patří: • určit vedoucí stavby, aby jim případně byli nápomocni, • zaslat příslušnému úřadu předběžné oznámení, • v případě potřeby určit jednoho nebo více koordinátorů pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví, • je-li to nutné, zajistit sestavení plánů bezpečnosti a ochrany zdraví a • zohlednit obecné zásady prevence při navrhování a přípravě projektu, včetně doby, kterou práce bude vyžadovat. Je třeba nahlédnout do vnitrostátních právních předpisů. Právní předpisy některých členských států stanoví pro stavebníky další úkoly. Příklad č. 65:

Stavebník hrál důležitou úlohu v zadávacím řízení. Při uplatnění zásady „nejlepší poměr kvality a ceny“ místo „nejnižší ceny“ stanovil rozpočet na bezpečnost a ochranu zdraví v souvislosti s náklady na projekt stavby. Stavebník projevil svou podporu bezpečnosti a ochraně zdraví při práci tím, že k této otázce vytvořil komplexní politiku vytyčující organizaci a opatření, jež bylo nutno zavést. Vedoucí stavby Směrnice 92/57/ES stanoví, že stavebníci mohou určit vedoucího stavby, aby případně jednal jejich jménem. To je obzvlášť užitečné v případě, že stavebníci nemají znalosti, zkušenosti nebo prostředky pro provádění úkolů, které jim ukládá směrnice.. ➜➜ Viz 2.3.3, Vedoucí stavby, s. 39


Obvykle by však měli být schopni stanovit kritéria kvality dokončené stavby a poskytnout informace o zamýšleném staveništi a jeho okolí. Stavebníci mají také významnou možnost rozhodnout o způsobu organizace a pokračování svého projektu stavby. Stejně tak mají vážný zájem na snadném provádění následné údržby stavby.

Předběžné oznámení musí být viditelně vyvěšeno na staveništi a v případě nutnosti aktualizováno. Je-li předběžné oznámení potřeba, měli by stavebníci podat oznámení příslušnému úřadu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci před zahájením stavebních prací. Je třeba upozornit na to, že vedoucí stavby, jsou-li určeni, mohou zaslat předběžné oznámení jménem stavebníků. ➜➜ Viz 2.4.1, Předběžné oznámení, s. 58 Určování koordinátorů pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví Co říká směrnice 92/57/EHS? Článek 3 Koordinátoři – Plán bezpečnosti a ochrany zdraví – Předběžné oznámení 1. Stavebník nebo vedoucí stavby určí jednoho nebo více koordinátorů pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví ve smyslu čl. 2 písm. e) a f ) pro každé staveniště, kde bude zastoupen více než jeden zhotovitel. Pro účely koordinace návrhu a prováděných stavebních prací musí stavebníci jmenovat osoby nebo organizace pro dohled nad koordinací otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při vypracovávání projektu stavby a během provádění stavby. Je třeba upozornit na to, že úlohu koordinátora může vykonávat každá právnická nebo fyzická osoba (včetně osob plnících kterýkoli z úkolů uvedených ve směrnici), je-li odborně způsobilá a má prostředky. Při jmenování je nezbytné, aby byla co nejlépe splněna očekávání stavebníků, že určené osoby jsou způsobilé k vykonávání úkolů spojených s bezpečností a ochranou zdraví a zamýšlí vyčlenit na tyto úkoly dostatečné prostředky.

37


Povaha, rozsah a význam dotazů ohledně předběžného jmenování, které se týkají odborné způsobilosti a zdrojů, závisí na rozsahu, složitosti, nebezpečích a rizicích, která budou se stavbou pravděpodobně spojena. ➜➜ Viz 2.3.5 d) Kvalifikace koordinátora pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví, s. 43 Osvědčené postupy:

Plán bezpečnosti a ochrany zdraví Co říká směrnice 92/57/EHS? Článek 3 […] 2. Stavebník nebo vedoucí stavby zajistí, aby před zřízením staveniště byl sestaven plán bezpečnosti a ochrany zdraví v souladu s čl. 5 písm. b).

Určit koordinátory dostatečně včas tak, aby rozhodnutí přijatá během prvních fází projektu stavby mohla přihlížet k bezpečnostním a zdravotním důsledkům.

Z důvodu jasnosti určit koordinátory písemně a s písemným potvrzením určených osob. Podobně by měly být provedeny a potvrzeny jakékoli změny jmenování.

Členské státy se mohou po projednání se sociálními partnery odchýlit od prvního odstavce, pokud se ovšem nejedná:

— o práce zahrnující zvláštní rizika vyjmenované v příloze II nebo — práce,  u kterých je podle odstavce 3 vyžadováno předběžné oznámení.

Je-li koordinátorem určena organizace nebo společnost, je osvědčeným postupem, že stavebník zajistí, že smlouva nebo dohoda s takovou organizací bude obsahovat jméno fyzické osoby, která se ujme vedení při plnění této úlohy pro zajištění kontinuity. Vést záznamy o jmenováních učiněných stavebníkem. Spolupracovat s koordinátory pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví a dalšími zúčastněnými stranami při řízení bezpečnostních a zdravotních rizik spojených se stavbou. Zajistit, aby určení koordinátoři měli pro plnění svých povinností prostředky a odborné znalosti. Počet koordinátorů Koordinátoři pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví mají v projektu stavby dvě úlohy, jednu ve fázi vypracovávání projektu stavby a druhou ve fázi provádění stavby. K plnění obou úloh může být jmenována jedna (fyzická nebo právnická) osoba. Nic však nebrání tomu, aby bylo určeno více osob k vykonávání jedné z úloh koordinátora, a možná se najdou některé příklady rozsáhlých a komplexních projektů staveb, kde určení více osob může být výhodné. Je to však spíše výjimečné a vyžadovalo by to pečlivé řízení všemi stranami, aby při prováděných pracích nedocházelo ke zmatkům na základě toho, že se některé činnosti budou překrývat nebo naopak nebudou pokryté. Osvědčené postupy:

U nízkorizikových projektů staveb mohou stavebníci určit jednoho koordinátora pro vykonávání obou úloh. Možná by tyto funkce mohla zastávat dokonce některá z ostatních zúčastněných stran projektu stavby, jako například v případě, kdy stavebník provádí malou přístavbu jednoduché budovy a zhotovitel poskytuje i projektové služby.

Článek 3 vyžaduje, aby stavebníci nebo vedoucí stavby zajistili sestavení plánů bezpečnosti a ochrany zdraví. Článek 5 vyžaduje, aby koordinátoři při vypracovávání projektu stavby sestavili nebo nechali sestavit plány bezpečnosti a ochrany zdraví. Plány bezpečnosti a ochrany zdraví jsou vyžadovány pro všechny stavební projekty (bez ohledu na to, zda projekt vyžaduje nebo nevyžaduje koordinátory), pokud členský stát nepovolil odchylku v souladu s čl. 3 odst. 2 směrnice. Odchylky se nepovolují v případě, že projekt zahrnuje některé ze „zvláštních rizik“ uvedených v příloze II nebo vyžaduje „předběžné oznámení“ příslušnému úřadu. Stavebníci a vedoucí stavby si musí zjistit, zda vnitrostátní právní předpisy neobsahují odchylku, která se vztahuje na jejich projekty. Dříve než stavebníci nebo jejich vedoucí stavby povolí zahájení prací na zřizování staveniště, budou muset se svými koordinátory při vypracovávání projektu stavby ověřit, zda byl sestaven vhodný a dostatečný plán. Pokud není určen žádný koordinátor (protože je jen jeden zhotovitel), budou muset stavebníci zajistit, že buď sami, nebo jejich vedoucí stavby, zhotovitel či některá jiná osoba sestaví vhodný plán bezpečnosti a ochrany zdraví. V některých případech může stačit jen trochu propracovanější hodnocení rizik (které zahrnuje opatření pro řízení rizik) sestavované zhotovitelem podle rámcové směrnice. Osvědčené postupy:

Orgány zadávající zakázku začlení preventivní opatření týkající se předmětu smlouvy do technických údajů při vyhlašování výběrových řízení, jakož i do ustanovení týkajících se plnění smlouvy a do smluvně stanoveného řízení kvality. ➜➜ K této a k dalším otázkám týkajícím se plánu viz 2.4.2, Plán bezpečnosti a ochrany zdraví, s. 59

38

Co říká směrnice 92/57/EHS? Článek 4 Vypracování projektu stavby: obecné zásady V průběhu různých fází navrhování a vypracování projektu stavby vezme vedoucí stavby a případně stavebník v úvahu obecné zásady prevence týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví uvedené ve směrnici 89/391/EHS, zejména : — při architektonickém, technickém nebo organizačním plánování různých prací nebo pracovních fází, které probíhají současně nebo postupně, — při odhadu doby vyžadované pro uskutečňování různých prací nebo pracovních fází. Rovněž se vezmou v úvahu pokaždé, když je to nutné, všechny plány bezpečnosti a ochrany zdraví a dokumentace vypracované v souladu s čl. 5 písm. b) nebo c) nebo upravené v souladu s čl. 6 písm. c). V průběhu přípravných fází navrhování a vypracování projektů stavby musí vedoucí stavby nebo stavebníci vzít v úvahu obecné zásady prevence. To je obecná povinnost, ale v článku 4 jsou zvláště zdůrazněny dvě otázky. První se zaměřuje na návrh, technická nebo organizační rozhodnutí, která se dotýkají plánování stavebních prací. Taková rozhodnutí musí zohledňovat obecné zásady prevence, ať už se činnosti spojené se stavebními pracemi uskutečňují současně, nebo postupně.


Zohlednění obecných zásad prevence

zdraví a dokumentace budou pravděpodobně vyžadovat přezkoumání. I když jsou použitelné všechny zásady uvedené v obecných zásadách prevence, mohou stavebníci zejména uvážit i) přístup založený na rizicích pro vyloučení rizik a pro posouzení a řízení těch rizik, kterým nelze předejít, a ii) potřebu vypracovat soudržné ucelené systémy prevence rizik. První zmíněný postup je nejdůležitější pro usměrňování nebezpečí a rizik. Druhý poskytuje základ, na němž lze postavit účinné strategie, aby zúčastněné strany stavebního projektu mohly spolupracovat při řízení nebezpečí a rizik stavby. Jestliže se stavebníci domnívají, že k přijetí takových rozhodnutí nemají odbornou způsobilost, měli by uvažovat o určení vedoucího stavby. Poradit jim mohou také ostatní zúčastněné strany projektu stavby, zejména pokud není rozsáhlý a komplikovaný. ➜➜ Viz 1.2, Obecné zásady prevence, s. 18 a 2.3.3, Vedoucí stavby, s. 39 Odpovědnost stavebníků Co říká směrnice 92/57/EHS? Článek 7 Odpovědnost stavebníků, vedoucích stavby a zaměstnavatelů 1. Pokud stavebník nebo vedoucí stavby určí jednoho nebo více koordinátorů k plnění úkolů uvedených v článcích 5 a 6, nezbavuje jej to odpovědnosti v tomto ohledu.. Určení koordinátorů nezbavuje stavebníky odpovědnosti.

Příklad č. 66:

Vedoucí stavby projektu výměny mostu může vzít v úvahu možnost stavby nového mostu vedle stávajícího mostu a poté posunutí nového zařízení na místo během nočního provozu. Dočasné fáze stavby mohou vyžadovat bližší zkoumání otázek stability, nezbytného podpěrného a montážního lešení. Druhou otázkou je lhůta přiměřeně stanovená na dokončení stavby nebo, probíhá-li práce ve fázích, na různé pracovní fáze. Stanovené lhůty musí být reálné a užitečné mohou být zkušenosti s podobnými stavebními metodami z jiných projektů staveb. V závislosti na strategiích zadávání zakázky mohou stavebníci zhotovitelům umožnit předkládat alternativní návrhy a navrhovat alternativní stavební metody. Povinnosti, které vedoucím stavby nebo stavebníkům ukládá článek 4, je potom nutné znovu posoudit s ohledem na návrhy předložené zhotoviteli. Také je třeba vzít na vědomí, že plány bezpečnosti a ochrany

2.3.3 Vedoucí stavby a) Definice Co říká směrnice 92/57/EHS? Článek 2 […] c) „vedoucím stavby“ se rozumí každá fyzická nebo právnická osoba, která je odpovědná za návrh, provádění nebo dozor nad prováděním stavby na účet stavebníka; Vedoucím stavby je (právnická nebo fyzická) osoba ve smyslu, který takovému označení přikládá tato definice. Je třeba zvážit dva faktory: zda je odpovědná za návrh či provedení stavby nebo za dozor nad

39


prováděním stavby, a pokud ano, zda přitom jedná v zájmu osoby (právnické nebo fyzické), která je stavebníkem.


Vedoucí stavby pro otázky jim svěřené jednají jako zástupci stavebníků a stavebníci by měli svým vedoucím stavby přiznat pravomoc a prostředky, aby jednali jejich jménem.

Stavebníci poskytnou projektantům a zhotovitelům předběžné informace před zahájením stavby, zpravidla základní informace pro plány bezpečnosti a ochrany zdraví.

Pokud stavebníci pověří vedoucí stavby pouze některými úkoly, měli by zajistit vyjasnění otázky, kdo má provádět jednotlivé úkoly. Stavebníci a vedoucí stavby musí spolupracovat, aby zajistili, že úkoly, které jim ukládá směrnice, budou provedeny.

Ověřit, zda určené osoby, například projektanti a zhotovitelé (zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné), jsou oprávněné a vybavené odpovídajícími zdroji pro vykonávání svých úkolů.

Určení vedoucích stavby nezbavuje stavebníky odpovědnosti. Příklad č. 67:

Soukromý stavebník potřebuje postavit dům k vlastnímu užívání. Nemá znalosti o tom, jak proces řídit (např. výběr projektanta a zhotovitele atd.). V tomto případě řeší svou odpovědnost tím, že určí vedoucího stavby.

b) Úkoly vedoucího stavby Co říká směrnice 92/57/EHS? Článek 4

Ověřit, zda projektanti mají dost času na kompletní vypracování návrhu.

Zajistit způsob uplatňování obecných zásad prevence (např. stavebník prostřednictvím vlastních zaměstnanců, projektantů a těch, kdo vypracovávají a plánují projekt), pokud není určen vedoucí stavby.

2.3.4 Projektanti Co říká směrnice 92/57/EHS? Článek 2 […] c) „vedoucím stavby“ se rozumí každá fyzická nebo právnická osoba, která je odpovědná za návrh, provádění nebo dozor nad prováděním stavby na účet stavebníka;

Vypracování projektu stavby: obecné zásady V průběhu různých fází navrhování a vypracování projektu stavby vezme vedoucí stavby a případně stavebník v úvahu obecné zásady prevence týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví uvedené ve směrnici 89/391/EHS, zejména: —— při architektonickém, technickém nebo organizačním plánování různých prací nebo pracovních fází, které probíhají současně nebo postupně, —— při odhadu doby vyžadované pro uskutečňování různých prací nebo pracovních fází. Rovněž se vezmou v úvahu pokaždé, když je to nutné, všechny plány bezpečnosti a ochrany zdraví a dokumentace vypracované v souladu s čl. 5 písm. b) nebo c) nebo upravené v souladu s čl. 6 písm. c). Úkoly vedoucích stavby jsou stejné jako úkoly jejich stavebníků. ➜➜ Viz 2.3.2, Stavebník, s. 36

Úkoly projektantů nejsou ve směrnici uvedeny jednotlivě. Avšak definice vedoucího stavby výslovně uvádí osoby (právnické nebo fyzické) odpovědné za návrh a jednání na účet stavebníka. Otázku, zda projektant jedná jako vedoucí stavby v zájmu stavebníka, je třeba posoudit podle skutečností každého jednotlivého případu. Projektant přijatý stavebníkem na provedení návrhu na stavební projekt stavebníka má podle směrnice určité povinnosti. V průběhu různých fází navrhování projektu musí brát v úvahu zejména obecné zásady prevence. ➜➜ Viz 2.3.3, Vedoucí stavby, s. 39 Projektanti jednající v zájmu jiných zúčastněných stran uvedených ve směrnici (např. zaměstnavatelů, jako jsou zhotovitelé a subdodavatelé) by měli dostatečně přihlížet k obecným zásadám prevence, aby omezili rizika na staveništi, jimž by zaměstnanci (a ostatní) jinak byli vystaveni (třebaže směrnice takové situace neřeší). Projektanti standardních položek vybavení (např. motorů, čerpadel, ventilátorů a běžných sestav součástí používaných při stavebních pracích atd.), které jsou zahrnuty do stavebních projektů, by měli přihlížet k obecným zásadám prevence také při zvažování způsobů, jakými by se jejich výrobky mohly používat. ➜➜ Viz 4.1.2, Fáze navrhování projektu, s. 82

40

Co říká směrnice 92/57/EHS? Článek 2

a) Kdy je nutné určit koordinátory pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví? Co říká směrnice 92/57/EHS? Článek 3

[…]

Koordinátoři – Plán bezpečnosti a ochrany zdraví – Předběžné oznámení

e) „koordinátorem pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při vypracovávání projektu stavby“ se rozumí každá fyzická nebo právnická osoba, která je pověřena stavebníkem nebo vedoucím stavby, aby plnila úkoly uvedené v článku 5;

1. Stavebník nebo vedoucí stavby určí jednoho nebo více koordinátorů pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví ve smyslu čl. 2 písm. e) a f ) pro každé staveniště, kde bude zastoupen více než jeden zhotovitel.

f ) „koordinátorem pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví během provádění stavby“ se rozumí každá fyzická nebo právnická osoba, která je pověřena stavebníkem nebo vedoucím stavby, aby během provádění stavby plnila úkoly uvedené v článku 6. Osvědčené postupy:

U nízkorizikových projektů může úlohy obou koordinátorů zastávat jedna a tatáž fyzická nebo právnická osoba. Koordinátoři mají specifické úkoly, které jim ukládá směrnice. Kdo bude tyto úkoly vykonávat a jakým způsobem, závisí na povaze a rozsahu stavby a jejích nebezpečích a rizicích. Cílem je zkvalitnit řízení a kontrolu nebezpečí a rizik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na stavbě, a nikoli jen vnášet zbytečnou byrokracii do procesu řízení projektu stavby. Některé základní otázky: • Kdy je nutné určit koordinátory pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví? • Kdo by měl určit tyto koordinátory? • Kdo může být určen koordinátorem? • Mohou jako koordinátoři působit jiné zúčastněné strany? • Kdy by měli být tito koordinátoři určeni a kdy končí jejich povinnosti? • Jaké jsou úkoly těchto koordinátorů?


2.3.5 Koordinátoři pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví

Koordinátoři pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví jsou zapotřebí, jestliže se očekává, že do fáze provádění stavby bude zapojen více než jeden zhotovitel. ➜➜ Definice zhotovitele viz 2.3.7, Zhotovitelé a subdodavatelé, s. 54 Roztříštěnost stavebního průmyslu znamená, že bude jen málo projektů staveb, v nichž bude zastoupen jediný zhotovitel. Až na zcela výjimečné případy bývá ve skutečnosti každá profese prováděna jiným dodavatelem. Pokud je zřejmé, že se jedná o jednotlivou, jednoduchou činnost, například nové vymalování vnitřních prostor nebo některé vedlejší práce prováděné místním podnikem, o němž je známo, že jeho pracovníci, které přímo zaměstnává, disponují všemi potřebnými profesními kvalifikacemi, mohlo by být rozhodnutí zapojit jediného dodavatele bez rizika. V opačném případě se musí počítat se zapojením více než jednoho zhotovitele. Osvědčené postupy:

Vyžadovat jistou odbornou pomoc, i když se očekává zapojení pouze jednoho zhotovitele do projektu. Zvážit určení projektantů nebo zhotovitelů pro výkon úkolů koordinátora, pokud mají znalosti, dovednosti, zkušenosti a zdroje. Zajistit, aby koordinátoři byli schopni jednat bez konfliktů zájmů. Zajistit, aby koordinátoři měli prostředky a pravomoc k výkonu svých povinností. Určit koordinátory pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při vypracovávání projektu stavby již v počáteční fázi, aby mohli: • pomáhat stavebníkům nebo vedoucím stavby se studiemi proveditelnosti v otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví, • pomáhat projektovým týmům zjistit, odstranit nebo vyloučit nebezpečí a rizika, • poskytovat stavebníkům nebo vedoucím stavby potřebné odborné rady a pomoc.

41


b) Kdo by měl určit koordinátory pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví? Co říká směrnice 92/57/EHS? Článek 3 Koordinátoři – Plán bezpečnosti a ochrany zdraví – Předběžné oznámení 1. Stavebník nebo vedoucí stavby určí jednoho nebo více koordinátorů pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví ve smyslu čl. 2 písm. e) a f ) pro každé staveniště, kde bude zastoupen více než jeden zhotovitel. Odpovědnost za určení koordinátorů nesou stavebníci nebo vedoucí stavby. Honorář koordinátora platí v praxi zpravidla stavebníci a obecně je rozumné, aby se při jmenování v případě potřeby spolehli na radu svých vedoucích stavby, pokud jsou určeni. ➜➜ Definice zhotovitele viz 2.3.7, Zhotovitelé a subdodavatelé, s. 54

Jedná se o otázku odborné způsobilosti a zdrojů. Nejlepší je uvážit povahu, rozsah a složitost projektu stavby a rizika, která bude třeba řešit. Rozumným přístupem je zvážit bezpečnostní a zdravotní požadavky projektu stavby a v souladu s nimi učinit jmenování. Koordinátory mohou být zaměstnanci: • společnosti nebo subjektu stavebníka, • jedné nebo více projektových a inženýrských organizací, • generálního dodavatele, • koordinátora jako „nezávislého poradce“, • účelových společností pověřených poradenstvím v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví nebo nabízejících koordinační úkoly, • jiné odborně způsobilé osoby. Příklad č. 69:

V případě malého projektu stavby (jako rozšíření domu o jedno podlaží), kde stavební metoda je jasná a rizika budou nízká, může být fyzická osoba způsobilá a mít dostatek času a další prostředky k tomu, aby vykonávala úlohu koordinátora.

Příklad č. 68:

Jedinec si chce postavit dům. Jako zhotovitele najme malý podnik, který bude potřebovat pomoc specializovaných dodavatelů (pro vnitřní elektroinstalace a vodovodní instalace). Na staveništi bude více než jeden zhotovitel. Měli by být určeni koordinátoři pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví.

c) Kdo může být určen koordinátorem pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví? Co říká směrnice 92/57/EHS? Článek 2 […] e) „koordinátorem pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při vypracovávání projektu stavby“ se rozumí každá fyzická nebo právnická osoba, která je pověřena stavebníkem nebo vedoucím stavby, aby plnila úkoly uvedené v článku 5; f ) „koordinátorem pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví během provádění stavby“ se rozumí každá fyzická nebo právnická osoba, která je pověřena stavebníkem nebo vedoucím stavby, aby během provádění stavby plnila úkoly uvedené v článku 6.

42

Příklad č. 70:

Očekává-li se, že projekt stavby bude složitější a rizika budou závažnější, je pravděpodobné, že jednotlivec pracující sám nebude mít způsobilost a prostředky na úspěšné vykonávání úlohy koordinátora. Proto by bylo rozumné, aby byla tato úloha svěřena nějaké firmě či organizaci (tj. právnické osobě). I v takovém případě je však třeba určit fyzickou osobu nebo fyzické osoby z této společnosti atd., aby lidé věděli, s kým mají jednat. Kromě výjimečných situací by měl být vždy pouze jeden koordinátor pro každou fázi (vypracovávání projektu stavby a provádění stavby). Pokud je to potřebné, mohou mu být nápomocni další odborníci. Existuje-li více než jeden koordinátor pro každou z těchto fází, měla by být přijata opatření pro zajištění jejich řádné spolupráce. ➜➜ Viz Počet koordinátorů, s. 38 Je třeba upozornit na to, že některé vnitrostátní právní předpisy mohou vyžadovat, aby byla právnická osoba určena vždy, bez ohledu na rozsah nebo složitost projektu. V takovém případě je třeba tyto právní předpisy zohlednit.


Koordinátoři pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví na stavbě by měli: • mít nezbytné znalosti pro vykonávání úlohy koordinátora, • mít prokazatelné schopnosti a zkušenosti z podobných projektů stavby, • mít dostatečné znalosti o projektových a stavebních pracích a o otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci charakteristických pro uvažovaný projekt stavby s přihlédnutím k jeho rozsahu a složitosti a • být schopni přesvědčit stavebníka, že pro danou práci mají prostředky na úspěšné řízení rizik projektu stavby v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Při posuzování odborné způsobilosti právnické osoby je nezbytné vzít v úvahu odbornou způsobilost jak organizace, tak i osob pro daný projekt navrhovaných. Při posuzování jiných zúčastněných stran se použijí tytéž široké otázky odborné způsobilosti a zdrojů.

Příklad č. 71:

V případě výstavby domu s několika bytovými jednotkami mohou výše uvedená kritéria potenciálně splňovat tyto právnické nebo fyzické osoby: • Architekt, stavební inženýr nebo jiný stavební odborník jako koordinátor pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při vypracovávání projektu stavby, tj. osoba, která má odbornou způsobilost, zkušenosti a schopnosti k řízení návrhu zařízení podobného typu a velikosti, pokud je dostatečně kvalifikovaná v otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví. • Kvalifikovaný a zkušený odborník na řízení staveb nebo stavební inženýr či jiný zkušený stavební odborník jako koordinátor pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví během provádění stavby, tj. osoba, která má odbornou způsobilost, zkušenosti a schopnosti k řízení stavby zařízení podobného typu a velikosti, pokud je dostatečně kvalifikovaná v otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví.


d) Kvalifikace koordinátora pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví


Zvážit odbornou způsobilost těchto odborníků, jejich reference o realizovaných stavbách a zdroje, které budou schopni vyčlenit na projekt stavby. Jmenovat zástupce projektu stavby, který má náležitou odbornou způsobilost, je-li koordinátorem pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví právnická osoba (tj. společnost). Zapojit další odborníky, je-li zapotřebí složitých specializací (např. pro rozsáhlé výkopové práce v prostředí, které může být spojeno se zvláštním nebezpečím).

e) Mohou jako koordinátoři pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví působit jiné zúčastněné strany? Stavebníci, vedoucí stavby nebo jiné zúčastněné strany mohou také působit jako koordinátoři pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví, mají-li potřebnou odbornou způsobilost a zdroje. Obě funkce koordinátorů pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví (vypracovávání projektu stavby a provádění stavby) může kromě toho vykonávat jedna a tatáž osoba, má-li potřebnou odbornou způsobilost a potřebné zdroje. Pokud je osoba (právnická nebo fyzická) určena k vykonávání více než jedné funkce, mělo by být zajištěno, že obě funkce budou pokračovat bez újmy jiných zúčastněných stran a bezpečnosti a ochrany zdraví. Osvědčené postupy:

Zajistit, aby koordinátoři byli schopni jednat bez konfliktu zájmu jiných zúčastněných stran téhož projektu stavby.

f) Kdy by měli být koordinátoři pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví určeni a kdy končí jejich povinnosti? Koordinátoři pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví během provádění stavby by měli být určeni co nejdříve, aby mohli poskytovat rady stavebníkům již od zahájení projektu stavby. Je třeba, aby koordinátoři setrvali ve svých funkcích až do dokončení všech přípravných prací pro zahájení stavby na staveništi (včetně sestavení plánů bezpečnosti a ochrany zdraví a prvních kroků při vypracovávání/aktualizaci dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví) a také veškerých projektových prací. Koordinátoři pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví během provádění stavby by měli být zapojeni, jakmile mohou významně přispět k projektu stavby s ohledem na úkoly, které mají, a na výhody jejich zapojení před zahájením stavebních prací na staveništi.

43


Je vhodné je určit před zapojením zhotovitelů, aby mohli stavebníkům poskytovat rady při jejich výběru z hlediska aspektů bezpečnosti a ochrany zdraví. Tito koordinátoři mají často rozsáhlé znalosti o stavebních procesech, které mohou být významným přínosem pro projektanty, a jejich včasné určení může být užitečné, zejména pokud jde o složité vysoce rizikové projekty. Měli by být zapojeni až do dokončení stavebních prací a do předání dostatečné dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví stavebníkovi. Je třeba upozornit na to, že další stavební práce, například obnova, opravy a demolice, jsou obvykle novými projekty s vlastními fázemi navrhování, vypracovávání a provádění stavby. U déle trvajících projektů stavby není neobvyklé, že stavebníci chtějí mít nejnovější dostupnou technologii do uvedení zařízení do provozu. To může vést ke změnám návrhů na poslední chvíli. Mohou tak vzniknout nová rizika, která bude nutno řešit ve velké časové tísni. V těchto případech bude možná nutné, aby koordinátor při vypracovávání projektu stavby vyhodnotil vznikající problémy. To může mít za následek oznámení stavebníkovi, že k bezpečnému dokončení stavby je zapotřebí více času, a snad i doporučení, aby stavebník o změny neusiloval, zejména pokud technologie a výhody nejsou prověřeny a prokázány. Osvědčené postupy:

Zapojit koordinátora pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví během provádění stavby dostatečně včas, aby mohl bezproblémově spolupracovat s koordinátorem pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při vypracovávání projektu stavby. Zajistit úzkou spolupráci mezi koordinátory v průběhu souběžných prací, kdy dvě funkce koordinátora projektu stavby plní různé osoby nebo organizace. Zajistit, aby se všechny příslušné informace týkající se projektu stavby hladce dostávaly od jednoho koordinátora ke druhému. Vzít v úvahu skutečnost, že navrhování může pokračovat dlouho po zahájení stavby na staveništi, zejména v případě složitějších nebo déle trvajících projektů stavby. U nízkorizikových projektů stavby se vyjádřit k tomu, zda pokračovat se dvěma osobami, které plní úkoly dvou koordinátorů, či pověřit koordinátora při provádění stavby také zbývajícími otázkami, které by jinak spadaly do funkce koordinátora vypracovávání projektu stavby.

44

g) Jaké jsou úkoly koordinátorů pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při vypracovávání projektu stavby? K hlavním úkolům koordinátorů pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při vypracovávání projektu stavby patří: • zajistit, aby v této fázi byly uplatňovány obecné zásady prevence, • sestavit nebo nechat sestavit plány bezpečnosti a ochrany zdraví, • podniknout první kroky na vypracování nebo aktualizaci dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví. Tato část příručky shrnuje uvedené úkoly. Zajištění uplatňování obecných zásad prevence

Co říká směrnice 92/57/EHS? Článek 5: Vypracování projektu stavby: úkoly koordinátorů Jeden nebo více koordinátorů pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při vypracovávání projektu stavby určených v souladu s čl. 3 odst. 1: a) koordinuje uplatňování článku 4;

➜➜ Informace k článku 4 lze nalézt v 2.3.2. c), Zohlednění obecných zásad prevence, s. 39 Způsob provádění tohoto úkolu bude záviset na jednotlivém projektu stavby a na nebezpečích a rizicích, která se mohou vyskytnout. Koordinátoři budou muset spolupracovat se stavebníky, vedoucími stavby, projektanty a těmi, kdo se připravují na zahájení stavebních prací na staveništi. Klíčem k tomuto úkolu je soustředit se na koordinaci. To vyžaduje práci na styčných bodech mezi různými zúčastněnými stranami, aby bylo dosaženo nejlepšího řešení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci během všech následných stavebních prací v konkrétní situaci. Vyplatí se orientovat se na nebezpečí a rizika v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na projektu stavby a na způsob, jak je spolupracující projektový tým může nejlépe řešit.


U nejmenších nízkorizikových projektů mohou stačit neformální schůzky a diskuse.

Osvědčenou metodou je konzultovat při přípravě plánů ostatní zúčastněné strany.

Rozsáhlé složité projekty budou vyžadovat strukturovanější přístup, aby se dospělo ke zjištění nebezpečí a rizik a k jejich odstranění nebo snížení na přijatelnou úroveň.

Jakmile jsou stavební práce zahájeny, musí koordinátoři pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví během provádění stavby aktualizovat plány bezpečnosti a ochrany zdraví.

Je užitečné, když se koordinátoři na počátku dohodnou s dalšími zúčastněnými stranami na navrhovaném přístupu.

Tato příručka obsahuje další informace týkající se plánů bezpečnosti a ochrany zdraví.

Spolupráce při vypracovávání projektu stavby s dalšími zúčastněnými stranami, včetně projektantů, přispěje k odstranění nebezpečí a omezení rizik.

Dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví

Úzká spolupráce s koordinátorem při provádění stavby je obvykle nezbytná. Sestavování plánů bezpečnosti a ochrany zdraví Co říká směrnice 92/57/EHS? Článek 5: Vypracování projektu stavby: úkoly koordinátorů Jeden nebo více koordinátorů pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při vypracovávání projektu stavby určených v souladu s čl. 3 odst. 1: […] b) sestaví nebo nechá sestavit plán bezpečnosti a ochrany zdraví vymezující pravidla použitelná na dotyčném staveništi, s přihlédnutím popřípadě k průmyslovým činnostem odehrávajícím se na místě; tento plán musí mimo jiné zahrnovat specifická opatření týkající se prací, které spadají do jedné nebo více kategorií v příloze II; Vypracovávání plánů bezpečnosti a ochrany zdraví by mělo být považováno za trvalý proces, který při vypracovávání projektu stavby a rovněž při provádění stavby vyžaduje aktualizace. Nejdůležitější je, aby plány stanovily pravidla, která se v průběhu stavebních prací budou uplatňovat pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Plány musí brát v úvahu všechny ostatní průmyslové činnosti vykonávané v místě stavebních prací, pokud mohou mít důsledky z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví buď pro stavební práce, nebo jiné průmyslové činnosti. Plány musí stanovit zvláštní opatření, která bude nutno přijmout během stavby, pro řešení bezpečnostních a zdravotních rizik, pokud se má provádět deset specifikovaných druhů pracovních činností. Ty jsou uvedeny v příloze II směrnice.



➜➜ Viz 2.4.2, Plán bezpečnosti a ochrany zdraví, s. 59

Co říká směrnice 92/57/EHS? Článek 5: Vypracování projektu stavby: úkoly koordinátorů Jeden nebo více koordinátorů pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při vypracovávání projektu stavby určených v souladu s čl. 3 odst. 1: […] c) vypracovává dokumentaci přizpůsobenou vlastnostem projektu stavby obsahující užitečné informace v oblasti bezpečnosti a zdraví, ke kterým se má přihlédnout během dalších prací. Koordinátoři pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při vypracovávání projektu stavby by měli zahájit vypracovávání dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví. Osvědčené postupy:

Pokud dokumentace již existuje, může být vhodnější tuto dokumentaci rozšířit a aktualizovat než vypracovávat dokumentaci novou. Dokumentace by měla obsahovat informace, které jsou důležité a budou užitečné pro ty, kdo budou připravovat a provádět následné stavební práce po celou dobu životnosti stavby po dokončení současných stavebních prací. Očekává se, že vedení se ujmou koordinátoři a že ostatní, kdo jsou zapojeni do vypracovávání projektu stavby, budou spolupracovat a poskytovat jim informace. Dokumentace se předává k dokončení koordinátorům během provádění stavby. Tato příručka obsahuje další informace o dokumentaci týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví. ➜➜ Viz 2.4.3, Dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví, s. 61 ➜➜ Příklady informací, které mají být obsaženy v dokumentaci týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví, viz Příloha 6 – Dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví: doporučený obsah, s. 130

45


h) Jaké jsou úkoly koordinátorů pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví během provádění stavby? Hlavní úkoly koordinátorů pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví během provádění stavby: • koordinovat uplatňování obecných zásad prevence během provádění stavby, • koordinovat uplatňování zásad vymezených v článku 8 směrnice zaměstnavateli a osobami samostatně výdělečně činnými, • koordinovat uplatňování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnavateli a osobami samostatně výdělečně činnými, • organizovat spolupráci mezi zaměstnavateli a osobami samostatně výdělečně činnými (včetně porad a seminářů k otázkám bezpečnosti), • koordinovat dozor nad správným prováděním pracovních postupů, • přijmout nezbytná opatření k zajištění, aby na staveniště měly přístup jen oprávněné osoby, • aktualizovat plány bezpečnosti a ochrany zdraví a • aktualizovat dokumentaci týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví. Uvedené úkoly jsou shrnuty v této části příručky. Další užitečné informace jsou obsaženy i jinde v této příručce. Koordinace uplatňování obecných zásad prevence Co říká směrnice 92/57/EHS? Článek 6: Provádění stavby: úkoly koordinátorů Jeden nebo více koordinátorů pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví během provádění stavby určených v souladu s čl. 3 odst. 1: a) koordinuje uplatňování obecných zásad prevence a bezpečnosti: ——při technickém nebo organizačním plánování různých prací nebo pracovních fází, které probíhají současně nebo postupně, ——při odhadu doby vyžadované pro uskutečňování různých prací nebo pracovních fází; Předběžné plánování je nezbytné pro bezpečné dokončení stavebních prací. Koordinátoři mají důležité úlohy při provádění stavby, ať už stavební práce prováděné různými osobami probíhají současně, nebo postupně. Koordinátoři musí koordinovat uplatňování zásad bezpečnosti a obecných zásad prevence. Činí tak během provádění stavby při: • přijímání rozhodnutí, jak organizovat stavební práce, • rozhodování o technických otázkách a • rozhodování o tom, kolik času vyžaduje dokončení fází stavebních prací a prací jako celku.

46

Koordinátorů se týkají pouze otázky bezpečnosti a ochrany zdraví a směrnice nevyžaduje, aby plánovali stavební práce pro jiné účely, například pro obecný postup prací (ačkoli jim směrnice nebrání provádět jiné úkoly, na nichž se strany mohou dohodnout, pokud takové dodatečné závazky neohrozí jejich schopnost účinně působit jako koordinátoři). Jejich úkoly podle směrnice výslovně souvisí se zajištěním toho, že plánování plně zohlední bezpečnost a obecné zásady prevence a že bude dostatek času na různé fáze stavebních prací. To vyžaduje úzkou spolupráci a dobré pracovní vztahy mezi koordinátory a těmi, kdo plánují a řídí stavební práce. Koordinátoři musí brát zvláštní zřetel na rozhodování týkající se toho, jak se zorganizují stavební práce a kdy se rozhodne o technických otázkách. Koordinátoři musí za určitých okolností úzce spolupracovat s osobami oprávněnými přijímat během fáze provádění stavby zásadní rozhodnutí (například se stavebníky, vedoucími stavby a dalšími), pokud by rozhodovali o tom, kolik času bude k dispozici pro dokončení stavebních prací, nebo pokud by činili manažerská či technická rozhodnutí, která mají důsledky pro obecné zásady prevence nebo bezpečnost. Osvědčené postupy:

Dohodnout se v počáteční fázi s vedoucími stavby, zaměstnavateli a osobami samostatně výdělečně činnými, jak s nimi bude koordinátor spolupracovat při plnění úkolů v rámci své funkce. Úzce spolupracovat s těmi, kdo mají významný vliv na to, jak se budou provádět stavební práce. Zajistit, aby harmonogramy práce a pracovní plány počítaly s dostatečnou dobou k tomu, aby bylo možné vykonávat práce bezpečně. Osvědčené postupy:

Přispívat k plánování činností tak, aby bylo zajištěno, že neslučitelné činnosti nebudou prováděny ve stejnou dobu. Spolupracovat s koordinátory při vypracovávání projektu stavby, když rozhodují o tom, s jakou dobou by se mělo počítat pro projekt stavby (a pro všechny fáze), a když sestavují plán bezpečnosti a ochrany zdraví. Spolupracovat při provádění projektu s ostatními zúčastněnými stranami, včetně projektantů, pokud mohou přispět k odstranění nebezpečí a snížení rizik. ➜➜ Viz 1., Obecné zásady prevence týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s. 17


Koordinace uplatňování zásad uvedených v článku 8 směrnice zaměstnavateli a osobami samostatně výdělečně činnými

cími stejné pracoviště pro účely bezpečnosti a ochrany zdraví a • zajistit, aby zaměstnanci nenesli náklady na bezpečnost, hygienu a ochranu zdraví při práci.

Co říká směrnice 92/57/EHS? Článek 6: Provádění stavby: úkoly koordinátorů Jeden nebo více koordinátorů pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví během provádění stavby určených v souladu s čl. 3 odst. 1: […] b) koordinuje uplatňování příslušných předpisů, aby zajistil, že zaměstnavatelé a, je-li to nezbytné pro ochranu zaměstnanců, osoby samostatně výdělečně činné: ——uplatňují důsledně zásady uvedené v článku 8, Koordinátoři musí přijmout opatření ke koordinaci uplatňování předpisů, aby zajistili, že zaměstnavatelé (tj. zhotovitelé, subdodavatelé) a, je-li to nezbytné, osoby samostatně výdělečně činné, budou důsledně uplatňovat zásady uvedené v článku 8 směrnice. Článek 8 vyžaduje, aby zaměstnavatelé a popřípadě osoby samostatně výdělečně činné uplatňovali zásady stanovené v článku 6 rámcové směrnice 89/391/EHS. Stručně řečeno, článek 6 rámcové směrnice je zavazuje: • přijmout opatření nezbytná pro bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců, opatření pro prevenci pracovních rizik, pro informování a školení a také pro přípravu organizace a prostředků pro dosažení těchto cílů, dbát na přizpůsobování těchto opatření s přihlédnutím k měnícím se okolnostem a usilovat o zlepšení současných podmínek, • uplatňovat obecné zásady prevence, • provádět hodnocení rizik a přijímat preventivní opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví prostřednictvím opatření ve všech svých činnostech a na všech řídících úrovních, • přihlížet ke schopnostem zaměstnanců s ohledem na jejich zdraví a bezpečnost, • projednávat se zaměstnanci (nebo jejich zástupci) zavádění nových technologií, • dostatečně poučit zaměstnance před jejich vstupem do prostor s vážným a specifickým nebezpečím, • spolupracovat s nimi, koordinovat jejich činnosti a vyměňovat si informace s jinými zaměstnavateli sdílejí-

Hlavním úkolem koordinátorů je koordinovat provádění těchto povinností ostatními, nikoli tyto povinnosti plnit. Osvědčené postupy:

Koordinátoři se na počátku dohodnou s dalšími zúčastněnými stranami, jak budou vykonávat koordinační funkci. Zaujmout přístup založený na rizicích, kterým se předejde byrokratické zátěži. Dohodnout postupy, které budou v případě konkrétního projektu účinné. Dohodnout společné přístupy a kroky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví – a snížit tak zátěž. Koordinace uplatňování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnavateli a osobami samostatně výdělečně činnými Co říká směrnice 92/57/EHS? Článek 6: Provádění stavby: úkoly koordinátorů Jeden nebo více koordinátorů pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví během provádění stavby určených v souladu s čl. 3 odst. 1: […] b) koordinuje uplatňování příslušných předpisů, aby zajistil, že zaměstnavatelé a, je-li to nezbytné pro ochranu zaměstnanců, osoby samostatně výdělečně činné: […] ——používají, je-li to vyžadováno, plán bezpečnosti a ochrany zdraví uvedený v čl. 5 písm. b), Koordinátoři musí podobně koordinovat uplatňování předpisů, aby zajistili, že se zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné řídí plánem bezpečnosti a ochrany zdraví.

47



Koordinátoři se na počátku dohodnou s ostatními zúčastněnými stranami, jak budou vykonávat tuto koordinační funkci. Koordinátoři zajistí, aby zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné měli přístup k plánu bezpečnosti a ochrany zdraví sestavenému koordinátorem při vypracovávání projektu stavby a možnost vyjádřit k němu připomínky. Koordinátoři svolají zahajovací schůzky bezprostředně před zahájením provádění stavby. Přizváni by měli být všichni zaměstnavatelé a měly by se konat další podobné schůzky v průběhu celého provádění stavby, zejména kdykoli dojde k významnějším změnám zaměstnavatelů na staveništi. Koordinátoři by měli pravidelně svolávat schůzky ohledně bezpečnosti práce, jichž se zúčastní jak zaměstnavatelé, tak zástupci zaměstnanců i osoby samostatně výdělečně činné. Koordinátoři provádějí pravidelné revize se zaměstnavateli a osobami samostatně výdělečně činnými, aby zajistili dodržování plánů bezpečnosti a ochrany zdraví. Koordinátoři věnují zvláštní pozornost vysoce rizikovým činnostem. Koordinátoři zvyšují hodnotu (a nikoli byrokracii) provádění plánů. Organizace spolupráce mezi zaměstnavateli včetně osob samostatně výdělečně činných Co říká směrnice 92/57/EHS? Článek 6: Provádění stavby: úkoly koordinátorů Jeden nebo více koordinátorů pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví během provádění stavby určených v souladu s čl. 3 odst. 1: […] d) organizuje spolupráci mezi zaměstnavateli, a to včetně těch, kteří se na staveništi střídají, koordinaci jejich činností za účelem ochrany zaměstnanců a prevence pracovních úrazů a rizik a jejich vzájemnou informovanost podle čl. 6 odst. 4 směrnice 89/391/EHS, a popřípadě zahrnuje i osoby samostatně výdělečně činné; Stručně řečeno, čl. 6 odst. 4 rámcové směrnice 89/391/ EHS vyžaduje, aby zaměstnavatelé sdílející stejné pracoviště spolupracovali, koordinovali své činnosti a vyměňovali si informace pro účely bezpečnosti a ochrany zdraví s ostatními zaměstnavateli sdílejícími stejné

48

pracoviště. To se rozšiřuje tak, že na osoby samostatně výdělečně činné se vztahují stejné povinnosti jako na zaměstnavatele; a i tehdy, jsou-li zaměstnavatelé (a osoby samostatně výdělečně činné) na staveništi postupně. Osvědčené postupy:

Koordinátoři se na počátku dohodnou s ostatními zúčastněnými stranami, jak budou tuto koordinační funkci vykonávat. Koordinátoři pracují v úzkém souladu s těmi, kdo řídí projekty celkově. Koordinátoři vezmou v úvahu rizika, když rozhodují o tom, co musí udělat. Koordinátoři věnují zvláštní pozornost vysoce rizikovým činnostem. Koordinace dozoru nad správným prováděním pracovních postupů Co říká směrnice 92/57/EHS? Článek 6: Provádění stavby: úkoly koordinátorů Jeden nebo více koordinátorů pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví během provádění stavby určených v souladu s čl. 3 odst. 1: […] e) koordinuje dozor nad správným prováděním pracovních postupů; Úkolem koordinátorů není kontrolovat, že pracovní postupy jsou správně dodržovány, nýbrž koordinovat příslušná opatření související s takovými kontrolami. Zatímco na menších a jednodušších staveništích může být odlišnost nepatrná, nabývá na významnosti se zvyšující se velikostí a složitostí projektů. Nejprve je třeba se zaměřit na koordinaci dozoru, který bude zaveden, a potom dbát na to, aby byl uskutečňován a byl účinný. Koordinátoři možná budou chtít sledovat či prověřovat, jak tento dozor funguje. Jako součást toho budou možná chtít přímo pozorovat, co se děje, když se pracovní postupy vyvíjejí, a také to, co probíhá na staveništi, když se tyto pracovní postupy uplatňují. To však neznamená, že nesou přímou odpovědnost za způsob, jakým je práce prováděna. To je i nadále odpovědností zaměstnavatelů a osob samostatně výdělečně činných. Koordinátoři mohou chtít věnovat zvláštní pozornost vysoce rizikovým činnostem, včetně těch, které jsou uvedeny v příloze II směrnice 92/57/EHS.


Koordinátoři se na počátku dohodnou s ostatními zúčastněnými stranami, jak budou vykonávat tuto koordinační funkci.

Neexistuje-li vnitrostátní norma obecných požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví (např. v Irsku tzv. „Safe Pass“) před povolením přístupu osob na staveniště, mohou koordinátoři a stavebníci určit alternativní pravidla pro povolení vstupu na staveniště.

Koordinátoři pracují v úzkém souladu s těmi, kdo řídí projekty celkově. Koordinátoři vezmou v úvahu rizika, když rozhodují o tom, co musí udělat.

Koordinátoři se dohodnou se stavebníky/vedoucími stavby na bezpečnostní specifikaci, která zabrání neoprávněným osobám ve vstupu na staveniště.

Koordinátoři věnují zvláštní pozornost vysoce rizikovým činnostem.

Koordinátoři dohlížejí na to, aby byla přijata dohodnutá bezpečnostní opatření a aby byla účinná.

Přijetí opatření k zajištění, aby na staveniště měly přístup jen oprávněné osoby

Aktualizace plánů bezpečnosti a ochrany zdraví

Co říká směrnice 92/57/EHS?


Článek 6:

Článek 6

Provádění stavby: úkoly koordinátorů

Provádění stavby: úkoly koordinátorů

Jeden nebo více koordinátorů pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví během provádění stavby určených v souladu s čl. 3 odst. 1:

Jeden nebo více koordinátorů pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví během provádění stavby určených v souladu s čl. 3 odst. 1:

[…]

[…]

f ) přijme nezbytná opatření k zajištění, aby na staveniště měly přístup jen oprávněné osoby.

c) provádí nebo zajišťuje provádění případných úprav plánu bezpečnosti a ochrany zdraví uvedeného v čl. 5 písm. b) pro přihlédnutí k vývoji prací a změnám, ke kterým dojde;

Opatření, která koordinátoři musí přijmout, budou záviset na konkrétním projektu stavby, jeho umístění a okolním prostředí. Je prospěšné, když se koordinátoři na počátku dohodnou se stavebníky nebo vedoucími stavby na tom, co je požadováno a jak se toho dosáhne. Praktické provádění (jako stavba hraničního oplocení, vydání povolení a bezpečnost na staveništi) bude svěřeno zhotoviteli. Potom je úkolem koordinátora provést kontrolu, zda zhotovitel úkol uspokojivě splnil. . ➜➜ Viz 4., Řízení rizik v průběhu stavebních projektů, s. 79



Koordinátoři by měli zajistit, aby plány bezpečnosti a ochrany zdraví byly pravidelně hodnoceny s ohledem na povahu a rozsah projektu stavby a na bezpečnostní a zdravotní rizika, která představuje. Hodnocení se obyčejně provádí tehdy, když se pro stavbu vybírají další zaměstnavatelé provádějící vysoce rizikovou práci, aby před zahájením důležitých fází projektu stavby bylo případně možné zohlednit jejich připomínky týkající se konkrétní stavby, a kdykoli je zřejmé, že plán nedosahuje zamýšleného účelu. Příslušné zúčastněné strany by měly být konzultovány, aby se zabránilo možnosti, že změny plánu provedené s cílem vyhovět jednomu zaměstnavateli nebudou v neprospěch bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců zaměstnavatele jiného. Úpravy plánů by měly být dány na vědomí těm zaměstnavatelům a osobám samostatně výdělečně činným, kterých se mohou dotýkat.

49



Příklad č. 72:

Koordinátoři se na počátku dohodnou s ostatními zúčastněnými stranami, jak budou vykonávat tuto koordinační funkci.

Společnost „A“ podepsala dohodu o provedení prací týkající se vytápěcí a větrací soustavy se soukromým stavebníkem, který staví administrativní budovu. Tato společnost zaměstnává na stavbě deset pracovníků nebo zaměstnanců. Společnost „A“ je zaměstnavatelem a zhotovitelem.

Koordinátoři zajistí, aby zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné měli možnost ovlivnit úpravy plánu pravidelným řešením otázek bezpečnosti na schůzkách a prostřednictvím úvodních setkání, kdy jsou do projektu stavby uváděni noví zaměstnavatelé. Koordinátoři věnují zvláštní pozornost vysoce rizikovým činnostem. Aktualizace dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví Koordinátoři při vypracovávání projektu stavby odevzdají neúplnou dokumentaci týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví koordinátorům během provádění stavby, aby dokumentace mohla být upravena s ohledem na další informace, které budou k dispozici později. Očekává se, že koordinátoři budou hrát hlavní úlohu při dokončování dokumentace a že ostatní, kdo jsou zapojeni do provádění stavby, budou spolupracovat při poskytování informací. ➜➜ Viz 2.4.3, Dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví, s. 61

Společnost „A“ zadává dílčí smlouvu na tepelně izolační práce společnosti „B“, která na staveništi zaměstnává jednoho zaměstnance. Společnost „B“ je také zaměstnavatelem. Společnosti „A“ a „B“ odpovídají za bezpečnost a ochranu zdraví svých pracovníků a mají další povinnosti, jestliže jejich práce může ohrozit jiné zaměstnance.

b) Úkoly zaměstnavatelů V této příručce jsou vysvětleny povinnosti zaměstnavatelů podle směrnice 92/57/EHS. Zaměstnavatelé budou mít další povinnosti podle řady směrnic o bezpečnosti a ochraně zdraví, zejména podle rámcové směrnice 89/391/EHS a jejích samostatných směrnic. Ty přesahují rámec této příručky, i když je uvedena zmínka o některých článcích rámcové směrnice, pokud jsou výslovně uvedeny ve směrnici 92/57/EHS. Co říká směrnice 92/57/EHS? Článek 9:

2.3.6 Zaměstnavatelé a) Definice Co říká směrnice 89/391/EHS? Článek 3 Definice Pro účely této směrnice mají následující výrazy tento význam: […] b) zaměstnavatelem se rozumí každá fyzická nebo právnická osoba, která je smluvní stranou pracovní smlouvy se zaměstnancem a odpovídá za podnik nebo závod; Stavební projekt může zahrnovat jednoho nebo více zaměstnavatelů. Zhotovitelé a subdodavatelé, projektanti atd. mohou být zaměstnavateli a mít zaměstnance na staveništi.

50

Povinnosti zaměstnavatelů Za účelem ochrany bezpečnosti a zdraví na staveništi a za podmínek vymezených v článcích 6 a 7 zaměstnavatelé: a) přijmou zejména při provádění článku 8 opatření, která jsou v souladu s minimálními požadavky vymezenými v příloze IV; b) berou v úvahu pokyny koordinátora nebo koordinátorů týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví. Článek 6 stanoví, jak by měly být prováděny stavební práce na staveništi, aby byla zajištěna bezpečnost a ochrana zdraví, a to tím, že ukládá úkoly koordinátorům při provádění stavby. Stručně řečeno, zaměstnavatelé musí vzít na vědomí, že podmínky stanovené v článku 6 zadávají řadu důležitých úkolů koordinátorům a že zaměstnavatelé musí spolupracovat s koordinátory tak, aby bylo možné tyto úkoly úspěšně vykonávat. Informace o tom, čeho se tyto úkoly týkají, jsou uvedeny v článku 6. Článek 7 vysvětluje, že zásada odpovědnosti zaměstnavatelů podle rámcové směrnice 89/391/EHS za bezpečnost a ochranu zdraví jejich zaměstnanců není dotčena odpovědností a úkoly ostatních zúčastněných stran stavebního projektu.

Zaměstnavatelé musí brát v úvahu pokyny koordinátorů k otázkám bezpečnosti a ochrany zdraví. Ty mohou být obsáhlé vzhledem k úkolům, které koordinátoři mají, včetně plánů bezpečnosti a ochrany zdraví a dokumentace, jakož i koordinačních úkolů při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví během stavebních prací. Zaměstnavatelé by si měli být vědomi toho, že musí brát v úvahu pokyny koordinátorů při vypracovávání projektu stavby a také koordinátorů během provádění stavby. ➜➜ Viz 2.3.5 h) Jaké jsou úkoly koordinátorů pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví během provádění stavby?, s. 46 Zaměstnavatelé, kteří se osobně zapojí do pracovních činností na stavbě, mají další povinnosti. ➜➜ Viz 2.3.6 c) Zaměstnavatel, který se osobně zapojí do pracovní činnosti, s. 53 Příklad č. 73:

Společnost se specializuje na opravy fasád budov. Zaměstnává čtyři zaměstnance s odbornými dovednostmi.

Uplatňování článku 6 směrnice 89/391/ES Co říká směrnice 92/57/EHS? Článek 8 Uplatňování článku 6 směrnice 89/391/EHS Při provádění stavby jsou uplatňovány zásady vymezené v článku 6 směrnice 89/391/EHS, zejména s ohledem na: a) udržování staveniště v náležitém pořádku a v čistotě; b) volbu umístění pracovních míst, s přihlédnutím k podmínkám přístupu k těmto pracovním místům, a určení dopravních cest nebo pásem; c) podmínky manipulace s různým materiálem; d) údržbu, kontrolu před uvedením do provozu a pravidelnou kontrolu zařízení a přístrojů, aby se předešlo poruchám, které by mohly ohrozit bezpečnost a zdraví zaměstnanců; e) vymezení a zřízení skladovacích prostor a skládek různých materiálů, zvláště pokud se jedná o nebezpečné materiály či látky; f ) podmínky odstraňování použitého nebezpečného materiálu; g) skladování a odstraňování nebo odvoz odpadů a sutě; h) přizpůsobení skutečné doby pro různé druhy prací nebo pracovních fází s přihlédnutím k postupu prací na stavbě; i) spolupráci mezi zaměstnavateli a osobami samostatně výdělečně činnými; j) vzájemné propojení s provozními činnostmi na místě, kde nebo v jehož blízkosti se nachází staveniště.

Tento zaměstnavatel obyčejně provádí výškové práce pomocí pracovních plošin zavěšených ze střešní úrovně.

Zásady stanovené v článku 6 rámcové směrnice 89/391/EHS jsou obecné zásady prevence.

Plán bezpečnosti a ochrany zdraví sestavený pro projekt stavby specifikuje, že práce by se měla provádět pomocí tradičního lešení umístěného po obvodě budovy, protože později po provedení oprav musí přijít další profese, a aby zaměstnanci, kteří užívají budovu, a rovněž veřejnost nebyli ohroženi rizikem spojeným s padajícím materiálem.

➜➜ Viz 1., Obecné zásady prevence týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s. 17

Zaměstnavatel proto vezme v úvahu plán bezpečnosti a ochrany zdraví a přijme pracovní metody užívající tradiční lešení. Zaměstnavatel tedy jedná v souladu se směrnicí a přílohou IV.


Zaměstnavatelé musí uplatňovat požadavky článku 8 v té míře, v jaké jejich činnosti ohrožují bezpečnost a zdraví jejich zaměstnanců a dalších stavebních pracovníků. Článek 8 obsáhle zahrnuje otázky, které pravděpodobně zajistí bezpečnost a ochranu zdraví stavebních pracovníků na stavbě. Příloha IV stanoví minimální požadavky týkající se širokého rozsahu otázek specifických pro stavební práce a zaměstnavatelé musí tyto minimální požadavky splňovat, když přijímají opatření k dodržení článku 8.

Výše uvedené body a) až j) zahrnují obecné činnosti, které se provádějí na staveništích, a nevyžadují další vysvětlení v této příručce. Při vykonávání těchto činností musí zaměstnavatelé uplatňovat obecné zásady prevence. Navíc musí zajistit, aby opatření, která přijímají, byla v souladu s minimálními požadavky stanovenými v příloze IV směrnice 89/391/EHS. ➜➜ Viz 4.1.3, Dokončení příprav před zahájením stavebních prací, s. 92 a 4.2 c), Řízení projektů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví, s. 104

51


Informování zaměstnanců



Koordinátoři vedou kampaně na určitá témata (např. osobní ochranné prostředky, hluk atd.).

Článek 11

Každý týden pořádat krátké semináře k otázkám bezpečnosti, kde bezpečnost a ochrana zdraví budou uceleným bodem.

Informování zaměstnanců 1. Aniž je dotčen článek 10 směrnice 89/391/EHS, jsou zaměstnanci nebo jejich zástupci informováni o všech opatřeních, která mají být přijata s ohledem na bezpečnost a ochranu zdraví na staveništi. 2. Informace musí být dotyčným zaměstnancům srozumitelné. Článek 10 směrnice 89/391/EHS stručně řečeno vyžaduje, aby zaměstnavatelé poskytovali zaměstnancům nebo jejich zástupcům informace: • o bezpečnostních a zdravotních rizicích, • o ochranných a preventivních opatřeních, která bude přijímat jejich zaměstnavatel a • o tom, které osoby byly určeny pro řešení otázek první pomoci, zdolávání požáru a nouzové evakuace. Článek 11 směrnice 92/57/EHS vyžaduje, aby zaměstnanci byli obecněji informováni o tom, jaká opatření se přijímají pro zajištění jejich bezpečnosti a ochrany zdraví, když pracují na konkrétních staveništích. Zaměstnavatelé musí zajistit, aby tyto informace byly poskytovány. Mohou zařídit, aby tento úkol vykonávali jiní do doby jeho řádného splnění. Projekty stavby mohou například vyžadovat společný přístup k poskytování všeobecných informací, které se vztahují na všechny zaměstnance na staveništi. V takových případech by potom jednotliví zaměstnavatelé poskytovali další informace specifické pro vlastní zaměstnance. Tento článek nastolil otázku srozumitelnosti. Ti, kdo poskytují informace, musí zajistit, aby byly srozumitelné. Informace musí být jasné a stručné a lidé musí dostat čas k jejich vstřebání a pochopení. Nemusí být v písemné podobě. Stejných nebo lepších výsledků lze dosáhnout ústním podáním, pomocí vyobrazení a videoprojekcemi. Je třeba dbát na to, aby zaměstnanci na staveništích, kde společný jazyk není jejich rodným jazykem, plně pochopili informace, které jsou jim poskytovány.

Na větších nebo složitějších staveništích požadovat zvláštní úvodní kurz před vstupem zaměstnance na staveniště. Příklad č. 74:

Koordinátor a zaměstnavatelé na stavbě souhlasí s tím, aby byla všem zaměstnancům před povolením vstupu na staveniště promítnuta společná uvádějící videoprojekce. Tato projekce se týká problémů, které ohrožují všechny zaměstnance stavby (např. obecná bezpečnostní a zdravotní rizika na stavbě a jaká kolektivní opatření se přijímají k jejich odstraňování, nouzové postupy a pracovní řád na staveništi s platností pro všechny). Zaměstnanci také obdrží trvanlivé kartičky s nejdůležitějšími připomínkami. Koordinátor a zaměstnavatelé souhlasí s tím, že budou mít vývěsku věnovanou tématu „nebezpečí“, která bude aktualizována informacemi o zvláštních „rizicích dne“. Souhlasí také s tím, že budou pro všechny zaměstnance pořádat pravidelné „semináře k otázkám bezpečnosti“, které se budou zaměřovat na témata týkající se dané fáze stavby. Zaměstnavatelé chápou, že musí tyto informace doplňovat dalšími informacemi z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví, které budou specifické pro jejich zaměstnance při přípravných činnostech před zahájením prací a během nich. Informace zahrnují krátké přehledy podávané pracovními skupinami každý pracovní den před zahájením prací. Příklad č. 75:

Malý podnik zaměstnává celou řadu profesí pro krátkodobé opravářské práce, které často zaberou méně než několik hodin. Tento podnik má informace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví, které se pravděpodobně vztahují na téměř veškeré jeho práce: a toto se vysvětluje všem novým zaměstnancům jako součást vstupní instruktáže. Konají se pravidelné krátké porady o bezpečnosti, jejichž účelem je připomenout zaměstnancům důležité zásady. Na všechny pracovní činnosti se vydávají stručné zakázkové listy s veškerými dalšími informacemi, které jsou pro konkrétní pracovní úkol jednoznačné. ➜➜ Viz Školení, informování, projednání a účast, s. 98; Informování, projednání a účast – zaměstnanci nebo jejich zástupci, s. 106; a Přístupová místa a přístupové cesty, s. 95

52

Co říká směrnice 92/57/EHS? Článek 12 Projednání se zaměstnanci a jejich účast V souladu s článkem 11 směrnice 89/391/EHS projednávají zaměstnavatelé se zaměstnanci nebo jejich zástupci záležitosti uvedené v článcích 6, 8 a 9 této směrnice a umožňují jejich účast, a tak zajišťují, kdykoli je to nezbytné, náležitou koordinaci mezi zaměstnanci nebo zástupci zaměstnanců v podnicích provádějících činnost na pracovišti s přihlédnutím ke stupni rizika a velikosti pracoviště. Článek 11 rámcové směrnice 89/391/EHS podrobně stanoví, jak by se zaměstnanci a jejich zástupci měly být projednány otázky bezpečnosti a ochrany zdraví. Je nad rámec této příručky poskytnout podrobné informace o obecnostech toho, co tato směrnice vyžaduje. Stručně řečeno, zaměstnanci jsou oprávněni, aby s nimi byly projednány věci týkající se jejich bezpečnosti a ochrany zdraví, a podávat návrhy na zlepšení všech preventivních opatření, která má uplatňovat zaměstnavatel. Toto projednání a účast obyčejně zahrnuje: • výběr osobních ochranných prostředků, • kolektivní ochranné prostředky (např. ochranná zábradlí, ochranné sítě atd.), • školicí programy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví a • celou řadu dalších otázek týkajících se pracoviště. Článek 12 směrnice 92/57/EHS vyžaduje, aby toto projednání a účast byly rozšířeny na následující otázky, a to stručně na: • koordinaci uplatňování obecných zásad prevence a dalších ustanovení na staveništi (článek 6), • možnou nutnost provádět úpravy plánů bezpečnosti a ochrany zdraví (článek 6), • spolupráci, koordinaci a sdílení informací mezi zaměstnavateli (článek 6), • koordinaci dozoru nad správným prováděním pracovních postupů (článek 6), • vyloučení neoprávněných osob ze staveniště (článek 6), • hlavní povinnosti zaměstnavatelů uvedené v článku 6 rámcové směrnice 89/391/EHS (článek 8) a • povinnosti zaměstnavatelů uvedené ve směrnici 92/57/EHS (článek 9).


Projednání se zaměstnanci


Koordinátor a zaměstnavatelé na stavbě se dohodnou na tom, že zaujmou společný přístup k projednávání se zaměstnanci a k jejich účasti. Možnosti projednání a účasti jsou začleněny do všech úvodních prezentací a seminářů k otázkám bezpečnosti. Existuje „schránka na návrhy týkající se bezpečnosti“, jsou zavedeny pravidelné příležitosti „otevřených dveří“ k rozmluvě s vedoucími pracovníky a je ustaven výbor pro bezpečnost a ochranu zdraví pro projekt stavby, jehož složení odráží stav pokroku a nebezpečí. Jednání výboru se účastní zástupci všech zhotovitelů a další zaměstnavatelé vykonávající práce na staveništi. Zaměstnavatelé vědí, že toto projednání a účast musí podle potřeby doplnit opatřeními své společnosti. Zaměstnavatel začleňuje projednání a účast do počáteční instruktáže zaměstnanců a pravidelných krátkých porad v oblasti bezpečnosti. ➜➜ Viz Školení, informování, projednání a účast, s. 98; a Informování, projednání a účast – zaměstnanci nebo jejich zástupci, s. 106

c) Zaměstnavatel, který se osobně zapojí do pracovní činnosti Co říká směrnice 92/57/EHS? Článek 10 […] 2. Zaměstnavatelé, kteří se osobně zapojí do pracovní činnosti na stavbě, za účelem zajištění bezpečnosti ochrany zdraví: a) dodržují přiměřeně tato ustanovení: i) článek 13 směrnice 89/391/EHS; ii) článek 4 směrnice 2009/104/ES a příslušná ustanovení její přílohy I; iii) článek 3, čl. 4 odst. 1 až 4 a 9 a článek 5 směrnice 89/656/EHS; b) berou v úvahu pokyny jednoho či více koordinátorů pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví.

Článek 12 vyžaduje, aby byla zajištěna koordinace mezi zaměstnanci nebo zástupci zaměstnanců. Při rozhodování o tom, jaká by koordinace měla být, lze přihlédnout ke stupni rizika a velikosti pracoviště.

53


Zaměstnavatelé, kteří se osobně zapojí do pracovní činnosti na stavbě, představují samostatnou skupinu osob se zvláštními povinnostmi. Musí: • dbát podle svých možností na svou vlastní bezpečnost a ochranu zdraví i o bezpečnost a ochranu zdraví osob, kterých se dotýkají jejich pracovní činnosti; • dodržovat určité požadavky směrnice 2009/104/ES týkající se bezpečného používání pracovního zařízení; • dodržovat určité požadavky směrnice 89/656/EHS týkající se osobních ochranných prostředků a • brát v úvahu připomínky koordinátorů pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví. Pokyny k těmto dalším směrnicím přesahují rámec této příručky.

d) Odpovědnost zaměstnavatelů podle rámcové směrnice 89/391/EHS Co říká směrnice 92/57/EHS? Článek 7 […] 2. Uplatňování článků 5 a 6 a odstavce 1 tohoto článku se nedotýká zásady odpovědnosti zaměstnavatelů stanovené ve směrnici 89/391/ EHS.

a) Definice Co říká směrnice 92/57/EHS? Článek 2 […] d) „osobou samostatně výdělečně činnou“ se rozumí každá osoba, s výjimkou osob uvedených v čl. 3 písm. a) a b) směrnice 89/391/EHS, jejíž odborná činnost přispívá k dokončení stavby; Pro účely této směrnice, osoby samostatně výdělečně činné nejsou osobami zaměstnanými zaměstnavatelem a nejsou zaměstnavateli, ale jsou jinými osobami, jejichž odborná činnost přispívá k dokončení stavby v kterékoli fázi. Jiné definice osob samostatně výdělečně činných nejsou relevantní. Podle této směrnice musí osoby samostatně výdělečně činné provádět specifické úkoly. V mnohých ohledech se na ně pohlíží tak, jako by byly jak zaměstnanci, tak i zaměstnavateli.

b) Úkoly

Úkoly, které koordinátorům ukládá směrnice 92/57/ EHS, nezbavují zaměstnavatele odpovědnosti podle rámcové směrnice 89/391/EHS.


Směrnice 92/57/EHS stanoví pro zaměstnavatele další povinnosti, a to brát v úvahu povahu stavebních prací a požadavky směrnice na řešení nebezpečí a rizik.

Povinnosti jiných skupin osob

2.3.7 Zhotovitelé a subdodavatelé Podle běžných zvyklostí je zhotovitelem osoba (fyzická nebo právnická), která provádí nebo řídí stavební práce, a subdodavatelem je osoba, která provádí nebo řídí stavební práce svěřené jí zhotovitelem. Směrnice výslovně odkazuje na zhotovitele (podniky) při zjišťování, zda jsou zapotřebí koordinátoři (tj. více než jeden zhotovitel), a při povinném informování „předběžným oznámením“. Směrnice se nezmiňuje o subdodavatelích, protože ti jsou považováni za zhotovitele. Pro účely této směrnice se zhotoviteli a subdodavateli rozumí buď zaměstnavatelé, nebo osoby samostatně výdělečně činné a jejich povinností je plnit úkoly jim svěřené.

54

2.3.8 Osoby samostatně výdělečně činné

Článek 10

1. Za účelem ochrany bezpečnosti a zdraví na staveništi osoby samostatně výdělečně činné: a) dodržují přiměřeně tato ustanovení: i) čl. 6 odst. 4 a článek 13 směrnice 89/391/ EHS a článek 8 a přílohu IV této směrnice; ii) článek 4 směrnice 2009/104/ES a příslušná ustanovení přílohy I této směrnice; iii) článek 3, čl. 4 odst. 1 až 4 a 9 a článek 5 směrnice 89/656/EHS; b) berou v úvahu pokyny jednoho či více koordinátorů pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví. Stručně řečeno, osoby samostatně výdělečně činné musí: • spolupracovat a koordinovat své činnosti a vyměňovat si informace pro účely bezpečnosti a ochrany zdraví se zaměstnavateli, jinými zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými sdílejícími stejné pracoviště, • pokud možno dbát na svou vlastní bezpečnost a ochranu zdraví i o bezpečnost a ochranu zdraví osob, kterých se dotýkají jejich pracovní činnostmi, • dodržovat ustanovení článku 8 této směrnice, • dodržovat ustanovení přílohy IV této směrnice,

Další informace jsou uvedeny v příslušných částech této příručky. Osvědčené postupy:


V případě rozsáhlých staveb se na počátku dohodnout se zaměstnavateli, zaměstnanci nebo jejich zástupci, jak se budou volit zástupci zaměstnanců v souladu s vnitrostátními právními předpisy. V případě menších staveb zvážit volbu společného zástupce zaměstnanců pro více různých zhotovitelů. Zvážit volbu regionálních zástupců zaměstnanců.

b) Informování zaměstnanců

Koordinátor přijme opatření, aby zajistil, že osoby samostatně výdělečně činné jsou dostatečně informovány, absolvovaly dostatečné školení a mají dostatečné znalosti a zkušenosti v otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví vztahujících se k jejich práci.


Osoby samostatně výdělečně činné zajistí dostatečné plánování, organizaci a kontrolu své práce pro svou vlastní bezpečnost a ochranu zdraví i bezpečnost a ochranu zdraví ostatních osob v souladu s ustanoveními zahrnutými v plánech bezpečnosti a ochrany zdraví.

1. Aniž je dotčen článek 10 směrnice 89/391/EHS, jsou zaměstnanci nebo jejich zástupci informováni o všech opatřeních, která mají být přijata s ohledem na bezpečnost a ochranu zdraví na staveništi.

2.3.9 Zaměstnanci a jejich zástupci a) Definice Co říká směrnice 89/391/EHS? Článek 3 Definice Pro účely této směrnice mají následující výrazy tento význam: a) „zaměstnancem“ se rozumí každá osoba zaměstnaná zaměstnavatelem, včetně učňů a stážistů, s výjimkou osob zaměstnaných v domácnosti; […] c) „zástupcem zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci“ se rozumí každá osoba zvolená, určená nebo jmenovaná v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi, aby zastupovala zaměstnance v otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci; Tyto definice nevyžadují vysvětlení. Formální volby zástupců zaměstnanců snad mohou způsobit problémy tam, kde je vysoká fluktuace zaměstnanců kvůli povaze stavby. S výhradou vnitrostátních právních předpisů může být dalším možným postupem volba jiným přípustným způsobem.


• dodržovat ustanovení článku 4 směrnice 2009/104/ ES a příslušná ustanovení přílohy I této směrnice týkající se bezpečného používání pracovního zařízení, • dodržovat ustanovení článku 3, čl. 4 odst. 1 až 4 a 9 a článku 5 směrnice 89/656/EHS týkající se osobních ochranných prostředků a • brát v úvahu pokyny koordinátorů pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví.

Článek 11: Informování zaměstnanců

2. Informace musí být dotyčným zaměstnancům srozumitelné. Zaměstnanci mají právo být informováni o opatřeních, která budou přijata pro řešení bezpečnostních a zdravotních rizik, včetně otázek jako je první pomoc, zdolávání požáru a nouzová evakuace. ➜➜ Viz Informování zaměstnanců, s. 52

c) Projednání se zaměstnanci Co říká směrnice 92/57/EHS? Článek 12 Projednání se zaměstnanci a jejich účast V souladu s článkem 11 směrnice 89/391/EHS projednávají zaměstnavatelé se zaměstnanci nebo jejich zástupci záležitosti uvedené v článcích 6, 8 a 9 této směrnice a umožňují jejich účast, a tak zajišťují, kdykoli je to nezbytné, náležitou koordinaci mezi zaměstnanci nebo zástupci zaměstnanců v podnicích provádějících činnost na pracovišti s přihlédnutím ke stupni rizika a velikosti pracoviště. Článek 11 rámcové směrnice 89/391/EHS podrobně stanoví, jak by mělo probíhat projednání otázek týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví se zaměstnanci nebo jejich zástupci. Je nad rámec této příručky doporučovat osvědčené postupy k obecnostem toho, co vyžadují.

55


➜➜ Další informace k projednání se zaměstnanci a jejich účasti podle článku 12 směrnice 92/57/EHS viz Projednání se zaměstnanci, s. 53

d) Úkoly zaměstnanců Hlavní povinnosti ukládané zaměstnancům lze nalézt v článku 13 rámcové směrnice 89/391/EHS. Praktické rady týkající se této směrnice přesahují rámec této příručky. Znění směrnice je však obsaženo v příloze 7. Směrnice 92/57/EHS neukládá zaměstnancům další úkoly.

2.3.10 Dodavatelé Dodavatelé stavebních projektů obyčejně zajišťují služby včetně odborných služeb, výrobků, technického zařízení a vybavení. Ti, kdo poskytují služby (například návrh, dodávky a řízení projektu), se musí přesvědčit, zda podléhají povinnostem podle směrnice. Tato příručka jim to pomůže zjistit. Dodavatelé mohou podléhat směrnicím jiným než směrnici o staveništích (např. směrnicím týkajícím se vnitřního trhu, jako je směrnice o strojních zařízeních 98/37/ES (10). Osvědčené postupy:

Zapojit dodavatele výrobků různými způsoby. Mohou navrhovat, vyrábět nebo dovážet výrobky, které dodávají řadě staveb; nebo mohou poskytovat stejné služby, je-li výrobek jedinečný pro konkrétní stavbu. V takovém případě se směrnice může vztahovat na prvek návrhu (např. dodávka speciálně navržených prefabrikovaných betonových panelů obvodového pláště). Dodavatelé výrobků mohou být pro stavby užiteční tím, že poskytnou informace k bezpečné přepravě, ke skladování, k montáži a užívání výrobků (včetně materiálů) těm, kdo vypracovávají návrhy, i těm, kdo koordinují a provádějí činnosti na staveništi. Dodavatelé veřejných služeb, např. vody, plynu, elektřiny a telekomunikací, se mohou podílet na instalaci a údržbě dočasných nebo trvalých přípojek na inženýrské sítě pro užívání při provádění staveb, jakož i pro dokončené stavby. Směrnice se na jejich práci může vztahovat – obvykle jako na projektanty a zaměstnavatele. A tato příručka jim pomůže zjistit, co musí udělat.

(10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/37/ES ze dne 22. června 1998 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se strojních zařízení – Úř. věst. L 207, 23.7.1998, s. 1–46.

56


Jestliže jsou dodavatelé a jejich zaměstnanci přítomni na staveništích, musí přihlížet k plánům bezpečnosti a ochrany zdraví, a zejména k platným pravidlům. Ti, kdo zařizují dodávku výrobků, a koordinátoři stavby musí mít tuto otázku na paměti, když organizují spolupráci mezi zaměstnavateli a koordinují jejich činnosti. Typickými faktory, které bude nutné vzít v úvahu, jsou logistické otázky týkající se přepravních tras v blízkosti stavenišť nebo na staveništích, vyhrazené skladovací prostory (ať už na staveništi, nebo v jeho blízkosti) a mechanické manipulační systémy. Je třeba uvážit důsledky pro bezpečnost na staveništi, pokud dodavatelé poskytují vlastní mechanické manipulační zařízení (např. zdvihací zařízení na automobilovém podvozku a vysokozdvižné vidlicové vozíky s řídící zadní nápravou).

2.3.11 Ostatní Na staveništích mohou být ohroženy i další osoby, například návštěvy, zaměstnanci stavebníků a zaměstnanci osob oprávněných ke vstupu na stavby. Pro tento případ musí pravidla platná na staveništi a opatření pro koordinaci a spolupráci na tyto osoby pamatovat. Před vstupem do rizikových oblastí je nutné tyto osoby informovat o pravidlech na staveništi a o jejich dodržování. Všichni návštěvníci staveniště by měli být o pravidlech na staveništi informováni a měli by se jimi řídit. Je třeba připravit a před jejich vstupem na staveniště jim poskytnout zvláštní informace týkající se těchto pravidel. Osvědčené postupy:

Zaměstnanci jiných zaměstnavatelů v blízkosti a osoby pozvané na jejich pracoviště (vzít v úvahu např. školy, nemocnice, obchody a úřady, dopravní uzly atd.) mohou být stavebními činnostmi ohroženi. Ačkoli nesdílejí s pracovníky zapojenými do stavebního projektu stejné pracoviště, nastanou případy, kdy osvědčené postupy budou vyžadovat spolupráci a koordinaci jejich činností tak, aby byla řádně zvládnuta nebezpečí ohrožující osoby. Zajistit, aby návštěvníci staveniště a ostatní zaměstnanci, kteří se nepodílejí na stavebních pracích, ale vstupují na staveniště, byli informováni o platných pravidlech na staveništi a dostali potřebné pokyny a instruktáž pro ochranu jejich bezpečnosti a zdraví.

Směrnice 92/57/EHS zavádí tyto tři dokumenty: • předběžné oznámení, • plán bezpečnosti a ochrany zdraví, • dokumentaci týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví. Stručně řečeno, předběžná oznámení oznamují příslušným úřadům nové projekty staveb, zatímco plány bezpečnosti a ochrany zdraví a dokumentace mají za cíl zjistit bezpečnostní a zdravotní rizika a předcházet jim. Plány tento úkol plní při provádění stavby a dokumentace pak v průběhu následných stavebních prací po „celou dobu životnosti“ zařízení. Se sestavováním plánů bezpečnosti a ochrany zdraví a s dokumentací je třeba začít při vypracovávání projektu stavby. V případě potřeby by měly být zahrnuty do výměny zadávací dokumentace nebo podobných předsmluvních dokumentů, aby je všechny budoucí


2.4 Dokumenty potřebné k prevenci

podniky mohly vzít v úvahu při vypracovávání svých návrhů. Plán i dokumentace jsou otevřenými a dynamickými dokumenty. Měly by být v průběhu doby životnosti stavby aktualizovány, aby mohly sloužit zamýšleným účelům. V průběhu stavby se zpravidla vyhotovují další dokumenty. Patří k nim: • předběžné zprávy, které sestavují stavebníci, jimž jsou nápomocni vedoucí stavby a koordinátoři pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při vypracovávání projektu stavby, za účelem pomoci projektantům a zhotovitelům vykonávajícím svou práci, a • hodnocení rizik, která provádějí zúčastněné strany projektu stavby podle rámcové směrnice nebo jako prostředek pro plnění úkolů, které zúčastněným stranám ukládá směrnice 92/57/EHS. Níže uvedená tabulka shrnuje, kdy se vyžadují předběžná oznámení, plány bezpečnosti a ochrany zdraví a dokumentace. Také uvádí, kdy je třeba určit koordinátory.

Podmínky pro zajištění dokumentů potřebných k prevenci a určení koordinátorů

Počet zhotovitelů (včetně subdodavatelů)

Předběžné oznámení Méně než 31 pracovních dní a 21 zaměstnanců a méně než 501 člověkodní.

Jeden zhotovitel

Více než jeden zhotovitel (včetně subdodavatelů)

Plán bezpečnosti a ochrany zdraví

Dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví

Určení koordinátorů

Více než 30 pracovních dní a 20 zaměstnanců nebo více než 500 člověkodní. Vnitrostátní odchylky jsou přípustné, nehrozí-li žádné zvláštní riziko. Vnitrostátní odchylky jsou přípustné, nehrozí-li žádné zvláštní riziko.

Červená barva znamená, že není třeba vypracovávat požadovaný dokument nebo určovat koordinátory. Zelená barva znamená, že vypracování je nutné.

57


2.4.1 Předběžné oznámení

b) Uplatňování

a) Definice

Předběžné oznámení je vyžadováno, jestliže předpokládaná doba trvání prací na staveništi je delší než třicet pracovních dní a vyžádá si zapojení více než dvaceti zaměstnanců současně. Pracovním dnem se rozumí den, kdy se provádějí stavební práce, a to bez ohledu na jejich množství. Současná práce více než dvaceti zaměstnanců v průběhu stavebních prací není vyžadována; jen musí být v určité době v průběhu prací naplánována.

Co říká směrnice 92/57/EHS? Článek 3 […] 3. V případě staveniště: ——u kterého je předpokládaná doba trvání prací delší než třicet pracovních dní a které si vyžádá zapojení více než 20 zaměstnanců současně nebo ——jehož předpokládaný objem prací přesahuje 500 člověkodní, stavebník nebo vedoucí stavby učiní příslušným úřadům před zahájením prací předběžné oznámení vypracované v souladu s přílohou III. Předběžné oznámení musí být viditelně vyvěšeno na staveništi a v případě nutnosti aktualizováno. Účelem předběžného oznámení je informovat příslušné úřady (obyčejně inspektorát práce), kdy mají být zahájeny práce na staveništích. Aby byl příslušný úřad informován o projektech stavby od jejich zahájení, vyžadují některé členské státy, aby bylo předběžné oznámení zasláno, jakmile je určen koordinátor. Předběžná oznámení mohou zasílat stavebníci nebo vedoucí stavby. Forma tohoto oznámení (v papírové nebo elektronické podobě) je stanovena na vnitrostátní úrovni. Bez tohoto oznámení nemohou být práce na staveništi zahájeny. Jakmile začnou stavební práce, musí být předběžné oznámení viditelně vyvěšeno na staveništi a v případě nutnosti pravidelně aktualizováno. Osvědčené postupy:

Zaslat příslušnému úřadu předběžné oznámení v době, kdy jsou zahájeny projektové a další přípravné práce, aby měl příslušný úřad možnost se setkat se zúčastněnými stranami projektu stavby v průběhu projektových a přípravných prací, a potom aktualizovat toto oznámení před zahájením prací na staveništi. Další oznámení zaslat příslušným úřadům v případě, že dojde k významným změnám poskytnutých informací (např. doba trvání, povaha prací atd.).

Předběžné oznámení je vyžadováno také tehdy, jestliže předpokládaný objem prací přesahuje 500 člověkodní. „Člověkodnem“ se rozumí den, kdy stavební pracovník pracuje na stavbě. Jestliže se například plánuje, že deset zaměstnanců bude vykonávat stavební práce po dobu deseti dní, rovnalo by se to 100 člověkodnům a nevyžadovalo by to předběžné oznámení. Práce patnácti zaměstnanců po dobu čtyřiceti dní by se rovnala 600 člověkodnům a vyžadovala by předběžné oznámení, protože je to nad hranicí 500 člověkodnů. Stavebníci by se měli poradit s dalšími stranami zapojenými do projektů stavby, nemají-li jistotu, zda nebude překročena hranice stanovená pro předběžné oznámení.

c) Požadavky Co říká směrnice 92/57/EHS? PŘÍLOHA III OBSAH PŘEDBĚŽNÉHO OZNÁMENÍ, UVEDENÉHO V ČL. 3 ODST. 3 PRVNÍM PODODSTAVCI TÉTO SMĚRNICE 1. Datum oznámení: 2. Přesná adresa staveniště: 3. Stavebník (stavebníci) (jméno a adresa): 4. Druh stavby: 5. Vedoucí stavby (jméno a adresa): 6. Koordinátor (koordinátoři) pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při vypracovávání projektu stavby (jméno a adresa): 7. Koordinátor (koordinátoři) pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví během provádění stavby (jméno a adresa): 8. Předpokládaný termín zahájení prací na staveništi: 9. Předpokládaná doba trvání prací na staveništi: 10. Předpokládaný maximální počet zaměstnanců na staveništi: 11. Plánovaný počet zhotovitelů a osob samostatně výdělečně činných na staveništi: 12. Údaje o vybraných zhotovitelích:

58

2.4.2 Plán bezpečnosti a ochrany zdraví a) Úvodní poznámky Plány bezpečnosti a ochrany zdraví: • mají za cíl určit a zavést opatření k prevenci bezpečnostních a zdravotních rizik při práci během provádění staveb, • berou hodnocení rizik a řízení rizik za základ pro dosažení lepší úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví a • jsou nezbytnými nástroji pro řízení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví na staveništích. Všechny projekty stavby vyžadují plány bezpečnosti a ochrany zdraví (bez ohledu na to, zda je určen koordinátor), pokud členské státy nerozhodly zavést odchylky, které směrnice připouští. U malých nízkorizikových projektů s jediným zhotovitelem může být hodnocení rizik provedené podle rámcové směrnice dostatečné jako plán bezpečnosti a ochrany zdraví. Odchylka se nepřipouští, pokud projekt zahrnuje práce spojené se „zvláštními riziky“ nebo je vyžadováno „předběžné oznámení“. Bude nutné ujasnit si vnitro státní požadavky na projekt. Včasné rozpoznání rizik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci umožní stavebníkům a ostatním zúčastněným stranám plánovat, organizovat a zavádět opatření na ochranu bezpečnosti a zdraví zaměstnanců, kteří by jinak byli vystaveni nekontrolovaným rizikům. To zejména znamená, že: • rizika pro všechny osoby zapojené do stavby a rizika pro třetí strany, která plynou ze staveniště, lze zjistit, případně vyloučit, a není-li to možné, zbývající rizika lze účinně řídit, • pravděpodobnost úrazu, poškození majetku a zdržení lze omezit a • náklady je možné snížit lepším řízením a vyšší efektivitou využití pracovních sil a zařízení. Zkušenosti ukazují, že plánovaný přístup k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci má další přínosy, například lepší řízení projektu, vyšší kvalitu, nižší náklady a vyšší efektivitu. Plánování proto vytváří příležitosti pro bezpečný projekt stavby, který přesně plní plán, má náležitou kvalitu a pohybuje se v mezích nákladů.


Informace, které jsou vyžadovány, jsou zcela jasné. Jejich vyvěšení je důležité v neposlední řadě také pro informování pohotovostních a záchranných služeb o možném počtu zaměstnanců, kteří by mohli být postiženi. Některé informace lze poskytnout až po výběru zhotovitelů. Je důležité, aby příslušné úřady znaly nejdůležitější zhotovitele a rovněž odhadovaný počet zaměstnanců na staveništi a je velmi důležité aktualizovat předběžné oznámení, nejsou-li tyto informace známy dostatečně včas.

Plány by neměly být pouhým byrokratickým cvičením. Spíše by měly zvyšovat reálnou hodnotu úkolů řízení projektu při odstraňování rizik pro bezpečnost a zdraví osob ohrožených stavebními pracemi. Je důležité zajistit širokou podporu plánu bezpečnosti a ochrany zdraví všech zúčastněných stran zapojených do stavebního projektu.

b) Definice Co říká směrnice 92/57/EHS? Článek 3 […] 2. Stavebník nebo vedoucí stavby zajistí, aby před zřízením staveniště byl sestaven plán bezpečnosti a ochrany zdraví v souladu s čl. 5 písm. b). Členské státy se mohou po projednání se sociálními partnery odchýlit od prvního odstavce, pokud se ovšem nejedná: ——o práce zahrnující zvláštní rizika vyjmenované v příloze II nebo ——o práce, u kterých je podle odstavce 3 tohoto článku vyžadováno předběžné oznámení. Co říká směrnice 92/57/EHS? Článek 5 Vypracovávání projektu stavby: úkoly koordinátorů Jeden nebo více koordinátorů pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při vypracovávání projektu stavby určených v souladu s čl. 3 odst. 1: […] b) sestaví nebo nechá sestavit plán bezpečnosti a ochrany zdraví vymezující pravidla použitelná na dotyčném staveništi, s přihlédnutím popřípadě k průmyslovým činnostem odehrávajícím se na místě; tento plán musí mimo jiné zahrnovat specifická opatření týkající se prací, které spadají do jedné nebo více kategorií v příloze II; Plány vymezují pravidla, která musí být uplatňována během stavebních prací na podporu zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Plány musí přihlížet k dalším průmyslovým činnostem odehrávajícím se v místě provádění stavebních prací, pokud mohou mít bezpečnostní a zdravotní důsledky buď pro stavební práce, nebo ostatní průmyslové činnosti. Plány musí stanovit specifická opatření, která bude nutno přijmout v průběhu stavby pro řešení bezpečnostních a zdravotních rizik s ohledem na činnosti, které je třeba provádět na staveništi, kromě jiného na činnosti uvedené v příloze II směrnice.

59



Sestavit plány bezpečnosti a ochrany zdraví přiměřené velikosti staveniště a souvisejícím rizikům. Sestavit plány bezpečnosti a ochrany zdraví zohledňující rizika, jimž mohou být vystaveni zaměstnanci a další lidé. Plány mohou být přínosné i tehdy, když je členský stát nevyžaduje. V takových případech mohou stavebník a jeho zhotovitel sepsat formou jednoduchého plánu dohodu o tom, jak budou stavební práce prováděny. Pokud není určen koordinátor, měli by se stavebníci, projektanti a zhotovitelé dohodnout, kdo bude plán sestavovat a co v něm bude zahrnuto. Protože se plány týkají stavebních činností, se očekává obvykle, že se vedení ujmou zhotovitelé.

c) Uplatňování Koordinátoři pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při vypracovávání projektu stavby musí zajistit, aby byly sestaveny plány bezpečnosti a ochrany zdraví. Mohou sestavit plány sami nebo tím mohou pověřit jiné, ale v takovém případě musí zajistit, že plány budou vyhovující. ➜➜ Viz 2.3.5 g) Jaké jsou úkoly koordinátorů pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při vypracovávání projektu stavby?, s. 44 Plán nebo části plánu mohou sestavovat i jiní, zpravidla jedna nebo více dalších zúčastněných stran projektu stavby. Je důležité při nejbližší příležitosti ujasnit, kdo se má na sestavování plánu podílet, protože jinak by se mohlo opozdit zahájení stavebních prací. Ať bude řídit sestavování plánu kdokoli, musí vést konzultace s ostatními. Týká se to: • stavebníků, • projektantů, • koordinátorů během provádění stavby, protože ti budou během stavební fáze zapojeni bezprostředněji, • společností zajišťujících veřejné služby, • zhotovitelů zapojených do projektu, • některých dalších dodavatelů, například dodavatelů betonových dílů nebo vzduchotechniky. Je třeba zaujmout rozumný přístup založený na rizicích, aby plán přispíval ke zlepšování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci mimo jiné prostřednictvím součinné spolupráce mezi zúčastněnými stranami projektu stavby. Plány by měly být srozumitelné, jasně vyjádřené a přiměřené rizikům. Měly by být sestaveny tak, aby byly dynamickým nebo „živým“ dokumentem, který lze v průběhu stavebního procesu rozvíjet podle vlastností a existujících rizik.

60

Plány umožní zúčastněným stranám: • zjišťovat a posuzovat nebezpečí a rizika spojená s prací a pracovním prostředím, • rozhodovat, jak je lze nejlépe řešit, • organizovat a přijímat nezbytná opatření před zahájením prací, • zaujmout strukturovaný přístup v průběhu prací a • mít měřítko pro sledování a posuzování výkonnosti. Stavebníci nebo vedoucí stavby budou muset se svými koordinátory při vypracovávání projektu stavby ověřit, zda byl sestaven vhodný a dostatečný plán, než povolí zahájení prací na zřizování staveniště. Plány je třeba poskytnout stavebníkům a vedoucím stavby, koordinátorům pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví ve fázích provádění stavby, zhotovitelům a zaměstnavatelům, osobám samostatně výdělečně činným a zaměstnancům a jejich zástupcům, aby mohli vyhodnotit, jaké příspěvky při provádění stavby se od nich očekávají.

d) Požadavky Plány bezpečnosti a ochrany zdraví jsou vyžadovány pro všechna staveniště, pokud členský stát nepovolil odchylku v souladu s čl. 3 odst. 2 směrnice. Odchylka není přípustná, jestliže projekt stavby vyžaduje práce zahrnující „zvláštní rizika“ nebo práce, u kterých je vyžadováno „předběžné oznámení“. Bude nutné ujasnit si vnitrostátní požadavky na projekt stavby. ➜➜ Viz 2.4.1, Předběžné oznámení, s. 58; a 2.5.1, Práce spojené se zvláštními riziky pro bezpečnost a zdraví zaměstnanců, s. 63 Požadavek směrnice na plány bezpečnosti a ochrany zdraví nezbavuje zaměstnavatele a ostatní osoby povinností, které mohou mít podle této směrnice či jiných směrnic.

e) Obsah plánů bezpečnosti a ochrany zdraví Plány bezpečnosti a ochrany zdraví slouží především k vymezení pravidel použitelných na dotyčném staveništi a musí se výslovně týkat činností, které mají být na staveništi prováděny, včetně činností uvedených v příloze II směrnice. Měly by brát v úvahu všechny ostatní průmyslové činnosti odehrávající se na staveništi. Plány mohou pomáhat při koordinaci opatření, která se týkají řady podniků. Může být užitečné, když plány zahrnují další otázky. Celkový plán pro rozsáhlý komplex může zahrnovat druhy otázek vytyčené v příloze 5 této příručky. Je však důležité, aby obsah, formát a styl plánu byl vhodný s ohledem na nebezpečí a rizika spojená s projektem stavby.

Plány mohou být členěny na tyto hlavní oddíly: • všeobecné informace o projektu stavby, • specifické informace týkající se konkrétního projektu stavby a zdroje informací, • informace o tom, jak bude projekt řízen, • opatření pro zvládání významných rizik a • opatření pro vedení dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví. Plány lze vypracovat na samém počátku, aby byly pokryty všechny stavební práce, které budou zahrnuty. Je však pravděpodobné, že pro rozsáhlé projekty stavby bude takový přístup nereálný, v neposlední řadě proto, že konečné návrhy a výběr zhotovitele pro některé vysoce rizikové činnosti možná dostatečně nepokročily nebo nejsou zcela dokončeny. V takovém případě lze plány strukturovat tak, aby mohly být aktualizovány a rozšiřovány s cílem pokrýt takové činnosti, pod podmínkou, že jsou na počátku vhodné pro počáteční stavební práce. Osvědčené postupy:

V počáteční fázi se dohodnout na tom, kdo bude sestavovat plán, s kým bude projednáván a kdo bude k plánu přispívat informacemi. Zajistit, aby plány byly srozumitelné, jasně vyjádřené a přiměřené rizikům. Zajistit snadnou dostupnost plánů, aby do nich ostatní mohli nahlížet. Aktualizovat plány. ➜➜ Viz Příloha 5 – Plán bezpečnosti a ochrany zdraví: doporučený obsah, s. 126, kde jsou uvedeny další podrobné návrhy na druhy otázek, které by mohly být v plánu zahrnuty

f) Aktualizace Co říká směrnice 92/57/EHS? Článek 6 Provádění stavby: úkoly koordinátorů Jeden nebo více koordinátorů pro otázky bezpečnosti a zdraví během provádění stavby určených v souladu s čl. 3 odst. 1: [...] c) provádí nebo zajišťuje provádění případných úprav plánu bezpečnosti a ochrany zdraví uvedeného v čl. 5 písm. b) a dokumentace uvedené v čl. 5 písm. c) pro přihlédnutí k vývoji prací a změnám, ke kterým dojde;


Příloha 5 může sloužit také jako kontrolní seznam pro menší projekty stavby, pokud se zaujme rozumný přístup k určení obsahu plánu.

Jakmile jsou stavební práce zahájeny, musí koordinátoři pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při provádění stavby aktualizovat plány bezpečnosti a ochrany zdraví. Plány by měly být považovány za dynamické pracovní pomůcky, které je nutno upravovat a aktualizovat, aby mohly přispívat k dalšímu plánování a provádění stavby. Osvědčené postupy:

Aktualizace může být nezbytná v těchto případech: • změní se prostředky pro zdvihání materiálů. Po dokončení stavebních prací jsou často odstraněny jeřáby a místo nich instalovány zvedáky. Vznikají nová rizika, např. pády, • změní se povaha a rozsah prací, • dojde ke změnám návrhu, • změní se zhotovitelé nebo jsou určeni další, • změní se požadavky stavebníků, • změní se okolní prostředí, • jsou k dispozici další informace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví, • změní se výpisy z metodiky nebo úkoly, • jsou zavedeny nové právní požadavky a technické normy.

2.4.3 Dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví a) Definice Co říká směrnice 92/57/EHS? Článek 5 […] c) vypracovává dokumentaci přizpůsobenou vlastnostem projektu stavby obsahující užitečné informace v oblasti bezpečnosti a zdraví, ke kterým se má přihlédnout během dalších prací. Dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví představuje hlavní dokumenty, které jsou užitečné při zjišťování a řízení rizik během následných projektových a stavebních prací po dokončení stavby a během „celé doby životnosti“ dokončené stavby až do jejího případného odstrojení nebo demolice. Dokumentace by měla obsahovat důležité informace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ke kterým by bylo vhodné přihlédnout.

61


Příklad č. 76:


Během údržby nebo výměny pracovního zařízení v tunelech nastávají zvláštní nebezpečí spojená se silniční nebo železniční dopravou, pokud nelze tunel uzavřít. Zvláštní riziko vzniká například při práci ve větracích šachtách, nelze-li vyloučit jejich spuštění v případě požáru v tunelu. Dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví musí stanovit organizační postupy pro zmírnění rizik; ještě lepší by byla technická opatření, například dvouklíčové systémy bránící spuštění nebezpečných funkcí během údržby.

Je lepší aktualizovat a rozšiřovat stávající dokumentaci pro zařízení, když se provádí přestavba atd., než začít vypracovávat dokumentaci novou.

Dokumentace je pro stavebníky a další osoby užitečná tím, že: • ji tvoří jediný dokument, který obsahuje podstatné informace týkající se bezpečnosti a související s dokončenou stavbou, • usnadňuje pochopit, jak je možné provádět běžnou údržbu a opravy bezpečně a • ulehčuje dokončit navrhování a plánování následných stavebních prací. Neexistuje jediný podrobný soupis obsahu, který by byl použitelný na všechny projekty stavby. Obsah dokumentace musí odrážet nebezpečí a rizika daného projektu stavby. ➜➜ Viz Příloha 6 – Dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví: doporučený obsah, s. 130

b) Uplatňování Dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví je povinná pro všechny stavební projekty, kde jsou koordinátoři. Směrnice vyžaduje, aby koordinátoři pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při vypracovávání projektu stavby zahájili vypracovávání dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví. Koordinátoři pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při provádění stavby aktualizují a dokončují dokumentaci v průběhu stavebních prací.

Vést dokumentaci i tehdy, je-li zapojen jen jeden zhotovitel a není určen koordinátor k jejímu vypracování. Stavebníci mohou s dalšími zúčastněnými stranami projektu stavby přijmout opatření k vypracování a aktualizaci dokumentace. Stavebníci a koordinátoři dohodnou v počátečních fázích obsah, formu (např. papírovou, elektronickou) a úpravu dokumentace. Zajistit, aby dokumentace byla srozumitelná, jasná, stručná a správně indexovaná. Vyřadit informace, které nezvyšují hodnotu dokumentace. Uvážit, zda by mohlo být užitečné, aby informace uvedené v dokumentaci byly nedílnou součástí jiných záznamů o stavbě, například příruček pro údržbu a opravy. Koordinátoři uvědomí ostatní zúčastněné strany o tom, jaké přispění k vypracování dokumentace se od nich očekává a kdy. Koordinátoři se dohodnou na tom, kdo se v konkrétních lhůtách ujme vedení vypracovávání dokumentace, jak nejlépe provést předání a jak zpracovat zbývající informace. Rozhodnutí o nejlepším možném postupu je nejlépe přijímat u každého projektu stavby s ohledem na zachování co nejjednodušších styčných bodů mezi koordinátory. Dokončit dokumentaci co nejdříve, aby stavebníci měli informace, které potřebují. Mít systém pro zajištění „kontrolované“ originální verze a pro kontrolované vydávání aktualizací. Předávat dokumentaci při jakékoli změně vlastnictví. Předávat kopie ostatním, jestliže za udržování určité části zařízení individuálně odpovídá více lidí.

c) Obsah dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví Obsah dokumentace by měl být určován předvídatelnými potřebami jiných osob, které navrhují, plánují nebo vykonávají další stavební práce na dokončené stavbě. Mimořádnou pozornost je třeba věnovat předpokládaným vysoce rizikovým činnostem (např. práci ve výšce, výměně prvků těžkých strojů). Zbytečné části znění by měly být vyjmuty. Způsobují totiž, že vyhledávání zásadních informací je zdlouhavější a obtížnější. Obsah, forma a formát se nutně budou lišit v závislosti na projektu stavby, stavebníkovi a předvídatelných nebezpečích a rizicích. Příloha 6 uvádí kontrolní seznam pro doporučený obsah, ale každý případ by měl být rozhodnut podle své podstaty.

62

Zhotovitelé by měli koordinátorům předat veškeré informace potřebné pro dokončení nebo aktualizaci dokumentace. Tyto informace by měly být předány co nejdříve, aby se nezdržovalo dokončení dokumentace. Zdržení zpravidla vede ke zvyšování nákladů všech zúčastněných stran a k nižší kvalitě poskytovaných informací. Měly by být zavedeny postupy, které zajistí, aby koordinátor měl včas informace o změnách, k nimž dojde během provádění stavby. Dokumentace by měla být předána stavebníkům bezprostředně po dokončení. V zásadě by k předání mělo dojít při dokončení stavby, jinak co možná nejdříve poté. ➜➜ Viz Příloha 6 – Dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví: doporučený obsah, s. 130, kde jsou uvedeny další podrobné návrhy ohledně obsahu dokumentace

d) Aktualizace dokumentace Dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví se bude používat po celou dobu životnosti zařízení, jehož se týká. Proto je užitečné zajistit její aktuálnost, i když další práce dokumentaci nevyžadují. Spoléhání se na dokumentaci, která obsahuje neúplné záznamy, může vést k nebezpečným situacím. Retrospektivní šetření a další práce za účelem aktualizace špatně vedené dokumentace se ukazují jako nákladné a lze jim předejít tam, kde jsou zavedena účinná opatření pro vedení aktuální dokumentace. Příklad č. 77:

V dokumentaci by mělo být zaznamenáno každé odstranění nebo zapouzdření azbestu či materiálů obsahujících azbest.


Přihlížet by se mělo ke každé stávající dokumentaci a k tomu, zda je lepší ji aktualizovat nebo vypracovat dokumentaci novou. Při tomto rozhodování bude nutné brát ohled na budoucí potřeby stavebníků, projektantů a zhotovitelů a rychle zjistit informace, které budou potřebovat s ohledem na významná nebezpečí a rizika.

2.5 Práce spojené se zvláštními/specifickými riziky 2.5.1 Práce spojené se zvláštními riziky pro bezpečnost a zdraví zaměstnanců Co říká směrnice 92/57/EHS? PŘÍLOHA II NEVYČERPÁVAJÍCÍ SEZNAM PRACÍ SPOJENÝCH SE ZVLÁŠTNÍMI RIZIKY PRO BEZPEČNOST A ZDRAVÍ ZAMĚSTNANCŮ, UVEDENÝCH V ČL. 3 ODST. 2 DRUHÉM PODODSTAVCI SMĚRNICE 1. Práce, které vystavují zaměstnance riziku zavalení zeminou, uváznutí v bažinaté půdě nebo pádu z výšky, zvlášť ztížené povahou práce nebo použitých postupů nebo prostředím pracovního místa nebo stavby (*). 2. Práce, které vystavují zaměstnance působení chemických a biologických látek, představující zvláštní riziko pro zaměstnance nebo zahrnující zákonný požadavek zdravotního dohledu. 3. Práce s ionizačním zářením vyžadující vyznačení kontrolovaných nebo hlídaných oblastí vymezených v článku 20 směrnice 80/836/Euratom (¹). 4. Práce v blízkosti elektrického vedení vysokého napětí. 5. Práce vystavující zaměstnance riziku utonutí. 6. Studnařské práce, podzemní práce a stavba tunelů. 7. Práce při potápění s přístrojem pro dodávku vzduchu. 8. Práce v tlakové komoře. 9. Práce zahrnující používání výbušnin. 10. Montážní práce nebo demontáž těžkých prefabrikovaných dílů. (*) Při provádění bodu 1 mají členské státy volnost stanovit hodnoty pro jednotlivé situace. (¹) Úř. věst. L 246, 17.9.1980, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 84/467/Euratom (Úř. věst. L 265, 5.10.1984, s. 4).

Směrnice stanoví v příloze II některé práce spojené se zvláštními riziky, které vyžadují, aby plány bezpečnosti a ochrany zdraví byly vypracovány před zahájením prací na staveništi. Směrnice také vyžaduje, aby plány bezpečnosti a ochrany zdraví zahrnovaly specifická opatření týkající se těchto prací.

63


První kategorie prací stanovených v příloze II se týká těch prací, kde se riziko zvyšuje zejména povahou práce nebo použitých postupů či prostředím pracovního místa nebo stavby. Členské státy mají volnost stanovit hodnoty pro jednotlivé situace a bude nutné ověřit si, jak se daného projektu dotýkají vnitrostátní právní předpisy. Činnosti spadající do této první kategorie jsou tři a jsou uvedeny v bodě 1 přílohy II: jedná se o riziko zavalení zeminou, uváznutí v bažinaté půdě, pád z výšky.

Práce ve výšce proto vyžadují zvláštní uvážení v plánech bezpečnosti a ochrany zdraví na staveništi. Nejlepším řešením je opět vhodný návrh, který odstraňuje nebezpečí, a uplatňování správného řízení zbytkových rizik, která přetrvávají. Práci ve výšce může omezit například výroba mimo staveniště, předběžná montáž na úrovni terénu (nebo v jiném dobře řízeném prostředí). K omezení rizik přispěje zajištění vhodných a dobře udržovaných dočasných pracovních plošin a mechanizovaných pojízdných plošin.

a) Zavalení zeminou (11)

Další směrnice, směrnice 2009/104/ES (12), o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci, se touto otázkou zabývá zejména ve své příloze II. Vyčerpávající praktické pokyny najdete v Nezávazné příručce správných postupů pro provádění směrnice 2001/45/ES (o práci ve výškách). (13).

K tomu může dojít z mnoha důvodů, například geologických, vlivem sousedních zařízení, narušením podloží předchozími výkopovými pracemi nebo plánovanými pracemi, například v případě, že se v blízkosti výkopových prací mají užívat vozidla a zařízení, a když je pracemi nepříznivě narušena struktura podloží. Nejlépe je zjistit nebezpečí a vyloučit rizika prostřednictvím vhodného návrhu. Pokud nelze riziko zcela odstranit, je užitečné umístit dočasné podpěry do svislých stěn výkopů nebo zešikmit stěny tak, aby byly stabilní bez podpěr. Komplexní výkopové práce vyžadují zvláštní uvážení.

b) Uváznutí v bažinaté půdě Některá podloží nejsou schopna unést zatížení vyvolané zaměstnanci, zařízením a materiály. Ta je třeba před zahájením prací zjistit a potom jasně ohraničit a vyhýbat se jim. Je-li nezbytné pracovat v bažinaté půdě, je nutné navrhnout bezpečné pracovní metody za použití zvláštních zařízení a vozidel.

c) Pád z výšky Jedná se o nejběžnější příčinu smrtelných úrazů během stavebních prací. K nebezpečným pádům, někdy smrtelným, může dojít i z nejnižší výšky. Pády mohou mít řadu příčin jako neuspořádaná pracoviště, kluzké povrchy a zejména nezajištění běžných ochranných opatření, například vhodných ochranných zábradlí, nebo nepoužívání osobních ochranných prostředků. Častou příčinou vážných a smrtelných úrazů je propadnutí křehkými materiály.

(11) Toto je jeden ze tří druhů prací, kde členské státy mají volnost stanovit hodnoty pro jednotlivé situace. Viz příloha II směrnice o staveništích.

64

d) Chemické nebo biologické látky Práce, které vystavují zaměstnance působení chemických nebo biologických látek, představující zvláštní riziko pro zaměstnance nebo zahrnující zákonný požadavek zdravotního dohledu, vždy vyžadují sestavení plánu bezpečnosti a ochrany zdraví na staveništi. Na zaměstnavatele a osoby samostatně výdělečně činné se již vztahují povinnosti vyplývající z řady dalších směrnic, zejména ze směrnice o chemických činitelích (14), směrnice o biologických činitelích (15) a z dalších směrnic týkajících se konkrétních látek, např. azbestu (16). Směrnice vyžadují přístup založený na rizicích a taková hodnocení je nutno zohlednit v plánech bezpečnosti a ochrany zdraví na staveništi. (12) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/104/ES ze dne 16. září 2009 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci (druhá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) – Úř. věst. L 260, 3.10.2009, s. 5. (13) http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=738&langId=en&pubI d=140&type=2&furtherPubs=yes (14) Směrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemic kými činiteli používanými při práci (čtrnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) – Úř. věst. L 131, 5.5.1998, s. 11. (15) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES ze dne 18. září 2000 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci (sedmá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) – Úř. věst. L 262, 17.10.2000, s. 21. (16) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/18/ES ze dne 27. března 2003, kterou se mění směrnice Rady 83/477/EHS o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci – Úř. věst. L 97, 15.4.2003, s. 48.

Azbest stále ohrožuje zdraví stavebních pracovníků. I když se v současné výstavbě již neužívá, lze jej snadno najít v mnohých prostorách při práci na stávajících zařízeních a obyčejně se požadují představební průzkumy. Pracovníci provádějící údržbu a bourací práce musí být na rizika upozorněni. V současné výstavbě se stále používá olovo, například při pokrývačských pracích, dekoračních obkladech a rovněž při opravách a stavebních úpravách. Prach, který se při těchto pracích tvoří, představuje zdravotní riziko. Nebezpečné mohou být olovnaté výpary, když se za tepla prosekávají plochy opatřené nátěrovými barvami na bázi olova. Při moderních stavebních pracích se používá celá škála chemikálií. Proto je nutné, aby projektanti a uživatelé zvážili nebezpečí a vybírali materiály a pracovní metody, které nejlépe umožní zabránit škodlivé expozici. Může také docházet k expozici chemikáliím z kontaminované půdy a z vybavení a zařízení kontaminovaného v důsledku průmyslových procesů bez ohledu na to, zda se ještě používají nebo od nich bylo před mnoha lety upuštěno. Biologické látky mohou být přítomny v půdě, ve vnitřní a venkovní kanalizaci, v chladicích věžích, na půdách, ve sklepních prostorách, na určitých pracovištích, jako jsou biologické laboratoře, atd.

e) Ionizující záření Práce s ionizačním zářením vyžaduje vyznačení kontrolovaných nebo hlídaných oblastí vymezených ve směrnici 96/29/Euratom (17). Ionizující záření se může používat pro nedestruktivní zkoušení na staveništi při testování svarů a provádění dalších šetření. Podle uvedené směrnice budou vyžadována zvláštní preventivní opatření na ochranu před ozářením, která je třeba brát v úvahu v plánech bezpečnosti a ochrany zdraví na staveništi. Je třeba znovu zdůraznit, že existují způsoby, jak takovým nebezpečím zcela předejít. Na staveništi lze používat alternativní metody nedestruktivního zkoušení a neexistuje-li alternativa k těmto způsobům zkoušek, mohou být variantou zkoušky v účelových zařízeních mimo staveniště. (17) Směrnice Rady 96/29/Euratom ze dne 13. května 1996, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy na ochranu zdraví pracovníků a obyvatelstva před riziky vyplývajícími z ionizujícího záření - Úř. věst. L 159, 29.6.1996.


V zásadě jsou tři možnosti, jak přijít do styku s chemickými látkami: první možností jsou látky určené k použití ve stavebním projektu – např. nátěrová barva, klih, povrchové nátěry atd. – druhou možností jsou důsledky řezání nebo degradace stavebních materiálů – např. dřevěné piliny, křemenné částice z betonu atd. – a třetí možností jsou pozůstatky z minulosti – např. azbest, olovo, kontaminovaná půda a polychlorované bifenyly atd.

Zaměstnanci mohou být ohroženi rizikem vystavení záření také v důsledku pracovního prostředí, například v jaderných zařízeních (např. v obranných zařízeních, elektrárnách, výzkumných institucích, na univerzitách, ve zdravotnických zařízeních nukleární medicíny atd.) a v zařízeních obsahujících ionizační zdroje, jako jsou měřiče hustoty kouře a detektory kouře.

f) Práce v blízkosti elektrického vedení vysokého napětí nebo v blízkosti zařízení vysokého napětí Práce v blízkosti elektrického vedení vysokého napětí může způsobit vážné a smrtelné úrazy v důsledku přímého dotyku s vedením pod napětím nebo vytvoření elektrického oblouku z těchto vedení na zařízení a vybavení nacházející se v blízkosti. Těmto nebezpečím lze předejít vhodným konstrukčním provedením, odpojením vedení od napětí po dobu trvání prací (což je nepochybně tím nejlepším řešením) nebo účinnými kontrolami řízení včetně bezpečných pracovních metod a jasného vyznačení pásem (po projednání s provozovateli vedení), z nichž by zařízení a strojní vybavení mělo být vyloučeno. Práce v těsné blízkosti elektrického vedení vysokého napětí při jeho instalaci a údržbě je činnost vysoce odborná, kterou by měli vykonávat pouze zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné, které mají potřebné znalosti a zkušenosti.

g) Riziko utonutí Toto riziko se může vyskytnout tehdy, je-li přístup na pracoviště možný jen po vodě a jestliže se práce provádějí nad vodou nebo v blízkosti vody. Tato rizika lze zvládnout zavedením vhodných systémů práce a vhodného vybavení spolu s účinnými prostředky pro záchranu a ošetření zaměstnanců v případě nehody. K „utonutí“ může dojít i v jiných situacích. Typickým příkladem jsou sila se zrnkovým prachem a jemným práškem.

h) Studnařské práce, podzemní práce a stavba tunelů Pokud tyto druhy práce nebudou řádně navrženy, naplánovány a řízeny, může dojít k sesutí podloží, které uvězní nebo zavalí zaměstnance pod zemí. Rizika jsou často zvýšena kvůli nedostatku alternativních možností úniku. I osoby, které jsou na povrchu, mohou být ohroženy závrty a riziky spojenými se sesutím tenkostěnných konstrukcí. (Je třeba upozornit na to, že směrnice o staveništích se nevztahuje na vrtání

65


a těžbu v odvětví těžebního průmyslu. Místo toho viz směrnici 92/104/EHS) (18). Při práci v tunelech nebo na kanalizaci mohou hrozit také rizika spojená s udušením, vniknutím vody a výbuchem kromě obecnějších rizik popsaných jinde, např. v souvislosti s tlakovým vzduchem.

i) Potápění s využitím systémů přívodu vzduchu Potápění obyčejně slouží k přístupu na pracoviště pod vodou. Vyžaduje odborné znalosti v oblasti plánování, řízení a provádění prací, aby byla zajištěna bezpečnost a ochrana zdraví potápěčů. Vyžaduje plány projektů potápění, inspektory pro potápění a potápěče, jejichž ochrana zdraví je sledována, spolu se správným zařízením a vybavením pro plánované ponory a pro mimořádné situace. Členské státy pravděpodobně mají své vlastní předpisy týkající se potápění. Bude nutné ujasnit si vnitrostátní požadavky na daný projekt.

j) Práce v kesonech ve stlačeném vzduchu Práce ve stlačeném vzduchu s sebou nesou riziko dekompresní nemoci, tedy akutního stavu s příznaky bolestivosti kloubů, například kolen, a méně často mohou ohrožovat život nepříznivými účinky na centrální nervový systém. K dalším rizikům patří poškození tělních dutin vyplněných vzduchem, například uší a vedlejších dutin nosních, a dlouhodobé chronické stavy, které poškozují kyčelní a ramenní klouby. Hrozí zvýšené riziko požáru, protože stlačený vzduch obsahuje vyšší množství kyslíku, a to vyžaduje zvláštní zřetel. Podobně jako při potápění se vyžadují odborné schopnosti, bezpečné systémy práce, kvalifikovaní zaměstnanci, lékařský dohled, účinné kompresní a dekompresní postupy a nouzové postupy. Nutnosti pracovat ve stlačeném vzduchu se může předejít vhodným naplánováním prací.

(18) Směrnice Rady 92/104/EHS ze dne 3. prosince 1992 o minimálních požadavcích na zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců v povrchovém a hlubinném těžebním průmyslu (dvanáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS – Úř. věst. L 404, 31.12.1992.

66

k) Práce zahrnující používání výbušnin Práce zahrnující používání výbušnin s sebou nese rizika spojená s výbušnými přetlakovými silami, nekontrolovanými poletujícími materiály a toxickými plyny. Předčasný odstřel, neúspěšná realizace plánovaného zboření a nevybuchnutí všech výbušných materiálů jsou další nebezpečí, která je nutno řešit spolu s bezpečným skladováním a přepravováním výbušnin. Je třeba znovu zdůraznit, že tyto práce mohou provádět pouze firmy specializované v daném oboru a je nutné je zohlednit při vypracovávání plánu bezpečnosti a ochrany zdraví na staveništi. ➜➜ Viz Rizika výbuchu, s. 75

l) Práce zahrnující těžké prefabrikované díly Montážní práce nebo demontáž těžkých prefabrikovaných dílů s sebou nesou rizika pro osoby, které s těmito díly pracují, i pro jiné, když jsou tyto díly přesouvány a zajišťovány na místě. Práce je nutno pečlivě uvážit a naplánovat. Normou při tomto druhu činnosti jsou pracoviště užívaná velmi krátkou dobu. Plánováním je nutné zajistit bezpečný přístup na pracoviště a odchod z nich, jakož i bezpečnost samotných pracovišť. Rizika je možné snížit předběžnou montáží na zemi (postup, který se dá při demontáži obrátit), čímž se sníží rozsah prací ve výšce. Často je rozumné provést opatření vhodnými zábranami pro zamezení pádů z okrajů, stejně jako zajistit motorové kloubové pracovní plošiny, například při montáži zařízení z ocelových rámů. Projektanti mohou více přispět ke snížení rizik tím, že při navrhování plně zohlední potřebu bezpečných montážních postupů.

2.5.2 Nová rizika Všechny nové a vznikající technologie, postupy a činnosti vyžadují mimořádnou pozornost všech zúčastněných stran, které ovlivňují rizika, jež se v projektu stavby vyskytnou. K těmto zúčastněným stranám patří stavebníci, vedoucí stavby, koordinátoři pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví, projektanti, zaměstnanci, dodavatelé výrobků (např. materiálů, dílů, zařízení a vybavení), které jsou potřebné pro trvalé a dočasné zařízení staveniště, zaměstnavatelé, zhotovitelé a subdodavatelé. Takové technologie, postupy a činnosti by měly podléhat dostatečné hloubkové analýze nebezpečí nebo rizik.

Je velmi důležité, aby nedostatečná obeznámenost, nedostatečné znalosti a odborné schopnosti v pracovních skupinách projektantů a zhotovitelů a v pracovních skupinách jejich zaměstnanců zapojených do navrhovaného projektu stavby, byly v plné míře řešeny, jakmile se objeví nová nebo neznámá nebezpečí a rizika. V závislosti na povaze nebezpečí může být nutné provést reprezentativní zkoušky malého rozsahu pro lepší pochopení toho, o jaká nebezpečí a rizika by se mohlo jednat. Návrhy na analýzu nebezpečí a důsledků a na kontrolu rizik by měly být založeny na plném pochopení toho, co se navrhuje, aby bylo možné řádně uvážit nebezpečí procesu. Mechanický a příliš zjednodušený přístup, který se zaměřuje na obecná nebezpečí, dosta-


Je možné vzít v úvahu zkušenosti ostatních z dřívější a přítomné praxe po celém světě. A stejně tak je možné dostatečně uvážit nový návrh jako rozšíření již známého přístupu. V takových případech může být analýza nebezpečí podpořena zkoumáním dosavadních praktických zkušeností a přímým zapojením osob, které mají odborné znalosti, schopnosti a zkušenosti. Je však nutná obezřetnost při spoléhání na dřívější zkušenosti získané jinde, zejména jsou-li informace nejasné, neúplné nebo pocházejí výhradně nebo hlavně od dodavatele či jiné zúčastněné strany, která má obchodní zájem. Zdánlivě dobré výsledky neznamenají, že v novém přístupu rizika neexistují – může to být jednoduše štěstí nebo nedostatek informací o minulých problémech a nedostatcích. Podobně se mohou lišit konkrétní podmínky použití (např. podmínky podloží).

čující nebude. Pozornost je třeba soustředit na nebezpečí, která se mohou vyskytnout ve všech fázích návrhu a stavby, mimo jiné v mezistupních stavby, a která jsou spojena se zařízením, vybavením, všemi dočasnými pracemi, které mohou být potřebné, a s opravami/vysprávkami. Je třeba přihlédnout k organizačním a technickým faktorům. Je nutné prozkoumat a v plné míře vyřešit jakékoli závažné potenciální nebezpečí, které může ohrozit mnoho zaměstnanců nebo veřejnost. Je pravděpodobné, že bude nutné zapojit řadu zúčastněných stran do analýzy nebezpečí a důsledků a do následných kroků pro odstraňování nebezpečí a řízení rizik. Za takových okolností je užitečným nástrojem registr rizik stavby, který určuje, co mají jednotlivé zúčastněné strany dělat, a který je pravidelně přezkoumáván a aktualizován. Příklad č. 78:

1. Výroba hotových koupelen mimo staveniště, výroba skeletové konstrukce na staveništi a následná instalace koupelen. 2. Nové látky jako lepidla a krycí nátěry, které jsou při použití účinnější, ale mohou zvyšovat bezpečnostní a zdravotní rizika během stavby. 3. Nové strojní vybavení a zařízení pro zajištění přístupu zaměstnanců do větších výšek. 4. Převzetí osvědčených metod ražení chodeb v tvrdé hornině pro užití v jiných geologických útvarech.

67

3

ebezpečí a rizika během N všech fází stavebního . projektu – některé příklady

3.1 Pády . .....................................................................................................................................................................70 3.2 Rizika spojená s elektřinou ...............................................................................................................................70 3.3 Rizika spojená s plynem ....................................................................................................................................71 3.4 Rizika spojená s dopravou.................................................................................................................................71 3.5 Rizika spojená se stavebním strojním zařízením..........................................................................................71 3.6 Rizika spojená s úkony ruční manipulace.......................................................................................................72 3.7 Rizika spojená s nevhodně zaujímanými postoji..........................................................................................72 3.8 Rizika spojená s používáním výbušnin...........................................................................................................72 3.9 Rizika spojená s nestabilitou.............................................................................................................................72 3.10 Rizika související se zdravím.............................................................................................................................72 3.11 Doprava.................................................................................................................................................................76 3.12 Hygiena.................................................................................................................................................................76 3.13 Jiná rizika .............................................................................................................................................................76

69


3.1 Pády a) Práce ve výšce Pády z výšky jsou hlavními příčinami smrtelných úrazů ve stavebních odvětvích členských států Evropské unie. Rizika spojená s prací ve výšce lze rozčlenit do dvou skupin: • rizika v důsledku pádu zaměstnanců a • rizika v důsledku pádu předmětů na ty, kdo pracují dole. Rizika první skupiny jsou v příloze II směrnice označena jako „zvláštní rizika“. Tato rizika se mohou vyskytovat na většině stavenišť. Důsledky jsou zpravidla tím vážnější, čím větší je výška pádu. K pádům většinou dochází z nechráněných okrajů nebo otvorů ve výšce, propadnutím křehkými materiály, do výkopů, ze žebříků, dočasných plošin, z pracovních míst na stávajícím zařízení a na schodištích (19). Další požadavky jsou uvedeny ve směrnici 2009/104/ ES (20).

b) Sestavování a rozebírání lešení nebo jiného podobného zařízení Rizika spojená s lešením lze rozčlenit do dvou skupin: i) rizika vyplývající ze sestavování, z přestavby a rozebírání lešení a ii) rizika související s používáním lešení (např. riziko uklouznutí). Tato rizika mohou být přítomna vždy, když se používá lešení. Podobná rizika se vyskytují tehdy, používají-li se systémy podobné lešení při vedlejších přípravných pracích. Na lešení se vztahuje směrnice 2009/104/ES. Vyžaduje, aby plán jeho sestavení, použití a rozebrání vypracovaly způsobilé osoby. Při kontrole lešení na velké stavbě mohou být užitečné normalizované formuláře a dokumenty.

(19) Vyčerpávající praktické pokyny najdete v nezávazné příručce „Jak vybrat nejvhodnější pracovní zařízení pro provádění dočasné práce ve výšce“. (http://ec.europa.eu/social/ main.jsp?catId=738&langId=en&pubId=140&t ype=2& furtherPubs=yes). (20) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/104/ES ze dne 16. září 2009 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci (druhá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) – Úř. věst. L 260, 3.10.2009, s. 5.

70

Některá malá systémová lešení (např. malá pojízdná prefabrikovaná lešení) je možné bezpečně sestavit po krátkém školení a hodnocení způsobilosti, jsou-li prováděny přísné kontroly.

c) Pády na stejné úrovni Rizika spojená s pády na stejné úrovni hrozí zpravidla při zakopnutí a uklouznutí. Běžnější budou pravděpodobně na neuspořádaných staveništích.

3.2 Rizika spojená s elektřinou K hlavním rizikům spojeným s elektřinou patří zasažení elektrickým proudem a popáleniny. K četným příčinám úmrtí a úrazů patří: • používání špatně udržovaného elektrického zařízení, • práce v blízkosti nadzemních elektrických vedení, • dotyk s podzemními silovými kabely při výkopových pracích nebo při horizontálním vrtání, • napájení z elektrické sítě, • používání nevhodného elektrického zařízení ve výbušných prostředích, • požáry vzniklé v důsledku nekvalitní elektroinstalace a vadných elektrických spotřebičů, • nevyzkoušené staveništní rozvaděče a vadné proudové chrániče. Práce v blízkosti elektrického vedení vysokého napětí může způsobit vážné a smrtelné úrazy následkem přímého dotyku s vedením pod napětím nebo přeskoku jisker z těchto vedení na zařízení v jejich blízkosti. Úrazy elektrickým proudem mohou být způsobeny širokým rozsahem napětí, ale s vyšším napětím se riziko úrazu obecně zvyšuje. Zdroje střídavého a stejnosměrného elektrického proudu mohou být příčinou řady úrazů, mimo jiné: • úrazu elektrickým proudem, • popálení elektrickým proudem, • ztráty svalové kontroly, • tepelných popálenin. Další požadavky jsou uvedeny ve směrnici 1999/92/ EHS (21).

(21) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/92/ES ze dne 16. prosince 1999 o minimálních požadavcích na zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců vystavených riziku výbušných prostředí (patnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) – Úř. věst. L 23, 28.1.2000, s. 57.

Zemní plyn se zpravidla rozvádí sítí podzemních dopravních a rozvodových potrubí. K únikům plynu může dojít v důsledku poruch hlavního plynového potrubí i následkem náhodného poškození. Úniky se mohou vyskytnout také u plynových zásobníků a menších tlakových lahví na plyn skladovaných a používaných na staveništích. Za určitých okolností mohou tyto úniky vést k požáru nebo výbuchu.

3.4 Rizika spojená s dopravou a) Práce prováděné na stávajících dopravních cestách Rizika spojená s prací na stávajících silnicích s čilým dopravním ruchem závisí na druhu prováděné práce. Mohou k nim patřit: • srážky vozidel používaných k práci uvnitř staveniště a vozidel projíždějících poblíž staveniště, • srážky projíždějících vozidel se stavebními stroji, zařízením (tj. lešením) a zaměstnanci (například není-li staveniště přiměřeně označené a fyzicky zabezpečené), • asfaltové výpary vznikající při pokládce asfaltových vozovek. Mohou postihnout různé části těla (pokožku, oči, hrdlo atd.) a mohou způsobovat rakovinu, • výfukové plyny a saze vznětových motorů. Práce ve stávajících tunelech mohou představovat zvláštní rizika v důsledku dopravního provozu i pro dopravní provoz. Mohou existovat i jiná rizika, jako například horko (manipulace s asfaltem), prach (při výkopových pracích pro přípravu podloží silnice) atd. Směrnice 92/58/EHS (22) stanoví další požadavky na bezpečnostní nebo zdravotní značky.

(22) Směrnice Rady 92/58/EHS ze dne 24. června 1992 o minimálních požadavcích na bezpečnostní nebo zdravotní značky na pracovišti (devátá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16. odst. 1 směrnice 89/391/EHS) – Úř. věst. L 245, 26.8.1992.

Nebezpečí a rizika během všech fází stavebního projektu – některé příklady

3.3 Rizika spojená s plynem

b) Dopravní provoz na staveništích (strojní zařízení a chodci) Rizika pro chodce plynoucí z provozu na staveništi je možné omezit zajištěním řádně vyznačených oddělených dopravních cest pro chodce a pro vozidla a zajištěním doplňkové ochrany pro chodce v místech se zvláštním rizikem. Zvláštní pozornost vyžadují křižovatky.

3.5 Rizika spojená se stavebním strojním zařízením Rizika spojená se stavebním strojním zařízením závisí na druhu dotčeného zařízení (např. stroje pro zemní práce, zdvihací zařízení atd.) a na pracovních činnostech. Rizika spojená se stroji pro zemní práce (hloubkovými lopatami, rýpadly s nakládacím lopatovým zařízením apod. včetně příslušenství) mohou zahrnovat převrácení zařízení, předměty padající na zařízení a rizika plynoucí ze selhání bezpečnostních a výstražných zařízení atd. Rizika spojená se zdvihacím zařízením (např. věžovými jeřáby, pojízdnými jeřáby atd. včetně příslušenství, například závěsných lan) mohou zahrnovat: zaměstnance, kteří spadnou z výšky při instalaci, obsluze a rozebírání zařízení, zřícení zařízení při užívání v důsledku přetížení nebo při sestavování a rozebírání, jakož i selhání v důsledku špatných technik zavěšování nákladu apod. Prokazatelná odborná způsobilost obsluhy po absolvování školení odpovídajícího strojnímu zařízení, řádné plánování a dozor při práci a účinná opatření kontroly, údržby a opravy jsou některými z opatření, která lze přijmout pro omezení pravděpodobnosti nehod. Směrnice 2009/104/ES (23) o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci se zabývá těmito druhy otázek.

(23) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/104/ES ze dne 16. září 2009 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci (druhá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) – Úř. věst. L 260, 3.10.2009, s. 5.

71


Směrnice o vnitřním trhu (např. směrnice 2000/14/ES (24) týkající se emisí hluku zařízení, která jsou určena k použití ve venkovním prostoru, a směrnice 2006/42/ES (25) o strojních zařízeních) jsou použitelné při řešení rizik.

3.6 Rizika spojená s úkony ruční manipulace Ruční manipulace zpravidla zahrnuje zdvihání a přemísťování břemen ručně nebo jinou tělesnou silou. Mnoho lidí si poškodí záda, paže, ruce nebo nohy při stálém každodenním zdvihání břemen, a nikoli jen když se zdvižení jediného břemene ukáže jako příliš těžké. Svalová atrofie horních končetin se týká krku, ramen, paží, zápěstí, rukou a prstů. Syndrom z opakovaného přetížení může být vyvolán téměř na každém pracovišti, kde lidé dlouhodobě vykonávají opakované manuální činnosti při nevhodně zaujímaných postojích. To může způsobit svalové bolesti, které mohou být zpočátku dočasné, ale není-li práce prováděna správně a počáteční příznaky se nerozpoznají a neléčí, může dojít k chronickým poruchám a k omezení pohybové schopnosti. Postupem doby může dojít ke kumulativnímu poškození, které způsobuje bolesti a potíže v oblasti zad, paží, rukou a nohou. Většině případů lze zabránit poskytnutím vhodného zdvihacího zařízení spolu s příslušným školením jak k ruční manipulaci, tak k bezpečnému používání zařízení. Platí také směrnice 90/269/EHS (26) o ruční manipulaci s břemeny spojené s rizikem, zejména poškození páteře, pro zaměstnance.

3.7 Rizika spojená s nevhodně zaujímanými postoji Jedná se o rizika pracovního úrazu nebo nemoci z povolání v důsledku nevhodně zaujímaných postojů nebo opakované fyzické námahy. Může dojít ke kumulativnímu poškození a lze najít další podobnosti s předcházejícím příkladem rizika. V mnohých případech je možné omezit rizika tím, že se plně zohlední uspořádání pracoviště a rovněž materiály a zařízení určené pro používání. (24) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/14/ES ze dne 8. května 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se emisí hluku zařízení, která jsou určena k použití ve venkovním prostoru, do okolního prostředí – Úř. věst. L 162, 3.7.2000, s. 1. (25) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES ze dne 17. května 2006 o strojních zařízeních a o změně směrnice 95/16/ ES (přepracované znění) – Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s.24. (26) Směrnice Rady 90/269/EHS ze dne 29. května 1990 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro ruční manipulaci s břemeny spojenou s rizikem, zejména poškození páteře, pro zaměstnance (čtvrtá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) – Úř. věst. L 156, 21.6.1990.

72

3.8 Rizika spojená s používáním výbušnin Výbušniny s sebou nesou riziko úrazu v důsledku výbuchu, vrhaného nebo poletujícího materiálu, toxických plynů a nadměrných tlaků. Výbušniny by měly být skladovány, přepravovány a používány bezpečně a spolehlivě. Jsou nezbytné bezpečné systémy práce, aby se zabránilo úrazům v důsledku výbuchů a vrhaného nebo poletujícího materiálu.

3.9 Rizika spojená s nestabilitou Riziko úrazu mohou vyvolat padající předměty shora nebo sesutí staveb, zemní práce azařízení. Nestabilita může mít nepříznivý dopad na stávající zařízení na stavbě nebo v její blízkosti, na nové rozestavěné stavby a na dočasné stavby postavené jako součást stavebních prací. Narušení celistvosti konstrukce může mít řadu příčin. Mezi ně patří nedostatky v návrhu, zejména dočasných prací, práce neprovedené správně podle plánu a nedostatečné sledování prací za účelem zohlednění nepředvídatelných událostí. Zvláštní pozornost vyžadují komplexní výkopové práce jako tunely, šachty a hluboké výkopy v městských oblastech. Nestabilitou mohou být ohroženy také zemní práce, například sypané hráze.

3.10 Rizika související se zdravím a) Fyzikální rizika (hluk, vibrace, popáleniny, extrémní teploty, povětrnostní podmínky atd.) Hluk Expozice silnému hluku může vést k trvalému poškození sluchu. Nejspíše tomu tak je v případě, kdy vystavení vysokým hladinám hluku je běžnou součástí pracovního úkolu. Je méně pravděpodobné, že příležitostná expozice nebo expozice nízkým úrovním poškodí zdraví, i když jediná expozice extrémně silnému hluku může způsobit okamžité poškození. Hluk může představovat bezpečnostní riziko i tehdy, když znesnadňuje zaměstnancům účinně se dorozumívat nebo jim nedovoluje uslyšet varovné signály. Ztráta sluchu může být dočasná nebo trvalá. K expozici hluku nemusí docházet jen z obsluhovaného zařízení – může být způsobena pevně nainstalovaným zařízením (např. generátorem) nebo činnostmi jiného zaměstnance.

Směrnice o hluku 2003/10/EHS (27) vyžaduje přijetí zvláštních opatření pro snížení rizika vyplývajícího z expozice hluku. Vibrace Vibrace, které způsobují práce s elektrickým ručním nářadím, zařízením nebo jejich postupy, mohou poškodit ruce a paže uživatelů a vyvolat „syndrom vibrací ruky a paže“. To je bolestivý a nevratný stav, jehož projevem je „bílý prst od vibrací“. K účinkům může patřit zhoršený krevní oběh, poškození nervů a svalů a ztráta správné uchopovací schopnosti. Hlavními zdroji vibrací, které způsobuje elektrické ruční nářadí, jsou bourací kladiva, vrtačky, vrtací kladiva, ruční rozbrušovačky, řetězové pily a ruční kotoučové pily. Bolest v zádech mohou vyvolat nebo zhoršit vibrace vozidel nebo strojů, které procházejí sedadlem vozidla přes hýždě do těla řidiče. Toto je známo jako celotělové vibrace. Celotělové vibrace mohou být způsobeny také stáním na vibrační plošině vozidla nebo stroje. V tomto případě prochází vibrace do těla obsluhy přes chodidla. Hlavními zdroji vibrací jsou rýpadla, kolové nakladače, pásové traktory, grejdry, skrejpry, staveništní dampry, kloubové sklápěčky, kolové (motorové) skrejpry a vozy s vidlicovým nakládačem pro obtížný terén. Směrnice 2002/44/EHS (28) vyžaduje řešení rizik spojených s vibracemi.


Kdo může být ohrožen? • Zaměstnanci, kteří používají motorové nástroje jako: - lámačky, vibrátory a zhutňovače betonu, - pískovače, brusky a kotoučové frézy, - vrtací kladiva, - sbíjecí kladiva, - řetězové pily, - nastřelovací pistole a - špičáky nebo jehlové pistole. • Zaměstnanci, kteří obsluhují těžké stroje nebo ovládají stroje na staveništi, a kdokoli v jejich těsné blízkosti.

Popáleniny Dotyk předmětů, které mají vysokou teplotu, při práci v jejich těsné blízkosti s sebou nese riziko popálení. Jinou možností utrpění popálenin v důsledku vysokých teplot je únik horkých kapalin, par a plynů. Popáleniny může způsobit expozice chemikáliím, stejně jako elektřina. Teplota Teploty musí být přiměřené používaným pracovním metodám a fyzickému zatížení. V místnostech určených pro odpočinek, v ubytovacích zařízeních a na ošetřovnách musí být udržována teplota odpovídající účelu těchto zařízení. Používají-li se systémy nuceného větrání, musí být udržovány v provozuschopném stavu a neměly by vystavovat zaměstnance průvanu, který je pro zdraví škodlivý. Stavební pracovníci mohou být v důsledku práce, kterou vykonávají, vystavováni extrémním teplotám. Zaměstnanci mohou být vystaveni vysokým teplotám a ohroženi úžehem, například při: - demolici tavicích pecí na kovy, - svařování, zejména v omezených prostorech, - práci v rozpálených strojovnách, zejména existují-li další zátěžové faktory, jako je používání dýchacích přístrojů například při odstraňování azbestu a - rekonstrukci vysoké pece. Nejlepší je naplánovat práci tak, aby se takovým situacím zabránilo. Pokud to není možné, měly by být teploty udržovány co nejnižší, například poskytnutím více času na ochlazení zařízení a zavedením lepší ventilace chladicím vzduchem. Zaměstnanci mohou být vystaveni extrémně nízkým teplotám v místech, jako jsou mrazírny. Opět je nejlepší plánovat tak, aby se takovým situacím zabránilo. Není-li to možné, měly by být teploty pokud možno zmírněny. Je třeba si vyžádat odborné rady, aby bylo možné určit, jaké omezení pracovní doby je vhodné v extrémních podmínkách a jaká další bezpečnostní opatření jsou vyžadována. Je nezbytné si ověřit, jaké zvláštní požadavky platí podle právních předpisů příslušného členského státu.

(27) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/10/ES ze dne 6. února 2003 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (hlukem) (sedmnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) – Úř. věst. L 42, 15.2.2003, s. 38. (28) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/44/ES ze dne 25. června 2002 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (vibracemi) (šestnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) – Společný postoj Evropského parlamentu a Rady – Úř. věst. L 177, 6.7.2002, s. 13.

73


Povětrnostní podmínky

b) Chemická a biologická rizika

Zaměstnanci by měli být chráněni před atmosférickými vlivy, které by mohly ohrozit jejich bezpečnost a zdraví.

Chemická rizika

K povětrnostním podmínkám, které mohou zvýšit rizika pro zdraví a bezpečnost, patří: • silný vítr, • srážky – dešťové a sněhové, • mrazivé počasí, • vysoká vlhkost, • vystavení nepříznivým účinkům slunečního záření a • extrémní teplota. Silný vítr může nepříznivě ovlivnit provoz jeřábů a jiných zdvihacích zařízení, zejména při manipulaci s velkými plechy, jako jsou krycí a střešní plechy a bednící panely. Silný vítr může také ohrozit zaměstnance, kteří manipulují s velkoplošnými lehkými panely, například když připevňují plechovou krytinu a provádějí zakrytí z profilovaného plechu. Špatné počasí je obecným zátěžovým faktorem. Vysoké teploty v létě mohou vést k úžehu nebo popáleninám způsobeným ultrafialovým zářením. Nízké teploty mohou zvyšovat nepříznivé účinky vibračních nástrojů a také výskyt nachlazení a viróz. Je třeba si ověřit, jak příslušné členské státy začlenily tyto požadavky směrnice do vnitrostátních předpisů. Prach Prach je škodlivý pro dýchací ústrojí a dýchací systém. Některé druhy prachu jsou karcinogenní (např. azbest). Prach může vznikat například při: • odstraňování azbestové konstrukce při rekonstrukci, • řezání dřeva, • frézování drážek a řezání do zdiva, zdiva z betonových tvárnic, betonu a kamene, • manipulaci s cementem a jinými sypkými materiály. V souvislosti s expozicí prachu mají mimořádný význam dvě směrnice. Vyžadují uplatňování směrnice týkající se kontrolních opatření – směrnice 2004/37/ES (29) o expozici karcinogenům nebo mutagenům při práci a směrnice 2009/148/ ES (30) o expozici azbestu.

(29) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES ze dne 29. dubna 2004 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci (šestá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice Rady 89/391/ EHS) – Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 50. (30) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/148/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci – Úř. věst. L 330, 16.12.2009, s. 28.

74

Chemická rizika na staveništích mají různé zdroje, k nimž patří: • chemikálie přítomné již před zahájením stavebního procesu. Tyto zdroje mohou být přirozené nebo umělé, • chemikálie, které jsou součástí stavebního procesu a • chemická rizika jako vedlejší produkt stavebního procesu. Rizika prvního typu vznikají hlavně během bouracích prací a odstraňování existujících skládek odpadů a čištění zanedbaných stavenišť. Azbest lze najít ve stávajících zařízeních, kde se používal k protipožární ochraně konstrukcí nebo pro účely izolace. Výsledkem dřívějších průmyslových procesů může být celá řada chemikálií, například na staveništích starých koksáren lze očekávat kontaminovaná zařízení i kontaminovanou půdu. Před zahájením prací je nutno detailně se zabývat možnou přítomností chemikálií a určit vhodná ochranná opatření. K těmto opatřením často patří také ochrana životního prostředí. Chemická rizika druhého typu plynou z chemikálií používaných v průběhu stavebního procesu. Je pro ně příznačné, že mohou pocházet z odpařování rozpouštědel používaných v nátěrových barvách, fermežích, lacích a lepidlech. Rozpouštědla jsou škodlivá pro nervový systém a mohou způsobit poškození mozku. Izokyanáty a epoxidové pryskyřice, které se nacházejí v nátěrových barvách, lepidlech a pojivech, mohou dráždit pokožku a plíce a způsobovat vážné alergické reakce a astma. Tyto příklady jsou informativní a nejsou vyčerpávajícím seznamem. Obecně lze chemickým rizikům tohoto druhu zabránit tím, že se použijí méně škodlivé materiály. Ve fázi navrhování a plánování stavby by měly být uváženy náhradní materiály za účelem omezení chemických rizik. Ochranná opatření před zbývajícími riziky závisí na konkrétním činiteli a možných pracovních metodách. Jako příklady chemických rizik vznikajících jako vedlejší produkt stavebního procesu lze uvést prach vznikající při vrtání, řezání nebo oklepávání. Expozice souvisí s pracovními metodami a používaným zařízením. Prioritou by mělo být předcházení rizikům například tím, že se budou používat bezpečné metody.

Biologická rizika Biologické látky jsou obvykle přítomny v půdě, ve vnitřní a venkovní kanalizaci, v prostorách půd, podkroví a sklepů, v chladicích věžích, ztrouchnivělých materiálech a na určitých pracovištích, jako jsou nemocnice a biologické laboratoře. Tyto činitelé mohou být neseny vzduchem. Narušením se mohou uvolnit, například při demolici kontaminovaných zařízení a odstraňování kontaminované omítky.

Rizika výbuchu Na staveništích mohou být přítomna výbušná prostředí vzhledem k tomu, že zatímco jedni provádějí stavební práce, vykonávají druzí jiné průmyslové procesy. Směrnice o výbušných prostředích 1999/92/ES (33) vyžaduje přijetí zvláštních bezpečnostních opatření. K příčinám rizik výbuchu obyčejně patří: • používání rozpouštědel a vznícení jiskrou, • statická elektřina (např. může vést k odpálení trhaviny), • výbušná prostředí v kanalizaci, • poškozené trubky obsahující výbušné plyny a • nevybuchlá munice v zemi.

Holubí trus je dalším příkladem biologického rizika, stejně jako Weillova choroba způsobená vodou kontaminovanou krysami.

Nahrazování výbušných materiálů v co nejvyšší možné míře, dobrý průzkum podloží a vyškolení zaměstnanci sníží pravděpodobnost výbuchů.

Před zahájením prací je třeba vzít v úvahu možnou přítomnost biologických látek a určit vhodná ochranná opatření. Často se vyžadují také opatření na ochranu životního prostředí.

Rizika asfyxie

Zvláštní požadavky 2000/57/ES (32).

doplňuje

směrnice

c) Rizika požáru – výbuchu - asfyxie Rizika požáru Rizika požáru na staveništích mají celou řadu příčin, například: • používání hořlavých kapalin, • používání technik svařování nebo rozbrušování v místech, která nejsou pro tyto práce speciálně připravena, • zkapalněné plyny používané při otevřeném ohni a • hořlavé a zápalné materiály, např. nafta, dřevo a obalový materiál. Práce ve stlačeném vzduchu představuje zvýšené riziko požáru. Rizika požáru při práci v omezených prostorech, kde únik může být obtížný, rovněž vyžadují pečlivé uvážení rizika.


Směrnice 98/24/ES (31) o rizicích spojených s chemickými činiteli používanými při práci vyžaduje přijmout opatření k ochraně zaměstnanců před chemickými riziky.

Rizika asfyxie hrozí v místech, kde jsou buď přítomny toxické plyny, nebo kde plyny vytěsní kyslík a výsledkem je nedýchatelné ovzduší. Před vstupem do omezených prostor je nutné zkontrolovat kanalizační systémy, a to i ty, které jsou určeny pro vedení povrchové vody. Akutní otrava sirovodíkem (H2S) může vést k úmrtí, stejně jako nedostatek kyslíku. Riziko asfyxie může vyvolat také jemný prach.

d) Rizika utonutí Rizika utonutí hrozí při: • dopravě na pracoviště vodní cestou, • práci nad vodou nebo v blízkosti vody, • pádu do sila obsahujícího zrnkový prach nebo jemný sypký materiál a • provádění prací pod vodou, jako je betonování pod vodou. I dobrým plavcům hrozí riziko utonutí, jestliže se zraní při pádu. Prochlazení ve studené vodě, nebezpečí silných proudů a nebezpečné víry jsou typickými příčinnými faktory utonutí.

(31) Směrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli při práci (čtrnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) – Úř. věst. L 131, 5.5.1998, s. 11. (32) Směrnice Komise 2000/57/ES ze dne 22. září 2000, kterou se mění přílohy směrnic Rady 76/895/EHS a 90/642/EHS o stanovení maxi málních limitů reziduí pesticidů v ovoci a zelenině a v některých produktech rostlinného původu, včetně ovoce a zeleniny, a na jejich povrchu – Úř. věst. L 244, 29.9.2000, s. 76.

(33) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/92/ES ze dne 16. prosince 1999 o minimálních požadavcích na zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců vystavených riziku výbušných prostředí (patnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) – Úř. věst. L 23, 28.1.2000, s. 57.

75


3.11 Doprava

3.13 Jiná rizika

Dopravní rizika mohou nastat během cesty do práce a z práce, musejí-li zaměstnanci v rámci práce pro podnik za prací dojíždět. Vyšší bezpečnost může být zaručena pokročilým školením pro řidiče, omezením pracovní doby a poskytnutím vysoce kvalitních a dobře udržovaných vozidel.

Jinými riziky mohou být kromě jiného: • stlačené látky (stlačený vzduch, kapalinový okruh), • práce v omezených prostorech (instalační prostor, jímka), • pracovní stres (nerovnováha mezi způsobilostí zaměstnanců a pracovním omezením), • násilí na pracovišti (např. osobní krádež s použitím násilí), • ionizující i neionizující záření (laser, rádiové spojení), • nanočástice, • elektromagnetická pole (34), • optické záření z umělých zdrojů (35), • zvýšené riziko úrazu a nemoci v důsledku společných účinků řady různých nebezpečí (tj. synergické/vícefaktorové účinky).

Doprava na staveništi s sebou nese další rizika pro chodce. Veřejnost může být ohrožena v místech příjezdu vozidel. Počet úrazů se sníží dobře připravenými dopravními plány, které tato rizika zohlední.

3.12 Hygiena Nedostatečná obecná hygiena na staveništi může vést ke zbytečným zdravotním rizikům. Je třeba: • zajistit vhodné umývárny (v případě potřeby včetně sprch), aby zaměstnanci měli možnost účinně se zbavit kontaminujících látek, • poskytovat ve zvláštních případech speciální oděv, aby se běžný oděv a nechráněná pokožka nekontaminovaly ničím škodlivým, • poučit zaměstnance o bezpečnostních opatřeních potřebných pro odstranění zvláštních rizik, • udržovat pracovní oblasti a ubytovací zařízení v čistotě a • zajistit odpovídající hygienu potravy a bezpečnou likvidaci nepotřebných potravin, které by jinak lákaly hmyz.

Je třeba odkázat na další evropské směrnice týkající se ochrany zaměstnanců. Tato a jiná rizika mohou vyplynout ze stavebních činností a jiných průmyslových procesů v blízkosti stavebních prací (např. práce v ropné rafinerii či jaderné elektrárně nebo v jejich blízkosti atd.).

(34) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/46/ES ze dne 23. dubna 2008, kterou se mění směrnice 2004/40/ES o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (elektromagnetickými poli) (osmnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) – Úř. věst. L 114, 26.4.2008, s. 88. (35) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/25/ES ze dne 5. dubna 2006 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (optickým zářením z umělých zdrojů) (devatenáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) – Úř. věst. L 114, 27.4.2006, s. 38.

76

4

Řízení rizik v průběhu stavebních . projektů

4.1 Fáze vypracovávání projektu stavby.................................................................................................................80 4.1.1 Fáze zahájení projektu...................................................................................................................................................................... 80 4.1.2 Fáze navrhování projektu................................................................................................................................................................ 82 4.1.3 Dokončení příprav před zahájením stavebních prací............................................................................................................ 92

4.2 Fáze provádění stavby....................................................................................................................................... 103 4.2.1 Stavební fáze......................................................................................................................................................................................103 4.2.2 Ukončení stavební fáze .................................................................................................................................................................109 4.2.3 Fáze po provedení stavby..............................................................................................................................................................111

79


Tato kapitola poskytuje praktické pokyny k tomu, jak různé zúčastněné strany mohou účinně řídit rizika v průběhu různých fází stavebních projektů, od zahájení až po dokončení stavebních prací a během fáze po provedení stavby. Je důležité mít na paměti, že směrnice se vztahuje na všechny stavební práce a že všechny stavební práce budou součástí stavby. To například znamená, že i velmi jednoduché a rychle provedené údržbářské a opravářské práce na stavbě představují stavební projekt. Řešením je zaujmout pragmatický a praktický přístup k uplatňování směrnice tak, aby povinnosti uložené zúčastněným stranám byly splněny a bezpečnost a ochrana zdraví při práci byla zajištěna bez zbytečného zatěžování zúčastněných stran. S touto kapitolou příručky je třeba se patřičně seznámit. To platí zejména pro osoby zapojené do velmi malých projektů. Směrnice uvádí dvě hlavní fáze: • vypracovávání projektu stavby zahrnující zahájení, návrh a přípravu před zahájením prací na staveništi a • provádění stavby, které v zásadě zahrnuje stavební práce na staveništi až do dokončení stavby. Po dokončení stavby mohou navazovat další činnosti. To se často označuje jako fáze po provedení stavby. V praxi to většinou znamená nové projekty stavby, protože směrnice se vztahuje na všechny stavební práce bez ohledu na jejich omezený rozsah.

4.1 Fáze vypracovávání projektu stavby 4.1.1 Fáze zahájení projektu Fáze vypracovávání projektu stavby představuje období od zahájení projektu až po okamžik, kdy je možné začít s pracemi na staveništi. Může zahrnovat investiční záměr, výběr jiných zúčastněných stran prováděný stavebníky, plánování, studie a průzkumy, harmonogram stavby, návrh a přípravy před zahájením stavebních prací. Všichni, kdo jsou zapojeni do stavebních projektů, by měli vzít v úvahu otázky v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví ve své sféře vlivu a kontroly, počínaje fází vypracovávání projektu stavby. Při navrhování a plánování projektu stavby by v popředí měla být vždy bezpečnost a ochrana zdraví zaměstnanců. Pro úspěšný projekt je to klíčová otázka. Podobně by měla být zohledněna ochrana ostatních, například veřejnosti. Stavebníci nebo vedoucí stavby a koordinátoři při vypracovávání projektu stavby mají v této fázi konkrétní úkoly. ➜➜ Viz 2.3, Zúčastněné strany stavebního projektu, s. 35

80

U řady projektů se fáze vypracovávání projektu stavby překrývá s fází provádění stavby, například tehdy, když po zahájení stavebních prací na staveništi pokračují projektové práce.

a) Kdo se rozumí zúčastněnými stranami zapojenými do počátečních činností při vypracovávání projektu stavby? Stavebníci spouštějí projekty svým rozhodnutím provádět úkoly spojené se stavebními pracemi nebo jimi pověří jiné. Jinými zúčastněnými stranami zapojenými v počáteční fázi jsou poradci pro řízení projektu, projektanti a další odborníci (např. specializovaní konzultanti). Podniky, které se specializují na dodávky dokončených zařízení klientům k užívání bez svého dalšího přímého zapojení do obstarávání stavby, a obdobné podniky, které poté budou také udržovat tato nová zařízení, jsou dalšími zúčastněnými stranami, které mohou být v této době zapojeny, stejně jako podniky a dodavatelé zboží a služeb. Všechny tyto strany musí znát své povinnosti, které mají, zejména podle rámcové směrnice 89/391/ EHS, směrnice 92/57/EHS, která je předmětem této příručky, a dalších směrnic o ochraně zaměstnanců. Stavebníci mohou určit vedoucí stavby pro stavební práce. Směrnice vyžaduje, aby určili koordinátory pro staveniště, na kterém je přítomen více než jeden zhotovitel. ➜➜ Viz 2.3, Zúčastněné strany stavebního projektu, s. 35 Osvědčené postupy:

Jmenovat vedoucího koordinátora, je-li určen více než jeden koordinátor pro každou fázi (tj. vypracovávání projektu stavby a provádění stavby).

b) Jaké jsou hlavní otázky nebo problémy, kterým je třeba věnovat pozornost v raných fázích vypracovávání projektu stavby? Hlavní otázky a problémy při zaujímání strukturovaného přístupu k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci zahrnují zejména: Sestavení projektových týmů s potřebnou odbornou způsobilostí (znalostmi, odbornými schopnostmi, dovednostmi a zkušenostmi) v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zdroji pro úspěšné dokončení stavby Osvědčené postupy:

Rozsáhlé projekty: Stavebníci se řídí odbornými radami v otázkách, kdo by měl být součástí projektového týmu, jakou odbornou způsobilost a jaké zdroje by měl mít pro účely bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a potom vypracovávají a následně používají výběrová kritéria. Mikroprojekty (tj. projekty zahrnující pouze jednoho zhotovitele a trvající nejvýše několik dní): Stavebníci využívající služeb zhotovitelů, které znají z dřívější zkušenosti, jsou schopni bezpečně provést plánovanou práci.

Stavebníci nebo vedoucí stavby plní důležité úkoly podle článku 4. Zajištění zavedení vhodných opatření v průběhu plánovacích a dalších přípravných projektových činností je jedním z rozhodujících kroků

Řízení rizik v průběhu stavebních projektů

Zavedení široce zaměřených opatření v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci do řízení projektu, aby všechny zúčastněné strany znaly svou úlohu a věděly, jak mají spolupracovat a koordinovat činnost s ostatními

Shromáždění informací o současných poměrech staveniště, jeho okolí a možných technických a projektových řešeních Osvědčené postupy:

Rozsáhlé projekty: Vypracovat plán informačních potřeb a určit členy týmu/pověřit jiné osoby ke shromáždění informací a poté tyto shromážděné informace analyzovat za účelem stanovení vhodných možností. Mikroprojekty: Projednání s projektantem nebo zhotovitelem na navrhovaném pracovišti.


Rozsáhlé projekty: Stavebníci se řídí odbornými radami v otázkách, jak by měly být řízeny jejich projekty stavby v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a poté zajistí, aby taková opatření byla zavedena. Mikroprojekty: Stavebníci se dohodnou se svými zhotoviteli na zavedení některých jednoduchých pravidel spolupráce pro zajištění bezpečnosti. Zjištění potřeb stavebníka, aby mohly být uspokojeny současně s minimalizací rizik pro stavební pracovníky Osvědčené postupy:

Rozsáhlé projekty: Studie zohledňující potřeby stavebníka a možnosti včetně stavebních řešení a výběru možných řešení, které nepovedou ke zbytečným rizikům. Mikroprojekty: Platí to, co je uvedeno výše, ale pragmatičtěji. (Např. místo průběžných dílčích oprav střechy v havarijním stavu vyměnit střechu celou, aby se vhodné lešení sestavovalo pouze jedenkrát, a dlouhodobě tak zvýšit bezpečnost a snížit náklady. Identifikace dalších osob, jejichž bezpečnost a zdraví by mohly být stavbou ohroženy, a zavedení opatření pro spolupráci s nimi nebo s vhodnými prostředníky Osvědčené postupy:

Rozsáhlé projekty: Formální přezkumy a navázání pracovních vztahů (např. se sousedními podniky, uživatelskými podniky (nemocnicemi, školami atd.), silničním správním úřadem, nájemníky atd. Mikroprojekty: Kontaktování těchto osob a projednání problémů a řešení.

S vývojem návrhu a nutností provádět další rozhodnutí uplatňovat hodnocení rizik k předvídatelným otázkám bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a rovněž uplatňovat obecné zásady prevence Osvědčené postupy:

Rozsáhlé projekty: Jednotlivé zúčastněné strany pokračují v odstraňování nebezpečí a omezování rizik. Jak se vyvíjejí návrhy a další přípravné práce, probíhají formální strukturované přezkumy prováděné širším týmem. Mikroprojekty: Jednat s projektanty/zhotoviteli a zaznamenávat jen to, co je podstatné pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. ➜➜ Viz 1., Obecné zásady prevence týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s. 17 Odhad přiměřené doby potřebné pro dokončení dotčené práce Osvědčené postupy:

Rozsáhlé projekty: Formální odborně fundovaná analýza plánování projektů s požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví. Mikroprojekty: Využití odborné způsobilosti zhotovitele při projednávání a schvalování přiměřené lhůty. Prokázat pružnost, objeví-li se nepředvídané požadavky týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví. ➜➜ Viz 2.4.2, Plán bezpečnosti a ochrany zdraví, s. 59 Je-li to nutné, zajistit sestavení plánů bezpečnosti a ochrany zdraví (a uvážit potřebu podobného dokumentu, není-li vyžadován vnitrostátními právními předpisy) Osvědčené postupy:

Rozsáhlé projekty: Vypracování zajistí koordinátor, který plně zohlední pokyny uvedené jinde v této příručce. Mikroprojekty: Určit osobu pro vypracování stručného plánu, který bude plně zohledňovat nebezpečí a míru rizika. ➜➜ Viz 2.4.2, Plán bezpečnosti a ochrany zdraví, s. 59

81


c) Přípravné práce

Příklad č. 81:

Pokud se zjistí nebezpečí, jejichž zvládnutí bude vyžadovat delší dobu (např. instalace a technické vybavení, odstraňování azbestu atd.), je často užitečné zabývat se jimi ještě před zbývajícími stavebními pracemi. Například zasahování vysokonapěťových elektrických kabelů do stavby nové silnice by mohlo být zjištěno ve fázi navrhování, aby bylo možné přijmout opatření, která by zabránila ohrožení zaměstnanců.

d) Příklady týkající se tří různých druhů staveb Příklad č. 79:

Výstavba bytového nového domu o sedmi nadzemních podlažích, s přízemím ke komerčnímu využití a se dvěma podzemními podlažími pro garáže v blízkosti školy a rušné silnice Řešení: Blízkost školy a rušné silnice vyžadují bezpečnostní sítě na lešení, aby se zamezilo pádu předmětů mimo oblast staveniště. Také bude požadováno vhodné stavební oplocení s ostrahou objektu, aby se zabránilo vstupu neoprávněným osobám, zejména studentům školy. Příklad č. 80:

Stavba jednotlivé garáže pro soukromého vlastníka (rodinu), v rozsahu méně než 500 člověkodní Stavebníkem je majitel domu a k provedení prací bude zapotřebí několika zhotovitelů/subdodavatelů (např. jeden zhotovitel pro vybudování zařízení, jiný pro provedení vnitřní elektroinstalace). Řešení: Protože bude zapojen více než jeden zhotovitel, jsou zapotřebí koordinátoři pro otázky bezpečnosti a zdraví. Projektant souhlasí s tím, že se ujme úlohy koordinátora při vypracovávání projektu stavby a jeden ze zhotovitelů je určen jako koordinátor při provádění stavby..

Výstavba nové železniční tratě ve venkovské oblasti za účasti různých projektantů a různých specializovaných zhotovitelů Stavební práce jsou rozepsány do konečných balíků (např. zemní práce (výkopy, štěrkování kolejí, pražce a kolejnice) a elektrifikace (stožáry, elektrické kabely, řetězovkové vedení). Každý z těchto zhotovitelů bude mít subdodavatele. Řešení: Železniční podnik (stavebník) musí určit koordinátory pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví, protože projektu stavby se bude účastnit více než jeden zhotovitel. K typickým problémům tohoto druhu stavby v počátečních fázích vypracovávání projektu stavby patří přístup na staveniště. Možná budou zapotřebí dočasné cesty. Projekt by se měl těmito dočasnými zařízeními staveniště a jejich návrhem zabývat, protože jejich výstavba může s sebou nést další rizika.

4.1.2 Fáze navrhování projektu Je třeba uvést, že definice vedoucího stavby je pojata obecně a zahrnuje ty projektanty, kteří jednají na účet stavebníka (čl. 2 písm. c) směrnice o „staveništích“). Směrnice odkazuje na návrh v článku 4, který se zabývá obecnými zásadami prevence při vypracovávání projektů stavby. ➜➜ Viz 4.1.2 e), Kdo se rozumí projektantem, s. 84; a 2.3.2 c), Zohlednění obecných zásad prevence, s. 39 Směrnice vyžaduje, aby vedoucí stavby nebo stavebníci v různých fázích navrhování projektu stavby vzali v úvahu obecné zásady prevence. Koordinátoři pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při vypracovávání projektu stavby musí kromě jiného koordinovat uplatňování těchto požadavků. Proto je rozumné, když projektanti vezmou na vědomí úkoly stavebníků, vedoucích stavby a koordinátorů, které souvisí s návrhem, a také sami plní svou úlohu při omezování výskytu nemocí a úrazů z povolání ve stavebnictví. Níže uvedená pasáž pomůže vedoucím stavby, stavebníkům a koordinátorům pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při vypracovávání projektu stavby lépe pochopit, co projektanti mohou udělat, a projektantům pak pomůže při plnění očekávání ostatních zúčastněných stran projektu stavby.

82

Na rozdíl od toho, jak směrnice přistupuje ke stanovení minimálních požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při pracích vykonávaných na staveništích (viz příloha IV směrnice), vyžaduje se po vedoucím stavby či stavebníkovi jen to, aby vzali v úvahu obecné zásady prevence. Ti, kdo vypracovávají návrhy, tak získávají značný prostor k využití své profesní kvalifikace při vyvíjení vyhovujících řešení návrhů a nejsou omezováni předpisy. Níže uvedený text týkající se návrhů vysvětluje některé zásadní otázky a uvádí rámec „osvědčených postupů“, které mohou projektové práce urychlit. Je nezbytné, aby byla co nejlépe splněna očekávání těch, kdo vybírají projektanty, že vybrané osoby jsou způsobilé k vykonávání svých úkolů spojených s bezpečností a ochranou zdraví a že mají v úmyslu vyčlenit na tyto úkoly dostatečné prostředky. Povaha, rozsah a dosah dotazování před jejich jmenováním budou záviset na rozsahu, složitosti, nebezpečích a rizicích, která budou se stavbou pravděpodobně spojena. Projektanti mají možnost významně přispět k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci tím, že ve všech fázích návrhu zjistí a vyloučí nebezpečí a omezí rizika. Za nedílnou součást osvědčených postupů navrhování by mělo být považováno řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci spolu s estetikou, funkčností, proveditelností, náklady atd. Není vhodné vypracovat návrh a teprve potom uvažovat o otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. V případě takového přístupu hrozí riziko, že některá počáteční rozhodnutí budou shledána nevyhovujícími a že později budou nezbytné dodatečné práce zahrnující přepracování návrhu, což by vedlo k dodatečným nákladům. Znalost možných nebezpečí a rizik, která mohou vyplynout z rozhodnutí o návrhu, je nezbytnou součástí odborné způsobilosti, kterou projektanti stavby musí mít. Musí mít dostatečné znalosti o pracovních činnostech (včetně veškerých dočasných prací, které jejich návrhy budou vyžadovat nebo možná nepříznivě ovlivňovat). Projektanti by měli zaujmout rozumný přístup k nebezpečím a rizikům v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, aby jejich příspěvek v podobě vhodného návrhu představoval přidanou hodnotu. Čím vážnější jsou nebezpečí a čím větší jsou možná rizika, tím více budou ostatní zúčastněné strany od projektantů očekávat, že svým návrhem učiní vše pro jejich odstranění. Návrh dočasných zařízení staveniště (například dočasných podpěr nebo dočasného přístupu a pracovišť), která mohou být potřebná v průběhu stavebních prací, by měl brát v úvahu rovněž obecné zásady prevence.



a) Zúčastněné strany Ve fázi navrhování projektu stavby může svým dílem přispět více zúčastněných stran. Mezi ně mohou patřit: • projektanti, kteří vyvíjejí návrhy zohledňující obecné zásady prevence, • stavebníci nebo vedoucí stavby, kteří zajišťují, aby projektanti postupovali v souladu se směrnicí, • koordinátoři pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při vypracovávání projektu stavby, kteří koordinují činnost projektantů a ostatních při navrhování, aby zajistili, že návrhy budou zohledňovat obecné zásady prevence, • koordinátoři pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při vypracovávání projektu stavby, jejichž přínos může spočívat v tom, že zajistí, aby dokončené návrhy zohledňovaly potřeby těch, kdo provádějí stavební práce, ve snaze dodržovat obecné zásady prevence, • zhotovitelé, zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné, jejichž úkolem je realizovat stavební práce, mohou rovněž přispět svým dílem, • dodavatelé materiálů a zařízení (ať pro zabudování nebo pro užívání v průběhu stavby), • osoby odpovědné za pokračující pracovní činnosti v místě provádění stavebních prací a rovněž osoby odpovědné za jakékoli nové činnosti po dokončení stavby, • osoby odpovědné za pracoviště a pracovní činnosti v blízkosti (včetně dalších stavenišť, přepravních sy stémů atd.), ať stálé nebo dočasné, které budou chtít zajistit, aby jejich pracovní činnosti nebyly vystaveny riziku a aby neohrožovaly stavební pracovníky, • osoby odpovědné za další místa a činnosti v blízkosti, které s prací sice nesouvisejí, ale je nutné je zohlednit pro účely bezpečnosti a ochrany zdraví a • zástupci místních komunit, volení zástupci, jejich úředníci a další komunitní skupiny. Je-li to možné, měly by osoby zabývající se návrhy vzít tento široký okruh zúčastněných stran patřičně v úvahu, aby: • mezi nimi fungovala spolupráce, • byla přijímána vhodná rozhodnutí o návrhu a • byly zpřístupňovány zásadní informace ve prospěch projektu jako celku. Stavebníci nebo vedoucí stavby, jejich koordinátoři pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při vypracovávání projektu stavby a projektanti budou muset rozhodnout o tom, jak toho lze rozumně dosáhnout v zájmu rozpracování návrhů. Obecné řešení k této otázce neexistuje. Měl by se brát ohled na povahu a rozsah projektu stavby a na nebezpečí pro pracovníky na stavbě i ostatní osoby, která bude nutné řešit a zvládat v průběhu celé doby životnosti stavby.

83


Koordinátoři pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při vypracovávání projektu stavby mají své úlohy při koordinaci návrhu pro účely bezpečnosti a ochrany zdraví. Příklad č. 82:

Všichni projektanti pracují se stejným modelem BIM (informačním modelem stavby, tj. nástrojem navrhování pomocí počítače, který integruje práci řady projektantů a kromě jiných funkcí zjišťuje některé neslučitelnosti v návrzích) s cílem minimalizovat rizika spojená s neslučitelnými návrhy.

Zatímco projektanti nemají podle směrnice o staveništích (92/57/EHS) výslovnou povinnost zajistit, aby dokončené stavby byly ve stavu, že je lze uvést do užívání bez nákladných úprav, je to nepochybně v zájmu stavebníků. Uživatelé nebo ti, kdo mají zkušenosti s jejich pravděpodobnými potřebami, jsou dalšími zúčastněnými stranami, které může být užitečné konzultovat pro účely bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Projektanti by měli odkazovat na příslušné právní předpisy členských států, kde jsou uvedeny další informace o tom, co může být požadováno.

b) Celá doba životnosti

e) Kdo se rozumí projektantem

Projektanti stavby musí brát zřetel na „celou dobu životnosti“, tedy uvážit nejen to, jak bude návrh na počátku realizován, ale také to, jak bude možné stavbu zachovat v dobrém stavu, udržovat, znovu vymalovat, renovovat, opravovat a nakonec odstrojit. Ohled by se měl brát také na další fáze v průběhu „celé doby životnosti“ stavby, kdy činnosti jako vybavování, přestavbu a stavební úpravy mohou navrhovat a provádět jiní.

O návrhu projektu může rozhodovat každá zúčastněná strana. Nejsou to výslovně jen projektanti, jako například architekti a stavební inženýři, kdo přijímají rozhodnutí o návrhu. Často jsou to další odborníci a také návrháři mimo jiné domovních a elektrických instalací, výtahů, obkladů a další, kdo jsou specialisty na „návrhy, dodávky a instalace“, a také návrháři podpůrných zařízení staveniště. O návrhu může rozhodovat někdo, kdo je způsobilý k výběru z možností nabídky určitého materiálu či látky. Stavebníci, zhotovitelé a další osoby mohou být projektanty, pokud provádějí projektové práce nebo přijímají rozhodnutí o návrhu. Když projektanti předkládají jiným osobám, řekněme stavebníkům, několik možností, měli by být přesvědčeni o tom, že pro použití je vhodná každá z nich.

To znamená, že projektanti musí pamatovat na osoby, které mohou být vystaveny nebezpečí při: • provádění navrhovaných stavebních prací a • provádění dalších stavebních prací po dobu životnosti zařízení pro plánované používání budovy, které skončí jejím odstrojením. Projektanti nemají podle směrnice o staveništích povinnost brát v úvahu bezpečnost a ochranu zdraví osob, které nejsou zapojeny do stavebních prací a které používají dokončený návrh projektu stavby jinak. Mělo by to však nepochybné výhody, v neposlední řadě pro splnění širších očekávání stavebníků.

c) Navrhování pro bezpečnost ostatních

Příklad č. 83:

Při plánování čistírny odpadních vod je rozumné, aby se vedení návrhu projektu ujal technolog výrobních procesů, který má zkušenosti s opatřeními a se strojním zařízením pro biologické čištění. Tento vedoucí projektant bude samozřejmě potřebovat odborné znalosti, které mu umožní vypracovávat návrhy přihlížející ke směrnici o staveništích.


Kromě toho může být prospěšné, když projektanti vezmou v úvahu: • veřejnost a ostatní, kteří nejsou zapojeni do stavebních prací, ale mohou být v jejich důsledku vystaveni nebezpečím, • osoby, které užívají dokončenou stavbu jako pracoviště (viz níže) a • osoby, jež provádějí práce za účelem údržby zařízení, které nemusí být považovány přímo za stavební práce.

d) Navrhování pro „užívání“ V určité fázi návrhu bude nutno vzít plně v úvahu způsob, jakým se bude dokončená stavba používat, protože pracoviště bude muset být zajištěno tak, aby návrh projektu umožňoval lidem (například vlastníkům, nájemcům a uživatelům) vyhovět dalším směrnicím Evropské unie, například směrnici o pracovištích a jiným samostatným směrnicím ve smyslu rámcové směrnice (89/391/EHS).

84

Projektanti nejsou zapojeni pouze do nových prací. Ti, kdo navrhují práce spojené s vybavováním, přestavbou, stavebními úpravami, údržbou, novým malováním, renovací, opravami a odstrojováním, jsou projektanty také.

f) Empirické návrhy Zatímco se návrhy obyčejně dokumentují buď v papírové, nebo elektronické podobě, někdy tomu tak není. Obvykle se jedná o rozhodnutí o empirickém návrhu přijímaná často na staveništi, ať již ohledně stálých nebo dočasných zařízeních staveniště (včetně dočasných podpěr a dočasných pracovních plošin). Přesto však to jsou návrhy, které musí zohledňovat obecné zásady prevence.

g) Zjišťování nebezpečí a řízení rizik Zjišťování nebezpečí a řízení rizik jsou nezbytné procesy, jichž si projektanti musí být vědomi a které musí uplatňovat v průběhu procesu navrhování.

Hlavním cílem je vypracovat návrhy pokud možno tak, aby stavební práce mohly být prováděny bezpečně během „celé doby životnosti“ zařízení. ➜➜ Viz 1.3, Hodnocení rizik, s. 22 Osvědčené postupy:

Vhodný návrh často bývá opakovaným procesem, kterým se vytvářejí záznamy ve formě projektových náčrtů, uplatněných předpokladů, výkresů, výpočtů, poznámek pro další projektanty apod. Vypracování písemných záznamů během procesu navrhování jako součást dobře řízeného přístupu, i když směrnice výslovně nevyžaduje vyhotovení písemného záznamu. Nastávají situace, kdy jsou výhody písemných záznamů omezené, například v případě jednoduchých projektů, kdy se jediný projektant zabývá všemi otázkami návrhu v limitovaném časovém rozpětí. Osvědčené postupy:

Vyhotovovat záznamy pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v době, kdy se vyhotovují záznamy týkající se jiných otázek, pokud projekty vyžadují další projektanty a projektové týmy po delší dobu. Fáze navrhování projektu Existuje řada způsobů, jakými projektanti rozdělují proces navrhování do různých fází. Patří k nim: • fáze počátečního a podrobného návrhu, • koncepční návrh, koncepční studie a podrobný návrh a • přístup založený na pěti krocích zahrnujících: 1. posouzení, 2. projektový náčrt (jako dvě přípravné fáze), 3. koncepční návrh, 4. vypracovávání návrhu a 5. technický nebo podrobný návrh. Stejně tak může existovat pouze jediná fáze, a to v případě nejjednodušších projektů. Pro účely bezpečnosti a ochrany zdraví při práci většinou nezáleží na tom, jaké fáze nebo procesy se přijmou při provádění návrhu. Nejdůležitější je zajistit, aby přístup, který byl zaujat, byl strukturovaný a účelný a aby v každé fázi navrhování byly řešeny důležité otázky bezpečnosti a ochrany zdraví.


Vnitrostátní právní předpisy řeší tuto otázku mnoha způsoby, existuje však společná hlavní myšlenka, že návrhy budou přihlížet k obecným zásadám prevence, totiž: • na základě zjištění a odstranění nebezpečí; a není-li toto odstranění zcela možné, • snížením rizik spojených se zbývajícím nebezpečím na přijatelnou úroveň a • plným zohledněním „hierarchie“ v rámci obecných zásad prevence.

Příklad č. 84:

Přesun navrženého umístění zařízení do nekontaminovaných nebo do méně kontaminovaných částí staveniště v průběhu koncepčního návrhu, aby se vyloučily práce v kontaminované půdě. Členění procesu navrhování Projektanti by při navrhování měli zaujmout strukturovaný přístup k otázkám bezpečnosti a ochrany zdraví. Osvědčené postupy:

Určit potřeby stavebníka. Určit, kdo musí být součástí projektového týmu a kdo musí být s vývojem návrhu konzultován či jinak zapojen. Určit potřeby informací pro navrhování. Zjistit nebezpečí, která mohou vznikat v důsledku návrhu projektu během stavebních prací po celou dobu životnosti zařízení a rovněž při používání jako pracoviště. Odstranit nebezpečí, je-li to možné, a snížit rizika spojená se zbývajícím nebezpečím tím, že budou dodržovány obecné zásady prevence (uvážit nebo změnit projektová řešení, pracovní metody, materiály). S návrhem poskytnout informace o rizicích projektu, která pravděpodobně nebudou zřejmá ostatním. Poskytnout informace pro dokumentaci týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví. Směrnice v příloze II zdůrazňuje některé pracovní činnosti zahrnující zvláštní rizika pro bezpečnost a zdraví zaměstnanců. Projektanti by jim měli věnovat zvláštní pozornost.

h) Určení potřeb stavebníka Mohou se týkat pouze využívání dokončeného zařízení, ale mohou existovat i další zásadní informace, které lze od stavebníka obdržet. Příklad č. 85:

Požadavky na následné vybavení a dlouhodobější plány na další rozšíření zařízení prostřednictvím plánovaných úprav a předpokládané přestavby k jinému využití. V takových případech lze návrh vypracovat tak, aby následný návrh a následné stavební práce nebyly zbytečně složité a obtížné.

85


i) Určení, kdo musí být součástí projektového týmu, a koho je nutné s vývojem návrhu konzultovat či jinak zapojit Očekává se, že členové projektového týmu budou mít pro provádění prací dovednosti, odborné schopnosti a zkušenosti v neposlední řadě proto, že jedním z pochopitelných zásadních kroků dříve, než stavebník zadá zakázku a projektant ji přijme, je to, že projektant ujistí stavebníka o své odborné způsobilosti.

• Informace o možných stavebních metodách, které lze použít.

Ve většině případů bude nutné spolupracovat s ostatními osobami, aby se zajistilo řádné řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Možná bude nutné zapojit velký okruh osob. Těmi mohou být specializovaní projektanti, ti, kdo mají specifické znalosti o možných stavebních metodách, členové týmu stavebníka, kteří mají používat a udržovat dokončené zařízení, a odborníci pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví.

Tento poslední faktor bude záviset na projektových řešeních, která se posuzují. Projektanti potřebují znát důsledky pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci spojené s možnými stavebními metodami. Možná mohou pomoci další zúčastněné strany projektového týmu, které by projektanti měli aktivně zapojit, aby lépe poznali možná nebezpečí a zjistili více poznatků k alternativním projektovým řešením.

Také bude nutné přihlédnout k tomu, jak se chtějí stavebník nebo vedoucí stavby účastnit, aby měli jistotu, že projektanti vypracují návrhy, které budou zohledňovat obecné zásady prevence. V úvahu je třeba vzít i to, při čem a jak bude koordinátor pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při vypracovávání projektu stavby spolupracovat s projektovými týmy, vyžaduje-li projekt jejich určení.

k) Zjišťování nebezpečí, která se mohou vyskytnout v průběhu celé doby životnosti zařízení


Zapojit zhotovitele, pokud byli určeni, do procesu projednávání, aby mohli svými odbornými znalostmi v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci přispět k procesu navrhování. Začlenit ty, kdo budou zapojeni do následného používání, do údržby a oprav, protože jsou schopni přispět dalšími náhledy na nebezpečí, která se mohou vyskytnout, a možnými způsoby jejich řešení v průběhu návrhu projektu.

j) Určení informací potřebných pro navrhování Při určování informací potřebných pro navrhování je obecně třeba zvážit tři faktory: • Informace o celkovém prostředí, v kterém se zařízení bude realizovat, a o navrhovaném staveništi (včetně veškeré stávající dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví).

Projektanti musí vzít v úvahu nebezpečí, jimž budou lidé vystaveni při stavebních pracích během „celé doby životnosti“ zařízení vytvořeného na základě projektu stavby, aby mohli co nejvíce přispět ke zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Projektanti mohou rovněž racionálně uvážit ta nebezpečí a rizika, která mohou být přítomna při užívání jako pracoviště a která lze vhodným návrhem odstranit nebo snížit. Zjišťování nebezpečí by mělo probíhat ve všech fázích procesu navrhování a měli by se na něm podílet lidé s potřebnou odbornou způsobilostí. V případě nejjednoduššího projektu může mít jedna osoba všechny potřebné znalosti a zkušenosti. U nejsložitějších projektů stavby může být vhodný formálnější přístup zahrnující tým tvořený zúčastněnými stranami projektu stavby a systém strukturovaných analýz. Zjišťování nebezpečí v každé fázi by mělo být dostatečně spolehlivé, aby bylo zajištěno přijímání správných rozhodnutí. Přístup k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci by měl být začleněn do běžné praxe navrhování a do systémů kontrol a schvalování. Bylo by velmi nehospodárné, kdyby se později zjistila nutnost revidovat dřívější rozhodnutí a provést přepracování.

• Informace o zvláštních potřebách stavebníka a očekáváních od stran zúčastněných na návrhu a provádění.

Zjišťování nebezpečí v každé fázi návrhu (např. koncepčního návrhu, studie a podrobného návrhu) by se mělo zaměřovat na rozhodnutí přijatá v příslušné době a na důsledky, které mohou mít pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Nejlépe je zaujmout strukturovaný přístup tak, aby bylo možné posoudit důsledky každé ze zvažovaných možností návrhu. Mnohé projektové organizace budou jako součást zajištění jakosti zavádět systémy zaměřené na zjišťování nebezpečí. V opačném případě mohou projektanti shledat užitečnými obecné seznamy nebezpečí ve formě stručného výtahu.

Tuto otázku je nutné vyřešit se stavebníkem před zahájením projektových prací. Očekávání stavebníka se mo-

➜➜ Viz 3., Nebezpečí a rizika během všech fází stavebního projektu – některé příklady, s. 69

Tyto informace se obyčejně shromažďují v počátečních fázích projektu stavby. Projektový tým by měl tyto informace posoudit a zjistit veškeré nedostatky. Potom je třeba učinit kroky k nápravě chyb.

86

hou dále týkat norem pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, o nichž se domnívá, že se jich zúčastněné strany budou držet po celou dobu stavby při jejích přípravách, jejím navrhování, během stavby a v průběhu „celoživotního“ užívání. Projektanti by měli mít na paměti pravděpodobnost takových širších očekávání a nutnost úspěšně se zhostit svého úkolu při jejich plnění.

Zjišťování nebezpečí během fáze navrhování nejlépe přísluší osobám, které vypracovávají návrh. Ty by měly mít dostatečné znalosti a zkušenosti v otázkách týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a být schopny zjistit nejdůležitější nebezpečí, která je třeba řešit v každé fázi navrhování.


Zjišťování nebezpečí může začít u „základních zásad“, jejichž pomocí lze v obecném seznamu nebezpečí vyhledat každý problém. To se však může ukázat jako nevyhovující kvůli času a prostředkům, které to vyžaduje, a proto, že komplexnější nebezpečí mohou být opomenuta.

Příklad č. 86:

Příklady nebezpečí ve fázi koncepční studie, která budou vyžadovat posouzení: • Podrobnější posouzení otázek, které byly zvažovány ve fázi koncepčního návrhu, provést nyní, když se přijímají zásadní rozhodnutí. • Profesní činnosti na staveništi a logistika se zvláštním zaměřením na činnosti, o nichž je obecně známo, že s sebou nesou vyšší bezpečnostní a zdravotní rizika při práci v průběhu celé doby životnosti zařízení.


Příklad č. 87

Příklad nebezpečí a otázek ve fázi koncepčního návrhu, které mohou vyžadovat posouzení:

Příklady nebezpečí ve fázi podrobného návrhu, která budou vyžadovat posouzení:

• Celkové prostředí obklopující staveniště (včetně dalších činností, budov, jiných staveb, jiných zařízení a jiných osob, např. veřejnosti, které by mohly být stavebními činnostmi ohroženy). • Samotné staveniště a jakékoli pokračující činnosti na staveništi. • Umístění nových zařízení včetně fázování a důsledky pro pracovní prostor a ubytovací zařízení pro zaměstnance během stavebních prací. • Výběr konstrukční formy a materiálů pro hlavní prvky. • Konstrukce na staveništi a výroba mimo staveniště. • Umístění prvků návrhu, jako jsou strojovny a hlavní obslužné komunikace. • Jakákoli dočasná zařízení staveniště, která mohou být vyžadována, a jakékoli důsledky styčných bodů mezi těmito a trvalými zařízeními staveniště. • Logistické důsledky pro tok materiálů na staveniště a ze staveniště. • Důsledky pro výběr hlavních výrobních zařízení staveniště. • Pracovní metody, které budou při stavbě pravděpodobně schváleny. • Odborné znalosti a odborná způsobilost v oblasti řízení a technická znalostní základna odvětví (včetně projektantů, dodavatelů a zhotovitelů), a rovněž zaměstnanců. • Následné plánované užívání dokončené stavby jako pracoviště. • Průběžná údržba, čištění, nové vymalování a další práce na údržbě stavby. • Veškeré požadavky týkající se případné budoucí přestavby. • Případné odstrojení stavby. • Přístup a nouzové východy s ohledem na řízení provozu.

• Sestavování a případné rozebírání součástí zařízení. • Sestavování a případné rozebírání dočasných zařízení. • Snadnost, s jakou lze jednotlivé součásti dokončené stavby udržovat v dobrém stavu. • Totéž platí v souvislosti s otázkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci během užívání (připustíme-li, že to bude otázka pro stavebníka a uživatele, ale nikoli otázka, kterou musí podle směrnice o staveništích řešit každý). Osvědčené postupy:

Pořízení stručného záznamu o zjištěných rizicích a jejich následném řešení. Předávání příslušných informací týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci mezi projektovými týmy současně se vzájemnou výměnou návrhů, aby se snížila pravděpodobnost, že důležitá rozhodnutí budou zrušena těmi, kdo možná plně nepochopí důsledky.

l) Zohlednění obecných zásad prevence Vyhýbat se rizikům tím, že se odstraní nebezpečí První a základní zásadou obecných zásad prevence je vyhýbat se rizikům tím, že se odstraní nebezpečí. Tato zásada by měla být přijata vždy, kdykoli je to možné. Tento přístup lze často uskutečnit poměrně snadno v počáteční fázi návrhu (nebo koncepčního návrhu) a naopak se stává obtížnějším s tím, jak se návrh vyvíjí. ➜➜ Viz 1.2, Obecné zásady prevence, s. 18

87


Příklad č. 88:

Předělání celkového dispozičního řešení může usnadnit odstranění vážného nebezpečí spojeného s dopravou v místě vstupu na staveniště, a to jak pro stavební tým, tak pro následné uživatele.

Použít jednoduché kvalitativní vyhodnocení a omezující rámec specifický pro projekt na základě přezkoumání toho, jak rozhodnutí o návrhu mohou nejlépe snížit:

Zejména je třeba si uvědomit, že lidé utrpí úraz na staveništi buď v důsledku činností, které sami vykonávají, nebo kvůli celkovému pracovnímu prostředí (včetně činností jiných).

• pravděpodobnost výskytu úrazů z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, • potenciální závažnost úrazů, ke kterým může dojít a • četnost a dobu trvání vystavení riziku úrazu.

Z toho jasně vyplývá, že pravděpodobnost úrazů a nemocí v průběhu stavebních prací lze omezit pomocí návrhů, které omezují počet lidí na stavbě na minimum: • zvýšením výroby mimo staveniště a • výběrem postupů, které omezují potřebnou pracovní dobu na staveništi na minimum (tj. snadnost provedení). Totéž platí pro následné stavební práce do konce zbývající „celé doby životnosti“ stavby, kdy vystavení nebezpečím lze omezit specifikací povrchových úprav nevyžadujících údržbu. Je-li zřejmé, že odstranění nebezpečí bylo dosaženo nahrazením, je důležité ověřit, že prostředky k tomu použité nevyvolaly neúmyslně jiná nebezpečí. Příklad č. 89:

Výroba stavebních dílců mimo staveniště může vést ke zvýšeným krátkodobým rizikům při montáži velkých prefabrikovaných stavebních dílců, nejsou-li taková montážní rizika plně vyřešena při navrhování. ➜➜ Viz sloupec 5, Příloha 4 – Záznamový list návrhu, s. 125 Vyhodnotit nevyhnutelná rizika Všechna nebezpečí odstranit nelze, některá budou nevyhnutelně přetrvávat. Je třeba, aby projektanti posoudili rizika, která budou vyplývat z důsledků návrhu, za něž odpovídají sami, z důsledků, za něž odpovídají společně s jinými a z důsledků, které jsou obyčejně následkem nedbalosti, protože nikdo nepomýšlel na jejich řešení. (Možnost uvedená jako poslední je zvláštním případem, kdy koordinace návrhu je špatná nebo neexistuje vůbec, kdy problém mohou stejně řešit dva nebo více projektantů, ale neudělá to žádný – např. bezpečnostní a zdravotní důsledky ve styčném bodě návrhu dočasných a trvalých zařízení pracoviště). Projektanti, kteří zaujali strukturovaný přístup, budou již mít vypracované seznamy problémů nebo činností, které mohou vyvolat nebezpečí, ale nebyly dosud odstraněny.

88


Vysoce rozvinuté kvantifikované hodnocení rizik pravděpodobně vyžadováno nebude, pokud aspekty projektu nemohou způsobit nebezpečí vážné nehody. Projektanti by se měli zaměřit na snížení rizik s využitím znalostí a zkušeností, které (stejně jako ostatní, které konzultovali) mají o činnostech, jež budou vyžadovány během „celé doby životnosti“ zařízení. Kde bylo nutné provést výzkum a zkoušky (např. v případě nových nebo neznámých činností), přispějí informace o nebezpečích a kontrolní opatření k rozšíření souboru poznatků. Orientace na závažná rizika se nepochybně vyplatí. Rovněž by se mělo uvážit dostatečné přihlížení k problémům, které jsou příčinou relativně banálních úrazů, a to tam, kde je lze omezit, zejména pokud jsou finanční důsledky malé. Místo provádění užšího posuzování jasnějších bezpečnostních otázek by měla být náležitě uvážena prevence nemocí, kromě jiného v důsledku delší expozice zaměstnanců. Projektanti by se neměli jednoduše spoléhat na to, že rizika mohou vyřešit při provádění stavby jiní. Mnohé strategie návrhů v oblasti snižování rizik budou známé díky znalostem a zkušenostem shromážděným z předchozích osvědčených postupů, a takové strategie bude snadné použít. Dále je třeba vzít v úvahu i inovace prostřednictvím nových přístupů návrhů k dlouhodobým problémům, aby bylo i nadále možné dosahovat pokroku ve zlepšování výkonnosti odvětví. Osvědčené postupy:

Zapojit do projektového týmu další zúčastněné strany, aby bylo možné společně posuzovat otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v každé fázi procesu navrhování, zejména v případě rozsáhlejších projektů. Odstraňovat rizika u zdroje Tím, že se rizika odstraní u zdroje, zůstávají často, ale ne vždy, v místě svého vzniku, a to v podobě určité fyzické překážky.

Prefabrikované konstrukční prvky poskytující ochranu okrajů pro ty, kdo je sestavují. Protihlukové kryty kolem zdrojů, které nelze odstranit. Zábradlí kolem nebezpečných částí pohyblivého strojního zařízení. Zábrany pro oddělení pěších od pohybujících se vozidel. Návrh zahrnující prefabrikovaná schodiště pro včasné zajištění trvalého přístupu. Přizpůsobit práci jednotlivci Tím, že projektanti přizpůsobí práci schopnostem jednotlivců, mohou přímo nebo nepřímo přispět k: • rozvržení dočasných pracovišť na stavbě, • výběru pracovního zařízení a • volbě pracovních a výrobních metod. Všichni projektanti musí brát v úvahu schopnosti lidí pracovat bezpečně (např. schopnost dosáhnout, zdvihnout a manipulovat, jakož i prostor, který bude potřebný), když rozhodují o návrhu hmotnosti, tvaru, velikosti a umístění součástí zařízení včetně vnitřních instalací. Příklad č. 91:

Rozvržení strojovny / elektrické strojovny musí přihlížet k možným potížím těch, kdo musí sestrojovat, instalovat, udržovat a vyměňovat součásti, které se v ní nacházejí. Přizpůsobovat se technickému pokroku Projektanti musí být stále plně informováni o technickém vývoji, aby problémy včerejška mohly být řešeny v návrzích dneška pro bezpečnější zítřky. Například během posledních desetiletí výrazně pokročila řešení přístupu pro udržování venkovních ploch zařízení. Projektanti je mohou ve svých návrzích využívat, pokud plně chápou možnosti a omezení takových řešení.


Příklad č. 90:

Příklad č. 92:

Navržení ploch se zpevněným povrchem kolem budov, aby bylo možné používat pojízdné zdvižné pracovní plošiny. Využití vývojových trendů v oblasti moderních povrchových nátěrů a spojovacích tmelů s vyšší účinností, které nevyžadují téměř žádnou údržbu. Výběr vnitropodnikových dopravních systémů, které umožňují integrovaný přístup k manipulaci s materiály, a tak snižují potřebu ruční manipulace (např. nepojízdné a pojízdné jeřáby, nákladní výtahy, terénní vysokozdvižné vozíky, paletové vozíky atd.). Nahrazovat nebezpečné bezpečným nebo méně nebezpečným Projektanti mohou tuto zásadu splnit poměrně snadno, pokud se nesnaží plně zařadit konstrukční prvky, kde rizika mohou být zcela podobná. Totéž platí v případech, kdy se vypracovává větší návrh nebo se jen rozhoduje o specifikaci pro přemalování místnosti. Posouzení zdravým selským rozumem obvykle rychle vede k lepším projektovým řešením. Příklad č. 93:

Vyloučení potřeby výkopů pro přípojky na inženýrské sítě v potenciálně kontaminovaném či jinak obtížném terénu buď uložením vedení jinam, nebo do kolektorů a předběžnou úpravou terénu v takových oblastech. Při výkopových pracích riziko sice stále ještě existuje, ale je méně nebezpečné, protože se vyloučí nebezpečí plynoucí z kontaminované půdy. Příklad č. 94:

Zajištění přístupových cest do strojovny, čímž se vyloučí svislé žebříky a nutnost vystavovat se vlivům nepříznivého počasí. Nová cesta bude sice stále ještě mít některá rizika, ale ta budou podstatně omezena. Příklad č. 95:

Specifikace použití zpožďovačů tuhnutí betonu pro vytvoření exponované povrchové úpravy místo nárazového vrtání do betonu. Zpožďovače bez rizika nejsou, ale předejde se vystavení hluku a prachu z vrtání. Příklad č. 96:

Obezřetný přístup k výběru materiálů a látek. Používání některých látek je samozřejmě zakázáno. Některé pracovní techniky navrhování si osvojily „červené, žluté a zelené“ preferenční seznamy pro jiné materiály a látky – ty jsou ve všech návrzích běžně zohledňovány. Typickými příklady jsou pojiva a povrchové nátěry, které jsou nehořlavé a netoxické.

89


Zavést komplexní systém prevence rizik Pracovní techniky navrhování zahrnují obvykle postupy formalizovaného přístupu k vypracování náčrtů stavebníka a následných návrhů s cílem splnit očekávání. Začlenění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci do rozhodovacích a kontrolních procesů je snadné. Projekty budou zahrnovat také postupy, často neformální v případě menších projektů, které umožní zúčastněným stranám spolupracovat a dosáhnout společných cílů. Jejich součástí by měla být bezpečnost a ochrana zdraví při práci. Osvědčené postupy:

Zajištění „registrů sdílených rizik projektu“ jako nástroje pro zjišťování nebezpečí, jejich odstranění nebo omezení a pro účinné řízení zbývajících rizik. Dávat přednost prostředkům kolektivní ochrany před prostředky individuální ochrany Projektové řešení, které vyžaduje, aby zaměstnanci používali osobní ochranné prostředky, nesplňovalo zásadu kolektivní ochrany, protože osobní ochranné prostředky slouží jen jako ochrana jednotlivého uživatele. Kolektivní opatření chrání každého, kdo může být ohrožen. Příklad č. 97:

Zábradlí ploché střechy chrání každého, kdo se nachází na střeše – nechráněný okraj střechy vystavuje osoby riziku pádu z výšky. Projektanti budou muset uvážit, zda jsou nějaká nebezpečí, která hrozí výhradně těm, kdo instalují kolektivní opatření, a pokud tomu tak je, zohlednit je při vypracovávání návrhu.

Tato rizika mohou vyplývat: • z návrhů nebo • ze stávajícího prostředí, v němž má být práce vykonávána. Vyplývají-li rizika stavby z návrhu, lze důvodně očekávat, že projektanti na ně jako první upozorní ostatní zúčastněné strany. To lze učinit mnoha způsoby. Informace nebo „varovná sdělení“ je třeba sdělovat srozumitelně, měly by být tedy stručné, jasné a přesné. Jejich podoba by měla být vhodná pro uživatele. Většině lidí obvykle vyhovují poznámky na výkresech odkazující případně na další podklady. Ostatní musí obdržet tyto informace včas, aby je mohli plně zohlednit při vypracovávání dalších návrhů nebo přípravě na stavební práce. Jestliže ze stávajícího prostředí plynou nebezpečí (např. azbest, kontaminovaná půda, špatně zpevněný terén, olovo, polychlorované bifenyly a stávající zařízení), zjišťují projektanti rizika v průběhu procesu navrhování, a proto na ně mohou upozornit koordinátory, zhotovitele a ostatní, včetně dalších projektantů, kteří se na tyto návrhy mohou spoléhat nebo mohou být také požádáni o jejich rozpracování. Jsou-li pro stavby vyžadováni koordinátoři pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při vypracovávání projektu stavby, mohou spolupracovat s projektanty tím, že zajistí, aby na rizika byli upozorněni ostatní. Není-li určen koordinátor, měli by se tohoto úkolu ujmout projektanti. ➜➜ Viz Příloha 4 – Záznamový list návrhu, s. 125

Udílet zaměstnancům vhodné pokyny

Poskytovat informace pro dokumentaci týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví

Z pohledu projektanta se nejvíce nabízí tato poslední zásada z obecných zásad prevence – pokud jde o poskytování informací o rizicích (i neobvyklých), která pravděpodobně nebudou zřejmá ostatním.

Koordinátoři by měli od projektantů dostávat důležité informace, aby je mohli zohlednit při vypracovávání nebo aktualizaci dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví.

Pořizovat záznamy o odstranění nebezpečí a snížení rizik

Tyto informace budou vycházet z dokončených návrhů a měly být přínosné pro ostatní, kteří vykonávají další projektové nebo stavební činnosti. Lze stanovit rozumné hranice informací, které by měly být poskytovány. Je třeba připomenout, že informace nutné pro dokumentaci se asi budou lišit od informací potřebných pro počáteční stavební práce, má-li dokumentace zajistit, aby byla k dispozici zásobárna informací užitečných pro následné stavební práce.

Pokud se projektanti rozhodnou pořizovat určité záznamy v každé fázi procesu navrhování, je vhodné stručně zaznamenávat to, čeho bylo dosaženo a co je nutné řešit v pozdějších fázích navrhování. Poskytovat informace o rizicích spolu s návrhem Projektanti jsou oprávněni mít za to, že ostatní zúčastněné strany projektového týmu jsou způsobilé k vykonávání práce, kterou byly pověřeny. Tyto zúčastněné strany jsou stejně oprávněny očekávat, že projektanti v určitých případech poskytnou spolu se svými návrhy informace nebo „varovná sdělení“.

90

Projektanti by měli vydávat varovná sdělení, je-li pravděpodobné, že zbývající bezpečnostní a zdravotní rizika nebudou zřejmá ostatním způsobilým zúčastněným stranám. Může tomu tak být proto, že jsou skrytá nebo neobvyklá.

➜➜ Viz Příloha 6 – Dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví: doporučený obsah, s. 130

Příklad č. 98:

Výstavba bytového nového domu o sedmi nadzemních podlažích, s přízemím pro komerční využití a dvěma podzemními podlažími pro garáže

Příklad č. 99:

Rekonstrukce školní přírodovědné laboratoře Charakteristika:

Charakteristika:

Řada laboratoří ve velké škole vyžadovala modernizaci prováděnou ve dvou etapách, aby zůstal provoz školy nepřerušen. Znamenalo to výměnu všech laboratorních stolů a souvisejících přípojek.

Pilotování

Problémy:

Problémy:

Stavebník žádal minimální dobu přerušení provozu. Projektant a zhotovitel si také byli vědomi nutnosti omezit pokud možno na minimum úrazy zaměstnanců a školní mládeže. Jejich snahou bylo také zajistit co nejplynulejší průběh druhé etapy stavby.

Projektanti připustili, že při pilotování vznikne problém s hlučností, která bude nepříznivě působit na zaměstnance i veřejnost, zejména na blízkou školu. Také se obávali rizik hluku a vibrací ruky a paže pro osoby, které používají ruční bourací kladiva s příklepem při bourání hlav pilot. Řešení: Požádali o radu zhotovitele, který poté najal specializovaného subdodavatele pilotovacích prací. Společně zvážili možnosti a dospěli k řešení problémů, které uspokojilo potřeby všech. Před beraněnými pilotami byla dána přednost předem nastíněným pilotám betonovaným na místě, aby se zabránilo nárazovému způsobu beranění: a na bourání hlav pilot byla místo ručních bouracích kladiv s příklepem použita hydraulická kruhová bourací kladiva. Tím se snížila hlučnost, jíž byli vystaveni všichni na staveništi i ve škole. Vyloučila se tím také expozice zaměstnanců vibracím ruky a paže.


m) Příklady týkající se tří různých druhů stavenišť

Řešení: Projektant zvolil výrobu laboratorních stolů mimo staveniště a spojil se s projektantem přípojek ohledně umístění odpojovačů a uzavíracích ventilů. Výroba mimo staveniště znamenala, že riziku na místě bylo vystaveno méně zaměstnanců, protože instalace byla dokončena rychle. Také se podstatně snížila potřeba surovin, což vedlo k výraznému omezení množství dodávek a potřeby skladovacího prostoru na velmi stísněné ploše. Díky pečlivému rozvržení míst odpojení přípojek mohla druhá etapa pokračovat bez nutnosti vypínat přípojky z první etapy. Tím byla v druhé etapě velmi usnadněna stavební činnost na staveništi a přerušení provozu školy bylo omezeno na minimum. Také se usnadnila další údržba přípojek. Pokud to bylo možné, byly práce prováděny v době, kdy byla škola prázdná.

91


Příklad č. 100:

Stavba nového tunelu pomocí doposud nevyzkoušené techniky Charakteristika: Stavebník a projektanti byli rozhodnuti použít doposud nevyzkoušenou techniku při stavbě několika tunelů o velkém průměru v městské oblasti. Bylo jim naznačeno, že lze dosáhnout podstatných úspor. Problémy: Tato metoda nebyla v zemi dosud použita a zúčastněné strany projektu se obávaly možných nebezpečí, která by mohla vyplynout z náhlého rozsáhlého sesutí. Metoda zahrnovala tenké dočasné ostění ze stříkaného betonu, které bylo později posíleno trvalým ostěním, a složitý systém postupné stavby, aby základ zůstal vyztužen. Řešení: Byl najat zkušený projektový tým pro navržení trvalých a dočasných prací tak, aby mezi nimi byla zajištěna maximální koordinace v oblasti bezpečnosti. Byl zaujat spolehlivý a obezřetný přístup k návrhu a pa- rametrům, které byly stanoveny pro provedení do- časného ostění. Zhotovitel zajistil, aby jeho technici a další zaměstnanci byli plně vyškoleni a aby byl najat i dostatečně zkušený dozor. Projektanti navrhli a realizovali nezávislý systém přísného sledování prací, aby postup prací nebyl na úkor bezpečnosti. V bezpečném místě byla úspěšně postavena zkušební délka tunelu. Získaly se zkušenosti a byly zapojeny stejné zúčastněné strany, které byly nyní lépe připraveny k provedení zbývající části stavby, aby pokračovaly se stejnými pracovními postupy, technickým dozorem a kontrolou, které se při zkoušce ukázaly jako užitečné. Stavební práce byly úspěšně dokončeny bez jakýchkoli větších potíží.

4.1.3 Dokončení příprav před zahájením stavebních prací V tomto okamžiku sehrávají svou úlohu stavebníci nebo vedoucí stavby a koordinátoři při vypracovávání projektu stavby. V této době plní svou úlohu také koordinátoři při provádění stavby, zaměstnavatelé, zhotovitelé, subdodavatelé a osoby samostatně výdělečně činné jako součást své přípravy na provádění stavby, kdy budou vykonávány stavební práce. ➜➜ Viz 4.1.1, Fáze zahájení projektu, s. 80. Jsou vytyčeny zásadní kroky, které je nutno učinit ve fázích vypracovávání projektů pro účely bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

92

Přípravy jsou opakovány níže s poznámkami pro označení úkolů, které se začnou pravděpodobně připravovat s tím, jak se bude blížit zahájení stavebních prací. (Poté jsou uvedeny praktické pokyny k přípravným pracím, které blíže souvisejí s pracemi na staveništi).

a) Sestavení projektových týmů s potřebnou odbornou způsobilostí (znalostmi, odbornými schopnostmi, dovednostmi a zkušenostmi) v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zdroji pro úspěšné dokončení stavby K týmu se připojí další zúčastněné strany, obvykle generální dodavatelé a subdodavatelé. Je třeba používat spolehlivá výběrová kritéria. Osvědčené postupy:

Začlenit do formalizovaných výběrových kritérií bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Otázkou ke zvážení budou v každém výběrovém řízení hlavně náklady spolu se servisní údržbou, kvalitou a dodací lhůtou. Stejně tak je třeba posoudit bezpečnost a ochranu zdraví. Je nerozumné vybírat pouze podle nejnižší ceny. Na samém počátku ujasnit (například v plánu bezpečnosti a ochrany zdraví), které vysoce rizikové stavební činnosti obzvláště zajímají ty, kdo byli zapojeni do fází vypracovávání projektu stavby, takže očekávají před zahájením prací vhodné metodické pokyny. Stanovit jasná kritéria bezpečnosti a ochrany zdraví, která se budou používat při posuzování potenciálních zhotovitelů, vysvětlit je těmto zhotovitelům a očekávat od nich, že budou v případě zadání prací postupovat stejně.

b) Zavedení široce zaměřených opatření v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci do řízení projektu, aby všechny zúčastněné strany znaly svou úlohu a věděly, jak mají spolupracovat a koordinovat činnost s ostatními Je třeba přezkoumat opatření v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zavedená do řízení projektu, aby bylo zajištěno uspokojivé zvládnutí úkolů zhotovitele. Opatření by měla zajistit, aby členové projektového týmu mohli vzájemně spolupracovat a koordinovat své činnosti s cílem zaručit bezpečnost a ochranu zdraví na staveništi. Osvědčené postupy:

Opatření, která umožní, že bezpečnost a ochrana zdraví při práci bude tématem, které bude řešeno komplexně spolu s dalšími otázkami týkajícími se projektu stavby, jsou obecně považována za úspěšnější než ta, která řeší dané téma izolovaně. Zajistit, aby do těchto opatření byli zapojeni subdodavatelé, pokud mohou být přínosem.

Je třeba vyřešit zbývající potřeby stavebníka (které se budou pravděpodobně týkat detailů v průběhu stavby). Osvědčené postupy:

Stavebníci zohledňují potřeby zhotovitelů týkající se často prostoru potřebného pro práci, skladování a sociální vybavenosti.

d) Identifikace dalších osob, jejichž bezpečnost a zdraví by mohly být stavbou ohroženy, a zavedení opatření pro spolupráci s nimi nebo s vhodnými prostředníky Měla by pokračovat spolupráce, je-li požadována, a měly by být zapojeny další zúčastněné strany týmu (např. zhotovitelé).

e) Shromáždění informací o současných poměrech staveniště, jeho okolí a možných technických a projektových řešeních Je pravděpodobné, že přibývá informací o staveništi a dochází k dalšímu toku informací o zamýšlených stavebních pracích, zejména projektových, a je nutné na ně podle potřeby upozorňovat zúčastněné strany (včetně zhotovitelů, protože ti připravují návrhy pro své stavebníky). Osvědčené postupy:

Koordinátoři jako první shromažďují a šíří informace, které potřebují ostatní pro zvyšování bezpečnosti a ochrany zdraví během stavebních prací.

f) S vývojem návrhu a nutností provádět další rozhodnutí uplatňovat hodnocení rizik k předvídatelným otázkám bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a rovněž uplatňovat obecné zásady prevence Je třeba nadále uplatňovat hodnocení rizik a obecné zásady prevence v širším rozsahu s tím, jak k zúčastněným stranám projektového týmu přistupují další zaměstnavatelé (tj. zhotovitelé a subdodavatelé). Osvědčené postupy:

Jednotné registry rizik tam, kde hlavní zúčastněné strany spolupracují při zjišťování nebezpečí a dohodnou se pokud možno na nejlepších způsobech jejich odstraňování, a omezování rizik na přijatelnou úroveň, pokud odstranění nelze zcela dosáhnout.


c) Zjištění potřeb stavebníka, aby mohly být uspokojeny současně s minimalizací rizik pro stavební pracovníky

g) Odhad přiměřené doby potřebné pro dokončení dotčené práce Stavebníci, jejich poradci a generální dodavatelé by měli vyjasnit veškeré zásadní otázky týkající se toho, kolik času je zapotřebí k bezpečnému dokončení stavby. Konkrétní podrobnosti se obvykle řeší mezi jednotlivými zaměstnavateli (zhotoviteli a subdodavateli) a podle potřeby také koordinátory.

h) Zajistit sestavení plánů bezpečnosti a ochrany zdraví Plány bezpečnosti a ochrany zdraví by měly být v pokročilé fázi vývoje a měly by obsahovat užitečné informace výše uvedeného druhu. ➜➜ Viz 2.4.2, Plán bezpečnosti a ochrany zdraví, s. 59 Osvědčené postupy:

Koordinátoři zapojí ostatní osoby, zejména nejdůležitější zhotovitele, do vypracovávání a upřesňování plánů bezpečnosti a ochrany zdraví. Zhotovitelé rovněž spolupracují se svými subdodavateli. Poskytovat plány jako součást informací shromážděných na podporu potenciálních zhotovitelů, protože ti připravují návrhy pro předložení stavebníkům. Zhotovitel poskytne plány (nebo jejich podstatné výtahy) potenciálním subdodavatelům, aby mohli vypracovat své návrhy.

i) V případě potřeby zajistit zahájení vypracovávání dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví Bude nutné dále vypracovávat dokumentaci. Dokumentace může obsahovat užitečné informace pro novější zúčastněné strany projektového týmu. Zúčastněné strany mohou být informovány o tom, jaké další přispění k dokončení dokumentace se od nich očekává.

j) Předběžné oznámení Předběžné oznámení by mělo být sděleno příslušnému úřadu bezprostředně po výběru nejdůležitějších zhotovitelů a před zahájením jakýchkoli prací na staveništi. ➜➜ Viz 4.1.1, Fáze zahájení projektu, s. 80

k) Přípravné práce před zahájením prací na staveništi Je několik praktických otázek, k nimž musí zpravidla přihlédnout ti, kdo se zabývají přípravnými činnostmi před zahájením prací na staveništi. Mezi zúčastněné mohou patřit stavebníci, vedoucí stavby, v případě potřeby koordinátoři, zaměstnavatelé (zhotovitelé a subdodavatelé) a osoby samostatně výdělečně činné.

93


Stavebníci a vedoucí stavby by měli i nadále plnit své úkoly, které mají podle článku 4.

Seznámení se s navrhovanými pracemi a se staveništěm

➜➜ Viz 2.3.2, Stavebník, s. 36; a 2.3.3, Vedoucí stavby s. 39

Zúčastněné strany, které jsou na stavbě nové, by se měly seznámit s povahou a rozsahem navrhovaných prací na staveništi, aby si byly vědomy důsledků pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Může to zahrnovat prostudování dokumentů a pochůzky na staveništi.

Podobně by měli své úkoly plnit koordinátoři při vypracovávání projektu stavby. ➜➜ Viz 2.3.5 g) Jaké jsou úkoly koordinátorů pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při vypracovávání projektu stavby?, s. 44 Stavebníci, jejich vedoucí stavby a plány bezpečnosti a ochrany zdraví musí poskytnout dostatečnou dobu na přípravné práce nezbytné před zahájením prací na staveništích. Osvědčené postupy:

Poskytnout reálnou lhůtu na přípravy před zahájením prací. Přehodnotit lhůtu, jestliže se zhotovitelé vyjádří, že vymezená lhůta je nedostatečná. V případě termínovaných projektů údržby, zejména pokud existují závazky reagovat na mimořádné situace stavebníka v oblasti údržby jeho zařízení, zavést takové množství přípravných prací, jaké lze provést s ohledem na předvídatelné stavební práce, a vypracovat postupy, které umožní dokončit zbývající přípravné práce s minimálním zpožděním, aniž by byla ohrožena bezpečnost. (Např. společnost, jež se smluvně zavázala, že bude mimo pracovní dobu reagovat na mimořádné situace, například únik vody u stavebníka, který má velký řetězec obchodů se spotřebním zbožím, se dohodne se stavebníkem, že důležité informace o bezpečnostních a zdravotních rizicích a o způsobech jejich odstranění (např. izolace elektrických obvodů, bezpečné přístupové cesty atd.) budou uchovávány u vstupních dveří do všech provozoven). Stavebníci, vedoucí stavby, koordinátoři a zhotovitelé by měli úzce spolupracovat. Je třeba zaujmout rozumný přístup, který zohlední povahu a rozsah prací a rizik. Posuzovat se budou tyto praktické otázky: • plány bezpečnosti a ochrany zdraví, • dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví, • řízení a organizační opatření (včetně pravidel na staveništi), • přípravné práce, • přístup na staveniště, • ohraničení staveniště a vyznačení všech oblastí zákazu vstupu, • existující a dočasné přípojky na inženýrské sítě, • plán staveniště včetně dopravních cest a skladovacích prostor, • manipulace s materiály, • dočasné kanceláře a sociální zařízení, • pravidla používání osobních ochranných prostředků, • nouzová opatření, • školení.

94


Při kontrole staveniště prověřit informace poskytnuté ostatními stranami, např.: • Je přítomen nebezpečný odpad? • Existují náznaky o přítomnosti nebezpečných látek (např. azbestu), kontaminace nebo nevybuchlé munice? • Jsou na staveništi nadzemní elektrická vedení, podzemní inženýrské sítě nebo jiné stožáry a jsou správně znázorněny v situačních plánech? • Je k dispozici přívod vody pro zdolávání požáru? • Je k dispozici přívod energie? • Existují jiná omezení plynoucí například ze sousedních zastavěných pozemků, silnic nebo železnic? • Jaké kontroly a omezení řízení dopravního provozu jsou již zavedeny? • Jaká opatření jsou zavedena pro ochranu veřejnosti? Plány bezpečnosti a ochrany zdraví Plány bezpečnosti a ochrany zdraví jsou klíčovými dokumenty, kterými se zúčastněné strany nově uvedené do projektových týmů musí zabývat, aby se seznámily s otázkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci specifickými pro daný projekt a byly o nich plně informovány. ➜➜ Viz 2.4.2, Plán bezpečnosti a ochrany zdraví, s. 59 Osvědčené postupy:

Společné přezkumy plánů bezpečnosti a ochrany zdraví, které provádějí zhotovitelé, zástupci v oblasti bezpečnosti nebo zástupci zaměstnanců, koordinátoři a stavebníci/vedoucí stavby, a aktualizace plánů podle dohody. Dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví Pokud existuje dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví, budou se zúčastněné strany nově uvedené do projektových týmů muset zabývat zřejmě i těmito dokumenty, aby se seznámily s otázkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a byly o nich plně informovány. Jestliže zásadní informace uvedené v této dokumentaci byly plně zohledněny při přípravě plánů bezpečnosti a ochrany zdraví, nebude potřeba jejich prostudování tak velká.

➜➜ Viz 2.4.3, Dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví, s. 61


Je-li nutné vypracovat novou dokumentaci (nebo aktualizovat stávající dokumentaci), měli by se zhotovitelé seznámit se svými úkoly a s tím, jaký přínos se od nich očekává.

Příklad č. 101:

Při pracích na řekách a vodních tocích mohou rizika spojená s intenzivními dešťovými srážkami a bouřkovým vlnobitím vyžadovat přípravná opatření v oblasti bezpečnosti, např. odbočné kanály a hráze. Osvědčené postupy:


Zúčastněné strany nově uvedené do projektových týmů si prostudují stávající dokumentaci a vyžádají si vysvětlení ostatních, mají-li pochybnosti o významu pro bezpečnost a ochranu zdraví. Zhotovitelé se přesvědčí, že je jim i jejich subdodavatelům známo, jaký přínos k dokumentaci týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví se od nich očekává. Při vypracovávání nové dokumentace se dohodnout se stavebníky, jak nejlépe přispět ke stávající dokumentaci nebo k jiným záznamům. Řízení a organizační opatření včetně pravidel na staveništi a plánů staveniště Plány bezpečnosti a ochrany zdraví by měly obsahovat informace k tomuto tématu. Plány by měly být přezkoumány, upraveny a v případě potřeby aktualizovány. Je třeba učinit kroky k zavedení opatření, včetně výběru vhodných osob, vypracování potřebných postupů a jejich realizace (a rovněž školení, která mohou být vyžadována pro účely bezpečnosti a ochrany zdraví). Měl by být vypracován a schválen pracovní řád na staveništi. Je třeba rozhodnout o způsobu, jakým na něj budou zaměstnanci a ostatní osoby upozorňováni. Vypracování plánů staveniště znázorňujících dopravní cesty, zařízení a opatření na staveništi je obecně užitečné pro zvýšení bezpečnosti staveniště. ➜➜ Viz 2.4.2, Plán bezpečnosti a ochrany zdraví, s. 59 Pokud vnitrostátní právní předpisy nevyžadují plány bezpečnosti a ochrany zdraví, bude nutné, aby podobné otázky zvážili ti, kdo mají zahájit stavební práce. U krátkodobých prací mohou být užitečné ústní dohody, stručné záznamy nebo jednoduché náčrty, aby se dospělo k dorozumění v těchto otázkách se stavebníky.

Před zahájením zbývajících stavebních prací dokončit dekontaminaci, odstranit azbest a vyřešit problémy s nevybuchlou municí. Přístupová místa a přístupové cesty Je třeba určit a vybudovat vhodná přístupová místa a cesty, aby mohly být na staveništi zahájeny stavební práce. Jejich počet a podoba budou záviset na pracovních požadavcích a požadavcích ostatních (např. stavebníků, sousedních nemovitostí, správy silnic atd.). U velmi velkých stavenišť může být při předběžném plánování stanovena změna přístupových míst v průběhu prací. Osvědčené postupy:

Jednat se stavebníky, uživateli sousedních nemovitostí a správou silnic o nejvhodnějších místech pro umístění přístupových míst a cest a jejich provedení. Dohodnout kritéria pro vjezd/výjezd (např. minimální linie viditelnosti atd.). Zohlednit stávající dopravní toky a pohyby, aby se omezila rizika, zejména pokud se práce provádějí na silnici. Vzít v úvahu, že chodci mohou být ohroženi dopravou v místech vjezdu a výjezdu, a plánovat s ohledem na postižené. Vyloučit přecházení veřejných silnic, je-li to možné, v opačném případě zajistit regulaci, například světelným signalizačním zařízením. Oddělit místa vjezdu a výjezdu a zavést na staveništi jednosměrnou dopravu. Včas upozornit uživatele silniční komunikace a chodce na vjezdy na staveniště a výjezdy ze staveniště. Vyznačit únikové cesty, aby zůstaly volné.


Rozšířit plány bezpečnosti a ochrany zdraví o plány staveniště znázorňující dopravní cesty a zařízení na staveništi apod., pokud takové plány ještě nejsou k dispozici.

Umístit staveništní cesty do pracovního prostoru jeřábů a jiných zdvihacích zařízení. Zajistit dostatečně bezpečné vzdálenosti od výkopů, stavebního zařízení a přírodních zdrojů nebezpečí, jako jsou stromy, nerovný povrch a vodní toky.

Přípravné (nebo zahajovací) práce Právě v této fázi projektu stavby by měly být realizovány veškeré přípravné nebo zahajovací práce, pokud k tomu ještě nedošlo.

95


Ohraničení staveniště, vyznačení všech oblastí zákazu vstupu a zamezení vstupu nepovolaným Měla by se uplatňovat obecná zásada, že stavební práce mají být odděleny od osob, které do nich nejsou zapojeny, zejména od zranitelných. Okolí a hranice staveniště musí být kromě toho označeny a upraveny tak, aby byly jasně viditelné a identifikovatelné. Toto oddělení lze obyčejně zajistit pomocí fyzických překážek a časovým odstupem (práce se například vykonává „mimo pracovní dobu“) nebo izolováním (práce je například zcela izolována od přítomnosti jiných lidí). Charakter nezbytného oddělení bude záviset na projektu a připravované práci a rovněž na umístění staveniště. To, co je vhodné pro rozsáhlé staveniště, nemusí být nezbytně vhodné pro výstavbu přenosového vedení vysokého napětí v izolovaném místě, pro běžnou údržbu na stávajících vozovkách, které se nadále užívají, nebo pro některé méně důležité práce. Svou roli může sehrát i případná potřeba přemísťovat zábrany s postupem prací. Bezpečné hranice mohou sloužit dvěma účelům: jednak mohou pomoci chránit veřejnost před riziky vznikajícími při práci a jednak zaměstnance před vnějšími riziky, například projíždějící dopravou. Bezpečné hranice přispívají k tomu, aby bylo zabráněno neoprávněným osobám ve vstupu na staveniště. Další bezpečnostní opatření jsou obyčejně vyžadována v místech přístupu. V hranicích staveniště mohou existovat oblasti zákazu vstupu, které je třeba stanovit pro ochranu stavebních pracovníků před stávajícím nebezpečím. Osvědčené postupy:

Při řešení těchto otázek jednat se stavebníky, sousedy, orgány místní správy, správou silnic atd. Kontroly vstupu vyžadují průkazy ke vstupu. (Tyto průkazy mohou obsahovat také záznam o odborné způsobilosti v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví, záznamy o školení a základní zdravotní informace související s povoláním). Využít služeb specializovaných zhotovitelů pro vyznačení pracovních oblastí tam, kde oddělení souvisí s provozem o vysoké hustotě nebo s plynulým provozem. (Přídavné bezpečnostní zábradlí nebo dočasné masivní stěny jsou dalšími příklady prostředků k zajišťování ochrany a k co největšímu zvětšení pracovních oblastí). Kolektivní opatření, například dočasné uzavření silničního a železničního provozu, oproti vizuálním nebo akustickým výstražným systémům.

96

Existující a dočasné přípojky na inženýrské sítě Je třeba stanovit veškeré požadavky na dočasné přípojky na inženýrské sítě potřebné pro účely bezpečnosti a ochrany zdraví a přijmout opatření pro jejich zprovoznění. Mohou sem patřit i komunikační vedení potřebná pro řešení mimořádných situací. Je třeba zjistit, lokalizovat a označit existující a dočasné přípojky, které mohou představovat bezpečnostní rizika. Některé členské státy vydaly pokyny, jak toho lze bezpečně dosáhnout. Osvědčené postupy:

Vést aktuální záznamy o tom, kde se přípojky nachází. Zajistit přívod pitné vody místo jejího každodenního dovážení. Zajistit instalaci dočasných přípojek podle vysokých standardů a s dodavatelskými společnostmi dohodnout příslušné otázky (jako je uzemnění atd.). Provést montáž dočasných vnitřních elektroinstalací a rozvodných systémů, které budou zaručovat bezpečnost (např. nástrojů napájených nízkým napětím a nástrojů na baterie se zajištěním odpovídajících nabíjecích míst). Zajistit hromadné skladování paliva (např. plynu, topného oleje atd.) na bezpečných místech. Je třeba určit a obstarat potřebné umělé osvětlení stavby. Osvědčené postupy:

Naplánovat osvětlení dopravních cest, skladovacích, pracovních a sociálních prostor. Zajistit osvětlení, které bude osvětlovat všechny potřebné prostory bez oslňování. Vzít v úvahu nezbytnou bezpečnost veřejnosti a osvětlit vnější strany hranice, zejména místa vjezdu a výjezdu. Plán staveniště včetně dopravních cest a skladovacích prostor Na rozdíl od nejmenších projektů je osvědčeným postupem sestavovat plány staveniště s přihlédnutím k otázkám týkajícím se bezpečnosti. Plány zpravidla vyžadují aktualizaci s tím, jak postupují práce.

V plánech staveniště promítnout: • dočasné ubytovací jednotky se sociálním zázemím na staveništi, • sklady na volných prostranstvích a kryté sklady, skládkování odpadu, • místa vjezdu a výjezdu, • možnosti parkování, • dopravní cesty připravené pro oddělení vozidel a chodců, • pracovní oblasti, • vnější omezení v důsledku činností prováděných jinými za hranicemi staveniště, • pevná zařízení a vybavení, například sila, • jeřáby a jiná mechanická manipulační zařízení (s účelným uvedením jejich nosnosti), • pracovní místa pro pojízdná zařízení, • trvalé a dočasné přípojky na inženýrské sítě, • oblasti, v nichž je povinné užívat osobní ochranné prostředky, • hlavní lešení, • orientaci dočasných svítidel, • polohu a trasy distribučních sítí (např. pro rozvod elektřiny, vody, plynu atd.).

Dočasné kanceláře a sociální zařízení Pokud existují trvalá zařízení, jsou často nejlepším řešením v oblasti bezpečnosti a sociálního zázemí. Pokud k dispozici nejsou, je třeba posoudit požadavky na dočasná zařízení a tato zařízení zajistit. Dočasné ubytovací jednotky zhotovitele jsou obvykle potřeba jako sociální zařízení (stravovací zařízení, převlékárny, umývárny a záchody, ošetřovny), společenské místnosti, obytné místnosti a místnosti na spaní, jsou-li požadovány, staveništní kanceláře pro projektový tým, sklady nástrojů, sklady materiálů a sklady paliva. Osvědčené postupy:

Umístit staveništní kanceláře tak, aby bylo možné sledovat lokality kritické pro bezpečnost. Vzít v úvahu přístup pro postižené. Umožnit bezpečné přístupové cesty z míst přístupu na hranici staveniště ke kancelářím a k sociálním zařízením, aby nebyly potřebné osobní ochranné prostředky.

Manipulace s materiály

Umístit sociální zařízení tak, aby byla bezpečně oddělena od dopravních cest a dopravního ruchu.

Integrovaný přístup k manipulaci s materiály, kterým se snižuje dvojitá manipulace na minimum a maximalizuje užívání mechanických manipulačních zařízení, omezuje pravděpodobnost úrazů.

Umístit sociální zařízení do blízkosti prací, aby se zkrátila doba cesty po staveništi. Na velmi velkých staveništích je vhodné uvážit jejich umístění na více místech.


Vypracovat plány, které umožní integrovaný přístup k manipulaci s materiály, např.: • pro skladovací prostory a sila volně loženého materiálu apod., které jsou přímo přístupné pro dodávková vozidla, • pro skladovací prostory, které jsou bezpečně dimenzované na celkový instalovaný výkon staveništních jeřábů. Zařízení a vybavení Je třeba rozhodnout o potřebě zařízení a vybavení a přijmout opatření pro jejich bezpečný provoz tam, kde se běžně používají. Osvědčené postupy:

Společné školení na staveništi včetně opakovacího školení. Jasné dohodnutí ohledně režimů běžného užívání, zkoušek a údržby.



Umístit sociální zařízení tak, aby nebyla vystavena nepřijatelnému riziku spojenému s možnostmi zřícení konstrukcí během prací. Plně zohlednit nutnost zajistit nouzový východ. Dohodnout se na tom, že zařízení zřízená původně pro použití jednoho zhotovitele, budou používána dalším zhotovitelem s tím, jak budou postupovat stavební práce. Zajistit pravidelný úklid zařízení. Vhodná hygienická zařízení a umývárny by měly být k dispozici od počátku. Patří k nim sanitární zařízení, umývárny s teplou a studenou vodou (v případě potřeby včetně sprch), šatny, sklady na ochranné oděvy a na osobní oděvy, které se nepoužívají při práci, jídelny, odpočívárny (v případě potřeby včetně zvláštního zázemí pro těhotné zaměstnankyně) a místa na ochranu před nepřízní počasí.

97


Je třeba přijmout a uplatňovat opatření, aby tato zařízení byla udržována v čistotě a ve vhodném stavu. Příloha IV směrnice stanoví další podrobné požadavky. Pravidla používání osobních ochranných prostředků Měla by být vypracována pravidla týkající se osobních ochranných prostředků a uvedena ve známost, např. prostřednictvím staveništního řádu. Velmi pravděpodobně budou v takových pravidlech upraveny zóny s povinností nosit ochrannou přilbu kvůli ochraně před padajícími předměty. V závislosti na vykonávané práci však může být vyžadováno či považováno za užitečné další vybavení. Osvědčené postupy:

Zavést požadavky na povinné používání potřebných osobních ochranných prostředků (např. oděvů s vysokou viditelností, ochranné obuvi, ochrany očí, ochranných rukavic atd.) tam, kde je z dřívějších zkušeností známo, že se pravděpodobnost úrazů při jejich používání sníží. Nouzová opatření včetně první pomoci Nouzové plánování by se mělo zaměřovat na člověkem způsobované havárie a na živelné pohromy (např. záplavy, požár, zřícení konstrukcí, zemětřesení, zásah bleskem atd.). Prospěšné jsou společné nouzové plány a opatření pro poskytování první pomoci. Rámcová směrnice vyžaduje, aby zaměstnavatelé spolupracovali a koordinovali činnosti prováděné pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, a toto je příkladem toho, kde je takové opatření přínosné. Opatření týkající se první pomoci a nouzová opatření by měla přihlížet k nebezpečím plynoucím z prací, k počtu osob vystavených těmto nebezpečím, k pravděpodobnosti doby poskytnutí pomoci a k pravděpodobné dojezdové době záchranné služby, zejména pokud jde o izolované stavby. Při řešení těchto otázek může být přínosná spolupráce se záchrannou službou. Nouzové plány by měly počítat s možností požárů. Otázky jako tepelné procesy, skladování zápalných nebo hořlavých materiálů, kapalin, plynů a odpadu a zvýšená rizika při užívání obytného prostoru v noci jsou typickými otázkami, které je třeba vzít v úvahu. Je třeba zohlednit i jiná nebezpečí a možné mimořádné situace (včetně živelných pohrom) vzhledem k povaze stavby a jejímu umístění.

98

Pro nouzové plánování je nezbytně nutné především zajistit, aby: • bylo přijato účinné opatření řízení s cílem zabránit vzniku nouzové situace, • byly zavedeny systémy pro rychlé zjištění nouzových situací a pro komunikaci s týmem nouzové reakce, • všichni zaměstnanci byli informováni o nouzové situaci a věděli, jaké kroky mají učinit, • tým nouzové reakce byl řádně vyškolen, vybaven, podléhal pokynům a dohledu, • byly kontaktovány záchranné služby a • byli informováni ostatní, kdo mohou být ohroženi. Osvědčené postupy:

Dohodnout s příslušnými orgány komplexní opatření pro zdolávání požáru a záchranná opatření pro velká staveniště a pro stavby s vysokým požárním zatížením nebo tam, kde záchrana pracovníků může být mimořádně složitá. Naplánovat a uplatňovat nouzové postupy a postupovat v souladu se zvyklostmi. Zaslat mapy tras záchranným službám, není-li zcela jasné, jak se na pracoviště dostat. Umístit prostředky první pomoci v blízkosti výjezdů ze staveniště, aby byly snadno dostupné pro pracovníky záchranné služby. Umístit sklady hasebních prostředků v nebezpečných místech a na provozních cestách. Zajistit školení zaměstnanců o jejich používání. Školení, informování, projednání a účast Je třeba zvážit potřebu školení odpovídajícího projektu stavby a prováděným činnostem. Jednotlivci mohou potřebovat školení k plnění svých úkolů na staveništi. Měla by být posouzena odborná způsobilost (kvalifikace, dovednosti, znalosti a zkušenosti) zaměstnanců, včetně vedoucích projektu, aby byla zajištěna jejich schopnost bezpečně provádět své úkoly. Bude potřebné poskytnout vstupní zaškolení všem osobám, které vstoupí na staveniště, aby si byly vědomy zvláštních nebezpečí a rizik a znaly vhodné reakce na nouzové situace. Měla by být přijata opatření k tomu, aby zaměstnanci obdrželi potřebné informace o bezpečnosti a ochraně zdraví na staveništi. Zvláštní pozornost je třeba věnovat potřebě školení pro migrující pracovníky a jiné skupiny, například mladé lidi, dočasné pracovníky a nově přijaté zaměstnance do stavebnictví. Je vhodné uspořádat v počáteční fázi stavby úvodní schůzky, aby se dospělo k jednotnému chápání pravidel na staveništích. Podobné schůzky je možné pořádat i v případě, že nastanou významnější změny, které se týkají nových zhotovitelů. ➜➜ Viz Informování zaměstnanců, s. 52

➜➜ Viz Projednání se zaměstnanci, s. 53 Osvědčené postupy:

Vypracovat a realizovat plány školení týkající se stavby. Vypracovat úvodní školení týkající se společného pracoviště. Vyvinout program společného „semináře k otázkám bezpečnosti“. Vyvinout společné přístupy k předávání informací, projednávání a účasti. Vystavit bezpečnostní průkazy všem zaměstnancům, kteří absolvují školicí program. V bezpečnostních průkazech může být uvedeno řemeslo nebo profese a jméno zaměstnavatele.

l) Plánování a organizace činností na staveništi Tato část příručky poskytuje informace o některých typických otázkách, které je třeba řešit při plánování a organizaci činností na staveništi. Zahrnutá témata naznačují problematiku příznačnou pro mnohé stavby, ale pravděpodobně nebudou dostatečně komplexní pro jednotlivé úkoly. Přihlížet by se mělo k příloze IV směrnice, k dalším směrnicím o ochraně zaměstnanců a k vnitrostátním právním předpisům, které mohou stanovit přísnější normy. Stavebníci nebo jejich vedoucí stavby dále plní svou úlohu podle článku 4 a koordinátoři při vypracovávání projektu stavby vykonávají své úkoly podle článku 5 směrnice. ➜➜ Viz 2.3.2, Stavebník, s. 36; 2.3.3, Vedoucí stavby, s. 39; a 2.3.5, Koordinátoři pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví, s. 41 Jakmile jsou vybráni zaměstnavatelé (zhotovitelé a subdodavatelé) a osoby samostatně výdělečně činné, měli by plánovat a organizovat své činnosti na staveništi před zahájením prací, aby nevystavovali pracovníky zbytečnému riziku.


Měla by být přijata opatření s cílem zajistit projednání otázek bezpečnosti a ochrany zdraví se zaměstnanci a jejich aktivní účast.

Vhodné přístupové a únikové cesty a pracoviště Je třeba se postarat o vhodné přístupové a únikové cesty, stejně jako o bezpečná pracoviště. Lze to zajistit buď využitím stávajících zařízení, dokončených stavebních prací nebo dočasných zařízení, jako jsou mechanická přístupová zařízení, lešení, dočasná schodiště a žebříky. Výběr se bude řídit řadou věcí, mimo jiné hodnocením rizik. Práce ve výšce Touto otázkou se podrobně zabývá další směrnice, směrnice 2009/104/ES (36) o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci. Vyčerpávající praktické pokyny najdete v nezávazné příručce „Jak vybrat nejvhodnější pracovní zařízení pro provádění dočasné práce ve výšce” (37). Pro rozhodnutí o nejvhodnějším výběru zařízení pro konkrétní úkol je třeba zaujmout přístup založený na rizicích. Osvědčené postupy:

Jako přístupové cesty používat zabudovaná schodiště. Dočasná schodiště jsou vhodnější než žebříky. Schodiště omezují vnitřní napětí zaměstnanců a přispívají k rychlejšímu postupu prací. Dočasná zařízení Dočasná zařízení mohou zahrnovat lešení, ochranná zábradlí, ochranné sítě, vzpěry, montážní lešení a jiné druhy dočasných podpěr. Je nutné je naplánovat a navrhnout. Musí být provedena bezpečně a před zahájením užívání musí být zkontrolována. Také by měla podléhat pravidelnému sledování, které přihlíží ke změnám, přestavbě, nepříznivému počasí a podmínkám používání.

Řízení a dozor S ohledem na povahu a rozsah projektu stavby a na existující rizika je třeba zavést vhodná opatření řízení a dozoru. Ta by měla být začleněna do opatření týkajících se řízení projektu stavby jako celku. Bezpečné pracovní metody Měly by být vypracovány bezpečné pracovní metody. Na základní prvky bezpečných pracovních metod, tedy na bezpečné přístupové a únikové cesty, pracoviště, zařízení, manipulaci, pracovní prostředí a na poskytování školení, informací a pokynů, se zaměřuje následující část této příručky.

(36) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/104/ES ze dne 16. září 2009 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci (druhá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) – Úř. věst. L 260, 3.10.2009, s. 5. (37) Vyčerpávající praktické pokyny najdete v nezávazné příručce „Jak vybrat nejvhodnější pracovní zařízení pro provádění dočasné práce ve výšce“, http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=738& langId=en&pubId=140&type=2&furtherPubs=yes

99


Bezpečná manipulace, skladování a přeprava atd.

Zdvihací zařízení

Plánování by mělo přihlížet také k prostředkům potřebným pro bezpečnou manipulaci, skladování, přepravu a používání výrobků, nástrojů, prefabrikovaných montážních celků a materiálů, které budou začleněny do dokončených staveb nebo jinak používány v průběhu stavebních činností. Bezpečným používáním materiálů se zabývají jiné směrnice.

Ve stavebnictví se ve značné míře využívají dočasné staveništní jeřáby a pojízdné jeřáby. Jejich bezpečné používání vyžaduje zvláštní pozornost. Touto otázkou se zabývá směrnice 2009/104/ES (39) o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci.

Ergonomie K ergonomickým zásadám by se mělo přihlížet při plánování, zejména bude-li pravděpodobné, že budou vykonávány opakované nebo namáhavé pohyby těla. Směrnice 2002/44/ES (38) uvádí další údaje o vystavení zaměstnanců rizikům plynoucím z fyzikálních činitelů (vibrací).

Příklad č. 102:

Pokud se nelze vyhnout stavění z těžkých tvárnic, je standardním řešením vhodná pracovní plošina pro zdvihání těžkých tvárnic.

Příklad č. 103:

Mají-li se instalovat těžká okna, je třeba vypracovat plán tak, aby lešení měla dostatečný pracovní prostor a dostačující nosnost pro použití vhodného zdvihacího zařízení.

To zahrnuje vhodný terén a vhodné dočasné základy, bezpečné postupy sestavování a rozebírání, bezpečnost při používání (včetně vazačů a naváděčů jeřábů, odborné přípravy a kvalifikace řidičů) a pracovní prostředí (např. práce připravovaná v blízkosti, nadzemní elektrická vedení, využívání přilehlého pozemku, volný prostor kolem pohyblivých/otočných součástí atd.). Zdvih jeřábu by měl být plánován tak, aby provoz byl bezpečný a v rámci pracovního dosahu strojů. Je nutné naplánovat a dodržovat režimy kontroly a údržby. Používání dočasných zvedáků a dalších zdvihacích zařízení, jako jsou terénní vysokozdvižné vozíky, vyžaduje podobné posouzení. Osvědčené postupy:

Vypracovat integrovaná řešení zdvihání materiálů. Dohodnout a zajistit bezpečné přístupové cesty k místu používání a připravit staveniště tak, aby bylo možné bezpečně instalovat a používat zdvihací zařízení. Koordinovat používání těchto zařízení, je-li uživatelů více. Zajistit kontroly, zkoušky, údržbu a způsobilost zdvihacího zařízení k jeho plánovanému používání. Ujasnit pravidla provozu, je-li na stavbě přítomno několik jeřábů. Fyzické překážky k oddělení pracovních oblastí od oblastí zákazu vstupu (např. nadzemní elektrická vedení a citlivé podzemní inženýrské sítě). Ujasnit postupy školení. Existuje mnoho vnitrostátních ustanovení týkajících se povinného školení pro získání osvědčení pro zdvihací zařízení.

(38) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/44/ES ze dne 25. června 2002 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (vibracemi) (šestnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) – Úř. věst. L 177, 6.7.2002, s. 13.

100

(39) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/104/ES ze dne 16. září 2009 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochra nu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci (druhá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směr nice 89/391/EHS) – Úř. věst. L 260, 3.10.2009.

Zvláštní pozornost vyžadují další velká zařízení a vybavení včetně jejich dodávky, montáže, užívání a následného odstranění ze staveniště. Osvědčené postupy:

Prozkoumat přístupové cesty na staveniště pro velká zařízení, jako jsou čerpadla na beton na automobilovém podvozku. Věnovat mimořádnou pozornost světlé výšce a šířce, nosnosti mostů a přístupových cest. Umístit výrobní zařízení (jako betonárnu nebo místa pro prefabrikaci) do těsné blízkosti staveniště. Bezpečné pracovní prostředí Posouzení bezpečného pracovního prostředí zahrnuje přezkum nebezpečí a rizik plynoucích: • z dotčených pracovních činností pro ty, kdo je provádějí, i pro ostatní, • z jiných pracovních činností na stavbě, • z jiných průmyslových činností na staveništi a • z celkového prostředí, v němž se stavba uskutečňuje. Bude vycházet z projektových plánů týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví a dokumentace a z informací získaných od jiných zaměstnavatelů sdílejících stejné pracoviště. Stavebníci nebo vedoucí stavby a koordinátoři plní svou úlohu. Osoby samostatně výdělečně činné a zaměstnavatelé provádějící stavební práce musí posoudit bezpečnost a ochranu zdraví svou i ostatních, kdo mohou být ohroženi. Prostředky kolektivní ochrany Přednost by měla být dána prostředkům, které slouží ke kolektivní ochraně zaměstnanců, protože omezují rizika pro všechny zaměstnance. Zhotovitelé by měli spolupracovat a koordinovat své činnosti tak, aby dosáhly dobrých výsledků. Stavebníci nebo vedoucí stavby a koordinátoři by měli plnit své úlohy. ➜➜ Viz 1.2.8, Dávat přednost prostředkům kolektivní ochrany před prostředky individuální ochrany, s. 21 Příklad č. 104:

Namontovat zábrany, provádějí-li se stavební práce v blízkosti vodních toků, kde hrozí riziko utonutí. Zajistit vhodnou ochranu okrajů tam, kde hrozí riziko pádu.


Jiné zařízení a vybavení

m) Informování, projednání, účast, školení, pokyny a kontrola zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných Zaměstnanci nebo jejich zástupci by měli být: • informováni o opatřeních ohledně jejich bezpečnosti a ochrany zdraví, která musí být přijata, • konzultováni a povzbuzeni k účasti na jednáních týkajících se otázek bezpečnosti a ochrany zdraví, • vyškoleni, podléhat pokynům a dohledu pro účely prací, které mají vykonávat. Viz rámcová směrnice 89/391/EHS. Osvědčené postupy:

Osoby samostatně výdělečně činné a zaměstnavatelé, kteří provádějí stavební práce sami, by měli posoudit potřebu odborné přípravy. ➜➜ Viz 4.2.1, Stavební fáze, s. 103; a 2.3.9, Zaměstnanci a jejich zástupci, s. 55

n) Příklady týkající se tří různých druhů stavenišť Příklad č. 105:

Stavba nové vícepodlažní obytné budovy založené na pilotách a na kontaminované půdě Charakteristika: Nové stavební práce soukromého investora, který není zhotovitelem. Problém: Jak vybudovat pilotový základ, aniž by zaměstanci byli vystaveni zbytečným rizikům. Řešení: Stavebník se rozhodl pro specializované projektanty, architekty a techniky, kteří byli určeni, a spoléhá na ně. Ti řídí průzkum ohledně míry kontaminace a přijímají možná technická řešení pro pilotování. Jsou vypracována výchozí řešení, která zahrnují úpravu silně kontaminované základové půdy na staveništi, přepravu a likvidaci odpadu z pilotovacích prací mimo staveniště. Koordinátor, který je zapojen od počáteční fáze, vypracoval plán bezpečnosti a ochrany zdraví. Poté jsou vybídnuti zhotovitelé specializovaní na pilotování, aby vyjádřili zájem o provedení těchto prací. Jeden z nich navrhuje použít slibný, relativně nový systém pilotování, při němž vzniká minimální množství odpadu, čímž se omezuje expozice zaměstnanců kontaminované půdě a také snižují náklady na likvidaci mimo staveniště. Stavebník zadává práci tomuto zhotoviteli a před zahájením prací na staveništi je upraven plán bezpečnosti a ochrany zdraví a schválen stavebníkem.

101


Příklad č. 106:

Příklad č. 107:

Malování operačních sálů ve velké nemocnici

Stržení vysokého komínu na stísněném staveništi

Charakteristika:

Charakteristika:

Práce běžné údržby pro dosažení vysoce kvalitní povrchové úpravy stěn, které lze snadno udržovat v čistotě.

Stržení vysokého železobetonového komínu představuje mimořádná nebezpečí pro stavební pracovníky a rovněž pro osoby nacházející se za hranicemi staveniště.

Problémy: Tyto povrchové úpravy často obsahují škodlivé látky, zejména provádí-li se nástřik ve špatně větraných vnitřních místnostech. Rizika pro pacienty a jiné zaměstnance (nemocniční personál), kteří používají totéž pracoviště. Zřízení staveniště na stávajícím pracovišti. Některé operační sály musí být k dispozici stále pro náhlé případy. Řešení: Byly zváženy alternativní povrchové nátěry a vybrán byl ten nejméně nebezpečný. Byly navrženy prostředky k utěsnění nepřetržitých větracích soustav a dalších možných přenosových cest par a prachu. Byly vybrány, dočasně nainstalovány a zkontrolovány vhodné přenosné mechanické větrací soustavy, takže pracovní oblasti byly vystaveny zápornému tlaku a pro bezpečnost zaměstnanců byl přiváděn dostatek čerstvého vzduchu. Pro ochranu zaměstnanců byly vybrány vhodné osobní ochranné prostředky a bylo jim poskytnuto vhodné sociální zázemí. Postupné provádění prací umožnilo nadále využívat operační sály vzhledem k odděleným přístupovým cestám pro stavební pracovníky (byly vytvořeny polyetylénové tunely určené pro těžké pracovní podmínky). Hlavní poradce stavebníka v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví a koordinátor projektu stavby spolupracovali s architektem, dodavateli vybavení a povrchových nátěrů a zhotovitelem. Byla navržena zvláštní opatření pro sledování pracovního prostředí zhotovitele a nemocnice a stala se součástí plánu bezpečnosti a ochrany zdraví. Společně se zhotovitelem byl vypracován zvláštní pracovní řád na staveništi. Zaměstnanci najatí nemocnicí a zhotovitelem (a jejich zástupci) byli plně instruováni a informováni.

102

Problémy: Padající materiál, nástroje a vybavení při práci. Lidé jsou vystavováni riziku v důsledku poškození jiných zařízení. V tomto případě nedostatečný prostor pro použití explozivních metod demolice. Ohrožení zaměstnanců pádem z výšky. Prach vznikající při práci. Řešení: Stavebník najal odborné konzultanty. Zhotovitelé – specializované demoliční firmy – byli vybídnuti, aby doložili své odborné způsobilosti k provedení této práce předložením prezentací svých podniků, dřívějších projektů a návrhů, jak by bylo možné vykonat navrhovanou práci bezpečně (nastíněním bezpečných pracovních metod). Dva zhotovitelé, kteří se účastnili výběrového řízení, předložili dvě alternativní řešení: jedno spočívalo v tom, že dělníci by odřezávali části pomocí těžkých pil a řezacích hořáků a jeřáb by tyto části odebíral, zatímco u druhého řešení by na hlavě komínu bylo umístěno speciální demoliční zařízení s kontaktem přerušovače, demolovaný materiál by byl spouštěn dolů komínem a potom odstraněn strojem se zabezpečenou kabinou. Obě řešení zahrnovala speciální systémy lešení uvnitř komínu, které by bylo možné hydraulicky spouštět dolů s tím, jak budou práce postupovat. Obě metody byly podrobeny přísnému posouzení nebezpečí a rizik, které provedli specializovaní konzultanti stavebníka po poradě s koordinátorem a se zohledněním počtu ohrožených zaměstnanců a nebezpečí, jimž by byli vystaveni. Byla vybrána druhá možnost, protože zahrnovala mechanizaci procesu, a rizikům byl tedy vystaven menší počet zaměstnanců.

4.2.1 Stavební fáze V průběhu stavby přechází projekt stavby do fáze provádění stavby se zapojením koordinátorů pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví během provádění stavby, zaměstnavatelů, zhotovitelů a subdodavatelů. Ti plní své konkrétní úkoly. ➜➜ Viz 2.3, Zúčastněné strany stavebního projektu, s. 35 Zapojeni jsou také zaměstnanci a jejich zástupci, neboť ostatní mají povinnost je informovat a radit se s nimi a snažit se je do procesu zapojit. ➜➜ Viz 2.3.9, Zaměstnanci a jejich zástupci, s. 55 Plány bezpečnosti a ochrany zdraví a dokumentace, pokud jsou vyžadovány, by měly sloužit jako zdroj informací o provádění stavebních prací. ➜➜ Viz 2.4.2, Plán bezpečnosti a ochrany zdraví, s. 59 a 2.4.3, Dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví, s. 61 Osvědčené postupy:

Nejsou-li plány a dokumentace vyžadovány, bývá dobrým zvykem uzavřít dohody mezi zúčastněnými stranami ohledně podobných otázek, jestliže je tak dosaženo zvýšené bezpečnosti. Koordinátoři během provádění stavby by měli: • koordinovat uplatňování: -- obecných zásad prevence, -- zásad uvedených v článku 8 ze strany zaměstnavatelů a osob samostatně výdělečně činných, -- plánů bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnavateli a osobami samostatně výdělečně činnými; • organizovat spolupráci mezi zaměstnavateli včetně osob samostatně výdělečně činných, • koordinovat dozor nad správným prováděním pracovních postupů, • aktualizovat plány bezpečnosti a ochrany zdraví a dokumentaci a • přijímat opatření k zajištění, aby na staveniště měly přístup jen oprávněné osoby. ➜➜ Viz 2.3.5 h) Jaké jsou úkoly koordinátorů pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví během provádění stavby?, s. 44


4.2 Fáze provádění stavby

Bez ohledu na to, zda jsou určeni koordinátoři, měli by zaměstnavatelé: • uplatňovat článek 6 směrnice 89/391/EHS, • učinit opatření, která jsou v souladu s minimál- ními požadavky stanovenými v příloze IV směrnice 92/57/EHS, • poskytovat srozumitelné informace zaměstnancům nebo jejich zástupcům, • zajistit projednání se zaměstnanci a jejich zástupci a jejich účast, • plnit povinnosti, které mají podle rámcové směrnice 89/391/EHS, • brát v úvahu pokyny koordinátorů, jsou-li určeni a • ti zaměstnavatelé, kteří se osobně zapojí do stavebních prací, by měli dodržovat body uvedené v čl. 10 odst. 1. ➜➜ Viz 2.3.8, Osoby samostatně výdělečně činné, s. 54; zhotovitelé a subdodavatelé by měli odkazovat na část 2.3.7, Zhotovitelé a subdodavatelé, s. 54; dodavatelé a ostatní by měli odkazovat na části 2.3.10, Dodavatelé, s. 56, a 2.3.11, Ostatní, s. 56 Opatření, která budou nezbytná pro splnění těchto úkolů, budou záviset na povaze a rozsahu projektu stavby, nebezpečích a rizicích, která vzniknou, a na tom, co bude požadováno pro zajištění účinného řízení rizik. Přijatá opatření by měla předejít zbytečné byrokracii. Spíše by měla zvýšit hodnotu projektu snížením bezpečnostních a zdravotních rizik při práci, jimž by lidé jinak mohli být vystaveni. Velmi důležité je uplatňování účinných opatření týkajících se řízení bez ohledu na povahu, rozsah a dobu trvání stavebních prací. Plány bezpečnosti a ochrany zdraví, jsou-li vyžadovány, by měly poskytovat osobám informace o opatřeních týkajících se řízení. Zásadní význam má také přímé zapojení zaměstnanců tak, aby mohli účinně přispívat k bezpečnosti na staveništi. Stavebníci, kteří chtějí, aby jejich stavební projekt odpovídal příkladným standardům, k tomu mohou sami přispět tím, že své odhodlání prokážou při provádění stavby. Osvědčené postupy:

Stavebník určí „vyslance“, osobu, která může objasnit úsilí stavebníka o zajištění dobrých pracovních podmínek a která vystupuje jako zprostředkovatel při udržování kontaktu se zaměstnanci na staveništi.


Nejsou-li koordinátoři zapotřebí, je obyčejně dobrým zvykem uzavřít dohody mezi stavebníky a jednotlivými zhotoviteli ohledně podobných otázek, jestliže spolupráce a koordinace mezi stavebníky a zhotovitelem zvýší bezpečnost.

103


a) Řízení projektů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví Účinná organizace a koordinace stavebních prací je nezbytná pro jejich bezpečné dokončení. Směrnice vyžaduje, aby se koordinátoři během provádění stavby ujali řízení těchto úkolů a aby zaměstnavatelé (zhotovitelé a subdodavatelé) a osoby samostatně výdělečně činné brali pokyny koordinátorů v úvahu. Plnění těchto úkolů se nejlépe zajistí tak, že organizace řízení, opatření a činnosti týkající se otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se včlení do standardních činností řízení projektů. To vyžaduje, aby koordinátoři úzce spolupracovali s těmi zúčastněnými stranami, které vykonávají širší úkoly řízení.

Spolupráce Směrnice vyžaduje, aby koordinátoři organizovali spolupráci mezi zaměstnavateli (včetně osob samostatně výdělečně činných) pro účely bezpečnosti a ochrany zdraví. Zaměstnavatelé a ostatní mají podle rámcové směrnice povinnost vzájemně spolupracovat při uplatňování opatření týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Spolupráce vyžaduje, aby se zaměstnavatelé zabývali tím, čím mohou přispět ke spolupráci při řešení problémů, před nimiž stojí, a to jak ve své samostatné práci, tak i tam, kde sdílejí pracovní oblasti a zařízení. Požadovaná spolupráce a prostředky k jejímu dosažení budou záviset na konkrétních nebezpečích a rizicích. Zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné by měli plně brát v úvahu pokyny koordinátorů v úsilí o spolupráci mezi zúčastněnými stranami. Osvědčené postupy:


Všechny zúčastněné strany projektu stavby, které úzce spolupracují, se dohodnou na společném cíli „nulové tolerance“ nedostatečného zajišťování bezpečnosti jakýmkoli členem týmu. Koordinace Je třeba poznamenat, že k úkolům koordinátorů patří koordinovat uplatňování obecných zásad prevence, podrobných otázek uvedených v článku 8 a plánů bezpečnosti a ochrany zdraví. Jejich úkolem není přímo řídit pracovní činnosti vykonávané zaměstnavateli a ostatními pro dosažení těchto cílů. Koordinace zahrnuje široké posouzení pracovních činností a otázek bezpečnosti a ochrany zdraví, které vyvstanou. To by mělo být provedeno před zahájením prací. Koordinátoři budou se situací dobře obeznámeni díky svým znalostem prací, které mají být prováděny, na základě hodnocení rizik vypracovaných zaměstnavateli (zhotoviteli a subdodavateli) a pracovních metod, které zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné navrhují přijmout. Koordinátoři by s nimi měli spolupracovat, aby pracovní činnosti zajišťovaly bezpečnost, zejména aby práce jedné zúčastněné strany nevystavovala riziku ostatní a aby zařízení, která se mají společně užívat, byla poskytována, udržována a užívána podle projektových plánů. Zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné by měli spolupracovat s koordinátory a plně zohledňovat jejich pokyny, aby je mohli uspokojivě vykonat. Také by měli uznat pozitivní přínosy, které jim přináší práce koordinátorů a jejich povinnost vzájemné koordinace podle rámcové směrnice. Osvědčené postupy:

Vypracovat hodnocení sdílených rizik pro jednotlivé fáze projektu stavby (např. montáž konstrukcí) se začleněním všech stran zapojených do prací nebo majících vliv na pozitivní výsledky bezpečnosti.

104

Koordinace dohodnutá s platností pro celý projekt stavby a opatření, jež budou sloužit jako prostředek koordinace odstraňování nebezpečí a snižování rizik, která bude zahrnovat projektanty a zhotovitele. Účinná spolupráce Výměny informací, hledání a dosažení dohod v otázkách společného zájmu a provádění těchto dohod jsou jádrem účinné koordinace a spolupráce. Důležitou úlohu hraje i účinná komunikace mezi zúčastněnými stranami. Plány bezpečnosti a ochrany zdraví jsou prostředkem k předběžnému vytyčení způsobů, jak se tyto úkoly budou provádět, a k zohlednění změn prováděných s tím, jak postupují stavební práce. Osvědčené postupy:

Organizovat teambuildingové akce, které pomáhají demonstrovat, jak z účinné spolupráce mohou vzejít vzájemně přínosná řešení. Kontrola výkonnosti Koordinátoři musí také vykonávat dozor nad správným prováděním pracovních postupů. Mohou jej vykonávat sami nebo požádat jiné (především zaměstnavatele a osoby samostatně výdělečně činné), aby se tohoto úkolu ujali. Součinnost těchto dvou stran je v praxi pravděpodobně tou nejúčinnější cestou k tomu, aby zaměstnavatelé mohli sledovat své vlastní činnosti a také styčné body s ostatními a informovat koordinátory o výsledcích, zatímco koordinátoři mohou posuzovat realizaci projektu nezávisle z celkového hlediska a přitom věnovat zvláštní pozornost účinnosti opatření týkajících se řízení, která jsou zavedena pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

Před zahájením stavebních prací stanovit kritéria úspěchu a jejich prostřednictvím měřit výkonnost. Příklad č. 108:

Stavebník požadoval prémiový program za zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Smlouva zahrnovala částku na pokrytí vyplácení prémií zhotovitelům a zaměstnancům. Platby závisely na dosažení dobrých výsledků ohledně klíčových ukazatelů výkonnosti v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví (např. udržování staveniště v uklizeném stavu, účast na odborných školeních na staveništi, hlášení případů, kdy téměř došlo k úrazu, účast na schůzkách o otázkách bezpečnosti). Subdodavatelé Při řešení spolupráce, koordinace a sledování svých pracovních činností by zaměstnavatelé měli přihlížet ke všem činnostem smluvně zadaným jiným osobám. Do opatření, která byla přijata, by měli zahrnout subdodavatele. Zaměstnavatelé by měli zajistit, aby si jejich subdodavatelé byli plně vědomi veškerých změn v plánech bezpečnosti a ochrany zdraví, aby je mohli ovlivňovat a byli o nich aktuálně informováni. Osvědčené postupy:

Informovat koordinátory o všech subdodavatelích, kteří na staveništi pracují. Zajistit, aby subdodavatelé hráli plnohodnotnou úlohu při řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví, zejména ti, kteří jsou zapojeni do vysoce rizikových činností nebo činností kritických pro bezpečnost. Ostatní osoby Koordinátoři při provádění stavby budou muset usilovat také o spolupráci stavebníků nebo jejich vedoucích stavby, koordinátorů při vypracovávání projektu stavby a dalších, jako jsou projektanti a dodavatelé, a zabezpečit jejich koordinaci ve snaze o dosažení uspokojivých výsledků projektu stavby. Osvědčené postupy:

Přimět ostatní osoby, které by jinak při projektu stavby stály stranou, aby se aktivně zapojily.



Schůzky na staveništi V závislosti na projektu stavby jsou schůzky na staveništi jedním z prostředků komunikace pro zajištění účinného předávání informací, spolupráce a koordinace a pro posouzení výkonnosti v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci se obecně nejlépe řeší tak, že se do diskusí začlení otázky týkající se toho, jak řídit projekty stavby, aby se jim dostalo plného posouzení při technických přezkumech, šíření informací, diskusí o pokroku, rozvrhování prací, logistiky atd. Samostatného posouzení by se však vždy mělo dostat přezkumům výkonnosti a nápravným opatřením pro dosažení požadovaných standardů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Příklad č. 109:

Při práci na železniční trati bez přerušení provozu zajistil koordinátor účast zástupců železniční společnosti na zvláštních schůzkách týkajících se projektu, aby nebezpečí zjištěná v přípravných fázích byla úspěšně zvládnuta v průběhu celého projektu stavby a aby byly prováděny pravidelné přezkumy registru nebezpečí. To umožnilo bezpečné dokončení stavby a bezpečný provoz železničního systému. Kontrola přístupu na staveniště Koordinátoři jsou oprávněni zajistit, aby byla přijata opatření k zamezení vstupu neoprávněných osob na staveniště. Oprávněnými budou zřejmě osoby, kterým se dostalo poučení a poté jim byl povolen vstup na staveniště, například: • osoby, které provádějí a kontrolují stavební práce, • stavebníci, vedoucí stavby a další, které jmenovali, například projektanti a • osoby oprávněné prostřednictvím zákona (např. státní stavební dohled, příslušné úřady pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, policie a hasiči) atd. Účinnost zavedených opatření by měli posuzovat koordinátoři při hodnocení výkonnosti projektu stavby. V případě potřeby by měla být přijata nápravná opatření. Je třeba vzít v úvahu vývojové trendy ve stavebních pracích, které by mohly ohrozit bezpečnost, aby bylo možné zavést opatření pro její zachování.

105




Kontrolovat přístup pomocí osobních jmenovek všech zaměstnanců vydaných a ověřených bezpečnostním personálem.

Využívat různé prostředky:

Elektronické systémy kontroly vstupu pro všechny oprávněné osoby. Tyto systémy mohou obsahovat informace o školení zaměstnance o bezpečnosti a ochraně zdraví a jiné údaje související s prací. Určit jednoho zhotovitele, který bude odpovědný za bezpečnost na staveništi. Vést seznam oprávněných zhotovitelů a pracovníků spolu s údajem o tom, zda úspěšně absolvovali úvodní školení. Pro mimořádné situace vést registr zhotovitelů a zaměstnanců přítomných na staveništi. Mimořádné situace Vedle řešení plánovaných prací na staveništi by zúčastněné strany měly společně věnovat dostatek času a prostředků na plány pro reakce na mimořádné situace a jejich řešení, ať se jedná o první pomoc, zdolávání požáru, záchranu či evakuaci. Těmito otázkami by se měly zabývat plány bezpečnosti a ochrany zdraví. Pokud takový plán požadován není, měli by stavebníci a jediný zhotovitel uvážit nouzová opatření.

krátké porady a konzultační setkání, letáky, videa apod., vývěsní tabule na staveništi, vývěskové kampaně, výběr témat pro semináře k otázkám bezpečnosti souvisejícím s prací (např. osobní ochranné prostředky, závažná rizika, jako jsou pády, zasažení elektrickým proudem atd.), • věnovat zvláštní pozornost „případům, kdy téměř dojde k úrazu“, protože ty mohou upozornit na problémové oblasti. Zvláště by se mělo přihlížet k tomu, že riziku mohou být vystaveni zaměstnanci, jejichž rodný jazyk není jazykem užívaným na staveništi. Osvědčené postupy:

Na stavbě je alespoň jeden vedoucí stavby, který je schopen komunikovat se zaměstnanci, jejichž rodný jazyk není jazykem užívaným na staveništi. Přeložit bezpečnostní pravidla, úvodní, školicí a instrukční materiály. Používat vyobrazení, piktogramy a mezinárodní bezpečnostní značky pro snazší pochopení pokynů. Informovat koordinátory o všech subdodavatelích pracujících na staveništi.

Příklad č. 110:

Příklad č. 111:

Nouzový plán pro projekt rozšíření stávající hlavní silnice zohlednil potřebu přístupu pro záchranné služby přijíždějící k ošetření po dopravních nehodách jak na stavbě, tak na veřejné dopravní komunikaci. To vyžadovalo úzkou spolupráci mezi stavebníkem, koordinátorem, projektantem, zhotovitelem a záchrannými službami.

Zpřístupnění důležitých publikací nebo internetu všem zaměstnancům na staveništi, aby mohli získávat informace v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví.

➜➜ Viz 2.4.2, Plán bezpečnosti a ochrany zdraví, s. 59 Informování, projednání a účast – zaměstnanci nebo jejich zástupci Obstarání společných informací lze někdy nejlépe zajistit prostřednictvím společného přístupu k projektu. Při zavádění opatření hrají určitou úlohu koordinátoři. Předmětem společného přístupu k projektu mohou podobně být projednání a účast. ➜➜ Viz 2.3.9, Zaměstnanci a jejich zástupci, s. 55

106

• • • • •

b) Článek 8 a příloha IV směrnice 92/57/EHS a článek 6 rámcové směrnice 89/391/EHS Článek 8 vyžaduje všeobecné uplatňování zásad vymezených v článku 6 rámcové směrnice, které jsou obecnými zásadami prevence (viz část 1.2 této příručky). Příloha IV stanoví minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví na staveništi. Část A stanoví obecné minimální požadavky na pracoviště na staveništích. Část B stanoví zvláštní požadavky na pracovní místa na staveništi. Část B je rozdělena do dvou oddílů. Oddíl 1 stanoví minimální normy na pracovní místa ve vnitřních prostorech. Oddíl 2 stanoví normy na pracovní místa na staveništi mimo prostory. Vedoucí zúčastněné strany plní při provádění stavby konkrétní úlohy v této oblasti. Tedy: • koordinátoři musí koordinovat uplatňování zásad vymezených v článku 8 ze strany zaměstnavatelů a osob samostatně výdělečně činných,

Pracovní místa by měla být navržena po posouzení rizik a zohlednění ergonomických faktorů. Pracovní plošiny by měly být stabilní a umístěny tak, aby se zabránilo pádům. Je třeba zajistit bezpečný přístup.

➜➜ Viz 2.3, Zúčastněné strany stavebního projektu, s. 35

Stavební strojní zařízení, zdvihací zařízení a jiné stroje by měly být vhodné pro probíhající práce, měly by být kontrolovány, testovány a udržovány. Zaměstnanci by měli být vhodně vyškoleni.

Článek 8 jednotlivě rozepisuje deset případů, kdy je zejména nutné uplatňovat tyto zásady. Jedná se o:

Kvalita ovzduší, hluk, vibrace, prach, osvětlení, čistota

a) udržování staveniště v náležitém pořádku a v čistotě;

Pracovnímu prostředí by měla být věnována péče a údržba tak, aby splňovalo příslušné evropské směrnice (např. pokud jde o hluk, chemikálie atd.).

b) volbu umístění pracovních míst, s přihlédnutím k podmínkám přístupu k těmto pracovním místům, a určení dopravních cest nebo pásem; c) podmínky manipulace s různým materiálem; d) údržbu, kontrolu před uvedením do provozu a pravidelnou kontrolu zařízení a přístrojů, aby se předešlo poruchám, které by mohly ohrozit bezpečnost a zdraví zaměstnanců; e) vymezení a zřízení skladovacích prostor a skládek různých materiálů, zvláště pokud se jedná o nebezpečné materiály či látky; f ) podmínky odstraňování použitého nebezpečného materiálu; g) skladování a odstraňování nebo odvoz odpadů a sutě; h) přizpůsobení skutečné doby pro různé druhy prací nebo pracovních fází s přihlédnutím k postupu prací na stavbě; i) spolupráci mezi zaměstnavateli a osobami samostatně výdělečně činnými a j) vzájemné propojení s provozními činnostmi na místě, kde nebo v jehož blízkosti se nachází staveniště.

c) Některé další otázky Výběr zařízení/nástrojů/materiálů a pracovních metod Výběr by se měl provádět s ohledem na obecné zásady prevence a ergonomické zásady. ➜➜ Viz 1.2, Obecné zásady prevence, s. 18


• zaměstnavatelé musí: — uplatňovat článek 6 směrnice 89/391/EHS, — přijmout opatření, která budou v souladu s minimálními opatřeními stanovenými v příloze IV a — plnit povinnosti, které mají podle rámcové směrnice 89/391/EHS, • osoby samostatně výdělečně činné musí dodržovat článek 8 a přílohu IV.

➜➜ Viz Příloha 7 – Právní předpisy Evropské unie – Další směrnice o bezpečnosti a ochraně zdraví, s. 132 Shoda pracovního zařízení Pracovní zařízení by mělo být vhodné, mělo by být kontrolováno, testováno a udržováno. Zaměstnanci by měli být vhodně vyškoleni pro jeho užívání. Pro zhotovitele a jejich subdodavatele může být užitečné přezkoumat podobné otázky. Osvědčené postupy:

Zhotovitel by měl v rámci svých postupů nákupu a najímání zohlednit kritéria bezpečnosti a ochrany zdraví. Používat zařízení, které vyhovuje evropským normám a je k němu vydáno prohlášení o shodě. Na pracovním zařízení by mělo být viditelně umístěno označení CE. Pracovní zařízení by měla mít vysokou výkonnost s ohledem na prevenci rizik spojených s jejich používáním (např. vibrace, emise prachu atd.). Koordinátoři podporují používání pracovního zařízení se zachycováním emisí u zdroje a podobně i zařízení s nejnižšími hladinami vibrací.

d) Aktualizace plánů bezpečnosti a ochrany zdraví Směrnice ukládá koordinátorům úkol aktualizovat plány bezpečnosti a ochrany zdraví. Plány by měly být pravidelně přezkoumávány a změny schvalovány a prováděny po projednání s příslušnými zúčastněnými stranami. Opatření týkající se řízení pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci by měla být pravidelně přezkoumávána, aby se zajistilo, že jsou i nadále „vhodná pro daný účel“. ➜➜ Viz 2.4.2, Plán bezpečnosti a ochrany zdraví, s. 59

107


e) Aktualizace dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví Směrnice vyžaduje, aby koordinátoři aktualizovali dokumentaci. Dalším pramenem informací mohou být rovněž ti, kdo dále vypracovávají návrhy, a ti, kdo provádějí stavební práce. ➜➜ Viz 2.4.3, Dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví, s. 61

f) Příklady týkající se tří různých druhů stavenišť

Výměna podzemního kanalizačního potrubí pod veřejnou dopravní komunikací Charakteristika: Stavebník, jímž je městská rada, která má technické oddělení, vyměňuje část splaškové kanalizace pod stávající vozovkou a zapojuje více než jednoho zhotovitele. Problémy:

Příklad č. 112:

Těsná blízkost veřejných a obytných nemovitostí.

Výstavba nového bytového domu o sedmi nadzemních podlažích, s přízemím pro komerční využití a dvěma podzemními podlažími pro garáže (viz příklad č. 98, v bodě 4.1.2 m)

Přítomnost podzemních a nadzemních inženýrských sítí a technického vybavení. Riziko sesutí stěn výkopů.

Charakteristika:

Určit koordinátora

Stavebník: soukromý investor, který není zhotovitelem.

Sestavit plán bezpečnosti a ochrany zdraví kvůli specifickému riziku zavalení zeminou bez ohledu na potřebu předběžného oznámení.

Budova ze železobetonového skeletu o sedmi nadzemních podlažích se stropními deskami betonovanými na místě a s cihlovým obvodovým pláštěm / zdivem. Pilotové základy. Plochá střecha s atikou. Vyčnívající balkony. Přízemí pro obchody a dvě podzemní podlaží. Postavena na kontaminovaném staveništi. V blízkosti školy a rušné silnice. Sousedí také s jiným staveništěm. Problémy: Při auditu bezpečnosti a ochrany zdraví na staveništi bylo zjištěno, že subdodavatel zednických prací provádí práce ze stavební konstrukce místo z obvodového lešení a že zaměstnanci jsou vystaveni riziku pádu z nechráněných okrajů. Podle plánu bezpečnosti a ochrany zdraví mělo být sestaveno obvodové lešení, které má používat celá řada profesí včetně zedníků. Řešení: Práce je pozastavena až do sestavení vhodného lešení. Je informován výbor pro bezpečnost staveniště. Pro všechny profese se pořádají semináře k otázkám bezpečné práce ve výšce.

108

Příklad č. 113:

Řešení:

Koordinátor se aktivně účastní schůzek na staveništi a kontroluje s ostatními přesnost a interpretaci plánů stávajících vedení. Bylo dosaženo dohody ohledně vhodné formy ohrazení prostoru provádění prací. Koordinátor a zhotovitelé společně přezkoumávají pracovní metody včetně bezpečného používání zařízení a vybavení, zejména pro výkopy v blízkosti vedení, která jsou v provozu, a pro zdvihání. Před zahájením prací se konají „semináře k otázkám bezpečnosti“ o hlavních rizicích (např. nadzemní a podzemní inženýrské sítě, sesutí stěn výkopů, rýpadla užívaná jako jeřáby).

Oprava visutého mostu Charakteristika: Oprava visutého mostu. Povaha a cíle prací: • odstranění nátěrů a nový nátěr zábradlí, • protikorozní ochrana kabelů, • obnova obrusné vrstvy, • nahrazení dilatačních spár. Celková doba trvání přibližně čtyři měsíce. Problémy:


Příklad č. 114:

4.2.2 Ukončení stavební fáze Jakmile skončí stavební práce, je stavba téměř dokončena. Je třeba dohotovit práci na dokumentaci týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví a je vhodná doba k uvážení, jaké ponaučení vyplývá pro realizaci příštích projektů staveb.

a) Aktualizace dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví Dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví by měla být aktualizována, aby byly zohledněny další informace. Poté by měla být předána stavebníkům spolu s vysvětlením jejích účelů a toho, co obsahuje. ➜➜ Viz 2.4.3, Dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví, s. 61

Omezení provozu. Práce v noci při výměně obrusné vrstvy. Rizika spojená s nesouladem mezi profesemi, které vykonávají práci ve stejnou dobu (otryskávání, ochrana kabelů, obrusná vrstva). Rizika spojená s pracemi ve výšce. Řešení: Speciálně navržené plošiny pro práce ve výšce (lana, zábradlí). Společné posouzení rizik jedné profese ohrožující profesi jinou. Vstupní instruktáž zaměstnanců a informování o práci v blízkosti rušné dopravy. Školení zaměstnanců o práci v noci. Věnování zvláštní pozornosti metodikám pro vysoce rizikové práce, např. práci ve výšce. Dohled na místě při otryskávání za účelem posouzení rizik spojených s prachem a hlukem.

b) Hodnocení stavebního projektu z hlediska zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví Osvědčené postupy:

Předložit „zprávu o ukončení projektu stavby z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví“. Provést hodnocení výkonnosti každého stavebního projektu při jeho dokončení na základě proaktivní a reaktivní kontroly na konci stavby. (Tento přístup je možné použít také v průběhu projektu stavby a je normou u řady stavebních projektů, aby bylo v případě potřeby možné přijmout okamžitá nápravná opatření). Porovnat provedené činnosti s činnostmi naplánovanými při zahájení projektu stavby (tj. proaktivní sledování). Neúspěch posuzovat sledováním výskytu pracovních úrazů a nemocí z povolání (tj. reaktivní sledování). Vyvinout způsoby (schůzky atd.) shromažďování informací a zkušeností z tohoto projektu stavby za účelem dosažení lepší úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při dalším projektu..

109


c) Příklady týkající se tří různých druhů stavenišť Příklad č. 115:

Výstavba nového bytového domu Charakteristika: Na konci fáze provádění stavby obdržel koordinátor pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při provádění stavby od zhotovitele veškeré informace o budově pro účely aktualizace a zkompletování dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví pro tuto stavbu. Problémy:

Obnovení dilatačních spár na viaduktu/mostě Charakteristika: Dilatační spáry se používají u viaduktů a mostů a také u celé řady různých zařízení (budov, potrubí, železnic atd.). Navrhují se tak, aby svou funkci plnily trvale a vyrovnávaly pohyby (např. rozpínáním nebo smršťováním). Také mohou vyrovnávat pohyb při užívání (např. pohyb vyvolaný dopravním provozem). Problémy:

Ve fázi údržby bude potřeba používat lešení pro budoucí údržbu fasády (nátěr, opravy atd.). Jak by se mělo upevnit lešení na konstrukci?

Životnost těchto prvků je obvykle kratší než životnost stavby, v níž je spára provedena. Proto se spáry opotřebovávají a plochy v sousedství trpí pohyby. To může vést k poruchám projíždějících vozidel.

Řešení:

Řešení:

Při provádění stavby instalovat do konstrukce několik kotevních bodů, aby bylo možné do nich ukotvit lešení, a výslovně to uvést v dokumentaci týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví.

Jakmile taková situace nastane, je čas spáry obnovit. Obyčejně je zapotřebí zvláštních opatření pro odklon vozidel, aby bylo možné provádět práce bezpečně. Tato opatření mohou zahrnovat plány řízení dopravního provozu a plány bezpečnosti a ochrany zdraví.

Koordinátor pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při provádění stavby předá dokončenou dokumentaci týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví stavebníkovi nebo osobě jmenované stavebníkem (např. správci budovy jmenovanému vlastníky všech bytů). Vhodné je uchovávat originál této dokumentace na bezpečném místě a používat kopie. Správce budovy může spolupracovat tak, že dokumentaci průběžně aktualizuje a v případě potřeby ji poskytne každému vlastníkovi bytu (např. při povolených stavebních úpravách v bytě). Pokud bude jmenován nový správce budovy, bude mu tato dokumentace předána. Každá práce prováděná na společných částech budovy nebo jejím vybavení je novým projektem a vyžaduje nahlížení do dokumentace.

110

Příklad č. 116:

Jakmile jsou spáry obnoveny, měla by organizace odpovědná za údržbu stavby zajistit, aby dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví byla aktualizována informacemi, které budou přínosné pro ostatní při provádění dalších stavebních prací. V takových případech je nepravděpodobné, že bude zapotřebí nová dokumentace.

Rekonstrukce krytu vozovky důležité dálnice Charakteristika:

b) Příklady týkající se tří různých druhů stavenišť Příklad č. 118:

Na základě stanovených kritérií musí být rekonstruován kryt vozovky důležité dálnice. Původní povrch byl položen po vstupu směrnice v platnost.

Výstavba nového bytového domu o sedmi nadzemních podlažích, s přízemím pro komerční využití a dvěma podzemními podlažími pro garáže

Problémy:

Charakteristika:

Rekonstrukce představuje nový projekt. Z předchozích stavebních projektů může existovat jediná základní dokumentace nebo několik dokumentací, které se vztahují i na údržbu dopravní komunikace. Současný stav je nejasný.

Stavebník: soukromá osoba, investor

Řešení: Organizace odpovědná za údržbu dopravní komunikace dospěla k rozhodnutí, že bude vypracována a aktualizována jediná základní dokumentace pro veškerou běžnou údržbu bez ohledu na to, zda to směrnice vyžaduje. Jsou zahrnuty informace o dopravní komunikaci známé z jiných zdrojů, aby byl vypracován užitečnější dokument.

4.2.3 Fáze po provedení stavby Fáze po provedení stavby znamená, že budovy (nebo jiná zařízení dokončených staveb) jsou po dokončení připraveny k trvalému užívání nebo se trvale užívají. Aspekty bezpečnosti a ochrany zdraví jsou v této fázi často podceňovány, zejména při provádění údržby a podobných prací. Zvláštní pozornost by měla být věnována tomu, aby: • rizika pro bezpečnost a zdraví zaměstnanců zapojených do následných prací na zařízení byla odstraněna nebo omezena na přijatelnou úroveň a • dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví byla aktualizována.

a) Průběžná aktualizace dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví Účelem dokumentace je poskytnout osobám provádějícím následné práce na zařízení informace, které jim umožní plánovat a provádět další práce bezpečně a s ohledem na ochranu zdraví. Dokumentace by měla být aktualizována vždy, když se provedou změny, které mají důsledky pro bezpečnost a zdraví zaměstnanců v průběhu předpokládaných pozdějších stavebních prací. Dokumentaci si obyčejně ponechávají stavebníci.


Příklad č. 117:

Dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví vypracovaná před zahájením stavebních prací nebere v úvahu změny provedené a pra covní metody používané během stavby. Před ukončením stavby poskytuje zhotovitel informace pro aktualizaci částečně dokončené dokumentace. Ostatní společnosti provádějící práce, jako jsou subdodavatelé, také dodržují povinnost poskytovat důležité informace pro dokumentaci a předávají je zhotoviteli, který je odevzdá koordinátorovi. Problémy: Aktualizace dokumentace za účelem zohlednění změn, k nimž došlo v průběhu stavby. Řešení: Společnosti, které prováděly práce, dodržují povinnost poskytovat důležité informace pro dokumentaci. Změny schémat potrubí apod. lze dokumentovat poměrně snadno, protože plány a řízení stavby provádí jedna firma. Nejprve je však třeba položit si otázku: které z těchto informací, pokud vůbec, mají zásadní význam pro bezpečnost a ochranu zdraví během následných stavebních prací? Do specifikace byly zahrnuty kotevní body, které používají osoby provádějící čištění oken. Do dokumentace by měly být zařazeny informace o kontrole, údržbě a používání těchto bodů. Lhůty běžné údržby vytápěcího a klimatizačního zařízení a zařízení vyžadujícího zkoušky atd. byly stanoveny společně s výrobci. Je však třeba položit si opět otázku: které z těchto informací, pokud vůbec, mají zásadní význam pro bezpečnost a ochranu zdraví během následných stavebních prací? Dokumentace bude užitečná tehdy, bude-li v ní doplněno nové technické zařízení budovy, mimo jiné například technologie řízení a solární technologie nové budovy.

Stavebníci obvykle poskytují kopie dokumentace uživatelům a předávají dokumentaci novým vlastníkům, dojde-li ke změně vlastnictví. ➜➜ Viz 2.4.3, Dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví, s. 61

111


Příklad č. 119:

Příklad č. 120:

Výměna několika krytinových tašek na stodole na statku

Údržba/čištění vzduchotechnického systému v letištní odbavovací hale

Charakteristika:

Charakteristika:

Výměna krytinových tašek na sedlové střeše malé hospodářské budovy může být nebezpečná.

Ventilační kanály v budově vyžadují pravidelné čištění. Obsluha zařízení a projektanti se dohodli na vhodných časových intervalech provádění těchto prací. Každý rok je zakázka zařazena do nabídkového řízení na čisticí práce.

Problémy: Sedlová střecha: riziko pádu z okraje střechy nebo propadnutí střechou. Přístupnost, protože rozbité tašky se nacházejí v různých místech střechy. Řešení: Farmář si najme pojízdnou zdvižnou pracovní plošinu o dostatečné velikosti, aby byla zajištěna vhodná ochrana okrajů, a vymění rozbité střešní tašky, a to na podzim, kdy stodola je zcela zaplněna slámou. (K pojízdné zdvižné pracovní plošině se připojí postroje (osobní ochranné prostředky)). Nebezpečí a rizika se sníží. Po dokončení práce nejsou potřebné žádné další činnosti.

Problémy: Čištění probíhá za provozu letiště a to znamená, že tato činnost nesmí rušit cestující nebo jim způsobit újmu. Hrozí riziko pádu, jelikož ventilační kanály jsou obvykle připojeny k vysokým stropům. Řešení: Na provádění těchto prací je řadu let najímána stejná společnost, protože je obeznámena s pracovištěm, zná potřeby stavebníka, zaměstnává pracovníky výlučně pro tento specifický úkol a má vynikající bilanci bezpečnosti. Plány pro čištění vzduchotechnického systému byly vypracovány jako součást přispění projektanta k dokumentaci týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví. Ventilační kanál s možností vstupu je navržen tak, aby čištění mohl provádět personál. Menší potrubí se čistí pomocí robotů a sacích přístrojů. O čištění je vedena dokumentace. Pro přístup se používá přenosné lešení, práce ohrožující cestující se provádějí mimo dobu špičkového provozu a pracovní oblasti se oddělují pomocí systémů zábran typu, který se používá jinde na letišti pro kontrolu cestujících.

112

5

elková tabulka povinností C všech zúčastněných stran . v průběhu stavebního projektu

1 Zúčastněné strany

2 3 Úkoly, je-li zastoupen jen jeden zhoto- Další úkoly, je-li zastoupen více než jevitel při provádění stavby den zhotovitel při provádění stavby Poznámka: všechny úkoly uvedené ve sloupci 2 platí také

Stavebníci Stavebníci nebo vedoucí stavby (Je třeba podotknout, že vedoucím stavby se rozumí jedna nebo více osob odpovědných za návrh, provádění nebo dozor nad prováděním stavby na účet stavebníka.)

Mohou určit vedoucího stavby, aby případně jednal jejich jménem. Je-li to vyžadováno, učiní příslušnému úřadu předběžné oznámení. Učiní kroky k tomu, aby zajistili jeho viditelné vyvěšení na staveništi a v případě nutnosti jeho aktualizaci. (Čl. 3 odst. 3) V průběhu různých fází navrhování a vypracovávání projektu stavby vezmou v úvahu obecné zásady prevence. (Článek 4)

Koordinátoři pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při vypracovávání projektu stavby

Určí koordinátory pro vypracovávání projektu stavby a pro provádění stavby. (Čl. 3 odst. 1) Je třeba upozornit na to, že stavebníci a vedoucí stavby nejsou zbaveni odpovědnosti podle článků 5 a 6, i když jmenovali koordinátory. (Čl. 7 odst. 1)

Zajistí, aby před zahájením prací na staveništi byl sestaven plán bezpečnosti a ochrany zdraví. (Čl. 3 odst. 2). (Je třeba upozornit na to, že v některých omezených případech mohou existovat vnitrostátní odchylky.) Neexistuje povinnost určit koordinátora. Koordinují uplatňování článku 4. (Čl. 5 písm. a)) Zajistí, aby byl sestaven plán bezpečnosti a ochrany zdraví. (Čl. 5 písm. b)) Vypracovávají dokumentaci týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví. (Čl. 5 písm. c))

115


Koordinátoři pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví během provádění stavby

Neexistuje povinnost určit koordinátora. Koordinují uplatňování obecných zásad prevence a bezpečnosti. (Čl. 6 písm. a)) Koordinují uplatňování zásad uvedených v článku 8 zaměstnavateli a osobami samostatně výdělečně činnými. (Čl. 6 písm. b)) Koordinují uplatňování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnavateli a osobami samostatně výdělečně činnými. (Čl. 6 písm. b)) Aktualizují plán bezpečnosti a ochrany zdraví a dokumentaci. (Čl. 6 písm. c)) Organizují spolupráci mezi zaměstnavateli včetně osob samostatně výdělečně činných. (Čl. 6 písm. d)) Koordinují dozor nad správným prováděním pracovních postupů. (Čl. 6 písm. e))

Zaměstnavatelé

Uplatňují článek 6 směrnice 89/391/ EHS. (Čl. 8 písm. a) až j) směrnice 92/57/EHS) Přijmou opatření, která jsou v souladu s minimálními požadavky vymezenými v příloze IV. (Článek 9) Poskytují srozumitelné informace zaměstnancům nebo jejich zástupcům s ohledem na bezpečnost a ochranu zdraví. (Článek 11) Zajišťují projednání se zaměstnanci nebo jejich zástupci a jejich účast. (Článek 12) Je třeba upozornit na to, že zaměstnavatelé mají trvalou odpovědnost podle rámcové směrnice 89/391/EHS. (Čl. 7 odst. 2) Osoby samostatně výdělečně činné Dodržují ustanovení uvedená v čl. 10 odst. 1. Zaměstnavatelé, kteří se osobně zapo- Dodržují ustanovení uvedená v čl. 10 jí do pracovní činnosti odst. 2. Zaměstnanci a jejich zástupci Informování, projednávání a účast zaměstnanců nebo jejich zástupců je třeba zajistit v souladu se směrnicí o staveništích. (Články 11 a 12)

116

Přijímají opatření k zajištění, aby na staveniště měly přístup jen oprávněné osoby. (Čl. 6 písm. f )) Berou v úvahu pokyny koordinátorů. (Článek 9)

PŘÍLOHY

Příloha 1 – Slovníček pojmů . ................................................................................................................................... 120 Příloha 2 – Tabulka příkladů..................................................................................................................................... 121 Příloha 3 – Záznamový list hodnocení rizik........................................................................................................... 124 Příloha 4 – Záznamový list návrhu.......................................................................................................................... 125 Příloha 5 – Plán bezpečnosti a ochrany zdraví: doporučený obsah.................................................................. 126 1. Všeobecné informace o projektu stavby.............................................................................................................................................126 2. Informace o konkrétním projektu stavby a zdroje informací......................................................................................................127 3. Informace o tom, jak by měl být řízen projekt stavby....................................................................................................................127 4. Opatření pro přispívání informacemi k dokumentaci týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví . .................................129

Příloha 6 – Dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví: doporučený obsah............................. 130 Příloha 7 – Právní předpisy Evropské unie............................................................................................................. 132 Rámcová směrnice 89/391/EHS..................................................................................................................................................................132 Směrnice 92/57/EHS.......................................................................................................................................................................................140 Další směrnice o bezpečnosti a ochraně zdraví....................................................................................................................................157 Sdělení KOM(2008)698 .................................................................................................................................................................................159

Příloha 8 – Další informace........................................................................................................................................ 178 Bibliografie Evropské unie............................................................................................................................................................................178 Poskytovatelé informací................................................................................................................................................................................179 Odborníci podílející se na přípravě této příručky.................................................................................................................................185

119


Příloha 1 – Slovníček pojmů Pojem Stavebník Koordinátor pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví během provádění stavby Koordinátor pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při vypracovávání projektu stavby „Směrnice o staveništích“ 92/57/EHS (viz příloha 7, s. 132)

Zaměstnavatel Rámcová směrnice 89/391/EHS (viz příloha 7, s. 132) Prevence Předběžné oznámení Provádění stavby Vypracovávání projektu stavby Vedoucí stavby

Definice Každá fyzická nebo právnická osoba, pro kterou je stavba prováděna. Každá fyzická nebo právnická osoba, která je pověřena stavebníkem nebo vedoucím stavby, aby během provádění stavby plnila úkoly uvedené v článku 6 směrnice 92/57/EHS. Každá fyzická nebo právnická osoba, která je pověřena stavebníkem nebo vedoucím stavby, aby při vypracovávání projektu stavby plnila úkoly uvedené v článku 5 směrnice 92/57/EHS. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 92/57/EHS o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na dočasných nebo mobilních staveništích. Je to osmá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Každá fyzická nebo právnická osoba, která je smluvní stranou pracovní smlouvy se zaměstnancem a odpovídá za podnik nebo závod. Směrnice 89/391/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Všechny kroky nebo opatření přijaté nebo plánované na všech stupních činnosti podniku k prevenci nebo snížení pracovních rizik. Seznam informací o projektu, který je nutno v určitých případech zaslat příslušnému úřadu před zahájením prací na staveništi. Fáze projektu, kdy se provádějí stavební práce na staveništi.

Fáze projektu, kdy je navrhován a provádějí se představební přípravy. Každá fyzická nebo právnická osoba, která je odpovědná za návrh, provádění nebo dozor nad prováděním stavby na účet stavebníka. Dokumentace týkající se bezpečnosti Dokumentace přizpůsobená vlastnostem projektu stavby, která obsahuje a ochrany zdraví užitečné informace v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví, ke kterým se má přihlédnout během dalších prací. Plán bezpečnosti a ochrany zdraví Dokumentace vyžadovaná směrnicí 92/57/EHS, která vymezuje pravidla použitelná na staveništi a řeší konkrétní záležitosti uvedené v článku 5. Členské státy mohou za určitých okolností povolit odchylky – je třeba ověřit vnitro státní právní předpisy. Osoba samostatně výdělečně činná Každá osoba, s výjimkou osob uvedených v čl. 3 písm. a) a b) směrnice 89/391/EHS, jejíž odborná činnost přispívá k dokončení stavby. Dočasná nebo mobilní staveniště Každé staveniště, kde se provádějí stavební nebo inženýrské práce, jejichž nevyčerpávající seznam je uveden v příloze I směrnice 92/57/EHS. Zaměstnanec Každá osoba zaměstnaná zaměstnavatelem, včetně učňů a stážistů, s výjimkou osob zaměstnaných v domácnosti. Zástupce zaměstnanců pro oblast bezpečnos- Každá osoba zvolená, určená nebo jmenovaná v souladu s vnitrostátními ti a ochrany zdraví při práci právními předpisy nebo zvyklostmi, aby zastupovala zaměstnance v otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci.

120

Přílohy

Příloha 2 – Tabulka příkladů Malé

Žlutá označuje příklady malých projektů

Střední

Zelená označuje příklady středních projektů

Velké

Oranžová označuje příklady velkých projektů

Př. 4

22

x

x

Př. 5

23

x

x

x

x

Př. 6

23

x

x

x

x

Př. 7

23

Př. 8

24

Př. 9

24

Př. 10

25

Př. 11

25

Př. 12

25

Př. 13

26

Př. 14

27

Př. 15

27

Př. 16

28

Př. 17

28

Př. 18

28

x

Př. 19

35

x

Př. 20

35

x

Př. 21

35

Př. 22

35

x

Př. 23

35

x

Př. 24

35

x

x

x x

Doprava

x

x

x

x

x

x

x x

x x

x

x

x x

x

x x

x

x

x

x

37

x

x

x

x

36

x

x

36

Př. 34

x

x

36

Př. 33

x

x

Př. 28

36

x x

Př. 27

36

x

x

x

x

Př. 32

x

x

x

x

Př. 31

x

x

x

36

36

x

x

36

36

x

x

Př. 25

Př. 29

x

x

x

Př. 26

Př. 30


22

Vibrace

21

Př. 3

Toxické látky

Př. 2

Uklouznutí

x

21

Hluk

x

Př. 1

Bezpečnost veřejnosti

Požár

x

Plyn

Padající materiál

x

Ruční manipulace

Pády z výšky

x

Výbuch

Ergonomie

Prach

Elektřina

Omezené prostory

Kontaminovaná půda

Zřícení

Přístup

Vybavování

Rekonstrukce

Druh rizik Prefabrikované díly

Obnova a opravy

Údržba – malování a úklid

Výkopové práce – zemní práce

Odstrojování stavby – demolice

Druh prací Provádění stavby

Str. Přestavba – st. úpravy

Př. č.

x

x

x

x

x

x

x

x

x x

x x x x x

x

x

x

x

x

x

x

x

x x

x

x x

x

x

x x

x

121

122

Př. 74

72

Př. 75

72

Př. 76

72

Př. 77

72

Př. 61 48 x

Př. 62

48

x

Př. 63

48

x

Př. 64

49

x

Př. 65

50

Př. 66

53

x

Př. 67

55

x

Př. 68

58

x

Př. 69

59

Př. 70

59

Př. 71

60

Př. 72

72

Př. 73

72

Př. 35 37

Př. 36 37

Př. 37 37 x

Př. 38 37 x

Př. 39 37

Př. 40 38 x

Př. 41 38 x

Př. 42 38

Př. 43 38 x

Př. 44 38 x

Př. 45 38 x

Př. 46 41

Př. 47 41

Př. 48 42 x

Př. 49 42 x

Př. 50 43

Př. 51 43 x x

Př. 52 43 x x

Př. 53 43

Př. 54 44

Př. 55 44

Př. 56 44

Př. 57 45

Př. 58 45

Př. 59 46

Př. 60 48 x x

x x

x x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x x x x

x

x

x x

x

x x

x x

x x

x x

x

x

x

x

x x

x x


Vibrace

Toxické látky

Doprava

Uklouznutí


Hluk

Ruční manipulace

Plyn

Požár


Druh prací Pády z výšky

Výbuch

Ergonomie

Elektřina

Prach

Omezené prostory


Zřícení

Přístup

Rekonstrukce

Vybavování

Prefabrikované díly


Obnova a opravy

Str. Výkopové práce – zemní práce


Provádění stavby

Přestavba – st. úpravy


Př. č. Druh rizik

Přílohy

Př. 78

72

Př. 79

72

x

Př. 80

72

x

Př. 81

72

x

Př. 82

72

Př. 83

72

Př. 84

72

Př. 85

72

Př. 86

72

Př. 87

72

Př. 88

72 x x

Př. 91

72

Př. 92

72

Př. 93

72

Př. 94

72

Př. 95

72

Př. 96

72

Př. 97

72

Př. 98

72

Př. 99

72

Př. 100

72

Př. 101

72


Vibrace

Toxické látky

Doprava

Uklouznutí

Hluk


Plyn

Ruční manipulace

Požár


Pády z výšky

Výbuch

Prach

Elektřina

Omezené prostory


Ergonomie

x

x

x x

x

x

x

x x

x

x

x

x

x x

Př. 104

72

x

x

Př. 105

72

x

Př. 106

72

Př. 107

72

Př. 108

72

Př. 109

72

Př. 110

72

Př. 111

72

Př. 112

72

Př. 113

72

Př. 114

72

72

x

x

x

72

x

x

x

x

Př. 120

x

x

x

x

Př. 119

x

x

x

72

72

x x

72

72

x

x

Př. 102

Př. 118

x

x x

Př. 103

Př. 117

Zřícení

x

72

72

Přístup

x

72

72

x

x

Př. 89

Př. 115

Vybavování

x

Př. 90

Př. 116

Rekonstrukce

Druh rizik Prefabrikované díly

Obnova a opravy


Výkopové práce – zemní práce


Druh prací Provádění stavby

Str. Přestavba – st. úpravy

Př. č.

x

x

x

x

x x

x

x

x

x

x x

x

x

x

x

x

x

x

x

x x

x x

x x

x

x x

x

x

x

x

x

x

x x

x x

x

x

x

x

x

x x

x

x

x

x

x

x

x x x

x

x

x

x

x

123


Příloha 3 – Záznamový list hodnocení rizik Poznámka: tento záznamový list je návrhem. Není povinný podle směrnice o staveništích. (Hodnocení rizik je vždy povinné podle rámcové směrnicí). PROJEKT STAVBY�� ČINNOST .............................................. HODNOTITEL ......................................................DATUM�� Sloupec 1

Sloupec 2

Sloupec 3

Sloupec 4

Příklad

Sloupec 7

KROK 3 Rozhodnout KROK 4 o preventivPřijmout ních opatření opatřeních Kdo přijal Frek- Preventivní opatření vence? opatření: a kdy Mnoodstranit neho? bezpečí nebo snížit rizika

Sloupec 8 KROK 5 Sledovat a přezkoumávat

Osoby vystavené riziku

Pravděpodobnost?

Závažnost?

Opatření pro sledování

Zaměstnanci, osoby v blízkosti

Stř.

Stř.

Stř.

Zaměstnanci, osoby v blízkosti Práce na Pády z výšky Zaměststřechách nanci na střeše

Níz.

Vys.

Vys.

Vys.

Vys.

Vys.

Vys.

Vys.

Vys.

Položka/ činnost/ konstrukční dílec

Zjištěná potenciální nebezpečí po „celou dobu životnosti“ a pro uživatele Práce více Vzájemjeřábů né překážení v pracovní oblasti

Převrácení

Příklad

Sloupec 6

KROK 2 Vyhodnotit rizika a posoudit jejich relativní závažnost

KROK 1 Zjistit nebezpečí a ohrožené osoby Ref. č.

Sloupec 5

Padající předměty

Jiné osoby na zemi

Optimalizace plánu staveniště, elektronické vymezení pracovní oblasti Základy jeřábů schválí technik

Koordinátor Ověřit vymezepři provádě- ní po instalaci ní stavby

Ochrana okrajů včetně ochranných zábradlí Ochranné ventilátory a bezpečnostní síť

Zhotovitel Předáci každý před zaháje- den ním prací

Zhotovitel při přípravě staveniště

Předák měří kolmost každý měsíc

Zhotovitel Předáci každý před zaháje- den ním prací

Schválil�� Datum příštího přezkumu ��

124

Přílohy

Příloha 4 – Záznamový list návrhu Poznámka: tento záznamový list je návrhem. Není povinný podle směrnice o staveništích. Po vyplnění tohoto formuláře v každé fázi návrhu bude vypracován záznam rozhodnutí přijatých s vývojem návrhu. PROJEKT STAVBY ............................................................. KOORDINÁTOR................................................................................................. PROJEKTANT ..................................................................... FÁZE NÁVRHU ................................................................................................. Sloupec 1 Ref. č.

Příklad

Příklad

Sloupec 2 Položka/ činnost/ konstrukční dílec

Sloupec 3 Sloupec 4 Zjištěná poten- Osoby vystavené ciální nebezriziku pečí po „celou dobu životnosti“ a pro uživatele Akumulátorov- Plyny z vadné Údržbářská na pro záložní baterie četa uživanapájení tele

Předpjaté zem- Kotva při prask- Zaměstnanní kotvy nutí „exploduje“ ci při následných výkopových pracích

Sloupec 5 Opatření přijatá při navrhování: odstranit nebezpečí nebo snížit rizika

Sloupec 6 Sloupec 7 Je pravděpodob- Pokud ANO, přiné, že zbývající jatá opatření. rizika nebudou (Např. poznámka zřejmá ostatním? na výkrese) ANO/NE

Chemická Zajistit větrání místnosti a výstraž- nebezpečí jsou né čidlo pro plyno- méně známá vý detektor

Specifikovat zmírnění napětí zemních kotev po dokončení trvalého zařízení

Pro dokumentaci týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví poskytovat informace o nebezpečích při údržbě systému Dočasná opatření Dělat poznámky neuvedena na vý- na výkresech, spekresech provedení cifikovat v nabídkovém řízení, před zásypem zkontrolovat

125


Příloha 5 – Plán bezpečnosti a ochrany zdraví: doporučený obsah Úvod

Jména zúčastněných stran

Celkový plán rozsáhlého složitého projektu stavby může zahrnovat druhy otázek uvedené v této nevyčerpávající příloze, z nichž vždy vyplývá, že plán by se měl zaměřovat na specifické otázky vztahující se k nebezpečím a rizikům projektu stavby. Obsah, formát a styl plánu by měl brát ohled na nebezpečí a rizika spojená s projektem stavby.

Plán by měl jasně uvádět jména: • všech stavebníků a jméno hlavního stavebníka, pokud jich je více a bylo rozhodnuto, že jeden se ujme vedení, • vedoucích stavby, • koordinátorů, • všech projektantů (bez ohledu na to, kdo je určil nebo určí), • všech zaměstnavatelů (bez ohledu na to, kdo je určil nebo určí), • všech zhotovitelů (bez ohledu na to, kdo je určil nebo určí), • všech sociálních partnerů, které je třeba zvlášť zmínit, • všech ostatních místních zúčastněných stran projektu stavby (např. zástupců místních komunit, volených zástupců, jejich úředníků a dalších komunitních skupin), • všech ostatních stran, jež lze považovat za zúčastněné (např. dodavatelů zařízení a vybavení určeného pro provádění prací nebo pro užívání při provádění prací atd.), • inspektorů bezpečnosti souběžných průmyslových činností.

Také je třeba poznamenat, že bude nutné dále rozpracovávat obsah v průběhu celé doby životnosti stavby, protože něco z toho, co bylo doporučeno, nebude ve fázi vypracovávání projektu stavby k dispozici, ale shromáždí se až s postupem stavby. Příloha 5 může sloužit také jako kontrolní seznam pro menší projekty stavby, pokud se zaujme rozumný přístup k určení obsahu plánu. Plán bezpečnosti a ochrany zdraví pro menší projekt stavby by měl zahrnovat pouze otázky vztahující se na projekt stavby. Plány mohou být seřazeny pod těmito hlavními názvy: 1. Všeobecné informace o projektu stavby 2. Informace o konkrétním projektu stavby a zdroje informací 3. Informace o tom, jak by měl být řízen projekt stavby 4. Opatření pro přispívání informacemi k dokumentaci týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví

Očekávání stavebníka v souvislosti s tím, jak se bude stavba provádět a jaká budou kritéria úspěchu v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví, která budou uplatňována

1. Všeobecné informace o projektu stavby

Tyto informace umožní stavebníkům ujasnit cíle své politiky a závazek brát ohled na bezpečnost a ochranu zdraví všech, kdo mohou být vystaveni riziku.

Popis projektu stavby Tyto informace by měly být dostačující k poskytnutí souhrnného přehledu toho, co projekt stavby obsahuje, včetně veškerých přípravných prací, každého postupného předání staveniště, každého postupného předání dokončených prací a každé společné činnosti, která může být vyžadována. Je zapotřebí zaměřit se na otázky týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud jde o zaměstnance a ostatní osoby, které by mohly být ohroženy.

126

Nejvhodnější je tabulková podoba těchto informací, protože umožňuje rychle zjistit jednotlivé strany a jejich účast. Je pravděpodobné, že s postupem stavby bude seznam narůstat.

Kritéria úspěchu stavebníka lze vyjádřit mnoha způsoby. Často se používají kritéria kvality podle míry výskytu úrazů a nemocí, ale ta jsou v podstatě měřítkem neúspěšnosti a údaje jsou jednoduše zastaralé. Je třeba dát přednost jasnějším měřítkům výkonnosti. Ta mohou měřit úrovně činnosti (např. počet preventivních auditů, zaškolení o bezpečnosti staveniště, hodnocení ochrany zdraví při práci, schůzek k otázkám bezpečnosti staveniště atd.) a také vhodně posoudit nesporné úspěchy v oblasti bezpečného provádění prací, jak lze doložit počtem auditů (týkajících se jak činností na stavbě, tak i výkonnosti jiných zúčastněných stran při uplatňování preventivních strategií, např. projektantů a koordinátorů).

Přílohy

2. Informace o konkrétním projektu stavby a zdroje informací Projektové výkresy a specifikace lze považovat za klíčové zdroje informací. Tyto dokumenty však obyčejně řeší mnoho otázek mimo oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zatímco některé části mohou být užitečnými referenčními prameny, je nutné učinit více pro zdůraznění klíčových referenčních zdrojů týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví.

Zjistit nebezpečí projektu Může být užitečné sestavit registr nebezpečí v podobě výčtu zdrojových dokumentů, v nichž lze nalézt další informace. Nebezpečí na staveništi se mohou vztahovat (mimo jiné) na tyto otázky: • stávající nadzemní a podzemní vybavení a zařízení – a veškeré konstrukční nedostatky, nestabilita, nepevné střechy atd., • přípojky na inženýrské sítě na staveništi nebo zásobující staveniště, ať trvalé či dočasné, a to v provozu nebo potenciálně v provozu, • přítomnost jakýchkoli nebezpečných materiálů (zejména azbestu) a látek na staveništi, ve vybavení, v zařízení nebo ve skladě či v přepravě, • nepříznivé geologické podmínky, • kontaminovaná půda, • vodní toky a rizika záplav, • podzemní a nadzemní inženýrské sítě, • pokračující pracovní činnosti stavebníka při stavebních pracích a procesní nebezpečí a rizika, • totéž platí i pro činnosti jiných osob, • práce v dopravním provozu nebo v jeho blízkosti, ať se jedná o silniční nebo železniční provoz, provoz po vodních tocích či letecký provoz, • práce na veřejných prostorách nebo v jejich blízkosti, zejména v přítomnosti zranitelných osob, například dětí, postižených a starších osob, • povinnost udržovat v průběhu prací přístupové cesty, technická zařízení, pracovní prostor apod. pro ostatní, • jiné stavební práce, které budou probíhat během stavby, • jiná rizika stavby plynoucí ze stávajícího prostředí, která vyžadují zvláštní pozornost.

Zjistit nebezpečí mimo staveniště, která bude nutno vzít v úvahu Může být užitečné sestavit obdobný seznam. K nebezpečím mimo staveniště mohou patřit (mimo jiné) tyto otázky: • otázky uvedené výše, ale v souvislosti s užíváním sousedních pozemků, a navíc: • užívání sousedního pozemku, hrozí-li bezpečnostní a zdravotní důsledky (např. pro zranitelné, tedy mladé, nemocné a starší osoby – a citlivé pracovní činnosti, např. vysoce nebezpečná průmyslová staveniště, vysokorychlostní dopravní systémy atd.), • příjezdové komunikace a omezení jejich používání, která mohou způsobit potíže,

• omezení stavebních činností na základě místních kontrol plánování nebo jiných podobných kontrol (např. záplavy, přelétající letadla, práce prováděné v blízkosti vysokorychlostních železničních tratí atd.), • jiná rizika projektu stavby plynoucí ze stávajícího prostředí, která vyžadují zvláštní pozornost.

Zjistit rizika (i neobvyklá) plynoucí z návrhu, která pravděpodobně nebudou zřejmá ostatním Projektanti dodržující doporučený strukturovaný přístup k návrhu projektu uvedený v této příručce posoudí, zda z jejich návrhů plynou rizika (i neobvyklá), která pravděpodobně nebudou zřejmá ostatním. Taková rizika by měla být uvedena v tomto oddíle plánu spolu s odkazem na to, kde lze nalézt další informace.

Určit práce spojené se zvláštními riziky podle přílohy II Příloha II směrnice uvádí deset pracovních činností, které pravděpodobně způsobují zvláštní rizika. Jejich seznam není vyčerpávající a ti, kdo připravují plány bezpečnosti a ochrany zdraví a přispívají k nim, mohou v konkrétních případech určit další pracovní činnosti. Pracovní činnosti zahrnující jedno nebo více těchto zvláštních rizik by měly být uvedeny v tomto oddíle a opět společně s odkazem na to, kde lze nalézt další informace.

Zjistit další zdroje informací týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví Zúčastněné strany projektu stavby možná zjistí další zdroje informací, jejichž uvedení v plánu může být užitečné. Mohou se týkat konkrétního projektu stavby (např. norem stavebníka) nebo mohou být obecnější (např. vnitrostátní a mezinárodní normy).

3. Informace o tom, jak by měl být řízen projekt stavby Pokud se organizace řízení a opatření týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci liší v přípravné a ve stavební fázi, měly by být poskytnuty informace o obou fázích. Měly by být uvedeny informace o tom, jak se plánuje řízení projektu stavby jako celku se zapojením všech zúčastněných stran, a nikoli jen těch, které jsou na staveništi, i když ty nepochybně budou významnou součástí. Zúčastněné strany by se měly dohodnout na strukturovaném přístupu k řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a podrobné informace by měly být uvedeny v plánu bezpečnosti a ochrany zdraví. Aby se dosáhlo praktických výsledků, je důležité, aby organizace a opatření byla přiměřená povaze a rozsahu projektu stavby a také nebezpečím a rizikům. Důraz by měl být kladen na účinné řízení rizik.

127


Bude třeba, aby koordinátoři při vypracovávání projektu stavby úzce spolupracovali s ostatními při vypracovávání plánu, zejména: • s koordinátory během provádění stavby, • s těmi zaměstnavateli a zhotoviteli, kteří budou mít hlavní úlohu na staveništi a • s těmi, kdo budou zapojeni do vysoce rizikových činností. Typickými otázkami, které bude třeba zvláště řešit, jsou otázky uvedené níže. (Pozn.: seznam otázek není vyčerpávající).

Opatření týkající se řízení Opatření v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci týkající se řízení projektu stavby by měla být jasně stanovena tak, aby všechny zúčastněné strany věděly, co se od nich očekává. Mohou k nim patřit: • dohodnutí a vytyčení cílů bezpečnosti a ochrany zdraví na stavbě, • organizace řízení bezpečnosti a ochrany zdraví na stavbě, opatření a postupy, • možnosti koordinace a spolupráce mezi všemi zúčastněnými stranami včetně projektantů (tedy nejen mezi zhotoviteli); — postup činností a jejich načasování a rozvržení pracovních oblastí tak, aby byla zajištěna bezpečnost a ochrana zdraví (plány projektu stavby budou muset plně přihlížet k těmto otázkám bezpečnosti a ochrany zdraví), — postupy projednávání se zaměstnanci; • zvláštní iniciativy, propagace atd. s cílem přispět k lepší úrovni bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a • sledování provádění plánu bezpečnosti a ochrany zdraví a také výkonnosti a šetření nepříznivých událostí včetně případů, kdy téměř dojde k úrazu.

Opatření týkající se sociálního zázemí Tato opatření by měla zahrnovat vše, co je nezbytně nutné zajistit pro obě pohlaví: • převlékárny, • bezpečný sklad osobních ochranných prostředků, ochranných oděvů, osobních věcí a oblečení, • sušení oblečení, • umývárny včetně sprch s ohledem na riziko a osobní hygienu, • ochranu před extrémními povětrnostními podmínkami, • zajištění pitné vody, • možnost přípravy a konzumace jídla a pití, • přestávky na oddech, • ochranu nekuřáků před pasivním kouřením, • možnost odpočinku pro těhotné ženy, kojící matky a postižené a • ubytování pro účely bydlení, přespání a odpočinku, pokud to práce vyžadují. Přihlížet by se mělo k povaze prací a rizikům pro bezpečnost a zdraví.

128

Pracovní řád na staveništi (v případě potřeby se zohledněním jiných průmyslových činností na staveništi) Pracovní řád na staveništi by měl být vypracován srozumitelným a jednoduchým jazykem, aby bylo snadné jej rychle pochopit. Měl by být omezen na nezbytné minimum potřebné pro dosažení zamýšleného cíle. Je nutné na něj upozornit všechny zaměstnavatele, zhotovitele a zaměstnance při jejich zaškolování do projektu stavby a viditelně jej vyvěsit na staveništi. Zatímco se na staveništích často používá obecný pracovní řád, může nastat situace, že pro osobitý projekt stavby bude zapotřebí specifický pracovní řád kvůli nebezpečím a rizikům.

Opatření přijatá k řešení společných otázek Tato opatření budou záviset na povaze projektu stavby a na prováděné práci. Mohla by zahrnovat následující otázky a způsob jejich řízení a koordinace: • společný přístup k otázkám uvedeným jinde v této příručce, které se týkají plánu bezpečnosti a ochrany zdraví, • společný přístup ke specifickým nebezpečím na staveništi a mimo staveniště, která byla v plánu dříve označena, • vjezd a výjezd pro osoby, výrobní zařízení a pro logistické dodávky a odvozy, • dopravní cesty pro chodce a pro vozidla na staveništi a řízení provozu, • skládky materiálů mimo staveniště a na staveništi, • zajištění, užívání a údržba sdílených: — přístupových cest a přístupových systémů, — výrobních zařízení, nástrojů a vybavení staveniště, — mechanických manipulačních zařízení, — dočasných přípojek na inženýrské sítě a zdrojů energie, • ochrana a označení všech přípojek na inženýrské sítě a zdrojů energie, které mohou představovat nebezpečí, • ochrana před pády a padajícím materiálem, • bezpečnost veřejnosti a ostatních (zejména zranitelných skupin), kteří mohou být ohroženi, • protipožární opatření (obecná a procesní rizika): • ohraničení staveniště, • rizika pro zaměstnance na staveništi plynoucí z činností ostatních na staveništi nebo v jeho blízkosti, • udržování staveniště a jeho zařízení v čistotě, uklizené a v dobrém stavu, • nakládání s odpady, • projednávání otázek v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se sociálními partnery, • schůzky k otázkám bezpečnosti, • bezpečnostní kontroly a audity, • poučení zaměstnanců a návštěvníků, • úvodní a opakované školení („semináře k otázkám bezpečnosti“ a podobně).

Přílohy

Pokud jde o ochranu zdraví při práci, může být užitečné uvést zvláště: • iniciativy pro zlepšení informovanosti, • upozornění na obecné otázky ochrany zdraví při práci a rovněž na otázky specifické pro činnost, k nimž patří: — nebezpečné materiály a látky, — kontaminovaná půda a zařízení, — ruční manipulace, — hluk, — vibrace, — prach, — ionizující a neionizující záření, — vystavení slunci a — biologická nebezpečí. • Zvláštní pozornost je třeba věnovat plánování a organizaci těch pracovních činností, které mohou mít nepříznivé důsledky pro ochranu zdraví při práci.

Opatření přijatá pro řešení rizik projektu stavby (i neobvyklých), která pravděpodobně nebudou zřejmá ostatním Tato příručka vysvětluje, jak projektanti mohou zjistit a poskytovat informace o rizicích projektu stavby. Svými odbornými schopnostmi mohou podobně přispět i koordinátoři. Plán může být v podobě vhodného přehledu, v němž bude možné najít další informace.

Opatření přijatá pro zohlednění prací spojených se zvláštními riziky Směrnice vyžaduje, aby pracovní činnosti uvedené v příloze II směrnice byly řešeny v plánech bezpečnosti a ochrany zdraví. Plán by měl taková rizika přesně označovat a musí obsahovat konkrétní opatření pro jejich řešení.

Opatření přijatá pro zohlednění dalších činností na staveništi včetně průmyslových činností

a ochranu zdraví při práci zaměstnanců i ostatních, například veřejnosti. V takovém případě je třeba stanovit opatření, která bude nutno zavést, aby mohla být uplatňována. Přínosné by bylo i vysvětlení nebezpečí a rizik. Činnosti při předávání stavby konečnému uživateli mohou způsobit zbytečné riziko, pokud všechny strany nevěnují náležitou pozornost koordinaci a řízení. Příslušná opatření by měla být stanovena v plánu.

Opatření v případě úrazů a mimořádných situací Opatření by měla plně přihlížet k nebezpečím a rizikům spojeným se stavebními pracemi a pracovním prostředím, mimo jiné s dalšími průmyslovými i neprůmyslovými činnostmi apod. Mohou k nim patřit: • výcvik týmů první pomoci, zajištění vybavení a zařízení na staveništi, • prostředky pro záchranu a evakuaci, • požární prevence, reakce v případě požáru a evakuace včetně zajištění instruktáže, školení a vybavení, • postupy při reakci na mimořádné situace a při evakuaci v případě jiných předvídatelných událostí, • spolupráce s ostatními zaměstnavateli a se záchrannými službami a • opatření pro praktická cvičení. Zřetel by se měl brát na specifická rizika, jako je řešení nepříznivých událostí v obtížných prostorách, například na věžových jeřábech, zavěšených přístupových místech, v tunelech, ve stlačeném vzduchu a v omezených prostorách atd.

4. Opatření pro přispívání informacemi k dokumentaci týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví

Opatření přijatá pro bezpečnost a ochranu zdraví při každé společné činnosti se stavebníkem a její konečné předání stavebníkovi

Je prospěšné, aby zúčastněné strany projektu stavby věděly, v kterou dobu a jaké přispění k dokumentaci týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví se od nich očekává. Podobně prospěšné je vědět, co má toto přispění zahrnovat, zda je třeba uvádět podrobnosti nebo postupovat všeobecněji. Takové otázky lze vhodně zahrnout do plánu.

V průběhu stavebních fází mohou stavebníci pokračovat v neprůmyslových činnostech nebo je mohou zahajovat v místě stavebních prací nebo v jejich blízkosti. Společná činnost může mít důsledky pro bezpečnost

Také je užitečné ujasnit způsob, jakým budou koordinátoři při vypracovávání projektu stavby a koordinátoři během provádění stavby spolupracovat při vypracovávání dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdrav.

Směrnice vyžaduje jejich řešení. Plán by měl přesně označovat rizika a způsob jejich řešení.

129


Příloha 6 – Dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví: doporučený obsah Úvod Dokumentaci lze rozčlenit na tyto hlavní oddíly: • Všeobecné informace o projektu stavby. • Specifické informace týkající se daného projektu stavby a zdroje informací. • Informace o tom, jak projektanti zohlednili nebezpečí, která se mohou vyskytnout v průběhu budoucích stavebních prací. • Zjistit další zdroje informací týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví. Obsah, forma a formát se nutně budou lišit v závislosti na projektu, stavebníkovi a předvídatelných nebezpečích a rizicích. Vždy je třeba zohlednit nutnost, aby dokumentace obsahovala informace, které budou pravděpodobně užitečné v průběhu dalších projektových a stavebních prací s jasným zaměřením na bezpečnost a ochranu zdraví při práci zaměstnanců a všech ostatních, kteří by mohli být ohroženi. Zvláštní ohled by se měl brát na rizika ochrany zdraví při práci, protože ta jsou často opomíjena. Účelem dokumentace není poskytnout úplný záznam toho, co bylo uděláno během dosavadních stavebních prací, ani aby byla zdrojem úplného souboru výkresů provedení, pokud nejsou zásadní – obvykle tomu tak je pouze ve výjimečných případech.

1. Všeobecné informace o projektu stavby Popis projektu stavby Měl by být dostačující k poskytnutí jasného přehledu toho, co dokumentace zahrnuje, aby osobám, které ji později studují, bylo zřejmé, zda se týká veškerých zařízení, která právě existují, nebo jen jejich části. Měly by být k dispozici prostředky pro záznam toho, kdy je dokumentace aktualizována, a jaký může být rozsah a omezení aktualizace. Pokud se provádějí kopie, bude zapotřebí řízený kopírovací systém.

Jména bývalých zúčastněných stran Měly by být zahrnuty podrobné údaje o zúčastněných stranách, které by mohly mít informace, jež jsou nepochybně důležité pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, ale dokumentace je neobsahuje (například projektanti vysoce složitých zařízení mohou mít o návrhu rozsáhlé informace, které v dokumentaci logicky uvedeny být nemohou).

130

2. Specifické informace týkající se daného projektu stavby a zdroje informací Lze zvážit začlenění projektových výkresů a specifikace, pokud pomohou k vysvětlení informací uvedených v dokumentaci a pokud jsou užitečným prostředkem sdělování informací, jež budou důležité pro ochranu zdraví při práci během následných stavebních prací.

Zjistit nebezpečí Může být užitečné sestavit seznam nebezpečí, která pravděpodobně nebudou zřejmá ostatním, uvádějící místo jejich výskytu, způsob jejich dosavadního řešení a všechny zdrojové dokumenty, v nichž lze nalézt další informace (např. průzkumy kontaminované půdy, azbestu, umístění podzemních inženýrských sítí a dalších instalací, které nemusí být očividné nebo bezprostředně zjevné, potenciálně vadná zařízení atd.).

Zjistit nebezpečí plynoucí z návrhu projektu Projektanti dodržující doporučený strukturovaný přístup k návrhu uvedený v této příručce posoudí, zda z jejich návrhů plynou nebezpečí (i neobvyklá), která pravděpodobně nebudou zřejmá ostatním. Zpravidla je třeba takové otázky zahrnout do seznamu nebezpečí, pokud není nepravděpodobné, že se vyskytnou po dokončení počátečních stavebních prací. Obvykle by měla být zahrnuta také nebezpečí, u nichž lze předpokládat, že se vyskytnou během dalších stavebních prací, jako jsou nebezpečí plynoucí z neobvyklých konstrukčních řešení (např. předpínání a dodatečné předpínání, potenciální nestabilita), zahrnutí nebezpečných materiálů a látek, omezení zatížení podlahy apod.

Zjistit nebezpečí vyvolávající vysoká rizika (příloha II) Pokud lze rozumně očekávat, že další stavební práce mohou vyvolat zvláštní rizika (viz příloha II směrnice), může být vhodné uvést je do seznamu nebezpečí.

3. Informace o tom, jak projektanti zohlednili nebezpečí, která se mohou vyskytnout v průběhu budoucích stavebních prací Běžná údržba Projektanti měli při vypracovávání návrhů vzít v úvahu, jak lze bezpečně provádět běžnou údržbu zařízení. Tyto informace by měly být zahrnuty v dokumentaci, aby bylo zřejmé, jak je možné takové práce vykonávat (např. čištění oken, výměnu stavebních dílců a zařízení s relativně krátkou životností oproti zařízením, jejichž

Přílohy

jsou součástí, údržbu technického zařízení budov atd.) s jasným zdůrazněním možných nebezpečí. Přístup do výšky, práce v omezených prostorech, prostředky pro přemísťování těžkého zařízení a vybavení, prostředky pro izolace, údržbu, opravu a výměnu nebezpečného zařízení a vybavení atd. a izolace zařízení pod napětím jsou typické otázky, které by měly být zahrnuty.

očekávat po „celou dobu životnosti“ dokončených prací (včetně odstrojování stavby nebo demolice). Znovu by se mělo uvážit, které informace by měly být zahrnuty, aby dokumentace byla užitečným zdrojem informací.

Rozsáhlejší práce

4. Zjistit další zdroje informací týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví

Projektanti měli rovněž zohlednit, jak bude možné provádět jiné rozsáhlejší stavební práce, které lze rozumně

Mohou existovat další zdroje informací, které je užitečné uvést v dokumentaci.

131


Příloha 7 – Právní předpisy Evropské unie

05/sv. 1

Úřední věstník Evropské unie

CS

349

31989L0391

ÚŘEDNÍ VĚSTNÍK EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

L 183/1

29.6.1989

SMĚRNICE RADY ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (89/391/EHS)

RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na článek 118a této smlouvy, s ohledem na návrh Komise ( ), vypracovaný po konzultaci s Poradním výborem pro bezpečnost, hygienu a ochranu zdraví při práci, 1

ve spolupráci s Evropským parlamentem (2), s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru (3), vzhledem k tomu, že článek 118a Smlouvy stanoví, že Rada přijímá směrnice určující minimální požadavky na podporu zlepšování zejména pracovního prostředí a k zabezpečení vyšší úrovně ochrany bezpečnosti a zdraví pracovníků; vzhledem k tomu, že touto směrnicí nelze odůvodňovat snížení úrovně ochrany již dosahované v jednotlivých členských státech, a proto jsou členské státy vázány na základě Smlouvy k tomu, aby podporovaly zlepšování podmínek v této oblasti a harmonizaci podmínek při udržení dosažených zlepšení; vzhledem k tomu, že je známo, že zaměstnanci mohou být na pracovišti během své celoživotní pracovní činnosti vystaveni vlivům nebezpečných okolních faktorů; (1) Úř. věst. C 141, 30.5.1988, s. 1. (2) Úř. věst. C 326, 19.12.1988, s. 102 a Úř. věst. C 158, 26.6.1989. (3) Úř. věst. C 175, 4.7.1988, s. 22.

132

vzhledem k tomu, že podle článku 118a Smlouvy by tyto směrnice neměly ukládat žádná správní, finanční ani právní omezení bránící zakládání a rozvoji malých a středních podniků; vzhledem k tomu, že sdělení Komise o jejím programu v oblasti bezpečnosti, hygieny a ochrany zdraví při práci (4) předpokládá přijetí směrnic určených k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců; vzhledem k tomu, že Rada ve svém usnesení ze dne 21. prosince 1987 o bezpečnosti, hygieně a ochraně zdraví při práci (5) vzala na vědomí úmysl Komise předložit Radě v blízké budoucnosti směrnici o organizaci bezpečnosti ochrany zdraví zaměstnanců při práci; vzhledem k tomu, že v únoru 1988 přijal Evropský parlament čtyři usnesení v rámci debaty o vytvoření vnitřního trhu a ochraně zaměstnanců; že tato usnesení zejména vyzvala Komisi k vypracování rámcové směrnice, která by sloužila jako podklad pro zvláštní směrnice, které pokryjí všechna rizika v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; vzhledem k tomu, že je úkolem členských států zlepšovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců na jejich území; že příjímání opatření týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci přispívá v určitých případech k ochraně zdraví a popřípadě bezpečnosti osob, které s nimi sdílejí společnou domácnost; (4) Úř. věst. C 28, 3.2.1988, s. 3 (5) Úř. věst. C 28, 3.2.1988, s. 1.

Přílohy

350

CS


vzhledem k tomu, že právní předpisy členských států v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se velmi liší a měly by být zdokonaleny; že vnitrostátní úprava této oblasti, která často zahrnuje technické předpisy nebo nezávazné normy, může vést k rozdílné úrovni bezpečnosti a ochrany zdraví a může umožnit vznik hospodářské soutěže na úkor bezpečnosti a ochrany zdraví;

vzhledem k tomu, že stále dochází k mnoha pracovním úrazům a nemocem z povolání; že musí být neprodleně přijata nebo zdokonalena preventivní opatření pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců a vyšší úrovně ochrany;

vzhledem k tomu, že pro zajištění lepší úrovně ochrany musí být zaměstnanci nebo jejich zástupci informováni o rizicích pro jejich zdraví a bezpečnost a o potřebných opatřeních ke snížení nebo odstranění těchto rizik; že je nutné, aby mohli přispět prostřednictvím vyvážené účasti v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi k přijímání nezbytných ochranných opatření;

05/sv. 1

vzhledem k tomu, musí být zřízen výbor složený z členů jmenovaných členskými státy, který by byl Komisi nápomocen při technických úpravách samostatných směrnic předpokládaných touto směrnicí,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

ODDÍL I OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1 vzhledem k tomu, že je nezbytné rozvinout výměnu informací, dialog a vyváženou účast v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci mezi zaměstnavateli a zaměstnanci nebo jejich zástupci prostřednictvím vhodných postupů a nástrojů v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi;

vzhledem k tomu, že zlepšení bezpečnosti, hygieny a ochrany zdraví zaměstnanců při práci je cíl, který nesmí být podřízen ryze ekonomickým zájmům;

vzhledem k tomu, že zaměstnavatelé musí být informováni o nejnovějším technickém pokroku a vědeckých poznatcích týkajících se uspořádání pracovních míst s přihlédnutím k rizikům v jejich podniku a musí informovat zástupce zaměstnanců, kteří mají podle této směrnice právo účasti, tak, aby byli schopni zajistit vyšší úroveň ochrany zdraví a bezpečnosti zaměstnanců;

Účel 1. Účelem této směrnice je zavádět opatření ke zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci. 2. K tomuto účelu obsahuje obecné zásady týkající se prevence pracovních rizik, bezpečnosti a ochrany zdraví, odstranění rizikových a úrazových faktorů, informování, projednávání, vyvážené účasti v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi a školení zaměstnanců a jejich zástupců, a také obecná pravidla pro uskutečňování zmíněných zásad. 3. Touto směrnicí nejsou dotčeny současné nebo budoucí předpisy členských států a Společenství, které jsou pro bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci příznivější.

Článek 2 vzhledem k tomu, že tato směrnice, aniž jsou dotčeny přísnější současné nebo budoucí předpisy Společenství, se vztahuje na všechna rizika, mimo jiné i na rizika vyplývající z používání chemických, fyzikálních a biologických činitelů stanovených směrnicí 80/1107/EHS (1), ve znění směrnice 88/642/EHS (2) při práci;

Oblast působnosti 1. Tato směrnice se vztahuje na všechny činnosti veřejného i soukromého sektoru (průmysl, zemědělství, obchod, administrativní činnosti, služby, vzdělání, kulturu, zábavu atd.).

vzhledem k tomu, že na základě rozhodnutí 74/325/EHS (3) konzultuje Komise při vypracovávání návrhů v této oblasti Poradní výbor pro bezpečnost, hygienu a ochranu zdraví při práci;

2. Tato směrnice se nevztahuje na činnost určitých veřejných služeb, například ozbrojených sil nebo policie, nebo na určité činnosti civilní ochrany, jejichž zvláštní povaha odporuje této směrnici.

(1) Úř. věst. L 327, 3.12.1980, s. 8. (2) Úř. věst. L 356, 24.12.1988, s. 74. (3) Úř. věst. L 185, 9.7.1974, s. 15.

V těchto případech musí být s ohledem na cíle této směrnice zajištěna v co největší míře bezpečnost a ochrana zdraví zaměstnanců.

133


05/sv. 1


CS Článek 3 Definice

Pro účely této směrnice se: a) „zaměstnancem“ rozumí každá osoba zaměstnaná zaměstnavatelem, včetně učňů a stážistů, s výjimkou osob zaměstnaných v domácnosti;

351

za neobvyklých a nepředvídatelných okolností, jež jsou mimo kontrolu zaměstnavatele, nebo při mimořádných situacích, jejichž následkům by nebylo možné zabránit ani při náležité péči. Členské státy nejsou povinny uplatnit právo uvedené v prvním pododstavci.

Článek 6

b) „zaměstnavatelem“ rozumí každá fyzická nebo právnická osoba, která je smluvní stranou pracovní smlouvy se zaměstnancem a odpovídá za podnik nebo závod;

Obecné povinnosti zaměstnavatelů

c) „zástupcem zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci“ rozumí každá osoba zvolená, určená nebo jmenovaná v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi, aby zastupovala zaměstnance v otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci;

1. V rámci svých povinností přijme zaměstnavatel opatření nezbytná pro bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců, včetně opatření pro prevenci pracovních rizik, pro informování a školení, a také pro přípravu nezbytné organizace a prostředků.

d) „prevencí“ rozumí všechny kroky nebo opatření přijaté nebo plánované na všech stupních činnosti podniku k prevenci nebo snížení pracovních rizik.

Článek 4 1. Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby se na zaměstnavatele, zaměstnance a zástupce zaměstnanců vztahovaly právní předpisy nezbytné k provedení této směrnice. 2. Členské státy zejména zajistí náležitou kontrolu a dozor.

ODDÍL II POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELŮ

Zaměstnavatel musí dbát na přizpůsobování těchto opatření s přihlédnutím k měnícím se okolnostem a usilovat o zlepšování současných podmínek. 2. Zaměstnavatel provádí opatření uvedená v odst. 1 prvním pododstavci na základě těchto obecných zásad prevence: a) vyhýbat se rizikům; b) vyhodnotit nevyhnutelná rizika; c) odstraňovat rizika u zdroje; d) přizpůsobit práci jednotlivci, zejména s ohledem na uspořádání pracovních míst, výběr pracovního zařízení a volbu pracovních a výrobních metod, zejména za účelem ulehčení jednotvárné práce a práce při pracovním rytmu určovaném strojem a zmírnění jejich účinků na zdraví; e) přizpůsobovat se technickému pokroku;

Článek 5

f) nahrazovat nebezpečné bezpečným nebo méně nebezpečným;

Obecné ustanovení

g) zavést komplexní systém prevence rizik, který zahrnuje výrobní postup, organizaci práce, pracovní podmínky, sociální vztahy a vliv pracovního prostředí;

1. Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců s ohledem na všechna hlediska týkající se práce. 2. Pokud zaměstnavatel v podniku nebo závodě využívá v souladu s čl. 7 odst. 3 externích odborníků (služeb nebo osob), nezbavuje jej to odpovědnosti v této oblasti. 3. Povinnostmi zaměstnanců v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci není dotčena zásada odpovědnosti zaměstnavatele. 4. Tato směrnice neomezuje právo členských států vyloučit nebo snížit odpovědnost zaměstnavatele při událostech, které nastaly

134

h) dávat přednost prostředkům kolektivní ochrany před prostředky individuální ochrany; i) udílet zaměstnancům vhodné pokyny. 3. Aniž jsou dotčena ostatní ustanovení této směrnice, musí zaměstnavatel s přihlédnutím k povaze činností podniku nebo závodu a) vyhodnocovat rizika pro bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců mezi jiným při volbě pracovního zařízení, používaných chemických látek nebo přípravků a při úpravě pracovišť.

Přílohy

352


CS

Opatření přijatá zaměstnavatelem k prevenci rizik a používané pracovní a výrobní metody na základě tohoto hodnocení musí v případě potřeby — zajišťovat lepší úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců, — být začleněny do všech činností podniku nebo závodu a na všech úrovních řízení;

05/sv. 1

prevenci rizik v podniku nebo závodě, musí zaměstnavatel využít externích odborníků (osob nebo služeb). 4. Pokud zaměstnavatel využívá zmíněných osob nebo služeb, musí je seznámit s faktory, o kterých je známo nebo se předpokládá, že mají vliv na bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců, a musí jim zajistit přístup k informacím uvedeným v čl. 10 odst. 2. 5. Ve všech případech

b) při ukládání úkolů zaměstnanci přihlížet ke schopnostem tohoto zaměstnance s ohledem na zdraví a bezpečnost;

— musí mít určení zaměstnanci potřebné schopnosti a vyžadované prostředky,

c) zajistit, aby při plánování a zavádění nových technologií měli zaměstnanci nebo jejich zástupci možnost vyjádřit se k tomu, jaké následky má výběr zařízení, pracovní podmínky a pracovní prostředí na bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců;

— musí mít konzultované externí služby nebo osoby nezbytnou způsobilost a vyžadované osobní a pracovní prostředky a

d) přijímat vhodná opatření, aby zajistil, že pouze zaměstnanci, kteří byli dostatečně poučeni, mají přístup do prostorů s vážným a specifickým nebezpečím. 4. Aniž jsou dotčena ostatní ustanovení této směrnice, pokud jsou na jednom pracovišti přítomni zaměstnanci více podniků, musí zaměstnavatelé spolupracovat při uskutečňování opatření týkajících se bezpečnosti, hygieny a ochrany zdraví při práci a, s přihlédnutím k povaze činností, koordinovat svou činnost v oblasti ochrany a prevence pracovních rizik, vzájemně se informovat o rizicích a informovat také své zaměstnance nebo zástupce zaměstnanců. 5. Náklady na bezpečnost, hygienu a ochranu zdraví při práci nesmějí v žádném případě nést zaměstnanci.

Článek 7 Služby pro ochranu a prevenci 1. Aniž jsou dotčeny povinnosti uvedené v článcích 5 a 6, jmenuje zaměstnavatel jednoho nebo více zaměstnanců k provádění činností týkajících se ochrany a prevence pracovních rizik v podniku nebo zařízení.

— musí být počet určených zaměstnanců a konzultovaných externích služeb nebo osob dostatečný, aby mohli provádět ochranná opatření a opatření k prevenci rizik s přihlédnutím k velikosti podniku nebo závodu nebo rizikům, jimiž jsou zaměstnanci vystaveni, a k jejich rozložení v rámci podniku nebo závodu. 6. Ochranu před riziky pro bezpečnost a zdraví a jejich prevenci, které jsou předmětem tohoto článku, zajišťuje jeden nebo více zaměstnanců (jedna samotná služba nebo více různých služeb), kteří (které) patří k podniku nebo závodu, nebo jde o externí odborníky. Zaměstnanec nebo zaměstnanci nebo služba nebo služby musí spolupracovat, kdykoli je to potřebné. 7. Členské státy mohou vymezit s ohledem na povahu činností a velikost podniku kategorie podniků, u kterých může zaměstnavatel, je-li odborně způsobilý, převzít sám úkoly uvedené v odstavci 1. 8. Členské státy musí vymezit nezbytné schopnosti a způsobilosti uvedené v odstavci 5. Mohou vymezit dostatečný počet uvedený v odstavci 5.

Článek 8

2. Určeným zaměstnancům nesmí být jejich činnost týkající se ochrany a prevence pracovních rizik na újmu.

První pomoc, zdolávání požáru a evakuace zaměstnanců, vážné a bezprostřední nebezpečí Určení zaměstnanci musí mít dostatek času, aby mohli plnit své povinnosti vyplývající z této směrnice.

1. Zaměstnavatel musí

3. Jestliže podnik nebo závod nemají dostatek odborně způsobilých osob na provádění ochranných opatření a opatření k

— přijmout nezbytná opatření pro první pomoc, zdolávání požáru a evakuaci zaměstnanců, přizpůsobená povaze

135


05/sv. 1


CS

činností a velikosti podniku nebo závodu, s přihlédnutím k ostat ním přítomným osobám, — zajistit nezbytné spojení s externími službami, zejména v oblasti první pomoci, lékařské záchranné služby, vyprošťovacích prací a zdolávání požáru. 2. Na základě odstavce 1 musí zaměstnavatel určit zejména zaměstnance pověřené poskytováním první pomoci, zdoláváním požárů a evakuací zaměstnanců.

Tito zaměstnanci musí být, s přihlédnutím k velikosti nebo specifickým rizikům podniku nebo závodu, odpovídajícím způsobem vyškoleni, musí jich být dostatečný počet a musí mít vhodné vybavení. 3. Zaměstnavatel a) musí co nejdříve informovat všechny zaměstnance, kteří jsou nebo mohou být vystaveni vážnému a bezprostřednímu nebezpečí, o riziku a o opatřeních, která byla nebo budou přijata; b) musí přijmout opatření a udělit pokyny, aby zaměstnancům při vážném, bezprostředním a nevyhnutelném nebezpečí umožnil zastavit jejich činnost nebo okamžitě opustit pracoviště a odejít do bezpečí; c) s výjimkou náležitě odůvodněných případů nesmí vyzvat zaměstnance, aby znovu zahájili svou činnost v pracovní situaci, kdy přetrvává vážné a bezprostřední nebezpečí. 4. Zaměstnancům, kteří v případě vážného, bezprostředního a nevyhnutelného nebezpečí opustí své pracovní místo nebo nebezpečný prostor, nesmí z tohoto důvodu vzniknout žádné nevýhody a musí být chráněni proti všem nepříznivým a neodůvodněným důsledkům v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi. 5. Zaměstnavatel zajistí, aby v případě vážného a bezprostředního nebezpečí, pokud není možné spojit se s odpovědným nadřízeným, učinil každý zaměstnanec pro svou vlastní bezpečnost nebo pro bezpečnost dalších osob, s přihlédnutím ke svým znalostem a dostupným technickým prostředkům, vhodná opatření k zabránění následkům tohoto nebezpečí.

Zaměstnanec nesmí být za své jednání postižen, ledaže jednal neuváženě nebo se dopustil hrubé nedbalosti.

Článek 9 Různé povinnosti zaměstnavatelů 1. Zaměstnavatel musí a) zajistit hodnocení rizik pro bezpečnost a zdraví při práci, včetně těch, která se vztahují na zvlášť ohrožené skupiny zaměstnanců;

136

353

b) určit ochranná opatření, která musí být přijata, a v případě nutnosti i ochranné prostředky, které musí být použity;

c) vést seznam pracovních úrazů, které měly za následek pracovní neschopnost delší než tři pracovní dny;

d) vypracovávat pro příslušné úřady v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi zprávy o pracovních úrazech, které utrpěli jeho zaměstnanci.

2. S ohledem na povahu činností a velikost podniku vymezí členské státy povinnosti týkající se vypracovávání dokumentů stanovených odst. 1 písm. a) a b) a přípravy dokumentů stanovených odst. 1 písm. c) a d), které musí být plněny různými kategoriemi podniků.

Článek 10 Informování zaměstnanců

1. Zaměstnavatel přijme vhodná opatření, aby zaměstnanci nebo jejich zástupci v podniku nebo závodě získali v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi, s přihlédnutím mimo jiné k velikosti podniku nebo závodu, všechny informace o:

a) bezpečnostních a zdravotních rizicích a o ochranných a preventivních opatřeních týkajících se jak celého podniku nebo závodu, tak každého druhu pracovního místa nebo povolání;

b) opatřeních přijatých v souladu s čl. 8 odst. 2.

2. Zaměstnavatel přijme vhodná opatření, aby zaměstnavatelé zaměstnanců jiných podniků nebo závodů vykonávajících práci v jeho podniku nebo závodě, byli v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi náležitě informováni o bodech uvedených v odst. 1 písm. a) a b) určených pro dotyčné zaměstnance.

3. Zaměstnavatel přijme vhodná opatření, aby zaměstnanci určení pro provádění činností týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců nebo zástupci zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci měli při plnění svých úkolů a v souladu s vnitrostátními právními předpisy přístup:

a) k hodnocení rizik a k ochranným opatřením uvedeným v čl. 9 odst. 1 písm. a) a b);

Přílohy

354


CS

b) k seznamu a zprávám uvedeným v čl. 9 odst. 1 písm. c) a d);

c) k informacím vyplývajícím z ochranných opatření a z opatření k prevenci rizik a k informacím kontrolních úřadů a orgánů odpovědných za bezpečnost a ochranu zdraví.

05/sv. 1

4. Zaměstnancům uvedeným v odstavci 2 a zástupcům zaměstnanců uvedeným v odstavcích 2 a 3 nesmí být na újmu jejich činnosti uvedené v odstavcích 2 a 3. 5. Zaměstnavatel je povinen poskytnout zástupcům zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci dostatečné pracovní volno bez ztráty odměny za práci a dát jim k dispozici nezbytné prostředky, aby mohli vykonávat práva a úkoly vyplývající z této směrnice.

Článek 11 Projednání se zaměstnanci a jejich účast

1. Zaměstnavatelé projednávají se zaměstnanci nebo jejich zástupci a umožní jim účastnit se všech jednání týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

6. Zaměstnanci nebo jejich zástupci jsou oprávněni obracet se v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi na orgány příslušné pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, považují-li zaměstnavatelem přijatá opatření a poskytnuté prostředky za nedostatečné pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zástupci zaměstnanců musí mít možnost přednést své připomínky při návštěvách a kontrolách příslušného orgánu.

Patří sem: Článek 12

— projednání se zaměstnanci,

Školení zaměstnanců — právo zaměstnanců nebo jejich zástupců podávat návrhy,

— vyvážená účast v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi.

2. zaměstnanci nebo zástupci zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se účastní vyváženým způsobem, v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi, nebo s nimi zaměstnavatel předem a včas projedná:

1. Zaměstnavatel musí zajistit, aby se každému zaměstnanci dostalo dostatečného školení o bezpečnosti a ochraně zdraví, zejména formou informací a pokynů odpovídajících jeho pracovnímu místu nebo druhu práce — při jeho přijetí do pracovního poměru, — v případě přeložení nebo změně rozsahu pracovních úkolů, — v případě zavedení nového pracovního zařízení nebo při jeho změně,

a) každé opatření, které může mít podstatný vliv na bezpečnost a ochranu zdraví;

b) určení zaměstnanců uvedených v čl. 7 odst. 1 a čl. 8 odst. 2 a činností uvedených v čl. 7 odst. 1;

— v případě zavedení nové technologie. Školení musí — být přizpůsobeno výskytu nových rizik a změnám rizik a

c) informace uvedené v čl. 9 odst. 1 a článku 10;

d) možné přizvání externích odborníků (služeb nebo osob) stanovené v čl. 7 odst. 3;

— být pravidelně opakováno, je-li to nezbytné. 2. Zaměstnavatel zajistí, aby zaměstnanci z jiných podniků nebo závodů vykonávající práci v jeho podniku nebo závodě obdrželi vhodné pokyny týkající se bezpečnostních a zdravotních rizik během jejich činnosti v jeho podniku nebo závodě.

e) plánování a organizaci školení uvedeného v článku 12.

3. Zástupci zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci mají právo požádat zaměstnavatele, aby přijal vhodná opatření, a předložit mu k tomuto účelu návrhy ke zmírnění rizik pro zaměstnance nebo k odstranění zdrojů nebezpečí.

3. Zástupci zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci mají nárok na vhodné školení. 4. Školení uvedené v odstavcích 1 a 3 nesmí být na náklady zaměstnanců nebo zástupců zaměstnanců.

137


05/sv. 1


CS

Školení uvedené v odstavci 1 musí probíhat v pracovní době.

355 ODDÍL IV RŮZNÁ USTANOVENÍ

Školení uvedené v odstavci 3 musí probíhat v pracovní době nebo v souladu s vnitrostátními zvyklostmi buď uvnitř, nebo mimo podnik nebo závod.

Článek 14 Zdravotní dohled

ODDÍL III POVINNOSTI ZAMĚSTNANCŮ

Článek 13 1. Každý zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností na svou vlastní bezpečnost a ochranu zdraví i o bezpečnost a ochranu zdraví osob, kterých se dotýkají jeho jednání nebo opomenutí při práci, v souladu se školením a pokyny, které mu byly předány zaměstnavatelem.

1. V souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi budou přijata opatření pro zajištění vhodného dohledu nad zdravím zaměstnanců ve vztahu ke zdravotním a bezpečnostním rizikům, kterým jsou v práci vystaveni. 2. Opatření uvedená v odstavci 1 jsou pojata tak, že pokud si to zaměstnanec přeje, může se podrobit lékařské prohlídce pravidelně. 3. Lékařské prohlídky mohou tvořit součást státního systému zdravotní péče.

Článek 15 Rizikové skupiny

2. K uskutečnění těchto cílů musí zaměstnanci zejména, v souladu se školením a pokyny danými jejich zaměstnavatelem:

Zvlášť ohrožené rizikové skupiny musí být chráněny proti nebezpečím, která je zvlášť ohrožují.

a) správně používat stroje, přístroje, nářadí, nebezpečné látky, dopravní prostředky a ostatní prostředky; Článek 16 b) správně používat osobní ochranné prostředky, které jim byly dány k dispozici, a po použití je uložit na místo k tomu určené; c) nevyřazovat, neměnit nebo nepřestavovat svévolně bezpečnostní zařízení, zejména strojů, přístrojů, nářadí, zařízení a budov, a správně tato bezpečnostní zařízení používat; d) okamžitě uvědomit zaměstnavatele nebo zástupce zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci o každé pracovní situaci, o které se odůvodněně domnívají, že představuje vážné a bezprostřední ohrožení bezpečnosti a zdraví, a o každé poruše zjištěné na ochranných systémech; e) spolupracovat v souladu s vnitrostátními zvyklostmi se zaměstnavatelem nebo zástupci zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci tak dlouho, dokud je to nezbytné, aby bylo umožněno splnění všech úkolů a požadavků uložených příslušným orgánem pro bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci; f) spolupracovat v souladu s vnitrostátními zvyklostmi se zaměstnavatelem nebo zástupci zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci tak dlouho, dokud je to nezbytné, aby zaměstnavatel mohl zajistit, že pracovní prostředí a pracovní podmínky jsou bezpečné a bez rizik pro bezpečnost a zdraví v rámci rozsahu činnosti zaměstnanců.

138

Samostatné směrnice — Změny — Obecný rozsah této směrnice 1. Rada na návrh Komise založený na článku 118a Smlouvy přijímá samostatné směrnice, mimo jiné pro oblasti uvedené v příloze. 2. Tato směrnice a, aniž je dotčen postup uvedený v článku 17 o technických úpravách, samostatné směrnice mohou být měněny postupem podle článku 118a Smlouvy. 3. Tato směrnice se použije plně na všechny oblasti, na které se vztahují samostatné směrnice, aniž tím jsou dotčena přísnější nebo zvláštní ustanovení těchto samostatných směrnic.

Článek 17 Výbor 1. Při výlučně technických úpravách samostatných směrnic uvedených v čl. 16 odst. 1 s přihlédnutím

Přílohy

356


CS

Článek 18

— k přijatým směrnicím v oblasti technické harmonizace a technické normalizace nebo — k technickému pokroku, k vývoji mezinárodních předpisů nebo specifikací a novým poznatkům je Komisi nápomocen výbor, který je složen ze zástupců členských států a předsedá mu zástupce Komise.

05/sv. 1

Závěrečná ustanovení 1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 31. prosince 1992. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

2. Zástupce Komise předloží výboru návrh opatření, která mají být přijata.

2. Členské státy sdělí Komisi znění vnitrostátních právních předpisů, které přijaly nebo přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Výbor zaujme své stanovisko k návrhu ve lhůtě, kterou může předseda stanovit podle naléhavosti věci.

3. Každých pět let členské státy předají Komisi zprávu o praktickém provádění této směrnice a uvedou stanoviska sociálních partnerů.

Stanovisko se přijímá většinou stanovenou v čl. 148 odst. 2 Smlouvy pro přijímání rozhodnutí, která má Rada přijímat na návrh Komise.

Komise uvědomí Evropský parlament, Radu, Hospodářský a sociální výbor a Poradní výbor pro bezpečnost, hygienu a ochranu zdraví při práci.

Hlasům zástupců členských států ve výboru je přidělena váha stanovená v uvedeném článku. Předseda nehlasuje.

4. Komise podává pravidelně Evropskému parlamentu, Radě a Hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu o provádění této směrnice s ohledem na odstavce 1, 2 a 3.

3. Komise přijme zamýšlená opatření, jsou-li v souladu se stanoviskem výboru.

Článek 19 Tato směrnice je určena členským státům.

Pokud zamýšlená opatření nejsou v souladu se stanoviskem výboru nebo pokud výbor žádné stanovisko nezaujme, předloží Komise Radě neprodleně návrh opatření, která mají být přijata. Rada se usnese kvalifikovanou většinou.

V Lucemburku dne 12. června 1989.

Pokud se Rada neusnese ve lhůtě tří měsíců od předložení věci Radě, přijme navrhovaná opatření Komise.

05/sv. 1


CS

Za Radu předseda M. CHAVES GONZALES

357

PŘÍLOHA Seznam oblastí uvedených v čl. 16 odst. 1

— Pracoviště — Pracovní zařízení — Osobní ochranné prostředky — Práce se zařízeními s obrazovkou — Manipulace s těžkými břemeny zahrnující riziko poškození páteře — Dočasná a mobilní staveniště — Rybářství a zemědělství

139


05/sv. 2


CS

71

31992L0057

ÚŘEDNÍ VĚSTNÍK EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

26.8.1992

L 245/6

SMĚRNICE RADY 92/57/EHS ze dne 24. června 1992 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na dočasných nebo mobilních staveništích (osmá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na článek 118a této smlouvy, s ohledem na návrh Komise (1), předložený po konzultaci s Poradním výborem pro bezpečnost, hygienu a ochranu zdraví při práci, ve spolupráci s Evropským parlamentem (2), s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru (3), vzhledem k tomu, že článek 118a Smlouvy stanoví, že Rada přijímá směrnice určující minimální požadavky na podporu zlepšování zejména pracovního prostředí a k zabezpečení vyšší úrovně ochrany bezpečnosti a zdraví pracovníků; vzhledem k tomu, že podle uvedeného článku by tyto směrnice neměly ukládat žádná správní, finanční ani právní omezení bránící zakládání a rozvoji malých a středních podniků; vzhledem k tomu, že sdělení Komise o jejím programu v oblasti bezpečnosti, hygieny a ochrany zdraví při práci (4) předpokládá přijetí směrnice, která by měla zajistit bezpečnost a zdraví zaměstnanců na dočasných nebo mobilních staveništích; vzhledem k tomu, že Rada v usnesení ze dne 21. prosince 1987 o bezpečnosti, hygieně a ochraně zdraví při práci (5) vzala na vědomí úmysl Komise předložit Radě v blízké budoucnosti minimální požadavky týkající se uspořádání dočasných nebo mobilních stavenišť; vzhledem k tomu, že dočasná a mobilní staveniště představují obor činnosti vystavující zaměstnance zvláště vysokým rizikům; vzhledem k tomu, že nedostatečná architektonická nebo organizační řešení nebo nesprávné plánování prací při vypracovávání projektu stavby sehrály svou roli ve více než polovině pracovních úrazů na staveništích ve Společenství; (1) (2) (3) (4) (5)

140

Úř. věst. C 213, 28.8.1990, s. 2 a Úř. věst. C 112, 27.4.1991, s. 4. Úř. věst. C 78, 18.3.1990, s. 172 a Úř. věst. C 150, 15.6.1992. Úř. věst. C 120, 6.5.1991, s. 24. Úř. věst. C 28, 3.2.1988, s. 3. Úř. věst. C 28, 3.2.1988, s. 1.

vzhledem k tomu, že v každém členském státu musí být orgány příslušné pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci informovány o provádění prací, jejichž rozsah překračuje určitou mez, před jejich zahájením;

vzhledem k tomu, že při provádění stavby může být velký počet pracovních úrazů způsoben nedostatečnou koordinací, zejména pokud různé podniky pracují současně nebo postupně na stejném dočasném nebo mobilním staveništi;

vzhledem k tomu, že je tedy nezbytné zlepšit koordinaci mezi různými stranami zúčastněnými na vypracovávání projektu stavby a rovněž při provádění prací;

vzhledem k tomu, že dodržování minimálních požadavků navržených pro zajištění vyšší úrovně bezpečnosti a zdraví na dočasných nebo mobilních pracovištích je nezbytným předpokladem pro zaručení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců;

vzhledem k tomu, že navíc, pokud se osoby samostatně výdělečně činné a zaměstnavatelé osobně zapojí do pracovní činnosti na dočasném nebo mobilním staveništi, mohou svou činností ohrožovat bezpečnost a zdraví zaměstnanců;

vzhledem k tomu, že je tedy nezbytné rozšířit na osoby samostatně výdělečně činné a zaměstnavatele, pokud se osobně zapojí do pracovní činnosti na staveništi, oblast působnosti některých odpovídajících ustanovení směrnice Rady 89/655/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci (druhá samostatná směrnice) (6) a směrnice Rady 89/656/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání osobních ochranných prostředků zaměstnanci při práci (třetí samostatná směrnice) (7);

vzhledem k tomu, že tato směrnice je samostatnou směrnicí ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti (6) Úř. věst. L 393, 30.12.1989, s. 13. (7) Úř. věst. L 393, 30.12.1989, s. 18.

Přílohy

72


CS

a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (1); že se proto uvedená směrnice vztahuje v plném rozsahu na dočasná a mobilní staveniště, aniž jsou dotčena přísnější nebo zvláštní ustanovení této směrnice;

vzhledem k tomu, že tato směrnice představuje konkrétní příspěvek k vytvoření sociálního rozměru vnitřního trhu, zejména pokud jde o oblast, na kterou se vztahuje směrnice Rady 89/106/EHS ze dne 21. prosince 1988 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se stavebních výrobků (2), a oblast, na kterou se vztahuje směrnice Rady 89/440/EHS ze dne 18. července 1989, kterou se mění směrnice 71/305/EHS o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce (3);

vzhledem k tomu, že na základě rozhodnutí 74/325/EHS (4) konzultuje Komise při vypracovávání návrhů v této oblasti Poradní výbor pro bezpečnost, hygienu a ochranu zdraví při práci,

05/sv. 2

b) „stavebníkem“ každá fyzická nebo právnická osoba, pro kterou je stavba prováděna; c) „vedoucím stavby“ každá fyzická nebo právnická osoba, která je odpovědná za návrh, provádění nebo dozor nad prováděním stavby na účet stavebníka; d) „osobou samostatně výdělečně činnou“ každá osoba, s výjimkou osob uvedených v čl. 3 písm. a) a b) směrnice 89/391/EHS, jejíž odborná činnost přispívá k dokončení stavby; e) „koordinátorem pro otázky bezpečnosti ochrany zdraví při vypracovávání projektu stavby“ každá fyzická nebo právnická osoba, která je pověřena stavebníkem nebo vedoucím stavby, aby plnila úkoly uvedené v článku 5; f) „koordinátorem pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví během provádění stavby“ každá fyzická nebo právnická osoba, která je pověřena stavebníkem nebo vedoucím stavby, aby během provádění stavby plnila úkoly, uvedené v článku 6.

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 3 Článek 1 Účel 1. Tato směrnice, která je osmou samostatnou směrnicí ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS, stanoví minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví pro dočasná nebo mobilní staveniště podle definicí v čl. 2 písm. a). 2. Tato směrnice se nevztahuje na vrtání a těžbu v odvětví těžebního průmyslu ve smyslu čl. 1 odst. 2 rozhodnutí Rady 74/326/EHS ze dne 27. června 1974 o rozšíření působnosti Stálého výboru pro bezpečnost a ochranu zdraví v hornictví na všechna odvětví těžebního průmyslu (5). 3. Směrnice 89/391/EHS se vztahuje v plném rozsahu na celou oblast uvedenou v odstavci 1, aniž jsou dotčena přísnější nebo zvláštní ustanovení obsažená v této směrnici.

Koordinátoři – Plán bezpečnosti a ochrany zdraví – Předběžné oznámení 1. Stavebník nebo vedoucí stavby určí jednoho nebo více koordinátorů pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví ve smyslu čl. 2 písm. e) a f) pro každé staveniště, kde bude zastoupen více než jeden podnik. 2. Stavebník nebo vedoucí stavby zajistí, aby před zřízením staveniště byl sestaven plán bezpečnosti a ochrany zdraví v souladu s čl. 5 písm. b). Členské státy se mohou po projednání se sociálními partnery odchýlit od prvního odstavce, pokud se ovšem nejedná — o práce zahrnující zvláštní rizika vyjmenované v příloze II

Článek 2 Definice Pro účely této směrnice se rozumí: a) „dočasným nebo mobilním staveništěm“ (dále jen „staveniště“) každé staveniště, kde se provádějí stavební nebo inženýrské práce, jejichž nevyčerpávající seznam je uveden v příloze I; (1) Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1. (2) Úř. věst. L 40, 11.2.1989, s. 12. (3) Úř. věst. L 210, 21.7.1989, s. 1. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí Komise 90/380/EHS (Úř. věst. L 187, 19.7.1990, s. 55). (4) Úř. věst. L 185, 9.7.1974, s. 15. Rozhodnutí naposledy pozměněné aktem o přistoupení z roku 1985. (5) Úř. věst. L 185, 9.7.1974, s. 18.

nebo — práce, u kterých je podle odstavce 3 vyžadováno předběžné oznámení. 3. V případě staveniště, — u kterého je předpokládaná doba trvání prací delší než třicet pracovních dní a které si vyžádá zapojení více než 20 zaměstnanců současně nebo — jehož předpokládaný objem prací přesahuje 500 osob za den,

141


05/sv. 2


CS

stavebník nebo vedoucí stavby učiní příslušným úřadům před zahájením prací předběžné oznámení vypracované v souladu s přílohou III.

Předběžné oznámení musí být viditelně vyvěšeno na staveništi a v případě nutnosti aktualizováno.

Článek 4 Vypracování projektu stavby: obecné zásady

V průběhu různých fází navrhování a vypracování projektu stavby vezme vedoucí stavby a případně stavebník v úvahu obecné zásady prevence týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví uvedené ve směrnici 89/391/EHS, zejména

— při architektonickém, technickém nebo organizačním plánování různých prací nebo pracovních fází, které probíhají současně nebo postupně,

— při odhadu doby vyžadované pro uskutečňování různých prací nebo pracovních fází. Rovněž se vezmou v úvahu pokaždé, když je to nutné, všechny plány bezpečnosti a ochrany zdraví a dokumentace vypracované v souladu s čl. 5 písm. b) nebo c) nebo upravené v souladu s čl. 6 písm. c).

73 Článek 6 Provádění stavby: úkoly koordinátorů

Jeden nebo více koordinátorů pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví během provádění stavby určených v souladu s čl. 3 odst. 1 a) koordinuje uplatňování obecných zásad prevence a bezpečnosti — při technickém nebo organizačním plánování různých prací nebo pracovních fází, které probíhají současně nebo postupně, — při odhadu doby vyžadované pro uskutečňování různých prací nebo pracovních fází; b) koordinuje uplatňování příslušných předpisů, aby zajistil, že zaměstnavatelé a, je-li to nezbytné pro ochranu zaměstnanců, osoby samostatně výdělečně činné — uplatňovali důsledně zásady uvedené v článku 8, — používali, je-li to vyžadováno, plán bezpečnosti a ochrany zdraví uvedený v čl. 5 písm. b); c) provádí nebo zajišťuje provádění případných úprav plánu bezpečnosti a ochrany zdraví uvedeného v čl. 5 písm. b) a dokumentace uvedené v čl. 5 písm. c) pro přihlédnutí k vývoji prací a změnám, ke kterým dojde;

Článek 5 Vypracování projektu stavby: úkoly koordinátorů

Jeden nebo více koordinátorů pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při vypracovávání projektu stavby určených v souladu s čl. 3 odst. 1

d) organizuje spolupráci mezi zaměstnavateli, a to včetně těch, kteří se na staveništi střídají, koordinaci jejich činností za účelem ochrany zaměstnanců a prevence pracovních úrazů a rizik a jejich vzájemnou informovanost podle čl. 6 odst. 4 směrnice 89/391/EHS, a popřípadě zahrnuje i osoby samostatně výdělečně činné; e) koordinuje dozor nad správným prováděním pracovních postupů;

a) koordinuje uplatňování článku 4; f) přijme nezbytná opatření k zajištění, aby na staveniště měly přístup jen oprávněné osoby. b) sestaví nebo nechá sestavit plán bezpečnosti a ochrany zdraví vymezující pravidla použitelná na dotyčném staveništi, s přihlédnutím popřípadě k průmyslovým činnostem odehrávajícím se na místě; tento plán musí mimo jiné zahrnovat specifická opatření týkající se prací, které spadají do jedné nebo více kategorií v příloze II;

c) vypracovává dokumentaci přizpůsobenou vlastnostem projektu stavby obsahující užitečné informace v oblasti bezpečnosti a zdraví, ke kterým se má přihlédnout během dalších prací.

142

Článek 7 Odpovědnost stavebníků, vedoucích stavby a zaměstnavatelů 1. Pokud stavebník nebo vedoucí stavby určí jednoho nebo více koordinátorů k plnění úkolů uvedených v článcích 5 a 6, nezbavuje jej to odpovědnosti v tomto ohledu.

Přílohy

74


CS

05/sv. 2 Článek 10

2. Uplatňování článků 5 a 6 a odstavce 1 tohoto článku se nedotýká zásady odpovědnosti zaměstnavatelů stanovené ve směrnici 89/391/EHS.

Povinnosti jiných skupin osob

Článek 8

1. Za účelem ochrany bezpečnosti a zdraví na staveništi osoby samostatně výdělečně činné

Uplatňování článku 6 směrnice 89/391/EHS

a) dodržují přiměřeně tato ustanovení:

Při provádění stavby jsou uplatňovány zásady vymezené v článku 6 směrnice 89/391/EHS, zejména s ohledem na

i) čl. 6 odst. 4 a článek 13 směrnice 89/391/EHS a článku 8 a přílohu IV této směrnice,

a) udržování staveniště v náležitém pořádku a v čistotě;

ii) článek 4 směrnice 89/655/EHS a příslušná ustanovení její přílohy,

b) volbu umístění pracovních míst, s přihlédnutím k podmínkám přístupu k těmto pracovním místům, a určení dopravních cest nebo pásem;

iii) článek 3, čl. 4 odst. 1 až 4 a 9 a článek 5 směrnice 89/656/EHS;

c) podmínky manipulace s různým materiálem;

b) berou v úvahu pokyny jednoho či více koordinátorů pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví.

d) údržbu, kontrolu před uvedením do provozu a pravidelnou kontrolu zařízení a přístrojů, aby se předešlo poruchám, které by mohly ohrozit bezpečnost a zdraví zaměstnanců;

2. Zaměstnavatelé, kteří se osobně zapojí do pracovní činnost na stavbě, za účelem zajištění bezpečnosti ochrany zdraví a) dodržují přiměřeně tato ustanovení:

e) vymezení a zřízení skladovacích prostor a skládek různých materiálů, zvláště pokud se jedná o nebezpečné materiály či látky;

i) článek 13 směrnice 89/391/EHS,

f) podmínky odstraňování použitého nebezpečného materiálu;

ii) článek 4 směrnice 89/655/EHS a příslušná ustanovení její přílohy,

g) skladování a odstraňování nebo odvoz odpadů a sutě;

iii) článek 3, čl. 4 odst. 1 až 4 a 9 a článek 5 směrnice 89/656/EHS;

h) přizpůsobení skutečné doby pro různé druhy prací nebo pracovních fází s přihlédnutím k postupu prací na stavbě; i) spolupráci mezi zaměstnavateli a osobami samostatně výdělečně činnými;

b) berou v úvahu pokyny jednoho či více koordinátorů pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví.

Článek 11

j) vzájemné propojení s provozními činnostmi na místě, kde nebo v jehož blízkosti se nachází staveniště.

Informování zaměstnanců

Článek 9

1. Aniž je dotčen článek 10 směrnice 89/391/EHS, jsou zaměstnanci nebo jejich zástupci informováni o všech opatřeních, která mají být přijata s ohledem na bezpečnost a ochranu zdraví na staveništi.

Povinnosti zaměstnavatelů 2. Informace musí být dotyčným zaměstnancům srozumitelné. Za účelem ochrany bezpečnosti a zdraví na staveništi a za podmínek vymezených v článcích 6 a 7 zaměstnavatelé Článek 12 a) přijmou zejména při provádění článku 8 opatření, která jsou v souladu s minimálními požadavky vymezenými v příloze IV; b) berou v úvahu pokyny koordinátora nebo koordinátorů týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví.

Projednání se zaměstnanci a jejich účast V souladu s článkem 11 směrnice 89/391/EHS projednávají zaměstnavatelé se zaměstnanci nebo jejich zástupci záležitosti uvedené v článcích 6, 8 a 9 této směrnice a umožňují jejich

143


05/sv. 2


CS

účast, a tak zajišťují, kdykoli je to nezbytné, náležitou koordinaci mezi zaměstnanci nebo zástupci zaměstnanců v podnicích provádějících činnost na pracovišti s přihlédnutím ke stupni rizika a velikosti pracoviště. Článek 13 Úpravy příloh 1. Úpravy příloh I, II, III přijímá Rada postupem podle článku 118a Smlouvy. 2. Úpravy příloh čistě technického rázu v souvislosti s — přijetím směrnic v oblasti technické harmonizace a normalizace týkajících se dočasných nebo mobilních stavenišť nebo — technickým rozvojem, změnami v mezinárodních předpisech či specifikacích nebo poznatcích v oblasti dočasných nebo mobilních stavenišť se přijímají postupem podle článku 17 směrnice 89/391/EHS.

75

2. Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy. 3. Členské státy sdělí Komisi znění vnitrostátních právních předpisů, které již přijaly nebo přijmou v oblasti působnosti této směrnice. 4. Každých pět let předloží členské státy Komisi zprávu o praktickém provádění této směrnice a uvedou stanoviska sociálních partnerů. Komise o tom uvědomí Evropský parlament, Radu, Hospodářský a Sociální výbor a Poradní výbor pro bezpečnost, hygienu a ochranu zdraví při práci. 5. Komise podává pravidelně Evropskému parlamentu, Radě a Hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu o provádění této směrnice s ohledem na odstavce 1, 2, 3 a 4. Článek 15 Tato směrnice je určena členským státům.

Článek 14 Závěrečná ustanovení 1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 31. prosince 1993. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

144

V Lucemburku dne 24. června 1992. Za Radu předseda José DA SILVA PENEDA

Přílohy

76

CS


05/sv. 2

PŘÍLOHA I NEVYČERPÁVAJÍCÍ SEZNAM STAVEBNÍCH A INŽENÝRSKÝCH PRACÍ UVEDENÝCH V ČL. 2 PÍSM. a) SMĚRNICE

1.

Výkopové práce

8. Opravy

2.

Zemní práce

9. Odstrojování stavby

3.

Výstavba

10. Demolice

4.

Montáž a demontáž prefabrikovaných dílů

11. Údržba

5.

Zařizování nebo vybavování

12. Údržba – Malování a úklid

6.

Přestavba

13. Asanace

7.

Obnova

05/sv. 2

CS


77

PŘÍLOHA II NEVYČERPÁVAJÍCÍ SEZNAM PRACÍ SPOJENÝCH SE ZVLÁŠTNÍMI RIZIKY PRO BEZPEČNOST A ZDRAVÍ ZAMĚSTNANCŮ, UVEDENÝCH V ČL. 3 ODST. 2 DRUHÉM PODODSTAVCI SMĚRNICE

1.

Práce, které vystavují zaměstnance riziku zavalení zeminou, uváznutí v bažinaté půdě nebo pádu z výšky, zvlášť ztížené povahou práce nebo použitých postupů nebo prostředím pracovního místa nebo stavby (*).

2.

Práce, které vystavují zaměstnance působení chemických a biologických látek, představující zvláštní riziko pro zaměstnance nebo zahrnující zákonný požadavek zdravotního dohledu.

3.

Práce s ionizačním zářením vyžadující vyznačení kontrolovaných nebo hlídaných oblastí vymezených v článku 20 směrnice 80/836/Euratom (1).

4.

Práce v blízkostí elektrického vedení vysokého napětí.

5.

Práce vystavující zaměstnance riziku utonutí.

6.

Studnařské práce, podzemní práce a stavba tunelů.

7.

Práce při potápění s přístrojem pro dodávku vzduchu.

8.

Práce v tlakové komoře.

9.

Práce zahrnující používání výbušnin.

10. Montážní práce nebo demontáž těžkých prefabrikovaných dílů.

145


78

CS

Úřední věstník Evropské unie PŘÍLOHA III

OBSAH PŘEDBĚ NÉHO OZNÁMENÍ, UVEDENÉHO V ČL. 3 ODST. 3 PRVNÍM PODODSTAVCI TÉTO SMĚRNICE

1.

Datum oznámení: ……………………………………………………………………………………………………

2.

Přesná adresa staveniště: …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………

3.

Stavebník (stavebníci) (jméno a adresa): …………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………

4.

Druh stavby: …………………………………………………………………………………………………………

5.

Vedoucí stavby (jméno a adresa): …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………

6.

Koordinátor (koordinátoři) pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při vypracovávání projektu stavby (jméno a adresa): …………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………

7.

Koordinátor (koordinátoři) pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví během provádění stavby (jméno a adresa): ………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………

8.

Předpokládaný termín zahájení prací na staveništi:

9.

Předpokládaná doba trvání prací na staveništi: ……………………………………………………………………

10. Předpokládaný maximální počet zaměstnanců na staveništi: 11. Plánovaný počet podniků a osob samostatně výdělečně činných na staveništi: ………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………… 12. Údaje o vybraných podnicích: ……………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………

146

05/sv. 2

Přílohy

05/sv. 2


CS

79

PŘÍLOHA IV MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA BEZPEČNOST A OCHRANU ZDRAVÍ NA STAVENIŠTI uvedené v čl. 9 písm. a) a čl. 10 odst. 1 písm. a) bodě i) směrnice

Úvodní poznámky Povinnosti stanovené v této příloze se uplatní pokaždé, když to vyžadují vlastnosti staveniště, činnosti, okolnosti nebo riziko. Pro účely této přílohy zahrnuje pojem „prostory“ též ubytovny.

ČÁST A OBECNÉ MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA PRACOVIŠTĚ NA STAVENIŠTÍCH 1.

Stabilita a pevnost

1.1

Materiály, vybavení a obecně každý prvek, který při jakékoli změně místa může ohrozit bezpečnost a zdraví zaměstnanců, musí být upevněn náležitým a bezpečným způsobem.

1.2

Přístup na každou plochu z nedostatečně pevného materiálu je povolen pouze, pokud je zajištěno vhodné vybavení nebo prostředky umožňující bezpečné provedení práce.

2.

Zařízení pro rozvod energie

2.1

Zařízení musí být navržena, provedena a používána tak, aby nehrozilo nebezpečí vzniku požáru ani výbuchu a aby osoby byly přiměřeně chráněny před nebezpečím zasažení elektrickým proudem následkem přímého nebo nepřímého kontaktu.

2.2

Návrh, provedení a volba materiálu a ochranných zařízení musí odpovídat typu a výkonu rozváděné energie, vnějším podmínkám a odborným znalostem osob, které k součásti zařízení mají přístup.

3.

Únikové cesty a nouzové východy

3.1

Únikové cesty a nouzové východy musí zůstat volně průchodné a musí nejkratší možnou cestou směřovat ven nebo do bezpečné oblasti.

3.2

V případě nebezpečí musí mít zaměstnanci možnost rychle a co nejbezpečněji opustit svá pracovní místa.

3.3

Počet, rozmístění a rozměry únikových cest a nouzových východů závisí na využívání, vybavení a rozměrech pracovišť a na nejvyšším možném počtu přítomných osob.

3.4

Zvláštní únikové cesty a nouzové východy musí být označeny symboly v souladu s vnitrostátními právními předpisy, kterými je směrnice 77/576/EHS (1) provedena ve vnitrostátním právu. Tyto symboly musí být umístěn na vhodných místech a musí být odolné.

3.5

Únikové cesty a nouzové východy ani přístupové dopravní cesty a přístupové dveře nesmějí být zataraseny předměty, aby je bylo možné kdykoli a bez překážek použít.

3.6

Únikové cesty a nouzové východy vyžadující osvětlení musí být opatřeny dostatečně intenzivním nouzovým osvětlením pro případ selhání osvětlení.

4.

Odhalování a zdolávání požáru

4.1

Pracoviště musí mít vhodné protipožární vybavení přiměřené vzhledem k vlastnostem staveniště, rozměrům a využití budov, jejich vybavení, fyzikálním a chemickým vlastnostem látek, které se zde mohou nacházet, a k nejvyššímu možnému počtu přítomných osob a, pokud je potřeba, požární detektory a poplašné systémy.

(1)

Úř. věst. L 229, 7.9.1977, s. 12. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 79/640/EHS (Úř. věst. L 183, 19.7.1979, s. 1).

147


80


CS 4.2

Tato protipožární vybavení, požární detektory a poplašné systémy musí být pravidelně kontrolovány a udržovány. V pravidelných intervalech se musí konat vhodné zkoušky a výcvik.

4.3

Manuální protipožární vybavení musí být snadno dostupné a jednoduché na používání. Toto vybavení musí být označeno symboly v souladu s vnitrostátními právními předpisy, kterými je směrnice 77/576/EHS provedena ve vnitrostátním právu. Tyto symboly musí být umístěny na vhodných místech a musí být odolné.

5.

Větrání S přihlédnutím k používaným pracovním metodám a fyzickému zatížení zaměstnanců musí být zajištěn dostatečný přísun čerstvého vzduchu. Je-li využíváno mechanické větrací zařízení, musí být udržováno ve funkčním stavu a nesmí vystavovat zaměstnance nepříjemnému průvanu. Kontrolní systém musí signalizovat každé selhání, pokud je to nezbytné pro ochranu zdraví zaměstnanců.

6.

Vystavení zvláštním rizikům

6.1

Zaměstnanci nesmějí být vystaveni škodlivým hladinám hluku nebo škodlivým vnějším vlivům (jako jsou například plyny, páry a prach).

6.2

Pokud musejí zaměstnanci vstupovat do pásma, jehož ovzduší by mohlo obsahovat toxickou nebo škodlivou látku nebo mít nedostatečné množství kyslíku anebo být výbušné, musí být nepříznivé ovzduší sledováno a musí být přijata vhodná opatření k předcházení nebezpečí.

6.3

Zaměstnanec nesmí být v žádném případě vystaven ovzduší zahrnujícímu zvýšené riziko. Musí být pod neustálým dozorem zvnějšku a navíc musejí být učiněna všechna odpovídající zabezpečení k tomu, aby mu mohla být poskytnuta účinná a okamžitá pomoc.

7.

Teplota V pracovní době musí být v pracovních prostorech teplota vhodná pro lidský organismus, s přihlédnutím k používaným pracovním metodám a fyzickému zatížení zaměstnanců.

8.

Přirozené a umělé osvětlení pracovních míst, prostor a dopravních cest na staveništi

8.1

Pracovní místa, prostory a dopravní cesty musí pokud možno využívat přirozeného denního světla a musí být vybaveny vhodným a dostatečným umělým osvětlením v noci a když je přirozené denní světlo nedostatečné; popřípadě musí být používány přenosné světelné zdroje odolné proti nárazu. Barva umělého osvětlení nesmí zhoršovat nebo zkreslovat vnímání signálů nebo výstražných tabulek.

148

8.2

Osvětlovací zařízení prostor, pracovních míst a dopravních cest musí být rozmístěna tak, aby osvětlení nemohlo přispívat ke vzniku nehod zaměstnanců.

8.3

Prostory, pracovní místa a dopravní cesty, na kterých jsou zaměstnanci zvlášť vystaveni nebezpečí v případě výpadku umělého osvětlení, musí být vybaveny dostatečně intenzivním nouzovým osvětlením.

9.

Dveře a vrata

9.1

Posuvné dveře musí být doplněny bezpečnostním zařízením, které zabraňuje jejich vypadnutí z vodicích kolejnic a pádu.

9.2

Dveře a vrata, které se otevírají směrem nahoru, musí být doplněny mechanismem, který zabraňuje jejich pádu zpět.

9.3

Dveře a vrata umístěné na únikových cestách musí být patřičně označeny.

9.4

Pokud průchod vraty pro chodce není bezpečný, musí být v těsné blízkosti každých vrat určených zásadně pro vozidla dveře pro chodce; dveře musí být zřetelně označené a musí být stále volně průchodné.

05/sv. 2

Přílohy

05/sv. 2


CS 9.5

81

Mechanické dveře a vrata musí fungovat bez nebezpečí vzniku nehody pro zaměstnance. Musí být vybaveny snadno rozpoznatelným a přístupným nouzovým vypínacím zařízením, a pokud se při výpadku proudu samy automaticky neotevřou, musí být možné otevřít je též manuálně.

10.

Dopravní cesty – nebezpečné prostory

10.1

Dopravní cesty, včetně schodišť, pevně instalovaných žebříků, nakládacích prostorů a ramp, musí být propočteny, umístěny, uspořádány a udržovány tak, aby zajistily snadný, bezpečný a vhodný přístup způsobem, který neohrožuje bezpečnost zaměstnanců, kteří jsou v blízkosti těchto dopravních cest zaměstnáni.

10.2

Vyměření dopravních cest sloužících pro pěší nebo pro přepravu zboží včetně těch sloužících pro nakládání a vykládání, musí být závislé na počtu potenciálních uživatelů a typu dotyčné činnosti. Pokud jsou na dopravních cestách používány i dopravní prostředky, musí být pro ostatní uživatele zajištěn dostatečný bezpečný prostor nebo dostatečné ochranné prostředky. Cesty musí být zřetelně označeny, pravidelně kontrolovány a udržovány.

10.3

Dostatečně velký prostor musí být ponechán rovněž mezi cestami pro vozidla a dveřmi, vraty, průchody pro chodce, chodbami a schodišti.

10.4

Pokud se na staveništi vyskytují prostory s omezeným vstupem, musí být vybaveny zařízeními bránícími neoprávněným zaměstnancům ve vstupu. Musí být provedena vhodná opatření pro ochranu zaměstnanců, kteří jsou oprávněni vstupovat do nebezpečných prostor. Nebezpečné prostory musí být zřetelně označeny.

11.

Nakládací prostory a rampy

11.1

Nakládací prostory a rampy musí odpovídat rozměrům nákladů, které mají být přepravovány.

11.2

Nakládací prostory musí mít alespoň jeden východ.

11.3

Nakládací rampy být dostatečně zabezpečené proti pádům zaměstnanců.

12.

Prostor pro volný pohyb na pracovním místě Plocha pracovního místa musí být taková, aby zaměstnanci měli dostatečnou možnost volného pohybu při práci, s přihlédnutím k veškerému nezbytnému vybavení a zařízení.

13.

První pomoc

13.1

Zaměstnavatel musí zabezpečit, aby bylo možno kdykoli poskytnout na pracovišti první pomoc, a mít k dispozici zaměstnance k tomu účelu vyškolené. Musí být učiněna opatření k zajištění odvozu zaměstnanců poraněných nebo stižených náhlou nevolností k lékařskému ošetření.

13.2

V závislosti na rozsahu prací nebo druhu vykonávané činnosti musí být zřízena jedna nebo více ošetřoven.

13.3

Ošetřovny musí být vybaveny nezbytnými prostředky a zařízením pro poskytování první pomoci a musí být snadno přístupné s nosítky. Musí být označeny v souladu s vnitrostátními právními předpisy, kterými je směrnice 77/576/EHS provedena ve vnitrostátním právu.

13.4

Prostředky první pomoci musí být navíc dostupné na všech místech, kde to vyžadují pracovní podmínky. Prostředky musí být vhodným způsobem označené a snadno přístupné. Adresa a telefonní číslo místního střediska první pomoci musí být viditelně vystaveny.

149


82


CS 14.

Hygienické zařízení

14.1

Šatny a šatní skříňky

14.1.1

Zaměstnanci musí mít k dispozici vhodné šatny, pokud musí nosit zvláštní pracovní oděvy a pokud ze zdravotních nebo společenských důvodů není možné požadovat, aby se převlékali v jiné místnosti. Šatny musí být snadno přístupné, s dostatečnou kapacitou a musí být vybaveny místy k sezení.

14.1.2

Šatny musí být dostatečně prostorné a musí mít vybavení umožňující každému zaměstnanci, je-li to nezbytné, aby si vysušil pracovní i civilní oděv a osobní věci a aby je mohl zamknout. Vyžadují-li to okolnosti (například práce s nebezpečnými látkami, vlhkost, špína), musí být pracovní a civilní oděvy ukládány do oddělených skříněk.

14.1.3

Pro muže a ženy musí být zařízeny oddělené šatny nebo oddělené používání šaten společných.

14.1.4

Pokud šatny podle prvního odstavce bodu 14.1.1 nejsou nutné, musí mít každý zaměstnanec k dispozici prostor, kam si může své oděvy a osobní věci zamknout.

14.2.

Sprchy a umyvadla

14.2.1

Pokud to vyžaduje povaha činnosti nebo zdravotní důvody, musí mít zaměstnanci k dispozici dostačující počet vhodných sprch. Pro muže a ženy musí být zařízeny oddělené místnosti se sprchami nebo oddělené používání místností se sprchami.

14.2.2

Místnosti se sprchami musí být dostatečně velké, aby umožňovaly každému zaměstnanci umýt se bez překážek a za přiměřených hygienických podmínek. Sprchy musí být vybaveny teplou a studenou tekoucí vodou.

14.2.3

Pokud sprchy podle prvního odstavce bodu 14.2.1 nejsou nezbytné, musí být v blízkosti pracovních míst a šaten umístěn dostatečný počet vhodných umyvadel s tekoucí vodou (je-li to nezbytné, teplou). Tato umyvadla nebo jejich používání musí být pro muže a ženy oddělené, je-li to nezbytné ze společenských důvodů.

14.2.4

Pokud jsou sprchy nebo umývárny oddělené od šaten, musí být navzájem snadno dostupné.

14.3

Záchody a umyvadla V blízkosti pracovních míst, odpočíváren, šaten a místností se sprchami či umývárnami musí být zařízeny oddělené místnosti s dostatečným počtem záchodů a umyvadel. Pro muže a ženy musí být zařízeny oddělené záchody nebo jejich oddělené používání.

150

15.

Odpočívárny nebo ubytovací prostory

15.1

Pokud to bezpečnost nebo zdraví zaměstnanců vyžadují, zejména kvůli druhu činnosti nebo překročení určitého počtu přítomných zaměstnanců a odlehlosti staveniště, musí být pro zaměstnance zřízeny snadno přístupné odpočívárny nebo ubytovací prostory.

15.2

Odpočívárny nebo ubytovací prostory musí být dostatečně velké a vybavené stoly a židlemi s opěradly, jejichž počet odpovídá počtu zaměstnanců.

15.3

Pokud nejsou k dispozici odpočívárny, musí být zajištěny zaměstnancům jiné prostory, kde se mohou zdržovat po dobu přerušení práce.

05/sv. 2

Přílohy

05/sv. 2


CS 15.4

83

Stálé ubytovací prostory, pokud nejsou používány výjimečně, musejí být vybaveny dostatečným počtem sociálních zařízení, jídelnou a odpočívárnou. Musí být vybaveny postelemi, skříněmi, stoly a židlemi s opěradly, s přihlédnutím k počtu zaměstnanců, a uspořádány případně s přihlédnutím k přítomnosti pracovníků obojího pohlaví.

15.5

V odpočívárnách musí být přijata přiměřená opatření na ochranu nekuřáků před obtěžováním tabákovým kouřem.

16.

Těhotné ženy a kojící matky Těhotné ženy a kojící matky musí mít možnost odpočívat vleže za vhodných podmínek.

17.

Zdravotně postižení zaměstnanci Pracoviště musí být v případě potřeby zařízena s přihlédnutím k zdravotně postiženým zaměstnancům. Toto ustanovení se použije zejména na řešení dveří, spojovacích cest, schodišť, sprch, umyvadel, záchodů používaných zdravotně postiženými osobami nebo pracovních míst, na nichž přímo vykonávají činnost.

18.

Různá ustanovení

18.1

Bezprostřední okolí a hranice staveniště musí být označeny a uspořádány tak, aby byly zřetelně viditelné a rozeznatelné.

18.2

Na staveništi musí být pro zaměstnance zajištěno dostatečné množství pitné vody a případně jiný vhodný nealkoholický nápoj v obývaných prostorách a v blízkosti pracovních míst.

18.3

Zaměstnanci musí — mít zajištěny uspokojivé podmínky ke stravování, — mít případně k dispozici zařízení umožňující jim připravit si jídlo za uspokojivých podmínek.

ČÁST B ZVLÁŠTNÍ MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA PRACOVNÍ MÍSTA NA STAVENIŠTI

Úvodní poznámka Pokud to vyžadují zvláštní podmínky, nemusí být roztřídění minimálních požadavků do dvou oddílů uvedených níže považováno za závazné.

Oddíl I Pracovní místa na staveništi ve vnitřních prostorech 1.

Stabilita a pevnost Prostory musejí mít konstrukci a pevnost odpovídající povaze jejich použití.

2.

Dveře nouzových východů Dveře nouzových východů se musí otevírat směrem ven. Dveře nouzových východů nesmějí být uzamčeny ani zajištěny způsobem, který by znemožňoval jejich snadné a rychlé otevření kýmkoli, kdo by je mohl v případě nebezpečí potřebovat. Pro nouzové východy je zakázáno používat posuvných nebo otáčivých dveří.

151


84


CS 3.

Větrání Při využívání klimatizačního zařízení nebo mechanického větracího zařízení nesmějí být zaměstnanci vystaveni nepříjemnému průvanu. Veškeré usazeniny či nečistoty, které by mohly bezprostředně ohrozit zdraví zaměstnanců znečištěním ovzduší, musí být rychle odstraněny.

4.

Teplota

4.1

V místnostech určených pro odpočinek, pro stálou službu, v hygienických zařízeních, jídelnách a v ošetřovnách musí být udržována teplota odpovídající účelu těchto míst.

4.2

Okna, světlíky a skleněné přepážky musí umožňovat ochranu před nadměrným množstvím slunečního záření, s přihlédnutím k povaze práce a využití prostoru.

5.

Přirozené a umělé osvětlení Pracoviště musí pokud možno využívat přirozeného denního světla a musí být vybavena umělým osvětlením vhodným pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců.

6.

Podlahy, stěny a střechy prostor

6.1

Podlahy pracovišť nesmějí mít nebezpečné hrboly, díry ani nakloněné plochy; musí být pevné, stabilní a nekluzké.

6.2

Povrchy podlah, stěn a stropů musí být takové, aby mohly být čištěny a renovovány v souladu s běžnými zásadami hygieny.

6.3

Průhledné nebo průsvitné stěny, zvláště celoskleněné přepážky v místnostech nebo v blízkosti pracovních míst a dopravních cest, musí být zřetelně označeny a vyrobeny z bezpečnostních materiálů nebo musí být pracovní místa a dopravní cesty spolehlivě chráněny tak, aby zaměstnanci nepřišli do styku se stěnami a nebyli zraněni v případě, že dojde k jejich rozbití.

7.

Okna a světlíky

7.1

Zaměstnanci musí mít možnost bezpečně otevírat, zavírat, nastavovat nebo upevňovat okna, světlíky a větrací zařízení. Musí být umístěny tak, aby nepředstavovaly nebezpečí pro zaměstnance, když jsou otevřené.

7.2

Okna a světlíky musí být navrženy spolu s vybavením nebo musí být vybaveny zařízením, která umožňují jejich čištění bez nebezpečí pro zaměstnance vykonávající práci nebo pro přítomné zaměstnance.

8.

Dveře a vrata

8.1

Umístění, počet a rozměry dveří a vrat, a materiály použité na jejich zhotovení, jsou určeny vlastnostmi a způsobem použití prostorů.

8.2

Dveře z průhledných materiálů musí být označeny ve výši očí.

8.3

Kyvadlové (létací) dveře a vrata musí být průhledné, nebo musí mít průhledné výplně.

8.4

Pokud průhledné nebo průsvitné plochy dveří a vrat nejsou zhotoveny z bezpečnostních materiálů a pokud by při jejich rozbití mohlo dojít ke zranění zaměstnanců, musí být plochy chráněny před rozbitím.

9.

Dopravní cesty Pokud to vyžaduje využití a vybavení prostorů pro ochranu zaměstnanců, musí být dopravní cesty zřetelně rozpoznatelné.

152

05/sv. 2

Přílohy

05/sv. 2


CS 10.

85

Zvláštní opatření pro eskalátory a pohyblivé chodníky Eskalátory a pohyblivé chodníky musí fungovat bezpečně. Musí být vybaveny nezbytným bezpečnostním zařízením. Musí být vybaveny snadno rozpoznatelným a přístupným zařízením pro nouzové zastavení.

11.

Rozměry prostorů a objem vzduchu v prostorech Pracovní prostory musí mít dostatečnou půdorysnou plochu, výšku a objem umožňující zaměstnancům provádět jejich práci bez ohrožení bezpečnosti a zdraví nebo pracovní pohody.

Oddíl II Pracovní místa na staveništi mimo prostory 1.

Stabilita a pevnost

1.1

Mobilní nebo pevná pracovní místa nacházející se ve výšce nebo hloubce musí být pevná a stabilní s přihlédnutím — k počtu zaměstnanců, kteří tam pracují, — k maximální zátěži, kterou musí nést, a k jejímu rozložení, — k vnějším vlivům, kterým by mohly být vystaveny. Jestliže nosné a jiné součásti pracovních míst nemají vlastní stabilitu, musí být zajištěna vhodnými a bezpečnými upevňovacími prostředky, aby se předešlo jakémukoli nevhodnému nebo nežádoucímu posouvání celku nebo částí pracovních míst.

1.2

Kontroly Stabilita a pevnost musí být kontrolovány vhodným způsobem, a zejména po případné změně výšky nebo hloubky pracovního místa.

2.

Zařízení pro rozvod energie

2.1

Zařízení pro rozvod energie vyskytující se na staveništi, zejména zařízení vystavená vnějším vlivům, musí být pravidelně kontrolována a udržována.

2.2

Zařízení existující před zahájením prací na staveništi musí být zjištěna, zkontrolována a zřetelně označena.

2.3

Pokud se na stavbě vyskytuje nadzemní elektrické vedení, musí být přemístěno mimo oblast staveniště nebo odpojeno od proudu, je-li to možné. Není-li to možné, je nutno umístit zábrany nebo upozornění tak, aby se vozidla a zařízení držela stranou. Pokud vozidla musí pod vedením projíždět, musí být zajištěna vhodná výstražná zařízení a závěsné zábrany.

3.

Povětrnostní vlivy Zaměstnanci musí být chráněni před povětrnostními vlivy, které by mohly ohrozit jejich zdraví a bezpečnost.

4.

Padající předměty Zaměstnanci musí být chráněni prostředky kolektivní ochrany proti padajícím předmětům, kdykoli je to technicky možné. Materiály a vybavení musí být rozmístěny nebo hromaděny tak, aby se zabránilo sesutí nebo převrácení. V případě potřeby musí být na staveništi zbudovány kryté průchody nebo musí být zamezeno přístupu do nebezpečných prostor.

153


86


CS 5.

Pády z výšky

5.1

Pádům z výšky musí být zabráněno především pomocí pevného a dostatečně vysokého zábradlí, které je vybaveno alespoň podlažní lištou, hlavním a prostředním madlem nebo jiným obdobným prostředkem.

5.2

Práce ve výšce musí být zásadně prováděny pouze s vhodným vybavením nebo za použití prostředků kolektivní ochrany, jako jsou například zábradlí, plošiny nebo ochranná síť. Je-li použití těchto zařízení vyloučeno z důvodu druhu práce, je třeba zajistit vhodné přístupové prostředky a použít bezpečnostního postroje nebo jiného bezpečného prostředku k ukotvení.

6.

Lešení a žebříky (*)

6.1

Veškeré lešení musí být řádně navrženo, postaveno a udržováno tak, aby se zabránilo jeho náhodnému zboření nebo posunutí.

6.2

Pracovní plošiny, lávky a schodiště lešení musí být postaveny, vyměřeny, chráněny a používány tak, aby chránily osoby před pádem nebo před padajícími předměty.

6.3

Lešení musí být prohlédnuto oprávněnou osobou a) před uvedením do provozu; b) následně pak v pravidelných intervalech; c) po každé změně, období nevyužívání, působení nepříznivého počasí nebo seismických poruch, nebo za jiných okolností, které by mohly ohrozit jeho odolnost nebo stabilitu.

6.4

Žebříky musejí být dostatečně pevné a správně udržované. Musí být správně používány na vhodných místech a v souladu se svým účelem.

6.5

Přenosná lešení musí být zajištěna proti nežádoucím posunům.

7.

Zdvihací zařízení (*)

7.1

Každé zdvihací zařízení a veškeré jeho příslušenství včetně jeho součástí, upevnění, ukotvení a podpěr musí být a) správně navrženo a vyrobeno a dostatečně pevné pro účely, kterým má sloužit; b) správně nainstalováno a používáno; c) udržováno v dobrém provozuschopném stavu; d) kontrolováno a podrobováno pravidelným zkouškám a kontrolám v souladu s platnými právními předpisy; e) obsluhováno kvalifikovanými zaměstnanci, kteří byli za tím účelem řádně vyškoleni.

7.2

Každé zdvihací zařízení a veškeré jeho příslušenství musí mít viditelně vyznačeno maximální povolené zatížení.

7.3

Zdvihací zařízení a příslušenství nesmějí sloužit k jiným účelům, než k nimž jsou určena.

8.

Vozidla a stroje pro zemní práce a manipulaci s materiálem (*)

8.1

Všechna vozidla a stroje pro zemní práce a manipulaci s materiály musí být a) dobře projektovány a sestrojeny, pokud možno, s přihlédnutím k ergonomickým zásadám; b) udržovány v provozuschopném stavu; c) správně používány.

(*)

154

Tento bod bude upřesněn v rámci budoucí směrnice, kterou se mění směrnice 89/655/EHS, zejména za účelem doplnění bodu 3 přílohy uvedené směrnice.

05/sv. 2

Přílohy

05/sv. 2


CS 8.2

Řidiči a obsluha vozidel a strojů pro zemní práce a manipulaci s materiálem musí být odborně vyškoleni.

8.3

Musí být učiněna preventivní opatření k zajištění, aby vozidla a stroje pro zemní práce a manipulaci s materiálem nespadly do výkopů nebo do vody.

8.4

Pokud je to vhodné, musí být stroje pro zemní práce a manipulaci s materiálem vybaveny ochranou konstrukcí chránící řidiče před poraněním v případě převrácení stroje a před pádem předmětů.

9.

Zařízení, stroje, vybavení (*)

9.1

Zařízení, stroje a vybavení včetně ručních nástrojů, bezmotorových nebo s motorem, musí být

87

a) dobře projektovány a sestrojeny, pokud možno, s přihlédnutím k ergonomickým zásadám; b) udržovány v dobrém provozuschopném stavu; c) používány výhradně pro práce, pro které byly určeny; d) obsluhovány zaměstnanci, kteří byli za tím účelem řádně vyškoleni. 9.2

Tlaková zařízení a přístroje musí být kontrolovány a podléhají pravidelným zkouškám a kontrolám v souladu s platnými právními předpisy.

10.

Výkopy, studny, podzemní práce, stavba tunelů, zemní práce

10.1

Při výkopech, hloubení studní, podzemních a tunelářských pracích musí být přijata bezpečnostní opatření a) využívající vhodného vyztužení nebo svahování; b) pro předcházení nebezpečí spojenému s pádem osob, materiálů nebo předmětů nebo s průvaly vody; c) pro zajištění dostatečného větrání na všech pracovištích pro zabezpečení přijatelného ovzduší, které není nebezpečné nebo škodlivé zdraví; d) pro umožnění zaměstnancům ukrýt se na bezpečném místě v případě požáru, průvalu vody nebo materiálů.

10.2

Před zahájením zemních prací musí být učiněna opatření k zjištění a snížení na minimum všech nebezpečí způsobených podzemními kabely a jinými rozvodnými systémy.

10.3

Musí být zajištěny bezpečné cesty k výkopu a z výkopu.

10.4

Hromady zeminy, materiálů a provoz vozidel musí být udržovány v bezpečné vzdálenosti od výkopů; případně musí být vyrobeny vhodné zábrany.

11.

Bourací práce Pokud bourání budovy nebo stavby může představovat nebezpečí a) musí být přijata vhodná bezpečnostní opatření, metody a postupy; b) práce musejí být naplánovány a prováděny pouze pod dohledem oprávněné osoby.

12.

Ocelové nebo betonové konstrukce, vyztužení a těžké prefabrikované díly

12.1

Ocelové nebo betonové konstrukce a jejich prvky, vyztužení, prefabrikované díly nebo dočasné podpěry a výztuhy musí být vztyčovány nebo rozebírány pouze pod dohledem oprávněné osoby.

12.2

Dostatečná bezpečnostní opatření musí být učiněna pro ochranu zaměstnanců proti rizikům vyplývajícím z nedostatečné pevnosti nebo dočasné nestability stavby.

(*)

Tento bod bude upřesněn v rámci budoucí směrnice, kterou se mění směrnice 89/655/EHS, zejména za účelem doplnění bodu 3 přílohy uvedené směrnice.

155


88


CS 12.3

Vyztužení, dočasné podpěry a výztuhy musí být vymyšleny a navrženy, umístěny a udržovány tak, aby bezpečně unesly namáhání, kterému mohou být vystaveny.

13.

Jímky a kesony

13.1

Všechny jímky a kesony musí být a) dobře postaveny z vhodných a pevných materiálů s dostatečnou odolností; b) vybaveny vhodným zařízením, aby se zaměstnanci mohli dostat do bezpečí při vniknutí vody a nebo materiálů.

156

13.2

Stavbu, instalaci, změnu nebo demontáž jímky nebo kesonu je možné provádět pouze pod dohledem příslušné osoby.

13.3

Každou jímka a keson musí v pravidelných intervalech kontrolovat příslušná osoba.

14.

Práce na střeše

14.1

Je-li nezbytné čelit nebezpečí nebo pokud výška stavby nebo její sklon překračuje hodnoty stanovené členskými státy, musí být učiněna kolektivní preventivní opatření pro zabránění pádu zaměstnanců a nářadí nebo jiných předmětů nebo materiálů.

14.2

Musí-li zaměstnanci pracovat na střechách nebo v jejich blízkosti nebo na jiných místech z křehkých materiálů, kterými je možné propadnout, musí být učiněna preventivní opatření, aby se zabránilo jejich mimovolnému vstupu na plochu z křehkého materiálu nebo jejich pádu.

05/sv. 2

Přílohy

Další směrnice o bezpečnosti a ochraně zdraví Doporučujeme navštívit internetové stránky Eur-lex (http://eur-lex.europa.eu), abyste měli jistotu, že nahlížíte do aktuálních evropských právních předpisů.

Směrnice 89/654/EHS

Směrnice Rady ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti (první samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS), OJ L 393, 30.12.1989. http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:31989L0654:cs:HTML


Směrnice Rady ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání osobních ochranných prostředků zaměstnanci při práci (třetí samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS), OJ L 393, 30.12.1989. http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:31989L0656:CS:HTML


Směrnice Rady ze dne 29. května 1990 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro ruční manipulaci s břemeny spojenou s rizikem, zejména poškození páteře, pro zaměstnance (čtvrtá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/ EHS), OJ L 156, 21.6.1990. http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:31990L0269:CS:HTML


Směrnice Rady ze dne 29. května 1990 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro práci se zobrazovacími jednotkami (pátá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/ EHS), OJ L 156, 21.6.1990. http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:31990L0270:CS:HTML

Směrnice 98/24/ES

Směrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci (čtrnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS), OJ L 131, 5.5.1998, s. 11. http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:31998L0024:CS:HTML

Směrnice 1999/92/ES

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/92/ES ze dne 16. prosince 1999 o minimálních požadavcích na zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců vystavených riziku výbušných prostředí (patnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS), OJ L 23, 28.1.2000, s. 57. http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:31999L0092:CS:HTML


Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES ze dne 18. září 2000 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci (sedmá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS), OJ L 262, 17.10.2000, s. 21. http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32000L0054:CS:HTML


Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/44/ES ze dne 25. června 2002 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (vibracemi) (šestnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS), OJ L 177, 6.7.2002, s. 13. http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32002L0044:CS:HTML


Směrnice Rady 92/58/EHS ze dne 24. června 1992 o minimálních požadavcích na bezpečnostní nebo zdravotní značky na pracovišti (devátá samostatná směrni ce ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS), OJ L 245, 26.8.1992. http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:31992L0058:CS:HTML

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/10/ES ze dne 6. února 2003 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (hlukem) (sedmnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS), OJ L 42, 15.2.2003, s. 38–44. http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32003L0010:CS:HTML

Směrnice 92/85/EHS


Směrnice 92/58/EHS

Směrnice Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň (desátá směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/ EHS), OJ L 348, 28.11.1992. http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:31992L0085:CS:HTML

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES ze dne 29. dubna 2004 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci (šestá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (kodifikované znění), OJ L 158, 30.4.2004, s. 50. http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=DD:05:05:32004L0037:CS:PDF

157



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/40/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (elektromagnetickými poli) (osmnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS), OJ L 159, 30.4.2004, s. 1. http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=DD:05:05:32004L0040:CS:PDF


Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/25/ES ze dne 5. dubna 2006 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (optickým zářením z umělých zdrojů) (devatenáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS), OJ L 114, 27.4.2006, s. 38. http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2006:114:0038:01:CS:HTML

158


Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/104/ ES ze dne 16. září 2009 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci (druhá samostatná směrnice ve smyslu čl.16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS), OJ L 260, 3.10.2009, s. 5. http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32009L0104:CS:HTML


Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/148/ ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci, OJ L 330, 16.12.2009, s. 28. http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2009:330:0028:01:CS:HTML

Přílohy

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ o praktickém provádění směrnic v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci 92/57/EHS (na dočasných a mobilních staveništích) a 92/58/EHS (bezpečnostní značky na pracovišti) COM(2008)698

1.

ÚVOD

Toto sdělení je odrazem snah Komise1 zhodnotit provádění uvedeného právního rámce a efektivnit ho. Vychází především z národních zpráv vydaných jednotlivými členskými státy2 a dále z posudku nezávislých odborníků, v němž je analyzováno provádění obou zmíněných směrnic ve všech dotčených hospodářských oblastech jak soukromého, tak veřejného charakteru. Sdělení se rovněž opírá o výsledky evropských inspekčních akcí zabývajících se bezpečností práce ve stavebnictví, jež proběhly v patnácti členských státech v průběhu let 2003 a 2004. Východiskem pro sdělení byly rovněž výsledky nedávné evropské statistiky týkající se pracovních úrazů a dále zkušenosti, které Komise získala při sledování transpozice a uplatňování těchto směrnic. Hodnocení se týká transpozice následujících dvou směrnic do vnitrostátního práva a jejich provádění: směrnice Rady 92/57/EHS ze dne 24. června 1992 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na dočasných nebo mobilních staveništích3 a směrnice Rady 92/58/EHS ze dne 24. června 1992 o minimálních požadavcích na bezpečnostní nebo zdravotní značky na pracovišti4, a to pouze v zemích EU-15. Komise se domnívá, že toto hodnocení bude při uplatňování těchto dvou směrnic rovněž zdrojem užitečných informací pro dvanáct nových členských států. 2.

PRÁVNÍ ÚČINKY

2.1.

Směrnice 92/57/EHS

Z národních zpráv jednotlivých členských zemí5 vyplývá, že formální dopad směrnice 92/57/EHS (zjednodušení, zpřehlednění, konsolidace a kodifikace) umožnil členským státům sjednotit, konsolidovat a aktualizovat stávající vnitrostátní právní předpisy. Některé státy však tvrdí, že směrnice neměla na právní či správní zásady vůbec žádný vliv.

1 2 3 4 5

CS

Ve sdělení Zlepšení kvality a produktivity práce: strategie Společenství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2007–2012, KOM(2007) 62 v konečném znění, 21.2.2007. Zaslány Komisi podle článků 14 a 11 zmíněných dvou směrnic. Tyto články byly následně zrušeny směrnicí 2007/30/ES. Úř. věst. L 245, 26.8.1992, s. 6. Úř. věst. L 245, 26.8.1992, s. 23. Dva členské státy, které chtěly zajistit, aby uplatňování směrnice bylo hodnoceno objektivně, zadaly vypracování studie/přehledu nezávislým externím poradcům; ve většině členských států sehráli při vypracovávání dané zprávy velmi důležitou roli sociální partneři.

2

CS 159


Věcný dopad na vnitrostátní legislativu byl ve všech členských zemích významný. Dokonce i ty členské státy, které oznámily, že již propracovanou vnitrostátní legislativu mají, zavedly určité změny tak, aby zohlednily základní koncepty směrnice. Směrnice významnou měrou přispěla k rozšíření všech vnitrostátních právních předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, především v oblasti tvorby návrhu projektu a koordinace staveniště, u plánu bezpečnosti a ochrany zdraví a dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví. Tento nový přístup k prevenci, především prostřednictvím rozdělení a odpovědnosti na staveništi různým stranám, byl shledán jako velmi efektivní.

povinností

Směrnice 92/58/EHS Většina členských států jednoduše zrušila dřívější ustanovení o bezpečnostních značkách, kterými se transponovala směrnice 77/576/EHS, a nahradila je novými právními předpisy, jimiž do vnitrostátního práva provedla směrnici 92/58/EHS. Některé státy uvádějí, že nová ustanovení doplnila, rozšířila či aktualizovala jejich právní rámec a rovněž jim umožnila konsolidaci vnitrostátních předpisů. V hlavních věcných úpravách byla zavedena nová pravidla o značkách, včetně verbální komunikace a signálů rukou, dále zdravotní značky, které nebyly v minulé směrnici zahrnuty, a nové povinnosti zaměstnavatele informovat a školit pracovníky a rovněž s nimi vést dialog. Zmíněné úpravy rovněž rozšířily působnost směrnice na veškerá odvětví činností. 3.

ZVYŠOVÁNÍ POVĚDOMÍ A 92/58/EHS

A DOPROVODNÁ OPATŘENÍ KE SMĚRNICÍM

92/57/EHS

Po přijetí obou směrnic je Komise a členské státy uvedly ve známost a poskytovaly poradenství ohledně provádění směrnic na staveništích a u značek na pracovišti. K šíření informací a zvyšování povědomí o povinnostech, které z nich pro určité subjekty vyplývají, přispěly především vnitrostátní kampaně pro zvyšování povědomí, evropské týdny zdraví a bezpečnosti i Evropský rok bezpečnosti, hygieny a ochrany zdraví při práci, jímž byl vyhlášen rok 1992. Evropská agentura pro bezpečnost a zdraví při práci (založena v roce 19946), se účastnila celoevropské kampaně pro šíření informací a zvyšování povědomí a zřídila Evropské fórum pro bezpečnost na staveništích s cílem podporovat výměnu zkušeností mezi subjekty činnými v tomto odvětví, především mezi malými a středními podniky. Výbor vrchních inspektorů práce7 rovněž navrhl iniciativy pro prosazování směrnic a zvyšování povědomí o nich (evropské inspekční akce). Členské státy zavedly rozsáhlé plány na podporu aktivní prevence, zvyšování povědomí o integrované prevenci a vypracování praktických pokynů, které by zaměstnavatelům i pracovníkům napomohly při plnění ustanovení nových právních předpisů. V některých členských zemích se tyto činnosti zaměřily na klíčové hráče, například stavebníky. Profesní sdružení, odborové organizace pracovníků a asociace architektů a projektových inženýrů své

6

7

160 CS

Nařízení Rady (ES) č. 2062/94 ze dne 18. července 1994 o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost a zdraví při práci (Úř. věst. L 216, 20.8.1994, s. 1). Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1112/2005 (Úř. věst. L 184, 15.7.2005, s. 5). Rozhodnutí Komise ze dne 12. července 1995, kterým se zřizuje Výbor vrchních inspektorů práce (Úř. věst. L 188, 9.8.1995, s. 11).

3

CS

Přílohy

členy o nové legislativě rovněž informovaly, a to formou seminářů, setkání, brožur i jiných písemných materiálů. Některé velké stavební společnosti vypracovaly pro své pracovníky a subdodavatele vlastní informační materiály. 4.

TRANSPOZICE SMĚRNIC DO VNITROSTÁTNÍ LEGISLATIVY

Přestože proběhly podrobné konzultace se sociálními partnery a Rada směrnice schválila jednomyslně, většině členských států se nepodařilo termín pro transpozici těchto dvou směrnic do svých vnitrostátních právních předpisů dodržet, což se výrazně projevilo na úrovni praktického provádění na pracovišti8. Po uvedené transpozici do vnitrostátního práva Komise kontrolovala dodržování ustanovení směrnic a zahájila rozhovory s vnitrostátními orgány s cílem upřesnit a vyřešit případné problematické body a provést potřebné úpravy. V případě potřeby Komise zahájila řízení pro porušení podle článku 226 Smlouvy o ES. Stížnosti doručené Komisi představovaly rovněž hodnotný zdroj informací, jenž jí umožnil zjistit slabosti vnitrostátních právních předpisů. 4.1.

Směrnice 92/57/EHS

Provádění směrnice 92/57/EHS je složitý proces po technické i administrativní stránce. Členské státy svou legislativu pravidelně upravují a aktualizují. To vysvětluje, proč byla v některých členských státech směrnice do vnitrostátních právních předpisů transponována velmi roztříštěně – je součástí několika zákonů (v některých případech až čtyřiceti), což komplikuje hodnocení jejího provádění. Z hodnocení vyplynulo, že rozdíly ve vnitrostátních právních předpisech jsou zapříčiněny původním regulatorním rámcem a rovněž skutečností, že tato směrnice stanoví minimální požadavky a nechává na rozhodnutí členských států, zda tyto požadavky na ochranu převezmou nebo zda stanoví vyšší úroveň ochrany9. Hlavní zjištěné problémy s dodržováním směrnice se týkaly působnosti právních předpisů, definicí, jmenování koordinátorů, vypracování projektu stavby a jejího provedení, odpovědností stavebníků, vedoucích stavby, koordinátorů a zaměstnavatelů. V několika členských státech však právní předpisy překročily minimální požadavky směrnice 92/57/EHS, osvětlily některé otázky koordinace a stanovily postupy pro účinné dodržování předpisů. Zjištěné problémy s dodržováním předpisů a velmi vysoký výskyt pracovních úrazů ve stavebnictví poukazuje na to, že výklad směrnice 92/57/EHS se potýká s obtížemi, které jsou ještě znásobeny složitostí prováděcích opatření jednotlivých států. Užitečným prostředkem, jak zlepšit uplatňování směrnice v členských státech, by mohlo být zavedení dodatečných nezávazných nástrojů na evropské úrovni, které by všem zúčastněným subjektům napomohly lépe pochopit jejich práva a povinnosti. Komise

8

9 10

CS

Ve většině členských států byli předem konzultováni všichni zástupci stavebního odvětví (sociální partneři, architekti, stavebníci, vedoucí stavby atd.) a byla jim dána možnost se transpozice směrnice do vnitrostátního práva zúčastnit. Viz odstavec 17 rozhodnutí Soudního dvora ve věci C-84/94 Spojené království v. Rada, Sb. rozh. 1996, s. I–5755. Rozhodnutí Rady ze dne 22. července 2003, kterým se zřizuje Poradní výbor pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (Úř. věst. C 218, 13.9.2003, s. 1).

4

161 CS


proto v úzké spolupráci s poradním výborem10 a různými odborníky z tohoto odvětví zahájila práci na sepsání nezávazné příručky pro uplatňování směrnice. 4.2.

Směrnice 92/58/EHS

Tato směrnice byla ze své podstaty ve velké většině členských států transponována do vnitrostátní legislativy prakticky doslova. Oněch několik případů její transpozice, které by mohly být případně neslučitelné, bylo vyřešeno komunikací s příslušnými orgány. Dalších právních kroků nebylo potřeba. 5.

OPATŘENÍ V OBLASTI PRAKTICKÉHO PROVÁDĚNÍ SMĚRNICE 92/57/EHS

Zhodnocení situace na staveništích není jednolité: v některých členských zemích provedení směrnice opravdu přispělo ke zlepšení zdravotních a bezpečnostních podmínek a k zabránění úrazům. V jiných státech je však stále potřeba hodně práce, aby byly splněny požadavky a aby se mohlo plně využít výhod účinné prevence. Přes veškeré vynaložené úsilí hovoří výsledky statistik pracovních úrazů samy za sebe: stavebnictví zůstává vysoce rizikovým odvětvím, v němž dochází k dvakrát více úrazům, než je průměr ve všech ostatních oblastech činnosti, přičemž o 2,5krát více je úrazů smrtelných11. Směrnice ukládá hlavní roli v prevenci všem subjektům činným na staveništi. Její provádění bylo tudíž hodnoceno z hlediska vlivu, jaký má každá skupina na předcházení pracovním rizikům a ochranu před nimi. Došlo se k těmto hlavním závěrům: Stavebníci Směrnice stavebníkům ukládá několik povinností týkajících se provádění preventivních opatření pro ochranu zdraví a bezpečnost. Stavebníci mají k těmto povinnostem určité výhrady. Stavebníky lze rozdělit do několika skupin: – podle příslušného odvětví: na veřejné či soukromé; – podle velikosti staveniště: na velké, střední či malé; – podle četnosti stavebních nebo inženýrských prací: na pravidelné či příležitostné; – podle typu právního postavení: na soukromé osoby, stavební či developerské společnosti, orgány veřejné správy pro otázky bydlení. Úsilí, které různé skupiny stavebníků prevenci věnují, se významně liší, jelikož existují rozdíly v jejich znalostech právních předpisů, výši jejich zdrojů určených na prevenci i v jejich motivaci. Soukromé osoby vystupující jako stavebníci příležitostně na menších staveništích se svými povinnostmi ohledně prevence obecně seznámeni nejsou, naproti tomu větší stavebníci, kteří pravidelně pracují na rozsáhlejších staveništích, zpravidla vědí, co jejich povinnosti obnášejí, a aktivně se zapojují do prevence pracovních rizik. Jsou přesvědčeni, že

11

162 CS

Zdroj: údaje Eurostatu z oblasti evropské statistiky pracovních úrazů (ESAW) za rok 2005.

5

CS

Přílohy

prevence je základ a že v konečné fázi povede k úsporám, ačkoli se zároveň snaží náklady co nejvíce omezovat. Hlavním problémem je podle těchto stavebníků nárůst nákladů způsobený novými právními předpisy, především v důsledku koordinace. Soukromé osoby, které vykonávají tento typ práce pouze příležitostně, na rozdíl od výše zmíněných stavebníků váhají zapojit se do otázek prevence, kterou považují za finanční a administrativní překážku, a domnívají se, že nesou odpovědnost pouze do chvíle, kdy podepíší stavební smlouvu. Tento problém však nevyplývá přímo ze směrnice, která členským státům umožňuje přidělovat odpovědnost za prevenci v závislosti na typu a velikosti stavebního projektu. Špatné plánování a časová omezení byly několikrát zmíněny jako faktory, jež velkou měrou bránily předcházení úrazů a poškozování zdraví. Stavebníci, kteří trvají na příliš krátkých lhůtách pro provedení stavby, byli rovněž často jmenováni coby příčina těchto problémů. Ačkoli směrnice nezakazuje fyzickým či právnickým osobám, aby na sebe braly několik úkolů současně, kombinace rolí stavebníka a koordinátora podle všeho způsobuje praktické problémy. Stavebník často není s to vykonávat roli koordinátora, například protože k tomu nemá příslušné dovednosti či znalosti. Situace v některých členských státech ukazuje na potřebu informovat, školit a zvyšovat povědomí mezi různými skupinami stavebníků podle rozlohy staveniště (malá), právního postavení (soukromé osoby) a charakteru práce (příležitostná či pravidelná). Vedoucí úlohy v této oblasti se musí chopit vnitrostátní orgány a profesní sdružení. Některé členské státy již přijaly opatření s cílem zajistit, aby dobré standardy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci řádně figurovaly i ve smlouvách o veřejných zakázkách. Tuto praxi by měly následovat i ostatní členské státy. Stavebníci, kteří mají hospodářské a finanční zdroje pro výkon daných prací, by měli mít vedoucí roli v preventivním systému v rámci této směrnice. Často jim však chybí potřebné znalosti či dovednosti, a proto směrnice umožňuje zahrnout další hráče, aniž by daným stavebníkům odebrala jejich odpovědnost. Vedoucí stavby Velmi často se stává, že stavebník rovněž vykonává funkci vedoucího stavby. S cílem zlepšit řízení z hlediska prevence v případech, kdy je na staveništi přítomno několik podniků coby subdodavatelů, může hlavní dodavatel odpovědný za dílo působit jako vedoucí stavby ve smyslu směrnice 92/57/EHS. Vedoucí stavby jsou zpravidla obeznámeni s koordinací záležitostí souvisejících s ochranou zdraví a bezpečností při práci během realizace projektu, avšak nejsou spokojeni s tím, že bezpečnost není dostatečně zohledňována ve fázi tvorby návrhu projektu a jeho vypracovávání, a mají pocit, že odpovědnosti vedoucího stavby a stavebníka by měly být jasněji vymezeny. Některé podniky oceňují význam koordinace, avšak nikoli správní formality, která s ní souvisejí, a poukazují na zaměňování úkolů koordinátorů a subjektů činných v prevenci. Velké podniky, jež byly navštíveny, jsou s danými požadavky dobře seznámeni. Často používají služby specializované na prevenci a jejich profesní sdružení jim pravidelně dodávají informace. Malé podniky a mikropodniky ustanovení zpravidla tak dobře neznají, dokonce i ty společnosti, které s nimi seznámeny jsou, stále váhají zohlednit prevenci obecně

CS

6

163 CS


a koordinaci především. Malé a střední podniky, které nejsou členy profesních sdružení, mají nedostatek informací, což omezuje jejich znalost otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Navíc, čím je řetězec subdodavatelů delší, tím menší je jejich informovanost. V očích stavebníků a vedoucích stavby dlouhé řetězce subdodavatelů tříští odpovědnost. Pouze malé podniky na začátku takového řetězce mohou těžit ze zkušeností a ověřených postupů hlavního dodavatele. Prevence je často vysoce rozvinutá v takových subdodavatelských společnostech, které se zaměřují na konkrétní úkoly (např. instalace plynového přívodu či údržba výtahů). Intenzivní spolupráce v rámci dodavatelského řetězce odráží skutečnost, že u účinně naplánovaných, dobře řízených a koordinovaných stavebních projektů je větší pravděpodobnost, že budou bezpečné a nepoškodí zdraví pracovníků. Je u nich rovněž větší šance na získání obchodních výhod, a to díky snížení časové ztráty na základě absence v práci, snížení objemu odpadu a nižšímu riziku překročení rozpočtu. Všechny subjekty v dodavatelském řetězci, tj. stavebníci i dodavatelé, by si to měly zapamatovat a podle toho také jednat. V kontextu obtíží, s nimiž se komunikuje s podniky, které jsou v řetězci nejdále od hlavního dodavatele, zůstává subdodavatelství problematikou, kterou je nutné se zabývat do hloubky. Rovněž ovlivňuje prosazování ustanovení souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví. Komise se tímto problémem musí zabývat rovněž v rámci strategie Společenství na období 2007–2012. Architekti, projektoví inženýři a poradenské společnosti Zatímco směrnice se na architekty, projektové inženýry či poradenské společnosti explicitně nevztahuje, byla tato skupina předmětem hodnocení, jelikož autor návrhu hraje ve fázi vypracovávání projektu stavby zásadní roli a je rovněž důležitým aktérem v předcházení pracovních rizik na staveništích. Architekti a projektoví inženýři, kteří stavbu navrhují, se jasně vyjádřili, že jsou s požadavky seznámeni, ale k novým opatřením mají určité výhrady. Někteří nesouhlasí s tím, aby stavebníci jmenovali koordinátora pro projektovou fázi, čili fázi tvorby návrhu projektu, jelikož toto podle jejich názoru omezuje svobodu tvorby. V některých členských státech však jako koordinátoři ve fázi tvorby návrhu projektu často vystupují architekti a projektoví inženýři. To mělo za následek obrovské zlepšení pracovních podmínek na staveništi tím, že se určily společné ochranné prvky a značky. Většina autorů návrhů projektu podporuje filosofii, která stojí za koordinací, ale nejsou ochotni přijmout dodatečnou odpovědnost. Někteří uvádějí problémy vznikající při přesvědčování stavebníků a vedoucích stavby k tomu, aby přijali potřebná preventivní opatření. Architekti si rovněž stěžovali na formalismus určitých vnitrostátních pravidel týkajících se malých stavenišť a na různý výklad, který tato pravidla umožňují. Preventivní ochrana zdraví a bezpečnost při práci často nejsou do projektu začleněny ve fázi tvorby návrhu stavby, jelikož podmínky bezpečnosti během realizace a následného užívání a údržby nejsou při rozhodování autora návrhu/architekta hlavními faktory. Ve všech členských státech je ještě třeba podniknout mnoho kroků, než bude kultura

164 CS

7

CS

Přílohy

prevence účinně začleněna do fáze tvorby návrhu projektu. Za tímto účelem musí příslušné vnitrostátní orgány vyvinout úsilí při školení autorů návrhu projektů na odborných školách a univerzitách a zařadit otázky prevence jako klíčovou součástí jejich učebních osnov. Koordinátoři Role koordinátora podle směrnice 92/57/EHS je koordinovat provádění různých ustanovení týkajících se ochrany zdraví a bezpečnosti ze strany subjektů, které se účastní fáze vypracovávání projektu stavby a jejího provádění. Směrnice nevymezuje odbornou způsobilost, kterou musí mít koordinátor během fáze vypracovávání projektu stavby a provádění stavby. Mezi jednotlivými členskými státy existují obrovské rozdíly. Některé státy odbornou způsobilost či dovednosti koordinátorů velmi podrobně vymezily, přičemž někdy dokonce požadují, aby koordinátoři měli za sebou zvláštní školení či kombinaci takovéto přípravy se zkušeností. Ostatní jednoduše kladou požadavek na zapojení koordinátorů, aniž by formálně vyžadovaly určitou úroveň odborné způsobilosti. Úroveň odborné způsobilosti koordinátorů požadovaná na koordinátorech ze strany členských států, jež je nutná k plnění jejich povinností, se značně liší, takže i standard koordinace je v jednotlivých členských státech různý. Hodnocení, které bylo v této oblasti provedeno, navrhuje, že při provádění směrnice by bylo prospěšné, aby členské státy zavedly minimální kritéria týkající se odborné způsobilosti v závislosti na velikosti a/nebo typu či charakteristiky rizik na staveništi. Je nezbytné, aby se stanovila základní kritéria pro hodnocení odborné způsobilosti koordinátora a její prokazování. Komise bude ve spolupráci s členskými státy rozvoj takovýchto kritérií podporovat. Všechny zúčastněné subjekty stavebního sektoru udávají, že koordinátor bývá jmenován příliš pozdě v celém procesu. Zástupci pracovníků poukázali na skutečný nedostatek koordinace ve fázi tvorby návrhu projektu. Z hodnocení vyplynulo, že ve fázi vypracovávání projektu stavby se objevuje obecně nedostatek koordinace (a kontroly). Koordinace je účinná pouze ve fázi provádění stavby. Jelikož při přípravě stavby nebývá prevence pracovních rizik zohledňována, dokud není dokončen návrh projektu, je nutné vykompenzovat nedostatek plánování preventivních opatření ve fázi provádění stavby. To je možná jeden z důvodů neobvykle vysoké úrazovosti v tomto odvětví ve srovnání s jinými sektory. Celá situace rovněž omezuje prevenci pracovních rizik během provozu staveniště, především s ohledem na fungování staveniště, jeho údržby a dokonce i při demoličních pracích. Pokud byl ve vnitrostátní legislativě uveden požadavek, aby orgány zadávající zakázku systematicky začleňovaly preventivní opatření týkající se předmětu smlouvy do technických údajů při vyhlašování výběrových řízení, jakož i do ustanovení týkajících se plnění smlouvy a do smluvně stanoveného řízení kvality, pak mohlo by dojít ke změně postojů v této oblasti. Ve fázi provádění stavby existuje několik možností. Některé členské státy požadují, aby byl koordinátorem architekt či projektový inženýr, který by vytvořil návrh stavby, popř. hlavní dodavatel na staveništi (vedoucí stavby). V ostatních členských státech mohou být

CS

8

165 CS


koordinátory nezávislé fyzické či právnické osoby nebo může koordinátor spadat pod organizaci či společnost stavebníka. I v případech, že koordinace na staveništi funguje, je velmi často stále zanedbatelná. Nedostatek koordinace při tvorbě návrhu projektu ovlivňuje kvalitu práce koordinátora ve fázi provádění stavby. Určení koordinátoři přítomní na staveništi se často setkávají s problémy v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti, které jsou těžko řešitelné, jelikož nebyly v průběhu vypracovávání projektu stavby vzaty v úvahu. Tuto situaci zhoršují potíže s autoritou: v některých případech ostatní zúčastněné subjekty nechápou podstatu práce koordinátora, přičemž samostatně výdělečně činní pracovníci a subdodavatelé pracující na staveništi mají tendenci uznávat autoritu koordinátora ještě méně. Na druhé straně vztahy mezi koordinátorem a pracovníky jsou velmi dobré v případě, že je koordinátor nezávislý (tzn. nemá vazbu ani na vedoucího stavby ani na architekta či projektového inženýra apod.), což pracovníkům usnadňuje oznamovat mu jakékoli problémy s prevencí, jež by pravděpodobně nebyli tolik ochotni sdělit osobě, která za staveniště odpovídá. Tuto důvěru je jednodušší vytvořit tehdy, pokud koordinátor na staveniště dochází pravidelně. Na velkých staveništích je situace celkově přijatelná a funguje zde účinná a účelná koordinace. Ovšem u malých a středních stavenišť je situace zcela jiná – směrnice je uplatňována pouze málokdy. Na malých soukromých staveništích se koordinace většinou bez rozdílu přehlíží a omezuje se na tzv. administrativní dodržování předpisů. Koordinátor je často jmenován pozdě a u malých podniků se koordinace zpravidla považuje za volitelnou. Problémy s účinnou koordinací na malých staveništích by se měly řešit při tvorbě nezávazných nástrojů, aby se nezbytné úkoly spojené s prevencí plnily jednoduše a přiměřeně s ohledem na velikost a rizika staveniště. Pracovníci V mnoha členských státech pocházejí pracovníci ve stavebnictví z různých zemí, což způsobuje problémy s komunikací a porozuměním. Jazykové překážky znesnadňují pracovníkům při obsluze strojů či práci s chemickými látkami dodržování pokynů týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zdá se, že migrující pracovníci jsou méně kvalifikovaní i méně informovaní o předcházení pracovních rizik než ostatní pracovníci. Nedostatek kultury prevence a různé chápání základních hodnot může pracovníky přimět k nepřijatelně velkému riskování. Pro zlepšení této situace je naprosto nezbytné poskytnout školení a odbornou přípravu týkající se ochrany zdraví a bezpečnosti. Zástupci pracovníků na staveništi sehrávají při každodenním dodržování vhodných preventivních postupů klíčovou roli, a to především na malých stavbách, kde není vedoucí stavby a koordinátor vždy přítomen. Zástupci pracovníků zaznamenávají díky uvedené směrnici skutečný pokrok v oblasti sanitárních opatření (u šaten, jídelen, hygienických zařízení) i v přístupu na staveniště. Pracovníci uvádějí, že nerozumí roli koordinátora ani jeho povinnostem ve fázi tvorby návrhu projektu, ale jsou více seznámeni s náplní jeho práce ve fázi provádění stavby.

166 CS

9

CS

Přílohy

Stavebníci uvádějí, že pracovníci nevyvíjejí k prevenci aktivní přístup, ale jsou spokojeni s tím, že mohou své povinnosti vykonávat bez obav z případných dopadů, které má práce na jejich zdraví a bezpečnost. Hodnocení situace v terénu ukázalo, že kromě nedostatku školení existují i významné problémy v komunikaci a porozumění, které jsou ještě větší v případě přítomnosti migrujících pracovníků na staveništi. Příkladem hodným následování mohou jít vzdělávací programy typu „Safe Pass“12. Pracovní podmínky by mohla zlepšit i přítomnost zástupců pracovníků na staveništi. Pracovníci se často domnívají, že povinností koordinátorů je mimo jiné dohled na stavbě, především co se týče používání osobních ochranných prostředků. Pracovníci samostatně výdělečně činní Počet osob samostatně výdělečně činných na staveništích se ve všech členských státech v důsledku rostoucího trendu uzavírání subdodavatelských smluv zvyšuje. Touto situací se zabývá článek 10 směrnice 92/57/EHS, který po samostatně výdělečně činných pracovnících na staveništích požaduje, aby plnili určité povinnosti a řídili se pokyny koordinátorů. Osoby samostatně výdělečně činné, které se zabývají renovacemi pro soukromé stavebníky, představují velký problém, jelikož jsou poskytovateli služeb, nikoli subdodavateli. Většinou pracují bez technického dohledu a často nejsou ani seznámeni s příslušnými právními předpisy. Příslušné orgány by měly zorganizovat specifické kampaně pro zvyšování povědomí, jež by se zaměřily na pracovníky samostatně výdělečně činné. Stavebníci či společnosti, které samostatně výdělečně činné pracovníky zaměstnávají, musí přebrat odpovědnost za jejich zdraví a bezpečnost a za dopad jejich činnosti na ostatní pracovníky. Služby v oblasti prevence Nové právní předpisy obecně podpořily nárůst počtu poradců v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Tito poradci se však často účastní pouze fáze provádění stavby, nikoli fáze tvorby návrhu projektu a jeho vypracovávání. V některých členských zemích je účast služeb v oblasti prevence velmi viditelná u vzdělávání a poskytování informací, především pro koordinátory a stavebníky. Poradci však tvrdí, že jim chybí potřebné zdroje, díky nimž by mohly zasáhnout ve fázi tvorby návrhu projektu. Službám v oblasti prevence by měla být dána aktivnější úloha při školení v terénu a poskytování informací pracovníkům.

12

CS

Vzdělávací program pro zvýšení povědomí o otázkách zdraví a bezpečnosti s názvem „Safe Pass Health and Safety Awareness Training Programme“ je jednodenní kurs organizovaný úřadem Irska pro vzdělávání a zaměstnanost. Tento program má za cíl zajistit, aby všichni pracovníci na stavbě v Irsku měli základní znalosti o bezpečnosti a ochraně zdraví, aby tak mohli na staveništích pracovat, aniž by se vystavovali rizikům či svými činnostmi ohrožovali ostatní.

10

167 CS


5.1.

Požadované doklady: skutečná prevence či pouhá byrokracie?

Jednou z hlavních kritik ohledně směrnice 92/57/EHS je zvýšení administrativní zátěže a nepřiměřené náklady, které z toho podnikům, především malým a středním, plynou. Směrnice stanoví tři druhy dokumentu určeného k zápisu všech informací o případech spojených s ochranou zdraví a bezpečností v průběhu všech fází stavebních prací: od tvorby návrhu projektu po provádění stavby, během užívání a údržby, během renovace a vybavování, a v případě potřeby během demolice. Předběžné oznámení Podle článku 3 směrnice 92/57/EHS musí být v některých případech stavebníkem či vedoucím stavby sepsáno předběžné oznámení obsahující správní údaje o staveništi a musí tam být vyvěšeno. V naprosté většině případů musí být předběžné oznámení předáno příslušným orgánům, a to během lhůty stanovené vnitrostátními právními předpisy. Často je to právě koordinátor, který je jmenován až tehdy, kdy je stavba již v pokročilé fázi, kdo pobízí stavebníka ke splnění uvedeného požadavku. Způsoby sepsání předběžného oznámení a jeho zaslání příslušným orgánům se v jednotlivých členských státech liší. Koordinátor často tuto činnost vykonává i přesto, že ve směrnici se stanoví, že jde o úkol stavebníka či vedoucího stavby. Podle směrnice má předběžné oznámení poskytnout základní údaje o staveništi a klíčových subjektech, počtu pracovníků, společností a pracovníků samostatně výdělečně činných, kteří budou na staveništi pracovat, avšak je potřeba pouze pro určité typy stavenišť. Z hlediska prevence tento dokument stavebníka a/nebo vedoucího stavby upozorňuje na jejich povinnosti a umožňuje příslušným orgánům zajistit, aby byly tyto povinnosti plněny před zahájením prací, a to již od fáze tvorby návrhu projektu. Ve většině členských států je toto předběžné oznámení systematicky vyžadováno, ačkoli podle směrnice je nutné pouze pro určitá staveniště. Pro snížení administrativní zátěže by členské státy mohly zvážit kombinaci předběžného oznámení s jiným administrativním postupem, jako je například poskytování stavebního povolení. Plán bezpečnosti a ochrany zdraví Ustanovení čl. 3 odst. 2 směrnice 92/57/EHS stanoví, že stavebník či vedoucí stavby jsou povinni zajistit, před otevřením staveniště, vypracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví. Koordinátor tento plán vypracuje a upřesní pravidla platná na staveništi. Z hodnocení vyplývá, že plány se liší v kvalitě – jsou tu plány vynikající, ale i sotva přijatelné. V některých případech koordinátor odpovídající za fázi vypracování projektu stavby přizve koordinátora pro fázi provádění stavby, který mu pomáhá při vymezování bezpečnostních opatření, která je nutno uplatnit. Plán bezpečnosti a ochrany zdraví by měl zahrnovat bezpečné pracovní metody, které je třeba na staveništi používat, a musí být v případně nutnosti aktualizován. Velmi důležité je, zda je podstatná část práce vykonávána subdodavateli.

168 CS

11

CS

Přílohy

Plán často vychází ze standardních dokumentů, především v případě malých stavenišť a malých podniků, a často tak má charakter administrativní formality a neobsahuje specifická opatření, které si dané staveniště vyžaduje. V jiných případech se jedná pouze o seznam osvědčených, obecných postupů v oblasti prevence bez ohledu na dané staveniště. Podniky, které takto postupují, tvrdí, že staveniště se neustále mění, a proto není důvodu pro velmi podrobný plán, který by velmi rychle zastaral. Velký počet úrazů v tomto odvětví je však způsoben špatným plánováním a nedostatečnou předvídavostí. To dokazuje, že plán bezpečnosti a ochrany zdraví není pouze byrokratickým požadavkem, ale nezbytným nástrojem ke zlepšení pracovních podmínek, především tam, kde je vypracováván s ohledem na změny na staveništi. V praxi kromě toho členské státy málokdy využily možnost nabízenou směrnicí, podle níž mohou podnikům udělit výjimku, jež je zprostí povinnosti plán bezpečnosti a ochrany zdraví vypracovat, ačkoli tato možnost se vztahuje na všechny případy kromě situací uvedených ve směrnici (práce zahrnující zvláštní rizika a práce, k níž je vyžadováno předběžné oznámení). Je to velmi zarážející, jelikož neexistuje žádné povědomí o této možnosti, ani se o ní nehovoří v souvislosti se správní zátěží směrnice. Pro ulehčení úkolů stavebníkům a vedoucím stavby vznikne nezávazná příručka, která bude pokrývat různé aspekty plánu bezpečnosti a ochrany zdraví a možnosti stanovené ve směrnici pro osvobození podniků od povinnosti vypracovat určité dokumenty v případech, kdy toto daná rizika neodůvodňují. Dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví Podle článku 5 směrnice vypracovává koordinátor stavby dokumentaci obsahující užitečné informace v oblasti bezpečnosti a zdraví, ke kterým se má přihlédnout během dalších prací na projektu. Tato dokumentace je na konci fáze tvorby návrhu projektu předána pouze zřídkakdy. Často je to právě koordinátor odpovědný za provádění stavby, kdo plán vypracuje a odevzdá ho stavebníkovi, jakmile dojde k ukončení díla. Tato dokumentace je velmi často zaměňována s plánem bezpečnosti a ochrany zdraví a vypracovává se jako rutinní podklady. V případě malých stavenišť by však dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví měla být přizpůsobena typu stavby, měla by být jednoduchá a obsahovat pouze relevantní údaje o bezpečnosti a ochraně zdraví, které budou následně využity. Směrnice výslovně povoluje, aby byl obsah dokumentace dané stavbě přizpůsoben. Některé zúčastněné subjekty považují plán bezpečnosti a ochrany zdraví a dokumentaci týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví za administrativní formalitu, která k bezpečnosti a ochraně zdraví na staveništi nijak nepřispívá. Je jasné, že účel a význam dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví pro prevenci pracovních rizik během následujících prací není doposud správně chápán. U malých stavenišť jsou dokumenty často opisovány ze standardních modelových textů, které neodrážejí skutečné podmínky na staveništi a ke zlepšování pracovních podmínek nijak nepřispívají.

CS

12

169 CS


Tento problém se bude řešit pomocí nezávazné příručky, jejímž cílem je snížit administrativní zátěž podniků, aniž by se ale přitom omezila ochrana, a dále zvýšit angažovanost a odpovědnost za podklady pro bezpečnost a ochranu zdraví. 5.2.

Odpovědnost různých subjektů přítomných na staveništi

Článek 7 směrnice 92/57/EHS vymezuje odpovědnosti stavebníků, vedoucích stavby i zaměstnavatelů. Vnitrostátní právní předpisy, jimiž se transponuje směrnice do vnitrostátního práva, v některých případech nepopisují povinnosti a odpovědnost stavebníků, vedoucích stavby a zaměstnavatelů jasně. To v praxi znamená, že každý subjekt si svou odpovědnost vykládá podle svého, a úkoly a odpovědnosti mohou být tudíž delegovány jedním subjektem na druhý: autoři návrhu přesouvají svou odpovědnost na podniky, které ji pak předávají subdodavatelům. Koordinátor odpovědný za vypracovávání projektu stavby odstoupí, jakmile jsou plány a specifikace vypracovány, i když ještě nebyl předložen podrobný návrh projektu. Hodnocení v terénu ukazuje, že stavebníci se často domnívají, že mohou delegovat odpovědnost za bezpečnost a ochranu zdraví při práci na architekta či vedoucího stavby. To není povoleno v těch členských státech, jejichž prováděcí legislativa uvádí, že za prevenci odpovídá stavebník, nikoli vedoucí stavby. Stavebníci se stále domnívají, že za ochranu zdraví a bezpečnost na staveništi odpovídá pouze vedoucí stavby. Tento fenomén je rozšířen především u malých soukromých stavenišť. 5.3.

Prosazování

Prosazování vnitrostátních právních předpisů, jejichž prostřednictvím se transponuje směrnice 92/57/EHS, spadá většinou do pravomoci inspektorátů práce členských zemí. V roce 2001 se Výbor vrchních inspektorů práce rozhodl zorganizovat celoevropskou kampaň pro prosazování plnění ve stavebnictví. První kampaň se konala v roce 2003 v tehdejších patnácti členských státech. Jednalo se o inspekční a informační kampaň o provádění směrnice 92/57/EHS s významným důrazem na předcházení pádům z výšky. Inspekční kampaň z tohoto roku byla opakována v roce 2004 a rozšířena na otázky dopravy na pracovišti, padající předměty a zdvihací zařízení. Výsledky kampaně z roku 2003 ukázaly, že v souvislosti s koordinací, plánem bezpečnosti a ochrany zdraví, předběžným oznámením a projektovou dokumentací existuje přímá úměrnost mezi velikostí staveniště a stupněm dodržování směrnice, přičemž větší staveniště (s více než 50 pracovníky) dosáhly vyššího bodového ohodnocení než malá. Ačkoli velká staveniště jsou v praxi bezpečnější nežli malá, stupeň dodržování směrnice je stále nedostačující (ustanovení směrnice nedodržuje 20–30 % velkých a 40–50 % malých stavenišť). Výsledky šetření z roku 2004 nebyly o mnoho lepší. Dokonce existují důkazy, že situace na malých staveništích se možná ještě lehce zhoršila, což je potvrzením závěru z roku 2003, že je naprosto nezbytné, aby stavebnictví věnovalo otázkám bezpečnosti a ochrany zdraví větší pozornost a zlepšilo pracovní podmínky.

170 CS

13

CS

Přílohy

6.

OPATŘENÍ V OBLASTI PRAKTICKÉHO PROVÁDĚNÍ SMĚRNICE 92/58/EHS

Ve většině členských států jsou zúčastněné subjekty seznámeny s bezpečnostními a zdravotními značkami, jelikož byly užívány ještě před přijetím směrnice 92/58/EHS. Ve tvaru, znázornění log, barvách atd. došlo jen k velmi malým změnám oproti značkám původním. Jedinou výjimkou jsou značky, které označují umístění únikových východů v případě požáru. Ve většině členských zemí zaměstnavatelé před koupí určitého typu značky žádají o radu. Obecně se zajímají o typ značky, která se má použít, a o její nejlepší umístění. Podniky ve většině členských států o dané legislativě věděly, ne vždy však s ní byly v souladu, jelikož se často předpokládalo, že tyto právní předpisy jsou okrajového a doplňujícího rázu. Podniky byly zpravidla více seznámeny se značkami pro případ požáru či evakuace, jelikož představují rizika, která jsou příslušnými orgány i pojišťovnami nejvíce zdůrazňována. Většina podniků věděla, že musí na nebezpečí upozornit označením, malé podniky byly méně informovány než podniky velké, a v některých odvětvích (např. u zemědělských družstev, restaurací a hotelů, jakož i stavenišť) nebylo dodržování této směrnice tolik rozšířeno. Značena byla spíše rizika, která jsou přímo spojena s hlavní činností daného podniku (např. rizika spojená s chemikáliemi u chemických podniků), než ostatní rizika (např. rizika spojená se silniční dopravou nebo přepravou těžkých nákladů). Uvedené právní předpisy jsou s větší důsledností uplatňovány u nových než u starších podniků. Avšak i v případech, kde byla nová legislativa týkající se označování dodržena, se v praxi vyskytlo mnoho nedostatků. Značení nebylo často obnovováno. Důsledky nedodržování daných právních předpisů mohou být velmi závažné. Nedostatek značek upozorňujících na vozidla na pracovišti, zavěšená břemena, nezakryté výkopy, rizika elektrického šoku atd. může často způsobit závažné úrazy. Ve většině členských států se nezdá, že by byla zvláštní školení pro pracovníky o významu značek a jiných vizuálních informací velmi rozšířena. Pracovníci většinou obdrží všeobecné školení a informace o otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví, během něhož je značkám věnován pouze krátký úsek. Pozornost si zaslouží zvláštní případ migrujících pracovníků, jelikož je nutné zjistit, do jaké míry značkám rozumějí. Určité problémy mohou nastat rovněž v souvislosti s výkladem nápisu „Únikový východ“ a „Telefon pro záchranu a první pomoc“, na rozdíl od značek „Protipožární vybavení“ a „Požární telefon“. Jediný rozdíl mezi těmito dvěma soubory značek je barva pozadí.

CS

14

171 CS


7.

OBECNÉ HODNOCENÍ

7.1.

Hlavní pozitivní výsledky dvou směrnic

Směrnice 92/57/EHS Členské státy ve svých národních zprávách uvádějí, že prováděním směrnice 92/57/EHS se do velké míry zvýšilo povědomí o otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví a urychlila se aktualizace vnitrostátních právních předpisů. Přijetí této nové legislativy považují členské státy za nezbytné a pohlíží na ně jako na pozitivní, užitečný, relevantní, oprávněný a uspokojivý vývoj v této oblasti. Směrnice 92/57/EHS znamená obrovský přínos v oblasti zlepšování pracovních podmínek na staveništích. Zviditelnila především kulturu prevence v daném odvětví, jež je stále kritickou oblastí výskytu pracovních úrazů a nemocí z povolání. Mnoho členských států uvádí, že kvalita vybavení stavenišť se výrazně zlepšila (v oblasti hygieny, školicích zařízení, jídelen, hygienických zařízení a kanceláří) a že díky směrnici se zlepšil dialog a komunikace mezi různými subjekty účastnícími se různých fází stavby. Hlavní inovací, kterou směrnice přináší a kterou všechny strany vidí jako posun vpřed, je skutečnost, že všem hráčům, především stavebníkům, přiděluje určitou odpovědnost. Zavedení koordinace ve fázi vypracovávání projektu i provádění stavby se rovněž považuje za velmi přínosné, a zároveň se oceňuje povinnost vypracovat plán bezpečnosti a ochrany zdraví a dokumentaci související s těmito záležitostmi. Podle některých členských států podniky stále více uznávají význam bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Bezpečnostní a zdravotní opatření nejsou již považována pouze za náklad, ale rovněž za hospodářskou výhodu, jelikož mohou snížit absenci v práci a v konečném důsledku i zvýšit produktivitu. Směrnice 92/58/EHS Nové právní předpisy vymezují značky prakticky a dopodrobna, aby mohla být značení používaná na pracovišti sjednocena ve všech členských státech. Skutečnost, že směrnice zahrnuje a upravuje nejen značky vizuální, ale i světelné, akustické a verbální či signály rukou, se rovněž setkala s pochopením. Z národních zpráv vyplývá, že směrnice poskytla možnost obnovit a doplnit stávající legislativu členských států. Napomohla k větší důslednosti vnitrostátních právních předpisů a zavedení jednotného souboru ustanovení EU o bezpečnosti a ochraně zdraví. 7.2.

Hlavní problémy při provádění

Směrnice 92/57/EHS Hlavní problémy, které členské státy uváděly, vznikaly z požadavku sestavit plán bezpečnosti a ochrany zdraví a jmenovat koordinátory již ve fázi vypracovávání projektu stavby. Podle většiny vnitrostátních právních předpisů odpovídá za preventivní politiku stavebník. Stavebníci mají potíže při plnění svých rozšířených povinností. Jmenování koordinátorů je stále nedostačující či zpožděné ve fázi vypracovávání projektu stavby, jelikož je na ně rovněž nahlíženo jako na administrativní zátěž.

172 CS

15

CS

Přílohy

Pokud nebyl vypracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví či nebyl jmenován koordinátor před zahájením fáze provádění stavby, nebyla splněna povinnost začlenit zásady prevence do přípravy projektu stavby. Navíc jsou mnohé vnitrostátní předpisy pro plán bezpečnosti a ochranu zdraví příliš nekonkrétní a obecné, aby odpovědným osobám umožňovaly zjistit, co by do plánu měly začlenit. Inspektoráty práce zjistily jiný závažný problém – některé podniky se spoléhají na standardní modelové texty plánu bezpečnosti, které neumožňují přezkoumat konkrétní pracovní podmínky daného staveniště. Členské státy uvádějí, že podnikům se nedaří chápat roli, kterou dokumentace o bezpečnosti a ochraně zdraví v systému prevence sehrává. Dalším problémem, který byl uváděn, je nízká účast pracovníků ze stavby prostřednictvím jejich zástupců při předcházení pracovních rizik. Dále bylo zjištěno, že školení pro pracovníky, subdodavatele, osoby samostatně výdělečně činné a malé a střední podniky je nedostačující. Malé a střední podniky trpí kromě toho nadbytkem administrativní zátěže a nedostatkem pružnosti vnitrostátních právních předpisů. V legislativě mnoha členských států rovněž není vymezena odborná způsobilost koordinátora. Na základě toho vznikají situace, kdy koordinace nemůže být účinná, jelikož ti, kdo ji mají na starost, nedisponují potřebnými znalostmi. Směrnice 92/58/EHS Ze zpráv členských států a hodnocení odborníků vyplývá, že hlavním problémem je nedostatek školení pro pracovníky. Pracovníci většinou absolvují všeobecné školení o otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví, během něhož je značkám věnován pouze krátký úsek. Obecněji řečeno, dalším problémem je nedostatek zájmu, který podniky a řídící pracovníci o provádění směrnice projevují. 8.

NÁVRHY NA ZLEPŠENÍ

Směrnice 92/57/EHS Některé členské státy uvádějí, že je obtížné směrnici uplatňovat, jelikož její podmínky jsou příliš obecné. Některé ze těchto států Komisi požádaly, aby vypracovala nezávaznou informační publikaci, v níž se bude hovořit o otázkách a sporných bodech s cílem zlepšit provádění směrnice. Na základě národních zpráv lze obecně říci, že hlavní starostí členských zemí jsou nedostatky ve vytvoření koordinace bezpečnosti ve fázi vypracovávání projektu stavby. Některé státy by proto ocenily, aby se Komise zabývala koordinací ve fázi vypracovávání projektu stavby v nezávazných instrumentech. Jiné státy by chtěly, aby se v jejich vnitrostátních právních předpisech osvětlily vztahy mezi koordinátorem stavby, autory návrhu projektu a stavebníkem, a dále mezi koordinátorem projektu, vedoucími stavby, samostatně výdělečně činnými pracovníky a stavebníkem. Směrnice 92/58/EHS Ke zlepšení legislativy a způsobu jejího uplatňování bylo předloženo několik návrhů.

CS

16

173 CS


Jeden z návrhů pro zlepšení legislativy je zavést pro pracovníky povinné základní školení o bezpečnostních značkách, ačkoli toto školení by muselo být přiměřené k rizikům, která připadají v dané situaci v úvahu. V jiném návrhu se pro zlepšení provádění hovořilo o přezkumu pravidel signálů dávaných rukou. Mělo by být také vyvinuto úsilí o harmonizaci této směrnice s mezinárodními normami. 9.

HODNOCENÍ ÚČINNOSTI PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

Směrnice 92/57/EHS Je velmi obtížné objektivně prokázat souvislost mezi prováděním směrnice a zlepšováním situace, pokud jde o snižování počtu pracovních úrazů a nemocí z povolání v tomto odvětví. Růst stavebnictví vykazovaný od vstupu uvedené směrnice v platnost, zavedení nových technologií, složitost zavádění preventivního systému v terénu a velký počet zúčastněných subjektů, jakož i sezónní výkyvy a způsob, jakým směrnice pojímá některá nová ustanovení a jiná ustanovení, která se promítají do stávajících vnitrostátních předpisů – to vše hodnocení účinnosti dané směrnice znesnadňuje. Stavebnictví má ve srovnání s ostatními odvětvími hospodářské činnosti i nadále nejhorší statistiky úrazovosti při práci. Zatímco provádění směrnice způsobilo během let trvalý pokles míry výskytu úrazů na staveništi, toto snížení není tak výrazné, jak se očekávalo. a)

Dopad na situaci pracovních úrazů a nemocí z povolání

Nejnovější dostupná evropská statistika o pracovních úrazech na staveništích ve státech EU15 pochází z roku 2005. Od roku 1996 dochází k postupnému zlepšování míry výskytu úrazů13, jak smrtelných úrazů (1996: 13,3; 2005: 8,8), tak i úrazů, jejichž následkem byla absence delší než tři dny (1996: 8 023; 2005: 6 069). Je však třeba zmínit, že míra smrtelných úrazů na stavbě je téměř 2,5krát vyšší, než je průměr u jiných činností včetně stavebnictví, a míra úrazů, jejichž následkem je absence přesahující tři dny, je dvakrát vyšší. b)

Dopad na produktivitu, zaměstnanost a konkurenceschopnost

Většina členských států neposkytuje žádné informace o dopadu nových právních předpisů na produktivitu, zaměstnanost a konkurenceschopnost. Pokud jde o produktivitu a konkurenceschopnost, jsou v některých členských státech nová opatření zpravidla považována za prospěšná, především z dlouhodobého hlediska. Podle těchto členských států podporuje provádění dané směrnice modernizaci a zjednodušování výrobních procesů, což logicky vede ke zlepšení produktivity, jelikož je zajištěno, že organizace práce je plánována a kontrolována.

13

174 CS

Míra výskytu definována podle metodiky evropské statistiky pracovních úrazů (ESAW) je počet pracovních úrazů na 100 000 zaměstnaných pracovníků.

17

CS

Přílohy

Směrnice 92/58/EHS a)

Dopad na situaci pracovních úrazů a nemocí z povolání

K tomuto tématu nejsou k dispozici žádné konkrétní údaje, jelikož ve statistikách se zpravidla neberou v úvahu úrazy odvíjející se od značení. Absence značek není většinou považována za zásadní faktor vzniku úrazu. Z toho vyplývá, že pak není zahrnuta do seznamu důležitých faktorů uváděných v statistikách úrazovosti. Z tohoto důvodu nedostatečné či neexistující bezpečnostní a zdravotní značky ve studiích, jejichž cílem je poukázat na příčiny pracovních úrazů, nefigurují. b)

Dopad na produktivitu, zaměstnanost a konkurenceschopnost

Měřit dopad směrnice na produktivitu, zaměstnanost a konkurenceschopnost připadalo členským státům složité. Jeden členský stát uvedl, že směrnice coby nástroj k řízení napomohla zvýšení produktivity, jiný členský stát sdělil, že směrnice měla na pozitivní dopad na počet pracovních absencí v důsledku nemoci a na pracovní podmínky obecně. 10.

ZÁVĚRY

Směrnice 92/57/EHS I když se míra výskytu pracovních úrazů a jejich počet snížily jak u smrtelných úrazů, tak u úrazů, jejichž důsledkem byla absence vyšší než tři dny (což samo o sobě dokazuje kladný vliv směrnice na bezpečnost a ochranu zdraví pracovníků v EU), zjištěná čísla jsou stále nepřijatelná: stavebnictví je nadále odvětvím, kde jsou pracovníci vystaveni zcela nejvyššímu riziku. Zdá se, že z hodnocení jasně vyplývá, vezmeme-li v úvahu výše uvedené hodnoty, že zlepšení v bezpečnosti a ochraně zdraví pracovníků na staveništích lze dosáhnout pouze tehdy, pokud bude směrnice 92/57/EHS v praxi uplatňována účinněji. V této chvíli se nezdá být správný okamžik k zahájení procesu pozměňování směrnice, aniž bychom nejprve podnikli alternativní kroky na úrovni členských států či EU, které by zaručily plnou účinnost směrnice, a aniž bychom zajistili, že je dodržována. Členské státy by mohly při vypracovávání svých vnitrostátních strategií v oblasti zdraví a bezpečnosti jednat tak, aby došlo k efektivnějšímu uplatňování směrnice 92/57/EHS, a to především prostřednictvím zjednodušování a zpřehledňování vnitrostátních právních rámců a při dodržování zásad provázané a účinné legislativy. V tomto ohledu je nezbytná akce ke snižování administrativní zátěže v Evropské unii14, které se v současné době Evropská Komise věnuje. Tato akce zahrnuje hodnocení směrnice 92/57/EHS a umožní odhalit nepotřebnou administrativní zátěž způsobenou vnitrostátní legislativou i právními předpisy EU. Členské státy se dohodly, a hodnocení v této oblasti to potvrzuje, že je potřeba zavést nezávazné nástroje na úrovni EU a/nebo členských států, aby se tak mohla směrnice 92/57/EHS v praxi uplatňovat snadněji. Konkrétně řečeno, většina členských států poukazuje především na problémy s pochopením a vypracováváním plánů bezpečnosti a ochrany zdraví,

14

CS

KOM(2007) 23, 24.1.2007, sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Akční program pro snižování administrativní zátěže v Evropské unii (SEK(2007) 84) (SEK(2007) 85).

18

175 CS


a dále při zjišťování, kdo je za to odpovědný. Je rovněž nutné osvětlit, jakou roli hraje dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví. Členské státy obecně zmiňují problémy, které vycházejí z nedostatku jasných informací týkající se vymezení, rolí, úkolů a kvalifikací koordinátorů podle typu stavby. Je nutné věnovat více úsilí, prostřednictvím školení a šíření informací, v oblasti zvyšování informovanosti stavebníků o jejich odpovědnosti. Zároveň je potřeba je přesvědčit, že koordinace nepředstavuje dodatečné náklady, ale je účinným prostředkem snižování nákladů během celého stavebního projektu. Školení o prevenci pracovních rizik by měli absolvovat i architekti a projektoví inženýři zapojení do tvorby návrhu projektu, nejlépe během univerzitního studia. Měly by se vypracovat základní požadavky na odbornou průpravu koordinátorů. V neposlední řadě je nutné informovat malé podniky a pracovníky, především migrující pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné, o daných právních předpisech a jejich odpovědnosti, a zároveň jim v této oblasti poskytnout řádné školení. Zásadním prvkem je, aby se směrnice prosazovala po celé EU stejným způsobem. Prosazování se musí zaměřit nejen na fázi provádění stavby, ale rovněž se musí věnovat více pozornosti tomu, aby stavebníci a autoři návrhu projektu plnili své povinnosti ve fázi tvorby návrhu projektu. Staveniště by měla být častěji kontrolována a přezkoumávat by se měly i plány bezpečnosti a ochrany zdraví, jakož i dokumentace týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví, jak z hlediska formy, tak obsahu. Pokud stavebníci či vedoucí stavby své povinnosti nesplní, je nutné uložit jim účinné, přiměřené a odrazující sankce. V tomto kontextu hraje klíčovou roli Výbor vrchních inspektorů práce, který by se měl situací ve stavebnictví konkrétně zabývat a stanovit si ji jako prioritu pro svou práci v budoucnu. Shrneme-li celou situaci, je nutné učinit následující kroky, buď na úrovni členských států nebo EU: – vypracovat nezávazné dokumenty (příručky); – začlenit, na úrovni členských států, specifické otázky bezpečnosti a ochrany zdraví do programů středních odborných škol i terciárního vzdělávání odborníků, kteří hrají klíčovou roli při provádění směrnice; – zavést pro koordinátory vnitrostátní požadavky na jejich odbornou způsobilost; – systematicky začleňovat, prostřednictvím orgánů zadávajících zakázku, preventivní opatření týkající se předmětu smlouvy do technických údajů při vyhlašování výběrových řízení, jakož i do ustanovení týkajících se plnění smlouvy a do smluvně stanoveného řízení kvality; – zlepšovat vzdělávání a odborná školení pracovníků a diskutovat s nimi prostřednictvím vzdělávacích programů (např. program „Safe Pass“); – organizovat pro samostatně výdělečně činné pracovníky specifické akce na zvýšení povědomí o daných otázkách, a to na úrovni členských států; – skloubit přípravu předběžného oznámení s jinými relevantními vnitrostátními správními postupy (např. žádost o stavební povolení); – častěji navštěvovat staveniště za účelem kontroly;

176 CS

19

CS

Přílohy

– zavést účinné, přiměřené a odrazující sankce. Stavebnictví zůstává velmi nebezpečným odvětvím, v němž je potřeba zvláštního úsilí ze strany všech zúčastněných subjektů, pokud chceme zásadním způsobem zlepšit situaci provádění směrnice 92/57/EHS. Komise k tomuto cíli přispěje mimo jiné vypracováním praktické, nezávazné příručky, která má osvětlit určité základní koncepty a pomoci všem zúčastněným subjektům při plnění povinností. Směrnice 92/58/EHS Všechny členské státy se domnívají, že směrnice 92/58/EHS má na ochranu bezpečnosti a zdraví pracovníků a třetích osob velmi pozitivní vliv. Umožnila jasně identifikovat rizikové situace, bez ohledu na znalost jazyka, a rozhodně napomohla uplatnit hlavní princip komunitního práva: volný pohyb pracovníků. Směrnice bude ovlivněna zavedením globálně harmonizovaného systému klasifikace a označování chemických látek (GHS), který mění kritéria, piktogramy a symboly pro toxicitu, hořlavost a jiná chemická rizika. Z tohoto důvodu se bude směrnice muset aktualizovat.

CS

20

177 CS


Příloha 8 – Další informace Bibliografie Evropské unie Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o praktickém provádění směrnic v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci 92/57/EHS (na dočasných a mobilních staveništích) a 92/58/EHS (bezpečnostní značky na pracovišti). KOM(2008) 698 ze dne 6. listopadu 2008. Nezávazná příručka správných postupů pro provádění směrnice 2001/45/ES (o práci ve výškách), Evropská komise, 2007, s. 82. ISBN 978-92-79-06511-8 http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=738&langId=en&pubId=140&furtherPubs=yes The prevention of work-related neck and upper limb disorders (WRULDs) in construction – E-Facts 17/ European Agency for Safety and Health at Work .- Bilbao: European Agency for Safety and Health at Work, 2007. http://osha.europa.eu/en/publications/e-facts/efact17 Prevention of vibration risks in the construction sector: E-fact 19, European Agency for Safety and Health at Work.– Bilbao: European Agency for Safety and Health at Work, 2007. http://osha.europa.eu/en/publications/e-facts/efact19 Prevention of risks in construction in practice: Report/ European Agency for Safety and Health at Work.– Bilbao: European Agency for Safety and Health at Work, 2004. 64p. ISBN: 92-9191-020-1 http://osha.europa.eu/en/publications/reports/108 Achieving better safety and health in construction: Information report/ European Agency for Safety and Health at Work.– Bilbao: European Agency for Safety and Health at Work, 2004.– 151p ISBN 92-9191-073-2 http://osha.europa.eu/en/publications/reports/314 Dosáhnout větší bezpečnosti a ochrany zdraví ve stavebnictví: FACTS 55/ Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci – Bilbao: Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, 2004, s. 2. ISSN 1681-2123 http://osha.europa.eu/cs/publications/factsheets/55 Preventing vehicle accidents in construction: E-fact 2/ Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci – Bilbao: Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, 2004, s. 9. http://osha.europa.eu/en/publications/e-facts/efact02 Musculoskeletal disorders in construction: E-fact 1/ Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci – Bilbao: Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, 2004, s. 10 http://osha.europa.eu/en/publications/e-facts/efact01

178

Actions to improve safety and health in construction: Magazine 7/ Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci – Bilbao: Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, 2004, s. 35 ISSN 1608-4144 http://osha.europa.eu/en/publications/magazine/7 Azbest ve stavebnictví: FACTS 51/Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci – Bilbao: Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, 2004, s. 2 ISSN 1681-2123 http://osha.europa.eu/cs/publications/factsheets/51 Boj proti hluku ve stavebnictví: FACTS 50/ Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci – Bilbao: Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, 2004, s. 2 ISSN 1681-2123 http://osha.europa.eu/cs/publications/factsheets/50 Ochrana zdraví a bezpečnost na malých staveništích: FACTS 48/Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci – Bilbao: Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, 2004, s. 2 ISSN 1681-2123 http://osha.europa.eu/cs/publications/factsheets/48 Bezpečnost při práci na střechách: FACTS 49/Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci – Bilbao: Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, 2004, s. 2 ISSN 1681-2123 http://osha.europa.eu/cs/publications/factsheets/49 Prevence nehod ve stavebnictví: FACTS 36/Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci – Bilbao: Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, 2003, s. 2 ISSN 1681-2123 http://osha.europa.eu/cs/publications/factsheets/ cs_36.pdf Prevence nehod ve stavebním sektoru: FACTS 15/Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci – Bilbao: Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, 2001, s. 2 http://osha.europa.eu/cs/publications/factsheets/ cs_15.pdf Prevence uklouznutí, zakopnutí a pádů při práci: Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci – Bilbao: Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, 2001, s. 2 http://osha.europa.eu/cs/publications/factsheets/ cs_14.pdf

Přílohy

Poskytovatelé informací European Union (Evropská unie) European Commission Employment, Social Affairs and Equal Opportunities DG 1049 Bruxelles/Brussel BELGIQUE/BELGIË Publikace jsou k dispozici na této adrese: http://ec.europa.eu/social/home.jsp?langId=en European Agency for Safety and Health at Work Gran Vía, 33 48009 Bilbao ESPAÑA Tel. +34 944794360 Fax +34 944794383 E-mail: [email protected] Publikace jsou k dispozici na této adrese: http://osha.europa.eu Belgique/België (Belgie) Federal Public Service Employment, Labour and Social Dialogue Federale Overheidsdienst Werkgelegenheid, Arbeid en Sociaal Overleg Ernest Blerotstraat 1 1070 Brussel BELGIË Publikace jsou k dispozici na této adrese: www.meta.fgov.be Prevent Institut pour la prévention, la protection et le bien-être au travail Institute for Occupational Safety and Health Rue Gachard 88/4 1050 Bruxelles BELGIQUE Tel. +32 26434444 Fax +32 26434440 E-mail: [email protected] Publikace jsou k dispozici na této adrese: http://www.prevent.be България (Bulharsko) Министерство на труда и социалната политика Ministry of Labour and Social Policy Triaditza Str 2 1051 Sofia BULGARIA Tel. +359 28119443 Fax +359 29884405 Publikace jsou k dispozici na této adrese: http://www.mlsp.government.bg НАЦИОНАЛЕН ЦЕНТЪР ПО ОПАЗВАНЕ НА ОБЩЕСТВЕНОТО ЗДРАВЕ National Centre of Public Health Protection (NCPHP) Akademik Ivan Evstatiev Geshov Blvd 15 1431 Sofia BULGARIA Tel. +359 28056200 Fax +359 29541211 E-mail: [email protected] Publikace jsou k dispozici na této adrese: http://ncphp.government.bg/

Česká republika Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Ministry of Labour and Social Affairs Na Poříčním právu 1/376 128 01 Praha 2 ČESKÁ REPUBLIKA Tel. +420 221921111 Publikace jsou k dispozici na této adrese: http://www.mpsv.cz Výzkumný ústav bezpečnosti práce (VÚBP) Occupational Safety Research Institute Jeruzalémská 9 116 52 Praha 1 ČESKÁ REPUBLIKA Tel. +420 221015811 Fax +420 224238550 Publikace jsou k dispozici na této adrese: http://www.vubp.cz/ Centrum odborných činností v ochraně a podpoře veřejného zdraví SZÚ Odbor hygieny práce a pracovního lékařství Centre of Industrial Hygiene and Occupational Diseases Šrobárova 48 100 42 Praha 10 ČESKÁ REPUBLIKA Tel. +420 267082658 Fax +420 267311236 E-mail: [email protected] Publikace jsou k dispozici na této adrese: http://www.szu.cz/odbor-hygieny-prace-a-pracovniho-lekarstvi Κύπρος (Kypr) Υπουργείο Εργασίας και Κοινωνικών Ασφαλίσεων Ministry of Labour and Social Insurance Τμήμα Επιθεώρησης Εργασίας Department of Labour Inspection Apellis Str. 12 1493 Nicosia CYPRUS Tel. +357 22405623 Fax +357 22663788 E-mail: [email protected] Publikace jsou k dispozici na této adrese: http://www.mlsi.gov.cy/dli Danmark (Dánsko) Beskæftigelsesminister Ministry of Employment Ved Stranden 8 1061 København DANMARK Tel. +45 72205000 Fax +45 33121378 E-mail: [email protected] Publikace jsou k dispozici na této adrese: http://www.bm.dk

179


Arbejstilsynet (WEA) Danish Working Environment Authority Postboks 1228 0900 København C DANMARK Tel. +45 39165200 Fax +45 39165201 Publikace jsou k dispozici na této adrese: http://www.arbejdstilsynet.dk/ Det Nationale Forskningscenter for Arbejdsmiljø National Research Centre for the Working Environment Lerso Parkallé 105 2100 København K DANMARK Tel. +45 39165200 Fax +45 39165201 E-mail: [email protected] Publikace jsou k dispozici na této adrese: http://www.arbejdsmiljoforskning.dk Branchearbejdsmiljørådet for Bygge & Anlæg The Sector Council for Occupational Health & Safety in Construction Bygmestervej 5 2400 København NV DANMARK Tel. +45 36141400 E-mail: [email protected] Publikace jsou k dispozici na této adrese: http://www.bar-ba.dk Deutschland (Německo) Bundesministerium für Arbeit und Soziales (BMAS) Ministry of Labour and Social Affairs (BMAS) Referat IIIb2 - Grundsatzfragen des Arbeitsschutzes Wilhelmstraße 49 10117 Berlin DEUTSCHLAND Publikace jsou k dispozici na této adrese: http://www.bmas.bund.de Bundesanstalt für Arbeitsschutz und Arbeitsmedizin (BAuA) Federal Institute for Occupational Safety and Health Friedrich-Henkel-Weg 1-25 44149 Dortmund DEUTSCHLAND Tel. +49 2319071-0 Fax +49 2319071-2454 E-Mail: [email protected] Publikace jsou k dispozici na této adrese: http://www.baua.de Postanschrift: Postfach 17 02 02, 44061 Dortmund, DEUTSCHLAND Eesti (Estonsko) Ministry of Social Affairs Labour Department Gonsiori 29 15027 Tallinn EESTI/ESTONIA Publikace jsou k dispozici na této adrese: http://www.sm.ee/

180

Terviseamet Health Board Paldiski mnt 81 10617 Tallinn EESTI/ESTONIA E-mail: [email protected] Publikace jsou k dispozici na této adrese: http://www.terviseamet.ee/ Eire (Irsko) Department of Enterprise, Trade and Employment 23 Kildare Street Dublin 2 ÉIRE/IRELAND Tel. +353 16312121 Fax +353 16312827 E-mail: [email protected] Publikace jsou k dispozici na této adrese: http://www.entemp.ie/ Health and Safety Authority (HAS) James Joyce Street Dublin 1 ÉIRE/IRELAND Tel. +353 16147000 Fax +353 16147020 E-mail: [email protected] Publikace jsou k dispozici na této adrese: http://www.hsa.ie España (Španělsko ) Ministro de Trabajo e Inmigración C/ Agustín de Bethencourt, 4 28071 Madrid ESPAÑA Tel. +34 913630000 E-mail: [email protected] Publikace jsou k dispozici na této adrese: http://www.mtin.es/ Instituto Nacional de Seguridad e Higiene en el Trabajo (INSHT) Torrelaguna, 73 28027 Madrid ESPAÑA Tel. +34 913634100 Fax +34 913634327 Publikace jsou k dispozici na této adrese: http://www.insht.es/portal/site/Insht/ or http://www.mtin.es France (Francie) Ministère de l‘emploi et de la solidarité Direction des relations du travail (DRT/CT) 39-43 quai André Citröen 75739 Paris Cedex 15 FRANCE Publikace jsou k dispozici na této adrese: http://www.travail.gouv.fr

Přílohy

Institut national de recherche et de sécurité Paris (INRS) 30 rue Olivier Noyer 75680 Paris Cedex 14 Tel. +33 140443000 Fax +33 140443099 Publikace jsou k dispozici na této adrese: http://www.inrs.fr Ελλάδα (Řecko) Υπουργείο Εργασίας και Κοινωνικής Ασφάλισης Ministry of Labour and Social Affairs Γενική Διεύθυνση Συνθηκών και Υγιεινής της Εργασίας General Directorate of Working Conditions and Health Pireos str. 40 101 82 Athens GREECE Ελληνικό Ινστιτούτο Υγιεινής και Ασφάλειας της Εργασίας (ELINYAE) Hellenic Institute fot Occupational Health and Safety Liosion 143 and Thirsiou 6 10445 Athens Tel: +30 2108200100 Fax: +30 2108200222 E-mail: [email protected] Publikace jsou k dispozici na této adrese: http://www.elinyae.gr Italia (Itálie) Ministero del Lavoro, della Salute e delle Politiche Sociali Via Veneto 56 00187 Roma ITALIA Tel. +39 648161638 Fax +39 0648161441 E-mail: [email protected] Publikace jsou k dispozici na této adrese: http://www.lavoro.gov.it/lavoro/ Istituto Superiore per la Prevenzione e la Sicurezza del Lavoro (ISPESL) Via Urbana 167 00198 Roma RM ITALIA Tel. +39 064742281 Fax +39 064741831 Publikace jsou k dispozici na této adrese: http://www.ispesl.it Latvija (Lotyšsko) Latvijas Republikas Labklājības ministrija Ministry of Welfare of the Republic of Latvia Skolas iela 28 1331 Riga LATVIJA Tel. +371 67021600 Fax +371 67276445 E-mail: [email protected] Publikace jsou k dispozici na této adrese: http://www.lm.gov.lv

Valsts darba inspekcija State labour inspectorate Kr. Valdemāra iela 38 1010 Rīga LATVIJA Publikace jsou k dispozici na této adrese: http://www.vdi.gov.lv RSU Darba drošības un vides veselības institūts Institute of occupational safety and environmental health, RSU Dzirciema iela 16 1007 Rīga LATVIJA Tel. +371 2409139 Fax +371 7828155 Publikace jsou k dispozici na této adrese: http://www.rsu.lv/darba-drosibas-un-vides-veselibas-instituts Lietuva (Litva) Socialinės apsaugos ir darbo ministerija Ministry of Social Security and Labour A. Vivulskio g. 11 03610 Vilnius LIETUVA/LITHUANIA Tel. +370 52664201 Fax +370 52664209 E-mail: [email protected] Publikace jsou k dispozici na této adrese: http://www.socmin.lt/index.php?879686114 Valstybinė darbo inspekcija State Labour Inspectorate of the Republic of Lithuania Algirdo g. 19 03607 Vilnius LIETUVA/LITHUANIA Publikace jsou k dispozici na této adrese: http://www.vdi.lt State Social Insurance Fund Board of the Republic of Lithuania (SODRA) Konstitucijos pr. 12 09308 Vilnius LIETUVA/LITHUANIA Tel. +370 52724864 Fax +370 52723641 E-mail: [email protected] Publikace jsou k dispozici na této adrese: http://www.sodra.lt Luxembourg (Lucembursko) Ministère du travail et de l’emploi 26, rue Zithe 2939 Luxembourg LUXEMBOURG Tel. +352 2478-6100 Fax +352 2478-6108 E-mail: [email protected] Publikace jsou k dispozici na této adrese: http://www.mte.public.lu/

181


Inspection du Travail et des Mines 3, rue des Primeurs 2361 Luxembourg LUXEMBOURG Publikace jsou k dispozici na této adrese: http://www.itm.lu Association d‘Assurance contre les Accidents (AAA) 125, route d‘Esch BP 1342 2976 Luxembourg LUXEMBOURG Tel. +352 2619151 Publikace jsou k dispozici na této adrese: http://www.aaa.lu Malta Ministry of Education, Employment and the Family - Social Policy Palazzo Ferreria, 310 Republic Street 2000 Valletta MALTA Tel. +356 25903100 Fax +356 25903121 E-mail: [email protected] Publikace jsou k dispozici na této adrese: https://secure2.gov.mt/SocialPolicy/SocProt/default.aspx Occupational Health and Safety Authority (OHSA) 17, Triq Edgar Ferro 1533 Pietà MALTA Tel. +356 21247677 Fax +356 21232909 E-mail: [email protected] Publikace jsou k dispozici na této adrese: http://www.ohsa.org.mt Magyarorszàg (Maďarsko) Szociális és Munkaügyi Minisztérium Ministry of Social Affairs and Labour Alkotmány u. 3. 1054 Budapest MAGYARORSZÁG/HUNGARY Tel. +36 14738100 Publikace jsou k dispozici na této adrese: http://www.szmm.gov.hu/main.php?folderID=13318andlangchanged=eng OMMF-Hungarian Labour Inspectorate Margit krt. 85. 1024 Budapest MAGYARORSZÁG/HUNGARY Publikace jsou k dispozici na této adrese: http://www.ommf.gov.hu Nederland (Nizozemsko) Ministerie van sociale zaken Ministry of Social Affairs and Employment Postbus 90801 2509 LV Den Haag NEDERLAND Publikace jsou k dispozici na této adrese: http://home.szw.nl/

182

TNO Arbeid Postbus 718 2130 AS Hoofddorp NEDERLAND Tel. +31 235549394 Fax +31 235549394 E-mail: [email protected] Publikace jsou k dispozici na této adrese: http://www.nia.tno.nl Nederlands Centrum voor Beroepsziekten (NCVB) Netherlands Center for Occupational Diseases Postbus 22660 1100 DD Amsterdam NEDERLAND Tel. +31 20566387 Fax +31 20569288 E-mail: [email protected] Publikace jsou k dispozici na této adrese: http://www.beroepsziekten.nl/ Osterreich (Rakousko) Bundesministerium für Arbeit, Soziales und Konsumentenschutz Federal Ministry of Labour, Social Affairs and Consumer Protection Stubenring 1 1010 Wien ÖSTERREICH Tel. +43 1711000 E-Mail: [email protected] Publikace jsou k dispozici na této adrese: http://www.bmask.gv.at/cms/siteEN/index.html Allgemeine unfallversicherungsanstalt (AUVA) Austrian Social Insurance for Occupational Risks Adalbert-Stiffter Straße 65 1200 Wien ÖSTERREICH Tel. +43 1331110 Fax +43 133111347 Publikace jsou k dispozici na této adrese: http://www.auva.sozvers.at Polska (Polsko) Ministerstwo Pracy i Polityki Społecznej Ministry of Labour and Social Policy ul. Nowogrodzka 1/3/5 00-513 Warszawa POLSKA Tel. +48 226611000 E-mail: [email protected] Publikace jsou k dispozici na této adrese: http://www.mpips.gov.pl/index.php Państwowa Inspekcja Pracy National Labour Inspectorate ul. Krucza 38/42 00-926 Warszawa POLSKA Tel. +48 4203731; 224203730 Fax +48 224203725; 226254770 Publikace jsou k dispozici na této adrese: http://www.pip.gov.pl/html/en/html/index.htm

Přílohy

Centralny Instytut Ochrony Pracy (CIOP) Central Institute for Labour Protection ul. Czerniakowska 16 00-701 Warszawa POLSKA Tel. +48 226233698 Fax +48 226233693 E-mail: [email protected] Publikace jsou k dispozici na této adrese: http://www.ciop.pl Portugal (Portugalsko) Inspecção-Geral do Trabalho Avenida Casal Ribeiro, 18-A 1000-092 Lisboa PORTUGAL Tel. +351 213308700 Fax +351 213308710 E-mail: [email protected] Autoridade para as Condições do Trabalho (ACT) Avenida Casal Ribeiro, n.º 18-A 1000-092 Lisboa PORTUGAL Tel. +351 213308700 Fax +351 213308710 E-mail: [email protected] Publikace jsou k dispozici na této adrese: http://www.act.gov.pt Centro Nacional de Protecção Contra os Riscos Profissionais (CNPRP) Avenida de la républica 25, 1°esq 1094 Lisboa PORTUGAL Tel. +351 213547153 Fax +351 213522748 E-mail: [email protected] Publikace jsou k dispozici na této adrese: http://www.seg-social.pt România (Rumunsko) Ministerul Muncii Familiei si Protectiei Sociale Ministry of Labour, Family and Social Protection Str. Dem. I. Dobrescu nr. 2-4 Sectorul 1 București ROMANIA Tel. +40 213136267 E-mail: [email protected] Publikace jsou k dispozici na této adrese: http://www.mmuncii.ro/ro/website/ro/ Inspectia Muncii Str. Matei Voievod nr. 14, Sectorul 2, București ROMANIA Tel. +40 3027030 Publikace jsou k dispozici na této adrese: http://www.inspectmun.ro/

Institutul Nacional de Cercetare Dezvoltare pentru Protectia Muncii (INCDPM) Bdul Ghencea nr. 35A Sectorul 6 București ROMANIA Tel. +40 213133158 Fax +40 213157822 E-mail: [email protected] Publikace jsou k dispozici na této adrese: http://www.inpm.ro/ Slovenija (Slovinsko) Ministrstvo za delo, družino in socialne zadeve Ministry of Labour, Family and Social Affairs Kotnikova 5 1000 Ljubljana SLOVENIJA Tel. +386 13697700 Fax +386 13697832 Publikace jsou k dispozici na této adrese: http://www.gov.si ZVD Zavod za varstvo pri delu d. d. Institute of Occupational Safety Chengdujska cesta 25 1260 Ljubljana-Polje SLOVENIJA Tel. +386 15855100 Fax +386 15855101 Publikace jsou k dispozici na této adrese: http://www.zvd.si Slovensko Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny SR Ministry of Labour, Social Affairs and Family of the Slovak Republic Špitálska 4–6 816 43 Bratislava SLOVENSKO Tel. +421 220460000 Publikace jsou k dispozici na této adrese: http://www.employment.gov.sk/index.php?SMC=1 Národný inšpektorát práce Masarykova 10 040 01 Košice SLOVENSKO Tel. +421 557979902 Fax +421 557979904 E-mail: [email protected] Publikace jsou k dispozici na této adrese: http://www.safework.gov.sk/ Výskumný a vzdelávací ústav bezpecnosti práce (VVUBP) Trnavská cesta 57 814 35 Bratislava SLOVENSKO/SLOVAKIA Tel. +421 257291109 Fax +421 257291171

183


Suisse/Schweiz/Svizzera (Švýcarsko) Federal Dept. of Economic Affairs (FDEA) Communication Services Federal Palace East Wing 3003 Berne SCHWEIZ Tel. +41 313222007 Fax +41 313222194 E-mail: [email protected] Publikace jsou k dispozici na této adrese: http://www.evd.admin.ch Schweizerische Unfallversicherungsanstalt (SUVA) Fluhmattstrasse 1 6002 Luzern SCHWEIZ Tel. +41 41419-5111/5049 Fax +41 41419-5828 E-mail: [email protected] Publikace jsou k dispozici na této adrese: http://www.suva.ch Suomi (Finsko) Ministry of Social Affairs and Health Department for Occupational Safety and Health P.O. Box 536 33101 Tampere SUOMI/FINLAND Publikace jsou k dispozici na této adrese: http://www.stm.fi/ Työterveyslaitos Finnish Institute of Occupational Health (FIOH) Topeliuksenkatu 41 00250 Helsinki FINLAND Tel. +358 947471 Fax +358 92414634 Publikace jsou k dispozici na této adrese: http://www.occuphealth.fi Sverige (Švédsko) Arbetsmarknadsdepartementet Ministry of Employment Mäster Samuelsgatan 70 103 33 Stockholm SVERIGE Publikace jsou k dispozici na této adrese: http://www.sweden.gov.se/sb/d/8281

184

Arbetsmiljöverket Swedish Work Environment Authority Lindhagensgatan 133 112 79 Stockholm SVERIGE Tel. +46 87309000 Fax +46 87301967 E-mail: [email protected] Publikace jsou k dispozici na této adrese: http://www.av.se/inenglish/ United Kingdom (Spojené království) Department for Work and Pensions Caxton House Tothill Street London SW1H 9DA UNITED KINGDOM Publikace jsou k dispozici na této adrese: http://www.dwp.gov.uk/ Health and Safety Executive (HSE) Rose Court 2 Southwark Bridge London SE1 9HS UNITED KINGDOM Redgrave Court Merton Road Bootle Merseyside L20 7HS UNITED KINGDOM Tel. +44 1519514000 Fax +44 1619528222 E-mail: [email protected] Publikace jsou k dispozici na této adrese: http://www.hse.gov.uk

Přílohy

Odborníci, kteří se podíleli na přípravě této příručky Pracovní skupina ad hoc Odborníci státní správy Mr. Andrew EAST Health and Safety Executive Rose Court SSW 2 Southwark Bridge London SE1 9HS UNITED KINGDOM Mrs Evangelista TSOULOFTA - KAKOUTA Department of Labour Inspection 1493 Nicosia CYPRUS Mr Martin MOKRAO Národný Inspektorát práce Kosice (National Labour Inspectorate Kosice), Masarykova 10 040 01 Kosice SLOVAK REPUBLIC Mr. Matthias VAHLBRUCH c/o Bundesministerium für Arbeit und Soziales (BMAS) Referat IIIb2 - Grundsatzfragen des Arbeitsschutzes Wilhelmstr. 49 IOII Berlin GERMANY Mr Boudewijn NOUWENS (Deputy Member) Ministerie van Socia Ie Zaken en Wergelengenheid Postbus 90801 2509 LV Den Haag THE NETHERLANDS Zaměstnanci Mr Horst BUHR Schlehdornweg 8a 82256 FOrstenfeldbruck/Buchenau GERMANY Mr. Rolf GEHRING FETBB-EFBWW Rue Royale 45, bte 3 lOOO Bruxelles BELGIUM Mr Lars VEDSMAND BAT-Kartellet Kampmannsgade 4 Postboks 392 1790 Copenhagen DENMARK

Mr Cornel CONSTANTIOAIA C.N.S.L.R. 269, rue Gh.Gr, Cantacuzino Blok 16 AP. 39 100208 Ploiesti, Jud Prahova ROMANIA Zaměstnavatelé Mrs Veronique FOUILLEROUX Fédération française du bâtiment 33 Avenue Kleber 75784 Paris Cedex 16 FRANCE Mr. Jose GASCON Y MARIN FCC Construccion S.A. Pedro Teixeira 8-6a 28020 Madrid SPAIN Mr.Andre PELEGRIN FABA-FEGC Rue du Lombard 42 lOOO Bruxelles BELGIUM Mr Michele TRITTO ANCE Via Guattani 16 00161 Rome ITALY Mr Bart VANMARCKE (Deputy member) HSE Group Team Partner Mainiine and Metros Division Vaartdjikstraat 5 8200 Bruges BELGIUM Externí odborníci pracovní skupiny Mr. Philip BAKER ISHCCO c/o Foyer Technique 4-6, Bd Grande Duchesse Charlotte 1330 Luxembourg LUXEMBOURG Mr Jörg-Martin HOHBERG EFCA c/o IUB Thunstrasse 2 3005 Bern SCHWlTZERLAND Mr Adrian JOYCE ACE 29, rue Paul Emile Janson 1050 Brussels BELGIUM

185


Mr Luc PROESMANS BOUWUNIE Spastraat 8 lOOO Brussels BELGIUM Mr Jacob Ravn THOMSEN AEEBC - Konstruktørforeningen Vester Voldgade 111 1552 København DENMARK Mr Alexander RYCHTER BFW KurFUrstendamm 57 10707 Berlin GERMANY Evropská komise Mrs Teresa MOlTINHO European Commission DG EMPL F/4 EUFO 02/2180 10 rue, R. Stumper 2920 Luxembourg Luxembourg E-mail: [email protected] Mrs Christina FOGELQUIST European Commission DG EMPL F/4 EUFO 02/2181 10 rue, R. Stumper 2920 Luxembourg Luxembourg E-mail: [email protected]

186

Konzultanti Mrs Marie-Amelie BUFFET EUROGIP - France 55 rue de la Fédération 75015 Paris France Tel. +33 140563040 Fax + 33 140563666 E-mail: [email protected] http://www.eurogip.fr Mr Bruno BISSON Caisse Regionale d’Assurance Maladie d’Ile De France (CRAMIF) France Mr Luis ALVES DIAS Instituto Superior Tecnico (IST) PORTUGAL Mr Ulrich BERG Berufsgenossenschaft der Bauwirtschaft (BG BAU) Germany Mr Martin THURGOOD Consultant United Kingdom

Evropská komise

Nezávazná příručka pro správnou praxi pro porozumění a provádění směrnice 92/57/EHS „o staveništích“ Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie 2011 – 185 s. – 21 × 29,7 cm ISBN 978-92-79-19382-8 doi:10.2767/21576

Tato nezávazná příručka poskytuje praktické informace pro porozumění a realizaci Směrnice 92/57/EEC o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na dočasných nebo mobilních staveništích. Na základě vysvětlování této Směrnice a uvádění návrhů a příkladů osvědčených postupů usiluje o pomoc všem stranám zapojeným do výstavby, včetně klientů, projektového dozoru, projektantů, koordinátorů, zhotovitelů a jiných zaměstnanců, pracovníků, dodavatelů, v následujících oblastech: • porozumění a realizace základních principů prevence (kapitola 1), • porozumění požadavkům Směrnice v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti při práci, včetně toho, kdy a na co se aplikuje, povinností a rolí podílníků a požadované dokumentace (kapitola 2), • identifikace některých typů nebezpečí a rizik při stavebních pracích (kapitola 3), • řízení rizik v průběhu trvání stavebních projektů, od přípravy projektu, přes výstavbu až po fázi po ukončení stavby (kapitola 4) a • shrnutí povinností podílníků podle jednotlivých fází (kapitola 5). Tato publikace je k dispozici v tištěném formátu v angličtině, francouzštině a němčině a v elektronickém formátu ve všech ostatních úředních jazycích EU. Dále je k dispozici rovněž CD obsahující 22 jazykových verzí (katalogové číslo: KE-31-11011-1X-Z, ISBN 978-92-79-19096-4).

JAK ZÍSKAT PUBLIKACE EU Bezplatné publikace: • prostřednictvím stránek EU Bookshop (http://bookshop.europa.eu); • v zastoupeních a delegacích Evropské unie. Jejich kontaktní údaje naleznete na adrese http://ec.europa. eu nebo si je můžete vyžádat faxem na čísle +352 2929-42758. Placené publikace: • prostřednictvím stránek EU Bookshop (http://bookshop.europa.eu). Předplatné (např. roční řady Úředního věstníku Evropské unie, sbírky rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie): • u některého z prodejců Úřadu pro publikace Evropské unie (http://publications.europa.eu/others/agents/index_cs.htm).

Можете да ги изтеглите от интернет или да се абонирате безплатно за тях на адрес: http://ec.europa.eu/social/publications Můžete si je objednat nebo získat on-line odběr zdarma na adrese: http://ec.europa.eu/social/publications Можете също така да се абонирате за безплатния бюлетин на Европейската комисия „Социална Европа“ на адрес zpravodaje Sociální Evropa, Budeme také rádi, když se přihlásíte k odběru elektronického http://ec.europa.eu/social/e-newsletter který je k dispozici zdarma na adrese: http://ec.europa.eu/social/e-newsletter

http://ec.europa.eu/social http://ec.europa.eu/social

www.facebook.com/socialeurope www.facebook.com/socialeurope

Úřad pro publikace

Незадължително ръководство за добри практики относно разбиране и изпълнение на Директива 92/57/ЕИО — „Строителни участъци“

KE-30-10-351-CS-C KE-30-10-351-BG-C

Вие се интересувате от публикациите на Генерална „Трудова заетост, Zajímají vás publikace Generálního ředitelstvíдирекция pro zaměstnanost, социални въпросиzačleňování и равни възможности“? sociální věci a sociální Evropské komise?

EHS

Recommend Documents