Časopis vydávaný žáky ZŠ TRIVIUM PLUS, o. p.
ZÁKLADNÍ ŠKOLA TRIVIUM PLUS O.P.S. DOBŘANY 2
LEDEN—ÚNOR 2014
WWW . T R I V I U M . C Z
EDITORÁL ŠÉFREDAKTORA Vážení čtenáři a příznivci našeho časopisu Trivium Revue, už jste se určitě nemohli dočkat prvního čísla v roce 2014, že? Nebojte se, je tu časopis „Leden-Únor“! Zajímá vás, co se děje ve škole? Co je nového ve světě? Chcete se dozvědět něco o olympiádě, nebo zjistit, jak prožívali naši deváťáci lednové přijímačky na umělecké školy? To vše vám přináší naše redakce. Také se můžete zúčastnit nové soutěže a mnoha dalších věcí. Takže jestli vás něco zaujalo, tak neváhejte a pročtěte si náš časopis! Filip Švejda, šéfredaktor
Tří králové? Ne, tři královny z dobřanské školy Všichni dobře víme, že Tři králové se slaví vždy 6. ledna. Letos tomu bylo trochu jinak. V sobotu 13. ledna 2014 u nás ráno někdo zazvonil. Byli to oni, Tři králové. Po Deštném v Orlických horách chodila Tříkrálová sbírka. K mému překvapení u dveří stály holky z naší školy. Všechny teprve žákyně 1. třídy. Jako Baltazara můžete na fotce poznat Terku Švejdovou, Melichara dělala Betynka Krejčí a nechyběl ani Kašpar, za kterého se převlékla Terezka Meierová. Holkám
patří velký obdiv a dík za odvahu a pomoc při vybírání Tříkrálové sbírky. Děkujeme také maminkám, paní Lucii Krejčí a Pavlíně Meierové, že se do akce zapojily. Filip Švejda, šéfredaktor, 9. ročník
Stránka 2
TALENTOVÁ ZKOUŠKA NA STŘEDNÍ UMĚLECKOPRŮMYSLOVÉ ŠKOLE V ÚSTÍ NAD ORLICÍ Dne 6. 1. 2014 jsem jela do Ústí nad Orlicí na talentovou zkoušku. Přijeli jsme v 7:30 a odevzdali domácí práce, což bylo nejméně 15 obrázků. Pak nahlašovali čísla skupiny podle toho, na jaký obor jste se přihlásili. Já byla ve skupině 1E, protože jsem se přihlásila na obor „Interiérový design“. Poté nás poslali do tříd rozdělených podle skupin a tam nám od 8 hodin udělali přednášku o tom, jak bude probíhat celý den. To trvalo asi půl hodiny. Pak už museli odejít rodiče a nás odvedli do další třídy, kde byly stojany a zátiší s vázou a dýní. Museli jsme si přilepit papír na stojan a připravit si štětce, vodu a tempery.
Na malování nám dali 2 hodiny a museli jsme to namalovat tak, aby to vypadalo realisticky. Když jsme domalovali, čekal nás test z kulturněhistorického přehledu, češtiny a angličtiny. Na testy jsme měli hodinu. Pak následovala přestávka a po ní jsme modelovali jablko, které jsme si sami museli nakousnout. Trvalo to hodinu a půl, po modelování jsme šli kreslit. Kreslili jsme židli, na které byla pytlovina a
měli jsme zase hodinu a půl. Poté jsme všichni odjeli domů a museli čekat do druhého dne na výsledky. Byla jsem strašně nervózní, ale nakonec jsem se dostala a v celkovém přijímacím řízení jsem skončila na 2. místě. Takže od září budu studovat na Střední uměleckoprůmyslové škole v Ústí nad Orlicí, obor Interiérový design. Moje uplatnění bude jako designér a realizátor originálních výrobků a jejich užití v konkrétních podmínkách daného interiéru, který
je
schopen
barevně
a prostorové
uspořádat
z hlediska provozních a estetických funkcí. Monika Prázová, 9. ročník,
TRIVIUM REVUE
Stránka 3
Talentová zkouška na Střední škole vizuální tvorby Dobrý den, ráda bych se s vámi podělila o moji zkušenost s přijímacími zkouškami. Dávala jsem si dvě přihlášky a obě na umělecké školy. Jednu do Ústí nad Orlicí na Střední uměleckoprůmyslovou školu, obor „Interiérový design“, tam jsem se umístila na 18. místě a brali pouze 16 uchazečů. Druhou přihlášku jsem poslala do Hradce Králové na školu Vizuální tvorby, o které vám chci něco málo říci. Tato zkouška se konala 8.1. 2014, zkoušky začínaly kolem půl jedenácté. Byli jsme rozděleni do skupin podle oborů, floristický design a branding design.
Já jsem se hlásila na branding design. V každé
skupině
nás
bylo
kolem
25
uchazečů. Talentová zkouška se skládala ze dvou částí, jako první jsme kreslili zátiší (váza, růže, kniha, hrneček a látka) a měli jsme na to 45 minut. Po kresbě jsme psali test z českého jazyka a literatury a nakonec 2. část talentové zkoušky byla kresba květu podle vlastní fantazie. Po zkouškách jsme čekali necelou hodinu na vyhlášení výsledků. Vyhlašování proběhlo ve skupině i s rodiči, dostali jsme list a na něm rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí. Na tuto školu jsem byla přijata a hned jsem také odevzdala zápisový lístek. Jelikož se mi tato škola líbí víc než škola Ústí nad Orlicí. A na začátku září nastoupím do školy v Hradci Králové, na obor Branding design se zaměřením na estetiku počítačové grafiky a fotografie v oblasti propagace, reklamy, grafických návrhů tiskovin a tvorba loga. Diana Hockicková, 9. ročník
Stránka 4
TECHNICKÉ OKÉNKO ŠTĚPÁNA MELICHARA
Už je to 30 let od uvedení prvního počítače od Applu, Macintosh 128K. Ten disponoval procesorem Motorola68000 v taktu neuvěřitelných 8Mhz. Byl připojen přes 16-ti bitovou sběrnici k paměti DRAM (paměť, na které se data uchovávají pomocí náboje v kondenzátoru) s velikostí 120Kb, měl i mechaniku na 3,5 palce diskety s pamětí 400Kb. Obrazovka měla úhlopříčku 23cm a rozlišení 512x342 pixelů. Byl tichý, měl totiž pasivní chlazení, to občas vedlo k přehřívání komponent a k jejich zvýšené chybovosti. Začal se prodávat během ledna roku 1984, stál 2495 amerických dolarů, do 3. května se prodalo 70 000 kusů, což byl obrovský úspěch.
Taková malá věc, která je u každého stolního počítače. Vznikla celkem náhodou, během konference ve Stanfordském výzkumném institutu si Douglas Engelbart vytáhl bloček a načrtl na něj obrázek, první „myš“. Bylo to zařízení, které mělo poskytovat interakci mezi člověkem a počítačem. Poprvé byla předvedena před veřejností 9. prosince 1968(letos je to „46“ let, ale to by bylo až 9. prosince…), toto datum se symbolicky považuje za „narození“ této periférie. Měla pouze jedno tlačítko, ale víc jich v té době nebylo potřeba. Její název vznikl podotknutím, že vypadá trochu jako myš… Štěpán Melichar, 8. ročník
TRIVIUM REVUE
Stránka 5
Několikrát jsem byla bruslit na Novém Městě nad Metují, a tak jsem se rozhodla pozvat i vás. Veřejné bruslení je otevřené každou neděli a sobotu od 14:00 do 16:00. Stadion pořádá různé akce a soutěže. Stadion je rozdělen na dětskou a dospěláckou část. Hraje tam muzika a také je tam občerstvení a automat na horké nápoje. Stadion nabízí různé kroužky, jako školička bruslení, krasobruslení a hokej pro začátečníky a pokročilé. Stadion je velký, takže se na něm dá dobře bruslit. Přijďte i vy! Kristýna Hánlová, 8. ročník
DOBŘANY NA 5. MÍSTĚ V KRAJI V pondělí 27. ledna 2014 se naše nejmladší florbalistky zúčastnily krajského kola Školského poháru České pojišťovny. I letos holky dobře bojovaly a vrátily se s 5. místem. Neobhájily sice loňské stříbro, ale páté místo v kraji je jistě krásné a družstvu patří velký dík za vzornou reprezentaci školy i obce. O úspěch se zasloužily Katka Krivčíková, Terka Grulichová, Markéta Sovinová a Anička Mičková z páté třídy a čtvrťačky Maruška Kálalová, Lída Kálalová, Vendula Hejzlarová a Sára Jechová. Naše Holky z Dobřan byly jedinými zástupkyněmi rychnovského okresu. Nejlepší mladé florbalistky mají však na Trutnovsku. Družstva z tohoto okresu obsadila v turnaji první čtyři místa a zbytek kraje odsoudila k boji o 5. místo. To nakonec patří našim šikovným děvčatům. Mgr. Luboš Kubáček
Horní řada zleva: Tereza Grulichová, Anna Mičková, Vendula Hejzlarová, Kateřina Krivčíková Dolní řada zleva: Ludmila Kálalová, Marie Kálalová, Markéta Sovinová, Sára Jechová
Stránka 6
České medailové úspěchy na 22. ZOH v Soči Na ZOH 2014 jsme získali celkem 8 medaili, což je největší český úspěch v historii ZOH. Nejvíc se o tento úspěch zasloužili čeští biatlonisté, kteří pro ČR vybojovali celkem 5 medailí - 3 stříbrné a 2 bronzové. Dále do této sbírky přidala další kov naše rychlobruslařka Martina Sáblíková, která získala 2 medaile, jednu zlatou a jednu stříbrnou. Poslední medaili vybojovala ve snowboard-crossu Eva Samková, a to zlatou medaili. Medaile: 2 zlaté, 4 stříbrné a 2 bronzové. Jaroslav Soukup (biatlon) - 1 bronz Ondřej Moravec (biatlon) - 1 stříbro a 1 bronz Gabriela Soukalová (biatlon) - 1 stříbro Gabriela Soukalová, Veronika Vítková, Jaroslav Soukup a Ondřej Moravec (smíšená štafeta) - 1 stříbro Martina Sáblíková (rychlobruslení) - 1 zlato a 1 stříbro Eva Samková (snowboard-cross) – 1 zlato
Všichni naši medailisté jsou hrdinové a tohoto krásného výsledku dosáhli obrovskou dřinou. A jsou to především velmi pracovití lidé, o kterých kromě sportovních úspěchů, moc nevíme. Proto si je v našem časopise představíme trochu blíže. Ondřej Moravec Víte, že Ondřej Moravec, má od lékařů doživotně zakázaný sport? Od mládí trpí nemocí kyčelního kloubu, 11 měsíců strávil v léčebně a půl roku na invalidním vozíku. Lékaři mu dovolili pouze rekreačně plavat, Ondra to však nevzdal, bojoval a letos získal 3 medaile z olympiády.
Jaroslav Soukup Jarda Soukup se před rokem a půl v srpnu 2012 velmi vážně vyboural na horském kole. Utrpěl otevřenou zlomeninu loketní kosti, zlomeninu vřetenní kosti, zlomeninu okcipitálního kondylu (místo úponu vazů) mezi hlavou a krkem, zlomeninu pravé lopatky, všichni lékaři říkali, že to je konec jeho kariéry. Po roce a půl získal 2 medaile na olympiádě! A nejenom to, v loňském roce ještě stihl dostudovat vysokou školu!
Trivium revue
Stránka 7
Gabriela Soukalová Gabriela je ze sportovní rodiny, odmala se věnovala klasickému lyžování, ale v 9. třídě základní školy přešla k biatlonu. Do loňského roku však neměla žádné velké sportovní úspěchy. Během jednoho roku se však dostala mezi špičku závodníků. Vystudovala však také Vyšší uměleckoprůmyslovou školu v Jablonci nad Nisou, na které se věnovala mimo jiné návrhům medailí a právě pracuje na zakázce medailí pro mistrovství světa v orientačním běhu v Olomouci. Věnuje se také hře na klavír a ráda zpívá.
Martina Sáblíková Martina poráží všechny Holanďanky, kde je rychlobruslení národní sport. Díky tomu je v Holandsku mnoho moderních hal pro rychlobruslení. V Česku není žádná, proto trénovala na zamrzlém rybníku a trénuje v ponožkách na kluzkém prkně v obýváku.
Eva Samková Eva hraje na saxofon a bicí, ráda jezdí na koni a má velmi ráda surfing. Dokáže se věnovat hudbě i vrcholovému sportu. Její spolužačkou byla Karolína Erbanová, která se také účastnila olympiády. Eva utrpěla také vážné zranění, má plastiku vazů v koleni a vyskakuje jí rameno z kloubu. Eva vyhrála zlato a porazila závodnice, které mají desetinásobný i mnohem vyšší rozpočet než ona. A proč si maluje knír při závodech? Protože je cool.
Matěj Grulich,7. ročník třídní redaktor
Stránka 8
Z hodin mediální výchovy „šesťáci si hráli na redaktory“ Naši nový šesťáci se již seznámili s novým předmětem, mediální výchovou a v rámci jejich hodin si zahráli na redaktory novin. Každý si vylosoval jednoho spolužáka, pro kterého si připravil pět otázek a udělal s ním krátký rozhovor. Většina zjistila, že vymyslet pět opravdu zajímavých otázek může být pořádná fuška. Poté ze získaných odpovědí vytvořili krátký popis svého kamaráda. Jak se jim to povedlo a co nového se o svých spolužácích dozvěděli si můžete přečíst v příspěvku. Podle mě se jim to podařilo na výbornou! Filip Antal očima Sama Kiszky
Samuel Kiszka očima Filipa Homoly
Filip Antal se doma nejraději kouká s rodiči na filmy. Na školní výlet by nejraději jel do pražského akvaparku. Na druhém stupni je to pro něj těžší, ale zábavnější. A líbí se mu, že se k nám nechovají jako k dětem. Jeho nejoblíbenější stát je USA. Jako dospělý by chtěl pracovat jako právník.
Samuelův oblíbený sport je jachting, florbal a freestyling. Má rád zelenou barvu a ve škole má nejraději TV a PČ. Jeho oblíbený učitel je Jiří Killar. Chtěl by se podívat na ostrovy Maledivy.
Filip Homola očima Jasmíny Kozánkové Filip Homola rád sportuje. Ve volném čase většinou skáče na trampolíně a ve škole má rád tělocvik. Chtěl by jet do Ria de Janeira. V budoucnu by chtěl být voják. Jeho nejoblíbenější učitel je pan Killar. Jasmína Kozánková očima Natálie Balkové
Natálie Balková očima Anežky Jiříčkové
Jasmína Kozánková se k nám do Čech přistěhovala ze Slovenska. Tady v Čechách je to prý lepší než na Slovensku a vrátit by se nechtěla. Zajímá se o malování a v budoucnu by se chtěla stát malířkou. Chtěla by mít jednoho bratra a jednu sestru, je jedináček . Do ciziny by se ráda podívala do Řecka nebo do Ameriky.
Natálie bydlí v Ohnišově. Nemá žádné zvíře, líbí se jí fotbal, protože má ráda sport. U moře se jí líbilo v Egyptě a Chorvatsku. Její oblíbené místo je Austrálie. Až vyroste, chtěla by být architektkou.
Ondřej Marek očima Filipa Antala Ondra bydlí v Janově je mu 12 je v pohodě ale když, ho někdo naštve je výbušný. Rád si čte Deník malého Poseroutky. Ondrův nejlepší den byl, když letěl do Tunisu, a když si tam zaplaval v aquaparku. Ondru baví hasičák a v budoucnu by chtěl být hasičem.
Anežka Jiříčková očima Ondřeje Marka. Anežka ve volném čase ráda chodí s kamarádkami ven. Doma má dvě kočky. Má ráda dvě barvy, zelenou a purpurovou. Až bude dospělá, chtěla by být masérka nebo květinářka. Ráda jí květák s bramborem.
Filip Práza očima Adély Kočmídové Fíďa chodí do naší školy 4 roky. V naší škole se mu moc líbí. Jeho koníček je fotbal. Zatím ještě neví, co by chtěl mít za povolání. Své jméno by měnit nechtěl, je s ním spokojený.
Adéla Kočmídová očima Jonáše-Bruna Gazdíka Adélin oblíbený předmět je přírodopis, protože má ráda přírodu a zvířata. Její oblíbený pan učitel je Jiří Killar, protože je s ním sranda. Moc se jí líbí tady ve škole a nikdy by nechtěla do jiné. Její koníček je jízda na koni. Její oblíbená knížka je Černý mustang. Jonáš Gazdík očima Elišky Rufferové Jonáš sem chodí už od 1. třídy a někdy ho baví být třídním kašparem. Skoro každou hodinu dělá šaškárny. Nejvíc ho naštve, když si o něm někdo vymýšlí věci, které nejsou pravdivé. Baví ho matematika, i když s ní má občas problém. Jeho šťastné číslo je 28. Jeho nejlepší kamarádi jsou Jakub Ježek, Samuel Kiszka a Jáchym Kubů.
Trivium revue
Stránka 9
Eliška Rufferová očima Renáty Vozobulové
Renáta Vozubolová očima Matěje Syrovátka
Eliška ráda bruslí na ledě. Ve škole je její oblíbený učitel její třídní, pan Killar. Má ráda výtvarnou výchovu. Její oblíbený den v týdnu je sobota, protože může odpočívat. Její nejlepší kamarádka je Kačka Krivčíková z páté třídy, protože má stejné zájmy jako Eliška.
Její nejoblíbenější zvíře je černobílý králíček. Nejvíce jí chutná rajská s rýží. Až vyroste, ráda by měla vlastní kavárnu. Nejvíc jí baví informatika a výtvarka. K ochraně přírody by přispěla sbíráním odpadků.
Matěj Syrovátko očima Michala Šteiera Mates je šikovný na fotbal. Když mu někdo řekne „ UČ SE!“, vybaví si čtení a psaní. Chtěl by se stát kuchařem, protože by si mohl uvařit, co by chtěl. Věří na dobré a zlé dny a líbí se mu Anglie a Česko.
Eliška Ptáčková očima Nikoly Moravcové Elis chodí do naší třídy 2 roky a líbí se jí více v naší škole než v té minulé. Její nejoblíbenější předmět je tělocvik. Přemýšlela o své budoucnosti a myslí si, že bude samostatnější. Líbí se jí na 2. stupni, protože tu je více zábavy. Na naší škole by zvětšila jídelnu, šatnu a třídy. Karolína Marešová očima Kevina Siváka Karolína chodí do naší školy už od první třídy. Nejraději čte knihy se zvířaty. Přemýšlela o své budoucnosti a chtěla by být doktorkou v nefrologii, to znamená, že by léčila močové cesty. Její nejoblíbenější sport je florbal. Jakub Mencl očima Karolíny Marešové Jakubův oblíbený předmět je tělesná výchova. Má rád sporty. Bydlí v Bystrém. Se svým jménem spokojen není. Vymyslel si své jméno. Chtěl by se jmenovat LORD GAMES. Zajímá se o motocross a autocross. Líbí se mu auta. Dobřanská škola se mu líbí.
Michal Šteier očima Elišky Ptáčkové Michal nejradši ve volné chvíli posiluje a jeho oblíbený sport je šerm. V dospělosti by chtěl být vojenským policistou. Rád by se podíval do Japonska a nejvíce ho baví anglický jazyk.
Nikola Moravcová očima Jakuba Ježka Nikolin nejoblíbenější televizní seriál je Vyprávěj. Nejoblíbenější předmět je tělocvik. Oblíbené zvíře je kočka. Ráda plave. Jakub Ježek očima Filipa Prázy Kdyby Kuba mohl být nějaké zvíře, byl by ježek. A kdyby mohl cestovat časem, cestoval by do roku 14 259, taky by rád chtěl do Ugandy v Africe. Rád by čaroval, a kdyby to uměl, tak by si vyčaroval peníze. A až bude dospělý tak, chce být kovář nebo elektrikář. Kevin Sivák očima Jakuba Mencla Kevin chodí do naší školy už od první třídy. Nejlépe mu jde přírodopis. Rád by se v budoucnu vyučil kuchařem. Jeho nejoblíbenější učitel je Mgr. Jiří Killar. Letos přestoupil na druhý stupeň základní školy a moc se mu tam líbí. Na naší škole by jen změnil hřiště a opravil okapy.
Stránka 10
Autorozhovor Kateřiny Jechové Katka (redaktorka): Jsi v této škole od první třídy?
Mé druhé já: Ne, přestoupila jsem na tuto školu na konci druhé třídy. Před tím jsem chodila do školy v Dobrušce. Katka (redaktorka): Máš nějaký koníček, kterému se hodně věnuješ? Mé druhé já: Hodně mě baví snowboarding a horolezectví. Je to divný, protože jsem jediná z naší rodiny, kterého baví někam lézt, natož do výšek. Katka (redaktorka): Učíš se na nějaký hudební nástroj? Mé druhé já: Ano, momentálně se učím dva roky na příčnou flétnu a na klavír. A také jsem hrála šest let na kytaru, se kterou jsem vyhrála i pár soutěží. Na klavír hraji podstatně lépe než na flétnu a dokonce jsem složila i šest vlastních skladeb. Někdy když trénuji na klavír u nás ve škole, je vtipné pozorovat žáky, ale i učitele, jak se na mě chodí dívat.
jsem hodně chtěla na hudební konzervatoř, ale uvědomila jsem si, že učitelka v ZUŠ být nechci a v orchestru bych se moc neuživila. Taky jsem přemýšlela, že bych šla na tu konzervatoř studovat herectví, to bych musela jezdit do Prahy nebo do Brna, ale to mě rodiče nechtějí pustit. Takže ještě nejsem vůbec rozhodnutá kam po této škole. Kateřina Jechová, třídní redaktorka,
Katka (redaktorka): Líbí se ti naše škola? Změnila bys něco na ní? Mé druhé já: V porovnání s jinými školami je tato úplně skvělá. Jediné co bych na této škole změnila, je učení se anglických slovíček i v předmětech kam angličtina nepatří. Ale zase si uděláme lepší slovní zásobu. Katka (redaktorka): Máš už nějakou představu, na jakou střední školu bys chtěla? Mé druhé já: To ještě úplně nevím. Asi čtyři roky
Minulý týden jsem viděl krátký zajímavý dokument o dvou mladých mužích, kteří se rozhodli, že budou žít 9 měsíců zadarmo na opuštěné pláži za polárním kruhem a budou tam sbírat odpadky, které moře denně na pláž vyplaví. Čas využili nejen ke stavění příbytku, který byl ze dřeva a dalších nejrůznějších odpadků které našli, ale i k surfování ve studeném moři. Dodávka, kterou jezdili do obchodu, jezdila na přepálený olej a také si vybírali jídlo, které už bylo prošlé, a tím pádem bylo zadarmo. Po dobu svého pobytu si užili spoustu dobrodružství a vylovili 3 tuny odpadků, které pak odvezla helikoptéra místní firmy zpracovávající odpad. Rozhodně je to zajímavý a pěkně zpracovaný dokument, který stojí za to vidět. Kdyby někdo chtěl dokument shlédnout, tak se u mě přihlaste.
Matěj Grulich, 7. ročník, třídní redaktor
Trivium revue
Stránka 11
Od pondělí do pátku (17. - 21. 2.) se většina dětí z 5. až 8. ročníku účastnila lyžařského výcviku, který se konal jako každý rok v Sedloňově. Ráda bych vám pověděla, jak jsme se tam měli, jak dlouho jsme jezdili, a dokonce, jak hodně to bolelo. No, tak začněme od začátku…
s námi jezdili po celý den. V pátek jsem si myslela, že to bude fajn den, protože to byl můj první pátek na lyžáku, co bylo hezký počasí. V ten den měli být závody, a tak jsme se ráno měli rozjezdit. A to byl blbý nápad… Jedna moje spolužačka spadla na snowboar-
V pondělí nás učitelé seznámili s pravidly,
du a narazila si kostrč. Potom nějaká dívka z páté
jak se máme chovat na sjezdovce a potom jsme šli
třídy si na lyžích narazila holenní kost. No a jako
všichni ven, kde nás rozdělili do skupin. Lyžaři si to
borec na konec jsem spadla i já a prudce si narazi-
očividně užívali oproti těm, kteří se učili na snow-
la kostrč. Pro nás (ty nejlepší) učitelé zavolali
boardu, protože lyžaři nemuseli čekat asi hodinu
horskou službu a ta nás odvezla do Deštného, od-
na slunci a pozorovat je.
kud nás vezli sanitkou do Rychnova na rentgen.
Po celou dobu lyžařského výcviku bylo krásné počasí a hodně teplo. Samozřejmě tam byl
Nakonec všechno dopadlo dobře. A má to i své výhody. Dostala jsem omluvenku z tělesné výchovy
umělý sníh, ale to nám moc nevadilo. (Sice by byl
na celý měsíc.
mnohem lepší nefalšovaný, ale hlavní bylo, že jsme
A jak ty závody (kterých jsem se neúčastnila)
nejezdili na blátě.) Ve středu (19. 2.) nás
dopadly?
v Sedloňově navštívili žáci devátého ročníku, kteří
Kateřina Jechová, třídní redaktorka, 8. ročník
Lyže – dívky 7.- 8. ročník
1.Natálie Švorcová 2. Netíková Nikola 3. Martínková Tereza
Lyže – dívky 5.- 6. ročník
Lyže – chlapci 7.-8 .ročník
1. Michal Netík 2. Daniel Krivčík 3. Pavel Zahradník
Lyže – chlapci 5.-6. ročník
1.Natálie Bálková 2. Eliška Ptáčková 3. Kateřina Krivčíková
1. Filip Práza 2. Ondřej Marek 3. Jáchym Kubů
Snowboard – dívky
Snowboard – chlapci
1.Andrea Tomášová 2. Nikola Moravcová 3. Miriam Volšíková
1. Samuel Kiszka 2. Jakub Ungrád 3. Jonáš Kubů
Stránka 12
DNEŠNÍ DĚTIČKY Určitě si žáci druhého stupně naší školy uvědomili, že děti z prvního stupně (a i starší) přestávají mít respekt ke starším osobám. Říkají vulgární slova a víc jak polovina těch dětí neví, co to znamená. Asi si říkáte, co mám zrovna říkat já, ale já bych si nikdy v životě nedovolila říci komukoliv taková slova, jako oni nadávají mě i ostatním. Když já byla v první a druhé třídě, měla jsem taky takový blbý poznámky ke starším, ale oni mi dali facku a já přestala. Najednou jsem měla vůči nim respekt… ale teď, my starší, my se jich nesmíme ani dotknout. A jak si asi tak připadám, když sedím v autobuse a přijde za mnou jeden kluk ze třetí třídy a zeptá se mě: „Hej ty ku*vo, nemáš cígo?“ Já fakt myslela, že mu vlepím, ale je jasný, že by to neodskákal on, ale já. A myslím, že ani rodiče doma nevědí, jak se jejich děti ve škole chovají. Zřejmě ne, když ti, kteří mají největší slovní zásobu vulgárních slov, mají telefony za šestnáct tisíc. Leda že by rodiče byli natolik nezodpovědní a neuměli si vychovat vlastní dítě. Lidi, proberte se!
VÝTVARNÁ SOUTĚŽ pro I. stupeň
Kateřina Jechová, 8. ročník, třídní redaktorka
Literární soutěž pro II. stupeň Soutěžní úkol:
Napiš úvahu o tom, co je to život. Téma: Namaluj jaro, a jak se zvířátka probouzí ze zimního spánku.
Jak si ho představuješ, co to vlastně je? Musí to být alespoň na A4, napsat to můžete na počítači i ručně.
Na papír rozměru A4 nebo A3 a odevzdej panu učiteli Švejdovi do 11. dubna 2014 Tvoje dílo může být oceněno.
Pokud to bude ručně, tak to pište čitelně!! Pokud to bude na počítači, tak to pište písmem Times New Roman a velikostí 12, text bude bez úprav!
Tak se do toho pusť a přejeme ti hodně štěstí.
Jonáš Gazdík, 6. ročník, třídní redaktor
To je vše, tak se do toho můžete pustit a ať vás je co nejvíce. Svoje dílo odevzdej panu učiteli Švejdovi, nejpozději do 11. dubna 2014 Sam Kiszka, 6. ročník, třídní redaktor
Trivium revue
Stránka 13
Chytrá slípka SÁRA JECHOVÁ, 4. ROČNÍK Žila byla jedna slípka, byla sice malá, ale strašně chytrá. Jednoho dne k ní přišla maminka a řekla jí: „ Už jsi přihlášena do školy.“ Slepička radostně vykřikla „Jupí, konečně budu chytrá jako Franknštajn“. Konečně je tu září. Slípka se připravovala do školy. Při balení tašky si pořád říkala: „Jupí, dnes je den, dnes je ten slepičí den, dnes mám první den školy a až odejdu ze školy, budu chytrá jako Franknštajn a Mozart a mistr Leonardo da Vinči a další úžasní vědci a mistři“. Malá slípka nastupuje do autobusu. Zaplatila a šla si sednout. Oslovila jí malá slepička: „ Ahoj, nechceš si ke mně sednout?“ Jasně a moc ráda, jak se jmenuješ?“ „Jmenuji se Amálka a jak ty?“. “Jmenuji se Anežka.“ „Těšíš se do školy?„. „Jasně a moc“. Slepičky dorazily do školy, rychle pospíchaly do první třídy, aby si mohly vybrat vhodnou lavici. Po škole šly spolu domů a vypravovaly mamince, jak to první den ve škole bylo super.
konec
TRIVIUM REVUE
Obsah tohoto časopisu je připravován žáky školy a
Případný výtěžek z produkce tohoto časopisu je věnován na školní aktivity.
neprochází redakční úpravou. Názory autorů jednotlivých článků nemusí vyjadřovat názory školy.
