E2 Rozpočet výdajů projektů financovaných z OP VK

Projektový manažer 250+ „Kariéra projektového manažera začíná u nás!“

E | Finance a finanční nástroje

E2

Rozpočet výdajů projektů financovaných z OP VK Anotace tématu: V rámci tématu jsou podrobně popsány jednotlivé kapitoly rozpočtu výdajů projektů financovaných z OP VK včetně souvisejících informací a doporučení vycházejících ze zkušeností s realizací projektů. Odhad časové náročnosti: 2 vyučovací hodiny Klíčová slova: rozpočet projektu, způsobilé výdaje, osobní výdaje, dohoda o provedení práce (DPP), dohoda o pracovní činnosti (DPČ), pracovní smlouva, autorský honorář, křížové financování

Autor: Ing. Jiří Krátký

Doporučená literatura a další zdroje k tématu http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zakonik-prace/cast3.aspx

E2 | Rozpočet výdajů projektů financovaných z OP VK V následujícím výkladu si představíme způsob tvorby rozpočtu u grantových projektů financovaných z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Neinvestiční projekty je možné kromě OP VK realizovat také v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ), který podporuje zejména projekty v oblastech sociálních služeb, uplatňování rovných příležitostí mezi muži a ženami, sladění rodinného a pracovního života a podpory zaměstnatelnosti. Struktura rozpočtu výdajů OP VK a OP LZZ je téměř totožná.

Způsobilost výdajů financovaných z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost je popsána v Příručce pro žadatele. Aby byl vynaložený výdaj uznán za způsobilý, a tedy financován, musí být v souladu s pravidly způsobilosti výdajů, která jsou následující: • výše výdaje musí odpovídat cenám obvyklým v daném místě a oboru, jeho výše musí být přiměřená. Pro dodržení tohoto pravidla již při sestavování rozpočtu je vhodné zjišťovat cenu obvyklou jednoduchým průzkumem trhu; • výdaje musí být vynaloženy hospodárně a efektivně, tedy měly by být minimalizovány výdaje na dosažení cílů projektu a za co nejméně peněz by měl žadatel realizovat co nejvíce výstupů; • výdaje musí být vynakládány účelně - mít přímou vazbu na aktivity projektu a musí být nezbytné pro realizaci projektu; • každý výdaj musí být prokazatelný – musí být doložen účetními doklady, řádně zachycen v účetnictví nebo daňové evidenci vedené v souladu s požadavky české legislativy a musí být doloženo zaplacení výdaje; • výdaj je zpravidla způsobilý od data zahájení realizace projektu, není tedy možné financovat z rozpočtu neinvestičního projektu (OP VK, OP LZZ, OP PA) přípravné práce, jako např. zpracování žádosti o dotaci, průzkumy a analýzy realizované v přípravné fázi. Přiměřenost, hospodárnost, efektivnost a účelnost jednotlivých výdajů posuzují hodnotitelé, kteří mohou navrhnout, a často také navrhují, krácení takových položek, u kterých žadatel nedostatečně prokáže návaznost na projektové aktivity nebo nedostatečně zdůvodní výši výdaje. Proto je zapotřebí již v projektové žádosti dostatečně popsat způsob kalkulace jednotlivých položek rozpočtu a prokázat návaznost rozpočtu na popis klíčových aktivit projektu. Přiměřenost, hospodárnost, efektivnost a účelnost jednotlivých výdajů je zkoumána jak při hodnocení žádosti, tak při samotné realizaci projektu. Skutečnost, že je daný výdaj součástí schváleného rozpočtu, neznamená automaticky, že bude takový výdaj proplacen. Například pokud je součástí rozpočtu projektu pořízení počítačů pro projektový tým a počítače jsou pořízeny až v posledním měsíci dvouletého projektu, nemusí být takový výdaj uznán způsobilým s námitkou, že na poslední měsíc realizace projektu takový výdaj není nezbytný.

„Kariéra projektového manažera začíná u nás!“

–9–

E2 | Rozpočet výdajů projektů financovaných z OP VK

Kapitola rozpočtu 1 – Osobní výdaje související s realizací projektu Výdaje kapitoly 1 tvoří osobní výdaje zaměstnanců projektu, tedy projektového týmu. Na projektu mohou zaměstnanci pracovat v rámci následujících typů smluv: • dohoda o provedení práce (DPP) – jedná se o tzv. dohodu o práci konanou mimo pracovní poměr, v rámci DPP jsou realizovány jednorázové práce do rozsahu 150 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele, DPP bylo do konce roku 2010 možno ze zákona uzavřít i ústně, od ledna 2011 je nutná písemná forma i u této dohody; • dohoda o pracovní činnosti (DPČ) – jedná se také o dohodu o práci konanou mimo pracovní poměr, práci na DPČ je možné vykonávat v rozsahu do poloviny týdenní pracovní doby, vždy musí být uzavřena písemně; • pracovní smlouva (PS); • autorský honorář – řídí se autorským zákonem (č. 121/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů), nejedná se tedy o pracovně-právní vztah. Za autorské dílo nelze považovat např. lektorování seminářů. V Tabulce 3 je uvedena podrobná struktura výdajů kapitoly 1 rozpočtu OP VK Tabulka 3 Struktura výdajů kapitoly 1 OP VK Číselný kód Název kapitoly/podkapitoly

Popis

1.

Osobní výdaje související s realizací projektu

Jedná se o veškeré osobní výdaje uváděné v rámci přímých výdajů (tedy mimo např. účetní, finančního manažera organizace)

1.1

Platy, odměny z dohod a pojistné

1.1.1

Výdaje na odborné zaměstnance

Odborní zaměstnanci realizují klíčové aktivity přímo pro cílové skupiny

1.1.1.1

Platy

Odborní pracovníci zaměstnaní formou pracovní smlouvy

1.1.1.2

Odměny z dohod (DPČ)

Odborní pracovníci s rozsahem práce do úvazku 0,5

1.1.1.3

Odměny z dohod (DPP)

Odborní pracovníci na jednorázové práce do rozsahu 150 hodin ročně v rámci 1 organizace

1.1.1.4

Autorský honorář

Tvůrci metodik, knih, fotografií, atp.

1.1.2

Výdaje na administrativní zaměstnance Manažerští a administrativní zaměstnanci realizují podpůrné aktivity projektu, které přímo nesouvisí s prací pro cílovou skupinu (např. řízení projektu)

1.1.2.1

Platy

Administrativní a manažerští pracovníci zaměstnaní formou pracovní smlouvy

1.1.2.2

Odměny z dohod (DPČ)

Administrativní a manažerští pracovníci s rozsahem práce do úvazku 0,5

1.1.2.3

Odměny z dohod (DPP)

Administrativní pracovníci na jednorázové práce do rozsahu 150 hodin ročně v rámci 1 organizace

1.2

Sociální pojištění

Odvody sociálního pojištění ve výši 25 % z hrubých mezd (pracovní smlouvy, DPČ)

1.3

Zdravotní pojištění

Odvody zdravotního pojištění ve výši 9 % z hrubých mezd (pracovní smlouvy, DPČ)

1.4

Fond kulturních a sociálních potřeb

Pouze u organizací, které vytvářejí povinně FKSP dle vyhlášky Ministerstva financí č. 114/2002 Sb., od roku 2011 tvoří příděl do FKSP 1 % objemu mezd a platů

1.5

Jiné výdaje, např. zákonné pojištění zaměstnanců

Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou zaměstnanci – odvádí se ve výši 0,42 % z hrubých mezd u pracovních smluv a DPČ.


– 10 –

E2 | Rozpočet výdajů projektů financovaných z OP VK Dohoda o provedení práce a o pracovní činnosti Projekty jsou ve školách realizovány převážně nad rámec stávající činnosti i stávajících úvazků. Členové projektového týmu jsou obvykle současně zaměstnáni jako pedagogičtí (či nepedagogičtí) pracovníci formou pracovní smlouvy. Práci na projektu je v takovém případě vhodné realizovat formou DPP nebo DPČ, dle rozsahu práce. Pro zaměstnávání formou pracovní smlouvy a zároveň některé z dohod platí, že zaměstnanec nesmí vykonávat v rámci dohody stejnou práci, jako vykonává v rámci pracovní smlouvy. Tedy např. pedagogický pracovník by měl být v rámci projektu zaměstnán formou dohody na pozici metodika, zpracovatele učebních textů, atp. Celkový rozsah všech činností realizovaných v rámci projektu i mimo něj pracovníkem pro organizaci nesmí překročit 1,5 úvazku.Způsob načítání úvazků za dohody, které nemusejí mít rovnoměrné rozložení v čase, je poměrně komplikovaný. Zákoník práce upravuje dohody konané mimo pracovní poměr v §74–§77 (např. http://business. center.cz/business/pravo/zakony/zakonik-prace/cast3.aspx). (Jedná se o portál pro podnikatele, který obsahuje mimo jiné aktuální znění zákonů. )


– 11 –


Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce Část třetí Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr §74 Obecné ustanovení (1) Zaměstnavatel má zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru. (2) V dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr není zaměstnavatel povinen rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu. §75 Dohoda o provedení práce Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 150 hodin v kalendářním roce. Do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. §76 Dohoda o pracovní činnosti (1) Dohodu o pracovní činnosti může zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít, i když rozsah práce nebude přesahovat v témže kalendářním roce 150 hodin. (2) Na základě dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. (3) Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů. (4) Dohodu o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen uzavřít písemně, jinak je neplatná; jedno vyhotovení této dohody vydá zaměstnanci. (5) V dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá. (6) Není-li sjednán způsob zrušení dohody o pracovní činnosti, je možné ji zrušit dohodou účastníků ke sjednanému dni; jednostranně může být zrušena z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s 15denní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhému účastníku. Okamžité zrušení dohody o pracovní činnosti může být však sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr. §77 Společné ustanovení (1) Není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, vztahuje se na práci konanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr úprava pro výkon práce v pracovním poměru; to však neplatí, pokud jde o a) odstupné podle §67 a 68, b) pracovní dobu a dobu odpočinku, c) překážky v práci na straně zaměstnance, d) skončení pracovního poměru, a e) odměnu z dohody o práci konané mimo pracovní poměr (dále jen „odměna z dohody“). (2) Právo zaměstnance činného na základě dohody o pracovní činnosti na jiné důležité osobní překážky v práci a na dovolenou je možné sjednat, popřípadě stanovit vnitřním předpisem, a to za podmínek uvedených v § 199, 206 a v části deváté. U dohody o pracovní činnosti musí však být vždy dodržena úprava podle §191 až 198 a §206.


– 12 –

E2 | Rozpočet výdajů projektů financovaných z OP VK Srovnání dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti Mezi výhody zaměstnávání členů projektového týmu formou dohod pro organizaci patří větší pružnost při změně člena projektového týmu (u DPČ platí pouze 15denní výpovědní doba), zaměstnanci nemají automaticky nárok na dovolenou, v dohodě je však možné dovolenou sjednat. Z hlediska daní a odvodů je pro zaměstnance nejvýhodnější DPP, ze které zaměstnavatel ani zaměstnanec neodvádějí zdravotní a sociální pojištění. Z hrubého příjmu je pouze strženo 15 % daň (dle výše srážková nebo zálohová). U DPČ odvádí zaměstnanec i zaměstnavatel zdravotní a sociální pojištění jako ze mzdy u pracovního poměru, pokud příjem přesáhne 2000 Kč v rámci daného měsíce. V rámci autorských honorářů má povinnost odvádět zdravotní, sociální pojištění a daň sám autor, neboť tato činnost je považována za samostatně výdělečnou činnost, obdobně jako např. živnostenské podnikání. V tabulkách 4 a 5 jsou uvedeny příklady výpočtu odvodů u jednotlivých typů smluv a dohod u hodinové sazby 150 Kč. Tabulka 4 Výpočet čisté mzdy u DPČ a pracovní smlouvy

Položka

Kč

Hrubý příjem

150

Pojištění hrazené zaměstnavatelem (34 % z hrubého příjmu) Superhrubý příjem

51 201

Pojištění hrazené zaměstnancem (11 % z hrubého příjmu)

17

Daň z příjmů (15 % ze superhrubého příjmu)

30

Čistý příjem

103

Tabulka 5 Výpočet čisté mzdy u DPP

Položka

Kč

Hrubý příjem

150

Pojištění hrazené zaměstnavatelem (34 % z hrubého příjmu) Superhrubý příjem

0 150

Pojištění hrazené zaměstnancem (11 % z hrubého příjmu)

0

Daň z příjmů (15 % z hrubého příjmu) Čistý příjem

23 128

U dohody o pracovní činnosti a pracovní smlouvy činí náklady organizace 201 Kč na hodinu, čistý příjem, který bude pracovník pobírat, činí 103 Kč (do příkladu jsme nezapočítali slevy na dani, daňová zvýhodnění na děti, atp.). U dohody o provedení práce činí náklady organizace 150 Kč na hodinu, pracovník bude pobírat čistý příjem 128 Kč, tedy o 25 Kč více, než je tomu u dohody o pracovní činnosti. Vzory formulářů dohod o provedení práce a pracovní činnosti je možné najít například na adrese: http://www.nevladky.cz/nalepka/vzory-dokumentu


– 13 –


Kapitola rozpočtu 2 – Služební cesty zahraniční Protože cestovné tuzemské je součástí tzv. nepřímých výdajů, kapitola č. 2 zahrnuje pouze výdaje na služební cesty do zahraniční. Zahraniční cesty musejí být v projektu VELMI DOBŘE ZDŮVODNĚNY. Tabulka 6 Struktura výdajů kapitoly 2 Služební cesty zahraniční OP VK Číselný kód

Název kapitoly/podkapitoly Popis

2

SLUŽEBNÍ CESTY ZAHRANIČNÍ

2.1

Cestové (včetně provozu služebního auta)

Jízdenky veřejné dopravy ve 2. třídě, lehátka, jízdné autobusovou veřejnou dopravou, MHD. Od vzdálenosti 500 km je možné použít leteckou přepravu v ekonomické třídě.

2.2

Ubytování

Cena za ubytování v zahraničí musí odpovídat ceně v místě obvyklé, maximální ceny nejsou pro zahraničí stanoveny, zpravidla by mělo být ve standardu do ***.

2.3

Stravné

Výši stravného v zahraničí upravuje zákoník práce. Sazby je možné najít na: http://business.center.cz/business/finance/cestnahr/stravne-zah.aspx

2.4

Ostatní

Nutné vedlejší výdaje na zahraničních cestách, např. cestovní pojištění, poplatky za úschovu zavazadel, kapesné (do výše 40 % stravného), atp.

Kapitola rozpočtu 3 – Zařízení související s realizací projektu Výdaje na zařízení a vybavení související s realizací projektu jsou způsobilé do výše 25 % celkových způsobilých výdajů. Rozdělení jednotlivých typů zařízení a vybavení do podkapitol je uvedeno v tabulce níže. Aby byly výdaje na zařízení způsobilé, je třeba dodržet při jejich pořízení pravidla pro výběr dodavatelů uvedená v Příručce pro příjemce OP VK. Tabulka 7 Struktura výdajů kapitoly 3 Zařízení OP VK Číselný kód Název kapitoly/podkapitoly

Popis

3

ZAŘÍZENÍ

3.1

Nehmotný majetek do 60 tis. Kč

3.1.1

Software

Nákup software do 60 tis. Kč za 1 kus.

3.1.2

Ostatní

Nákup licencí, výukových programů a dalšího drobného nehmotného majetku do 60 tis. Kč za 1 kus.

3.2

Dlouhodobý nehmotný majetek

Software, výukové programy (včetně vyvinutých na zakázku) s pořizovací cenou vyšší než 60 tis. Kč/kus.

3.3

Drobný hmotný majetek

Zařízení, vybavení a spotřební materiál s pořizovací cenou do 40 tis. Kč za 1 kus.

3.4

Použitý drobný hmotný majetek je možné pořídit pouze, pokud prodejce Použitý drobný hmotný majetek prohlásí, že majetek nebyl pořízen s dotací, cena je nižší nebo rovna ceně obvyklé za pořízení nového majetku.

3.5

Nájem zařízení, leasing

Nájem zařízení, vybavení, budov, nehmotného majetku, operativní leasing je způsobilý pouze za splnění zvláštních podmínek.

3.6

Odpisy

Do způsobilých výdajů lze uplatnit daňové odpisy vlastního majetku za splnění zvláštních podmínek, lze uplatnit daňové odpisy u nově pořizovaného dlouhodobého majetku.

3.7

Výdaje na opravu a údržbu

Způsobilé jsou pouze výdaje na opravy a údržbu majetku pořízeného v rámci projektu.

3.8

Křížové financování

Majetek pořizovaný v rámci křížového financování je obvykle způsobilý do 9 % celkových způsobilých výdajů.

3.8.1

Investiční část

Pořízení dlouhodobého majetku s pořizovací cenou vyšší než 40 tis. Kč za 1 kus, který příjemce neodepisuje.

3.8.2

Neinvestiční část

Pořízení nábytku bez ohledu na výši pořizovací ceny.


– 14 –

E2 | Rozpočet výdajů projektů financovaných z OP VK Křížové financování Křížové financování je specialita strukturálních fondů EU. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost je tzv. neinvestičním programem, je z něj obecně možné hradit pouze výdaje, které nemají charakter investice. Výjimku tvoří právě křížové financování. V každé výzvě vyhlašovatel stanoví limit, do kterého je možné pořídit v projektu majetek zařazený do křížového financování. Do režimu křížového financování spadá následující majetek: • nábytek bez ohledu na výši pořizovací ceny (stoly, židle, skříně, police, pohovky, truhlice, věšáky, atp.); • pořízení dlouhodobého hmotného majetku s pořizovací cenou vyšší než 60 tis. Kč (např. přístroje pro výuku), a to pouze v případě, že žadatel nebo partner majetek daňově neodepisuje. V případě, že žadatel majetek daňově odepisuje, uplatní odpisy v letech projektu v kapitole 3.6 odpisy; • stavební úpravy přesahující v rámci jednoho kalendářního roku výši 40 tis. Kč. Podrobně je křížové financování upraveno v příručce pro příjemce OP VK.

Kapitola rozpočtu 4 – Místní kancelář Tato kapitola je stále součástí struktury rozpočtu, nicméně po zavedení nepřímých výdajů, které zahrnují také výdaje místní kanceláře, se u grantových projektů nepoužívá.

Kapitola rozpočtu 5 – Nákup služeb Výše výdajů na nákup služeb nesmí obvykle překročit limit 49 % z celkových způsobilých výdajů projektu. Pro nákup služeb platí stejná pravidla zadávání veřejných zakázek jako u majetku a vybavení. Tabulka 8 Struktura výdajů kapitoly 5 Nákup služeb OP VK Číselný kód

Název kapitoly/podkapitoly

5

NÁKUP SLUŽEB

5.1

Publikace/školící materiály/manuály

Nákup učebnic, knih, manuálů, multimediálních pomůcek či jejich vývoj a zpracování na zakázku.

5.2

Odborné služby/Studie a výzkum

Zpracování analýz, studií, výzkumů a dalších výzkumných úkolů nutných pro realizaci projektu.

5.3

Výdaje na konference/kurzy

Výdaje na pronájem prostor, zajištění konferenční techniky pro realizaci školení, kurzů či konferencí.

5.4

Podpora účastníků (stravné, ubytování)

Občerstvení, ubytování účastníků kurzů nebo konferencí, které je hrazeno fakturou. Platí zde cenové limity pro cestovné a přímou podporu.

5.5

Jiné výdaje

Např. právní poradenství, výdaje na administraci veřejných zakázek, výdaje na vzdělávání realizačního týmu související s projektem.


Popis

– 15 –


Kapitola rozpočtu 6 – Stavební úpravy Stavební úpravy jsou součástí projektů OP VK velmi zřídka. Způsobilým výdajem mohou být pouze stavební úpravy bezprostředně související s realizací projektu (např. úprava bezbariérového vstupu do objektu). Tabulka 9 Struktura výdajů kapitoly 6 Stavební úpravy OP VK

Číselný kód


Popis

6

STAVEBNÍ ÚPRAVY

6.1

Drobné stavební úpravy

Stavební úpravy do výše 40 tis. Kč v rámci 1 roku.

6.2

Stavební úpravy v rámci křížového financování

Výdaje na rekonstrukci nebo modernizaci, které převýší částku 40 tis. Kč v rámci 1 roku.

6.3

Odpisy

Kapitola rozpočtu 7 – Přímá podpora Výdaje související se zapojením cílové skupiny do projektu jsou způsobilé do výše 20 % celkových způsobilých výdajů. Tabulka 10 Struktura výdajů kapitoly 7 Přímá podpora OP VK Číselný kód


Popis

7

PŘÍMÁ PODPORA

7.1

Mzdové příspěvky

Náhrady mezd do výše 100 % skutečně vyplacených mezd pracovníků účastnících se vzdělávání v rámci projektu.

7.2

Cestovné, ubytování, stravné

Cenové limity pro ubytování: 1500 Kč/osobonoc, v Praze 2000 Kč/ osobonoc. Cenový limit pro občerstvení a stravování činí 300 Kč na osobu při celodenním stravování.

7.3

Doprovodné aktivity

Výdaje na zajištění asistenta pro cílové skupiny, výdaje na pedagogický dozor žáků, kteří jsou cílovou skupinou.

Kapitola rozpočtu 8 – Náklady vyplývající přímo ze smlouvy Kapitolu 8 tvoří výdaje, které by nevznikly, pokud by projekt nebyl realizován podle pravidel OP VK. Tabulka 11 Struktura výdajů kapitoly 8 Náklady vyplývající přímo ze smlouvy OP VK Číselný kód


Popis

8

NÁKLADY VYPLÝVAJÍCÍ PŘÍMO ZE SMLOUVY

8.1

Audit

Audit je povinný u projektů se schválenou podporou vyšší než 3 mil. Kč.

8.2

Ostatní

Správní, notářské poplatky, předklady dokumentů.


– 16 –


Nepřímé výdaje Kategorie nepřímých výdajů byla vytvořena pro zjednodušení financování režijních výdajů organizace. Před zavedením nepřímých výdajů bylo třeba rozpočítávat například výdaje na telefonní poplatky na jednotlivé projekty a prokazovat, že ten který telefonát na podrobném výpisu byl nezbytný pro realizaci projektu. Administrativa spojená s vykazováním režijních výdajů byla výrazně vyšší, než kolik činily samotné výdaje, a proto byl způsob financování těchto výdajů výrazně zjednodušen. Nepřímé výdaje zahrnují položky, které nelze jednoznačně přiřadit k jednotlivým aktivitám projektu. Opakem nepřímých výdajů jsou přímé, které jsou uvedeny v kapitolách 1–8 rozpočtu. Při přípravě rozpočtu není na rozdíl od přímých výdajů nepřímé výdaje kalkulovat, neboť jejich výše je stanovena procentem z přímých výdajů, obvykle mezi 14–18 %, v závislosti na výši přímých výdajů. Konkrétní procentní výše nepřímých výdajů je definována v rámci každé výzvy. Příklady nepřímých výdajů v OP VK Definice nepřímých výdajů je uvedena v Příručce pro příjemce OP VK, kapitole 5.3.3. Mezi nepřímé výdaje patří: • mzdové výdaje na zajištění účetnictví projektu a vedení mezd, vedení rozpočtu organizace (nikoliv projektu), zajištění publicity, správu počítačových sítí, internetových stránek; • veškeré výdaje spojené s pracovními cestami projektového týmu po ČR (cestovné, stravné, ubytování, vedlejší výdaje); • výdaje na nákup papíru, psacích potřeb, šanonů, CD, DVD; • výdaje na nákup kancelářského spotřebního materiálu (tonery do tiskáren, lepidlo, atp.) určený pro manažerský a administrativní tým, kopírování; • výdaje na publicitu projektu (pořízení samolepek, informačních a propagačních materiálů, letáků, inzerce o projektu, pronájmy prostor pro tiskové konference, zpracování propagačních DVD, bannerů, atp.); • nájemné kanceláří a dalších prostor pro administraci projektu (výdaje na pronájem učeben pro školení cílové skupiny patří mezi přímé výdaje); • výdaje na energie, vytápění, vodné, stočné v prostorech využívaných projektem; • poplatky za telefonní poplatky, internetové připojení; • bankovní poplatky, aj.


– 17 –

E2 Rozpočet výdajů projektů financovaných z OP VK

Recommend Documents