Déčka:Vystřihovánky - Vysokozdvižný vozík DVHM 20.22 N O Letadlo BEsTlo_ LA o Dioráma PRVNÍ ZPRACoVATELÉ
l0
Obrazová škola _ Umělá ledvina O MonograÍie - Ruský křižník VARJAG
mladých techniků a přlrodovědců t,
#
5r-"
'"wffi
*."',+Jli*,
dl h.-'
"J:í9:5:í;ť:'jjt'l{
RoČN íK
CENA 3 Kčs
;
ffi IíSc Mezi
,JE&sr,/AVÍR1EU
PrÉ,tHB1JEK'!
neičastěji
zdůrazňovanéúkoly
techniky patří odstra_
nění namáhaVé lidské práce z výroby iz oblasti manipulace
materiálem. Není po-
chyb o tom, že se
o těchto úkolech vě-
deckotéchnické revoluce bude mluvit ina
blížícím se XVl' sjezdu KSČ. Nemusí iít
vždyosložitéana elektroniku i výrobní
ABc mlsdých toqhíiků d přířodovĚdcú *
zá-
bavné naučný ólínádidenik pro chlabce a děvčala' nositel vyznam€náni za vynikailci pÍáci a zlaté medaile Pionýískéorganizaca Eínsta Thálmanna
VydáVá Úg]!ředíí řádá' Pioný'ské oíganizaae ssM v Mladti írontéa séÍÍedaktoíV. TomaF a ZástÚpce šétÍedá|toÍápíom. biol' K' Dunda a Přiíodni vědY - prom. biol. H- Kholová. csc. a Ťechnika - B' BaÚdas, M. Pilný, H. Vilgusová a Zprďodajstvi a činÍostPo _ H' Škodo' 'ájmová a GGfické Úprava vá, ing' z. Ma(inová J' Dlahokoupil' z' Koslrková a sekÍetaíiát M' Kunová' V. B€dáková
Rozšiiuie PNs. piedplatne a objednavky piij|má k6ždá poštó a doÍučovatel-Do ŽahíaničiŽasilá PNs, ústř' exp' tisku. odd. vývozu tisku, Jindřišská 14, 12505 Praha Í' cena vi{tsku 3 Kčs. ÍÓčni předplátné 72 Kčs' Tiskno svotjoda, graÍ' Žávo dy,
ó
n'p' - závod
i/iladá
'ronta
Rs 4703
5' Praha
l981
l0 Malešic€.
10. číslovyšlo 22. ledna
Rodakca: V@6lovg 3, í2o oo p'o}r! 2-vlnohádv teloÍoí: 24 á7 í3' 24 ío í3
2
198Í
náklady náročné mechanismy. Aby nebolely nohy' sestrojil si člověk nejrůznějšídopravní prostředky - od pohyblivých schodů až po letadla. Aby nebolely Íuce a přitom se v továrnách udělal kus dobré práce, vymysleli konstruktéři roboty a manipulátory. celou řadu jich viděli nedávno v Brně návštěvníci v zemích HVHP ojedinělé Výstavy Robot-8o. Naše snímky ukazuií jednoduché stroje' jimž se říká manipulátoÍY. Nejsou to žádné roboty, protože ty by
pracovaly samy. A přesto je právě
pro svou jednoduchost' a tedy i přístupnou cenu takový manipulátor při těžképřáci pÍostě k nezaplaceniI stojan manipulátoÍu je vyššínež dospělý člověk, nahoře má dvojité rameno zvané paralelogram. To proto, aby dělník' který uchopí chapadlo stroje s upevněným břemenem, mohl je libovolně zvedat a pohybovat jím bez jakékoliv námahy" vestavěný
motorek a pneumatické válce uvedou totiž ramena do rovnováhy. Sílu tedy dodává stroj. člověk jej jen vede. Tak se V praxi začíná uplatňo-
vat do písmene prastaré přání člově' ka: Lidem myšlení_ strojům dřinu! Elektrické manipulátory pro menší břemena do 35 k9 vyrábí Výzkumný
ústav kovopriemyslu v
PreŠově'
kdežto',těžkotonážníky",kteři hraVě
unesou i 1oo kg' začala vyrábét Ško_
dovka. Těžšímanipulátor m"že pra_ covat i v obrácené poloze. LDevněn na stropě, což Vede k .lzlamné úspoře pracovního prostoť! \ dílně. Neni divu' že o nové pomccniky do továren a překladišt se Jtž _e ! Ystavě přihlásilo mnoho zájemcú iJT
;::: j3n Ťůma
a
KDY. KDE. KDO.CO
JAK. KTERY. PROC
KDY vznilcl kornpas?
KDE
najdeřne rnlynaříka?
l tak zdánlivě prÓstá a všedni vóc. iakou je
kompas, má svou historii. A steině jako řada dalšich objevů má půVod ve staré Číně.Prvni
vyobrazeni kompasu se dochovalo v knize Wu Ching Tsung Yao a pochází z 1044 'oku že' našeho letopoětu. Kompas měl podobu lezné lžičkyve tvaru rybičky' která plavala na hladiné vody V misce. zmagnetiaoýaná,,íYbička" se ustalovala v seveÍojižni poloze. Moc pÍaktické io nebylo. a tak o 100 let později se rovněž V cině obievuie ''suchý" kompas, V němž se na otáči střelka. která je křyta íigurkou ve tvaru 'ehle že|vy' Tento princip si uchovalY běžně použivanó kompasy po ce|á
dalšíst8leti, píakticky se měnilo jen jeiich provedeni. Teprve v našem stoleti se při kon-
chroust
mlynařík
palří k našim nejná_ padněiším broukům'
přesto však ho v přirodě vídám6 zřldka. To proto' žg z kukel vylíhlí b,ouci se rojí Ža tep_ lých ěorunových a čer_ vencových večerů a žiiíkrátce, ien asi tři čtYři týdny. Dny trávi skoÍo bez pohybu v korunách boÍovic a tepřve v6čeísB začínajipohybovat' Vývoj larev tPá tři. někdy i čtyři roky, a proto se dospělí brouci objevují ve větší miře jen v někteíých letech. Přesto Všg is ch.oust mlynařik v teplejšich oblastech našeho slátu v bo.ových lesich vážným škůdcem. BÍouk délkou těla (až 36 mm) převyšuie všechny ostatni chrousty. je jedenapúlkrát až dvakíát větši než chÍoust obecný, nápadný červenohnědými kÍovkami s bilým mramořovánim' samičku od samce poznáme snadno má iykad|ový věiiřek složený 2 pěti lupinků, kdgžto samec ze sedmi' BÍouci ožiraji boÍové iehliěi' nelropi však takové škody jako jejich larvy' Ty dorůgtaji délky až 10 cm a isou nesmirně žÍavé.Št
číM se liší jezero a rybníl
věk, néni to tody jezďo v pÍavém. čistě zemépisném smyslu slova, např.,.jozeÍo'' slap'ské, Lipenské. Ale cesta vodniho toku se mohla zahradit i docela přirozeným, přiíod-
nim pochodem, napřiklad s€suvem. A píávě to se přihodilo severně od PlŽně, u Plas na Mladotickóm potoce.
Vzniklo přiíodni odle-
zelské jezeÍo snimku), které
strukci kompasú (a dokonalejšich busol, Ž nichž jednu, busolu silva pro olientaění
vlhvor.
běh, vidíte na snimku) poUžíváopět kapaliny v hermeticky Uzavřeném pouzdře, která má za úkol tlumit pohyb stře|ky a napomáhat jejimo ustáleni v přesné seveíojižní poloze' Tak jsou sestíojeny i busoly, s nimiž přicházíte neičastěji do styku' ať Už ide o přistroie z NDR (typ spon), nebo Že Švédska či Finska' AŽ tedy zaméřite příštéspíávný sméí, připomeňie si, že dÍžiie v Íuce přistroj, jehqž prapíototypy pamatuji 1 1. stoleti. _kč_
Foto ing. Břetislav Koč
a
Go je a!(ce ''Čisté hory''? Pod timto názvem o.ganizuje správa TatÍanskéhonárodnih9 paíku sÍazy přátel hoí' jeiichž úkolem je zbavit hory odpadků. jimiž je během sezóny,,vyzdobili" neukázněni ná_ všlěvnici' 4' řiina 1980 5e Ve Vysokých Íat fách s€šlo na 1400 dobíovolniků, mezi nimi i Íedaktoři Mladé fronty' NasbiÍali a v ig€lito_
Vých pytlich snesli dolů 7500kg odpadků. Pionýři Že skupiny kpl. Rašu sami uklidili
400 kg odpadků- Není Ve vašem okoli chráně_
f,é územi, kteÍémuby podobná akce také pÍospěla?
(na
přo
svoji jedinečnost bylo V roce 1975 Vyhlášeno za chíáněnÝ piírodni -nč'
Foto Jan Čeřovský
Neřad vŽpominám na potížé'které jsem
měl jako kluk ve škole s rybniky a jezery. Pro-
sim vás: u nás v Čecháeh máme slavné Máchovo jeŽeío, správně zemépisně to však neni reŽeÍo' ale rybnik; na stanich mapách
Krkonoš býVal Vyznačen Vglký a Malý rybnik, ale ony to nebyl rYbnikY, teprv€ dneska se UŽ spÍávně říká Velké a Malé jezeÍo' A tak do' opravdy: čim se liši rybnik a je.e.o? Rybnik je vodni nádrž umélá. vybudovaná člověkem. JeŽero je přiÍozénéVodni iěléso, tady nějaká vhodná sníženina.vyplněná Vodou od přírody. U ná9 máme jezeÍa neispiše v horách a jsou původu ledovcového, ať už isou to šu-
mavská jereía nebo tatřanská plesa. Jinak
jsou v ČSSR jezera velice, velic€ vzácná' A co ieŽera na řekách a potocich, ieŽgía nadřžená za přehradami? Pokud přehradu postavil člo-
3
7
SlLl,l Y
OBR , '.'. ,',
,
, ' a.l. -...',-"::..rrti+.,
se řiká o někom, kdo ie silný jako Her_
kules, Alexejev. zaremba, no zkrátka hodně silný. Napadlo vás ale, že mno_
hem lichotivější by bylo přirovnání třeba k vážce (unese V letu kořist dvakrát tak těžkou, než je sama) nebo mravenci?
Často srovnáváme Íůznáhmyzi spo_ lečenstvi s lidmi' zjišťujeme, že např' mezi včelami a mravenci existuje dělba práce, směnnost. vzájemná pomoc při úkolech, které iedinec nezvládne. Jeden podstatný rozdil je však _ alespoň
pro oko všímavéhopozorovatele _ zřejmý na první pohled' Člověk je, de. kde je to jen trochu možné A půl druhého miliónu párú rukcu la hlaV), to
je jistě hÍomada, ze ktere bY se dalo
hodně ušetřit' Díky tomu, že člověk je tvoÍ učenlivý. dokázal od přirody hodně
odkoukat a občas přijde dokonce na néjaký původni nápad' vime' jak na to' Jednim z nejužitečnějšicha nejdoko nalejšlch pomocniků přl skladan,. na. kládáni, ukládáni, překládáni, ŽkÍatka pÍi manipUlaci' jak se všeli1akénu pře misťováni řika, je zařrzeni nazývane vy
s ohledem na svou hmotnost, mnohem slabši než kteÍýkoli Žástupce řiše hmy'
zu' Tahle sIabost nám začrná nejvice va dit v okamžiku' kdy potřebUjeme pře mistit nějakY náklad' s takovým úkolem se samozřeimě nejčaslěji setkáVaji lidé
pracujíci V dopravě, skladovém hospo' dářstvi a da|šich podobných oboÍech' Podle střizlivého odhadu u nás V oblasti manipulace s matenalem pracuje nejméně půldruhéhomiliónu dělníků!
4
chceme_li se mit tak dobře jako do' sud (a pokud možno ještě lépe), spotře-
bováVat stejné množství ntasa, mIéka,
šatů,knižek, hraček a mnoha jiných
věci, musinre - S ohledem na íos'toLlcí ceny sUrovin a energie VyÍábět stále Vice a dokonaleji' abychom mohli při nákupu toho, co V našich podminkách nedokážeme Vyrobit a Vypěstovat. též něco nabidnout' To znamena, kromě ji ných opatřeni, ! šetřit lldskou praci všu-
sokozdVižný vozik. z ekonomického hlediska je na něm zaiímavé především to, že podle druhu práce a prostředí dokáže nahradit nejméně tři. a|e také deset i vice pracovniků' a to práVě pii té neitěžšÍpráci. Vysokozdvižné vozíky již přes třicet let vyrábí n. p. Desta Děěín.
Přibližně polovina z těch tři tisic vozí_
ků. které se v Destě ročně vyrobí, ie urěena pro vÝvoz' z toho polovina do
kapitalistických států. To by bylo v pořádku. kdybychom zároveň nedováželi takové typy Vozíků, které bychom snadno dokázali vyrobit. Za ieden vysokozdvižný vozik totiž dostaneme výměnou tolik výrobků nebo surovin jako za šest osobnich automobilů. a přitom hodnota práce a materiálu je asi dvojnásobná. Tady totiž zasahuje zákon nabídky a poptáVky-
V souěasné době ie v Československu asi 100 000 malých i Velkých skladů.
V provozu ie asi dvacet tisíc vozíků' a protože nepracuji jen ve skladech'
znamená to, že ien asi každý devátý sklad má k dispozici vysokozdvižný vo_ ?ik a manipulace se tam provádi jiným,
méně ekonomickým způsobem.
Vý_
znam vysokozdvižných Vozíkůvystupuje i při uváženi skutečnosti. že rozvoj výro_
by klade stále se zvyšujícípožadavky
na dopravu. Na silnice, a především na železnice se Však sotva veide Vic Vozidel a tady můžehodně pomoci paleti' zace a kontejnerizace, které umožní do_ konale|i využívatložné plochy silniěnich i koleiových vozidel. To se ale neobejde bez vysokozdvižných voziků a iiných manipUlačních mechanismů- Vidíme tedY, že je to potřebná věc. takový
Vozík. Tak se konečně podiveime zblizka na ten malý zázrak: malý, nízký - to kvůli stabilitě. Vzadu dVě řizená kola, vpředu dvě nebo čtyři kola Větši. za Velikým
Volantem řidióovo křeslo, spousta pák a cifernÍků' Vzadu mohutné litinové záVažía před řidičem na dvou kolejnicich iakési Vidle. Na první pohled nic zvláštního. že7 Dovolte nám tedy pozvat vás na malý píacovni koncert' NepotřebUje_ me se na něi oblékat do svátečnich šatů, stači postavit se trochu stranou'
abychom nepřekáželi, a divat se zoÍně.
po_
Na dvůr skladu nebo výřobniho závo_
du přijede nákladni automobil' zaiede
k rampě, na nížjsou složeny hotové Vý-
robky, které je třeba dopravit na misto určeni' dejme tomu na nádraži. Řidiě se záVozníkem vystoupí a spolu se dvěma dělniky zaěnou nakládat. Každý z nich se sehne' uchopi desetikilový, nejvýše dVacetikiloVý balík, zvedne Iej' udě|á deset kroků k vozu a tam svůj náklad složi. Dvě hodiny úmorné práce pro čtyři muže. A výsledek? Naloženénákladní auto, bolavá záda a pocit Vlastni slabosti, ztráta chuti do práce a veškeré potěšeni žádne při pomyšlenína opakování této dřiny v cili cesty_ A ted'táž parÍitura' ale přehraná v ji_ ném obsazeni _ tentokrát sólo pro vysokozdvižný Vozik. Pohybuje se dvakrát rychleji než klusajÍcíělověk, uveze stokrát větši náklad na paletě nebo V kon-
teineru. Na dokonalou souhru stro.ie a člověka'.iehožruce se na ovládacich
pákách pohybuii jako prsty Virtuosa na klaviatUře, ie radost se divat' Tentýž úkol, a nimž by se jeden člověk hmoždil osm hodin' ie splněn za několik minut. z tohoto pohledu se náš nózor na oby_ čejný vozik jistě rázem změni. A to jsme nevybrali niiak výjimečný přiklad. Jsou
pÍoblémy,které by bez podobné me-
chanizace byly neřešitelné. zdÍoiem energie vysokozdVižného vozíku je benzinový nebo naÍtový mo_ toÍ' méně často elektrické akumUlátory. Kromě iízdy (Vpřed i Vzad přes jednoduchou dvoustupňovou či čtyřstupňo' Vou převodovku} obstaráVá i pohon nenápadného zubového čerpadla vytvářeiícíhotlak kapaliny ve zdvihacim ústrojí. U vozíku s hmotnosti osm tun (2 toho až 3200 kg připadá na náklad) a s poměrně slabým motorem by obvyklá třecí spoika měla velmi krátkou životnost, nemluvě o vysokých náÍocich tohoto
způsobu přenosu krouticího momentu
na citlivé ovládání. Znáte přece ten ská_ kavý pohyb automobilu při roziíždění-
následek nezkušenosti nebo nepozornosti řidiče' K tomu u Vysokozdvižného
Vozíku dojit nesmí, neboť nás|edkem by
praVděpodobně bylo uvolněni břemene
a pád. z těch důvodúje spojka a z větši
óásti i rychlostní skříň nahrazena tzv' hydrodynamickým měničem výkonu. PÍotože se s timto pro Vysokozdvižný
vozik charakteÍistickým konstrukónim
prukem setkáVáme v dopravě ě3stěii (např. u městských autobusů), stoií za
podrobněiši vysvětleni. Hydrodynamický měnič výkonu (někdy téžkapalinová spoika) se skládá ze tří lopatkových kol. PÍvnílopatkovó kolo je pevně spojeno s hřídelem motoru a plni funkci odstředivého čerpadla. Druhé lopatkové kolo je spoieno s hřídelem převodovky a přes ni s hnacimi koly voziku a pracuie jako turbina. Mezi těmito dvěma koly je třeti. převaděč, které proud oleie z tuÍbínyvraci zpěl k ěerpadlovému kolu. Proud oleje od čerpadlového kola působí na lopatky turbíny silou měnici se pod|e toho, jak rychle jeii lopatky před proudem ustupuií. Největši sílu přenáŠí toto soukolí tedy Ve chvili' kdy turbínoVé kolo stoii - to .ie v okamžiku rozjižděni. Výsledný krouticí moment je do_ konce Větší.než jaký dává motor' Roziede-li se vozik' ubývá tekutině na síle, ale přibývá otáček turbínoVéhokola (při stálých otáčkách motoru) _ vozík jede stále Po 'ychleji. spuštění motoru tedy řidič zařadÍ rychlostní stupeň a zvolený směr jízdy. Při zvýšeni otáěek motoru pédálem ak_ celerátoru se vozik začne plynule roziíž_ dět a zvyšuje rychlost do té doby, do. kud se otáčky čerpadla a turbiny nevy_ Íovnají. Dalšíplynulé zvýšeni rychlosti zaiisti hlubší sešlápnuti akcelerátoru (nebo přeřazeni na Vyšširych|ostni stu_ peň 2a souěasného snižení oÍáček mo_ toru). Zvýši_li se zatižení (vozík jede do kopce), sniží se otáčky a tÍm i rychlost iízdY, zato má vozik Větši záběrovou sílu.
Hydrodynamický měniÓ výkonu je tedy důmyslným zářízením nahrazuiícim prakticky řazeni rychlosti' a ták vy_ sokozdvižným vozikům staěí jedna, ma_ ximálně dvě rychosti pro každý směř iizdy. Prohlásit o někom' že ie silný jako mravenec. by bylo sice V podstatě li_ chotivé, ale pořád nám to nějak nezní. není-ližpravda? Tak co řikáte tomu' na_ přiště o někom' kdo je silný. šikovný a spolehtivý' prohlásit: ,,Ten ie jako desťácký vysokozdVižný Vozik!"
RUDOLF BAUDIS
Foto Jaroslav Drahokoupil
KALENDÁŘ tulnoÉHo
pŘínoooVĚDcE menšíúhel' střední prst bývá zpra' r'idla nejdelší, vnějšíprst je o málo
nnnlÁ
kratší nebo téměř stejně
dlouhý a vnitřní prst je ze všech tří dopředu směřuiících nejkratší. zadnÍ prst můžebýt hodně dlouhý, Vétšinouje
Šrcola sropovÁruí
PTfO I Y
,
STOPY
však ze všech přstů neikratšía ně_ kdy je na běháku tak vysoko' že se Ve stopě vůbec neotiskuje. Nékdy'
např. u mnohých kulíků,chybí zadní prst docela. Pío úplnost je třéba dodat. že prsty některých ptáků směřu|í Všechny dopředu {např' rorýs se jimi zavěšuje jako háóky na stěny budov nebo na skály), jiní (sovy, kukačky, orlovec říční)mají dva prsty obráceny dopředu a dva dozadu. Prst. který
se otáčídozadu' se nazýVá Vratiprst' Prsty ptáků pokrývají na spodní straně rohovité našlapovací polštář' kv nebo mozoly, které se v zachovalé
Když jsme se v minulém ročníku seznamovali se základy stopařského umění' zaméřili jsme pozornost především na savce. Letos si povšimneme obecně i podrobněii ptáků' Mezi savci jsme rozeznávali podle způsobu
našlapování ploskochodce, prstochodce a kopytníky, u ptáků ie to
mnohem iednodušší' Všechny ptáky můžeme oznaěit za prstochodce. protože se při chůzi dotýkaií země jen prstovými články. Z toho také plyne, že nohy ptáků jsou utvářeny iednotným způsobem. Předevšim si musíme ujasnit' z jakých kostÍ se ptačí noha skládá (obr. 1). K pánevní kosti se kloubem připojuje poměrně krátká stehenní kost (A), téměř zcela ukrytá pod kůží.Na ni se napojuje holenní
2. P.stv vrubozubých ptá. kú jso! spoj€ny plovaci blanou' která se otiskuje i ve stopách' ',veslo'' la. buté Velké zabirá plochu
kost, k nížzezadu nasedá třískovitá lýtkoVá kost (B). obě tyto kosti obalují lýtkové svalY, které isou na ptačí noze dobře vidite|né a které lidé mYlně označujíiako ,'stehýnko". LýtkoVá kost se dalšímkloubem spojuje s běhákem {C)' což je vlastně kost
vzniklá srůstem kůstek nártních
a několika kůstek zanártních a není
stopě zřetelně otiskuií. U některých ptáků se objevuje výraznější mozol zhruba kruhovitého nebo hrudkovité_ ho tvaru v místé.kde se Všechny čtyři prsty spojují. Můžeme ho označit
A
obalena žádnou svalovinou' Ke spodprsty a celá tato skupina kosti tvoří cho-
ní části běháku pak nasedají
didlo (tečkovaná část), jehož patnÍ
část je hodné vysoko nad zemí' Ptáci nemají nikdy víc než čtyři pÍs-
ty" Použijeme_|i stejného číslování
1. schéma ptači nohy a stopy v€ srovnánÍ se slo_ pou sBvců. A _ kost steh€nní. B _ kost holenní palec {zadnÍ prsr},2 _ a lýtková, c _ běhák, 1 ukazovák (vnitřní p.st), 3 _ prostředník (s1ředni prst}' 4 _ prsteník (vnějši přsr}, 5 _ malík (u ptá_ kŮ chybí)
6
jako u savců (obr. 1), ie ne.|kratší palec označen č.1 a směřuje dozadu. Prst ě.2 je ukazováček nebo též vnitřní prst, č.3 oznaěuje prostředník _ střední prst _ a č. 4 je prsteník neboli vnější prst. Pátý prst malík - na ptačínoze zcela chybí. Všechny čtyři prsty vyrůstajíjakoby z jednoho místa. palec směřuje vždy dozadu a zbývajícítři prsty většinou dopředu a svírají mezi sebou větší ěi
3' způsob měření praa :r !::. d _ délka stoPY' š _ šířka stopy. Ro2Ť- i. -;;. De. drápú
jako hlavní nebo dlaňový mozol. Všechny prsty mají na konci různě dlouhé a Íunkěně utvářené drápy. Třeba-
že se u mnohých ptáků, ze'jména
u těch, kteří se pohybují hlavně během nebo kteří ztratili schopnost lé_ tat, objevuie tendence ke zkracování nebo redukci prstů. přece jen si ptačí chodidlo stále zachovává svůj typic-
bavých ptáků se vyznačujíotísky kratších' silných. prstů' ve stopách pěvcú je nápadný otisk velmi dlouhého zadního prstu.
ý)
ký tvar s volnými prsty, které umož-
ňují bezpeěné obemknutí větve. Tvar ptačích stop je velmi zajímavý a často nám prozradí mnoho o místě
pobytu a způsobu života ptáků' Ba_ henní ptáci se Vyznačují dlouhými a štíhlýmiprsty doširoka roztažitel-
\
'Ý'I
nými, takže vytvářejí velkou našlapo-
vací plochu a usnadňuií chůzi i ve velmi měkkém bahně. Navíc mají u kořenů všech tří dopředu směřu|í_ cích prstů malou plovací blanku.
ty potápek a lysek jsou na
Prs_
bocích opatřené kožovitými laloky' které
ulehčujíplování. Nejdokonalejšíves_ la mají vrubozobí ptáci (labutě' husy' kachny} nebo rackové' jejichž tři předni prsty jsou spojené velkou plovací blanou. která nasedá těsně pod drápy (obr. 2). Plovací laloky a blány se ve stopě dobře otiskují. Stopy hra_
\.
d
ryt
V-
Ý ý Ú' I
Ptáci se po zemi pohybují dvěma způsoby' Bud'kráóejí a střídavě otis_ kují pravý a levý sÍoiáěek (holub, koÍoptev' bažant' kachny). nebo sounož poskakují a pak se na zemi objevují vždy dva otisky vedle sebe (pěvci, datlovití)' Někteří ptáci používají oba způsoby pohybu' Pomalejší pohyb s menšími vzdálenostmi mezi jednotlivými otisky můžemeoznačit jako chůzi, rychlejší s otisky daleko
od sebe odpovídá savčímu klusu
Ýl I
\, b'ý-
4. schéma Ptačléh 3topnich drah: a _ chú2€, b _ poskoky' d _ dalk6 kroku n6bo poskoku. střední a 2adni pÍst se zprevidla mirné stáč.jík oge stop_ ní dÍáhy. l _ orisk levého běháku, P _ otiek pÍa-
nebo běhu. Stopní obrazec však zů-
stává ve své podstatě zachován. Měření ptačích stop se provádí stejně jako u savců. oélka stopy se měří od předního okraje prostředního pÍstu až po zadní okÍaj zadního prstu. otisky drápů se neměří. Šířkustopy urěuje vzdá|enost mezi předními okraji vnějšíhoa vnitřního přstu (obr.3}. Délka kroku se měří od přednÍho okraje stopy k přednímu okra|i téžestopy při následujícím kroku. Podobně se postupuje při měření dél_ ky poskoků (obr' 4.)'
RNDR. MIROSLAV BOUCHNER
váho
Foto a krecby autoř
aÓllůůoŮaoG*BÚaaačraeaaňaoaa6aaatÚ+eaÓĚa{aÚ68a6e6cGaa6so€@*aaoocGoaeoQ€66oasca8 ňějším účglůmbyla vYšlechtěns či potla' č6na celá řad6 nejřů.nějších znaků. barvou a kvalitou srsti počínaje, vzÍůstem
PlenTena
a
tvaÍ€m rohú koněe. Užitek' ktěrý člověk r chovu ovcí má, je
značný a všestÍannÝ. Původně se ovcé chovaly především pÍo maso a tuk. A samozř€jmě i mléko a tva.ohy a sýÍY z něj vyrábéné. význam ovčích kožešinvšak
oUGí
dnes daleko předstihl dalšíprodukt chovu ovcí - vlna' ktgrá jg jgdním z neidůležitějších přírodnÍch tkalcovskÝch maÍeÍiálů svět8. Někde se ovcí poÚžívá dokonce i k tahu a k nošení břemen, k lomu vy_ šl€chtěné plemeno je napřÍklad tibetská hunia. K šířeni a chovu ovcí V počátcích
přispělo i jejich využitík nábož€nským úéelům.
snad každémalé dítě ví' že nejstařším zdomácnělým zvířetem je pes' Napadlo vás ale někdy přemýšlet. kteřé za ním ná_ sledovalo? Byla to ovce' tedy přavděpodobně, ovčíhistoíie ie tak zamotaná, že to dnes jén těžko někdo ťozplete' Jistó však ie. že zdomácnélé ovce chovali pastevci už v mladšídobě kamcnné, nejstařší doklady o Ghovu ovcí pocház€jí dokonce ze 7. tisí_ cil6tí př. n. l. Ale už se například dnes přesně neví, ze kterých původních divo_ kých druhú ovcí to dnešni bohatství domá_ cích plemen pocházi. vyloučit lze s uÍči' Íogtíign ovci tlustořohou (ovis canadensis); to proto, že a.eál jejího roŽšířeňíjo přílišv'dálen všém domestikačním centÍúm, t6dY pravlastem domácích oýcí. A ani
to noní s př€snou
u.čitosti známo. Ta
úpl_
né ne'istaÍšípíavlast domácích ovcí byla neispíšoblast jižního íránu. J€nžg odtud se ovce' ieště zdaleka ne domácí, šířily
dál, křižily se s místními d.uhy a v2niksla nová domestikační centla. Tím ie také dáno' píočnelze přesně u.ěit divokého prapřodka dnešníchovcí. V úv8hu přicházejí hned tři druhY' Pro většinu dnešních plemen byla neispíš výchozím drlhem ovce stepní - aÍchar (ovis ammon smmon}. Nékt€rá asiiská plémena však l.e spíšodvodit od ovce vy_ sokoho.ské _ argala (ovis ammon hodg_ soni). A naopak někteťá evÍopská pleme na zase od ovc€ skalňí - muflona (ovis musimon}. Dnešníovce se však svým pÍapředkům ani nepodoba.ií. Při jejich 'dalekaa plemenitbě k ngjrůz_ vzájemném křížení
v dnešnídobě u nás chov ovcí musel značnéustoupit chovu skotu. oba druhy jsou si totiž potravními konkuÍenty a chov skotu se jevil důležitěiší.Proto bYla ovce jako druh odolněiší a nenáročněišívytlačena na horské pastviny' kde se skot dost dobře neuplatnil. Na ostatním ú.emíse objevovala pouze v chovech někte.ých dÍobných chovatelů. Tep've v poslednich letech so i naši zemědělci k ovclm vracejí a ovčístáda lze na pastvinách vidět stá|e častěii' Neisou to ovšem ta původníplemeňa. chovaná v našich zemích od nepaměti. i Íady zasáhli plemenáři. Tedy, ne žo by ta púvodníplemena zlikvidovali, ale zušlechtili ie. takže dnes poskytují mno' hem větší užitek než kdy dřív. o osud ovcí u
nás 3e tedY dn€s
už obávat nemusíme'
lNG' zDENA MART|NoVÁ KREsBA JAN HoŠEK
7
Za ta mstvím bazénu Ba2éň vedle Městského domu pionýÍů a mládeže v Novém Městě nad Metuií ie spíštakové cachlátko. Pét metrú široký. patnáct dlouhý a moc bych se divila, kdybY mél V neihlubším mís_ tě vic než tři čtvrtě metru. No. nakonec je to p.o děti. bezpečnost a tak dále. řekla jsém si, v létě bude dobrý i tak. Ted'však nehybPřijela jsem se podívat na něco úplně bazén. ale ne tenhle' od Celostátni přehlidkY technické a přÍrodovedné činnosti Pa ssM v olomouci už nějakÝ ten pátek up!,/nul.
jiného..' Tedy jiného.'. Na
Na některé jeii momenty se však živě pamatllii dodnes' Někteři z vás možna také. Například na neustálý shluk a nával kluků i iejich tatínků kolem jednoho
a
ná hladina odrážela nevlídnou šedou oblohu, jen se rozpfšet. v€|kou pozornost isem mÚ proto nevěnovala a spěchala pod střéchu.
A ani ve snÚ bY mě nenapadlo, že jsem takto nevšímavě, beŽ
zájmu pominula snad přvní bazén tohoto dřuhu u nás, téměř technickou ra.itu ve svétě našich modelářů'
magického místa. KdYž se mi jednou konečně povedlo prodrat se tim daVem' uviděla jsem bazén. Nevelký gumovy bazén zavěšený na kovovém rámu, na jeho hladině kroužily ploché modely lodi _ kluzáky, něco jako autodráha, ale vzhůru nohama' Vodici kolejničky nebyly dole pod modelY, ale nahoře zavěšené nad hladinau, kluzáky se jich
dotýkaly jakousi anténkou. A tahle lad'
ni rYchlodráha, první svého druhu
u nás, je doma tadY, v Novém Městě nad Metuii' Konečně mÍ nebude nikdo
zaclánět.
,,začalo to vlastně před léty na kou pališti ve starkoči," vzpomínal soudruh Josef Macek, vedouci technického odděleni domu pionÝrů a _ lodní mo-
delář, jak také jinak. ,,Uspořádali jsme tam tenkrát soutéž plovoucích nesmyslů, jako takový úvod k soutěži STTM. To byla tenkrát legrace, co všechno se tam
objevilo' Plovoucí buřinka,
máslo.
bochnik chleba, kartáč na podlahu. .. Model měl přeplavat přimým směrem
bazén 25 metrú dlouhý, pohon měl mÍt na baterie. Jenže některé modely třeba vůbec neplavalY rovně, jiné klesly ke dnu, jen se dotkly hladiny, jiné statečně dopluly do poloviny bazénu a potopilY se až tam. Jeden modelář přinesl krósnou želvu. veslovala nohama, vypadalo to moc hezky a efektně, jenže milá želvička byla těžká a šla ke dnu jako kámen. To Však nezastavilo její motorek
a želvičkapřepochodovala bazén na
druhou stranu po dně. Přimo' Pak jsme
se samozřejmě nemohli dohodnout, jestli to plati nebo ne. . . A co teprve
Bohouš! To bYla asi 30 cm velká figurka kluka, který plaval motÝlka nebo kraula' Škoda. ten původnt se Už rozpadl' Naštěsti táta modelář už stavi nového." Táta modelář se jmenuje Pave! Šulc a mluvilo se o něm ještě mnohokrát. Vlastně stále. Je to totiž takoVý duchov-
ni otec zdejšich lodnich modelářú. Vy mýšlí pro ně' kontroluje, je-li potřeba,
donta ve své dilně připraví nebo vyrobi
cokoliv. Kdo vi, jak by vYpadala lodní rychlodráha bez něho' Jestli by vůbec byla! Kluci ji viděli poprvé v časopise Modelář na obrázku z Výstavy lodnich modelářů v LondÝně. Nesmirně je to tenkrát zaujalo, jenže takový ilustrační obrázek má k technickému nákresu
s popisem zatraceně daleko' Trvalo jim
to téměř tři roky, než došIi k její dnešni podobě. Vyzkoušeli ji na malém bazénku ve sklepě a rázem zatoužili po ně-
čem většim. Vypomohl Narodni podnik RUBENA _ Náchod a jako dar ke 30. výroči Po SSM pro ně vyrobil přenosný gumový bazén. Poprvé ho vyzkoušeli na MDD a pak hurá s nim do olomouce. Mezitim se pustíli do stavby velkého bazénu - tedy velkého, tak velkého. jak to vyžadují soutěžni podmínky. to je těch zmíněných 5 x 'l5 metrů' Tak vida' žádně koupališťátko, i když už se v něm letošníléto koupali. Jenže on to neni jen tak obyčejný bazém, a nejen proto, že má sloužit především lodím a ne na koupáni. Pomohla náhoda, šťastná shoda okolnosti. Stavba bazénu se bližila ke konci a současně v té době začal v ábičku Vycházet seriál o dálkovén| ovládáni modelů' Zaujalo je to a hned se toho chytli. VždYť ie to tak jednoduché a vÝrobně nenáročné, zrovna do končovali okraje bazénu. co by mohlo být snažšiho než zabudovat do nich smyčku' Ředitetka domů pionýrů soudružka Eva Malinová dodnes vzpomíná, jak oba nadšenci tenkrát pobihali po dně bazénu se sluchátky na uších- do smyčky lze pustit totiž i hUdbu _ a sle-
dovali, jestli signál pokrývá celou jeho plochu' A jak Pavet Šulc vylez! na okraj bazénu, radoval se jako malÝ kluk a do celého světa vykřikoval, že se jim jejich práce podařila. Jak ji nadšeně zvali do bazénu, aby si šla také poslechnout. Na podzim, v době mé náVštěvy, byl bazén dávno dokončen. Na jeho hladi' nu začaly padat první kapky deště a kluci spouštěli na vodu lodě nejrúz' 3
nějšich velikostí a tvarli. Jen jedna z nich však má zatim dálkové ovládání
ve smyčce, prototyp pojmenovali prostě Abíčko'oba vedouci, Josef Macák i jeho pravá ruka Pave! Šutc,stále nejsou zcela spokojeni, Přijimač v lodi je maličkÝ, menši než krabička od zápalek. Ale ovládaci zařizení se jim zatím zdá dost velké, chtějí ho proto zmenšiL oranžové,,Átič*o"vYtrvate kroužilo na hladině, v rychlosti jsem se sotva rozloučila a v dešti utÍkala na autobus. Neujel mi tentokrát jen proto, že měl zpožděni. A ani jsem si v tu chvíli neVzpomnéla, že jsem vlastné vůbec nevi' děla tu lodni rychlodráhu. Přestože jsem přijela hlavně kvtjli ní' Zdena Martinová
c 1' spoušténí.'Áuieta" na Vodu . ' ' . .a jeho řízení
.
2.
3. Přijímačse ve'ide do takovéto krabičky
9
ZADANO
PRO TECHNIKY
Vvstrelouací mbdel československého cvičného proudového letadla
ALBATHOS Ke stavbě modelu použijete prkénka
z tvrdší balzy: na křidlo 1 a na trup 2 o tloušťce 3 mm, na ostatní díly o tloušťce 1 mm. Jednotlivá prkénka
nejprve přebrousite jemným brusným papírem a povrch vyhladite. Překopíro_ vánim plánku z vedleiši stránky si pře. nesete tvar dilů na balzu tak' aby vlákna dřeva směřovala po iejich délce. Dily vyřežte opatÍně skalpelel-rr nebo zahroceným ostrým nožem. Rezejte raději podle pravitka a křivitka několika tahy' Křídlo 'l obrousíte na hoÍníploše a přední hraně do tvaru profilu (je nakreslen šrafované u trupu). Trup 2. trupové zesilení 3, vodorovná a svislá ocasni plocha 4 a 5, nádrže 6 a tvarové doplňky 7, 8, 9 jsou ploché. Mírně však zaoblete jejich hrany a dily vyhlaďte a Vyleštěte- Povrch všech dílůnalaku.ite jednou tenkou vrstvou čiréhonitrolaku (zaponový lak) a po uschnuti je opět celé lehce přebruste a přeleštěte' Tru_ pové zesíleni 3 přilepte na obě strany předni ěásti trupu 2. Na takto zpracované díly modelu vy_ značíteobrysy křidélek, klapek, kormi_ del. krytu kabiny a kanálu Vstupu vzduchu (na plánku isou kresleny středně silnými čarami)' Použijte k tomu tenký tužkový černý popisovač (fix) nebo rýsovaci pero a tuš' silněiši čarou udělejte svislé pruhy pod kabinou a čislo na tÍupu, obojí rovněž černé.l na osÍatni barevné doplňky {na plánku jsou kIesleny tenkou ěarou) lze použit tužkové barevné popisovače' Konce křídla s nádÍžemi a konce ocasnich ploch, špice trupu, podélný pruh a dvojice klinovitých čar pod kabi_ nou jsou červené.Výsostnó kruhové znaky maji modré lemováni. Modrá barva kruhové Výseče VlajkY směřuje ve směÍu letu, čeÍvenák trupu. Zaskleni krytu kabiny vyznačítesvětle modrou barvou. célý povrch modelu ponecháte
10
v odstinu dřeva, bez barevného nátěru. Všechny díly modelu znovu nalakuiete čirým nitrolakem a jen lehce přebrousi_ te a vyleštite. Výsostné znaky můžetetaké zhotovit z obtisků Vhodných rozměrů, pokud vám zbyly z některé stavebnice plasti_ kového modelu letadla' obtisky ie však nutno přenášet již na zcela hotový a nalakovaný mode|. Jinak se vlhkem pokrouti polepované piochy. Křidlo l nařizněte shora na vyznačené ose' nalomte přes híanu stolu do nakresleného vzepěti a přilepte do výřezu Ve spodni části trupu 2. Do záiezu v zádi
vlepte vodoÍovnou ocasni plochu
4
a natupo přilepte k trupu svislou ocasni plochU 5. Lepidlem (Kanagom) potírejte obě lepené plochy a doplňte je ještě dodatečně do koutů mezi křidlem a tru_ pem. Jednotlivé dilY zajistěte ve správné poloze pomoci špendlíků tak, jak je nakÍesleno v pohledu ve směru letu' Nechte tak Vše řádně přoschnout. Potom přilepte nádrže 6 na konce křidla a na trup přilepte zbývajici dily 7, 8 a 9. oblý tvar vyřizněte až po uschnutí lepidla. Do spodní části trupu vtiskněte a zalepte kolik 10. Model dovážíte zá1éŽí 11, vyÍobenou z kousku olova. Tu vlepite do výřezu potřebné velikosti v předni části trupu.
Když správně vyvážený model
pode_
přete na koncích křídla V místě těžiště' musi mit spodni stÍanu trupu skloněnou mirně k zemi. To ie vyznačeno na výkÍese óernobílým trojúhelnikem. Překontrolujte ieště celkovou sestavu a lepené spoje' Hotový model můžetejít zalétat.
Model zalétávejte pokud
moŽno
v bezvětrném dnu na volném prosioÍu.
Nejprve Volným házením z ruky seřídite přímý klouzavý let pomoci mirného na_ krucováni konců výškovky a smérovky.
Polom teprve začněte vystřelovat model gumou' Vhodný rozměr gumy je
1x2 mm a délka asi 5_6 metÍů.Její konce upevnite na dva delši koliky zatlučenédo země nebo mezi dva menši stromky Ve vzdálenosti o málo větši, než je délka gumy. Mohou ii však dÍžet za konce také dva pomocnici _ kamarádi. Model na ni zavěsite uprostřed její délky a držite jej dvěma pÍsty za konec
trupu pod ocasnimi plochami- Gumu
zpočátku napínejte jen málo, postupně, .jak bude model Vyzkoušen a seřizen, ji můžetenapinat vice. Vypuštěný model udělá přebytkem rychlosti Vysoký přemet a po průletu nizko nad zemi vytoči stoupavou zatáčku. Klouzavým letem pak přistane. Dosažená výška a průběh celého letu jsou závislé na hmotnosti modelu, jeho seři_ zeni, dále na napětí a kvalitě startovaci gumy, a předevšim na vašem cviku a zručnosti při vypouštěni. Model je možné vystřelovat ještě jiným způsobem _ smyčkou gumy Íozměru 2 x 1 nlm a délky 20_25 cm' Kon_ ce 9umy přivážete na tyčku délky asi 1 5 cm a takové tloušťky,abyste ii poho_ dlně drželi v ruce a nelámala se při na. pnuti, a Vytvořite tak jakýsi prak' Po vypuštěni z tohoto prakU se však model chová různě, proto je dobré si opět lety zkoušet zvolna, nejprve s menšim, poz_ ději většim nataženim gumy' Flychlost modelu po vypuštěni je v obou případech značná. Ještě i při pÍúletunad zemi letí vystřelený model jako šipka. PÍoto pozo'| Model by mohl někomu způsobit nepřljemné zÍaněni, i když je malý a má malou hmotnost' Rychlostí se tato hmotnost násobi| Proto Ve směru startu a v okoli musí být vždy volný prostor' kde nikdo nestoji. Hodí se k tomu nejlěpe velká otevřená louka-
Pro čtenáře ABc připravil
JAROSLAV FARA
(.n
c) E. F m J
I
O)
o?
J
O
K. Lll
: I
-
eal
Hlavolam llBrozpojimlnd hranuly Mezi klasické hlavolamY, nad kterými
si už lámalo hlavu mnoho předešlých
geneÍaci, patři hranoI Vzniklý spojením dvou menšich hranolů ze dvou různých či různobarevných dřev. Spoj je tzv. na svlak a Íybinovitou drážku' Řešitel hla-
volamu dostane celý hranol do ruky
a má ziistit. jak mohly být menši hÍano_ ly spoieny.
Náš barevný obrázek tuto
ff;lu:
situaci ukazuje nejlépe. Hranol je umistěn před rohovým zrcadlem, aby bylo patrné. jak je proveden spoi na všech čtYřech stÍanách. l bez velkých znalosti truhlářské_ ho řemesla je zřeimé, že popsaný a zobrazený způsob spoie může vznik_ nout pouze bočnim zasunutím obou dilů v připravených zářezech, iak ukazuie kresba na obrázku 2. Profil vzáiemné vazby by se měl objevit pouze na protilehlých stranách hranolu. ve směru zá-
řezů' Pohled na baÍevný obrázek však hovoři iinak. Spoj je křižový, jak však
1
12
--
mohla být dřeva do sebe zasunuta? Vždyť profil vazby dřev je vidět na Všech čtyřech stranách?
Rešeni je jako vždy jednoduché. za_
tímco obrázek 2 naznačuje předpoklá-
dané spojeni obou dilů, záhadu osvětlí obrázky (snimky) č' 3 a 4' Původni hranol je mnohem větší, se dvěma spoji na rybinu a svlak' Po pevném'spoiení obou dřev hranolů se ieiich Íohy ořežou tak, jak je patrné z obrázku 4. Plochy se VY_ hladí, hrany mírně zaobli a hlavolam je hoÍov' Přátelé mohou hádat, jak jste špaliky dali dohromady' Zároveň tIm dokážete svoji šikovnost. neboť io Vy_ žaduie éistou a přesnou
práci'
'sim
Kabel MBZI
kontinenty Šeststožárů,pět vysokých komínů, délka 207 m a nosnost 23 800 tun' Takové byly Údaie o lodi. kteÍou začala v po lovině minulého stoleti stavět společnost Eastern Steam Navigation Company' Lod' pro 4000 cestujícich, klerá dostala již při stavbě jméno Leviathan, se stala velikou senzaci a Jules Verne dokonce napsal román, jehož děj se odehrává na palubě tohoto obra' Román se
jmenuje Plovouci město. Nebyl to název nijak přehnaný ani pro skutečnou lod'.
Přestože už roku 1834 vyplui prvni ce' lokovový parnik Great Britain s lodním šroubem, měla mamuti |od' Leviathan kromě rekordniho šroubu o průměru
7 m také kolesa. Plachty měly navic Le-
Viathanu zaručit bezpečné dojeti do přístavu i v případě poruchy parního stroje. Jenže lod'měla nebývalou smůlu' Po
maÍných pokusech dostat ji vůbec na vodu byla prodána' zájem cestujicich zdaleka nevyvážil provozni náklady nového majitele a ještě neuplynuly dva
roky od jejího dokoněeni
a došlo k havárii' při niž zahy_
nulo šest členůposádky. Neni divu, že nový majitel. společ-
nost Gřeat Ship. přijal s nadšením nabídku Íirmy Atlan-
tic Telegraph Company, kterou založil Američan Cyrus W'
Field s cilem položit mezi
Amerikou a Evropou telegrafni kabel. Fieldovy předešlé pokusy byly neÚspěšné, protože kabe| se několikrát pře_ součrsnó ř.š6ní uklÓdání kabolu ns mořakó dno _ pod-
mořský třaktol a k.bina op9řáene.gii s vtduch dodává plovoucí tÍkladnr r hladiny
torů. Potřobnou
cnt Efift!
v dobach tva mrYatlÍ
tuw
trhl' a když se konečně podařilo jei položit. po třech měsícich a 733 odeslaných kabelogíamech bylo spojeni přerušeno. Vinikem prý bylo příliš velké napětí proudu.
Roku 1865 dostal tedy Field nového výtečného pomocnika - parnik pře_ křtěný na Great Estern, do jehož pod_ palubi se Vešel kabel v celé potřebné
délce' odpadl tak obtižný úkol spojováni části kabelů na širémmoři. Učast na položeni podmořského kabelu byla nejslavnější plavbou parníku Great Estern.
Plavba začala 7' čeÍvence 1866 a o dva_
cet dnů později zakotvil parník u
He-
art's contentu v Severni Americe. Ještě týž den Vyslala novým kabelem anglická královna Viktorie první poselství do Ameriky. Málokdo dnes už vi, že do historie podmořských kabelů zasáhl také chudý český samouk Václav Kadeřávek. V době, kdy měl Cyrus W' Field největši problémy s kladením podmořského kabelu, zveřejnil Kadeřávek svůj návrh pancéřovaného podmořského kabelu' Cizina však nepro.ievila o odkoupeni patentu záiem' Kadeřávek neměl dostatek pÍostředků na ochranu svých práv, a tak se nikdy ani nedozvěděl' zda některé jeho myšlenky by|y použity. Dnes se historie kladeni podmořské_ ho kabelu připomíná jako odvážný prú_ kopnický čin. Zdálo by se, že v době.
kdy dIky družicímnejsou telefonické rozhovory přes oceán Vzácností, není
ani kabel na mořském dně předmětem zájmu techniků' Ve skutečnosti je tomu
právě naopak. Energetické sy$témy
dvou vyspělých průmyslových zemí _ Anglie a Francie - jsou od roku 1961
propoieny dvěma kabely pro přenos elektrické energie. Přenášený výkon l60 MW však již nedostačuje, a tak bylo
zahájeno pokládání nových kabelú' umožňuiicích přenos až 2000 MW'
Každý kabel bude dlouhý 45
km
a bude miÍ průměr 15 cm' Aby bylo ve_ dení chráněno před kotvami lodí, bude uloženo do drážky h|uboké l,7 m. Vyhloubí ji speciálni podmořský stroj pohybujíci se na pásech a řizený dvěma potápěči. Energii pro stroj a vzduch pro
jeho posádku dodává základna zakot_ Vená V blízkosti pracoviště. Řetězové pile 35tunového soustrojí neodolá ani tvrdé vápencovó dno kanálu La Manche. Kabely budou pokládány tempem až 100 m za hodinu, takže celá práce bude skončena asi za měsic kat-
13
ikŮ
o nepolapitelném kvařku se ještě
V žádné učebnici Íyziky nedoětete'
Fyzikové pracujícíu největších strojů na světě - u atomových urychlovačů pátraií již několik let. za- poseněm tím střídavými úspěchy. Jisté je jen jedno: Komu se podaří prakticky polapit tuto záhadnou a prozatím vůbec nejmenšíčástici' má zajištěnu Nobelovu cenu. To prcto, ža takový důkaz by odkryl zcela nový pohled na podstatu hmoty, na náš svět a celý
vesmír' Přestože již přes dvě stě velkých atomových elektráren ěerpá z atomového jádra eneÍgii a v praxi hmota kolem nás poslušně plní zákony. které věda odhalila, vyvstává stále ne-
zodpovězená otázka. 2 iakých nejmenších základních částic se hmota
sk|ádá.
Někdy před dvěma tisíci roky usoudil Demokritos z Abdéry prostým přemýšlením' že žádnou látku nelze dělit
donekonečna' stá|ým dělením se musíme přece dostat k tak malému kousíčku'který se už rozdělit nedá' A protože se ''nedělitelný" řekne řecky
do syěÍa atomÚ:
HO NI c KA It
NA K\ARI(Y
nazval D€mokřitos
'.atomos" ' své vymyšlené ěástice atomy. Mendělejev dokázal před sto padesáti lety uspořádat známé prvky do přehledné tabulky podle vlastností i hmotnosti a naŽnaěi| cestu' jak se asi budou atomy různých prvků od sebe lišit. Atom železa je jiný než atom zlata' Názor na odlišnost se
díky chemikům i Íyzikům stále
upřesňoval. ale samotný atom nikdy nikdo nespatřil. Průměr myšlené atomové '.kuliěky" je totiž sotva desetimi|ióntina milimetru a to je tak málo' že představě pomůže jen přirovnání: Do tečky na konci této věty by se vedle sebe vešlo pět miliónů atomů. Když byla koncem minulého století objevena radioaktivita a Roentgenovo záiení, padl mýtus o nedělit€lnosti atomu' ale vědci mu již jeho název ponechali. studiem řozpadu radioaktivních atomů bylo možno vytvořit si představu. že atom'je uvnitř hezky složitý a připomíná malou sluneční soustavu.,,sluncem" každého atokladně nabité mu je maličké kolem něhož iako a nesmírně těžké' 'ádro.
planety obíhaií lehoučké' záporně nabité elektrony' V elektronovém
obalu atomu probíhají chemické reakce a uvolněné elektrony, jak dnes víme' isou nosi1eli elektrického proudu. Poměry uvnitř světa atomů. plného chaotických a nesmírně rychlých
pohybů' jsou pro naši představu
dřastické. Kdybychom třeba jediný atom zvětšili tak' aby vyplnil hlediště Národního divadla' bylo by atomové
jádro menšínež makové zrnéčko! Kdybychom pak naplnili obyčejný náprstek j€n samými atomovými jád.Y. vážil by kolem 'l2o miliónů tun. tedy asi tolik, jako všechny budovy a stavbv'Další našeho hlavního města.
pokusy prokázaly' že atomo-
vá jádla připomíhají hrozny složené ze dvou druhů kuliěek v uÍčitémpoměru' charakteristickém pro druh prvku- Jsou to kladně nabité protony
a neutrální neutrony. o druhých se předpokládalo, že jsou jakýmsí tme-
14
ŠPanělskÝ íyzak Alváío RÚiula oŽivil lvou přednášku na v Tbilisl dlpnÝmi ktesbami pdých kvaÍků
Me'iná.odní koníeÍ€nci lYzikú vygokých enořgií
Pohted na část 1 '5 km dlouhi trubice jádnoho z největšich u'ychlovačú částic na gvětě, kteťý v seípu_ chově (sssa) ch.lí každoU milióntinu sekuhdY 6si 1o miliaíd protonoVých střel
to střel zamíří na terÓik, do'ide
ke
srážkám' kteřé v měřítku atomového
světa připomínají děsivé srážky pla_ net' Tříšf vzniklých částic se Vpustí do bublinkových komor obklopených magnety. a tak vědci mohou oddělit částice s různým nábojem. s různou hmotností' Skoda že některé žijíjen kvadÍilióntiny sekundy! Počet částic, které si mohou činit nárok na ozna_
čení.,elementární"' se rozrostl na 2ooI Tentokrát se však nenašel Menděleiev. který by tyto kostky hmoty roztřídil a vnesl do tajemství hmoty pevný řád.
Současný stav ie takový, že se
ro_
dinu uchazečů o titul '.elementární ěástice" podařilo roztřídit podle
shodných nebo podobných vlastností do čtyř skupin: fotony (nejmenší částice světla}' leptony (sem patří např. elektron, pozitron a neutrino), hadrony (neutron' pÍoton a mezonY) a tzv. 9raVitony (elementy gřaVitace)' které však dosud objeveny nebyly' Drama vyvrcholilo před deseti roky' kdy se klubalo na svét poznání, že jak neutrony, tak protony jsou V jádÍu atomu zahaleny v oblaku elektrických náboiů a s nesmírnou rychlostí si mezi sebou vyměňují své Íunkce. záhadu se pokusil vysvětlit mladý americký fyzik M. Gell-Mann. Vyslovil domněnku, že jak neutron' tak proton imezony 'jsou složeny z ještě Žákladnějších ěástic tří dřuhů. Název si přo ně vypů|čilz utopického románu irského spisovatele Jamese Joyce' plného vymyšlených' často až bláznivých názvť!. zalíbila se mu věta ,,' . . dejťe mi
tři kvarkY pro pány Marky!" a své dosud neobjevené
@
ELEKTRON
částice nazval kvarky. V roce 1969 se konečně na urychlovači ve stan_
*ln$ttr&'",.
ffi,
tďř&uE{1"'u
ATOM
lÁDRo
-q
žel za svůj kacířský názor Nobelovu cenu.
Dobrodružná výprava tímto příbě-
hem ovšem zdaleka nekončí.Dík
EUTRON ROTON
ATOMOVE
fordu potvrdilo alespoň to' že neutro_ ny a protony mají opravdu v sobě dalšísložitý systém, a Gell_Mann obdr-
K
PRo ON
stále řostoucímu výkonu urychlovačů se počet známých částic rozšířil už na tři sta a ien kvarky se dosud nepodařilo objevit. Je to proto. že síly' které působíuvnitř neutÍonu a protonu. jsou nejméně desetkrát silnější než energie dnes největŠíchuřychlo_ Vačů.A tak se budují dalšígigantické
stroje. s jejich pomocí se snad už
tomto desetiletÍ podaří rozdrtit jádro atomu takovou razancí, při nížse uvolní i dosud bezpečně zabarikádované kvarky, Jak je vidět' cesta do hlubin atomového jádra je stejně vzrušuiící a plná překvapení jako pÍonikání do hlubin Vesmířu či pozemských V
lem držícímpřotonY V jádÍu' pÍotože jinak by ho elektrické odpudivé síly roztÍha ly.
Když skončila prvá světová válka, véřilo se, že elektrony, protony a neutrony jsou cihlami. z nichž je posta_ ven náš svět. UspokojiVý obraz složeníhmoty však padl, jakmile vědci začali studovat kosmické záření, které bombarduje ve dne v noci naši planetu. Milióny maličkých a nesmírně íYchlých částic jako střely prolétávají každičkousekundu i naším tělem! Raíinovanými metodami, například v tzv' mlžných nebo bublinkových komorách, je možné prolétávaiícíěásti_ ce na okamžik zviditelnit. protoŽe za sebou zanechávají mlžné stopy, asi
iako kdYž tryskový letoun, který pro jeho výšku nevidíme' za sebou zane_ chává typické výÍukové čáry na oblo-
ze. Tak byl objeven kladný elektřon. nazvaný pozitron, a nakonec i střed_ ně těžkéčástice _ mezony. Velkole_ pá honička se strhla za částicí, která je mimořádně lehká a nemá e|ektric_ ký náboj. Slavný italský fyzik a konstÍuktérprvního atomového reaktoru Enrico Fermi ji nazval zdrobnělinou neutronu' tedy neutrinQ' V padesá_ tých letech získali Íyzikovéskvělé pomocníky - obří urychlovaěe nabitých částic. Stroje s podzemními prstenci o průměrech i přes kilometr do-
káŽí uÍychlit třeba protony na
oceánů.
lng. Jan Tůma
ne_
smÍrnou energii' Když se proud těch-
15
7
PRÍ|KLETI PÍ|TÍ|MGI
Púvabná báje o vyhnánÍ lidí z ráje jé podle míněni někteÍých odborniků kořénem nepřekonatelného odporu většiny lidstva k hadům. ve skuteónosti to obráceně. Bib|ická baika o hadu-svůdci a'emnohé jiné podobné pohádky isou výrazem zakořeněného odporu lidí k beŽnohým plazúm. kteřý stíhá stgině jedovatou zmiii iako nevinnou užovku nebo slepýše. Patrně 'ie ten odpor dědictvím po našich opičíchpředcích _ ze všech zvířat totiž iediná opice proisvují panickou hrúzu před hady. U opic je to ovšem pochopite|né. své životníp.ostředí - kořuny stromú _ sdíleií 3 mnohými hady. od velikých škňičůaž po svižné boigY s velmi účinnýmjodem. A proÍole společné není ien přostředí' ale také poÍ.avní zájmy _ mnohé opice 5 chutí pytlačív ptaěích hní2dech, kde i hadi vyhledá' Vají veice nebo holátka' nebo hledají po' choutky v dutinách st.omů, v nichž hadi hledaií úkryt' přiidou jeiich nenechavé tlapky zhusta do styku s hadím 9hrupem á nejedna opice poslouží některému z velkých hadů .a př6snídávku. Přířodni lidé prodíraiíci se bosi houštinami a přalesy přicházeli rovněž často do styku s beznohými plazy a náiežitě se jich báli' Dokonce tak, že někteřé z nich povÝšili na božstva' l to je pochopitelné' Nepo-
chů vůbec a člověka.vláště' Drtivá větši_ na ze zhruba 27oo dÍuhúhadú žijícíchna naší zemi jo totiž velmi užiteóná. Jejich potřavou isou přéVážně drobní obřatlovci -
zmocní průměrného občana, iakmile spatří na lesnÍ cestě hřbítékslepýše nebo skvrnitou užovku. Je-li ve společnosti srdnatý muž, pak ubohý plaz zaplatí svým životem za hříchy kober, krajt' mamb a taipanů' Ti, kteří hady znají, chápou ieiich zvláštnosti a neošklivísi je, jsou v lidské společnosti v 2anedbatelné menšině'
Íádnic.
chopitelná ie panická hrůza. která se
A přece i zlopověstní. obáVaní a ze všech živočichúnejvíce pomlouvaní h8di isou důležitousložkou přírod},, zaruěuií
rovnováhu ve prospěch ostatnÍch živoči-
16
hlod8vci a iiní malÍ savci, žáby. rybký.
hmyz a iiní bezobratlí. a dokonce i vl9stní piíburní _ ještěÍkY a hadi. Neieden had, napřÍklad pověstná mus5uřana. pohubí Více svých jedovatých příbuzných než célá rodina jéžkůnebo promyk. V tropech isou hadi hlavními ochřánci polí' sadů i domácností a místnílidó to dobře vědl. Leckdy se chová kraita nebo hroznýšek místo domácí kočky; hubí myši stejně spolehlivě. Avšak v případě hadú jsou lidé ochotni přehlédnout i vlastní prospéch. aby mohli dát průchod 5vé 2akořeněné zášti. Hadi isou Však nejen tvorové plaší' obezřetní a užiteční'jsou i křásní' třebaže ien málokdo ie ochoten.iim nělaký půvab přiznat. Jejich těla. a( již elogantně štíhlá nebo masívní'se Pohybuií s lehkostí. obratností a neŽdolnou ene.gií. ktefá člo-
véku mimodék nahání husí kůži.Jeiich
šim nenápadným. skÍomným hadúm a pomáhali je chránit. vždyí i oni patří k ohro_ ženým dětem našípříťody a 2atím mají tak málo zastánců.
a
í. Bungař přoužkovgný (Bungarus fasciatusl je klasickým příkladem
pomlouvaného hada' V jihovýchodní
Asii patří tento nevelký, nejvýše í75cm dorůstajícípříbuzný kober k nejobávanějším hadům. Ve skuteě-
nosti je to plachý noění živočich. skrývající se přes den v norách a sVého úěinnéhojedu Využíva|ícíhlavně k lovu iiných hadů, ještěrek a žab' Je-li polekán, neútočí'ale svinuie se do klubka a schováVá hlavu pod tělo. Jeho jedové zuby jsou kÍátké. a pÍoto bungar musí kořist ,,požvýkat". aby do tkání vpravil dostatek jedu. Člověka uštkne většinou jen tehdy' kdyŽ na ně! v noci šlápne' Pak jsou ovšem následky zlé.
hlavy, pát.avě poŽdviiené..isou nadobYčei ÍoŽmanité co do tvaru' vÝrazu i ozdobného Uspořádání šupin. A iéiich kůže.zdobená pestřými i decentňimi baÍvami a podivu' o hodnými vzořY, nemá obdoby v celé živo- . čišnéříši. však také oňa iediná ze všeho 2. Tento elegantně sVinutý sametový hadího nalezla milost v očíchlidských pa-
V životéhadů je mnoho zaiímavých momentů i dosud neřozluštěných tajemství. o tom však zatim ješté nebudeme mluvit. ones vám jen nabízíméněko|ik port.étú' ,,hadích postrachů lidstva" a žádámé vás, abyste s€ na ně podívali nezaujaté a bez předsudků. Proč to? Abyste na obrázcich za.iímavých exotů obievili hadí půvab a poznali jeiich kladné stíánky' A pak snad budeme moci na vás žádat, abyste byli sprav€dliví i k na_
plaz je zlopověstná žararaka (Bothops jararaca}, postÍach bÍazilských plantáží" Jeho proslulost nevy-
plývá z velkých rozměrů (dorůstá
50 cm) ani ze zvláštní útočnosti,ale Íaktl, že ie to ieden z nejhojnějších jedovatých hadů střednÍ a jižníBrazí1
z
lie' Paraguaye' Uruguaye a severní Argentiny. Navíc obývá savany, křovinaté plochy a řídké lésy, tedy místa hoině lidmi navštěVovaná a využíva_
Umě!á ledYina
+
'"{}
$[8ťo'ouuú
s
Jeden z typů umělé ledviny
" .t-.i'
':iii:=+ ř'ř',l,',;l'; {
schéma kapilárního hemodialyzátoru. Červenéšipky _
směr průtoku krve' modré šipky _ směr průtoku dialyzačního řoztoku. v detailu pohled na omývání celofánových kapi_ lár dialyzačním roztokem < Schéryra deskového hemodialyzátoru
t a=)
t0Jl
il
!
Uměláledvinai1-hemodialyzátol, 2 - pacient, 3 monitoř arteriálního t|aku, 4 - krevní pumpa, 5 _ heparinovápumpa,6_průtok k(ve, 7 - tlak krue. I - krev. 9 - dialyzařní roztok
ProdlouŽené
žiuoty
LEDVINY, ieden z důležitýchorgánů naŠehotěla, jsou uloženy v bedérní kra_
jině pod silnou vrstvou svalů. Jeiich
Úko|em je čistit kÍev od odpadních látek hromadicich se v organismu při látkové přeměně. při spalování bilkovin v těle' Proto se někdy ěinnost organismu přirovnává k hoření. Plyny vydýcháme, popel zůstane na roštu' Takovým roštem, který odstraňUje popel z těla, jsou právě ledviny. Bez nich by se oheň
života uhasil popelem. iedovatými látkami vznikajícimi při |átkové přeměně.
Ledviny také vylučuii nadbyteěnou vodu' soli a kYseliny a naopak při nedo-
statku těchto látek upravují do iisté míry jejich zásobu v těle tim, že je Vylu'
čuii v menšímiře. V ledvinách vznikaji také lálky. které jsou důležitépro tvor-
bu červených krvinek a ke stavbě kostí-
Průtok krve ledvinami je neobyčejně velký a přodstavuje kolem 1,5 litru za minutu' NedosÍatečná ěinnosl ledvin člověka v krátké době zahubi. o tom.
jakou důležitostpřikládá
ledvinám sama přiroda, svědčíuž ten Íakt. že tenjako jeden to oÍgán ie z mála tělesných orgánů zdvojený. K životu pak plně postačuje správná íunkce jediné led-
Při léóbě a odstraňováni následků ledvinových onemocněni má medicina
od poloviny tohoto stoleti vynikaiícího pomocnika Umělou ledvinu. Prvni
- ledvinu postavil za dru_ funkčni umělou hé světové války v Němci obsazeném Holandsku doktor Vilem KolÍf. V malé nemocnici pracoval na přistÍoji. který by mohl nahradit činnost ledvin. Jeho předchůdci konstatovali, že v takovém přístroii musí být b|ána, která by pro' pouštěla jedovaté látky z krue, a na zvi-
řatech experimentálně prokázali reál-
nost svých teorii' Doktor Kolff také věděl, že v blízkétovárně téžvyrábějí umělá střívka na Uzeniny dodávané Německu. Byly to hadice z celofánu' který se ukázal iako polopropustná membrá_ na, kterou mohl doktor Kolff využit ve svém přístroji. Proháněl krev nemocného pacienta těmito umělými střivky a pokus byl úspěšný. Na iedné stÍaně polopropustné membrány protékala krev nemocného, z niž blánou pronikaly iedovaté látky do roztoku na druhé slraně.
Od roku 1943, kdy doktor Kolff popr-
vé použil umělou ledvinu, prošel nový přistroj dlouhými etapami zkoušek, zdokonalování a modernizací. odborni_ ci Věděli, že účinnost umélé ledviny je dostatečná pouze tehdy, jestliže krev z pacientova těla proudi po polopro-
pustné bláně dostatečnou dobu a ve velkém množství.Umělá ledvina by|a proto napojována přimo na lepny,.iimiž
proudi krev od srdce. a na žíly,kterými se vrací k srdci' V prvých letech se cévy otevíraly chirurgicky tak. že se kůže a tkáň prořízly a do cévy se vložila sk|eněná trubička' Tato technika omezovala možnost použitíumělé ledviny ve vět-
z Vody a koncentrátů. sledováni teploty
a tlaku krve a Úniku krevni
tekutiny
hemodialyzátorU. součásti je také pumpa' která tlači krev do hemodialy_ zátoru. Ve světě bylo Vyvinuto mnoho druhů hemodialyzátorŮ' Přes některé konstrukční rozdily mají jeden rys spo-
z
lečný. Vždy se jedná
o
celofánovou
membÍánu' po niž na jedné straně proudi krev a na druhé straně dialyzač-
ní Íoztok. Na membráně docházi k pročištěni krve od jedovatých látek. Píincip je jasný - jde o fyzikálni proces dialýzy, což je iednoduše řečeno rozdélováni látek o různémolekulové hmotnosti na polopropustné membráně. Jak jsme šim rozsahu' U téhož pacienta moh|a si už řekli, ke vzniku umělé ledviny při. být ledvina použita pouze několikrát, spěl objev výroby celoÍánu. původně postačovalo pro což léčbunáhlého seužívanéhok iiným úče|úm. lháni ledvin' kdy ledviny začnou během Hemodialyzátor kapilární má celofáněkolika dnů až týdnů opět samy praco_ novou membránu uspořádanou do névat' Trvalé selháni ledvin, kdy je nutné ko|ika tisic velmi tenkých trubiček. Krev proudí shora (viz obrázek), V protisměÍU dvakrát až třikrát týdně umělou ledvi' nou čistit krev po dobu mnoha let, proudí dialyzačni roztok' Ten převezme jedovaté látky a proudi do odpadu. odsuzovalo nemocného stále k neod_ Vratné smíti. Hemodialyzátor deskový má celoÍán V roce 1960 býl však ohlášen objev ve tvaru úzkédesky' Krev v něm proudi metody, Jak napojovat pacienty na mezi dvěma deskami, které jsou z druumělou ledvinu bez omezení. Do tepen hé strany omývány dialyzačnim rozto a žil byly nemocným VopeÍovány trubič_ kem. Cs. podnik chiÍana vyviji vlastni ky z umělé hmoty, byly vyvedeny kůží iednorázový deskoVý dialyzátor, abya krev v nich trvale proudila z tepny do chom nebyli závisli na nákladném zažíly'V připadě použiti umělé ledviny hraničnim dovozu. staěilo trubičky rozpoiit a připojit k haPerspektivou léčbyumělou ledvinou je ledvina přenosná _ každý pacient by dicím umělé ledviny. Později bylo spo' jeni provedeno pod kůží' pak mohl mít svou vlastni' Počitá se Léčeniumělou ledvinou _ odborně rovněž s možnosti regenerace použitése mu říká hemodialýza _ už dnes ho dialyzačního íoztoku, který dnes nemá expeÍimentálni charakter, ale na_ proudí do odpadu. Moderní věda tak ve přiklad v naši republice se stalo součás_ stále většímpoótu záchraňUie žiVoty ti léčebnépéče,trvale zachraňuiÍci něa zdravi lidi i v takových připadech, kde kolik stovek lidi před smrti' Jedno oše ieště před několika málo lety byli lékaři třeni umělou ledvinou stoji kolem v zápase se smrti bezmocní. Pacienli se 1500 Kčs a u každého pacienta se pÍo' léěí ve specializovaných oddělenich přivádi 'l00 až l50krát v roce' Trvale se slušných nemocnic tzv. hemodialy_ - v terapie je konu nás umělou ledvinou léči800 pacientů začnich centÍech' Tato a z nich mnozi přes deset let. Většina příkladem krétnim úspěšnéspolupráce z nich ie práceschopných' Na několika lékařské vědy a vyspělé techniky v souvývojových pracovištich se usilovné Vy. časném období vědeckotechnické re_ vijí československá umělá ledvina. voluce. Aparatura umělé ledviny _ přístroje velkého asi jako televizor _ se skládá z hemodialyzátoru, který nahrazuje čin_ odborná spolupráce MUDr. V. Vaněnost vlastní ledviny, a z hemodialyzačček niho přistroje, který je složitým zařize_ -katnim pro přípravu dialyzačníhoroztoku
't
I I
-t
I
I ! I I I
I
$i,
o
"**-frf{
f! m
.;ý
o
o
š
ob á!. P'
"Í ED
O
a
o z
l=,,
,
o
o
z ž
z =
ilgiiligliigilíiillilli
itiiirliriilllllilliriilits
6
6
o
z
z z
=
E
iffi*ffi*i1gi#ffii *
6
z
:
íiillll
if
i;l$l;lsliliiiiririiilsiilll
iiĚĚ;š gEiĚii:Ei iEEiEi ii í i á:
Íigiá5iéE:lBĚiiÉĚgi:i3i;i;í:áip
l'iu*ii*::š;ii;$iEiiĚiiii:EĚi
ř-
tiEŤEiĚii:iiĚiÉÉigliÉ!ti5g:;'E jÉ
E
illgll;iglliilgi
;itĚEiĚiĚĚiiiÍ iiĚŤ ! ! ;šiiI áĚř
o
ó o z
z
iilillll*llí;
iiĚiá;iiiiiíiigiiiiiiiár i
= d
ssiilsli déěko 4
iil$ll*ssil*ffi
iiiiíiiiiíiiiáiiiiiiĚiiíti;
Uysokozduižný uozík DU HM 2022N
ni osy přehneme podle kresby. nasadíme na ložisko _ dil 10 - tak, aby se volně otáčBl, a zajistime uzávěrerr1 - díl 11. z díl0 7 a 8 sestavím€ zadni kola a z díátku sostrojime osu - dil 9. osu pÍotáhneme držák€m a na j€ii konce nasadime a zalopím€ zadni kola' Dbáme. aby se volně točila jednak kola s osou v držáku, iednak celá sestava včgtně držákú kolem ložiska. sestavime motor - dil 'l8 _ a přilepims na dil 1. Sfopime boky motoru - dily 24 a 28
-
nosná deska slepime rubem k sobě. Předpřileni části nosičů břemen _ dily42 a43
-
pim9 rubem k sobě. na zadni část umístime výztuhy _ dily tl4 _ a nalepime kolem nosné deskY' Na vyznaěoná místa zadni části nosné d€sky přilepime kÍčky béžce- dily 40 _ a na ně běžc6 _ dily 4l ' Zformuieme a slepi_ me posuvně zaíizeni _ dil 45, přiložime nosnou d€sku tak, aby se běžce volně posunovaly ve vybráni dílu 45, a zajistime kryty _ dily 46. Při nařezáváni a lormováni 45 musíme
Návod ke stavbě
Modelie postaven
v měřitku 1:32.
Před zaháienim slsvbY je nutno podrobně prostudovat iak návod, tak i samotnou vystřihovánku. Při pÍáci je nutno pracovat přesně' Úvodem několik všeobecných pokynú: shora, Lomové čáry' pok!d je nařezávám€ jsou znaěeny plnoU čarou, oznaěenou šipkou vné kresby' HÍany, které nařezáváte z rubu kresby, jsou označeny óerchovanou čarou (_.-'_). Plochy, které vyřiznete, jsou oznaěenY ěerveným křižem' Plochy, na které se lepí iiné ěásti, jsou vymezeny černou čáÍkoVanou čarou a označ€ny čislem dilu. šipkou a značkou ./.. Před zahájenim st3vby je nutno píovésl připřavné práce. Na kresIici čtvrtku nalepime dity 1, 4,7 , 12, 14, 16, 17, 18,24,25,28, 32,33, 34, 35, 38, 42, 46 a 51- Na kartón o tl' 1 mm naleplme dily 10, 23, 26, 27, 40, 41, 44, 50, 52 a 53. NeipÍve slepime dil č' 1 _ spodek trupu - přilepime podběhy dily 2 a 3' U di|ů 2 přehneme předni óást a tak vYtvořime blatnik. slepime předni kola z dilú 4 a 5' z drátku zhotovime osu, díl 6, ve vyznačenémmistě protáhneme dílem l, nasadime podložky - dil 50 - a kola a zalepime' Dbáme při tom' aby
se celá sestava osy a kol volně
otáěe|a
dilu 1. Nyni zaěneme montovat zadní otočná kola. Na dil 1 přilopime dil l0 _ ložisko zadni osy. Slepime dily l2 a 'l3 rubem k sobé' d.žák zad-
v
llDilÍ ŘlDtTtllt^ ilÁpRÁY^
_
a přilepime na dil
l
zDYlilACí zAŘíztili
a 'l8. Na zadní část
boků přilepime dily 26 a 21 _ bízdová a kon' cová světla' Na dil l přilepime složoný díl 22 _ plynový pedál - a dily 23 - pedálY brzdy a spoikY. sestavime přistrojový panel - dil t9 _ a na jeho boky přilepime slepená světla _ díly 20 a 2l _ a celek přilepime na díl 1' Dily volantu - 26 - slepime rubem k sobě a přilepime na dil 29 - tyč volantu, zhotove' ný ze špejle. sestavu vlepime na vyznačené misto mezi pedálv brzdY a spojky a dil 1' zkompletujeme sedadlo řidiče - dil 30 a ručni brzdu _ dil 31 _ a přileplme oba dily na dil 18. Nyni přiide na řadu střecha. Nosniky střechy _ dily 32, 33, 34 a 35 _ přehneme, slepime a přilepime na vyznačená mista. Dbáme při tom, aby střecha po nasazeni byla ve správné poloze. slepime díly střechy _ 36 a 37 a vlepime dil 37 do dilu 36. Celek pak Umistime na držákY tak' aby byl vodorovný' Po ukončeni pojizdné óásti Vozíku začneme sestavovat zvedaci zařízeni. Dily 38 a 39 _
l{0lllÉ YlDu(E pracovat s největšípřesnosti, protože i malé vybočeni múžgzamezit volnému pohybu běžcú' zÍormujeme. slepime a umístime dil 47 _ nosič přidavného zařizeni - a dil 48 - otoěné zaiizeni' z drátku si zhotovime osu otočného zařizeni - dil 49' protáhneme otočným zařizenim _ dil 48 _ a zalepime. Na dil l přilepime jeden dÍžák - rubem k sobé slepené dily 'l6 a l7' Do vyznačenéhootvoÍu zasadime osu - díl 49 _ a druhý konec osy zachvtime dalšim držákem, který přilepime k dilu 1' Tim spojime zvedaci zařizeni s pojizdnou části. celé zvedací zařízení se musi sklápěl v daném rozmozí' Na konec si sestavime bednu, kterou vozik l.anspoítuje; jeji dily isou vyznačeny červe' ně' Slepime těleso bedny - díl 51 _ a na vyznačená mista při|epime podlepenó lišty dily 52 a 53. Tím je práce dokončena; na závér doporuěujeme opatrně př6třít c€lý model beŽbar-
vým lakem. je však nutno dbát při tom n8 dobroU funkci pohyblivých části. Mnoho úspěchú při stavbě přeii autoři ing. Vladimir Hynek a
I
--J
Jiři Suk
Střední odborné uřiliště Doprauních podniků hl. m. Prahy přijímá pro školní rck1987l82
chlapce a dívky
do těchto učebnÍchoborů;
čtyřletý studijní obor s maturitou: mechanik silnoproudých zařízení- 48 měsíců
třítetó uěební obory
-
nově koncipované _ 40.ěslců
elektromechanik s odborným zaméřením pro střois azaíizení etektromechanik s odboÍným zaměřením pro rozvodná 2ařízení (olektíomonté') klempíř s odborným zaměřením pro karosérie (karosářl malíř s odborným zaměřením pro inte]ióry {malíř pokojů} obráběč kovů
zedník stavební výroba se zaměřením na dláždění lakýrník mechanik opravář s odboÍným zaměřením pÍo: - stroie a zařízení {provozní zámečníkl -
koleiová vozidla
-
lodní dopravu ( lodní mech8nikl stavobní á třaťové stroje (silniěář)
strojník s odborným zaměřenim _
pro:
strojní mechanlk s odborným truhlář se zaměřením pro stavební výřobu instalatér
nebo v náborovém středisku
stanice metřa Sokolovská (východ do Křižíkovy ulice} pondělí a čtvÉekod 13.oo do 18'oo hodin'
konstŤukce {stavební zámečník)
f f
t;
B
-
o@
letadlo Bestiola Be-80.3 PÍototyp dvoumistného cvičného celodře' věného hoínoplošnikU BEsTloLA byl dokon' čen v lótě 1935 ÍiÍmou Beneš a Mráz v chocni. PÍvni séÍiovoubestiolou byla Be _ 60.3' která byla imatrikÚlována oK-BEE. celkem bylo vyrobeno 23 letadel.
oo
Poslup 6o5tavení modelu:
Vytvaíujte trup 1 a dily 2, 3, 4' Íylo pÍepážky přilepte nejprve k jedné bočnici, a to dil 3 do misia odtokové hrany křidla. díl 4 podólně
k trupu. Přepážka 2 se přilepí souběžně s okrajem předni části kabiny' Nyni slepte
celý lrup' VytvaÍuite díl 5 a 6 a přilepte je ná trup' vytvaíujte koÍmidla 7,8. Do zadni části lrupu vsuňte špeili (viz c). Na špejle přilepte koímidla 7' Vytvarujte přední část trupu 9. 10 a přilepte k sobě. Hotový dil přilepte na trupDo ceotroplánu křidel v mistě trupu Vsuňte špeile (viz Bl, Vg středu je ohněté nad plame' i]em do mirnóho V (viz nákřes)' slepte křidla
x
efu
-@YT)
la' Na středy kol ]2 přiIepte z obou stran bočnice dily 'l2. Kola po obvodu nabarvéte
černou tuši' Hotová kola nasuňte na o$y
^ y-_-{ -(]E@ooo
íD
@@ Ho k tru
a zaiistit€ ie zarážkou 15' Potom ie zakápné' te lepidlem. Slepte ostfuhu 11. dovniiř vlož te vytvarovaný drát'
oslťuhu přilepte k tÍu' pu' Vytvarujte a sleple vrtuli l9 a špendlíkem
l6' do kteíých předem
Vlepte výztuhy V'
3J
J:líí'J:Í]l5'l""T"!u
tová křidla nasuňte na špejle a přilepte
podvozku l4' celé dily 14 potom přilepte k trupu' středY kol 12 podlepte lepenkou síly asi 2 mm' Uděleite otvory pío osy kol' otvoÍv neděle'te přiliš velké' kola bY se vikla
ji připevnéte na lÍUp' Mnoho úspěchů při stavbě vystřihovánky
"'|Ti"'':13ff:,ů'J:Y šlepené dily t7. štópie t<ápote: podvozku (dily 14|' z kan' celářské sponky vytvarujte 2 osy podvozku (viz A)' Drát šilši stíanou přilepte na dil 13' který přetožte a i s díátem slepie k sobě' Hotové osy kol s dilem l3 vložte a přilepte do
a
přeie Íedakce autoí Ladislav Múller
-{/?nÝ
První zpracovatelé kovŮ
Tachnika opracováni nástrojú a ozdob do' sáhla na konci dobv kamenné vÍcholu a žádným tehdy dostupným způsobem ji nebylo
možnédále rozviiet' zemědělské obce si samy vyráběly vše, co potřebovaly k životu; vývoj jako by dospěl ke konci a lidé se mohli domnivat' že jejich svět zůstane neměnnýfi' A přece se lidem otevřela nová budouc' nost. Tak jako změnila život lidi neolitická revoluce v podobě vzniku zemědélství,nyni přišla Íevoluce neméně významná - objeveni možnosti zpÍacováni kovů.
Lidé obývajici raná civili2ačni cent.a na Předním východě se naučali tavit měď a poz' ději i misit ii s cinem na b.onz už několik tisicileti před našim lgtopočtsm' K nám přinášeli
prvni měděné a bronzové výrobky cizi kupci,
přocházejicí našim úŽemim Ža obchodem' Již od neolitu vedla přes Mořavu a slovensko dl]ležitá obchodni tÍasa, nazývaná později ,,jantarová stezka", spojuiicí baltské pobřeži
se středo.emnim mořem' Asi od íoku 1900
před našim letopočtem se však i u nás rozvi nulo slévačslvi, využivajici bohatých ložisek cinu na svazich Krušných hor' Méď. hlavni složka blonzu. se k nám dostávala dálkovým obchodem. BÍonz byl vzácný a jeho zpÍacováni obtižné, poŽvolna,
píoto se i€ho uživáni šiřilo jen
přesto však hluboce zasáhl do života zemědělců' Umožnil výíobu lepšich a dokonalej' šich nástrojů, práce se stala snazši a ke stej_ nému výkonu nYni stačilo menši úsili, než bylo iřeba při práci s ka" PřodmótY z dobY bronzové men€m' vlevo ná.smky a 2pú3ob upownění 3okorky k násaděj z bronzu také bylo možné zhotovii do té doby íevidanénáíamUpíoltřad i€hlicé 5pona a nádobY. vpíavo jehlice, 3€ky, spony, jehlice, náhrdelniky k.Íká a oatóp z .úzuÝcn období b7onzové óob| a z ío. ličných na|€ziší nebo diadémY, které Žnásobovaly
krásu p.avékých žen' Touhou mužů pak byly bronzové dýky
t
ffi
?-?
ffitr*
ná podle pohřebiště v Uněticich u
Prahy,
a maď..oYská, podle nale.išté v Mad'arov' cich na Slovensku. Nyni k našemu diofámatu' Pozadi předsta vuje ohíazenou osadu řemeslniků. Na volném
píostíanstvi ie několik peci na zpracováni
pádné meče, ostÍé a jiskřivé, zastrašujici svým třpytem každého útočnika Íu pozdéišich antických autorů můžeme čist. jak blyštici se zbroj nahánéla nepřiteli
mateÍiálu. Figurky představuji taviče s noha_ ma peělivě obalenýma na ochranu před vy_ střiklým kovem l8, 9); pomocnika obsluhujiciho pec (7}; divku podávajici pomocnikovi nádobu s vodou |6); ženy pomáhajici u p€ce (1,
Pláce s bronzem vyžadovala velké zkušenosti a ti, kteři se ji chtéli zabývat, museli zvládnout Íúznétechniky. Nemohli již po celý den pracovat na poli nebo opatrovat stáda' Přestali obdělávat půdu a stali se řemeslniky.
Žbíoj boiovnikovi (4), jemuž pomocnik připiná břonuové brněni; hoch (3) čeká s připraveným štÍtem. Dalši figurky zachycuií malou část výpravv cizich kupců. ciŽokíaině oděni kupci až z daleké sýÍie (l5, 16) jsou doprová_ zeni ozbÍojenci. z nichž jednoho zachYcuie i naše dioÍáma Il7)' staÍosta obce řemeslni ků (1t} a llumočnik {12) siednávaji s kupci obchod a nabiŽeji jim blonzoVé špeíky, kteÍé pohotově předvádéji píavěké,.manekýnky"' Dioráma si postavite obvYklým způsobem' Pío ty' kleři se 5 timto typem vystřihovánky setkávaii poprvé, uvádIme několik pokynů ke stavbě' FiguJky lepte jednollivě bilou lepici pastou na kancelářský papiÍ, ihned vystřihněte a ještě za vlhka vytvarujte. obarvěte híany tuši a přilepte samostatné dily. Hotové figur_ ky nalepte na kartónové podstavce. Kadluby (isou mezi figurkami 1 -4, 5-6, 9- 12) nalepte na silnějši leponku, aby ziskalv na tloušÍce, vystřihněte a postavt€ k tavičúm'Nádoby a koš rozeslavte okolo pece' Pec vytvarujte do půlkulata a slepenim hoínich polovin naznóčte klenuti- U bojovnika 17 přilept€ štit ze zadu k rameni složeným proužkem paptru. iako kdybyste přilepovali známkU do aIba. Mnoho úspěchů při stavbě dio.ámalu přeje autor textu a kreseb Přom}'al Kubola
a
r
člověka a 2měnila způsob ieho myšleni a ko_ náni' Vývoj lidstva se začal zíychlovat' Lidé byli a ješlě dlouho zůstali v zajeti různých po_ véía dnešnimu člověku cizich představ, ale dovedli citlivě vnimat krásu' Ženy pracovaly neméně těžce než rnUži' jis_ tě však se i.ády pěkně ustÍojily a ozdobily a Úměly se upřimně radovat ve chvilich odpo_ činku. Byla to doba drsná a tvrdě se v ni žilo, ale lidé přesto postupovali kupřodu' N€chy' běla jim touha po poznáni ani smysl pro spra' vedInost, bez nichž by nebyl možný žádný dalši pokrok. Rodily se pívni, dosud neujasněné a nepřesně Íormulovanépředstavv o sociálni spíaVedlnosti a Íovnosti všech lidi, myšlenkv, kteÍéuskuleéňUie teprve naše doba. Na našem ú?emi se rozvinuly dvě vyznam_ né kultuÍy b.onzové doby: únětická, nazva_
stÍach).
V hlinéných pecích tavili suÍovinu, do piskovcových kadlubů odlévali
pololovarY, kterým pak íÚčním
opracovánim dávali konečnou podobu. JestliŽe méli dostatek mědi a cinu, zhotovi|i tolik výrobků, že je nebylo možňéspotřebovat uvnitř ieiich vsi. Vznikla nodp.odukce. klerá se stávala předmě
tem směnného obchodU i
se
vzdálenéjšimi kraji' Došlo k dalši významné dělbě pláce - odděleni řemeslné výrobv od zeměděl
stvi ňemeslnlci ziskávali
stále
vice bohatstvi, vzÍůstaly majgt_
kové rozdíly mezi rody zemédělcú a řemeslnikú, VŽnikalo goukfomé vlastnicwí jodnotlivců. Podle nového výíobniho mate-
riálu řikáme tomuto obdobi lid_ ských dějin doba břon.ová. Nová technika práce přetvořila
10) Bohatý řemeslnik í2) píodává
novou
9% 7
ll ll
\-.-
ooaaoaacaaaaaaaaaoacaaocaaaaaaaoooaaaaaoaaaoaaaoaaaoaaooaacaaaaa
REDArčrui ozNAMoVATEL v současné době se nám v redakci
nashromáždilo tolik vašich žádosti o zveřejnéní zprávy v Redakčním oznamovateli. ža dalšínepřijímáme.
Až se rubrika uvolní. dočtete se o tom na tomto místě.
Karol šulák' Nálepkova 23. 9o901 Skalica - dva katalogY Adidas 78 (různé), cessna 79, Geze vyměni za Pifika z roěniku 20, 21, 22, 23 (všechny). Pošli
PiÍika. pošlu katalogy; Vojtech Gál, 1. máia 32, 077 o'l KráÍ' chlmec - sháni ABc ě' 4, 5' 10. 11' 13. 14, 15 ročnik 24 (kompletní); Josef složal' Mrlínek 24. 768 61 Bystřice pod Hostýnem sháni dosud vyšlétrofeje ABc kromě- pumy a Vlka a návod na Íadiopřijimaě Dinyl (i jednotlivě); stanislav vokál. Vitězného února 2815, 580 03 HavličkůvBrod _ sháni kolečkovéprkénko nebo starši kolečkovébrus|e; MaÍtana B€aková' skláÍské sidlisko E/Vl, 987 0l Poltár sháni morče. Na barvě nezáleži' múŽe být i pár; Jiří Málek' 569 91 Jedlová 212 _ sháni starši fotoaparát na kino_ film (můžebýt i jiný' ale Íungujíci}' Dá za ně'i plánky na dva zvětšováky' ama_ térský dřevěný a ze sborniku USS, zvětšovák a plánek na automatický osvitoměr (15 souóástek, vše fotokopie); Karel Boček, Dubová2. 53955 Mířetice _ sháni všechna čisla sboÍniku Urob a udělei si sám; P€tř Doležal. Famfulí_ kova 1 142, PÍaha 8 _ sháni kazetový Ía'
diomagnetofon (hraiici). VVměni
ABc ročnik 13,14,
za
15, 16' 17, 18, óást ročniku 21, 23, popřÍpadě ještě za vláčky N (seznam pošle) a přehazovačku na kolo; Milan Ba9oř. Rtyně v Podkrkonoší,542 33 TrutnoV lampu do - shániPiskač, gramo.ádia EF 89; Roman Fu' čikova 25l0' 43401 Most za komplet' ní kreslené přiběhy 1. výprava do ztraceného svěla, Dobrodružstvi Johna cartera na planetě Mars a Vzpoura mozků dá silnični Válec Bomag BW 210. lunárni modul i s planetou, sojuz_Apollo' F1 Lotus 79; Miroslav Dtíbal. Jána osohu 9, 82900 Bratislava - shání vYstřihovánky k železnici TT nebo Ho, různédomky apod. Dohoda jistá; Bar_ bora Šrámková, Fillova 8, 638 00 Brno_ Lesná - nabizí fotoaparát corina; Jan Bok, 67574 Bíeznik 186 - nabizi hr_ je vyměni dličky šedé (chechtavé) nebo za kÍmivo pro andulky; Roman Grynd]e.' Družstevni713, 691 23 Pohořelice - sháni tank T34 Lidice' raketonosič' tank MK-l, nabízípolabské lidové stav_ by, kostelik, drevnici ze Slovenska; Roman Paštěk, sta.á Tenice t123' 68601
Uh' Hradišté_ sháni
VystřihoVánky
hÍad Kost, hrad Litice' start a cil k autodráze, vilz F1 Ferrari za vozy F1 Lotus 79 JPs. Brabham BT 44B' silničníVálec Bo_ mag BW 210, Renault Grand Prix 1906, Turbolet 410. lnterkosmos 18 Magion,
obÍněný tank sNP' sovětský řični monitol a fotoaparát Dirkon. Vyměni i iednotlivě, odepiše Všem; Michal Kova_ řík. Sládkovičova 1306, Praha4_Krč sháni vzduchovač do akvária nebo Vymění za fotoaparát cořina a 'l50 déóek;
Jindřich Vosátko, 788 33 Hanušovice 256 _ za rYÍíell005-008-009' Ferra-
Í2, Mc LaÍen M 23, Lotus 79 JPs' P 34 šestikolku a Ligier Js-11 dá stavebnici RadiokonstruktéÍ Kyjev1; Íi 312
Tyrell
zdeněk Pichl' Bubovice
90, 267 17 Mo-
íina - za tÍibunu' depo. start a cíl k au_ todíáze (neslepené i s návody) dá Větši
počet plánků na rádiem řizené, upoutané a volně létaiicí modely letadel. odepiše všem; J. Ksand], Krupská 1750' 10000 Praha 10 nábizí různá déóka, fotoaparát Kodak- Junior620. domečky k vláčkúmTT a knihu stvořitelé nových svétůza zahÍanična mode|y firmy Matchbox nebo Airfix; Stanislav Raš-
ka' Růžová521,43401 Most -
nabizi
Vzduchovací slrojek do akvária za dvou_ motorovou převodovku (2400 otlmin.) a čtYři koleóka do automobilu Mamut (o asi 55 mm); Norbeft Michálek. Že-
.otinov 4/2' 789 0l zábřeh - nabizi' osobni automobil Tatra 603 na dálkové ovládáni. Jizda vpřed a vzad' svíceni světly' otevíráni dveři a motoru; Allan Ko.eň. sidliště 722' 34o 22 Nýrsko _ sháni hrajici kazetový magnetofon, po' připadě gramoíon. Nabizi vláčky velikosti Ho (seznam pošle)' poškozený te' leÍon a Íormuli 1 na ovládáni' odepíše všem; oto Szakos' Hlavní620.35735 chodov - nabizí rozšiřenou autodráhu Mirage včetně 2 dep' kaíoséÍiia staÍt
- cil bloku. Dále pak všechna déčkaod 20. ročniku včetně F'l, nesvázaný komplexni 2l. ročník s deskami za skaterbo_ aÍd na 90 kg {nutno vidět); Pavel stauf_
čík.Štěpnická lo79, 686o1 Uh' Hra' diště - sháni tato čisla Amatérského radia: 1970/3, 8, 1971 1973/3, 1974/11, /5,
l975/12. Vyměni podle dohodY; Pavel Kmoch' zlenická 906, 25] 61 Uhříně_ ves-Praha 10 _ sháni všechny formule
ABc (neslepené i jednotlivě),
kromě
Brabham BT 44B, Renault 1 906. Lotus 79 JPS, Lotus 79 JPS, Mc Laren 23 a Ligier Js 11; vojtěch Kovács, H_20 Moldava nad Bod. _ sháni ABc č. 1, 2 roě_ nik 24 (kompletni s déčky);Martin Li_ voř, 54233 Rtyně v Podkrkonoši 144 nabizi nový fotoaparát Corina nebo vyměni za radiosoučástky; Mi|an Baueř, 542 33 Rtyně v Podkrkonoši 306 _ nabi zi známky na téma přirodovéda a kos mos nebo vyměni za literaturu o auto_ mobilech; Dušan Gonda' Lúčna2911. 971 01 Prievidza 3 zachovalou - vyměni (seznam autoaulodráhu bez autíěek d
dráhy pošle) za elektrický železnióni
přeiezd se závorami, konec kolejí světelný, mosty různých tvarů (železniěni) za 2 dvojramenné semafory (všechno
na TT), ien dobré; Eva Blumertová, Krásnohorské
l689,
438
0l Žalec _
sháni všechna nepoškozená ěisla ABC od roku 1975_1979' Na výměnu nic
nemá; Jiř, Bořnátík' okrajni 1. 71200 ostrava-MUglinov všechny vy- sháni (neslepené s ná_ Fl Vody); vladimir Čeřovský Lučni 2619, 13000 Praha3 _ sháni mládě želvy (malinkou); Rostislav Zaremba, Malická 23' 30'l 64 Plzeň - sháni plánek na
šléVystřihovánky
magnetoÍon ABC; Alois zavadil, 4MZeliv221 _ nabizi autodráhu Mc Laren zachovalou, se šesti auty (seznam pošle); Milan Voitek, BeÍko_ va88, 6'200 Brno - shání plánek na magnetofon PAN B 64; Pavel Dašek' 3
Holubova 93' 5000o9 Híadec Králové9
_ sháni gumové vojáky nebo
Vojen'
skou techniku' Nabizi děěka nebo atlas
ABC' odpoví všem; Miloslav Musil' Svatoslav 3' 664 75 Deblin - sháni
nebo vyměni fungujicÍ Íotoaparát znač_ ky Flexařet; Rudolf Las.lowka.135 42
Térlicko 2 č' 14 _ sháni tyto vystřihovánky F 1 i jiné| Tyrrell 005, Tyrrell 008. šestikolka P 34, FeÍíaíi312 T2, Brabham BT 448. JPS Lolus 72D. JPS Lotus 79 a Tatra 813 Kolos s návody i jednotlivě, Vymění za vystřihovánky (seznam pošle); vladimír Vácha' Hviezdoslavova 17, 101 00 Praha 10-VinohÍady - nábizi akvari.iní rostliny;
Fřantišok Heřman,
Klimětice 24, 262 92 Štětkovice sháni vzduchovací motorek do akVária- (podle dohody)- Rád by si dopisoval s dívkou, kteÍá se zaiímá o přirodu (je mu 16 let); M. Dokoupil, Petra Křičky 502. 575 7l Náměšť n. o5l' _ sháni F 1 Ferrari 312
Í2, Tyrrell Ford005. TyÍrell Ford
008'
Lotus 72D, Brabham BT 446, Mc Laren m23, Tyrrell P 034' Lotus 73D JSP {vše neslepené s návody i iednotlivě)' za to nabízí 2 Výhybky, 63 koleii. lokomotivu (menšíoprava) vše TT,13 déček,knihu
Pěstováni kaktusů: František Šiška. LhÓta u Gottwaldova, 736 02 Malenovi
ce _ vyměni
vystřihovánky
sovětský
tank T35A. ponocného, zemanskou
tvrz, Dixi 1927, Renault Grand-Prix 1906, 3 diorámy ABc, lod'drakkar. obrněný vlak' rúzná letadla atd. 2a 24. Íočník ABc. 12' ěislo; J. Málok,58277 Libice n. Doubr.29 - nabízi mikrofon AMD 108 a déčkaABc- sháni sluchátka 4000 o a mikrofon AMD 101 ; MaÍcela Rybáková. JabúÍkové492/l. 391 8'| Ve_ seli n l ' _ nabizi různá déčkaza vše o forn]uli 1 1970_ 1980; Lubomír Novák, Podoli 63, 783 25 p' Bouzov _ shá ni vuz F 1 šestikolku; Jiří Štaineí,Přo' dloužená 266' 530 09 Pardubice _ shání kompletni náVod na magnetofon ABcVyměni za část skansenu ABc; MaÍtin Kolesár, Krasnovce 123, 21201 Pozdi sovce _ sháni 22. ročnik ABc neporušený'
o
aaaoaaoaaaaaaoaaoaaaaoaaaaacaoaaaaaaaaoaoaaaaaaacaoaaaeaoaaoaaac
VARJAG MoDELÁňŮnn ol š|I
o.l o.l
rl
\Fl
I
ol
I'l
l:200
sl ol
-L
Křažník
\ARJAG V roce
1898 byla v ameÍické loděnici
cramp zaháiena stavba mohutného křižníku. obiednaného carským Ruskem. spuštěn na vodu byl roku 1899 a obdržel boiovné iméno Varjag. Po zkušebnich plavbách byl
V
roce'l901 za-
řazen do služby V carském námořnictvu'
sloužil na oalekém východě' Při zahá-
ieni rusko_iapoÍlské války kotvil v korejském přistavu cemulpo, kde byl napaden přesilou.iaponských lodí. Po hrdin_ ném boji dne 9. 2. 'l904. kdy utÍpěl váž_ ná poškozeni, byl v rejdě na rozkaz veli_ tele kapitána BudněVa vlastní posádkou potopen' Předtim Však v boii ieště staěil potopit dva japonské křižniky a jeden torpédoborec. Po skončeni války
jei Japonci vyzvedli, opravili a zařadili
do vlastniho lod'stva pod soYA' V roce
jménem
1916 jei prodali zpět Rusku. kde se vrátil ke svému púvodnímu
jménu a sloužil v poláÍnich mořich. V roce 1917 odplul do Anglie na generálni opravu' Tam byl po Velké řiinové
Monografie křižniku Varjag by vám
socialistické revoluci Angličany zaba
měla posloužit jako podkladový materiál _ dokUmentace. nikoliv iako detailni plánek na stavbu. Proto si musíte při připřavných píacich zvolit jednoznačně
ven. Při první iiŽdé pod anglickou vlajkou však 15.2. 1918'v lrském moři ztÍoskotal' Byl zachřáněn, odzbÍoien a sloužil iako pomocná loď' Po dalšim, iiž poslednim ztroskotáni v roce l920 byl vy-
Určitéměřitko a vše mu přizpůsobit.
Bez tíochy poěitáni a kresleni skic se to asi neobejde. ale Vždyťp.oto iste kuti-
řazen a roku 1922 rozebÍán do šrotu. TEcHNlcKÁ DATA: délka 128 m' šiřka _ 15,8 m, ponoÍ _ 6.9 -m' výtlak - 6500 t' výkon strojů _ 13700 kW
(20000k). rychlost
|24,3 uzlu|, výzbroi-
lové, modeláři. Třup lodi lze zhotovit různě, napřiklad
45,4 km hod-'
_ 12 děl
Íáže
152 mm. 12 děl Íáže75 mm (v roca 1917 dvě děla 76 mm|, 8 děl 47 mm' 2 déla 37 mm, 2 kulomety, 6 torpédometů (v roce 19l7 pouze 3}; akěni.ádius _ 5ooo
mil (9260 km).
Poznámky ke stavbě modelu Plán dovoluje postavit blokový,
ne-
plovouci model. Pro tyto modely se po-
užívaiiměřitka 1:1000 (délka Varjagu buds 12.8 cm)' dále 'l:500 (délka 25'6
cm), nebo
'l :400 (délka 32 cm)' V těchto měřitkách by měl dokázat postavit model i méně zkušený modelář. V souěas_ né době se použivá pro plastikové stavebnice modelů lodí měřitko 1:620. Naše monografie i6 z prostorových důvodúzpÍacována v několika měřítkách. Barevné vyobřazení ie v měřítku 1:620' žebrovéprofily l:200 a detaily z nástavby jsou v měřitku l:400. Pro snazši Úpravu a výpoěty rozměrů ie na plánu nakřesleno měřítko V metfech.
z měkkého dř6va. balzových špaliků a podobně. obdobné zhotovite nástav-
by, kominy. čluny. Větráky. stěžně
a podstavce děl. z řůzně silného drátu ěi trubiěek zhotovíte hlavně děl, ieřáby.
tyče, vlajkové stožáry a někteÍá zábradlí' Mnohde 3i budete muset pomoci nakreslenim detailu (zábradli. ěásti volných palub apod.) na pÍúhlednýpauzovaci papir a nalepenim na patřičné mis to. U malých měřitek je lépe některé detaily vynechat. zbarveni je zřejmé z plánku. Jen pro upřesněni: trup nad hladinÓu. kominy. děla, kotvy. schtjdky _ černě; trup pod
hladinou
červeně; nástavby,
zá-
chranné čluny, stěžně _ bilé až s okrovým přibarvením; nápisy. kováni stěžňů. galion - mosazné zlaté; paluba dřevěná _ přirodni baÍVa dřeva; palUba kovová - střibrnó. lng. Vladimir Hynek
Křesbv Jiři suk
soupiska rozkreslených dílů:
t - vglitglskávěž;2 - boiovýmústok;3 - kormidelna;4 - koman č. t Ídélka čárkovaněl;5 - komÍny ě.2.3,4:0 - podstavoc komínu č.2;7 - podstaveq komínu ě' 3;8 - podstavec komÍnu ě.4;9 - svéÍlíkatrojovny; ío - větrání kot6lnY; l1 - nástavba na z6di:12 _ rofloktorový můstgk na zádi;13 _ kompaEový můstek na zádi; 14 - světlík na záďovóm mústku; 15 - kompa3; 1o Í3'lektoř; 1' - 3větlÍk kololny; 18 větřák vglký; 19 - větrák střednÍ (tvaÍi'ko č. l8, vglikoEt Podlo celkového plónu v monogÍáíiil;20 (totói iako 19l; 2í - dělo 15 cňr 22 _ dělo 15 cm v k.'erotě; 23 - dělo 7'5 cm:24 - dólo 7'5 Gm vkssematě; malý větrák - dělo 47 mm; 26 dálo 3z mm; 2' 3poiovlcí mů3tgk na rádi; 28 boěnl rchúdky; 29 záchranný ělun č. l; to _ pa.ní kut'; 26 tl -- ráchranný ělun č.- 3; 32 -'záchrannÝ- člun ě. 4; 33 - zÓch]anný ělun- ě. E; 34 - ieřóby pro- táchranný člun ě. l, 36 - igřóby pro p.Íní kutÍ;36 - jsřáby pro záchianné čluny ě.3' 4,6i37 _ válgčná vlaika na.ádl (bílá. úhlopřÍčnýkříž);38 - praporec na přídi;39 vclítg]ský prapoÍoc nr zsdním stážni; 81 - owor přo přadnÍ stšfuň; s2 - otvor pro z6dní ttěž6ň.
ffiffiJtr 'ň-_-t-ffi;ÉŤE E[r-.1.P@----E
6{
=@E
"m3_H}|-pt '-_-Él:= ffi llY'í
E!é.
ffibffirFtrFtrT+F{
=-.,-.=_: ryntJ ' Yý --:=
--řwi Ms
ffi=ffi'oxffi E--
Ll'sL-]
@ ffi@:*íft ílH': B
''l
6
ě
@
M í1'
^",ilp a*
ďz-...*..-
VARJAG - nadrtavby 1:4OO
Strom YT sB zluumr mládáty
a usazených organických zbytků černé
Zni to jako s|ovo do pranice. Prosím
vás, copak můžemít strom živá m|áďa-
ta? A navic to ani neni pořádný strom' nýbrž jakési roštína chůdách trčící z mělkého mořel Nedá se nic dělat, botanici označuji rozmnožování této podivuhodné dřeviny jako živorodost (Viviparii) a ma|i pro to dobré důvody' Skutečně mají druhy rostouci v mělkých vodách tropického pásma s živorodostí,která je výsadou živočichů,z celé rostlinné říše neivic společného.Ale abychom porozuměli celému mechanismu' musíme se neidři_ Ve podivat do krajin, kde živorodéstromy rostou.
Mělká tropická moře oplývaji
Živo_
tem. A neisou to jen .jako kámen tvrdé stavby korálů nebo vláčnéproVazce řas. Jsou tu i znamenité podmínky pro život rostlin, jenže.. . Suchozemským
rostlinám vadí na osluněných mě|činách dvě věci _ slanost mořské Vody, která vysuŠu|e 1ejich tkáně. a proměnli_
vá výše hladiny. Rostlina, která zde chce obstát. musi se přizpůsobit ne-
zvyklým podmínkám. A přizpůsobila se hned c6lá řada druhů, vytvářejících Íostlinnou formaci ŽVanou mangroVe, která lemuje pobřeží kontinentů i ostro_ vů V tropických mořich, zahrazuje ústí řek a znesnadňuje přístup do přistavů a zátok.
Jádro mangrovových porostů tvoří
příslušníci rodu Rhizophora, ve Starém
světé druhy mucronata a conjugata, v Novém Rhizophora mangle. Tito příbuzní našich kypreiů se se slanosti
Vody vyrovnali pÍostě: třebaže rostou přímo z vody, maji listy jako rostlinY su_ chomilné s tlustou pokožkou, ponoře nými průduchy a VÍstvou vodniho pletiva' kde si uchovávaji zásobu sladké vody. S kolísáním hladiny moře při přilivu a odlivu se vypořádali stejně snadno _ jejich chůdovité kořeny ie bezpečně držíve značnévýši nad vodou. Spleť kořenů' zasahu'icí dosti daleko od kmene' však sloužíi jako vlnolam. Pod kořeny vzniká z opadlých listů
1o
.
mazlavé bahno velmi chudé na kyslík. Mangrovy však nedoslatkem kyslíku nestrádaií' Spouštějí z koruny provazovité vzdušné kořeny, které usnadňují dýchání ponořených části. Navíc části za odlivu obnažené maji tlustou korko_ Vou kůru s Velikými lenticelami (průdu_ chy) a vzdušnými dutinami' takže i ony dýchají aspoň dočasně' Ne|důležitějšívymoženosti mangrovů ie ovšem právě ta živorodost. obyčejná semena by se neměla kde uchytit a zka-
zila by se, nebo by byla sežíána dřiv, než by se jim podařilo vyklíčit.Proto
Neschúdný mangrovový porost: '| - slaná mořská voda,2 - vyslazená voda laguny, 3 _ zbytky moiských organismů hromadici se pod kořeny. 4 _ chúdovékořenY, 5 vzdušné kořenY' 6 _ opadlé listy vytvářelici živinam' bohaté bahno. 7 - zakořeněne se
menáčky,8
plUjicisem9náčky'
a plody mangrovů klíčípřimo na stromě.
Ze špičkyplodu vyroste zelený hypoko-
tyl (pruní část stonku), dlouhý patnáct,
třicet. někdy i čtyřicet centimetrů; teprVe takto připravená mladá rostlinka odpadá bud'samostatně, nebo s celým zbytkem plodu. Dopadne-li na suchou zemi, do bahna nebo do spleti kořenů, zaryje se do dna a začne hned růst. stává se ovšem, že mangrovové novoroŽeně spadne do vody' A co pak? Nic se neděje. Rašici mangrove docela dobře plave. Položíse na vodu a nechá se unášet proudem. Takto unášené semenáóky mohou plavat řadu měsiců, dokonce prý přeplavaly Atlantik. Jakmile
se však dostanou do mělké vody, zapustí kořeny a rostou' Aby to měly snazši, kořenový konec nasává vodu, takže ie těžšia semenáček plave správně orientován rašícímikořinky ke dnu a vrcholkem k hladině.
Mangrovové stromy lostou 2 moře.
Moře ie napájí a živi i roznáší.|eiich po' tomstvo' Ale mangrovy přece jen neza přou suchozemský původ. Pod kořeny shromažďují půdu, tlumí vlněni moře a vytvářeji útočištěneien pro množstvi mořských živočichů'ale i pro suchozemské tvory, zejména ptáky a hmyz a konečně i pro méně otužilé rostlinv. Každoročnědobývaji nové a nové obrovské rozlohy mělčin a přeměňuií je v bažiny a ostrovy' A kdyŽ se po staletich mangrovový porost změni v suchou zem, živorodi harcovníci souše se pře_mčstěhuií zase dál do moře.
a
Zraly plod manqrovu Bhizophoía manqI. Na stromé kličlcl plody téhoždruhu
Déék9{pří!'óhy}ěaaoplšuABcnladýotitocňnikiiaĎřliodovĚdcú.RoěnÍl*25{l9ao-Et}'Aďř.a€arodoksiv-oo€lov€3ií':2Doo,P,r'ďlag
7Y
l',, i
STRAZCI
ť
É :,.,i
;,'l li
l.i,ll' ;l'
spotu se svými patrony, soudruhy Duškem a Mottíkem, vwazili strážci na zamrz!é přehradni jeze'ro..Jsou-imni pázdniny a to ie piildžitost k rozehréni velké hry o cestě k pólu,,.
',iižnimu strážci. úspěšně zvládli .pruni' a ,rcice Honza, Robin a Kája'dokonce ,,iiovita tileně'.. jin jak dál''úkoly Hadži se zrzkem žatim připravuji bienocováni v ,'phátké chati|l'e-Íy -?4 p|ozr?dit, či'' _ začiná však hustě sněžit ' . '
$rt
,+ěÍeť,
ÝeK
1
R4^rco
ď
d?eÍc vg-
ag\,{e Jé 74pr
s
'tF
rJ
zA ra!Él AU.A",
'Ťa.'..6
?aa*at ý?ttra aeta, á
raa.4:4í {rrr
P.17Řo.v. !|!'.--
wy8{,íť;3:Í.
zamí?le vodni hladlné' sledoval sioov a stavétl iglu' zkrátka';ni se 1'm par neiniéro Žasé do škol'y' dřuŽiné piiňíavujele činnost prb vótne uňni dny' at už 1sou io
i:fT!'Í:lJ",]ťl'j',"iJ""ť"'Jů::l'
Piše o Vl6staslav Toman, kÍesli o Libušo Kovařlková
198t
poloiil vam znovu sletnou otazku: Jak sl ve vaš€m *6áiy á-ňááĚlu-""bo prazan,nyz t'iameii'a-.Jáy o"Li-* 'i;;;*Ěň;;; "".";a"r*
Y
PtlKUSITELE
ná. takže uštknutížararakou představuje 8o až 9oo/o všech případů.
lovnou :věří. Je1í maso je vyhledáva_ nou pochoutkou chutná prý jako
-
něco mezi vepřovým a telecím -
Nevelký had má dlouhó jedové zuby cm) a značnémnožství jedu (až 34 mg sušiny}, přesto však z postiž6ných neošetřených sérem umírá jen 1o až 12 o/o' Při podánÍ séra se všichni uštknutíuzdravují.
nek, ozdobných předmětů a suvenýrů. Navíc je užitečnáhubením myší v mládí a divokých prasat V pozděj-
3. Ploskolebec americký {Ankistřodon conto.tÍix) je had proslavený
5. Hroznýš kfálovský (Boa constřic-
{2
a
dobrodružnými romány z Divokého západu pod jménem mokasín. Pravý mokasín (poddruh A. c. mokasen} Žije v Alabamě a oklahomě. ostatňí poddruhy zasahu|í na sever až do Nabrasky a na západ do Texasu. Je to had nevelký _ dosahuje délky od 60 do ]2o cm _ a velmi užitečný' proto-
a jeií kůžese velmi cení jako surovi-
na na výrobu kabelek' bot' peněže-
šímvěku.
tor} je americkým protějškem krarty'
5
avšak ne žiVotu nebeŽpečné.Snadno 6é chová V zajetí. O
4' Křajta tmavá (Python bivittatusl
patří meŽi nejvétšíhady světa (doíůstá8 m}. je to štíhleišíblízká pří-
buzná známé krajty tygrovité. obýVá pÍalesy a horské lesy v Zadní lndii, V jižnícíně a na ostÍovech JáVa'
chovanec zoologických zahrad, není však tak mírumilovný jako kÍaita tyg-
rovitá' Pouze mladé kusy se
da|í
ochočit. Ve své vlasti ie krajta tmavá
zuje zajimavým zbarvením. Je hojný v lesích střední a JižníAmeřiky a Vytváří řadu odlišných 2eměpisných ras. Je to nočnílovec. spokojující se s ptáky, myšmi a nejvýš€ iéště mlá_ d'aty většíchzvířat. l hrornýš p8tří mezi tvory horlivě pronásledované pro chutné maso, krásnou kůži a také pro tuk, který se mnohde po' važuje za cenný lék. Povésti o nebezpečnosti hroznýšů silně přehánějí *
jen se podívejte. co dá hroznýši za práci spolknout obyčejnou laborator_
Co mu chybí na rozměrech (neivětší ní křysu. známý kus měřil 56o cm)' to nahra-
že se živíhlodavci. saraněaty, housenkami a iinými škůdci.Je velmi hojný na polích a na pastvinách' a proto poměrně často dochází k uštknutí. které je velice bolestivé.
sumbava a Sulawesi. Je to častý
o
Foto RNDr. Jan Ševčík
ffi
o
MÚJ xoNÍČeKp$] fu'loJe zALlBA --i
"_;
Zimní botanika Jdete bruslit, vypravite se do lesa nebo do poli za stopami naši 2věře, nebo se píostě ien tak touláte V okoli rybníků, stÍáněmi, pobliž lesa' A všude snth' Jen tu a tanr vyčnlvaIl skrovné ŽbytkY Íostlin nad bilým přikrovem, kte.ý ie nestačil ještě skÍýt. co že je to 26 íostliny, které jste obJevili? Kdepak, uíčovac| kliče vám tu nepomohoU' Vždyť ty zvadlé, se_ schlé a leckdy větrenl otrhané rostliny nemajl ani květy, ani listy, ani moc plodů. To, co na nich zbylo, k Uróeni zbytkú rost|in vám sotva stači' AVšak ten, kdo už iY íostliny zná bez peěně Ž léta, si časem poradi. ostatně. po_ kuste se o to i vy.
s orobincem šiřokotistým (Typha latiÍo_ lia) se u vod setkáte dost běžně' Pravda' má už listy polámané, a ani zdaleka se nepodo_ baji těm z léta. ale lodyha s tmavohnědými ,,doutniky'' _ palicemi _ se ješténerozpad la a nažky drži pohron)adě (obr' '] }. Divizna malokvětá (Verbascum thapsus), seschlá. se zbytky přizemních listů čni větši_
#^::
L* FŤ
#Ji::#"TJ:lTl'I'."#'il"ilJ"j:
konci 5 tobolkami, pokud je ještě neoklovala ptáci nebo neopadaly větrem' V lélě to bYly kÍásně žlutavé kviiky v hroznech, nyni zbylo jen sesch|é pometlo (obr.2}. Možná že objevite i dalši diviznu, která vypadá trochu jinak' Je to divizna knotovkovitá {VeÍbascum lychnitis)' Má slabši a hÍanatou lodyhu, kteíá je teď V zimě nahoře loz_ větvenějši (obr' 3}. Na stránich. ve světlých lesich a na past_ vištich možná najdete i jehlici t'nitou {ono' nis spinosa) se špičatými pichlavými trnv na postíannich výhoncich Bývá to polokeřik. na němž najdete někdy i lusky s hrbolatými se_ minky {obr.4). Dalši často přetÍVávajici seschlá íostlina je také pichlaVá. Je to bodlák obecný {caÍduus acanthoides), který objevite neispiš na rumiš_ tich a u cest. Pichlavé nachové úbory už dáv' no uzrály v nažky s chmýřim a nejednou si na nich pochutnávaji ptáci 1obr- 5). Na stÍánich a mezi křovim teplejšich poloh přetrvola i marulka klinopád (calamintha clinopodium) s huňatou lodyhou (obr' 6)'
,"H ::"-#,::':".".i; "",)li"J'"',,i,l"1,,"í.'""TJi" lodyhy pelyňku če'nobýlu (Artemisia Vulga'
ris)' Z jednoduše peřenodilných listů jich na rostlině už moc neŽbylo, ale tU a tam ještě nespadly a daji se rozpoznat (obr.7). Na loukách' u cest. na rumištich asi leckde ještéstoli lodyhy pastináku obecného (Pas tinaca sativa), který se dřive vyséval iako ko řenová Želenina. Má fýhovanou lodyhu (obr.8), V lesich a na pasekách najdete i krtiěník křídlatý (scÍophularia aIata) se zbytkY Vrcholičnatých kvělenslvi (obr' 9). Řebříěek obecný (Achillea millefolium) je hojný na lukách' pasekách a u cest (obr' l0) Také třezalka tečkovaná ÍHyperlcum peí_ Íoratum) je hojná, zvlášté na pasekách, na stránich a ve světlých lesich' Jeji nahoře vět vené lodyhY jsou dosti charakteristické {obr.
1 1
-da
1,4..
18
).
Na vlhkých loukách, v přikopech a baži_ nách se najdou i něktefé druhy sitin. napři' kiad sítina klubkatá (Juncus conglomera_ tus) (obr. l2l.
,.
-
4
2 5
3
PTATE SE
-
oDPoVíDÁrue
tr
Kde vzít rouby citrónú a pomerančů?|Joset Fárka
z Horni Krupé)
Jesiliže se ti podař|lo vzrostlé seme-
náčky citrónů a pomeraněů již vYpěstoVat a jsou silné asi iako tužka, můžešje v době od kvétna do června roubovat.
o rouby si napiš na adresu Českého svazu zahrádkářů nebo přimo na adresu JzD Křimice'
Jak se zbavit okřehku na hladině rybníka? (Šárka Kovařiková z
Mostu)
okřehky jsou dÍobné vodni rostliny'
které plovou po hladině a neiednou pokíývaii souvisle celá slepá ramena řek, hladiny rybniků a tůni (viz foto)' KVeto! velicé V2ácně. zato se velice snadno množi Vegetativně' U nás jsou domáci čtyři druhy okřehků. z nichž okřehek menši (Lemna minor) je snad nejroŽšiřeněiši- PokÍýVá vodni plochy, z nichž se dá jeo velice těžko a svizelně odstíanit. z malých vodnich ploch jej můžeme
VYhubit neustálým sběrem (hráběmi apod.)' ale velikě vodni plochý se okřehku ien těžko zbavuji' Dal by se zničit některým totálnim herbicidem' ale ten by zničil i vodni živočichy atd. Proto než se rozhodneš pro zákrok, po-
rad' se se zasvědcenými místnimi odborniky - rybáři, biology, kteři posoudi nejvhodnějši postup.
chtěla bych piacovat v botanic-
ké zahradě' Jakou k tomu musím mít školu? (Miroslava Kvizová z PÍa' hv)
Máš Žřejmě na mysli pÍacovat v bota'
nické zahradě iako zahíadnik, a pak
máš něko|ik možnosti' Absolvovat třiletý učebni obor zahradn|k v Praze-Malešicich, nebo středni zahradnickou technickou školu V Mělnice, kteÍá se studuje čtyři íoky a končíse maturitou' Podob' ných škol je Však u nas vice, neienom ty, kteíéjsme jmenovali- Jeiich absolventi se uplatňuji v JZO, v zahradnických podnicich atp'
7
1()
a 9
12
11
Foto Zdeněk Drahokoupil
19
hned láď4,,aby to nakonec nedopadlo obráceně. Vla.stně io Vypada Že se bojÍte, bojíte se ostudy z toho, Že by
vám děvčata ujela. Ale nebojte
se,
hrdinové, čas se měří, až když je cel'á dvojice v cí|í.TakŽe kdo s kým chce
let?' ByIo mi ]asné' Že když uŽ se mám táhnout s něiakou holkou, tak bych iel nejraděii s malou Věrou. Má krásně modré oči a vůbec ie ťajn. KdyŽ jsem o loňských prázdninách plaval přes Lipno, jediná na mé počkala na břehu se šaty, kdyŽ ostatní utekli do tábora na VeÓeři. l Pavouk se na mě lykašlal a utekl na veóeři - a to je múj nejlepší kamarád. Věrka mi pak Večeři přinesla ieště ve vlastním ešusu. Vyřezal jsem jÍ ze dřeva koflík na pitÍ a ona ho má doma na knihovně. Na vánoce jsem od ní dostal malou fÍgurku hrocha. ChodÍ sice teprve do sedmičky, ale je lepšíneŽ naše holky z osmiÓky. Jak to ale udělat? KdyŽ to
teď láďovi nahlásím, budou se ostatnÍ smát a říkat, Že s ni chodím' DÍvám se po ní, sedí mezi holkami, ale nešuš-
ká sÍ s nimi. Dívá se těmi krásně
modrými kukadly na mne. MožnáŽe
myslí na io samé' ,Jak pozor," ozval se znovu Iád'a a v ruce drŽel tuŽku a papír.,,Začnu vás rozdělovat sám, když se k tomu nemáte. Nebo si to konečně někdo rozmysl€l? Ne? Taky dobře' Tak si vás budu romou zapisovat' Pamatu'te si dvoiice, aÍ' z Loho pak nenÍ zmaték. Pavouk poied€ s Eliškou, Hroch
aVěrkou,Jirkas'.'"
Zní to jako fráze, často to i fráze je, ale kdyŽ to pocítÍšna v}astní kúŽi _ i kdybys ji měl hroŠí- tak tí to na-
vŽdy uvízne v makovici. Byli isme, iako kaŽdý rok, s oddílem
na horách lyŽovat' Chatu jsme měli iiŽ od podzimu uklizenou, lTspravenou, a tak isme se mohli plně věnovat jen a přÍpravě na pionýrskou olympiádu zimních sportŮ, která 'en měla za tři neděle b;it. Láďa. to je nአvedoucí, uŽ předběŽně nominova.l naši reprezentaci. Ve slalomu byli neilepší Jirka a EliŠka. Ve siezdu to
měl bý.t Pavouk a Redkvičk4 tedy
Zdena. V běhu Hroch' to isem já, a Jitka. Ke kaŽdému měl být lYbrán ještě
druhý. To podle výsledků v prúběhu týdne. Tak isme vlastně kaŽdý den zá_
vodili' protoŽe ani my isme nemělj
svá mÍsta, úplně jistá. SnÍh byl pwotřÍdní, sluníčko svítilo, a tak Šlovše_ chno parádně. Ve středu L€,ďa přinesl k obédu novinu. ,,Do programu pionýrské olympiá-
dy zimnÍch sporrú byla zařazena nová disciplína, tak budeme muset lTbírat dalšÍreprezentanty." "YŽdyl uŽ všechno obsazujeme' co se dá jeŠiě dělat?'zeptal se nedúvěn-
vě Pavouk.
fakt, ale do alpské trojkombi_ nace chybí obří slalom. Je to ta další disciplÍna?" Zeptal se Jirka. jáďa jen pobaveně vrtěl hlavou. ,Ási budeme stavét sněhulákY o závod," pokusil se o !.tip Karel a šátn se mu začal smát. oba Vaškové se hned ,,To je
přidali'
20
,Samá voda"'smál se i LárÍa se uuáeme toulovat'. ' '" rekl 'Tat< někdo a láďa mu skoČil do řeči' ,,To ie ono! Přihořívá! Reknu vám to
rovnou, abych vás zbytečně nenapi nal Jde o branný závod dvoiic' Kombinace běhu a střelbv ze vzduchovky."
pojedu
s
Hrochem," ozval
, a já souhlasil. se "Dobř€ Pavouk
pak ale nemá cenu závodit, ti "To musÍ !T/hráť' protestoval Jirka iasně
a dalšíse k němu přidávali'
mě nechali domluvit," vložl'l se do začínaiícihádky LÁda, ,,Kdybyste
,,tak byste se dozvědě}i, Že dvojice se budou skládat vŽdy z jednoho děvče_ te a iednoho kluka. Pojede se čtyřkilo_ metro{ý okruh a na konci' těsně před cílem, se bude střilet deset ran do tňcet metrů vzdáleného terče'" ,,s opěrou, nebo bez opěry?" zeptel
se někdo.
,,Samozřejmě bez opěry," zdÚrazníL táďa. RozhlÍŽeli isme se kolem sebe a, na_ iednou jsme vůbec nevědělÍ' kdo by s kým měl jet. Holky si začaly horlivě šuškat a kluci koukali nerozhodně na láďu. Ten spráskl ruce. z toho tak vykulení? KdyŽ "Co iste
vám děvčata dělají večeři, tak je to v pořádku' KdyŽ s nÍmi máte jetzávo-
dy' tak koukáte jak sůvy na sluníčko." ,,ProtoŽe to nemá vůbec Žádnou
cenu" promluvil nám z duše Jirka' nám nebudou stačit, budeme ''Holky na ně muset čekat a jeŠtě nastydne_ me."
,Jen se moc nevytahuj," setřel ho
Dál isem neposlouchal' UŽ mě to nezajíma'lo. věrce zazéLřily oči. Tak přece myslela na to stejné! Podíval jsem se děkovně na Láďu. Ten se jen potutelně usmál a dál zapisoval dvojice. Máme vedoucÍho jedničku! Rozumí se přece samo sobou, Že nemohu s nikým jiným iet neŽ s Věrkou. To se Diece nemusÍ Wsvětlovat!
Šli;sme se přévléknout, namazaí
lyŽe, udělali jsme střelnici' prošláp]i novou trat a ŠIina start. Jeli jsme s Věrkou iako pátá dvoiice. start' Věrka se rozběhla iako o Žijí ani nestačil. Kousek vot. Skoro za startem byl krátký siezd, na něm jsem Věrku'sem před1el. Vérka se mě statečně drŽela. Jel isem naplno. Asi po půl kilometru se trat začala pozvolna zvedat' Věrka zuřivě píchala holemi, ale zústávala stáIe vÍc pozadu. ,,Počkei na mě chvilku, nestačím ti!"
křičela.
a běŽ, nemůžučekat, mu_ "Nemluv síme lT'hrát!" alespoň do toho kopce ',Hrochu, trochu zpomal," zaprosila. ,,Buď Zticha a fofrujl' Malá Věrka se zatváfrla překvape_ ně, ale bylo vidět, Že zatnula zuby a snaŽila se. JenŽe |i navÍc začaly podklouzávat lyŽe' Zátat ;sem viděi černě. Holka pitomá, ani lyŽe si ne-
umÍ namazat' a to isme lýařský
oddí1.
,.Přide|, nemůŽeš se takhle loudat, podÍVei' uŽ nás dojiŽdí dalšÍdvoiice' To se na to rovnou Wkaš]ul' ,,Tak na mě počkei, jen chviliČku|" musíme vyhrát!" "NemůŽu'
Začal jsem být vzteky bez sebe. Nedojeli jsme ještě ani do poloviny tratě a uŽ nás předjeli Pavouk s Eliškou' jeď rychleji' nebo tě tu ne-
''Véro' cháml' UŽ neodpovídala' byla a.si třicet metrů za mnou, usilovně šlapala. Měl isem pocit, Že má slzy v očích'To mě dorazilo. Kazí mi závod', a jeŠtébude brečet' Naštval jsem se! Táhnout se s ubrečenou holkou a nechat se před-
jet Eliškóu, to ie na jédnoho moó. DoŠlapal isem kopec a na rbvince' která následovala, |sem to rozpálil' SnÍh byl trochu přemrzlý' tak to ien svištělo' UŽ jsem se neohlÍŽel. BŽy isem předjel Pavouka s EliŠkoua pak ještě jed-
nu dvoiici. Doiel jsem ke střelnici a čekal na Věrku tak, aby si toho
všichni vŠimli.Láďa se na mne sice divně dÍval, ale aJ! Přece musÍ být
kaŽdému iasno, Že bych to }liďánko musel vyhrát" kdyby to ziLleŽelo ienom na mně' s patřiČným opovťŽenim jsem vyhlíŽel svou partnerku'
věrce to trualo dobře tři minuty, neŽ se objevila mezi smrčky u střelnice. Celou tu dobu jsem prskal jako kocour a jen se zle díval'.Chu-
dinka přiiela 'sem celá zchvácená. Mohli zaiít střílet' snad pro vlčímlhu kterou jseřn měl před očima ze svého vztekání, z deseti ran dostal do terče je-
jsme
nom tři- vytěŽil jsem za to sedm trest'sem ných minut. Prémie pro čarostře]ce! Malá Věrka naopak neminula ani iednou' Tim rnúi vztek vyvřcholil. Ani jsem se na Věrku nepodÍval, proieli isme cilem a uiíŽděl jsem do chaty'
več€ň, kdyŽ nám Líďa přepoÓÍ-talPovýsledky, vyŠlo najevo, Že právě
sedmi trestnými minutami' které isem dosta] za svúj Ýýkon na střelnici, isme skončili aŽ na šestém místě.
Kdybych dostal alespoň o tň minuty méně' tedy kdybych se trefil alespoň _ coŽ je normálka' ieště ism€ vyhráli. Koukal isem na to jako protoŽe blÉrz€n' isem si najednou uvě-
sedmkrát
'domil, Že kdybych se nevztekď, tak
jsem nemohl takhle mlzerně střílet'
Věrka měla vlastně o celé čtyři minuty lepší čas neŽiá - Í kdyŽ jsem si do toho zapoČítalčekánína ni' Styděl jsem se aŽ na púdu a před malou Věrkou bych nejraděii utekl někam hodně daleko. Teď měla ona plné právo se na mne mračit' Co ie to za kluka' který se sedmkrát netrefí do terče? Na jejÍm míslě bych se asi
Hnie na zeml rvAN KŇAZE Foto autor
V tichom listnatom lese, kde sa striedall hraby s duby, vinula sa stará cesta. Furmani po nei uŽ dávno nechodili, no kolale po vozoch bolo ešte dobre poznať. PonlŽe cesty na mlernorn svahu v suchom listi si uvi-
la svoie hniezdečko samička červienky. Na|prv z lístia urobila zobákom
samičke 4 tá po kuŠtičkupodelila
mláďatím. Mlód'etá sa pom&ly odiev.li do tmavého páperta. To uŽ mali roboty oba'a rodiči& Nosili o prete-
ky' Na|vlac ráno' potom pred obedom
mali asi
dvoihodinovú prestóvku a potom noslll až do večera. Bg bolo uŽ skoro tma' keď sa rodlčie prikfá_ dali s polravou k hniezdu. veru, čeť-
a nohami Polom neúnavne nosila iemné třóvnaté strěblá' ktoré vienkam pri hniezde sa o osemhodino'amku. pekne do pofgubta vyhf&dlla chvosvoi pracovnei dobe ani nesnÍva. tom' Ned&l8 6a rušiť, i keď som iu Čeruienky Íčeruenkaob€cná' Erlzpoza kríka pozorovol. samček sedol th&eusTubeculal sú u nrís chránené. na neďalekom dube' preleloval po Chlapci a dievčatrí,pri obiaveni konároch, Čosi švÍtorjl - azda preia-
voval radosť nad peknou stavbou hniezda.
Keď som šiel okolo 2. móia' samič_
ka rrž pevne sedela na
šiostich
čeruenkavých vaiíČkach.Trualo to 14 dní, keď sa pod ňou začal rodiť noYý život. A toraz se uŽ chopil robo_ ty ai samček' odrazu sa obiavil' doniosol akúsi tmavú husenicu, dal iu
hniezda n& zemi s červenkastými va-
iičkami sa dlho nezdrŽujte. Červienka je dosť citlivá, a keď zis{í' že iej
hniezdo nlekto obiavil, mÓže sa siať, A to by bylo ná_ oai škoda' veď hniezda na zeml sú ovela menei chránené pred neprla_ termi a ma'ú ai bez rudske| zvedavosti velké straly' Bud'te preto veťmi opatrní.
Žo va|ičke za^echá'.
zblázniI.
Malá Věrka to ale nesla úplně klid: ně _ i kdyŽ se uŽ vědělo.'Že isem byl
vlastně neihorším střelcem celého závodu. Sama si přišla sednout ke
mně a chlácholila mě. ,,Nebuď naštvaný' Hrnchu, jávažné ťychleji nemohla'*Uši mi zrudly. To je váŽně nejlepŠíholka na světě' nic. já ti zítra namaŽu lyŽe. uvi-
'To díŠ"'slíbiljsem. ,,Tak to pak urČiiě }Thrajeme, nebot!"
No, iá uŽ jsem ry}Lrál.
PETR STEJSKÁL Kresba V. Klimtová
21
PIONYRSKY
bo
'."'l
'ť"
aooovÁNí Jednou přišel vedouci Miloš na schůzku oddilové rady a přinesl tři listky do kina na
Íilm cirkus v cirkuse' ,,Dala mi je skÚpinová vedouci pío tři členy
našeho oddílu' Maji je dostat za odměnu' Koho vyberele?" Žeptal se Miloš..,Byl bych rád, kdyby to byli tři, kteři si to opravdu zaslouži. Před Íilmem bude bes€da a setkáni s někteíými ladmi od filmu'"
,,Navrhuji Elišku"'dodala jsem prvni tip já' ,,Já jsem pro Jirku a Vaška," navíhl Marek' ,,VždyťJirka VčeÍaneměl domáci úkol
češtiny," oponovala olina' ,.To sem nepleť, to n€ni v Pionýru," 5tál na sVém Marek' ,,Jak to, že ne? l učeni se počitá do Pioný ra." podotkla Petra. Miloš chvili poslouchal a pak nás přeÍušil' ,,Právě'o tomto problému jsem přemýšlel a chtěl jsem Vam ho dál vyřešit' My musime Vědět V každé chvili' ldo z nás je nejlepši' z
MlNIREPoRTAŽ ilAŠlcH
DoPlsovATELŮ
KOMPAS
Nejenom kvůli listkům do kina. Ale každá práce potřebuje sVé zhodnocení. chtěl j5em, abyste na dnešni radě vymysLeli iakÝsi přehl€d o tom, kdo kdY jaký je' ZkÍátka, potřebujeme vymyslet jakási kriléria pro hodnoceni práce jednotlivce." ,,Už rozumim," řekl Aleš a lozdal všem papiÍy- ,'Každý napiše svůj návÍh' Měla by tam asi být docházka, plněni Úkolů, účastna Výietech a jiných oddilových akcich, sběr ' . ''' ,,. ' . a snad i to učeni," podotkla Petra. ,,Hlavně by to mělo být přehledne a jasné na první poh|ed." řekl Miloš. Pět hlav, pět rozumů. takže během dvaceti minut jsme měli nékolik hlavnich kíitéíiipÍo hodnoceni, ale spoustu odlišnosti v detailech' MaÍek navrhoval červenéa černébody. Jeden černý bod měl hodnotu pěti čeřVených- olina to řešila hvězdičkami' já čárkami a čtverečky' Petra měla několik návrhů, na přiklad Vyplňováni barevných poliček net}o skládáni jakéhosi domu. Kdo prvni postavi čtyřpatrový dům? Začali isme pokřikovat, každý brániI to $vé' ,,Ticho!" okřikl nás Aleš a začal postupně probiíat jeden bod za dÍuhým. ,,Nikde neni psáno, Že jeden systém mÚsime mít pořád. Můžemeho po roce vyměnit." poradjl Miloš. Nám bylo jasné, že syslém bodováni na této schůŽce nedoděláme' Vám se to podaři' lo dřiv7
Kronikářka Pavlina
Hra pro váš oddíI z!(ouŠKA PosTŘEHU
PtačíjídeIníěek zima je jedno ze dvou období roku, kdy ptáci potřebuji nejvíce naši pomoc' To prvni, které máme už za sebou (6 vlastné už zase před sebou), ie jaro. Těhdy Vypomáháme našim ptáčkůmv jakési .,bytové kÍizi" tím, že pro ně vyrábim€ budky- A tim dÍuhým obdo_ bim, jak už isme řekli. je zima, která, zvláště když uhodi tuhé mÍazy, připlavi ptáčky o je_ jich přiíozenou potravu a zažene ie až k lidským přibytkům' kde se trpělivě pidj po kaž_ dém drobečku' Našim útolem ie usnadnit jim oo nejvíce tuhIe ieiich pÍáci. Koncem řÍin6 isme se pustili do shromaž_ ďováni všemožných plodů, seminek a jadé_ í@k. Také kanároi a andulkY někt€rých členú našéhooddí|u se muse]i uskrovíit, jelikoŽ část ieiich přidělu putovala do ''spoleóného fondu''. To vša! byIa jen část naši zimni po_ moci ptákům. cekala nás ieště výÍoba krmi ték, do kteřých bychom mohli nashromážděné ptači pochoutky přisypóvat. Sešli jsme se tedy iako obvykle ve čtvrtek a kÍátce po páté se pustili bez otálení do práae' Každá družina si přinesla všechen potřebný materiál a předem připravené plány, jak bud€ jejieh Výíobek vyp€rdat. Netrval'o ďouho a na slolo před našim redoucím l€žela třii hotová kmítka. z každé družiny si je někdo vzal na starost a dostal k nim záÍovcň i přldělené kffiivo, které íěho družiňa Rasbirala' Blděme cělou zimu křmllka doplňovat, abychom Uspokoiili popláVku opBřeďch stíávnlko a 5plnill tak svoji zimni povinnost. Zbyněk zavadil. dopisovatel č. t89-
Brno Řečkovice
22
v ak,
Pomalu konči plvni měsíc nového roku j9te se zapojili do celostátni hry Pochod za RudÝm praporeil, už připravujete plnéníúnorového úkolu. v prvni řadě je to aslaýa vitéznéhoúnora. Nezapominejte na svlij plvořadý úkol, podejte do ABC zprávu, jak se chystáte, co všechno jste už splnili' které úkoly minulé i této etapy Pochodu za R-udým praporem 5e vám povedlY nejlepe' Cekáme na vaše zprávy' Zuzana Grombiříková, dopisovatelka ě. t48' HodonÍn _ cestou necestou, tak se jmenoval l' Íočnikbranného závodu, který připraviIy pionýlkv z hodoninského oddiIu Veselá srdce na díuhou listopadovou sobotu. Děvčata méla hlavy plné starosti' V pálek totiž celý den pršelo, i trasu.ávodu musely instíuktoÍky oddilu vytyčovat v hustém dešli' Ale počasi se Umoudřilo. Po slavnostnim nástupu, kteíý byl V novém Pionýíském městečku, se soutěžici shÍomáždili na startu' Hned na prvnim stanovišti odpovidali člelovéhlidek na otázky z histoÍie 63' výroči VRsR, pak hledali správnou mušku při střelbě ze vzduchovky, odtud béželiprokázat své vědomosti 2 moíseovky, zdravovědy, přiíodovědy a prá_ ce s bUsolou. zřuónost a obratnost se ukázalY při uzlováni, špIhu a závodu V pytlich' Jed_ nou z netíadičnich disciplin bylo skládání papirové Iodičky, kteÍá ještě navic musela pÍoplout bez úhony stanovený úsek potůčku. Také ukončeni závodu v cili bylo nečekané' stopky íozhodóich odměřovaly hlidkám ča5 tak dlouho, dokud se některému ze závodni' ků nepodařilo naíot|knout balónek tak' že pÍaskl' Po ciIovém vÝstřelU se soutěžici běžeIi zahřát šálkem horkého čaje a co se nepodaři' lo teplémU oápoji, to rozehřály písničky při
a vy' kteři
kyiaře, kteÍé zněly tak dlolho. dokld s9 organizátorkám nepodařilo propočitat vý sledky. Rozdilenim upominkových medaili
a li5tů brannÝ závod cestou necestou skončil, ale to Už nám Všem bylo jasné, že za rok bude
odstartován ll' íočnik'
Redakce chválí
o
Krajský dům pionýrú a mládeŽe v Českých Budějovicich. kteíý v letošnim školnim a pionýrském roce Žahajil někollk píavidelných iitverečkúv;lkých jako poIe na siti' Čtverečky měslčnich akci' Pro nejmenšl, déti z mateř jedničky do desitky' očisluje od ských škol, ie to Klubičko' při kteÍémsi mÍVedouci vybere namátkou ze své sady pět ňata nejen vyhrají. ale dokonce i zasoutéži' čislovaných čtverečkúa položi je na íů2ná JiskrY a pionýři ze školnlch družin, pionýrpole čtvercovésitě' Híáčipozoruji jejich rozských oddilů i samotni návštěvnici si tu jed' nou měsičně přijdou né sVé také při soutěmistění po třicet vteřin. Pak vedouci svoji sil zakrvje a každý híáó má do minutY rozestavit Žich, kvi:ech a hrách už přece jen trochu nároČnéjŠlch'Pro ty,.neistaÍši'' návštěvnikV na své siti čtverečkyse slejnými čisly na táž pole jako vedouci. domU tu připíavuii Drskluby. Když iikám nei' Po minutĚ vedouci opét svoji siť odkryje. staršÍ. mám na mysli ótrnáctileté až osmnácli leté chlapce a děVÓata. Disklub, to je vlastně za ka:dé správne čislo umistěné na správném místě ziskává híáč jeden bod' diskusni a diskotékový Večer a jeho účastníci Podíuhé vedouci rozloži šest čtveíečků se mohou setkat se spoÍtovci' heřci, výtvar a v kaŽdém dalšim kole přidáVá vŽdy jeden nými umělci a da|šimi zajimavými lidmi. čtvereček,takže nakonec hráči kladou na siť V DisklUbu se uskutečni i besedy s odbo.nivšech deset čisel' A to už je skutečně obtižná ky, například s kosmetičkou. zdravotníky' pozkouška postřehu a paměti. pÍotožepo:orořadci pro spoIečenské tance' Ti posIedně jmenovani budoU zv|ášť dŮl€žili, protože vaci čas ie 5tále stejný _ jen púl ''nu,'-arr' Diskluby budou končit nácvikem společen' Kíesba J. Tesař ských tanců a společenskou výchovou. MPKaždý hráč si nakresli ětvercovou síťo 25 polích a Vystřihne z tvídého papiÍu deset
ffi
Pionýrští
dopisovatelé hlásí
nová vzájemná setkáni jsou symbolizována přátelskou atmosféÍou i vzáiemnou zvědavostí o zvláštnostech obou
tolik si podobných planet' Podrobnější zpráVy Vám pravděpodobně sdělím při příštim dispečinkL.
z množstvi dotazů, kteíénám expediční sbory poslaly. jsme vybrali jen
část' Těm zbývaiícímodpovime íedakčnim dopisem. chcemé ae v oddíle zabývat přířo_
v. ogÁLKY s orazruírv
dovědou a ochlanou přírody' Kde získáme náměty a motodické matériály? Čtěte pozoÍně ABc, Pionýrskou stezku, VTM a Pio nýrskou štaíetu' Prostudujte si Výchovný systém Po ssM, zejména podminkV záimových
iaký objev Učini osádka Časostroje, iaké nové Úkoly nastanou pro štáb ope' race navázánim kontaktu s planetou Exodus' Přolo jsme se nyni spoiili VideoÍonem s dr. Gadamesem a položili Jakó máté poslední zpÍávY r Exodu?
odbory kultury na ONV. Zapojit se
mu jedinou otázku:
VYslanci naši země jsou v této době
na velké okíužnicestě za bližšimpozná-
nim planety. Jsou doprovázeni náčelnikem Velké planetárni rady a skupinou odbofniků z různých oblasti Vědeckého i společenského života antíopů' Každá
V ČsR dosud nebyl vydán ceník pokut a postihů. Použivá se však cenik vydaný ve Slovenské socialistické republice' kde isou.iednotlivé d.Uhy chráněných rostlin ohodnoceny od 200 Kčs do 'l500
Kčs' Kontrolu provádi a pokuty
smí udělovat VB a nově zříz6ná lesni stráž.
Jé Íanančněpostihován odstřel
dřavců, např. čl6ny my9liveckých swazů?
odznaků Mladý při_ rodovědec a odznaků odbornosti
Ochránce přirody, Botanik, Zoolog apod' Požádeile o radu při.odovědná odděleni domů pionýrů a mládeže. chtěli bychom se i po ukoněení devítil9tkY uplatnit jako ochránci přírody. Kom so máme obrátit? Přihlaste se do nově zřizeného Českého svazu ochráncú přirody.
Nakupilo se jich na íedakčnim stole opravdu požehnaně. Jsou výsledkem naši předpÍázdninové výzvy' v kteÍé jsme našim expedičnim sboÍůmslíbili, že jim odpovime na otázky týkajici se tvorby a ochrany životniho prostředi' lmprovizované tiskové konÍerence se měl V našíredakci zúčastnit i doktor Gadames. To jsme však ješténetušili.
Jaké jsou postihy za znehodnocování a trhání chráněných rostlin?
lníormace Vám daji
můžete i do svazáckého BÍontosaura'
zde vám poradi
na
okresnich výboÍech
ssM.
Jaké jsou přířodowědnó sootěžo
v PO SSM? zlatý last, zla1á srnči troÍej, zlatá udice, zlalá včela, soutěž mladých chova' telů drobného zvířectva. Jsou každoročně vyhlašovány pionýrskou organizaci' některé ve spolupráci se zájmový ' mi svazy (rybáři, myslivci, včelaři) nebo ministeístvem školstvi a kultury ČsR'
Nalo2l isem uhynulóho ledňáčka říěního. Přý jsem měl náléz ohlásit. Kam a p]oč? Někteřé chÍáněnó druhy živočichů isou v seznamu vyhlášky min' školstvi a kultuÍy o ochraně volně žijicich živoóichů označeny hvězdičkou' Jde o druhy s oiedinělým výskytem. KdYž takového živočichanaleznete, musite jej neprodleně odevzdat v nejbližšim muz6u, orqanizaci státni ochíany přirody nebo ve škole.
Kdo povoluje likvidaci chráněné zéleně při výstavbě domů, továřen a komunikací?'
Po vydáni nového lesniho zákona byl do zákona č' 40/1 956 sb. zakotven paÍa'
g.a{ o ochrané zeleně rostouci mimo
les, kte.ý stanovi. že kácení nebo likvi-
daci zeleně poVolu.ie přislušný M NV. Likvidaci chráněné zeleně povoluje okresni národní výbor.
l pro členy mysliveckých svazů plati přislušné zákony a vyhlášky. Jsou známy případy soudnich řizeni (například Vvsoká pokuta za odstřel labuté, odcizeni mlád'at raroha apod'). Povoluii se však výjimky, napřiklad při přemnožení iednoho druhu, odstřel pro vědecké účely, pÍo muzea'
co jé to chráněný přírodní výtvor? Mezi ně patři zejména krasové jevy. skalni útvaÍy' významné st.omy a ie.iich
skupiny.
Kam do naší historie sahá snaho
o ochranu přírody? Zde můžeme posloužit úryvkem z knihy Maiestas Carolina ze XlV. stoleti:
,,Lesuov našich divné z zemi i také krásné shÍomaždenie bychom neměli rozptýliti. ale také možnústráži odB všeho rÚbanie, leč bychom, co komu Žvláště odpustili. zachovati mienime a neposkvÍněné věčně je míti chtiec' přikazujem, aby žádný hainý náš' ani lovči' ani která iiná osoba žádnú véci nesměl jich rubati '..'' Úkol vám tentokrát f,edáváme. zaměřte se na zimni biologický a ekologický průzkum planety a napište, co všechno Víte o stIomu na kupónku s pismenem T.
23
LABAKH téměř neznámý :r
,!
Jenom málo zemÍ našÍplanety unikalo tak dlouho pozornosti jako Ladakh. skryt za hřbetem Himálaje
v údolířeky lndu, od severu chráněn pohořím Karakoram zůstáVal donedávna světu téměř neznámý' Není
divu' Ladakh' který ležína východ od Kašmíru, s nímžtvoří správní územíjednoho indického státu, a
sousedí s Tibetem. byl do roku 1974 uzavíenou zemí pro všechny cizince.
oťiíh#*':.:n**
lť'
]];'
l::',* Maitiya Buddha u vesnice Mulbekh
Skoro všechna vláha indického po-
loostrova !e monzunového původu,
pohybem vzdušných mas od oceánu
jsou hnány mraky nasycené parami od jihovýchodu až k hradbě Himálaje.
Silné deště zkropí vyprahlou půdu'
postupuií až k horám a tam se zarazí. Proto jsou zavlažovány jen iižnísvahy hor, zatímco severní jsou suché. A právě v oblasti tohoto deštného stínu ležíLadakh a nedostatek Vody modeluje krajinu i život lidí. sedmitisícové vrcholy jsou bez ledovců' i sněhu je málo. Vzduch je suchý a slunce se bdrážíod holých skal a zvětralých zaoblených kopců. Různé složení hornin je příčinou rozdílné rychlosti zvětrávání, tím vznikají kaňony i divoce rozřytá erozní pole' Každičkýproužek vody je schopen V této půdě bez Vegetace vyrýt koryta. Drobné kamínky z mrazem a slun-
cem rozrušených skal skřípou pod nohama lidí izvířat' Jenom kolem
řeky lndus, kterou napáiejí ledovce
Himálaie a která se tak těŽce prodírá touto kamennou pouští.je trochu zeleně' převážně topolů, šípkových
'r;.....
]
í.';'!'
Rodiná při skli2ni
keřů a trní. Ale také na pracně zavlaProto se topí sušénýmtřusem jaků, žovaných políčkáchječmen a rýže. oslů 'a koz. Většina vesnic Ladakhu Tak málo zeleně tu nebylo vždycky. ležív nadmořské výšce od 3500 do l přes malé srážky se zde kdysi údolí 52oo m a i vtěchto výškách lidé pěszelenala lesíky. Zdejší lidé však vše- tují zeleninu' květák' rajčata, zelí, chno dřevo spotřebovali. takže nyní ředkve' stejně tak ovoce, především není dost dřívíani na přípraVu jídla. jablka a meruňky" Zelenina tu dorůstá velkých rozměrů a brambory do váhy 1,5 kg' ani ředkvičky jako pěsti Jak na paslVé dospělého člověka zde nejsou vzácností. Jablka jsou bez červůa krásně červená. Jenomže všechno je jakoby řídké. Nadměrné množství ultraíiaIových paprsků' poměrně dlouhý den a zavlažování vyvolává u rostlin rych' lý růst a při dostatku Vody vyrůsta'ií í: praví ,,obíi", ale s řídkým pletivem. Jablka .isou jako vata. "1 Důvodů,proč sem cizinci donedávÍi''
"t
na nesměli, bylo hned několik.
Ve
středověku byl Ladakh silnou zemí, v 16. století zahrnoval širokéúzemí až po AÍghánistán. Později se stal součástíTibetu. Přijaté náboženství _ buddhismus _ odlišilo tuto zemi (stejně jako Tibet) od ostatních zemí lndie tak' že zůstávala světu uzavřená. Zemi ovládali mniši - lámové.
kteří se bránili jakémukoliv pokroku a vývoji. Y roce 1947, v době nesmy-
slných náboženských sporů mezi
úrodě, zdraví nemocných a zahánění
zlých duchů. Mniši přicházejí do ro_ din také přednášet Buddhovo uěení.
Na náhorní plošině, kterou protéká muslimy a hinduisty. zabral iápadní řeka lndus, ve vý{i 35oo m nad mo_ óást Ladakhu nově vznikajícístát Pákistán. V roce 1949 zabrali Číňané řem, ležíLéh. V městečku stojí deVíTibet' ale ani pak nebyl válkám tiposchod'ový palác z řoku 1553. v okolí Ladakhu konec. lndicko-čín- Dnes je neobývaný a chátrá. Ale ješský konílikt připÍavil tuto zemi o její tě kousek nad palácem, jak to ani seveřní část. Až v roce 1974 otevřela indická vláda Ladakh turistům, a to po silnici, která patří k jedněm z nejvyššíchna světě. Je 43o km dlouhá a nelze jí projet dřív než za dva dny. Vede ze Srínagaru, hlavního města Kašmíru,přes himálajský hřeben průsmyky zoji-la (353o m}' Namikala (3718 m) a Fotu-la 14107 m n. m.) do Lehu, hlavního města Ladakhu. Dlouho nic nenasvědčuje tomu, že by se mělo něco v kraiině změnit, všude isou lesy a louky, hory, údolí. j8k se na tak krásnou zemi jako Kašmír sluší.Pak se však autobus začne šplhat do průsmyku Zoji-la. Nekonečnéserpentiny' autobus najednou vypadá iako' malý neohrabaný brouk mezi kamením. Za průsmykem jako by začínaljiný svět. Na pláni řídce porostlé třáVou se objevují pruní iakové a bíle natřené vesnice s vlaječkami na rovných střechách. Jsou to proužky látky potištěné modlitbami
V
této zemi jinak nemůžebýt. je kláš-
ter Tsemo' Léh je svéráznéměsteč_ ko. Je na spojnici cest dávných karavan, putujících do lndie a na západ z Tibetu. Ještě dnes zůstává středem městečka trh' kde lze nakoupit n6jen ěaj' zeleninu' látky' léky a vše po_ třebné, ale i stříbÍnéa zlaté špeřky. Jsou zde ubytovny se svéráznými ku-
jsou na zádech matek v nůších.větší děti pobíha!ípo polích a sbířají jačí trus do košíků'Při sklizni i mlácení
zpívaií všichni rolníci ieden nápěv
a krajina provoněná zrnlm a slámou se oŽývá ze všech stían zpěvem' Na výšinách se tyčíklášteřy se 2latými věžičkamia vše je zarámováno vysokými hřebeny hor. Clověk se musí v tu chvíli obdivovat přírodě, zcela nezvyklé pro naše oko a měřítka, ale hlavně lidem. l v těchto tvrdých pod-
mínkách' kde i vodu nosí často na
velké vzdálenosti. jsou živi jenom ze
svých políček. Většina z nich se musí i šatit sama. Jaci se každoročně stříhají a jejich velmi hodnotnou a teplou stříž spřádají ženy i starci Ve vlněné vlákno' Z něho pak tkají na primichyněmi s otevřeným ohništěm. hos_ půdky, kde se Vaří náÍodní jídlo tivních stavech husté a silnó látky nudlová polévka' V údolích Léhu je nebo pletou svetry, Bude trvat ještě dlouho, než se možné koupit i alkoholický nápoj vyráběný kvašením ječmene - čang. tato země změnÍ? Asi ne. Začínáse se stavbou elektráren na řece lndu. Směsici zbožíodpovídá i směs národností. Jsou tu Ladakhové, Tibeťané' aby se poblikáVající žárovky v Léhu, Monqolové, lndové i KašmíÍané. dosud napá|ené dynamem na nafto-
- modlitební vlaječky' skály ma|í barvu od žlutédo hnědé a černé. V dáli září vrcholy' iimž dominuje
Nun (7153 m n' m.). Vane tu vítr' který zvedá oblaka prachu. Za městečkem Kargil, kde všechny dopravní prostředky přes noc stoií. se začínají v řídce osídlenékra'iiné objevoVat i náboženskéstavby - bíle natřené věžičkyna podstavcích - čorteny' Věžičky isou duté a jsou vymazány hlínou smíšenous popelem zemřelého významného lámy.
Krajina má vzhled téměř měsíční a Vzduch škrábe v krku. Za průsmy- . kem Fotu-la. ve výši 40o0 m, uprostřed monumentálního údolírozřytého erozí, sÍojí na výšině klášter La_ mayaru. Všechny buddhistické kláštery hraií V životě obyvatel Ladakhu velmi významnou roli. Jsou největší-
mi stavbami' ěasto i šestipatÍové.
a svým umístěním, ale hlavné bohat-
stvím působína prosté lidi přímo mysticky' Každý klášter má vlastní
sochu Buddhy vypracovanou ve zlatě. ěasto i čtyři metry vysokou. Málokterý člověk z vesnice si však připus-
tí. že bohatství klášterů pochází z jeho práce'
Mniši v klášterech nepracují na polích ani zavodňovacích kanálech, celé dny tráví na modIitbách a náboženských meditacích. Veškerá moc, kultura i písemnictví byly soustředěny do těchto klášterů. Vesnice mnichy živí,jedinou odměnou 'obyvatelům jsou náboženské obřady, které maií přispět k dobré
Bezpoěet odstínů hnědé pleti a šikmých oěí. Lidé jsou zde veselí a srdečnía nosí svérázný kroj i na pole: dlouhý černý kabát a na hlavách čepici podobnou cylindru, ale vpředu
vykrojenou a zdobenou ornamentem. Mniši nosí dlouhé červené sutany se žlutým přehozem.
Hlavní plodinou je iečmen. Sklízí se ručně a mlátí tak' že se dobytek
honí stále v kruhu po mlatu. Sláma se prohazuje potom dřevěnými vidlemi a víÍrodnáší plevy o kousek dál. PracujÍ celé rodiny, malá miminka
vý motor, skutečně rozzářily' Elektřina roztočíčerpadla na Vodu a to vše lidé v Ladakhu potřebu.ií' V každém případě změna přinese světu jednu ztrátu. Nikdo už na Vlastní oči neuvidí-, že lzo žíttak přostě v zemi, kde je podnebí a kraiina k lidem tak tvrdá. V zemi beze spěchu' kde čas neznamenal zatím vůbec nic.
o JAN BALTUS
25
Z KUCHYNE
oívČícHpŘÁtvi
Víceúceloué
oblecení DíVky silnějších postav míVaii často pocit, že širši nabíÍanésukně, to je pro ně jen nedostupný ideál. Ale i pro ně lze naiít řešeni. V připadě našeho návr-
hu je sukně úspěšně vyzkoušená v praxi a ie Velice slušivá.
Ušit !i lze z nejrůznějšíchmateriálů.
z lehké bavlny, lehké vlny, z
pracího kořdu (manŠestí) nebo diftýnu. Poslední dvě látkY ie dobře před začátkem práce vyprat, z1ratí svou tužšinaškrobe-
nost.
Střih je orientační,musíte použítváš Vyzkoušený střih na sukni, ten vám dá základ kolem boků asi tak do hloubky 22 cm, pak už se našivaji nabrané pruhy látky' Ty musite neiprve nabřat, nabirání ste.jnoměrně rozdělit po celém obvo' du a pak teprve můžete pruh našivat. Sešitípruhů by nemělo být přiliš nápadné, v žádnémpřípadě ho nelze zdobit.
Sukni pak můžetedoplnit ne|rúzněi_ šímzpůsobem, polovypasovanou ves-
tičkou a halenkou. jednobarevná halenka působi více společensky, kostkova'
ná se hodí třeba do školy- Nebo si uháóku|ete volnou halenu s co největší' mi oky ,,husitskou košili", tu také bu-
-
dete nosit navrch. působi splývavým dojmem. který Velmi
zeštihluje. -abr-
zDRAví
chemické. mechanické či styk s Íůznými
- základ půvabu
rostli.ami. způsobuiicímipřecitliVě|ost _ kůže, zapotřebi zvýšená péče.Jeli ie
NEzAPoMíNÁTE NA RUcE? Nemyslete si, že pro krásu svých
ru_
kou děláte všechno. jgstliže jste přesně iníormované o současném módnim třendu V odstinech lakú na nehty a iestliže se vám podařilo sehnat po Velkém úsili lak kryci' perleíový či prúsvitný. To je totiž až to úplně posledni, jakási teč-
ka Ža konečnou úpřavou- Ruce, kteíé nám tak věÍně a samoŽřeimě slouží a které isou pro každého z nás nepostřadatelným pomocnikem' ať máme iakoukoli profesi, si zaslouži mnohem je třeba iim věnovat každodenni vice a hlubši péči' zvláště V zaměstnáních. kde jsou ruce vystaveny různým škodlivým VliVům, aí už to jsou Vlivy povětrnostni,
26
nedostatek by {otiž mohl mit velmi nežádouci důsledky, vysoušeni kůžeŽpů_ sobuje ieií zvrásnění, zesilování .ohoVé Vřstvy' tvoÍbu mozolů a pÍasklin, kte.é se mohou snadno zanitit. Poškození kůžemusite pÍoto předcházet: nebojte se použíVat ochranných Íukavic, kteÍé se mnohde iešrě nevžily natolik, jak by bylo zapotřeb;' V každémpřipadě Však Íuce před začátkem práce alespoň ošetříme některým z ochranných mastných krémů (např. lndulona A až U). Po skončenépráci ruce dobře umyje_
me, a to tak, abychom nečislotu dů kladné a do hloubky odstÍanily. Pro
každodenni myti neni vhodné te.pentý nové mýdlo ani saponátové prostředky, které maii intenzívni odtučňovacíV|astnosti. KúŽi pÍospěje, potřeme-li ji po myti zbytky citrónu nebo slabým íozto' kem octa. který po chvíli působeni opláchneme, éímžzlikvidujeme připad-
né zbytky alkó|ii, u|pě|é na pokožce' Potom vetřeme do kůžedostateóné množ-
ství mastného krému. ruce si plomneme a plomastime i předlokti.
Je samozřeimé. že musime věnovat patřičnou pozornost i Vyčišténía zastři'
ženi nehtů, alespoň jednou týdně jim dopřejeme i pořádnou manikúru: Ruce
ponoříme do teplé mýdlové Vody a po-
tom kůžičkukolem nehtu tupým před_ mětem poodhÍneme' chceme_li ji odstranit' pak ji po této lázni jemně odstřahneme a vydezinfikujemesamotné nehty pilničkem upravime do příslušnéhotvaru. Záleži na okolnos' tech, zda na konci proceduÍy naneseme
lak na nehty' Rozhodně neni vhodné použivat ho pÍo běžnédenní nošení a píáci' lak se snadno loupe, hlavně při práci s vodou. a barevné nepravidelné skvrny, kteíéna nehtech zbyly, ne.isou přiliš lichotivým svědectvim o pořádkumilovnost; a vkusu jeiich maiitelky.
BI BI
RADí Milá stáňo. změnit to všechno můžešjen a jen ty, nikdo jiný. Ty musiš chtit' Nemůžešto
svádět na svůj vzhled, ten za nic nemů
že, a stydět se za něj, to je úplně nesmyslné. Každý přece nějak Vypadá' stydět by ses mohla, kdybys třeba cho-
diIa špinavá, neupravená. prostě kdYby tvůi VŽhled byl špatný tvou vinou, a to jistě není. Ale nemůžešse přece stydét za něcÓ, co nemůžešnijak ovlivnit a co jsi nezavinila. Začni spiš přemýšlet, proč tě tvi spo_ lužáci zvali na koupaliště, pÍočsi s te bou ten kluk chtěl dopisovat a o podob_ ných přihodách. VždVť to samo o sobě
je nejlepšim důkazem, že je na tobě
něco hezkého' milého. něco. proč by tě lidé kolem tebe méli rádi' Ale nehledej to v zrcadle, to je'hloupost. Ty ovšem nesmiš být k lidem odmitavá' zahánět je svým nezáimem' přece se ti nebudou stále Vnucovat' Něiak Však s tebou komunikovat musi, a maií-li pocit' že o ně nestojiš a vyhýbáš se jim (jak oni mohou vědět píoč)'tak to řeši po svém, snaži se shodit tvou zdanlivou povýše' nost tim, že se ti posmivaji. Bud'ke svým spolužákům kamarád_ ská, milá. nevyhýbej se jim a uvidíš,že
tě íádi přijmou do svého kolektiVu. Dřžim ti palce a ahoj.
Milá Dášo.
mastné Vlasy a tvoÍba uhřiků spolu dost souvisí, jsi zřejmě typ s mastnějši pleti,
proti tomu se nedá nic dělat' oběma
problémy jsme se zcela nedávno zabýVali v seriálku zdíavi základ půvabu péčio Íůznétypy -pleti v č.6' péči o vlasy hned v následujicim pokračová-
niVč.8.
Takže k tvému problému budu dost
PoLÉVKA JE GRUNT
..
.
. '. řikávaly naše babičky a Vařily polévky. že V nich ,'lžice stála"' Husté' VýŽivné- Zkuste si s námi dnes Uvařit několik takových méně obvyklých vydatných polévek, jaké vařivaly
naše babióky- Všechny recepty jsou pÍo čtyři osoby.
Pórková polévka
Potřeby| 1 velký póíek, 1 polévková lŽíce másla, 1 sekaná cibule' 3_4 bramboíy. 1 poléVková lžice mouky, 1'25 l vývaru, půl bobkového listu, majoíánka' sůl, pepř, muškát, 1 dcl sme-
ta
stručná' Vlasy si umývei podle potřeby, tvoři li se ti při častějšim mytí lupy, pak máš dvě možnosti. Bud'zkus použit některý ze šamponů s přidavkem tuku _ neilépe žloutkový, slunečnicový nebo s lanolinem, nebo si vlasy nemyj tak často a ošetřuj je suchým šampo nem.
K péčio pleť: Tvorbě uhřiků V tvém Věku asi ien téžkozabíá^íš,tíochu ie omeziš důkladným každodennim mytím toaletnim mýdlem a ošetřenim pleti někte'ou pleťovou vodou s lihem' Mi mochodem' tvorba uhřiků se málokdy omezuje jen na obličei, takže nejsi žádná výjimka a toto ošetřování se samo-
Žřejmě týká Všech postižených mist.
zhnisané uhřiky a Vřídky nevymačkávej, čeťnétečky lze šetrně odstranat po na_ paření pokožky. Vlc' než si možná mys_
liš, pomahá správná životospráVa _ dostatek ovoce a zeleniny, pobyt na čeístvémVzduchu' a hlavně hodně slu' nička, vynech naopak Všechna ostrá
a hodně kořeněná jidla. Ahoj
Bibi
pepř' 3 polévkové lžícesmetany, svazek jemně sekané petrželky' oškrábejte a dobře očistěte míkev a nakíájejte ii na tenká kolečka' Ta společně s cibuli osmažle na rozpáleném másle' přidejte polovinu lÝže a ýÝýaí- Zbytek rýže uvařte mezitím v osolené vodě' Polévku okořeňte tymiánem a nechte vařit asi půl hodiny. Pak v mixéru rozmixuite, uved'te znovu do Varu a zahustěte smetanou. Hotovou polévku nalijte do horké polévkové misy. přisypte zbytek rýže a ozdobte sekanou pe tržeI koU.
ny.
Dobře omytý pórek rozkrojte napůl a nakrájejte na tenké plátky. spo|ečně s cibuli.ychle osmažte na rozpáleném más_ Ie. Brambory oloupejte' nakrájejte na malé kousky a Vše Vhod'te do Vrouciho výVařu, okořeňte majoránkou a bobkoVým listem a vařte asi 20 minut; před ukoněenim Vařu zahus_ těte moukou a před podávánim smetanou.
Cibulová polévka Potřeby; 1 polévková lžice másla nebo íostlinného tuku' 20 dkg cibule,2 polévkové lžice mouky. Í.25 l slabého VýVaru
nebro Vody, sůl, pepř. špetka muškátu,2 polévkovélžice sme_ tany, 1 žloutek, na kostiěky nakrájený opečený chléb' Oloupanou cibuli nakťájejte na tenké plátky a na íozpáleném tuku Íychle osmažte dozlatova. zasypte moukou, rozmi_ cheite a zaliite vývarem. Vařte asi 40 minut' pak vše rozmixuj_ te V mixélU a znovu Uved'te do varu- osolte a zahustěte. Před odstavenim v polévce dobře.ozš|ehejte žloutek a smetanu. Naliite do hoíképoléVkovémisy a přisypte kostičky opeče_ ného chleba
Polévka se záprsžkou Potřeby:40 g másla nebo sádla,7o g mouky, í,25 l vývaru nebo Víouci vody. plátek teleci nebo VepřoVé kýty, sůl podte chuti, špetka muškátu, 50 9 brynzy' Na íozpáleném másle osmažte dozlatova mouku' Dejte zásmažku 2chladit, pak ji dobře Íozmichejte Ve víouci vodě nebo vývaru a nechte Vařit' osolte' přidejte kousek teleciho nebo Vepřového masa a na mirném ohni Vařte asi hodinÚ. Často při tom polévku micheite, jinak se snadno připalu.ie' Před podávánim okořeňte muškátem a přidejte strouhaný nebo rozdrobený sýí' Polévka s mrkví
Potřeby: 20 g másla'
1
sekaná cibule' 30 dkg mrkve, 80 g rýže,
l l VýVaru, kousek celého tymiánu a špetku mletého. sůl,
27
od té dobY, co se na naší planetě ob'evil nový živočišnýdÍuh člověk, se ledacos
přoti předcho2ím časůmzměnilo' Netvr' dím, že vždy l( lepšÍm!' nicméně člověk přetváií příÍodu tempem, kteíése zvlášté díky současnéúrovni vědy a techniky ne_ ustále zrYchluie' s ohledem na dnešní způ sob života měl by se piíslušný biolo9ický dřuh nazývat spiše člověk pÍaktickÝ. Vždyí cokoliv uživáňe, zajímá nás obvykle rnéně z hlediska, jak je to hezké' a spiše se ptá me, k čemu ie to dobré. Architektura. na
zývaná nikoli nepíávem svĚdkem doby.
prodělala obdobný vývoj jako myšleni. od vznosných, ale přisných a sludených sta v6b gotiky obrácené k rebi přes objemné a pracné baloko, jemuŽ na nějaké té pro' porci nezá|eželo, dospěli jsme až k dnešni
ůčelnéaÍchit€ktuře' Fasády. na rozdíl od
dřívějška. kdy mély významnou rozlišovací íunkci, Žtřácejí na výzíamu a kromě celkového tvaíu objektu zaiímá nás především vnitřek- Je ovšem třeba poanaménat, Že aÍchitektúma stavbařům tim práce nijak neubylo' Ve sna.e přesvédčitvás o tom' pozveme vás na návštěvu tří modeťních staVeb dokončených v právě uplynulé pěti letce _ výŽnamném období v budování nové společnosti v naŠi Žefri' l kdYž samo. Žřejmé v kaŽdém panelovém domě. V kaž' dé rodinné vilce je množstvízajímavostí, ňavštivili jsme s íotoaparátem a poznám kovým blokem tři bldovy, do nichž se obY čejný smÍtelnlk každý den ncdostane' s cí. lem poučit se o tom, jaká je dnes
rEcH]lllÍl poD srBEcll0u
bav9ný strojní závod' stroie pomáha-
ií zaměstnancům hotelu uklízet' va-
řit, starají se o vodu, teplo i pohodlí hostů. Tihle tschničtípomocníci jsou v podstatě dvojího druhu. Ti' s nimiž se hosté setkávaií a užívajíié, a ti.
kteří přo návštěvníka 16staurace
nobo hotelového hosta zůstanou
skryti. s technikou 5e host střetne již dří_ vs, než Vůbec do hotelu vkročí_ při
vjezdu do podzemních garáží. Sní_ mač zabudovaný ve vozovce zare' gistruje příj6zd hosta a ohlásí jej službě. Dokud hosl nevyužije nabídky stroje a nevezme si parkovací lís_ tek s vyznačením data a hodiny pří_
jezdu' nevpustí je! automatická závo_ řa vůbec doVnitř' Po ohlášení v recepci se nový oby_ vatel hotelu sveze ke svému pokoji
výtahem. To je malý tochnický zá_ zrak' To, že cestou přibírá da|šícestující,je u moderních výtahů samozřejmé. Výtahy v lntercontinentalu mají navíc jakýsi malý počítaě,který
rogistÍuje počétsignálů. a podle
toho' které převažují (např. ráno vět_ šina hostů sjÍždídolů na snídani), již sám přistavuje volňé kabiny do hor-
ních či spodních pater. aby čekání na pří|€zd výtahu po stisknutí přivolávacího knoÍlíku bylo co nejkratší. Ve svém pokoji se host setká s dalšímtechnickým vybavením. TeleÍon a koupelna s Vodou tgplou přesně podle přání je v každém pokoji. steině iako regulátor klimatizace' Podle
osobního pocitu si každý můžena_ stavit přiměřenou teplotu. Ve všech
společných prostorách chodbách' jídelnách i
halách, kongresovém sále. kde se pořádají recepce, plesy, zasedání a módní přehlídky. se udr_ žu|e stálá teplota 22 " c. v létě to znamená vzduch vháněný do místností
chladit a v zimě ohřívat. Vzduch !e výkonnými ventilátory vháněn přes výměníky' v jejichž trubkách je stu_ dená voda nebo pára' podlé toho, zda
termostat přikazuje topit nebo chladit. Za mrazů pomáhá tomuto ventilačnímu vytápění několik desítek radiátorů. Jen bystrý pozoÍovatel si po_
všimne ozdobných podlahových mříží
pÍozÍazujícíchjejich umístění' Cel_ kem tři klimatizaění strojovny zajiš-
Na přéní třináctiletého Romana Egerta z Kolína patřila naše pruní návště-
va modernimu Ínterhotelu, který lze
bez nadsázky nazvat
Továrna
nabydlení Pařížská uliie ie jednou z nejkrásnějších ulic v Praze. Je tomu tak nejen proto' že vede mezi histořickým stařoměstským náměstím a technic_ kou gamátkou. jížje most svátopluka Cecha' ale především proto. ž6 každičkýobytný dům v této ulici je
2A
krásnou ukázkou dobového stavebního a uměleckého slohu. Architekt Karel Filgak, který dostal za úkol vyprojektovat se svými spo_ lupracovníky nový hotel a zasadit jei do tohoto pÍostředí. neměl snadný úkol' Výsledek ovšem předčil všechna očekávánÍ. Jedenáctipodlažňí budov8 hotelu lntércontinental jé chloubou nejen investora a přovozo_ Vatele n. p. Mezinárodní hotely Pra_ ha, ale i celého našeho pohostinství' Na základě smlouvy se společností lnternational Hotels cořpoÍation je hot€l součástí systému horelů lHc.
což je celosvětový Íezervačnísystém řízený počítačem.
Proě nazývám hotel továrnou na
bydlení? Protože veškerý provoz hoteIu lnteřcontinental je zajišťován zařízeními připomínajícími moderně vy-
ťují vytápění a Větrání, která má i své
zvláštnosti' Kdyby se týž princip
uplatnil při klimatizaci společenských i pracovních prostor hotelu' by| by celý hotel záhy plný pachů'
které nemusí být vždy příjemnÓ, Znáte ten malór' když so v kuchyni něco připálí nebo se vaří například květák" Proto je ve stroiovnách a kuchyních udrŽován mírný podtlak a vzduch proudí jen směrem dovnitř. Díky dobře odvedené práci projektantů je i zde stále příjemné pracovní prostředí a dostatek denního světla. Jakýmsi centrem hotelu jsou tři rych_ lovyvíječepáry s kapacitou jedné tuny páry za hodinu. Proč mají právě tyto výrobníky páry pro život hotelového komplexu takový význam? Pro_
tože pářa V lntércontinentalu nejen topí' ale i vaří' pere, žehlía ohřívá vodu do kouhoutků a sprch.
ToVárnu hotel připomíná i spotřebou energie. Při plném provozu poly' kají agregáty a spotřebiče osm tun
lehkého topného oleje denně a 9oo kWh elektřické energie za hodinu. Pro bezporuchový chod věech zaří_
zení se spotřebovává ; ohromné množství vody, ať již v kapalném skupenstvi nebo pieměněné v páru' Uprava vody spočíVá především V od
vápňování pomocí tzv' katexových
íi ltřů
Při stavbě hotelu se myslelo i na hospodárnost' Vytápět je nutno sa_ mozřejmě ipodzemní přostory a garáže. Vzhledem k tomu. žejde o otevřené prostory, bylo by nehospodárné Vytápě't ie samostatně. a tak se k jejich vyhřívání užívávzduchu již upotřebeného v jiných částech budoVy. Přitom i zde uvítá každého náVštěvníka příjemně vonícívzduch' Za "
to si zaslouží pochvalu
nenápadný
osvěžovaó vzduchu připojený
k
roz-
vodu vzduchu ve strojovně. Mimochodem _ do strojovny lnteřconti-
nentalu by se pohodlně umístila vaše
školnítělocviěna a ještě by zbylo
místo na zeměpisný kabinet' V restauracích, kuchyních i poko'jích se den co den použiie {a zašpiní) i osm tun píádla' AÍmáda pradlenek odstraňujících na blízkémVltavském
nábřeží špínu z bělostných ubrusů a prostěradel by byla řešením' jaké
by bylo po ruce ještě V minulém sto_ letí. Hotel má ns tuto práci zdatnější pomocníky' Velké automatické pračky řízené děrnými štÍtky pohltí a čistě
vypeřou až 18o k9 prádla na .iednu
A Bolrdá trcl'ňické ýybavcní hoEl! diia& n..i'll mhodÚ ho.lú při
>
ý
iíď! i odÍpčiňk!
il. .n'ěkwarím .trciku ao k!'dý kÚ! tfádl. n.bo oděw
oP.tří řo.liaovlcl tMčkoÚ ' - . . . qbY p vYpíání vé wlké qu_ tm.lictó !.óčca Fadošlo k.aBěoó r š'tY $ d€tálY zpět kc .vóňU m.iit.li
várku. Pro zvlášíznečištěnéprádlo a pro takové, které není možnévyvářet..je k dispozici automatický čisticí chemický stÍoi, stejný jako ve velkých čistírnách oděvů. Dovedete si předstaVit přepychový hotel' jímžse Šířípuch zahnívajících odpadkq z kontejneÍů a popelnic na dvoře? Ze to tak u restauřace nebo hotelu u Vás je a že to tak být musí? Samozřejmě že nemusí a u hotelu
mezinárodní třídy ani být nemůže' o to se stařá jeden pečlivý zaměst_ nanec. jehož pracovní funkce zní odpac!kář. To' že se mu v čiánku zabývajícím se technickým vybavením
hotelu Vénuie pozornost, Vás jiZ asi přivedlo k myšlence, že ion má k dis_ pozici střoje. A jaké! F'lydraulický lis na papír a drtič koVoveho odpadu hravě zpracují těch pár metÍá!(ů při_ padajících na ně l
ze kterého L'y|y si?eteny' Toho ani da|šícřt okolností z pozadí hotglovÝch
siužeř} si ovšem hosté obvykle ani nepovšimnou' Svedči o tcm mimo jiné i ta skutečnost. že V soutěži 83 světových hotelů získal inta.conti_
nental za rok 1979 první místo v oblasti stravovacrch sluieb.
.:""i:::ily-?j;
z9
se entomologové v€líDi zaiimají o osud chÍá'
něných druhů-a věnuii velkou poŽornost je' iich ochranó' cqskoslovenská entomologická spoleěnost při ČsAV sleduie při výměn-ných dnech a jiných akcích entomologů, zda se V kolekcich objevuii naše chíáněnó dřuhy, ziišíuje jejich původ |druhv ehráněné u nás lŽe volnó chytat např; v Bulhbrsku apod.} a stále upoŽoíňuje na nepřípustnost jejich sběÍu' V posledni době se dokonce usnesla, že člen entomologické společnosti' který by Moji mili přá1€lé,
tak jsme Žase }ednou dostali Íozhořčený dopis. Jeden Že staíšichčtenářů nám spila, žo navádime mládež. aby pěstovala entomo logii a hubila tík vzácné a chráněné druhy hmyzu' Po přečteni dopisu měl člověk, chci řici veverák dojem, že hlavni přičinou úbytku hmyzu u nas jsou entomologové' Já o tom náhodou něco vlm, protože Můi Člověk se entomologii zabývá mnohem déle než cho_ vem veverek a také znám mnoho jiných ento mologú, a pÍoto bych chtěl uvést věc na pía_ vou mlru' Faktem je, že neukázněni sbératelé hmyzu (nikoliv entomologovél mohou oprav du některé slabé populac€ hmyzu na izolova' ných stanovištích os|abit nebo docela vyhu. bit. Tak se stalo napřiklad na vÍchu Kotouči u strambeíka, kde žila zvláštní rasa jasoně čeÍvenookého,nebo na BeŽdězu, kde'se Vy_ skytoval v českých zemich vzacný tesařik alp ský. To isou ovšem řidké případý, které paiíl minulosti. Dnes již nejsou nejVětšimi nepřáteli hfrvzu
$e píovinil pÍoli ochraně těchto dÍ!hů hmyŽu
a sbiral ie Ve vglkém, může být.e společnosti vyloučen, nemluvě o dalšíchmožnostech
postihu.
Tato společnost také kon!roluje zasiláni
entomologických mat€riálů
do Žahíaničía tak vzácnými
omezuje možnost obchodu se
a chráněnými díuhv naši entomoÍauny' stanou li se naši čtenáři entomology pod Vede. nim členůentomologické spoleóňósti, je na_ děje, že z n;ch budou spiše Íundovaní ochránci přirody než jeji škůdci. Každy ento_ molog se totiž Žaměřuje na Určitou skupinu a iinY hmvz zbytečně nehubi' Naopak' pozna_ nim životnich podminek a naroků vzácných druhú' kteÍé5e ovšémziskává típělivým po zorovánim a ne chytánlm na potkáni, Vytváři lepši moŽnosti k zajišténi účinnéochrany ohíož€ného hmyzu' ovšem ch}4at hmyz jen tak, pro ',sbíÍku" s|oženou z€ vzácnqsti' to ie opravdu vandalství, ale proti nému píávě en-
".".l*:*:$u*y
svĚT PoD zEMÍ Mladečskéjeskyně Je to přibližně miljón lel, kdy se na světě začal objévovat člověk' Tomu obdobi řikáme starši doba kamenná čili paleolit a z toho času pochází i jeskyně u obce Mladeč v kopci Třesin na MoÍavě' 6 km od Liiovle. Byla obje_ vena roku 1828 o půl stoleti poŽdéli se v ni přišlo na pozústatky pravěkých lidi a jejich kamenných nástíojů- Tento objev byl světo' vou Vědeckou senzaci. neboť nálezú svědči' cich o životě takzvaného člověka aUíignaci. enského je po světě velmi málo' Dalši nálezy v roce'l922 potvÍdily přitomnost pravékých lidi.
samy Mladečské jeskyně jsoU soUčásti de vonského Útvaru, iejich sráří se tedy počitá na dvě až tři stovky miliónů let' Jejich kÍaso_ vé útvary patii k nejzajimavěišim. Jsou na_ vštěvovány Už 70 let a z jejich pěri set metrů, kteÍéisou upraveny pío návštěvniky, budi úžasChrám přirody. Po dávných obyvatelich v DómU mítvych zbylo ohništé a ie v něm i dva a púl ňet.u vysokÝ stalagmit s podobou egyptské mumi€. V ieskyni Netopýr je stálá teplota 8'c a Panenská jeskyně překvapuje bohatou krápnikovou výzdobou' JIST.
*
6běÍatelé, ale insekticidy, ničeni oůvodnich stanovišť, změna složoni poÍoslú, znečištěnl
vod i ovzduši a řada dalšieh ěinitelú' Přésto
AŽ sE BuDETE TOULAT
RÉBUsY. RÉBUsY Dva rébÚsy ing. Ledviny tentokrát předsta'
Jihočeským krajem, nezapomeňte naVštivit městečko Volyni' jehož vznik se datuje už od doby kolem roku 1270' Prohlédněte si'Žde bu dovu renesančni radnice z počatku díuhe po_ loviny 16' stoleti s krásnou sgíaÍitovoUVýzdo bou a slunečnimi hodinami na čelnl sténě' Výzdoba pocházi z loku 1927 a le vzorné Udí žovaná. Volyňská radnice patři spolu s raonl_ cemi ve střibře a v Kašperských Hoíach k nejkrásnějšim v iihozaoadnlch Čechách Foto JoseÍ Báítík
Iťso EbT EeeE
WrK vuji dva drUhy sdělovacich prostředků. oba se vám jistě podaři híaVě řozluštit. Výsledky sve snahy neposilejte. rébUsy zaíazuIeme jen na pÍocvičeni moŽkových závitů'
KRIZOVKA Jistě poznáte už podle obrázku Vodni šelmu žiiicív klidných vodách, hlavně na slovensku. Je dÍavá. živi se rybami' oboiiiveIniky, hmYŽem i červy' VoDoRoVNE: A. Dopadnutl' _ B' Epická báseň; část úst. ' c' VyhYnulý nájezdnik; vyso_ ký kopec; ovocná zahrada' _ D. Tajenka- _ E. Krétsképohoři; popravčí;kol;m {básni;ky).
SV|SLE: 1. Teprve' 2- Předtožka' _ 3. zkíatka etiopsié letecié'spoleónosri' _ 4' Jsouii na prvém misté' _ - 5. Domněnka. - 6' Postava v liteÍárnim dile. _ 7 SPz áut Píahy jižni 8' Souhvězdi t2 2ápadj zpáteěnik. _
oblohy; citoslovce po-
divu' _ 9' základni či- A slovka. - 10. Vojen- g ské obíněné vozidlo' c - 11' spodní část ná_ doby. - 12. Slovensky D
jil
Pomůcky: E.
_3.EAL.-7
PY
lda.
-ŠK
30
E
KOLEM ilEJvÉTší 2 26(t atomových eloktrá_
ABY sE zAJlsTlLo počotnějšípotomstvo kondoř. kalilornrkého' budou nYní vajce v UsA vybj.rt hní.d ' 'noaoná líhní.Zoologoa ukládat io do tvláštních kondoří s.mica p.k vé Přgdpokládají, sňcgou v6ica ieště 'o podřuhó. toivětaím s.vořoome.ickým ptákům totil bezpÍostředné hrotí Yyhynutí' JočtĎ př6d šosti lgtY jich v k.liÍorň'kých ho'ach žilo i6-
.on. kto'é 6o na 9vĚ_ tové Yýrcbě olokt_ ríDká €noÍgio podÍ]g_ jÍ již 8 , j6 vybudo-
ván. šcat kový Mw'
P.o lopšípřodstavu 3i ř6knĚmo' žo
nom několik docítek'
tr
tu.bogone.átořy
hnané parou ohřívanou štěpgnÍm unnu dávaja výkon odpo-
sovĚTsKÝ orbitální věd€cký komplox saliut 6 ig 6ovět5kými kosmonautickými odbořníkY oznaěován ra stanici dřuhé ggne'ace. Přoti svým předchúdcům byl na-
vídajícíp.áci 3 miliónů konít Néivětší atomová elokt.á.na
ďíklad vybaven dvěma přistáv.cími frůstky, což umožnilo pÍavidelné doplňo-
gvěta so jmonuj€ Fukuahima Drichi a ia šogtou Yolkou atomoÝou elektřárnou v Japonsku. z bo.počnostních důvodůi p.o s'azší pcrnÍch chlaroní kondgnzátorú byla
vání zásob stanice a přép.avu náhradních
dílůpřo nezbytnou údržbu. Pfoto také
saljut 6 mohl 29. zářl 1 9ao přokonot vynikaiící .eko'd - tři rokY aktivíí ěinno.ti v kosmu. Ta dob9 přodstavuio lo95 dnú' tedy 26 28o provozních hodin. Kdyby náš automobil iezdil v p.úměřu tři hodinY denně, pak by musel bez větší opravy jezdit takřka čtyřiadvaqet l6t. aby se ioho výkon řovnal výkonu sovětského saliutu 6. A to jo saljut svými přístroji i konsl.ukcí mnohonásobně ilolitějším tělesem nož třeba i nad.vuková lgtadlo, natož osobní automobil. Jeho spolehlivost se 8tala důkazem vynikaiícÍ órovně současnésovět8ké vědy a t.chniky. Navíc ig Saljut 6 příkladom stálých o.bitálních ostřovů' kté'ébudou přacovat na oběžná dÍázE kolém země v blízkó budoucno3ti.
t
-EL-
v Japonaku. bloků má cel_ výkon 47oo
Íio'tavena na břehu moře. Prcto nomá ani typická chladicí věže. Kamonnó h'á.o kryií blzóny pÍo n89ávání
mořskó vody př€d Ylnobitím. voda ohřátá v kondgnzáto.€ch 3o po příunó kont'ol6 vypouští tpót do moře. oo iejího proudu se YrhajÍ 3pou3ty .yb, pÍotolo jo o 2 až 3 EtupnĚ toi't6jšín€ž oceón. vzhlBdem k |sou stroiovny i budovy reokiolů 'emětřo€ €ním mimořádně vyttužgných. KomÍny postavony na aamostatných botonových deskách n6i3ou botonovó Jrko u nás, nýbřž so vygtaěilo s pl€Ghovými lourami, podepřonými kon3trukcí připomÍnajÍcí olekt'ackó atožárY. DBnní apotřgba j.dsnóho paliva ngní větĚí ngl 4 kilog.amy. Tak 3e b.z kouřo a u&pachu rodí lovnó atomovó kilowatthodlny' na ktcÍó hladově ěokal lhPoniký ono.getický 3y3tóm. l 3kvělý o řychlý oxpBa Tokaido už iqtdí nc atoňový proudl
ném tunolu a jojíž souěinitgl odpoÍu i9
8kutgčně neuvěřit6l-
ně nízký - c- O,15 (ob., 2). Pohonnou jodnotkou
3tříbřného .eko.dní_ ho vozu by| 3ó'iový Ytnětový šcstiýáloc o oblomu 24OO cm', ktsrý spolu s tu.bodmych.dlem mól Yýkon í 29 kw ('l75 k)-
Při rekordní ii.dě. kté.á automobilcs volkswagen Přin6_ slá osm světových .ekordů, vůz řídili rnámí Ío.muloví pi_ loti K. Ro3béřg a H. Hgnzler, ktcří
KoLcEM uplynulého .oku so přéd6t8vil no jihoitalskó t63tovací drázg llardo rekordní monopo.t vW' jehož úkolom bylo
bYli s9mi Překvaponi malou sPotřabou při
a při poměÍně malé 9potřgbě 6. daií př6_
2so km/h spotřcboval Yůt 6 |/íoo km.
dokózat' žc i se vznětovým moto'6m konávat světové rychlostní ..kordy' Vůr io dlouhý 5ooo' široký 1 132 r vy3oký 837 mm'
rozvol nóplav je 25oo mm'
řozchod kol 650 mm a i 3 jezd"
c.m váIí lo4o k9 (ob'. tl.
ohromná pozolnort byla YónoYána tvaÍu karo3éřie' vYřobénó r hliníku a poly.ste.u' ktgrá 'g ví;éncl'.ok rkoušela Y9 větr-
nerrychl6iším kolé zajgtém rychlostí 3ó3,o7 km/h bYla naňěřona apotřeba 13,6l/lookm a při rychloEtech kolom
MosT EvRoPY 3o říká gigantické stavbě mostu na dálničním spoiení t Íakouského lnnsbrucku k p.ůsmyku 8.€nner,
kudy
vedo dálnicc do ltáli6. J6 to neivyššídál-
ničnímost našeho kontinentu. .'Euřopgbrúcke'' jé 87om dlouhý a vo:ovka vede vo výši 1 9o m Ííad údolím řeky sill. Foto J. Duchoň
I
sTňÁDALovÉ j9@ ÍůrnÍ.Edwin Rom_ mel z UsA zaěal v ]oce t958 ae 6třádá-
ním jednoqentových mincí. Když nashromáždil v9 sklepě milión.ku3ů, rozhodl so ko koupi novóho automobilu. Tgn ovšem .o2hodně novážil 3,5 tuny jako pení.e' jimiž za něj zaplatil.
31
ffi-
Manin Hrubi'sedí ve věži' Dceři pána z tvrze, Johance, je Však záhadného cizince lito. a pÍoto jej navštivi ve vězeni. Maninovi se podaři JohankU pře' svědčit, že neni nepřitel' a ta iej odvádí ke sVému otci, panu Jindřichovi.
o o o Ý
x u,t
o
?
Piše ! Václav sorel, kreslí ! Františ6k Kobjk
