Ro|efaktorrj,,literárního života..
ve Wvoiičeskéliteratury20. sto|etí xvĚroslnvcHvRríx Kategorii ,,literárníhoživoÍa.,zaváději do moderníliterárníteorie koncem dvacát ch let ruštífbrmalistéve snaze čelit vytkám, Že ignorují sociologické aspekty vyvoje literatury. Zkoumání forem literárníhoživotamá pŤekonathrubá schémasociologie,.astudiemvlivu časopisri, nakladatelství taplechanovovské,,vulgiírní a literiírníchsdruženína v|astníliterárnítvorbu konkretizovatbadatelskérikoly literiírnísociologie.' - Pražštístrukturalistéproh|oubili model literárni evo|uce,za|oženyna imanenci literárníproblematiky,rozvinutímpojmu ,,strukturystruktur.., v jejimžrámci pŤedstavujerelativně autonomnívyvoj literárníŤadyjednu ze slo. žek v1ivoje nadŤazench struktur kulturních a společensk1/ch(Chvatík 1996: |3149). Kategorie literárního Života je jedním z Í.aktorritétostruktury struktur, a literárníŤady' kter konkretizuje zprostŤedkovánívztahu společenské Ve 20. stoletíse stala produkce časopistia knih spolu s produkcífilm a televizních a počítačovch program součástítzv. kulturníhoprŮmyslu, kter1inabyl v souvislostis rrjstemvolnéhočasuobčanrina ekonomickézávaŽnostl,V prubě. hu tohoto století,kteréje tématemmé vahy, se vyhranily dva protikladnémodely literiárníhoživota(pŤirozeněs ŤadoupÍechodn1/ch forem): První je zaIoženna '
Poprvé zformuloval teorii literiárníhoživota Boris Ejchenbaum ve studii Literaturnyj byt, otištěnév roce l929 v kníze Moj vremennll<(měla podobu žurnálu vypIněnéhojeho vlastními pŤíspěvkyod beletrie pŤesteoretické studie po kfitiky a glosy). V několika lapidárních větách zde poda| jasnoziivou charakteristiku kize pŤedpokladťrtvorby spisovatele ve fázi revolučníproměny společenskéstruktury: ,'MrjŽeme dokonce iíci, Že krizi ne. prožíváliterafura sama o sobě, nybrž její společensképostavení.Změnilo se profesionální postavení spisova. tele, změnil se vztah spisovatele ke čtenďí, změnily se navyklé podmínky a formy literární práce - došlo k rozhodujícímuzlomu samotnéholiterárního života' kter;/ obnažil celou Ťaduzávislostí literatury i její evoluce na podmínkách, které vznikly mimo ni. Společensképieskupení, vyvolané revolucí, a pŤechodk novému ekonomickému systému,zbavily spisovatele celé Íady podprirnlch momentŮ nezbytn}ich (alespoř v minulosti) pÍo jeho povolání (stabilizované čtenáÍské vrstvy vysoké rovně, diferencovanéškály časopiseckéa nakladatelské apod'), a pŤinutily ho současněstát se profesionálem v daleko vyššímíče,než to bylo dŤívenutné.Postavení spisovatele se blížilo postaveníÍemeslníka,kter! pracuje na zakázku nebo za plat, zatímco sám pojem literár. ní ,objednávky. zťtstalnedefinován nebo se dostal do rozporu s pŤedstavamispisovatele o jeho povinnostech o pod. a právech- objevil se zvláštní typ spisovatele - proÍ-esioná|něpúsobícíhodiletanta, nepŤem:'šlejícího statě problému a o vlastním smyslu spisovatelské činnosti, kter! odpověděl na společenskouobjednávku lite. Iarním brakem.. (Ejchenbaum |929: 49_58). JI
I
Svobodnéhňe sil trhu a literaturaa uměníjsou v něm zbožimzv|áštního druhu' podléhajícím všakplně zákonrjmnabídkya poptávky;označmejejza|tterárni ži' vot libertiLně-demokraticlq.V druhémmodelu sloužíliteratura a uměnípňevážně ideologickémuovlivřování společnosti(i kdyžsi ponechávajíněkteréfunkce oddechovéa zábavné)a podléhajístriktnímudohledu a těšíse Státnímusubvencování;tento model literárníhoživotaoznačujemeza totalitně-dirigisticky, Ve v1Ívojičeskéliteratury20. století,zmapovanémliterárněhistorickydosud nejrispěšnějiJiiím Hol;Ím(in Lehár ad. l998: 441_923), m žemerozlišit ony dva typy literárníhoživotazce|a pŤesně:liberálně-demokratickéformy literár. níhoŽivota se rozvíjejív Čecháchod devadesát1/ch |et l9. stoletído roku l948 (se šestiletymintermezzemnacistickéokupace, vyznačujícím se vnějšímtero. rem a,,gleichša1továním..a vnitňnímodporemčesklchautorri)a od roku l990 do současnosti.od roku l949 do roku l989 ovládl česk1/ literárníživotkomu. nisticky model stranického',Ťízení.. literatury a umění (opět s krátk m interjara l968). Řadu mezzemjeho ochromenía pos|ézezrušeníběhem pražského cenn ch dokumentťr projevecha drisledcíchtétoÍbrmy.,Ťízeného o konkrétních literárníhoživota,,publikoval v česk ch literárníchčasopisechv poslednídobě Michal Bauer. Liberálně-demokratick1iIiterárníživotponechávávoln]i prostorautonomii1i. terárníhoqÍvoje:rozhodujícíje role osobností,talentrja umě|eck ch rikolria cíi , kterési kladou v souvislosti Se stavem v1ivoje]iterárnístruktury národní i světové.Jistélimity mohou tvoÍitmomenty ekonomické;svobodny spisovatel se zÍídkauživíjen literárníprodukcí,a pokud ano, doplácí na to jeho dílo popublikum' orientovatiebou nadprodukce.Náročnáliteraturavyžadujenáročné néliterárnímičasopisy,literárníkritikou, a potŤebuje nakladateleochotnériskovat vydáváníi nekonvenčni, literatury'To všechnočeskáliteraturado ,,ztrátové,. roku 1949 měla dík Ťaděkultivovan!'chnakladatel ' redaktor , časopis , spol. kťr,nadacía cen nakladatelsklch, spolkov1ichi státních. Po pŤevzetí moci komunistickou Stranouv noru 1948 pŤistoupilojejí vede. ní k likvidaci |iberálníchforem českéholiterárníhoživotaajejich nahrazování metodami stranického,,íizeni,,literatury.Centrálníorganizační roli pŤitom sehrálo KopeckéhoministerstvoinÍbrmací,kterézrušilo všechnasoukromá nakladatelství,časopisya spolky včetněSyndikátu spisovate|ria pŤipustilojen jedno nakladatelstvípro pŮvodníliteraturu,jedenliterárníčasopisajednotn Svaz spisovatel , to všechnokontrolovanéideologick;/moddělenímÚv rsČ. - spe. v11ivoji cifická na českémpoválečném byla okolnost,želevicová orientaceŤady nebo v znamn ch osobnostíčeskémeziválečnéliteratury (al, 1tž,,realistické.., orientace)a silná komunistická častv protinacistickémodbo.;t ,,avantgardní.. 378
Gučík,Václavek, Vančura,Halas) vedly k tomu, žepňechodod liberální k ,,socialistické..formě literárníhoživotabyl ňadouspisovatel a intelektuálriaktivně společnostia kulpodporovánjako v1/chodiskoz krize liberálně-demokratické pŤed Hitlerem, a ideology, napÍ. Z' m' byl interkapitulovala Nejedl1f která fury' jejím jako literatury k |idu.., k národně a spo|ečensky ,,budi. pretován ,,návrat telsklm.. rikolrjm,i jako boj proti dekadenci' k;/čia pornografii.Neníjistě bez osobzajímavosti,že na Kopeckéhoministerstvuinformacíbyly sekčnímišéÍy Že ve však ukázalo, V' Nezvala. Brzy se nosti formátu I. o|brachta' F. Halase a od. ideologického nybrŽ vedoucí věcech kultury nemajírozhodujícíslovo oni, Program socialistickéJ' Hendrych aj. děleníÚV KSČ P. Reiman, G. Bareš, ho realismu a boj proti dekadenci,Íbrma|ismua modernismubyl vyhlašovánna Sjezdech národníkultury a konferencíchSvazu spisovelklch manif-estačních pŤednášeli ZdenékNejedl! a Ladislav Štoll.Stranicreferáty kde hlavní vatelŮ, pos|ední,,bnízdakulturníreakcs.._ zlikvidovala kritika v Tvorbě ká |iterární Karla Teigeho,Blok Ludvíka KundeKvart Černého, měsíčníkYác|ava Kritick! jako projev strukturalismusjako pozri. trockismu, ry a odsoudila ,,teigovštinu.. jako dekadenci. buržoazní filozofie a freudismus statekidealistické kterézpočát. je vyznamnlch osobností' pŤíznačné, ŽeÍada Pro česk vlvoj d9 rozporu dostávala se brzy podporovaly' režim ku aktivně komunistick;í František komunista Tak života. literárního formami s dogmaticky zilženj,mt jako a vyloudekadent odsouzen Štollem po Ladislavem smrti Halas byl brzy veŤejně opětovně Nezval Vítězslav literatury' české čenz ,,pokrokové..tradice odmítalprogram socialistickéhorealismujako cizí česképoezii. Svaz spisovapáky..stranickéhoŤítelťlajeho časopisy,pr]vodnězak|ádanéjako,,pŤevodové zení,se dík demokratickétradici českéliteratury a odvaze několika osobností sta|y platformou opozice proti totalitníkulturnípo|itice režimu.Památná jsou zejménavystoupeníJaroslavaSeiferta a FrantiškaHrubína na 2. sjezdu Svazu spisovatelťr v roce 1956 i projevy Ludvíka Vaculíkaa dalšíchna 4' sjezdu v rojaro l968' - Je charakteristické'Že po ruspražské ce 1961 pŤedznamenávající neŽ rozké okupaci 21. srpna 1968 režim ,,normalizace,,nenalezl jiné Ťešení pustitSvaz spisovate|ri,zastavitvšechnyliterárníčasopisya obnovit tuhéformy Ťízeného literárníhoživotapadesát]/chlet s cenzurou' lokajsk m Svazem spisovatelťla jedin1/mliterárnímčasopisem.' votasestalvznikdisidentské',samizdatové..lite. ratury a exilov]ích nakladateIstvía časopisri'Vzájemná spolupráce obou těchto složek umožnila koncem osn. desát]Íchlet obnovit nezávisl! Iiterární život na pozoruhodné rirovni' v němž v:íZnamnou roli sehrály Skvo. reckého Sixty.eight Publishers v Torontu, lndex v Kolíně n' R', Tigridovo Svět|tcní,Hrlbého Proměny a de. reprint set ročníkťt almanachu Čtenínu léto,redigovan;íchA. J. Liehmem v rámci Li.vri, kteréby si zas|oužily dúkladnéanalytické Zhodnocení' alespoii ve v1y'běrua pŤedevšínr
379
svobodnéhĚesil trhu a literaturaa uměníjsou v něm zbožimzv|áštního druhu. podléhajícím všakplně zákon m nabídkya poptávky;označmejejza|iterárni život liberdLně-demokraticlq.V druhémmodelu slouŽíliteratura a uměnípÍevážně ideologickémuovlivřování společnosti(i když si ponechávajíněkteréfunkce oc|. dechovéa zábavné)a podléhajístriktnímudohledu a těšíse státnímusubvencování;tento model literárníhoŽivota označujemeza totalitně-dirigisticky, Ve qÍvoji českéliteratury20. sto|etí,zmapovanémliterárněhistorickydosud nej spěšnějiJiŤímHol1/m(in Lehár ad. l998: 447_923), mtižemerozlišit ony dva typy literárníhoživotazce|apŤesně:liberá|ně-demokratické formy literár. níhoživotase rozvíjejív Čecháchod devadesát1/ch |et 19. stoletído roku l948 (se šestiletlm intermezzem nacistickéokupace, vyznačujícím se vnějšímtero. rem a,,gleichšaltováním..a vnitÍnímodporemčesklchautorri)a od roku l990 do současnosti.od roku |949 do roku l989 ovládl česk;/literárníŽivotkomunistick1imodel stranického,,Ťízení.. literatury a umění (opět s krátk m intermezzemjeho ochromenía pos|ézezrušeníběhem praŽskéhojara l968). Řadu cenn ch dokumentrjo konkrétních projevecha drisledcíchtétoÍbrmy.,Ťízeného literárníhoživota,,publikoval v česk ch literárníchčasopisechv poslednídobě Michal Bauer. Liberálně-demokratick1iIiterárníživotponechávávoln]i prostorautonomii1i. qívoje: rozhodujícíje role osobností,talentť| teri{rního a umě|eckychrikolria cíi , kterési kladou v souvislosti Se stavem v1ivojeliterární struktury národní i světové.Jistélimity mohou tvoÍitmomenty ekonomické;svobodny spisovatel se zÍídkauživíjen |iterárníprodukcí,a pokud ano, doplácí na to jeho dílo popublikum, orientovatiebou nadprodukce.Náročnáliteraturavyžadujenáročné néliterárnímičasopisy,literárníkritikou, a potÍebujenakladateleochotnérisko. vat vydáváníi nekonvenční, literatury'To všechnočeskáliteraturado ,,ztrátové,, roku 1949 měla dík Ťaděkultivovan!'chnakladatel , redaktor , časopisťr, spol. kťr,nadacía cen nakladatelsk ch, spolkov1ichi státních. Po pŤevzetí moci komunistickou stranouv noru l948 pňistoupilojejí vede. ní k likvidaci |iberálníchforem českéholiterárníhoživotaajejich nahrazování metodami stranického,,íizeni,.literatury.Centrálníorganizační roli pŤitom sehrálo Kopeckéhoministerstvoinfbrmací,kterézrušilo všechnasoukromá nakladatelství,časopisya spolky včetněSyndikátu spisovate|ria pŤipustilojen jed. no nakladatelstvípro pŮvodníliteraturu,jedenliterárníčasopisajednotn Svaz spisovatel , to všechnokontrolovanéideologick;/moddělenímÚv rsČ. - spe. v11ivoji cifická na českémpoválečném byla okolnost,želevicová orientaceŤady nebo v znamn ch osobnostíčeskémeziválečnéliteratury (at již,,realistické,., orientace)a silná komunistická častv protinacistickémodbo.;i ',avantgardní..
6učík,Václavek, Vančura,Halas) vedly k tomu, žepŤechodod liberální k ,,socialistické..formě literárníhoživotabyl Ťadouspisovatel a intelektuálriaktivně spo|ečnostia kulpodporovánjako v1/chodiskoz krize liberálně-demokratické pŤed Hitlerem, ideology, napÍ. Z. byl interkapitulovala a Nejedl1/m' která tury, jejím jako literatury k lidu.., k národně a spo|ečensky ,,budipretován ,,návrat telskym..rikolrjm,i jako boj proti dekadenci' k;/čia pornografii.Neníjistě bez osobzajímavosti,že na Kopeckéhoministerstvuinformacíbyly sekčnímišéÍy že ye však ukázalo, V' Nezvala. Brzy se nosti formátu I. o|brachta,F. Halase a od. ideologického n1/brŽ vedoucí věcech kultury nemajírozhodujícíslovo oni, _ Program socialistickéJ' Hendrych aj. děleníÚV KSČ P. Reiman, G. Bareš, ho realismu a boj proti dekadenci,Íbrmalismua modernismubyl vyhlašovánna Sjezdech národníkultury a konferencíchSvazu spisovelk1ichmaniÍ.estačních pŤednášeli ZdenékNejedly a Ladislav Štoll.Stranicreferáty kde hlavní vatelťr, pos|ední,,hnízdakulturníreakce..zlikvidovala kritika v Tvorbě ká |iterární Karla Teigeho,Blok Ludvíka KundeKvart Černého, měsíčníkYáclava Kritickj jako projev strukturalismusjako pozritrockismu, ry a odsoudila ,,teigovštinu.. jako dekadenci. buržoazní filozofie a freudismus statekidealistické které zpočátje vyznamn ch osobností, pÍiznačné, ŽeÍada Pro česk1ivyvoj d9 rozporu dostávala se brzy podporovaly, režim ku aktivně komunisticky František komunista Tak Života. literárního formami s dogmaticky z(lženymi jako a vylou. dekadent odsouzen Štoliem po Ladislavem smrti Halas byl brzy veŤejně opětovně Nezval Vítězslav literatury. české čenz ,,pokrokové..tradice odmítalprogram socialistickéhorealismu jako cizi česképoezii. Svaz spisovapáky.. stranickéhoŤítel a.ieho časopisy,privodně zakládanéjako ,,pŤevodové zení,se dík demokratickétradici českéliteratury a odvaze několika osobností staly platformou opozice proti totalitníkulturnípolitice režimu.Památná jsou zejménavystoupeníJaroslavaSeiferta a FrantiškaHrubína na 2. sjezdu Svazu spisovatelriv roce 1956 i projevy Ludvíka Vaculíkaa dalšíchna 4. sjezdu v rojaro l968. - Je charakteristické'Že po ruspražské ce 196] pÍedznamenávající jiné Ťešení neŽrozké okupaci 21. srpna 1968 režim ,,normalizace..nenalezl pustitSvaz spisovate|ťr, zastavitvšechnyliterárníčasopisya obnovit tuhéformy Ťízeného literárníhoživotapadesátÝchlet s cenzurou,lokajsk;/mSvazem spisovatelťla jedin1/mliterárnímčasopisem.2 votasestalvznikdisidentské,,samizdatové..literatury a exilov:'ch nakladatelství a časopis . Vzájemná spolupráce obou těchto složek umožnila koncem osn. desát]/ch let obnovit nezávisl! literární život na pozoruhodné rlrovni. v němž V:ÍZnamnouroli sehrály Skvo. reckého Sixty.eight Publishers v Torontu, Inrtex v Kolíně n. R', Tigridovo Světltctyí,Hrlbého Proměny a de. set ročníkŮalmanachu Čtanírut !éto,redigovanych A. J. Liehmem v rámci Ll.srri,kteréby si zasloužily reprint alespoii ve v1y'běrua pÍedevšínrdúkladnémalytické zhodnocení'
379
318
:
Z hlediska strukturálníhopojetívlvoje literaturynab;ívají faktory literárního Života,zejménajiž mnohokrát popsanéformy mimoliterárníhobyrokratického a ideologickéhodirigováníčeské|iteraturypadesát]/ch|et a let normalizačních, na zajímavostiv okamŽiku, v němžse mění ve vlastníliterdrnínormy a ov|ivĎujítak uměleck! qÍvoj dílajednotlivych autorrj.- Ideologickénormy tvoiíja. késiostŤesledované,,hranice,,litertírníhovyvoječeské literatury po roce l949 i hranice tvorby jednotliv]1ich autor ' na nichž dÍ|ojedněch autort)vnitŤnětroskotá, a jiní autoŤise je pokoušejípostupněatakovat,ignorovatneboje vědomě pŤekračují.r Básnické dí|oVítězslavaNezvala vykazuje ve|kékvalitativnív]ikyvy jiŽ pŤecl válkou, zejménav době, kdy se rozešelse sunealistickou skupinou. Po rinoru 1948píšedevÓtníÓdu na Stalinaa povrchněaktuá]níZpěv míru;ideolog L. Štoll vyzvedá jeho tvorbu jako pŤíkladpŤeroduavantgardistyve stranickéhoautora. Avšakprávě Nezval odmítáve sv;/chživelnychimprovizovanychdiskusníchvyStoupeníchradikálně schematismusporinorovéliteraturya závaznostprogramu socialistickéhorealismu; Marie Pujmanová ho právem pŤirovnalav takovlch chvílíchk ,,tanku,rozjetémuna obranu moderníhoumění...V pamětechZ m,ého životase pokusi|o rehabilitaciuměníavantgardy,kjejiŽpoeticese pŤihlásilv někter]ichbásníchsbírkyChrpy a města;jeho pozdníbáseř MoŤe neunikla kritice pro dajn! pesimismusa rezignacipŤedelementárnímisilami pŤírody. Jaroslav Seifert vydává po rinoru 1948 báseř Píseiío Viktorce,pŤíběhtragic. ké lásky epizodicképostavy z BabičkyBoženyNěmcové,dí|oignorujícídobo. vé ideo|ogickénormyntémataa schémata.Stranicky byrokrat lvan Skála mět pravdu, kdyŽ svou odmítavou,ignorantskou kritiku nadepsal ,,Cizí hlas.. v kontextu zveršovanch agitek, vyz,lvajicich k plnění a pŤekračování pracovníchtikolti' stanoven]ichdvoulet]/ma pětiletym v;Írobním plánem, byla SeiÍ.er. tova formálně klasicky vybroušenápoezie,os|avujícínehynoucíŽenskoukrásu a tragiku milostnéhocitu, skutečně,,cizímhlasem... František Halas, občanskynejorganičtějispjaty s autentick m dělnickym hnutímprvnírepubliky, avšakrozhodn1/zastánceautonomiea svobody básnic.
Pro anal;Ízuv/vojové dia|ektiky těchto noremje d |eŽitéÍozlišovatnormy, kteréjsou vlsledkem organického uměleckého v:/voje autorova, od norem. kterépasivně pŤijímáz dobového kontextu nebo si je dokonce nechá vnutit pod tlakem dobovéhoIiterárníhoživota.Podobně d Iežitéjerozlišovánínorem ideoIogickychod norem estetick1/ch.Tak napi' komunistické pňesvědčeníNezva|ovo nestálo nikdy k dispozici, avšak umělecké normy socialistickéhorea|ismunepŤijalnikdy za své._ Naopak Drdrlv plebejsk;/realismus,b|ízkl fo|kIornímuvidě. ní světa. kterÝ tak obdivovaI Zdeněk Nejedl!, neboťodpovídaljeho prograrnu umění ,.Iidového,niíÍodníhoa rea|istického.., nevyžadovaládnou teoretickou,'rnuxistickou..orientacia po srpnu l968 nebrániIDrdovi v odsouzení ruské okupace.
380
kétvorby,se pokusil ve sbírceÁ co? (vydanévšakažposmrtně)o básnickou polemiku s dobově z(tženympojetímliteraturya poezie ',Nechci blt krilem vyproti povrchnímu povinnému postavilsvétragické optimismu a trlášek[..'].._ (srov. |idského k tomu halasovskou monograÍiiLudvíka a ridě|u světa vidění 1999: 141-16). Kundery Vladimír Holan, kter! po Květnu 1945 oslavil elementárnílidskost prostÝch rusklch vojákri ve sbírceRudoarmějci, se po šoku zptisobenémnovou kulturní politikou odmlče|a později se navrátil k velk1im metafyzicklm témat m svépÍedválečnétvorby v epick;ÍchbásníchNoc s Hamletem a dalšíchčíslechPríběh.ú' byla situace v prÓze, kteráje svou povahoukonkrétněji Snad ještěs|ožitější realitu doby a na jejížpridě byly normy socialistického společenskou vázánana privodně raŽeny. Po norová tvorba M. Pujmanové,V. Řezáčea J. Drrealismu jak nadanía zkušeníromanopisci pokles|i na roveĎ i nesporně dy dokládá, i|ustrace dan ch politickych schémat,když se pokusili vypouhébeletristické poŽadavk m soudobého|iterárníhoživota.- Teprve v dí. hovět imperativním striktgenerace mrižemesledovatrisilío pŤekonání poválečné nové lech autoru (i teovzdělany vytčeny tak románu tehdy hranic, které byly ideologick;/ch ních zLvárnění retikjako GyÓrgy Lukács poŽadovaltehdy na romanopisci pŤedevším v1ivoje)' perspektivy..společenského ,,revoluční literapodal v románu Zbabělci (ktery pronikl sítemňízené Josef Škvoreck]/ tury teprvedeset let po dopsání)obraz posledníchdnťrválky, viděn! očimapŤíčeskéhomaloslušníkaválečnégenerace'kter1iv reakci na lŽivost vlastenčení se měšťáka, vyKikujícíhonyníkonjunkturálně,,AťžijeSSsR!..a pňipravujícího zbaběleproplout i poválečnoudobou s osvědčenymoportunismem(stejnějako jeproplul dobou okupace),omezuje provokativněsvrij zájem na věci nejbližší románecho pŤípo|itice)'na dívkyajazz.I v da|ších ho věku (a nejvzdálenější bězíchDannyho SmiŤickéhov civilu' na vojně, ve vlasti i v exilu rozvíjíautor svújdťrsledně antiideologickypohled na svět. doby Milan Kundera Se ve svémrománu Žert vyrovna|s i|uzemi poválečné lepšípňerodum|adéhoč|ověkazaujatéhopŤedstavou zevnitž,obrazem vnitŤního ho světabez bídy a válek a pŤedstavou ov|ádnutídějin lidmi, jehožanekdotick;/ do trestn ch žertvyhodí zživotnídráhy vysokoškolákana periferii spo|ečnosti, jednotekarmády a vede ho k prohlédnutí, k nemi|osrdnéskepsi k dobov;fmklidobovych šéi k logice a racioná|nímusmyslu lidskfch dějin. _ V pŤekračování tabua ideologicklch iluzí pokračovalautor i ve svych dalšíchrománech. porinorovéholiterárníhoŽiBohumil Hrabal (emuŽ administrativníopatŤení votadvakrát pŤekazilavydáníjiž vysázenéprvotiny a kter;/směl svéprÓzy pub. dráhy) likovat - v podobě okleštěnécenzurou - teprve v druhéptili svétvúrčí
381
Z hlediska strukturá|ního pojetívyvoje literaturynabyvajífaktory |iterárního Života, zejménajiŽ mnohokrát popsanéformy mimoliterárníhobyrokratického a ideologickéhodirigováníčeské|iteraturypadesátych|et a let normalizačních, na zajímavostiv okamžiku,v němžse mění ve vlastnílitertirnínormy a ov|ivřují tak uměleck]yv]/vojdílajednotlivych autorrj._ Ideologickénormy tvoňíja. késiostňesledované,,hranice, literdrníhovj,voječeské literatury po roce 1949 i hranice tvorby jednotlivlch autor , na nichž di|ojedněch autorli vnitŤnětros. kotá, a jiní autoŤise je pokoušejípostupněatakovat,ignorovatneboje vědomě pŤekračují.r Básnické dílo VítězslavaNezvala vykazuje velké kvalitativnív]ikyvy již pŤecl válkou, zejménav době, kdy se rozešelse surrealistickouskupinou. Po rinoru 1948píšedevÓtníodu na Stalinaa povrchněaktuálníZpěv míru;ideolog L. Štoll vyzvedá jeho tvorbu jako pňíkladpŤeroduavantgardistyve stranickéhoautora' Avšakprávě Nezval odmítáve sv ch Žive|n]/chimprovizovanychdiskusníchvystoupeníchradikálně schematismuspo norovéliteraturya závaznosÍprogramu socialistickéhorealismu; Marie Pujmanová ho právem pŤirovnalav takov ch chvílíchk ,,tanku,rozjetémuna obranu moderníhoumění...V pamětechZ mého životase pokusil o rehabilitaciuměníavantgardy,kjejiŽpoeticese piihlásil v někter]ichbásníchsbírkyChrpy a města;jeho pozdníbáseř MoŤe neunikla kritice pro dajn pesimismus arezignaci pŤedelementárnímisilami pŤírody. Jaroslav SeiÍ.ertvydává po noru 1948 báseř Píseiío Viktorce,pííběhtragic. ké lásky epizodicképostavy z BabičkyBoŽeny Němcové,dílo ignorujícídobo. vé ideologickénormy, témataa schémata.Stranick;i byrokrat ivan Skála mčl pravdu, kdyŽ svou odmítavou' ignorantskou kritiku nadepsal ,,Cizí hlas.. v kontextu zveršovanch agitek, vyzj,vajicich k plnění a pŤekračování pracov. ních rikolri' stanovenychdvouletlm a pětilet1/mv robnímplánem, byla Seifertova formálně k|asicky vybroušenápoezie, oslavujícínehynoucíŽenskoukrásu a tragiku milostnéhocitu, skutečně,,cizímh|asem... František Halas, občanskynejorganičtějispjat! s autentick1imdě|nick m hnutímprvnírepubliky, avšakrozhodn! zastánceautonomiea svobody básnic.
Pro anal1/zuvfvojové dia|ektiky těchto noremje driležitérozlišovat normy, kteréjsou vysledkem organického uměleckého Vjivoje autorova, od norem, kterépasivně pŤijímáz dobového kontextu nebo si je dokonce nechá vnutit pod tlakem dobového literárního života' Podobně drjIežitéjerozIišovánínorem ideologickych od norem estetickych. Tak napŤ'komunistické pŤesvědčení Nezva|ovo nestá|o nikdy k dispozici, avšak umělecké nornry sociaIistického realismu nepŤija|nikdy za své'- Naopak Drdriv p|ebejsk! rea|ismus,btízk! foIklornímuvidě. ní světa. kter]/tak obdivova| Zdeněk Nejed|;/,neboťodpovídaIjeho programu umění ',lidového,národního a realistického.., nevyžadova|žádnouteoretickou,'mmxistickou'.orientacia po srpnu l 968 nebrániIDrdovi v odsouzeníruskéokupace.
380
kéworby, se pokusil ve sbírceÁ co? (vydanévšakaŽ posmrtně)o básnickou po. -,,Nechci blt k lem vylemiku s dobově z Ženympojetímliteraturyapoezte povinnému postavilsvétragické proti povrchnímu a optimismu hlášek[...1..(srov. halasovskou monograÍiiLudvíka a lidského tidělu k tomu světa vidění 1999: 147-16). Kundery lidskost prost1/ch Vladimír Ho|an, ktery po Květnu l945 oslavil e|ementární po novou kulturní ve Rudoarmějci, zprisobeném vojákri sbírce se šoku ruskych později k velk1im metafyzickym tématúm svépÍeda se navrátil odmlče| politikou číslech PŤíběhú. v básních Noc s Hamletelrr a dalších tvorby epicklch vá|ečné by|a situace v pr6ze, kteráje svou povahou konkrétněji Snadještěs|ožitější společenskou realitu doby a na jejiŽ pridě by|y normy socialistického vázánana pŮvodně raŽeny. Porinorová tvorba M. Pujmanové,V. Řezáčea J. Drrealismu jak i nesporně nadanía zkušeníromanopisci pokles|i na riroveĎ dy dokládá, ilustrace dan;ychpolitick1ichschémat,když se pokusili vypouhébeletristické poŽadavkŮm soudobéholiterárníhoŽivota,_ Teprve v díhovět imperativním striktgenerace poválečné m žemesledovatrisilío pŤekonání nové lech autoru (i vzdělany teotak vytčeny tehdy románu které byly hranic, ideotogick1/ch ních ztvárnění retikjako GyÓrgy Lukács požadovaltehdy na romanopisci pŤedevším v1yvoje). perspektivy..společenského ,,revoluční literaJosef Škvoreck!poda| v románu Zbabělci (ktery pronikl sítemŤízené tury teprvedeset let po dopsání)obraz posledníchdnťrválky, viděn očimapiíčeskéhomaloslušníkaválečnégenerace'kter;/v reakci na lživostvlastenčení se měšťáka, vyKikujícího nyníkonjunkturá|ně,,AťžijessSR!..a pŤipravujícího zbaběleproplout i poválečnoudobou s osvědčenm oportunismem(stejnějako jeproplul dobou okupace),omezuje provokativněsvrij zájem na věci nejbližší po|itice),na dívkyajazz.I v dalšíchrománecho pŤí. ho věku (a nejvzdálenější bězíchDannyho SmiŤickéhov civilu, na vojně, ve vlasti i v exilu rozvíjíautor svújdlisledně antiideologic,typohled na svět. doby Milan Kundera se ve svémrománu Žeft vyrovnal s iluzemi poválečné lepšízevnití,obrazemvnitÍníhopŤerodumladéhoč|ověkazaujatéhopŤedstavou ho světabez bídy a válek a pÍedstavouovládnutídějin lidmi, jehožanekdoticky do trestn;ich žertvyhodíz Životnidráhy vysokoškolákana periferii společnosti, jednotekarmády a vede ho k prohlédnutí, k nemilosrdnéskepsi k dobov1/mklidobov]/ch šéi k logice a racionálnímusmyslu lidsklch dějin. - V pŤekračování tabua ideologick1/chiluzí pokračova|autor i ve svych dalšíchrománech. porinorovéholiterárníhožiBohumil Hraba| (emuž administrativníopatŤení votadvakrát pÍekazilavydánijiŽ vysázenéprvotiny a kter]isměl svéprÓzy pubdráhy) likovat - v podobě okleštěnécenzurou - teprve v druhépťrlisvétvťrrčí
38r
rozrušilnejradikálnějidobovéliterárnínormy česképrÓzy. Jeho jazyk byl zce. |a nelitertirnía uprostŤedtehdejšíjazykovénive|izacep sobila jeho hovorovost a ozv|áštněnívulgarismy pražsképeriferie neobyčejněosvobodivě. Podobně osvobodiváby|a i neliterdrnostjeho témat:mluvčímijeho ,,hovor .. a aktéryjeho pŤíběhtibyli lidé z periÍ.eriesoudobéspolečnosti,kterédoba plakátované ,,v;ístavbysocialismu..vyvrhla na svrij okraj, outsideŤihledajícíživotnív;ichojak autor pokŤtiljejich vytrženínad zázrakemprosté,nej. disko v ,,pábitelství.., všednější existence,pokud je žitamimo dosah dobovéideologie,kterou Hrabal ignoroval v prÓze se stejnounádhernousamozňejmostí jako SeiÍ.ertv poezii. Polistopadovéobdobí ',obnoveníchaosu..v českéliteratuŤeje obdobímobno_ venísvobodn ch' liberálníchÍbremliterárníhoživota,v nichžse ovšemrazantně prosazujízákony trhu, zákony nabídkya poptávky.odpadají státnísubvence pro |iteraturua trh je zaplavován čtivem'nadbíhajícím senzacechtivostia poklesl;im polohám vkusu. Náročná|iterárnítvorba se prosazujejen díky prozíravé vydavatelsképolitice několika vyspěl1/chnakladatelstvípražskych,brněnsk1Ícha olomouck ch, navazujícíchna nejlepšívydavatelskétradice první repub|iky.Společenskáodpovědnostsoudobéčeskéliterárnítvorby se manifestu.;ev náročnostiumě|eckychcílri' kterési klade. Literatura EJCHENBAUM. Boris 1929 ,,Literaturnyjbyt", in Moj vremerutik.Slovesnost, nauka, kritika, smes (Leningrad;Izdatelstvopisatelej) CHVATÍK, Květoslav |996 Člověka struktury. Kapitoly Z neostrukturálnípoetiky a estetiky (Praha: Česk1/spisovatel) KUNDERA' Ludvík 1.999FrantišekHalas, o Životě a díle (Brno: Atlantis) LEHÁR, Jan - STICH, Alexandr - JANÁČKOVÁ, Jaroslava- HoLÍ JiŤí |998 Česfuiliteratura od počdtk k dnešku(Praha:NakladatelstvíLidové noviny)
382
||.siezduscss PÍíprava
pod|esovětskéhovzoru
Zi4ezdtzv.studijnídelegaceSCSS do SSSR v prosinci1955 MICHAL BAUER
Druhy sjezd Svazu českos|ovenskjchspisovate| se sta| v znamnou událostí, k jistémuuvolněnív polovině padekterá znamenalajeden z činúsměŤujících na základě vystoupeníFrantiška je pŤedevším sát;/chlet. PŤestože dnes vnímán mladych autor soustŤeděpÍíspěvkŮ Hrubínaa Jaroslava Seiferta,diskusních které byly namíÍenyproti tovystoupení, nfch kolem časopisuKvěten i dalších spisovateltibyl slovensklch a česklch sjezd talitarismu stalinistickéhotypu, spisosovětsk;/ch sjezdu všesvazového vzoru: II. pÍipravovánpodle sovětského prosinaŽ 21, 15. ve dnech z ČsR rlčasti delegace za vatelťr, kterj se konal ce 1954.ReÍ'erátyna II. sjezd SČss uyty stanoveny|7. a l8. května 1955 na zavyboru Svazu čs.spisovate| podle sjezdu sovětsklch sedáníp|éna stŤedního spisovatelri.Kromě jednotlivlch článkŮ a referátŮ i diskusníchpŤíspěvkrize sjezdu ze SSSR pŤedneslrozsáhl1/referáÍo vlznamu II. sjezdu Svazu sovětsklch spisovatelrina 5. plénuÚv sČss l l' ledna 1955 Jan Drda. PotÍebaaktualizovatzkušenostize Sovětskéhosvazu by|a vnímánav prriběhu roku 1955, proto bylo rozhodnutovyslat do SSSR studijnídelegaci.Do de. legacebyli privodně návrženiJosef Sekera,ktery se jako h|avnítajemníksČss měl v sekretariátuSvazu sověts(/ch spisovatelriinformovat o činnostitohoto Svazu, a Milan Lajčiak.Místo Lajčiakabyl určenJan PilaŤ,kterf byl šéfredak. toremLiteruÍrních novin a měl se seznámit s pracíLitgazety. Složenív bÍeznu 1955 tedy bylo Josef Sekera a Jan PilaŤ.Ministerstvo kultury,jeŽ nov! návrh Svazu čs. spisovatelťrprojednávalo, navrhlo, aby jedním delegátem by|o zastoupenoi S]ovensko.Piedsednictvo Svazu na schtizi l3. května 1955 vyslovilo závěr, Že trvá na svémprivodnímnávrhu. Po usnesení7. plénaÚv sČss l7. a l8' května l955 bylo složenídelegaschrjzi 8. p|énaÚV ce změněno;sekretariáta zahraničníkomise pŤed|ožily
383
