Dvořákův festival 2012
Vážení přátelé a návštěvníci Dvořákova festivalu,
Přijměte pozvání partnerských měst na objevování turistických zajímavostí s Dvořákovým cestovním pasem.
je mi velkou ctí, pozvat vás opět k této velkolepé hudební události pořádané již 57. rokem přímo ve srdci Českého ráje. Dvořákův festival je hudební festival s obrovskou tradicí a jeho počátky spadají do 50. let 20. století, kdy vznikly hudební slavnosti k poctě Antonína Dvořáka pod názvem Dvořákův Turnov a Sychrov. V posledních letech se podařilo festival významně rozšířit a pro rok 2012 bude uveden ve 20 městech Královéhradeckého, Libereckého a Středočeského kraje. O jeho vzestup se zasloužila společnost České doteky hudby Em-Art, o.p.s., která je mimo jiné členem prestižní Asociace hudebních festivalů. Dvořákův festival přináší již po několik let ve zcela novém hávu a na jeho podobě spolupracuje se Spolkem přátel Dvořákova Turnova a Sychrova. Letošní ročník poprvé uvádí tři mimořádné koncerty již v květnu, je dramaturgicky koncipován spíše komorněji a zaměřuje se na programy umožňující užší kontakt umělců s diváky. Také letos nabízí posluchačům vedle klasického provedení také koncerty s nádechem jazzu, swingu, šansonu či rocku.
Také letos nás svou přítomností poctí vnuk mistra Dvořáka, pan Antonín Dvořák. (vlevo pan Antonín Dvořák – vnuk mistra Dvořáka, vpravo Bc. Miroslav Matějka)
Novinkou festivalu je vícežánrový projekt „Šumné stopy“. Jsem potěšen, že se Dvořákovu festivalu dostalo té cti uvést premiérově film režiséra Radovana Lipuse „Šumné stopy – Jan Vladimír Hráský“, který rovněž čeká na premiérové uvedení v České televizi. Filmový cyklus Šumné stopy je volným pokračováním populárního televizního cyklu „Šumná města“. Komponovaný festivalový pořad Šumné stopy – šumné Poděbrady“ propojí hudbu, slovo, film a výstavu v jediném prostoru poděbradského divadla a průvodcem bude herec a architekt David Vávra. Unikátním programem 57. ročníku je pořad „Paganini - Dvořák - Beatles“ v podání vynikajícího Wihanova kvarteta.
Z programu bych rád upozornil na zajímavé literárně-hudební programy, ve kterých se představí ti nejpovolanější herci našich velkých divadelních scén (Václav Postránecký, Taťjana Medvecká, Valérie Zawadská, Otakar Brousek nebo Alfred Strejček). Na stěžejních koncertech uvítáme světoznámé sólisty – Václava Hudečka, Ivana Ženatého či Aleše Bártu, vynikající Smetanovo trio, jazzové trio Vojtěcha Eckerta či rockové hvězdy Michala Pavlíčka a Moniku Načeva. V Trutnově se představí klavírní kvarteto Ensemble Martinů s vynikající violistkou Jitkou Hosprovou a sopranistkou Markétou Mátlovou. Pro milovníky orchestrální jazzové hudby je připraveno vystoupení souboru Big band Aldis Hradec Králové. Vedle zajímavých hudebních programů nabízí Dvořákův festival návštěvníkům ještě další neopomenutelnou část, a tou je poznávání partnerských měst. Rád bych proto upozornil na zajímavý bonus festivalu, kterým je DVOŘÁKŮV CESTOVNÍ PAS, se kterým můžete cestovat a objevovat turistické zajímavosti regionu za zvýhodněné vstupné. Vzhledem k počtu koncertů, partnerských měst a bonusovým vstupům do vybraných turistických atrakcí je Dvořákův festival velkolepou předprázdninovou akcí, kterou bychom vás rádi naladili na nadcházející letní prázdiny a navíc nabídli tipy na výlety v daném regionu. Letos se můžete těšit na zámek Sychrov, ZOO Dvůr Králové, nechybí pozvání na významné akce partnerských měst, slavnosti, muzea, galerie či vyhlídky. Následující stránky vám nabídnou nejen programy koncertů a informace o interpretech, ale také vás podrobně provedou krásami a zajímavostmi partnerských měst. Věřím, že i letos se Dvořákův festival a jeho doprovodné akce stanou příjemnou kulturní a turistickou náplní vašich letních měsíců. V úctě
Bc. Miroslav Matějka Ředitel společnosti České doteky hudby Em-Art, o.p.s.
1
Mistr Antonín Dvořák v Českém Ráji
Uváděním každoročního Dvořákova hudebním festivalu vzdávají partnerská města hold mistru Antonínu Dvořákovi, jednomu z našich nejvýznamnějších skladatelů. Dvořákova hudba je výjimečná a lze ji uchopit rozličnými způsoby. Také proto zůstává inspirací hudebníků i dnes, v 21. století, kdy je hudební svět obohacen o mnoho nových žánrů a různorodých stylů. Právě propojování klasické Dvořákovy tvorby a novodobých hudebních stylů je nosnou myšlenkou Dvořákova festivalu. Posluchači mohou slyšet interpretaci mistrovi hudby v netradičním podání a uvědomit si, že Dvořákova hudbu je nadčasová a stále živoucí. Umocnění zážitku nabízí uvádění koncertů v rozmanitých sálech a prostorách dvou desítkek partnerských měst. Srdcem festivalu je oblast Českého ráje – Sychrov – Turnov – Jičín. Tato oblast není zvolena nijak nahodile. Mistrovi byl tento překrásný kout naší vlasti velmi blízký a často zde pobýval. Dojížděl sem za svým dlouholetým přítelem, sychrovským správcem Aloisem Göbelem. Na zámek přijel celkem devětkrát, naposledy v roce 1896. Bydlíval v bývalé správní budově číslo osm a velmi si oblíbil zámecký park, který jej inspiroval k řadě skladeb, např. k houslovému koncertu a moll, opus 53. Vznikly zde také jeho známé opery Dimitrij a Boris Godunov, nebo díla Hymnus k Nejsvětější Trojici, Místo klekání a Nepovím.
Jako upomínka Dvořákova působení v prostorách Sychrova se nachází památník s Mařatkovou bustou Antonína Dvořáka, cenný klavír, který Kamil Rohan věnoval Aloisu Göblovi a několik osobních věcí. Také původní hudební slavnosti pořádané k Dvořákově poctě od 50. let 20. století, které se rozvinuly ve stávající nadregionální hudební festival, byly příznačně nazvané Dvořákův Turnov a Sychrov. Stopy velkého skladatele Antonína Dvořáka v oblasti Českého ráje jsou dodnes patrné v kulturním životě regionu a dochovaly se i ve vzpomínkách přímých svědků skladatelova pobytu v Českém ráji. Jeden takový příběh zapsal místní spisovatel, žurnalista a kronikář Jan Knob:
2
Dvořákův festival 2012
V Březině měli pouť. A slavnou, nemyslete si! Pan řídící Bělík z Březiny byl už od rána jako v kole. Jak by ne! Ve vsi je slavná vavřincová pouť,hosté se scházejí ze všech stran, hlava na hlavě, a pan řídící je od rána na kůru. Velká mše s kapelou a s vložkami, to není jen tak, to je, holečku, pořádná starost, že nevíš, kudy kam a co dřív, třebaže náš pan řídící je, všechna čest, znamenitý muzikus, opravdu znamenitý, jemuž se hned tak někdo jiný nevyrovná - leda loukovský řídící Šorejs. Co to? Pan farář už káže o svatém Vavřinečkovi, zpěváci na kůru stojí v pozoru, muzikanti z Krejčího kapely prohlížejí své partesy, v kostele je ticho – a v tom se zástupem zpěváků tlačí nějaký člověk, bůhví odkud přišel, nikdo ho tady nezná, nakukuje do not, kývá hlavou a usmívá se. Pan řídící se dopálil. Naklonil se k neznámému a spustil na něho hezky zostra: „Vašnosto, tady je to jen pro muzikanty, vědí?“ „Odpusťte, pane řídící,“ omlouvá se cizinec, „já jsem taky muzikant.“ „Voni na to jistě vypadají!“ nevěří řídící, který je jako na trní. „S kterými tedy chodějí hrát?“ Cizinec neodpověděl, jen se mírně usmíval. Vida, myslí si pan řídící, znám každého muzikanta daleko široko, a tohoto že bych neznal? Cizinec si dokonce troufá, hleďme! „Pane řídící, mohl bych si také zahrát?“ ptá se. „Zahrát?“ Tahle troufalost zarazila pana řídícího tak, že zapomněl odříci. „Zahrát? Leda tamhle sekund housle. Ale to jim povídám, ať se drží v taktu, ne aby to spletli! Raději se řídějí tuhle podle Knoblocha, ten jich povede!“ poučoval řídící neznámého muzikanta. Řídící byl nejen muzikant, ale také kopa podšitá. Nepodal cizinci housle, ale violu, a dal mu také violový part. „To jsem zvědav, co s tím bude dělat?“ směje se řídící pod vousy. Je po kázání, zacinkal zvonek, varhany zazněly, pozor, ticho, teď! Muzikanti se drželi dobře, zpěváci zpívali také dobře, mše se vydařila nad pomyšlení. Pan řídící pozoroval po očku hosta u druhých houslí. Panečku, ten hrál! Jen jak tu violu držel, jak držel smyčec, jaký to byl krásný tón - pan řídící se jen podívá a už vidí, že to není jen lecjaký člověk. Kdo pak to asi je? vrtá mu hlavou a nemůže se dočkat konce, aby se ho mohl zeptat po jméně. Konečně. „Nejsou voni z Kněžmosta?“ ptá se pan řídící cizince. „Ne,“ usmívá se neznámý. „A odkud tedy?“ „Z Prahy.“ „Tak z Prahy, podívejme se!“ bručí pan řídící. „A jak se jmenujou?“ „Dvořák“, usmívá se cizí muzikus. „Dvořák? A to mají v Praze, pane, znamenitého jmenáka. Poslouchají, jak jsem se tak na nich díval, umějí to znamenitě, znamenitě, mohli by to v muzice někam dotáhnout,“ zapovídal se pan řídící. Pan řídící se dívá na cizince pozorněji, najednou mu něco bleskne hlavou a vyhrkne z něho: „Člověče vždyť jsou mu podobnej!“ Host ani mí, ani tví, jen se usmívá. „Komu?“ ptá se trochu šibalsky. „Komu? Nu, slavnému Dvořákovi, našemu mistru. To je, pane, muzikant!“ „Vy ho znáte?“ ptá se cizinec. „Jen z obrázku,“ odpovídá řídící. Ale najednou se udeří do hlavy a vyhrkne: „Vždyť voni jsou mistr Dvořák. A já kmotr – strčím vás k sekundu a ještě vás chci napálit, raději bych se, na mou věru, propadl,“ naříká řídící. Ale slavný mistr se jen usmívá. „Nic se nestalo, violu jsem si zahrál rád, víte, že ji miluji. A dobře to tu vedete, dobře,“ pochvaluje mistr. „Taková čest, taková čest,“ uklání se pan řídící, všecek rudý, a už běž, aby se panu faráři pochlubil, jakého tu mají slavného hosta. Než se však s panem farářem vrátil, byl kůr prázdný. Pan řídící a pan farář se již marně sháněli po slavném muzikantovi. Ten kráčel zatím turnovským krajem k Sychrovu. „Svatý Vavřinečku, svatý Vavřinečku, taková čest se mi stala, považte, lidičky, taková čest, ani jsem si jí nezasloužil,“ vyprávěl vždycky – už nejméně po sté – pan řídící, všecek dojat.
Dvořákův festival 2012
3
PAGANINI - DVOŘÁK - BEATLES Wihanovo kvarteto Leoš Čepický – 1. housle Jan Schulmeister – 2. housle Jiří Žigmund – viola Aleš Kaspřík – violoncello
2. 5. 2012, 19:00
Vysoké Mýto
Koncertní sál Základní umělecké školy ve Vysokém Mýtě
Program: Antonín Dvořák (1841–1904) Smyčcový kvartet F dur, op. 96 „Americký“ Nicollo Paganini (1782–1840) Capriccia No. 9, 14, 17, 18, 20, 24, op. 1 (výběr) - přestávka -
Písně Beatles (upravil Luboš Krtička) Eleanor Rigby Blackbird Julia Come Together Here Comes The Sun Michelle I Will Yesterday
Mimořádný doprovodný koncert festivalu Vstupné: 80 Kč
Wihanovo kvarteto je jedním z předních smyčcových kvartet, jež v nedávných letech vznikla z velké české interpretační školy. Kvarteto vzniklé v roce 1985 ve vysokém Mýtě a stále tvořené čtyřmi původními členy si získalo mimořádný věhlas za interpretaci, jak domácího českého repertoáru, tak i mnoha nejpřednějších děl kvartetního repertoáru období klasicismu a romantismu i děl moderních. Jeho rozvíjející se obdivuhodná mezinárodní kariéra zahrnuje vystoupení na předních festivalech v Evropě a na Dálném východě. Pravidelně koncertuje v USA a podniklo turné po Austrálii a Novém Zélandu, jež se setkalo se značným ohlasem. Je častým hostem ve Velké Británii a jeho vystoupení jsou často na pořadu vysílání jak Radia 3, tak i koncertů Wigmore Hall, Bridgewater Hall, South Bank a dalších. Wihanovo kvarteto je laureátem mnoha mezinárodních soutěží – festivalu Pražské jaro 1988, mezinárodní soutěže komorní hudby v Trapani na Sicílii v roce 1990 a Svátku komorní hudby v Osace v roce 1996, díky čemuž je každoročně zváno do Japonska. V roce 1991 získalo jak první cenu, tak i cenu obecenstva v Londýnské mezinárodní soutěži smyčcových kvartet. Třikrát bylo kvarteto nominováno na cenu královské filharmonické společnosti jakožto ocenění jeho mimořádné výchovné práce a interpretačních výkonů ve Velké Británii. Diskografie kvarteta – přes 20 CD – svědčí o jeho vřelém vztahu k české hudbě, ale zahrnuje také mnohá klasicistní, romantická a moderní díla kvartetního repertoáru. Jeho nahrávka Shönbergova 4.kvartetu spolu s Pfitznerovým kvartetem č. 2 získala nejvyšší ocenění francouzského časopisu Repertoire. Jeho závěrečné CD z cyklu Beethovenových kvartetů pro firmu Lotos bylo vydáno v prosinci 2005 na koncertu k 20. výročí kvarteta v pražském Rudolfinu. Kvarteto je residenčním kvartetem Trinity College of Music v Londýně. Za pobytů ve Velké Britanii účinkují Wihanovci pravidelně pro Cavatina Chamber Music Trust v koncertech pořádaných pro popularizaci komorní hudby mezi mládeží. Kvarteto též pořádalo mistrovské kurzy v Royal Welsh College of Music and Drama v Cardiffu a zůčastnilo se řady kurzů, jako Darlington International Summer School a Pro Corda.
Podrobnosti k programu na str. 24 (koncert v Jablonci nad Nisou 13. 6. 2012).
Dvořákův festival 2012
Vysoké Mýto www.vysoke-myto.cz
750 let Vysokého Mýta, města starobylých bran a věží 1262–2012
Volná vstupenka na Pražskou věž během oslav 750 let města probíhajících ve dnech 8.–9. 9. 2012.
Uprostřed Pardubického kraje na hlavním silničním tahu z Hradce Králové do Brna leží město Vysoké Mýto. Jeho krása je však řidičům automobilů jedoucím po této silnici skryta. Jen věže kostela a městských bran dávají tušit, že o pár desítek metrů dál se nalézá historické centrum. Co však projíždějící nemohou minout, je při vjezdu do města továrna na výrobu autobusů Iveco Czech Republic, a.s. (dříve Karosa) a při výjezdu velký areál autodromu a letiště. Jako by tyto rozlehlé areály napovídaly, že město nezažívalo svá slavná období jen v dávné minulosti, ale že také 20. století vtisklo městu navždy nesmazatelnou pečeť světa motorů. V první polovině 20. století přinesla městu věhlas firma Carrosserie Sodomka, patřící vynikajícímu designérovi a karosáři Josefu Sodomkovi. Firma proslavila ve 30. a 40. letech svými vozy Československou republiku po celém světě. Josef Sodomka spolupracoval s nejvýznamnějšími světovými automobilkami a renomovanými designérskými studii. Na tuto tradici nyní navazuje Iveco Czech Republic, hlavní výrobní závod skupiny Irisbus, která je druhým největším autobusovým výrobcem v Evropě. Vysoké Mýto začalo psát svou historii dávno před polovinou 13. století, kdy bylo založeno králem Přemyslem Otakarem II. jako jedno z obchodních středisek na hlavní spojnici Čech s Moravou. Do současnosti se z doby založení dochoval pravidelný půdorys města s centrálním náměstím, které je největší náměstí čtvercového typu v Čechách. Při procházce centrem nelze minout kromě náměstí ani gotický chrám svatého Vavřince, zvonici z šestnáctého století, Choceňskou věž, Pražskou a Litomyšlskou bránu. V hradebním opevnění se dochovaly Vodárenská a Klášterská bašta. V roce 1307 učinil český král Rudolf Habsburský z Vysokého Mýta věnné město českých královen. Pro svou ženu Elišku Rejčku vybral pět měst, která měla přispívat na život královen a po smrti jejich mužů jim poskytovat vdovské věno. Do základní pětice patřily kromě Vysokého Mýta také Polička, Chrudim, Jaroměř a dnešní Hradec Králové. Později přibyla ještě města Mělník, Dvůr Králové, Nový Bydžov a Trutnov. Vysoké Mýto zůstalo v držení českých královen až do novověku. Ve své bohaté historii město prožívalo doby rozkvětu, kdy bohatlo a lidem se dařilo, ale přicházely také zhoubné požáry a cizí vojska. Od poloviny 19. století bylo Vysoké Mýto tradičním sídlem vojenské posádky. Posledními vojáky ale byla bohužel od roku 1968 několikatisícová okupační sovětská armáda, která zanechala ve městě velkou materiální a ekologickou spoušť. Po jejím odchodu v roce 1990 se město postupně vzpamatovalo a ze šedého poničeného města rozkvetlo do současné podoby. Vysoké Mýto se opět stalo krásným a přívětivým místem pro svoje obyvatele i návštěvníky se širokou nabídkou kulturního a sportovního vyžití. Zveme vás na oslavy 750 let založení města Vysoké Mýto ve dnech 7. 9.–9. 9 2012 na nám. Přemysla Otakara II. a v Šemberově divadle. Čeká vás atraktivní kulturní program pro děti i dospělé. V rámci oslav jsme pro vás připravili výstavu „Vivat Mýto – 750 let kamenné krásy“, která bude probíhat od září do listopadu 2012 v Regionálním muzeu a připomene 750 let dlouhou historii města. foto Aleš Felgr
Záštitu nad tímto koncertem převzal Ing. Miloslav Soušek, starosta města Vysoké Mýto.
5
Program: Igor Stravinsky (1882–1971) Elegie pro violu sólo W. A. Mozart (1756–1791) „Come scoglio“ Árie Fiordily z opery Cosi fan tutte (úprava Marko Ivanovič, Štěpán Kos, 2004)
W. A. Mozart (1756–1791) „Non so piú cosa son, cosa faccio” Árie Cherubína z opery Le nozze di Figaro (úprava Martin Hybler, 2006)
Giachino Rossini (1868–1972) „Cruda sorte“ Árie Izabely z opery Italka v Alžíru (úprava Martin Hybler, 2007)
Antonín Dvořák (1841–1904) Měsíčku na nebi hlubokém Árie Rusalky z opera Rusalka, op. 114 Jiří Teml (*1933) SAPIENTIA / MOUDROST Cyklus písní na latinské texty pro zpěv a klavírní kvarteto (2004) Amicitia (Přátelství) Tempus (Čas) Divitiae (Bohatství) Mors ( Smrt) Gloria (Sláva) - přestávka -
Jiří Matys (*1927) Chvíle zastavení Melodramy pro recitaci, flétnu a violu k uctění památky Jiřího Wolkera Úzkost Tři poutníci Ti, kteří ráno… Před odchodem
Arvo Pärt (*1935) Fratres pro violu a klavír Zdeněk Fibich (1850–1900) Kvintet D dur pro housle, flétnu, violu, violoncello a klavír, op. 42 Allegro non tanto Largo Scherzo (Trio I, II) Finale Poznámka: Úpravy árií jsou pro soprán a klavírní kvarteto
CHVÍLE ZASTAVENÍ Jitka Hosprová – viola Markéta Mátlová – soprán Ensemble Martinů – klavírní kvarteto Miroslav Matějka – flétna Radka Preislerová – housle Simona Hečová – violoncello Štěpán Kos – klavír
Trutnov
16. 5. 2012, 19:00
Koncertní síň Bohuslava Martinů
Jitka Hosprová – viola ,,Jitky vášnivý vztah k viole dává publiku jasně na vědomí existenci tohoto přehlíženého nástroje, přináší fascinující violovou literaturu a inspiruje skladatele ke komponování nových děl. Je to strhující umělkyně na pohled!‘‘ DeeAnne Hunstein New York Světově uznávaná sólistka, která ztělesňuje dynamické pojetí klasické hudby. Hraje na český nástroj z r. 2010 Petra Zdražila, model Amati 1615 a na italský nástroj Andrea Postacchini 1856. Na svých CD prezentuje od roku 2001 klenoty české violové literatury a světové klasické moderny. Nahrává pro světové společnosti. V roce 2005 debutovala v USA, o dva roky později absolvovala turné po USA s France Chamber orchestra. V následujících letech vystoupila na festivalových pódiích v Evropě, Americe i Africe. Sólově vystupuje s českými i světovými orchestry zvučných jmen a na svém kontě má desítky světových a českých hudebních premiér. Své skladby jí věnovali skladatelé Z.Lukáš , G. Connesson, Josef Vejvoda, Emil Viklický nebo Jindřich Feld.
Markéta Mátlová – soprán Je studentkou HAMU v Praze. Na koncertních pódiích účinkuje např. s Aqen Ensemble Wien, Janáčkovou komorní filharmonií, Deutsches Symphonie Orchester Berlin aj., vystupuje v Čechách i v zahraničí. Představila se v titulní roli opery Bastien und Bastienne od W. A. Mozarta v divadle Inspirace, ve Stavovském divadle v Mozartově opeře Don Giovanni v roli Zerliny a v divadle J. K. Tyla v Plzni jako Kuchtík ve Dvořákově Rusalce. Na festivalu WexJadran Šetlík ford Opera Festival v Irsku v titulní roli v opeře Apollo a Dafne G. F. Haendela. Je laureátkou několika prestižních pěveckých soutěží. V současné době hostuje v Národním divadle jako Jitřenka v Pucciniho opeře Tosca a jako Luigia v opeře Viva la mamma! G. Donizettiho v divadle F. X. Šaldy v Liberci.
Ensemble Martinů Ensemble Martinů je klavírní kvarteto v netradičním složení, kdy violu nahrazuje flétna. Svým projevem a zvukovostí je Ensemble Martinů jedním z nejvýraznějších souborových uskupení v ČR. Vystupuje na prestižních pódiích či festivalech po celém světě. Jako první český komorní soubor vystoupil v říjnu 2005 v Číně v Zakázaném městě na Beijing International festival. Pro energii a komunikativnost jeho repertoáru je vyhledáván širokým spektrem posluchačů a svým unikátním nástrojovým složením inspiroval řadu skladatelů k napsání svých děl. V repertoáru převažují díla zcela nová a kvartetem uvedená ve světových premiérách, nebo díla upravená či nově instrumentovaná. Ensemble nahrál 10 CD a DVD, nahrává pro ČT a ČRo. Věhlas si získal svými literárně hudebními projekty s legendami českého herectví (B. Rösner, V. Galatíková, R. Lukavský aj.)
Mimořádný doprovodný koncert festivalu
Vstupné: 180 Kč
Trutnov www.trutnov.cz
Turistické informační centrum Krakonošovo nám. 72, 541 01 Trutnov tel./fax: +420 499 818 245 e-mail:
[email protected] www.trutnov.cz
Druhé největší město Královéhradeckého kraje leží v okouzlujícím podhůří Krkonoš v údolí meandrující řeky Úpy. V Trutnově a jeho okolí se nachází mnoho památek na prusko-rakouskou válku 1866. Řada pořádaných akcí ve městě se váže k jeho bájnému založení a pověsti o drakovi, kterého má ve svém znaku. Centrem společenského a kulturního života je UFFO, Stavba roku 2011. Trutnov můžete navštívit i s vašimi dětmi, nudit se nebudete.
Tkalcovské venkovské muzeum – řemesla aktivně Návštěvníci tohoto zrekonstruovaného statku v TrutnověVoletinách si mohou sami vyrobit ze lnu provázek, vyčesat ovčí vlnu, tkát na historických tkalcovských stavech a v řemeslné dílně si mohou vybrat z mnoha nabízených výtvarných technik a zhotovit vlastnoruční suvenýr: mýdlo, svíčku, mozaiku, malbu na textilu. www.dumpodjasanem.cz
Pěšky kolem Trutnova: Naučná stezka „Po stopách války 1866 – Den bitvy u Trutnova 27. 6.“ Okolí Trutnova nabízí mnoho značených cest k procházkám. Naučná stezka „Po stopách války 1866“ začíná na trutnovském náměstí, vede po zelené kolem Gablenzova památníku a Janské kaple, aby se po 3,5 km vrátila zpět na náměstí. Kromě procházky lesem, zpestřené informačními panely týkajícími se bojů roku 1866, nabízí i netradiční výhledy na město Trutnov. Oblíbeným vycházkovým cílem je také oblast Dvoračky, kde lze výlet zakončit dobrým jídlem v restauraci stejného jména či v areálu U Pěti buků. Trutnov je výchozím bodem i pro delší túry – příkladem je osmnáctikilometrový okruh vedoucí z Trutnova po červené přes Pořící na Čížkovy kameny a zpět po zelené přes Bohuslavice nad Úpou a Starý Rokytník. Za poutavou historií do Muzea Podkrkonoší Muzeum sídlí na místě původního trutnovského hradu a nabízí dvě stálé expozice – „Bitva u Trutnova 27. 6. 1866“ a „Poklady minulosti“ (ta je tzv. otevřeným depozitářem). Připravuje rovněž zajímavé krátkodobé výstavy a připojuje se k akci „Muzejní noc“. www.muzeumtrutnov.cz
MÍSTA PŘÁTELSKÁ RODINĚ Odpočinek v Oranžové kavárně Přísně nekuřácká kavárna, kde obsluhují mentálně postižení obyvatelé Barevných domků Hajnice, nabízí k posezení cca 24 míst uvnitř a 10 míst pod terasou. Dětem je k dispozici venkovní pískoviště a houpačky, uvnitř pak hrací kou-
tek. Ochutnat tu můžete tzv. „pečené štěstí“ a další lahůdky místní výroby.
Volná vstupenka do Galerie města Trutnova a do Galerie UFFO – Společenské centrum Trutnov. Platí do 31. 8. 2012.
RODINNÉ ATRAKTIVITY
www.barevnedomky.cz/pages/oranzova-kavarna
TIP NA AKCI PRO RODINU S DĚTMI Městské dračí slavnosti Už ho nesou! Konají se začátkem května a nabízejí originální zážitky spojené s poznáním trutnovské mytologie. Děti se mohou těšit na pouliční hry, různá divadelní, hudební a šermířská vystoupení. Traduje se, že v letech 1006 v místech pod hradbami, kudy dnes vede obnovená Dračí ulička, lid vznikající trutnovské obce pod vedením pana Albrechta z Trautenberku zabil ukrutnou dračí saň. Slavnosti proto vždy vrcholí vyzdvižením plechového draka na věž Staré radnice. www.trutnovmestodraka.cz
AKTIVNÍ ZÁBAVA Osvěžení na koupališti Na městském letním koupališti můžete využít vyhřívaný 25 m plavecký bazén, dětský bazén, vyhřívané laguny, 96 m tobogán, skluzavku, stoly na stolní tenis, trampolíny, dětské hřiště, hřiště na plážový volejbal či nohejbal, nechybí tu samozřejmě ani občerstvení. www.lokotrutnov.cz
OKOLÍ Stachelberg – vojenská historie nejen pro kluky Největší moderní dělostřelecká tvrz z let 1935–1938 stojí na Babí u Trutnova. Bývalé staveniště tohoto mohutného vojenského komplexu dnes tvoří významnou stavebně-historickou památku, v provozu je tu vojensko-historická expozice, podzemí a vyzbrojený objekt lehkého opevnění, a také naučná stezka „Opevněné Trutnovsko“ po blízkých pevnostních objektech. Z návrší Stachelbergu je krásný výhled na Vraní hory, Bor, Hejšovinu, Králický Sněžník, Jestřebí a Orlické hory a Zvičinu. Na pevnosti je k dispozici i dětský koutek v těsné blízkosti občerstvení, takže své děti můžete sledovat přímo od kávy či piva. www.stachelberg.cz
Záštitu převzal Mgr. Ivan Adamec, starosta města Trutnov.
7
PÍSNĚ SLUNNÉ ITÁLIE Valérie Zawadská – mluvené slovo Gran Duetto Concertante Jan Riedlbauch – flétna Miloslav Klaus – kytara
23. 5. 2012, 19:00
Svitavy
Fabrika Svitavy
Program: Valérie Zawadská – umělecký přednes GRAN DUETTO CONCERTANTE Jan Riedlbauch – flétna Miloslav Klaus – kytara Hudba a romantická poezie italských autorů: Mario Luzi, Umberto Saba, Vincenzo Cardarelli, Giuseppe Ungaretti
Giovanni Batista Sammartini (1698–1775) Sonáta G dur pro flétnu a kytaru Andante - Allegro - Adagio - Menuet
Antonio Vivaldi (1678–1741) Preludium, Courante, op. 1, č. 8 Vincenzo Gelli (18.–19. stol.) Divertimento C dur, op. 2 Adagio - Rondo (Allegretto)
Mauro Giuliani (1781–1829 ) Gran sonata, op. 85 pro flétnu a kytaru
Valérie Zawadská Herečka a dabérka Valérie Zawadská se herectví a poezii věnuje od dětství. Po ukončení pražské DAMU následovala divadelní angažmá v Západočeském divadle v Chebu a v Městských divadlech pražských. S divadelními představeními podnikla také několik zahraničních zájezdů. V 90. letech ukončila stálé divadelní angažmá a od té doby je na volné noze. Věnovala se především dabingu, po roce 2000 několik sezón hostovala v divadlech Rokoko a Ungelt, v současnosti pohostinsky hraje v Divadle Kalich a v Divadle Metro, hrála také ve dvou hrách v Divadelní společnosti Jana Hrušínského. V mládí se uplatnila především v klasickém repertoáru (Veselé paničky windsorské, Zkrocení zlé ženy), nyní se objevuje převážně v kusech současných autorů. Filmová a televizní filmografie Valérie Zawadské je poměrně početná, za téměř třicet let hrála v bezmála 60 filmech, inscenacích a seriálech, nikdy se ale nejednalo o stěžejní role. V 90. letech hrála také v několika kriminalistických seriálech. Jejími zatím posledními rolemi jsou vystoupení v komediích „Snowborďáci“ nebo „Poslední plavky“. Kromě filmu a televize se Zawadská věnuje také práci pro rozhlas. Jméno Valérie Zawadské je známé především z dabingu, který tvoří stěžejní část její práce. V dabingu začala působit již za studií na DAMU, první větší role dostala ale až v 90. letech. Za zmínku stojí především její namluvení Claudie Cardinal ve slavném westernu Tenkrát na západě, dále dabovala Sophii Loren, Goldie Hawn nebo Sigourney Weaver, promlouvala také v řadě seriálů, zvláště je na místě uvést slavný sitcom Ženatý se závazky. Značný přísun zahraničních filmů a seriálů v 90. letech přinesl Zawadské a jejímu nezaměnitelnému hlasu široké uplatnění a v návaznosti na to také značnou popularitu. V letech 1998-2003 bezkonkurečně obsazovala první příčku v anketě Týtý v kategorii dabér. Podobně zvítězila v letech 1996-1998 v divácké kategorii v Ceně Františka Filipovského, která je za dabing každoročně udělována. Valérie Zawadská je zároveň členkou odborné poroty této soutěže a předávání těchto cen také uváděla. Také moderovala předávání Cen Thálie. V říjnu 2008 začala Valérie učit jevištní řeč a umělecký přednes, posléze i herectví na Mezinárodní konzervatoři Praha v Oddělení hudebně dramatického umění.
Allegro maestoso - Andante molto sostenuto - Scherzo (Vivace) - Allegretto espressivo
Gran Duetto Concetante
Pietro Locatelli (1693–1764) Sonáta D dur pro flétnu a kytaru
Gran Duetto Concertante představuje spojení dvou osvědčených sólových nástrojů – flétny a kytary. Umělecká spolupráce těchto dvou excelentních interpretů se rozvíjí od roku 1981. Jejich rozsáhlý společný repertoár zahrnuje skladby všech hudebních epoch; zvláštní pozornost věnují české soudobé hudbě.
Vivace - Largo - Allegro
Ferdinando Carulli (1770–1841) Fantasia, op. 337 pro flétnu a kytaru na dva motivy z opery „Il Pirata” Vincenza Belliniho
Mimořádný doprovodný koncert festivalu Vstupné: 160 Kč, sleva pro členy KPH 80 Kč
Jan Riedlbauch – flétna Miloslav Klaus – kytara
Virtuosní ovládnutí nástrojů, brilantní technika, strhující projev, vysoká hudební profesionalita, to jsou hlavní rysy jejich hry. Vedle celé řady evropských států koncertovali také v zemích Jižní a Střední Ameriky a v USA. Více na str. 34 (koncert v Hořicích 18. 6. 2012).
Dvořákův festival 2012
Svitavy www.svitavy.cz
Někdejší biskupské město začalo psát svoji historii ve 13. století. Jméno dostalo podle starobylé říčky Svitavy, která pramení v okolních lesích – návštěvníci Svitav si tak dnes mohou udělat vycházku ke svitavským rybníkům – Hornímu, zvanému Rosnička a Dolnímu, které se rozkládají severozápadně od města, kde právě začíná naučná stezka k Pramenům řeky Svitavy.
Kupón na slevu 50 % na koncerty KPH ve Svitavách a na ostatní pořady označené „Dvořákův pas”.
Území kolem Svitav bylo od poloviny 13. století kolonizováno německými osadníky, kteří zde stavěli svá obydlí a rozvíjeli řemesla. Po staletí zde tak vedNáměstí Míru, náměstím s druhým největším podloubím v republice le sebe žili lidé německé, české i židovské národnosti, po staletí proudil život obyvatel ve svitavských uličkách, pevně chráněných hradbami, v neměnném rytmu jarmarků, výročních trhů, procesí, poutí a shromáždění. Kostely, měšťanské domy a honosné budovy bohatých průmyslníků vtiskly městu ráz nejen průmyslového, ale i duchovního centra širokého okolí. V současnosti jsou Svitavy městem průmyslu, kultury a sportu. Město se může pochlubit historickým jádrem, které je tvořeno především náměstím s druhým největším podloubím v republice a množstvím měšťanských renesančních a barokních domů. Nabízíme Vám putování po svitavských zákoutích a památkách, kudy kráčela historie téměř osmi staletí, pomocí městského památkového okruhu. Svitavský rodák a mecenáš Valentin Oswald Otendorfer, nechal postavit v roce 1892 Muzeum esperanta. V této budově vznikla největší německá veřejná knihovna na Moravě s reprezentativním koncertním a přednáškovým sálem. Kulturní akce mají od roku 2008 místo v multifunkčním, vzdělávacím, komunitním a kulturním centru Fabrika, což je zdařile zrekonstruovaná, industriální budova z roku 1925. Od září roku 2010 je v provozu zrekonstruovaný stadion Míru, který dostal nový název „Svitavský stadion“. Tento volnočasový areál nabízí nesčetné aktivity jak pro dospělé, tak i pro děti a seniory. Z možných sportovních a relaxačních aktivit jmenujme jen některé jako např. okruh pro in-line bruslení s ronMuzeum Esperanta dem, tj. zázemím pro bruslaře s lavičkami, dětské hřiště pro větší i menší děti, kondiční hřiště pro seniory, asfaltovou univerzální herní plochu, tenisové kurty a tenisový klub, hokejový stadion, hřiště na pétanque. Součástí areálu jsou i dvě restaurace s terasami pro venkovní posezení a velké parkoviště pro návštěvníky. Celý prostor parku zpříjemní návštěvníkovi pohled na umělecky zpracované pahýly původních starých topolů do abstraktních tvarů, vyjadřujících pohyb. Svitavy mají turisticky výhodnou polohu a zajímavé okolí. Jsou vstupní branou do Českomoravské vysočiny, ekologicky dosud neznečištěné oblasti evropského významu. Město Svitavy a jeho obyvatelé Vás srdečně zvou na návštěvu, která Vám může posloužit jako východisko k prohlídkách historicky významných a také krásných měst Čech a Moravy. Svitavský stadion
Záštitu převzal David Šimek, starosta města Svitavy.
9
zahajovací koncert Antiquarius Consort Praga Václav Návrat, Simona Hurníková – klasicistní housle Ivo Anýž – klasicistní viola Petr Hejný – klasicistní violoncello
Karolína Janů – soprán
2. 6. 2012, 15:00
Sychrov
Zámek, galerie
Antiquarius Consort Praga (umělecký vedoucí Václav Návrat) Komorní soubor, který si jako umělecký program stanovil provozovat hudbu minulých století tak, jak s největší pravděpodobností zněla. Pro tuto myšlenku nalezl řadu zapálených hudebníků, kteří ovládají hru na dobové nástroje a podařilo se získat i původní instrumentář. Důležitou stránkou činnosti souboru je soustavné studium archívních materiálů, z nichž lze čerpat cenné informace o dobové interpretaci hudby. Jejich souhrn a hodnocení pak tvoří základnu, z níž vyrůstá vlastní umělecká tvořivost.
Program: Jan Jakub Ryba (1765–1815) Smyčcový kvartet d moll Adagio Menuetto. Kánon Scherzo. Allegro
W. A. Mozart (1756–1791) Exsultate, jubilate, KV 165 pro soprán Allegro Andante Allegro
Joseph Haydn (1732–1809) Smyčcový kvartet d moll Hob III/76, op. 76, č. 2 – „Kvintový“ Allegro Andante o più tosto allegretto Menuetto. Allegro ma non troppo Vivace assai
Franz Schubert (1797–1828) Ave Maria Kvartetní věta c moll (1820 – op. posth.) Allegro assai
César Franck (1822–1890) Panis angelicus Antonín Dvořák (1841–1904) Dva valčíky (A dur, B dur), op. 54 Ave Maria ze Tří duchovních písní, op. 19b Vstupné: 200 Kč
Rozsah repertoáru Antiquarius consort Praga se pohybuje od doby vzniku barokních houslí v pozdní renesanci a ranném baroku, přes tvorbu známých i neznámých autorů barokních až k nepřebernému bohatství skladeb českého předklasicismu, vídeňského klasicismu a raného romantismu. Programy koncertů obsahují sólové skladby pro housle, violoncello, cembalo a varhany, triové sonáty, klasicistní a romantické smyčcové kvartety, dobové úpravy Beethovenových symfonií pro smyčcový kvintet, ale i vokální díla a skladby pro nejrůznější kombinace nástrojů až po malý komorní orchestr. Velký důraz je kladen také na objevování skrytých pokladů starší české hudby. Soubor se pečlivě snaží dosáhnout skutečně autentického interpretačního stylu využíváním dobových notových materiálů, ale především originálních starých nástrojů, smyčců, střevových strun, starých ladění i způsobu dotváření hudebních partů ozdobami. Tak se jeho členové snaží přiblížit posluchačům hudbu v té podobě, jak ji ve své době provozovali nejlepší profesionální hudebníci, a to s celým bohatstvím výrazových afektů a variačních dovedností. Koncertní činnost souboru je bohatá na počet koncertů i provedených skladeb, z nichž mnohé jsou zachyceny na zvukových nosičích pro českou firmu ARTA RECORDS a japonské společnosti PONY CANYON a EXTON.
Karolína Janů Již od dětství se zabývala hudbou. Po zakončení několikaleté nástrojové, baletní a pěvecké sborové průpravy byla po přípravě u prof. Jany Jonášové přijata na Hudební fakultu Akademie múzických umění v Praze, kde zakončila bakalářské studium pod jejím uměleckým vedením. V roce 2008 se umístila na druhém místě v Duškově pěvecké soutěži. V roce 2009 se zúčastnila letních pěveckých kurzů „Internationale Sommerakademie Prag – Wien – Budapest“ v Rakousku pod vedením prof. KS Évy Marton. S Komorní operou Praha a Pražským komorním sborem absolvovala četné umělecké zájezdy např. do Německa, Španělska, Itálie či Japonska. Mezi její repertoár patří díla W. A. Mozarta, A. Vivaldiho, díla českých operních autorů, italských autorů bel canta, stejně tak jako četná tvorba barokní duchovní a písňová. V současné době studuje pod vedením prof. Roberty Alexander na Rotterdam Conservatoire při Codarts University of the Arts.
Dvořákův festival 2012
Sychrov www.zamek-sychrov.cz
STÁTNÍ ZÁMEK SYCHROV
Zvýhodněné vstupné na prohlídku zámku. Cena vstupného pro držitele kupónu je 70,- Kč.
Zámek Sychrov se nachází u stejnojmenné obce v Libereckém kraji. Je unikátním příkladem novogotického šlechtického sídla druhé poloviny 19. století. Krom zámecké budovy s původním mobiliářem k areálu zámku patří i rozsáhlý park. Kromě původního zámeckého mobiliáře se v zámeckých sbírkách nachází pozoruhodná kolekce francouzské portrétní malby, tzv. Rohanská portrétní galerie. Čítá na 250 portrétů členů rohanského rodu, spřízněných rodů i členů francouzské královské dynastie Bourbonů (včetně portrétů králů Ludvíka III., Ludvíka XIV. a Ludvíka XV.). Jedná se o největší sbírku francouzského portrétního malířství ve střední Evropě. Se sychrovským zámkem je spojen i český hudební skladatel Antonín Dvořák, který zámek a přilehlou obec sedmkrát navštívil. Dojížděl sem za svým dlouholetým přítelem, sychrovským správcem Aloisem Göbelem. Krása zámeckého parku, kde se často procházel, jej inspirovala k řadě skladeb, např. k houslovému koncertu A moll, opus 53. Národní kulturní památka – Státní zámek Sychrov poskytuje vedle prohlídek zámku a parkt další služby, jako jsou pronájmy interiérů k pořádání sympozií, konferencí, jednání, rautů; komponované programy a koncerty; gastro-servis; svatební obřady.
Prohlídky zámku Základní prohlídková trasa – prohlídková trasa obsahuje 42 zámecké interiéry, které byly rekonstruovány na základě archivních materiálů do romantické novogotické podoby (tj. do 2. poloviny 19. století). Tento prohlídkový okruh je možné absolvovat s cizojazyčným výkladem. Rozšířená prohlídková trasa Bertino křídlo – zachycuje v 11 prostorách Bertina křídla vývoj interiérů a uměleckých stylů od renesance po historismus 19. století.
otevírací doba: leden–břeen
10:00–14:00
duben
9:00–15:30
květen–srpen
9:00–16:30
září–říjen
9:00–15:30
listopad–prosinec
10:00–14:00
Celoročně je po předchozí dohodě možnost nočních prohlídek zámku.
Záštitu nad tímto koncertem převzala PhDr. Hana Maierová, starostka města Turnov.
11
Laudatio pro Antonína Dvořáka Aleš Bárta – varhany Václav Postránecký – mluvené slovo
4. 6. 2012, 19:00
Dvůr Králové nad Labem
Kostel sv. Jana Křtitele
Program: Aleš Bárta – varhany Václav Postránecký – umělecký přednes Stanislav Kubín – režie a scénář Verše, příběhy a úvahy Antoine de Saint-Exupéry, Františka Novotného, Stanislava Kubína a citace ze Starého zákona – Žalm 23
Antonín Dvořák (1841–1904) Preludium D dur Fuga D dur, B 302 Preludium G dur Fuga g moll, B 302 Citace – Slovanský tanec č. 10, op. 72 Symfonie č. 9 e moll, op. 95 „Z nového světa“ (Novosvětská) II. věta – Largo Léon Boëllmann (1862–1897) Priére á Notre Dame/Suite Gothique, op. 25 Felix Mendelssohn-Bartholdy (1809–1897) Finále ze Sonáty č. 1 f moll, op. 65 Léon Boëllmann Toccata/Suite Gothique, op. 25 Antonín Dvořák Citace – Biblická píseň „Hospodin jest můj pastýř, op. 99 Leoš Janáček (1854–1928) Adagio Postludium z Glagolské mše Vstupné: 150 Kč
ALEŠ BÁRTA Je jedním z nejúspěšnějších českých varhaníků. Svá studia zahájil na brněnské konzervatoři u prof. Josefa Pukla a pokračoval na pražské Akademii múzických umění ve třídě doc. Václava Rabase. Již při studiu se stal úspěšným účastníkem domácích a později mezinárodních soutěží. Je vítězem Mezinárodní varhanní interpretační soutěže Antona Brucknera v Linci 1982, laureátem Mezinárodní varhanní soutěže Franze Liszta v Budapešti 1983 a absolutním vítězem Mezinárodní varhanní soutěže Pražského jara 1984. Jeho koncertní repertoár obsahuje stěžejní díla světové i české varhanní tvorby od baroka po současnost. Jako sólista vystupuje s předními symfonickými (Česká filharmonie, Český národní symfonický orchestr, Symfonický orchestr hl. města Prahy FOK, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, dále s komorními orchestry (Virtuosi di Praga, Pražský komorní orchestr). Spolupracuje s předními sólisty (Josef Suk, Gabriela Beňačková, Radek Baborák, Sergej Kopčák, Ivan Kusnjer, Joseph Alessi). Koncertoval v Rakousku, Maďarsku, SRN, Francii, Španělsku, Švýcarsku, Finsku, Itálii, Belgii, Rusku, Turecku, USA, Japonsku a Číně. Vystupuje na světoznámých mezinárodních hudebních festivalech doma i v zahraničí. Během svého turné v Japonsku v roce 1998 otevíral svými dvěma recitály novou koncertní síň v Yokohamě. Pravidelně spolupracuje s Českým rozhlasem, od roku 1995 je „Sólistou Českého rozhlasu“. Uvádí premiéry soudobé varhanní hudby (Jiří Teml, Otomar Kvěch, Juraj Filas, Otmar Mácha, Ilja Hurník). Aleš Bárta nahrává mj. pro gramofonové firmy Arco Diva, Supraphon a japonské společnosti Pony Canyon a Octavia Records. Natočil 30 sólových kompaktních disků, za které získal četná ocenění (Zlatá deska Supraphonu, Cena Harmonie, Cena Českého hudebního fondu). Jeho první CD pro firmu Pony Canyon – J. S. Bach: Organ Works – získal v Japonsku v konkurenci předních světových sólistů a orchestrů titul „Nahrávka roku“ (1995). Na základě tohoto úspěchu natočil pro tuto gramofonovou společnost kompletní varhanní dílo J. S. Bacha na 16 CD.
Václav Postránecký Václav Postránecký se narodil v roce 1943 v Praze a vyučil se zámečníkem. Krátce působil ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti (1960–1962). Poté přešel do brněnského Státního divadla (1962–1969), kde se objevil mj. jako Kněz ve hře Náměstek nebo jako Puk ve Snu noci svatojánské. V letech 1969–1978 byl členem Městských divadel pražských (např. hry Lov na kachny, Zapomeňte na Herostrata atd.) a od roku 1979 je členem Národního divadla, kde ztvárnil mnoho rolí. Objevil se zde mj. ve hrách Paličova dcera (Valenta), Ženitba (Podkolatov), Lucerna (Vrchní), Král Lear (Oswald), Ze života hmyzu (Parazit), Romeo a Julie (Kapulet) atd. Do diváckého podvědomí se Václav Postránecký dostal především díky roli v seriálu Cirkus Humberto. Také si zahrál v seriálu 30 případů majora Zemana, Bylo nás pět, Létající Čestmír nebo Četnické humoresky. Z filmové tvorby jsou nezapomenutelné role ve filmech S tebou mě baví svět, Černí baroni nebo pohádce Jak se budí princezny. Václav Postránecký se představil také jako režisér, a to v roce 1996 v TV hororu Travis, ve kterém si zahráli František Němec, Jaroslava Tvrzníková a Josef Somr.
Dvořákův festival 2012
Dvůr Králové nad Labem www.mudk.cz
Dvůr Králové nad Labem je historické město malebného Podkrkonoší s šestnácti tisíci obyvateli. Nabízí řadu historických, kulturních a uměleckých památek, krásné okolí a bohaté možnosti sportovního i kulturního vyžití jak v letních, tak v zimních měsících. Krásy města i okolní krajiny můžete poznat při pěších výletech, na kole při projížďce některou z mnoha cyklotras či na čtyřkolce. Těm, kterým je bližší vzduch než země, se nabízejí vyhlídkové lety nebo možnost paraglidingu. Mezi největší lákadla patří bezesporu zoologická zahrada s největší kolekcí afrických zvířat v Evropě a její safari. Kroky návštěvníků však nemíří pouze do zoo. Osvěžení v horkých dnech můžete nalézt třeba na Tyršově koupališti, které patří k jedněm z nejkrásnějších v republice, nebo v některé z hospůdek u vynikajícího královédvorského piva Tambor. Nechte se také zlákat uklidňující atmosférou lesů s protékajícími potoky, skalními útvary a kouzelnými zákoutími, pohádkovou přehradou Les Království nebo hospitalem Kuks – perlou vrcholného baroka z přelomu 17. a 18. století. V zimě, když výletní cesty zapadají sněhem, můžete vyrazit na běžkách do bílé stopy nebo si užít sjezdové lyžování. Tato a mnohá další lákadla na vás čekají ve Dvoře Králové nad Labem, v městě s bohatou historií a živou současností.
Gotický kostel sv. Jana křtitele
Kupón na slevu 30 % na vstupné do ZOO Dvůr Králové.
Gotický kostel sv. Jana křtitele byl vystavěn na místě původního románského kostelíka. Ten byl dvakrát přestavěn a rozšířen. Dnešní podobu získal kostel až v 90. letech 19. století. Kostelní věž byla přistavěna po římsu roku 1644 a roku 1894 byla zvýšena na nynějších 64 metrů. Ve věži kostela jsou tři funkční zvony. Největší zvon pochází z roku 1505 a jmenuje se sv. Jan, říká se mu také HRUBÝ nebo VELKÝ. Další zvon, zvaný „Umíráček“, je z roku 1508 a třetí, „Čapek“ nebo také „Poledník“, je z roku 1540. Kromě zvonů odbíjí čas i novodobý hodinový stroj, jehož zvuk je slyšet každou čtvrthodinu. Dne 16. září 1817 byl v kostele Václavem Hankou „objeven“ tzv. Rukopis královédvorský. Tento rukopis obsahoval 14 písní, které měly pocházet ze 13. století. Ačkoliv se později ukázalo, že se jedná s největší pravděpodobností o falsum, nepochybně významně ovlivnil atmosféru právě probíhajícího národního obrození a zapsal město výrazně do českých dějin. V létě jsou návštěvníkům prostory rukopisné kobky i veže kostela přístupné.
Záštitu převzala Mgr. Edita Vaňková, starostka města Dvůr Králové nad Labem.
13
Swing o sedmé… Petra Ernyei Quartet Petra Ernyei – zpěv Jaroslav Šindler – kytara Marek Rejhon – kytara Jan Greifoner – baskytara
5. 6. 2012, 19:00
Jičín
Valdštejnská lodžie
Program: Swing je jazzový styl, který se utvářel od konce dvacátých let 20. století a v němž došlo k širšímu uplatnění jazzu jako populární taneční hudby a k míšení černošských a bělošských prvků. Tvoří přechod od tradičního (historického) k modernímu jazzu. Swing se formoval jako vývojové stádium tradičního jazzu v letech 1927–1935 a největší slávu sklízel ve třicátých a čtyřicátých letech 20. století. Je nerozlučně spojen s Benny Goodmanem, výborným klarinetistou, vedoucím různých souborů, které hrály swing v jeho klasické podobě. Benny byl jedním z prvních bělochů, kteří se prosadili v černošském hudebním stylu. Jeho skladby byly originální a na rozdíl od černošských interpretů je hrál s jakýmsi evropským nádechem. Zveme Vás na večer plný jazzových a swingových skladeb, které zazní v podání Petry Ernyeiové v doprovodu dvou kytar a kontrabasu. Posuďte sami, zda v jejich podání pocítíte onen evropský nádech… Během koncertu zazní skladby světově proslulých autorů jako jsou George Gershwin, Fats Waller, Duke Ellington, Henry Mancinni, Antonio Carlos Jobim a další. Vstupné: 100 Kč
Petra Ernyei Quartet Pražská jazzová formace v zajímavém hudebním složení, jejíž repertoár tvoří kvalitní soulové skladby v originálních aranžích. Petra Ernyeiová vyrůstala v jazzovém prostředí a již od dětství měla možnost setkávat se s předními českými jazzmany, přáteli jejího otce, banjisty a leadra kapely Jazzphonic Orchestra - Pavel Klikar, Jan Štolba, Bob Zajíček, Irena a Vojta Havlovi a mnoha dalších. Svou hudební dráhu nastartovala během působení v San Franciscu pod vedením hudebníků Jardy Kose a Pedra Hasmana. Na její hudební cestě ji posléze významně ovlivnil Pavel Klikar a jeho Originální Pražský Synkopický Orchestr, kde strávila 3 roky jako sólistka a seznámila se skvělým kytaristou Markem Rejhonem, se kterým spolupracuje po celou dobu své hudební dráhy. Svoji první desku nahrála Ernyei v roce 1999, jmenovala se „Who Loves You“. V podání předních představitelů českého swingu, Jirky Polydora, Petra Kroutila nebo Petra Tichého byla laděná do „retro“ jazzu 30. let. Album zaranžoval, a významnou měrou se na něm podílel, saxofonista Jan Štolba. Petra se nevěnuje pouze hudbě, v červnu roku 2003 ukončila studium na HAMU obor Nonverbální a komediální divadlo. Klaunské představení Obě Dvě mělo velký ohlas a bylo součástí několika divadelních festivalů.
Jaroslav Šindler již 20 let spolupracuje s Jiřím Stivínem. Nahrál s ním několik CD a vystupoval na mnoha koncertech v Čechách i v zahraničí. Koncertuje také se zpěvačkou Irenou Budweiserovou, se kterou natočil také několik CD. Vyučuje jazzovou kytaru a improvizaci na Konzervatoři Jaroslava Ježka v Praze. Marek Rejhon se s kytarou setkal v během dospívání. Navštěvoval kurzy kytary u Luboše Andršta, se kterým si také několikrát v duu zahrál. První profesionální zkušenost získal v Originálním Pražském Synkopickém Orchestru Pavla Klikara (kde se seznámil i s Petrou Ernyei), a také působil v kapele Rhythm Strings. Jan Greifoner začínal ve folkové kapele. Přes dixieland a starý jazz se vypracoval k osobitému projevu a nyní patří mezi nejvyhledávanější basisty v Praze.
Dvořákův festival 2012
Jičín www.jicin.cz Partneři a organizátoři koncertu
Historie lodžie Z Jičína do Valdštejnské loggie Vás dovede čtyřdílná lipová alej, která je dva kilometry dlouhá. Bezmála devět set lip, vysázených úhlopříčně, otvírá čtyřmi řadami trojitou cestu, prostřední královskou a dvě menší, postranní. Bohuslav Balbín ji roku 1679 nazval „hésiodovská cesta rozkoše“. Stromořadí lip, spojené se jménem Albrechta Václava Eusebia z Valdštejna (1583–1634), jež s takovým obdivem Bohuslav Balbín popisuje, představuje součást skutečně mimořádné realizace, založené v krajině Českého ráje mezi Jičínem a Valdicemi. Právem se v současné době jedná o vyhlášení celého komplexu národní kulturní památkou.
Volná vstupenka do galerie Rumcajsův svět Radka Pilaře. Platnost kupónu do 31. 12. 2012.
V čem spočívá jeho jedinečnost? Především jde o první ranně barokní či pozdně manýristickou krajinnou kompozici takového rozsahu v Čechách. Albrecht z Valdštejna, poté co vybral Jičín za sídelní město svého frýdlantského vévodství, zde za pomoci svých architektů Andrea Spezzy (od roku 1625) a Nicolo Sebregondiho (od roku 1629) inicioval stavbu osově založené zahrady s oborou, pohledově i funkčně svázanou s budovami čestného dvora a loggie - sally tereny či „přízemní síně“. Zde se šlechtická společnost měla bavit, naslouchat hudbě a také - vizuálně komunikovat s okolím. Druhou osou, kolmou na osu první je právě lipové stromořadí, spojující vévodské město Jičín, loggii a libosad (pozdější – dnešní název zahrady) s kartuziánským klášterem ve Valdicích. Ten byl určen za místo panovníkova posledního odpočinku. Tato druhá osa tedy, ač vizuálně realizovaná, měla mít rovněž funkci mocensky ideovou. Poté, co byl Valdštejn roku 1634 v Chebu zavražděn, práce postupně ustaly. Torzo původních architektonických záměrů, tvarování krajiny i půdorysná osnova celého komplexu jsou však natolik výrazné, že i dnes, kdy se celý areál jakoby navrací zpět k přírodě, stále jasně vystupují velkorysími tahy. Mimo vlastní budovu loggie a zbytky zděných ohrad s obdélnými výklenky jsou zachovány obvodové zdivo a klenební pasy groty, zděné terasy při dvou zrcadlově založených rybnících, jež měly navazovat na labyrinty ze stříhaných dřevin. Jako mnohé italské zahrady z tohoto období má i areál Valdštejnské komponované krajiny své jedinečné stavebně historické i krajinně morfologické souvislosti a osud. Povaha genia loci v okolí Jičína je dána již samotným utvářením jičínské kotliny, rámované na jihu velišským hřbetem a na severu hřebenem Tábora s tušením Krkonoš. Vlastní Valdštejnský koncept komponované krajiny, tedy Libosad a Obora s loggií a lípami, je bravurním rozvinutím staršího území Valdického háje a rybniční soustavy Šibeníku, doložených počátkem 15. století. Roku 1692 je znovuoznačeno i torzo umělé jeskyně v zahradě při valdštejnské loggii. Manýristická jeskyně jako brána do podsvětí se stává místem meditace o smrti, poustevnou uprostřed záměrně zakonzervované zříceniny. (Podle Miloše Šejna)
Na Valdštejnově náměstí byla v září 2010 slavnostně otevřena svého druhu jedinečná interaktivní animovatelná dětská expozice „Galerie Rumcajsův svět Radka Pilaře“. Jako mávnutím proutku se rázem ocitnete ve světě loupežníka Rumcajse, jeho ženy Manky a synka Cipíska. Galerii můžete navštívit po celý rok sedm dní v týdnu. Bližší informace na www.rumcajsuvsvet.cz. Galerie byla vytvořena v rámci česko-polského projektu Brána do pohádky.
Záštitu převzal Ing. Martin Puš, starosta města Jičín.
15
Obrovský slunce Michal Pavlíček – kytara Monika Načeva – zpěv
Michal Pavlíček
6. 6. 2012, 19:15
Obdivovaný kytarový mág, skladatel svérázných hříček i autor introvertních rockových opusů, stejně jako melodicky silných působivých balad, skladatel symfonické a scénické hudby se zcela původním rukopisem, vyhledávaný producent i mentor mladých hudebníků, je široce respektovanou individualitou, což konečně dokumentuje i řada vítězství a ocenění v odborných anketách. Ondřej Konrád
Mladá Boleslav
Sbor českých bratří
Pavlíčkova kytarová virtuozita a skladatelská invence vnesly do hudby nejen srozumitelný rejstřík stylového vyjádření undergroundu, ale také preciznost instrumentace a osobitost interpretace.
Monika Načeva a Michal Pavlíček se potkali při práci na debutovém albu Načevy „Možnosti tu sou...“ v roce 1994. Michal Pavlíček zde citlivým způsobem zhudebnil básně Jáchyma Topola. Načeva poté přizvala Michala ke svému projektu s DJ-em Five a v roce 2007 vznikla nová společná deska Mami. Program: Akustický koncert Načeva & Pavlíček „Obrovský slunce“ je postaven na průřezu tvorby Načevy, hlavně z desek: Možnosti tu sou..., Nebe je rudý, Mami. V tomto pojetí nejvíce vyzní silné texty Jáchyma Topola, otevřený emocionální výraz Načevy a Pavlíčkova nezaměnitelná dokonalá kytara. Kromě tvorby obou protagonistů, nebude chybět ani hudba z dílny mistra Dvořáka, a to ve zcela nové úpravě. Árie z opery Rusalka „Měsíčku na nebi hlubokém“ v podání Moniky Načeva a Michala Pavlíčka bude jistě zajímavým festivalovým bonusem. Vstupné: 250 Kč
Na začátku osmdesátých let vstoupil do legendární a politicky angažované skupiny Pražského výběru. Dále působil také ve Stromboli, Big Head a BSP. Růst Pavlíčkova mimořádného tvůrčího potenciálu lze pak sledovat nejen na desítkách koncertních projektů, ale i ve spolupráci na albech interpretů zvučných jmen, nevyjímaje Báru Basikovou, Kamila Střihavku, Hanu Hegerovou, Lucii Bílou, Zuzanu Michnovou, Janu Koubkovou, Moniku Načevu, Jiřího Suchého. Neopomenutelný je Pavlíčkův přínos scénické a filmové hudbě, kde se uplatňuje rozpětí jeho melodických i expresivních nápadů, stejně jako instrumentační originalita. Složil přes více než čtyři desítky scénických opusů, Je autorem hudby k mnoha divadelním představením, za něž získal na Ceny Alfréda Radoka (Akvabely (2006) a Velice modrý pták (2008). Napsal také hudbu k mnoha TV inscenacím a seriálům (např. Konec velkých prázdnin, Oběti, Dobrá čtvrť, Místo v životě, Cesty domů, Život je ples aj.), filmům (např. Proč?, Nefňukej veverko, Stínu neutečeš, k loutkovému filmu Na půdě, nebo k Odcházení Václava Havla). Je autorem symfonických baletů, hudby k představení pro Laternu magiku, k muzikálům Klaun (Divadlo na Vinohradech), Excalibur, Obraz Doriana Graye, Dáma s kaméliemi (vše v Divadle Ta Fantastika). Jako skladatel se prosadil i na zahraniční scéně. Napsal hudbu k britskému šestidílnému historickému seriálu BBC Červený Bedrník, za kterou byl nominován na TV festivalu v Birminghamu, k televiznímu seriálu Outlaw a k několika episodám populárnímu seriálu BBC Merlin IV. Byl spoluautorem a hlavním protagonistou hudebních pořadů České televize Na Kloboučku. Vedle svých skladatelských a interpretačních aktivit se věnuje také pedagogické činnosti. Od roku 1998 začal učit na pražské konzervatoři na oddělení populární a jazzové hudby – obor skladba. Ve své tvorbě Michal Pavlíček nemá rád šablony a snaží se obecně o propojením různých stylových hranic ve snaze vytvořit si svůj vlastní nezaměnitelný rukopis. Skladatelský i interpretační životopis Michala Pavlíčka dosud zdobí další desítky cen i nominací na nejvyšší ocenění, ale také respekt, který požívá jako producent. Vydal přes 70 nosičů CD a DVD. Získal mnoho ocenění např. jeho DVD „Síň slávy” se stalo double-platinové a získalo hudební cenu Anděla. Vyšla mu biografie Země vzdálené.
Monika Načeva Česká herečka, zpěvačka, šansoniérka Monika Načeva patří mezi výrazné osobnosti alternativní scény. Více na str. 32 (koncert v České Lípě 17. 6. 2012).
Dvořákův festival 2012
Mladá Boleslav www.mb-net.cz
„NOVÉ“ STAROMĚSTSKÉ NÁMĚSTÍ V MLADÉ BOLESLAVI PRÁVĚ OŽÍVÁ Pokud míříte do Mladé Boleslavi, za prací, na prohlídku automobilů do Škoda Auto Muzea nebo pouze projíždíte, prohlédněte si novou podobu náměstí na Starém městě.
Volná vstupenka pro jednu osobu na Středověký jarmark, 16. 6. 2012 od 9 do 22 hodin v Mladé Boleslavi.
Náměstí díky rekonstrukci opět ožilo a stalo se nedílnou součástí společenského a kulturního života v Mladé Boleslavi. Symbolem oživení Starého města se stala VODA. A protože město samotné leží nad meandrující řekou Jizerou, zmenšené koryto řeky Jizery s interaktivními prvky přenesl architekt také přímo na náměstí. Nad replikou řeky se sklání kovové vrby, kterým můžete sdělit svá tajná přání a doufat, že vaše prosby budou vyslyšeny. Vodní prvek reprezentuje také fontána, která po setmění „hraje“ pestrými barvami. Poslední etapou rekonstrukce náměstí je právě probíhající stavba podzemního parkovacího domu, na jehož střeše v úrovni náměstí bude interaktivní hřiště pro nejmenší návštěvníky města. Staroměstskému náměstí dominuje renesanční budova staré radnice. Z ochozu vyšší ze dvou radničních věží se otevírá působivý pohled na město a jeho okolí. Trojúhelníkový půdorys náměstí je obestavěn domy, které jsou v jeho dolní části opatřeny dodnes zachovanými podloubími. Úzká ulička, tzv. Myší díra, na úpatí jedné z arkád, nás po několika krocích zavede k nejkrásnějšímu domu Starého města, jímž je bezesporu středověký palác Templ. Pozdě-gotická stavba z konce 15. století skrývá ve svých nádherných prostorách archeologické expozice města a regionu do roku 1600. Nedílnou součástí expozice je venkovní parkán, který slouží jako interaktivní hřiště pro děti. V patře paláce se pak pořádají příležitostné výstavy a zajímavé besedy. Na samém konci Starého města, na příkrém ostrohu nad soutokem Jizery s Klenicí, zbudoval dávno před jeho vznikem svůj dřevěný hrad český kníže Boleslav II. V současné době získalo objekt do užívání regionální muzeum a nabízí svým návštěvníkům dvě stálé expozice nazvané „Paměť města“ a „Venkov v proměnách času“.
METALOVÁ CESTA MLADOU BOLESLAVÍ Na podzim roku 2011 byla v Mladé Boleslavi otevřena naučná stezka s názvem Metalová cesta Mladou Boleslaví. 4 km dlouhá trasa, která má výchozí bod v infocentru nebo na autobusovém nádraží, má svou zkrácenou variantu i pro dětského výletníka. Zavede vás do historických zákoutí města a upozorní na významné pamětihodnosti, které zůstávají oku turisty zcela neprávem skryty. Návštěvníka cestou doprovází na dvanácti zastaveních originální, audiovizuální panely z kovářské dílny Davida Szalaye. Cílem naučné stezky je upozornit na to, že Mladá Boleslav není pouze „město automobilů“, jak je veřejností nejčastěji vnímána, ale že se může pochlubit mnoha dalšími rozličnými památkami a atraktivními místy. A co může město kromě prohlídky Škoda Auto Muzea svým návštěvníkům nabídnout? Panely Metalové cesty nás zavedou například na mladoboleslavské Výstaviště s překrásným secesním divadlem, ke střední průmyslové škole architekta Jiřího Krohy, do Sboru českých bratří i blízkému areálu Na Karmeli. Představí nám církevní chrám Nanebevzetí Panny Marie, středověký palác Templ, Mladoboleslavský hrad, Židovský hřbitov, Lesopark Štěpánku, kostel sv. Havla a samozřejmě renesanční radnici a obnovené Staroměstské náměstí s moderní fontánou.
Středověký jarmark láká Středověký jarmark, který se koná v sobotu 16. června 2012 na Staroměstském náměstí v Mladé Boleslavi, je zavedenou každoroční celodenní akce s programem od 09.00 do 22.00 hodin.V hlavním a doprovodném programu vystupuje řada účinkujících – divadla, kapely, rytíři, šermíři, taneční skupiny atd. Nechybí dobové tržiště s ukázkou řemesel. Jako každý rok bude jarmark provázet bohatá nabídka trhovců.
Záštitu převzal MUDr. Raduan Nwelati, primátor města Mladá Boleslav.
17
Šumné stopy – šumné Poděbrady david vávra – průvodce večera radovan lipus – režisér české saxofonové kvarteto
7. 6. 2012, 19:00
Poděbrady
Foyer Divadla Na Kovárně
Program: Komponovaný pořad „Šumné stopy – šumné Poděbrady“ propojuje hudbu, slovo, film a výstavu v jediném večeru, kterým bude diváky provádět herec a architekt David Vávra. Významným hostem večera bude Radovan Lipus, režisér filmu „Šumné stopy – Jan Vladimír Hráský“. Film zapůjčila Česká televize exkluzivně pro uvedení na koncertě v rámci Dvořákova festivalu v Poděbradech ještě před jeho premiérovým uvedením na televizní obrazovce. V hudební části večera se představí České saxofonové kvarteto, jehož členové ovládají hru na všechny typy nejvíce užívaných saxofonů a jejich široký repertoár zahrnuje skladby autorů od klasicismu po současnost. V rámci komponovaného večera zazní díla českých skladatelů – Tomáš Hanzlík, Milan Iglo, Bohuslav Martinů, Antonín Dvořák, Jaroslav Ježek, Kamil Běhounek, Václav Pokorný, Eduard Parma. Doprovodná výstava, která v prostorách poděbradského divadla potrvá do konce června 2012, zahrnuje velkoformátové panoramatické černobílé fotografie z kalendářů projektu „Šumná a bezbranná“ z posledních několika let. Výstava si klade za cíl poukázat na ohrožené památky a objekty architektury 19. a 20. století v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Vstupné: dobrovolné
Roman Fojtíček – altový, sopránový saxofon Radim Kvasnica – altový, sopránový saxofon Otakar Martinovský – tenorový saxofon Zdenko Kašpar – barytonový saxofon
David Vávra David Vávra je český architekt, herec a spisovatel.Absolvoval stavební fakultu ČVUT a Akademie výtvarných umění v Praze. Společně s Milanem Šteindlerem spoluzakládal divadlo Sklep, které vzniklo v 70. letech 20. století v Praze. V ČT ho můžete potkávat jako průvodce a spoluautora seriálu Šumná města (televizní naučně populární seriál o moderní architektuře) nebo Česká soda. Působí též coby příležitostný básník, obzvláště při slavnostních příležitostech. Kromě toho pracuje jako architekt, realizace jeho návrhů se nachází především v Praze a okolí.
Radovan Lipus Scénárista a režisér. Režii vystudoval na pražské DAMU. Působil v Činoherním klubu, činohře Národního divadla moravskoslezského v Ostravě, ve Švandově divadle, hostoval např. v pražském i brněnském Národním divadle. Je autorem a režisérem úspěšného televizního cyklu Šumná města. Vyučuje na DAMU a na Filozofické fakultě Ostravské univerzity, kde je také členem vědecké rady. Je členem Česko – polského kulturního fóra Ministerstva zahraničních věcí ČR a vědeckovýzkumným pracovníkem Centra základního výzkumu AMU v Praze. Publikuje prózu i fejetony. Spoluúčinkuje v komorním pořadu Stesk kavárenského povaleče.
české saxofonové kvarteto České saxofonové kvarteto absolvovalo za dobu své existence desítky koncertů po celé České republice. Koncerty kvarteta se uskutečňují nejenom ve tradičních koncertních sálech, ale též v prostorách kaplí, kostelů a katedrál. Soubor též spolupracuje se zpěvačkou Dagmar Zázvůrkovou, s Davidem Ebenem nebo stepařem Miloslavem Saidlem. Za výjimečnou lze označit spolupráci s orchestrem Národního divadla v Praze při nastudování a premiéře opery „Slzy Alexandra Velikého” skladatele Tomáše Hanzlíka v roce 2007. O dva roky později byla tato spolupráce na opeře stvrzena též nahrávkou z koncertu s Filharmonií v Hradci Králové. Kvarteto tvoří hráči, kteří ovládají hru na všechny typy nejvíce užívaných saxofonů. Jejich společnou motivací je nejenom dlouhodobý zájem o saxofon, ale i o hru v komorním ansámblu podložený dlouholetými zkušenostmi v klasické i jazzové hudbě. Soubor založil v roce 2003 Roman Fojtíček, který prezentuje saxofon též ve spojení s klavírem nebo varhanami a hostuje v řadě předních českých symfonických orchestrů. Členové Českého saxofonového kvarteta hrají na saxofony francouzské firmy SELMER-Paris a příslušenství firmy VANDOREN-Paris.
Dvořákův festival 2012
Poděbrady www.mesto-podebrady.cz
Lázně Poděbrady jsou malebným místem pro život, ale stejně tak i pro výlety, rekreaci a v neposlední řadě určitě i pro lázeňskou léčbu a wellness relaxaci. Město ležící ve středním Polabí se může chlubit i bohatou historií, která sahá až do hlubokého středověku. Ovšem nechceme Vás, návštěvníky Dvořákova festivalu, nudit historickými výklady, navíc Jiříka z Poděbrad jistě není třeba představovat. Raději Vás proto seznamíme se zde pořádanými akcemi, které by Vás, hudbymilovné, mohli zaujmout. Začneme jak jinak než Dvořákem: v loňském roce jsme ve státní svátek 28. října se vší pompou odhalili v centrálním lázeňském parku bustu Antonína Dvořáka. Jeho dílo je v Poděbradech stále živé, což dokládá fakt, že se objevuje jak v repertoáru zdejší Základní umělecké školy, tak i u poděbradských sborů sv. Cecilie a Mamáter nebo u sólistek Virginie Walterové či Jany Heryánové Ryklové.
Dvě vstupenky za cenu jedné do Zámeckého biografu nebo Letního kina v Poděbradech.
Samozřejmě jsou ale Poděbrady nakloněny také ostatním autorům a jiným žánrům, a tak bude jen malou nadsázkou, když toto lázeňské středočeské město nazveme „městem hudby“. Koncerty se zde konají nejen v Divadle Na Kovárně a v Lázeňské kolonádě, ale i v Havířském kostelíku, v Kostele Povýšení svatého Kříže, v lázeňském parku, na nádvoří zámku (což je případ i loňského vystoupení Vojtěch Eckert Tria a Dany Vrchovské v rámci Dvořákova festivalu), na Jezeře a do druhé sezóny vstupuje také výjimečný prostor na městském ostrově na Labi, který ožívá hlavně v letní sezóně komorními a alternativními koncerty. Letos v létě se pak ve dnech 27. až 29. července poprvé odehraje mezinárodní festival swingové hudby Swingtime in Poděbrady, kdy o přízeň publika budou ve třech dnech usilovat bigbandy z několika zemí a tento svátek skvělé hudby přijedu slavit i mnohé známé tváře české hudební scény v čele s Karlem Gottem. Božský slavík byl také jednou z hlavních hvězd, která navštívila v loňském roce festival rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio, který se samozřejmě uskuteční i letos, stejně jako celá řada dalších tradičních podniků jako Festival mladého amatérského divadla, který proběhne třetí víkend v září, nebo finále Národního šampionátu mažoretek 15. až 17. června. Ke každoročně hojně navštěvovaným akcím patří také Slavnosti krále Jiřího, které se uskuteční v prvních červnových dnech. To se ale od Dvořáka a hudby už hodně vzdalujeme takže raději doporučíme Vaší pozornosti mezinárodní soutěžní přehlídku mládežnických orchestrů Evropa hraje Kmocha, která proběhne od 29. června do 1. července, a podobně laděné Ozvěny Kmochova Kolína, které můžete navštívit 9. června. To ale zcela pomíjíme další aktivity, ke kterým návštěva Poděbrad vybízí. Vždyť Polabská nížina přímo láká k turistickým a cyklistickým výletům! Jízda po opravených cyklostezkách v okolí města, ať už na kole nebo na kolečkových bruslích, přitahuje každým rokem více a více návštěvníků všech věkových skupin. Díky rovinatému terénu jsou místní trasy vyhledávány jak rodinami s dětmi tak i cyklisty-seniory. Pěší návštěvníky bezpochyby potěší nenáročné procházky lužními lesy podél toku řeky Labe. K výletu na soutok Labe s Cidlinou lze využít i výletní vláček oblíbený zejména mezi dětskými návštěvníky nebo výletní loď Král Jiří. V každém případě budeme rádi, když přijedete do Polabí a užijete si Poděbrady!
Záštitu převzal PhDr. Ladislav Langr, starosta města Poděbrady.
19
Mozart na Bertramce Otakar Brousek – mluvené slovo Gran Duetto Concertante Jan Riedlbauch – flétna Miloslav Klaus – kytara
8. 6. 2012, 19:00
Nová Paka
Hrad Pecka, Rytířský sál
Otakar Brousek Cesta Otakara Brouska, výrazného českého divadelního a filmového herce, na divadelní prkna začala po druhé světové válce na Kladně. Na jaře 1946 dělal zkoušky do Honzlova Studia Národního divadla a byl přijat. Po prázdninách ho čekala první role v Tylově hře Chudý kejklíř. Studio Národního divadla dokonale nahradilo Otakaru Brouskovi uměleckou školu a profesionálně ho připravilo pro budoucí hereckou dráhu. V roce 1950, poté co dva roky strávil jako herec v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého, nastoupil Otakar Brousek v Městském divadle pro mládež, které tehdy sídlilo v Dlouhé třídě. Toto angažmá trvalo jednu sezónu stejně jako další působení v Realistickém divadle. V roce 1952 byl přijat E. F. Burianem do Armádního uměleckého divadla, v němž dostal několik výrazných hereckých příležitostí (Mackie Messer v Žebrácké opeře) a v roce 1959 přešel do Vinohradského divadla, jehož členem je dosud.
Program: Přednes poezie držitele Nobelovy ceny za literaturu Jaroslava Seiferta s hudbou W. A. Mozarta a jeho současníků
Otakar Brousek – umělecký přednes GRAN DUETTO CONCERTANTE Jan Riedlbauch – flétna Miloslav Klaus – kytara W. A. Mozart (1756–1791) Sonáta C dur KV 545 Allegro Andante Rondo
Hudba: Josef Mysliveček (1737–1781) Divertimento a Menuet Leopold Koželuh (1752–1818) Siciliana pro flétnu a kytaru - přestávka -
W. A. Mozart Sonáta A dur KV 331 Téma s variacemi-MenuetRondo Vstupné: 140 Kč
Z úctyhodné řady rolí, které na jevišti Vinohradského divadla ztvárnil, připomeňme role (Moliere: Tartuffe), Bruta (Shakespeare: Julius Caesar), Skuleho (Ibsen: Nápadníci trůnu), Arbenina (Lermontov: Maškaráda), Veršinin (Čechov: Tři sestry), Pruse (Čapek: Věc Makropulos), Spence (Hubač: Král Krysa), Ministra (Hochhuth: Právníci), Strumma (Dyk: Krysař), Divadelního Fausta-Intendanta (Vedral: Urmefisto), Mistra (Topol: Hlasy ptáků), Tranga (Sidon: Shapira), Haugvice (Körner: Huncléder). Herecké mistrovství a výrazný zjev Otakara Brouska se mnohokrát uplatnily i ve filmu, například Zde jsou lvi, Ošklivá slečna, Dařbuján a Pandrhola, Skřivánci na niti, Svatby pana Voka, Tajemství zlatého Budhy, Noc klavíristy, Člověk proti zkáze, Báječná léta pod psa. Otakar Brousek ztvárnil mnoho rolí také v televizních inscenacích – za všechny připomeňme například seriály F. L. Věk, Hříšní lidé města pražského, Byl jednou jeden dům, Návštěvníci, Cirkus Humberto, Sanitka… Brouskův nezaměnitelný hlas a cit pro český jazyk se nesčetněkrát uplatnily v rozhlase, v dabingu, v přednesu veršů i ve stovkách komentářů (jeho hlas doprovázel například českou verzi dokumentárního seriálu National Geografic) a po právu byly několikrát oceněny - v roce 1989 obdržel za recitaci v Poděbradech Krystalovou růži, v roce 1995 cenu Prix Bohemia za hlavní roli ve hře Mario Vargase Llosy „Krásné oči, ohyzdné obrazy“. V roce 1996 byl oceněn za celoživotní mistrovství v dabingu. Jako vynikající recitátor stanul Otakar Brousek mnohokrát před pozorným publikem pražské Violy a jako host hraje v Divadle ABC. Je nositelem ceny Thálie 2003 za celoživotní dílo.
Gran Duetto Concetante Jan Riedlbauch – flétna Miloslav Klaus – kytara Gran Duetto Concertante představuje spojení dvou osvědčených sólových nástrojů – flétny a kytary. Více na str. 34 (koncert v Hořicích 18. 6. 2012).
Dvořákův festival 2012
Nová Paka www.munovapaka.cz
Novopacko v Podkrkonoší leží mezi význačnými turistickými oblastmi Českého ráje a Krkonoš. Tato zajímavá oblast je zhruba vymezena prostorem jehož vrcholy tvoří hrady Kumburk, Pecka, zaniklý Levín a lokalita Na Zámkách. V tomto prostoru, členěnému údolími a táhlými hřbety, leží asi desetitisícové město Nová Paka, o kterém existuje zmínka již z roku 1357. Po dlouhá staletí byly osudy města spojeny s historií hradu Kumburk, protože bylo poddanským městem Kumburského panství. Typickým řemesly pro tuto oblast bylo ševcování, hrnčířství, perníkářství, ale především domácí předení, tkalcování, barvotisk, modrotisk a punčochářství. Počátkem 2. poloviny 19. století začíná období růstu průmyslových podniků, které navazují na tradiční domácí výrobu. V roce 1872 je po více než 300 letech znovu založen pivovar. Dominantou města je klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie a nově zrekonstruovaný morový sloup na náměstí. Celé Novopacko nás zaujme krevelově zbarvenou půdou, tvary kopců, které v sobě skrývají pohádkové poklady drahých kamenů, zkamenělých zbytků rostlin a stromů. Jde o místo svébytné, jakoby zahleděné do sebe, ale zároveň s krásnými výhledy do kraje i na nedaleké Krkonoše. Tato skutečnost se odráží i ve světě duchovním, plném tajemství a záhad. Je to kraj umělců, blouznivců, podivínů i spiritistů. O všech těchto zvláštnostech a historii města se nejvíce dozvíte v historické expozici Městského muzea v Nové Pace, kde jsou pořádány zajímavé výstavy. Je to kraj umělců, blouznivců, podivínů. Z Nové Paky vede zajímavá turistická cesta „Máchova stezka“, která směřuje ke zříceninám hradu Kumburk a Bradlec, ale můžete využít i řadu dalších možností, jako je cesta na Pecku přes Sýkornici s odbočkou na Lázně Bělohrad.
Geopark Geopark Český ráj, který byl do prestižního seznamu evropské sítě geoparků zařazen v říjnu 2005, představuje skutečnou geologickou učebnici. Území o rozloze necelých 700 km2 zahrnuje širokou škálu geologických fenoménů, paleontologické, mineralogické a archeologické lokality i historické památky.
Volná vstupenka do Městského muzea Nová Paka.
Území bylo v průběhu stovek milionů let trvající historie Země opakovaně dnem jezer a moří, několikrát zde probíhala sopečná činnost. Ve třetihorách byly pískovcové desky rozlámány vulkanickou činností, rozžhavené horniny ztuhly pod povrchem do kup a kuželů. Na zemský povrch působily přírodní síly, vítr, voda, mráz a slunce. Výsledkem je krajina s divokými skalami, sopkami, řekami, romantickými údolími, lesy, loukami a rybníky. Působením vody pod zemským povrchem se vytvořily unikátní Bozkovské jeskyně se zajímavými krasovými jevy.
Hrad Pecka Významným místem Novopacka je známé letovisko, městečko Pecka, které je městečkem jmenováno od roku 1382. Vzniklo pod stejnojmenným hradem v roce 1322. Městečko proslavil především slavný spisovatel, cestovatel a hudebník Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, jehož na Pecce císařští zatkli a v roce 1621 byl popraven na Staroměstském náměstí v Praze. Hrad Pecka má velice zajímavou a poutavou expozici. Z hradní vyhlídky je v plné kráse vidět centrální masív Krkonoš se Sněžkou a Černou horou, západním směrem nad městem Nová Paka se rýsují vrchy Kumburk a Bradlec s ruinami středověkých hradů, vpravo od nich Tábor s poutním kostelíkem, jihovýchodně pak 671 metrů vysoká Zvičina – nejvyšší bod regionu. Zavedou-li vás kroky do Nové Paky, hrad Pecka rozhodně stojí za návštěvu.
otevírací doba: Duben a říjen
9:00–16:00
Květen–září
9:00–17:00
Polední pauza
12:00–13:00
Poslední prohlídky 45 min. před koncem otevírací doby. V pondělí a den po svátku zavřeno.
Záštitu převzalo město Nová Paka.
21
Velké přátelství Smetanovo trio Jitka Čechová – klavír Jana Vonášková-Nováková – housle Jan Páleníček – violoncello
12. 6. 2012, 19:00
Mělník
Masarykův kulturní dům, taneční sál
Smetanovo trio Smetanovo trio, založené ve 30. letech 20. století klavíristou Josefem Páleníčkem a po roce 1945 působící pod jménem České trio, patří k nejprestižnějším současným českým souborům. Je pravidelně zváno na významné festivaly – Pražské jaro, Janáčkův Máj, Moravský podzim, Pražské komorní slavnosti – a na domácí i zahraniční pódia – Francie, Německo, Švýcarsko, Velká Británie. V květnu 2005 se s velikým úspěchem představilo v Japonsku (Oita, Otowa). Smetanovo trio spolupracuje s předními dirigenty – Jiří Bělohlávek, Libor Pešek, Michael Boder, Tomáš Hanus nebo Stanislav Vavřínek – a s domácími i zahraničními orchestry, z nichž jmenujme například Bamberger Symphoniker, Orchestre Lugano, Pražská komorní filharmonie, Komorní filharmonie Pardubice nebo Moravská filharmonie Olomouc.
Program: Vítězslav Novák (1870–1949) Trio in D minor quasi una ballata, op. 27 Andante tragico. Quasi Scherzo Allegro burlesco. Piu tranquillo. Allegro. Andante
Antonín Dvořák (1841–1904) Trio, op. 90, „Dumky“ Lento maestoso. Allegro, quasi doppio movimento Poco adagio. Vivace non troppo Andante. Vivace non troppo Andante moderato. Allegretto scherzando Allegro Lento maestoso. Vivace, quasi doppio movimento - přestávka -
Johannes Brahms (1833–1897) Trio H dur, op. 8 Allegro con brio Scherzo: Allegro molto Adagio Allegro Vstupné: 100 Kč
Z velkého počtu CD pro různé nahrávací společnosti, jmenujme nahrávku pro firmu Supraphon s díly B. Smetany, J. Suka a V. Nováka (2005), která získala prestižní ocenění francouzských časopisů Diapason a Le Mode de la musique a kterou britský BBC Music Magazine ocenil jako nejlepší nahrávku měsíce srpna 2005 v oblasti komorní hudby. Ještě většího úspěchu se dostalo druhé nahrávce pro Supraphon z děl A. Dvořáka (2006), která v září 2006 kromě světové BBC Music Magazine – CD měsíce získala nejprestižnější francouzské ocenění DIAPASON D’OR. Nahrávka Čajkovského a Dvořáka (Supraphon 2008) obdržela cenu měsíce BBC Chamber recording of the month za prosinec 2008. Poslední nahrávkou vydanou Supraphonem v roce 2010 je CD s díly Mendelssohna a Schuberta. Odborná kritika oceňuje „výjimečné sólistické kvality a brilantní techniku, dynamičnost hry, perfektnost souhry…„ atd., mluví dokonce o „krevní spřízněnosti tří umělců…“
Výběr z kritik: „Přešťastný Dvořák! Tato nová nahrávka dvou nejdůležitějších trií zůstane pravděpodobně jednou z nejvíce fyzických, drsných, nejméně uchu vemlouvavých, ale také nejvroucnějších a nejvíce prodchnutých vzácným nábojem a autenticitou. Jejich vzrušená provedení dominovaná precizním violoncellem Jana Páleníčka, výborně sekundovaná nosným a pevným klavírem Jitky Čechové a živými a říznými houslemi Jany Vonáškové–Novákové, vynikají také rytmickým a přirozeně pulsujícím nábojem.“ Philippe Simon, Diapason, září 2006 „…Témata a motivy, které k nám promlouvaly prostřednictvím interpretů, se zrcadlily v nesčetných variacích, zvukových kombinacích nebo byly představeny ve skvělé sólové podobě. …Pražští mistři svého řemesla se rozloučili dvěma přídavky z Dvořákových „Dumek“. Nadšené publikum se zatajeným dechem doposlouchávalo dlouhé napětí a odstíny nejjemnější dynamiky závěrečných tónů.“ Reinhard Palmer, Süddeutsche Zeitung, Německo
Dvořákův festival 2012
Mělník www.melnik.cz
Historické město Mělník se nachází na soutoku řek Vltavy a Labe. Od roku 1274 byl Mělník věnným městem českých královen. Za císaře Karla IV. došlo k důkladnému zvelebení zdejšího vinařství a říčního obchodu. Po husitských dobách město stagnovalo. Za třicetileté války pak bylo nejednou vydrancováno a vylidnilo se, město do roku 1765 i několikrát vyhořelo. K oživení došlo teprve od poloviny 19. století. V městě i v okolí dlouho převládal zemědělský ráz. Průmysl se zpočátku rozmáhal pozvolna. V souvislosti s výstavbou mohutné tepelné elektrárny Mělník I., II.a III. došlo pak v 60. a 70. letech minulého století k rozšíření města a k výstavbě nových sídlišť. Pro svou půvabnou podobu je Mělník stále vyhledávaným turistickým cílem. Návštěvníky láká především historické jádro města, renesanční zámek Lobkowiczů, proboštský kostel sv. Petra a Pavla, charakteristická věž, kostnice, Pražská brána a v neposlední řadě i Masarykův kulturní dům. Masarykův kulturní dům byl slavnostně otevřen v červnu roku 1936. Jedná se o funkcionalistickou stavbu navrženou architekty Ing. Josefem Šircem, Ing. Bedřichem Zemanem a Dr. Bedřichem Zeleným. Dle těchto návrhů se stavby ujal stavitel Václav Nový a roku 1936 předal stavbu občanům města Mělníka. Kulturní dům je zároveň památníkem prezidenta osvoboditele T. G. Masaryka a kulturní památkou.
Volná vstupenka do části mělnického podzemí se středověkou studnou.
V minulém roce oslavil MKD Mělník 75. výročí otevření. K tomuto výročí byla provedena rekonstrukce interiérů na taneční a konferenční sál a spolu s rekonstrukcí se upravily další prostory kulturního domu. Po náročné úpravě interiérů byla provedena oprava fasády a střechy, jejichž výsledkem je původní vzhled stavby. Kulturní dům přináší občanům města pořady jak z oblasti hudební, tak i z divadelní. Je domovskou scénou ochotnického souboru, který oslavil roku 2011 šedesát let trvání. V jeho zdech se nachází zkušebny několika hudebních a tanečních souborů, které mají v Mělníku dlouholetou tradici. Jednou z dominant MKD je socha zmíněného prezidenta Masaryka od Vincence Makovského a také obraz Pohled na Mělník od řeky malíře Luďka Marolda z roku 1882. Kulturní dům obepíná park, ve kterém má bronzovou sochu mělnický rodák a důstojník Čs. armády Kpt. Otakar Jaroš.
Mělnické podzemí a středověká studna na náměstí Míru lákají k návštěvě Významnou historickou zajímavostí města Mělníka je mělnické podzemí a středověká studna ze 14. století, která je přístupná pouze 150 m dlouhou podzemní chodbou.Vstup do studny je opatřen bezpečnou mříží, takže se každý může bez obav podívat do hlubin na smaragdově zbarvenou vodu, ale i nahoru, kde uvidí klenbu z konce 19. století, na níž se již vytvořila výzdoba tvořená sněhobílými tenkými dlouhými krápníky. Studna ohromí především svými rozměry, je hluboká 54 m, sloupec vody je sedmimetrový a v nejširším místě těsně nad hladinou studna měří 4,543 m, nahoře u vstupu do studny pak 3,943 m, takže je zapsána v české Guinessově knize rekordů jako nejširší v ČR. V podzemních prostorách naleznou návštěvníci model rumpálu, který se používal k čerpání vody ze studny. V nejbližších dnech čeká na instalaci expozice útrpného práva. Mělnické podzemí s unikátní středověkou studnou je veřejnosti přístupné každý den včetně víkendů. Rezervace prohlídek – tel: + 420 315 627 503, e-mail:
[email protected]
Záštitu převzal MVDr. Ctirad Mikeš, starosta města Mělník.
23
PAGANINI - DVOŘÁK - BEATLES Wihanovo kvarteto Leoš Čepický – 1. housle Jan Schulmeister – 2. housle Jiří Žigmund – viola Aleš Kaspřík – violoncello
13. 6. 2012, 19:00
Jablonec nad Nisou
Kostel sv. Anny
Wihanovo kvarteto na str. 4 (koncert ve Vysokém Mýtě 2. 5. 2012)
Antonín Dvořák (1841–1904) Antonín Dvořák skutečně zkomponoval svůj Smyčcový kvartet F dur op. 96 „Americký“ během pobytu za oceánem a vychází v něm z podobných inspiračních podnětů jako v proslulé Novosvětské symfonii. Zároveň obě díla vznikala přibližně v téže době. Samozřejmě proti symfonii má kvartet podstatně intimnější ladění a vychází z nejniternějších prožitků, které Dvořák zažíval v bezprostředním kontaktu s letní přírodou amerického venkova. Stalo se tak po příjezdu do české krajanské osady Spillville, kam přijel na prázdniny z New Yorku. Sotva se otřepal z dlouhé únavné cesty, začal s neuvěřitelnou samozřejmostí a rychlostí koncipovat své hudební myšlenky do nové skladby. Jsou doklady o tom, že kvartet kompletně – včetně partitury – vypracoval za pouhých patnáct dnů. Svědčí to o autorově výborné náladě, o udivující geniální tvůrčí invenci i o jedinečné čistě řemeslné dispozici. Rychlost, s jakou pracoval, lze totiž považovat za takřka neuvěřitelný výkon! Neobyčejně působivé je hned hlavní téma úvodní věty: z tremola prvních i druhých houslí a na violoncellové prodlevě zazní ve viole a určuje tak poetickou atmosféru. Náladově nejhlubší lento je vystřídáno zvukomalebným scherzem, možná napodobující zpěv červeného ptáčka na křídlech černě zbarveného, kterého slyšel na procházce v okolí Spillvillu. Závěrečná živá věta je uvedená krátkou imitací chorálu. Není třeba připomínat, že přes inspiraci americkým kontinentem vytvořil Dvořák i v tomto konkrétním případě typicky české dílo, charakteristické pro jeho kompoziční rukopis.
Niccolo Paganini (1782–1840)
Program: Antonín Dvořák (1841–1904) Smyčcový kvartet F dur, op. 96 „Americký“ Nicollo Paganini (1782–1840) Capriccia No. 14, 17, 18, 20, 24, op. 1 (výběr) Písně Beatles (upravil Luboš Krtička) Eleanor Rigby Blackbird Come Together Here Comes The Sun I Will Yesterday Vstupné: 180 Kč
Výběr z 24 Capriccií pro sólové housle nám dává příležitost nahlédnout do kompozičního a interpretačního mistrovství Niccolo Paganiniho. Tak jako sonáty a partity J. S. Bacha, tak i Paganiniho capriccia jsou mezníkem, který zásadně rozšířil technické i výrazové možnosti sólových houslí. Paganini zde v koncentrované podobě objevitelsky uvedl souhrn nejvyšších technických problémů houslí a současně výrazně obohatil barevnou a výrazovou paletu tohoto nástroje. Přišel s novými kombinacemi dvojhmatů. Uplatnil zde flažolety, arpeggia, akordy, trylky, skoky, glissanda, pizzicato levou rukou… atd. Capriccia platila dlouhá desetiletí po Paganiniho smrti za hratelná pouze jejich autorem a dodnes jejich provedení náleží k nejtěžším interpretačním úkolům.
The Beatles Písničky členů legendární britské skupiny Beatles jsou od šedesátých let minulého století nedostižným fenoménem moderní rockové hudby. Jejich autoři John Lennon, Paul McCartney a George Harrison se do historie zapsali svou mimořádnou harmonickou vynalézavostí a melodickou nápaditostí a dokázali tak svou hudbou uchvátit milióny lidí na celém světě. Skladatel Luboš Krtička (1965) s velkým pochopením a citlivostí instrumentoval skladby Beatles pro klasické smyčcové kvarteto a v této odlišné podobě zvýraznil beatlesovské nápady a poskytl jim další výrazové a barevné nuance. Současně s tím nepodléhá jakékoli romantické uhlazenosti a respektuje jednoznačné rytmické frázování.
Dvořákův festival 2012
Jablonec nad Nisou www.mestojablonec.cz www.divadlojablonec.cz
Kupón na slevu 30 % na koncert v Kostele sv. Anny dle vlastního výběru (platí v červenci–srpnu 2012).
Jablonec nad Nisou se nachází v oblasti Jizerských hor. Rozkládá se na ploše 3 135 ha, v nadmořské výšce cca 500 m. Terén je kopcovitý, vládne zde horské podnebí. Město bylo vystavěno uprostřed zeleně, v široké kotlině tvořené řekou Nisou. První zmínka o Jablonci je z roku 1356, avšak ke stálému osídlení dochází až v 16. století, kdy byla založena první skelná huť ve Mšeně a postaven i první kostelík. Zásadní změna ve vývoji města nastala ve 2. polovině 17. století. Začíná se rychle rozvíjet sklářství i obchod. V roce 1808 byl Jablonec povýšen na městys, a v roce 1866 dekretem císaře Františka Josefa I. na město. V té době už obchodoval s celým světem. Ruku v ruce s rozvojem hospodářským a demografickým šel i rozkvět stavební. Do doby I. světové války vyrostla ve městě řada významných budov a celých čtvrtí, mimo jiné i secesní budova divadla. Jablonec získal železniční spojení na východ i západ a tramvajové spojení s jihem a severem regionu. Později vznikly dvě dominanty Jablonce, Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně a Nová radnice. Dnes je Jablonec nad Nisou přirozeným kulturním i sportovně rekreačním centrem regionu. Architektonicky je městem mladým, k jeho největšímu rozkvětu docházelo až koncem 19. a začátkem 20. století. Naleznete zde nepřehlédnutelné stopy secese, funkcionalismu a novorenesance. Centrum tvoří tři nad sebou položená náměstí a na jižním horizontu se tyčí hotel Petřín s vyhlídkovou věží. Nedaleko centra byla na začátku minulého století vybudována přehrada, která se stala nejen unikátní technickou památkou, ale spolu se svým okolím tvoří i celoročně využívané rekreační zázemí města. Stále platí, že Jablonec nad Nisou je městem skla a bižuterie. Město se může pochlubit jedinečným kulturním zařízením, které nemá v naší zemi obdoby – Muzeem skla a bižuterie.
KOSTEL sv. ANNY Kostel sv. Anny je nejstarší dochovanou jabloneckou stavbou. Byl postaven v letech 1685 až 1687 hraběnkou Marie Polyxena Desfours. Původně byl vybudován bez věže. Ta byla přistavěna až o dvacet let později, v roce 1706. V průběhu dalších let byl objekt mnohokrát opravován a přestavován. Celkem devětkrát proběhly v letech 1747 až 1890 větší opravy. Roku 1890 byla změněna původní barokní fasáda na členitou novorenesanční, čímž kostel získal podobu, která zůstala zachována až do současnosti. Počátkem sedmdesátých let 20. století byla opravena fasáda a střecha věžní části. V té době se ještě v kostele konaly pravidelné bohoslužby. Později byl kostel uzavřen a památka chátrala. V roce 2004 byl kostel převeden do majetku města a rok poté zahájilo město s finančním příspěvkem ze Společného regionálního operačního programu celkovou rekonstrukci této jedinečné jablonecké památky. Opravený kostel byl předán veřejnosti v Den památek v září 2006. Interiér je pojat jednodušeji a moderněji, historické prvky se prolínají se současnými. Kostel je vysvěcen. Dnes slouží jako výstavní a koncertní síň, zároveň i k občasným bohoslužbám.
MĚSTSKÉ DIVADLO JABLONEC NAD NISOU Městské divadlo v Jablonci nad Nisou bylo postaveno v letech 1906–1907 podle plánů vídeňské firmy Fellner a Helmer. Stavba byla provedena jabloneckým stavitelem Emilianem Herbigem. Slavnostní otevření divadla proběhlo v roce 1907. Od toho roku se mohla jablonecká scéna pochlubit i vlastním souborem, který inscenoval činohru, operu a operetu. V roce 1944 bylo divadlo zavřeno, ke znovu otevření došlo v roce 1945 hrou „Naši furianti“. Rok poté došlo k postupnému rozpadu vlastního souboru a od té doby působí divadlo jako pohostinské. V letech 1964–1968 procházela budova postupnou rekonstrukcí, ale tehdejší pojetí „modernizace” vážně narušilo architektonickou a výtvarnou koncepci stavby. Za necelé století byla provedena celková, velmi náročná rekonstrukce této historické budovy. V roce 1998 bylo divadlo v plné kráse předáno opět k užívání. K nejcennější součásti vybavení interiéru patří soubor sto čtrnácti kusů původních secesních lustrů a nástěníků zachovaných v šestnácti rozdílných typech. V současné době nabízí divadlo šest abonentních skupin zaměřených na činohru, hudbu, hudbu různých žánrů, operu, operetu, balet a pohádky pro nejmenší.
Záštitu převzal Ing. Petr Beitl, starosta města Jablonec nad Nisou.
25
14. 6. 2012, 19:00
Hotel Galatea Kosmonosy
Molo nad Brčálníkem, park hotelu Galatea
JAKO ZÁZRAKEM… aneb Zpěvy sladké Francie Taťjana Medvecká – mluvené slovo Gran Duetto Concertante Jan Riedlbauch – flétna Miloslav Klaus – kytara
Program: Poezie francouzských básníků a hudba skladatelů působících v Paříži – P. Verlaine, Ch. Baudelaire, J. Prévert
Jean Philippe Rameau (1683–1764) Le tambourin (arr. M. Klaus)
W. A. Mozart (1756–1791) Rondo ze Sonáty C dur KV 545 (arr. M. Klaus) (V Paříži od r. 1778–1779)
Jacques Ibert (1890–1962) Entr´acte (Mezihra) César Aug. Franck (1822–1890) Les Plaintes d´une Poupee (Hoře malé panenky; arr. M. Klaus)
Manuel de Falla (1876–1916) Le Tombeau (Na náhrobek C. Debussyho; arr. M. Klaus) (V Paříži od r. 1907-1914)
Ferdinando Carulli (1770–1841) Fantasie pro flétnu a kytaru, op. 337 na dva motivy z opery „Il Pirata” (V Paříži od r. 1818–1841) z opery Vincenza Belliniho - přestávka -
Gabriel Fauré (1845–1924) Pavana pro flétnu a kytaru Claude Debussy (1862–1918) La fille aux cheveux de lin (Dívka s vlasy jako len)
Joaquin Rodrigo (1901–1999) Serenata al Alba del Dia
Taťjana Medvecká Ve druhém ročníku gymnázia byla přijata na pražskou DAMU, kterou absolvovala v roce 1975. Po absolutoriu na DAMU se stala členkou činohry Národního divadla, kde ztvárnila desítky rolí, a v jehož angažmá je dodnes. Je dvojnásobnou držitelkou ceny Thálie. Poprvé ji získala v roce 2000 za roli Alžběty Anglické v Schillerově Marii Stuartovně. Druhou získala za roli Antonie Nikolajevny v dramatu Pavla Nilina Poprvé vdaná. Je častým hostem divadla Na zábradlí, Rokoko, Pod Palmovkou nebo Dejvického divadla. Významná je její práce v rozhlase a dabingu, kde získala řadu ocenění. Paní Taťjana Medvecká je vynikající recitátorkou, často vystupuje s recitací básní na literárně hudebních koncertech, kde je nadšeně přijímána publikem po celé republice. Česká divadelní, filmová, dabingová a rozhlasová herečka se narodila 10. listopadu 1953 v Praze. Celé své mládí věnovala hlavně tanci. Chtěla se stát baletkou, ale když neuspěla u zkoušek, rozhodla se pro herectví. V roce 1975, ihned poté co zakončila studium na DAMU, nastoupila do činohry Národního divadla. Zde účinkuje dodnes. První role byla Marie Bolkonská v Tolstého Vojně a Míru, dále pak Hanička v Lucerně (1976), Kristýna v Našich furiantech (1979), Kordula ve Strakonickém dudákovi (1983), Cordelie a Regan v Králi Learovi (1991), Markétčina matka ve Faustovi (1997), Alžběta v Marii Stuartovně (2000) a mnoho dalších. Za svoje divadelní herectví byla dvakrát odměněna cenou Thálie (v roce 2000 a 2002). Ve filmu na sebe poprvé upozornila v komedii Oldřicha Lipského Marečku, podejte mi pero! (1976), kde hrála po boku Jiřího Schmitzera. Hrála i v řadě televizních filmů a inscenací, např. Čertova nevěsta (1975), Drobečky z perníku (2000), Vrah jsi ty! (2003) nebo Operace Silver A (2007). Významnou část jejího života vyplňuje dabing a rozhlas. Nejčastěji svůj hlas propůjčuje americké herečce Susan Sarandon. V roce 1997 jí byla za dabing udělena cena Františka Filipovského a v roce 2007 zvítězila v rozhlasové anketě Neviditelný herec.
Gran Duetto Concetante Jan Riedlbauch – flétna Miloslav Klaus – kytara Gran Duetto Concertante představuje spojení dvou osvědčených sólových nástrojů – flétny a kytary.
(V Paříži od r. 1925–1930)
Gioacchino Rossini (1792–1868) La Danza (Tarantella Napoletana) (arr. M.Klaus) (V Paříži od r. 1829–1868) Vstupné: 140 Kč
Více na str. 34 (koncert v Hořicích 18. 6. 2012).
hotel Galatea Kosmonosy www.galatea.cz
HOTEL RESTAURACE AQUACENTRUM
AREÁL GALATEA Areál hotelu Galatea nabízí hned několik možností pro uspořádání Vaší oslavy, firemní akce, nebo svatby…. Je pouze na Vás, zda využijete jen jediné, nebo Vaše setkání ozvláštníte jejich kombinací. Naše nabídka je opravdu široká: restaurace, malá a velká letní terasa, kryté griloviště, vinný sklípek s tanečním parketem. Každý návštěvník najde to své. Hotel se nachází v okrajové části města Kosmonosy a disponuje kapacitou 50 lůžek. Součástí hotelu je též restaurace a aquacentrum lákající návštěvníky širokou nabídkou klasických i relaxačních masáží, saunou a whirlpoolem. Specifikem hotelu Galatea je především rozlehlý park s jezírkem.
AQUACENTRUM & WELLNESS doteky zdraví, které Vás pohladí V klidné části Kosmonos je místo, kde Vám pohladíme duši i tělo. Záleží jen na Vás, jak se necháte hýčkat. Aquacentrum & Wellness Galatea nabízí zdravotní i relaxační procedury. O Váš nevšední zážitek se postará profesionálně školený personál s dlouholetou praxí a hlubokými odbornými znalostmi. Náš areál má vlastní park s rybníčkem a rozlehlé parkoviště, kde je vždy volné místo. Naše nabídka: masáž lávovými kameny, klasická, reflexní, medová a havajská masáž, čokoládový rituál, manuální i přístrojová lymfodrenáž, sauna a whirlpool. Exkluzivní terapie přípravky Sothys a Terraké.
IDEÁLNÍ MÍSTO PRO VAŠE OSLAVY příjemná oslava je, když se celý čas můžete věnovat jen Vašim hostům
Sleva 10 % na relaxační víkend. Platnost do 20. 12. 2012.
Romantické večeře ve dvou, setkání přátel, rodin, oslavy narozenin, promoce, kariérní postupy, rozlučky se svobodou, životní jubilea a další významné události ve Vašem životě. Důvodů pro příjemnou oslavu bez starostí je nepočítaně, ale to správné místo, kde mají letité zkušenosti a široké možnosti a navíc Vám zaručí kvalitní služby a bezstarostný průběh Vaší oslavy je pouze jedno.
FIREMNÍ AKCE, ŠKOLENÍ, SEMINÁŘE A PREZENTACE chytrá volba, která se vyplatí Můžete si vybrat z tradičních i netradičních seminárních prostor: velký (60) a malý (16) salonek, velká letní terasa (100), vinárna (60) a kryté griloviště (50). Hotelový park je ideálním místem pro Váš firemní teambuilding. Vinný sklípek a griloviště vybízí k příjemnému posezení.
SVATBA V HOTELU GALATEA jedinečné momenty zanechávají nádherné vzpomínky Jsou chvíle, které není možné v životě zopakovat. Svatební den je jednou z nich. Okamžik, kdy se dva lidé vydají na společnou cestu a zároveň den, jehož oslava je důležitá nejen pro ně dva…V hotelu Galatea se můžete v klidu soustředit jeden na druhého a bezstarostně si užívat Váš svatební den. Zvolte jistotu a organizaci nechte na nás. Svěřte Vaše jedinečné okamžiky do rukou profesionálů. Svatební koordinátor: 773 554 375,
[email protected]
Záštitu převzal JUDr. Ing. Lubomír Kopecký, člen správní rady společnosti České doteky hudby EM-ART, o.p.s.
27
Houslový recitál Václav Hudeček – housle Lukáš Klánský – klavír
15. 6. 2012, 19:00
Police nad Metují
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Václav Hudeček Houslový virtuóz světového věhlasu, jehož styl hry spojující technickou suverenitu s energicky tvořeným a emocionálně bohatým tónem a s radostí, kterou dovede nezaměnitelným způsobem přenášet do publika, okouzluje obecenstvo bez rozdílu věku. Václav Hudeček se nevěnuje jen kompozicím starých mistrů, své repertoárové spektrum rozšiřuje též o díla 20. století (Janáček, Prokofjev) a skladby soudobých českých autorů (Kymlička, Fišer, Mácha). Svou strmou cestu mezi českou a mezinárodní interpretační elitu zahájil v 60. letech. Již v 15 letech vystoupil na koncertě v Londýně s Royal Philharmonic Orchestra. Dlouhá léta studoval pod vedením legendárního Davida Oistracha a zároveň absolvoval studium na pražské AMU (Prof. Václav Snítil). Od svého londýnského debutu vystupoval po celém světě na nejprestižnějších podiích (Carnegie Hall, Royal Festival Hall, Suntory Hall, Osaka Festival Hall, Sydney Opera), s nejlepšími světovými orchestry (Berliner Philharmoniker, Cleveland Symphony Orchestra, NHK Philharmonic Orchestra, Gewandhaus Leipzig, Moskevská státní filharmonie a další), jakož i na světových festivalech (Osaka, Salzburg, Istanbul, Perth, Helsinky). K odkazu D. Oistracha a dalších velikánů ruské houslové školy se stále hlásí. Natočil řadu CD, jejichž úspěch mu vynesl několik zlatých desek. Jeho nahrávka Vivaldiho Le Quattro Stagioni s dirigentem Pavlem Koganem je od roku 1992 stále nejúspěšnější produkcí v České republice. Za tuto nahrávku obdržel dokonce platinovou desku.
Program: František Benda (1709–1786) Sonate 1. A dur
Systematicky se stará o pomoc nastupující české interpretační generaci, a to jak každoročním pořádáním letních houslových kurzů v Luhačovicích, tak představováním těch nejlepších jako hostů na svých koncertech v rámci tradičních vánočních turné, nebo na Hudečkem pořádaných Svátcích hudby v kostele sv. Šimona a Judy Praze. V roce 2007 mu u příležitosti státního svátku 28. října udělil prezident republiky Václav Klaus vysoké státní vyznamenání „Za zásluhy o stát v oblasti kultury a uměni“.
Moderato Affetuoso
Lukáš Klánský
Ludwig van Beethoven (1770–1827) Sonáta pro housle a klavír F dur, op. 24, č. 5, – „Jarní“
Od svých 8 let dosud odehrál již přes 600 koncertů. Spolupracuje s ČT a ČRo, kde byl mimo jiné dvakrát pozván k účinkování v pořadu Studio Live a vytvořil několik studiových nahrávek. Během posledních 11 let se zúčastnil téměř 20 národních i mezinárodních klavírních soutěží, na nichž získal převážně první ceny. V roce 2009 nahrál své debutové profilové CD s díly J. S. Bacha, L. van Beethovena a F. Chopina.
Allegro Adagio molto espressivo Scherzo. Allegro molto Rondo. Allegro ma non troppo
Antonín Dvořák (1841–1904) Sonatina G dur, op. 100 Allegro risoluto Larghetto Scherzo. Molto vivace Finale. Allegro
Antonín Dvořák Mazurek, op. 49 Vstupné: v předprodeji 150 Kč, na místě 200 Kč
Je absolventem Pražské konzervatoře ve třídě prof. Evy Boguniové a od podzimu 2010 posluchač AMU v Praze. Pražskému publiku se představil několikrát jako sólista v klavírních koncertech L. van Beethovena, W. A. Mozarta, F. Mendelssohna a F. Chopina v sálech kostela Šimona a Judy a ve Dvořákově síni Rudolfina. V roce 2010 spolupracoval s Královskou operou La Monnaie v Bruselu na nastudování opery L. Janáčka Káťa Kabanová. Se svým otcem I. Klánským nastudovali obě řady Dvořákových Slovanských tanců pro čtyři ruce. Odbornou kritikou je považován za jednu z nejvýraznějších osobností mladé české klavírní generace.
Dvořákův festival 2012
Police nad Metují
Kromě nevšedních přírodních krás nabízí Policko i pestrou škálu společenských a kulturních událostí, o čemž svědčí i ocenění Police jako „Obce přátelské celé rodině“, získané v roce 2009. Vyhlášenými tradičními akcemi jsou například Polické divadelní hry, Mezinárodní polický vandr, Běh na Hejšovinu, Den řemesel, Polická pouť nebo Zimní táboření na Hvězdě.
HISTORIE MĚSTA První písemná zmínka o Polici pochází z r. 1213 z listiny Přemysla Otakara I., v níž daroval benediktýnům toto dosud neosídlené území. Městem s právem provozovat trhy (a od r. 1295 také s právem hrdelním) se Police stala r. 1253 na základě listiny Přemysla Otakara II. Jedná se o vůbec nejstarší město v celém Broumovském výběžku. Přestože války a požáry pozastavily hospodářský rozkvět, v první polovině 19. století se Police nad Metují stává důležitým obchodním i kulturním střediskem. Roku 1849 se pak vymanila z poddanství a stala se plnoprávnou samostatnou obcí.
KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY MARIE Původně raně gotická trojlodní bazilika s prodlouženým pětibokým chórem byla založena na popud benediktinského řádu pravděpodobně kolem r. 1253. Uprostřed západního průčelí je bohatě zdobený lomený portál s vloženými sloupky a rostlinným dekorem, jenž vznikl údajně v 70.–80. letech 13. století a představuje jednu ze vzácných sochařských památek města. Ještě před vstupem do kostela vítají návštěvníky čtyři barokní kamenné sochy benediktinských světců v nadživotní velikosti. Zcela vlevo je umístěn kamenný misijní kříž z r. 1790.
POLICE NAD METUJÍ – HLAVNÍ MĚSTO PAPÍROVÝCH MODELŮ V nově otevřeném Muzeu papírových modelů máte možnost shlédnout unikátní přehlídku precizní práce výtvarníků i modelářů několika generací, která zahrnuje přes 200 papírových modelů předních autorů z České republiky, Polska i Slovenska. Jedná se o modely z oblasti architektury, strojní, stavební, vojenské, letecké i kosmické techniky. Muzejní sbírky zahrnují také mořské pobřeží s majáky a přístavy, kolejiště s vláčky a další. Součástí muzea je i nástěnná prezentace o vzniku a vývoji papírového modelářství. Kromě klasických prohlídek se také můžete zapojit do interaktivního programu.
Záštitu převzala Mgr. Ida Jenková, starostka města Police nad Metují.
29
v Pellyho domech slevu 20 % na knihu Hvězda v Broumovských stěnách /Police nad Metují v datech nebo Osobnosti Police nad Metují.
Police nad Metují leží v severní části východních Čech a představuje bránu do chráněné krajinné oblasti Broumovska. Členitá krajina hor a údolí, pískovcová skalní města, hluboké rokle, nádherné výhledy, mozaika lesů a luk, malebná vesnická stavení a drobné sakrálními památky v regionu lákají k návštěvě v kterémkoli ročním období. V létě se můžete vydat po některé z četných turistických i cykloturistických tras, v zimě můžete objevovat náš kraj po upravovaných běžeckých trasách. Osvěžení nabízí letní koupaliště, sportovní vyžití beach hřiště, tenisové a volejbalové kurty, BMX park nebo umělá lezecká stěna.
Volná vstupenka pro 1 osobu do Muzea papírových modelů. Po předložení Dvořákova cestovního pasu a razítka z Muzea, získáte v Infocentru
www.meu-police.cz
Valčíky a madrigaly… BOHEMIA TRIO Jiří Šesták – hoboj Libor Soukal – fagot Magdaléna Šestáková – klavír
KATEŘINA SOUKALOVÁ VÁCHOVÁ – klarinet
16. 6. 2012, 19:00
Liberec
Kostel Nalezení sv. Kříže na Malém náměstí
Bohemia trio Mladé progresivní trio bylo založeno v roce 2006. Motivem vzniku byla snaha jeho členů rozšířit pole své působnosti ze sólové, symfonické a operní činnosti o oblast komorní hudby. Těžištěm repertoáru je hudba 20. století (francouzská a česká), ale také hudba starých mistrů z období klasicismu. Soubor se věnuje i soudobé hudbě, proto navázal spolupráci s několika současnými autory. Jeho členové se úspěšně účastní mnoha mezinárodních soutěží a působí jako sólisté s vyhlášenými hudebními tělesy (Český národní symfonický orchestr, Agon orchestra, Dvořákův symfonický orchestr a další). Jiří Šesták – hoboj Vystudoval Konzervatoř v Praze u prof. Bedřicha Vobořila, poté pražskou AMU u Jiřího Mihule. Během studií se úspěšně účastnil řady hudebních soutěží a díky svému talentu získal stipendia Nadace Český hudební fond, Nadace Život umělce, Nadace Bohuslava Martinů. Je také držitelem ceny Yamaha Music Foundation. V současnosti působí v různých uměleckých souborech (Český národní symfonický orchestr, Agon orchestra, Dvořákův symfonický orchestr a další). Od roku 1998 je stálým členem orchestru Státní opery Praha jako první hobojista.
Program: Joseph Haydn (1732–1809) Trio C Dur Adagio pastorale, Vivace assai Andante molto Presto
Antonín Dvořák (1841–1904) Mazurka op. 56, č. 3 Valčík op. 54, č. 1 Vzpomínáni op. 85 Valčík op. 54, č. 7 Ludwig van Beethoven (1770–1827) Trio Es dur op. 38 Adagio, Allegro con brio Scherzo Andante con moto
Bohuslav Martinů (1890–1959) Čtyři madrigaly pro hoboj, klarinet a fagot Allegro moderato Lento Poco Allegretto Poco Allegro Vstupné: 100 Kč
Libor Soukal – fagot Vystudoval pražskou hudební konzervatoř (třída Jiřího Formáčka). Od roku 2000 zaujímá pozici prvního fagotisty v orchestru Státní opery Praha. V roce 2004 byl přijat na AMU v Praze, kde studoval ve třídě Františka Hermana a Jiřího Seidla. Magdaléna Šestáková – klavír Studovala AMU v Praze ve třídě prof. Mariána Lapšanského. Během studií vyhrála řadu interpretačních soutěží (např. 1. cena v Mozartovské soutěži Amadeus a cena za nejlepší interpretaci W. A. Mozarta). V roce 2000 vystoupila na 11. koncertu „Josef Suk uvádí mladé talenty“ společně s Pražskou komorní filharmonií. Vystupuje a nahrává pro Český rozhlas a Českou televizi.
Kateřina Soukalová Váchová Studovala na Konzervatoři v Praze u prof. Jiřího Stárka, poté AMU v Praze ve třídě prof. Jiřího Hlaváče. V roce 1998 získala stipendium pro dvouleté studium na Guildhall School of Music and Drama v Londýně. Během studií dosáhla mnoha soutěžních úspěchů. K největším úspěchům patří vítězství v mezinárodní soutěži o Evropskou hudební cenu v Lisabonu 1994 , 1. cena Concours Europeén d´Interprétation Musicale ve francouzském Moulins 1999 a 1. cena a titul laureáta v Mezinárodní hudební soutěži Pražské jaro 2002. Sólově vystupuje s našimi předními orchestry – Pražským komorním orchestrem, Českým rozhlasem a Českou filharmonií aj. Pravidelně nahrává pro Český rozhlas. Od roku 2001 působí v orchestru Státní opery Praha. V roce 2003 zahájila doktorské studium v oboru Interpretace a teorie hudby na AMU v Praze.
Dvořákův festival 2012
Liberec
Severočeský Liberec je jedním ze statutárních měst České republiky. Málokteré město získalo tolik přívlastků – město sportu, město kultury, město rododendronů, město architektury, univerzitní město... Ojedinělá poloha v přírodní kotlině mezi Jizerskými a Lužickými horami poblíž německo-polské hranice do značné míry předurčila jeho charakter, ovlivnila jeho historii i život jeho obyvatel. Kdo navštívil Liberec naposled před dvaceti lety, bude dnes udiven převratnou proměnou. Historické jádro s překrásnou radnicí a opravenými novorenesančními budovami z konce 19. století doplnila moderní výstavba v centru i v okrajových čtvrtích. Během posledního desetiletí dvě průmyslové a obchodní zóny rychle nahradily staré textilní továrny. Nový vzhled města ovlivnila také řada současných staveb. Liberec má totiž svého genia loci. Odjakživa vzrušuje a inspiruje umělce a architekty, dnes stejně jako v dobách minulých. Na zdejší Technické univerzitě, tvořené již sedmi fakultami, získávají vzdělání v technických i humanitních oborech tisíce českých i zahraničních studentů. Není náhodou, že zde sídlí také Fakulta umění a architektury. Dominantou a pomyslným strážcem stotisícového Liberce je Ještěd a na jeho vrcholu mistrovské dílo libereckého architekta Karla Hubáčka - unikátní stavba v podobě rotačního hyperboloidu, která byla v roce 1969 oceněna prestižní mezinárodní Perretovou cenou a stala se novodobým symbolem Liberce a celého Libereckého kraje.
Ještěd a radnice – M. Drahoňovská
Vyznavači aktivního odpočinku na zdravém vzduchu mají v Liberci po celý rok mnoho příležitostí. Nově vybudovaný areál na svazích Ještědu si v létě užívají cyklisté, v zimě na lyžaře čekají dokonale upravené sjezdovky. Ojedinělou výhodou je snadná dostupnost areálu hromadnou dopravou z městského centra. Tramvajová trať spojující Liberec s nedalekým Jabloncem a pásem Jizerských a Lužických hor končí „jen pár kroků“ od dolní stanice lanovky na Ještědský hřeben. Na své si v Liberci přijdou nejen milovníci sjezdového lyžování. Pro běžkaře je každoročně upravováno několik desítek kilometrů tratí v novém sportovním areálu Vesec, vystavěném pro vrcholové soutěže Mistrovství světa v klasickém lyžování 2009. Úplnou novinkou v nabídce (2010) je nedaleký Všesportovní areál Obří sud Javorník s veškerým zázemím zvláště Zimní Ještěd – Š. Pikous vhodný pro lyžařské začátečníky, snowboardisty, rodiny s malými dětmi a seniory.
Botanická zahrada – M. Studnička
Liberec je oblíben českými i zahraničními turisty nejen pro svoji polohu v ideálním přírodním ambientu s rozsáhlými možnostmi sportovního vyžití. Přívlastek „kulturní město“ získal již v dobách historických. Pro milovníky divadla, hudby i výtvarného umění je zde pestrá nabídka kulturních programů rozličných žánrů v řadě institucí. K nejvýznamnějším patří třísouborové Divadlo F. X. Šaldy (balet, činohra a opera), Malé divadlo, Naivní divadlo, dvě multikina, Dům kultury, Lidové sady s Experimentálním studiem či Oblastní galerie, Galerie U Rytíře, Severočeské muzeum a Krajská vědecká knihovna, známá též pod názvem „Stavba smíření“, která byla vybudována v místě nacisty vypálené synagogy.
Rodiny s dětmi mají na výběr z návštěvy nejstarší zoologické zahrady v ČR, unikátní botanické zahrady nebo libereckého městského bazénu, který, kromě klasických drah pro plavání, poskytuje i skvělou zábavu při jízdě na tobogánech.
Záštitu převzali Mgr. Stanislav Eichler, hejtman Libereckého kraje a Bc. Martina Rosenbergová, primátorka města Liberec.
Volná vstupenka na libereckou radniční věž. Službu provozuje městské informační centrum v letní sezóně (červen–září) od pondělí do pátku 9:00–15:00 v každou celou hodinu.
www.liberec.cz
31
Houslový recitál Ivan Ženatý – housle Stanislav Bogunia – klavír
16. 6. 2012, 19:00
Lomnice nad Popelkou
Tylovo divadlo
Program: Antonín Dvořák (1841–1904) Romantické kusy pro housle a klavír, op. 75 Allegro moderato Allegro maestoso Allegro appassionato Larghetto
Johannes Brahms (1833–1897) Sonáta G Dur pro housle a klavír, op. 78 Vivace ma non troppo Adagio Allegro molto moderato - přestávka -
“In memoriam Pablo de Sarasate” (1844–1908) Introdukce a Tarantella op. 43 Zortzico “Adios, montanas mias”, op. 37 Jota Arragonesa, op. 27 Playera & Zapateado, op. 23 Andaluzská romance, op. 22 Cikánské melodie, op. 20 Vstupné: 150 Kč
Ivan Ženatý Houslový virtuos Ivan Ženatý opakovaně hostuje se slavnými mezinárodními tělesy jako je BBC Symphony Orchestra London, Symphonie orchester des Bayerischen Rundfunks, Berliner Symphoniker, Orchesta Nacional de Madrid, ale i předními českými orchestry jako je Česká filharmonie, FOK či Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Velkou pozornost vzbuzují také sólové a komorní projekty Ivana Ženatého (kompletní Bachovy sólové sonáty či Beethovenovy a Brahmsovy sonáty z posledních sezón). Pravidelně vystupuje na prestižních světových hudebních festivalech a ve slavných hudebních sálech. U jeho hudebních nahrávek, převážně pro Dorian Recordings v New Yorku, je patrná koncentrace na souborná díla velkých autorů. Svým mimořádně bohatým repertoárem zahrnujícím přes padesát houslových koncertů oslovuje široké publikum, aniž by na okamžik opustil svět klasické hudby. Vedle mimořádných technických dovedností bývá oceňován jeho vkus pro styl a podmanivá krása tónu. Hudební výraz Ivana Ženatého ovlivnila nejvíce osobní setkání s Nathanem Milsteinem, Ruggierem Riccim a Andre Gertlerem. Výraznou změnu v jeho hudebním myšlení inicioval prof. Bezrodnyj na Čajkovského konzervatoři v Moskvě. Největší význam ale měly pro Ivana Ženatého soukromé lekce u Josefa Suka a následná dlouholetá spolupráce vrcholící vystoupeními na Würzburger Mozart-Festspiele, Pražském jaru a kompletní nahrávka děl W. A. Mozarta. Díky newyorské Harmony Foundation hraje Ivan Ženatý na vzácné housle Giuseppe Guarneriho „delGesu“ z roku 1740. Krom mistrovských kurzů v Německu, Španělsku, USA a Kanadě vyučuje Ivan Ženatý na Hochschule für Musik Carl Maria von Weber v Drážďanech a od roku 2012 přijal profesuru na prestižním Cleveland Institute of Music.
Stanislav Bogunia Po studiích na ostravské konzervatoři pokračoval ve studiích dirigování a klavíru na pražské AMU (prof. Dagmar Baloghová). Působí jako klavírista, dirigent, sbormistr a hudební pedagog i komorní hráč. Jako sbormistr a dirigent spolupracoval s několika českými orchestry, mj. byl šéfdirigentem Západočeského symfonického orchestru v Mariánských Lázních a dirigentem Janáčkovy filharmonie Ostrava. Jako sbormistr působil u Pěveckého sboru Českého rozhlasu. V Českém rozhlasu působí dodnes jako jeden z dirigentů Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Vedle evropských států vystupoval také např. v Japonsku, Spojených Arabských emirátech, Brazílii Kubě či Argentině. Natočil desky pro světové nahrávací společnosti. Dlouhá léta je také docentem katedry komorní hry a dirigování na pražské AMU. foto Aleš Felgr
Dvořákův festival 2012
Lomnice nad Popelkou www.lomnicenadpopelkou.cz
Základní škola T. G. Masaryka Výročí 80 let Rok 1932, 28. říjen, nebyl pro lomnické občany jen den, kdy si připomínali vznik samostatné republiky, nýbrž i svátek pro všechny žáky, učitele i rodiče, neboť se slavnostně otevírala budova nové základní školy postavené dle plánů Ing. arch. Viktorína Šulce z Prahy. O výstavbě školní budovy v Lomnici n. P. se jednalo více než třicet let, ale až 7. března 1930, v den 80. narozenin prezidenta T. G. Masaryka, byl položen její základní kámen. Již za dva roky byla tato na svou dobu neobyčejně prostorná a moderně vybavená škola dokončena. Umožnila vzdělání dětem z Lomnice n. P. a okolních obcí ve škole obecné i měšťanské. Chlapci a dívky se učili odděleně a obě školy měly svá vlastní ředitelství.
Kupón na sleva 15 % na veškerý sortiment v Sezónním informačním středisku na hoře Tábor.
O rozšíření a zvelebení školní budovy dbaly všechny generace. V letech 1968–71 se budovalo školní hřiště, které prošlo v roce 2002 zásadní rekonstrukcí. Nová jídelna byla přistavěna 1974–77. Roku 1985 byla otevřena sauna. Po roce 1989 byly zmodernizovány učebny chemie a fyziky, zrekonstruovány šatny. V roce 2000 začalo sloužit nové školní informační centrum a byla zahájena výstavba nových tělocvičen, které byly dokončeny v prosinci 2001. V letech 2000–2002 byly modernizovány odborné učebny přírodopisu, kmenové třídy, školní družina, zřízena odborná učebna keramiky a hudební výchovy pro 1. stupeň. V roce 2003 byla zahájena kompletní rekonstrukce školní budovy, instalovány byly protipožární stěny, obnoveny fasády a vybudována zcela nová půdní vestavba. V současnosti se vyučuje ve 22 třídách. Pro výuku jsou k dispozici učebny fyziky, chemie, výtvarné a hudební výchovy, přírodopisu, cizích jazyků, výpočetní techniky a dále přírodovědná laboratoř, videoučebna, keramická dílna a informační centrum. Nově jsou ve třídách interaktivní tabule. Pro výuku pracovních činností slouží učebna šití, kuchyňka, dřevodílny a kovodílna. Pro výuku tělesné výchovy má škola 4 tělocvičny, posilovnu a školní hřiště s umělým povrchem. Kromě čtyř oddělení školní družiny je ve škole provozována sauna a školní kiosek. Stravování je zajištěno školní jídelnou. Škola je dělena na první stupeň (1.–5. ročník) a druhý stupeň (6.–9. ročník). Od roku 2007 se vyučuje dle nového Školního vzdělávacího programu. Součástí nabídky jsou sportovní třídy, které byly zavedeny počínaje rokem 1998. Škola se v posledních letech postupně profiluje v oblasti sportu a kultury. Cizí jazyk je vyučován od 3. ročníku. Vzdělávací program je doplněn systémem volitelných a nepovinných předmětů podporujícím zájmy žáků. Volnočasové aktivity jsou zajišťovány ve spolupráci s DDM a ZUŠ, které nabízejí širokou škálu zájmových kroužků. Postupným cílem je vytvořit ze školy místo aktivního a radostného poznávání, místo, kde se plně respektují individuální zvláštnosti každého dítěte a jeho práva na různost a individuální tempo. Základem je partnerský vztah mezi žáky a učiteli, mezi učiteli a rodiči. Dlouhodobá vzdělávací koncepce školy je zaměřena na samostatné myšlení, výběr a třídění informací a schopnost využití získaných poznatků při řešení problémů. Činnost školy je směřována k podpoře aktivity a tvořivosti žáků, k vytváření prostoru pro jejich seberealizaci a rozvoj přirozeného nadání. Poskytuje všem žákům příležitosti zažít úspěch. U žáků je pěstován a upevňován pocit sounáležitosti se školou a pocit hrdosti na příslušnost k žákovskému kolektivu, ke škole a městu Lomnice n. P. Mezi prioritami programu je snaha ovlivnit pozitivně zdraví žáků jako stav jejich tělesné, duševní a sociální pohody. Nedílnou součástí je i prevence sociálněpatologických jevů. Preferováno je pozitivní citové naladění a myšlení, rozvoj komunikačních schopností a osvojení dovedností řešit problémy a zvládat stres.
Tichánkova rozhledna na hoře Tábor – nese jméno učitele Josefa Tichánka, člověku, který na ní poléta provázel a zasvětil jí velkou část svého života. Nyní je veřejnosti bohužel nepřístupná.
Záštitu převzal Vladimír Mastník, starosta města Lomnice nad Popelkou.
33
Obrovský slunce Michal Pavlíček – kytara Monika Načeva – zpěv
17. 6. 2012, 19:00
Česká Lípa
Amfiteátr Vlastivědného muzea a galerie
Monika Načeva a Michal Pavlíček se potkali při práci na debutovém albu Načevy „Možnosti tu sou...“ v roce 1994. Michal Pavlíček zde citlivým způsobem zhudebnil básně Jáchyma Topola. Deska, stejně jako živá vystoupení kapely Načeva, byly velmi úspěšné. Po rozpadu kapely se Monika Načeva vydala svou vlastní hudební cestou. S Michalem Pavlíčkem se znovu setkala po dvanácti letech na malé vernisáži, kde si spolu po dlouhé odmlce zahráli. Načeva poté přizvala Michala ke svému projektu s DJ-em Five a v roce 2007 vznikla nová deska Mami.
Monika Načeva Česká herečka, zpěvačka, šansoniérka Monika Načeva patří mezi výrazné osobnosti alternativní scény. Hudbou se začala zabývat od roku 1992 se skupinou Něžná žláza. V roce 1994 natočila své první album, jenž otextoval také představitel undergroundové scény, dramatik, spisovatel a textař Jáchym Topol. Zároveň také vznikla nová kapela Načeva, která s určitými proměnami vystupuje až do roku 1997. V roce 1996 vydala trip-hopově laděné CD „Nebe je rudý“. Z tohoto CD nejvíce vyniká skladba „Měsíc“, ke které je natočen videoklip a která získala cenu za nejlepší český klip roku.
Program: Akustický koncert „Obrovský slunce“ je postaven na průřezu tvorby Načevy, hlavně z desek: Možnosti tu sou..., Nebe je rudý, Mami. V tomto pojetí nejvíce vyzní silné texty Jáchyma Topola, otevřený emocionální výraz Načevy a Pavlíčkova nezaměnitelná dokonalá kytara. Kromě tvorby obou protagonistů, nebude chybět ani hudba z dílny mistra Dvořáka, a to ve zcela nové úpravě. Árie z opery Rusalka „Měsíčku na nebi hlubokém“ v podání Moniky Načeva a Michala Pavlíčka bude jistě zajímavým festivalovým bonusem. Vstupné: 190 Kč
V roce 1998 natočila experimentální album „Mimoid“, na kterém spolupracovali také hudebníci z minulé desky, bubeník V. Pecha a basista M. Koval. Desku reprezentuje výrazný videoklip „Tvůj úsměv“. V roce 2001 přibylo album „Fontanela“ s bubeníkem V. Pechou. Ke spolupráci oslovili manžele Ditrichovi z kapely Hypnotik, a poté také P. Piňose a Létající koberec. Na albu se mísí elektronika s etnickými bubny a jinými minimalistickými nástroji spolu s hutnou melodickou basou. Na poli české hudební scény spolupracuje s výraznými osobnostmi, jako jsou: Jan P. Muchow, DJ TUS, Michal Dittrich atd. V roce 2007 vydává album Mami, na nichž se podílí legenda české kytary Michal Pavlíček a autor elektronických beatů DJ Five. Textovou stránku alba opět opatřil Jáchym Topol. Ve filmu se Monika Načeva objevuje zřídkakdy. Můžeme jí například vidět v experimentálním počinu Václava Křístka „Zvířata ve městě“ (1983), komedii Milana Šteindlera „Díky za každé nové ráno“ (1993), českém sci-fi experimentu „Poslední přesun“ (1995) či komedii Václava Marhoula „Mazaný Filip“ (2003). Více než s filmem je její herecká kariéra spjata s divadelní tvorbou. Účinkuje v divadelních hrách Divadla Sklep jako např. „Besídka“ (režie: Alex Guha, Jan Rubeš ml., 1991), nebo oblíbené „Mlýny“ (režie: Ondřej Trojan, Jiří Fero Burda, 1994), ze kterých byly rovněž pořízeny i filmové záznamy. Monika Načeva je vedle Divadla Sklep také členkou A-studia a Ha-divadla. V roce 2009 doprovází Načeva spolu s D. Cajthamlem výstavu „Dekadence v Českých zemích 1880–1914“ do Bruselu. Jejich remix známé skladby Serge Gainsbourga „La Décadanse“ je zaznamenána na desce „Dekadence – In Morbid Colours“.
Dvořákův festival 2012
Česká Lípa www.mucl.cz www.cl-kultura.cz
Česká Lípa – zralé město s mladou tváří
řádně rozvinutá předměstí, která měla i své kostely. Dodnes zachovaný je kostel Povýšení sv. Kříže na východě historického města, a na jihu, na hrnčířském předměstí, kostel sv. Maří Magdalény. Kostel Narození P. Marie, který stával od 14. století na severním – Mariánském předměstí, byl přestavěn barokně.
Podzim 2012 v Kulturním domě Crystal:
Podzim 2012 hosté v Jiráskově divadle:
Tatabojs
Divadlo Sklep
Radůza
Kryštof Hádek
Buty
Eva Holubová
V průběhu historického vývoje se Česká Lípa stala díky své strategické poloze na severu Čech významným správním střediskem a centrem hospodářského i kulturního života příhraničního regionu.
Jiří Schmitzer
Maroš Kramár
Chinaski
Jan Přeučil
Kupón na slevu 20 % na vstupné do hradu Lipý. Sleva se vztahuje na základní a rodinné vstupné.
Nejstarší dějiny města jsou spjaty s vodním hradem založeným na zemské stezce do Lužice k ochraně brodu přes řeku Ploučnici. Zbudováním hradu Lipý byly vytvořeny předpoklady založit na blízkém vyvýšeném místě město – Českou Lípu. První výslovný doklad o existenci města však pochází až z roku 1337. Z roku 1388 pochází nejstarší doklad velké městské pečeti, která kromě symbolů hrazeného města nese i erb svých zakladatelů a držitelů Ronovců – dvě zkřížené ostrve. Tento jejich znak, vytesaný do kamene, je možno vidět např. i na berkovském portálu, umístěném dnes na vnější zdi klášterního ambitu. Poloha města na významné obchodní stezce byla stálou pobídkou k rozvoji řemeslné výroby (hrnčířství, tkalcovství, soukenictví, později cínařství a jiné), a tak kromě vnitřního města, svázaného dosud patrným věncem hradeb, vznikla též mimo-
Simona Stašová
Na podzim 2012 je pro návštěvníky připraveno mnoho zajímavých kulturních akcí a koncertů umělců rozličných žánrů. Česká Lípa je díky své ideální poloze považována za turistickou křižovatku Českého severu se spoustou zajímavých cílů na dosah. Atraktivním turistickým místem je například vodní hrad Lipý.
Vodní hrad Lipý zve k návštěvě Hrad byl založen ve 13. století, do současnosti se z něho dochovala pouze část hradní zdi a dvě gotické brány. V 16. století byl hrad přestavěn na renesanční zámek, později byl využíván jako cukrovar. Hrad byl, až na zbytky kleneb přízemí, zničen odstřelením v 50. letech. Během 90. let 20. století proběhla rekonstrukce pozůstatků hradu, od června roku 2003 je hrad přístupný veřejnosti, pro kterou je připraven prohlídkový okruh v prostorách východní brány s expozicí seznamující návštěvníky s podobou hradu a životem na tomto sídle od 18. do 20. století. Velké oblibě veřejnosti se těší již tradiční akce na hradě, jako jsou Pašijové hry nebo Slavnost ku poctě patronů města sv. Petra a Pavla.
Záštitu převzala Mgr. Hana Moudrá, starostka města Česká Lípa.
35
Vzpomínky… Gran Duetto Concertante Jan Riedlbauch – flétna Miloslav Klaus – kytara
18. 6. 2012, 19:30
Hořice
Židovská synagoga v Hořicích
Program: W. A. Mozart (1756–1791) Sonáta C dur KV 545 pro flétnu a kytaru
Gran Duetto Concetante Gran Duetto Concertante představuje spojení dvou osvědčených sólových nástrojů – flétny a kytary. Umělecká spolupráce těchto dvou excelentních interpretů se rozvíjí od roku 1981. Jejich rozsáhlý společný repertoár zahrnuje skladby všech hudebních epoch; zvláštní pozornost věnují české soudobé hudbě. Virtuosní ovládnutí nástrojů, brilantní technika, strhující projev, vysoká hudební profesionalita, to jsou hlavní rysy jejich hry. Vedle celé řady evropských států koncertovali také v zemích Jižní a Střední Ameriky a v USA.
Jan Riedlbauch Vystudoval pražskou konzervatoř a AMU v Praze (prof. Petr Brock, František Čech). Zásadní vliv na jeho umělecký růst měly konzultace u největších flétnistů své doby – profesorů Milana Munclingra a Gézy Nováka.
(arr. M. Klaus) Allegro – Andante – Rondo
Leopold Koželuh (1752–1818) Siciliana pro flétnu a kytaru
Sedm let působil jako 1. flétnista orchestru Národního divadla a jeho Jazzového orchestru. Od roku 1977 se věnuje pedagogické činnosti jako profesor hry na flétnu na Konzervatoři v Praze. Byl členem mnoha komorních sdružení, např. dechové Kvinteto 74, Ensemble Martinů, Kvinteto Bohemia.
Josef Mysliveček (1737–1781) Divertimento a Menuet Franz Schubert (1797–1828) Serenade An die Musik Fischermädchen Ave Maria, op. 52, č. 6 (arr. M. Klaus)
Francisco Tárrega (1852–1909) Lagrima, Adelita, Rosita, Reguerdos del Alhambra pro kytaru (Vzpomínky na Alhambru)
Mario Castelnuovo - Tedesco (1895–1968) Sonatina e moll, op. 206 pro flétnu a kytaru Zdeněk Fibich (1850–1900) Upomínka (arr. Jiří Jirmal), Poem (arr. M. Klaus) Bedřich Smetana (1824–1884) Nevinnost, Vzpomínka Z klavírního cyklu „Balady, dojmy, upomínky“ (arr. J. Jirmal)
Antonín Dvořák (1841–1904) „Když mne stará matka“ Humoreska (arr. M. Klaus) Vstupné: dobrovolné
V roce 2003 získal za celoživotní umělecký přínos státní francouzskou cenu „Chevalier dans l´ordre des Palmas Académiques“ (Rytíř řádu akademických palem). Procestoval jako sólista a komorní hráč celou Evropu, Kolumbii, Mexiko, Japonsko a USA a rovněž přednášel na tamních univerzitách (Visconsin, Miami a dalších). Natočil dlouhou řadu hudebních snímků a CD pro Supraphon, Triga, Harmonia Mundi France, Český rozhlas. Rovněž je známá jeho básnická tvorba, která několikrát vyšla tiskem vydanými básnickými sbírkami a bibliofiliemi (např. Mateníky v Jestřábově žlutém oku či Bílý hřebec, černý pán).
Miloslav Klaus Hře na kytaru se věnuje od 8 let. Vystudoval pražskou konzervatoř a AMU v Praze. Vysoká interpretační úroveň hry a virtuózní zvládnutí nástroje mu záhy umožnily dosáhnout vynikajících úspěchů při sólových recitálech v domácích i zahraničních soutěžích. Je držitelem titulu laureáta vrcholné mezinárodní kytarové soutěže „Concours International de Guitarre“ v Paříži. Nahrává v rozhlasových i televizních studiích a vystupuje na mnoha pódiích v Čechách i zahraničí.
Další koncerty na str. 8 (koncert ve Svitavách 23. 5. 2012) a na str. 20 (koncert v Nové Pace 8. 6. 2012).
Dvořákův festival 2012
Hořice www.horice.org
Hořice – město kamenné krásy Město Hořice, pro množství svých památek nazývané „Českými Athénami“ a také „Městem kamenné krásy a sladkých trubiček“, nabízí k poznání vlastní bohatou historii, široké kulturní i sportovní vyžití a vzhledem ke své atraktivní poloze i možnosti aktivního odpočinku v zajímavé a pestré krajině Podkrkonoší. Letošní rok přináší dvojí výročí, a to 650 let města a zároveň i 200 let výroby trubiček, jejichž proslulost již dávno překročila hranice města i státu.
Oslavy 650 let města a 200 let trubiček
Volná vstupenka na Masarykovu věž samostatnosti.
Součástí oslav, které proběhnou na počest obou výročí 8. září 2012 na hořickém náměstí Jiřího z Poděbrad, budou setkání se zástupci družebních měst, a to Trstené ze Slovenska, Kerepese z Maďarska a Jablonky z Polska. Cílem je připomenout bohaté dějiny města jeho partnerům a všem návštěvníkům ve formě celodenního zábavného programu, který bude z velké části produkován místními hudebními a kulturními spolky. Naopak partnerská města dostanou prostor k prezentaci v podobě dobových stánků a vlastních kulturních sdružení, které budou během dne spoluúčinkovat s našinci. Zároveň se počítá s účastí tradičních výrobců zemědělských produktů a řemeslných výrobků. Zvláštní pozornost si zaslouží místní cukráři sladkých trubiček, jejichž výroba letos oslaví 200 jubilejních let. Podle tradice se počátek pečení této sladké lahůdky klade do roku 1812, během něhož zraněný francouzský kuchař prozradil při návratu z ruského tažení hořické hospodyni recept oblíbené Napoleonovy kulinářské speciality poté, co jej ošetřila a vyléčila. Od té doby trubičky pronikly do každé místní domácností a na přelomu 19. a 20. století se již vyvážely i do dalekého zámoří. O tom, že hořická trubička patří pouze do našeho kraje svědčí i její zapsání do registru výrobků s ochranou zeměpisného označení EU.
Další tradice města Díky dávné tradici zpracování a bohatým ložiskům kvalitního pískovce byla v Hořicích již roku 1884 založena sochařskokamenická škola, jejíž profesoři i žáci vyzdobili město mnoha sochami a pomníky. V Hořicích působili slavní sochaři Mořic Černil, Quido Kocián, Ladislav Šaloun, Josef Wágner a mnozí další. Dnes jejich díla najdeme především ve Smetanových sadech. Na stráních vrchu Gothardu je pak unikátní sbírka moderních soch z druhé poloviny 20. století, která byla vytvořena během mezinárodních sochařských symposií. Po roce 2000 bylo rozhodnuto o pokračování této oblíbené tradice, ovšem s tím, že jednotlivé sochy budou před trvalou instalací v Hořicích vystaveny po jeden rok v krajském městě Hradci Králové, které je jedním z donátorů symposií. I to letošní počítá se zvučnými jmény, veřejnost se s tvorbou jejich děl bude moci seznámit během července v lomu U Sv. Josefa. Motoristické závody 300 zatáček Gustava Havla a závody veteránů Česká Tourist Trophy probíhají každoročně v květnu a červnu a díky atraktivnímu přírodnímu okruhu patří mezi nejkrásnjší i nejnáročnější v Evropě. Renomé si získal během posledních let i hořický jazzový festival Jazz nights, který každoročně na podzim hostí jazzové hudebníky z celého světa. Kromě samotného uměleckého zážitku pro návštěvníky je i vítanou příležitostí pro místní hudebníky, kteří mají možnost vystoupit v roli předkapel a tím navázat na slavnou tradici hořických hudebních spolků. Pavel Bičiště, MIC Hořice
Záštitu převzal Mgr. Ivan Doležal, starosta města Hořice.
37
Na srdce je jazz... Dana Vrchovská – zpěv Trio Vojtěcha Eckerta Petr Dvorský – kontrabas Vojtěch Eckert – klavír Tomáš Honzem – bubny
21. 6. 2012, 18:00
Frýdlant
Rytířský sál státního hradu a zámku Frýdlant
Program: Antonín Dvořák (1841–1904) Humoreska Largo Duke Ellington (1899–1974) It Don´t Mean A Thing Miles Davis (1926–1991) All Blues Duke Ellington I´m Beginning To See The Light Jule Styne (1905–1994) People (z muzikálu Funny Girl )
Dana Vrchovská V 70. letech zvítězila v několika soutěžích mladých talentů. Působila ve skupinách JQ Český Těšín a Drak, spolu s P. Němcem. Hostovala také u Dalibora Jandy a Pavla Nováka. Účinkovala v zahraničních klubech, souběžně spolupracovala jako sólistka s Ostravským rozhlasovým orchestrem a Jazzovým O. R. O. Od roku 1996 účinkovala jako již přední česká jazzová zpěvačka ve skupině Jiřího Urbánka a s ní nahrála 4 CD s jazzovými evergreeny. Zúčastnila se mnoha tuzemských jazzových festivalů. Na festivalu ve Vsetíně získala dvě prestižní ceny – Cenu publika a Cenu nejlepšího sólisty festivalu. Dana Vrchovská se svou kapelou byla v minulosti mnohokrát angažovaná na luxusních zaoceánských parnících, např. MS EUROPE.
Vojtěch Eckert Byl žákem vynikajícího jazzového vibrafonisty a pedagoga Karla Velebného, s jehož skupinou SHQ příležitostně spolupracoval. TRIO VOJTĚCHA ECKERTA existuje od roku 1982. Vojtěch Eckert spolupracoval s řadou interpretů českých (Vlasta Průchová-Hammerová, Eva Olmerová, Jana Koubková, Eva Pilarová, Karel Hála, Felix Slováček) i zahraničních (Miriam Bayle, Jim Pepper, Marty Cook aj.). Doprovází také orchestry, např. Ostravský rozhlasový orchestr, Big Band Felixe Slováčka a další. Příležitostně účinkoval ve středním proudu české pop-music (TOČR, Orchestr Václava Hybše, J. Čeřovská, Y. Simonová, J. Zelenková). Ve své umělecké kariéře považuje za nejdůležitější léta 1991-94, kdy s triem doprovázel pozoruhodnou americkou černošskou jazzovou zpěvačku původem z Indianopolis – Sandy Lomax.
George Gershwin (1898–1937) Summertime
Se svým triem a jeho hosty se zúčastnil několika mezinárodních jazzových festivalů a v roce 1994 koncertu na zámku v Litomyšli u příležitosti setkání 7 středoevropských prezidentů. Během své kariéry nahrál řadu CD, z nichž zatím poslední vyšlo v roce 2008 „Ježek ve foyeru“, piano solo.
Duke Ellington Caravan Charlie Chaplin (1889–1977) Smile Leonard Bernstein (1918–1990) Somewhere Rodd Steward (*1945) Tennessee Waltz George Shearing (1919–2011) Lullaby Of Birdland Antonio C. Jobim (1927–1994) Agua De Beber Horace Silver (1928) Seňor Blues The Jody Grind Jaroslav Ježek (1906–1942) Svítá Kurt Weill (1900–1950) Mack The Knife Vstupné: 100 Kč
Petr Dvorský Absolvoval Jazzovou konzervatoř J. Ježka v Praze a soukromě studoval klasickou hru na kontrabas. Je držitelem řady ocenění v jazzových soutěžích, natočil 16 CD, spolupracuje se světovými jazzmany. Několik let po sobě byl nominován v anketě České jazzové společnosti jako talent roku. V současné době hraje s Miriam Bayle Bandem a Elenou Suchánkovou v Rostislav Fra Q a v nově vzniklém Infinite Q. Z mezinárodních projektů lze jmenovat česko-finskou formaci Connection a Trio Music s velšským tenorsaxofonistou Osianem Robertsem. Je členem Bigbandu ČRo. Kromě hudebních aktivit se také zabýval edukativní a publikační činností – byl redaktorem jazzového časopisu JAM nebo ředitelem Letní jazzové dílny v Praze.
Tomáš Honzem Vystudoval konzervatoř v Plzni a VOŠ se zaměřením na jazz při konzervatoři J. Ježka v Praze. Mezi jeho další učitele patří i K. Scott, nebo G. Hutchinson. Založil vlastní kvartet, se kterým natočil debutové album Stick It Out. Dále, mimo spolupráce s klavíristou V. Eckertem, je součástí kapely Points, kvartetu Libora Šmoldase, tria Martina Brunnera a dalších.
Dvořákův festival 2012
Frýdlant www.mesto-frydlant.cz
Frýdlant, Frýdlantsko Odlehlý, ne však zapomenutý kraj je tento kout republiky sevřený v jejím severním apendixu z jihu Jizerskými horami a z dalších světových stran polskočeskými hraničními hvozdy. Krajině vévodí 1124 m vysoká hora Smrk, před několika lety ozdobená nově postavenou rozhlednou. Smrk je nejvyšším bodem české části Jizerských hor, jeho svahy příkře spadají až k nejnižší části Frýdlantska, do výše pouhých 200 m nad mořem. Díky tomu se v některých partiích Frýdlantska setkáváme téměř s alpskou horskou kulisou, kdy třeba převýšení mezi Hejnicem a horou Ořešník představuje 400 m na kilometru vzdušné vzdálenosti. Tato Jizerská hradba je viditelná ze všech míst Frýdlantska, díky ní má tato oblast i nezaměnitelné přírodní, geografické a estetické zvláštnosti, a stává se lákadlem turistů i sportovců, v poslední době i těch adrenalinových. Člověk neznalý poměrů by asi v Jizerských horách nečekal divoké přírodní scenerie, hluboké a civilizací téměř nedotčené lesy, neprostupná údolí a skalnaté srázy, jež spolu s drsným klimatem mohou navodit zážitek z divočiny srovnatelný s Kanadou. Krajinný ráz po staletí modeluje zvláště řeka Smědá, která se valí skalnatým korytem s četnými vodopády prudce do údolí, aby se v nižších partiích před Frýdlantem nechala, byť jen zdánlivě, spoutat mezi žulové stěny umělého řečiště. Kdopak by si kdy pomyslel, že jí tento velkoryse pojatý žlab, v němž se většinou plazí jako nenápadná stružka, nebude stačit, a řeka se během ničivých povodní v roce 2010 předvede v nečekané síle a s veškerým, do té doby nepředstavitelným důrazem. Její hladina stoupla o několik metrů a strhla sebou mosty, silnice i domy, rvala balvany i staleté stromy, a zanechala za sebou neuvěřitelnou spoušť.Bohužel si vyžádala i oběti na životech.
Město Frýdlant zve návštěvníky na prohlídku historického centra.
Poutník, jenž zavítá na Frýdlantsko, najde tu mnohé krásy a zajímavosti, a zatouží-li po klidu a samotě, může si jí tu užít do sytosti. Četné stezky, jež kličkují jizerskohorskými bučinami, jsou opuštěné, ačkoli je tu příroda malebná a k turistům vstřícná. Krajině vévodí frýdlantský zámek a hrad, mohutná stavba s věhlasnou historií, jehož nejslavnější pán, vévoda Albrecht z Valdštejna, je dodnes obyvateli Frýdlantu uctíván při velkolepých letních Valdštejnských slavnostech, konaných v každém lichém roce. Ovšem nejen zámek a hrad je tím vyhledávaným lákadlem. Najdeme tu četné cyklotrasy, na nichž, máme-li štěstí, nepotkáme nikoho, a můžeme se kochat krásou lesních zákoutí a krajinných panoramat. Nemusíme se přitom vyhýbat nájezdům těch, kdož přišli polykat kilometry aniž by tušili, jak pohádkovou krajinou se právě řítí. Vyhledávanou cyklostezkou je tzv. Viničná cesta směřující z Oldřichovského sedla na hejnický Ferdinandov. Poměrů znalí turisté s oblibou navštěvují motorest Hausmanka, který je místem startu na Viničnou, jemuž se ovšem neřekne, podle pána domu jinak, než U Kozy. Tímto Kozou je rázovitá osobnost Josef Heindorfer, který opuštěnou hájovnu v 90. letech přestavěl na stylovou restauraci doplněnou srubem „Santa Fe“, jenž bývá o víkendech místem setkávání jizerskohorských trampů a muzikantů. Jinou významnou cyklotrasou na Frýdlantsku je singltreková trať mezi Lázněmi Libverda a Novým Městem pod Smrkem. Tento adrenalinový přírodní trenažér byl mezinárodní institucí zařazen mezi sedm nejlepších tohoto druhu na světě. Prestižní ocenění získala tato trať jako jediná v Evropě. Známým poutním místem jsou Hejnice, malebná obec, jejíž nejvýznamnější dominantou je barokní bazilika Navštívení Panny Marie. Stojí v místě kde měl podle pověsti pod lipami ve 13.století spatřit chudý člověk zjevení, po němž umístil do dutého stromu sošku Panny Marie. Tento čin prý vedl k uzdravení jeho blízkých. V roce 1725 byl pak na tomto místě dostavěn a slavnostně vysvěcen chrám pro tisíc poutníků. Pařez staré lípy, jež byla prý oním místem, kde se zázrak stal, je dodnes součástí podlahy této nádherné stavby. Dnes je tato hejnická dominanta vyhledávána též milovníky hudebního umění, neboť v chrámu bývají pořádány přitažlivé koncerty. Krajina Frýdlantska je nápadná též množstvím hrázděných staveb, starých, mnohdy dobře zachovaných a obyvateli udržovaných domů. Malebnost oblasti lákala a dosud přitahuje četné umělce. Působili zde např. spisovatelé Václav Kaplický či Jarmila Loukotková, letní jazzová dílna ve Frýdlantě bývá místem setkávání mladých adeptů hodlajících zdolat hudební podia s velikány, jakými je třeba Jiří Stivín. Nechte se i Vy, vážení čtenáři, přilákat do tajemných hvozdů a skalnatých údolí Frýdlantska, do jakoby zapomenutých obcí a poetických městeček této klidné a idylické krajiny.
Záštitu převzal Ing. Dan Ramzer, starosta města Frýdlant.
39
Antonín Dvořák a Nový svět Big band Aldis hradec králové Jiří Beneš – umělecký vedoucí
Big Band Aldis hradec králové
22. 6. 2012, 19:00
Hradec Králové
nádvoří Úřadu Královéhradeckého kraje
Hradecké osmnáctičlenné hudební těleso s obsazením, jako měl legendární orchestr Glenna Millera, R. A. Dvorského či Karla Vlacha - s pěti pozouny, čtyřmi saxofony, pěti trubkami, čtyřmi hráči na rytmické nástroje a několika zpěváky. Na vzniku kapely se podíleli organizačně Jiří Beneš a umělecky Miroslav Mužík, který později převzal veškerou starost o její chod. Za léta působení prošla orchestrem řada hudebníků z Hradce Králové i okolí od „starých praktiků“ až po mladé absolventy různých uměleckých škol. Věhlas orchestru při tom vždy usnadňoval hledání náhrady za odcházející hudebníky tak, že úroveň kapely kontinuálně rostla. Ze zakládajících členů dodnes hrají Miroslav Mužík, Jiří Beneš, Otta Štantejský, Miroslav Pacholíček, Josef Frölich, Jan Freiburg a Jan Kvapil.
Během své činnosti hrál Big Band Aldis na různých swingových akcích, např. ČAJF Přerov, Swing meeting Rychnov nad Kněžnou, Klodsko, Landek Zdroj – Polsko, Wernigerode, Osterode, Herzberg – Německo, Vyškov apod. Nyní účinkuje orchestr na koncertech při konání divadelního festivalu „Jiráskův Hronov“. Každoročně se také konají dva koncerty v Hradeckém kongresovém centru Aldis, podle kterého nese kapela jméno. Koncerty jsou nazvány Jarní a Vánoční a vždy na nich spoluúčinkují významní hosté, jako je Teptet Liberec (trvalá spolupráce od roku 1986), J. J. Jazzmen, Voxtet, Jiří Urbánek s Danou Vrchovskou a další. Orchestr nově navázal spolupráci s vynikající jazzovou houslistkou Annou Mlinarikovou, absolventkou konzervatoře Berklee College of Music v Bostonu – USA. Během své dvacetileté činnosti od znovuobnovení, získal Bigband Aldis řadu ocenění za sólové výkony hráčů a za orchestrální souhru.
Program: Antonín Dvořák a jeho vliv na George Gershwina, Irwinga Berlina a další.
Vstupné: 150 Kč
Dvořákův festival 2012
Hradec Králové www.hradeckralove.org
xxx
Záštitu převzal Bc. Lubomír Franc, hejtman Královéhradeckého kraje a MUDr. Zdeněk FINK, primátor města Hradec Králové.
41
Antonín Dvořák: Biblické písně, op. 99 Aleš Bárta – varhany Alfred Strejček – mluvené slovo Petr Dolejší – bas
24. 6. 2012, 20:00
Aleš Bárta
Turnov
„ALEŠ BÁRTA je jedním z nejúspěšnějších českých varhaníků. Koncertoval na světových hudebních scénách a nahrává pro významné gramofonové společnosti či rozhlas.
Chrám Narození Panny Marie
Více na str. 12 (koncert ve Dvoře Královém 4. 6. 2012).
Alfred Strejček Vystudoval herectví na brněnské JAMU a prošel řadou pražských i mimopražských divadel. Hrál postupně v Divadle O. Stibora v Olomouci, v Divadle Jiřího Wolkera v Praze, v Divadle Maringotka, ve Státním divadle v Brně, v Divadle E. F. Buriana a v Divadle Za branou u Otomara Krejči. Je stálým hostem Lyry Pragensis a dlouhá léta vystupoval i v pražské poetické vinárně Viola. Řadu let působil jako pedagog na pražské konzervatoři. Patří mezi špičkové interprety poezie a prózy a je několikanásobným laureátem soutěží profesionálních umělců v uměleckém přednesu. Přednáší též v latině, angličtině, němčině a španělštině. Má za sebou řadu filmových a televizních rolí – filmy Tři zlaté vlasy děda Vševěda a Podivuhodná přátelství herce Jesenia, televizní inscenace Josefína, Lásky hra osudná, Smrt a blažená paní, Malá mořská víla aj. Je vyhledávaným interpretem melodramatických děl. Spolupracuje s našimi nejvýznamnějšími hudebními tělesy i sólisty – Česká filharmonie, FOK, SOČR, Janáčkovo kvarteto, Musica Bohemica, Chairé, Barock Jazz Q, Big band Českého rozhlasu, Štěpán Rak, Václav Hudeček, Jiří Hlaváč, Miroslav Petráš, Jaroslav Svěcený, Ivan Ženatý a další. Jeho hlas se vepsal do povědomí posluchačů rozhlasu i televize. Společně se Štěpánem Rakem je nositelem ceny UNESCO za koncertní projekt Vivat Comenius, se kterým oba umělci vystoupili na více než šesti stovkách koncertů ve třiceti zemích čtyř kontinentů.
PETR DOLEJŠÍ Program: Antonín Dvořák (1841–1904) Preludium D dur pro varhany Antonín Dvořák Biblické písně, op. 99 (č. 1–5) Antonín Dvořák Preludium D dur pro varhany Fuga D dur pro varhany Antonín Dvořák Biblické písně, op. 99 (č. 6–10) Antonín Dvořák Preludium G dur pro varhany Fuga g moll pro varhany Vstupné: 140 Kč
Narodil se v Ústí nad Labem. Po maturitě na SPŠ – strojní byl přijat na pražskou konzervatoř do třídy prof. Jiřího Kotouče, kterou absolvoval v roce 1999 koncertem v Rudolfinu. V sezóně 1998/99 byl sólistou Státní Opery Praha. V roce 2000 se zúčastnil pěveckých kurzů u komorní pěvkyně Evy Randové. Od roku 2001 vystupuje s předními Českými hudebními tělesy, jako jsou Symfonický orchestr hl. m Prahy FOK apod. Také se podílel na několika nahrávkách pro Český rozhlas a Českou televizi a pravidelně spolupracuje s operní agenturou MOZART PRAHA. V roce 2002 byl oceněn čestnou plaketou společnosti Jarmily Novotné. V současné době hostuje na jevištích mnoha našich divadel, např. Národní divadlo v Praze, Stavovské divadlo, Divadlo J. K. Tyla v Plzni, Divadlo F. X. Šaldy v Liberci, Městské divadlo v Ústí nad Labem apod. Vystupuje také jako interpret písňových cyklů, hudebních děl soudobých autorů a v hojné míře se věnuje i hudbě barokní. V repertoáru má role českých i světových skladatelů, ale i mnoho mší a oratorií. Účinkuje též v zahraničí – Holandsko, Švédsko, Norsko, Finsko, Maďarsko, Španělsko, SRN apod. Od roku 2004 se věnuje také pedagogické činnosti.
Dvořákův festival 2012
Turnov www.turnov.cz
Město Turnov leží na středním toku řeky Jizery a zároveň v centru nejstarší chráněné krajinné oblasti u nás CHKO Český ráj. Je tedy ideálním východiskem pro výlety do této unikátní krajiny plné pískovcových skal, lesů, romantických zřícenin, hradů i zámků a osobité lidové architektury.
Zvýhodněné vstupné na prohlídku zámku Hrubý Rohozec. Cena vstupného pro držitele kupónu je 70 Kč.
Turnov byl založen kolem roku 1250 Jaroslavem a Havlem z rodu Markvarticů. První písemná zmínka o městě pochází z roku 1272. Pozdějšími pány města se staly významné české rody Vartenberkové a Smiřičtí. Turnov byl často sužován nájezdy vojsk. V roce 1468 byl vypálen lužickými křižáky a roku 1643 Švédy. Velký požár také ohrozil město roku 1707. Přes všechna neštěstí se tu však rychle rozvíjela řemesla. Díky bohatství místních nalezišť zde již od 16. století působila řada brusičů drahých kamenů. Od 18. století zde vznikaly sklářské hutě produkující tzv. skelnou kompozici. Z ní se pak brousily dokonalé napodobeniny přírodních drahokamů. Obchod s nimi kvetl zejména v 18. a 19. stol., kdy se vyvážely do celého světa. Tradice výroby šperků se v Turnově rozvíjí dodnes a šperky s českými granáty proslavily Turnov po celém světě. Je zde i střední umělecko-průmyslová škola na zpracování kamene, kovu a výrobu šperku, která – jako první ve střední Evropě – byla založena již roku 1884. V rámci letní nabídky pro turisty mohou návštěvníci shlédnout řadu expozic i živé ukázky této unikátní tradice.
TURISTICKÉ CÍLE Hruboskalské skalní město Hruboskalské pískovce mají mocnost až 120 metrů a vytváří plošinu s nejvyšší nadmořskou výškou 380 metrů, která se směrem do údolí Libuňky rozpadá a vytváří tak typické skalní město. Desítky skalních věží dosahují z údolní strany až 90 metrů a mají oblé vrcholky. Rokle a soutěsky na okraji vytváří romantická zákoutí. V jedné z nich je upraveno tzv. Adamovo lože. Přes skalní město prochází řada značených cest a naučná stezka o délce 7,5 km s dobou prohlídky 3–4 hodiny. Zámek Hrubý Rohozec Státní zámek Hrubý Rohozec patří mezi dominanty a nejstarší stavební památky na Turnovsku. Je půvabný již svým dominantním umístěním do svahu romantického údolí řeky Jizery. Původní hrad byl založen ve 2. polovině 13. století a několikrát prošel stavebními úpravami. Do 17. století sloužil jako rodové sídlo Vartemberků a Krajířů z Krajku, po roce 1620 se stal majetkem Albrechta z Valdštejna. Po pěti letech postoupil Hrubý Rohozec svému plukovníkovi Mikuláši Des Fours. V držení rodu byl zámek až do roku 1945. Zámek je přístupný veřejnosti a dnešní expozice je sestavena dle dobových dokumentů tak, jak interiér vypadal v době posledních majitelů.
Záštitu převzala PhDr. Hana Maierová, starostka města Turnov.
43
Interpretační dílny mladých Podporovatelé:
lektorské koncerty roman janál – zpěv, absolventi minulých ročníků dílen
13–14. 6. 2012, 19:00, Městské divadlo
Turnov www.turnov.cz MÍSTA KONÁNÍ KONCERTŮ Kulturní dům Střelnice Moderní kulturní dům Střelnice vyrostl na místě původního kulturního stánku z roku 19. stol. a byl otevřen 24. 10. 2008. Stavbu projektoval Ateliér 6 Praha. Zastavěná plocha činí 2038 m2 , k dispozici je velký sál pro 350 diváků, malý sál, který byl přebudován na kino Sféra, klubovny, víceúčelový sál pro taneční a sportovní aktivity, restauraci a prostorná předsálí, kde se pořádají výstavy apod. Městské divadlo Městské divadlo je nejstarším kulturním stánkem ve městě, bylo vystavěno v letech 1872–1874 jako zmenšená podoba Prozatímního divadla. Z podnětu zdejšího ochotnického spolku (založen 1867) k jeho výstavbě přistoupilo vedení Záložny a půjčovny v Turnově. Původní podobu má zejména hlavní sál, technické zázemí bylo dle prostorových možností zmodernizováno. Kostel Narození Panny Marie Chrám Narození Panny Marie tvoří charakteristickou dominantu města nad Jizerou. Patří k největším novogotickým chrámovým stavbám ve střední Evropě a byl postaven jako jeden z prvních kostelů tohoto slohu v Čechách. Základní umělecká škola Turnov Byla založena v prosinci 1945 jako Městská hudební škola. V prvním školním roce navštěvovalo školu 115 žáků a první ředitelé byli Karel Vlk a Ferdinand Klein. Do roku 2001 bylo sídlo školy v Husově ulici, od roku 2001 školu najdete na náměstí v budově bývalé Hotelové školy a Obchodní akademie. Škola nabízí výuku ve čtyřech oborech: hudební, výtvarný, taneční a literárně-dramatický. Zřizovatelem je Město Turnov.
Vstupné: Europera 180 Kč Lektorské koncerty 80 Kč Koncert frekventantů dílny 50 Kč
koncert frekventantů dílny
16. 6. 2012, 14:00, Koncertní sál ZUŠ Turnov závěrečný koncert dílen – EUROPERA Jiří Pavlica – Oratorium sv. Vojtěcha
16. 6. 2012, 18:00, Velký sál KC Střelnice MEZINÁRODNÍ INTERPRETAČNÍ DÍLNY MLADÝCH Mezinárodní interpretační dílny mladých při hudebním festivalu Dvořákův Turnov a Sychrov vznikly v roce 2000 z podnětu tehdejšího jednatele Kulturního centra Turnov pana Václava Feštra. Organizační a pedagogické práce se chopila Základní umělecká škola v Turnově, především manželé Lédlovi. V Turnově se začali scházet frekventanti ve věku od 10 do 18 let z různých uměleckých škol s vynikajícími lektory z řad našich aktivních umělců i profesorů konzervatoře a AMU. V prvních dvou ročnících byly vyučovány dva obory – klavír a zpěv, ve třetím ročníku (2002) přibyly housle a v letech 2007, 2008 se přidala ještě komorní hra. Vzhledem k všeobecné oblibě Dvořákovy hudby bylo možné najít zahraničního partnera, kterým se stala hudební škola v německém Niesky a její nadšená ředitelka a vynikající organizátorka paní Carmen Funke. Postupně se přidala i hudební škola z Budyšína a před třemi lety ještě hosté z Idar Obersteinu. Jedním z vrcholů letošního ročníku dílen i celého festivalu bude koncert mezinárodního orchestru a sboru EUROPERA. Třínárodnostní projekt EUROPERA sdružuje více než 200 hudebně nadaných mladých muzikantů z Německa, Polska a České Republiky. Tvoří ho symfonický orchestr, pěvecký sbor a menší komorní soubory. Projekt EUROPERA byl založen roku 1992 tehdejším ředitelem divadla v Görlitz, profesorem Wolf-Dieterem Ludwigem. Slovo EUROPERA bylo vytvořeno ze spojení slov europa (Evropa) a opera (latinsky: činnosti, díla; plurál od slova opus). Svou činností přispívá k budování a formování společné Evropy. Zřizovatelem projektu je od roku 2003 nezisková organizace „Euroregionales Kulturzentrum St. Johannis Zittau“ pod vedením Prof. Dr. Petera Diericha. V Turnově provede Oratorium sv. Vojtěcha od současného skladatele Jiřího Pavlici, který přislíbil osobní účast. Již tradiční součástí programu „dílen“ budou samostatné koncerty vyučujících lektorů, kteří patří k předním interpretům naší hudební scény. Na jednom z koncertů se pak představí sami účastníci hudebních kurzů. Záštitu převzala PhDr. Hana Maierová, starostka města Turnov.
Dvořákův festival 2012