duben Sníh dubnový jako mrva pohnojí

www.jabloneckyzpravodaj.cz

OBČASNÍK ROČNÍK VIII NEPRODEJNÉ

JABLONECKÝ Z P R AV O D A J

duben 2014

Sníh dubnový jako mrva pohnojí. Vážení čtenáři, duben je měsíc aprílový a počasí je proměnlivé jako zprávy z naší politické scény. Někdy nevíme, zda se smát či plakat. Narozdíl od politiky se však počasí občas umoudří. Když duben laškuje, bývá mnoho sena a obilí, říká lidová pranostika, takže jen doufejme, že laškování politické povede jednou také k plným sýpkám. V obsahu vydání, které držíte v ruce, se věnujeme především městským tématům a věříme, že vás mnohá zaujmou. Ve spolupráci s archivem jsme zahájili seriál Nerealizované projekty, ve kterém vám chceme představit stavby, které mohly v minulosti změnit tvář města. Zajímavostí je historický exkurz do historie fotbalu, který pro vás připravuje Jaroslav Hrabák. U sportu jsme zůstali i v pohledu do budoucnosti areálu Břízek a zmiňujeme i další sportoviště. Tak pěkné čtení a těšit se můžete na květnové číslo, ve kterém například zavzpomínáme s Václavem Vostřákem na květnové události 1945. Vaše redakce.

Z OBSAHU: Břízky 2–3 Sport s ručením omezeným 4–5 Rampa v proměnách času 6–7 Co se skrývá pod radnicí? 8 Finance jsou pod kontrolou 9 Tip na výlet 13 Edvard Kožušník – zástupce v EP 14–15 Uspěje Zeman u poslanců? 16 Bohatá historie jabloneckého fotbalu – I. 17 Seriál – Nerealizované projekty 18–19

www.jabloneckatiskarna.cz ŠETŘÍME ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ – VYTIŠTĚNO NA RECYKLOVANÉM PAPÍŘE

www.jabloneckatiskarna.cz

SPORT

Břízky = sport + relax Stříbro, které nám přivezli biatlonisté z olympiády, bychom měli přetavit v rozvoj sportovního areálu Břízky.

Už při sledování vynikajících výkonů našich sportovců jsme přemýšleli, jakým způsobem jim poděkovat a vyjádřit jim podporu. Jablonec je město, kde má jak biatlon, tak klasický běh na lyžích velkou tradici, historii současných i bývalých medailistů z olympijských her i mistrovství světa. A nejen to. Lyžování je sportem, kterému se věnují tisíce, spíše desetitisíce občanů města. Nejlepší odměnou pro sportovce by mělo být zahájení prací na dokončení sportovního areálu Břízky i jeho horní části běžeckého Kolečka. Unikátní, celoročně využívaný, příměstský sportovní areál pro špičkové sportovce i širokou veřejnost Sportovní areál Břízky, dnes tvoří přirozené zázemí jak běžcům na lyžích, tak i fotbalistům a tenistů. Pokud se jedná o jeho slabiny, tak je to dopravní dostupnost a technický stav lyžařských tratí, které už nesnesou z hlediska vybavenosti srovnání s moderními středisky tohoto typu ať už u nás v Novém Městě nebo jinde v Evropě. Jeho obrovskou výhodou je blízkost padesátitisícové aglomerace, výhodné klimatické podmínky umožňující pořádání lyžařských závodů i v této zimě a možnost přímého napojení na trasy Jizerské magistrály. I když si biatlonisté i klasičtí lyžaři v posledních letech vybudovali moderní zázemí, jsou před námi úkoly, na které bude nutné spojit síly.

STRANA 2

Dopravní obslužnost Jediný příjezd do areálu je ulicí Průběžnou, která je převážnou část roku velmi exponovaná. U přehrady dochází k střetu aut, chodců, bruslařů a cyklistů. Nevyhovuje ani kapacita záchytných parkovišť při pořádání závodů. Řešením této situace je vybudování nové přístupové cesty, která by byla vedena po západní hraně fotbalových hřišť, nad stávající komunikací. Nová silnice by se na stávající přímo napojila v oblasti bývalé vstupní brány na fotbalový stadion. Toto dopravní řešení by odstranilo jak dvě nebezpečné pravoúhlé zatáčky, tak umožnilo uzavřít příbřežní část stávající komunikace pro motorová vozidla. V další etapě lze tuto příbřežní komunikaci napojit přes louku u Tajvanu a pěší most přes „Cikánskou zátoku“ na stávající stezku kolem přehrady. Tím bychom získali uzavřený okruh kolem celé přehrady a současně by se Průběžná ulice uvolnila pro rezidenty ve sportovním areálu.

asfaltové části pro letní tréninky, tak pro části s přírodním povrchem. Dalším cílem je propojení Břízek a výše položeného areálu Kolečko tratí se standartním stoupáním. A jak na to? První etapou by měla být práce na projektové dokumentaci ve shodě se všemi sportovními oddíly a podnikatelskými subjekty působícími v této oblasti. Výhodou je, že město disponuje nejen většinou pozemků, nutných k realizaci celého projektu ale i řadou rozvojových studií této oblasti (viz článek Petra Karáska). Dalším podmínkou je spolupráce jak biatlonistů, tak klasických běžců. Finance musíme hledat jak v rámci Evropských fondů pro nové plánovací období, tak v městském, krajském a státním rozpočtu. Jedině tak se můžeme i do budoucna těšit jak z naší sportovní mládeže, tak na medaile z velkých světových soutěží. Ing. Petr Beitl

Tratě pro celoroční provoz Pokud jste měli to štěstí a navštívili běžecký areál v Novém městě na Moravě, víte odkud si vzít příklad. I když naše Břízky, kvůli dostupnosti přenosových vozů nemohou uvažovat o pořádání světových pohárů, ambice na republikové úrovni by tu být měla. To co potřebujeme je rozšíření stávajících tratí jak do šířky, tak do délky a modernizace osvětlení a zasněžování. To se týká jak

JABLONECKÝ ZPRAVODAJ – DUBEN 2014

SPORT

Břízky v popředí zájmu Město Jablonec má skvělou přednost před jinými: unikátní spojení přehrady, přírody a sportovních areálů, to vše doslova pár kroků od centra. Je přirozené, že je tato oblast města v popředí zájmu jak občanů, tak vedení města. V roce 2004 byla zpracována studie rozvoje, obsahující osm stavebních objektů, které doplňují, rozšiřují a zkvalitňují stávající sportovní zařízení, zlepšují dopravní situaci pro chodce a zvyšují kapacitu parkovacích míst v okolí areálu. Ještě do podzimu roku 2006 došlo ke směně dotčených lesních pozemků do vlastnictví Města. Cílem bylo vytvořit příměstský sportovní a rekreační areál nejen pro výkonnostní sport, ale zejména pro každodenní pohybové aktivity občanů Jablonce. Studii si můžete prohlédnout na stránkách www.jabloneckyzpravodaj.cz.

tehdejšího pískového hřiště a areálu Břízky, které bylo a je využíváno pro trénink i zápasy široké okresní fotbalové základny všech věkových kategorií. V rámci modernizace byl položen umělý trávník, provedeno odvodnění a oplocení plochy hřiště. Co čeká na dokončení Jednou z důležitých potřeb je parkování osobních automobilů při pořádání sportovních akcí a pro rekreační aktivity v areálu Břízky, proto bylo navrženo parkoviště s kapacitou 61 parkovacích míst. Akce byla po podzimu 2006 zastavena, jejímu dokončení brání dodnes neukončená změna územního plánu. Studie dále řeší rozšíření běžeckých lyžařských tratí vybudováním nových tras v prostoru mezi běžeckým stadionem (kolečkem), biatlonovou střelnicí a areálem

Břízky. Dokončením započatých úprav z roku 2006 dojde k propojení všech tří uvedených areálů. S běžeckým lyžováním souvisí i částečně realizovaný záměr umělého zasněžování tratí. V úvodní etapě došlo k instalaci vodního děla, umožňující zasněžování v okolí biatlonové střelnice a lyžařského stadionu. V dalších etapách dojde k rozšíření do spodních poloh směrem k Břízkám a zpřístupnění široké veřejnosti. Počítá se také s vybudováním šaten pro lyžaře a dětského areálu – podrobnosti naleznete na webových stránkách Jabloneckého zpravodaje. V okolí přehrady se v minulosti udělalo mnohé (například důležité odkanalizování řady objektů), další projekty se chystají a jejich realizace je otázkou dohledné budoucnosti. Mgr. Petr Karásek cesta pro pěší silnice

Co se stihlo zrealizovat V první řadě, s ohledem na bezpečnost chodců, byl v roce 2006 vybudován chodník podél ulice Průběžné. Ve stejném roce bylo rozšířeno parkoviště u Rybářské bašty a v prostoru bývalého hřbitova bylo vybudováno dětské hřiště s celou řadou herních prvků. Okolní plochy byly zatravněny, součástí areálu hřiště jsou cesty pro pěší s povrchem z hutněného perku. Třetí dokončenou akcí roku 2006 byla modernizace

Ilustrační záběry z Mistrovství ČR v biatlonu mužů a žen z 26. března. Vzhledem k sněhovým podmínkám proběhlo spíše jako biatlonová exhibice za účasti olympijských medailistů.

JABLONECKÝ ZPRAVODAJ – DUBEN 2014

STRANA 3

SPORT

Sport s ručením omezeným Město Jablonec od časů pradávných je synonymem tradiční průmyslové výroby a sportu. Bohatá historie připomíná významné postavení města jako významného exportéra místní sklářské a bižuterní výroby do všech končin světa. Za monarchie platil na daních více než celá Dalmácie a pro svůj společenský život se mu říkávalo Malá Paříž. Vedle průmyslu je právě sport tím, čím je Jablonec známý daleko za hranicemi. Naposledy byli jablonečtí sportovci úspěšní na olympiádě v Soči, odkud přivezli pět z celkově osmi získaných medailí pro Česko, jako to shrnul kolega Endy (Jiří Endler): „Stříbrnou a bronzovou získal Ondřej Moravec, stříbro do sbírky přidala jablonecká rodačka Gabriela Soukalová a bronz vybojoval Jaroslav Soukup. Cenný stříbrný kov získala smíšená štafeta ve složení Veronika Vítková, Gabriela Soukalová, Jaroslav Soukup a Ondřej Moravec. K olympijským úspěchům lze zařadit i dvě čtvrtá místa Soukalové a další umístění našich biatlonistů v první desítce“. Dlouze by se dalo psát o úspěších v atletice (Barbora Špotáková), jabloneckém fotbale a mnohých dalších. Za unikátním postavením sportu u nás zřejmě nestojí jen náhoda či vhodná nadmořská výška, ale zejména dlouholeté úsilí města o vytvoření dobrých podmínek pro sportovce a podpora sportu obecně. V předlistopadové éře vytvářel materiální zázemí sportovcům především dominantní LIAZ, který však v konkurenčním období volné ekonomiky ztratil dech a jablonecký sport si v devadesátých letech prošel řadou změn a nelehkým obdobím. Dnešní situace má jistě do ideálu ještě daleko, ale i tak ji lze označit za velmi dobrou, vždyť na Jablonecku je aktivních více než šedesát subjektů. To samo o sobě hovoří, že má u nás sport dobré zázemí a podmínky. Za úspěchy sportovců stojí jejich dřina a nasazení, ale také právě kvalitní prostor sportovišť. Jednou z nejvýznamnějších organizací je v titulu uvedená společnost Sport Jablonec nad Nisou, s. r. o., která se stará o městská zařízení: Areál Střelnice: fotbalový stadion, atletický stadion (dokončen v roce 2004), atletická hala (rekonstrukce ukončena v prosinci 2007). Městský zimní stadion (ul. Sadová), Městská hala (ul. U Přehrady – dokončena v roce 2002), Areál volnočasových aktivit (ul. Čelakovského – dokončen v květnu 2010), Městský plavecký bazén (ul. Svatopluka Čecha), Sauna Sport (ul. Za Hrází – rekonstrukce dokončena v říjnu 2012). Investice do jednotlivých zařízení byly v minulosti nemalé, ale díky dotacím pro město únosné a v současnosti má Jablonec „vystaráno“. STRANA 4

Jinou kapitolou jsou nemalé prostředky na provoz. Za užívání objektů platí sportovci i sportuchtivá veřejnost, ale přesto jej město dotuje více než 22 miliony ročně. Jaká jsou úskalí, problémy i plány do budoucna jsem se zeptal Ing. Milana Matury, jednatele společnosti SPORT Jablonec nad Nisou, s. r. o.  Pane řediteli, předpokládám, že údržba a provoz takové řádky objektů je náročná na organizaci práce i finance. Můžete čtenářům přiblížit, jak to celé funguje v praxi? Naše společnost má ve své činnosti správu, tedy provozování a údržbu většiny městských objektů určených ke sportovnímu vyžití veřejnosti a členů sportovních oddílů. Mezi ně patří nejen ty největší sportoviště, jako je například plavecký bazén, sportovní hala u přehrady, sportovní areál na Střelnici a zimní stadion, ale i ty menší jako tělocvična v Jugoslávské ulici, sauna v ulici Za Hrází v objektu bývalé Bižuterie, dále areál volnočasových aktivit s inline dráhou v ulici Čelakovského ve Mšeně a také fotbalové hřiště s umělým povrchem v Břízkách. Většinu těchto zařízení je v přímé péči našich zaměstnanců, některé jako je tělocvična v Jugoslávské ulici sloužící judistům, zimní stadión a fotbalový stadion na Střelnici je v podnájmu sportovních oddílů. Celkové náklady na provoz všech těchto objektů dosahuje v ročním vyjádření částku 42 mil. Kč, z toho je takřka 40 % vynaloženo na úhradu

energií. Polovina provozních nákladů je pokryta z příspěvku od města Jablonec nad Nisou, druhá polovina z vlastních výnosů společnosti SPORT.  Kolik máte zaměstnanců a co je jejich hlavní náplň? Zaměstnáváme celkem 45 zaměstnanců na plný úvazek a další zaměstnance na částečný úvazek nebo jako výpomoc na dohodu o pracovní činnosti. Většina z nich pracuje ve dvousměnném celotýdenním provozu. Máme také několik maminek na mateřské dovolené.  S jakými problémy se nejvíce potýkáte a jaký je stav sportovních objektů? Největší problémy se samozřejmě týkají stavu jednotlivých objektů a údržby složitých technologických zařízení, které nám všem slouží prakticky v nepřetržitém provozu. S výjimkou tělocvičny v Jugoslávské ulici, která je určená k demolici v okamžiku zahájení výstavby obchodního centra, jsou ostatní objekty ve stavu, za který se nemusíme před nikým stydět. Výrazně pokročila rekonstrukce budovy sloužící jako zázemí k atletické hale na Střelnici, zachránit a výrazně zmodernizovat se podařilo bývalou saunu Bižuterie u přehrady. Asi nejnáročnější je před námi úkol modernizace plaveckého bazénu. A to nejen z důvodů souvisejících se změnou koncepce jabloneckého teplárenství a topného média, nutnou se ukazuje i rekonstrukce a modernizace technologie JABLONECKÝ ZPRAVODAJ – DUBEN 2014

SPORT

25metrového bazénu, změna koncepce šaten a sociálních zařízení. Tady se rýsuje možnost využít nového plánovacího období k získání prostředků na modernizaci z evropských fondů.  Je postavení FK Baumit nějak specifické? Kdo třeba zajišťuje údržbu stadionu, a platí fotbalisti nájem, když je to městské zařízení? Specifické určitě v tom, že oddíl hraje v nejvyšší republikové soutěži. Oddílu je ze strany města poskytnuta výhoda symbolického nájemného, běžnou údržbu a provoz stadionu včetně úhrady všech energií a platy zaměstnanců si však platí oddíl sám. Naši povinností jako správců areálu je starost o běžnou údržbu a revize kotelen, na druhou stranu je našim příjmem úhrada nájemného při pořádání fotbalových utkání hraných mimo rámec ligových zápasů a utkání českého poháru.  Je podpora za strany města dostatečná, a jaká je spolupráce s radnicí? Neměla by být štědřejší?

S úsměvem by se asi dalo říci, že dobré vztahy se zřizovatelem jsou pro management povinností. Ale i s vážnějším výrazem se neostýchám říci, že rozumná dohoda se vždy našla. Štědrost se čeká od Ježíška, od vedení města rozumné rozdělování do všech oblastí. Jsou tu školy, kultura, sociální služby. S tím musím počítat a brát na to ohled.  Relativně nedávno prošla celá Střelnice zásadní proměnou. Jaký je váš názor na tyto investice do areálů a kdybyste mohl, změnil byste něco v dřívějším rozhodování? Ta nedávná doba je už celkem dost dávná a pomalu zapomínáme, jak Střelnice vypadala před 10 lety. Za tu dobu vyrostla do podoby, kterou nám mnozí závidí. Spolu s atlety TJ Liaz se snažíme získat pro jabloneckou Střelnici kvalitní atletické turnaje i soustředění zahraničních atletů. Jsou pro nás přínosem nejen v propagaci, ale jsou i důležitým zdrojem příjmů nejen pro nás jako pronajímatele, ale i pro atletický oddíl, který zajišťuje pořadatelskou službu a roz-

hodčí. S odstupem doby (jako jeden z těch, který upřednostňoval výstavbu atletického stadionu v Srnčím dole) musím konstatovat, že koncentrace sportovních ploch na jednom místě vede k vyšší atraktivitě areálu a snižuje náklady na správu objektů, jejich ostrahu a údržbu. Řešení, které tenkrát zvítězilo, bylo správné.

 Plánují se v dohledném časovém horizontu nějaké investiční akce, rekonstrukce či opravy? Pro letošní rok plánujeme společně s městem opět další etapu rekonstrukce sprch v plaveckém bazénu, kde dožilo podlahové topení a hydroizolace. Zároveň je v plánu i rekonstrukce schodiště k věži s tobogány. Ve špatném stavu je izolace odpadních žlábků okolo bazénové vany. Tady však kromě finanční náročnosti hraje roli i nalezení vhodného technologického řešení. V nejbližší době převezmeme také areál v Srnčím dole, kde jako prvořadé vidíme uvedení areálu do stavu, který splňuje bezpečnostní požadavky. Tedy prořez dřevin, odstranění zlomených stromů a větví, odvoz letitých hromad klestí, které jsou nebezpečné z hlediska možného požáru. Dále nás čeká úprava přístupových cest a vyčištění běžeckých drah.  Proč není součástí Sport, s. r. o. také areál v Břízkách? Důvod spočívá v minulosti, kdy po rozpadu SK Břízky si jednotlivé kluby ponechaly sportoviště ve svém vlastnictví. V Břízkách máme ve správě pouze nově vybudované fotbalové hřiště s umělým povrchem. Ostatní hřiště jsou ve vlastnictví oddílu TJ Jiskra Mšeno a po rekonstrukci, která proběhla v loňském roce, se Břízky staly spolu s přehradou a Tenis-squash centrem ozdobou Mšena.

Společnost SPORT Jablonec nad Nisou, s. r. o. byla založena v roce 2001 a je zcela ve vlastnictví města Jablonce nad Nisou. Výhodou společnosti je vyšší efektivnost při správě svěřeného majetku, rozhodování a průhledné hospodaření. JABLONECKÝ ZPRAVODAJ – DUBEN 2014

 Co vzkážete na závěr čtenářům? Tak snad jen na závěr popřeji sportovcům všech výkonnostních stupňů i nám amatérům, aby se jim v objektech, které provozuje společnost SPORT, dobře sportovalo i rehabilitovalo, vítězství i porážky brali s úsměvem a svůj volný čas si dovedli užívat.  Díky za rozhovor a ať se vše daří! Mgr. Vladimír Kordač STRANA 5

VČERA, DNES A ZÍTRA

Rampa v proměnách času Jablonecký Klub Na Rampě dosáhne letos v prosinci plnoletosti. Již osmnáctým rokem přispívá ke kulturnímu vyžití nejen jabloneckých a stal se už jaksi samozřejmou součástí nabídky smysluplného trávení volného času.

Stejně, jako se vyvíjel klub samotný, mění se i obliba žánrů. Alespoň z nabídky lze toto usuzovat. Zda je to pravda a jak se měnil klub v čase, jsem se zeptal Ing. Martina Bauera, jednatele víceméně rodinné firmy Sundisk, s. r. o., která Rampu od roku 1996 provozuje.  Pane Bauere, Sundisk má poměrně široký záběr činností v cestovním ruchu, firemních akcích i kulturní sportovní produkci, zmíním Žlutou plovárnu na Malé Skále, lanové centrum, půjčovny lodí na Jizeře a Nise, služby v ubytování i občerstvení, pořádá firemní, kulturní i sportovní akce, dětské tábory, již zmíněný provoz Klubu Na Rampě a kdo ví, na co jsem ještě zapomněl. Jak jste se k tomu dostal a to všechno zvládáte? Čím jste vlastně původní profesí? Jsem stavební inženýr a většinu života jsem pracoval ve stavebních firmách. Zrovna se snažím zkompletovat fotky alespoň jabloneckých staveb, na kterých jsem se podílel postupně jako mistr, stavbyvedoucí, ředitel nebo jednatel firmy nebo její části.

STRANA 6

Realizoval jsem stavby po celé ČR i v zahraničí – v době, kdy jsem pracoval ve společnosti Skanska, jsem se podílel na přípravě velkého projektu v Rusku a poté na stavbách ambasád i rezidencí po celém světě, namátkově v Uruguai, Argentině, Indii, Indonésii, Gruzii, Anglii, Francii, Maďarsku… V Jablonci jsem zažil hlavní stavební boom – mojí první stavbou byl hotel Zlatý jelen, dnes už přestavěný na domov seniorů, podílel jsem se na sídlišti Mšeno, SOU bižuterním, objektech ČSOB, nemocnici, sportovní hale, Městském divadle, Eurocentru, Jablonexu, Rehavitalu, muzeu – Belvederu a řadě dalších staveb. Založení firmy Sundisk inicioval můj syn Martin po dokončení pedagogické fakulty se sportovním a jazykovým zaměřením. V prvních letech jsem byl jen tichým společníkem a poskytoval obecné know-how a občasnou podporu. Zpočátku jsme podnikali hlavně ve sportovních službách – vybudovali jsme třeba lyžařskou školu a půjčovnu na Tanvaldském Špičáku, kterou dnes provozuje TJ Bižuterie, pořádali některé závody.

V roce 2007 jsem se rozhodl skončit s prací u stavebních firem a zapojil jsem se naplno do Sundisku, jako druhý jednatel vedle syna Martina. Stavařinu už dělám jen jako hobby a pro vlastní potřebu (dokončuji teď naše areály kolem Jizery) a předchozí hobby, sport a kulturu, jako profesi, alespoň po té organizační stránce. Sundisk je rodinnou firmou, pracuje v ní kromě nás dvou společníků i manželka Milena, která je hlavní duší Rampy a dramaturgyní většiny programů, ale máme i deset dalších kolegů plus spoustu proškolených sezónních instruktorů, barmanů a dalších spolupracovníků.  Klubu Rampa je 18 let. Kdo byl u kolébky v roce 1996, kdy jste se k činnosti klubu dostali a jak? U kolébky byli Roman Rákosník a Petr Vobořil, podporovaní řadou místních přátel, studentů, nadšenců i podnikatelů, včetně nás, zejména manželky Mileny. Od začátku klub v areálu bývalého Výstaviště pořádal kvalitní koncerty převážně rockové, jazzové

JABLONECKÝ ZPRAVODAJ – DUBEN 2014

VČERA, DNES A ZÍTRA

a alternativní hudby, mladým jabloneckým kapelám poskytoval zázemí pro první koncerty, konala se řada workshopů, přednášek, besed. Koncem roku 2001 duchovní otec a tahoun Roman Rákosník z důvodu pracovního vytížení v Kempu v Sedmihorkách od aktivní činnosti odešel a dramaturgii začalo připravovat občanské sdružení Jablonecká kulturní obec (JabKO) tvořené nejvěrnějšími návštěvníky klubu, v čele se současnou dramaturgyní Milenou Bauerovou. Od září 2003 klub provozovala parta hudebníků, vedené Janem Weinertem, na dramaturgii se dál podílelo JabKO a například i sdružení jabloneckých muzikantů Tunel. V roce 2005 začala rekonstrukce klubu, od září 2006 byl klub nově otevřen, ve výběrovém řízení na jeho provozovatele uspěla naše společnost SUNDISK, takže zejména v osobě Mileny tu je plynulá kontinuita v dramaturgii.  Vzpomínám si, že stav objektu do kompletní rekonstrukce pavilonu A jabloneckého výstaviště byl v začátcích klubu dost špatný. Přestavba samotná znamenala přerušení činnosti Rampy v těchto prostorách a akce se odehrávaly v různých pronajatých sálech. Jak na ty doby vzpomínáte? Pavilon A byl poslední roky v hodně špatném stavu. Na rozdíl od sousedního Béčka, které bylo zcela zdemolováno a na jeho místě vzniklo Eurocentrum, se v případě Áčka včetně prostor Rampy zvolila rekonstrukce. Té předcházelo i období stavby Eurocentra – na tom jsem se podílel jako šéf realizační složky firmy Skanska a dohodl výstavbu takového dřevěného koridoru přes staveniště, aby se na Rampu návštěvníci vůbec dostali. V době rekonstrukce fungovala »Rampa v exilu« zásluhou několika aktivistů z JabKO v čele s předsedkyní Milenou Bauerovou (stávající dramaturgyní klubu). Akce se přesouvaly do náhradních, ne vždy ideálních prostor. Podle návštěvnosti se jednotlivé pořady střídaly v Country clubu, klubovně Městské haly, škole v Pivovarské. Skutečný mráz si v zimních měsících zažili návštěvníci nejvíce navštěvovaných akcí včetně nejstarší pravidelné akce – rockové Horečky Petra Vobořila – v hale bývalého pivovaru na Vrkoslavicích. Na začátku roku 2006 se stovky návštěvníků Horečky dočasně přesunuly do Pasecké sokolovny. Rekonstruovaná Rampa má, na rozdíl od původní, dva sály a přes nízký strop dobré akustické podmínky, i když bylo náročné vychytat v mnohoúhelníkovém tvaru způsob zvučení.

JABLONECKÝ ZPRAVODAJ – DUBEN 2014

 V osmdesátých i devadesátých letech byl populární žánr country, bluegrass, folk… Mnozí pamatují pravidelné zábavy skupiny Volupsije na Černé studnici a později U Toníčka na Maxově, Kurýry v janovské sokolovně a další. Ke stálicím místních skupin patřil Modrotisk, Noví Farmáři, Na ranči, Non stop, Šance, Kaleidoskop a jistě jsem na někoho zapomněl. Dnešní trendy jsou zřejmě jiné a tyto žánry se dostaly na okraj zájmu. Je to jen můj dojem? Máte přehled o místních muzikantech: co hrají, kdo jsou, co se stalo s »countrysty«, co poslouchají mladí, na co chodí střední generace atd. 

Těžko říct, co je dnešním trendem, spíš si myslím, že každá hudba nachází své posluchače a v době obrovské nabídky jakékoli zábavy naživo, v TV i po internetu se lidé rozptýlí do menších komunit, masová obliba toho či onoho žánru nebo stylu je výjimkou. Zrovna tak se nedá říct, že obliba stylů kopíruje generace. Nejradši mám koncerty, kde se sejdou lidé od 15 do 80, což se občas děje. Dramaturgii Klubu na Rampě se po celou dobu snažíme dělat jako multižánrovou a multigenerační – čili pořádáme koncerty všech možných druhů hudby (s výjimkou tzv. normalizačního popu a jeho následníků, komplexně revivalových kapel a klasické dechovky), převažují všechny odnože rockové muziky, ale i jazz, různá alternativa a další… Program Rampy doplňují divadelní představení, filmové projekce i projekce a přednášky zajímavých osobností – cestovatelů, sportovců i jiných. O místní countryové či bluegrassové scéně máte zjevně dobrý přehled. Zmíněné kapely povětšinou z dřívějších dob znám, nevím ale, zda všechny ještě hrají. Současný stav tohoto žánru by asi lépe zmapovala například Alenka Vítová a lidé kolem ní – stojí za pořádáním regionálních kol Porty i Folkového kvítku, ten bývá často i na Rampě. Čas od času u nás jsou i bluegrassové večery. Country a folk v Jablonci – nejaktivnější jsou asi Berušky zmíněné Aleny Vítové, hodně o sobě dávají vědět velmi mladí Nautica, zajímavý folkový projekt je

Disneyband, Modrotisk asi také pokračuje. Mám folk, country a zejména bluegrass moc rád, po hospodách a ohních si to i rád zahraji, je to v podstatě bigbeat, když se to dobře uchopí.  Máte mezi místními skupinami svého favorita? Vidíte nějakou vycházející hvězdu? Určitě na někoho zapomenu, tak snad mě nebudou nadávat… Mezi místními rockovými kapelami samozřejmě musím favorizovat vlastní kapelu Maršál Bazén, kde již 15 let hraji. Patříme mezi další občas hrající veteránské kapely, jako jsou Mandragora, kterou Honza Krajník jakožto profesionál drží na vysoké kvalitě, Bay-Bay, Nůž, funkoví Super Hero Killers, nejaktivnější jsou z délehrajících jabloneckých kapel Hush, nedávno vydali pěkné CD, hrají i coveroví Blues Doctors, Stand Up, dobří jsou Vomit Electronic... Velkým znalcem historie rockových kapel v Jablonci i ve světě je určitě Luděk Hlásek, spolupracovník Rampy. Pomáhá nám vyhledávat skvělé zahraniční kapely, které se schopnostmi rovnají světové špičce, ale nejsou ještě tak profláklí, tudíž si je můžeme v malém prostoru Rampy cenově dovolit. Hrál u nás třeba Joe Bonamassa nebo Deryl Jones, basák od Rolling Stones. Luděk hodně hrával na bicí spolu s legendárním jablonecký kytaristou Pavlem Kopalem, který bohužel předloni zemřel. Prostřednictvím soutěžního festivalu Stárplej, který na Rampě již sedmým rokem organizuji, jsme přispěli i k objevení několika dnes nejaktivnějších a nejlepších kapel v Jablonci a Liberci – jablonečtí Exots, liberečtí Exil 51 a The Scoffers, ti odehrají spoustu koncertů po celé ČR a ve svých žánrech se před konkurencí nemají za co stydět. Na Rampě ve Stárplej i samostatných koncertech už hrálo víc než 150 regionálních kapel, zajímaví jsou například Tvorba, Junk Aspect, 9431, Luděk, Cze Hun, Snap Call a spousta dalších. Kdybych měl z toho všeho určit regionální hvězdy, tak Nautica, Berušky, Exots, Exil 51, The Scoffers… Je to samozřejmě můj subjektivní názor, ale tak je to v hudbě vždycky. Největší mediální a koncertní úspěch mezi jabloneckými muzikanty ale zřejmě nyní prožívají Mikuláš Pejcha a Honza Drábek, kteří prošli spoustou místních kapel, se skupinou Mydy Rabycad. Se svým elektro swingem zjevně zaplnili díru na tuzemském trhu a mívají vyprodané koncerty v Praze i Brně…  Díky za rozhovor, přeji, ať se daří a zase někdy příště. Já také děkuji a všechny čtenáře srdečně zvu k návštěvě klubu. Připravil Mgr. Vladimír Kordač STRANA 7

Z MĚSTA

Co se skrývá pod radnicí?

Snad každého občas zavedou kroky při vyřizování nějaké úřední záležitosti do budovy jablonecké radnice a zřejmě nejsem sám, koho napadla otázka, co se asi skrývá v místech, kam veřejnost nemá možnost nahlédnout. Požádal jsem tedy Václava Vostřáka, který po těch letech již téměř patří k inventáři radnice, zda bychom do podzemí mohli společně zajít. Vašek je vždy ochoten pomoci a tak jsme sjeli výtahem do -2.

Někdejší jídelna dočasně slouží jako skladiště nepotřebného inventáře a čeká na nějaké zajímavější využití. Podobně je to s bývalou kuchyní, která i po dlouhých letech vypadá, jako by tu někdo knedlíky vařil ještě nedávno. Jen trochu poklidit následky stavebního řádění.

Je vidět, že je snaha prostory pod radnicí smysluplně využít. Ovšem problém je, že je to labyrint uliček, malých kumbálů a místností. Není jednoduché se tu vyznat. Chtěl jsem použít přístroj, který měl navigování po budově v popisu práce. Ten nabízel informace v češtině i angličtině, leč narazil jsem na dva problémy: jednak není na síti a druhak byl na 1 Kčs, no a kde dneska takovou minci sehnat?

V kdysi oblíbených restauračních saloncích jsou dnes restaurátorské dílny a v přípravně těsta je zásoba volebních uren pro mnoho dalších generací. Za kuchyní je další z mnoha radničních výtahů a podivně zatočená zásobovací chodba. Průvodce pan Šída nám vysvětlil, proč tvoří chodba obloukovitou zatáčku. Je to tím, že stěna je vlastně základem pro promítací plátno kina.

Vzal jsem tedy zavděk panu Šídovi a nechal se dovést zpět na povrch. Při odchodu jsme nahlédli do prostor po bývalém archívu s oněmi malými okénky, které vidíme z venčí nad jednotlivými výlohami provozoven. Václav mi vysvětlil, že tam byly byty provozovatelů radničních prodejen, které byly společně propojeny. Architekt Karel Winter myslel zřejmě na všechno a jeho dílo je opravdovým jabloneckým skvostem. Lze jen litovat, že se z vybavení interiérů zachovalo tak žalostně málo. -vlk-

Čekal jsem ponuré sklepní prostory se strašidelnými zákoutími, kotelnu s hororovou spletí potrubí, zrezivělé řetězy a bloudícího ducha některého z dříve vládnoucích starostů. Bohužel je realita daleko střízlivější. Po kotelně, s výjimkou zbytku kolejnice, ani památky. Jen velký výměník pumpuje teplo do všech koutů komplexu a pod proskleným světlíkem chrčí ventilátory vzduchotechniky.

Jako pamětník vinárny Boccaccio a někdejší návštěvník přilehlé jídelny jsem byl zvědav, jak nyní prostory vypadají. Zřejmě největší část zabírá archív, ke kterému přicházíme světlou a dlážděnou chodbou. STRANA 8

JABLONECKÝ ZPRAVODAJ – DUBEN 2014

MILOŠ VELE

Finance jsou pod kontrolou Po nedávno schváleném rozpočtu města jsme si s Ing. Milošem Velem, náměstkem primátora, který má městskou kasu na starosti, povídali o tom, co má město v oblasti financí za sebou a co ho čeká.  Miloši, letošní zima byla nebývale teplá a na sníh skoupá. Zatímco provozovatelé vleků a penzionů sčítají ztráty, rozpočty měst a obcí šetří za zimní údržbu. Jsi spokojený? Máš pravdu, že rok 2014 nám začal netradičně a jeho dosavadní průběh, myslím tím klimatický, byl opravdu »poněkud zvláštní«, na Jablonec možná i nevídaný. Někomu tento způsob zimy vyhovoval, jelikož ušetřil na nákladech za vytápění, a my jako město za zimní údržbu. Některým z nás naopak omezil, nebo lépe zkomplikoval jejich podnikání, ke kterému právě sníh potřebují. Tak to prostě je a nikdo z nás to neumí ovlivnit. Jaká další překvapení nám asi ještě připraví, nikdo netuší.  Když si to promítneš zpětně, co bylo pro tebe největším překvápkem? Jedno překvapení, které mám ještě v živé paměti, bylo v roce 2011, když po předchozím zastupitelstvu zbyl v pokladně města dluh 455 milionů, tedy na každého z nás 10 tisíc korun. Hořce komický na tom byl fakt, že dluh byl vyčerpán za tehdejšího zastupitelstva na nepodstatné záležitosti, ale jeho splátky byly odložené právě na rok 2011. Opravdu moc pěkný dárek minulého vedení svým následníkům!

 Co považuješ za nejnepříjemnější nebo nejožehavější problém ve městě? Jednoznačně naše centrální zásobování teplem. Je to zásadní a léta v podstatě neřešený problém, který spadl poměrně nešťastně na toto volební období.  Trochu bych to upřesnil, že CZT je jabloneckým tématem snad dvacet let. Kdekdo si na něm dělal politickou kampaň a čtenáři si určitě na ty boje vzpomenou. To máš pravdu, ale ta situace eskalovala natolik, že prostě muselo dojít k nějakému zásadnímu řešení. Může se zdát, že je zcela proti zdravému rozumu, v době nejhorších finančních let, koupit zbylý akciový podíl v teplárně a ještě se vrhnout do modernizace soustavy. Věř mi, že tento krok byl velmi dlouho zvažován, ale ve skutečnosti jinak odblokovat patovou situaci, do které nás dostal druhý akcionář, nebylo možné. Vždyť kromě nejdražšího tepla v republice pro občany nám ještě hrozila arbitráž ve výši 82 milionů podaná na Město Jablonec MVV energie a. s. Představa, že spor prohrajeme, byla děsivá. Znamenalo by to zaplatit cca 90 milionů korun a pro budoucnost tepla ve městě by se de facto nic nezměnilo. I tato skutečnost podpořila jednoznačné a definitivní řešení, podíl odkoupit.

DLUH V KČ NA OBYVATELE

 dluh v Kč na obyvatele

 Jak ses s tím vypořádal? Řekl bych, že slušně. Na konci roku 2014 bude dluh města 222 milionů, tedy na jednoho obyvatele to vychází méně než 5 tisíc korun. Takové překvapení na nové zastupitelstvo po podzimních komunálních volbách určitě nečeká. Je jenom na něm, jak a s jakou rozpočtovou odpovědností bude k naším společným financím přistupovat. Pokud bude respektovat nastavený trend v letech 2011 až 2014 věřím, že náš Jablonec bude hodnocen jako město finančně zdravé a bude jistě zajímavým partnerem pro bankovní domy. JABLONECKÝ ZPRAVODAJ – DUBEN 2014

 To bylo loni v létě a od té doby někteří tento krok kritizují. Ano, celá transakce se povedla zrealizovat, a to bez navýšení zadlužení města. To je zásadní! Část byla uhrazena z rozpočtu a část byla hrazena, možná poněkud netradiční formou, a to snížením základního kapitálu v kupované společnosti. Pokud jde o kritiku, pak bych jí bral, kdyby byla konstruktivní. Jenomže říkat, že se něco nemá udělat, ale nenabídnout jiné smysluplné řešení, to je k ničemu. Jen tuším, že si z toho opět někdo udělá předvolební téma.

 Předpokládám, že si za řešením prostřednictvím dekapitalizace z loňska stojíš? Já říkám, že tento krok byl správný a nám již ušetřil přibližně 4 miliony korun na úrocích za jeden rok. Jednoduše, kdybychom si loni začátkem roku půjčili 150 milionů, tak jsme z nich již museli zaplatit úroky. Revitalizace soustavy bude potřebovat největší finanční obnos až v roce 2015. V této době bude již město zase v lepší finanční kondici a bude schopno potřebnou část základního kapitálu do společnosti vrátit. A to již i z vlastních prostředků. Ale o plánech a problémech teplárenství ve městě zase příště.  Věříš tedy, že bude dostatek financí na revitalizaci vytápění, aniž by to zatížilo městský rozpočet? To není otázka víry, ale pečlivých propočtů. Samozřejmě se město bude podílet na financování, ale to je přirozené u všech oprav a investičních akcí. Ovšem vždy jsou to peníze, které nesouvisí s provozní částí rozpočtu a občan to negativně nepocítí. Pozitivně to ale pocítí všichni odběratelé tepla a teplé vody, což je to nejdůležitější.  Co ale s těmi, kteří kritizují směřování financí do teplárenství? Třeba ti, kteří mají vlastní topení a CZT nepotřebují? Na to ti odpovím: a co mají říkat ti, kteří nechodí do divadla, do Eurocentra, do bazénu, na fotbal, do sportovní haly a tak dále? To je stejná situace a hloupý populismus až na to, že z prodeje a provozu teplárny mělo město desítky milionů v minulosti a ty peníze z JTR se rozpustily v rozpočtu města. Všichni občané z těch peněz měli užitek a nikdo neprotestoval. Naší povinností je chovat se zodpovědně k celému městskému majetku a řešit vždy nejaktuálnější potřeby. Systematicky se postupuje v návaznosti na prostředky, které jsme schopni získat ze zdrojů mimo rozpočet, tedy dotace od státu, EU atd. Dotační programy jsou různé a my se musíme přizpůsobit, takže jednou to je smuteční síň, jindy zateplení školy, pak třeba sportoviště nebo nějaká památka, jakou byla fara v Kostelní. Důležité je, že se stále něco »dává dohromady« a že je město každý rok hezčí.  Díky za rozhovor a pokračování příště!

-vlkSTRANA 9

K U LT U R A D E N P O D N I Úterý 22. dubna Klub Na Rampě, Jablonec Ekvádor a Peru Expedičním »roadtripem« provází H. Tráva Trávníček. Od 20 hodin.

Středa 23. dubna Městská knihovna v Jablonci Pohádkové čtení v němčině, pro rodiče s dětmi Od 16 hodin. Palace Plus česká bižuterie a sklo, Jablonec n. N. Náramek Shamballa Tvoření stylového doplňku pod vedením designerky I. Mastníkové. Městská knihovna v Jablonci Oko je oknem do duše Irisdiagnostika, alternativní medicína, přednáška a beseda s L. a I. Krákorovou. Od 17 hodin. La Kavárna, Jablonec n. N. Thé o páté Odpoledne s J. Zahradníkovou na téma Paříž. Od 17 hodin. Městské divadlo Jablonec Hvězda Původní česká One Woman Show věnovaná E. Holubové. Od 19.00 hodin.

Alšovice Krajem českých sklářů 40. ročník turistického pochodu Jablonecká přehrada Pohádkový les start: mezi 1. a 2. přehradou směrem k areálu Břízky, Od 9 do 11 hodin.

Městská knihovna v Jablonci Jižní Morava II Cestopisný pořad L. Laciny. Od 16 hodin.

Eurocentrum Jablonec Lyžařský bál 8. ročník, ABBA Revival – Jam & Bazar, diskotéka M. Raise. Od 20 hodin.

Neděle 27. dubna Městské divadlo Jablonec Proletět duhou Soubor krátkých pohádek. Hraje Naivní divadlo Liberec. Od 15 hodin.

Jablonec n. N., Rýnovice Pietní akt u pomníku Od 10 hodin.

Sobota 10. května Jablonecká přehrada Vítání ptačího zpěvu Ekoprocházka okolo přehrady. Eurocentrum Jablonec John Lowell Band (USA) Jediné české vystoupení bluegrassové skupiny z Montany, hosté: Flastr, Nudličky. Od 19 hodin. Městské divadlo Jablonec Rok české hudby Jablonec nad Nisou – město plné tónů Slavnostní zahajovací koncert. Jablonecký komorní orchestr ZUŠ. Od 19 hodin.

Středa 30. dubna

Pondělí 28. dubna

Čtvrtek 24. dubna

Městské divadlo Jablonec n. N. Jarní koktejl ZUŠ Tradiční profilový pořad od 18 hodin.

Městské divadlo Jablonec Václav Neckář se skupinou Bacily Koncert od 19 hodin.

Pátek 25. dubna Eurocentrum Jablonec Jarní zpívání s Iuventus, Gaude! Učinkují Iuventus, gaude! a přípravná oddělení sboru. Host: DPS Mládí Jablonec nad Jizerou. Od 18 hodin. Městské divadlo Jablonec Až naprší a uschne Komedie, hraje Divadlo na Fidlovačce. Od 19 hodin.

Jizerka, Společnost pro Jizerské hory o. p. s. Soví noc Akce pro milovníky ptactva. STRANA 10

Úterý 13. května Eurocentrum Jablonec Divadelní spolek Lokvar Český Honza Loutková pohádka, která začíná na peci a končí královskou svatbou. Představení je určeno dětem od 3 let. Od 9 a 10.30 hodin.

Eurocentrum, Malý sál Setkání s občany Tradiční veřejné setkání občanů s vedením města a odborníky z řad úředníků města. Diskuse nad aktuálními tématy. Od 17 hodin.

Ekocentrum Jablonec Den Země 10–17 hodin

Sobota 26. dubna

Jablonec, Novoveské koupaliště Setkání mládeže lodního modelářství Lodní modeláři do 15 let předvedou svoje modely lodí na soutěžních tratích.

Eurocentrum Jablonec Kytička písniček 11. ročník přehlídky dětských pěveckých sborů při mateřských školách v Libereckém kraji. Vystoupí sbory Skřivánek, Berušky, Notička, Jablíčko, Pastelky a Sluníčko. Od 16 hodin.

Klub Na Rampě, Jablonec Buddhismus a meditace Přednáší J. Maruška. Od 19 hodin.

Klub Na Rampě, Jablonec Lake Malawi Frontman ex Charlie Straight. Albert Černý s novou kapelou, host: Exil 51. Od 21 hodin.

Klub Na Rampě, Jablonec Fr. Čuňas Stárek a Cáry starejch filmů

Středa 7. května

Jablonecká přehrada Jablonecký běh do pohody 4. ročník sportovní události pro celou rodinu. Od 9.45 hodin. Kořenov Opevnění pod Štěpánkou Zahájení sezóny muzea Na pomezí. Prohlídka objektu, střelba ze vzduchovky, hod granátem pro děti, ukázka bojové činnosti.

Úterý 6. května

Čtvrtek 1. května Špičák u Tanvaldu Prvomájový výstup na Špičák Kittelův areál na Krásné Kittelovská pouť

Pátek 2. května

Úterý 29. dubna

Eurocentrum Jablonec ...A ještě trochu swingu Taneční večer s velkým swingovým Orchestrem Rudy Janovského. Od 20 hodin.

Městská knihovna v Jablonci Australské pobřeží Promítání z cyklu Divy australských národních parků. Od 14 hodin.

Klub Na Rampě, Jablonec Tam Tam Batucada Strhující, dynamická bubenická show s M. Vacíkem v čele. Od 20 hodin.

Čtvrtek 15. května Eurocentrum Jablonec Tomáš Klus a jeho cílová skupina: Proměnamě tour Představení je vyprodané. Jablonec, Mírové náměstí Den rodiny Prezentace městské organizace, neziskové sféry a dalších subjektů, které nabízejí služby jabloneckým rodinám. Doprovodný program pro děti a jejich rodiče: 10–12 hodin: Soutěže, výtvarné dílničky a další zábavné aktivity. 14–17 hodin: Interaktivní program Drum show, taneční Klub Xtream, studio Image, taneční škola X-Dance, taneční skupina Jatak, moderuje L. Frydrych. JABLONECKÝ ZPRAVODAJ – DUBEN 2014

K U LT U R A D E N P O D N I Pátek 16. května

Pátek 23. května

Klub Na Rampě, Jablonec Stárplej 2014 Soutěž regionálních kapel. Vystoupí Junkaspect, Voliera, Walking trio, Street´n´banana, Rogers band. Od 20 hodin.

Klub Na Rampě, Jablonec The Nat Osborn Band (USA)

Sobota 17. května

Smržovka, u Parkhotelu Prolínání Sen o Jizerských horách aneb Smržovský jarmark a Den jizerskohorských jídel. Jizerské hory Ukliďme Jizerky 2014 Úklid Jizerských hor za pomoci dobrovolníků.

Neděle 18. května Krkonošská dechovka Taneční odpoledne s dechovým orchestrem pro seniory. Od 14 hodin. MC Jablíčko, Jablonec Den krásy Oslava Dne matek.

Pondělí 19. května Jablonec, kostel sv. Anny Zahrajte tu mou Koncert Iuventus, Gaude!

Sobota 24. května kostel sv. Anny, Jablonec Minifestival chrámových sborů

Pondělí 26. května

Desná v Jizerských horách Dřevosochání 2014 13. ročník tradičního desenského dřevosochání motorovou pilou, vyvrcholením ročníku bude 31. 5. aukce soch, plastik a dalších vyrobených předmětů. Areál Břízky, Jablonec Handicap 2014 Sportovně vzdělávací akce ke Dni dětí zaměřená na ochranu životního prostředí a sportovního vyžití dětí. Akce je určena žákům ZŠ praktických a ZŠ speciálních našeho regionu.

sobota 31.5. Muzeum skla a bižuterie, Jbc Muzejní noc pod ještědem Letošní muzejní noc, jejímž tématem je »dřevo-hra«, budou v jabloneckém muzeu provázet hudební i divadelní vystoupení pro děti i dospělé. Vstup zdarma.

Pátek 6. června

Středa 21. května Smržovka Májový koncert Smržováčku

Sobota 7. června

Náměstí Dr. Farského Klavír pod širým nebem V celoodpoledním programu vystoupí klavíristé a další žáci ZUŠ. Od 13–17 hodin.

Čtvrtek 22. května Liberec, Severočeské muzeum Královské posezení Otevření muzea, zahájení výstavy studentských prací Katedry designu TUL, zahájení výstavy historických toalet Královské posezení. JABLONECKÝ ZPRAVODAJ – DUBEN 2014

Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou hlavní budova Vladimír Komňacký 55/ Zlomky příběhů Kompletní soubor obrazů s tématikou města Jablonce. Do 4. 5. Galerie Belveder, Jablonec Skleněná ZOO – Exkluzivní vánoční ozdoby Zvířata a rostliny ze všech koutů světa a doprovodný program pro děti se soutěží o nejzajímavější figurku. Do 18. 5. Kostel sv. Anny Kostel otevřen na vyžádání v IC v budově staré fary naproti kostelu. Zničené židovské památky severních Čech 1938–1989 Do 4. 5.

Pátek 30. května

Eurocentrum Jablonec Mezinárodní folklorní festival Jubilat (Polsko), Štrbianek (Slovensko), Jizera/Jizerka, Nisanka a Malá Nisanka, Šafrán, Mladina, Bajdyš, TS Magdaléna, seniorské pěvecké sbory Senior a Radost, Gaudíci, mateřské školy.

Úterý 20. května

Výstavy

Eurocentrum Jablonec Setkání harmonikářů Jelenogórzanie (Polsko), Fero Šibík a hosté (Slovensko), Liberečtí harmonikáři, Jizerské trio, Dudácký soubor Heřmánek, Toulavá kapela, Jiří Mach, Ondra Římek, Jiří Hampl, Martin Machu.

Městská galerie MY Dům Jany a Josefa V. Scheybalových Jablonec n. N. Heinrich Lauterbach (1893–1973) Architekt vratislavského modernismu, tvůrce slavných jabloneckých vil. Spolupráce s Muzeem architektury ve Vratislavi. Univerzitní galerie N Jablonec nad Nisou 1.–21. 4. Bod/Barva/Tvar – Jitka Škopová 29. 4.–22. 5. Krkonoše: Hand Made – Fotografie Fotografové z Jelení Gory, Polsko. Městská knihovna v Jablonci Město – Ladislav Mrňa Fotografie v prostoru schodiště. Učitel a knihovník J. Streit (1884–1966) Výstava k 130. výročí narození ředitele jablonecké veřejné městské knihovny. Do 30. 4. Knihovna v proudu času Výstava k 90. výročí otevření německé veřejné knihovny v Jablonci n. N. Od května. Městské divadlo Jablonec 17. 4.–27. 5. Fotoklub Balvan Pět let úspěšné činnosti. Vernisáž: 17. 4. v 17 hodin.

Muzeum hraček U Zeleného stromu 2, Jablonec Origami V dubnu si mohou děti složit postavičky z papíru – origami (pejsek, kočička a další). Eurocentrum, Jablonec 11. 3.–6. 5. Fotoklub Balvan Výstava kolekce fotografií známého jabloneckého fotoklubu, které se umístily na předních pozicích v Mapovém okruhu Český ráj. 7. 5.–27. 6. Obscura / fotografie Sdružení amatérských fotografů OBSCURA fotoklub Liberec představí témata, kterými se zabývali v minulém čase nebo na kterých pracují průběžně. Vernisáž: 7. 5. v 17 hodin. Kostel Povýšení sv. Kříže Jablonec nad Nisou 13. 4.–28. 6. Underground Výstava mladých výtvarníků Máří Mikšaníkové a Lukáše Falteiska. Oblastní galerie Liberec – lázně Masarykova ul., Liberec 28. 2.–25. 5. Plavci Výstava českého i zahraničního současného umění reflektuje obrazy, instalace, plastiky, které spojuje fenomén plavání a vztah člověka k vodnímu živlu. Galerie Prostor 228 Studničná 227, Liberec Petr Kožíšek Petr Kožíšek patří mezi významné představitele současné české malby. Charakteristické pro jeho tvorbu je uvolněnost kresby a malby. Křehký kresebný prvek v jeho obrazech nastoluje atmosféru vnitřní čistoty, tajemnosti až magiky. Centrum Babylon Galerie CFA 11. 4.–30. 6. Václav Pokorný Výstava obrazů a grafik jabloneckého malíře. Uvedené akce jsou bez záruky. STRANA 11

SPORT

HC VLCI JABLONEC – Vlčata na ledě Po delší době, kdy byl pro sportovně nadané děti v Jablonci nad Nisou jasnou volbou fotbal, se konečně v našem městě začíná zvyšovat zájem i o nejrychlejší kolektivní sport – lední hokej. Je to zejména zásluhou obětavé práce trenérů nejmenších hokejistů v přípravce oddílu HC Vlci, kteří pomáhají svým svěřencům zvládnout jejich první krůčky na ledové ploše s bruslemi na nohou. Po získání jistoty a zvládnutí základů bruslení je posléze učí zacházet s hokejkou a pukem tak, aby mohli i oni nastoupit i do některého z utkání nebo turnajů, které budou hrát již od letošního podzimu v rámci přeboru libereckého kraje. Na to jsou systematicky připravováni jak na ledě, tak v tělocvičně, kde se učí všeobecné pohybové průpravě. První úspěchy se již dostavily v průběhu března – z turnaje v Jičíně odjížděli malí hokejisté ročníku 2007 jako vítězi, na turnajích v Jablonci a Lounech skončili s bronzovými medailemi třetí. Pro letošní rok chystá vedení přípravky i letní část tréninkového cyklu, a to poprvé pro všechny děti v přípravce, včetně těch nejmenších. Na všech trénincích jsou děti rozděleny do skupin podle věku a úrovně

STRANA 12

bruslení. Začínáme již s dětmi od tří let, nebráníme se ale ani předškolákům, kteří na ledě teprve sbírají první zkušenosti. Snahou všech trenérů je a bude, aby byly pro děti tréninky na prvním místě zábavou, proto do nich zařazujeme i plno různých her a soutěží. Všichni zájemci z řad nových dětí jsou na našich trénincích vítáni, jejich časy a další informace jsou k dispozici na www.hcvlci.cz v sekci mládež – přípravka. Novinkou příští sezóny, která začne prvními tréninky na ledě již v srpnu bude i školička bruslení pro nejmenší děti. V dnešní přetechnizované době se stává čím dál větším problémem přimět malé děti k aktivnímu pohybu, proto se snaží vedení oddílu HC Vlci nabídnout rodičům možnost využití volného času svých dětí sportem, vést je k fair play a v neposlední řadě i být součástí dobré party, která se mezi našimi malými hokejisty vytvořila. To vše může vést k celoživotní lásce k lednímu hokeji, sportování a zdravému životnímu stylu vůbec. Tomáš Kubín vedení přípravky HC Vlci Jablonec n. N. [email protected]

JABLONECKÝ ZPRAVODAJ – DUBEN 2014

ŽIVOTNÍ ST YL

Přechod hlavního hřebene Jizerských hor Trasa: Bedřichov (MHD) stadion – žlutá – U buku – Nová louka – rozc. Gregorův kříž – zelená – Hřebínek – žlutá, Štolpišská silnice – rozc. Pod Ptačími kupami – červená – Ptačí kupy (1013 m n. m.) – Holubník (1071 m n. m.) – sedlo Holubníku (999 m n. m.) – žlutá – Černá hora (1085 m n. m.) – Sněžné věžičky (1063 m n. m.) – Rozmezí – modrá – Kristiánov – žlutá – VD Josefův Důl, hráz (alternativně neznačená zkratka cestou kolem Chaty věčného mlčení) – po hrázi a příjezdové komunikaci ke kapličce Hrabětice – po silnici k přemostění v areálu Severák – vlevo po neznačené cestě traverzem přes svah Severák jih – rozc. Pod Slovankou – červená směr Krásný – ze silnice u penzionu po neznačené cestě přímo k chatě Barborka a k toboganu – modrá – Jindřichov, sedlo – odtud po modré nebo po lesní silnici do Mšena, po silnici a po žluté do Pasek. Charakter trasy: náročný celodenní výlet, kvůli přírodnímu kamenitému charakteru terénu v úseku mezi rozc. Pod Ptačími kupami a Rozmezím doporučena pevná turistická obuv. Z vrcholové části trasy daleké výhledy na Frýdlantsko, Lužické hory, Jizerské hory, Ještědsko-kozákovský hřeben, Krkonoše. Geomorfologické zajímavosti: celá řada žulových skalních útvarů ve vrcholové partii Jizerských hor, mezi Černou horou a Sněžnými věžičkami rašeliniště Vánoční

louka. Skalní útvary – střední a drobné tvary reliéfu o délce a výšce od několika metrů do desítek metrů. Izolované skály, skalní hradby (rozsáhlý, svislými plochami omezený a často členitý skalní výchoz v horní partii vrchů, rozloha převažuje nad výškou), mrazové sruby (skalní stupeň ve svahu vzniklý mrazovým zvětráváním a odnosem). Mikroreliéf skalních povrchů – systém puklin navzájem kolmých, skalní mísy (oválná prohlubeň na vodorovných nebo mírně sklo-

něných skalních plochách) občas s odtokovými žlábky (drobná rýha, kterou odtéká přebytečná voda ze skalní mísy). Přírodní rezervace: Trasa celého výletu vede územím CHKO Jizerské hory. Prochází dvěma přírodními rezervacemi – Ptačí kupy (ochrana smíšených vrcholových lesů – buk, jeřáb, smrk a skalních útvarů) a Černá hora (rašeliniště Vánoční louka a smrkový les na vrcholu hory). Petr Karásek

Glosa: Proč jezdit hromadnou dopravou? Protože je to ekologické a společná jízda šetří životní prostředí. Nicméně toto hledisko pro většinu z nás není podstatné. To, co nás přiměje usednout do autobusu místo za volant svého auta, je finanční úspora. Když je něco méně pohodlné, má to být alespoň lacinější.

Pokud jedinec vyrazí sám, pak není pochyb, že je hromadná doprava výhodnější. Ovšem již při cestě dvou osob se výhoda vytrácí. Například úsek tramvajové dopravy

mezi Jabloncem a Libercem měří cca 13 km a cena jízdenky činí 24 Kč. Autobus z Jablonce do Železného Brodu stojí 28 Kč a měří přibližně 16 km. Trasa z Jablonce do Janova je dlouhá 6 km a stojí 18 Kč. Když to vezmeme zhruba, pak je cena ujetého kilometru přibližně za dvě až tři koruny. Pokud budeme bydlet třeba na Pěnčíně, bude naše cesta do Jablonce dlouhá asi 8 km a za základní jízdenku dáme 24 Kč. Jsme-li vlastníkem škodovky se spotřebou 8 litrů na 100 km a ceně 35 Kč za litr Naturalu, pak za benzin na této trase utratíme 22,40 Kč za celé auto. Pokud pojede jen řidič, pak na amortizaci vozidla a údržbě na takové cestě mírně tratí, ale stačí vzít do auta psa a už se cestování vlastním vozidlem vyplatí. Jezdí-li z Pěnčína do Jablonce za prací a školou čtyřčlenná rodina, pak se cestování »sockou« stává drahým luxusem a auto je výrazně levnější varianta. To vede k tomu, že hromadnou dopravu využívají jen

ti, kdo nemají jinou možnost a počet platících cestujících zřejmě nevzrůstá. Paradoxem je, že na provoz hromadné dopravy města a obce ročně doplácejí nemalé prostředky a cena jízdného zdaleka nepokrývá skutečné náklady. Ceny jízdného spadají do kategorie cen regulovaných a Ministerstvo financí České republiky každoročně v Cenovém věstníku stanoví ceny maximální. Již několik let se ceny příliš nemění a pro pásmo 1–4 km je základní cena stanovena na 8 Kč. Dále jsou také stanoveny povinné slevy a povinná bezplatná přeprava některých skupin cestujících, například děti, žáci, studenti, držitelé průkazů ZTP a podobně. Je pravda, že z příspěvků Dopravního sdružení obcí Jablonecka je dopláceno jízdné, kupují se nové autobusy a služba hromadné dopravy je na slušné úrovni. Jenomže co je to vše platné, když se příliš nevyplatí autobusem jezdit? redakce

Jabloneck ý zpravodaj: informační občasník pro občany regionu Jablonecka. Vychází v nákladu 23 000 ks. Zdarma. Česká pošta zajišťuje roznos do domácností v J a b l o n c i n a d N i s o u . K d o s t á n í v s í d l e r e d a k c e a n a i n f o r m a č n í c h s t ř e d i s c í c h R y c h n o v ě u J a b l o n c e n a d N i s o u , S m r ž o v c e , Ta n v a l d u a D e s n é . V y d á v á : o b č a n s k é s d r u ž e n í J a b l o n e c 2 0 1 0 , o . s . I Č : 2 8 5 5 7 2 8 0 s e s í d l e m K o m e n s k é h o 2 3 / 7, 4 6 6 0 1 J a b l o n e c n a d N i s o u . V y d á v á n í p o v o l e n o M i n i s t e r s t v e m k u l t u r y Č R p o d r e g i s t r a č n í z n a č k o u M K Č R E 176 0 4 . S í d l o r e d a k c e : K o m e n s k é h o 2 3 / 7, J a b l o n e c n a d N i s o u . Š é f r e d a k t o r M g r. V l a d i m í r K o r d a č , t e l . 6 0 3 4 8 9 9 3 4 . In te r n e t w w w. j a b l o n e c k y z p r avo d a j .c z , e - m a i l : r e d a kc e @j a b l o n e c k y z p r avo d a j . c z . Inze r c e te l e fo n 4 8 3 319 6 8 5, e - m a i l : i n z e r c e @j a b l o n e c k y z p r avo d a j .c z . T i s k n e: J a b l o n e c k á t i s k á r n a , P o d h o r s k á 2 2, J a b l o n e c n . N . (w w w. j a b l o n e c k a t i s k a r n a . c z), M í s t o v y d á n í J a b l o n e c n a d N i s o u , d u b e n 2 014 . Z a u ve ř e j n ě n é t e x t y, pokud nejsou dílem členů redakce, nesou odpovědnost jejich autoři. Neoznačené příspěvk y jsou dílem redakce.

JABLONECKÝ ZPRAVODAJ – DUBEN 2014

STRANA 13

EVROPSKÝ PARLAMENT

Edvard Kožušník: Liberecký kraj potřebuje Europoslanec Kožušník byl nominován do Evropského parlamentu za Liberecký kraj.

 V květnu obhajujete svůj mandát v Evropském parlamentu, kam Vás nominoval Liberecký kraj. Poté, co Robert Dušek z ČSSD odmítl znovu kandidovat, jste jediným relevantním kandidátem do parlamentu za Liberecký kraj. Ano. Přestože na kandidátce ODS obhajuji svou pozici z 10. místa, věřím, že obyvatelé libereckého kraje ocení mou dosavadní práci a díky preferenčním hlasům se mi podaří udržet mandát europoslance pro Liberecký kraj.

STRANA 14

 V Evropském parlamentu se snažíte pomáhat místním regionům. V létě Vám starosta města Frýdlant Dan Ramzer předal čestnou medaili města. Můžete nám přiblížit, za co jste ji získal? V roce 2010 jsem po ničivých povodních v Libereckém kraji inicioval výzvu, díky které Evropský parlament schválil poskytnutí finančních prostředků z Fondu solidarity EU na obnovu území poškozeného povodněmi, a to ve výši 260 milionů Kč pro Ústecký a Liberecký kraj. To, že se nám podařilo tyto peníze získat, bylo díky tomu, že v Evropském parlamentu seděl zástupce regionu.

Europoslanec Edvard Kožušník se v rámci běhu kolem České republiky setkal s primátorem Jablonce Petrem Beitlem a jeho náměstkem Milošem Vele.

Medaile města Frýdlantu za pomoc po povodních v roce 2010.

Edvard Kožušník s Karlem Dlouhým.

 Čemu se v europarlamentu věnujete? Jaké jsou Vaše priority? V Evropském parlamentu jsem členem Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, ve kterém se věnuji především odstraňování překážek na vnitřním trhu a boji s nadměrnou regulací a byrokracií. S dalšími kolegy ze skupiny Single Seat dlouhodobě bojujeme za jedno sídlo Evropského parlamentu a snažíme se tak zabránit nesmyslnému utrácení peněz za stěhování mezi Bruselem a Štrasburkem. Roční náklady na toto stěhování odhadují na 156 milionů až 204 milionů eur a přináší do ovzduší zbytečně 19 000 tun CO2.

 Ví se o Vás, že jste aktivní sportovec. Na první zasedání Evropského parlamentu jste jel na kole, v loňském roce jste oběhl Českou republiku. Co Vás k tomu vedlo? Jako europoslanec se po celý rok věnuji práci v Bruselu a ve Štrasburku, nezbývá mi moc času na potkávání se s občany doma. Rozhodnul jsem se proto období letních prázdnin, kdy Evropský parlament nezasedá, věnovat setkávání s lidmi v Čechách a na Moravě. A protože se od malička věnuji sportu, vyrazil jsem na trasu na vlastních nohách. Na trase dlouhé 1 300 km jsem se během 43 dnů setkal s několika tisícovkami lidí, s kterými jsem mluvil o jejich problémech a námětech pro zlepšení. Rád vzpomínám na Jablonecko, kde jsem se sešel s primátorem Petrem Beitlem a na běhu mě doprovodily fotbalistky FC Baumit. redakce JABLONECKÝ ZPRAVODAJ – DUBEN 2014

EVROPSKÝ PARLAMENT

mít svého zástupce v Evropském parlamentu

Europoslanec Edvard Kožušník bojuje v Evropském parlamentu za Liberecký kraj. V létě byl za svou práci pro region oceněn medailí města Frýdlant.

JABLONECKÝ ZPRAVODAJ – DUBEN 2014

STRANA 15

ZÁKONY A MY

Uspěje Zeman u poslanců? Návrhy prošly prvním čtení v Senátu PČR ve středu 18. prosince 2013 a nedávno, 20. března, prošly úspěšně i druhým čtením a postupují k projednání v Poslanecké sněmovně. Tu ovládají strany současné koalice a zejména ČSSD se k návrhům staví rezervovaně, takže šance na definitivní úspěch jsou nejisté.

První návrh zákona senátora Jaroslava Zemana se týká zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Při projednávání na plénu v roli zpravodajce Zeman uvedl: „Cílem předkládaného návrhu je zamezit vyplácení více doplatků na bydlení do jednoho bytu či obytné místnosti v ubytovacích zařízeních a zamezit tak přeplácení nákladů na bydlení, které jsou na mnoha místech vyšší, než náklady obvyklé v daném místě. Tento návrh je způsobilý zamezit dalšímu neefektivnímu poskytování doplatků na bydlení, několikanásobnému přeplácení majitelů ubytoven a nehospodárnému nakládání s veřejnými prostředky.“ V podstatě jde o to, že novela zakotví do zákona možnost vyplácení pouze jednoho doplatku na bydlení do jednoho bytu či obytné místnosti a nově se posuzuje okruh společně posuzovaných osob, které společně fakticky užívají byt nebo místnost. Druhé novely, předložené senátorem Zemanem, se v roli zpravodajce ujal MUDr. Pavel Lebeda: „Předložená novela upravuje institut veřejné služby v souladu s nálezem Ústavního soudu ČR tak, aby mohl být tento institut využíván obdobně, tedy 20 nebo 30 hodin měsíčně, jako před účinností sociální reformy do konce roku 2011. Tehdy veřejná služba fungovala tři roky, aniž by byla zpochybněna její ústavnost. Institut veřejné služby je v současném právním řádu stále zakotven. Jako důležitou vidíme nutnost posílit motivační složku osob v hmotné nouzi a zavést do systému pomoci v hmotné nouzi hodnocení aktivní snahy osoby nalézt si zaměstnání, a mezi tuto snahu mimo jiné zařadit i výkon veřejné služby tak, jak tomu bylo dříve.“ Hlavním principem je, že každá pracující osoba se musí mít lépe než ta, která nepracuje, případně se práci vyhýbá. V současné situaci je logický negativní postoj společnosti vůči osobám, které jen pasivně pobírají dávky a práci odmítají. Třetím návrhem zákona senátora Jaroslava Zemana a dalších senátorů, se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech. Návrh přednesl plénu Ing. Bc. Miroslav Krejča, CSc.: „Zazněly souběžně dva shodné pozměňovací návrhy, které do určité míry mění filozofii původního senátního návrhu. Původní filozofie počítala s tím, že bude mít obec prostřednictvím obecně závazné vyhlášky možnost většího zapojení a většího ovlivňování fungování provozoven, které se zabývají výkupem kovového odpadu. Ale oba STRANA 16

pozměňovací návrhy se k tomu postavily poněkud odlišně, a to tím, že upřednostnily namísto obecné závazné vyhlášky povýšení sankčních postihů v případě, že provozovatel tohoto zařízení bude porušovat příslušné právní předpisy, v tomto případě prováděcí vyhlášku zákona o odpadech, která přímo taxativně vyjmenovává, které odpady, jaké kategorie, včetně zlomků těchto odpadů není možno od fyzických osob vykupovat.“ Hlavním cílem novely je, aby bylo znemožněno v maximální míře vykupovat věci, které se vykupovat ve sběrnách nesmí. Původní návrh byl ambicióznější. Měl umožnit obcím vydat obecně závazné vyhlášky k tomu, aby si řekly, že na svých územích nechtějí sběrny. Ing. Petr Vícha, senátor ČSSD, zdůraznil, že došlo v České republice k 11.080 trestným činům spojeným s krádežemi kovů za 445 milionů korun. Česká inspekce životního prostředí provedla v tom roce 383 kontrol a Česká obchodní inspekce 332 kontrol, pokuty uložené byly 6 milionů korun a vesměs šlo samozřejmě o kontroly, jestli je v pořádku provozní řád, jestli je označena provozovna, jestli jsou náležitosti v pořádku a dodal: „Zdá se mi, že stát čeká na mrtvé. Čeká na mrtvé, tak jako u metylalkoholu. Jsou rozebírány dálniční mosty, čekáme na to, až dojde k nějakému neštěstí, jsou rozebírány na železnici kolejnice a další věci, zabezpečovací zařízení, čekáme, až vykolejí nějaký vlak a potom to možná půjde rychleji… Takže já jsem rád, že iniciativa tady přišla, jsem rád, že došlo alespoň k takovéto shodě, ale jestli mám být prorokem, tak říkám, že se touto problematikou nezabýváme naposledy, že dojde dříve či později k brutálnějším opatřením a těším se na ně.“ RNDr. Miloš Vystrčil, místopředseda ODS a senátor: „V polovině února jsme v senátních výborech konečně projednali a doporučili ke schválení tři senátní návrhy zákona. Můj stranický kolega a kamarád z kanceláře, senátor Jaroslav Zeman, který je zároveň starostou malé obce Albrechtice v Jizerských horách, inicioval novelu zákona o odpadech a dvě novely zákona o hmotné nouzi. Navrhovatelé tohoto zákona udělali skutečně veliký kus práce a kromě všech dalších konzultací došlo i k projednání s ministerstvem práce a sociálních věcí.“

Tolik pohled na projednávání v Senátu. Jaroslava Zemana jsem se zeptal, jak své vyhlídky vidí při projednávání v Poslanecké sněmovně.  Jardo, k projednaným návrhům se už vyjádřil například premiérův poradce Vladimír Špidla, který řekl: „Když veřejnou službu zrušil Ústavní soud, tak to platí.“ „Nejspíš to neprojde. Vláda má vlastní koncepci, jak to řešit. Navíc se ukázalo, že veřejná služba není dobré řešení,“ uvedl pro Deník sociálnědemokratický poslanec Jan Chvojka. Jak vidíš své šance? Já myslím, že drtivá většina občanů ví, o co jde a že jsou navržené kroky správné. V Senátu návrhy změn prošly napříč politickými kluby a je to věc zdravého rozumu, nikoliv politické orientace. Všechny argumenty už jsem opakoval mnohokrát, celý tým lidí na tom odpracoval hromadu práce v průběhu více než roku a já věřím, že poslanci budou mít na paměti plusy, které novely přináší. My se s kolegy budeme snažit zúčastnit všech jednání ve výborech, diskutovat a přesvědčovat. Před jednáním v Senátu jsme také jednali ve výborech a na ministerstvu sociálních věcí…  Od tvého zvolení se na tebe stále obrací občané s problémy soužití s Romy. Lepší se nějak situace nebo je stejná? Teď naposled jsem se setkal s rodiči z Tanvaldu, kterým opakovaně zbili cikáni děti cestou ze školy. Setkávám se s tím, že se různé útoky bagatelizují, trestají se jako přestupky a někdy ani to ne. Bez přísnosti a spravedlnosti budeme čelit stále větším problémům a já pořád před eskalací neřešených problémů varuji. Až vzplanou vášně, tak to bude velký průšvih.  Nepřipadá ti, že to jde všechno nějak ztuha? Máš pravdu, jde to pomalu. Šel jsem do Senátu, abych ty problémy řešil, a teď už chápu, proč je mandát šestiletý. Než se něco pohne a projde jeden zákon, tak pár let uteče. S těmi návrhy, které jsem předkládal, se už dva roky zabývala Ivana Řápková, já rok a kdy to bude na pořadu ve sněmovně, je ve hvězdách.

Mgr. Vladimír Kordač JABLONECKÝ ZPRAVODAJ – DUBEN 2014

HISTORIE

Bohatá historie jabloneckého fotbalu – I. První fotbalové řádky českého fotbalu v metropoli skla a bižuterie zapsal tehdejší nadšenec holič Vít. Hráči honili kožený míč se šněrováním poprvé na hřišťátku, které tehdy existovalo u jablonecké přehrady v místě dnešních Háskových vil. Na Střelnici v té době fungoval daleko movitější a tím i pochopitelně kvalitnější tým s německým duchem – BSC (Ballspielclub) Gablonz. Z hráčů s jabloneckými kořeny se proslavil borec jménem Facsinek, ten se probojoval až do základní sestavy tehdejší železné Sparty. O co méně záznamů se o předválečném jabloneckém českém fotbalu dochovalo, o to více toho víme o tom poválečném. Přes válku se v Jablonci český fotbal nehrál a jak vyprávěli pamětníci, v těch dobách i slavní hráči jezdili hrát po českém venkově tu za máslo, tu za jitrnici. Po válce se do Jablonce začaly stěhovat davy Čechů z českého vnitrozemí a mezi těmito osídlenci byli pochopitelně i tací, kteří fotbal ze svého života vynechat nemohli. Obsadili tehdy již pustnoucí areál Střelnice a sehráli první přátelský zápas. A tak jablonecký výběr sehrál zápas s výběrem Rudé armády z Liberce, dochoval se nejen výsledek 4:3 pro Jablonec, ale i fakt, že rudoarmějci se jaksi zapomněli po utkání převléknout a odjeli i v dresech. A to tehdy byla rána, neboť Addidas ani Puma či Niké neexistovaly a sehnat nové dresy byl problém.

Není to žádné kulaté výročí, ba naopak. Záznamy o historii českého fotbalu v Jablonci sahají do roku 1921, tedy je to v letošním roce již 93 let!

Díky mnoha místním nadšencům i přistěhovalcům z vnitrozemí byl roku 1945 založen Český sportovní klub (ČSK) Jablonec, záhy přejmenovaný na SK Jablonec. Funkcionářské základy tehdy položil první předseda Max Adamíra, sportovní pak v roli hrajícího trenéra internacionál Ladislav Čulík. Dres Jablonce v těchto letech oblékala spousta hráčů, na které se dodnes vzpomíná: Ferda Dymák, Franta Pačes, Josef Pfefr, Míla Jarka, Jarda Kalčík, MUDr. Vráťa Pavlín, Mirek Horčičko, ale také pozdější trenér našich zlatých olympioniků František Havránek. Byla to také léta, kdy jako »trhač lístků« u pokladny začínal později legendární jablonecký sekretář Olda Polák. První historická valná hromada jabloneckého českého fotbalu proběhla už v červnu 1945 a základy byly položeny. Organizační záležitosti se točily kolem Maxe Adamíry, který v Jablonci položil organizační základy nejen fotbalu, ale v pozdějších letech i hokeje, jehož byl velkým nadšencem. Na hřišti kraloval internacionál Ladislav Čulík, ten svoje nejlepší fotbalová léta prožil v pražské Slávii a hlavně ve Viktorce Plzeň. Tenkrát se hrálo na pět forwardů, vnitřní trio

Čulík-Bína-Hess mělo ohromný zvuk. Čulíka vynesl až mezi profesionály a ve sladké Francii, v Roubaix, nastřílel pár nádherných gólů a popil oblíbeného červeného… Jablonecký fotbal pak prošel mnoha peripetiemi spojenými se změnami, které přinesl rok 1948. A tak ČSK Jablonec (Český sportovní klub) nejprve vypustil ze svého názvu Č a stal se SK Jabloncem, ale pak se názvy střídaly, hráči museli hrát pouze za týmy svých zaměstnavatelů a tak se po sovětském vzoru začaly objevovat různá Dynama, Konstruktivy, Stalingrady atd. i v Jablonci. V padesátých letech jablonecký fotbal dokázal davy fandů bavit. Deset tisíc diváků přišlo na Střelnici na přátelský zápas s Vídní, o dva tisíce víc se jich tam narvalo na přátelák s tehdy skvělými Maďary z Budapešti. Kdeže dnešní návštěvnické rekordy jsou? Není divu, že fotbaloví činovníci chtěli něco se Střelnicí udělat. Padající dřevěné kůlnotribuny, rozpadlé ochozy, písková plocha. Tehdy neměli svého vizionáře Karáska, ale měli nadšence mezi architekty pana Fejkla – no a ten namaloval tribunu, která se od roku 1955 stala dominantou i chloubou města Jablonec nad Nisou. Jaroslav Hrabák Příště: nejprve tribuna, potom postup, travnatá plocha...

Schützenhaus /Střelnice/ – sportovní stadion pro fotbalová utkání s oválnou cyklistickou dráhou a dřevěnou tribunou. JABLONECKÝ ZPRAVODAJ – DUBEN 2014

STRANA 17

PROJEKT Y

Nerealizované projekty I. Vážení čtenáři, v seriálu »Nezrealizované projekty« vás společně s archivářem Mgr. Pavlem Pilzem provedeme několika projekty, které mohly výrazně změnit tvář města, ale k jejichž realizaci z různých důvodů v minulosti nedošlo. Díky Státnímu okresnímu archivu a zejména laskavé spolupráci jeho zaměstnanců můžeme společně nahlédnout do složek, na kterých po léta leží jen prach. Přesto jsou významným dokladem historie a s tou je dobré se seznámit. Úvodem jsem požádal Pavla Pilze o pár slov.  Pavle, můžeš našim čtenářům přiblížit, jak se vlastně archiv plní? Jistě se uchovávají dokumenty oficiální, tedy z vlastnictví státních institucí, okresu, města a podobně, ale máte i příspěvky od soukromých osob – občanů, spolků…? Já bych rád zdůraznil, že soukromé listiny, pohlednice a jakékoliv dokumenty od občanů tvoří důležitou součást archivu a jsme velice rádi, když nám lidé cokoliv věnují. Rád bych i při této příležitosti

všechny požádal, aby u nás pro budoucí generace uchovali všechny písemné doklady doby.  Archivují se také současné listiny? No jistě, to je významná část naší činnosti. Uchováváme tištěná média, noviny, časopisy, zpravodaje a vše, co dokladuje současnou dobu. Navazujeme na tradici našich předků a díky jejich práci dnes můžeme dokumentovat, jak a čím se v různých dobách žilo. Jaká byla témata, která hýbala

společností. Můžeme nasát atmosféru dob zapomenutých. Totéž umožníme i generacím, které tu budou dlouho po nás.  Teď tedy k našemu seriálu. Myslíš si, že je škoda, že se některé projekty neuskutečnily? To je těžké a nedá se to říct takhle paušálně… Vycházely z tehdejších potřeb a záměrů, ale dneska by s mnohými byl problém. Zejména pokud byly rozsáhlé, tak by se dnes vlastníci potýkali s energetickou náročností a využitím. Jiné zase mohly daleko předčít to, co se postavilo místo nich. K tomu se dostaneme, až ti ukážu původní návrhy jabloneckých sídlišť.  Tak se už těším a teď honem do špitálu!

Nemocnice Přibližně za rok touto dobou, konkrétně 5. března 2015, uplyne 140 let od okamžiku, kdy byla v Jablonci otevřena nemocnice. Stalo se tak v budově dnešního Gymnázia U Balvanu a pouze na dobu 18 let. Již v roce 1893 začala fungovat Všeobecná okresní nemocnice v areálu, kde se nachází dosud. Přestavbu, bourání starých a výstavbu nových nemocničních budov většina z nás pamatuje. Stavba byla zahájena v květnu 1990, probíhá dodnes. Vlastně bude probíhat i v budoucnu a kdo ví, zda někdy budování skončí. Vždy ale nebylo jasné, zda a kde bude nemocnice stát. V sedmdesátých letech byl zpracován projekt, který počítal s výstavbou nemocničního areálu na Dolině. V únoru 1972 byl doručen na MNV projekt z prosince 1971, který představil rozsáhlý areál nemocnice v oblasti jablonecké Doliny, zahrnující 530 lůžek a s předpokládaným nákladem 60.507.000 Kčs. Projekt zahrnoval okresní Areál nemocnice – výstavba z roku 1893 nemocnici se šesti odděleními a polikliniku s 64 pracovišti. Součástí areálu měl být heliport, dostatečně kapacitní parkoviště i parková úprava bezprostředního okolí. Architekti mysleli také na bytovou výstavbu čtyř několikapatrových paneláků, 32 garáží a individuální výstavbu rodinných domů. Celkový rozpočtový náklad na zdravotnickou část byl 235.936.000 Kčs a celkové náklady tak dosáhly téměř tří set milionů korun, což byla tehdy obrovská suma. Ředitelem OÚNZu (Okresní ústav národního zdraví) stál od roku 1968 do roku 1976 MUDr. Otto Kadlec, kterého jsem se na projekt nemocnice zeptal.  Pane doktore, vy jste se zasazoval o výstavbu nové nemocnice a tehdy byl projekt dotažen až do konečné fáze. Proč jste preferovali právě lokalitu Doliny? Ke koncepci jednoho zařízení nemocnice a polikliniky nás vedla tehdejší roztříštěnost zdravotnických zařízení, velká vzdálenost porodnice od dětského oddělení, přinášející problémy v péči o novorozené děti, malé, nepraktické prostory operačních sálů, zastaralá provozní pracoviště, neustále nutily zainteresované vedoucí pracovníky postavit novou moderní nemocnici s poliklinikou. Znovu je třeba ocenit maximální pomoc generálního ředitele Kopala, vedení ONV, SKNV i postoj tehdejších ministrů Vlčka a Prokopce. STRANA 18

Novou nemocnici jsme chtěli v krásném prostředí »Doliny«, protože by mělo důležitý vliv na psychiku hospitalizovaných pacientů, aby při pohledu z okna na krásnou přírodu měli usnadněný boj s nemocí a při procházkách rozkvetlou zahradou toužili po rychlém uzdravení.  Projekt nemocnice byl na svou dobu velkorysý a velmi moderní. Měl vůbec šanci na úspěšnou realizaci? Já jsem přesvědčen, že ano. Ústředním investorem se stal Severočeský KNV v Ústí nad Labem, přímým investorem Okresní národní výbor v Jablonci nad Nisou s Generálním ředitelstvím Průmyslu jablonecké bižuterie. Za generálního dodavatele byla ve spolupráci s MZd vybrána jugoslávská firma Union Inženjerink Beograd, která prokázala svoje perfektní stavební schopnosti a příznivé finanční požadavky při výstavbě supermoderního sanatoria pro cizince

v Karlových Varech. Generálním projektantem byl Zdravoprojekt Praha. Projekt vycházel ze zkušeností v cizině a zahrnoval moderní trendy tehdejšího zdravotnictví na evropské úrovni.  Proč tedy nakonec k realizaci nedošlo a mělo to souvislost i s vaším odvoláním z funkce? Vzdor všem úspěchům, kterých bylo v rozvoji zdravotnictví v okrese po roce 1968 dosaženo, byla mně neustále ze strany OV KSČ, jako řediteli OÚNZ, vytýkána špatná kádrová práce. Například při obsazování funkce primáře interního oddělení, po odchodu primáře MUDr. Svobody do důchodu, byl ze strany OV KSČ, za podpory ZO KSČ, kladen důraz ne na odborné znalosti lékaře, ale na to, že musí být členem KSČ! Vše vyvrcholilo tehdy, když jsme společně s generálním ředitelem Kopalem, přišli k vedoucímu tajemníkovi OV KSČ, abychom přeJABLONECKÝ ZPRAVODAJ – DUBEN 2014

PROJEKT Y

dali k projednání Prováděcí projekt na výstavbu nemocnice s příslušnými povoleními. Bylo nám sděleno, že OV KSČ výstavbu nikdy nepovolí se zdůvodněním: „Vy byste zrušili nemocnici v Tanvaldě!“, přestože o zrušení nemocnice v Tanvaldě nikdy nikdo nehovořil a byla to podle mne jen nesmyslná záminka, kterou se nepodařilo zvrátit ani vedení ONV. Tímto velice špatným rozhodnutím byla nejen zmařena několikaletá usilovná práce mnoha zainteresovaných lidí, ale především Jablonec přišel o šanci na skutečně moderní komplex v překrásném prostředí.

 Dal jste i nahlédnout do vašeho dopisu, ze kterého jsou zřejmé spory mezi vámi, jako ředitelem OÚNZ a OV KSČ. Tyto výhrady ke kádrové práci vedly k odvolání ředitele OÚNZ z funkce se zdůvodněním »nerespektování stranických orgánů«. Co jste dělal potom? Pokračoval jsem v práci zubaře, ale už ne v Jablonci, ale ve Smržovce. V následujícím období vývoj zdravotnictví v okrese stagnoval. O vývoji, zejména po roce 1989 by měli historii hodnotit lidé, kteří jsou s ní úzce spjati.  Ještě na závěr vaše hodnocení období let 1968–1976? Počátkem roku 1968 jsem byl rozhodnutím tehdejšího vedení ONV ustaven do funkce vedoucího odboru zdravotnictví s cílem řešit neradostnou situaci ve zdravotnictví v okrese. Zastaralost v technickém zázemí zdravotnických zřízení, některé budovy pocházely z roku 1893, prakticky žádná údržba a snaha o modernizaci, stejně tak nedostatečný počet lékařů a středního zdravotnického personálu, přinášely v péči o zdraví občanů jabloneckého okresu nemalé problémy. V průběhu let se podařilo situaci zlepšit. Byla započata systematická rekonstrukce a modernizace zdravotnických zařízení. Již koncem roku bylo předáno do provozu moderní ženské oddělení v Turnovské ulici. Následovala rekonstrukce interního oddělení, chirurgie, rtg oddělení. Bylo vytvořeno moderní dětské oddělení v Opletalově ulici. Díky finanční pomoci jak ONV, tak podni-

JABLONECKÝ ZPRAVODAJ – DUBEN 2014

ků Jabloneckého okresu, zejména pak Generálního ředitelství Bižuterie, generálního ředitele Kopala, bylo možné tato pracoviště vybavit na tu dobu špičkovou zdravotnickou technikou a zajistit kvalitní péči o nemocné. Byla to celkově doba pohody pracovníků ve zdravotnictví, kdy se stabilizoval počet lékařů, sester i lidí pracujících v nezdravotnických provozech.

Konaly se pravidelné odborné semináře pro lékaře, pro střední zdravotnický personál. Uskutečňovala se společná shromáždění zaměstnanců OÚNZ, plesy zdravotníků a ROH z prostředků FKSP organizovalo pro zaměstnance OÚNZ jak kulturní, tak rekreační zájezdy a dovolené. Celková činnost Okresního ústavu národního zdraví byla oceněna Ministerstvem zdravotnictví a Ústředním výborem odborového svazu pracovníků ve zdravotnictví čestným titulem. Pro většinu lidí ve zdravotnictví byla důležitá péče o pacienty v tehdejší realitě a daných podmínkách.  Děkuji za rozhovor. Mgr. Vladimír Kordač O nemocnici pokračování příště… STRANA 19