Výprava 27. 9. 2003 MOP Sůvy
Drábské světničky, Valečov
Drábské světničky
27.9.2003
CHKO Český ráj CHKO Český ráj je nejstarším velkoplošných chráněným územím v České republice. Zahrnuje romantickou krajinu severovýchodních Čech, kde se nalézají známá pískovcová skalní města. Tyto bizarní útvary jsou největší pozoruhodností Českého ráje a hlavním motivem jeho ochrany. Vlivem snadné propustnosti pískovců vznikly na mnoha místech četné prameny a bažiny. V údolí říčky Žehrovky byly na několika místech založeny rybníky, které mají nejen vodohospodářský význam, ale jsou též důležitým krajinotvorným prvkem. Polovinu území zaujímají lesy, jejichž přirozená skladba byla člověkem značně pozměněna. Pro vrcholové partie pískovcových skal je charakteristická teplomilná a suchomilná vegetace. Bohatší na vegetaci jsou stinné rokle a doliny, kde nalezneme i javorové lesy. V rašeliništních společenstvech kolem rybníků můžeme vidět některé vzácnější druhy rostlin včetně vstavačů a rosnatky okrouhlolisté. Nachází se zde také významné chráněné stromy nebo jejich skupiny. Rovněž zvířena oblasti je zajímavá. Území Českého ráje bylo osídleno již v pravěku, jak dokazují četné archeologické nálezy v okolí vrchu Mužský. Ze 6. - 10. století pochází osídlení Slovany. V raném
2
Drábské světničky
27.9.2003
středověku zde vyrostla řada panských sídel - hradů na vysokých skalách, později pak ve formě zámeckých sídel uprostřed krásných parků. V nedávné době došlo k rozšíření CHKO, především o vrch Kozákov, oblast Maloskalska a o údolí řeky Jizery od Turnova k Semilům, dále o území Prachovských skal a o některé menší lokality v západní části oblasti v okrese Mladá Boleslav. Byla tak zdvojnásobena plocha oblasti.
Sezónní informační střediska CHKO Český ráj Zařízení jsou v provozu od května do září, obvykle od čtvrtka do neděle. Poskytují informace o chráněném území, prodávají informační a propagační materiály, pro ohlášené skupiny zajišťují průvodcovskou službu a přednášky s multimediálním programem.
Drábské světničky Pro přírodní krásy okolí jsou Drábské světničky jedním z nejnavštěvovanějších míst kraje. Rubem tohoto zájmu je fakt, že objekt v měkkém pískovci těmito návštěvami trpí a nemusí být daleko doba, kdy zmizí i poslední stopy po tomto hradu. Proto byl pracovníky Archeologického ústavu ČSAV v 70. letech 20. stol. postaven v muzeu v Mnichově Hradišti velký model světniček a byla provedena i rekonstrukce podoby středověkého hradu. Skalní masív okolo čedičového kopce (Mužský) odolal vlivům eroze a vytvořil náhorní plošinu Hrady s příkrými stěnami spadajícími do stometrové hloubky. Toto místo lákalo k osídlení již od pravěku. Archeologické průzkumy odhalily přítomnost člověka od nejstarších zemědělců až po středověk Ze středověkých sídel na Hradech jsou nejznámější Drábské světničky. Jsou to vlastně čtyři velké a tři menší skalní bloky oddělené od sebe úzkými průrvami a od ostatního území Hradů hlubokou úžlabinou, která byla v novověku uměle vylámána a rozšířena, takže byl skoro zničen skalní blok z něhož se do hradu vstupovalo. Na těchto skalách dodnes zůstaly zbytky osmnácti světniček. Některé jsou zcela, jiné částečně vytesané do pískovcové skály. Jsou zde též patrné stopy po sedmi dřevěných stavbách a šesti mostních konstrukcích 3
Drábské světničky
27.9.2003
spojujících jednotlivé skalní bloky. Zachovaly se i stopy po čtyřech uzávěrech a jedné palisádě, a také zbytky pěti chodeb vytesaných do pískovce. Původní vstup do hradu byl po mostě, který spojoval nejvýchodnější skalní blok s areálem Hradů. Skalisko bylo opevněno palisádou a vstup střežila mohutná dřevěná věž. Světničky vytesané přímo ve skalních blocích sloužily především jako zásobárny. Obydlí byla převážně postavena ze dřeva, takže se po nich dodnes zachovaly jen stopy základů. Z ostatních prostor je zajímavá především svatyně. Je to místnost téměř 7 m dlouhá a 4 m široká. Uvnitř můžeme ještě dnes spatřit kamenné lavice při stěnách a oltář. V jeho boku je sice vytesán kalich, ale podle archeologických nálezů se jednalo o kapli katolickou. Kalich je romantický podvrh z počátku 20. století. Vedlejší světnička je pokládána za obydlí kněze. Pozornost zaslouží i nejnižší úzký a vysoký blok zvaný Sloup, v němž je vytesána světnička s jehlancovitou prohlubní sloužící pravděpodobně jako vězení. Dvě světničky v nejzápadnějším skalním bloku jsou mnohem mladší. Patrně pocházejí ze 17. stol. a jsou dokladem toho, že ještě za třicetileté války sloužily Drábské světničky jako úkryt při průchodech císařského i švédského vojska. Stavitelé Drábských světniček velice dovedně využili možnosti, jaké jim poskytla příroda a vytvořili pevnost, která byla před zdokonalením střelných zbraní prakticky nedobytná. Téměř neřešitelnou otázkou zůstává komu a kdy hrad sloužil, neboť o něm není jediná písemná zmínka. Nálezy keramiky svědčí o tom, že Drábské světničky byly osídleny od 12. do 15. století. Vznik hradu se klade nejčastěji do první čtvrtiny 15. století, kdy husitská vojska zničila klášter Hradiště. Otázkou je, zda byl hrad postaven husity, aby strážil obchodní stezku před nepřátelským vojskem, nebo (jak napovídá katolická kaple) jej postavili nepřátelé kalicha jako opěrný bod a předsunutou stráž. 4
Drábské světničky
27.9.2003
Naučná stezka Příhrazské skály Stezka byla otevřena v r. 1983. Je dlouhá 9 km a má 12 zastávek. Vede z parkoviště ve Dnebohu přes Drábské světničky a Mužský do Příhraz.
Zastávky : 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.
Dneboh - základní informace, + mapa Kavčina - název osady, která byla dne 27. 6. 1926 zničena sesuvem Geotropismus - skupina borovic šavlovitého vzrůstu (následek sesuvu) Sesutý skalní blok (náčrtek a popis sesuvu) Drábské světničky - historie skalního města a hradu Hrada - přirozené lesní porosty - informace o původních porostech skalních měst Hrada - rozsáhlé archeologické naleziště Teplomilná vegetace - skalní step Studený průchod - teplotní inverze Pseudokrasová propast - výtvor vzniklý výmolovou činností vody Mužský - geologický útvar s památníkem na prusko-rakouskou válku r. 1866 Příhrazy - základní informace, + mapa
5
Drábské světničky
27.9.2003
Klamorna Skalní hrad Klamorna se nachází v pískovcové stěně okraje Mužského u Dnebohu nedaleko Mnichova Hradiště. Archeologický výzkum dokázal, že Klamorna byla foto: http://www.hrady.cz již pravěkým hradištěm. Ve středověku, nejspíše ve 13. století, zde byl zřízen hrad, upravovaný či obnovovaný ve 30. letech 15. století, který byl nedlouho poté opuštěn. Jeho zbytky byly poškozeny odlámáním části skal. Klamorna je jedním z několika skalních hradů v oblasti Mužského (v nejbližším okolí například Drábské světničky, Staré Hrady či Hynšta), které vznikly ve 13. století jako součást jedné aktivity. Minimálně Klamorna a Drábské světničky byly využity nebo spíše obnoveny ke konci husitských válek s největší pravděpodobností ve funkci strategických opěrných foto: http://www.hrady.cz bodů.
Valečov Jméno dostal hrad po zaniklé osadě, která se rozprostírala v místech nynějšího dvora. Hrad byl založen v první polovině 14. století. První písemná zmínka o jeho majitelích se datuje do let 1316 – 1318. Při patě skal ho tvořila dvě předhradí a k celku přiléhala ještě rozsáhlá, členitá část s množstvím světniček. Jádrem byly tři řady skalních bloků. Největší význam měla střední řada, tvořená třemi bloky, nesoucí palác hradu. V blocích je vytesáno množství světniček a prochází jimi přístup na horní plochu, typický pro 6
foto: http://www.cesky-raj.cz
Drábské světničky
27.9.2003
skalní hrady. Starý palác v přední části byl kromě částí využívajících skálu převážně dřevěný. Tak zvaný nový palác byl zděnou stavbou již před požárem roku 1439, jak dokládá ohořelé zdivo. Po této katastrofě byl zřejmě vystavěn do dnešní podoby. Mezi bloky, které na severní straně sledují paláce, nalézáme i skalní věž s několika světničkami. Obvod hradu na jižní straně foto: http://www.pamatky.com vymezuje skalní žebro, v němž bylo ▼▲ foto: http://www.pamatky.com opět vysekáno několik světniček. Na východním konci z něho příkop vysekaný do skály vymezuje barbakánovitý útvar. Tudy se nejspíše vcházelo do navazujícího rozsáhlého areálu, jehož opevnění tvořily především skalní stěny s rozsedlinami přehrazenými roubením. Areál obsahuje velké množství provozních i obytných světniček a je zde nutno předpokládat i povrchové objekty. Tato část hradu mohla pojmout velké množství lidí a poskytnout jim i v nepříznivých klimatických podmínkách dobře vybavené útočiště. Nesporně se jednalo o zimoviště husitských polních vojsk. Jak tvrdým oříškem byl Valečov pro nájezdy cizích vojsk, svědčí vpád křižáků z Lužice do Čech v roce 1468. Cizácké vojsko sice vypálilo všechny okolní vesnice i městečko Kněžmost, ale na dobře opevněný hrad si netrouflo a bylo posléze u Turnova vojskem Jiřího z Poděbrad rozprášeno. Po třicetileté válce byl hrad obýván už jen z části. Nový palác sloužil jako obydlí pro správce, ale i ten se časem odstěhoval. Prakticky dvě století sloužil hrad jako obydlí chudiny a zdroj levného stavebního materiálu. Poslední obyvatelé skalních bytů se museli odstěhovat na základě nařízení c. k. okresního hejtmanství 5. 10. 1892. Valečov je patrně naším nejkomplikovanějším a nejrozsáhlejším skalním hradem. Jeho podoba byla do značné míry dána konfigurací skal.
Pro účastníky výpravy do Českého ráje připravili Fáfinka a Jeňýk za použití následujících pramenů: http://www.pamatky.com, http://www.cesky-raj.cz,
Turistický průvodce ČSSR - STN 1960
neoznačená fota: Jeňýk
7
foto: http://www.pamatky.com
