ZPRÁVY LESNICKÉHO VÝZKUMU

ZPRÁVY LESNICKÉHO VÝZKUMU Reports of forestry research

SVAZEK 47

ČÍSLO 3/2002

Vydává Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti Jíloviště-Strnady, ISSN 0322-9688. Funkcí vedoucího redaktora pověřen ing. R. Klán. Předseda ediční rady RNDr. B. Lomský, CSc. Výkonný redaktor Mgr. E. Krupičková. Vychází čtvrtletně. Adresa redakce: VÚLHM Strnady, 156 04 Praha 5 - Zbraslav, tel. 2 5789 2222, 2 5792 3140, fax 2 5792 1444, e-mail: [email protected]., http://www.vulhm.cz

OBSAH – Content HORST KRIEGL Přeměny porostů náhradních dřevin v Krušných horách Conversion of stands of substitute tree species in Krušné hory Mts. ................................................................................................................... 119 HORST KRIEGEL Růst cílových druhů dřevin v imisních polohách Krkonoš a Jizerských hor vysázených do porostů náhradních dřevin Growth of the target tree species planted under young stands of substitute tree species in regions influenced by air pollution in the Krkonoše and Jizerské hory Mts. ......................................................................................................................................125 VILÉM PODRÁZSKÝ - STANISLAV VACEK - IVA ULBRICHOVÁ Vliv cíleného přihnojení na stav asimilačních orgánů smrku ztepilého s projevy žloutnutí Effect of target fertilization on the assimilatory organs of Norway spruce with yellowing symptoms................................................................131 JIŘÍ ŠINDELÁŘ Dlouhodobé výzkumné plochy v lesním hospodářství se zvláštním zřetelem k oboru genetika, šlechtění a introdukce lesních dřevin Long-term experimental plots in forestry especially aimed at genetics, breeding and introduction of forest tree species ..................................135 VLADIMÍR ČERNOHOUS Vliv evapotranspirace na odtok z povodí Influence of evapotranspiration on outflow from basin ........................................................................................................................................144 JOZEF TUTKA Niektoré lesopolitické a ekonomické otázky väzieb lesníctva a ochrany přírody Some forestry and political and economical problems of conntention of forestry and nature protection ............................................................146 V. sněm lesníků na téma „Postavení lesního hospodářství v novém územněsprávním uspořádání The 5th Session of Foresters of Czech Republic on theme “Position of forestry in the new self-governing territorial units of the Czech Republic ..................................................................................................................................................................155 SLAVINGER, M.: Postavení státní správy lesů a odborného lesního hospodáře po 1. 1. 2003 ..........................................................................155 SVOBODA, J.: Doplňující poznámky k postavené státní správy a odborného lesního hospodáře po 1. 1. 2003 ..............................................157 KREČMER, V.: Postavení státních lesů v novém územněsprávním uspořádání ................................................................................................158 JAKUBEC, B.: Postavení státních lesů v novém územněsprávním uspořádání .................................................................................................160 CHYTRÝ, M.: Je změna organizace státních lesů v novém územním uspořádání nezbytná.............................................................................169 VOVESNÝ, J.: Potřebný rozsah a využitelnost současného lesnického plánování ............................................................................................172 SLOUP, M., PÁSEK, F.: Potřebný rozsah a využitelnost současného lesnického plánovaní ..............................................................................175 SIMANOV, V.: Lesnické školství a celoživotní vzdělávání ...............................................................................................................................177 SOVKA, P.: Lesnické školství a celoživotní vzdělávání ...................................................................................................................................179 KUBAŠÁK, Š.: Názor pracovníků Státní správy lesů okresního úřadu Klatovy k postavení Státní správy lesů a odborného lesního hospodáře po 1. 1. 2003 ............................................................................................181 Diskuse ...........................................................................................................................................................................................................183 LESNICKÉ AKTUALITY - CURRENT CONTENTS........................................................................................................................................187 • Význam rané výběrné probírky na dlouhodobou stabilitu porostu a kulatinu Importance of early selection thinning on the long-term stability of stand and roundwood • Růstový potenciál břízy pýřité (Betula pubescens Ehrh.) v Irsku Growth potential of Betula pubescens (Ehrh.) in Ireland • Výběr nejlepších lokalot pro zřízení nových příměstských lesů za použití multikriteriální analýzy Selection of the best localities for establishing new urban forests using the multicriterial analyses

Kriegel: P¯emÏny porost˘ n·hradnÌch d¯evin v Kruön˝ch hor·ch

Ing. Horst Kriegel, CSc., V⁄LHMñVS OpoËno

PÿEMÃNY POROSTŸ N¡HRADNÕCH DÿEVIN V KRUäN›CH HOR¡CH Conversion of stands of substitute tree species in the KruönÈ hory Mts. Abstract Stand conversion in 17 to 25 years old stands of substitute tree species (Betula, Sorbus, Picea pungens etc.) to stands with target tree species composition began in the KruönÈ hory Mts. The conversion of tree species composition performed both by direct conversion (on the plots prepared by bulldozer) and by underplanting of target tree species (on the plot with local soil preparing by dredge). Soil spread from previously formed windrows was used to site amelioration, to site improvement and enhancement of tree growth during the direct conversion of tree species. Tree shelters (plastic tubes) installed to plants also improve the height growth of broadleaves trees. Tree species (Fagus, Acer, Ulmus, Picea abies) underplanted into tended unclosed stand showed a good growth even though transplanting shock sometimes occurred or damage of terminal shoot due to physiological damage of bare-rooted plants before planting (Ulmus) emerged.

⁄vod V Kruön˝ch hor·ch doölo v 70. ñ 90. letech minulÈho stoletÌ ke kolapsu smrkov˝ch porost˘ a jejich n·slednÈmu odtÏûenÌ na rozloze p¯esahujÌcÌ 27 tis. hektar˘ (KUBELKA et al. 1992). Rozs·hlÈ odlesnÏnÈ plochy nebylo moûnÈ p¯Ìmo zalesnit cÌlov˝mi d¯evinami z d˘vodu jejich oËek·vanÈ vysokÈ mortality vyvolanÈ zmÏnÏn˝mi mikroklimatick˝mi a p˘dnÌmi podmÌnkami. UplatnÏnÌ zde naöly nÏ-kterÈ tuzemskÈ a introdukovanÈ d¯eviny jako b¯Ìza, je¯·b, olöe, mod¯Ìn, smrkovÈ a borovÈ exoty, kleË apod., vytv·¯ejÌcÌ p¯ÌpravnÈ (n·hradnÌ) porosty jako p¯edpoklad pro n·slednou v˝sadbu cÌlov˝ch druh˘ d¯evin. V souËasnosti porosty n·hradnÌch d¯evin (PND) dosahujÌ dimenzÌ, kdy lze p¯emÏny (rekonstrukce) uskuteËnit. P¯i volbÏ a zah·jenÌ technologick˝ch zp˘sob˘ p¯emÏn je zapot¯ebÌ p¯i-hlÈdnout zejmÈna ke stanoviötÌm, na nichû se PND nach·zejÌ, k druhovÈmu sloûenÌ porost˘ nebo druhu p¯ÌpravnÈ d¯eviny, k jejich zdravotnÌmu stavu, kvalitÏ, vÏku (v˝öce) a hustotÏ, ke zp˘sobu p¯Ìpravy p˘dy atd. P¯emÏny porost˘ lze v z·sadÏ realizovat tÏmito zp˘soby: 1. p¯Ìmou p¯emÏnou spoËÌvajÌcÌ v celoploönÈ n·hradÏ p¯Ìpravn˝ch d¯evin d¯evinami cÌlov˝mi; je moûnÈ vyuûÌt modifikace druhovÈ skladby p¯i rozdÌlnÈ öÌ¯ce a uspo¯·d·nÌ pruh˘ nebo kotlÌk˘, d·le odliönÈho sloûenÌ a uspo¯·d·nÌ jednotliv˝ch d¯evin atp., 2. podsadbou cÌlov˝ch d¯evin do porostnÌch svÏtlin pod vychov·vanÈ jedince p¯ÌpravnÈho porostu; z·jem se zde soust¯edÌ hlavnÏ na pÈËi o vys·zenÈ cÌlovÈ d¯eviny (ochrana p¯ed negativnÌmi biotick˝mi a abiotick˝mi Ëiniteli, zdravotnÌ a kvalitativnÌ selekce Ö) a na v˝chovu kvalitnÌch jedinc˘ PND. P¯edloûen˝ p¯ÌspÏvek se zab˝v· v˝vojem nÏkter˝ch cÌlov˝ch druh˘ d¯evin p¯i 1. p¯ÌmÈ p¯emÏnÏ PND (jedn· se o stanoviötÏ celoploönÏ p¯ipraven· buldozery) a 2. p¯emÏnÏ spojenÈ s v˝chovou kva-litnÌch jedinc˘ (plocha s pomÌstnou bagrovou p¯Ìpravou p˘dy). Pro zlepöenÌ r˘stu vys·zen˝ch d¯evin na ploch·ch p¯ipraven˝ch buldozery je ovÏ¯ov·no pouûitÌ zeminy z rozhrnutÈho valu k melioraci a d·le plastov˝ch chr·niË˘ umÌstÏn˝ch na sazenice.

Metodika a) V˝voj cÌlov˝ch druh˘ d¯evin zakl·dan˝ch p¯Ìmou p¯emÏnou PND byl zjiöùov·n na p˘d·ch p¯ed 17 aû 25 lety celoploönÏ p¯ipraven˝ch buldozery a v letech 1993 ñ 1999 meliorovan˝ch zeminou z val˘. P¯i celoploönÈ p¯ÌpravÏ p˘dy buldozery byly povrchov˝ nej˙rodnÏjöÌ horizont i s tÏûebnÌmi zbytky shrnut do val˘, a to nejen pro zlepöenÌ p˘dnÌch podmÌnek na ploöe, to je snÌûenÌ kyselosti, ale i pro urychlenÌ a usnadnÏnÌ v˝sadby PND. Na ni navazujÌ dalöÌ opat¯enÌ jako ochrana kultur, v·pnÏnÌ, hnojenÌ a v˝chova. äet¯enÌ se uskuteËnila na 5 v˝zkumn˝ch ploch·ch zaloûen˝ch na lesnÌ spr·vÏ LS »erven˝ Hr·dek, v SLT 7K v nadmo¯sk˝ch v˝ök·ch 800 ñ 840 m v p·smech ohroûenÌ porost˘ imisemi A a B v klimatickÈm okrsku mÌrnÏ chladnÈm C1. Na sle-

dovan˝ch ploch·ch byly z val˘ a jejich bezprost¯ednÌ blÌzkosti 2 ñ 4 m (podle v˝öky porostu) odtÏûeny b¯Ìzy, je¯·by, mod¯Ìny a smrky pichlavÈ tvo¯ÌcÌ PND, kam byla n·slednÏ, pokud moûno rovnomÏrnÏ, rozhrnuta zemina z d¯Ìve vytvo¯en˝ch val˘ o vrstvÏ 10 ñ 20 cm. Na takto p¯ipravenÈ plochy byly vysazov·ny cÌlovÈ d¯eviny buk lesnÌ (Fagus sylvatica L.), javor klen (Acer pseudoplatanus L.), jilm horsk˝ (Ulmus scabra HUDSON), smrk ztepil˝ (Picea excelsa L.), jedle bÏlokor· (Abies alba MILL), p¯iËemû k nÏkter˝m d¯evin·m byly navÌc nainstalov·ny plastovÈ neperforovanÈ chr·niËe pro urychlenÌ r˘stu. Na ploch·ch meliorovan˝ch zeminou z rozhrnut˝ch val˘ byly p¯ed v˝sadbou a v n·sledujÌcÌch letech odebÌr·ny smÏsnÈ vzorky p˘d z hloubek 0 ñ 20 cm k anal˝z·m pro stanovenÌ z·kladnÌch charakteristik: aktivnÌ a v˝mÏnnÈ kyselosti, obsahu p¯Ìstupn˝ch ûivin P2O5, K2O, CaO a MgO ve v˝luhu 1% kyseliny citronovÈ, obsahu celkovÈho dusÌku podle Kjeldahla a mnoûstvÌ humusu metodou Springer-Klee. V loÚskÈm roce bylo navÌc zjiöùov·no mnoûstvÌ bu¯enÏ (Calamagrostis) pomocÌ odebran˝ch monolit˘ o velikosti 30 x 30 cm a v nÌ obsaûenÈ ûiviny ñ N, P, K, Ca, Mg a S; hodnoty jsou n·slednÏ prezentov·ny v kg . ar-1 plochy. StejnÈ ûiviny byly chemickou laborato¯Ì se sÌdlem ve VS OpoËno analyzov·ny i v jednolet˝ch asimilaËnÌch org·nech cÌlov˝ch d¯evin. VeökerÈ evidovanÈ hodnoty jsou porovn·ny s ˙daji zÌskan˝mi na stanoviötÌch p¯ipraven˝ch buldozery pod porosty n·hradnÌch d¯evin. U vys·zen˝ch kultur jsou sledov·ny r˘st a zdravotnÌ stav, jakoû i rychlost raöenÌ jedinc˘ chr·nÏn˝ch plastov˝mi tubami. b) R˘st testovan˝ch cÌlov˝ch d¯evin v podsadb·ch vychov·vanÈho PND tvo¯enÈho b¯Ìzou, je¯·bem, smrkem pichlav˝m (v˝jimeËnÏ i smrkem ztepil˝m) je sledov·n na ploöe Fl·je, provoznÏ zalesnÏnÈ v roce 1981. JejÌ stanoviötÏ lze charakterizovat SLT 7K, HS 73, p·smem ohroûenÌ porost˘ imisemi A, nadmo¯skou v˝ökou 800 m, klimatick˝m okrskem mÌrnÏ chladn˝m C1, kde p˘dnÌm typem je kambizem. V roce 1997 byl porost ploönÏ pro¯edÏn, jednotlivÈ stromy detailnÏ promÏ¯eny (v˝öka, tlouöùka, pr˘mÏr koruny, olistÏnÌ, zdravotnÌ stav) a jejich umÌstÏnÌ zaznamen·no do pl·nk˘ pomocÌ pravo˙hlÈ mÏ¯iËskÈ sÌtÏ. K dalöÌ redukci poËtu jedinc˘ doölo v roce 2000 v d˘sledku mortality, nezbytnÈho jednocenÌ, poökozenÌ snÏhov˝m z·vÏsem, v˝razn˝m poklesem olistÏnÌ apod., takûe se v souËasnosti na ploöe nach·zÌ v p¯epoËtu na 1 hektar 1 400 ks b¯Ìz, 700 ks smrku pichlavÈho, 20 ks smrku ztepilÈho a 360 ks je¯·bu ptaËÌho. V˝sadby buku lesnÌho, javoru klenu, jilmu horskÈho, smrku ztepilÈho a jedle bÏlokorÈ se uskuteËnily do jamek v letech 1997 ñ 2000. Jejich mnoûstvÌ (na 1 ha plochy) dnes ËinÌ u buku 2 200 ks, u javoru 650 ks, u jilmu 170 ks, u smrku 460 ks a u jedle 410 ks. Jednotliv· mÌsta s vys·zen˝mi d¯evinami jsou stejnÏ jako u d¯evin n·hradnÌho porostu zakreslena do pl·nku. KromÏ v˝voje cÌlov˝ch d¯evin jsou na ploöe od roku 1999 monitorov·ny nÏkterÈ ekologickÈ podmÌnky jako maxim·lnÌ a minim·lnÌ

ZPR¡VY LESNICK…HO V›ZKUMU, SVAZEK 47, »ÕSLO 3/2002

119


teplota vzduchu, mnoûstvÌ sr·ûek a hloubka promrz·nÌ p˘dy v zimnÌm obdobÌ. V roce 2000 byla na plochu umÌstÏna automaticky mÏ¯ÌcÌ meteorologick· staniËka NOEL, kde jsou po cel˝ rok na volnÈm prostranstvÌ (p¯ÌpadnÏ i pod b¯ezov˝m porostem) kontinu·lnÏ zÌsk·v·ny z·kladnÌ meteoprvky.

v relaci s hodnotami uv·dÏn˝mi v literatu¯e (JUR¡SEK, MARTINCOV¡ 2000). ProdlouûenÌm r˘stovÈho obdobÌ vöak lze p¯i nep¯Ìzniv˝ch povÏtrnostnÌch podmÌnk·ch (Ëasn˝ a pozdnÌ mr·z, tepl˝ podzim apod.) pozorovat nejen poökozenÌ asimilaËnÌch org·n˘, ale i nezd¯evnatÏl˝ch v˝hon˘. U v˝hon˘ vyr˘stajÌcÌch z plastov˝ch kryt˘ m˘ûe v pr˘bÏhu roku doch·zet k jejich poökozenÌ zvÏ¯Ì. Ani 120 cm vysokÈ kryty neochr·nÌ sazenice p¯ed sp·rkatou zvÏ¯Ì (obr. 3a). Proto je testov·na ochrana termin·lnÌch v˝hon˘ posouv·nÌm chr·niË˘ vzh˘ru a jejich fixacÌ na delöÌch kvalitnÌch (dubov˝ch) opÏrn˝ch k˘lech (obr. 3b). Sazenice pÏstovanÈ po delöÌ dobu v plastov˝ch chr·niËÌch vykazujÌ zvÏtöen˝ v˝ökov˝ r˘st na ˙kor r˘stu tlouöùkovÈho, coû KJELGREN et al. (1997) p¯isuzujÌ niûöÌ intenzitÏ svÏtla, p¯ÌpadnÏ nedostateËnÈ pot¯eby tlouöùkovÈho r˘stu v d˘sledku fixace sazenic proti p˘sobenÌ vÏtru. Tato nep¯Ìzniv· proporcionalita - ötÌhlostnÌ koeficient ñ se po 3 aû 6letÈm pÏstov·nÌ listnat˝ch d¯evin v chr·niËÌch pohybovala okolo hodnoty 120, zatÌmco u kontrolnÌch nechr·nÏn˝ch sazenic v mezÌch 78 ñ 90. Po odstranÏnÌ kryt˘ z bukov˝ch sazenic se ötÌhlostnÌ koeficient pomÏrnÏ rychle upravoval, takûe v 1. roce se snÌûil na hodnotu 89 a ve 2. roce na hodnotu 87. ObdobnÈ hodnoty ötÌhlostnÌho koeficientu (v 1. roce po odstranÏnÌ chr·niË˘ 101, ve 2. roce 91) byly zjiötÏny u bukov˝ch sazenic vys·zen˝ch i v p¯edh˘¯Ì Krkonoö (520 m n. m.). PlastovÈ kryty mohou mimo urychlenÌ v˝ökovÈho r˘stu plnit jeötÏ dalöÌ v˝znamnÈ funkce: ochranu sazenic p¯ed zvÏ¯Ì (k tomu ˙Ëelu byly urËeny) a myöovit˝mi hlodavci (KRIEGEL 1997 ñ podmÌnkou je zahrnutÌ spodnÌho okraje zeminou), omezenÌ poökozenÌ vyraöen˝ch v˝hon˘ pozdnÌmi mrazy (KRIEGEL 1997 do teploty ñ 3 oC), redukce obsahu sÌry (KRIEGEL 1998) a draslÌku (PONDER 1996) v asimilaËnÌch org·nech a naopak nav˝öenÌ mnoûstvÌ fosforu, v·pnÌku a ho¯ËÌku v listech jasanu a dubu (PONDER 1996).

V˝sledky a diskuse P¯Ìm· p¯emÏna porost˘ n·hradnÌch d¯evin. Na ploch·ch d¯Ìve celoploönÏ p¯ipraven˝ch buldozery a n·slednÏ meliorovan˝ch zeminou z rozhrnut˝ch val˘ doölo k celkovÈmu zlepöenÌ p˘dnÌch podmÌnek, kterÈ p¯etrv·vajÌ po celou dobu sledov·nÌ (8 rok˘). Na meliorovan˝ch ploch·ch je zaznamen·n vysok˝ obsah humusu, a tÌm souËasnÏ i dusÌku (tab. 1), jakoû i relativnÌ dostatek fosforu a draslÌku. Kysel˝m p˘d·m se ale nedost·v· optim·lnÌho mnoûstvÌ v·pnÌku a ho¯ËÌku, a proto se prov·dÌ jejich v·pnÏnÌ. P¯ÌznivÏjöÌ p˘dnÌ prost¯edÌ vytv·¯Ì p¯edpoklady pro lepöÌ v˝voj vys·zen˝ch d¯evin, kter˝ lze charakterizovat intenzivnÏjöÌm r˘stem, zlepöen˝m zdravotnÌm stavem a harmonickou v˝ûivou. Smrk ztepil˝ rostoucÌ na meliorovan˝ch ploch·ch vykazuje v pr˘bÏhu öet¯enÌ nejen tÈmÏ¯ 35% nav˝öenÌ v˝ökovÈho r˘stu (obr. 1), ale i vÏtöÌ mnoûstvÌ ûivin v asimilaËnÌch org·nech (KRIEGEL 2001). ZlepöenÈ p˘dnÌ podmÌnky se projevujÌ rovnÏû na v˝voji agresivnÌ travnÌ bu¯enÏ (Calamagrostis), kter· jiû v pr˘bÏhu 2 aû 3 rok˘ tÈmÏ¯ zcela osÌdluje meliorovanou plochu. Bu¯eÚ velmi silnÏ konkuruje vys·zen˝m d¯evin·m nejen v korunovÈ (zastÌnÏnÌ) a ko¯enovÈ (rozr˘st·nÌ) oblasti, ale hlavnÏ odnÌm·nÌm vody a ûivin z p˘dy. V tabulce 2 je uvedeno zv˝öenÈ mnoûstvÌ bu¯enÏ a v nÌ obsaûenÈ ûiviny v porovn·nÌ s öet¯enÌm proveden˝m pouze na p˘d·ch celoploönÏ p¯ipraven˝ch buldozery. P¯estoûe odum¯enÌm rostlinn˝ch Ë·stÌ a jejich n·sledn˝m rozkladem doch·zÌ k postupnÈmu n·vratu ûivin

Roky po rozhrnutÌ valu

MÌsto odbÏru

Acidita p˘dy pH

0

buldozer rozhrnut˝ val

H2O 4,9 4,0

2

buldozer rozhrnut˝ val buldozer rozhrnut˝ val buldozer rozhrnut˝ val buldozer Rozhrnut˝ val

4,9 4,5 4,5 4,2 5,6 5,2 5,3 5,1

4 6 8

P2O5

K2O

CaO

MgO

Nt

-1 mg.kg

Humus

KCl 4,0 3,2

238 238

48 58

501 431

119 67

0,32 0,61

% 5,00 16,80

3,5 3,0 3,1 2,7 3,7 3,3 3,7 3,3

162 184 149 107 157 302 175 143

44 81 61 88 47 69 67 88

233 293 238 602 60 373 1467 1313

65 80 90 182 11 36 27 36

0,16 0,53 0,23 0,44 0,16 0,39 0,16 0,48

5,67 21,27 6,93 15,10 6,10 10,9 4,00 14,10

Pozn.: Zv˝öen˝ v˝skyt b·zÌ zaznamenan˝ v nÏkter˝ch letech ovlivnilo v·pnÏnÌ dolomitick˝m v·pencem. Tab. 1. P˘dnÌ charakteristika na ploch·ch celoploönÏ p¯ipraven˝ch buldozerem a n·slednÏ meliorovan˝ch zeminou z rozhrnut˝ch val˘ Soil characteristic on plots prepared by bulldozer and then ameliorated by soil from spread windrows do p˘dnÌho kolobÏhu (u nadzemnÌ Ë·sti se pohybuje z·soba dusÌku okolo 100 kg . ha-1), chybÌ bu¯enÌ odËerpanÈ ûiviny zejmÈna mlad˝m sazenicÌm lesnÌch d¯evin. V˝ökov˝ r˘st kultur lze pozitivnÏ ovlivnit i aplikacÌ plastov˝ch chr·niË˘. U sazenic chr·nÏn˝ch plastov˝mi kryty doch·zÌ v d˘sledku nav˝öenÌ teploty (JUR¡SEK 2000) k ËasnÏjöÌmu nastartov·nÌ ûivotnÌch pochod˘ (doby raöenÌ ñ tab. 3), a naopak k prodlouûenÌ r˘stovÈho obdobÌ do podzimu, coû se v pr˘bÏhu 5 aû 6letÈho sledov·nÌ projevilo zvÏtöenÌm v˝öky listnat˝ch d¯evin o 92 ñ 210 % (obr. 2), podobnÏ jako u experiment·lnÏ chr·nÏnÈ jedle (o 59 %). ZÌskanÈ v˝sledky jsou

120

P¯emÏna podsadbou vychov·vanÈho porostu n·hradnÌch d¯evin ProvoznÏ zaloûen˝ PND v roce 1981 se nach·zÌ ve stadiu, kdy lze zaËÌt s jeho p¯emÏnou. Je jiû v˝ökovÏ a tlouöùkovÏ dostateËnÏ rozr˘znÏn (tab. 4), p¯iËemû u b¯Ìz doch·zÌ k samovolnÈmu pro¯eÔov·nÌ. Za ˙Ëelem zÌsk·nÌ poznatk˘ o v˝voji vychov·vanÈho PND a r˘stu vysazovan˝ch cÌlov˝ch d¯evin byla stanoviötÏ vöech d¯evin na ploöe zakreslena do pl·nku pomocÌ pravo˙hlÈ mÏ¯iËskÈ sÌtÏ. Situaci po odstranÏnÌ neû·doucÌch jedinc˘ z PND a ukonËenÈ podsadbÏ d¯evin cÌlov˝ch v roce 2000 p¯ibliûuje obr·zek. Vys·zenÈ cÌlovÈ d¯eviny vykazujÌ v juvenilnÌm stadiu vÏtöinou



Plocha, rok zaloûenÌ

MÌsto odbÏru

Telefonka 1993

Za hr·zemi 1996

Vol·rensk˝ rybnÌk 1996

K¸hnheide 1997

Baûinky 1999

Pr˘mÏr

V˝öka bu¯ enÏ

Hloubka proko¯ enÏnÌ bu¯ enÏ

cm

cm

AnalyzovanÈ Ë·sti

Hmotnost suöiny

N

P

K

Ca

Mg

S

-1 kg.a

meliorovan· plocha

tr·va 85 klasy 120

12

nadz. Ë. ko¯ eny

77,0 110,9

0,99 0,84

0,15 0,11

0,42 0,30

0,14 0,02

0,05 0,01

0,14 0,18

buldozer s v˝sadbou mod¯ Ìnu

tr·va 75 klasy 90

8

nadz. Ë. ko¯ eny

67,7 66,5

0,66 0,50

0,12 0,09

0,47 0,27

0,13 0,06

0,03 0,01

0,09 0,08

meliorovan· plocha

tr·va 50 klasy 100

13

nadz. Ë. ko¯ eny

57,9 97,6

0,58 0,61

0,23 0,15

0,35 0,29

0,03 0,06

0,05 0,04

0,06 0,13


tr·va 50 klasy 70

10

nadz. Ë. ko¯ eny

87,6 117,5

1,15 0,75

0,11 0,15

0,77 0,35

0,09 0,06

0,10 0,03

0,14 0,14

meliorovan· plocha

tr·va 70 klasy 100

10

nadz. Ë. ko¯ eny

119,6 81,6

1,05 0,61

0,19 0,08

0,83 0,27

0,07 0,08

0,08 0,02

0,46 0,23


tr·va 45 klasy 75

7

nadz. Ë. ko¯ eny

72,5 78,4

0,85 0,67

0,10 0,10

0,38 0,18

0,09 0,04

0,07 0,02

0,26 0,20

meliorovan· plocha

tr·va 70 klasy 100

14

nadz. Ë. ko¯ eny

147,5 108,7

2,08 0,37

0,30 0,15

1,81 0,34

0,16 0,04

0,13 0,03

0,23 0,17

buldozer s v˝sadbou smrku pichlavÈho

tr·va 50 klasy 80

8

nadz. Ë. ko¯ eny

79,4 105,8

0,78 1,05

0,24 0,21

0,42 0,39

0,06 0,06

0,03 0,02

0,15 0,29

meliorovan· plocha

tr·va 70 klasy 115

13

nadz. Ë. ko¯ eny

92,2 153,0

0,73 1,51

0,17 0,28

0,40 0,40

0,06 0,08

0,03 0,01

0,17 0,24

buldozer s v˝sadbou smrku pichlavÈho

tr·va 60 klasy 90

9

nadz. Ë. ko¯ eny

28,4 40,3

0,29 0,29

0,03 0,04

0,16 0,12

0,03 0,05

0,02 0,02

0,05 0,05

meliorovan· plocha

tr·va 70 klasy 107

10,0

nadz. Ë. ko¯ eny

98,8 110,4

1,09 0,79

0,21 0,15

0,76 0,32

0,09 0,06

0,07 0,02

0,21 0,19

buldozer

tr·va 56 klasy 81

8,4

nadz.Ë. ko¯ eny

67,1 81,7

0,74 0,65

0,12 0,12

0,44 0,26

0,08 0,05

0,05 0,02

0,14 0,15

Tab. 2. MnoûstvÌ bu¯enÏ (Calamagrostis) a ûivin v roce 2001 na ploch·ch p¯ipraven˝ch buldozery a n·slednÏ meliorovan˝ch zeminou z rozhrnut˝ch val˘ Weed volume (Calamagrostis) and nutrients on plots prepared by bulldozer and then ameliorated by soil from spread windrows in 2001

200

250

180

Buldozer Rozhrnut˝ val

160 140 Výška (cm)

V˝öka (cm)

200 150

120 100 80 60

100

40 20

50

0 0.

1.

2.

3.

4.

5.

6.

Roky po výsadbì

0 0.

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

Buk lesní - PCH

Buk lesní - K

Javor klen - PCH

Javor klen - K

Jilm horský - PCH

Jilm horský - K

Jedle bì lokorá - PCH

Jedle bì lokorá - K

Roky

Obr. 1. R˘st smrku ztepilÈho vys·zenÈho na ploöe p¯ipravenÈ buldozerem (r. 1976) a n·slednÏ meliorovanÈ zeminou z rozhrnutÈho valu (r. 1993) Growth of Norway spruce planted on the plot prepared by bulldozer in 1976 and then ameliorated by soil from spread windrow in 1993

Obr. 2. R˘st kultur v plastov˝ch chr·niËÌch (PCH) a bez ochrany (K kontrola) na ploch·ch s rozhrnut˝mi valy Growth of cultures in plastic tree shelters (PCH) and without protection (K - control) on the plots with spread windrows


121


Obr. 3a. V˝hony vyr˘stajÌcÌ nad plastovÈ chr·niËe jsou velmi Ëasto poökozov·ny zvÏ¯Ì. Shoots overgrowing plastic tree shelters are very often damaged by game.

Obr. 3b. Termin·lnÌ v˝hony lze chr·nit proti okusu posunutÌm chr·niË˘ na vhodn˝ch k˘lech vzh˘ru. Terminal shoots can be protected against browsing by shifting of tree shelters on the suitable stakes upwards

dobr˝ r˘st (obr. 5), i kdyû u nÏkter˝ch d¯evin zde p¯etrv·v· öok z p¯esazenÌ v dÈlce 1 ñ 3 let. U Ë·sti jedinc˘ jilmu horskÈho a buku lesnÌho je v prvnÌch letech pozorov·no zasych·nÌ vrcholovÈ Ë·sti kmÌnk˘ (vyvolanÈ z¯ejmÏ fyziologick˝m poökozenÌm sazenic p¯ed v˝sadbou), coû se projevuje n·sledn˝m omezenÌm v˝ökovÈho r˘stu, neboù novÈ v˝hony vyr˘stajÌ z niûöÌch partiÌ kmÌnk˘. P¯i monitorov·nÌ ekolo-gick˝ch podmÌnek byly bÏhem zapoËat˝ch p¯emÏn PND zaznamen·ny Ñnorm·lnÌì pr˘bÏh meteorologick˝ch Ëinitel˘ bez teplotnÌch a vlhkostnÌch exces˘ (p¯Ìmrazk˘ a p¯Ìsuök˘) v dobÏ vegetaËnÌch obdobÌ, jakoû i Ë·steËnÏ odliön· teplota a vlhkost na stanoviötÌch porostem nezakryt˝ch a pod porostem. VyööÌ teplotu a p˘dnÌ vlhkost na holÈ ploöe ovlivnily zv˝öen· insolace, absence ko¯en˘ odnÌmajÌcÌch vodu a omezenÈ pronik·nÌ sr·ûek korunami b¯Ìz k p˘dnÌmu povrchu (KRIEGEL 2002). V zimnÌch obdobÌch doölo k promrz·nÌ p˘dy aû do hloubek 20 cm, a to v z·vislosti na teplotÏ vzduchu, v˝öce snÏhovÈ pokr˝vky a rychlosti vÏtru. St·lezelenÈ d¯eviny s ko¯eny rostoucÌmi v mÏlkÈ zamrzlÈ p˘dÏ mohou potom b˝t p¯i zv˝öenÈ zimnÌ (jarnÌ) insolaci poökozeny nadmÏrnou transpiracÌ (fyziologick˝m suchem), projevujÌcÌ se nejd¯Ìve zhnÏdnutÌm a Ë·steËnou ztr·tou asimilaËnÌch org·n˘ a konËÌ aû odum¯enÌm jedinc˘.

st·vajÌcÌch porost˘ vyk·zaly testovanÈ d¯eviny dobr˝ r˘st, i kdyû v pr˘bÏhu 1 ñ 3 let lze u nich pozorovat öok z p¯esazenÌ. NÏkterÈ d¯eviny (jilm horsk˝) vysazovanÈ jako prostoko¯ennÈ poloodrostky aû odrostky majÌ po v˝sadbÏ poökozeny (zaschlÈ) vrcholovÈ Ë·sti kmÌnk˘ vlivem fyziologickÈho poökozenÌ. V pr˘bÏhu sledovan˝ch zimnÌch (jarnÌch) obdobÌ doölo v horsk˝ch poloh·ch (800 m n. m.) s 60 aû 70centimetrovou v˝ökou snÏhovÈ pokr˝vky k promrznutÌ p˘dnÌho povrchu aû do hloubky 20 cm. Tato situace se m˘ûe p¯i zv˝öenÈ insolaci a nadmÏrnÈ transpiraci nep¯ÌznivÏ projevit zejmÈna u st·lezelen˝ch jehliËnan˘, jejichû ko¯eny se nach·zejÌ v zamrzlÈ p˘dÏ.

Z·vÏr P¯i realizaci p¯emÏn 17 aû 25let˝ch porost˘ n·hradnÌch d¯evin (PND) v Kruön˝ch hor·ch na porosty s cÌlovou d¯evinnou skladbou byly zÌsk·ny dÌlËÌ v˝sledky umoûÚujÌcÌ zobecnÏnÌ prvnÌch poznatk˘: • p¯i p¯ÌmÈ p¯emÏnÏ PND zakl·dan˝ch na lokalit·ch s buldozerovou p¯Ìpravou p˘dy lze vyuûÌt zeminy z rozhrnut˝ch val˘ k melioraci ploch. RozhrnutÌm zeminy se zvyöuje nejen obsah humusu a ûivin (N, P, K) v p˘dÏ, v˝ökov˝ r˘st a mnoûstvÌ ûivin v asimilaËnÌch org·nech vys·zen˝ch d¯evin, ale i v˝voj agresivnÌ bu¯enÏ (Calamagrostis) na ploöe. K urychlenÌ v˝ökovÈho r˘stu kultur p¯ispÌvajÌ i plastovÈ chr·niËe upevnÏnÈ k sazenicÌm; po dobu jejich aplikace je ale negativnÏ ovlivÚov·n ötÌhlostnÌ koeficient; • p¯i p¯emÏnÏ PND podsadbami spojen˝mi se souËasnou v˝chovou 122

Literatura JUR¡SEK, A.: HodnocenÌ r˘stu ¯Ìzkovanc˘ dubu a buku ve v˝sadbov˝ch pokusech. In: Jur·sek, A.: PÏstov·nÌ lesa v ekotopech naruöen˝ch antropogennÌ ËinnostÌ. V˝roËnÌ zpr·va o pr˘bÏhu ¯eöenÌ v˝zkumnÈho projektu v roce 2000. V⁄LHM-VS OpoËno 2000. JUR¡SEK, A., MARTINCOV¡, J.: Ochrana sadebnÌho materi·lu po zalesÚov·nÌ plastov˝mi chr·niËi. Zpr·vy lesnickÈho v˝zkumu, 45, 2000, Ë. 4, s. 6 ñ 9. KJEDGREN, R., RUPP, L. A.: Establishment in treeshelters I: Shelters reduce growth, water use and hardiness, but not drought avoidance. Hort Science, 32, 1997, Ë. 7, s. 1281 ñ 1283. KJEDGREN, R., MONTAGUE, D. T., RUPP, L. A.: Establishment in treeshelters II: Effect of shelter color on gas exchange and hardiness. Hort Science, 32, 1997, Ë. 7, s. 1284 ñ 1287. KRIEGEL, H.: UmÏl· obnova buku v KrkonoöÌch, PodkrkonoöÌ a Orlick˝ch hor·ch. In: Jur·sek, A.: PÏstov·nÌ lesa v ekotopech naruöen˝ch antropogennÌ ËinnostÌ. V˝roËnÌ zpr·va o pr˘bÏhu ¯eöenÌ v˝zkumnÈho ˙kolu v roce 1997. V⁄LHMñVS OpoËno, 1997. KRIEGEL, H.: UmÏl· obnova buku v KrkonoöÌch, PodkrkonoöÌ a Orlick˝ch hor·ch. In: Jur·sek, A.: PÏstov·nÌ lesa v ekotopech naruöen˝ch antropogennÌ ËinnostÌ. V˝roËnÌ zpr·va o pr˘bÏhu ¯eöenÌ v˝zkumnÈho ˙kolu v roce 1998. V⁄LHMñVS OpoËno 1998.



Datum öet¯ enÌ 25. VI. 1997

12. V. 1998

D¯ evina ñ zp˘sob ochrany

17. V. 1999

Fenologick· f·ze 1.

2.

3.

1.

2.

3.

1.

2.

3.

% buk lesnÌ K

68

28

4

48

27

25

buk lesnÌ PCH

14

8

78

12

11

77

jilm horsk˝ K

100

13

8

79

jilm horsk˝ PCH

100

jedle bÏlokor· K

17

jedle bÏlokor· PCH

43

40

19

81

4

42

100

54

33

100

30

37

16

84

VysvÏtlivky: FenologickÈ f·ze - 1. neraöÌ, 2. raöÌ, 3. asimilaËnÌ org·ny Notes: Phenological phases - 1. not flushing, 3. flushing, 3. assimilation organs

-1 ks.ha b¯ Ìza

2600

bÏlokor· smrk

Sx 700

pichlav˝ smrk

ptaËÌ

x Sx

20

ztepil˝ Je¯ ·b

x

x Sx

1100

x Sx

hodnoty

D¯ evina

PoËet

Stat.

Tab. 3. Pr˘bÏh fenologick˝ch f·zÌ u sazenic chr·nÏn˝ch v plastov˝ch chr·niËÌch (PCH) a bez ochrany (K - kontrola) na ploch·ch s rozhrnut˝mi valy v Kruön˝ch hor·ch Course of phenological stages for plants protected by plastic tree sheltes (PCH) and without protection (K - control) on plots with spread windrows in the KruönÈ Mts.

V˝öka stromu

Pr˘mÏr kmene d1,3

Pr˘mÏr koruny

Pr˘mÏrnÈ olistÏnÌ

Deformace kmene

Zlomy korun

cm

mm

cm

%

%

%

706

72,2

340

44

14

9

122,87

20,24

145,13

287

39,3

178

70

18

3

100,68

19,9

43,04

253

21,7

160

139,76

21,45

58,88

456

33,6

143

152,21

12,41

70,03

42 92

2

Tab. 4. Charakteristika porostu n·hradnÌch d¯evin v dobÏ zah·jenÌ p¯emÏn v roce 1997 Characteristics of the stand with substitute tree species in the time of changes in 1997

KRIEGEL, H.: Zakl·d·nÌ a r˘st kultur v imisnÌch oblastech Kruön˝ch hor. In: SlodiË·k, M., Nov·k, J.: V˝sledky lesnickÈho v˝zkumu v Kruön˝ch hor·ch. SbornÌk z celost·tnÌ konference konanÈ v r·mci grantovÈho programu Phare CZ 9804.02.0001, Teplice, 1. 3. 2001, V⁄LHM 2001, 178 s. KRIEGEL, H.: V˝voj cÌlov˝ch d¯evin v pr˘bÏhu p¯emÏny st·vajÌcÌho porostu ve sledovan˝ch imisnÏ ekologick˝ch podmÌnk·ch Kruön˝ch hor (plocha Fl·je). In: SlodiË·k, M., Nov·k, J.: V˝sledky lesnickÈho v˝zkumu v Kruön˝ch hor·ch v roce 2001. SbornÌk z celost·tnÌ konference, Teplice, 14. 3. 2002, V⁄LHM-VS OpoËno, 2002, 170 s., ISBN 80-86461-20-3

PONDER, F. Jr.: Tree shelter effects on stem and root biomass of planted hardwoods. In: Proceedings on the Tree Shelter Conference. June 20 ñ 22, 1995, Harrisburg, Pennsylvania. Ed. John C. Brissette. General Technical Report NE-221, Randor (USA), Northeastern Forest Experiment Station 1996, s. 19 ñ 23.


123


0,00

5,00

10,00

15,00

20,00

25,00

30,00

35,00

40,00

45,00

50,00

0,00 -5,00 -10,00

Bÿ

-15,00

SMP SMZ

y (m)

-20,00

N

Jÿ

-25,00

KRUä

-30,00

SMÿ BK

-35,00

JV

-40,00

JD

-45,00

JL

-50,00 -55,00 x (m)

Pozn.: N – meteorologická stanice NOEL Obr. 4. UmÌstÏnÌ jednotliv˝ch d¯evin na ploöe Fl·je v roce 2000 Distribution of individual woody species on the plot Fl·je in 2000

V˝öka (cm)

100 90

Buk lesnÌ Javor klen Jilm horsk˝

80 70 60 50 40 30 20 10 0 0.

1.

2.

3.

4.

Roky po v˝sadbÏ

Obr. 5. R˘st (v˝öka) cÌlov˝ch d¯evin v juvenilnÌm stadiu pod vychov·van˝m porostem n·hradnÌch d¯evin Growth (height) of target woody species in the juvenile stage under the tended stand with substitute woody species

124


Kriegel: R˘st cÌlov˝ch druh˘ d¯evin v imisnÌch poloch·ch Krkonoö a Jizersk˝ch hor vys·zen˝ch do porost˘ n·hradnÌch d¯evin Ing. Horst Kriegel, CSc. V⁄LHMñVS OpoËno

RŸST CÕLOV›CH DRUHŸ DÿEVIN V IMISNÕCH POLOH¡CH KRKONOä A JIZERSK›CH HOR VYS¡ZEN›CH DO POROSTŸ N¡HRADNÕCH DÿEVIN Growth of the target tree species planted under young stands of substitute tree species in regions influenced by air pollution in the Krkonoöe and JizerskÈ hory Mts. Abstract Target tree species Fagus sylvatica, Acer pseudoplatanus and Abies alba were planted under 9 to 13 years old stands of substitute tree species in high altitudes of the Krkonoöe Mts. and the JizerskÈ hory Mts. Plastic tree shelters were installed to part of broadleaves plantings. Growth and state of health of plantings have been evaluated. The results showed better growth of beech plants planted near birch or spruce trees (about 1 m) whereas maple demands greater distance from substitute trees. Plastic tree shelters favoured height growth at the expense of growth in thickness which adversely influenced the slenderness ratio (h/d ratio) of young trees. Health state of plants was adversely influenced by high snow cover, later spring frosts and rodents.

⁄vod P˘sobenÌm imisnÌ z·tÏûe doölo v 60. aû 90. letech minulÈho stoletÌ k velkoploönÈmu m˝cenÌ lesa exponovan˝ch horsk˝ch poloh. VytÏûenÈ plochy byly v d˘sledku zmÏn p˘dnÌch a ekologick˝ch podmÌnek obnovov·ny p¯ev·ûnÏ p¯Ìpravn˝mi d¯evinami jako nap¯Ìklad b¯Ìzou, je¯·bem, olöÌ, mod¯Ìnem, jehliËnat˝mi exoty apod. Po vytvo¯enÌ lesnÌho prost¯edÌ (po 10 aû 20 letech) se zapoËalo se zav·dÏnÌm d¯evin cÌlov˝ch. Ty byly vysazov·ny do ekologickÈho krytu r˘znÏ rozvolnÏn˝ch mlazin. V p¯edloûenÈm p¯ÌspÏvku jsou uvedeny prvnÌ v˝sledky r˘stu a zdravotnÌho stavu kultur buku lesnÌho, javoru klenu a jedle bÏlokorÈ vys·zen˝ch do mlazin p¯Ìpravn˝ch d¯evin v horsk˝ch poloh·ch Krkonoö a Jizersk˝ch hor. Z·roveÚ je ovÏ¯ov·na moûnost pouûitÌ plastov˝ch chr·niË˘ nainstalovan˝ch k vys·zen˝m listn·Ë˘m.

Metodika V KrkonoöÌch a Jizersk˝ch hor·ch byly na rozs·hl˝ch holin·ch vznikl˝ch po odum¯enÌ smrkov˝ch porost˘ zaloûeny Ëty¯i dlouhodobÈ pokusnÈ plochy s p¯Ìpravn˝mi d¯evinami a smrkem ztepil˝m, do nichû byly n·slednÏ vys·zeny d¯eviny cÌlovÈ. Plocha v KrkonoöÌch byla

Obr. 1. Leteck˝ pohled na plochu LesnÌ bouda v roce 1989 Aerial view on the plot LesnÌ bouda in 1989

zaloûena v roce 1986, v nadmo¯skÈ v˝öce 1 080 m, v SLT 8K a p·smu ohroûenÌ porost˘ imisemi B; byla rozdÏlena na t¯i Ë·sti tÏûebnÌmi zbytky, ruËnÏ vynesen˝mi do val˘ vysok˝ch 185 ñ 250 cm a od sebe vzd·len˝ch 50 m. Situaci p¯ibliûuje leteck˝ snÌmek z roku 1989 (obr. 1), kter˝ poskytl VTOP⁄ Dobruöka, Gä A»R. V takto od-dÏlen˝ch Ë·stech byla provedena v˝sadba smrku ztepilÈho a sedmi druh˘ p¯Ìpravn˝ch d¯evin ñ mimo jinÈ b¯Ìzy bÏlokorÈ a olöe zelenÈ ñ ve sponech 100 x 100 cm, 160 x 160 cm a 200 x 200 cm. BliûöÌ charakteristiku, popis vykonan˝ch pracÌ a prvnÌ v˝sledky öet¯enÌ uv·dÌ autor v publikacÌch z let 1994 a 1995. R˘znÏ hustÈ kultury b¯Ìzy bÏlokorÈ byly v roce 1996 pros·zeny bukem lesnÌm (1/1/1) pÏstovan˝m v raöelino-celulÛzov˝ch kelÌmcÌch a kultury olöe zelenÈ v roce 1995 jedlÌ bÏlokorou (2/1/2) pÏstovanÈ v modifikovanÈ NisulovÏ metodÏ (hranatÈ balÌky). Na Ë·st bukov˝ch sazenic byly umÌstÏny plastovÈ chr·niËe (tuby) za ˙Ëelem urychlenÌ r˘stu. Osivo pouûit˝ch d¯evin poch·zelo z Krkonoö. V dobÏ v˝sadeb byly zjiötÏny z·kladnÌ r˘stovÈ hodnoty, d·le parametry podsazovan˝ch d¯evin jako v˝öka a tlouöùka kmÌnk˘, pr˘mÏr koruny a orientaËnÏ i v˝skyt a sloûenÌ bu¯enÏ na nÏkter˝ch ploch·ch. Po skonËenÈ podsadbÏ bukem byly vöechny d¯eviny nach·zejÌcÌ se na ploch·ch s b¯Ìzou (b¯Ìza, buk, resp. dalöÌ nalÈtnutÈ d¯eviny) zakresleny do pl·nk˘ v pravo˙hlÈ mÏ¯iËskÈ sÌti za ˙Ëelem zjiötÏnÌ vz·jemn˝ch kompetiËnÌch vztah˘. V˝voj a zdravotnÌ stav cÌlov˝ch d¯evin byl roËnÏ hodnocen po skonËenÌ vegetaËnÌch obdobÌ. Na ploöe byly pravidelnÏ zaznamen·v·ny v˝öka snÏhovÈ pokr˝vky, a d·le nÏkter· dalöÌ nezbytn· mÏ¯enÌ monitorujÌcÌ situaci na ploöe jako meteoprvky pomocÌ automatickÈ stanice NOEL. V Jizersk˝ch hor·ch byly holiny provoznÏ zalesÚov·ny smrkem pichlav˝m, smrkem pichlav˝m v kombinaci se smrkem ztepil˝m i samotn˝m smrkem ztepil˝m. V˝sadby se uskuteËnily v letech 1983 (plocha P¯edÏl ñ 880 m n. m. ñ smrk pichlav˝ a smrk ztepil˝) a v roce 1987 (plochy PaliËnÌk I ñ 930 m n. m. ñ smrk ztepil˝ a plocha PaliËnÌk II ñ 930 m n. m. ñ smrk pichlav˝), v SLT 7K a v p·smech ohroûenÌ porost˘ imisemi B. Vytypov·nÌ a oplocenÌ jednotliv˝ch ploch se uskuteËnilo v roce 1994. Na podzim roku 1995 byly kultury na jednotliv˝ch ploch·ch pods·zeny obalen˝mi sazenicemi buku lesnÌho (1/1) a javoru klenu (1/1) mÌstnÌ provenience, pÏstovan˝mi v polyetylÈnov˝ch s·ËcÌch. Podsadba cÌlov˝ch druh˘ d¯evin se uskuteËnila ve vzd·lenostech 40 ñ 350 cm od st·vajÌcÌch stromk˘. Na nÏkterÈ listnatÈ d¯eviny byly nainstalov·ny plastovÈ neperforovanÈ chr·niËe, a to pro urychlenÌ r˘stu a pro ochranu p¯ed myöovit˝mi hlodavci. U sazenic byly z·roveÚ evidov·ny v˝chozÌ parametry, u podsazovan˝ch jehliËnan˘ jejich hodnoty (v˝öka a tlouöùka kmÌnku, pr˘mÏr koruny), jakoû i umÌstÏnÌ vöech jedinc˘ na ploch·ch. V n·sledujÌcÌch letech byl potom u podsadeb hodnocen v˝voj a zdravotnÌ stav, p¯ÌleûitostnÏ statika jedinc˘ (ötÌhlostnÌ koeficienty), poökozenÌ abiotick˝mi (mr·z) a biotick˝mi (myöi) Ëiniteli. V˝sledky öet¯enÌ jsou potom hodnoceny procenticky, tabel·rnÏ i graficky.


125

Kriegel: R˘st cÌlov˝ch druh˘ d¯evin v imisnÌch poloch·ch Krkonoö a Jizersk˝ch hor vys·zen˝ch do porost˘ n·hradnÌch d¯evin

V˝sledky a diskuse SadebnÌ materi·l pouûit˝ k podsadb·m, jakoû i charakteristika podsazovan˝ch mlazin v KrkonoöÌch a Jizersk˝ch hor·ch jsou uvedeny v tab. 1. Z nÌ je z¯ejmÈ rozdÌlnÈ druhovÈ sloûenÌ, vÏk a dimenze podsazovan˝ch d¯evin, jakoû i mnoûstvÌ vys·zen˝ch jedinc˘. Na ploch·ch v KrkonoöÌch byl u nÏkter˝ch mlazin zakl·dan˝ch rozdÌln˝mi spony orientaËnÏ zjiöùov·n v˝skyt bu¯enÏ v dobÏ jejich podsadeb. P¯es jistou heterogenitu dÌlËÌch ploch byla u vöech spon˘ evidov·na tÈmÏ¯ ˙pln· pokryvnost (tab. 2). PodsazovanÈ d¯eviny se v pr˘bÏhu 10letÈho pÏstov·nÌ p¯ev·ûnÏ nach·zely v metlici (55 %), ve t¯tinÏ (25 %), v bor˘vce (16 %) a mechu (4 %). Uveden· zjiötÏnÌ ale neodpovÌdajÌ ploönÈmu zastoupenÌ bu¯enÏ na lokalit·ch, kterÈ je n·sledujÌcÌ: t¯tina zaujÌm· v pr˘mÏru 39 % celkovÈ rozlohy, metlice Oblast

Plocha

Nadmo¯ sk· v˝öka

D¯ evina

m Krkonoöe

JizerskÈ hory

LesnÌ bouda

1 080

PaliËnÌk I.

930

PaliËnÌk II.

930

P¯ edÏl

880

VÏk

33 %, bor˘vka 27 %, zatÌmco na ostatnÌ druhy (mech, sÌtina, sedmikvÌtek, podbÏlice, vrbovka, ost¯ice apod.) p¯ipad· pouze 1 % plochy. R˘st cÌlov˝ch druh˘ d¯evin vys·zen˝ch v horsk˝ch poloh·ch pod ochranu p¯Ìpravn˝ch d¯evin je v prvnÌch letech diferencov·n. V˝ökov˝ r˘st stagnuje na sledovan˝ch lokalit·ch do 4 ñ 6 let po v˝sadbÏ (tab. 3) nejen v d˘sledku nep¯Ìzniv˝ch povÏtrnostnÌch podmÌnek, jako jsou pozdnÌ a Ëasn˝ mr·z vËetnÏ vysokÈ vrstvy snÏhovÈ pokr˝vky (zp˘sobujÌcÌ z·roveÚ poökozenÌ zdravotnÌho stavu), ale i pomalÈ adaptace sazenic na horsk· stanoviötÏ. Z uveden˝ch p¯ÌËin lze potom u sazenic pozorovat v prvnÌch letech aty-pick˝ r˘stov˝ v˝voj. P¯i detailnÌm sledov·nÌ r˘stu sazenic vysazovan˝ch v rozdÌln˝ch vzd·lenostech od podsazovan˝ch d¯evin byly zaznamen·ny jistÈ PoËet jedinc˘

Celkov· v˝öka

roky

-1 ks . ha

cm

11 0 9 0 10 0 0 10 0 0 13 13 0 0

4 400 6 100 4 400 4 600 2 600 3 850 650 2 800 3 500 1 100 1 140 660 1 650 500

136 42 99 13 155 32 31 132 32 31 233 296 28 23

b¯ Ìza bÏlokor· buk lesnÌ olöe zelen· jedle bÏlokor· smrk ztepil˝ buk lesnÌ javor klen smrk pichlav˝ buk lesnÌ javor klen smrk pichlav˝ smrk ztepil˝ buk lesnÌ javor klen

Pr˘mÏr kmÌnk˘ d1,3 (ko¯ en. krËek) mm

Pr˘mÏr koruny

(27,0) (7,7)

85

cm

78 (6,4) 27,7 (5,1) (4,9) 17,5 (5,1) (4,9) 37,8 43,6 (5,3) (4,5)

130

104

168 203

Tab. 1. Charakteristika d¯evin v KrkonoöÌch a Jizersk˝ch hor·ch v dobÏ podsadeb kultur Characteristic of woody species in the Krkonoöe and JizerskÈ Mts. during underplantings of cultures D¯ evina

smrk ztepil˝ smrk pichlav˝ olöe zelen· Pr˘mÏr (vöechy d¯ eviny)

Spon cm

D

D+V

D+C

D+B

100 x 100 160 x 160 200 x 200 100 x 100 160 x 160 200 x 200 100 x 100 160 x 160 200 x 200

22 59 35 44 66 54 42 59 73

4+5

7+6

0,3+0, 7

8+4

10 + 7

1+0 1+1 1+5

2+4 0,2+0,3 +3

100 x 100 160 x 160 200 x 200

41,0 61,7 60,7

Celkov˝ pr˘mÏr, %

54,5

D+J

0,7+0,3 1+1 +0,1

Bu¯ eÚ, % C

C+V

C+B

V

B

4+2

0,3+0,2

16 16 18 9 13 16 15 18 7

0,5 11 3 1 5 11

42,2 16,9 17,0

15,9 16,1 17,0

0,8 5,3 5,0

0,3

25,4

16,3

3,7

0,1

32 14 14 46 16 19 34 20 7

0,2+0,8 0,4+0,1 1+1

VysvÏtlivky: D ñ Deschampsia, V ñ Vacciniun, C ñ Calamagrostis, B ñ Bryophyta, J ñ Juncus Tab. 2. V˝skyt bu¯enÏ v roce 1995 na ploch·ch v KrkonoöÌch zaloûen˝ch s rozdÌln˝mi spony Occurrence of weed on the Krkonoöe plots founded with different canopy in 1995 126


Bez bu¯ enÏ

1


R ok 1 997

Z dra vot ní stav (%)

Celkov· v˝öka buku (cm)

60

50

40 1. rok 2. rok 3. rok 4. rok 5. rok

30

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

N DF SV ZL ZT

0 - 50

51 - 100

20

151 - 200

201 +

151 - 200

201 +

151 - 200

201 +

151 - 200

201 +

151 - 200

201 +

Rok 1 998

0 - 50

51 - 100

101 - 150

151 - 200

201 +

Obr. 2. Pr˘mÏrnÈ v˝öky buk˘ rostoucÌch v jednotliv˝ch letech po v˝sadbÏ na ploöe LesnÌ bouda v odliön˝ch vzd·lenostech od podsazovan˝ch b¯Ìz Average heights of beeches growing in individual years after planting on the plot LesnÌ bouda in the different distances from the underplanted birches


Vzd·lenost buk˘ od b¯Ìz (cm)

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 0 - 50

51 - 100

101 - 150 V zdá lenost (cm )

R ok 1999

60

Z dra vo tní sta v (%)

50 Ce lková vý ška (c m )

101 - 150 V zdá lenost (cm )

40

3. rok 4. rok

30

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

5. rok

0 - 50

51 - 100

101 - 150 Vz dále nost (c m)

6. rok 20 51 - 100

101 - 150

151 - 200

201 +

R ok 2000

Obr. 3. Pr˘mÏrnÈ v˝öky buk˘ rostoucÌch v jednotliv˝ch letech po v˝sadbÏ na ploöe P¯edÏl v odliön˝ch vzd·lenostech od podsazovan˝ch smrk˘ Average heights of beeches growing in individual years after planting on the plot P¯edÏl in the different distances from the underplanted spruces


Vzd·lenost V z dá le nost buk˘ bukù od od smrk˘ smrkù (cm) (c m)

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 0 - 50

51 - 100

101 - 150 Vz dálen ost (c m)

R ok 2 001 3. 4. 5. 6.

60,0

rok rok rok rok

Z dra vo tní sta v (%)

Celková výš ka (cm)

70,0

50,0

40,0

30,0 51 - 100

101 - 150

151 - 200

201 +

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 0 - 50

51 - 100

Vzd·lenost (cm)(c m) Vzd á le n o s tjavor˘ ja v o rùodosmrk˘ d s mrkù

Obr. 4. Pr˘mÏrnÈ v˝öky javor˘ rostoucÌch v jednotliv˝ch letech na ploöe P¯edÏl v odliön˝ch vzd·lenostech od podsazovan˝ch smrk˘ Average heights of maples growing in individual years after planting on the plot P¯edÏl in the different distances from the underplanted spruces

101 - 150 Vz dáleno st (c m)

Obr. 5. ZdravotnÌ stav 1 - 5let˝ch bukov˝ch kultur v podsadb·ch b¯Ìzy bÏlokorÈ na ploöe LesnÌ bouda Health state of 1 - 5-year old beech cultures in silver birch underplantings on the plot LesnÌ bouda


127


Plocha LesnÌ bouda

PaliËnÌk I.

PaliËnÌk II P¯ edÏl

D¯ evina buk ñ K buk ñ PCH jedle - K buk - K buk ñ PCH javor ñ K javor - PCH buk ñ K javor K buk - K buk ñ PCH javor ñ K javor - PCH

Roky po v˝sadbÏ ñ v˝öka, cm 2. 3. 4. 5.

0.

1.

42 42 13 32 28 31 32 32 31 28 27 23 22

45 44 17 39 35 35 39 31 27 28

38 49 21 40 51 36 46 34 29 31

26

32

42 60 27 37 58 50 52 36 30 37 73 42 56

44 68 21 40 81 50 59 47 37 40 106 42 84

48 80 28 43 94 49 63 56 42 45 113 44 94

6.

35 49 105 55 69 63 46 50 122 50 107

VysvÏtlivky: K ñ kontrola ñ bez ochrany sazenic, PCH ñ plastovÈ chr·niËe Tab. 3. R˘st d¯evin v podsadb·ch v jednotliv˝ch letech po v˝sadbÏ Growth of woody species in underplantings in individual years after planting

Plocha, nadmo¯ sk· v˝öka

D¯ evina

PaliËnÌk I. 930 m

buk

PCH 3 - 6 PCH 3 kontrola 0

119 130 56

110

javor


109 117 72

104

buk

PCH 3 kontrola 0

116 56

javor


141 127 63

P¯ edÏl 880 m

Zp˘sob ochrany a poËet rok˘ aplikace

Pr˘mÏrn˝ ötÌhlostnÌ koeficient v dobÏ prvnÌ rok po odstranÏnÌ odstranÏnÌ chr·niË˘ chr·niË˘

108

VysvÏtlivky: K ñ kontrola ñ bez ochrany sazenic, PCH ñ plastovÈ chr·niËe Tab. 4. ätÌhlostnÌ koeficienty u sazenic vys·zen˝ch v Jizersk˝ch hor·ch (pr˘mÏry z mÏ¯enÌ) Slenderness coefficients for plants planted in the JizerskÈ Mts. (averages from measurement) odliönosti. Buk lesnÌ jako stinn· d¯evina odr˘st· nejlÈpe, pokud je vys·zen v bezprost¯ednÌ blÌzkosti od st·vajÌcÌch jedinc˘ (cca 1 m); se zvÏtöujÌcÌ se vzd·lenostÌ mÌsta v˝sadby od podsazovan˝ch d¯evin (smrk, b¯Ìza) se jiû v˝ökov˝ r˘st Ë·steËnÏ zpomaluje (obr. 2, 3). Obdobn· zjiötÏnÌ uv·dÏjÌ ve sv˝ch öet¯enÌ BALCAR (2000a) a KAC¡LEK, BALCAR (2001). P¯i podsadb·ch opadav˝ch d¯evin (mod¯Ìn, je¯·b) jsou v˝ökovÈ p¯Ìr˘sty bukov˝ch v˝sadeb podle nÏkter˝ch öet¯enÌ (BALCAR, KAC¡LEK 2001) jiû mÈnÏ v˝raznÈ. PolostinnÈmu javoru klenu vyhovuje naopak mÌrnÏjöÌ zastÌnÏnÌ (v˝sadbu realizovat ve vÏtöÌ vzd·lenosti od st·vajÌcÌch strom˘), jak je uvedeno na obr. 4. V˝ökov˝ r˘st kultur v podsadb·ch je moûnÈ podpo¯it i instalacÌ plastov˝ch neperforovan˝ch kryt˘ k sazenicÌm. Celkovou v˝öku listnat˝ch sazenic lze na sledovan˝ch ploch·ch (tab. 3) v pr˘bÏhu pÏtiletÈ aplikace zvÏtöit v porovn·nÌ s nechr·nÏn˝mi sazenicemi u buku 128

v pr˘mÏru o 110 % a javoru o 70 %. Zcela analogickÈ rozdÌly ve v˝ök·ch (o 92 ñ 102 %) byly zjiötÏny v horsk˝ch poloh·ch Kruön˝ch hor p¯i realizovan˝ch p¯emÏn·ch porost˘ n·hradnÌch d¯evin (KRIEGEL 2002). PouûÌv·nÌ chr·niË˘ v mÌstech s vyööÌ snÏhovou pokr˝vkou (v˝öka snÏhu p¯esahuje kryt o vÌce neû 25 ñ 50 cm) m· za n·sledek jejich poökozenÌ. ZvÏtöen˝ v˝ökov˝ r˘st sazenic v chr·niËÌch se uskuteËÚuje na ˙kor r˘stu tlouöùkovÈho. Tento nep¯Ìzniv˝ pomÏr ñ ötÌhlostnÌ koeficient ñ se v pr˘bÏhu 3 aû 6letÈho pÏstov·nÌ listnat˝ch sazenic v chr·niËÌch pohyboval mezi hodnotami 109 ñ 141, zatÌmco u sazenic nechr·nÏn˝ch mezi 56 ñ 72. Je vöak nutno uvÈst, ûe po odstranÏnÌ chr·niË˘ se ötÌhlostnÌ koeficienty pomÏrnÏ rychle upravily (tab. 4). ObdobnÈ hodnoty koeficient˘ byly zaznamen·ny u bukov˝ch sazenic pÏstovan˝ch v 520 m nad mo¯em v podh˘¯Ì Krkonoö (z hodnoty 120



Oblast

Plocha, nadmo¯ sk· v˝öka

Krkonoöe JizerskÈ hory

D¯ evina

Roky po v˝sadbÏ

N

PT

ZdravotnÌ stav, % SV DF ZL

LesnÌ bouda 1080 m

buk jedle

4 6

67 25

3 54

15 16

9 33

5 1

PaliËnÌk I. 930 m

buk javor

4 4

77 73

2

6 18

12 9

11

PaliËnÌk II. 930 m

buk javor

5 5

74 22

1 6

1 39

23 50

2 11

P¯ edÏl 880 m

buk javor

5 5

58 64

3 15

5

33 23

10 5

ZT

M

1

1

2 11

VysvÏtlivky: N ñ nepoökozenÈ, PT ñ poökozen˝ termin·l, SV ñ suc˝ vrch, DF ñ deformace, L ñ zlomy, ZT ñ z·trhy, M ñ myöi Pozn·mka: Na jednÈ sazenici lze evidovat vÌcen·sobn· poökozenÌ, takûe souËet ˙daj˘ celkovÈho zdravotnÌho stavu nemusÌ ud·vat hodnotu 100% Tab. 5. ZdravotnÌ stav kultur v podsadb·ch na ploch·ch v KrkonoöÌch a Jizersk˝ch hor·ch Health state of cultures in underplantings on the plots of the Krkonoöe and JizerskÈ Mts.

90 100

80 PoökozenÌ buk˘ (%)

% poökozenÌ

70 60 50 40 30 20 10

80 60 40 20

0 51100

101150

151200

201250

251300

301- 350 + 350

Vzd·lenosti od smrk˘ (cm)

0 0 - 50 51 - 101 - 151 - 201 - 251 + 100 150 200 250 Vzd·lenosti od smrk˘ (cm)

Obr. 6. PoökozenÌ asimilaËnÌch org·n˘ buku lesnÌho pozdnÌm mrazem v roce 2000 na ploöe P¯edÏl v z·vislosti na vzd·lenostech v˝sadby od smrk˘ Damage of assimilation organs in European beech by late frost on the plot P¯edÏl in dependence to distance of underplantig from spruces in 2000

Obr. 7. PoökozenÌ sazenic buku lesnÌho myöovit˝mi hlodavci v roce 1997 na ploöe P¯edÏl v z·vislosti na vzd·lenostech v˝sadby od smrk˘ Damage of European beech plants by Muridae on the plot P¯edÏl in dependence to distance of unterplanting from spruces in 1997

se v prvnÌm roce po odstranÏnÌ obalu koeficient snÌûil na 101 a ve druhÈm roce na 91). PlastovÈ chr·niËe mohou plnit i dalöÌ dodateËnÈ funkce: mimo p˘vodnÏ oËek·vanÈ ochrany sazenic p¯ed zvÏ¯Ì, jeötÏ ochranu p¯ed myöovit˝mi hlodavci (p¯i zahrnutÌ b·ze chr·niËe zeminou), redukce poökozenÌ vyraöen˝ch v˝hon˘ pozdnÌmi mrazy (KRIEGEL 1997), snÌûenÌ obsahu draslÌku (PONDER 1996) a sÌry (KRIEGEL 1998) v asimilaËnÌch org·nech, omezenÌ svÏtlostnÌch poûitk˘ sazenic (OZAGA, TARASIUK 1999) atd. ZdravotnÌ stav kultur zakl·dan˝ch v horsk˝ch oblastech nebyl v prvnÌch letech uspokojiv˝; p¯ÌËinou byli abiotiËtÌ a biotiËtÌ ËinitelÈ, z nich potom zejmÈna vysok· vrstva snÏhovÈ pokr˝vky (na ploöe v KrkonoöÌch dos·hla v obdobÌ let 1998 ñ 2000 maxim·lnÌch hodnot 190 ñ 240 cm), pozdnÌ mrazy a myöovitÌ hlodavci. Kultury byly Ëasto deformov·ny, mÏly zlomenÈ kmÌnky nebo poökozenou korunu, p¯ÌpadnÏ vÏtve vytrhanÈ z kmÌnk˘ (tab. 5). Dynamiku zdravotnÌho stavu bylo moûnÈ detailnÏ sledovat

na z·kladÏ umÌstÏnÌ (vzd·lenosti) sazenic od p¯Ìpravn˝ch d¯evin. »·steËnÈ zhoröenÌ zdravotnÌho stavu lze v KrkonoöÌch evidovat nejen u bukov˝ch sazenic vysazovan˝ch ve vÏtöÌch vzd·lenostech od podsazovan˝ch b¯Ìz (obr. 5), ale i u kultur delöÌ dobu pÏstovan˝ch v nep¯Ìzniv˝ch horsk˝ch podmÌnk·ch. Naopak tÏsnÏjöÌ v˝sadba javor˘ a smrk˘ se v Jizersk˝ch hor·ch pozitivnÏji neprojevila. ZdravotnÌ stav bukov˝ch v˝sadeb byl ve sledovan˝ch obdobÌch poökozov·n i pozdnÌm mrazem. äet¯enÌ provedenÈ v roce 1997 na ploöe P¯edÏl uk·zala na ˙Ëinnou ekologickou ochranu st·vajÌcÌ smrkovÈ mlaziny, projevujÌcÌ se tlumenÌm v˝skytu poökozenÌ asimilaËnÌho apar·tu (nekrÛzy) bukov˝ch sazenic vys·zen˝ch poblÌû st·vajÌcÌch smrk˘ a jeho n·r˘stem u jedinc˘ rostoucÌch mimo vliv (kontakt) smrku (obr. 6). Na snÌûenÌ ökod bukov˝ch v˝sadeb rostoucÌch mimo ochranu mlazin smrku pichlavÈho upozorÚujÌ rovnÏû ve sv˝ch pracÌch BALCAR (2000a, b), BALCAR, KAC¡LEK (2001). St·vajÌcÌ smrkovÈ mlaziny takÈ ovlivnily poökozenÌ bukov˝ch


129


v˝sadeb biotick˝mi Ëiniteli ñ myöovit˝mi hlodavci. Myöi se v zimnÌm obdobÌ usÌdlujÌ v drnovÈ vrstvÏ, kde ohryzem poökozujÌ kmÌnky vys·zen˝ch listn·Ë˘. Jelikoû hustÈ zelenÈ vÏtve smrk˘ br·nÌ v˝voji bu¯enÏ (Calamagrostis), a tÌm i tvorbÏ drnu (v blÌzkosti smrk˘ se nach·zejÌ nezetlelÈ jehlice, p¯ÌpadnÏ hrabanka), jsou zde potom podstatn˝m zp˘sobem redukov·ny ökody na listn·ËÌch, jak je z¯ejmÈ z obr. 7. Zcela bez poökozenÌ ohryzem z˘staly sazenice rostoucÌ v ¯·dnÏ nainstalovan˝ch plastov˝ch chr·niËÌch (spodnÌ okraj zahrnut zeminou).

Z·vÏr V KrkonoöÌch a Jizersk˝ch hor·ch byl sledov·n r˘st a zdravotnÌ stav buku lesnÌho, javoru klenu a jedle bÏlokorÈ vys·zen˝ch v exponovan˝ch stanoviötÌch do porost˘ p¯Ìpravn˝ch d¯evin (podsadby). V˝sadby do mlazin b¯Ìzy bÏlokorÈ, olöe zelenÈ, smrku pichlavÈho a ztepilÈho byly realizov·ny v 7. a 8. LVS v letech 1995/96. Pro urychlenÌ r˘stu byly u Ë·sti listnat˝ch d¯evin po v˝sadbÏ nainstalov·ny plastovÈ chr·niËe. Z provedenÈho öet¯enÌ vypl˝v· n·sledujÌcÌ: • r˘st cÌlov˝ch d¯evin byl 4 ñ 6 rok˘ po v˝sadbÏ ovlivÚov·n nep¯Ìzniv˝mi stanoviötnÌmi a r˘stov˝mi podmÌnkami (snÌh, mr·z); • buk lesnÌ vyk·zal v juvenilnÌm stadiu p¯ÌznivÏjöÌ r˘st, byl-li vys·zen pod bezprost¯ednÌ ochranu p¯Ìpravn˝ch d¯evin ñ cca 1 m od nejbliûöÌho stromu; javoru klenu naopak prospÏla vzd·lenost vÏtöÌ; • plastovÈ kryty podstatn˝m zp˘sobem urychlily v˝ökov˝ v˝voj mlad˝ch kultur; nep¯ÌznivÏ ale ovlivnily ötÌhlostnÌ koeficient (statiku stromk˘) po dobu jejich aplikace. Po odstranÏnÌ kryt˘ se koeficienty pomÏrnÏ rychle upravily; • zdravotnÌ stav mlad˝ch kultur nebyl v d˘sledku p˘sobenÌ biotick˝ch Ëinitel˘ uspokojiv˝; u buku lze pozorovat jeho Ë·steËnÈ zhoröenÌ s p¯ib˝vajÌcÌ vzd·lenostÌ od podsazovan˝ch je-dinc˘ a dobou pÏstov·nÌ, u javoru umÌstÏnÌ v˝sadeb zdravotnÌ stav neovlivnilo; • ekologick˝ kryt smrkovÈ mlaziny tlumil poökozenÌ asimilaËnÌch org·n˘ buku pozdnÌmi mrazy; poökozenÌ mrazem vzrostlo se zvÏtöujÌcÌm se odstupem sazenic od podsazovan˝ch smrk˘; • rozvolnÏn· smrkov· mlazina se zelen˝mi hust˝mi vÏtvemi rozloûen˝mi aû k p˘dnÌmu povrchu redukovala poökozenÌ kmÌnk˘ vys·zen˝ch listn·Ë˘ myöovit˝mi hlodavci, a to v d˘sledku absence tvorby drnovÈ vrstvy, v nÌû myöi v zimnÌm obdobÌ sÌdlÌ.

130

Literatura BALCAR, V.: V˝voj v˝sadeb buku lesnÌho do porost˘ n·hradnÌch d¯evin v Jizersk˝ch hor·ch. In: Pestovanie lesa v zmenen˝ch ekologick˝ch podmienkach. ZbornÌk refer·tov z 2. Ëesko-slovenskÈho vedeckÈho sympÛzia pedagogickovedeck˝ch a vedeckov˝skumn˝ch pracovÌsk v odbore pestovanie lesa. Zvolen, 5. a 6. september 2000. Zost. M. Saniga, P. Jaloviar. Zvolen, Technick· univerzita 2000a, s. 44 ñ 47. ISBN 80-228-0974-8 BALCAR, V.: EkologickÈ krytÌ v˝sadeb buku lesnÌho n·hradnÌm porostem smrku pichlavÈho. In: V˝sledky a postupy v˝zkumu v imisnÌ oblasti SV Kruönoho¯Ì. SbornÌk refer·t˘ z celost·tnÌho semin·¯e konanÈho v r·mci Phare-programu p¯eshraniËnÌ spolupr·ce Ö. Teplice, 4. 2. 2000. Sest. M. SlodiË·k, J. Nov·k. JÌloviötÏñStrnady, V⁄LHM 2000b, s. 85 ñ 88. ISBN 80-9026157-4 BALCAR, V., KAC¡LEK, D.: Prosadby porost˘ n·hradnÌch d¯evin bukem lesnÌm v hor·ch. In: SlodiË·k M., Nov·k J. (ed.): SouËasnÈ ot·zky pÏstov·nÌ horsk˝ch les˘. SbornÌk z 3. Ëesko-slovenskÈho vÏdeckÈho sympozia pedagogickovÏdeck˝ch a vÏdeckov˝zkumn˝ch pracoviöù oboru PÏstov·nÌ lesa, OpoËno 13. ñ 14. 9. 2001, V⁄LHMVS OpoËno 2001, s. 193 ñ 202. ISBN 80-86461-13-0 KAC¡LEK, D., BALCAR, V.: OvlivnÏnÌ bukov˝ch v˝sadeb porosty n·hradnÌch d¯evin v hor·ch. In: V˝sledky lesnickÈho v˝zkumu v Kruön˝ch hor·ch. SbornÌk z celost·tnÌ konference konanÈ v r·mci GrantovÈho programu Phare CZ 9804.02.0001. Teplice 1. 3. 2001. Sest. M. SlodiË·k, J. Nov·k. OpoËno, V⁄LHM 2001, s. 131 ñ 136. ISSN 80-86841-06-8 KRIEGEL, H.: R˘st kultur v imisnÌch oblastech v prvnÌch letech po v˝sadbÏ. LesnictvÌ ñ Forestry, 40, 1994, Ë. 4, s. 121 ñ 131. KRIEGEL, H.: R˘st kultur na ploch·ch rozËlenÏn˝ch valy z tÏûebnÌch zbytk˘. Pr·ce V⁄LHM, 80, 1995, s. 53 ñ 63. KRIEGEL, H.: UmÏl· obnova buku v KrkonoöÌch, PodkrkonoöÌ a Orlick˝ch hor·ch. In: Jur·sek, A.: PÏstov·nÌ lesa v ekotopech naruöen˝ch antropogennÌ ËinnostÌ. V˝roËnÌ zpr·va o pr˘bÏhu ¯eöenÌ v˝zkumnÈho ˙kolu v roce 1997. V⁄LHMñVS OpoËno. KRIEGEL, H.: UmÏl· obnova buku v KrkonoöÌch, PodkrkonoöÌ a Orlick˝ch hor·ch. In: Jur·sek, A.: PÏstov·nÌ lesa v ekotopech naruöen˝ch antropogennÌ ËinnostÌ. V˝roËnÌ zpr·va o pr˘bÏhu ¯eöenÌ v˝zkumnÈho ˙kolu v roce 1998. V⁄LHMñVS OpoËno. KRIEGEL, H.: P¯emÏny porost˘ n·hradnÌch d¯evin v Kruön˝ch hor·ch. Zpr·vy lesnickÈho v˝zkumu, 47, 2002, Ë. 3, s. 119 OZAGA, W., TARASIUK, S.: Warunki mikroklimatyczne wzrostu sadzonok w indywidualnych oslonkach z folii. Las Polski, 1999, Ë. 8, s. 25 ñ 26. PONDER, F. Jr.: Tree shelter effects on stem and root biomass of planted hardwoods. In: Proceedings on the Tree Shelter Conference. June 20 ñ 22, 1995, Harrisburg, Pennsylvania. Ed. John C. Brissette. General Technical Report NE-221, Randor (USA), Northeastern Forest Experiment Station 1996, s. 19 ñ 23.Ing. Horst Kriegel, CSc. V⁄LHMñVS OpoËno


Podr·zsk˝, Vacek, Ulbrichov·: Vliv cÌlenÈho p¯ihnojenÌ na stav asimilaËnÌh org·n˘ smrku ztepilÈho s projevy ûloutnutÌ

Prof. Ing. VilÈm Podr·zsk˝, CSc., LF »ZU Praha, Doc. RNDr. Stanislav Vacek, DrSc., V⁄LHM-VS OpoËno, Ing. Iva Ulbrichov·. PhD.

VLIV CÕLEN…HO PÿIHNOJENÕ NA STAV ASIMILA»NÕCH ORG¡NŸ SMRKU ZTEPIL…HO S PROJEVY ûLOUTNUTÕ Effect of target fertilisation on the assimilatory organs of Norway spruce with yellowing symptoms Abstract Yelowing of the Norway spruce is relatively common problem in many regions of the Czech Republic. In some of them it is connected also with forest decline.This unfavourable phenomenon is initiated by several ecological as well as anthropogenic processes, one of the most important is the imbalance in the forest stand nutrition. Particular reasons lead to the nutrition deficiency, especially of the magnesium. Solution of this undersirable trend is the profound ecological analysis and cause-oriented treatments. Besides the immission input lowering, ferilization with deficient nutrients represents successful treatment in the forest stand management in affected areas. In the area of interest, application of relatively small amount of appropriate fertilizer (SILVAMIX Mg) led to considerable improvement in the defoliation dynamics and yellowing progress since the first year after use.

⁄vod éloutnutÌ asimilaËnÌch org·n˘ lesnÌch d¯evin, v prvnÌ ¯adÏ smrku ztepilÈho (Picea abies /L./ KARST), je pozorov·no v r˘zn˝ch obdobÌch v ¯adÏ oblastÌ Evropy, vËetnÏ Evropy st¯ednÌ. Je zpravidla poË·teËnÌm stadiem dalöÌho zhoröov·nÌ zdravotnÌho stavu lesnÌch porost˘, tedy poË·tkem odumÌr·nÌ les˘. V odliön˝ch p¯Ìpadech byla pops·na ¯ada p¯ÌËin a doprovodn˝ch jev˘ tohoto fenomÈnu, z nichû nejd˘leûitÏjöÌ jsou nerovnov·ûnÈ stavy ve v˝ûivÏ a potom napadenÌ zejmÈna asimilaËnÌch org·n˘ houbov˝mi agens a vliv ozonu. P¯es vöechny diskuse o moûn˝ch Ëi prok·zan˝ch p¯ÌËin·ch neuspokojivÈho stavu lesnÌch porost˘ jsou procesy vyvol·vajÌcÌ ztr·ty ûivin z lesnÌch ekosystÈm˘ a deficit ve v˝ûivÏ prozatÌm uvaûov·ny jako nejËastÏjöÌ p¯ÌËina ch¯adnutÌ les˘ a p¯ÌpadnÏ jejich dalöÌho odumÌr·nÌ. Rozs·hle a d˘kladnÏ byly tyto tendence v dynamice lesnÌch porost˘ popisov·ny a n·pravn· opat¯enÌ byla v˝zkumnÏ i provoznÏ ¯eöena v NÏmecku a Rakousku. Zde bylo poprvÈ doloûeno a zkoum·no tzv. novodobÈ hynutÌ les˘ (new type of forest decline, neuartige Waldsch‰den), spoËÌvajÌcÌ p¯edevöÌm ve vyplavov·nÌ ûivin (b·zÌ, v prvnÌ ¯adÏ Mg) z asimilaËnÌch org·n˘ i z p˘d, ve vzniku jejich deficitu a tak aû ve fyziologickÈm poökozenÌ lesnÌch d¯evin (nap¯. BOSCH 1986, H‹TTL 1985, 1987, H‹TTL, ZOETTL 1993, REHFUES 1989, ULRICH 1986). Tyto i cel· ¯ada dalöÌch pracÌ dokl·dajÌ dan˝ typ poökozenÌ pr·vÏ i z pohraniËnÌch Ëesko-nÏmeck˝ch poho¯Ì äumavy, »eskÈho lesa a SmrËin. Byly z·kladem pro velice ˙spÏönou melioraci lesnÌch p˘d, tzv. melioraci chemickou, dÌky uplatnÏnÌ v·pnÏnÌ a hnojenÌ deficitnÌmi ûivinami (zn·m˝mi lokalitami jsou nap¯. Hochkamm - Dreisessel, Forstamt Zwiesel, kter˝ se stal dokonce souË·stÌ NP Bavorsk˝ les aj.). N·prava byla velmi rychl·, ve vöech p¯Ìpadech lesnÌ porosty regenerovaly bÏhem jedinÈ vegetaËnÌ sezony nebo v n·sledujÌcÌm obdobÌ. V˝sledky publikovan˝ch studiÌ nabÌzejÌ moûnost vyuûitÌ i v naöich podmÌnk·ch, pokud se tzv. ûloutnutÌ lesnÌch d¯evin objevÌ a jako p¯ÌËina bude prok·z·na nerovnov·ha nebo deficit ve v˝ûivÏ.

Problematika ûloutnutÌ smrku éloutnutÌ lesnÌch d¯evin, v prvnÌ ¯adÏ smrku ztepilÈho, je nejËastÏji spojov·no s nep¯Ìm˝mi dopady imisnÌ kalamity. KromÏ p¯ÌmÈho vlivu jednotliv˝ch sloûek antropogennÌch imisÌ je tak ovlivÚov·no i prost¯edÌ d¯evin, zejmÈna lesnÌ p˘da. Kysel· depozice zp˘sobuje p˘dnÌ zmÏny, kterÈ se odr·ûejÌ v poökozov·nÌ ko¯enovÈho systÈmu a v naruöenÌ v˝ûivy. K nejd˘leûitÏjöÌm dopad˘m acidifikace p˘d n·leûÌ (MATERNA 1986, H‹TTL 1985, H‹TTL, ZOETTL 1993): - ztr·ty b·zÌ vyplavenÌm z naruöen˝ch asimilaËnÌch org·n˘ lesnÌch d¯evin a z tzv. fyziologickÈho profilu p˘d, resp. z vrstvy, odkud jsou d¯eviny schopny jednotlivÈ ûiviny Ëerpat,

- aktivizace toxick˝ch p˘dnÌch sloûek, p¯edevöÌm voln˝ch forem hlinÌku, poökozujÌcÌch ko¯enov˝ systÈm lesnÌch d¯evin, - vysok˝ spad dusÌku, kter˝ vyvol·v· relativnÌ deficit jinÈ ûiviny, v souvislosti s acidifikacÌ prost¯edÌ nejËastÏji b·zÌ. Je nutno zd˘raznit, ûe pro nejvÌce poökozenÈ oblasti »R hr·ly a hrajÌ tyto mechanismy poökozov·nÌ lesnÌch porost˘ menöÌ roli a jak v oblasti Kruön˝ch hor, tak i v severnÌch poho¯Ìch, n·leûÌcÌch k regionu Sudetika, p¯evaûovalo p¯ÌmÈ poökozenÌ lesnÌch d¯evin vysok˝mi atmosfÈrick˝mi koncentracemi imisÌ. V˝öe uvedenÈ zp˘soby poökozenÌ se mohou uplatnit v ponÏkud jin˝ch imisnÏ-ekologick˝ch podmÌnk·ch: 1. v oblastech s relativnÏ nÌzk˝mi koncentracemi polutant˘ v ovzduöÌ, ale s pomÏrnÏ vysok˝m kysel˝m spadem, depozicÌ, 2. v regionech s chud˝mi p˘dami, deficitnÌmi s ohledem na b·ze, v prvnÌ ¯adÏ ho¯ËÌk, 3. v p¯ÌpadÏ dosud relativnÏ vit·lnÌch porost˘ lesnÌch d¯evin, kdy p¯evaûuje latentnÌ a maxim·lnÏ chronick˝ typ poökozenÌ, vËetnÏ poökozenÌ ozonem. Tyto podmÌnky byly a jsou splnÏny p¯edevöÌm ve dvou oblastech »eskÈ republiky, kde se pak i nejrozs·hleji projevujÌ symptomy ûloutnutÌ, zp˘sobujÌcÌ provoznÌ problÈmy. Jedn· se o oblast äumavy a »eskÈho lesa na stranÏ jednÈ a oblast z·padnÌho Kruönoho¯Ì na stranÏ druhÈ. Pr·vÏ äumava m· pro vznik tohoto typu poökozenÌ mimo¯·dnÏ dobrÈ podmÌnky, tj. chudÈ p˘dy bez vÏtöÌ z·soby b·zÌ, dosud vit·lnÌ porosty a relativnÏ nÌzkÈ koncentrace ökodlivin v ovzduöÌ, zp˘sobujÌcÌ p¯ÌmÈ poökozenÌ asimilaËnÌch org·n˘. Jak pak dokl·dajÌ nap¯. pr·ce ⁄stavu pro v˝zkum lesnÌch ekosystÈm˘ (IFER), kysel˝ spad podÌlejÌcÌ se na acidifikaci prost¯edÌ je zde znaËnÏ vysok˝ a srovnateln˝ s oblastmi »R s vyööÌm imisnÏ ekologick˝m poökozenÌm les˘. Projevy ûloutnutÌ jsou nap¯Ìklad v b˝val˝ch vojensk˝ch lesÌch, zejmÈna na LZ HornÌ Plan·, pozorov·ny od poloviny 80. let. Doch·zelo p¯i nich i k v˝raznÈ (aû k 60%) defoliaci. Dosud vöak nevedly k odumÌr·nÌ lesnÌch porost˘. Velmi Ëasto se ûloutnutÌ objevuje v mlad˝ch porostech smrku, ve stadiu staröÌch kultur a mlazin, pozdÏji samovolnÏ odeznÌv·. Jako p¯Ìklad je moûno uvÈst v˝sledky orientaËnÌho posouzenÌ stavu v˝ûivy lesnÌch kultur s p¯Ìznaky ûloutnutÌ na LS Borov· Lada (tab. 1). Vzorky byly odebr·ny podle podobnÈ metodiky, tj. smÏsnÈ vzorky ze 30 aû 50 jedinc˘ pro kaûdou variantu - smrkovÈ mlaziny bez a s p¯Ìznaky ûloutnutÌ. V˝sledky jsou shrnuty v n·sledujÌcÌ tabulce 1. Jedinci s p¯Ìznaky ûloutnutÌ vykazujÌ jednoznaËnÏ niûöÌ a p¯itom evidentnÏ deficitnÌ obsah ho¯ËÌku a naopak vyööÌ obsahy ûivin, signalizujÌcÌch mÈnÏ p¯ÌznivÈ podmÌnky v˝ûivy a acidifikaci prost¯edÌ (Fe, Mn). Jako p¯ÌËinu neuspokojivÈho stavu kultur je v tÏchto p¯Ìpadech s velkou pravdÏpodobnostÌ moûno oznaËit deficit ho¯ËÌku, podmÌnÏn˝ p¯ÌrodnÌmi podmÌnkami i antropogennÌm p˘sobenÌm, zejmÈna kysel˝m spadem. Tato situace je typick· pro öirokou oblast äumavy a »eskÈho lesa.


131


Sazenice éivina Nutrient

Limit

SM 2. roËnÌk Neûloutne ñ Not yellowing

SM 2. roËnÌk éloutne ñ Yellowing

K

3 000

2 684

4 475

Ca

1 000

2 927

2 099

Mg

500

831

378

Fe

20

2

24

Zn

10 - 15

37

38

Cu

2 -3

4

7

Mn

10 ñ 20

193

403

Tab. 1. Obsah prvk˘ v asimilaËnÌch org·nech sazenic smrku na TVP LS Borov· Lada (mg/kg) Nutrients content (mg/kg) in assimilatory organs of young Norway spruce individuals on the Forest District Borov· Lada

Plocha

OznaËenÌ

Porost

Nadmo¯ sk· v˝öka

LT

VÏk 1994

Varianta

21

U Kan·lu K1

37F3

920

7O1

44

hnojenÌ

22

U Kan·lu K2

37F3

920

7O1

44

kontrola

23

Stoûec S1

49A1

1 230

8K7

107

hnojenÌ

24

Stoûec S2

49A1

1 230

8K7

107

kontrola

Tab. 2. PorostnÌ a stanoviötnÌ charakteristiky sledovan˝ch porost˘ na ˙zemÌ LS Stoûec, postiûen˝ch ûloutnutÌm Stand and site characteristics of studied yellowing forest stands on the Forest District Stoûec

Nutno vöak dodat, ûe nÌzkÈ z·sobenÌ lesnÌch d¯evin ûivinami je v oblasti äumavy norm·lnÌm jevem. ExtrÈmnÌ klimatickÈ podmÌnky a chud˝ geologick˝ podklad, Ëasto pouze organogennÌ p˘dy, zp˘sobovaly vûdy nÌzkou ˙roveÚ biogeochemick˝ch cykl˘ - tj. malÈ mnoûstvÌ velice ˙spornÏ recyklovan˝ch ûivin. P¯i nahrazenÌ p¯ÌrodnÌch cykl˘ cykly hospod·¯skÈho lesa byl urËit˝ setrval˝ stav nahrazen v˝razn˝mi v˝kyvy a diskrepancemi mezi pot¯ebou a nabÌdkou ûivin. Periodicky tak v obdobÌ intenzivnÌho n·r˘stu biomasy vznik· zv˝öen· pot¯eba a deficit ûivin, kromÏ chronick˝ch deficit˘ (nap¯. dusÌk). PozdÏji p¯Ìznaky nedostatku ûivin odeznÌvajÌ dÌky dosaûenÌ rovnov·hy v jejich p¯Ìjmu a uvolÚov·nÌ bioelement˘ mineralizacÌ humusu a zvÏtr·v·nÌm. TakÈ u staröÌch a dospÏl˝ch ûloutnoucÌch porost˘ je nÏkdy orientaËnÌm öet¯enÌm zjiöùov·n deficit ho¯ËÌku. Na rozdÌl od mlazin se m˘ûe v budoucnu jednat o podstatnÏ v·ûnÏjöÌ problÈm. V p¯ÌpadÏ intenzivnÌch ztr·t ûivin, v prvnÌ ¯adÏ b·zÌ, jako d˘sledku kyselÈho spadu a acidifikace prost¯edÌ mohou deficience ve v˝ûivÏ vznikat v libovolnÈ f·zi v˝voje porost˘ i v porostech p¯irozen˝ch. Ot·zka jejich vzniku by mÏla b˝t v n·sledujÌcÌm obdobÌ p¯edmÏtem studia a mÏly by b˝t diskutov·ny i moûnosti jejich odstranÏnÌ. P¯Ìpadn˝ aktivnÌ p¯Ìstup, jak ukazujÌ p¯Ìklady z NÏmecka a Rakouska velice ˙spÏön˝, pak bude v˝sledkem spÌöe lesopolitick˝ch a politick˝ch neû odborn˝ch rozhodnutÌ. Dosud û·dn˝ projekt nepoËÌt· s uplatnÏnÌm v·pnÏnÌ i hnojenÌ v lesnÌch porostech äumavy (NPä), t¯ebaûe v minulosti byl nap¯. pov·pnÏn masiv BoubÌna. P¯esto je ale nutno vyliöit p¯Ìpady, kdy p¯ÌËinou neuspokojivÈho stavu, ch¯adnutÌ a p¯ÌpadnÏ aû hynutÌ porost˘ je nedostateËn· v˝ûiva nÏkterou ûivinou, nebo souborem ûivin, a p¯ijmout odpovÌdajÌcÌ opat¯enÌ. Alter-nativnÌm postupem zlepöenÌ kvality stanoviötÏ je kup¯Ìkladu zv˝öen˝ podÌl listn·Ë˘, koncentrujÌcÌch a ˙ËinnÏ recyklujÌcÌch ûiviny vËetnÏ b·zÌ a p¯ÌznivÏ tak ovlivÚujÌcÌch biogeochemickÈ cykly, resp. obnova p¯irozenÈho druhovÈho sloûenÌ. To je ostatnÏ pro NPä dalöÌ prioritou managementu, alespoÚ ve II. zÛn·ch. Tyto poznatky je moûno

132

zobecnit i pro öiröÌ region äumavy, »eskÈho lesa a SmrËin. PodobnÈ projevy jsou jiû delöÌ dobu pozorov·ny i v geograficky sousednÌ oblasti, v z·padnÌm Kruönoho¯Ì. Jedn· se o b˝valÈ LZ HornÌ Blatn·, Kraslice a Kladsk·. Na ja¯e roku 1999 se zde objevilo ploönÈ poökozenÌ, kterÈ se zpoË·tku projevovalo ûloutnutÌm staröÌch roËnÌk˘ jehliËÌ, pozdÏji spojen˝m s jejich postupn˝ch usych·nÌm a opadem (LOMSK›, äR¡MEK, äEBKOV¡ 2000). BarevnÈ zmÏny a dalöÌ pr˘bÏh ch¯adnutÌ se velice podobaly situaci v NÏmecku a Rakousku o 15 let d¯Ìve. PoökozenÌ asimilaËnÌch org·n˘ bylo v ¯adÏ porost˘ irreverzibilnÌ a vedlo aû k v˝raznÈ defoliaci strom˘. Tato poökozenÌ byla vyvol·na dlouhodobou kyselou depozicÌ i p¯Ìm˝m zatÌûenÌm lesnÌch porost˘ imisemi, degradacÌ p˘d a acidifikacÌ svrchnÌch vrstev p˘dnÌho profilu. P¯i p¯edbÏûnÈm öet¯enÌ byl prok·z·n kritick˝ deficit dusÌku, v·pnÌku a p¯edevöÌm ho¯ËÌku. Situace vyûadovala rychlÈ opat¯enÌ, a proto jako reakce na nep¯Ìznivou dynamiku lesnÌch porost˘ bylo p¯istoupeno k aplikaci deficitnÌch ûivin, v prvnÌ ¯adÏ dusÌku a ho¯ËÌku. Pro aplikaci tekut˝ch hnojiv byla jako nejvhodnÏjöÌ vybr·na hnojiva MgN-sol a Lamag (N, Mg, Mo), aplikace byla listov·. Z·sah byl 3kr·t opakov·n do konce Ëervence 1999. SouËasnÏ bylo p¯istoupeno k p¯ÌpravÏ rozs·hlÈho v·pnÏnÌ a p¯ihnojenÌ lesnÌch p˘d, kterÈ v danÈ oblasti bude probÌhat v n·sledujÌcÌch 5 letech. Jako hlavnÌ melioraËnÌ l·tka byl zvolen dolomitick˝ v·penec s eventu·lnÌm doplÚkem ho¯eËnat˝ch hnojiv. Aplikace foli·rnÌch hnojiv v mnoha p¯Ìpadech znamenala: - zv˝öenÌ obsahu Mg a N, vymizenÌ karenËnÌch jev˘ a ke zv˝öenÌ biomasy asimilaËnÌch org·n˘. ZdravotnÌ stav porost˘ se zlepöil velice v˝raznÏ. - trvalost efekt˘ byla p¯i foli·rnÌ aplikaci pomÏrnÏ kr·tkodob·, reakce z·visela na stavu porost˘ p¯ed projevy poökozenÌ a p¯i vlastnÌm hnojenÌ, - deficitnÌ ûiviny byly ˙ËinnÏ p¯ijaty a recyklov·ny v r·mci biochemick˝ch cykl˘,



- nutnost ¯eöit problÈm meliorace p˘d, nejspÌöe v·pnÏnÌm dolomitick˝m v·pencem s p¯Ìdatkem dalöÌch hnojiv. V˝hodn· se jevÌ aplikace hnojiv skupiny SILVAMIX do ˙rovnÏ 10 - 15 % p¯ÌmÏsi. - v roce 1999 proveden· opat¯enÌ je moûno hodnotit jako ˙spÏön·, odstranila rychle akutnÌ nedostatek jednotliv˝ch ûivin. Ne¯eöila vöak problÈm extrÈmnÌ acidity p˘d a jejich nÌzkÈho obsahu ûivin. To by mÏla zajistit n·vazn· melioraËnÌ opat¯enÌ (LOMSK›, äR¡MEK, äEBKOV¡ 2000).

Metodika

dokl·dajÌcÌch ˙spÏönÈ aplikace chemickÈ meliorace p¯i odstranÏnÌ p¯Ìznak˘ poökozenÌ lesnÌch porost˘ tzv. novodob˝m poökozenÌm les˘. Na hnojen˝ch variant·ch byla aplikov·na hnojiva ¯ady SILVAMIX (SILVAMIX Mg) v lÈtÏ 2000, manu·lnÏ, v d·vce 100 N/1 ha. JednotlivÈ plochy majÌ v˝mÏru 50 x 50 m a je na nich kaûdoroËnÏ v podzimnÌm obdobÌ stanoveno olistÏnÌ a rozsah ûloutnutÌ standardnÌ okul·rnÌ metodou s odhadem ve t¯Ìd·ch po 5 %. Pro grafickÈ vyj·d¯enÌ jednotliv˝ch strom˘ jsou rozËlenÏny do n·sledujÌcÌch stupÚ˘ odlistÏnÌ:

Pro sledov·nÌ vlivu p¯ihnojenÌ deficitnÌmi ûivinami byly v lÈtÏ roku 1998 zaloûeny dvÏ dvojice v˝zkumn˝ch ploch. TrvalÈ v˝zkumnÈ plochy (TVP) byly zaloûeny na ˙zemÌ LS Stoûec, ve II. zÛn·ch NP äumava (tab. 2). DlouhodobÏ se zde projevuje fenomÈn ûloutnutÌ, kter˝ vöak dosud nedos·hl kritickÈho rozsahu. Na druhÈ stranÏ na nÏmeckÈ i rakouskÈ stranÏ äumavy je zaloûena ¯ada experiment˘,

StupeÚ odlistÏnÌ 0 1 2 3 4 5

OlistÏnÌ v (%) 91 -100 71 - 90 51 - 70 31 - 50 1 - 30 0

Obr. 1. PodÌl stupÚ˘ defoliace a pr˘mÏrnÈ hodnoty olistÏnÌ a ûloutnutÌ (%) smrku na TVP 21 a 22 Share of defoliation degree and average values of defoliation and yellowing on the permanent research plots 21 and 22

Obr. 2. PodÌl stupÚ˘ defoliace a pr˘mÏrnÈ hodnoty olistÏnÌ a ûloutnutÌ (%) smrku na TVP 23 a 24 Share of defoliation and average value of defoliation and yellowing (%) on spruce on the permanent research plots 23 and 24


Charakteristika stromu zdrav˝ mÌrnÏ poökozen˝ st¯ednÏ poökozen˝ silnÏ poökozen˝ odumÌrajÌcÌ odum¯el˝

133


Rok ñ Year Charakteristika K1

98

99

00

él.

Olist.

01

Olist.

él.

Olist.

él.

Olist.

H

80

13

86

9

82

6

84

02 él.

Olist.

él.

9

71 a

2a

K2

K

79

15

85

13

81

16

81

15

62 b

14 b

S1

H

75

18

73

16

73

16

75

9

69 c

7c

S2

K

76

15

75

14

75

19

75

17

71 c

19 d

Tab. 3. OlistÏnÌ a ûloutnutÌ smrku na ploch·ch 21 - 24 na ˙zemÌ LS Stoûec v letech 1998 - 2002 (%) Foliation and yellowing of Norway spruce on plots 21 - 24 on the Forest District Stoûec in the years 1998 - 2002 (%)

V˝sledky öet¯enÌ

Literatura

V˝sledky experimentu jsou velice v˝raznÈ jiû prvnÌ roky po aplikaci hnojiva (tab. 3). Vypl˝v· z nich nÏkolik v˝znaËn˝ch trend˘. Na extrÈmnÏjöÌ lokalitÏ (Stoûec, S - plochy 23, 24) jsou hodnoty olistÏnÌ v˝raznÏ niûöÌ a stav je po celou dobu sledov·nÌ pomÏrnÏ vyrovnan˝, a to mezi obÏma variantami. Hodnoty ûloutnutÌ byly nev˝znamnÏ vyööÌ na ploöe, kter· byla po dvou letech sledov·nÌ p¯ihnojena, to se projevilo jiû v roce 2000 zvratem v˝skytu projev˘ ûloutnutÌ. Od roku 2002 jsou rozdÌly jiû statisticky v˝znamnÈ a ûloutnutÌ je na tÈto extrÈmnÏjöÌ ploöe hnojiv˝m z·sahem v˝raznÏ potlaËeno (obr. 1). Na lokalitÏ U Kan·lu se stav olistÏnÌ na obou sledovan˝ch ploch·ch v letech 1998 - 2001 p¯Ìliö nemÏnil. K velmi v˝raznÈ defoliaci (v rozsahu 13 - 19 %) doölo aû v r. 2002, coû bylo zp˘sobeno atakem l˝koûrouta smrkovÈho. Na hnojenÈ variantÏ vöak oproti roku 2001 doölo k v˝raznÈ minimalizaci projev˘ ûloutnutÌ (pokles na 2 % z 9 %) a z˘stal zde pomÏrnÏ vysok˝ podÌl zdrav˝ch strom˘ (13 % z 28 %). Naproti tomu na kontrolnÌ variantÏ z˘staly projevy ûloutnutÌ v podstatÏ nezmÏnÏny a podÌl zdrav˝ch strom˘ poklesl z 15 % (v r. 2001) aû na 1 % (v r. 2002) - obr. 2. Tyto v˝sledky zÌskanÈ v poslednÌch dvou letech sledov·nÌ jsou statisticky v˝znamnÈ. Plochy budou samoz¯ejmÏ sledov·ny i nad·le s tÌm, ûe maximum ˙Ëink˘ by se mÏlo projevit aû v p¯ÌötÌch letech. V˝sledky prakticky dvouletÈho p˘sobenÌ hnojiv na stav asimilaËnÌho apar·tu smrk˘ jsou zatÌm povzbudivÈ. RovnÏû musÌ b˝t vyhodnocen stav p˘d, p¯ÌzemnÌ vegetace a stav p¯irozenÈho zmlazenÌ na jednotliv˝ch ploch·ch.

BOSCH, C.: Standorts- und ern‰hrungskundliche Untersuchungen zu den Erkrankungen der Fichte Picea abies (L.) KARST. in hˆheren Gebirgslagen. Forstliche Forschungsberichte, 1986, Ë. 75, 241 s. H‹TTL: ÑNeuartigeì Waldsch‰den und N‰hrelementversorgung. Freiburg im Breisgau, Institut f¸r Bodenkunde und Waldern‰hrungslehre 1985. 195 s. H‹TTL, R. F.: ÑNeuartigeì Waldsch‰den, Ern‰hrungsstˆrungen und D¸ngung. Allg. Forstz., 42, 1987, Ë. 12, s. 289 - 299. H‹TTL, R.F., ZOETTL, H. W.: Liming as a mitigation tool in Germany¥s declining forests - reviewing results from former and recent trials. Forest Ecology and Management, 61, 1993, s. 325 - 338. LOMSK›, B., äR¡MEK, V., äEBKOV¡, V.: ZdravotnÌ stav a imisnÌ z·tÏû smrkov˝ch porost˘ v Kruön˝ch hor·ch. In: V˝sledky a postupy v˝zkumu v imisnÌ oblasti SV Kruönoho¯Ì. Teplice, V⁄LHM 2000. s. 43 - 52. MATERNA, J.: ZmÏny ve v˝ûivÏ lesnÌch porost˘ a jejich kompenzace. In: V·pnÏnÌ lesnÌch p˘d v imisnÌch oblastech. ⁄stÌ nad Labem, D˘m techniky »SVTS 1986, s. 8 - 17. REHFUES, K. E.: Zu: Bodenkundliche Forschung im Zusammenhang mit den neuartigen Waldsch‰den. Entgegnung auf eine Stellungnahme von B. Ulrich in AFZ 43/1988, Seite 1171. Allg. Forstz., 45, 1989, Ë. 15, s. 390 - 396. ULRICH, B.: Die Rolle der Bodenversauerung beim Waldsterben: langfristige Konsequenzen und forstliche Mˆglichkeiten. Forstwiss. Cbl., 105, 1986, Ë. 5, s. 421 - 435. VACEK, S., MAYOV¡, J.: ZdravotnÌ stav lesnÌch porost˘ na TVP v NP äumava. In: Monitoring, v˝zkum a management lesnÌch ekosystÈm˘ N·rodnÌho parku äumava. V. Podr·zsk˝ et al. (eds.) Praha, »esk· zemÏdÏlsk· univerzita 2000. s. 1542 - 152.

Z·vÏr Kr·tkodobÈ p˘sobenÌ hnojivÈho z·sahu, dod·vajÌcÌho deficitnÌ ho¯ËÌk, se jevilo jako velice p¯ÌznivÈ. Nebereme-li v ˙vahu vliv k˘rovce, bylo zamezeno v˝razn˝m ztr·t·m asimilaËnÌch org·n˘ a byly odstranÏny, nebo alespoÚ v˝raznÏ potlaËeny p¯Ìznaky ûloutnutÌ. Mimo maloploön· zvl·ötÏ chr·nÏn· ˙zemÌ a ˙zemÌ I. zÛny NP, kde se p¯edpokl·d· trval· hospod·¯sk· Ëinnost ËlovÏka, m˘ûe tedy dod·nÌ deficitnÌch ûivin sehr·t pozitivnÌ roli ve zlepöenÌ zdravotnÌho stavu a zv˝öenÌ stability lesnÌch, zejmÈna smrkov˝ch porost˘. Aplikaci hnojiv˝ch l·tek pak musÌ p¯edch·zet d˘kladn˝ rozbor ekologick˝ch, stanoviötnÌch a nutriËnÌch podmÌnek.

134

Pozn.: P¯ÌspÏvek vznikl v r·mci ¯eöenÌ projektu Kontakt 2001/027 Small scale silvicultural systems in different ecological and site conditions.


äindel·¯: DlouhodobÈ v˝zkumnÈ plochy v lesnÌm hospod·¯stvÌ se zvl·ötnÌm z¯etelem k oboru genetika, ölechtÏnÌ a introdukce lesnÌch d¯evin

Ing. Ji¯Ì äindel·¯, CSc., V⁄LHM JÌloviötÏ-Strnady

DLOUHODOB… V›ZKUMN… PLOCHY V LESNÕM HOSPOD¡ÿSTVÕ SE ZVL¡äTNÕM ZÿETELEM K OBORU GENETIKA, äLECHTÃNÕ A INTRODUKCE LESNÕCH DÿEVIN Long-term experimental plots in forestry especially aimed at genetics, breeding and introduction of forest tree species Abstract Besides observation of forest ecosystems in terrain establishment, investigation and assessment of comparative research plots are the basic methodical processes of research in forestry. The article presents the survey of FGMRI JÌloviötÏ-Strnady plots, that are registered, maintained, investigated and periodically assessed from the viewpoint of biology, genetics, breeding and introduction of forest tree species. The plots, 363 units of the total area 343.96 ha, are defined on the base of tree species and research goals. The survey shows the plot distribution in the CR territory according to the natural forest areas, time of establishment and their areas. There are 54 experimental plots of the total area 62.45 ha founded in the frame of international research projects.

Vöeobecn· charakteristika srovn·vacÌho v˝zkumu v lesnÌm hospod·¯stvÌ V˝zkum jev˘ a proces˘ v lesnÌch ekosystÈmech jako celcÌch i jejich jednotliv˝ch souË·stÌ je typick˝ dvÏma z·kladnÌmi charakte-ristikami, a to komplexnostÌ a dlouhovÏkostÌ. Specifickou vlastnostÌ biologick˝ch proces˘ je obecnÏ skuteËnost, ûe jednotlivÈ faktory, kterÈ v procesech p˘sobÌ, se vz·jemnÏ ovlivÚujÌ. Vznik· komplexnÌ, vz·jemnÏ propojen· jednota, jejÌû v˝zkum b˝v· Ëasto velmi sloûit˝. DalöÌm specifick˝m problÈmem v lesnÌm hospod·¯stvÌ je dimenze Ëasu. »etnÈ lesnickÈ vÏdeckÈ problÈmy nelze v kr·tkÈ dobÏ objasnit a vy¯eöit s ohledem na to, ûe v˝vojovÈ procesy v lesnÌch ekosystÈmech probÌhajÌ dlouhodobÏ. BÏhem v˝voje se tyto procesy mohou vz·jemnÏ ovlivÚovat, jejich Ëetnost a ˙Ëinnost se m˘ûe mÏnit. S ohledem na tyto skuteËnosti p¯edstavuje dlouhodobost v˝znamnou promÏnnou v lesnÌch ekosystÈmech a tÌm v celÈm lesnickÈm v˝zkumu. I kdyû mnohÈ vlastnosti rostlinnÈho materi·lu se dajÌ sledovat p¯Ìm˝m pozorov·nÌm v terÈnu a laboratornÌmi metodami, je v lesnÌm hospod·¯stvÌ z·kladem pro ¯eöenÌ mnoh˝ch vÏdeck˝ch i p¯Ìmo prakticky orientovan˝ch ot·zek terÈnnÌ experiment (ÑpolnÌ pokusì). Prost¯edÌ, kde je pokus zaloûen, se sv˝mi p¯ÌrodnÌmi, zejmÈna klimatick˝mi a p˘dnÌmi podmÌnkami st·v· terÈnnÌ laborato¯Ì. V lesnÌm hospod·¯stvÌ se v˝zkum, zvl·ötÏ v biologick˝ch oborech, jako je genetika a ölechtÏnÌ lesnÌch d¯evin, introdukce d¯evin cizokrajn˝ch, neobejde bez zakl·d·nÌ v˝zkumn˝ch ploch v lesnÌm prost¯edÌ a jejich hodnocenÌ. Jde vesmÏs o plochy srovn·vacÌ, kde se sleduje promÏnlivost a odliönost pokusn˝ch variant do experimentu za¯azen˝ch. Jin˝ typ v˝zkumn˝ch ploch p¯edstavujÌ objekty, kde se sleduje promÏnlivost znak˘ a vlastnostÌ jedinc˘ nebo jejich soubor˘ v Ëase. V r·mci experiment·lnÌch pracÌ v lesnÌm hospod·¯stvÌ, mimo jinÈ i v p¯ev·ûnÈ vÏtöinÏ terÈnnÌch pokus˘, se sledujÌ p¯ÌËiny promÏnlivosti, takÈ shodnosti a rozdÌlnosti jedinc˘ a jednotliv˝ch dÌlËÌch populacÌ, jakoû i p¯ÌËiny variability. Lze je v podstatÏ rozdÏlit do dvou skupin, a to p¯ÌËiny genetickÈ povahy a soubor p¯ÌËin vypl˝vajÌcÌch z existence a vlivu ûivotnÌho prost¯edÌ. PromÏnlivost nelze v r·mci experiment·lnÌch pracÌ v lesnickÈm v˝zkumu zpravidla posuzovat na z·kladÏ jedinÈho p¯Ìpadu, ale srovn·nÌm a charakteristikou vÏtöÌho poËtu prvk˘ urËitÈho souboru (nap¯. strom˘ v porostu). Obvykle je v tÏchto p¯Ìpadech moûnÈ formulovat a interpretovat rozdÌly, kter˝mi se posuzovanÈ objekty odliöujÌ a navÌc lze do urËitÈ mÌry, podle podmÌnek s r˘znou spolehlivostÌ, posuzovat i p¯ÌËiny variability. N·strojem zkoum·nÌ promÏnlivosti organism˘ a jejich soubor˘, rozdÌl˘ mezi soubory, jsou obecnÈ metody matematickÈ statistiky, kter· je nedÌlnou souË·stÌ metodick˝ch postup˘ zakl·d·nÌ a hodnocenÌ pokus˘, mimo jinÈ i porovn·vacÌch v˝sadeb r˘zn˝ch typ˘ a zamÏ¯enÌ. Specifickou charakteristikou lesnÌho hospod·¯stvÌ, ve srovn·nÌ nap¯. se zemÏdÏlstvÌm, je skuteËnost, ûe pracuje vesmÏs s dlouhovÏk˝mi organismy. Tento princip je proto t¯eba br·t v ˙vahu p¯i zakl·d·nÌ vÏtöiny typ˘ v˝zkumn˝ch ploch v lesnictvÌ a tÏmto p¯edpok-

lad˘m p¯izp˘sobit vhodnÏ i metodickÈ postupy. V˝jimku mohou p¯edstavovat pokusy ËasnÈ diagnostiky (ËasnÈ testy), kdy se sledov·nÌ, zejmÈna v laboratornÌch podmÌnk·ch (nap¯. ve fytotronech), nÏkdy i ve sklenÌcÌch nebo lesnÌch ökolk·ch omezuje pouze na jedno vegetaËnÌ obdobÌ nebo nÏkolik m·lo let.

V˝zkumnÈ plochy podle dÌlËÌch obor˘ Podle povahy a cÌl˘ v˝zkumu lze zakl·dat srovn·vacÌ plochy k hodnocenÌ r˘zn˝ch skuteËnostÌ v jednotliv˝ch oborech lesnÌho hospod·¯stvÌ, jako je pÏstov·nÌ les˘, ochrana les˘, nauka o produkci, ale i v pracÌch tÏûebnÌho charakteru, dopravnictvÌ aj. V poslednÏ jmenovan˝ch oborech m˘ûe b˝t doba sledov·nÌ nÏkdy relativnÏ kr·tk·. V pÏstebnÌ technice m˘ûe jÌt nap¯. o sponovÈ pokusy, kterÈ jsou orientov·ny na srovn·v·nÌ r˘zn˝ch poËt˘ a rozstup˘ sazenic p¯i zakl·d·nÌ kultur sadbou, d·le na r˘znou techniku sadby, pÏstov·nÌ a ochranu kultur, hnojenÌ aj. Klasickou oblastÌ srovn·v·nÌ v pÏstov·nÌ les˘ p¯edstavujÌ r˘znÈ zp˘soby a typy v˝chovy lesnÌch porost˘ (v mlazin·ch, mlad˝ch porostech, porostech st¯ednÌho vÏku a staröÌch) formou tzv. probÌrkov˝ch pokus˘. Tyto pr·ce byly v mi-nulosti mimo jinÈ i z·kladem pro konstrukci r˘stov˝ch tabulek. DalöÌm oborem srovn·vacÌch pracÌ v porostech m˘ûe b˝t sledov·nÌ r˘zn˝ch variant hnojenÌ, ˙Ëink˘ suchÈho a zelenÈho oklestu aj. P¯i obnovÏ lesnÌch porost˘ se formou srovn·vacÌch ploch sledujÌ r˘znÈ zp˘soby a formy obnovy, nap¯. jako varianty obnova clonn·, okrajov·, holoseË, d·le nap¯. r˘znÈ alternativnÌ nebo intenzivnÌ z·sahy v r·mci podrostnÌho hospod·¯stvÌ, varianty p¯Ìpravy nebo zraÚov·nÌ p˘dy pro obnovu p¯irozenou aj. SpecifickÈ ökolka¯skÈ pokusy orientovanÈ na problematiku ökolka¯skÈ techniky mohou b˝t orientov·ny podle cÌl˘ pokus˘ na velmi r˘znÈ problÈmy, jako je nap¯. hustota sÌje, r˘znÈ postupy ökolkov·nÌ (nap¯. spony a rozstupy semen·Ëk˘), na sledov·nÌ umÏlÈ mykorhizace, hnojenÌ, zavlaûov·nÌ, aplikace r˘zn˝ch substr·t˘, stÌnÏnÌ, ochrana proti abiotick˝m ökod·m, hmyzÌm ök˘dc˘m, chorob·m, vyuûÌv·nÌ r˘zn˝ch pesticid˘ aj. Specifick˝ charakter majÌ trvalÈ v˝zkumnÈ plochy urËenÈ k monitoraci zdravotnÌho stavu les˘ v »R. Jde o poËetn˝ soubor vÌce neû 300 ploch. Pozorov·nÌ na ploch·ch se uskuteËÚuje se z¯etelem na druh a poËet zjiöùovan˝ch dat v r˘zn˝ch Ëasov˝ch intervalech, vÏtöinou 1 aû 10 let. V oboru genetiky, ölechtÏnÌ a introdukce cizokrajn˝ch d¯evin m˘ûe jÌt nap¯. o zkoum·nÌ promÏnlivosti r˘zn˝ch dÌlËÌch populacÌ druh˘ d¯evin metodami provenienËnÌho v˝zkumu. JinÈ odvÏtvÌ pracÌ p¯edstavuje ovÏ¯ov·nÌ znak˘ a vlastnostÌ jednotliv˝ch strom˘ (v˝bÏrov˝ch nebo ölechtitelsk˝ch) testy potomstev r˘znÈho charakteru. D·le m˘ûe jÌt o testov·nÌ v˝pÏstk˘ zÌskan˝ch ölechtitelsk˝mi postupy (v˝bÏr, kontrolovanÈ k¯ÌûenÌ, indukce mutacÌ aj.) r˘zn˝mi formami porovn·vacÌch v˝sadeb potomstev generativnÌho p˘vodu, klonov˝ch potomstev z ¯Ìzk˘


135


nebo kultur explant·t˘. Experimenty lze konat se z¯etelem na cÌl pokusu v r˘zn˝ch laboratornÌch podmÌnk·ch (fytotrony), ve sklenÌcÌch, fÛliovnÌcÌch, v lesnÌch ökolk·ch a formou v˝sadeb v lesnÌch porostech. S ohledem na vÏtöinou û·doucÌ dlouhodobÈ pozorov·nÌ majÌ nezastupitelnou ˙lohu v˝sadby obvykle formou srovn·vacÌch pokus˘. P¯edmÏtem sledov·nÌ ve v˝sadb·ch m˘ûe b˝t pomÏrnÏ öirokÈ spektrum znak˘ a vlastnostÌ jednotliv˝ch strom˘ a soubor˘ strom˘ v souladu s cÌlem pokusu. Jde zpravidla o biometrickÈ veliËiny, jako je v˝ökov˝ a tlouöùkov˝ r˘st, objemov· produkce, d·le morfologickÈ vlastnosti kmene a koruny, jakost kmene a koruny, zdravotnÌ stav, odolnost ke ökodliv˝m abiotick˝m (mr·z, sucho aj.) a biotick˝m (ökody hmyzem, houbov˝mi chorobami aj.) faktor˘m. ZnaËn˝ v˝znam, zejmÈna jde-li o d¯eviny, kterÈ na stanoviöti v˝zkumnÈ plochy nejsou p˘vodnÌ (introdukce), m· mortalita. NÏkterÈ ze znak˘, pokud jsou povahy kvantitativnÌ a mÏ¯itelnÈ, se zjiöùujÌ p¯Ìm˝m mÏ¯enÌm, jinÈ spoËÌt·nÌm (nap¯. poËet vak˘ s larvou mola mod¯ÌnovÈho na sazenicÌch aj.). NÏkterÈ znaky a vlastnosti se okul·rnÏ odhadujÌ (nap¯. tv·rnost kmene, nÏkdy postavenÌ vÏtvÌ prvnÌho ¯·du aj.). Podle povahy znak˘ je t¯eba volit

odpovÌdajÌcÌ postup matematicko-statistickÈho hodnocenÌ. Jestliûe v˝sledkem pokusu majÌ b˝t podklady pro selekci optim·lnÌch variant s p¯ihlÈdnutÌm nikoli jen k jednomu, n˝brû ke dvÏma nebo vÌce znak˘m, lze pouûÌt r˘zn˝ch metod s vyj·d¯enÌm v·hy jednotliv˝ch znak˘, selekËnÌch index˘ aj.

V˝zkumnÈ plochy z oboru genetiky, ölechtÏnÌ a introdukce lesnÌch d¯evin ve V⁄LHM JÌloviötÏStrnady Celkov˝ p¯ehled KaûdÈ z v˝zkumn˝ch pracoviöù v oboru genetiky, ölechtÏnÌ a introdukce lesnÌch d¯evin disponuje menöÌm Ëi vÏtöÌm souborem v˝zkumn˝ch ploch r˘znÈho zamÏ¯enÌ, vÏtöinou dlouhodob˝ch. Jde p¯edevöÌm o v˝zkumnÈ plochy srovn·vacÌ, kterÈ majÌ p¯ispÏt p¯edevöÌm k rozöÌ¯enÌ poznatk˘ o promÏnlivosti lesnÌch d¯evin, majÌ ovÏ¯it dÌlËÌ populace vhodnÈ k vyuûitÌ a pÏstov·nÌ v urËit˝ch konkrÈtnÌch

Druh plochy D¯ evina

1 poËet

2 ha

poËet

smrk ztepil˝

16

34,43

jedle bÏlokor·

20

23,98

borovice lesnÌ

5

6,77

mod¯ Ìn opadav˝

13

10,13

douglaska tisolist·

9

5,15

jedle obrovsk·

6

4,44

jedle vzneöen·

3

1,04

18

borovice - exoty ost. jedle - exoty

smrk - exoty

Celkem

3 ha

21 x 15 9 x

4

poËet

ha

38,41

x

x

x

x

x

9,28

x

x

6,23

9

poËet

ha

13

poËet

6,36

6 ha

2

poËet

0,64

7 ha

11 x

poËet

9,63

8 ha

3

poËet

0,29

3,01

x

x

x

x

x

x

x

x

1

0,73

x

x

36

13,60

x

x

6

9,26

x

x

2

0,58

x

x

7

7,11

x

x

5 x

6,06

Celkem

5

9 ha

4 4 x 1

ha

2,04

x

x

70

91,80

1,74

x

x

30

28,73

x

x

21

16,78

0,10

x

x

74

45,38

x

6

8,63

24

21,47

0,80

3

0,56

11

5,88

x

x

0,08

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

10,38

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

6

6,49

x

x

x

x

x

x

x

x

7,95

x

x

x

x

5

1,99

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

101

104,80

6,06

79,55

23,55

46

54,00

9

2

5 x

0,64

30

34,68

3

1 x 1

0,29

11

ha

x

x 1

x

poËet

poËet

x

x

x

3

1,04

0,40

x

x

19

10,78

8,50

13

22,94

2 x

5,08

x 11

17,69

5

1,99

269

246,79

Druhy ploch: 1 - provenienËnÌ; 2 - potomstva porost˘ uznan˝ch ke sklizni osiva; 3 - potomstva semenn˝ch sad˘; 4 - potomstva strom˘ z volnÈho spr·öenÌ a kontrolovanÈho k¯ ÌûenÌ vËetnÏ mezidruhov˝ch hybrid˘ 5 - potomstva strom˘ z autovegetativnÌho mnoû enÌ; 6 - klonovÈ archivy; 7 - mateËnice; 8 - demonstraËnÌ; 9 - ostatnÌ

Tab. 1a. P¯ehled v˝zkumn˝ch ploch d¯evin jehliËnat˝ch (stav k 1. 7. 2001) List of research plots of coniferous tree species (state to July 1, 2001)

Druh plochy Celkem

D¯ evina

1 poËet

duby buk lesnÌ javor klen

2 ha

3 poËet

4 ha

5

6

7

8

9

poËet

ha

poËet

ha

poËet

ha

poËet

ha

poËet

ha

poËet

ha

poËet

ha

5

4,07

x

x

1

0,52

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

6

4,59

27

16,63

x

x

3

0,51

x

x

x

x

x

x

x

x

6,44

x

x

41

23,58

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

1

0,36

2,00

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

13

7,01

11

poËet

ha

1

0,36

x

x

x

x

11

5,01

x

x

x

x

olöe lepkav·

2

2,00

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

2

2,00

b¯ Ìza

2

1,12

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

2

1,12

je¯ ·b ptaËÌ

1

0,34

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

1

0,34

x

x

39,20

x

x

x

x

x

x

x

x

19

39,20

x

x

x

x

x

x

x

x

x

9

18,97

x

x

x

x

x

6,44

x

x

94

97,17

jasany

topoly

x

x

x

x

x

x

osika obecn·

x

x

x

x

x

x

29,53

x

x

Celkem

49

4

1,03

2

9

18,97

11

20,97

19 x 19

11

Druhy ploch: 1 - provenienËnÌ; 2 - potomstva porost˘ uznan˝ch ke sklizni osiva; 3 - potomstva semenn˝ch sad˘; 4 - potomstva strom˘ z volnÈho spr·öenÌ a kontrolovanÈho k¯ ÌûenÌ vËetnÏ mezidruhov˝ch hybrid˘; 5 - potomstva strom˘ z autovegetativnÌho mnoûenÌ; 6 - klonovÈ archivy; 7 - mateËnice; 8 - demonstraËnÌ; 9 - ostatnÌ

Tab. 1b. P¯ehled v˝zkumn˝ch ploch d¯evin listnat˝ch (stav k 1. 5. 2001) List of research plots of deciduous tree species (state to May 1, 2001) 136



podmÌnk·ch, majÌ p¯edstavovat informaËnÌ z·kladnu pro moûnost ölechtitelskÈ selekce populacÌ Ëi strom˘, orientovanÈ na stanovenÈ cÌle ölechtÏnÌ. ZejmÈna v˝zkumnÈ plochy provenienËnÌ jsou rozma-nitÈho charakteru. Zakl·dajÌ se takÈ plochy k ovÏ¯ov·nÌ porost˘ uznan˝ch ke sklizni osiva, potomstev v˝bÏrov˝ch strom˘ z volnÈho spr·öenÌ a kontrolovanÈho k¯ÌûenÌ, potomstev dÌlËÌch populacÌ cizokrajn˝ch d¯evin, kterÈ p¯ich·zejÌ v ˙vahu pro introdukci aj. V˝zkumn· pracoviötÏ s dlouhodobÏjöÌ tradicÌ, jako jsou nap¯. nÏkterÈ instituce ve SpolkovÈ republice NÏmecko aj., disponujÌ v souËasnosti znaËn˝m mnoûstvÌm v˝zkumn˝ch ploch, ¯·dovÏ ve stovk·ch jednotek. Nejinak je tomu i ve V⁄LHM JÌloviötÏ-Strnady, kter˝ zah·jil Ëinnost v roce 1952 jako instituce, kter· nav·zala na aktivity pracoviöù z¯Ìzen˝ch poË·tkem 20. let minulÈho stoletÌ v Praze, BrnÏ a B·ÚskÈ ätiavnici na Slovensku. V˝zkum lesnÌch d¯evin se soust¯edil v oddÏlenÌ biologie lesnÌch d¯evin a orientoval se mimo jinÈ i na problematiku genetiky, ölechtÏnÌ a introdukci. V tÏchto oborech se pokraËuje v souËasnosti v r·mci ˙tvaru biologie a ölechtÏnÌ lesnÌch d¯evin v oddÏlenÌch ölechtÏnÌ, d·le biotechnologie a molekul·rnÌ genetiky. NÏkterÈ pr·ce z oboru genetiky a ölechtÏnÌ lesnÌch d¯evin se v r·mci ˙stavu realizujÌ i ve v˝zkumnÈ stanici v UherskÈm Hradiöti. Tradici na tomto pracoviöti m· zejmÈna ölechtÏnÌ a pÏstov·nÌ topol˘ a vrb a to jiû od druhÈ poloviny 40. let minulÈho stoletÌ; je spojeno zejmÈna se jmÈny G. Vincenta, V. äpalka, J. Mottla a dalöÌch. Jak jiû bylo zmÌnÏno, v˝zkumnÈ plochy p¯edstavujÌ v oboru P¯ ÌrodnÌ lesnÌ oblast

genetiky, ölechtÏnÌ a introdukce lesnÌch d¯evin v˝znamnou informaËnÌ z·kladnu. S jejich zakl·d·nÌm se ve vÏtöÌm rozsahu ve V⁄LHM zapoËalo poË·tkem 50. let minulÈho stoletÌ a v zakl·d·nÌ, hodnocenÌ a vyuûÌv·nÌ v˝sledk˘ pro dalöÌ v˝zkum a prakticky orientovanÈ ölechtÏnÌ vËetnÏ uplatÚov·nÌ nÏkter˝ch perspektivnÌch cizokrajn˝ch d¯evin v lesnickÈ praxi se pokraËuje dodnes. Z tab. 1a, 1b je patrno, ûe v souËasnosti ve V⁄LHM JÌloviötÏStrnady existuje celkem 363 dlouhodob˝ch v˝zkumn˝ch ploch o celkovÈ v˝mÏ¯e 343,96 ha. Tyto plochy jsou sledov·ny ve spolupr·ci s organizaËnÌmi jednotkami lesnÌho provozu, v prvÈ ¯adÏ Les˘ »eskÈ republiky; jsou udrûov·ny a obhospoda¯ov·ny v souladu s cÌli v˝zkumu, mÏ¯eny a hodnoceny. V˝sledky hodnocenÌ p¯edstavujÌ v˝znamnou sloûku informacÌ, kterÈ jsou zpracov·v·ny formou z·vÏreËn˝ch zpr·v a ve vhodnÈ formÏ publikov·ny. Z·vÏry z v˝zkumu, poznatky zÌskanÈ hodnocenÌm v˝zkumn˝ch ploch, jsou formulov·ny jako doporuËenÌ pro lesnickou praxi, mimo jinÈ i jako informaËnÌ z·klad pro koncepci pr·vnÌch p¯edpis˘, smÏrnic a n·vod˘, p¯edevöÌm v souvislosti s problematikou reprodukËnÌho materi·lu lesnÌch d¯evin. Ze zmÌnÏn˝ch p¯ehled˘ v tab. 1a, 1b je z¯ejmÈ, ûe jde o v˝zkumnÈ plochy r˘zn˝ch zejmÈna provenienËnÌch druh˘ ploch, d·le o plochy s potomstvy porost˘ uznan˝ch ke sklizni osiva, potomstva semenn˝ch sad˘ a dalöÌ, jak je uvedeno v legendÏ k tabulk·m. NejvÏtöÌ poËet a v˝mÏra p¯ipad· na v˝zkumnÈ plochy provenienËnÌ (celkem 150 v˝sadeb o v˝mÏ¯e 143,33 ha). V po¯adÌ n·sledujÌ podle poËtu

D¯ eviny (ha) 1

2

4

x

x

Celkem

5

6

7

8

9

1

x

x

x

x

x

2

x

x

x

0.66

x

x

x

x

x

0.66

3

x

x

x

0.45

x

x

x

x

x

0.45

4

x

0.44

5

x

6

1.80

3

0.44

0.94

7

x

8

x

9

x

10

x

11

x

12

x

13

x

14

x

15

3.79

5.59

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

0.94

x

x

0.27

x

x

3.92

x 1.72 x 8.05 x

0.27

x

0.30

x

x 1.00

x 0.56

0.34

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

8.05

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

0.71

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

0.99

x

x

x

x

x

8.18

x

x

x

0.92

0.17

25.98 0.71

x x

x

x

0.36

x

18

x

x

x

0.54

x

x

x

x

x

0.54

19

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

20

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

21

x

x

x

x

x

x

x

x

0.46

22

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

23

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

24

x

x

x

x

x

x

x

x

0.82

25

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

26

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

27

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

28

x

x

x

x

x

x

x

x

0.28

29

x

x

x

x

x

x

x

x

0.24

30

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

31

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

32

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

33

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

0.82

x

x

0.54

1.00

x

x

x

x

2.36

1.23

x

2.48

35 36

x

37

x

38

0.82

0.28

0.24

x

0.56

x

x

x

x

30.81

x

x

x

x

x

x

x

0.28

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

0.28

0.78

x

12.68

17

0.46

0.36

12.10

16

34

7.82

0.45

x

0.75

x 0.82

x

0.72

27.10

x 2.50

4.00

39

x

x

x

x

x

x

x

x

x

40

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

41

x

x

x

x

x

x

x

x

0.28

Celkem

0.28 4.59

23.58

0.36

7.01

2.00

1.12

0.34

39.20

18.97

x

97.17

Legenda - d¯eviny: 1 - smrk ztepil˝; 2- jedle bÏlokor·; 3 - borovice lesnÌ; 4 - mod¯Ìn opadav˝; 5 - douglaska tisolist·; 6 - jedle obrovsk·; 7 - jedle vzneöen·; 8 - smrk - exoty; 9 - borovice - exoty; 10 - jedle - ost. exoty

Tab. 2a. P¯ehled v˝zkumn˝ch ploch podle p¯ÌrodnÌch lesnÌch oblastÌ - d¯eviny jehliËnatÈ (stav k 1. 7. 2001) List of research plots according to the natural forest areas - coniferous tree species (state to July 1, 2001) ZPR¡VY LESNICK…HO V›ZKUMU, SVAZEK 47, »ÕSLO 3/2002

137

äindel·¯: DlouhodobÈ v˝zkumnÈ plochy v lesnÌm hospod·¯stvÌ se zvl·ötnÌm z¯etelem k oboru genetika, ölechtÏnÌ a introdukce lesnÌch d¯evin a v˝mÏry v˝sadby s potomstvy porost˘ uznan˝ch ke sklizni osiva (46 ploch o celkovÈ v˝mÏ¯e 54,00 ha), d·le plochy s potomstvy strom˘ z volnÈho spr·öenÌ a kontrolovanÈho k¯ÌûenÌ a dalöÌ. Plochy demonstraËnÌ se zpravidla rovnÏû periodicky hodnotÌ, jsou d·le vyuûÌv·ny p¯i odborn˝ch semin·¯Ìch a exkurzÌch. Do kategorie ÑostatnÌì jsou ¯azeny nÏkterÈ v˝znamnÈ dÌlËÌ populace, d˘leûitÈ pro dalöÌ v˝zkum (porosty mimo¯·dnÈ hodnoty, adaptovanÈ porosty cizokrajn˝ch d¯evin, nap¯. douglasky tisolistÈ). P¯i zakl·d·nÌ v˝zkumn˝ch ploch se aû dosud vÏnovala pozornost zejmÈna v prvnÌch desetiletÌch v˝zkumu hospod·¯sky v˝znamn˝m jehliËnat˝m d¯evin·m. TÈto skuteËnosti takÈ odpovÌd· relativnÏ znaËn˝ poËet a plocha v˝sadeb. P¯edmÏtem z·jmu byla a je dosud douglaska tisolist·, v souvislosti se ökodami na lesÌch p˘soben˝ch zneËiötÏnÌm ovzduöÌ pak nÏkterÈ cizokrajnÈ druhy smrk˘. V˝sadby tÏchto poslednÏ jmenovan˝ch d¯evin jsou soust¯edÏny zejmÈna v Kruön˝ch a Ë·steËnÏ i v Jizersk˝ch hor·ch. V 70. letech a v pozdÏjöÌch obdobÌch se v r·mci v˝zkumu v oboru genetiky a ölechtÏnÌ lesnÌch d¯evin vÏnovala pozornost i d¯evin·m listnat˝m. Jde p¯edevöÌm o v˝zkumnÈ plochy provenienËnÌ zakl·danÈ v prvÈ ¯adÏ pro buk lesnÌ a duby, v poslednÌch letech i pro jasan ztepil˝ a ˙zkolist˝ a dalöÌ d¯eviny. ZnaËnÈ v˝mÏry p¯ipadajÌ na v˝sadby p¯edevöÌm hybridnÌch topol˘ a osiky obecnÈ. ZnaËn· Ë·st z v˝zkumn˝ch ploch tÏchto d¯evin poch·zÌ ze staröÌch Ëasov˝ch obdobÌ v˝zkumu tÏchto d¯evin. D¯ eviny (ha)

P¯ ÌrodnÌ lesnÌ oblast

1

1

x

2

x

x

x

3

x

x

x

4

x

5

x

6

0,94

2 1,80

0,44

3

4

5

6

7

8

x

x

x

x

x

x

0,66

x

x

x

x

x

0,66

0,45

x

x

x

x

x

Celkem

0,45

3,79

5,59

0,44

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

0,94

x

x

0,27

x

x

x

x

x

0,27

x

0,30

x

x

x

8

x

9

x

10

x

11

x

12

x

0,75

x

13

x

0,71

x

x

14

x

x x

0,82

9

x

7

15

Z tabulkov˝ch p¯ehled˘ vypl˝v·, ûe v souvislosti s orientacÌ v˝zkumu se aû dosud zakl·d·nÌ dlouhodob˝ch v˝zkumn˝ch ploch soust¯eÔovalo na hospod·¯sky nejv˝znamnÏjöÌ d¯eviny jehliËnatÈ a listnatÈ, z exot na douglasku tisolistou, jedli obrovskou a cizokrajnÈ druhy smrk˘ a borovic, sledovan˝ch zejmÈna se z¯etelem na toleranci ke zneËiötÏnÌ ovzduöÌ. Ve v˝zkumu se nad·le pokraËuje, do programu pracÌ se vöak postupnÏ zahrnujÌ i nÏkterÈ dalöÌ listnatÈ d¯eviny, kterÈ mohou mÌt v˝znam v ekologicky orientovanÈm lesnÌm hospod·¯stvÌ souËasnosti a budoucnosti, pro biodiverzitu v lesnÌch ekosystÈmech, nebo druhy, jejichû existence je nebo m˘ûe b˝t ohroûena (nap¯. jilmy, lÌpy, javory, druhy rodu Sorbus aj.). JednÌm z v˝znamn˝ch cÌl˘ v˝zkumu v oboru genetiky a ölechtÏnÌ lesnÌch d¯evin i introdukce druh˘ cizokrajn˝ch je sledov·nÌ adaptaËnÌ schopnosti populacÌ lesnÌch d¯evin i jedinc˘ (v˝bÏrovÈ a ölechtitelskÈ stromy) na podmÌnky prost¯edÌ. Praktick˝m v˝sledkem tohoto zamÏ¯enÌ je, vedle opat¯enÌ k z·chranÏ a reprodukci p˘vodnÌch, zejmÈna ohroûen˝ch populacÌ lesnÌch d¯evin, i doporuËenÌ pro rajonizaci reprodukËnÌho materi·lu. Prost¯edÌ »eskÈ republiky, tedy i les˘ rostoucÌch na ˙zemÌ st·tu, je velmi promÏnlivÈ. V˝razem tÈto skuteËnosti je rozdÏlenÌ ˙zemÌ republiky v r·mci lesnÌho hospod·¯stvÌ na 41 p¯ÌrodnÌch lesnÌch oblastÌ a v˝ökov· zonace na principu vegetaËnÌch lesnÌch stupÚ˘. S ohledem na tuto skuteËnost byly a jsou v˝zkumnÈ plochy zakl·d·ny v r˘zn˝ch ekologick˝ch podmÌnk·ch. Z tab. 2a je patrno, ûe v˝zkumnÈ plochy jehliËnat˝ch d¯evin byly

1,72 x 8,05 x

x 0,17 7,82

1,00

0,56

0,34

x

3,92

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

12,10

12,68

25,98

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

0,99

x

x

x

x

x

x

8,18

x

x

x

0,92

8,05

0,71 x

16

x

17

x

x

x

0,36

x

18

x

x

x

0,54

x

x

x

x

x

19

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

20

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

21

x

x

x

x

x

x

x

x

22

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

23

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

24

x

x

x

x

x

x

x

x

25

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

26

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

27

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

28

x

x

x

x

x

x

x

x

29

x

x

x

x

x

x

x

x

30

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

31

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

32

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

33

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

2,36

x

x

x

27,10

x

30,81

0,46

0,82

0,28

0,36

0,45

x

0,24

34

0,82

x

x

0,54

35

1,23

x

x

2,48

36

x

37

x

38

0,78

0,28

1,00

0,56

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

0,72

0,54

0,46

0,82

0,28 0,24

0,28 x

2,50

4,00

x

x

x

x

x

x

39

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

40

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

41

x

x

x

x

x

x

x

x

39,20

18,97

Celkem

4,59

0,28 23,58

0,36

7,01

2,00

1,12

0,34

0,28 97,17

Legenda - d¯ eviny: 1 - duby; 2 - buk lesnÌ; 3 - javor klen; 4 - jasany; 5 - olöe lepkav·; 6 - b¯ Ìzy; 7 - je¯ ·b ptaËÌ; 8 - topoly; 9 - osika obecn·

Tab. 2b. P¯ehled v˝zkumn˝ch ploch podle p¯ÌrodnÌch lesnÌch oblastÌ - d¯eviny listnatÈ (stav k 1.7. 2001) List of research plots according to the natural forest areas - deciduous tree species (state to July 1, 2001) 138



ObdobÌ zaloûenÌ (od - do) D¯ evina

-1940

1941 - 1950

poËet

ha

smrk ztepil˝

x

x

jedle bÏlokor·

x

poËet

1951 - 1960

ha 2

1961 - 1970 poËet

Celkem

1971 - 1980

poËet

ha

2,07

x

x

5

13,32

ha

poËet 17

25,85

ha

x

x

x

x

x

1

0,72

14

22,40

borovice lesnÌ

3

2,95

x

x

x

x

2

3,82

5

5,63

mod¯ Ìn opadav˝ douglaska tisolist·

2

0,40

x

x

1

0,71

33

25,44

2

1,04

x

x

x

4

8,24

10

7,85

8

4,68

x

x

x

x

1

0,80

4

3,51

x

1981 - 1990 poËet

ha

30 2

0,70

0,76

29

28,73

21

16,78

7,17

25

10,62

x

x

74

45,38

x

2

0,70

x

x

24

21,47

4

1,37

2

0,20

x

x

11

5,88

x

x

x

3

1,04

4,81

x

x

19

10,78

x

x

x

x

13

22,94

x

x

x

x

5

1,99

x

x

x

x

x

x

x

x

3

1,04

smrk - exoty

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

9

5,97

borovice - exoty

x

x

x

x

x

x

0,75

2

1,41

10

20,78

jedle - ost. exoty

x

x

x

x

x

x

x

x

5

1,99

duby

x

x

x

x

x

x

x

x

buk lesnÌ

x

x

x

x

x

x

x

x

javor klen

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

jasany

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

olöe lepkav·

x

x

x

x

x

x

x

x

2,00

x

x

b¯ Ìzy

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

2

je¯ ·b ptaËÌ

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

1

topoly

x

x

x

x

x

x

x

osika obecn·

x

x

x

x

Celkem

3,35

5

x 2

x

2,07

9,55

x

3

9,86

6

9,11

98,46

66

78,03

x 10

x

4

5

4,07

1

0,52

x

x

6

4,59

19

12,36

21

10,81

x

x

41

23,58

x

x

x

1

0,36

7,01

x

x

13

7,01

x

x

x

x

2

2,00

1,12

x

x

x

x

2

1,12

0,34

x

x

x

x

1

0,34

19

39,20

x

72

x 6

35,90

91,80

x

x

16

70

x

x

0,60

x

4,38

x

1

ha

ha

x

4,15

x

2

poËet

poËet

8

11

0,41

5,39

11

jedle vzneöen·

1

ha

16

2001 -

x

x

jedle obrovsk·

x

poËet

45,17

x

1

1991 - 2000

1

0,36

x 13

1

1,00

110

49,59

x x 97

x

100,45

1

x

x

1,70

9

18,97

363

343,96

x 5

2,46

Tab. 3. P¯ehled poËtu a v˝mÏr v˝zkumn˝ch ploch podle obdobÌ zaloûenÌ (stav k 1. 7. 2001) Survey of number and areas of the experimental plots based on the foundation time (state to July 1, 2001) D¯ evina

ObdobÌ zaloûenÌ (od - do) -1940

1941 - 1950

poËet

ha

smrk ztepil˝

x

x

jedle bÏlokor·

x

x

poËet

1951 - 1960

ha 2

2.07

1961 - 1970 poËet

Celkem

1971 - 1980

ha

poËet

1981 - 1990

ha

poËet

ha

x

x

5

13.32

17

25.85

30

45.17

16

5.39

2

0.70

8

4.15

11

4.38

x

25

10.62

2 2

x

x

x

x

1

0.72

14

22.40

x

x

2

3.82

5

5.63

3

2.95

x

x

mod¯ Ìn opadav˝

2

0.40

x

x

1

0.71

33

25.44

2

1.04

4

8.24

10

7.85

8

4.68

1

0.80

4

3.51

ha

x

x 11


x

x

x

x

jedle obrovsk·

x

x

x

x

x

x

jedle vzneöen·

x

x

x

x

x

x

x

x

x

smrk - exoty

x

x

x

x

x

x

x

x

x

borovice - exoty

x

x

x

x

x

x

jedle - ost. exoty

x

x

x

x

x

x

x

x

duby

x

x

x

x

x

x

x

x

buk lesnÌ

x

x

x

x

x

x

x

x

javor klen

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

jasany

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

olöe lepkav·

x

x

x

x

x

x

x

x

b¯ Ìzy

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

2

je¯ ·b ptaËÌ

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

1

topoly

x

x

x

x

35.90

x

x

osika obecn·

x

x 5

x 3.35

1

x 2

x 2.07

1

x 1.37

x

3

1.04

x

9

5.97

2

1.41

5

1.99

x

x

7.17

4

10 x

x 1

0.41

2

2.00

16 3

9.86

6

9.11

9.55

72

98.46

66

78.03

ha

x

ha

x

x

poËet

ha

70

91.80

29

28.73

x

21

16.78

x

x

74

45.38

0.70

x

x

24

21.47

0.20

x

x

11

5.88

x

x

3

1.04

x

x

19

10.78

x 10

poËet

4.81

4

0.76

20.78

x

x

x

x

13

22.94

x

x

x

x

x

5

1.99

5

4.07

1

0.52

x

x

6

4.59

19

12.36

21

10.81

x

x

41

23.58

x

x

x

1

0.36

x

x

13

7.01

1

0.60 x

6

0.75

poËet

2001 -

poËet

borovice lesnÌ

Celkem

1991 - 2000

0.36

x

x

x

x

x

x 13 x

x

x

x

2

2.00

1.12

x

x

x

x

2

1.12

0.34

x

x

x

x

1

0.34

1.70

19

39.20

9

18.97

2.46

363

343.96

x

x

x 97

7.01

100.45

1 x 110

1.00 x 49.59

1 x

x 5

Tab. 4. P¯ehled poËtu v˝zkumn˝ch ploch podle v˝mÏr (stav k 1. 7. 2001) Survey of number of the experimental plots according to the areas (ha) (state to July, 1, 2001) D¯ evina smrk ztepil˝ borovice lesnÌ

PoËet

ha

14

33,57

3

2,95

11

9,73


5

2,44

jedle obrovsk·

6

4,44

jedle vzneöen·

3

1,04

smrk - exoty

8

3,73

borovice - exoty

2

2,23

buk lesnÌ

2

2,32

54

62,45

mod¯ Ìn opadav˝

Celkem

Tab. 5. P¯ehled v˝zkumn˝ch ploch mezin·rodnÌch (stav k 1. 7. 2001) List of international experimental plots (state to July 1, 2001)

aû dosud zakl·d·ny v r˘znÈm poËtu a v˝mÏ¯e podle d¯evin ve 33 p¯ÌrodnÌch lesnÌch oblastech. NejvÏtöÌ poËty a v˝mÏry ploch jsou soust¯edÏny v oblastech 10 - St¯edoËesk· pahorkatina, 16 -»eskomoravsk· vrchovina, 13 - äumava a NovohradskÈ hory, 15 -JihoËeskÈ p·nve a 28 - P¯edho¯Ì HrubÈho JesenÌku. NÏkterÈ p¯ÌrodnÌ lesnÌ oblasti nejsou ve spektru ekologick˝ch podmÌnek v˝zkumn˝mi plochami zastoupeny. UrËitou roli p¯i v˝bÏru ploch hr·lo, mimo specificky orientovanÈ cÌle v˝zkumu, dostupnost mÌsta z hlediska lokalizace V⁄LHM, ˙roveÚ spolupr·ce v˝zkumu s mÌstnÌm pracoviötÏm lesnÌho provozu. PodstatnÏ menöÌ spektrum p¯ÌrodnÌch lesnÌch oblastÌ je zastoupeno v souboru ploch s listnat˝mi d¯evinami (tab. 2b), coû je v prvÈ ¯adÏ d˘sledkem menöÌho celkovÈho poËtu a v˝mÏry pro tuto kategorii d¯evin. Z p¯ehledu vypl˝v·, ûe plochy s listnat˝mi d¯e-


139


vinami jsou zaloûeny pouze ve 23 p¯ÌrodnÌch lesnÌch oblastech, z toho nejvÏtöÌ poËet a v˝mÏra p¯ipad· opÏt na lesnÌ oblast 10 - St¯edoËesk· pahorkatina, d·le 12 - P¯edho¯Ì äumavy a Novohradsk˝ch hor (topoly a osika obecn·), 35 ñ JihomoravskÈ ˙valy (topoly), 16 - »eskomoravsk· vrchovina. Pokud jde o listnatÈ d¯eviny, v nejvÏtöÌm poËtu p¯ÌrodnÌch lesnÌch oblastÌ jsou zaloûeny v˝zkumnÈ plochy buku lesnÌho, coû souvisÌ v prvÈ ¯adÏ s hospod·¯sk˝m v˝znamem a znaËnou ekologickou amplitudou tÈto d¯eviny a d·le s relativnÏ velk˝m poËtem a plochou aû dosud zaloûen˝ch v˝sadeb. U hospod·¯sky nejv˝znamnÏjöÌch druh˘ jehliËnat˝ch d¯evin, z listn·Ë˘ pak u buku lesnÌho jsou v˝zkumnÈ plochy zaloûeny podle ekologick˝ch poûadavk˘ jednotliv˝ch druh˘ v p¯Ìsluön˝ch spektrech vegetaËnÌch lesnÌch stupÚ˘, u smrku a jedle bÏlokorÈ od stupnÏ 2 ñ bukov˝ch doubrav aû po vegetaËnÌ stupeÚ 7 ñ smrkovÈ buËiny, bukovÈ smrËiny ve v˝ök·ch aû p¯es 1 000 m nad mo¯em. Jak jiû bylo zmÌnÏno, se zakl·d·nÌm v˝zkumn˝ch ploch srovn·vacÌch v souvislosti s v˝zkumem v oboru biologie, genetiky, ölechtÏnÌ a introdukce lesnÌch d¯evin se ve vÏtöÌm rozsahu zaËalo poË·tkem 50. let minulÈho stoletÌ. V pracÌch se soustavnÏ pokraËuje dodnes. Do budoucna se p¯ipravujÌ v prvÈ ¯adÏ v˝sadby d¯evin, kterÈ aû dosud nebyly p¯edmÏtem soustavnÈho v˝zkumu, kterÈ jsou ve svÈ existenci ohroûeny a majÌ v˝znam zejmÈna z hlediska biodiverzity lesnÌch ekosystÈm˘. Jde mimo jinÈ nap¯. o lÌpy, javory, nÏkterÈ druhy rodu Sorbus aj. D·le se poËÌt· s postupn˝m doplÚov·nÌm soubor˘ ploch pro hospod·¯sky v˝znamnÈ d¯eviny v tÏch p¯Ìpadech, kdy dosavadnÌ poËet a v˝mÏry zaloûen˝ch ploch neposkytujÌ û·doucÌ z·klad pro ölechtitelskÈ programy. Jde nap¯. o duby, pro nÏû v souËasnosti existuje pouze öest v˝zkumn˝ch ploch o v˝mÏ¯e 5 ha, kterÈ jsou navÌc soust¯edÏny p¯ev·ûnÏ v moravsk˝ch ˙valech. Plochy proto nereprezentujÌ v dostateËnÈ mÌ¯e spektra stanoviötnÌch podmÌnek, kde pÏstov·nÌ dub˘ v »R p¯ich·zÌ v ˙vahu. KromÏ v˝zkumn˝ch ploch zakl·dan˝ch od druhÈ poloviny minulÈho stoletÌ jsou ve V⁄LHM JÌloviötÏ-Strnady registrov·ny, udrûov·ny a sledov·ny nÏkterÈ plochy zakl·danÈ ve vzd·lenÏjöÌ minulosti. Jde zejmÈna o v˝zkumnÈ plochy Ë. 8, 9 s mod¯Ìnem opadav˝m, kterÈ byly zaloûeny v roce 1932 v Kruön˝ch hor·ch, v lesÌch mÏsta Chomutova. Plochy zaloûil K. Rubner, kter˝ p˘sobil v tÈ dobÏ na vysokÈ ökole lesnickÈ v Tharandtu (SRN). D·le se jedn· o mezin·rodnÌ v˝zkumnÈ plochy s borovicÌ lesnÌ z roku 1940 vysazenÈ na ökolnÌm polesÌ H˘rka v PÌsku a d·le v oblasti lesnÌ spr·vy T¯eboÚ. V roce 1942 byly vys·zeny t¯i mezin·rodnÌ provenienËnÌ plochy sÈrie IUFRO se smrkem ztepil˝m v oblasti Moravskoslezsk˝ch Beskyd. Do souËasnosti se udrûely, jsou evidov·ny a hodnoceny dvÏ v˝sadby a to 231 ñ Fr˝dek-MÌstek, Visalaje a 232 ñ Fr˝dek-MÌstek, Dobr·. V˝zkumnÈ plochy obou zmÌnÏn˝ch d¯evin byly zaloûeny tehdejöÌm vedoucÌm V˝zkumnÈho ˙stavu pro pÏstov·nÌ les˘ v BrnÏ G. Vincentem. Z tab. 3 je patrn˝ poËet a v˝mÏra ploch podle Ëasov˝ch obdobÌ. Z p¯ehledu je patrno, ûe nejvÏtöÌ rozsah pracÌ se realizoval v 60. aû 80. letech minulÈho stoletÌ. ZnaËn˝ poËet ploch menöÌch v˝mÏr byl zaloûen i v obdobÌ 1991 aû 2000. NejstaröÌ z v˝zkumn˝ch ploch jiû p¯ekroËily vÏk 60 let, st·¯Ì vÏtöiny ploch se pohybuje v mezÌch 15 aû 35 let. VÏtöina v˝zkumn˝ch ploch je tedy jiû v takovÈm v˝vojovÈm stadiu, kdy lze s relativnÏ dostateËnou spolehlivostÌ posuzovat jejich stabilitu, zdravotnÌ stav, produkci, jakost, celkovou hospod·¯skou hodnotu. Na z·kladÏ tÏchto skuteËnostÌ lze formulovat prakticky orientovanÈ z·vÏry a posoudit perspektivnost zkoumanÈho materi·lu pro dalöÌ ölechtitelskÈ pr·ce. Pro nÏkterÈ kr·tkodobÈ a st¯ednÏdobÈ programy mohou v˝sledky pozorov·nÌ ve vÏku 20 let a vÌce p¯edstavovat jiû fin·lnÌ v˝sledky, mimo jinÈ nÏkdy i z toho d˘vodu, ûe ve vyööÌm vÏku jiû nelze plochy s dostateËnou spolehlivostÌ hodnotit, nap¯. pro jiû velmi mal˝ poËet jedinc˘ na parcele aj. V˝mÏry zakl·dan˝ch v˝zkumn˝ch ploch se ¯ÌdÌ p¯edevöÌm cÌlem pokus˘, rozsahem materi·lu, kter˝ je pro pozorov·nÌ pot¯ebn˝ nebo kter˝ je v nÏkter˝ch p¯Ìpadech k dispozici. Roli mohou hr·t i nÏkterÈ dalöÌ skuteËnosti, nap¯. poËty sazenic, kterÈ se poda¯Ì ve ökolce vypÏstovat (nap¯. z kontrolovanÈho k¯ÌûenÌ), Ëasto i plocha, kter· je pro zaloûenÌ 140

pokusu k dispozici. Z celkovÈho poËtu v˝zkumn˝ch ploch a jejich v˝mÏr (tab. 1a, b) je patrno, ûe pr˘mÏrn· velikost v˝zkumnÈ plochy se pohybuje kolem 1 ha. Z dalöÌho p¯ehledu (tab. 4) je z¯ejmÈ, ûe v˝mÏry v˝zkumn˝ch ploch jsou velmi variabilnÌ a kolÌsajÌ od nÏkolika ar˘ aû po vÌce neû 4 ha. NejvÏtöÌ poËet ploch m· v˝mÏru 0,51 aû 1,00 ha, relativnÏ znaËn˝ podÌl z celkovÈho mnoûstvÌ ploch p¯ipad· i na interval 0,01 aû 2,00 ha. P¯ev·ûn· Ë·st menöÌch ploch do v˝mÏry 0,50 ha p¯edstavuje zejmÈna testy potomstev strom˘, mimo jinÈ z kontrolovanÈho k¯ÌûenÌ, potomstva z autovegetativnÌho mnoûenÌ, klonovÈ archivy aj. Specifickou kategorii v˝zkumn˝ch ploch z oboru genetiky, ölechtÏnÌ a introdukce lesnÌch d¯evin p¯edstavujÌ v˝sadby realizovanÈ v r·mci mezin·rodnÌ spolupr·ce. Jde vÏtöinou o projekty, organizovanÈ p¯Ìsluön˝mi odborn˝mi skupinami Mezin·rodnÌho svazu lesnick˝ch v˝zkumn˝ch institucÌ (IUFRO). Zpravidla se jedn· o ˙Ëast vÏtöÌho poËtu evropsk˝ch, nÏkdy i mimoevropsk˝ch zemÌ. V r·mci tÏchto projekt˘ se obvykle centr·lnÏ zajiöùuje pot¯ebn˝ reprodukËnÌ materi·l a jako osivo, nÏkdy i sazenice, se distribuuje jednotliv˝m ˙Ëastnick˝m institucÌm. V˝sadby, orientovanÈ na ¯eöenou problematiku se realizujÌ zpravidla podle jednotnÈ r·mcovÈ, nÏkdy i zcela podrobnÏ definovanÈ metodiky. Pokud moûno jednotnÏ se postupuje i p¯i sledov·nÌ, mÏ¯enÌ a hodnocenÌ v˝zkumn˝ch ploch. V˝sledky pozorov·nÌ se prezentujÌ zpravidla na mezin·rodnÌch semin·¯Ìch a p¯ÌspÏvky ˙ËastnÌk˘ b˝vajÌ nÏkdy publikov·ny ve vhodn˝ch ˙prav·ch ve specializovan˝ch sbornÌcÌch. NÏkterÈ v˝zkumnÈ projekty se ¯eöÌ v r·mci bilater·lnÌ spolupr·ce dvou, p¯ÌpadnÏ nÏkdy i nÏkolika m·lo zemÌ. V naöich podmÌnk·ch se jedn· nap¯. o spoleËn˝ projekt »eskÈ republiky a SpolkovÈ republiky NÏmecko orientovan˝ na pozorov·nÌ v˝sadeb smrku ztepilÈho (1976, 1977). P¯ehled v˝zkumn˝ch dlouhodob˝ch mezin·rodnÌch ploch z oboru genetiky, ölechtÏnÌ a introdukce lesnÌch d¯evin, kterÈ jsou evidov·ny ve V⁄LHM JÌloviötÏ-Strnady, pod·v· tab. 5. Jde o 54 ploch o celkovÈ v˝mÏ¯e 62,45 ha. Jak jiû bylo zmÌnÏno, nÏkterÈ z ploch jsou staröÌho data z obdobÌ p¯ed rokem 1950. V roce 1995 byly v r·mci mezin·rodnÌho projektu IUFRO zaloûeny plochy s bukem lesnÌm. PÈËe o v˝zkumnÈ plochy a jejich hodnocenÌ ZaloûenÌ v˝zkumn˝ch srovn·vacÌch ploch p¯edstavuje z·kladnÌ f·zi pracÌ a vych·zÌ z cÌl˘ v˝zkumnÈho projektu. V souladu se zamÏ¯enÌm v˝zkumu, poûadovan˝mi v˝sledky, musÌ b˝t zpracov·na metodika zaloûenÌ, pÈËe o plochy a hodnocenÌ. Je spojen· s volbou a konkretizacÌ materi·lu, kter˝ m· b˝t na ploch·ch vysazen a soustavnÏ sledov·n, zajiötÏnÌm pot¯ebnÈho osiva a vypÏstov·nÌm sazenic ve vhodnÈ lesnÌ ökolce. N·sleduje v˝bÏr plochy, resp. vÏtöÌho poËtu lokalit s ohledem na to, ûe v˝zkumnÈ plochy se v souËasnosti vÏtöinou zakl·dajÌ v menöÌch Ëi vÏtöÌch sÈriÌch tak, aby bylo moûno posoudit reakce zkoumanÈho materi·lu na r˘znÈ podmÌnky prost¯edÌ a jeho adaptabilitu. Vyt˝ËenÌ v˝zkumnÈ plochy, mimo jinÈ i jednotliv˝ch parcel, stabilizace rozdÏlenÌ, vlastnÌ v˝sadba se realizuje v naöich podmÌnk·ch zpravidla ve spolupr·ci s mÌstnÌmi pracovnÌky lesnÌho provozu. To platÌ i pro dalöÌ pr·ce, jako je oöet¯ov·nÌ zaloûen˝ch kultur proti bu¯eni, ochrana proti zvÏ¯i, zpravidla oplocenÌm, a proti p¯Ìpadn˝m dalöÌm ökodliv˝m vliv˘m. V prvnÌch letech se na z·kladÏ inventarizace rostoucÌch jedinc˘, resp. ztr·t uhynutÌm, posuzuje ujÌmavost a podle pot¯eby realizuje vylepöenÌ. Se soustavn˝m sledov·nÌm ploch se zpravidla zaËÌn· jiû v n·vaznosti na inventarizaci ztr·t (zdravotnÌ stav aj.). V dalöÌch letech n·sleduje mÏ¯enÌ a sledov·nÌ v souvislosti s metodikou pokusu. Z hlediska pÏstebnÌ techniky p¯istupuje v dalöÌch letech podle pot¯eby v˝chova, orientovan· v prvnÌch f·zÌch dosti Ëasto na odstraÚov·nÌ n·letov˝ch d¯evin, kterÈ mohou potlaËovat jedince druhu, kter˝ je p¯edmÏtem v˝zkumu. P¯edpokladem pozitivnÌch v˝sledk˘ je mimo jinÈ trvalÈ udrûov·nÌ prostorovÈho rozËlenÏnÌ plochy, evidence v terÈnu, grafick· a v pÌsemn˝ch podkladech. Z tohoto struËnÈho v˝Ëtu vypl˝v·, ûe v zaloûen˝ch v˝zkumn˝ch srovn·vacÌch ploch·ch je akumulov·no znaËnÈ mnoûstvÌ cennÈho materi·lu, pr·ce a finanËnÌch



Foto 2. OvÏ¯ovacÌ plocha mod¯Ìnu opadavÈho z plant·ûnÌho osiva, lokalita T¯ebotov, vÏk 17 let Certifying plot with European larch from plantation seed, locality T¯ebotov, age 17 years

Foto 1. Mezin·rodnÌ provenienËnÌ plocha 01 s mod¯Ìnem opadav˝m z roku 1962, provenience Ruda nad Moravou, vÏk 32 let International provenance plot 01 with European larch from 1962, provenance Ruda nad Moravou, age 32 years n·klad˘. Soustavn· pÈËe, evidence a ochrana je p¯edpokladem pro sledov·nÌ a hodnocenÌ, kterÈ podle povahy v˝zkumu aû v pokroËilejöÌm vÏku tyËovin aû kmenovin m˘ûe p¯in·öet û·doucÌ smÏrodatnÈ v˝sledky N·klady na zaloûenÌ v˝zkumn˝ch ploch, jejich udrûov·nÌ a dalöÌ nutnÈ pr·ce jsou v souËasnosti vesmÏs hrazeny z prost¯edk˘ V⁄LHM. V minulosti, v souladu s tehdejöÌmi zvyklostmi a p¯edpisy, nÏkdy na pracÌch finanËnÏ participoval mÌstnÌ lesnÌ z·vod (plocha je vlastnictvÌm mÌstnÌho z·vodu, stejnÏ tak i ve vzd·lenÏjöÌ budoucnosti v˝sledky produkce na ploch·ch). Informace z hodnocenÌ v˝zkumn˝ch srovn·vacÌch ploch Informace zÌskanÈ hodnocenÌm v˝zkumn˝ch ploch mohou b˝t velmi rozmanitÈ s ohledem na cÌl v˝zkumu, druh a zp˘sob v˝sadby a postupy sledov·nÌ. V˝zkumnÈ plochy, zakl·danÈ v r·mci v˝zkumu genetiky, ölechtÏnÌ a introdukce lesnÌch d¯evin, mohou poskytovat zejmÈna tyto poznatky: ñ Informace o promÏnlivosti v r·mci druh˘ d¯evin a to v ¯adÏ dÌlËÌch znak˘ a vlastnostÌ, kterÈ jsou v˝znamnÈ z hlediska cÌl˘ v˝zkumu. Jedn· se mimo jinÈ o vitalitu, zdravotnÌ stav, adaptaËnÌ schopnost, elementy produkce, jako je v˝ökov˝ a tlouöùkov˝ r˘st, objemov· produkce, jakost, celkov· hodnota produkovanÈ biomasy, p¯ÌpadnÏ i nÏkterÈ dalöÌ specifickÈ ukazatele pro v˝zkum d˘leûitÈ. ñ V˝znamn˝m v˝sledkem z hodnocenÌ ovÏ¯ovacÌch ploch s potomstvy porost˘ uznan˝ch ke sklizni osiva jsou podklady pro selekci dÌlËÌch populacÌ s nejhodnotnÏjöÌmi potomstvy pro za¯azenÌ do kategorie porost˘ ovÏ¯en˝ch. Tato kategorie bude v souvislosti s aproximacÌ dom·cÌch pr·vnÌch p¯edpis˘ k p¯edpis˘m platn˝m v EvropskÈ unii, resp. OECD, ofici·lnÏ zavedena v souvislosti s novelizacÌ do r·mce z·kona

o lesÌch a navazujÌcÌch prov·dÏcÌch p¯edpis˘. ñ OvÏ¯ov·nÌ v˝bÏrov˝ch a ölechtitelsk˝ch strom˘ testy potomstev m· p¯inÈst z·kladnÌ informace o zdravotnÌm stavu, vitalitÏ, r˘stu a kvalitÏ a tÌm i soubor poznatk˘ pro selekci. Selektovan˝ materi·l p¯ich·zÌ pak v ˙vahu zejmÈna pro zakl·d·nÌ semenn˝ch sad˘ druhÈ generace a p¯edstavuje souËasnÏ i potenci·lnÌ z·klad pro dalöÌ ölechtÏnÌ. ñ V˝zkumnÈ plochy orientovanÈ na porovn·v·nÌ a ovÏ¯ov·nÌ dÌlËÌch populacÌ lesnÌch d¯evin a jednotliv˝ch strom˘ mohou p¯edstavovat v˝znamnou z·kladnu pro koncepci specifick˝ch program˘ na b·zi hromadnÈ a individu·lnÌ selekce a navazujÌcÌho autovegetativnÌho mnoûenÌ ¯Ìzkov·nÌm nebo kulturami in vitro. Na z·kladÏ dosavadnÌch zkuöenostÌ zejmÈna ze zahraniËÌ m˘ûe tento postup ölechtitelskÈ pr·ce vÈst k v˝znamn˝m v˝sledk˘m, tj. k docÌlenÌ znaËn˝ch genetick˝ch zisk˘. ñ V˝zkumnÈ plochy s potomstvy z kontrolovanÈho k¯ÌûenÌ mohou ve spojenÌ s p¯Ìsluön˝mi metodami hodnocenÌ a anal˝zy v˝sledk˘ p¯ispÏt k rozöÌ¯enÌ poznatk˘ v˝znamn˝ch z hlediska teorie a praxe ölechtÏnÌ. Jde p¯edevöÌm o odhady genetick˝ch parametr˘, jako je heritabilita, genetickÈ korelace, a s tÌm spojenÈ moûnosti genetic-k˝ch zisk˘. ñ HodnocenÌ potomstev lesnÌch d¯evin z mezidruhovÈ hybridizace m˘ûe b˝t spojeno s poznatky o k¯iûitelnosti druh˘ a tÌm s jejich systematick˝m postavenÌm v r·mci rodu. V˝znamnÈ pro dalöÌ ölechtÏnÌ a pro praktickÈ aplikace v˝sledk˘ jsou zejmÈna informace o heterÛznÌm efektu nÏkter˝ch kombinacÌ k¯ÌûenÌ a moûnÈm ölechtitelskÈm pokroku v souvislosti s vyuûÌv·nÌm k¯Ìûenc˘ v lesnickÈ praxi. Jedn· se mimo jinÈ o informace o pozitivnÌch v˝sledcÌch hybridizace v r·mci rodu Larix, zejmÈna k¯ÌûenÌ mod¯Ìnu opadavÈho s mod¯Ìnem japonsk˝m. ñ V˝zkumnÈ plochy s potomstvy lesnÌch d¯evin, orientovanÈ na problematiku introdukce, genetiky a ölechtÏnÌ cizokrajn˝ch druh˘ d¯evin se zakl·dajÌ, jak jiû bylo zmÌnÏno, Ëasto v r˘zn˝ch stanoviötnÌch podmÌnk·ch. V tÏchto p¯Ìpadech je moûno na z·kladÏ vhodnÈho zhodnocenÌ v˝sledk˘ posoudit adaptaËnÌ schopnost zkoumanÈho materi·lu a navrhovat z·sady rajonizace pro pot¯eby lesnickÈ praxe. P¯Ìkladem tohoto v˝zkumu v »R je sÈrie ovÏ¯ovacÌch ploch s potomstvy porost˘ smrku ztepilÈho uznan˝ch ke sklizni osiva. Na z·kladÏ hodnocenÌ poËetnÈho souboru 20 ovÏ¯ovacÌch ploch bude moûno nejen posoudit


141


hospod·¯skou hodnotu, ale i doporuËit rajonizaci vybran˝ch dÌlËÌch populacÌ zejmÈna se z¯etelem na p¯ÌrodnÌ lesnÌ oblasti a vegetaËnÌ lesnÌ stupnÏ. V˝znamnÈ poznatky vypl˝vajÌ z v˝zkumn˝ch provenienËnÌch ploch s cizokrajn˝mi d¯evinami zvl·ötÏ v p¯Ìpadech, kdy je ve v˝sadb·ch öiröÌ sortiment dÌlËÌch populacÌ z r˘zn˝ch Ë·stÌ are·lu rozöÌ¯enÌ tÏchto d¯evin. Na z·kladÏ hodnocenÌ ploch ve znacÌch, d˘leûit˝ch z hlediska jejich pÏstebnÌho vyuûitÌ v podmÌnk·ch »R, lze posoudit a doporuËit vhodnÈ oblasti p˘vodu. Na z·kladÏ aû dosud vysazen˝ch ploch, nap¯. douglasky tisolistÈ, jedle obrovskÈ, byly jiû navrûeny oblasti v KanadÏ a USA vhodnÈ k zÌsk·v·nÌ osiva pro pot¯eby v »eskÈ

republice. Z nÏkter˝ch v˝zkumn˝ch ploch s cizokrajn˝mi d¯evinami lze na z·kladÏ pozorov·nÌ jejich r˘stu a v˝voje odvodit i vhodnÈ postupy pro zakl·d·nÌ a dalöÌ pÏstov·nÌ porost˘ s tÏmito d¯evinami.

Z·vÏr Informace z v˝zkumn˝ch ploch z oboru genetiky, ölechtÏnÌ a introdukce lesnÌch d¯evin jsou mnohostrannÈ a p¯edstavujÌ ve vÏtöinÏ p¯Ìpad˘ z·klad poznatk˘ d˘leûit˝ch z hlediska volby vhodnÈho reprodukËnÌho materi·lu pro lesnickou praxi a dalöÌ intenzivnÏjöÌ ölechtitelskÈ postupy. Zakl·d·nÌ, udrûov·nÌ a hodnocenÌ zejmÈna

Foto 3. V˝zkumn· plocha s potomstvy jednotliv˝ch strom˘ jedle bÏlokorÈ, v˝sadba 1961, lokalita JÌloviötÏ, vÏk 44 let Experimental plots with progeny of individual trees of silver fir, 1961 planting, locality JÌloviötÏ, age 44 years

Foto 4. OvÏ¯ovacÌ plocha 274 s potomstvy porost˘ smrku ztepilÈho uznan˝ch ke sklizni osiva, v˝sadba 1988, lokalita JÌloviötÏ, foto ve vÏku 16 let Certifying plot 274 with Norway spruce stands progeny defined for seed crop, 1988 planting, locality JÌloviötÏ, photo at the age of 16 years

142

Foto 5. ProvenienËnÌ plocha 82 s bukem lesnÌm, v˝sadba v r. 1984, lokalita JÌloviötÏ, BanÏ, foto ve vÏku 18 let Provenance plot 82 with European beech, 1984 planting, locality JÌloviötÏ, BanÏ, photo at the age of 18 years



dlouhodob˝ch v˝zkumn˝ch ploch je proto neodmyslitelnou souË·stÌ lesnickÈho v˝zkumu pro pot¯ebu lesnickÈ praxe, na prohloubenÌ a rozöÌ¯enÌ souboru poznatk˘ v˝znamn˝ch z hlediska dalöÌho ölechtÏnÌ a v nÏkter˝ch p¯Ìpadech i pro pÏstebnÌ techniku. Soubor v˝zkumn˝ch ploch p¯edstavuje proto na kaûdÈm pracoviöti orientovanÈm na problematiku genetiky, ölechtÏnÌ a introdukce lesnÌch d¯evin z·kladnÌ fond a zdroj poznatk˘. Nutnost dlouhodobÈho pozorov·nÌ s v˝jimkou specifick˝ch kr·tkodobÏ orientovan˝ch v˝sadeb charakteru Ëasn˝ch test˘ je podmÌnÏno dlouhovÏkostÌ lesnÌch d¯evin a Ëasov˝mi cykly, v nichû se lesnÌ hospod·¯stvÌ realizuje. V souborech v˝zkumn˝ch ploch, kterÈ jsou evidov·ny, udrûov·ny a hodnoceny, je akumulov·no mnoûstvÌ cennÈho materi·lu, pr·ce a finanËnÌch n·klad˘. Jestliûe bychom uvaûovali jako p¯Ìklad soubor v˝zkumn˝ch ploch z oboru genetiky, ölechtÏnÌ a introdukce d¯evin, evidovan˝ ve V⁄LHM JÌloviötÏ-Strnady a informativnÏ i souËasnÈ pr˘mÏrnÈ n·klady na zakl·d·nÌ, oöet¯ov·nÌ, ochranu lesnÌch kultur a dalöÌ pÏstebnÌ pÈËi v lesnÌm provozu, pak by se celkov· n·kladov· hodnota 363 v˝zkumn˝ch ploch o rozloze 343 ha pohybovala ¯·dovÏ nikoli v desÌtk·ch, n˝brû ve vÌce neû stovce milion˘ korun. Jde o to, aby tato rozs·hl· dlouhodob· investice do lesnÌho hospod·¯stvÌ, specificky lesnickÈho v˝zkumu, byla soustavnÏ vyuûÌv·na. RozhodujÌcÌ jsou v prvÈ ¯adÏ praktickÈ z·vÏry, kterÈ lze z hodnocenÌ v˝zkumn˝ch ploch vyuûÌvat, a d·le skuteËnost, ûe se stoupajÌcÌm vÏkem majÌ v˝sledky hodnocenÌ zpravidla vÏtöÌ v·hu a spolehlivost. S ohledem na tyto skuteËnosti by periodick· hodnocenÌ dlouhodob˝ch v˝zkumn˝ch ploch z oboru genetiky, ölechtÏnÌ a introdukce lesnÌch d¯evin mÏla b˝t trvalou souË·stÌ aktivit lesnickÈho v˝zkumu v uveden˝ch oborech. Vedle nov˝ch projekt˘ v˝zkumu by se proto mÏlo s urËitou kapacitou poËÌtat i p¯i hodnocenÌ tÏchto ploch. Je od˘vodnÏnÈ, aby se i pro tyto pr·ce v r·mci financov·nÌ lesnickÈho v˝zkumu pravidelnÏ vyËleÚovaly p¯imÏ¯enÈ finanËnÌ prost¯edky. V souËasnosti jsou tyto skuteËnosti uzn·ny a finanËnÏ zajiöùov·ny ve formÏ povÏ¯enÌ resortnÌho Ministerstva pro v˝zkumnÈ mezin·rodnÌ plochy. Z hlediska praktick˝ch v˝sledk˘ pro lesnÌ provoz jsou vöak nemÈnÏ v˝znamnÈ i plochy ostatnÌ, z nichû p¯evaha je zamÏ¯ena specificky na ¯eöenÌ vÏdeck˝ch a praktick˝ch problÈm˘ dom·cÌho lesnÌho hospod·¯stvÌ. Je proto t¯eba, aby dalöÌ soustavnÈ udrûov·nÌ a hodnocenÌ nejen mezin·rodnÌch, ale i ostatnÌch v˝zkumn˝ch ploch bylo kapacitnÏ, tedy i finanËnÏ p¯imÏ¯enÏ dotov·no.

Literatura BERAN, F.: P¯ehled evidence v˝zkumn˝ch ploch ˙tvaru biologie a ölechtÏnÌ lesnÌch d¯evin. JÌloviötÏ-Strnady, V⁄LHM 2000, rukopis 7 s. DlouhodobÈ v˝zkumnÈ plochy lesnickÈ v »SSR. JÌloviötÏ-Strnady, V⁄LHM 1987. 91 s. IUFRO: Vereinheitlichung der Methoden der forstlichen Herkunftsforschung. Praha, 1964. 62 s. OTTO, H. J.: Gesellschaftliche Akzeptanz einer modernen Forstwirtschaft. Forst und Holz, 53, 1998, Ë. 24, s. 723 - 727 OTTO, H. J.: Anforderung des praktischen Forstbetriebes an das forstliche Versuchswesen der n‰chsten Jahrzehnte. Forst und Holz, 56, 2001, Ë. 10, s. 304 ñ 308 P¯ehled v˝zkumn˝ch ploch evidovan˝ch V⁄LHM VS UherskÈ HradiötÏ. V⁄LHM, v˝zkumn· stanice UherskÈ HradiötÏ, 2001. 1 s. äINDEL¡ÿ, J.: V˝zkumnÈ provenienËnÌ a jinÈ ölechtitelskÈ plochy v lesnÌm hospod·¯stvÌ »eskÈ republiky. MetodickÈ principy zakl·d·nÌ a hodnocenÌ. Studie V⁄LHM. JÌloviötÏ-Strnady, V⁄LHM 1995. 89 s. + p¯Ìlohy


143

»ernohous: Vliv evapotranskpirace na odtok z povodÌ

Ing. VladimÌr »ernohous, V⁄LHM-VS OpoËno

VLIV EVAPOTRANSPIRACE NA ODTOK Z POVODÕ Influence of evapotranspiration on outflow from basin Abstract The article describes a daily variation of basic outflow from a small mountain basin in the OrlickÈ Mts. Literature has described the causation of this variation differently according to localisation of studied basins (continental or oceanic climate areas). Infiltration of water from streams to neighbouring sites predominates in areas with continental climate conditions. Reduction of quantity of water running down into the stream is caused by evapotranspiration influence in the areas with more oceanic climate conditions. The evapotranspiration is determined by the recount of decreasing outflow. An active surface of the basin used for recounting was assessed.

⁄vod

V ˙vodu zmÌnÏnÈ kolÌs·nÌ pr˘toku ve vodoteËi v obdobÌ bez sr·ûek neb˝v· v literatu¯e Ëasto zmiÚov·no. Rozborem jeho p¯ÌËin se zab˝val CONSTANZ (1994, 1998). Jako p¯ÌËinu uv·dÌ zv˝öenÌ teploty vody ve vodoteËi ve dne proti noci a tÌm jejÌ lepöÌ infiltraci do p˘dy v okolÌ vodoteËe. DUDEK et al. (1998) uvaûuje nad vztahem mezi poklesem pr˘toku ve dne a evapotranspiracÌ p¯Ìb¯eûnÌ vegetace, ale za hlavnÌ faktor opÏt povaûuje zmÏnu teploty infiltrujÌcÌ vody. Tuto teorii lze podle naöeho n·zoru akceptovat jen pro aridnÌ oblasti s obdobn˝mi pomÏry, jakÈ jsou na st¯edoz·padÏ USA, kde CONSTANZ a DUDEK prov·dÏli svÈ v˝zkumy. V tÏchto pomÏrech jsou v˝par z hladiny a infiltrace vody z vodoteËe do dna a b¯eh˘ hlavnÌmi ztr·tov˝mi faktory. Naopak KOBAYASHI et al. (1990, 1995) a BREN (1997) uvaûujÌ evapotranspiraci jako hlavnÌ p¯ÌËinu kolÌs·nÌ pr˘toku bÏhem dne. ZmÏny z·kladnÌho odtoku bÏhem dne a noci jsou podle naöÌ hypotÈzy zp˘sobov·ny ztr·tou p˘dnÌ vody ve zvodnÏl˝ch horizontech v zamok¯enÈ odvodÚovanÈ Ë·sti povodÌ a v okolÌ p¯irozen˝ch vodoteËÌ p¯Ìmo s vodoteËÌ spojen˝ch. Tato ztr·ta je s nejvÏtöÌ prav-dÏpodobnostÌ vyvol·v·na ˙zemnÌm v˝parem tvo¯en˝m fyziologic-k˝m v˝parem d¯evin a bylinnÈ vegetace - transpiracÌ, fyzik·lnÌm v˝parem z p˘dy - evaporacÌ, intercepËnÌm v˝parem z vegetaËnÌho krytu a v˝parem z volnÈ hladiny vodoteËÌ. K intercepci v beze-sr·ûkovÈm obdobÌ prakticky nedoch·zÌ a v˝par z hladiny vodoteËÌ je ve vztahu k v˝paru z plochy povodÌ zanedbateln˝. Pro vyj·d¯enÌ ztr·ty je podstatn· jen transpirace a evaporace, tedy evapotranspirace. Tato dedukce vypl˝v· ze zv˝öenÈho odbÏru p˘dnÌ vl·hy ko¯eny porost˘ p¯i transpiracÌ bÏhem dne, kdyû se v suchÈm obdobÌ souËasnÏ zvyöuje evaporace. Tuto hypotÈzu p¯edkl·d·me na z·kladÏ zaznamen·nÌ poklesu odtoku ve dne oproti noci, kdy uvedenÈ procesy neprobÌhajÌ tak intenzivnÏ, a na z·kladÏ proveden˝ch anal˝z odtok˘ z povodÌ U Dvou louËek.

Nadmo¯sk· v˝öka povodÌ je 880 m aû 950 m, pr˘mÏrn· v˝öka podle hypsografickÈ k¯ivky 922 m n. m. PovodÌ je vÏjÌ¯ovitÈ (n·hradnÌ obrazec parabola s dÈlkou strany B 820 m), m· dÈlku rozvodnice 2 290 m (souËinitel Ëlenitosti rozvodnice 1,13) a dÈlku ˙dolnice 530 m. Rozloha povodÌ ËinÌ 32,6 ha. PovodÌ vykazuje promÏnliv˝ sklon, v dolnÌ Ë·sti 7,5∞, ve st¯ednÌ 8,5∞ a v hornÌ 4,3∞. Pr˘mÏrn˝ sklon vypoËten˝ z pr˘bÏhu vrstevnic je 6,4∞. ⁄dolnice m· sklon 5,4∞. Jihoz·padnÌ expozice povodÌ p¯ech·zÌ v okrajov˝ch Ë·stech v jihov˝chodnÌ a z·padnÌ. VodoteË odvodÚujÌcÌ povodÌ je tvo¯ena dvÏma rameny. PravÈ je 340 m dlouhÈ a m· sklon 5,9∞, levÈ rameno o sklonu 5,3∞ je dlouhÈ 300 m. »tvrtina rozlohy povodÌ je ovlivnÏna vysokou hladinou spodnÌ vody (protÈkajÌcÌ voda a prameniötÏ). TrvalÈ zamok¯enÌ se vyskytuje na 5,5 ha, doËasnÈ zamok¯enÌ v letnÌm p˘lroku nep¯ekraËuje v˝mÏru 5 ha. Mimo obdobÌ zamok¯enÌ p˘dnÌho profilu se objemov· vlhkost p˘dy pohybuje od 30 do 60 %. V zimnÌm p˘lroku je p˘dnÌ profil nasycen vodou na polnÌ kapacitu v celÈm povodÌ. Plocha vzrostlÈho bukosmrkovÈho porostu (pr˘mÏrn˝ vÏk 70 let) v roce 1991 Ëinila 6,8 ha (21 % plochy) a do roku 1995 vlivem dalöÌho rozpadu smrkov˝ch ekosystÈm˘ poklesla na 5,7 ha (17,5 %). Zb˝vajÌcÌ plocha povodÌ je imisnÌ holoseËÌ (povodÌ leûÌ v p·smu ohroûenÌ porost˘ imisemi A) s r˘znovÏkou smrkovou kulturou o maxim·lnÌm st·¯Ì deseti let. CestnÌ sÌù v povodÌ m· hustotu 62 m . ha-1 a je tvo¯ena zemnÌmi odvoznÌmi a p¯ibliûovacÌmi cestami. OdvodÚovacÌ opat¯enÌ, sledujÌcÌ obnovenÌ funkËnosti existujÌcÌ odvodÚovacÌ sÌtÏ a podchycenÌ odtoku z prameniöù a bezodtokov˝ch mÌst, se uskuteËnilo na ploöe vÏtöÌ neû 2 ha. DÈlka odvodÚovacÌch p¯Ìkop˘ p¯itom dos·hla ca 500 m. K zÌsk·v·nÌ vstupnÌch dat se na povodÌ mÏ¯Ì sr·ûky osmi staniËnÌmi sr·ûkomÏry a dvÏma ombrografy napojen˝mi na automatickou meteostanici NOEL. Zjiöùov·ny jsou i dalöÌ charakteristiky p˘dnÏ ovzduönÈ sfÈry, sleduje se takÈ dynamika imisnÌho toku sumaËnÌ metodou. D·le je mÏ¯en vertik·lnÌ pr˘sak na horninovÈ podloûÌ deseti lyzimetry o celkovÈ ploöe 1 m2 umÌstÏn˝mi v hloubce 0,75 m a later·lnÌ odtok z rozhranÌ organickÈho a miner·lnÌho horizontu a z rozhranÌ kyp¯ejöÌ a ulehlejöÌ miner·lnÌ vrstvy. Hladina spodnÌ vody je sledov·na 52 jehlov˝mi sondami (hladinomÏrn˝mi trubicemi) ve dvou transektech (po sp·dnici a nap¯ÌË p¯Ìkop˘) a na Ëty¯ech mikroploch·ch liöÌcÌch se vegetaËnÌm krytem (porost raöelinÌku, t¯tiny, metlice a smÌöen˝). SacÌ tlak p˘dy je mÏ¯en v hloubk·ch od 0,3 do 0,6 m na dvou vlhkostnÏ odliön˝ch mikroploch·ch o velikosti 10 x 10 m celkem 168 tenzometry. Pr˘tok ve vodoteËi byl sledov·n plov·kov˝m limnigrafem Metra, od lÈta 1996 ho zaznamen·v· manometrick˝ limnigraf fy NOEL s automatick˝m sbÏrem dat.

Popis povodÌ

V˝sledky a diskuse

Experiment·lnÌ povodÌ U Dvou louËek bylo zaloûeno k ¯eöenÌ problematiky odvodnÏnÌ zamok¯enÈho lesnÌho povodÌ umÌstÏnÈho na horskÈm svahu. MalÈ lesnÌ povodÌ U Dvou louËek se nach·zÌ ve vrcholovÈ partii Orlick˝ch hor. Poloha povodÌ je urËena zemÏpisn˝mi sou¯adnicemi 16∞ 30' 56'' v˝chodnÌ dÈlky a 50∞ 13' 16'' severnÌ öÌ¯ky.

Z pr˘bÏhu pr˘tok˘ zÌskan˝ch limnigrafickou manometrickou stanicÌ v z·vÏrnÈm profilu povodÌ jsme vypoËetli dennÌ pokles odtoku oproti noci. V naöich konkrÈtnÌch podmÌnk·ch se ztr·ta pohybovala v rozmezÌ 2 200 aû 8 700 litr˘ (obr. 1, 2). Podle »SN 75 4200 ⁄prava vodnÌho reûimu zemÏdÏlsk˝ch p˘d odvodnÏnÌm jsme podle

V r·mci sledov·nÌ vodnÌho reûimu p˘d zamok¯enÈho horskÈho povodÌ U Dvou louËek (ÿÌËky v Orlick˝ch hor·ch) jsme po provedenÈm odvodnÏnÌ na podporu obnovy porost˘ a odr˘st·nÌ lesnÌch kultur zaznamenali v bezsr·ûkovÈm obdobÌ kolÌs·nÌ pr˘toku ve vodoteËi. Pokles pr˘toku ve dne proti pr˘toku v noci, kter˝ nenÌ ovlivnÏn sr·ûkou, je projevem kolÌs·nÌ z·kladnÌho odtoku z povodÌ. D˘vod tohoto kolÌs·nÌ jsme se pokusili objasnit rozborem v˝sledk˘ naöich mÏ¯enÌ.

Rozbor problematiky

144


40

0

30

-2

20

-4

10

-6

0 01.08.97

08.08.

16.08.

23.08.

mm ((mm) )

l ( /s, oC ) (l/s ∞C)

»ernohous: Vliv evapotranskpirace na odtok z povodÌ

-8 31.08.

ûe evapotranspirace probÌh· p¯ev·ûnÏ ve vegetaËnÌm obdobÌ a v˝öe uvedenÈ hodnoty k tomuto obdobÌ vzt·hneme, obdrûÌme v˝sledek 1,09 - 1,86 mm/den, respektive 1,37 - 1,91 mm/den. P¯i sv˝ch experimentech v Orlick˝ch hor·ch stanovil KANTOR pro tuto oblast evapotranspiraci ve vegetaËnÌm obdobÌ u smrku 260 mm (1,4 mm/den) a u buku 250 mm (1,3 mm/den). D·le prokazuje, ûe evapotranspirace plnÏ vyvinutÈ bu¯enÏ je srovnateln· s evapotranspiracÌ dospÏlÈho porostu. Na n·mi uvaûovanÈ Ë·sti povodÌ se nach·zÌ nezapojen·, p¯ev·ûnÏ smrkov· mlazina ve st·¯Ì 10 let. RozdÌl mezi vypoËtenou hodnotou evapotranspirace a ˙daji prof. KANTORA je pravdÏpodobnÏ zp˘soben nep¯esn˝m stanovenÌm hydricky aktivnÌ plochy povodÌ.

Z·vÏr pr˘tok prøtok

t-vzduch t-vzduch

sr·ûky s Æ r k y

t-voda t-voda

Obr. 1. Pr˘bÏh pr˘toku, teploty vody, teploty vzduchu a sr·ûek v srpnu 1997 The courses of flow, water and air temperatures and precipitation in August 1997

P¯ÌspÏvek shrnuje naöe dosavadnÌ poznatky o vlivu evapotranspirace na odtok z povodÌ v dom·cÌch podmÌnk·ch. Do budoucna se chceme vÌce vÏnovat p¯esnÏjöÌmu urËenÌ aktivnÌ plochy povodÌ a stanovenÌ p¯esnÏjöÌch hodnot evapotranspirace. D·le je t¯eba ze zmÏn hladiny podzemnÌ vody v okolÌ vodoteËÌ i mimo nÏj zÌskat ve vztahu k evapotranspiraci dalöÌ poznatky pro prok·z·nÌ naöi hypotÈzy.

0,5

7,5

0,4

7

0,3

6,5

0,2

6

0,1

(mm)

8

m ( m )

( l/s )

(l/s)

Literatura

5,5 0 00:00 18:00 12:00 06:00 00:00 18:00

pr˘tok

P r ø t o k

vyrov. pr˘tok

Vy p rr o ø v to .k

evapotransp.

E v a p o t r a n s p .

Obr. 2. Pr˘tok, poËetnÏ vyrovnan˝ pr˘tok a vypoËten· evapotranspirace ve dnech 10. aû 13. 8. 1997 Flow rate, numerically placid flow and calculated evapotranspiration from August 10 to 13, 1997 pr˘mÏrnÈho zrnitostnÌho sloûenÌ naöich p˘d v povodÌ stanovili p¯edpokl·dan˝ dosah p˘sobenÌ odvodÚovacÌch kan·l˘ a p¯irozen˝ch vodoteËÌ. Lze p¯edpokl·dat, ûe pouûitÌ zemÏdÏlsk˝ch postup˘ nenÌ p¯i v˝poËtu u nehomogennÌch lesnÌch p˘d zcela p¯esnÈ, ale pro dan˝ ˙Ëel je p¯esnost dostaËujÌcÌ. P¯i celkovÈ dÈlce kan·l˘ a vodoteËÌ 1 180 m a jejich pravdÏpodobnÈm hydraulickÈm dosahu 9 m na kaûdou stranu vych·zÌ pravdÏpodobn· evapotranspiraËnÌ plocha ovlivÚujÌcÌ odtok 2,12 ha. P¯epoËteme-li pr˘mÏrnou dennÌ ztr·tu odtoku (4 500 l) na n·mi p¯edpokl·danou plochu, zÌsk·me jejÌ vyj·d¯enÌ v milimetrech sr·ûkov˝ch (2,1 mm/den). KonkrÈtnÌ hodnoty zÌskanÈ ze ztr·t odtoku (2 200 aû 8 700 l) se pohybovaly v rozmezÌ 1,1 aû 4,1 mm. Toto rozpÏtÌ Ë·steËnÏ koresponduje s ˙daji pro evapotranspiraci a transpiraci uv·dÏn˝mi v literatu¯e (KANTOR 1984, 1987, 1989, LADEFOGED 1963). LADEFOGED ud·v· pro maxim·lnÌ dennÌ transpiraci (za optim·lnÌch klimatick˝ch podmÌnek) hodnotu 1,9 - 4,9 mm pro smrk a 2,2 - 4,8 mm pro buk v dospÏlÈm porostu. U smrku d·le konstatuje, podle sv˝ch experiment˘, rozpÏtÌ 1,3 aû 3,2 mm/den v mÏsÌci kvÏtnu aû srpnu. KANTOR pro zapojen˝ smrkov˝ a bukov˝ porost ve st¯ednÌ EvropÏ uv·dÌ hodnotu evapotranspirace v rozmezÌ 200 - 340 mm/rok, coû je 0,55 - 0,93 mm/den a transpiraci pro tyËovinu a staröÌ porosty 250 - 350 mm/rok (0,68 - 0,95 mm/den). Vzhledem k tomu,

BREN, L. J.: Effects of slope vegetation removal on the diurnal variations of a small mountain stream. Water resources research, 33, 1997, Ë. 2, s. 321 - 331 CONSTANTZ, J. et al.: Influence of diurnal variations in stream temperature on streamflow loss and groundwater recharge. Water resources research, 30, 1994, Ë. 12, s. 3253 - 3264 CONSTANTZ, J.: Interaction between stream temperature, streamflow, and groundwater exchanges in alpine streams. Water resources research, 34, 1998, Ë. 7, s. 1609 - 1615 DUDEK, R. A. et al.: Field study and simulation of diurnal temperature effects on infiltration and variably saturated flow beneath an ephemeral stream. Water resources research, 34, 1998, Ë. 9, s. 2137 - 2153 KANTOR, P.: VodnÌ bilance smrku a buku ve vegetaËnÌm obdobÌ. Pr·ce V⁄LHM, 64, 1984, s. 219 - 262 KANTOR, P.: Vodohospod·¯sk· funkce horsk˝ch smrkov˝ch a bukov˝ch porost˘. LesnictvÌ, 30, 1984, Ë. 6, s. 471 - 490 KANTOR, P.: Evaporace z povrchu p˘dy a z p¯ÌzemnÌ vegetace ve smrkov˝ch a bukov˝ch lesÌch. Vodohospod·¯sk˝ Ëasopis, 35, 1987, Ë. 1, s. 81 - 93 KANTOR, P.: Transpirace smrkov˝ch a bukov˝ch porost˘. Vodohospod·¯sk˝ Ëasopis, 37, 1989, Ë. 2, s. 222 - 237 KOBAYASHI, D. et al.: Diurnal fluctuation in stream flow and in specific electric conductance during drought periods. Journal of Hydrology, 115, 1990, s. 105 - 114 KOBAYASHI, D. et al:. Diurnal variation in streamflow and water quality during the summer dry season. Hydrological processes, 9, 1995, s. 833 - 841 KOBAYASHI, K.: Transpiration of forest trees in closed stands. Physiol. Plantarum, 16, 1963, Ë. 2, s. 378 - 414 PodÏkov·nÌ: P¯ÌspÏvek byl zpracov·n s finanËnÌm p¯ispÏnÌm GA »R, projektu 526/02/0851 HorskÈ lesnÌ ekosystÈmy a jejich obhospoda¯ov·nÌ s cÌlem tlumenÌ povodnÌ, a MZe »R, v˝zkumnÈho z·mÏru M.99:01 PÏstov·nÌ lesa v ekotopech naruöen˝ch antropogennÌ ËinnostÌ a se souhlasem a podporou Spr·vy Kolowratsk˝ch les˘ Rychnov nad KnÏûnou.


145

Tutka: NiektorÈ lesopolitickÈ a ekonomickÈ ot·zky v‰zieb lesnÌctva a ochrany prÌrody

Ing. Jozef Tutka, CSc., LV⁄ Zvolen

NIEKTOR… LESOPOLITICK… A EKONOMICK… OT¡ZKY VƒZIEB LESNÕCTVA A OCHRANY PRÕRODY Some forestry and political and economical problems of connection of forestry and nature protection Abstract Respecting the international meetings on nature protection the article deals with relationship of forest policy to nature protection in Slovakia incl. past and present legislature, wood producing and non-wood producing functions of forest from the chronological, area and financial viewpoints.

⁄vod PrÌrodn· i urbanizovan· Ëasù ûivotnÈho prostredia podlieha neust·lym zmen·m, prÌËinou ktor˝ch je pohyb v Ëase, s tvorbou novej kvality od najmenöÌch ËastÌc aû po megasystÈm vesmÌru. »lovek, ako najdokonalejöÌ subjekt poznanÈho sveta, to cestou prizmy gener·ciÌ æudskÈho rodu dosù zreteæne vnÌma a eviduje jednak na sebe, ale i tvorstve, ktorÈ ho doprev·dza, ako aj na ostatn˝ch zloûk·ch obklopuj˙cej prÌrody. Z inform·ciÌ a poznania, ktorÈ æudsk˝ rod nazhromaûdil o sebe a okolitom svete, ako aj z excelentn˝ch poznatkov existuj˙cich gener·ciÌ, sa formuluj˙ princÌpy a z·sady pre Ôalöiu existenciu æudstva a vöetk˝ch zloûiek prÌrody alebo tvorstva. ZabezpeËenie terajöej existencie, ale aj relevantnej bud˙cnosti æudstva a celej prÌrody je v dÙsledku stupÚa poznatkov, ich nadv‰znom uplatÚovanÌ vo v˝robnej Ëinnosti i konzumnej oblasti st·le viac aj v ruk·ch Ëloveka. »lovek postupne preber· v‰ËöÌ podiel zodpovednosti na seba za æudsk˝ rod a tieû cel˙ okolit˙ prÌrodu, riadiacu sa svojimi öpecifick˝mi z·konmi. éivot æudÌ sa z hæadiska fyzickej n·roËnosti zÌskavania ˙ûitkov st·le uæahËuje, Ëo umoûnili v˝znamnÈ obdobia technickÈho rozvoja, ak˝mi boli mechaniz·cia, industrializ·cia, automatiz·cia a s˙ËasnÈ obdobie informatiz·cie. Tento presun æudskej Ëinnosti z oblasti manu·lnej do oblasti duchovno-rozumovej z·sadne zmenil v‰zbu Ëloveka s tvorstvom a okolitou prÌrodou. »lovek sa t˝mto akoby vzdialil od konkrÈtnych objektov prÌrody. Vymoûenosti vedy a techniky, ktorÈ v podobe n·strojov a zariadenÌ vloûil medzi seba, prÌrodu a tvorstvo, ho od nej viac oddelili. Napriek dokonalosti t˝chto zariadenÌ vytv·raj˙ medzi nÌm a prÌrodou pomyseln˙ bariÈru, ktor· zniûuje priazniv˝ ˙Ëinok vz·jomnÈho kontaktu. Ak sa k tomu pridruûÌ aj nedisciplinovanosù pri obsluhe a vyuûÌvanÌ techniky, zvyöuje sa riziko poökodenia a ohrozenosti prÌrody a tvorstva. Podobnou deliacou rovinou Ëloveka od prÌrody je jeho s˙streÔovanie vo v‰ËöÌch aglomer·ci·ch poskytuj˙cich mu pr·cu a b˝vanie. »iastoËn˝m obrazom toho je vyæudÚovanie vidieka a Ñpustnutieì krajiny. œalöÌm fenomÈnom, ktor˝ v˝znamne ovplyvÚuje vzùah Ëloveka k vöetk˝m zloûk·m prÌrody, s˙ krajnÈ polohy bohatstva. Veæmi bohat· i veæmi chudobn· skupina æudstva s˙ veæk˝m nebezpeËenstvom pre tvorstvo i zloûky prÌrody. Pre prv˙ skupinu neexistuj˙ takmer ûiadne hranice obmedzenÌ, ktorÈ by sa nedali hodnotou re·lneho majetku zneuûiù. Pre druh˙ skupinu sa zasa str·caj˙ vöetky rozumnÈ i etickÈ z·brany vo vzùahu k prÌrode a tvorstvu, najm‰ ak ide o zabezpeËenie holej fyzickej existencie. FenomÈny bohatstva a chudoby sa eöte viac zosilÚuj˙ spojenÌm s nevedomosùou a bezohæadnosùou. UvedenÈ skutoËnosti spoluvytv·raj˙ r·mec pre posudzovanie vzùahu lesnÌctva a ochrany prÌrody z pohæadu lesnÌckej politiky a hæadiska ekonomiky.

Problematika Uû v roku 1993 sa konalo vo Varöave sympÛzium IUFRO Europaforum Forstverwaltung 3 na tÈmu: Vzùahy öt·tnej spr·vy lesnÌctva k öt·tnej spr·ve ochrany prÌrody. Aktivity IUFRO - pracov146

nej skupiny S6.12-02 zaËali uû v roku 1991 a pokraËuj˙ doteraz. Zaoberaj˙ sa rieöenÌm rÙznych vecn˝ch, legislatÌvnych a inötitucion·lnych problÈmov v samotnom lesnÌctve, ale aj v odvetviach a zloûk·ch ûivotnÈho prostredia, ktorÈ s nÌm bezprostredne s˙visia alebo na rÙznej ˙rovni komunikuj˙. Podujatia sa z˙Ëastnilo 31 z·stupcov z Ùsmich öt·tov, a to ötyroch krajÌn s trhovou ekonomikou i vyspel˝m lesnÌctvom a ötyroch zo strednej EurÛpy s porovnateæn˝mi lesmi, ktorÈ po zmen·ch zaËiatkom dev‰ùdesiatych rokov 20. storoËia zaËali s transform·ciou svojich hospod·rstiev na trhov˝ typ ekonomiky. Gestor podujatia (prof. M. KROTT) pri otvorenÌ konötatoval: Ñnez·visle na dÂûke tradÌcie lesnÌctva a ochrany prÌrody nemoûno v ûiadnom prÌpade povaûovaù ˙lohy ochrany prÌrody v lese za dorieöenÈ. V z·padoeurÛpskych öt·toch je kritika lesnÈho hospod·rstva a lesnÌctva z·stupcami ochrany prÌrody vöetko inÈ len nie umlËan·. Aj v öt·toch b˝valÈho pl·novitÈho hospod·rstva zaËali z·stupcovia ochrany prÌrody ˙speöne vyuûÌvaù zÌskan˝ priestor pre svoje aktivity. S podporou medzin·rodn˝ch kruhov zaËali un·hlene prijÌmaù v tranzitÌvnych öt·toch ch˝baj˙ce z·kony o ochrane prÌrody, ûivotnÈho prostredia ap., ktorÈ takmer v niËom nezaost·vaj˙ za ötandardmi ostatn˝ch vyspel˝ch öt·tov EurÛpyì. N·roËn· predprÌprava nov˝ch z·konov sa zaËala tieû aj v ostatn˝ch eurÛpskych öt·toch. Dospelo sa k poznatku, ûe okrem v‰Ëöieho zaùaûenia pri zÌskavanÌ konsenzu pri ich tvorbe z˙Ëastnen˝mi stranami priniesla aj novÈ öance relevantnej spolupr·ce, ktor· akceptuje najnovöie vedeckÈ poznatky i sk˙senosti s trval˝m vyuûÌvanÌm a obhospodarovanÌm lesov, zachovanÌm biodiverzity a akceptovanÌm nekomerËn˝ch verejnoprospeön˝ch ˙ûitkov lesa. KomerËnÈ vyuûÌvanie lesov a ochrana prÌrody sa dostali do povedomia spoloËenskej komunity na urËitej Ëasovej ˙rovni histÛrie æudstva. Podmienili to jednak poruchy v zÌskavanÌ ˙ûitkov z lesa, zmena lesa na poænohospod·rske pozemky a tieû ˙roveÚ poznatkov o lese, lesn˝ch spoloËenstv·ch a ich v˝zname pre ûivotn˝ priestor Ëloveka a ostatnÈ ekosystÈmy a tvorstvo. CelospoloËenskÈ vedomie moûno zjednoduöene oznaËiù aj za akÈsi politickÈ pole alebo priestor, ktor˝ je reprezentovan˝ politick˝mi stranami, spolkami, inötit˙ciami, parlamentom, vl·dou, s˙dnictvom, vedou, verejnosùou ap. V tomto veækom priestore sa identifikuje, zisùuje, formuluje, realizuje a vyhodnocuje vzùah Ëloveka a spoloËnosti k jednotliv˝m zloûk·m ûivotnÈho prostredia, teda aj k lesu. Zloûitosù t˝chto vzùahov k lesu zjednoduöene zn·zorÚuje obr·zok 1. Z·kladnÈ ekologickÈ podmienky lesa vymedzuj˙ potenci·l lesa pre jeho komerËnÈ a tieû verejnoprospeönÈ vyuûÌvanie, vr·tane ochrany prÌrody. StabilnÈ lesnÈ ekosystÈmy mÙûu poskytovaù polyfunkËn˝ ˙ûitok bez ujmy na ich podstate, naproti tomu labilnÈ ekosystÈmy vyûaduj˙ v extrÈmnych prÌpadoch tot·lnu ochranu aû po z·kazy vstupu. A pr·ve stav lesnÈho ekosystÈmu a jeho rozsah by mala pos˙diù komunita vedy a v˝skumu. Iba na z·klade exaktn˝ch poznatkov je moûno formulovaù zodpovedaj˙ce n·stroje lesnÌctva a ochrany prÌrody a zabezpeËovaù ich konkrÈtnu realiz·ciu. Stret z·ujmov vznik· predovöetk˝m medzi vlastnÌkmi lesov a subjektami, ktorÈ ak˝mkoævek spÙsobom obmedzuj˙ realiz·ciu vlastnÌckych pr·v. V sektore öt·tnych lesov by v podstate mali byù



Obr. 1 Vzùah Ëloveka a spoloËnosti k jednotliv˝m zloûk·m ûivotnÈho prostredia Relationship of man and society to particular environmental components rozpory s ochranou prÌrody minimalizovanÈ v z·vislosti na forme ich spravovania a ˙rovni spolupr·ce oboch öt·tnych spr·v, pretoûe hæadisko vyuûÌvania a ochrany a zveæaÔovania prÌrodn˝ch zdrojov by malo vych·dzaù zo strategick˝ch z·merov öt·tu a malo by byù preto jednoznaËnÈ a relatÌvne nemennÈ. Lepöie moûno pochopiù rozpory vlastnÌkov lesa ako podnikateæov so z·ujmami öt·tu reprezentovan˝mi öt·tnou spr·vou, cestou pos˙denia ekonomick˝ch, soci·lnych a politick˝ch z·ujmov obidvoch skupÌn takto: a) v cieæoch ËinnostÌ: öt·tna spr·va (äS) plnÌ ˙lohy z·konodarcov, podnikatelia sa usiluj˙ o zv‰Ëöenie objemu financiÌ z v˝robnej Ëinnosti, b) v zdrojoch financovania: äS sa financuje zo öt·tneho rozpoËtu cestou z·konov, podnikateæov financuj˙ trhovÌ partneri kupuj˙ci ich tovar a sluûby, c) v meraniu v˝sledku Ëinnosti: pre äS to je ub˙danie problÈmov vo vzùahu k z·konodarcovi a ˙tlm rozsahu öt·tnej spr·vy, u podnikateæov finanËn˝ zisk, d) v cieæoch pr·ce s verejnosùou: pre äS je to hæadanie problÈmov a ich zveliËovanie - pesimistick˝ prÌstup, podnikatelia sa zameriavaj˙ na dosiahnutie ˙spechu - optimistick˝ prÌstup, e) v prideæovaniu alebo zÌskaniu pr·ce: äS m· prideæovanÈ ˙lohy od öt·tu spolu s prostriedkami z rozpoËtu, podnikatelia rozöiruj˙, resp. redukuj˙ svoje ˙lohy v z·vislosti od podmienok trhu a disponibilnÈho kapit·lu, pr·ce a pÙdy, f) v moûnosti rozöÌrenia kapacity: äS rozöiruje svoju kapacitu iba cestou parlamentu, podnikatelia rozöiruj˙ svoju kapacitu na z·k-

lade vlastnÈho rozhodnutia pomocou cudzieho kapit·lu, predaja pÙdy, nehnuteænostÌ, ˙speönou s˙ùaûivosùou, ap., g) v konkurenËnÈ schopnosti: äS existuje v politicky ohraniËenom priestore, princÌpom je zamedzenie existencie paraleln˝ch öt·tnych spr·v, pre podnikateæskÈ subjekty je konkurencia hospod·rskopolitick˝ princÌp.

Lesopolitick· str·nka v‰zieb lesnÌctva k ochrane prÌrody HistorickÈ hæadisko Ochrana lesa a v r·mci toho aj necielenej a nesystÈmovej ochrany prÌrody s˙visÌ s ochranou majetku lesn˝ch panstiev uû z 13. storoËia (1269 r.). Boli to h·jnici (lesnÌ iöp·ni), ktorÌ chr·nili zver, ale aj drevo porastov na hraniciach lesn˝ch majetkov. Riadni h·jnici boli ustanovenÌ za Ëias kr·æa éigmunda (1426 r.) pri bansk˝ch podnikoch. Ich ˙lohou bolo chr·niù les a dozeraù na jeho pestovanie. Za panovania Ferdinanda (1564) boli zriadenÈ banskÈ a lesnÈ ˙rady, kde lesmajstri a neskÙr lesnÌci dozerali na ùaûbu, obnovu a dodrûiavanie lesn˝ch poriadkov - legislatÌvnych noriem. Podobne to bolo aj za cis·ra Leopolda (1662) a v obdobÌ platnosti Terezianskeho z·kona (od r. 1769), kde sa venovala ochrane lesa vo vöetk˝ch öt·di·ch veæk· pozornosù. Kr·æovsk· komora na Slovensku v 16. - 19. storoËÌ dbala o riadne hospod·renie vo vöetk˝ch lesoch sl˙ûiacich bansk˝m a hutnÌckym podnikom, v ktor˝ch malo svoj v˝znamn˝ podiel aj


147


vyuûÌvanie metÛd h·jenia a ochrany, zabezpeËuj˙ce trvalosù a rovnomernosù vyuûÌvania lesov. Podæa ich vzoru hospod·rila v‰Ëöina neöt·tnych vlastnÌkov lesa. LesnÌcka politika na region·lnej ˙rovni bola na ˙zemÌ Slovenska pr·vne kodifikovan· uû v 16. storoËÌ. Boli to Lesn˝ poriadok (1565 r.) a Bansk˝ poriadok (1573 r.). Okrem regul·cie ùaûby bolo povinnosùou zaloûenie n·slednÈho porastu a jeho pestovanie. V˝znamn˝m hospod·rskym aktom bolo vydanie LesnÈho poriadku o pestovanÌ lesov a ich udrûovanÌ M·riou TerÈziou (1769 r.) na ˙rovni öt·tneho ˙tvaru (monarchie). œalöÌmi z·konn˝mi predpismi, ktorÈ chr·nili lesy pred devast·ciou, boli z·konn˝ Ël·nok Ë. 57 z roku 1791 a porovnateæn˝ z·kon z roku 1807. Veækoryso a prezieravo rieöil problematiku obhospodarovania lesov a ich ochrany z·konn˝ Ël·nok Ë. 31 z roku 1879, ktor˝ sa prakticky uplatÚoval aû do polovice 20. storoËia (1960 r.). V Ère æudovodemokratickej a socialistickej existencie n·öho öt·tu boli vydanÈ lesnÈ z·kony Ë. 166/1960 z·kon o lesoch a lesnom hospod·rstve, Ë. 61/1977 Zb. z·kon o lesoch a Ë. 100/1977 Zb. o hospod·renÌ v lesoch a öt·tnej spr·ve lesnÈho hospod·rstva. UvedenÈ lesnÈ z·kony rieöili odborn˙ str·nku obhospodarovania, starostlivosù o les a ochranu lesa na eurÛpskej a i svetovej ˙rovni. Vzhæadom na dobu, v ktorej boli vydanÈ a platili, zakladali urËit˝ moment nespravodlivosti a dehonest·cie vlastnÌckych pr·v neöt·tnych vlastnÌkov lesa. SystÈm direktÌvneho riadenia uplatÚovan˝ pri presadzovanÌ kr·tkodob˝ch hospod·rskych z·ujmov bol Ëasto v protiklade s pragmatick˝mi a konzervatÌvnymi princÌpmi trvalosti a rovnomernosti vyuûÌvania a obhospodarovania lesov. LesnÈ z·kony tohto obdobia obsahovali Ëasti, ktorÈ mali veæmi ˙zku v‰zbu na ochranu prÌrody. Boli to Ëasti ochrany lesn˝ch pozemkov (lesnÈho pÙdneho fondu), Ôalej t˝kaj˙ce sa kategoriz·cie lesov, povinnosti ˙zemno-pl·novacej Ëinnosti, spracovania dokument·cie stavieb, urËenia dob˝vacÌch priestorov, pok˙t za nedodrûanie ustanovenÌ z·kona ap. Zvl·öù vyhlasovanie kategÛriÌ lesov ˙Ëelov˝ch 1 a 2, resp. ochrann˝ch lesov a lesov osobitnÈho urËenia veæmi ˙zko s˙viselo a s˙visÌ s poÚatÌm ochrany prÌrody a racion·lnym spr·vanÌm sa k rozlÌöen˝m Ëastiam ekosystÈmov prÌrody, ktorÈ maj˙ mimoriadny v˝znam pre Ëloveka z vedeckej, prÌrodoochrannej alebo inej öpecifickej uûitoËnosti, Ëi mimoriadnosti. PrÌrodoochrann˝ prvok v takto rozlÌöen˝ch Ëastiach lesa spoËÌva v rozdielnom prÌstupe k ich obhospodarovaniu a starostlivosti, ale predovöetk˝m utlmeniu, resp. ˙plnÈmu obmedzeniu vyuûÌvania na produkciu dreva. T· sa st·va minim·lne druhoradou z·leûitosùou, resp. sa s Úou vÙbec neuvaûuje. S˙Ëasnosù a bud˙cnosù V s˙Ëasnom obdobÌ sa napriek znaËnej snahe odvetvia lesnÌctva o vydanie novej lesopolitickej pr·vnej normy uû od roku 1990 nepodarilo ju ˙speöne zav‡öiù a Ôalej platia viacn·sobnÈ novely z·kona Ë. 61/1977 Zb. o lesoch a z·kona Ë. 100/1977 Zb. o hospod·renÌ v lesoch a öt·tnej spr·ve lesnÈho hospod·rstva. Noveliz·ciou sa upravili tie Ëasti z·konov, ktorÈ sa t˝kali zmien spoloËensko-ekonomick˝ch a politick˝ch podmienok po roku 1990, ako bolo zrovnopr·vnenie vöetk˝ch foriem vlastnÌctva a vzùahy k reötituËn˝m, privatizaËn˝m a reprivatizaËn˝m z·konom. Obdobie druhej polovice 20. storoËia je charakteristickÈ uû aj t˝m, ûe politika ochrany prÌrody bola zakotven· v öpecifickej pr·vnej norme, z·kone SNR Ë. 1/1955 o öt·tnej ochrane prÌrody, jeho neskoröÌch noviel, ako aj platnom z·kone Ë. 289/1994 o ochrane prÌrody a krajiny, Ôalej v z·kone o TANAPe Ë. 11/1949 Zb. a nariadeniach SNR alebo vl·dy o zriadenÌ n·rodn˝ch parkov, vyhl·ökach prÌsluön˝ch ministerstiev o zriadenÌ chr·nen˝ch krajinn˝ch oblastÌ (CHKO) a ÔalöÌch pr·vnych norm·ch o zriaÔovanÌ ostatn˝ch kategÛriÌ chr·nen˝ch ˙zemÌ (CH⁄), ako s˙ prÌrodnÈ rezerv·cie (PR), n·rodnÈ prÌrodnÈ rezerv·cie (NPR) ap. V öiröom poÚatÌ je ochrana prÌrody zabezpeËovan· aj ÔalöÌmi z·konmi, najm‰ z·konom o ûivotnom prostredÌ Ë. 17/1991 Zb. a jeho novelami, z·konom o ochrane ovzduöia Ë. 309/1991 Zb. a jeho nove148

lami, z·konom o poplatkoch za zneËisùovanie ovzduöia Ë. 319/1992 Zb., ich vykon·vacÌmi vyhl·ökami ap. V‰Ëöina z·konov, ktorÈ vznikali po rokoch 1991 - 1993, uû viac menej akceptuje demokratick˝ princÌp ich tvorby v zmysle obr. 1 a preto ich ustanovenia by mali byù ak˝msi konsenzom, resp. rovnov·hou ponuky a dopytu po ˙ûitkoch prÌrodn˝ch zdrojov, resp. vyjadrenÌm vzùahov k nÌm. Vöetky osobitnÈ lesopolitickÈ normy a rozhodnutia prijatÈ na z·klade nich by sa mali prehodnotiù alebo aspoÚ zÌskaù pre ne s˙hlas prieskumom verejnej mienky, referendom alebo zÌskanÌm s˙hlasn˝ch stanovÌsk od zainteresovan˝ch subjektov. Bud˙cnosù a perspektÌva vzùahov lesnÌctva k ochrane prÌrody bude vych·dzaù z princÌpov trvalo-udrûateænÈho rozvoja lesnÌctva vo svete, Ôalej z·merov stratÈgie lesnÌckej politiky öt·tov E⁄, stratÈgie lesnÌctva a relevantn˝ch z·sad öt·tnej lesnÌckej politiky SR a tieû strategick˝ch a koncepËn˝ch z·merov lesnÌctva na Slovensku. Dlhodob˝m strategick˝m z·merom lesnÌctva je zachovanie, ochrana, zveæaÔovanie a primeranÈ vyuûÌvanie lesov. Realiz·ciou tohto z·meru by sa malo zabezpeËiù celkovÈ zlepöenie stavu ûivotnÈho prostredia a zefektÌvniù ochranu jeho jednotliv˝ch ËastÌ. V˝znamnou s˙Ëasùou tohto z·meru je pribliûovanie sa k optimu celkovÈho potenci·lu funkciÌ lesov a trvalÈ zabezpeËovanie ˙ûitkov verejnoprospeön˝ch funkciÌ lesa a sluûieb lesnÌctva. V strednodobom strategickom z·mere sa pozornosù öt·tnej spr·vy lesnÌctva, vlastnÌkov lesa a podnikateæov v lesnÌctve upriami na: • takÈ obhospodarovanie lesov, ktorÈ umoûnÌ zÌskaù produkËnÈ i verejnoprospeönÈ ˙ûitky lesov v takej miere, aby zostala zachovan· prÌrodn· hodnota lesov a zvyöovala sa ich ekologick· stabilita; • pokraËovanie odstraÚovania a zmierÚovania negatÌvnych dÙsledkov (externalÌt) antropogÈnnej Ëinnosti, predovöetk˝m imisiÌ dom·cich i zahraniËn˝ch zdrojov; • zefektÌvnenie a diverzifik·ciu v˝robnÈho procesu ˙ûitkov lesa pri plnom reöpektovanÌ ekologick˝ch princÌpov lesn˝ch ekosystÈmov a tvorbu a vyuûÌvanie z·sad trhu a ˙Ëasti öt·tu na ˙hrade ˙ûitkov a poskytovan˝ch sluûieb subjektami lesnÌctva; • dobudovanie lesopolitick˝ch, odborn˝ch a vedeck˝ch inötit˙ciÌ lesnÌctva podæa zvyklostÌ öt·tov E⁄ a t˝m na zabezpeËenie kompability a vyööej kvality spolupr·ce na eurÛpskej a svetovej ˙rovni. UvedenÈ r·mce smerovania lesnÌctva by mali byù plne v s˙lade aj s politikou E⁄ v oblasti ochrany prÌrody a napokon aj vo vzùahu k Smernici o biotopoch a NATURE 2000, pretoûe v smernici sa jednoznaËne deklaruje, ûe nem· za cieæ vyl˙Ëiù ekonomickÈ aktivity z oblastÌ v r·mci NATURA 2000, ale cieæom je implement·cia trvalo udrûateænÈho manaûmentu v t˝chto oblastiach, kde je ochrana prÌrody prvorad·! Je treba, aby do tohto procesu vstupovali vöetci zainteresovanÌ vedci, majitelia lesov, profesnÈ i politickÈ zloûky, öt·tna spr·va lesnÌctva i ochrany prÌrody i ûivotnÈho prostredia podæa modelu zn·zornenÈho na obr. 1. Cieæom by mala byù maximaliz·cia ˙ûitku produkËnÈho, verejnoprospeönÈho i duchovnÈho pre majiteæov lesa a pre vöetk˝ch obËanov ako verejn˝ch uûÌvateæov lesa.

Ekonomick· str·nka v‰zieb lesnÌctva a ochrany prÌrody Z·kladom zisùovania a sprostredkovania ˙ûitkov s˙ podæa ekonomickej vedy tri hlavnÈ v˝robnÈ faktory: pÙda (pozemky), pr·ca a kapit·l. Subjekt, ktor˝ zabezpeËuje faktor pr·ce, je z·roveÚ aj konzumentom vyroben˝ch ˙ûitkov (tovarov). LesnÌctvo m· to öpecifickÈ postavenie, ûe prÌrodn˝ v˝robn˝ faktor (pÙda) m· v˝nimoËnÈ postavenie pred ostatn˝mi dvoma faktormi. Ide o skutoËnosù, ktor˙ nie je treba dokazovaù. Z toho vypl˝va, ûe znÌûenie rozlohy tohto faktora, jeho vyl˙ËenÌm z produkovania a sprostredkovania ˙ûitkov, ktorÈ s˙ aktu·lne poûadovanÈ spotrebiteæmi, sa znÌûi mnoûstvo tovarov, ktorÈ les produkuje. T˝m poklesne aj ekonomick· v˝konnosù lesnÌctva a jeho podiel na tvorbe produkcie öt·tu. To sa stane vo vöetk˝ch t˝ch prÌpadoch, kde les vyl˙Ëime z produkcie tak˝ch ˙ûitkov, po ktor˝ch je dopyt, teda ktorÈ s˙ predmetom dom·cej a zahraniËnej spotreby.



KategÛria CH⁄

VCH⁄ spolu

V˝mera porastovej plochy (ha) 731 074

KategÛria lesa hospod·rske v˝mera v ha

ochrannÈ

%

v˝mera v ha

osobitnÈho urËenia %

v˝mera v ha

%

431 605

59,0

170 095

23,0

129 376

18,0

NP

199 679

55 910

28,0

95 846

48,0

47 923

24,0

OPNP CHKO

109 218 422 177

92 836 282 859

85,0 67,0

10 922 63 327

10,0 15,0

5 461 75 992

5,0 18,0

MCH⁄ NPR

81 396 68 283

3 647 2 444

4,0 3,6

47 169 39 741

58,0 58,2

30 566 26 084

38,0 38,2

PR

10 311

769

7,4

6 001

58,2

3 547

34,4

1 620 281

213 86

13,7 30,2

645 112

39,8 39,8

753 84

46,5 30,0

819

119

14,4

608

74,3

93

11,3

82 812 792

16 435 252

19,0 53,5

62 217 264

75,0 26,8

5 159 942

6,0 19,7

1 108 622 1 921 414

838 524 1 273 776

75,6 66,3

89 457 306 721

8,0 16,0

180 974 340 916

24,4 17,7

OP NPR OP PR CHA OPCHA CH⁄ spolu Kateg. lesov bez CH⁄ Kateg. lesov spolu

Tab. 1. JednotlivÈ kategÛrie CH⁄ v jednotliv˝ch kategÛri·ch lesa v absol˙tnych i relatÌvnych ˙dajoch porastovej plochy Individual categories of protected areas in particular forest categories in absolute and relative data of stand plot

In· situ·cia nast·va, keÔ sa les vyl˙Ëi alebo obmedzÌ z poskytovania uûitoËnej produkcie za ˙Ëelom poskytovania inÈho ˙ûitku minim·lne porovnateænej uûitoËnosti materi·lnej alebo nemateri·lnej povahy. Tento nov˝ ˙ûitok nemusÌ byù sprostredkovan˝ iba odvetvÌm lesnÌctva, ale aj in˝m odvetvÌm alebo rezortom (ökolstvo, stavebnÌctvo, telov˝chova, ap.). No efekt sa musÌ prejaviù v celkovom produkte öt·tu minim·lne na ˙rovni produktu, ktor˝ alternuje. Vplyv ochrany prÌrody na ekonomick˙ v˝konnosù lesnÌctva moûno objektÌvne kvantifikovaù iba pomocou ˙dajov a ukazovateæov, ktorÈ umoûÚuj˙ relevantne pos˙diù stav a v˝voj dimenzie ochrany prÌrody. »asovÈ hæadisko PrvÈ chr·nenÈ ˙zemia boli na ˙zemÌ Slovenska zriadenÈ v roku 1895 a 1913 ako prÌrodnÈ a n·rodnÈ prÌrodnÈ rezerv·cie (NPR a PR) Ponick· d˙brava, PrÌboj, Badinsk˝ a DobroËsk˝ prales. Do roku 1950 bolo zriaden˝ch ÔalöÌch asi 15 CH⁄ (PR). PrvÈ chr·nenÈ ˙zemia vo svete boli zriadenÈ v USA v roku 1864 (YosemitskÈ ˙dolie a Sequojov˝ les Mariposa). Yellowstonsk˝ n·rodn˝ park bol zriaden˝ v roku 1872. Chr·nenÈ ˙zemia typu NP v EurÛpe boli zriadenÈ aû v rokoch 1909 (ävÈdsko) a v roku 1914 vo ävajËiarsku. PlochovÈ hæadisko Chr·nenÈ ˙zemia na lesn˝ch pozemkoch zaberaj˙ na Slovensku okolo 863 tis. ha, Ëo je okolo 71 % z celkovej rozlohy chr·nen˝ch ˙zemÌ Slovenska. V˝mera maloploön˝ch chr·nen˝ch ˙zemÌ (MCH⁄) je okolo 94 tis. ha, t. j. okolo 89 % plochy MPCH⁄, okolo 12 % z celkovej v˝mery CH⁄ na lesn˝ch pozemkoch. V˝mera veækoploön˝ch chr·nen˝ch ˙zemÌ (VCH⁄) je 658 850 ha lesn˝ch pozemkov, Ëo je okolo 76 % z celkovej rozlohy VCH⁄ na Slovensku a okolo 88 % z v˝mery CH⁄ na lesn˝ch pozemkoch. Rozlohu zaberaj˙ce jednotlivÈ kategÛrie CH⁄ v jednotliv˝ch kategÛri·ch lesa sa prezentuje v tab. 1 v absol˙tnych i relatÌvnych ˙dajoch porastovej plochy. CH⁄ zaberaj˙ z celkovej porastovej plochy lesov SR 42,3 %. CH⁄ a plocha kategÛrie ochrann˝ch lesov a lesov osobitnÈho urËenia, na ktor˝ch sa nevyskytuj˙ CH⁄, zaberaj˙ spolu 1 083,2 tis. ha, Ëo je

okolo 56 % celej porastovej v˝mery lesov SR. Chr·nenÈ ˙zemia zaberaj˙ na Slovensku viac ako 23 % jeho ˙zemia. Ak sa vöak k CH⁄ podæa z·kona Ë. 287/1994 Zb. prir·taj˙ ˙zemia ochrann˝ch lesov a lesov osobitnÈho urËenia podæa z·kona o lesoch, v ktor˝ch nie s˙ umiestnenÈ CH⁄, je ich podiel viac ako 28 %. Pri porovnanÌ v˝mery lesov CH⁄ s niektor˝mi öt·tmi EurÛpy sme na poprednom mieste. Napr. vo Franc˙zsku maj˙ iba okolo 9 % vöetk˝ch CH⁄, v Nemecku tieû vöetk˝ch chr·nen˝ch ˙zemÌ okolo 16 %. Iba Poæsko s v˝merou vöetk˝ch CH⁄ 25 % n·m mÙûe konkurovaù. FinanËnÈ hæadisko V prÌpade CH⁄ 5. stupÚa ochrany je vyuûÌvanie drevoprodukËnej funkcie zamedzenÈ v celej öÌrke. V z·ujme in˝ch v˝znamnejöÌch ˙ûitkov, ktorÈ s˙ öpecifickÈ pre kaûd˙ NPR a PR, sa ˙ûitok ùaûby dreva nerealizuje. RoËn· ujma, teda ökoda z nerealizovanej ùaûby sa urËÌ ako roËn˝ podiel rubnÈho veku z hodnoty dreva na pni. V CH⁄ 4. - 2. stupÚa ochrany je ùaûba dreva v ha obmedzen· a to ako v˝chovn·, tak aj rubn·. StupeÚ obmedzenia kles· smerom od vyööieho stupÚa ochrany k niûöej. Toto obmedzenie je zakotvenÈ v dokumentoch pri zriadenÌ CH⁄. StupeÚ obmedzenia sa urËil ako znÌûenie ùaûbovÈho percenta oproti hospod·rskym lesom v porovnateæn˝ch podmienkach. Okrem ujmy v dÙsledku ˙plnÈho z·kazu ùaûby alebo obmedzenia ùaûby oproti podmienkam v hospod·rskych lesoch v podobn˝ch podmienkach treba v CH⁄ 4. - 2. stupÚa öetrnejöie a citlivejöie vykon·vaù vöetky pestovnÈ a ùaûbovÈ ˙kony. Tento ekologickejöÌ prÌstup obhospodarovania sa prejavÌ vo zv˝öen˝ch n·kladoch obhospodarovania. Rozdiel v n·kladoch obhospodarovania bol zisùovan˝ v konkrÈtnych podmienkach subjektov obhospodarovania lesov, ktor˝ sa potom zovöeobecnil na vöetky prÌpady zodpovedaj˙cich CH⁄. Uveden˙ ujmu zn·öa vlastnÌk, resp. drûiteæ lesa, preto by sa mu mala uhradiù. Platn· legislatÌva o ochrane prÌrody a krajiny t˙to problematiku aj prakticky rieöi pre sektor neöt·tnych vlastnÌkov. Celkov· roËn· veliËina ujmy, vypl˝vaj˙ca z ustanovenÌ z·kona Ë. 287/1994 Z. z. a z·konov o lesoch je prezentovan· v tab. 2. Z tabuæky 2 vypl˝va, ûe ujma zo zamedzenia a obmedzenia ùaûby dreva podæa z·kona Ë. 287/1994 Z. z. je u neöt·tnych lesov roËne


149


RoËn· hodnota ujmy z uplatÚovania z·kona o ochrane prÌrody a krajiny a lesn˝ch z·konov v mil. Sk

NPR a PR CHA,OPNPR a PR

Spolu

öt·tne

neöt·tne

öt·tne

öt·tne

öt·tne

neöt·tne

neöt·tne

stanoven· z rubnej a predrubnej ù aûby

zo zv˝öen˝ch n·kladov obhospodarovania lesa pestovnej Ëinnosti ù aûbovej Ëinnosti

neöt·tne

stanoven· zo z·soby dreva na pni öt·tne

KategÛrie CH⁄ alebo lesov

neöt·tne

zo zamedzenia a obmedzenia ù aûby

ä + Nä

18,79 -

30,66 -

0,39

0,64

0,11

0,18

0,59

0,97

18,79 1,09

30,66 1,79

49,45 2,88

-

-

69,17

74,93

13,63

14,76

31,65

34,28

114,45

123,97

238,42

18,79

30,66

86,81 156,37

46,61 122,18

93,94 107,68

50,77 65,71

227,95 260,19

123,15 158,40

408,70 543,03

220,53 376,95

629,23 919,98

Skupiny stromov v hospod·r. lesoch (H)

-

-

-

-

24,40

18,51

49,50

37,59

73,90

56,10

130,00

OchrannÈ lesy (O)

-

-

+

+

11,75

8,88

23,85

18,02

60,60

56,90

117,50

Lesy osobit. urËenia (U) Spolu z·kon o lesoch

-

-

25,00

30,00

25,35 61,50

19,17 46,56

51,45 124,80

38,93 94,54

76,80 211,30

58,10 171,10

134,90 382,40

18,79

30,66

181,37

152,18

169,18

112,27

384,99

252,94

754,33

548,05 1 302,38

NP a OPCHA OPNP a CHKO Spolu z·kon o ochr.prÌr.

Celkom

25,00

30,00

Tab. 2. Hodnoty ujmy podæa kategÛriÌ CH⁄, kategÛriÌ lesov a öt·tnych a neöt·tnych vlastnÌkov lesov Detriment evaluation according to protected areas, forest categories and state and nonstate forest owners

156,37 mil. Sk a u öt·tnych lesov 122,18 mil. Sk, spolu 278,55 mil. Sk. Ujma zo zv˝öenia n·kladov v pestovnej Ëinnosti neöt·tnych vlastnÌkov je 107,68 mil. Sk a öt·tnych lesov 65,71 mil. Sk, spolu to je 173,39 mil. Sk. Zv˝öenÈ n·klady ùaûbovej Ëinnosti predstavuj˙ roËne v neöt·tnych lesoch 260,19 mil. Sk a v öt·tnych lesoch 158,40 mil. Sk, spolu potom 418,59 mil. Sk. Zo stanoven˝ch veliËÌn ujmy vypl˝vaj˙cich zo z·kona o ochrane prÌrody a krajiny je najre·lnejöia Ëiastka zo zamedzenia (z·kazu) a obmedzenia ùaûby. »iastku zo zv˝öen˝ch n·kladov pestovnej Ëinnosti bude moûnÈ v praktickom obhospodarovanÌ v˝znamne ovplyvniù smerom dole uplatÚovanÌm ekologick˝ch a prÌrode blÌzkych technolÛgiÌ pestovnej Ëinnosti. Najviac ju mÙûe vöak ovplyvniù podiel prirodzenÈho zmladenia pri obnove lesa. »iastku zv˝öen˝ch n·kladov v ùaûbovej Ëinnosti moûno ovplyvniù predovöetk˝m cestou organiz·cie pr·ce a znÌûenÌm podielu nepriamych n·kladov lesnej v˝roby. V druhej Ëasti tab. 2 sa uv·dzaj˙ veliËiny ujmy vypl˝vaj˙ce z uplatÚovania ustanovenÌ z·kona o lesoch. Ich celkov· roËn· Ëiastka je okolo 382 mil. Sk. Podobne ako v prÌpade CH⁄ je re·lnou Ëiast-kou ujmy, s ktorou treba r·taù, z·kaz alebo znÌûenie ùaûby dreva v ochrann˝ch lesoch, na ktorÈ sa nevzùahuje z·kon 287/94 Z. z., t. j. okolo 55 mil. Sk roËne. S Ëiastkou zv˝öen˝ch n·kladov pestovnej Ëinnosti bude treba v s˙Ëasnosti pri realiz·cii ozdravn˝ch opatrenÌ v t˝chto lesoch r·taù v stanovenej v˝öke. Podobne je to aj so zv˝öen˝mi n·kladmi ùaûbovej Ëinnosti, ktorÈ by im mali predch·dzaù. EkonomickÈ hæadisko V r·mci ekonomickÈho hæadiska by sa mali zhodnotiù ot·zky ujmy a efekty ochrany prÌrody prÌsluön˝ch z·konov z pohæadu öt·tu. Do hodnotenia by sa mali zahrn˙ù takÈ faktory, ako s˙ priemernÈ speÚaûovanie dreva v susediacich trhovo vyspel˝ch öt·toch EurÛpy, cena pr·ce, vplyv na zamestnanosù a tieû vplyv ˙Ëinkov lesn˝ch ekosystÈmov CH⁄, ochrann˝ch lesov a lesov osobitnÈho urËenia, ako aj verejnoprospeön˝ch funkciÌ hospod·rskych lesov na roËn˝ objem pridanej hodnoty alebo hrub˝ dom·ci produkt Slovenska. Z uve150

den˝ch faktorov moûno zatiaæ predbeûne kvantifikovaù veliËinu ujmy v speÚaûenÌ dreva v zahraniËÌ a vplyv na zamestnanosù. Ujma zo z·kona a znÌûenie ùaûby v CH⁄ by v prepoËte na eurÛpske ceny dreva bola vyööia o 30 - 40 %, t. j. jej veliËina by bola roËne okolo 440 mil. Sk na lokalite na pni. PrepoËet potreby zamestnancov sa vykonal na z·klade ukazovateæa podielu trûieb dreva na 1 pracovnÌka (okolo 320 tis. Sk. rok-1) a predstavuje roËne okolo 1 600 pracovnÌkov v lesnÌctve (1 640) z toho okolo 1 200 robotnÌkov (1 212). V‰ËöÌ objem dreva na trhu nadv‰zuje na rozöÌrenie jeho spracovania a teda zv‰Ëöenie poËtu pracovnÌkov v odvetvÌ spracovania dreva. Na jednÈho pracovnÌka v lesnÌctve (LH) pripad· okolo 1,5 pracovnÌka v odvetvÌ spracovania dreva. T·to skutoËnosù by mohla evokovaù zv˝öenie zamestnanosti v odvetvÌ spracovania dreva okolo 2 400 æudÌ. Potenci·lne teda ovplyvÚuj˙ obmedzenia a z·kazy ùaûby dreva v CH⁄ roËne okolo 4 000 æudÌ. Podæa mnoh˝ch r·mcov˝ch prepoËtov je potenci·lna hodnota roËnÈho efektu verejnoprospeön˝ch funkciÌ lesa v ich multifunkËnom poÚatÌ okolo 16 mld. Sk. Doteraz sa vöak nekvantifikoval podiel pripadaj˙ci na funkcie, ktorÈ s˙ prvoradÈ a dominantnÈ v r·mci CH⁄. Pre ˙plnosù ekonomickÈho pohæadu na CH⁄ treba eöte r·taù aj s n·kladmi apar·tu öt·tnej spr·vy ochrany prÌrody a ûivotnÈho prostredia, ktorÈ zabezpeËuj˙ Ëinnosù v CH⁄ a dohæad nad plnenÌm z·kona o ochrane prÌrody a krajiny. Zdrojom krytia t˝chto n·kladov je öt·tny rozpoËet.

Z·ver V s˙Ëasnosti moûno len veæmi r·mcovo predpokladaù, ak· v˝mera ˙zemia a v nej lesov bude zaraden· do s˙stavy NATURA 2000. Zoznam, ktor˝ sa predloûÌ ako n·vrh za SR EurÛpskej komisii, bude v˝sledn˝m materi·lom odbornÌkov, ktorÌ bud˙ mapovaù a posudzovaù vybranÈ druhy rastlÌn, ûivoËÌchov a prÌrodn˝ch stanovÌöù aû po s˙hlasnÈ stanovisk· vlastnÌkov a uûÌvateæov pozemkov.



V Ëlensk˝ch öt·toch E⁄ zaber· zatiaæ eöte celkom nedokonËen· s˙stava NATURA 2000 okolo 12 % ˙zemia krajiny. Na ˙zemÌ Slovenska zaberaj˙ CH⁄ v s˙Ëasnosti uû 23 % a spolu s ochrann˝mi lesmi a lesmi osobitnÈho urËenia je to okolo 28 % ˙zemia öt·tu. OdbornÌci, ktorÌ bud˙ zabezpeËovaù cel˙ akciu NATURA 2000, ber˙ na seba veæk˙ zodpovednosù, aby z druhov pestrej fauny a flÛry, pomerne zachovalej prÌrody Slovenska vybrali takÈ fenomÈny v zmysle SmernÌc E⁄, aby sa v˝znamne obohatila biologick· rozmanitosù, ktor· je veæmi v˝znamn· pre udrûovanie ûivota na Zemi. Od nich bude tieû z·visieù, ak˝ podiel bud˙cej s˙stavy NATURA 2000 bude pokr˝vaù uû existuj˙ce CH⁄ na Slovensku. Bud˙ musieù maù na pam‰ti, ûe pÙda je jedn˝m zo z·kladn˝ch v˝robn˝ch faktorov pri uûitoËnej æudskej Ëinnosti a ûe niekedy je dÙleûitejöia kvalita ako kvantita. EkologickÈ myslenie a vzùah k celÈmu stvorenstvu a Ëastiam prÌrody, ku ktor˝m sa m· Ëlovek spr·vaù s ˙ctou a vyuûÌvaù ho pre svoj ûivot, sa nedostaneme stavanÌm z·bran a bariÈr, ale zmenou myslenia a stavu n·öho psychÈ, tak ako to zreteæne a jednoznaËne zaznelo aj na tretej konferencii CCEE (Rada biskupsk˝ch konferenciÌ EurÛpy) v BadÌne pri Banskej Bystrici v m·ji 2001 roku na tÈmu: ÑKresùansk˝ ûivotn˝ öt˝l a trvalo udrûateæn˝ ûivotì.

Literat˙ra Koncepcia a z·sady lesnÌckej politiky. Bratislava, 1993. 22 s. KROTT, M., SMYKALA, J.: Beziehungen der Staatsforstverwaltung zur Naturschutzverwaltung. Europaforum Fortverwaltung 3., Working Group 56. 11-02. Varöava, september 1993, 192 s. Spr·va o lesnom hospod·rstve v SR. Zelen· spr·va, roky 1998 - 2000. Bratislava TUTKA, J., NOCIAROV¡, G. et al.: Kvantifik·cia finanËnÈho a ekonomickÈho vplyvu z uplatÚovania N·vrhu nariadenia vl·dy SR o v˝poËte ujmy v zmysle ß 47 z·kona NR SR Ë. 287/1994 Z. z., LV⁄ Zvolen, november 2001, 39 s. Z¡HRADN¡, T.: Prehæad osobitne chr·nen˝ch ËastÌ prÌrody v Slovenskej republike (stav k 1. 7. 2001)


151

V. snÏm lesnÌk˘ »eskÈ republiky na tÈma ÑPostavenÌ lesnÌho hospod·¯stvÌ v novÈm ˙zemnÏ spr·vnÌm uspo¯·d·nÌ »eskÈ republikyì

V. SNÃM LESNÕKŸ »ESK… REPUBLIKY NA T…MA ÑPOSTAVENÕ LESNÕHO HOSPOD¡ÿSTVÕ V NOV…M ⁄ZEMNÃ SPR¡VNÕM USPOÿ¡D¡NÕ »ESK… REPUBLIKYì The 5th Session of Foresters of the Czech Republic on the theme ìPosition of forestry in the new self-governing territorial units of the Czech Republicî

Abstract In May 24, 2002 the 5th Session of Foresters of the Czech Republic was held in Hradec Kr·lovÈ. Organized by three forestry organizations ñ Czech Forestry Association, Czech Forestry Society and National Forestry Committee ñ the topic was position of forestry within territorial units in the newly established self-governing units. Lectures presented are: VINä, B.: Introduction VINä, B.: Summary SLAVINGER, M.: Position of state administration and professional forester after January 1, 2003 SVOBODA, J.: Completing notices to position of state administration and professional forester after January 1, 2003 KRE»MER, V.: Position of state forests in the new self-governing territorial units JAKUBEC, B.: Position of state forests in the new self-governing territorial units CHYTR›, M.: Is the organizational change of state forests in the new self-governing territorial units necessary? VOVESN›, J.: The necessary dimension and applicability of the present forestry planning SLOUP, M., P¡SEK, F.: The necessary dimension and applicability of the present forestry planning SIMANOV, V.: Forestry education system and lifelong education SOVKA, P.: Forestry education system and lifelong education KUBAä¡K, ä., M¡RA, J., BŸûEK, B.: Meaning of workers of state forest administration Klatovy to position of state administration and a forester after January 1, 2003 Discussion

⁄VOD Trojice lesnick˝ch z·jmov˝ch organizacÌ ñ dvÏ stavovskÈ organizace »esk· jednota lesnick· a »esk· lesnick· spoleËnost spolu s obËansk˝m sdruûenÌm N·rodnÌ lesnick˝ komitÈt ñ uspo¯·dala v p·tek 24. kvÏtna 2002 opÏt v budovÏ konferenËnÌho centra Silvia gener·lnÌho ¯editelstvÌ Les˘ »R, s. p., v Hradci Kr·lovÈ jiû p·t˝ snÏm lesnÌk˘ »eskÈ republiky. Toto pokraËov·nÌ ve vrcholn˝ch shrom·ûdÏnÌch lesnÌk˘ k z·kladnÌm lesnick˝m ot·zk·m bylo na V. snÏmu zamÏ¯eno na aktu·lnÌ problematiku ÑPostavenÌ lesnÌho hospod·¯stvÌ v novÈm ˙zemnÏ spr·vnÌm uspo¯·d·nÌ »eskÈ republikyì. Toto z·kladnÌ tÈma bylo p¯Ìpravn˝m v˝borem na sch˘zce z·stupc˘ zmÌnÏn˝ch organizacÌ u kulatÈho stolu v programu jedn·nÌ rozdÏleno do dvou blok˘ s vyû·dan˝mi refer·ty a korefer·ty: I. blok: PostavenÌ st·tnÌ spr·vy a odbornÈho lesnÌho hospod·¯e po 1. 1. 2003 Refer·ty: ing. Milan SLAVINGER, vedoucÌ oddÏlenÌ LH ñ refer·tu éP OkresnÌho ˙¯adu Jihlava, a ing. Jan SVOBODA, p¯edseda »eskÈ jednoty lesnickÈ Korefer·ty: ing. Miroslav FILIP, ¯editel odboru st·tnÌ spr·vy les˘ a myslivosti MZe, a JUDr. ing. Ji¯Ì STANÃK, CSc., z·stupce ¯editele odboru ochrany p¯Ìrody MéP II. blok: PostavenÌ les˘ ve vlastnictvÌ st·tu v novÈm krajskÈm uspo¯·d·nÌ Refer·ty: ing. VladimÌr KRE»MER, CSc., p¯edseda N·rodnÌho lesnickÈho komitÈtu, a ing. B¯etislav JAKUBEC, spr·vnÌ ¯editel Les˘ »R, s. p. Korefer·ty: ing. Josef BÃLE, CSc., n·mÏstek ministra ûivotnÌho prost¯edÌ, a ing. Martin CHYTR›, CSc., ¯editel odboru lesnickÈ politiky MZe P¯Ìpravn˝ v˝bor za¯adil do jedn·nÌ snÏmu vedle problematiky st·tnÌ spr·vy t˝kajÌcÌ se les˘ takÈ dalöÌ aktu·lnÌ tÈmata v n·sledujÌcÌch dvou blocÌch: III. blok: Pot¯ebn˝ rozsah a vyuûitelnost souËasnÈho lesnickÈho pl·nov·nÌ s refer·tem ing. Josefa VOVESN…HO, ¯editele lesnÌ spr·vy OrlÌk n. Vlt. Karla Schwarzenberga, a korefer·tem ing. Miroslava SLOUPA, ¯editele odboru tvorby lesa MZe IV. blok: LesnickÈ ökolstvÌ a celoûivotnÌ vzdÏl·v·nÌ s refer·tem prof. ing. VladimÌra SIMANOVA, CSc., dÏkana LesnickÈ a d¯eva¯skÈ fakulty MZLU v BrnÏ, a korefer·tem ing. Pavla SOVKY, ¯editele St¯ednÌ lesnickÈ ökoly v HranicÌch Po p¯ednesenÌ refer·t˘ a korefer·t˘ byla do programu jedn·nÌ za¯azena ¯Ìzen· panelov· diskuse ˙ËastnÌk˘ snÏmu s p¯edn·öejÌcÌmi. Profesion·lnÌho moderov·nÌ pr˘bÏhu jedn·nÌ a panelov˝ch diskusÌ se ujal z pozice nez·vislÈho zasvÏcenÈho odbornÌka ing. JaromÌr VAäÕ»EK, CSc., ¯editel firmy EuroProfit*) (b˝val˝ ¯editel odboru st·tnÌ spr·vy les˘ a myslivosti MZe). 152



SOUHRN JEDN¡NÕ SNÃMU SnÏm zah·jil mÌstop¯edseda N·rodnÌho lesnickÈho komitÈtu ing. B¯etislav Jakubec uvÌt·nÌm p¯edsed˘ vöech t¯Ì po¯·dajÌcÌch organizacÌ: ing. Jana Svobody, p¯edsedy »JL, ing. ätÏp·na Kaliny, p¯edsedy »LS, a ing. VladimÌra KreËmera, CSc., p¯edsedy NLK. D·le uvÌtal p¯edstavitele resort˘ zemÏdÏlstvÌ a ûivotnÌho prost¯edÌ: jmenovitÏ za MZe ing. Miroslava Sloupa, ¯editele odboru tvorby lesa, ing. Martina ChytrÈho, CSc., ¯editele odboru lesnickÈ politiky, a ing. Miroslava Filipa, ¯editele odboru st·tnÌ spr·vy lesa a myslivosti, a za MéP ing Josefa Jir·ta, CSc., pracovnÌka odboru ochrany lesa. SnÏmu se bohuûel pro zanepr·zdnÏnÌ jin˝mi z·leûitostmi osobnÏ nez˙Ëastnili pozvanÌ p¯edstavitelÈ Ministerstva ûivotnÌho prost¯edÌ »R ñ ing. J. BÏle, CSc., a JUDr., ing. J. StanÏk, CSc., kterÈ p¯i jedn·nÌ omluvil a v diskusi zastoupil ing. J. Jir·t, CSc. Ing. B. Jakubec v ˙vodnÌm slovu konstatoval, ûe velk· ˙Ëast na snÏmu (celkem vÌce neû 110 ˙ËastnÌk˘) svÏdËÌ o aktu·lnosti zvolenÈho tÈmatu a o velkÈm z·jmu o danou problematiku v lesnickÈ ve¯ejnosti. I kdyû se v poslednÌm obdobÌ medi·lnÌ polemika kolem novÈho uspo¯·d·nÌ st·tnÌ spr·vy ponÏkud utlumila, lze p¯edpokl·dat zv˝öen˝ z·jem a intenzitu diskusÌ kolem tÏchto z·sadnÌch ot·zek po zvolenÌ novÈho Parlamentu a vl·dy »eskÈ republiky. Pot¯eba informacÌ o tÈto velice sloûitÈ problematice je proto pro kaûdÈho aktivnÌho lesnÌka mimo¯·dnÏ v˝znamn· a navÌc se lesnÌk˘ bytostnÏ dot˝k·. Lze proto opr·vnÏnÏ oËek·vat, ûe poskytnutÈ informace p¯edn·öejÌcÌch a v˝mÏna n·zor˘ v diskusi na tomto snÏmu p¯ispÏjÌ k orientaci ˙ËastnÌk˘ v problematice a souËasnÏ i p¯ispÏjÌ k ¯eöenÌ nÏkter˝ch sporn˝ch nebo opomÌjen˝ch problÈm˘. K tomu pop¯·l jedn·nÌ snÏmu mnoho zdaru. Po sezn·menÌ s organizaËnÌm zabezpeËenÌm uvÌtal rovnÏû moder·tora jedn·nÌ snÏmu ing. JaromÌra VaöÌËka, CSc., a p¯edal mu ¯ÌzenÌ snÏmu. V prvnÌm bloku ing. Milan Slavinger v ˙vodu svÈho refer·tu porovnal souËasnou situaci se stavem p¯ed nÏkolika lety. V souËasnÈ dobÏ ve v˝konu st·tnÌ spr·vy les˘ (SSL) a funkce odbornÈho lesnÌho hospod·¯e (OLH) vidÌ dva okruhy problÈm˘, kterÈ ve svÈm refer·tu podrobnÏ rozebral: (1) zmÏny vyvolanÈ nov˝m ˙zemnÌm uspo¯·d·nÌm a s tÌm spojenou reformou ve¯ejnÈ spr·vy a (2) p¯eûÌvajÌcÌ a nedo¯eöenÈ problÈmy ze spoleËenskÈ zmÏny po roce 1989 a problÈmy souvisejÌcÌ s nedostatky souËasnÏ platnÈho lesnÌho z·kona. V doplÚujÌcÌch pozn·mk·ch k postavenÌ st·tnÌ spr·vy a odbornÈho lesnÌho hospod·¯e se ing. Jan Svoboda zab˝val p¯edevöÌm problematikou kontinuity v systÈmu dlouhodobÈho v˝robnÌho procesu lesnÌho hospod·¯stvÌ a dopad˘ realizovan˝ch zmÏn zejmÈna ve vztahu k drobn˝m vlastnÌk˘m les˘. Zd˘raznil pot¯ebu podpory vzdÏl·v·nÌ a informovanosti drobn˝ch vlastnÌk˘ a nedostatek terÈnnÌch pracovnÌk˘ st·tnÌ spr·vy a odborn˝ch lesnÌch hospod·¯˘ pro naplnÏnÌ tohoto ˙kolu p¯i obrovskÈm n·r˘stu soukrom˝ch subjekt˘. Pouk·zal na to, ûe politickÈ a majetkovÈ zmÏny nebyly ve sfÈ¯e st·tnÌ spr·vy dostateËnÏ zajiötÏny adekv·tnÌm systÈmem a n·plnÌ st·tnÌ spr·vy, a zd˘raznil, ûe ve sfÈ¯e lesnÌho hospod·¯stvÌ nelze reformu st·tnÌ spr·vy povaûovat za promyölen˝ systÈmov˝ krok, ale za opat¯enÌ, vynucenÈ jin˝mi okolnostmi. Ing. Miroslav Filip se ve svÈm korefer·tu dotkl zejmÈna problematiky v˝konu funkce odborn˝ch lesnÌch hospod·¯˘, kte¯Ì jsou i pro org·ny st·tnÌ spr·vy les˘ nepostradateln˝m zdrojem informacÌ a aktivnÌ pomoci. P¯i p¯echodu OLH na krajskÈ ˙¯ady nebo povÏ¯enÈ obce by doölo k p¯eruöenÌ informaËnÌho toku, kter˝ je pro org·ny st·tnÌ spr·vy velice d˘leûit˝. SouËasnÏ by podle jeho n·zoru doölo i ke zv˝öenÌ finanËnÌch n·klad˘, protoûe zatÌm dob¯e fungujÌcÌ systÈm by byl nahrazen nev˝konn˝m byrokratick˝m systÈmem ˙¯ednÌk˘ bez kontaktu s terÈnnÌ praxÌ. V druhÈm bloku pojednal ing. VladimÌr KreËmer, CSc., o v˝voji a z·sadnÌch zmÏn·ch v pojetÌ posl·nÌ les˘ podle druhu vlastnÌk˘ v EvropÏ i v z·mo¯Ì a o p¯Ìsluön˝ch promÏn·ch lesnÌ legislativy. Charakterizoval v˝kon st·tnÌ spr·vy t˝kajÌcÌ se les˘ u n·s a nastÌnil v˝sledky anal˝zy lesopolitick˝ch hledisek uplatÚovan˝ch v novÈ st·tnÌ lesnickÈ politice a z·konod·rstvÌ s dÌlËÌmi z·vÏry a nÏkter˝mi ot·zkami k diskusi. V z·vÏru zd˘raznil, ûe existence st·tnÌho vlastnictvÌ lesa v mÏ¯Ìtku, kterÈ odpovÌd· p¯ÌrodnÌm a soci·lnÌm pomÏr˘m vËetnÏ historickÈho v˝voje zemÏ, je pro spoleËnost v˝hodn· a jeho spr·va velk˝m st·tnÌm podnikem prospÏön· zejmÈna vzhledem k (1) moûnosti vyvaûov·nÌ z·jm˘ na trûnÌ produkci s deklarovan˝mi ve¯ejn˝mi z·jmy na sluûb·ch, zajiöùujÌcÌch mimotrûnÌ funkce lesa pro kulturnÌ krajinu, (2) k p¯edpoklad˘m jeho finanËnÌ svÈbytnosti jako jednÈ z podmÌnek majetkovÈ i funkËnÌ stability a (3) k ˙spor·m prost¯edk˘ spoleËenskÈho reûijnÌho kapit·lu p¯i jinak nutnÈm Ëerp·nÌ dotacÌ z rozpoËtu st·tnÌho i jin˝ch ve¯ejn˝ch rozpoËt˘ na p¯imÏ¯enÈ zabezpeËov·nÌ ve¯ejn˝ch z·jm˘ na lesÌch. Ing. B¯etislav Jakubec pak podal informace o hospoda¯enÌ st·tnÌho podniku Les˘ »R prov·zen˝ n·zornou grafickou prezentacÌ rozdÌln˝ch v˝nos˘ a n·klad˘ obhospoda¯ov·nÌ les˘ ve vlastnictvÌ st·tu podle region˘ a z toho vypl˝vajÌcÌ mÌ¯e p¯erozdÏlov·nÌ kapit·lu. NastÌnil takÈ problematiku ekonomickÈho hodnocenÌ ve¯ejn˝ch z·jm˘ na lesÌch z hlediska ˙lohy st·tnÌho podniku ve smyslu z·kona Ë. 77/1997 Sb. spolu s ot·zkami ekonomick˝mi a pr·vnÌmi, kterÈ by vyvstaly s transformacÌ st·tnÌho podniku, spravujÌcÌho lesy ve vlastnictvÌ st·tu, na podniky krajskÈ Ëi na podnik charakteru akciovÈ spoleËnosti. Ing. Martin Chytr˝, CSc., ve svÈm korefer·tu rozebral iniciativu, kter· vznikla po ustavenÌ kraj˘, jejÌmû cÌlem bylo zruöenÌ st·tnÌho podniku a p¯evod jemu k obhospoda¯ov·nÌ svÏ¯enÈho st·tnÌho majetku na kraje. Rozebral d˘vody p¯edstavitel˘ nÏkter˝ch kraj˘, zve¯ejnÏn˝ch v mÈdiÌch a porovnal je se stavem spr·vy les˘ ve st·tnÌm vlastnictvÌ v ostatnÌch st·tech EU. Sv˘j v˝klad doplnil anal˝zou zejmÈna ekonomick˝ch d˘sledk˘ takovÈto transformace. K tÈmatu souËasnÈho lesnickÈho pl·nov·nÌ z hlediska jeho rozsahu a vyuûitelnosti ve t¯etÌm bloku uvedl ing. Josef Vovesn˝ nutnost diferenciace podle velikosti majetku, hospod·¯skÈ samostatnosti a moûnostÌ naplÚov·nÌ poûadavk˘ ve¯ejnÈho z·jmu. ZmÏny v lesnÌm pl·nov·nÌ jsou spojeny p¯edevöÌm s p¯edstavami budoucÌho lesa z hlediska postupn˝ch zmÏn hospod·¯sk˝ch zp˘sob˘ a cÌlov˝ch druhov˝ch skladeb lesa pro zv˝öenÌ ekologickÈ stability a odolnosti les˘ ke glob·lnÌm zmÏn·m prost¯edÌ (glob·lnÌ klimatick· zmÏna, dalöÌ stresovÈ faktory). Shrnul st·vajÌcÌ speci·lnÌ z·konod·rstvÌ a podrobnÏji rozvedl problematiku r·mcovÈho a podrobnÈho pl·nov·nÌ v lesnÌm hospod·¯stvÌ. DoporuËil sladÏnÌ agend vöech sektor˘ p˘sobÌcÌch v krajinÏ - zemÏdÏlstvÌ, lesnictvÌ, ûivotnÌho prost¯edÌ a ˙zemnÌho pl·nov·nÌ - do jednoho celku s koordinovan˝m v˝stupem st·tnÌ spr·vy pro rozhodov·nÌ v krajinÏ. Ing. Miroslav Sloup zd˘raznil souËasnÈ pojetÌ lesnickÈho pl·nov·nÌ spoËÌvajÌcÌ v zajiötÏnÌ trvalosti a plynulosti plnÏnÌ vöech funkcÌ v lesnÌch ekosystÈmech, proti d¯ivÏjöÌm ˙kol˘m lesnickÈho pl·nov·nÌ, kterÈ bylo soust¯edÏno na trvalost a rovnomÏrnost produkce d¯evnÌ hmoty. Upozornil na v˝voj poûadavk˘ na lesnickÈ pl·nov·nÌ podle stavu znalostÌ a spoleËenskÈ popt·vky a podle poûadavk˘ vlastnÌka, p¯iËemû hledisko spoleËenskÈ a vlastnickÈ je zatÌm Ëasto v protikladu. Z·kladnÌm principem p¯Ìstupu MZe je obhospoda¯ov·nÌ les˘ trvale udrûiteln˝m zp˘sobem p¯i sniûov·nÌ administrativnÌch z·sah˘ st·tu a p¯i zvyöov·nÌ odpovÏdnosti vlastnÌk˘ les˘ za sv˘j majetek. V bloku vÏnovanÈm lesnickÈmu ökolstvÌ a celoûivotnÌmu vzdÏl·v·nÌ zaujal profesor VladimÌr Simanov stanoviska ke Ëty¯em z·kladnÌm ot·zk·m, kterÈ si poloûil: (1) zda vöichni absolventi lesnick˝ch a d¯eva¯sk˝ch ökol naleznou uplatnÏnÌ v oboru, (2) zda jsou st¯ednÌ odbornÈ ökoly nevyhovujÌcÌ, (3) zda nenÌ chybou z·nik systÈmu celoûivotnÌho vzdÏl·v·nÌ postmaturitnÌm a postgradu·lnÌm studiem a (4) zda klady p¯ev·ûÌ z·pory zavedenÌ ökolnÈho. V z·vÏru zd˘raznil, ûe problÈm˘, kterÈ musÌ nejen lesnickÈ ökolstvÌ ¯eöit, je mnohem vÌce, mimo jinÈ i to, ûe ökolstvÌ nem· dostateËnou v˝zkumnou a v˝vojovou z·kladnu, coû vyvol·v· zaost·v·nÌ fundovan˝ch inovacÌ. Ing Pavel Sovka ve svÈm korefer·tu nav·zal na konferenci SouËasnost a budoucnost lesnickÈho vzdÏl·v·nÌ v »eskÈ republice, konanÈ 30. Ëervna 1997 ve Vimperku pod z·ötitou Ministerstva zemÏdÏlstvÌ. Shrnul hlavnÌ myölenky tÈto konference v p¯ednesen˝ch refer·tech a v diskusi a zd˘raznil, ûe srovn·nÌ z·vÏr˘ tÈto konference se souËasnou skuteËnostÌ ukazuje spÌöe negativnÌ neû pozitivnÌ v˝sledky. Realizace cÌl˘ celoûivotZPR¡VY LESNICK…HO V›ZKUMU, SVAZEK 47, »ÕSLO 3/2002

153


nÌho vzdÏl·v·nÌ v lesnÌm hospod·¯stvÌ a podÌl lesnickÈho ökolstvÌ na jejich zabezpeËenÌ z˘st·vajÌ st·le otev¯eny. Panelovou diskusi zah·jil moder·tor ing. VaöÌËek, CSc., konstatov·nÌm, ûe v refer·tech zaznÏly velmi z·sadnÌ myölenky. Pouk·zal na makroekonomickou problematiku (a kurz ËeskÈ koruny k euru) p¯i vstupu »R do mÏnovÈ unie EU, kter· vyvol· velmi siln˝ tlak na restrukturalizaci, na produktivitu pr·ce, na n·klady, na efektivitu, z˘stane-li lesnÌ hospod·¯stvÌ i do budoucna pouze v˝robnÌm hospod·¯sk˝m oborem. V diskusi pak vystoupilo celkem 17 ˙ËastnÌk˘ snÏmu (vËetnÏ p¯edn·öejÌcÌch), a to p¯edevöÌm k tÈmat˘m postavenÌ odbornÈho lesnÌho hospod·¯e p¯i souËasnÈ transformaci st·tnÌ spr·vy, k ˙vah·m o p¯evodu st·tnÌch les˘ na kraje, p¯ÌpadnÏ akciovou spoleËnost nebo o dalöÌ privatizaci st·tnÌho vlastnictvÌ les˘, o zanedb·nÌ komunikace lesnÌk˘ s ve¯ejnostÌ a politiky, zrcadlÌcÌ se v negativnÌm image lesnÌho hospod·¯stvÌ a lesnickÈho stavu, o postupujÌcÌ globalizaci a konkurenceschopnosti ËeskÈho lesnÌho hospod·¯stvÌ ve srovn·nÌ s Evropou, o zp˘sobu vykazov·nÌ n·kladovosti na celospoleËenskÈ funkce u st·tnÌho podniku L»R, o problÈmech a rizicÌch spojen˝ch s p¯echodem na propagovan˝ a dnes mÛdnÌ systÈm hospoda¯enÌ blÌzk˝ p¯ÌrodÏ a o mnoha dalöÌch diskutabilnÌch ot·zk·ch souËasnÈho lesnictvÌ. V z·vÏreËnÈm projevu p¯edseda »eskÈ lesnickÈ spoleËnosti ing. ätÏp·n Kalina podÏkoval vöem z˙ËastnÏn˝m ñ p¯edevöÌm p¯edn·öejÌcÌm a diskutujÌcÌm ñ za aktivnÌ ˙Ëast a jedn·nÌ snÏmu zakonËil. Bohuslav Vinö, foto Ji¯Ì Junek *)

154

Pozn. redakce: V dobÏ p¯edloûenÌ rukopisu do tisku je ing. JaromÌr VaöÌËek, CSc., zamÏstn·n opÏt na MZe ve funkci n·mÏstka ministra zemÏdÏlstvÌ pro sektor lesnÌho hospod·¯stvÌ.



Ing. Milan Slavinger, refer·t ûivotnÌho prost¯edÌ O⁄ Jihlava

POSTAVENÕ ST¡TNÕ SPR¡VY LESŸ A ODBORN…HO LESNÕHO HOSPOD¡ÿE PO 1. 1. 2003 V ˙vodu p¯edkl·d·m malÈ srovn·nÌ souËasnÈ situace se stavem p¯ed nÏkolika lety. Tehdy byly zruöeny krajskÈ ˙¯ady a ponech·ny kraje a dalöÌ org·ny s krajskou p˘sobnostÌ. Potom byly politick˝m rozhodnutÌm bez ¯·dnÈ anal˝zy vytvo¯eny novÈ kraje bez ohledu na vazby a na skuteËnÈ pot¯eby st·tu a obËan˘. V˝sledkem je, ûe pro EU spojujeme umÏle vûdy 2 kraje do NUTS 2 a na druhÈ stranÏ pro pot¯eby vlastnÌho v˝konu nÏkter˝ch agend st·tnÌ spr·vy neuv·ûenÏ p¯enesen˝ch na kraje jsou jiû z¯Ìzena a z¯izov·na krajsk· detaöovan· pracoviötÏ v dalöÌch obcÌch, a to i nÏkolik na ˙zemÌ jednoho kraje (nap¯. st·tnÌ spr·vy les˘ - SSL). V souËasnÈ dobÏ spat¯uji ve v˝konu st·tnÌ spr·vy les˘ (SSL) a funkce odbornÈho lesnÌho hospod·¯e (OLH) dva okruhy problÈm˘: 1. zmÏny vyvolanÈ nov˝m ˙zemnÌm uspo¯·d·nÌm a s tÌm spojenou reformou ve¯ejnÈ spr·vy a 2. p¯eûÌvajÌcÌ a nedo¯eöenÈ problÈmy ze spoleËenskÈ zmÏny po roce 1989 a problÈmy souvisejÌcÌ s nedostatky souËasnÏ platnÈho lesnÌho z·kona. Z pohledu tÈmatu ñ postavenÌ SSL a OLH po 1. 1. 2003 ñ jsou podle mÈho n·zoru z·vaûnÏjöÌ nevy¯eöenÈ problÈmy ze spoleËenskÈ zmÏny po roce 1989, kterÈ vöak reforma ve¯ejnÈ spr·vy ne¯eöÌ a ani ¯eöit nem·. Ve svÈm vystoupenÌ se chci dotknout obou skupin tÏchto problÈm˘. Ad. 1. ZmÏny vyvolanÈ nov˝m ˙zemnÌm uspo¯·d·nÌm a s tÌm spojenou reformou ve¯ejnÈ spr·vy V dobÏ, kdy jsem byl poû·d·n o p¯ÌspÏvek na toto tÈma (10 mÏsÌc˘ p¯ed vlastnÌ realizacÌ II. f·ze reformy ve¯ejnÈ spr·vy), jeötÏ nebylo ani rozhodnuto, na kterÈ obecnÌ ˙¯ady obcÌ s rozöÌ¯enou p˘sobnostÌ kterÈ kompetence majÌ p¯ejÌt a jak· bude ˙zemnÌ p˘sobnost obecnÌch ˙¯ad˘ obcÌ s rozöÌ¯enou p˘sobnostÌ. ÿeöenÌ tÏchto z·kladnÌch ot·zek nenÌ jasnÈ ani dnes ñ 7 mÏsÌc˘ p¯ed reformou! Setk·v·me se v dobÏ, kdy vöak jsou uû nÏkterÈ vÏci v bÏhu a dalöÌ jsou v r˘znÈm stupni ¯eöenÌ ñ tedy z pohledu nÏkter˝ch problÈm˘ jiû 5 minut po dvan·ctÈ, z pohledu jin˝ch za pÏt minut dvan·ct. Dnes jiû nap¯Ìklad vÌme, ûe obecnÌch ˙¯ad˘ obcÌ s rozöÌ¯enou p˘sobnostÌ, na kterÈ p¯ejde vÏtöina v˝konu st·tnÌ spr·vy ze zruöen˝ch okresnÌch ˙¯ad˘, bude asi 205 (trojn·sobek p˘vodnÌho poËtu okresnÌch ˙¯ad˘). ZvÌtÏzila tedy varianta zv˝öenÌ poËtu ˙¯ad˘ s rozöÌ¯enou p˘sobnostÌ a tÌm do jistÈ mÌry p¯iblÌûenÌ st·tnÌ spr·vy obËan˘m. Na tyto ˙¯ady budou p¯eneseny vöak pouze kompetence, kterÈ doposud mÏl okresnÌ ˙¯ad a nic jinÈho. Reforma se net˝k· dalöÌch specializovan˝ch ˙¯ad˘, jako jsou katastr·lnÌ ˙¯ady, ˙¯ady pr·ce, spr·vy soci·lnÌho zabezpeËenÌ Ëi finanËnÌ ˙¯ady, stejnÏ jako se net˝k· p˘sobnosti dalöÌch institucÌ s okresnÌ p˘sobnostÌ ñ policie, soud˘, hygieny apod. V r·mci reformy budou z okresnÌch ˙¯ad˘ vyËlenÏny pozemkovÈ ˙¯ady jako samostatn˝ ˙¯ad podlÈhajÌcÌ MZe. V druhÈ f·zi reformy, pokud je mi zn·mo, se nemÏnÌ p˘sobnost obcÌ s povÏ¯en˝m obecnÌm ˙¯adem (Ñdvojkov˝chì sÌdel), to znamen· nap¯. v˝kon stavebnÌch ˙¯ad˘ a dalöÌch agend. TÌm p·dem nedojde po druhÈ f·zi reformy k celkovÈmu ¯eöenÌ problÈmu. T¯etÌ f·ze je v nedohlednu a je ot·zka, zda k nÌ v˘bec nÏkdy dojde. P¯edpokl·danÈ dopady realizace II. f·ze reformy ve¯ejnÈ spr·vy na v˝kon st·tnÌ spr·vy les˘ a odborn˝ch lesnÌch hospod·¯˘ PostavenÌ SSL a OLH v˘Ëi vlastnÌk˘m lesa se realizacÌ druhÈ f·ze reformy st·tnÌ spr·vy nemÏnÌ, protoûe nedoch·zÌ k vÏcnÈ zmÏnÏ lesnÌho z·kona a jeho prov·dÏcÌch p¯edpis˘, ale pouze k novÈmu rozdÏlenÌ souËasn˝ch kompetencÌ okresnÌch ˙¯ad˘ na obecnÌ ˙¯ady obcÌ s rozöÌ¯enou p˘sobnostÌ a kraje. Neznamen· to vöak, ûe tato zmÏna nep¯inese ¯adu problÈm˘ ve v˝konu funkce jak SSL, tak OLH a v neposlednÌ ¯adÏ i obËan˘m jako takov˝m. Komplikaci ve v˝konu SSL zp˘sobÌ skuteËnost, ûe dojde k rozbitÌ fungujÌcÌ struktury, kter· bude nahrazena novou na jin˝ch mÌstech s Ë·steËnÏ jin˝mi lidmi

a s jin˝mi nad¯Ìzen˝mi. Tato skuteËnost podle mÈho n·zoru p¯inese tyto negativnÌ dopady a problÈmy: • poË·teËnÌ chaos • problÈmy s rozdÏlenÌm agendy, zajiötÏnÌ kontinuity • zv˝öenÈ n·klady na nov· pracoviötÏ a jejich vybavenÌ (doplnÏnÌ mapov˝ch podklad˘, LHP/LHO, poËÌtaËovÈ programy pro nov· pracoviötÏ, dovybavenÌ z·kladnÌmi pot¯ebami apod.) • na jednÈ stranÏ snahy o ˙sporu pracovnÌk˘ = penÏz, kumulaci funkcÌ a tÌm i moûnÈ snÌûenÌ kvality v˝konu SSL, problÈmy p¯i delöÌ nep¯Ìtomnosti odbornÈho pracovnÌka na pracoviöti ñ jeho zastupitelnost (dovolen·, nemoc apod.), nebo na stranÏ druhÈ n·r˘st poËtu pracovnÌk˘ (jiû dnes se odhaduje, ûe k zajiötÏnÌ v˝konu st·tnÌ spr·vy na stejnÈ ˙rovni bude pot¯eba o 10 % - 25 % vÌce pracovnÌk˘) • odchod kvalifikovan˝ch pracovnÌk˘ z d˘vodu nejistoty ze st·tnÌ spr·vy (jen z naöeho refer·tu odeölo jiû v loÚskÈm roce 6 pracovnÌk˘) • reforma nesjednocuje veöker˝ v˝kon st·tnÌ spr·vy do jednoho mÌsta a proto z hlediska vlastnÌka lesa Ëi investora nep¯inese zjednoduöenÌ, v mnoha p¯Ìpadech se situace zhoröÌ (nap¯. u dotacÌ p¯iblÌûenÌ dopadlo tak, ûe dnes ûadatel musÌ jezdit aû do krajskÈho mÏsta, stejn˝ osud Ëek· vöechny ûadatele u kompetencÌ, kterÈ p¯eöly nebo p¯ejdou na kraj!) • vÏtöÌ problÈmy se sjednocenÌm v˝konu st·tnÌ spr·vy • zhoröenÌ kontrolnÌ a dozorovÈ Ëinnosti 1. stupnÏ z d˘vodu ˙zk˝ch vazeb pracovnÌk˘ na region, moûnÈ vlivy ze strany zastupitelstev • obce s rozöÌ¯enou p˘sobnostÌ si samy sobÏ budou dÏlat v˝kon st·tnÌ spr·vy les˘ i spr·vu svÈho lesnÌho majetku, vËetnÏ v˝jimek, opat¯enÌ a sankcÌ!? ñ tato skuteËnost je jeötÏ vÌce alarmujÌcÌ u snah o p¯evzetÌ les˘ do majetku kraj˘, kde by si kraj navÌc jeötÏ schvaloval LHP a jeho z·vazn· ustanovenÌ a v p¯ÌpadÏ Ñpot¯ebyì i jejich zmÏny Pro obËany a investory se zmÏnÌ mÌsto, kde budou svÈ z·leûitosti vy¯izovat. V nÏkter˝ch p¯Ìpadech budou muset mÌsto s jednÌm ˙¯adem jednat se dvÏma s ohledem na zmenöenÌ ˙zemnÌ p˘sobnosti org·n˘ st·tnÌ spr·vy. Je ale pot¯eba ¯Ìci, ûe vÌce neû 90 % û·dostÌ je na ˙¯ady pod·v·no pÌsemnÏ a osobnÌ n·vötÏvy p¯i vy¯izov·nÌ û·dostÌ nejsou ve vÏtöinÏ p¯Ìpad˘ nezbytnÈ. VlastnÌk lesa pak vÏtöinu p¯Ìpad˘ ¯eöÌ prost¯ednictvÌm nebo ve spolupr·ci s OLH. Od ˙Ëinnosti novÈho lesnÌho z·kona jsem se osobnÏ setkal s mÈnÏ neû 5 % vlastnÌk˘ lesa. KonkrÈtnÌ p¯edpokl·danÈ p¯esuny kompetencÌ ve SSL po 1. 1. 2003. Navrûen· novela p¯edpokl·d· p¯esun Ë·sti kompetencÌ na krajskÈ ˙¯ady. N·vrh z·kona o zmÏnÏ z·kon˘, kter˝ mÏl p¯es 1 000 stran a dostal lidovÈ oznaËenÌ Ñtlusùochì, doznal po druhÈm ËtenÌ v parlamentu ¯adu zmÏn. P¯edevöÌm se jedn· o vypuötÏnÌ zmÏn, kterÈ p¯Ìmo nesouvisÌ s rozdÏlenÌm kompetencÌ st·vajÌcÌch okresnÌch ˙¯ad˘ a d·le snÌûenÌ poËtu kompetencÌ, kterÈ mÏly, oproti p˘vodnÌmu n·vrhu, p¯ejÌt na krajskÈ ˙¯ady. Podle n·vrhu z·kona o zmÏnÏ z·kon˘ (snÏmovnÌ tisk Ë. 285 ze 17. 4. 2002), pokud pomineme ty kompetence, kterÈ vypl˝vajÌ pouze z toho, ûe ¯eöenÈ problÈmy jsou na ˙zemÌ o vÏtöÌ rozloze, neû je spr·vnÌ obvod 1. stupnÏ st·tnÌ spr·vy les˘ ñ a kterÈ se v podstatÏ nevyskytujÌ Ëi budou vyskytovat velmi m·lo i po zmenöenÌ obvodu ñ by novÏ na kraje mÏly p¯ejÌt n·sledujÌcÌ kompetence: • souhlas k vyd·nÌ ˙zemnÌho rozhodnutÌ, jÌmû majÌ b˝t dotËeny pozemky urËenÈ k plnÏnÌ funkcÌ lesa tÏûbou nevyhrazen˝ch nerost˘ nebo jimiû majÌ b˝t dotËeny pozemky urËenÈ k plnÏnÌ funkcÌ lesa o v˝mÏ¯e 1 ha a vÌce (pomÏrnÏ vz·cnÏ, od ˙Ëinnosti z·kona se vyskytlo na naöem okrese pouze pÏtkr·t) • odnÏtÌ lesnÌch pozemk˘ k plnÏnÌ funkcÌ lesa nebo omezenÌ jejich vyuûÌv·nÌ pro plnÏnÌ funkcÌ lesa o v˝mÏ¯e 1 ha a vÌce a rozhodov·nÌ o v˝öi poplatk˘ za odnÏtÌ (pomÏrnÏ vz·cnÏ, od ˙Ëinnosti z·kona se vyskytlo na naöem okrese pouze dvakr·t),


155

V. snÏm lesnÌk˘ »eskÈ republiky na tÈma ÑPostavenÌ lesnÌho hospod·¯stvÌ v novÈm ˙zemnÏ spr·vnÌm uspo¯·d·nÌ »eskÈ republikyì • souhlas k n·vrh˘m ˙zemnÏ pl·novacÌ dokumentace obcÌ s obecnÌmi ˙¯ady s rozöÌ¯enou p˘sobnostÌ, jimiû majÌ b˝t dotËeny lesnÌ pozemky, pokud nenÌ p¯ÌsluönÈ ministerstvo (ve st·vajÌcÌm okrese se jedn· o 2 ñ 4 obce, kterÈ schvalujÌ ⁄PD jednou za Ëas), • schvalov·nÌ LHP a povolenÌ jejich zmÏny v r·mci schvalov·nÌ pl·n˘, povolov·nÌ m˝tnÌ tÏûby v lesnÌch porostech mladöÌch 80 let, v˝jimky ze stanovenÈ velikosti nebo öÌ¯e holÈ seËe a v˝jimky ze z·konn˝ch lh˘t pro zalesnÏnÌ a zajiötÏnÌ lesnÌho porostu (n·razov· Ëinnost ñ okres nap¯Ìklad schvaloval v jedinÈm roce 24 LHP, pro 3 dalöÌ nad 1 000 ha dÏlal v˝jimky), • uloûenÌ nebo provedenÌ opat¯enÌ melioracÌ a hrazenÌ byst¯in v lesÌch (2 p¯Ìpady na okrese od ˙Ëinnosti z·kona, v nÏkter˝ch okresech m˘ûe b˝t ËastÏji), • uloûenÌ opat¯enÌ odchyln˝ch od ustanovenÌ tohoto z·kona v z·jmu ˙ËelovÈho hospoda¯enÌ v lesÌch ochrann˝ch a v lesÌch zvl·ötnÌho urËenÌ (od ˙Ëinnosti z·kona na naöem okrese ani jeden p¯Ìpad), • rozhodov·nÌ o v˝öi n·hrady a subjektu povinnÈm k poskytnutÌ tÈto n·hrady vlastnÌkovi lesa z d˘vodu omezenÌ p¯i hospoda¯enÌ v lesÌch ochrann˝ch nebo v lesÌch zvl·ötnÌho urËenÌ (od ˙Ëinnosti z·kona na naöem okrese ani jeden p¯Ìpad), • udÏlenÌ nebo odnÏtÌ licence pro v˝kon funkce odbornÈho lesnÌho hospod·¯e (kdo chtÏl, tak uû licenci m·, nynÌ jednotlivÈ p¯Ìpady za rok, odnÏtÌ licence nep¯ich·zÌ v ˙vahu). Z v˝Ëtu je z¯ejmÈ, ûe aù jiû z·kon v koneËnÈ podobÏ (po p¯ipomÌnk·ch Sen·tu a novÈm projedn·nÌ v Parlamentu) dopadne jakkoliv, nebude se jednat o z·sadnÌ p¯esun kompetencÌ na 2. stupeÚ SSL - tedy kraje. Je t¯eba si uvÏdomit, ûe v˝kon st·tnÌ spr·vy les˘ a odborn˝ch lesnÌch hospod·¯˘ je ve vztahu k vlastnÌk˘m lesa spojitou n·dobou. To znamen·, ûe pokud uberu OLH, musÌm p¯idat pracovnÌk˘ SSL a za urËit˝ch p¯edpoklad˘ a v urËitÈm rozsahu to platÌ i naopak. Do n·vrhu z·kona o p¯esunu kompetencÌ po zruöenÌ okresnÌch ˙¯ad˘ byla vsunuta i zmÏna ß 37 o odborn˝ch lesnÌch hospod·¯Ìch. Tato zmÏna spoËÌvala p¯edevöÌm v tom, ûe by v˝kon OLH na majetcÌch do 50 ha prov·dÏli pracovnÌci st·tnÌ spr·vy les˘ a ûe by pro jejÌ v˝kon postaËovala kvalifikace pro pracovnÌky st·tnÌ spr·vy, tak zvan· odborn· zp˘sobilost, ke kterÈ nenÌ poûadov·na praxe v lesnÌm hospod·¯stvÌ ani lesnickÈ vzdÏl·nÌ. Tato zmÏna byla, pokud je mi zn·mo, vypuötÏna. NenÌ vöak vylouËeno, ûe bude tato myölenka opÏt otev¯ena p¯i p¯ÌpravÏ novely lesnÌho z·kona, na kterÈ by se jiû mÏlo intenzivnÏ pracovat. Protoûe jsou tyto snahy, r·d bych upozornil na nÏkolik problÈm˘ s tÌm spojen˝ch, kterÈ p¯ed jejÌ realizacÌ je nutno ¯eöit, aby nedoölo ke zhoröenÌ v˝konu funkce OLH, a to p¯edevöÌm z tÏchto d˘vod˘: • v˝kon by pak v mnoha p¯Ìpadech mohli zajiöùovat nebo zajiöùovali nekvalifikovanÌ pracovnÌci ñ bez vzdÏl·nÌ a praxe, coû by vedlo ke ztr·tÏ d˘vÏry, prestiûe, neodborn˝m rozhodnutÌm s moûnostÌ zp˘sobenÌ ökody i znaËnÈho rozsahu, • snÌûenÌ poËtu pracovnÌk˘ zajiöùujÌcÌch v˝kon tÈto funkce z d˘vodu snahy omezit n·klady na provoz ˙¯adu (tÏûko se bude zd˘vodÚovat n·r˘st pracovnÌk˘ SSL po reformÏ odhadem na trojn·sobek), • nerovnov·ûn˝ stav mezi souËasn˝m represivnÌm v˝konem st·tnÌ spr·vy a povinnostÌ vlastnÌka hospoda¯it v lese v souËinnosti s OLH, • vznik ¯ady komplikacÌ a pracovnÏ pr·vnÌch spor˘ pro cca 300 OLH povÏ¯en˝ch v˝konem funkce okresnÌmi ˙¯ady. Dan· zmÏna by se dotkla i nutnosti propustit podle mÈho odhadu 350 pracovnÌk˘ L»R. Lze si p¯edstavit situaci, kdy v˝kon funkce OLH bude zajiöùovat st·tnÌ spr·va les˘, ale pouze za p¯edpokladu splnÏnÌ celÈ ¯ady krok˘ uËinÏn˝ch p¯ed tÌmto rozhodnutÌm. Nejz·kladnÏjöÌm p¯edpokladem je komplexnÌ novela lesnÌho z·kona vËetnÏ jasnÈho vyj·d¯enÌ spoleËenskÈ objedn·vky na st·tnÌ spr·vu les˘ ñ jasnÈ poûadavky, zajiötÏnÌ finanËnÌ a technickÈ pro odpovÌdajÌcÌ poËty pracovnÌk˘ pro tuto Ëinnost a p¯esnÈ vymezenÌ jejich pr·v a povinnostÌ. Bez splnÏnÌ tÏchto z·kladnÌch a moûn· mnoha dalöÌch krok˘ by se jednalo o nespr·vnÈ rozhodnutÌ. V tomto p¯ÌpadÏ se nabÌzÌ ¯eöenÌ - vyËlenit v˝kon st·tnÌ spr·vy les˘

156

s v˝konem OLH do samostatn˝ch ˙¯ad˘ obdobn˝ch pozemkov˝m ˙¯ad˘m, kterÈ by se osamostatnily jiû v tÈto f·zi reformy. RealizacÌ druhÈ f·ze reformy dojde ke zmenöenÌ spr·vnÌch obvod˘ 1. stupnÏ st·tnÌ spr·vy les˘. P¯itom v˝kon funkce OLH bude ponech·n tak, jak je v souËasnÏ platnÈm lesnÌm z·konÏ. To p¯inese tyto dalöÌ problÈmy: • obvody dnes povÏ¯en˝ch OLH se nebudou kr˝t se spr·vnÌmi obvody org·nu SSL, kterÈ je ustanovil a vypl·cÌ, a mÏl by je metodicky ¯Ìdit a spolupracovat s nimi, • v ˙zemnÌm obvodu org·nu SSL nebude v mnoha p¯Ìpadech sÌdlo pr·vnickÈ osoby hospoda¯ÌcÌ ve st·tnÌch lesÌch a zajiöùujÌcÌ v˝kon funkce OLH podle ß 37 odst. 6 lesnÌho z·kona ñ p¯esto by ji mÏl tento org·n asi d·l vypl·cet, kontrolovat a ˙zce s nÌ spolupracovat, Ad 2) P¯eûÌvajÌcÌ a nedo¯eöenÈ problÈmy ze spoleËenskÈ zmÏny po roce 1989 a problÈmy souvisejÌcÌ s nedostatky souËasnÏ platnÈho lesnÌho z·kona Dotknu se jen heslovitÏ nÏkolika problÈm˘, kterÈ probÌhajÌcÌ reforma ne¯eöÌ a ani ¯eöit nem˘ûe a kterÈ p¯etrv·vajÌ jiû od schv·lenÌ novÈho lesnÌho z·kona Ë. 289/95 Sb. Tyto problÈmy v˝kon st·tnÌ spr·vy les˘ a v˝kon funkce OLH znaËnÏ komplikujÌ a proto je povaûuji za natolik d˘leûitÈ, ûe by se o nich mÏlo hovo¯it a hledat moûnosti je v co nejkratöÌ dobÏ ¯eöit. ⁄sek v˝konu st·tnÌ spr·vy les˘: • doplnit pravomoci pracovnÌk˘ SSL o moûnost okamûitÈho zastavenÌ nepovolen˝ch ËinnostÌ v lese a opr·vnÏnÌ zjiöùovat totoûnost osob, kterÈ p¯istihnou v lese p¯i Ëinnostech, kterÈ jsou v rozporu s lesnÌm z·konem, • uËinit p¯Ìtrû bagatelizov·nÌ nepovolen˝ch tÏûeb v lesÌch a jejich d˘sledk˘, plnÏ podpo¯it pracovnÌky SSL p¯i v˝konu jejich funkce, (m·m na mysli bezmocnost v lese i ve spr·vnÌm ¯ÌzenÌ, coû je bohuûel obecn˝ jev). SouËasn· situace m· vyslovenÏ demoralizujÌcÌ vliv na pracovnÌky SSL, mor·lnÏ poökozuje celou spoleËnost a p¯edevöÌm ostatnÌ vlastnÌky lesa, kte¯Ì poukazujÌ na neschopnost SSL (ve vÏtöinÏ p¯Ìpad˘ se jedn· o organizovanou protipr·vnÌ Ëinnost), • zajistit v˝klad pojm˘ uûÌvan˝ch v lesnÌm z·konu, • prov·zat povinnosti a sankce v lesnÌm z·konÏ, • stanovit odbornÈ p¯edpoklady pro v˝kon funkce pracovnÌka SSL, • zajistit technickÈ vybavenÌ SSL vËetnÏ jejÌ okamûitÈ mobility (okres od okresu r˘znÈ), • do¯eöit postavenÌ a n·plÚ »IéP, odstranit dvoukolejnost se SSL, • zajistit funkËnÌ vrchnÌ st·tnÌ dozor, • zjednoduöit v˝kon st·tnÌ spr·vy les˘ (v roce 1991, kdyû jsem zaËal pracovat ve SSL, byl jeden pracovnÌk na lesy a myslivost, dnes je pot¯eba min. 3 pracovnÌk˘). ⁄sek v˝konu funkce OLH: • vyjasnÏnÌ pr·v a povinnostÌ OLH a jeho postavenÌ v˘Ëi SSL, • vy¯eöenÌ moûnosti odnÏtÌ licence a postihu OLH v od˘vodnÏn˝ch p¯Ìpadech poruöenÌ jeho povinnostÌ, • s ohledem na st·le problematiËtÏjöÌ moûnost zÌsk·nÌ odbornÈ praxe a jejÌ prokazov·nÌ a posuzov·nÌ p¯ipravit a realizovat zkouöky pro OLH, • legislativnÏ vy¯eöit zp˘sob zastupitelnosti OLH p¯i jeho dlouhÈ nep¯Ìtomnosti. ObecnÏ k v˝konu funkce OLH bych chtÏl jeötÏ uvÈst, ûe by bylo vhodnÈ, kdyby se utvo¯ilo profesnÌ sdruûenÌ OLH, kterÈ by bylo partnerem pro ˙st¯ednÌ org·ny st·tnÌ spr·vy a ostatnÌ instituce. Jejich vliv na hospoda¯enÌ v naöich lesÌch je naprosto z·sadnÌ a proto by mÏlo mÌt i moûnost zasahovat do dÏnÌ kolem lesnÌho hospod·¯stvÌ a jejich Ëinnosti. O problÈmech na ˙seku SSL a OLH vÌme. Je pot¯eba najÌt odvahu, v˘li a chuù je ¯eöit. DomnÌv·m se, ûe toto naöe setk·nÌ je jednÌm z podnÏt˘ a krok˘ k jejich ˙spÏönÈmu vy¯eöenÌ.



Ing. Jan Svoboda, »esk· jednota lesnick·

DOPL“UJÕCÕ POZN¡MKY K POSTAVENÕ ST¡TNÕ SPR¡VY A ODBORN…HO LESNÕHO HOSPOD¡ÿE PO 1. 1. 2003 ⁄vod

Reforma st·tnÌ spr·vy

Uplynulo jiû dvan·ct let od z·sadnÌch politick˝ch a hospod·¯sk˝ch zmÏn v naöÌ spoleËnosti. V souvislosti s tÌm je t¯eba si poloûit nÏkolik ot·zek: 1. SplÚujÌ dosavadnÌ zmÏny v systÈmu lesnÌho hospod·¯stvÌ z·kladnÌ lesnick˝ poûadavek na kontinuitu? 2. OdpovÌd· stav st·tnÌ spr·vy a pr·vnÌ prost¯edÌ pot¯eb·m novÈ vlastnickÈ struktury a ekonomickÈmu prost¯edÌ? 3. Je zam˝ölen· reforma st·tnÌ spr·vy promyölena natolik, aby nedoölo ke zhoröenÌ pÈËe o lesy? 4. JakÈ zmÏny vyûaduje souËasn˝ systÈm lesnÌho hospod·¯stvÌ bez ohledu na koncepci reformy st·tnÌ spr·vy?

P¯edevöÌm bych chtÏl zd˘raznit, ûe ve sfÈ¯e lesnÌho hospod·¯stvÌ nelze reformu st·tnÌ spr·vy povaûovat za promyölen˝ systÈmov˝ krok, ale za opat¯enÌ, vynucenÈ jin˝mi okolnostmi. Lze se jen stÏûÌ dom˝ölet motivace p¯edloûen˝ch n·vrh˘ - zruöenÌ odbornÈ spr·vy les˘ u podniku L»R a jejÌ p¯evod na povÏ¯enÈ obce, souËasnÈ zruöenÌ licence odbornÈho lesnÌho hospod·¯e. V n·vrhu z·kona p¯edstavujÌ tyto z·mÏry nÏkolik slov. V pomÏru k rozsahu n·vrhu celÈho z·kona a poËtu zmÏn kompetencÌ ze vöech resort˘ si tÏchto ÑdrobnostÌì poslanci ani nevöimnou. Jak˝ by byl re·ln˝ dopad schv·lenÌ takov˝ch n·vrh˘ je nabÌledni. VÏtöina p¯Ìtomn˝ch se nÏjak˝m zp˘sobem ˙Ëastnila aktivnÏ na zmÏnÏ tÈto p¯edlohy. Je smutnÈ, ûe ani dnes si jeötÏ nem˘ûeme b˝t jisti definitivnÌ podobou.

Kontinuita Za deset let od zruöenÌ podnik˘ St·tnÌch les˘ a z¯ÌzenÌ novÈho st·tnÌho podniku Lesy »eskÈ republiky m˘ûeme konstatovat, ûe tato nejv˝znamnÏjöÌ zmÏna se promÌtla negativnÏ p¯edevöÌm do sfÈry nejmenöÌch vlastnÌk˘ les˘. P¯edstava, ûe soukrom˝ vlastnÌk se o sv˘j les postar· nejlÈpe, je sice teoreticky spr·vn·, ale pouze za p¯edpokladu, ûe vlastnÌk je informovan˝, odpovÏdn˝ a motivovan˝. Takov˝ch vlastnÌk˘ byla a dosud je v˝znamn· menöina. SystÈm na tento fakt nereagoval a dosud nereaguje. Podpora vzdÏl·v·nÌ a informovanosti drobn˝ch vlastnÌk˘ je ze strany st·tu znaËnÏ omezen·. Obrovsk˝ n·r˘st soukrom˝ch subjekt˘ vyûadujÌcÌch tuto podporu zejmÈna od terÈnnÌch pracovnÌk˘ st·tnÌ spr·vy a odborn˝ch lesnÌch hospod·¯˘ nebyl p¯imÏ¯enÏ pokryt zv˝öen˝m poËtem lesnickÈho person·lu, naopak zruöenÌm funkce lesnÌk˘ a polesn˝ch St·tnÌch les˘ a jejich n·hradou revÌrnÌky L»R doölo k jejich v˝raznÈmu poklesu. Nebyl dostateËnÏ reflektov·n dopad desetiletÌ trvajÌcÌho odtrûenÌ vlastnÌk˘ les˘ od hospoda¯enÌ v jejich lesÌch. RovnÏû naprosto jin˝ p¯Ìstup mladöÌch generacÌ ke zdÏdÏnÈmu majetku zaloûil v·ûn˝ problÈm. ZatÌmco St·tnÌ lesy pracovaly se soukrom˝mi lesy na z·kladÏ dlouhodob˝ch n·jemnÌch smluv (pomiÚme jejich politickou motivaci), Lesy »eskÈ republiky tyto smlouvy vypovÏdÏly, i kdyû vlastnÌci by Ëasto r·di v tomto smluvnÌm vztahu setrvali. Zcela nov˝ a neprozkouman˝ prvek je absence vztahu k rodovÈmu a rodinnÈmu majetku u mladÈ generace. KonzumnÌ p¯Ìstup k ûivotu jÌ velÌ transformovat zdÏdÏn˝ majetek do finanËnÌ podoby tÈmÏ¯ za kaûdou cenu. To je otev¯en· cesta k devastaci les˘ neodpovÏdn˝mi tÏûebnÌmi spoleËnostmi a neodpovÏdn˝mi obchodnÌky se d¯evem. Na z·kladÏ nesËetn˝ch zjiötÏnÌ st·tnÌ spr·vy o takov˝ch tÏûb·ch lze konstatovat, ûe politickÈ a majetkovÈ zmÏny nebyly ve sfÈ¯e st·tnÌ spr·vy dostateËnÏ zajiötÏny adekv·tnÌm systÈmem a n·plnÌ st·tnÌ spr·vy.


157


ˇ Ing. VladimÌr KreËmer, CSc., N·rodnÌ lesnick˝ komitÈt

POSTAVENÕ ST¡TNÕCH LESŸ V NOV…M ⁄ZEMNÃ SPR¡VNÕM USPOÿ¡D¡NÕ ⁄vod V poslednÌ dobÏ se rozbÌh· ve¯ejn· diskuse kolem jiû delöÌ dobu existujÌcÌch snah zmÏnit druh vlastnictvÌ u les˘ v majetku st·tu. NÏkterÈ n·zory uplatÚujÌ privatizaci st·tnÌho lesnÌho majetku, transformaci na objekty soukromÈho podnik·nÌ. P˘vodnÏ se argumentovalo silnÏ ideologickou tezÌ o neschopnosti st·tu ¯·dnÏ hospoda¯it. Slyöeli jsme i d˘vody opÌrajÌcÌ se o straö·k revize v˝sledk˘ II. svÏtovÈ v·lky. NovÏ se usiluje o p¯evod lesnÌho majetku st·tu na ËerstvÏ z¯ÌzenÈ kraje s podtextem nikterak nejasn˝m ñ jde p¯ece o majetek s hodnotou v ¯·du nÏkolika set miliard korun. V danÈ tuzemskÈ atmosfÈ¯e, poznamenanÈ st·le jeötÏ komunistick˝m excesem pojetÌ les˘ jako majetku Ñvöeho liduì, jsou to snahy v demokratickÈ spoleËnosti sice pochopitelnÈ, leË ve svÏtÏ skuteËnÏ ojedinÏlÈ. M˘ûe b˝t proto ˙ËelnÈ podÌvat se v prvnÌ Ë·sti refer·tu na postavenÌ les˘ ve st·tnÌm vlastnictvÌ z öiröÌho hlediska.

Hlediska lesopolitick· V˝voj n·hled˘ na lesy st·tnÌ (ve¯ejnÈ) ve svÏtÏ Ve vyspÏlÈm svÏtÏ na z·pad od naöÌ hranice probÏhl ve druhÈ polovinÏ minulÈho stoletÌ z·vaûn˝ myölenkov˝ a potÈ i praktick˝ proces transformace postavenÌ les˘ ve st·tnÌm (tam i v öiröÌm, ve¯ejnÈm) vlastnictvÌ. CivilizaËnÌ v˝voj vedl totiû k tomu, ûe spoleËnost zaËala nahlÌûet na tento druh vlastnictvÌ lesa jinak neû d¯Ìve. »Ìm to bylo zp˘sobeno? Po dlouhÈ generace vlastnÌk˘ lesa a jejich lesnÌk˘ existovaly sice r˘znÈ druhy vlastnictvÌ lesnÌch majetk˘, avöak smysl jejich existence ñ jejich posl·nÌ ñ z˘st·val shodn˝: cÌlem vöech bylo produkovat trûnÌ statky. Byl to jedin˝ pl·novit˝ hospod·¯sk˝ cÌl, k nÏmuû byly lesy za¯izov·ny jako obnoviteln˝ p¯ÌrodnÌ zdroj zejmÈna d¯evnÌ suroviny, cÌl, k nÏmuû bylo strukturov·no lesnÌ hospod·¯stvÌ jako v˝robnÌ n·rodohospod·¯skÈ odvÏtvÌ. Z lesopolitickÈho hlediska bylo v podstatÏ jedno, o jak˝ druh vlastnictvÌ lesa ölo. Vöichni vlastnÌci zach·zeli s lesy podle pr·vnÌ normy, jednotnÏ vymezujÌcÌ urËitÈ bariÈry ve¯ejnÈho z·jmu pro vöechny. LesnÌ z·konod·rstvÌ, vznikajÌcÌ v modernÌ podobÏ od prvnÌ poloviny 19. stoletÌ, se totiû zab˝valo hlavnÏ ochranou les˘ ñ ochranou jejich trvalÈ existence tak, aby spoleËnost mÏla zajiötÏnu d¯evnÌ surovinu i pro p¯ÌötÌ generace. Trvalost existence lesa zachov·vala automaticky jako samovoln˝ sdruûen˝ efekt i jeho pozitivnÌ ˙Ëinky (kladnÈ externality) pro lidskou spoleËnost. V postavenÌ r˘zn˝ch druh˘ vlastnictvÌ les˘ z hlediska jejich posl·nÌ nebylo tehdy prakticky û·dn˝ch rozdÌl˘. CivilizaËnÌ rozvoj spoleËnosti a pozn·nÌ, ûe lesy s nÌm nab˝vajÌ zesÌlenÈho ve¯ejnÈho v˝znamu pro udrûenÌ a zlepöov·nÌ ûivotnÌho prost¯edÌ kulturnÌ krajiny, se staly podnÏtem nov˝ch lesopolitick˝ch ˙vah. V z·padnÌ EvropÏ se zaËala uplatÚovat ve velk˝ch lesnick˝ch diskusÌch po II. svÏtovÈ v·lce d¯Ìve neb˝val· tÈmata. V d˘sledku rychlÈho rozvoje ûivotnÌ ˙rovnÏ a ûivotnÌho stylu öirok˝ch vrstev obyvatelstva zaËalo b˝t oceÚov·no postavenÌ les˘ ve st·tnÌm (ve¯ejnÈm) vlastnictvÌ. Jevila se tu moûnost vyuûÌvat je ñ sn·ze neû lesy soukromÈ ñ ve ve¯ejnÈm z·jmu vÌce˙ËelovÏ: jak k produkci d¯eva, tak v jejich funkcÌch jako v˝znamnÈ sloûky ûivotnÌho prost¯edÌ. Neölo p¯itom jen o vÏcnou, odbornou str·nku zach·zenÌ s lesy. JeötÏ vÌce ölo o dobrÈ p¯edpoklady pro financov·nÌ mimotrûnÌch lesnick˝ch aktivit vzhledem k finanËnÌ svÈbytnosti velkÈho st·tnÌho lesnÌho majetku. Tedy i o ˙spory v jinak nutnÈm dotov·nÌ mimotrûnÌch aktivit soukrom˝ch vlastnÌk˘ lesa ze zdroj˘ spoleËenskÈho reûijnÌho kapit·lu, z Ñkapes daÚov˝ch poplatnÌk˘ì, jak se ¯Ìk·. PostavenÌ les˘ st·tnÌch (ve¯ejn˝ch) v legislativÏ svÏta Mnoh˝m se moûn· bude zd·t p¯ekvapivÈ, ûe identitu v posl·nÌ 158

vöech druh˘ vlastnictvÌ lesa poprvÈ ve svÏtÏ Ñnaruöilì sen·t Spojen˝ch st·t˘ americk˝ch, kdyû uû v roce 1897 z·konem ze 4. Ëervna z¯Ìdil st·tnÌ lesy (national forests). PatrnÏ jeötÏ pozoruhodnÏjöÌ m˘ûe b˝t pro n·s vyj·d¯enÌ smyslu existence nezcizitelnÈho st·tnÌho vlastnictvÌ lesa v liber·lnÌch Spojen˝ch st·tech, jak je napsal v den podpisu presidenta pod dalöÌm z·konem z 1. ˙nora 1905 ministr zemÏdÏlstvÌ James Wilson v dopisu öÈfovi National Forests: ÑMÏlo by b˝t natrvalo vryto do pamÏti, ûe tyto lesy majÌ trvale slouûit v nejvyööÌ mÌ¯e produktivnÌmu vyuûÌv·nÌ pro blaho vöeho lidu a nikoli pro moment·lnÌ zisk jednotlivc˘ Ëi skupinì. Krok USA n·sledovala Evropa na z·padÏ kontinentu s urËit˝m zpoûdÏnÌm. Bylo d·no jednak mÈnÏ drastick˝mi zp˘soby exploatace les˘ dÌk vÌce Ñpaternalistick˝mì postoj˘m vl·d evropsk˝ch st·t˘ k ochranÏ tohoto obnovitelnÈho p¯ÌrodnÌho zdroje, jednak takÈ pomalejöÌm civilizaËnÌm rozvojem spoleËnosti. Avöak od konce 50. let minulÈho stoletÌ se rozbÌhajÌ i v EvropÏ diskuse o posl·nÌ les˘ a odpovÏdÌch lesnictvÌ na v˝zvy ve¯ejn˝ch pot¯eb, jak˝mi jsou rekreace a zdravÌ obyvatelstva, ochrana vody, p˘dy a vodnÌho reûimu, ochrana p¯Ìrody. Nap¯. v NÏmecku byl tehdy intenzivnÏ diskutov·n n·zor lesnickÈ politiky, charakterizovan˝ slovy: samostatn˝ ûivot lesa skonËil ñ je nutnÈ p¯evzÌt odpovÏdnost lesnictva za celou kulturnÌ krajinu. K realizaci takov˝ch myölenek bylo ovöem nutnÈ upravit lesnÌ z·konod·rstvÌ. SkuteËnÏ se tak stalo v zemÌch n·m p¯ÌrodnÏ, soci·lnÏ i lesnicky blÌzk˝ch bÏhem 60. let minulÈho stoletÌ. Prostudujeme-li novÈ lesnÌ z·kony z tÈ doby, jak vznikly v NÏmecku, Francii, äv˝carsku Ëi Rakousku, pozorujeme z·kladnÌ snahu z·konod·rc˘: novÈ z·kony uû nejen chr·nÌ les v jeho trv·nÌ, ale stanovÌ novÏ takÈ • jak umoûnit ve¯ejnÏ prospÏönÈ aktivity vlastnÌk˘m lesa soukromÈho nikoli jako jejich novou z·tÏû a ˙jmu omezov·nÌm hospoda¯enÌ na stranÏ jednÈ, • cesty k cÌlenÈ podpo¯e ve¯ejn˝ch z·jm˘ na lesÌch jako prioritu pro lesy ve vlastnictvÌ st·tnÌm (a dalöÌm ve¯ejnÈm) na stranÏ druhÈ. PodÌv·me-li se blÌûe na z·kony uveden˝ch zemÌ, vidÌme vöude (samoz¯ejmÏ v r˘znÈ mÌ¯e a r˘znÏ formulov·no podle mÌstnÌch pomÏr˘) v˝raznou diferenciaci posl·nÌ les˘ podle druh˘ jejich vlastnictvÌ. Protoûe neb˝v· d˘vÏra v uûÌv·nÌ pojmu Ñposl·nÌì les˘, uveÔme p·r p¯Ìklad˘! Ve SRN se lesnÌ hospod·¯skÈ pl·ny povaûujÌ v˝luËnÏ za n·stroj soukromÈho vlastnÌka. Avöak tÏm, kte¯Ì spravujÌ lesy st·tnÌ (ve¯ejnÈ), z·kon ukl·d· hospoda¯it podle nich. St·t jako vlastnÌk d·v· zpracovat pl·n a tak urËuje zach·zenÌ se sv˝mi lesy jejich spr·vci. V˝sostn˝m z·jmem st·tu jako vlastnÌka les˘ je totiû zajistit prioritnÏ ve¯ejnÈ z·jmy na nich. V takovÈm lesopolitickÈm smyslu posl·nÌ les˘ byl zformulov·n v kvÏtnu 1990 z·sadnÌ v˝rok nÏmeckÈho ⁄stavnÌho soudu. Ten objasnil, ûe st·tnÌ politice SRN nejde tolik o podporu lesnÌ v˝roby (tedy produkce trûnÌch statk˘), ale vÌc o prost¯edÌ p¯ÌrodnÌ a ûivotnÌ prost¯edÌ lidÌ. V tÈûe zemi p¯i velk˝ch ˙tlumech pr˘myslu v minulÈm stoletÌ byla uvolÚov·na p˘da po rekultivacÌch. Neölo-li o p˘du zvl·ötÏ v˝hodnÏ zemÏdÏlsky vyuûitelnou a proto p¯ed·vanou soukromÈmu vyuûitÌ, byla novÏ zÌsk·van· p˘da p¯ed·v·na z·sadnÏ st·tnÌm les˘m, aby se zajistilo jejÌ vyuûÌv·nÌ ve ve¯ejnÈm z·jmu ñ ölo zejmÈna o ¯ÌzenÈ funkce rekreaËnÌ. Ve Francii m· lesnÌ z·konod·rstvÌ samostatnÈ hlavy z·kon˘ pro lesy soukromÈ a ve¯ejnÈ, jejich posl·nÌ je tak v˝raznÏ odliöeno. Jak tam, tak i v Rakousku a äv˝carsku obsahuje lesnÌ pr·vo jmenovit· ustanovenÌ k ve¯ejnÏ prospÏön˝m funkcÌm lesa a takÈ k lesnick˝m mimoprodukËnÌm aktivit·m pro krajinu ñ opÏt s diferenciacÌ posl·nÌ les˘ r˘zn˝ch druh˘ vlastnictvÌ. Je n·m zn·ma jedin· zemÏ na svÏtÏ, kde takovÈ n·hledy na lesy v majetku st·tu vl·da zmÏnila. Byl to Nov˝ ZÈland, kde byl v 80. letech minulÈho stoletÌ neoliber·lnÌ vl·dou zruöen st·tnÌ lesnÌ podnik a lesy v majetku st·tu pronajÌm·ny bez skrupulÌ pro zisk mezin·rodnÌm d¯eva¯sk˝m subjekt˘m. D˘sledky ve stavu les˘ se ukazovaly



jiû po dvou letech. V sousednÌ Austr·lii by byl takov˝ vztah ke Ñcrown landsì pokl·d·n za moûn˝ snad jen v zemÌch st·tnÌho bankrotu. Lesopolitick· hlediska u n·s po r. 1989 Diferenciace druh˘ vlastnictvÌ lesa v jeho posl·nÌ je od 60. let minulÈho stoletÌ ve svÏtÏ jevem obecn˝m a mimo¯·dnÏ z·vaûn˝m v lesnickÈ politice. Tento jev, vypl˝vajÌcÌ logicky z velk˝ch promÏn n·rok˘ na sluûby lesa a lesnÌho hospod·¯stvÌ v d˘sledku civilizaËnÌho v˝voje lidskÈ spoleËnosti, unikal jaksi naöÌ pozornosti, kdyû byl po zhroucenÌ totality p¯ipravov·n n·ö nov˝ lesnÌ z·kon Ë. 289/1995 Sb. Liber·lnÌ ideovÈ zaujetÌ mÏlo za to, ûe modernÌ je stejnÈ postavenÌ ñ rozumÏj posl·nÌ les˘ ñ bez ohledu na druh vlastnictvÌ. Bylo to nespr·vnÏ prezentov·no jako ˙dajn· rovnost vöech p¯ed z·kony. P˘sobila tu atmosfÈra uvolnÏnÌ svÏracÌ kazajky pro myölenÌ i podnik·nÌ se snahou i v posl·nÌ les˘ restituovat p¯edkomunistickÈ pomÏry. Naskytla se mi tehdy v r. 1990 moûnost p¯edn·öet ve SRN p¯ed auditoriem nÏmeck˝ch lesnick˝ch politik˘ a ekonom˘ o zdejöÌch p¯edstav·ch a trendech v˝voje. V dlouhÈ diskusi po p¯edn·öce zaznÏl obecnÏ podpo¯en˝ n·zor tamnÌch odbornÌk˘: ÑZd· se n·m, ûe chcete zaËÌnat s kapitalismem p¯ed Karl Marxem, ale svÏt je dnes uû d·lì. SkuteËnÏ jsme se tehdy moc nerozhlÌûeli po cestÏ, kterou svÏt urazil za desÌtky let naöÌ izolace v domÈnÏ SSSR. Kupodivu sami tehdejöÌ naöi poslanci zavedli do n·vrhu lesnÌho z·kona, jak zn·mo, proti ideji vöeobecnÈ Ñrovnosti p¯ed z·konemì, jistou diferenciaci povinnostÌ podle druhu vlastnictvÌ lesa (ß 24, odst. 2). VnÌmali tedy r˘znost v posl·nÌ les˘ r˘zn˝ch druh˘ vlastnictvÌ. Naöe st·tnÌ lesnick· politika, zformovan· bÏhem 90. let minulÈho stoletÌ, p¯evzala nÏkter· obecn· evropsk· hlediska na lesy a jejich vÌce˙ËelovÈ posl·nÌ slovy ovöem velmi obecn˝mi, takûe Ñinternalizaceì idejÌ systÈmovÏ pojatou realizacÌ n·s po¯·d jeötÏ Ëek·. OstatnÏ z·leûitosti spojenÈ s promÏnou d¯evov˝robnÌho odvÏtvÌ na lesnÌ hospod·¯stvÌ s v˝robou i sluûbami na stejnÈ ˙rovni cÌlenÏ vÌce˙ËelovÈho zach·zenÌ s lesem proch·zÌ v naöem lesnickÈm myölenÌ stadiem velmi pomalÈho zr·nÌ. TÌm vÌce mohou nab˝vat prostoru tlaky, spat¯ujÌcÌ ve st·tnÌch lesÌch p¯edevöÌm majetek k ekonomickÈmu vyuûÌv·nÌ, i opaËnÈ tlaky, preferujÌcÌ pÈËi o lesnÌ p¯Ìrodu pro p¯Ìrodu samu, jimû uû i obnova hospod·¯skÈho lesa m˘ûe p¯edstavovat z·konem sice krytou, nicmÈnÏ kalkulovatelnou kaûdoroËnÌ ekologickou ˙jmu v ¯·dech lok·lnÏ milion˘ a region·lnÏ Ëi celost·tnÏ miliard korun. Pro postavenÌ les˘ ve st·tnÌm vlastnictvÌ vöak p¯esto m·me v˝znamn˝ z·kon Ë. 77/1997 Sb. V˝slovnÏ stanovÌ, ûe prioritnÌm ˙kolem st·tnÌch podnik˘ je zabezpeËovat ve¯ejnÈ z·jmy v jejich oboru podnik·nÌ. Je to ustanovenÌ v souladu s obecn˝m svÏtov˝m v˝vojem, jde vöak o jeho realizaci. DomnÌv·m se, ûe by bylo nap¯. velmi ˙ËelnÈ, kdyby zakladatel naöeho st·tnÌho lesnÌho podniku ñ Les˘ »eskÈ republiky - vyvodil dobÏ i z·konu odpovÌdajÌcÌ vyj·d¯enÌ cÌl˘ v podnik·nÌ L»R, s. p. ZamÏ¯enÌ na v˝robu i sluûby by mÏlo nalÈzt mÌsto v zakl·dacÌ listinÏ podniku, a to nepochybnÏ v Ë·sti pojedn·vajÌcÌ o hlavnÌch p¯edmÏtech podnik·nÌ. P˘sobÌ totiû ponÏkud zvl·ötnÏ, jsou-li ˙lohy ze z·kona prioritnÌ ñ ty v aktu·lnÌm ve¯ejnÈm z·jmu ñ uv·dÏny nikoli mezi hlavnÌmi p¯edmÏty podnik·nÌ, n˝brû zmÌnÏny aû v druhÈ Ë·sti zakl·dacÌ listiny mezi mnoûstvÌm nejr˘znÏjöÌch i podruûn˝ch ÑostatnÌch p¯edmÏt˘ podnik·nÌì. M˘ûe to mÌt nemal˝ v˝znam pro postave-nÌ les˘ ve vlastnictvÌ st·tu. Vöude ve svÏtÏ v demokratick˝ch spoleËnostech s trûnÌm systÈmem totiû platÌ, ûe pr·vÏ takov˝, z·konem Ë. 77/1997 Sb. urËen˝ charakter st·tnÌch podnik˘, je smyslem jejich existence v˘bec. A o tento smysl n·m p¯ece jde.

Z·vÏry Pojedn·van· lesopolitick· hlediska svÏdËÌ o tom, ûe v d˘sledku civilizaËnÌho v˝voje a ve¯ejn˝ch pot¯eb z nÏho plynoucÌch je existence st·tnÌho vlastnictvÌ lesa v mÏ¯Ìtku, kterÈ odpovÌd· p¯ÌrodnÌm a soci·lnÌm pomÏr˘m vËetnÏ historickÈho v˝voje zemÏ, pro spoleËnost v˝hodn· a jeho spr·va velk˝m st·tnÌm podnikem prospÏön· ñ u n·s zejmÈna vzhledem k • moûnosti takovÈho st·tnÌho podniku vyvaûovat z·jmy na trûnÌ produkci s deklarovan˝mi ve¯ejn˝mi z·jmy na sluûb·ch, zajiöùujÌcÌch mimotrûnÌ funkce lesa pro kulturnÌ krajinu, • p¯edpoklad˘m jeho finanËnÌ svÈbytnosti jako jednÈ z podmÌnek majetkovÈ i funkËnÌ stability, • ˙spor·m prost¯edk˘ spoleËenskÈho reûijnÌho kapit·lu p¯i jinak nutnÈm Ëerp·nÌ dotacÌ z rozpoËtu st·tnÌho i jin˝ch ve¯ejn˝ch rozpoËt˘ na p¯imÏ¯enÈ zabezpeËov·nÌ ve¯ejn˝ch z·jm˘ na lesÌch.


159


Ing. B¯etislav Jakubec, Lesy »R, s. p., Hradec Kr·lovÈ

POSTAVENÕ ST¡TNÕCH LESŸ V NOV…M ⁄ZEMNÃ SPR¡VNÕM USPOÿ¡D¡NÕ Presentace podniku L»R Ve svÈm p¯ÌspÏvku se budu zab˝vat ˙daji a informacemi, vztaûen˝mi k nejvÏtöÌmu spr·vci st·tnÌho lesnÌho majetku v naöÌ republice a to st·tnÌmu podniku L»R. Jsem si vÏdom toho, ûe jako zamÏstnanec podniku mohu b˝t podezÌr·n z neobjektivity hodnocenÌ danÈ problematiky. Budu se proto snaûit p¯edevöÌm prezentovat fakta, kter· jsou ofici·lnÏ zve¯ejÚovan· ve v˝roËnÌch zpr·v·ch L»R, na internetov˝ch str·nk·ch podniku apod. Pro ˙sporu Ëasu jsem vöem u presence nabÌdnul struËn˝ p¯ehled z·kladnÌch informacÌ o podniku formou skl·danky, nazvanÈ ÑL»R ñ lesy pro 3. tisÌcÌletÌì. PrvnÌ informaËnÌ diagram p¯edstavuje podÌl st·tnÌch lesnÌch majetk˘ z celkovÈ rozlohy les˘ v nÏkolika evropsk˝ch zemÌch. Je z nÏj z¯ejmÈ, ûe tyto podÌly jsou v˝raznÏ rozdÌlnÈ, p¯iËemû podÌl st·tnÌho lesa u n·s pat¯Ì mezi nejvyööÌ. Je vöak t¯eba uvÈst, ûe v nÏkter˝ch srovn·van˝ch zemÌch existuje velmi v˝znamn˝ podÌl les˘ pr·vnÏ obdobnÈho (ve¯ejnÈho) charakteru, jejichû prioritou je rovnÏû zabezpeËov·nÌ ve¯ejn˝ch z·jm˘ na lesÌch. Uv·dÌm zde tento fakt proto, ûe je t¯eba si uvÏdomit, ûe tato rozloûenÌ vlastnictvÌ lesnÌch majetk˘ jsou v˝sledkem dlouhodobÈho historickÈho v˝voje v tÈ kterÈ zemi a ûe toto rozloûenÌ nenÌ d˘sledek snahy st·t˘ tyto majetky ze svÈho vlastnictvÌ vydat, a to kteroukoli formou odst·tnÏnÌ. JakÈ jsou souËasnÈ trendy p¯Ìstupu st·t˘ k drûbÏ les˘ v EvropÏ a ve svÏtÏ fundovanÏ sdÏlil ing. KRE»MER. Pro bliûöÌ p¯ehled uv·dÌm v˝seËov˝ diagram vlastnick˝ch pomÏr˘ k les˘m v »R. Z nÏho je patrnÈ, ûe L»R spravujÌ p¯es polovinu les˘ v »R (54,3 %). Protoûe jsou k dispozici i ˙daje o hospoda¯enÌ podniku L»R vËetnÏ roku 2001, kterÈ ve zmiÚovanÈ skl·daËce nejsou, p¯edkl·d·m r·mcovÈ p¯ehledy klasick˝ch ukazatel˘ hospoda¯enÌ podniku (postup obnovy vlastnick˝ch a uûÌvacÌch pr·v podle z·kona Ë. 229/1991 Sb. v platnÈm znÏnÌ, postup p¯ed·v·nÌ lesnÌho majetku obcÌm, v˝voj roËnÌch tÏûeb vËetnÏ tÏûebnÌch intenzit, v˝voj podÌlu nahodil˝ch tÏûeb, v˝voj podÌlu p¯irozenÈ obnovy, v˝voj podÌlu melioraËnÌch a zpevÚujÌcÌch d¯evin (MZD) p¯i obnovÏ lesa, v˝voj podÌlu holiny, hospod·¯sk˝ v˝sledek). L»R a vyööÌ ˙zemnÏ spr·vnÌ celky (V⁄SC) A nynÌ k vlastnÌm konkrÈtnÌm ˙daj˘m o Ëinnosti podniku, vztaûenÈ k jednotliv˝m V⁄SC. V˝znam jednotnÈ drûby st·tnÌch les˘ pro jejich lesnicky ¯·dnÈ a ekonomicky v˝hodnÈ obhospoda¯ov·nÌ je i v souvislosti s p¯erozdÏlovacÌ funkcÌ p¯i ¯eöenÌ dopad˘ diferenci·lnÌ renty v lesnÌm hospod·¯stvÌ Ëasto uv·dÏn jako z·kladnÌ v˝hoda st·vajÌcÌho systÈmu. Je poukazov·no na v˝raznÈ rozdÌly v hodnocenÌ st·tnÌch lesnÌch majetk˘ v jednotliv˝ch regionech st·tu. P¯itom spektrum toho, co hodnotÌme a porovn·v·me, je obs·hlÈ. Pro orientaci jsem p¯ipravil nÏkolik z·kladnÌch ukazatel˘ lesnickÈho i ekonomickÈho hospoda¯enÌ L»R, promÌtnutÈho do ˙zemÌ region˘. Jedn· se o zpr˘mÏrovanÈ ˙daje, p¯evzatÈ z evidenËnÌch podklad˘ podniku za poslednÌ t¯i roky hospoda¯enÌ: • podÌl st·tnÌho lesa ve spr·vÏ L»R v ha • z·soby d¯ÌvÌ celkovÈ a v m3 na ha • tÏûba d¯ÌvÌ celkov· a m3 na ha • umÏl· obnova lesa v ha • p¯ÌmÈ n·klady P» v tis. KË • opravy a ˙drûby st·tnÌho majetku (infrastruktury) ve spr·vÏ L»R v tis. KË • v˝nosy z prodeje d¯ÌvÌ na pni v tis. KË • hrub˝ hospod·¯sk˝ v˝sledek (HV) p¯ed zdanÏnÌm v tis. KË • HV na 1 ha lesnÌ p˘dy v KË

160

L»R a ve¯ejn˝ z·jem o lesy Z v˝öe uvedenÈho je z¯ejmÈ, ûe rozdÌly mezi V⁄SC, posuzov·no hlediskem st·tnÌch lesnÌch majetk˘, jsou v˝raznÈ. TÌm i Ëasto uv·dÏn· Ñekonomick· lukrativnostì hospoda¯enÌ s tÏmito majetky se ocit· v trochu jinÈ rovinÏ. Moûn· i proto je moûno zaznamenat zmÏnu argumentace nÏkter˝ch z·stupc˘ krajsk˝ch samospr·v p¯i diskusÌch o p¯evodu st·tnÌch les˘ do vlastnictvÌ kraj˘. Argumentace ekonomickÈ v˝hodnosti vlastnictvÌ st·tnÌch les˘ pro kraje se pomalu posouv· do argumentace o pot¯ebnosti tÏchto les˘ pro region·lnÌ politiku zlepöov·nÌ ûivotnÌho prost¯edÌ, zvyöov·nÌ zamÏstnanosti v regionu apod. K tÏmto ˙vah·m, kterÈ uöÌm voliË˘ znÌ rozhodnÏ libÏ, uvedu opÏt p·r konkrÈtnÌch ˙daj˘. Z tabulky t˝kajÌcÌ se kategorizace les˘ v r·mci L»R je z¯ejmÈ, ûe z celkem spravovan˝ch 1,402 mil. ha lesa tvo¯Ì lesy hospod·¯skÈ 1,054 mil. ha, tj. 75,21 % celkovÈ v˝mÏry, lesy ochrannÈ jsou vyhl·öeny na cca 46 tis. ha, tj. 3,3 % celkovÈ v˝mÏry lesa ve spr·vÏ L»R a lesy zvl·ötnÌho urËenÌ tedy tvo¯Ì dohromady 302 tis. ha, tj. 21,49 %. V˝mÏry zde uv·dÏnÈ jsou bez p¯ekryv˘ funkcÌ. Tyto p¯ekryvy vÌce funkcÌ lesa, obvykle s lesem hospod·¯sk˝m, ËinÌ zhruba 129 tis. ha. Mimo tyto ˙daje, vztaûenÈ k LHP, je nutno zv˝raznit, a v˝zkumnÈ pr·ce to dokladujÌ, ûe zhruba 46 % hospod·¯sk˝ch les˘ (z pohledu kategorizace H⁄L) je zatÌûeno objektivnÌ pot¯ebou finanËnÌch prost¯edk˘ na podporu ve¯ejnÏ prospÏön˝ch mimoprodukËnÌch funkcÌ lesa. O v˝znamu les˘ ve spr·vÏ L»R pro ûivotnÌ prost¯edÌ v naöÌ vlasti bude moûn· p¯esvÏdËivÏjöÌ p¯ehled o podÌlu L»R na spr·vÏ pozemk˘ ve zvl·ötÏ chr·nÏn˝ch ˙zemÌch v »R. Z nÏho je z¯ejmÈ, ûe L»R spravujÌ celkem 360 tis. ha les˘ v CHKO, tj. 26 % z v˝mÏry celkem spravovanÈho lesa. D·le spravujÌ 36 tis. ha maloploön˝ch ZCH⁄ (tj. 2,6 % z celkem spravovanÈho lesa a podÌl 40 % tÏchto ˙zemÌ v celÈ »R) a 250 tis. ha p¯ÌrodnÌch park˘, tzn. ˙zemÌ, kter· slouûÌ p¯ev·ûnÏ k ochranÏ krajinnÈho r·zu. Je jasnÈ, ûe hospoda¯enÌ v tÏchto lesÌch je z pohledu ekonomickÈ v˝nosovosti urËit˝m zp˘sobem omezov·no. Ekonomick· ˙jma z tohoto omezenÌ plynoucÌ je v danÈm p¯ÌpadÏ spr·vcem st·tnÌho lesa akceptov·na v drtivÈ vÏtöinÏ p¯Ìpad˘ bez n·rok˘ na jejÌ kompenzaci z ve¯ejn˝ch penÏz. Naopak urËitÈ finance, plynoucÌ z hospoda¯enÌ ve st·tnÌch lesÌch, jsou spr·vcem tohoto lesa vraceny zpÏt na podporu ve¯ejn˝ch funkcÌ. Je obecnÏ zn·m Program 2000. Byl zmiÚov·n tolikr·t, ûe pouze p¯ipomenu, ûe roËnÏ podnik investuje prost¯edky ve v˝öi 20 ñ 30 mil. KË k jeho naplnÏnÌ. V roce 2001 v jeho r·mci byly provedeny pr·ce v hodnotÏ 22,860 mil. KË. KonkrÈtnÌ akce a uûitÌ penÏz je k dispozici, ËasovÈ omezenÌ nedovoluje se tÌmto blÌûe zab˝vat. Od svÈho vzniku L»R postupnÏ zpracovaly a vydaly nÏkolik koncepËnÌch dokument˘ s ˙zkou vazbou pr·vÏ na respektov·nÌ a rozvÌjenÌ environment·lnÌch funkcÌ lesa: Lesnickou politiku L»R v roce 1996, Program trvale udrûitelnÈho hospoda¯enÌ v lesÌch (1997), v˝öe zmÌnÏn˝ Program 2000 z let 1999 - 2000, Koncepce zachov·nÌ a reprodukce genov˝ch zdroj˘ (2000) nebo Hospod·¯sk· ˙prava les˘ z roku 2001. Mimo uvedenÈ se L»R zapojily i do program˘ a projekt˘, podporovan˝ch st·tem formou dotacÌ ve ve¯ejnÈm z·jmu. Cestou MZe to byly p¯ÌspÏvky na podporu ohroûen˝ch druh˘ zvÏ¯e a v˝stavba a ˙drûba cest a sv·ûnic v PHO. Z realizace program˘ MéP to byly programy Revitalizace ¯ÌËnÌch systÈm˘ a Program pÈËe o krajinu. Jak do budoucna M˘ûeme tedy b˝t spokojeni, dÏl· toho podnik ve ve¯ejnÈm z·jmu, kter˝ by mÏl b˝t jeho prioritou, dost nebo m·lo? Odhady odbornÌk˘ na roËnÌ pot¯ebu finanËnÌch prost¯edk˘ na tyto



Ëinnosti v lesÌch v naöÌ republice se pohybujÌ kolem 1,2 mld. KË. P¯itom naöe spoleËnost do zlepöov·nÌ ûivotnÌho prost¯edÌ investuje roËnÏ kolem 10 ñ 40 mld. KË. Lesy, kterÈ pokr˝vajÌ p¯es t¯etinu ˙zemÌ republiky, z tohoto krajÌce dost·vajÌ formou dotacÌ nÏco m·lo p¯es 1 mld. KË, a to na veökerÈ i v˝robnÌ Ëinnosti, nejen tedy na lesnickÈ sluûby ve ve¯ejnÈm z·jmu. Pokud bychom matematicky propoËetli podÌl st·tnÌho lesa ve spr·vÏ L»R, tato pot¯eba by Ëinila kolem 650 mil. KË, coû je prakticky veöker˝ dosud dosahovan˝ hospod·¯sk˝ v˝sledek podniku p¯ed zdanÏnÌm. Je toto pro spoleËnost akceptovatelnÈ? Toto je jedna ze z·sadnÌch ot·zek, na kterou my mÏla b˝t ze strany spoleËnosti d·na jasn· odpovÏÔ. P¯es, myslÌm si, velice dobrÈ ekonomickÈ v˝sledky hospoda¯enÌ podniku L»R prakticky po celou dobu jeho existence, a to i v porovn·nÌ s ostatnÌmi vlastnÌky les˘ u n·s, se st·le oz˝vajÌ hlasy o malÈ efektivitÏ hospoda¯enÌ s tÌmto st·tnÌm majetkem, o tunelov·nÌ st·tnÌch les˘, o moûn˝ch v˝nosech v ¯·dech miliard roËnÏ apod. Je jasnÈ, ûe p¯i souËasnÈ ekonomickÈ situaci naöÌ spoleËnosti jsou tyto n·zory p¯ijÌm·ny Ëasto m·lo informovanou ve¯ejnostÌ velice vst¯ÌcnÏ. Dob¯e si vzpomÌn·m na diskuse, kterÈ jsem kolem ekonomiky obhospoda¯ov·nÌ les˘ vedl s otcem transformace LH panem ing. Domesem. Je zn·mo jeho rËenÌ o tom, ûe lesnÌk je schopen v lese utratit jakÈkoliv finanËnÌ prost¯edky, kterÈ bude mÌt k dispozici a p¯itom odbornÏ p¯esvÏdËovat, jak to je pot¯ebnÈ. S·m jsem mu musel d·t bohuûel v nÏkolika situacÌch za pravdu. TÌm v û·dnÈm p¯ÌpadÏ nechci tvrdit, ûe je prost¯edk˘ pro hospoda¯enÌ s lesy u n·s dost nebo m·lo. Bylo a bude jich vûdy jen tolik, kolik les jednak vydÏl·, a hlavnÏ kolik jeho vlastnÌk bude ochoten do nÏho zpÏtnÏ investovat. SoukromÈmu vlastnÌku je nezbytnÈ to, k Ëemu bude iniciov·n, uËinit v z·jmu ve¯ejnÈm, n·leûitÏ uhradit z ve¯ejn˝ch zdroj˘. St·t jako vlastnÌk lesa musÌ tedy rovnÏû rozhodnout, kolik z v˝nos˘ jeho les˘ m· b˝t ve ve¯ejnÈm z·jmu reinvestov·no. Z¯ejm˝ je tento vztah v p¯Ìpadech hospoda¯enÌ st·tu na sv˝ch lesnÌch majetcÌch, nap¯. na ˙zemÌch n·rodnÌch park˘ (p¯ÌspÏvkovÈ organizace s p¯Ìmou vazbou na st·tnÌ rozpoËet). U L»R jako subjektu, kter˝ m· dosti rozs·hlÈ podnikatelskÈ pravomoci a hospoda¯Ì na sv˘j ˙Ëet, ale i svÈ riziko, je vliv vlastnÌka na uûitÌ prost¯edk˘, jmenovitÏ ve ve¯ejnÈm z·jmu, dosti omezen a z·leûÌ zde doposud spÌöe na uv·ûlivosti a prozÌravosti managementu podniku a jeho ¯ÌdÌcÌch org·n˘ (dozorËÌ rada prost¯ednictvÌm z·stupc˘ vlastnÌka ñ MZe). V tÈto souvislosti jsou obËas zachycov·ny informace o p¯ipravovanÈ zmÏnÏ st·vajÌcÌ formy pr·vnÌho subjektu, tj. st·tnÌho podniku L»R na akciovou spoleËnost. Je argumentov·no tÌm, ûe st·tnÌ podnik je forma p¯eûit·, nefunkËnÌ. VÏ¯Ìm, ûe jsem na konkrÈtnÌch ˙dajÌch o st·tnÌm podniku a jeho Ëinnosti za deset let jeho trv·nÌ alespoÚ zË·sti p¯esvÏdËil, ûe tomu tak nenÌ. PlnÏ bych se zde postavil za n·zor, kter˝ k danÈmu tÈmatu mnohem fundovanÏji p¯ednesl PhDr. Ivan Rynda ve svÈm vystoupenÌ na valnÈ hromadÏ NLK a opakovanÏ i na valnÈ hromadÏ »LS.

neûli o osobnÌ Ëi skupinov˝ prospÏch Ëi ukojenÌ nenaplnÏn˝ch ambicÌ. Prohl·öenÌ stavovsk˝ch lesnick˝ch organizacÌ k danÈmu problÈmu mnÏ naplÚuje optimismem a to i p¯i vÏdomÌ si toho, ûe m·me t¯i t˝dny p¯ed volbami novÈ vl·dy, novÈho z·konod·rnÈho sboru, a ûe uû W. Churchill pravil: ÑObËan si nem˘ûe b˝t jist majetkem ani ûivotem, pokud parlament zased·ì.

Z·vÏr V p¯ÌpadÏ les˘, a zejmÈna les˘ st·tnÌch, je ûivotnÌ nutnostÌ lepöÌ informovanost ve¯ejnosti, ale i politik˘. MusÌme opustit profesnÌ slepotu a p¯estat se domnÌvat, ûe o problematice les˘ lidÈ vÏdÌ dost. NenÌ to bohuûel pravda a neinformovanost je st·le aû zar·ûejÌcÌ. Lesy jsou v nepo¯·dku, vlastnÌ je lesnÌci (myslÌm ty ve¯ejnÈ), k·cÌ lesy a tÌm je niËÌ, navÌc to dÏlajÌ pro sebe a jeötÏ n·s z lesa vyh·nÏjÌ ñ takto se s trochou nads·zky d· vyj·d¯it povÏdomÌ vÏtöiny laickÈ ve¯ejnosti o lesnÌcÌch. MnohÈ k n·pravÏ stavu m˘ûeme a musÌme udÏlat sami jako lesnÌci. V tom z·sadnÌm vöak musÌ rozhodnout demokraticky zvolenÌ politici. MusÌ jasnÏ spoleËnosti sdÏlit, zda st·t chce vlastnit lesy a s jak˝m cÌlem je chce spravovat, nebo je nechce a odpovÏdnost za tuto nenahraditelnou sloûku ûivotnÌho prost¯edÌ p¯enech· nÏkomu jinÈmu. Douf·m a vÏ¯Ìm, ûe zvÌtÏzÌ rozum a ûe nebude p¯ijato rozhodnutÌ, za kterÈ bychom se museli v budoucnu stydÏt. Zde jde o mnohem vÌce ZPR¡VY LESNICK…HO V›ZKUMU, SVAZEK 47, »ÕSLO 3/2002

161


Graf 1: PodÌl vlastnictvÌ les˘ v EvropÏ Proportion of forest ownership in Europe

Graf 2: PodÌl vlastnictvÌ les˘ v »R Proportion of forest ownership in the Czech Republic

Graf 3: Postup obnovy vlastnick˝ch a uûÌvacÌch pr·v dle z·kona Ë. 229/1991 Sb. Restoration of right to property use according to the Act no. 229/1991

162



Graf 4: Postup fyzickÈho p¯ed·v·nÌ lesnÌho majetku obcÌm Process of physical handover of forest possession to municipalities

Graf 5: V˝voj roËnÌ tÏûby Development of annual logging

Graf 6: V˝voj podÌlu nahodil˝ch tÏûeb u L»R Development of incidental felling at the Forests of CR


163


Graf 7: V˝voj podÌlu p¯irozenÈ obnovy u L»R Development of natural regeneration at the Forests of CR

Graf 8: V˝voj podÌlu MZD p¯i obnovÏ u L»R Development of ameliorative and reinforcing wooden species during regeneration at

Graf 9: V˝voj podÌlu holiny u L»R Development of clearcuts at the Forests of CR

164



Graf 10: Hospod·¯sk˝ v˝sledek L»R Economical results of the Forests of CR

Graf 11. LesnÌ pozemky (ha) Forest land (ha)

Graf 12. Z·soby d¯ÌvÌ (1 000 m3) Timber supplies (1,000 m3)


165


Graf 13. Z·soby d¯ÌvÌ (m3/ha) Timber supplies (m3/ha)

Graf 14. TÏûba d¯ÌvÌ (1 000 m3) Logging (1,000 m3)

Graf 15. TÏûba d¯ÌvÌ (m3/ha) Logging (m3/ha) 166



Graf 16. UmÏl· obnova lesa (ha) Artificial forest regeneration (ha)

Graf 17. P¯ÌmÈ n·klady na pÏstebnÌ Ëinnost (1 000 KË) Direct silvicultural costs (1,000 crowns)

Graf 18. Opravy a ˙drûby (1 000 KË) Repairs and maintenance (1,000 crowns) ZPR¡VY LESNICK…HO V›ZKUMU, SVAZEK 47, »ÕSLO 3/2002

167


Graf 19. V˝nosy z prodeje d¯ÌvÌ (1 000 KË) Yields from timber purchase (1,000 crowns)

Graf 22. PodÌl kategoriÌ les˘ ve spr·vÏ L»R Proportion of forest categories under the Forests of CR administration

Graf 20. Hrub˝ hospod·¯sk˝ v˝sledek p¯ed zdanÏnÌm (1 000 KË) Rough economical results before taxing (1,000 crowns)

Graf 23. PodÌl CHKO a MCH⁄ u L»R Proportion of protected landscape areas and extra-protected area under the Forests of CR

Graf 21. Hospod·¯sk˝ v˝sledek (KË/ha) Economical results (crown/ha) 168



Ing. Martin Chytr˝, CSc. Ministerstvo zemÏdÏlstvÌ »R

JE ZMÃNA ORGANIZACE ST¡TNÕCH LESŸ V NOV…M ⁄ZEMNÕM USPOÿ¡D¡NÕ NEZBYTN¡? ⁄vod V˝voj st·tnÌch les˘ zaznamenal v minulosti celou ¯adu zmÏn. Vûdy v revoluËnÌm, pop¯. porevoluËnÌm obdobÌ doölo ke zmÏnÏ organizace st·tnÌho lesnÌho majetku. Po vzniku »eskoslovenskÈ republiky v roce 1918 byl zaloûen pro spr·vu st·tnÌch les˘ samostatn˝ subjekt ñ St·tnÌ lesy a statky (SLS). N·slednÏ v˝nosem Ministerstva zemÏdÏlstvÌ bylo v roce 1921 z¯Ìzeno Gener·lnÌ ¯editelstvÌ SLS jako odbor Ministerstva zemÏdÏlstvÌ. Vl·dnÌm na¯ÌzenÌm z roku 1924 nabyly SLS postavenÌ st·tnÌho podniku. Od vytvo¯enÌ protektor·tu v b¯eznu 1939 aû do roku 1949 doch·zelo k organizaËnÌm zmÏn·m v rychlÈm sledu. V lednu 1949 byl vytvo¯en n·rodnÌ podnik »eskoslovenskÈ st·tnÌ lesy, n. p. (»SSL). V lednu 1952 byl po vzoru SovÏtskÈho svazu »SSL rozdÏlen na Spr·vu st·tnÌch les˘ a Podniky lesnÌho pr˘myslu. V d˘sledku vöeobecnÈho odporu lesnickÈ ve¯ejnosti byly v lednu 1956 opÏt tÏûba d¯eva a pÏstov·nÌ lesa slouËeny do jednoho podniku. V srpnu 1960 v r·mci ˙zemnÌ reorganizace st·tu vznikly podniky st·tnÌch les˘ organizovanÈ v podstatÏ podle hranic nov˝ch kraj˘. Po sametovÈ revoluci byla v roce 1992 provedena transformace majetku podnik˘ st·tnÌch les˘. Za ˙Ëelem spr·vy a obhospoda¯ov·nÌ st·tnÌho lesnÌho majetku, tj. lesnÌho p˘dnÌho fondu a lesnÌch porost˘ na nÏm rostoucÌch, byl zaloûen nov˝ pr·vnÌ subjekt - st·tnÌ podnik Lesy »eskÈ republiky, s. p. (d·le jen ÑL»Rì). LesnÌ pozemky vËetnÏ porost˘, kterÈ nebyly p¯edmÏtem restituËnÌho procesu, byly v plnÈm rozsahu vyjmuty z privatizace a ponech·ny v majetku st·tu. Na st·tnÌ podnik L»R bylo p¯evedeno pr·vo hospoda¯enÌ s lesnÌmi pozemky a souËasnÏ i funkce povinnÈ osoby v z·leûitostech restitucÌ, kterÈ do tÈ doby nebyly vy¯Ìzeny. Hmotn˝ a nehmotn˝ majetek, kter˝ souvisel s hospod·¯skou ËinnostÌ (lesnickou i ostatnÌ), byl rozhodnutÌm vl·dy privatizov·n. Touto transformacÌ a privatizacÌ doölo k re·lnÈmu oddÏlenÌ spr·vy st·tnÌho lesnÌho majetku, kter˝ byl delimitov·n na st·tnÌ podnik, od podnikatelskÈ Ëinnosti v lesÌch, kter· byla privatizov·na. K 1. lednu 2001 byly ustanoveny novÈ vyööÌ ˙zemnÏ samospr·vnÈ celky ñ kraje. Od tohoto data zapoËal proces p¯evodu kompetencÌ na tyto novÈ celky. älo p¯edevöÌm o ve¯ejnÏ prospÏönÈ sluûby (ökolstvÌ, zdravotnictvÌ, dopravnÌ infrastruktura), kterÈ jsou financov·ny ze st·tnÌch zdroj˘. P¯edstavitelÈ kraj˘ se vöak brzy zaËali rozhlÌûet po moûnostech finanËnÌch zdroj˘ pro svoji vlastnÌ Ëinnost. NenÌ proto divu, ûe se p¯edmÏtem z·jmu brzy stal st·tnÌ podnik L»R, kter˝ vykazuje dobrÈ hospod·¯skÈ v˝sledky, nenÌ zadluûen a m· dostatek vlastnÌ zdroj˘.

V nÏkolika krajÌch souËasnÏ vznikla iniciativa, jejÌmû cÌlem bylo zruöenÌ st·tnÌho podniku a p¯evod jeho majetku na kraje. KrajötÌ zastupitelÈ zve¯ejnili v mÈdiÌch nÏkterÈ d˘vody: • ˙spora n·klad˘ na spr·vu lesnÌho majetku spravovanÈho regiony, • vyuûÌv·nÌ hospod·¯sk˝ch v˝sledk˘ les˘ v mÌstÏ jejich vzniku (kraji), • zpracov·nÌ vytÏûenÈho d¯eva v kraji, • vyuûÌv·nÌ podpor EU na hospoda¯enÌ v lesÌch, na kterÈ st·tnÌ majetek nem· n·rok, • vyuûitÌ lesnÌho majetku k rozvoji ˙zemÌ, zv˝öenÌ v˝znamu rekreaËnÌch, zdravotnÌch, vodohospod·¯sk˝ch a jin˝ch funkcÌ les˘. LesnÌci, zamÏstnanci st·tnÌho subjektu, jsou spr·vci svÏ¯enÈho majetku. Tito zpravidla svÏdomitÌ lidÈ, kte¯Ì spojili cel˝ sv˘j ûivot s lesem, nemajÌ obavy o svÈ zamÏstn·nÌ. Vûdyù vÏtöina z nich jiû minim·lnÏ jednu organizaËnÌ reformu zaûila. Tito lidÈ, byù t¯eba v r·mci jinÈ organizaËnÌ struktury, budou d·le spolehlivÏ pracovat ve prospÏch lesa. S trochou nads·zky lze ¯Ìci, ûe les si organizaËnÌch zmÏn, transformacÌ a reforem ani nevöimne. Jak je to vöak s ekono-mick˝mi moûnostmi navrhovanÈ zmÏny? Na tuto ot·zku si odpovÌme v r·mci zamyölenÌ nad d˘vody, kterÈ uv·dÏjÌ kraje na podporu strategie rozdÏlenÌ L»R.

⁄spora n·klad˘ na spr·vu lesnÌho majetku spravovanÈho regiony V souËasnÈm svÏtÏ, kdy ekonomika je tvo¯ena na glob·lnÌ (nadn·rodnÌ) ˙rovni, je nere·lnÈ tvrzenÌ, ûe zmenöenÌm subjektu m˘ûe dojÌt k zlepöenÌ ekonomick˝ch v˝sledk˘. SkuteËnost je p¯esnÏ opaËn·. Pouze velk˝ a finanËnÏ zdrav˝ subjekt je schopen hr·t d˘stojnou roli na trhu. P¯edpokl·danÈ datum vstupu »eskÈ republiky do EvropskÈ unie (d·le jen EU) se nezadrûitelnÏ blÌûÌ. Co je lepöÌ pro lesnÌ hospod·¯stvÌ »eskÈ republiky? Vstoupit do EU s jednÌm ekonomicky prosperujÌcÌm lesnÌm pr·vnÌm subjektem, nebo se Ëtrn·cti drobn˝mi subjekty, z nichû û·dn˝ z nich nebude mÌt na trhu v˝znamnÏjöÌ postavenÌ. Vzhledem k rozloze »eskÈ republiky nenÌ st·tnÌ podnik L»R v r·mci Evropy û·dn˝m obrem. Nap¯. pro srovn·nÌ: francouzskÈ st·tnÌ lesy ONF obhospoda¯ujÌ 12 milion˘ hektar˘ les˘, z toho ve Francii 4,4 mil. ha (spravujÌ nejen st·tnÌ lesy ñ 1,7 mil. ha, ale i ze z·kona obecnÌ lesy - 2,7 mil. ha) a 7,6 mil. ha les˘ v z·mo¯Ì. Ze st·t˘ EU majÌ st·tnÌ lesy region·lnÌ uspo¯·d·nÌ pouze v SpolkovÈ republice NÏmecko (d·le jen SRN). Tato struktura m· vöak v SRN svÈ historickÈ ko¯eny, jednotlivÈ spolkovÈ zemÏ byly

Ukazatel

Tech. jednotka

Bavorsko

Hesensko

DolnÌ Sasko

V˝mÏra st·tnÌch les˘ ve spr·vÏ hlavnÌho subjektu

mil.ha

0,8

0,3

0,3

Odborn· spr·va les˘ (OSL)

mil.ha

1,4

0,1

0

Spravovan· lesnÌ p˘da vËetnÏ OSL

mil.ha

2,2

0,4

0,3

m /ha por. p˘dy

5,8

6,3

4,6

poËet/1 000 ha

1,89

1,70

2,25

ha

2 167

576

781

EURO/ha

13

-5

-60

3

Pr˘mÏrn· tÏûba LesnÌ person·l vËetnÏ vedenÌ Pr˘mÏrn· v˝mÏra revÌru odbornÈ spr·vy les˘ Hospod·¯ sk˝ v˝sledek

(˙seku)

vËetnÏ

Tab. 1. Porovn·nÌ zemsk˝ch organizacÌ st·tnÌch les˘ v SRN (1999) Comparison of land organizations of state forests in Germany (1999)


169


Obr. 1 Pr˘mÏrn˝ hospod·¯sk˝ v˝sledek a p¯ÌspÏvky ze st·tnÌho rozpoËtu vlastnÌk˘m lesa v KË/ha v roce 2001 Average economical result and contributions from state budget to forest owners in crowns/ha in 2001

vûdy vlastnÌky les˘. KromÏ tÏchto les˘ existujÌ v SRN i lesy spolkovÈ, kterÈ vöak nemajÌ velk˝ v˝znam a majÌ p¯ev·ûnÏ ˙Ëelov˝ charakter (vojenskÈ ˙jezdy). Ekonomick· efektivnost les˘ v jednotliv˝ch spolkov˝ch zemÌch je p¯Ìmo ˙mÏrn· jejich rozloze. Ze zkuöenosti spolkov˝ch zemÌ je z¯ejmÈ, ûe ani vyööÌ hektarov· tÏûba nezabezpeËÌ ekonomickou efektivnost mal˝ch lesnÌch majetk˘. RozdrobenÌm L»R na 14 subjekt˘ nelze zlepöit ekonomickou efektivnost jejich hospoda¯enÌ. Naopak tento krok p¯inese zv˝öenÌ reûijnÌch n·klad˘ a snÌûenÌ v˝znamu subjekt˘ na trhu.

StriktnÌm dodrûov·nÌm tÏchto z·sad, byù se to nÏkomu nemusÌ zd·t re·lnÈ, je podporov·n rozvoj obou odvÏtvÌ. ⁄spÏönÌ podnikatelÈ vûdy dok·ûÌ nakoupit dostatek materi·lu na tuzemskÈm nebo i zahraniËnÌm trhu, protoûe jsou schopni jej efektivnÏ zpracovat a v˝hodnÏ zpenÏûit. Teze Ñzpracov·nÌ vytÏûenÈho d¯eva v krajiì m· jedin˝ cÌl: P¯eûÌv·nÌ ne˙spÏön˝ch podnikatel˘ pod ochranou administrativnÌch opat¯enÌ. Tento p¯Ìstup vede pouze k odËerp·v·nÌ zisku vlastnÌk˘ les˘. SouËasn˝ trh se d¯ÌvÌm m· jiû celou ¯adu rys˘ evropskÈ a nÏkdy i svÏtovÈ globalizace. Globalizace vede k celosvÏtovÈ redistribuci zdroj˘ (d¯ÌvÌ) a p¯in·öÌ sebou rozöÌ¯enÌ palety dodavatel˘ i odbÏratel˘. Speci·lnÌ poûadavky odbÏratel˘ zvyöujÌ nabÌdkovou cenu za v˝robek. Se zvyöujÌcÌ se cenou a dod·van˝mi objemy d¯ÌvÌ se zvyöuje i efektivnÌ dopravnÌ vzd·lenost a kles· v˝znam mÌstnÌch dodavatel˘. D¯evozpracujÌcÌ pr˘mysl byl a je v˝znamn˝m hospod·¯sk˝m odvÏtvÌm. Od poË·tku 90. let vöak proch·zÌ z·sadnÌmi zmÏnami. PrvnÌ vlnu zmÏn lze charakterizovat jako zmÏnu vlastnick˝ch pr·v (restituce, privatizace). Po nÌ n·sledoval vstup zahraniËnÌho kapit·lu do d¯eva¯sk˝ch provoz˘, kter˝ p¯iblÌûil cenovÈ relace vstup˘ i v˝stup˘ tohoto odvÏtvÌ svÏtovÈ ˙rovni. NynÌ doch·zÌ k pomÏrnÏ rozs·hlÈ restrukturalizaci d¯evozpracujÌcÌho pr˘myslu, jejÌû podstatou je koncentrace hromadn˝ch v˝rob (po¯ez v˝¯ez˘ standardnÌch rozmÏr˘) do zpracovatelsk˝ch kapacit nad 0,5 mil. m3 roËnÌho po¯ezu. Tento celosvÏtov˝ trend se nevyhne ani »eskÈ republice. V˝robci ¯eziva jsou dnes rozËlenÏni na velkozpracovatele, v »eskÈ republice je zpracov·v·no v tÏchto provozech pouze asi 20 - 25 % tÏûen˝ch kulatinov˝ch sortiment˘, a na st¯ednÌ a malÈ podniky. V sousednÌm Rakousku vöak velkozpra-

VyuûÌv·nÌ hospod·¯sk˝ch v˝sledk˘ les˘ v mÌstÏ jejich vzniku (kraji) Realizace tÈto myölenky m· ryze vlastnick˝ podtext, st·tnÌ lesy vöak majÌ jinÈ posl·nÌ. Z·kon o st·tnÌm podniku Ë. 77/1997 Sb. v ß 3 stanovÌ, ûe st·tnÌ podniky jsou z¯izov·ny k uspokojov·nÌ v˝znamn˝ch celospoleËensk˝ch, strategick˝ch nebo ve¯ejnÏ prospÏön˝ch z·jm˘. Veöker˝ zisk st·tnÌch podnik˘ je urËen v˝hradnÏ k uspokojov·nÌ tÏchto z·jm˘. Majetek (vËetnÏ zisku), s nÌmû m· st·tnÌ podnik pr·vo hospoda¯it, m˘ûe b˝t st·tnÌmu podniku odejmut pouze v p¯Ìpadech a za podmÌnek stanoven˝ch z·konem. CÌlem kraj˘ je vöak prav˝ opak - odËerp·nÌ tÏchto prost¯edk˘ pro jinÈ pot¯eby regionu. Ne vöechny lesy na ˙zemÌ jednotliv˝ch kraj˘ jsou vöak schopny produkovat zisk. Kraje, jejichû lesy neprodukujÌ zisk, jsou vöak toho n·zoru, ûe st·t musÌ jejich lesy podporovat. SouhrnnÏ lze konstatovat, ûe rozdÏlenÌ les˘ mezi kraje by zp˘sobilo: - odliv finanËnÌch prost¯edk˘ z lesnÌho hospod·¯stvÌ do jin˝ch odvÏtvÌ - p¯i nutnosti zv˝öenÌ podpor st·tu na hospoda¯enÌ v lesÌch kraj˘.

Zpracov·nÌ vytÏûenÈho d¯eva v kraji Tato myölenka m˘ûe b˝t pro mnoho mÌstnÌch podnikatel˘ zajÌmav·. Trval˝ a jist˝ p¯Ìsun d¯eva za p¯ÌznivÈ ceny je jistÏ v˝born˝m z·kladem podnik·nÌ. Jak· je realita? NabÌdka lesnÌho hospod·¯stvÌ d¯evozpracujÌcÌmu pr˘myslu je omezen·, determinovan· p¯Ìstupem generacÌ minul˝ch lesnÌk˘. SouËasn˝ lesnÌk m· povinnost prodat d¯ÌvÌ s co nejvyööÌm efektem (ziskem), aby byl schopen uhradit vöechny materi·lnÌ pot¯eby lesa (pÏstebnÌ Ëinnost, ochranu lesa, lesnÌ dopravnÌ infrastrukturu, ale i opat¯enÌ souvisejÌcÌ s jin˝mi nev˝nosov˝mi funkcemi lesa), svou vlastnÌ spravedlivou mzdu i vytvo¯it p¯imÏ¯en˝ zisk. Spr·vn˝ spr·vce prod·v· vûdy sv˘j produkt zdrav˝m (solventnÌm, spolehliv˝m) subjekt˘m za optim·lnÌ cenu (z pohledu jejÌ v˝öe a platebnÌch podmÌnek).

170

Obr. 2 Porovn·nÌ dovozu a v˝vozu surovÈho d¯ÌvÌ a ¯eziva v roce 1999 Comparison of import and export of rough timber and sawn wood in 1999

covatelÈ p¯edstavujÌ kapacitu po¯ezu 80 ñ 85 %. Je nutno poËÌtat se zvyöov·nÌm podÌlu velkozpracovatel˘ na ËeskÈm trhu. ObecnÏ v ekonomice platÌ, ûe materi·l jde za zpracovatelem, kter˝ jej dok·ûe nejefektivnÏji zpracovat. D¯ÌvÌ m· jednoznaËnÏ nadregion·lnÌ charakter. Ekonomika vÏtöiny region·lnÌch d¯evozpracujÌcÌch podnik˘ v »eskÈ republice nenÌ dobr·. NeutÏöenost souËasnÈho stavu je nutno hledat pr·vÏ v neû·doucÌ struktu¯e zpracovatel˘ v tomto odvÏtvÌ. MalÈ a st¯ednÌ podniky, jejichû jedin˝m v˝robkem je ¯ezivo, nejsou schopny technologicky ani produktivitou pr·ce konkurovat evropskÈmu trhu. Pokud tyto podniky rychle nezmÏnÌ p¯edmÏt Ëinnosti k speci·lnÌm v˝robk˘m s vyööÌ p¯idanou hodnotou, pravdÏpodobnÏ je Ëek· neodvratiteln˝ z·nik. Jak·koliv restriktivnÌ opat¯enÌ v obchodu se d¯ÌvÌm (kromÏ toho, ûe majÌ protiz·konn˝ charakter a odporujÌ podmÌnk·m volnÈho trhu uplatÚovan˝m v EU) budou d·le konzervovat neutÏöen˝ stav d¯evozpracujÌcÌho pr˘myslu.



VyuûÌv·nÌ podpor EU na hospoda¯enÌ v lesÌch, na kterÈ st·tnÌ majetek nem· n·rok Na¯ÌzenÌ ES Ë. 1257/1999 skuteËnÏ uv·dÌ v Ël. 26 odst. 3, ûe podpora podle tohoto na¯ÌzenÌ bude poskytnuta jen ve prospÏch les˘ a oblastÌ ve vlastnictvÌ soukrom˝ch osob, nebo jejich sdruûenÌ, respektive obecnÌch spr·v nebo jejich sdruûenÌ. St·tnÌ lesy skuteËnÏ nemohou b˝t p¯Ìjemci podpor ze struktur·lnÌch fond˘ EU s v˝jimkou uvedenou v Ël. 30 odst. (obnova produkËnÌho potenci·lu lesa, poökozenÈho p¯ÌrodnÌmi katastrofami a poû·rem a zav·dÏnÌ vhodn˝ch preventivnÌch opat¯enÌ). Lesy, kterÈ nemohou b˝t p¯Ìjemcem podpor ze struktur·lnÌch fond˘ EU (lesy ve vlastnictvÌ st·tu), jsou podrobnÏ uvedeny v na¯ÌzenÌ komise ES Ë. 445/2002. Lesy ve vlastnictvÌ st·tu jsou definov·ny jako: a) lesy nebo jinÈ zalesnÏnÈ plochy, kterÈ jsou vlastnictvÌm ˙st¯ednÌch nebo region·lnÌch samospr·v nebo ve¯ejn˝ch podnik˘, b) kr·lovskÈ lesy a jinÈ zalesnÏnÈ plochy, c) lesy, kterÈ n·leûÌ pr·vnick˝m osob·m, jejichû kapit·l je nejmÈnÏ z 50 % vlastnÏn jednou z institucÌ uveden˝ch v pÌsmenech a) a b). Z tohoto v˝Ëtu vypl˝v·, ûe lesy region·lnÌch samospr·v jsou postaveny na roveÚ les˘m st·tnÌm. P¯evodem st·tnÌch les˘ do majetku kraj˘ nelze zÌskat dalöÌ zdroje ze struktur·lnÌch fond˘ EU.

Z·vÏr Historie by n·s mÏla pouËit. Na poË·tku 90. let, kdy vznikly L»R, byly lesnickÈ Ëinnosti privatizov·ny p¯ev·ûnÏ formou kuponovÈ privatizace. Vznikla cel· ¯ada drobn˝ch subjekt˘. Cel˝ tento krok byl politick˝m rozhodnutÌm. Tento krok byl proveden p¯ed zpracov·nÌm St·tnÌ lesnickÈ politiky v roce 1994. Dnes jsme svÏdky celÈ ¯ady f˙zÌ mal˝ch lesnick˝ch subjekt˘ do silnÏjöÌch skupin Ëi korporacÌ. Tato sluËov·nÌ jsou nezbytn˝m trendem nutn˝m k udrûenÌ dosaûenÈho postavenÌ na trhu. TÌm vöak ne¯Ìk·m, ûe nemohou existovat drobnÈ region·lnÌ subjekty. Jejich ambice vöak musÌ odpovÌdat jejich postavenÌ. Budou dodavateli pracÌ pro region·lnÌ vlastnÌky les˘ nebo subdodavateli pracÌ pro velkÈ korporace. Co si z tÏchto skuteËnostÌ vzÌt pro budoucnost? Kaûd˝ kraj by si mÏl nejd¯Ìve zpracovat svou vlastnÌ region·lnÌ lesnickou politiku, stanovit n·stroje na jejÌ prosazov·nÌ a implementovat je do svÈ politiky finanËnÌch podpor na hospoda¯enÌ v lesÌch. Jsem p¯esvÏdËen, ûe na z·kladÏ seriÛznÌho rozboru dojdou kraje k pozn·nÌ, ûe je d˘leûitÏjöÌ prosperita lesnÌho hospod·¯stvÌ neû jeho vlastnictvÌ. Tento n·zor zast·vajÌ vöechny ekonomicky rozvinutÈ evropskÈ st·ty.

VyuûitÌ lesnÌho majetku k rozvoji ˙zemÌ, zv˝öenÌ v˝znamu rekreaËnÌch, zdravotnÌch, vodohospod·¯sk˝ch a jin˝ch funkcÌ les˘ Trûby za realizovanÈ d¯ÌvÌ jsou rozhodujÌcÌm a mnohdy jedin˝m zdrojem prost¯edk˘, kter˝mi vlastnÌk lesa podporuje rozvoj ostatnÌch funkcÌ, kterÈ les v souËasnÈ kulturnÌ krajinÏ poskytuje. Bez tÏchto prost¯edk˘ by vlastnÌk nemohl zajistit reprodukci v˝nosovosti lesnÌho majetku ani ve¯ejnostÌ poûadovan˝ch mimoprodukËnÌch funkcÌ. TÌm, ûe kraje pl·nujÌ Ë·st prost¯edk˘ vytvo¯en˝ch lesnÌm hospod·¯stvÌm pouûÌt pro podporu jin˝ch odvÏtvÌ, jiû d·vajÌ jasnou odpovÏÔ. Do lesa se vr·tÌ mÈnÏ prost¯edk˘, neû je tomu v souËasnosti. LesnÌk byl a je v˝znamn˝m tv˘rcem krajiny. L»R vyhl·sily ÑProgram 2000 ñ zajiötÏnÌ ve¯ejnÈho z·jmu u L»Rì, kter˝ m· za cÌl vyv·ûenou podporu vöech ve¯ejnÏ prospÏön˝ch funkcÌ lesa.

St·tnÌ spr·va Nemohu se jeötÏ nezmÌnit o schizofrenii, kter· by vznikla p¯i p¯evodu vlastnictvÌ st·tnÌch les˘ do majetku kraj˘. Kraje v r·mci p¯evodu kompetencÌ p¯i jejich vzniku jiû p¯evzaly a k 1. lednu 2003 po zruöenÌ okres˘ p¯evezmou ¯adu pravomocÌ st·tnÌ spr·vy les˘. Jiû v letoönÌm roce po p¯evodu les˘, ke kter˝m mÏly pr·vo hospoda¯it st¯ednÌ lesnickÈ ökoly (élutice, PÌsek, Vimperk, Trutnov a Hranice na MoravÏ), se kraje dost·vajÌ do konfliktnÌ situace. Kraje jsou vlastnÌky tÏchto les˘ a souËasnÏ v p¯enesenÈ p˘sobnosti vykon·vajÌ st·tnÌ spr·vu v tÏchto lesÌch. Kraj v tÏchto p¯Ìpadech: - si p¯edkl·d· a souËasnÏ schvaluje lesnÌ hospod·¯sk˝ pl·n, - se odvol·v· proti svÈmu rozhodnutÌ, pokud je org·nem st·tnÌ spr·vy les˘ prvnÌho stupnÏ, - rozhoduje o svÈm odvol·nÌ, pokud je org·nem st·tnÌ spr·vy les˘ druhÈho stupnÏ, - s·m sebe û·d· o finanËnÌ p¯ÌspÏvky na hospoda¯enÌ v lesÌch a rozhoduje si o jejich p¯idÏlenÌ, - s·m sebe û·d· o nÏkterÈ finanËnÌ n·hrady podle lesnÌho z·kona a rozhoduje o jejich poskytnutÌ atd. Vöichni jistÏ cÌtÌme, ûe tento stav nenÌ spr·vn˝. VlastnictvÌ a st·tnÌ spr·va by jistÏ nemÏla b˝t v jednÏch rukou.


171

V. V. snÏm snÏm lesnÌk˘ lesnÌk˘ »eskÈ »eskÈ republiky republiky na na tÈma tÈma ÑPostavenÌ ÑPostavenÌ lesnÌho lesnÌho hospod·¯stvÌ hospod·¯stvÌ vv novÈm novÈm ˙zemnÏ ˙zemnÏ spr·vnÌm spr·vnÌm uspo¯·d·nÌ uspo¯·d·nÌ »eskÈ »eskÈ republikyì republikyì

Ing. Josef Vovesn˝, lesnÌ spr·va OrlÌk nad Vlt.

POTÿEBN› ROZSAH A VYUûITELNOST SOU»ASN…HO LESNICK…HO PL¡NOV¡NÕ ⁄vod VyjdÏme z toho, ûe les je a d·le bude p¯edmÏtem hospod·¯skÈho vyuûÌv·nÌ. Na zp˘sob a intenzitu hospod·¯skÈho vyuûÌv·nÌ lesa jsou v souËasnÈ dobÏ velmi rozdÌlnÈ a Ëasto extrÈmnÌ n·zory. Na jednÈ stranÏ krajnÏ Ñekologick˝ fundamentalismusì se snahou co nejvÌce velkoploön˝ch chr·nÏn˝ch ˙zemÌ a park˘, kter˝ si v˘bec nep¯ipouötÌ ekonomick˝ rozmÏr lidskÈho kon·nÌ, nerespektuje vysoce zalidnÏnou st¯ednÌ Evropu se silnÏ zmÏnÏn˝mi podmÌnkami p¯ÌrodnÌmi i spoleËensk˝mi. Na druhÈ stranÏ Ñpr˘myslov˝ fundamentalismusì, kter˝ vidÌ les jako tov·rnu na d¯ÌvÌ s produkcÌ p¯edevöÌm smrku optim·lnÌch dimenzÌ pro zpracov·nÌ ve vysokokapacitnÌch pil·ch. Oba tyto pohledy jsou bohuûel velmi frekventovanÈ, jsou vöak z hlediska budoucnosti les˘ a ûivota ËlovÏka v regionu zcela zhoubnÈ. Jen optimalizace poûadavk˘ ekonomick˝ch, ekologick˝ch a soci·lnÌch v konkrÈtnÌm lese konkrÈtnÌho vlastnÌka nebo spr·vce je p¯ijateln· a jejÌ zformov·nÌ je pr·vÏ zad·nÌm pro lesnickÈ pl·nov·nÌ. O pot¯ebÏ lesnickÈho pl·nov·nÌ nenÌ, myslÌm, v lesnickÈ ve¯ejnosti û·dn˝ch pochyb. Na jeho pot¯ebn˝ rozsah neexistuje jednotn· odpovÏÔ, neboù v »R m·me znaËnÈ rozdÌly ve velikosti majetk˘, jejich prostorovÈm rozloûenÌ a zp˘sobech organizace hospoda¯enÌ. MyslÌm, ûe vznesenÌ stejn˝ch poûadavk˘ na hospoda¯enÌ vzhledem k velkÈ diferenciaci podmÌnek, a tÌm tedy i na lesnickÈ pl·nov·nÌ je nesmyslnÈ a nevede v praxi k oËek·van˝m v˝sledk˘m. Pro zjednoduöenÌ bych rozdÏlil lesnÌ majetky z hlediska vlastnictvÌ, velikosti, hospod·¯skÈ samostatnosti a moûnostÌ plnÏnÌ poûadavk˘ ve¯ejnÈho z·jmu do t¯ech skupin: a) St·tnÌ podniky s p¯ev·ûnÏ oddÏlenou spr·vou lesa od prov·dÏnÌ lesnick˝ch sluûeb vËetnÏ prodeje d¯ÌvÌ (p¯evl·d· prodej nastojato) b) ObecnÌ, druûstevnÌ a soukromÈ podniky, kterÈ zajiöùujÌ vedle spr·vy i hospoda¯enÌ v kombinaci vlastnÌch zamÏstnanc˘ a nakupovan˝ch sluûeb. Podniky d·vajÌ dlouhodobÏ p¯edpoklady trval˝ch v˝nos˘ a jsou tedy tÈû objektem jak pro st¯ednÏdobÈ, tak dlouhodobÈ pl·nov·nÌ c) ObecnÌ, druûstevnÌ a soukromÈ majetky, kterÈ pro svou velikost a rozt¯ÌötÏnost d·vajÌ jen velmi omezenÈ moûnosti hospod·¯skÈ samostatnosti P¯ibliûnou hranici mezi kategoriemi B a C vidÌm podle souËasnÈ ekonomickÈ situace okolo 200 a vÌce (500) ha souvisejÌcÌch les˘ podle aktu·lnÌho porostnÌho stavu. PojetÌ st¯ednÏdobÈho a dlouhodobÈho pl·nov·nÌ tak, jak ho zn·me, je vhodnÈ pro kategorii A a B, tj. cca 85 % plochy les˘ »R. Z d˘vodu ekonomick˝ch ˙spor a tedy i rozvoje podnik˘ je nezbytnÈ zaËÌt a podpo¯it arondace lesnÌch majetk˘ a to nejen ve vztahu st·tnÌho a nest·tnÌho vlastnictvÌ, ale i v r·mci jednotliv˝ch druh˘ vlastnictvÌ. VymezenÌ lesnÌch pozemk˘ v z·konÏ Ë. 95/1999 Sb. ve v˝mÏ¯e do 10 ha jako rozt¯ÌötÏnÈ je z hospod·¯skÈho hlediska neodpovÌdajÌcÌ. Pro rozt¯ÌötÏnÈ a drobnÈ majetky je nutno omezit pl·novacÌ podklady pro hospoda¯enÌ jen na z·kladnÌ informace o stavu lesa a poradnÌ a kontrolnÌ Ëinnost st·tnÌ spr·vy k zajiötÏnÌ z·kladnÌch funkcÌ lesa. Z·vaznou regulaci je nutno omezit na minimum. P¯edstava budoucÌho lesa Forma lesnÌho pl·nov·nÌ musÌ b˝t odvozena od p¯edstavy budoucÌho lesa, p¯edevöÌm od hospod·¯sk˝ch. zp˘sob˘. Hospod·¯skÈ zp˘soby a p¯edevöÌm jejich formy je nezbytnÈ odvozovat od p¯ÌrodnÌch a porostnÌch podmÌnek. Pro p¯ÌpadnÈ zmÏny metody souËasnÈho pl·nov·nÌ je rozhodujÌcÌ, jakÈ jsou moûnosti uplatnÏnÌ v˝bÏrnÈho hospoda¯enÌ v p¯ÌrodnÌch podmÌnk·ch »R. ProË se tento zp˘sob hospoda¯enÌ zachoval ve vÏtöÌm rozsahu jen v oblasti styku äv˝carska, NÏmecka a Francie?

172

Odvol·v·m se na n·zor jednoho z tv˘rc˘ naöeho typologickÈho pr˘zkumu, ned·vno zem¯elÈho ing. Pr˘öi, kter˝ vidÏl jeho optimum jen na Ë·sti 5. a 6. lesnÌho vegetaËnÌ stupnÏ v podmÌnk·ch »R. Tento hospod·¯sk˝ zp˘sob bude podle rozsahu jeötÏ dlouh· desetiletÌ okrajov˝m (dlouhÈ obdobÌ p¯echodu). Jeho uplatnÏnÌ lze p¯edpokl·dat p¯i intenzivnÌm zav·dÏnÌ v p¯ÌötÌch 50 letech do 10 % celkovÈ rozlohy les˘ »R. V˝bÏrn˝ zp˘sob hospoda¯enÌ neprok·zal (podle ASSMANNA) vyööÌ produkci v Ëase, v kvantitÏ, kvalitÏ i celkovÈ finanËnÌ bilanci. NavÌc jednotlivÏ v˝bÏrn˝ les je velice n·roËn˝ zp˘sob hospod·¯skÈho vyuûÌv·nÌ lesa z odbornÈho hlediska, je regulov·n sloûit˝mi umÏl˝mi z·sahy. Tento zp˘sob najde uplatnÏnÌ ve velkoploönÏ chr·nÏn˝ch ˙zemÌch a na demonstraËnÌch objektech. P¯edpokl·d·m tedy d·le v hospod·¯skÈm lese jako z·kladnÌ zp˘sob maloploön˝ paseËn˝ a jeho formy s ˙Ëeln˝m vyuûitÌm moûnostÌ p¯irozenÈ obnovy a tedy les vÏkov˝ch t¯Ìd. Nad podÌlem p¯irozenÈ obnovy bude jeötÏ dlouhodobÏ p¯evl·dat umÏl· obnova vzhledem k pot¯ebÏ rozs·hlÈ rekonstrukce d¯evinnÈ skladby a to nejen v okruhu jehliËnat˝ch, ale i listnat˝ch d¯evin. Je tedy p¯edËasn· a zbyteËn· snaha o zavedenÌ novÈ metody hospod·¯skÈ ˙pravy v hospod·¯skÈm lese, novÈ terminologie i snaha ¯azenÌ podrostnÌ formy do hospod·¯skÈho zp˘sobu v˝bÏrn˝ch les˘. V jehliËnat˝ch porostech, kterÈ ve vÏku 60 a vÌce rok˘ zcela dominujÌ, se vyskytujÌ dva typy d¯evinnÈ skladby: - p¯ÌmÏs cÌlov˝ch d¯evin; zde je velk· potenci·lnÌ moûnost p¯irozenÈ obnovy a podrostnÌho zp˘sobu hospoda¯enÌ, zvl·ötÏ v 4. - 6. lesnÌm vegetaËnÌm stupni, - jehliËnatÈ monokultury v 2. - 4. lesnÌm vegetaËnÌm stupni; zde povaûuji formu p¯evodu skupinami (min. 10) a pruhy melioraËnÌch a zpevÚujÌcÌch d¯evin na budoucÌ smÌöenÈ porosty jako nejvhodnÏjöÌ a provoznÏ nejjistÏjöÌ k dosaûenÌ cÌl˘. CÌlem je zde nikoliv vysok· vÏkov· a prostorov· diferenciace nad sebou, ale maloploönÏ vedle sebe s vyuûitÌm rozdÌlu p¯ÌrodnÌch podmÌnek (soubor˘ nebo lesnÌch typ˘). Je vöak re·lnÈ nebezpeËÌ, ûe poûadovan˝ch cÌl˘ (stabilnÌ a zdrav˝ les) nebude dosaûeno, neboù lesnÌ hospod·¯stvÌ »R hospoda¯Ì s vysok˝mi stavy zvÏ¯e a nov˝ mysliveck˝ z·kon je z tohoto hlediska krok öpatn˝m smÏrem. ProblÈm glob·lnÌho oteplov·nÌ Na tento problÈm existujÌ rozdÌlnÈ n·zory. N·zory prognozujÌcÌ oteplenÌ vöak p¯evl·dajÌ. V tÈto situaci je rozhodnÏ vhodnÈ respektovat jiû souËasnÈ limity podle soubor˘ lesnÌch typ˘ z hlediska doporuËenÈ dolnÌ hranice kultivace d¯evin smrk, jedle a buk a vÏtöÌ tolerance u dubu na hornÌ hranici kultivace.

St·vajÌcÌ speci·lnÌ z·konod·rstvÌ Z·kon o lesÌch Ë. 289/1995 Sb. a p¯ÌsluönÈ vyhl·öky V z·sadÏ se osvÏdËil, nenÌ p¯ek·ûkou hospoda¯enÌ, cÌle, kterÈ si stanovil, jsou z hlediska ekonomickÈho pro vlastnÌky les˘ n·roËnÈ, plnÏ obstojÌ i vzhledem k evropsk˝m kritÈriÌm certifikace. V roce 2001 byla p¯esto vyvol·na snaha o z·sadnÌ novelizaci z iniciativy MéP. Tato snaha vzhledem k ËasovÈ nevhodnosti (z·kon je kr·tk˝ Ëas v platnosti a je smysluplnÈ dokonËit cyklus obnov LHP v digit·lnÌ formÏ v celÈ »R) byla zastavena. Je vöak p¯esto pot¯ebnÈ se p¯ipravit na Ë·steËnou ˙pravu, kter· zohlednÌ v˝voj v lesnictvÌ v poslednÌm obdobÌ. Jsou moûnÈ dva smÏry novelizace z·konn˝ch p¯edpis˘: • DalöÌ liberalizace - trend podporovan˝ MZe, vlastnÌky a spr·vci les˘, tento trend probÌh· tÈû v evropsk˝ch zemÌch (p¯. nov˝ lesnÌ z·kon Rakouska) ñ kvalita hospoda¯enÌ je finanËnÏ podporov·na,



majetkov· ˙jma u obecnÌch a soukrom˝ch les˘ je hrazena, rovnÏû tak sluûby ve prospÏch ve¯ejnÈho z·jmu • DirektivnÌ, sankËnÌ pojetÌ ñ trend podporovan˝ MéP P¯ipomÌnky k z·vazn˝m ustanovenÌm LHP • UstanovenÌ celkovÈ v˝öe tÏûby a jeho odvozenÌ se v z·sadÏ osvÏdËilo. • UstanovenÌ minim·lnÌho ploönÈho rozsahu v˝chovy do 40 let nenÌ nutnÈ a vzhledem k podpo¯e v˝chovy p¯edevöÌm v pro¯ez·vk·ch je motivace zajiötÏna. • UstanovenÌ minim·lnÌho podÌlu melioraËnÌch a zpevÚovacÌch d¯evin p¯i obnovÏ porostu; z·vaznost za porost je nevhodn· (p¯i konstrukci LHP v porostnÌch skupin·ch p¯evl·dajÌ v˝jimky), vhodnÏjöÌ je p¯edpis za LHC a motivace k jeho realizaci. ProstorovÈ rozmÌstÏnÌ v porostech lze ponechat na odbornÈm lesnÌm hospod·¯i na z·kladÏ r·mcov˝ch smÏrnic hospoda¯enÌ. TotÈû platÌ pro introdukovanÈ d¯eviny. • ProstorovÈ rozmÌstÏnÌ d¯evin v konkrÈtnÌch porostech je d˘leûitÏjöÌ neû absolutnÌ v˝öe. • Z·kaz sniûov·nÌ zakmenÏnÌ porostu ˙myslnou tÏûbou pod 0,7. Je to nespr·vn· regulace, ukazatel je zcela v rozporu s poznatky evropsk˝ch v˝zkumn˝ch ˙stav˘ o v˝chovÏ v porostech ve vÏkovÈm rozpÏtÌ 50 ñ 90 rok˘. Optimem zakmenÏnÌ v tomto vÏku u d¯evin smrk a borovice je 0,9 ñ 1,0 ve vztahu k platn˝m tabulk·m. • Intenzita probÌrek na zakmenÏnÌ 0,7 vede k rozs·hlÈmu pro¯eÔov·nÌ porost˘, zabu¯enÏnÌ a znaËn˝m ztr·t·m na p¯Ìr˘stu. »asto je zamÏÚov·n p¯Ìr˘st jednoho stromu za p¯Ìr˘st porostu p¯i jeho ovÏ¯ov·nÌ v konkrÈtnÌm porostu. Z·kon o ochranÏ p¯Ìrody a krajiny Ë. 114/1992 Sb. - Vytv·¯enÈ ˙zemnÌ systÈmy ekologickÈ stability jsou velmi problematickÈ vzhledem k zcela individualistick˝m p¯Ìstup˘m pracovnÌk˘, kte¯Ì je vytv·¯ejÌ; ekologickou stabilitu lesnÌch pozemk˘ ¯eöÌ uspokojivÏ lesnick· typologie a d·le lesnÌ hospod·¯skÈ pl·nov·nÌ. - Pr·vnÌ ˙prava majetkovÈ ˙jmy pro vlastnÌky les˘ nenÌ uspokojivÏ ¯eöena. - N·vrh novÈho z·kona o ochranÏ p¯Ìrody byl p¯edloûen od MéP vl·dÏ »R v dubnu 2002 bez jakÈkoliv konzultace se sdruûenÌmi vlastnÌk˘ a spr·vci les˘. - Zcela nejasn˝ je dopad mapov·nÌ systÈmu ÑNatura 2000ì na hospoda¯enÌ vlastnÌk˘ les˘. Toto mapov·nÌ probÌh· a m· b˝t dokonËeno v roce 2003. PojetÌ p¯i souËasnÈm mapov·nÌ stanoviöù (nap¯. vymezenÌ acidofilnÌch buËin) je z hlediska aplikace n·sledn˝ch opat¯enÌ v LHP nep¯edstavitelnÈ (v jednÈ jednotce lesnÌho vegetaËnÌho stupnÏ 3. ñ 6. jsou tÈmÏ¯ vöechny soubory lesnÌch typ˘!) Z·kon o myslivosti Ë. 449/2001 Sb. Nov˝ z·kon s platnostÌ k 1. 7. 2002 je postaven na zcela jin˝ch principech neû v zemÌch EU; stavy zvÏ¯e nejsou odvozov·ny od ˙rovnÏ poökozov·nÌ lesa, ale administrativnÏ, ¯eöenÌ ökod v lesnÌch porostech je neodpovÌdajÌcÌ. Toto pojetÌ z·kona z¯ejmÏ podstatnÏ zhoröÌ vyhlÌdky na dosaûenÌ cÌl˘ lesnÌho hospod·¯stvÌ v p¯ÌötÌch letech p¯edevöÌm v ˙zemÌch pronajat˝ch honiteb.

VlastnÌ r·mcovÈ a podrobnÈ pl·nov·nÌ OblastnÌ pl·ny rozvoje les˘ SvÈ posl·nÌ plnÌ jen Ë·steËnÏ. ObsahujÌ ¯adu informacÌ velmi promÏnliv˝ch v Ëase. MÏly by se soust¯edit na veliËiny relativnÏ trvalÈho charakteru ñ stanoviötnÌ a klimatickÈ podmÌnky, d˘leûitÈ historickÈ ˙daje, genetickou hodnotu porost˘, zdravotnÌ stav les˘, v˝sledky v˝zkumu. MusÌ se vyrovnat s ot·zkami vlastnictvÌ z hlediska informacÌ jako podklad pro podrobnÈ pl·nov·nÌ. DeklarovanÈ funkce ve¯ejnÈho z·jmu je nutno p¯edbÏûnÏ projedn·vat s vlastnÌky a spr·vci les˘. Je nezbytnÈ jejich jasnÈ prostorovÈ vymezenÌ, finanËnÌ vyËÌslenÌ n·klad˘ na realizaci opat¯enÌ jako podklad pro projektov·nÌ sluûeb a zjiötÏnÌ majetkovÈ ˙jmy vlastnÌk˘ les˘. TÌm se vytvo¯Ì podmÌnky pro

konkrÈtnÌ poskytov·nÌ sluûeb pro ve¯ejnost od vlastnÌk˘ les˘ (voda, rekreace, zp¯ÌstupnÏnÌ lesa apod.). Pr·ce ing. PLÕVY ÑTrvalÈ obhospoda¯ov·nÌ les˘ podle soubor˘ lesnÌch typ˘ì d·v· p¯edpoklady ekologickÈ i produkËnÌ kategorizace i v r·mci hospod·¯skÈho lesa. OPRL by mÏly z˘stat jako doporuËujÌcÌ podklad pro lesnickÈ i ˙zemnÌ pl·nov·nÌ. Diskutovan˝mi ot·zkami v souËasnÈ dobÏ jsou v˝öe obm˝tÌ, p¯Ìr˘st˘, et·tu, z·sob d¯ÌvÌ. Trendy citovanÈ ve v˝roËnÌch ÑZpr·v·ch o stavu lesnÌho hospod·¯stvÌì mohou b˝t z hlediska interpretace nep¯esnÈ. Trend zvyöujÌcÌho se obm˝tÌ Pr˘mÏrnÈ obm˝tÌ je jen teoreticky odvozenou veliËinou. Je ovlivnÏno p¯edevöÌm zvyöov·nÌm obm˝tÌ v lesÌch zvl·ötnÌho urËenÌ a lesÌch ochrann˝ch; v lese hospod·¯skÈm n·r˘st obm˝tÌ ve vztahu k stanovenÌ tÏûeb je podstatnÏ niûöÌ, neboù do r. 1977 vych·zelo stanovenÌ tÏûeb ze statickÈho pojetÌ vÏku porost˘, coû sniûuje rozdÌl o 5 let. SkuteËnÈ obm˝tÌ v intenzivnÏ obhospoda¯ovan˝ch porostech smrku od r. 1977 zaznamenalo zv˝öenÌ v p¯evl·dajÌcÌch hospod·¯sk˝ch souborech (43, 45, 47, 53, 55, 57).

Uv·dÏnÈ pr˘mÏrnÈ obm˝tÌ let

Rok

Celkem

Hospod·¯ sk˝ les

1960 1999

101,2 115,9

100,0 111,4

Trend zvyöujÌcÌch se z·sob a p¯Ìr˘st˘ (CPP, CBP) N·r˘st z·sob souvisÌ p¯edevöÌm s metodami zjiöùov·nÌ z·sob a zmÏnami tabulek. VÏtöÌ dynamika bÏûnÈho p¯Ìr˘stu se projevuje p¯edevöÌm v mlad˝ch porostech (spad dusÌku). Velkoploön· inventarizace les˘, kter· pr·vÏ probÌh·, p¯inese jistÏ opÏt vyööÌ z·soby d¯ÌvÌ nastojato, neboù pouûÌv· nejp¯esnÏjöÌch metod. Je vöak nezbytnÈ, aby bylo z hlediska et·tu zapoËato s rozliöov·nÌm objemu hroubÌ nastojato a v odmÏrnÈ hmotÏ! To je bÏûnÈ v evropsk˝ch st·tech a rozdÌl se pohybuje mezi 15 - 20 %! Tato ztr·ta je zp˘sobena: zaokrouhlov·nÌm dol˘ a poûadovan˝mi nadmÏrky u sortiment˘ 4 5 % z d˘vodu • elektronickÈ p¯ejÌmky, • (jin˝ch koeficient˘ p¯evodu na objem b. k.), • ztr·ty p¯i p¯ibliûov·nÌ, • ztr·ty p¯i kalamit·ch, • nezpracov·nÌ nahodilÈ tÏûby, • tlaku na ponech·v·nÌ mrtvÈho d¯ÌvÌ, • nep¯esnosti v evidenci tÏûenÈho d¯ÌvÌ. Z nastÌnÏn˝ch ˙vah je z¯ejmÈ, ûe re·lnÈ tÏûebnÌ moûnosti v »R se p¯es optimistickÈ ˙daje z·sob a p¯Ìr˘st˘ v poslednÌch letech pro nejbliûöÌ obdobÌ nezvyöujÌ. PodrobnÈ pl·nov·nÌ MyslÌm, ûe p¯edstava porostnÌho hospoda¯enÌ ve smyslu JUDEICHOVÃ (tj. vÏk, d¯evina, bonita, zakmenÏnÌ), d·le modifikov·na GAYEREM, nenÌ dosud v hospod·¯skÈm lese v podmÌnk·ch »R p¯ekon·na, a vidÌm ji tedy d·le jako z·kladnÌ metodu zjiöùov·nÌ stavu lesa, kterou lze podle pot¯eby doplnit a modifikovat. NezbytnÈ et·ûov·nÌ p¯i podrostnÌm zp˘sobu hospoda¯enÌ nenÌ ani provoznÌm ani technick˝m problÈmem p¯i vyhotovenÌ LHP. Pl·nov·nÌ hospod·¯sk˝ch opat¯enÌ v porostnÌch skupin·ch (porostech) povaûuji osobnÏ za velmi pot¯ebnÈ a to jak z hlediska v˝chovy, m˝tnÌ tÏûby, tak zalesÚov·nÌ z tÏchto d˘vod˘: • transformace podnikatelskÈho z·mÏru vlastnÌka do jednotliv˝ch porost˘, • vytvo¯enÌ st¯ednÏdobÈho projektu (desetiletÈho) odvozenÈho z r·mcov˝ch p¯edstav a konkrÈtnÌho stavu porostu z hlediska d¯evin, zdravotnÌho stavu a hospod·¯skÈho stavu, • vytvo¯enÌ podkladu pro strategii odbytu v d¯evin·ch i struktu¯e sortiment˘,


173

V. snÏm lesnÌk˘ »eskÈ republiky na tÈma ÑPostavenÌ lesnÌho hospod·¯stvÌ v novÈm ˙zemnÏ spr·vnÌm uspo¯·d·nÌ »eskÈ republikyì • vytvo¯enÌ podkladu pro vlastnÌ pÏstov·nÌ nebo n·kup sazenic, • vytvo¯enÌ podkladu pro roËnÌ pl·n a to jak v technick˝ch jednotk·ch, tak finanËnÌho. UmÌstÏnÌ tÏûeb je konfrontace re·ln˝ch moûnostÌ porost˘ (induktivnÌ et·t) oproti deduktivnÌ metodÏ stanovenÌ et·tu podle z·konnÈho ukazatele. Jako vhodnou v˝öi umÌstÏnÌ tÏûeb v porostech povaûuji ˙roveÚ tÏûebnÌho ukazatele bez st·lÈ nahodilÈ tÏûby. VeökerÈ pl·novanÈ ˙daje na ˙rovni porostu (porostnÌ skupiny) musÌ b˝t jen doporuËujÌcÌ, nikoliv z·vaznÈ. Inventarizace les˘ Za z·kladnÌ podklad povaûuji tot·lnÌ inventuru p¯i obnov·ch LHP a p¯enos do datovÈho informaËnÌho centra (DIC) ⁄H⁄L Brand˝s n. L. CyklickÈ inventarizace nejsou nezbytnÈ. Mohou poslouûit ke kontrole z·sob, p¯Ìr˘st˘, zdravotnÌho stavu porost˘. Je vöak ot·zkou, zda souËasnÏ probÌhajÌcÌ inventarizace m· optim·lnÌ strukturu zjiöùovan˝ch ˙daj˘ a zda finanËnÌ n·roËnost p¯inese odpovÌdajÌcÌ efekt. Velkoploön· inventarizace m· z·sadnÌ nedostatek v nemoûnosti interpretace ˙daj˘ pro niûöÌ ˙zemnÌ jednotky (vlastnÌky, regiony) tak, jak to s dostateËnou p¯esnostÌ nynÌ zajiöùuje tot·lnÌ inventura s p¯enesenÌm dat do DIC. Nedostatek Ñst·rnutÌì ˙daj˘ z bÏûn˝ch obnov LHP po deseti letech je odstranÏn p¯i velkoploönÈ inventarizaci jen Ë·steËnÏ, neboù terÈnnÌ pr·ce trvajÌ 4 roky.

174

Z·vÏr HlavnÌm problÈmem lesnickÈho pl·nov·nÌ do budoucna vidÌm v neprov·zanosti jednotliv˝ch agend, kterÈ se v krajinÏ jako komplexu zemÏdÏlstvÌ, lesnictvÌ, ûivotnÌho prost¯edÌ a ˙zemnÌho pl·nov·nÌ vyskytujÌ. SladÏnÌ, kterÈ je nezbytnÈ, neprobÌh· ani ËasovÏ ani prostorovÏ. Je neuvÏ¯itelnÈ, jak jednotliv· ministerstva p¯ich·zejÌ se zcela protich˘dn˝mi koncepcemi, n·vrhy z·kon˘ a projekt˘, p¯estoûe se t˝kajÌ jednÈ a tÈ samÈ krajiny. Je v˘bec moûnÈ sladÏnÌ takov˝ch projekt˘ MéP, jako jsou ⁄SES, Natura 2000 a dosavadnÌ zvl·ötÏ chr·nÏn· ˙zemÌ, kterÈ pronikajÌ v r˘znÈm Ëase a v r˘znÈm pojetÌ do lesnÌho a ˙zemnÌho pl·nov·nÌ? ÿeöenÌ vidÌm ve spojenÌ vöech ministerstev, kterÈ rozhodujÌ o krajinÏ (MZe, MéP, MMR) v jeden celek s koordinovan˝m v˝stupem st·tnÌ spr·vy pro rozhodov·nÌ v krajinÏ. Je to bÏûnÈ v ¯adÏ evropsk˝ch zemÌ i v r·mci ˙st¯edÌ EU je jednotn· ÑKomise pro zemÏdÏlstvÌ, ûivotnÌ prost¯edÌ a rozvoj venkovaì.

Literatura ASSMANN, E.: Nauka o v˝nose lesa. 1968 Ministerstvo zemÏdÏlstvÌ: Zpr·vy o stavu lesa a lesnÌho hospod·¯stvÌ »R. 1995 - 2000 PLÕVA, K.: Trvale udrûitelnÈ obhospoda¯ov·nÌ les˘ podle soubor˘ lesnÌch typ˘. 2001 PRŸäA, E.: PÏstov·nÌ les˘ na typologick˝ch z·kladech. 2001



Ing. Miroslav Sloup ñ ing. Frantiöek P·sek, Ministerstvo zemÏdÏlstvÌ »R

POTÿEBN› ROZSAH A VYUûITELNOST SOU»ASN…HO LESNICK…HO PL¡NOV¡NÕ ⁄vod PodÌv·me-li se do historie, zjistÌme, ûe p˘vodnÌm ˙kolem lesnickÈho pl·nov·nÌ bylo upravit hospoda¯enÌ v lese tak, aby zajiöùovalo (pokud moûno trvale) dostatek vyuûitelnÈ d¯evnÌ hmoty. To znamenalo na z·kladÏ zjiötÏnÌ stavu lesa stanovit p¯ÌpustnÈ v˝öe tÏûeb z·roveÚ s regulacÌ dalöÌch ËinnostÌ v lese, zejmÈna pastvy dobytka. Na tuto Ëinnost se Ëasto zapomÌn·, i kdyû ve svÈ dobÏ, kter· trvala vÌce neû 200 let, byla v mnoh˝ch p¯Ìpadech pro stav porost˘ d˘leûitÏjöÌ neû vlastnÌ tÏûba d¯eva. Takovou situaci zn·me nap¯Ìklad z centr·lnÌ äumavy (trvala vÌce neû 250 let), obdobn· situace byla i v Kruön˝ch hor·ch a jinde. Z naöeho dneönÌho hlediska ölo o zajiötÏnÌ trvalosti produkce. V dneönÌm pojetÌ m· lesnickÈ pl·nov·nÌ zajistit trvalost a plynulost plnÏnÌ vöech funkcÌ v lesnÌch ekosystÈmech, zajistit informaËnÌ servis pro vlastnÌka a podklady pro rozhodov·nÌ v r·mci spoleËnosti. P¯itom ide·lnÌ stav je prakticky nedosaûiteln˝, mÏnÌ se s v˝vojem znalostÌ, zmÏnou spoleËenskÈ popt·vky a s poûadavky vlastnÌka. Hledisko spoleËenskÈ a vlastnickÈ je Ëasto v protikladu. ZatÌmco pro vlastnÌka lesa je trvalost a plynulost vyûadov·na p¯edevöÌm schopnostÌ produkovat d¯evnÌ hmotu a ostatnÌ (ekologickÈ a soci·lnÌ) funkce spÌöe omezujÌ volnost hospoda¯enÌ, celospoleËensky je plynulost a trvalost vnÌm·na jako soubÏh vöech funkcÌ lesa. Kaûd˝ typ dÌla lesnickÈho pl·nov·nÌ m· sv˘j specifick˝ ˙Ëel a je takÈ jednotliv˝mi subjekty lesnÌho hospod·¯stvÌ r˘znÏ vyuûÌv·n. Pot¯ebn˝ rozsah je d·n ˙Ëelem a lze obecnÏ souhlasit s n·zorem, ûe m· obsahovat pouze ty ˙daje, kterÈ jsou d·le vyuûitelnÈ a z·vaznou regulaci omezit na minimum. K tomu smÏ¯uje i p¯Ìstup MZe, kde z·kladnÌm principem je obhospoda¯ov·nÌ les˘ trvale udrûiteln˝m zp˘sobem p¯i sniûov·nÌ administrativnÌch z·sah˘ st·tu a p¯i zvyöov·nÌ odpovÏdnosti vlastnÌk˘ les˘ za sv˘j majetek. NedomnÌv·me se, ûe ˙kolem lesnickÈho pl·nov·nÌ ze strany st·tu je stanovenÌ jedinÈ spr·vnÈ linie a ten, kdo ji nedodrûÌ, hospoda¯Ì öpatnÏ. To by vedlo k jakÈsi uniformitÏ hospoda¯enÌ (nÏco jako panel·kov˝ les). Naopak naöÌm cÌlem je umoûnit co nejvÏtöÌ ök·lu moûnostÌ (co nejöiröÌ cestu) a omezit pouze jejÌ hranice (nap¯Ìklad velikostÌ povolenÈ seËe).

NÏkolik pozn·mek k souËasnÈ legislativÏ I kdyû mÏlo MZe dÌlËÌ v˝hrady k souËasnÈ z·konnÈ ˙pravÏ hospod·¯skÈ ˙pravy les˘ a p¯edkl·dalo na tomto ˙seku novelizaci, respektuje rozhodnutÌ vl·dy o odloûenÌ novely lesnÌho z·kona a nov˝ n·vrh bude p¯edkl·dat aû ve vl·dou stanovenÈm termÌnu a na z·kladÏ nejen souËasn˝ch, ale i nov˝ch zkuöenostÌ, kterÈ zÌsk·. CelkovÏ je snaha po liberalizaci z·kona, spoleËenskÈ poûadavky na hospoda¯enÌ vlastnÌka uplatÚovat spÌöe dotaËnÌ politikou neû direktivnÌm p¯Ìstupem. Daleko ˙ËelnÏjöÌ by z¯ejmÏ byla novelizace z·kona o ochranÏ krajiny a p¯Ìrody. ZatÌm navrûen· novela se snaûÌ pouze upravit vztahy k programu Natura 2000, ne vöak odstraÚovat problematick· a sporn· mÌsta souËasnÈho z·kona. Proto jsou sloûit· p¯ipomÌnkov· ¯ÌzenÌ k navrûenÈ novele a podle naöich informacÌ snad byl p¯edloûen n·vrh do vl·dy bez ¯·dnÈho vypo¯·d·nÌ p¯ipomÌnek. Za z·vaûn˝ problÈm nap¯Ìklad povaûujeme pot¯ebu stanovenÌ zp˘sob˘ a zdroj˘ ˙hrad za omezenÌ vlastnÌk˘ les˘ a nalÈz·nÌ konsensu s vlastnÌky dotËen˝ch nemovitostÌ. Samostatnou kapitolu by zabral nov˝ z·kon o myslivosti. Lze jen souhlasit s n·zorem, ûe nezlepöuje vyhlÌdky na dosaûenÌ cÌl˘ lesnickÈho hospoda¯enÌ v p¯ÌötÌch letech u pronajat˝ch honiteb. Na druhÈ stranÏ musÌme respektovat, ûe vhodnÈ poËetnÌ stavy odpovÌdajÌcÌch druh˘ zvÏ¯e do lesnÌho ekosystÈmu pat¯Ì. Hled·nÌ konsensu je ale snad jeötÏ tÏûöÌ neû v p¯ÌpadÏ z·kona o ochranÏ p¯Ìrody a krajiny. P˘jde z¯ejmÏ o dlouhodob˝ proces, je t¯eba vyËkat, jak dopadnou vyhl·öky

a jejich pouûitÌ v praxi. Nelze ani vylouËit pot¯ebu pomÏrnÏ rychlÈ novely tohoto z·kona. K dÌl˘m lesnickÈho pl·nov·nÌ pat¯Ì oblastnÌ pl·ny rozvoje les˘ (OPRL), lesnÌ hospod·¯skÈ pl·ny (LHP), lesnÌ hospod·¯skÈ osnovy (LHO) a inventarizace les˘ (IL). • OPRL jsou zpracov·v·ny jako metodick˝ n·stroj lesnickÈ politiky a jejÌho oblastnÏ diferencovanÈho uplatÚov·nÌ. P¯i vymezenÌ vÏcnÈ n·plnÏ OPRL se vych·zelo z pot¯eby identifikovat ve¯ejnÈ z·jmy a pokusit se navrhnout jejich v˝voj do budoucna. Byly zde jako z·klad p¯evzaty tzv. speci·lnÌ pr˘zkumy hospod·¯skÈ ˙pravy les˘, pl·nov·nÌ funkcÌ les˘ v souvislosti s kategorizacÌ les˘ a postupnÏ byla vytvo¯ena pomÏrnÏ obsaûn· struktura grafick˝ch a textov˝ch informacÌ v analogovÈ i digit·lnÌ formÏ. DeklarovanÈ funkce ve¯ejnÈho z·jmu v OPRL zatÌm spÌöe mapujeme a evidujeme, neû abychom je navrhovali, ale pokud bude pot¯eba, je moûnÈ uvaûovat i o spolupr·ci s vlastnÌky p¯i konkrÈtnÌch n·vrzÌch. OPRL majÌ platnost 20 let ñ nemohou tedy vzhledem ke zmÏn·m katastru operativnÏ reagovat na zmÏny vlastnictvÌ ñ st·ly by ne˙mÏrnÏ mnoho penÏz. Jsou doporuËujÌcÌm podkladem pro lesnÌ a ˙zemnÌ pl·nov·nÌ a ani v budoucnu neuvaûujeme o zmÏnÏ jejich z·vaznosti. Chceme v r·mci z·sad trvale udrûitelnÈho hospoda¯enÌ d·le rozpracov·vat r·mcovÈ smÏrnice hospoda¯enÌ tak, aby byly dob¯e uchopitelnÈ vlastnÌky les˘ a jejich hospod·¯i. CÌlem nenÌ p¯ikazovat urËit˝ zp˘sob hospoda¯enÌ, ale dokazovat jeho celkovou v˝hodnost, vËetnÏ v˝hodnosti ekonomickÈ. Z dosavadnÌch zkuöenostÌ vypl˝v·, ûe z OPRL jsou vyuûÌv·ny p¯edevöÌm urËitÈ informaËnÌ vrstvy. ⁄daje o funkËnÌm vyuûitÌ ˙zemÌ jsou vyuûitelnÈ jako podklady pro n·vrhy na za¯azenÌ les˘ do kategoriÌ. Jako podkladov˝ materi·l ke zpracov·nÌ LHP a LHO jsou pouûÌv·ny mapov· dÌla lesnickÈ typologie, r·mcovÈ smÏrnice hospoda¯enÌ a nÏkterÈ ˙daje o r˘stov˝ch pomÏrech. PodobnÈ informace jsou d·le pouûÌv·ny zpracovateli jin˝ch pl·novacÌch dokument˘, nap¯. pl·n˘ pÈËe o zvl·ötÏ chr·nÏn· ˙zemÌ, projekt˘ EIA a dalöÌch. OPRL byly postupnÏ zpracov·ny ⁄stavem pro hospod·¯skou ˙pravu lesa pro vöech 41 p¯ÌrodnÌch lesnÌch oblastÌ les˘ »R a dnes jsou k dispozici na urËen˝ch mÌstech v analogovÈ a digit·lnÌ formÏ. • LHP jsou n·strojem vlastnÌka lesa a jako takovÈ jsou urËeny pro ¯ÌzenÌ hospoda¯enÌ na lesnÌch majetcÌch. Tomu tak bylo po celou historii H⁄L a to i v dobÏ, kdy vlastnÌkem tÈmÏ¯ vöech les˘ byl st·t. Mimo vöeobecnÈ ˙daje, zhodnocenÌ p¯ÌrodnÌch podmÌnek, v˝öi a zd˘vodnÏnÌ z·vazn˝ch ustanovenÌ majÌ prostor i pro definov·nÌ hospod·¯sk˝ch cÌl˘ vlastnÌka a stanovenÌ jeho hospod·¯skÈho z·mÏru. Povaûujeme za nutnÈ respektovat soukromÈ vlastnictvÌ, kterÈ, aby mÏlo smysl, musÌ prioritnÏ plnit soukromÈ cÌle vlastnÌka a p¯Ìpadn· omezenÌ je nutnÈ kompenzovat n·hradou vzniklÈ ˙jmy. Je zcela pochopitelnÈ, ûe zejmÈna velikost majetku a hospod·¯skÈ z·mÏry vlastnÌka budou a takÈ jiû ovlivÚujÌ rozsah a ˙roveÚ LHP. JinÈ informace vyûaduje vlastnÌk s lesnick˝m vzdÏl·nÌm, jehoû majetek je ve velikosti, kterou dok·ûe osobnÌm p¯Ìstupem ovlivnit, a jinÈ poûadavky bude mÌt vlastnÌk majetku v tisÌcÌch ha, pokud jeötÏ je svojÌ osobou v·z·n na jinÈ aktivity. Zcela specifickÈ je pak vlastnictvÌ ve velikosti m·lo nad spodnÌ hranicÌ, pro kterou je stanovena povinnost zpracov·nÌ LHP (50 ha), kdy je znaËnÏ problematickÈ aû nemoûnÈ, aby hospod·¯sk· ˙prava plnila jednu ze z·kladnÌch povinnostÌ, to je zajiötÏnÌ trvalosti a plynulosti uûitk˘. LHP, byù jde o n·stroj vlastnÌka, je soubÏûnÏ vyuûÌv·n st·tnÌ spr·vou les˘ p¯i v˝konu jejich Ëinnosti. ZejmÈna jde o stanovenÌ z·vazn˝ch ustanovenÌ LHP, kterÈ jsou jednÌm z n·stroj˘, kter˝m je zohledÚov·n ve¯ejn˝ z·jem na lesÌch jako zdroji obnovitelnÈ


175

V. V. snÏm snÏm lesnÌk˘ lesnÌk˘ »eskÈ »eskÈ republiky republiky na na tÈma tÈma ÑPostavenÌ ÑPostavenÌ lesnÌho lesnÌho hospod·¯stvÌ hospod·¯stvÌ vv novÈm novÈm ˙zemnÏ ˙zemnÏ spr·vnÌm spr·vnÌm uspo¯·d·nÌ uspo¯·d·nÌ »eskÈ »eskÈ republikyì republikyì

a ekologickÈ suroviny pro ostatnÌ odvÏtvÌ a jako sloûce ûivotnÌho prost¯edÌ. Znalost ˙daj˘ o jednotliv˝ch porostech a jejich stanoviötÌch do znaËnÈ mÌry zjednoduöuje desetilet· prov·dÏnÌ nÏkter˝ch ˙kon˘ souvisejÌcÌch s rutinnÌ ËinnostÌ org·n˘ st·tnÌ spr·vy les˘. Z tÏchto d˘vod˘ je zpracov·nÌ LHP takÈ kaûdoroËnÏ MZe podporov·no poskytov·nÌm finanËnÌch p¯ÌspÏvk˘ podle ÑZ·vazn˝ch pravidelì. PodrobnÈ ˙daje LHP o jednotliv˝ch porostech jsou v nÏkter˝ch p¯Ìpadech kritÈriem pro p¯idÏlov·nÌ p¯ÌspÏvk˘ vlastnÌk˘m lesa na hospoda¯enÌ v lesÌch. LHP jsou d·le vyuûÌv·ny jin˝mi org·ny st·tnÌ spr·vy, zejmÈna org·ny ochrany p¯Ìrody. Pom·hajÌ identifikovat opodstatnÏnÈ nebo i domnÏlÈ z·jmy ochrany p¯Ìrody a Ëasto slouûÌ jako jedin˝ podklad ke zpracov·nÌ speci·lnÌch elabor·t˘ ochrany p¯Ìrody (nap¯. pl·ny pÈËe). V legislativÏ t˝kajÌcÌ se LHP by mÏlo dojÌt k nÏkter˝m ˙prav·m. P¯edpokl·d·me zmÏnu minim·lnÌ v˝mÏry lesnÌho majetku, od kterÈ bude povinnost hospoda¯it podle schv·lenÈho LHP. Uvaûujeme o hranici 100 nebo aû 200 ha. RovnÏû je zvaûov·na moûnost zruöit z·vaznÈ ukazatele v˝chovy a dodrûenÌ podÌlu melioraËnÌch a zpevÚujÌcÌch d¯evin. DosavadnÌ zkuöenost ukazuje stejnÈ, ne-li vyööÌ v˝sledky p¯i vhodnÈ dotaËnÌ politice. • LHO vznikly s cÌlem zabezpeËit zjiötÏnÌ stavu lesa a pl·nov·nÌ i pro lesy mal˝ch v˝mÏr, pro kterÈ se nezpracov·v· LHP. LHO jsou p¯edevöÌm n·strojem org·n˘ st·tnÌ spr·vy les˘ a pro vlastnÌky drobn˝ch les˘ jsou k dispozici, pokud o nÏ majÌ z·jem. Tento z·jem se vöak uk·zal jako minim·lnÌ. Za zmÌnku stojÌ vyuûÌv·nÌ LHO i LHP soudnÌmi znalci p¯i zpracov·nÌ znaleck˝ch posudk˘, coû jim ukl·d· platn˝ oceÚovacÌ p¯edpis. Uvaûujeme se zmÏnou jejich obsahu na pouhÈ zjiötÏnÌ stavu lesa pro pot¯eby v˝konu st·tnÌ spr·vy les˘ na lesnÌch pozemcÌch, kde neexistuje LHP. NemÏlo by se nad·le pokraËovat v podrobnÈm pl·nov·nÌ hospod·¯sk˝ch opat¯enÌ. Z toho vypl˝v·, ûe by pro tyto lesy nebyla stanovena z·vazn· ustanovenÌ. • IL nem· charakter pl·novacÌho dokumentu, ale sv˝m obsahem a zamÏ¯enÌm n·leûÌ k dÌl˘m hospod·¯skÈ ˙pravy les˘. CÌlem IL je zjistit jednor·zovÏ skuteËn˝ stav les˘ na uzemÌ st·tu. V˝sledkem by mÏly b˝t objektivnÏ zjiötÏnÈ informace o lesÌch a jejich prost¯edÌ. V souËasnosti probÌh· druh˝ rok inventarizace les˘, jejÌû provedenÌ vyhl·sila vl·da na¯ÌzenÌm Ë. 193/2000 Sb. na z·kladÏ ustanovenÌ ß 28 lesnÌho z·kona. Inventarizaci les˘ v celkovÈ dÈlce trv·nÌ Ëty¯ let prov·dÌ ⁄H⁄L, v˝sledky budou k dispozici v roce 2005. IL nenÌ urËena pro vlastnÌky lesa. Prov·dÌ se pro pot¯eby st·tnÌ lesnickÈ politiky, vÏtöina vyspÏl˝ch evropsk˝ch st·t˘ ji realizuje jiû nÏkolik let aû desetiletÌ. IL bude p¯esnÏjöÌ u pr˘mÏrn˝ch ˙daj˘ zjiöùovan˝ch zcela jednotnou metodou a v kratöÌm ËasovÈm ˙seku s n·slednou opakovanou ËetnostÌ mÏ¯enÌ ñ p¯esnÏjöÌ z·soby, p¯Ìr˘sty, v˝vojovÈ trendy. Bude takÈ jednÌm z hlavnÌch zdroj˘ pro naplÚov·nÌ datab·ze ukazatel˘ mezin·rodnÌ statistiky v n·vaznosti na poûadavky mezin·rodnÌch organizacÌ (FAO, EU, ECE atd.). St·t si musÌ zajistit pot¯ebnÈ ˙daje v p¯edstihu, neû ztratÌ souËasnÈ. Jiû dnes je moûnÈ zpracov·vat LHP na delöÌ dobu neû 10 let (˙daje zastarajÌ a nejsou vÏrohodnÈ), dneönÌ LHP jsou k dispozici jen prost¯ednictvÌm dotaËnÌ politiky. Pokud se v˝znamnÏji snÌûÌ, nebo nebudou, nebo se vlastnÌci rozhodnou, ûe si LHP radÏji zaplatÌ sami, neû aby st·tu p¯edkl·dali svÈ ˙daje, na kterÈ spad· ochrana osobnosti, pak bude st·t bez informacÌ.

176

Z·vÏr MusÌme si p¯iznat, ûe prov·zanost agend v krajinÏ opravdu chybÌ. Snad dosavadnÌ spoleËn· jedn·nÌ zejmÈna s MMR, ale i s jednotliv˝mi sloûkami MéP p¯inesou lepöÌ v˝sledky. Tak trochu lze zpoûdÏnÌ omluvit tak, ûe z·kladnÌ podkladovÈ materi·ly OPRL byly dokonËeny aû v pr˘bÏhu loÚskÈho roku a zatÌm se jejich vyuûitÌ postupnÏ rozbÌh·. I tak je dnes z·jem o zpracov·nÌ dalöÌch vrstev OPRL, jako nap¯Ìklad zpracov·nÌ z·topov˝ch oblastÌ u jednotliv˝ch byst¯in pro pot¯ebu ˙zemnÌho pl·nov·nÌ. A ˙plnÏ poslednÌ problematika: Je nutnÈ nebo naopak p¯edËasnÈ zav·dÏnÌ nov˝ch metod hospod·¯skÈ ˙pravy les˘ p¯i uplatnÏnÌ zmÏn v lesnickÈm hospoda¯enÌ? SouhlasÌm s p¯ed¯eËnÌkem, ûe masovÈ zav·dÏnÌ nov˝ch metod je p¯edËasnÈ. SouËasn˝ v˝voj ukazuje, ûe v relativnÏ kr·tkÈ dobÏ bude ovÏ¯ov·no mnoho nov˝ch moûnostÌ p¯i lesnickÈm pl·nov·nÌ, kterÈ p¯inesou ¯adu dobr˝ch, ale samoz¯ejmÏ i negativnÌch zkuöenostÌ. Proto podporujeme ovÏ¯ov·nÌ r˘zn˝ch zp˘sob˘ hospod·¯skÈ ˙pravy tak, abychom v dostateËnÈm p¯edstihu mohli p¯ijmout dalöÌ metody, kterÈ by p¯i nÌzkÈ finanËnÌ n·roËnosti mÏly odpovÌdajÌcÌ vypovÌdacÌ schopnost.



Prof. Ing. VladimÌr Simanov, CSc., LDF MZLU Brno

LESNICK… äKOLSTVÕ A CELOûIVOTNÕ VZDÃL¡V¡NÕ Od koleg˘ z provozu lesnÌho hospod·¯stvÌ a zpracov·nÌ d¯eva dost·v·me Ëasto dotazy, zda si myslÌme, ûe vöichni absolventi lesnick˝ch a d¯eva¯sk˝ch ökol naleznou uplatnÏnÌ v oboru; zda jsou st¯ednÌ odbornÈ ökoly nevyhovujÌcÌ, nebo proË se tedy zav·dÌ bakal·¯skÈ studium; zda nenÌ chybou, ûe zanikl systÈm celoûivotnÌho vzdÏl·v·nÌ prezentovan˝ p¯ed rokem 1990 pomaturitnÌm a postgradu·lnÌm studiem; a zda bude zavedeno ökolnÈ, a co se tÌm vy¯eöÌ. Pokusme se na tyto skupiny ot·zek nalÈzt odpovÏdi, i kdyû up¯ÌmnÏ ¯eËeno, na v˝sledky nÏkter˝ch souvislostÌ si budeme muset poËkat, protoûe jak·koliv p¯edpovÏÔ je obtÌûn· vzhledem k tomu, ûe se jedn· o v˝sledky politick˝ch rozhodnutÌ. Doba, kdy kaûd˝ absolvent vysokÈ ökoly mÏl zaruËeno uplatnÏnÌ ve vystudovanÈm oboru, skonËila se z·nikem systÈmu ÑumÌstÏnekì na p¯elomu 50. a 60. let. Od tÈ doby existoval vûdy urËit˝ nadbytek absolvent˘, umoûÚujÌcÌ vznik konkurenËnÌho prost¯edÌ na trhu pr·ce. Existuje-li öance, ûe ze dvou absolvent˘ nalezne uplatnÏnÌ v oboru jen jeden, je to jistÏ v˝razn˝ stimulaËnÌ podnÏt ke snaze, b˝t co nejlepöÌ. Ale kdyû z tisÌce absolvent˘ m· rovnÏû öanci jen jeden, stimulaËnÌ efekt nenast·v·, protoûe nadbytek na trhu pr·ce nevnÌm· student jako v˝zvu, ale ch·pe svoji öanci obdobnÏ naprosto neovlivnitelnou vlastnÌm ˙silÌm obdobnÏ jako öanci na v˝hru v loterii. ProË se tedy blÌûÌme druhÈmu p¯Ìpadu, a p¯itom jeötÏ systÈm financov·nÌ ökol podle poËtu student˘ p¯ispÌv· k tomu, ûe se poËty student˘ rok od roku zvyöujÌ? OdpovÏÔ na zmÏnu cÌl˘ a obsahu vzdÏl·v·nÌ je t¯eba hledat ˙plnÏ jinde neû v re·lnÈ pot¯ebÏ pracovnÌk˘. Soci·lnÌ struktura spoleËnosti se totiû mÏnÌ a spoleËn˝m problÈmem vÏtöiny st·t˘ je vysok· a dlouhodob· nezamÏstnanost, ve kterÈ se öance na zamÏstnatelnost zvyöujÌ s dosaûenou ˙rovnÌ vzdÏl·nÌ. Za tÏchto okolnostÌ je snad spoleËensky p¯ijatelnÏjöÌ, pokud mlad˝ ËlovÏk d·le studuje cokoliv, neû by se ocitl p¯ed ˙¯adem pr·ce, ztratil tak aktivnÌ ûivotnÌ n·plÚ a stal se z·visl˝m na soci·lnÌ podpo¯e, p¯ÌpadnÏ i na drog·ch a p¯ispÌval jeötÏ k ˙rovni kriminality. P¯itom spoleËenskÈ n·klady na jednoho studenta jsou niûöÌ neû na jednoho nezamÏstnanÈho, coû tento zp˘sob Ñ¯eöenÌì podporuje. PouûÌvan˝m argumentem je i to, ûe nezamÏstnanost mezi absolventy vysok˝ch ökol je niûöÌ, neû je pr˘mÏr celÈ populace. Nap¯Ìklad koncem roku 2001 byla v »R celkov· nezamÏstnanost 8,9 %, ale nezamÏstnan˝ch vysokoökol·k˘ bylo jen 2,2 %. Bohuûel ale statistika nic nevypovÌd· o tom, jakou profesi pak vysokoökol·ci skuteËnÏ vykon·vajÌ. NicmÈnÏ, za p¯Ìnos soudobÈ ökolskÈ politiky se povaûuje prodlouûenÌ pobytu ve ökol·ch o dva roky uû do roku 2005, n·r˘st podÌlu studujÌcÌch na oborech s maturitou na 75 %, a umoûnÏnÌ p¯Ìstupu k terci·rnÌmu vzdÏl·v·nÌ 50 % populaËnÌch roËnÌk˘. (Zde je vhodnÈ upozornit, ûe pojem terci·rnÌ vzdÏl·v·nÌ zahrnuje kromÏ vysok˝ch ökol univerzitnÌch a neuniverzitnÌch tÈû vyööÌ odbornÈ ökoly). MÌsto v˝bÏru studijnÏ nejschopnÏjöÌch to ve sv˝ch d˘sledcÌch znamen· poskytnout p¯Ìleûitost k maxim·lnÌmu rozvoji schopnostÌ vöem a vyuûÌt mimo¯·dnÈ plastiËnosti kaûdÈho mladÈho ËlovÏka, coû ovöem nutnÏ vyvol·v· ˙vahy o moûnosti p¯ijÌmat uchazeËe o terci·rnÌ vzdÏl·v·nÌ bez p¯ijÌmacÌch zkouöek a udrûet vzdÏl·v·nÌ na co nejvöeobecnÏjöÌ ˙rovni co nejdÈle. Na druhÈ stranÏ je zjevnÈ, ûe pokud m· nar˘stat podÌl vstupujÌcÌch na vysokÈ ökoly, nenÌ moûnÈ bez ztr·ty kvality absolvent˘ vzdÏl·vat tak vysok˝ poËet student˘ na magisterskÈ (inûen˝rskÈ) ˙rovni. Ud·v· se totiû, ûe mimo¯·dnÏ nadan˝ch osob je v populaci 1 ñ 2 %, a osob schopn˝ch tv˘rËÌ pr·ce asi 3 %. Proto je zavedenÌ bakal·¯sk˝ch studijnÌch program˘ nezbytnostÌ, jejÌmû ÑvedlejöÌm produktemì by mÏlo b˝t i snÌûenÌ poËtu student˘, kte¯Ì studium nedokonËÌ bez dosaûenÌ nÏjakÈ kvalifikace. V mezin·rodnÌm mÏ¯Ìtku by pak mÏlo absolvov·nÌ bakal·¯skÈho studia znamenat zÌsk·nÌ kvalifikace pro evropsk˝ trh pr·ce.

Kvalita v˝stupu ze vzdÏl·vacÌho procesu nenÌ jen z·leûitostÌ podÌlu student˘ na populaËnÌm roËnÌku, ale z·visÌ i na kvantitÏ a kvalitÏ pedagogickÈho sboru a vybavenÌ ökol. Za pozornost v tÈto souvislosti stojÌ, ûe poËet student˘ vysok˝ch ökol se jen od roku 1994 do roku 2001 zv˝öil o 60 %, ale poËet akademick˝ch pracovnÌk˘ se zv˝öil jen o 10 %. Lze jen doufat, ûe relativnÌ pokles poËtu pedagog˘ byl nahrazen intenzitou v˝uky a ûe tedy ke snÌûenÌ kvality v˝uky nedoölo. é·dn˝m tajemstvÌm nenÌ, ûe novÏ vzniklÈ univerzity majÌ nedostatek habilitovan˝ch pracovnÌk˘, coû ovöem nep¯ekvapÌ p¯i pohledu na vÏkovou strukturu stejnÈ kategorie pracovnÌk˘ na Ñkamenn˝chì univerzit·ch. OdmÏÚov·nÌ uËitel˘, i kdyû se postupnÏ upravuje, nevystihuje spoleËensk˝ v˝znam jejich pr·ce. Slibuje se, ûe (jiû!?) v roce 2007 bude pr˘mÏrn˝ plat pedagoga 30 % nad pr˘mÏrn˝m platem vykazovan˝m statisticky. Aby do tÈ doby na ökol·ch nenastala katastrof·lnÌ situace, ¯eöÌ se celkov˝ nedostatek finanËnÌch prost¯edk˘ ve ökolstvÌ tak, ûe se do mezd p¯esouv· relativnÏ nejvÏtöÌ Ë·st zdroj˘. To vöak vyvol·v· skryt˝ nedostateËn˝ investiËnÌ rozvoj, protoûe na mzdy a odvody jde v souËasnÈ dobÏ asi 60 % celkovÈho rozpoËtu. VybavenÌ ökol mÌsto toho, aby bylo krok p¯ed podnikatelskou sfÈrou, je tak spÌöe krok za nÌ. M˘ûe vzniknout dojem, ûe p¯estavba studia na systÈm bakal·¯ magistr - doktor nenÌ aû tak z·sadnÌ, protoûe vÏcn· n·plÚ studia v prvnÌch t¯ech roËnÌcÌch univerzity, p¯edstavujÌcÌ bakal·¯sk˝ stupeÚ vzdÏl·v·nÌ, se nem˘ûe p¯Ìliö odliöovat od n·plnÏ studia na naöich souËasn˝ch st¯ednÌch a vyööÌch odborn˝ch ökol·ch, a v˝hodou pro absolventa bude zÌsk·nÌ vysokoökolskÈho vzdÏl·nÌ, a z hlediska form·lnÌho i zÌsk·nÌ vysokoökolskÈho diplomu. Tento dojem podporuje i fakt, ûe absolventi st¯ednÌch odborn˝ch ökol nÏkdy ¯ÌkajÌ, ûe se toho Ño mnoho vÌceì na univerzitÏ nenauËili, neû jiû znali ze st¯ednÌ ökoly. P¯echod na bakal·¯sk˝ stupeÚ vöak bude pro absolventy st¯ednÌch ökol absurdnÏjöÌ neû systÈm dosavadnÌ. P¯i dosavadnÌm zp˘sobu se obsah jiû zÌskan˝ch znalostÌ Ñrozpt˝lilì do pÏti let vysokoökolskÈho studia, p¯iËemû zaË·tek vysokoökolskÈho studia byl zcela nov˝ tÌm, ûe obsahoval teoretickÈ p¯edmÏty, vytv·¯ejÌcÌ inûen˝rskou ˙roveÚ vzdÏl·nÌ. V novÈm systÈmu budou t¯i roky bakal·¯sk˝ch studiÌ pro absolventa st¯ednÌ ökoly skuteËnÏ spÌöe opakov·nÌm. LogiËtÏjöÌ je ale nov˝ systÈm v tom, ûe inûen˝rskou ˙roveÚ vytv·¯Ì aû po zvl·dnutÌ ˙rovnÏ bakal·¯skÈ. To je nespornÏ ¯eöenÌ vhodnÈ zejmÈna pro ty studenty, kte¯Ì z r˘zn˝ch p¯ÌËin na inûen˝rskou ˙roveÚ Ñnedos·hnouì, ale mohou b˝t vynikajÌcÌmi v˝konn˝mi pracovnÌky provozu, kte¯Ì navÌc v novÈm systÈmu vysokoökolskÈ vzdÏl·nÌ zÌskajÌ, byù niûöÌ ˙rovnÏ. Teoreticky se zde nabÌzÌ jednoduchÈ ¯eöenÌ. Prohl·sit st¯ednÌ odbornÈ ökoly za ökoly poskytujÌcÌ bakal·¯skou ˙roveÚ vzdÏl·nÌ a na nynÏjöÌch univerzit·ch realizovat jen magisterskÈ (inûen˝rskÈ) a doktorskÈ vzdÏl·nÌ. Ale pozor, bakal·¯ nerovn· se st¯edoökol·k! A to pr·vÏ proto, ûe nenÌ a nesmÌ b˝t st¯edoökol·k. Bakal·¯ je absolventem niûöÌho stupnÏ vzdÏl·v·nÌ na univerzitÏ a proto nem˘ûe b˝t vzdÏl·v·n nikde jinde neû na univerzitÏ. DefiniËnÌm znakem terci·rnÌho vzdÏl·v·nÌ je totiû vÏdeck·, v˝zkumn·, v˝vojov· a jin· tv˘rËÌ Ëinnost, vytv·¯ejÌcÌ podnÏtovÏ bohatÈ prost¯edÌ, silnÏ motivujÌcÌ k dalöÌmu studiu. PropojenÌ studia s tÏmito Ëinnostmi, jejich typ, rozsah a kvalita tak odliöuje vöechny typy vysokoökolsk˝ch studijnÌch program˘ od niûöÌch stupÚ˘ vzdÏl·v·nÌ. Bakal·¯ by tedy mÏl b˝t nad ˙rovnÌ absolventa st¯ednÌ odbornÈ ökoly. JinÈ ¯eöenÌ, aby se st¯ednÌ odbornÈ ökoly staly souË·stÌ univerzit, nebo aby bakal·¯skÈ vzdÏl·nÌ poskytovaly pod garancÌ univerzit, je pak tÏûko realizovatelnÈ za souËasn˝ch spr·vnÌch, administrativnÌch a finanËnÌch podmÌnek. DalöÌ cestou je (dosti teoreticky) p¯esun st¯ednÌch odborn˝ch ökol, Ëi spÌöe vyööÌch odborn˝ch ökol do ˙rovnÏ vysok˝ch ökol ne-


177


univerzitnÌho typu. Tento p¯esun je vöak moûn˝ jen politick˝m rozhodnutÌm, protoûe podmÌnky pro takov˝ p¯esun v souladu s legislativou nejsou a v dohlednÈ dobÏ ani nemohou b˝t splnÏny. A to aù se t˝k· vÏdeckÈ a v˝zkumnÈ Ëinnosti na tÏchto ökol·ch, Ëi poËtu vyuËujÌcÌch s vÏdeckopedagogickou hodnostÌ. Tyto parametry nebyly po ökol·ch tohoto typu nikdy û·d·ny a proto nejsou na jejich okamûitÈ splnÏnÌ p¯ipraveny. Naprosto z¯ejmÈ je jen to, ûe univerzity budou relativnÏ obtÌûnÏ budovat z·kladnu bakal·¯skÈho vzdÏl·v·nÌ, kter· na st¯ednÌch a vyööÌch odborn˝ch ökol·ch v z·sadÏ existuje, a na druhÈ stranÏ je stejnÏ tak z¯ejmÈ, ûe budoucnost st¯ednÌch odborn˝ch ökol je velice nejist·, protoûe mlad˝ ËlovÏk, resp. jeho rodiËe dajÌ pravdÏpodobnÏ p¯ednost bakal·¯skÈmu studiu na univerzitÏ neû studiu na st¯ednÌ ökole, kdyû obÏ ¯eöenÌ vedou ke stejnÈmu cÌli, ale druhÈ ¯eöenÌ je o t¯i roky delöÌ. Pokud se t˝k· systÈmu vzdÏl·v·nÌ, jevÌ se vztah mezi univerzitami a st¯ednÌmi a vyööÌmi odborn˝mi ökolami jako koncepËnÏ ne¯eöen˝ a poradit si s nÌm bude asi muset neviditeln· ruka trhu, coû vöak m˘ûe b˝t doprov·zeno spoleËensk˝mi ztr·tami. DalöÌ problÈmovÈ okruhy se otevÌrajÌ po absolvov·nÌ ökol. AbsolutnÌ p¯ebytek absolvent˘ vöech stupÚ˘ ökol sv·dÌ podnikatelskou sfÈru k poûadavku na ÑhotovÈho ËlovÏkaì. Firma se nehodl· zab˝vat zaökolenÌm novÈho pracovnÌka, kterÈmu chybÌ nejen praxe, ale i to, Ëemu se nynÌ mÛdnÏ ¯Ìk· soft skills, coû je schopnost t˝movÈ pr·ce, komunikativnost, flexibilnost a mobilita. ObraznÏ ¯eËeno se vöak musÌ absolvent nauËit i chodit do pr·ce kaûd˝ den a vËas. Firmy pak Ëasto upadajÌ do omylu, ûe kdyû sedm uchazeË˘ o pr·ci ÑvyhodÌì, ûe p¯ijde osm˝, kter˝ vöem jejich poûadavk˘m vyhovÌ. Poûadavky nÏkter˝ch firem jdou tak daleko, ûe by kaûd˝ mÏl prvnÌ zamÏstn·nÌ absolvovat na st·tnÌ instituci. V trochu jinÈ rovinÏ se myölenky Ñpr·va na prvnÌ zamÏstn·nÌ absolvent˘ì staly i souË·stÌ p¯edvolebnÌch kampanÌ. I kdyû lze souhlasit s filozofiÌ, ûe je t¯eba nÏco udÏlat pro to, aby se u nezamÏstnan˝ch absolvent˘ nefixovaly pasivnÌ zp˘soby ûivota a z·vislost na podpo¯e, je nutnÈ odmÌtnout n·zor, ûe nÏco vy¯eöÌ umÏl· zamÏstnanost osob na pracovnÌch mÌstech bez konkrÈtnÌ zodpovÏdnosti. Praktick˝ch zkuöenostÌ je jak u b˝val˝ch St·tnÌch les˘, tak u Les˘ »eskÈ republiky dostatek. D·vno se prok·zalo, ûe ËlovÏk, kter˝ z˘stane dÈle na ÑstartovacÌì pozici, neû je nezbytnÏ nutnÈ, ustrne ve svÈm osobnÌm i profesnÌm v˝voji a jako Ñk·drov· rezervaì je nepouûiteln˝. NevyhranÏnÈ st·le jeötÏ z˘st·v· vzdÏl·v·nÌ dospÏl˝ch, coû je varujÌcÌ zejmÈna proto, ûe kdo nenÌ schopen svÈ vzdÏl·nÌ obnovovat a rozöi¯ovat, ocit· se nutnÏ na okraji spoleËnosti. Za situace, kdy firmy nejsou p¯Ìliö ochotny investovat do vzdÏl·v·nÌ sv˝ch zamÏstnanc˘ a ti sami zatÌm pot¯ebu vzdÏl·v·nÌ necÌtÌ, nebo jej nejsou ochotni Ëi schopni financovat, je logickÈ, ûe se zv˝öil z·jem staröÌ populace o d·lkovÈ studium. Zd· se, ûe dokud si firmy nevytvo¯Ì vlastnÌ systÈmy povinnÈho zvyöov·nÌ kvalifikace, budou z˘st·vat nabÌdky vzdÏl·vacÌch institucÌ na po¯·d·nÌ kurz˘ celoûivotnÌho vzdÏl·v·nÌ nevyuûity. Velice kontroverznÌm opat¯enÌm je ökolnÈ. P¯i zd˘vodÚov·nÌ pot¯eby jeho zavedenÌ se argumentuje od pot¯eby zv˝öit odpovÏdnost studenta ke studiu p¯es nezbytnost financov·nÌ ökolstvÌ z vÌce zdroj˘ aû po jednoduchÈ sdÏlenÌ, ûe ve vÏtöinÏ st·t˘ se ökolnÈ vybÌr·, a proto si budeme muset zvyknout, ûe u n·s to bude stejnÈ. Opravdu tÏûko ¯Ìci, kter˝ z tÏchto argument˘ je nejblÌûe pravdÏ. Ale naprosto nespornÈ je to, ûe p¯ÌötÌ vl·da bude vystavena siln˝m rozpoËtov˝m omezenÌm a proto bude ökolnÈ znamenat jednu z moûnostÌ, jak rozpoËtov˝ deficit ökolstvÌ snÌûit. A to s elegantnÌm p¯esunem odpovÏdnosti za p¯Ìpadn˝ nedostatek financÌ na konkrÈtnÌ ökolu. (ZÌskali jste m·lo student˘ - m·te m·lo penÏz). I kdyû nelze up¯Ìt, ûe zavedenÌ ökolnÈho m˘ûe mÌt nÏkterÈ pozitivnÌ p¯Ìnosy, nelze neû pochybovat o tom, zda administrativnÌ n·roËnost souËasnÈho n·vrhu m˘ûe b˝t v relaci s tÏmito p¯Ìnosy. Pro ilustraci je moûno uvÈst schÈma postupu platby ökolnÈho: • Student zaplatÌ ökolnÈ v hotovosti. • Student nenÌ schopen Ëi ochoten zaplatit v hotovosti a poû·d· k tomu vybranou banku o p˘jËku. Pokud p˘jËku nedostane, musÌ 178

û·dat jinou banku o p˘jËku, neboù pot¯ebuje potvrzenÌ, ûe nejmÈnÏ dvakr·t ne˙spÏönÏ o p˘jËku û·dal. • Prok·ûe-li student, ûe dvakr·t ne˙spÏönÏ û·dal o p˘jËku, nastupuje navrûen˝ institut Spr·vy odloûenÈho ökolnÈho (kter˝ nem˘ûe mÌt û·dnÈ vlastnÌ p¯Ìjmy, a proto se financov·nÌ jeho Ëinnosti p¯edpokl·d· z rozpoËtu MäMT - a o n·klady na jeho Ëinnost se logicky snÌûÌ moûnost p¯ÌmÈho financov·nÌ ökolstvÌ), kter˝ za studenta z·vazek p¯evezme. • Student zaËne spl·cet ökolnÈ mÏsÌc potÈ, kdy dos·hne vyööÌ pr˘mÏrn˝ mÏsÌËnÌ p¯Ìjem, neû je pr˘mÏrn˝ mÏsÌËnÌ p¯Ìjem vyhlaöovan˝ »esk˝m statistick˝m ˙¯adem. (⁄skalÌ tohoto ustanovenÌ je zejmÈna v tom, ûe absolventi vysok˝ch ökol, zamÏstnanÌ ve ökolstvÌ, kultu¯e, st·tnÌ spr·vÏ a st·tnÌm zdravotnictvÌ takovÈho pr˘mÏru nedosahujÌ ani za 10 let po absolvov·nÌ, a proto lze Ñdobytelnostì p˘jËek a odloûenÈho ökolnÈho povaûovat u tÏchto kategoriÌ za v˝raznÏ ohroûenou, p¯iËemû je pr·vÏ tato skupina absolvent˘ vysok˝ch ökol relativnÏ velmi poËetn·.) äkolnÈ m· b˝t kompenzov·no soci·lnÌ podporou - studentsk˝m p¯Ìdavkem, kter˝ m· t¯i Ë·sti: • studentsk˝ p¯ÌspÏvek na ubytov·nÌ • studentsk˝ p¯ÌspÏvek na stravov·nÌ • studentsk˝ p¯ÌspÏvek na dojÌûdÏnÌ V kaûdÈ Ë·sti p¯ÌspÏvku jsou t¯i p·sma a n·rok na kaûdou Ë·st p¯ÌspÏvku a kaûdÈ jeho p·smo je t¯eba prokazovat, evidovat a kontrolovat. Jen z prostÈho v˝Ëtu nezbytn˝ch administrativnÌch ˙kon˘ a uvaûovanÈho poËtu student˘ vysok˝ch ökol (cca 0,25 milionu) lze zÌskat opr·vnÏnÈ obavy z rozsahu administrativy. Mimoto stojÌ za zv·ûenÌ, zda by platba ökolnÈho nep¯ispÏla k moûnÈmu vzniku ÑplacenÈhoì vzdÏl·v·nÌ, protoûe je v nÏkter˝ch p¯Ìpadech obtÌûnÈ se vymanit z uzance Ñkdo platÌ, ten porouËÌì. ProblÈm˘, kterÈ musÌ ökolstvÌ (a to nejen lesnickÈ) ¯eöit, je pochopitelnÏ daleko vÌce. Nap¯. demografick˝ v˝voj sice p¯edpokl·d· dalöÌ ˙bytek narozen˝ch dÏtÌ, ale na druhÈ stranÏ jiû nynÌ je plusovÈ saldo migrace asi 10 000 osob roËnÏ, kterÈ musÌ b˝t nÏjak˝m zp˘sobem zaËlenÏno do systÈmu vzdÏl·v·nÌ. Na po¯adu dne je tedy zcela nepochybnÏ specifika vzdÏl·v·nÌ etnick˝ch menöin. Za problÈm lze asi povaûovat i fakt, ûe ökolstvÌ jako takovÈ nem· dostateËnou v˝zkumnou a v˝vojovou z·kladnu, a moûn˝m d˘sledkem toho je, ûe za provoznÌ praxÌ zaost·v· v pot¯ebn˝ch inovacÌch a ûe nÏkter· opat¯enÌ nep˘sobÌ jako komplexnÌ a p¯esvÏdËiv·.



Ing. Pavel Sovka, St¯ednÌ lesnick· ökola Hranice

LESNICK… äKOLSTVÕ A CELOûIVOTNÕ VZDÃL¡V¡NÕ

Koncem Ëervna tohoto roku uplyne 5 let od jedn·nÌ konference ÑSouËasnost a budoucnost lesnickÈho vzdÏl·v·nÌ v »eskÈ republiceì, kter· se konala ve Vimperku. Samoz¯ejmÏ, ûe snad v kaûdÈm z p¯ednesen˝ch diskusnÌch p¯ÌspÏvk˘ se hovo¯ilo i o celoûivotnÌm vzdÏl·v·nÌ. Jen struËnÏ si dovolÌm ohlÈdnout se 5 let nazpÏt a porovnat nÏkterÈ myölenky a jejich pÏtilet˝ posun. ⁄vodnÌ refer·t p¯ednesl za MZe ing. JaromÌr VaöÌËek, CSc. Situace v organizaci lesnickÈho ökolstvÌ se z·sadnÏ zmÏnila v roce 2001. St¯ednÌ odborn· uËiliötÏ p¯eöla z kompetencÌ MZe do kompetencÌ K⁄, ve kter˝ch se (alespoÚ ve vÏtöinÏ) stala nechtÏn˝m dÌtÏtem, protoûe je Ministerstvo dostateËnÏ nevybavilo finanËnÌmi prost¯edky. Jak se bude SOUL v jednotliv˝ch krajÌch da¯it, uk·ûe Ëas a zejmÈna, zabezpeËÌ-li pot¯ebu pracovnÌ sÌly. V oblasti SLä se situace zmÏnila rovnÏû ve zmÏnÏ z¯izovatele, v pr˘bÏhu roku 2001 byla delimitov·na do p˘sobnosti K⁄. Ze zkuöenostÌ hranickÈ SLä tento krok nic ve zlepöenÌ podmÌnek nep¯inesl. Po ˙vodnÌm refer·tu byl pak p¯ednesen d˘leûit˝ refer·t ing. Olivy, gener·lnÌho ¯editele L»R, kter˝ v zastoupenÌ p¯ednesl ing. Sixta. V tomto refer·tu byli ˙ËastnÌci konference na z·kladÏ ËÌseln˝ch ˙daj˘ zpracovan˝ch v koncepci podniku sezn·meni s p¯ebytkem absolvent˘ SLä a Vä. Tyto ˙vahy se objevily i v nÏkter˝ch dalöÌch refer·tech. Je moûnÈ konstatovat, ûe v tÈto situaci se asi nic nezmÏnilo, ËÌsla z˘st·vajÌ stejn·. Polemika v tomto okamûiku se jevÌ jako bezp¯edmÏtn·. Pokud nedoölo ke snÌûenÌ poËt˘ p¯i celost·tnÌm ¯ÌzenÌ SLä ze strany MäMT, tak v souËasnÈ dobÏ pod z¯izovatelskou funkcÌ kraj˘ si myslÌm, ûe nedojde ke zmÏnÏ. KonkrÈtnÌ ˙daje o poËtech student˘ a absolvent˘ jednotliv˝ch typ˘ lesnick˝ch ökol jsou uvedeny kaûdoroËnÏ v ÑZelenÈ zpr·vÏ MZe »Rì. V p¯ÌspÏvku ing. J·nskÈho, p¯ednesenÈm za pracovnÌky obecnÌch a mÏstsk˝ch les˘, se objevila neadresn·, ploön· kritika ˙rovnÏ absolvent˘ vöech typ˘ lesnick˝ch ökol. Na poûadavek konkrÈtnÌch poznatk˘, p¯ipomÌnek a p¯Ìpadn˝ch poûadavk˘ byla slÌbena spolupr·ce a vz·jemn· informovanost, ale obecnÌ a mÏstskÈ lesy se vÌce neozvaly. P¯ÌspÏvek gener·lnÌho ¯editele JihoËesk˝ch les˘ »eskÈ BudÏjovice, a. s., ing. Ko¯Ìnka se zab˝val problematikou na tÈma financov·nÌ uËÚovskÈho ökolstvÌ a zainteresov·nÌm subjekt˘ provozu LH na financov·nÌ s promÌtnutÌm n·klad˘ do oblastÌ danÌ. Nedoölo k û·dnÈ pozitivnÌ zmÏnÏ. Velmi struËnÏ, ale z·roveÚ velmi fundovanÏ se vyslovil prof. Ing. Mirjam »ech, CSc., kter˝ sv· doporuËenÌ shrnul do deseti bod˘, kterÈ by p¯i realizaci podstatnou Ë·st problÈm˘ vy¯eöily. K realizaci nedoölo, ba naopak situace se bÏhem uplynul˝ch let jeötÏ zhoröila. Pan poslanec Kroupa projevil sv˘j politick˝ n·zor. Ing. Pol·k, v˝konn˝ ¯editel »APLH, podnÏtnÏ i kriticky vyslovil n·zor podnikatelskÈ sfÈry. Uvedl, ûe ökolstvÌ musÌ umÏt reagovat na poûadavky provozu, nenaplnÌ-li popt·vku lesnickÈ ökolstvÌ, obr·tÌ se podnikatelsk· sfÈra na nÏkoho jinÈho. Uvedl, ûe podnikatelsk· sfÈra hled· ekonomy, ˙ËetnÌ, pr·vnÌky, tedy funkce, kde absolvov·nÌ tÏchto p¯edmÏt˘ na lesnickÈ ökole nestaËÌ. Jak· se uk·zala praxe MäMT p¯i zabezpeËenÌ takovÈho poûadavku, ukazuje p¯Ìklad SLä Hranice, kter· p¯ipravila a p¯edloûila projekt VOä se zamÏ¯enÌm na ekonomiku. Tento projekt byl doporuËen mnoha lesnick˝mi subjekty, vych·zel ze situace, kdy absolvent˘m st¯ednÌch ekonomick˝ch ökol, obchodnÌch akademiÌ, manaûersk˝ch a dalöÌch ökol bude poskytnuto lesnickÈ vzdÏl·nÌ a aplikovan· lesnick· ekonomika. Bohuûel d˘vodem zamÌtnutÌ byla skuteËnost, ûe v prvnÌm roce z¯izov·nÌ VOä, tj. v roce 1996, bylo povoleno (Ëasto ûivelnÏ) 165 tÏchto ökol, a ûe dalöÌ z ekonomick˝ch d˘vod˘ povolov·ny nebudou. Proto v roce 1997 byl projekt SLä Hranice zamÌtnut. Pozitivum v podmÌnk·ch SLä Hranice bylo otev¯enÌ dvou roËnÌk˘ externÌho studia. Z nich jeden roËnÌk letos konËÌ

(ze 17 zaËÌnajÌcÌch podmÌnky pro p¯ihl·öenÌ se k maturitÏ splnilo 5 studujÌcÌch). DalöÌ p¯Ìklad dobrÈho v˝sledku na ˙seku celoûivotnÌho vzdÏl·v·nÌ je spolupr·ce s VLS, divizemi LipnÌk nad BeËvou a Plumlov. Na SLä se uskuteËnily kurzy pro vedoucÌ pracovnÌky provozu, zamÏ¯enÈ na inovaci poznatk˘ zejmÈna na ˙seku ekonomiky. Zde je nutnÈ uvÈst, ûe garanty byly zmÌnÏnÈ subjekty a tak odpadlo sloûitÈ jedn·nÌ s MäMT. Tolik k situaci v lesnickÈm ökolstvÌ p¯ed 5 lety a k jeho rozvoji po dneöek. Samoz¯ejmÏ, ûe na z·kladÏ uvedenÈho nem˘ûeme ¯Ìci, ûe se ve ökolstvÌ nic nezmÏnilo. V politick˝ch kruzÌch je ökolstvÌ Ëast˝m p¯edmÏtem jedn·nÌ. Neust·le se hled· cesta jak nalÈzt ÑbohatstvÌ skrytÈ v uËenÌì. Byl zpracov·n N·rodnÌ program rozvoje vzdÏl·v·nÌ v »R jako vl·dnÌ dokument. Na jeho zpracov·nÌ se podÌlely rozs·hlÈ t˝my odbornÌk˘ z »R i mnoho zahraniËnÌch expert˘. V r·mci p¯Ìpravy ke vstupu do EU byla v roce 1999 zpracov·na studie Ñ»eskÈ vzdÏl·v·nÌ a Evropaì. Na z·kladÏ i tÏchto materi·l˘ byla pak zpracov·na BÌl· kniha, kter· vych·zÌ z koncepce ökolstvÌ v evropskÈm a svÏtovÈm kontextu. Evropsk· integrace smÏ¯uje ke konvergenci v z·kladnÌch trendech v˝voje n·rodnÏ vzdÏl·vacÌch soustav. OpÌr· se o ˙stavnÌ pr·va obËan˘ a ztotoûÚuje se s pojetÌm, kterÈ vyhlaöuje vzdÏl·nÌ za jedno ze z·kladnÌch lidsk˝ch pr·v poskytovan˝ch vöem lidem bez rozdÌlu a povaûuje je za nezcizitelnou a univerz·lnÌ lidskou hodnotu. V celoûivotnÌm uËenÌ a na vöech stupnÌch vzdÏl·vacÌho systÈmu jde v pedagogice jiû o klasickou Delorsovu formulaci ÑËty¯ pilÌ¯˘ vzdÏl·v·nÌì, promÌtnut˝ch do tÏchto cÌl˘: 1. uËit se pozn·vat, coû znamen· osvojit si n·stroje pochopenÌ svÏta a nauËit se uËit; 2. uËit se jednat, abychom byli schopni tvo¯iv˝m zp˘sobem zasahovat do svÈho prost¯edÌ; 3. uËit se ûÌt spoleËnÏ, abychom dok·zali spolupracovat s ostatnÌmi a mohli se tak podÌlet na vöech spoleËensk˝ch Ëinnostech; 4. uËit se b˝t ve smyslu z·kladnÌho porozumÏnÌ vlastnÌ osobnosti a jejÌmu utv·¯enÌ v souladu s mor·lnÌmi normami. MäMT zpracovalo dokument nazvan˝ ÑDlouhodob˝ z·mÏr vzdÏl·v·nÌ a rozvoje v˝chovnÏ vzdÏl·vacÌ soustavy »Rì. PoslednÌ verze tohoto dokumentu z b¯ezna tohoto roku byla p¯ed·na krajsk˝m ˙¯ad˘m a jejich prost¯ednictvÌm aû jednotliv˝m ökol·m. äkoly mÏly moûnost se k z·sad·m dokumentu vyj·d¯it podle sv˝ch podmÌnek a z·mÏr˘. Z·mÏr je zpracov·n na 10 let s tÌm, ûe jeho naplÚov·nÌ bude pravidelnÏ vyhodnocov·no a podle aktu·lnÌ situace bude doplÚov·n. Je t¯eba upozornit na to, ûe z·mÏr byl zpracov·n za p¯edpokladu, ûe na vzdÏl·v·nÌ p¯ipadne 6 % HDP. N·s na st¯ednÌch ökol·ch p¯edevöÌm zajÌmal dlouhodob˝ z·mÏr pro st¯ednÌ ökoly s ohledem na skuteËnost, o kterÈ hovo¯il pan prof. Simanov, tj. o zmÏnÏ struktury studia na Vä. Tyto zmÏny jsou na jednÈ stranÏ z·sadnÌ ve smÏru naznaËenÈ moûnosti ohroûenÌ st¯ednÌch odborn˝ch ökol (vöeobecnÏ, ne jen SLä), ale na stranÏ druhÈ jeötÏ v p¯Ìliö ÑsyrovÈm stavuì, neû abychom mohli dnes reagovat na jejich koneËnÈ dopady. Je polemickÈ, bude-li absolvent gymn·zia a n·slednÈho bakal·¯skÈho studia pro provoz lÈpe odbornÏ p¯ipraven neû absolvent SLä. Aû problÈmy a ¯eöenÌ nastal˝ch situacÌ uk·ûÌ v˝chodiska. Samoz¯ejmÏ, ûe na ¯eöenÌ neËek·me se zaloûen˝ma rukama a na moûn˝ch variant·ch ¯eöenÌ soustavnÏ pracujeme. P¯edpokladem vysokoökolskÈho studia, tedy i jeho prvnÌho, bakal·¯skÈho stupnÏ, je absolvov·nÌ st¯ednÌ ökoly a zÌsk·nÌ maturitnÌho vysvÏdËenÌ. Bude-li to na st·vajÌcÌm typu SOä, gymn·ziu nebo öÌ¯eji zamÏ¯enÈm polytechnickÈm lyceu, budete-li vy, zamÏstnavatelÈ absolvent˘ ökol, pot¯ebovat jen vysokoökolsky vzdÏlanÈ a tedy i ÑdraûöÌì pracovnÌky na vöechny funkce, uk·ûe podrobn˝ rozklad. UvaûovanÈ zmÏny se jistÏ stanou aktu·lnÏjöÌmi v p¯ÌpadÏ vstupu »R do EU. ⁄vahy na toto tÈma


179


by pot¯ebovaly mnohem delöÌ Ëas, neû kter˝ m·me nynÌ k dispozici. Ani v dlouhodob˝ch z·mÏrech vzdÏl·v·nÌ MäMT nenÌ uvedeno z·sadnÌ stanovisko. Do dlouhodob˝ch z·mÏr˘ v podmÌnk·ch jednotliv˝ch ökol jsou zahrnuty jak z·mÏry na zlepöenÌ materi·lnÌho vybavenÌ ökol, kterÈ v d˘sledku ˙sporn˝ch opat¯enÌ od roku 1995 zaost·v· za optimem, tak i z·mÏry na ˙seku pedagogickÈm (pro n·zornost: rozpoËet provoznÌch prost¯edk˘ hranickÈ ökoly v roce 2001 Ëinil 70 % skuteËnosti roku 1995 a v roce 2002 m· b˝t ve srovn·nÌ s rokem 2001 o 5 % niûöÌ). Mohu v·s vöak vöechny ujistit, ûe naöe st¯ednÌ lesnickÈ ökoly jsou schopny pokr˝t vÏtöinu poûadavk˘ lesnickÈho provozu na vzdÏl·v·nÌ v kr·tkodob˝ch i st¯ednÏdob˝ch kurzech kvalifikaËnÌch i rekvalifikaËnÌch. Snad v tomto smÏru najdeme pod sv˝mi nov˝mi z¯izovateli, krajsk˝mi ˙¯ady, vÌce pochopenÌ neû u MäMT ve vzd·lenÈ Praze. Na z·vÏr se vr·tÌm k zmÌnÏnÈ vimperskÈ konferenci k lesnickÈmu ökolstvÌ v roce 1997. Ve svÈm diskusnÌm vystoupenÌ jsem pozval vöechny p¯ÌtomnÈ na rok 2002 do Hranic, kde bude lesnick· ökola slavit 150. v˝roËÌ svÈho zaloûenÌ. V r·mci tohoto v˝roËÌ se pl·novalo uspo¯·d·nÌ mezin·rodnÌ konference k lesnickÈmu ökolstvÌ. Omlouv·m se, ale neuspo¯·d· se. D˘vod˘ je nÏkolik a navz·jem se propojujÌ. V prvnÌ ¯adÏ je to d˘vod ekonomick˝, ve druhÈ ¯adÏ i stav ökolstvÌ v souËasnÈ dobÏ, a to nejen u n·s, ale i u naöich p¯·tel na Slovensku, v Polsku, Slovinsku a Rakousku, se kter˝mi udrûujeme pravidelnÈ kontakty. Je to tak, ûe po stopades·tiletÈ historii soustavnÈho lesnickÈho odbornÈho vzdÏl·v·nÌ v »R, o jehoû dobrÈ ˙rovni se snad nemusÌme p¯esvÏdËovat, stojÌme na k¯iûovatce cest ne zcela p¯esnÏ oznaËen˝ch a musÌme najÌt tu spr·vnou. VÏ¯Ìm, ûe vz·jemnou spolupracÌ se n·m toto poda¯Ì.

180


V. snÏm lesnÌk˘ »eskÈ republiky na tÈma ÑPostavenÌ lesnÌho hospod·¯stvÌ v novÈm ˙zemnÏ spr·vnÌm uspo¯·d·nÌ »eskÈ republikyì Ing. ätefan Kubaö·k ñ Ing. JaromÌr M·ra - Ing. Martin B˘ûek, O⁄ Klatovy

N¡ZOR PRACOVNÕKŸ ST¡TNÕ SPR¡VY LESŸ OKRESNÕHO ⁄ÿADU KLATOVY K POSTAVENÕ ST¡TNÕ SPR¡VY A ODBORN…HO LESNÕHO HOSPOD¡ÿE PO 1. 1. 2003*) PracovnÌci st·tnÌ spr·vy les˘ OkresnÌho ˙¯adu Klatovy uvÌtali uspo¯·d·nÌ V. snÏmu lesnÌk˘ »R zejmÈna vzhledem k jeho odbornÈmu zamÏ¯enÌ a takÈ proto, ûe n·m nenÌ lhostejnÈ a nikdy n·m nebylo, jak vnÌm· ve¯ejnost postavenÌ les˘ a lesnÌk˘ ve spoleËnosti. Trvale jsme si vÏdomi toho, ûe d˘leûitou sloûkou pro v˝kon st·tnÌ spr·vy les˘ (SSL) je kromÏ vlastnÌka lesa takÈ jeho odborn˝ lesnÌ hospod·¯. Z objektivnÌch a - co je d˘leûitÈ - takÈ z konkrÈtnÌch d˘vod˘ povaûujeme institut odbornÈho lesnÌho hospod·¯e (OLH) za rozhodujÌcÌ Ël·nek pro reûim: SSL a vlastnÌk lesnÌch pozemk˘. PlatÌ to zejmÈna pro OLH, u kterÈho vzniklÈ n·klady hradÌ st·t. Aby mÏl OLH v tomto vztahu svÈ opodstatnÏnÌ, o Ëemû, jak jiû bylo zd˘raznÏno, jsme p¯esvÏdËeni, je d˘leûitÈ, aby mÏl OLH takÈ jednoznaËn· pr·va, ale i povinnosti. Zde je myöleno zejmÈna to, aby nemusela b˝t suplov·na jeho Ëinnost ËinnostÌ okresnÌ st·tnÌ spr·vy les˘ (OSSL), jak je tomu v nÏkter˝ch p¯Ìpadech doposud. Jedn· se zejmÈna o pr·vnÌ vyuûitÌ stanovisek OLH pro OSSL. JednoznaËnÏ by bylo racion·lnÌ pracovnÏ pr·vnÌ propojenÌ OSSL a OLH, kterÈ hradÌ st·t. MusÌme zd˘raznit, ûe by to v û·dnÈm p¯ÌpadÏ nebylo na ˙kor konkrÈtnÌch pracovnÌk˘ L»R ñ pr·vÏ naopak. Nejd˘leûitÏjöÌ je vöak skuteËnost, ûe pr·vÏ to a nic jinÈ je racion·lnÌ moûnost, jak p¯iblÌûit SSL obËanovi a dalöÌm subjekt˘m. Nikdy jsme nepochybovali o tom, ûe pro OLH Ëi vlastnÌka lesa je OSSL a takÈ myslivosti zejmÈna institucÌ, pomocÌ kterÈ majÌ moûnost prosazovat Ëi dosahovat cÌl˘ ¯·dnÈho, ale takÈ ekonomickÈho hospoda¯enÌ na danÈm lesnÌm majetku. Je jednoznaËnÈ a musÌme zd˘raznit, ûe takÈ spr·vnÈ, ûe ani OSSL a myslivosti bez iniciativnÌho a jasnÈho p¯Ìstupu OLH a zejmÈna vlastnÌka lesa nem˘ûe mnohdy dos·hnout û·danÈho efektu. Povaûujeme za seriÛznÌ zde upozornit na urËit· specifika (zn·m· a potvrzen· jiû v jin˝ch zemÌch), kterÈ funkËnost SSL podstatnÏ ovlivÚujÌ v racionalitÏ v˝konu, a tedy kterÈ nelze nebrat v ˙vahu. Jedn· se zejmÈna o tato specifika: • v˝kon SSL nelze ztotoûnit s Ñpolitick˝mi hranicemiì spr·vnÌch ˙zemÌ (kromÏ jinÈho to m· vliv na vlastnÌky les˘ p¯i pod·v·nÌ podnÏt˘ - û·dostÌ ve stejnÈ vÏci aû na nÏkolik OSSL I. stupnÏ, ale takÈ pr·vnÌ Ñvazbuì p¯Ìsluön˝ch ustanovenÌ lesnÌho z·kona na st·vajÌcÌ ˙zemÌ okresnÌch ˙¯ad˘ ñ hospoda¯enÌ podle LHP a LHO atd.), • poËet pracovnÌk˘ pro jednotlivÈ stupnÏ SSL nelze odvozovat jen od poËtu obyvatel Ëi vydan˝ch rozhodnutÌ, ale musÌ vych·zet od struktury les˘ v danÈ oblasti. Je nutnÈ zejmÈna zohlednit vlastnickÈ vztahy k p˘dÏ (druh vlastnictvÌ a poËet vlastnÌk˘), kategorie les˘, poËet a v˝mÏru chr·nÏn˝ch ˙zemÌ (vËetnÏ n·rodnÌch park˘), aktivity jin˝ch ËinnostÌ dot˝kajÌcÌch se lesa (stavebnictvÌ apod.), • racion·lnÌ vyuûitÌ OLH (zejmÈna st·tem placenÈho), • prov·zanost p˘sobnosti SSL na platnÈ LHP, • SSL nem· a zejmÈna v budoucnu by nemÏla mÌt svÈ posl·nÌ pouze v dozoru, ale takÈ v ˙ËinnÈ osvÏtÏ. OSSL kladl a klade d˘raz p¯i v˝konu st·tnÌ spr·vy fakticky na OLH, coû prokazuje kromÏ jinÈho i ta skuteËnost, ûe kaûdoroËnÏ od r. 1997 po¯·d· pracovnÌ porady OSSL, myslivosti, ochrany ZPF, ochrany p¯Ìrody, vody, Inspekce éP s OLH. UvÏdomujeme si jiû dlouhodobÏ, ûe velice d˘leûit· pro v˝kon SSL je takÈ neform·lnÌ osvÏta. Pr·vÏ z toho d˘vodu OSSL uspo¯·dal podle aktu·lnosti problematiky tyto akce: 27. 6. 1995 na Ok⁄ Klatovy s vyuûitÌm pracovnÌk˘ ⁄H⁄L PlzeÚ a L»R, LS N˝rsko a éelezn· Ruda ÑOdborn˝ semin·¯ pro z·stupce obcÌ o lesnÌm hospoda¯enÌì (od obnovy lesa aû po tÏûby, vËetnÏ vysvÏtlenÌ posl·nÌ a tvorby LHP). UvedenÈho semin·¯e se z˙Ëastnilo 46 obcÌ.

V ˙noru r. 1996 podrobnÏ informoval OSSL na poradÏ starost˘ p¯ÌtomnÈ o ˙Ëinnosti z·k. Ë. 289/1995 (LesnÌ z·kon) a souËasnÏ vysvÏtlil z·sadnÌ smysl tohoto z·kona. N·slednÏ na tuto informaci se OSSL z˙Ëastnil na z·kladÏ projevenÈho z·jmu besedy s obËany k tomuto z·konu. 17. 5. 1996 ve spolupr·ci s MZe uspo¯·dal OSSL pro obËany ÑInformativnÌ kurz o novele lesnÌho z·konaì, kterÈho se z˙Ëastnilo 30 osob. 11. 3. 1999 vypracoval OSSL pro starosty pÌsemnou informaci o z·konu Ë. 289/1995 hlavnÏ z pohledu vlastnÌka lesa. 11. 10. 2001 uspo¯·dal OSSL a myslivosti pro z·stupce obcÌ a vÏtöÌ vlastnÌky ÑSemin·¯ o st·tnÌ spr·vÏ a o hospoda¯enÌ v lesÌchì, na kterÈm pracovnÌci org·n˘ st·tnÌ spr·vy sdÏlili p¯Ìtomn˝m konkrÈtnÌ poznatky z dodrûov·nÌ a uplatÚov·nÌ z·kon˘ (lesnÌho, ochrany ZPF, ochrany p¯Ìrody a myslivosti). Odpoledne se p¯ÌtomnÌ z˙Ëastnili venkovnÌch poch˘zek v lesnÌch porostech pana Kolowrata a MÏsta MÏËÌn. KromÏ z·stupc˘ 47 obcÌ a pracovnÌk˘ jednotliv˝ch druh˘ st·tnÌ spr·vy se tohoto semin·¯e z˙Ëastnili takÈ pozvanÌ z·stupci »MMJ Klatovy, »IéP PlzeÚ, L»R (OI Klatovy, LS N˝rsko a LS éelezn· Ruda) a MéP (Ing.Ryö·nek). Z ˙Ëasti na semin·¯i se z d˘vodu pracovnÌho zanepr·zdnÏnÌ omluvilo MZe. ⁄ËastnÌkem semin·¯e byli takÈ p¯ÌsluönÌ poslanci Parlamentu, p·novÈ BÌl˝ a Ekert. OböÌrn· a vÏcn· diskuse potvrdila pot¯ebu konzultacÌ a vÏcnÈho ¯eöenÌ tÏchto oblastÌ st·tnÌ spr·vy. Semin·¯e se z˙Ëastnilo celkem 73 osob. Nekonstatuje se n·m vöak lehko, ûe L»R, s. p., jako p¯Ìm˝ partner OSSL, necÌtily za celÈ obdobÌ pot¯ebu vyzvat OSSL a myslivosti k jedinÈmu jedn·nÌ a p¯itom hospoda¯enÌ na PUPFL v p˘sobnosti v˝konu OLH bylo ne vûdy bezproblÈmovÈ. Jsme p¯esvÏdËenÌ, ûe jakÈkoliv zatajov·nÌ tohoto faktu by mÏlo jeötÏ vÏtöÌ negativnÌ ˙Ëinek. Na druhÈ stranÏ je fakt, ûe OSSL na z·kladÏ svÈho poûadavku vyuûil nÏkolik porad L»R (OI a LS) k sdÏlenÌ Ëi ¯eöenÌ st·vajÌcÌ problematiky. Uv·dÌme to z toho d˘vodu, ûe i toto potvrzuje fakt, kdo m· a nakonec i cÌtÌ p¯Ìmou odpovÏdnost za hospoda¯enÌ v tÏchto lesÌch ñ v lesÌch drobn˝ch vlastnÌk˘. V û·dnÈm p¯ÌpadÏ nem˘ûeme takÈ souhlasit s n·zorem st·tnÌho podniku L»R, ûe v˝kon OLH u drobn˝ch vlastnÌk˘ je pro nÏ ztr·tov˝. NenÌ seriÛznÌ, kdyû opakovanÏ p¯i r˘zn˝ch p¯Ìleûitostech tento n·zor prezentujÌ ve¯ejnosti. D˘vodem tohoto naöeho konstatov·nÌ je i fakt, ûe OSSL povÏ¯il jednoho pracovnÌka v˝konem OLH u vlastnÌk˘, kte¯Ì hospoda¯Ì podle LHO a neurËili si sami OLH. Jedn· se o b˝valÈho pracovnÌka L»R, kter˝ tuto funkci vykon·val a vykon·v· vzornÏ na v˝mÏ¯e cca 1 000 ha. Doposud se zde nevyskytly û·dnÈ nepovolenÈ Ëinnosti, existuje zde z¯ejm· spolupr·ce s vlastnÌky v nÏkolika smÏrech (¯eöenÌ nesrovnalostÌ atd.) a co je velice d˘leûitÈ, je ho tam zn·t ñ OLH veöel v öirokÈm okolÌ do povÏdomÌ nejen vlastnÌk˘ lesnÌch pozemk˘. P¯itom m˘ûeme odpovÏdnÏ sdÏlit, ûe v û·dnÈm p¯ÌpadÏ nenÌ p¯i tÈto Ëinnosti ztr·tov˝. NenÌ dobr˝ stav v uskuteËÚov·nÌ nepovolen˝ch tÏûeb a to na PUPFL ËerstvÏ nabyt˝ch (koupen˝ch). Je takÈ nedobrÈ, ûe tato protiz·konn· Ëinnost si vyûaduje ne˙mÏrnÈ mnoûstvÌ Ëasu OSSL i OLH a co je jeötÏ horöÌ, mnohdy bez û·danÈho efektu. To jistÈ platÌ i o Policii »R. Je to jiû dlouhotrvajÌcÌ problÈm, kde nic ne¯eöÌ jen evidov·nÌ tÏchto tÏûeb ze strany nÏkolika org·n˘ st·tnÌ spr·vy. Cestu k n·pravÏ hlavnÏ v legislativÏ by mohl uk·zat semin·¯ uspo¯·dan˝ p¯Ìmo na konkrÈtnÌ lokalitÏ, p¯i kterÈm by se podrobnÏ zmapovalo kon·nÌ uskuteËnÏnÈ nez·konnÈ tÏûby a vöech org·n˘ st·tnÌ spr·vy a policie. V tomto smÏru nabÌzÌme maxim·lnÌ pomoc organiz·tor˘m takovÈho semin·¯e. Pr·vÏ v souvislosti s touto nez·konnou ËinnostÌ je namÌstÏ zde velice kladnÏ hodnotit dobrou spolupr·ci a odvedenou pr·ci »IéP PlzeÚ.


181


Pro SSL je velik˝m kladem oboustrannÏ dobr· spolupr·ce se SdruûenÌm vlastnÌk˘ obecnÌch a soukrom˝ch les˘ (SVOL) a to jak na region·lnÌ ˙rovni, tak i v r·mci »R. V poslednÌm obdobÌ se z˙Ëastnili z·stupci Ok⁄ Klatovy a takÈ Domaûlic nÏkolika zased·nÌ a odborn˝ch semin·¯˘ po¯·dan˝ch SVOLem na tÏchto okresech (21. 6. 2001 zased·nÌ, 23. a 24. 8. 2001 semin·¯ o ÑHospoda¯enÌ v podhorsk˝ch oblastech äumavyì, 23. 10. 2001 zased·nÌ). Na tÏchto akcÌch byla kromÏ jinÈho oboustrannÏ ¯eöena takÈ konkrÈtnÌ a aktu·lnÌ problematika lesnickÈ Ëinnosti. Snad se n·m poda¯ilo pouk·zat i p¯i omezenÈm prostoru na konkrÈtnÌch faktech to, ûe bez seriÛznÌho p¯Ìstupu vöech kompetentnÌch org·n˘ a institucÌ k racion·lnÌmu fungov·nÌ SSL a OLH nem˘ûe b˝t docÌleno to, co by mÏlo b˝t norm·lnÌ a co jiû bylo uvedeno, ûe vlastnÌk za pomoci OLH a prost¯ednictvÌm OSSL bude docilovat svÈ z·konnÈ poûadavky co nejracion·lnÏji z jeho strany, ale takÈ ze strany st·tu. V û·dnÈm p¯ÌpadÏ to nenÌ ˙Ëelov· kritika, Ëi vyvol·v·nÌ zbyteËn˝ch problÈm˘ a vÏ¯Ìme, ûe to tak bylo pochopeno.

*)

Pozn. editora: PÌsemn˝ p¯ÌspÏvek, p¯edloûen˝ v r·mci diskuse k zve¯ejnÏnÌ ve sbornÌku refer·t˘ a diskusnÌch p¯ÌspÏvk˘

182



Z·znam diskuse Diskusi moderoval Ing. JaromÌr VaöÌËek, CSc., ¯editel firmy EUROPROFI, Hradec Kr·lovÈ. V diskusi vystoupili: Ota BuröÌk, z·stupce lesnÌho spr·vce, lesnÌ spr·va Rumburk, Lesy »R, s. p., Ing. Miroslav Filip, ¯editel odboru st·tnÌ spr·vy lesy a myslivosti MZe »R, Radek Charv·t, lesnÌ druûstvo VysokÈ Chvojno, Chv·la, Ing. B¯etislav Jakubec, spr·vnÌ ¯editel st·tnÌho podniku Lesy »R, Hradec Kr·lovÈ, Ing. Josef Jir·t, CSc., pracovnÌk odboru ochrana les˘ MéP, Ing. ätÏp·n Kalina, p¯edseda »eskÈ lesnickÈ spoleËnosti, VojtÏch Kopk·nÏ, odborn˝ lesnÌ hospod·¯, T¯eboÚ, Ing ätefan Kubaö·k, O⁄ Klatovy, Ing. VladimÌr KreËmer, CSc., p¯edseda N·rodnÌho lesnickÈho komitÈtu, Ing. Ji¯Ì Pohan, odborn˝ lesnÌ hospod·¯ Nov˝ Rychnov, Ing. Pavel Rensa, Ing. Jan ÿez·Ë, öÈfredaktor Ëasopisu ÑLesu zdarì, gener·lnÌ ¯editelstvÌ Les˘ »R, s. p., Hradec Kr·lovÈ, Ing. Slab˝, ¯editel ⁄stavu pro hospod·¯skou ˙pravu les˘, Brand˝s n. L., Ing. Miroslav Sloup, ¯editel odboru tvorby lesa MZe »R, Ing. Jan Svoboda, p¯edseda »eskÈ jednoty lesnickÈ VaöÌËek: SkuteËnÏ tady v refer·tech zaznÏly velmi z·sadnÌ myölenky. ChtÏl bych nav·zat na vystoupenÌ pana ¯editele ChytrÈho, kter˝ zde popsal nÏkterÈ makroekonomickÈ principy, kter˝ch rozhodnÏ nebude »esk· republika v budoucnosti uöet¯ena. R·d bych zd˘raznil, ûe jeden z makroekonomick˝ch scÈn·¯˘ poËÌt· s tÌm, ûe p¯i vstupu »R do mÏnovÈ unie EU bude kurz eura ke korunÏ 1: 26. To vyvol· velmi siln˝ tlak na restrukturalizaci a d˘leûit· pro n·s je skuteËnost, aby smÏ¯ov·nÌ k tomuto kurzu nebylo skokovÈ, ale pozvolnÈ a plynulÈ. Je t¯eba si zcela otev¯enÏ ¯Ìci, ûe bude vyvol·n velmi siln˝ tlak na produktivitu pr·ce, na n·klady, na efektivitu. Samoz¯ejmÏ pokud p¯ijmeme teorii, ûe lesnÌ hospod·¯stvÌ z˘st·v· a z˘stane i do budoucna hospod·¯sk˝m oborem. Pakliûe by se z lesnÌho hospod·¯stvÌ stala ˙drûba krajiny a n·kladov· poloûka st·tnÌho rozpoËtu, tak tento aspekt mizÌ. NicmÈnÏ vzhledem k chatrnosti souËasnÈho st·tnÌho rozpoËtu s tÌm nelze p¯Ìliö poËÌtat. Chv·la: Omlouv·m se, ûe nep¯ispÏji do diskuse diskusnÌm p¯ÌspÏvkem, m·m skuteËnÏ jenom dotaz. P¯esto musÌm ¯Ìci, ûe jsem velmi potÏöen tÏmi p¯ÌspÏvky, kterÈ zde zaznÏly, protoûe jsou to skuteËnÏ v·ûn· tÈmata. Slyöel jsem zde n·zory, kterÈ jakoby ur·ûely mÈ lesnickÈ srdce. Pokud jde o rozdÏlenÌ Les˘ »eskÈ republiky na krajskÈ podniky, myslÌm si, ûe to zde zaznÏlo ˙plnÏ jednoznaËnÏ, zrovna tak, jak zde kolega Slavinger hovo¯il o st·tnÌ spr·vÏ a odborn˝ch lesnÌch hospod·¯Ìch. Protoûe dÏl·m takÈ bÏûn˝ dohled na okresnÌm ˙¯adÏ, tak to jsou vÏci, kterÈ lze podepsat. Jenom si ¯Ìk·m, ûe s lety a zkuöenostmi by se mÏl ËlovÏk pouËit z chyb a smÏ¯ovat k nÏËemu lepöÌmu. Ale vûdy se najdou takovÈ podivnÈ Ñturbulenceì, a to je p¯edmÏt mÈho dotazu ñ kdo dal do n·vrhu zruöenÌ odborn˝ch lesnÌch hospod·¯˘. Z kterÈ to bylo dÌlny? Filip: Tento n·vrh byl vypracov·n Ministerstvem vnitra na n·vrhy p¯Ìsluön˝ch org·n˘ st·tnÌ spr·vy. StruËnÏ ¯eËeno. Jir·t: R·d bych reagoval na p¯ipomÌnky, kterÈ byly smÏ¯ov·ny na MéP. PrvnÌ p¯ipomÌnka byla, ûe st·le p¯etrv·vajÌ rozpory mezi obÏma resorty, mezi ochr·nci p¯Ìrody a les·ky. ChtÏl bych k tomu ¯Ìci sv˘j osobnÌ n·zor. MyslÌm si, ûe stÏûovat si na tyto vztahy se stalo urËit˝m hitem a pravidelnou souË·stÌ r˘znÈ kritiky. Je skuteËnostÌ, ûe ty vztahy nejsou zcela optim·lnÌ, ale na druhÈ stranÏ je fakt, ûe v ¯adÏ konkrÈtnÌch p¯Ìpad˘ je ta spolupr·ce velice rozumn·. Ono zde, myslÌm, platÌ vöeobecnÈ pravidlo, ûe kdyû jsou na obou stran·ch rozumnÌ lidÈ, tak se d· rozumnÏ domluvit. V p¯ÌpadÏ, ûe na jednÈ stranÏ je nÏkdo mÈnÏ rozumn˝, tak je asi tÏûko se domluvit Ëi hledat nÏjakÈ kompromisy. MyslÌm si, ûe ta situace jiû nenÌ tak kritick·, a ûe m·me jiû mnoho p¯Ìpad˘, kdy spolupr·ce je velice dobr·. Druh· vÏc. Byl zde vÌce mÈnÏ kritizov·n vrchnÌ st·tnÌ dozor v lesnÌm hospod·¯stvÌ Ëi pouk·z·no na to, ûe nenÌ dostateËnÏ profilov·n a prov·dÏn. K tomu bych ¯ekl takovou vöeobecnÏjöÌ pozn·mku: z·kon Ë. 69/1993 Sb. stanovil, ûe Ministerstvo ûivotnÌho prost¯edÌ je org·nem vrchnÌho st·tnÌho dozoru ve vÏcech ûivotnÌho prost¯edÌ. ÑVe vÏcech ûivotnÌho prost¯edÌì moûno zjednoduöenÏ vysvÏtlovat tak, ûe se jedn· o jednotlivÈ sloûky ûivotnÌho prost¯edÌ. N·ö resort se jiû v roce 1992 pokusil p¯ipravit n·vrh z·kona v tomto smyslu, kter˝ by i specifikoval celou problematiku. Tento n·vrh skonËil ne˙spÏönÏ a vlastnÏ nakonec doölo k tomu, ûe nikdo p¯esnÏ nevÌ, jak by st·tnÌ vrchnÌ dozor mÏl vypadat. Bylo

rozhodnuto, ûe asi nejblÌûe by k tÈ realizaci mÏli les·ci, a tak na ˙seku lesnÌho hospod·¯stvÌ se zaËal, vÌce mÈnÏ experiment·lnÏ, vrchnÌ st·tnÌ dozor realizovat. Sm˘la asi byla v tom, ûe se vÏnoval tÈto praktickÈ Ëinnosti doned·vna jeden ËlovÏk, nynÌ dva aû t¯i lidÈ. P¯edpokl·d·me, ûe budou p¯ijati jeötÏ dva zamÏstnanci, takûe jich bude pÏt a tak situace bude p¯ÌznivÏjöÌ. Na druhÈ stranÏ je fakt, ûe z·kladnÌm problÈmem z˘st·v· ot·zka jasnÈho vymezenÌ kompetencÌ vrchnÌho st·tnÌho dozoru a org·nu st·tnÌ spr·vy les˘. Tam doch·zÌ i k neû·doucÌm p¯ekryv˘m. V letoönÌm roce byl uËinÏn dalöÌ pokus naöich pr·vnÌk˘ zpracovat n·vrh z·kona ¯eöÌcÌ tuto problematiku ve vöeobecnÏjöÌ rovinÏ, ale i tento pokus zatÌm nebyl zcela ˙spÏön˝. A poslednÌ vÏc, bylo zde kritizov·no, ûe »esk· inspekce ûivotnÌho prost¯edÌ dubluje Ëinnost org·n˘ st·tnÌ spr·vy les˘. J· si myslÌm, ûe to nenÌ pravda, i kdyû nelze vylouËit, ûe v nÏkter˝ch konkrÈtnÌch p¯Ìpadech nÏkte¯Ì pracovnÌci inspekce mohou okrajovÏ ne˙myslnÏ zas·hnout do pr·ce st·tnÌ spr·vy. Z·kon, kter˝ ji ustanovil a kter˝ jÌ stanovil pravidla, je celkem jednoznaËn˝. Na stranÏ druhÈ je t¯eba ¯Ìci, a to ¯ada zainteresovan˝ch vÌ, ûe org·ny st·tnÌ spr·vy v ¯adÏ p¯Ìpad˘ se snaûÌ org·ny inspekce zaangaûovat do problÈm˘, jejichû ¯eöenÌ nenÌ v jejÌ kompetenci. Kubaö·k: Jsem pracovnÌkem st·tnÌ spr·vy les˘ na OkresnÌm ˙¯adu v Klatovech. NechtÏl bych opakovat to, co zde jiû bylo ¯eËeno. Ne proto, ûe bych V·m nÏco nechtÏl sdÏlit. P¯ipravil jsem se sv˝mi spolupracovnÌky p¯ÌspÏvek na tÈma ÑSt·tnÌ spr·va les˘ a odborn˝ lesnÌ hospod·¯ì. Jestli byste dovolili, p¯edal bych V·m - jako organiz·tor˘m - tento n·ö n·zor. Pokud byste chtÏli, m˘ûete jej za¯adit do sbornÌku. Abych nezdrûoval: skuteËnÏ vöe to, co zde bylo ¯eËeno, je v tom p¯ÌspÏvku uvedeno, aniû bychom se nÏjak domlouvali. A nenÌ to myöleno nijak öpatnÏ. P¯ece jen bych mÏl jednu ot·zku: ZajÌmalo by n·s, jak· moûnost byla komunikovat t¯eba s Ministerstvem vnitra, s jednotliv˝mi specifick˝mi org·ny st·tnÌ spr·vy - m·m na mysli st·tnÌ spr·vu les˘ - a vysvÏtlovat urËit· specifika jednotliv˝ch druh˘ st·tnÌ spr·vy? Protoûe st·tnÌ spr·va les˘ nenÌ vyd·v·nÌ obËansk˝ch pr˘kaz˘ atd. ProstÏ lesnÌ hospod·¯skÈ pl·ny majÌ jinÈ souvislosti, je zde velk· zodpovÏdnost od 1. 1. 2003. Takûe tam bylo tÈma, jak bude vypadat st·tnÌ spr·va od 1. 1. 2003 a posl·nÌ odbornÈho lesnÌho hospod·¯e. VaöÌËek: Jestli jsem tomu dob¯e rozumÏl, tak V·m ölo p¯edevöÌm o to, aby tady nÏkdo vysvÏtlil, jak probÌhala komunikace mezi Ministerstvem vnitra a MZe »R ve vÏci st·tnÌ spr·vy les˘. VÌte, ûe cel· reforma st·tnÌ spr·vy byla p¯edevöÌm politick˝m ˙kolem, kter˝ navazoval na vÌce mÈnÏ harmonizaËnÌ kroky, kterÈ »esk· republika musÌ uËinit p¯i vstupu do EU. »R byla opakovanÏ kritizov·na za pomal˝ postup reformy ve¯ejnÈ spr·vy. »ili jin˝mi slovy, byla zde snaha reformovat ve¯ejnou spr·vu p¯edevöÌm proto, aby se svojÌ filozofiÌ, strukturou, ˙rovnÌ sluûeb p¯iblÌûila k podobÏ, kterou dnes majÌ ËlenskÈ st·ty v EU. Na druhou stranu musÌm ¯Ìci, ûe ani tam tato situace nenÌ zcela jednotn· a i tam doch·zÌ k dalöÌm zmÏn·m. BuröÌk: Kdo vymyslel p¯esun odbornÈho lesnÌho hospod·¯e na st·tnÌ spr·vu, to skuteËnÏ nevÌm. DÏkuji kolegovi Slavingerovi, opravdu jeho p¯ÌspÏvek mÏl profesnÌ ˙roveÚ, j· jenom za lesnÌ person·l, za lesnÌ spr·vu Rumburk podot˝k·m, ûe naöe LS je celkem komplexnÏ rozloûena na okrese DÏËÌn, ale p¯esto budu jednat se Ëty¯mi povÏ¯en˝mi obcemi. Takov˝ Varnsdorf se to dozvÏdÏl p¯ed mÏsÌcem, takûe jiû


183


vidÌte, jak· tam bude p¯Ìprava. Oni nevÏdÌ, kde budou sedÏt, kdo tam bude sedÏt, na Ëem bude sedÏt a budou mi schvalovat mysliveck˝ z·kon nynÌ od 1. 4. 2003! UvÏdomte si, ûe ten tlak na person·l bude nynÌ velik˝. Uvaûte, ûe leûÌme na ˙zemÌ t¯Ì chr·nÏn˝ch krajinn˝ch oblastÌ, je tam spr·vce ñ tedy moje maliËkost ñ investiË·k, vezmÏte si tu haldu ÑvlË·k˘ì ñ kontrolor˘, kte¯Ì na n·s p˘jdou. Neû p¯ejdu ke kraj˘m, asi se ty ruce na st·tnÌ majetek budou vztahovat vûdy. Kdo vztahuje opÏt ruce po st·tnÌm majetku, jsou naöi kolegovÈ z MéP. J· jsem se ˙Ëastnil projedn·v·nÌ z·kona Ë. 114, kter˝ naötÏstÌ neproöel, takûe ten poûadavek p¯ed·nÌ I. zÛn a n·rodnÌch p¯ÌrodnÌch rezervacÌ MéP st·le trv·. ObjevÌ se znovu, aû zasedne poslaneck· snÏmovna, takûe ten tlak Ñdejte sem kompetenceì bude pokraËovat. Jsem na to zvÏdav, neboù polovina politick˝ch stran slibuje, ûe spojÌ MéP s MZe. Pan ministr Kuûvart ¯Ìk·, ûe to nem˘ûe fungovat, oni kontrujÌ, ûe v Rakousku to jiû funguje 20 let. UvidÌme, jak to vöe dopadne. NynÌ k tÏm kraj˘m. Je to i moje chyba, ûe jsme sem nepozvali pana Nov·ka z Hranic, kter˝ je tv˘rce z·kona. Bylo by velice zajÌmavÈ, chtÏl mi ho poslat a musÌm konstatovat, ûe to, co jsem vidÏl - ta kauza kraj˘ zaËala opravdu bohuûel se z·konem o myslivosti. J· jsem to jiû ¯Ìkal na NLK, ûe ta mysliveck· politika nebyla dÏl·na öùastnÏ a spÌöe Ñkdyû do n·s takto ryjete, tak d·me lesy kraj˘m a bude vystar·noì. Nebyly zde ¯eËeny dvÏ z·sadnÌ vÏci: musÌme si uvÏdomit dvÏ polohy. Pokud se jedn· o p¯evod do vlastnictvÌ jako o vlastnictvÌ, tak se jedn· o pr·vnÌ rozbor a je to velice sloûitÈ (restituce atd.), a znamenalo by to tedy, ûe to p˘jde na kraje. Kdyû pan hejtman bude pot¯ebovat vystavÏt nemocnici, vyspravit silnice, m˘ûe dojÌt k prodeji krajskÈho lesa se vöemi d˘sledky. Tady je vöak jeötÏ druh· cesta, a ono se o nÌ skuteËnÏ mluvÌ. Nikde nenÌ ¯eËeno - v lesnÌm z·konÏ se sice vöe d· upravit, z·kony jsou pohyblivÈ - ale v tomto p¯ÌpadÏ ten st·tnÌ majetek m˘ûe z˘stat st·tnÌ, a p¯esto p˘jde na kraje. Jenom s tÌm, ûe povÏ¯en ¯ÌzenÌm st·tnÌch les˘ nebude st·tnÌ podnik Lesy »eskÈ republiky, ale kraje. Rensa: DovolÌm si nejprve odpovÏdÏt na ot·zku, kter· zde lÈt· ve vzduchu. A to, kdo vymyslel onen p¯evod funkce odbornÈho lesnÌho hospod·¯e na povÏ¯enÈ obecnÌ ˙¯ady. I kdyû se k tomu hl·sÌ MZe, myslÌm si, ûe z jeho dÌlny to nenÌ. Z˙Ëastnil jsem se jednoho semin·¯e SdruûenÌ majitel˘ les˘ a podnikatel˘ v lesnÌm hospod·¯stvÌ p¯ed tÈmÏ¯ 1,5 rokem. Tam vystupoval dr. J. StanÏk z MéP a ten hovo¯il o tÈto z·leûitosti, ûe oni tento p¯evod podporujÌ. Po nÏm vystupoval Ing. Mor·vek, kter˝ v tÈ dobÏ byl na MZe a mluvil o tom, ûe MZe je kategoricky proti. Takûe uû vÌme, odkud to je. ÿÌk·m, co jsem slyöel od dr. StaÚka, jestli to byla pouze iniciativa jednotlivce, to nevÌm. ChtÏl bych zde reagovat na ˙vahy o odst·tnÏnÌ st·tnÌch les˘. DomnÌv·m se, ûe hovo¯Ìme o tÈto z·leûitosti pouze v jednom smÏru v argumentech, kterÈ bohuûel nebudou moci b˝t uplatnÏny v diskusi o tom, jestli odst·tnit ano Ëi ne, a d·le argumentujeme o problÈmu ¯eöenÌm aû odnÏkud, nikoli od poË·tku. SouhlasÌm s tÌm, co zde ¯ekl ing. KreËmer - ûe v z·padnÌ EvropÏ nenÌ zn·m p¯Ìpad, ûe by se st·t zbavoval les˘. To je pravda. Ale uvÏdomme si, kolik st·tnÌch les˘ nebo les˘ ve ve¯ejnÈm vlastnictvÌ v z·padnÌ EvropÏ je a jestli v z·padnÌ EvropÏ probÏhlo to, co probÏhlo u n·s po roce 1945 - masivnÌ zest·tnÏnÌ d¯Ìve soukromÈho majetku. MyslÌm si, ûe to je problÈm, kter˝ se v tÈto republice pot·hne jeötÏ dlouho a tato republika se s tÌmto bude muset vypo¯·dat. Hovo¯ilo se zde o nÏjak˝ch ¯eknÏme sign·lech ze zahraniËÌ, ûe by mÏlo dojÌt k nÏjakÈmu narovn·nÌ a podobnÏ. DomnÌv·m se, ûe tomuto nezabr·nÌ ani deklarace p¯ijat· usnesenÌm Parlamentu v ned·vnÈ dobÏ, ûe nemusÌ dojÌt ani ke zruöenÌ Beneöov˝ch dekret˘. Protoûe u n·s existujÌ restituËnÌ z·kony a bohuûel pr·vÏ ty otvÌrajÌ prostor i pro nÏkoho jinÈho. MusÌme si uvÏdomit, ûe toto nebezpeËÌ zde st·le je. St·tnÌ vlastnictvÌ les˘, kterÈ dnes je, tak zhruba ze dvou t¯etin vzniklo konfisk·tem. Nikoli odkoupenÌm, ne p¯edchozÌm vlastnictvÌm st·tu, ale konfisk·tem. S tÌmto konfisk·tem se bude muset naöe republika vypo¯·dat. Moûn· si nÏkdo vzpomenete na pojem Ñz·kladnÌ p˘dnÌ lesnÌ fondì, kter˝ vznikl v roce 1990 a dostal se v kvÏtnu do ⁄stavy. Do konce roku 1992 ti, kdoû p¯ipravovali nebo se podÌleli na p¯ÌpravÏ novÈho lesnÌho z·kona, se s tÌmto termÌnem museli vypo¯·d·vat. V tÈ dobÏ nikoho nenapadlo, ûe by nezmÏnÏnÈ st·tnÌ vlastnictvÌ les˘ z˘stalo zachov·no. 184

Kdo zn·te z·sady st·tnÌ lesnickÈ politiky z roku 1994, tak vÌte, ûe tam se o privatizaci les˘ jeötÏ hovo¯ilo. Minim·lnÏ v materi·lech, kterÈ tehdy öly do vl·dy. Z·sady st·tnÌ agr·rnÌ politiky v roce 2000, kterÈ byly p¯ijaty ve vl·dÏ, o privatizaci les˘ jiû nehovo¯Ì. Z·kon o privatizaci st·tnÌ p˘dy (tuöÌm z roku 1998 Ëi 1999) hovo¯Ì jiû pouze o arondacÌch a o bez˙platnÈm p¯evodu. J· se domnÌv·m, ûe v tomto smÏru cel˝ lesnick˝ stav zaspal dobu a nechce si p¯ipustit to, k Ëemu skuteËnÏ bude muset dojÌt. Tady se argumentuje tÌm, ûe z ekonomickÈho hlediska je to nev˝hodnÈ pro st·t, ûe by doölo k rozdrobenÌ majetku, k menöÌ konkurenci na trhu apod. To jsou argumenty, kterÈ si m˘ûeme vykl·dat zde. Bohuûel o p¯ÌpadnÈm odst·tnÏnÌ les˘ nebudou rozhodovat ekonomovÈ, nebudou rozhodovat lesnÌci (kte¯Ì lesy nevlastnÌ), ale budou rozhodovat politici. Tam bude rozhodovat politickÈ hledisko. Tak, jako byly lesy zest·tnÏny na z·kladÏ politick˝ch hledisek, tak ta sam· hlediska budou rozhodovat o p¯ÌpadnÈm odst·tnÏnÌ. Bude rozhodovat lobbismus v parlamentu, moûnost zviditelnÏnÌ se nÏkter˝ch politik˘ apod. »ili domnÌv·m se, ûe bychom mÏli argumentovat, pokud chceme nÏjakÈ st·tnÌ lesy zachovat, ˙plnÏ jin˝m zp˘sobem. VaöÌËek: J· bych si dovolil reagovat. MyslÌm si, ûe i argumentace, po kterÈ zde pan ing. Rensa vol·, tady zaznÏla. Ona je vlastnÏ souË·stÌ ve¯ejn˝ch funkcÌ lesa, toho, co zde velmi obs·hle zmiÚoval pan ing. KreËmer, a jak vÌme, tak politici jsou rozhodovacÌ sfÈrou, kter· je volen· a kter· by vlastnÏ mÏla plnit p¯·nÌ sv˝ch voliË˘. NenÌ tedy pravda, ûe se bude rozhodovat bez naöeho vlivu, neboù i lesnÌci jsou voliËi. Jestliûe jsme p¯esvÏdËeni o spr·vnosti naöich myölenek musÌme se nauËit pro tyto myölenky zÌskat vÏtöinu. Jir·t: MusÌm reagovat na velmi neseriÛznÌ vystoupenÌ poslednÌho diskutujÌcÌho, kter˝ v r·mci hled·nÌ pachatele obvinil MéP, ûe p¯edloûilo n·vrh, kter˝ byl pak zahrnut do z·vÏreËn˝ch materi·l˘ Ministerstvem vnitra. Zcela kompetentnÏ zde mohu prohl·sil, ûe MéP vûdy bylo proti tomu, aby doölo ke zmÏnÏ, kter· zde byla kritizovan·. Pokud se t˝k· vystoupenÌ pana Dr. StaÚka, na to se podÌv·me, zda to tak bylo. Ale myslÌm si, ûe p¯ed takov˝m fÛrem takto to nekompetentnÏ prohl·sit bez ovÏ¯enÌ si vÏci nebo bez pevnÈho p¯esvÏdËenÌ je velice neseriÛznÌ. Svoboda: Povaûuji za nutnÈ se zde vyj·d¯it k vystoupenÌ pana kolegy Rensy. Co mÏ p¯inutilo reagovat, je zmÌnka o tom, ûe lesnick˝ stav zaspal dobu. To je kritika, kterou musÌm jako z·stupce »eskÈ jednoty lesnickÈ, a myslÌm si, ûe i ostatnÌch koleg˘, z·sadnÏ odmÌtnout. Protoûe pan kolega Rensa byl v okruhu lidÌ, kte¯Ì mÏli na spoustu vÏcÌ vliv v dobÏ, kdyû se dÏly. Jestli dnes n·m v podstatÏ dokazuje, ûe duch privatizace st·tnÌch les˘ se st·le vzn·öÌ nad vodami, tak je to pro lesnick˝ stav st·le varov·nÌ, protoûe situace se od roku 1990 v podstatÏ nezmÏnila. MyslÌm, ûe vÏtöina z n·s nezapomnÏla na protesty proti prvnÌm zp˘sob˘m transformace a vÏci, kterÈ s tÌm souvisely, i na protesty a p¯ipomÌnky, a myslÌm si, ûe kaûd˝ z n·s si pamatuje, nakolik byly tyto p¯ipomÌnky vyslyöeny. Proto bych to chtÏl z tohoto mÌsta z·sadnÏ odmÌtnout. Jakubec: Snad malou pozn·mku k tomu, co jsem v ˙vodnÌm slovu ¯ekl, a sice to, ûe podÌl st·tnÌch les˘ v jednotliv˝ch zemÌch je v˝sledkem dlouhodobÈho historickÈho v˝voje. DomnÌv·m se, ûe ûijeme v pr·vnÌm st·tÏ, kde tzv. Beneöovy dekrety jsou souË·stÌ pr·vnÌho ¯·du tÈto republiky. »ili jako zamÏstnanec st·tnÌho podniku L»R musÌm a chci h·jit z·jmy st·tu v tÈto z·leûitosti. Z·roveÚ musÌm respektovat skuteËnost, ûe bude na naöich politicÌch z·leûet, jak se cel· vÏc bude d·l vyvÌjet. Bylo zde ¯eËeno, ûe jsme se mÏli chovat jinak. NerozumÌm tomu a s·m nevÌm, jak jinak jsme se mÏli chovat. Pokud tÌmto Ñjinakì byla myölena naöe vÏtöÌ aktivita p¯i diskusÌch s politiky, v osvÏtÏ ve¯ejnosti pr·vÏ v ot·zce v˝znamu st·tnÌch les˘, pak souhlasÌm. Pokud to takto myöleno nebylo, musÌm tyto n·zory z·sadnÏ odmÌtnout. KreËmer: DomnÌv·m se, ûe to, co zde pronesl kolega Rensa,



je norm·lnÌm jevem v demokratickÈ spoleËnosti, kde jsou r˘znÈ n·zory od tÏch aû po ony. MusÌme s tÌm poËÌtat a myslÌm si, ûe ˙lohou n·s lesnÌk˘ je p¯in·öet pr·vÏ politik˘m, jak jiû bylo ¯eËeno, racion·lnÌ podklady pro jejich ˙vahy. Jde o to, ûe u n·s se spoleËenskÈ kyvadlo po v˝chylce nalevo vych˝lilo aû velice napravo. MÏl jsem zrovna v minul˝ch dnech n·vötÏvu z Austr·lie, mluvili jsme o tÏchto vÏcech a AustralanÈ se chytali za hlavu, jak by to asi vypadalo, kdyby jako p¯ipadlo v ˙vahu, ûe by st·tnÌ lesy u nich byly privatizov·ny. To by se asi tamnÌ obyvatelstvo vzbou¯ilo, protoûe pr·vÏ ono klade d˘raz na nÏco jinÈho neû jenom na zisk. Samoz¯ejmÏ i ten je d˘leûit˝ a nikdo neupÌr· st·tnÌm les˘m, aby vydÏl·valy. Protoûe musÌ mÌt penÌze, kterÈ by investovaly do lesa, to je jasnÈ. Takûe nehoröeme se na kolegu Rensu, ale uvaûujme o tom, ûe jsme skuteËnÏ nÏkterÈ vÏci zanedbali. OsobnÏ se domnÌv·m, ûe my lesnÌci jsme straönÏ zanedbali pÈËi o to, Ëemu se medi·lnÏ ¯Ìk· image. V celÈm demokratickÈm svÏtÏ je velk˝ d˘raz na lesnick˝ image povaûov·n za prvo¯adou z·leûitost lesnÌk˘, aby dovedli prosadit to, co povaûujÌ za rozumnÈ v z·jmu les˘, spoleËnosti a takÈ v z·jmu vlastnÌk˘ lesa. Slab˝: ChtÏl bych jen vyzdvihnout n·sledujÌcÌ vÏci, p¯estoûe zde bylo ¯eËeno, ûe o tom budou moûn· jednou rozhodovat politici. Image nem·me jako les·ci u ve¯ejnosti nejlepöÌ. Ochran·¯i a ekologickÈ aktivity ho majÌ urËitÏ lepöÌ a to celoevropsky i celosvÏtovÏ. Takûe to nenÌ jenom n·ö problÈm, ale rozhodnÏ by se s tÌm mÏlo nÏco dÏlat. Na ministerstvu vznikla komise pro styk s ve¯ejnostÌ, kter· pom·h· problÈm ¯eöit. Program 2000 Les˘ »eskÈ republiky atd. je rozhodnÏ cestou spr·vn˝m smÏrem. DalöÌ vÏcÌ je globalizace a pohled na dÏlenÌ L»R z celoevropskÈho hlediska. NÏco zruöit je velmi jednoduchÈ, ale zde bylo p¯eci doloûeno na jasn˝ch p¯Ìkladech, ûe L»R si v r·mci evropsk˝ch st·tnÌch lesnÌch podnik˘ stojÌ velmi dob¯e. Nebylo zde moûn· ¯eËeno to, co bylo ¯eËeno v Praze na V˝roËÌ deseti let L»R, s. p., v porovn·nÌ v r·mci Evropy, to znamen·, jak si stojÌ naöe st·tnÌ lesy oproti jin˝m st·tnÌm les˘m v EvropÏ. Tam jednoznaËnÏ jsou L»R, tuöÌm, jednÌm ze t¯Ì podnik˘ v kladn˝ch ËÌslech v r·mci Evropy. Globalizace se nezastavÌ na souËasnÈm stavu. Bylo zde ¯eËeno, ûe za deset let se nic nezmÏnilo. Ono se zmÏnilo, ale jeötÏ, ¯ekl bych, vÌce k tomu, aby jednotnost a struktura st·tnÌch les˘ z˘stala zachov·na a aby st·tnÌ lesy nebyly d·le dÏleny. Ot·zkou do diskuse je urËitÈ zapojenÌ kraj˘ do pr·ce L»R. Globalizace p˘jde d·l a myslÌm si, ûe se zde hovo¯ilo v mnoha p¯edchozÌch letech o d¯evu, o leso-d¯eva¯skÈm komplexu a myslilo se tÌm hlavnÏ spojenÌ d¯eva¯iny s lesem. Ale po zkuöenostech s nÏjak˝mi tÏmi stavebnÌmi prvky - a to stavebnictvÌ je ve spot¯ebÏ d¯eva rozhodujÌcÌ - se bude muset uvaûovat o glob·lnÌm zapojenÌ ostatnÌch zpracovatel˘, a to nejenom d¯eva¯skÈho pr˘myslu. P¯i takovÈ n·hodnÈ exkursi v R˝ma¯ovÏ, coû je jeden z nejvÏtöÌch producent˘ d¯evÏn˝ch montovan˝ch domk˘, zjistÌte, ûe podÌl d¯eva je na tom domÏ 20 %, coû se zd· na d¯evÏn˝ domek m·lo, ale kdyû proch·zÌte s panem ¯editelem v˝robnÌ haly, dozvÌd·te se, ûe toto je d¯evo odsud, toto odtamtud, a tak zjistÌte, ûe z tÏch 20 % zdaleka vöechno d¯evo nenÌ od n·s. My nejsme ˙dajnÏ schopni dodat d¯evo p¯ijatelnÈ ceny, a to jsme u tÈ produktivity pr·ce, kter· v glob·lnÌm hledisku hraje rozhodnÏ velkou roli. A to R˝ma¯ov je u JesenÌk˘, takûe dopravnÌ problÈmy nejsou obrovskÈ. My nejsme schopni tam dodat tr·mek 20 x 20 cm, respektive jsme, ale ˙dajnÏ za vyööÌ cenu neû NÏmci. Takûe uvaûovat o nÏjakÈm rozt¯ÌötÏnÌ z pohledu tÏchto informacÌ, ze kter˝ch jsme byli dost p¯ekvapeni, je opravdu dost na pov·ûenou. VaöÌËek: Jenom mal· glosa. VÌte dob¯e, ûe do roku 1995 byly v platnosti v˝voznÌ licence na kulatinu. Sv˝m zp˘sobem tato administrativnÌ opat¯enÌ zp˘sobovala to, ûe d¯evozpracujÌcÌ pr˘mysl byl pod jak˝msi ochrann˝m deötnÌkem zaruËen˝ch dod·vek, kter˝ sv˝m zp˘sobem deformoval ceny. Rensa: J· jiû nebudu diskutovat, jenom se zept·m. MÏl bych dotaz na z·stupce L»R, pokud jde o vykazov·nÌ n·klad˘ na celospoleËenskÈ funkce les˘ v hospoda¯enÌ st·tnÌho podniku L»R. Na co se pt·m nap¯Ìklad na ztr·ty na hospoda¯enÌ v n·rodnÌch p¯ÌrodnÌch rezervacÌch a podobnÏ. A proË se na to pt·m? L»R je nap¯Ìklad vyt˝k·na nÌzk· ˙roveÚ v˝nos˘ z lesa. AË si myslÌm, ûe se vyzn·m v ËÌslech, kter·

L»R publikujÌ, tak tam nikde nenajdu tyto n·klady nebo ztr·ty na hospoda¯enÌ, kterÈ urËitÏ vznikajÌ. MyslÌm si, ûe kdyby to bylo z ËÌsel hospoda¯enÌ patrnÈ a p¯ÌpadnÏ medializovanÈ vÌce neû dosud, tak by se uk·zalo, co L»R pro spoleËnost dÏlajÌ, jak n·kladn· v podstatÏ je celospoleËensk· objedn·vka, kter· je sanov·na z v˝nos˘ z lesa. Jakubec: DovolÌm si odpovÏdÏt. P¯Ìtomna je ¯ada lesnÌch spr·vc˘ a oblastnÌch inspektor˘ naöeho podniku, kte¯Ì mnÏ p¯ÌpadnÏ doplnÌ. Mohu konstatovat, ûe pan ing. Renza m· v danÈm p¯ÌpadÏ pravdu. Tyto n·klady a s tÌm spojen· ekonomick· ˙jma podniku L»R z hospoda¯enÌ v zvl·ötÏ chr·nÏn˝ch ˙zemÌch jsou, jak jsem uvedl ve svÈm vystoupenÌ, sanov·ny z celkov˝ch v˝nos˘ st·tnÌch les˘ a dosud nebyly ˙spÏönÏ uplatnÏny formou poûadavk˘ L»R na st·tnÌ finance. UrËitÈ, spÌöe precedentnÌ poûadavky jsme v˘Ëi st·tnÌ spr·vÏ uplatnili (nap¯. ˙jma podniku plynoucÌ z ponech·nÌ vytÏûenÈ a asanovanÈ d¯evnÌ hmoty na LS éelezn· Ruda), zatÌm bohuûel bez˙spÏönÏ. Je to asi chyba, jsme si vÏdomi toho, ûe musÌme v tomto naöi politiku vËetnÏ medi·lnÌho p˘sobenÌ zmÏnit a b˝t v uplatÚov·nÌ opr·vnÏn˝ch poûadavk˘ z·sadovÏjöÌ. Je to asi i tÌm, ûe dosud v˝razn· pot¯eba danÈho nebyla. Pokud se vöak cel· z·leûitost cÌlenÏ promÌt· do diskusÌ kolem v˝nosovosti st·tnÌch les˘, jak se da¯Ì Ëi neda¯Ì hospoda¯it, pak se i n·ö pohled z·sadnÏ mÏnÌ. SouË·stÌ naöÌ politiky je zajistit ekonomickou sobÏstaËnost podniku s maxim·lnÌm omezenÌm poûadavk˘ na st·tnÌ finance. Doposud se n·m toto da¯Ì. Pokud by vöak tato naöe z·sada mÏla vÈst k dezinformacÌm o ekonomickÈm hospoda¯enÌ se st·tnÌmi lesy v r·mci L»R, musÌme dopady hospoda¯enÌ ve ve¯ejnÈm z·jmu v dan˝ch ˙zemÌch pr˘hlednÏ kvantifikovat a ve¯ejnosti sdÏlit. Jsem r·d za tento n·mÏt z dneönÌho jedn·nÌ a rozhodnÏ se jÌm budeme zab˝vat. ÿez·Ë: Jenom bych chtÏl ¯Ìci, ûe toto auditorium je n·zorovÏ hodnÏ jednotnÈ a je moûn· ökoda, ûe zde nejsou zastoupeni lidÈ, kte¯Ì zast·vajÌ n·zor privatizace les˘, p¯ÌpadnÏ rozdÏlenÌ na kraje, aby bylo o Ëem diskutovat. Pokud zde nÏjak˝ takov˝ ËlovÏk je, tak se ob·v·m, ûe v tÈto chvÌli jiû asi nevystoupÌ pod tÌhou zde p¯ednesen˝ch argument˘. JasnÏ vypl˝v· jedna konkrÈtnÌ varianta. LidÈ, kte¯Ì zast·vajÌ jinÈ n·zory na existenci st·tnÌho lesnÌho majetku, neû tady byly prezentov·ny, existujÌ. J· bych v·s proto chtÏl upozornit na jeden pozoruhodn˝ p¯ÌspÏvek ËlovÏka, kter˝m je pan Ing. MiË·nek, vÌceprezident »eskÈ asociace podnikatel˘ v lesnÌm hospod·¯stvÌ. Na lesnickÈm serveru Silvarium je povÏöen jeho p¯ÌspÏvek k lesnickÈ politice a k privatizaci les˘. V¯ele doporuËuji si jej p¯eËÌst, abyste si to mohli d·t do jakÈhosi kontrastu s tÌm, co zde bylo ¯eËeno. Kopk·nÏ: R·d bych zde jeötÏ nav·zal na ˙vodnÌ vystoupenÌ pana kolegy Svobody s tÌm, ûe se jedn· o to, aby se nezapomnÏlo jeötÏ na zmÏnu katastr·lnÌho z·kona. Nebo jej uspÌöit, kl·st na to d˘raz. Z jednoho prostÈho d˘vodu: jsem odborn˝m lesnÌm hospod·¯em a jsou problÈmy s p¯ekupnÌky les˘. Oni dnes jiû vyuûÌvajÌ toho, ûe neplatÌ z·konn· lh˘ta nabytÌ pr·vnÌ moci kupnÌ smlouvy na prodej nemovitosti aû po z·znamu do katastru. Kdyû se odevzd· kupnÌ smlouva na katastr·lnÌ - nebo jak se ¯Ìk· Ñkatastrofick˝ì - ˙¯ad, tak ta kupnÌ smlouva platÌ jiû n·sledujÌcÌ den. NynÌ se st·v· to, ûe n·sledujÌcÌ den je jiû les poraûen. Tam by mÏla b˝t nÏjak· ˙Ëinn· brzda, aby se v˘bec dalo tÏmto vÏcem br·nit. Neû se to vlastnÏ St·tnÌ spr·va nebo odborn˝ lesnÌ hospod·¯ dozvÌ, tak je jiû po vöem. Je moûnÈ to iniciovat samostatnÏ, aby se tÏmto vÏcem dalo zabr·nit ˙ËinnÏji. To znamen· d·t tam nap¯. lh˘tu t¯iceti dn˘, p¯ÌpadnÏ aby St·tnÌ spr·va d·vala souhlas k p¯evodu. Pohan: Pracuji jako povÏ¯en˝ odborn˝ lesnÌ hospod·¯ (OLH) na okrese Pelh¯imov. Sv˘j p¯ÌspÏvek rozdÏlÌm do dvou Ë·stÌ. PrvnÌ kritick˝ k lesnickÈ politice a druh˝ jako n·mÏt k zamyölenÌ v oblasti vzdÏl·v·nÌ. K lesnickÈ politice: P¯i p¯ÌpravÏ reformy ve¯ejnÈ spr·vy se v novele lesnÌho z·kona objevily zmÏny, kterÈ mÏly ukonËit Ëinnost povÏ¯en˝ch OLH. Velmi n·s p¯ekvapilo a mrzelo, ûe se n·s drobn˝ch OLH p¯i tvorbÏ novely nikdo nezastal. NynÌ, kdyû uû je novela p¯epra-


185


covan· a nebezpeËÌ zaûehn·no, se zde mluvÌ o v˝znamu OLH. O tom, ûe je naöe pr·ce d˘leûit· a o tom, ûe myölenka novely nebyla spr·vn·. O lesnickÈ politice atd. Avöak v dobÏ, kdy jsme pot¯ebovali pomoc, si na n·s v r·mci ÑlesnickÈ politikyì nikdo nevzpomnÏl. Nezbylo n·m, neû se s kolegou vydat do Parlamentu a pokusit se situaci ovlivnit sami. Zde jsme byli opÏt p¯ekvapeni. Zjistili jsme, ûe jsme jedinÌ, kte¯Ì tam p¯iöli a kte¯Ì za z·jmy odborn˝ch lesnÌch hospod·¯˘ lobbovali. V Parlamentu v zemÏdÏlskÈm v˝boru n·m nikdo ne¯ekl: ÑChlapi, vy jste tady s k¯Ìûkem po funuse, my jsme se jiû rozhodli, jiû to bylo vy¯eöeno, atd.ì. V tÈ dobÏ, kdyû se n·s poslanci ptali Ñza koho tady vy dva jsteì, jsme ¯ekli, ûe jsme tam sami za sebe a ûe m·me nÏkde po republice 300 ñ 400 koleg˘, kte¯Ì majÌ stejn˝ problÈm. Tenkr·t jsme se rozhodli, ûe je zapot¯ebÌ zaloûit jakousi organizaci Ëi sdruûenÌ odborn˝ch lesnÌch hospod·¯˘ a bojovat za svÈ z·jmy. V prvnÌ f·zi jsme zam˝öleli vytvo¯it organizaci pouze hospod·¯˘ povÏ¯en˝ch. PozdÏji jsme doöli k z·vÏru, ûe nejen tÏch povÏ¯en˝ch, ale i nepovÏ¯en˝ch, protoûe naöe problematika je spoleËn· a na rozdÌl oproti jin˝m, p¯edevöÌm stavovsk˝m organizacÌm v lesnictvÌ, je specifick·. ZaËali jsme sh·nÏt jmÈna sv˝ch koleg˘, kte¯Ì majÌ z·jem sdruûit se v tÈto organizaci. ObjÌûdÌm veöker· ökolenÌ, kter· pro n·s p¯ipravilo MZe »R a vöude se snaûÌm svÈ kolegy oslovit. CÌlem tÈto organizace urËitÏ nebude û·dn· politika, cÌlem bude sjednotit z·jmy OLH a snaûit se ¯eknÏme silou naöich 400 jmen, kterÈ by ve sdruûenÌ mohly b˝t a silou velkÈho mnoûstvÌ hektar˘, na kter˝ch hospoda¯Ìme jako odbornÌ lesnÌ hospod·¯i - ovlivÚovat dÏnÌ v p¯ÌpravÏ z·kon˘ a samoz¯ejmÏ i v lesnickÈ politice, o kterÈ se zde hovo¯ilo. TÌmto ukonËÌm prvnÌ Ë·st p¯ÌspÏvku. Pokud by mi nÏkdo z v·s chtÏl poskytnout svÈ jmÈno a adresu, m˘ûete mÏ zde po skonËenÌ akce zastihnout, velmi r·d si v·s poznamen·m. V souËasnÈ dobÏ jiû m·me 130 jmen. Ke druhÈ Ë·sti, kter· se t˝kala bloku vzdÏl·v·nÌ, poznamen·m: ÑmyslÌm si, ûe je velmi v˝znamn· pro n·s odbornÈ lesnÌ hospod·¯e, ale i pro lesnictvÌ v rozmÏru mal˝ch majetk˘ì. Z·kon ¯Ìk·: Ñlicenci m˘ûe zÌskat vysokoökol·k a t¯i roky praxe, st¯edoökol·k a deset let praxeì. My vöichni jsme byli vesmÏs zamÏstnanci L»R nebo akciov˝ch spoleËnostÌ Ëi st·tnÌch les˘ a praxi jsme nÏkde zÌskali. ÿeknÏme, ûe v souËasnÈ dobÏ p¯ijde mlad˝ absolvent a mÏl by z·jem pracovat v soukrom˝ch lesÌch nebo v drobn˝ch obecnÌch lesÌch, ale nem˘ûe zÌskat licenci, protoûe nem· dostateËnou praxi. P¯ijde tedy nap¯Ìklad na L»R a tam mÌsto nenajde. Tam je na dlouhou dobu rozd·no. AkciovÈ spoleËnosti mnohdy omezujÌ poËty sv˝ch pracovnÌk˘, protoûe pr·ce je ËÌm d·l mÈnÏ. NynÌ nast·v· problÈm, kde ten absolvent m˘ûe praxi zÌskat. Samoz¯ejmÏ m˘ûu si ¯Ìci, aù pracuje se mnou a aù si se mnou odkroutÌ ty pot¯ebnÈ t¯i roky nebo p¯ÌpadnÏ i deset let. Potom m˘ûe zÌskat licenci a m˘ûe pracovat samostatnÏ. Ale zde je nedostatek v z·konÏ. V tom, kdo ho po celou tu dobu bude platit. Protoûe odborn˝ lesnÌ hospod·¯ licencovan˝, kter˝ je povÏ¯en˝ a dÏl· svou Ëinnost jako fyzick· osoba, je placen st·tem a odmÏna samoz¯ejmÏ nenÌ takov·, aby to uûivilo dva pracovnÌky. Toto byl m˘j p¯ÌspÏvek ke vzdÏl·v·nÌ a zÌsk·v·nÌ praxe. Bylo by asi vhodnÈ se tÌmto problÈmem zab˝vat i v budoucÌch novel·ch lesnÌho z·kona. Pokud se n·m poda¯Ì naöi organizaci zaloûit, bude to samoz¯ejmÏ jeden z bod˘, za kter˝ budeme bojovat. Bojovat o to, aby bylo pamatov·no na budoucÌ lesnÌ hospod·¯e. Sloup: Jenom bych chtÏl up¯esnit, ûe jsem nikdy neslyöel, ûe by se mÏli ruöit odbornÌ lesnÌ hospod·¯i - ale jedinÈ, co v tom bylo, kde a jak˝m zp˘sobem, jak· forma bude volena. Hovo¯ilo se o formÏ, nikoli, ûe by mÏli zaniknout odbornÌ lesnÌ hospod·¯i.

legislativnÌch opat¯enÌ z·kon˘ souvisejÌcÌch s LH, se tÌm vlastnÏ bude naöe lesnÌ hospod·¯stvÌ st·vat mÈnÏ konkurenceschopn˝m po str·nce ekonomiky, protoûe tato situace n·m p¯in·öÌ zv˝öenou reûii a ekonomicky n·roËnÏjöÌ formy hospoda¯enÌ. Zde je asi ot·zka k zamyölenÌ pro legislativce, zda chceme skuteËnÏ v naöem lenÌm hospod·¯stvÌ vytvo¯it prost¯edÌ, kterÈ bude schopnÈ konkurovat siln˝m tlak˘m ze zahraniËÌ a nebo jestli legislativnÏ vlastnÌky Ëi spr·vce les˘ seönÏrujeme tak, ûe budou oproti vlastnÌk˘m les˘ v zahraniËÌ silnÏ znev˝hodnÏni a budeme ztr·cet ËÌm d·l vÌce konkurenceschopnost a ËÌm d·l vÌce schopnost ekonomicky fungovat. D·le bych chtÏl p¯ipomenout, opÏt k refer·tu pana ing. VovesnÈho, v souvislosti s nynÌ propagovan˝m v souËasnÈ dobÏ velmi popul·rnÌm - p¯echodem na systÈm hospoda¯enÌ blÌzk˝ p¯ÌrodÏ. To znamen· na systÈm v˝bÏrnÈho lesa, kdy se Ëasto postupuje proti moûnostem lesa tak, jak se pan inûen˝r Vovesn˝ zmÌnil, ud·v· se pouze x % v˝mÏry les˘ vhodn˝ch pro v˝bÏrnÈ hospoda¯enÌ. Bohuûel to se st·v· u n·s mÛdnÌm trendem a zastÌracÌm manÈvrem v hospoda¯enÌ, kdy vlastnÏ za ˙Ëelem odkladu zalesÚovacÌch povinnostÌ doch·zÌ k z·mÏrnÈmu pro¯eÔov·nÌ porost˘ s tÏûbou kvalitnÌch sortiment˘, kdy v r·mci deklarov·nÌ toho, ûe p¯ipravujeme les v prvnÌ f·zi na p¯echod na v˝bÏrn˝ zp˘sob hospoda¯enÌ, vlastnÏ prov·dÌme cÌlovou tÏûbu tlouöùkov˝ch stupÚ˘ a zalesÚovacÌ povinnost je odloûena a p¯Ìpadn˝ ne˙spÏch (zabu¯enÏnÌ porost˘, pokles z·soby na 1 ha, absence cenn˝ch sortiment˘ p¯i dom˝cenÌ, atd.) tohoto pokusu sklidÌ nÏkdo jin˝. Zcela na konci nebude les v˝bÏrn˝, ale Ñles vybran˝ì. D·le bych se chtÏl jeötÏ zmÌnit v tomto smyslu o n·vaznosti sloûitÏjöÌch forem hospoda¯enÌ, zejmÈna hospoda¯enÌ podrostnÌho a na vysokou odbornost person·lu kategorie ÑDì, neboù ˙spÏön˝ v˝sledek nez·leûÌ jenom na kvalitÏ odbornÈho lesnÌho hospod·¯e, kter˝ provede vyznaËenÌ obnovnÌch z·sah˘, ale zejmÈna na kvalitÏ realizace zam˝ölenÈho cÌle. Pro tyto jemnÈ zp˘soby hospoda¯enÌ chybÌ kvalitnÌ person·l v oblasti kategorie ÑDì a to je jiû souvislost s lesnick˝m ökolstvÌm. M·m na mysli absolventy odborn˝ch lesnick˝ch uËiliöù, protoûe vezmÏme si, kdo n·m dnes v dodavatelsk˝ch subjektech nebo i p¯Ìmo vykon·v· tyto dÏlnickÈ pr·ce v lesnÌm hospod·¯stvÌ. LesnÌ hospod·¯ je veden vynikajÌcÌ myölenkou a pokraËuje v nÏjakÈm dÌle, v nÏjakÈ kontinuitÏ s jemn˝mi zp˘soby hospoda¯enÌ, ale co mu to bude platnÈ, kdyû na konci ¯etÏzce, zejmÈna u dodavatelsk˝ch subjekt˘, motorovou pilu v tomto systÈmu drûÌ aû ten poslednÌ, narychlo rekvalifikovan˝ truhl·¯ nebo strojnÌ z·meËnÌk. Toto je t¯eba promyslet, abychom i v r·mci tÏchto Ñvzletn˝ch cÌl˘ì LH dbali i na ten prvnÌ a velmi d˘leûit˝ Ël·nek pot¯eby kvalifikovanÈho, zruËnÈho lesnÌho dÏlnÌka. V tÈto situaci tvrd˝ch ekonomick˝ch tlak˘ na tuto skuteËnost zapomÌn·me a jsme schopni aù p¯Ìmo nebo dodavatelsky zamÏstnat tÈmÏ¯ kohokoli. VaöÌËek: MyslÌm si, ûe to byla velmi z·vaûn· myölenka, kter· vlastnÏ ovlivÚuje v˝sledky celÈho praktickÈho obhospoda¯ov·nÌ v lesÌch. Kalina: V·ûenÈ kolegynÏ a kolegovÈ, j· si netrouf·m dÏlat z·vÏry, ale dovolte mi jenom nÏkolik pozn·mek nebo post¯eh˘. P¯edevöÌm ta vysok· ˙Ëast - bylo zde 105 ˙ËastnÌk˘ - potvrdila, ûe jsou to tÈmata skuteËnÏ ûhavÏ aktu·lnÌ, ûe se n·m skuteËnÏ poda¯ilo vyhm·tnout tÈma dne a ûe to je skuteËn˝ z·vazek do budoucna, abychom podobnÈ tÈma nebo podobn· tÈmata, zajÌmav· tÈmata, vybrali na p¯ÌötÌ snÏm lesnÌk˘, ponÏvadû v tÈto öÚ˘¯e chceme pokraËovat. Budeme o tom jednat nejd¯Ìve asi na podzim letoönÌho roku, moûn· i d¯Ìve. Zkuste n·m navrhnout nÏjak· tÈmata, kter· byste povaûovali za vhodn· pro budoucÌ snÏm lesnÌk˘.

Charv·t: LesnÌ druûstvo VysokÈ Chvojno. NechtÏl bych snad vznÈst dotazy, spÌöe p¯ipomÌnky, kterÈ budou v souvislosti s p¯ÌspÏvkem pana ing. VovesnÈho o legislativnÌch opat¯enÌch pro vlastnÌky les˘ a budou z·roveÚ souviset i s dopolednÌ Ë·stÌ, kdy byla rozebÌr·na konkurenceschopnost naöeho lesnÌho hospod·¯stvÌ a lesnÌho hospod·¯stvÌ v zahraniËÌ, nap¯. v seversk˝ch zemÌch. Takûe z hlediska legislativy je nutnÈ si uvÏdomit, ûe v momentÏ, kdy jsme tlaËeni do mnoha z·vazn˝ch ukazatel˘ lesnÌch hospod·¯sk˝ch pl·n˘ a dalöÌch 186


LesnickÈ aktuality

V˝znam ranÈ v˝bÏrnÈ probÌrky na dlouhodobou stabilitu porostu a kulatinu Kvalita pila¯skÈho materi·lu ve Skotsku je v poslednÌch letech nÌzk· a nelze to vysvÏtlovat pouze vÏkem porost˘. Jednou z hlavnÌch p¯ÌËin je nedostateËn· ran· pod˙rovÚov· probÌrka, kterÈ se lesnÌci vyh˝bajÌ z d˘vod˘ finanËnÌ neefektivnosti. VËasnÈ v˝bÏrnÈ probÌrky vöak zlepöujÌ kvalitu a cenu kulatiny v budoucnosti, aniû by ohroûovaly stabilitu a dlouhodob˝ r˘st porostu. Stabilitu porostu zajiöùuje dob¯e vyvinut˝ ko¯enov˝ systÈm, kter˝ se nejlÈpe tvo¯Ì v odvodÚovan˝ch hnÏdozemÌch a podzolech. Je nevhodnÈ zajiöùovat stabilnÌ ko¯enov˝ systÈm bÏhem r˘stu strom˘, protoûe ten se vytv·¯Ì jako d˘sledek nep¯ÌmÈ stimulace vÏtru, kter˝ zp˘sobuje k˝v·nÌ strom˘. HustÏ vys·zenÈ stromy s hlubok˝m ko¯enov˝m systÈmem vytv·¯ejÌ stabilnÌ porost, ale stabilnÌ ko¯enov˝ systÈm se nevyvÌjÌ. Tvorba ko¯enovÈho systÈmu m˘ûe b˝t umocnÏna r˘zn˝mi p˘dnÌmi ˙pravami, jako je hloubenÌ struh, kopeËkov·nÌ, skarifikace. Stromy vych˝lenÈ vÏtrem mÏnÌ st¯ed gravitace a nachylujÌ se, slaböÌ stromy vÌce, protoûe nejsou dostateËnÏ zako¯enÏny. Pohromu m˘ûe dovröit z·tÏû snÏhem. PoökozenÌ snÏhem a vÏtrem se zvyöuje s v˝ökou porostu, se zvyöujÌcÌm se pomÏrem koruny ke kmeni, sniûujÌcÌm se pr˘mÏrem kmene a kmenovÈho kuûele. Z toho vypl˝v·, ûe slabÈ stromy budou poökozov·ny vÏtrem a snÏhem. Budoucnost porostu ovlivÚuje takÈ jeho spon. P¯i öiröÌm sponu se zvyöuje pr˘mÏr stromu na ˙kor v˝öky a vyvÌjejÌ se podp˘rnÈ ko¯eny. Z·roveÚ vöak roste kmenov˝ kuûel, objem vÏtvÌ a koruny, coû vede k nep¯ijatelnÏ vysokÈmu procentu juvenilnÌho d¯eva a tÌm ke snÌûenÌ kvality d¯eva. PoökozenÌ lze zabr·nit probÌrkou strom˘ vyööÌch neû 10 m. Zv˝öÌ se stabilita strom˘, ale kvalita d¯eva se sniûuje. Hustota porostu, v˝znamn˝ faktor p¯i poökozov·nÌ vÏtrem a snÏhem, ovlivÚuje zako¯eÚov·nÌ a tvorbu ko¯en˘. Hustota porostu se upravuje probÌrkou buÔ v˝bÏrnou nebo systematickou. Pod˙rovÚov· probÌrka je nejbÏûnÏjöÌ zp˘sob ˙pravy porostu, p¯i kterÈ se odstraÚujÌ nejvÌce potlaËovanÈ stromy. UmoûÚuje r˘st nejkvalitnÏjöÌch strom˘, aniû se naruöÌ z·poj. P¯i ˙rovÚovÈ probÌrce se odstraÚujÌ ˙rovÚovÈ stromy, coû umoûÚuje r˘st vybran˝ch strom˘, ale otevÌr· z·poj vÌce neû pod˙rovÚov· probÌrka. P¯i systematickÈ probÌrce se odstraÚujÌ celÈ ¯ady bÏhem prvnÌ a nÏkdy i druhÈ probÌrky. Tato metoda je levnÏjöÌ a snadnÏji aplikovateln·, v koneËnÈ f·zi vöak zde mohou z˘stat ˙seky bez probÌrky s nÌzkou objemovou produkcÌ a malou porostnÌ stabilitou. Na exponovan˝ch stanoviötÌch zvyöuje systematick· probÌrka pravdÏpodobnost poökozenÌ vÏtrem, zap¯ÌËiÚuje asymetrick˝ r˘st koruny a tÌm vÏtöÌ riziko poökozenÌ snÏhem a nepravideln˝ r˘st kmene. Pod˙rovÚov· probÌrka odstraÚuje slaböÌ a niûöÌ stromy, u zbyl˝ch strom˘ dob¯e vyvÌjecÌ se koruna zabraÚuje poökozenÌ snÏhem. »erstvÏ probranÈ porosty jsou zpoË·tku mÈnÏ stabilnÌ, vÌce p¯ÌstupnÈ vÏtru. V obdobÌ po probÌrce stromy omezujÌ v˝ökov˝ i objemov˝ r˘st i po nÏkolik let. Tomu se d· vyhnout brzk˝m prov·dÏnÌm probÌrek v mlad˝ch porostech. V tomto p¯ÌpadÏ jsou stromy stimulov·ny k posilov·nÌ tk·nÏ v dolnÌ Ë·sti kmene a k r˘stu podp˘rnÈho ko¯enovÈho systÈmu. ProbÌrka vöak nesmÌ b˝t prov·dÏna v porostech, kterÈ nebyly po nÏkolik let probÌr·ny. DalöÌ moûnostÌ posÌlenÌ stability je vysadit dva druhy strom˘ s rozdÌlnou rychlostÌ r˘stu, musÌ b˝t vöak vybr·na vhodn· kombinace d¯evin. Jin˝m zp˘sobem je chemickÈ pro¯eÔov·nÌ, p¯i kterÈm se vybranÈ stromy odstraÚujÌ arboricidy vpravovan˝mi do kmene. ObÏ metody vöak nezajiöùujÌ spolehlivÏ stabilitu porostu, kromÏ toho studie uk·zaly, ûe zbylÈ porosty mohou b˝t napadeny ko¯enovnÌkem vrstevnat˝m, Heterobasidion annosum (FR.) BREF. V˝bÏrn· probÌrka zaruËuje lepöÌ stabilitu porostu, ale nep¯in·öÌ hlavnÏ p¯i prvnÌch a druh˝ch probÌrk·ch û·dnÈ finanËnÌ v˝hody. PozdÏjöÌ probÌrka je sice v˝nosnÏjöÌ, nicmÈnÏ zvyöuje porostnÌ nestabilitu p¯i vÏtrnÈm ohroûenÌ. Proto Forestry Commission ve VelkÈ Brit·nii vytvo¯ila kategorii vÏtrem ohroûovan˝ch porost˘, v kterÈ se vyrovn·vajÌ ztr·ty z poË·teËnÌho stadia porostu vzhledem k tÏûebnÌm v˝daj˘m.

Ran· v˝bÏrn· probÌrka je dlouhodob· investice, proveden· vËas zajiöùuje stabilnÌ porosty. K˝v·nÌ strom˘ upevÚuje kmen i ko¯eny. Systematick· probÌrka p¯in·öÌ brzkÈ v˝nosy, ale zvyöuje riziko poökozenÌ vÏtrem i snÏhem. Je proto v˝zvou pro lesnÌky p¯esvÏdËit majitelÈ les˘, ûe poË·teËnÌ ztr·ty se vr·tÌ v budoucnosti. Forestry, 75, 2002, Ë. 1, s. 25 ñ 35 Kp

R˘stov˝ potenci·l b¯Ìzy p˝¯itÈ (Betula pubescens EHRH.) v Irsku V Irsku byla b¯Ìza z obchodnÌho hlediska dlouho povaûov·na za mÈnÏ v˝znamnou d¯evinu vzhledem k tomu, ûe b¯ezovÈ porosty jsou Ëasto tvo¯eny nekvalitnÌmi stromy. V poslednÌch letech vöak vzrostl v r·mci poûadavku diversifikace porost˘ z·jem jak o b¯Ìzu bradaviËnatou (Betula pendula ROTH.), tak o b¯Ìzu p˝¯itou (Betula pubescens EHRH.). Zv˝öil se takÈ tlak na uchov·v·nÌ a rozöi¯ov·nÌ p˘vodnÌch porost˘, kterÈ jsou tvo¯eny hlavnÏ b¯Ìzami. V Irsku pokr˝vajÌ b¯ezovÈ porosty 5 135 ha, tj. 9 % celkovÈ plochy s listn·Ëi. V poslednÌch letech se b¯ezovÈ porosty rozöi¯ujÌ do moË·lovit˝ch oblastÌ IrskÈ ploöiny. V souËasnosti lze najÌt b¯ezovÈ porosty v raöeliniötÌch a na holoseËÌch. Ve vÏtöinÏ p¯Ìpad˘ jsou sukcesnÌmi d¯evinami po dubu nebo jasanu. B¯Ìza je pion˝rsk· d¯evina, kter· roste velmi rychle v prvnÌch 20 letech. V˝hodn˝mi vlastnostmi b¯Ìzy jsou jejÌ rychlejöÌ r˘st v porostu, snadn· regenerace, schopnost r˘stu na r˘zn˝ch stanoviötÌch apod. Na vhodn˝ch stanoviötÌch m˘ûe b¯Ìza vyr˘st do v˝öky 10 m bÏhem 10 let. Rychlost r˘stu se zaËÌn· zpomalovat ve stadiu tyËoviny, dÈlka ûivota b¯Ìzy je 60 let. Maxim·lnÌ v˝nos je pr˘mÏrnÏ 7 m3 . hañ1, b¯Ìza bradaviËnat· roste rychleji neû b¯Ìza p˝¯it·. CÌlem v˝zkumu bylo urËit r˘stov˝ potenci·l b¯Ìzy v Irsku. Byla pouûita kmenov· anal˝za na urËenÌ radi·lnÌho r˘stu ve v˝ËetnÌ v˝öce, v˝ökovÈho a objemovÈho r˘stu vybran˝ch b¯ezov˝ch porost˘. Jako testovacÌ plochy byly urËeny porosty o minim·lnÌ v˝mÏ¯e 1 ha a rychlosti zakmenÏnÌ vÏtöÌ neû 80 % porost˘ star˝ch 15 aû 60 let. Z 33 navötÌven˝ch porost˘ bylo vybr·no 8 pokusn˝ch, kde nebyly rozliöov·ny porosty vzniklÈ p¯irozenou obnovou nebo v˝sadbou nebo porosty vytvo¯enÈ smÌöenou p¯irozenou i umÏlou obnovou. Z p˘vodnÌch 8 bylo vyhodnocov·no 6 pokusn˝ch ploch. Stromy na tÏchto ploch·ch vykazovaly morfologickÈ rysy b¯Ìzy p˝¯itÈ. Byly hodnoceny tyto ˙daje: vÏk, v˝ËetnÌ z·kladna, z·soba porostu a v˝öka porostu. D·le byly porovn·v·ny stanoviötÏ, objemov· produkce, v˝öky vrchol˘, v˝nosy. Na z·kladÏ hodnocenÌ se uk·zalo, ûe b¯Ìzy jsou vesmÏs ve öpatnÈm stavu. Byl prok·z·n p¯Ìm˝ vztah mezi kvalitou stanoviötÏ a tvarem kmene, na mÈnÏ ˙rodn˝ch stanoviötÌch doch·zÌ k brzkÈ ztr·tÏ kontroly r˘stu vÏtvÌ a tÌm k rozloûenÌ korun (b¯ezov˝ porost m· charakter k¯oviny). Studie takÈ prok·zala pouûitelnost kmenovÈ anal˝zy jako techniky urËenÌ historie r˘stu porost˘. Forestry, 75, 2002, Ë. 1, s. 75 ñ 87


Kp

187

LesnickÈ aktuality

V˝bÏr nejlepöÌch lokalit pro z¯ÌzenÌ nov˝ch p¯ÌmÏstsk˝ch les˘ za pouûitÌ multikriteri·lnÌ anal˝zy V hustÏ osÌdlen˝ch provinciÌch v belgick˝ch Flandrech bylo rozhodnuto zv˝öit procento zalesnÏnÌ. Flandry jsou oblast s vÌce neû 400 obyvateli na km , kde lesy pokr˝vajÌ mÈnÏ neû 10 % ˙zemÌ. KromÏ toho je ve¯ejnosti p¯Ìstupn· pouze omezen· Ë·st les˘, coû znamen· velkÈ zatÌûenÌ navötÏvovan˝ch les˘. Proto region·lnÌ vl·da provincie a lok·lnÌ ˙¯ady iniciovaly studii, na jejÌmû z·kladÏ by se rozloha p¯ÌmÏstsk˝ch les˘ zv˝öila na 300 aû 500 ha v okolÌ mÏst Ghent, Kotrijk a dalöÌch. HlavnÌm cÌlem zpracov·vanÈ studie bylo vytvo¯it metodologii pro zakl·d·nÌ les˘ vysokÈ rekreaËnÌ hodnoty pro obyvatele mÏst a z·roveÚ zahrnout dalöÌ d˘leûitÈ body jako zachov·nÌ ekologick˝ch a environment·lnÌch aspekt˘. Studie ¯eöila t¯i ˙koly: rekreaËnÌ (vhodnÈ zaloûenÌ p¯ÌmÏstskÈho lesa pro pot¯eby obyvatelstva), environment·lnÌ (zachov·nÌ struktury krajiny, akustick· bariÈra, ochrana p˘dy, vody a vzduchu) a ekologick˝ (umoûnit v˝voj specifick˝ch druh˘, zv˝öit biodiverzitu v jiû existujÌcÌch p¯ÌrodnÌch oblastech). Pro vytypov·nÌ nejvhodnÏjöÌch oblastÌ pro zaloûenÌ p¯ÌmÏstsk˝ch les˘ byla zpracov·na metodologie, kter· zahrnuje t¯i f·ze: - vyluËovacÌ, kdy se hledajÌ v danÈ oblasti potenci·lnÌ lokality vhodnÈ pro zalesnÏnÌ. V tÈto f·zi se definuje oblast z·jmu, v podstatÏ vöechna nezastavÏn· ˙zemÌ, vylouËÌ se mÌsta vÏtöÌ neû 10 ha nevhodn· pro zalesnÏnÌ z pr·vnÌho hlediska, v r·mci zbyl˝ch uvaûovan˝ch oblastÌ se zakreslÌ p¯ek·ûky (velkÈ rekreaËnÌ oblasti, silnice, ûeleznice apod.) a vyznaËÌ se oblasti o rozloze alespoÚ 100 ha. - vyhodnocenÌ vhodnosti z hlediska ekologickÈho i environment·lnÌho. Podle 14 kritÈriÌ za¯azen˝ch do t¯Ì kategoriÌ (kritÈria hodnotÌcÌ potenci·lnÌ rekreaËnÌ kvalitu, kritÈria pro strukturu krajiny, kritÈria pro potenci·lnÌ ekologickou kvalitu) jsou vybranÈ oblasti hodnoceny za ˙Ëasti odbornÌk˘ (lesnÌk˘, biolog˘, environmentalist˘) i uûivatel˘. V tÈto f·zi jsou vybr·ny nejvhodnÏjöÌ oblasti, kterÈ jsou postoupeny do dalöÌ f·ze. - realizace spoËÌv· v hodnocenÌ vybran˝ch lokalit z hlediska moûn˝ch st¯et˘ se zemÏdÏlstvÌm, st·vajÌcÌmi rezervacemi, ochranou krajiny a mÏstsk˝m vybavenÌm. Po vylouËenÌ nevhodn˝ch oblastÌ z˘stanou lokality, kterÈ jsou p¯ijatelnÈ i pro mÌstnÌ ˙¯ady vzhledem k tomu, ûe projekt byl pr˘bÏûnÏ oponov·n jak specialisty, tak uûivateli. Z potenci·lnÌch 11 oblastÌ okolo Ghentu v prvnÌ f·zi zbyly v druhÈ f·zi 4 lokality, z kter˝ch pouze 2 vyhovÏly kritÈriÌm i v t¯etÌ f·zi. Hodnotu jednotliv˝ch kritÈriÌ lze podle pot¯eby mÏnit a proto lze tuto metodologii pouûÌt jako r·mcov˝ n·vod pro zaloûenÌ p¯ÌmÏstsk˝ch les˘. Hodnota jednotliv˝ch kritÈriÌ se m˘ûe p¯izp˘sobovat i odliön˝m podmÌnk·m a p¯edstav·m v jin˝ch mÏstsk˝ch oblastech. 2

Forestry, 75, 2002, Ë. 1, s. 13 ñ21 Kp

188


ZPRÁVY LESNICKÉHO VÝZKUMU

Recommend Documents