Zpravodaj
Městyse Knínice u Boskovic
12
2014
Sbor dobrovolných hasičů za podpory Městyse Knínice
si Vás dovoluje pozvat na tradiční
Mikulášskou nadílku, která se letos koná
6. prosince v 17.00 hod. před Restaurací pod lípou. Dárkové balíčky je možné si předplatit pouze v obchodě Jednoty. Srdečně Vás zvou pořadatelé.
INFORMACE Z RADNICE Přírodní mateřská škola V září započala realizace akce „Jaro, léto, podzim, zima – celý rok na zahradě – Přírodní mateřská školka“ v lokalitě U rybníčků. V průběhu podzimu proběhly zemní práce, oplocení pozemku a dílčí dodávka herních prvků. Na začátku jara dle klimatických podmínek budou realizovány povrchové úpravy terénu, sadové výsadby, dodávka maringotky a doplnění herních prvků a vybavení. Akce probíhá za podpory dotačních titulů OPŽP a MMR. Velkoobjemové kompostéry Dne 4.11.2014 byly na veřejných prostranstvích městyse rozmístěny velkoobjemové kompostéry, sloužící k ukládání biologicky rozložitelných odpadů – trávy a listí. Kompostéry slouží k uložení uvedeného bioodpadu z obecní zeleně i z vašich zahrad. Ukládání ostatních odpadů do těchto kompostérů není dovoleno. Rozmístění kompostérů je následující: 2 ks u hřiště, u Brudně, u vodojemu a u rybníčků. 1 ks u nádraží, za hasičskou zbrojnicí, Horní Trávníky – při cestě ke hřišti, u bývalé MŠ, u kulturního domu, na Kalibardce a na Padělkách – pod farskou zahradou. Umístění kompostérů je součástí dotačního projektu Systém odděleného sběru BRKO v městysi Knínice u Boskovic spolufinancovaného OPŽP. V rámci projektu byl také pořízen štěpkovač a 180 ks domovních kompostérů.
Kompostéry u vodní nádrže Brudňa
Kompostér u budovy bývalé MŠ
Odstranění zpomalovacího retardéru Dne 5. 11. 2014 byl odstraněn retardér na místní komunikace u Blažkových. K odstranění došlo na základě žádosti pana Blažka z důvodu narušení statiky přilehlého rodinného domu. Dopravní značka omezující rychlost zůstane zatím osazena. Žádáme občany o dodržování bezpečné rychlosti vozidel na této komunikaci. Rozšíření prostor družiny v ZŠ O prázdninách započaly v budově ZŠ stavební úpravy, spočívající ve změně užívání prostor v suterénu budovy, pro vznik druhé třídy školní družiny. Kapacita družiny se tím navýší o 30 žáků. Úpravy dotčených prostor se skládají z vybourání nenosné příčky pro rozšíření stávajících prostor, provedení nových omítek, odstranění stávajícího PVC, vyrovnání podlahy, dodání nového PVC, úprava elektroinstalace a zdravotechniky a souvisejících pracech. V průběhu realizace došlo po vybourání nenosné příčky k vzniku trhlin ve zděné příčce v místnosti v 1. NP. Práce byly ihned přerušeny, strop byl stabilizován a ke vzniklé situaci byl přizván projektant a statik, který zpracoval statický posudek na nový stropní průvlak, který celou situaci stabilizuje. Při dalších pracích byla zjištěna závada na splaškové kanalizaci, která měla za příčinu silné vlhnutí okolních konstrukcí a zatékání odpadní vody do místností. Odborná firma prověřila stav kanalizačního potrubí a zjistila, že z důvodu stáří již degradoval spoj svislé a vodorovné kanalizace a veškerá odpadní voda prosakuje do zdiva. Tyto problémy sice zkomplikovaly realizaci celé akce, ale důležité je, že byly 1
zjištěny příčiny těchto havárií. V současné době jsou již problémy odstraněny a čeká se až vyschne zdivo a proběhnou dokončovací práce, aby mohla družina sloužit svému účelu. Zahradnické úpravy zeleně Dne 10.11.2014 byly zahájeny zahradnické úpravy zeleně na veřejném prostranství v lokalitě u nádraží a u hřiště. U nádraží (vlevo od silnice II. tř. za autobusovou zastávkou) bylo vysazeno 14 ks švestek a hrušní, u hřiště odstraněno 6 ks stromů a dřevin a vysazeno 35 ks švestek, hrušní, jabloní, habrů, dubů a jasanů. Současně s tím proběhla výsadba 1.453 ks dřevin v trati Křiby (za střediskem Agrospolu, a.d.). Plocha mezi vysazenými dřevinami a v travnatých pásech bude oseta travní směsí s bylinami. Výsadba bude tvořit přirozenou dělící linii mezi rozsáhlými lány polí a bude sloužit jako přírodní biokoridor a úkryt pro zvěř. Po travnaté cestě bude možno procházet. Realizace veřejné zeleně probíhá za dotační podpory OPŽP.
Výsadba u hřiště
Výsadba podél komunikace ke hřišti
Poznámka: výsadba zeleně v okolí sídla společnosti SULKOM s r.o., není součástí dané obecní akce a je v plné výši hrazena soukromým investorem. Vítání občánků Na neděli 14.12.2014 připravujeme vítání občánků do svazku našeho městyse, ke kterému je pozváno osm v tomto roce narozených dětí. První polovinu dětí přivítáme v 13.30 h, druhou ve 14.00 h. V dalším čísle zpravodaje uveřejníme informace a fotografie z této radostné události. Zasedání zastupitelstva městyse V pondělí 15. 12. 2014 v 18.00 hodin se v zasedací místnosti úřadu městyse koná veřejné zasedání Zastupitelstva městyse Knínice u Boskovic. Program jednání bude zveřejněn na úředních deskách městyse. Termíny plesů 2015 v kulturním domě v Knínicích u Boskovic: 10. 1. Myslivecký ples 16. 1. Hasičský ples 17. 1. Dětský karneval 17. 1. Maškarní bál 23. 1. Farní ples 24. 1. VI. ples fotbalistů 30. 1. VI. reprezentační ples městyse 14. 2. MASOPUST 26. 4. POUŤ 2
Odpady Odvoz domovního odpadu: 11. 12. Termín dalšího svozu TKO bude vyhlášen místním rozhlasem. Sběrný dvůr: 20. 12.
8.00–11.00 hod.
Uložení odpadů: 6. 12., 13. 12. 10.00–16.00 hod. Tel.: 774 680 100 Vždy nutná předchozí telefonická domluva. KNIHOVNA Půjčovní doba: úterý
16.00–19.00 hodin.
Novoroční polévka Zveme naše občany 1. ledna 2015 od 11.00 do 13.00 hodin
na Novoroční polévku. Ta se bude podávat pod vánočním stromem v Knínicích. Zajištěno je také občerstvení v podobě čaje a svařeného vína. Vše zdarma. Při této příležitosti proběhne dobrovolná sbírka, jejíž výtěžek bude použit na nákup hraček pro děti místní MŠ. Přijďte se na Nový rok pozdravit, občerstvit a podpořit naše nejmenší. Srdečně zve starosta a tým ÚM.
Celý seznam knihovního fondu je dostupný na internetové adrese – http://213.19.32.202/
škola a školka Angliáda Jevíčko Ve středu 15. října 2014 se vybraní žáci 8. a 9. ročníku naší školy zúčastnili soutěže o nejlepšího angličtináře s názvem Angliáda 2014. Tuto akci uspořádal kabinet anglického jazyka Gymnázia Jevíčko ve spolupráci s BridgePublishing House, Oxford University Press Olomouc a ILC Brno a zapojilo se do ní 133 žáků z 13 základních škol regionu Malá Haná. Účastníci absolvovali test anglického jazyka na úrovni A2 skládající se ze dvou částí – poslechu s porozuměním a četby s porozuměním. Jsme rádi, že žák 8.ročníku naší školy Tomáš Mlčoch se umístil na šestém místě. Gratulujeme! Mgr. Eva Valová
3
„MISS DÝNĚ a HALLOWEENSKÉ STRAŠIDÝLKO“ Ve středu 22. 10. se uskutečnila soutěž o „MISS DÝNI a HALLOWEENSKÉ STRAŠIDÝLKO“. V odpoledních hodinách, v průběhu jedné hodiny (od 16.00 do 17.00), se mohli soutěžící i veřejnost přijít podívat do prostor školy a vhodit jeden lísteček se svým hlasem pro vydlabanou dýni i pro halloweenské strašidýlko. Že bylo z čeho vybírat, mohli posoudit příchozí sami, neboť se nám v soutěži sešlo 37 dýní a 21 strašidýlek. Druhý den ráno, jak již bývá zvykem, se do soutěže zapojili i žáci základní školy, mateřská školka i samotní učitelé. Po sečtení všech hlasovacích lístků bylo jasno. První místo v kategorii „MISS DÝNĚ“ získalo oddělení mateřské školky třídy Berušek se získanými 35 hlasy. Na druhé příčce se ocitla Hana Valentová z páté třídy, kterou od vítězství dělil pouhý jeden bod a třetí místo obsadilo opět oddělení mateřské školky, tentokrát však třídy Motýlků s 28 hlasy. V soutěži Halloweenské strašidýlko se nejlépe umístila a první příčku zaslouženě obsadila se svým výtvorem Zuzana Ševčíková z šesté třídy. Dosáhla 32 bodů. Druhá příčka patřila žákyni páté třídy – Michaele Proboštové, která získala 26 hlasů. Na posledním výherním třetím místě se umístila Aneta Ševčíková, opět z páté třídy s celkovým počtem 22 hlasů. Všem soutěžícím děkujeme za účast a moc gratulujeme. Jana Richterová, Iveta Sedláková
4
Sběr papíru Dne 20.–22. 10. 2014 proběhl na naší škole podzimní sběr papíru. Celkem jsme nasbírali 11 460 kg. Všem sběračům děkujeme! Halloweenský pochod Ve čtvrtek 23. 10. 2014 se uskutečnil již tradiční Halloweenský pochod Knínicemi. V letošním roce mezi nás zavítali upíři, kterým se podařilo hned v úvodu vysát krev několika smrtelníkům. Z prastaré legendy jsme se dozvěděli, že těmto obětem lze pomoci, pokud jim najdeme včas lék. Vydali jsme se proto po stopách upíří smečky na cestu plnou nástrah a úkolů. Nakonec se však podařilo lék najít a nešťastníky zachránit. Věřím, že se dětem i rodičům tato akce líbila i přes mírnou nepřízeň počasí. Velký dík patří žákům druhého stupně za přípravu trasy a kolegyním za jejich pomoc při organizaci této akce! Mgr. Eva Valová Beseda 4. listopadu nás znovu navštívil pan PhDr. Petr (věk 92 let) a podělil se s žáky o své autentické zážitky z koncentračních táborů v Německu. Žáci i přes značný věkový rozdíl se zaujetím naslouchali jeho slovům. Děkujeme panu Petrovi a do dalších let mu přejeme pevné zdraví a svěží mysl. Mgr. Jaroslava Vašíčková
5
Den otevřených dveří Ve čtvrtek 6. listopadu několik žáků z deváté třídy navštívilo Den otevřených dveří na jevíčském gymnáziu. Žáci po příchodu na gymnázium byli uvedeni do sborovny, kde se dozvěděli o studijních oborech, přijímacích zkouškách a dostali různé drobnosti a informační brožurky. Poté si je na starost vzala bývalá žákyně knínické školy a tento rok na gymnáziu maturující Lucie Přikrylová, která se jim celý den pozorně věnovala a odpovídala na zvídavé otázky. Žáci si prohlédli různé učebny, podívali se, jak to v hodinách chodí a také sledovali mnoho zajímavých pokusů a ukázek z různých kroužků, které se na škole provozují. Zkusili si například test, ve kterém zjistili, jaký obor by pro ně mohl být vhodný nebo jaký by je mohl bavit. Všem žákům se to velice líbilo a myslím, že většina má jasno, kde by chtěla po základní škole studovat. Matěj Letfus BODIES REVEALED Po obrovském úspěchu výstavy The Human Body Exhibitions, která nadchla Prahu, byla otevřena větší a ještě podrobnější výstava o lidském těle - BODIES REVEALED v Brně. A když už je tato unikátní výstava tak blízko, bylo by škoda tuto příležitost nevyužít. Nabídli jsme proto žákům 6. až 8. ročníku naší školy její návštěvu. Zájem převýšil kapacitu autobusu, ale nakonec jsme ve středu 12. listopadu do Brna odjeli a stálo to za to. Exponáty na výstavě přibližují návštěvníkům lidské tělo v celé jeho složitosti i kráse. Jedinečné celotělové exponáty se věnují jednotlivým systémům lidského těla jako je kostra, svalstvo, dýchací soustava, trávicí soustava, nervová soustava, cévní systém a další. Velmi poučný byl výklad studentky medicíny. Zodpovědně odpovídala na časté dotazy žáků a nakonec jim udělila velkou pochvalu za šikovnost a zájem. Abychom trochu odlehčili téma, zašli jsme si po výstavě na další výstavu: „Modelový svět“, kde si žáci prohlédli digitální modelové kolejiště o rozměru asi 4x4m s velkým množstvím postaviček a hlavně vlakových souprav v pohybu. Někteří si vyzkoušeli dálkové ovládání sportovního modelu auta, dvojice pak závodily na autodráze. Mgr. Jaroslava Vašíčková
6
Zasloužený úspěch žáků 5. třídy První týdny v listopadu se třída páťáků proměnila v přírodovědnou učebnu se spoustou obrázků rostlin, stromů, živočichů, hub a také pracovních testů. Připravovali jsme se na přírodovědnou olympiádu, která proběhla 13. 11. na Gymnáziu v Moravské Třebové. Naši školu reprezentovalo 14 žáků z 5. třídy. I po důkladných přípravách jsme jeli s obavami. Po zahájení se účastníci (75 dětí) rozdělili do tříd, kde dokazovali formou písemného testu své vědomosti o přírodě živé i neživé. Po tomto napětí se všichni uvolnili na pracovištích se zajímavými pokusy z chemie, fyziky a biologie, které pro nás připravili studenti gymnázia. Tato praktická část v odborných laboratořích se dětem obzvlášť líbila a načerpaly spoustu nových vědomostí a inspirací. A na závěr nás čekalo vyhodnocení výsledků. A to bylo velice příjemné! 1. místo: Matyáš Ambroz, 2. místo: Simona Grulichová, 3. místo: Michaela Proboštová 4. m.: Veronika Davidová, 5. m.: Kateřina Remetová, 6.m.: Ondřej Dufka, 7.m.: Michal Lexman, 8.m.: Radek Blažek, 12.m.: Michaela Smékalová, 13.m.: Milan Kaderka a Kateřina Růžičková, 19.m.: Hana Valentová, 22.m.: Aneta Ševčíková. Byla to pro nás velká sláva. S diplomy, odměnami, plni dojmů jsme s radostí odjížděli domů. Za takovou reprezentaci školy si děti určitě zaslouží velkou pochvalu! Mgr. Jitka Havířová
Listopad v mateřské škole Díky pěknému počasí jsme si užívali her v přírodní zahradě v MŠ i na dětském hřišti. Děti pilně a rády navštěvovaly kroužky v MŠ – flétnu, logopedii, angličtinu, tanečky a Klubík. A protože se příroda připravuje k zimnímu odpočinku a spánku – seznamovaly se děti se zvířátky, jak se chystají na zimu, jaké máme na podzim počasí (proč nepřijede sv. Martin na bílém koni) a věnovali jsme se lidskému tělu a jeho nemocem. Navštívili jsme divadelní představení „Káťa a Škubánek“ ve Velkých Opatovicích. Zakoupili jsme nové dřevěné hračky na rozvíjení logického myšlení a jemné motoriky dětí, které byly rozděleny do tříd podle obtížnosti. Začali jsme s dětmi nacvičovat program na Mikulášskou a Vánoční besídku a moc se těšíme na pohádkový měsíc prosinec. 7
SPORT
���������� ��� � ���
ODDÍL TJ ������������������ MALÁ HANÁ ������������������������������������������������������������������������������������������������������ KNÍNICE Prosíme vás, všechny občany, abyste během zimního období nevstupovali na travnatou plo�������� ���� ����������������������������������������������� ����� ���������� ������ chu hřiště! Výrazně tím napomůžete rychlé jarní regeneraci trávníku. Na přístupových stranách �������������� ��������� ����������� �������������������������� ��������������� �������� k hřišti budou z tohoto důvodu umístěny informační cedule se zákazem vstupu. Předem vám ������ � �����! � � "�#�� � �� ��� � � #���#� � ��� ��� � ��$����%�� � ��#��� � � � ������� � � �����všem děkujeme za dodržování tohoto opatření. &��#��������!���#�����������#�#�������� ��� ����� ����� ������ ������ Připravujeme: ��#�%�� �fotbalový ������ ! �ples, ����(který � � ���proběhne � ���"����v sobotu � �� �"� �24. �"#$%$"&%'� ���� ���kulturním � ��� �����domě. � #����� –' � tradiční 1. 2015 v místním K po)��� �������� ������������� �������*+,������)��%������-� �������&��#���#����� �����"�#�� slechu a tanci zahraje skupina MIX pana Kolčavy z Boskovic. Předprodej místenek bude zahájen v������������#������! ����������&�#��"�����$�������"�#������#��������#������������#���� lednu příštího roku. Podrobné informace budou uvedeny v lednovém Zpravodaji. (�)����� ��!��( �� ������������� ���� �"����������� �����#���������!�� Děkujeme všem, kteří jakýmkoli způsobem pomáhají a podporují naši snahu��������� ������� o vytváření sportovně ��� �������� ����������� ������!���"���� kulturního života v naší obci. )�"��������se��svátkům �� ��������%�������������!����"%�����)���������������������#��������#�� K blížícím Vánočním přejeme všem občanům Knínic příjemnou a klidnou pohodu a do ��#����������������#����#����(� ��(���. ������� nového roku hodně zdraví, sil, a úspěchů. vedení TJ Malá Haná Knínice ����������� ���������������� *������+������� Odehrané zápasy ���� ���� ��� �$�
���� � ��� �� ��������
����� ������� �������
���� ���� �$��
%�
�����������
�������
���$
����������� ���� ���� � ��� ��������
����� �������
����������� ���� ���� � ��� �������
����� ���������
���� ����
���� ����
������� ���� ���� ����
������� ����
������� ����
������ ��� !"#��� � &'! (���)��#(*+,���)��+-(����) .+/01+ ���
������ �+23'-���
������ �4�'56(���)��7*+8���
Konečné tabulky podzim 2014 III.třída muži 1. Ráječko 2. Adamov 3. Velké Opatovice 4. Drnovice 8
14 9 2 3 14 9 1 4 ,�����+������)���������"&%# 14 8 4 2 14 9 1 4
40:28 46:20 45:23 41:23
29 28 28 28
5. Svitávka 6. Skalice 7. Vísky 8. Knínice 9. Boskovice B 10. Bořitov B 11. Ostrov 12. Vranová 13. Lažany 14. Kotvrdovice
9 9 6 6 6 6 4 4 1 0
1 0 4 2 2 0 4 1 1 1
4 5 4 6 6 8 6 9 12 13
40:25 32:19 31:26 37:34 35:43 23:43 26:40 29:49 15:31 16:52
28 27 22 20 20 18 16 13 4 1
9 5 5 5 4 1 0
0 1 0 0 1 0 0
0 2 3 4 3 8 9
49:9 20:13 28:22 22:16 39:14 13:47 15:65
27 16 15 15 13 3 0
10 10 9 9 10 9 9
9 7 6 4 4 3 0
0 0 0 0 0 0 0
1 3 3 5 6 6 9
66:11 55:27 46:14 34:35 28:45 18:38 4:81
27 21 18 12 12 9 0
9 9 9 9 9 9 9 9 9 9
8 6 6 5 5 5 4 3 1 0
1 1 0 0 0 0 1 1 0 0
0 2 3 4 4 4 4 5 8 9
94:10 41:17 50:30 46:19 40:23 43:42 35:27 24:44 12:73 5:105
25 19 18 15 15 15 13 10 3 0
14 14 14 14 14 14 14 14 14 14
II. třída - OP dorost, skupina B 1. Letovice 2. Velké Opatovice 3. Knínice 4. Lysice/Kunštát 5. Svitávka 6. Vísky 7. Olešnice
9 8 8 9 8 9 9
Okresní přebor starší žáci 7+1 skupina B 1. Knínice 2. Svitávka 3. Drnovice/Žijeme hrou 4. Dolní Loučky 5. Velké Opatovice 6. Č.H./Bořitov 7. Vísky OP mladší žáci 7+1 1. Boskovice B 2. Jedovnice/Rudice 3. Žijeme hrou B 4. Letovice 5. Cetkovice 6. Olomučany 7. Knínice 8. Sloup/Vysočany 9. Benešov/Kořenec 10. Šošůvka
9
Starší přípravka 5+1 1. Boskovice A 2. Blansko A 3. Kunštát/Olešnice A 4. Velké Opatovice 5. Adamov/Rudice 6. Rájec-Jestřebí 7. Jedovnice 8. Blansko B 9. Knínice 10. Letovice 11. Ráječko 12. Boskovice B 13. Svitávka 14. Lipůvka 15. Drnovice 16. Lipovec 17. Benešov/Kořenec 18. Lysice 19. Kunštát/Olešnice B 20. Lažany
19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19
19 18 16 16 15 14 11 11 9 9 8 8 7 6 5 5 4 3 1 0
0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 0 1 3 1 1 1 1 0 0
0 1 3 3 4 5 8 8 9 10 10 11 11 10 13 13 14 15 18 19
364:52 244:29 231:62 141:69 209:70 207:95 177:135 157:143 155:110 133:103 125:118 122:142 124:157 113:135 80:165 62:175 108:167 82:292 61:340 17:353
57 54 48 48 45 42 33 33 28 27 25 24 22 21 16 16 13 10 3 0
15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15
15 12 12 12 11 9 8 7 7 5 5 4 4 1 1 0
0 1 1 0 2 1 2 1 0 0 0 2 1 2 1 0
0 2 2 3 2 5 5 7 8 10 10 9 10 12 13 15
233:39 156:45 174:73 174:49 169:65 118:76 128:71 126:100 128:88 113:116 108:148 65:138 79:178 68:226 58:218 13:280
45 37 37 36 35 28 26 22 21 15 15 14 13 5 4 0
Mladší přípravka 1. Blansko 2. Rájec-Jestřebí 3. Letovice 4. Jedovnice 5. Lipůvka 6. Ostrov B 7. Ostrov A 8. Knínice A 9. Knínice B 10. Boskovice 11. Adamov 12. Benešov/Kořenec 13. Svitávka 14. Lysice 15. Kunštát/Olešnice 16. Lažany
Pavel Lajšner
10
Kluby a spolky Úřad městyse Knínice u Boskovic a Základní umělecká škola Velké Opatovice
zve naše spoluobčany
na Adventní koncert
který se uskuteční v neděli 7. 12. 2014 v 15:30 hodin v kulturním domě v Knínicích u Boskovic.
Vystoupí učitelé a žáci ZUŠ Velké Opatovice.
Misijní jarmark V neděli 21. 12. 2014 od 9.30 ožije „Sýpka“ v Knínicích vánočními ozdobami, originálními taškami, korálkovými andílky, svícny a spoustou dalších věcí, které si budete moci zakoupit.
Tento den bude patřit vánočnímu misijnímu jarmarku. Výtěžek z jarmarku bude věnován na Papežská misijní díla.
Všichni jste srdečně zváni.
OBLASTNÍ CHARITA BLANSKO Komenského 19, 678 01 Blansko 516 417 351,
[email protected] www.blansko.charita.cz
Motto: „Člověk nežije tolik z lásky, kterou přijímá, jako mnohem více z té, kterou daruje“ Matka Tereza Záměry Tříkrálové sbírky 2015 konané od 1. do 14. ledna: • Podpora krizového ubytování se zajištěním základních životních potřeb lidí v náhlé, nečekané krizové situaci • Pomáháme zdravotně postiženým žít v přirozeném sociálním prostředí • Podpora dobrovolnického centra • Vzájemná humanitární pomoc jako východisko z nouze • Každé dítě má právo na radostné prázdniny, každé dítě má právo na úsměv Výtěžek loňské sbírky 1 580 948 Kč nám umožnil podpořit tyto projekty: • Lidé bez domova a v hmotné nouzi potřebují konkrétní pomoc – pomoc rodinám s dětmi, které nemají prostředky na základní potraviny a hygienické potřeby • Linka důvěry je nablízku lidem v tísni – linka důvěry funguje také jako koordinátor pomoci při mimořádných událostech většího rozsahu. Přijímá volání a pokyny kompetentních orgánů a vy sílá tým pracovníků na místo určení. Pro rychlý a bezpečný přesun týmu byl zakoupen nový automobil, který slouží pro přepravu materiálu potřebného k okamžité humanitární pomoci pro lidi postižené nenadálou situací 11
• Pomáháme seniorům a nemocným v našich službách • Žijeme spolu – děti, mládež, senioři – na faře ve Žďárné byl po dohodě s obcí a farností zahájen Projekt Komunitního centra. Programy budou sloužit pro společná setkávání generací • Podpora ohrožených rodin – tábory pro děti a mládež z Azylových domů a sociálně slabých rodin umožnily plnohodnotné naplnění prázdnin Oblastní charita Blansko děkuje Všem, kteří se na sbírce podílejí. Především dárcům za jejich dary a dále koledníkům, kteří věnují svůj čas a pomáhají tak charitě naplňovat její poslání. Výtěžek bude použit na projekty, které přispějí ke zkvalitnění poskytovaných služeb. V Knínicích budou chodit Tři králové v neděli 4. 1. 2015 od 10.00. Pokud by se vaše dcerka nebo syn chtěl zapojit do koledování, můžete jej nahlásit u Blanky Ševčíkové do 31. 12. 2014 – tel. 723 243 463, e-mail:
[email protected].
Historie Pohled do historie obyvatel Městyse Knínice u Boskovic Blahovi v Knínicích (aneb vyprávění o řeznících z rodu Blahů, kterak z Boskovic do Knínic přišli a zde své řemeslo úspěšně provozovali.) Dne 28. října 1893 vydalo obecní představenstvo města Boskovic výměr, v jehož úvodu se můžeme dočíst: „Již z vícero stran byla zde podána stížnost, že u zdejších pánů řezníků hovězí dobytek se tím způsobem poráží, že dobytek hovězí se tzv. ‚košerákem‘ podřeže a krev vytéci nechá, aniž by dobytek hovězí omráčen byl. Anžto způsob takového zabíjení dobytka příčí se lidskosti, ba přímo týrání zvířat tvoří, vidí se obecní rada města Boskovic nucena ‚košerování‘ dobytka vůbec ve zdejší obci zapověděti.“ V textu se dále připomíná městskému zvěrolékaři Františku Svobodovi, aby nad uvedeným zákazem přísně „bděl“ a místním řezníkům, neboť – jak správně tušíte – právě jim byla vyhláška určena, se pak v závěru zdůrazňuje, že pokud neuposlechnou, bude proti nim zavedeno trestní jednání. Že takováto vyhláška nemohla mít ve městě s početnou židovskou komunitou dlouhého trvání, je nasnadě: již počátkem prosince téhož roku byla obecním představenstvem odvolána a zdejší řezníci se tak mohli opět vrátit k zaběhlým pořádkům. Kolik že jich vlastně bylo? Tedy těch řezníků? Rovných šestnáct, přičemž – díky přiloženému soupisu – známe i jejich jména. Tak tu čteme Josef Polák, Jan Prchal, Vincenc Janků, ale třeba také František Blaha, Vincenc Blaha, Hubert Blaha, Julius Blaha a ještě jednou František Blaha. Ano, hned pět mistrů svého oboru s příjmením Blaha! Už to samo vypovídá o jisté rodinné tradici: řeznické řemeslo přecházelo u Blahů z dědů na syny a dále na vnuky již od začátku 18. století – tedy aspoň do této doby jsem se prozatím v pátrání po historii tohoto rodu dostala. Ve století devatenáctém náleželi Blahovi k předním měšťanům (tedy žili na náměstí) či předměšťanům (žili na Horním či Dolním předměstí) v Boskovicích. Z titulu svého postavení se rovněž podíleli na veřejném dění ve městě: nebylo obecního představenstva, v němž by nezasedal aspoň jeden řezník Blaha. A že si obecní výbor v čele s purkmistrem vážil jejich znalostí a zkušeností dokládá mimo jiné například to, že v roce 1893 byl řezník František Blaha zvolen do čela odboru, který dohlížel na výstavbu městského poražiště (jatek) na konci Doubravské, dnešní Bílkovi ulice. Matriční zápisy nám pouze potvrzují to, co lze nakonec předpokládat, že totiž synové a dcery z rodu Blahů si budoucí partnery hledali zase jen v okruhu sobě rovných, tedy mezi dalšími řeznickými či zámožnějšími řemeslnickými rodinami ve městě. Od poloviny 19. století dochází k jisté změně. Mladí řezníci potažmo jejich sestry si stále častěji volí partnery z řad selských, hostinských či obchodnických rodin mimo město. Tak se s příjmením Blaha poprvé setkáváme ve Lhotě Rapotině (řezník Karel Blaha) a třeba i v Šebetově (řezník Vincenc Blaha). V roce 1886 přichází do Knínic řezník Josef Blaha, o nějaký ten rok později následován řezníky Janem Blahou, Rudolfem Blahou a konečně Juliusem Blahou… Leč to už moc předbíhám. V našem vyprávění o historii rodu Blahů v Knínicích se vraťme na začátek, tedy do roku 1886. 12
Josef Blaha (*1851–†1929) V matrice oddaných městečka Knínice se k datu 3. srpna 1886 dočteme, že do svazku manželského vstoupili Josef Blaha, řezník z Boskovic čp. 21 a Marie Dragonová z čp. 152 v Knínicích. V zápisu jsou dále pochopitelně uvedena i jména jejich rodičů, a právě u nich se zastavme nejdříve. Tak František a Nepomucena Blahovi. V době, kdy přišel Josef na svět, tedy 28. dubna 1851 byl jeho otec František Blaha majitelem již několik roků vzkvétajícího řeznictví v domě čp. 21 na náměstí. (Pozn.: naproti kostelu, dnes je tu hračkářství.) Z toho titulu se tak vlastně stal i váženým měšťanem, na rozdíl od svého otce, předměšťana a řezníka Kašpara Blahy (k tomu jménu se vrátím ještě v další kapitole), který provozoval svoji živnost na Dolním předměstí v čp. 11. (Pozn.: dům stával na konci dnešní ul. Bezručova, vlevo při výjezdu na ul. Sokolskou.) Z řeznické rodiny pocházela i Josefova matka Nepomucena: její otec Jakub Prchal měl řeznictví na Horním předměstí v čp. 12. (Pozn.: na dnešní ul. 17. listopadu – přibližně v místech, kde stojí budova FÚ.) To rodiče nevěsty Marie Dragonové (někdy se uvádí Dragounové) se rozhodně měšťanským původem chlubit nemohli. Otec Tomáš Dragoun pocházel z podsedku čp. 16 v Cetkovicích. Vyučil se zahradníkem a nejpozději od roku 1857 žil trvale v Šebetově. Zde si také našel nevěstu: ve svých čtyřiceti letech se v roce 1860 oženil s o osmnáct let mladší Annou Mrákavovou, dcerou domkaře z čp. 25. Snoubence zcela výjimečně oddal šebetovský zámecký kaplan Jan Sidon, což přinejmenším vypovídá, že Tomáš pracoval nejen jako zámecký zahradník, ale navíc byl zřejmě z nějakého důvodu u hraběcí rodiny v oblibě. Kde se Dragounovi v následujících letech zdržovali, těžko říci. Podle jednoho zdroje to snad byl stále Šebetov: totiž právě zde se jim měla 6. dubna 1865 narodit dcera Marie, příslušná matrika však tento údaj nepotvrzuje. K roku 1868, kdy proběhlo první sčítání obyvatel, nejsou Dragounovi zapsáni ani v Šebetově, ani v Knínicích a ani v Cetkovicích. Ať již bydleli manželé Dragounovi kdekoliv, muselo se jím vést poměrně dobře. V létě roku 1867 totiž v dražbě kupují hostinec čp. 152 v Knínicích. Aspoň v prvních dvou letech (1868–69) se zde však nezdržují a hostinec pronajímají židovské rodině Hirschů. (O založení hostince a jeho prvních majitelích viz Zpravodaj čs.5/2013). Z následujících let údaje opět chybí a tak se dostáváme až k roku 1886, kdy se v zápisu o sňatku své dcery Marie s Josefem Blahou uvádí Tomáš Dragoun jako hostinský a zahradník v Knínicích na čp. 152. Není pochyb o tom, že Josef Blaha se bezprostředně po svém příchodu do Knínic ujímá vedení hostince a současně v něm začíná provozovat i řeznickou živnost. Samotnému Tomáši Dragounovi tak možná spadne ze srdce velký kámen: už v roce 1886 se vrací zpět ke svému řemeslu a zahradníkem se uvádí až do ledna 1900, kdy náhle umírá na ochrnutí srdce. Kde jinde, než v čp. 152, kde má s manželkou Annou – poté, co předali 11. února 1890 hostinec dceři a zeťovi – zajištěný výměnek. Anna Dragounová přežila manžela o patnáct let. Zemřela 10. ledna 1915 „sešlostí věkem“ již v čp. 180. Manželům Josefovi a Marii Blahovým se narodilo celkem sedm dětí. Je poměrně složité sestavit jejich životní osudy zvláště, když se rozběhly kamsi do světa. Předkládám tedy pouze to, co se mi podařilo zjistit v archivních materiálech. Ještě předešlu, že ze tří synů, kteří se dožili dospělosti, se ani jeden nestal řezníkem. Tak nejmladší dítě, prvorozený syn Josef (*15. 6. 1887). V roce 1904 se o něm hovoří jako o strojnickém učni, v roce 1910 zastává práci dělníka na parní pile v Šebetově. V roce 1925, to je již hlášený v domku čp. 180, se o něm dočteme, že je truhlářem, v roce 1939 pak stolařem. Zajímavá je informace z roku 1926, kdy se zřejmě pracovně zdržuje v malebné vesničce Vápenný Podol (okr. Chrudim), kde v té době stál velký vápenný lom. O manželce Josefa Blahy – pokud tedy byl ženatý – se mi zatím nic bližšího zjistit nepodařilo. Druhorozený syn Rudolf (*28. 10. 1888) zemřel v roce 1893 na zánět plic. Třetí syn Josefa a Anny Blahových Metoděj přišel na svět 24. 5. 1890. Stejně jako jeho děd i on se vyučil zahradníkem. Poté se vydal do světa. V roce 1910 se uvádí jako zahradnický pomocník v „okrasné zahradě“ v jihotyrolském Bolzanu a na tomto se nic nemění ani v dubnu 1924, kdy mu obec Knínice vystavuje do Bolzana potvrzení o domovské příslušnosti. Od té chvíle se již jeho jméno ve zdejších archivních záznamech neobjevuje. Ještě doplním, že v srpnu 1913 se Metoděj Blaha oženil s Žofií Šlajchrtovou, která pocházela ze středočeské obce Mšec (dnes okr. Rakovník). Mladí lidé se s největší pravděpodobností seznámili v Bolzanu, kde se však konala svatba, to se mi zatím zjistit nepodařilo. Lze předpokládat, že Blahovi už zůstali v Bolzanu natrvalo. Čtvrtý syn Blahových Cyril (*24. 5. 1890) zemřel v listopadu téhož roku na střevní katar. V pořadí páté dítě a současně první dcera Valerie se narodila 5. 6. 1892. Zřejmě se vyučila švadlenou. V roce 1910 se uvádí jako služebná v Jevíčku, v roce 1913 se o ní hovoří jako o dámské krejčové, totéž v letech 1920 a 1925. V únoru 1932 se Valerie Blahová provdala za Jana Bílka, který pocházel z Knínic čp. 120. (Možná stojí za zmínku, že sestra Jana Bílka Julie provd. Menšíková se později stala porodní bábou - viz Zpravodaj čs. 4/2013). V březnu 1934 se Bílkovi stěhují do zakoupeného domku čp. 89 v Šebetově (u bývalé sladovny). Druhá dcera Blahových Anna (*25. 2. 1894) se v roce 1923 provdala za zedníka Františka Lepku ze Sudic čp. 15. 13
Zbývá nám ještě poslední, nejmladší syn Josefa a Marie Blahových Antonín (*14. 3. 1896). I on se zřejmě vyučil zahradníkem. V roce 1911 pracuje jako dělník na pile v Šebetově. Kolem roku 1920 vypomáhá svému bratrovi v Bolzanu, vrací se však domů a v roce 1923 si bere Marií Kretzovou z Vranova (zřejmě jde o Vranov u Brna). O jeho dalších osudech mi zatím není nic známo. Historie se z nějakého důvodu stále opakuje. Počátkem února 1906 se totiž hostinec dostává znovu do dražby. Přiklepnut je Františku Střížovi, koncem července téhož roku pak v další dražbě Občanské záložně a půjčovně v Boskovicích. Na základě kupní smlouvy získává budovu v prosinci – stále hovoříme o roce 1906 – Občanská záložna v Knínicích. Ta kolem roku 1910 pronajímá hostinec Bohumilu Střížovi z Knínic a řeznickou dílnu Josefu Blahovi, který zde navíc stále ještě bydlí. Ne však nadlouho. Přibližně v téže době si totiž Blahovi staví hned na začátku Knínic (ve směru od Šebetova) malý domek (čp. 180), kam se posléze stěhují. Že pro Josefa Blahu znamenalo řeznické řemeslo nejen obživu ale i smysl života, svědčí fakt, že i v takto malém domku si našel místo pro „řeznický závod“. Aspoň tak se jeho dílna uvádí v soupisu z roku 1920. Josef Blaha zemřel „sešlostí věkem“ 12. června 1929 v Knínicích na čp. 180. Jeho manželka Marie dožila u dcery Valerie v Šebetově. Zemřela na rakovinu 6. září 1943. Jan Blaha (*1883–†1964) Abychom pochopili příbuzenské vazby Jana Blahy, který se přiženil do Knínic v roce 1908 a Josefa Blahy, o němž jsme si vyprávěli v předchozí kapitole, musíme se opět vrátit do Boskovic devatenáctého století. Vzpomínáte na řezníka Kašpara Blahu z čp. 11? Vedle syna Františka, Josefova otce, měl ještě syna Jana. Tento se v roce 1843 oženil s Marianou Prchalovou, tentokrát pro změnu dcerou řezníka Ondřeje Prchala. Počátkem ledna 1850 se jim narodil syn Vincenc. V té době již rodina bydlela na čp. 126 Horní předměstí (dnes ulice Sušilova), kde Jan úspěšně provozoval řeznickou živnost. Mladý řezník Vincenc Blaha se v červnu 1876 oženil s Antonií, dcerou Josefa Milara z Malého Hradiska. Manželé zůstali na čp. 126, kde se jim 14. května 1883 narodil syn, jenž dostal po svém dědečkovi jméno Jan. Co z tohoto odstavce tedy vyplývá? Že knínický řezník Josef Blaha a boskovický řezník Vincenc Blaha byli bratranci, jejich děti vlastníci. Jan Blaha zřejmě dojížděl ke svým příbuzným do Knínic často: tak často, že si zde nakonec vyhlédl i nevěstu Veroniku (*1. 9. 1889), dceru Josefa a Veroniky Ševčíkových, rolníků na čp. 15. Po svatbě v září 1908 Blahovi krátce bydleli v čp. 56 v Dolních Podsedkách. Už v dubnu 1912 však odsud Jan Blaha svoji řeznickou živnost stěhuje do právě zakoupeného domu čp. 158 v zátočině pod kostelem. (Dům Blahovi koupili od pekaře Františka Stejného – podrobněji viz Zpravodaj čs. 6/2011.) Stavení čp. 56 pak Blahovi příležitostně pronajímají. V únoru 1922 Blahovi dům čp. 158 prodávají a stěhují se řekněme ještě na příhodnější místo, totiž na Městečko do domu čp. 64. Jan Blaha si zde zřizuje v pořadí vlastně již třetí řeznictví, které – později za pomoci svých synů – vede až do konce čtyřicátých let, kdy je dílna znárodněna a správu nad ní přebírá boskovická Jednota. Jan Blaha umírá v léčebně v Kroměříži v roce 1964. Ještě zmíním, že kolem roku 1927 působil Jan Blaha jako hostinský v Borotíně. O této jeho zřejmě kratičké životní epizodě však prozatím podrobnější zprávy chybí. Jinak podle vzpomínky pana Juliuse Blahy z čp. 76 to měl být statný muž s knírkem. Rád bafal z dlouhé fajfky. S bryčkou jezdíval do třešňového sadu, který měl poblíž bývalého koupaliště v Přídolí. Janovi a Veronice Blahovým se narodilo pět dětí. Nejdříve si připomeňme syny. Tak nejstarší Alois (*1909), vyučený řezník, si vzal v roce 1934 Štěpánkou Hirtovou z Runářova. Rodina poté žila v Borotíně (zřejmě v hostinci na čp. 57). V roce 1939 se Blahovi stěhují do Knínic na čp. 79. Alois Blaha zemřel tragicky v listopadu 1946 poté, co jej zasáhl elektrický proud. V manželství se narodily tři dcery. Druhý syn manželů Blahových Jan (*1914), rovněž vyučený řezník, se oženil s Lydií Pilátovou z Heršpic u Slavkova. Manželé nějakou dobu bydleli v Drválovicích. Kdy se Jan Blaha vrátil zpět do Knínic nemohu s určitostí říci. Každopádně zde však bydlel koncem padesátých let, kdy se v jednom záznamu uvádí jako vedoucí prodejny masa na čp. 64. V roce 1960 Blahovi Knínice opouštějí a stěhují se do Brna. Ladislav byl třetím synem a současně nejmladším dítětem Jana a Veroniky Blahových. Narodil se v roce 1927 v Borotíně. Do roku 1957 žil v Knínicích na čp. 64, poté se zřejmě odstěhoval do Konice. Jeho manželka Dobromila Pospíšilová pocházela z Velkých Opatovic. Obě dcery manželů Blahových – Antonie Marie (1911) a Veronika Vlasta (1921) – se provdaly do Bystřice pod Hostýnem. Starší si v roce 1932 vzala majitele tamějšího autopodniku a kamenolomu Jindřicha Tichého, mladší v roce 1942 technického úředníka Josefa Kaluse. Později žila ve Zlíně. 14
Julius Blaha (*1914–†1997) Jan Blaha nebyl zdaleka jediným synem Vincence a Antonie Blahových. Ráda bych ještě zmínila zřejmě nejmladšího Rudolfa (*1892), který je v roce 1920 zapsán jako tovaryš u svého bratra Jana v Knínicích na čp. 158. Kolem roku 1925 se pak se svou ženou a synem Oldřichem zdržuje v rodném domě v Boskovicích. Dále rozhodně nesmím zapomenout na Vincence, který se v roce 1906 oženil do Šebetova poté, co si vzal Annu Valentovou, vdovu po Františku Říhovi z čp. 9 (Podrobněji viz Zpravodaj Šebetova čs. 4/2011). A pak je tu ještě jeden syn, Julius (*1885). Ten zůstává v rodných Boskovicích, kde posléze přebírá živnost po svém otci. Na samém konci října roku 1911 si bere Annu, dceru rolníka Jana Sychry z Vratíkova. Manželské štěstí Blahových však netrvá dlouho. Je červen 1914: mladý řezník se právě raduje ze synova narození – za pár dnů nato však již obléká vojenský kabát… Vzpomíná pan Julius Blaha z čp. 76: „Můj dědeček Julius Blaha provozoval řeznickou živnost spojenou s obchodem v Boskovicích na Sušilově ulici. V roce 1911 se oženil s Annou Sychrovou z Vratíkova. Těsně na prahu první světové války, tedy 11. června 1914 se jim narodil jediný syn – můj otec Julius Blaha. V prvním válečném roce dědečka odvedli. Z války se již nevrátil, padl na italské frontě u Piavy. Na jednom z tamějších válečných hřbitovů stojí pomník s jeho jménem: aspoň takovou zprávu mám od svých příbuzných, kterým se nedávno podařilo místo jeho posledního odpočinku vypátrat. V roce 1924 se babička znovu provdala za řezníka Antonína Kopřivu ze Lhoty Rapotiny. Z tohoto manželství se narodila otcova nevlastní sestra Drahomíra, která si později vzala Kubína, co měl v Boskovicích na náměstí papírnictví. V dubnu 1942 se otec oženil s Růženou Bílkovou z Knínic. Maminka pocházela z půllánu čp. 76. Její tatínek, můj děda František Bílek byl dvakrát ženatý. Z prvního manželství s Marií Zemánkovou z Cetkovic (pozn.: zemřela v roce 1919) měl dceru Marii, která se později provdala za sedláka Cyrila Říhu do Šebetova. Jeho druhá manželka, moje babička Růžena Sedláková pocházela z čp. 71 v Knínicích. Po svatbě zůstali rodiče hospodařit na čp. 76. V roce 1943 se jim zde narodila moje sestra Marta, o pár roků později já. Vraťme se do Boskovic, do řeznictví mých předků, které stávalo na Sušilově ulici. Dům měl čp. 126 a byl v pořadí čtvrtý vlevo při výjezdu z náměstí – dnes je zde bytovka. V přední části domu se nacházely obytné místnosti, průjezd a také obchod: pamatuji se, že byl vykachlíkovaný a měl stahovací roletu. Do stěn byly zabudovány háky podobné rohům, na které se věsilo maso a uzeniny. Dříve byla praxe taková, že každý řezník měl po okolních dědinách vytipované sedláky, od nichž dobytek pravidelně skupoval. Nejinak činil i děda Kopřiva. Býky, prasata, ovce, kozy a někdy i koně na místě prohlédl a se sedlákem se domluvil, kdy mu zvíře přižene (pokud třeba takový býk nechtěl sám jít, jednoduše jej přivázali k vozu). Do řeznictví se dobytek přiváděl zadem přes zahradu – vjezd se nacházel v sousedství dnešní Štěrbovy cukrárny (pozn.: Průchodní ulice). Vše začalo na porážce, kde se nejdříve zvíře omráčilo řeznickou sekerou, poté podřízlo. Tatáž sekera však sloužila třeba i při stahování býka: to se kůže dobytčete nařízla, vrazil se pod ní klínek a pomocí sekery se začala postupně odrážet. Rozbourané maso se nechávalo odležet v lednici. Třeba takový býk, ale nakonec i prase mělo při určité teplotě správně viset až tři měsíce. ‚Nejhorší je, když se v sobotu zabije a hned v neděli se dělají řízky.‘ říkával tatínek. Lednice stávala poblíž dvora a byla to větší, vykachlíkovaná místnost. Sice již měla agregát, přesto děda každou zimu nechal sklep pod ní zaplnit ledem, který se vozil z nedalekého rybníka pod pivovarem (dnes koupaliště na Července). Led sice postupně odtával, přesto vydržel ve sklepě až do podzimka. Později lednice vyhořela, když babička vysypala k jedné z jejich zdí – právě k té, která sousedila se starou stodolou, žhavý popel. Velmi dobře si pamatuji na udírnu a pak také na dílnu, kde měl děda všechny potřebné stroje ke zpracování masa a výrobě uzenin. Tak tu stál třeba vlček na mletí masa, kutr na míchání nebo narážečka na výrobu salámů a klobás: vše bylo poháněno přes transmisní pohon. Maso děda Kopřiva nakládal do škopků z modřínového dřeva, které měly obyčejně něco přes tři sta litrů a vyráběl je boskovický mistr bednář Maryška: mimochodem, byl to jeden z mála řemeslníků, který vždy do posledního vrátil všechno zbylé dřevo. Maso se nakládalo do soli a česneku a nechávalo se uležet i šest týdnů. Poté šlo do udírny. 15
Maso a uzeniny rozváželi po Boskovicích tovaryši na dřevěném vozíku, který jim pomáhal tahat statný bernardýn. Pamatuji si, že vozík měl větší kolečka, vyšší postranice a zevnitř byl celý oplechovaný. Co by učeň jezdíval s vozíkem i můj otec. Doprovázel jej jeho kamarád Josef Kvítek, který později pracoval jako řezník na městských jatkách. Dědu Kopřivu si pamatuji z doby, kdy mě bylo tak pět, šest roků. To již byl vážně nemocný. Jinak prý to byl člověk velmi pracovitý a také přísný. Nesnesl, aby některý z tovaryšů – zaměstnával vždy tak tři až čtyři – jen tak zbůhdarma postával. Na adresu takového pak důrazně prohlásil: ‚Buď máš zájem a budeš dělat, nebo běž o dům dál.‘ Když zjistil nějakou rošťárnu, s oblibou konstatoval: ‚Škoda té, která šla vedle.‘ Jako památku na něj dodnes uchovávám zlatý prstýnek s jeho monogramem. Tatínek se sice vyučil řezníkem, vlastní živnost si však nikdy nezařídil: nakonec, doba už tomu ani nepřála. Jinak to byl velmi činorodý muž. Po příchodu do Knínic v roce 1942 se věnoval totiž nejen hospodářství – měl dva až tři koně, čtyři krávy a drobné zvířectvo – ale snažil si přivydělat i jiným způsobem. Tak si pořídil ‚klaďák‘, speciálně upravený vůz, se kterým hlavně v zimě svážel z lesa na pilu do Šebetova klády. (Pozn.: vůz měl gumová kola, vpředu a vzadu podložky na klady a jeho délka se dala podle potřeby upravovat.) K dalším jeho ‚zimním‘ činnostem patřila údržba silnice. Za pomoci dvou párů koní a dřevěného pluhu, který jinak býval uskladněný u staré hasičské zbrojnice na Městečku, protahoval – nejčastěji společně se Šimkem – úsek od Šebetova až po kopec Červeňák. Když sníh odklidili, naložili – zpočátku na žebřiňák, až později si tatínek pořídil modernější vlečku za koně, které se kvůli kolům přezdívalo ‚gumák‘ – škváru a vydali se znovu na silnici. Škváru z vozu postupně shazovali dva cestaři. Zřejmě někdy za války si tatínek jako jeden z prvních v Knínicích koupil osobní auto Zetku 4. Jezdil s ní po svatbách, na křtiny a vůbec tam, kde bylo právě potřeba. Později měl Tatru. Ať dělal tatínek jakoukoliv práci, jeho největší láskou zůstalo řeznické řemeslo. K němu se stále vracel, bez něho nemohl žít. V zimě nebylo snad víkendu, aby se nevydal na nějakou domácí zabíjačku. Měl velkou brašnu, do které si ukládal vše, co ke své práci potřeboval. Tak tu měl řetázky a zvonky, které se obojí používaly při čištění kůže: řetázky, když se prase pařilo v neckách, zvonky, když na žebřinách – v tomto případě však musel jeden prase polévat vřelou vodou a druhý oškrabovat. Neodmyslitelnou součástí řeznického vybavení bylo též hébadlo, stručně řečeno kovová páka na zvedání prasete a také kromholec, dřevěné rameno s háčky, na které se prase věšelo. Aby šel krupon, což byla nejkvalitnější, hřbetní část kůže snadněji očistit, natahoval jej na buben. Podle předpisů se měl krupon odříznout ve vzdálenosti pět palců od uší a pět od kořene ocasu, žádný řezník to však přesně nedodržoval. Krupony se odevzdávaly do Boskovic. V otcově brašně se dále našly řeznické nože, vocílka na broušení nebo narážečka na plnění jitrnic a jelit: jelita dělal otec kroupová nebo žemličková z rohlíků. K dalším zabíjačkovým pochoutkám patřil jitrnicový prejt, bóřka a také tlačenka, pro kterou se v mnohých domácnostech vžil název presbuřt. Tatínek se s řeznickým řemeslem nemohl rozloučit. Ještě v důchodovém věku chodíval každý čtvrtek vypomáhat do zdejší masny s bouráním masa, doma pak nevynechal jedinou příležitost, aby podle svých sil aspoň trochu nepřiložil ruku k dílu. Když už opravdu nemohl, chodil se aspoň dívat… Zemřel v roce 1997. A na závěr mám ještě takovou drobnost, kterou mě naučil stréc Laštůvků. Když bylo prase před poražením divočejší, stačilo je poškrabat za ušima. Prase si pak lehlo na záda, přední nohy dopředu, zadní dozadu… a už se mohlo začít!“ Panu Juliusi Blahovi z čp. 76 děkuji za velmi zajímavé vyprávění a též za možnost zveřejnit rodinné fotografie. Příště V lednovém čísle Zpravodaje se vrátím k matrice narozených z let 1861-1903. Povíme si, kolik se v tomto období narodilo v Knínicích dětí, kolik jich zemřelo či bylo nemanželských. Také se seznámíme s nejčastěji používanými křestními jmény a vůbec probereme matriku trochu podrobněji. Skrývá nejedno tajemství! Na základě vzpomínek pamětníků a archivních záznamů zpracovala Miroslava Boháčková, Šebetov 72, PSČ: 679 35, tel.: 724 275 143, e-mail:
[email protected] 16
Bývalý hostinec čp. 152
Rodina pana Juliuse Blahy – Boskovice kolem roku 1930 (Zleva: Antonín Kopřiva, Drahomíra Kopřivová, Julius Blaha, Anna Kopřivová.)
Pan Julius Blaha st. před svým domem v Knínicích (Kolem roku 1980.)
Dětské hřiště v přírodním stylu pro MŠ
Autorem fotografií z akcí městyse je pan Marek Hrdý a fotografií na titulních stranách Ing. Ivan Jakubec. Vydal Úřad městyse Knínice u Boskovic 107, PSČ: 679 34, IČO 00280330. Email:
[email protected], telefon: 516 465 423, 774 654 232, www.kninice.web4u.cz. Vydání povoleno pod č. MK ČR E 21476. Uzávěrka příštího čísla je 23. 12. 2014. Číslo 12/2014. 23. vydání, 2. ročník. Vychází 12x ročně. Náklad 380 ks. Zdarma.
