Ústav automatizace a informatiky Fakulta strojního inženýrství Vysoké učení technické v Brně
Přednáška č. 12 z předmětu
Zpracování informací © Ing. Radek Poliščuk, Ph.D.
Tato publikace vznikla jako součást projektu CZ.04.1.03/3.2.15.2/0285 „Inovace VŠ oborů strojního zaměření“, který je spolufinancován evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Zpracování informací, přednáška 12.
1/9
Obsah přednášky Přednáška 12 – Prezentace výsledků typická struktura předávaných informací důvěryhodnost prezentovaných údajů formy prezentace technických informací
Realita
DATA
Informační systém
Informace Příjemce
Zpracování informací, přednáška 12.
2/9
Struktura technických informací Řešením problému NIKDY není jen „výsledná hodnota“, „graf“ a nebo „slovní závěr“. Aby informace o výsledku měla „hlavu a patu“ (v jakékoliv formě), musí VŽDY obsahovat: 0. Vymezení zodpovědnosti (celé jméno, identifikační a kvalifikační data autora) 1. Úvodní zadání problému (původní formulace zadání a cílů řešené úlohy–např. zadání příkladu) 2. Vlastní rozbor úlohy (zavedení užitých pojmů, přehled možných prostředků pro řešení) 3. Zdůvodnění a aplikace zvoleného postupu na data (výpočet, dosazení do vzorců..) 4. Přehled získaných výsledků (výsledku výpočtů, grafy a tabulky obsahující řešení) 5. Závěrečné shrnutí (konstatování zda byla úloha splněna, s jakým výsledkem a proč) 6. Reference (výčet použitých a doložitelných literárních i jiných zdrojů, vč. WWW a pod.) Tato struktura je platná pro vše co kdy (nejen na VUT) budete řešit – ať už půjde o: samostatně řešené příklady v písemkách, protokoly o laboratorních měřeních a technické zprávy, zadané semestrální práce (ať už ve formě protokolu nebo seminární prezentace), vyskokoškolské kvalifikační práce (bakalářské, diplomové a disertační práce). Při nedodržení riskujete nepochopení, špatné hodnocení a ztrátu důvěry u příjemce. Zpracování informací, přednáška 12.
3/9
Formy výstupů
0. 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Vymezení zodpovědnosti Úvodní zadání problému Vlastní rozbor úlohy Zdůvodnění a aplikace Přehled získaných výsledků Závěrečné shrnutí. Reference
Všechny seriózní informace mají písemnou formu. Dle určení výstupu rozlišujeme: Písemné práce školní písemky, protokoly a semestrální práce (příjemcem je jen pro učitel, neveřejné) interní dokumenty (vnitrofiremní práce – omezený okruh, obvykle známých příjemců...) veřejné vědecké/technické publikace a kvalifikační práce (všeobecný odborný přínos!) Technické prezentace (každé technické dílo může být podpořeno vhodnou formou prezentace) reklamní smyčky cílem je zejména „Upoutat“, teprve potom sdělit (alespoň nějakou zapamatovatelnou) informaci; žádný a nebo jen formální vstup prezentujícího („moderátor“ - je jen součástí „show“); automatické přechody mezi stránkami (začátek může splývat s koncem), multimediální prvky.
technické postery, výstavy a WWW prezentace určeno pro vystavení na frekventovaném a nebo obecenstvu známém místě, „moderátor“ nemusí být přítomen, divák si informace v klidu může přečíst sám a v libovolném pořadí informace jsou předkládány vcelku, ve vhodném grafickém provední a formátu (A0?, www – rolování)
podpora mluveného projevu (prezentace VŠKP u SZZ, konferenční příspěvky, přednášky) cílem je přehledné a přesvědčivé sdělení informace strukturovanou formou (osnova, stránky, odrážky...); důraz na mluvené slovo, prezentující využívá prezentaci k podpoře svých argumentů; obvykle manuální procházení, minimum efektů (zdržují), obecenstvo si píše poznámky do tištěné verze („hustota informací“ pak závisí na ochotě přednášejícího „mluvit z patra“ a ochotě publika zapisovat si). Zpracování informací, přednáška 12.
4/9
Prezentované údaje
0. 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Vymezení zodpovědnosti Úvodní zadání problému Vlastní rozbor úlohy Zdůvodnění a aplikace Přehled získaných výsledků Závěrečné shrnutí. Reference
Cílem práce nebývá jen získat výsledek, ale také o správnosti výstupu přesvědčit příjemce. Postup a jeho výsledky by měly být důvěryhodné chyby se stávají, základní kontrolou je aby výsledek byl v normálu (2400W PMPO na 2 AA články?) přiměřenost výpočetní přesnosti vůči vstupům („Jára Cimrman, 1.4. 1914 ±300let...“) rozbor možných chyb (eliminace systematických chyb, vliv náhodných chyb a zaokrouhlování, stat. metody) Důvěryhodnost použitých zdrojů kromě vstupních dat a výsledků výpočtů je vše ostatní zpochybnitelné; „citace z vlastní hlavy“ bez uvedení zdroje jsou automaticky podezřelé. Proto vše, na co se nepřišlo během řešení, je nutno doložit citačním aparátem. ([např. [1] KONOPEK, J.; Řehoř, P. Statika : příklady. 2. vyd. Brno : VUTIUM, 1998. 139 s. ISBN 80-214-003-2.)
více o korektních citacích dokumentů viz např. http://www.cuni.cz/~brt/bibref/bibref.html.
Formální a vizuální stránka ...práci která není nesmyslná má smysl udělat pořádně (a obráceně...). kromě splnění všech formálních náležitostí by každá VŠ práce (ať už písemná a nebo prezentace) měla splňovat i VŠ parametry co se týče kvality provedení, typografie, pravopisu a slohu. už žádné další „manuskripty na toaletním papíře“ už žádné další prezentace ve formě promítání původně „tiskových“ dokumentů už žádné další postery složené ze „strojopisných“ listů A4. O formě „technických zpráv“ byla minulá přednáška – a co jejich prezentace? Zpracování informací, přednáška 12.
5/9
Ústní prezentace - obhajoby U všech obhajob VŠKP a u některých (semestrálních) projektů bývá požadována obhajoba. „obhajobou“ je zde míněno představení Vámi řešeného projektu a výsledků obvykle nejste jediní obhajující – bezpodmínečně proto dodržujte daný časový limit obhajoba není zkouška – mluvit musíte sami, jazykem kterému posluchači porozumí. při prezentaci obhajujete projekt - ne technickou zprávu kterou jste o něm napsali. jako podporu (a oporu) svého projevu si (dle technických možností) připravte buď: přehledné a i pro nejvzdálenější přihlížející čitelné postery (vč. letáčků), nebo dostatečně čitelné fólie na zpětný projektor a nebo vizualizér, nebo vhodnou a dobře čitelnou elektronickou prezentaci k promítání z počítače. neriskujte „živé“ předvádění vašeho řešení (obvykle se pokazí to co nejmíň čekáte...) připravte si prezentaci ve vhodném nástroji PPT/ODP: problémy s fonty Videa: chybějící kodeky vyvarujte se zdržujících efektů a animací pozor na nečitelné barevné kombinace (černá na sytě modré, zelená/hnědá,...)
Prezentaci nečtete, ale přednášíte... Zpracování informací, přednáška 12.
6/9
Postery Součástí prezentace může být i vytvoření posteru („plakátu“) k řešenému projektu: Protože u posteru většinu času nestojí žádný prezentující, cílem jeho provedení bývá: zaujmout kolemjdoucí (výrazné barevné provedení, atraktivní a zřejmé motivy, ...) zájemci podat alespoň základní informace, aniž by se musel předem někoho ptát uvést kontakty na řešitele (www, e-mail,...) pro případ dodatečných otázek. Před přípravou si zjistěte rozměry plochy pro prezentaci cenu/kvalitu provedení přizpůsobte očekávanému efektu (nic nevypadá hůř než miniatura typu 1×A4 na obrovské ploše) nesnažte se posterem sdělit text celé technické zprávy (poster je jen upoutávkou – co kdyby někdo chtěl foto/zmenšeninu?) Textové elementy by měly být dobře čitelné: název posteru: 5 metrů ... 50 – 100pt (bezpatkový font) text posteru: 1,5 metru ... 24 – 40pt (patky dle délky textu),
dobrý obrázek, graf nebo schéma vydá za tisíc slov... (ale tisíc malých obrázků málokoho zaujme) u složitějších „koláží“ naznačte postup procházení nejdůležitější části je vhodné obarvit, orámovat... Je-li vyhlášena „Poster Session“, buďte k dispozici zájemcům. Zpracování informací, přednáška 12.
7/9
Interaktivní prezentace Stále větší množství projektů je průběžně prezentováno elektronickou formou: průběžná vnitrofiremní komunikace s kolegy a nadřízenými – intranet, sdílení, e-maily nápady, použité zdroje/náklady, oboustranná komunikace, v diskusi se nic nezamlčuje předávání dosažených výsledků zadavatelům – chráněný internet/SSL, e-mail na vlastní doméně zprávy o dosažení smluvně ujednaných milníků, jen ověřené informace prezentace o probíhajících projektech pro veřejnost – veřejný internet (www, flash, multimédia...) jen „publikovatelné“ a „pozitivní“ údaje - určeno pro propagaci řešitelů.
Interaktivnost je dána možností hypertextového propojování jednotlivých částí: prohlížení probíhá na monitoru počítače limitovaná plocha pro text a grafiku možnost použití GUI elementů (nejen rolování vpřed/vzad) hyperlinky, tlačítka, menu, obrázkové mapy, multimédia,... aplikační funkcionalita server-side skripty pro tvorbu dynamických stránek (PHP, ASP,...) lokální skripty (vyšší komfort, méně přenášených dat - JavaScript/AJAX...) binární pluginy (ActiveX, Flash,...).
Ani jako „STROJNÍ“ inženýři a bakaláři nebudete těchto technologií ušetřeni. Zpracování informací, přednáška 12.
Naučte se je proto včas používat !!!
8/9
Závěrečné shrnutí Po absolvování tohoto kurzu byste měli mít základní přehled o tom: jaké technické vybavení používat pro měření a shromažďování dat, jaké postupy se používají pro manipulaci s daty, jaké základní druhy analýz můžete nad daty provádět a jakou formou výsledné informace prezentovat - alespoň v rámci FSI: každá technická zpráva má řešitele, úvod, rozbor, postup, výsledky a závěr; seriózní řešení jsou vždy písemná - ať už ve formě protokolu a nebo prezentace; prezentované údaje musejí být důvěryhodné - hodnotami, referencemi i formou.
Zápočet z předmětu BZI obdržíte na základě řádné docházky do cvičení a buď na základě dostatečného počtu bodů z prezenčních testů www.vutbr.cz/elearning, nebo řádným vypracováním malé semestrální práce na zadané téma (předn. 13).
Děkuji za pozornost. Zpracování informací, přednáška 12.
9/9