Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
Zásady tvorby obchodního katalogu hudebnin Bakalářská práce
Vedoucí práce: RNDr. Tomáš Hála, Ph.D.
Jitka Francová
Brno 2010
2
Chtěla bych touto cestou poděkovat svému vedoucímu bakalářské práce RNDr. Tomáši Hálovi, který k mé práci přistupoval velmi trpělivě. Dále bych ráda poděkovala firmám, které mi zaslaly katalogy pro analýzu. V neposlední řadě bych ráda vyjádřila své díky za podporu rodiny a přátel.
4
Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu.
V Brně dne 28. května 2010
....................................................
6
Abstract Francová, J. Principles of creating a music calatalogue. Bachelor thesis. Brno, 2010. This thesis covers both marketing and technology issues in producing a music catalogue. It also offers a view on catalogues in the czech music market and drafts a plan of steps that take place before and after the printing of the catalogue.
Abstrakt Francová, J. Zásady tvorby obchodního katalogu hudebnin. Bakalářská práce. Brno, 2010. Bakalářská práce se zabývá marketingovou i technickou stránkou tvorby katalogu hudebnin, nabízí náhled na produkci katalogů na českém trhu a navrhuje metodickou pomůcku – postup, který předchází a následuje tisk katalogu.
7
8
Obsah 1 Úvod a cíl práce 11 1.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 1.2 Cíl práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 2 Metody a omezení
12
3 Literární rešerše 3.1 Pozice katalogu v marketingu firmy . . . . . . 3.1.1 Marketingový mix . . . . . . . . . . . . 3.1.2 Propagace – Marketingová komunikace 3.1.3 Direct marketing . . . . . . . . . . . . 3.1.4 Aplikování marketingu . . . . . . . . . 3.1.5 Základní vlastnosti katalogu . . . . . . 3.2 Publikování katalogů na počítači . . . . . . . 3.2.1 Základní pravidla sazby . . . . . . . . 3.2.2 Programové vybavení . . . . . . . . . .
. . . . . . . . .
13 13 13 14 15 16 16 18 18 24
. . . . . . . . . . . . . . .
27 27 27 27 28 28 28 28 29 30 30 32 33 33 34 34
. . . . . . .
35 35 35 36 37 38 38 38
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
4 Katalogy českých nakladatelství a vydavatelství hudebnin 4.1 Amoseditio . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2 Nela . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.3 Spectrum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.4 Vivo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.5 Muzikus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.6 Surf . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.7 Český Rozhlas . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.8 Editio Bärenreiter Praha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.9 Editio Janáček . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.10 Rosa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.11 Schott Music Panton . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.12 Studio Fontana . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.13 Talacko hudebniny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.14 Brandt – Percussion . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.15 Music Sales Group . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 Analytická část 5.1 SWOT analýza současné úlohy tištěných katalogů hudebnin 5.1.1 Silné stránky (Strengths) . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1.2 Slabé stránky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1.3 Příležitosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1.4 Hrozby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2 Rozbor katalogů hudebnin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2.1 Dotazníkové šetření . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . .
9
5.3
5.2.2 Vyhodnocení dotazníků – katalogy . . . 5.2.3 Vyhodnocení dotazníků – Respondenti . 5.2.4 Nejčastější chyby . . . . . . . . . . . . . Rozbor programů vhodných pro tvorbu katalogů
6 Metodická pomůcka pro tvorbu katalogů 6.1 Přípravná fáze . . . . . . . . . . . . . . . 6.2 Návrh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.3 Sestavení katalogu . . . . . . . . . . . . 6.4 Tištění a distribuce katalogů . . . . . . . 6.5 Komunikace se zákazníky . . . . . . . . . 6.6 Zpětná vazba . . . . . . . . . . . . . . . 6.7 Vlastní návrh katalogu . . . . . . . . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
40 42 44 45
hudebnin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
48 48 50 51 52 52 52 53
7 Závěr
54
8 Literatura
55
Přílohy A Obálky katalogů B Vnitřní strany některých katalogů C Sazební obrazec a zrcadlo stránky (A5 na šířku) D Návrh obálky E Návrh katalogových stran
10
1 1.1
Úvod a cíl práce Úvod
Hudebniny jsou noty, zpěvníky, knihy o hudbě, ale také veškeré hudební nosiče od gramofonových desek po DVD a kompaktní disky. V tomto odvětví si dnes konkurují jak malé firmy, zastoupené mnohdy pouze jedním živnostníkem, tak velké nadnárodní společnosti s bohatou a širokou nabídkou. Jestliže firma dříve chtěla být na trhu vidět, prezentovat se a prodávat, potřebovala mít zavedenou uznávanou pozici na trhu, prostor na pultech obchodů nebo se šířeji prosadit v podvědomí zákazníka tím, že se mu přiblíží tištěným katalogem. Možnost přijít za zákazníkem elektronickou formou umožnila vstup nových hráčů na trh. Vyhověl lépe uspěchanosti doby, kdy zákazník hledá rychlou konkrétní odpověď na konkrétní otázku. Vždyť co je jednodušší než zadat požadované heslo do dobrého vyhledávače? Nakupuje se on-line a hudebniny jsou jednou z těch komodit, které si člověk nemusí před koupí vyzkoušet. Na druhou stranu je technologie počítačů, a tudíž i zpracování propagačních a informačních materiálů, dostupější než kdy dřív. Obchodník nebo nakladatel může aktuální nabídku na místě vytisknout, ale je-li to jen kus potištěného kancelářského papíru, jak dlouho asi vydrží? A jakou má prezentační hodnotu pro firmu? A tak tištěným katalogům neodzvonilo. Dobrý, příjemně a přitažlivě zpracovaný katalog, v tomto případě nutno říct ať již elektronický nebo tištěný, navodí u zákazníka pocit, že tady nakupuje na správném místě. Napoví mu, jakou úroveň zpracování může u nabízeného produktu očekávat. Ve chvíli, kdy se firma pro tištěný katalog rozhodne, otevře si možnost nejen pokrýt určitý segment trhu, ale i vytvořit něco víc, než bezcennou tiskovinu, kterých máme plnou poštovní schránku a která rychle skončí v koši. Tuto pozici nechť ponechá prospektům supermarketů. Jestliže „ jde do tohoÿ, ať tedy zpracuje dílko, jež zanechá u zákazníka nejlepší dojem o firmě a produktu a třeba i pocit, že katalog může směle ležet nějakou dobu v knihovně, vedle hudebnin, které prezentuje.
1.2
Cíl práce
Hlavním cílem této práce je optimalizace tvůrčích a marketingových postupů při vytvoření tištěného katalogu jako účelného nástroje pro prezentaci nakladatelství. Za účelem naplnění primárního cíle jsou určeny tyto cíle sekundární: • význam katalogu v marketingovém mixu firmy a analýza jeho současného postavení, • vybrané typografické zásady využitelné při přípravě katalogu, • rozbor možných technologií pro zpracování katalogové publikace, • získání a seznámení se s produkcí katalogů českých nakladatelství hudebnin a jejich analýza, • návrh postupu pro publikaci obchodního katalogu hudebnin a následných aktivit s tím souvisejících. 11
2
Metody a omezení
Pro účely zpracování první části bakalářské práce byla použita metoda kompilace a popisu. Východiskem se staly informace z vybraných literárních zdrojů, pravidel a internetu. Pomocí znalostí plynoucích z těchto pramenů objasňuje první část aspekty komunikačního mixu firmy a pravidla tvorby tiskoviny. V analytické části závěrečné bakalářské práce bylo využito metody dotazování. Následuje rozbor nejčastějších chyb v katalozích. Analytická část je obohacena SWOT analýzou, která umožňuje přehledně zhodnotit pozitiva i negativa při rozhodování o volbě katalogu jako nástroje komunikačního mixu firmy. V závěrečné, návrhové části je na základě předešlých kroků a za použití metod indukce a dedukce zformován návrh metodického postupu a konkrétního příkladu. Při zpracování dotazníkového šetření byl počet respondentů relativně nízký a okruh respondentů byl omezen na Brno a jeho okolí. V těchto souvislostech se sebraná data ohledně nákupních zvyků nedají aplikovat na širší skupinu obyvatelstva. Výsledky jsou brány jen jako doplňkové.
12
3 3.1
Literární rešerše Pozice katalogu v marketingu firmy
Foret vnímá počátek 21. století, jako dobu, kdy marketing vstupuje do nové, dynamičtější fáze. Zejména díky pokroku v oblasti komunikačních technologií lze očekávat velké změny ve vzájemném propojení a komunikaci mezi podniky a jejich zákazníky. Celý marketing označuje jako do jisté míry komplexní pohled na komunikaci firmy a zákazníka. Stručně lze dle něj shrnout marketingový přístup jako proces, v němž na základě marketingových informací, znalostí (poskytnutých například marketingovým výzkumem) o potřebách zákazníka i o nabídce konkurence lze lépe připravit odpovídající nabídku – tzn. marketingový mix. Následuje vyhodnocení – opět například marketingovým výzkumem, jak na ni zareaguje – marketingové informace o chování zákazníka (Foret, 2005). 3.1.1
Marketingový mix
Marketingový mix představuje souhrn základních marketingových prvků, jimiž firma dosahuje svých marketingových cílů, Jde o soubor vzájemně propojených proměnných, se kterými vedení podniku může pracovat a které může poměrně snadno měnit. Marketingový mix tedy v sobě zahrnuje vše, čím firma může poptávku po svých produktech ovlivňovat. V literatuře se proto nejčastěji píše o skupině čtyř faktorů, které jsou označovány jako marketingový mix. Podle začátečních písmen jednotlivých slov označujících anglicky čtveřici faktorů se také někdy píše o „čtyřech Pÿ (Foret, 2005). Každý faktor pak lze dále konkretizovat, dělit, abychom tak získali homogenní celek ovlivnitelný managementem společnosti. V širším kontextu se pak hovoří o jednotlivých mixech (výrobkový, cenový, distribuční, komunikační). Konkrétně se jedná o: produkt – výrobek (Product) přínos, prospěšnost, vlastnosti, varianty, kvalita, design, značka, balení, služby, záruky; prodejní cena (Price) deklarovaná cena, slevy, úvěrové podmínky, platební lhůty, zvýhodnění; prodejní místo (Placement) cesty, logistika, sklady, doprava, sortiment, umístění; propagace (Promotion) reklama, public relations (vztahy s veřejností), sponzorování, přímý (direct) marketing, podpora prodeje, prodejní místa, výstavy a veletrhy, osobní prodej, interaktivní marketing (Geuens, 2003). Kombinací dvou prvků faktoru propagace, tedy konkrétně direct marketingu a interaktivního marketingu, mohou být katalogy, webové katalogy a interaktivní webové prezentace. Direct marketing, širším pojmem nonstore retailing, je přímým
13
kontaktem mezi prodejcem (tím může být jak výrobce, tak distributor) a spotřebitelem. Obecně řečeno může prodejce měřit odezvu spotřebitele na konkrétní nabídku díky přímému přístupu. Přímý marketing se stal populárním v druhé polovině 20. století (Encykclopedia Britannica). Autor Mikeš definici direct marketingu poněkud zjednodušuje na formu, která dává blíže pochopit její smysl a to na interaktivní marketingovou techniku využívající jedno či více komunikačních médií k dosažení měřitelné odezvy poptávky či prodeje. Jde o oslovení a komunikaci s přesně definovanými skupinami zákazníků (Mikeš, 2001). 3.1.2
Propagace – Marketingová komunikace
Propagace, jako nedílná součást marketingového mixu, je nástrojem komunikace s konečným spotřebitelem, který bývá rozdělen do konkrétních skupin veřejností (segmentů trhu). Proces komunikace dělí M. Foret na následujících 5 kroků: 1. volba cílového publika (segmentu trhu), 2. stanovení požadované odezvy, jíž může být např. snaha o upoutání pozornosti, vzbuzení zájmu, vyvolání touhy anebo podnícení příjemců k akci, 3. volba typu sdělení (rozhodnutí o obsahu, struktuře a formě sdělení), 4. volba komunikačního média (kanálu), 5. zpětná vazba, tj. vyhodnocení účinnosti procesu komunikace. Při volbě cílového segmentu je vždy třeba si ujasnit co, jak, kdy, kde a komu má být sděleno. Iniciátor sdělení (komunikátor) musí mít také jasno v tom, co vlastně příjemce požaduje a potřebuje (Foret, 2005). Podobně konstruovanou metodou postihující stejný proces je tzv. 5M (z počátečních písmen anglických slov), zaměřujících se na kontrolu správně sestavené propagace, která by měla postihovat následujících 5 oblastí: 1. poslání (mission), 2. sdělení (message), 3. použitá média (media), 4. peníze (money), 5. měření výsledků (measurment). Zajímavostí, na kterou poukazuje Maggie Geuens je, že v konečném efektu zákazník nijak významně nerozlišuje mezi jednotlivými nástroji marketingové komunikace, tedy mezi reklamou, sponzorováním, rozesíláním nabídek, podporou prodeje a výstavami a podobnými akcemi. Pro někoho jsou všechny tyto aktivity velmi podobné a vnímá je jako způsoby, jak je přesvědčován, aby koupil produkt určité firmy. Je-li oslovován nekonzistentními (nesouhlasnými) sděleními, je zmaten a stěží lze předpokládat, že bude přesvědčen k nákupu. Zákazník totiž velmi citlivě vnímá rozpory ve sděleních. Definujeme-li integrovanou marketingovou komunikaci z pozice zákazníka, pak je to taková komunikace, kdy jsou příjemci nabízeny zdroje, sdělení, nástroje a média takovým způsobem, který je pro něho hodnotný a dává mu možnost lépe a rychleji porozumět sdělení. Úkolem komunikujících je, aby prezentovali 14
sdělení v integrované podobě. To znamená řídit každý prvek kontaktu mezi zákazníkem, výrobkem a organizací, firmou (Geuens, 2003). Tento kontakt může být veden i formou katalogu. Rozdíly mezi klasickou a integrovanou komunikací jsou shrnuty zde: Klasická komunikace Zaměřena na akvizici, prodej Masová komunikace Monolog, jednostranná komunikace Informace jsou vysílány Iniciativa je na straně vysílajícího Přesvědčování Účinek na základě opakování Ofenzivnost Obtížný prodej Vlastnosti značky Orientace na transakci Změna postojů Moderní, přímočará, masivní 3.1.3
Integrovaná komunikace Zaměřená na udržování trvalých vztahů Selektivní komunikace Dialog, dvoustranná komunikace Informace na vyžádání Příjemce přebírá iniciativu Informace jsou poskytovány Účinek na základě konkrétních informací Defenzivnost Snadný prodej Důvěra ve značku Orientace na vztahy Spokojenost Postmoderní, cyklická, fragmentární
Direct marketing
Philip Kotler věnuje ve svém devátém vydání knihy Marketing Management zvýšenou pozornost změnám, které do marketingu přináší výrazný rozvoj elektronických médií. Píše o elektronickém obchodu, v němž právě nové elektronické prostředky umožňují nakupovat (nabízí zájemci informace, možnost dálkového objednávání a placení kreditními kartami) i prodávat (Foret, 2006). Tento webový prodejní systém může být, a v řadě případů bývá, elektronickým převedením tištěných katalogů daných společností. Svědky tohoto systému jsme například u řady prodejních řetězců. Vzhledem, k tomu, že digitalizování celého sortimentu by bylo vysoce nákladné, menší řetězce a řetězce s nižším rozpočtem na marketing zůstávají u prezentace jednotlivých katalogů na svých webových stránkách. Zákazník má tak možnost i zpětně nahlédnout do nabídek prodejce, například ve formě Flash animací nebo dokumentů PDF, a seznámit se s nabídkou prodejce. Ovšem ani tištěné verze, i přes útlum, který díky nastupujícímu růstu v oblasti telekomunikačních technologií zažívají, nejsou prostředkem zcela ztraceným. Řada spotřebitelů dává tištěným letákům a katalogům přednost a to ze zřejmých důvodů. Katalog lokálního distributora spotřebního zboží a potravin, který naleznou pravidelně ve své schránce jim umožní se seznámit s aktuální nabídkou, aniž by museli zapínat počítač a čelit tak propagaci všech ostatních distributorů. Katalog pak berou na nákup s sebou a přímo na místě mohou porovnávat deklarované ceny například u konkurence, či procházet předem vybrané zboží o které mají zájem. Prodejci tento systém distribuce katalogů v předem stanovených intervalech (například každé pondělí ráno, protože marketingový průzkum v oblasti prokáže nákupní 15
chování spotřebitele zajišťující nákup potravin vždy v pondělí odpoledne a to na celý týden dopředu) umožní sledovat přímou odezvu a bezprostřední reakci zákazníka, jak o tom pojednává M. Foret. Direct marketing tedy umožňuje jak přesnější zacílení nabídky, tak také dokonalejší možnost vyhodnocování dosažených výsledků, například porovnáváním počtu oslovených zákazníků s počtem těch, kteří na základě tohoto oslovení nákup realizovali (Foret, 2005). V posledních letech dochází stále více také k tomu, že primárně vymezované segmenty zákazníků jsou dále členěny na menší, přesněji vyprofilované cílové skupiny. Přímý marketing může mít dvě formy: Adresný přímý marketing, při němž jsou nabídky určeny (a tedy přímo adresovány) konkrétním osobám, které jsou obvykle zaneseny do firemní databáze klientů. Takováto databáze často obsahuje poměrně detailní údaje o klientech, např. jejich osobní data, záznamy o předchozích nákupech a údaje o reakcích na nabídku, o rychlosti odezvy a o způsobu placení (platební kartou, v hotovosti). Může to být přímý mail (rozesílka): obvykle obálka, obchodní dopis, brožura a odpovědní karta, katalogy, telemarketing nebo také interaktivní média: CD-ROM, internet, interaktivní teletext, webové stránky, e-mail. Neadresný přímý marketing, který sice oslovuje určitý vybraný segment trhu, avšak ne jmenovitě konkrétní osoby. I v tomto případě však je nabídka cílena poměrně přesně a zvolený segment mnohdy také vychází z databáze podniku (Foret, 2005). Tato forma může mít například podobu doručování nabídkových listů do schránek čtvrti, ve které distributor působí, tištěná reklama s možností přímé odpovědi (inzeráty) a televizní reklama s možností přímé odpovědi. 3.1.4
Aplikování marketingu
Společnosti většinou najímají rozličné agentury na výpomoc při rozvoji reklamy, prodeje, PR a positioningu (umístění, rozmístění, distribuce) ačkoli to má většinou za následek nedostatky v koordinaci celkového propagačního mixu (promotion mix), jako součásti mixu marketingového. Pokud nejsou jednotlivé komponenty mixu sladěny, může to vysílat matoucí či negativní zprávu spotřebiteli. Jinak řečeno, sjednocením elementů marketingového mixu může společnost efektivněji nakládat se svými zdroji. Namísto samostatného vedení čtyř nebo pěti procesů marketingu se společnost zabývá pouze jedním, komplexně pojatým problémem (4P). V konečném důsledku jsou náklady propagace lépe alokovány, protože jsou rozdíly mezi jednotlivými marketingovými nástroji více zřejmé. Tyto důvody vedly k integrování marketingové komunikace se všemi nástroji propagace tak, aby byly vnímány jako jedna nedělitelná část jednoho zájmu a každý nástroj získal plnou pozornost z pohledu nákladů a efektivity (Encyklopedia Britannica). 3.1.5
Základní vlastnosti katalogu
I když je katalog správně sestaven, neručí to za jeho úspěšnost. Síla je ve spojení komunikačních nástrojů, které s katalogem spolupracují. Je to třeba internetový 16
obchod, telefonní linka s příjemnou telefonistkou aj. Také vzhled katalogu by měl odrážet image firmy. Jaká je úloha katalogu? Katalog podává stručné základní informace o cíleném segmentu produktů, které nabízí daný subjekt. Úkolem katalogu je umožnit zákazníkovi orientaci v nabídce a usnadnit výběr produktu. Katalogy jsou pro mnoho firem nezbytným prodejním nástrojem. V kombinaci s internetem může katalogový program poskytnout silné spojení s individuálními zákazníky. Mnoho spotřebitelů má katalogy v oblibě, protože si je mohou prohlížet kdykoliv jim to vyhovuje. Mají dlouhodobější dopad, jsou přechovávány a sdíleny vícero osobami. Katalogy představují taktiku přímého marketingu s nízkým nátlakem, protože spotřebitelé mají dostatek času přemýšlet nad zbožím a cenami. V mnoha případech je obdržení katalogu prvním krokem nákupního cyklu (Clow, 2008). Obálka katalogu bývá často vytištěná na jiném druhu papíru než zbývající stránky. Silnější lesklejší papír umožňuje kvalitnější reprodukci fotografií a lepší barevné provedení. S ohledem na snazší identifikaci firmy a propagaci zboží bývá na obálce zobrazený momentálně nejpopulárnější výrobek. Jindy zas může koláž z fotografií řady různých výrobků přilákat pozornost zákazníků ke zboží nabízeném uvnitř katalogu. Názvy katalogů se svým výtvarným zpracováním blíží hlavičkám časopisů a jejich výrazná typografická úprava zůstává u všech následujících čísel stejná. Katalog je určen především k vyhledávání informací, proto musí být přehledný. Přístup k nim musí textař recipientovi maximálně usnadnit. Výrazně mu k tomu pomůže grafik. Text katalogu je věcný a popisný, musí obsahovat základní informace o produktu. Je-li to možné, není od věci uvádět v katalogu i ceny produktů. I zde je však místo pro vtipné heslo, bonmot, zdůraznění výhod apod. (Crha, Křížek, 2003). První dvojstránka po otevření katalogu může být věnována charakteristice společnosti a jejím plánům. Velmi často tam najdeme úvodní slovo ředitele, v němž vysvětluje celkovou filozofii firmy. Nejdůležitějším úkolem při návrhu vnitřních dvojstránek je úspěšné propojení obrázků s odpovídajícími popisky a stranami. Pevná a jednotná mřížka pomůže při montáži stránky tento problém vyřešit, ale výsledek, přestože je funkční, nemusí působit dostatečně dynamicky. Jedním z obvyklých způsobů je umístit popisky a ceny v těsné blízkosti výrobků, k nimž patří, a k oddělení jednotlivého zboží slouží bílý prostor. Tato technika bývá poměrně působivá, ale jde o citlivou záležitost. Příliš mnoho bílých míst mezi výrobky může vést k dojmu, že stránky jsou poloprázdné a zboží spolu navzájem nesouvisí, kdežto je-li bílého prostoru příliš málo, výsledkem je chaos (Parker, 2000). Informace o objednávkové službě a formuláře se většinou tisknou jako součást katalogu. Jako pobídka pro zákazníka může posloužit uprostřed katalogu vložená vyplacená objednávka se zpáteční adresou. Není špatný nápad umístit kontakt na každou dvojstránku, aby ho čtenář snadno našel (Parker, 2000).
17
3.2 3.2.1
Publikování katalogů na počítači Základní pravidla sazby
Tato část je věnována pravidlům knižní sazby, kterými je vhodné se řídit i při vytváření katalogu, ač nejde o souvislý text. Pokud není uvedeno jinak, vychází se ze Základních pravidel sazby podle ON 88 2503 (Ambrůzová, Havránková, 2006). Písma Existují dva základní typy písma: neproporcionální (strojopisné) a proporcionální (knižní). Neproporcionální písmo využívají programové, případně textové editory, vychází ze strojopisu, kde každý znak zabírá stejnou šířku, odpovídající nejširšímu znaku – písmenu „Mÿ. Používají se například při ukázkách HTML kódu v textu nebo pro odkazy na webové stránky. V delším textu jsou špatně čitelné. Oproti tomu má písmo proporcionální variabilní šířku úměrnou velikosti znaku a díky tomu je lépe čitelné. Knižní proporcionální písma dělíme zhruba na čtyři kategorie (Rybička, 2004). Antikvová písma jsou charakteristická svým zakončením tahů serify neboli patkami. Ty zvyšují čitelnost písma, neboť vedou oči po řádku. Druhým charakteristickým znakem jsou stíny některých tahů. Podle provedení písem můžeme dělit antikvy na dynamické – mají skloněnou osu stínu a malé rozdíly mezi stínovanými a nestínovanými tahy, přechodové – sklon stínů je malý až žádný, rozdíly mezi tahy nejsou markantní, statické – stíny mají svislou osu a rozdíly mezi stínovanými a nestínovanými tahy jsou velmi výrazné (Rybička, 2003). Grotesková písma neboli bezserifová, lineární, jsou jednodušší konstrukce, čímž jsou výraznější. Ve větší mase není jejich čitelnost tak dobrá jako u antikvy, Používají se především v krátkých textech a výrazných nápisech (Rybička, 2003). Tedy i v katalozích. Další kategorií jsou písma se stíny bez serifů nebo písma se serify, ale bez stínů. Používají se pro příležitostné tiskoviny jako navštívenky, pozvánky apod. Patří mezi ně egyptienky (lineární se serify) a groteskantikvy (lineární antikvy). Do poslední kategorie zařazujeme písma kaligrafická, zdobená, lomená a novotvarová. Mají doplňkový charakter a používají se pro akcidenční tiskoviny(Rybička, 2003). Několik pojmů: řez písma – písmo může být modifikováno nakloněním, zesílením tahů, změnou šířky znaků aj. Jsou to například italika (skloněné), kurzíva (skloněné, ale s jinou kresbou), polotučné, tučné; rodina je souhrn všech řezů písma. Stupeň vyjadřuje velikost písma. Soubor je jeden řez písma ve všech stupních. Font je souhrn všech znaků jednoho typu a řezu. Verzálky jsou písmena velké abecedy, minusky jsou písmena malé abecedy Kapitálky – písmena velké abecedy se střední výškou písma na dotažnici (Rybička, 2004).
18
Stránka Návrh typické dvojstránky je prvním krokem při přípravě tiskoviny. Je vymezen obdélník, ve kterém se odehrává textová a obrazová část. Mimo něj, na okrajích, bývá číslování stránek, záhlaví a zápatí. Zrcadlo stránky upřesní systém rozdělení stránky včetně odstavců, obrázků, titulků, popisek aj. Klasické konstrukce zrcadel mívají největší okraj spodní (působí opticky menší) a nejmenší okraj u hřbetu – při jeho návrhu se musí počítat i s místem, který ubere vazba (Hanáček, 1996). Odstavce Velikost řádkové zarážky (odsazení prvního řádku) odstavce se řídí podle výtvarného hlediska, podle velikosti písma, šířky sazby a tloušťky prokladu. Východový řádek, poslední řádek odstavce, musí být vždy delší než řádková zarážka následujícího odstavce. Řádková zarážka se nemusí používat, pak musí být východový řádek alespoň o dva čtverčíky1 kratší než je formát sazby. Odstavce mohou být zarovnány do bloku, na prapor vpravo nebo vlevo nebo na střed. Pokud je odstavec zarovnán na střed, měl by být poslední řádek kratší než řádky ostatní (Hanáček, 1996). Zvýrazňování v textu Pro zvýrazňování v textu se používá jiná kresba základního písma. Vyznačovat můžeme jiným řezem (obvykle kurzívou nebo polotučným písmem), kapitálkami nebo verzálkami. Prostrkávání mezerami se používá v krajních případě, podtrhávání se nedoporučuje. Nadpisy a titulky Titulky usnadňují orientaci v textu. Doporučuje se zůstat u písem stejné rodiny nebo vybrat písmo výrazně se lišící od ostatního textu. Příkladem je i tato práce: k patkovému písmu je vybráno groteskové písmo pro nadpisy. Použití verzálek u titulku není příliš vhodné jde-li o delší text (Hanáček, 1996). V úpravě nadpisu je možné použít všechny možnosti dané vyznačováním – změnu tučnosti, velikosti, naklonění, barvy, případně i prostrkání či podtržení (prostrkání a podtržení naráz se nekombinují, jejich účinek se vzájemně ruší). Mohou být zarovnány na prapor či na střed. Harmonie se dosáhne nejen výběrem typu písma, ale i umístěním titulku. Hlavní titulky mohou být umístěny v hlavě tiskoviny, na optickém středu nebo i v patě. Může být i zasazen v textu. Podtitulky doplňují hlavní titulek, jde obvykle o text menšího stupně zakompovaný pod titulek (Hanáček, 1996). 1
Čtverčík je relativní velikost odpovídající velikosti kuželky nastaveného písma. Například má-li písmo stupeň 11 b, je šířka čtverčíku 11 b (b = typografický bod = 0,0375 9 mm)
19
Mezititulky, rozdělují obsah na více částí a pojmenovávají obsahový rozdíl jedné části textu vůči jiné. Dopředu by měl být znám počet jejich úrovní, aby se podle toho daly zvolit možnosti jejich odlišení. Tyto úrovně by měly být nejvýše tři, pak již orientační funkce není tak zřetelná (Hanáček, 1996). U mezititulků je důležitý také proklad. Opticky by mělo být nad titulkem více místa než pod ním. Mezititulek s prokladem naznačuje vyšší typ titulku než mezititulek bez prokladu. Dělení slov a pravopis Slova se dělí podle pravidel pravopisu a estetických zásad. Slovo se nesmí dělit tak, aby jedno písmeno zůstalo na konci řádku nebo aby na další řádek byly přeneseny pouze dvě. Interpunkční znaménka se používají jako písmeno. U složených slov se dává přednost zlomu v místě spojení. Končit řádek děleným slovem je povoleno pouze třikrát za sebou, mělo by se dávat pozor i na to, aby se nestřídaly řádky ukončené rozdělovníkem, tečkou, čárkou, středníkem nebo dvojtečkou, protože i tyto interpunkční znaménka narušují pravý okraj sazby. Vazby slov a znaků, které by se neměly dělit, jsou uvedeny dále, v části o nezlomitelných mezerách. Při úzké sazbě do 25 liter je dovoleno každé pravopisně správné dělení. Při sázení by se měla používat nejnovější pravidla pravopisu. Číslování stránek Stránkové číslo (paginace) udává pořadí stran. Sází se obvykle stejným druhem písma jako základní text. Musí být umístěno jednotně v celém v katalogu. Obvyklé umístění je v patě stránky u vnějšího okraje nebo uprostřed, od vlastního textu by mělo být odděleno přibližně dvěma prázdnými řádky. Vypouští se pouze, pokud by narušovalo vzhled tisku, např. prázdné stránky nebo u celostránkových obrázků a inzerátů. Jmenný a věcný rejstřík Rejstřík je tvořen abecedně nebo jinak uspořádanými hesly (pojmy) rejstříku, doplněnými o čísla stránek, na kterých stránkách se vyskytuje. Rejstřík může mít jednu nebo dvě úrovně. Ve dvouúrovňovém rejstříku jsou rozlišována primární a sekundární hesla, každá skupina mívá jiný styl odstavce. Sází se menším písmem. Heslo se může sázet vyznačovacím písmem. Případný druhý řádek hesla se sází se zarážkou. Rejstřík se zalamuje jako vícesloupcová sazba s náležitým optickým dělením. Úzké sloupce rejstříku se sázejí na praporek. Rejstřík se zařazuje na konec. Stránky rejstříku se obvykle číslují.
20
Mezery Mezislovní mezera odděluje slova, čísla a značky. Základní rozměr mezislovní mezery je třetina kuželky2 písma (je to výplněk o šířce písmena „rÿ) Při sazbě se mezera podle potřeby zužuje a rozšiřuje. Nejužší mezislovní výplněk nemá být menší než šířka písmene „lÿ a nejširší by neměl přesahovat šířku písmene „nÿ. Nezlomitelná mezera je mezera, která zabraňuje řádkovému zlomu. Používá se v případě, pokud chceme svázat dvě slova pevně k sobě. Zúžená mezera – používá se po zkratkách, řadových číslech, mezi trojmístnými skupinami čísel, v telefonních číslech, mezi číslem a jednotkou aj. Bývá nezlomitelná. Do dvou řádků se nemá dělit: • Jednoznaková předložka nebo spojka a slovo za ní následující. Jedinou výjimkou je spojka malé„aÿ v úzké sazbě do 25 znaků. • Iniciála a příjmení nebo zkratka titulu a příjmení. Jedná se o případ mezery za tečkou, používá se tedy zúžená mezera (A. Novák, ing. Petrů). • Číslovky a zkratky. Pokud nastane problém při lámání odstavce, lze zkratku, případně i číslovku vypsat celým slovem. Číslo a jednotka tvoří optický celek, proto se používá zúžená mezera (např. 10 Kč; Kč 50,–; 9. strana; str. 9). • Zkratka a následující slovo či znak. • Datum (1. leden 2010, 1. 5. 1985). • Číslo (66 666,666 6). Rozdělovník a spojovník, pomlčka, znaménko minus Tyto znaky bývají často zaměňovány. Pro srovnání: +, −, –, - (plus, minus, pomlčka, spojovník). Spojovník je krátká čárka, která se používá jako spojovací znaménko ve složitých výrazech a v některých přejatých slovech. Sází se bez mezer, např. „ je-li, anglickočeský překlad, ISBN 80-7226-064-2, žluto-zelený (žlutý a zelený, třeba pruhovaný, jiný význam má slovo žlutozelený) zahrajeme si ping-pong v Brně-Bystrciÿ. Pokud se spojovník dostane na konec řádku, musí se na dalším opakovat. Stejný znak se používá také při dělení slov (rozdělovník), pak přiléhá bez mezery k poslednímu písmeni na řádku a v následujícím se už neopakuje. Pomlčka je delší čárka o šířce poloviny čtverčíku. Používá se jako oddělovač větných celků, nebo s významem až, až do, odkud–kam, versus. V prvním případě se sází s mezerami po obou stranách a zůstává vždy na konci řádku (na začátku řádku může objevit pouze v případě, že uvozuje přímou řeč místo uvozovek). Např. Pes – přítel člověka. V druhém případě se sází bez mezer a pokud by měla zůstat na konci řádku, nahrazuje se slovním vyjádřením (4–5 hodin, vlak Praha–Brno). Další možnost použití je při uvádění celočíselných hodnot, pomlčka se píše za desetinnou čárkou (Kč 15,–). 2
Kuželka je tělo kovové litery určující výšku písma.
21
Znak minus je podobný pomlčce, ale jeho posazení a velikost odpovídá znaku plus. Jde-li o záporné číslo, přimyká se minus přímo k němu, jde-li o odečítání, je mezi znaky zúžená mezera. Interpunkční znaménka Mezera je vždy za nimi, ne před nimi. V případě, že nastanou současně dva různé důvody pro užití tečky, je užita jen jedna (např. tečka za zkratkou a konec věty). Obdobně v případě tečky a výpustky (tři tečky) je uvedena jen výpustka. V ostatních případech se píší všechna interpunkční znaménka. Uvozovky a závorky Uvozovky „ ÿ, » «a závorky ( ), [ ], { } se sází vždy těsně k výrazu nebo větě, které se dávají do uvozovek či závorek. U smíšené sazby v závorkách, resp. v uvozovkách platí zásada, že se jejich řez řídí podle řezu prvního slova a obě dvě závorky, resp. uvozovky musí mít stejný řez, např. kurzívu. Pokud se do závorek nebo uvozovek dává celá věta, sází se tečka v rámci uvozovek, resp. závorek. Pokud se dává do závorky nebo do uvozovek jen poslední slovo nebo několik slov věty, sází se druhá uvozovka či druhá závorka před tečkou. Čísla V beletrii se menší číselné hodnoty, s výjimkou dat, píšou slovně. Věta nesmí začínat číslovkou. Čísla s více než třemi číslicemi se dělí zúženými mezerami po trojicích zprava, podobně tak tisíciny za desetinnou čárkou zleva. Jen čísla letopočtů a čtyřmístná čísla v textu se mezerou neoddělují. Při slovním vyjádření se číslo zapisuje s mezerami (osm set dvacet sedm). Mají-li být kombinovány číslice a slova, pak je třeba se omezit na čísla vyjadřující celé tisíce, miliony či miliardy. U desetinných čísel se desetinná místa oddělují desetinnou čárkou. Píše-li se více desetinných čísel za sebou, doporučuje se pro oddělení středník. Čísla v tabulce jsou zarovnána tak, aby nad sebou byly číslice stejného řádu, tzn. jednotky nad jednotky. Za desetinnou čárkou je vždy stejný počet míst. U cen a peněžních částek se při desetinném vyjádření píše značka měny před číslo sumy. Oddělují se mezerou. Pokud je číslo celé, píše se značka měny za sumu nebo se zapíše značka měny, pak celé číslo, desetinná čárka a pomlčka. Příklady správného použití jsou: Kč 20,90; 21 Kč; Kč 21,–. Řadové číslovky se píší s tečkou za číslem, ale stojí-li římská číslice za názvem, tečka se za ní nepíše (př. Díl IV). Telefonní čísla se zapisují po dvojicích nebo trojicích oddělené zúženými mezerami, nesmí být rozděleny do dvou řádků. V případě, že se zapisuje číslo po dvojicích a má lichý počet číslic, zapíše se na začátku trojice. Předvolba se odděluje kulatými závorkami.
22
Kalendářní data se dají sázet několika způsoby. Den se sází arabskými číslicemi s tečkou. Měsíc v datu se sází slovně nebo arabskými číslicemi s tečkou. Letopočet se při čtyřmístných číslech sází bez mezery za tisíci a nesmí se – v případě vypisování měsíce – zkracovat u letopočtu vynecháním prvního dvojčísla 19 nebo 20. Výjimka platí při vyjádření období pomocí dvou letopočtů spojených spojovníkem nebo při použití určitých spojení (například v názvech veletrhů a jiných periodických akcí). Další možností je vyjádřit datum sestupně – jednotlivé údaje se pak spojují spojovníkem, měsíc a den, případně i rok, jsou psány dvoumístně (letopočty po roce 2000 se doporučuje psát čtyřmístně, aby nedošlo k záměně). Datum lze psát také zlomkem, v takovém případě se datum sází bez teček i bez jakýchkoliv mezer za lomítkem. Jednotlivé části data, tj. měsíc a rok, se oddělují podle stupně písma neměnnou zúženou mezerou, nikdy ne proměnlivou mezerou. Datum vyjádřené jen čísly je nepřípustné rozdělit do dvou řádků. V dopisech a na dokumentech je třeba uvést i místo, což lze učinit jen podle příkladu: V Brně 19. května 1985 Další příklady správného použití jsou: 8. září 1999 anebo 8. 9. 1999, v letech 1987–90, v letech 1997/98, v letech 1999–2000, Nagano 98, 2006-03-02 (tj. 2. března 2006) nikdy ne 06-03-02, ale je možné zapsat 98-05-11. Procenta a promile Značka % a ‰ se oddělují od čísla zúženou mezerou, jde-li o samostatný výraz. Jde-li o jedno slovo, píše se bez mezery (10 % – deset procent, 10% – desetiprocentní). Znaky hvězdička a mečík Tyto znaky se používají jako znaménka pro narození a úmrtí, sázejí se před datum se zúženou mezerou, např. * 1907, † 2008. Desatero čitelnosti Docent Rybička shrnul v jedné ze svých učebních pomůcek několik pravidel pro zvýšení čitelnosti textů. Lépe čitelné obvykle bývají: 1. širší řezy než užší řezy, 2. minusky než verzálky, 3. dynamická písma než statická, 4. v delších textech antikvy, v kratších grotesky, 5. antikvy, grotesky než kaligrafická, volně psaná nebo lomená písma, 6. písma s dostatečným kontrastem proti pozadí, 7. minimálně strukturovaná a komplikovaná pozadí, 8. tmavé znaky na světlém pozadí (na papíře), 9. rovnoměrná mezerování mezi slovy, 10. texty s dostatkem prostoru kolem sebe (okraje stránek, buňky v tabulkách).
23
3.2.2
Programové vybavení
Programy pro práci s textem Programové a textové editory Nejstaršími systémy pro pořizování textů jsou programové editory, jejichž úkolem je umožnit zápis programu v určitém jazyce. Tyto editory jsou často propojeny s překladači a ladícími systémy pro dosahování maximálního komfortu a odstraňování chyb v programech Společnou vlastností těchto programů je tvar výstupu – jsou schopny produkovat textové soubory, které neobsahují skryté speciální znaky, ale jen vlastní text. Typickým představitelem je editor zabudovaný např. v sytému Turbo Pascal (Hanáček, 1996). Zásadní odlišností textových editorů od programových je vnímání dokumentu jako posloupnosti formátovatelných slov, nikoliv jako posloupnosti příkazů zapisovaných bez jakéhokoliv formátu. Základním výstupem textových editorů je formátovaný text, nazývaný též dokument (v užším smyslu). V této souvislosti lze doplnit, že programové editory produkují buď neformátovaný text, nebo dokument, jehož formátovací značky mají pouze textovou podobu (např. HTML, /TEX). Výstupy programových editorů jsou vždy plně přenositelné mezi různými programy nebo i operačními systémy, až na rozdíly v kódování národních a speciálních znaků (Rybička, 2004) Některé ze známých programů jsou Notepad, PSPad, WinShell (Microsoft Windows), vi, Gedit, Kate, JOE, Pico (Unix, Linux), SimpleText, Text Edit (MAC). Textové procesory Moderní textové procesory opouštějí koncepci práce v textovém režimu a orientují se na práci v režimu grafickém. Hlavními přednostmi jsou zejména prostředí WYSIWYG3 , proporcionální zobrazení textu, zobrazení písma v různých velikostech a typech a jednoduchá integrace grafických prvků do textu. Formátování textu bývá založeno na definici stylů, což v podstatě znamená možnost nastavit sadu parametrů a toto nastavení uložit do knihovny stylů a při vlastní práci jen přiřazovat různým druhům úseků textu již jednou předdefinované styly (Hanáček, 1996). Mezi typické vlastnosti procesorů patří (Rybička, 2004): • Dynamické lomení odstavců – při jakékoliv editaci, při vložení či smazání jediného znaku, při změně nastavení okrajů nebo změně způsobu zarovnání odstavce se okamžitě provede finální úprava řádkového zlomu. • Práce se symbolickými texty – do textu lze vložit symbolicky označené pole, které nabude konkrétního obsahu až v okamžiku vyžádání (například uložení nebo tisku). Jedná se například o vložení aktuálního data a času, diskového jména dokumentu, křížových odkazů, položek obsahu a dalších prvků. • Práce s různými typy odstavců – tvorba výčtů a seznamů, s možností automatického číslování. 3
24
WYSIWYG = What You See Is What You Get, aneb „co vidíš, to dostanešÿ
• Práce se stránkami – řízení stránkového zlomu v odstavcích (osamocené zarážkové a východové řádky), poznámky pod čarou, běžná záhlaví a paty stránek, řízení stránkového zlomu u vložených objektů (obrázky, tabulky). • Služby v rámci celého textu – automatické číslování stránek, oddílů, popisky obrázků a tabulek, tvorba obsahu, rejstříku, křížové reference. • V rámci textového procesoru je často integrován korektor pravopisu a slovník pro dělení slov ve vybraném jazyce. • Pro určité typy dokumentů existují přeformátované šablony. • Je k dispozici služba hromadné korespondence, umožňující vytvářet sadu podobných dokumentů, v nichž se mění jen některé údaje, obvykle vybírané z připojeného databázového souboru. Textové procesory bývají v praxi velmi často nesprávně používány ve funkci systémů DTP, protože obvykle mají k dispozici i proporcionální písma a obsahují další prvky pro sazbu. Nejsou však většinou schopny správně zalomit proporcionální text, neobsahují řadu potřebných funkcí a prvků, mají nedostatečný a nekvalitní repertoár písem, nerespektují některá základní pravidla sazby a stránkového designu tiskoviny. Mezi textové procesory patří WordPad, Microsoft Word a OpenOffice.org Writer. Desktop Publishing (DTP) Základním cílem činnosti systému DTP je vytvoření proporcionálního dokumentu ve stejné nebo i vyšší kvalitě než v profesionální tiskárně. Žádný z DTP systémů neřeší komplexně všechny služby, které v dřívějších dobách nabízela sazárna v profesionální tiskárně (Rybička, 2004) Většina sázecích programů pracuje v interaktivním režimu (WYSIWYG), výjimečně v režimu dávkovém, kdy se do zdrojového textu vkládají zvláštní příkazy sázecího systému. Mezi představitele DPT programů patří např. Adobe InDesign a PageMaker, Quark X-Press, Scribus, TEX a LATEX. Grafické editory Programy, které umějí zpracovat obrazová data jsou pro práci na katalogu důležité, ať už jde o upravování scanů, fotografií či jiných grafických prvků. Některé jsou i schopné rozvrhnout schéma katalogu. Bitmapové neboli rastrové obrázky jsou tvořeny konečným množstvím barevných bodů. K jejich výhodám paří jejich snadné získání. Na druhou stranu mají velkou velikost – zabírají mnoho místa na disku, obzvlášť jde-li o kvalitně pořízený, nekomprimovaný snímek s vysokým rozlišením. Pak může dosahovat až desítek MB. Další nevýhodou je snižování kvality obrázku při jeho zmenšování i zvětšování. Mezi známé formáty těchto souborů patří JPEG, BMP, TIFF, GIF, PNG a další. Existuje mnoho programů zabývajících se prohlížením, jednodušší nebo složitější úpravou a tvorbou těchto obrázků. Nejsnáze dostupný a snad nejjednodušší je 25
třeba Microsoft Paintbrush (Malování). Mezi složitější, a pro účely upravování fotografií a scanů příhodnější jsou Adobe Photoshop, Corel PhotoPaint, Zoner a Gimp. Programy jako IrfanView nebo Microsoft Office Picture Manager jsou určené spíš pro prohlížení a základní úpravy obrázků. Vektorové obrázky nejsou tvořeny sítí bodů, ale jsou vyjádřeny pomocí základních geometrických útvarů, jako jsou body, přímky, křivky a mnohoúhelníky. Oproti rastrové grafice jsou obtížnější na pořízení. Obrázek se musí buď vytvořit přímo v PC, nebo „trasovánímÿ převést z rastrového obrázku. Na druhou stranu je obvykle méně náročnější na grafiku a při zmenšování a zvětšování obrázku se kvalita nemění. Nepoužívá se příliš často pro zachycení objektů reálného světa, spíše pro jeho modely nebo ilustrace a diagramy. Je možné vektorové grafiky převést na bitmapové, opačný postup je mnohem náročnější. Mezi formáty vektorové grafiky patří PDF, EPS a PS, SVG, CDR, AI a ODG. Programy které ty to obrázky umí zpracovat jsou např. OpenOffice.org Draw, SodiPodi, Corel Draw, Adobe Illustrator, Zoner Draw. Také DTP programy si většinou umí poradit s tvorbou základní vektorové grafiky.
26
4
Katalogy českých nakladatelství a vydavatelství hudebnin
Na základě kontaktů v databázi adresáře programu Muzikontakt 2005 a webových stránek www.muzikus.cz/muzikontakt jsem kontaktovala přes padesát českých nakladatelství a vydavatelství hudebnin za účelem získání jejich tištěného katalogu nebo jeho elektronické předlohy, pokud své produkty touto formou prezentují. Mnohé z nich odpověděly, že tištěné katalogy vůbec nepoužívají. Nakonec jsem získala 19 katalogů distribuovaných českými nakladatelstvími a jako bonus dva čistě zahraniční. Jsou seřazeny postupně od jednodušších černobílých nabídek, přes leporela, až po barevné kusy. Na konci jsou uvedeny i oba zahraniční katalogy.
4.1
Amoseditio
Nakladatelství využívá tištěných materiálů jen výjimečně, v případě potřeby jsou vytištěny přímo z počítače. Pro tyto případy je nachystán jednoduchý černobílý katalog. První strana je bílá, v pravém dolním rohu je název nakladatelství a kontaktní údaje (včetně webových stránek) orámované černou linkou. Pod těmito údaji je uveden měsíc a rok, pro který je katalog aktuální. Katalog má menší rozsah (10 stran) a seznam obsahu jeho součástí. Je rozčleněn do sekcí podle hudebních nástrojů, jejich souborů nebo zpěvu, každá strana je rozdělena na dva sloupce. Ke každým prodávaným notám je napsán krátký odstavec s informacemi, nadepsán je jménem autora s datem jeho narození, případně úmrtí, a názvem nebo pouze názvem, jde-li o soubor skladeb od různých skladatelů. Pod tímto odstavcem je uveden kód a cena. Na poslední straně ještě nabídka pokračuje, ale pod ní jsou stejné údaje jako na první straně, včetně orámování a data.
4.2
Nela
Hudební nakladatelství se prezentuje jednoduchým černobílým materiálem formátu A5, kde jsou noty rozděleny především podle toho, pro jaký nástroj či jaký sbor jsou určeny. Jsou seřazeny podle autora, je uveden jejich název a cena. Na zadní straně obálky je uveden kontakt.
4.3
Spectrum
Jednoduchý černobílý katalog nabízí noty pro smíšené sbory, dětské a ženské sbory, sólový zpěv, varhany, klavír, zobcovou flétnu, komorní skladby a také CD. Na první straně je krom názvu nakladatelství a vydavatelství také obsah (bez čísel stran), kontakt pro případné objednávky a adresa webových stránek. Noty a CD jsou seřazeny podle zmíněných kategorií, uspořádány podle autorů, ale nikoli abecedně. U každého je název, stručný popis, katalogové číslo i cena. 27
4.4
Vivo
Hudební vydavatelství využívalo jednoduchého dvoulistového černobílého katalogu velikosti A4. Na první straně pod ilustrací zvlněné notové osnovy a nadpisem jsou nabízené hudebniny seřazeny abecedně do sloupců autor, název, charakteristika a cena včetně DPH. Každé položce je vyhrazen jeden řádek. Na druhém listu je uveden kontakt pro objednávku.
4.5
Muzikus
Katalog publikací nakladatelství má formát na výšku přeložené A4 a je seskládán jako leporelo. Je celobarevný. Horní třetina přední strany je vyčleněna červenočernému logu firmy, kontaktním informacím a možnostem objednávání. Pod nimi jsou prezentovány novinky firmy označené žlutým štítkem„novinkaÿ. Každá položka má na pravé straně obrázek obalu, nalevo jméno autora, název a slovní popis. Navíc jsou v bodech uvedeny údaje o počtu stran, přílohách, formátu, vazbě, ISBN aj. Ceny se liší podle způsobu platby. Položky jsou od sebe odděleny čarou. Na zadní stránce je opět uveden kontakt a možnosti objednávek. Z druhé strany katalogu nabízí Muzikus i publikace jiných nakladatelství v podobném stylu, ale bez obrázků a v bodech je uvedena jen cena, případně příloha. Nejde-li o tištěnou publikaci je uvedeno zda jde o CD či VHS. Nejsou nijak řazeny.
4.6
Surf
Katalog má stejnou jako formát A5, šířka je 2/3 formátu a je poskládán jako leporelo. Je celobarevný, na přední straně je fotografie Evy a Vaška (jejichž nahrávky jsou v katalogu nabízeny), nabídka koncertů, ubytování a dovolených od firmy Surf odkazující případné zájemce na adresu firmy, její webové stránky, e-mail nebo telefon. Uvnitř se na béžovém pozadí nacházejí očíslované hudební tituly v barevných rámečcích, napravo od nich název a seznam stop. Vždy pět na jedné straně. Z druhé strany katalogu jsou na světle modrém podkladu hudební pořady na DVD a VHS, 4 tituly na stránku.
4.7
Český Rozhlas
Vydavatelství a nakladatelství vydává díla, až na výjimky, českých autorů. Krom prodeje zprostředkuje i pronájem orchestrálních materiálů. Katalog formátu A4 je barevný, základní schéma stran je určeno dvěma barvami, bílou a tlumenou červenofialovou, která tvoří široký pruh u vnějších okrajů stran a je podkladovou barvou pro nadpisy. Pruh je i na přední straně obálky, na zadní straně jsou barvy prohozené. Přední strana má na podkladu orámovaném bílým okrajem nadpis černým písmem, v dolním levém rohu je vytištěno logo Českého rozhlasu. Zadní strana má v obdobném rámečku ve spodní části strany kontaktní informace. Podobně jsou vyvedeny i nadpisy uvnitř katalogu. 28
Na první straně je představeno nakladatelství, včetně kontaktu, jakým způsobem prodej hudebnin probíhá a kontakt na zákaznické centrum. Na další liché straně je obsah, rozdělen pouze na vážnou hudbu, populární hudbu a rejstřík. Oddíly vážné a populární hudby mají nadpisy na samostatné liché straně. Každý má svůj seznam zkratek. Na každé straně jsou pod sebou tři položky s obrázkem přední strany not, oddělené od sebe mezerou a černou linkou. Díla jsou řazena abecedně podle jména autora. Obrázky jsou na vnější straně, na podkladovém pruhu. Ke každému kousku patří nadpis (autor a název), popisný text, v tabulce pod ním jsou uvedeny nástroje, pro které jsou noty určeny (ve zkratkách), o jaký materiál jde (party, klavírní výtah, partitura . . . ), kód a cena. Rejstřík je dvousloupcovým abecedním seznamem autorů s čísly stránek, na kterých najdeme jejich tvorbu.
4.8
Editio Bärenreiter Praha
Na bílém pozadí obálky je fotografie strun, která se táhne i na její zadní stranu, stejně jako tmavomodrý pruh s nápisem „Noty a knihy o hudběÿ a názvem nakladatelství. Pod ním je školní rok, pro který je katalog vydán a jeho obsah. Uvnitř je katalog černobílý se světlezelenými prvky (nadpisy, autoři, novinky). Informace jak objednat zboží a nezbytné kontakty jsou na první straně. Na další je seznam použitých zkratek, následuje obsah členěný podle nástrojových skupin. Položky jsou na stránce ve třech sloupcích odděleny linkou. Pokud mají více autorů, jsou řazeny podle názvu, který je zvýrazněn, dále jsou uvedeni skladatelé, editor, kód a cena. Pokud jde o jednoho autora, je nadepsán zeleně, dále je uvedeno datum narození, případně úmrtí, následují jednotlivé tituly se stručným popisem, editorem, kódem a cenou. Novinky a klíčové tituly produkce jsou podrobněji představeny v barevných inzerátech nebo jsou v textu zdůrazněny náhledem obálky. K přehlednosti napomáhá souhrnný přehled edičních řad, rejstřík autorů a katalogových čísel. Starší katalog z roku 2002 „rock, pop, jazz, folk country . . . ÿ je výběrem tištěných titulů z různých žánrových oblastí, kterým Editio Bärenreiter upozorňuje na rozšíření své distribuční činnosti. Má bílou obálku se světlešedou grafikou připomínající růži a šedomodrým logem a černým nadpisem a rokem. Uvnitř je černobílý. Je rozdělený na tři části: zahraniční nakladatelství, instruktivní publikace a tuzemská nakladatelství. Publikace jsou seřazeny podle autora a názvu, pod nimi je uveden nástroj, pro které jsou určeny, katalogové číslo, počet stran a cena. Obsah je stručně popsán nebo je uveden seznam skladeb, u některých, pro ilustraci, také černobílý obrázek obalu. Na zadní straně obálky uvedli kontakt na zákaznické centrum.
29
4.9
Editio Janáček
Katalog již tím, že je podobný notovému sešitu, evokuje hudbu. Formát A5 je totiž položen na šířku. Obálka je vínová s ilustrací Janáčkova notového rukopisu, logem a nápisem Catalogue 2001–2008, na vnitřní straně obálky s kontaktem na firmu a podmínkami objednávky. Katalog je česko-anglický. V úvodu je představena firma Editio Janáček, na dalších stranách je již prezentováno dílo Leoše Janáčka. Každý z titulů má vlastní dvoustranu, na levé je obrázek s ukázkou přebalu, červeně český název s datem vzniku, pod ním kurzívou bližší určení (např. pro jaké nástroje), dále kód, řada a svazek, pod nimi u první odrážky editoři a jiné informace, v další odrážce rozměry, druh vazby, počet stran, datum vydání a ISMN4 oddělené dvojitou čarou. Pod obrázkem přebalu a popisy je na šířku stránky tři (pokud je popis delší) nebo sedm drobných výřezů z díla. Na pravé je stručná historie vzniku díla, v levé polovině stránky česky, v pravé její anglický překlad. V jejím pravém horním rohu je zopakován název díla velkými světle šedými písmeny. Přes obě dvě strany se u jejích dolního okraje táhne červený pruh. Poslední dvojstrana je věnována plánovaným novinkám a prodejním místům – památníkům v Brně a Hukvaldech včetně jejich fotografií.
4.10
Rosa
Hudební nakladatelství, které se soustředí především na křesťansky orientovanou tvorbu všech hudebních žánrů. Zahrnuje vydávání a dovoz titulů vážné hudby a populární křesťanské hudby, výrobu audiovizuálních děl a vydávání českých verzí filmů s křesťanskou tematikou. Je distributorem firem Christophorus a Hänssler classic. Katalog Rosa classic 2002–2003, který firma už nevyužívá, má tmavou barevnou obálku, vevnitř je černobílý s modrofialovými prvky (pruhy, názvy). Na vnitřní straně je editorial ředitele firmy. První a větší část katalogu, zaměřená na vážnou hudbu, má v záhlaví pruh se světlejšími notami, na každé straně je osm titulů ve dvou sloupcích, obrázky jsou ve středu stránky, vedle nich je název a autora, umělecký soubor a slovní popis, pod nimi je vydavatelství, kód, počet CD a cena. U některých CD je modrofialovým štítkem vyznačen doprodej nebo sleva. Druhá část je věnována nahrávkám firmy Rosa rozdělených do kategorií dětská, etnická, folk-rock, gospel – soul, instrumentální, pop, vánoční a video. Zadní vnitřní strana obsahuje možnosti objednání, kontakty na českou i slovenskou pobočku firmy Rosa, webové stránky a jejich obsah. Zadní strana obálky opět obsahuje odkaz na internetový obchod a základní kontaktní informace. Na první pohled zaujme katalog Christophorus svým formátem A4 a vínově tónovanou obálkou se dvěma malovanými postavami, ženou a mnichem. Katalog je trojjazyčný, německo-anglicko-francouzský. Obvyklý černobílý vnitřek je doplněn vínovou barvou použitou v nadpisech, obsahu, obrázcích a dvou pruzích, které se 4
30
ISMN je mezinárodní standardní číslování hudebnin
táhnou skrz celý katalog – užší v záhlaví stránky s názvem sekce, široký uprostřed strany. Obsah dělí katalog na tematické nabídky kompaktních disků – středověk, renesanci, duchovní vokální hudbu, světskou vokální hudbu, gregoriánskou a ortodoxní, zpěvy z Taizé, instrumentální hudbu, edice Christophorus 4000, Entrée a Wort a Advent & Vánoce a rejstřík. Stránky nejsou dělené zcela jednotně, ale obvykle jsou ve středovém vínovém pásu obrázky CD, nad a pod ním jsou popisy k nim patřící: název, autor, seznam stop, umělecký soubor, kód a také čárový kód. Často je vybrána konkrétní umělecká skupina s větší fotografií a seznamem CD s kódy, ty jsou dohledatelné, například podle rejstříku na konci katalogu, kde je přehled CD podle kódů, titulů, skladatelů nebo umělců. Na poslední straně je ještě seznam distributorů z celého světa. Hänssler Classic – The Complete Catalogue je, jak naznačuje tyrkysový název umístěný ve spodní části obálky, kompletní nabídkou firmy. Tomu nasvědčuje i rozsah – téměř 250 stran o formátu A5. Obálka je světlá, lehce abstraktní obrázek je laděn do jemných tyrkysových a modrých tónů. V pravém horním rohu je žluté logo firmy, v dolní části jsou miniaturní fotografie umělců. Vnitřní strana obálky je věnována propagaci webových stránek firmy. Strany jsou tyrkysově tónované s tmavšími okraji. První stránka je anglicko-německým obsahem, rozděleným na části označené barevnými čtverečky. Ty odkazují na barevné rožky. V první části je představena firma, dále jsou vyzdviženy stěžejní tituly vydavatelství, je představena mezinárodní Bachova akademie a také SWR5 hudba. Tyto, převážně texty, jsou rozděleny do dvou sloupců, německého a anglického. Další část je katalogem CD. Ta je rozdělená na čtyři další sekce: skladatelé A–Z, kompilace, DVD a edice (soubor několik CD). Na každé stránce v této části jsou 4 položky s obrázkem přebalu CD u vnějšího okraje, seřazené podle skladatele a názvu. Názvy skladeb a seznam účinkujících jsou následovány počtem CD, katalogovým číslem, délkou kompilace v minutách a označením ceny (Full, Mid, Low Price). Kolik to ve skutečnosti je, v katalogu uvedeno není. Pod obrázkem je čárový kód. Orientaci usnadňuje, krom barevného čtverečku v rohu, i název sekce uvedený na vnějším okraji stránky a v záhlaví jména komponisty, kterým stránka začíná nebo končí. Poslední část je věnována dalším informacím – portrétům umělců (opět německo-anglickým), několika rejstříkům a distributorům. Na zadní straně obálky najdeme kontakt na firmu, odkaz na tři disky s číslem stránky a doporučení od tří různých firem. Na obálce katalogu Hänssler Classic, SWR faszination musik se skví černobílá fotografie smyčcového nástroje s tmavým pozadím. U horního okraje jsou barevná loga SWR a firmy. Vnitřní strana obálky je zaplněna černobílými fotografiemi dirigentů splývajícími do černého pozadí. Oba katalogy Hänssler classic – complete i SWR – jsou si ve zpracování vnitřních stran velmi podobné. V tomto katalogu je místo tyrkysového schématu stran žluté a úvodní text je členěn horizontálně, nikoliv vertikálně. Rozsah je menší a není uveden obsah. Obrázky a písmo jsou menší. Na 5
SWR – Südwestrundfunk, veřejnoprávní instituce, jejíž úlohou je tvorba veřejnoprávního vysílání ve dvou jihozápadních spolkových zemích Německa.
31
konci katalogu je také několik rejstříků a seznam distributorů. Na zadní straně je obrázek jednoho přebalu CD s kompletním popisem a kontakt na firmu.
4.11
Schott Music Panton
Firma je výhradním distributorem firmy Schott pro ČR, zaslala proto hned tři katalogy, český a dva anglické, všechny formátu A5. Český katalog má stříbrnou obálku, na které jsou uvedeny kontakty na firmu, na jeho vnitřní straně je formou dopisu osloven zákazník. Na první straně je obsah katalogu členěn na novinky, hudebně pedagogickou literaturu, učebnice, knihy, díla z oblasti vážné i populární hudby, Wiener Urtext Edition a ostatní. V dalším stupni je dělen podle nástrojových skupin, krom Wiener Urtext Edition, dále podle skladatelů. Tituly jsou řazeny podle autorů, ale jako první údaj je uveden kód. Název je oddělen pomlčkou, následuje cena. V dalším řádku je případná specifikace. Většinou postačuje jeden řádek, od dalšího titulu oddělen čarou. Pouze u novinek, uvedených ze začátku katalogu, není cena. V závěru katalogu je vypsán seznam katalogů k zaslání a místa, na kterých jsou publikace uvedené v katalogu k zakoupení. První z anglických katalogů má výrazně oranžovou obálku se šedým potiskem a černým nadpisem Wiener Urtext Edition u horního okraje, v dolní části je adresa webových stránek a logo Urtext. Vnitřek strany jsou černobílé. Na vnitřní straně obálky je obsah, první stránka je opět dopis zákazníkům a představení edice. Další obsah je rozdělen na novinky a dle nástrojů. V záhlaví je uveden oddíl nástrojů, ke kterému stránka náleží. Novinky jsou graficky rozlišeny pomocí svislého šedého pruhu po vnějších svislých okrajích stránky a na rozdíl od ostatních mají každá svůj obrázek a podrobný popis. Každé patří polovina stránky. Podobně jako zbytek jsou dělené podle nástrojů a skladatele. Starší publikace jsou také dělené do dvou sloupců, popis se omezuje na jejich název, pro upřesnění je uveden například seznam skladeb, stupně náročnosti, a ISBN. Ceny nejsou uvedené. Pokud má některá více svazků, jsou k nim detaily uváděny samostatně. Na zadní straně obálky je nadpis Wiener Urtext Edition, popis pro koho je edice určena a seznam skladatelů. Druhý katalog představuje novinky firmy Shott a Boosey & Hawkes, je celobarevný, obálka má modrobílý design s barevnou ilustrací uprostřed. Vnitřní strany obálky jsou již využity pro prezentaci konkrétních produktů. Na první straně je dopisem milovníkům hudby, následuje obsah. Katalog je dělen podle nástrojů, stránky jsou rozděleny na tři sloupce, každý z nich přestavuje jednu publikaci s barevným obrázkem, autorem, názvem a podobným popisem včetně náročnosti, kódem, navíc je uvedena cena v librách a eurech. Tok katalogu jemně ruší nepravidelně rozmístěné tmavomodré stránky poutající pozornost, například na konkrétního autora s jeho fotografií, a nabízející produkty s ním související. Zadní strana obálky obsahuje osm obrázků produktů s jejich názvy a kódem.
32
4.12
Studio Fontana
Studio Fontana je nejen hudebním vydavatelstvím, ale také uměleckou agenturou. To se odráží v odlišnosti jejího katalogu. Katalog je barevný, psán je anglicky místy s českým překladem. Obálka je tmavě tyrkysová s výrazným logem „music for allÿ a nadpisem Catalogue 2009. U spodního okraje je napsáno pro koho především je katalog určen. Katalog je rozdělen na několik částí, jejich seznam s čísly příslušných stran a odpovídajícím barevným pruhem najdeme na sedmé straně. V překladu: skladatelé, chronologický seznam, produkční hudba, klasická hudba, seznam klasické hudby, zvukové efekty a seznam zvukových efektů. Skladatelé jsou každý na světle modrém pruhu, každý na jednom řádku, který obsahuje jejich jméno, kódy CAE a IPI6 a zkratku organizace chránící autorská práva, které příslušejí. Jsou seřazeni abecedně. Chronologický seznam všech CD, nabízených v dalších částech katalogu, je seřazen podle čísla CD. Dalšími údaji jsou název, žánr a strana, na které o něm najdeme další informace. Každý takový řádek je podbarven pruhem stejné barvy, do jaké sekce titul patří, například zvukové efekty světle fialovou. Další část je od předchozích oddělena oranžovou stránkou s anglickým nadpisem produkční hudba a seznamem jejích sekcí. K odlišení těchto sekcí slouží svislé barevné pruhy s nadpisy na vnějších okrajích strany. Každé CD je označeno kódem, pod nímž má svůj obrázek. Název v angličtině a popis v obou jazycích je napravo od obrázku. Část s klasickou hudbou je koncipována stejně. Je oddělená další barevnou stranou, vínovou, tentokrát se seznamem klasických autorů. Nedělí se na další sekce. V závěru je seznam skladeb, seřazených podle jejich autora a názvu, s kódy CD, na kterých jsou k nalezení, jejich číslem stopy a trváním skladby. Část se zvukovými efekty a jejich seznam vypadají opět podobně. Jejich barva je fialová. Seznam je seřazen podle názvu efektů, navíc je přidána kategorie odkud zvuky pocházejí. Na posledních stránkách je nabídka možnosti kompilace vlastního výběr skladeb na flash disk nebo hard disk s celou kolekcí skladeb i s pravidelnými aktualizacemi.
4.13
Talacko hudebniny
Nabízí noty pro hudební nástroje a jejich soubory, zpěvníky, hudební nosiče a další. Katalog je vydáván jednou ročně, koncem léta. Katalog má formát A5, jednoduchou žluto-bílou obálku s modrým logem firmy. Vnitřek katalogu je černobílý. Po otevření, tedy na rubu přední strany obálky, je vyzdvihnuto několik novinek a akce. Další stránky jsou rozčleněny na dva sloupce. Obsah katalogu je v prvním stupni členěn podle hudebních nástrojů a jejich souborů, podle typů sborů, zvlášť jsou zpěvníky a knihy podle jejich zaměření – na hudební nauku, dějiny hudby, pro děti, podle jazyka v němž jsou vydávány aj. Hudební nosiče podle svého druhu. Pro snadnější orientaci je jejich seznam s čísly stránek hned ze 6
IPI = Interested Parties Information (www.ipisytem.org), CAE = Compositeur, Auteur, Edi-
teur
33
začátku katalogu. V dalším stupni jsou děleny například podle žánru nebo jde-li o etudy či přednes. Samotné tituly jsou seřazeny abecedně podle autora, pak podle názvu. U každého z nich se nachází krátký popis, kód a cena. Na konci katalogu je seznam použitých zkratek a stránka s kontakty na firmu včetně webových stránek.
4.14
Brandt – Percussion
Percussion katalog 2002/2003 je prvním čistě zahraničním katalogem komentovaným v této práci. Katalog má formát A4, je černobílý. Na obálce je krom nadpisu zobrazeno vše, co v katalogu najdeme: CD, videa (VHS i DVD), noty a paličky, tedy potřeby pro bubeníky. V pravém dolním rohu je uvedena adresa obchodu. Na vnitřní straně obálky je zobrazen tucet not s obrázky a popisy. Na první straně je předmluva, obchodní podmínky a kontakt na obchod včetně telefonního čísla a e-mailu. Další strana je věnována obsahu děleném na 21 částí, ty jsou ještě dále členěny. V katalogu je přes 7 300 položek, v každé části oddělené nadpisy s šedým podkladem, řazených abecedně podle autora (pokud je to možné), ke každému i několik děl. Stránky jsou rozděleny na 4 sloupce. Noty jsou nadepsány názvem, je uveden počet stran, obtížnost kód a cena, některé mají ještě několikaslovný popis pro upřesnění. U CD je to seznam stop, videa mají uvedenou délku s krátkým popisem. U některých děl je výjimečně černobílý obrázek nebo je část stránky vyhrazena reklamě. Na konci katalogu je rejstřík.
4.15
Music Sales Group
Mezinárodní organizace Music Sales Group je největší nakladatelství zabývající mse tištěnou hudbou v Evropě. Během zpracování práce byla možnost posoudit i jeden jejich starších katalogů, přestože není distribuován žádným českým nakladatelstvím. Na sytě žlutém pozadí katalogu o formátu A4 je velkým bílým písmem nadepsáno Music Sales 2002/3, modře Piano, značící zaměření katalogu. V dolním rohu je obrázek klaviatury. Žlutá barva provází zájemce celým katalogem, jednak ve formě pásu na vnějších okrajích s popiskem Piano, dále jako podbarvení relativně malých bílých nadpisů a také pro orámování vyzdvižených titulů. Vnitřní strana obálky je věnována organizaci katalogu do 26 skupin a použitým zkratkám. Katalog je rozsáhlý, má přes sto stran, na každé je 13–15 titulů. Strana je rozdělena dvěma linkami na tři řady obvykle po pěti titulech. Ty jsou v každé skupině řazeny abecedně. Každá položka je tvořena barevným obrázkem a popiskem, zabírajícím přibližně stejnou plochu. Větším písmem je nadepsán název not, následuje popis (například počet skladeb a vypsány jsou nejznámější), dál je uvedeno zda jde jen o knížku nebo je součástí i CD, počet stran a kód. Na některých stránkách jsou vyzdviženy konkrétní tituly: mají větší, trochu pootočený obrázek přesahující přes žlutý rámeček. V katalogu není rejstřík. Zadní obálka je bílá se žlutým rámečkem, text na ní popisuje, co je k nalezení uvnitř. Uvádí také webové stránky a kontakt na dvě britské pobočky. 34
5 5.1 5.1.1
Analytická část SWOT analýza současné úlohy tištěných katalogů hudebnin Silné stránky (Strengths)
Tradiční papírová forma Tištěná podoba činí z katalogu nástroj pro šíření obchodního sdělení i do řad potenciálních zákazníku, kteří nedisponují digitálními technologiemi stále běžnějšími v současném procesu distribuce informací. Vhodnější se jeví tato alternativa také pro osoby, jež preferují fyzickou podobu nejen obchodních materiálů z rozličných důvodů jako je averze k informačním technologiím, případně neschopnost přizpůsobit se současným trendům z různých důvodů. Možnost tvoření poznámek přímo do katalogu Tištěná podoba katalogu hudebnin umožňuje uživateli provádět komentáře a zaznamenávat postřehy o nabízeném zboží přímo k těmto položkám bez nutnosti tisku nabídky. Náklady na vytvoření fyzické podoby katalogu, tedy tisk, jsou tímto způsobem přeneseny na vydavatele či distributora. V prodejním místě pak může být daný katalog použit jako konkrétní odkaz se všemi směrodatnými daty na požadované zboží. Kompletní nabídka a možnost porovnání Katalogizace hudebnin je prováděna za účelem sumarizace a tvorby ucelené nabídky produktů. Z tohoto titulu poskytuje čtenáři možnost srovnání nabízeného zboží bez nutnosti jeho fyzické přítomnosti v místě distribuce. Informace obsažené v katalozích směřují potenciálního zákazníka k samostatnému výběru bez nutnosti konzultace s prodejcem. Užívání nevyžaduje žádnou další technologii Tištěné katalogy svojí podobou nabízejí čtenáři svůj veškerý obsah a to bez nutnosti vlastnit a umět obsluhovat žádnou jinou technologii, kromě vlastního čtení. Tato skutečnost činí z tištěného katalogu univerzální a dostupné médium, jež nevyžaduje přístup k elektrické síti či připojení k internetu. Sdílení více osobami Hudební katalogy jsou v současné době stále nedílnou součástí hudebního jak profesního, tak i uměleckého světa. Hudba a tedy i hudebniny a jejich katalogy jsou v mnoha případech kolektivní záležitostí ve smyslu vzdělávacího procesu či kulturních uskupení. Z tohoto důvodu lze silnou stránku nalézt v možnosti snadného sdílení
35
výtisků katalogů. Například ve vzdělávacích institucích je katalog hudebnin považován za specifický oběžný materiál. Po prostudování všech zainteresovaných subjektů může být vytvořena hromadná objednávka a pouhým značením do katalogu může být přehledně znázorněn zájem o jednotlivé položky. 5.1.2
Slabé stránky
Časová náročnost vyhledávání v katalogu Množství informací, jež nabízí jedna strana tištěného katalogu, je značně omezené a přímo souvisí s velikostí písma a dalšími použitými grafickými atributy. Čtenář je tedy zpravidla nucen katalogem listovat. I v případě přítomnosti přehledného obsahu a rejstříku vyžaduje orientace v katalogu a především hledání konkrétních informací určitý čas. Není zde možné zadat hesla nebo autora, podle něhož by bylo možné položku katalogu vyhledat, jak je tomu u elektronických forem katalogu běžně. Časová náročnost tvorby a distribuce Proces tvorby tištěné a elektronické podoby katalogu je do jisté míry analogický. Zahrnuje sumarizaci obrazových materiálů, informací a vlastní tvorbu. Tištěné katalogy jsou ale charakteristické vyšší časovou náročností v oblasti finální tvorby, tedy tisku. I následný článek řetězce, distribuce, znamená v případě katalogů ve fyzické podobě zvýšenou náročnost na čas, jenž je nezbytný k dopravení katalogu do míst distribuce a prodeje hudebnin. Problematika aktualizací Každý katalog časem ztrácí svůj prioritní význam v podobě přenosu aktuálních informací k zákazníkům. Tištěné materiály podléhají časově informační zkáze v tom smyslu, že je velmi náročné, nehospodárné a někdy i nemožné provést aktualizaci takovéhoto materiálu. Oproti e-katalogům v tomto případě není možné zastaralou informaci nahradit. Katalogy jsou již v oběhu a distributor s katalogy nemá kontakt. Za účelem aktualizace mohou být katalogy vydávány v kratším intervalu, aby informace nestihly zastarat nebo vydávat přílohy či letáky, jež tuto problematiku postihnou. Náklady na skladování a distribuci katalogů Problematika nákladů na skladování katalogů a jejich fyzickou distribuci v případě e-katalogů naprosto odpadá. Proto je nutné považovat tuto oblast procesu užívání tištěných katalogů za negativum. Vydavatel je postaven před otázku výroby správného počtu katalogů, aby jejich velká část nezůstala skladem a neztratila svoji hodnotu dříve, než by mohla být použita. A opačně, aby nebyl katalogů nedostatek
36
a nebylo možné pokrýt celý specifický trh. Velké množství tištěných katalogů vyžaduje prostory k uskladnění a jejich fyzickou manipulaci. Nezanedbatelnou položkou se stávají i náklady na vlastní distribuci tištěných katalogů. Náklady na recyklaci katalogů v porovnání s digitálními daty Se vzniklými přebytky v zásobách již vytištěných katalogů jsou spojeny další náklady. Distributor musí přebytečné tiskoviny odvést a zajistit jejich likvidaci nebo recyklaci. Tímto způsobem lze identifikovat i nevyčíslitelné ekologické ztráty plynoucí z nehospodárného používání papíru a následné likvidace. Měřitelnost zákaznické odezvy Oproti katalogizaci, jež je podporována informační technologií, je měřitelnost zákaznické odezvy u tištěné podoby katalogu náročnější. Není zde možno zjistit, kolik potenciálních zákazníků katalog používá, popřípadě které položky jsou vystaveny v současné době nejvyššímu zákaznickému zájmu. Stále je však možné sbírat a analyzovat data o objednávkách a z nich odvozovat závěry a upravovat nabídku. Relativně vyšší náklady na katalog Význam této slabé stránky spočívá především ve skutečnosti, že náklady na tisk katalogů jsou ovlivňovány především požadovaným množstvím. Tvorba e-katalogu bude obnášet stejnou výši finančních prostředků pro jeden katalog i pro kopií sto. Proto je pro vydavatele katalogů nutné zaměřit se na problematiku plynoucí z plánovaného množství tištěných katalogů. 5.1.3
Příležitosti
Rozvoj tištěné formy katalogu jako možnost odlišení V současné době, jež je charakteristická rozvojem informačních technologií, které se nenásilně stávají každodenní součástí našeho života, se objevuje příležitost pro tištěné katalogy. Příležitost je zde spatřována především v možnosti odlišení se od množství konkurenčních firem, jež se umí prezentovat pouze elektronickými cestami a nehodlají investovat do klasické formy katalogu hudebnin. Tato situace bude dle současných tendencí stále častější. Proto je nutné zvážit i opačný pohled a tištěné katalogy jako způsob v budoucnosti netradiční podoby katalogu hudebnin. Rostoucí životní úroveň V souvislosti s rostoucím životním standardem vyspělých zemí se můžeme setkat se schopností populace dovolit si i některé luxusní statky, jež byly dříve výsadou vyšších ekonomických vrstev. Taktéž propagace takovéto produkce je odrazem luxusnosti zboží. V tomto kontextu se objevuje prostor pro tištěné katalogy, jelikož 37
jsou poskytovány ve fyzické podobě přímo zákazníkovi. S růstem potenciálního trhu se nabízí i prostor pro využití katalogů. 5.1.4
Hrozby
Konkurence elektronických katalogů Nejzávažnější a v budoucnosti možná i fatální hrozbu představují pro tištěné katalogy hudebnin především technologické trendy a zavádění elektronické podoby katalogizace. V mnoha směrech není možné výhody nových technologií s tradiční tištěnou podobu ani srovnat. V průběhu celé SWOT analýzy jsou e-katalogy hudebnin použity pro přímé srovnání a díky těmto rozdílům je možné danou problematiku komplexně posoudit. Dynamický vývoj technologií nosičů Další oblastí podléhající nezastavitelnému pokroku jsou samotná média. V současnosti nalezneme mnoho technologií záznamových nosičů. Tyto nosiče jsou posléze použity jako médium pro přenos hudby. Pokud by budoucí vývoj technologických možností zaznamenal zásadní změny v krátkém časovém období, tištěné katalogy by nemohly s potřebnou flexibilitou předávat informace potenciálním zákazníkům, jelikož by musely být vydávány v kratších časových intervalech, než je tomu zvykem nyní. To by nevyhnutelně vedlo k odlivu zájemců o tento způsob propagace.
5.2
Rozbor katalogů hudebnin
Pokud byl katalog vyvázán, používá se nejčastěji sešitová vazba (V1) nebo lepená měkká vazba (V2). Tabulka č. 1 ukazuje kombinace barevnosti obálky a vnitřků katalogů. Nejvíce katalogů je kompletně barevných (včetně obou leporel). Tab. 1: Barevné rozvržení katalogů
obálka barevná černobílý barevná barevná
5.2.1
vnitřní strany četnost barevný 10 černobílý 5 černobílý 4 černobílý a 1 barva 2
Dotazníkové šetření
Za účelem zpracování dotazníkové metody bylo vybráno devět zástupců z řad propracovanějších katalogů. Časová náročnost vyplnění jednotlivých dotazníků respondenty byla i přesto vysoká, proto byl počet respondentů ochotných dotazník vyplnit omezený. 38
Obr. 1: Schéma – SWOT analýza
Ze základního souboru katalogů byly na začátku vyřazeny: • katalogy, které přišly v elektronické podobě, protože dotazování probíhalo osobně; • katalogy, které byly prostým soupisem, bez obrázků či delšího popisu; • volně tištěné papíry a obě leporela – preferovány byly katalogy, které byly vázané; • starší z katalogů Editio Bärenreiter Praha. Před sestavením konečného dotazníku proběhlo pokusné dotazování za účelem zjištění, jak je dotazník časově náročný a zda je případně nutné pro správné porozumění provést reformulaci otázek, jež byly shledány problémovými. Na základě tohoto předběžného průzkumu byl kvůli časové náročnosti vyřazen katalog, který dostával výrazně horší známky než ostatní (Brandt Percussion) a znění otázek bylo změněno do finální podoby. První soubor otázek je považován za nejnáročnější a požadoval na zpracování nejvíce času. Otázky se týkaly grafického zpracování i obsahové náplně katalogů. Respondent měl k dispozici škálu 1–5 (1 nejlepší, 5 nejhorší), kterou dle svého uvážení hodnotil nejprve obálku (4 otázky) a pak vnitřní část katalogu (5 otázek). Následovala doplňující otevřená otázka. Další otázky byly uzavřeného a polouzavře-
39
ného typu a týkaly se identifikace respondenta vzhledem k hudebnímu světu a jeho preferencím v možnostech vybírání a nakupování hudebnin. Vybrané katalogy: Boosey & Hawkes a Shott News, Editio Bärenreiter Praha, Editio Janáček, Hänssler classic complete, Hänssler classic SWR, Christophorus, Music Sales, Rosa classic, Wiener Urtext. Společnými znaky těchto katalogů se stala skutečnost, že byly vázané a všechny měly alespoň částečně barevnou obálku. Pět z nich mělo barevné i vnitřní strany s obrázky, tři využívaly kombinace černobílých stránek s jednou barvou (jeden z nich navíc celobarevné stránkové inzeráty) a jeden byl uvnitř zcela černobílý. Zastoupen byl jak formát A4, tak A5. Ve výběru byly ponechány oba katalogy Hänssler Classic, přesto, nebo právě proto, že se liší jen v rozsahu, ve zpracování obálky a v některých dalších detailech. Dotazník zodpovědělo 40 respondentů. Výsledky byly zpracovány pomocí programu Microsoft Excel s využitím dostupných statistických nástrojů a metod. Pro zpracování škálových otázek v první části dotazníku byla vytvořena tabulka četností jednotlivých odpovědí a byl vypočítán aritmetický průměr. Analýza variability a momentových charakteristik napomohla ke zjištění, ve kterých případech se respondenti výrazněji shodovali, nebo kde se naopak jejich názory rozcházely. Ke druhé části dotazníku byly vytvořeny tabulky rozdělení absolutních a relativních četností odpovědí. 5.2.2
Vyhodnocení dotazníků – katalogy
40
2,98 2,43 2,78 3,70 1,60 1,60 1,95 1,80 1,93 2,13
2,05 2,53 2,38 2,00 2,53 2,20 3,30 2,73 3,18 2,55
2,93 2,65 2,88 1,88 2,50 2,50 3,18 2,85 3,13 3,40
Rosa classic
1,75 1,55 1,75 3,83 2,45 2,85 2,45 2,70 2,20 2,48
Editio Bärenreiter Praha
Wiener Urtext
2,45 2,58 2,73 1,68 1,88 1,88 1,90 1,80 2,00 2,78
Hänssler classic Complete
2,43 2,70 2,45 3,08 1,70 1,83 1,70 1,73 1,95 1,73
Music Sales
1,95 1,78 1,55 1,25 1,73 2,43 1,95 1,80 1,80 2,50
Christophorus
2,25 2,38 2,25 1,38 1,75 1,65 1,65 1,53 1,85 1,23
Boosey & Hawkes, Schott
Upoutání pozornosti Kombinace barev na obálce Celkový dojem z obálky Avizuje obálka hudebniny? Orientace v katalogu Čitelnost textu Grafika stránek Přehlednost položek Grafika položek Rozsah informací
Hänssler classic SWR
Editio Janáček
Tab. 2: Vyhodnocení dotazníků
3,43 3,20 3,15 3,15 2,93 2,73 3,13 2,15 2,88 2,50
Sloupce tabulky 2 jsou seřazeny podle nejlepšího dosaženého výsledku. Na prvním místě je katalog firmy Editio Janáček, jehož silnou stránkou byla především vnitřní část. Nejlépe hodnoceným aspektem byly informace týkající se jednotlivých položek. Ty byly dokonce několikrát označeny až za příliš obsažné. Katalog zaujal také svým formátem připomínajícím notový sešit a zaměřením na jednoho skladatele – Leoše Janáčka. Na druhém místě se umístil katalog Hänssler classic, SWR který získal velmi dobré ohodnocení hlavně za kvalitní provedení obálky. Vysokého hodnocení dosáhl i v oblasti hodnocení kvality grafiky vnitřních stran. Naopak ne příliš pozitivně je hodnocena čitelnost použitého textu. Třetí místo obsadil katalog Shott, Boosey & Hawkes. Ač v oblastech celkového upoutání pozornosti a kombinace barev na obálce dosahoval spíše průměrných hodnot, vysoce byla ohodnocena kvalita a rozsah poskytovaných informací. Dobrého hodnocení se rovněž dostalo grafickému zpracování vnitřních stran, kde se umístil na druhém místě. Za vysoce zdařilý byl považován též koncept, kterým se podařilo docílit vysoké přehlednosti položek. Za zcela nevhodné považují respondenti řešení obálky ve smyslu pochopení, že se jedná o hudebniny. Nejhůře se umístil katalog Rosa classic. Jde o starší katalog a jeho umístění na nižších příčkách bylo očekáváno. Dobrého hodnocení dosáhla přehlednost položek a poskytnuté informace, slabého hodnocení se dostalo zpracování jeho obálky. Nejlepší umístění týkající se zpracování obálky si rozdělily katalogy Christophorus a Hänssler classic SWR. Katalog Christophorus mezi respondenty svým uměleckým přebalem uspěl. V kombinaci s formátem A4 vedl jak v upoutání pozornosti, tak i příjemnou kombinací barev. Z obálky bylo sice zřejmé, že jde pravděpodobně o umění, ale že jde o hudbu nikoliv. V této kategorii obdržel nejhorší ohodnocení. Katalog, který se i celkově zařadil na druhé místo – Hänssler classic SWR – byl pozitivně hodnocen ve všech čtyřech otázkách ohledně obálky. Ač černobílý, odraz světla v houslích vedl oko právě na tento katalog. Celkový dojem byl nejlepší z hodnocených katalogů. Z obálky bylo výrazné většině respondentů zřejmé, že jde o katalog hudebnin. Nejhůř dopadl katalog Rosa classic. Přehlednost v tištěných katalozích je jednou z nejdůležitějších charakteristik. Hänssler classic complete byl katalogem, který dosáhl nejlepšího výsledku. Orientaci v katalogu napomáhá obsahem a rejstříky, barevným dělením rožků podle částí, které jsou popsány i na vnějších okrajích stránek. Na horním okraji lze snadno zjistit, kterým autorem dvojstrana začíná a kterým končí. Nejhůře se umístil katalog Rosa classic, který nemá ani obsah ani rejstřík, a je seřazen pouze abecedně. Čitelnost textu byla zhodnocena jako nejlepší v katalogu Hänssler classic complete. Použité písmo je grotesk, bez výrazných stínů, s poměrně silnými tahy. Písmo je dostatečně velké, sázené na jednobarevném světlém povrchu. Sazba ale není dostatečně přizpůsobena použitému typu vazby a katalog musí být silně rozevírán, aby byl čitelný i u středu. Pro srovnání: sesterský katalog Hänssler classic, SWR je psán statickou antikvou, písmem velmi tenkým, hustým a malým. Katalog má podprů-
41
měrnou čitelnost. Nejhorší čitelnost má podle hodnocení katalog Christophorus: na vině je tu malé písmo a často členitý nebo tmavší podklad. Katalog Editio Janáček zapůsobil na respondenty jak grafikou stránek, tak přehledností položek. Velkorysé nakládání s místem umožnilo použít poměrně velké barevné obrázky, v tomto případě i s menšími rámečky s náhledy díla, a dvojjazyčný popis. Druhým v pořadí se stal katalog novinek Boosey & Hawkes, který má podobné charakteristiky, ačkoliv na každé stránce má položky tři, používá menší písmo a popis je jen v angličtině. Oba tyto katalogy předstihl Hänssler classic, SWR lepším hodnocením grafiky položek. Každá má vlastní obrázek CD, některé doplňují malé černobílé fotografie umělců. Výrazný tučný nadpis následuje drobné písmo stejného stupně. V grafice stránek i položek skončil na posledním místě katalog Wiener Urtext. Jde o černobílý katalog, který uvnitř nemá příliš obrázků. Jednotlivá díla jsou od sebe jen slabě oddělena úzkou vertikální mezerou. Nejpodrobnější informace o dílech podal katalog Editio Janáček, na druhém místě je katalog novinek Boosey & Hawkes a Shott. Rozsah informací zahrnuje jak základní informace typu název díla, jméno autora, pro jaký instrument a jakou pokročilost jsou noty určeny, kód a cenu, tak i mnoho podpůrných informací, které produkt přibližují případnému zákazníkovi a podněcují jeho zájem. Na konci žebříčku skončil katalog Editio Bärenreiter Praha, jenž u většiny vydaných děl v katalogu poskytuje jen základní údaje. 5.2.3
Vyhodnocení dotazníků – Respondenti
Respondenti byli dále dotázáni na otázky týkající se jejich identifikace vzhledem k hudebnímu světu a jejich preferencí v možnostech vybírání a nakupování hudebnin. Z dotazovaných hraje 77 % na hudební nástroj nebo zpívá, z čehož konkrétní odpovědi zachycuje graf na obr. 2. Jako odpověď na otázku „ jinéÿ bylo nejčastěji uváděno počítačové zpracování not či souvisejících materiálů nebo management hudby. Další kategorie identifikačních otázek (viz tab. 3) byla zacílena na zjištění současného sociálního statusu. Poměrně vysoká míra zastoupení mladé generace v podobě pracujících studentů poukazuje na schopnost orientovat se v široké nabídce možností propagace a šíření informací. Tab. 3: Sociální status respondenta
otázka pracující student student pracující pracující penzista ostatní celkem
42
počet 15 12 11 1 1 40
Obr. 2: Vztah respondentů k kudebnímu světu
Jak ukazuje první a druhý řádek, více než polovina respondentů jsou studenty, polovina z nich navíc pracujícími, tedy se snazší možností kumulace disponibilních zdrojů pro možnost spotřeby třeba i formou nákupu hudebnin. Samostatná otázka zjistila, že 33 z těchto 40 respondentů nakupuje hudebniny pravidelně. Na tyto pak byly směřovány otázky zjišťující preference míst nákupu a forem distribuce.
Obr. 3: Výběr a nákup hudebnin – graf
Z uvedeného grafu (obr. 3) je patrné, že mezi oslovenými respondenty figuruje nejčastěji nákup hudebnin prostřednictvím obchodů a antikvariátů, naopak nákup pomocí katalogů společně označují za formu využívanou spíše občas. Stejně tak je
43
forma nákupu formou katalogů nejvíce odmítnutou variantou, a to u více než 80 % respondentů. 5.2.4
Nejčastější chyby
Tato část nabízí přehled nejčastějších chyb vyskytujících se v českých katalozích. Nejde o chyby pravopisné, ani grafické, ale o nedostatky ve správném použití základních typografických zásad shrnutých v popisné části práce. Shrnutí je doplněno o příklady použití. Byly analyzovány katalogy těchto firem: Amos Editio, Český rozhlas, Editio Bärenreiter Praha, Editio Janáček, Muzikus, Rosa, Spectrum, Schott Music Panton, Studio Fontána, Surf, Talacko a Vivo. Při sázení cizojazyčných textů je třeba řídit se konvencemi a pravidly daného jazyka. Spojovník a pomlčka – většina chyb byla spojená se záměnou pomlčky znakem spojovníku. Spojovník se používá pro spojení nebo dělení slov, jinak se používá pomlčka s mezerami po obou stranách. V případě dělení zůstává pomlčka na prvním řádku. Pokud se vyjadřuje období od do, až aj. byla mnohdy použita pomlčka s mezerami nebo spojovník. Pomlčka se má použít bez mezer a při dělení na dva řádky se musí vypsat slovně. špatně: W. A. Mozart - Malá noční hudba 2002 - 2003, 1. – 4. díl Blansko - Vojánky
správně: W. A. Mozart – Malá noční hudba 2002–2003, 1.–4. díl Blansko-Vojánky
Ceny – zápisy cen se dnes obvykle píší v celých korunách, proto je zbytečné používat dvě desetinná místa. Přesto, je-li potřeba zapsat cenu i s haléři, oddělují se desetinná místa desetinnou čárkou. Ne vždy je nutné použít označení měny. špatně: správně: 42.-; 42.–; 132,-; 52.50; 52,50,-; Kč 42,–; 52,50, Kč 740,– 740,— 65,90 Kč; 150,– Kč; 150 KČ Kč 65,90; Kč 150,– nebo 150 Kč Římská pořadová čísla – za římskými číslicemi, které jsou napsány až za názvem se nepíše tečka. špatně: Ladislav Daniel – Notopis I. Umění hry – díl I.
správně: Ladislav Daniel Notopis I Umění hry – díl I nebo I. díl
Dělení – na koncích řádků zůstávaly jednopísmenné předložky a spojky (a, i, o, u. k, s, v, z). Existuje sice pravidlo, že v úzké sazbě do 25 znaků může spojka „aÿ 44
zůstat na konci řádku, ale přesto se objevovala i v daleko širší sazbě. Když se dělí slovo, nemá na řádku zůstat jen jedno písmeno. Na další řádek by měly být přeneseny alespoň tři písmena. Pravý okraj sazby ruší slova dělená v několika řádcích za sebou i interpunkční znaménka. Lomítko – lomítka jsou v katalozích často používána s mezerou před a po tomto znaku. Ne vždy správně. Lomítka jsou určena pro označování zlomků nebo variant, ve významu nebo, např. učitel/ka. S mezerou se používají pouze jde-li o varianty, kdy odděluje víceslovného výrazy. Lomítko by se nemělo používat ve významu „aÿ. špatně: Hradecká 3/ 689 kvartet: 2 housle, viola / housle, cello Juchem / Brochhausen – Nejkrásnější skladby
správně: Hradecká 3/689 kvartet: 2 housle, viola/housle, cello Juchem a Brochhausen– Nejkrásnější skladby (je možné použít také čárku)
Data – v několika katalozích se vyskytly i tyto chyby: široké mezery za tečkami v datech, zalomení řádku v průběhu zápisu data, chybný zápis „dvacátých letÿ nebo vynechání třech čísel v letopočtu. Používání spojovníku nebo pomlčky s mezerami ve významu „ažÿ viz výše. špatně: 8. 12. 1926 ve 20-tých letech, ve 20tých letech rok 2007/8 2006-2006, 2005 - 2006, 2005 – 2006,
správně: 8. 12. 1926 ve 20. letech rok 2007/08 nebo 2007/2008 2005–2006
Mezery chybějící a přebývající – chyby v mezerách nebyly tak časté, přesto chyběly mezery za některými zkratkami a iniciálami a objevilo se několik mezer před otazníky a vykřičníky. špatně: J.J. Ryba, Hudba ? To je . . .
5.3
správně: J. J. Ryba Hudba? To je . . .
Rozbor programů vhodných pro tvorbu katalogů
Pokud je vytvářen katalog nejen o několika položkách, ale třeba o stovkách položek, je potřeba zapojit do procesu tvorby i databáze vlastností produktů v databázových souborech. Podpůrnými programy mohou být veškeré programy pro zpracování textu, grafické editory a programy pracující s databázemi. Informace ohledně dvou hlavních programů, které umí integrovat grafickou a sazební stránku s implementací 45
databází a jejich různých rozšíření, by ale vydaly na samostatnou práci, proto je zde nabídnut jen velice střídmý přehled. Programy, které umí spojit jednotlivé prvky dohromady mohou být: Adobe InDesign Program pro počítačovou sazbu, jehož doménou je práce se stránkami. Materiálem jsou nejčastěji komponenty připravené jinde – vzhledem ke spolupráci v systému Windows se příprava odehrává často v prostředí programu MS Word, všechny textové prvky (speciální znaky, výčty, číslování, seznamy, matematické výrazy apod.) musí být již připraveny. Stránkový zlom se provádí algoritmem typickým pro většinu systémů této kategorie: uživatel nadefinuje oblasti (rámce), v nichž má být umístěn text, a ten se do soustavy rámců následně vloží. Provede se řádkový a stránkový zlom podle nastavení. Je typu WYSIWYG.(Rybička, 2004) Nabídka pluginů (rozšíření) dovolujících v prostředí InDesignu zajistit sazbu z proměnných dat, tedy databázové publikování, je poměrně bohatá. InDesign poskytuje k danému účelu plugin Data Merge, pluginy od jiných společností nabízejí více. Důležitá je rozmanitost datových zdrojů, ze kterých jsou získávána data (nejen textové soubory typu *.csv) a možnosti zpracování dat předtím, než jsou vložena do dokumentu. Pluginy pro InDesign jsou například: Easy Catalog, Catalog Extreme Suite, InCatalog, ModeS, SmartCatalog. QuarkXPress QuarkXPress – profesionální systém pro počítačovou sazbu včetně velké podpory grafiky. V rukou odborníka je schopen produkovat typograficky bezchybné dokumenty a připravit kvalitní podklady pro tisk. Těžištěm jeho práce je především zlom již připravených textových a obrazových komponent do výsledných stránek a spolupráce s profesionálními zařízeními. Je typu WYSIWYG.(Rybička, 2004) Podobně jako pro systém Adobe Indesign nabízí trh pro QuarkXPress množství pluginů pro spojení s databázemi: Personalizer X, Datalink XT, XCatalog. Další programy TEX je dávkový systém pro kvalitní sazbu hladkého textu včetně matematických výrazů, jehož autorem je D. E. Knuth. LATEXje nadstavbou systému TEX. Program je na rozdíl od předcházejících šířen zdarma. Základním principem je zpracování textu včetně příkazů do vysazeného tvaru, text automaticky vyplňuje předdefinované stránky včetně umisťování obrázků, tabulek a matematických výrazů. Pořízení zdrojového textu pro překladač lze provést libovolným programovým nebo textovým editorem či textovým procesorem.Umí zpracovávat databáze, ale není vhodny pro tvorbu graficky náročnějších materiálů: v práci s obrázky není příliš zdatný.
46
Scribus je počítačový program pro sazbu dokumentů, který je dostupný zdarma, Podporuje většinu textových i grafických formátů. Je určen především pro hladkou sazbu a propojení s databázovými soubory má zatím řadu omezení. Program je ale dynamicky vyvíjen a na databázovém publikování se pravděpodobně pracuje.
47
6 6.1
Metodická pomůcka pro tvorbu katalogů hudebnin Přípravná fáze
Identifikace cílového segmentu Kdo jsou lidé, kterým je katalog určen? Jak nároční jsou to zákazníci? Kolik toho ví o produktech firmy? Kolik ještě potřebují vědět? Je rozdíl, jestli je katalog psán pro stálé obchodní partnery, se kterými má firma již historii a její produkty znají, nebo je-li katalog pro konečné spotřebitele – milovníky hudby, hudebníky, studenty, školy, děti a jejich rodiče. Pokud zákazníci či obchodní partneři pravidelně nakupují u vaší firmy, katalog může být jednoduchý, podrobněji mohou být představeny jen novinky. Databáze klientely je vhodná právě pro adresné zasílání katalogů stálým klientům. Alternativami rozesílání může být například rozdávání katalogů na veletrzích, distribuce do hudebních škol či prodejen hudebních nástrojů. Osoby, které firmu neznají, mohou blíže seznámeni jak s firmou tak s jejími produkty. Kdo jsou zákazníci firmy a jaké produkty jim firma nabízí se odráží i v celkovém designu katalogu, v jeho osobitosti. Požadovaná odezva Katalog ze kterého může zákazník rovnou objednat vyžaduje uvést komplexní informace o produktu. Sdělení musí být jasné a k věci. Katalog může plnit i jiné úkoly než přímý prodej, například vylepšit image firmy, nasměrovat potenciální zákazníky k distributorům nebo na internetové stránky firmy, kde můžou nakoupit on-line. Je potřeba si ujasnit, co si firma od vydání tištěné nabídky hudebnin slibuje. Inventura sortimentu Před vydáním katalogu je nutné zajistit dotatečný počet dednotlivých děl. Inventura trochu jinak: pro každou položku bude potřeba několik údajů a možná obrázek. Ke každé položce v databázi existuje kód nebo katalogové číslo, cena, název. Krom toho, to u hudebních nosičů s klasickou hudbou může být: • skladatel, • název díla, případně seznam stop, • nástroje a jména hudebníků a zpěváků nebo název souboru či orchestru a jméno dirigenta, • doba trvání, • počet CD/DVD . . . U kompilací skupin a jednotlivých interpretů: • název skupiny, jméno interpreta, • seznam stop, doba trvání, • žánr aj. 48
U not a zpěvníků: • skladatel nebo autor, • pro jaké nástroje či hlasy jsou noty napsány, • pokročilost, • známé skladby, • žánr, • počet stran, • typ vazby, • ISBN, • rok kdy bylo dílo poprvé vydáno aj. Základní údaje může doplnit alespoň krátký souvislý text. Zajímavá je i informace, zda lze k notám zakoupil i CD nebo naopak. Sbírání a upravování textů a obrázků může probíhat společně s plánováním katalogu, jen musí být jasné, jaké položky do katalogu budeme dávat a jak budou tříděny a řazeny. K obrazovým materiálům patří také logo firmy nebo obrázek vybraný na přední obálku katalogu. Rozdělení katalogu na logické části podle typu produktu: CD, DVD, noty a knihy o hudbě. CD se mohou dále dělit např. podle žánru nebo na moderní a klasickou hudbu, klasická hudba se může dál dělit na CD s díly jednotlivých skladatelů, tematickou hudbou a vícediskové edice anebo podle období kdy vznikala. Moderní hudba se může dělit opět podle žánrů . . . Hudební DVD se mohou dělit obdobně, podle žánrů, pokud je to třeba. V případě, že například řadíme disky v rámci sekce abecedně podle skladatelů a jednom disku jsou skladby od více autorů, řekněme od Dvořáka, Janáčka a Suka, přehlednosti prospěje, když bude to samé CD řazeno ke každému z nich (takže bude v katalogu třikrát). Noty se obvykle větví na instrumentální a vokální. Dalším stupněm je rozdělení not pro různé typy hudebních nástrojů, a jejich soubory: např. hudba pro smyčcové nástroje (smyčcové trio, kvartet, kvintet . . . ). Vokální se může dělit na sólový zpěv, sólový zpěv s doprovodem, duety, na sborový zpěv,atp. Dál se mohou dělit také na alba (album etud) pedagogickou literaturu – různé školy výuky na hudební nástroje; a podle skladatelů či autorů. Pokud je notové literatury výrazné množství ke konkrétnímu nástroji, dá se vždy ještě dělit podle žánrů. Tato setříděná data mohou jsou využitelná i při tvorbě nebo aktualizaci internetového obchodu. Základní představa a rozpočet Na základě odpovědí na tyto dvě otázky se může začít přemýšlet o formátu a typu papíru, schématu stránek, barevnosti, rozsahu, vazbě aj. – vytvořit hrubou představu jak by měl katalog vypadat a kolik bude mít stránek. Na internetových stránkách
49
tiskáren a grafických studíí se pak dá odhadnout cena podle ceníků nebo zaslat dotaz s technickými parametry katalogu a zjistit přibližnou cenu. Místo stojí peníze a mělo by být efektivně zaplněno. A tak nemá valný smysl inzerovat v katalogu neprodávané nebo zastaralé položky. Naopak novinkám a bestsellerům prospěje místo navíc.
6.2
Návrh
Představy o ideálním katalogu byly pravděpodobně uzemněny rozpočtem. Další postup zahrnuje návrh konceptu obálky a návrh vnitřních stran katalogu. Podle Hanáčka (1996) typografičtí odborníci doporučují i v době počítačů vzít do ruky tužku a papír a předem si připravit maketu tiskoviny včetně řešení titulní strany, stránek, obsahu, úvodu i umístění ilustrací. Obálka Obálka zaslouží zvláštní pozornost, protože je tím prvním, co může nebo nemusí přimět člověka katalog otevřít a prohlédnout. Obálka by měla být tematicky zaměřená a měla by napovídat, co je obsahem katalogu. Barvy by měly navazovat na barvy v katalogu. Návrh pomůže uspořádat součásti obálky. Rozložení závisí na estetickém cítění tvůrce. • kresby, fotografie nebo digitální grafika – volitelně se dají použít jako podklad pro celou stránku nebo jen na její část, na jejich členitosti, • logo firmy nebo její název, • titulek a popis – například období na jaké je katalog vydáván nebo rok vydání, zaměření katalogu, ediční řady nebo třeba žánry, Zadní strana obálky může být pokračováním barevného motivu z přední strany. Stránka může zůstat prázdná, ale je na ní dost prostotu pro kontakt na nakladatelství nebo pro obrázky vybraných produktů s odkazem na stránky v katalogu nebo přímo s jejich kompletním popisem. Na zadní straně se také nechává volné místo pro štítek distributora v případě, že katalog poskytne někomu dalšímu. Vnitřní strany katalogu Konstrukce sazebního obrazce (obr. 4) znamená závazné určení velikostí okrajů a typického rozložení stránky. Mimo tento obdélník leží číslo stránky, záhlaví i pata. Šířka vnitřních okrajů závisí na zvoleném typu vazby – lepená vazba potřebuje více místa než sešitová. Sazební obrazec se dá dále dělit vertikálně do sloupců nebo horizontálně na obdélníky. Při tomto pevném dělení může stránka působit statickým dojmem, na druhou stranu to zvyšuje její přehlednost. Rozdělení – zrcadlo stránek – je různé pro jednotlivé části katalogu, mohou se lišit počty sloupců, nadpisy, řezem písma aj. Okraje a pozice čísla stránky zůstávají stejné. 50
Obr. 4: Sazební obrazec
Editorial firmy nebo informace o firmě – obvykle uvedeny v úvodu katalogu, dvojjazyčný text může být ve dvou sloupcích. Pro autentičnost může být přidána fotografie a podpis. Představení firmy může být následováno návodem k objednání, způsoby dodání a kontaktními informacemi nebo je tento úsek ponechán na konec katalogu. Obsah – patří také do první části katalogu, je-li potřeba, je sázen do více sloupců, Seznam požitých zkratek, Novinky nebo speciální edice (jsou-li zvlášť) Katalogové stránky – podstata katalogu: stránky s informacemi o hudebninách. Při navrhování se je potřeba rozvrhnout rozčlenění dvojstránky, tak aby každá položka měla dostatek místa a prostoru kolem, rozmístění obrázků, nadpisů, textu, informací v záhlaví, zápatí aj. Rejstřík – bývá na konci katalogu. Může jich být i více: seznam podle katalogového čísla, podle autorů,skladatelů či interpretů, podle názvu not nebo alba. Bývá rozdělen do několika sloupců a použité písmo je o něco menší. Seznam distributorů. Vnitřní strany obálky mohou zůstat prázdné, být využity jako místo pro speciální reklamu nebo použity stejně jako jakékoliv jiné vnitřní stránky. K orientačním prvkům na všech stránkách patří záhlaví, pata či vnější okraj stránky, číslo stránky a případné barevné rozdělení, na které odkazuje i obsah. Nevyužitý kousek okraje může posloužit jako podklad pro uvedení internetové adresy firmy aj. Součástí katalogu může být také vložený objednávkový formulář.
6.3
Sestavení katalogu
Programy pro kvalitní sazbu katalogů jsou nákladné, takže potřebujeme-li vysázet větší množství položek a chceme-li využít všech nabízených grafických možností, mů-
51
žeme tuto část nechat na odbornících. V případě, že je katalog jednodušší, můžeme se do ní pustit sami. Stránky jsou rozvržené, poslední co chybí vybrat je písmo. Protože jsou katalogy psané malým písmem, doporučuje se vybírat z dobře čitelných písem s nepříliš tenkou kresbou. Obvykle se vyber jedno písmo pro celý katalog, je-li potřeba ještě jiné, vybírají se tak, aby se od sebe výrazně lišily. Pro přesnou sazbu podle návrhu použijeme nějaký z DTP systémů nebo vektorových editorů, které umí pracovat se stránkovou sazbou, spíš než textový procesor. Při sazbě textu se řídíme pravidly českého pravopisu a základními typografickými zásadami. Zvláštní péči věnujte též sazbě cizojazyčných textů – každý jazyk má svá vlastní pravidla i v používání uvozovek, pomlček aj.
6.4
Tištění a distribuce katalogů
Odstín na monitoru a na papíře se mnohdy liší, ve spolupráci s tiskárnou se dají barvy upravit tak, aby odpovídaly skutečné předloze. Pokud nechceme katalogy sami skladovat, ale rozeslat najednou stálým zákazníkům, měl by tisk a distribuce být koordinovány. Část zůstane na skladě: katalogy lze také rozesílat společně se zásilkami a na vyžádání. Další místa pro distribuci byly zmíněny: základní umělecké školy, hudební školy, možná i obchody s hudebními nástroji. Záleží na konkrétní domluvě.
6.5
Komunikace se zákazníky
V době mezi rozesíláním jednotlivých katalogů není dobré zahálet. Zákazníky je možné rozdělit do skupin podle toho jak často a jaké množství nakupují a dobré zákazníky častěji kontaktovat – připomínat se, například s průběžnými nabídkami novinek a různými akcemi. Zpracování objednávek – systematizace příjmu objednávek, firma by měla reagovat co nejrychleji a potvrdit příjem objednávky. Následuje oznámení o vyřízení a fyzické odeslání (nebo možnost osobního odběru). Každý nový zákazník je přidán do databáze.
6.6
Zpětná vazba
Těžko je zjistitelné, kolika rukama katalog prošel a kolik lidí do něj nahlédlo. Co je měřitelné, je vlastní akce zákazníka: nákup. Identifikátorem může být katalogové číslo. Od toho uvedeného na internetu se může lišit třeba jen počtem nul. Vzhledem k převaze internetových objednávek nad poštovními, je možností umístit na přední stránku firemních internetových stránek odkaz pro rychlé objednání přímo z katalogu – zobrazí se formulář, do kterého kupující zadá katalogová čísla a počty kusů, po potvrzení se zobrazí záklafní informace o zboží (autor, název) 52
včetně ceny, tak má zákazník možnost zkontrolovat, zda jde o správnou položku a pokračuje v objednávce. Při objednání e-mailem je opět identifikátorem katalogové číslo – v katalogu může být v „postupu při objednáníÿ uveden prosba o zadání katalogového čísla v objednávce. Při telefonických objednávkách se může zaměstnanec firmy přímo zeptat, zda si zákazník vybíral z katalogu.
6.7
Vlastní návrh katalogu
Inspirací a výchozím bodem pro tvorbu obálky byla fotografie kytary. Ta byla vytištěna a na ní byl provedeno rozvržení jednotlivých prvků. Na zadní straně byl vymezen prostor, do kterého bude zapsán kontakt na firmu. Při rozkreslování stránek byly nejprve rozměřeny okraje. Hřbetní dostal prostor navíc, protože plánovaná vazba byla V2 (lepená, časopisová). Sazební obdélník byl na obou stranách rozdělen horizontálně na čtyři díly, ty byly dále rozčleněny na obrázky (u vnějších okrajů) a text, který byl ještě rozdělen na nadpisy, popis a údaje typu kód, cena. U vnějších okrajů zůstal dostatek místa pro pruh s názvem sekce, stejně tak v záhlaví. Číslování bylo umístěno na vnější spodní roh, zarovnané s okraji obrázků. Dalším krokem bylo převední do počítačové podoby. Autorka nedisponuje profesionálími DTP programy a TEXbyl pro tento graficky náročný úkol nevhodný. Vybrán byl vektorový program CorelDraw. Nejprve byla připravena obálka, pak katalogové stránky. CorelDraw umí spravovat základní rozvržení stránky: nastavení formátu a okraju (i u dvojstránek). Krom okrajů byly nastaveny vodící linky a do nich se jednoduše vkládaly připravené obrázky. Text musel být připraven v jiném programu, protože Corel nabízí jen úzké možnosti odstavcové sazby a formátování. V tomto případě to byl MS Word, který má sám o sobě mnohá omezení, není to program DTP. Nakonec bylo přidáno orámování obrázků, čísla stránek a okraje se záhlavím i zápatím. Celý proces byl poměrně rychlý, ale hodí se jen pro sazbu několika položek, ne stovek. Navíc by byl problém s tvorbou rejstříků. Výsledný vzhled je přílohou D a E.
53
7
Závěr
Bakalářská práce se zabývá tvorbou a použitím tištěných katalogů při prezentaci firmy a jejích produktů. Zhruba shrnuje marketingové základy i pro tvorbu marketingového a především komunikačního mixu, bez kterého by byl katalog „osamělým vojínem na bitevním poliÿ. Podává výběr typografických zásad podle aktualizovné normy ON 88 2035 a publikací zabývajících se typografií. Ujasňuje výběr písem, rozvržení stránky, správné dělení slov, použití zvláštních znaků, které se v katalogu pravděpodobně mohou objevit aj. Podává základní přehled o programech pro zpracování textu a obrázků. V analytické části jsou upřesněny programy, které umí spojit všechny potřebné aspekty tvorby katalogu. Náskok pro rozsáhlejší publikace mají komerční DTP systémy Adobe InDesign a QuarkXPress, díky mnoha variantám rozšíření. Práce se věnuje jak domácím tak zahraničním katalogům hudebnin distribuovaným na českém trhu a hodnotí jejich přednosti i slabiny. Pomocí SWOT analýz obecně, konkrétně pak u vybraných katalogů pomocí dotazníků. Shrnuje nejčastější chyby. Vlastní závěrečné zpracování návrhu postupu tvorby katalogu a souvisejících procesů komunikace se zákazníky vychází z předchozích částí práce a vzhledu a obsahu získaných katalogů. Přípravné práce by měly zahrnout i provedení ekonomické rozvahy před samotným zpracováním, ale tato práce si nedělá ambici ji provést s ohledem na zadáním vymezené zaměření a rozsah. Dalšími kroky jsou tvorba konceptu obálky i vnitřních stran a finalizace buď svépomocí, nebo předáním podkladů specializované firmě. Následuje tisk a distribuce katalogů zákazníkům. Završením činnosti je provedení postanalýzy úspěšnosti katalogu. Závěrečná bakalářská práce shrnuje poznatky, doporučuje a následně vytváří vzor, který firma může převzít a doplnit vlastní invencí. Bylo by dobré, aby nepodcenila žádný z uvedených kroků.
54
8
Literatura
Ambrůzová, L., Havránková, A. Základní pravidla sazby podle ON 88 2503. 2006 [Dokument ve formátu PDF.] [cit. 28. 12. 2009] Dostupné na: https://akela.mendelu.cz/~rybicka/dahlia/soubory/normy/on882503. pdf. Clow, K. E., Baack, D. Reklama, propagace a marketingová komunikace. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 484 s. ISBN 978-80-251-1769-9. Crha, I-, Křížek, Z. Jak psát reklamní text. 2. vyd. Praha: Grada, 2003. 190 s. ISBN 80-247-0556-7a. Direct Marketing. Encyklopedie Britanica, [online], [cit. 13. 5 2010] Dostupné na: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/164911/ direct-marketing. Foret, M. Marketingová komunikace. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2006. 443 s. ISBN 80-251-1041-9. Foret, M. a kol. Marketing – základy a principy. 2. vyd. Praha: Computer Press, 2005. 149 s. ISBN 80-251-0790-6. Geuens, M., a kol. Marketingová komunikace. Brno: Grada Publishing, 2003. 600 s. ISBN 80-247-0254-1. Hanáček, P. a kol. Jak publikovat na počítači. 1. vyd. Veletiny: Science, 1996. 216 s. ISBN 80-901475-77. Mikeš, J., Vysekalová, J. Reklama: Jak dělat reklamu. 2. vyd. Praha: Grada, 2007. 184 s., ISBN 978-80-247-2001-2. Marketing.Encyklopedia Britanica, [online], [cit. 13. 5 2010] Dostupné na: http:// www.britannica.com/EBchecked/topic/365730/marketing. Parker, R. C. Profesionální design v reklamě. Brno: Softpress Publishing, 2000. 304 s. ISBN 80-902824-0-7. Rybička, J.Pokročilé zpracování textů na počítači a DTP. 2004 [Dokument ve formátu PDF.] [cit. 5. 5. 2010] Dostupné na: https://akela.mendelu.cz/~rybicka/prez/zpract/kap1234.pdf. Rybička, J. LATEX pro začátečníky 3. vyd. Brno: Konvoj, 2003. 238 s. ISBN 807302-049-1.
55
Přílohy
A
Obálky katalogů
.
B
Vnitřní strany některých katalogů
C
Sazební obrazec a zrcadlo stránky (A5 na šířku)
D
Návrh obálky
E
Návrh katalogových stran