Vnitřní předpis města Dvůr Králové nad Labem č. 22/2014
Zásady pro poskytování a přijímání veřejné podpory Článek 1 Úvodní ustanovení 1) Účelem tohoto vnitřního předpisu je poskytnutí základních informací o procesu a podmínkách poskytování a přijímání veřejné podpory městem Dvůr Králové nad Labem. 2) Veřejnou podporou se pro účely tohoto předpisu rozumí podpora poskytovaná v jakékoliv formě, z veřejných prostředků, ovlivňující obchod mezi členskými státy Evropské unie (dále jen „členské státy“) a potenciálně narušující hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňuje určité podniky nebo určitá odvětví výroby. 3) Poskytovatelem veřejné podpory je ten, kdo rozhoduje o poskytnutí veřejné podpory. Jedná se o subjekty, které nakládají s finančními prostředky ze státních, regionálních, místních zdrojů nebo ze zdrojů Evropské unie. Poskytovatelem může být obec. 4) Metodickou pomoc v oblasti veřejné podpory zajišťuje především Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a dále příslušná ministerstva (např. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR).
Článek 2 Určení veřejné podpory 1) Veřejnou podporou je pouze podpora vykazující všechny dále uvedené znaky: a) Podpora je poskytována státem nebo z veřejných prostředků; Pojem státní podpory se vztahuje na jakoukoli přímo či nepřímo poskytnutou výhodu financovanou ze státních prostředků, poskytnutou státem jako takovým nebo zprostředkujícím subjektem jednajícím na základě svěřených pravomocí. Základním předpokladem pro naplnění tohoto definičního znaku je ovlivnění veřejných rozpočtů, přitom není rozhodující, zda jsou veřejné rozpočty ovlivněny přímo (vydáním finančních prostředků) či nepřímo (nerozšířením jejich příjmové stránky, ke kterému by za normálních okolností došlo). Za veřejné prostředky se považují i fondy, které jsou kontrolovány orgány veřejné správy. b) Podpora selektivně zvýhodňuje určité podniky nebo odvětví podnikání Pojmem podnik se rozumí jakákoli entita, která vykonává ekonomickou činnost, bez ohledu na její právní status nebo způsob, jakým je financována. Podnikem je tedy jakákoliv fyzická nebo právnická osoba, jakékoliv sdružení nebo seskupení osob bez právní subjektivity, jakož i každý veřejný orgán, buď se samostatnou právní subjektivitou, nebo spadající pod orgán veřejné moci, který takovou samostatnou právní subjektivitu má. Podstatná je provozovaná činnost podniku, zda jí lze považovat za ekonomickou či nikoliv. Ekonomickou činností se v souladu s rozhodovací praxí rozumí nabízení zboží a/nebo služeb na trhu. Ani neziskovost v konkrétním případě nehraje zásadní roli. Zvýhodnění představuje stav, který by za běžných tržních podmínek nenastal. Ke zvýhodnění dochází už tehdy, kdy podpora snižuje náklady, které by musel příjemce za běžného fungování nést ze svého rozpočtu. Selektivní opatření je takové, které není aplikováno vůči všem podnikům na trhu stejně a nelze jej tedy označit za obecné opatření. c) Podpora narušuje nebo hrozí narušením soutěže Narušení soutěže se vzhledem ke své definiční nejasnosti při poskytování podpory předpokládá. Soutěž je narušena tehdy, pokud opatření posílí postavení příjemce podpory oproti jeho konkurentům. d) Podpora ovlivňuje obchod mezi členskými státy Není stanovena žádná hranice, kdy již konkrétní opatření ovlivňuje obchod mezi členskými státy. Z judikatury však vyplývá, že i malá částka či malá velikost příjemce
veřejné podpory může ovlivnit trh mezi členskými státy. Z tohoto důvodu je ovlivnění obchodu předpokládáno. K ovlivnění obchodu zpravidla nedochází, pokud předmětné opatření působí pouze lokálně (regionálně) či příjemci podporovaných služeb pocházejí pouze z jednoho členského státu. 2) Veřejná podpora naplňující všechny výše uvedené znaky je podporou neslučitelnou se společným trhem, proto je obecně zakázána. 3) Aby mohla být veřejná podpora legálně poskytnuta, musí být stanovena výjimka na základě jednoho z předem definovaných právních titulů. 4) Za stanovení charakteru podpory, případně právního titulu pro využití výjimky dle předcházejícího odstavce odpovídá vedoucí odboru, který poskytování podpory vyřizuje.
Článek 3 Formy veřejné podpory Veřejná podpora může být poskytována v nejrůznějších podobách. Nejčastějšími způsoby jsou následující: • • • • • • • • • • • • •
dotace; záruky; půjčky; vzdání se práva a prominutí pohledávky vůči podniku; infrastruktura zvýhodňující jen určité subjekty; snížení poplatků; záruky ze strany orgánů veřejné moci; odkupy nedobytných pohledávek; navyšování základního kapitálu orgány veřejné moci včetně kapitalizace pohledávek; poskytování věcných a peněžitých darů ; poskytování úvěrů, půjček atd.; zvýhodněný prodej a nájem; kompenzace nákladů a další.
Článek 4 Výjimky ze zákazu Veřejnou podporu naplňující znaky dle čl. 2 je i přes to možné poskytnout, naplňuje-li taková podpora podmínky jednoho z právních titulů pro výjimku ze zákazu. Právními tituly jsou: a) Blokové výjimky
Jedná se o výjimky ze zákazu poskytování veřejné podpory konkrétně stanovené nařízením Evropské komise. Pokud jsou splněny podmínky stanovené příslušným nařízením, může být taková podpora bez dalšího poskytnuta, aniž by podléhala schválení ze strany Komise. Poskytovatel však má povinnost zaslat Komisi přehled informací, týkajících se poskytování veřejné podpory na základě blokové výjimky. Blokovými výjimkami jsou nařízení upravující veřejnou podporu určenou malým a středním podnikům, veřejnou podporu zaměstnanosti a veřejnou podporu vzdělávání. b) Oznamovací povinnost (Notifikace) Veřejnou podporu je dále možné poskytnout, je-li Evropské komisi oznámen záměr poskytnout novou podporu a dále oznámit změny existující podpory. Oznámení provádí poskytovatel veřejné podpory na oznamovacích formulářích, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Veřejná podpora poskytovaná v oblasti zemědělství (ve smyslu definice zemědělství, stanovené v Příloze I Smlouvy o založení ES) je oznamována prostřednictvím Ministerstva zemědělství. Veřejnou podporu je poskytovatel oprávněn poskytnout až po schválení Komisí. c) Podpora de minimis Oznamovací povinnosti vůči Evropské komisi podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy o založení ES nepodléhá podpora malého rozsahu. Jedná se o podporu poskytnutou ve výši maximálně 200.000 EUR během tříletého období jednomu podniku. Pro odvětví silniční dopravy je maximální částka podpory stanovena na 100.000 EUR. Za tříleté období se považují fiskální roky, používané k daňovým účelům v příslušném členském státě. Všechny subjekty kontrolované (právně či fakticky) týmž subjektem by se pro účely použití pravidla de minimis měly pokládat za jeden podnik. d) Služby obecného hospodářského zájmu (SOHZ) Veřejnou podporu je možné využít k financování služeb, na jejichž poskytování je veřejný zájem, ale trh není schopen tyto služby poskytovat. Postup užití této výjimky je uveden v Manuálu SOHZ 1.
Článek 5 Postup poskytování veřejné podpory 1) Hlavní zásady, povinnosti a oprávnění v oblasti realizace a příjmu veřejné podpory vč. podpory „de minimis“ jsou obsaženy v nařízeních Komise (EU) č. 1407/2013, 1408/2013, 360/2012 a v nařízení, které nahradí nařízení č. 875/2007, dále v zák. č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů, ve vyhlášce č. 465/2009 Sb., o údajích 1
Manuál SOHZ - http://www.uohs.cz/cs/verejna-podpora/sluzby-obecneho-hospodarskeho-zajmu-sgei.html
zaznamenávaných do centrálního registru podpor malého rozsahu (dále jen „CRP“), ve znění pozdějších předpisů, vyhlášce č. 207/2005 Sb., o formě a obsahu plnění informační povinnosti k poskytnuté podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zák. č. 319/2006 Sb., o některých opatřeních ke zprůhlednění finančních vztahu v oblasti veřejné podpory, a o změně zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Počítání lhůt se pak řídí ustanovením §605 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů a v aktuálních metodikách vydaných Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže 2. 2) Vedoucího příslušného odboru městského úřadu, v rámci jehož činnosti by měla být veřejná podpora poskytnuta, posoudí, zda pro poskytnutí podpory nelze využít některou z výjimek dle čl. 4. 3) Je-li možné užít výjimky dle předcházejícího odstavce, případně dojde-li k úpravě programu, na jehož základě je veřejná podpora poskytována, tak aby bylo možné některé z výjimek užít, je nutné v průběhu poskytování veřejných prostředků zajistit splnění všech podmínek stanovených příslušnými právními předpisy. 4) Je-li k poskytnutí veřejné podpory využita možnost notifikace Evropské komisi, zajišťuje notifikační proces příslušný pracovník odboru. 5) Při poskytování veřejné podpory je dále nutno zvážit, zda příjemce podpory není propojen s dalšími příjemci, případně zdali s nimi netvoří tzv. „jeden podnik“.
Článek 6 Evidence městem poskytnutých podpor 1) Veřejné podpory malého rozsahu je poskytovatel povinen evidovat v Centrálním registru podpor de minimis (dále jen „CRP“). 2) Zápis povinných údajů, v souvislosti s poskytováním všech veřejných podpor tzv. „de minimis“ městem do CRP za město provádějí příslušní pracovníci odboru školství, kultury a sociálních věcí (dále jen „ŠKS“) a odboru rozpočtu a financí (dále jen „RAF“). 3) Vedoucí odborů ŠKS a RAF zajistí, aby byla v plném rozsahu zajištěna zastupitelnost osob pověřených k zápisu údajů do CRP. Pověřená osoba bude zodpovídat za to, že veškeré požadované údaje do CRP budou zapsány do 5 pracovních dnů ode dne poskytnutí podpory3. 4) V případě nezaznamenání údaje do CRP se poskytovatel dopouští správního deliktu, za který může být uložena pokuta dle odst. 3 § 8a zákona č. 215/2004 Sb., ve výši do 100.000 Kč. 2
ÚOHS - Archiv metodických pokynů k veřejné podpoře: http://www.uohs.cz/cs/verejna-podpora/aktuality-zverejne-podpory.html 3 v souladu s ustanovením odst. 4 § 3a zákona č. 215/2004 Sb.
5) S ohledem na minimalizaci rizik při překročení zákonem stanovených lhůt pro zápis podpor malého rozsahu do CRP a na základě toho uložených sankcí se stanovuje následující postup: a) věcně příslušný odbor (předkládající odbor), který zpracoval smlouvu o poskytnutí daru, dotace, jiný druh smlouvy nebo jiný právní akt či úkon (dále jen „materiál“), kde je příslušná finanční částka nebo úkon poskytován příjemci tohoto materiálu v režimu de minimis, napíše červeným textem v pravém horním rohu v předkládaném materiálu, text tohoto znění: „de minimis“; a předá kopii materiálu odboru RAF, s výjimkou odboru ŠKS; b) určená osoba z odboru ŠKS (v případě smluv či ostatních dokumentů předkládaných k projednání odborem ŠKS) nebo z odboru RAF (v případě smluv či ostatních dokumentů mimo kompetenci odboru ŠKS) zapíše požadované informace z předaného materiálu do 5 dnů do CRP (toto datum je dnem právního nároku příjemce na veřejnou podporu); c) konkrétní pověřené osoby z odboru ŠKS a odboru RAF s právem do CRP zadávat požadované údaje k jednotlivým podporám mají zároveň i právo „Reader“ a jsou oprávněny tedy i zajišťovat případné přehledy a sestavy k poskytnutým a přijatým podporám, které CRP umožňuje vytvářet.
Článek 7 Evidence přijatých podpor malého rozsahu „de minimis“ 1) Vzhledem k tomu, že město může být i příjemcem podpory malého rozsahu de minimis, informace o přijetí (čerpání) finančních prostředků v režimu de minimis mohou být rozhodné i pro další čerpání finančních prostředků městem např. v rámci operačních programů apod. Odbor RAF zajistí vedení komplexní evidence všech přijatých podpor malého rozsahu de minimis v rámci městského úřadu. 2) Odbor RAF vytvoří evidenci o přijatých finančních podporách v režimu de minimis, kterou bude průběžně aktualizovat a z níž bude poskytovat výstupy všem odborům či oddělením městského úřadu na vyžádání. Dokladem o přijetí finančních prostředků městem v režimu de minimis se rozumí smlouva, rozhodnutí nebo jiný akt prokazující poskytnutí finančních prostředků městu v režimu de minimis (dále jen „doklad“). 3) Vedoucí jednotlivých odborů městského úřadu jsou povinni z hlediska věcné působnosti svého odboru zajistit, aby odbor RAF, k rukám správce rozpočtu, obdržel prokazatelným způsobem potřebné údaje o podpoře poskytnuté městu v režimu de minimis k zaevidování, a to nejpozději do 15 pracovních dnů od data obdržení dokladu (rozhodnutí, smlouva nebo jiný akt) o přijetí finančních prostředků v režimu de minimis.
Článek 8 Závěrečná ustanovení 1) Tímto předpisem se ruší vnitřní předpis města Dvůr Králové nad Labem č. 17/2011 Zásady pro poskytování a přijímání dotací v režimu de minimis. 2) Tento vnitřní předpis nabývá účinnosti dnem 01.08.2014. Proces poskytování a přijímání veřejných podpor zahájený přede dnem nabytí účinnosti tohoto předpisu se dokončí podle dosavadních pravidel. 3) Vnitřní předpis města Dvůr Králové nad Labem č. 22/2014 – Zásady pro poskytování a přijímání veřejné podpory byl schválen usnesením Rady města Dvůr Králové nad Labem č. R/465/2014140. Rada města Dvůr Králové nad Labem dne 08. 07. 2014
Mgr. Edita Vaňková v. r. starostka města
