ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA ELEKTROENERGETIKY A EKOLOGIE

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA ELEKTROENERGETIKY A EKOLOGIE

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Stav a vývoj produkce skleníkových plynů v České republice

Autor práce:

Václav Lipka

Vedoucí práce:

Mgr. Eduard Ščerba, Ph.D.

2009

Stav a vývoj produkce skleníkových plynů v České republice

Václav Lipka 2009

Stránka | 2


Václav Lipka 2009

Stránka | 3


Václav Lipka 2009

Anotace Tato práce je zaměřena na skleníkové plyny, které jsou produkovány lidskou činností. Pozornost je věnována produkci skleníkových plynů v České republice. Tato práce také popisuje obchodování s emisními povolenkami.

Klíčová slova klima, oxid uhličitý, oxid dusný, metan, ozon, vodní pára, HFCs, PFCs, SF6, skleníkový efekt, Kjótský protokol, CDM, JI, IET , EU ETS, validace, verifikace, ratifikace, EU, skleníkový plyn, národní alokační plán, emise, povolenka, emisní obchodní schéma, globální oteplování.

State and development to production of greenhouse gases in the Czech Republic. Annotation The Bachelor work is deals with greenhouse gases which are produced by human activity. Attention is attended to producing of greenhouse gases in the Czech Republic. The work describes to trade in emission allowances, too.

Keywords climate, carbon dioxide, nitrous oxide, methane, ozone, water vapour, HFCs, PFCs, SF6, greenhouse effect, Kyoto Protocol, CDM, JI, IET, EU ETS, AAU, National Allocation Plan, emission, allowance, emission trading scheme, global warming.

Stránka | 4


Václav Lipka 2009

Prohlášení Předkládám tímto k posouzení a obhajobě bakalářskou práci zpracovanou na závěr studia na Fakultě elektrotechnické Západočeské univerzity v Plzni. Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracoval samostatně s použitím odborné literatury a pramenů uvedených v seznamu, který je součástí této bakalářské práce. V Plzni dne: 20. 5. 2009

…………………………. Podpis bakaláře

Stránka | 5


Václav Lipka 2009

Poděkování Děkuji svému vedoucímu bakalářské práce Mgr. Eduardu Ščerbovi, Ph.D. za jeho vedení a odborné rady týkající se obsahu této práce. Největší poděkování však patří mým rodičům, kteří mě po celou dobu studia podporovali a umožnili zhotovení této práce.

Stránka | 6


Václav Lipka 2009

OBSAH Úvod…………………………………………………………………………………….…str. 8 1. Skleníkové plyny a změny klimatu…………….………………………………………str.9 1.1 Změny klimatu v důsledku globálního oteplování ……………….…………………str.9 1.1.1 příčiny změn klimatu…………………………………..………………….…..str.9 1.1.2 Dosavadní změny klimatu…………………………………..………….……..str.9 1.1.3 Pozorované změny klimatu v ČR…………………..……………..…………str.10 1.2 Skleníkový efekt……………………………...………………………………………str.11 1.2.1 Princip…............……………………………………………………….……str.11 1.2.2 Skleníkový efekt přírodní a antropogenní………………………………..….str.12 1.3 Skleníkové plyny……………..………………………….…………………..……….str.12 1.3.1 Oxid uhličitý (CO2)…………………………..…………………...….……..str.12 1.3.2 Metan (CH4)………………………………………………………….….….str.12 1.3.3 Oxid dusný (N2O)………………………………...…………………..….….str.13 1.3.4 Vodní pára……………………...……………….…....……..…….……..…..str.13 1.3.5 Ozon (O3)…………………………………………………..……………..…str.13 1.3.6 F – plyny ……………………………………….……………….…….….....str.13 2. Stav a vývoj skleníkových plynů v České republice………………………………....str.14 2.1 Stav skleníkových plynů…………………...……..…………………….……………str.14 2.2 Významné zdroje emisí v ČR………………………………..…………..…………..str.17 2.2.1 Mobilní zdroje ………………………………………………………………str.17 2.2.2 Energetika – Stacionární zdroje……………………………………….……str.19 2.2.3 Fugitivní emise…………………………………………...………………….str.22 2.2.4 Zemědělství ………………………………………………………………....str.22 2.2.5 F – plyny ………………………………………………………………….…str.23 2.3 Opatření na snížení emisí skleníkových plynů………………………………….….str.24 3. Obchodování se skleníkovými plyny…………………………………..……………..str.26 3.1 Kjótský protokol (Kyoto Protokol) …………………………………………..….…str.26 3.1.1 Základní poznatky o Kjótském protokolu.......................................................str.26 3.1.2 Flexibilní mechanismy Kjótského protokolu……………………………..…str.28 3.1.3 Co bude po Kjótském protokolu?....................................................................str.29 3.2 EU ETS (Emission Trading Scheme)……………………………….……………....str.31 3.2.1 Základní poznatky o EU ETS……………………………………………….str.31 3.2.2 Činnosti zahrnuté do EU systému obchodování s emisemi…………....…....str.32 Stránka | 7


Václav Lipka 2009

3.2.3 Klíčové elementy EU ETS…………………………………………………..str.33 3.2.4 EU ETS v ČR ………………………………………………………….…....str.36 3.2.5 Klimaticko – energetický balíček…………………………………….……...str.37 3.3 Obchodování s emisemi skleníkových plynů………………………………….…....str.38 3.4 Vliv obchodování s emise na produkci skleníkových plynů v ČR………...……....str.39 3.4.1 EU ETS …………………………………………………………………..…str.39 3.4.2 Kjótský protokol……………………………………………………….……str.39 Závěr…………………...………………………………………………………..….…….str.40 Seznam použité literatury……………………………………………………………….str.42 Seznam tabulek…………………………………………………….….…………………str.45 Seznam grafů ……………………………………………………….….………………...str.46 Seznam obrázků………………………………………………………..………………...str.46 Seznam příloh………………………………..…………………………………………..str. 46 Evidenční list………………………………………………………...…………………..str. 47 Přílohy………………………………………………………………………………..…..str. 48

Stránka | 8


Václav Lipka 2009

Úvod V dnešní době se z různých médií dozvídáme v rámci ochrany ovzduší pojmy jako skleníkový efekt, skleníkové plyny, oxid uhličitý atd. Všechny tyto pojmy mají společný jmenovatel a tím je globální oteplovaní planety Země. Jedná se z hlediska ochrany životního prostředí o jeden z nejvíce globálně diskutovaných problémů současnosti. Z dosavadních poznatků je již patrné, že průměrná teplota planety Země skutečně roste. Podle dosavadních měření se zjistil nárůst teploty od konce 19. století o 0,5°C i více. Hlavní, ne však jedinou příčinou tohoto nárůstu je zvyšující se koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, kde způsobují vyšší účinnost skleníkového efektu. Hlavním zdrojem skleníkových plynů je sama příroda, která uvolňovanými plyny do atmosféry dala za vznik tzv. přírodnímu skleníkovému efektu. Bez tohoto efektu by teplota na Zemi klesla přibližně o 33 °C, což by znemožnilo život na Zemi, jak ho známe. Kde je tedy problém? Problém spočívá v nárůstu antropogenních skleníkových plynů v atmosféře, kde tyto plyny posilují účinnost přirozeného skleníkového efektu. Zvyšování efektivnosti skleníkového efektu přispívá k zvyšování průměrných teplot na Zemi, což může v budoucnu způsobit výrazné změny klimatu. Zdrojem antropogenních plynů je člověk resp. lidské činnosti jako spalování, skládkování, těžba apod., při kterých dochází k uvolňování skleníkových plynů do atmosféry. S hrozbou klimatických změn, zapříčiněných antropogenními činnostmi se většina vlád světa rozhodla, že je potřeba tuto situaci začít řešit a pokusit se těmto změnám předejít. Prvním krokem v boji s hrozbou změny klimatu se stal klimaticko-ekonomický prvek zvaný Kjótský protokol. Druhým prvkem na poli v boji proti klimatickým změnám je Evropská směrnice EU ETS. Kjótský protokol a EU ETS jsou v současnosti hlavními nástroji světových politik pro snižování emisí skleníkových plynů z lidských činností. Základ obou systémů tvoří tzv. obchodování s emisními povolenkami skleníkových plynů. Obchod probíhá mezi jednotlivými státy, zahrnutými v těchto systémech a má zajistit co nejefektivnější snížení produkce skleníkových plynů na území těchto států. Oba systémy jsou navzájem propojeny, aby usnadnily spolupráci mezi jednotlivými státy. Cílem této práce je seznámit čtenáře se systémy obchodování s emisními povolenkami a jejich vlivem na produkci skleníkových plynů na území České republiky. Tento bod popisuje historii těchto systémů, jejich klíčové elementy i jejich chystanou budoucnost. Druhým hlavním bodem této práce je seznámit čtenáře se stavem a vývojem skleníkových plynů na území České republiky. V tomto bodě jsou uvedeny hodnoty zahrnující období od roku 1990 do současnosti, významní producenti skleníkových plynů i některá opatření, mající pomoci zamezit zvyšující se produkci těchto plynů. V práci je také stručně nastíněna problematika globálního oteplování, vysvětlen pojem skleníkový efekt, uvedeny některé pozorované změny klimatu a v neposlední řadě jsou uvedeny stručné charakteristiky jednotlivých skleníkových plynů.

Stránka | 9


Václav Lipka 2009

1. Skleníkové plyny a změny klimatu 1.1 Změny klimatu v důsledku globálního oteplování 1.1.1 příčiny změn klimatu V průběhu vývoje Země se klimatické podmínky měnili bez vlivu člověka. Tyto změny označujeme jako přirozené a patří mezi ně např. (změny sluneční konstanty, parametrů oběžné dráhy Země kolem Slunce, rozložení pevnin a oceánů, sopečná činnost, změny fyzikálních a chemických vlastností oceánů, oceánická cirkulace, stav a vývoj biosféry, aj). Člověk na své okolí působil už od počátku své existence. V dnešní době člověk ovlivňuje klimatické podmínky planety nejen lokálně, ale i globálně. Činnosti člověka ovlivňující klima nazýváme antropogenní a dělíme je do dvou skupin – změna složení atmosféry a změna využívání krajiny. V současné době existují vědecké poznatky, že antropogenní produkce skleníkových plynů ovlivňuje klima Země, ale stále není přesně stanoveno, jaký podíl na těchto změnách mají antropogenní činnosti. Problém klimatické změny představuje rostoucí teplota (globální oteplování), která způsobuje destabilizaci klimatu a tím i změnu jednotlivých klimatických složek. [1] Nejvýznamnější roli v globálním oteplování hrají skleníkové plyny, způsobující tzv. skleníkový efekt. Mezi tyto plyny patří vodní pára, oxid uhličitý (CO2), oxid dusný (N2O), metan (CH4), ozon a nově tzv. F - plyny. Díky přirozené koncentraci skleníkových plynů v atmosféře byla koncem doby ledové průměrná teplota na Zemi 15°C. Koncem 18. století přišla uhelná a pak ropná ekonomika, začal se rozvíjet průmysl, zemědělství, doprava atd., což mělo za následek rostoucí koncentraci skleníkových plynů v atmosféře. Za posledních 200 let stoupla teplota Země o 0,9°C a podle vědeckých očekávání, by do konce tohoto století měla stoupnout ještě o 2 – 4,5°C.[2] 1.1.2 Dosavadní změny klimatu Jeden z problémů při určení působení antropogenních činností na klimatický systém je schopnost rozlišit, které jevy vychází z přirozené změny klimatu a které jsou vyvolány působením člověka. Dle zprávy "Změna klimatu 2007: Fyzikální základy", kterou 2. 2. 2007 vydal Mezivládní panel pro změnu klimatu (Intergovernmental Panel on Climate Change IPCC), byl učiněn pokrok v chápání (na 90%), jak člověk ovlivňuje oteplování Země.[2] Tato zpráva vychází z předchozích hodnotících zpráv IPCC a zohledňuje nové poznatky z posledních šesti let výzkumu.[3] Dle této zprávy bude oteplování stále stoupat a bude mít za následek vlny veder, změnu charakteru proudění vzduchu, ještě více sucha v suchých oblastech, a naopak podstatně více srážek v jiných regionech. Zpráva dále přináší důkazy o tom, že ledový příkrov v Antarktidě a Grónsku ztrácí na své síle a již přispívá ke zvyšování hladiny moří.[3] Fakta ze zprávy [3] : [2] -

Za posledních sto let se teplota na Zemi zvýšila přibližně o 0,74°C (1906 – 2005). Jedenáct z posledních dvanácti let bylo mezi 12 nejteplejšími roky v dějinách měření od roku 1850. V příštích dvou desetiletích se předpokládá zvýšení průměrné teploty vždy o 0,2°C.

-

Pokrývka sněhu klesá ve všech regionech světa. Maximální rozsah zmrzlé půdy v období zima-jaro, se v druhé polovině 20. století na severní polokouli snížil o 7%.

Stránka | 10


Obr. 1

Václav Lipka 2009

-

Od sedmdesátých let minulého století se zvýšila délka i intenzita suchých období zejména v tropických a subtropických oblastech.

-

Objem skleníkových plynů zdaleka přesáhl hodnoty z preindustriální doby. Koncentrace kysličníku uhličitého stouply z 280 ppm (parts per million, částic na milion) v preindustriálním období na 379 ppm v roce 2005. Koncentrace metanu se zvýšily ze 715 ppb na 1 774 ppb v roce 2005.

Podle novější studie, která byla vypracována Světovým fondem na ochranu přírody (World Wildlife Fund) vyplývá, že změny klimatu jsou rychlejší, než uvádí studie IPCC. Například nové odhady vzestupu mořské hladiny přesahují dvojnásobek uvedený v zprávě IPCC. Navíc se zdá, že už byly překročeny některé kritické body v klimatickém systému, čemuž nasvědčuje i to, že tání mořského ledu na severní polokouli probíhá nečekaně velkou rychlostí. To by samo o sobě mohlo vést k náhlé a prudké změně podnebí.[4]

1.1.3 Pozorované změny klimatu v ČR Stejně jako v ostatních státech světa i v ČR dochází působením skleníkového efektu ke klimatickým změnám. Hlavním dokumentem ČR v tomto ohledu, je Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v ČR z roku 2004, zabývající se definováním cílů a opatření v oblasti změny klimatu. Dne 15. 4. 2008 bylo vydáno [5], posuzující opatření, která byla realizována od přijetí Národního programu do konce roku 2006 a obsahuje návrhy na snižování emisí skleníkových plynů a adaptační opatření.[5] Tato zpráva uvádí i některá pozorované změny klimatu na území ČR. Pro odhad změn jsou použita data měřící stanice Praha-Klementinum. Použitá data zahrnují období 1901 2006. Tab. 11 :Trend teplotních změn

Trend teplotních změn: Během 20. stol. měla průměrná roční teplota převážně rostoucí trend, zrychlující se od 80-tých let, kdy také došlo k výraznému zvýšení letních teplot. [5] Trend výskytu extrémních teplot: V posledních letech dochází k nárůstu tropických dnů (maximální denní hodnota Tmax > 30°C) a tropických nocí (minimální denní hodnota Tmin < 20 °C), naopak dochází rovněž k poklesu mrazových dnů (Tmin < 0 °C). Tyto změny horkých a studených dnů mají za následek časový posun těchto extremalit. [5]

Tab. 12 :Trendy změn výskytu extrémních teplot

Stránka | 11


Václav Lipka 2009

Trend ročních srážek: Tab. 13: Trend změn srážek

V posledních deseti letech byl zaznamenán v ČR úbytek ročních i letních srážek, ale naopak došlo k mírnému nárůstu srážek zimních.[5] Tyto a další klimatické změny se v současné době projevují v České republice nejvíce ve změnách vodního režimu, zemědělství a lesnictví, ale v budoucnu nelze vyloučit ani dopady na zdravotní stav obyvatelstva, energetiku či turistický ruch. [5] 1.2 Skleníkový efekt Pojem skleníkový efekt prakticky patří k pojmu globální oteplování, na kterém se tento jev podílí. V následujícím bodě této práce si stručně vysvětlíme, jak tento jev funguje a čím je vyvolán. 1.2.1 Princip Planeta je oteplována díky slunečnímu záření, které má největší intenzitu v krátkých vlnových délkách (desetiny µm). Většina tohoto záření projde atmosférou a dopadne na zemský povrch, který následně ohřeje. Ohřátý povrch pak stejné množství energie ve formě dlouhovlnného záření (1 – 10ky µm) uvolní zpět do prostoru. Část tohoto dlouhovlnného záření pohltí atmosférické plyny a vyzáří jej zpět k zemskému povrchu. Princip je názorněn na obr. 2. Největší vliv mají vodní pára, Obr. 2 :Průnik zářením atmosférou a oxid uhličitý (CO2), metan (CH4) a ozón podstata skleníkového efektu (O3).[12] Jak je vidět z obr. 2, tak ne všechno sluneční záření dopadne na povrch. Část slunečního záření, které nedopadne na zemský povrch je odraženo od mraků v atmosféře (v horních vrstvách) zpět do vesmíru a část záření pohltí ovzduší a následně je vyzáří všemi směry jako difuzní. Záření dopadající na povrch je částečně odraženo do prostoru a část je pohlcena povrchem. Teplo zachycené v ovzduší a teplo zachycené zemským povrchem musí být vyzářeno do kosmu. V závislosti na vlnových délkách tohoto záření (z povrchu, ovzduší) dochází k zachycení tohoto záření skleníkovými plyny ve vrstvách atmosféry. Tepelné záření vyzařované ze zemského povrchu a záření zachycené skleníkovými plyny je z větší části vyzářeno zpět k zemskému povrchu a tak je energie uvolněné do kosmu mnohem menší, než kdyby v atmosféře tyto plyny nebyly. Prakticky lze tento jev sledovat u skleníků, kde sklo představuje skleníkové plyny v atmosféře. Jako skleníkové plyny působí i mraky v nižších vrstvách atmosféry, kdy část tepelného záření odrazí do kosmu, část pohltí a tuto energii následně vyzáří všemi směry do prostoru.[12]

Stránka | 12


Václav Lipka 2009

1.2.2 Skleníkový efekt přírodní a antropogenní Brát skleníkový efekt jako škodlivý jev je nesmyslné, neboť bez skleníkového efektu by dnes teplota na Zemi byla přibližně o 33 °C nižší. Taková teplota by pro dnešní život (jak ho dnes známe) byla zcela nepřijatelná. Skleníkový efekt je na naší planetě od jejího vzniku a zajišťuje vhodné klimatické podmínky pro život mnoha organismů. Tomuto skleníkovému efektu říkáme přírodní skleníkový efekt. Bavíme-li se o antropogenním skleníkovém efektu, máme na mysli zvyšování účinnosti skleníkového efektu, která je způsobena vypouštěním skleníkových plynů, jejichž původ je antropogenní (z lidské činnosti). Mezi tyto plyny patří: oxid uhličitý, oxid dusný, metan a halogenované uhlovodíky. 1.3 Skleníkové plyny O skleníkových plynech již byla zmínka v textu výše. Nyní si uvedeme některé zdroje těchto plynů, a jaký mají vliv na životní prostředí. 1.3.1 oxid uhličitý (CO2) Jedná se o bezbarvý plyn bez zápachu. Není hořlavý a je 1,5 x těžší než vzduch. Zdroje emisí: Přírodní zdroj emisí CO2 představuje dýchání aerobních organismů, požáry, sopečné činnosti atd. Zvyšování CO2 v atmosféře značně urychluje člověk a to nejvíce spalováním fosilních uhlíkatých paliv, které představují velmi významný zdroj emisí. Další antropogenní emise CO2 tvoří: spalování zemního plynu, ropných produktů, uhlí, koksu, paliv biologického původu (biomasy, dřeva, bionafty a bioplynu). Odvětví vypouštějící emise CO2 jsou: spalovací procesy, koksárenství, rafinerie olejů a plynu, hutnictví a kovoprůmysl, cementárny, sklárny, tavení nerostných materiálů, zpracování celulózy a dřeva, aj.[6] Dopady na životní prostředí: Oxid uhličitý v atmosféře absorbuje infračervené záření zemského povrchu, které by jinak uniklo do kosmu, a přispívá tak ke vzniku tzv. skleníkového efektu a následně ke globálnímu oteplování planety.[6] Jeho koncentrace se od konce 18. století zvýšila v důsledku spalování fosilních paliv o 36 procent a v roce 2006 dosáhla úrovně 381,2 ppm. Přibližně 45 % emisí z fosilních paliv pohltily oceány a biosféra. [7] 1.3.2 Metan (CH4) Metan je za normálního tlaku a teploty bezbarvý a bez zápachu. Je vysoce hořlavý a při určité koncentraci ve směsi se vzduchem i výbušný. Zdroje emisí: Zdrojem jsou především biologické pochody probíhající bez přístupu kyslíku (vyhnívání). Zhruba 80% současných emisí metanu je biologického původu. Mezi přírodní zdroje emisí metanu patří: všechny druhy mokřadů, výměna plynů mezi atmosférou a oceány. Mezi antropogenní zdroje patří: chov domácích zvířat, emise z těžby a zpracování fosilních paliv, spalování biomasy aj. Antropogenní emise metanu tvoří přibližně 60% celosvětových emisí CH4.[6] Dopady na životní prostředí: Metan stejně jako oxid uhličitý absorbuje infračervené záření a podporuje skleníkový efekt. Schopnost molekul metanu absorbovat infračervené záření je odhadem 23x větší, než dokážou molekuly CO2. Molekuly metanu však mají v atmosféře životnost 12 let, což dává možnost uvažovat (pokud nedojde k nárůstu) o zpomalení globálního oteplování.[6] Množství metanu se oproti roku 2005 snížilo o 1 ppb (parts per billion, částic na miliardu) na úroveň 1782 ppb v roce 2006. [7] Stránka | 13


Václav Lipka 2009

1.3.3 oxid dusný (N2O) Za normálních podmínek je N2O nehořlavý, bezbarvý plyn s nasládlou vůní tzv. rajský plyn. Zdroje emisí: Mezi přírodním zdroje patří především nitrifikace a denitrifikace probíhající v půdách a vodách činností mikroorganismů. Hlavní zdroje v oblasti antropogenní tvoří: zemědělská činnost (hlavně používání dusíkatých průmyslových hnojiv poskytujících zdroj dusíku pro nitrifikaci a denitrifikaci), výroba kyseliny dusičné a adipové, spalovací procesy v energetice a dopravě, raketová a letecká technika.[6] Dopady na životní prostředí: Stejně jako CO2 a metan podporuje N2O účinnost skleníkového efektu. Tento plyn má schopnost absorpce infračerveného záření 270 – 300 x vyšší než CO2.[6] V roce 2006 byla koncentrace N2O v atmosféře 320, 1 ppb. [7] 1.3.4 vodní pára Ve spodních vrstvách atmosféry je vždy obsažena vodní pára, která vzniká vypařováním rozsáhlých vodních ploch moří, jezer, řek, ale také vody obsažené v půdě, rostlinách a živých organismech.[8] Antropogenní činnosti se na množství páry v atmosféře přímo nepodílejí, ale oteplování planety může vést k rychlejšímu vypařování vody z vodních ploch, a tím i k zvýšení vodní páry v atmosféře. Vodní pára, stejně jako ostatní skleníkové plyny, absorbuje infračervené záření, jehož část následně vyzáří zpět k povrchu. Vodní pára se na skleníkovém efektu podílí z více jak 60%.[9] 1.3.5 ozon (O3) Reaktivní plyn vznikající v atmosféře působením elektrických výbojů, ultrafialového záření (stratosférický ozón) nebo fotochemickými reakcemi (troposférický ozón).[1] Přízemní ozon ničí rostliny, čímž jim zabraňuje absorbovat CO2 z atmosféry a napomáhá tak oteplování planety. Ve vyšších vrstvách atmosféry se chová jako klasický skleníkový plyn. Podle studie zveřejněné v časopise Natural journal, je vliv přízemního ozonu ničící rostliny větší, než vliv ozonu v horních vrstvách atmosféry.[10] 1.3.6 F – plyny Fluorované skleníkové plyny, označované také jako tzv. F-plyny, se dělí do skupin obsahujících částečně fluorované uhlovodíky (látky HFC), zcela fluorované uhlovodíky (látky PFC), a fluorid sírový (SF6). F-plyny se používají hlavně v oboru chladírenství, klimatizace a tepelných čerpadel, ve výrobě a aplikacích tepelných izolací, jako hasiva v požární ochraně, při výrobě obuvi, průmyslových elektrických spínačů apod. Chemicky jsou velmi stálé a v atmosféře přetrvávají desítky až stovky let.[11] Tyto plyny jsou vyráběny a tak jejich vliv na globálním oteplování je výhradně lidská chyba. Jejich koncentrace v atmosféře je sice velmi malá, za to je jejich absorpce tepla o to větší. SF6 má oproti CO2 absorpci až 22 200 x vyšší, HFC zhruba 100 – 3000x vyšší a Chlorofluorouhlovodíky (CFC) dokonce 5000 – 10000 x vyšší.[6]

Největší podíl na radiačním působení skleníkových plynů (kromě vodní páry) má CO2 s 63 %, následuje CH4 s 18,6 %, freony (chlorofluorovodíky, CFC) s 12 % a N2O s 6,2 %.[7]

Stránka | 14


Václav Lipka 2009

2. Stav a vývoj skleníkových plynů v České republice Česká republika je jako ostatní země světa zapojena do programů, které mají vést k snížení emisí skleníkových plynů uvolňovaných do ovzduší. V této kapitole se zaměříme na produkci a vývoj množství skleníkových plynů na území České republiky. Dále si také uvedeme některá opatření mající vést k redukci skleníkových plynů.

2.1 Skleníkové plyny v ČR Stav skleníkových plynů v ČR je sledován Českým hydrometeorologickým ústavem, který zpravuje Národní inventarizační systém skleníkových plynů (NIS). Tento systém byl vytvořen dle Mezinárodních smluv přijatých za účelem regulace emisí skleníkových plynů (Rámcová úmluva OSN o změně klimatu a Kjótský protokol) a vyžadujících jednotný, transparentní, konzistentní a kontrolovatelný způsob národní inventarizace emisí skleníkových plynů. Inventarizace je pak prováděna v souladu s mezinárodní metodikou Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC). [1] V rámci úmluvy OSN je sledováno i zachycování CO2 (propady) v sektoru „Využívání území, změny ve využívání území a lesnictví“ (LULUCF - Land Use, Land Use Change and Forestry Activities).[13] Výsledky inventarizací za roky 1990 – 2006 jsou uvedeny v tabulkách 9 a 10 (příloha). Tyto hodnoty poukazují na vývoj produkce skleníkových plynů v ČR. Česká republika je jako většina zemí světa zapojena do systému Kjótského protokolu, ke kterému má závazek, že do prvního kontrolního období (2008 – 2012) sníží své emise skleníkových plynů o 8% v porovnání s emisemi z roku 1990. Tento závazek byl splněn s rezervou. Celkové emise (bez LULUCF) poklesly z 194,2 Mt CO2 ekv. v roce 1990 na hodnotu 148,2 Mt CO2 ekv. v roce 2006, což je pokles o 23,7 % v porovnání s rokem 1990. [13] Graf 1: Vývoj emisí v letech 1990 – 2006 v sektorovém členění v ČR (mil.tCO2ekv.)

Stránka | 15


Václav Lipka 2009

V roce 2007 bylo množství vyprodukovaných emisí 151 Mt CO2 ekv., což v porovnání s rokem 2006 značí mírný nárůst. ČR tímto množstvím přispívá 0,3% k celosvětovému znečištění. Hůře je na tom ČR ve srovnání produkovaných emisí na obyvatele, kde vychází hodnota 14,2 Mt CO2 ekv., což je o 35% více než průměrná hodnota zemích v EU a 7x vyšší než v Indii.[55] Největší pokles emisí byl již v letech 1991 - 1994, kdy došlo k restrukturalizaci výroby a ekonomické transformaci. Emise od r. 1990 poklesly z 196 Mt CO2 ekv. na 154 Mt CO2 ekv. Od r. 1995 hodnoty skleníkových plynů spíše stagnovali, i když v posledních letech byl zaznamenán mírný nárůst (viz Graf 1). Podle současných opatření, vývoje ekonomiky a technologií lze očekávat do roku 2020 pokles na 143 Mt CO2 ekv.[55] Největší zastoupení v celkovém množství skleníkových plynů v roce 2006 má CO2, jehož podíl na celkovém množství je 86, 3% (bez LULUCF). Dále pak podíl emisí CH4 je 8,1%, podíl emisí N2O je 5,0 % a podíl plynů obsahujících fluór, tzv. F-plynů je 0,7 %.[13] Graf 4: Zastoupení jednotlivých plynů v celkovém množství skleníkových plynů v ČR (mil. t CO2 ekv.)

Stránka | 16


Václav Lipka 2009

V následující tabulce (Tab. 8) jsou uvedeny hodnoty jednotlivých skleníkových plynů a jejich vyprodukované množství v závislosti na jednotlivých sektorech. Hodnoty se vztahují na rok 2006. V tab. 8 nejsou uvedeny hodnoty pro F-plyny, protože se na celk. množství SP v ČR podílejí méně než 1%. Tab. 8 Stav skleníkových plynů v závislosti na sektorech v roce 2006 sektor

CO2 [Mt]

CH4 [Mt CO2 ekv.]

N2O [Mt CO2 ekv.]

celkem [Mt CO2 ekv.]

celkem [%]

Energetický průmysl

56.63

0.02

0.25

56.90

38.65

Zpracovatelský průmysl

27.71

0.07

0.13

27.91

18.96

Doprava

17.51

0.03

0.65

18.20

12.36

Ostatní sektory

11.61

0.37

0.06

12.05

8.18

Ostatní (Energetika)

1.05

0.00

0.02

1.08

0.73

Fugitivní emise z paliv

-

5.56

-

5.65

3.84

Průmyslové procesy

12.72

0.09

1.01

13.81

9.38

Používání rozpouštědel a dalších látek

0.30

-

0.21

0.51

0.35

Zemědělství

-

2.81

4.83

7.64

5.19

Odpady

0.39

2.89

0.20

3.48

2.36

Stránka | 17


Václav Lipka 2009

2.2 Významné zdroje emisí v ČR Mezi nejvýznamnější zdroje skleníkových plynů v ČR patří energetika, přesněji stacionární spalovací procesy (výroba tepla a elektrické energie). Jak je vidět z následujícího grafu (Graf 2), tak stacionární energetika zaznamenala vůči roku 1990 pokles (zejména podniková energetika, služby, instituce a domácnosti) a v posledních letech její hodnoty víceméně stagnují. Graf 2: Relativní vývoj emisí skleníkových plynů po sektorech (Mt CO2 ekv )vyjádřený v procentech ve srovnání s referenčním rokem v letech 1990–2006

2.2.1 Mobilní zdroje Jak je z grafu výše patrné, je zaznamenán strmý nárůst emisí z mobilních zdrojů (tj. automobilová, letecká aj. doprava). Tento nárůst prakticky kompenzoval snížení emisí z energetiky a zemědělství. V roce 1990 byl podíl mobilních zdrojů na celkovém množství emisí skleníkových plynů 4,7 %, tato hodnota se však zvýšila a v roce 2006 již tyto zdroje představují 13% z celkového množství emisí. [13] Nárůst individuální automobilové dopravy a letecké dopravy stále pokračuje. Počet registrovaných vozidel se meziročně zvyšuje o 4 % u osobních a 14% u nákladních vozidel a v této tendenci růstu bude zřejmě pokračovat i v dalších letech. [15] Růst nákladní dopravy je zapříčiněn především rostoucí ekonomikou v oblasti zahraničního obchodu a transitními trasami vedoucí územím ČR.[23] V červnu v roce 2008 již bylo v ČR registrováno 7 milionů všech motorových vozidel.[16] Emise z mobilních zdrojů závisí jak na spotřebě paliva, tak i na druhu paliva (zemní plyn má nižší emisní faktor, u biopaliv se počítá s nulovými emisemi CO2).[23] V dnešní době se tyto zdroje zasluhují o to, že emise skleníkových plynů neklesají, nýbrž stoupají. Výraznou část mobilních zdrojů má právě silniční doprava, která se na celkovém množství v roce 1990 podílela 3,9 % a v roce 2006 je tato hodnota 12,6%. [13] Dalším faktorem, který hraje roli v mobilní dopravě, je stáří dopravních prostředků jezdících po našich silnicích, kde starší automobily nemají tak účinné technologické prvky k zamezení vypouštění emisí jako automobily nové. ČR disponuje v porovnání s jinými státy

Stránka | 18


Václav Lipka 2009

zastaralým vozovým parkem (v roce 2006 bylo více než 33 % nákladních vozidel registrovaných v ČR starších 10 let, u osobního automobilu je situace ještě horší – nad 10 let stáří bylo 54 % vozidel).[23] Jak je vidět tak automobilová doprava může v rámci životního prostření do budoucna znamenat velký problém. Lidé by se měli sami zamyslet nad využíváním svého osobního automobilu a začít více využívat k přepravě hromadné dopravní prostředky, jízdní kola ap. Jednou z možností, se kterou se do budoucna počítá, je přechod k automobilům na ekologická paliva. V dnešní době v ČR těchto automobilů jezdí minimálně, i když jich v posledních letech výrazně přibylo. Přitom například z výfuků automobilů na zemní plyn vychází až o 20% méně škodlivin, než z auta na benzín. Ke konci roku 2006 byl počet aut na propan-butan 117 tisíc, na stlačený zemní plyn 1,4 tisíce a na elektrický pohon osmdesát. Pro srovnání: na benzín v roce 2006 jezdilo 4,1 miliony vozidel a na naftu 1,4 milionu. [17] Mobilní zdroje produkují nejvíce emise skleníkového plynu CO2 (hodnoty v tab. 4). Dále celkové množství emisí z dopravy v roce 2006 je 1 804 tun CH4 a 2 520 tun N2O. [18] Tab. 4:Produkce CO2 jednotlivými druhy dopravy [tis.tun]

Stránka | 19


Václav Lipka 2009

2.2.2. Energetika – Stacionární zdroje Jak bylo již výše zmíněno, mezi největší producenty skleníkových plynů (především CO2) patří nejen v ČR, ale i v celém světě stacionární zdroje (viz Graf 3). I když na rozdíl od mobilních zdrojů (tendenci růstu) emise ze stacionárních zdrojů jsou víceméně stabilizované, stále jsou stacionární zdroje číslem jedna v produkci emisí skleníkových plynů. Graf 3: Podíl sektorů na celkových emisích skleníkových plynů v roce 2006

Při výrobě tepla a energie v ČR vzniká emisní znečištění převyšuje průměrné hodnoty zemí EU. Toto znečištění je důsledek používání uhlí, které se na výrobě tepla a energie podílí z 60%. [55] Při spalování pevných paliv vzniká na jednotku energie více oxidu uhličitého než při spalování kapalných či plynných paliv (viz Graf 5).[19] Další zdroje energie tvoří: jaderná energie s podílem 31%, plynové elektrárny (5%), obnovitelné zdroje (4%). Tyto zdroje společně emitují znečištění 0,62 tuny CO2 / MWh hrubé výroby. [55] Podniky v ČR vykazují rostoucí trend v produkci skleníkových plynů, který souvisí se zvýšením průmyslové výroby v posledních letech. Dle odhadů emisí z roku 2007 se jedná o nárůst 4% (přibližně 6 Mt CO2) za rok. Hlavní příčinou je oblast výroby energie (nárůst 4 Mt CO2), dále pak průmyslová výroba (0,7 Mt CO2) a doprava (1,1 Mt CO2). [13] Česká republika patří k průmyslovým zemím s energeticky náročnou výrobou (výroba železa a oceli, vápna, cementu, chemická výroba, atd.) a s vysokým podílem spalování tuhých paliv pro výrobu tepla a elektrické energie. Kvůli těmto a dalším faktorům patří ČR k největším producentům emisí CO2 ekv. v EU. [13] ČR dnes produkuje 14,5 tun CO2 ekv. na jednoho obyvatele, což výrazně převyšuje průměrnou produkci zemí EU s 10,4 tunami CO2 ekv. na obyvatele. [14] Při započítání propadů LULUCF produkuje ČR 14,2 tun CO2 ekv. na jednoho obyvatele a emise CO2 na obyvatele jsou 12,5 tun.[13] Graf 5 : Emisní faktory

Stránka | 20

Stav a vývoj produkce skleníkových plynů v České republice Energetické zdroje ČR jsou stále převážně orientovány na uhlí a

Václav Lipka 2009

Graf 6 :Využívání primárních energet. zdrojů v r. 2000

další uhlíkatá paliva (viz Graf 6), což je důvod proč má ČR vyšší množství měrných emisí CO2 než jiné státy EU. [19] Jak je vidět z grafu 5, tak uhlí patří k palivům, která mají největší znečištění oxidem uhličitým, a tedy z toho lze už odhadnout, největšími znečišťovateli budou uhelné elektrárny. Uhelné elektrárny Největším znečišťovatelem (podle IRZ - Integrovaný registr znečištění) je elektrárna Prunéřov patřící společnosti ČEZ. Tato elektrárna v roce 2007 vypustila emise oxidu uhličitého v množství 10,1 milionu tun, což je více než vyprodukují ročně všechny osobní automobily v ČR. Na druhém místě je ArcelorMittal Ostrava se 7,41 tun patřící ArcelorMittal, a na třetím místě je elektrárna Počerady s 6,9 tun patřící společnosti ČEZ. [20] Uhelné elektrárny tvoří čtrnáct ze dvaceti největších producentů oxidu uhličitého. Mezi nejhoršími v žebříčku jsou také železárny, chemičky, teplárny či celulózky (viz tab. 5).[21] Prvních 10 největších producentů (tab. 5) produkují přibližně 51,7 tun CO2 ročně, což je více než třetina znečištění skleníkovými emisemi v ČR. V této desítce převažují více než polovinou právě uhelné elektrárny. V roce 2004 podle [22] z roku 2005 dodala česká energetika přibližně 56 terawathodin elektřiny. Dominantní na českém trhu s elektřinou je společnost ČEZ, která pokrývá více jak 63% domácí poptávky. Zbytek pokrývají menší společnosti, teplárny a závodní elektrárny. Většina elektráren společnosti ČEZ používá hnědé uhlí. Za využití uhlí bylo v roce 2004 vyrobeno přibližně 62% elektrické energie (viz. Tab).[22]

Tab. 6 : Zdroj el. Energie v ČR v roce 2004

Podle [23] kterou vypracovala pro MŽP společnost Enviros je více jak 60% tepla vyráběno v tepelných elektrárnách a teplárnách, skoro 30% v jaderných elektrárnách a pouze 1% pochází z obnovitelných zdrojů. Mezi roky 2000 – 2006 poklesla výroba tepla z fosilních paliv (cca o 5%), ale tento pokles byl vyrovnán spuštěním jaderné elektrárny Temelín. Výroba tepla má neustále zvyšující se tendenci a stejnou tendenci má i výroba elektrické energie, v které jsou stále dominantní tepelné elektrárny. Spotřeba tepla i elektřiny má tendenci růstu a v důsledku pokračování hospodářského růstu, bude tato tendence patrně pokračovat. V tab. 7 je uvedena spotřeba el. energie v letech 1993 – 2006 Tab. 7 : spotřeba el. energie v letech 1993 – 2006

Stránka | 21


Václav Lipka 2009

Opatření Jak je vidět z tab. 7, tak v ČR je tendence spotřeby energii neustále rostoucí, proto by měla být z hlediska ochrany ovzduší podniknuta opatření jak zamezit stále většímu spalování fosilních paliv (především uhlí) a s tím spojené vypouštěné emise znečišťujících látek do ovzduší. Ekologická opatření společnosti ČEZ Společnost ČEZ vlastnící většinu uhelných elektráren způsobujících většinu znečištění ovzduší v ČR podnikla proti znečišťování ovzduší z uhelných elektráren v letech 1992 – 1998 největší a nejrychlejší ekologický a rozvojový program (ekologizace) v Evropě. Díky tomuto programu se podařilo oproti úrovni na počátku 90. let snížit emise SO2 o 92 %, pevných částic popílku o 95 %, emise oxidů dusíku o 50 % a oxidu uhelnatého o 77 %. [24]

Dalším významným programem je Program obnovy uhelných zdrojů Skupiny ČEZ, který je zaměřený zejména na snížení CO2. Hlavním cílem tohoto programu je zvýšení účinnosti kotlů a celých bloků elektráren. Právě malá účinnost a zastaralé technologie jsou jedním z důvodů, proč uhelné elektrárny mají tak velkou produkci emisí. K tomuto programu se ČEZ také rozhodl z důvodu blížící se konce životnosti odsířených uhelných elektráren, jejichž technologie má životnost 15 let a dlouhodobě nevyhovuje podmínkám na ochranu ŽP.[24] Tyto elektrárny představují více jak 50% výkonu ČEZu. Obnova zdrojů ČEZ je kombinací výměny zastaralé technologie za moderní (tzv. retrofit), výstavby nových tepelných hnědouhelných elektráren a řízeného definitivního ukončení provozu některých technicky a morálně zastaralých bloků. Tento program je největší projekt snížení emisí škodlivých látek z výroby el. energie v EU a bude stát přibližně 100 miliard korun.[24] Projekt obnovy uhelných zdrojů byl zahájen v roce 2005 nezbytnou analýzou procesu změn, první opatření ke snížení CO2 se začala realizovat v roce 2006. Konkrétní výsledky těchto opatření se projeví v průběhu období 2008–2012. [24] Na závěr je uveden graf (Graf 7) o vývoji emisí CO2 v ČR v období 1990 – 2006 z energetiky a průmyslu. Graf 7 : Emise CO2 (mil. t CO2)

Stránka | 22


Václav Lipka 2009

2.2.3 Fugitivní emise V kapitolách 2.2.1 a 2.2.2 jsme se zabývali znečištěním ovzduší převážně oxidem uhličitým (CO2), v této kapitole se podíváme na další významný (i když méně podílející se na celk. množství SP v ČR) zdroj skleníkových plynů a to na fugitivní emise. Fugitivní emise jsou emise z těžby, úprav a jakékoli jiné manipulace s fosilními palivy. Tyto emise jsou především zdrojem skleníkového plynu metanu (CH4) a podílejí se na jeho uvolňování do ovzduší z více jak 50%. V ČR dochází k uvolňování CH4 především při hlubinné těžbě černého uhlí (přibližně z 80%) v oblasti Ostravsko – karvinské pánve. Tento metan se postupně uvolňuje nejen v průběhu těžení, ale i při úpravách jako drcení, třídění, skládání a i během dopravy. Menší podíl produkce metanu při povrchové těžbě a potěžebním zpracování má hnědé uhlí. Dalším zdroj CH4 (přibližně 10%) představuje těžba, úprava, distribuce atd. plynu a ropy. Pokles produkce metanu od r. 1990 je způsoben především modernizací technologických prostředků.[26] Klesající trend bude zřejmě pokračovat v souvislosti s postupným útlumem těžby černého uhlí (ekonomicky nevýhodné) i hnědého uhlí (územní limit těžby).[23] Z grafu 8 lze vidět podíl fugitivních emisí na CH4 v porovnání s ostatními produkujícími sektory. Graf 8 : Emise CH4 bez LULUCF (Gg CH4)

2.2.4 Zemědělství Zemědělství v ČR je zdrojem dvou významných skleníkových plynů a to metanu (CH4) a oxidu dusného (N2O). Emise metanu pocházejí především z enterické fermentace (trávení) chovných zvířat. Tato fermentace se v ČR nejvíce projevuje u skotu. Další emise CH4 pochází z rozkládajícího se zvířecího trusu (hnoje), kde vzniká za anaerobních podmínek.[26] např. v jímkách, v podnicích pro výrobu bioplynu atd. Emise oxidu dusného vznikají při rozkládání dusíkatých látek v půdě.[23] Dusík se do půdy dostává buď vyměšováním zvířat v podobě dusíkatých sloučenin, nebo ve formě dusíkatých

Stránka | 23


Václav Lipka 2009

hnojiv (výživa plodin). Plodiny však všechen dusík využít nemohou, a tak se z přebytku pomocí mikrobiálních činností v půdě tvoří plynné formy dusíku včetně N2O.[27] V roce 2005 – 2006 se v ČR spotřebovalo přibližně 215 000 tun dusíkatých hnojiv, jaké množství se přeměnilo na N2O není přesně známo. Teoreticky při přeměně 5% hnojiv na N2O by se do ovzduší dostalo 10 750 t N2O, což převedeno na oxid uhličitý odpovídá 3,33 milionu tun CO2ekv.[27] Z grafu 9 lze vidět podíl zemědělství na produkci N2O v porovnání s ostatními produkujícími sektory. Stav CH4 viz Graf 8 Graf 9: Emise N2O bez LULUCF (Gg CH4)

Z grafu je patrný klesající trend těchto emisí od roku 1990. Pokles metanu byl způsoben snížením počtu hospodářských zvířat a lepším nakládáním s hnojivy. Pokles N2O byl způsoben především tím, že se od roku 1990 do roku 2005 snížilo používání dusíkatých hnojiv o 50%.[23] 2.2.5 F – plyny Tyto plyny tvoří v ČR téměř nevýznamnou součást celkového množství skleníkových plynů, a proto se o nich jen zmiňuji. Tyto plyny se nazývají fluorované uhlovodíky a patří mezi ně HFCs, PFCs a SF6. I když trend těchto plynů je rostoucí, tak stále zaujímají méně než 1% z celkové bilance skleníkových plynů v ČR. Největší růst byl zaznamenán u plynu HFCs, který se používá v klimatizacích, nebo tepelných čerpadlech. Relativně stabilní je používání fluoridu sírového (SF6), který je používán v elektrických zařízeních a jako výplň v izolacích oken.[23] Celkové množství F – plynů a jejich vývoj od r. 1990 je uveden v tab. 9 (příloha)

Stránka | 24


Václav Lipka 2009

2.3 Opatření na snížení emisí skleníkových plynů V posledním bodu této kapitoly, bych chtěl uvést některá opatření mající vést k snížení emisí skleníkových plynů ze sektorů produkce uvedených v bodu 2.2. Uvedená opatření jsou obsahem studie [23] (kterou pro MŽP vypracovala společnost Enviros a která byla zveřejněna MŽP 13. dubna 2008) podle níž je možné snížit emise skleníkových plynů do roku 2020 o 40% a o 50% do roku 2050 oproti roku 1990. Tyto hodnoty jsou dokonce větší než hodnoty, které na základě schválení klimaticko – energetického balíčku (z ledna 2008) stanovila Evropská komise, která pomocí tohoto prvku chce snížit emise skleníkových plynů v EU do roku 2020 o 20% oproti roku 1990.[25] Dle ministra ŽP Martina Bursíka by měla ke snížení CO2 vést níže uvedená opatření:[25] a) b) c) d) e) f) g)

náhrada uhlí zemním plynem v energetice (15400 tis. tun) zvýšení využívání biomasy při výrobě elektřiny i tepla (11137 tis. tun) zvýšení efektivity využití paliv v dopravě (5104 tis. tun) zvyšování energetické efektivity v průmyslu a energetice (4670 tis. tun) zvýšení využití bioplynu (3724 tis. tun) úspory energií v sektoru domácností (3567 tis. tun) kombinovaná výroba tepla a elektřiny (244O tis. tun)

V závorce je uveden předpoklad úspor CO2 k roku 2020. Cena těchto opatření se pohybuje okolo 2000 KČ za 1t CO2.Opatření by měla vést k snížení o 3 tuny CO2 na obyvatele za rok.[25] Nyní se na některá opatření z této zprávy podíváme blíž. 1) Zvyšování efektivnosti využívání paliv v dopravě Toto opatření se poměrem zvyšování výkonů automobilů k množství spotřebovaného paliva a snížení množství zbytných cest (cesty bez nákladu, cesty, které je možno uskutečnit hromadnou dopravou). Nástroje na realizaci: -

zvyšování spotřebních daní na pohonné hmoty budování integrovaných systému hromadné dopravy osob podpora hromadné přepravy osob plošné silniční mýtné, závazné emisní limity na produkci skleníkových plynů pro nové automobily zavedení registračních daní odstupňovaných podle emisí CO2 energetické štítkování prodávaných vozidel investice do infrastruktury železniční dopravy diferenciace sazeb poplatku a daní v závislosti na emisích CO2

V současné době jsou tyto nástroje v ČR realizovány zavedením spotřební daně z minerálních olejů, mýtným zavedeným na českých dálnicích pro nákladní automobily nad hmotnost 12 t, emisní limity jsou platné pouze na látky poškozující zdraví a emise CO2 nejsou limitovanou škodlivinou. Další opatření vyplývá z přijatého klimaticko – energetického balíčku, v němž by měly být průměrné emise CO2 u nových automobilů sníženy do roku 2012 na 120g CO2/km (v současnosti dosahují průměrné emise 160g CO2/km). Zlepšením technologií výroby motoru by přitom měl být dosažen cíl 130 g CO2/km, dalších 10 % by měla zajistit jiná technická vylepšení.[28] Stránka | 25


Václav Lipka 2009

2) Nahrazení uhlí zemním plynem Toto opatření se zabývá přechodem domácností a podniků využívajících jako zdroj energie elektřinu nebo uhlí na zemní plyn, mající na GJ menší produkci CO2 než uhlí. Nástroje na realizaci: -

nižší zdanění zemního plynu spotřebními daněmi vyšší poplatky za znečišťování ovzduší zpřísňování emisních standardu kladených na nové zdroje

Realizace tohoto opatření byla v ČR zprostředkována tím, že v předchozích letech bylo mnoho obcí na území České republiky plynofikováno a zemní plyn byl osvobozen od spotřebních daní platících od 1. 1. 2008. První dvě opatření se týkala především omezení CO2, nyní uvedu některá opatření týkající se ostatních skleníkových plynů. 3) Snižování emisí metanu a oxidu dusného ze zemědělství Opatření se týká snižování dusíkatých hnojiv aplikovaných na zemědělskou půdu a lepší způsoby této aplikace, které by snížili uvolnění nežádoucích emisí. Další snížení emisí by mělo být dosaženo kontrolovanou fermentací zemědělských odpadů a zachycování vzniklého bioplynu a jeho dalšího využití. Nástroje na realizaci: -

zavadění postupu správné zemědělské praxe a systému cross-compliance při poskytování dotací podpora využívání zemědělského odpadu jako energetické suroviny dotace na přeměnu orné pudy na trvalé travní porosty a zalesňování

Snižování dusíkatých hnojiv v zemědělských půdách je jedním z cílů současných politik. Vystavění bioplynových stanic je ale pomalý a budují se převážně jako součást čističek odpadních vod. V zemědělství se bioplynové stanice vyskytují pouze v malém množství. V ČR je zalesňování a zatravňování dostatečně podporováno 4) Snižování fugitivních emisí uvolňovaných při těžbě a dopravě paliv včetně emisí z rozpouštědel Při hlubinné těžbě uhlí je možné částečně využít metan jako zdroj energie, těžba zemního plynu či ropy je v ČR pouze okrajová a tak by se opatření v tomto sektoru projevila jen minimálně v celkové bilanci snižování emisí. Snížení emisí ze zemního plynu je například možné zlepšením jeho stavu vedení. Dále snížení fugitivních emisí je možné při omezením, zachytáváním nebo náhradou organických rozpouštědel v průmyslu a domácnostech. Nástroje na realizaci: -

zvyšování požadavků na těžbu a manipulaci s rozpouštědly a pohonnými hmotami podpora zachytávání a energetického využívání důlních plynů

V ČR snížení fugitivních emisí závisí především na uhelném sektoru. Při patřičném útlumu těžby, s kterým se počítá do roku 2050 a s dostatečným zachytáváním CH4 v energetických odvětvích lze snížení těchto emisí očekávat. Uvedl jsem několik opatření, která mají vést k významnému snížení emisí skleníkových plynů v ČR. Tato a další opatření jsou uvedena v studii [23]

Stránka | 26


Václav Lipka 2009

3. Obchodování se skleníkovými plyny Skleníkové plyny nejsou problémem jednotlivých států, ale tato problematika se týká všech lidí na planetě. Jedním z řešení redukce skleníkových plynů je obchodování s jejich povolenkami. Toto obchodování má přimět producenty skleníkových plynů (státy, podniky, atd.) aby se snažili produkci těchto plynů omezit co možná nejvíce. Existují dva základní systémy obchodu s povolenkami skleníkových plynů a to Kjótský protokol a směrnice EU ETS. Oba tyto principy si nyní podrobněji rozebereme.

3.1 Kjótský protokol (Kyoto Protocol) 3.1.1 Základní poznatky o Kjótském protokolu? Kjótský protokol je protokol k Rámcové úmluvě OSN o klimatických změnách, která byla přijata v červnu 1992 na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji (UNCED) v Rio de Janeiru a vstoupila v platnost 21.3.1994. Cílem této úmluvy je stabilizovat koncentraci skleníkových plynů v atmosféře tak, aby se zabránilo nebezpečné interferenci antropogenních vlivů s klimatickým systémem. Do 11.4.2007 Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu ratifikovalo nebo k ní přistoupilo celkem (191 států světa). [29] Kjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu byl pojmenován podle japonského města Kjóto, ve kterém byl 11. prosince 1997 na Třetí konferenci smluvních stran (COP-3) dojednán.[30] Kjótský protokol zavazuje signatářské země, aby snížili emise šesti skleníkových plynů (CO2, CH4, N2O, PFCs, HFCs, SF6) a to nejméně o 5,2% v porovnání s emisemi z roku 1990. Seznam těchto států (průmyslově vyspělé země) je uveden v Dodatku I Kjótského protokolu a jejich 1. kontrolní období je stanoveno na rok 2008 – 2012.[30] Tab. 14 Největší producenti skleníkových plynů v roce 2005. Země Čína USA EU 27 Rusko Indie

Mt CO2 ekv. 7 500 7 300 5 200 4 300 2 400

t. CO2 ekv. /obyvatele 5,7 24,5 10,5 7,8 2,1

Kjótské cíle v EU viz Tab. 1 (příloha)

Nesplnění emisních cílů Pokud by se stalo, že některý stát v 1. kontrolním období nesplní svůj emisní cíl, bude muset v druhém “závazném“ období (po roce 2012) tento rozdíl vyrovnat. Dále pak tento stát musí vytvořit tzv. kontrolní akční plán, v kterém uvede opatření pro dosažení požadovaných cílů. Takovémuto státu bude navíc omezena způsobilost pro obchodování s emisními povolenkami dle mezinárodního systému Protokolu o obchodování s emisemi. Na členské státy EU-15 se kontrolní mechanismy Protokolu vztahují, jen pokud EU-15 jako celek nesplní daný emisní limit. Evropská komise pak má dle závazné právní dohody o sdílení břemene právo zahájit patřičné kroky proti členským zemím EU - 15 , které svůj emisní nesplní. [34]

Stránka | 27


Václav Lipka 2009

Ratifikace Kjótský protokol vstoupil v platnost 16. února 2005 tj. po více jak 7 letech od jeho vzniku. Důvodem byl čas na splnění podmínek pro jeho platnost: 1) Ratifikace alespoň 55 státy 2) Ratifikace tolika státy z Dodatku I (průmyslově vyspělé země), aby podíl emisí těchto států byl vzhledem k celkovému množství emisí všech států Dodatku I v roce 1990 nejméně 55%. U první podmínky nebyl významnější problém, jelikož Kjótský protokol neukládá rozvojovým zemím významnější závazky. [9] Větší problém nastal u druhé podmínky, kdy bylo nutné čekat s ratifikací, až Kjótský protokol ratifikuje dostatečný počet průmyslově vyspělých států. Zdržení nastalo poté, co Kjótský protokol 28. března 2001 zcela odmítli Spojené státy americké, které se drží na špičce světových znečišťovatelů skleníkovými plyny.[35] Spojené státy se na celosvětové produkci oxidu uhličitého podílejí jednou čtvrtinou, přičemž množství emisí v USA se každoročně zvyšuje o 1,5 procenta.[36] K USA se dále připojili země jako Austrálie, Čína, Indie, i když ty postupem času k ratifikaci přistoupily. Důvodem USA a Austrálie neratifikovat Kjótský protokol byl ten, že by snaha o snížení emisí způsobila zpomalení ekonomického rozvoje země. Tyto dvě země však chtějí snižovat globální oteplování rozvíjením nových technologií a jim výhodnějším systémem obchodu s emisemi. [36] Podmínka byla splněna až koncem roku 2004, kdy po naléhání EU 18. listopadu 2004 Kjótský protokol ratifikovalo Rusko, které mělo v roce 1990 17,4%-tní podíl na světových emisích. Po tom co Rusko ratifikovalo a byla přijata přesná pravidla pro tzv. flexibilní mechanismy, tak už platnosti nestálo nic v cestě. EU-15 ratifikovala 31.května 2002 a zavázala se, že sníží emise skleníkových plynů do roku 2010 o 8 % v vzhledem k roku 1990. [31] Všech 12 zemí, které od roku 2004 přistoupily k EU, s výjimkou Kypru a Malty, má podle protokolu stanoveny individuální cíle. Do konce roku 2005 klesly emise v zemích EU-15 o 1,5 % pod hodnotu z roku 1990. Společné emise z 27 dnešních členských států byly nižší o 7,9 % [33] Obr. 3 Česká republika podepsala Kjótský protokol 23.11.1998 na základě Usnesení vlády č.669 ze dne 12.10.1998 a ratifikovala jej 25.10.2001.Česká republika jako jeden z největších evropských producentů skleníkových plynů se stejně jako EU zavázala snížit emise skleníkový o 8%. Dále Japonsko, Kanada, Maďarsko, Polsko sníží emise o 6%, Nový Zéland, Ruská federace, Ukrajina budou emisní hodnoty stabilizovat na hodnotách z roku 1990. Oproti tomu Norsko může zvýšit emisní hodnoty o 1%, Austrálie o 8%, Island o 10% a stále budou splňovat emisní limity dané Kjótským protokolem. [30] K 23. říjnu 2007 ke Kjótskému protokolu přistoupilo 175 zemí a jedno hospodářské sdružení (EEC). Podíl emisí produkovaných ratifikujícími státy ke stejnému datu představuje 61,6% celkového objemu. [32]

Stránka | 28


Václav Lipka 2009

3.1.2 Flexibilní mechanismy Kjótského protokolu Kjótský protokol stanovuje 3 základní tzv. flexibilní mechanizmy, které mají umožnit státům snížení maximálního množství emisí za minimální náklady. Jde o to, že znečištění skleníkovými plyny je problém globální, tak nezáleží na místě, kde se prostředky vynaloží, ale spíše jaký budou mít efekt. Tyto mechanismy tedy umožňují, aby vyspělejší stát s menšími náklady snížil větší množství emisí v méně vyspělém státě, než aby za stejné množství investic snižoval menší množství emisí ve více vyspělém státě.[39] Mechanismy tedy umožní vyspělým zemím ekonomicky dosáhnout svých cílů obchodováním s emisemi mezi sebou a získáváním kreditů za projekty omezující emise v zahraničí. Kjótský protokol definuje tři základní mechanismy, kterými jsou: mechanismus čistého rozvoje (CDM – Clean Development Mechanism, upravený článkem 12 Protokolu), projekty společné implementace (JI - Joint Implementation, upravené článkem 6 Protokolu) a mezinárodní emisní obchodování (IET – International Emissions Trading, upravené článkem 17 Protokolu). Nyní se na jednotlivé mechanismy podíváme trochu podrobněji. Projekty společné implementace (JI) Tento mechanismus lze využít u všech ekonomicky vyspělých zemí (v Dodatku I), které podepsali a ratifikovali Kjótský protokol, tedy i ČR. JI umožňuje vyspělejším zemím zčásti dostát svým závazkům ve snížení emisí na půdě jiného (méně vyspělého) státu. V praxi je tento mechanismus uskutečňován v zemích s přechodnou ekonomikou např. ve střední a východní Evropě. Tyto země mají větší potenciál na snižování emisí za nižší náklady. [41] Princip systému je v tom, že „Investorská” země vloží svůj kapitál v podobě grantu do projektu, který je vypracován hostitelskou zemí a má vést k snížení emisí na území hostitelského státu. JI projekt může např. představovat nahrazení uhelné elektrárny mnohem efektivnější kogenerační technologií nebo také obnovu lesních ekosystémů v krajině. Kjótský protokol požaduje, aby určité JI projekty byly vystaveny validaci a (nebo) verifikaci nezávislým subjektem, tj. třetí stranou. Tyto služby poskytují různé akreditované firmy. [41] Projektem uspořené emise se určí jako rozdíl v produkci dvou scénářů a to – projektového (realizovaný) a tzv. baseline scénáře (kdyby projekt nebyl realizován).[40] Za snížené emise z tohoto projektu dostane investorský stát příslušné množství emisních kreditů. Emisním kreditem se rozumí 1 t CO2 ekv. a nazývá se ERU - Emission Reduction Unit. S těmito kredity bude možné obchodovat v 1. Kjótském období tj. v roce 2008 – 2012. [40]. Mechanismus čistého rozvoje (CDM) Tento mechanismus je obdobou mechanismu JI (Joint Implementation), který je zaměřen na realizaci projektů snižujících emise skleníkových plynů za cenově výhodných podmínek v zemích uvedených v Dodatku I. V mechanismu CDM je investorem projektu země Dodatku I (ekonomicky vyspělá země) a hostitelskou zemí je země, která nemá závazky vůči Kjótskému protokolu (rozvojové země).[42] Vzhledem k tomu že CDM projekty jsou uskutečňovány v rozvojových zemích požaduje Kjótský protokol, aby všechny CDM projekty byly předmětem validace a ověření (certifikace) třetí stranou, tj. nezávislým ověřovatelem. Tyto služby jsou poskytovány příslušnými akreditovanými společnostmi.[41] Množství emisí snížených protokolem se určí stejně jako v JI tak, že se udělá rozdíl emisí dle 2 scénářů, kde jeden počítá s implementovaným projektem a druhý bez něj. Za každou 1 t CO2 ekv. sníženou projektem, dostane investující země emisní kredit 1 CER Stránka | 29


Václav Lipka 2009

(certified emission reduction), kde tyto kredity mohou být použity ke splnění vlastních závazků snižování nebo mohou být obchodovány na trhu CDM. [41] Na rozdíl od mechanismu JI, kde se kredity generují v 1. Kjótském období lze v mechanismu CDM generovat kredity zpětně od roku 2000, a proto obchod z těchto kredity může fungovat dříve než v roce 2008. U evropského obchodu s emisemi, který je s oběma mechanismy propojen lze tedy využít kredity CER od 1. ledna 2005 a ERU od 1. ledna 2008.[34] Jaké jsou výhody těchto mechanismů? a) hostitelské země dostávají od investorů zahraniční kapitál a pokročilé tzv. „zelené technologie” b) investující země splní část svých závazků ke Kjótskému protokolu za menší kapitál, než by se jim podařilo doma. c) je dosaženo reálných, měřitelných, dlouhodobých a cenově zajímavých přínosů, které pomáhají zmírnit změny klimatu. Mezinárodní emisní obchodování (IET) Na rozdíl od předchozích dvou mechanismů, není IET vázán na konkrétní projekt. Jedná se o obchodování v rámci států z Dodatku I v Kjótském protokolu. Každá země obdrží v závislosti na max. množství vypouštěných skleníkových plynů množství jednotek AAU - (Assigned Amount Unit), kde 1 AAU odpovídá 1 t CO2ekv. Budou – li emise státu menší, než je dáno množstvím jednotek AAU , může stát tyto jednotky prodat jiné zemi, která není schopná svůj závazek dodržet, nebo je pro ni výhodnější nakoupit určité množství povolenek, než snižovat samotné emise.[43] Tato aktivita může mít charakter čistě mezivládního obchodu s národními úsporami nebo obchodu podloženého konkrétními projekty (Green Investment Scheme – GIS).[39] 3.1.3 Co bude po Kjótském protokolu? Co bude následovat po ukončení platného období Kjótského protokolu v roce 2012? Touto otázko se ve dnech 1. - 12. prosince 2008 v polské Poznani, kde se konala celosvětová konference zemí, které jsou podepsány pod rámcovou úmluvou OSN o klimatických změnách (UNFCCC) zabývali delegáti z více jak 180 zemí světa. Poznaňská konference se konala rok poté, co byly vloni na Bali zahájeny diskuse o budoucí podobě celosvětové dohody o klimatu. Konference však nepřinesla významnější posun v mezinárodním vyjednávání ani významnější závazky vztahující se k rozvinutým zemím. Konference nepřinesla žádný významnější posun v mezinárodním vyjednávání ani významnější závazky vztahující se k rozvinutým zemím.[37] Brzdou současných jednání je přechod mezi administrativou George Bushe a Baracka Obamy ve Spojených státech. I když USA produkují 7 miliard tun CO2 ročně, čímž jsou v žebříčku světových znečišťovatelů na druhém místě hned za Čínou, tak jejich podpis Kjótského protokolu stále chybí. George Bush se obával negativního vlivu restriktivních opatření na ekonomiku USA, Barack Obama je přesvědčen o opaku a navrhuje emise snížit do poloviny století o 80 procent. [38] Barack Obama přislíbil účast USA v kodaňské dohodě, o které se bude jednat v prosinci 2009, což je vítaná změna od dob vlády George Bushe

Stránka | 30


Václav Lipka 2009

Na konferenci se přijala opatření, která mají zjednodušit hodnocení a rozhodování o projektech v rámci tzv. mechanismu čistého rozvoje (CDM). Dále se účastníci summitu dohodli na podmínkách týkajících se čerpání z tzv. adaptačního fondu. Adaptační fond byl schválen již dříve, ale nebylo stanoveno, jakým způsobem bude fungovat. Tento fond má sloužit na financování konkrétních projektů na vypořádání se s dopady klimatických změn v rozvojových zemích, které jsou signatáři Kjótského protokolu. Z tohoto fondu by se dle plánů mělo dát v roce 2012 čerpat až 300 mil. dolarů ročně. V neposlední řadě se účastníci konference dohodli na časovém harmonogramu pro rok 2009, který určí, jak budou vyjednávání o nové dohodě dále pokračovat. [37]

Obr. 4

Jak již bylo zmíněno, platnost Kjótského protokolu končí roku 2012. O následující klimatické dohodě, která nahradí Kjótský protokol se, bude jednat v prosinci 2009 v Kodani. Dosavadní přípravná jednání probíhající v letech 2008 - 2009 se zaměřila na pět základních bloků budoucí smlouvy. Tyto bloky jsou: mitigace (zmírňování, především snižování emisí skleníkových plynů), adaptace (přizpůsobení se negativním dopadům změny klimatu), transfer techno-logií, financování přijatých opatření a dlouhodobá spolupráce v rámci UNFCCC. [55]

Stránka | 31


Václav Lipka 2009

3.2 EU ETS (Emission Trading Scheme) 3.2.1 Základní poznatky o EU ETS EU ETS je klíčový ekonomický nástroj Evropské Unie na snížení emisí skleníkových plynů, ke kterému se EU v rámci Kjótského protokolu zavázala. Jedná se o systém (schéma) obchodu s povolenkami na skleníkové plyny, který je definován Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003. EU ETS není mechanismem Kjótského protokolu, proto jím není nijak upravován, ani významně ovlivňován. Tento mechanismus má pomoci státům EU snížit ekonomické zatížení spojené se snižováním emisních hodnot. EU bere tento mechanismus jako domácí nástroj na snížení emisí, proto tedy ani obchod zprostředkovaný tímto mechanismem není vázán na platnost KP. EU má k Protokolu specifické postavení, protože signatářem nejsou pouze státy EU (mají závazek 8%), ale i Evropské společenství (závazek 8%). Díky tomu má EU možnost flexibilně přerozdělit závazky jednotlivých zemí jinak než je dáno Protokolem, ale tak, aby byl splněný cíl EU. Pokud bude závazek EU ke Kjótskému protokolu splněn, pak nebude přihlíženo k závazkům jednotlivých států samostatně. Tato flexibilita umožnila, aby ekonomicky vyspělejší státy nebo státy, které se dobrovolně přihlásily, měli podmínky přísnější než státy s méně vyspělou ekonomikou. Proto mají některé státy vyšší závazek, než státy jiné (viz Tab. 1). Ve výsledku však musí být dosaženo celkového závazku EU. [44] Odstavec popsaný výše popisuje stav v době, kdy byl podepsán Kjótský protokol a EU tvořilo 15 států tzv. EU-15. V této době byl mechanismus obchodování brán jako ryze domácí mechanismus pro 15 členských států. Po přistoupení dalších 10 států (např. ČR) již mechanismus přestal být ryze domácí a stal se více mezinárodním projektem. Tito noví členové EU již nespadají do rozdělování emisních závazků v rámci EU, ale mají své individuální závazky ke Kjótskému protokolu, které většinou odpovídají hodnotě 8%. Tímto nutně dochází k interakci mezi evropským a kjótským systémem. [44] EU ETS je založeno na principu, kdy stát přenese závazek snížení emisí na jednotlivé podniky. Těmto podnikům je určeno max. množství emisí, které můžou vypustit. Tomuto množství odpovídá i množství přidělených emisních povolenek EUA – (EU emission Allowance), které podniky dostanou na základě vypracovaného a schváleného národního alokačního plánu (NAP).[44] Jedna EUA odpovídá 1 t CO2ekv. vypouštěných emisí. Za každou tunu, kterou podnik vypustí, musí odevzdat jednu EUA. Podnik může svůj závazek splnit buď tím, že sníží množství vypouštěných emisí nebo nákupem příslušného množství povolenek od jiného podniku, kterému se podařilo snížit produkci emisí a tak má k dispozici určité množství volných jednotek EUA. Tyto volné jednotky, pak podnik může prostřednictvím aukcí, na kterých se s povolenkami obchoduje. [45]

Obr. 5

Stránka | 32


Václav Lipka 2009

Schéma má stanovené první kontrolní a obchodní období od 1. ledna 2005 do konce roku 2007 a druhé na rok 2008 – 2012 což je i kontrolní období Kjótského protokolu. [41] EU ETS má pomoci snížit emise skleníkových plynů na území celé EU o 21% v období let 2005 – 2020 a 36% pokud bude přijata nová mezinárodní smlouva o ochraně klimatu. EU ETS pokrývá v současnosti cca 40% celkových emisí na území EU.[55] 3.2.2 Činnosti zahrnuté do EU systému obchodování s emisemi V evropském schématu obchodování s emisemi (EU ETS) je zahrnuto přibližně 11 000 provozů, které mají 40% podíl na množství emisí CO2 v Evropě. Podniky využívající některý z provozů uvedených v Tab. 2 mají právo na nákup a prodej emisních povolenek. I když Kjótský protokol identifikuje šest skleníkových plynů, tak EU ETS v současné době umožňuje obchod pouze s povolenkami na emise oxidu uhličitého (CO2). Oxid uhličitý je v šestici skleníkových plynů, co se množství vypouštění týče, zastoupen z 80%. Obchodování se bude týkat jednotlivých provozů, nikoliv celých podniků. Týká se energeticky vysoce náročných odvětví, jako je výroba elektřiny, rafinace ropy, výroba koksu, železa, výroba stavebních materiálů (cement, vápno, sklo, keramika) a papíren a výroby celulózy viz Tab. 2 [46] Tab. 2: Činnosti zahrnuté do EU systému obchodování s emisemi – překlad dodatku I

Směrnice 2003/87/EC Energetické činnosti: Spalovací zařízení se jmenovitým příkonem větším než 20 MW (s výjimkou spalování nebezpečných nebo komunálních odpadů). Rafinerie minerálních olejů Koksovny Výroba a zpracovávání kovů v železářství: Zařízení na pražení a aglomeraci rud kovů (včetně sulfidů) Zařízení na výrobu železa a oceli (primární nebo sekundární tavení) včetně kontinuálního odlévání s kapacitou přesahující 2,5 tun za hodinu Průmysl minerálních surovin: Zařízení na výrobu cementového slínku v rotačních pecích s produkční kapacitou přesahující 500 tun za den nebo vápna v rotačních pecích s produkční kapacitou přesahující 50 tun za den nebo v jiných pecích s produkční kapacitou přesahující 50 tun za den Zařízení na výrobu skla včetně skelných vláken s kapacitou tavení přesahující 20 tun Zařízení na výrobu keramických produktů vypalováním (pálením), zvláště střešních tašek, cihel, žáruvzdorných cihel a kachlíků, kameniny a porcelánu s výrobní kapacitou 75 tun denně, nebo s kapacitou pece nad 4 m3 nebo s hustotou uložení přesahujících 300 kg/m3 Ostatní aktivity: Průmyslová zařízení na výrobu a) buničiny z dřevního nebo jiného vláknitého materiálu b) papíru nebo kartónu s výrobní kapacitou přesahující 20 tun za den

Výše uvedené provozy nejsou konečné, jelikož se v rámci tzv. klimaticko-energetického balíčku by EU ETS mělo v budoucnu zahrnout mnohem více činností a skleníkových plynů. [47] Stránka | 33


Václav Lipka 2009

Povinnosti společností ohledně EU ETS [41] Společnosti, které jsou zahrnuty do EU ETS, budou povinny: •

pro každé zařízení zahrnuté do schématu požádat o emisní povolení, které bude charakterizováno popisem zařízení, použitých technologií, zdrojů emisí a způsobů monitoringu a hlášení podle metodické direktivy, kterou se provádí Směrnice

•

každé zařízení obdrží evropské kvóty pro své emise CO2 v definovaných časových obdobích 2005 – 2007 a 2008 – 2012 každé zařízení musí mít své celkové roční emise CO2 verifikovány do 31. března následujícího roku každé zařízení musí odevzdat kvóty, kterým odpovídají celkové roční emise; přebytek může být obchodován nebo podržen a naopak deficit musí být nahrazen nákupem na trhu

• •

3.2.3 Klíčové elementy EU ETS Národní alokační plán (NAP-National Allocation Plan) NAP je klíčový nástroj evropského schématu pro obchodování s emisemi. Vlády všech států, které využívají EU ETS v tomto dokumentu stanoví, jaký objem emisí CO2 můžou jednotlivé společnosti a jiní znečišťovatelé vypouštět do ovzduší. Tento dokument tedy musí obsahovat seznam společností (znečišťovatelů) a množství povolenek, který každý podnik dostane. Všechny povolenky jsou rozdělovány zdarma. Část povolenek je určena jako rezervy pro nové účastníky obchodu. Pokud povolenky z rezerv zůstanou nevyužity, pak budou nabídnuty k prodeji v aukcích na konci obchodovacího období. Od roku 2013 by měli ovšem být tyto povolenky rozdělovány pouze prostřednictvím nákupu na aukcích.[49] Pokud se podniku podaří snížit množství emisí pod úroveň danou množstvím přidělených povolenek, může tyto přebývající povolenky prodat – naopak pokud bude vypouštět větší množství, než je stanoveno množstvím povolenek, musí toto množství dorovnat nákupem povolenek, jinak hrozí za toto překročení pokuty. [48] Pokuty za překročení množství vypouštěných emisí byly v letech 2005 – 2007 : 40 EURO a v letech 2008 – 2012 : 100 EURO za 1 t CO2. Zaplacením pokuty se ale společnosti nevykoupí z povinnosti odevzdat za tyto nepokryté emise povolenky, protože tato povinnost přetrvává do následujícího roku. [43] Příprava NAP je dána směrnicí 2003/87/EC a je povinná pro všechny členské státy EU, dokonce i pro ty, které nemají povinnosti ke Kjótskému protokolu (Kypr, Malta). Návrh NAP je každý stát povinen zaslat Evropské komisi k posouzení nejpozději v termínu do 18 měsíců před zahájením daného obchodovacího období.[48] Národní alokační plány států EU lze nalézt na stránkách Evropské komise http://ec.europa.eu/

Stránka | 34


Václav Lipka 2009

Způsoby rozdělování povolenek [46] Pro rozdělení povolenek podnikům se používají dva způsoby: a) Grandfathering – tento způsob se používá nejčastěji a spočívá ve zprůměrování emisí daného podniku ve zvoleném historickém období, tedy podnik dostane množství povolenek v závislosti na množství, které vypouštěl v minulosti. b) Benchmarking - kterým se stanovuje standardní množství emisí na úrovni celého průmyslového sektoru či skupiny podniků stejného zaměření. Zpravidla zde dochází k přepočtu emisí na jednotku produktu nebo na proces. c) Aukce – podnik si musí potřebné povolenky nakoupit. Množství přidělovaných povolenek je závislé i na předpokládaném vývoji podniků, nebo příslušného odvětví. [46] Národní alokační plán České republiky na období 2008 - 2012 Jelikož je ČR členem EU a tedy i účastníkem obchodu s emisemi má jako každý členský stát povinnost zhotovit svůj NAP. Do právního systému ČR je schéma obchodování EU implementováno pomocí zákona č.695/2004 Sb., který stanovuje práva a povinnosti provozovatelů zařízení a dalších osob při obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. [50] Český NAP byl přijat 31. května 2007, poté co prošel úpravou, která byla nutná, aby NAP byl přijat Evropskou komisí. Původní NAP byl stanoven na vypouštění 101,9/Mt CO2 za rok, ale dle podmínek komise roční produkce CO2 nesmí přesáhnout 86,8 /Mt CO2, tedy požaduje snížení o 14% oproti původnímu množství.[50] Klíčovými podklady pro tvorbu NAP byly údaje o emisích jednotlivých zdrojů z databáze emisí REZZO spravované ČHMÚ a údaje o historických emisích skleníkových plynů (1999 2001) poskytnuté jednotlivými podniky na základě dotazníkové akce, organizované MŽP v průběhu února a března 2004. Dalšími zdroji dat byly verifikované údaje o emisích za rok 2005.[48] Tab. 3 : Rozdělení povolenek na období 2008 – 2012 Referenční hodnota emisí (tCO2)

Emise celkem rok 2005 (tCO2)

Emise celkem rok 2006 (tCO2)

3 702 186

3 510 937

3 618 513

3 946 632

79 449 656 -

78 910 839 -

79 944 488 -

81 499 243

83 151 842

82 421 776

83 589 771

Základní alokace povolenek

Soubor 1 (malá zařízení) Soubor 2 (velká zařízení) Joint Implementation Nové zdroje Celkem

99 389 1 290 000 86 835 264

Množství povolenek uvedených v NAP představuje hodnotu na jeden rok, tzn. že podnik na celé 5leté kontrolní období disponuje 5x větším množství než je uvedeno v NAP. [54] Český NAP je dostupný na: http://www.alokacniplan.cz Stránka | 35


Václav Lipka 2009

Registr evidence povolenek („Registries“) Dalším elementem schématu ETS je tzv. registr evidence povolenek, který musí každý stát, který obchoduje s povolenkami založit a také udržovat. Založení tohoto registru udává 19. článek směrnice 2003/87/EC. Tento registr je veřejně přístupný a slouží k zajištění přesné evidence vydávání, držení, převodu a zrušení emisních povolenek. Tento registr je vlastně účet, na kterém má majitel tohoto účtu množství získaných povolenek a prostřednictvím tohoto účtu může s povolenkami libovolně nakládat. Český registr povolenek Český registr povolenek je zřízen na základě § 9 zákona č.695/2004 Sb. a dále se v něm stanovuje, že správce tohoto registru je operátor trhu s elektřinou OTE. Podmínkou pro otevření účtu je mít platné povolení na vypouštění emisí skleníkových plynů. [51] V roce 2007 se proběhlo v registru 702 transakcí s 38 099 601 EUA. Rozložení transakcí a množství převedených objemů EUA ukazuje Tab. 4 [52] Tab. 4 : Transakce v rejstříku [52] Typ transakce tuzemsko export import Suma

objemy EUA 16 059 962 12 361 478 9 678 161 38 099 601

Počty transakcí 305 247 150 702

Od 16. října 2008 je národní registr obchodu s emisemi propojen s obchodním schématem Kjótského protokolu, jehož Mezinárodní evidenci transakcí (ITL) spravuje sekretariát Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC). Díky tomuto propojení mohou české společnosti na své účty v registru dostat i jednotky ERU a CER získané z projektových mechanismů Protokolu. Díky tomuto propojení a díky tzv. Linking Directive (směrnice 2004/101/EC – propojení EU ETS a Kjótského protokolu) mohou podniky na pokrytí svých emisí CO2 od roku 2008 použít nejen povoleny EUA ale také kredity EUR a CER a to do výše 10% z celkového množství alokovaných povolenek.[53] Český registr obchodu s povolenkami je přístupný na: http://www.povolenky.cz Legislativa Dalším důležitým prvkem v obchodování s povolenkami je platná legislativa, stanovující pravidla tohoto systému. Nyní si uvedeme několik prvků tohoto systému. EU : Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES Sdělení Komise z 10. 11. 2003 o návodu při implementaci kritérií dle přílohy III směrnice 2003/87/ES Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/101/ES ze dne 27. října 2004, kterou se s ohledem na projektové mechanismy Kjótského protokolu mění směrnice 2003/87/ES o Stránka | 36


Václav Lipka 2009

vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství. Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES ze dne 11. února 2004 o mechanismu monitorování emisí skleníkových plynů ve Společenství a provádění Kjótského protokolu Nařízení Evropské komise č. 2216/2004ze dne 21. prosince 2004 o standardizovaném a bezpečném systému rejstříků podle směrnice 2003/87/ES Evropského parlamentu a Rady a rozhodnutí 280/2004/ES Evropského parlamentu a Rady ČR : Zákon 695/2004 Sb. o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů Novela č. 212/2006 Sb. Vyhláška 696/2004 Sb. kterou se stanoví postup zjišťování, vykazování a ověřování množství emisí skleníkových plynů Vyhláška 150/2005 Sb. kterou se stanoví formulář žádosti o vydání povolení k emisím skleníkových plynů Nařízení vlády 80/2008 Sb. o Národním alokačním plánu pro obchodovací období roků 2008 – 2012 3.2.4 EU ETS v ČR Systém evropského obchodu s emisními povolenkami (EU ETS) skleníkových plynů je vytvořen na základě měrnice 2003/87/ES. Tato směrnice je do české legislativy transponována zákonem 695/2004 Sb. V ČR je do tohoto obchodu zapojeno cca 400 zařízení, z toho 254 tvoří energetika. [55] Tento systém zahrnuje cca 60% všech emisí skleníkových plynů v ČR a největší díl na tom má energetika (70%). Do systému jsou zahrnuta spalovací zařízení, která mají jmenovitý tepelný příkon 20MW. ČR v prvním obchodovacím období mezi podniky 97,6 milionů povolenek za rok. Později se však ukázalo, že ČR vyprodukovala cca o 13% emisí méně, než měla množství přidělených povolenek. [55] Na druhé obchodovací období (2008 - 2012) bylo ČR přiděleno 86,8 milionů povolenek. V roce 2008 podniky zahrnuté do EU ETS vyprodukovaly 80,4 t CO2, což je oproti roku 2007 pokles o 8,5% (7 435 430 tun CO2). Tento pokles byl pravděpodobně ovlivněn nastupující finanční a hospodářskou krizí.[55]

Obr. 6

Stránka | 37


Václav Lipka 2009

3.2.5 Klimaticko – energetický balíček Klimaticko-energetický balíček je základním nástrojem, kterým chce Evropská unie dosáhnout svých cílů v redukci skleníkových plynů o 20 % do roku 2020 oproti emisím z roku 1990 (resp. o 30 % v případě, že ostatní rozvinuté země přijmou srovnatelné závazky a pokud hospodářsky vyspělejší země přispějí úměrně své odpovědnosti a možnostem)[55] a zároveň do stejného data zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie rovněž na 20 %. Tento balíček byl zveřejněn Evropskou komisí 23. ledna 2008 a byl definitivně přijat 17. prosince 2008. Klimaticko-energetický balíček je soubor čtyř směrnic a jednoho rozhodnutí EU: [47] a) směrnice Evropského Parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2003/87/ES tak, aby se zlepšil a rozšířil systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství b) směrnice Evropského Parlamentu a Rady o geologickém skladování oxidu uhličitého a o změně směrnic Rady 85/337/EHS, 96/61/ES, směrnic 2000/60/ES, 2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES a nařízení (ES) č. 1013/2006 c) směrnice Evropského z obnovitelných zdrojů

parlamentu

a

Rady

o podpoře

užívání

energie

d) směrnice o dohledu nad emisemi skleníkových plynů pocházejícími z paliv e) nařízení o emisích CO2 z automobilů. Podle přijatého návrhu by měly být průměr né emise CO2 u nových automobilů sníženy do roku 2012 na 120g CO2/km Nejvíce projednávanou směrnicí se stala změna směrnice 2003/87/ES a jak bude vypadat schéma obchodu s emisemi ve třetím období tj. 2013 - 2020, přičemž v tomto období by mělo dojít ke snížení emisí skleníkových plynů o 21 % ve srovnání s rokem 2005. [47] Nyní si uvedeme některé úpravy tvořící základ tohoto balíčku: [55] -

v systému EU ETS bude postupně omezován bezplatný příděl povolenek jednotlivým podnikům. Povolenky si podniky budou kupovat prostřednictvím aukce, pro kterou budou platit jednotná pravidla na území celé EU. Tento systém přidělování začne platit od roku 2013.

-

od roku 2013 všechny elektroenergetické podniky (mimo těch, které dostanou výjimku) přejdou na akcionování povolenek.

-

bude stanoven jednotný emisní strop pro celou EU, který se bude každý rok snižovat o 1,74% až do roku 2020.

-

část závazku členských států EU může být splněna pomocí mechanismu čistého rozvoje v zemích mimo EU a v odvětvích, která nezahrnuje EU ETS. To by mělo zajistit snížení emisí v odvětvích mimo EU ETS o 10% v porovnání s rokem 2005

-

do roku 2020 se musí na konečné spotřebě energie mezi státy EU z 20% podílet OZE. Dále musí být zajištěn 10% podíl OZE v dopravě (zahrnuje tekutá biopaliva, elektrický a vodíkový pohon).

Stránka | 38


Václav Lipka 2009

3.3 Obchodování s emisemi skleníkových plynů Obchodování s emisními povolenkami skleníkových plynů probíhá podle dvou systémů. Prvním systémem je Evropské schéma obchodování s povolenkami (EU ETS), který byl spuštěno roku 2005. Druhý systém je vytvořen na základě Kjótského protokolu a jeho první fáze probíhá v letech 2008 – 2012. Po spuštění Kjótského obchodování musel být vytvořen centrální rejstřík ITL(International Transaction Log – Mezinárodní evidence transakcí), který eviduje pohyb a počet jednotek AAU, EUR, CER a RMU mezi národními rejstříky ostatních zemí. Povolenky AAU jsou platné pouze v zemích EU a jejich monitoring provádí centrální rejstřík Evropského společenství CITL (Community Independent Transaction Log - Nezávislá evidence transakcí Společenství), který je spravován Evropskou komisí.[54] Pro větší efektivitu při snaze redukce skleníkových plynů, bylo nezbytné, zahrnout do systému co nejvíce účastníků a umožnit spolupráci signatářů obou systémů. Proto byly oba systémy propojeny. Následující obrázek (obr. 8) ukazuje propojení jednotlivých rejstříků EU, rejstříků zemí mimo EU, mezinárodního rejstříku ITL a rejstříku Evropské komise CITL v Kjótském obchodovacím období.[54]

Obr. 7: Propojení rejstříků emisního obchodování Jelikož ani Kjótský protokol a ani EU ETS přesně nestanoví jakým způsobem má být uskutečňován obchod s povolenkami, tak mají společnosti volné ruce jak s tímto zbožím obchodovat. V dnešní době má každý stát účastnící se emisního obchodování zřízen elektronický registrační systém tzv. rejstřík obchodování s povolenkami. V tomto rejstříku má každý účastník na trhu s povolenkami zřízen účet, na kterém má uložené své emisní povolenky. Pokud se vlastník účtu rozhodne k obchodní transakci s tímto „ zbožím”, budou povolenky elektronicky převedeny, nebo uloženy na jiný či vlastní účet. Tento systém je velmi podobný bankovnímu systému, který sleduje množství peněz na účtech klientů. [54] Elektronický rejstřík stejně tak jako banky není zprostředkovatelem obchodu. Obchod s povolenkami může probíhat různou formou např. (obchodování prostřednictvím OTC (overthe-counter) trhů, aukce, burzy, prodávat či kupovat prostřednictvím makléře, banky nebo jiného zprostředkovatele na trhu s povolenkami, povolenky mohou být nabídnuty při nákupu např. fosilních paliv apd.

Stránka | 39


Václav Lipka 2009

3.4 Vliv obchodování s emise na produkci skleníkových plynů v ČR 3.4.1 EU ETS O evropském systému obchodování jsme se bavili v kapitole 3.2, nyní se stručně podíváme, jaký vliv má EU ETS na produkci emisí skleníkových plynů v ČR. V roce 2005 vypustil český průmysl do ovzduší 82,3 mil. tun CO2, což bylo přibližně o 10 mil. tun méně než byl původní předpoklad. Pokles byl dle předpokladů způsoben úsporami v jednotlivých zařízeních, změnou metodiky měření emisí a dalšími vlivy. V roce 2006 byl zaznamenán mírnější nárůst emisí oproti roku 2005, kde emise vzrostly na hodnotu 83,6 mil. tun CO2. Systém obchodu EU ETS má bezesporu významný vliv na snížení emisí skleníkových plynů v ČR, ale dosud není možné přesně stanovit jaký podíl na snížení emisí EU ETS má, protože spolu s ním působí řada dalších faktorů vedoucí k redukcím skleníkových plynů. Předpokládá se, že vliv EU ETS na snížení emisí CO2 se pohybuje mezi 4 – 8 mil. tun. Systém je zaměřen na snižování emisí u podniků vypouštějící CO2 do atmosféry. Těchto podniků je v ČR do systému zapojeno cca 400. Největší vliv spadá na energetický průmysl, kde k snižování vede např. volba paliva, lepší technologie atd.[5] V roce 2008 české podniky, účastnící se systému obchodování EU ETS vypustili do atmosféry 80 399 334 t CO2. Toto množství je o 8,5% menší, než množství vypuštěných emisí z roku 2007, které představovali 87 834 764 tun CO2. [56] Tyto hodnoty, jen potvrzují výše zmíněné odhady, že EU ETS v současnosti pomáhá snižovat emise CO2 v ČR o 8 mil. tun. 3.4.2 Kjótský protokol Kjótský protokol je první největší a nejvýznamnější projekt na regulaci skleníkových plynů (přispívajících ke klimatickým změnám) v historii. Tento protokol zastavil rychlý růst emisí skleníkových plynů a byl podnětem pro rozvoj tzv. čistých technologií. Největším přínosem je však vytvoření právního rámce, na který mohou navazovat další právní předpisy týkající se omezování emisí skleníkových plynů. V ČR je podporován hlavně mechanismus společné implementace (JI - viz 3.1.2), kde ČR působí jako hostitelská země. V ČR bylo v letech 2004 – 2006 schváleno a realizováno 32 JI projektů, které se přímo i nepřímo podílely na snížení antropogenních emisí skleníkových plynů. Z těchto projektů se 31 vztahuje na sektor energetiky a týkají se především využívání obnovitelných zdrojů anergie. Jeden projekt (JI) se týká redukce N2O z výroby kyseliny dusičité. V rámci ČR jde o výjimečný projekt, díky němuž se ročně sníží produkce N2O o 1930 tun (598 300 t. CO2ekv). Realizace těchto JI projektů pomohla v ČR snížit emise skleníkových plynů o 700 tis. t CO2ekv./rok. Díky těmto projektům se v prvním kontrolním období (2008 – 2012) předpokládá redukce emisí ve výši 3,5 mil. tun CO2ekv.[5] Česká republika snížila emise skleníkových plynů od roku 1990 do 2008 o 24%. Tato hodnota o mnoho převyšuje požadavek Kjótského protokolu (8%) k ČR a ukazuje efektivnost ekonomických nástrojů na ochranu klimatu. [57] Díky takto velkému snížení emisí, mohla ČR dne 30. 3. 2009 prodat své emisní kredity Japonsku. ČR prodala celkem 40 milionů emisních jednotek AAU za cca 10 miliard korun. Tyto peníze mají být v průběhu roku 2009 využity na program Zelená úsporám, který má pomoci k dalším redukcím skleníkových plynů v ČR. [57]

Stránka | 40


Václav Lipka 2009

Závěr: Ze současných odborných studií zabývající se změnami klimatu jasně vyplývá, že tyto změny jsou velmi reálné, dokonce se již začaly projevovat. Diskuze, které se na toto téma konají, se snaží stanovit, jakou měrou se na těchto změnách podílí člověk a jaká míra spadá do přirozeného procesu klimatických změn. Obecně existují dva protikladné názory, které zastávají vědci, politici a jiní odborníci, zabývající se touto problematikou. Jeden názor, který zastupuje menšina vědců a politiků, tvrdí, že klimatické změny jsou přirozeným jevem v klimatickém systému Země a antropogenní činnosti tento jev výrazně nijak neovlivňují, tedy nemá smysl vynakládat miliardové finance na snižování antropogenních skleníkových plynů. Druhým názorem, zastávající většinou vědeckých a politických pracovníků, je, že antropogenní činnosti značně přispívají ke změnám klimatu a je tedy nezbytné tento problém začít co nejrychleji řešit. Změny klimatu jsou globálním problémem a jeho změny ovlivňují i klima České republiky. V této práci jsou uvedeny výsledky dlouholetých měření, která především ukazují změny teplot a srážek na našem území. Z těchto pozorování je vidět, že na území ČR dochází k postupnému nárůstu průměrných teplot. I když se České republice podařilo od roku 1990 výrazně omezit antropogenní emise skleníkových plynů, zůstává jednou z největších znečišťovatelů v EU. Největší problém ČR je, že hlavním zdrojem pro výrobu energie patří spalování fosilních paliv, produkující ohromné množství oxidu uhličitého. Největší znečišťovatel v ČR je energetický průmysl, u kterého se ale v posledních letech daří udržovat stabilní produkci emisí skleníkových plynů. Větším problémem je automobilová doprava, jejíž emisní hodnoty prudce stoupají a mají tak velký podíl na tom, že antropogenní emise v posledních letech mírně rostou. Osobně se domnívám, že z hlediska snižování emisí skleníkových plynů má největší potenciál vývoj nových technologií, díky nimž se zvýší efektivita výroby energií a sníží se exhalace skleníkových plynů do atmosféry. Podniky vypouštějící tyto emise by měli mít vyšší snahu tyto technologie vyměnit za ty zastaralé a neefektivní. Nad znečišťováním ovzduší by se měli zamyslet i obyčejní lidé. Lidé by měly šetrněji nakládat s energiemi, více využívat městské hromadné dopravy, místo používání osobních automobilů a v neposlední řadě i snížit popř. zastavit kácení lesů (pralesů). Za významné opatření proti exhalaci skleníkových plynů do atmosféry na poli politické scény, považuji obchodní systémy se skleníkovými plyny (Kjótský protokol a EU ETS). I když tyto systémy pomáhají k redukci skleníkových plynů v atmosféře, nejedná se zatím o nijak extrémní množství. Vezmeme-li například celkový stav emisí v České republice a porovnáme jej s množstvím, které se díky oběma systémům daří snížit, vidíme, že toto množství tvoří jen nepatrnou část z celkové produkce emisí na našem území. Problém tvoří bezesporu to, že systém EU ETS nezahrnuje malé podniky, ale ani všechny problematické sektory jako je doprava, vytápění budov apod. Největším přínosem těchto dvou systémů je bezesporu právní a globální základ pro navazování dalších dohod vedoucí k redukci skleníkových plynů v atmosféře. Stejně jako diskuse na téma klimatických změn, má i diskuse o obchodu s emisemi dvě strany. Jedna strana považuje tyto systémy za přínosné a významné k omezování světových antropogenních skleníkových plynů a druhá je proti těmto systémům. Tato druhá strana poukazuje především na nízkou efektivitu Kjótského protokolu, jež je především způsobena absencí největších světových znečišťovatelů např. USA, nebo Číny (která sice ratifikovala protokol, ale jako rozvíjející země nemusí své závazky dodržet).

Stránka | 41


Václav Lipka 2009

Podle mého názoru jsou tyto systémy bezpochyby přínosem k regulaci klimatických změn, ale je nutné, aby na ně přistoupili všechny průmyslově vyspělé státy světa. Jako velký přínos a pokrok v budoucí dohodě, která nahradí v roce 2013 Kjótský protokol, je změna amerického postoje ke změně klimatu. Touto změnou je příslib amerického prezidenta Baracka Obamy, že USA jako druhý největší znečišťovatel světa, přistoupí k nové klimatické dohodě. To by mohlo vést k zefektivnění snížení produkce světových emisí skleníkových plynů. Dalším přínosem obchodu s povolenkami jsou podněty např. pro rozvíjení a využívání čistých technologií, zvyšování energetické efektivnosti v průmyslu, výměnu staré technologie za novou atd., což kladně ovlivňuje redukci emisí skleníkových plynů. Tyto systémy bude třeba ještě upravit tak, aby finance, které jsou do těchto systémů vloženy, byly také co nejefektivněji využity např. na rozvoj nových technologií. Na závěr lze jen říci, že i když je hrozba klimatických změn velmi reálná, neměli by světový představitelé podnikat kroky vedoucí k omezení ekonomického růstu jednotlivých států a tyto kroky neměli poškozovat rozvoj zemí 3. světa. Na druhou stranu by nemělo být globální oteplování bráno na lehkou váhu. Doufejme, že v budoucnu se na základě Kjótského protokolu, EU ETS a prvků na ně navazujících, podaří co nejúčinněji zamezit rostoucí produkci skleníkových plynů a tím odvrátit zvyšující se hrozbu nežádoucích klimatických změn.

Stránka | 42


Václav Lipka 2009

Seznam použité literatury [1]

ČHMÚ. Národní inventarizační systém skleníkových plynů a problematika změny klimatu[online]. 27.7.2007 [cit.2009-02-10]. Dostupný z: http://www.chmi.cz/cc/start.html.

[2]

Calla. Změna klimatu – příčiny[online]. 2007 [cit.2009-02-15]. Dostupný z: http://www.zmenaklimatu.cz/priciny/index.php.

[3]

IPCC.Změna klimatu 2007: Fyzikální základy Shrnutí pro politické představitele (CZ)[online]. Paříš 2. 2. 2007. Část 1., Fyzikální základy. Dostupný z: www.alokacniplan.cz/klima/ctvrtazprava.pdf.

[4]

Kuliš,L.Gnosis9.net: WWF: Klimatické změny jsou rychlejší, než předpovídala zpráva IPCC[online]. 20.10.2008 [cit.2009-02-16]. Dostupný z: http://gnosis9.net/.

[5]

MŽP. Vyhodnocení Národního programu na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice[online]. 15. 4. 2008. Kap. 3.2, Pozorované změny v ČR. Dostupný z: http://www.env.cz.

[6]

MŽP. Integrovaný registr znečišťování [online]. 2004- [cit. 2009-02-18]. Dostupný z: http://www.irz.cz.

[7]

Kuliš,L.Gnosis9.net: Koncentrace skleníkových plynů v atmosféře v roce 2006 [online]. 28.11.2007 [cit. 2009-02-18]. Dostupný z: http://gnosis9.net/.

[8]

Rejchl, J, Všetička,M. Encyklopedie fyziky: Vodní pára v atmosféře[online]. 2006- [cit. 2009-02-18]. Dostupný z: http://fyzika.jreichl.com/.

[9]

Wikipedia : Free encyklopedia [online]. 2006 [cit. 2009-02-05]. Dostupný z: http://www.wikipedia.org.

[10]

Charvát, H. Econnect: BBC: Přízemní ozón je zapomenutý skleníkový plyn [online]. 30.7.2007 [cit. 2009-02-18]. Dostupný z: http://zpravodajstvi.ecn.cz.

[11]

MŽP. Fluorované skleníkové plyny[online]. 2009 [cit. 2009-02-19]. Dostupný z: http://www.mzp.cz.

[12]

Kadrnožka, Jaroslav. Globální oteplování Země. Praha: VUTIUM, 2008. 467 s. ISBN: 978-80-214-3498-1.

[13]

CENIA. Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2007[online]. 2008. 314s. Dostupný z: http://www.cenia.cz/.

[14]

Ekolist.cz.Hlavní klady a zápory loňského vývoje životního prostředí v ČR [online]. 12.10.2008[cit. 2009-02-20]. Dostupný z:http://www.ekolist.cz

[15]

Weigner,P. Stav životního prostředí [online].10.11.2008 [cit. 2009-02-20]. Dostupný z:http://www.eurochem.cz/

[16]

Baroh, P. Nová data o ovzduší: Exhalace z aut jsou alarmující[online]. 17.9.2008 [cit. 2009-02-20]. Dostupný z: http://aktualne.centrum.cz/

[17]

Strana zelených. V česku je 2x více skleníkových plynů z aut [online]. 2007 [cit. 2009-02-20]. Dostupný z: http://www.zeleni.cz

[18]

CDV.Studie o vývoji dopravy z hlediska životního prostředí v České republice za rok 2006 [online]. Brno. 2007. Dostupný z: http://www.env.cz

Stránka | 43


Václav Lipka 2009

[19]

MŽP.Národní program na zmírnění dopadu změny klimatu v České republice [online]. 2007. Dostupný z: http://www.env.cz

[20]

EnviWeb. Jedna uhelná elektrárna špiní více než všechna auta [online]. 2.10.2008 [cit. 2009-02-21]. Dostupný z: http://www.enviweb.cz/

[21]

ČTK. Skleníkových plynů z průmyslových zdrojů přibývá [online]. 30.9.2008 [cit. 2009-02-21]. Dostupný z: http://magazin.ceskenoviny.cz

[22]

Koutecký,V,Polanecký,K. Fosilní faktor: analýza hlavních zdrojů znečištění oxidem uhličitým a emisní intenzita českých uhelných elektráren [online].Brno:Hnutí Duha, 2005. 33s. Dostupný z: http://www.hnutiduha.cz/

[23]

Splitz,J,Pur,L. Zpráva o potenciálu snížení emisí skleníkových plynu v České republice [online].MŽP,30.11.2007.155s.Dostupný z: http://www.env.cz

[24]

ČEZ. Program ekologizace [online]. 2009 [cit. 2009-02-22].Dostupný z: http://www.cez.cz/

[25]

Euroactive.cz. MŽP plánuje výrazné snížení skleníkových plynů[online]. 14.5.2008 [cit. 2009-02-22] http://www.euractiv.cz

[26]

ČHMÚ. Národní zpráva ČR o inventarizaci skleníkových plynů [online]. Praha,2003.97 s. Dostupný z: www.chmi/cc/start.html

[27]

Šimek,M. Hledáme cesty ke snížení emisí skleníkových plynů z půd [online]. 18.7.2008 [cit. 2009-02-23]. Dostupný z: http://abicko.avcr.cz

[28]

Biom.cz. Klimaticko-energetický balíček EU: Co vlastně obsahuje? A jak o něm hlasovali Češi?[online]. 13.1.2009 [cit. 2009-02-23].Dostupný z: http://biom.cz/

[29]

ČHMÚ. Sekretariát Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu [online]. 27.7.2007 [cit. 2009-02-10]. Dostupný z: http://www.chmi.cz/cc/start.html

[30]

ČHMÚ. Kjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu [online]. 27.7.2007 [cit.2009-02-10]. Dostupný z: http://www.chmi.cz/cc/start.html

[31]

Tiscali Evropa. Jak bojuje EU proti globálnímu oteplování? [online]. 2009 [cit.200902-25]. Dostupný z: http://www.tiscali.cz/euro/euro_center_030227.574094.html

[32]

Evropa 2045. Encyklopedie: Kjótský protokol[online]. 2009 [cit.2009-02-25]. Dostupný z: http://www.evropa2045.cz

[33]

Evropská komise.Kjótské cíle v EU [online]. 2009 [cit.2009-02-25]. Dostupný z: http://ec.europa.eu/

[34]

Knaufinsulation. Důležitost energetické účinnosti [online]. 15.2.2006 [cit.2009-0226]. Dostupný z: http://www.knaufinsulation.cz

[35]

iDNES.cz. USA odmítly ekologii, svět je ohromený [online]. 29.1.2001 [cit.200902-26]. Dostupný z: http://zpravy.idnes.cz/

[36]

Kuliš,L. USA v čele koalice zpochybňující Kjótský protokol 5[online]. 28.7.2005 [cit. 2009-02-25]. Dostupný z: http://gnosis9.net/.

[37]

Calla. Konference OSN o změnách klimatu v Poznani: přelom se nekonal [online]. 2007 [cit. 2009-02-25]. Dostupný z:http://www.zmenaklimatu.cz/priciny/index.php.

Stránka | 44


Václav Lipka 2009

[38]

Gazdík, R. Jak po Kjótu? Megakonference OSN v Poznani začala[online]. 2007 [cit. 2009-02-25]. Dostupný z: http://aktualne.centrum.cz/

[39]

Suchý,J. Emisní obchodování v ČR:novinky z projednávání Národního alokačního plánu II aneb co s povolenkou[online] . Pro-energy, 25.6.2007, 2007,2, 5 s. Dostupný z: http://www.pro-energy.cz/

[40]

BTG Carbon consultancy. Flexibilních mechanismy Kjótského protokolu[online]. 2009 [cit. 2009-02-25]. Dostupný z: http://www.carbonconsultancy.com/

[41]

DVN. Co a proč? [online]. 2009 [cit. 2009-02-25]. Dostupný z: http://www.dnv.cz

[42]

MŽP. Clean Development Mechanism [online]. 2009 [cit. 2009-02-25]. Dostupný z: http://www.env.cz Vertis. Mechanismy flexibility Kjótského protokolu [online]. 2009 [cit. 2009-02-27]. Dostupný z: http://www.vertisfinance.com/

[43]

[44]

MŽP. Evropský systém obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů[online]. 6.1.2005 [cit. 2009-02-27]. Dostupný z: http://www.env.cz/

[45]

ČEZ. Otázky a odpovědi [online]. 2009 [cit. 2009-02-27].Dostupný z: http://www.cez.cz/

[46]

Gryc, A. Evropské schéma pro obchodování s emisemi a ČR[online] Interel, 23.4.2004, 9 s. Dostupný z: http://www.integrace.cz/europeum.org/Materialy/Uvodni_studie_emise.pdf

[47]

Stejskal,J. Ekolist.cz: Klimaticko-energetický balíček EU: Co vlastně obsahuje? A jak o něm hlasovali Češi? [online].13.1 2009 [cit. 2009-02-27].Dostupný z: http://www.ekolist.cz

[48]

Stálé zastoupení ČR při Evropské Unii. POVOLENKY: Obchodování s emisemi skleníkových plynů [online].13.1 2009 [cit. 2009-02-27].Dostupný z: http://old.mzv.cz/

[49]

Zelený kruh. Komise vydala balíček opatření pro boj proti změnám klimatu[online]. 2009 [cit. 2009-02-27].Dostupný z: http://www.zelenykruh.cz

[50]

NAP. Upravený NAP2 po rozhodnutí komise [online]. 31.5.2007, 19 s. Dostupný z: http://www.alokacniplan.cz/

[51]

BusinessInfo.cz. Rejstřík obchodování s emisními povolenkami[online]. 28.12.2005 [cit.2009-02-28].Dostupný z: http://www.businessinfo.cz/

[52]

OTE-CR. Rejstřík obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v 2007[online]. 2008 , 7 s.Dostupný z: http://www.ote- cr.cz/povolenky/files/novinky/rejstrik_2007.pdf

[53]

Řehoř,M. Zapojení národního rejstříku obchodování s povolenkami a jednotkami na emise skleníkových plynů do Kjótského schématu [online]. OTE, 11.11.2008, 2 s. Dostupný z: http://www.ote-cr.cz/informace-ote/filesnovinky/Rejstrik%20Kyoto.pdf

[54]

OTE. FAQ_21_12_2008 [online]. 21.12.2008, 9 s. Dostupný z: http://www.ote-cr.cz/povolenky/files/pojmy-a-otazky/FAQ_21_12_2008.doc

roce

Stránka | 45


Václav Lipka 2009

[55]

MŽP. Politika ochrany klimatu v ČR [online]. 6.5.2009, 146 s. Dostupný z: http://www.env.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_tz090507pok/$FILE/POK_final.pdf

[56]

MŽP. Česko už ví, kolik skleníkových plynů loni vypustil průmysl[online]. 24.4.2009 [cit. 15.5.2009]. Dostupný z: http://www.env.cz/

[57]

MŽP. Miliardy pro české domácnosti jsou již na cestě [online]. 24.4.2009 [cit. 15.5.2009]. Dostupný z: http://www.env.cz/

Seznam tabulek Tab 1 : Kjótské cíle v EU: Životní prostředí. Kjótské cíle v EU[online]. 14.2.2009 [cit. 14.2.2009]. Dostupný z : http://ec.europa.eu/index_cs.htm......příloha Tab. 2 : Činnosti zahrnuté do EU systému obchodování s emisemi – překlad dodatku I

Směrnice 2003/87/EC [46]………………………………………………..……....str.32 Tab. 3 : Rozdělení povolenek na období 2008 – 2012 [50]………………………..…..….str.34 Tab. 4 : Transakce v rejstříku [52]…………………………………………………..…….str.35 Tab. 5 : Žebříček dvaceti největších znečišťovatelů, kteří nahlásili údaje do registru[20]……………………………………………………….……..………příloha Tab. 6 : Zdroj el. Energie v ČR v roce 2004[22] …………………………………….…...str.20 Tab. 7 : Spotřeba el. energie v letech 1993 – 2006[23]…………………...……..……….str.20 Tab. 8 : Stav skleníkových plynů v závislosti na sektorech v roce 2006ISSaR. Emise plynů přispívajících k změně klimatu v sektorovém členění[online] 2009 [20.1.2009]. Dostupný z: http://issar.cenia.cz : ………………………….……..………….…str.16 Tab. 9 : Členění po plynech [Gg CO2 ekv] [1]…………………………...……………...příloha Tab. 10 : Členění po sektorech [Gg CO2 ekv] [1]…………………………………….…příloha Tab. 11 : Trend teplotních změn [5]………………………………………………..……..str.10 Tab. 12 : Trendy změn výskytu extrémních[5]…………………….…………………..….str.10 Tab. 13 : Trend změn srážek[5]…………...………………………………….………..….str.11 Tab. 14 : Největší producenti skleníkových plynů v roce 2005.[55]………..…..…….…..str.26 Tab. 15 : Produkce CO2 jednotlivými druhy dopravy [tis.tun]……………………….…..str.18

Stránka | 46


Václav Lipka 2009

Seznam grafů Graf 1 : Vývoj emisí v letech 1990 – 2006 v sektorovém členění v ČR [1]………...…….str.14 Graf 2 : Relativní vývoj emisí skleníkových plynů po sektorech vyjádřený v procentech ve srovnání s referenčním rokem v letech 1990–2006[13]…………………………..str.17 Graf 3 : Podíl sektorů na celkových emisích skleníkových plynů v roce 2006[13]…...….str.19 Graf 4 : Zastoupení jednotlivých plynů v celkovém množství skleníkových plynů v ČR [1]…………………………………………………………………………………………str. 15 Graf 5 : Emisní faktory[19]………………………………………………………….…….str.19 Graf 6 : Využívání primárních energet. zdrojů v r. 2006[5]………………...………….…str.20 Graf 7 : Emise CO2 (mil. t CO2)[1]……………………………………………………....str.21 Graf 8 : Emise CH4 bez LULUCF (Gg CH4)[1] …………………………………………str.22 Graf 9 : Emise N2O bez LULUCF (Gg CH4)[1]………………………………………….str.23

Seznam obrázků Obr.1 [4]………..……………………………………………………………………..…..str.10 Obr. 2 Průnik zářením atmosférou a podstata skleníkového efektu [12]…………….…..str.11 Obr. 3 Převzato z: http://www.brokerscarbon.com/............................................................str.27 Obr. 4 Převzato z:http://www.ceskenoviny.cz/eu/index_view.php?id=337639 ………….str.30 Obr. 5 Převzato z: http://www.lowcarboneconomy.com/home...........................................str.31 Obr. 6 Převzato z: http://www.europeanenergyreview.eu/index.php?id=3........................str.36 Obr. 7 Propojení rejstříků emisního obchodování [54]………………………..………….str.38

Seznam příloh Příloha 1: Tabulka dvaceti největších znečišťovatelů, kteří nahlásili údaje do registru Příloha 2: Kjótské cíle v EU: Životní prostředí. Kjótské cíle v EU Příloha 3: Výsledky inventarizací skleníkových plynů v letech 1990 až 2006 Tab. 9 : Členění po plynech [Gg CO2 ekv] Tab. 10 : Členění po sektorech [Gg CO2 ekv]

Stránka | 47


Václav Lipka 2009

Evidenční list Souhlasím s tím, aby moje bakalářská práce byla půjčována k prezenčnímu studiu v Univerzitní knihovně ZČU v Plzni. V Plzni dne 20. 5. 2009

.............................................. Václav Lipka

Uživatel stvrzuje svým podpisem, že tuto bakalářskou práci použil ke studijním účelům a prohlašuje, že ji uvede mezi použitými prameny.

Jméno

Fakulta / katedra

Datum

Podpis

Stránka | 48


Václav Lipka 2009

Příloha č. 1 Tab. 1 Kjótské cíle v EU Členské státy EU-15, které se podílejí na Členské státy EU s individuálními cíli podle cílovém snížení o 8% podle Kjótského Kjótského protokolu protokolu Belgie Dánsko Finsko Francie Irsko Itálie Lucembursko Německo Nizozemsko Portugalsko Rakousko Řecko Španělsko Švédsko Velká Británie

-7,5% -21% 0% 0% +13% -6,5% -28% -21% -6% +27% -13% +25% +15% +4% -12.5%

Bulharsko Česká republika Estonsko Lotyšsko Litva Maďarsko Polsko Rumunsko Slovenská republika Slovinsko

-8% -8% -8% -8% -8% -6% -6% -8% -8% -8%

Stránka | 49


Václav Lipka 2009

Příloha č. 2 Tab. 5 Žebříček dvaceti největších znečišťovatelů, kteří nahlásili údaje do registru: Zdroj elektrárna Prunéřov ArcelorMittal Ostrava elektrárna Počerady paroplynový cyklus Vřesová elektrárna Chvaletice elektrárna Tušimice elektrárny Mělník 2, 3 Chemopetrol Litvínov elektrárna Dětmarovice Třinecké železárny elektrárna Opatovice elektrárna Mělník 1 elektrárna Tisová elektrárna Ledvice teplárny Třinec elektrárna Kladno elektrárna Třebovice teplárna Trmice celulózka Štětí teplárna Komořany elektrárna Poříčí

Miliony tun CO2 10,10 7,41 6,90 4,44 4,12 4, 11 4,04 3,93 3,61 2,66 2,64 2,08 2,04 1,95 1,87 1,58 1,37 0,95 0,93 0,88 0,84

Provozovatel ČEZ ArcelorMittal ČEZ Sokolovská uhelná ČEZ ČEZ ČEZ Unipetrol ČEZ Moravia Steel – Třinecké železárny International Power Pražská teplárenská ČEZ ČEZ Energetika Třinec ECK Generating Dalkia Dalkia Mondi United Energy ČEZ

Stránka | 50


Václav Lipka 2009

Příloha č. 3 Výsledky inventarizací skleníkových plynů v letech 1990 až 2006 Tab. 9 :Členění po plynech [Gg CO2 ekv] Emise skleníkových plynů

CO2 s LULUCF

CO2 bez LULUCF

CH4

N2O

HFCs

PFCs

Celkem s LULUCF

SF6

Celkem bez LULUCF

Základní rok 1990

159 811.66

163 864.56

18 539.81

11 869.96

77.68

190 299.10

194 244.49

1991

144 688.86

154 085.37

16 864.17

10 039.25

77.32

171 669.59

180 979.25

1992

128 373.02

139 624.71

15 861.22

8 977.61

76.96

153 288.81

164 449.85

1993 1994 1995 1996 1997 1998

125 556.20

135 581.89

14 862.49

7 914.48

76.60

148 409.77

158 338.84

118 785.64

126 471.25

13 959.82

7 834.31

76.24

140 656.00

148 243.89

123 467.35

131 109.59

13 713.91

8 106.26

0.73

0.12

75.20

145 363.59

152 913.95

130 252.95

138 359.06

13 530.26

7 689.95

101.31

4.11

77.52

151 656.10

159 644.84

124 406.70

131 534.98

13 101.83

7 840.13

244.81

0.89

95.48

145 689.84

152 692.34

116 848.92

123 994.24

12 632.56

7 793.05

316.56

0.89

64.19

137 656.16

144 688.77

1999

113 308.80

120 453.88

12 128.57

7 607.63

267.59

2.55

76.98

133 392.12

140 433.25

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

119 296.28

126 755.68

12 151.40

7 733.27

262.50

8.81

141.92

139 594.17

146 957.24

120 585.07

128 326.69

12 310.79

7 931.98

393.37

12.35

168.73

141 402.29

149 044.02

117 018.99

124 582.27

12 129.69

7 647.30

391.29

13.72

67.72

137 268.72

144 727.41

119 941.36

125 880.83

11 832.30

7 241.79

590.14

24.53

101.25

139 731.38

145 546.89

120 523.13

126 604.94

11 644.92

7 812.42

600.30

17.33

51.89

140 649.98

146 613.92

119 406.81

125 943.17

11 711.95

7 517.29

594.22

10.08

85.88

139 326.22

145 749.37

124 409.41

127 917.96

12 047.93

7 394.04

872.35

22.56

83.07

144 829.35

148 203.94

LULUCF (Land use, land use change and forestry) - Využití krajiny, změny ve využití krajiny a lesnictví

Stránka | 51


Václav Lipka 2009

Tab. 10 : Členění po sektorech [Gg CO2 ekv]

Kategorie emisí a propadů 1. Energetika skleníkových plynů Základní rok 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

2. Průmyslové procesy

3. Použití rozpouštědel a dalších látek

4. Zemědělství

5. LULUCF

Celkem s LULUCF

6. Odpady

156 234.78

19 127.84

764.83

15 467.44

-3 945.38

2 649.59

190 299.10

149 169.27

14 316.22

728.05

13 714.07

-9 309.66

3 051.64

171 669.59

132 978.31

15 770.92

690.99

11 952.29

-11 161.04

3 057.34

153 288.81

131 538.11

12 643.08

650.54

10 445.45

-9 929.07

3 061.66

148 409.77

121 268.09

13 566.07

616.05

9 641.51

-7 587.89

3 152.16

140 656.00

125 521.00

14 024.36

596.31

9 579.73

-7 550.36

3 192.54

145 363.59

132 970.92

13 746.56

586.63

9 173.83

-7 988.74

3 166.90

151 656.10

125 379.74

14 574.17

584.76

9 003.53

-7 002.51

3 150.15

145 689.84

118 447.30

13 886.83

580.41

8 593.94

-7 032.61

3 180.29

137 656.16

116 189.61

11 869.91

578.49

8 601.55

-7 041.13

3 193.68

133 392.12

121 431.39

13 319.84

568.56

8 387.14

-7 363.08

3 250.32

139 594.17

124 058.46

12 573.17

549.96

8 587.08

-7 641.73

3 275.35

141 402.29

120 219.26

12 272.20

539.65

8 352.01

-7 458.69

3 344.30

137 268.72

120 451.67

13 469.97

525.16

7 771.76

-5 815.51

3 328.33

139 731.38

119 991.85

14 727.99

519.28

8 037.49

-5 963.94

3 337.30

140 649.98

120 696.27

13 382.93

513.77

7 737.64

-6 423.15

3 418.75

139 326.22

121 778.38

14 789.56

512.93

7 643.66

-3 374.59

3 479.41

144 829.35

LULUCF (Land use, land use change and forestry) - Využití krajiny, změny ve využití krajiny a lesnictví

Stránka | 52

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA ELEKTROENERGETIKY A EKOLOGIE

Recommend Documents