Vývoj manažerského myšlení 2014
Vývoj manažerského myšlení KLASICKÝ MANAGEMENT PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ PŘÍSTUPY FUNKČNĚ PROCESNÍ PŘÍSTUPY SYSTÉMOVÉ PŘÍSTUPY KVANTITATIVNÍ PŘÍSTUPY PRAGMATICKÉ PŘÍSTUPY POSTMODERNÍ PŘÍSTUPY
Vývoj manažerského myšlení a jednání… Manažerské myšlení a jednání se vyvíjelo v závislosti na
historických podmínkách, s využitím různých konceptů (firemní kultura, strategie, informační strategie). Různé přístupy, zejména akademických pracovníků v
posledních čtyřiceti až padesáti letech vytváří jistý zmatek (Harold Koontz: džungle managementu) v tom, co je to management, co je věda a teorie managementu a jak by měly být manažerské činnosti analyzovány. „MANAGE-MEN-T“
Historické vymezení Starověk
Mezopotámie (dělba práce, protopísmo) Egypt (otrokářský systém) Sun-c‘, Arthašástra
Středověk/novověk
N. Machiavelli A. Smith, J.S. Mill
Průmyslová revoluce
E. Whitney, J. Watt, M. Boulton J. Wharton (1881 „managerské kursy“) 1865 – zrušení otroctví USA standardizace, velkovýroba, cost-accounting,…
20. století
Vědecké řízení (Taylor, Gantt,) Správní řízení (Fayol, Weber) Psychologie (Scott. Mooney) Sociologie (Mayo, Follet, Barnard) Systémová teorie (Bertalanffy) Kvantitativní metody (Fisher) Postmoderní přístupy
Moderní management
Management lidských zdrojů Operační management Strategický management Marketing management Finanční management Management informačních systémů Znalostní management
Niccoló Machiavelli: Vladař (1513) Italský politik, diplomat, historik a vojenský
teoretik (1469-1527).
V čem jedni u něho vidí hospodárnost, druzí zas lakotu, v oprávněné přísnosti ukrutnost, v soucitu a vlídnosti naopak slabost a zbabělost. Co jeden na něm považuje za účelné a praktické, druhý může mít za věrolomné a bezzásadové, ve velkorysosti lze vidět i lehkomyslnost, v uzavřenosti a zdrženlivosti třeba pýchu a nafoukanost, vážný člověk může někomu připadat jako morous a nelida, zbožný jako pokrytec a tak dále. Panovník má budit respekt, nikoli však strach, protože ten vede zase k nenávisti. A respekt si udrží potud, dokud nesáhne poddaným na majetek a na jejich ženy. Ideálem panovníka by vždycky měla být shovívavost a lidskost. Jenomže ne vždy je to možné a prospěšné. Lidé klidně ublíží tomu, koho milují, protože láska je morální závazek a ten pro svůj prospěch klidně poruší. Právě proto, že jsou špatní a slabí. Ale strach z trestu je přece jen drží na uzdě.
„machiavellismus“
Adam Smith: Bohatství národů Adam Smith (1723 - 1790)
zakladatel moderní ekonomie
Pojednání o podstatě a původu bohatství
národů (1776)
teorie spontánního řádu se svobodou konkurencí a dělbou práce jako nezbytnými předpoklady bohatství všech členů společnosti, podobenství o neviditelné ruce trhu (!)
Pozn.: anachronismy…
Vývoj teorií a modely managementu (pre-klasická teorie managementu Období rozvoje dělby práce (tovární výroba) James Montgomery James Watt (1736 – 1819) Robert Owen (1771 - 1858) Charles Babbage
Kvalita výroby, kvalifikace pracovní síly
Američtí průkopníci průmyslové revoluce Henry R. Towne Cornelius Vanderbilt John P. Morgan John D. Rockeffeler Andrew Carnegie
Pragmatické zkušenosti, intuice
Vývoj teorií a modelů moderního managementu 1. období - konec 19. století - 30. léta 20. století
F. W. Taylor, H. Gantt, manželé Gilberthovi, H. Ford, E. Mayo H. Fayol. M. Weber,
2. období - 40. léta 20. století - 70. léta 20. století
manažerská revoluce
Teorie procesního přístupu (Luther Gullick) Teorie systémového přístupu (L. Bertalanffy, Chester Barnard) Empiricko/pragmatické přístupy
3. období - konec 20. století
Koncepce dokonalého podniku Peter. F. Drucker
4. období - 21. století
Koncept znalostní společnosti
Strategické zdroje: informace, znalosti, tvůrčí myšlení
Souvislosti vývoje managementu a společnosti
Obsahové hledisko Nakonec se vývoj managementu rozdělil do následujících konceptů/škol: 1.
Klasický management vědecké průmyslové řízení správní a byrokratické řízení
Psychologicko – sociální přístupy 3. Funkčně-procesní přístupy 4. Systémové přístupy 5. Kvantitativní přístupy 6. Pragmatické a empirické přístupy 2.
Klasická teorie managementu
Frederic Winslow Taylor (1856-1915)
Henri Fayol (1841-1925)
Taylorismus, vědecké řízení Správní řízení
Max Weber (1864-1920)
Byrokratická organizace řízení
•rozhodování dle obecných a neosobních pravidel •stanovení pevných kompetencí jednotlivých úředníků •hierarchická struktura rozhodování •odborně školený personál, který je vzhledem k organizaci v zaměstnaneckém poměru
•Nahradit empirii vědou, tj. organizovanými znalostmi. •Normování práce a pracovních operací •Kvalifikaci pracovníků zajišťovat plánovitým školením •Sladit vhodné postupy s organizací práce •Správné rozdělení práce dělníků a odpovědnosti vedoucích pracovníků
Vědecké řízení (Taylor) Hlavní zásady řízení (podle Taylora): exaktnost, místo ustálených návyků, které si přinášejí dělníci harmonie mezi dělníky, místo vzájemných konfliktů a rozporů spolupráce, místo individuálních postupů, které každý dělník doposud utajoval maximální produktivita práce organizovaná vedením, místo dosavadního chaosu maximální výkon, se kterým je nutno sladit také hmotnou odměnu
Správní řízení (Fayol) Zásady správy všeobecné a správy podniků (1913). 5 funkcí správy a 14 principů úspěšného řízení
plánování – stanovení cílů a postupů jak jich dosáhnout organizování – zabezpečení hmotných i lidských zdrojů, případně podmínek pro vykonávání plánovaných činností přikazování – přidělování úkolů podřízeným koordinace – slaďování činností pracovníků kontrola – prověřování souladu plánu a skutečnosti včetně přijmutí příslušných opatření
Správní řízení (Fayol) 14 principů úspěšného řízení: 1. Dělba práce - zabezpečuje efektivnost řízení
8. Centralizace – centrální místo vedení a kontroly
2. Rovnováha pravomoci a odpovědnosti vedoucích pracovníků
9. Nepřetržitý řetězec – řídící příkazy a informační sdělení by měly vytvářet nepřetržitý řetězec
3. Disciplina 4. Jednoznačnost přikazování - princip jediného vedoucího 5. Jednota zaměření – pro každý cíl má být jen jeden plán 6. Podřízení individuálních zájmů zájmům organizace 7. Spravedlivé odměňování
10. Pocit sounáležitosti - spolupráce ve skupinách 11. Jednoznačnost – každý pracovní úkol by měl být specifikován tak, aby ho pracovník nejen správně pochopil, ale viděl i jeho souvislosti s činnostmi jinými
12. Spravedlnost – ustavená pravidla a dohody by měly být řádně dodržovány 13. Stabilita zaměstnanců ve funkcích i v práci 14. Iniciativa u všech zaměstnanců
Byrokratická organizace řízení (Weber) Německý sociolog Max Weber se snažil postihnout
problematiku fungování společenské moci a pořádku v řízených kolektivech. Vytváří ideální typ administrativní organizace. „byrokracie“ = sociologická koncepce racionalizace kolektivní činnosti
Dělba práce je základem organizace Přesně definovat práva a povinnosti každého pracovníka V každé organizaci musí fungovat soustava pravidel popisujících fungování organizace, kterou tvoří normy, popisy činností a instrukce, jak pracovat Vedoucí pracovník řídí neosobně a spravedlivě Práce je služba, ve které je nutno dodržovat přesně vymezená pravidla Vedoucí pracovník je povinen vytvářet podmínky pořádku, stability fungování byrokratické organizace a zajišťovat její efektivnost
Klasický management byl budován na myšlence, že
vhodné plánování, organizování, vedení a kontrolování prací povede k růstu produktivity… Hawthorne Works, Cicero, IL
Hawthorneovský experiment 1924-32 Zkoumání vlivu osvětlení pracovního místa na
výkonnost pracovníka
Pokusy zaměřené na zjištění účinku vlivu změn osvětlení na produktivitu práce. Pokusy zabývající se otázkou vlivu doby nepřetržité práce a dalších pracovních podmínek (například doby odpočinku) na produktivitu práce (pozorování montáže relé). Realizace široce pojatého programu dotazování pracovníků s cílem zjistit jejich pracovní postoje a názory. Identifikace a analyzování sociálních podmínek práce
Behavioristická teorie managementu Elton Mayo a M. Parker-Folletová
vztahy mezi pracovní výkonností pracovníků a faktory, které na tuto výkonnost působí. jedná se zejména o psychologické a sociologické faktory.
Abraham Maslow
tvůrce první motivační teorie
Hugo Munsterberg
zabýval se vědeckým výběrem pracovníků a o tvorbu podmínek pro zvyšování výkonu
Teorie motivace… Maslowova teorie potřeb Alderferova ERG teorie
Existence Sociální vztahy k pracovnímu okolí Zajištění dalšího rozvoje
Herzbergova dvoufaktorová teorie
Hygienické faktory
pracovní podmínky, plat, vztahy s podřízenými a nadřízenými, firemní benefity Motivační faktory úspěch, uspokojení z práce, uznání, odpovědnost, pokrok, osobní rozvoj
Systémový model Stephena Coveye
4 základní lidské potřeby:
fyzická, sociální, mentální, duchovní
Funkčně/procesní přístupy Funkčně procesní přístupy k řízení vyrůstají
z principů klasického managementu a byly vybudovány zejména na Fayolově správním řízení a na Weberově byrokratické organizační struktuře. Kladou důraz na klasifikaci manažerských funkcí a
snaží se o následné spojení těchto dílčích funkcí v integrovaný celek. Představitelé : Luther Gulick, J.D. Mooney, H.Koontz, C.O’Donell, H. Weihrich a další.
P
Kvantitativní přístupy Rozhodující impuls pro rozvinutí těchto přístupů dal
rozvoj exaktních přístupů pro vojenské rozhodování a vedení válečných operací. Soubor kvantitativně založených přístupů a metod pro manažerské rozhodování se označoval jako operační výzkum a nebo operační analýza. Důraz je kladen především na modelování rozhodovacích úloh a techniky jejich matematického řešení.
Kvantitativní přístupy Pozitivně ovlivnily myšlení mladých manažerů, protože
klady důraz na uspořádanost, snahu o exaktnost a kvantifikaci doposud jenom verbálně vyjadřovaných jevů. Vývoj podpořil vznik systémů na podporu rozhodování, odhalil nové pohledy na optimalizaci a racionalitu rozhodování apod. Vývoj směřoval k nesrozumitelnosti pro širokou odbornou veřejnost, vytvářené modely se stávaly čím dál tím složitější, i přesto že většinou silně zjednodušovaly realitu.
Systémová teorie managementu Zakladatelem Ludwig von Bertalanffy (1901–1972) Po druhé světové válce podnítil svými pracemi vznik vědecké společnosti pro rozvíjení obecné teorie systémů. škola systémové teorie managementu, jejíž základnou byla představa organizace jako transformačního systému, v němž se vstupy z okolí transformují na zboží a služby pro toto okolí. Systémem rozumíme jakýkoliv účelně (cíleně) definovaný komplex (soubor) elementů (komponent, prvků, částí, činitelů, jevů) spojených vzájemnými vztahy (vzájemným působením) v prostoru a čase. Vazbami uvnitř systému vzniká vyšší kvalita, než je kvalita jednotlivých izolovaných prvků. Tato vlastnost systému se nazývá synergismus.
Synergický efekt
1+1= 3 Fakt nebo fikce?
Co je to synergický efekt
Synergický efekt Podle tohoto principu není celek jenom pouhý
souhrn jednotlivých částí, ale obsahuje i nehmotný a nepoznaný činitel CELISTVOSTI. Rozložením celku na jednotlivé části tento efekt zaniká! Z pozice teorie systémů vycházíme z toho, že osobitá kvalita systému není dána jenom vlastnostmi jeho jednotlivých částí, ale teprve vzájemným působením v určitém prostředí se objevují konečné vlastnosti systému...
Empirický přístup Peter F. Drucker (1909 - 2005) americký teoretik, filozof managementu a ekonom zakladatel moderního managementu 1945 Concept of Corporation Pragmatický přístup P. Druckera spočívá v plnění aktivit:
Stanovení cílů a strategií Organizace Motivace a komunikace Měření a hodnocení výsledků Kvalifikační rozvoj skupiny lidí
Koncepty manažerské teorie přístup H. Mintzberga Spočívá v odlišném pojetí manažerské práce, která spočívá v podobě naplňování rolí. Mintzberg definoval následující role a jejich podrole: INTERPERSONÁLNÍ
- reprezentant - vedoucí - koordinátor
INFORMAČNÍ
- monitor - rozsévač - mluvčí
ROZHODOVACÍ
- podnikatel - zachránce - alokátor - vyjednávač
Koncepty manažerské teorie přístup „7 S“
Vznikla u firmy McKinsey. Jedná se o 7 vzájemně se podmiňujících faktorů manažerské činnosti.
Strategie (strategy)
Struktura (structure)
Systémy řízení (systems)
Styl manažerské práce (style)
Spolupracovníci (staff)
Schopnosti (skills)
Sdílené hodnoty (shared values)
Koncepty manažerské teorie přístup „SLO“ a komponenty organizace Koncepce SLO K.H. Chunga považuje za kritické faktory:
strategie lidské zdroje operační systém Komponenty organizace a jejich vzájemné vazby navazuje na koncepci procesního řízení s požadavkem harmonické integrace vedoucí k synergickému efektu. Podniková kultura je v tomto pojetí nezbytná podmínka pro nastartování a permanentní vytváření synergického efektu.
Postmoderní přístupy Theory of Constraints Identifikuje nejslabší článek produkčního řetězce Reengineering Optimalizuje podnikové procesy tak, aby přinášely maximální efekty při optimální spotřebě podnikových zdrojů. Six Sigma/Lean Manufacturing cílem identifikovat a odstranit příčiny defektů a chyb v procesech výroby a obchodu
Vývoj manažerského myšlení
Zjednodušeně řečeno…
Jednotlivé koncepce managementu se rozvíjely postupně do následujících proudů: Klasický přístup Behavioristický přístup Vědecký přístup Jejich částečnou integraci se konstituují teorie:
Systémového přístupu Pravděpodobnostního přístupu
Teorie systémového přístupu
Standardizovaný přístup opírající se realistický pohled na problémy managementu. Při řešení problémů v managementu se manažeři dívají na organizaci jako dynamický celek a řeší problémy v rámci celého systému pomocí manažerských funkcí.
Teorie pravděpodobnostního přístupu Kontingenční přístup vychází z předpokladu, že neexistuje žádný nejlepší způsob. Pro tento přístup je charakteristické neustálé hledání vhodných metod managementu pro různé situace. KONTINGENCE ⇒ SITUACE
Integrace manažerských přístupů Lze zajistit plněním tří základních úkolů spočívající v managementu práce a organizace, pracovníků a produkce a operací Prognózy chování složitých systémů v přírodním prostředí. Matematické modelování
Management práce a organizace
Ideální manažer?
Management produkce a operací
Základní manažerské funkce Synergický efekt
Lidské chování Psychologie, sociologie, antropologie
Management lidí
Manažeři století?
Literatura Donelly, J.H., Gibson,
J.L., Ivancevich, J.M.: Management,
str. 28 - 46
TRUNEČEK, J. a kol.:
Management v informační společnosti,
str. 33 - 39, str. 208 - 219
Veber, J, a kol.:
Management, základy, prosperita, globalizace
str. 287 – 310
Capra F.: Tkáň života,
ACADEMIA Praha 2004,
str. 46 – 57 a 83 -109
