VYUŽITÍ PLASTŮ PO SKONČENÍ JEJICH ŽIVOTNOSTI Plastics Europe (www.plasticseurope.org) – viz obrázek č.1 - je jedna z vůdčích evropských průmyslových asociací s centrálou v Bruselu s členskou základnou více než 100 firem, vyrábějících primární plasty. Členové pokrývají 90% trhu plastů v EU 27 plus Norsko, Švýcarsko, Chorvatsko a Turecko. Své aktivity rozvíjejí i spoluprací se zpracovateli plastů (EuPC – www.plasticsconwectors.eu) a výrobci strojů pro zpracování plastů a kaučuků (EUROMAP – www.euromap.org).
Obrázek č.1 - Logo Plastics Europe – plasty materiál 21.století.
Logo souvisí se skutečností, že žádná jiná materiálová skupina nedoznala tak dynamický rozvoj jako plasty. Vždyť první průmyslové plasty se začaly vyrábět počátkem třicátých let minulého století, první vyrobená miliontá tuna ve světě byla překročena v roce 1949 – pro zajímavost dnes to množství vyrábí a spotřebovává samotná Česká republika. V rekordním roce 2007 bylo vyrobeno na světě 260 milionů tun plastů a hranice 300 milionů se zdála nablízku, neboť průměrný roční růst v období 1970 – 2006 se pohyboval okolo 6%. Ocel zaznamenala v témže období průměrný roční růst o 2%. Krizové roky 2008 a 2009 postihly i výrobu plastů, když v roce 2008 (viz obrázek 2) došlo na světě k poklesu výroby plastů o 6% a další pokles v roce 2009 bude znám později. Některé země krize nepostihla, když např. Čína zaznamenala i v roce 2008 růst výroby plastů o více než 10%.
Obrázek č.2 – Světová a evropská výroba plastů v období 1950 - 2008.
Evropa se podílí 25% na světové výrobě plastů. Celý evropský plastikářský průmysl počínaje výrobou, přes zpracování, recyklaci a výrobu strojů zaměstnává 1,6 milionů lidí v 50 tisíci firmách s obratem více než 300 miliard Euro.
Spotřeba plastů v EU 27 + Norsko a Švýcarsko poklesla v roce 2008 o 7,5% na 48,5 milionů tun. Jak se na této spotřebě podílejí jednotlivé typy plastů a jak jednotlivé země je patrné z obrázku č.3.
Demand by converters in EU27+NO/CH fell 7.5% to 48.5 million tonnes in 2008 Break-down per country and by plastic type LDPE, LLDPE 17%
Others 20%
HDPE 11%
PUR 7%
PET 7% PS, EPS 8%
PVC 12%
PP 18%
Obrázek č.3 – Spotřeba plastů v roce 2008 v EU 27 + Norsko a Švýcarsko podle typů a v jednotlivých zemích.
Česká republika spotřebou 100kg plastů na hlavu patří mezi vyspělé země – průměr v centrálních a východních státech je poloviční. Nejčastěji používanou aplikací plastů v Evropě je obalový průmysl – viz obrázek 4 - s průměrným podílem 38%.
Obrázek č.4 – Spotřeba plastů v západní a střední Evropě v aplikačních segmentech balení, stavebnictví, automobilový a elektroprůmysl.
O tom, jak se na aplikačních segmentech podílejí jednotlivé typy plastů vypovídá obrázek.5.
Obrázek č.5 – Spotřeba plastů v Evropě dle typů a aplikací.
Plasty hrají signifikantní roli v udržitelném rozvoji, když napomáhají rozvoji společnosti, přispívají k vyšší zaměstnanosti a mají i ekologické přínosy. Přibližně 16% aplikací plastů je natolik inovativních, že je nelze nahradit tradičními materiály. Více než 50% všech výrobků v Evropě je baleno za pomoci plastů. Před 10 lety byla průměrná hmotnost obalů o více než 28% vyšší než dnes. Takto se ušetřilo 1,8 mil. tun hmoty. Navíc 1,5 mil. tun plastů z obalů se může znovu využít - recyklací nebo spálením. Studie německé Společnosti pro výzkum obalového trhu zjistila, že kdyby dnešní plastové obaly byly nahrazeny tradičními hmotami, zvýšila by se průměrná hmotnost obalů čtyřikrát, spotřeba energií o 50% a náklady na balení by se zdvojnásobily. Při transportu výrobků balených do skla se na kamionu přepravuje 36,2% hmotových obalu a pouze 63,3% hmotových vlastního produktu. U obalů z plastů činí hmota obalu pouze 3,5%, hmota produktu se tak zvyšuje na 96,5%. PET láhev s vodou o objemu 1,5 litru má stejnou hmotnost jako skleněná láhev s polovičním objemem vody. Transport citlivých potravin v chladících kamionech je energeticky nejefektivnější při použití izolačních přepravek z pěnového polystyrenu. Tentýž plast lze úspěšně aplikovat pro udržení tepla v teplých kapalných produktech. Velkou předností plastů je skutečnost, že pro jejich výrobu se spotřebovává pouze 4% světové spotřeby ropy, přínosy z jejich aplikací z hlediska úspor energií a snížení exhalací CO2 jsou násobně vyšší – např. u izolací z pěnového PS je to 150-ti násobek. Po skončení jejich různě dlouhé životnosti, od dní v obalovém sektoru po desetiletí ve stavebnictví, lze plasty výhodně zhodnotit. V nové směrnici EP a Rady ES č.98/2008 o odpadech z 19.11.2008 jsou z hlediska plastů důležité tyto části: -
Definice recyklace jako operace znovuužití plastových odpadů na produkty, materiály nebo látky aplikované pro stávající nebo jiný účel. Definice energetického využití jako procesu pro odpadní plasty, které není možno recyklovat, k náhradě paliv při výrobě tepla a elektrické energie.
-
-
-
Pětistupňová hierarchie v řízeném využití odpadních plastů, a to: - prevence vzniku odpadů - znovuužití v jiných aplikacích - recyklace - energetické využití - skládkování Minimální limity do roku 2020 pro využití domovních odpadů, včetně plastů ve výši 50% hmotnostních a 70% hmotnostních pro stavební a demoliční odpad. Minimální účinnost pro spalovací zařízení odpadů 60%. Tuto podmínku splňuje pouze 1/3 ze stávajících 420 spaloven odpadů v Evropě. Porovnávací studie životního cyklu prokazují, že spalování je environmentálně šetrnější než skládkování, které má enormní dopad na životní prostředí, zejména na lidské zdraví. Výrazně se potlačuje skládkování plastů. Dle studie Švýcarské konzultační firmy Prognoz z roku 2007 by se mohlo docílit snížení exhalací CO2 o 27%, pokud by se dosud skládkované odpady recyklovaly nebo energeticky využily.
Nařízení EC o odpadech musí být transponováno do národních zákonů do 12.12.2010. V ČR se toto bude řešit euronovelou zákona o odpadech, které je v současné době ve schvalovacím řízení v Parlamentu a Senátu. Následovat budou 2 nové zákony o odpadovém hospodářství a zpětném odběru odpadů. V roce 2008 skončilo v EU 51,3%, tj. 24,9 milionů tun plastů svoji životnost a stalo se odpady. Z toho více než polovina 51,3% bylo využito recyklací (21,3%) a energeticky (30,0%) a 48,7% bylo uloženo na skládky obrázek 6. Proti roku 2007 se zvýšilo využití odpadních plastů o 1%, podíl skládkování se snížil o 2,6%.
Recovery reached 51% in 2008 …and is increasing
Export
Export
48.7%
Converter demand of EU27+N/CH
Construction Packaging 28% 38% Automotive 7%
48.5 Mt
Disposal 12.1 Mt
PC Waste 24.9 Mt
Consumer demand
E/E 6% Others 21.0 %
51.3% Import
40% short service life and 60% long
Recovery 12.8 Mt
Import
5.3Mt 7.5Mt 7.5Mt 5.3Mt 21.3% 30.0% 30.0% 21.3% Recycling Energy recovery
EU27+NO/CH 2008
Obrázek č.6 – Schematické vyjádření toku plastů od spotřeby přes aplikace a využití odpadů recyklací, v energetice a skládkování v roce 2008.
O postavení naší republiky z hlediska podílu odpadních plastů v recyklacích, energetickém využití a skládkování (zbývající část do 100%) vypovídá obrázek 7.
Despite the progress - the same 9 countries remain at the top and the same 18 below 40%
Recycling Energy recovery
Obrázek č.7 – Podíl recyklací, energetického využití a skládkování odpadních plastů jednotlivých zemí EU v roce 2008.
Celkem sedm členských států plus Norsko a Švýcarsko využívá (míněno dle nové hierarchie o odpadech) více než 80% plastových odpadů. Česká republika má značný potenciál, zejména v energetickém využití odpadních plastů, když další nárůst v recyklacích může být limitován, mj. i nařízením EU č.1907/2006 (REACH) a problémem kontaminací a třídění dle typů. Problém bude tématem již 13. ročníku konference Identiplast 2010, kterou pořádá Plastics Europe 9.-10.11.2010 v Londýně (více na www.plasticseurope.org ). Z 381 tisíc tun odpadních plastů v roce 2008 v ČR se rekrutuje nejvíce odpadů z obalových aplikací – celkem 246 tisíc tun, tj. 64,6%. Na skládkovaných 251 tisíc tun plastů se obaly podílejí 52,6%. Třídění domovních odpadů má zvyšující trend. Podle údajů Eko-Kom je do systému třídění odpadů zapojeno přes 70% domácností. Problematikou výroby plastů se v ČR zabývají 4 firmy, které produkují přes 1 milion tun plastů. Vlastní zpracováním plastů se zabývá 650 firem, přičemž spotřebou přes 100kg na obyvatele se řadíme mezi vyspělé státy. Systém sběru odpadních plastů z různých aplikačních sektorů se zabývá několik desítek firem, vlastní recyklací plastů pak 80 firem. Ke spalování odpadních plastů dochází ve 3 spalovnách (Praha, Brno, Liberec). V této oblasti jsou přitom největší rezervy. Odpadní plasty, které jsou někdy nazývány jako tuhá ropa, jsou příliš cenné, než aby byly skládkovány. Podíl skládkování tohoto produktu by měl rychle klesat. Ing. František Vörös reprezentant Plastics Europe při SCHP ČR
