vydává Územní plán Sovínky

Zastupitelstvo městyse Sovínky příslušné podle ustanovení § 6 odst. 5 písm.c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ( stavební zákon) , za použití § 43 odst. 4 stavebního zákona, § 171 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, § 13 a přílohy č. 7 vyhl.č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech a územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti

vydává Územní plán Sovínky

usnesením č. 3 ze dne 27. června 2011 opatřením obecné povahy č. 1/2011

1

I. Obsah územního plánu Textová část: a) Vymezení zastavěného území b) Koncepce rozvoje území obce, ochrana a rozvoj jeho hodnot c) urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, plochy přestavby a systém sídelní zeleně d) Koncepce veřejné infrastruktury včetně podmínek pro její umisťování e) Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, dobývání nerostů f) Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením způsobu využití a stanovení podmínek prostorového uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu g) Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření staveb k zajišťování ochrany státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit h) Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo i) Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části j) Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření k) Vymezení ploch a koridorů, pro které je prověření změn jejich využití stanoveno územní studií l) Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití a zadání regulačního plánu m) Stanovení pořadí změn v území (etapizace) n) Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt o) Vymezení staveb nezpůsobilých pro zkrácené stavební řízení

3 3 4 6

12

18

24 25 26 26 26

26 26

26 26

II. Obsah odůvodnění územního plánu a) b) c) d) e) f) g) h) i) j) k)

l) m)

Vyhodnocení koordinace území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem 27 Údaje o splnění zadání 27 Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení 28 Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území 35 vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa 36 Požadavky CO 40 Postup při pořízení územního plánu 43 Vyhodnocení souladu územního plánu Sovínky s PÚR a územně plán. dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů 44 Vyhodnocení souladu ÚP Sovínky s cíli a úkoly územního plánování 45 Vyhodnocení souladu ÚP Sovínky s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů 45 Vyhodnocení souladu ÚP Sovínky s požadavky zvláštních právních předpisů 45 Návrh na rozhodnutí o námitkách 46 Vyhodnocení připomínek 46

2

I. Návrh územního plánu a) Vymezení zastavěného území Kraj : Středočeský kraj Městys: Sovínky Katastrální území : Sovínky Výměra katastrálního území: 435 ha Stavební úřad : Mladá Boleslav Řešené území je vymezeno správním územím městyse Sovínky a je tvořeno katastrálním územím Sovínky. Z hlediska státní správy je městys začleněn do Středočeského kraje. Sovínky jsou městys, který je stavebně srostlý s městysem Bezno. V roce 1990 se Sovínky od Bezna osamostatnily. Zastavěné území bylo stanoveno samostatným postupem podle § 58-60 Zákona č.183/2006 Sb. O územním plánování a stavebním řádu ( Stavební zákon) . Obsahuje pozemky v intravilánu obce – podle § 2a) Stavebního zákona a dále zastavěné stavební pozemky včetně příslušných částí komunikací, veřejná prostranství a stavební proluky. Hranice zastavěného území je vymezená v grafické části územního plánu – hlavní výkres, koordinační výkres,výkres základního členění území. Zastavěné území je vymezeno k datu květen 2009.

b) koncepce rozvoje území obce, ochrana a rozvoj jeho hodnot b.1) Koncepce rozvoje řešeného území Územní plán navrhuje rozvoj městyse jako venkovského sídla s důrazem na příznivé podmínky pro bydlení a na zachování kulturních a přírodních hodnot území. V zastavěném území je dominantní obytná funkce, která zůstává zachována. V souladu s tím navrhuje územní plán rozvojové plochy především pro bydlení venkovské. Platná regionální dokumentace ani zásady územního rozvoje nejsou zpracovány. b.2) Ochrana a rozvoj hodnot území Návrh zachovává všechny hodnoty území, urbanistické, architektonické i přírodní. V současné době nejsou na území městyse evidovány památkově chráněné objekty a areály zapsané v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR. Jako nedílná součást historie městyse a historicky významná stavba je budova radnice a křížek. Územní plán zohledňuje kulturní dominanty a hmoty stávajících objektů. b.3) Ochrana přírodních hodnot ÚP obce Sovínky vytváří podmínky pro ochranu všech přírodních hodnot v území, které v zásadě respektuje a je s nimi koordinován. Většina dochovaných přírodních prvků je územním plánem zapojena do systému ÚSES (biocentra, biokoridory, interakční prvky). Kromě ÚSES jde o tyto hodnoty: • významné krajinné prvky ze zákona: niva Košáteckého potoka a občasné vodoteče Doubravice vč. vodotečí, lesní porosty, rybníky • liniové prvky doprovodné zeleně katastrálně evidované čí prvky zeleně na orné půdě Návrhem ÚP je respektováno základní krajinné členění řešeného území: • přírodně hodnotný krajinný celek zahrnující lesnaté sezonně zvodnělé doly neckovitého profilu údolí sezonně zvodnělého Košáteckého potoka a přítoků. Na hranách zbytky dubohabřiny, teplomilné a acidofilní doubravy s nepůvodní akátinou, lesní lemy a pláště; v nivě Košáteckého potoka vlhká tužebníková lada, porosty olšin. • krajinný celek zahrnující odlesněnou intenzivně zemědělsky využívanou krajinu s účelovou sítí historických cest s doprovodnými liniovými porosty.

3

c) urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, plochy přestavby a systém sídelní zeleně c.1) Urbanistická koncepce Územní plán preferuje bydlení jako hlavní funkci – plochy bydlení individuálního-stávajícího příměstského BI a bydlení venkovského BV . Plochy smíšené obytné venkovské SV, občanské vybavení OV i komerční OM, sportovní OS a plochy zemědělské VZ jsou stabilizované, územní plán stanoví podmínky pro jejich využívání a nenavrhuje nové plochy s tímto funkčním využitím. Nové rozvojové plochy jsou navrženy pro funkční využití bydlení venkovské BV. Pro rozvojové plochy i stávající zastavěné území je navržena odpovídající dopravní obsluha a technická infrastruktura. Řešení územního plánu se snaží o zhodnocení rekreačního potenciálu území (prostupnost krajiny) a současně stanovením limitů chce chránit přírodní hodnoty (nezastavitelné přírodní a krajinné plochy) vymezením územního systému ekologické stability. Polní cesty Síť polních cest v zájmové oblasti není téměř vytvořena, základní komunikační síť bude doplněna polními cestami, které vyplynou z potřeby zajistit přístup na pozemky při řešení pozemkových úprav. Dle konkrétních možností polní cesty realizovat včetně doprovodné zeleně a u stávajících cest doprovodnou zeleň postupně doplnit. Doporučuje se založení jednostranných pruhů zeleně šíře 3-5 m, případně až 15 m z autochtonních dřevin. Pěší prostupnost územím Pěší vycházky do okolí sídla jsou jedním z nejběžnějších a nejlevnějších způsobů každodenní rekreace pro většinu věkových skupin. Pro pěší jsou zejména vhodné komunikace přistíněné zelení. Jako cíl vycházek je oblíbené údolí Košáteckého potoka a místa dálkových výhledů, drobná architektura v krajině, významné stromy apod. Dle možnosti trasy mají být zokruhovány a má být širší nabídka délek tras. Koncepce nové zástavby Rozvoj nové zástavby je navržen v přímé vazbě na stávající zástavbu, aby byl zajištěn pozvolný růst zástavby od stávajícího zastavěného území směrem do volné krajiny a aby nevznikaly odtržené enklávy výstavby v krajině. Plochy jsou poměrně dobře napojitelné na technickou a dopravní infrastrukturu. Investice vyvolané výstavbou (technická a dopravní infrastruktura) na soukromých pozemcích nebudou realizovány na náklady městyse. Důrazně bude uplatňován princip podmíněných staveb a investic. V severní části městyse je vymezena územní rezerva pro individuální výstavbu RD. Veškerá výstavba a využívání území musí splňovat stanovené regulativy, podmínky pro využití ploch a pro prostorové uspořádání a respektovat dosavadní charakter zástavby. Vymezení zastavitelných ploch Lokalita Z1 výměra celkem: 1,3895 ha výměra ZPF: 1,3895 ha třída ochrany ZPF: I. (BPEJ 3.02.00) Jedná se o lokalitu určenou pro bydlení venkovské včetně zahrad a obslužné komunikace. Lokalita je vymezena parc.č. 68/1, 68/18, 68/20, které jsou vedeny jako orná půda. Jedním z důvodů je využitelnost založené technické infrastruktury v území. Limitem jsou kvalitní zemědělské půdy. Podmínkou pro lepší využitelnost plochy lokality je přeložení el.vrchního vedení v rámci lokality a vybudování nové trafostanice při zrušení stávající na pozemku č.par.68/15 . Před vydáním územního rozhodnutí bude vypracována studie podrobnějšího řešení lokality (komunikace, sítě, rozdělení pozemků apod.) s výjimkou pozemků č.par. 68/18, 68/20 . Lokalita Z2 výměra celkem: 1,9441 ha výměra ZPF: 1,9441 ha třída ochrany ZPF: I. (BPEJ 3.02.00) Jedná se o lokalitu určenou pro bydlení venkovské včetně zahrad. Lokalita navazuje na rozvojovou lokalitu v k.ú. Bezno a obě lokality budou spolu tvořit jeden celek. Lokalita je vymezena 4

na parc. č. 42/7, 42/8, 42/6, 42/1, 64/1, 42/9, 61/4, 64/9 - všechny parcely jsou dle KN vedeny jako orná půda. Podmínkou je vybudování nové trafostanice (k.ú.Bezno) .Limitem jsou kvalitní zemědělské půdy. Před vydáním územního rozhodnutí bude vypracována studie podrobnějšího řešení lokality (komunikace, sítě, rozdělení pozemků apod.) Lokalita Z3 výměra celkem: 2,0843 ha výměra ZPF: 1,9677 ha třída ochrany ZPF: I. (3.10.00) Jedná se o lokalitu určenou pro bydlení venkovské včetně zahrad a komunikace. Lokalita je vymezena částečně v zastavěném území obce - na parc.č. 443/5, 443/6, 443/7, 17/3 část, 443/8 zahrady, 436/1 část - manipulační plocha (celkem 0,6403 ha) a mimo intravilán v návaznosti na zastavěné území na parc. č. 443/1 část (ovocný sad), 443/4 (orná p.), 443/10 (orná p.), 436/1 část (manipulační pl.) v zastavitelném území celkem 1,4440 ha. Důvodem je využití starých zpustlých zahrad a nevyužívaných sadů při okraji obce. Podmínkou je vybudování nové trafostanice ( u lokality Z4) a výměna vodovodního potrubí u nedostatečně dimenzovaných řadů. Pozemek s pásem lesa č.par.430 se nachází cca 15 m jižně od lokality Z3, ochranné pásmo lesa 25 m zasahuje tuto lokalitu a stavby domů musí toto ochranné pásmo respektovat, stejně jako stavby technické infrastruktury , které musí být 3,0 m od porostů .Před vydáním územního rozhodnutí bude vypracována studie podrobnějšího řešení lokality (komunikace, sítě, rozdělení pozemků apod.) Lokalita Z4 výměra celkem: 2,6113 ha výměra ZPF: 2,6113 ha třída ochrany ZPF: I. (BPEJ 3.10.00) Jedná se o lokalitu určenou pro bydlení venkovské včetně zahrad a komunikací při jihozápadním okraji obce. Lokalita je vymezena mimo zastavěné území obce na parc. č. 429/5, 429/25 část - ovocné sady. Důvodem je využití plochy dnes částečně nevyužívaných sadů. Podmínkou je vybudování nové trafostanice a případná přeložka vrchního el. vedení a výměna vodovodního potrubí u nedostatečně dimenzovaných řadů. Stávající trafostanice na č.par.430 bude zrušená . Pozemek s pásem lesa č.par.430 sousedí s lokalitou Z4, ochranné pásmo lesa 25 m zasahuje tuto lokalitu a stavby domů musí toto ochranné pásmo respektovat, stejně jako stavby technické infrastruktury , které musí být 3,0 m od porostů Před vydáním územního rozhodnutí bude vypracována studie podrobnějšího řešení lokality (komunikace, sítě, rozdělení pozemků apod.) Lokalita Z5 výměra celkem: 0,6944 ha výměra ZPF: 0 třída ochrany ZPF: 0 Jedná se o lokalitu určenou pro bydlení individuální včetně zahrad, Lokalita je vymezena mimo zastavěné území obce při severozápadním okraji na parc. č. 8/1 (ostatní plocha - sport. a rekr. plocha). Není ZPF. Pozemek s funkcí lesa č.par.441/1 se nachází cca v blízkosti lokality Z5, ochranné pásmo lesa 25 m zasahuje tuto lokalitu a stavby domů musí toto ochranné pásmo respektovat, stejně jako stavby technické infrastruktury , které musí být 3,0 m od porostů .Před vydáním územního rozhodnutí bude vypracována studie podrobnějšího řešení lokality (komunikace, sítě, rozdělení pozemků apod.) Lokalita Z6 výměra celkem: 0,0153 ha výměra ZPF: 0,0002 ha třída ochrany ZPF: I. (BPEJ 3.02.00) Jedná se o veřejné prostranství - propojovací komunikaci k rozvojové lokalitě určené pro bydlení v k.ú. Bezno (Z1). Lokalita je vymezena parcelami: 52/2 část (zahrada), .52/3 část (zast.plocha - zbořeniště), .52/4 (zast.plocha - zbořeniště), .52/5 (zastavěná plocha) a 52/6 (zastavěná plocha) - vše v zastavěném území obce. 5

Územní rezerva R1 – sever městyse – územní rezerva pro bydlení venkovské BV – její využití by mělo následovat až po převážném obsazení vymezených ploch Z1 – Z5. Podmínkou je vybudování nové trafostanice . Převedení územní rezervy mezi plochy změn proběhne změnou územního plánu. Pro územní rezervu je vymezena plocha navazující na severní část obce o celkové výměře 1,8215 ha (kultura zahrada, třída ochrany I. - BPEJ 3.02.00). Lokalita určena pro bydlení po vyčerpání lokalit v návrhovém období. c.2) Vymezení ploch přestavby Územní plán nevymezuje žádné plochy přestavby. c.3) Vymezení systému sídelní zeleně Systém sídelní zeleně je tvořen převážně soukromými zahradami ZS. Je doplněn plochami veřejné zeleně ZV. Mimo zastavěné území je tvořen plochami lesními NL a přírodními NP. Na pozemcích v zastavěném území (zahrady, pastviny, trvalý travní porost, orná půda, ostatní plocha) je možné umístit stavby RD za předpokladu splnění podmínek Vyhl. 137/1998 Sb. Obec má poměrně kvalitní stávající vysokou zeleň, kterou není nutno doplňovat. Stávající systém sídelní zeleně bude chráněn a udržován. V případě návrhu nových lokalit je nutno řídit se obecnými principy řešení zeleně v sídle. d) koncepce veřejné infrastruktury včetně podmínek pro její umisťování Zásobování vodou Současný stav : Zdrojem vody jsou 2 trubní studny ležící severozápadně od obce Sovínky, v údolí po pravé straně silnice Sovinky - Všelisy. Vrtaná studna č. 1 z roku 1960 vystrojená pažnicemi DN 325 má hloubku 40m, vydatnost 15 l/s. Vrt č. 2 z roku 1978 vystrojený zárubnicemi DN 426 mm je hluboký 80 m a vydatnosti 5 l/s. Zdroj surové vody má vyhlášena ochranná pásma I a II. stupně Rozhodnutím OVLHZ Mladá Boleslav č. j. Vod/235-1131/84 ze dne 11. 1. 1985. PHO I. stupně je oploceno ocelovým pletivem. Základní hygienické ošetřování zajišťuje dávkování chlornanu sodného dávkovacím přístrojem Prominent Concept 1601 do tlaku. Kvalita vody odpovídá ve všech ukazatelích vyhl. 376/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu. Čerpací stanice (Q=8,0 l/s, H=80 m), zděná dvoupodlažní budova byla postavena v roce 1986, kdy byl položen nový výtlačný řad do vodojemu, na něj byl napojen starý i nový vrt. Čerpání vody zajišťují ponorná čerpadla umístěná ve zdroji, pracující vždy střídavě, neboť souběžné čerpání není možné. Kromě automatického chodu každého čerpadla je možno provádět provoz s ručním ovládáním. Střídání provozu se provádí ruční manipulací, v letním období po týdnu, v zimním po 14-ti dnech. Automatika chodu čerpadel je řízena systémem VAE. V čerpací stanici kromě armaturního vybavení se dále nachází místnost protirázové ochrany (bez instalovaného technologického zařízení), místnost elektro (s rozvaděčem měření) a místnost chlorovny. Vodojem Sovinky 90 m3 (308,2/304,4 m n.m.) je věžový, železobetonový, jednokomorový a je postaven ve středu obce Bezno. Pokles hladiny ve vodojemu je orientačně sledován pomocí tenzometru s optickou a akustickou signalizací. Provoz vodojemu je řízen systémem VAE. Vlastníkem a provozovatelem jsou VaK Mladá Boleslav. Rozvodné řady po obci jsou provedeny převážně z PE a LT DN 50,80 a 100 mm, hlavní řad a přívodní řad je PVC 225 mm . Z hlediska distribuce vody je celá oblast v současnosti dostatečně zabezpečena jak z pohledu kapacity a jakosti zdrojů s dostatečnou rezervou pro nově uvažované odběry. Tlakové poměry i technický stav vodárenských zařízení je vyhovující, do budoucna však vyžaduje pravidelnou údržbu a kontrolu. Z hlediska akumulace vodojemu není možné navrhovaný stav - počet nových obyvatel napojit při stávajícím objemu akumulace 90 m3 , tudíž musí dojít k jejímu zvětšení . Návrhový stav : Na způsobu zásobování pitnou vodou v obci se nepředpokládají výrazné změny z hlediska zdroje a rozvodných řadů. U vodojemu musí dojít ke zvětšení jeho kapacity akumulačního objemu . U lokalit Z3 a Z4 bude nutné provést výměnu vodovodního potrubí DN 50 za DN 80 od napojení u hlavní silnice. 6

Zásobování vodou pro uvažované rozvojové lokality si však vyžádá rozšíření stávající sítě o nové vodovodní řady napojené přímo na stávající vedení. Nové řady budou provedeny z plastového potrubí o průměru D 90 mm a D 110 mm. Dimenze vodovodního potrubí budou navrženy v souladu s požadavky požárního zabezpečení (ustanovení § 29 odst. 1 písm. k) zákona č.133/1985 Sb. ve znění pozdějších předpisů v množství stanoveném ČSN 73 08 73, na řadech budou v potřebných místech osazeny nadzemní či podzemní požární hydranty. Pozemky a stavební objekty budou zásobovány vlastními přípojkami z navržených či stávajících vodovodních řadů, vedených převážně v přilehlých komunikacích, měření odběru bude zajištěno fakturačními vodoměry. Návrh zásobování pitnou vodou je ve výkresové části vyznačen schematicky. Konkrétní návrh sítě umožní až podrobnější dokumentace vyššího stupně s doplněním nových komunikací a parcelací. Navrhované řešení zásobování pitnou vodou je v souladu s „Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací“. V textu návrhu územního plánu je uveden popis staveb a opatření doporučených pro: • zásobování nové výstavby vodou v rozvojových lokalitách • nouzové zásobování vodou. Nárůst potřeby vody: V posledních letech vlivem zvýšení ceny vodného a požadavku na měření individuálních odběrů vody došlo v České republice k postupnému snížení specifické potřeby vody. To způsobilo nižší reálné odběry pitné vody z veřejných vodovodů a zajistilo rezervy v kapacitě stávajících zdrojů vody. Předpokládaný nárůst potřeby pitné vody pro obec Sovínky je stanoven pro výhledový počet trvale bydlících osob, včetně občanské vybavenosti a drobné výroby. Maximální nárůst počtu obyvatelstva oproti současnému stavu se předpokládá v množství 66 RD, při předpokládané obsazenosti 1 RD cca 3,5 osob/RD se jedná o nárůst 231 osob. Výpočet nárůstu potřeby vody je proveden dle směrnice č. 9/73 s redukcí podle přílohy č.12 vyhl.č.428/2001 Sb.: specifická denní potřeba: bydlení ........................................231 osob .................. 140 l/os,d .....32,34 m3/d vybavenost..................................231 osob .................... 20 l/os,d .......4,62 m3/d celkem ...............................................................................................36,96 m3/d • maximální denní potřeba: 36,96 m3/d x 1,5.................................................................................55,44 m3/d • maximální hodinová potřeba: (55,44 m3/d x 1,8) : 24 hod................................................. 4,16 m3/hod = 1,12/s • roční potřeba: 365 dní x 36,96 m3/d ..................................................................... 13 490 m3/rok Zvýšení potřeby vody oproti současnosti pokryjí původní zdroje, které mají potřebnou rezervu, rovněž stávající distribuční síť příslušně rozšířená o nové řady, včetně vodojemu, zabezpečí zvýšené nároky na dodávku pitné vody pro rozvojové lokality. U vodojemu je nutné zvětšení stávajícího akumulačního objemu z 90 m3 na cca 180 m3. Nouzové zásobování vodou Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/os/den cisternami ze zdroje Chotětov a Kropáčova Vrutice. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu či z místních studní. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika. Ochranná pásma Při návrhu využití rozvojových ploch musí být respektována ochranná pásma vodovodů dle zákona č. 274/2001 Sb.. Ochranné pásmo vodovodu je 1,5 m po celé délce trasy od vnějšího líce stěny potrubí na každou stranu.

7

Odkanalizování Současný stav : V Sovínkách byla dokončena gravitační kanalizační síť, která byla zkolaudována na podzim v roce 2009 . Kanalizační síť DN 300 dl. 2 650 m se 130-ti přípojkami je zaústěna do čerpacích stanic v obci, odkud budou čerpány odpadní vody výtlačným potrubím DN 110 do gravitační kanalizace v obci Bezno. Odtud následně na ČOV Chotětov. Srážkové vody jsou odváděny potrubím dešťové kanalizace a soustavou příkopů vyvedených do extravilánu obce . Systém odvádění dešťových vod vyhovuje potřebám obce a zůstane v budoucnu zachován. Návrhový stav : Rozvojové lokality bude možné napojit do stávajícího systému splaškové oddílné kanalizace. Dle morfologie terénu a budoucí parcelace a návrh tras budoucích komunikací bude nová kanalizace navržena jako smíšená - gravitační i tlaková s přednostním využitím gravitačního odvádění. Pozemky a stavební objekty v obci budou odkanalizovány vlastními přípojkami splaškové kanalizace. Nemovitosti, které nelze odkanalizovat gravitačně, budou odvodněny tlakovou kanalizací s čerpacími jímkami na jednotlivých pozemcích. Ostatní nemovitosti budou mít přípojky napojené přímo na gravitační splaškovou kanalizaci. Nové stoky gravitační splaškové kanalizace budou provedeny z plastového potrubí DN 250 a 300. Řady tlakové kanalizace budou realizovány z polyetylénového potrubí o průměru D 63 mm a D 90 mm. Konkrétní dimenze tlakového potrubí budou navrženy dle hydrotechnických výpočtů ve vyšších stupních dokumentace. Návrh odkanalizování je ve výkresové části vyznačen schematicky. Konkrétní návrh sítě umožní až podrobnější dokumentace vyššího stupně, s vyznačením nových komunikací a parcelace. Dosavadní způsob odvádění dešťových vod zůstane zachován. Dešťové vody v rozvojových plochách budou dle možností zasakovány s využitím příkopů a struh či svedeny přes retenci do místního recipientu. Nepředpokládá se ve větším rozsahu rozšíření stávající oddílné dešťové kanalizace, neboť není účelné odvádět dešťové vody přímo do recipientu a ve stávající zástavbě nejsou vhodné plochy pro významnější retenční nádrže. Odvádění dešťových vod musí být řešeno tak, aby se pokud možno nezvýšil okamžitý odtok z území a byl vždy redukován vhodnými urbanistickými a technickými zásahy na co nejmenší možné hodnoty (snížení koeficientu odtoku, zásak, apod.). U individuální výstavby rodinných domů se doporučuje jímat dešťovou vodu na pozemcích pro potřebu zálivky či domovního rozvodu užitkové vody. Na základě hydrologických průzkumů bude nutné vyhodnotit místní podmínky, které mají vliv na volbu nakládání s dešťovými vodami (propustnost podloží, vlastnosti podloží, hloubka horizontu podzemní vody apod.) a zpracovat jednotný plán pro hospodaření s dešťovými vodami. Retence je vhodná pro zachycení dešťových vod, jejich akumulaci a postupné vypouštění tam, kde nelze beze zbytku uplatnit přímé zasakování. Doporučená opatření: • dešťové vody ze zelených ploch budou likvidovány zasakováním na místě • čisté dešťové vody ze střech objektů budou přednostně likvidovány na vlastním pozemku • dešťové vody ze zpevněných ploch, kde nehrozí kontaminace ropnými produkty, budou přednostně likvidovány na vlastním pozemku • dešťové vody z ploch, kde hrozí kontaminace ropnými produkty, budou svedeny na odlučovač ropných látek, čisté odpadní vody pak budou přednostně likvidovány na vlastním pozemku • v případě, že nebude možné dešťové vody či jejich část likvidovat na přímo na pozemku, budou tyto vody jímány do vlastních retenčních nádrží, odkud budou odpouštěny pomocí řízeného odtoku a následně přednostně zasakovány V textové části územního plánu je uveden popis staveb a opatření doporučených pro: • stavby, jejichž realizace je nutná pro odvádění a likvidaci splaškových odpadních vod z rozvojových lokalit i od stávající zástavby, a pro jejich následné čištění • stavby a opatření, která jsou nutná pro odvádění a likvidaci dešťových vod v řešeném území

8

Množství odpadních vod Hydrotechnický výpočet kanalizační sítě není součástí územního plánu. Množství dešťových vod z uvažovaných lokalit bude dáno požadavkem na odvodnění komunikací, zpevněných ploch a střech objektů. Vzhledem ke skutečnosti, že v souladu s ustanovením § 10 stavebního zákona územní plán obce stanoví urbanistickou koncepci, řeší přípustné, nepřípustné, popřípadě podmíněné funkční využití ploch, jejich uspořádání, určuje základní regulaci území a vymezuje hranice zastavitelného území a hranice současně zastavěného území obce, je z uvedeného zřejmé, že odvod srážkových vod nemůže být řešen výpočtem, neboť v rámci územního plánu se rozloha odvodňovaných ploch nestanoví. Tato množství bude možné určit až po zpracování hydrotechnické situace ve vyšších stupních dokumentace, na základě podrobnějších údajů o využití a členění řešených území. Hospodaření s dešťovými vodami u nově využívaných ploch bude striktně stanoveno v souladu s výše uvedenými návrhy možných opatření. Pro návrh dešťové kanalizace bude uvažováno s náhradním deštěm intenzity 137 l/s,ha, s dobou trvání 15 minut a periodicitou výskytu 0,5 (tj. 1 × za 2 roky). Množství splaškových odpadních vod odváděných do kanalizace (obyvatelstvo, drobná výroba a vybavenost) a následně na ČOV bude odpovídat potřebě vody. Nárůst potřeby vody pro rozvojové plochy byl vyčíslen v části „Zásobování vodou“ a činí 36,96 m3/d. Na tento nárůst produkce odpadních splaškových vod je nutné posoudit stávající čerpací stanice , kterými odpadní vody procházejí směrem na centrální ČOV Chotětov . Pravděpodobně může dojít k nutnosti výměny čerpadel v těchto ČSOV . Zároveň je nutné rozšířit ČOV Chotětov o předpokládaný nárůst připojených obyvatel . Ochranná pásma Při návrhu využití rozvojových ploch musí být respektována ochranná pásma kanalizací dle zákona č. 274/2001 Sb.. Ochranné pásmo kanalizace je 1,5 m na každou stranu pro profil do DN 500, nad DN 500 je pak ochranné pásmo 2,5 m. Odpady Návrh ÚP nevymezuje plochy, na kterých by bylo přípustné ukládání odpadů. Koncepce, systém a ekonomické souvislosti nakládání s komunálními odpady se řídí Obecně závaznou vyhláškou č.2/2005 obce Sovínky, o systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na území Sovínky. Současná koncepce zneškodňování odpadů bude uplatněna i pro zastavitelné plochy. Komunální odpad se třídí na jednotlivé složky, které jsou ukládány do označených nádob. Odpad je odvážen na zabezpečenou skládku v Benátkách nad Jizerou Tříděný odpad - papír, sklo, plasty se třídí a kontejnery jsou odváženy firmou AVE-cz odpadové hospodářství. Ostatní odpad - železo, elektro apod. se shromažďuje v kontejnerech ve sběrném dvoře na pozemku SK Bezno. Zařízení ke zneškodňování odpadů (skládky, staré zátěže) se v obci nevyskytují. Zásobování plynem Městys Sovínky není plynofikovaný, podle prognózy Mladoboleslavska je navržený kolem Chotětova VTL plynovod s regulační stanicí, odkud by byl STL plynovod přivedený do obce, zatím však není z finančních důvodů výstavba reálná. Zásobování elektrickou energií 1.Základní technické údaje : a/ Proudová a napěťová soustava - VN : 3, AC, 22000 V, IT - NN : 3/PEN, AC, 400/230 V, TN-C b/ Ochrana před nebezp. dotykem - VN : zemněním v soustavě s izolovaným uzlem - NN : automatickým odpojením od zdroje

9

2.Současný stav zdrojů el. energie : Elektrická energie pro obec Sovínky je zajištěna ze soustavy 22 kV z rozvodny 110/22 kV Dražice nad Jizerou. Obec je zásobována el. energií ze 3 transformačních stanic 22/0,4kV (dále TS). Napájení stáv.TS představují odbočky ze stáv. vrchního vedení VN 22 kV.Označení stávajících TS je převzato z materiálů dodavatele el. energie – ČEZ a. s. Jedná se o 3 ks TS stožárové s přívodem z vrchního vedení VN. Čtvrtá trafostanice na k.ú. se nachází u vodního zdroje VaK MB , z ní je zásobovaná samota Kluček . Uvedené TS jsou distribuční. - MB 5207 … stožárová TS 22/0,4 kV, 250 kVA - MB 5848 … stožárová TS 22/0,4 kV, 400 kVA - MB 5912 … stožárová TS 22/0,4 kV, 400 kVA

3.Současný stav rozvodů NN : Stávající distribuční rozvody NN 0,4 kV jsou provedeny převážně kabelovým vedením uloženým v zemi. 4.Návrh zásobování nových lokalit výstavby el. energií : Způsob řešení zásobování elektrickou energií jednotlivých zastavitelných ploch ze stávající distribuční soustavy v Sovínkách bude podrobně konzultován v průběhu projektové přípravy konkrétních staveb . Pro lokality Z1 až Z5 , které budou podrobně řešeny územní studií , bude koncepce konkrétního návrhu řešení zásobování el.energií v průběhu zpracování územní studie dohodnuta s odd. Rozvoje sítí Mladá Boleslav . V návrhu územního plánu jsou lokality určené pro výstavbu označeny Z1 – Z5. V popisu řešení zásobování el. energií je toto značení použito. Úpravu a rozšíření distribučního zařízení pro dodávku el. energie představují : - zřízení odbočky z vrchního vedení VN 22 kV - výstavba nových stožárových TS - rozšíření kabelové sítě NN – úprava stáv.a vybudování nových rozvodů Navržené stožárové TS budou odpovídat materiálovému standardu používaného dodavatelem el. energie – ČEZ a.s. Výkon transformátoru v navrhovaných trafostanicích bude určen dle potřeby v době výstavby. Napájecí vrchní vedení VN a distribuční kabelové vedení NN budou odpovídat typem a provedením rovněž materiálovým standardům používaným v době realizace. Přeložky vrchního vedení zajistí ČEZ Distribuce a.s. na základě zákona č.458/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů na náklady subjektu , který jejich potřebu vyvolá. V lokalitách budou vymezené plochy pro umístění navržených trafostanic a přívodních napájecích vedení VN. 5.Energetická bilance : Pro celkový návrh výstavby 66 RD bude třeba zvýšení příkonu, vztaženo na úroveň zdrojů a cílový stav navržené zástavby, 0,370 MW. V obci není zaveden plyn. Charakter odběrů (stupeň elektrizace) el. energie pro bydlení v rodinných domech – C1 v kombinaci s 30 % B1 s využitím alternativních zdrojů pro vytápění.Energetické údaje pro výpočet zatížení zdrojů vychází z metodiky používané ČEZ a.s. Pro účel této dokumentace je zatížení hlavních distribučních prvků sítě omezeno jen na transformační stanice a časovou úroveň r. 2015. 6. Ochranná pásma : Pro elektroenergetická zařízení jsou zákonem č. 458/2000 Sb. určena tato ochranná pásma (el. zařízení v řešeném území) : - vedení VN s neizolovanými vodiči od 1 kV do 35 kV ………… 7 m - stožárové el. stanice s převodem napětí nad 1kV do 35 kV…. 7 m Ochranná pásma vznikají dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí. Jsou vymezena svislými rovinami v určených vzdálenostech u vedení od krajních vodičů na obě strany, u TS od oplocení nebo vnějšího zdiva. Podle §98 odst.2 zák.458/2000 Sb. zůstávají zachovaná ochranná pásma stanovená podle předpisů platných před účinností tohoto zákona .

10

V ochranném pásmu venkovního vedení je zakázáno : zřizovat stavby nebo umisťovat konstrukce , skladovat hořlavé nebo výbušné látky , vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3m, provádět činnost ohrožující venkovní vedení , spolehlivost a bezpečnost jeho provozu nebo životy , zdraví a majetek osob . Veřejné osvětlení 1. Stávající stav veřejného osvětlení (VO) : V obci je v provozu systém VO napájený kabelovým vedením ze spínacího bodu. Jedná se o výbojkové osvětlení na ocelových stožárech. Typ osvětlení je dán charakterem a typem osvětlovaných komunikací. 2. Koncepce řešení : Navrhované VO bude představovat rozšíření stáv. systému VO. V jednotlivých lokalitách určených pro plánovanou výstavbu se bude jednat o osvětlení převážně obslužných komunikací. Tím bude dán typ osvětlení na ocelových stožárech do výšky 6 m, s využitím nových energeticky úsporných světelných zdrojů. Telefonní síť 1. Současný stav telekomunikačních zařízení : V obci je vybudována kabelová telefonní síť vycházející ze stávající ústředny Bezno. Rozvody a kapacita ústředny mají dostatečnou kapacitní rezervu pro plánovanou výstavbu. Rozšíření telefonních rozvodů je z 90-tých let – tj. z doby maximálního rozvoje výstavby těchto zařízení. V této době byla výstavba telekomunikačních zařízení cílena na 100 % telefonizaci obcí. Tato kapacita nebyla plně využita. Z tohoto důvodu je v telekomunikačním zařízení dostatečná rezerva pro plánovanou výstavbu. V obci je instalován místní rozhlas. V návrhu je rozšíření tohoto zařízení podle jednotlivých lokalit. 2. Koncepce řešení : Plánovaná zástavba bude vybavena telekomunikačním zařízením formou rozšíření stáv. rozvodů v jednotlivých lokalitách. Připojení bude závislé na skutečných požadavcích na zřízení účastnických stanic. Rozšíření telefonní sítě bude řešeno podle výstavby určených lokalit a podle požadavků jednotlivých účastníků. Provedení rozvodů bude kombinací klasických metalických a optických vedení. Výstavba nových rozvodů bude koordinována s výstavbou ostatních inž. sítí. Při rozšiřování rozvodů místního rozhlasu do vzdálenějších lokalit budou využity společné trasy pro kabelová vedení NN, veřejného osvětlení a telefonu. 3. Ochranná pásma Pro telekomunikační zařízení jsou zákonem č.155/2000 Sb. určena tato ochranná pásma (tel. zařízení v řešeném území) : - kabelové telekomunikační vedení ………… 1,5 m. Ochranná pásma vznikají dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí. Jsou vymezena svislými rovinami v určených vzdálenostech u vedení od krajních kabelů na obě strany. Ostatní Dálkový telefonní kabel je vedený při komunikaci Bezno-Strenice v blízkosti hranice řešeného území. Na katastrálním území Sovínek se žádná dálková vedení nenacházejí . Dopravní infrastruktura Silniční doprava Silniční síť je v území stabilizována. Obcí prochází silnice III / 25923 Boreč - Bezno , která se v Bezně napojuje na silnici I/16 Mělník – Mladá Boleslav – Jičín . Komunikace má asfaltový povrch odvodněný většinou do podélných příkopů. V průtahu obcí je zmíněná komunikace 11

oboustranně obestavěná . Dle vyjádření pracovníků Správy a údržby silnic se neuvažuje s úpravou komunikace. Zatížení komunikace nebylo měřeno. Místní komunikace Kostru uliční sítě tvoří především průtah státní silnice III/ 25923. Jejich šířkové uspořádání je vyhovující. Na tuto páteřní komunikaci navazují obslužné komunikace, které jsou většinou asfaltové. Místní komunikace pro obsluhu nových lokalit se nenavrhují, budou předmětem podrobnější dokumentace. Šířka veřejných prostranství, jehož součástí jsou komunikace, musí být v souladu s § 22 vyhlášky č. 501/2006Sb. Pěší a cyklistické komunikace Pěší komunikace jsou v obci realizované oboustranně při hlavních ulicích – ulice J.F.Pachty a Na městečku tj. silnice III/25923 . Využívané cesty pro pěší jsou přes údolí k nejbližším obcím – do Krušin a do Doubravičky . Tyto cesty by mohly po úpravách sloužit i jako cyklistické stezky. Značená cyklostezka č.8158 prochází řešeným území v trase od Bezna směrem na Zamachy a dál směrem na Kokořínsko. Parkování a zařízení pro dopravu Pro potřeby bydlení je realizováno na soukromých pozemcích a v garážích. U bytové zástavby se garáže nacházejí na přilehlých pozemcích nebo přímo v objektech. Parkování u objektu služeb a obchodů je podél komunikace. Čerpací stanice pohonných hmot a servisní služby se nacházejí v sousedním Bezně, další v Jizerním Vtelně a v Mladé Boleslavi . Radon Podle odvozené mapy radonového rizika leží obec Sovinky v oblasti se středním radonovým rizikem z geologického podloží . Radon 222Rn je interní přírodní radioaktivní plyn bez chuti a zápachu, nepostižitelný lidskými smysly. Radon vznikající radioaktivním rozpadem horninového uranu je uvolňován ze zrn minerálů a může migrovat do objektů (zejména do sklepních a přízemních částí). Radon se s poločasem rozpadu 3,825 dne dále mění na izotopy polonia, olova a vizmutu, které jsou kovové povahy, jsou schopné vázat se na prachové částice v ovzduší a s nimi jsou vdechovány do plic. V plicích pak působí jako vnitřní zářiče, které mohou iniciovat karcinomy plic. Lidský organizmus může být ovlivněn radonem pocházejícím ze tří hlavních zdrojů : z půdního vzduchu, z podzemní vody a ze stavebních materiálů. První dva zdroje úzce souvisejí s geologickým podložím. Podle odvozené mapy radonového rizika leží obec Sovinky v oblasti se středním radonovým rizikem z geologického podloží tj. s objemovou aktivitou 222Rn (v kBq.m-3 ) : propustnost podloží nízká střední vysoká střední riziko 30 - 100 20 - 70 10 - 30 Požadavky na omezování ozáření z radonu a dalších radionuklidů stanoví vyhl. Ministerstva zdravotnictví ČR č. 76/1991 Sb. V souladu s touto vyhláškou požaduje příslušný stavební úřad k vydání stavebního povolení pro výstavbu a přestavbu budov výsledky měření radonu na staveništi.

e) koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi rekreaci, dobývání nerostů e.1) Vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití V návrhu ÚP Sovínky byly prověřeny a zapracovány veškeré požadavky na rozvojové lokality ze strany obce i jednotlivých žadatelů na základě schváleného zadání. Nový rozvoj se týká zejména ploch určených pro bydlení. Údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch a podílu půdy náležející do ZPF, údaje o druhu (kultuře) dotčené půdy V rámci návrhového období je dotčeno celkem 7,9128 ha zemědělské půdy, tj. 2,2 % z celkové výměry zemědělské půdy, z toho v zastavěném území 0,5987 ha ZPF a v zastavitelném 12

území 7,3141 ha ZPF. Z celkové požadované plochy pro všechny zemědělská půda 90,7 %. katastrální území Sovínky

rozvojové lokality činí

zemědělská půda (ha) zastavitelné zastavěné území území 7,3141 7,9128 0,5987

celkový ostatní plocha rozsah (ha) (ha) 8,7389 0,8261

celkem

K odnětí ZPF pro nezemědělské účely je třeba souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu s vyjímkami (viz § 9, odst.2, zák.231/1999 Sb.). Žádost o souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu bude podávat ten, v jehož zájmu bude mět k tomuto odnětí dojít. Plochy, které se dotýkají ZPF, tvoří pozemky v kultuře orná (47,2%), zahrada (7,6 %), ovocný sad (45,2 %). Rozdíly jsou v zastavěném a zastavitelném území. V zastavěném jsou dotčeny zahrady. V zastavitelném území výrazně převažuje orná půda a ovocný sad. k.ú.

Sovínky

k.ú.

Sovínky

území

zastavěné zastavitelné celkem

výměra celkem m2

ostatní nezem. m2

6556

569

Zastavěné území ZPF - kultura (m2) ZPF orná zahrada ovocný sad 5987

0

5987

TTP

0

Zastavitelné území výměra ostatní ZPF - kultura (m2) celkem nezem. ZPF orná zahrada ovoc.sad m2 m2 80833 7692 73141 37386 0 35755 Zastavěné + zastavitelné území k.ú. Sovínky výměra ostatní ZPF - kultura (m2) celkem nezem. ZPF orná zahrada ovoc.sa m2 m2 d 6556 80833 87389

569 7692 8261

5987 73141 79128

0 37386 37386

5987 0 5987

0 35755 35755

0

TTP 0

TTP

0 0 0

Údaje o celkovém rozsahu dotčené půdy dle jednotlivých rozvojových lokalit a dle parcelního vymezení jsou uvedeny v tabulkových přehledech. Cílem koncepce uspořádání krajiny je koordinace zájmů a vztahů v nezastavěném území z hlediska rozdílných možností jeho využití, zájmů ochrany přírody a ochrany priorit a potenciálů využití územních oblastí. Za tímto účelem územní plán stanovuje plochy s rozdílným způsobem využití i v nezastavěném území. Plochy nezastavěného území jsou členěny podle charakteru využití, limitujících jevů a utváření krajiny na:
(NP) plochy přírodní - s největším přírodním potenciálem a potřebou ochrany přírodních prvků (navržená zvláště chráněná území, biocentra, popř. biokoridory); plochy přírodní nejčastěji zahrnují již vymezené nebo k vymezení určené prvky ochrany přírody a jejich nejbližší okolí, popř. plochy prvků systému ekologické stability ap; vyjímečně pozemky související dopravní a technické infrastruktury;
(NZ) plochy zemědělské - s vysokým potenciálem produkce zemědělské výroby včetně intenzivních forem obhospodařování. Plochy zemědělské zahrnují zejména pozemky zemědělského půdního fondu, pozemky staveb, zařízení a jiných opatření pro zemědělství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury; 13








(W) plochy vodní a vodohospodářské - zahrnují pozemky vodních ploch, koryt vodních toků a jiné pozemky určené pro převažující vodohospodářské využití; (NL) plochy lesní - zahrnují zejména pozemky určené k plnění funkcí lesa, pozemky staveb a zařízení lesního hospodářství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Plochy lesní se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění podmínek využití pozemků pro les; (NSx) plochy smíšené nezastavěného území - zahrnují zpravidla pozemky určené k plnění funkcí lesa, pozemky zemědělského půdního fondu, případně pozemky vodních ploch a koryt vodních toků bez rozlišení převažujícího způsobu využití. Do plochy smíšené nezastavěného území jsou zahrnuty pozemky přirozených a přírodě blízkých ekosystémů a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Přijatelné formy využití jsou vyznačeny příslušným indexem, jsou dány regulativy a musí být vždy v vzájemném souladu. Index přípustných funkcí: p - přírodní, v - vodohospodářská, z - zemědělská, l – lesní , r – rekreační , u – urbanizovatelná .

Pro takto vymezené plochy v nezastavěném území jsou územním plánem stanoveny podmínky pro stabilizaci nebo změny v jejich využití (regulativy využití - viz kap. f), které jsou prostředkem pro usměrnění budoucího utváření krajiny. Podíl zeleně ve většině vymezených ploch nezastavěného území krajiny je třeba zvyšovat, a to při realizaci návrhu územního systému ekologické stability, včetně interakčních prvků liniové doprovodné zeleně podél komunikací, vodotečí a mezí, zatravněním nebo doplněním ploch nelesní zeleně s přírodní funkcí. Rodová a druhová skladba této zeleně musí vycházet z původních rostlinných společenstev. e.2) Stanovení podmínek pro územní systém ekologické stability Územní plán vymezuje prvky územního systému ekologické stability. Všechny skladebné části ÚSES se zařazují do veřejně prospěšných opatření nestavební povahy. ÚP Sovínky závazně vymezuje prvky územního systému ekologické stability (ÚSES) a to na lokální úrovni a regionální úrovni. Nadregionální prvky se v řešeném území nevyskytují. Systém tvoří skladebné prvky - biocentra, biokoridory a interakční prvky. Jedná se o vybranou soustavu vnitřně ekologicky stabilnějších segmentů krajiny, účelně rozmístěných na základě funkčních a prostorových kritérií. ÚSES se skládá z prvků funkčních a navržených k založení. Prvky navržené jsou zařazeny do veřejně prospěšných opatření nestavební povahy (VPO). Základní kostru tvoří regionální biokoridor RBK 15 "Košátecký potok", v něm jsou v ekologicky přijatelných vzdálenostech vložena lokální biocentra; regionální systém je doplněn sítí lokálních koridorů a biocenter v návaznosti na vymezení v navazujících katastrech. Minimální šířka regionálního biokoridoru je 40 m (lesní společenstvo, společenstav mokřadů), 50 m (luční společenstvo) a 20 m (společenstva stepních lad). Minimální velikost lokálního biocentra by měla být 3 ha, minimální šířka lokálního biokoridoru 15 m (společenstvo lesní, kombinované), 20 m (společenstvo luční). Pro společenstvo kombinované (luční + lesní) je možné přerušení do 50 m zastavěnou plochou, 80 m ornou půdou a 100 m při ostatních kulturách. Interakční prvky nedosahují parametrů biocenter a biokoridorů, významně se však podílejí na zvýšení ekologické stability v krajině. Lokální biocentra : LBC 251 Pod Krušinami Lokální biocentrum je navržené k vymezení , jedná se o intenzívně využívanou louku v nivě Košáteckého potoka o velikosti min.3 ha, společenstvo dřevin při potoce je s přirozenou druhovou skladbou. Význam – lokální biocentrum, které by mělo zaručit zvýšení diverzity v krajině. Významné druhy rostlin – podél toku:olše lepkavá , jasan ztepilý, vrba , V lučním porostu : svlačec rolní, kakost luční, bojínek luční, pcháč rolní, smetanka lékařská, jitrocel kopinatý, jitrocel prostřední, jitrocel větší, srha říznačka, pelyněk pravý, lopuch plstnatý, mochna husí, mařinka vonná, svízel přítula, hluchavka bílá, kopřiva dvoudomá, bolševník obecný . Návrh opatření - trvalé travní porosty ponechat, kosení luk 2 x za vegetační období . 14

LBC 254 Za humny Lokální biocentrum navržené k vymezení, je částečně funkční až funkční, jde o ekologicky významný krajinný prvek. Tvoří jej louky s určitým podílem rumištních druhů, travino-bylinná společenstva s dřevinami a břehové porosty s vodotečí v údolí Doubravice o velikosti min.3 ha. Význam – lokální biocentrum, které by mělo zaručit zvýšení diverzity v krajině. Významné druhy rostlin – měrnice černá, řebříček obecný, hluchavka nachová, rmen rolní, pelyněk černobýl, lopuch plstnatý, kopřiva dvoudomá, silenka nadmutá, hluchavka bílá Návrh opatření - trvalé travní porosty ponechat, kosení luk 2 x za vegetační období. Lokální biokoridory : LBK 203 Doubravice Lokální biokoridor vymezený je částečně funkční, jde o ekologicky významné liniové společenstvo v délce 850 m. Jedná se o údolní nivu s vodním příkopem, podél vodoteče Doubravice liniové společenstvo dřevinné s přirozenou druhovou skladbou, která přechází místy v luční společenstvo s určitým podílem rumištních druhů . Význam – lokální biokoridor podporující diverzitu v krajině. Významné druhy rostlin – podél příkopu:dub letní, jasan ztepilý, bez černý, V nivě: svlačec rolní, kakost luční, smetanka lékařská, pcháč zelinný, pcháč oset, bršlice kozí noha, kopřiva dvoudomá, netýkavka nedůtklivá, krvavec toten, třezalka tečkovaná. Návrh opatření – preference autochtonních dřevin, obnova péče o luční porosty – kosení minimálně 2xročně . LBK 204 Doubravice – Košátecký potok Lokální biokoridor vymezený je částečně funkční v délce 700 m. Jedná se o údolní nivu s vodním příkopem, podél vodoteče Doubravice liniové společenstvo dřevinné s přirozenou druhovou skladbou, která přechází místy v luční společenstvo s určitým podílem rumištních druhů, niva převážně zorněná. Význam – lokální biokoridor podporující diverzitu v krajině. Významné druhy rostlin – podél příkopu:dub letní, jasan ztepilý, bez černý, V nivě: svlačec rolní, kakost luční, smetanka lékařská, pcháč zelinný, pcháč oset, bršlice kozí noha, kopřiva dvoudomá, netýkavka nedůtklivá, krvavec toten, třezalka tečkovaná. Návrh opatření – preference autochtonních dřevin, obnova péče o luční porosty – kosení minimálně 2xročně, převedení orné půdy na trvalé travní porosty. LBK 207 – „ U městečka“ Lokální biokoridor navržený k vymezení a založení v délce 2,4 km převážně nefunkční zajišťující kontakt mezi údolím Košáteckého potoka a údolím Strenického potoka. Vychází z údolních poloh dolu Doubravice u Sovínek, je vedený intenzivně zemědělsky obhospodařovanou krajinou po hranici katastrálního území. Základem jsou remízky podél cest a maloplošný sad. Významné druhy rostlin - na svazích dolu teplomilná doubrava s introdukovanými druhy, podél cest slivoň švestka - v podrostu : kakost luční, bolševník obecný, lopuch plstnatý, bojínek luční, silenka nadmutá, kopřiva dvoudomá, pelyněk černobýl Návrh opatření – na orné půdě založit trvalé travní porosty, doplnit dřeviny. Regionální biokoridor : RBK 15 Košátecký potok Složený regionální biokoridor vymezený částečně funkčnívede údolím Košáteckého potoka a to dolem Pod Ostrým a Černým dolem. V horním úseku jsou na svazích od shora dubohabřina, acidofilní a borové doubravy, které jsou z větší části přeměněné na kultury borovice , smrku a akátu . V nivě jsou vodní společenstva Košáteckého potoka , olšin , říčních rákosin a vesměs zanedbaných mokrých luk . V úseku od Velkých Všelis se niva rozšiřuje a koridor je tvořený vodním tokem a břehovými porosty s přilehlými pozemky v šířce cca 50 m. jedná se především o ornou půdou, extenzivně obhospodařované louky nebo intenzivně využívané louky, druhově chudé. 15

Význam - regionální biokoridor v intenzivně obhospodařované zemědělské krajině podporující zvýšení diverzity v krajině. Popis bioty – přirozené porosty dubohabři a inverzních bučin : buk, dub zimní, javor klen, javor mléč, habr, doubravník sličný, kapraď samec, krtičník hlíznatý, plicník lékařský, samorostlík klasnatý, místy převládá netýkavka malokvětá acidofilní a borové doubravy : dub letní, bříza, borovice, brusnice borůvka, jeřáb ptačí, pstroček dvoulistý, šťavel kyselý, olšiny, rákosiny a zanedbané louky : olše lepkavá, olše šedá, jasan ztepilý, vrba křehká, blatouch bahenní, kopřiva dvoudomá, kostival lékařský, mokrýš střídavolistý, pcháč zelinný, šťovík tupolistý, sítina rozkladitá, svízel přítula, podél vodoteče : jasan ztepilý, olše lepkavá, topol černý, dub letní, místy vrby, v podrostu netýkavka obecná, pcháč zelinný, kopřiva dvoudomá, na loukách: kakost luční, třezalka čtyřkřídlá, bojínek luční, pcháč rolník, lopuch plstnatý, bršlice kozí noha, krvavec toten, štírovník růžkatý. Návrh opatření – při obnově lesních porostů podpořit přirozená společenstva podle typologické jednotky, revitalizace nivy a vodního toku, změna orné půdy na trvalé travní porosty, kosení luk 2 x do roka. Interakční prvky : Interakční prvek č.54 - liniová zeleň dřevinná Druhy rostlin – trnovník akát, dub letní, jasan ztepilý Interakční prvek č.61 - liniové společenstvo se zastoupením dřevin 50%, polokulturní, částečně narušené – doprovodná zeleň Druhy rostlin – ovocné stromy Interakční prvek č.63 - liniové společenstvo se zastoupením dřevin 50%, polokulturní, částečně narušené – doprovodná zeleň Druhy rostlin – bez černý, trnovník akát Interakční prvek č.64 - liniové společenstvo se zastoupením dřevin 50%, polokulturní, částečně narušené – doprovodná zeleň Druhy rostlin – ovocné stromy Interakční prvek č.65 - liniové společenstvo se zastoupením dřevin 50%, polokulturní, částečně narušené – doprovodná zeleň Druhy rostlin – ovocné stromy Interakční prvek č.66 - lesy polokulturní Druhy rostlin – dub letní, jasan ztepilý, trnovník akát, lípa malolistá, líska obecná Interakční prvek č.67 - zatravněná polní cesta s přirozenými bylinnými společenstvy a liniové společenstvo se zastoupením dřevin 50%, polokulturní, částečně narušené – doprovodná zeleň Druhy rostlin – svízel povázka, řebříček obecný, rmen polní, silenka nadmutá, vikev ptačí, hrachor luční, hloh obecný, bez černý Interakční prvek č.68 - zpevněná zemědělská cesta se zatravněnými okraji, dřevinná lada s dřevinnou vegetací přirozené druhové skladby, mokřad mírně narušený Druhy rostlin – javor mléčný, jasan ztepilý, trnovník akát, smrk ztepilý, líska obecná, hloh jednosemenný e.3) Stanovení podmínek pro prostupnost krajiny Plochy zemědělské a lesní jsou přístupné historicky vzniklou sítí účelových komunikací. Tato síť umožňuje částečnou prostupnost krajiny. Základní komunikační síť bude doplněna polními cestami, které vyplynou z potřeby zajistit přístup na zemědělské pozemky či k lesu. Potřebu a rozmístění cestní sítě posoudí a navrhne řešení komplexních pozemkových úprav. Při řešení cestní sítě je doporučeno využívat bývalé zrušené cesty v krajině, jejichž trasy respektovaly 16

geomorfologii území a přístupnost k pozemkům. Tato původní cestní síť by měla být obnovena přednostně a začleněna do sítě základní. Využívané cesty pro pěší jsou přes údolí k nejbližším obcím – do Krušin a do Doubravičky. Tyto cesty by po úpravách mohly sloužit i jako cyklistické stezky. Mimo městys lze k pěší turistice využít polní cesty, značená turistická trasa řešeným katastrálním územím neprochází. Řešeným územím prochází cyklotrasa č. 8158 "Bezno-Zamachy", je vedena z Bezna po silnici III. třídy a dále po místních komunikacích, lesních a polních cestách údolím Košáteckého potoka. Cyklotrasa je územním plánem stabilizována. e.4) Stanovení podmínek pro protierozní opatření Funkci protierozní ochrany tvoří zejména prvky ÚSES. Další protierozní opatření lze dle potřeby budovat v souladu se stanovenými podmínkami využití ploch v nezastavěném území. Potřebu a rozmístění polních remízků posoudí a navrhne řešení pozemkových úprav v souladu a koordinaci s řešením půdní držby v katastru. V rámci územního plánu jsou stabilizovány interakční prvky- doprovodné porosty podél vybrané cestní sítě v poli. V plochách smíšeného nezastavěného území s indexem p - přírodní budou ve vyšší míře uplatněny prvky zvyšující ekologickou stabilitu území, tzn. trvalé travní porosty, liniové porosty a rozptýlená zeleň. e.5) Stanovení podmínek pro ochranu před povodněmi Celé řešené území spadá do Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Severočeská křída, do PHO III. stupně Jizery jako vodárenského toku. Zájmové území náleží k pravobřežní struktuře dolní Jizery a to do mšenské části Jizerské tabule. Plochá tabule se sklonem k jihu a jihovýchodu je rozbrázděna výraznými, kaňonovitě zaříznutými údolími s odtokem do Labe. Hydrogeologicky zajímavé je střednoturonské souvrství a to jeho hydrogeologicky aktivní část s předpokl. mocností 80 m. Zvoděním ve střednoturonském souboru hornin vytváří souvislou nádrž podzemní vody mírně zakleslou pod úroveň dna údolí s volnou hladinou. Hlavní spád hladiny podzemní vody a směr proudění směřuje od SSZ k JJV, k Jizeře. Obec Sovinky hydrologicky spadá do povodí Košáteckého potoka, číslo hydrologického povodí 1 - 05 - 04 - 042 a – 043 je to vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda od Přívor k pramenům, nad Sušnem pouze tok občasný. Záplavové území není stanoveno, pro odtok a zachycení dešťových vod slouží vodoteče a vodní plochy : Košátecký potok a jeho přítok z oblasti Černého dolu v katastrálním území Sovínky. Jedná se o občasnou vodoteč vodohospodářsky nevyužitelnou, která plní funkci recipientu pro rybníky v Sovinkách a Bezně . Koryto toku je přirozeného charakteru bez souvislých stavebních břehových úprav . Průtok profilu jeho ústí v Neratovicích do Labe je 0,65 m3/s. V zájmovém úseku jsou břehy koryta porostlé přirozenou vegetací . Rybník Zaďák u obce Sovínky odvádí současně vodu z bezenského obecního rybníka, kde je prameniště, a ze sovinského obecního rybníka, voda odtéká směrem ke Košáteckému potoku, kde se postupně vsakuje. V současné době není rybník funkční. Rybníky protéká stávající dešťová kanalizace v trase silnice Bezno-Sovinky. Voda odtéká trubním propustkem v úrovni hladiny a v lese k údolí Košáteckého potoka vytváří strž, kde se postupně infiltruje . Na Košáteckém potoce není v tomto úseku toku stanoveno záplavové území (stanoveno je pouze v úseku ústí do Labe - Kropáčova Vrutice, říční km 0,00 - 20,00 km). V údolní nivě Košáteckého potoka ani v nivě Doubravice není územním plánem navržena žádná rozvojová lokalita. e.6) Stanovení podmínek pro rekreaci Rekreace se uskutečňuje formou pobytové krátkodobé rekreace (chalupaření) v sídle. Zařízení přechodného ubytování se na území obce nevyskytuje (pouze ubytování v soukromí). 17

V nezastavěném území (v krajině) není možné umisťovat žádné stavby pro rodinnou ani hromadnou rekreaci. Nezastavěné území bude i nadále sloužit pro nepobytovou rekreaci - pěší turistiku a cyklistiku, pro kterou budou využívány účelové cesty v krajině. e.7) Stanovení podmínek pro dobývání nerostů V katastrálním území Sovínky je situováno na celém území k.ú. Sovínky výhradní ložisko č. 307530000 a chráněné ložiskové území č. 07530000 Bezno – Mělnická pánev, jehož správcem je Česká geologická služba - Geofond, se sídlem Kostelní 26 ,170 06 Praha 7. Tato organizace specifikuje z hlediska zabezpečení ochrany výhradního ložiska podmínky, za kterých lze v hranicích shora uvedeného CHLÚ zřizovat stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním. V případě realizace výstavby jiných staveb než obytných nebo vodohospodářských mimo hranice zastavěného území obce, budou stanoveny podmínky pro zakládání staveb ve smyslu požadavků na ochranu chráněných ložiskových území, což znamená, že budou zakládány stejným způsobem, jakým jsou zakládány stavby v poddolovaných územích. Situování těchto staveb bude podmíněno vydáním stanoviska příslušeného orgánu ochrany nerostného bohatství. V grafické části – O1 Koordinační výkres je chráněné ložiskové území č. 07530000 a ložisko výhradní č. 307530000 vyznačeno.

f) stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením způsobu využití a stanovení podmínek prostorového uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu Plochy s rozdílným způsobem využití jsou stanoveny podle terminologie a obsahu § 4 až 19 Vyhlášky č. 501/2006 Sb. O obecných požadavcích na využívání území . Ke každému typu plochy jsou územním plánem stanoveny − podmínky pro využití ploch − podmínky prostorového uspořádání, včetně základních podmínek krajinného rázu SV – Plochy smíšené obytné venkovské Území zastavěné rodinnými domy, zemědělskými usedlostmi s hospodářskými částmi využívanými k původní zemědělské činnosti, k provozování živností nebo bez využití, včetně hospodářských dvorů a soukromé zeleně. Hlavní využití: všeobecně obytná funkce – bydlení v rodinných domech Přípustné využití: zahrady oplocené s funkcí rekreační, okrasnou a užitkovou, zařízení občanské vybavenosti, zařízení služeb, ubytování a stravování, drobné řemeslné výroby v rámci živnostenské činnosti, plochy pro chov a výcvik koní, živočišná a zemědělská výroba nad rámec samozásobitelství pouze za předpokladu, že při zřizování, rozšiřování areálů, zvyšování počtu kusů, změně druhu chovaných zvířat, změnách technologie chovu a větrání nebo zavádění nových provozů živočišné výroby je třeba vždy prokázat výpočtem dle platného metodického pokynu nebo jiné platné legislativní úpravy, že produkce pachu (pachová zóna) příslušného areálu živočišné výroby nebude zasahovat do objektů a ploch hygienické ochrany (plochy určené pro bydlení, občanskou vybavenost, sport, rekreaci). Následně je třeba podle výpočtu stanovit a vyhlásit opatřením stavebního úřadu (nebo jiného legislativně určeného orgánu) pásmo hygienické ochrany (PHO). Podmínky prostorového uspořádání : Rodinné domy vesnického typu s přízemím a podkrovím. Podkroví může být obytné nebo s půdou , výška půdní nadezdívky min.60 cm . Vyžaduje se základní půdorysný tvar obdélníkový s možnou modifikací tvaru „L“, „T“ nebo „X“ – šíře obdélníku a křídel 6-8 m. Nedoporučuje se používat forem charakteristických pro novodobou městskou zástavbu (ploché a stanové střechy, rizality , arkýře, balustrády, velké prosklené plochy apod.), vyžaduje se použít sklonitých střech se sklonem 35-45 stupňů, s přesahem okapu min. 30 cm. Doporučuje se osazovat přízemí domů méně než 30 cm nad terén. Zastavěná plocha max. 30%. U všech nových staveb musí být majetkoprávně vyřešen přístup na pozemek (veřejná cesta, věcné břemeno) a napojení na inženýrské sítě. Sklady pro zemědělské produkty a zemědělskou techniku ve formě středočeských stodol – obdélníkový půdorys šířky 8-10 m , objemově přízemní se sedlovou střechou se sklonem min.35°. Používání tradičních materiálů : volba tvrdých materiálů krytiny (keramika, beton) v barvě 18

odvozené od převládajících barev krytin v obci, omítky (hladká štuková), zpevněných a opěrných ploch (kámen), oplocení, zábradlí, výplně otvorů (dřevo) . Výšková hladina zástavby je max. 8 m nad terénem. Nepřípustné využití: Všechny druhy činností, které hlukem, prachem, exhalacemi přímo nebo druhotně (intenzitou dopravy), narušují pozemky souseda. Individuální rekreace, výrobní činnost (průmyslová, drobná výroba a služby, zemědělská a lesní). Podmíněně přípustné využití: Objekty a zařízení sociální a zdravotní péče. BI - Čisté bydlení příměstského typu nízkopodlažní – individuální Charakteristika: obytná zástavba – objekty individuální zástavby, izolované rodinné domy a dvojdomy. Návrh funkčního využití: bydlení s užitkovými a okrasnými zahradami. Přípustné využití: domácí hlukově nezávadná výroba, možnost využití příp. nebytových prostor pro drobný obchod, služby, parkování vozidel na vlastním pozemku . Nepřípustné využití : činnosti, které nesouvisejí s určeným a přípustným využitím a všechna zařízení, nevhodná z hlediska životního prostředí obytné zóny, zhoršující kvalitu bydlení (hlučnost, prašnost, zápach, nadměrný výskyt hmyzu a hlodavců), a dále : a. zákaz umisťování zařízení, zvyšující nadměrně dopravní provoz (kromě smíšeného bydlení s občanským vybavením obchodního charakteru) b. zákaz dlouhodobého skladování (déle než dva roky) materiálu s výjimkou stavebního materiálu a strojů určených pro stavbu na daném pozemku. c. zákaz staveb, které by svým architektonickým ztvárněním porušily charakter stávající zástavby (provizorní objekty, plechové dílny, apod.). d. zákaz umisťování vraků, zařízení a předmětů, které by mohly být zdrojem hygienických závad. e. zákaz umisťování zábavných nebo stravovacích zařízení s nočním provozem (po 22. hodině). BV – Plochy bydlení venkovského Území zastavěné rodinnými domy se soukromou zelení. Hlavní využití: všeobecně obytná funkce – bydlení v rodinných domech Přípustné využití: zahrady oplocené s funkcí rekreační, okrasnou a užitkovou, zařízení služeb, ubytování a stravování, drobné řemeslné výroby v rámci živnostenské činnosti, živočišná a zemědělská výroba v rámci samozásobitelství . Podmínky prostorového uspořádání : Rodinné domy vesnického typu s přízemím a podkrovím. Podkroví může být obytné nebo s půdou , výška půdní nadezdívky min.60 cm . Vyžaduje se základní půdorysný tvar obdélníkový s možnou modifikací tvaru „L“, „T“ nebo „X“ – šíře obdélníku a křídel 6-8 m. Není žádoucí používat forem charakteristických pro novodobou městskou zástavbu (ploché a stanové střechy, rizality ,arkýře, balustrády, velké prosklené plochy apod.), vyžaduje se použít sklonitých střech se sklonem 35-45 stupňů, s přesahem okapu min. 30 cm. Doporučuje se osazovat přízemí domů méně než 30 cm nad terén. Zastavěná plocha max. 30%. U všech nových staveb musí být majetkoprávně vyřešen přístup na pozemek (veřejná cesta, věcné břemeno) a napojení na inženýrské sítě. Používání tradičních materiálů : volba tvrdých materiálů krytiny (keramika, beton) v barvě odvozené od převládajících barev krytin v obci , omítky (hladká štuková), zpevněných a opěrných ploch (kámen), oplocení, zábradlí, výplně otvorů (dřevo). Výšková hladina zástavby je max. 8 m nad terénem. Nepřípustné využití : Všechny druhy činností, které intenzitou dopravy, hlukem, prachem, exhalacemi přímo nebo druhotně narušují pozemky souseda, dopravní terminály a centra dopravních služeb. OV – Občanská vybavenost veřejná Hlavní využití: zařízení pro veřejnou správu, kulturu, zdravotní a sociální služby, vzdělání a výchovu, obchodní prodej, stravování a ubytování Přípustné využití: drobná výroba, jejíž umístění bude vyhovovat umístění bude vyhovovat ustanovením § 30,33 zák.č.258/00 Sb. o ochraně veřejného zdraví a § 11,12,13 nařízení vlády č.502/00 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací a § 22 vyhl.č.137/98 Sb. o všeobecných technických požadavcích na výstavbu. 19

ochranná, veřejná a přírodní zeleň, drobná architektura ( lavičky, plastiky, fontány, jezírka) apod., informační a reklamní panely, samostatné garáže, parkovací plochy, účelové komunikace a komunikace pro pěší, drobné stavby ve smyslu definice stavebního zákona, stavby technického vybavení. Podmínky prostorového využití : Pro jednotný ráz zástavby se doporučuje , aby stavební úpravy byly řešeny v architektonickém stylu, odpovídajícímu výstavbě na venkově a zachování výškové hladiny , tvaru střech a barvy a typu krytiny . Nepřípustné využití: Všechny druhy činností, které neodpovídají hlavnímu využití ve znění §2 odst.1, písm.k,3. stavebního zákona č. 183/2006 Sb. OM – Občanská vybavenost komerční Hlavní využití: zařízení pro obchodní prodej, služby, stravování a ubytování Přípustné využití: drobná výroba, jejíž umístění bude vyhovovat umístění bude vyhovovat ustanovením § 30,33 zák.č.258/00 Sb. o ochraně veřejného zdraví a § 11,12,13 nařízení vlády č.502/00 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací a § 22 vyhl.č.137/98 Sb. o všeobecných technických požadavcích na výstavbu. informační a reklamní panely, samostatné garáže, parkovací plochy, účelové komunikace a komunikace pro pěší, drobné stavby ve smyslu definice stavebního zákona, stavby technického vybavení. Podmínky prostorového využití : Pro jednotný ráz zástavby se doporučuje , aby stavební úpravy byly řešeny v architektonickém stylu, odpovídajícímu výstavbě na venkově a zachování výškové hladiny , tvaru střech a barvy a typu krytiny . Nepřípustné využití: Všechny druhy činností, které hlukem, prachem, exhalacemi, organoleptickým zápachem nebo svými nároky na dopravu narušují prostředí sousedních ploch nad přípustné normy pro obytné zóny. Pěstitelská a chovatelská činnost na vlastním pozemku.Výrobní a skladová činnost s účelovými stavbami. Individuální rekreace v rekreačních objektech. OS – Občanská vybavenost – tělovýchovná a sportovní zařízení Hlavní využití: veřejná sportoviště, provozovaná z části na komerční bázi, stavby související s provozem sportoviště, provoz sportovních oddílů, rekreační a ubytovací zařízení celoročního charakteru, turistická základna Přípustné využití: sezónní rekreační zařízení komerčního charakteru s tím, že stavební objekty budou trvalého charakteru. Odstavování vozidel návštěvníků a personálu na vybraných místech, vysázení zeleně na nezpevněných plochách, výstavba zařízení pro vodní hry a zábavy, letní kina, otevřená kulturní zařízení, stravovací zařízení. U všech nových staveb musí být majetkoprávně vyřešen přístup na pozemek (veřejná cesta, věcné břemeno) a napojení na inženýrské sítě. Nepřípustné využití: Nepovolují se provozy a služby narušující kvalitu prostředí a neslučitelné s hlavní činností. TI - Technická infrastruktura Hlavní využití: - zařízení pro zásobování pitnou vodou, odkanalizování, zásobování elektrickou energií včet. trafostanic, telekomunikace Podmínky prostorového využití: řídí se příslušnými platnými právními předpisy v oblasti energetiky, zásobování vodou a odkanalizováním atd. V zastavěném území obce na plochách veřejného prostranství nesmějí být nové trasy TI vedeny nadzemně . Přípustné využití: Parkování pro potřebu zóny na vyhrazeném parkovišti mimo veřejné prostory. Drobná výroba, sklady, vedlejší výrobní, servisní a administrativní činnost, související se základní technickou funkcí, hasičská zbrojnice, sběrny tříděného odpadu, areál údržby komunikací atd. Plochy zeleně, vyhrazené, ochranné a izolační. Bydlení správce (majitele) účelových staveb. Nepřípustné využití: Jiné než hlavní využití v území není přípustné.

20

DZ - dopravní infrastruktura Hlavní využití: chodníky, rekonstrukce stávajících silnic, nová výstavba a rekonstrukce místních komunikací, parkovacích ploch, cyklostezek a garáží za účelem dopravního nebo pěšího propojení uvnitř nebo mezi jednotlivými funkčními složkami. Přípustné využití je pro parkování na vyhrazených plochách nebo v rámci pozemků, dopravní stavby (veřejné osvětlení, dopravní značení, dešťová kanalizace, propustky), doprovodná zeleň Nepřípustné využití: Nepovolují se stavby neslučitelné s hlavním využitím. VZ - zemědělská výroba Hlavní využití: slouží výhradně k hospodaření na zemědělsky obdělávané půdě – ornice, trvalý travní porost, louky pastviny, ovocné sady a k zemědělské výrobě v uzavřených areálech Podmínky prostorového využití: Výšková hladina 11,5 m, hospodařit tak, aby nebyla znečišťována půda škodlivými látkami ohrožující zdraví, hospodařením nepoškozovat příznivé fyzikální, biologické a chemické vlastnosti půd Přípustné využití: Výrobní zpracovatelská - potravinářský průmysl, správně administrativní - zemědělské služby, stravovací a obslužná pro lokální potřebu, provozy údržby staveb a techniky, specifické zemědělské služby a sklady. Příslušné účelové komunikace a odstavné plochy, garáže a dopravní zařízení (čerpací stanice...). V případě ukončení zemědělské činnosti je přípustné areály využít jako ubytovací, rekreační, restaurační, sportovní, kulturní či vzdělávací zařízení, sociální služby a zdravotnictví nebo pro drobnou výrobu a skladování, doplněné o možnost služebního bytu. Nepřípustné využití: Pokud v areálu probíhá zemědělská výroba : Bydlení (kromě služebních a pohotovostních bytů), rekreace, zdravotnictví a sociální služby (nemocnice - lůžková oddělení, domovy důchodců), základní školství a ostatní činnosti nesouvisející se zemědělskou činností. V případě ukončení zemědělské činnosti : viz. přípustné využití ZV - zeleň na veřejných prostranstvích Hlavní využití: návesní prostory ve vlastnictví obce, veřejně přístupné, hřbitov na veřejném prostranství Přípustné využití: komunikace, parkoviště, veřejná okrasná zeleň a parkové plochy, vodní plochy, pomníky a drobná architektura (lavičky, odpadkové koše, zastávky a přístřešky veřejné dopravy, dětská hřiště, informační systém apod.), stavby občanského vybavení slučitelné s účelem veřejného prostranství. Nové veřejné plochy budou tvořit plochy veřejných komunikací, popř. dětských hřišť rozvojových ploch, veřejné plochy pro sport. Nepřípustné využití: veškeré stavby a činnosti nesouvisející s hlavním a přípustným využitím, kromě liniových staveb, zejména stavby pro výrobu, skladování, soukromé investice, skládky, oplocení (kromě dětských hřišť). VV - Plochy vodní a vodohospodářské Plochy vodní a vodohospodářské jsou vymezeny za účelem zajištění podmínek pro nakládání s vodami,ochranu před jejich škodlivými účinky a suchem, regulaci vodního režimu území a plnění dalších účelů stanovených právními předpisy upravujícími problematiku na úseku vod a ochrany přírody a krajiny. Hlavní vyžití: pozemky vodních ploch, pozemky koryt vodních toků včetně doprovodných porostů, Přípustné využití: pozemky určené pro převažující vodohospodářské využití, Nepřípustné využití: vše ostatní.

21

NZ - Plochy zemědělské Hlavní využití: Hospodaření na zemědělském půdním fondu vyšší a vysoké přirozené produkční schopnosti. Jsou vytvořeny předpoklady pro intenzivnější formy zemědělského hospodaření. Základní funkcí je zemědělská výroba - obhospodařování orné půdy. Přípustné využití: Lokalizace zemědělské účelové výstavby pro prvovýrobu s přímou vazbou na daný ZPF Ochrana a údržba chráněných krajinných prvků přírody, vymezených projektem pozemkových úprav. Investice do půdy, určené ke zvýšení produkce (meliorace, vodohospodářské úpravy) Zakládání rybníků pro závlahu a prvků na ochranu proti vodní erozi Výstavba zařízení na získávání vody, určené k zemědělské činnosti Prvky krajinné a doprovodné liniové zeleně Údržba a ochrana technických sítí a zařízení (el. vedení, plynovod atd.) Výstavba zemědělských účelových komunikací, včetně základní komunikační sítě (pěší, cyklistické, místní), zabezpečující odpovídající průchodnost krajiny Údržba a ochrana kulturních památek a drobné architektury. Související dopravní infrastruktura (místní účelové komunikace sloužící k obhospodařování zemědělských pozemků), Stavby a jiná opatření potřebná ke zpřístupnění pozemků, k ochraně a zúrodnění půdního fondu, k ochraně životního prostředí, zvelebení krajiny a zvýšení její ekologické stability Nepřípustné využití: Lokalizace výstavby nesouvisející se zemědělskou prvovýrobou (bydlení, rekreace, vybavenost občanská, průmyslová a drobná výroba, sklady, zpracování nerostných a druhotných surovin) Zakládání rekreačních a chovných vodních nádrží. NL - Plochy lesní Hlavní využití: Hospodaření na lesním půdním fondu. Zahrnuje pozemky určené k plnění funkcí lesa. Základní funkcí je lesní výroba, podřízená požadavkům lesního hospodářského plánu (LPF) a lesním hospodářským osnovám (LHO). Přípustné využití: Lesní hospodářství (rostlinné a živočišné). Lokalizace lesní účelové výstavby pro prvovýrobu bez možnosti dočasného ubytování vlastníků (uživatelů). Ochrana a údržba chráněných prvků přírody. Zakládání, obnova a údržba krajinných prvků. Zakládání rybníků pro chov ryb, závlahu nebo ochranu proti vodní erozi. Výstavba technických zařízení zabezpečujících lesní hospodářskou činnost (jímání vody, ČOV, úpravny vody). Údržba a ochrana technických sítí a zařízení (el. vedení, plynovod atd.). Výstavba účelových lesních komunikací včetně základní komunikační sítě (pěší, cyklistické, místní komunikace) zabezpečující průchodnost lesními pozemky. Nepřípustné využití: Lokalizace výstavby nesouvisející s lesní hospodářskou činností (bydlení, rekreace, občanská vybavenost, průmyslová a drobná výroba, sklady zpracování nerostných a druhotných surovin). Zakládání rekreačních vodních nádrží. NP - Plochy přírodní Hlavní využití: Zajišťují naplnění těchto funkcí v území: Uchování a vývoj původních a přírodě blízkých ekosystémů. Příznivé působení na okolní ekologicky méně stabilní části krajiny Uchování druhového i genového bohatství spontánních druhů organizmů. V přírodních plochách jsou zahrnuty (včetně jejich ochranných pásem): - kategorie zvláště chráněných území (§ 14, odst. 2, část c,d, e,f zák.114/92 Sb.) - vybrané prvky územní systém ekologické stability - evidované významné krajinné prvky 22

- část ekologické kostry na nelesní půdě, která již není zahrnuta do ÚSES Přípustné využití: Realizace opatření a činností, směřujících k dodržení nebo zlepšení podmínek pro přirozený vývoj původních a přírodě blízkých ekosystémů Obhospodařovat zemědělský a lesní půdní fond zejména z hlediska jejich mimo-produkčních funkcí Údržba a ochrana památek a drobné architektury Výstavba turistických, pěších a cyklistických cest je přípustná v trasách odsouhlasených orgánem ochrany přírody a za podmínek jim stanovených Výkon práva myslivosti a rybářství posoudí orgán ochrana přírody, zda není v rozporu s podmínkami ochrany přírody Údržba a ochrana technických sítí a zařízení za podmínek formulovaných orgánem ochrany přírody, jejich nová výstavba je přípustná za podmínek daných orgánem ochrany přírody Revitalizace vodních toků a nádrží za podmínek odsouhlasených orgánem ochrany přírody Výjimečně výstavba účelových technických staveb na vodních tocích pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody. Nepřípustné využití: Lokalizace nové výstavby (výjimku pro výstavbu technické infrastruktury posoudí orgán ochrany přírody). Hospodaření s prostředky a činnostmi, které mohou způsobit podstatné změny biologické rozmanitosti, struktury a funkce ekosystémů. Nevratné poškozování půdního povrchu. Zneškodňování a ukládání odpadů. Sbírání rostlin, kromě lesních plodů. Odchytávání volně žijících živočichů. Rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů. Změna stávajícího vodního režimu pozemků, nesouvisející s hlavní funkcí území. Používání kejdy, silážních šťáv, ostatních tekutých odpadů, používání biocidů. Provádění terénních úprav bez souhlasu orgánu ochrany přírody Oplocování pozemků bez souhlasu orgánu ochrany přírody Převod pozemků do kultury (druhu) orná půda a zahrada NSx - Plochy smíšené nezastavěného území Plochy smíšené nezastavěného území jsou vymezeny zejména za účelem zajištění podmínek pro ochranu přírody a krajiny, pro územní ochranu vymezeného územního systému ekologické stability a dalších ekologicky cenných území (ekologické kostry území), pro realizaci protierozních opatření, opatření pro ochranu povrchových a podzemních vod a pro ochranu před povodněmi. Plochy smíšené nezastavěného území „NSx“ jsou blíže popsány indexem přípustných funkcí, a to kombinací zastoupených funkcí z následující množiny: p - přírodní; v - vodohospodářská; z zemědělská; l – lesní ,r – rekreační , u - urbanizovatelná. Rozdělení ploch dle určení využití: hlavní využití: - ostatní plochy krajinné zeleně, extenzivní sady a zahrady s travním krytem, - pozemky určené k plnění funkcí lesa, - pozemky zemědělského půdního fondu s upřednostněním mimoprodukčních funkcí, včetně účelových komunikací sloužících k jejich obhospodařování, - pozemky vodních ploch a koryt vodních toků, - pozemky přirozených a přírodě blízkých ekosystémů, přípustné využití: - pozemky související dopravní nebo technické infrastruktury (včetně tras turistických stezek, cyklostezek, naučných stezek a poutních míst) slučitelné s účelem ochrany přírody, krajiny a kulturně historického dědictví - pozemky staveb, zařízení a jiných opatření pro zemědělství, lesní, vodní hospodářství a nepobytovou rekreaci ve volné krajině. nepřípustné využití: - vše ostatní. 23

Pozn.: Uspořádání funkčního využití ploch je vymezeno v Hlavním výkresu Obecně jsou to plochy přírodního prostředí, na nichž nelze realizovat jakoukoliv výstavbu, s výjimkou vedení sítí technické infrastruktury: Do nezastavitelných ploch jsou zařazeny: - veřejná zeleň (přírodní prvky, parky) - zemědělsky obhospodařované plochy s produkčním významem - drnový fond - lesy, doprovodná a rozptýlená zeleň - vodní plochy a toky - nezastavitelné plochy s vyznačením zájmových prostorů lokálního a regionálního generelu ÚSES včetně zvláště chráněných území a jejich ochranných pásem, stávajících a navržených biocenter, biokoridorů a dalších prvků ÚSES. Druhy zeleně jsou podrobněji specifikovány v návrhu generelu územního systému ekologické stability. V územním plánu nejsou označeny konkrétní plochy k zalesnění. K zalesnění navrženy pozemky splňující tyto podmínky: pozemky o malé výměře obklopené stávajícími a navrhovanými lesy, pozemky sousedící se stávajícími a navrhovanými lesy na svažitých pozemcích nevhodných k zemědělskému využití a pozemky v nejnižších třídách ochrany ZPF. Žádná hranice navrhovaného lesa nesmí být blíže než 50 m od stávajících nebo navrhovaných staveb a liniového vedení nadzemních inž. sítí. U zařazených částí pozemků budou vypracovány GP na dělení pozemků. Nepřípustné využití: nová výstavba kromě rozvojových ploch, terénní úpravy hospodaření na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzívní technologie, hospodaření s prostředky, které mohou způsobit nežádoucí změny biologické rozmanitosti, rozšiřování nepůvodní flory a fauny, nenávratně poškozovat půdní povrch, zneškodňovat odpady, měnit stávající vodní režim g) vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření staveb k zajišťování ochrany státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit Vymezení ploch pro nově navrhované VPS je podkladem pro případné vyvlastnění pozemků nebo staveb, pokud nebude dosaženo řešení majetkoprávních vztahů dohodou nebo jiným způsobem. Veřejně prospěšnými stavbami jsou veškerá stávající i nově navrhovaná zařízení technické infrastruktury, tzn. objekty a rozvody zásobování vodou, odkanalizování, zásobování el. energií a plynem, sdělovací techniky, zásobování vodou k hašení požárů a dále veškeré dopravní stavby a zařízení. Veřejně prospěšné stavby s možností vyvlastnění (§ 170 Stavebního zákona) Dopravní infrastruktura: WD1 – propojení lokality Z2 Sovínky s lokalitou Z2 v Bezně WD2 – plocha Z6 umožňující propojení s novou lokalitou Z1 v Bezně WD3 – nová místní komunikace k lokalitám Z3 a Z4 WD4 – nová místní komunikace k lokalitě Z1 Technická infrastruktura WT1 – nová trafostanice NTS1 ( lokalita Z4) WT2 – přeložka vrchního el.vedení VN mimo lokalitu Z4 WT3 – nová trafostanice NTS2 a přeložka vrchního el.vedení VN WT4 – nová trafostanice NTS3 WT5– zkapacitnění vodojemu na k.ú. Bezno ( viz ÚP Bezno)

24

h) vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo Vymezují se veřejně prospěšná opatření – WU1 – WU5 pro která lze uplatnit podle §101 Stavebního zákona předkupní právo obce . WU1 – plocha LBC 251 – Pod Krušinami č.par. 358/2,472 Lokální biocentrum je navržené k vymezení , jedná se o intenzívně využívanou louku v nivě Košáteckého potoka o velikosti min.3 ha, společenstvo dřevin při potoce je s přirozenou druhovou skladbou. Význam – lokální biocentrum, které by mělo zaručit zvýšení diverzity v krajině. Návrh opatření - trvalé travní porosty ponechat, kosení luk 2 x za vegetační období . WU2 – plocha části LBC 254 – Za humny č.par. 395 , 396/1 , 391/2 , 396/4 , 410/1 Lokální biocentrum navržené k vymezení, je částečně funkční až funkční, jde o ekologicky významný krajinný prvek. Tvoří jej louky s určitým podílem rumištních druhů, travino-bylinná společenstva s dřevinami a břehové porosty s vodotečí v údolí Doubravice o velikosti min.3 ha. Význam – lokální biocentrum, které by mělo zaručit zvýšení diverzity v krajině. Návrh opatření - trvalé travní porosty ponechat, kosení luk 2 x za vegetační období. WU3 – plocha RBK 15 – Košátecký potok č.par. 351 , 472 , 352 , 355 , 356 , 358/1, 425 , 426 , 427 Složený regionální biokoridor vymezený částečně funkční vede údolím Košáteckého potoka a to dolem Pod Ostrým a Černým dolem. V horním úseku jsou na svazích od shora dubohabřina, acidofilní a borové doubravy, které jsou z větší části přeměněné na kultury borovice , smrku a akátu . V nivě jsou vodní společenstva Košáteckého potoka , olšin , říčních rákosin a vesměs zanedbaných mokrých luk . V úseku od Velkých Všelis se niva rozšiřuje a koridor je tvořený vodním tokem a břehovými porosty s přilehlými pozemky v šířce cca 50 m. jedná se především o ornou půdou, extenzivně obhospodařované louky nebo intenzivně využívané louky, druhově chudé. Význam - regionální biokoridor v intenzivně obhospodařované zemědělské krajině podporující zvýšení diverzity v krajině. Návrh opatření – při obnově lesních porostů podpořit přirozená společenstva podle typologické jednotky, revitalizace nivy a vodního toku, změna orné půdy na trvalé travní porosty, kosení luk 2 x do roka. WU4 – plocha LBK 204 Doubravice – Košátecký potok č.par. 389/5 , 389/7(část) Lokální biokoridor vymezený je částečně funkční v délce 700 m. Jedná se o údolní nivu s vodním příkopem, podél vodoteče Doubravice liniové společenstvo dřevinné s přirozenou druhovou skladbou, která přechází místy v luční společenstvo s určitým podílem rumištních druhů, niva převážně zorněná. Význam – lokální biokoridor podporující diverzitu v krajině. Návrh opatření – preference autochtonních dřevin, obnova péče o luční porosty – kosení minimálně 2xročně, převedení orné půdy na trvalé travní porosty. WU5 – plocha LBK 207 – U městečka č.par.194/2 , 174/1, 81/1 , 79/2 , 79/3 , 79/4 , 79/5 , 79/6 , 79/7 , 79/9 – jen části parcel , č.par. 80 Lokální biokoridor navržený k vymezení a založení v délce 2,4 km převážně nefunkční zajišťující kontakt mezi údolím Košáteckého potoka a údolím Strenického potoka. Vychází z údolních poloh dolu Doubravice u Sovínek, je vedený intenzivně zemědělsky obhospodařovanou krajinou po hranici katastrálního území. Základem jsou remízky podél cest a maloplošný sad. Návrh opatření – na orné půdě založit trvalé travní porosty, doplnit dřeviny.

25

i) údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části Územní plán obce je zpracován ve 4 výtiscích. K němu připojená grafická část je zpracována podle příl. č. 7 vyhl. č. 500/ 2006 Sb. a obsahuje: I. Územní plán P1 Výkres základního členění území P2 Hlavní výkres P3 Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací

1 : 5000 1 : 5000 1 : 5000

j) vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření R1 – sever městyse – územní rezerva pro bydlení venkovské BV – její využití by mělo následovat až po převážném obsazení vymezených ploch Z1 – Z5. Převedení územní rezervy mezi plochy změn proběhne změnou územního plánu. k) vymezení ploch a koridorů, pro které je prověření změn jejich využití stanoveno územní studií Územní studií budou řešeny všechny rozvojové plochy bydlení Z1 – Z5. Plocha Z1 bude územní studií řešená mimo p.p.č.68/18 a p.p.č.68/20 . l) vymezení ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití a zadání regulačního plánu Nevymezují se. m) stanovení pořadí změn v území (etapizace) Etapizace není stanovena. n) vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt Do architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt, nejsou zařazeny žádné stavební objekty. o) vymezení staveb nezpůsobilých pro zkrácené stavební řízení V území vymezeném administrativní hranicí obce Sovínky, tedy v řešeném území územního plánu Sovínky jsou všechny stavby způsobilé ke zkrácenému stavebnímu řízení podle §117 odst.1 zák.č.183/2006 Sb.

26

II. Odůvodnění územního plánu a) vyhodnocení koordinace území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem Územní plán Sovínky je v souladu s Politikou územního rozvoje ČR. Řešené území je součástí rozvojové osy OS3 Praha – Liberec - Hrádek nad Nisou – hranice ČR. Řešeným územím neprochází silnice R10 . Územní plán respektuje regionální koncepci ÚSES ČR. Územní plán nemění a nezasahuje do základních regionálních vztahů a vazeb, které mají vysokou stabilitu a zůstanou proto bez zásadních změn i daleko do budoucnosti. Z hlediska širších územních vztahů je požadováno zachovat strukturu sídla a rozvíjet plochy bydlení. Zachování zemědělské činnosti je ponecháno ve stávající úrovni - intenzivní zemědělské činnosti. Shodná je i situace v oblasti lesnictví. Realizací navrhovaného záměru je možné dosáhnout udržitelného rozvoje obce. Závislost na sousedních sídlech v uspokojování denních potřeb obyvatelstva, vyjížďky za prací, vzděláním a zdravotní péčí se nezmění. Obec ve vztahu k okolním sídlům bude plnit funkci svébytného obytného sídla s menším podílem v uspokojování rekreačních potřeb širšího okolí.

b) údaje o splnění zadání Územní plán respektuje všechna zásadní ustanovení schváleného zadání územního plánu. Požadavky, které vyplynuly ze zadání, byly vyřešeny takto . Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje ČR Obec s rozšířenou působností Mladá Boleslav není zařazena do žádné rozvojové oblasti, je součástí rozvojové osy OS3. Z Politiky územního rozvoje byly při zpracování územního plánu Sovínek zajištěny předpoklady pro plnění vybraných republikových priorit . Požadavky vyplývající z územně plánovací dokumentace kraje Pro řešené území nebyl dosud zpracován a schválen žádný regionální územní plán. Bylo ukončeno zpracování územní prognózy Mladoboleslavska , která předpokládá v Sovínkách v období do roku 2015 výstavbů 15 nových bytů. Z toho důvodu jsou navrženy především rozvojové plochy pro bydlení. Požadavky vyplývající z širších územních vztahů Z územních plánů okolních obcí nevyplývají žádné požadavky na společná řešení. Sovínky jsou městys stavebně srostlý s obcí Bezno. V roce 1990 se Sovínky od Bezna osamostatnily. Obce mají společný skupinový vodovod, zdroj vody je na k.ú. Sovínky,, vodojem je na k.ú. Bezno. Zařízení je ve správě VaK a.s. Mladá Boleslav. V obci Chotětov je vybudována centrální ČOV, společná pro Chotětov, Bezno a Sovínky. Hotový je i tlakový přivaděč 2x PE 160 do ČOV z obce Bezno. V roce 2009 byla zkolaudovaná splašková kanalizace se 130 kanalizačními přípojkami v obci . Požadavky vyplývající z územně analytických podkladů ÚAP byly v době tvorby zadání zpracovávané, dále byly provedeny průzkumy a rozbory, které definovaly a vyhodnotily sledované jevy pro řešené území. Z těchto jevů nevyplynuly žádné požadavky pro řešení územního plánu. Požadavky na rozvoj území obce Požadavek na rozvoj městyse východním i západním směrem (rodinné domy) byl splněn. Nová výstavba je lokalizována v přímé návaznosti na zastavěné území. Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území Požadavky byly splněny – viz. text návrhu – kap. f) plochy s rozdílným způsobem využití, regulativy a kap. e2) vymezení prvků ÚSES. Požadavky na řešení veřejné infrastruktury Požadavky jsou zpracovány v textové části, kap. d) návrhu územního plánu. Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území Městys je samostatnou obcí venkovského charakteru. Převažujícím způsobem využití území je bydlení individuální venkovského charakteru. Sovínky jsou součástí historického osídlení poměrně pravidelného systému vesnických sídel ležících uprostřed zemědělských ploch, kde hlavním zdrojem obživy obyvatelstva bylo zemědělství se zázemím běžných řemesel. Na zdejším pahorku 27

stávala tvrz a vedle ní samostatný dvůr. V současnosti nejsou na území Sovínek evidovány památkově chráněné objekty a areály. Za zmínku stojí křížek a radnice. Územní plán respektuje a rozvíjí hodnoty území – viz. kap. b) a c) návrhu ÚP. Požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace Ze zadání nevyplynuly požadavky na veřejně prospěšná opatření a asanace. Mezi veřejně prospěšné stavby byly zařazeny veškeré stávající i navržené stavby veřejné infrastruktury. Požadavky vyplývající z dalších právních předpisů Územní plán obsahuje samostatnou doložku civilní ochrany. Z hlediska ochrany veřejného zdraví, ochrany ovzduší a ochrany před nepříznivými účinky radionuklidů ze zadání žádné požadavky nevyplynuly. Na úseku ochrany nerostných surovin územní plán respektuje chráněné ložiskové území Bezno (Mělnická pánev). Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů a problémů v území Všechny střety a problémy, vyplývající z průzkumů a rozborů a ze zadání, jsou územním plánem řešeny. Požadavky na vymezení zastavitelných ploch Nové plochy jsou vymezeny ve Výkrese základního členění území , v Hlavním výkrese a v Koordinačním výkrese. Popsány jsou v kap. c) návrhu územního plánu. Požadavky na vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií nebo regulačním plánem Územní plán vymezuje plochy, ve kterých bude uloženo prověření studií, viz. kap. i) návrhu územního plánu. Plochy podmíněné zpracováním regulačního plánu nejsou územním plánem navrženy. Požadavky na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a na vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí Z projednání zadání nevyplynul požadavek na zpracování výše uvedené dokumentace. V řešeném území se nenachází evropsky významná lokalita ani ptačí oblast. Požadavek na zpracování konceptu Nepožaduje se zpracovat koncept územního plánu. Požadavky na rozvoj městyse a charakter území nevyvolávají potřebu variantního řešení. Požadavky na uspořádání obsahu návrhu územního plánu Požadavky na uspořádání návrhu a odůvodnění územního plánu jsou respektovány.

c) komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení Historie Z historických záznamů se dozvídáme, že se Sovínky rozkládají při pahorku zvaném Syslov,proto také v některých starých dokumentech jsou nazývány Sovínky „pod Syslovem“. Podle „Dějin obcí okresu mladoboleslavského a benáteckého“ je název obce odvozen od jména zakladatele Sovena nebo Sovina. První zmínka o Sovínkách pochází z r. 1360, ale to už se píše o vsi a o pánech, kteří ji měli v držení, takže skutečný vznik obce nebo osady byl pravděpodobně podstatně dřív. Na zmíněném pahorku Syslovu původně stávala tvrz a vedle ní samostatný dvůr. Tvrz měl založit vladycký rod Krabiců z Veitmile. V roce 1360 polovinu zboží sovineckého drželi páni ze Zvířetic, druhá polovina patřila Petru Bartošovi z Dubnice. V 16. století již po tvrzi na Syslově není památky. Zůstalo tam pouze vyvýšené místo z rumu a kamení, což je důkazem, že zde před věky stávalo stavení. Povýšením obce Sovínek na městečko není přesně známo, ale jisté je, že roku 1594 jsou již nazývány městysem. Městečko mělo ve svém znaku stříbrný štít, na němž je sova se zlatým zobákem a v drápech drží dva sysly. V roce 1446 se uvádí majitelem Sovínek Mikuláš Krabice v Veitmile a v roce 1548 byly Sovínky prodány Tobiášovi Hřánovi z Harasova na Vrutice a Libeni. Jeho vnuci Václav a Jiří nejprve vládli Sovinkám společně, ale v r. 1613 si majetek rozdělili. Václavu Hřánovi připadly Sovínky, ostatní statky Jiřímu. Po bitvě Bělohorské byly Sovínky v roce 1623 zkonfiskovány a byly z trestu jako zpupná ves odprodány c. k. apelačnímu radovi Petru Fuchsovi z Wramholzu. Ten však nových statků mnoho neužil, ale podle předpokladů opět s odvoláním na knihu „ Dějiny obcí“ během svého tříletého panování postavil na východní straně městečka dvůr a tvrz, která měla dvě 28

světnice a dvě komory. Tato tvrz byla poději přestavěny na obytné stavení, které bylo v r. 1977 zbouráno. Stávala tam i kaple sv. Vavřince, která byla v r. 1903 přestavěna na zámeček, který tam stojí dosud. V r. 1913 byla obec elektrifikována. V témž roce byla zahájena stavba vodovodu pro Sovínky a Bezno, která byla dokončena ještě před vypuknutím 1. sv. války. V roce 1990 začíná psát obec Sovínky novou historii osamostatněním od Bezna, ke kterému byla přičleněna v roce 1972. Byla opravena radnice, křížek na návsi, opraven plot okolo parku a chodníky v kopci. Bylo provedeno zpevnění ulice „v uličce“. Byla provedena kabelizace VO a místního rozhlasu a telefonní kabelizace v celé obci. Sovínky byly povýšeny v roce 2006 na městys. Urbanistická koncepce : Obec byla založena jako severo – jižně orientovaná silniční ves. Náves byla lemována různě velkými statky. Silnice, která vytváří náves , byla dostatečně dimenzována pro pořádání trhů a jarmarků. Na návsi je kromě bývalých statků umístěna radnice, za radnicí je restaurace, prodejna potravin, prodejna stavebnin, český plyn, hasičská zbrojnice. Severní konec obce uzavírá dílna na opravu nákladních aut. Na západní straně návsi byly v sedmdesátých letech postaveny patrové bytovky s plochou střechou. Tímto zásahem byla nevhodně porušena architektonická celistvost původní návsi. Další novodobé patrové bytovky s plochou střechou jsou ve východní části obce. V této lokalitě bylo v osmdesátých a devadesátých letech postaveno 24 rodinných převážně přízemních domů s plochou střechou. Urbanistická koncepce vychází ze zásad trvale udržitelného rozvoje kulturní krajiny a vytváří podmínky pro stabilizaci počtu obyvatel obce. K tomu jsou stanoveny ve formě čistých funkčních zón stávající a nové rozvojové plochy. Další zásadou je obnova a ochrana kulturních památek a přírodních hodnot v řešeném území. Prognózy předpokládaného vývoje počtu obyvatel jsou v okrese MB regresivní. Předpokládá se určitý nárůst vlivem migrace obyvatel v důsledku rozvoje automobilového průmyslu v M.Boleslavi, ale v horizontu roku 2015 se očekává celkový pokles ze současných 111,7 tis.obyvatel na 100 až 107 tisíc. V tabulkovém přehledu okresní studie osmi největších sídel okresu, které se podílí z 68% na celkovém počtu obyvatel okresu je v rozporu s tímto údajem v budoucnu počítáno s plošným nárůstem počtu obyvatel o 7,2 tis. To by v mezním případě znamenalo snížení počtu obyvatel v ostatních menších sídlech o 18,9 tis obyvatel, což je nepravděpodobné. I když v r.1999 došlo k celkovému drobnému úbytku počtu obyvatel v rámci České republiky, (20 tis.rozdíl mezi narozenými a zemřelými) předpokládá se vlivem dospívání silné generace kolem roku narození 1976 další mírný absolutní nárůst. Projeví se zajisté i zvyšování životních nákladů ve městech, uvolnění nájemného, změna životního stylu atd., čemuž mj. již dnes odpovídá stabilizace počtu obyvatel v sídlech pod 2000 obyvatel. Důležitější než tyto plošné úvahy budou jistě podmínky životního prostředí, nabídka pracovních sil, dostupnost občanské vybavenosti i možnost výstavby RD. Podle průzkumů a zkušeností z okolních sídel existuje zájem o získání pozemků pro výstavbu RD. Proto je nutno očekávat mírný nárůst počtu obyvatel do r. 2015. Sovínky jsou městys, který je stavebně srostlý se střediskovou obcí Bezno. V roce 1990 se Sovínky od Bezna osamostatnily. S Beznem mají společný skupinový vodovod, zdroj vody je na KÚ Sovínky, vodojem na KÚ Bezno a společnou splaškovou kanalizační síť. Zařízení jsou ve správě VaK Mladá Boleslav. Školu, školku, základní lékařské služby, sportovní zařízení, finanční služby, kostel, faru a hřbitov mají občané Sovínek v Bezně. V obci je prodejna potravin. Šířeji využitelná v oblasti je prodejna stavebního zboží, opravna nákladních aut, servis a náhradní díly pro zemědělské stroje (firma MONROE), výkup ovoce. Obcí prochází autobusový spoj: Mladá Boleslav – Boreč. Nejbližší železniční stanice je v Chotětově. Centrem vyšší obsluhy je Mladá Boleslav. V Sovínkách převažuje bydlení v izolovaných rodinných domech - v bývalých obytných částí statků, na některé navazují záhumenky a hospodářská stavení nebo v nedávno postavených rodinných domcích s okrasnými a užitkovými částmi zahrad. Jsou zde 4 obytné patrové bytové domy. V lokalitě zvané v Prošovicích v jižním cípu obce byla postavena skupina devíti rodinných domů. Druhá zastavěná část ulice přísluší obci Bezno. V půdorysu obce se výrazně uplatňuje 29

Maškův statek, na kterém v období socialismu hospodařilo JZD Sovínky a přistavělo hospodářské objekty pro rostlinnou a nízkokapacitní živočišnou výrobu. V severní lokalitě je 12 rodinných domů , na které při východní straně ulice navazují záhumenky. V jihovýchodní části obce je skupina deseti rodinných domů, které jsou doplněny hospodářskými staveními. Postupným růstem Sovínek a Bezna došlo k jejich stavebnímu srůstu. Na základě předloženého zadání územního plánu obce Sovínky příslušný orgán, tj. Krajský úřad Středočeského kraje - odbor životního prostředí a zemědělství, vydal dle zákona 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, závěr zjišťovacího řízení: Orgán posuzování vlivů záměrů na životní prostředí podle § 10i odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb., na základě předloženého návrhu zadání změny a kritérií uvedených v příloze č. 8 citovaného zákona nepožaduje zpracování vyhodnocení vlivů návrhu zadání ÚP městyse Sovínky z hlediska vlivů na životní prostředí. Odůvodnění: Hlavním cílem územního plánu obce je posílit rozvoj ploch pro bydlení s tím souvisejících služeb, včetně dopravní vybavenosti a infrastruktury. V předložené dokumentaci nejsou vymezeny žádné plochy pro záměry podléhající EIA procesu ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb. V souladu s ust. § 45i zákona č. 114/1992 Sb., lze vyloučit významný vliv předloženého návrhu ÚP Sovínky samostatně i ve spojení s jinými projekty na evropsky významné lokality a ptačí oblasti stanovené příslušnými vládními nařízeními, protože v řešeném území či v blízkém okolí se nevyskytuje žádná evropsky významná lokalita ani ptačí oblast. c1) zastavitelné plochy Zastavitelné plochy byly do návrhu zařazeny na základě schváleného Zadání územního plánu a dalších požadavků uplatněných při projednání. Jedná se o následující lokality: Z1 – severovýchod městyse – bydlení venkovské BV. Podmínkou je přeložka vrchního vedení VN a vybudování nové trafostanice na hranici lokality . Z2 – jihovýchod městyse – bydlení venkovské BV. Podmínkou je vybudování nové trafostanice v nové lokalitě Z2 v Bezně . Z3 – střed – bydlení venkovské BV. Podmínkou je výměna vodovodního potrubí u nedostatečně dimenzovaných řadů. Z4 – jihozápad městyse – bydlení venkovské BV. Podmínkou je vybudování nové trafostanice a případná přeložka vrchního el. vedení a výměna vodovodního potrubí u nedostatečně dimenzovaných řadů. Z5 – severozápad městyse - bydlení venkovské BV Z6 – komunikace pro rozvojovou plochu v k.ú. Bezno R1 – sever městyse – územní rezerva pro bydlení venkovské BV – její využití by mělo následovat až po převážném obsazení vymezených ploch Z1 – Z5. Podmínkou je vybudování nové trafostanice . Převedení územní rezervy mezi plochy změn proběhne změnou územního plánu.

c2) nezastavěné území V řešeném území převládají plochy s charakterem smíšeného využití krajiny se zemědělskou funkcí a se složkou přírodní. V jižní části katastru jsou plochy lesní a přírodní. Pro zlepšení prostupnosti krajiny, zpřístupnění zemědělských pozemků a dostupnosti okolních sídel se navrhuje obnova zaniklých cest v krajině. Přírodní hodnoty : Územní plán vymezuje hranice lokálních biocenter a biokoridorů, viz. kap. E2 v části návrh. Vodní toky a nádrže Obec Sovínky hydrologicky spadají do povodí Košáteckého potoka (ČHP 1-05-04-042 a 043) Obec Sovínky společně s Beznem leží na mírné vyvýšenině, které tvoří rozvodí mezi povodím Jizery a Labe. Větší část území se uklání směrem ke Košáteckému potoku, který je po většinu roku suchý. Rozvodnice tvoří i hranici III. OP vodárenského toku Jizera. Záplavové území Košáteckého potoka bylo vyhlášené od listopadu 2009 a nezasahuje řešené území .Všechny vodní prvky v krajině jsou zapojeny do územního systému ekologické stability a jsou chráněny jako přírodní hodnoty území. 30

Obec leží téměř na hranici povodí, západně od obce vytéká občasná vodoteč, a je zde jedna vodní nádrž. Chráněná území a ochranná pásma Celé zájmové území spadá do Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Severočeská křída, okrajově do PHO III. stupně Jizery jako vodárenského toku. Zdroje pitné vody jsou situovány v údolí Košáteckého potoka SSZ od Bezna na k.ú. Sovínky, č.p. 179/6. Údolí je obklopeno zalesněnými stráněmi a na jihu uzavřeno náspem silnice III. tř. č.25933. Nad stráněmi jsou intenzivně zemědělsky obhospodařovaná pole, rovněž v údolní nivě nad zdroji i pod nimi jsou pole a intenzivní louky. Zdroje jsou oploceny ( I.PHO ). c3) řešení dopravy Silniční doprava : Obcí prochází silnice III / 25923 Boreč – Bezno. Územní plán stabilizuje uvedené silnice a nenavrhuje na nich žádné úpravy. Vzdálenost od silnice I/16 tř. 2 km, napojení v Bezně. Místní komunikace : Na základní silniční kostru jsou napojeny místní komunikace, které zajišťují přístup k jednotlivým nemovitostem. Místní komunikace jsou se živičným, štěrkovým, či prašným povrchem. Místní komunikace v nově navrhovaných lokalitách nejsou územním plánem řešeny, budou předmětem podrobnějšího řešení ve studiích. Železniční doprava : v území se nevyskytuje. Nejbližší železniční stanice – Chotětov 4 km, trať č. 070 Praha – Turnov. Autobusová doprava – 2 linky č. 17030 8 spojů, MB – Bezno – Boreč č. 17590 4 spoje Bělá p. Bezdězem – Katusice – Bezno – Praha Odstavná a parkovací stání : Trvalé parkování vozidel řeší vlastníci jednotlivých nemovitostí na vlastním pozemku, parkování cizích osob se řeší podélným stáním v místních komunikacích. c4) řešení technické infrastruktury Zásobování vodou Obec Sovínky je zásobována pitnou vodou z vodovodu Bezno – Sovínky, vlastníkem i provozovatelem je VAK Mladá Boleslav, a. s. Vodovodem pro veřejnou potřebu je v současnosti zásobeno všech 100 % stálých i přechodných obyvatel. Zdrojem vody jsou 2 trubní studny ležící severozápadně od obce Sovínky, v údolí po pravé straně silnice Sovinky - Všelisy. Vrtaná studna č. 1 z roku 1960 vystrojená pažnicemi DN 325 má hloubku 40m, vydatnost 15 l/s. Vrt č. 2 z roku 1978 vystrojený zárubnicemi DN 426 mm je hluboký 80 m a vydatnosti 5 l/s. Zdroj surové vody má vyhlášena ochranná pásma I a II. stupně Rozhodnutím OVLHZ Mladá Boleslav č. j. Vod/235-1131/84 ze dne 11. 1. 1985. PHO I. stupně je oploceno ocelovým pletivem. Základní hygienické ošetřování zajišťuje dávkování chlornanu sodného dávkovacím přístrojem Prominent Concept 1601 do tlaku. Kvalita vody odpovídá ve všech ukazatelích vyhl. 376/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu. Čerpací stanice (Q=8,0 l/s, H=80 m), zděná dvoupodlažní budova byla postavena v roce 1986, kdy byl položen nový výtlačný řad do vodojemu, na něj byl napojen starý i nový vrt. Čerpání vody zajišťují ponorná čerpadla umístěná ve zdroji, pracující vždy střídavě, neboť souběžné čerpání není možné. Kromě automatického chodu každého čerpadla je možno provádět provoz s ručním ovládáním. Střídání provozu se provádí ruční manipulací, v letním období po týdnu, v zimním po 14-ti dnech. Automatika chodu čerpadel je řízena systémem VAE. V čerpací stanici kromě armaturního vybavení se dále nachází místnost protirázové ochrany (bez instalovaného technologického zařízení), místnost elektro (s rozvaděčem měření) a místnost chlorovny. Vodojem Sovinky 90 m3 (308,2/304,4 m n.m.) je věžový, železobetonový, jednokomorový a je postaven ve středu obce Bezno. Pokles hladiny ve vodojemu je orientačně sledován pomocí tenzometru s optickou a akustickou signalizací. Provoz vodojemu je řízen systémem VAE. Kapacita vodojemu by se měla zvětšit ze stávajícího akumulačního objemu 90 m3 na 180 m3 pro nárůst nových obyvatel Sovínek i Bezna . Rozvodné řady po obci jsou z oceli, litiny, PVC, a PE. Technický stav je vyhovující, také tlakové poměry jsou dobré. 31

Systém zásobování pitnou vodou se nebude měnit ani v budoucnosti. Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den×obyvatele cisternami ze zdrojů Chotětov a Kropáčova Vrutice. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu, z obecních studní, z domovních studní. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika. Odpadní vody, kanalizace V obci Sovínky byla v roce 2009 dobudovaná a zkolaudovaná splašková kanalizace . Společně s obcí Bezno se splaškové vody přivádějí na čistírnu odpadních vod Chotětov. Tato ČOV by měla být rozšířená o předpokládaný nárůst nových obyvatel jak Sovínek , tak sousedního Bezna . Dešťové vody jsou odváděny dešťovou kanalizací pod obec, kde ústí do otevřených příkopů podél komunikace. Způsob odvádění dešťových vod zůstane zachován .Srážkovou vodu bude třeba zachytit přímo v povodí zvýšením jeho retence. Při všech stavbách a záměrech navrhovat co nejméně nepropustných ploch, zvážit možnost vytvoření retenčních a infiltračních nádrží, svedená voda ze střech by měla být infiltrována přímo na přilehlém pozemku. Zásobování plynem Obec není plynofikovaná, územní plán plynofikaci nenavrhuje. Zásobování elektrickou energií Lokalita Z1 - bydlení v rodinných domech – 10 RD 10x0,7x7,3=51,1 kW 10x0,3x1,66=4,98 kW celkem 56,08 kW - zajištění el. výkonu – výstavba nové NTS 2 - 22/0,4 kV, (250 kVA), která částečně nahrazuje stávající TS MB 5912 Lokalita Z2 - bydlení v rodinných domech – 16 RD 16x0,7x7,3=81,76 kW 16x0,3x1,66=7,97 kW celkem 89,73 kW - zajištění el. výkonu – výstavba nové TS 22/0,4 kV v sousední lokalitě Z2a v obci Bezno Lokalita Z3 - bydlení v rodinných domech – 16 RD 16x0,7x7,3=81,76 kW 16x0,3x1,66=7,97 kW celkem 89,73 kW - zajištění el. výkonu – ze stáv. rozvodů NN Lokalita Z4 - bydlení v rodinných domech – 20 RD 20x0,7x7,3=102,2 kW 20x0,3x1,66=9,96 kW celkem 112,16 kW - zajištění el. výkonu – výstavba nové NTS 1- 22/0,4 kV, (250 kVA) , která částečně nahrazuje stávající TS MB 5848 Lokalita Z5 - bydlení v rodinných domech – 4 RD 4x0,7x7,3=20,44 kW 4x0,3x1,66=1,99 kW celkem 22,43 kW - zajištění el. výkonu – ze stáv. rozvodů NN 32

V obci není zaveden plyn. Charakter odběrů (stupeň elektrizace) el. energie pro bydlení v rodinných domech – C1 v kombinaci s 30 % B1 s využitím alternativních zdrojů pro vytápění. Energetické údaje pro výpočet zatížení zdrojů vychází z metodiky používané ČEZ a. s. Pro účel této dokumentace je zatížení hlavních distribučních prvků sítě omezeno jen na transformační stanice a časovou úroveň r. 2015. Pro výstavbu nového zařízení budou použity materiály odpovídající platným standardům používaných dodavatelem el. energie v době realizace. Veřejné osvětlení Rozšíření systému veřejného osvětlení bude odpovídat navrženým komunikacím v jednotlivých lokalitách určených pro plánovanou zástavbu. Napájecí vedení bude kabelové, uložené v zemi. Typy osvětlovacích bodů budou odpovídat stáv. systému VO, pokud nebudou v obci zavedeny nové materiálové standardy pro toto zařízení. Telefon, rozhlas, ostatní Výstavba telekomunikačních zařízení bude řešena po jednotlivých lokalitách výstavby. Jedná se především o telefonizaci a v současné době nabízené další služby (internet, programové vysílání televize apod.) pro bydlení v rodinných domech. Plánovaná výstavba rodinných domů v součtu po jednotlivých lokalitách představuje 66 potenciálních účastníků. Místní rozhlas bude rozšířen rovněž do jednotlivých lokalit určených pro plánovanou zástavbu. Při návrhu rozšíření tohoto zařízení bude zohledněna účinnost stávajícího místního rozhlasu. Komunální odpady Odvoz tuhých komunálních odpadu je zajištěný oprávněnou organizací AVE-cz odpadové hospodářství spol.s.r.o.se sídlem v Benátkách nad Jizerou. Odpad je odvážený na zabezpečenou skládku v Benátkách nad Jizerou. Tříděný odpad – papír, sklo, plasty se třídí do barevných kontejnerů rozmístěných po obci, je odvážený rovněž firmou AVE-cz odpadové hodpodářství. Ostatní odpad – železo, elektro, akumukátory, el.spotřebiče se shromažďuje v kontejnerech ve sběrném dvoře na pozemku SK Bezno, dvůr provozuje firma Agroservis spol.s.r.o. Hluk Hluk je považován za jeden z nejzávažnějších faktorů negativně působících na zdravotní stav obyvatel. Důsledkem hlukové zátěže je zvyšování celkové nemocnosti, vznik neuróz, poruch spánku, poškozování sluchu i chorobných změn krevního tlaku. Nárust ekvivalentní hladiny hluku A o 10 dB se projeví 10 - 12 % přírůstkem celkové nemocnosti. Následky se většinou projevují s určitým zpožděním a s individuálním účinkem dle citlivosti každého jedince.Více než 90 % hluku je způsobováno lidskou činností a z tohoto přibližně 80 % hluku je vytvářeno dopravou. Nejvýznamnějším zdrojem hluku je komunikace III. třídy Bezno - Sovínky - Všelisy. V Sovínkách nejsou k dispozici hluková měření. Hygienické limity: Podle nařízení vlády ČR č. 148/2006 Sb. ze dne 15.3.2006 : Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A hluku v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru se stanoví součtem základní hladiny akustického tlaku A Laeqp= 50,0 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného prostoru a denní a noční době. Obsahuje-li hluk tónové složky , přičítá se další korekce –5dB . Pro hluk z dopravy se stanoví pro celou denní (Laeqp,16h ) a pro celou noční (Laeqp,8h ) dobu. Pro noční dobu se pro chráněný venkovní prostor staveb přičítá korekce –10 dB . Ovzduší V obci nejsou evidovány žádné velké a střední zdroje znečištění. Vliv na ovzduší mají také dálkové přenosy imisí. Podíly na znečištění v dané lokalitě / souhrnně pro všechny škodliviny / : velké zdroje okresu 56 % 33

střední zdroje okresu 5% obce okresu 35 % Ško–Energo Mladá Boleslav 4% Koncentrace sledovaných škodlivin v obci nepřekračuje hodnoty platných imisních limitů znečištění ovzduší . Značný vliv na kvalitu přízemní vrstvy vzduchu mají domácí topeniště (nespadající do kategorie malých zdrojů ). Spalují převážně méně kvalitní paliva, emitují znešišťující látky přímo do dýchací zóny, takže zvláště při zhoršených rozptylových podmínkách je jejich podíl na celkovém znečištění ovzduší dominantní. Porovnání množství emisí škodlivin při vytápění rodinného domu různými palivy ( předpokládaná vytápěná plocha 100 m2, potřeba tepla 80 Gj, tepelné ztráty 20 kW). t / rok emise ( kg / rok ) tuhé SO2 NOx CO uhlovodíky hnědé uhlí 7,99 119,8 151,75 23,96 359,4 79,87 černé uhlí 5,14 61,68 78,13 7,71 231,3 51,4 koks 4,61 42,91 70,12 6,92 207,6 0,63 nafta 2,28 3,24 27,36 11,4 1,62 0,63 Výhled a doporučení : - na úseku ochrany ovzduší respektovat a dodržovat práva a povinnosti vyplývající ze zákona č.86/2002 Sb. , nařízení vlády č.350/2002Sb.-354/2002 Sb. a vyhlášek MŽP č.355/2002 Sb.č.358/2002 Sb., - jedním z nejdůležitějších ukazatelů celkového stavu životního prostředí je stav ovzduší a je nutné zabezpečit jeho ochranu , tzn.nezvyšovat přípustnou úroveň znečištění ovzduší , kterou určují hodnoty imisních limitů , meze tolerance a četnost překročení pro jednotlivé znečišťující látky (§6 zákona , nařízení vlády č.350/2002Sb. a č. 351/2002 Sb.) . Hodnoty imisních limitů na území ČR sleduje Český hydrometeorologický ústav , oddělení imisí , - u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb využívat centrálních zdrojů tepla popř. alternativních zdrojů za předpokladu , že to bude technicky možné a ekonomicky přijatelné (§3odst..8 zákona), - jako ekologicky vhodné zdroje enrgie jsou pro vytápění doporučené kvalitní paliva pro přímé spalování , propan-butan , alternativní zdroje ( teplená čerpadla , sluneční energie, větrná energie, - u některých druhů paliv v malých zdrojích znečišťování je možno vydat nařízení , ve kterém bude zakázáno jejich používání podle ustanovení §50odst.111 , písm.g) zákona a přílohy č.11 zákona , - obec není plynofikovaná , podle prognózy Mladoboleslavska je navržený kolem Chotětova VTL plynovod s regulační stanicí , odkud by byl STL plynovod přivedený do obce , zatím však není z finančních důvodů výstavba reálná . Radon Viz. kapitola d) návrhu ÚP Ložiska nerostných surovin Řešené území se částečně nachází v chráněném ložiskovém území č.07530000 Bezno (Mělnická pánev) stanoveném pro ochranu netěženého výhradního ložiska Mělnická pánev, č. lož. 3 075 300. Ochranou a evidencí ložiska je pověřena Česká geologická služba-Geofond. Při realizaci staveb a zařízení netěžebního charakteru uvnitř CHLÚ bude dodržena povinnost postupu podle platných právních předpisů. V souladu s podmínkami rozhodnutí o vyhlášení CHLÚ Bezno se za znemožnění nebo ztížení dobývání nepovažují všechny stavby v hranicích zastavěných částí obcí a stavby obytných a vodohospodářských objektů mimo hranice zastavěných částí obce. V řešeném území je vymezena průzkumná oblast ložiska vyhrazeného nerostu hořlavý zemní plyn sorbovaný na uhlí – průzkumná oblast Mělník-Benátky nad Jizerou. C5) vyhodnocení předpokládaných důsledků řešení ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území Ze zadání a jeho projednání nevyplynul požadavek na vyhodnocení vlivu územního plánu na udržitelný rozvoj. Návrh územního plánu vytváří předpoklady pro vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území – všech tří 34

pilířů udržitelného rozvoje. Životní prostředí Vlivem návrhu nedojde k narušení žádné složky životního prostředí. Podzemní ani povrchové vody nebudou znečišťovány. Plocha veřejné zeleně na návsi zůstává stabilizována. Hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel Obec Sovínky je stabilizovaná s mírným poklesem počtu obyvatel, průměrný věk je příznivý – 37,1 roku. Většina pracujících dojíždí za prací. Jsou požadované stavební parcely k výstavbě rodinných domů, jedna z uvažovaný ploch je na pozemcích s nejvyšší třídou ochrany – 1. Z technické infrastruktury bude pro nové rozvojové lokality nutné připravit nové vodovodní a kanalizační řady , doplnit trafostanice a provést přeložky el. vrchního vedení . Problémem je poměrně velký počet nevyužívaných a zdevastovaných ploch, které se negativně projevují na kvalitě obytného prostředí, a bude nutné hledat prostředky a nástroje na jejich postupné odstraňování . Rozsah navržených ploch je úměrný velikosti a významu obce a hlavně stoupajícímu zájmu o bydlení v obci. c6) Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování Územní plán Sovínky je zpracován v souladu zejména s těmito cíly a úkoly ÚP, jak je definuje §18 a §19 stavebního zákona : − vytváří předpoklady pro výstavbu a udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost obyvatel území. − Při řešení územního plánu byly zohledněny jak veřejné, tak i soukromé zájmy na rozvoji území. − ÚP chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistických a architektonických. Zastavitelné plochy byly vymezeny s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území, zohledněny byly i konkrétní investiční záměry. − V územním plánu je stanovena koncepce rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území. − Byly stanoveny urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území. d) informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území Z projednání Zadání územního plánu nevyplynul požadavek na vyhodnocení vlivu územního plánu na udržitelný rozvoj. Vliv na stav a vývoj hodnot řešeného území Vymezením navrhovaných rozvojových lokalit dojde v řadě případů k ovlivnění přírodních hodnot řešeného území: pozitivní - posílení funkce prvků ÚSES, doplnění a výsadba zeleně negativní - zábor kvalitních zemědělských půd (I.třídy ochrany) Územní a technická příprava staveb bude podmínkami této dokumentace i navazujících dokumentací řízena tak, aby negativní vlivy na přírodní prostředí a krajinu byly minimalizovány na nezbytně nutný rozsah (velikost parcely, zastavěnost nových parcel 25-30 % včetně zpevněných ploch, vytvoření přechodové zóny mezi volnou krajinou a venkovskou zástavbou). Vliv na hospodářský rozvoj území Návrh urbanistické koncepce respektuje specifický charakter sídla. Bydlení zůstává hlavní funkcí sídla. Z hlediska hospodářského rozvoje je navrhované řešení přínosem - vytvoří předpoklady pro další ekonomický růst obce a lze předpokládat, že se odrazí příznivě i v sociální a demografické sféře. Navrhované řešení přispěje i ke zkvalitnění technické infrastruktury (místní obslužní komunikace, inženýrské sítě). 35

Vliv na soudržnost společenství obyvatel Z hlediska soudržnosti společenství obyvatel je navrhované řešení přínosem pro zkvalitnění obytného prostředí, nepřímo přispěje i k rozvoji místních služeb. Řešením návrhu ÚPO Sovínky při respektování územních limitů a navržených podmínek nevzniká nebezpečí ohrožení podmínek života budoucích generací, naopak řešení přispívá k udržitelnému rozvoji území. e) vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa e.1) Půdní fond Území je intenzivně obhospodařováno. Zemědělská půda o výměře 358,8148 ha tvoří 82,4 % celkové plochy, z toho orná půda 313,6482 ha (87,4 %), zahrady 7,4436 ha (2,1 %), ovocné sady 34,0694 ha (9,5 %) a TTP 3,6536 ha (1,0 %). Lesy jsou v řešeném území zastoupeny na svazích Košáteckého potoka a v bočních údolích. Jedná se o zbytky dubohabřiny, teplomilné a acidofilní doubravy s nepůvodní akátinou a porosty olšin v nivních polohách potoků. Celková výměra lesního porostu činí 51,6904 ha, tj. 11,9 %. Vodní plochy v řešeném území téměř chybí, jedná se evidenčně o koryto Košáteckého potoka, které je po většinu roku suché. Podkladem pro hodnocení jsou úhrnné hodnoty druhů pozemků katastru nemovitostí k.ú. Sovínky z Katastrálního úřadu v Mladé Boleslavi, k datu 31.12.2008

druh pozemku orná půda zahrada ovocný sad trvalý travní porost celkem ZPF lesní pozemek vodní plocha zastavěná plocha a nádvoří ostatní plocha celkem k.ú. e.2)

k.ú. Sovínky výměra (ha) 313,6482 7,4436 34,0694 3,6536 358,8148 51,3904 1,1801 6,8366 16,9073 435,4292

Zemědělský půdní fond

e.2.1) Přírodní podmínky pro zemědělskou výrobu Pro hodnocení přírodních podmínek pro zemědělskou výrobu vycházíme z údajů, které vyplývají z bonitovaných půdně ekologických jednotek ( BPEJ). Klimatické podmínky Pro účely bonitace ZPF byly vyčleněny klimatické regiony (KR), které zahrnují území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin. Řešené území spadá do klimatického regionu KR 3 a 5 (1.místo kódu BPEJ). Klimatický region č. 3 je charakterizován jako jako teplý, mírně vlhký a klimatický region č. 5 jako mírně teplý, mírně vlhký a mají následující charakteristiky : KR

suma teplot nad 10 °C

průměrná roční teplota °C

3 5

2500-2800 2200-2500

(7)8-9 7-8

36

průměrný roční úhrn srážek v mm 550-650 (700) 550-650 (700)

pravděpodob. suchých vegetač. období % 10-20 15-30

Půdní podmínky V řešeném území jsou zastoupeny dále uvedené hlavní půdní jednotky (HPJ), což je účelové seskupení půdních forem příbuzných ekonomickými vlastnostmi. V kódu BPEJ se jedná o 2. a 3. číslo. Dále je uvedeno, která půdní jednotka a v jakém rozsahu je návrhem dotčena. Skupina půd černozemního charakteru: návrhem dotčeno 3,3338 ha HPJ 01 - černozemě modální, černozemě karbonátové, na spraších nebo karpatském flyši, půdy středně těžké, bez skeletu, velmi hluboké, převážně s příznivým vodním režimem (BPEJ 3.01.00) HPJ 02 - černozemě luvické na sprašových pokryvech, středně těžké, bez skeletu, převážně s příznivým vodním režimem (BPEJ 3.02.00 - 3,3338 ha) Skupina hnědozemních půd: návrhem dotčeno 4,5790 ha HPJ 09 - šedozemě modální včetně slabě oglejených a šedozemě luvické na spraších, středně těžké, bezskeletovité, s příznivými vláhovými poměry (BPEJ 3.09.00) HPJ 10 - hnědozemě modální včetně slabě oglejených na spraších, středně těžké s mírně těžší spodinou, bez skeletu, s příznivými vláhovými poměry až sušší (BPEJ 3.10.00 - 4,5790 ha, 3.10.10) HPJ 13 - hnědozemě modální, hnědozemě luvické, luvizemě modální, fluvizemě modální i stratifikované, na eolických substrátech, popřípadě i svahovinách (polygenetických hlínách) s mocností maximálně 50 cm uložených na velmi propustném substrátu, bezskeletovité až středně skeletovité, závislé na dešťových srážkách ve vegetačním období (BPEJ 3.13.10, 5.13.10) Skupina hnědých půd (kambizemí): návrhem nejsou tyto půdy dotčeny. HPJ 31 - kambizemě modální až arenické, eubazické až mezobazické na sedimentárních, minerálně chudých substrátech - pískovce, křídové opuky, permokarbon, vždy však lehké, bez skeletu až středně skeletovité, málo vododržné, výsušné (BPEJ 3.31.11, 5.31.11) Skupina mělkých půd: návrhem nejsou tyto půdy dotčeny. HPJ 37 - kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách (BPEJ 3.37.16) Skupina půd nivních poloh: návrhem nejsou tyto půdy dotčeny. HPJ 55 - fluvizemě psefitické, arenické stratifikované, černice arenické i pararendziny arenické na lehkých nivních uloženinách, často s podložím teras, zpravidla písčité, výsušné (BPEJ 3.55.00) HPJ 56 - fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé (3.56.00) Z uvedené podrobné charakteristiky a mapových podkladů vyplývá, že posuzovaná část území tvoří černozemně na sprašových pokryvech (BPEJ 3.02.00) a hnědozemě typické, černozemní na spraši (HPJ 10), dále hnědozemně na spraších a sprašových hlínách (HPJ 13). Na svazích se vyskytují půdy mělké, v nivní poloze Košáteckého potoka pak půdy nivní. Černozemě a hnědozemě v plošinné části území jsou velmi kvalitní půdy, které předurčují území pro zemědělskou výrobu.

37

Terénní poměry, skeletovitost a hloubka V kódu BPEJ jsou vyjádřeny posledním dvojčíslím. Rovina a mírný svah (4.číslice kódu tzn.0;1) a hluboký až středně hluboký půdní profil a žádná až slabá skeletovitost (5. číslice kódu tzn 0; 1; 2) jsou vhodné pro zemědělskou výrobu (mimo intravilán). Podmínky pro zemědělství Oblast se řadí z hlediska zemědělského do výrobního typu I.b,d – kukuřičného a II.b – řepařského. Zde zastoupené černozemě a hnědozemě jsou velmi příznivé pro zemědělskou činnost a vhodné pro mechanizaci. Sledované území je tradiční zemědělskou oblastí s pěstováním nejintenzivnějších plodin. e.2.2) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF Údaje o zařazení zemědělské půdy do BPEJ a tříd ochrany ZPF V grafické příloze a v následující tabulce jsou uvedeny údaje, z nichž lze charakterizovat kvalitu zemědělského půdního fondu vyplývající z BPEJ: - třídy ochrany zemědělské půdy (možné rozpětí I. - V.; příloha metodického pokynu ze dne 12.6.1996 č.j.: OOLP/1067/96), - základní hodnotový ukazatel dle sazebníku odvodů za odnětí půdy ze ZPF přílohy k zákonu ČNR č.334/92 Sb., část A) Tato úřední sazba může být zvýšena 5x, dojde-li k odnětí zemědělské půdy na území bez platné územně plánovací dokumentace. Další 5ti násobné zvýšení je dle části B v ochranném pásmu vodních zdrojů III. stupně, 10ti násobné zvýšení v chráněné oblasti přirozené akumulace podzemních a povrchových vod a v ochranných pásmech vodních zdrojů II.stupně. Ekologická váha vlivu více faktorů se sčítá. - Důvody ke snížení základní sazby odvodů za odnětí půdy ze ZPF mohou být učeny dle přílohy části C na základě podrobnějšího průzkumu (zemědělská půda poškozená spady z prům.exhalací, větrnou nebo vodní erozí nebo nalézající se v současně zastavěném území sídelního útvaru). - odvody za trvale odnímanou půdu se nepředepisují, jde-li o odnětí půdy pro stavby zemědělské prvovýroby, pro výstavbu zemědělských účelových komunikací, pro zřizování chovných rybníků, pro meliorační zařízení; výstavbu objektů a zařízení potřebných pro čištění odpadních vod; komunikace, nádvoří, zpevněné plochy a zeleň při bytové výstavbě a pro výstavbu občanského a technického vybavení a pro účely vyjmenované v § 9 odst.2 zák.231/1999 Sb. Návrhem jsou dotčeny následující BPEJ: kód BPEJ třída zákl. hodn. ochrany ukazatel tis/ha 3.01.00 I. 120 3.02.00 I. 117 3.09.00 I. 112 3.10.00 I. 111 3.10.10 II. 111 3.13.10 III. 75 3.31.11 IV. 44 3.37.16 V. 26 3.55.00 IV. 51 3.56.00 I. 111 5.13.10 II. 58 5.31.11 IV. 45 celkem

zastavěné zastavitelné území území ha ha 0 0 0,0002 3,3336 0 0 0,5985 3,9805 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0,5987 7,3141

38

výměra celkem ha 0 3,3338 0 4,5790 0 0 0 0 0 0 0 0 7,9128

-

do I. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze vyjímečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, popř. pro liniové stavby zásadního významu. Návrhem jsou tyto půdy nejvíce dotčeny (v plném rozsahu). Je to dáno tím, že okolo obce v návaznosti na zastavěné území se vyskytují pouze bonitně nejcennější půdy.

-

do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci klimatického regionu nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Tyto půdy nejsou návrhem dotčeny.

-

do III. třídy jsou sloučeny půdy v klimatickém regionu s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možné v územním plánování využít pro event.výstavbu. Tyto půdy nejsou návrhem dotčeny

-

do IV. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušného klimatického regionu, s jen omezenou ochranou a využitelné i pro výstavbu. Tyto půdy nejsou návrhem dotčeny.

-

do V. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající BPEJ, které představují zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností, vč. půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské pozemky pro zemědělské účely postradatelné, lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde o půdy s nižším stupněm ochrany, s vyjímkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí. Návrhem nejsou tyto půdy dotčeny.

k.ú.

Sovínky

k.ú.

Sovínky

k.ú.

zastavěn é zastavitel. celkem

výměra celkem m2 6556

výměra celkem m2 80833

výměra celkem m2 6556 80833 87389

ZPF 5987

ZPF 73141

Zastavěné území třídy ochrany ZPF (m2) I. II. III. IV. 5987

0

0

V. 0

Zastavitelné území třídy ochrany ZPF (m2) I. II. III. IV. 73141

0

0

0

V. 0

Zastavěné + zastavitelné území k.ú. Sovínky třídy ochrany ZPF (m2) ZPF I. II. III. IV.

0

V.

5987

5987

0

0

0

0

73141 79128

73141 79128

0 0

0 0

0 0

0 0

Údaje dle jednotlivých lokalit jsou uvedeny v příloze 2 - parcelní vymezení. e.2.3)

Investice v půdě Dle podkladů Zemědělské vodohospodářské správy, ÚP Mladá Boleslav není v řešeném území provedena žádná investice do půdy (odvodnění, závlahy). 39

e.2.4) Areály a objekty staveb zemědělské prvovýroby Organizace zemědělské prvovýroby, pozemkové úpravy Zemědělské pozemky na území obce jsou obhospodařovány Rolnickým družstvem Bezno, Jizerka spol. s.r.o. se sídlem v Jizerním Vtelně a soukromými zemědělci. Zemědělská účelová výstavba Maškův statek - provoz rostlinné výroby e.2.5)

Opatření k zajištění ekologické stability krajiny Návrh ÚSES je podrobně charakterizován v příslušných kapitolách základního textu a odůvodnění. Podklady pro odnětí půdy ze ZPF pro prvky ÚSES nejsou v rámci územního plánu obce Sovínky vyhotoveny. Prvky ÚSES navazují na systém v obci Bezno, kde byla zpracována Komplexní pozemková úprava. e.2.6) Hranice územních obvodů a katastrálních území Zastavěné území není vymezeno, zastavěným územím je zastavěná část obce vymezená k 1. září 1966 - intravilán. Pozemky nalézající se uvnitř hranice jsou zastavěným územím vždy, i když nesplňují kriteria §12 vyhlášky vyhl.13/94. Do zastavěného území sídla jsou zahrnuty pozemky, na nichž byla realizována výstavba nebo na které bylo vydáno územní rozhodnutí. Nově je navržena hranice zastavěného území dle nových hranic navrhovaných lokalit. Rozvojové plochy určené pro výstavbu jsou označeny jako zastavitelné. e. 3) Pozemky určené k plnění funkce lesa Lesní půda o celkové výměře 51,6904 ha činí 11,9 % z celkové výměry katastru. Lesy jsou zastoupeny na svazích Košáteckého potoka a na svazích bočního údolí „Na Dolce“, občasné vodoteče Doubravice. Jedná se o zbytky dubohabřiny, teplomilné a acidofilní doubravy s nepůvodní akátinou a porosty olšin v nivních polohách potoků. Lesní porosty jsou zařazeny do kategorie 21a - lesy ochranné na mimořádně nepříznivých stanovištích a 32e - lesy zvláštního určení se zvýšenou půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou funkcí. Lesní půdu v řešeném území spravují Lesy České republiky Hradec Králové s.p.. Sovínky spadají do honitby Bezno. Urbanistický rozvoj obce se lesní půdy nedotýká, lokality nejsou navrženy v blízkosti lesa, resp. nezasahují do ochranného pásma lesa. V rámci návrhu nejsou vytypovány žádné pozemky vhodné k zalesnění. Součástí územního plánu je zákres skladebných částí ÚSES. Některé jeho prvky jsou navrženy částečně jako lesní společenstva (navržené lokální biokoridory, navržená lokální biocentra). Po realizaci ÚSES by mělo tedy dojít k nárůstu výměry lesní půdy v řešeném území, především v plošinné zemědělsky využívané části katastru. Přesné rozsahy pozemků k zalesnění budou komplexní pozemkové úpravy. f) požadavky civilní ochrany Zpracováno v souladu s ustanovením vyhlášky Ministerstva vnitra č. 380/2002 Sb. ze dne 9.8.2002 k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva f.1) Úvod Ochranou obyvatelstva se rozumí plnění úkolů civilní ochrany a to zejména varování, evakuace, ukrytí, nouzové přežití a další opatření k zabezpečení ochrany života, zdraví a majetku ve smyslu zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému ve znění pozdějších předpisů. Ve smyslu zákona č. 50/1976 Sb. ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon) vymezuje územní plán obce také území dotčená požadavky ochrany obyvatelstva. Doložka civilní ochrany mapuje dané území pro potřeby civilní ochrany, nejedná se o omezování vlastnických práv vlastníků pozemků v dotčeném území. Doložka nemění funkční využití ploch ani druh pozemků. V případě nutnosti by byly některé stávající pozemky a objekty dočasně využívány pro potřeby civilní ochrany. Jedná se o veřejné pozemky a objekty. f.2)Ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní 40

Rozvojové plochy ani stávající zástavba se nenachází v záplavovém území. Při prudkých a déle trvajících deštích by mohlo dojít ke splavení ornice z polí a k zalití zahrad, popř. sklepů u přilehlých nemovitostí. Opatření proti škodám je provedeno ve formě pásu izolační zeleně, vyspádovaného směrem od nemovitostí. f.3) Zóny havarijního plánování V daném území se nenachází takový objekt, který by vyžadoval návrh zón havarijního plánování, a proto se od jejich návrhu upouští. V okrese Mladá Boleslav se od zpracování zón havarijního plánování upouští. f.4) Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události Ukrytí pro obyvatelstvo obce je plánováno v ochranných prostorech jednoduchého typu, budovaných po vyhlášení nouzového nebo válečného stavu svépomocí obyvatelstvem. Tyto prostory jsou vybudovány k ochraně před účinky světelného a tepelného záření, pronikavé radiace, kontaminace radioaktivním prachem a proti tlakovým účinkům zbraní hromadného ničení. Vhodné jsou podzemní prostory stávajících budov nejlépe se vstupem do úkrytu z budovy. Je vhodné, aby obvodové zdivo ochranném prostoru jednoduchého typu mělo co nejmenší počet oken a dveří, doporučuje se, aby každý ochranný prostor neměl větší kapacitu než 25 osob. f.5) Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování V obci ani v jejím okolí není zdroj potenciálního nebezpečí, kvůli kterému by museli být obyvatelé evakuováni. Pokud by byla evakuace obyvatel nutná z jiných důvodů, např. v případě dopravní havárie cisterny převážející nebezpečné látky, kdy by uniklo do ovzduší velké množství škodlivin, shromáždili by se obyvatelé před obecním úřadem a byli by odvezeni autobusem do sousedního Bezna , resp. Chotětova či do Mladé Boleslavi. Nepohybliví občané by byli vyzvednuti ve svých nemovitostech, obec má k dispozici jejich aktuální seznam. Způsob evakuace by byl vyhlášen místním rozhlasem. f.6) Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci Hospodaření s materiálem civilní ochrany organizuje Hasičský záchranný sbor, k čemuž využívá své centrální sklady. Odtud je materiál distribuován do postižené oblasti do zařízení sloužících k výdeji prostředků civilní ochrany. Pro obec je možné provádět shromáždění a následný výdej prostředků civilní ochrany v kulturním domě v Bezně. f.7)Vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce Na území obce není v současné době stavba, která produkuje či uskladňuje nebezpečné látky a ani v územním plánu obce nejsou navrhovány plochy, jejichž funkční využití tento typ provozu připouští. V případě havárie vozidla převážejícího nebezpečné látky, při které dojde ke kontaminaci zeminy, bude tato zemina odtěžena a převezena k likvidaci na skládku, např. Benátky nad Jizerou. f.8) Záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění mimořádné události nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při hromadné havárii Záchrannými pracemi se rozumí činnost k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení rizik vzniklých mimořádnou událostí ohrožující život, zdraví, majetek nebo životní prostředí. Likvidačními a obnovovacími pracemi pak činnost k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí. Záchranné, likvidační a obnovovací práce provádějí složky integrovaného záchranného systému. Dekontaminace osob bude prováděna ve sprchách kulturního domu Bezno. Sprchy jsou s čistou a nečistou částí s jednosměrným provozem. V případě, že bude událostí zasaženo i Bezno a dekontaminaci tam nebude možno provádět, budou osoby k dekontaminaci převezeny do Chotětova do sportovního zařízení. Dekontaminace zvířat bude prováděna v zemědělském areálu na zpevněných a nepropustných plochách (silážní žlaby). Plochy jsou opatřeny výtokem vody s hadicí. Zvířata budou dekontaminována postřikem z hadic s důsledným jednosměrným provozem. 41

Dekontaminace vozidel bude prováděna v zemědělském areálu , kde je mycí linka s jímkami pro zachycení škodlivých látek. Provoz mycí linky je jednosměrný uzpůsobený tak, aby se kontaminovaná vozidla nesetkala s kontaminovanými. f.9) Ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území V území nejsou skladovány nebezpečné látky v takovém množství, aby mohlo dojít k ohrožení obyvatelstva, nicméně v rámci budování ochranných prostor jednoduchého typu lze provést zabezpečení ochrany uzavřením a utěsněním otvorů, utěsněním větracích a jiných průduchů a prostupů instalací, vypnutím ventilace apod.). Rovněž v návrhovém období územního plánu se neuvažuje s výskytem nebezpečných látek v území, a to ani s jejich výrobou ani s uskladněním. f.10) Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií V případě nutnosti nouzového zásobování obyvatelstva pitnou vodou budou použity cisterny VaK a.s. Mladá Boleslav a dále stávající prameny a nově budované studny za předpokladu prokázání zdravotní nezávadnosti vody. O přistavení cisteren budou obyvatelé informováni pomocí obecního rozhlasu. Nouzové zásobování elektrickou energií je nutné zabezpečit především tam, kde se vyskytují osoby staré, nemocné, se sníženou pohyblivostí, závislé na přísunu el. energie. V řešeném území se nevyskytuje objekt, ve kterém by tyto osoby byly shromážděny ve větším počtu, např. domov důchodců či léčebna dlouhodobě nemocných. − −

f.11) Místa odběru požární vody Označené požární hydranty v obci Vodní nádrž o objemu cca 170 m3 na návsi.

42

g)Postup při pořízení územního plánu Zastupitelstvo obce Sovínky se usneslo dne 20.2. 2007 pořídit územní plán a současně určilo člena zastupitelstva – starostu Bořivoje Jandu, aby spolupracoval s pořizovatelem na pořízení územního plánu v rozsahu stanoveném stavebním zákonem – dle ust. § 6 odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů ( stavební zákon). Obec Sovínky požádala o pořízení územního plánu Magistrát města Mladá Boleslav jako příslušný úřad územního plánování ve smyslu ust. § 6 odst. 1 stavebního zákona dne 5. 3. 2007 dopisem, evidovaným pod čj. 24643/2007. S projektantem územního plánu Ing. arch. Jiřím Štěrbou ČKA 00761 uzavřela obec Sovínky na základě výsledku výběrového řízení smlouvu o dílo. Po odevzdaných průzkumech a rozborech řešeného území pořizovatel formuloval návrh zadání územního plánu Sovínky, který projednal ve smyslu ust. § 47 stavebního zákona. Výsledné znění zadání upravené dle výsledku vyhodnocení uplatněných stanovisek dotčených orgánů, připomínek sousedních obcí a podnětů ostatní veřejnosti bylo schváleno zastupitelstvem obce Sovínky 2. 9. 2008. Magistrát města Mladá Boleslav, jako úřad územního plánování a pořizovatel územního plánu Sovínky, oznámil společné jednání dle §50 odst. 2 stavebního zákona s odborným výkladem projektanta Ing. arch. Jiřího Štěrby, které se uskutečnilo dne 13. ledna 2010. Lhůta pro uplatnění stanovisek dotčených orgánů a připomínek městysu Sovínky a sousedních obcí byla stanovena od 13. ledna 2010 do 12. února 2010. Na základě vyhodnocení výsledku společného jednání byl návrh územního plánu Sovínky upraven v požadovaném rozsahu a pořizovatel požádal v souladu s ust. § 51 stavebního zákona o posouzení návrhu územního plánu nadřízeným správní orgán územního plánování pro obce, kterým Krajský úřad Středočeského kraje odbor regionálního rozvoje. Souhlasné stanovisko tohoto správního orgánu bylo vydáno dne 11.8.2010 č.j. 123869/2010/KUSK . Magistrát města Mladá Boleslav, jako úřad územního plánování a pořizovatel v řízení o návrhu územního plánu Sovínky dle § 52 stavebního zákona, jež oznámil veřejnou vyhláškou a dotčené orgány a sousedící obce uvědomil jednotlivě, zajistil vystavení upraveného a dohodnutého návrhu ve dnech 15. října 2010 až 15. listopadu 2010 v hl. budově Magistrátu města Mladá Boleslav a na Úřadu městyse v Sovínkách, a to i v elektronické podobě a na úředních deskách. Veřejné jednání s odborným výkladem projektanta Ing. arch. Jiřího Štěrby se uskutečnilo dne 8. listopadu 2010 od 16.00 hodin v zasedací místnosti Úřadu městyse v Sovínkách. Po seznámení veřejnosti s postupem při pořizování územního plánu Sovínky poskytl projektant ing. arch. Jiří Štěrba odborný výklad k návrhu funkčního využití správního území městyse Sovínky. V průběhu diskuse uplatnili připomínku Eva a Jiří Dvořákovi oba bytem Mladá Boleslav Jilemnického 1119 a Tomáš a Veronika Krumpholcovi oba bytem Bezno J.F.Pachty 227 v tomto znění: Jako vlastníci p.p.č. 68/18 ( manželé Dvořákovi a p.p.č. 68/20 ( manželé Krumpholcovi) žádáme o vyčlenění uvedených pozemků, které jsou součástí lokality Z1 zastavitelné plochy pro rozvoj bydlení BV z povinnosti pořízení územní studie, jako podkladu pro rozhodování v území. Důvodem je skutečnost, že oba pozemky jsou přístupné z veřejné komunikace a jejich napojení na technickou infrastrukturu nevyžaduje dotčení jiných pozemků, kromě obecních. Ituování pozemků v lokalitě Z1 nebrání řešení dopravní a technické infrastruktury ostatních zastavitelných pozemků v lokalitě. Dále prohlašují, že p.p.č. 68/14, 68/15 a 67, které mají ve společném vlastnictví jsou návrhem územního plánu Sovínky navrženy jako plochy pro rozšíření obslužné komunikace a založení tras technické infrastruktury a s tímto řešením souhlasí. Vyhodnocením připomínky na veřejném jednání bylo konstatováno, že územní podmínky pro realizaci výstavby objektů pro bydlení na p.p.č. 68/18 a 68/20 umožňují řešit napojení na dopravní a technickou infrastrukturu bez potřeby ověření územní studií a není třeba přeparcelace. Z tohoto důvodu se nebude na tyto pozemky vztahovat požadavek uložení územní studie, jako na zbývající část lokality Z1. V tomto rozsahu lze upravit návrh územního plánu. Do ukončení veřejného projednání návrhu územního plánu Sovínky tj. do 15. listopadu 2011 nebyly vzneseny další připomínky ani uplatněny námitky dotčených osob proti návrhu územního plánu Sovínky. Pořizovatelem ve spolupráci s určeným členem zastupitelstva městyse Sovínky bylo provedeno vyhodnocení veřejného projednání návrhu ÚP Sovínky. Návrh ÚP Sovínky byl doplněn o požadavky, vyplývající z výsledku veřejného projednání a o náležitosti související s předložením územního plánu zastupitelstvu městyse Sovínky k vydání.

43

h) Vyhodnocení souladu územního plánu Sovínky s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů h.1. Vláda ČR schválila dne 20. července 2009 usnesením č. 929 Politiku územního rozvoje ČR (dále jen PÚR). Tento dokument je v souladu s ust. § 32 stavebního zákona členěn na kapitoly: „Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území“, které se uplatňují na celém území České republiky, „Rozvojové oblasti a rozvojové osy“, „Specifické oblasti“, „Koridory a plochy dopravní infrastruktury“ a „Koridory, plochy a rozvojové záměry technické infrastruktury“, a „Další úkoly pro územní plánování“. Městys Sovínky leží v rozvojové ose OS3 Praha – Liberec – hranice ČR/Německo, Polsko, jedná se o obec, mimo jejíž správní území prochází rychlostní silnice R10 a „Politikou“ vymezený koridor kombinované dopravy AGTC (Evropská dohoda o nejdůležitějších trasách mezinárodní kombinované přepravy a souvisejících objektech) ozn. KD1. Územním plánem Sovínky budou zajištěny předpoklady pro plnění vybraných republikových priorit, a to zejména takových, které chrání a rozvíjí přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického a architektonického dědictví, zachovávají ráz urbanistické struktury osídlení a kulturní krajiny. Tyto hodnoty jsou výrazem jedinečnosti území, jeho historie a tradice. Územním plánem bude správní území městysu Sovínky řešeno komplexně, aniž by se upřednostňovaly jednostranné požadavky, které by ve svých důsledcích mohly zhoršit stav i hodnoty území. V souladu s plněním priority č. 14 budou ve veřejném zájmu chráněny a rozvíjeny přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Územním plánem Sovínky je sledován cíl komplexní ochrany hodnot území koordinovaný s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje území. Veřejný zájem v podobě uplatněných stanovisek dotčených orgánů byl v procesu pořizování územního plánu respektován a v případě potřeby bylo o stanoviscích vedeno dohodovací řízení s cílem zkoordinovat zájmy veřejné se zájmy městyse Sovínky a jejími občany. Územním plánem je navrženo 5 rozvojových zastavitelných ploch pro bydlení. Výrobní a skladovací plochy jsou stabilizovány na západním okraji obce a nové nejsou navrhovány. Je navržena 1 plocha územní rezervy na severu městyse – jako rezerva pro bydlení venkovské. Ostatní zastoupené funkce využití území jsou v územním plánu plošně vymezeny a nebyly uplatněny požadavky na jejich územní rozvoj. V souladu s prioritou č. 19 bylo vyhodnoceno stávající zastavěné území obce. Obec byla historicky založená jako kompaktní ulicová zástavba různě velkých statků, ve kterých je dostavba možná pouze v omezené míře využitím záhumenních zahrad, případně stavebními úpravami stávajících objektů., opuštěné areály ani brownfiedls průmyslového, zemědělského vojenského nebo jiného původu se na území obce nevyskytují a nejsou územním plánem řešeny. Územním plánem nejsou navrhovány neúměrné zásahy do navazující krajiny, není znemožněno její zemědělské obhospodařování a narušena funkce lesních pozemků. Územním plánem je sledován cíl účelného využití a uspořádání území, koordinovány veřejné a soukromé zájmy, využity stávající civilizační hodnoty území – dopravní i technická infrastruktura, stávající občanská vybavenost a návrhem funkčního využití ploch umožněn jejich případný územní rozvoj. V souladu s prioritami č.25 a č. 26 územní plán nenavrhuje zastavitelné plochy do blízkosti vodního toku, pro Košátecký potok protékající v území podél hranice správního území Sovínky není stanoveno záplavového území. V souladu s prioritou č. 30 územní plán upřesňuje navrženou vodohospodářskou koncepci , společnou pro městys Sovínky i městys Bezno, která jsou územně srostlá sídla. h.2) Kromě PÚR ČR není pro řešené území závazná nadřazená územně plánovací dokumentace. Zpracování Územní prognózy Mladoboleslavska bylo po jejím projednání v roce 2003 ukončeno a požadavky na řešení území byly převzaty do zadání Zásad územního rozvoje Středočeského kraje. Zastupitelstvo Středočeského kraje schválilo zadání Zásad územního rozvoje Středočeského kraje dne 18.6.2008 usn.č. 38-26/2008/ZK. Z tohoto dokumentu kromě obecné ochrany krajinného prostředí ve smyslu platné legislativy a zajištění koordinace v rozvoji technické infrastruktury ( vodohospodářská koncepce) se sousedním městysem Bezno nevyplynuly žádné další konkrétní požadavky. 44

h.3) Správní území městyse Sovínky je územně srostlé s navazujícím správním územím městyse Bezno. V roce 1990 se Sovínky od Bezna osamostatnily. S Beznem mají skupinový vodovod, zdroj vody je na k.ú. Sovínky, vodojem na k.ú. Bezno. Společně je budována splašková kanalizace v obou sídlech s kanalizačním sběračem pro odvedení odpadních vod na ČOV v Chotětově. i) Vyhodnocení souladu územního plánu Sovínky s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území V souladu s cíli územního plánování definuje územní plán Sovínky koncepci rozvoje sídla i koncepci rozvoje navazujícího krajinného prostředí. Návrhem nových rozvojových ploch vytváří územní plán předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území. Z hlediska zajištění podmínek pro příznivé životní prostředí jsou rozvojové plochy pro bydlení vymezeny tak, aby i nadále tvořily logický sídelní celek se stávající obytnou částí obce. Rozsah rozvojových ploch je navržen úměrně k velikosti sídla s cílem uspokojit potřeby současné generace, aniž by neúměrně ztěžovaly podmínky života budoucí generace. Cílem územního plánu Sovínky je komplexním řešením zajistit účelné využití a prostorové uspořádání území a umožnit ve vzájemném souladu realizovat veřejné ( obecní) i soukromé zájmy na rozvoji území. Umožněním rozvoje např. obytné zástavby a lokálních drobných podnikatelských aktivit bude současně rozvíjena i související veřejná infrastruktura, což přispěje k rozvoji společenského i hospodářského potenciálu městyse Sovínky. Územním plánem jsou rozvíjeny i civilizační hodnoty sídla, kterými se rozumí dopravní a technická infrastruktura a občanská vybavenost v obci. Vytvořená nabídka nových rozvojových ploch pro další výstavbu umožní rozšířit a zokruhovat trasy a zařízení veřejné infrastruktury. S navýšením počtu obyvatel a zkvalitněním bydlení lze očekávat i zvýšené požadavky na rozvoj občanské vybavenosti v oblasti služeb. Územním plánem nebudou dotčeny kulturní hodnoty sídla, kterými se v tomto případě rozumí stávající nemovité kulturní památky na území městyse . Územním plánem nebudou dotčeny ani přírodní hodnoty území, neboť územní plán jasně definovanou koncepcí uspořádání krajiny řeší a stabilizuje poměrně značné plochy sídelní zeleně, vymezuje plochy systému ekologické stability lokální i regionální úrovně s ohledem na zjištění prostupnosti krajiny, která může být následně řešena např. komplexními pozemkovými úpravami. j) Vyhodnocení souladu územního plánu Sovínky s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů Územní plán Sovínky byl pořízen, vyhotoven a projednán v souladu s požadavky, vyplývajícími ze zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů ,a jeho prováděcích předpisů, zejména vyhl. č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, a vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění. k) Vyhodnocení souladu územního plánu Sovínky s požadavky zvláštních právních předpisů – soulad se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popř. s výsledkem řešení rozporů. k.1. Požadavky uplatněné k návrhu zadání ÚP Sovínky - v koordinovaném stanovisku Krajského úřadu Středočeského kraje, Sekce správních agend ze dne 12. 6. 2008 č.j. 80726/2008/KUSK-OŽP/Tuč, týkající se vyhodnocení pozemků navržených k nezemědělskému využití a požadavků pro řešení dopravní infrastruktury byly do zadání územního plánu Sovínky zapracovány a v řešení zohledněny. - ve stanovisku Magistrátu města Mladá Boleslav OŽP orgánu státní správy lesů ze dne 25. června 2008 č.j. ŽP-336-15819 , týkající se upřesnění ploch lesních pozemků – byly v zadání ÚP opraveny.

45

- ve vyjádření s.p. Povodí Labe, Hradec Králové, zn. PVZ/08/19973/Fr/O ze dne 27.6. 2008, týkající se řádného odkanalizování území a zachování odtokových poměrů v nových zastavitelných plochách byly do zadání ÚP zapracovány a dále řešeno návrhem ÚP. - ve stanovisku Ministerstva životního prostředí ČR ze dne 24. 6. 2008 čj.500/993/502 31/08, Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 17. 6. 2008 zn.: 23847/05400/2008 a Obvodního báňského úřadu v Kladně vyjádření zn. 03113/2008/02/001 ze dne 10. 6. 2008 na upřesnění požadavků na ochranu chráněného ložiskového území Bezno (Mělnická pánev) stanoveného pro ochranu netěženého výhradního ložiska Mělnická pánev, č. lož. 3 075 300. Uvedený požadavek byl do zadání ÚP zapracován a územním plánem respektován. - v koordinovaném stanovisku Hasičského záchranného sboru Stč. kraje ÚP Mladá Boleslav ze dne 11. 6. 2008, č.j. HSKL 5-41/MB-OO-2008, týkající se zohlednění požadavků požární ochrany, integrovaného záchranného systému a civilní ochrany při územně plánovací činnosti byly do zadání ÚP zapracovány a následně úměrně k potřebám území řešeny. k.2. Požadavky uplatněné ke společnému jednání o návrhu ÚP Sovínky - ve stanovisku Magistrátu města Mladá Boleslav OŽP orgánu státní správy lesů ze dne 25.1. 2010 č.j. ŽP-336-29805/2009 , týkající se výstavby v rozvojových lokalitách, které zasahují do ochranného pásma lesa, která musí respektovat ochranné pásmo 25 m od lesa, stavby infrastruktury max. 3 m od porostů byl do textové části odůvodnění návrhu ÚP Sovínky kap. – Pozemky určené k plnění funkce lesa - zapracován. - ve vyjádření s.p. POVODÍ LABE,Hradec Králové ze dne 27. 1. 2010, zn. PVZ/09/133841/Km/0, týkající se upřesnění popisu realizované splaškové kanalizace byly do textové části návrhu územního plánu doplněny - ve vyjádření Vodovodů a kanalizací Mladá Boleslav a.s.,zn. 5156/09/Ha ze dne 2. 2. 2010, týkající se upřesnění popisu vodohospodářské koncepce bylo správné znění následně dohodnuto a zapracováno do textové části návrhu ÚP - ve vyjádření ČEZ Distribuce, Rozvoj Sítí Mladá Boleslav zn. JM, ze dne 4.1.2010, týkající se konzultace o upřesnění návrhu koncepce zásobování elektrickou energií pro jednotlivé rozvojové plochy. Způsob zásobování el. energií byl na základě požadavků ČEZ upřesněn. k.3 Požadavky uplatněné k veřejnému projednání návrhu ÚP Sovínky: - ve vyjádření ČEZ Distribuce a.s. Rozvoj sítí Mladá Boleslav zn . JM/12010, týkající se upřesnění umístění a typu provedení navrhovaných trafostanice NTS-1, NTS-2 a nové NTS-3. Upřesnění situování trafostanic bylo do grafické i textové části návrhu řešení ÚP V průběhu pořizování územního plánu Sovínky nebyly řešeny rozpory mezi stanovisky dotčených orgánů, požadavky uplatněné k jednotlivým fázím pořizovaného územního plánu ze strany dotčených orgánů a organizací , hájících veřejné zájmy v území byly řádně projednány a v dohodnutém rozsahu zapracovány do územního plánu. l) Návrh na rozhodnutí o námitkách V průběhu veřejného projednání návrhu územního plánu Sovínky nebyly uplatněny námitky dotčených osob ve smyslu ust. § 52 odst. 3 stavebního zákona a nebylo třeba o nich rozhodovat. m) Vyhodnocení připomínek: Na veřejném projednání návrhu územního plánu Sovínky konaném dne 8.11.2010 ústně a následně dne 10.11.2011 při jednání na Magistrátu města Mladá Boleslav – odd. úřad územního plánování uplatnili Eva a Jiří Dvořákovi oba bytem Mladá Boleslav Jilemnického 1119 a Tomáš a Veronika Krumpholcovi oba bytem Bezno J.F.Pachty 227 připomínku k návrhu územního plánu Sovínky v tomto znění: Jako vlastníci p.p.č. 68/18 ( manželé Dvořákovi a p.p.č. 68/20 ( manželé Krumpholcovi) žádáme o vyčlenění uvedených pozemků, které jsou součástí lokality Z1 zastavitelné plochy pro rozvoj bydlení BV z povinnosti pořízení územní studie, jako podkladu pro rozhodování v území. Důvodem je skutečnost, že oba pozemky jsou přístupné z veřejné komunikace a jejich napojení na technickou infrastrukturu nevyžaduje dotčení jiných pozemků, kromě obecních. Situování pozemků 46

v lokalitě Z1 nebrání řešení dopravní a technické infrastruktury ostatních zastavitelných pozemků v lokalitě. Dále prohlašují, že p.p.č. 68/14, 68/15 a 67, které mají ve společném vlastnictví jsou návrhem územního plánu Sovínky navrženy jako plochy pro rozšíření obslužné komunikace a založení tras technické infrastruktury a s tímto řešením souhlasí. Vyhodnocení připomínky: Po konzultaci s určeným členem zastupitelstva městyse Sovínky starostou Bořivojem Jandou a s projektanty i bylo konstatováno, že územní podmínky pro realizaci výstavby objektů pro bydlení na p.p.č. 68/18 a 68/20 umožňují řešit napojení na dopravní a technickou infrastrukturu bez potřeby ověření územní studií a není třeba přeparcelace. Z tohoto důvodu se nebude na tyto pozemky vztahovat požadavek uložení územní studie, jako na zbývající část lokality Z1. Připomínce bylo vyhověno a v požadovaném rozsahu se návrh územního plánu Sovínky upravil v textové i grafické části.

2. Grafická část odůvodnění O1 O2 O3 O4 O5

Koordinační výkres Výkres předpokládaných záborů půdního fondu Technická infrastruktura – vodní hospodářství Technická infrastruktura – energetika a spoje Výkres širších vztahů

1 : 5000 1 : 5000 1 : 5000 1 : 5000 1 : 25 000

Poučení Proti územnímu plánu Sovínky vydanému formou opatření obecné povahy nelze podat opravný prostředek ( § 173 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád)

Josef Mašek místostarosta

Bořivoj Janda starosta

Vyvěšeno:

29.6.2011

Sejmuto:

15.7.2011

Nabytí účinnosti : 15.7.2011

47