VSTUPNÍ ZPRÁVA. Roční operační vyhodnocení OP LZZ PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST

VSTUPNÍ ZPRÁVA Roční operační vyhodnocení OP LZZ 2009

PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz

Zadavatel: Ministerstvo práce a sociálních věcí Na Poříčním právu 1 128 01 Praha 2

Zpracovatel: RegioPartner, s.r.o. Prosecká 412/74 190 00 Praha 9

Tato zpráva je výstupem ze zakázky "Roční operační vyhodnocení OP LZZ 2009" financované z projektu technické spolupráce OP LZZ "Zpracování evaluací, analýz a odborných studií pro OP LZZ 2008-2015" (číslo projektu CZ.1.04/6.1.00/09.00016).

V Praze, dne 2. 8. 2009

RegioPartner, s.r.o. www.regiopartner.cz 2

SEZNAM ZKRATEK .............................................................................................................. 5 I. ÚVOD..................................................................................................................................... 6 I.1. Východiska řešení projektu.............................................................................................. 6 I.2. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost ............................................................ 6 I.3. Cíle evaluace .................................................................................................................... 7 II. REALIZAČNÍ TÝM ........................................................................................................... 8 III. METODIKA ŘEŠENÍ PROJEKTU .............................................................................. 11 III.1. Základní fáze evaluace ................................................................................................ 11 III.2. Výzkumné a evaluační metody ................................................................................... 12 III.3. Informační zdroje ........................................................................................................ 17 IV. EVALUAČNÍ ÚKOLY A DÍLČÍ AKTIVITY .............................................................. 21 IV.1 Přehled úkolů a aktivit projektu ................................................................................... 22 IV.2 Horizontální témata ...................................................................................................... 40 IV.3 Aktuální úkoly ze strany zadavatele ............................................................................ 41 V. Syntéza poznatků a návrh doporučení ............................................................................. 44 VI. AKTUÁLNÍ SITUACE REALIZACE OP LZZ ........................................................... 45 PO 1 – Adaptabilita .............................................................................................................. 45 PO 2 – Aktivní politiky trhu práce ....................................................................................... 48 PO 3 – Sociální integrace a rovné příleţitosti ...................................................................... 51 PO 4 – Veřejná správa a veřejné sluţby ............................................................................... 56 PO 5 – Mezinárodní spolupráce ........................................................................................... 59 VII. HARMONOGRAM PRŮBĚHU ŘEŠENÍ ................................................................... 61 VIII. PRAVIDLA KOMUNIKACE SE ZADAVATELEM A OSTATNÍMI SUBJEKTY .................................................................................................................................................. 63 IX. NÁVRH DOTAZNÍKU PRO TERÉNNÍ ŠETŘENÍ .................................................... 64 PŘÍLOHA Č. 1 ....................................................................................................................... 72 PŘÍLOHA Č. 2 ....................................................................................................................... 73 PŘÍLOHA Č. 3 ....................................................................................................................... 77



SEZNAM ZKRATEK ČR Česká republika ES Evropské společenství EK Evropská komise EU Evropská unie EUR platební jednotka eurozóny ESF Evropský sociální fond GP globální projekty GŘ HZS Generální ředitelství hasičského záchranného sboru Kč platební jednotka České republiky mld. € miliard EUR Monit 7+ monitorovací systém OP LZZ MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí MSC Monitorovací systém Central MS Ministerstvo spravedlnosti MZdr Ministerstvo zdravotnictví MV Ministerstvo vnitra NACE Klasifikace ekonomických činností NOK Národní orgán pro koordinaci NSRR Národní strategický referenční rámec obl. podp. oblast podpory OKEČ odvětvová klasifikace ekonomických činností OP operační program OP LZZ Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost ŘO Řídící orgán SOZS Strategické obecné zásady Společenství pro soudrţnost SSZ Správa sluţeb zaměstnanosti ÚP Úřad práce ZS Zprostředkující subjekt


I. ÚVOD I.1. VÝCHODISKA ŘEŠENÍ PROJEKTU Zadavatelem projektu „Roční operační vyhodnocení OP LZZ 2009“ je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (dále jen MPSV). Řešitel projektu byl vybrán na základě výběrového řízení, smlouva o dílo byla podepsána dne 2. 7. 2009. Řešitelem projektu je společnost RegioPartner, s.r.o. Tento evaluační projekt je formou pravidelného průběţného hodnocení operačního programu OP LZZ, které vychází z realizace Evaluačního plánu OP LZZ 2008 – 2015 v rámci 1. etapy průběţného hodnocení OP LZZ. Podle ustanovení článku 68 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudrţnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 je řídícímu orgánu stanovena povinnost „kaţdoročně při předloţení výroční zprávy o provádění podle článku 67 posoudit pokrok, kterého bylo při provádění operačního programu dosaţeno, nejdůleţitější výsledky dosaţené během předchozího roku, finanční provádění a další faktory s cílem zlepšit provádění“. Evaluace ve své podstatě navazuje na předchozí hodnocení operačního programu z roku 2008 (Výroční zpráva za rok 2008) a řeší období implementace programu v roce 2009 a doplňuje tak pravidelné výroční monitorování programu pro rok 2009. Plánovaným výsledkem tohoto evaluačního projektu je posouzení dosaţeného pokroku při provádění operačního programu za rok 2009, zjištění nejdůleţitějších výsledků (úspěchů či neúspěchů), analýza stavu finančního průběhu a dále vliv jiných faktorů podílejících se na implementaci programu OP LZZ. Vzhledem ke komplexnosti a časovému prostoru projektu bude dosaţeno detailních a specifických výsledků evaluace pro implementaci OP LZZ.

I.2. OPERAČNÍ PROGRAM LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) se prostřednictvím aktivní politiky trhu práce zaměřuje na sniţování nezaměstnanosti, začleňování sociálně vyloučených obyvatel do společnosti, zvyšování profesního vzdělávání a také na zvyšování kvality veřejné správy a mezinárodní spolupráce v uvedených oblastech. Na operační program OP LZZ je vyčleněno ze zdrojů EU celkem 1.837 mld. €, z českých veřejných zdrojů je financování programu navýšeno o 0,319 mld. €. Celkový rozpočet pro OP LZZ tedy činí 2,157 mld. €. Míra spolufinancování projektů z ESF představuje 85 %, s výjimkou prioritních os 5a a 5b Mezinárodní spolupráce, kde činí 95 %. Globálním cílem OP LZZ je „Zvýšit zaměstnanost a zaměstnatelnost lidí v ČR na úroveň průměru 15 nejlepších zemí EU“. Tento cíl je naplňován projekty v pěti prioritních osách (mimo Technickou pomoc), z nichţ tři jsou multicílové, tj. umoţňují intervence jak pro regiony cíle Konvergence tak region cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost (území hl. města Prahy).


Operační program byl oficiálně schválen EK 16. 10. 2007. Uznatelné náklady jsou však způsobilé jiţ od 1. 1. 2007, kdy je datován počátek programovacího období 2007 – 2013. První výzva byla vyhlášena 15. 2. 2008. Řídicím orgánem OP LZZ je MPSV. Implementační systém je v závislosti na jednotlivých osách tvořen i dalšími subjekty, tzv. zprostředkujícími subjekty (MPO pro PO 1, MV pro PO 4, SSZ pro PO 3). V současné době byly vyhlášeny výzvy jiţ ve všech prioritních osách a k realizaci bylo schváleno celkem 177 projektů (údaje IS Monit 7+; červenec 2009; blíţe viz. kapitola VI. „Aktuální situace realizace OP LZZ“).

I.3. CÍLE EVALUACE Hlavním cílem této evaluace je přispět k pravidelnému a systematickému vyhodnocování implementace a realizace operačního programu. Součástí záměru je i vyhodnocování změn v externím prostředí operačního programu s cílem analyzovat a lépe porozumět operačním výstupům a dosaţeným výsledkům i pokroku směrem k dlouhodobějším dopadům. Monitoring slouţí k odhalení významného odklonu od původně stanovených cílů programu a tím také dává podnět k provedení celkové evaluace, která by měla poskytnout návrhy potřebných korektních opatření. Hodnocení implementace programu slouţí nejen jako monitorovací prvek strategického vedení, ale slouţí i jako příprava pro strategické hodnocení do dalších let a to tak, aby odhalila případné problémy a napomohla plynulému průběhu při prosazování nových nástrojů v oblastech rozvoje lidských zdrojů. Obecnými cíli jsou: 

analyzovat a vyhodnotit pokrok programu při dosahování obecných cílů Společenství a relevantních národních politik



podpořit řádný průběh implementace a řízení OP LZZ



posoudit vhodnost zvolených strategií, budoucí moţnosti a počáteční vlivy OP LZZ



identifikovat a posoudit přidanou hodnotu OP LZZ k existujícím nástrojům a politikám na trhu práce



analyzovat a vyhodnotit vývoj při čerpání finančních prostředků v jednotlivých oblastech prioritních os 1. aţ 6.



identifikovat případná rizika při čerpání finančních prostředků z OP LZZ

Kromě posouzení pokroku v provádění operačního programu, sestávajícího z hodnocení výsledků či finančních procesů, si evaluace klade za cíl analyzovat vztah OP LZZ k cílům Společenství a dalším nadřazeným dokumentům. Poslouţí tak jako příprava pro vlastní strategické hodnocení v následujících letech a poskytne podklady pro realizaci příslušných evaluačních šetření.


II. Realizační tým Realizační tým je sloţen z expertů, kteří jsou specialisty na evaluace programů a pravidelně se účastní evaluačních projektů. Disponují proto aktuálními informacemi nejen o trendech v oblasti evaluací, ale zejména mají detailní znalosti problematiky vyuţívání SF napříč jednotlivými operačními programy v ČR. Sloţení expertního týmu, pozice experta v týmu a jeho zapojení v projektu uvádí následující tabulka: Jméno experta Lucie Bučinová

Pozice v týmu Team Leader

Zapojení v projektu            

Lenka Sekyrová

Evaluátorka

        

Management projektu Koordinace činností týmu Komunikace se zadavatelem Garant za evaluační oblast 4 – Veřejná správa a veřejné sluţby Vypracování vstupní zprávy Vypracování průběţné zprávy Vypracování pravidelných flash-reportů Vypracování návrhu a finální verze závěrečné zprávy Prezentace postupu projektu Hodnocení pokroku programu směrem k dosaţení obecných cílů Společenství a relevantních národních politik Hodnocení vývoje věcného pokroku v oblastech prioritních os 1 aţ 6 Hodnocení finančního vývoje čerpání v oblastech prioritních os 1 aţ 6 Garant za evaluační oblast 2 - Aktivní politika trhu práce Vypracování vstupní zprávy Vypracování průběţné zprávy Vypracování pravidelných flash-reportů Vypracování návrhu a finální verze závěrečné zprávy Prezentace postupu projektu Hodnocení pokroku programu směrem k dosaţení obecných cílů Společenství a relevantních národních politik Hodnocení vývoje věcného pokroku v oblastech prioritních os 1 aţ 6 Hodnocení finančního vývoje čerpání v oblastech prioritních os 1 aţ 6


Zuzana Labajová

Evaluátorka

       

Štěpán Koděra

Evaluátor, IT specialista

    

Kateřina Machovcová

Evaluátorka

     

Markéta Kročková

Evaluátorka

  

Garant za evaluační oblast 5 – Mezinárodní spolupráce Spolupráce při vypracování vstupní zprávy Spolupráce při vypracování průběţné zprávy Spolupráce při vypracování pravidelných flash-reportů Spolupráce při vypracování návrhu a finální verze závěrečné zprávy Hodnocení pokroku programu směrem k dosaţení obecných cílů Společenství a relevantních národních politik Hodnocení vývoje věcného pokroku v oblastech prioritních os 1 aţ 6 Hodnocení finančního vývoje čerpání v oblastech prioritních os 1 aţ 6 Garant zpracování broţury s výsledky evaluace Spolupráce při vypracování pravidelných flash-reportů Hodnocení pokroku programu směrem k dosaţení obecných cílů Společenství a relevantních národních politik Hodnocení vývoje věcného pokroku v oblastech prioritních os 1 aţ 6 Hodnocení finančního vývoje čerpání v oblastech prioritních os 1 aţ 6 Garant za evaluační oblast 3 – Sociální integrace a rovné příleţitosti Spolupráce při vypracování pravidelných flash-reportů Hodnocení pokroku programu směrem k dosaţení obecných cílů Společenství a relevantních národních politik Analýza implementace horizontálních témat Hodnocení vývoje věcného pokroku v oblastech prioritních os 1 aţ 6 Hodnocení finančního vývoje čerpání v oblastech prioritních os 1 aţ 6 Garant za evaluační oblast 1 – Adaptibilita Spolupráce při vypracování pravidelných flash-reportů Hodnocení pokroku programu směrem


 

k dosaţení obecných cílů Společenství a relevantních národních politik Hodnocení vývoje věcného pokroku v oblastech prioritních os 1 aţ 6 Hodnocení finančního vývoje čerpání v oblastech prioritních os 1 aţ 6

Detailní přiřazení činností jednotlivým expertům je uvedeno dále v rámci konkrétního popisu dílčích aktivit.


III. Metodika řešení projektu Řešení projektu bude probíhat za vyuţití standardních evaluačních postupů a technik, ty jsou specifikovány následně:

III.1. ZÁKLADNÍ FÁZE EVALUACE Proces hodnocení je rozdělen do 4 základních fází, v jejichţ průběhu budou řešeny úkoly dané zadávací dokumentací a ve výsledku budou poskytnuty odpovědi na evaluační otázky a formulována doporučení. V souvislosti s očekávanými výstupy navrţenými v zadávací dokumentaci je evaluace organizovaná do základních nezávislých fází, v rámci nichţ jsou zpracovány zadané úkoly. Fáze projektu nelze ovšem striktně časově a formálně oddělit, v průběhu realizace projektu se budou navzájem překrývat. Navrţená metodika byla zvolena tak, aby pokryla celou šíři zadání přičemţ evaluační proces bude rozdělen do těchto základních fází: 1. Přípravná fáze, resp. určení rozsahu a struktury práce evaluace V průběhu přípravné fáze dojde ke konkrétnímu určení rozsahu a struktury evaluace. Tato fáze aktuálně probíhá a bude završena schválením vstupní zprávy zadavatelem. V rámci přípravy fáze byly analyzovány informační zdroje, jejichţ základní přehled je uveden dále. Byl taktéţ dopracován detailní harmonogram realizace projektu, který po dohodě se zadavatelem zohlednil posun v zahájení realizace projektu. Harmonogram je blíţe specifikován v dalších kapitolách vstupní zprávy. V rámci přípravné fáze byl vytvořen předběţný koncept struktury elektronického dotazníku. Upřesnění proběhne v závislosti na analýze připravovaných fokusních skupin, které předcházejí dotazníkovému šetření. Expertní tým v této úvodní fázi dokončil seznam základních evaluačních otázek a vymezil metody šetření, obojí je podrobněji uvedeno dále. 2. Získávání informací a jejich analýza V této fázi, kterou expertní tým zahájil jiţ paralelně s fází přípravnou, jsou shromaţďovány nezbytné aktuální informace a související dokumenty. V rámci analýzy budou vyuţívána data jak kvantitativní, tak kvalitativní povahy. Data sekundární povahy bude hodnotitel získávat zejména studiem relevantní dokumentace a z informačního systému Monit 7+. Primární data budou získána terénním šetřením (dotazníkové šetření, fokusní skupiny, evaluační rozhovory atd.). Detailní popis informačních zdrojů je uveden dále.


3. Hodnocení, resp. tvorba evaluačních závěrů Klíčovou evaluační aktivitou je vyvozování závěrů a formulace následných doporučení pro praktickou implementaci OPLZZ. Pro zajištění validních výsledků vyuţíváme kombinace různých výzkumných technik, vyuţíváme různé zdroje a intenzivně pracujeme se zpětnou vazbou uvnitř evaluačního týmu. Zformulované výstupy budou součástí závěrečné zprávy. 4. Předkládání zpráv, resp. průběţné sdělování výsledků evaluace V rámci komunikace výsledků projektu připravuje hodnotitel vstupní zprávu, průběţnou zprávu, závěrečnou evaluační zprávu a dále broţuru s výsledky evaluace. Zprávy budou koncipovány tak, aby naplnily základní principy evaluační zprávy:       

souhrn nepřesáhne deset stránek zprávy budou stručné a koncentrované, další podstatné informace budou zařazeny do příloh podklady, na jejichţ základě vznikly závěry a doporučení budou zahrnuty do zprávy a jasně označeny styl a jazyk zprávy bude přístupný všem čtenářům budou-li pouţity technické termíny a zkratky, budou definovány ve slovníčku ve zprávě bude uveden krátký souhrn pouţitých metod a připojeno vysvětlení jejich výběru budou-li prezentovány výsledky kvantitativních analýz, budou doplněny grafy a tabulkami

Vţdy na konci kalendářního měsíce bude zadavateli předloţen tzv. flash report, který stručně shrne přehled realizovaných aktivit, jejich zhodnocení, hlavní výstupy, problémy při realizaci zadání a další kroky v následujícím období.

III.2. VÝZKUMNÉ A EVALUAČNÍ METODY Výběr vhodných výzkumných a evaluačních metod vychází z obecných a specifických cílů evaluace a bere v úvahu aktuální podmínky a reálné moţnosti jednotlivých implementačních subjektů, které budou podrobeny detailní analýze. Řešitel také bere v úvahu to, ţe analyzuje data a informace od mnoţství subjektů a potřebuje tak vhodný nástroj, který by oslovil širokou škálu příjemců. Z toho důvodu bude vyuţito dotazníkového šetření, které bude zjišťovat pokrok ve vyhodnocování implementace a realizace operačního programu a vyhodnocování změn v externím prostředí operačního programu s cílem analyzovat a lépe porozumět operačním výstupům a dosaţeným výsledkům i pokroku směrem k dlouhodobějším dopadům OP LZZ. Jako hlavní nástroje získávání informací budou pouţity: 1.

Analýza

Metoda analýzy bude slouţit jako základ pro celou realizaci zakázky. Typy analýz jsou dále konkretizovány v následujících bodech.


Data se budou analyzovat tak, aby bylo moţno provést porovnání a vyvození závěrů, takţe z hodnocení vyplyne, zda zvolená řešení jsou v porovnání s cíli a plánovaným průběhem dostačující nebo nikoli. 1.1. analýza dokumentů – v úvodní fázi proběhne zmapování klíčových dokumentů k Operačnímu programu Lidské zdroje a zaměstnanost, ze kterých vycházela organizace dosavadních uskutečněných výzev. Tento přehled bude slouţit jako podklad pro následný sběr empirických dat (terénní a další šetření, osobní rozhovory apod.).Výsledkem šetření bude identifikace problematických procesů a sledování postupu jejich případného odstraňování při realizaci programu. 1.2. analýza dat – bude prováděna na základě informací poskytnutých MPSV. V tomto případě se bude jednat zejména o kvantifikované výstupy v podobě počtu projektů přijatých v jednotlivých výzvách, schválených projektů, hodnocení celkové úspěšnosti ţadatelů apod. (zdroj IS Monit 7+). Doplňující informace budou získávány z dalších zdrojů – např. formou strukturovaných rozhovorů s vybranými pracovníky MPSV odpovědnými za jednotlivé prioritní osy/oblasti podpory apod. Analýza dat bude dále zahrnovat analýzu údajů získaných z terénního šetření, tedy z realizovaných fokusních skupin, strukturovaných rozhovorů, dotazníkového šetření, případně dalších metod. 1.3. srovnávací analýzy – budou spočívat v porovnání výsledků jednotlivých dílčích šetření či srovnání poţadovaného stavu implementace programu a následné realizace projektů s úrovní reálně dosaţených výsledků. Dále se bude jednat o srovnání názorů ţadatelů, příjemců a pracovníků MPSV na průběh výzev a faktické podávání ţádostí o dotace. 2.

Průzkumy

Průzkumy pojímáme metodicky jako nástroje, které poslouţí k získání názoru odborné veřejnosti dotčené realizací OP LZZ a seznámení se s konkrétními problémy či poţadavky jednotlivých skupin zapojených do cyklu přípravy a předkládání projektů a jejich následné realizaci. Navrhované metody jsou pouţívány s cílem získat co nejvíce informací a zároveň se snahou co nejmenší časové náročnosti pro zainteresované strany. V rámci realizace projektu proběhnou následující aktivity: 2.1. hloubkové rozhovory s pracovníky Národního orgánu pro koordinaci (NOK) a řídicích orgánů vybraných operačních programů – hodnotitel předpokládá realizaci rozhovorů jak s pracovníky NOK, tak vybraných řídících orgánů ESF programů, případně i vybraných ERDF programů, a to v závislosti na pokroku v implementaci doporučení posílení synergických vazeb mezi těmito programy. Rozhovory budou probíhat pokud moţno osobně v rozsahu 30-60 minut. Cílem rozhovorů bude posouzení koordinačních mechanizmů v oblasti synergických vazeb a zmapování a následně vyhodnocení synergických vazeb a spolupráce mezi OP LZZ a danými operačními programy a jejich praktické implementace. Významné synergické vazby byly identifikovány zejména ve spolupůsobení některých intervencí investičního a neinvestičního charakteru (OP LZZ ve vztahu k ROP, IOP, OPPI), částečně také kombinací intervencí neinvestičního charakteru (OP LZZ ve vztahu k OP VK, omezeně také OP PA).


V prvé řadě bude proveden rozhovor s pracovníkem/pracovnicí NOK, ve kterém bude zjišťován zejména posun v problematice oproti zjištěním projektu „Zajištění synergických vazeb mezi operačními programy“. V závislosti na výsledku tohoto rozhovoru, resp. v případě, ţe došlo k posunu v procesu implementace opatření na zajištění synergických vazeb, budou následně provedeny rozhovory se zástupci řídicích orgánů. Jako alternativa osobního rozhovoru bude v případech, kdy by bylo nutno rozhovor uskutečnit mimo místo realizace evaluace (Praha), vyuţit telefonický rozhovor. 2.2. fokusní skupiny – Podstatou fokusních skupin je interaktivní skupinová diskuse, která má za cíl prozkoumat postoje a názory účastníků. Celkem bude zrealizováno 5fokusních skupin, přičemţ kaţdá bude realizována v jiném regionu ČR (ve městech Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Ústí nad Labem). Podrobně zpracovaná strategie realizace jednotlivých fokusních skupin je součástí vstupní zprávy jako Příloha č.2. 2.3. dotazníkové šetření - cílem dotazníkového šetření na základě pouţití interaktivního internetového dotazníku, kterým bude osloven celý soubor ţadatelů v OP LZZ včetně neúspěšných, je zjistit dosavadní pokrok v implementaci OP LZZ. Důvodem pro vyuţití dotazníku je moţnost získat data od vysokého počtu respondentů. Dotazník je koncipován tak, aby se výrazně nezvýšila náročnost zodpovídání a aby bylo dosaţeno, co nejvyšší návratnosti. Jako doplněk ke kvantitativně zaměřeným otázkám je v dotazníku respondentům umoţněno uvést u vybraných otázek další vysvětlující informace a komentáře, které mohou poskytnout v případě potřeby i kvalitativní informace. Pokud i přes veškerá opatření na zvýšení návratnosti dotazníku nebude dosaţeno uspokojivé míry (minimální hranice návratnosti je 10%), lze přistoupit k doplnění telefonickými rozhovory. Telefonická forma vyplňování dotazníku však přináší významné riziko ztráty informací u otázek, které respondenti nemohou zodpovědět v okamţité reakci. Strategie dotazníkového šetření Na základě zjištění z desk research a fokusních skupin bude realizátory dotvořen dotazník tak, aby otázkami bylo získáno maximum relevantních informací umoţňujících přijmout odpovídající analytické závěry, na jejichţ základě bude moţné vystavět doporučení pro OP LZZ. Následně po sestavení dotazníku budou emailem osloveni potenciální respondenti o jeho vyplnění. Způsob provedení Vytvořený dotazník bude na internetu umístěn na adrese zvolené realizátorem a to tak, aby bylo moţné dotazník propojit s databází a následně získaná data statisticky zpracovat. Předpoklad pro zpracování grafického rozhraní internetového dotazníku závisí na časových a programovacích nárocích, přičemţ je předpoklad, ţe dotazník bude graficky přizpůsoben charakteru projektu. V případě potřeby můţe uţivatel sledovat data, která jiţ vyplnil. Zadavatel dotazníku můţe sledovat aktuální počet vyplněných dotazníků, počet rozpracovaných dotazníků, jednotlivé odpovědi dotazníků atd. Získaná data z


dotazníku bude moţno online prohlíţet přímo na internetu nebo bude moţno data vyexportovat pro zpracování v jiných aplikacích (např. MS Excel, Access aj.). Výběr (rekrutace) respondentů Seznam úspěšných i neúspěšných ţadatelů, včetně kontaktů bude vygenerován z IS Monit 7+. Vyplňování dotazníků bude umoţněno i těm respondentům, kteří budou osloveni pomocí metody „snowball“ (metoda sněhové koule – jeden respondent doporučí další vhodné, postup je moţné opakovat). Respondenti budou osloveni stručným e-mailovým dopisem, ve kterém bude vysvětleno zaměření projektu, resp. potřeba jejich participace na řešení. Součástí bude odkaz na internetovou aplikaci dotazníku. V příloze této komunikace bude pověřovací dopis zadavatele, coţ by mělo posílit váţnost a serióznost realizované aktivity. Obsah dotazníku Samotný dotazník je tvořen třemi částmi. V první části dotazníku budou uvedeny obecné informace ohledně dotazníku samotného, tedy jeho stručné představení, kontaktní údaje realizátora evaluačního projektu a také informace o časové náročnosti vyplňování. Druhá část dotazníku je tvořena identifikačními otázkami ve vztahu k respondentům a jejich vazbě k OP LZZ. Třetí část bude obsahovat specifické dotazy ve vztahu k dalším záměrům respondentů a jejich postřehy k implementaci. V současné době je připravena pouze pracovní verze dotazníku (viz. příloha vstupní zprávy). Konečná verze otázek a výroků pro dotazník bude formulována aţ po analýze zjištění z fokusních skupin. Otázky budou formulovány srozumitelně a jednoznačně, orientaci v textu usnadní i stručné návody. Součástí některých otázek je vyčleněný prostor, kde budou respondenti moci vyjádřit postřehy a zjištění z realizace OP LZZ. Způsob vyhodnocení získaných informací Informace z dotazníků budou prezentovány formou grafického výstupu, grafů a tabulek ve formátu „PDF“, který bude součástí průběţné a závěrečné zprávy jako příloha. 2.4. panel expertů - pro panel expertů budou osloveni zástupci ŘO a zástupci Pracovní skupiny pro evaluace OP LZZ, OP RLZ, JPD 3, CIP EQUAL (pozn. dle statutu pracovní skupiny). Náplní panelu bude diskuze o průběţných závěrech evaluace a navrhovaných doporučení pro implementaci OP LZZ. Na základě tohoto panelu bude zhodnocena přijatelnost a reálnost implementace navrhovaných doporučení pro zainteresované subjekty. Panel můţe díky zapojení relevantního spektra subjektů zodpovědět širokou škálu otázek – od obecného přístupu k implementaci OP LZZ aţ ke konkrétním postupům jeho reálného naplňování. 2.5. ostatní - v případě zjištění nutnosti či vhodnosti budou flexibilně pouţity další nástroje, např. ad hoc schůzky s Řídícím orgánem, případně s dalšími subjekty, s cílem zpracování a zapracování jejich poţadavků do výstupu evaluace. RegioPartner, s.r.o. www.regiopartner.cz 15

3.

Syntéza

Náplní této aktivity bude provedení syntézy získaných poznatků a propojení doposud provedených analýz a průzkumů. Na základě syntézy budou vytvořeny závěry, návrhy, doporučení a grafické výstupy k širokému pouţití. 4.

Závěry a doporučení

Vyvození závěrů na základě syntézy poznatků povede k formulaci doporučení a konkrétních návrhů vedoucích k zvýšení kvality provádění operačního programu a k usnadnění realizace výzev a předkládání ţádostí o dotace. Cílem závěrečné fáze evaluace je odpovědět na základní otázky:  Do jaké míry reaguje OP LZZ na obecné cíle a principy regionálního rozvoje a nadřízené politiky a strategie na úrovni ČR a EU? Do jaké míry se daří realizací OP LZZ tyto cíle naplňovat?  Jak se změnil socioekonomický kontext pro realizaci OP LZZ a situace cílových skupin? Je nutno tyto změny reflektovat úpravou strategie OP LZZ, podporovaných aktivit a vyhlašovaných výzev?  Jakého bylo dosaženo pokroku při provádění programu OPLZZ?  Jakých cílů bylo dosaženo v oblastech jednotlivých prioritních os OP LZZ? Bylo dosaženo stanovených cílů?  Do jaké míry napomáhá nebo naopak brání nastavení hodnotícího procesu a hodnotících kritérií úspěšné realizaci OP LZZ a naplňování jeho cílů?  Jakou lze do budoucna očekávat absorpční kapacitu v jednotlivých oblastech podpory i ve vztahu k proměně socioekonomické situace?  Jaká řešení a doporučení ve všech analyzovaných oblastech je možné navrhnout pro další realizaci programu? Konkrétní zastoupení a způsob vyuţití metod a technik je podrobněji popsáno v následujících částech této kapitoly, které se věnují jednotlivým úkolům a aktivitám evaluace.


III.3. INFORMAČNÍ ZDROJE Jak jiţ bylo uvedeno v předešlé části, v průběhu provádění prací hodnotícího charakteru budou pouţity následující techniky:      

studium strategických a programových dokumentů, studium souvisejících nařízení Rady ES a Komise ES, národní legislativy studium jiţ provedených průběţných hodnocení, práce s indikátory a monitorovacími tabulkami, statistickými údaji práce s databází Monit 7+, MSC 2007, Benefit 7+ terénní šetření – fokusní skupiny, dotazníkové šetření, osobní a telefonické rozhovory s konečnými příjemci, pracovníky řídicího orgánu a dalšími relevantními subjekty

Šetření bude vedeno tak, aby bylo získáno maximum relevantních informací umoţňujících přijmout odpovídající analytické závěry, na jejichţ základě bude moţné vystavět doporučení pro implementaci operačního programu. Realizační tým se proto bude zaměřovat na sběr, analýzu a interpretaci takových dat, které umoţní formulaci praktických doporučení v oblasti pokroku při provádění operačního programu OP LZZ. Následující výčet shrnuje přehledně nejdůleţitější informační zdroje, které budou hodnotiteli vyuţívány. Výčet není konečný a můţe být v průběhu realizace dle potřeby doplňován a upravován. a) Primární zdroje (terénní šetření) 

Fokusní skupiny



Dotazníkové šetření



Panel expertů



Polo-strukturované rozhovory

b) Sekundární zdroje vytvořené řídícími subjekty, včetně relevantní legislativy (ŘO, EK, evaluátoři, externí experti aj.)

Konkrétní zdroje Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost 2007/2013 http://www.esfcr.cz/07-13/oplzz/dokumenty-1 Prováděcí dokument OP LZZ 2007/2013 http://www.esfcr.cz/07-13/oplzz/dokumenty-1


Výroční zpráva OP LZZ za rok 2008 http://www.esfcr.cz/07-13/oplzz/dokumenty-1 Výroční zpráva OP LZZ za rok 2007 http://www.esfcr.cz/07-13/oplzz/dokumenty-1 Strategické obecné zásady Společenství http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/baba0790-c40d-4727-9230b89540103c68/Strategicke-obecne-zasady-Spolecenstvi---ceska-ver Národní strategický referenční rámec ČR 2007 – 2013 http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/197f55c7-ffeb-4f5c-ab81-26237ef6eaf1/Narodnistrategicky-referencni-ramec-CR-2007%E2%80%942013Národní program reforem ČR 2008 – 2010 http://www.mpo.cz/zprava53528.html Národní program reforem ČR 2006 – 2008 http://www.vlada.cz/assets/evropske-zalezitosti/evropske-politiky/lisabonskastrategie/lisabonska-strategie-a-cr/narodni-programreforem/narodni_program_reforem_cz.pdf Zpráva o plnění Národního Lisabonského programu 2005 – 2008 (Národního programu reforem ČR) http://www.vlada.cz/assets/evropske-zalezitosti/evropske-politiky/lisabonskastrategie/lisabonska-strategie-a-cr/narodni-programreforem/zprava_o_plneni_NLP_2006.pdf Strategie regionálního rozvoje ČR 2007 – 2013 http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/rozvoj-regionu/strategie-regionalniho-rozvoje-cr-0713/1001179/46051/ Strategie hospodářského růstu ČR http://home.cerge.cuni.cz/munich/TEXTY/2005_09_13_SHR_final.pdf Národní akční plán sociálního začleňování 2004-2006 http://www.mpsv.cz/cs/2090 Národní akční plán sociálního začleňování 2006-2008 http://www.mpsv.cz/cs/2091 Národní akční plán sociálního začleňování 2008-2010 http://www.mpsv.cz/cs/5130 Národní akční plán sociálního začleňování http://www.mpsv.cz/cs/1098 NÁRODNÍ PLÁN PODPORY A INTEGRACE OBČANŮ SE ZDRAVOTNÍM POSTIŢENÍM NA OBDOBÍ 2006 – 2009


http://www.nrzp.cz/narodni-plan-vyrovnavani-prilezitosti/ Strategie udrţitelného rozvoje České republiky http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/koncepce-a-politiky/strategie-udrzitelneho-rozvojeceske/1000502/21089/ Koncepce romské integrace 2003 http://www.vlada.cz/scripts/detail.php?id=8150 Strategie rozvoje lidských zdrojů v ČR, 2003 http://www.nvf.cz/rozvoj_lz/vystupy.htm Horizontální témata v operačních programech 2007 – 2013 http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondech-EU/Rizeni-fondu-EU/Horizontalnipriority/Dokumenty/Metodicka-doporuceni-Ramce-podpory-Spolecenstvi Horizontální témata Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, Identifikační číslo: MAD 93, Příloha OM OP LZZ: D3 http://www.esfcr.cz/files/clanky/6218/D3_Horizontalni_temata.pdf Metodika posuzování indikátorů pro zařazení do Národního číselníku indikátorů, Ministerstvo pro místní rozvoj, verze 1.1, 1. 4. 2009 Závěrečná evaluační zpráva Zhodnocení přístupů českých i zahraničních rozvojových partnerství Programu Iniciativy Společenství EQUAL při aplikaci horizontálního tématu gender mainstreaming http://www.equalcr.cz/clanek.php?lg=1&id=1451 Třetí etapa průběţného hodnocení Programu Iniciativy Společenství EQUAL – závěrečná zpráva http://www.equalcr.cz/clanek.php?lg=1&id=1444 Výstupy z projektů: „EVALUACE VE VAZBĚ NA MONITORING -VYHODNOCENÍ INDIKÁTOROVÉ SOUSTAVY“ realizovaný společností DHV CR, spol. s r. o. "ORGANIZACE EVALUAČNÍCH FOKUSNÍCH SKUPIN OP LZZ A EVALUAČNÍHO WORKSHOPU“ realizovaný společností Navreme Boheme, s.r.o. Nařízení Rady (ES) 1083/2006 ze dne 11. července 2006 (o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudrţnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999) Nařízení Komise 1828/2006 ze dne 8. prosince 2006 (kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudrţnosti a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj)


http://old.esfcr.cz/files/clanky/6547/1828_2006__cs.pdf Rozhodnutí Rady (2005/600/ES) ze dne 12.července 2005 (o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států) http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/evropskastrateg/hlavni_smery_zamestnanosti_20052008.pdf Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2009 (o provádění hlavních směrů politiky zaměstnanosti členských států v letech 2008–2010) http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+TA+P6-TA-20090122+0+DOC+XML+V0//CS 448/2004 Nařízení Evropské komise ze dne 10. března 2004 (kterým se mění nařízení (ES) č. 1685/2000, kterým se stanoví podrobná pravidla pro provádění směrnice Rady (ES) č. 1260/1999 týkající se způsobilosti výdajů na činnosti spolufinancované strukturálními fondy a ruší nařízení Komise (ES) č. 1145/2003) 70/2001 Nařízení Evropské komise ze dne 12. ledna 2001 (kterým se stanoví pravidla pro poskytování podpory na vzdělávání) Overview of Evaluation Guides in the Commission Evaluation EU activities - A practical Guide for Commission Services INDICATIVE GUIDELINES ON EVALUATION METHODS: MONITORING AND EVALUATION INDICATORS, Evropská komise, srpen 2006 Indicators for Monitoring and Evaluation: A Practical Guide Wales - Core ESF indicators: definitions

c) Informační systémy 

Benefit 7+



Monit 7+



MSC 2007

Primárním informačním zdrojem pro analýzu programu je Monit 7+, do kterého mají přístup všichni členové realizačního týmu. Jelikoţ práce se systémem Monit 7+ není zcela jednoduchá (obzvlášť při generování sestav), bude jednotlivým členům týmu umoţněno účastnit se 18. 8. 2009 školení pro práci se systémem Monit 7+.


IV. Evaluační úkoly a dílčí aktivity Evaluační aktivity jsou v souladu se zadávací dokumentací koncipovány tak, aby umoţnily odpovědět na evaluační otázky strukturované do 3 úkolů:  Úkol 1 Hodnocení pokroku programu směrem k dosaţení obecných cílů Společenství a relevantních národních politik  Úkol 2 Hodnocení vývoje věcného pokroku v oblastech prioritních os 1. aţ 6 s ohledem na původně stanovené cíle a důrazem na kvalitativní analýzu  Úkol 3 Hodnocení finančního vývoje čerpání v oblastech prioritních os 1. aţ 6.


IV.1 PŘEHLED ÚKOLŮ A AKTIVIT PROJEKTU Aktivita 0

Zpracování vstupní zprávy Aktivita 0 Vypracování vstupní zprávy

Aktivita 1

Hodnocení pokroku programu směrem k dosaţení obecných cílů Společenství a relevantních národních politik Aktivita 1 Hodnocení pokroku programu směrem k dosaţení obecných cílů Společenství a relevantních národních politik

Aktivita 2

Hodnocení vývoje věcného pokroku v oblastech prioritních os 1. aţ 6 s ohledem na původně stanovené cíle a důrazem na kvalitativní analýzu Aktivita 2.1 Hodnocení udrţitelnosti operací Aktivita 2.2 Hodnocení průběhu výzev a projektů Aktivita 2.3 Hodnocení specifických hodnotících kritérií a procesu výběru projektů

Aktivita 3

Hodnocení finančního vývoje čerpání v oblastech prioritních os 1. aţ 6. Aktivita 3 Hodnocení finančního vývoje čerpání v oblastech prioritních os 1. aţ 6.

Aktivita 4

Zpracování pravidelných flash reportů Aktivita 4 Zpracování pravidelných flash reportů

Aktivita 5

Zpracování průběţné zprávy Aktivita 5 Zpracování průběţné zprávy

Aktivita 6

Vypracování závěrečné zprávy Aktivita 6 Zpracování závěrečné zprávy

Aktivita 7

Zpracování broţury s výsledky evaluace Aktivita 7 Zpracování broţury s výsledky evaluace

Aktivita 8

Prezentace postupu projektu Aktivita 8 Prezentace postupu projektu zadavateli


Aktivita 0: Popis aktivity Experti Termín

Vypracování vstupní zprávy Zpracování vstupní zprávy k projektu a její předání zadavateli k odsouhlasení Lucie Bučinová Lenka Sekyrová Štěpán Koděra 2. 8. 2009 Klíčové činnosti



Přesná specifikace harmonogramu realizace projektu a dílčích termínů evaluačních šetření



Detailní zpracování metodologie projektu



Konkretizace informačních zdrojů



Detailní přiřazení expertů k jednotlivým aktivitám



Podrobné stanovení dílčích termínů evaluačních šetření



Konkretizace otázek, které budou zpracovány ve formě dotazníkového šetření



Příprava terénních šetření



Desk research Výstup

Vstupní zpráva obsahující harmonogram realizace projektu, metodologii řešení a informační zdroje. Budou zde jmenovitě určeni všichni zapojení experti do řešení jednotlivých částí hodnocení a budou podrobně stanoveny dílčí termíny evaluačních šetření.


ÚKOL 1 - Hodnocení pokroku programu směrem k dosaţení obecných cílů Společenství a relevantních národních politik Tato část projektu, vymezená úkolem 1, je zaměřená na hodnocení pokroku k dosaţení obecných cílů Společenství a relevantních národních politik. Vstupní údaje pro řešení úkolu 1 budou získávány převáţně formou desk research (analýzy dokumentace, analýza plnění monitorovacích indikátorů) a terénního šetření (osobních, popř. telefonických rozhovorů). Výsledky šetření budou vyhodnoceny a stanou se jedním z důleţitých podkladů pro hodnocení pokroku v OP LZZ. Výsledkem řešení úkolu 1 jsou praktická doporučení pro řízení a naplňování cílů programu. Doporučení budou koncipována tak, aby obsahovala mimo jiné i výčet zkušeností a dovedností, které jsou předpokladem pro úspěšné vedení programu. Taktéţ budou obsahovat praktické návrhy, jakým způsobem cíle programu efektivněji naplňovat a dále typy nástrojů, které by za účelem uplatňování řízení programu měli mít projektoví realizátoři k dispozici jiţ od řídicího orgánu, resp. zprostředkujícího orgánu. Při hodnocení provázanosti OP LZZ na nadřízené politiky a strategie budou sledovány zejména následující dokumenty: Strategické obecné zásady Společenství (Rozhodnutí Rady č. 2006/702/ES ze dne 6. října 2006 o strategických obecných zásadách Společenství pro soudržnost) Podle článku 158 Smlouvy usiluje Společenství za účelem posilování hospodářské a sociální soudržnosti o snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a o snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů nebo ostrovů, včetně venkovských oblastí. Podle článku 25 nařízení (ES) č. 1083/2006 je třeba stanovit na úrovni Společenství strategické obecné zásady pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost, které vymezují orientační rámec pro intervenci Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti (dále jen „fondy“), s přihlédnutím k jiným souvisejícím politikám Společenství, s cílem podporovat harmonický, vyvážený a udržitelný rozvoj Společenství. Národní strategický a referenční rámec Národní strategický referenční rámec 2007-2013 pro ČR byl připravován při respektování principu partnerství v souladu s článkem 11 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 (dále jen „obecné nařízení“). Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudrţnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 Toto nařízení: -

stanoví obecná pravidla pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond (dále jen „strukturální fondy“) a Fond soudržnosti, aniž jsou


-

-

dotčena zvláštní ustanovení stanovená v nařízení (ES) č. 1080/2006, nařízení (ES) č. 1081/2006 a nařízení (ES) č. 1084/2006 vymezuje cíle, ke kterým mají strukturální fondy a Fond soudržnosti (dále jen „fondy“) přispívat, kritéria způsobilosti členských států a regionů pro tyto fondy, dostupné finanční zdroje a kritéria pro jejich přidělování vymezuje kontext pro politiku soudržnosti, včetně metody pro stanovení strategických obecných zásad Společenství pro soudržnost, národního strategického referenčního rámce a procesu přezkumu na úrovni Společenství.

Strategie regionálního rozvoje ČR (schválena usnesením vlády č. 560 ze 17. května 2006) Základním dokumentem regionální politiky ČR na úrovni státu je Strategie regionálního rozvoje v gesci MMR ČR, která obsahuje zejména: -

analýzu stavu regionálního rozvoje, charakteristiku silných a slabých stránek v rozvoji jednotlivých krajů a okresů, strategické cíle regionálního rozvoje v ČR, vymezení státem podporovaných regionů, doporučení dotčeným ústředním správním úřadům a krajům pro zaměření rozvoje odvětví spadajících do jejich působnosti.

Hlavní směry a cíle regionální politiky ČR: -

-

se odvíjejí od Strategie udržitelného rozvoje ČR a z reformního, prorůstového plánu formulovaného ve Strategii hospodářského růstu ČR (SHR) a v Národním programu reforem (NPR), jsou v interakci k hlavním cílům resortních a krajských strategií a programů, jsou sladěny s prioritami EU, stanovenými v politice hospodářské a sociální soudržnosti a v obnovené Lisabonské strategii (koheze, růst, zaměstnanost).

Východiskem však zůstávají národní specifika regionálních potřeb a struktur České republiky. Strategie regionálního rozvoje vychází primárně ze Strategie hospodářského růstu ČR jako základního vládního dokumentu na období 2007 – 2013 a propojuje aspekty odvětvových hledisek s územními. Národní program reforem ČR 2005-2008, resp. 2008-2010 S cílem společně koordinovat kroky vedoucí ke stimulaci růstu, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti členských zemí EU, při zachování úrovně kvality života občanů a úrovně ochrany životního prostředí v podmínkách globální hospodářské konkurence a nepříznivého demografického vývoje v Evropě, vyhlásila EU na jarním zasedání Evropské rady v roce 2000 Lisabonskou strategii. Argumenty ve prospěch existence Lisabonské strategie jsou dnes neméně přesvědčivé, i když je zřejmé, že dosavadní naplňování jejích cílů nepřineslo očekávané výsledky. Navzdory kritickým hlasům Lisabonská strategie zůstává smysluplným konceptem schopným rozvíjet evropský potenciál s cílem zlepšit hospodářskou výkonnost EU. Neměla by však být chápána pouze jako prostředek přeměny evropské ekonomiky sledující cíl dotáhnout se na ty nejlepší světové ekonomiky. Jde spíše o snahu o naplnění evropské vize budoucnosti, jejíž podstatou je modernizace hospodářství EU při zachování jejího specifického sociálního modelu. V prosinci roku 2007 Evropská komise zveřejnila svou Výroční zprávu o pokroku realizace strukturálních reforem, jejíž součástí byl, kromě pravidelných hodnocení


členských států, také aktualizovaný návrh „Integrovaných hlavních směrů pro růst a zaměstnanost“ (tzv. Integrated Guidelines – IG) a návrh „Lisabonského programu Společenství na období 2008-2010“. Zpráva konstatovala, že Lisabonská strategie díky implementaci strukturálních reforem skutečně přispívá k výraznému zvýšení výkonnosti hospodářství Evropské unie. Mezi hlavní úspěchy pak řadí zejména zrychlení celkového růstu HDP, nárůst počtu pracovních míst, snížení rozpočtových schodků a veřejného dluhu. Naproti tomu nedostatečný pokrok je shledáván v oblasti investic do informačních a komunikačních technologií a jejich využívání pro zvýšení produktivity, v provádění směrnic týkajících se vnitřního trhu a v zlepšování právního rámce pro ochranu duševního a průmyslového vlastnictví. Nedostatky jsou spatřovány také ve zlepšování podnikatelského prostředí, systému vzdělávání a mobility na trhu práce. V případě České republiky se doporučení Evropské komise, podobně jako v minulém roce, týkají zejména dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí související s reformou důchodového systému a systému zdravotní péče a též splňování cílů v oblasti veřejných výdajů na výzkum a vývoj včetně zvyšování jejich efektivního vynaložení. Zmíněna je také modernizace ochrany zaměstnanosti a zvyšování flexibility trhu práce. Mezi problematické oblasti k řešení Evropská komise dále řadí zlepšení ochrany práv k duševnímu vlastnictví, urychlení pokroku v oblasti informačních a komunikačních technologií a zlepšení přístupu k finančním prostředkům pro inovační podniky, zejména nezbytným rozvojem trhu rizikového kapitálu. Strategie hospodářského růstu ČR (schválena usnesením vlády č. 1500 z 16. listopadu 2005) Strategie hospodářského růstu má dvě hlavní úlohy. Tou první je nastavení priorit pro koordinaci hospodářské politiky pro období do roku 2013 a nasměrování prostředků ze Strukturálních fondů a Fondu soudržnosti EU pro období 2007-13. Druhou úlohou je komunikace těchto priorit veřejnosti a podnikatelům pro lepší tvorbu jejich očekávání. Národní akční plán sociálního začleňování 2004-2006, resp. 2006-2008, resp. 2008-2010 Národní akční plán sociálního začleňování České republiky vychází ze Společného memoranda o sociálním začleňování, které bylo podepsáno českým ministrem práce a sociálních věcí a evropskou komisařkou pro zaměstnanost a sociální věci v Bruselu dne 18. prosince 2003. Plán shrnuje nejdůležitější problémy, kterým Česká republika čelí v oblasti chudoby a sociálního vyloučení, a zároveň zveřejňuje cíle, úkoly a opatření vedoucí k jejich odstranění. Národní akční plán je především národní strategií, jejímž cílem je zajistit problémům chudoby a sociálního vyloučení náležitou pozornost a přispět k jejich řešení. Politiku sociálního začleňování promítá do ostatních relevantních oblastí, jako jsou zaměstnanost, sociální ochrana, zdravotní péče, vzdělávání, bydlení, prevence sociálně negativních jevů aj. Je zpracováván všemi členskými státy a je využíván i jako nástroj společné výměny informací a zkušeností dobré praxe na úrovni Evropské unie.


Aktivita 1:

Zhodnocení pokroku k dosaţení obecných cílů OP LZZ není izolovaným svébytným programem, ale jedním z nástrojů k naplňování dlouhodobých cílů a politik regionálního rozvoje Evropské unie. Z toho důvodu musí být OP LZZ viděn, implementován a hodnocen ve vazbě na nadřazené dokumenty a politiky. Klíčovými determinujícími dokumenty stanovujícími rámec kohezní politiky v EU, resp. ČR pro dané programové období jsou Strategické obecné zásady Společenství a Národní strategický referenční rámec. Významným zastřešujícím prvkem je dále Lisabonská strategie, která je v ČR zastupována současným Národním plánem reforem ČR 2008-2010, v rámci něhoţ je pro OP LZZ relevantní zejména část Zaměstnanost. Průřezovým nástrojem jsou dále horizontální témata, která musí být naplňována jak na úrovni programu, tak jednotlivých projektů. Pro OP LZZ jsou relevantními horizontálními tématy Rovné příleţitosti a Udrţitelný rozvoj.

Popis aktivity

Na opačném pólu vertikální hierarchie realizace kohezní politiky EU stojí jednotlivé projekty, které zprostředkovaně naplňují stanovené cíle jednotlivých oblastí podpory, prioritních os, operačního programu aţ regionální politiky ČR a EU. Proto je pro hodnocení naplňování cílů ESF, SOZS, NSRR i horizontálních témat nutno vycházet z úrovně jednotlivých projektů, které přispívají k výše uvedeným cílům svými výstupy a přínosy. Nástrojem pro kvantifikaci a monitorování výstupů, výsledků a dopadů projektů jsou monitorovací indikátory. Zpracovatel proto přistoupí k hodnocení dosahování obecných cílů prostřednictvím vyhodnocení naplňování monitorovacích indikátorů na úrovni programu, jednotlivých prioritních os i oblastí podpory, a to ve vztahu k čerpání vyhrazené finanční alokace. Bude tedy sledováno plnění jednotlivých aktivit a cílů OP LZZ majících vazbu na jednotlivé cíle výše zmíněných nástrojů a dokumentů. Důleţitým prvkem naplňování obecných cílů je synergie mezi OP LZZ a dalšími relevantními operačními programy (např. OP VK, OP PA, ROPy, OP PI), které bude proto v rámci hodnocení věnována také pozornost.

Metodická specifikace

Experti

Termín

Analýza dokumentace Osobní, popř. telefonické rozhovory Statistické zpracování dat Syntéza poznatků a zpracování doporučení Lucie Bučinová Lenka Sekyrová Zuzana Labajová Štěpán Koděra Kateřina Machovcová Markéta Kročková 31. 9. 2009 Klíčové činnosti

 Studium relevantních nástrojů, dokumentů a politik, k plnění jejichţ cílů by OP LZZ mělo přispívat  Analýza naplňování monitorovacích indikátorů nasmlouvanými projekty a identifikace aktivit a cílů, které se doposud nedaří naplňovat


 Vyhodnocení příspěvku OP LZZ k plnění cílů relevantních dokumentů a politik a identifikace jejich cílů, které jsou dotčeny OP LZZ, avšak nedaří se je jeho prostřednictvím naplňovat  Zhodnocení synergie s relevantními operačními programy v naplňování cílů politiky soudrţnosti, SOZS a NSRR  Formulace doporučení pro zaměření budoucích výzev, popř. návrh dílčích změn zaměření podpory OP LZZ za účelem naplňování dotčených dokumentů a politik Evaluační otázky 1.

Jakým způsobem a do jaké míry přispěl a přispívá program k plnění cílů politiky soudrţnosti a úkolům jednotlivých fondů? Bude zhodnocen příspěvek dosavadní realizace OP LZZ k naplňování relevantních cílů Evropského sociálního fondu (pomoc nezaměstnaným lidem při vstupu na trh práce; rovné příležitosti pro všechny při přístupu na trh práce; sociální začleňování, pomoc lidem ze znevýhodněných sociálních skupin při vstupu na trh práce; zlepšení přístupu a účasti žen na trhu práce; boj se všemi formami diskriminace a nerovnostmi souvisejícími s trhem práce).

2.

Jakým způsobem a do jaké míry program přispěl a přispívá k naplňování priorit Strategických obecných zásad společenství a NSRR? Bude zhodnocen příspěvek dosavadní realizace OP LZZ k naplňování relevantních zásad SOZS (ve vztahu k OP LZZ zejména Obecná zásada Vytváření více a lepších pracovních míst) a strategických cílů/priorit NSRR (ve vztahu k OP LZZ zejména Strategické cíle Otevřená, flexibilní a soudržná společnost a Vyvážený rozvoj území)

3.

Jakým způsobem a do jaké míry přispěl a přispívá plnění cílů pro růst a zaměstnanost? Evaluační otázka se váže k Lisabonské strategii a Národnímu programu reforem ČR 2008 – 2010, který je klíčovým dokumentem o prioritách a opatřeních v makroekonomické a mikroekonomické oblasti a politice zaměstnanosti s cílem stimulovat hospodářský růst a zaměstnanost v období 2008 2010. Bude zhodnoceno, do jaké míry se daří OP LZZ přispívat k plnění cílů Národního programu reforem ČR 2008-2010 zejména v oblasti relevantní části Vzdělanost.

4.

Jakým způsobem a do jaké míry program přispěl a přispívá k plnění horizontálních témat? Prostřednictvím analýzy vlivu nasmlouvaných projektů na horizontální témata (Rovné příležitosti a Udržitelný rozvoj) na základě dostupných informací v projektových žádostech, popř. monitorovacích zprávách bude zodpovězeno, jak dosavadní realizace OP LZZ naplňuje zmíněná relevantní horizontální témata.



Výstup Ucelený podklad pro Průběţnou zprávu, resp. Závěrečnou evaluační zprávu


ÚKOL 2 - Hodnocení vývoje věcného pokroku v oblastech prioritních os 1 aţ 6 s ohledem na původně stanovené cíle a důrazem na kvalitativní analýzu Tato část projektu, vymezená úkolem 2, je zaměřená na hodnocení vývoje věcného pokroku všech prioritních os z OP LZZ. Tento úkol bude naplněn třemi dílčími aktivitami: Aktivita 2.1: Hodnocení udrţitelnosti operací Aktivita 2.2: Hodnocení průběhu výzev a projektů Aktivita 2.3: Hodnocení specifických hodnotících kritérií a procesu výběru projektů Vstupní údaje pro řešení úkolu 2 budou získávány převáţně formou analýzy dokumentace a terénního šetření (fokusní skupiny, dotazníky, osobní, případně telefonické rozhovory). Výsledky šetření budou statisticky vyhodnoceny a stanou se jedním z podkladů pro zpracování průběţné zprávy a závěrečné zprávy. Výsledkem řešení úkolu 2 jsou praktická doporučení a tipy pro realizaci programu vyvozené na základě analyzovaných údajů. Doporučení budou koncipována tak, aby obsahovala mimo jiné i výčet praktických dovedností, které jsou předpokladem pro úspěšnou realizaci programu. Aktivita 2.1: Hodnocení udrţitelnosti operací OP LZZ byl navrhován a zahajován v podmínkách stabilního a dlouhodobého národního i globálního ekonomického růstu a klesající nezaměstnanosti. V posledních měsících roku 2008 se však začala projevovat rozsáhlá finanční krize, která postupně hluboce zasáhla hospodářství velkého mnoţství zemí včetně ČR. Problémy řady podniků velmi rychle začaly negativně ovlivňovat i situaci na trhu práce, vývoj nezaměstnanosti a moţnosti zaměstnavatelů podporovat rozvoj lidských zdrojů. Tento zásadní posun v situačním kontextu pro realizaci OP LZZ je proto nezbytné posoudit nejen ve vztahu k zaměření podpory, finančním alokacím, ale i např. absorpční kapacitě. Popis aktivity

Zpracovatel naváţe na novou aktualizovanou Analýzu socioekonomické situace OP LZZ, která poskytuje základní zarámování kontextu pro realizaci OP LZZ, neobsahuje však vazbu na strategii OP LZZ a jednotlivá opatření a podporované aktivity. Zpracovatel proto vyvodí závěry pro zaměření podpory v rámci OP LZZ. Dynamika současných změn hospodářské a socioekonomické situace je velká, zpracovatel proto bude vývoj dostupných relevantních statistických údajů sledovat pravidelně po celou dobu realizace projektu tak, aby byly informace obsaţené v závěrečné zprávě aktuální. Socioekonomická situace velmi významně ovlivňuje i situaci a potřeby cílových skupin OP LZZ, které jsou však při současné dynamice změn statistickými daty


obtíţně podchytitelné. Zpracovatel proto zrealizuje fokusní skupiny s vybranými příjemci (vţdy 8-10 účastníků) v jednotlivých prioritních osách OP LZZ, kteří díky přímé práci s cílovými skupinami jsou bezprostředně konfrontováni s jejich situací a mohou proto poskytnout detailní a aktuální informace kvalitativního charakteru. Důleţitým aspektem probíhající hospodářské krize je regionální rozloţení jejích dopadů. Přestoţe nárůst nezaměstnanosti se na krajské úrovni zatím jeví víceméně plošný, na niţší mikroregionální úrovni lze nalézt území, která jsou krizí postiţena velmi naléhavě zejména z důvodu omezení nebo zastavení výroby významných zaměstnavatelů. Často přitom můţe jít o regiony, které dosud nebyly povaţovány za problémové. Zpracovatel proto identifikuje tato riziková území, kterým by v rámci regionálního zacílení podpory měla být věnována zvýšená pozornost.


Experti

Termín

Analýza dokumentace Fokusní skupiny Desk research Dotazníkové šetření Osobní a telefonické rozhovory Statistické zpracování dat Syntéza poznatků Lucie Bučinová Lenka Sekyrová Zuzana Labajová Štěpán Koděra Kateřina Machovcová Markéta Kročková 8. 10. 2009 Klíčové činnosti



Prohloubení stávající analýzy socioekonomické situace a charakteristik trhu práce a identifikace rizikových regionů ohroţených dopady ekonomické krize; analýza situace a potřeb cílových skupin; zpracování SWOT analýzy



Provázání analýzy se strategií OP LZZ a vyhodnocení vlivu změn na vhodnost současného nastavení programových priorit, podporovaných aktivit a vyhlášených i plánovaných výzev



Analýza rizik současného socioekonomického vývoje a vývoje situace cílových skupin, popř. oprávněných příjemců ohroţujících implementaci OP LZZ (realizace a udrţitelnost nasmlouvaných výstupů, absorpční kapacita, nastavení cílových hodnot monitorovacích indikátorů, aj.)



Zhodnocení mechanismů ŘO pro monitorování vývoje socioekonomické situace, situace a potřeb cílových skupin a dopadů realizovaných operací na cílové skupiny a vytvoření návrhů pro nastavení, popř. doplnění mechanismů



Formulace doporučení pro zaměření budoucích výzev, popř. návrh změn zaměření podpory OP LZZ jako reakce na proměnu socioekonomického kontextu pro realizaci operací OP LZZ


Evaluační otázky 1.

K jakým podstatným změnám vnějšího prostředí programu dochází v roce 2009, které mají vliv na realizaci programu a které by si vyţádaly úpravu programových priorit či vyhlašovaných výzev? Bude vyhodnocen současný vývoj socioekonomického kontextu i situace a potřeb cílových skupin OP LZZ nejen prostřednictvím statistických údajů, ale i kvalitativních informací ze strany subjektů pracujících s cílovými skupinami. Závěry a odpovědi na tuto evaluační otázku budou souhrnně zpracovány do podoby SWOT analýzy a provázány se strategií OP LZZ a nastavenými prioritami a podporovanými aktivitami, jejichž vhodnost bude konfrontována s potřebami plynoucími ze současného vývoje.

2.

Jakým způsobem tyto vlivy (zejm. ekonomická krize) ovlivňují implementaci programu? Závěry a odpovědi na předchozí evaluační otázku budou zpracovány do analýzy rizik současného socioekonomického vývoje a vývoje situace cílových skupin, popř. oprávněných příjemců ohrožujících implementaci OP LZZ (realizace a udržitelnost nasmlouvaných výstupů, absorpční kapacita, nastavení cílových hodnot monitorovacích indikátorů, aj.).

3.

Jakým způsobem ŘO eviduje problémy spojené s udrţitelností operací a jak na ně reaguje? Budou zhodnoceny mechanismy ŘO pro monitorování vývoje socioekonomické situace, situace a potřeb cílových skupin a dopadů realizovaných operací na cílové skupiny. Zpracovatel doporučí změny či vytvoření potřebných mechanismů, které do budoucna zajistí schopnost ŘO operativně vyhodnocovat potřeby cílových skupin a přizpůsobovat v případě potřeby nastavení operací.



Výstup Ucelený podklad pro Závěrečnou evaluační zprávu


Aktivita 2.2: Hodnocení průběhu výzev a projektů Při zpracování této aktivity naváţe zpracovatel na zjištění a závěry předchozích aktivit. Závěry z provedených analýz budou konfrontovány se skutečným zaměřením jiţ nasmlouvaných projektů v jednotlivých prioritních osách a oblastech podpory. Zhodnocena bude vhodnost nastavení podporovaných aktivit, kdy zpracovatel vyjde z provedených zhodnocení aktivit a náplně výzev z pohledu plnění obecných cílů kohezní politiky EU a z pohledu vývoje socioekonomické situace a situace cílových skupin. Navrţené změny v podporovaných aktivitách a zaměření výzev budou konfrontovány jak s klíčovými aktivitami schválených projektů, tak s aktivitami, které ţadatelé povaţují za potřebné a přínosné.

Popis aktivity

Navrhované úpravy podporovaných aktivit vzešlé z předchozích analýz budou ověřeny mezi ţadateli, kteří jejich relevanci a přínos mohou díky přímé znalosti cílových skupin zodpovědně posoudit. Zároveň tak bude zjištěna absorpční kapacita pro tyto navrţené aktivity. Zpracovatel pokryje dotazníkovým šetřením všechny dosavadní ţadatele v OP LZZ včetně neúspěšných. Zpravidla mnohonásobný převis finanční alokace podaných ţádostí nad dostupnou alokací poskytuje velmi dobrý vzorek oprávněných příjemců, který by bylo jinak obtíţné zachytit. Zpracovatel vychází z předpokladu, ţe významná část neúspěšných ţadatelů se bude pokoušet podporu získat v příštích výzvách, coţ umoţní dotazníkovým šetřením získat vypovídající informace o budoucí absorpční kapacitě, potřebnosti navrţených podporovaných aktivity a potenciálu jejich naplňování. Soubor schválených projektů bude dále analyzován z pohledu rozvrţení finanční alokace dle typů projektů, místa dopadu, dotčených cílových skupin a klíčových aktivit, díky čemuţ budou identifikovány případné aktivity a cílové skupiny, které jsou dosavadními projekty nedostatečně pokryty. Zhodnocení regionálního rozloţení finanční alokace bude konfrontováno s regionálními potřebami zhodnocenými v předchozích aktivitách.


Experti

Termín 

Analýza dokumentace RP Osobní a telefonické rozhovory Dotazníkové šetření Statistické zpracování dat Desk research Syntéza poznatků Lucie Bučinová Lenka Sekyrová Zuzana Labajová Štěpán Koděra Kateřina Machovcová Markéta Kročková 31. 11. 2009 Klíčové činnosti

Souhrnné zhodnocení vhodnosti nastavených podporovaných aktivit




Provedení dotazníkového šetření mezi všemi ţadateli OP LZZ; ověření navrhovaných změn v podporovaných aktivitách a zaměření výzev z pohledu relevance, potřebnosti a absorpční kapacity



Analýza schválených projektů z pohledu rozvrţení finanční alokace dle typů projektů, místa dopadu, dotčených cílových skupin a klíčových aktivit; identifikace případných aktivit a cílových skupin, které jsou dosavadními projekty nedostatečně pokryty



Komparace dosavadního regionálního rozloţení finanční alokace a regionálních potřebám zhodnocených v předchozích aktivitách Evaluační otázky

1.

Do jaké míry byla relevantní dekompozice specifických cílů programu prostřednictvím náplně jednotlivých výzev? Na základě analýzy rozvržení náplně výzev a podporovaných aktivit s ohledem na naplňování obecných cílů Společenství, na socioekonomickou situaci a potřeby cílových skupin a na základě zhodnocení podporovaných aktivit ze strany žadtelů budou vyvozeny souhrnné závěry o vhodnosti rozvržení specifických cílů programu do náplně jednotlivých výzev.

2.

Do jaké míry byly předloţeny a schváleny relevantní projekty pro naplnění specifických cílů prioritních os (dekompozice cílů na klíčové aktivity projektů)? Na základě analýzy souboru schválených projektů z pohledu rozvržení alokace do klíčových aktivit budou identifikovány případné aktivity, které jsou dosavadními projekty nedostatečně pokryty a tím mohou ohrozit naplnění specifických cílů prioritních os.

3.

Do jaké míry jsou projekty schopny dosáhnout očekávaných výsledků programu? Zhodnocením přínosů a aktivit schválených projektů, ale i stanovených hodnot monitorovacích indikátorů bude zhodnocena schopnost projektů dosáhnout očekávaných cílů a výsledků programu.

4.

Jaké lze identifikovat souvislosti mezi typem schválených projektů z hlediska typu projektu, výše rozpočtů a regionů, typu cílových skupin a klíčových aktivit (typologie a rozloţení projektů)? S využitím kontingenčních tabulek bude zhodnoceno rozvržení finanční alokace dle typů projektů, místa dopadu, dotčených cílových skupin a klíčových aktivit, díky čemuž budou identifikovány případné aktivity a cílové skupiny, které jsou dosavadními projekty nedostatečně pokryty.

5.

Do jaké míry korespondují projekty s regionálními potřebami trhu práce? Regionální rozložení nasmlouvané finanční podpory bude konfrontováno s regionálním rozložením charakteristik trhu práce a dopadů ekonomické krize analyzovaným v rámci aktivity 2.1. Budou tak identifikovány rozpory mezi potřebami identifikovaných problémových regionů a skutečným dosavadním rozložením čerpané alokace.

6.

Jaká lze identifikovat doporučení pro optimalizaci (lepší zacílení, zúţení apod.) potenciálních budoucích výzev? Závěry z provedených analýz a odpovědi na předchozí evaluační otázky budou shrnuty do komplexních doporučení na zaměření (optimalizaci) budoucích výzev.



Výstup Ucelený podklad pro Průběţnou zprávu, resp. Závěrečnou evaluační zprávu


Aktivita 2.3: Hodnocení specifických hodnotících kritérií a procesu výběru projektů Ani optimální dekompozice všech cílů na jednotlivé podporované aktivity, rozvrţení finanční alokace a nastavení zaměření vyhlašovaných výzev nemusí vést k účelným přínosům pro cílové skupiny a finančně efektivnímu naplňování cílů, pokud nejsou vhodně nastaveny hodnotící systém a kritéria. Význam optimálního nastavení hodnotícího systému v současném programovém období s rostoucím převýšením poţadované finanční alokace nad dostupnou ještě narostl.

Popis aktivity

Častým rysem hodnotícího systému v ČR je přílišný důraz na ekonomickou výhodnost projektu a bonitu ţadatele na úkor potřebnosti projektu a promyšlenosti a účelnosti operací. Kromě vyváţeného hodnotícího systému můţe kvalitu hodnotícího procesu ovlivňovat i odbornost a kompetence hodnotitelů. Zpracovatel se proto ve svém hodnocení zaměří i na proces výběru externích hodnotitelů. Důleţitým zdrojem informací bude pro zpracovatele účast na fokusních skupinách s pracovníky ŘO realizovaných řídicím orgánem OP LZZ ve spolupráci s externím organizátorem zaměřených na hodnotící systém. Informace získané během těchto fokusních skupin budou vyhodnoceny a po analýze hodnotícího systému, hodnotících kritérií a výběru externích hodnotitelů budou závěry a doporučení ověřeny během expertního panelu s vybranými pracovníky ŘO dotčenými problematikou hodnotícího systému.


Experti

Termín

Analýza dokumentace Osobní a telefonické rozhovory Dotazníkové šetření Statistické zpracování dat Syntéza poznatků Lucie Bučinová Lenka Sekyrová Zuzana Labajová Štěpán Koděra Kateřina Machovcová Markéta Kročková 31. 12. 2009 Klíčové činnosti



Zhodnocení hodnotícího systému a hodnotících kritérií; statistická analýza variability bodového hodnocení projektů



Zhodnocení systému výběru externích hodnotitelů



Zpracování závěrů a doporučení k optimalizaci hodnotícího systému, hodnotících kritérií a výběru externích hodnotitelů a jejich diskuze v rámci expertního panelu s vybranými pracovníky ŘO Evaluační otázky


1.

Jakým způsobem vznikala specifická kritéria a jaká je relevance specifických hodnotících kritérií pro záměry vyhlašovaných výzev? Hodnotící systém a kritéria budou zhodnocena ve vztahu k žádoucímu směřování podpory OP LZZ a vyhlašovaných výzev z pohledu závěrů vyplývajících ze všech předchozích analýz s přihlédnutím k potřebě naplňování cílů OP LZZ i obecných cílů Společenství, socioekonomické situaci, situaci cílových skupin, regionálnímu zacílení podpory, aj.

2.

Do jaké míry se nastavení procesu hodnocení a výběru projektů ukazuje jako účinné, účelné a transparentní? Provedená hodnocení v rámci této aktivity budou zpracována do přehledných závěrů o fungování hodnotícího systému a vhodnosti hodnotících kritérií.





ÚKOL 3 - Hodnocení finančního vývoje čerpání v oblastech prioritních os 1 aţ 6 Tato část projektu, vymezená úkolem 3, je zaměřená na hodnocení finančního vývoje čerpání v oblastech prioritních os 1 aţ 6. Vstupní údaje pro řešení úkolu 3 budou získávány převáţně z informačního systému Monit 7+ a MSC 2007. Výsledky šetření budou vyhodnoceny a stanou se jedním z podkladů pro zpracování závěrečné zprávy. Výsledkem řešení úkolu 3 jsou praktická doporučení a tipy pro řízení operačního programu OP LZZ, zejména z pohledu koncipování dalších výzev. Hodnocení finančního vývoje čerpání v oblastech prioritních os 1 aţ 6

Aktivita 3:

Výstupy a přínosy projektů nelze hodnotit bez zhodnocení čerpání finanční alokace těmito projekty a tedy uváţení finanční náročnosti výstupů. V rámci této aktivity proto zpracovatel statisticky shrne a vyhodnotí čerpání finanční alokace v jednotlivých prioritních osách i oblastech podpory, které jiţ bylo sledováno v předchozích aktivitách.

Popis aktivity

Objektivní predikce budoucí absorpční kapacity a čerpání alokace by měla vycházet ze zjištění provedeného mezi souborem oprávněných příjemců, jejichţ dostatečně velký vzorek by však za normálních okolností bylo velmi obtíţné šetřením zachytit. V tomto směru se naskýtá řešení díky enormní aktivitě ţadatelů, která jiţ od počátku realizace OP LZZ způsobuje mnohonásobné převýšení ţádané finanční alokace nad dostupnou. Díky tomu získal ŘO velmi dobrý vzorek oprávněných příjemců v jednotlivých oblastech podpory a proritních os, z nichţ převáţná většina v prvních výzvách neuspěla a lze proto předpokládat jejich zájem o další vyhlašované výzvy. Na tomto vzorku lze tedy s vysokou vypovídající schopností predikovat prostřednictvím dotazníkového šetření budoucí absorpční kapacitu a čerpání finanční alokace. Pozornost bude dále věnována implementačním mechanismům ŘO ovlivňujícím plynulost schvalování a proplácení výdajů od schvalování monitorovacích zpráv a ţádostí o platbu aţ po fyzické proplacení výdajů.


Experti

Termín 

Analýza dokumentace Statistické zpracování dat Syntéza poznatků Lucie Bučinová Lenka Sekyrová Zuzana Labajová Štěpán Koděra Kateřina Machovcová Markéta Kročková 15. 2. 2010 Klíčové činnosti

Statistické vyhodnocení čerpání finanční alokace v jednotlivých prioritních osách,


oblastech podpory a vyhlášených výzvách 

Predikce absorpční kapacity a čerpání finanční alokace prostřednictvím dotazníkového šetření ţadatelů



Zhodnocení implementačních mechanismů ŘO ovlivňujících plynulost schvalování a proplácení výdajů Evaluační otázky

1.

Jakého finančního pokroku bylo dosaţeno při čerpání alokace na prioritní osu? Statistickým vyhodnocením žádaných, schválených a reálně čerpaných finančních alokací bude určen finanční pokrok v realizaci jednotlivých prioritních os a oblastí podpory.

2.

Jaká je absorpční kapacita prioritní osy z hlediska předloţených a schválených projektů? Na základě poměru mezi žádanou a dostupnou finanční alokací bude zhodnocena absorpční kapacita jednotlivých prioritních os a oblastí podpory.

3.

Jaká je predikce čerpání alokací na základě dostupných informací? Na základě dotazníkového šetření souboru neúspěšných žadatelů, který je zároveň kvalitním vzorkem oprávněných příjemců, kteří s vysokou pravděpodobností budou v budoucnu znovu žádat o podporu, bude predikováno čerpání alokace v jednotlivých prioritních osách a oblastech podpory OP LZZ

4.

Jaký vliv má nastavení finančních toků na rychlost a plynulost čerpání? Budou zhodnoceny implementační mechanismy ŘO ovlivňující plynulost schvalování a proplácení výdajů od schvalování monitorovacích zpráv a žádostí o platbu po fyzické proplacení výdajů.





Další úkoly Aktivita 4:

Popis aktivity

Experti

Termín

Zpracování pravidelných flash reportů Pravidelné flash reporty budou zadavateli předkládány kaţdý měsíc od odevzdání vstupní zprávy. Zprávy budou obsahovat přehled realizovaných aktivit, jejich vyhodnocení, hlavní výstupy, potíţe při realizaci projektu a další kroky. Lucie Bučinová Lenka Sekyrová Zuzana Labajová Štěpán Koděra Kateřina Machovcová Markéta Kročková 31. 8. 2009; 30. 9 2009; 31. 10. 2009; 30. 11. 2009; 31. 12. 2009; 31. 1. 2010 Klíčové aktivity



Pravidelné měsíční zpracování flash reportu, respektive popis realizovaných aktivit, jejich vyhodnocení, identifikované problémy a postup pro další období

Aktivita 5: Popis aktivity Experti Termín      

Vypracování průběţné zprávy Zpracování průběţné zprávy k projektu a její předání zadavateli k odsouhlasení, včetně zapracování připomínek relevantních subjektů Lucie Bučinová Lenka Sekyrová Zuzana Labajová Návrh do 31. 9. 2009 Klíčové aktivity

Expertní tým zpracuje veškeré své dosavadní poznatky do Průběţné zprávy Zapracování údajů jiţ obsaţených ve vstupní zprávě Zapracování všech dosavadních dílčích výstupů, výsledků a doporučení formulovaných v průběhu evaluace Předloţení návrhu průběţné zprávy zadavateli Zapracování připomínek vznesených zadavatelem a ostatními relevantními subjekty Předloţení konečné verze Průběţné zprávy zadavateli

Aktivita 6: Popis aktivity

Vypracování závěrečné zprávy Zpracování závěrečné zprávy k projektu a její předání zadavateli k odsouhlasení, včetně zapracování připomínek


Experti Termín

Lucie Bučinová Lenka Sekyrová Zuzana Labajová 29. 2. 2010 Klíčové aktivity

       

Expertní tým zpracuje veškeré své dosavadní poznatky do Závěrečné evaluační zprávy Zapracování údajů jiţ obsaţených ve vstupní a průběţné zprávě Zapracování všech dílčích výstupů, výsledků a doporučení formulovaných v průběhu evaluace Zpracování „Executive Summary“ Předloţení návrhu Závěrečné evaluační zprávy zadavateli Zapracování připomínek vznesených zadavatelem a ostatními relevantními subjekty Předloţení konečné verze Závěrečné evaluační zprávy zadavateli Překlad do angličtiny

Aktivita 7:

Zpracování broţury s výsledky evaluace

Popis aktivity

Zpracování obsahu s hlavními výsledky evaluace, včetně grafického návrhu broţury, v poţadovaném formátu vhodném pro tisk a distribuci

Experti

Lucie Bučinová Štěpán Koděra

Termín      

18. 01. 2010 – 15. 2. 2010 Klíčové aktivity

Zpracování obsahu broţury s hlavními výsledky evaluace Zpracování grafického návrhu broţury Předloţení návrhu broţury zadavateli Zapracování připomínek vznesených zadavatelem Předloţení konečné verze „Broţury“ Překlad do angličtiny

Aktivita 8:

Prezentace postupu projektu

Popis aktivity

Expertní tým bude zadavateli prezentovat postup projektu a seznamovat ho s dílčími výsledky

Experti

Lucie Bučinová Lenka Sekyrová

Termín

Dle dohody Klíčové aktivity


   

Prezentace obsahu návrhu zprávy (vstupní, průběţné, závěrečné) zadavateli a dalším relevantním subjektům Diskuse k obsahu zprávy, návrhům a doporučením Prezentace závěrů evaluace relevantním subjektům Ad-hoc komunikace se zadavatelem dle aktuální potřeby

IV.2 HORIZONTÁLNÍ TÉMATA Zpracovatel se taktéţ v rámci řešení projektu zaměří na problematiku horizontálních témat. Pro programové období 2007 – 2013 došlo k zúţení původních čtyř horizontálních priorit (rovné příleţitosti, udrţitelný rozvoj, informační společnost a vyváţený rozvoj regionů) na dvě: rovné příleţitosti a udrţitelný rozvoj, a to na základě Obecného nařízení Rady č. 1083/2006 a ze Strategických obecných zásad Společenství: 

rovné příleţitosti - čl. 16 Rovné příleţitosti ţen a muţů a zákaz diskriminace



udrţitelný rozvoj - čl. 17 Udrţitelný rozvoj.

Tato témata musí zohlednit jiţ zpracování operačních programů, dále jsou pak sledovány v průběhu celé implementace programu. Priorita rovné příleţitosti vychází z koncepce gender mainstreamingu a rovnosti ţen a muţů, nicméně je vhodné chápat ji v širším kontextu, tzn. s ohledem na další potenciálně diskriminační charakteristiky jako je věk, etnický původ, zdravotní stav, sexuální orientace atp. V evaluaci se budeme snaţit zahrnout tuto rozšířenou perspektivu a hodnotit uplatňování rovných příleţitostí komplexně. I v případě priority udrţitelný rozvoj dochází v programových dokumentech k určitému zúţení. Definice udrţitelného rozvoje standardně obsahuje tři dimenze – sociální, ekonomickou a environmentální. V rámci OPLZZ je předloţeno zúţení na oblast environmentální, resp. ekologickou. Opět povaţujeme za významné v procesu evaluace zváţit širší pojetí, které je v souladu s obecnými cíli programu. S ohledem na horizontální priority je klíčové zajistit, aby ze strany ţadatelů nedocházelo pouze k formálního vyplnění, coţ samozřejmě vyţaduje porozumění problematice na straně hodnotitelů. Naplnění horizontálních priorit je jedním z kritérií, které je hodnoceno jiţ v projektové ţádosti. Nemělo by jít pouze o stručné konstatování, ale o popis konkrétních akcí (jak jsou dodrţovány, jak bude přispěno k vyrovnání příleţitostí v případě skupin, které jsou marginalizované apod.). V řadě projektů můţe docházet k cílenému zvýhodnění jedné skupiny (např. ţeny matky), tento postup je ovšem nezbytné odůvodnit v kontextu vyrovnávání rovných příleţitostí. Pouhá kvantitativní přítomnost ţen není sama o sobě zárukou dodrţováních rovných příleţitostí, viz ukázka z jednoho z projektů: Ano, naše organizace je v souladu s principy uplatňování rovných příležitostí. Realizaci projektu bude zajišťovat z více jak 80% ženy.). Ţeny samy mezi sebou mohou diskriminovat, i muţi mohou být oběťmi diskriminace, to vše je třeba zohlednit. Větší míru porozumění jeví projektová ţádost, kde je uvedeno: Naše organizace je zcela v souladu s uplatňováním principu rovných příležitostí, neboť členové týmu jsou jednak muži, tak ženy, mladí i ve středním věku z různých sociálních skupin. Nicméně zdůrazňujeme, ţe je třeba uvádět konkrétní opatření jakými je rovnost zajištěna, ne pouze konstatovat obecné fráze o seznámení s tématem a


zohlednit rozloţení týmu. Důraz je nezbytné klást na vztah vůči cílovým skupinám projektů. Velmi podrobný a přehledný postup pro obě priority je uveden v manuálu Horizontální témata OP LZZ, tento dokument bude výchozím pro posouzení schválených projektových ţádostí a vyvození doporučení.

IV.3 AKTUÁLNÍ ÚKOLY ZE STRANY ZADAVATELE Dne 23. 7. 2009 proběhlo úvodní setkání k upřesnění poţadavků zadavatele k evaluaci „ROČNÍ OPERAČNÍ VYHODNOCENÍ OP LZZ 2009“. Na tomto jednání byl zadavatelem vznesen poţadavek na zhodnocení aktuálního stavu vyhlášené výzvy č. 35 – „Školení je šance“ z důvodu celkové udrţitelnosti. Zadavatel vznesl poţadavek na dílčí zhodnocení výzvy č. 35, která má slouţit jako podklad pro další rozhodnutí o úpravě výzvy. V rámci tohoto hodnocení bude provedena analýza dosud podaných projektů a udrţitelnosti výzvy z pohledu naplňování stanovených cílů oblasti podpory, tj. zda výzva podanými ţádostmi plní svůj účel. Zhodnocení výzvy bude probíhat v následujících krocích: 1. Identifikace vyuţitelných dat a jejich vyţádání od zadavatele, resp. firmy Tesco SW Tento krok byl jiţ realizován, požadavky na sestavy byly předány zadavateli k 31. 7. 2009.

2. Vyhodnocení dosud předloţených projektů ve výzvě č.35 prostřednictvím statistických údajů (struktura dle statisticky vyhodnotitelných kritérií) i kvalitativních informací Ke zhodnocení bude přistoupeno v okamžiku, kdy zpracovatel obdrží od zadavatele všechny vyžádané údaje v potřebné formě. Výsledná analýza bude předložena do 14 dnů od obdrţení podkladů.

3. Zhodnocení, do jaké míry výzva a předloţené projekty reflektují socioekonomickou situaci a potřeby v době hospodářské krize a do jaké míry můţe být výzva jedním z účinných protikrizových opatření. Zhodnocení bude moci proběhnout až po zmapování aktuální socioekonomické situace a potřeb cílových skupin, které je náplní aktivity 2.1 evaluace „Roční operační vyhodnocení OP LZZ 2009“. Realizace aktivity 2.1 je plánována v rozmezí polovina srpna do počátek října 2009. Výstup zhodnocení bude proto součástí průběţné zprávy, jejíţ termín odevzdání je 30. 9. 2009. Výstup bude moci být součástí průběžné zprávy pouze za předpokladu, že zpracovatel získá potřebné podklady pro tuto analýzu do konce srpna.

4. Doporučení na úpravu a případné zúţení výzvy Formulace doporučení bude přímo navazovat na předchozí krok. Doporučení budou společně s výstupem předchozího kroku součástí průběţné zprávy, jejíţ termín odevzdání je 30. 9. 2009.

Při identifikaci vyuţitelných informací o předloţených projektech zpracovatel vycházel ze systémů Benefit7 a Monit7+. Systém Monit7+ obsahuje za kaţdý projekt velké mnoţství záloţek, které by potenciálně mohly poskytovat velmi detailní informace o jednotlivých projektech. Většina těchto záloţek však nemá vazbu na informace uváděné ţadateli v projektové ţádosti v systému Benefit7 a jsou tedy prázdné. Zpracovatel proto


primárně vycházel z informací udávaných v systému Benefit7, jejichţ dostupnost posléze ověřil v systému Monit7+. Zhodnocení výzvy č. 35 bude probíhat na základě následujících informací o předloţených projektech. Všechny uvedené informace jsou dostupné v systému Monit7+, jednotlivé body obsahují přesný název poloţky a popis umístění informace v systému. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 1. Registrační číslo (Reg. číslo)

2. Název projektu (Název – CZ)

3. Stav projektu (Stav projektu)

4. Název subjektu (Informace o projektu → Žadatel → Název subjektu)

5. IČO subjektu 6. Datum zahájení projektu (Informace o projektu → Harmonogram →Zahájení projektu)

7. Datum ukončení projektu (Informace o projektu → Harmonogram →Ukončení projektu)

8. Výše podpory (Financování → Přehled zdrojů financování →Veřejné fin. prostředky celkem)

LOKALIZACE PROJEKTU 9. Místo realizace na úrovni NUTS 5 (Oblast zaměření → Umístění II → Místo realizace NUTS 5 → Kód NUTS)

10. Územní dopad na úrovni NUTS 3 (Oblast zaměření → Územní dopad → Realizovaná investice NUTS 3 → Kód + Procento)

INFORMACE O ŢADATELI 11. Dříve čerpané prostředky z veřejné podpory (Informace o projektu → Žadatel → Podrobnosti → Veřejná podpora → Částka (v CZK))

12. Zkušenosti v řízení projektů (Informace o projektu → Žadatel → Jaké máte zkušenosti v řízení projektů?)

13. Velikost ţadatele a velikost partnerů (Informace o projektu → Žadatel → Podrobnosti → Údaje k posouzení projektu → Velikost žadatele a velikost partnerů (počet zaměstnanců, výše obratu atd.))

14. Popis sluţeb a dodávek (Informace o projektu → Žadatel → Podrobnosti → Údaje k posouzení projektu → Popis služeb a dodávek (dále jen plnění) poskytovaných žadatelem a partnery)

15. Hospodářská činnost (Oblast zaměření → Prioritní témata → Kód hosp. činnosti)

INFORMACE O PROJEKTU 16. Obsah projektu (Informace o projektu → Obsah → Obsah – CZ)

17. Cílové skupiny (Informace o projektu → Cílové skupiny) RegioPartner, s.r.o. www.regiopartner.cz 42

18. Cíle projektu (Informace o projektu → Podrobnosti → Rizika a cíle → Cíle projektu)

19. Popis aktivit (Informace o projektu → Podrobnosti → Výchozí stav → Popis aktivit projektu)

20. Zdůvodnění potřeby realizace (Informace o projektu → Podrobnosti → Zdůvodnění a vazby → Zdůvodnění potřeby realizace projektu)

21. Předpoklady a rizika (Informace o projektu → Podrobnosti → Rizika a cíle → Předpoklady a rizika realizace projektu)

22. Indikátory (Monitoring a kontroly → Indikátory → Kód + Indikátor + Cílová hodnota)

Uvedené údaje lze podle typu zpracování řadit do několika kategorií: 1.

Statisticky vyhodnotitelné údaje a identifikační údaje Jde o následující údaje: -

registrační číslo název projektu stav projektu název subjektu IČO subjektu datum zahájení projektu datum ukončení projektu výše podpory místo realizace na úrovni NUTS 5 územní dopad na úrovni NUTS 3 cílové skupiny indikátory hospodářská činnost

Pro zpracování a vyhodnocení těchto údajů je optimální formát *.xls, který umoţní s pouţitím kontingenčních tabulek přehlednou analýzu struktury předloţených projektů. Zpracovatel navrhuje uspořádání údajů do tabulky uvedené v příloze č. 1 a preferuje získání údajů od zadavatele v takové formě, která bude co nejvíce této tabulce odpovídat. 2.

Informace, které je nutno pro statistické vyhodnocení dále zpracovat nebo kategorizovat Jde o následující údaje: - velikost ţadatele a velikost partnerů - popis aktivit Statistické vyhodnocení těchto informací je moţné po jejich dalším zpracování (kvantifikaci a kategorizaci). Optimální formou pro zpracování údajů je text ve formátu *.doc.

3.

Doplňující kvalitativní informace


Jde o následující údaje: -

dříve čerpané prostředky z veřejné podpory zkušenosti v řízení projektů popis sluţeb a dodávek obsah projektu cíle projektu zdůvodnění potřeby realizace předpoklady a rizika

Tyto údaje nelze jednoduše kvantifikovat a statisticky zpracovat. Budou doplňkově vyuţity při potřebě získání detailnějších informací o jednotlivých projektech. Zpracovatel si bude tyto údaje operativně dohledávat sám v systému Monit7+.

V. SYNTÉZA POZNATKŮ A NÁVRH DOPORUČENÍ Hlavním výstupem projektu bude Závěrečná evaluační zpráva, která bude obsahovat závěry a doporučení vzešlé z provedených šetření a analýz. Součástí závěrečné zprávy bude uvedení návrhů a doporučení na změny v programu tak, aby byl ve své komplexní podobě a plnil efektivně všechny funkce a přispíval tak v maximální moţné míře k naplňování cílů jak celého programu, tak nadřazených dokumentů.


VI. Aktuální situace realizace OP LZZ Jednou z úvodních aktivit zpracovatele byla analýza aktuálního stavu programu, která slouţila k základní orientaci v problematice aktuálního čerpání, vypisování výzev, absorpční kapacity apod. Zpracovatel vycházel z údajů v informačním systému Monit 7+ a MSC 2007 k datu 07/2009.

PO 1 – ADAPTABILITA Název prioritní osy

Adaptabilita

Oblasti podpory

1.1 Zvýšení adaptability zaměstnanců a konkurenceschopnosti podniků 1.2 Zvýšení adaptability zaměstnanců restrukturalizovaných podniků

Výše finanční alokace

Obl. podp. 1.1: 362 369 154,00 EUR (9 428 845 387,08 Kč) Obl. podp. 1.2: 255 789 992,00 EUR (6 655 655 591,84 Kč) Individuální projekty

Příjemci pomoci

 odbor 45 MPSV  zaměstnavatelé  MPO, MZdr, jím  vzdělávací a poradenské zřizované organizace, instituce případně další ministerstva  profesní a podnikatelská 1.1 a jimi zřizované sdruţení organizace  organizace sociálních partnerů  odbor 45 MPSV  úřady práce 1.2

Individuální projekty

Stručný popis implementačního mechanizmu váţící se k dané prioritní ose

Globální granty

1.1

Řídící orgán - odbor 72 MPSV  vyhlašování výzev  přijímání ţádostí, jejich hodnocení a schvalování

 profesní a podnikatelská sdruţení  sociální partneři  vzdělávací a poradenské instituce Globální granty Řídící orgán - odbor 72 MPSV  vyhlašování výzev  přijímání ţádostí, jejich hodnocení a schvalování Zprostředkující subjekt MPO  vyhlašování výzev pro vybrané OKEČ

–


1.2

Řídící orgán - odbor 72 MPSV  vyhlašování výzev pro odbor 45 MPSV  přijímání ţádostí, jejich hodnocení a schvalování Zprostředkující subjekt – odbor 45, MPSV  vyhlašování výzev pro ÚP  přijímání ţádostí, jejich hodnocení a schvalování

č.

Zprostředkující subjekt – odbor 45, MPSV  vyhlašování výzev  přijímání ţádostí, jejich hodnocení a schvalování


Globální granty

23

Zvýšení adaptability zaměstnanců a konkurenceschopnosti podniků (21. 8. 2008 – 15. 10. 2008)

33

Zvýšení adaptability zaměstnanců podniků v profesních oborových a odvětvových sdruţeních (18. 12. 2008 – 16. 3. 2009)

Realizované výzvy

č.


Posilování sociálního dialogu a budování kapacit sociálních partnerů (18. 2. 2008 – 31. 12. 2011)

1

34

Výzva pro předkládání NIP školení zaměstnanců (13. 2. 2009 – 31. 12. 2009) Výzva pro předkládání GP 1.1 - Školení je šance (23. 3. 2009 – 31. 12. 2009)

Aktuálně běţící výzvy 35

37

39

Globální granty

Regionální individuální projekty v oblasti podpory 1.2 Zvýšení adaptability zaměstnanců restrukturovaných podniků (24. 2. 2009 – 28. 12. 2011) Další

profesní

vzdělávání


zaměstnanců podnikatelských subjektů v oblasti průmyslu – EDUCA (2. 6. 2009 – 30. 10. 2009)

46

Plán výzev do konce roku 2009

Výzva pro předkládání individuálních projektů Ministerstva zdravotnictví ČR (30. 6. 2009 – 31. 12. 2009) 3. čtvrtletí 2009 1.2 Zvýšení adaptability zaměstnanců restrukturalizovaných podniků Počet projektů od stavu dále Oblast podpory 1.1

Počet nasmlouvaných (realizovaných) projektů

Projektová ţádost zaregistrována

1703

Projekt doporučen k financování

44

Projekt schválen k financování

0

Projekt v realizaci

1

Projekt finálně uzavřen

0 Oblast podpory 1.2


4


0


0

Projekt v realizaci

0


0

Vyčerpaná alokace

Nasmlouvaná alokace projektů v realizaci: Obl. podp. 1.1: 4 538 047,51 EUR (118 079 996,00 Kč) Obl. podp. 1.2: -

Zbylá alokace

Zbylá alokace (plánovaná – nasmlouvaná alokace projektů v realizaci): Obl. podp. 1.1: 357 831 106,50 EUR (9 310 765 391,08 Kč) = 98,7 % Obl. podp. 1.2: 255 789 992,00 EUR (6 655 655 591,84 Kč) = 100,0 %


PO 2 – AKTIVNÍ POLITIKY TRHU PRÁCE Název prioritní osy

Aktivní politiky trhu práce

Oblasti podpory

2.1 – Posílení aktivních politik zaměstnanosti 2.2 – Modernizace institucí a zavedení systému kvality sluţeb zaměstnanosti a jejich rozvoj


Prioritní osa 2a, obl. podp. 2.1: 596 843 314,00 EUR (15 529 863 030,28 Kč) Prioritní osa 2a, obl. podp. 2.2: 106 579 163,00 EUR (2 773 189 821,26 Kč) Prioritní osa 2b, obl. podp. 2.1: 7 853 201,00 EUR (204 340 290,02 Kč) Prioritní osa 2b, obl. podp. 2.2: 1 402 357,00 EUR (36 489 329,14 Kč) Individuální projekty SSZ, úřady práce

Příjemci pomoci

2.1

Globální granty  vzdělávací a poradenské instituce  organizace sociálních partnerů  nestátní neziskové organizace

2.2 sekce 4 SSZ, MPSV Individuální projekty


Realizované výzvy

Globální granty

Řídící orgán - odbor 72 MPSV  vyhlašování výzev pro SSZ  přijímání ţádostí, jejich hodnocení a schvalování 2.1 Zprostředkující subjekt – sekce 4 SSZ, MPSV  vyhlašování výzev pro ÚP  přijímání ţádostí, jejich hodnocení a schvalování

Zprostředkující subjekt – sekce 4 SSZ, MPSV  vyhlašování výzev  přijímání ţádostí, jejich hodnocení a schvalování

Řídící orgán - odbor 72 MPSV 2.2  vyhlašování výzev  přijímání ţádostí, jejich hodnocení a schvalování

-

č.


Zprostředkující subjekt MPO  vyhlašování výzev pro vybrané OKEČ

–

Globální granty


-

Aktuálně běţící výzvy


-

č.


Globální granty

3

Průběţná výzva k předkládání individuálních projektů v rámci oblasti 2.1 Posílení aktivních politik pro MPSV, odbor implementace programů ESF (15. 2. 2008 – 31. 12. 2013)

Průběţná výzva k předkládání individuálních projektů v rámci oblasti 2.1 Posílení aktivních politik pro MPSV, odbor implementace programů ESF (15. 2. 2008 – 31. 12. 2013)

Výzva k předkládání regionálních individuálních 13 projektů v oblasti podpory 2.1, úřady práce (28. 4. 2008 – 28. 12. 2011)

Výzva k předkládání regionálních individuálních projektů v oblasti podpory 2.1, úřady práce (28. 4. 2008 – 28. 12. 2011)

Výzva pro předkládání grantových projektů v rámci 44 oblasti podpory 2.1 – Posílení aktivních politik zaměstnanosti (15. 6. 2009 – 15. 9. 2009)

Výzva pro předkládání grantových projektů v rámci oblasti podpory 2.1 – Posílení aktivních politik zaměstnanosti (15. 6. 2009 – 15. 9. 2009)

Počet projektů od stavu dále PRIORITNÍ OSA 2a Oblast podpory 2.1 Projektová ţádost zaregistrována 77



51


47

Projekt v realizaci

43



Projektová ţádost zaregistrována 6 Projekt doporučen k financování

2


0

Projekt v realizaci

0


0


PRIORITNÍ OSA 2b Oblast podpory 2.1 Projektová ţádost zaregistrována 0 Projekt doporučen k financování

0


0

Projekt v realizaci

0



Projektová ţádost zaregistrována 0 Projekt doporučen k financování

0


0

Projekt v realizaci

0


0

Vyčerpaná alokace

Nasmlouvaná alokace projektů v realizaci: Prioritní osa 2a, obl. podp. 2.1: 221 908 505,50 EUR (5 774 059 313,00 Kč) Prioritní osa 2a, obl. podp. 2.2: Prioritní osa 2b, obl. podp. 2.1: Prioritní osa 2b, obl. podp. 2.2: -

Zbylá alokace

Zbylá alokace (plánovaná – nasmlouvaná alokace projektů v realizaci): Prioritní osa 2a, obl. podp. 2.1: 374 934 808,50 EUR (9 755 803 717,28 Kč) = 62,8 % Prioritní osa 2a, obl. podp. 2.2: 106 579 163,00 EUR (2 773 189 821,26 Kč) = 100,0 % Prioritní osa 2b, obl. podp. 2.1: 7 853 201,00 EUR (204 340 290,02 Kč) = 100,0 % Prioritní osa 2b, obl. podp. 2.2: 1 402 357,00 EUR (36 489 329,14 Kč) = 100,0 %


PO 3 – SOCIÁLNÍ INTEGRACE A ROVNÉ PŘÍLEŢITOSTI Název prioritní osy

Sociální integrace a rovné příleţitosti 3.1Podpora sociální integrace a sociálních sluţeb 3.2 Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit 3.3 Integrace sociálně vyloučených skupin na trhu práce

Oblasti podpory

3.4 Rovné příleţitosti ţen a muţů na trhu práce a sladění pracovního a rodinného ţivota Obl. podp. 3.1: 287 763 740,00 EUR (7 487 612 514,80 Kč) Obl. podp. 3.2: 42 631 666,00 EUR (1 109 275 949,32 Kč) Obl. podp. 3.3: 74 605 414,00 EUR (1 941 232 872,28 Kč) Obl. podp. 3.4: 63 947 498,00 EUR (1 663 913 897,96 Kč)


3.1

Příjemci pomoci

3.2

Individuální projekty  Odbor sociálních sluţeb MPSV  Ministerstvo vnitra  Ministerstvo spravedlnosti  orgány státní správy  organizační sloţky státu a příspěvkové organizace státu  kraje, obce, organizace zřízené kraji a obcemi  Odbor sociálních sluţeb MPSV  Úřad vlády  orgány státní správy  organizační sloţky státu  příspěvkové organizace státu  kraje, obce, organizace zřízené kraji a obcemi







 





 

města obce





orgány státní správy



3.3

3.4



 

Globální granty nestátní neziskové organizace poskytovatelé sociálních sluţeb dle zákona č.108/2006 Sb., o sociálních sluţbách zaměstnavatelé dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti vzdělávací instituce

nestátní neziskové organizace poskytovatelé sociálních sluţeb dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách zaměstnavatelé dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti vzdělávací instituce. místní a občanské iniciativy, nestátní neziskové organizace vzdělávací a poradenské organizace zaměstnavatelé


    

a jimi zřizované organizace příspěvkové organizace státu kraje obce organizace zřízené kraji a obcemi Odbor rodinné politiky a rovnosti ţen a muţů MPSV



 

  


Globální granty



3.1 Zprostředkující subjekt – odbor 22, MPSV  vyhlašování výzev  přijímání ţádostí, jejich hodnocení a schvalování Stručný popis implementačního mechanizmu váţící se k dané prioritní ose

vzdělávací a poradenské organizace zabývající se řešením politiky rovnosti ţen a muţů organizace prosazující rovnost ţen a muţů organizace zabývající se slučitelností pracovního a rodinného ţivota poskytovatelé sluţeb péče o děti nestátní neziskové organizace odborové organizace a sociální partneři

Zprostředkující subjekt –odbor 22, MPSV  vyhlašování výzev  přijímání ţádostí, jejich hodnocení a schvalování

Řídící orgán - odbor 72 MPSV  vyhlašování výzev  přijímání ţádostí, jejich hodnocení a schvalování 3.2 Zprostředkující subjekt – odbor 22, MPSV  vyhlašování výzev  přijímání ţádostí, jejich hodnocení a schvalování

Zprostředkující subjekt –odbor 22, MPSV  vyhlašování výzev  přijímání ţádostí, jejich hodnocení a schvalování Řídící orgán - odbor 72 MPSV

3.3

Zprostředkující subjekt –odbor 45, MPSV


 vyhlašování výzev  přijímání ţádostí, jejich hodnocení a schvalování Řídící orgán - odbor 72 MPSV 3.4  vyhlašování výzev  přijímání ţádostí, jejich hodnocení a schvalování č.

8


Globální granty

Individuální projekty v rámci OPLZZ pro Úřad vlády ČR – Kancelář Rady vlády ČR pro záleţitosti romské komunity (25. 3. 2008 – 30. 5. 2008)

21

Podpora sociální integrace a sociálních sluţeb (21. 8. 2008 – 13. 10. 2008)

22

Podpora vzdělávání a procesů v sociálních sluţbách (21. 8. 2008 – 13. 10. 2008)

26

Rovné příleţitosti ţen a muţů na trhu práce a slaďování pracovního a rodinného ţivota (21. 8. 2008 – 27. 10. 2008)

31

Integrace sociálně vyloučených skupin na trhu práce (28. 11. 2008 – 27. 2. 2009)

Realizované výzvy

č.


4

Odbor sociálních sluţeb MPSV, Podpora integrace a sociálních sluţeb (22. 2. 2008 – 31. 12. 2013)

5

Kraje, mimo hl. města Prahy, Podpora sociální integrace a sociálních sluţeb (5. 3. 2008 – 31. 12. 2013)

10

Odbor rodiny a dávkových systémů MPSV, Rovné příleţitosti ţen a muţů na


Globální granty


trhu práce a sladění pracovního a rodinného ţivota (25. 4. 2008 – 31. 12. 2013)


15

Kraje mimo hl. města Prahy, Podpora sociální integrace příslušníků romských komunit (4. 6. 2008 – 31. 12. 2012)

18

Odbor sociálních sluţeb MPSV, Podpora sociální integrace příslušníků romských komunit (4. 7. 2008 - 31. 12. 2012)

19

Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit (2. 8. 2008 – 31. 1. 2013)

30

Sociální ekonomika (2. 3. 2009 – 30. 11. 2012)

43

Podpora sociální integrace a sociálních sluţeb (2. 7. 2009 – 31. 8. 2009)

45

Podpora vzdělávání a procesů v sociálních sluţbách (15. 6. 2009 – 31. 8. 2009) 4. čtvrtletí 2009 3.3 - Integrace sociálně vyloučených skupin na trhu práce 3.4 - Rovné příleţitosti ţen a muţů na trhu práce a sladění pracovního a rodinného ţivota Počet projektů od stavu dále Oblast podpory 3.1



515


79


78

Projekt v realizaci

77




108



20


19

Projekt v realizaci

19




329


0


0

Projekt v realizaci

0




529


15


0

Projekt v realizaci

0


0

Vyčerpaná alokace

Nasmlouvaná alokace projektů v realizaci: Obl. podp. 3.1: 166 678 397,84 EUR (4 336 971 911,92 Kč) Obl. podp. 3.2: 5 729 080,92 EUR (149 070 685,61 Kč) Obl. podp. 3.3: Obl. podp. 3.4: -

Zbylá alokace

Zbylá alokace (plánovaná – nasmlouvaná alokace projektů v realizaci): Obl. podp. 3.1: 121 085 342,16 EUR (3 150 640 602,88 Kč) = 42,1 % Obl. podp. 3.2: 36 902 585,08 EUR (960 205 263,71 Kč) = 86,6 % Obl. podp. 3.3: 74 605 414,00 EUR (1 941 232 872,28 Kč) = 100,0 % Obl. podp. 3.4: 63 947 498,00 EUR (1 663 913 897,96 Kč) = 100,0 %


PO 4 – VEŘEJNÁ SPRÁVA A VEŘEJNÉ SLUŢBY Název prioritní osy

Veřejná správa a veřejné sluţby

Oblasti podpory

4.1 Posilování institucionální kapacity a efektivnosti veřejné správy


Prioritní osa 4a, obl. podp. 4.1: 106 579 164,00 EUR (2 773 189 847,28 Kč) Prioritní osa 4b, obl. podp. 4.1: 8 198 398,00 EUR (213 322 315,96 Kč) Individuální projekty

Globální granty

správní úřady ČR MV ČR, MS ČR, justice organizace zřízené MZdr GŘ HZS ČR, jednotky Hasičského záchranného sboru, jednotky sborů dobrovolných hasičů  Policie ČR  územní samosprávné celky, jejich orgány a jimi řízené nebo zaloţené organizace a jejich zaměstnanci  Svazky a sdruţení obcí a jejich zaměstnanci

 obce  kraje  organizace zřizované kraji a obcemi


Globální granty

   

Příjemci pomoci



Realizované výzvy


Zprostředkující subjekt MV  vyhlašování výzev  přijímání ţádostí, jejich hodnocení a schvalování č.

Individuální projekty -

Globální granty -

č.


27

Výzva č. 27 k předkládání individuálních projektů v rámci OP LZZ pro

Globální granty


Ministerstvo vnitra (29. 8. 2008 – 15. 12. 2009)


32

Provádění analýz veřejné správy k navrhování realizace postupů a činností vedoucích k naplnění cílů strategie Smart Administration (8. 12. 2008 – 15. 12. 2010)

38

Nastavení systému vzdělávání v eGovernmentu a zavedení procesního modelování agend veřejné správy (1. 4. 2009 – 15. 12. 2009)

40

Vzdělávání v eGon Centrech krajů a obcí s rozšířenou působností (6. 4. 2009 – 15. 12. 2009)

41

Personální zajištění procesů vytěţení informací pro vytváření a konsolidaci kmenových evidencí pojištěnců (7. 5. 2009 – 15. 12. 2009)

42

Zvýšení kvality řízení v úřadech územní veřejné správy 29. 5. 2009 – 30. 12. 2009 Počet projektů od stavu dále PRIORITNÍ OSA 4a Oblast podpory 4.1



40


12


0

Projekt v realizaci

0


0

PRIORITNÍ OSA 4b


Oblast podpory 4.1 Projektová ţádost zaregistrována

0


0


0

Projekt v realizaci

0


0

Vyčerpaná alokace

Nasmlouvaná alokace projektů v realizaci: Prioritní osa 4a, obl. podp. 4.1: Prioritní osa 4b, obl. podp. 4.1: -

Zbylá alokace

Zbylá alokace (plánovaná – nasmlouvaná alokace projektů v realizaci): Prioritní osa 4a, obl. podp. 4.1: 106 579 164,00 EUR (2 773 189 847,28 Kč) = 100,0 % Prioritní osa 4b, obl. podp. 4.1: 8 198 398,00 EUR (213 322 315,96 Kč) = 100,0 %


PO 5 – MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE Název prioritní osy

Mezinárodní spolupráce

Oblasti podpory

5.1 Mezinárodní spolupráce


Prioritní osa 5a, obl. podp. 5.1: 106 579 162,00 EUR (2 773 189 795,24 Kč) Prioritní osa 5b, obl. podp. 5.1: 8 198 397,00 EUR (213 322 289,94 Kč) Individuální projekty  obce, kraje a jimi zřizované organizace nestátní neziskové organizace  sociální partneři  výzkumné a vzdělávací instituce  místní partnerství  sociální podnik

Příjemci pomoci

Plán výzev do konce roku 2009 Počet nasmlouvaných (realizovaných) projektů

státní

Globální granty

Řídící orgán - odbor 72 MPSV  vyhlašování výzev  přijímání ţádostí, jejich hodnocení a schvalování č.


 ústřední orgány správy  úřady práce  ŘO, ZS



Realizované výzvy

Globální granty

12


Proběhla jedna výzva od 15. května 2008 do: 5. března 2009. Tato výzva byla uzavřena z důvodu zavedení nepřímých nákladů a s tím spojeného podstatného administrativního zjednodušení, které tato výzva ještě neobsahovala.

-

č.

Globální granty

Individuální projekty -

Globální granty -

V 3. čtvrtletí 2009 bude vyhlášen MPSV Globální grant na předkládání projektových ţádostí do oblasti podpory 5.1 Počet projektů od stavu dále PRIORITNÍ OSA 5a


Oblast podpory 5.1 Projektová ţádost zaregistrována

136


35


32

Projekt v realizaci

32


0

PRIORITNÍ OSA 5b Oblast podpory 5.1 Projektová ţádost zaregistrována

0


0


0

Projekt v realizaci

0


0

Vyčerpaná alokace

Nasmlouvaná alokace projektů v realizaci: Prioritní osa 5a, obl. podp. 5.1: 6 281 543,93 EUR (163 445 773,00 Kč) Prioritní osa 5b, obl. podp. 5.1: -

Zbylá alokace

Zbylá alokace (plánovaná – nasmlouvaná alokace projektů v realizaci): Prioritní osa 5a, obl. podp. 5.1: 100 297 618,07 EUR (2 609 744 022,24 Kč) = 94,1 % Prioritní osa 5b, obl. podp. 5.1: 8 198 397,00 EUR (213 322 289,94 Kč) = 100,0 %


VII. Harmonogram průběhu řešení Rámcově zadané úkoly byly pro potřeby přesnější specifikace rozpracovány do úrovně aktivit, jak vyplývá z kapitoly IV. Zde je uvedena i časová náročnost jednotlivých úkolů a aktivit, přehled expertů, kteří se na plnění budou podílet a časový rámec.

Další výstupy

Poţadované výstupy

S ohledem na posun zahájení realizace projektu, došlo oproti původnímu harmonogramu uvedenému v nabídce k posunu dílčích výstupů, a to následujícím způsobem: Výstupy

Termín odevzdání

Vstupní zpráva

2. 8. 2009

Průběţná zpráva (předání a prezentace)

do 30. 9. 2009

Závěrečná evaluační zpráva (návrh)

do 29. 2. 2010

Broţura

Do 2 týdnů od akceptace finální verze závěrečné zprávy

Výstupy a závěry z analýz

příloha Závěrečné zprávy

Výstupy z rozhovorů


Výsledky šetření


Detailní harmonogram je uveden v následující tabulce.


Harmonogram řešení

Úkol Aktivita 0. I.

I.10 III.10 VII.2009 VIII.09 IX.09 X.09 XI.09 XII.09 II.10 IV.10 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4

Vypracování vstupní zprávy a vytvoření dotazníku Vyhodnocení pokroku programu směrem k cílům Společenství a národních politik 2.1 Zhodnocení udrţitelnosti operací Realizace fokusních skupin

II.

2.2 Zhodnocení průběhu výzev a projektů

Realizace dotazníkového šetření 2.3 Zhodnocení specifických hodnotících kritérií a procesu výběru projektů Zhodnocení finančního vývoje čerpání v III. oblastech prioritních os 1. aţ 6. zahájení plnění předmětu zakázky předání hrubé verze průběţné zprávy průběţné zprávy – flash reporty formulace připomínek k průběţné zprávě zapracování připomínek a prezentace k PZ předání hrubé verze závěrečné zprávy formulace připomínek k závěrečné zprávě zapracování připomínek k závěrečné zprávě Předání ZZ a prezentace výsledků evaluace Zpracování broţury RegioPartner, s.r.o. www.regiopartner.cz 62

VIII. Pravidla komunikace se zadavatelem a ostatními subjekty MPSV (zadavatel) Zpracovatel předpokládá velmi úzkou spolupráci se zadavatelem. Členové realizačního týmu budou v pravidelném kontaktu se zástupcem zadavatele (osobní, telefonická, e-mailová komunikace). Četnost komunikace bude uzpůsobena aktuálním potřebám ve vztahu k řešenému projektu. V rámci komunikace zajistí zpracovatel i jednotliví členové realizačního týmu maximálně pruţnou formu komunikace tak, aby informace a rozhodnutí nemusely procházet přes více neţ jeden komunikační uzel. Zadavatel bude průběţně informován o průběhu řešení projektu, a to buď ve formě ad hoc schůzek nebo prostřednictvím emailové komunikace. Vţdy na konci měsíce zadavatel obdrţí flash report s popisem aktuálního stavu projektu. Se zadavatelem budou diskutována hlavní zjištění a návrhy doporučení jiţ v průběhu řešení projektu. Zpracovatel taktéţ předpokládá evaluační návštěvy, resp. diskuse s pracovníky relevantních oddělení implementace ESF, příp. dalšími zainteresovanými pracovníky o odborných záleţitostech souvisejících s daným projektem, tak jak je specifikováno v předcházejících částech vstupní zprávy. Komunikace s evaluátory paralelních projektů Zpracovatel bude v průběhu evaluace v kontaktu se zpracovateli dalších evaluačních studií, aby byl obeznámen s průběhem a výstupy těchto evaluací. Zejména se jedná o projekt „EVALUACE VE VAZBĚ NA MONITORING -VYHODNOCENÍ INDIKÁTOROVÉ SOUSTAVY“ realizovaný společností DHV CR, spol. s r. o. a o projekt „ORGANIZACE EVALUAČNÍCH FOKUSNÍCH SKUPIN OP LZZ A EVALUAČNÍHO WORKSHOPU“ realizovaný společností Navreme Boheme, s.r.o.


IX. Návrh dotazníku pro terénní šetření (konečná verze dotazníku bude dopracována v závislosti na výsledcích fokusních skupin)

IDENTIFIKAČNÍ ČÁST 1.

Název subjektu .......................................................................... → Otázka 2

2.

Typ subjektu            

Správa sluţeb zaměstnanosti ministerstva zaměstnavatelé (soukromé subjekty) vzdělávací a výzkumné instituce profesní a podnikatelská sdruţení organizace sociálních partnerů (zaměstnavatelské organizace, odbory, hospodářské komory, aj.) úřady práce nestátní neziskové organizace kraje, obce, svazky a sdruţení obcí poskytovatelé sociálních sluţeb ostatní orgány státní správy, jimi zřizované organizace, přispěvkové organizace státu, kraje, obcí jiné ....................................................................

→ Otázka 3 3.

Místo působení Bude umožněno více odpovědí.         

celá ČR Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj


     

Plzeňský kraj Praha Středočeský kraj Ústecký kraj Vysočina Zlínský kraj

→ Otázka 4 4.

Uveďte prosím, se kterými cílovými skupinami OP LZZ pracujete: Bude umožněno více odpovědí. Osoby                      

děti, mládeţ a mladí dospělí etnické menšiny a osoby z jiného sociokulturního prostředí imigranti a azylanti muţi v obdobné situaci jako ţeny s malými dětmi (včetně muţů vracejících se po rodičovské dovolené nebo péči o závislého člena rodiny na trh práce) oběti trestné činnosti osoby bez přístřeší osoby do 25 let věku a mladiství do 18 let bez kvalifikace nebo s nízkou úrovní kvalifikace osoby do 26 let věku vyrůstající bez rodin osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a osoby opouštějící výkon trestu odnětí svobody osoby pečující o osobu blízkou nebo závislého člena rodiny osoby se zdravotním postiţením osoby starší 50 let osoby závislé na návykových látkách politici územních samosprávných celků včetně volených zastupitelů územních samosprávných celků potencionální/budoucí rodiče příslušníci sociálně vyloučených romských komunit rodiče s dětmi rodiče samoţivitelé/samoţivitelky uchazeči a zájemci o zaměstnání zaměstnanci ţeny ohroţené na trhu práce jiné ………………………………

Organizace  instituce sluţeb zaměstnanosti a jejich pracovníci  kraje, obce, organizace zřízené kraji a obcemi  nestátní neziskové organizace  organizace prosazující rovnost ţen a muţů  orgány státní správy a jimi zřizované organizace  orgány veřejné správy působící v oblasti sociálních integrace RegioPartner, s.r.o. www.regiopartner.cz 65

       

poskytovatelé sluţeb péče o děti poskytovatelé sociálních sluţeb a další subjekty poskytující sluţby napomáhající sociální integraci sociální partneři, jejich organizace a zaměstnanci úřady práce vzdělávací instituce zaměstnavatelé Řídící orgán, zprostředkující subjekty, platební a certifikační orgán, auditní orgán, monitorovací výbor Jiné …………………………..

→ Otázka 5 5.

Uveďte prosím, do jaké prioritní osy a oblasti podpory OP LZZ jste podávali projektovou ţádost: 













Prioritní osa 1 – Adaptabilita  Oblast podpory 1.1 – Zvýšení adaptability zaměstnanců a konkurenceschopnosti podniků  Oblast podpory 1.2 – Zvýšení adaptability zaměstnanců restrukturalizovaných podniků Prioritní osa 2A – Aktivní politiky trhu práce  Oblast podpory 2.1 – Posílení aktivních politik zaměstnanosti  Oblast podpory 2.2 – Modernizace institucí a zavedení systému kvality sluţeb zaměstnanosti a jejich rozvoj Prioritní osa 2B – Aktivní politiky trhu práce  Oblast podpory 2.1 – Posílení aktivních politik zaměstnanosti  Oblast podpory 2.2 – Modernizace institucí a zavedení systému kvality sluţeb zaměstnanosti a jejich rozvoj Prioritní osa 3 – Sociální integrace a rovné příleţitosti  Oblast podpory 3.1 – Podpora sociální integrace a sociálních sluţeb  Oblast podpory 3.2 – Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit  Oblast podpory 3.3 – Integrace sociálně vyloučených skupin na trhu práce  Oblast podpory 3.4 – Rovné příleţitosti ţen a muţů na trhu práce a sladění pracovního a rodinného ţivota Prioritní osa 4A – Veřejná správa a veřejné sluţby  Oblast podpory 4.1 – Posilováni institucionální kapacity a efektivnosti státní správy  Oblast podpory 4.2 – Posilováni institucionální kapacity a efektivnosti samosprávních celků Prioritní osa 4B – Veřejná správa a veřejné sluţby  Oblast podpory 4.1 – Posilováni institucionální kapacity a efektivnosti státní správy  Oblast podpory 4.2 – Posilováni institucionální kapacity a efektivnosti samosprávních celků Prioritní osa 5A – Mezinárodní spolupráce




 Oblast podpory 5.1 – Mezinárodní spolupráce Prioritní osa 5B – Mezinárodní spolupráce  Oblast podpory 5.1 – Mezinárodní spolupráce

Pokud jste podávali více projektových ţádostí, zařaďte prosím i další ţádosti → znovu Otázka 5

6.

Váš projekt:   

7.

ano, projekt jiţ připravujeme k podání ano, ale projekt zatím nepřipravujeme ne

→ Otázka 9 → Otázka 9 → Otázka 10

Chcete se v budoucnu znovu pokusit získat pro svůj projekt podporu z OP LZZ?    

9.

→ Otázka 7 → Otázka 8 → Otázka 7

Uvaţujete v budoucnu o podání dalšího projektu do OP LZZ?   

8.

byl podpořen nebyl podpořen o podpoře nebylo dosud rozhodnuto

ano, projekt jiţ upravujeme pro další podání ano, zřejmě se pokusíme projekt upravit a znovu podat ne, ale chceme podat do OP LZZ jiný projekt ne, o dotaci z OP LZZ jiţ nemáme v úmyslu ţádat

→ Otázka 10 → Otázka 10 → Otázka 9 → Otázka 10

Uveďte prosím, do které (kterých) prioritní osy a oblasti podpory plánujete projekt/y podat: Bude umožněno více odpovědí  Prioritní osa 1 – Adaptabilita  Oblast podpory 1.1 – Zvýšení adaptability zaměstnanců a konkurenceschopnosti podniků  Oblast podpory 1.2 – Zvýšení adaptability zaměstnanců restrukturalizovaných podniků  Prioritní osa 2A – Aktivní politiky trhu práce  Oblast podpory 2.1 – Posílení aktivních politik zaměstnanosti  Oblast podpory 2.2 – Modernizace institucí a zavedení systému kvality sluţeb zaměstnanosti a jejich rozvoj  Prioritní osa 2B – Aktivní politiky trhu práce  Oblast podpory 2.1 – Posílení aktivních politik zaměstnanosti  Oblast podpory 2.2 – Modernizace institucí a zavedení systému kvality sluţeb zaměstnanosti a jejich rozvoj  Prioritní osa 3 – Sociální integrace a rovné příleţitosti  Oblast podpory 3.1 – Podpora sociální integrace a sociálních sluţeb  Oblast podpory 3.2 – Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit






 

 Oblast podpory 3.3 – Integrace sociálně vyloučených skupin na trhu práce  Oblast podpory 3.4 – Rovné příleţitosti ţen a muţů na trhu práce a sladění pracovního a rodinného ţivota Prioritní osa 4A – Veřejná správa a veřejné sluţby  Oblast podpory 4.1 – Posilováni institucionální kapacity a efektivnosti státní správy  Oblast podpory 4.2 – Posilováni institucionální kapacity a efektivnosti samosprávních celků Prioritní osa 4B – Veřejná správa a veřejné sluţby  Oblast podpory 4.1 – Posilováni institucionální kapacity a efektivnosti státní správy  Oblast podpory 4.2 – Posilováni institucionální kapacity a efektivnosti samosprávních celků Prioritní osa 5A – Mezinárodní spolupráce  Oblast podpory 5.1 – Mezinárodní spolupráce Prioritní osa 5B – Mezinárodní spolupráce  Oblast podpory 5.1 – Mezinárodní spolupráce

→ Otázka 10 V následující části bychom Vás rádi poprosili, abyste na základě svých zkušeností zhodnotili potřebnost a vyuţitelnost aktivit podporovaných ve Vámi sledovaných oblastech podpory. V následujících otázkách se respondentovi zobrazí vždy jen části otázek pro oblasti podpory, které byly zaškrtnuty v otázkách 5 a 9. 10.

Zhodnoťte prosím, jak ze své zkušenosti povaţujete podporované aktivity v následujících oblastech podpory za účelné a přínosné pro cílové skupiny:

příklad pro oblast podpory 2.1 Spíše přínosné

Spíše nepřínosné

Naprosto nepřínosné

























  

  

  

  

Velmi přínosné Individuální projekty

Zprostředkování zaměstnání – podpora činností souvisejících s vyhledáváním zaměstnání pro osobu, která se o práci uchází Poradenské činnosti a poradenské programy – zjišťování osobnostních a kvalifikačních předpokladů fyzických osob pro volbu povolání; pro zprostředkování vhodného zaměstnání Bilanční a pracovní diagnostika – možnosti konkrétního pracovního uplatnění odpovídajícího schopnostem a zájmům klienta

..........................atd.


Pokud byste chtěli uvést doplňující komentář nebo poznámku, učiňte tak prosím zde: ................

→ Otázka 11 11.

Označte prosím, které z uvedených aktivit se ve svém připravovaném nebo plánovaném projektu chystáte pouţít:

Budou odpovídat jen respondenti, kteří u otázky 7 uvedli „ano, projekt již připravujeme k podání“ nebo „ano, ale projekt zatím nepřipravujeme“ nebo u otázky 8 „ano, projekt již upravujeme pro další podání“ nebo „ano, zřejmě se pokusíme projekt upravit a znovu podat“ nebo „ne, ale chceme podat do OP LZZ jiný projekt“. příklad pro oblast podpory 2.1 Určitě použijeme Individuální projekty

Zprostředkování zaměstnání – podpora činností souvisejících s vyhledáváním zaměstnání pro osobu, která se o práci uchází Poradenské činnosti a poradenské programy –zjišťování osobnostních a kvalifikačních předpokladů fyzických osob pro volbu povolání; pro zprostředkování vhodného zaměstnání Bilanční a pracovní diagnostika – možnosti konkrétního pracovního uplatnění odpovídajícího schopnostem a zájmům klienta

..........................atd.

Možná použijeme

Nepoužijeme



















  

  

  


→ Otázka 12 12.

Z dosavadní analýzy vyplynula následující zjištění. Zhodnoťte prosím na základě svých zkušeností, do jaké míry z těmito tvrzeními souhlasíte:

Zjištění se budou týkat situace a potřeb cílových skupin a podporovaných aktivit a doplňkově hodnotícího procesu. Budou opět členěna dle oblastí podpory, některá mohou být obecná.

......

Zcela souhlasím

Spíše souhlasím

Spíše nesouhlasím

Zcela nesouhlasím










...... ......

..........................atd.

    

    

    

    


→ Otázka 13 13.

Na základě dosavadních zjištění byly nově navrţeny k podpoře následující aktivity. Zhodnoťte prosím, do jaké míry tyto aktivity povaţujete za účelné a přínosné pro cílové skupiny: Velmi přínosné Individuální projekty

.............. ............... ................

..........................atd.

Spíše přínosné

Spíše nepřínosné

Naprosto nepřínosné

     

     

     

     


→ Otázka 14 14.

Uveďte prosím, které z navrţených aktivit byste ve svém projektu vyuţili:

Budou odpovídat jen respondenti, kteří u otázky 7 uvedli „ano, projekt již připravujeme k podání“ nebo „ano, ale projekt zatím nepřipravujeme“ nebo u otázky 8 „ano, projekt již upravujeme pro další podání“ nebo „ano, zřejmě se pokusíme projekt upravit a znovu podat“ nebo „ne, ale chceme podat do OP LZZ jiný projekt“. Určitě použijeme

Možná použijeme

Nepoužijeme

   

   

   


................... .................. ........................

..........................atd.


 

 

 



Příloha č. 1 Vzorová tabulka statisticky vyhodnotitelných údajů o projektech pro naplnění z Monit7+

Název projektu

Registrační číslo CZ.1.04/1.1.02/35.00001

Stav projektu např. P3

Název subjektu

IČO subjektu

Datum zahájení projektu

Datum ukončení projektu

Výše podpory (Kč)

Místo realizace – kód NUTS 5 1

Místo realizace – kód NUTS 5 2

Místo realizace – kód NUTS 5 ...n

Územní dopad NUTS 3

Územní dopad NUTS 3

CZ011

CZ021

Územní dopad NUTS 3 až CZ081

kód

kód

kód

%

%

%

...

CZ.1.04/1.1.02/35.00002 .....

Cílové skupiny ...

Cílové skupiny

Cílové skupiny

Zaměstnanci

Spec.skup.zam. do 25 let

Spec.skup.zam. nad 50 let

ano / ne

ano / ne

ano / ne

Indikátor

Indikátor

Indikátor

Indikátor

Indikátor

Indikátor

07.41.00 cílová hodnota






Hospodářská činnost kód

72

Příloha č. 2 Strategie realizace fokusních skupin V rámci druhé fáze realizace projektu „Roční operační vyhodnocení OP LZZ 2009“ proběhne celkem 5 fokusních skupin. Hlavním cílem fokusních skupin bude zjištění aktuální situace a potřeb cílových skupin v dané prioritní ose OP LZZ (Adaptabilita, Aktivní politika zaměstnanosti, Sociální integrace a rovné příleţitosti, Veřejná správa a veřejné sluţby a Mezinárodní spolupráce) a moţnosti OP LZZ tuto situaci ovlivnit. Zjištění z fokusních skupin budou dále ověřována v otázkách, které budou součástí elektronického internetového dotazníku. Prostředí a řešitelský tým Ze strany organizátora bude zajištěna prostorná místnost s dostatkem světla, aby se respondenti cítili dobře a uvolněně. Budou usazeni v ideálním případě u kulatého nebo oválného stolu, aby ţádný z nich nezastával dominantní pozici při následné diskuzi (například v čele stolu). Bude jim nabídnuto občerstvení. Z celé diskuze bude pořizován audio záznam, o kterém budou respondenti předem informováni. Diskuze budou přítomni 3 členové organizačního týmu – moderátor, zapisovatel a pozorovatel. Moderátor představuje osobu, která celou diskuzi usměrňuje a vede. Pokládá respondentům otázky, podle předem připraveného scénáře. Jeho cílem je zjistit s co moţná největší jistotou různé postoje k dané problematice a nejdůleţitější aspekty, které tyto postoje ovlivňují. Zapisovatel bude provádět podrobný zápis z celé fokusní skupiny. Tento záznam bude slouţit pouze pro potřeby dalšího zpracování v rámci řešitelského týmu „Ročního operačního vyhodnocení OP LZZ“. Pozorovatel bude osoba v pasivní roli, která nebude zasahovat do diskuze. Jeho role bude spočívat pouze v pozorování linie diskuze a jednotlivých účastníků a znamenání si doplňujících poznámek. Doplňkovou rolí pozorovatele bude funkce časomíry. Oslovení potenciálních účastníků Ze souboru potenciálních účastníků (ţadatelů) budou v rámci daného regionu a daných typů subjektů vybráni vhodní účastníci fokusní skupiny, kteří budou osloveni realizátorem projektu formou emailu a budou pozvání na konkrétní fokusní skupinu. V případě nedostatku vhodných účastníků mezi ţadateli (lze předpokládat např. u úřadů práce) bude ponechána moţnost oslovení vhodného subjektu, který v OP LZZ neţádal. Podmínkou je dobrá znalost cílové skupiny a alespoň základní povědomí o OP LZZ. Elektronická pozvánka bude obsahovat detailní popis, cíle a smysl konání FS, okruhy témat k diskuzi, místo, datum a čas konání FS. Zpracovatel po interních diskuzích přistoupil ke kombinaci regionálního a tematického hlediska náplně jednotlivých fokusních skupin. Ke kaţdému zvolenému městu byla určena spádová oblast a stěţejní prioritní osy, na které bude diskuze při dané fokusní skupině zaměřena. Tento způsob realizace FS umoţní postiţení obsahové náplně OP LZZ a zároveň zohlednění regionálních specifik.

73

Tab. č.1: Znázornění zvoleného přístupu k realizaci FS Město 1. 2. Aktivní Adabtibilita politika trhu práce Brno Ostrava Plzeň Praha Ústí nad Labem

x x x x x

Prioritní osy OP LZZ 3. Sociální 4. Veřejná integrace a správa a rovné veřejné příleţitosti sluţby x x x x x

5. Mezinárodní spolupráce

x x x x x

Zdůvodnění zvoleného přístupu 

Realizace fokusních skupin můţe být ohroţena neochotou oslovených účastníků přijet na setkání do Prahy ze vzdálenějších oblastí ČR. Tím by mohlo dojít k nadměrné účasti subjektů působících nebo sídlících v Praze, pro které by účast na fokusní skupině byla snazší. Zjištění a přínos z fokusních skupin by tím mohly být limitovány. Zpracovatel by tak jen posílil současný trend centralizace práce s cílovými skupinami, kdy v regionech ČR často působí subjekty sídlící v Praze.



Realizace fokusních skupin v regionech umoţní zohlednit lokální situaci a specifika dané oblasti. Potřeby cílových skupin se mohou významně odlišovat v závislosti na hospodářské struktuře regionu a jeho dalších socioekonomických charakteristikách.

Do kaţdého zvoleného města budou pozvány subjekty pouze z vybraných krajů. Praha - Pardubický a Královéhradecký a kraj Středočeský. Brno - Vysočina, Jihomoravský a Zlínský, případně Olomoucký kraj Plzeň - Jihočeský, Plzeňský a Karlovarský kraj Ústí nad Labem - Karlovarský, Ústecký a Liberecký Ostrava - Moravskoslezský a Olomoucký kraj V případě Olomouckého a Karlovarského kraje dojde k oslovení a pozvání na dvě fokusní skupiny. Sám oslovený subjekt si tedy bude moci rozhodnout, která fokusní skupina je pro něj přijatelnější (z časového důvodu) popřípadě podle toho s kterým krajem má silnější vazby v rámci řešených projektů OP LZZ. Časové rozloţení fokusních skupin Jednotlivé fokusní skupiny budou probíhat na přelomu září a října. Dotčeným subjektům budou během prvního zářijového týdne zaslány emailové pozvánky, aby byla zajištěna včasná informovanost o plánovaných termínech. Předpokládaný harmonogram realizace FS je v následující tabulce.

74

Tabulka č. 2: Časový harmonogram realizace fokusních skupin Fo kus ní sku pin y

Datum 24. 09. 2009 30. 09. 2009 02. 10. 2009 05. 10. 2009 08. 10. 2009

Místo realizace Brno Plzeň Ostrava Praha Ústí nad Labem

Místa realizace Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Ústí nad Labem Oslovení účastníci Pro jednotlivé fokusní skupiny budou osloveny subjekty relevantní pro dané město a prioritní osu. Jednotlivé kontakty na ţadatele budou zjištěny pomocí sestavy vytvořené v aplikaci Monit 7+. Celkový počet účastníků bude 8-10 zástupců z relevantních subjektů. V jednotlivých městech půjde rámcově o zástupce následujících subjektů: Praha: ministerstva (ministerstvo vnitra), hospodářská komora, úřady práce, poskytovatelé sociální péče, NNO, vzdělávací a poradenské instituce, svazky obcí, zaměstnavatelé (soukromé subjekty). Brno: zaměstnavatelé (soukromé subjekty), úřady práce, profesní a podnikatelská sdruţení, justice, územní samosprávné celky, svazky obcí, správní úřady ČR, vzdělávací a poradenské instituce. Ostrava, Ústí nad Labem a Plzeň: úřady práce, NNO, vzdělávací a poradenské instituce, zaměstnavatelé, kraj, obec, poskytovatelé sociálních sluţeb, odborové organizace a sociální partneři, místní a občanské iniciativy. Obecné okruhy diskuze Během realizace FS bude udrţována rovina diskuze v návaznosti na OP LZZ – zaměstnaní – nezaměstnaní aţ sociálně vyloučení. Cílem bude zjistit postoje a názory na obsahovou náplň OP LZZ, nikoliv tedy postoje a názory týkající se samotné implementace programu. a) témata obecného charakteru (týkající se programu jako celku)  Akceschopnost OP LZZ jako celku (Povaţujete OP LZZ za nástroj, který můţe změnit situaci a pomoci? Na základě čeho usuzujete, ţe ano/ne?)  Obecné limity programu (V čem vidíte limity programu? – př. málo peněz, administrativní zátěţ, neflexibilita…) b) témata týkající se cílových skupin  Aktuální situace a potřeby cílových skupin, zejména s ohledem na dopady hospodářské krize.  Účinnost opatření na pomoc cílovým skupinám (Zaznamenali jste nějaký výrazný posun v situaci vaši cílové skupiny?)  Nastavení výzev a jejich zaměření (Obsahové zaměření/oblasti podpory)

75



  

Práce s cílovými skupinami (Jakým způsobem zjišťujete potřeby cílové skupiny? Jakým způsobem ověřujete, ţe jsou projekty efektivní? Chybí Vám v tomto ohledu nějaká další podpora? Dlouhodobé efekty – (Sledujete dlouhodobé efekty po skončení projektu? Jakým způsobem je sledujete? Přivítali byste návaznost v dalších výzvách?) Socioekonomické změny a jejich vliv na realizaci projektu (Povaţujete projekty za flexibilní vůči změnám?) Regionální a lokální diference (Daří se Vám v projektech zohlednit regionální specifika? Povaţujete poskytovanou podporu za dostatečně citlivou na regionální specifika? – Domníváte se, ţe ve vašem regionu je tato cílová skupina specifická z hlediska jejího postavení a potřeb?)

c) témata specifického charakteru dle konkrétních prioritních os  Různé pohledy oslovených subjektů na samotný program a podporované aktivity (Poskytuje OP LZZ dostatek moţností (podporovaných aktivit), ke zlepšení pozice cílových skupin? (zaměstnanců, nezaměstnaných, rovný přístup…)  OP LZZ nabízí tyto aktivity (budou se odlišovat v závislosti na zvolené prioritní ose a místu diskuze) povaţujete je za dostatečné, úplné? Je nějaká aktivita, kterou v rámci prioritní osy postrádáte? Je nějaká aktivita, která je z vaší zkušenosti zbytečná, neúčinná, neefektivní?

76

Příloha č. 3 PŘIPOMÍNKOVÝ LIST KE VSTUPNÍ ZPRÁVĚ

„ROČNÍ OPERAČNÍ VYHODNOCENÍ OP LZZ 2009“ Obecný komentář zpracovatele k připomínkovému řízení v rámci oponentní skupiny Myšlenka šířeji pojaté oponentní skupiny, sloţené z nezávislých expertů je bezesporu správná. Její existenci v projektu operačního vyhodnocení OP LZZ povaţujeme za přínosnou, neboť vítáme náměty, které by mohly přispět ke zvýšení kvality evaluace. Nicméně v průběhu připomínkování Vstupní zprávy se vyskytly určité nejasnosti, zejména z procesního hlediska, které povaţujeme za nutné do dalších fází projektu vyřešit. Vytvoření širší oponentní skupiny, sloţené z nezávislých expertů, přináší dvě zásadní rizika: 1) Názorový soulad oponentní skupiny a zadavatele - výstupy jednotlivých oponentů musí být v kaţdém případě verifikovány zadavatelem, resp. zadavatel musí posoudit, zda je hodnocení oponenta v souladu se skutečnými potřebami a záměry zadavatele a zda je s připomínkami ztotoţněn. Oponent musí být zadavatelem informován o všech souvislostech, aby jeho závěry nevybočily z reálného stavu věcí. 2) Skutečná nezávislost a objektivita oponenta - zde bude jen velmi sloţité zajistit opravdovou nestrannost a minimální míru podjatosti u expertů nominovaných z neúspěšných uchazečů. I zde musí zadavatel v případě, ţe bude postupováno tímto směrem, zhodnotit relevanci výroků oponentů a zajistit jejich nestrannost a objektivitu. V konkrétním případě připomínkování Vstupní zprávy nastaly tyto nestandardní situace: 1) Neobdrţeli jsme připomínky od zadavatele, ani vyjádření, ţe zadavatel nemá k předloţenému výstupu ţádné připomínky. 2) Naproti tomu jsme obdrţeli připomínky od oponentní skupiny, která je sloţena z firem IREAS, Navreme Boheme, HOPE a Tima Liberec, ovšem bez stanoviska zadavatele a tím pro nás vznikla situace, ţe:

77

o Nemáme jasný pokyn, zda připomínky uvedených firem korespondují s názorem zadavatele a jsou pro nás závazné, nebo zda mají pouze doporučující charakter o Obdrţeli jsme připomínky/komentáře, které vyjadřují rozporná stanoviska, resp. jsou naprosto protichůdné o Obdrţeli jsme připomínky vycházející z neznalosti detailů projektu i okolností realizace OP LZZ ze strany výše uvedených firem. Vypořádání takových irelevantních připomínek, které by zadavatel pravděpodobně vůbec nevznesl, je zbytečnou ztrátou času. Domníváme se, ţe pokud nedojde k dořešení výše uvedených aspektů, je výrazné riziko, ţe v průběhu další etapy připomínkování, kdy výstupem jiţ budou dílčí závěry a doporučení, můţou zmíněné problémy eskalovat. Z uvedeného vyplývá, ţe zpracovatel nemůţe v ţádném případě pracovat s oponentními výroky širší oponentní skupiny bez korekce ze strany zadavatele a má právo poţadovat po zadavateli výše uvedené verifikace výroků jednotlivých expertů. Výjimku tvoří na první pohled relevantní výroky technicko-formálního rázu, jejichţ zapracování neovlivňuje věcný obsah oponovaného dokumentu. Za optimální postup v budoucnu bychom povaţovali, pokud by výstupy oponentní skupiny slouţily jako podklad pro zadavatele, tzn. ţe od zadavatele obdrţíme připomínky, které budou obsahovat takové připomínky oponentní skupiny, s nimiţ zadavatel bude ztotoţněn, nebudou si odporovat a nebudou obsahovat připomínky vycházející z neznalosti aktuálních dohod mezi zpracovatelem evaluace a zadavatelem.

IREAS KAPITOLA, STRANA (prosíme konkrétně specifikovat)

Kap. III.1, část 2, str. 10.

PŘIPOMÍNKA

VYPOŘÁDÁNÍ

Věta „Důraz bude kladen především na zhodnocení kvantitativních údajů“… proč především kvantitativních? Doporučujeme přeformulovat a nezaměřovat se pouze na Akceptováno. kvantitativní údaje, jejichţ interpretace můţe být zavádějící, i Zavádějící formulace odstraněna. kdyţ se jeví jako „objektivní“, příp. jinak objasnit formulovaný záměr.

78

Kap. III.2, str. 12, formální připomínka

Kap. III.2, str. 12, kapitola Výzkumné evaluační metody analýza

Kap. III.2, str. 12, část 1.2, druhá věta Kap. III, obecná připomínka

V celém textu „Vstupní zprávy“ se objevují tzv. anglicismy, které dokonce ani nejsou správně v českém jazyce, tj. např. „......Porovnání může být časové (před/po), kontrafaktické .....“. V textu by bylo lépe pouţít „srovnáním referenčních skupin“. Stejně tak se ve zprávě pouţívá „focus group“, přitom v evaluačních zprávách v ČR se jiţ běţně píšou jako „fokusní skupiny“. Zpracovatelé navíc uvádějí na str. 11, čtvrtá odráţka, ţe evaluační zpráva bude mít styl a jazyk zprávy přístupný všem čtenářům. První odstavec nahoře je velmi obecný. Navíc formulace „porovnání můţe být…“ je pro vstupní zprávu evaluace nevhodná. Jaké tedy bude provedeno porovnání? Časové, kontrafaktické nebo normativní? Ani jedna z těchto moţností není dále metodicky rozebrána a vysvětlena. Pokud bude přistoupeno k porovnání „s opatřením a bez něj“, tak jak budou vybrány jednotlivé subjekty? „......schválených projektů, hodnocení celkové úspěšnosti apod.“ Úspěšnosti v jakém smyslu? Jakým způsobem jsou v této evaluaci vyřešeny dlouhodobé dopady programu, které se projevují obvykle aţ s odstupem několika let? Budou zvlášť sledovány projekty z let 2007 a 2008, které jiţ skončily?

Akceptováno. V rámci moţností budou cizí výrazy nahrazeny českým ekvivalentem.

Přeformulováno.

Akceptováno. Doplněno, ţe se jedná o hodnocení úspěšnosti ţadatelů. Operační vyhodnocení za rok 2009 si neklade za cíl řešit dlouhodobé dopady programu. Dlouhodobé dopady lze sledovat aţ s odstupem od ukončené realizace projektů. Doposud však ţádný z projektů OP LZZ nebyl dokončen. Tuto problematiku doporučujeme řešit samostatným evaluačním projektem zahájeným nejdříve na přelomu roku 2010/2011 a následně jako součástí expost hodnocení programu. 79

Kap. III.2, str. 12, část 2. první věta

Kap. III.2, str. 12, část 2.1

Kap. III.2, str. 12, část 2.1 Kap. III.2, str. 12, část 2.1, Průzkumy

Kap. III.2, str. 13, část 2.2

„.....které poslouží k získání názoru veřejného mínění...“ Terminologicky je nezbytné opatření pouţívat „veřejné mínění“, protoţe zahrnuté skupiny respondentů jsou uţ určitým způsobem vymezeny v OP LZZ a nejde tedy o veřejné mínění. Pokud by šlo o skutečné veřejné mínění, tak by průzkum byl velmi drahý, i kdyţ by přinesl velmi kvalitní podklady. Není toto úkol spíše pro NSRR? Takto chápeme toto hodnocení jako „bonus“ navíc, pokud to nebylo v evaluačních úkolech.

Akceptováno. Formulace upravena na „odborné veřejnosti dotčené realizací OP LZZ“ Ano, je to bonus navíc. Vazby s ostatními operačními programy a jejich synergické působení povaţujeme za významný aspekt naplňování obecných cílů politiky hospodářské soudrţnosti, které má být v rámci úkolu 1 zhodnoceno. Hodnotitel vyuţívá zjištění získaná při realizaci projektu „Zajištění synergických vazeb mezi OP“ a posuzuje, zda doporučení tohoto projektu jsou implementována, neboť významné synergické vazby byly identifikovány právě ve vztahu k programům ESF.

Jiţ v této fázi by měl zpracovatel uvést přesný výčet vybraných operačních programů a zdůvodnění jejich výběru Akceptováno. Doplněny konkrétní OP. pro hodnocení. Kolik je plánováno hloubkových rozhovorů? Které další Upřesněno, ţe rozhovory se zástupci ŘO pracoviště budou osloveny kromě NOK? budou realizovány aţ v závislosti na výsledku rozhovorů s NOK. (Pokud nebyla ţádná doporučení z projektu „Zajištění synergických vazeb mezi OP“ realizována, nemá smysl provádět rozhovory se zástupci ŘO) Ve Vstupní zprávě by měl být uveden uţ přesný počet a plán Akceptováno. Strategie realizace fokusních realizace fokusních skupin, které by měly být realizovány jiţ skupin byla konkretizována a doplněna do 80

během měsíce října. Kap. III.2, str. 13, část 2.2, první číslovaná odráţka Kap. III.2, str. 13, část 2.2, druhá číslovaná odráţka

Kap. III.2, str. 13, část 2.2, „Moţné diskutované oblasti“

V rámci jedné fokusní skupiny budou tedy řešena všechna témata? „.....nezbytnému omezení vzorku především na organizace a subjekty působící v Praze.“ Takové konstatování asi nemá příliš velké opodstatnění, protoţe projekty OPLZZ se realizují primárně mimo Hl. m. Prahu.

vstupní zprávy. dtto

Projekty se skutečně realizují primárně mimo Prahu. Je však nutno rozlišovat mezi místem realizace projektu a místem působení (sídlem) příjemce. I v Praze sídlí a působí velké mnoţství potenciálních ţadatelů, kteří podávají projekty realizované v ostatních regionech. Lze tak do určité míry hovořit o centralizaci sociální práce a rozvoje lidských zdrojů, která můţe být ale negativní ve vztahu ke znalosti cílových skupin. Právě znalost cílových skupin díky bezprostřední práci s nimi je důvod realizace těchto fokusních skupin. Vnímali jsme riziko, ţe oslovení potenciální účastníci ze vzdálenějších krajů mohou být od účasti odrazeni nutností dojet aţ do Prahy a my bychom tak pro naplnění fokusní skupiny byli tlačeni vybírat praţské subjekty, které by byly k účasti ochotnější. Bylo by vhodné doplnit i oblast toho, jak fokusní skupiny Není jasné, co konkrétně má oponent na hodnotí zvýšení zaměstnanosti a zaměstnatelnosti. mysli. Moţnosti a nástroje zvyšování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti, jeho bariéry nebo jeho přínosy a dopady? Aktivity, které mohou k zvýšení zaměstnanosti a zaměstnatelnosti přispět, budou v rámci fokusních skupin sledovány, protoţe zvyšování zaměstnanosti je jedním 81

Kap. III.2, str. 13, část 2.2, „Moţné diskutované oblasti“, poslední odráţka

Kap. III.2, str. 13, část 2.2,

Kap. III.2, str. 14, část 2.3, kapitola Výzkumné evaluační metody – dotazníkové šetření

z cílů OP LZZ. Ostatní aspekty nejsou předmětem hodnocení. Je nutné rozlišovat regionální a lokální diference, resp. Domníváme se, ţe regionální diference je zohledňovat regionální specifika u programu, který má potřeba zohledňovat prakticky u všech sektorový/národní charakter? programů, a je velkým nedostatkem současné implementační praxe v ČR, ţe tak nečiní. Dokonce ani u regionálních operačních programů, které to mají v popisu práce. „Výsledkem šetření bude závěr o situaci a potřebách cílových Konstatování. skupin......“ Zde je potřeba být obezřetný při hodnocení, protoţe cílové Zhodnocení situace a potřeb cílových skupin skupiny mohou mít subjektivní pohled na své potřeby, které bude pochopitelně zaloţeno i na objektivních mohou být neobjektivní a zkreslené. Proto je nutné dát pozor informacích (statistická data, dostupné na to, zda-li organizace zařazené do fokusních skupin nemají analýzy a studie). informace pouze od cílových skupin. Informace o dotazníkovém šetření jsou poměrně obecné a Ve zprávě je jasně uvedeno, ţe budou chybí konkrétní údaje. Není uvedeno, kolik bude osloveno osloveny všichni úspěšní i neúspěšní ţadatele respondentů (alespoň předběţný cíl). Jaká je očekávaná o podporu. Přesný počet se tedy odvine od návratnost?...10 %? toho, kolik bude v okamţiku vyţádání kontaktů subjektů, které poţádaly o dotaci z OP LZZ a kolik respondentů bude případně ochotno uvést kontakty na další subjekty. Doplněno o minimální hranici návratnosti (10%)

Kap. III.2, str. 14, část 2.3, kapitola Výzkumné evaluační metody – dotazníkové šetření

V jakém případě dojde k zahájení telefonických rozhovorů? Bylo by vhodné stanovit předpokládanou návratnost a pokud nebude tato hodnota dosaţena, tak zahájit tel. rozhovory. Současná formulace „Pokud i přes veškerá opatření na zvýšení návratnosti dotazníku nebude dosaženo uspokojivé

dtto

82

Kap. III.2, str. 15, Syntéza

Kap. III.3, str. 20, předposlední informační zdroj v tabulce Kap. IV, str. 34 (úkol 3)

Kap. IV.1, str. 24 - 26

Kap. IV.1, str. 27, druhá odráţka

Kap. IV.1, str. 29, aktivita 2.1, první odráţka

míry…“ je velmi obecná. Doporučuji přeformulovat a upřesnit. Jaké techniky budou pouţity při syntéze? Bude se jednat pouze o porovnání výsledků dotazníkového šetření a statistických údajů z monitorovacího systému? Popis syntézy je velmi stručný na to ţe se jedná o klíčovou fázi projektu. Proč je uveden jako informační zdroj „Wales – Core ESF indicators: definitions“ Není dostatečně popsáno, jakým způsobem bude hodnocen finanční vývoj čerpání OP LZZ ve vazbě na pravidlo n+3 (resp. n+2). Proč jsou uváděny výtahy/informace ze strategických dokumentů?

Je třeba být při hodnocení obezřetný při analýze naplňování monitorovacích indikátorů. Spolehnout se při hodnocení pouze na monitorovací indikátory nemusí být postačující, a proto je lepší si k nim vytvořit ještě kontrolní sestavu indikátorů z dat MPSV a ČSÚ. Např. v případě CIP EQUAL, který si měl specifické postavení v předchozím programovacím období, byl počet pracovních míst vykázán v řádu jednotek, coţ by bylo naprosto neefektivní. Jak jsou sledovány u projektu systémové změny? „...analýza situace a potřeb cílových skupin...“ Toto je velice zásadní část evaluačního úkolu. Jen doporučujeme v hodnocení rozlišovat subjektivní a objektivní potřeby.

Při syntéze budou pouţity standardní metody. Protoţe jsme s tímto materiálem pracovali. Bude součástí hodnocení finančního pokroku OP LZZ. V souvislosti s realizací Aktivity 1 byla provedena rešerše strategických dokumentů. Výtahy jsou uvedeny jako představení dokumentů a pro objasnění jejich relevance a důvodu výběru. Konstatování. Zpracovatel má bohaté zkušenosti s analýzami monitorovacích indikátorů a indikátorových soustav. Jsou nám dobře známa úskalí vypovídací hodnoty některých indikátorů, zejména těch, které uvádí přímo ţadatel. Konstatování. Naší snahou je předloţit co nejvalidnější výsledky, čerpáme proto z různých zdrojů a pouţíváme různé metody, které porovnáváme a reflektujeme, nicméně ani jedna strana však

83

nemá „zaručeně správné“ postoje, vţdycky je potřeba zachovat nějaký kritický odstup.... Kap. IV.1, str. 31, aktivita 2.2, poslední odráţka Kap. IV.1, str. 32, první tabulka, třetí číslovaná odráţka Kap. IV.1, str. 33, klíčové činnosti, třetí odráţka Kap. IV.1, str. 34, klíčové činnosti, druhá odráţka Kap. VI.

Kap. VI., str. 46, oblast podpory 1.1 Kap. VI., str. 46, oblast podpory 1.2 Kap. VI., str. 46

Komparace dosavadního regionálního rozloţení finanční alokace bude hodnoceno dle ţádostí nebo dle úspěšných Z obou pohledů. projektů? Zde můţe být riziko vypovídací schopnosti indikátorů. Viz výše. Nebudou se tyto výstupy dublovat s jiţ realizovaným projektem společnosti Navreme Boheme? „Predikce absorpční kapacity....“ Jakou metodou bude predikováno? Předpokládáme, ţe tyto analýzy budou dále prohloubeny. Dále uvedené otázky/připomínky k této kapitole slouţí k tomu, aby analýza byla pochopitelnější a ukázala další moţný vývoj v OP LZZ. Čím je způsoben nepoměr mezi počtem projektových zaregistrovaných ţádostí, tj. 1703, a počtem projektů doporučených k financování, tj. 44? Proč je tak málo zaregistrovaných projektových ţádostí? Jakou výši alokací na výzvu mají právě otevřené výzvy?

Kap. VI., str. 49

Proč zde nejsou ţádné projekty?

IX. Návrh dotazníku, str. 64

Doporučujeme zváţit zařazení „názvu subjektu“ v dotazníku v jeho identifikační části. Jednak jde o zajištění určité anonymity vyplnění dotazníku (a zajištění vyšší míry objektivity) a za druhé je stejně informace o názvu subjektu statisticky „nezpracovatelná“, pokud bude zpracovatel oslovovat celý soubor ţadatelů.

Ne. Doplněn popis aktivit. Analýzy v kap. VI. mají za cíl prvotní identifikaci aktuální situace a slouţí jako rekapitulace výchozího stavu pro evaluaci. Připomínka není relevantní ve vztahu ke Vstupní zprávě. Připomínka není relevantní ve vztahu ke Vstupní zprávě. Připomínka není relevantní ve vztahu ke Vstupní zprávě. Připomínka není relevantní ve vztahu ke Vstupní zprávě. Identifikace subjektu bude slouţit výhradně pro potřeby zpracovatele. Musíme mít informaci, kdo vyplnil dotazník, neboť v případě nízké návratnosti bude přistoupeno k telefonickým kontaktům. Anonymita bude zaručena. Zadavateli bude

84

Je vhodné se v dotazníku spíše zaměřit a zdůraznit typ poskytnuto pouze souhrnné vyhodnocení subjektu, jeho velikost (např. počet zaměstnanců, počet let dotazníkového šetření, nikoliv odpovědi působení organizace, roční obrat apod.). jednotlivých respondentů.

Navreme Boheme KAPITOLA, STRANA

PŘIPOMÍNKA

VYPOŘÁDÁNÍ

Připomínka k obsahu a struktuře

Ve Vstupní zprávě by mohlo být na začátku zahrnuto „Executive Summary“, tedy Manaţerké shrnutí, které by doplnilo a částečně nahradilo kapitolu Východiska řešení projektu na str. 5 o souhrn plánovaných prací.

Neakceptováno. Manaţerské shrnutí má za cíl stručně shrnout hlavní poznatky, závěry a doporučení. Jeho zařazení do Vstupní zprávy nemá opodstatnění.

Str. 6

Monitoring slouţí k „odhalení významného odklonu od Přeformulováno. původně stanovených cílů“

(prosíme konkrétně specifikovat)

Není zřejmý zdroj této citace. Str. 13 Focus group 2.2

Str. 13 Focus group 2.2.3

Počet fokusních skupin by měl být stanoven přesně, např. Akceptováno. Strategie realizace fokusních skupin bude konkretizována a bude součástí dle počtu regionů, ne jako rozmezí. vstupní zprávy. Bude provedeno celkem 5 fokusních skupin. „Realizace focus groups v regionech umoţní zohlednit Na zjištění regionálních specifik se zaměříme regionální situaci a specifika dané oblasti. Potřeby cílových v obsahu fokusních skupin. Otázky budou skupin se mohou významně regionálně odlišovat v závislosti směřovány tak, aby odhalily specifika. na hospodářské struktuře regionu a jeho dalších Cílem realizace fokusních skupin v regionech socioekonomických charakteristikách“ je především zvýšit pravděpodobnost účasti zástupců z regionů. Lze předpokládat, ţe Realizace fokusních skupin v regionech je určitě velké k účasti na fokusních skupinách budou plus, pokud se snaţíme fokusní skupiny naplnit 85

Str. 13 Focus group 2.2 (obecně)

kvalitativně (klíčový zástupci vybraných institucí, odborů, oddělení a klíčových témat) a kvantitativně (zrealizovat 45 FG v regionech není z hlediska organizace a logistiky tak náročné, jako realizovat v nich 10 a více skupin). Realizace skupin v regionech ale nebude účastníky (a zástupce daných regionů) pobízet vypovídat o dané problematice odlišně, neţ kdyby se fokusní skupiny uspořádali v Praze. Fokusní skupiny musí být tak jako tak uspořádány na neutrální půde a místo konání je pro tento účel strategicky vybráno. Regionální specifika se zúčastněným podaří zohlednit bez ohledu na místo realizace FG. V inf. Zdrojích jsou sice uvedeny výstupy z projektu: "ORGANIZACE EVALUAČNÍCH FOKUSNÍCH SKUPIN OP LZZ A EVALUAČNÍHO WORKSHOPU“ realizovaného společností Navreme Boheme, s.r.o., ale tyto nejsou zohledněny v části o fokusních skupinách. Otázkou např. je, zda je vhodné pořádat další FS po takto rozsáhlé sérii FS, zda to negativně neovlivní průběh a účast. Změna FS na „regionální“ by měla být silněji akcentována ve scénáři („moţných diskutovaných oblastech“, str. 13) jednotlivých FS tak, aby případně doplnila velmi komplexní sérii FS právě probíhajících na všech úrovních OP LZZ.

subjekty např. z Moravskoslezského kraje ochotnější, bude-li realizována v Ostravě a ne v Praze.

Zpracovatel této evaluace se nemůţe spolehnout pouze na zprostředkované zdroje Je logické, ţe bude realizovat vlastní terénní šetření „šité přímo na míru“ tomuto projektu za účelem získání relevantních informací. Zpracovatel měl/bude mít moţnost účastnit se pouze tří skupin realizovaných v rámci projektu Navreme Boheme (2 FS k výzvě 35 a FS zaměřená na přenos informací mezi oběma evaluačními týmy). Průběţná zpráva k projektu FS nám taktéţ nedává odpovědi na otázky, jak aktuální socioekonomická situace ovlivněná hospodářskou krizí ovlivňuje postoje cílových skupin ve vztahu k intervencím z OP LZZ. Fokusní skupiny pořádané společností Navreme Boheme jsou relizovány především se zástupci ŘO. FS s realizátory projektů jsou 86

zaměřeny spíše na problémy při přípravě projektů a metodickou pomoc ze strany ŘO. FS realizované v rámci Ročního operačního vyhodnocení se tedy s FS Navreme Boheme překrývat nebudou. Subjekty, které bude zpracovatel pro fokusní skupiny oslovovat by z větší části neměly být zahlceny FS Navreme Boheme. Pro FS Navreme Boheme byli oslovováni především zástupci ŘO, z realizátorů především příjemci v prioritní ose 1. Vzorek příjemců, z nichţ budou účastníci FG vybíráni, je natolik rozsáhlý, ţe naplnit FG účastníky by neměl být problém. Pokud se přesto nepodaří FS naplnit ze vzorku ţadatelů/příjemců, lze ji naplnit z potenciálních ţadatelů, kteří také splňují klíčovou podmínku znalosti cílových skupin. Je spíše k zamyšlení pro zadavatele, zda souběh několika evaluačních projektů je z hlediska načasování efektivní. Vzhledem k tomu, ţe FS a dotazníkové šetření jsou jedněmi z nejčastěji pouţívaných metod terénního šetření, je riziko přílišného zatíţení respondentů (účastníků) vysoké. Ve vztahu k projektu „Analýza indikátorové soustavy OP LZZ“ se snaţíme tento problém řešit spojením dotazníkového šetření. 87

Obsah dotazníku, str. 15 „ostatní - v případě zjištění nutnosti či vhodnosti budou flexibilně pouţity další nástroje, např. ad hoc schůzky s Řídícím orgánem

Str. 17



Primární zdroje (terénní šetření) 

Focus groups



Dotazníkové šetření



Panel expertů



Polo-strukturované rozhovory“

Znamenají ad hoc schůzky to samé co polo-strukturované rozhovory? Str. 17 – III.3 Inf. Zdroje

Ad hoc schůzky se zadavatelem zde nejsou myšleny jako totéţ co uvedené rozhovory. Polostrukturované rozhovory jsou standardizované nástroje získávání kvalitativních informací. Tyto rozhovory budou vedeny se zástupci NOKu a případně dalších ŘO v rámci zhodnocení synegických vazeb. Ad hoc schůzky se zadavatelem budou realizovány za účelem operativního řešení aktuálně vzniklé situace.

Odkazy na zdroje neodpovídají po formální stránce ISO a Neakceptováno. jsou po obsahové stránce neúplné. Není povinností uvádět informační zdroje v souladu s ISO. Vstupní zprávu chápeme jako pracovní dokument mezi hodnotitelem a zadavatelem projektu. Závěrečná evaluační zpráva bude obsahovat seznam informačních zdrojů v souladu s obecnými poţadavky a zvyklostmi výstupů evaluačních projektů.

88

Ve vstupní zprávě je jasně uvedeno, ţe „Výčet není konečný a můţe být v průběhu realizace dle potřeby doplňován a upravován.“ Str. 37 Aktivita 7:

Zpracování broţury s výsledky evaluace

V termínu 2 týdnů je velmi diskutabilní, zda lze provést kompletní přípravu broţury, její naplnění obsahem, posouzení na straně MPSV, zapracování změn a ještě provést tisk. Navíc, není stanovena lhůta pro připomínky zadavatele.

Str. 62 Str. 62

Relativně krátký termín je dán konečným termínem pro ukončení projektu. Maketa broţury bude samozřejmě zpracovávána jiţ v průběhu dopracování Závěrečné zprávy, po akceptaci ZZ zadavatelem bude doplněna aktuálním textem. Je zohledněno v grafu harmonogramu i v tabulce Aktivita 7 (nyní na stránce 39).

(upřesnit) Bude zpráva v anglickém jazyce v tištěné Broţura bude taktéţ v anglické mutaci. podobě? Zpracovatel evaluace nezajišťuje tisk broţury!!! Uvedeno: Realizace fokusních skupin Akceptováno. Sjednotit „focus group“ a „fokusní skupina“ V harmonogramu je na formulace připomínek k Koordinace práce oponentní skupiny je v závěrečné a průběţné zprávě ponechán pouze týden, coţ kompetenci zadavatele. není dost pro zapojení oponentní skupiny.

89

Hope ES

KAPITOLA, STRANA (prosíme konkrétně specifikovat)

celkově Celkově

PŘIPOMÍNKA Vstupní zpráva projektu „Roční operační vyhodnocení OP LZZ 2009“ je zpracována standardním způsobem ve standardní kvalitě. V popisu navrhovaného způsobu jednotlivých aktivit (str. 27 a dále) by bylo celkově vhodné podrobněji metodicky popsat přístup k řešení jednotlivých dílčích evaluačních otázek, aby bylo moţné lépe odhadnout kvalitu a vypovídající schopnost výsledků dílčích aktivit a analýz.

V dokumentu (3 výskyty) OKEČ – od 1. 1. 2008 nahrazeno CZ-NACE, zpráva by měla reflektovat, případně zmínit tuto změnu.

Str. 12

Hloubkové rozhovory – je moţné upřesnit počet rozhovorů ,včetně struktury respondentů (případně pozic respondentů)?

str. 33, aktivita 2.3

U dílčích evaluačních otázek by bylo vhodné podrobněji popsat, jak bude systém hodnocení a výběru projektů a

VYPOŘÁDÁNÍ konstatování Akceptováno. Je rozšířen popis aktivit. Změny si jsme vědomi a reflektujeme ji. Ve všech analýzách bude primárně vyuţíváná nová klasifikace CZ-NACE. Pouze v případech, kdy to bude vhodné (např. z důvodu lepší dostupnosti dat), můţe být doplňkově vyuţita stará klasifikace OKEČ. Upřesněno, ţe rozhovory se zástupci ŘO budou realizovány aţ v závislosti na výsledku rozhovorů s NOK. (Pokud nebyla ţádná doporučení z projektu „Zajištění synergických vazeb mezi OP“ realizována, nemá smysl provádět rozhovory se zástupci ŘO) Akceptováno. Doplněno. 90

Str. 35, aktivita 3

Str. 35, aktivita 3

Str. 38 a dále

systém hodnotících kritérií posouzen z poţadovaného hlediska relevance, účinnosti, účelnosti a transparentnosti. Popis ve vstupní zprávě je obecný a není moţné získat podrobnější představu o způsobu řešení aktivity. Vymezení evaluačních otázek je podstatně širší neţ navrhovaný způsob řešení. Z pohledu hodnocení vývoje čerpání navrhujeme doplnit predikci splnění pravidla n+3 u jednotlivých PO a oblastí podpory, klíčové je to zejména u oblastí podpory, kde je čerpání nedostatečné. Přínosné by také bylo provést hodnocení příčin dosavadního vývoje čerpání v jednotlivých PO. Dílčí evaluační otázka č. 2 – absorpční kapacita – navrţený způsob odhadu absorpční kapacity nepovaţujeme za vhodný, lze jej (a to pouze s dílčím úspěchem) vyuţít jen u PO, kde jiţ proběhly první výzvy. Je nutné vzít v úvahu vymezení výzev (např. omezení oprávněnosti ţadatelů, vymezení podporovaných aktivit, apod. Např. pro řešení absorpce PO 4 je navrhovaný způsob zcela nepouţitelný. Pro posouzení horizontálních témat navrhujeme doplnit do informačních zdrojů výstupy evaluačních projektů týkajících se horizontálních témat, coţ umoţní lépe vymezit pojmy typu „rovnost“ a „rovnost příleţitostí“. Za vhodné zdroje informací bychom povaţovali výstupy projektů realizovaných v rámci TP MPSV ( CIP EQUAL, případně OP RLZ).

Bude součástí hodnocení finančního pokroku OP LZZ. Pro odhad absorpční kapacity jsme navrhli postup, který se nám za daných okolností a dostupných zdrojů informací jevil nejlepší a nejproveditelnější. Pokud zpracovatel připomínky můţe konstruktivně navrhnout lepší způsob, rádi ho zváţíme a případně akceptujeme. Akceptováno. Doplněny 2 odkazy na problematiku rovnosti příleţitostí.

91

Tima Liberec KAPITOLA, STRANA (prosíme konkrétně specifikovat)

2.2, str. 13

2.4, str. 15

PŘIPOMÍNKA Vyuţití focus group (FG) v kontextu celé úlohy je správné, včetně lokalizace mimo Prahu. Zpracovatel však nenastínil moţný obsah, cíle, příp. i hrubý scénář FG. Jak známo, FG není jakákoli řízená skupinová diskuse, nýbrţ má svá specifická pravidla (která jsou bohuţel evaluační praxí neustále „změkčována“). Má-li zpracovatel na mysli skutečně FG a chce-li je podle plánu uskutečnit jiţ v říjnu, měl by se jiţ ve vstupní zprávě zabývat konkrétními cíli, obsahem (pomocí eval. otázek), typem účastníků atd. 1. Panel expertů (PE) můţe být vhodným nástrojem v této zakázce. Z metodického hlediska však chybí odlišení PE od FG. Účastníci FG mohou být oprávněně povaţováni za „místní experty“ v otázkách implementace vlastních projektů a vytvářejí určitý /panel“, a podobně PE sloţený z pracovníků ŘO atd. a diskutující k předběţným závěrům evaluace je v podstatě focusní skupinou v pojetí zpracovatele (str. 13). Bylo by proto dobré specifikovat PE jako zvláštní techniku, která poskytuje zpracovateli potřebné informace. – 2. PE je v návrhu vstupní zprávy popsán příliš obecně a přestoţe je na jeho pouţití dost času (zpracovatel termíny v harmonogramu na str. 62 bohuţel neuvádí), mohl by být více specifikován, příp. by se mohlo zváţit jeho pouţívání opakovaně a jiţ od října, kdy se plánuje ukončení úkolu 2.1 (Zhodnocení udrţitelnosti operací.). – 3. Ostatně v podobné funkci můţe

VYPOŘÁDÁNÍ Akceptováno a doplněno.

V rámci fokusních skupin sbíráme data, která dále analyzujeme, zatímco panel expertů chápeme jako platformu, které uţ předkládáme předběţné závěry a získáváme jejich reakci. Předpokládáme, ţe panel expertů bude realizován za účasti zainteresovaných pracovníků zadavatele, s nimiţ budeme diskutovat závěry a doporučení.

92

2.3, str. 14 a kap. IX

dobře poslouţit i oponentní skupina rozšířená o některé pracovníky ŘO, příp. ZS. Viz další text.

Náměty uvedené níţe vyuţijeme při dopracování dotazníku (v návaznosti na výsledky fokusních skupin)

Dotazníkové šetření je navrţeno v obvyklém duchu evaluačních prací a jeho strategie („Budeme se ptát všech“) vypadá demokratická a statisticky korektní. Závěry z takového šetření – jako doplňkového zdroje informací – zadavatelé vesměs přijímají. V rámci přijatelného kompromisu mezi evaluační praxí a odbornými nároky by měla být řešena přinejmenším otázka zobecnitelnosti dosaţených zjištění. Jestliţe potřebujeme dobrou zobecnitelnost výsledků, musíme mít přiměřenou jistotu, ţe dosaţený vzorek dotazovaných organizací je dostatečně reprezentativní. Avšak vůči čemu? Domnívám se, ţe vnitřní struktura vzorku by měla alespoň zhruba odpovídat početním poměrům příjemců v jednotlivých osách OP, příp. poměrům mezi typy příjemců. Naproti tomu nemusí odpovídat rozloţení příjemců v krajích ČR nebo podle velikosti schváleného příspěvku. Dále by v kaţdé skupině dotazovaných, jejichţ výsledky chceme zobecnit, měl být k dispozici dostatečně velký počet odpovědí. Za běţných statistických předpokladů můţeme pro účely evaluace uvaţovat například s těmito parametry a velikostí vzorku: pravděpodobnost max. interval % spolehlivosti ± % 95 5 95 5 95 5 95 7 95 7 95 7 * projektů evidovaných v OP LZZ v červenci 2009

populace 100 500 2 756 * 100 500 2 756 *

vzorek 80 217 337 66 141 183

93

Vidíme tedy, ţe kdybychom poţadovali statistickou chybu v rozmezí ±5 % a vnitřně nediferencovali populaci příjemců, potřebovali bychom (při pseudonáhodném výběru dotazovaných a normálním rozloţení zkoumaných jevů – odpovědí) ne méně neţ 337 vyhodnotitelných odpovědí. To přesahuje obvyklou intuitivní míru 10 % návratnosti v akcích tohoto typu a účelu. jestliţe však budeme uvaţovat o struktuře celého souboru příjemců (příp. i ţadatelům), potřebovali bychom například (smyšlená čísla) v podskupině 500 poskytovatelů soc. sluţeb 217 dotazovaných, v podskupině 500 neziskových organizací dalších 217 dotazovaných (nepočítáme-li zde s výběrem s vracením) atd. , tedy celkově podstatně více neţ uvedených 337. Zpracovatel by tedy měl volit vědomý a zdůvodněný kompromis mezi dvěma krajními strategiemi: buď prohlásit výsledky za ilustrační a „pouze orientační“ a nestarat se o počet a strukturu dotazovaného vzorku v porovnání se základním souborem příjemců, anebo se pokusit o proporcionální výběr, který by respektoval četnosti příjemců různého typu a z různých os a navíc minimální počet dotazovaných v kaţdém podsouboru, pro nějţ chceme přinést zobecnitelné zjištění. V tomto případě by mohl stanovit maximální chybu odhadu, který plyne z dotazování vzorku populace, a pravděpodobnost jejího překročení. Dotazník navrţený zpracovatelem ve vstupní zprávě je třeba chápat jen jako první přiblíţení k problematice a zpracovatel také počítá s doplněním a upřesněním otázek na základě focus groups, které proběhnou v září. Proto jen jako náměty k některým otázkám připomínám: - č. 4 – doplnit lektory - č. 6 – který projekt – dotazovaný jich mohl podat více - č. 7 – rozpor mezi druhou variantou odpovědi a otázkou č. 9, na kterou odpověď odkazuje - č. 7 a 8 – moţná lepší sloučit do jedné otázky - od 10. otázky není vţdy jasná vazba na evaluační otázky, a to v obou směrech, některé eval. otázky by se daly zodpovídat i s pomocí dotazníkového šetření - č. 10 – nebudou dotazovaní spíše vypovídat o přínosu vlastní práce pro klienty (neţ o přínosu aktivity OP)? č. 12 – sugestivní otázka. Lépe řešit například: „V souvislosti s … se objevují také tyto názory. Do jaké míry s nimi souhlasíte?“ č. 13 – nevím, s jakým obsahem zpracovatel počítá, byly jiţ navrţeny nové aktivity? č. 13 a 14 – rozdíl mezi oběma otázkami

94

VSTUPNÍ ZPRÁVA. Roční operační vyhodnocení OP LZZ PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST

Recommend Documents