VESMÍR VÝVOJ POZNÁNÍ VESMÍRU • Představy dávných dob : ▪ Země je plochá deska ▪ Země je střed Vesmíru ▪ Vše ve Vesmíru obíhá kolem Země Dvě teorie : PTOLEMAIOS - Geocentrická = Zeměstředná soustava – Země je střed Vesmíru, kolem ní obíhají všechny planety MIKULÁŠ KOPERNÍK= Heliocentrická = Sluncestředná soustava – Slunce středem Vesmíru, kolem něj obíhají planety, měsíce atd. - církev učení odmítala, zakazovala, trestala a usmrcovala GALILEO GALILEI – sestrojil dalekohled ▪ JOHANNES KEPLER – dráhy oběhu planet kolem Slunce jsou elipsy ▪ ISAAC NEWTON – zákony o gravitační síle a gravitačním Planety objevovány postupně – 18.-Uran, 19. Neptun, 20.-Pluto, Galaxie CESTY DO VESMÍRU = KOSMICKÉ LETY - nové poznání • První umělá družice Země : SPUTNIK 1 (1957) • První kosmonaut : JURIJ GAGARIN (1961) • První lidé na Měsíci : 1969 NIEL ARMSTRONG, EDWIN ALDRIN PŘÍSTROJE VE VESMÍRU • Umělé družice – nachází se na oběžné dráze Země, krouží kolem Země Význam : předpověď počasí, vyhledávání nalezišť nerostných surovin, přenáší telefonní hovory, rozhlas, televize • Kosmické sondy – výzkumné sondy (přístroje) vysílané k planetám • Kosmické dalekohledy – 1990 – HUBBLŮV – získávání informací z Vesmíru a Galaxií SLUNEČNÍ
SOUSTAVA
• Vznik – před 5 miliardami let ze sluneční pramlhoviny • Složení
▪ Hvězda – Slunce ▪ 8 planet s měsíci ▪ planetky, komety, meteorická tělíska SLUNCE
▪ hvězda obrovských rozměrů a obrovské hmotnosti (1000x větší než všechno ve SS) ▪ obsahuje žhavé plyny ▪ teplota – povrch 6000°C, ve středu (jádro) 14 miliónů °C ▪ Reakce Slunce: 1)V jádru – přeměna prvků =>uvolnění zářivé a tepelné energie = Slunce svítí a hřeje 2)Sluneční erupce – vyvržení proudu elektricky nabitých částic, mohou dosáhnout Zemi – způsobují polární záři – vliv na zdraví lidí, počasí ▪ Na Slunci pozorujeme: 1)Sluneční skvrny – tmavší místa, chladnější než okolí 2)Protuberanci – při zatmění Slunce, oblaka horkých plynů nad povrchem Slunce – vidíme jako plamínky
3) Korónu – řídké, žhavé plyny obklopující Slunce
PRAVIDLO – Na Slunce se nikdy nedíváme okem, nebo běžným dalekohledem – hrozí zničení očí. Speciální přístroje.
ZATMĚNÍ SLUNCE
PLANETY - nesvítí – odráží část světla od Slunce 1)Planety zemského typu - jsou blízko u Slunce, malé, pomalu se otáčí kolem osy, pevný povrch, málo měsíců MERKUR
VENUŠE - ▪ Po západu Slunce VEČERNICE ▪ před východem JITŘENKA
▪ světlo ze Slunce 3 min.
ZEMĚ – Měsíc, světlo 8 minut
MARS ▪
MARS – není vyloučen primitivní život, Červenooranžová, 2 měsíce, sondy na Mars
2)Planety typu ……………………… - velké, vzdálenější od Slunce, ………………….. povrch, rychle se otáčí kolem osy, prstence, hodně …………………………….. JUPITER – největší, rudá skvrna
SATURN – 20 i více měsíců
▪ 16 měsíců
URAN – zelená, mrazivá
NEPTUN
PLANETKY ▪ nachází se mezi Marsem a Jupiterem ▪ obíhají kolem Slunce ▪ nepravidelný tvar (10m – 100 km) Pluto – byla to planeta, ledový měsíc, má 1 měsíc KOMETY ▪ obíhají kolem Slunce za ,,planetou´´ Pluto ▪ nepravidelný tvar ▪ Složení : jádro – směs zmrzlých plynů a hornin ohon=obal – uvolněné plyny a prach z jádra.Ohon nemá kometa stále, jen když se přiblíží ke Slunci a led taje.
METEORY ▪ malá tělíska, kamínky, prach ▪ Meteor – tělísko, které vnikne do atmosféry, zahřeje se a shoří = září ▪ Meteorit – těleso, vnikne do atmosféry, neshoří a dopadne na Zem. Vytváří kráter.
MĚSÍC ▪ jediná přirozená družice v gravitačním poli Země ▪ vzdálenost od Země 384 000 km ▪ nesvítí ▪ 1969-1972 – 12 astronautů na Měsíci z expedice Apollo POVRCH : ▪ temné skvrny – roviny z tmavých hornin, říkáme jim ,, moře´´ ▪ krátery – světlé oblasti POHYBY : ▪ Obíhá kolem Slunce – 1 rok ▪ Obíhá kolem Země – 1 měsíc(27dnů,8hodin),(13x za rok) ▪ Otáčí se kolem své osy – 1 měsíc ▪ Ze Země vidíme jen 1 stranu Měsíce = přivrácená strana. Důvod – oběh kolem Země je stejně dlouhý jako oběh kolem osy. Odvrácená strana – nikdy ji nespatříme, vyfotografovaly ji kosmické sondy.
▪ Fáze Měsíce - různě velké části osvětlené měsíční polokoule - 1.čtvrť, dorůstá, úplněk, couvá, 3. čtvrť. nov GALAXIE Vesmír je celý vyplněn velkým množstvím galaxií. Vzdálené galaxie vyfotil Hubblův dalekohled. ▪ Naše Galaxie : • tvar čočkovitý disk, říkáme jí Mléčná dráha Současná teorie vzniku Vesmíru Velkým třeskem. Vesmír se neustále rozpíná. ZEMĚ • Tvar : na pólech zploštělá, na mnoha místech deformovaná koule (geoid). Určují ho družice •Rozměry: poloměr – 6378 km obvod rovníku – 40 000 km • Pohyby 1) OTÁČENÍ ZEMĚ KOLEM OSY ▪ Zemská osa – myšlená čára procházející S a J pólem, severní část míří k Polárce. Není kolmá k oběžné rovině = je nakloněná ▪ Směr otáčení – od Z → V, proti směru hodinových ručiček ▪ Doba 1 otočení – 24 hodin, (23:57min.) ▪ Důsledek otáčení – Střídání dne a noci 2) OBĚH ZEMĚ KOLEM SLUNCE ▪ Doba oběhu – 365 a ¼ dne = 1 rok. Čtvrt dne vynecháváme→za 4 roky z toho vznikne 1 den, o který je každý 4. rok delší = přestupný rok = 366 dní. Den navíc se dává do února = 1x za 4 roky má 29 dní. ▪ Dráha oběhu – elipsa – Země je někdy Slunci blíže, někdy dále ▪ Důsledek oběhu – Střídání 4 ročních období Sklon zemské osy + oběh Země kolem S = mění se úhel dopadu slunečních paprsků na zemský povrch během roku = mění se množství tepla, délka dne a noci = doba, po kterou dopadají na Zemi sluneční paprsky. ▪ 21. března – JARNÍ ROVNODENNOST - sluneční paprsky kolmo na rovník - obě polokoule mají stejně světla 12 h noc a 12 den - S polokoule jaro, J – podzim ▪ 21. června – LETNÍ SLUNOVRAT - sluneční paprsky kolmo na obratník Raka (S) - S polokoule přikloněna ke Slunci = více světla, 16 h den, 8h noc - S léto, J zima ▪ 23. září – PODZIMNÍ ROVNODENNOST - sluneční paprsky kolmo na rovník - obě polokoule stejně světla –12h den,12h noc - S podzim, J jaro ▪ 21. prosince – ZIMNÍ SLUNOVRAT - sluneční paprsky kolmo na obratník Kozoroha (J) - J polokoule přikloněna ke Slunci - S polokoule méně světla – 16h noc, 8h den - S zima, J léto
GLOBUS A MĚŘÍTKO ▪ Školní zeměpisný glóbus - zmenšený a zjednodušený model Země - otáčí se kolem osy, která je nakloněná - znázorňuje zemský povrch • Pevninu = světadíly=kontinenty Barvy : nížiny – zelená, vysočiny – hnědá ▪ Světový oceán – modrá barva Barvy jsou různé - podle nadmořské výšky ▪ vysoké hory – tmavě hnědá ▪ nižší hory – světle hnědá ▪ hluboké moře – tmavě modrá ▪ mělké moře – světle modrá ▪ nížina – světle zelená ▪ proláklina – tmavě zelená Globus má určité MĚŘÍTKO = číslo udávající poměr zmenšení globusu ke skutečnosti. Většinou má měřítko 1 : 40 000 000, což nám říká, že 1 cm na globusu je 400 km ve skutečnosti 1 : 40 000 000 1cm na mapě = 40 000 000cm ve skutečnosti 1cm na mapě = 400km ve skutečnosti
1km = 1000m 1m = 100cm 1km = 100 000cm
POLEDNÍKY A ROVNOBĚŽKY POLEDNÍKY ▪ myšlené čáry (polokružnice) spojují S a J pól ▪ prochází místy, kde je ve stejnou chvíli poledne ▪ všechny jsou stejně dlouhé ▪ jsou označeny stupni ▪ určují zeměpisnou délku ▪ hlavní poledník = NULTÝ (0°) – prochází Greenwichskou hvězdárnou v Londýně ▪ od hlavního poledníku je 180° na V a 180° na Z = poledník 180° - protilehlý poledník k 0. ▪ 0. a 180. poledník rozdělují Zemi na Z a V polokouli
ROVNOBĚŽKY ▪ myšlené čáry - kružnice ▪ každá rovnoběžka je různě dlouhá ▪ jsou označeny stupni ▪ určují zeměpisnou šířku ▪ hlavní rovnoběžka = ROVNÍK 0° - nachází se přesně v poloviční vzdálenosti mezi S a J pólem = rozděluje Zemi na S a J polokouli. Je to nejdelší rovnoběžka. ▪ od rovníku směrem k pólům se rovnoběžky zkracují, na pólech jsou to body ▪ od rovníku je 90° na S a 90° na J ▪ významné rovnoběžky – obratník Raka, Kozoroha, S polární kruh, J polární kruh
URČOVÁNÍ ZEMĚPISNÉ POLOHY - určujeme pomocí zeměpisné sítě = poledníky, rovnoběžky - určujeme je ve stupních º 1º
● ZEMĚPISNÁ ŠÍŘKA - oblouková vzdálenost kteréhokoliv místa na zeměkouli od rovníku, vyjadřujeme stupni. - určujeme podle rovnoběžky, která tím místem prochází Místa na : ▪ Na S polokouli–severní zeměpisná šířka- zkratka s.š. ▪ Na J polokouli-jižní zeměpisná šířka- zkratka j.š. ▪ Rovník – pouze zeměpisná šířka Např. Praha - leží na 50. rovnoběžce na S polokouli = 50º s.š. Oslo 60º s.š. Jakarta 6º j.š. ● ZEMĚPISNÁ DÉLKA - oblouková vzdálenost místa na zemi od hlavního (nultého) poledníku, vyjadřujeme ve stupních. - určujeme podle poledníku, který tím místem prochází Místa na: ▪ V polokouli – východní zeměpisná délka – zkratka v.d. ▪ Z polokouli – západní zeměpisná délka – zkratka z.d. ▪ Oº a 180º - jen zeměpisná délka z.d. Např. Tunis 10º v.d. Giza 30º v.d. ● ZEMĚPISNÁ POLOHA - získáme ji určením zeměpisné délky a šířky místa Světové strany :
hlavní : S, J, V, Z vedlejší : SZ, SV, JV, JZ
ZEMĚPISNÁ POLOHA ZEMĚPISNÁ DÉLKA → POLEDNÍKY → 0-180º → VÝCHODNÍ, ZÁPADNÍ
ZEMĚPISNÁ ŠÍŘKA → ROVNOBĚŽKY → 0-90º → SEVERNÍ, JIŽNÍ
REJSTŘÍK = abecední seznam zeměpisných názvů Př. PRAHA – 55 B 9 strana – písmeno a číslo čtverce
ČASOVÁ PÁSMA NA ZEMI - Země má ……….. na V a ………… na Z = 360° - Země je rozdělena na 24 časových pásem - Každé časové pásmo má 15 stupňů - Osy časových pásem jsou poledníky 0, 15, 30, 45, 60° atd. ● PÁSMOVÝ ČAS - čas v každém místě určitého časového pásma - sousední pásmo ležící na Z = minus 1 hodina na V = plus 1 hodina Příklad : 9h 10h 11h 12h -3 -2 -1 0
13h +1
14h +2
● SVĚTOVÝ ČAS - základní čas nultého poledníku, od tohoto času se počítá rozdíl časů ostatních časových pásem ● SMLUVENÝ ČAS - trvale, nebo dočasně zavedení času jiného pásma Např. ▪ ČR přijímá v létě – letní.čas – čas posunutý o hodinudopředu – čas sousedního V pásma ▪ Velké státy –Kanada, USA, Rusko, ● DATOVÁ MEZ - poledník 180° - přechod 180. poledníku z V pololkoule→Z polokouli = datum o 1 den zpět ze Z polokoule→V polokouli = datum o 1 den dopředu MAPA – zkreslené, zjednodušené a zmenšené znázornění zemského povrchu ● ZKRESLENÍ : - mapa = povrch Země v rovině x zemský povrch = zakřivený = nelze na mapě přesně znázornit = dochází ke zkreslení ÚHLŮ, PLOCH a DÉLEK - čím větší území je na mapě, tím je zkreslení větší ● ZJEDNODUŠENÍ : - do mapy nelze zakreslit vše - mapa světa – mapa ČR – automapa – plán (je nejpodrobnější) ● ZMENŠENÍ : - vyjádřeno měřítkem = poměr, kolikrát jsou určité hodnoty na mapě proti skutečnosti zmenšeny. Měřítko : číselné, grafické ● PLÁN : - zvláštní druh map, zobrazuje malé území, má speciální obsah, není na nich
● DRUHY MAP : 1) Podle obsahu : ▪ obecně zeměpisné – hory, nížiny ▪ tematické : počasí, půdy, politika, průmysl 2) Podle velikosti zobrazovaného území ▪ mapy světa ▪ světadílů ▪ části světa ▪ státy ▪ oblasti ● OBSAH MAP : 1) Výškopis – znázorňuje výškové poměry krajiny Znázornění : ▪ barvou ▪ kótou - značka a číselný údaj ▪ vrstevnice = čáry spojující místa se stejnou nadmořskou výškou. Příkrý svah = vrstevnice hustě, mírný svah = vrstevnice řídce ▪ kopečková metoda 2) Polohopis – znázorňuje vodní toky, lesy, obce, silnice, železnice ▪ smluvené značky(vysvětlivky) ▪ různý typ písma(města, státy) ● SOUBOR MAP = ATLAS - národní, místní, města, tématické - obsahuje REJSTŘÍK = abecední seznam zeměpisných názvů Př. PRAHA – 55 B 9 strana – písmeno a číslo čtverce
KRAJINNÁ SFÉRA - tvoří ji krajiny ● Části krajinné sféry : ▪ Přírodní – přírodní sféra – hory, lesy,řeky ▪ Vytvořené člověkem – domy, věže, cesty ● Přírodní sféra : 5 částí (sfér) ▪ LITOSFÉRA – svrchní část pevného zemského tělesy ▪ PEDOSFÉRA – půdní obal Země ▪ HYDROSFÉRA – vodní obal Země ▪ BIOSFÉRA – rostliny, živočichové ▪ ATMOSFÉRA – vzdušný obal Země STAVBA ZEMSKÉHO TĚLESA ● ZÁKLADNÍ VRSTVY ◦ Zemská kůra ◦ Zemský plášť ◦ Zemské jádro ZEMSKÁ KŮRA : - svrchní pevná část zemského tělesa Dělení: ▪ pevninská- hloubka 30km, hory 80 km ▪ oceánská –, 6km, dno oceánu ZEMSKÝ PLÁŠŤ : - hloubka 2900 km Vrstvy: ▪ svrchní pevná = litosféra ▪ roztavená plastická = pod litosférou ZEMSKÉ JÁDRO : ▪ vnější – tekuté, plastické ▪vnitřní – pevné LITOSFÉRA - zemská kůra a svrchní část (pevná) zemského pláště - rozlámána na LITOSFERICKÉ DESKY ▪ LITOSFERICKÉ DESKY - leží a pohybují se na roztavené části zemského pláště, stoupají, klesají a pohybují se do stran (několik cm za rok) ČR leží na : EUROASIJSKÉ LD Další LD : Indická, Pacifická, Americká (S, J), Africká
DNO SVĚTOVÉHO OCEÁNU ● Pevninský šelf - okraj pevniny zatopený vodou, tvořen pevninskou kůrou do hloubky 200 m. - dno se svažuje velmi pozvolna - území naleziště ropy a zemního plynu, znečišťování ● Pevninský svah - pevnina,která se rychle svažuje,hloubka až 7000 m ● Oceánská pánev - dno oceánu, hloubka kolem 5500m, oceánská zemská kůra ● Středooceánské hřbety - oddělují pánve, rozpínání oceánského dna, výlev magmatu = nová zemská kůra, podmořská pohoří (výška až 4000m), někdy se zvedají nad zemský povrch ● Hlubokooceánské příkopy - protáhlé sníženiny, nejhlubší části dna, zánik zemské kůry PŘÍRODNÍ ČINITELÉ - vznik a vývoj zemského povrchu ▪ Dělení : 1) Vnitřní – vytvářejí zemský povrch, pohyby LD • zemětřesení • sopečná činnost • vrásnění • zdvihy, poklesy 2) Vnější – rozrušují a zarovnávají zemský povrch = zvětrávání • dešťová voda • sníh • teplota • led • kořeny rostlin • vítr
VNITŘNÍ PŘÍRODNÍ ČINITELÉ ▪ ZEMĚTŘESENÍ - vzniká při pohybu LD po puklině = zlomu - dochází ke stlačení nebo rozpínání zemské kůry - v horninách je napětí – to se uvolňuje – náraz vyvolává otřesy - bod vzniku Epicentrum = ohnisko – z něj se všemi směry šíří zemětřesné vlny - zaznamenává ho seismograf - mají katastrofické následky, může vyvolat vlnu tsunami - ničivost zemětřesení – Richterova škála ▪ SOPEČNÁ ČINNOST - vznik – místo, kde na sebe naráží 2 LD a podsouvá se 1 pod 2 - roztavená zemská hmota - magma - velkými tlaky – magma, horniny, plyny a páry na povrch = vznikají sopky a sopečná pohoří - magma, které se dostane na povrch = láva (vytlačena ze sopky s plyny a úlomky skal) - blízkost sopky – vznik gejzírů (Island, Nový Zéland, USA) ▪ VRÁSNĚNÍ - VZNIK VRÁSOVÝCH POHOŘÍ - vznik v místě nárazu 2 LD → stlačení → zprohýbání do vln = vrásy a vrásová pohoří (Pyreneje, Alpy, Karpaty) Části vrásy: 1) sedlo (hřbet pohoří) 2) koryto (údolí)
sedlo
koryto
▪ ZLOMY – KERNÁ POHOŘÍ - vysoký tlak – horniny se nemohou ohýbat = prasknou = vzniknou zlomy – zemská kůra je rozlámána na KRY – vysunují se a klesají = vznikají kerná pohoří
zlom
KRA
ZÁVĚR – POHOŘÍ MOHOU VZNIKAT 1) sopečná činnost = pohoří sopečná 2) vrásněním = vrásová pohoří 3) zlomy = kerná pohoří
VNĚJŠÍ PŘÍRODNÍ ČINITELÉ - utváří a přetváří zemský povrch ● VODA – DEŠŤOVÁ, TAJÍCÍ ▪ Kyselé deště – v atmosféře se mísí voda s oxidem uhličitým, vzniká stálý roztok kyseliny →voda do hornin, lesů atd. → negativní účinek (měknou, rozpadají se) ▪ Mechanické působení – obrušování, vymílání, splavování, odplavení ▪ Záplavy – přehrady, betonová říční koryta ● TEPLOTA VZDUCHU ▪ Teplo – roztahování hornin ▪ Chlad – smršťování
tlak,drolení, pukání
● LED ▪ Voda zmrzne v puklinách→zvětšování, rozpad ● KOŘENY ROSTLIN ▪ rozšiřují pukliny, naleptávají horniny ● VÍTR ▪ unáší materiál (prach, písek)→obrušuje skály →ukládá (vznikají pohyblivé, písčité pahorky, přesypy) ▪ Čím je rychlost větru vyšší, tím více unáší materiálu ▪ Člověk ovlivňuje činnost větru - lesy, větrolamy = zpomalení větru - vykácení = zvětrávání – rozpad původní souvislé horniny →zvětraliny (kameny, štěrk, písek) ● TEKOUCÍ VODA ▪ Rozšiřuje a vymílá povrch – vznik říčních údolí ▪ Nově tvoří zemský povrch – ukládání unášeného materiálu ▪ Vodní tok - teče žlabem = korytem Části : Horní tok – velký sklon, rychlost, síla, unáší velké množství materiálu, posunuje velké kameny Střední tok – méně prudký, posunuje valouny, písek Dolní tok – pomalý, unáší drobné valouny, písek, ukládání unášeného materiálu = říční nánosy Ústí řeky – do oceány, jiné řeky - typy ústí : delta, nálevka (zakresli do sešitu)
Nálevka Delta Nilu
ČLENĚNÍ ZEMSKÉHO POVRCHU PODLE NADMOŘSKÉ VÝŠKY
1)Členění podle nadmořské výšky ▪ nížiny – do 200 m.n.m. ▪ vysočiny – nad 200 m.n.m. 2)Členění podle rozdílu nadmořských výšek Rozdíl nadmořské výšky
▪ ROVINA – plochý až mírně zvlněný povrch, rozdíly do 30m, roviny ve velkých nadmořských výškách = plošiny (Tibetská, Luanda Katanga)
do 30 m 3000 m.n.m.
plošina
▪ PAHORKATINA – mírně zvlněný povrch, mírné svahy, mělká údolí, rozdíl do 150 m. Nejčastější typ krajiny u nás.
do 150 m
▪ VRCHOVINA – příkřejší svahy, hlubší údolí, rozdíl do 300m. do 300 m
▪ HORNATINA – strmé svahy, hluboká údolí, rozdíl do 600 m. ▪ VELEHORNATINY – strmé, často skalnaté svahy, rozdíly přes 600 m, těžký život, málo lidí, nízké teploty, časté změny počasí.
ATMOSFÉRA
- vzdušný obal Země ▪ Vzduch – směs plynů (N 78%, 02 21%, CO2, vodní páry, ozon) ▪ Ozonosféra – vrstva ozonu, chrání před škodlivým kosmickým zářením, citlivá – freony – ničí, jsou zakázány. Nejhorší situace Antarktida, Austrálie, J Amerika. Sleduje se, chráníme se krémy, brýlemi ▪ Počasí - okamžitý stav atmosféry - určují ho meteorologické prvky ▪ Meteorologické prvky 1)Sluneční záření – ovlivňuje teplotu vzduchu, čím je úhel dopadu slunečních paprsků vyšší, tím je tepleji. Nejtepleji rovník x póly. 2)Teplota vzduchu – teploměr, ºC, nejtepleji je na zemském povrchu, čím jdeme výš – teplota klesá 3)Vlhkost vzduchu – množství vodní páry ve vzduchu. Velká vlhkost = mlha, malá = mráz 4)Oblačnost – stupeň pokrytí oblohy mraky. Vznik mraku : sražení vodní páry ve vzduchu Zataženo-skoro zataženo-oblačno-polojasno-skoro jasno-jasno 5)Srážky – vznik v oblacích, množství-milimetry ▪ déšť-mrholení-sníh-kroupy ▪ rosa (sražení vodní páry na chladnějších místech) ▪ jinovatka (sražení vodní páry při teplotách pod 0ºC) ▪ námraza (souvislá ledová vrstva na pevných předmětech) 6)Tlak vzduchu – působení vzduchu na zemský povrch, jednotka hektopascal 7)Vítr – proudící vzduch, vane z vysokého (V) tlaku do nízkého (N) tlaku ▪ určujeme – směr, rychlost (m/s, km/h) ▪ Počasí se neustále pohybuje ▪ Pracovníci – meteorologové ▪ Místo pozorování počasí – meteorologická stanice, meteorologická budka(měří a zaznamenávají 1x/hod) Mapa, která nám ukazuje počasí = synoptická mapa PODNEBÍ, PODNEBNÉ PÁSY - dlouhodobý stav atmosféry Podnebí závisí na : 1)Slunečním záření – důležité je množství, hodně = teplo x málo = zima → vznik podnebných pásů Podnebné pásy : ▪ tropický – kolem rovníku, celý rok teplo, Slunce vysoko, nestřídají se roční období ▪ subtropický – přechodný ▪ mírný – mezi obratníky a polárními kruhy, střídání 4 ročních období ▪ subpolární – přechodné ▪ polární – mezi polárními kruhy a póly, chladno, polární den a noc 2)Nadmořská výška – čím je vyšší NV, tím je teplota nižší, klesá tlak a přibývá srážek 3)Vzdálenost od oceánu ▪ oceánské podnebí – mírné teploty, vlhko, malé rozdíly teplot, prší ▪ vnitrozemské podnebí – suché, málo srážek, horká léta, mrazivé zimy, vysoké rozdíly teplot ▪ přechodné podnebí – záleží na směru větru, změna počasí každých asi 5 dní
CELKOVÝ OBĚH VZDUCHU V ATMOSFÉŘE
- proudění (vítr) je vyvoláno rozdílným tlakem a teplotou vzduchu
zvyšování teploty = snižování tlaku snižování teploty = zvyšování tlaku
- na určitých místech světa je stejná teplota = stále stejný tlak
Rovník = Tlaková níže TN Póly = Tlakový výše TN
-
vítr vane z TV → TN = vznikají pravidelné větry
1)Pasáty – vanou od obratníku k rovníku, stáčí se na západ (díky otáčení Země kolem osy) ▪ SV Pasát ▪ JV Pasát
2)Monzuny – vanou z oceánu na pevninu nebo naopak ▪ Letní monzun – oceán → pevnina = vlhko ▪ Zimní monzun – pevnina → oceán = sucho
HYDROSFÉRA - vodní obal Země ▪ Voda na Zemi • Světový oceán (97%) • Voda na pevnině(3%) - povrchová, podpovrchová • Voda v atmosféře – vodní pára SVĚTOVÝ OCEÁN ▪ Základní pojmy : ▪ Moře – okrajové části oceánu - dělení : okrajová – volně spojena s oceánem vnitřní – obklopena pevninou ▪ Průliv – zúžená část oceánu mezi pevninami ▪ Průplav – zúžená část oceánu prokopaná člověkem ▪ Záliv – výběžek oceánu do pevniny ▪ Poloostrov – výběžek pevniny do oceánu ▪ Ostrov – část pevniny obklopená mořem ▪ Souostroví – skupina ostrovů ▪ Břežní čára – místo styku oceánu s pevninou ▪ Pobřeží – pruh území kolem břežní čáry ▪ Vlastnosti oceánské vody 1)Slanost – hořce slaná, obsah soli závisí na teplotě vody – čím větší teplota = vyšší slanost - jednotka slanosti promile ‰ (1‰ = 1 gram soli v 1 litru vody) ZJISTI SLANOST TĚCHTO MOŘÍ (PRACUJ S ATLASEM) Středozemní moře Severní moře Rudé moře Labradorské moře Arabské moře Hudsonův záliv 2)Teplota – závisí na podnebí a oceánských proudech, oceánský led, plovoucí led – ledoborce (slanost moře = mrznutí a tání při – 1,9ºC) 3)Pohyb Typy pohybů ▪ Oceánské proudy – příčina -rozdílná teplota vody - teplé NAPIŠ 3 PŘÍKLADY - studené NAPIŠ 3 PŘ. ▪ Vlnění – vzniká vlivem větru, příboj ▪ Dmutí = příliv, odliv – změna výšky mořské hladiny na pobřeží během 24 hodin – 2x příliv, 2x odliv = změna každých 6 hodin, způsobeno přitažlivostí Měsíce a Slunce
VODA NA PEVNINĚ Povrchová voda – vodní toky, jezera, bažiny, umělé vodní nádrže, sníh • Vodní toky Pramen – začátek toku (vyvěrající podzemní voda) Přítok – vodní tok ústící do jiného, určují se od pramene – pravý, levý Povodí – území, odkud voda stéká do jedné řeky Úmoří – území, odkud voda stéká do jednoho moře Rozvodí – hranice povodí nebo úmoří Bezodtoká oblast – oblast, odkud neodtéká voda do oceánu REKORDY – Nejdelší vodní tok - Amazonka 7025km - Nil 6671 km - Chang Jang • Jezera – přirozené vodní nádrže Dělení : - sopečná – Viktoriino - ledovcová – Ladožské, Oněžské - zatopená, příkopových propadlin – Bajkal - zbytky moří – Kaspické, Mrtvé – slaná REKORDY - Nejhlubší – Bajkal - Největší – Kaspické moře, Hořejší, Viktoriino • Bažiny – trvale zamokřená území porostlá vlhkomilnými rostlinami • Umělé vodní nádrže – vytvořil je člověk Rybníky – nádrže k chovu ryb a rekreaci, u nás – Jižní Čechy = Třeboňsko Přehrady – přehrazení říčního údolí = zatopení krajiny, vesnic, silnic. Funkce – zadržovat vodu, chránit před povodněmi, regulace vody, zdroj pitné vody, energie, rekreace • Ledovce – 10% povrchu Země Horské – vznik v horách, sníh neroztaje ani v létě = nahromadí se a mění se v led. Pohybují se do údolí ve tvaru písmene U Sněžná čára : nadmořská výška, od které směrem vzhůru po celý rok neroztaje sníh Pevninské – vznikají v polárních pásech (Grónsko, Antarktida), zadržují 77% sladké vody, pohybují se a ulamují do oceánu = ledové kry Podpovrchová voda - voda, která se vsákne do půdy a do zvětralin - dělení : půdní podzemní • Půdní voda – obsažená v půdě, důležitá pro rostliny • Podzemní voda – vyskytuje se hlouběji, vyplňuje dutiny v horninách a hromadí se - čistá = zdroj pitné vody (studny) - dnes = znečištění – hnojiva, továrny atd. - výtok podzemní vody na povrch = pramen - vývěr teplé vody na povrch = gejzír
OBĚH VODY V PŘÍRODĚ - voda je v neustálém pohybu - 2 oběhy vody : malý oběh velký oběh ▪ Velký oběh – mezi oceánem a pevninou oceán=výpar ◦ vznik oblaků ◦ odnos větrem nad pevninu ◦ déšť ◦ část se vsákne ◦ část se vypaří ◦část odteče ▪ Malý oběh - nad pevninou - nad oceánem PEDOSFÉRA - půdní obal Země ▪ Půda - hlavní podmínka života na Zemi - růst rostlin, váže vodu, ŽP rostlin a živočichů • Vznik – přeměnou zvětraliny v půdu působením vody, vzduchu a organismů • Složka půdy – základ matečná hornina = podkladová 1) neživá složka ◦ hlína (jíl, prach, písek) ◦ půdní voda ◦ půdní vzduch ◦ humus (odumřelé zbytky rostlin a živočichů) 2) živá složka ◦ kořeny živých R ◦ drobní živočichové ◦ mikroorganismy (bakterie) • Úrodnost půdy – schopnost poskytnout R dostatek živin, vody, vzduchu, ovlivňuje ji množství humusu. Člověk se snaží zvyšovat úrodnost půdy – hnojení, obdělávání, zavlažování, odvodňování. • Druhy půd – závisí na velikosti částic v půdě ◦ jílovité – nejmenší částice ◦ hlinité – menší i větší ◦ písčité – největší • Typy půd – každý typ má svůj půdní profil = řez půdou = pořadí vrstev od povrchu k matečné hornině ◦ černozemě – nejúrodnější, tmavá barva, hodně humusu, v nížinách ◦ hnědozemě – méně humusu ◦ hnědé lesní půdy – tenká vrstva humusu, málo úrodné, pahorkatiny ◦ podzolové – málo humusu, nejméně úrodné, hory •Eroze – odnos, rozrušení půdy (voda, vítr), člověk (kácení lesů, orba na svazích) • Úbytek – stavba nových domů, těžba, odpady
BIOSFÉRA -
rostliny, živočichové, houby, mikroorganismy každý organismus žije v jiných PP, které jsou rozdílné v každé části zemského povrchu Přírodní podmínky závisí na: ◦ zeměpisné šířce ◦ nadmořské výšce ◦ vzdálenosti od oceánu ◦ vzdušných proudech ◦ oceánských proudech (chladné, teplé)
VEGETAČNÍ PÁSY : TROPICKÝ PÁS – nachází se kolem rovníku ▪ Tropický deštný les - 10ºs.š. - 10ºj.š. - rozšíření – SP – VYPIŠ SVĚTADÍLY, VE KTERÝCH SE NACHÁZÍ TDL + KDE PŘESNĚ – teplo a vlhko po celý rok - pestré rostliny , mnoho druhů, lesy vytváří patra – bylinné, keřové, stromové, korunové ◦ typické rostliny – orchidej, filodendron, mučenka, liány, vzácná dřeva – cedr, mahagon, eben, palisandr - živočichové – mnoho druhů, hmyz, ptáci, opice, jaguár, hadi (motýli, kudlanka, kolibřík, tukan, papoušek) - problém – kácení deštného lesa ▪ Střídavě vlhké (monzunové) lesy - rozšíření – tropický a subtropický pás SP - VYPIŠ SVĚTADÍLY, VE KTERÝCH SE NACHÁZÍ TDL + KDE PŘESNĚ - podnebí – střídání 2 období – dešťů x sucha ◦ období sucha – opadají, žloutnou (trny) ◦ období dešťů – kvetou, rostou, rozmnožují - využití – plantáže – banán, kakao, kokos, palma olejná ▪ Savany - podnebí – střídání 2 období – déšť x sucho = 2 podoby savany - jsou to travnaté krajiny s roztroušenými skupinami stromů - období dešťů – je krátké, vysoká, zelená tráva, mláďata, dostatek potravy - období sucha – nehostinná, prach, R usychají, opadají, zvířata se stěhují za vodou - rostlinstvo – baobab, akácie, trávy - živočichové – slon, žirafa, zebra, gepard, lev, hadi, antilopy, termiti, supi - využití – pastviny pro dobytek, plantáže – bavlna, obilí, palma olejná (arašídy) ▪ Pouště a polopouště - rozkládají se v tropech, subtropech i mírném pásu - podnebí – nejsušší oblasti, velké rozdíly teplot – ve dne velké teplo x v noci chladno, nedostatek vody - povrch – kamení, písek = velké zvětrávání (rozdíly teplot) - rostlinstvo ◦ musí být přizpůsobeni – dlouhé kořeny, listy mají žlábek, který sbírá vodu, skladují vodu ve tkáních, silná vosková vrstva, chlupy ◦ datle, keře, agáve, aloe, kaktus - živočichové- žijí v podzemí, zahrabávají se, vycházejí jen v noci, mají zásoby tuku◦ velbloud, hadi, sup, hmyz, štír, varan - využití – řídké zalidnění – pouze v místech výskytu podzemní vody – oázy – palma datlová - oáza – voda vyvěrá podél zlomu, podmínkou je napjatá hladina spodní vody (voda je pod tlakem mezi dvěma nepropustnými horninami)
SUBTROPICKÝ PÁS - přechod mezi tropickým a mírným pásem - SP - VYPIŠ SVĚTADÍLY, VE KTERÝCH SE NACHÁZÍ TDL + KDE PŘESNĚ Dvě oblasti : ▪ Vlhké subtropy (monzunové) - podnebí – malé teplotní rozdíly – zima teplá, vlhká, léto-teplé, deštivé (monzun) - využití – lesy – přeměněny hlavně v nížinách na rýžová pole ▪ Suché subtropy - podnebí – horká, suchá léta, teplá a deštivá zima - rostliny – cypřiše, cedry, fíky, levandule, olivy, mandle, citrusy, pomeranče, víno, ořechy - živočichové – daněk, kamzík, ovce, srnec, muflon, šakal, plazi, klokan - využití – původní lesy vykáceny – dnes křoviny nebo pole – obilí, zelenina, citrusy, olivy, víno vyšší polohy – pastviny – ovce, kozy MÍRNÝ PÁS - mezi obratníky a S polárními kruhy - téměř celá Evropa, Asie střed, USA, J Argentina, J Austrálie Dělení : ▪ Stepi a lesostepi - podnebí – teplá, suchá léta x chladné suché zimy - rostliny ◦ travnaté porosty, nerostou zde stromy, tamaryšek, traviny, tulipán - živočichové – sysel, jeřáb, lasice, zmije, osel - dělení : ◦ prérie – S Amerika ◦ pampy – J Amerika ◦ Asie - využití - hodně humusu - úrodné – pšenice, kukuřice, sucho – ovce, dobytek, mění se v poušť - na okrajích je více srážek – lesy = lesostepi ● Listnatý a smíšený les - J část mírného pásu - Stromy opadávají – dub, buk, bříza, habr - živočichové – jelen, liška, kuna, jelenec, sojka - husté osídlení - využití ◦ lesy vykáceny – pole, louky, pastviny ● Tajga = jehličnatý les - nejsevernější část mírného pásu – Kanada, S Evropa, Rusko - chladno, málo úrodné půdy - smrk, modřím, borovice, jedle - medvěd, los, rys, tetřev, jestřáb - krajina málo přeměněna člověkem – těžba dřeva, lov zvěře pro kožešinu, těžba NS - vznik bažin – les+chlad+srážky=stín=malý výpar
POLÁRNÍ PÁS - rozšíření – kolem S a J pólu, S Kanady, S Evropy, Grónsko, S Ruska, Arktida, Antarktida - velké chladno, sucho, polární den a noc Dělení : ▪ Lesotundra - nedostatek tepla= řídnutí jehličnatého lesa – ojedinělé skupinky stromů ▪ Tundra - velmi chladné podnebí, léto jen 2 měsíce - půda je zmrzlá, v létě roztává jen na povrchu – bažiny - traviny, zakrslé dřeviny, mechy, lišejníky - sob, zajíc, vlk, liška (polární), sovice sněžná, ptáci, hmyz - malé využití – lov ryb, chov sobů ▪ Polární pustiny - ostrovy kolem S pólu – Grónsko, Špicberky, Antarktida - mrazové pustiny, trvale zaledněná území, nejdrsnější podnebí - téměř žádné rostliny - živočichové přizpůsobeni – srst, peří, tuk, bohaté prokrvení, zabránění úniku tepla
ŽIVOT VE VODÁCH OCEÁNU ▪ Světový oceán : Tichý Atlantský Indický Severní ledový - nejrozsáhlejší životní prostředí na Zemi - výskyt R a Ž je ovlivněn podnebným pásem = teplotou oceánské vody, slaností, proudy, hloubkou ▪ Oceány tropického pásu - oceány – Tichý, Indický, Atlantský - oceánské proudy – SP – POMOCÍ ATLASU VYPIŠ MINIMÁLNĚ 3 - teploty – SP – POMOCÍ ATLASU ZJISTI TEPLOTU V červnu : lednu : - slanost – SP – ZJISTI POMOCÍ ATLASU - živočichové – velké množství – hvězdice, žralok, chobotnice, kladivoun, kareta - důležité – KORÁLI – mělká voda, jsou to drobní živočichové – polypy s tvrdým vápenatým obalem těla – uhynutí – vápenité schránky zůstávají = vytvářejí pevné korálové útesy, ostrovy = atoly s vodní plochou – lagunou uprostřed ▪ Oceány mírného pásu - oceány – Tichý, Atlantský - oceánské proudy – SP – POMOCÍ ATLASU VYPIŠ MINIMÁLNĚ 3 - teploty – SP – POMOCÍ ATLASU ZJISTI TEPLOTU V červnu : lednu : - slanost – SP – ZJISTI POMOCÍ ATLASU - živočichové ◦ méně druhů, ale velké množství ◦ šelfové moře – intenzivní lov – hejna sleďů, sardinek, tresek – lov se stále zdokonaluje = narušení rovnováhy – lov se musí usměrňovat, omezovat ◦ mlži, delfín, treska, koník, medúza, langusta, tuleň ▪ Oceány polárního pásu - oceány – SLO, jih – Tichý, Indický, Atlantský - oceánské proudy – SP – POMOCÍ ATLASU VYPIŠ MINIMÁLNĚ 3 - teploty – SP – POMOCÍ ATLASU ZJISTI TEPLOTU V červnu : lednu : - obsahují mnoho kyslíku = vznik planktonu (drobné R+Ž), živí se jím drobné ryby a velryby - živočichové ◦ velryby – plejtvák obrovský – skoro vyhubeni, musí být chráněn, mez. zákon ◦ Arktida – tuleň, treska, běluha, mrož, sleď, rybák, kosatka ◦ Antarktida – plejtvák, tuleň, albatros, tučňák, chaluha, krab VÝŠKOVÉ STUPNĚ V KRAJINĚ Se vzrůstající nadmořskou výškou se mění podnebí : ◦ klesá teplota (200m o 1ºC) ◦ klesá tlak (vzduch řídne) ◦ zvyšuje se rychlost větru ◦ přibývá srážek ◦ mění se přírodní podmínky (R a Ž) Rozeznáváme výškové stupně R = vegetační stupně ◦ polární pustina ◦ tundra ◦ severský les = tajga ◦ opadavý les mírného pásu ◦ subtropický les ◦ tropický deštný les
KRAJINA ▪ Přírodní krajina : - vznikla působením přírodních činitelů, bez zásahu člověka - dnes – téměř nikde nenajdeme ▪ Kulturní krajina : - vznik zemědělství = člověk začal krajinu přetvářet ke své potřebě – pole, pastviny ▪ Typy krajin (podle využití) 1)lesohospodářská – převládá les, těžba dřeva, málo změn 2)zemědělská – pole, louky, pastviny, sady, vinice, chmelnice 3)těžební (průmyslová) – zcela změněna člověkem, snaha obnovit, zastavit poškozené krajiny 4)městská Krajina je dnes životní prostředí člověka – snaží se ji chránit.
Vymezují se chráněná území s různým stupněm ochrany. ◦ Národní parky NP – Krkonoše, Podyjí, Šumava, České Švýcarsko ◦ CHKO – Pálava, Moravský kras….asi 1800 v ČR