VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK

Regionální operační program regionu soudržnosti Střední Morava

NEJČASTĚJŠÍCH POCHYBENÍ ZADAVATELŮ ZAKÁZEK/VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK realizovaných v rámci projektů podpořených ROP Střední Morava

PARTNER PRO VÁŠ ROZVOJ


VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POJMŮ.. Veřejná zakázka – jedná se o zakázku realizovanou na základě smlouvy mezi veřejným, sektorovým nebo dotovaným zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek, služeb nebo úplatné provedení stavebních prací a postup jejího zadání je upraven zákonem č. 137/2006 Sb, o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“ nebo též „zákon“). Zakázka – jedná se o zakázku realizovanou na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek, služeb nebo úplatné provedení stavebních prací a postup jejího zadání je upraven Metodickým pokynem Zadávání zakázek a veřejných zakázek v programovém období 2007-2013 (dále jen „ MP ZZ“), Zadavatel – pro účely této publikace se zadavatelem rozumí jak zadavatel zakázek spadající pod režim zákona (veřejný, sektorový nebo dotovaný), tak i zadavatel spadající pod režim MP ZZ. UPOZORNĚNÍ: Níže uvedená doporučení týkající se předcházení chybám v průběhu zadávání a realizace zakázek a veřejných zakázek vycházející ze sbírky rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a Nejvyššího správního soudu ČR mohou jít v případě zadávání zakázek dle MP ZZ nad rámec toho, co je řídící dokumentací minimálně vyžadováno. Dodržení níže uvedených zásad a doporučení však vždy povede k posílení zásad transparentnosti, zákazu diskriminace a požadavku na rovné zacházení a výrazně tak sníží možnost udělení finanční opravy způsobilých výdajů projektu. PARTNER PRO VÁŠ ROZVOJ


Nedodržení nebo nedostatečné dodržení zásady transparentnosti výběrového řízení Zásada transparentnosti je jedna ze tří základních zásad, kterými se řídí zadávací řízení, ať už podléhající režimu zákona o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“ nebo též „zákon“) či řídící dokumentaci ROP (Metodický pokyn Zadávání zakázek a veřejných zakázek v programovém období 2007-2013). Účelem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Její nedodržení pak vede k nepřezkoumatelnosti zadávacího řízení a projevuje se např. tak, že zadavatel není schopen prokázat odeslání výzvy či způsob hodnocení nabídek uchazečů je proveden jinak, než jak bylo uvedeno v zadávací dokumentaci. Projevem nedodržení zásady transparentnosti je rovněž nevymezení předmětu veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky v zadávací dokumentaci. Zadávací dokumentace pak není úplná a správná (např. soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr není v souladu s obsahem projektové dokumentace) … Pokračování na další straně



Nedodržení nebo nedostatečné dodržení zásady transparentnosti výběrového řízení … Obecně lze uzavřít, že porušením zásady transparentnosti je jakékoliv jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení. Tak tomu je tehdy, pokud zadávací dokumentace neobsahuje jednoznačně a srozumitelně formulovaná pravidla. Pokud zadávací dokumentace, resp. v ní obsažené zadavatelovy požadavky na zpracování nabídky, objektivně připouští rozdílný výklad, nemůže taková interpretační nejistota stíhat žádného z uchazečů, ale zadavatele samotného. Vždy pak platí, že zadavatel, který zadávací dokumentaci vyhotovuje, také za její správnost a úplnost odpovídá.



V zadávací dokumentaci jsou uvedeny požadavky nebo odkazy na obchodní firmy, názvy nebo jména a příjmení, specifická označení zboží a služeb, které platí pro určitou osobu, popřípadě její organizační složku za příznačné, patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu, ačkoliv to není odůvodněno předmětem veřejné zakázky.

Zadavatelé často neoprávněně užívají výjimku dle § 44 odst. 11 zákona o veřejných zakázkách, ačkoliv to není odůvodněno předmětem veřejné zakázky a požadavkem na vymezení předmětu veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídek. Do výkazu výměr pak umísťují odkazy na obchodní firmy, specifická označení zboží a služeb, které platí pro určitou osobu, ochranné známky atd. Samotné uvedení klauzule, ve které zadavatel prohlašuje, že umožní pro plnění veřejné zakázky použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných řešení, není všespásné, a pokud požadavky zadavatele na specifické označení výrobků apod. nejsou odůvodněny specifickým předmětem veřejné zakázky, jedná se vždy o pochybení. Zadavatel by tak měl vždy užít maximální snahy popsat předmět veřejné zakázky za použití obecného popisu. Nedodržení této snahy pak může vést k porušení zásady zákazu diskriminace.



Špatně zpracovaná zadávací dokumentace, dle které není možné obdržet porovnatelné nabídky Uvedené pochybení souvisí s porušením zásady transparentnosti, přičemž je tradičně způsobeno tím, že v zadávací dokumentaci není vymezen předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídek nebo není stanoven požadavek na způsob zpracování nabídkové ceny. Zadavatel pak často obdrží vzájemně neporovnatelné nabídky. Výše uvedeným chybným postupem tak zadavatel ovlivní obsah podaných nabídek, když každý z uchazečů může vycházet při stanovení výše celkové nabídkové ceny z jiného rozsahu předmětu plnění. Zadavatel takovým počínáním vždy podstatně ovlivní výběr nejvhodnější nabídky. Je proto vždy nutné mít na paměti, že zadávací dokumentace je rozhodujícím podkladem, na jehož základě dodavatelé zpracovávají své nabídky. Z tohoto důvodu zákon ukládá zadavateli vymezit prostřednictvím zadávací dokumentace veškeré podrobnosti předmětu veřejné zakázky nezbytné k tomu, aby dodavatelé mohli řádně zpracovat své nabídky. Zadávací dokumentace musí obsahovat požadavky a technické podmínky zadavatele, které vymezují předmět veřejné zakázky v takových podrobnostech, které jsou nezbytné pro zpracování nabídky. Zároveň musí obsahovat požadavky v takovém rozsahu, aby byla zadávací dokumentace úplná a správná, jasná a srozumitelná, určitá a dostatečně podrobná tak, aby si jakýkoliv potenciální dodavatel po přečtení zadávací dokumentace dokázal udělat představu, co je předmětem veřejné zakázky a zda se daného zadávacího řízení zúčastní. Význam kvality zpracování zadávací dokumentace lze spatřovat také v tom, že na jejím základě dodavatelé mají podat vzájemně porovnatelné nabídky, které umožní zadavateli jejich hodnocení podle předem stanovených kritérií.



Diskriminačně zvolená kvalifikační kritéria (vysoký požadovaný obrat oproti předpokládané hodnotě zakázky, vysoká požadovaná hodnota referenčních zakázek ve vztahu k předpokládané hodnotě zakázky, neodpovídající minimální úroveň vymezených ukazatelů finanční analýzy atd.)

Zadavatel je vždy povinen vymezit minimální úroveň kvalifikačních předpokladů odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky. Stanovením nepřiměřených požadavků na způsobilost uchazečů se nepřípustně omezuje okruh potenciálních dodavatelů a vede k jejich diskriminaci tím, že jim zadavatel znemožní zúčastnit se příslušného zadávacího řízení. Jedná se tedy o porušení zásady zákazu diskriminace. Diskriminaci nelze vztahovat jen na diskriminaci zjevnou, tedy případ, kdy zadavatel otevřeně postupuje jinak vůči jednotlivému dodavateli a jinak vůči dalším možným dodavatelům, nýbrž také na diskriminaci skrytou, kdy zadavatel znemožní některým dodavatelům ucházet se o veřejnou zakázku nastavením takových kvalifikačních předpokladů, kdy požadovaná úroveň technické způsobilosti je zjevně nepřiměřená ve vztahu k velikosti, složitosti a technické náročnosti konkrétní veřejné zakázky. Přitom je zřejmé, že ji mohou splnit jen někteří z dodavatelů, jež by jinak byli k plnění předmětu veřejné zakázky objektivně způsobilými.




… Nejčastější nálezy z auditů Evropské komise: 1. 2. 3. 4. 5. 6.

7. 8. 9.

Požadavek na znalost českého jazyka. Požadavek na umístění kanceláře uchazeče. Požadavek na zkušenost s fondy EU. Stanovení fixních cen. Neoprávněné zkrácení lhůt pro podání žádosti o účast, či lhůty pro podání nabídky Požadavek na zkušenosti s rekonstrukcí stavby zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek, v případě, kdy samotný předmět veřejné zakázky v seznamu není. Požadavek doložení dokladu o dispozici s obalovnou živičných a asfaltových směsí, a doklad o dispozici s betonárnou. Požadavek na referenční zakázky uchazeče, které uchazeč realizoval v pozici generálního dodavatele. Požadavek na osobu dodavatele a jeho charakteristiky, který neodpovídá taxativně vyjmenovaným kvalifikačním předpokladům. PARTNER PRO VÁŠ ROZVOJ



10. Požadavek smluvní pokuty a další smluvní podmínky, jejichž účelem je zajištění povinností dodavatele, jako dílčí hodnotící kritérium. 11. Požadavek na zajištění povinností vítězného dodavatele formou bankovní záruky ve fázi podání nabídek. 12. Oznámení o zakázce v rámci kvalifikačních předpokladů odkazuje na Zadávací dokumentaci zveřejněnou na profilu zadavatele.



Prokazování ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů a technických kvalifikačních předpokladů prostřednictvím subdodavatele, aniž by se subdodavatel jednoznačně zavázal k poskytnutí plnění, a to alespoň v takovém rozsahu v jakém subdodavatel prokazuje splnění kvalifikace Dle § 51 odst. 4 ZVZ platí, že není-li dodavatel schopen prokázat splnění určité části kvalifikace požadované zadavatelem v plném rozsahu, je oprávněn splnění kvalifikace v chybějícím rozsahu prokázat prostřednictvím subdodavatele (s výjimkou základních kvalifikačních předpokladů a výpisu z obchodního rejstříku). Dodavatel je v takovém případě povinen veřejnému zadavateli předložit smlouvu uzavřenou se subdodavatelem, z níž vyplývá závazek subdodavatele k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky dodavatelem či k poskytnutí věcí či práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém subdodavatel prokázal splnění kvalifikace. Pokud zadavatel prokazuje splnění ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů prostřednictvím subdodavatele, a to na celý předmět veřejné zakázky (100 % veřejné zakázky), pak by se dle dikce zákona měl subdodavatel zavázat, že zadavateli poskytne plnění v odpovídajícím rozsahu, v jakém prokázal splnění kvalifikace. Pokud tedy prokazoval subdodavatel splnění ekonomické a finanční kvalifikace ve 100 % rozsahu, měl by se subdodavatel zavázat, že poskytne 100% plnění veřejné zakázky… Pokračování na další straně



Prokazování ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů a technických kvalifikačních předpokladů prostřednictvím subdodavatele, aniž by se subdodavatel jednoznačně zavázal k poskytnutí plnění, a to alespoň v takovém rozsahu v jakém subdodavatel prokazuje splnění kvalifikace Uvedené však není možné realizovat vždy a všude, jelikož si zadavatelé v zadávací dokumentaci mohou vyhradit požadavek, že určitá část plnění předmětu veřejné zakázky nesmí být plněna subdodavatelem. S přihlédnutím k základnímu účelu ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů, který by měl vypovídat o ekonomické síle, resp. stabilitě společnosti ucházející se o veřejnou zakázku, by se pak měl prokazující subdodavatel zavázat alespoň k tomu, že se zaručí za ekonomickou stabilitu dodavatele v případě, že by nebyl schopen plnit závazky vyplývající ze smluvních podmínek, a že poskytne zdroje na úhradu nákladů dodavatele. V případě technických kvalifikačních předpokladů je pak situace obdobná. Vyjdemeli ale z obecného pojetí technické kvalifikace, pak ten dodavatel, který prokazuje část kvalifikace prostřednictvím subdodavatele, musí předložením subdodavatelské smlouvy zaručit, že ta odbornost či zkušenosti nebo doklady, které dodavateli chybí, budou nahrazeny zkušenostmi nebo odborností či doklady subdodavatele a ten pak v tomto rozsahu poskytne dodavateli i odpovídající plnění. Jestliže tedy dodavatel sám nemá dostatek zkušeností s realizací obdobných zakázek a v této části využívá k prokázání kvalifikace svého subdodavatele, pak z jejich vzájemné smlouvy musí jasně a jednoznačně vyplynout závazek subdodavatele, že bude po celou dobu zabezpečovat odborné vedení stavby, aby nahradil chybějící zkušenosti dodavatele.



Hodnotící komise při procesu hodnocení nabídek přidělí nabídce v rámci hodnotícího kritéria automaticky 0 bodů s odkazem na zjevně nepřiměřenou hodnotu v rámci hodnotícího kritéria, aniž by se předkladatel nabídky mohl bránit či prokázat proveditelnost nabízeného řešení. Zadavatelé se často v rámci opatření proti „spekulativním“ nabídkám uchazečů, kteří úspěšnost svých nabídek staví na hodnotách jiných dílčích kritérií, než je nabídková cena, brání tím, že v zadávací dokumentaci uvedou, že v případě zjevně nepřiměřené hodnoty v hodnotícím kritériu udělí hodnotící komise nabídce v tomto kritériu 0 bodů. Tímto postupem pak lze čelit nabídkám, ve kterých se objevují hodnoty, které již na první pohled nesou znaky zjevné nepřiměřenosti, jako jsou např. smluvní pokuty za nesplnění některé ze smluvních povinností zhotovitele v řádu milionů korun za den prodlení, záruční doby pak v hodnotách deset a více let, lhůta realizace v délce, podle které je nutné denně prostavět více jak milion korun apod. Pokud se však zadavatel, resp. hodnotící komise rozhodne při procesu hodnocení nabídek konstatovat zjevně nepřiměřenou hodnotu v dílčím kritériu a následně nabídce v tomto kritériu 0 bodů udělit, nelze tak učinit zcela automaticky. Hodnotící komise by měla provést kontradiktorní ověření, tedy požádat o vyjasnění nabídky právě s ohledem na dodavatelem nevěrohodně nabízenou hodnotu. Takový postup, kdy je dána dodavateli možnost „obhajoby“ se pak jeví jako zcela objektivní a transparentní, neboť má-li být vyloučena diskriminace, musí mít neúspěšní uchazeči možnost vysvětlit svá stanoviska … Pokračování na další straně



Hodnotící komise při procesu hodnocení nabídek přidělí nabídce v rámci hodnotícího kritéria automaticky 0 bodů s odkazem na zjevně nepřiměřenou hodnotu v rámci hodnotícího kritéria, aniž by se předkladatel nabídky mohl bránit či prokázat proveditelnost nabízeného řešení.

Automatický postup přidělování 0 bodů bez kontradiktorního ověření, tj. možnosti prokázat, že tyto nabídky jsou hodnověrné a vážné, může představovat nepřímou diskriminaci tím, že v praxi znevýhodní ty hospodářské subjekty (např. i z jiných členských států), které na základě odlišných struktur nákladů nebo technologií, mohou využívat značné úspory. Rovněž nelze vyloučit, že tito uchazeči mohou chtít snížit své zisky, aby mohli účinněji proniknout na dotčený trh. Další možností jak předejít spekulativním nabídkám je stanovit v zadávací dokumentaci postup, při kterém zadavatel stanoví maximální, resp. minimální hodnoty v hodnotícím kritériu, které bude hodnotit maximálním počtem bodů. Pokud uchazeč pak tyto stanovené hodnoty ve své nabídce překročí, hodnotící komise bude tuto nabídku hodnotit jen co do maximálně (minimálně) stanovené hodnoty v hodnotícím kritériu.



Zadavatel rozdělí předmět zakázky za tím účelem, aby se vyhnul složitějšímu typu zadávacího řízení

K uvedenému pochybení dochází v tom případě, kdy jeho prostřednictvím dojde k umělému rozdělení předmětu veřejné zakázky, v jehož důsledku nastane snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené v zákoně o veřejných zakázkách. Zadavatel se tak tímto umělým rozdělením předmětu veřejné zakázky dostane do finančních limitů platných pro zakázky, při jejichž zadávání je zadavatel povinen užívat méně přísných pravidel či není povinen podle zákona postupovat vůbec. Zadavatel tedy není oprávněn předmět veřejné zakázky rozdělit tak, aby v důsledku tohoto rozdělení zadával např. více podlimitních veřejných zakázek místo zakázky nadlimitní nebo zakázky malého rozsahu namísto zadání podlimitní veřejné zakázky apod. Při posouzení, zda došlo k nepřípustnému dělení předmětu veřejných zakázek, se přihlíží k věcným, časovým a místním (geografickým) souvislostem a případně též ke skutečnosti, že předmět plnění veřejné zakázky je tvořen jedním souvislým funkčním celkem. Rovněž lze použít obecné pravidlo, dle kterého platí, že je-li plnění, jež má být ve prospěch zadavatele podle předmětu veřejné zakázky uskutečňováno, svým charakterem totožné či obdobné, pak jde o plnění stejného nebo srovnatelného druhu, a tedy jde o plnění, které je jedinou veřejnou zakázkou. PARTNER PRO VÁŠ ROZVOJ


Zadavatel nedostatečně specifikuje a podrobně nepopíše způsob a metodu hodnocení nabídek z hlediska jednotlivých hodnotících kritérií, popřípadě nedostatečné odůvodní výběr nabídky provedený na základě subjektivního hodnotícího kritéria.

Jestliže se zadavatel rozhodne pro způsob hodnocení nabídek podle ekonomické výhodnosti, měl by dbát především na takové vymezení dílčích hodnotících kritérií a způsobu hodnocení nabídek podle těchto kritérií, které umožňuje jednoznačné a přezkoumatelné hodnocení nabídek, a které současně bude splňovat podmínky stanovené v ust. § 6 zákona, tedy požadavek na dodržení zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace (dále jen „zásady zadávacího řízení“). Na základě výše uvedeného je tedy zadavatel povinen přesně specifikovat a podrobně popsat způsob a metodu hodnocení nabídek z hlediska jednotlivých hodnotících kritérií. Vzhledem k tomu, že dílčí hodnotící kritérium nemusí být dostatečným vodítkem pro uchazeče při zpracování nabídek, je nutné s ohledem na dodržení zásad zadávacího řízení stanovit, jaké parametry z jejich nabídek budou předmětem hodnocení a jakým způsobem bude hodnocení provedeno. Zadavatel tedy má povinnost popsat v zadávací dokumentaci způsob hodnocení nabídek natolik přesně a srozumitelně, aby si uchazeči mohli vytvořit jasnou představu o tom, jakým způsobem budou jejich nabídky hodnoceny … Pokračování na další straně




… Pouhé stanovení procentní váhy jednotlivých dílčích hodnotících kritérií a subkritérií, které není doplněno o popis způsobu hodnocení a metody, na základě které budou jednotlivým nabídkám přidělovány bodové hodnoty, které odrážejí úspěšnost nabídky v rámci jednotlivých dílčích hodnotících kritérií, není dostačujícím vymezením způsobu hodnocení dle hodnotících kritérií, a to ani v případě počitatelných kritérií. Uchazeči o veřejnou zakázku musí být předem obeznámeni s tím, jakým způsobem budou jejich nabídky hodnoceny v rámci všech hodnotících kritérií, a to i proto, aby mohli podat námitky proti vymezení způsobu hodnocení, pokud by se domnívali, že je zadavatelem stanoven v rozporu se zákonem. Takto stanovená kritéria hodnocení nabídek jsou pro zadavatele (i pro hodnotící komisi) závazná. Hodnocení musí být tudíž zadavatelem zpracováno dostatečně transparentně, musí být průhledné a průkazné. Z hlediska přezkoumatelnosti postupu hodnotící komise, resp. zadavatele je základním dokumentem zpráva o posouzení a hodnocení nabídek. Tento dokument pak slouží nejen zadavateli, aby mohl přezkoumat postup hodnotící komise, ale také uchazečům, pro které je základním zdrojem informací o celém procesu posuzování a hodnocení nabídek … Pokračování na další straně




… Zvýšenou pozornost je rovněž nezbytné věnovat údajům o hodnocení nabídek v rámci dílčích hodnotících kritérií, která nejsou matematicky vyjádřitelná (tzv. kvalitativní nebo též subjektivní hodnotící kritéria) a popisu hodnocení jednotlivých nabídek s uvedením náležitého odůvodnění. Při hodnocení podle těchto kvalitativních kritérií musí hodnotící komise ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek vždy slovně zdůvodnit počet přidělených bodů. Aby bylo celkové hodnocení nabídek transparentní s možností ověření jeho správnosti a přezkoumání výběru nejvhodnější nabídky, je třeba znát důvody, které vedly jednotlivé hodnotitele nebo hodnotící komisi k rozdílnému bodovému hodnocení u stejného kritéria. K hodnotícím tabulkám je tedy nutné připojit i písemné zdůvodnění počtu přidělených bodů, respektive stručné slovní okomentování názoru a postupu hodnotitele, případně upřesnění, na základě jaké úvahy přidělil hodnotitel té které nabídce vyšší nebo nižší počet bodů.



Přidělení zakázky bez výběrového řízení Jednou ze základních podmínek způsobilosti výdajů pro programy spolufinancované ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti pro programové období 2007 – 2013 je provedení řádného výběrového řízení (nebo též „soutěže“).

V souvislosti s administrací projektů realizovaných a podpořených v rámci ROP Střední Morava dochází k přidělení zakázky bez výběrového řízení nejčastěji v souvislosti s tzv. změnou technologie/materiálu, která představuje specifickou změnu projektu bez vlivu na projekt samotný, jeho cíle, aktivity, účel, indikátory nebo výstupy. Přidělení zakázky bez výběrového řízení pak vždy vede ze strany řídícího orgánu k nezařazení výdajů na provedenou změnu technologie mezi způsobilé výdaje projektu. Dle řídící dokumentace ROP Střední Morava je nezbytnou podmínkou způsobilosti změny technologie/materiálu provedení nového výběrového řízení, jehož předmětem je změna technologie/materiálu, která již byla v rámci původní zakázky soutěžena. V tomto případě tedy změna technologie představuje realizaci nových prací, dodávek, popřípadě služeb, které již nejsou součástí původního předmětu veřejné zakázky. Tuto zakázku nelze zadat v jednacím řízení bez uveřejnění, pokud nejsou výslovně naplněny podmínky použití takového zadání dle § 23 ZVZ. PARTNER PRO VÁŠ ROZVOJ


Zadavatel uzavře dodatek ke smlouvě, která byla uzavřena na základě zadávacího řízení vedeného dle ZVZ, přičemž tato změna smlouvy je v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách/MP ZZ nebo jej obchází.

Smlouvy uzavřené na základě ZVZ jsou standardními soukromoprávními smlouvami, které podléhají pouze obecnému režimu obchodního, případně občanského zákoníku. V případě změn těchto smluv je však třeba vzít v úvahu tu skutečnost, že byly uzavřeny na základě zadávacího řízení a nesmí proto být se ZVZ v rozporu či jej obcházet (pod hrozbou absolutní neplatnosti změny smlouvy dle § 39 občanského zákoníku). Nejčastějším pochybením zadavatelů je uzavření takového dodatku ke smlouvě, jenž rozšiřuje předmět smlouvy, a to způsobem jiným než zákonem předvídaným (viz. §§ 23 odst. 4 písm. a), odst. 5 písm. b) a odst. 7 písm. a) a b) ZVZ, které upravují možnosti zadat veřejnou zakázku konkrétnímu dodavateli v jednacím řízení bez uveřejnění).

S ohledem na skutečnost, že z hlediska právní teorie veřejných zakázek je takové rozšíření považováno za novou veřejnou zakázku, musí být předmět dodatku, jenž původní předmět smlouvy rozšiřuje, zadán v některém ze zadávacích řízení stanovených ZVZ … Pokračování na další straně



Zadavatel uzavře dodatek ke smlouvě, která byla uzavřena na základě zadávacího řízení vedeného dle ZVZ, přičemž tato změna smlouvy je v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách nebo jej obchází.

… Obecně pak lze říci, že jsou rovněž nepřípustné takové změny vysoutěžené smlouvy, u nichž nelze vyloučit, že by jiní dodavatelé mohli za změněných podmínek nabídnout (ať už v době zadání původní veřejné zakázky nebo v době uvažované změny) lepší podmínky než stávající dodavatel, případně, že by (potencionálně lepší) nabídku mohlo v důsledku změněných podmínek nabídnout více dodavatelů. Specifickou kategorií těchto nepřípustných změn pak představuje změna těch smluvních ujednání, které byly hodnotícími kritérii pro zadání veřejné zakázky (např. nabídková cena, lhůta plnění či výše smluvní pokuty atd.) Výjimečně lze změnu těchto ujednání připustit pouze z důležitých objektivních okolností (např. prodloužení lhůty pro realizaci díla z důvodu záplav, které znemožňovaly provádění prací apod.). Další modelovou situací jsou případy, kdy nedochází k rozšíření, ale naopak k zúžení předmětu veřejné zakázky. I zde by se mohlo jednat o nepřípustnou změnu, a to v tom případě pokud by zmenšení předmětu veřejné zakázky mohlo (pokud by bylo známo již před uzavřením smlouvy) významně ovlivnit okruh uchazečů o veřejnou zakázku a tím i podané nabídky. PARTNER PRO VÁŠ ROZVOJ


Zadavatel uzavře dodatek ke smlouvě, která byla uzavřena na základě zadávacího řízení vedeného dle ZVZ, přičemž tato změna smlouvy je v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách nebo jej obchází.

… Nejčastější nálezy z auditů Evropské komise: 1. Podstatná změna smlouvy. 2. Stanovení termínu dokončení termínem.

veřejné

zakázky

pevným


VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK

Recommend Documents