Masarykova univerzita
Ekonomicko-správní fakulta
Studijní obor: Regionální rozvoj a správa
PROBLEMATIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE MALÉHO MĚSTA: NA PŘÍKLADU MĚSTA ÚVALY Small towns territorial development problems: the case of Úvaly town
Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Autor:
Mgr. Petr Tonev
Gabriela KOTYZOVÁ
Brno, květen 2006
Jméno a příjmení autora:
Gabriela Kotyzová
Název bakalářské práce:
Problematika územního rozvoje malého města: na příkladu města Úvaly
Název v angličtině:
Small towns territorial development problems: the case of Úvaly town
Katedra:
Regionální ekonomie a správy
Vedoucí bakalářské práce:
Mgr. Petr Tonev
Rok obhajoby:
2006
Anotace v češtině:
Předmětem předložené práce je analýza a hodnocení strategie rozvoje venkovského mikroregionu a problematika územního plánování. První část je věnována teorii a metodice strategického plánování, dokumentu Strategie rozvoje venkovského mikroregionu Úvalsko, jeho cílům, záměrům a současné situaci. Druhá část je zaměřena na územní plán Úval a třetí část na dvě problematické oblasti s územním plánem související – nelegálně postavená lisovna a svařovna plechových komponentů pro automobilový průmysl ESSA Czech a přeložka silnice I. třídy Praha – Kolín. Anotace v angličtině:
The scope of this Bachelor´s work is the analysis and evaluation of country microregion and regional development problems. The first part is about theory and methodology of strategic planning, about document Strategy of regional development of country microregion Úvalsko, its targets, intentions and current situation. The second part focuses on Úvaly´s local plan and the third part focuses on two problematic issues related to local plan - illegally built stamping and welding operation the ESSA Czech company, manufacturing automotive industry components and on diversion of first class motorway Praha – Kolín.
Klíčová slova v češtině: Strategický plán, rozvoj města, územní plán, územní plánování, nástroje územního plánování, Úvaly. Klíčová slova v angličtině: Stategic plan, town development, local plan, local planning, tools of local planning, Úvaly.
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Petra Toneva a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.
V Brně dne 26. 5. 2006 ----------------------------------------vlastnoruční podpis autora
Děkuji vedoucímu bakalářské práce Mgr. Petru Tonevovi za metodickou a odbornou pomoc při konzultacích nad danou problematikou. Děkuji také Martinovi Skalskému z Centra pro podporu občanů sdružení Arnika za poskytnutí materiálů k problematice výstavby lisovny a svařovny plechových komponentů pro automobilový průmysl ESSA Czech a dále pak pracovníkům Městského úřadu v Úvalech, odboru životního prostředí a investic, za možnost nahlédnout do dokumentu Strategie rozvoje venkovského mikroregionu Úvalsko.
OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................................ 10
1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA MĚSTA ÚVALY........................................................... 11 2 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE ........................................................................................ 13
2.1 Strategický plán sociálně ekonomického rozvoje města, obce a mikroregionu ....................... 13 2.1.1 Metodologická východiska............................................................................................. 13
2.1.2 Základní kroky a nástroje .............................................................................................. 14 2.1.3 Přehled činností a jejich zajištění .................................................................................. 15
2.1.4 Výstupy ......................................................................................................................... 16
2.2 Proces strategického plánování dle Berman Group................................................................ 17
2.2.1 Metodika 8 kroků, vedoucích k úspěšnému plánu místního ekonomického rozvoje .......... 17 2.2.1.1 Příprava - veřejně-soukromé partnerství ................................................................ 17
2.2.1.2 Zkoumání prostředí - profil a průzkum přístupu podniků......................................... 18 2.2.1.3 Identifikace kritických oblastí a poslání projektu .................................................... 19
2.2.1.4 Vnější a vnitřní analýza .......................................................................................... 19 2.2.1.5 Stanovení záměrů, cílů a strategií - akční plány ...................................................... 20
2.2.1.6 Sestavení strategického plánu................................................................................. 20
2.2.1.7 Realizace strategického plánu - vlastní provedení práce ......................................... 21 2.2.1.8 Monitorování a aktualizace plánu........................................................................... 21
3 STRATEGIE ROZVOJE VENKOVSKÉHO MIKROREGIONU ÚVALSKO...................... 23 3.1 Souhrnné informace o regionu .............................................................................................. 23
3.2 Hlavní záměry mikroregionu Úvalsko a jejich počáteční stav................................................ 24 3.2.1 Rozvoj technické infrastruktury a ekonomické základny ................................................. 24 3.2.2 Rozvoj lidských zdrojů................................................................................................... 24 3.2.3 Rozvoj rekreace a cestovního ruchu............................................................................... 25
3.2.4 Péče o životní prostředí ................................................................................................. 25
3.2.5 Dopravní obslužnost...................................................................................................... 25
3.2.6 Péče o venkovskou krajinu a rozvoj venkova.................................................................. 26
3.3 SWOT analýza ..................................................................................................................... 26 3.3.1 Obyvatelstvo ................................................................................................................. 27 3.3.2 Občanská vybavenost a služby....................................................................................... 27
3.3.3 Sociální zázemí.............................................................................................................. 28 3.3.4 Životní prostředí a péče o krajinu.................................................................................. 28
3.3.5 Průmysl......................................................................................................................... 28 3.3.6 Technická infrastruktura ............................................................................................... 29
3.3.7 Doprava........................................................................................................................ 29
3.3.8 Rekreace a cestovní ruch............................................................................................... 29
3.4 Strategická vize do roku 2015............................................................................................... 30 3.5 Strategie realizace vize, strategické cíle a postupy ................................................................ 30
3.6 Priority a opatření................................................................................................................. 31 3.6.1 Podpora rozvoje ekonomické základy a posílení její konkurenceschopnosti.................... 31 3.6.2 Rozvoj technické infrastruktury ..................................................................................... 31
3.6.3 Rozvoj lidských zdrojů................................................................................................... 31
3.6.4 Ochrana a zkvalitňování životního prostředí.................................................................. 31 3.6.5 Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství .................................................................... 32
3.6.6 Specifické priority regionů NUTS 2 - region Střední Čechy............................................ 32
3.7 Jaká je situace dnes .............................................................................................................. 32
4 ÚZEMNÍ PLÁN ........................................................................................................................ 34 4.1 Územní plánování ................................................................................................................ 34
4.1.1 Územně plánovací dokumentace (ÚPD)......................................................................... 34 4.1.2 Územně plánovací podklady (ÚPP) ............................................................................... 35
4.1.3 Územní rozhodnutí ........................................................................................................ 35
4.2 Územní plán města Úvaly..................................................................................................... 36 4.2.1 Části územního plánu .................................................................................................... 36
5 PROBLEMATICKÉ OBLASTI SOUVISEJÍCÍ S ÚZEMNÍM PLÁNEM ............................. 38
5.1 Lisovna ESSA...................................................................................................................... 38
5.2 Obchvat města...................................................................................................................... 41
ZÁVĚR .......................................................................................................................................... 43 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .......................................................................................... 44
ÚVOD Každé město či region můžeme chápat jako složitý a neustále se rozvíjející organismus, jehož budoucí existence a rozvoj vyžaduje jasné definování cílů a strategií.
Proces, v němž dochází k formulaci základní vize rozvoje města či regionu, stanovení jednotlivých cílů a strategií a také postupů vedoucích k vlastní realizaci navržených záměrů se nazývá strategické plánování. Strategický plán rozvoje pak představuje jeden ze základních dokumentů města či regionu,
který je založen na konsenzu veřejného a soukromého sektoru a také na aktivní účasti občanské
společnosti. Město, jehož obyvatelé se zajímají o jeho budoucnost a na úvahách o rozvoji města se aktivně podílejí, má velmi dobré předpoklady dosáhnout svých dlouhodobých cílů a vizí.
Výběr tématu bakalářské práce týkající se strategického a územního plánování Úval byl motivován především tím, že se Úvaly nedávno staly mým druhým domovem. Mají potenciál změnit svůj
dosavadní status z „města kde se přespává“ na „město kde se žije“. Je tedy otázkou, zda vypracovaný strategický dokument, jeho cíle a záměry, mohou pomoci tento status změnit, respektive zda již něco změnily. Další více či méně spornou kapitolou v životě města je územní plán. Nikoli však jeho
zpracování, nýbrž jeho nedodržování. V posledních letech děním v obci silně hýbe výstavba lisovny a svařovny plechových komponentů pro automobilový průmysl. Naopak pozitivně je vnímán připravovaný obchvat města.
Celý problém s lisovnou má své počátky již v roce 1998, kdy byly pozemky dle územního plánu určené pro nerušící výrobu a občanskou vybavenost, prodány společnosti ESSA Czech. Započala zde
výstavba velkého průmyslového areálu aniž by bylo provedeno hodnocení vlivů na životní prostředí tzv. EIA, které by tuto akci již v počátcích zastavilo. K problematice se během let vyjadřovaly příslušné oprávněné instituce včetně ombudsmana, které shledaly tuto stavbu nezákonnou. Přesto
všechno lisovna v současné době funguje a významně narušuje původně poklidný život obyvatel rodinných domků v okolí.
Obchvat města bude mít na život v Úvalech po svém dokončení nepochybně pozitivní vliv. Vzhledem
k organizační i finanční náročnosti bude trvat téměř deset let, než bude přeložka plně funkční a sníží se tak zatížení města převážně nákladní dopravou.
Bakalářskou práci jsem rozdělila na pět částí. První stručně charakterizuje město Úvaly, druhá je
věnována teoretické části strategického plánování - metodologickým východiskům, základním krokům a nástrojům, vlastnímu zpracování strategického plánu. Podrobněji se zabývám metodikou společnosti Berman Group "8 kroků, vedoucích k úspěšnému plánu místního ekonomického rozvoje®". Pro
mikroregion Úvalsko byl vypracován strategický dokument Strategie rozvoje venkovského mikroregionu Úvalsko o kterém je část třetí. Čtvrtá část se týká územního plánu města Úvaly, problematiky související s plánováním jsou obsaženy v části páté.
10
1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA MĚSTA ÚVALY
Město se rozkládá ve vzdálenosti 3 km východně od hranice hlavního města Prahy v nadmořské výšce 253 m. Má katastrální výměru 1456 hektarů a na počátku roku 2006 v něm žilo téměř 5 tisíc obyvatel; ženy se podílejí na skladbě obyvatelstva více jak 52 procenty a obyvatelstvo dosahuje v průměrném
věku přes 40 let. Z více jak 57 procent je obyvatelstvo v produktivním věku. Do správního obvodu s pověřeným městským úřadem Úvaly spadají ještě obce Dobročovice, Horoušany, Jirny, Květnice, Šestajovice, Sibřina, Škvorec a Zlatá.
Ve struktuře města mají své místo nejen historicky, demograficky, ale i společensky vžité názvy částí města např. Hodov, Cukrovar, Na Slovanech a další. Součástí katastru města je Škvorecká obora, les
Vidrholec a část Klánovického lesa. Katastr města Úvaly přiléhá na severu k obci Horoušánky, na severovýchodě k obcím Tlustovousy a Tuklaty, na jihovýchodě k obci Přišimasy, na jihu k obci Škvorec, na jihozápadě k obcím Dobročovice a Květnice a na západě a severozápadě k městským částem Praha - Újezd nad Lesy a Praha - Klánovice.
Městem Úvaly protéká potok Výmola pramenící mimo katastr města a vlévající se do Labe. Výmola a
menší potoky napájejí několik současných úvalských rybníků - Mlýnský, Fabrák, Hodovský, Lhoták, Kalák a Horní úvalský. Voda v potoce je znečistěná, díky necitlivému přístupu k životnímu prostředí v
minulosti, ale jsou připraveny záměry na doregulování potoka a zlepšení čistoty vody. Vysoká hladina vody v potoce není, ale výjimku netvoří ani záplavy vlivem rychlého tání jarních sněhů nebo při dlouhotrvajících deštích.
Území katastru města a jeho okolí je, s ohledem na polohu ve středních Čechách, ovlivňováno podnebím mírného pásu s pravidelně se střídajícími čtyřmi ročními obdobími. Průměrná roční teplota se zde pohybuje kolem 9 - 10 stupňů C, průměrné množství ročních srážek kolísá mezi 500 a 650 mm.
Město leží na hlavní železniční trati Praha – Kolín, což je jedna z nejvíce frekventovaných
železničních tratí v celé České republice vůbec. Úvaly jsou zahrnuty do pražského integrovaného
systému dopravy a občané tak mají možnost i ve vlakových spojích do a z Prahy využívat výhod městské hromadné dopravy hlavního města. To se týká i autobusové městské hromadné dopravy mezi Úvaly a Prahou a běžné autobusové dopravy směrem na Český Brod.
V rámci Programu obnovy a rozvoje venkova se v dubnu 2002 sdružily obce Jirny, Horoušany,
Šestajovice, Úvaly do mikroregionu Úvalsko, aby koordinovaly svůj rozvoj. A to jak v oblasti
technického zázemí (infrastruktury) a investičního rozvoje, tak i v ochraně životního prostředí a podpory společenského života.
11
Hlavní záměry mikroregionu uvádí Strategie rozvoje venkovského mikroregionu Úvalsko. Soustřeďují
se zejména na rozvoj technické infrastruktury, především zajištěním dostatečného zásobování obyvatelstva vodou, dále budování kanalizace a plynofikace. Rozvoj ekonomické základny a
konkurenceschopnosti záleží především na iniciativách soukromého sektoru, vlastníků jednotlivých firem a podpoře vytváření podmínek pro investování a investiční rozvoj jednotlivých firem. Rozvoj
lidských zdrojů předpokládá zajistit stabilitu pracovních sil, kterou ovlivňují kvalitní a dostupné podmínky bydlení a podmínky realizace bytové výstavby zajišťované dostupností pozemků pro
výstavbu rodinných domků a bytů a jejich napojení na inženýrské sítě. Rozvoj cestovního a
turistického ruchu předpokládá rozvíjení vlastních aktivit obcí s využitím atraktivity mikroregionu
(Klánovický les, Vinice, Holá Hostýň, Výmola - koupaliště) a kulturně historického potenciálu Úval a obnovy zámku v Jirnech. Péče o životní prostředí vychází ze skutečnosti, že oblast Klánovického lesa je chráněným územím. Předpokládá obnovování a postupné doplňování liniové a doprovodné zeleně
podél cest a rozšiřování lesoparků a biokoridorů. Péče o venkovskou krajinu a rozvoj venkova také předpokládá využívání zemědělské půdy ke stabilizaci příměstského zemědělství, doplňování zeleně v
krajině, která bude zabraňovat erozi půdy. Při rozvoji venkova jde také o rozvoj podnikatelských aktivit směřujících ke stabilizaci obyvatelstva a zvyšování počtu ploch pro výstavbu bytovou i komerční. Více o dokumentu Strategie rozvoje venkovského mikroregionu Úvalsko v kapitole 3.
12
2 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE 2.1 Strategický plán sociálně ekonomického rozvoje města, obce a mikroregionu 2.1.1 Metodologická východiska Strategické plánování je systematické řízení jakékoliv organizace (např. instituce, podniku nebo města
či regionu) zaměřené na to, aby dlouhodobě naplňovala svůj hlavní účel či smysl. Jeho výhody oproti jiný plánovacím metodám spočívají v tom, že strategický plán je dlouhodobý a komplexní,
optimalizuje zacházení s lidskými a finančními zdroji, vede ke konsensu uvnitř organizace, je výsledkem práce širokého okruhu představitelů apod.
Strategické plánování představuje ucelenou sadu standardních, prakticky ověřených kroků a nástrojů
řízení dlouhodobých změn a zároveň i samotný proces řízení těchto změn. Je založeno na logickém postupu vedoucím od ujasnění smyslu a cílů změn přes analýzu současného stavu (především možností a omezení) k návrhu optimálního způsobu jak ze současného stavu dospět k stanoveným
cílům ústícím v realizaci navrženého způsobu za průběžného sledování a vyhodnocování souladu reálného vývoje s vývojem požadovaným.
Existuje několik základních modelů zpracování strategického plánu, lišících se hlavně výběrem použitých nástrojů a pořadím jednotlivých kroků. Nejobvyklejší modely jsou přednostně zaměřené
buď na definici strategických oblastí nebo na stanovení strategických cílů a jejich dosahování na volbu
scénáře budoucího vývoje a jeho uskutečňování.
Strategické plánování rozvoje měst, obcí a regionů má významná specifika. Především sleduje jiný účel než strategické plánování pro komerční podniky. Město, obec nebo mikroregion je mnohem
složitější organizace než běžný podnik nebo běžná instituce. Střetává se v něm mnohem více různých, často i protikladných zájmů a probíhá zde mnohem více různorodých procesů. Ty přinášejí problémy,
jež mají odlišné příčiny a jsou odlišné povahy. Mají proto také různé možnosti řešení i různé časové horizonty v nichž je lze vyřešit.
Z tohoto důvodu je pro strategické plánování rozvoje města, obce nebo mikroregionu nejvhodnější
model zaměřený na definici strategických oblastí. Ten totiž nejlépe dovoluje plánovat a realizovat strategické záměry v každé oblasti relativně samostatně, způsobem zohledňujícím maximálně všechna
jejich věcná a časová specifika. Je proto vhodný pro rychlé zpracování strategického plánu i pro reálnost bezprostředního zahájení jeho praktické implementace.
13
2.1.2 Základní kroky a nástroje
formulace mise (hlavního smyslu zpracování strategického plánu rozvoje města, obce nebo
zpracování průzkumu podnikatelského klimatu (využitelné jako podklad pro vnitřní a vnější
zpracování profilu města (využitelné jako podklad pro vnitřní a vnější analýzu),
vnitřní analýza (zhodnocení vlastních předpokladů města, obce nebo mikroregionu pro
vnější analýza (zhodnocení vnějších faktorů, které mohou výrazně ovlivnit rozvoj města, obce
SWOT analýza1 (porovnání silných a slabých stránek města, obce nebo mikroregionu s
mikroregionu), analýzu),
rozvoj),
nebo mikroregionu),
vnějšími příležitostmi a hrozbami a identifikace hlavních problémů),
vymezení strategických oblastí (oblastí, které mají klíčový význam pro rozvoj města),
formulace vize (žádoucího cílového stavu, společně sdílené představy o tom, jak má město v
stanovení strategických záměrů (klíčových požadovaných tendencí vývoje města, obce nebo
budoucnosti ve vymezených strategických oblastech vypadat),
mikroregionu v jednotlivých strategických oblastech, zhodnocení důležitosti jednotlivých záměrů a popis jejich vzájemných vztahů),
zpracování akčních plánů (stanovení konkrétních dílčích cílů pro realizaci jednotlivých strategických záměrů a z nich vyplývajících úkolů, stanovení priorit cílů a úkolů, plán
realizace úkolů zahrnující termíny zahájení a ukončení, odpovědnosti a podmínky nutné pro jejich splnění),
založení monitoringu (vytvoření systému sledování a vyhodnocování průběhu a výsledků
realizace akčních plánů (provádění praktických opatření),
adaptace (úprava strategického plánu v závislosti na průběhu a výsledcích realizace, na vývoji
realizace strategického plánu) a samotný monitoring,
situace v městě, obci nebo mikroregionu a na změnách ve vnějším prostředí).
SWOT analýza - z anglického Strengths (silné stránky), Weaknesses (slabé stránky), Opportunities (příležitosti) a Threats (hrozby). Má za úkol ze zjištěných informací umožnit vytipovat na jedné straně možnosti rozvoje území, na straně druhé pak poukázat na možné problémy (rizika) a specifikovat potřebné kroky pro jejich odstranění tj. formulovat strategii. 1
14
2.1.3 Přehled činností a jejich zajištění Vlastní zpracování strategického plánu sestává z řady činností, které je možné rozdělit do několika
oblastí např. přípravná činnost, organizační a řídící činnost, zpracování podkladových materiálů,
vytvoření strategických dokumentů (hlavních výstupů), jejich zveřejňování a projednávání, realizace praktických opatření a vyhodnocení výsledků.
Všechny činnosti v rámci zpracování strategického plánu rozvoje města, obce nebo mikroregionu je nutné zajistit tak, aby probíhaly ve správnou dobu a koordinovaně s dalšími činnostmi. Vzhledem k
velkému rozsahu a k dlouhodobému charakteru většiny těchto činností vyplývá nezbytnost vytvořit pružnou, ale přesně definovanou organizační a řídící strukturu procesu strategického plánovaní a zabezpečit jak její personální obsazení, tak materiální a technické zázemí. Strukturu strategického plánování tvoří: 1. Koordinační skupina, jejíž hlavní činností je koordinace a kontrola průběhu zpracovávání
strategického plánu, založení a kontrola práce strategického týmu a zajištění projednávání výstupů v příslušných orgánech města, obce nebo mikroregionu.
Skupinu tvoří vybraní zástupci vedení města, obce nebo mikroregionu. 2. Strategický tým zpracovávající strategické dokumenty (tj. formulace mise, provedení SWOT
analýzy a definování strategických oblastí), zakládající realizační týmy pro jednotlivé strategické
oblasti a kontrolující jejich práci, formulující a kontrolující realizaci akčních plánu a v neposlední řadě také provádějící adaptaci strategického plánu.
Strategický tým je ustanoven v přípravné fázi strategického plánování a tvoří jej zástupci města, podniků a dalších významných institucí a organizací působících ve městě. Jsou to lidé, kteří žijí nebo pracují v místě dost dlouho, aby znali významné možnosti a problémy města; jsou schopni
vidět možnosti a problémy města ve vzájemných souvislostech a z hlediska města, obce nebo mikroregionu v jejich celistvosti.
Základní strategické dokumenty vytváří strategický tým na pracovních seminářích, vedených odborníky podle standardní metodiky, jejímž základem jsou techniky skupinové stimulace tvořivého myšlení.
3. Realizační týmy pro jednotlivé strategické oblasti, jejichž funkcí je zformulování strategických záměrů, zpracování akčních plánů, řízení a kontrola realizace akčních plánů a navrhování úprav strategických záměrů. Realizační týmy jsou ustanoveny strategickým týmem po definování strategických oblastí. Každý realizační tým tvoří odborníci na danou oblast.
4. Organizační centrum, jehož funkcí je vedení agendy strategického plánu (zejména rozesílání
pozvánek a podkladů na jednotlivé akce, archivace výstupů, a pořizování adresářů), organizační 15
zabezpečování podmínek pro jednotlivé akce (zejména prostor a technického vybavení) a komunikace (poskytuje informace o průběhu a výsledcích a sbírá podněty). Organizační centrum je ustanoveno v přípravné fázi strategického plánování.
5. Poradenská agentura, jejíž funkcí je především zajišťování přípravných činností, odborná garance, řízení celého procesu strategického plánování a zpracování podkladů a výstupů. Kromě toho se
spolupodílí na všech ostatních činnostech. Agentura má vlastní odborný tým, jehož složení
zaručuje profesionální provedení všech činností (odborníci na strategické plánování, organizaci a řízení, veřejnou správu, ekonomiku a veřejné finance, analýzu a řízení sociálních procesů,
informatiku a aplikaci metod skupinové stimulace tvořivého myšlení), a navíc široký okruh externě spolupracujících specialistů pro řešení dílčích problémů. V další subkapitole se budu věnovat metodice společnosti Berman Group.
2.1.4 Výstupy Primárními výstupy strategického plánování jsou tzv. strategické dokumenty, které obsahují základní
orientaci rozvoje města, obce nebo mikroregionu a strategii rozvoje v jednotlivých oblastech včetně konkrétních postupů.
Strategické plánování ovšem, pokud je správně prováděno, má pro město, obec nebo mikroregion ještě
další přínos. Pomůže jasně si uvědomit žádoucí směry jeho vývoje a soustředit veškeré úsilí a zdroje na řešení klíčových problémů. Ukáže, jak se připravit na budoucí vývoj vnějších podmínek a minimalizovat negativní dopad hrozeb a maximálně zužitkovat příležitosti, jež se mohou v
budoucnosti objevit. Vytvoří objektivní základ pro rozhodování o prioritách. Učí zaměstnance strategicky myslet a systematicky pracovat.
Při vhodném způsobu zveřejňování vytváří strategické plánování novou, poměrně efektivní platformu komunikace s veřejností a zainteresování občanů na veřejném dění.
16
2.2 Proces strategického plánování dle Berman Group Berman Group2 je česká poradenská firma, která se specializuje na odbornou technickou asistenci a
konzultační služby v oblasti místního a regionálního ekonomického rozvoje. Svou činností podporuje
místní a regionální instituce v transformujících se zemích střední a východní Evropy v jejich snahách stát se globálně konkurenceschopnými a uspět v éře nové ekonomiky.
Firma vyvinula a zavedla do praxe metodiku nazvanou „8 kroků, vedoucích k úspěšnému plánu
místního ekonomického rozvoje®“, kterou využívají města i národní instituce v České republice, na Slovensku a v dalších evropských zemích.
Mikroregiony mohou úspěšně uplatnit strategické plánování, pokud zahrnují několik menších měst a
obcí, které si mezi sebou nekonkurují a jsou vzájemně propojeny dopravní a další infrastrukturou. Příkladem úspěšného strategického plánování ekonomického rozvoje mikroregionu může být
například region Orlice, kde se spojila města Žamberk, Letohrad a Jablonné nad Orlicí s okolními obcemi. Na vyšší regionální úrovni byla metodika Berman Group použita pro formulaci Strategie regionálního rozvoje Středočeského kraje3.
Myšlenku strategického plánování ekonomického rozvoje řízeného komisí složenou z představitelů
soukromého i veřejného sektoru shledávám velmi zajímavou a proto se v této práci uvedené metodice
věnuji. Strategický plán by měl vznikat jako výsledek spolupráce všech zainteresovaných skupin. Vypracování Strategie rozvoje regionu je také jedním ze základních předpokladů pro přístup k financování ze strukturálních fondů.
Jelikož neexistuje jediná všeobecně přijímaná metoda provádění strategického plánování rozvoje obcí, ukáži na metodice Berman Group, jak by mohlo vypadat již zmíněných osm kroků strategického plánování.
2.2.1 Metodika 8 kroků, vedoucích k úspěšnému plánu místního ekonomického rozvoje
2.2.1.1 Příprava - veřejně-soukromé partnerství Všechny kroky procesu strategického plánování jsou důležité, dva je ale nutné vyzdvihnout organizování procesu a realizace akčního plánu. Druhý z nich je podstatou celého úsilí, ale jestliže proces není na začátku správně zorganizován, vše co následuje, se bude dělat mnohem obtížněji a proces může mít závažné nedostatky. 2 3
Více informací na http://www.bermangroup.cz/. Více informací na http://www.kr-stredocesky.cz, sekce Regionální rozvoj. 17
Za řízení procesu musí být odpovědná pečlivě zvolená skupina vedoucích představitelů, která se
obvykle nazývá Komisí pro strategický rozvoj (dále jen Komise). To, nakolik je Komise složena ze
skutečně rozhodujících představitelů nejrůznějších skupin ovlivňujících místní ekonomiku, se později
projeví v nejdůležitější fázi procesu. Čím větší byla rozdílnost původních stanovisek členů Komise, na jejichž základě vznikal konsensus, tím větší je šance na úspěšnou realizaci plánu.
S myšlenkou strategického plánování by se měl v první řadě ztotožnit starosta a měl by ve spolupráci s městskou radou určit zástupce do Komise. Je důležité, aby zástupci, kteří řídí proces, byli
důvěryhodnými vedoucími představiteli schopnými ovlivnit ekonomickou budoucnost obce. Proto by
se na práci komise měli podílet reprezentanti všech rozhodujících oblastí, jako například volení veřejní činitelé, ředitelé a vedoucí pracovníci velkých podniků, podnikatelé a obchodníci, zástupci
distribučních (infrastrukturních) společností, vedoucí odborů obecního úřadu, místní obchodníci s realitami, ředitelé středních škol a další. Společnost Berman Group dále doporučuje, aby se
předsednictví ujal všeobecně uznávaný zástupce soukromého sektoru proto, aby se zvýšilo vnímání existence veřejnosoukromého partnerství, a tedy i věrohodnost Komise od samého počátku. Tento postup dává jasně najevo, že strategický plán není politicky motivovanou akcí radnice.
2.2.1.2 Zkoumání prostředí - profil a průzkum přístupu podniků Strategické plánování vyžaduje objektivní posouzení ekonomických charakteristik obce a jejího postavení v regionální ekonomice. Zde je důležité zaměřit se na dva hlavní úkoly:
analýzu demografické a ekonomické struktury obce a přípravu tzv. Profilu města (regionu)
vyhodnocení stávajícího podnikatelského klimatu prostřednictvím Průzkumu přístupu podniků
První úkol využívá k identifikaci ekonomických charakteristik a nejnovějších trendů pravidelně publikovaná data. Druhý obsahuje přehled postojů rozhodujících zaměstnavatelů a dalších místních
podniků k porozumění silným a slabým stránkám místního podnikatelského prostředí. Analýza dat potřebná k napsání Profilu města by měla být dostatečně vyčerpávající, aby umožnila Komisi
rozhodnout o kritických faktorech působících na rozvoj města. Shromažďují se a zjišťují např. tyto údaje - o obyvatelstvu, o bydlení, o infrastruktuře a další.
Cílem analýzy místní ekonomiky je posouzení lokální charakteristiky a lokálních trendů a určit zvláštnosti či naopak shody v národním a místním vývoji, nalézt místní zvláštnosti (výjimečné či
ojedinělé rysy místní situace) které mohou sloužit jako zdroj komparativních výhod či naopak jako zdroj ohrožení, analyzovat strukturu místní ekonomiky a vzájemný vztah jednotlivých oblastí, které
jsou v rámci Profilu posuzovány. Do Profilu města je rovněž vhodné zahrnout samostatnou část
18
pojednávající o jakýchkoliv významných aspektech místní ekonomiky, které by mohly působit na její rozvoj.
Pro popis podnikatelského prostředí je také vhodné oslovit hlavní podniky a podnikatele ve městě a okolí, kteří vytvářejí pracovní místa pro místní obyvatelstvo.
2.2.1.3 Identifikace kritických oblastí a poslání projektu Po projednání informací sebraných a analyzovaných v průběhu předchozích kroků bude Komise
připravena určit kritické oblasti rozvoje. Pro každý plán je lepší spíše menší počet kritických problémových oblastí, které ovšem budou dostatečně konkrétní. Čím užší je jejich zaměření, tím
snadnější je zavádění strategického plánu do praxe, která je podstatou procesu strategického plánování. Jako typické příklady4 problémových oblastí identifikovanými a zkoumanými obcemi v
souvislosti s jejich strategickými plány bych uvedla například rozvoj malého a středního podnikání,
infrastruktura pro rozvoj podnikání, životní prostředí, rozvoj cestovního ruchu, regionální spolupráce a další.
Jakmile jsou vybrány kritické oblasti, na které bude projekt zaměřen, je třeba dosáhnout přesnější
dohody o tom, jakým směrem se bude ubírat práce na akčních plánech. Vize vymezí prostor pro akční
plány řešící kritické oblasti a následně se pak formuluje tzv. Poslání projektu, což je souhrnný text popisující ideální situaci, která by měla nastat po realizaci akčních plánů.
2.2.1.4 Vnější a vnitřní analýza Jakmile jsou identifikovány kritické problémové oblasti, je potřeba provést doplňkové analýzy. Stejně jako průzkum prostředí, jsou i vnější a vnitřní analýzy posouzením situace obce. I tyto analýzy se
vztahují ke kritickým oblastem. Vnitřní analýza určuje silné a slabé stránky, vnější analýza se zabývá příležitostmi a hrozbami.
Mezi uvažovanými vnějšími faktory5 jsou ekonomické změny na mezinárodní, celostátní a regionální
úrovni, změny zákonů a nařízení, sociální a politické změny a technologické a demografické změny. Významným aspektem vnější analýzy je rozhodnutí, které okolnosti a trendy jsou pro obec důležité a co implikují pro činnost na místní úrovni.
4 Vzhledem k omezené schopnosti obcí a mikroregionů řešit problémy, které jsou buď v působnosti větších územních správních jednotek nebo jsou příliš rozsáhlé a mimo kontrolu obce, se nedoporučuje určit témata jako: národní podnikatelské klima, tempo privatizace, devizové kurzy a konvertibilita měny, kvalita základního a středního vzdělávání, kriminalita a drogy apod. Měly by být určeny takové problémové oblasti, které je město schopno zabezpečit lidskými a finančními zdroji. 5 Takové faktory, které přesahují schopnost obce je ovlivnit.
19
Příležitosti a hrozby se liší podle toho, zda představují skutečnou příležitost, tj. něco, na co je třeba se připravit a využít toho. Často se také stává, že jedna a táž záležitost je z určitého pohledu příležitostí a z jiného hrozbou – například výstavba supermarketu je příležitostí, protože může přinést nižší ceny
zboží, pracovní místa a soustředit kupní sílu z širšího okolí, současně však představuje hrozbu pro místní obchodníky a jejich dodavatele, kteří mohou ztratit své zákazníky.
Při provádění vnitřní analýzy je velmi důležitá objektivita. Silné a slabé stránky obce musí být
realisticky posouzeny a porovnány se silnými a slabými stránkami jiných konkurenčních obcí.
Hodnotí se například kvalita pracovní sily, disponibilní nemovitosti, dopravní situace, infrastruktura apod.
2.2.1.5 Stanovení záměrů, cílů a strategií - akční plány Dokončení prvních čtyř kroků znamená konec poloviny procesu strategického plánování.
Shromáždění a analýza informací a identifikace kritických problémových oblastí připravují podmínky pro zahájení hlavní práce Komise - vypracování záměrů, cílů a strategií6, které se budou těmito problémy zabývat a stanou se Akčními plány pro každou z kritických problémových oblastí.
Nyní by se mohly do procesu zapojit i osoby či instituce mající relevantní znalosti a zkušenosti např. pracovníci oddělení ekonomického rozvoje, developeři, hypoteční bankéři. Hlavní výhodou je
rozšíření znalostní základny pracovních skupin, uvedení nových zdrojů informací a neméně podstatné je také zvýšení věrohodnosti celého projektu.
2.2.1.6 Sestavení strategického plánu Jednotlivé akční plány se následně předloží Komisi, aby mohly být zahrnuty do Strategického plánu ekonomického rozvoje města. Jelikož je pravděpodobné, že mnoho cílů budou představovat finančně náročné projekty na zlepšení infrastruktury města, musí Komise identifikovat potřebné zdroje na
realizaci a stanovit priority pro jednotlivé cíle tak, aby odrážely potřeby obce. Při řazení cílů podle
priorit bere Komise v úvahu dostupné zdroje. Tyto zahrnují příděly z rozpočtu města a granty, dotace z různých ministerstev, případně od mezinárodních zdrojů. Stejnou důležitost ale má i finanční a osobní angažovanost podnikatelské komunity včetně finančních institucí.
6 Záměry jsou specifická prohlášení o tom, čím by komunita chtěla být nebo čeho by chtěla dosáhnout; jsou odvozeny od vize budoucnosti a poskytují rámec pro postup při rozhodování o cílech a strategiích. Cíle jsou specifické programy nebo projekty, pomocí kterých budou dosaženy záměry. Budou kvantifikovat záměry a mohou obsahovat konečné termíny. Strategie jsou specifické činnosti, které popisují, jak mají být dosaženy cíle (včetně toho, kdo je odpovědný) a cílových dat dokončení.
20
Strategický plán by měl být sdílen veřejností před svým formálním přijetím Komisí. Má-li
reprezentovat společnou vizi obce, musí být předmětem veřejného posouzení. Jsou dva způsoby jak
zajistit široké povědomí o Akčních plánech: publikovat je v místním tisku a ostatních médiích a na internetu a svolat veřejnou schůzi, na které se bude za přítomnosti Komise a starosty diskutovat o Plánu.
Jelikož na počátku byli volení či jmenovaní veřejní činitelé zapojení do procesu jako členové Komise,
je důležité, aby starosta i zastupitelstvo obce formálně přijali Strategický plán a zavázali svůj úřad k jeho realizaci.
2.2.1.7 Realizace strategického plánu - vlastní provedení práce Smyslem a výsledkem úspěšného strategického plánování je realizace plánu, jehož úspěch závisí na správné identifikaci a přiřazení potřebných zdrojů. V této fázi by měly být do procesu zapojeny také subjekty jako radnice, hospodářská komora, vzdělávací instituce a další.
Vzniknou také nové závazky k obci, vyplývající z intenzivního zapojení členů Komise a dalších osob, které se budou přímo podílet na práci subkomisí, pracovních skupin a také z účasti širší veřejnosti na
besedách, které se budou konat v průběhu realizace. Odpovědnost za uskutečnění plánu bude přijata jednotlivci a organizacemi z veřejného i soukromého sektoru.
2.2.1.8 Monitorování a aktualizace plánu Monitorování obecně hodnotí zda program naplnil záměry plánu, zda jsou naplánované cíle stále aktuální a jaký je současný zisk z finančních prostředků vložených do projektu.
Průběžně se vyhodnocuje co má být dosaženo a porovnává se skutečný stav se stavem požadovaným.
Monitorování zahrnuje například spotřebované časové a finanční zdroje ve srovnání s disponibilními
zdroji, sledování změn v okolním prostředí, které by mohly mít zásadní vliv na plán, hodnocení realizovaných výsledků.
Pro Komisi je monitoring důležitý, neboť na jeho základě může reagovat na zjištěné změny (např. vnitřních a vnějších podmínek, dostupnosti zdrojů) a přizpůsobovat těmto změnám i jednotlivé strategie.
Do jednoho roku od zahájení realizace by měl starosta svolat Komisi k formální revizi jejího postupu.
Je to příležitost k aktualizaci strategií a k ověření, že předpoklady, o které se proces plánování opírá, stále platí. Mimo jiné má tato revize za cíl udržet zájem mezi vůdčími osobnostmi obce.
21
Jestliže jsou kritické oblasti vybrány vhodně a odrážejí-li základní priority, bereme-li v úvahu možné změny okolního prostředí, měl by vytvořený Strategický plán vydržet až pět let.
22
3 STRATEGIE ROZVOJE VENKOVSKÉHO MIKROREGIONU ÚVALSKO
V dubnu roku 2002 vznikl dokument "Strategie rozvoje venkovského mikroregionu Úvalsko", který podepsaly obce Úvaly, Jirny, Horoušany a Šestajovice.
Strategie se odvíjí jednak od potřeb mikroregionu, od možností jednotlivých obcí a od možností, které pro komunální a regionální rozvoj dávají podpůrné programy vyhlašované státní správou.
Jen některé rozvojové aktivity lze realizovat pouze s využitím místních zdrojů. Na většinu projektu a
jejich realizaci je nutné získávat prostředky z vnějších zdrojů, tak jak je to již po řadu let praktikováno ve státech Evropské unie.
Uvedené obce se sdružily, aby společně koordinovaly svůj rozvoj v oblasti technického zázemí
(infrastruktury), investičního rozvoje i v oblasti ochrany životního prostředí a podpory společenského života. Pro stanovení hlavních záměrů mikroregionu Úvalsko byla vytvořena celková strategie rozvoje území. Z ní pak vycházejí rozbory situace a na jejich základě jsou stanoveny specifické problémy mikroregionu i jednotlivých obcí.
3.1 Souhrnné informace o regionu Členské obce mikroregionu se nacházejí východně od centra Prahy na území okresu Praha-východ. Západní a severozápadní hranice mikroregionu se dotýká území hlavního města Prahy.
Celková rozloha mikroregionu je 3529 hektarů. Největší katastrální území má město Úvaly (1456 ha),
následují Jirny (824 ha) a Horoušany (704 ha) a nejmenší území zabírají Šestajovice (545 ha). Na území mikroregionu žije cca 7900 obyvatel. Nejlidnatější jsou Úvaly, kde žije 60 % obyvatel
mikroregionu. Toto postavení je dáno historickými vztahy v území a i dnes může být upevňováno rozvojem a dalšími možnostmi města s ohledem na široké zázemí občanské vybavenosti. Více než tisíc obyvatel žije ještě v Šestajovicích a v Jirnech, Horoušany mají necelých 370 obyvatel.
Mikroregion je hustě osídlen, na km2 žije 248 obyvatel. Tato lidnatost je vyšší než celorepublikový
průměr, který je 130 obyvatel na km2 a zřetelnější je ještě srovnání s hustotou osídlení Středočeského
kraje – 101 obyvatel na km2 a regionální částí kraje okresem Praha-východ – 159 obyvatel na km2.
Příčinou je především husté osídlení Úval a Šestajovice, neboť navazují bezprostředně svým
intravilánem na zástavbu hlavního města a hustotou vlastní zástavby se k Praze začínají přibližovat. Hustota osídlení obce Jirny je 164 obyvatel na km2 a obce Horoušany jen 56, 8 obyvatel na km2.
23
3.2 Hlavní záměry mikroregionu Úvalsko a jejich počáteční stav Mezi hlavní záměry mikroregionu patří rozvoj technické infrastruktury, rozvoj ekonomické základny, rozvoj cestovního a turistického ruchu, rozvoj lidských zdrojů, péče o životní prostředí, péče o venkovskou krajinu a rozvoj venkova.
3.2.1 Rozvoj technické infrastruktury a ekonomické základny Podpora ekonomické základny a konkurenceschopnosti záleží především na iniciativách soukromého
sektoru, tedy vlastníků jednotlivých firem. Pro uskutečnění této priority jsou určeny celostátní
programy podpory malého a středního podnikání. Na místní úrovni lze podnikání podpořit především vytvářením příznivých podmínek pro investování a investiční rozvoj firem. Zde má hlavní uplatnění
právě rozvoj technické infrastruktury, což je jedna z nejvýznamnějších priorit. Je třeba, aby došlo k odkanalizování a čištění odpadních vod v Jirnech a Horoušanech a dokončení této výstavby v
Úvalech, a to nejen z důvodů předpokládaného dalšího rozvoje území s výstavbou nových rodinných domů. Plynofikace je dokončena ve všech obcích kromě části Horoušan (Horoušánky). Horoušany
plánují využití alternativních zdrojů energie - výstavbu kotelny na spalování biomasy a centrálním rozvodem tepla.
3.2.2 Rozvoj lidských zdrojů Pro rozvoj lidských zdrojů a zvyšování pospolitosti obyvatel mohou obce mikroregionu přispět
zejména k sociálnímu a kulturnímu rozvoji a rozvoji občanských iniciativ. Pro tyto aktivity mají
význam objekty shromažďovací, tedy kulturní domy, sokolovny, školy a sály hostinců a podobných zařízení. Jejich využití je plně v kompetenci místních orgánů a provozovatelů těchto zařízení. V mikroregionu jsou spolkové a společenské aktivity ve všech obcích. V Jirnech je velký kulturní dům,
jako jediný v celém mikroregionu. Především Úvaly mají díky své velikosti a tradici dobrý předpoklad pro dalším rozvoj kulturních akcí (koncerty, výstavy apod.), které mají význam pro cely mikroregion. Chybí zde však velká shromažďovací místnost.
Technickými nástroji pro rozvoj lidských zdrojů můžeme v podmínkách mikroregionu rozumět
především faktor stability pracovních sil ovlivňovaný podmínkami pro kvalitní a dostupné bydlení a podmínkami pro realizaci bytové výstavby. Ze strany obcí je zde možnost zajistit dostupnost pozemků pro výstavbu bytů, které by byly v souladu s územně plánovací dokumentací a byly napojeny na technické sítě.
24
3.2.3 Rozvoj rekreace a cestovního ruchu Specifickou záležitostí je rozvoj rekreace a cestovního ruchu. Pro něj je možné využít jak některé
aktivity obcí, tak atraktivity mikroregionu na využití přírodního a kulturně historického potenciálu v těsném území Prahy např. Klánovický les - oblast Cyrilov, Vinice, Holá Hostýň, koupaliště Výmola,
obnova zámku v Jirnech apod. Území by se mohlo stát vstupní branou k turistice, bylo by možné a
potřebné vybudovat další turistické a cyklistické trasy. Území je třeba zviditelnit a představit jako turisticky zajímavý region.
3.2.4 Péče o životní prostředí Péče o životní prostředí má v území zásadní význam. Celá oblast byla osídlena již v pozdní době kamenné a od té doby je zemědělsky využívaná. Orná půda dosud převládá. Plochy vzrostlé zeleně
jsou situovány především v západní části mikroregionu, kde plynule navazují na chráněnou krajinnou oblast Klánovický les, který byl vyhlášen přírodní památkou a celé toto území má mimořádně
estetické a přírodní hodnoty. Také péče o zeleň v jednotlivých sídlech je dobrá, patrná je snaha o obnovování a postupné doplňování liniové a doprovodné zeleně podél cest a podle územních plánů jednotlivých obcí můžeme vidět snahu o rozšíření všech ploch zeleně např. lesoparky a biokoridory.
V celém území je velmi hustá silniční síť. Prochází zde silnice I. třídy Praha-Kolín a silnice II. třídy, které jsou neúměrně zatíženy dopravou, což má negativní vliv na životní prostředí v Jirnech a Úvalech, přes jejichž centra silnice procházejí. Částečné vyřešení těchto problémů by měly přinést přeložky uvedených silnic.
3.2.5 Dopravní obslužnost Dopravní obslužnost mikroregionu je uspokojivě řešena Pražskou integrovanou dopravu, která je převážně ukončena u stanice metra B v Praze na Černém Mostě. V mikroregionu je hodně využita i
železniční doprava, Úvaly mají vlastní vlakové nádraží, obyvatelé Šestajovic využívají zastávku v Praze-Klánovicích.
25
3.2.6 Péče o venkovskou krajinu a rozvoj venkova V celém území by se měla zlepšit péče o venkovskou krajinu a to včetně využívání zemědělské půdy
ke stabilizaci příměstského zemědělství. Koncentrace zemědělské výroby vedla v minulosti ke vzniku velkých zemědělských středisek. Orná půda byla a je obdělávána prakticky beze zbytku, proto by se v rámci péče o krajinu měly uplatnit a realizovat návrhy na doplnění zeleně v krajině, především doplnění doprovodné liniové zeleně zabraňující erozi půdy.
Pro rozvoj venkova lze usilovat o přiměřený rozvoj podnikatelských aktivit a na něm závislou stabilitu obyvatelstva. Z územních plánů je patrný předpokládaný nárůst ploch pro výstavbu bytovou i průmyslově-komerční.
Z regionálních priorit je důležitá především stabilizace obyvatelstva prostřednictvím vytváření územně technických podmínek pro výstavbu bytů především v rodinných domcích, podporu malého a
středního podnikání, zlepšení dopravní dostupnosti a životního prostředí. V rozvoji podnikání má
specifické postavení mimořádný význam vyčlenění ploch pro komerční zónu v souvislosti s dálnicí D11 v nedalekých Jirnech a Šestajovicích a v blízkosti silnice I/12 v Úvalech, kde by mělo být vytvořeno mnoho nových pracovních míst.
3.3 SWOT analýza Jak už bylo uvedeno dříve, tato metoda má za úkol ze zjištěných informací umožnit vytipovat na jedné straně možnosti rozvoje území, na straně druhé pak poukázat na možné problémy (rizika) a specifikovat potřebné kroky pro jejich odstranění tj. formulovat strategii. Schéma SWOT analýzy:
O – příležitosti
T – hrozby, nebezpečí
S – silné stránky
W – slabé stránky
strategie SO
strategie WO
na získání výhody)
využitím příležitostí)
(využít silné stránky strategie ST
(využít silné stránky na čelení hrozbám)
26
(překonat slabiny strategie WT
(minimalizovat náklady a čelit hrozbám)
3.3.1 Obyvatelstvo Mezi silné stránky patří poměrně stabilní a zatím věkově vyrovnaná skladba obyvatelstva a dále pak
možnost pracovat v místě nebo dojíždět na krátkou vzdálenost do hlavního města (což představuje pevný základ pro udržení nízkého procenta nezaměstnaných). Slabou stránkou je vysoký podíl
ekonomicky aktivního obyvatelstva každodenně dojíždějícího za prací mimo region a nedobudovaná infrastruktura v obcích, která znemožňuje výstavbu a potřebný rozvoj občanské vybavenosti.
Příležitosti tvůrci Strategie spatřují v možném budoucím rozšíření bytové výstavby7, nerušících
komerčně-výrobních zón (se kterými je spojen vznik nových pracovních míst), v nutnosti udržení
mladých lidí v místě a podpora přicházejících novousedlíků zejména zkvalitňováním přírodního prostředí v mikroregionu, jeho vymezením a ochranou proti rozvojovým plochám, dobudováním
infrastruktury a rozvojem staveb občanské vybavenosti (zdravotnická střediska, školy a školky apod.). Hrozby vyplývají z nedostatečné nebo pomalé reakce na aktuální potřeby. Nebude-li nalezen
vyrovnaný vztah mezi ochranou přírodního prostředí a stavebním rozvojem obcí, nebude mít
mikroregion kvalitní životní prostředí a přestane být dostatečně atraktivní pro své obyvatele, což může mít za následek snižování počtu obyvatel.
3.3.2 Občanská vybavenost a služby Podstatná je celkově dostatečná kapacita občanské vybavenosti a služeb převážně v Úvalech,
obyvatelé ostatních obcí musí dojíždět (nicméně rozšiřování vlastní občanské vybavenosti by pro tyto obce znamenalo příliš velkou ekonomickou zátěž). Slabou stránkou je dopravní zatížení obcí, chybí nebo jsou nedostatečné parkovací plochy, nedobudovaná infrastruktura znemožňuje výstavbu a potřebný rozvoj občanské vybavenosti, chybí zázemí pro spolkovou a zájmovou činnost.
Plánovaný nárůst obyvatel a občanská vybavenost se ve svém rozvoji vzájemně podporují a
podmiňují. Důležitým okamžikem byl vznik mikroregionu, který může určit společné zájmy a
sdružovat prostředky pro jejich realizaci. Všechny obce mají ve svých územních plánech vymezeny
dostatečné plochy určené k výstavbě občanské vybavenosti, blízkost Prahy lze podchytit například nabídkou sportovního areálu nadregionálního významu, zastupitelstva by měla být připravena
nabídnout pronájem prostor v obecních objektech. Příliš prudký nárůst obyvatelstva může mít ale také za následek pomalé a neplynulé uspokojování jejich potřeb v zázemí občanské vybavenosti a služeb.
7 V roce 2007 bude dokončeno téměř 200 bytových jednotek s drobnými obchody a provozovnami v Úvalech v části zvané Na Slovanech.
27
3.3.3 Sociální zázemí Sociální zázemí mikroregionu tvoří domov důchodců a dům s pečovatelskou službou v Úvalech, které
jsou jediné svého druhu v mikroregionu. Obce by měly hledat další plochy k budování objektů
sociálního zázemí obyvatel (domovů důchodců, penzionů pro starší občany apod.), např. na pozemcích v centru obce nebo naopak v klidném prostředí, vhodném pro rekreaci. Nově vzniklá zařízení by se mohla stát centry sociální opory pro mnohem širší počet obyvatel zejména svým kulturním zázemím, případnou varnou a rozvážkovou službou apod. Důležitý je společný postup při určení potřeb mikroregionu, vytipování vhodných lokalit pro umístění zařízení a podíl na financování.
3.3.4 Životní prostředí a péče o krajinu Na katastr mikroregionu zasahuje ochranné pásmo CHKO – Přírodní památky Klánovického lesa.
Celé toto území je rekreačně využíváno, proto jde o zachování přírodních složek dochovaných význačných lesních společenstev. Části Klánovického lesa zasahují do oblasti mikroregionu. V
územních plánech jsou již zanesena území s významnými krajinnými prvky a jsou navržena jako CHKO. Významná je také výstavba kotelny na spalování biomasy s centrálním rozvodem tepla v
Horoušanech tj. využití alternativních zdrojů energie. Problémem je již několikrát zmiňovaná
nedobudovaná infrastruktura, především likvidace splaškových vod. Kanalizační splašková síť a
čistička odpadních vod je vybudována pouze v Šestajovicích, v Úvalech je odkanalizováno pouze 60 procent území s napojením na ČOV, v ostatních obcích ještě méně. Přestože je dobudována plynofikace, velká část domácností stále spaluje tuhá paliva8.
3.3.5 Průmysl Původně byl sekundární sektor (průmysl a stavebnictví) zastoupen na území mikroregionu jen
nepatrně. Důvodem bylo kromě rozvinutého zemědělství i to, že velkou a pestrou nabídku pracovních příležitostí předkládala Praha. Pro větší rozvoj průmyslu nebyly v území technické podmínky. Tato
situace se změnila s výstavbou železnice a jejím uvedením do provozu v roce 1845 v Úvalech – byl založen cukrovar a několik dalších továren, které těžily zejména z dobrého spojení s Prahou. V
současné době je v Úvalech několik velkých průmyslových podniků, provozoven a skladů. V ostatních členských obcích se žádné větší průmyslové objekty nenacházejí. V jednotlivých územně plánovacích
dokumentacích jsou navrženy další plochy pro průmyslově obchodní a skladovou činnost. Současný stav dopravy ale nevyhovuje, obce nemají obchvaty, příjezdy k rozvojovým průmyslovým plochám, chybí plánovaná přeložka silnice II/101 – tzv. aglomerační okruh, který se vyhne centrům obcí. 8
Nejméně v Šestajovicích – 3 % a v Úvalech – 15 %, nejvíce v Horoušanech – 90 % domácností. 28
3.3.6 Technická infrastruktura V posledních deseti letech byl dobudován vodovod ve všech obcích, plná je i telefonizace, zásobování oblasti elektrickou energií je také vcelku uspokojivé, ve většině obcí došlo k posílení sítě. Splašková kanalizace je provedena pro většinu území, špatný je systém9 dešťové kanalizace spravovaný obcí.
3.3.7 Doprava Územím mikroregionu procházejí tyto komunikace: dálnice D11 Praha – Hradec Králové (Šestajovice,
Jirny), silnice I/12 Praha – Kolín (Úvaly), silnice II/101 aglomerační okruh (Jirny, Úvaly), II/611
Praha – Poděbrady (Šestajovice, Jirny), síť silnic třetí třídy, železniční trať Praha – Kolín a další. Území je tedy dobře dostupné, železniční doprava má význam především pro pohyb pracovních sil do hlavního města. Na druhou stranu jsou obce neúměrně zatěžovány těžkou automobilovou dopravou na
silnici II/101, mají nedostatek parkovacích míst v blízkosti železničních zastávek, samostatným problémem je řešení dopravy v klidu10 obecně.
Problémy by mohl vyřešit obchvat Jiren, Úval a Horoušan pro silnici II/101, výstavba lávky pro pěší
přes silnici I/12 a obchvat Úval. Potřebná je také revitalizace zastávek ČD, aby se staly odpovídajícím
vstupem do mikroregionu. Nutné je i nalezení vhodných lokalit pro umístění parkovišť P+R (auto – hromadná doprava), B+R (kolo – hromadná doprava), P+B (auto – kolo) a zlepšení prostupnosti území
pro pěší a cyklisty. Vše musí být prováděno s ohledem na životní prostředí a s cílem omezit individuální automobilovou dopravu a nahradit ji hromadnou dopravou.
3.3.8 Rekreace a cestovní ruch Podpora rekreace a využití území pro volný čas a sport povede k dosažení dvou pro mikroregion důležitých cílů - k hodnotnějšímu životu obyvatel mikroregionu a ke zvýšení návštěvnosti území turisty, dojde k podpoře sítě drobných služeb a vzniku pracovních příležitostí pro místní obyvatele.
Podmínkou jsou ovšem dobře upravené, značené a reklamované pěší a cyklistické trasy napojené na
stávající síť. Takto může přivádět do mikroregionu množství obyvatel z hlavního města za účelem aktivního odpočinku. Hlavním benefitem je tedy dobrá dopravní dostupnost, nedostatkem naopak nedostatečné řešení dopravy v klidu, zanedbané turistické trasy, minimální reklama.
9 Úvaly mají odvodněno pouze 65 % území, v Šestajovicích je dešťová kanalizace na 10 % obce a počítá se s jejím rozšířením, v Horoušanech je dešťová kanalizace z 50. let minulého století, v Jirnech se s dostavbou řadů kromě míst s nutným odvedením vody nepočítá. 10 Parkovací plochy, parkovací stání.
29
Celá oblast mikroregionu není pro turistiku příliš atraktivní. Výjimku tvoří část velkého komplexu Klánovického lesa a řada rybníků, sloužících převážně rekreačním rybářům. Podmínkou jsou ovšem
dobře upravené, značené a reklamované pěší a cyklistické trasy napojené na stávající síť. Takto může přivádět do mikroregionu množství obyvatel z hlavního města za účelem aktivního odpočinku.
3.4 Strategická vize do roku 2015 Koncepce rozvoje a strategie rozvoje mikroregionu se komplexně zabývá stavem a možnostmi rozvoje
tohoto regionu. Vzhledem k tomu, že se jedná o území ležící na hranicích hlavního města Prahy, nejsou zde vyloženě vyhrocené sociální problémy ani nezaměstnanost, dopravní obslužnost celého území ve směru z/do Prahy je dobrá. Celé území se bude rozvíjet především jako zóna pro bydlení a
rekreaci. V současné době ceny pozemků rostou. Možný je i rozvoj podnikatelské a komerční zóny s lehkou výrobou a sklady nenarušujícími životní prostředí.
Strategická vize se tak zaměřuje především na problematiku zatím nedořešené technické infrastruktury (odkanalizování a čistění odpadních vod), obnovy a udržení dobrého životního prostředí a vytváření podmínek pro rekreační funkci, včetně rozvoje turistiky. Pozornost by měla být také věnována
zlepšení sociálních podmínek včetně zvýšení pospolitosti obyvatel a rozvoj veškeré občanské
vybavenosti a kulturního a sportovního využití přímo v regionu, zlepšování životního prostředí s promyšlenou péčí o krajinu a zintenzivňování života obyvatel ve všech jeho formách.
Pro rozvoj regionu jsou navrženy nejen společné rozvojové aktivity, ale rozvojové aktivity jsou rozpracovány i pro jednotlivé obce mikroregionu. Postupná realizace těchto aktivit by měla přinést do území především výrazné zlepšení jeho infrastrukturního vybavení a zlepšení podmínek pro bytovou výstavbu a pro rozvoj podnikání.
3.5 Strategie realizace vize, strategické cíle a postupy Způsoby realizace vize jsou závislé na mnoha podmínkách. Na prvním místě je to vůle obcí na
pokračování zahájené spolupráce. Strategie rozvoje obsahuje vedle situační analýzy výchozích podmínek také soubor doporučení, počínaje SWOT analýzou a vizí. Je tak vytvořen poměrně obsáhlý soubor hlavních problémů území, které by měly být řešeny.
30
3.6 Priority a opatření V rozvojové strategii jsou respektovány hlavní sektorové a regionální priority Národního rozvojového plánu České republiky na léta 2000 až 2006. Přílohy k tomuto vládnímu usnesení vymezují šest
prioritních os, z nichž pět se zaměřuje na celostátní problematiku a šestá osa se zabývá specifickými
problémy regionů NUTS 2. Při stanovení hlavních záměrů mikroregionu Úvalsko byl proveden výběr těch priorit, které mají vztah k tomuto sledovanému mikroregionu.
3.6.1 Podpora rozvoje ekonomické základy a posílení její konkurenceschopnosti Zvýšení konkurenceschopnosti zkvalitňováním prostředí pro podnikání a stimulaci rozvoje podniků; podpora vědy, výzkumu a vývoje jako významného faktoru růstu efektivnosti a konkurenceschopnosti
výroby v regionech; vytváření příznivých podmínek pro investice do ekonomických aktivit a zvyšování jejich efektivnosti; podpora rozvoje malých a středních podniků; rozvoj cestovního ruchu a lázeňství; rozvoj technicko-ekonomického poradenství pro podniky v regionech; rozvoj komunální energetiky a hospodaření s energií; rozvoj obchodu a průmyslové spolupráce.
3.6.2 Rozvoj technické infrastruktury Modernizace a rozvoj dopravní infrastruktury; rozvoj dopravní obslužnosti a infrastruktury regionů;
snížení negativních důsledků dopravy na životní prostředí; rozvoj technické infrastruktury obcí, měst a regionů.
3.6.3 Rozvoj lidských zdrojů Řešení problémů zaměstnanosti a flexibility lidských zdrojů; rozvoj celoživotního učení; sociální a
kulturní rozvoj společnosti v obcích, městech a regionech; rozvoj občanských iniciativ v obcích, městech a regionech; modernizace veřejné správy.
3.6.4 Ochrana a zkvalitňování životního prostředí Obnova environmentálních funkcí v území; ochrana vod; ochrana klimatu a ovzduší; nakládání s odpady a odstraňování starých zátěží; environmentální výchova, osvěta a vzdělávání.
31
3.6.5 Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství Trvale udržitelný rozvoj venkovských oblastí; rozvoj multifunkčního zemědělství; zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví.
3.6.6 Specifické priority regionů NUTS 2 - region Střední Čechy Odstranit zaostávání vybavenosti a technických služeb; zlepšení veřejné dopravy, zajištění dopravní obslužnosti, lepší dopravní provázání s Prahou; revitalizace ekonomicky nevyužitých území; stabilizace obyvatelstva (bytová výstavba, dopravní obslužnost, podpora malého a středního podnikání).
3.7 Jaká je situace dnes Oslovení zastupitelé zúčastněných obcí bohužel nepřikládají Strategii velký význam. Dle jejich názoru se jedná pouze o účelově vytvořený dokument vypracovaný pro možnost získávání dotací, neboť zpracovaní tohoto dokumentu bylo a je dotačními tituly vyžadováno.
Mikroregion Úvalsko není typickým mikroregionem. Nalézá se na samé hranici Prahy a vůbec se
nechová jako venkovský mikroregion se spádovou obcí. Chová se jako typická předměstská část velkého města, odkud téměř veškeré obyvatelstvo vyjíždí do přilehlého města za prací (nebýt
sousedství Prahy, byla by v uvedených obcích velká nezaměstnanost). Typickým znakem takovéhoto
hybridu je, že se v místě vytváří jen velmi málo místních daňových příjmů. Veškeré podnikatelské
subjekty se dislokují do Prahy, občané zaměstnaní v Praze nakupují v Praze a i tam využívají různých
služeb, což má za následek, že v obcích se vytváří pouze malý daňový základ pro život obcí samých. Proto je mikroregion kupodivu mnohdy chudší, než od Prahy vzdálenější regiony. Obce jsou stále tzv. noclehárnu Prahy.
Sledované obce pracují na dokončení základní vybavenosti – ČOV, kanalizace, voda, plyn i dostatečně kapacitní elektrosíť. Pokud se dnes zabývají výstavbou těchto sítí, jedná se zpravidla o nové lokality 11.
Chybí samozřejmě finanční prostředky na závěr, tj. úpravy povrchů komunikací, chodníků a estetické úpravy včetně zeleně. To spočívá právě v nedostatku vlastních zdrojů. Ty obce mohou vytvářet
například budováním průmyslových zón (přestože právnické osoby se na daňových příjmech obcí
podílejí malou částkou) nebo snahou vytvořit podmínky pro služby, aby alespoň ti co přijedou z Prahy ze zaměstnání, mohli navštěvovat kadeřníky, fitness centra, restaurace apod. v místě svého bydliště.
11
výjimkou jsou Úvaly, kde kanalizace téměř chybí. 32
Příliš prostoru pro takovou realizaci ale není, protože v blízkém okolí Prahy je řada velkých supermarketů a multifunkčních nákupních center.
Region je málo turisticky atraktivní. Výjimku tvoří část velkého komplexu Klánovického lesa a řada rybníků, sloužících převážně rekreačním rybářům. Obce by možná mohly najít využití pro umístění penzionů s restaurací pro ubytování turistů. Tyto aktivity ale opět v místě příliš nekvetou.
Jelikož se jedná o příměstský region, počet obyvatel neustále roste. Patří k nejrychleji se rozvíjejícím regionům v republice. Tím, že přibývá obyvatel, roste syndrom městské anonymity. Noví občané se se
starými těžko sžívají, mnohdy těžko i sami mezi sebou, neumějí žít „venkovsky“. Zapojovat je do
života obcí je nelehký úkol. Zvláště neexistují-li mnohdy v obcích ani možnosti, kde se sdružovat. Chybí kulturní zařízení, sály, tělocvičny, sportoviště apod. Do místních spolků se nehlásí, mnohdy tyto aktivity lidé z města považují za příliš venkovské až směšné. Výsledkem je naprostá izolovanost a anonymita nových sídel vůči stávající zástavbě. Nevraživost vůči novým přistěhovalcům existuje i proto, že zdánlivě budí dojem jiné, lépe situované kasty. Mají nový dům, lepší auta a větší, městské
nároky. Často nejsou schopni a ani se nechtějí do obce přihlásit k trvalému pobytu např. z důvodů
vlastnictví bytu v Praze. Byli by venkovani. Nemůžeme se tedy divit, že je málokdo z původních obyvatel akceptuje a má rád, když obci prakticky nic nepřinášejí, ani základní daňový příjem.
Výstavbou nejdůležitější infrastruktury (čistíren odpadních vod, kanalizací, vodovodů a plynovodů) usilují všechny obce o jedno – zlepšení životního prostředí. Dokud sítě nebudou vybudovány,
nemůžeme hovořit o dalším zlepšování. Na druhou stranu časová relace 10 let není takový dávnověk, abychom si nepamatovali, co v obcích chybělo a jaké pohodlí nabízejí dnes. Doplněním povrchů
komunikací bude odstraněno i značné procento prašnosti. Chybí odhlučňovací opatření u dálnice D11, což se týká převážně Jiren a Šestajovic, chybí rovněž zeleň.
Péče o venkovskou krajinu je v mikroregionu spíše péčí o předměstí, nikoli o venkov. Je třeba hájit územními plány chráněné lokality, jako poslední místa, která nespadnou do plošné zástavby. Ještě není ani zaplněna územními plány povolená zástavba a už se připravují změny na zástavbu dalších území. O venkovu v této podobě už snad ani nemůžeme hovořit.
33
4 ÚZEMNÍ PLÁN 4.1 Územní plánování Podstatný vliv na rozvoj území, na úroveň životního prostředí, na život v obci, sociální politiku, ochranu zdraví a bezpečnost obyvatel, ale i na ekonomický rozvoj má správné umístění staveb,
rozmístění různých činností v území a jejich vzájemné vazby, provozní návaznost a dopravní dostupnost jednotlivých funkcí a hospodárné využití ploch.
Koordinace výstavby, využití území a zásady jeho organizace jsou řešeny územním plánováním. Jedná
se o soustavnou činnost, která usměrňuje rozvoj území tak, aby nedocházelo ke konfliktům a disproporcím a aby byly hájeny veřejné i soukromé zájmy v území.
Základními nástroji územního plánování jsou územně plánovací dokumentace (ÚPD), územně plánovací podklady (ÚPP) a územní rozhodnutí.
4.1.1 Územně plánovací dokumentace (ÚPD) Současně platné legislativní předpisy stanovují tyto druhy ÚPD12:
územní plán velkého územního celku (ÚPN VÚC)
územní plán obce (ÚPO)
regulační plán (RP)
Pro potřeby plánování rozvoje obcí se využívají územní plán obce a regulační plán. V ÚPD jsou
formou regulativů stanoveny zásady a podmínky pro rozvoj území, uspořádání území a limity jeho využití.
Pod pojmem „využití území„ v územních plánech obcí a regulačních plánech rozumíme:
účel využití (určení, pro jakou činnost, funkci a jakým způsobem bude území využito),
intenzitu využití (např. počet bytů, množství obyvatel na jednotku plochy, počet obyvatel/ha
atd.).
12 podrobně rozvedeno v zákoně č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a jeho prováděcích vyhláškách v platném znění
34
Pod pojmem „uspořádání území“ v územních plánech obcí a regulačních plánech rozumíme:
v zastavěném území: -
druh zástavby (způsob zástavby, volné plochy a jejich druh - zeleň, náměstí atd.),
-
intenzitu zástavby (v podstatě poměr mezi zastavěnými a volnými plochami,
podlažnost objektů atd.),
ve volné krajině: -
vymezení územních systémů ekologické stability, stanovení cestní sítě, biotechnická
opatření (např. vodohospodářská opatření v krajině atd.).
4.1.2 Územně plánovací podklady (ÚPP) Územně plánovací podklady slouží zejména jako podklad pro zpracování, případně pro změny územně plánovací dokumentace. V případě, že není zpracována ÚPD, slouží jako podklad pro územní rozhodování.
Územně plánovacími podklady13 jsou:
urbanistická studie
územní generel
územní prognózy
územně technické podklady (ÚTP)
Pro potřeby plánování rozvoje obcí se využívají zejména urbanistická studie a územní generel.
4.1.3 Územní rozhodnutí Územní rozhodnutí14 tvoří rozhodnutí o umístění stavby, rozhodnutí o využití území, rozhodnutí o
chráněném území nebo o ochranném pásmu, rozhodnutí o stavební uzávěře a rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků.
Podrobně rozvedeno v zákoně č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a jeho prováděcích vyhláškách v platném znění. 14 Podrobně rozvedeno v zákoně č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a jeho prováděcích vyhláškách v platném znění. 13
35
V územním rozhodnutí vymezí stavební úřad území pro navrhovaný účel a stanoví podmínky k
ochraně veřejných zájmů v území; jimi zabezpečí zejména soulad s cíli a záměry územního plánování
včetně architektonických a urbanistických hodnot v území, věcnou a časovou koordinaci jednotlivých staveb a jiných opatření v území, požadavky k ochraně zdraví a životního prostředí a rozhodne o námitkách účastníků řízení.
4.2 Územní plán města Úvaly Zpracování územního plánu města Úvaly bylo zadáno Ateliéru D+ Městským úřadem (MÚ) v Úvalech
v březnu 1993. Na základě zpracovaných průzkumů a rozborů formuloval MÚ Úvaly dokument Územní a hospodářské zásady a tyto zásady byly schváleny zastupitelstvem města.
Ze zásad vycházel koncept řešení územního plánu, který byl veřejně projednán. Proběhl rovněž
odborný výklad zpracovatele územního plánu pro dotčené orgány státní správy, pro orgány obcí, právnické osoby a pro veřejnost. Výsledky projednání konceptu a připomínky k němu byly
zohledněny v Souborném stanovisku zpracovaném stavebním odborem MÚ Úvaly a schváleném na zasedání městského zastupitelstva.
Cílem zpracování bylo prověřit možnosti dalšího rozvoje města, zohlednit a uvést do souladu zájmy
soukromých investorů, zájmy města a reálné možnosti území, navrhnout vyvážený a harmonický celek splňující požadavky všech složek fungujícího města, ale současně uplatňující výraznou snahu o ochranu přírodních a kulturních hodnot území a také uplatnit nový pohled na metodu zpracování územně plánovací dokumentace.
4.2.1 Části územního plánu Územní plán je členěn do čtyř částí. První část (úvod) obsahuje základní údaje o zadání, vymezení území, historický vývoj obce, památkově chráněné objekty a soubory, významné lokality, chráněná území a zapojení sídla do krajiny. Druhá část, kterou tvoří návrh, je bezpochyby nejzajímavější a proto základní body návrhu vypíši níže. Třetí a čtvrtou část tvoří grafická a dokladová část. Ve druhé části, tzv. návrhu, jsou velmi detailně rozebrány jednotlivé problematiky:
kapitola 1 - širší vztahy tj. administrativní rozdělení,
kapitola 2 - urbanistická koncepce - základní struktura sídla, funkční členění (na plochy pro bydlení, plochy pro výrobu a plochy občanského vybavení), regulativy funkčního a prostorového uspořádání,
36
kapitola 3 - obyvatelstvo - ekonomické aktivity obyvatelstva, bytový fond, urbanistické
kapitola 4 - doprava - širší dopravní vztahy, komunikace řešeného území a jejich zatížení,
kapitola 5 - technické vybavení - zásobování vodou, plynem, teplem, elektrickou energií,
kapitola 6 - životní prostředí - hluk, ovzduší, odpady, územní systém ekologické stability,
kapitola 7 - vyhodnocení záborů zemědělského půdního fondu,
kapitola 8 - veřejně prospěšné stavby.
členění a spádovost území,
hromadnou dopravu a dopravu v klidu, dopravní vybavenost a jednotlivé typy dopravy, odkanalizování, vodní toky, spoje a telekomunikační zařízení,
37
5 PROBLEMATICKÉ OBLASTI SOUVISEJÍCÍ S ÚZEMNÍM PLÁNEM 5.1 Lisovna ESSA V prosinci 1995 byl zastupitelstvem schválen nový územní plán města Úvaly u Prahy, který jako jednu
z rozvojových lokalit vymezil původně zemědělské pozemky u silnice Úvaly – Jirny. Část z nich měla být využita pro výstavbu nových rodinných domků, část pro nerušící výrobu a občanskou vybavenost
(kanceláře, sklady, obchody). Pozemky, určené pro výstavbu domků, byly v následujících třech letech rozprodávány zájemcům o bydlení v Úvalech. Majitelé pak postupně získávali územní rozhodnutí a stavební povolení od Stavebního úřadu v Úvalech.
Koncem roku 1998 byly pozemky na poli o rozloze více jak 13 tisíc m2 u usedlosti Hodov prodány
rozhodnutím městského zastupitelstva společnosti ESSA Czech.
O půl roku později rozhodl referát životního prostředí Okresního úřadu Praha–východ o tom, že plánovaná stavba lisovny a svařovny plechových komponentů pro automobilový průmysl ESSA Czech
nespadá do režimu hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA15). Zdůvodnil to tvrzením, že do plochy
výrobního závodu se nezapočítávají skladové a manipulační plochy. To je však v rozporu s příslušným
zákonem i s jeho výkladem dle Ministerstva životního prostředí ČR. V červenci 1999 vydal Stavební úřad v Úvalech územní rozhodnutí a o dva měsíce později i stavební povolení.
Lisovna byla slavnostně otevřena v květnu roku 2000 za účasti představitelů katalánské vlády, španělského velvyslance v Praze, bankéřů z Barcelony, zástupců českého ministerstva průmyslu a
obchodu, ministerstva financí a starosty Úval. Až 10 dní po otevření požádala firma ESSA Czech o
souhlas k zahájení zkušebního provozu. Za další dva měsíce Stavební úřad v Úvalech vydal souhlas se zahájením zkušebního provozu lisovny od srpna 2000. Rozhodnutí o prozatímním užívání ke zkušebnímu provozu ani kolaudační rozhodnutí nebylo vydáno.
15 EIA, z anglického Environmental Impact Assessment – posuzování vlivů na životní prostředí. Původní zákon o posuzování vlivů na životní prostředí byl v České republice přijat již v roce 1992. Byl z velké části "opsán" z americké legislativy a stal se jedním z nejprogresivnějších prvků tehdejšího českého práva. Dnes posuzování vlivů upravuje zákon č. 100/2001 Sb., který platí od 1. ledna 2002. Tento nový zákon vzniknul v rámci příprav na vstup do Evropské unie. V základu je stejný jako původní předpis, některé detaily (způsob zveřejňování informací, výčet posuzovaných staveb atp.) se zpřesnily. Právo veřejnosti na účast v procesu EIA zůstalo zachováno. Proces EIA slouží ke zjištění, nakolik bude zamýšlená stavba nebo činnost ovlivňovat přírodu, životní prostředí a život lidí. Pod režim zákona spadají velké stavby a rozsáhlé činnosti, jejichž dopad na okolí je značný (spalovny, chemičky, lomy, dálnice, přehrady apod.). Výsledkem procesu EIA může být doporučení záměr nerealizovat vůbec, častěji se však stanoví soubor omezujících podmínek, které by měly zajistit přiměřenost dané průmyslové aktivity. Proces EIA nepodléhá správnímu řádu, proti jeho výsledku se proto nelze odvolat ani jej nechat přezkoumat soudem. Stanovisko má navíc pouze doporučující charakter (není závazné). Ačkoliv ve většině případů správní úřady stanovisko při následných povolovacích řízeních (územní, stavební atd.) respektují, nemusí tomu tak být vždy. Tato situace je stejná jako v Evropské unii.
38
Neproblematické části areálu (administrativní budovy a komunikace) byly zkolaudovány v témže
měsíci. Úřad zřejmě zjistil, že ostatní části (výrobní a skladové haly) nesplňují hygienické limity pro provoz, neodpovídají vydaným rozhodnutím a stavbu tudíž nelze zkolaudovat jako celek.
V květnu 2001 vyzval okresní hygienik pro Prahu-východ Stavební úřad v Úvalech k zákazu nočního provozu továrny pro překročení hygienických limitů, po opakovaných stížnostech místních obyvatel. V témže měsíci vyzval Okresní úřad Praha-východ Stavební úřad ke zrušení souhlasu k zahájení
zkušebního provozu. Na toto Stavební úřad vůbec nereagoval, naopak vydal rozhodnutí o povolení prozatímního užívání stavby ke zkušebnímu provozu.
V červnu 2001 Ministerstvo životního prostředí vydalo stanovisko, že stavba jednoznačně podléhá
posouzení v procesu EIA a bez jeho provedení nelze vydat žádné další povolující rozhodnutí, tedy ani kolaudační rozhodnutí.
Na počátku října 2001 Stavební úřad v rozporu s negativními stanovisky Ministerstva životního
prostředí i Krajského úřadu Středočeského kraje a bez ohledu na nesoulad skutečného provedení stavby se schválenou dokumentací vydal kolaudační rozhodnutí.
Za měsíc byla podána žaloba ke Krajskému soudu na zrušení kolaudačního rozhodnutí z důvodu jeho
nezákonnosti a poškození práv okolních obyvatel jeho vydáním. Žaloba byla zamítnuta z důvodu, že
žalující nebyl účastníkem kolaudačního řízení. O půl roku později byla podána ústavní stížnost proti
usnesení Krajského soudu o zamítnutí žaloby, z důvodu porušení ústavních práv, zaručených Listinou základních práv a svobod. V září 2002 byl zaslán podnět veřejnému ochránci práv na přezkoumání zákonnosti rozhodnutí jednotlivých státních orgánů ve věci stavby lisovny a podnětů občanů.
O necelý rok později zahájil Krajský úřad Středočeského kraje zjišťovací řízení na základě oznámení společnosti ESSA o plánech na téměř čtyřnásobné rozšíření závodu. Obdržel velké množství
negativních stanovisek od obyvatel obce, zásadní nesouhlas vyslovilo také zastupitelstvo města Úvaly. Na konci září úřad rozhodnul, že plán musí být posouzen z hlediska vlivů na životní prostředí.
V únoru 2004 Veřejný ochránce práv zaslal zprávu o výsledcích šetření. Je v ní konstatováno velké
množství pochybení a protiprávního jednání státních orgánů, zejména Stavebního úřadu v Úvalech a Okresního úřadu Praha–východ.
V listopadu 2004 Krajský úřad obdržel od společnosti ESSA Dokumentaci o hodnocení vlivů na
životní prostředí, zveřejnil ji a vyzval dotčené obyvatele a orgány státní správy k zaslání připomínek. Protože Dokumentace neobsahovala řadu podstatných údajů a vůbec nepojednávala o závažných rizicích stavby, nařídil Krajský úřad její přepracování a doplnění. Doplněná Dokumentace byla
zveřejněna v červnu 2005 a vzápětí byla včetně všech došlých připomínek a vyjádření předána odborníkovi ke zpracování posudku EIA.
39
Odborný posudek ze září 2005, zpracovaný Dr. Ing. Romanem Kovářem, obsahuje na více než stovce stran desítky závažných výhrad vůči projektu společnosti ESSA. Kritizuje především to, že
zpracovatel dokumentace EIA bagatelizuje připomínky občanů, podhodnocuje hluk, který továrna způsobuje, překrucuje historii zástavby okraje Úval a příliš se opírá o účelové informace. Podle
posudku je zásadním nedostatkem fakt, že investor nepředložil svůj záměr ve variantách, z nichž by
bylo možné vybírat. „Dokumentace vychází zcela vstříc ekonomickým zájmům investora a nezohledňuje potenciální zájmy životního prostředí,“ shrnuje posudek.
Zpracovatel posudku EIA se jednoznačně vyjádřil i k současné situaci. „Stávající stav, tj. přítomnost
areálu v lokalitě, považuji za nezákonný, jelikož nebyla naplněna dikce zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Jedná se o těžkou strojírenskou výrobu se všemi průvodními negativními vlivy na kvalitu životního prostředí. Stavba je v zásadním rozporu s územním plánem. Je třeba zdůraznit, že
územní rozhodnutí pro výstavbu rodinných domů v okolí předcházelo územnímu rozhodnutí na stavbu
areálu ESSA Czech. Tato skutečnost de iure znamená, že zatímco stavebníci rodinných domů nevěděli
o záměru společnosti ESSA, tato měla o rozvoji obytných funkcí okolních území zcela jasno,“ napsal Dr. Kovář. Se závěrem posudku souhlasilo také zastupitelstvo města Úvaly.
V této kauze jde o pochybení orgánů veřejné správy. Investor, firma ESSA Czech, spol. s r. o., se
dostala do velmi nezáviděníhodné pozice, kdy může dojít k zablokování dalšího rozvoje jejích výrobních aktivit, neboť stavebníci rodinných domků také realizovali svoji investici s odlišnou představou, a nelze se tedy divit, že brání dalšímu rozšíření. Mezi občany města se hovoří i o tom, že někteří zastupitelé měli na prodeji pozemků a hlavně na výstavbě lisovny své vlastní ekonomické zájmy.
Na jednu stranu je možná i pochopitelné, že společnost ESSA Czech se od této věci distancuje s tím,
že si není vědoma porušení platných zákonů, že do stavby investovala nemalé finanční prostředky a že
k pochybení došlo, jak jsem již zmínila, ze strany Stavebního úřadu. Ale na druhou stranu tento postoj
není zcela seriózní, protože kdyby chtěla jednat správně, musela by zřejmě zažalovat obec a požadovat náhradu za zmařenou investici. Nalézt za tohoto stavu řešení bude nevyhnutelné a velmi složité.
Z mého pohledu se nabízejí dvě varianty. První variantou je vykoupení již postavených rodinných
domků za tržní cenu, jaká by byla, kdyby v přímém dosahu nestála lisovna. Nyní totiž hodnota těchto nemovitostí dost klesla a domky jsou za účelem trvalého či sezónního bydlení téměř neprodejné. Domky by se poté daly využít třeba jako ubytování pro dočasně najaté zaměstnance; v případě že by
se pro ně využití nenašlo, zbouraly by se, což s sebou samozřejmě nese další náklady na demolici a
odvoz suti. Druhou možností je kompenzace společnosti ESSA Czech tj. přestěhování lisovny do
vhodnější lokality, nejlépe mimo zastavěnou část jakékoliv obce. Otázkou v obou případech je, kdo by měl nést náklady. Obec resp. Stavební úřad, jehož pochybením k celé události došlo nebo společnost ESSA Czech, která si část problémů zřejmě taktéž sama způsobila tím, že si na počátku investice nezjistila všechny relevantní informace a spoléhala se tak, dle mého názoru, na rozhodnutí úřadů?
40
Po finanční stránce celá věc vypadá asi takto. Dle dostupných údajů stála výstavba lisovny 300
milionů Kč. V okolí lisovny stojí více jak 70 rodinných domků v průměrné hodnotě od 4 do 6 milionů Kč včetně pozemku16, v celkové hodnotě tedy přes 300 milionů Kč. V první variantě se tedy jedná o
minimálně 300 milionů Kč na výkup nemovitostí plus demoliční náklady. Ke stavebním nákladům ve druhé variantě musíme dále přičíst hodnotu nového pozemku, zainvestování sítěmi, výstavbu
obslužných komunikací a hlavně časovou náročnost na hledání nového místa, vyřizování (doufejme že správných a úplných) povolení, náklady na získání nové pracovní síly, marketingové náklady.
Obyvatelé některých domů již podali soudní žalobu ve věci znehodnocení majetku. V případě, že jim
soud dá za pravdu, dojde zřejmě k finančnímu odškodnění. Možná je i varianta, že poškození budou peníze vymáhat přímo na obci resp. Stavebním úřadě.
Z praxe sdružení Arnika (dříve Děti země), které se v celé kauze angažovalo (a angažuje) se jedná o výjimečný případ celým svým rozsahem. Stává se velmi zřídka, aby byl schválený územní plán hrubě narušen, skoro až popřen.
5.2 Obchvat města Dopravně nejvýznamnějšími komunikacemi území jsou silnice I. třídy I/12 a silnice II. třídy II/101.
Silnice I/12 ve výhledové poloze navazuje na hranicích Prahy na Štěrboholskou radiálu a expresní okruh a tvoří výpadovou trasu z Prahy směrem na Kolín.
Stávající silnice I/12 prochází ve směru od Prahy téměř souvislou zástavbou městských částí Prahy Dolní Počernice, Běchovice, Újezd nad Lesy a městem Úvaly. Trasa této komunikace je poměrně
značně zatížena dopravou, ve které je i velký podíl nákladové dopravy17. Ve volné dny tuto dopravu vystřídá i silná doprava rekreační.
V roce 1991 zadala Správa silničního fondu ČR u Projektového ústavu dopravních a inženýrských staveb Praha (PÚDIS) zpracování studie silnice I/12 v úseku Újezd nad Lesy - Úvaly a studii silnice
II/101 v úseku Jirny - Škvorec. Obě tyto studie se bezprostředně dotýkají řešeného území územního plánu sídelního útvaru (ÚPSÚ) Úvaly.
Přeložka byla navrhována ve dvou variantách. Ve variantě kde jsou silnice I/12 a II/101 v prostoru
jihovýchodně od Úval vedeny každá ve vlastní trase a ve variantě peážní18 trasy těchto dvou silnic. Do
návrhu ÚPSÚ Úval byla převzata varianta peáže těchto dvou komunikací, která umožňuje podstatně menší zábor území a menší zásah do krajiny.
Cenu nemovitostí odhaduji dle své zkušenosti s výstavbou resp. rozpočtem na výstavbu RD taktéž v Úvalech; uvedené ceny nejsou podloženy žádným znaleckým posudkem. 17 Dle Ing. Černé z Ředitelství silnic a dálnic se jedná o více jak 12 tisíc vozidel denně, z čehož je necelých 25 % nákladních. 18 Peáž – varianta placené trasy komunikace. 16
41
Stávající silnice I/12 tvoří v současné době průjezdnou trasu tranzitní dopravě územím obce Úvaly a
negativně ovlivňuje život obce tím, že ji fyzicky rozděluje a zhoršuje její životní prostředí. Po vybudování obchvatu silnice I/12 poklesne na stávajícím úseku silnice procházejícím obcí dopravní zatížení a bude také možné radikálním způsobem omezit nákladní dopravu.
Zástavba na využívaných pozemcích podél silnice I/12 s ohledem na časový odstup mezi jejich předpokládanou zástavbou a realizací přeložky musí mít dostatečný odstup od stávající silnice a musí
být od ní oddělena izolační zelení. Eventuelní souběžné pěší trasy musí probíhat až za touto izolační zelení.
Po dokončení projektu bude následovat etapa územního řízení. Přeložka sice není rozsáhlou stavbou,
ale bude se týkat stovek vlastníků pozemků a i tyto faktory budou hrát v dalším vývoji velkou roli. K právům vlastníků pozemků a občanských sdružení musí povolující orgán přihlížet. V červnu 2001 byla zpracována studie dopadu na životní prostředí, která byla odevzdána Ministerstvu životního
prostředí a výsledkem je, že stavba nebude mít na životní prostředí zásadní vliv a dopad. Projekt pro
územní řízení také stanoví definitivní umístění trasy silnice. Oproti původní studii došlo k oddálení
trasy od Úval, v souvislosti s volbou trasy se řeší odvádění dešťových vod z plochy vozovky. Bylo také vyřešeno křížení přeložky se silnicemi do okolních obcí. Na trase mezi Úvaly a Dobročovicemi křižovatka nebude, naopak křižovatky budou vystavěny na silnici II. třídy Úvaly - Škvorec a v místě
připojení přeložky na stávající silnici Praha - Kolín asi 1 km východně od Úval. Dokumentace pro územní rozhodnutí byla zpracována v květnu 2005.
Kdy se sníží hustota dopravy na stávající silnici I. třídy Praha-Kolín nelze přesně určit, vše závisí na
tom, jak rychle se podaří zvládnout veškerou projektovou přípravu a komplikovaný schvalovací proces.
Celkové náklady na stavbu jsou plánovány na 2,791 miliardy Kč. V roce 2005 se proinvestovaly necelé 4 miliony Kč. Realizace je plánována v období duben 2009 až květen 2014.
Pro Úvaly bude mít přeložka nesporně pozitivní dopad. Problémy mohou nastat v hraničních částech
Prahy (Běchovice a Újezd nad Lesy), protože kolem současné silnici I. třídy v posledních třech letech vyrostlo několik velkých supermarketů a dalších malých obchůdků a provozoven, které těží mimo jiné právě ze snadné dostupnosti.
42
ZÁVĚR
Při přípravě a zpracování strategických dokumentů týkajících se ekonomického rozvoje vybrané lokality je velmi důležitá účast veřejného i soukromého sektoru. Hlavními osobami, které by měly myšlenku strategického plánování prosazovat jsou zástupci obce v čele se starostou. Obyvatelé i
místní podnikatelé by měli být ubezpečeni, že i jejich názor je podstatný a zvyšuje šanci na úspěšnou realizaci plánu. Tento postup navržený společností Berman Group je praxí prověřen a domnívám se, že by při správné aplikaci usnadnil rozhodování a plánování mnoha obcím. Bohužel, i nyní jsou
důležité dokumenty, jakým strategický plán bezpochyby je, připravovány lidmi s nedostatečnými zkušenostmi či takříkajíc šity horkou jehlou.
Projednávaný dokument Strategie rozvoje venkovského mikroregionu Úvalsko se zaměřuje nejen na
zlepšení životních, sociálních a potažmo i technických podmínek obyvatel žijících v regionu, ale také na rozvoj podnikatelské činnosti, která do obcí přiláká novou pracovní sílu. Realita je ale jiná. Strategie není vnímána jako ukazatel možných cílů, ale jako uměle vytvořený dokument. Možná i
proto není nijak zvlášť prezentována, k nahlédnutí je pouze na městských úřadech participujících obcí. Jakým způsobem byl strategický plán s veřejností projednáván nebo jí prezentován se mi zjistit
nepodařilo. Možná byl zanedbán již tento úvodní krok a proto cíle zde prezentované vyznění naprázdno.
Jednou z věcí, které brání rozvoji obce, může být i téměř deset let trvající kauza stavebníci rodinných domů vs. lisovna ESSA. I přes množství zjištěných informací nemůžu jednoduše rozhodnout, že vina je jednoznačně na té či oné straně. Vzhledem k jistému pochybení bývalých zaměstnanců Stavebního úřadu se nelze divit, že nevalná pověst, liknavost a v ojedinělých případech i nekompetentnost zaměstnanců úřadu mohou odradit případné zájemce o bydlení v Úvalech. Stejně tak se domnívám, že
rčení "neznalost zákona neomlouvá", by nemělo platit pouze pro "obyčejné" občany, ale i pro
nadnárodní korporace, a lisovna by tak měla uvažovat o ukončení své činnosti v současných prostorách.
Práce by mohla zaujmout nejen laickou veřejnost, ale mohla by se pro další menší obce stát návodem, jak uchopit problematiku strategického a územního plánování a čeho se vyvarovat.
43
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] [2] [3] [4] [5]
[6] [7] [8]
[9]
Agora Central Europe. Agora Central Europe [online]. c2004 [cit. 2006-05-01]. Dostupný z WWW:
. Atelier D+. Územní plán sídelního útvaru Úvaly. [s.l.] : [s.n.], 1995. 114 s., 6.
Berman Group. Berman Group : místní & regionální ekonomický rozvoj [online]. c2003 [cit. 2006-02-10]. Dostupný z WWW:
. Česká vydavatelská pro internet s. r. o.. Města a obce online : portál územní samosprávy [online]. c1996-2005 [cit. 2006-01-03]. Dostupný z WWW:
.
DURDÍK, Petr. Dostavba závodu ESSA Czech - Úvaly. [s.l.] : [s.n.], 28.11.2002. s. 1.
DURDÍK, Petr. Stanovisko k záměru dostavby závodu ESSA Czech v Úvalech. [s.l.] : [s.n.], 5.11.2002. s. 2.
DURDÍK, Petr. Stanovisko zpracovatele ÚP k dostavbě závodu ESSA Czech s.r.o. Úvaly. [s.l.] : [s.n.], 13.7.2002. s. 1.
DURDÍK, Petr. Vyjádření ke stavbě závodu ESSA Czech v Úvalech. [s.l.] : [s.n.], 6.6.2001. s. 1.
KOVÁŘ, Roman. Dostavba výrobního závodu ESSA CZECH spol. s r.o. Úvaly : Posudek. [s.l.] : [s.n.], září 2005. 115 s.
[10] MAIER, K. Územní plánování. 2. přepracované vydání. Praha : ČVUT, 2004. 85 s. ISBN 8001022404.
[11] Ministerstvo životního prostředí České republiky. Výrobní závod ESSA Czech spol. s.r.o. v Úvalech. [s.l.] : [s.n.], 26.6.2001. s. 1.
[12] Ministerstvo životního prostředí České republiky. Výrobní závod ESSA Czech spol. s.r.o. v Úvalech. [s.l.] : [s.n.], 1.8.2001. s. 2.
[13] Ministerstvo životního prostředí České republiky. Výrobní závod ESSA Czech spol. s.r.o. v Úvalech. [s.l.] : [s.n.], 12.12.2001. s. 2.
[14] MOTEJL, Otakar. Vyrozumění o ukončení šetření podnětu občanského sdružení Nové Úvaly. [s.l.] : [s.n.], 19.1.2005. s. 6.
[15] MOTEJL, Otakar. Zpráva o výsledku šetření ve věci podnětu občanského sdružení Nové Úvaly. [s.l.] : [s.n.], 19.2.2004. s. 5.
[16] Několik informací o přeložce silnice I/12 a trati VRT [online]. Místní sdružení ODS Praha Újezd nad Lesy, 2004, 10.9.2004 [cit. 2006-03-18]. Dostupný z WWW:
.
[17] POKORNÝ, Vítězslav. Kronika města Úvaly : Středočeský kraj. [s.l.] : [s.n.], 2004. 95 s.
[18] Silnice I/12 : Praha - Český Brod - Kolín [online]. 2005, 31.8.2005 [cit. 2006-04-07]. Dostupný z WWW: .
44
[19] Silniční správní úřad Prahy 21 [online]. Městská část Praha 21, 2005, 27.5.2005 [cit. 2006-0306]. Dostupný z WWW: .
[20] SKALSKÝ, Martin, PETRLÍK, Jindřich. Lisovna v Úvalech je zřejmě jednou z největších černých staveb v ČR: Úřady začínají skandální porušení zákonů váhavě řešit [online]. 2001, 11.6.2001 [cit. 2006-02-16]. Dostupný z WWW: < http://archivdz.wz.cz/tisk/Tisk01/LisovnaUvaly.htm>.
[21] SKALSKÝ, Martin, PETRLÍK, Jindřich. Stavební úřad v Úvalech zřejmě znovu poruší zákon: Ministerstvo životního prostředí požaduje hodnocení vlivů [online]. 2001, 30.8.2001 [cit. 200602-16]. Dostupný z WWW: .
[22] SKALSKÝ, Martin. Protizákonně postavená lisovna plechů Essa Czech v Úvalech plánuje rozšiřování [online]. 2004, 26.11.2004 [cit. 2006-02-10]. Dostupný z WWW: < http://zpravodajstvi.ecn.cz/index.stm?apc=zzlx2-217924&x=211449&s=t>.
[23] SKALSKÝ, Martin. Rozšíření lisovny ESSA by byl zločin, říká odborný posudek – rozhodovat bude kraj [online]. 2005, 23.9.2005 [cit. 2006-02-10]. Dostupný z WWW: .
[24] Strategický plán rozvoje: Strategický plán sociálně ekonomického rozvoje města, obce a mikroregionu [online]. Regionální rozvojová agentura Střední Čechy [cit. 2006-03-20]. Dostupný z WWW:
[25] Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a jeho prováděcí vyhlášky v platném znění
[26] Život Úval 11/2005 [online]. Městský úřad Úvaly, listopad 2005 [cit. 2006-03-15]. Dostupný z WWW: .
45
