5
Květen / červen 2009
Milí čtenáři!
Přiblížil se konec školního roku a s ním i poslední číslo časopisu v tomto roce.
Toto číslo je zajímavé zejména tím, že jste si do něj psali vy sami – žádný učitel či jiný dospělý – jen vy, děti. Jsou zde vzpomínky na nejrůznější akce, které se konaly poslední dva měsíce – Itálie, výlet, sportovní hry v Plzni a v Praze.
Tohle číslo bude takovou vzpomínkou na uplynulý rok – na to, co jste zažili, co se vám líbilo a nelíbilo… Někteří z vás školu opouštějí a vydávají se do neznáma – na nové školy. Chtěla bych jim za všechny dospělé popřát hodně štěstí a ať jim vše vychází vždy tak, jak si sami přejí.
Vám ostatním přeji krásné a pohodové prázdniny a těším se na vás zase v září! Ahoooooj!
paní učitelka Martina Tománková
V pátek naše cestovní horečka dostoupila vrcholu a konečně nastal ten okamžik, na který jsme všichni čekali. Jedeme do Itálie! Těšili jsme se, že pojedeme k moři za teplem, že jsme u autobusu byli o hodinu dřív, než bylo domluveno, protože jsme se báli, aby nám autobus neujel. Naše obavy ale byly zbytečné, protože jsme byli u autobusu první. Konečně jsme byli všichni a autobus se rozjel. Cesta z počátku byla vzrušující, ale s postupující nocí se nás zmocnila únava. Nakonec jsme všichni usnuli. Autobus několikrát zastavil, abychom se mohli proběhnout a protáhnout nohy a s každou další zastávkou jsme cítili, jak se otepluje. Nakonec jsme ráno dojeli před sedmou do Lignana a s pocitem nedočkavosti jsme vyběhli z autobusu ven. Venku jsme chvíli čekali, než nám Zuzka přinese klíče od apartmánu, a pak nás autobus dovezl do hotelu. Zjistili jsme, že ho od pláže dělí jen silnice. Rychle jsme se šli ubytovat. Vyjeli jsme výtahem do sedmého patra a po odemknutí jsme vešli dovnitř. Každý si rozebral nějakou postel a po vstupu na balkon se nám zastavil dech - náš balkon byl směrován přímo na pláž a moře, které se táhne skoro přes celý obzor. Už jsme se nemohli dočkat,až se vykoupeme v moři a ochutnáme, jestli to je opravdu slané. Převlíkli jsme se do plavek a vyrazili na pláž.Už první kroky na nádherně jemném písku nás doslova nadchly. Bylo nádherné teplo a moře opravdu chutnalo slaně-dokonce tak moc,až to bylo nepříjemné.Koupali jsme se v moři pár hodin,než nás hlad vytáhl do našich pokojů. Najedli jsme se a šli se podívat po městě. Ve středu jsme jeli na výlet do zábavného parku, kde se nám moc líbilo.Různé atrakce,vystoupení cirkusu a jízda na motokárách. Ale bylo nepříjemné počasí a chvílemi foukal studený vítr. Ale pak se počasí trochu umoudřilo a užili jse si prakticky všechny atrakce a sice trochu promrzlí a přesto jsme nabiti zážitky nastoupili do autobusu.Ve čtvrtek byl naplánován výlet do aguaparku. Protože to ráno vypadalo,že včerejší ošklivé počasí se nebude opakovat,tak jsme vyjeli. Po příjezdu jsme si rozložili věci pod slunečník a vyrazili jsme na atrakce a skluzavky. Bylo jich tam tolik! Než jsme všechny obešli, trvalo to skoro hodinu. Nakonec jsme si našli několik našich nejoblíbenějších a na nich jsme řádili do té doby,než jsme byli úplně mokrý. Ale přesto šťastni jsme si šli lehnout, abychom trochu uschli a zahřáli se a když jsme zjistili,že nám zbývá ještě hodina, než se budeme vracet,šli jsme si užívat našich nejoblíbenějších atrakcí,než budeme muset jet. Nakonec jsme se sbalili a v autobuse jsme znavení dosedli na svá sedadla a těšili jsme se na odpočinek v posteli. Dny nám rychle ubíhaly a než se kdo nadál,byla sobota ráno a my jsme se museli vrátit domů. Při odjezdu nám bylo trochu smutno,protože se nám moře moc líbilo,ale cesta autobusem nás ukolébala do blaženého spánku.Nakonec jsme si uvědomili,že u moře bylo nádherně. Ale potom jsme se těšili domů,protože tam čekali kamarádi a rodiče. Protože všude dobře,doma nejlíp. Pavel Miklík
Jeli jsme na Moravu autobusem, cesta trvala asi 4 hodiny. Byli jsme v Telči a slyšel jsem, že se natáčel Z pekla štěstí, Pyšná princezna atd ….. Nejdřív jsme byli nahoře na skále u Macochy. Jeli jsme také na malým vlaku. Pak v jeskyni u Macochy. Večer jsme přijeli na chatu a tam jsme se přespali večer mi byla hrozná zima. Ráno jsme vstávali a šli jsme znova do jeskyně na Sloupsko-šošůvská, pak na zámek Perštejn. Tam jsme měli svíčkovou omáčku, potom jsme se šli podívat na ten zámek. Pak už jsme jeli domů. Martin Altof
Dne 11. 5. jsme odjeli do přírodního ráje zvaný Stará obora u Hluboké nad Vltavou. Bydleli jsme v krásném, malebném prostředí. Učili jsme se zde poznávat rostliny, stromy a pozorovat zvěř, která se chodila pást přímo až k naší chatě. Pracovníci lesů ČR si pro nás připravili bohatý program, plný soutěží a zábavy. Také nás navštívili pracovníci Červeného kříže a ukázali nám základy první pomoci. Moc nás zajímalo, jak se zachovat v nebezpečných situacích, jako je autonehoda nebo uštknutí hadem v lese. Počasí nám během pobytu moc nepřálo ,ale náladu nám to nevzalo. za žáky 3. 4. ZŠ a 2.ZŠ praktické napsala paní učitelka Tibitanzlová
Já jsem vstávala v 7 hodin , oblékala oblečení potom šla čistit zuby a česala. Já jsem snídala chléb,máslo a čaj. Děti vystupovaly autobus sedět asi 4 hodin. Už přestávku ven potom vycházky do Telč . Potom znovu, děti vystupovaly autobusu do Moravský kras. Děti šly do jeskyně se jmenuje Macocha. Byla moc zima a taky moc krásný Macocha. Potom znovu , děti vystupovaly autobusu. Děti šly do Sloup chaty. Děti večeřely v restauraci moc chuť. Potom moje stupeň vychovatelku vycházky do jeskny. Vrátí domů do sloup chatu. Děti spaly v posteli .Děti vstávaly v 7 hodin, oblékaly oblečení potom šly čistit zuby česaly.Děti snídaly houska,máslo a čaj. Děti vystupovaly autobusu do jeskny.Moc krásný. Jmenuje se Sloupsko- šošůvská. Děti už pojedou domů večer . Pá Pá Pá Martinka Laštovková
Nemohla jsem na výletě, protože jsem byla nemocná. Byli jsme k lékaři s mámou. Hm sestřička, že mám velký angínu, proto sem zůstala doma. Pak jsem dostala ještě jsem dostala zánět nohu, pak jsme zase jeli na vojenskou nemocnici, byla sem moc smutná, že sem nebyla s učitelkama na výletě. Pak jsem mu napsala smsku učitelce, že mi bylo moc smutno pro výletě ,chci tam jít taky vámi s učitelkama a i pana učitele… Já nechci zůstat doma, protože je mi moc smutno. tak ahoj Iveta.Biháryová
Minulý týden jsme jeli se školou na výlet do Moravského krasu.Po cestě jsme se nejprve zastavili ve městě Telč.Telč je pěkné staré město.Je nové opravené mi moc líbilo náměstí. Potom jsme jeli na Macochu. Podívali jsme se do propasti,nahoru jsme vyjeli. Potom jsme šli do jeskyně s krapníkama a řekou Punkvou . Při prohlídce jsme také pluli na lodičce a stáli jsme na dně propasti. Včera jsme přespali se vesnici Sloup v chatkách. V noci byla zima. Druhý den jsme jeli na prohlídkou Sloupsko - šošůvské jeskyně . My jsme moc líbilo.Na obědě jsme byli v restaurace. Po obědě jsme šli na hrad Pernštejn. Viděli jsme starý nábytek, obrazy , zbraně .Výlet se mi moc líbil (a) jeskyně a velké i malé krápníky. Já chci zpátky do Moravské kras.
Jana Dvořáková
Já jsem byla nemocná smutná
, důvod nemohla jít na výletě. A no sem byla velká
, já bych chtěla jit do Moravy. Ale je škoda!!! Já s maminkou byly u
lékaře. Doktorka říká že, mám angínu , musí pravidelně prášky! A no už sem lepší!! Pomáhala s maminkou, vařila sem !! Venku bylo teplo, byli jsme v parku
a pokecali a sedime s kamoškama,
hrajou děti. Vrátila domů, koupali jsme . Já poslouchám písničky a učím se. V pondělí jdu do školy…
Lucka Biháryová
My jsme byli moc hurá na Moravu. Naše škola jsme těšili se vidět Macocha a řeku Punkvu, Sloupsko-šošůvské jeskyně, Telč a hrad Pernštejn. My jsme začínali 3.června sraz u školy u autobusu. Naše škola jela daleko do Telče,ale děti chtěly jít na WC. Potom tady bylo město Telč, má hodně krásné náměstí. Ještě naše škola jela do Macochy - tam bylo jsme viděli rádi na ploše její hloubka je 179m. Bylo tam moc zajímavé. Potom bylo viděli řeku Punkvu, že je pěkná. Chata Sloup je v pohodě, ale bylo moc chladno v noci. Zítra už 4. června naše škola jela na Sloupska-šošůvské jeskyně, jestli děti byly pešky na Sloupsko-šošůvské jeskyni, že bylo hodně dobrý vzduch a krásné krápníky. Potom jsme byli na hradě Pernštejn, že byli moc zajímat tam… Asi naše škola byla trochu smutné, protože jsme se mnoho líbila. ☺
Diana Bulakh
Ve čtvrtek 11. 06. 09 jsem měl fotbal od 14:00h Do 16:00h. Jel jsem na kole a potkali jsme se u školy. Šli jsme do Stromovky a tam jsem chtěl udělat smyk, ale neudržel jsem rovnováhu tak jsem spadl. Na konci pak asi za 5 min jsem uviděl malý kopeček tam jsem chtěl skočit tak jsem neváhal a rozjel jsem to a zapomněl jsem, že to musím zvednout, ale já to nezvedl tak jsem letěl dolů a ne nahoru. A spadl jsem na zem. Trochu mi bolela noha, ale pak už to bylo dobrý a už jsme tam byli. Dotrénovali jsme a šli jsme domů a mezitím jsem si všimnul, že jsem ztratil doklady tak jsem se vrátil a šel jsem hledat. Nikde nic jsem nenašel tak jsem jel rychle nahlásit policií a tam jsem všechno řekl.
My jsme srazili na Mariánské náměstí v 7:30 hodin. Jeli jsme autobusem, jsme seděli a pokecali. Jsme ostatní lidí asi 15:00 hodin. Vystupovali a jedli jsme v svačinku pak šli na záchod. Pak jsme jeli znovu v autobusu, jsme byli v Macocha tam jsou moc zima asi 8 oC pak se šli řeka Punkva v lodě byli moc pěkný ještě bych chtěla znovu jeli na Moravsky kras a v chatu, připravit postel, oblíkali jsme, pak jsme šli na vycházce po celou dobu. Pak večer jsme si večeři brambory,kuře a salát, pak jsme šli tam v pokoji nemohla sem vyspala protože byla moc zima, pak jsme spali. Ráno jsme šli do Sloupsko-Šošůvské jeskyně byli se povídali mamut jiné zvířata a kosti. Pak jsme šli do restaurace a k obědu jsme měli houskové knedlíky a svíčkovou. Polévka byla také moc dobrá. Další cesta nás dovedla do hradu Perštejn. Po prohlídce hradu nás výlet skončil a jeli jsme domů….. Lucka Žigová
Sportovní hry v Plzni V úterý 7:45 jsem čekala s pani učitelkou Hastíkovou na nádraží až přijdou ostatní dětí . Když jsme byli všichni pohromadě ve vlaku, povídali jsme si a cesta utíkala, když k nám přišel pan učitel a řekl, že musíme jet kousek autobusem, protože je výluka - všichni byli otrávení. Ale nedalo se nic dělat, nasedli jsme do autobusu a ten nás dovezl až na nádraží v Plzni. Tam odtud jsme jeli 16 až ke škole. Když jsme přišli, tak jsme se převlekli a šli jsme na hřiště. Stáli jsme a čekali, až přijdou učitelé. Když jsme se pozdravili, tak jsme šli na vejšku - moc mi to nešlo, ale Lucka se držela dlouho. Po vejšce jsme šli na 60m - tam to bylo lepší. Byl dobrý oběd. Po obědě jsme šli skákat dálku - tam mi to vůbec nešlo a bolelo mě koleno. Ale Lucka byla doopravdy dobrá i kluci.Už nás čekalo jenom 800m holky a 1500m kluky. Monika byla dobrá, zato já sem si pěkně namlátila koleno a skončila jsem předposlední. Odjezd byl rychlý - než jsme se naděli, byli jsme v Budějicích a šli jsme do školy - až na mě, já jsem s natlučeným kolenem čekala na autobus, až mě doveze domu. Andrea Kubičková
Celostátní sportovní hry sluchově postižených žáků v Praze 18. – 21. 6.2009
Tento školní rok Celostátní sportovní hry pořádala škola pro sluchově postižené Praha Radlice. Ve čtvrtek jsme přijeli do Prahy a ubytovali jsme se na kolejích Strahov. V pátek začaly soutěže v atletice. V sobotu bylo utkání ve futsale a basketbale. Závody v plavání se uskutečnily v sobotu odpoledne. V neděli bylo finále futsalu a basketbalu. Bylo to hustý – během sportovních her nechyběla ani návštěva kina a diskotéka. Sportovní hry jsou super, protože tam vždycky potkáme hodně kamarádů. Pan učitel David Ryjáček
Dosažené medaile školy v Český Budějovicích: umístění
disciplína
jméno
1. místo
Skok daleký
Lucie Žigová
2. místo
Běh 60 m
Lucie Žigová
2. místo
Běh 800 m
Monika Redaiová
2. místo
Běh 1500 m
Jakub Bartizal
3. místo
Štafeta běh 4x60m
Kubičková, Žigová, Bledý, Bartizal
3. místo
Štafeta plavání 4x50m
Kubičková, Bulakh, Husár, Bartizal
Celkové umístění: Plavání – 3. místo Atletika – 7. místo Futsal – 8. místo
(pohár)
GRATULUJEME!!!
