Územní plán Zblovice. územní plán Zblovice

Územní plán Zblovice Zastupitelstvo obce Zblovice, příslušné podle § 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon),ve znění pozdějších předpisů, za použití § 43 odst. 4 stavebního zákona, § 13 a přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, § 171 a následujících zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů

vydává

územní plán Zblovice Územní plán Zblovice obsahuje textovou a grafickou část : A. textová část A. Vymezení zastavěného území Zastavěné území obce Zblovice je vymezeno k 31.8.2007. Na území obce je vymezeno zastavěné území, které je tvořeno 7 částmi. Zastavěné území je vymezeno ve výkresech: 1 : 5 000 I./1 Výkres základního členění území I./2 Hlavní výkres – urbanistická koncepce 1 : 5 000 I./3 Hlavní výkres – dopravní infrastruktura 1 : 5 000 I./4 Hlavní výkres – technická infrastruktura 1 : 5 000 B. Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE OBCE • • •

Koncepce řešení vychází ze základního úkolu zachovat udržitelný rozvoj v území, při zajištění vyváženosti hospodářské časti, sociální soudržnosti a životního prostředí. Územní plán v souvislostech a podrobnostech území zpřesňuje a rozvíjí Územní plán velkého územního celku okresu Znojmo V souladu se schváleným Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje vymezuje koridory pro veřejnou infrastrukturu – řešení způsob zásobování obce vodou a odkanalizování obce a tím dochází ke zlepšení kvality životního prostředí i stávajícího bydlení.

HLAVNÍ CÍLE ROZVOJE OBCE • Hlavním koncepčním záměrem je vymezit plochy bydlení a tím i nadále podpořit hlavní funkci této obce. • Vymezit plochy pro drobnou výrobu a výrobní služby a tím vytvořit pracovní příležitosti v obci. • Zajistit územní koridory pro dobudování technické a dopravní infrastruktury.

CÍLE OCHRANY A ROZVOJE HODNOT • Vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, uspokojit potřeby současné generace, aniž by byly ohroženy podmínky života budoucích generací. KVANTIFIKACE NAVRŽENÉHO ROZVOJE Územní plán navrhuje plochy pro bydlení, kde se předpokládá realizace 11 rodinných domů a nárůst počtu obyvatel o 33. Tento rozvoj neovlivní stávající strukturu zástavby, nevyvolá zvýšené požadavky na občanské vybavení ani na dopravní a technickou infrastrukturu. ČASOVÝ PRŮBĚH NAVRŽENÉHO ROZVOJE Realizace ploch bydlení bude probíhat dle potřeby a ekonomických možností. Navržená kapacita je dostačující na období následujících 15 let. Realizace vodovodu, splaškové kanalizace a ČOV se předpokládá až po roce 2015. C.

Urbanistická koncepce, vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně.

C. 1. Urbanistická koncepce Základním koncepčním předpokladem je respektování charakteristické ucelené, sevřené zástavby typické pro tento region a zachování kompaktnosti obce. Obec bude rozvíjena jako souvisle urbanizovaný celek. Základním koncepčním předpokladem je vytvořit nabídkové plochy pro rozvoj bydlení (Z1, Z2, Z5 a Z11) a vytvořit pracovní příležitosti realizací plochy pro drobnou výrobu a výrobní služby (Z3). Pro zlepšení kvality trávení volného času, ale i správy obce jsou navrženy nebo legalizovány plochy individuální rekreace a občanské vybavenosti (Z9, Z14, Z4, Z10, Z6 a Z12). Územní plán přebírá a zohledňuje vodohospodářské zájmy, jež jsou ve stadiu územní ochrany lokality zachování hydrologického potenciálu akumulace povrchových vod – profil Vysočany. Případná realizace vodní nádrže Vysočany je v současné době ve střetu se zájmy ochrany přírody a krajiny. Zasahuje do vymezeného území evropsky významné lokality Údolí Dyje (Natura 2000), vyhlášeného zvláště chráněného území Přírodní rezervace U Doutné skály, záměru na zřízení přírodního parku Želetavka, ÚSES). Dále je ve střetu zájmu se schváleným PRVK JmK , kdy je navrženo zásobování obyvatelstva pitnou vodou ze SV Bítov. Trasa navrženého vodovodu prochází územím ochrany zachování hydrologického potenciálu akumulace povrchových vod – profil Vysočany a požadované regulativy využití území pro profil zátopy jsou neslučitelné s trasováním vodovodu. Tato problematika musí být řešena na úrovni velkého územního celku. Jedná se o malou obec, kde je základní urbanistická struktura dlouhodobě fixována. Veškeré návrhové plochy pouze doplňují tuto struktury a zlepšují kvalitu stávajícího bydlení.

C. 2. Navržené plochy zastavitelného území Územní plán vymezuje zastavitelné plochy s rozdílným způsobem využití: tab. 1 Zastavitelné plochy vymezené územním plánem Pořadové číslo Označení (název Výměra v ha plochy plochy) 1 Z1 0,08 2 Z2 0,07 3 Z5 1,37 4 Z11 015 5 Z4 0,2 6

Z10

0,14

7 8 9 10

Z9 Z6 Z12 Z3

0,03 0,57 0,35 0,24

11 12 13 14

Z8 Z7 Z13 Z14

0,02 0,08 0,11 0,02

Způsob využití plochy plocha bydlení plocha bydlení plocha bydlení plocha bydlení plocha občanského vybavení pro rekreaci a sport plocha občanského vybavení pro rekreaci a sport plocha veřejné vybavenosti plocha individuální rekreace plocha individuální rekreace plocha pro drobnou výrobu a výrobní služby plocha technické infrastruktury plocha dopravní infrastruktury plocha dopravní infrastruktury plocha dopravní infrastruktury

Etapa realizace návrhových ploch není stanovena. C. 3. Plochy přestavby Jako plocha přestavby je vymezena plocha pozemku p.č. 40 – zbořeniště. Je navržena rekonstrukce technické památky – vápenné pece. C. 4. Plochy sídelní zeleně V územním plánu je sídelní zeleň součásti ploch občanského vybavení pro veřejnou správu, občanského vybavení pro rekreaci a sport a plochy pro drobnou výrobu a výrobní služby. PODMÍNKY PRO REALIZACI SYSTÉMU ZELENĚ Speciální podmínky pro realizaci systému zeleně nejsou určeny. D.

Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování

D. 1. Dopravní infrastruktura Stávající dopravní skelet je zachován, zajišťuje přiměřenou dopravní obsluhu území. Je vymezena trasa: • místní komunikace - Z13 pro zajištění dopravní obsluhy lokality Z1, Z12 • místní komunikace a účelová komunikace - Z7 pro zajištění dopravní obsluhy lokality Z5 a Z6 • účelové komunikace zajišťující přístup k pozemkům „Za hospodou“ • prodloužení účelové komunikace - Z14 zajišťující k pozemkům „Záhumenice“ a lokalitě Z10 Je navržená rekonstrukce: • účelových komunikací • brodu přes řeku Želetavku • Slaměného mostu

Podmínky umisťování: Poloha navržených lokalit je jednoznačně vymezena. Speciální podmínky nejsou stanoveny. Na pozemcích tras a ploch vymezených pro dopravu infrastrukturu nesmí být umísťovány a povolovány novostavby a přístavby stávajících staveb s výjimkou liniových staveb technického vybavení. D. 2. Technická infrastruktura Je vymezeno uspořádání technické infrastruktury vytvářející předpoklady pro obsluhu obce všemi druhy médií a vymezeny koridory a plochy technické infrastruktury. VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Obec je zásobována pitnou vodou z veřejného vodovodu, který je napájen ze dvou studní JÚ Zblovice. Na katastru se nachází prameniště a vodovod, který zásobuje hrad Bítov. Je navrženo napojení obce na skupinový vodovod Bítov. Předpoklad realizace je po roce 2015. V obci není vybudována jednotná kanalizační síť. Obec nemá vybudovanou čistírnu odpadních vod. Splaškové odpadní vody jsou v současné době shromažďovány v jímkách na vyvážení a jsou likvidovány odvozem na zemědělsky využívané pozemky. Jsou vymezeny: - koridory stávajícího vodovodu, - studny, které mají kvalitu pitné vody, jako alternativní zdroj pitné vody, - koridory vodovodních řadů pro návrhové lokality, - koridor skupinového vodovodu Bítov - koridory splaškové kanalizace v celé obci - plocha čistírna odpadních vod - koridory dešťové kanalizace Podmínky umisťování: Plocha čistírny odpadních vod je vymezeny jako Z8. Pro skupinový vodovod je vymezen koridor v území. Vodovodní řady a řady splaškové kanalizace budou umístěny v plochách dopravní infrastruktury. ENERGETIKA, SPOJE Mechanický i přenosový stav nadzemní venkovní elektrické sítě je dobrý. Středotlaká plynovodní síť je vybudovaná. Palivoenergetická bilance tepelných zdrojů preferuje zemní plyn s minimální doplňkovou funkcí elektrické energie. Jsou vymezeny: - koridory STL plynovodu v návrhových lokalitách, které nejsou situovány při stávajících trasách Podmínky umisťování: Trasy STL plynovodu budou umístěny v plochách dopravní infrastruktury. D. 3. Občanské vybavení V obci je minimum občanského vybavení. Jsou vymezeny: - stávající plochy občanského vybavení, - návrhová plocha veřejné vybavenosti Z9 - hospodářské zázemí obecního úřadu, - návrhová plocha pro rekreaci a sport Z4 – plocha pro sportovně rekreační a společenské akce, - návrhová plocha pro rekreaci a sport Z10 – plocha pro rekreaci a sport zejména dětí a mládeže, - plocha pro přestavbu veřejné vybavenosti P1 - rekonstrukce technické památky – vápenné pece.

D. 4. Veřejná prostranství Je vymezena plocha veřejného prostranství v jižní části obce. Nejsou vymezeny návrhové plochy veřejných prostranství. E. Koncepce uspořádání krajiny, vymezení a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání nerostů Koncepce uspořádání krajiny zajišťuje ekologickou stability krajiny. Vychází z předpokladu, že je třeba od sebe vzájemně oddělit labilní části krajiny soustavou stabilních a stabilizujících ekosystémů a současně je nutné pro uchování genofondu krajiny vzájemně propojit často izolovaná přirozená stanoviště společenstev, pro dané území charakteristických. V řešeném území se nachází: - část krajinné památkové zóny Vranovsko – Bítovsko, - chráněné území – přírodní rezervace U Doutné skály, - lokalita Natura 2000 „Údolí Dyje“, která zasahuje i kaňon Želetavky. VYMEZENÍ A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNU VE VYUŽITÍ PLOCH Územní plán vymezuje plochy s rozdílným způsobem využití v krajině: - plochy vodní a vodohospodářské - plochy zemědělské - plochy lesní - plochy přírodní - biocentra - plochy smíšené nezastavitelného území – krajinná zeleň Podmínky realizace jiného způsobu využití ploch mohou být upřesněny na základě Komplexních pozemkových úprav. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Jsou vymezeny skladebné prvky ÚSES – biocentra, biokoridory a interakční prvky. PROSTUPNOST KRAJINY, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ, OCHRANA PŘED POVODNĚMI, REKREACE, DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ Prostupnost krajiny je zajištěna systémem účelových komunikací v návaznosti na nové návrhové plochy. V řešeném území není potřeba zajištění protipovodňových opatření vzhledem k charakteru vodotečí v území. Jsou vymezeny stávající plochy rekreace. Nové plochy nejsou vymezovány - kapacita ploch rekreace v území je dostačující. V katastrálním území Zblovice je evidován dobývací prostor DP Zblovice, e. č. 7 0899. F. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením hlavního využití Plochy s rozdílným způsobem využití pokrývají beze zbytku a jednoznačně celé řešené území. NA PLOCHÁCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ SLEDUJEME: - typ plochy - podmínky pro využití ploch - časový horizont

F. 1. Přehled typů ploch s rozdílným způsobem využití Územní plán vymezuje plochy s rozdílným způsobem využití. Ke každému typu plochy je stanoven kód. Seznam typů ploch: B PLOCHY BYDLENÍ BI – bydlení individuální R

PLOCHY REKREACE RH – plocha hromadné rekreace RI – plocha individuální rekreace

O

plochy občanské vybavenosti OV – plocha veřejné vybavenosti OS – plocha pro rekreaci a sport

P*

PLOCHA VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ (plocha podél jižní místní komunikace)

D

PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY DS – plocha pro silniční dopravu

T

PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY TV – plocha pro vodní hospodářství PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ VD – plocha pro drobnou výrobu a výrobní služby VZ – plocha pro zemědělskou a lesnickou výrobu

V

W

PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ WT – vodní plocha, tok WP – vodohospodářská plocha

Z

PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ

L

PLOCHY LESNÍ

P

PLOCHY PŘÍRODNÍ

S

PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ SK – krajinná zeleň

T

PLOCHY TĚŽBY NEROSTŮ

F. 2. Podmínky využití území B - PLOCHY BYDLENÍ BI - BYDLENÍ INDIVIDUÁLNÍ Hlavní využití: Jako plochy bydlení individuální jsou vymezeny plochy rodinných domů a pozemků dalších staveb a zařízení, které nesnižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení, jsou slučitelné s bydlením a slouží zejména obyvatelům v takto vymezené ploše. Podmínky pro využití plochy Přípustné jsou: - ubytovací zařízení, - ostatní nerušící provozovny s pracovními příležitostmi, - stavby pro správu, - zahradnické provozy. Nepřípustné - stavby a způsoby využití území, které nejsou uvedeny ve výčtu přípustného jsou: využití. Podmínky prostorového uspořádání Plochy změn - max. výška 2. nadzemní podlaží, koeficient zastavěné plochy max. 40% R – PLOCHY REKREACE RH– PLOCHA HROMADNÉ REKREACE Hlavní využití: Jako plochy hromadné rekreace jsou vymezeny pozemky staveb pro hromadnou rekreaci, pozemky dalších staveb a zařízení, které souvisejí a jsou slučitelné s rekreací. Přístup na plochy pouze pro ubytované rekreanty a omezeným přístupem pro ostatní rekreanty. Podmínky pro využití plochy Přípustné jsou: - kempy, tábory, ubytovny, bungalovy, hotely apod. - veřejná tábořiště - hygienické a sociální vybavení provozovatele, zařízení pro administrativu, provoz a údržbu související s dominantním využitím plochy - rekreační louky - ochranná zeleň - pozemky související dopravní a technické infrastruktury, které nesnižují kvalitu prostředí ve vymezené ploše a jsou slučitelné s rekreačními aktivitami Nepřípustné jsou:

- stavby a způsoby využití území, které nejsou uvedeny ve výčtu přípustného využití. Podmínky prostorového uspořádání Výška dostavovaných objektů nesmí přesahovat okolní zástavbu.

RI– PLOCHA INDIVIDUÁLNÍ REKREACE Hlavní využití: Jako plocha individuální rekreace jsou vymezeny pozemky staveb pro rodinnou rekreaci, pozemky dalších staveb a zařízení, které souvisejí a jsou slučitelné s rekreací. Přípustné jsou: -

Podmínky pro využití plochy rekreační chalupy a chaty, zahradní domky přístavby chalup, chat a zahradních domků ochranná zeleň pozemky související dopravní a technické infrastruktury, které nesnižují kvalitu prostředí ve vymezené ploše a jsou slučitelné s rekreačními aktivitami

Nepřípustné jsou:

- stavby a způsoby využití území, které nejsou uvedeny ve výčtu přípustného využití. Podmínky prostorového uspořádání Výška dostavovaných objektů nesmí přesahovat okolní zástavbu.

O - PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ OV– PLOCHA VEŘEJNÉ VYBAVENOSTI Hlavní využití: Jako plocha veřejné vybavenosti jsou vymezeny pozemky staveb a zařízení občanského vybavení pro vzdělávání a výchovu, sociální služby,zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu a obchodní prodej. Plocha je vymezena v přímé návaznosti na kapacitně dostačující ploše dopravní infrastruktury a je z ní přímo dostupná. Podmínky pro využití plochy Přípustné jsou: - zařízení veřejné správy, zdravotnictví, maloobchodu, stravování, školství, kultury, - služby nevýrobního charakteru, - služební a pohotovostní byty. Nepřípustné - stavby a způsoby využití území, které nejsou uvedeny ve výčtu přípustného jsou: využití. Podmínky prostorového uspořádání Nejsou určeny. OS - PLOCHA PRO REKREACI A SPORT Hlavní využití: Jako plocha pro rekreaci a sport jsou vymezeny pozemky staveb a zařízení občanského vybavení pro tělovýchovu, sport a rekreaci. Podmínky pro využití plochy Přípustné jsou: - hřiště a sportovní zařízení objekty doprovodných služeb pro sportovní a rekreační zařízení (např. stravovací zařízení, klubovny). Nepřípustné - stavby a způsoby využití území, které nejsou uvedeny ve výčtu přípustného jsou: využití. Podmínky prostorového uspořádání Objekty doprovodných služeb pro sportovní a rekreační zařízení - maximálně 1 nadzemní podlaží, tvar střechy bez omezení.

P* - PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ P*- PLOCHA VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ Hlavní využití: Jako plocha veřejných prostranství jsou vymezeny pozemky jednotlivých druhů veřejných prostranství a další pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Přípustné jsou: Nepřípustné jsou:

Podmínky pro využití plochy udržovaná trvalá vegetace bez hospodářského významu, pozemky související dopravní a technické infrastruktury pozemní objekty, stavby a zařízení, které svým charakterem odpovídají způsobu využívání ploch zeleně a mají doplňkovou funkci, např.pomníky, sochy, kříže, drobný mobiliář. drobné vodní plochy

- stavby a způsoby využití území, které nejsou uvedeny ve výčtu přípustného využití. Podmínky prostorového uspořádání

Nejsou stanoveny. D – PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY DS – PLOCHA PRO SILNIČNÍ DOPRAVU Hlavní využití: Jako plocha pro silniční dopravu jsou vymezeny pozemky silnice III. třídy, místní komunikace, hlavní účelové komunikace, pozemky, na kterých jsou umístěny součásti komunikace jako např. doprovodná zeleň. Podmínky pro využití ploch Přípustné jsou: - silnice, místní komunikace, chodníky, - zařízení statické dopravy, které svým významem a velikostí vyžadují vyčlenění samostatné funkční plochy (např. parkovací plochy) - doprovodná zeleň Nepřípustné jsou:

- stavby a způsoby využití území, které nejsou uvedeny ve výčtu přípustného využití. Podmínky prostorového uspořádání Nejsou stanoveny. T - PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY TV – PLOCHA PRO VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Jako plocha pro vodní hospodářství jsou vymezeny pozemku pro čistírnu Hlavní využití: odpadních vod. Podmínky pro využití ploch Přípustné jsou: - objekty technické infrastruktury a plochy dopravní infrastruktury s ní související - hygienické a sociální vybavení provozovatele, zařízení pro administrativu, provoz a údržbu související s dominantní funkcí, ochranná zeleň.

Nepřípustné jsou:

- stavby a způsoby využití území, které nejsou uvedeny ve výčtu přípustného využití. Podmínky prostorového uspořádání Nejsou stanoveny.

V- PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ VD – PLOCHA PRO DROBNOU VÝROBU A VÝROBNÍ SLUŽBY Hlavní využití: Jako plocha pro drobnou výrobu a výrobní služby jsou vymezeny pozemky pro umístění staveb a zařízení, které slouží plochám služeb a výroby. Podmínky pro využití ploch Přípustné jsou: - podnikatelské aktivity takového charakteru, které jsou svým provozem slučitelné s navazující plochou bydlení Z5, - administrativní, sociální a jiná vybavenost sloužící firmě, - výstavba zařízení technických objektů a zařízení technické infrastruktury, - budování dopravně obslužných zařízení - parkování apod. v rámci areálu. Nepřípustné - stavby a způsoby využití území, které nejsou uvedeny ve výčtu přípustného jsou: využití. Podmínky prostorového uspořádání Výška nových objektů v areálu nesmí přesahovat okolní zástavbu. VZ - PLOCHA PRO ZEMĚDĚLSKOU A LESNICKOU VÝROBU Hlavní využití: Jako plocha pro zemědělskou a lesnickou výrobu jsou vymezeny pozemky slouží pro umístění zemědělských provozoven. Funkční regulace Přípustné jsou: - stavby a zařízení zemědělských provozoven a k tomu náležející byty, - zpracovatelské provozovny zemědělských podniků, - Zahradnictví, - výstavba zařízení technických objektů a zařízení technické infrastruktury. Nepřípustné jsou:

- stavby a způsoby využití území, které nejsou uvedeny ve výčtu přípustného využití.

W– PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ WT – VODNÍ PLOCHA, TOK Hlavní využití: Jako plocha pro vodní plochu, tok jsou vymezeny pozemky koryt vodních toků, vodních ploch a jiné pozemky určené pro převažující vodohospodářské využití. Plní funkci rekreační, protipovodňovou a krajinotvornou. Vodní toky chráněné ochranným režimem (ÚSES, ochranná pásma se zvláštní ochranou - např. pro pitnou vodu, apod.) podléhají rovněž regulačním podmínkám příslušného ochranného režimu. Pokud to tento režim nevylučuje, mohou být využívány rekreačně a hospodářsky. Podmínky pro využití ploch Přípustné jsou: - stavby a úpravy směřující k revitalizaci vodních toků a pro zajištění protipovodňové ochrany, - jednotlivé stavby a zařízení, pokud jsou nezbytná pro jejich provoz a využívání. Nepřípustné jsou:

- stavby a způsoby využití území, které nejsou uvedeny ve výčtu přípustného využití. Podmínky prostorového uspořádání Nejsou stanoveny.

Z – PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ Hlavní využití: Jako plochy zemědělské jsou vymezeny pozemky zemědělského půdního fondu a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Podmínky pro využití ploch Přípustné jsou: - změny kultur u orné půdy na trvalé travní porosty, - změny kultur u trvalých travních porostů na ornou půdu, - změny druhu pozemků na sady, - zalesnění pozemků nízkých bonit, - účelové komunikace, - účelové stavby a zařízení hospodářství zemědělské výroby. Z těchto staveb jsou vyloučeny objekty, které mohou sloužit individuální rekreaci, - liniové stavby technické infrastruktury, drobné vodní plochy Nepřípustné - stavby a způsoby využití území, které nejsou uvedeny ve výčtu přípustného jsou: využití. Podmínky prostorového uspořádání Nepřípustnost výškově a hmotově výrazných staveb v krajině. L - PLOCHY LESNÍ Hlavní využití: Jako plochy lesní jsou vymezeny pozemky určené k plnění funkcí lesa, pozemky staveb a zařízení lesního hospodářství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury.. Podmínky pro využití ploch Přípustné jsou: - pěstování lesních dřevin a těžba, signální a stabilizační kameny a jiné značky pro geodetické účely, stožáry nadzemního vedení, vstupní šachty podzemního vedení, přečerpávací stanice, vrty a studny, stanice nadzemního a podzemního vedení, stanice sloužící k monitorování ŽP, pěší komunikace, cyklistické stezky, účelové komunikace, - liniové stavby technické infrastruktury (vodovod, kanalizace, plynovod, elektrorozvody, telekomunikační kabely), jejichž jiné trasování by bylo neřešitelné nebo ekonomicky nereálné, - výstavba mysliveckých účelových zařízení (seníků, krmelců aj.), výstavba studen Nepřípustné jsou:

- stavby a způsoby využití území, které nejsou uvedeny ve výčtu přípustného využití.

Podmínky prostorového uspořádání Nepřípustnost výškově a hmotově výrazných staveb v krajině. P - PLOCHY PŘÍRODNÍ Hlavní využití: Jako plochy přírodní jsou vymezeny pozemky biocenter. Podmínky pro využití ploch Přípustné jsou: - trvalá vegetace bez hospodářského významu, výsadby geograficky původních dřevin, - liniové stavby napříč biocentry, stožáry nadzemního vedení, vstupní šachty podzemního vedení, přečerpávací stanice, vrty a studny, stanice nadzemního a podzemního vedení, stanice sloužící k monitorování ŽP, vodohospodářská zařízení.

Nepřípustné jsou:

- stavby a způsoby využití území, které nejsou uvedeny ve výčtu přípustného využití. Podmínky prostorového uspořádání Nepřípustnost výškově a hmotově výrazných staveb v krajině. S – PLOCHY SMÍŠNÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ SK – KRAJINNÁ ZELEŇ Hlavní využití: Jako plocha krajinná zeleně jsou vymezeny pozemky přirozených a krajině blízkých ekosystému, pozemky vodních ploch a koryt vodních toků bez rozlišení převažujícího způsobu využití. Plochy krajinné zeleně všeobecně chráněné ochranným režimem (ÚSES, chráněná území apod.) podléhají rovněž tomuto režimu. Podmínky pro využití ploch Přípustné jsou: - trvalá vegetace bez hospodářského významu, výsadby geograficky původních dřevin, - liniové stavby napříč biocentry, stožáry nadzemního vedení, vstupní šachty podzemního vedení, přečerpávací stanice, vrty a studny, stanice nadzemního a podzemního vedení, stanice sloužící k monitorování ŽP, vodohospodářská zařízení.

Nepřípustné jsou:

- stavby a způsoby využití území, které nejsou uvedeny ve výčtu přípustného využití. Podmínky prostorového uspořádání Nepřípustnost výškově a hmotově výrazných staveb v krajině. T – PLOCHY TĚŽBY NEROSTŮ Jako plocha těžby nerostů jsou vymezeny pozemky povrchových dolů, lomů, Hlavní využití: pozemky pro ukládání dočasně nepoužívaných nerostů a odpadů, pozemky rekultivací a pozemky staveb a technologických zařízení pro těžbu. Do ploch těžby nerostů lze zahrnout i pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Podmínky pro využití ploch Na tyto plochy se vztahují režimy vyplývající z zákona č.44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon).

F. 3. Časový horizont V územním plánu se rozdělují plochy z hlediska časového horizontu: STAV (STABILIZOVANÉ) plochy, jejichž funkční a prostorové uspořádání je bez větších plánovaných změn (prvky shodné se současným stavem) plochy, zahrnující území s plánovanými urbanistickými změnami PLOCHY ZMĚN v návrhovém období ÚZEMNÍ REZERVY

G. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit Územní plán vymezuje: VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY VD01 – místní komunikace v lokalitě Z5 VD02 – místní komunikace v lokalitě Z1 a Z12. PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY VT01 – prodloužení rozvodného vodovodního řadu LT 80 pro lokalitu Z1 a Z5 VT02 - skupinový vodovod Bítov VT03 - nové rozvody vodovodu v obci v návaznosti na realizaci skupinový vodovod Bítov VT04 - čistírna odpadních vod VT05 - splašková kanalizace VT06 - dešťová kanalizace VT07 - prodloužení STL plynovodu k lokalitě Z1 a Z5 VT08 - prodloužení STL plynovodu k lokalitě Z12 VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ VU01 – založení prvků ÚSES – BC1 VU02 – založení prvků ÚSES – BK2 VU03 – založení prvků ÚSES – BC2 VU04 – založení prvků ÚSES – BK92 VR01 – opatření ke zvyšování retenčních schopností území - akumulační vodní nádrž VR02 – realizace záchytného příkopu v lokalitě Dlouhé díly Stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu nejsou vymezeny. Plochy pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit nejsou vymezeny. H. Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo Územní plán nevymezuje další veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, pro která lze uplatnit předkupní právo. Jedná se o vybrané VPS a VPO, které jsou již vymezeny jako VPS a VPO, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Ozn. účel p.č. dotčených pozemků Předkupní právo bude vloženo ve prospěch VD0 místní komunikace v lokalitě Z5 812/6, 812/7, 801/10, obec 1 801/12-17, 801/11, 801/1 VD0 místní komunikace v lokalitě Z1a Z12. 197/43, 197/45, 197/38, obec 2 190/1

PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY VT0 čistírna odpadních vod 2/1, 2/2, 1/1 4 VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ VR0 opatření ke zvyšování retenčních 1 schopností území - akumulační vodní nádrž

738/1

obec

obec

VR0 realizace záchytného příkopu v lokalitě 126/13, 126/12, 126/1, obec 2 Dlouhé díly 126/11, 126/10, 126/9, 126/8, 126/7, 126/6, 143/12, 197/43, 197/45, 197/38

I. Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření Jako územní rezerva je vymezena akumulační vodní nádrž Vysočany. WP – VODOHOSPODÁŘSKÁ PLOCHA Hlavní využití: Jako plocha pro vodohospodářskou plochu jsou vymezeny pozemky pro zajištění podmínek pro nakládání s vodami, regulaci vodního režimu v území a plnění dalších účelů stanovených právními předpisy upravujícími problematiku na úseku vod a ochrany přírody. Podmínky pro využití ploch Přípustné jsou: - stavby a úpravy směřující k revitalizaci vodních toků a pro zajištění protipovodňové ochrany, - jednotlivé stavby a zařízení, pokud jsou nezbytná pro jejich provoz a využívání.

Nepřípustné jsou:

Profil hráze výhledové akumulační nádrže Vysočany: - těžba, jakákoliv výstavba a činnost, která by znemožnila založení vodní hráze nebo mohla mít na založení hráze vliv. Profil hráze musí zůstat nedotčen a přístupný pro možnost provedení geologických průzkumů a dalších možných přípravných nebo průzkumných prací. Na závadu nejsou drobné stavby a činnosti neznamenající zmaření účelu věty prvé.

Profil zátopy výhledové akumulační nádrže Vysočany: - soustředěná výstavba rodinných domů, dálnice, silnice I. třídy, železnice, ropovody, produktovody, skládky odpadů, stavby podzemních skladů látek ohrožujících kvalitu vody, stavby zařízení pro chov prasat o celkové kapacitě nad 5 000 kusů, závodů na zpracování ropy a závodů chemické výroby využívající ropu nebo ropné látky jako surovinu, skladů ropných látek a objemu jednotlivých nádrží nad 1000 m3, těžbu a zpracování radioaktivních surovin nebo regenerace článků pro jaderné elektrárny, skladování radioaktivních odpadů z jaderných elektráren, tepelné elektrárny, provozní skládky látek, které nejsou odpadními vodami a které mohou ohrozit jakost nebo zdravotní nezávadnost povrchových a podzemních vod s kapacitou přesahující potřebu provozu závodu, těžbu surovin znamenající znehodnocení lokality, případně další činnosti, které by mohly znamenat znehodnocení lokality. Podmínky prostorového uspořádání Nejsou stanoveny. J. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování Nebyly vymezeny. K. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití a zadání regulačního plánu Nebyly vymezeny. L. Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt Nebyly vymezeny. M. Vymezení staveb nezpůsobilých pro zkrácené stavební řízení podle § 117 odst. 1 stavebního zákona Nebyly vymezeny. N. Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části Obsah územního plánu Zblovice tvoří: A. Textová část – 21 listů. B. Grafická část – 5 výkresů I./1 Základní členění území 1 : 5 000 I./2 Hlavní výkres - urbanistická koncepce 1 : 5 000 I./3 Hlavní výkres - dopravní infrastruktura 1 : 5 000 I./4 Hlavní výkres - technická infrastruktura 1 : 5 000 I./5 Veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace 1 : 5 000

B. Grafická část Je nedílnou součástí návrhu územního plánu Zblovice a obsahuje v kapitole N. uvedené výkresy.

Odůvodnění Odůvodnění územního plánu Zblovice obsahuje textovou a grafickou část. A. Textová část 1. Postup při pořízení územního plánu O pořízení územního plánu (dále jen ÚP) pro obec Zblovice rozhodlo zastupitelstvo obce dne 4.2.2005 a zároveň s využitím příslušného ustanovení stavebního zákona požádalo úřad obce s rozšířenou působností – MěÚ Znojmo, odbor rozvoje o výkon pořizovatelské činnosti. Důvodem pro pořízení územního plánu byla absence platné územně plánovací dokumentace, která je nezbytná pro další cílený plánovitý rozvoj obce. Pořízení ÚP pro obec Zblovice bylo zahájeno v listopadu 2005, byl zpracován návrh zadání, který byl postupem podle v té době platného stavebního zákona (zák.č. 50/76 Sb., o územním plánování stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů), veřejně projednán a byl zastupitelstvem obce Zblovice schválen dne 28.4.2006. Na jeho podkladě vypracovala ing. arch. Vanda Cíznerová, Brno koncept dokumentace. Ten byl projednán postupem předepsaným zák.č. 50/76 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Souborné stanovisko s pokyny pro dokončení návrhu ÚP obce bylo zastupitelstvem obce Zblovice schváleno 22.12.2006. Návrh územního plánů Zblovice byl již zpracován a projednán podle nové právní úpravy zák.č. 183/2006 Sb, o územní plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, v souladu s jeho ustanovením § 188 odst. 3. Nejprve se konalo společné jednání s obcí Zblovice, sousedními obcemi a dotčenými orgány. Po uplynutí lhůty pro podání stanovisek a připomínek požádal pořizovatel o stanovisko KrÚ Jm kraje. Doporučující stanovisko mu bylo doručeno 21.12.2007. Vzhledem k obsahu stanovisek nebylo nutné dokumentaci upravovat a pořizovatel zahájil ve smyslu § 52 - § 54 stavebního zákona řízení o vydání ÚP Zblovice. V souladu s ust. § 52 odst. 1 stavebního zákona oznámil den, hodinu a místo veřejného projednání návrhu ÚP Zblovice veřejnou vyhláškou, která byla vyvěšena na úředních deskách MěÚ Znojmo a OÚ Zblovice. Pořizovatel zajistil, aby po dobu 30 dnů ode dne doručení veř. vyhl. byl návrh vystaven k nahlédnutí u pořizovatele a u obce Zblovice. K veřejnému projednání přizval jednotlivě obec Zblovice, dotčené orgány a sousední obce. Ostatním účastníkům bylo oznámení doručeno výše citovanou veřejnou vyhláškou. Pořizovatel v oznámení upozornil, že námitky proti návrhu projednávaného ÚP Zblovice mohou podávat pouze vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a zastavitelných ploch a zástupce veřejnosti. Námitky musí obsahovat odůvodnění, údaje dle KN dokladující dotčená práva a vymezení území dotčeného námitkou. Před veřejným projednáním byla pořizovateli doručena stanoviska těchto dotčených orgánů : VUSS Brno, Státní energetické inspekce, MŽP, odboru výkonu státní správy VII v Brně, KVS pro Jm kraj, územní pracoviště Znojmo a Pozemkového úřadu ve Znojmě. Písemné připomínky podalo : Povodí Moravy s.p., JMP Net s r.o., ZVHS, oblast povodí Moravy a Dyje, pracoviště Znojmo Došlá stanoviska i připomínky byly kladné. Do dne veřejného projednání této změny ÚPO nebyly pořizovateli doručeny žádné námitky. .

Veřejné projednání návrhu ÚP Zblovice se konalo dne 12.3.2008 v 16.00 hod. v sále kulturního domu ve Zblovicích. Přítomní, kteří jsou uvedeni v prezenční listině založené ve spisu, byli seznámeni s procesem pořizování projednávané dokumentace, byli upozorněni na skutečnosti, že při veřejném projednání je možné uplatnit písemné připomínky a námitky, které musí být opatřeny identifikačními údaji a podpisem osoby, která je uplatňuje. Dotčené orgány mohou na závěr veřejného projednání uplatnit stanovisko k připomínkám a námitkám. Odborný výklad řešení návrhu ÚP Zblovice provedla ing. arch. Vanda Cíznerová. Zodpověděla i dotazy přítomných. Do skončení veřejného projednání nevznesli přítomní k navrženému řešení žádné námitky nebo připomínky. 2. Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů Z politiky územního rozvoje České republiky,vydané vládou České republiky usnesením č. 561 ze dne 17.5.2006, nevyplývají pro řešené území žádné požadavky. Jihomoravský kraj dosud nevydal žádnou územně plánovací dokumentaci, která by zahrnovala i řešené území. 3. Vyhodnocení souladu s cíly a úkoly územního plánování Územní plán usiluje o komplexní řešení účelného využití a prostorového uspořádání území. Chrání přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území. Určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Vytváří předpoklady pro výstavbu a udržitelný rozvoj území situováním zastavitelných ploch pro bydlení, výrobu a skladování, občanské vybavení, rekreaci, řešením ploch pro územní systém ekologické stability, zeleně, dopravní infrastruktury, technické infrastruktury a vodní hospodářství. Zastavitelné plochy jsou navrženy tak, aby navazovaly na zastavěné území obce a obec se rozvíjela jako jeden kompaktní celek. Územní plán Zblovice svým řešením stanovuje koncepci rozvoje území včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území. Územní plán Zblovice stanovením podmínek prostorového uspořádání ploch pro bydlení, obč. vybavení, výrobu a skladování a rekreaci určil urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území Popsaným řešením naplňuje ÚP Zblovice cíle a úkoly územního plánování specifikované v § 18 a § 19 stavebního zákona. 4. Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů Zadání ÚP obce Zblovice bylo schváleno zastupitelstvem obce 28.4.2006, souborné stanovisko s pokyny pro dokončení návrhu ÚP obce 22.12.2006. Obě fáze v procesu pořizování územně plánovací dokumentace, tedy zadání a koncept ÚP obce, byly projednány podle požadavků zák.č. 50/76 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Návrh ÚP Zblovice byl již zpracován a projednán podle nové právní úpravy - zák.č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, v souladu s jeho ust. § 188 odst. 3 a prováděcích předpisů ke stavebnímu zákonu, zejména vyhl.č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území.

5. Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů – soulad se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů Stanoviska dotčených orgánů, uplatněná při společném jednání, byla buď kladná bez jakýchkoliv podmínek nebo podmínky v nich uvedené byly již do územně plánovací dokumentace zapracovány. Návrh ÚP Zblovice je v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů. Rozpor nebyl řešen. 6. Vyhodnocení splnění zadání Podmínky stanovené v zadání i souborném stanovisku s pokyny pro dokončení návrhu ÚP Zblovice byly v dokumentaci návrhu ÚP akceptovány. 7. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch Na k.ú. Zblovice je vymezeno několik zastavěných území. Největším je území samotného sídla Zblovice. Jde o obec s ulicovou zástavbou kolem silnice II. třídy, která prochází obcí. Jihovýchodně vybíhá ulice, která navazuje na cestu vedoucí k hradu Bítov.V obci je vzhledem k její velikosti poměrně bohatý fond staveb. Podstatná část domů slouží k rekreačním účelům. V údolí řeky Želetavky je několik zastavěných území tvořených sezónními rekreačními zařízeními. Jihozápadně od obce se nachází zemědělský areál. Ve východní části katastrálního území leží bývala zemědělská farma Vranč dnes využívaná zčásti k bydlení, z části k rekreaci. Územní plán Zblovice navrhuje k zastavění tři proluky, nové plochy pro bydlení jsou navrženy východně od obce tak, aby navazovaly na zastavěné území sídla a v rozsahu, který odpovídá velikosti obce a jejímu předpokládanému rozvoji. Menší plocha pro výrobu a skladování je navržena při severním okraji obce, v návaznosti na silnici III. třídy, která prochází obcí.. Vytváří předpoklad pro potřebný hospodářský rozvoj obce a vznik nových pracovních míst. V obci zcela chybí plochy pro sport, proto územní plán navrhuje dvě plochy zařazené do občanského vybavení určené pro sport. Jednu za budovou obecního úřadu, druhou v návaznosti na kulturní dům. Obec Zblovice má vzhledem ke své poloze poblíž vranovské předhradní nádrže rekreační potenciál. Proto jsou východně od obce navrženy plochy pro rekreaci. 8. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení O. Vymezení řešeného území Řešené území je vymezeno správním územím obce Zblovice, které je totožné s katastrálním územím Zblovice. Plocha řešeného území v souhrnu činí 449 ha. P. P. 1.

Základní předpoklady a podmínky vývoje obce a ochrany hodnot území Přírodní podmínky

GEOLOGICKÁ STAVBA A RELIÉF Geomorfologicky území patří do okrsku Dešovské pahorkatiny, podcelek Bítovská pahorkatina, celek Jevišovická pahorkatina. Geologický podklad území tvoří převážně metamorfované horniny moravika a moldanubika – zejména ruly a granulity, v údolním zářezu Želetavky s četnými vložkami amfibolitů, většinou v polohách o mocnosti několika cm, vzácně až několika m, případně ve formě malých čočkovitých

těles. Severně od obce se nachází významné těleso krystalických vápenců, které jsou zde již od středověku těženy (údajně v souvislosti se stavbou hradu Bítov). V terénních depresích jsou uvedené zpevněné horniny překryté nezpevněnými kvartérními sedimenty deluviálního, deluviofluviálního a fluviálního původu – zejména hlinitými a písčitými. Reliéf území je členitý, a to zejména díky výraznému údolí řeky Želetavky, procházejícímu po západním okraji katastru. Hluboké sevřené údolí Želetavky s úzkým dnem a strmými skalnatými svahy zde vytváří několik velkých zaklesnutých meandrů. Častý je výskyt skalních stěn a ostrožen. Na údolí Želetavky pak navazuje síť dalších údolních zářezů, zpočátku sevřených a hlubokých, směrem k pramenným oblastem se ale postupně rozevírajících a zplošťujících. Na údolní svahy pak ve výše položených partiích území navazují zaoblené hřbety, nesoucí stopy třetihorního zarovnání povrchu. KLIMATICKÉ POMĚRY Zblovický katastr se nachází dle Mapy klimatických oblastí Československa (Geografický ústav ČSAV, 1971) na pomezí mírně teplých klimatických oblastí MT5 (zasahující do území od severu) a MT9 (zasahující do území od jihu). Z charakteristik uvedených klimatických oblastí vyplývá, že se území v rámci republiky pohybuje z hlediska teplot v zásadě na úrovni průměru (průměrná roční teplota cca 7 až 7,5 OC) a že je vlivem srážkového stínu Českomoravské vrchoviny relativně sušší (průměrné roční srážky do 650 mm). Místní klimatické poměry jsou výrazně ovlivněny členitým reliéfem, takže dochází k různým modifikacím a odchylkám v proudění vzduchu a v závislosti na expozici svahů i v teplotách. Pro údolní polohy je příznačný výskyt místních teplotních inverzí, někdy (zejména v chladném období roku) doprovázených mlhami. HYDROGRAFICKÉ PODMÍNKY Celý zblovický katastr se nachází v povodí Dyje. Většina území je odvodňována řekou Želetavkou, jejíž tok tvoří západní hranici katastru. Želetavka se původně vlévala pod Vysočany zleva do Dyje, nyní je však její tok zaústěn do vodní nádrže Vranov, jejíž plné vzdutí zasahuje proti proudu Želatavky až na území zblovického katastru. Z několika drobných přítoků Želetavky v území je nejvýznamnější Dešovský potok, tekoucí po severozápadní hranici zblovického katastru. Oběh podzemních vod je vázán na pukliny a zvětralinový plášť zpevněných hornin a na mělké propustné vrstvy nezpevněných sedimentů. PŮDNÍ POMĚRY Vlivem geologického podloží převažují v území lehčí půdy, s převahou písčitých a prachových částic a s minimálním podílem částic jílovitých. Převažujícím půdním typem jsou typické kambizemě, přecházející ve skalnatých svazích do rankerů (mělkých drnových půd), na vápencích do rendzin a na mocnějších nepodmáčených překryvech hlinitých sedimentů do hnědozemí. V úzkých podmáčených dnech údolí se vytvořily gleje a fluvizemě (nivní půdy). BIOGEOGRAFICKÉ POMĚRY Regionálně fytogeografické členění ČSR (Botanický ústav ČSAV, 1987) řadí území do fytogeografického obvodu Českomoravské mezofytikum, zastoupeného fytogeografickým okresem Moravské podhůří Vysočiny. Původní vegetaci tvořily převážně hercynské dubohabřiny, místy suťové javorové habřiny. Podle M. Culka (1996) se zájmové území nachází v hercynské biogeografické podprovincií v jihozápadním okraji Brněnského bioregionu.

SESUVNÁ ÚZEMÍ V zájmovém území podle podkladu Konceptu ÚPN VÚC okres Znojmo nejsou v řešeném území registrovány objekty aktivních a potencionálních zdrojů sesuvných území registrováno sesuvné území. P. 2.

Požadavky na tvorbu a ochranu životního prostředí

OVZDUŠÍ Podle posledního sdělení odboru ochrany ovzduší Ministerstva životního prostředí (Věstník MŽP, prosinec 2005) není žádná obec okresu Znojmo zařazena do seznamu obcí, s překročenou limitní hodnotou pro ochranu zdraví lidí obce smyslu zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů a nařízení vlády č. 350/2002, kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, hodnocení a řízení kvality ovzduší. Realizace navržených opatření zahrnutých do územního plánu obce ovlivní kvalitu ovzduší následujícím způsobem: • nově navržené objekty budou vytápěny ekologickým způsobem (plyn, el. energie) nedojde ke zhoršení kvality ovzduší, VODA Kvalita povrchových a podzemních vod je v řešeném území je relativně dobrá s ohledem na extenzivní způsob využívání území. Výrazným zdrojem znečistění vody jsou komunální odpady z obce, tekoucí do bezejmenného přítoku Želetavky – problematika splaškových vod je řešena detailně v kapitole vodní hospodářství. Realizace navržených opatření zahrnutých do územního plánu obce ovlivní kvalitu vod následujícím způsobem: • bude vybudována splašková kanalizace a ČOV na kterou budou napojeny všechny stávající i nově navrhované objekty • realizace interakčního prvku s protierozním charakterem sníží podíl splavenin v tocích PŮDA Velkoplošně obhospodařované plochy orné půdy jsou na svazích v různé míře postiženy vodní a v předjarních měsících i větrnou erozí. Nejvíce ohroženy jsou pozemky v polní trati Dlouhé díly (větrná a vodní eroze) a Dubina (vodní eroze). Řešení ochrany půdy proti vodní a větrné erozi spočívá v agrotechnických a technických opatření, která jsou mimo rámec územního plánování. Obvykle je řeší komplexní pozemkové úpravy.V územním plánu je v polní trati Dubina navržený interakční prvek IP7, jako protierozní mez osázená stromy a keři. KRAJINA, VEGETAČNÍ KRYT, KOSTRA EKOLOGICKÉ STABILITY Řešené území má charakter kulturní krajiny s výrazným ovlivněním lidskou činností (především zemědělstvím, těžbou a zpracováním vápence, lesnictvím, méně např. stavebními aktivitami). Je tvořeno zemědělskou enklávou obklopenou rozsáhlými lesními komplexy, místy s pestrou mozaikou trvalých travních porostů, agrárních lad a orné půdy Typické jsou • polokulturní mezofilní louky s významným podílem přirozeně rostoucích druhů, podmáčené louky v nivě Želetavky a jejích přítoků s typickými nitorfilními druhy, • dřevinné linie na mezích a náletové dřeviny na opuštěných vápencových lomech s typickými druhy jako je hloh obecný, trnka pichlavá a růže šípková, • lesní porosty s přírodě blízkou dřevinnou skladbou ( borovice lesní, smrk ztepilý modřín opadavý, habr obecný, dub zimní, dub letní, javor mléč, javor klen, lípa srdčitá, buk lesní a jedle bělokorá,

skalnaté stepi na svazích Želetavky břehové porosty přirozených vodních toků s převahou olše lepkavé, místy s vrbou křehkou a jasanem ztepilým Všechny tyto zachovalé prvky tvoří kostru ekologické stability v území. • •

HLUK Zdrojem hluku v území je těžba a zpracování vápence severně od zástavby obce. V obci se nenavrhují lokality pro rozvoj podnikání které by byly zdrojem hluku. NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, stanovuje povinnosti právnických a fyzických osob při nakládání s odpady a podmínky pro předcházení vzniku odpadů. Dále stanovuje mj. pravomoc obcí v oblasti nakládání s odpady. Nakládání s komunálním odpadem ve Zblovicích je upraveno obecní vyhláškou z roku 2004 vycházející ze platných zákonných předpisů. Obec má zajištěn smluvní odvoz komunálního odpadu Tříděný odpad: V obci se třídí sklo, plasty, železo, neželezné kovy. Nebezpečný odpad se -2x ročně se sbírá mobilní sběrnou. Stavební odpad se ukládá se individuálně na skládku inertního odpadu mimo katastr Zblovic. S vybudováním vlastního ekologického dvora obec nepočítá. Obec bude plně respektovat Plán odpadového hospodářství Jihomoravského kraje, zejména: materiálové využívání odpadů, především jeho klasických využitelných složek jako je papír a lepenka, sklo, plasty, kovy. Bioodpady jsou likvidovány individuálně na vlastních pozemcích vzhledem k venkovské zástavbě obce. Důležitým úkolem je separace nebezpečných složek odpadu. Podle sdělení MěÚ Znojmo a průzkumů v terénu nejsou v řešeném území žádné povolené skládky ani výraznější nepovolené. V katastru obce nejsou dle Registru starých zátěží doloženy žádné staré zátěže. P. 3. Ochrana přírody a krajiny ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ Území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná lze dle § 14 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, vyhlásit za zvláště chráněná. V řešeném území se nachází přírodní rezervace U Doutné skály – přirozené lesní porosty s výskytem ohrožených živočichů a hmyzožravých druhů ptáků. Výměra 24,41 ha. PAMÁTNÉ STROMY Mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí lze vyhlásit dle § 46 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. za památné stromy. V řešeném území nebyly dosud vyhlášeny žádné památné stromy. V území se nachází torza lipových alejí podél cest spojujících Zblovice s hospodářským dvorem Vranč (částečně podél silnice, částečně podél polní cesty) Dále podél cesty Vranč – Bítov Starý park a alej složená z lip a jírovců podél trati Na troubách. Aleje jsou součástí krajinné památkové zóny Vranov – Bítov. Významná lípa se nachází u stodoly p.č. 21.

VÝZNAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY V rámci obecné ochrany přírody a krajiny dle zákona č. 114/1992 Sb. mají zvláštní postavení významné krajinné prvky (VKP) - ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability (§ 3 písm. b). Významnými krajinnými prvky jsou obecně lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a dále jiné části krajiny, které příslušný orgán ochrany přírody zaregistruje podle § 6 zákona. V řešeném území se nacházejí z obecně vyjmenovaných významných krajinných prvků lesy, vodní toky (Želetavka, Dešovský potok, a další bezejmenné), jejich údolní nivy, rybník Podošná ve východním okraji katastru, rybníček zvaný Jezírko na severních svazích Velkého kopce. Významné krajinné prvky registrované podle § 6 zákona tu nejsou zastoupené. KRAJINNÝ RÁZ A JEHO OCHRANA Zákon České národní rady č. ll4/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v § 12 odst. 1 stanovuje: "Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině." K ochraně vysokých estetických kvalit území se připravuje vyhlášení Přírodního parku Želetavka, který by zahrnul celý katastr Zblovic. Jižní část katastru Zblovic je součástí krajinné památkové zóny Vranovsko – Bítovsko, zřízené vyhláškou Ministerstva kultury ČR č.157/2002 a veškeré zásahy do krajiny musí být podřízeny statutu této zóny. Při rozhodování orgánů státní památkové péče i jiných správních úřadů podle zvláštních právních předpisů se k zajištění ochrany částí krajinného celku a historických prostředí, které se sídly, architektonickými soubory, jednotlivými památkovými objekty, strukturou pozemků, pozemními komunikacemi, vodními plochami, vodními toky, trvalými porosty a realizovanými kompozičními záměry v krajině vykazují významné kulturní hodnoty, respektují: a) výsledky stavebně historických, urbanistických, archeologických a památkových průzkumů, rozborů a výzkumů území a výsledky rozborů biologické složky území, b) výsledky stavebně historických a restaurátorských průzkumů jednotlivých objektů, c) hodnoty historického prostředí zóny ve vztahu k využití dotčených objektů, prostorů a částí území a k zachování a obnově historických dřevin, d) historický charakter, vzájemné prostorové uspořádání, krajinné dominanty a měřítko jednotlivých objektů, sídelních útvarů a krajiny, e) ochrana archeologických nálezů Územní plán proto navrhuje urbanizaci území v souladu s vysokou ochranou krajinného rázu. Není možno umisťovat technické stavby velkého objemu a výšky. LOKALITY S VÝSKYTEM ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÝCH DRUHŮ ORGANISMŮ Druhy rostlin a živočichů, které jsou ohrožené nebo vzácné, vědecky či kulturně velmi významné, lze vyhlásit dle § 48 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. za zvláště chráněné. V současné době jsou zvláště chráněné druhy rostlin vyjmenovány v příloze č. II prováděcí vyhlášky č. 395/1992 Sb. k zákonu č. 114/1992 Sb. a zvláště chráněné druhy živočichů v příloze č. III téže vyhlášky. V řešeném území byl výskyt zvláště chráněných druhů organismů zjištěn v chráněném území U Doutné skály. LOKALITY NATURA 2000. Natura 2000 je pojem, zavedený směrnicí EHS č. 92/43 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Soustavu Natura 2000 tvoří 2 typy území, které se liší způsobem vzniku i právním režimem.

První typ představují oblasti zvláštní ochrany SPA – Special protection Areas, vyhlašované podle směrnice o ochraně volně žijících ptáků (směrnice EHS č. 79/409. V její příloze se uvádí seznam druhů, pro které jsou členské státy povinny vyhlásit SPA s cílem zajistit jejich přežití a rozmnožování v areálu rozšíření. Druhým typem jsou území navrhovaná , schvalovaná a vyhlašovaná podle směrnice o stanovištích č. 92/43 – území evropsky významná. Jedná se o taxativně vymezené typy přírodních a polopřírodních stanovišť a taxativně vymezené druhy a poddruhy živočichů a rostlin, ohrožených či jinak vzácných a zranitelných. Členské státy mají povinnost vytvořit národní seznam lokalit s výskytem těchto stanovišť či druhů na svém území. Do řešeného území zasahuje lokalita Natura 2000 zvaná Údolí Dyje, která zasahuje i kaňon Želetavky: Název: Kód lokality: Kraj: Status: Rozloha: Biogeografické oblasti: Kategorie chráněného území:

Údolí Dyje CZ0624095 Jihomoravský kraj Navrženo 1.821,31 ha kontinentální Přírodní památka Přírodní rezervace

Realizace navržených opatření zahrnutých do územního plánu obce ovlivní kvalitu krajiny a přírody následujícím způsobem: • navržené plochy bydlení , plochy občanské vybavenosti, plocha pro drobnou výrobu i plochy rekreace individuální svým charakterem nenaruší současný ráz sídla (viz návrh) • realizace prvků ÚSES (interakční prvky) zlepší vzhled krajiny a její ekologickou stabilitu • v území nebudou realizovány objekty velkých objemů a výšek (viz návrh) P. 4.

Požadavky vyplývající ze základních demografických, sociálních a ekonomických údajů obce a výhledů

Statistické údaje dokládají stagnaci přírůstku obyvatel. Jedná se o typický jev pro většinu území ČR. Nárůst obyvatel lze předpokládat pouze na základě možnosti výstavby nových bytových jednotek, rozvoj bytové výstavby bude silně ovlivněn majetkoprávními vztahy a ekonomickou situací. Aktuální počet obyvatel v obci Zblovice je 54 obyvatel. tab. 2 Počet obyvatel v obci k 1.3.2001 v tom s pobytem Obyvatelstvo dlouhodobý celkem trvalým m 54 54 0

Obyvatelstvo muži abs. 25

ženy % 46,3

abs. 29

% 53,7

tab. 3 Obyvatelstvo podle věku k 1.3.2001 v tom v přibližném věku Obyvatelst 0-4 5-14 15-19 20-29 30-39 40-49 50-59 60-64 65-74 75+ne vo celkem z. 54 2 3 2 12 6 2 9 4 7 7

tab. 4 Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity k 1.3.2001 z toho Obyvatelst Ekonomicky aktivní celkem vo celkem zaměstnaní nezaměstnaní 54 19 5

Ekonomicky neaktivní 30

V obci nejsou pracovní příležitosti, za prací vyjíždí 18 obyvatel. tab. 5 Obyvatelstvo podle národnosti k 1.3.2001 v tom národnost Obyvatelst česká moravsk slezská slovensk německá ukrajinská ostatní nezjištěn vo celkem á á o 54 52 1 0 0 0 0 0 1 tab. 6 Obyvatelstvo podle náboženského vyznání k 1.3.2001 v tom bez věřící v tom vyznání celkem Obyvatelst abs. % abs. % církev Českobra Církev čsl. ostatní vo celkem římsko- tr.církev husitská katolick evangelic á ká 54 6 11,1 48 88,9 43 0 0 0

nezjištěn o

5

ZÁVĚR Potřeba nové výstavby je v současné době minimální. Většinou jde o odstranění soužití dvou generací a zlepšení malého plošného standardu (m2/ osobu). Žádné další požadavky vyplývající ze základních demografických, sociálních a ekonomických údajů obce nejsou. P. 5. Ochrana památek V území souvisí jednak s respektováním evidovaných a neevidovaných stavebních památek a s respektováním charakteru dosavadní zástavby obce a to jak z hlediska architektonických forem, tak z hlediska urbanistického vývoje obce. Řešené území je územím s předpokladem výskytu archeologických nálezů, je nutno zajistit podmínky jeho ochrany v souladu s ust. § 22 a § 23 zákona č.20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Na katastrálním území obce se nenacházejí nemovité kulturní památky zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek ČR. V obci se nacházejí památky místního významu, na které se nevztahuje ochrana ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Jsou ale součástí historie a života obce. Vzhledem k tomu je z kulturně společenského hlediska žádoucí jejich zachování. Nejsou však na katastru vyhlášeny.

tab. 7 Seznam nevyhlášených nemovitých kulturních památek místního významu Označení Název Poznámka ve výkresu č.2 n kříž, boží muka pozemek p.č. 416/1 n kříž, boží muka pozemek p.č. 131/1 n kříž, boží muka pozemek p.č. 450 n kříž, boží muka pozemek p.č.427/24 kaple pozemek p.č.44 c ZÁVĚR Žádné požadavky na ochranu těchto památek nejsou. Budou i nadále udržovány. Q.

Přehled a charakteristika vybraných ploch zastavitelného území

Q. 1.

Plochy bydlení

STÁVAJÍCÍ STAV První písemná zmínka o obci je z roku 1349. Obec patřila k bývalému bítovskému panství. Jedná se o tzv. vesnici kolonizační, která byla majetkem Lichtenburků. Zblovice byly v minulosti spíše řemeslnickou než zemědělskou obcí. V obci je vzhledem k její velikosti poměrně bohatý fond staveb, které lze zařadit mezi památky lidového stavitelství. Zástavba je převážně izolovanými rodinnými domy. Nenachází se zde žádné bytové domy. Zástavbu tvoří dvě ulice. Stavebně technický stav objektů je převážně dobrý a vyhovující. Zblovice jsou dnes do značné míry tzv. chalupářskou obcí. ÚDAJE K SOUČASNÉMU STAVU BYTOVÉHO FONDU tab. 8 Vývoj domovního a bytového fondu v letech 1930 až 1991 Domy postavené do 1919 1920 - 1945 1946 - 1980 5 3 7

1981 - 2001 5

tab. 9 Domovní fond k 1.3.2001 - domy v tom trvale obydlené domy celkem z toho rod. domy 20 20

Úhrnem domů 43 tab. 10

Domovní fond k 1.3.2001 - byty

Byty úhrnem

Byty obydlené 22

45

20

v tom Byty neobydlené V obydlených V neobydlených domech domech 0 23 Obydlené Slouží k přechodně rekreaci 1 20

Průměrný počet osob na 1 byt je 2,7 (v roce 2001). Navrhovaný počet osob na 1 byt v roce 2020 je 3. Potřeba nové výstavby je v současné době minimální. KONCEPCE ŘEŠENÍ Od roku 1989 se nepostavil v obci žádný rodinný dům. V současnosti není podaná žádná žádost o výstavbu RD. Územní plán navrhuje plochy místa pro výstavbu rodinných domů. Návrhové lokality mají charakter námětů a úvah o možném urbanistickém dotváření obce. U lokalit Z1, Z2 a Z11 se jedná o dostavbu stávajících proluk. Lokalita Z5 představuje ucelené území, které však nenaruší stávající charakter obce ani krajinného rázu. tab. 11 Přehled ploch navržených k zástavbě RD ozn. Pozemek p.č. Počet RD Počet BJ Lokali ty Z1 126/6, 126/7, 126/8 1 1 Z2 126/1 1 1 801/14 – 801/17, 801/11, 6 Z5 8 801/1 Z11 422/5, 422/4, 422/1 1 1 celkem 11 11

Poznámka označení v konceptu ÚP B1 označení v konceptu ÚP B2 označení v konceptu ÚP B3 označení v konceptu ÚP B4

tab. 12

Orientační bilance navrženého řešení Výchozí počet Návrhové období Plochy bydlení trvale obydlených přírůstek bytů úbytek bytů bytů Současný stav 22 Maximální varianta 11 11 Reálná varianta 2 0

celkem bytů 33 24

Lokalita Z 1 - bydlení individuální předpokládaný počet RD: 1 Výměra plochy: 0,08 ha Lokalita se nachází v severozápadní části obce, mimo zastavěné území. Jedná se o zástavbu orné půdy. Lokalita navazuje na stávající plochu bydlení. Dojde k vytvoření oboustranně obestavěné komunikace. Napojení lokality je navrženo prodloužením místní komunikace a na nové inženýrské sítě. Lokalita Z 2 - bydlení individuální předpokládaný počet RD: 1 Výměra plochy: 0,07 ha Lokalita se nachází v severozápadní části obce, mimo zastavěné území. Jedná se o zástavbu orné půdy, pozemek je ze severní strany ohrožován vodní erozí v období přívalových dešťů. Lokalita navazuje na stávající plochu bydlení. Napojení lokality je navrženo prodloužením místní komunikace a na nové inženýrské sítě. Lokalita Z 3 - bydlení individuální předpokládaný počet RD: 8 (dvě etapy 4 + 4) Výměra plochy: 1,37 ha

Lokalita se nachází v severovýchodní části obce, mimo zastavěné území. Je navržena na pozemcích stávající orné půdu. Je nutné vybudovat místní komunikaci a nové inženýrské sítě Lokalita Z 4 - bydlení individuální předpokládaný počet RD: 1 Výměra plochy: 0,15 ha Lokalita se nachází v západní části obce, mimo zastavěné území. Je navržena na pozemcích stávající orné půdu. Je možné napojení na stávající silnici III/41112 a inženýrské sítě. ZÁVĚR Od roku 1989 se nepostavil v obci žádný rodinný dům. V současnosti není podaná žádná žádost o výstavbu RD. Územní plán navrhuje plochy pro výstavbu rodinných domů. Návrhové lokality mají charakter námětů a úvah o možném urbanistickém dotváření obce. Jedná se o nabídkové plochy, které jsou vázány majetko-právními vztahy a ekonomickými možnostmi investorů. U lokalit Z1, Z2 a Z11 se jedná o dostavbu stávajících proluk. Lokalita Z5 představuje ucelené území, které však nenaruší stávající charakter obce ani krajinného rázu. Q. 2. Plochy rekreace STÁVAJÍCÍ STAV Zblovice jsou dnes do značné míry tzv. chalupářskou obcí. V případě této obce je to pozitivní jev, protože místní chalupáři se organizačně i jinak velmi intenzivně podílejí na sezónním kulturně společenském dění v obci, včetně obnovy a vytváření místních tradic. V obci se nachází 20 chalup. Obec již od 50. let 20. století patří mezi obce s rekreačním využitím nadmístního významu. V údolí Želetavky začal velký rozvoj rekreace s centrem v Peksově mlýně. V současné době je v údolí: • Sezónní rekreační zařízení - tábor Peksův mlýn o kapacitě – 130 dětí. • Sezónní rekreační zařízení - tábor Výzkumný ústav bavlnářský Ústí nad Orlic – 80 dětí. • Z údolí říčky Želetavky je přes katastr Zblovice přístupné sezónní rekreační zařízení - tábor učiliště Spojů, které se nachází na katastru Vysočany. • TJ Moravské Budějovice – 3 chaty. • 1 soukromá chata. Samostatnou lokalitu představuje ve východní části nefunkční rekreační středisko Vranč. Přírodní i kulturní atraktivita řešeného území je nesporná. Území katastru obce Zblovice nelze hodnotit bez vztahu ke katastrům sousedních obcí zvláště Vysočan a nového Bítova. Bítovský katastr tvoří jakýsi rekreační uzel Vranovské přehrady. Docházková vzdálenost na hrad Bítov ze Zblovic je cca 2 km starou středověkou stezkou. Poměrně rozsáhlé zahradní a krajinné hodnoty u bítovského hradu přibližně ve tvaru hvězdice (západní hrot stavební soubor hradu Bítov, severní hrot středověky středověký Slaměný most a Jezírko lásky, východní hrot areál historického hospodářského dvora Vranč a jižní hrot v místě kruhového klasicistního altánu), jsou v rámci lesního hospodářského plánu navrženy k přeřazení z kategorie lesů hospodářských, do kategorie lesů zvláštního určení se zvýšenou funkcí rekreační a krajinotvornou. Ve vazbě na katastr obce Vysočany jde o kaňon meandrovité říčky Želetavky od státního hradu Bítov až na severozápadní hranici katastru. Nepochybně významnou krajinnou hodnotou je i nadále lesní silnice s patníky ze Zblovic do údolí říčky Želetavky.

KONCEPCE ŘEŠENÍ tab. 13 Přehled ploch navržených pro rekreaci individuální ozn. Pozemek p.č. Poznámka Lokali ty 756/1, 756/18, 756/20, 756/12, 756/13, 756/14, Z6 označení v konceptu ÚP R3 756/15, 756/16, 756/17, 756/3 Z12

190/1, 163/7, 167/3, 167/2

označení v konceptu ÚP R4

Lokalita Z6 - plocha rekreace individuální Výměra plochy: 0,57 ha Nachází se ve východní části obce. Plocha je určena pro výstavbu objektů individuální rekreace. Částečně jde o legalizaci stávajícího stavu. Předpokládaný počet 7 chat. Lokalita Z12 - plocha rekreace individuální Výměra plochy: 0,35 ha Plocha určena pro výstavbu objektů individuální rekreace. Plocha navazuje na stávající plochy individuální rekreace. Předpokládaný počet 3 chaty. Vranč - plocha rekreace hromadné dotčené parcely: 546/1, 546/2, 546/3 a st.p. č.32 Plocha nefunkčního areálu Vranč je ponechána i nadále pro funkční využití hromadné rekreace a sportu. Pozemky jsou přístupné ze stávající místní komunikace. Lokalita je napojena na stávající sítě. ZÁVĚR Obec má územní rezervy pro další rozvoj rekreace individuální. Návrhové lokality nenaruší stávající charakter obce ani krajinného rázu. Q. 3. Plochy občanské vybavenosti STÁVAJÍCÍ STAV Obec Zblovice má základní občanskou vybavenost. Jsou zde plochy veřejné vybavenosti i plochy pro rekreaci a sport. V obci se nachází: • Obecní úřad • knihovna • potraviny - cca 48 m2 • pohostinství s kulturním sálem cca 150 míst • volejbalové hřiště KONCEPCE ŘEŠENÍ tab. 14 Přehled ploch navržených pro občanskou vybavenost ozn. Pozemek p.č. Poznámka Lokali ty Z9 86, 19/3 označení v konceptu ÚP Ov1 Z6 Z10 P1

801/10, 801/12, 801/13, 801/14 19/1, 19/2, 19/3 40

označení v konceptu ÚP R1 označení v konceptu ÚP R2 Označení v konceptu ÚP OV2

Územní plán navrhuje plochu pro funkci občanské vybavenosti. Lokalita Z9 – plocha veřejné vybavenosti Výměra plochy: 0,03 ha Lokalita se nachází v jižní části obce, navazuje na stávající objekt obecního úřadu, nachází se v zastavěném území. Jedná se o ostatní plochu. Je navržena asanace přistavěné garáže, čímž se zajistí přístup na pozemek 19/3 a vstup do navrhované plochy rekreace a sportu Rs1. Plocha Ov1 bude sloužit jako hospodářské zázemí obecního úřadu. Napojení lokality je možné ze stávajících inženýrských sítí. Lokalita Z6 - plocha rekreace a sportu Výměra plochy: 0,20 ha Plocha za stávajícím objektem pohostinství, bude sloužit pro konání sportovně rekreačních a společenských akcí. Jedná se o pozemky orné půdy mimo zastavěné území. Pozemky jsou přístupné ze stávající účelové komunikace. Lokalita Z10 - plocha rekreace a sportu Výměra plochy: 0,14 ha Plocha za objektem obecního úřadu, bude sloužit pro rekreaci a sport zejména dětí a mládeže, předpokládá se umístění hracích prvků. Jedná se o pozemky zahrady v zastavěné území. Pozemky jsou přístupné ze stávající účelové komunikace. Lokalita P1 – plocha veřejné vybavenosti - kultura Lokalita se nachází v severní části katastru obce mimo zastavěné území. Jedná se o návrh rekonstrukce technické památky – vápenné pece. ZÁVĚR Stávající plochy občanské vybavenosti a nově navržené plochy jsou dostačující pro potřeby obce. Q. 4. Plochy veřejných prostranství STÁVAJÍCÍ STAV Vzhledem k velikosti ploch byla v územním plánu vymezena pouze plocha veřejných prostranství – v jihovýchodní části obce podél místní komunikace a přístupů k jednotlivým rodinným domům. KONCEPCE ŘEŠENÍ Nové plochy s touto funkcí nejsou navrženy. ZÁVĚR Stávající stav je vyhovující. Q. 5. Plochy dopravní infrastruktury STÁVAJÍCÍ STAV V řešeném území se nachází pouze liniové prvky – silnice III. třídy, místní komunikace a účelové komunikace. Součástí ploch dopravní infrastruktury jsou i parkoviště a odstavné plochy.

KONCEPCE ŘEŠENÍ tab. 15 Přehled ploch navržených pro dopravní infrastrukturu ozn. Pozemek p.č. Poznámka Lokali ty 801/1, 801/2, ,801/10, 801/11, 801/12, 801/13, Z7 801/14-17 bez označení v konceptu ÚP Z13 Z14 0 0

197/43, 197/45, 197/38, 190 427/26, 427/22, 427/27, 427/19, 427/24 802/1-1, 802/4-9, 802/3, 802/10 756/6-11, 756/21, 756/19, 756/2

bez označení v konceptu ÚP bez označení v konceptu ÚP bez označení v konceptu ÚP bez označení v konceptu ÚP

Lokalita Z7 – plocha pro silniční dopravu, Plocha se nachází ve východní části obce za stávajícím objektem pohostinství, bude sloužit pro trasování inženýrských sítí do návrhové lokality bydlení Z5 a umístění místní komunikace. Lokalita Z13 – plocha pro silniční dopravu, Plocha se nachází ve severní části obce. Jedná se o návrh místní komunikace do lokality bydlení Z1 a Z12. Lokalita Z14 – účelová komunikace, Plocha se nachází v jižní části obce. Jedná se o návrh účelové komunikace, která zajišťuje přístup na pozemky a do lokality Z10. Dále jsou navrženy k obnovení účelové komunikace: Účelová komunikace Plocha se nachází podél severní strany lokality Z3 a Z5, pro zajištění přístupu na pozemky. Účelová komunikace Plocha se nachází podél západní strany lokality Z6 a zajišťuje přístup do lokality individuální rekreace. V současnosti se jedná o trvalý travní porost, který však tuto funkci plní. ZÁVĚR Plochy dopravní struktury v území jsou vyhovující, prostupnost území a dostupnost jednotlivých pozemků je zajištěna. Q. 6. Plochy technické infrastruktury STÁVAJÍCÍ STAV V řešeném území se nachází pouze liniové prvky, žádná plocha technické infrastruktury není vymezena. KONCEPCE ŘEŠENÍ tab. 16 Přehled ploch navržených pro technickou infrastrukturu ozn. Pozemek p.č. Poznámka Lokali ty Z8 1/1, 2/1, 2/2 označení v konceptu ÚP T1

ZÁVĚR V souvislosti s řešením odkanalizování obce je navržena plocha technické infrastruktury – čistírna odpadních vod, která bezprostředně navazuje na stávající zástavbu. Vzhledem k charakteru terénu se jedná o nejvhodnější lokalitu v území. Q. 7. Plochy výroby a skladování STÁVAJÍCÍ STAV V zastavěném území obce nejsou vymezeny plochy pro drobnou výrobu a výrobní služby. Je zde vymezena pouze plocha pro zemědělskou a lesnickou výrobu. Jedná se o areál živočišné výroby, který se nachází v jižní části obce a je provozován soukromým zemědělcem. Je zde chov 12 kusů hovězího dobytka ve výběhu a 50 kusů prasat v kotcích. Žádné ochranné pásmo živočišné výroby není v obci vyhlášeno. Objekt p. č.58/1 je využíván jiným soukromým zemědělcem jako stodola na uskladnění. Drobní podnikatelé mají provozovny v objektech bydlení. KONCEPCE ŘEŠENÍ tab. 17 Přehled ploch navržených pro drobnou výrobu a služby ozn. Pozemek p.č. Poznámka Lokali ty Z3 812/1, 812/8, 801/10, 801/12, 810/13, 801/14 označení v konceptu ÚP Vpa1 Lokalita Z3 – plochy pro drobnou výrobu a služby Lokalita se nachází v severovýchodní části obce u silnice III/41112, mimo zastavěné území obce. Jedná se o zástavbu orné půdy. Napojení lokality je navrženo ze silnice III/41112., částečně na stávající sítě. Plocha je zařazena na základě požadavku obce vytvořit plochy pro plocha pro drobnou výrobu a výrobní služby a potencionálně vytvořit nové pracovní příležitosti. Je předpoklad umístění prádelny, která by zajišťovala potřeby objektů hromadné rekreace v blízkém okolí. ZÁVĚR Stávající stav je vyhovující a nově navržená plocha kapacitně vyhovuje potřebám obce. Q. 8. Plochy vodní a vodohospodářské STÁVAJÍCÍ STAV Na katastru jsou takto vymezeny pouze plochy vodotečí. KONCEPCE ŘEŠENÍ tab. 18 Přehled ploch navržených pro vodní plochy ozn. Pozemek p.č. Lokali ty 738/1

Poznámka označení v konceptu ÚP Vpa1

V územním plánu je vymezen návrh vodní plochy – opatření ke zvyšování retenční schopnosti území a zároveň i k sportovně rekreačním účelům. Jako územní rezerva je vymezena akumulační vodní nádrž Vysočany.

ZÁVĚR Stávající stav je vyhovující a nově navržená plocha kapacitně vyhovuje potřebám obce. Q. 9. Plochy zemědělské STÁVAJÍCÍ STAV Struktura zemědělského půdního fondu je v řešeném území dlouhodobě stabilizovaná. Jedná se o intenzívně zemědělsky využívanou půdní držbu. V katastrálním území Zblovice hospodaří ZD Blížkovice. Žádný soukromý zemědělec na katastru neprovozuje ve větším rozsahu rostlinnou výrobu. Pro obec Zblovice nebyly zpracovány jednoduché pozemkové úpravy ani komplexní pozemkové úpravy. KONCEPCE ŘEŠENÍ Nejsou navrženy nové plochy s touto funkcí. ZÁVĚR Plochy jsou stabilizované a bude docházet pouze ke změnám kultur. Q. 10. Plochy lesní STÁVAJÍCÍ STAV Plochy lesa jsou na katastru Zblovice celkem na 243,9 ha. Lesy jsou ve správě Lesů ČR, s.p. Lesní správa Znojmo. V k.ú. Zblovice se nacházejí lesy zařazené do kategorie lesů ochranných. Podrobně územní plán tuto problematiku neřeší. KONCEPCE ŘEŠENÍ Územní plán nenavrhuje k zalesnění žádné pozemky. ZÁVĚR Plochy jsou stabilizované. R.

Návrh koncepce dopravní infrastruktury, technické infrastruktury

R. 1. Dopravní infrastruktura DRUHY DOPRAVY A DOPRAVNÍ ZÁVADY SILNICE Katastrálním územím obce Zblovice prochází silnice: III/41112 Zblovice - spojovací Silnice v centrální části obce je vedena směrovým obloukem malého poloměru a do tohoto oblouku je připojena místní komunikace. Tento bod je dopravní závadou, kterou i do budoucna je možno řešit pouze technickým opatřením. Trasa silnice je v průjezdném úseku fixována historickou zástavbou a parcelací pozemků. Většina obytné zástavby - původních zemědělských usedlostí je dopravně obsloužena touto silnicí. Dopravní závada - tj. křižovatka a směrový oblouk v centru obce je vyznačena ve výkresové dokumentaci. Není upraven veřejný prostor mezi silnicí a pozemky nebo domy. Úprava zvýší kvalitu bydlení a celkový vzhled obce. Silnice III. třídy bude upravována mimo průjezdní úsek, a zastavěnou část obce v kategorii S 7,5/60(50) v průjezdním úseku ve funkční skupině C a typu M0 2p 14,5/11/50.

MÍSTNÍ KOMUNIKACE Systém místních komunikací je velmi jednoduchý, jedná se vlastně o krátké úseky sloužící spíše jako vjezdy do usedlostí, a historickou místní komunikaci v trase původní cesty na hrad Bítov. Část osídlení vzniklo podél této cesty - místní komunikace, kde se usazovali zaměstnanci hradu a zřejmě i vápenky, která pro hrad pracovala. Tato místní komunikace pokračuje jako účelová lesní cesta a pozbyla svůj význam. Stávající místní komunikace bude upravována ve funkční skupině C a typu MO 1 6/3,5/30. Pro stavební rozvoj v obci jsou navrženy lokality: Lokalita Z1,Z2 - jedná se o dva stavební pozemky, v současné době je zde vedena účelová komunikace, která bude upravena jako místní ve funkční podskupině D1, v obytné zóně se smíšeným provozem chodců a motorových vozidel dle stanovených podmínek. Tato komunikace bude dopravně obsluhovat tři obytné domy a dále pokračuje k lokalitě Z 12 (plochy individuální rekreace) a ústí do silnice III/41112, v křižovatce s účelovou komunikací vedenou do zemědělské farmy. Komunikace bude mimo funkci dopravní soužit pro záchyt a odvedení srážkových vod způsobujících erozi. Lokalita Z5 navrhujeme vybudovat novou místní komunikaci navázanou na silnici III/41112 v trase stávajícího krátkého úseku místní komunikace vedené podél objektu hostince. Komunikace je navržena ve funkční podskupině D1 v obytné zóně se smíšeným provozem chodců a motorových vozidel dle stanovených podmínek. Na svém konci bude připojena na účelovou komunikaci. Lokalita Z11bude dopravně obsloužena ze stávající silnice. Plocha Z9 - bude sloužit jako hospodářské zázemí Obecního úřadu a dopravně bude napojena na místní komunikaci. Vjezd bude zajištěn vybouráním garáže. Přes tento vjezd bude zajištěn i vstup na plochu Z 10. PĚŠÍ TRASY V obci jsou vybudovány nesouvislé jednostranné chodníky pro pěší podél silnice III/41112. Prostupnost obce rovněž zvyšují vyšlapané pěší spojky v návaznosti na účelové komunikace. Navrhujeme doplnění chodníků alespoň jednostranně v průjezdním úseku silnice obcí. V současnosti jsou v k.ú.obce vedeny tyto značené turistické trasy po účelových komunikacích: • Červená - Jemnice - Kdousov - Zblovice - Bítov • Modrá - Nové Syrovice - Bítov - Zblovice,U křížku - Rácovice - Moravské Budějovice • Žlutá - Zblovice, U dubu - Zblovice - Stříbrný kopec (modrá značka) Navrhujeme tento stav doplnit doznačením historické trasy z obce na hrad Bítov. Toto značení bude možno realizovat v souvislosti s opravou trasy účelové komunikace a s obnovou tzv. "Slaměného mostu". Předpokládáme, že bude tato komunikace po opravě sloužit i pro cyklisty. Oprava komunikace a doznačení je třeba řešit samostatným projektem. Dále navrhujeme řešit samostatným projektem rozšíření turistických a cyklistických tras v trase stávajících účelových komunikací ke starým vápenným pecím a lomům, které sloužily již při stavbě a opravě hradu Bítova. Je to vhodná trasa pro vybudování naučné stezky s informačními tabulemi, odpočinkovými místy a malou rozhlednou. Pro pěší slouží i nyní účelové komunikace stabilizované v krajině okolo obce. Obec má všechny předpoklady pro rozvoj turistického ruchu jako doplňkový zdroj příjmů jeho obyvatel. CYKLISTICKÉ TRASY Obcí je vedena po silnici doplňková cyklistická trasa č. 5011, která začíná na trase č. 5007 (silnice III/40813) u odbočky k hradu Bítov a připojuje se na stejnou trasu ve Vysočanech. Navrhujeme v rámci samostatného projektu cyklotrasy řešit alternativní trasu vedenou k hradu Bítovu a dále pak pokračovat přes tzv. "Slaměný most" historickou cestou do Zblovic. Toto vedení alternativní cykloturistické trasy je podmíněno opravou povrchu cesty a rekonstrukcí a obnovou historického mostu. Dále na tuto trasu může navazovat naučná stezka po stávajících zpevněných účelových komunikacích sjízdná i pro cyklisty.

DOPRAVA V KLIDU V obci jsou zřízeny parkoviště, nejsou však vyčleněny dopravní značkou. tab. 19 Bilance stávajících parkovacích ploch Název objektu parkovací místa - stav parkovací místa návrh Hostinec U Máců 60 míst u stolu 13 0 Záchytné parkoviště 10 Parkování osobních aut v jednotlivých obytných objektech a rekreačních chalupách je zajištěno ve dvoře usedlostí nebo na vlastním pozemku. Pro návštěvy však v některých úsecích, kde je zástavba blízko komunikace není žádná možnost zastavení a nebo parkování mimo vozovku. Je třeba využívat pro parkování předprostory a vjezdy do usedlostí. Pro společenské akce v hostinci je možno zřídit dočasné, mimořádné parkování za objektem hostince. Vzhledem k tomu, že je záměrem obce rozvíjet podmínky pro turistiku doporučujeme zrekonstruovat parkování pro cyklisty u hostince "U Máců". V současné době je zde pouze neorganizovaná nedostatečně zpevněná plocha pro cca 13 aut. Na západním konci obce je zpevněná dopravní plocha, která slouží i pro otáčení autobusů. Její organizací je možno vyčlenit i záchytné parkování pro motorizované turisty a cykloturisty pro cca 10 aut. Doporučujeme vybavit plochu pro parkování informačním panelem a odpočinkovým zařízením. ÚČELOVÁ DOPRAVA Zemědělská farma je situována mimo obec, západně zastavěného území obce a je využívána částečně. V obci navrhujeme prověřit možnost doplnění účelových komunikací z důvodu lepší obsluhy pozemků obce. Síť účelových komunikací ve volné krajině je velmi jednoduchá, obsluha pozemků je prováděna zejména ze silnice III. třídy a stabilizované sítě účelových komunikací. Velká část katastrálního území je pokryta lesy se sítí lesních cest, z nichž některé jsou značeny jako turistické trasy. Z obce jsou vedeny historické cesty na hrad Bítov a do údolí Želetavky, k Peksovu mlýnu a k vápence. Komunikace k vápence je již zpevněná. Ostatní cesty, které byly vybudovány již ve středověku pro pěší a koňské povozy zasluhují zvláštní pozornost. Je záměrem obce tyto cesty v krajině opravit, zrekonstruovat a využít je pro turistický ruch. Jednalo by se o opravu povrchu vozovky, aby byly sjízdné i pro cyklisty. Na tuto opravu se nepočítá se záborem pozemků přilehlých k cestě, ale využil by se stávající pozemek. Byla prověřena možnost obnovy historické cesty na hrad Bítov včetně obnovy původního "Slaměného mostu" a její začlenění do sítě cyklotras. Komunikace v lese existuje, je třeba ji opravit a zřícený mostní oblouk dostavět. Trasa bude výrazným přínosem do cykloturistických tras a může být součástí cyklistických a pěších okruhů po význačných a historických místech Bítovského panství. Účelové komunikace jsou v krajině stabilizovány. Je navržena obnova účelové komunikace na severním okraji navrhované podnikatelské plochy Z 3 Komunikace bude vedena až do údolnice a zajistí tak odvedení srážkových vod v rámci protierozních účinků zemního příkopu komunikace. Současně bude mít i dopravní funkci - obsluha podnikatelských aktivit. Na východním okraji obce je navrhována plocha pro individuální rekreaci Z6, která bude dopravně obsloužena obnovenou účelovou komunikací, která navazuje křižovatkou tvaru "T" na navrženou místní komunikaci. Komunikace kopíruje hranu prudkého svahu a bude realizována v kategorii P 4/30. Na jižním okraji obce bude obnovena účelová komunikace, rovněž v kategorii P 4/30, až k navrhované ploše pro rekreaci a sport Z10 .

HROMADNÁ DOPRAVA AUTOBUSOVÁ DOPRAVA Zblovice jsou dopravně obslouženy dopravní firmou Znojemská dopravní společnost PSOTA s.r.o., Znojmo, a to linkou: 722411 Znojmo - Bítov - Lubnice, 6 spojů celkem v pracovní dny Autobusy v obci končí nebo začínají a mimo jednu ranní linku jedoucí ze Znojma jedou pouze z a nebo do Bítova, kde je nutno přestoupit. Autobusová doprava je málo četná, ale zřejmě pro cca 50 obyvatel není větší počet spojů rentabilní, chalupáři dojíždí autem. V obci je jedna autobusová zastávka s názvem Zblovice, vybavená jednostrannou čekárnou. Navrhujeme autobusovou zastávku upravit vyčleněním zastávkových pruhů a dobudováním chodníků v návaznosti na úpravu celého veřejného prostoru mezi domy nebo pozemky a silnicí. Řešení je možno provést na základě výškového a polohopisného zaměření a projektu autobusové zastávky. Pro otáčení autobusů bude sloužit stávající víceúčelová plocha na západním okraji obce, kterou navrhujeme upravit vyčleněním plochy pro otáčení a plochy pro záchytné parkoviště sloužící turistům s odpočivadlem a informační tabulí. VLAKOVÁ DOPRAVA Nejbližší vlaková zastávka je v 17,0 km vzdálené Šumné na trati č. 241 Znojmo - Okříšky, na kterou je navázána i autobusová doprava. Vlaková doprava je pouze doplňková. DOPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ Přímo v obci nejsou žádná dopravní zařízení, nejbližší čerpací stanice pohonných hmot je cca 15 km ve Štítarech, 19 km v Jemnici a nebo 18 km v Moravských Budějovicích. Servis a ostatní služby pro automobilisty jsou nejblíže v Lesné a dále rovněž v Jemnici, M. Budějovicích a Znojmě. OCHRANNÁ PÁSMA A NEGATIVNÍ ÚČINKY HLUKU Ve výkresové části elaborátu jsou vykreslena ochranná silniční pásma pro silnici III.třídy 15 m mimo průjezdný úsek obce. Paprsky rozhledových trojúhelníků jsou vykresleny v průjezdném úseku na silnicích pro rychlost 50 km/hod, tj. 35 m od středu křižovatky a na místních komunikacích pro rychlost 40 km/hod, tj.. 20 m od středu křižovatky. V obci nebylo prováděno sčítání intenzity dopravy vzhledem k tomu, že se jedná o vedlejší dopravní trasu používanou obyvateli Zblovic a okolních obcí, případně zde v letním období a o víkendech projíždí turisté a chalupáři. Terénním průzkumem, orientačním sčítáním na návsi a konzultací se starostou bylo odhadnuto, že intenzita dopravy nepřesahuje 25% hodnoty sčítání na silnici II/411, sčítací místo č. 6-3228 jižně Dešova. Sčítací místo je na území kraje Vysočina. tab. 20

Intenzity dopravy - celoroční průměr rok 2005 INA24 IOA24 IM24 55 174 5 Indexy přepočtu intenzity pro rok 2015 poskytnuté ŘSD Brno: Těžká 1,10; osobní 1,14; motocykly 0,9; celkem 1,14 tab. 21 INA24 61 tab. 22 IOAn 38

Intenzity dopravy - celoroční průměr rok 2005 IOA24 IM24 198 5

I24 234

I24 264

Výpočet hladiny akustického tlaku - vstupní hodnoty r.2015 INAn nNAn = In/8 nOAn = In/8 PNA % PNAnoc % 3 0 5 23 5

v km/hod 45

IOAd

INAd

nNAd=In/16

NOAd=In/16

PNA %

POAnoc %

v km/hod

160

61

4

10

23

19

45

IOAd

INAd

nNAd=In/16

NOAd=In/16

PNA %

POAnoc %

v km/hod

160

61

4

10

23

19

45

tab. 23

Faktory F 2015 F1 den

nOAd voz/hod 10 tab. 24

F2 1

noc nNAd voz/hod 4

nOAn voz/hod 5

F3 1

nNAn voz/hod 0

L x v zastavěné části obce pro rok 2015 Lx dB(A) Lx dB(A) den noc Y U Y 49,4 1 38,8 50,0 0,4 40,0 50,0+5,7 6,1 40,0+5,7 55,0+5,7 1,1 45,0+5,7

U 1 0 5,7 0,7

Přípustné hladiny akustického tlaku dle novely nař. Vlády 148/2006 den noc LaeQ = 50 B(A) LAeQ = 40 B(A) Ldvn dB(A) pásmo v m Ln dB(A) pásmo v m 50 32 40 30 55 7,5 45 7,5 Výpočet je posouzen pro odrazivý terén v průjezdním úseku obcí pro rok 2015. Výpočet je proveden dle novely metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy MŽP 2005. Silnice je souvisle obestavěna a je použita korekce pro oboustrannou zástavbu 5,7 dB(A). Pro posouzení je použito korekce + 5 dB(A), je posuzován hluk v okolí silnice III. třídy. Ve návrhovém období 2015 je v grafické části vykreslena izofona pro přípustnou hladinu hluku 55 dB(A) v noci - tj. 7,5 m. ZÁVĚR Stávající dopravní skelet bude zachován, je navrženo pouze dobudování místních komunikaci a doplnění systému účelových komunikací. tab. 25

R. 2. Vodní hospodářství a vodohospodářská zařízení ZÁSOBOVÁNÍ VODOU STÁVAJÍCÍ STAV Obec Zblovice je v současné době zásobována pitnou vodou z veřejného vodovodu, který je napájen ze dvou studní JÚ Zblovice situovaných SZ od obce. O vydatnosti Q = 1,3 l/s, které ovšem překračují dle KHS JM kraje ukazatele NO3 < 70 mg/l. Voda je přiváděna do AT stanice a odtud

rozváděna po obci k jednotlivým odběratelům. Trasy vodovodních řadů jsou realizovány v dimenzi DN 2“– pozinkované potrubí a jsou převážně situovány v zelených plochách. Provozovatelem i majitelem tohoto zařízení je obec Zblovice. První část vodovodu je v provozu od roku 1954, následně byl vodovod v roce 1975 prodloužen a vybaven novým technickým zařízením AT stanice, které je takto funkční dodnes. Stávající čerpací stanice byla zřízena v roce 1958 a uvažována jako provizorní s tlakovou nádrží 750 l. Na toto provizorium bylo napojeno až 25 RD pro které byl tento stav již nedostatečný. Voda byla čerpána z prameništní studny. V roce 1975 byla pak ČS zesílena pro možnost zásobení 35 RD. Dříve pro zásobování vodou v obci, sloužila veřejná obecní studna před domem č.p. 7, která má vydatný pramen ve sklepě tohoto domu. Přepad ze stávající studny je sveden do požární nádrže, situované na návsi, kde začíná recipient. Tento vodovod zásobuje veškeré stávající objekty v obci, mimo areál soukromého zemědělce, kam je voda dovážena. tab. 26

Přehled stávajících studní Označení studny Popis lokality S1, S2 jímací studny pro obecní vodovod S3, S4, S5 jímací studny pro hradní vodovod Bítov

Tzv. starý daunovský vodovod zásobující hrad Bítov z prameniště na zblovickém katastru. Tento vodovod byl původně dřevěný, byl však téměř v celé délce, co do materiálu rekonstruován (na litinu). DN přivaděče je 50 mm, řad je zakončen vodojemem obsahu 120 m3 na kotě 440,55 m n.m. Rozvod je schopen pokrýt celkovou potřebu hradu co do pitné vody, z požárního hlediska patrně nevyhoví řad z vodojemu na hrad, který má světlost 70 mm. Prameniště je vystrojeno třemi jímacími studnami a na samostatné větvi je studna a pramení jímka, tyto větve se pod obcí spojují a to za šachtou Š 1. Po trase vodovodu je 15 šachet a mezi vodojemem a hradem jsou šachty dvě. Dle podkladů z roku 1955 je materiál přívodného řadu DN 50 o délce 1900 m a zásobovací řad DN 70 o délce 215 m. Ze stávajícího vodojemu bylo ještě zásobeno přístaviště, objekt Jednoty DN 20 a pionýrský tábor DN 50. Zásobování vodou vápenky je zajištěno samostatnou studnou na pozemku areálu. Zásobování vodou rekreačních zařízení v údolí Želetavky je následující: • Areál Peksův mlýn je zásoben ze samostatné studny. • Chata TJ Moravské Budějovice lokální zásobování z areálu Peksova mlýnu. • Soukromé chaty lokální zásobování z areálu Peksova mlýnu. • Tábor Výzkumného ústavu bavlnářského je zásoben ze samostatné studny v areálu tábora. • Soukromé chaty v údolí Želetavky jsou bez vlastních vodních zdrojů. • Nefunkční rekreační zařízení a rodinný dům tzv. Vranč je zásoben z veřejného vodovodu z k.ú. Bítov. • Potřeba vody: tab. 27 Potřeba vody z bilance (PRVK JmK) Položka 2000 2004 2015 Počet zásobovaných obyvatel Nz Obyv. 94 94 94 Voda vyrobená celkem VVR tis. m3/r 2,6 2,7 2,6 Voda fakturovaná VFC tis. m3/r 2,3 2,4 2,6 Voda fakturovaná pro VFD tis. m3/r 2,3 2,4 2,6 obyvatele Spec. potř. faktur. Qs,d l/(os.den) 67 69 75 obyvatelstva Spec. potř. fakturované vody Qs l/(os.den) 67 69 75

Spec. potř. vody vyrobené Průměrná denní potřeba Maximální denní potřeba

Qs,v Qp Qd

l/(os.den) m3/d m3/d

76 7,1 10,0

78 7,3 10,3

76 7,2 10,1

Potřeba vody na max. počet obyvatel stávající počet obyvatel………………………………………….54 stávající chalupáři………………………………………………..40 Celkem stávajících bydlících max………………………..…….94 návrh RD (11 ks*3 osoby)………………………………………33 návrh chaty (10 ks*2 osoby)…………………………………….20 Celkem návrh……………………………………………………..53 Celkem osob v lokalitě…………………………………………147 Potřeba vody Qp : 127*120,0=15240,0 l/den = 15,240 m3/den = 0,176 l/s Potřeba vody Qp : 20*60,0=1200,0 l/den = 1,200 m3/den = 0,014 l/s Celková potřeba vody Qp : 0,190 l/s Maximální denní potřeba Qm: 0,190*1,5 = 0,285 l/s = 24,62 m3/den Maximální hodinová potřeba Qh: 0,285*1,8 = 0,513 l/s = 1,846 m3/hod. Roční potřeba vody: 16,416 m3/den*365 = 5991,84 m3/rok Požární zabezpečení vodou je řešeno požární nádrží, vzhledem k tomu, že na stávající vodovodní síti nejsou osazeny podzemní hydranty. Požární nádrž je průtočná s napájením z místních pramenů podzemní vody , jejichž nejvydatnější zdroj plní soukromou studnu před RD č.p. 7. Odtok z nádrže je přepadem sveden do kanalizační sítě, která navazuje na recipienty ve správě Lesy ČR OST. V rekreačních lokalitách by byla použita voda z recipientu. KONCEPCE ŘEŠENÍ Vzhledem k nevyhovující kvalitě vody z vlastních zdrojů je v souladu s PRVK JmK možné zásobování obyvatelstva kvalitní pitnou vodou ze SV Bítov, napojením na skupinový vodovod Štítary, jehož zdrojem je nádrž surové vody Vranov s úpravnou vodou Štítary o výkonu Q = 200 l/s. Kromě zásobení obce Chvalatice a napojení obce Bítov a Zblovice se uvažuje s napojením obcí Vysočany, Oslnovice. Tímto rozšířením vznikne skupinový vodovod Bítov. Toto navržené technické řešení si vyžádá vybudování nového VDJ Bítov, o objemu 2 x 100 m3, s max. hladinou 480,00 m.n.m., odkud bude obec gravitačně zásobena novým zásobovacím řadem, který bude napojen na stávající rozvodnou síť obce Zblovice. Změna způsobu zásobování rekreačních objektů vodou není navržena. Zásobovací řady budou v obci trasovány v intencích ČSN 73 6005 z materiálu PE včetně přípojek k jednotlivým nemovitostem. Do doby realizace zásobování vodou viz. výše bude stávající část obce zásobena z rozvodné sítě ze stávajícího zdroje vody. Nové lokality budou postupně na tento rozvodný systém napojovány a zásobeny vodou do doby realizace investice skupinového vodovodu. Stávající kapacita studní a AT je dostatečná i pro nově navržené lokality, resp. pro zásobení vodou v nich. Lokalita Z 1 - bydlení individuální Předpokládaný počet RD: 1 Dotčené parcely: 126/6, 126/7, 126/8 Potřeba vody Qp : 1*3,0*120,0=360,0 l/den = 0,004 l/s Lokalita Z2 - bydlení individuální Předpokládaný počet RD: 1

Dotčené parcely: 126/1 Potřeba vody Qp : 1*3,0*120,0=360,0 l/den = 0,004 l/s Lokalita Z 5 - bydlení individuální Předpokládaný počet RD: 6 Dotčené parcely: 801/14 – 801/17, 801/11, 801/1 Potřeba vody Qp : 6*3,0*120,0=2160,0 l/den = 0,024 l/s Lokalita Z 11 - bydlení individuální Předpokládaný počet RD: 1 Dotčené parcely: 126/1 Potřeba vody Qp : 1*3,0*120,0=360,0 l/den = 0,004 l/s Lokalita Z 3 – plocha pro drobnou výrobu a výrobní služby Prádelna-jedná se o nainstalování běžných automatických praček pro praní běžného osobního prádla 50kg suchého prádla…………………………..60l potřeba vody Qp : 50*60=3000l/den=0,035l/s • Odpadní voda bude jímána v jímce na vyvážení. • Potřeba vody bude zajištěna rozšířením stávající vodovodní sítě ze zdroje obce Zblovice. • Požární vodu není nutno pro tento objekt zajišťovat (vnitřní požární vodu), vnější je zajišťována požární nádrží. • Kanalizace bude pouze do navržené jímky na vyvážení. • Lokalita Z4 – plocha pro rekreaci a sport Sportovci Qp : 35*60l/osoba=2100l/den=0,024l/s Návštěvníci Qp : 100*3l/osoba=300l/den= 0,003l/s Celková potřeba vody Qp : 2400l/den=0,028l/s • Odpadní voda bude jímána v jímce na vyvážení. • Potřeba vody bude zajištěna rozšířením stávající vodovodní sítě ze zdroje obce Zblovice. • Požární vodu není nutno pro tento objekt zajišťovat (vnitřní požární vodu), vnější je zajišťována požární nádrží. • Kanalizace bude pouze do navržené jímky na vyvážení. • Lokalita Z10 – plocha pro rekreaci a sport Není nutno zásobit vodou a odkanalizovat. Pouze bude dešťová kanalizace ze zpevněných ploch do stávající dešťové kanalizace. Lokalita Z6 – rekreace individuální 7 chat/2 osoby Potřeba vody Qp : 7*2*60,0=840,0 l/den = 0,01 l/s Dotčené parcely: 546/1, 546/2, 546/3 a st.p. č.32 • Potřeba vody bude zajištěna rozšířením stávající vodovodní sítě ze zdroje obce Zblovice. • Lokalita Z12– rekreace individuální 3 chaty/2 osoby Potřeba vody Qp : 3*2*60,0=360,0 l/den = 0,004 l/s • Potřeba vody bude zajištěna rozšířením stávající vodovodní sítě ze zdroje obce Zblovice.

tab. 28 Lokalita Z1 Z2 Z5 Z11 Z3 Z4

Potřeba vody nově navržených lokalit Počet RD Počet osob Spec. potřeba vody 1 3 120 1 3 120 6 4 120 1 3 120 prádelna 50 kg/60l sportoviště 35 sportovců 60 100 3 návštěvníků 7chat 2 60 3 chat 2 60

Z10 Z6 Celkově Qp

Qp (l/den) 480 480 2880 480 3000 2400 840 360 10920

Qp (l/s) 0,006 0,006 0,034 0,006 0,035 0,028 0,010 0,004 0,126

ZÁVĚR Po napojení SV Bítov se stávající zdroje odstaví z provozu. Navržené technické řešení vodovodu může být realizováno v rámci PRVKÚK vzhledem k vysokému podílu nákladů na jednoho zásobovaného obyvatele jen po podrobné analýze zahrnující pořizovací i provozní náklady na toto řešení. Nadlimitní stavby budou realizovány v případě, že investor zajistí potřebné finanční a stavební kapacity v optimálních cenách. Způsob zabezpečení požární vodou, po realizaci SV Bítov bude řešen požárními hydranty v rámci nově navržené vodovodní sítě. Do doby realizace SV Bítov, zabezpečení požární vodou zůstává beze změny. OCHRANNÁ PÁSMA Zásobování vodou dle § 23 odst. (3) Zákonu 274/2001 Sb.. Ochranné pásmo vodovodu - do průměru 500 mm včetně 1,50 m, nad průměr 500 mm 2,50 m. Odvádění splaškových a dešťových vod – ochranná pásma kanalizačních stok dle § 23 odst. (3) Zákonu 274/2001 Sb. Ochranné pásmo kanalizace - do průměru 500 mm včetně 1,50 m, nad průměr 500 mm 2,50 m. Ochranné pásmo je vymezeno vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu. Viz. odst (3) § 23 Zákonu 274/2001 Sb.. PODKLADY Vodárenská akciová společnost a.s. Brno, divize Znojmo 09/2005 Zákon 274/2001 Sb. v platném znění Místní šetření 09/2006 Prováděcí vyhláška 428/2001 Ministerstva zemědělství, kterou se provádí zákon 274/2001. Příloha č. 12 k vyhlášce 428/2001- Směrná čísla roční potřeby vody. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje (Aquatis a.s. 09/2000) ODVÁDĚNÍ A LIKVIDACE ODPADNÍCH VOD STÁVAJÍCÍ STAV V obci Zblovice v současné době není vybudována jednotná kanalizační síť (kanalizace pro veřejnou potřebu). Splaškové odpadní vody jsou v současné době shromažďovány v jímkách na vyvážení a jsou likvidovány odvozem na zemědělsky využívané pozemky. Odkanalizování rekreačních areálů je řešeno jímkami na vyvážení.

Výpočet množství odpadních vod (splaškové vody) tab. 29 Množství odpadních vod – základní údaje (PRVK JmK) Položka 2000 2004 Počet trvale bydlících obyvatel obyv 0 0 napojených na kanalizaci Počet trvale bydlících obyvatel obyv. 0 0 napojených na ČOV Počet EO obyv. 45 45 Produkce odpadních vod m3/den 4,62 4,62 BSK5 kg/den 2,67 2,67 NL kg/den 2,45 2,45 CHSK kg/den 5,34 5,34

2015 0 0 45 4,62 2,67 2,45 5,34

Potřeba vody na max. počet obyvatel stávající počet obyvatel………………………………………….54 stávající chalupáři………………………………………………..40 Celkem stávajících bydlících max……………………………….94 návrh RD (11 ks*3 osoby)………………………………………33 návrh chaty (10 ks*2 osoby)…………………………………….20 Celkem návrh……………………………………………………...53 Celkem osob v lokalitě…………………………………………147 Potřeba vody Qp : 127*120,0=15240,0 l/den = 0,176 l/s = 15,240 m3/den Potřeba vody Qp : 20*60,0=1200,0 l/den = 0,014 l/s = 1,200 m3/den Celková potřeba vody Qp : 0,190 l/s = 16,416 m3/den Maximální denní potřeba Qm: 0,190*1,5 = 0,285 l/s = 24,62 m3/den Maximální hodinová potřeba Qh: 0,285*1,8 = 0,513 l/s = 1,846 m3/hod. Roční potřeba vody: 16,416 m3/den*365 = 5991,84 m3/rok Výpočet EO : 147 ekvivaletních obyvatel ………………….... 16416 l/den Množství balastních vod 15%………………………………………2462,4 l/den Celkem Qp : 16416 + 2462,4 = 18878,4 l/den = 18,88 m3/den Výpočet znečištění : Ve smyslu ČSN 75 6402 (čl. 5.8) lze hodnoty max. specifického znečištění producentů snížit až o 50% max. normové hodnoty (zde uvažujeme cca 20%) . BSK5 0,8*60 g/obyv./den*147…………………………………..7,06 kg/den CHSK 0,8*120 g/obyv./den*147…………………………………14,11 kg/den Nerozpustné látky 0,8*55 g/obyv./den*147……………………...6,47 kg/den Koncentrace: BSK5 7,06 kg/den /18,88 m3/den……………………………….373,0 mg/l CHSK 14,11 kg/den /18,88 m3/den……………………………...747,0 mg/l Nerozpustné látky 6,47 kg/den /18,88 m3/den…………………..342,0 mg/l KONCEPCE ŘEŠENÍ V obci bude vybudována splašková kanalizační síť s odvedením veškerých odpadních vod na mechanicko – biologickou ČOV. Toto řešení je alternativně navrženo v odsouhlaseném PRVK JmK. Návrh tohoto řešení, dle stanoviska zástupce MěÚ Znojmo – ŽP, měl být odsouhlasen obcí. Vzhledem k tomu, že jako doplňující limity jsou stanoveny zdroje znečištění pro obce pod 500 EO, což se týká obce Zblovice, nepředpokládá se realizace výše uvedeného technického řešení do roku 2015.

Pro navrhovanou ČOV je nutno však posoudit imisní limity v toku pod výustí z této navrhované ČOV a podle jejich výsledku je nutno uvažovat z technologií ČOV tzn. odpovídajícím dočištěním. Vzhledem k termínu případné realizace není reálné tyto limity v současné době zjišťovat. V obci Zblovice bylo PRVK JmK alternativně navrženo odvádění splaškových vod do jímky na vyvážení pod obcí. Tato jímka by byla provzdušňována a vybavena odvětráváním přes filtr. Odpadní vody z jímky by byly pravidelně vyváženy na nejbližší ČOV. Obec Zblovice požaduje řešit likvidaci odpadních vod v ČOV, která bude umístěna pod obcí zhruba na stejném místě jako jímka pro vyvážení. Toto svoje rozhodnutí odůvodňuje obec nemožností zajištění finančních nákladů pro vyvážení navržené jímky a úhradu splaškových vod na ČOV v okolí. Obec požaduje změnu koncepce řešení způsobu likvidace odpadních vod v rámci PRVK JmK kdy bude navrhována pouze ČOV. Popis navrhovaných sítí Lokalita Z1 - bydlení individuální Předpokládaný počet RD: 1 Potřeba vody Qp : 1*3,0*120,0=0,360 m3/den Pro likvidaci těchto splaškových vod bude navržena jímka na vyvážení o objemu: cca 8,0m3 Frekvence vyvážení: cca 22dnů Lokalita Z 2 - bydlení individuální Předpokládaný počet RD: 1 Potřeba vody Qp : 1*3,0*120,0=0,360 m3/den Pro likvidaci těchto splaškových vod bude navržena jímka na vyvážení o objemu: cca 8,0m3 Frekvence vyvážení: cca 22dnů Lokalita Z5 - bydlení individuální Předpokládaný počet RD: 6 Potřeba vody Qp : 6*3,0*120,0=2,160 m3/den Pro likvidaci těchto splaškových vod budou navrženy jímky na vyvážení o objemu: cca 8,0m3 Frekvence vyvážení pro jednotlivé jímky: cca 22dnů Lokalita Z 11 - bydlení individuální Předpokládaný počet RD: 1 Potřeba vody Qp : 1*3,0*120,0=0,360 m3/den Pro likvidaci těchto splaškových vod bude navržena jímka na vyvážení o objemu: cca 8,0m3 Frekvence vyvážení: cca 22dnů Lokalita Z3 – plocha pro drobnou výrobu a výrobní služby Dotčené parcely: 812/1, 812/8, 801/10 Potřeba vody Qp : 50*60=3,000 m3/den Pro likvidaci těchto splaškových vod bude navržena jímka na vyvážení o objemu: cca 8,0m3 Frekvence vyvážení: cca 3dny, záleží na vytíženosti prádelny Lokalita Z4 – plocha pro rekreaci a sport Dotčené parcely: 801/10, 810/12, 810/13, 810/14 Celková potřeba vody Qp : 2,400 m3/den Pro likvidaci těchto splaškových vod bude navržena jímka na vyvážení o objemu: cca 8,0m3 Frekvence vyvážení: cca 3dny, záleží na obsazenosti sportoviště Lokalita Z10 – plocha pro rekreaci a sport Dotčené parcely: 19/1, 19/2, 19/3 Lokalita nebude zásobena vodou, tzn. nebudou vznikat splaškové vody. Lokalita Z6 – 7 chat/2 osoby Dotčené parcely: 546/1, 546/2, 546/3 a st.p. č.32 Potřeba vody Qp : 7*2*60,0=0,840 m3/den

Pro likvidaci těchto splaškových vod budou navrženy jímky na vyvážení o objemu: cca 8,0m3/chata Frekvence vyvážení: cca 50dnů, záleží na vybavení chaty Alternativně je možno jednotlivé jímky sloučit-záleží na investorech. Stávající parcely pro tuto lokalitu jsou v současné době vybaveny PRIS tzn., že se uvažuje s další výstavbou. Lokalita 12 – 3 chaty/2 osoby Potřeba vody Qp : 3*2*60,0=0,360 m3/den Pro likvidaci těchto splaškových vod budou navrženy jímky na vyvážení o objemu: cca 8,0m3/chata Frekvence vyvážení: cca 50dnů, záleží na vybavení chaty Alternativně je možno jednotlivé jímky sloučit-záleží na investorech. Stávající parcely pro tuto lokalitu jsou v současné době vybaveny PRIS tzn., že se uvažuje s další výstavbou. DEŠŤOVÁ KANALIZACE - STAV V obci je vybudována částečná dešťová kanalizace a to zatrubněním stávajících příkopů podél páteřní komunikace - betonové trouby DN 500 - 800. Tyto vody jsou vyústěny do stávajícího recipientu pod obcí, který je ve správě Lesů ČŘ OST. Výpočet množství dešťových vod Rozloha zastavěného území……………………………………………...2,7 ha Koeficient odtoku (dle ČSN 75 6101)…………………………………….0,6 Intenzita 15 min. deště (tab. 1.8.7-graf)………………………………….136 l/s/ha Celkový odtok dešťových vod z katastru obce……………………...220,32 l/s Výpočet množství dešťových vod – roční odtok Rozloha zastavěného území……………………………………………...27000 m2 Koeficient odtoku (dle ČSN 75 6101-tab. 2)……………………………..0,15 Intenzita (tab. 1.8.5 pro 400 m.n.m.)……………………………………..760 l/ m2 Celkový roční odtok dešťových vod z katastru obce……………...3078,0 m3/rok DEŠŤOVÁ KANALIZACE – KONCEPCE ŘEŠENÍ Je navrženo odkanalizování lokality B3 a Vpa1 se zaústěním do bezejmenné vodoteče, dále odvedení přívalových vod z lokality Dlouhé díly dešťovou kanalizací v trase navržené komunikace k lokalitě R4. ZÁVĚR V obci je navrženo odkanalizování objektů splaškovou kanalizací zakončenou čistírnou odpadních vod. Změna způsobu odkanalizování stávajících rekreačních objektů není navržena vzhledem k tomu, že jsou splaškové vody jímány do vybudovaných jímek na vyvážení. OCHRANNÁ PÁSMA Odvádění splaškových a dešťových vod – ochranná pásma kanalizačních stok dle § 23 odst. (3) Zákonu 274/2001 Sb. Ochranné pásmo kanalizace – do průměru 500 mm včetně 1,50 m a nad průměr 500 mm 2,50 m. Ochranné pásmo je vymezeno vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu. Viz. odst (3) § 23 Zákonu 274/2001 Sb.. PODKLADY Vodárenská akciová společnost a.s. Brno, divize Znojmo Místní šetření

09/2005 09/2005

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje Zákon 274/2001 Sb. v platném znění

(Aquatis a.s. 09/2000)

VODOTEČE A VODNÍ PLOCHY STAV Na katastrálním území Zblovice se nachází: • Významný vodní tok Želetavka, který ústí do vodní nádrže Vranov (ve správě Povodí Moravy s.p.) • bezejmenný levostranný přítok Želetavky v km 1,500, správce Lesy ČR ST – oblast povodí Dyje • bezejmenný pravostranný přítok bezejmenného levostranného přítoku Dyje, správce Lesy ČR ST – oblast povodí Dyje • bezejmenný levostranný přítok Dešovského potoka v km 1,1, správce Lesy ČR ST – oblast povodí Dyje V severní části katastru se nachází vodní plocha Podošná pozemek p.č. 574 o výměře 0,3634 ha v soukromém vlastnictví. Jiné vodní plochy se na katastru nenachází. V lese s místním názvem Velký kopec se nachází drobná vodní plocha, která je nazývána „jezírko lásky“. Její poloha není v žádné dokumentaci zanesena. KONCEPCE ŘEŠENÍ Vzhledem k faktu, že v minulosti byla na této vodoteči menší vodní plocha, využívaná zejména v zimním období k rekreaci – bruslení, požaduje obec obnovu tohoto vodního prvku. V územním plánu obce je navržena vodní plocha na bezejmenné pravostranném přítoku bezejmenného levostranného přítoku Dyje v km 187,7 ve správě Lesů ČR, s.p. na pozemku p.č. 738/1 v k.ú. Zblovice. Jedná se zhruba o plochu cca 60 m2. Rozsah vodní plochy a vlastní realizace je odvislá od projednání této dokumentace. V Konceptu územního plánu VÚC okresu Znojmo (Urbanistické středisko Brno, spol. s r.o. 2000) je v jižní části katastru ve výhledu navržená akumulační vodní nádrž. Územní plán tento návrh respektuje. Případná realizace vodní nádrže Vysočany je v současné době střetem se zájmy ochrany přírody a krajiny. Zasahuje do vymezeného území evropsky významné lokality Údolí Dyje (Natura 2000), vyhlášeného zvláště chráněného území Přírodní rezervace U Doutné skály, záměru na zřízení přírodního parku Želetavky, ÚSES). ZÁVĚR V území katastru se nepředpokládá další výstavba či jiný záměr v intencích vodních toků. OCHRANNÁ PÁSMA Užívání pozemků sousedících s korytem vodního toku při výkonu správy vodních toků dle § 49 odst. (2) Zákonu 254/2001 Sb. Správci vodních toků mohou při výkonu správy vodního toku, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku a to u drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry. Je vyhlášeno záplavové území vodního toku Želetavka vyhlášené OkÚRŽP Znojmo dne 29.1.1991 č.j.VOD. 39/234.6/91 – Ing. BR.. PODKLADY Povodí Moravy s.p. Lesy České republiky, s.p. správa toků – oblast povodí Dyje

09/2005 08/2005

Průzkum, digitální podklad ČUZK

09/2005

ZÁVLAHY V zájmovém území nejsou závlahy evidovány, a tudíž ani provozováno žádné závlahové zařízení. ODVODNĚNÍ V katastrálním území obce Zblovice je evidováno 49,80 ha odvodněných pozemků, které jsou v užívání vlastníků, respektivě nájemců pozemků. Jedná se o plochy hlavně v severní a severovýchodní straně katastru , a to v lokalitách: • „Dlouhé díly“ - plocha odvodněna v roce 1974, • „Hospocky“ - plocha odvodněna v roce 1974, • „Pařezí“ - plocha odvodněna v roce 1975 ZÁVĚR Při návrhu inženýrských sítí bude toto území respektováno. PODKLADY Zemědělská vodohospodářská správa, oblast povodí Moravy, pracoviště Znojmo. R. 3. Protierozní ochrana STÁVAJÍCÍ STAV V současné době se na katastru obce Zblovice nenachází žádné rozhodující protierozní opatření. Velkoplošně obhospodařované plochy orné půdy jsou na svazích v různé míře postiženy vodní a v předjarních měsících i větrnou erozí. Nejvíce ohroženy jsou pozemky v polní trati Dlouhé díly (větrná a vodní eroze) a Dubina (vodní eroze) . Výpočet množství extravilánových vod – Dlouhé díly Území ohrožené vodní erozí (480*320)………………………………15,360 ha Koeficient odtoku (dle ČSN 75 6101-tab. 2)…………………………. 0,15 Intenzita 15 min. přívalového deště (tab. 1.8.1-graf)………………..136 l / s / ha Celkový odtok přívalového deště z území………………………...313,34 l / s Výpočet množství dešťových vod – roční odtok – Dlouhé díly Rozloha zastavěného území……………………………………………...153 600 m2 Koeficient odtoku (dle ČSN 75 6101-tab. 2)……………………………..0,15 Intenzita (tab. 1.8.5 pro 400 m.n.m.)……………………………………..760 l/ m2 Celkový roční odtok dešťových vod z území………………………..17 510,4 m3/rok KONCEPCE ŘEŠENÍ V území bude realizován interakční prvek IP-7-podrobněji pospáno v kapitole Územní systémová ekologie. Dešťová voda z tohoto území bude odváděna záchytným příkopem, umístěným nad zástavbou, který bude zaústěn do stávajících větví dešťové kanalizace. PODKLADY Průzkum v terénu 08/2006. R. 4.

Plynofikace

STÁVAJÍCÍ STAV Katastr obce je zásoben zemním plynem z RS Štítary a to STPE plynovodním přivaděčem v trase Štítary - Zálesí- Chvaletice – Bítov - Zblovice.

V katastru obce Zblovice byla provedena plynofikace v letech 2001. Stávající rozvod je středotlaký s hlavními rozvody dimenze PE 90, 63 a přípojky PE 25. Rekreační objekty v údolí Želetavky nejsou zásobeny plynem. TECHNICKÉ ŘEŠENÍ Rozvod zemního plynu byl v obci proveden na bázi STL plynovodu z materiálu PE v dimenzích 90, 63 a z materiálu SDR 11 - TŘ dle ISO S 5. KONCEPCE ŘEŠENÍ Návrh – obyvatelstvo skup. c Lokalita Z1: 1* RD Qp : 2,6 m3/hod. Qr : 3500 m3/rok Lokalita Z2: 1* RD Qp : 2,6 m3/hod. Qr : 3500 m3/rok Lokalita Z5: 6* RD Qp : 15,6 m3/hod. Qr : 21000 m3/rok Lokalita Z11: 1* RD Qp : 2,6 m3/hod. Qr : 3500 m3/rok Lokalita Z3: Qp : 1,8 m3/hod. Qr : 860 m3/rok Lokalita R1: není požadováno. Lokalita R2: není požadováno Lokalita R3: v současné době je do této lokality přiveden rozvod NN a jsou přichystány PRIS z tohoto důvodu nelze předpokládat plynofikaci. Stávající potřeba zemního plynu: Odběr - obyvatelstvo skup.C – hodinový odběr Stávající RD…………………………………22*2,6 m3/hod……………….57,2 m3/hod. Stávající maloodběr………………………………………………………….8,0 m3/hod Celková potřeba zemního plynu...……………………………………….65,2 m3/hod Odběr - obyvatelstvo skup.C – roční odběr Stávající RD…………………………………22*3500 m3/rok………………77000 m3/rok Stávající maloodběr…………………………………………………………..12000 m3/rok Celková potřeba zemního plynu...………………………………………..89000 m3/rok Návrhová potřeba zemního plynu: Odběr - obyvatelstvo skup.C – hodinový odběr Navržené RD…………………………………11*2,6 m3/hod……………….28,6 m3/hod. Navržené chaty………………………………10*1,2 m3/hod……………….12,0 m3/hod Navržený maloodběr………………………………………………………….1,80 m3/hod Celková potřeba zemního plynu...………………………………………..42,40 m3/hod Odběr - obyvatelstvo skup.C – roční odběr Navržené RD…………………………………11*3500 m3/rok………………38500 m3/rok

Navržené chaty………………………………10*130 m3/hod………………..1300 m3/hod Navržený maloodběr……………………………………………………………860 m3/rok Celková potřeba zemního plynu...………………………………………….40660 m3/rok Celková potřeba zemního plynu-hodinová Celková potřeba zemního plynu-stávající...…………………………….. 65,2 m3/hod Celková potřeba zemního plynu-návrh...………………………………. 42,40 m3/hod Celkem………………………………………………………………………….107,6 m3/hod Celková potřeba zemního plynu-roční Celková potřeba zemního plynu...………………………………………....89000 m3/rok Celková potřeba zemního plynu...………………………………………….40660 m3/rok Celkem…………………………………………………………………………..129660 m3/hod ZÁVĚR Zásobování obyvatelstva plynem je v současné době bezproblémové a není třeba v této věci provádět další opatření. V případě rozšíření zástavby je možné provést napojení ze stávajících rozvodů. OCHRANNÁ PÁSMA Ochranné pásmo STL plynovodů Katastrem obce prochází vedení STPE, realizované v roce 2001. Ochranné pásmo STL rozvodu činí dle zákona č. 91/2005 dle § 68 odst. (3a) 1 m na obě strany od půdorysu potrubí jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce. Ochranné pásmo STL rozvodu činí dle zákona č. 91/2005 dle § 68 odst. (3b) 4 m na obě strany od půdorysu potrubí jimiž se rozvádí plyn mimo zastavěné území obce. PODKLADY RWE JmP a.s. Místní šetření a projednání s DOSS.

10/2005 08/2005

R. 5. Elektrická energie STÁVAJÍCÍ STAV Území obce Zblovice je v současné době napájeno z venkovního vedení VN 22 kV č. 850. Stávající venkovní vedení VN 22 kV a trafostanice jsou zařízení zrealizovaná do 31.12.1994. Stávající venkovní vedení 22 kV jsou chráněna ochranným pásmem, jehož šířka je 10 m na každou stranu od krajních vodičů. Celková šířka ochranného pásma je tedy 23 m. Vedení jsou součástí distribuční soustavy 22 kV. Dle sdělení společnosti E.ON a.s. je stav rozvodné soustavy 22 kV dobrý. V obci Zblovice není vybudováno kabelové vedení 22 kV. Distribuční síť NN je napájena z trafostanice Zblovice – obec – trafostanice příhradová železná do 250 kVA – transformátor 100 kVA – majitel E.ON. Dále se zde nachází trafostanice, která není zapojena do distribuční sítě a to Zblovice – Vápenka – trafostanice do 630 kVA – transformátor 630 kVA – majitelem zařízení není E.ON. tab. 30

Transformační stanice 22/0,4 kV - označení dle výkresové dokumentace Označení Umístění, název Výkon (kVA) TR 1 Zblovice obec, pozemek p.č.126/15 100 Do 250 620726 TR 2 Zblovice vápenka, Pozemek p.č. 118/5 630 Do 630 620727

Ochranné pásmo elektrických stanic je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti: • u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kV v budovách 20 m od oplocení či vnějšího líce obvodového zdiva. • u stožárových elektrických stanic s převodem napětí nad 1 kV a menším než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m, • u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí nad 1 kV a menším než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m, • u vestavných elektrických stanic 1m od obestavění. Písemný souhlas s činností v ochranném pásmu uděluje příslušný provozovatel distribuční či přenosové soustavy v případech, pokud to technické a bezpečnostní podmínky dovolují a nedojde k ohrožení života, zdraví a bezpečnosti osob. Veřejné osvětlení Stávající veřejné osvětlení obce sleduje trasy distribučních rozvodů NN. Vesměs se jedná o výložníková svítidla, která jsou umístěna na podpěrných bodech sítě NN spolu s vedením NN. Veřejné osvětlení je napojeno ze samostatné skříně VO kabelem AYKY 4x35. Rozvody na sloupech jsou provedeny vodiči AlFe 16 a 25 mm 2. KONCEPCE ŘEŠENÍ V návrhovém období zůstanou zachovány trasy stávajících vedení všech napěťových úrovní. Dle sdělení společností ČEPS a.s. a E.ON se neuvažuje s výstavbou zařízení napěťových hladin 400 kV, 220 kV a 110 kV, která by zasahovala do řešeného území a nejsou zde nároky na územní rezervy. S rozšířením distribuční sítě 22 kV společnost E.ON v návrhovém období nepočítá. Z energetického hlediska se pro návrhové období uvažuje s dvojcestným zásobováním obytných domů a průmyslové sféry tj. elektřinou a plynem (topení, vaření, příprava TUV). Dle ČSN 34 10 60 jde tedy o stupeň elektrizace "A", kde se el. energie používá jen ke svícení a pro běžné el. spotřebiče. Vzhledem ke zvyšujícímu se životnímu standardu je nutno mezi takovéto spotřebiče řadit i některé spotřebiče sloužící pro přípravu pokrmů (fritézy, grily, mikrovlnné trouby aj.), které jsou energeticky náročnější. Dle směrnice JME a.s. č. 13/98 je uvažováno s výhledovou hodnotou zatížení na 1 b.j. v RD 2,1 kW, rekreační objekty a chalupy 1,5 kW což je hodnota pro realizační období po roce 2010. Na nárůst odběru el. energie bude mít podstatný vliv tato navrhovaná výstavba: Lokality bydlení návrh cca 11 b.j. Lokality rekreační cca 10 b.j. CELKEM 21 b.j. V celkovém součtu je v řešeném území navrženo k výstavbě 11 b.j. v rodinných domech a cca 10 rekreačních objektů. Potřebný příkon pro novou výstavbu bude cca 40 kW, na úrovni distribučních trafostanic. Podíl občanské vybavenosti a drobného podnikání: Pro potřeby drobného podnikání je uvažováno s nárůstem cca 40 kW, na návrhových plochách a částečně bude rozptýlen ve stávající zástavbě (kromě podílu bydlení započteného v předchozí bilanci). Celková hodnota potřebného současného příkonu: Bydlení 76 kW + 40 kW = 116 kW Nevýrobní sféra, služby a drobná výroba 50 kW + 40 kW = 90 kW Pro určení celkového soudobého zatížení všech odběratelských skupin je třeba počítat se vzájemnou soudobostí maxim. Předpokládáme, že maxima je dosahováno v síti VN ve večerní

špičce, pak u sféry bydlení uvažujeme koeficient soudobosti 1,0, u občanské vybavenosti 0,8 a u výrobní sféry 0,2. Celkové soudobé zatížení řešeného území obce je stanoveno na 190 kW. Tento příkon bude zajištěn následujícím počtem trafostanic: t = 190/(400*0,95*0,8) = 0,625 ⇒ 1 trafostanice v dimenzi 400 kVA. Stávající počet distribučních trafostanic – 1 do 250 kVA. ZÁVĚR V návrhovém období zůstanou zachovány trasy stávajících vedení všech napěťových úrovní. Dle sdělení společností ČEPS a.s. a E.ON se neuvažuje s výstavbou zařízení napěťových hladin 400 kV, 220 kV a 110 kV, která by zasahovala do řešeného území a nejsou zde nároky na územní rezervy. S rozšířením distribuční sítě 22 kV společnost E.ON v návrhovém období nepočítá. Z výpočtů vyplývá, že stávající počet distribučních trafostanic je schopen krýt požadavky na příkon. Mechanický i přenosový stav distribuční sítě NN je dobrý. Současným potřebám odběrů síť NN vyhovuje. OCHRANNÁ PÁSMA Ochranné pásmo stožárové transformovny VN Ochranné pásmo trafostanic je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 7,0 m. Ochranné pásmo venkovního vedení vysokého napětí(VN 1-35 kV) Území obce Slavětín je v současné době napájeno z venkovního vedení VN 22 kV s napěťovou hladinou 22 kV, 50Hz. Ochranné pásmo nadzemního vedení ve vzdálenosti 7,0 m od krajního vodiče. PODKLADY Mapové podklady v měřítku 1 : 5000, Síť VN, NN – E.ON. Česká republika, a.s. RSS VN, NN Znojmo a na místě samém. Síť VVN - ČEPS, a.s. R. 6. Spoje STÁVAJÍCÍ STAV Radioreleové trasy: V zájmovém území se nenachází žádné podzemní ani nadzemní radioreléové trasy ve správě Českých radiokomunikací. Dálkové kabely Katastrem obce prochází optický kabel, je ve správě firmy: Český Telecom, a.s. nyní Telefonica O2. Trasy dálkových kabelů jsou dle zákona č. 151/2000 Sb. v platném znění chráněny ochranným pásmem, jehož šířka je 1,5 m na obě strany od kabelu. Místní telefonní síť MTS v obci je provedena venkovním vedením. Místní rozhlas V obci je v současné době proveden rozvod místního rozhlasu venkovním vedením, které je upevněno na podpěrných bodech venkovního vedení NN a na sloupech VO. Reproduktory MR jsou umístěny na sloupech tak, aby byla akusticky celá obec. Ústředna MR je umístěna v objektu obecního úřadu. Distribuce televizního signálu V řešeném území je zajištěna následujícími TV vysílači :

- Jihlava - Javořice: ČT1 - 25. kanál, ČT2 - 42. kanál, NOVA - 11. kanál - Brno - Kojál: ČT1 - 29. kanál, ČT2 - 46. kanál, NOVA - 9. kanál - Třebíč - Klůčovská hora: ČT1 - 28. kanál, ČT2 - 45. kanál Programy ČT2 a Prima jsou též šířeny satelitním vysíláním. KONCEPCE ŘEŠENÍ Rozvody MTS S další výstavbou zařízení se nepočítá. Rozšíření místní telekomunikační sítě bude prováděno v místech navrhované zástavby. Trasy kabelů ÚPO neřeší, budou upřesněny v dalších stupních dokumentace. Radioreléové trasy Zřizování nových radioreléových spojů se nepředpokládá. Pošta Dle sdělení České pošty s.p. je stávající stav vyhovující a ve výhledu se neuvažuje se změnou provozu, kterou by bylo nutné řešit změnou v územním plánu. Příjem TV signálu Stav je vyhovující a nejsou požadavky na řešení v rámci ÚPO. PODKLADY Síť VO - OÚ Zblovice Místní rozhlas – OÚ Zblovice Vyjádření – České radiokomunikace R. 7. Zásobování teplem STÁVAJÍCÍ STAV Palivoenergetická bilance tepelných zdrojů bude preferovat zemní plyn s minimální doplňkovou funkcí elektrické energie. Lokální vytápění rodinných domů je řešeno individuálními kotli. Objekty občanské vybavenosti a podnikatelských aktivit mají samostatné kotelny. KONCEPCE ŘEŠENÍ Stávající koncepce zásobování teplem bude zachována i v návrhovém období. R. 8. Nakládání s odpady Nakládání s komunálním odpadem ve Zblovicích je upraveno obecně závaznou vyhláškou, vycházející ze platných zákonných předpisů. Odvoz tuhého komunálního odpadu je zajištěn mimo řešené území. Na řešeném území se skládky navrhovat nebudou. S.

Vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů a ploch pro jeho technické zajištění Podle evidence dobývacích prostorů vedené Obvodním báňským úřadem v Brně v souladu s ustanovením § 29 odst. 3 zákona č.44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), v platném znění, v k.ú. Zblovice v Jihomoravském kraji je evidován dobývací prostor (dále je DP) stanovený dle § 27 odst. 1 zákona č.44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) : DP Zblovice, e. č. 7 0899, stanoven pro organizaci Agrostav Znojmo, a.s., se sídlem Dobšice 326. Dle sdělení Ministerstva životního prostředí, odboru výkonu státní správy VII, Vršovická 65, 100 10 Praha zasahuje do k.ú. Zblovice výhradní ložisko karbonátů pro zemědělské účely „Zblovice“ – e.č. ložiska 3 147900. Za chráněné ložiskové území (CHLÚ) je ze zákona považován dobývací prostor (DP) Zblovice. Ložisko je v evidenci a ochraně organizace Agrostav Znojmo a.s.

T. Návrh místního územního systému ekologické stability V zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je územní systém ekologické stability krajiny definován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se lokální (místní), regionální a nadregionální systém ekologické stability. Základními pojmy používanými v souvislosti s ÚSES jsou - biocentrum, biokoridor, interakční prvek. ÚSES REGIONÁLNÍ A NADREGIONÁLNÍ ÚROVNĚ Jako podklad pro řešení regionální a nadregionální úrovně ÚSES byl použit materiál Generel regionálního a nadregionálního ÚSES na území Jihomoravského kraje, vycházejícího z územně technického podkladu regionálních a nadregionálních ÚSES ČR z roku 1996 (platného od 1. 7. 1997) a odstraňujícího veškeré závažné nedostatky a pochybení stávajícího platného vymezení ÚSES a zpracovaný generel lokálního ÚSES. Téměř celé území Zblovic, s výjimkou nejsevernější části je součástí nadregionálního biokoridoru K 164, větve teplé doubravní sledující severní svahy údolí Dyje a jeho ochranné zóny, vlastní osa nadregionálního biokoridoru prochází mimo řešené území. V této zóně se uplatňuje tzv. koridorový efekt, z něhož vyplývá, že všechny významné ekopozitivní krajinné segmenty, tj. skladebné prvky části regionálních a lokálních ÚSES, zvláště chráněná území, významné krajinné prvky a další evidované hodnotné lokality a plochy s vyšším stupněm ekologické stability, jsou chápány jako součást NRBK. V praxi to znamená, že v ochranné zóně je realizován pouze zvýšený zájem orgánů ochrany přírody o vyjmenované segmenty uplatňovaný v rámci platné legislativy, neznamená to však, že jsou v těchto zónách dotčeny další stávající a navrhované funkce v území Západní částí katastru pak prochází regionální biokoridor RK 92, vedený dvěma větvemi svahy údolí Želetavky a spojující podle ÚTP R+NR ÚSES regionální biocentrum 543 Kopka (v údolí Želetavky u Police) s teplomilnou doubravní osou NRBK K 164. Délka mezofilních regionálních biokoridorů RK 92, vedených svahy údolí Želetavky a spojujících podle ÚTP R+NR ÚSES regionální biocentrum 543 Kopka (v údolí Želetavky u Police) s teplomilnou doubravní osou NRBK K 164, vedenou výslunnými svahy nad Vranovskou přehradou, po zpřesnění vymezení RBC 543 Kopka (viz předchozí bod 57) podstatně přesahuje maximální přípustnou délku (8 km). Do trasy obou regionálních biokoridorů RK 92 bylo ve zpracovaném Generelu regionálního a nadregionálního ÚSES na území Jihomoravského kraje vloženo nové regionální biocentrum, umístěné v údolí Želetavky západně od Zblovic, které bylo převzato a upřesněno v konceptu územního plánu. Toto navržené regionální biocentrum U Koberova mlýna zasahuje nejen katastrální území Zblovic, zároveň však přesahuje i do katastru Vysočan, kde se v současné době rovněž zpracovává územní plán obce. Navržené regionální biocentrum bude proto možno bez větších problémů zapracovat i do nového územního plánu obce Vysočany. V rámci prací na územním plánu Zblovice byla zvažována i varianta umístění regionálního biocentra do polohy jižně od Zblovic. Výhody řešení: biocentrum by zahrnovalo ekologicky cenná území legislativně chráněná (přírodní rezervace Doutné skály, lokalita NATURA 2000 – Údolí Dyje), nebylo by ohroženo případnou záplavou nádrže Jevišovka. Nevýhody řešení: hraniční vzdálenost od regionálního biocentra 543 Kopka (cca 8 km), problematické zapracování do již schváleného územního plánu obce Bítov. Do regionálního biokoridoru bylo vloženo lokální biocentrum Na výřích skalách a U doutné skály, které jsou jeho součástí. V území byl v roce 1997 zpracován návrh plánu místního ÚSES pro širší území katastrů Bítov, Vysočany, Oslnovice a Zblovice (ARVITA P spol. s r.o. 1997). Tento plán vycházel z ÚTP regionálního a nadregionálního ÚSES a v území navrhoval jednu větev regionálního biokoridoru (v

plánu označenou K 114 – K 117) s vloženými lokálními biocentry C14 – C 17 a jedním lokálním biobkoridorem sledujícím údolí Dešovského potoka. Návrh nového regionálního biocentra zahrnuje některé prvky, zahrnuté v plánu místního ÚSES: lokální biocentrum U Koberova mlýna lokální biocentrum U Pexova mlýna a úsek regionálního biokoridoru RK 92. ÚSES MÍSTNÍ ÚROVNĚ Zatímco regionální biokoridor RK 92 je vedený dvěma větvemi svahy údolí Želetavky, nepostihovala předchozí dokumentace význam toku a nivy Želetavky. Proto je na lokální úrovni navržena lokální větev ÚSES reprezentující mokrá a podmáčená stanoviště v rámci toku a úzké nivy Želetavky. Lokální biocentra na této větvi se překrývají s prvky regionální úrovně: Jednak jako součást RBC U Koberova mlýna, dále jako součást LBC U doutné skály (nivní část biocentra). Další větev lokálního ÚSES, převzatá z výše uvedeného generelu MÚSES reprezentující mokrá a podmáčená stanoviště sleduje tok Dešovského potoka. Ohrožení regionálního ÚSES Existence regionálního biokoridoru RK 92 je podmíněna zachováním biotopů v kaňonu Želetavky. Při vybudování hráze v profilu Vysočany a vytvoření předpokládané záplavy by přestala existovat stanoviště, kterými by regionální biokoridor procházel. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA NAVRŽENÝCH PRVKŮ ÚSES RBC U Koberova mlýna K.ú. Zblovice, Vysočany Kategorie prvku ÚSES: Reginální biocentrum v trase regionálního biokoridoru RK 92 Výměra celkem: 30 ha Charakteristika: Tok a niva Želetavky s navazujícími svahy a skalnatými výchozy. Polokulturní louky, břehové porosty s převahou olše lepkavé, lesní porosty se zastoupením borovice lesní, smrku ztepilého, habru obecného, lípy srdčité, dubu letního, dubu zimního, jedle bělokoré. LBC Na výřích skalách K.ú. Zblovice, Kategorie prvku ÚSES: Lokální biocentrum v trase regionálního biokoridoru RK 92 Výměra celkem: 3, 81 ha Charakteristika: Svahy a skalnaté výchozy jihozápadní orientace v kaňonu Želetavky. Lesní porosty se zastoupením borovice lesní, smrku ztepilého, habru obecného, dubu letního, dubu zimního, jedle bělokoré, modřínu opadavého. LBC U doutné skály K.ú. Zblovice Kategorie prvku ÚSES: Lokální biocentrum v trase regionálního biokoridoru RK 92 a lokální větve Želetavka Výměra: 6,75 ha Charakteristika: Svah se skalnatými výchozy jihozápadní expozice, vodní tok a niva Želetavky. Na skalách skalnatá step s výskytem tařice skalní a kavylu Ivanova, v lesních porostech borovice lesní, smrk ztepilý, habr obecný, dub zimní, jedle bělokorá. V nivě polokulturní louky, břehové porosty s převahou olše lepkavé. RK 92 Úsek: Malý Dešov - U Koberova mlýna Kategorie prvku ÚSES: Regionální biokoridor

K.ú. Zblovice, Malý Dešov Délka v k.ú.Zblovice: 620 m Charakteristika: Svahy a skalnaté výchozy převážně západní expozice. Lesní porosty se zastoupením borovice lesní, smrku ztepilého, habru obecného, dubu letního, dubu zimního, jedle bělokoré. RK 92 Úsek: U Koberova mlýna – Na výřích skalách Kategorie prvku ÚSES: Regionální biokoridor K.ú. Zblovice Délka: 620 m Charakteristika: Svahy a skalnaté výchozy převážně jižní expozice. Lesní porosty se zastoupením borovice lesní, smrku ztepilého, habru obecného, dubu letního, dubu zimního, jedle bělokoré. RK 92 Úsek: Na výřích skalách – U doutné skály Kategorie prvku ÚSES: Regionální biokoridor K.ú. Zblovice Délka: 350 m Charakteristika: Svahy a skalnaté výchozy převážně západní expozice. Lesní porosty se zastoupením borovice lesní, smrku ztepilého, habru obecného, dubu letního, dubu zimního, jedle bělokoré. RK 92 Úsek: U doutné skály – okraj katastru Kategorie prvku ÚSES: Regionální biokoridor K.ú. Zblovice, Bítov Délka v k.ú. Zblovice: 200 m Charakteristika: Svahy a skalnaté výchozy převážně jihozápadní expozice. Lesní porosty se zastoupením borovice lesní, smrku ztepilého, habru obecného, dubu letního, dubu zimního, jedle bělokoré. LBK 1 K.ú. Zblovice, Vysočany Kategorie prvku ÚSES: Lokální biokoridor v údolí Želetavky Délka v k.ú. Zblovice: 300 m Charakteristika: Tok Želetavky s úzkou nivou a neupraveným korytem. Břehové porosty s převahou olše lepkavé, polokulturní louky LBK 2 K.ú. Zblovice, Vysočany Kategorie prvku ÚSES: Lokální biokoridor v údolí Želetavky Délka v k.ú. Zblovice: 1300 m Charakteristika: Tok Želetavky s úzkou nivou a neupraveným korytem. Břehové porosty s převahou olše lepkavé, polokulturní louky LBK 3 K.ú. Zblovice, Vysočany, Bítov Kategorie prvku ÚSES: Lokální biokoridor v údolí Želetavky Délka v k.ú. Zblovice: 200 m

Charakteristika: Tok Želetavky s úzkou nivou a neupraveným korytem. Břehové porosty s převahou olše lepkavé, polokulturní louky LBK 4 Dešovský potok K.ú. Zblovice, Malý Dešov Kategorie prvku ÚSES: Lokální biokoridor Délka: 1150 m Charakteristika: Úzká niva a tok Dešovského potoka s navazujícím svahem. Břehové porosty s převahou olše lepkavé, lesní porosty se zastoupením borovice lesní, smrku ztepilého, dubu letního, dubu zimního, jedle bělokoré. IP 1 K.ú. Zblovice, Kategorie prvku ÚSES: Interakční prvek Délka: 800 m Charakteristika: Řídké stromořadí u silnice Zblovice – Vysočany Návrh opatření: Vysadit lipovou alej IP 2 K.ú. Zblovice, Kategorie prvku ÚSES: Interakční prvek Délka: 500 m Charakteristika: Polní cesta se zbytky dřevin (ovocné dřeviny, botovice) Návrh opatření: Vysadit alej ovocných dřevin (švestky, n. třešně) IP 3 K.ú. Zblovice, Kategorie prvku ÚSES: Interakční prvek Délka:550 m Charakteristika:Příkop s mezí Návrh opatření: Vysadit naučnou alej z různých druhů domácích dřevin, označit jmenovkami Dopručené dřeviny: lípa malolistá, lípa velkolistá, javor mléč, javor klen, javor babyka, jeřáb břek, jeřáb oskeruše, jeřáb hardeggský, jeřáb ptačí, jeřáb muk, habr obecný, dub zimní, dub letní, bříza bělokorá, třešeň ptačí, jabloň lesní, hrušeň polnička. IP 4 K.ú. Zblovice, Kategorie prvku ÚSES: Interakční prvek Délka: 450 m Charakteristika:stromořadí švestek u polní cesty IP 5 K.ú. Zblovice, Kategorie prvku ÚSES: Interakční prvek Délka: 420 m Charakteristika: Silnice Zblovice – Bítov bez výsadeb Návrh opatření: Vysadit lipovou alej IP 6 K.ú. Zblovice, Kategorie prvku ÚSES: Interakční prvek Délka: 150 m

Charakteristika: Cesta k zemědělskému areálu bez zeleně Návrh opatření: Vysadit lipovou alej IP 7 K.ú. Zblovice, Kategorie prvku ÚSES: Interakční prvek Délka:350 m Charakteristika: orná půda ohrožená vodní erozí Návrh opatření: Naorat mez, osadit stromy (domácí listnaté, možno i ovocné) a keři ( svída krvavá, brslen bradavičnatý, trnka pichlavá) 9. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a informace, jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj Požadavek na zpracování posouzení ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, nebyl v zadání územního plánu uplatněn. Pro územní plán Zblovice tedy nebylo posouzení vlivů změny územního plánu na udržitelný rozvoj území a posouzení vlivů změny na životní prostředí zpracováno. 10. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na životní prostředí VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ Navrhované řešení územního plánu obce Zblovice předpokládá zejména následující pozitivní ovlivnění životního prostředí obce: V obci Zblovice není v současnosti vybudována splašková kanalizace ani není vybudována čistírna odpadních vod. V obci bude vybudována splašková kanalizační síť s odvedením veškerých odpadních vod na mechanicko – biologickou ČOV. Toto řešení je alternativně navrženo v odsouhlaseném PRVK JmK. Navrhované vegetační úpravy krajiny (vytváření ÚSES, zvyšování zastoupení geograficky původních dřevin v porostech, výsadby a rekonstrukce stromořadí) posílí celkovou ekologickou stabilitu a estetickou hodnotu krajiny a napomohou zvýšení biologické diverzity a uchování přirozeného genofondu krajiny. Zásadní negativní dopady na jednotlivé složky životního prostředí navrhované řešení nepředpokládá. 11. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkce lesa VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Použitá metodika

Vyhodnocení předpokládaných důsledků na zemědělský půdní fond bylo provedeno ve smyslu vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany půdního fondu ve znění zákona č. 10/1993 Sb., § 3 a přílohy 3 této vyhlášky a Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších právních předpisů.

Struktura půdního fondu v území tab. 31 Struktura půdního fondu obce Zblovice (ha) ZBLOVICE

plocha [ha]

podíl ploch [%]

449,1

100,00

Zemědělská půda celkem

165,6

36,9

z toho orná půda zahrady trvalé travní porosty

138,7 3,0 23,9

30,8 0,6 5,3

Lesní pozemky

Výměra celkem

243,9

54,3

Vodní toky a plochy

3,7

0,8

Zastavěné plochy

2,7

0,6

33,1

7,4

Ostatní plochy

Z uvedeného přehledu vyplývá, že 36,9 % z celkové výměry katastru tvoří zemědělská půda, která je v převážné míře zorněna. Agronomická kvalita půd Výchozím podkladem při ochraně zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti jsou bonitované půdně ekologické jednotky. Pětimístný kód půdně ekologických jednotek (dále jen BPEJ) vyjadřuje: l. místo - Klimatický region, 2. a 3. místo - Hlavní půdní jednotka (HPJ) - je syntetická agronomická jednotka charakterizovaná půdním typem, subtypem, substrátem a zrnitostí včetně charakteru skeletovitosti, hloubky půdního profilu a vláhového režimu v půdě,

4. místo - Kód kombinace sklonitosti a expozice, 5. místo - Kód kombinace skeletovitosti a hloubky půdy. Pomocí tohoto pětimístného kódu se přiřazuje jednotlivým BPEJ třída ochrany zemědělské půdy (I - V) dle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění zákona ČNR č. 110/1993 Sb.. Podle klimatického regionu a hlavní půdní jednotky je rovněž stanovena základní sazba odvodů při záboru zemědělské půdy ve smyslu přílohy A zákona ČNR č. 334/1992 Sb.. Z hlavních půdních jednotek jsou zde zastoupeny tyto: 29 - Kambizemě modální eubazické až mezobazické včetně slabě oglejených variet, na rulách, svorech, fylitech, popřípadě žulách, středně těžké až středné těžké lehčí, bez skeletu až středně skeletovité, s převažujícími dobrými vláhovými poměry. Nacházejí se v různých částech katastru v polních tratích V Biči, Za hospodou, U doubí, U jitra, dále v jižním cípu katastru, zasahuje rovněž východní část zastavěného území. 32 - Kambizemě modální eubazické až mezobazické na hrubých zvětralinách, propustných, minerálně chudých substrátech, žulách, syenitech, granodioritech, méně ortorulách, středně těžké lehčí s vyšším obsahem grusu, vláhově příznivější ve vlhčím klimatu. Převažující půdní typ v katastru, zasahuje rovněž převážnou část zastavěného území obce. 37 - Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silné skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách. Nacházejí se v menší míře v polních tratích Matějovo, U trní a Přední díly. 38 - Půdy jako předcházející HPJ 37, zrnitostně však středné těžké až těžké, vzhledem k zrnitostnímu složeni s lepší vododržností. Nacházejí se v polní trati Márnička při severovýchodní hranici katastru.

40 - Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středné těžké lehčí až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici. Nacházejí se v nevelké rozloze při lesním okraji jihovýchodně od zastavěného území obce. 50 - Kambizemě oglejené a pseudogleje modální na žulách, rulách a jiných pevných horninách, středně těžké lehčí až středné těžké, slabé až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření. Nacházejí se ve východní části katastru. 68 - Gleje modální i modální zrašelinělé, gleje histické, černice glejové zrašelinělé na nivních uloženinách v okolí menších vodních toků, půdy úzkých depresí včetně svahů, obtížně vymezitelné, středně těžké až velmi těžké, nepříznivý vodní režim. Nachází se v nevelké rozloze východně od obce. Z hlediska agronomické kvality je katastrální území Zblovice průměrné až podprůměrné. Nejcennější půdy, zařazené do II. třídy ochrany, tj. mezi půdy v daném klimatickém regionu s nadprůměrnou produkční schopností, se nacházejí ve východní části zastavěného území obce a dále při východní a jižní hranici katastru. Severozápadní část zastavěného území a rovněž část pozemků zejména v západní a východní části katastru pokrývají půdy průměrné kvality, zařazené do III. třídy ochrany. Značná část zemědělských pozemků je však tvořena půdami ve IV. a V. třídě ochrany, tj. půdami s podprůměrnou až velmi nízkou produkční schopností. Nacházejí se v jižní části zastavěného území obce a převažují v severní polovině katastru. tab. 2

Přehled bonitovaných půdně ekologických jednotek BPEJ

třída ochrany

BPEJ

třída ochrany

5.29.01 5.29.04 5.29.11 5.29.51 5.32.01 5.32.04 5.32.11

II. III. II. IV. III. IV. IV.

5.32.14 5.32.44 5.37.15 5.38.15 5.40.78 5.50.01 5.68.11

V. V. III. V. V. III. V.

Investice do půdy V zájmovém území nejsou závlahy evidovány, a tudíž ani provozováno žádné závlahové zařízení. V katastrálním území obce Zblovice je evidováno 49,80 ha odvodněných pozemků, které jsou v užívání vlastníků, respektivě nájemců pozemků. Jedná se o plochy hlavně v severní a severovýchodní straně katastru , a to v lokalitách: • „Dlouhé díly“ – plocha odvodněna v roce 1974, • „Hospocky“ - plocha odvodněna v roce 1974, • „Pařezí“ - plocha odvodněna v roce 1975 Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby ZD Blížkovice na katastru neprovozují živočišnou výrobu. Areál živočišné výroby se nachází v jižní části obce, je provozován soukromým zemědělcem. Chová 12 kusů hovězího dobytka ve výběhu a 50 kusů prasat v kotcích. Žádné ochranné pásmo živočišné výroby není v obci vyhlášeno. Objekt p. č.58/1 je využíván jiným soukromým zemědělcem jako stodola na uskladnění.

Uspořádání zemědělského půdního fondu a pozemkové úpravy V katastrálním území Zblovice hospodaří ZD Blížkovice. Struktura zemědělského půdního fondu je v řešeném území dlouhodobě stabilizovaná. Žádný soukromý zemědělec na katastru neprovozuje ve větším rozsahu rostlinnou výrobu. V území neproběhla komplexní pozemková úprava a ani se o jejím zpracování zatím neuvažuje. Opatření k zajištění ekologické stability Jako podklad pro řešení regionální a nadregionální úrovně ÚSES byl použit materiál Generel regionálního a nadregionálního ÚSES na území Jihomoravského kraje, vycházející z územně technického podkladu regionálních a nadregionálních ÚSES ČR z roku 1996 (platného od 1. 7. 1997) a odstraňujícího veškeré závažné nedostatky a pochybení stávajícího platného vymezení ÚSES a zpracovaný generel lokálního ÚSES. Téměř celé území Zblovic, s výjimkou nejsevernější části je součástí nadregionálního biokoridoru K 164, větve teplé doubravní sledující severní svahy údolí Dyje a jeho ochranné zóny, vlastní osa nadregionálního biokoridoru prochází mimo řešené území. Západní částí katastru pak prochází regionální biokoridor RK 92, vedený dvěma větvemi svahy údolí Želetavky a spojující podle ÚTP R+NR ÚSES regionální biocentrum 543 Kopka (v údolí Želetavky u Police) s teplomilnou doubravní osou NRBK K 164. Délka mezofilních regionálních biokoridorů RK 92, vedených svahy údolí Želetavky a spojujících podle ÚTP R+NR ÚSES regionální biocentrum 543 Kopka (v údolí Želetavky u Police) s teplomilnou doubravní osou NRBK K 164, vedenou výslunnými svahy nad Vranovskou přehradou, po zpřesnění vymezení RBC 543 Kopka (viz předchozí bod 57) podstatně přesahuje maximální přípustnou délku (8 km). Do trasy obou regionálních biokoridorů RK 92 bylo ve zpracovaném Generelu regionálního a nadregionálního ÚSES na území Jihomoravského kraje vloženo nové regionální biocentrum, umístěné v údolí Želetavky západně od Zblovic, které bylo převzato a upřesněno v konceptu územního plánu. Toto navržené regionální biocentrum U Koberova mlýna zasahuje nejen katastrální území Zblovic, zároveň však přesahuje i do katastru Vysočan, kde se v současné době rovněž zpracovává územní plán obce. Navržené regionální biocentrum bude proto možno bez větších problémů zapracovat i do nového územního plánu obce Vysočany. Zdůvodnění vhodnosti navrženého řešení Územní plán počítá ve Zblovicích se záborem ploch zemědělské půdy pro: • bydlení v rodinných domech • plochy pro drobnou výrobu a služby • plochy rekreace • plochy veřejné zeleně • dopravu Zábory zemědělské půdy pro stavební funkce budou realizovány převážně v zastavěném území a minimálně mimo zastavěné území. Výběr lokalit provázela snaha o co nejmenší narušení zemědělského využívání nezastavěných ploch. Agronomická kvalita půdy v řešeném území je průměrná až podprůměrná i přesto nelze v plné míře respektovat požadavek striktní ochrany půd nejvyšších tříd ochrany. V bilančním přehledu jsou u lokalit určených pro bydlení v rodinných domech uváděny jak celkové výměry lokalit, tak i plochy reálného záboru. Zastavěná plocha jednoho rodinného domu včetně nutného zázemí bude činit cca 200 m2. Zbývající části dotčených pozemků budou sloužit jako zahrady pro tyto domy. K záboru pro plochy bydlení je navrženo 1,67 ha reálný zábor bude 0,22 ha.

Územní plán obce navrhuje 11 stavebních míst pro rodinné domy. Jedná se o nabídkové plochy, které jsou vázány majetko-právními vztahy a ekonomickými možnostmi investorů. K záboru pro plochu pro drobnou výrobu a výrobní služby je navrženo 0,24 ha, pro plochy rekreace je navrženo 1,26 ha (rekreace a sport – 0,34 ha, individuální rekreace 0,92 ha) a pro plochu veřejné zeleně je navrženo 0,02 ha, pro plochy dopravy 0,19 ha, pro plochy technické infrastruktury je navrženo 0,003 ha. Územní plán obce Zblovice navrhuje ke změně funkčního využití pro stavební funkce a veřejnou zeleň celkem 3,383 ha pozemků náležejících zemědělskému půdnímu fondu. Z této výměry bude fakticky odňato 1,933 ha, zbývající výměra bude využita jako zahrady u objektů bydlení. Pro realizaci prvků ÚSES nejsou navrženy žádné pozemky, které jsou součástí ZPF. Předpokládaný zábor ZPF Lokalita Z1 - bydlení individuální, část pozemku p.č. 126/6, 126/7, 126/8 Plocha o rozloze 0,08 ha se nachází v severní části obce a bezprostředně navazuje na zastavěné území obce. Realizací lokality dojde k doplnění zástavby. Napojení lokality je navrženo ze navržené místní komunikace, která je v trase stávající účelové, Sítě technické infrastruktury jsou prodlouženy. Je zde navržena výstavba 1 rodinného domu. Plocha respektuje ucelený charakter obce a dotváří oboustranně obestavěnou ulici. Jedná se o ornou půdu ve III. třídě ochrany. Předpokládaný zábor zemědělské půdy pro výstavbu 1 rodinného domu je cca 0,02 ha, zbývající výměra bude využita jako zahrady. Lokalita Z2 - bydlení individuální, část pozemku p.č. 126/1 Plocha o rozloze 0,07 ha se nachází v severní části obce a bezprostředně navazuje na zastavěné území obce. Realizací lokality dojde k doplnění zástavby. Napojení je navrženo na stávající místní komunikaci a stávající sítě. V proluce je zde navržena výstavba 1 rodinného domu. Jedná se o ornou půdu ve II. a III. třídě ochrany. Předpokládaný zábor zemědělské půdy pro výstavbu 1 rodinného domu je cca 0,02ha, zbývající výměra bude využita jako zahrady. Lokalita Z5 - bydlení individuální, část pozemků p.č. 801/14 – 801/17, 801/11, 801/1 Plocha o rozloze 1,37 ha se nachází ve východní části, mimo zastavěné území. Jedná se o novu lokalitu, která je tvořena dvěmi částmi. Realizace se předpokládá po etapách. Lokalita tvoří ucelený komplex s návrhovou plochou rekreace a sportu a plochou podnikatelských aktivit. Napojení lokality je možné po realizaci místní komunikace a všech inženýrských sítí. Je zde navržena výstavba 8 rodinných domů. Jedná se o ornou půdu ve II. třídě ochrany. Předpokládaný zábor zemědělské půdy pro výstavbu 8 rodinných domů 0,16 ha, zbývající výměra bude využita jako zahrady. Lokalita Z11- bydlení individuální, pozemky p.č. 422/5, 422/4, 422/1 Plocha navrhované lokality o rozloze 0,15 ha se nachází v západní části obce při silnici III/41112 a bezprostředně navazuje na zastavěném území. Napojení lokality je z této silnice a na stávající sítě technické infrastruktury. Plochu zemědělské půdy tvoří orná půda v III. a IV. třídě ochrany. Předpokládaný zábor zemědělské půdy pro výstavbu 1 rodinného domu je 0,02 ha, zbývající výměra bude využita jako zahrady.

Lokalita Z3 – plocha pro výrobu a výrobní služby, pozemek p.č. 812/1, 812/8, 801/10, 801/12, 810/13, 801/14 Plocha o rozloze 0,24 ha se nachází ve severovýchodní části, mimo zastavěné území. Lokalita tvoří ucelený komplex s návrhovou plochou rekreace a sportu a plochou bydlení. Je zde předpokládaná realizace plochy prádelny a služeb, která nezatíží své okolí. Napojení lokality je ze silnice III/41112, je nutno realizovat nové inženýrské sítě. Realizace plochy podnikatelských aktivit by měla umožnit vytvoření pracovních příležitostí v obci. Jedná se o ornou půdu ve II. třídě ochrany. Pro realizaci plochy podnikatelských aktivit bude zábor 0,24 ha. Lokalita Z4 – plocha pro rekreaci a sport, část pozemků p.č. 801/10, 801/12, 801/13, 801/14 Plocha o rozloze 0,20 ha se nachází ve východní části obce za stávajícím objektem pohostinství, bude sloužit pro konání sportovně rekreačních a společenských akcí. Jedná se o pozemky orné půdy mimo zastavěné území. Pozemky jsou přístupné ze stávající účelové komunikace. Dojde ke zvýšení možnosti rekreačního vyžití v obci. Plochu zemědělské půdy představuje orná půda ve II. třídě ochrany. Pro realizaci plochy rekreace a sportu bude zábor 0,20 ha. Lokalita Z10 – plocha pro rekreaci a sport p.č. 19/1, 19/2, Plocha o rozloze 0,14 ha se nachází v jižní části obce objektem obecního úřadu, bude sloužit pro rekreaci a sport zejména dětí a mládeže, předpokládá se umístění hracích prvků. Jedná se o pozemky v zastavěném území. Pozemky jsou přístupné ze stávající účelové komunikace. Budou vytvořeny podmínky pro lepší zázemí dětí a mládeže. Plochu zemědělské půdy představují zahrady ve IV. třídě ochrany. Pro realizaci plochy rekreace a sportu bude zábor 0,14 ha. Lokalita Z6 – plocha individuální rekreace, pozemky p.č. 756/1, 756/18, 756/20, 756/12, 756/13, 56/14, 756/15, 756/16, 756/17, 756/3 Plocha o rozloze 0,57 ha se nachází ve východní části jižní části obce. Plocha je určena pro výstavbu objektů individuální rekreace. Částečně jde o legalizaci stávajícího stavu. Předpokládaný počet 7 chat. Plochu zemědělské půdy představují trvalé travní porosty ve II. třídě ochrany. Pro realizaci plochy individuální rekreace bude zábor 0,57 ha. Lokalita Z12 – plocha individuální rekreace, pozemky p.č. 190/1, 163/7, 167/3, 167/2 Plocha o rozloze 0,35 ha se nachází ve východní části jižní části obce. Plocha určena pro výstavbu objektů individuální rekreace. Předpokládaný počet 3 chaty. Plochu zemědělské půdy představují trvalé travní porosty ve II. třídě ochrany. Pro realizaci plochy individuální rekreace bude zábor 0,35 ha. Lokalita Z7 – plocha pro silniční dopravu, pozemky p.č. 801/1, 801/2, ,801/10, 801/11, 801/12, 801/13, 801/14-17, Plocha o rozloze 0,08 ha se nachází ve východní části obce za stávajícím objektem pohostinství, bude sloužit pro trasování inženýrských sítí do návrhové lokality bydlení Z5 a umístění místní komunikace. Jedná se o ornou půdu ve II. třídě ochrany. Pozemky se nachází mimo zastavěné území. Předpokládaný zábor zemědělské půdy pro realizaci plochy pro silniční dopravu činí cca 0,08 ha. Lokalita Z13 – plocha pro silniční dopravu, pozemek p.č. 197/43, 197/45, 197/38, 190 Plocha o rozloze 0,11 ha se nachází ve severní části obce. Jedná se o návrh místní komunikace do lokality bydlení Z1 a Z12. Pozemky se nachází mimo zastavěné území. Jedná se o ornou půdu ve III.třídě ochrany. Předpokládaný zábor zemědělské půdy pro realizaci plochy místní komunikace činí cca 0,11 ha.

Lokalita Z14 – plocha pro silniční dopravu, pozemek p.č. 427/26, 427/22, 427/27, 427/19, 427/24 Plocha o rozloze 0,02 ha se nachází v jižní části obce. Jedná se o návrh účelové komunikace, která zajišťuje přístup na pozemky a do lokality Z10. Pozemky se nachází mimo zastavěné území. Jedná se o ornou půdu ve V.třídě ochrany. Předpokládaný zábor zemědělské půdy pro realizaci plochy účelové komunikace činí cca 0,02 ha. Lokalita Z8 – technická infrastruktura - čistírna odpadních vod, pozemek p.č. 1/1 Plocha o rozloze 0,003 ha se nachází v jižní části obce. Jedná se o plochy pro čistírnu odpadních vod. Pozemky se nachází v zastavěném území. Jedná se o ornou půdu ve V.třídě ochrany. Předpokládaný zábor zemědělské půdy pro realizaci plochy čistírny odpadních vod je 0,003 ha. Předpokládaný zábor ZPF pro prvky ÚSES Zábory pro realizaci základních prvků ÚSES (biocentra, biokoridory) nejsou vyhodnoceny. Nenachází se na pozemcích zemědělského půdního fondu. Interakční prvky budou realizovány pouze jako případná změny kultury opět v rámci komplexních pozemkových úprav. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA Pozemky určené k plnění funkcí lesa jsou definovány zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), v platném znění. Pozemky určené k plnění funkce lesa jsou na katastru Zblovice celkem na 243,9 ha. Lesy jsou ve správě Lesů ČR, s.p. Lesní správa Znojmo. V k.ú. Zblovice se nacházejí lesy zařazené do kategorie lesů ochranných. Navrhované řešení nepředpokládá žádný zábor lesních pozemků. 11. Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění Pořizovateli nebyly v zákonem stanovené lhůtě doručeny žádné námitky, ani při veřejném projednání nikdo z přítomných námitku nepodal. 12. Vyhodnocení připomínek V průběhu zákonem stanovené lhůty k podání připomínek byly pořizovateli doručeny tři písemné připomínky. Zaslalo je Povodí Moravy s.p., JMP Net, s r.o.Brno a Zemědělská vodohospodářská správa, oblast povodí Moravy a Dyje, pracoviště Znojmo a všechny souhlasí s navrženým řešením. Další připomínky pořizovatel neobdržel, ani při veřejném projednání nikdo z přítomných připomínku neuplatnil. B. Grafická část Grafickou část odůvodnění tvoří tyto výkresy : II./1 Koordinační výkres II./2 Koordinační výkres - výřez II./3 Širší vztahy II./4 Zábor půdního fondu Uvedené výkresy jsou nedílnou součástí odůvodnění ÚP Zblovice.

1 : 5 000 1 : 2 000 1 : 10 000 1 : 5 000

Poučení: Proti územnímu plánu Zblovice, vydaného formou opatření obecné povahy, nelze podat opravný prostředek (§ 173 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád). Ve Zblovicích dne

_____________________ Jaroslav Smetana místostarosta obce Zblovice

_____________________ Jan Máca starosta obce Zblovice (kulaté razítko obce)

Toto opatření obecné povahy nabývá účinnosti dne :