ÚZEMNÍ PLÁN DEŠTNÉ V ORLICKÝCH HORÁCH

Obec Deštné v Orlických horách

Deštné v Orlických horách 61, 517 91 Deštné v Orlických horách

Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách, příslušné podle ustanovení § 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen: stavební zákon), za použití ustanovení § 43 odst. 4 stavebního zákona, § 171 až 174 zákona č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen: správní řád), § 13 a přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti vydává

ÚZEMNÍ PLÁN DEŠTNÉ V ORLICKÝCH HORÁCH jako opatření obecné povahy č. 1/2011, schválené usnesením Zastupitelstva obce Deštné v Orlických horách č. 3/14/2011 dne 9. 12. 2011, a zároveň tímto ruší Územní plán sídelního útvaru Deštné v Orlických horách, schválený 27. 6. 1996, ve znění jeho schválených a vydaných Změn.

ÚZEMNÍ PLÁN DEŠTNÉ V ORLICKÝCH HORÁCH Projektant: REGIO, projektový ateliér s.r.o. Autorský kolektiv:

Objednatel:

Ing. arch. Jana Šejvlová, RNDr. Lukáš Zemánek, Ph.D., Pavel Kupka, Ing. arch. Ludmila Svobodová, Lucie Hostáková, Jan Harčarik, Pavel Prášil, Ing. Jaroslav Ženíšek, Ing. Zuzana Baladová

Obec Deštné v Orlických horách

Návrh: Čistopis:

Leden 2011 Prosinec 2011

Územní plán Deštné v Orlických horách

ZÁZNAM O ÚČINNOSTI ORGÁN, KTERÝ ÚZEMNÍ PLÁN DEŠTNÉ V ORLICKÝCH HORÁCH VYDAL: Zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách usnesením č. 3/14/2011 dne 9. 12. 2011 OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY: Název: Územní plán Deštné v Orlických horách Číslo opatření obecné povahy: 1/2011 Datum vydání opatření obecné povahy: 9. 12. 2011 Datum nabytí účinnosti opatření obecné povahy: 25. 12. 2011

   

POŘIZOVATEL: Obecní úřad Deštné v Orlických horách, Deštné v Orlických horách 61, 517 91 Oprávněná úřední osoba pořizovatele: Razítko: Jméno: Alena Křížová Funkce: starostka obce Podpis:

REGIO, projektový ateliér s.r.o.

2


OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI ÚZEMNÍHO PLÁNU I. ÚZEMNÍ PLÁN DEŠTNÉ V ORLICKÝCH HORÁCH 1. Vymezení zastavěného území str. 5 2. Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot str. 5 2.1 Koncepce rozvoje území obce, hlavní cíle a principy rozvoje str. 5 2.2 Ochrana a rozvoj hodnot území str. 6 3. Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně str. 9 3.1 Urbanistická koncepce str. 9 3.2 Vymezení systému sídelní zeleně str. 11 3.3 Vymezení zastavitelných ploch str. 11 3.4 Vymezení ploch přestavby str. 23 4. Koncepce veřejné infrastruktury str. 24 4.1 Občanské vybavení a veřejná prostranství str. 24 4.2 Doprava str. 25 4.3 Zásobování vodou str. 26 4.4 Odvedení a čištění odpadních vod str. 27 4.5 Zásobování elektrickou energií str. 27 4.6 Telekomunikace a radiokomunikace str. 28 4.7 Zásobování plynem a teplem str. 28 4.8 Nakládání s odpady str. 28 5. Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání nerostů apod. str. 28 5.1 Koncepce řešení krajiny str. 28 5.2 Protipovodňová ochrana a revitalizační opatření str. 30 5.3 Územní systém ekologické stability str. 31 5.4 Rekreace str. 32 5.5 Dobývání nerostů str. 32 6. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (např. výšková regulace zástavby, intenzity str. 32 využití pozemků v plochách)

6.1 6.2 6.3 6.4 6.5 6.6 6.7 6.8 6.9 6.10 6.11 6.12 6.13 6.14

Plochy bydlení Plochy smíšené obytné Plochy občanského vybavení Plochy výroby a skladování Plochy rekreace Plochy zeleně Plochy veřejných prostranství Plochy dopravní infrastruktury Plochy technické infrastruktury Plochy vodní a vodohospodářské Plochy zemědělské Plochy lesní Plochy přírodní Plochy smíšené nezastavěného území

str. 33 str. 34 str. 35 str. 37 str. 39 str. 40 str. 41 str. 42 str. 42 str. 43 str. 43 str. 44 str. 45 str. 46

7. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit str. 51 8. Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo str. 51 9. Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů grafické části


str. 53

3


II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU DEŠTNÉ V ORLICKÝCH HORÁCH Úvod - pojmy využívané v textových částech územního plánu

str. 54

Seznam použitých zkratek

str. 55

a) Postup při pořízení územního plánu

str. 56

b) Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území str. 57 c) Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území str. 60 d) Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů str. 61 e) Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů str. 61 f) Údaje o splnění zadání

str. 75

g) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území str. 79 g 1) Odůvodnění koncepce rozvoje včetně vyhodnocení účelného využití zastavěného území a potřeby vymezení zastavitelných ploch str. 79 g 1.1) Vymezení a základní charakteristika řešeného území g 1.2) Východiska rozvojové a urbanistické koncepce obce g 1.3) Vyhodnocení účelného využití zastavěného území g 2) Ochrana kulturních, historických a přírodních hodnot str. 81 g 3) Koncepce dopravní a technické infrastruktury str. 97 g 3.1) Doprava g 3.2) Zásobování vodou g 3.3) Kanalizace a čištění odpadních vod g 3.4) Zásobování elektrickou energií g 3.5) Telekomunikace a radiokomunikace g 3.6) Zásobování plynem a teplem g 3.7) Nakládání s odpady g 4) Koncepce ÚP ve vztahu ke zvláštním právním předpisům str. 116 g 4.1) Ložiska nerostných surovin, poddolovaná a sesuvná území, jiná rizika g 4.2) Civilní ochrana, obrana státu, požární ochrana a další specifické požadavky g 5) Přehled limitů využití území, jejichž ochrana je zajišťována právními předpisy nebo rozhodnutími příslušných orgánů, obsažených v předchozích kapitolách str. 118 h) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa str. 119 h 1) Zemědělský půdní fond str. 119 h 2) Pozemky určené k plnění funkcí lesa str. 123 i) Výsledky vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, informace o respektování stanoviska k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, stanovisko krajského úřadu str. 125 j) Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění str. 133 k) Vyhodnocení připomínek str. 151 l) Údaje o počtu stran textové části odůvodnění územního plánu, obsah grafické části odůvodnění ÚP str. 152

POUČENÍ REGIO, projektový ateliér s.r.o.

str. 153 4


I. ÚZEMNÍ PLÁN DEŠTNÉ V ORLICKÝCH HORÁCH 1. VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Zastavěné území obce bylo v územním plánu vymezeno projektantem během průzkumů v terénu k datu 23. 8. 2009 (na základě mapy katastru nemovitostí, doplňujících průzkumů a konzultace s Obecním úřadem Deštné v Orlických horách i Správou CHKO Orlické hory) a aktualizováno v době zpracování Návrhu ÚP (09/2010-01/2011). Hranice zastavěného území je zakreslena v grafické části dokumentace (Hlavní výkres, Výkres základního členění) k 1. 1. 2011.

2. KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT 2.1 KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, HLAVNÍ CÍLE A PRINCIPY ROZVOJE Základní principy koncepce územního plánu budou směřovat k vyváženému hospodářskému a sociálnímu rozvoji obce při důsledném respektování územních podmínek v řešeném území zejména z hlediska zachování příznivého životního prostředí a krajinářských hodnot. Základní principy rozvoje obce: 

respektovat prostorově-urbanistickou svébytnost všech místních částí jako historicky utvářených samostatných sídel při současném posílení jejich funkční propojenosti; podporovat zde zachování historicky formovaných jader (včetně jejich prostorové a funkční role);



chránit a rozvíjet stávající urbanistické, historické a kulturně-civilizační hodnoty (včetně kulturních památek, památek místního významu, stavebních a krajinných dominant apod.);



udržet, příp. vhodně posílit význam obce v rámci regionu - zejména pak ve sféře sportovněrekreačních aktivit a cestovního ruchu vč. netradičních forem (agroturistika apod.);



vytvářet předpoklady pro adekvátní rozvoj celého administrativního území obce vzhledem k její populační základně a hierarchii v systému osídlení;



iniciovat kvalitativní zlepšování života v obci vymezením rozvojových lokalit umožňujících rozvoj obytně-rekreační výstavby a dalších souvisejících funkcí, zkvalitňováním veřejné infrastruktury (vč. sítí TI), zlepšováním životního prostředí a krajinného zázemí obce;



vytvářet podmínky pro rozvoj aktivit nadregionálního a regionálního charakteru, respektování prvků vyplývajících ze širších vztahů a vyšší územně plánovací dokumentace;



zajistit bezkonfliktní rozvoj funkčních složek zastavěného a nezastavěného území s ohledem na potřeby obyvatel a v souladu s ochranou hodnot území a respektováním limitů jeho využití;



umožnit bezproblémovou koexistenci prvků sportovně-rekreační vybavenosti (zejména lyžařské) s přírodním rámcem a obytnou funkcí v území při maximálním respektování všech zastoupených hodnot;



eliminovat nežádoucí funkce a činnosti v území - zejména tam, kde ohrožují či znehodnocují obytně-rekreační funkci a chráněné hodnoty v území;



vytvářet předpoklady pro nové využití opuštěných či neadekvátně využívaných objektů a ploch včetně progresivních forem podnikání (např. agroturistika apod.);



prostorově umožnit dostatečnou protipovodňovou i protierozní ochranu území ve snaze o soulad


5


realizovaných opatření (prvků) s krajinným a urbánním rámcem; respektovat aktivní zónu stanoveného záplavového území jako nezastavitelnou; 

chránit přírodně cenné složky přírody (zejména v rámci CHKO), zemědělský a lesní půdní fond; vytvářet podmínky pro celkové zkvalitňování extravilánové složky území;



posilovat ekostabilizační funkci krajinného zázemí obce, vytvářet předpoklady pro uchování původního krajinného rázu; hledat citlivé formy hospodářského a rekreačního využívání území (vč. volné krajiny), které jsou v souladu s uchováním přírodních a kulturně-historických hodnot;



v zastavěném území a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro ochranu a rozvoj ploch veřejné zeleně a přírodně-rekreačního potenciálu obce jako nedílné součásti kvalitního obytného prostředí;



vytvářet předpoklady pro posilování identifikace obyvatel s obcí a upevnění společenských vazeb, (i s využitím místního kulturně-historického potenciálu);

2.2 OCHRANA A ROZVOJ HODNOT ÚZEMÍ Celé území obce Deštné v Orlických horách je nutno rozvíjet s ohledem na ochranu a rozvoj jeho hodnot, tj. při respektování urbanistických, architektonických, kulturně-historických a přírodních kvalit řešeného území. Umisťování jednotlivých staveb je nutno podřídit prostředí, do kterého budou vsazovány, tj. musí mít přiměřené architektonické, prostorové a objemové parametry, účinky jejich provozu pak nesmí narušovat hodnoty okolního prostředí (zejména v rámci CHKO). Kromě hodnot chráněných právními předpisy a rozhodnutími příslušných orgánů je územním plánem stanovena nutnost ochrany a rozvoje následujících hodnot: Hodnoty urbanistické, architektonické a kulturně-historické Kromě kulturních památek, které jsou registrované v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky je územním plánem navrhována ochrana následujících hodnot: 

dochovaná urbanistická struktura obce, resp. jednotlivých místních částí a odloučených zástaveb (vč. osady Luisino údolí, coby urbanisticky a krajinářsky cenného souboru převážně tradiční horské architektury), s nutností respektovat sídelní svébytnost, tradiční urbanizační osy a historická jádra všech částí obce - vč. souvisejících ploch veřejných prostranství;



památky místního významu, které nejsou registrovány v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky, ale tvoří nedílnou součást zdejšího hmotného kulturně-historického dědictví. Jedná se např. o:

k.ú. Deštné v Orlických horách: kaple Blahoslavené Panny Marie - dřevěná, původně poutní kaple na Dříši kaple sv. Rodiny v Plasnici bývalá Mariánská kaple u lesního pramene v Zákoutí kaplička - v Zákoutí vpravo od silnice II/311 na Masarykovu chatu kaplička - výklenková kaplička na Z okraji Deštného u potoka Deštná kaplička - výklenková kaplička v zeleni S od požární nádrže na SV okraji Deštného kaplička - výklenková kaplička v zeleni severně od Staré cesty na V okraji Deštného výklenková kaplička - jižně od Staré cesty u potoka soubor 14 zastavení křížové cesty - Z od cesty k Hotelu Panorama na Dříši socha - pilíř se sochou světce u odbočení tzv. Staré cesty ze silnice II/310 socha P. Marie - na S okraji Deštného vpravo od silnice směr Plasnice socha Ecce Homo - vlevo od cesty k požární nádrži na SV okraji Deštného socha sv. Antonína Paduánského - mezi stromy poblíž cípu lesa na SV okraji zástavby Deštného socha sv. Jana Nepomuckého - při Staré cestě kamenný kříž - u křižovatky při Staré cestě litinový kříž na kamenném podstavci při cestě k požární nádrži v Deštném sousoší s kamenným křížem uprostřed - přemístěno k potoku na Z okraji obce kříž - při cestě v místní části Kout kříž - při cestě v místní části Kout REGIO, projektový ateliér s.r.o.

6


další sakrální prvky v místní části Kout (na okraji lesa, na rozcestí J od osady aj.) kříž - vpravo od silnice II/311 na Masarykovu chatu kříž - na okraji lesa poblíž potoka Deštná východně od II/310 kříž - v Plasnici u odbočky cesty na Vísku ze silnice II/309 torzo kříže (podstavec v ohrádce) - v Plasnici Z od bývalého zemědělského objektu další 4 křížky při silnici II/309 a z ní odbočující cestě v Plasnici kříž - u Lesního Domova v části Víska; kříž u spojnice Staré cesty se silnicí II/310 kamenný podstavec s reliéfem proti budově OÚ v Deštném kamenný podstavec mezi bytovými domy pod kostelem v Deštném dva kříže v lokalitě Pastviny SZ od Deštného pomník (vpravo od cesty k Šerlišskému Mlýnu) pamětní deska J. V. B. Pilnáčka areál památníku Jindřicha Štemberky s pamětními deskami a kameny - na Dříši galerie plastik v přírodě (na Dříši) hřbitov (při kostelu sv. Máří Magdalény) - socha Kalvárie, pomník padlým, soubor náhrobků aj. hraniční kámen bývalé vodní mlýny (Šerlišský Mlýn č.p. 314, býv. č.p. 43 a 44 v Plasnici) budova muzea v Deštném v O. h. stavby tradiční lidové/horské architektury s dochovaným původním charakterem (např. č.p. 44, 170, v Plasnici č.p. 150, 91, 271, stodola u č.p. 119, na Dříši č.e. 116 aj.) k.ú. Jedlová v Orlických horách: kříž - v Jedlové poblíž vyústění místní komunikace na silnici II/321 menší kamenný kříž - při cestě z Jedlové na Dříš kříž - při cestě z Jedlové ke kostelu sv. Matouše; kříž - u vyústění cesty z Jedlové na silnici II/321 socha - sloup (torzo) - východně od lyžařského areálu Start v Jedlové pilíř se sochou P. Marie - (Mnichová) křížek při cestě do Mnichové sloup (torzo) v Mnichové mezi č.p. 232 a 309 socha - kalvárie - u Šlitrovy pily při hranici k.ú. drobný sakrální objekt - západně od okraje zástavby Mnichové sloup (torzo) na Dříši u č.p. 112 sloup se sochou P. Marie, p.p.č. 478 (před ohradní zdí u kostela sv. Matouše) výklenková kaplička se soškou P. Marie při cestě u kostela sv. Matouše socha - kalvárie - jižně od křižovatky silnic II/310 a 321 kříž - při cestě severně od bývalého ovčína kříž - při cestě u cípu lesa západně od Studeného vrchu kamenný kříž - v Luisině údolí při silnici II/310 hřbitov (při kostelu sv. Matouše) - vč. náhrobků a ohradní zdi budova bývalé školy na Mnichové (vč. torza podstavce sakrálního objektu) bývalé vodní mlýny (č.p. 226 a 232 v Jedlové v O. h.) stavby tradiční lidové/horské architektury s dochovaným původním charakterem (např. č.p. 197, 203, na Mnichové 306, 310 aj.) 

pozitivní lokální stavební dominanty (kostel sv. Matouše v Jedlové, kostel sv. Maří Magdaleny v Deštném, Kaple sv. Rodiny v Plasnici, Kaple Blahoslavené Panny Marie na Dříši, Masarykova chata na Šerlichu, Hotel Panorama aj.);



ochrana řešeného území jako území s archeologickými nálezy (kategorie UAN I);


7


Hodnoty přírodní a krajinné Kromě chráněných území přírody dle zvláštních předpisů (CHKO Orlické hory, prvky soustavy Natura 2000 - EVL Orlické hory - sever a okrajově i EVL Trčkov, PR Jelení lázeň, PP Kačenčina zahrádka, VKP Plasnice, významné krajinné prvky dané ze zákona, vyhlášené památné stromy, CHOPAV Orlické hory a CHOPAV Východočeská křída, vodní zdroje s vyhlášeným I. OP, pozemky určené k plnění funkcí lesa, zemědělské půdy I. a II. třídy ochrany) jsou územním plánem chráněny následující přírodní hodnoty: 

prvky systému ekologické stability (NRBC 86, NRBK K 80 MB, RBC 1630, RBK 790, lokální biocentra a biokoridory (LBC, LBK) a důležité interakční prvky;



lokality významné pro výskyt chráněných druhů organismů;



prostupnost krajiny - respektována stávající cestní síť v krajině, snaha zlepšit propojení zástavby s přírodním zázemím;



plochy vymezené v územním plánu jako plochy přírodní - NP a smíšené plochy nezastavěného území - NS (NSp, NSpz, NSps, NSpzs, NSpv, NSpr) a plochy zeleně přírodního charakteru - ZP (v zastavěném území a zastavitelných plochách);



významné prvky sídelní zeleně (parková zeleň na veřejných prostranstvích, uliční stromořadí, aleje podél silnic, významná solitérní zeleň);



prameny a další zdroje podzemních vod i mimo vyhlášená ochranná pásma vodních zdrojů (např. prameny u lesní kaple v Zákoutí, u poutní kaple Blahoslavené Panny Marie na Dříši aj.);



urbanistická a krajinářská funkce vodních toků;



celkový krajinný ráz vč. ochrany měřítka tradičního horizontu a os důležitých pohledů v krajině (průhledy z údolí na hlavní hřeben Orlických hor, pohledy a průhledy na lokální dominanty kostel sv. Matouše v Jedlové, kostel sv. Máří Magdaleny v Deštném, Masarykovu chatu na Šerlichu, Hotel Panorama aj.);

Hodnoty přírodně-civilizační a civilizační 

cestní síť v krajině;



značené turistické trasy, 2 naučné stezky, značené cykloturistické trasy;



občanská vybavenost veřejného charakteru (budova OÚ, zdravotnická střediska, ZŠ a MŠ, DPS, muzeum, stanice Horské služby, hasičská stanice s kulturním sálem, prodejny potravin apod.);



vybavenost technickou infrastrukturou (vodovod, kanalizace vč. ČOV, elektrická síť vč. TS aj.);



obslužnost hromadnou autobusovou dopravou;



prvky sportovně-rekreační infrastruktury (fotbalového hřiště se zázemím, stávající lyžařské areály vč. lyžařských sjezdových tratí, tratě pro běžecké lyžování, lanové centrum aj.);



turisticky významný vyhlídkový bod s menší rozhlednou přírodního charakteru na Velké Deštné;



hmotné pozůstatky spojené se sklářskou tradicí (lokality bývalých sklářských hutí aj.);



prvky meliorační soustavy (investice do půdy);

Zdravé životní podmínky 

nutnost ochrany proti emisím škodlivin a hluku z dopravy - u možných zdrojů hluku (silnice II. třídy) budou stavby a zařízení vyžadující ochranu (chráněný venkovní prostor) umisťovány na základě prokázání nezasažení tímto negativním vlivem, resp. na základě návrhu opatření tento vliv minimalizující;



v koncepci zohledněna ochrana proti negativním vlivům z výrobních aktivit - negativní vlivy z provozů umisťovaných v plochách výroby a smíšených plochách nesmí zasahovat do ploch stávajícího nebo navrhovaného chráněného venkovního prostoru a chráněného venkovního prostoru staveb;



v koncepci snaha o eliminaci znečištění ovzduší z nevyhovujícího lokálního vytápění (při absenci plynofikace) a zbytné dopravy v obytně-rekreačním území;


8


3. URBANISTICKÁ KONCEPCE, VČETNĚ VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ 3.1 URBANISTICKÁ KONCEPCE Stanovená urbanistická koncepce obce Deštné v Orlických horách vychází z charakteristik uvedených v odůvodnění ÚP a kromě výše uvedených odráží i následující zásady: 

respektovat založenou základní kostru urbanistické struktury všech sídel v řešeném území, včetně rozvolněného charakteru zástavby v okrajových partiích a volné krajině; nevytvářet nové sídelní lokality v historicky zcela neosídlených prostorech;



jádrové prostory místních částí již podstatněji nezahušťovat nově včleňovanou zástavbou a nenarušit je necitlivými funkčními změnami (přestavbami) stávajících ploch (objektů);



respektovat podmínky plynoucí z polohy většiny ř.ú. v CHKO Orlické hory a z dalších přírodně daných limitů (EVL, PR, PP, VKP ze zákona vč. rozsáhlých lesních komplexů ohraničujících většinu zastavěného území, OP vodních zdrojů aj.);



zachovat uplatnění výše uvedených krajinných a pozitivních stavebních dominant;



vhodnou formou usměrnit základní architektonické aspekty rozvoje obce: novostavby a přestavby realizované v zastavěném území a navržených rozvojových plochách budou svým měřítkem a prostorově-hmotovým řešením respektovat okolní zástavbu, důležité pohledové osy v území a podmínky plynoucí z případné polohy v CHKO Orlické hory (viz podrobnější regulativy rozvojových ploch v kap. 3 a podmínky prostorového uspořádání v kap. 6 ÚP);



prostorově zvýraznit a funkčně posílit přirozené centrální prostory obce a jejích jednotlivých částí formou veřejných prostranství (vč. veřejné zeleně);



adekvátně doplnit sportovní plochy vč. krajinářsky a přírodně únosného rozvoje lyžařských areálů - v rámci zastavěného (hlavní provozně-turistické zázemí) i nezastavěného území (plochy sjezdových tratí a nezbytného doprovodného vybavení - vleky, lanovky, technicko-provozní a bezpečnostní prvky; umožnění sezónního využití vhodných ploch pro běžecké lyžování);



plošně doplnit parkovací kapacity a umožnit funkční zkvalitnění těch stávajících s cílem usměrnit dopravu v klidu do ploch vhodných k tomuto účelu;



umožnit vhodné využití původních zemědělských areálů při žádoucí kombinaci krajinotvorné funkce, agroturistických a rekreačně-terapeutických aktivit bez negativního vlivu na okolí;



eliminovat negativní vlivy nežádoucích aktivit na obytnou, rekreační a přírodní funkci území;



podporovat přirozené propojení zastavěného území s okolní krajinou, např. formou obnovy některých cest, revitalizací vodotečí a přilehlých břehových porostů přírodě blízkým způsobem, realizací prvků ÚSES či doprovodných interakčních prvků;



umožnit doplnění a zkvalitnění některých segmentů technické infrastruktury (intenzifikace ČOV, zkvalitnění kanalizační sítě, posílení a doplnění potřebných elektrorozvodů a trafostanic, rozšíření separace komunálního odpadu, doplnění infrastruktury pro umělé zasněžování lyžařských tratí );



zabezpečit územní ochranu zdrojů vody pro veřejný vodovod v Deštném v O. h. i dalších zdrojů podzemní vody;



stanovit koncepci řešení krajiny, která je obsažena v kap. 5.1 řešení územního plánu;

Urbanistická koncepce zahrnuje vymezení následujících ploch s rozdílným způsobem využití, jejichž hlavní, přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné využití je stanoveno v kap. 6 ÚP: 

Plochy bydlení - v bytových domech - BH - stabilizované plochy bydlení byly vymezeny z důvodu ochrany stávajících objektů a menších souborů hromadného bydlení v centru Deštného v O. h. a v Zákoutí; převážně v návaznosti na stávající plochy BH jsou v ÚP nově navrženy 3 zastavitelné plochy a 2 plochy přestavby s touto funkcí;



Plochy smíšené obytné - rekreační - SR - plochy pro bydlení a pobytovou rekreaci, včetně domů a usedlostí s hospodářským zázemím, kde může být integrována i občanská vybavenost


9


lokálního významu a nerušící výrobní činnosti. Vzhledem k významnému zastoupení rekreační funkce (chalupy, penziony, popř. stávající chaty) pokrývají plochy SR převážnou část zastavěného území obce, v němž se trvalé bydlení a pobytová rekreace silně prolínají funkčně i prostorově; Rozvojové plochy SR jsou prioritně situovány v návaznosti na plochy stabilizované, zejména v okrajových polohách a prolukách. 

Plochy občanského vybavení - veřejná infrastruktura - OV (viz kap. 4 ÚP)



Plochy občanského vybavení - komerční zařízení malá a střední - OM - plochy komerční vybavenosti sloužící např. pro administrativu, obchodní prodej, ubytování, stravování a jiné služby; V obci byly takto samostatně vymezeny jako stabilizované plochy OM např. prodejny, hotely, větší ubytovny, pohostinství, monofunkční objekty drobných služeb apod.; Ostatní drobné služby nevýrobního i výrobního charakteru byly včleněny jako funkce přípustná do ploch smíšených obytných - rekreačních aj. ÚP s funkcí OM nově navrhuje 1 zastavitelnou plochu v Zákoutí;



Plochy občanského vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení - OS - plochy zahrnující hřiště a další vybavenost pro sport a tělovýchovu jsou v obci zastoupeny jako stabilizované i návrhové; Územním plánem je s funkcí OS nově navrženo 7 zastavitelných ploch (vč. doplnění potřebného zázemí lyžařských areálů), přičemž jde vesměs o rozšíření či jednoznačné funkční vymezení stávající funkce;



Plochy občanského vybavení - hřbitovy - OH - v řešeném území jsou v ÚP stabilizovány plochy hřbitovů za kostelem v centru Deštného v O. h. a u kostela sv. Matouše v Jedlové v O. h.;



Plochy rekreace - hromadná rekreace - RH - stabilizované plochy větších areálů pobytové rekreace vesměs s jednou centrální budovou a menšími přidruženými objekty;



Plochy rekreace - na plochách přírodního charakteru - RN - představují přirozený přechod mezi obytně-rekreačním územím a přírodním zázemím jsou v ř.ú. zastoupeny návrhovou přírodně rekreační plochou u řeky Bělé v Zákoutí (vč. přípustné realizace retenční nádrže s protipovodňovou i rekreační funkcí);



Plochy výroby a skladování - lehký průmysl - VL - tj. plochy lehké, drobné a řemeslná výroby a výrobních služeb, jejichž negativní vliv nepřekračuje hranice areálu; Tato funkce je zastoupena pouze jako stabilizovaná (menším areálem na pravém břehu Bělé v Jedlové v O. h.); Ostatní drobná výroba a služby nezemědělského charakteru v obci jsou vzhledem ke svému doplňkovému charakteru k obytně-rekreační funkci plošně zahrnuty především pod funkce SR nebo OM;



Plochy výroby a skladování - zemědělská výroba - VZ - jsou vymezeny pouze jako stabilizované za účelem ponechání dostatečné možnosti existence malokapacitního zemědělství s dominantní funkcí údržby krajiny a poskytování (eko-)agroturistických služeb;



Plochy veřejných prostranství - PV a Plochy veřejných prostranství - veřejná zeleň - ZV (viz též kap. 3.2) jsou územním plánem funkčně vymezeny veřejně přístupné plochy, které mají významnou prostorotvornou, komunikační a v případě zeleně i ozdravnou funkci - tedy návesní a uliční prostory vč. parčíků a pásů veřejné zeleně v zastavěném území obce, často v okolí objektů občanského vybavení. Uvnitř těchto funkčních ploch je nutná ochrana stávající zeleně, mimo hlavní dopravní tahy je u PV nezbytná zejména podpora funkce obytných ulic; V ÚP je navržena 1 plocha ZV;



Plochy dopravní infrastruktury - silniční - DS - v ř.ú. zahrnují silnice II. třídy, místní a účelové komunikace vč. pěších (pokud nejsou zahrnuty do jiných ploch), včetně pozemků, na kterých jsou umístěny součásti komunikací (náspy, zářezy, opěrné zdi, mosty, doprovodná a izolační zeleň apod.) a pozemky staveb dopravních zařízení a dopravního vybavení (vč. parkovišť, čerpací stanice pohonných hmot u silnice II/310 do Zákoutí); V ÚP je s funkcí DS nově navrženo 10 parkovišť;



Plochy technické infrastruktury - inženýrské sítě - TI - se vymezují z důvodu ochrany a rozvoje vybavení území technickou infrastrukturou jakožto součásti veřejné vybavenosti; do této funkce jsou zahrnuty stabilizované plochy čistírny odpadních vod (ČOV) se sběrným dvorem na JZ okraji Deštného v O. h., přečerpávací stanice odpadních vod při Staré cestě v Deštném v O. h., ČOV a měřící stanice v Jedlové v O. h., větší vodárenské objekty, telekomunikační základová stanice u lesa Z od Dříše aj.; elektrické trafostanice nejsou samostatně plošně vymezeny jako TI; ÚP nově navrhuje 1 malou zastavitelnou plochu TI (pro čerpací stanici umělého zasněžování lyžařských tratí);

Další plochy s rozdílným způsobem využití vymezené v ÚP jsou specifikovány v kap. 3.2 Vymezení systému sídelní zeleně a v kap. 5.1 Koncepce řešení krajiny.


10


3.2 VYMEZENÍ SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ Systém sídelní zeleně je tvořen jednak zelení v samostatných funkčních plochách, jednak zelení v rámci ostatních ploch s rozdílným způsobem využití. Samostatně jsou vymezeny: 

Plochy veřejných prostranství - veřejná zeleň - ZV - z urbanistického hlediska nejcennější prvky sídelní zeleně, jejichž funkce je územním plánem chráněna a posilována; ÚP nově navrhuje 1 plochu ZV s cílem vytvořit centrální prostor veřejné zeleně v kontaktu s těžištěm zástavby Deštného v O. h.;



Plochy zeleně - soukromá a vyhrazená - ZS - tento typ sídelní zeleně (nejčastěji soukromé zahrady) se vyskytuje často v rámci jiných funkčních ploch (např. SR); samostatné funkční plochy ZS se vyskytují především v okrajových polohách zástavby s cílem ochránit charakter pozvolného přechodu do volné krajiny; v ř.ú. jsou vymezeny pouze stabilizované plochy ZS;



Plochy zeleně - přírodního charakteru - ZP - plochy zeleně v sídlech udržované v přírodě blízkém stavu, využitelné mj. pro průchod prvků ÚSES; v Deštném v O. h. jde zejména o zeleň na východním okraji Zákoutí, v Luisině údolí či o některé plochy podél vodních toků, s nimiž do zastavěného území vstupují i enklávy přírodě blízkých břehových porostů; v ř.ú. jsou vymezeny jen stabilizované plochy ZP; Mimo uvedené funkční plochy je systém sídelní zeleně tvořen



zelení, která je v územním plánu zahrnuta do jiných funkčních ploch (např. zahrady obytných celků, sídlištní zeleň, zeleň v rámci areálů občanské vybavenosti, hřbitovní zeleň apod.);



zelení solitérní a liniovou (uliční aleje, stromořadí podél silnic, doprovodná a břehová zeleň - tj. stávající interakční prvky zeleně pronikající do zemědělských a urbanizovaných segmentů krajiny podél cest a vodních toků) apod.; Kromě respektování stávajících a navržených funkčních ploch zeleně ÚP počítá s realizací



zeleně v rámci navržených prvků ÚSES a interakčních prvků v krajině; Pro ochranu sídelní zeleně jsou stanoveny následující principy:



budou respektovány stávající plochy zeleně;



plochy zeleně budou realizovány v rámci jiných funkčních ploch, zejména pak v rámci nových rozvojových lokalit v podobě zeleně veřejně přístupné (v rámci ploch bydlení, ploch smíšených obytných - rekreačních a ploch občanské vybavenosti), popř. zeleně ochranné a izolační;

3.3 VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH Níže uvedené zastavitelné plochy jsou vymezeny s ohledem na tradiční strukturu osídlení v dané lokalitě, prioritně vyplňují proluky v zastavěném území, popř. na něj bezprostředně navazují. V rámci zastavitelných ploch je nutno respektovat limity využití území vyplývající ze zvláštních právních předpisů a rozhodnutí. V řešeném území byly územním plánem vymezeny následující zastavitelné plochy:


11


Kód druhu plochy Označení s rozdílným lokality způsobem využití

Základní charakteristika a podmínky využití plochy

Katastrální území / ZSJ (místní část)

Plochy bydlení - v bytových domech - BH

ZB1

BH

ZB2

BH

ZB3

BH

Menší plocha v centru Deštného severně od budovy OÚ určená k doplnění formace bytových domů v sousedství; - nutno respektovat elektrické vedení VN a TS při jižní a JV hranici; - lokalita je z jihu lemována drobným přítokem potoka Deštná; - žádoucí počítat s pásem ochranné a izolační zeleně v úseku podél silnice II/310; - koeficient zastavění maximálně 0,6 (vč. doplňkových staveb a zpevněných ploch); - výšková regulace zástavby: 2 nadzemní podlaží + podkroví; Menší lokalita při tzv. Staré cestě vyplňující proluku v souvislé zástavbě určená pro výstavbu max. 1 bytového domu; - výšková regulace zástavby: 3 nadzemní podlaží vč. obytného podkroví; Menší lokalita v Zákoutí východně od hlavního parkoviště (mezi řekou a silnicí II/310) navazující na stávající plochu apartmánových domů a umožňující zde v budoucnu jejich doplnění o maximálně 1 obdobný objekt bytového domu; - při výstavbě nutno zohlednit skutečnost, že významná část lokality spadá do záplavového území řeky Bělá; - veškeré stavby musí být umístěny mimo aktivní zónu záplavového území, která okrajově zasahuje do SV okraje lokality; - na řeku Bělou je vázán lokální biokoridor LBK 49 a lokalita významná pro výskyt chráněných druhů organismů, která v břehových partií zčásti zasahuje i do ZB3 (nutno respektovat břehový porost); - do východní části lokality zasahuje ochranné pásmo trafostanice; - výšková regulace zástavby: 2 nadzemní podlaží + podkroví;

Deštné v O. h. / Deštné v O. h.


Deštné v O. h. / Zákoutí

Plochy smíšené obytné - rekreační - SR

ZS1

SR

ZS2

SR

Plošně nejrozsáhlejší rozvojová lokalita SR navržená na jihozápadním okraji Deštného v O. h. v krajinářsky a pohledově exponované poloze; - žádoucí zpracování podrobnější zastavovací studie řešící rozmístění zástavby s ohledem na panorama obce a dálkové pohledy, napojení na nadřazenou komunikační síť a sítě technické infrastruktury, systém vnitřní dopravní obsluhy, odvod srážkových vod aj.; - v rámci lokality bude vymezena související plocha veřejného 2 prostranství o minimální výměře 2500 m bez komunikací; - vzhledem k vyvýšené a krajinářsky exponované poloze lokality je nutno při rozmístění a hmotovém řešení zástavby zohlednit vliv na krajinu, panorama obce a související dálkové pohledy; - vrcholové partie návrší budou v rámci lokality ZS1 respektovány jako nezastavitelné (s možností jejich zahrnutí do ploch veřejných prostranství - veřejné zeleně); - je žádoucí lokalizace těžiště nové zástavby v návaznosti na tu stávající; - většina lokality spadá do BPEJ I. třídy ochrany ZPF; - severní hranice plochy je ohraničena vedením VN, což je nutno respektovat (vč. OP vedení a trafostanice); - v linii dotyku lokality se silnicí II. třídy č. 310 nutno respektovat její OP; - výstavba zde musí mít plošně rozvolněný charakter s minimální 2 velikostí parcel 1000 m u parcel navazujících na stávající zastavěné 2 území, resp. 1500 m u ostatních parcel; - výšková regulace zástavby: 1 nadzemní podlaží + podkroví; Druhá plošně nejrozsáhlejší rozvojová lokalita SR navržená v proluce stávající zástavby v severovýchodním sektoru Deštného v O. h.; - jižní polovinou plochy ZS2 prochází elektrické vedení VN, které ÚP navrhuje přeložit blíže k jižnímu okraji plochy; - pro lokalitu ZS2 lze jako veřejné prostranství zčásti využít sousední navrženou plochu veřejné zeleně ZZ1; - výšková regulace zástavby: 1 nadzemní podlaží + podkroví;




12


ZS3a

SR

ZS3b

SR

ZS4

SR

ZS5

SR

Středně velká rozvojová lokalita navržená na severovýchodním okraji Deštného v O. h.; - žádoucí společná koordinace řešení sousedních ploch ZS3a, ZS3b a ZO4 (např. formou zpracování podrobnější zastavovací studie); - nutno respektovat existující prvky TI, zejména zohlednit umístění trafostanice s OP v JZ cípu plochy a trasy dvou elektrických vedení VN křížících se ve středu plochy; - bude maximálně respektována březová alej při jižním okraji plochy; - plocha leží v území zvýšené kontroly z hlediska obecné ochrany vod; - pro lokality ZS3a a ZS3b bude vymezena související plocha 2 veřejného prostranství o celkové minimální výměře 1350 m bez komunikací; - výšková regulace zástavby: 1 nadzemní podlaží + podkroví; Středně velká rozvojová lokalita navržená na severovýchodním okraji Deštného v O. h.; - žádoucí společná koordinace řešení sousedních ploch ZS3a, ZS3b a ZO4 (např. formou zpracování podrobnější zastavovací studie); - nutno respektovat existující prvky TI, zejména trasu elektrického vedení VN s OP lemujícím severní okraj plochy ZS3b, a zohlednit navrženou TS vč. ochranného pásma v SV rohu plochy; - bude maximálně respektována březová alej při jižním okraji plochy; - plocha leží v území zvýšené kontroly z hlediska obecné ochrany vod; - pro lokality ZS3a a ZS3b bude vymezena související plocha 2 veřejného prostranství o celkové minimální výměře 1350 m bez komunikací; - umístění a objemové řešení objektů musí respektovat polohu plochy na přechodu zastavěného území do volné krajiny; - výšková regulace zástavby: 1 nadzemní podlaží + podkroví; Malá rozvojová lokalita navržená na okraji stávající zástavby v severozápadním sektoru Deštného v O. h. na vyvýšené terase podél levého břehu potoka Deštná, od kterého je oddělena přirozeným terénním zlomem - zástavba je zde možná jen nad korunou svahu; - nutno respektovat průběh lokálního biokoridoru LBK 45 vázaného na nivu potoka Deštná (kontakt se západní hranicí plochy ZS4); - nutno respektovat, že na potok Deštná a jeho levostranný přítok (kopírující severní hranici plochy ZS4) jsou vázány lokality významné pro výskyt chráněných druhů organismů (obě v břehových partiích zčásti hraničí i se ZS4); - na ploše ZS4 je žádoucí maximálně uchovat vzrostlé stromy; - severní hranici plochy lemuje elektrické vedení VN vč. OP; - v ploše mohou být umístěny maximálně 2 objekty dle hlavního využití SR; - výšková regulace zástavby: 1 nadzemní podlaží + podkroví; Třetí plošně nejrozsáhlejší rozvojová lokalita SR navržená v proluce stávající zástavby v severovýchodním sektoru Deštného v O. h.; - nutno respektovat průběh lokálního biokoridoru LBK 45 vázaného na potok Deštná (kontakt s východním cípem plochy ZS5); - nutno respektovat lokality významné pro výskyt chráněných druhů organismů s nimiž je plocha ZS5 v dotyku na jihu a západě; - budou maximálně respektovány vzrostlé stromy na ploše ZS5 i v těsném kontaktu s ní; - většina plochy spadá do OP 50 m od hranice PUPFL a do BPEJ I. třídy ochrany ZPF; - výstavba zde musí mít plošně rozvolněný charakter s minimální 2 velikostí parcel 2000 m ; - výstavba musí svým objemem a charakterem odpovídat sklonu terénu a vyvýšené poloze plochy na pohledově exponovaném přechodu do volné krajiny; - výšková regulace zástavby: 1 nadzemní podlaží + podkroví;






13


ZS6a

SR

ZS6b

SR

ZS7

SR

ZS8

SR

ZS9

SR

ZS10

SR

ZS11a

SR

ZS11b

SR

Malá lokalita vyplňující proluku v zastavěném území na jižním okraji Deštného v O. h. - nutno respektovat sousední lokalitu významnou pro výskyt chráněných druhů organismů; - budou maximálně respektovány vzrostlé stromy na ploše ZS6a i v těsném kontaktu s ní; - vzhledem ke zvýšené ochraně krajinného rázu zde výstavba musí mít plošně rozvolněný charakter s umístěním maximálně 2 objektů dle hlavního využití SR; - výšková regulace zástavby: 1 nadzemní podlaží + podkroví; Menší lokalita přiléhající k okraji zastavěného území na jižním okraji Deštného v O. h. - při výstavbě nutno respektovat nivu pravostranného přítoku řeky Bělá, související stromové porosty, navazující druhově bohatou louku (těsně za jižní hranicí plochy) a potřebu zvýšené ochrany krajinného rázu; 2 - minimální velikost parcel 800 m ; - výšková regulace zástavby: 1 nadzemní podlaží + podkroví; Menší rozvojová lokalita SR navržená na jihovýchodním okraji Deštného v O. h. severně od tzv. Staré cesty v návaznosti na někdejší zemědělský areál; - středem plochy ZS7 prochází elektrické vedení VN, které ÚP navrhuje přeložit blíže k západnímu a jižnímu okraji plochy; - nutno respektovat potřebu zvýšené ochrany krajinného rázu; - v ploše může být umístěn maximálně 1 objekt dle hlavního využití SR; - výšková regulace zástavby: 1 nadzemní podlaží + podkroví; Malá rozvojová lokalita SR na jihovýchodním okraji Deštného v O. h.; - plochu protíná elektrické vedení VN, nutno respektovat jeho OP; - při výstavbě nutno respektovat existenci lokality významné pro výskyt chráněných druhů organismů vázanou na nivu potoka; - v ploše mohou být umístěny maximálně 2 objekty dle hlavního využití SR; - výšková regulace zástavby: 1 nadzemní podlaží + podkroví; Malá rozvojová lokalita SR na severovýchodním okraji Deštného v O. h.; - do severního cípu plochy zasahuje OP elektrické trafostanice; - při výstavbě respektovat vzrostlé stromy; - v ploše může být umístěn maximálně 1 objekt dle hlavního využití; - výšková regulace zástavby: 1 nadzemní podlaží + podkroví; Menší rozvojová lokalita SR na pohledově exponovaném severovýchodním okraji Deštného v O. h.; - při výstavbě nutno respektovat potřebu zvýšené ochrany krajinného rázu a v maximální možné míře i stávající vzrostlé stromy; - v ploše může být umístěn maximálně 1 objekt dle hlavního využití SR; - výšková regulace zástavby: 1 nadzemní podlaží + podkroví; Menší rozvojová lokalita SR na severním okraji Plasnice; - při výstavbě žádoucí v maximální možné míře respektovat vzrostlé stromy a památku místního významu (křížek) při jižním okraji plochy; - při výstavbě žádoucí respektovat charakter zástavby Plasnice s převahou tradičních staveb horského typu a rozvolněnou zástavbou v okrajových partiích; - koeficient zastavění maximálně 0,45 (vč. doplňkových staveb a zpevněných ploch) - při respektování přirozeného sklonu terénu a krajinářsky exponované polohy lokality; - v ploše mohou být umístěny maximálně 2 objekty dle hlavního využití SR; - výšková regulace zástavby: 1 nadzemní podlaží + podkroví; Menší rozvojová lokalita SR na severním okraji Plasnice; - při výstavbě žádoucí respektovat charakter zástavby Plasnice s převahou tradičních staveb horského typu a rozvolněnou zástavbou v okrajových partiích; - koeficient zastavění maximálně 0,25 (vč. doplňkových staveb a zpevněných ploch) - při respektování přirozeného sklonu terénu a krajinářsky exponované polohy lokality; - v ploše mohou být umístěny maximálně 2 objekty dle hlavního využití SR; - výšková regulace zástavby: 1 nadzemní podlaží + podkroví;








Deštné v O. h. / Plasnice


14


ZS12a

SR

ZS12b

SR

ZS13

SR

ZS14

SR

ZS15

SR

ZS16a

SR

Malá rozvojová lokalita SR na jihozápadním okraji Plasnice jižně od silnice II/309; - lokalitu je žádoucí dopravně napojit z místní komunikace odbočující ze silnice II/309 poblíž SV cípu plochy ZS12a; - je nutno respektovat OP silnice II. třídy zasahující do plochy; Deštné v O. h. - při výstavbě žádoucí respektovat charakter zástavby Plasnice (s / převahou tradičních staveb horského typu); Plasnice - v ploše může být umístěn maximálně 1 objekt dle hlavního využití SR; - koeficient zastavění maximálně 0,25 (vč. doplňkových staveb a zpevněných ploch); - výšková regulace zástavby: 1 nadzemní podlaží + podkroví; Malá rozvojová lokalita SR na jihozápadním okraji Plasnice jižně od silnice II/309; - lokalitu je žádoucí dopravně napojit z komunikace odbočující ze silnice II/309 u SV cípu plochy ZS12b; - je nutno respektovat OP silnice II. třídy zasahující do plochy; Deštné v O. h. - celá lokalita spadá do OP 50 m od hranice PUPFL; / - při výstavbě žádoucí respektovat vzrostlé stromy a charakter zástavby Plasnice Plasnice (s převahou tradičních staveb horského typu); - v ploše mohou být umístěny maximálně 2 objekty dle hlavního využití SR; - koeficient zastavění maximálně 0,25 (vč. doplňkových staveb a zpevněných ploch); - výšková regulace zástavby: 1 nadzemní podlaží + podkroví; Malá rozvojová lokalita SR v odloučené poloze jihozápadně od okraje Plasnice vyplňující proluku mezi stávající zástavbou a malou vodní plochou při silnici II/309; - je nutno respektovat OP silnice II. třídy zasahující do plochy; - celá lokalita spadá do OP 50 m od hranice PUPFL; Deštné v O. h. - při výstavbě žádoucí respektovat vzrostlé stromy při okrajích plochy a / charakter zástavby Plasnice (s převahou tradičních staveb horského typu); Plasnice - v ploše mohou být umístěny maximálně 2 objekty dle hlavního využití SR; - koeficient zastavění maximálně 0,25 (vč. doplňkových staveb a zpevněných ploch); - výšková regulace zástavby: 1 nadzemní podlaží + podkroví; Malá rozvojová lokalita SR v odloučené poloze jihozápadně od okraje Plasnice mezi silnicí II/309 a potokem Hluky tvořícím hranici ř.ú.; - je nutno respektovat OP silnice II. třídy zasahující do plochy; - celá lokalita spadá do OP 50 m od hranice PUPFL; - při výstavbě žádoucí respektovat vzrostlé stromy při okrajích plochy a Deštné v O. h. charakter zástavby Plasnice (s převahou tradičních staveb horského / typu); Plasnice - v ploše může být umístěn maximálně 1 objekt dle hlavního využití SR, a to v maximální možné vzdálenosti od hranice PUPFL; - koeficient zastavění maximálně 0,25 (vč. doplňkových staveb a zpevněných ploch); - výšková regulace zástavby: 1 nadzemní podlaží + podkroví; Menší rozvojová lokalita SR v Zákoutí vyplňující proluku mezi stávající zástavbou, při silnici II/310; - je nutno respektovat OP silnice II. třídy zasahující do plochy; - při výstavbě žádoucí respektovat vzrostlé stromy při okrajích plochy; - v ploše je výjimečně přípustný i maximálně 1 objekt bytového domu s tím, Jedlová v O. h. že bude respektovat přirozený sklon terénu a charakter tradiční horské / stavby s ohledem na pohledově exponovanou polohu lokality; Zákoutí - koeficient zastavění maximálně 0,25 (vč. doplňkových staveb a zpevněných ploch); - výšková regulace zástavby: 1 nadzemní podlaží + podkroví; pro případný objekt bytového domu: 2 nadzemní podlaží + podkroví; maximální výška hřebene 10 m nad úrovní terénu; Menší rozvojová lokalita SR vyplňující proluku mezi stávající zástavbou při místní komunikaci mezi Deštným a Jedlovou v O. h.; - v ploše může být umístěn maximálně 1 objekt dle hlavního využití SR; Jedlová v O. h. - žádoucí lokalizace hlavního objektu podél komunikace lemující lokalitu ze / severu, při s respektováním přirozeného sklonu terénu a pohledově Jedlová v O. h. exponované polohy lokality; - výšková regulace zástavby: 1 nadzemní podlaží + podkroví;


15


ZS16b

SR

ZS17

SR

ZS18

SR

ZS19

ZS20

ZS21

ZS22

SR

SR

SR

SR

Středně velká rozvojová lokalita SR při místní komunikaci mezi Deštným a Jedlovou v O. h.; - v ploše mohou být umístěny maximálně 2 objekty dle hlavního využití SR; - hlavní objekty je žádoucí lokalizovat podél místní komunikace lemující plochu ze severu, při s respektováním přirozeného sklonu terénu a pohledově exponované polohy lokality; - výšková regulace zástavby: 1 nadzemní podlaží + podkroví; Malá rozvojová lokalita JV od křižovatky silnic II/321 a II/310 na rozhraní Deštného a Jedlové v O. h.; - žádoucí respektovat okolní vzrostlé stromy (vč. sousední plochy veřejné zeleně); - v ploše může být umístěn maximálně 1 objekt dle hlavního využití; - výšková regulace zástavby: 1 nadzemní podlaží + podkroví; Menší rozvojová lokalita SR na severním okraji Jedlové v O. h. při místní komunikaci do Deštného v O. h.; - je nutno respektovat OP silnice II. třídy zasahující do Z okraje plochy; - v ploše mohou být umístěny maximálně 2 objekty dle hlavního využití SR; - při lokalizace objektů nutno zohlednit trasu elektrické vedení VN procházejícího středem plochy; - žádoucí respektovat okolní vzrostlé stromy; - koeficient zastavění maximálně 0,15 (vč. doplňkových staveb a zpevněných ploch); - výšková regulace zástavby: 1 nadzemní podlaží + podkroví; Menší rozvojová lokalita SR v odloučené poloze jižně od Dříše rozšiřující stávající zástavbu; - většina plochy spadá do OP 50 m od hranice PUPFL; - při umístění a výstavbě objektů nutno respektovat tradiční charakter horské zástavby, modelaci terénu, krajinářsky exponovanou polohu a v maximální možné míře i vzrostlé stromy při okrajích plochy; - v ploše mohou být umístěny maximálně 2 objekty dle hlavního využití SR; - koeficient zastavění maximálně 0,15 (vč. doplňkových staveb a zpevněných ploch); - výšková regulace zástavby: 1 nadzemní podlaží + podkroví; Malá rozvojová lokalita SR v odloučené poloze východně od Jedlové v O. h.; - nutno respektovat, že celá plocha spadá do II. zóny CHKO, OP 50 m od hranice PUPFL a do území plošné radonové anomálie; - při výstavbě žádoucí respektovat vzrostlé stromy při okrajích plochy a tradiční charakter horské zástavby; - nutno vyřešit vyhovující přístupovou komunikaci k lokalitě; - v ploše může být umístěn maximálně 1 objekt dle hlavního využití SR při nutno vyřešit vyhovující přístupovou komunikaci k lokalitě; - koeficient zastavění maximálně 0,15 (vč. doplňkových staveb a zpevněných ploch); - výšková regulace zástavby: 1 nadzemní podlaží + podkroví; Malá rozvojová lokalita SR v odloučené poloze východně od místní komunikace z Jedlové v O. h. ke kostelu sv. Matouše; - nutno respektovat, že celá plocha spadá do II. zóny CHKO a do území plošné radonové anomálie; - při výstavbě žádoucí respektovat tradiční charakter horské zástavby; - v ploše může být umístěn maximálně 1 objekt dle hlavního využití SR; - výšková regulace zástavby: 1 nadzemní podlaží + podkroví; Malá rozvojová lokalita SR v odloučené poloze u lesa jihovýchodně od kostela sv. Matouše; - nutno respektovat, že celá plocha spadá do II. zóny CHKO, OP 50 m od hranice PUPFL a do území plošné radonové anomálie; - nutno respektovat vzrostlé stromy při okrajích plochy; - plocha vymezena tak, aby byla umožněna její obsluha z komunikaci vedoucí severně od ní lokality; - v ploše může být umístěn maximálně 1 objekt dle hlavního využití SR, a to v rozšířené JZ části plochy; - výšková regulace zástavby: 1 nadzemní podlaží + podkroví;


Jedlová v O. h. / Jedlová v O. h.



Deštné v O. h. / Dříš (odloučená zástavba)

Jedlová v O. h. / Jedlová v O. h. (odloučená zástavba)



16


ZS23

SR

ZS24

SR

ZS25

SR

ZS26

ZS27

SR

SR

ZS28

SR

ZS29

SR

Malá rozvojová lokalita SR v odloučené poloze jihozápadně od kostela sv. Matouše; - nutno respektovat, že celá plocha spadá do II. zóny CHKO a do území plošné radonové anomálie; - nutno respektovat svažitost terénu s ohledem na krajinářsky silně exponovanou polohu (vč. uplatnění kulturní dominanty kostela); - nutno vyřešit vyhovující přístupovou komunikaci k lokalitě; - koeficient zastavění maximálně 0,2 (vč. doplňkových staveb a zpevněných ploch); - v ploše může být umístěn maximálně 1 objekt dle hlavního využití SR, a to ve východní části plochy; - výšková regulace zástavby: 1 nadzemní podlaží + podkroví; Rozvojová lokalita pro maximálně 2 objekty SR v odloučené poloze jihozápadně od kostela sv. Matouše; - nutno respektovat, že celá plocha spadá do II. zóny CHKO a částečně do OP 50 m od hranice PUPFL; - v ploše mohou být umístěny maximálně 2 objekty dle hlavního využití SR, nejlépe podél přístupové komunikace lemující Z okraj plochy; - při výstavbě nutno respektovat tradiční charakter horské zástavby a pohledově exponovanou polohu lokality v krajině; - výšková regulace zástavby: 1 nadzemní podlaží + podkroví; Malá rozvojová lokalita SR rozšiřující stávající zástavbu v Mnichové; - část plochy spadá do OP 50 m od hranice PUPFL; - při výstavbě nutno zohlednit krajinářsky exponovanou polohu, respektovat tradiční charakter horské zástavby a v maximální možné míře i vzrostlé stromy; - v ploše může být umístěn maximálně 1 objekt dle hlavního využití SR; - výšková regulace zástavby: 1 nadzemní podlaží + podkroví; Malá rozvojová lokalita SR rozšiřující stávající zástavbu v odloučené poloze SZ od Deštného v O. h.; - celá plocha spadá do OP 50 m od hranice PUPFL; - při výstavbě žádoucí respektovat tradiční charakter horské zástavby a sousedící lokalitu významnou pro výskyt chráněných druhů organismů; - v ploše může být umístěn maximálně 1 objekt dle hlavního využití SR; - výšková regulace zástavby: 1 nadzemní podlaží + podkroví; Malá rozvojová lokalita SR navazující na plochu stávajícího rekreačního areálu SZ od Deštného v O. h. směrem k Plasnici; - při výstavbě žádoucí maximálně respektovat vzrostlé stromy a sousedící lokalitu významnou pro výskyt chráněných druhů organismů; - v ploše je přípustné též sportoviště menšího rozsahu; - v ploše mohou být umístěny maximálně 2 objekty dle hlavního využití SR; - výšková regulace zástavby: 1 nadzemní podlaží + podkroví; Malá rozvojová lokalita SR na ploše někdejší zástavby při rozcestí severně od Deštného v O. h.; - při výstavbě žádoucí maximálně respektovat vzrostlé stromy a sousedící lokalitu významnou pro výskyt chráněných druhů organismů; - koeficient zastavění maximálně 0,15 (vč. doplňkových staveb a zpevněných ploch); - v ploše může být umístěn maximálně 1 objekt dle hlavního využití SR respektující tradiční charakter horské zástavby a krajinářskou exponovanost lokality; - výšková regulace zástavby: 1 nadzemní podlaží + podkroví; Malá rozvojová lokalita SR v proluce mezi stávající zástavbou na severním okraji Zákoutí při komunikaci směrem k Šerlišskému Mlýnu; - nutno respektovat, že celá plocha spadá do EVL Orlické hory - sever a do OP 50 m od hranice PUPFL; - nutno zohlednit trasování elektrického vedení VN středem plochy; - koeficient zastavění maximálně 0,2 (vč. doplňkových staveb a zpevněných ploch) při respektování modelace terénu; - v ploše může být umístěn maximálně 1 objekt dle hlavního využití SR respektující tradiční charakter horské zástavby a krajinářskou exponovanost lokality (umístění objektu jen v severní části nad zářezem cesty a trasou vedení VN); - výšková regulace zástavby: 1 nadzemní podlaží + podkroví;




Jedlová v O. h. / Mnichová

Deštné v O. h. / Deštné v O. h. (odloučená zástavba)

Deštné v O. h. / Deštné v O. h. (odloučená zástavba)

Deštné v O. h. / Deštné v O. h. (Pastviny; odloučená zástavba)


17


ZS30

SR

ZS31

SR

ZS32

SR

ZS33

SR

ZS34

SR

Menší rozvojová lokalita SR na Dříši rozšiřující stávající zástavbu západně od příjezdové místní komunikace; - severní hranici plochy vymezuje ochranné pásmo elektrického vedení VN; - celá plocha spadá do OP 50 m od hranice PUPFL; - žádoucí respektovat lokalitu významnou pro výskyt chráněných druhů organismů, která zasahuje do severního okraje plochy; - při výstavbě žádoucí maximálně respektovat vzrostlé stromy při okrajích plochy a tradiční charakter horské zástavby; - koeficient zastavění maximálně 0,6 (vč. doplňkových staveb a zpevněných ploch); - výšková regulace zástavby: 1 nadzemní podlaží + podkroví;

Deštné v O. h. / Dříš

Malá rozvojová lokalita SR vyplňující proluku zastavěného území na severovýchodním okraji Deštného v O. h.; - při výstavbě nutno respektovat vodárenskou infrastrukturu (vč. sousedního vodojemu a přívodního řadu v těsném sousedství plochy) a polohu v území zvýšené kontroly v rámci obecné ochrany vod; - v maximální možné míře žádoucí respektovat stávající vzrostlou zeleň; - v ploše může být umístěn maximálně 1 objekt dle hlavního využití SR; - výšková regulace zástavby: 1 nadzemní podlaží + podkroví; Malá rozvojová lokalita SR na severozápadním okraji Jedlové v O. h. (v k.ú. Deštné v O. h.) při místní komunikaci; - je nutno respektovat OP 50 m od hranice PUPFL, kam celá plocha spadá; - nutno respektovat lokalitu významnou pro výskyt chráněných druhů organismů, která je v kontaktu s V a SV okrajem plochy; - žádoucí maximálně respektovat okolní vzrostlé stromy; - v ploše může být umístěn maximálně 1 objekt dle hlavního využití SR; - výšková regulace zástavby: 1 nadzemní podlaží + podkroví; Malá rozvojová lokalita SR na severovýchodním okraji Dříše rozšiřující stávající zástavbu východně od příjezdové místní komunikace; - plocha spadá do OP 50 m od hranice PUPFL; - při výstavbě žádoucí maximálně respektovat vzrostlé stromy při okrajích plochy a tradiční charakter horské zástavby; - plocha bude dopravně napojena ze stávající komunikace; - v ploše může být umístěn maximálně 1 objekt dle hlavního využití; - koeficient zastavění maximálně 0,15 (vč. doplňkových staveb a zpevněných ploch); - výšková regulace zástavby: 1 nadzemní podlaží + podkroví;

Deštné v O. h. / Jedlová v O. h.

Malá rozvojová lokalita SR v proluce zastavěného území na severovýchodním okraji Deštného v O. h. jižně od požární nádrže; - při výstavbě žádoucí maximálně respektovat vzrostlé stromy a nivu vodoteče; - v ploše může být umístěn maximálně 1 objekt dle hlavního využití; - koeficient zastavění maximálně 0,20 (vč. doplňkových staveb a zpevněných ploch); - výšková regulace zástavby: 1 nadzemní podlaží + podkroví;



Deštné v O. h. / Dříš

Plochy občanského vybavení - veřejná infrastruktura - OV

ZO1

OV


Malá plocha v Zákoutí mezi řekou Bělá a silnicí II/310 určená pro stavbu nové stanice Horské služby; - při výstavbě nutno zohlednit skutečnost, že celá lokalita spadá do ochranného pásma 50 m od hranice PUPFL a záplavového území řeky Bělá; - veškeré stavby musí být umístěny mimo aktivní zónu záplavového území, která se dotýká severního okraje lokality; - na řeku Bělou je vázána lokalita významná pro výskyt chráněných druhů organismů, která v břehových partií zčásti zasahuje i do ZO1; - výšková regulace zástavby: 1 nadzemní podlaží + podkroví;


18


Plochy občanského vybavení - komerční zařízení malá a střední - OM

ZO2

OM

Malá plocha v Zákoutí umožňující rozšíření stávajících ubytovacích a stravovacích služeb; - při výstavbě nutno zohlednit skutečnost, že část lokality spadá do ochranného pásmo přírodní památky Kačenčina zahrádka; - výšková regulace zástavby: 1 nadzemní podlaží + podkroví;


Plochy občanského vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení - OS

ZO3

OS

ZO4

OS

ZO5

OS

ZO6

OS

Malá plocha na JV okraji centra Deštného v O. h.určená pro zkvalitnění a rozšíření stávajícího sportoviště, na které navazuje; - nutno zohlednit trasování elektrického vedení VN jižním okrajem plochy (vč. OP); - v ploše jsou přípustné pouze sportoviště, stavby zázemí sportovních či kulturně-společenských aktivit a stavby či zařízení dopravní a technické infrastruktury pro obsluhu řešeného území; - výšková regulace zástavby: 2 nadzemní podlaží + podkroví; Menší lokalita navržená na severovýchodním okraji Deštného v O. h. k doplnění potřebné sportovně-rekreační infrastruktury; - žádoucí společná koordinace řešení sousedních ploch ZS3a, ZS3b a ZO4 (např. formou zpracování podrobnější zastavovací studie); - při realizaci výstavby a provozu areálu nutno respektovat blízkost vodárenského objektu a přítomnost dalších prvků TI; - nutno zohlednit zejména trasy dvou elektrických vedení VN vč. OP, která přibližně lemují západní a jižní hranice plochy; - plocha leží v území zvýšené kontroly z hlediska obecné ochrany vod; - koeficient zastavění maximálně 0,5 (vč. zpevněných nepropustných ploch); - přípustné pouze objekty související s provozem sportovního areálu; - umístění a objemové řešení objektů musí respektovat polohu plochy na přechodu zastavěného území do volné krajiny; - výšková regulace zástavby: 1 nadzemní podlaží + podkroví; Menší lokalita navržená v severovýchodním cípu Deštného v O. h. kolem požární nádrže k doplnění sportovně-rekreační infrastruktury v tomto sektoru obce; - do západního okraje plochy zasahuje OP elektrické trafostanice; - u západního okraje plochy žádoucí respektovat drobnou vodoteč a dvě lokality významné pro výskyt chráněných druhů organismů (z nichž jedna je vázána na uvedenou vodoteč); - žádoucí maximálně respektovat vzrostlé stromy - zejména v JZ cípu a při okrajích lokality; - koeficient zastavění maximálně 0,4 (vč. zpevněných nepropustných ploch) při žádoucím charakteru polopřírodního sportoviště; - přípustné pouze objekty související s provozem sportovněrekreačního areálu; - umístění a objemové řešení objektů musí respektovat polohu plochy na přechodu zastavěného území do volné krajiny; - výšková regulace zástavby: 1 nadzemní podlaží + podkroví; Plocha na SZ okraji Deštného v O. h. umožňující rozvoj zázemí lyžařského areálu na Špičáku a celoročních služeb pro rekreanty (technické zázemí vleku/lanovky, technické zázemí zasněžování, ubytování a poskytování služeb pro návštěvníky sportovního areálu vč. hygienického zázemí, parkoviště, stanového tábořiště a autocampu); - veškeré stavby musí svým umístěním i objemovým řešením respektovat krajinářskou hodnotu a pohledovou exponovanost lokality; - koeficient zastavění maximálně 0,15; - výšková regulace zástavby: 1 nadzemní podlaží + podkroví;






19


ZO7

OS

ZO8

OS

ZO9

OS

Plocha na S okraji Deštného v O. h. umožňující rozvoj zázemí areálu běžeckého lyžování; - plocha leží na okraji OP vojenské seismické stanice, její větší část spadá do ochranného pásma 50 m od hranice PUPFL ; - bude maximálně respektována údolnice toku a vzrostlá zeleň při okrajích Deštné v O. h. plochy (zejména doprovodné porosty drobné vodoteče při východní / Deštné v O. h. hranici); - veškeré stavby musí svým umístěním i objemovým řešením respektovat krajinářskou hodnotu a pohledovou exponovanost lokality; - výšková regulace zástavby: 1 nadzemní podlaží + podkroví; Plocha na konečné stanici lanovky na Studeném vrchu umožňující doplnění zázemí lanovky a lyžařských vleků a omezený rozvoj služeb pro rekreanty, který bude adekvátní k přírodním hodnotám území; - většina plochy spadá do II. zóny CHKO Orlické hory; - SV cíp plochy zasahuje do OP komunikačního zařízení; Jedlová v O. h. - veškeré stavby musí svým umístěním i objemovým řešením / respektovat krajinářskou hodnotu a pohledovou exponovanost lokality; Zákoutí - v rámci plochy je přípustné umístění rozhledny (za výše uvedených (Studený vrch; podmínek a při dodržení nekonfliktnosti s provozem komunikačního odloučená zařízení na Studeném vrchu); zástavba) - v rámci plochy je přípustné umístění menší akumulační nádrže v přírodě blízkém provedení pro účely umělého zasněžování sjezdových lyžařských tratí; - výšková regulace zástavby (kromě případné rozhledny): 1 nadzemní podlaží + podkroví; Plocha na úpatí Šerlichu umožňující doplnění zázemí lyžařského vleku a nízkokapacitní ubytování sportovců; Deštné v O. h. - nutno respektovat polohu v NRBC 86 a kontakt s lokalitou významnou / pro výskyt chráněných druhů organismů; (Šerlich; - v ploše je přípustná realizace jediného objektu, který svým odloučená umístěním i objemovým řešením musí respektovat krajinářskou zástavba) hodnotu a pohledovou exponovanost lokality; - výšková regulace zástavby: 1 nadzemní podlaží + podkroví; Plochy technické infrastruktury - inženýrské sítě - TI

ZT1

TI

Malá plocha v Zákoutí u řeky Bělá určená pro stavbu čerpací stanice umělého zasněžování sjezdových lyžařských tratí; - při výstavbě nutno zohlednit skutečnost, že celá lokalita spadá do ochranného pásma 50 m od hranice PUPFL; - severního okraje plochy se dotýká záplavového území řeky Bělé a jeho Jedlová v O. h. aktivní zóna; / - veškeré stavby musí být umístěny mimo aktivní zónu záplavového území; Zákoutí - na řeku Bělou je vázána lokalita významná pro výskyt chráněných druhů organismů, která v břehových partií zčásti zasahuje i do ZT1; břehový porost řeky bude v maximální možné míře respektován; - výšková regulace zástavby: 1 nadzemní podlaží + podkroví; Plochy dopravní infrastruktury - silniční - DS

ZD1

DS


Záchytné parkoviště mezi řekou Bělá a křižovatkou silnic II/310 a 321 navržené jako jedna z hlavních odstavných ploch pro vozidla návštěvníků blízkého lyžařského areálu v Zákoutí; - nutno zohlednit skutečnost, že SZ okraj plochy spadá do záplavového území řeky Bělé; - v břehových partiích se ZD1 hraničí lokální biokoridor LBK 47 a lokalita významná pro výskyt chráněných druhů organismů, které jsou na řeku Bělou vázány; - v ploše nebudou umísťovány žádné objekty a zařízení nesouvisející přímo s provozem parkoviště či vybavením území technickou infrastrukturou, popř. protipovodňovou ochranou; - koeficient zastoupení zeleně a propustných ploch minimálně 0,2;


20


ZD2

DS

ZD3

DS

ZD4

DS

ZD5

Menší parkoviště navržené na severním okraji Deštného v O. h. při silnici II/310 jako odstavná plocha zejména pro vozidla návštěvníků navazujícího areálu běžeckého lyžování (s navrženou sousední plochou ZO7); - prakticky celá plocha leží v ochranném pásmu 50 m od hranice PUPFL; - bude maximálně respektována údolnice toku a vzrostlá zeleň při okrajích plochy (zejména doprovodné porosty drobné vodoteče při východní hranici); - bude respektováno, že do části plochy ZD2 zasahuje lokalita významná pro výskyt chráněných druhů organismů a OP vojenské seismické stanice; - v ploše nebudou umísťovány žádné objekty a zařízení nesouvisející přímo s provozem parkoviště či vybavením území technickou infrastrukturou, popř. protipovodňovou ochranou; - koeficient zastoupení zeleně a propustných ploch minimálně 0,1; Menší protáhlá plocha parkoviště mezi řekou Bělá a silnicí II/310 v Zákoutí navržená jako doplňková odstavná plocha zejména pro vozidla návštěvníků blízkého lyžařského areálu; - nutno zohlednit skutečnost, že celá lokalita spadá do ochranného pásma 50 m od hranice PUPFL a záplavového území řeky Bělá (zčásti i do jeho aktivní zóny); - v břehových partiích se ZD3 hraničí lokální biokoridor LBK 49 a lokalita významná pro výskyt chráněných druhů organismů, které jsou na řeku Bělou vázány; - bude maximálně respektována vzrostlá zeleň při okrajích plochy; - v ploše nebudou umísťovány žádné objekty a zařízení nesouvisející přímo s provozem parkoviště či vybavením území technickou infrastrukturou, popř. protipovodňovou ochranou; - koeficient zastoupení zeleně a propustných ploch minimálně 0,1; Větší parkoviště na východním okraji Zákoutí při silnici II/310 jižně od odbočky II/311 navržené jako odstavná (manipulační) plocha pro autobusy (vč. umístění zastávky) s doplňkovou funkcí parkování vozidel rezidentů z přilehlé zástavby a návštěvníků blízkého lyžařského vleku; - nutno zohlednit skutečnost, že do SV okraje plochy zasahuje ochranné pásmo elektrické trafostanice; - jižním okrajem plochy prochází zčásti zatrubněná vodoteč, na kterou je vázána lokalita významná pro výskyt chráněných druhů organismů; - v ploše nebudou umísťovány žádné objekty a zařízení nesouvisející přímo s provozem parkoviště (vč. objektů pro veřejnou dopravu) či vybavením území technickou infrastrukturou; Plocha v existujícím průseku lesa na SV okraji ř.ú. při silnici II/311 určená jako parkoviště pro vozidla návštěvníků okolí Šerlichu (vč. tamního lyžařského vleku); - nutno zohlednit polohu ve II. zóně CHKO a v NRBC 86; - v ploše nebudou umísťovány žádné objekty a zařízení nesouvisející přímo s provozem parkoviště či vybavením území technickou infrastrukturou;

DS

ZD6

DS

ZD7

DS

Malá plocha parkoviště přiléhající ze severu k objektu obecního úřadu v centru Deštného v O. h. určená pro potřeby OÚ a návštěvníků obce; - v ploše nutno respektovat trasu elektrického vedení VN vč. OP; - v ploše nebudou umísťovány žádné objekty a zařízení nesouvisející přímo s provozem parkoviště či vybavením území technickou infrastrukturou; Malá plocha proti deštenskému kostelu navržená jako parkoviště k posílení parkovacích kapacit v centru obce při silnici II/310; - v ploše nebudou umísťovány žádné objekty a zařízení nesouvisející přímo s provozem parkoviště či vybavením území technickou infrastrukturou;



Jedlová v O. h. / Zákoutí


Deštné v O. h. / (Šerlich; odloučená zástavba)



21


ZD8

Plocha v Jedlové za mostkem na pravém břehu řeky Bělé navržená jako hlavní odstavná plocha zejména pro vozidla návštěvníků blízkého lyžařského areálu; - nutno zohlednit skutečnost, že část plochy spadá do ochranného pásma 50 m od hranice PUPFL, celá plocha leží v záplavovém území řeky Bělá a zčásti spadá i do jeho aktivní zóny; - v břehových partiích je ZD8 v kontaktu s lokálním biokoridorem LBK 4 a s lokalitou významnou pro výskyt chráněných druhů organismů, které jsou na řeku Bělou vázány; - bude maximálně respektována vzrostlá zeleň při okrajích plochy; - v ploše nebudou umísťovány žádné objekty a zařízení nesouvisející přímo s provozem parkoviště či vybavením území technickou infrastrukturou, popř. protipovodňovou ochranou; - koeficient zastoupení zeleně a propustných ploch minimálně 0,15;

DS

ZD9

DS

ZD10

DS

Malá plocha v existujícím průseku lesa při severní hranici ř.ú. u Šerlišského Mlýna navržená jako parkoviště pro vozidla návštěvníků této lokality (vč. tamního lyžařského vleku); - na jižním okraji plochy nutno respektovat drobný tok, na který je vázána lokalita významná pro výskyt chráněných druhů organismů; - nutno zohlednit polohu ve II. zóně CHKO; - celá plocha leží v OP elektrické trafostanice; - v ploše nebudou umísťovány žádné objekty a zařízení nesouvisející přímo s provozem parkoviště či vybavením území technickou infrastrukturou; Menší protáhlá plocha při silnici II/310 v Zákoutí navržená jako parkoviště zejména pro vozidla návštěvníků navazujícího lyžařského areálu; - část plochy spadá do ochranného pásma 50 m od hranice PUPFL; - v ploše nebudou umísťovány žádné objekty a zařízení nesouvisející přímo s provozem parkoviště či vybavením území technickou infrastrukturou;


Deštné v O. h. / (Šerlišský Mlýn; odloučená zástavba)


Plochy veřejných prostranství - veřejná zeleň - ZV

ZZ1

ZV

Rozsáhlá plocha veřejné zeleně na východním okraji centra Deštného v O. h. vyplňující volný mezilehlý prostor zastavěného území; Je určena jako centrální veřejné prostranství pro tento sektor obce (vč. sousedící významné rozvojové lokality ZS2) se žádoucím zastoupením sportovně-rekreačních prvků rozšiřujících možnosti volnočasového využití plochy; - ve středu plochy se kříží dvě trasy elektrického vedení VN; východní větev jednoho z nich ÚP navrhuje přeložit blíže k jižnímu okraji plochy ZZ1 (s ohledem na trasování v sousední ploše ZS2); - v ploše jsou přípustné pouze prvky zeleně, doplňková venkovní sportoviště, mobiliář, herní a drobné architektonické prvky, zázemí oddychových aktivit a stavby či zařízení dopravní a technické infrastruktury pro obsluhu řešeného území;



22


Plochy rekreace - na plochách přírodního charakteru - RN

ZR1

RN

Plocha rekreace přírodního typu s retenční protipovodňovou funkcí vymezená v Zákoutí mezi meandrem řeky Bělé, stávající zástavbou a silnicí II/310; - nutno zohlednit skutečnost, že prakticky celá lokalita spadá do záplavového území řeky Bělá a severní okraj plochy do jeho aktivní zóny; - na řeku Bělou je vázána lokalita významná pro výskyt chráněných druhů organismů, která v břehových partií zčásti zasahuje i do ZR1; - funkční uspořádání plochy ZR1 musí zohlednit sousedství s lokálním biocentrem LBC 48 a existenci lokality významné pro výskyt chráněných druhů organismů; - jižní část plochy spadá do ochranné pásma 50 m od hranice PUPFL a Jedlová v O. h. / v malé míře i do OP silnice II. třídy; Zákoutí - v ploše ZR1 je přípustná vodní plocha s přírodě blízkými parametry sloužící k protipovodňovým i rekreačním účelům; - v ploše mohou být umístěny jen stavby přípustné v nezastavěném území (stavby, zařízení a jiná opatření např. pro vodní hospodářství, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, ochranu přírody a krajiny, pro zlepšení podmínek využití území pro účely rekreace a cestovního ruchu hygienická zařízení, ekologická a informační centra aj.); - v ploše ZR1 je na vhodném místě přípustné umístění heliportu; - veškeré případné nadzemní stavby nesouvisející s protipovodňovou ochranou musí být umístěny mimo aktivní zónu záplavového území; - výšková regulace zástavby: 1 nadzemní podlaží + podkroví;

3.4 VYMEZENÍ PLOCH PŘESTAVBY V rámci ploch přestavby budou respektovány limity využití území vyplývající ze zvláštních právních předpisů a rozhodnutí. V řešeném území byly vymezeny následující plochy přestavby: Kód druhu plochy Označení s rozdílným lokality způsobem využití

Základní charakteristika, limity a podmínky využití plochy

Katastrální území / ZSJ (místní část)

Plochy bydlení - v bytových domech - BH

PB1

BH


Menší lokalita v Zákoutí (mezi řekou a silnicí II/310) navazující na stávající plochu apartmánových domů a umožňující zde v budoucnu jejich doplnění o maximálně 1 obdobný objekt bytového domu; - při výstavbě nutno zohlednit skutečnost, že celá lokalita spadá do záplavového území řeky Bělá; - veškeré stavby musí být umístěny mimo aktivní zónu záplavového území, která pokrývá severní okraj lokality; - na řeku Bělou je vázán lokální biokoridor LBK 49 a lokalita významná pro výskyt chráněných druhů organismů, která v břehových partií zčásti zasahuje i do PB1 (nutno respektovat břehový porost); - do severní části lokality zasahuje ochranné pásmo 50 m od hranice PUPFL; - výšková regulace zástavby: 2 nadzemní podlaží + podkroví;


23


PB2

BH

Jihovýchodní část areálu bývalé sklárny mezi lesem a silnící II/310; - celá lokalita leží v ochranném pásmu 50 m od hranice PUPFL; - do JV cípu lokality zasahuje plošná radonová anomálie; - zbytky šachet a pecí bývalé sklárny (přestavěno na sklad) jsou evidovány jako nemovitá kulturní památka; jde též o lokalitu archeologických nálezů; - nová výstavba v lokalitě musí vykazovat horizontální dominanci; - výšková regulace zástavby: maximálně 3 nadzemní podlaží + podkroví, výška hřebene do 14 m nad úrovní terénu;


Plochy smíšené obytné - rekreační - SR

PS1

PS2

SR

SR

Lokalita pokrývající bývalý zemědělský areál s chátrajícím objektem na severním okraji Plasnice; - nutno zohlednit polohu ve II. zóně CHKO; - žádoucí v maximální možné míře respektovat vzrostlou zeleň a charakter zástavby Plasnice (s převahou tradičních staveb horského typu); - koeficient zastavění maximálně 0,5 (vč. doplňkových staveb a zpevněných ploch); - výšková regulace zástavby: max. 1 nadzemní podlaží + podkroví - při respektování přirozeného sklonu terénu a krajinářsky exponované polohy lokality; Lokalita pokrývající bývalý zemědělský areál s chátrajícím objektem ovčína JZ od kostela sv. Matouše; - nutno respektovat krajinný ráz a v maximální možné míře vzrostlé stromy severně od stávajícího objektu; - lokalita spadá do OP telekomunikačního zařízení a okrajově (na JV) těž do OP trafostanice; - koeficient zastavění maximálně 0,15 (vč. doplňkových staveb a zpevněných ploch); - výšková regulace zástavby: max. 1 nadzemní podlaží + podkroví - při respektování přirozeného sklonu terénu a krajinářsky exponované polohy lokality;



4. KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY 4.1 OBČANSKÉ VYBAVENÍ A VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ Součástí veřejné infrastruktury jsou plochy občanského vybavení pro vzdělávání, zdravotnictví, sociální péči, zařízení církevní a administrativní pro správu obce. Tyto plochy je nutno ve struktuře obce hájit a přednostně využívat pro veřejné účely. Jejich komerční využívání musí být v souladu s tímto zájmem a v návaznosti na něj (např. zajištění kulturního vyžití obyvatel obce, služby související a doplňkové apod.). V ÚP jsou tyto plochy vymezeny pod funkčním označením Plochy občanského vybavení - veřejná infrastruktura - OV. Pod touto funkcí jsou v územním plánu samostatně vymezeny jako stabilizované plochy OV pozemky těchto objektů: budova obecního úřadu s obecní knihovnou, infocentrem a poštou, areál základní a mateřské školy, budova muzea a hasičská zbrojnice v Deštném, informační centrum a zdravotní středisko (při silnici v Zákoutí), kostel sv. Máří Magdaleny v Deštném, kostel sv. Matouše, kaple v Plasnici, na Dříši a někdejší kaplička v lese v Zákoutí. Malé plochy a prvky občanské vybavenosti výše popsaného charakteru mohou být též součástí jiných funkčních ploch. Dům s pečovatelskou službou je vzhledem k umístění v bytovém domě zařazen jako přípustná funkce do Ploch bydlení - v bytových domech - BH, stávající stanice Horské služby v Zákoutí z důvodu připravované výstavby nové stanice na sousedním pozemku je v ÚP součástí Ploch smíšených obytných rekreačních - SR. Prvky charakteru OV mohou být zahrnuty i do Ploch občanského vybavení - komerční zařízení malá a střední - OM, Ploch občanského vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení - OS, Ploch veřejných prostranství - PV aj. I v těchto případech je nutná jejich ochrana. Územním plánem je s funkcí OV nově navržena zastavitelná plocha ZO1 určená pro stavbu nové stanice Horské služby.


24


Mimo občanské vybavení - veřejnou infrastrukturu jsou územním plánem vymezeny následující plochy občanského vybavení: Plochy občanského vybavení - komerční zařízení malá a střední - OM - tj. komerční vybavenosti sloužící např. pro administrativu, obchodní prodej, ubytování, stravování a jiné služby; V obci byly takto samostatně vymezeny jako stabilizované plochy OM např. prodejny, hotely, větší ubytovny, pohostinství, monofunkční objekty drobných služeb apod.; Ostatní drobné služby nevýrobního i výrobního charakteru byly včleněny jako funkce přípustná do ploch smíšených obytných - rekreačních aj. Územním plánem je s funkcí OM nově navržena zastavitelná plocha ZO2 určená pro rozšíření stávajícího ubytovacího a stravovacího zařízení. Plochy občanského vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení - OS - jako stabilizované plochy ÚP jsou v obci zastoupeny fotbalovým hřištěm se zázemím (za školou v Deštném, navrženo rozšíření plochy OS - ZO3), plochami hřišť v JZ sektoru Deštného v O. h., u požární nádrže (záměr rozšíření - ZO5), na J okraji Jedlové v O. h., antukovým hřištěm s venkovním bazénem v areálu rekreačního zařízení severně od tzv. Staré cesty v Deštném, sportovně-rekreační plochou na Dříši, tenisovými kurty u Šerlišského Mlýna a doprovodným zázemím u lyžařských areálů (Marta I, Marta II; Jedlová - Start; Špičák a nad V okrajem Zákoutí). Lanový park v Jedlové v O. h. je v ÚP veden jako NSpr; Územním plánem jsou s funkcí OS nově navrženy (kromě výše uvedených) ještě zastavitelné plochy ZO4, ZO6-ZO9, přičemž jde vesměs o doplnění potřebného zázemí pro lyžařské areály. Plochy občanského vybavení - hřbitovy - OH - v řešeném území jsou v ÚP stabilizovány plochy hřbitovů za kostelem v centru Deštného v O. h. a u kostela sv. Matouše v Jedlové v O. h.; Plochy občanského vybavení stabilizované i návrhové budou respektovány v souladu s jejich hlavním, resp. přípustným a podmíněně přípustným využitím. Jako Plochy veřejných prostranství - PV a Plochy veřejných prostranství - veřejná zeleň - ZV jsou územním plánem funkčně vymezeny veřejně přístupné plochy, které mají významnou prostorotvornou, komunikační a v případě zeleně i ozdravnou funkci - tedy návesní a uliční prostory vč. parčíků a pásů veřejné zeleně v zastavěném území obce, často v okolí objektů občanského vybavení. Uvnitř těchto funkčních ploch je nutná ochrana stávající zeleně, mimo hlavní dopravní tahy je u PV nezbytná zejména podpora funkce obytných ulic. Žádoucí je dílčí revitalizace některých veřejných prostranství s cílem posílit jejich urbanistický, sociální a rekreačně-pobytový potenciál. ÚP nově navrhuje v centru Deštného 1 plochu veřejné zeleně ZV. V rámci větších rozvojových lokalit SR budou v navazujících dokumentacích navrženy dostatečné plochy veřejných prostranství pro obsluhu řešeného území dopravní i technickou infrastrukturou a za účelem zvýšení celkové kvality bydlení.

4.2 DOPRAVA Doprava silniční Na průtazích silnic II. třídy č. 310, 311, 321 a 309 se navrhuje v rámci oprav a udržovacích prací zlepšovat kvalitu krytu a odtok srážkové vody z vozovky. Žádoucí je též zlepšit kvalitu přístupových místních komunikací zejména do Mnichové a na Šerlišský Mlýn. Z důvodu bezpečnosti provozu je též nutno v místech, kde to je technicky možné, vytvářet u autobusových zastávek zastávkové pruhy. Při realizaci parkoviště na ploše ZD1 je nutno řešit i bezpečný přechod pro pěší u hlavní křižovatky. V ÚP je nově navrženo celkem 10 zastavitelných ploch s funkcí Plochy dopravní infrastruktury - silniční DS (ZD1-ZD10), přičemž jde výhradně o parkovací plochy (viz dále). V rámci nově navržených rozvojových lokalit (tj. zastavitelných ploch a ploch přestavby) budou umisťovány komunikace v souladu s příslušnými předpisy a normami dle daného účelu, resp. prodlouženy místní komunikace, které naváží na stávající dopravní systém. Způsob napojení je nutno řešit v souvislosti se způsobem zástavby jednotlivých lokalit, zejména těch rozsáhlejších. Vedení místních komunikací uvnitř lokalit bude odvislé od konkrétního zastavovacího plánu a provedené parcelace a bude předmětem řešení navazujících dokumentací. - budou respektovány stávající a navržené Plochy dopravní infrastruktury - silniční - DS a jejich případná ochranná pásma; - budou respektovány Plochy veřejných prostranství - PV (místní obslužné komunikace včetně zklidněných pro obsluhu zejména obytných zón);


25


Doprava v klidu Územním plánem je nově navrženo 10 parkovišť formou zastavitelných ploch ZD1-ZD10. Jedná se o nezbytné doplnění a zkvalitnění parkovacích kapacit v centru obce a u lyžařských areálů (viz kap. 3 ÚP). Parkování pro potřeby návrhových lokalit (Ploch smíšených obytných - rekreačních - SR a jiných funkcí s nároky na parkovací místa) bude vesměs řešeno uvnitř těchto zastavitelných ploch či ploch přestavby.

Doprava nemotorová vč. cyklistické, cykloturistika Vzhledem k vedení značených cyklotras převážně po méně frekventovaných úsecích silnic II. třídy a místních komunikacích, i kvůli vesměs omezeným šířkovým parametrům uvnitř zástavby, ÚP nenavrhuje realizaci cyklostezky na samostatném tělese. Tato možnost je však připuštěna v regulativech příslušných funkčních ploch. Jako žádoucí ÚP navrhuje propojení stávajících značených cyklotras do Jedlové a Zákoutí po existující místní komunikaci paralelní se silnicí II/321 z Jedlové v O. h. do Deštného v O. h. Pěší doprava Vzhledem k nově navržené výstavbě a kvůli konfliktnosti silniční a pěší dopravy (vč. sezónní turistické) je žádoucí doplnit chodníky v rozvojových lokalitách obytně-rekreační zástavby a v exponovaných úsecích (zejména podél silnice II. tříd) tam, kde to šířkové poměry umožní. Současně s realizací záchytného parkoviště (ZD1) je nutno vyřešit bezpečný přechod pro pěší přes silnici II/321 směrem k hlavnímu lyžařskému areálu v Zákoutí vč. příchodu k plánovanému přibližovacímu vleku s dolní stanicí proti čerpací stanici pohonných hmot. Doprava hromadná V ÚP jsou respektovány zastávky hromadné dopravy. ÚP počítá s kvalitativním zlepšením parametrů pro linkovou i nepravidelnou autobusovou dopravu - zejména díky navrženým plochám ZD1, ZD4, ZD5, ZD7 a ZD8. Doprava letecká V rámci navržené plochy ZR1 s funkcí RN územní plán počítá se zřízením heliportu pro veřejné potřeby záchranných a bezpečnostních složek.

4.3 ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Koncepce zásobování vodou se nemění, většina obce bude prostřednictvím veřejného vodovodu i nadále zásobována pitnou vodou z kapacitně dostatečných a kvalitativně vyhovujících zdrojů vody na řešeném území (S-1, S-2, jímací zářezy v Lesním prameništi a záložní zdroj ND-1). Kromě nezbytných rekonstrukcí a údržby stávajících řadů je třeba postupně rozšiřovat rozvodnou vodovodní síť podle nově navržené zástavby, případně i dále do stávajících lokalit, které dosud nejsou na veřejný vodovod připojeny (východní část Zákoutí, Dříš aj.). Co se týče řešení zásobování vodou v lokalitě Zákoutí ve směru na Šerlich (tj. nad hranicí tlakového pásma dnešních vodojemů), ÚP zde i nadále předpokládá využití individuálních zdrojů vody. Individuální zásobování vodou je v ř.ú. navrženo i v odloučených sídelních lokalitách a tam, kde je napojení na veřejný vodovod nereálné. Tlakové poměry v síti se tak návrhem výrazně nezmění, i nadále budou určovány hladinou vody ve stávajících vodojemech. V případě nutnosti prodloužení zásobovacích řadů do lokalit s výškovou úrovní přes cca 700 m lze výhledově využít provozně jednoduchých technických opatření pro zajištění dostatečného tlaku ve vodovodní síti (např. ATS, čerpadla přímo v potrubí). Rozvody vody v zastavěném území a zastavitelných plochách budou řešeny pokud možno v rámci veřejných prostranství a ploch pro dopravu, a to s maximální možnou mírou zaokruhování. Je nutno respektovat ochranná pásma vodovodních řadů. Zákres vodovodních řadů je nutno chápat jako schematické vyjádření koncepce zásobování vodou, bez vztahu k jednotlivým pozemkovým parcelám. V rámci koncepčního řešení tak nejsou vyloučeny změny tras jednotlivých stávajících vedení a realizace tras nových (konkretizace tras jednotlivých řadů není součástí koncepce zásobování vodou).


26


V ÚP je zohledněna územní ochrana zdrojů podzemní vody vyznačením stanovených ochranných pásem vodních zdrojů I. stupně a hranic území zvýšené kontroly v rámci obecné ochrany vod. Žádoucí je i ochrana dalších zdrojů podzemní vody. Zásobování požární vodou Zásobování požární vodou je zajištěno z obecního vodovodu pomocí požárních hydrantů. Požární zásoba je v dostatečné míře k dispozici ve stávajících vodojemech a v jimi zásobované síti. Pro uvažovanou výstavbu v rámci rozvojových lokalit bude zajištěn dostatečný zdroj požární vody Využitelná je rovněž akumulovaná voda v požární nádrži na SV okraji Deštného, v případě nutnosti i voda z řeky Bělé. Na řece Bělé ÚP v rámci plochy ZR1 počítá s realizací retenční nádrže s protipovodňovou a rekreační a funkcí, která bude využitelná i jako zdroj požární vody. Na Studeném vrchu bude k tomuto účelu možno využít i menší akumulační nádrž přírodního charakteru pro umělé zasněžování lyžařských sjezdových tratí. Drobnější vodní plochy jsou i v některých okrajových lokalitách řešeného území (Jedlová v O. h., Plasnice, Dříš). Nouzové zásobení obyvatelstva pitnou vodou v krizových situacích Nouzové zásobení obyvatel Deštného v Orlických horách se předpokládá z vrtu ND-1, který je vzhledem k absenci širších ochranných pásem vybrán jako jeden z možných zdrojů náhradního zásobování v obci. Jeho kapacita je dostatečná i pro výhledovou maximální denní potřebu pitné vody v obci. Nouzové zásobení vodou pro přímou spotřebu bude řešeno v kombinaci s dodávkami balené vody.

4.4 ODVEDENÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD Koncepce odvedení a likvidace odpadních vod zůstane zachována. Bude řešena především dostavba kanalizace v souvislosti s rozvojem zástavby (s omezením vtoku dešťových vod), přičemž na systém splaškové kanalizace a ČOV by se postupně měli napojit všichni jednotliví znečišťovatelé tam, kde je to možné. Územní plán počítá s fungováním již vybudovaného kanalizačního systému a s intenzifikací ČOV, kde se předpokládá provoz dvou paralelních linek s možností lepšího přizpůsobení výkonu čistírny zvýšeným sezónním přítokům. Je nutno též postupně vyloučit masivní přítok balastních vod z centrální části obce a vyřešit nakládání s dešťovými vodami tak, aby nebyly zhoršovány odtokové poměry v území. V odloučených sídelních lokalitách se i nadále počítá s individuální likvidací odpadních vod. Je nutno respektovat ochranná pásma kanalizačních stok. Zákres kanalizačních řadů je nutno chápat jako schematické vyjádření koncepce likvidace odpadních vod, bez vztahu k jednotlivým pozemkovým parcelám. V rámci koncepčního řešení tak nejsou vyloučeny změny tras jednotlivých stávajících vedení a realizace tras nových (konkretizace tras jednotlivých řadů není součástí koncepce likvidace odpadních vod).

4.5 ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Vzhledem k dostatečné kapacitě a téměř kompletní kabelizaci elektrorozvodů NN není v ÚP navrhována změna koncepce v tomto segmentu technické infrastruktury. Způsob napájení obce zůstane zachován, tj. stávajícím vrchním a kabelovým primérním rozvodným systémem 35 kV. Potřeba zvýšeného příkonu bude pokryta ze stávajících trafostanic, z nichž některé budou rekonstruovány a osazeny větším transformátorem. Pro lokality ZS3b, ZS2 a ZO4 se pak počítá s případnou výstavbou nové trafostanice TS1 napojené odbočkou z linky VN 35 kV č. 572. Zajištění výkonu v této lince se vymyká náplni územního plánu. Stávající vrchní rozvodná síť bude podle možnosti a požadavků na výkon postupně kabelizována. Jsou navrženy 2 přeložky vrchního vedení VN týkající se návrhových lokalit ZS7, ZS8 a ZS2. K případné nové trafostanici je nutno vybudovat příjezdovou komunikaci. Nová zástavba bude připojována přednostně kabelovým, popř. vrchním vedením NN (dle místních podmínek). Je nutno respektovat ochranná pásma elektrických zařízení. Zákres navržené trafostanice v ÚP včetně navrhovaného napojení na stávající elektrické vedení je nutno chápat jako schematický, konkrétní lokalizaci elektrických zařízení je nutno upřesnit na základě podrobnějších projektových dokumentací.


27


4.6 TELEKOMUNIKACE A RADIOKOMUNIKACE Koncepce radio a telekomunikačních zařízení v řešeném území se nemění. Připojení nové výstavby bude řešeno v rámci stávající kabelizace, resp. samostatnými stavbami v případě většího rozsahu výstavby. Je nutno respektovat stávající zařízení a ochranná pásma (vč. základové telekomunikační stanice u lesa na Dříši s ochranným pásmem, vysílače na Studeném vrchu s OP a z něj vybíhajících dvou tras radioreléového paprsku).

4.7 ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM A TEPLEM V územním plánu se, především vzhledem k nereálnosti plynofikace obce, nenavrhuje žádná koncepční změna v zásobování plynem a teplem. Stávající objekty i zástavbu v navrhovaných lokalitách je žádoucí vytápět ekologicky šetrným způsobem (např. elektřina - nejlépe v kombinaci s akumulací, tepelné čerpadlo, propan-butan, dřevo, biomasa, pasivní i aktivní využití sluneční energie apod.). Je nutné omezit používání fosilních paliv s vyšším obsahem síry a nespalitelných látek, které při spalování znečisťují přízemní vrstvu atmosféry. Souběžně s uvedenými hlavními způsoby získávání energie pro vytápění je zejména u objektů v kompaktní zástavbě doporučeno využívat pro předehřev teplé užitkové vody i další vhodné alternativní zdroje energie - např. sluneční energii (pomocí termosolárních kolektorů umístěných vhodně na objektu bez negativního dopadu na tvářnost obce a krajinný ráz).

4.8 NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Není navrhována podstatnější změna koncepce nakládání s odpady v obci. V obci nebude založena žádná skládka. Je žádoucí zavedení plošného sběru tříděného komunálního odpadu tam, kde to umožňují územně-technické podmínky (možnost vhodného umístění sběrných nádob a jejich celoroční či alespoň sezónní obsluhy). Dočasné shromažďování objemného a tříděného komunálního odpadu je za stanovených podmínek umožněno ve sběrném dvoře v Deštném v O. h. Tato funkce je, kromě plochy technické infrastruktury v areálu ČOV, přípustná také v Plochách výroby a skladování lehký průmysl - VL (jediná lokalita) a v Plochách občanského vybavení - veřejná infrastruktura - OV (za podmínky umístění v ploše OV v návaznosti na objekt hasičské zbrojnice SDH v Deštném v O. h.). Sběrná místa pro komunální odpad (vč. tříděného) je možno umisťovat v rámci jednotlivých funkčních ploch jako technickou infrastrukturu pro obsluhu řešeného území (dle kap. 6).

5. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, VČETNĚ VYMEZENÍ PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ, ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY, PROSTUPNOST KRAJINY, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ, OCHRANA PŘED POVODNĚMI, REKREACE, DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ A PODOBNĚ

5.1 KONCEPCE ŘEŠENÍ KRAJINY Územním plánem je respektována příslušnost většiny řešeného území k Chráněné krajinné oblasti Orlické hory a vymezení oblastí i míst krajinného rázu. Je zohledněna specifická tradiční struktura osídlení horského typu, kdy zástavba na okrajích kompaktnějšího sídla přechází plynule do volné krajiny, ve které má zástavba již rozvolněný charakter respektující terénní poměry a tvářnost okolí. Neurbanizované území obce je rozděleno na následující krajinné funkční plochy, pro které jsou stanoveny podmínky využití v kap. 6.: REGIO, projektový ateliér s.r.o.

28




Plochy zemědělské (NZ) - plochy s převažující funkcí extenzivního zemědělství, se zastoupením trvalých travních porostů i nezemědělských přírodních prvků (rozptýlená a liniová zeleň apod.). V řešeném území se tyto plochy vyskytují zejména v nižších polohách SZ sektoru;



Plochy lesní (NL) - plochy lesů hospodářských, ochranných nebo zvláštního určení vyplňují většinu mezilehlého prostoru mezi souvisle zastavěným územím a hranicemi řešeného území (především ve východní, JZ a SV části ř.ú.). Menší enklávy lesních porostů se nacházejí též v kontaktu s urbanizovaným územím. Významná část lesních komplexů v ÚP funkčně spadá díky přítomnosti I. zóny CHKO, EVL, PR nebo vymezeným prvkům ÚSES (NRBC, RBC, LBC) do Ploch přírodních - NP.



Plochy přírodní (NP) - v nichž je dominantním požadavkem ochrana přírody a krajiny, jsou v ř.ú. tvořeny I. zónou CHKO, Evropsky významnými lokalitami (EVL Orlické hory - sever a EVL Trčkov), Přírodní rezervací Jelení lázeň, Přírodní památkou Kačenčina zahrádka, registrovaným VKP Plasnice (mimo CHKO) nebo navrženým plošným prvkům ÚSES (NRBC 86 Sedloňovský vrch - Topielisko, RBC 1630 Stará huť a řadou lokálních biocenter LBC). V režimu Ploch přírodních - NP budou po svém konkrétním plošném vymezení dle příslušných šířkových parametrů využívány i liniové prvky ÚSES - biokoridory, v ÚP zatím obsažené v rámci koridorů pro vymezení prvků ÚSES na jiných funkčních plochách.



Plochy smíšené nezastavěného území (NS) - plochy v nichž je kombinace obsažených funkcí a vzájemný poměr přírodních složek (ekosystémů) a hospodářského či jiného využívání blíže specifikována indexem. V řešeném území (převážně v prostoru mezi komplexem lesů a hranicí zastavěného území) jsou ve smíšených plochách nezastavěného území zastoupeny následující funkční typy NS: přírodní (NSp) - ochrana prvků krajiny doplňujících chráněná území či prvky vymezeného územního systému ekologické stability a dalších ekologicky cenných území s dominancí přírodní a krajinotvorné funkce; přírodně-zemědělské (NSpz) - zemědělské plochy s extenzivním způsobem hospodaření a významným podílem přírodní složky (krajinná zeleň, ochrana niv vodotečí atd.) umožňující nezbytně nutná opatření a zařízení pro zemědělskou produkci v území s vyšším zastoupením přírodních prvků; přírodně-zemědělské-sportovní (NSpzs) - zemědělské plochy s extenzivním způsobem hospodaření a významným podílem přírodní složky svými terénními podmínkami ve zvýšené míře umožňující sezónní využití pro sportovní běžecké lyžování; přírodně-sportovní (NSps) - přírodní a extenzivně využívané zemědělské plochy, které svými terénními podmínkami umožňují sezónní využití pro sjezdové lyžování (vč. umístění lyžařských sjezdovek, vleků, lanovek a nezbytně nutných doprovodných prvků a zařízení) - vše při maximální ohleduplnosti k přírodním hodnotám vč. krajinného rázu; NSps v ÚP navrženy k dílčímu rozšíření; přírodně-vodohospodářské (NSpv) - přírodní a extenzivně využívané zemědělské plochy zajišťující možnost obhospodařování krajiny se zvýšeným ohledem na ochranu vodních zdrojů a prameniště toku SV od Deštného v O. h., při respektování odtokových poměrů a hydrogeologických podmínek území; přírodně-rekreační (NSpr) - přírodní a extenzivně využívané zemědělské plochy zajišťující možnost obhospodařování krajiny se zvýšeným ohledem na její rekreační využití vzhledem ke kontaktní poloze se zastavěným územím či přítomnosti jiných rekreačně využitelných přírodních specifik; tato funkce je ve stabilizovaném území zastoupena např. na ploše lanového parku v Jedlové v O. h., v Plasnici aj.; přírodní - se zastoupením nerostných surovin (NSpt) - část ploch netěženého dobývacího prostoru a výhradního ložiska nerostných surovin na Špičáku (SZ od Deštného v O. h.), která byla v minulosti dotčena vlastní těžbou kamene a leží mimo PUPFL;

-

-

-

-

-

-

-



Plochy vodní a vodohospodářské (W) jsou v řešeném území zastoupeny řekou Bělou, potokem Deštná a jejich drobnými přítoky, v Plasnici potokem Hluky s přítoky; dále je v ř.ú. zastoupeno již jen několik drobných vodních ploch vč. rybníčku (SV od ČOV) a požární nádrže v Deštném, či rybníčků v Jedlové v O. h., v Plasnici a na okraji Dříše; k založení je nově navržen malý rybníček v Plasnici při potoce Hluky a retenční nádrž s protipovodňovou a rekreační funkcí v Zákoutí při řece Bělé (v rámci navržené plochy RN); funkčně je umožněn i vznik malých nádrží přírodního charakteru pro umělé zasněžování na Studeném vrchu;


29


Plochy změn v krajině Územní plán navrhuje následující plochy změn v krajině, rozlišené dle navrhované funkce: a) Plochy smíšené nezastavěného území - přírodně-sportovní NSps: K1a, K1b, K1c, K2; - rozšíření a doplnění sjezdových lyžařských tratí vč. nezbytných souvisejících zařízení (vleky, lanovky, bezpečnostní prvky aj.) v lyžařském areálu na Studeném vrchu; b) Plochy vodní a vodohospodářské - W: K4; - navržený malý rybník při potoce Hluky na okraji odloučené zástavby Plasnice; Prostupnost krajiny Z hlediska prostupnosti krajiny neobsahuje územní plán výraznější návrhy, cestní síť v krajině je respektována ve své historické podobě při zohlednění JPÚ v řešeném území. Prostupnost krajiny je žádoucí zvýšit obnovou většiny účelových komunikací - vesměs jde o rehabilitaci zaniklých polních cest, jejichž parcely jsou nadále zaneseny v katastru nemovitostí a jsou proto uvedeny v územním plánu jako stav. Kromě významu pro dopravní obsluhu území a rekreační využití má obnova cest také významný dopad na ochranu zemědělské půdy proti vodní a větrné erozi. Aspekt protierozních opatření musí být promítnut do technického řešení cest - jejich odvodnění bude provedeno zatravněnými příkopy s výsadbami. V rámci ploch změn v krajině územní plán navrhuje (K2) propojovací cestu využitelnou i pro přejezd lyžařů mezi hlavním a vedlejším lyžařským areálem na Studeném vrchu (jde o úpravu parametrů stávající lesní cesty). Takto navržená plocha má funkci Plochy smíšené nezastavěného území přírodně-sportovní - NSps. Žádoucí je zachování prostupnosti krajiny i pro sportovně-rekreační účely (vč. sezónního využití pro běžecké lyžování), a to za podmínky respektování režimu ochrany přírody a krajiny (pohyb v chráněných územích jen po vyznačených cestách apod.). Protierozní opatření Realizace opatření posilujících retenční schopnosti území (především retenční nádrže na Bělé), navržených prvků ÚSES a interakčních prvků by měla výrazně přispět také k ochraně půdy proti erozi. Na erozně problematických pozemcích s možností soustředěných přítoků přívalových dešťových vod (zejména rozlehlé a svažitější zemědělské plochy) budou za účelem zdržení vody v krajině uplatňovány následující zásady: vhodná organizace půdního fondu, šetrné způsoby obhospodařování a stavebně technická opatření (zatravňovaní pásy, průlehy apod.) respektující přírodní hodnoty vč. krajinného rázu. Další navrhovaná opatření   

extenzivní šetrné hospodaření na zemědělských pozemcích, respektování niv vodotečí, ochranné zatravnění pozemků - zejména ve vazbě na zastavěné území; žádoucí obnova tradice solitérních stromů v krajině a doplnění mimolesní zeleně (interakční prvky) dřevinami přirozeného charakteru; některé krajinářsky významné stromy či jejich seskupení (vč. liniových) jsou vyznačeny v Hlavním výkrese ÚP; usměrnění případných výškových staveb technické infrastruktury a turistické povahy stanovenými regulativy jejich lokalizace s ohledem na respektování přírodně-krajinářských hodnot (kap. 6, v grafické části vymezení ploch pro umístění rozhledny s plovoucím symbolem rozhledny);

5.2 PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA A REVITALIZAČNÍ OPATŘENÍ Řešeného prostoru se netýká režim území zvláštní povodně pod vodním dílem. ÚP respektuje stanovené záplavové území (vč. jeho aktivní zóny) podél toku řeky Bělé v úseku od Šerlišského Mlýna po Jedlovou v O. h. V rámci zastavěného území, zastavitelných ploch a ploch přestavby platí, že veškeré části těchto ploch, které spadají do aktivní zóny záplavového území, je nutno REGIO, projektový ateliér s.r.o.

30


chápat jako území nezastavitelné, v němž (kromě zákonných výjimek) nelze umisťovat nové stavby (včetně oplocení) a změny stávajících staveb je nutno odsouhlasit příslušným vodoprávním úřadem. Na problém absence významnější inundace na celém horním toku Bělé reaguje územní plán návrhem retenční nádrže na řece Bělé v rámci navržené Plochy rekreace - na plochách přírodního charakteru (ZR1) v Zákoutí. Tato vodní plocha by kromě protipovodňové (vodohospodářsko-retenční) funkce měla být využitelná i pro rekreaci jako přírodní koupaliště. Jako samostatnou plochu změn v krajině ÚP nově navrhuje další malý rybník na potoce Hluky v Plasnici (SV od stávajícího), který může mít rovněž dílčí protipovodňový efekt v dané lokalitě. Při zástavbě území je nutno dbát na to, aby odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území byly po výstavbě srovnatelné se stavem před ní, tzn. aby nedocházelo ke zhoršení odtokových poměrů v tocích. Při návrzích úprav toků a zařízení na nich je třeba přiměřeně respektovat jak stávající břehové porosty, tak i převážně přírodní charakter koryt jednotlivých vodotečí coby krajinotvorný prvek a na něj vázané lokality významné pro výskyt chráněných druhů organismů. Za účelem zdržení vody v krajině budou na problematických pozemcích uplatňovány následující zásady: vhodná organizace půdního fondu, šetrné způsoby obhospodařování a stavebně technická opatření (zatravňovaní pásy, průlehy apod.) respektující přírodní hodnoty vč. krajinného rázu.

5.3 ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Územní plán respektuje a upřesňuje vymezené skladebné prvky ÚSES nadregionálního a regionálního významu, tj. plochy biocenter a trasy biokoridorů dle připravované dokumentace ZÚR Královéhradeckého kraje (Plán nadregionálního a regionálního ÚSES pro území Královéhradeckého kraje). Územní plán dále upřesňuje a vymezuje skladebné prvky ÚSES lokálního významu. Biocentra jsou v ÚP vymezena jako Plochy přírodní - NP. Biokoridory jsou vymezeny trasami koridory, které umožní pozdější definitivní upřesnění těchto liniových prvků ÚSES v rámci projektů ÚSES či komplexních pozemkových úprav s ohledem na podmínky v terénu, vlastnické vztahy apod. Tyto koridory jsou vyznačeny hranicemi a respektují funkční využití ploch stávajících (tj. převážně Plochy lesní - NL, Plochy vodní a vodohospodářské - W, Plochy nezastavěného území smíšené přírodní - NS). Po svém definitivním vymezení budou plochy biokoridorů rovněž využívány v režimu Ploch přírodních - NP. Osa nadregionálního biokoridoru byla vymezena v šířce cca 50 m, upřesněna byla hranice jeho ochranné zóny v šířce maximálně 2 km od osy biokoridoru v zalesněné části území a upravena dle konkrétních geomorfologických a ekologických podmínek tak, aby nebyla v konfliktu se zastavěným územím. Stávající interakční prvky doplňující biocentra a biokoridory (např. jako liniové prvky podél komunikací, polních cest a vodotečí) jsou územním plánem respektovány a místy nově navrženy - viz Hlavní výkres. Přehled prvků ÚSES zastoupených v řešeném území ÚSES nadregionálního významu: -

nadregionální biocentrum NRBC 86 Sedloňovský vrch - Topielisko; nadregionální biokoridor NRBK K 80 MB (s vymezenými biocentry lokálního významu LBC K 80/01, LBC K 80/02, LBC K 80/03, LBC K 80/04 a LBC K 80/05);

ÚSES regionálního významu: -

regionální biocentrum RBC 1630 Stará huť; regionální biokoridor RBK 790 (s vymezeným biocentrem lokálního významu LBC 790/01);

ÚSES lokálního významu: - lokální biocentra (LBC 34, LBC 36, LBC 38, LBC 42, LBC 46, LBC 48, LBC 53, LBC 16, LBC 20, LBC 3, LBC 58, LBC 6, LBC 26, LBC 59); - lokální biokoridory (LBK 35, LBK 37, LBK 39, LBK 40, LBK 41, LBK 43, LBK 49, LBK 47, LBK 4, LBK 52, LBK 55, LBK 54, LBK 5, LBK 2, LBK 25, LBK 57, LBK 45, LBK 7, LBK 26);


31


Z důvodu velké četnosti prvků ÚSES byly pro lepší orientaci ponechány biocentra a biokoridory s označením dle primárních podkladů ÚSES. Pouze nově vymezené nebo dříve neoznačené prvky byly nově očíslovány.

5.4 REKREACE Územní plán respektuje a plošně konkretizuje stávající významnou obytně-rekreační funkci ř.ú. Dominantní stávající i navrhovanou funkcí v zastavěném území jsou proto Plochy smíšené obytné - rekreační - SR. S ohledem na odlišný charakter a kapacitu některých rekreačních zařízení ÚP vymezuje samostatně též Plochy rekreace - hromadná rekreace - RH. Úzkou souvislost s rekreačním využitím území mají též další funkční plochy zahrnující významnou část doprovodné infrastruktury obslužného charakteru - zejména Plochy občanského vybavení (- veřejná infrastruktura - OV; komerční zařízení malá a střední - OM; - tělovýchovná a sportovní zařízení - OS) a vzhledem k převažující agroturistické orientaci i Plochy výroby a skladování - zemědělská výroba - VZ. Nově je v ÚP navržena Plocha rekreace - na plochách přírodního charakteru (ZR1) v Zákoutí, v jejímž rámci se mj. počítá i s rekreačně využitelnou vodní plochou a doprovodnými zařízeními slučitelnými s přírodním charakterem plochy (vč. heliportu pro potřeby bezpečnostních a záchranných složek). Návrh územního plánu vytváří též podmínky k rekreačnímu využívání nezastavěného území v souladu s podmínkami využití funkčních ploch nezastavěného území uvedených v kap. 6.

5.5 DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ Územní plán respektuje vymezení netěženého dobývacího prostoru a výhradního ložiska nerostných surovin na Špičáku SZ od Deštného v O. h. Část tohoto území, která byla v minulosti dotčena vlastní těžbou kamene a leží mimo PUPFL, je v ÚP zařazena do specifické funkce Plochy smíšené nezastavěného území - přírodní - se zastoupením nerostných surovin - NSpt.

6. STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ S URČENÍM PŘEVAŽUJÍCÍHO ÚČELU VYUŽITÍ (HLAVNÍHO VYUŽITÍ), POKUD JE MOŽNÉ JEJ STANOVIT, PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ, NEPŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ, POPŘÍPADĚ PODMÍNĚNĚ PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ TĚCHTO PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ, VČETNĚ ZÁKLADNÍCH PODMÍNEK OCHRANY KRAJINNÉHO RÁZU (NAPŘ. VÝŠKOVÁ REGULACE ZÁSTAVBY, INTENZITY VYUŽITÍ POZEMKŮ V PLOCHÁCH) Řešené území je členěno na následující plochy s rozdílným způsobem využití, pro něž jsou stanoveny podmínky využití, kterým musí odpovídat zejména umisťování staveb a změny staveb, realizace opatření a další způsoby využití území. Při umisťování a změnách staveb, realizaci opatření a dalších způsobech využití je nutno zároveň uplatňovat limity využití vyplývající z právních předpisů a rozhodnutí správních orgánů a z dalších vlastností území. Při využití konkrétních zastavitelných ploch a ploch přestavby (tzn. při vymezování pozemků, umisťování staveb, změnách staveb a využití pozemků apod.) je nutno zároveň vycházet ze specifických podmínek a limitů využití těchto ploch, které jsou uvedeny v kap. 3.3 a 3.4 ÚP. Pokud obecný regulativ v kap. 6 není shodný s regulativem uvedeným v popisu konkrétní lokality, má přednost regulativ uvedený v kapitolách 3.3 a 3.4. V rámci zastavěného území, zastavitelných ploch a ploch přestavby platí, že veškeré části těchto ploch, které spadají do aktivní zóny záplavového území, je nutno chápat jako území nezastavitelné, v němž nelze umisťovat nové stavby (včetně oplocení) a změny stávajících staveb je nutno odsouhlasit příslušným vodoprávním úřadem. U rozvojových lokalit situovaných v blízkosti vodotečí je třeba zajistit potřebný odstup zástavby od břehové hrany - ve vazbě na případné inundační REGIO, projektový ateliér s.r.o.

32


území, zájmy ochrany přírody a krajiny i potřeby správce toku z hlediska jeho údržby. Minimální odstup od břehové hrany je nutno stanovit individuálně v navazujících dokumentacích dle charakteru umisťované stavby a konkrétních místních podmínek (výšková členitost, stabilita svahu, kapacita koryta, přírodní hodnoty apod.), a to s ohledem na požadavky správce toků. Případné výškové stavby (rozhledny, zařízení technické infrastruktury) jsou z hlediska ÚP přípustné pouze v případě, že negativně nenaruší krajinný ráz a panorama obce. Plochy pro umístění rozhledny s plovoucím symbolem rozhledny jsou v ÚP vyznačeny u Masarykovy chaty na Šerlichu a u horní stanice lanovky na Studeném vrchu, přičemž je nutno respektovat regulativy stanovené pro dotčené funkční plochy v kap. 6. Je žádoucí, aby nová výstavba na území CHKO Orlické hory odpovídala obecným podmínkám pro výstavbu v CHKO Orlické hory. Vysvětlení pojmů využívaných v kapitole: ve vztahu k obslužným funkcím (občanské vybavenosti včetně služeb) představuje zařízení místního významu zařízení sloužící zejména pro obyvatele dané lokality a s určitou (lokálně diferencovanou) docházkovou vzdáleností; občanská vybavenost - zahrnuje zařízení veřejné infrastruktury a zařízení vybavenosti komerční, tzn. souhrnně zařízení pro správu a administrativu, zařízení školská a výchovná, zařízení pro kulturu, zařízení pro tělovýchovu a sport, zařízení zdravotnictví a sociální péče, zařízení maloobchodu, služeb nevýrobních a výrobních, zařízení veřejného ubytování a stravování; komerční občanská vybavenost - slouží např. pro administrativu, obchodní prodej, ubytování, stravování a další služby; dosavadní využití - využití, které z funkčního nebo urbanistického hlediska není v souladu se stanoveným funkčním využitím, ale po dobu životnosti dané stavby je přípustné; - přípustná míra dopravní zátěže v lokalitě se vztahuje k požadovanému charakteru komunikace, zejména s ohledem na bezpečnost a výkonnost dopravy a její ovlivnění okolního prostředí; - podkroví - prostor nad nadzemním podlažím vymezený konstrukcí krovu s možným vnitřním členěním na více podlaží;

6.1 PLOCHY BYDLENÍ Plochy bydlení - v bytových domech - BH hlavní využití: -

bydlení v bytových domech a s ním přímo související pozemky, stavby, zařízení a činnosti;

přípustné využití: -

pozemky, stavby a zařízení pro bydlení v bytových a apartmánových domech (vč. rekreačního bydlení) pozemky, stavby a zařízení pro bydlení v rodinných domech pozemky, stavby a zařízení občanského vybavení - veřejné infrastruktury místního významu pozemky, stavby a zařízení veřejných prostranství, veřejné, vyhrazené, popř. soukromé zeleně (ve stabilizovaných plochách) pozemky, stavby a zařízení dopravní infrastruktury pro obsluhu lokality pozemky, stavby a zařízení technické infrastruktury pro obsluhu řešeného území (vč. ploch s nádobami pro shromažďování separovaného komunálního odpadu); protipovodňová a protierozní opatření;

podmíněně přípustné využití: -

pozemky, stavby, zařízení a činnosti komerční občanské vybavenosti za podmínky, že svým provozováním a kapacitou nenaruší užívání staveb, pozemků a zařízení ve svém okolí, nesníží kvalitu okolního prostředí a nezvýší dopravní zátěž v lokalitě nad přípustnou míru další pozemky, stavby a zařízení za podmínky, že nesnižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše, jsou slučitelné s bydlením a slouží zejména obyvatelům v dané lokalitě;

nepřípustné využití: -

pozemky, stavby a zařízení výroby a výrobních služeb


33


-

pozemky, stavby a zařízení pro čerpací stanice pohonných hmot, kapacitní veřejná parkoviště (nesloužící obyvatelům lokality), plochy pro odstavování nákladních vozidel, řadové garáže (s výjimkou stávajících řadových garáží jako dosavadního využití) další stavby, zařízení a činnosti, které snižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše, či nejsou slučitelné s bydlením;

podmínky prostorového uspořádání a ochrana krajinného rázu: -

novostavby a změny stávajících staveb budou respektovat urbanistickou strukturu a výškovou hladinu okolní zástavby, návrhy staveb budou individuálně posuzovány, zejména s ohledem na zachování v lokalitě obvyklé intenzity zástavby pozemků a nenarušení architektonické sourodosti lokality podlažnost: max. 3 nadzemní podlaží + podkroví, nejsou přípustné nástavby stávajících objektů;

podmínky využití přestavbových a zastavitelných ploch jsou uvedeny v kap. 3.

6.2 PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ Plochy smíšené obytné - rekreační - SR hlavní využití: -

bydlení, pobytová rekreace a další funkce, které jsou slučitelné s bydlením a rekreací ve venkovském prostoru


pozemky, stavby a zařízení pro bydlení typu rodinného domu, tradiční venkovské usedlosti či horské chalupy; pozemky, stavby a zařízení pro rodinnou pobytovou rekreaci a komerční pobytovou rekreaci menšího rozsahu (typu penzionu, menšího rekreačního zařízení apod.); doplňkové stavby ke stavbám hlavním (garáže aj.); pozemky, stavby a zařízení občanského vybavení - veřejné infrastruktury převážně místního významu (vč. stávající stanice Horské služby v Zákoutí) veřejná prostranství s pěšími a cyklistickými komunikacemi, drobnými zpevněnými plochami (např. k umístění nádob pro shromažďování separovaného komunálního odpadu), veřejnou zelení, dětskými hřišti - sloužící především pro danou lokalitu pozemky soukromé a vyhrazené zeleně, zahrady s hospodářskými stavbami sloužícími převážně pro samozásobení menší vodní plochy a prvky pozemky, stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury pro obsluhu řešeného území; protipovodňová a protierozní opatření;

podmíněně přípustné využití: - pozemky, stavby a zařízení zahrnující zemědělskou funkci - tzn. bydlení s obytnými a hospodářskými zahradami a se zemědělskými stavbami pro malokapacitní chov hospodářských nebo domácích zvířat, pro uskladnění a posklizňovou úpravu produktů rostlinné výroby, a to v objemech dostačujících převážně pro samozásobení, popř. se stavbami pro odstavování zemědělské techniky potřebné pro samozásobení, za podmínky, že charakterem svého provozu nenarušují užívání staveb a zařízení ve svém okolí, nesnižují kvalitu okolního prostředí a nezvyšují dopravní zátěž v území nad přípustnou mez - pozemky, stavby a zařízení drobné a řemeslné výroby a služeb (výrobních i nevýrobních), za podmínky, že charakterem svého provozu nenarušují užívání staveb a zařízení ve svém okolí, nesnižují kvalitu okolního prostředí a nezvyšují dopravní zátěž v území nad přípustnou mez - pozemky, stavby, zařízení a činnosti komerční občanské vybavenosti (vč. administrativní) za podmínky, že svým provozováním a kapacitou nenaruší užívání staveb, pozemků a zařízení ve svém okolí, nesníží kvalitu okolního prostředí a nezvýší dopravní zátěž v lokalitě nad přípustnou míru - menší soukromá sportoviště - pouze v rámci souvislé zástavby SR mimo volnou krajinu; - pozemky, stavby a zařízení pro bydlení v bytových domech - v rámci SR přípustné pouze v zastavitelné ploše ZS15 za podmínek uvedených v kap. 3; - rozhledna - pouze na Studeném vrchu v rámci překryvu stabilizované funkční plochy SR s vyznačenou „plochou pro umístění rozhledny“ (návrh) s plovoucím symbolem rozhledny (návrh); REGIO, projektový ateliér s.r.o.

34


nepřípustné využití: - stavby, zařízení a činnosti, které svým provozováním narušují užívání staveb a zařízení ve svém okolí, snižují kvalitu okolního prostředí nebo zvyšují dopravní zátěž v území nepřípustnou míru; podmínky prostorového uspořádání a ochrana krajinného rázu: -

novostavby či přestavby stávajících staveb musí respektovat urbanistickou strukturu a architektonický charakter okolní zástavby, svažitost terénu a podmínky vyplývající z případné polohy v CHKO při nové výstavbě či přestavbě stávajících staveb bude minimalizován rozsah terénních úprav a výměra zpevněných ploch zejména u staveb a pozemků v rozptýlené zástavbě (volné krajině) je nežádoucí oplocení (vč. kompaktních živých plotů) nepřípustné je nově umísťovat řadové a srubové domy, dvojdomy a dvojchaty; doplňkové stavby musí být svým charakterem, objemem i vzhledem přizpůsobeny stavbě hlavní doplňkové stavby a zpevněné plochy ve II. zóně CHKO a v odloučených lokalitách mimo souvislou zástavbu budou prováděny pouze v minimálním (nezbytně nutném) rozsahu; podlažnost: max. 1 nadzemní podlaží + podkroví; nejsou přípustné nástavby stávajících objektů odlišné objemové řešení je možné pouze při přestavbách již stávajících staveb, které těmto požadavkům neodpovídají na základě dříve vydaných stavebních povolení a za podmínky, že se nebudou negativně uplatňovat v průhledech a dálkových pohledech;

podmínky využití přestavbových a zastavitelných ploch jsou uvedeny v kap. 3.

6.3 PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ Plochy občanského vybavení - veřejná infrastruktura - OV hlavní využití: -

občanské vybavení, které je součástí veřejné infrastruktury;

přípustné využití: - pozemky, stavby a zařízení sloužící např. pro vzdělání a výchovu, sociální a zdravotnické služby, péči o rodinu, kulturu, veřejnou správu a ochranu obyvatelstva - stavby a zařízení pro sport a tělovýchovu jako součást areálů občanského vybavení - pozemky veřejných prostranství vč. veřejné zeleně, zeleň soukromá a vyhrazená - pozemky, stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury pro obsluhu řešeného území (vč. ploch s nádobami pro shromažďování separovaného komunálního odpadu); - protipovodňová a protierozní opatření; podmíněně přípustné využití: -

-

stavby pro bydlení, pokud se jedná o bydlení majitelů, správců, popř. o služební byty pozemky, stavby a zařízení občanské vybavenosti komerční, která není součástí veřejné infrastruktury za podmínky, že bude funkcí doplňkovou k využití hlavnímu a trvale neznemožní veřejnou funkci v budoucnu; sběrný dvůr - za podmínky umístění v ploše OV v návaznosti na objekt hasičské zbrojnice SDH v Deštném v O. h.;

nepřípustné využití: - stavby, zařízení a činnosti, které jsou v rozporu s využitím hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím; podmínky prostorového uspořádání a ochrana krajinného rázu: - stavby ve stabilizovaném území max. do 2 nadzemních podlaží + podkroví; podmínky využití přestavbových a zastavitelných ploch jsou uvedeny v kap. 3


35


Plochy občanského vybavení - komerční zařízení malá a střední - OM hlavní využití: -

občanské vybavení komerčního charakteru malého a středního rozsahu;


pozemky, stavby a zařízení občanské vybavenosti komerčního charakteru (obchodní, ubytovací, stravovací, rekreačně-turistické a jiné služby) pozemky, stavby a zařízení občanské vybavenosti, která je součástí veřejné infrastruktury a doplňuje hlavní využití stavby a zařízení pro sport a tělovýchovu jako součást areálů občanského vybavení pozemky veřejných prostranství vč. veřejné zeleně, zeleň soukromá a vyhrazená menší vodní plochy a prvky pozemky, stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury pro obsluhu řešeného území (vč. ploch s nádobami pro shromažďování separovaného komunálního odpadu); protipovodňová a protierozní opatření;


stavby pro bydlení, pokud se jedná o bydlení majitelů a správců, popř. o služební byty; rozhledna - pouze v lokalitě u Masarykovy chaty na Šerlichu v rámci překryvu funkce OM s vyznačenou „plochou pro umístění rozhledny“ s plovoucím symbolem rozhledny (návrh), a to za těchto podmínek: - nutnost architektonického souladu případné rozhledny s budovou Masarykovy chaty ve snaze o maximálně bezkonfliktní splynutí stavby se stávajícím horizontem (vč. vzrostlé vegetace) a s cílem nevytvářet novou dominantu v krajině; - na objektu případné rozhledny nebudou umístěna jakákoliv viditelná doplňková zařízení (telekomunikační, radiokomunikační apod.);


stavby, zařízení a činnosti, které jsou v rozporu s využitím hlavním, přípustným a podmíněně přípustným;


stavby ve stabilizovaném území max. do 3 nadzemních podlaží + podkroví; nejsou přípustné nástavby stávajících objektů;

podmínky využití přestavbových a zastavitelných ploch jsou uvedeny v kap. 3. Plochy občanského vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení - OS hlavní využití: -

plochy pro tělovýchovu, sport a krátkodobou rekreaci;


pozemky, stavby a zařízení pro sport a tělovýchovu, vč. provozně-technického a návštěvnického zázemí lyžařských areálů pozemky staveb a zařízení pro krátkodobou rekreaci pozemky veřejných prostranství vč. veřejné zeleně, zeleň soukromá a vyhrazená menší vodní plochy a prvky pozemky, stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury pro obsluhu řešeného území protipovodňová a protierozní opatření;


stavby pro bydlení, pokud se jedná o bydlení majitelů, správců, popř. o služební byty pozemky, stavby, zařízení obchodu a služeb (vč. ubytovacích a stravovacích) a další činnosti doplňující hlavní a přípustné využití za podmínky, že nebudou narušovat funkci hlavního využití a kvalitu prostředí tábořiště a autocamp menšího rozsahu (pouze v ploše ZO6); menší akumulační nádrž uvažovaná k účelům akumulace vody pro umělé zasněžování sjezdových lyžařských tratí na Studeném vrchu - v OS přípustná pouze v rámci zastavitelné plochy ZO8 za podmínky přírodě blízkého provedení a nenarušení hlavního a přípustného využití plochy;


36


-

rozhledna - pouze na Studeném vrchu v zastavitelné ploše ZO8 v rámci překryvu s vyznačenou „plochou pro umístění rozhledny“ (návrh) s plovoucím symbolem rozhledny (návrh);


stavby, zařízení a činnosti, které jsou v rozporu s využitím hlavním, přípustným a podmíněně přípustným


stavby ve stabilizovaném území max. do 2 nadzemních podlaží + podkroví návrhy staveb a změn staveb budou individuálně posuzovány, zejména s ohledem na přiměřenost intenzity zástavby pozemků a objemů staveb a také s ohledem na architektonickou kvalitu staveb; odborné odůvodnění návrhu bude požadováno u staveb výrazně se svým řešením odlišujících od okolní zástavby;

podmínky využití přestavbových a zastavitelných ploch jsou uvedeny v kap. 3. Plochy občanského vybavení - hřbitovy - OH hlavní využití: -

plochy hřbitovů a veřejných pohřebišť;


pozemky, stavby a zařízení pro pohřbívání a související stavby a zařízení provozního vybavení pozemky, stavby a zařízení pro občanské vybavení a služby související s hlavním využitím ohradní zdi, drobné architektonické či sochařské prvky a mobiliář plochy veřejných prostranství - veřejné zeleně, zeleň vyhrazená stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury pro obsluhu řešeného území;


stavby, zařízení, plochy a činnosti nesouvisející s přípustným využitím;

6.4 PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ Plochy výroby a skladování - lehký průmysl - VL hlavní využití: -

průmyslová, drobná a řemeslná výroba, výrobní služby a skladování, jejichž negativní vlivy nad přípustnou mez nepřekračují hranice areálu, resp. plochy jako celku (s výjimkou vlivu související dopravy);


pozemky, stavby a zařízení lehkého průmyslu, drobné a řemeslné výroby, výrobních služeb pozemky, stavby a zařízení pro skladování pozemky staveb zemědělské výroby rostlinné pozemky staveb pro krátkodobé skladování odpadů (překladiště, sběrné dvory, sběrná místa) pozemky, stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury pro obsluhu řešeného území plochy zeleně a drobné vodní plochy protipovodňová a protierozní opatření


bydlení - pouze za podmínky přímé funkční vazby na provoz areálu (služební byty, bydlení majitelů a správců) pozemky, stavby a zařízení občanské vybavenosti komerčního charakteru za podmínky, že nebudou omezovat hlavní využití zařízení veřejné infrastruktury částečně související s výrobními provozy (rehabilitační, zdravotnická, kulturní, vzdělávací zařízení pro zaměstnance a druhotně i pro veřejnost) zařízení pro výrobu energií - fotovoltaická elektrárna - pouze za podmínky umístění fotovoltackých panelů na objektech při nenarušení krajinného a architektonického rázu; malá vodní elektrárna (ve stávající lokalitě v Jedlové v O. h. u řeky Bělé);


37



zařízení, stavby a činnosti, které narušují či výrazně omezují hlavní využití stavby, zařízení a činnosti, které svým provozováním a technickým zařízením narušují užívání staveb a zařízení ve svém okolí, snižují kvalitu okolního prostředí a svým charakterem či kapacitou výrazně zvyšují dopravní zátěž v území;


stavby ve stabilizovaném území max. do 2 nadzemních podlaží + podkroví;

Plochy výroby a skladování - zemědělská výroba - VZ hlavní využití: -

zemědělská výroba (vč. malokapacitního chovu hospodářských zvířat) a související výrobní, skladovací i obslužné činnosti vč. agroturistiky;


-

pozemky, stavby a zařízení výroby zemědělské rostlinné a živočišné (stavby pro uskladnění a posklizňovou úpravu plodin, stavby pro malokapacitní ustájení a chov hospodářských a domácích zvířat či zvířat chovaných pro agroturistické účely, skladování a přípravu krmiva a steliva, uchování produktů, dočasné uchování odpadů, skladování nástrojů, pěstování rostlin) pozemky, stavby a zařízení pro odstavování a servis nákladní a zemědělské techniky pozemky, stavby a zařízení pro agroturistiku, hipoterapii a obdobné služby šetrné k okolnímu prostředí (vč. ubytovacích zařízení typu penzion, sportovních ploch, stravovacích zařízení a provozního zázemí areálu) pozemky, stavby a zařízení veterinární péče pozemky, stavby a zařízení správních a administrativních činností pro konkrétní areál, stavby vybavenosti pro zaměstnance pozemky, stavby a zařízení nezemědělského charakteru - výrobních služeb, řemeslné výroby, skladování pozemky, stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury pro obsluhu areálu plochy zeleně a drobné vodní plochy a prvky v ploše VZ v odloučené poloze SV od Jedlové v O. h. jsou přípustné pouze stavby menšího rozsahu související s extenzivním chovem hospodářských zvířat, se skladováním krmiva a zemědělských plodin;


stavby a zařízení stravovací za podmínky přímé funkční vazby na provoz areálu bydlení - pouze za podmínky přímé funkční vazby na provoz areálu (služební byty, bydlení majitelů a správců) pozemky, stavby a zařízení obchodních a nevýrobních služeb, pokud nebudou omezovat hlavní využití zařízení pro výrobu energií - fotovoltaická elektrárna - pouze za podmínky umístění fotovoltackých panelů na objektech při nenarušení krajinného a architektonického rázu;


takové stavby, zařízení a činnosti, které svým provozováním a technickým zařízením narušují či omezují hlavní využití velkokapacitní chov prasat a drůbeže (na veškerých plochách VZ) a chov ostatních hospodářských zvířat v kapacitě omezující obytnou a rekreační funkci v sousedství areálu VZ;


nové stavby ve stabilizovaném území max. do 2 nadzemních podlaží + podkroví, výška římsy skladových objektů do 6 m hmotový a architektonický výraz objektů bude podřízen jejich přirozenému zapojení do okolního prostředí, zejména pak bezproblémovému působení v dálkových pohledech;


38


6.5 PLOCHY REKREACE Plochy rekreace - na plochách přírodního charakteru - RN hlavní využití: -

přírodně hodnotné plochy využívané k rekreaci;


extenzivní zemědělské hospodaření (údržba krajiny - krátkodobá šetrná pastva, kosení luk apod.) vodní plochy a toky plochy PUPFL pozemky, stavby, zařízení a opatření lesního a vodního hospodářství a pro ochranu přírody a krajiny veřejná tábořiště, přírodní koupaliště a sportoviště, rekreační louky, turistické a naučné stezky technická opatření a stavby zlepšující podmínky využití území pro účely rekreace a cestovního ruchu (cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra, odpočinková místa, informační tabule, drobné sochařské a vodní prvky, herní a odpočinkový mobiliář apod.) nezbytné pozemky, stavby a zařízení veřejné dopravní a technické infrastruktury, včetně plochy určené pro přistání a vzlet vrtulníku (heliport); protipovodňová a protierozní opatření;


dočasné využití pro hromadnou rekreaci v přírodě za podmínky souhlasu příslušných orgánů;


stavby, zařízení a činnosti, které nesouvisí s využitím hlavním a přípustným pozemky a stavby pro trvalé bydlení oplocování pozemků;

podmínky využití přestavbových a zastavitelných ploch jsou uvedeny v kap. 3 Plochy rekreace - plochy staveb pro hromadnou rekreaci - RH hlavní využití: -

plochy určené k pobytové rekreaci hromadného charakteru;


pozemky, stavby a zařízení sloužící komplexně hromadné rekreaci (veřejné ubytování a stravování) doprovodné stavby k hlavní budově (např. chatky) pozemky, stavby a zařízení pro sport a rekreaci jako doplňková funkce k funkci hlavní pozemky a stavby kulturních, vzdělávací a společenských zařízení lokálního významu souvisejících s provozem areálu pozemky, stavby a zařízení komerční vybavenosti - veřejné stravování, maloobchodní prodej vybraného sortimentu souvisejícího s rekreací a ostatní služby určené prioritně pro uživatele rekreačního zařízení pozemky, stavby a zařízení dopravní infrastruktury pro obsluhu dané lokality pozemky, stavby a zařízení technické infrastruktury pro obsluhu řešeného území (vč. ploch s nádobami pro shromažďování separovaného komunálního odpadu); veřejná prostranství, plochy zeleně, pobytové louky, drobná architektura a mobiliář, vodní prvky protipovodňová a protierozní opatření;

podmíněně přípustné využití: - stavby pro bydlení - pokud se jedná o bydlení majitelů nebo správců areálu, služební byty - autocamp, caravan camp (pouze ve stávající lokalitě u řeky Bělé v Zákoutí); nepřípustné využití: - jiné využití, než je uvedeno jako hlavní, přípustné a podmíněně přípustné využití; podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu: - stavby ve stabilizovaném území max. do 2 nadzemních podlaží + podkroví; nejsou přípustné nástavby stávajících objektů; REGIO, projektový ateliér s.r.o.

39


6.6 PLOCHY ZELENĚ Plochy zeleně - soukromá a vyhrazená - ZS hlavní využití: -

plochy většinou soukromé zeleně v sídlech, které nejsou součástí jiných typů funkčního využití (tj. plochy zahrad, sady, louky a malé zorněné plochy);


zahrady obytné a produkční doplňkové stavby zvyšujících pobytovou, rekreační či produkční využitelnost ploch ZS - zahradní domky, bazény, sportovní zařízení soukromého charakteru, doplňkové stavby k obytné funkci (individuální garáže) apod. pozemky, stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury pro obsluhu lokality drobné vodní toky a plochy veřejná prostranství a pozemky s charakterem veřejné zeleně protipovodňová a protierozní opatření;


jiné využití než je uvedeno jako hlavní nebo přípustné;

podmínky prostorového uspořádání: -

doplňkové (doprovodné) stavby přípustné v území budou svým charakterem odpovídat hlavní stavbě a prostředí, do kterého jsou včleňovány; doplňkové stavby a zpevněné plochy ve II. zóně CHKO a v odloučených lokalitách mimo souvislou zástavbu budou prováděny pouze v minimálním (nezbytně nutném) rozsahu;

Plochy zeleně - přírodního charakteru - ZP hlavní využití: -

pozemky zeleně v kontaktu se zastavěným územím udržované v přírodě blízkém stavu např. jako součást územního systému ekologické stability;


plochy zeleně v přírodě blízkém stavu vodní plochy a toky prvky územního systému ekologické stability protipovodňová a protierozní opatření;

podmíněné využití: -

stezky pro pěší a cyklisty, drobná vybavenost pro nepobytovou rekreaci obyvatel (odpočinkové plochy, amfiteátry, dětská hřiště apod.) za podmínky, že nebude narušeno hlavní využití vč. funkčnosti případného prvku systému ekologické stability; pozemky, stavby a zařízení technické a dopravní infrastruktury pro obsluhu řešeného území, pokud jejich trasování mimo plochy ZP není reálně možné;


oplocování pozemků stavby, zařízení a činnosti neslučitelné s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím;


40


6.7 PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ Plochy veřejných prostranství - PV hlavní využití: -

plochy veřejně přístupné bez omezení, které mají významnou prostorotvornou, pobytovou a komunikační funkci;


-

pozemky veřejně přístupné stavby a zařízení občanského vybavení slučitelné s účelem veřejných prostranství, které zvyšují využitelnost těchto ploch pro obyvatele (např. altány, informační kiosky, veřejná WC, dětská hřiště, menší sportoviště, přístřešky a čekárny veřejné dopravy, plochy s nádobami pro shromažďování separovaného komunálního odpadu, vodní prvky, umělecká díla, doprovodný mobiliář apod.) menší plochy zeleně veřejného charakteru (jako doplňková funkce) pozemky, stavby a zařízení související dopravní a technické infrastruktury protipovodňová a protierozní opatření;


parkoviště, pokud není v rozporu s hlavním využitím;


jiné využití, než je uvedeno jako hlavní, přípustné a podmíněně přípustné využití;

Plochy veřejných prostranství - veřejná zeleň - ZV hlavní využití: -

plochy systému sídelní zeleně veřejně přístupné, které mají významnou prostorotvornou a rekreační funkci;


-

pozemky veřejně přístupné zeleně travnaté plochy s výsadbami vhodné druhové skladby (sadové úpravy) drobné vodní toky a plochy stavby a zařízení občanského vybavení slučitelné s účelem ploch veřejné zeleně, tedy jako stavby doplňkové, zvyšující kvalitu a využitelnost těchto ploch jako veřejného prostoru (např. altány, informační kiosky, veřejná WC, dětská hřiště, menší sportoviště, přístřešky MHD, plochy s nádobami pro shromažďování separovaného komunálního odpadu, vodní prvky, umělecká díla, doprovodný mobiliář apod.) pěší a cyklistické komunikace drobné zpevněné plochy protipovodňová a protierozní opatření;


pozemky, stavby a zařízení technické a dopravní infrastruktury pro obsluhu řešeného území, pokud jejich trasování (umístění) mimo plochy ZV není reálně možné;


jiné využití, než je uvedeno jako hlavní, přípustné a podmíněně přípustné využití;

podmínky využití přestavbových a zastavitelných ploch jsou uvedeny v kap. 3


41


6.8 PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Plochy dopravní infrastruktury - silniční - DS hlavní využití: - plochy a koridory silniční dopravy, včetně dopravy v klidu a dalších zařízení neliniového charakteru (pokud tyto plochy nejsou součástí jiných funkčních ploch); přípustné využití: - pozemky, stavby a zařízení silnic včetně pozemků součástí komunikací (odvodnění komunikací, zářezy, násypy, opěrné a zárubní zdi, mosty, stavby protihlukové ochrany apod.) - pozemky, stavby a zařízení místních a účelových komunikací včetně pozemků součástí komunikací - pozemky, stavby a zařízení pro dopravu v klidu (odstavné a parkovací plochy) - pozemky, stavby a zařízení pro veřejnou dopravu (zastávky veřejné autobusové dopravy a jejich vybavení) - pozemky, stavby a zařízení čerpacích stanic pohonných hmot včetně služeb pro motoristy - komunikace pro pěší a cyklisty - zeleň na dopravních plochách - doplňkový mobiliář a drobná zařízení technické infrastruktury - pozemky, stavby a zařízení technické infrastruktury pro obsluhu řešeného území; podmíněně přípustné využití: umístění nádob pro shromažďování separovaného komunálního odpadu (pouze na vhodných plochách parkovišť, mimo komunikace); rozhledna - pouze na Studeném vrchu v rámci dílčího překryvu stabilizované funkční plochy DS s vyznačenou „plochou pro umístění rozhledny“ (návrh) s plovoucím symbolem rozhledny (návrh); nepřípustné využití: - jiné využití, než je uvedeno jako hlavní, přípustné nebo podmíněně přípustné využití; podmínky využití přestavbových a zastavitelných ploch jsou uvedeny v kap. 3

6.9 PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Plochy technické infrastruktury - inženýrské sítě - TI hlavní využití: - plochy a areály technické infrastruktury přípustné využití: pozemky, stavby a zařízení pro zásobování vodou pozemky, stavby a zařízení pro zásobování energiemi pozemky, stavby a zařízení pro zásobování teplem a plynem pozemky, stavby a zařízení pro telekomunikace a radiokomunikace pozemky, stavby a zařízení pro odvádění, čištění a likvidaci odpadních vod a nakládání s kaly pozemky, stavby a zařízení dopravní infrastruktury pro obsluhu řešeného území doprovodné plochy zeleně, podmíněně přípustné využití: sběrný („recyklační“) dvůr pro dočasné shromažďování objemného, nebezpečného a tříděného komunálního odpadu - přípustný za stanovených podmínek ve stávajícím areálu ČOV v Deštném; - umístění nádob pro shromažďování separovaného komunálního odpadu - pouze na vhodných veřejně přístupných plochách tak, aby nebylo narušeno hlavní a přípustné využití; nepřípustné využití: - jiné využití, než je uvedeno jako hlavní nebo přípustné využití; podmínky využití přestavbových a zastavitelných ploch jsou uvedeny v kap. 3


42


6.10 PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ Plochy vodní a vodohospodářské - W hlavní využití: - vodní toky (řeky, potoky, náhony a drobné vodoteče), přehrady, rybníky, jezera, mokřady a ostatní vodní nádrže, které plní funkci vodohospodářskou, ekologicko stabilizační, biologickou, rekreační, estetickou či hospodářskou přípustné využití: - vodní toky a plochy včetně břehové zeleně - technické stavby a zařízení pro obsluhu a ochranu území (přemostění, jezy, jímání vody, výpusti, hráze, čepy, kaskády, ochranné a opěrné zdi, energetická zařízení aj.) - chov ryb a jiných vodních živočichů - prvky ÚSES; podmíněně přípustné využití: -

rekreační využití - u vodních ploch určených k tomuto účelu; stavby a zařízení pro chov ryb - podmínkou je soulad s příslušnými právními předpisy a zásadami ochrany přírody a krajiny likvidace vyčištěných vod z ČOV a domovních čistíren - podmínkou je soulad konkrétního řešení s příslušnými právními předpisy


stavby, zařízení a činnosti nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím oplocování pozemků vodních toků v řešeném území a vodních ploch v nezastavěném území;

specifikace změn v krajině je uvedena v kap. 5

6.11 PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ Plochy zemědělské - NZ hlavní využití: -

pozemky zemědělského půdního fondu, mimo zastavěné území a zastavitelné plochy a koridory dopravní infrastruktury; převážně se jedná o ornou půdu, louky a pastviny; zahrnuty jsou také drobné plochy krajinné zeleně;


pozemky orné půdy, trvalých travních porostů, sady, zahrady liniové nebo plošné porosty pro ekologickou stabilizaci krajiny (remízky, meze, stromořadí, drobné interakční prvky a vodní plochy) stavby a zařízení technické infrastruktury (vč. přípojek atd.);


-

zalesnění, revitalizace ploch vč. vodotečí, vodní plochy a toky a stavby pro jejich obhospodařování - podmínkou je soulad s příslušnými právními předpisy upravujícími zásady ochrany ZPF a přírody a krajiny stavby a zařízení pro zemědělskou prvovýrobu vázané na konkrétní lokalitu nezbytné pro obhospodařování zemědělské půdy v nezastavěném území a pastevectví (žlaby, přístřešky pro dobytek, seníky apod.) - podmínkou je soulad s příslušnými právními předpisy upravujícími zásady ochrany ZPF a přírody a krajiny dopravní plochy nutné pro obhospodařování pozemků a k zajištění prostupnosti krajiny - podmínkou je soulad s příslušnými právními předpisy upravujícími zásady ochrany ZPF a přírody a krajiny stavby a zařízení sloužící k ochraně území (protipovodňová a protierozní opatření - poldry, travnaté průlehy, odvodňovací příkopy, ochranné opěrné nebo zárubní zdi) - podmínkou je soulad s příslušnými právními předpisy upravujícími zásady ochrany ZPF a přírody a krajiny oplocení pozemků pro chovné a pěstební účely - podmínkou je soulad s příslušnými právními


43


-

předpisy upravujícími zásady ochrany ZPF a přírody a krajiny (krajinného rázu) drobný mobiliář v přírodě blízkém provedení (informační tabule, odpočívadla apod.), drobná myslivecká zařízení (posedy, krmelce) aj. - pokud neznemožňuje obhospodařování pozemků turistika po značených cestách, sezónní využití pro účely běžeckého lyžování; v rámci koridorů pro vymezení prvků ÚSES je možno plochy využívat dle hlavního, přípustného a podmíněně přípustného využití pouze do doby plošného vymezení konkrétního biokoridoru příslušných šířkových parametrů s tím, že poté budou prvky ÚSES využívány v režimu ploch přírodních - NP (viz 6.13);


stavby, opatření a činnosti, které nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím;

podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu: -

případné stavby výškových zařízení technické infrastruktury budou odsouhlaseny orgánem ochrany přírody za účelem ochrany krajinného rázu;

6.12 PLOCHY LESNÍ Plochy lesní - NL hlavní využití: -

plochy lesa se zastoupením produkčních (hospodářských) i mimoprodukčních funkcí - ochranných (přírodních), ekostabilizačních, krajinotvorných a rekreačních;


plochy PUPFL pozemky staveb a zařízení lesního hospodářství (lesnické účelové komunikace a plochy, hrazení bystřin a strží, odvodnění lesní půdy, myslivecká zařízení) malé vodní plochy a toky (vč. uvažované menší akumulační nádrže na Studeném vrchu v přírodě blízkém provedení k účelům akumulace vody pro umělé zasněžování sjezdových lyžařských tratí); cyklotrasy, turistické trasy a naučné stezky s konkrétním umístěním na lesních cestách nezbytné stavby a zařízení technického vybavení a stavby a zařízení nevyžadující odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa podle ustanovení příslušných právních předpisů (vč. drobného mobiliáře v přírodě blízkém provedení - informační tabule, odpočívadla apod.) stávající plochy trvalých travních porostů, orné půdy a mimolesní zeleně protipovodňová a protierozní opatření;


dočasné využití pro hromadnou rekreaci v přírodě, běžecké lyžování ve stanovených trasách - za podmínky souladu s příslušnými právními předpisy nezbytná zařízení lanovek a lyžařských vleků vč. souvisejících prvků, trasy tzv. single trek - za podmínky souladu s příslušnými právními předpisy (ochrana PUPFL, přírody a krajiny aj.) oplocení pozemků pro chovné a pěstební účely za podmínky souladu s příslušnými právními předpisy (vč. zásad ochrany přírody a krajiny aj.) v rámci koridorů pro vymezení prvků ÚSES je možno plochy využívat dle hlavního, přípustného a podmíněně přípustného využití pouze do doby plošného vymezení konkrétního biokoridoru příslušných šířkových parametrů s tím, že poté budou prvky ÚSES využívány v režimu ploch přírodních - NP (viz kap. 6.13);


stavby, opatření a činnosti nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím;

podmínky prostorového uspořádání a ochrana krajinného rázu: - případné výškové stavby (rozhledny, zařízení technické infrastruktury) jsou z hlediska ÚP přípustné pouze v případě, že negativně nenaruší krajinný ráz a panorama obce;


44


6.13 PLOCHY PŘÍRODNÍ Plochy přírodní - NP hlavní využití: - lesní porosty, krajinná zeleň, vodní plochy, popř. součásti ZPF, jež souhrnně vytvářejí plochy původních, přírodních a přírodě blízkých ekosystémů a zajišťují tak uchování druhového a genového bohatství spontánních druhů a organismů - fauny a flóry - plochy NP jsou vymezeny na základě zvláštních předpisů pro zajištění ochrany a žádoucího vývoje prvků územního systému ekologické stability a dalších ekologicky cenných území, jejichž kategorie stanoví příslušný zákon; přípustné využití: pozemky určené k plnění funkce lesa s mimoprodukčními způsoby hospodaření včetně zalesnění pozemky ZPF - určené pro extenzivní hospodaření způsobem šetrným k přírodním danostem plochy zeleně zajišťující mimoprodukční funkce krajiny a příznivé působení na okolní ekologicky méně stabilní části krajiny stavby a opatření v zájmu zabezpečení prostoru pro relativně nerušenou existenci a vývoj přírodních a přírodě blízkých společenstev a v zájmu ochrany přírody a krajiny turistika po vyznačených cestách, naučné stezky pozemky účelových komunikací zejména pro obhospodařování zemědělských a lesních pozemků pozemky vodních toků a vodních ploch udržované v přírodě blízkém stavu stavby a zařízení sloužící k ochraně území (protipovodňová a protierozní opatření apod.); podmíněně přípustné využití: -

-

-

stávající činnosti produkčního charakteru lze realizovat bez možnosti zvyšování jejich intenzity mimoprodukční funkce zemědělského půdního fondu a ploch PUPFL - jejich charakter musí být v souladu se zájmy ochrany přírody a krajiny stávající lyžařská sjezdovka a lyžařský vlek v lokalitě na Šerlichu JZ od Masarykovy chaty, běžecké lyžování ve stanovených trasách - pro využití v zimní sezóně při respektování zájmů ochrany přírody a krajiny a PUPFL; přípustné využití a změny využití území (změna kultury pozemku) jsou podmíněny dodržením příslušných právních předpisů a podmínek ochrany přírody a krajiny rozhledna - pouze v místě stávající vyhlídkové věže na Velké Deštné a v lokalitě u Masarykovy chaty na Šerlichu s vyznačeným symbolem rozhledny (návrh) v rámci „plochy pro umístění rozhledny“ (návrh), a to za těchto podmínek: - případná nová rozhledna nahrazující stávající vyhlídkovou věž na Velké Deštné musí být lehká průhledná konstrukce s výškou max. 10 m (a cca do 12 m2 půdorysné plochy) s cílem nevytvářet novou dominantu v krajině; - nutnost architektonického souladu případné rozhledny s budovou Masarykovy chaty ve snaze o maximálně bezkonfliktní splynutí stavby se stávajícím horizontem (vč. vzrostlé vegetace) a s cílem nevytvářet novou dominantu v krajině; - na objektu případné rozhledny v obou lokalitách nebudou umístěna jakákoliv viditelná doplňková zařízení (telekomunikační, radiokomunikační apod.) a nebudou zde realizovány další doprovodné stavby či zařízení; výstavba liniových inženýrských sítí, jejichž trasování mimo přírodní zónu není reálně možné pokud nebude zásadně narušena přírodní funkce plochy; drobný mobiliář v přírodě blízkém provedení (informační tabule, odpočívadla drobná myslivecká zařízení - posedy, krmelce apod.) s podmínkou nenarušení přírodní (ochranné) funkce plochy;


stavby, opatření a činnosti, které nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím;

podmínky prostorového uspořádání a ochrana krajinného rázu: - případné výškové stavby (rozhledny - na plochách určených v ÚP, zařízení technické infrastruktury) jsou z hlediska ÚP přípustné pouze v případě, že negativně nenaruší krajinný ráz a panorama obce;


45


6.14 PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Plochy smíšené nezastavěného území - přírodní - NSp hlavní využití: -

plochy krajinné zeleně zajišťující trvalou existenci přírodě blízkých nebo pozměněných ekosystémů či extenzivně zemědělsky obhospodařovaných ploch s převažujícím poměrem přírodních prvků;


zeleň zajišťující mimoprodukční funkce krajiny a příznivé působení na okolní ekologicky méně stabilní části krajiny pozemky ZPF pro extenzivní způsoby hospodaření (hospodaření způsobem šetrným k přírodním danostem bez zvyšování intenzity využití) vodní toky a vodní plochy udržované v přírodě blízkém stavu;


nezbytné stavby a zařízení technické infrastruktury - pokud nebudou ohrožovat či ztěžovat hlavní využití výstavba liniových inženýrských sítí (vč. přípojek atd.), jejichž trasování mimo přírodní zónu není reálně možné - pokud nebude zásadně narušena přírodní funkce plochy zalesnění - podmínkou je soulad s příslušnými právními předpisy upravujícími zásady ochrany ZPF a přírody a krajiny pozemky účelových komunikací zejména pro obhospodařování zemědělských a lesních pozemků, pro zajištění průchodnosti krajiny - podmínkou je soulad s příslušnými právními předpisy upravujícími zásady ochrany ZPF a přírody a krajiny turistika po značených cestách, sezónní využití pro účely běžeckého lyžování; drobný mobiliář v přírodě blízkém provedení (informační tabule, odpočívadla, prvky pro myslivost apod.) - s podmínkou nenarušení přírodní funkce plochy stavby nebo opatření k zadržování vody v krajině, ke zpomalení odtoku (zasakovací pásy, poldry, travnaté průlehy a další protierozní a protipovodňová opatření šetrná k přírodě) - podmínkou je vydání souhlasu příslušným orgánem ochrany ZPF a orgánem ochrany přírody v rámci koridorů pro vymezení prvků ÚSES je možno plochy využívat dle hlavního, přípustného a podmíněně přípustného využití pouze do doby plošného vymezení konkrétního biokoridoru příslušných šířkových parametrů s tím, že poté budou prvky ÚSES využívány v režimu ploch přírodních - NP (viz kap. 6.13);


stavby, opatření a činnosti, které nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím oplocování a scelování pozemků s výjimkami stanovenými v souladu s příslušnými právními předpisy upravujícími zásady ochrany přírody a krajiny, změny kultur na ornou půdu, zahrady a sady, terénní úpravy, úpravy vedoucí ke změnám vodního režimu, odtokových poměrů a vzhledu krajiny;


případné stavby výškových zařízení technické infrastruktury budou v souladu s příslušnými předpisy a zásadami ochrany přírody a krajiny za účelem ochrany krajinného rázu;

Plochy smíšené nezastavěného území - přírodně-zemědělské - NSpz hlavní využití: -

plochy převážně krajinné zeleně zajišťující ve vyváženém poměru mimoprodukční a produkční funkce - trvalou existenci přírodě blízkých nebo pozměněných ekosystémů a zemědělsky obhospodařovaných ploch se zastoupením přírodních a kulturních prvků;


zeleň zajišťující mimoprodukční funkce krajiny a příznivé působení na okolní ekologicky méně stabilní části krajiny


46


-

pozemky ZPF pro extenzivní způsoby hospodaření (hospodaření způsobem šetrným k přírodním danostem bez zvyšování intenzity využití) vodní toky a vodní plochy udržované v přírodě blízkém stavu drobný mobiliář v přírodě blízkém provedení (informační tabule, odpočívadla apod.) výstavba liniových inženýrských sítí (vč. přípojek atd.);


nezbytné neliniové stavby a zařízení technické infrastruktury - pokud nebudou ohrožovat či ztěžovat hlavní využití zalesnění podmínkou je soulad s příslušnými právními předpisy upravujícími zásady ochrany ZPF a přírody a krajiny pozemky účelových komunikací zejména pro obhospodařování zemědělských a lesních pozemků, pro zajištění průchodnosti krajiny - podmínkou je soulad s příslušnými právními předpisy upravujícími zásady ochrany ZPF a přírody a krajiny turistika po značených cestách, sezónní využití pro účely běžeckého lyžování; stavby nebo opatření k zadržování vody v krajině, ke zpomalení odtoku (zasakovací pásy, poldry, travnaté průlehy a další protierozní a protipovodňová opatření šetrná k přírodě) - podmínkou je soulad s příslušnými právními předpisy upravujícími zásady ochrany ZPF a přírody a krajiny v rámci koridorů pro vymezení prvků ÚSES je možno plochy využívat dle hlavního, přípustného a podmíněně přípustného využití pouze do doby plošného vymezení konkrétního biokoridoru příslušných šířkových parametrů s tím, že poté budou prvky ÚSES využívány v režimu ploch přírodních - NP (viz kap. 6.13);


stavby, opatření a činnosti, které nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím; oplocování a scelování pozemků s výjimkami stanovenými v souladu s příslušnými právními předpisy upravujícími zásady ochrany přírody a krajiny, změny kultur na ornou půdu, zahrady a sady, terénní úpravy, úpravy vedoucí ke změnám vodního režimu, odtokových poměrů a vzhledu krajiny;



Plochy smíšené nezastavěného území - přírodně-zemědělské-sportovní - NSpzs hlavní využití: -

plochy převážně krajinné zeleně zajišťující ve vyváženém poměru mimoprodukční a produkční funkce - trvalou existenci přírodě blízkých nebo pozměněných ekosystémů a zemědělsky obhospodařovaných ploch se zastoupením přírodních a kulturních prvků; plochy terénně vhodné k sezónnímu využití pro účely sportovního běžeckého lyžování;


zeleň zajišťující mimoprodukční funkce krajiny a příznivé působení na okolní ekologicky méně stabilní části krajiny pozemky ZPF pro extenzivní způsoby hospodaření (hospodaření způsobem šetrným k přírodním danostem bez zvyšování intenzity využití) vodní toky a vodní plochy udržované v přírodě blízkém stavu sezónní využití pro účely běžeckého lyžování (vč. dočasného umístění souvisejících prvků značení trati apod.) drobné prvky v přírodě blízkém provedení (informační tabule, odpočívadla, prvky pro myslivost apod.) výstavba liniových inženýrských sítí (vč. přípojek atd.);


nezbytné neliniové stavby a zařízení technické infrastruktury - pokud nebudou ohrožovat či ztěžovat hlavní využití zalesnění - podmínkou je soulad s příslušnými právními předpisy upravujícími zásady ochrany ZPF a přírody a krajiny


47


-

pozemky účelových komunikací zejména pro obhospodařování zemědělských a lesních pozemků, pro zajištění průchodnosti krajiny - podmínkou je soulad s příslušnými právními předpisy upravujícími zásady ochrany ZPF a přírody a krajiny turistika po značených cestách vč. sezónního využití pro účely běžeckého lyžování stavby nebo opatření k zadržování vody v krajině, ke zpomalení odtoku (zasakovací pásy, poldry, travnaté průlehy a další protierozní a protipovodňová opatření šetrná k přírodě) - podmínkou je soulad s příslušnými právními předpisy upravujícími zásady ochrany ZPF a přírody a krajiny v rámci koridorů pro vymezení prvků ÚSES je možno plochy využívat dle hlavního, přípustného a podmíněně přípustného využití pouze do doby plošného vymezení konkrétního biokoridoru příslušných šířkových parametrů s tím, že poté budou prvky ÚSES využívány v režimu ploch přírodních - NP (viz kap. 6.13);


stavby, opatření a činnosti, které nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím; oplocování a scelování pozemků s výjimkami stanovenými v souladu s příslušnými právními předpisy upravujícími zásady ochrany přírody a krajiny, změny kultur na ornou půdu, zahrady a sady, terénní úpravy, úpravy vedoucí ke změnám vodního režimu, odtokových poměrů a vzhledu krajiny;



Plochy smíšené nezastavěného území - přírodně-sportovní - NSps hlavní využití: -

plochy krajinné zeleně zajišťující trvalou existenci přírodě blízkých nebo pozměněných ekosystémů či extenzivně zemědělsky obhospodařovaných ploch s převažujícím zastoupením přírodních prvků; plochy sezónně využívané pro účely sjezdového lyžování;


zeleň zajišťující mimoprodukční funkce krajiny a příznivé působení na okolní ekologicky méně stabilní části krajiny pozemky ZPF pro extenzivní způsoby hospodaření (hospodaření způsobem šetrným k přírodním danostem bez zvyšování intenzity využití) vodní toky a vodní plochy udržované v přírodě blízkém stavu výstavba liniových inženýrských sítí (vč. přípojek atd.);

podmíněně přípustné využití: nezbytné neliniové stavby a zařízení technické infrastruktury a stavby a zařízení nevyžadující odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa podle ustanovení příslušných právních předpisů pokud nebudou ohrožovat či ztěžovat hlavní využití zalesnění - podmínkou je soulad s příslušnými právními předpisy upravujícími zásady ochrany ZPF a přírody a krajiny pozemky účelových komunikací zejména pro obhospodařování zemědělských a lesních pozemků, pro zajištění průchodnosti krajiny - podmínkou je soulad s příslušnými právními předpisy upravujícími zásady ochrany ZPF a přírody a krajiny stavby nebo opatření k zadržování vody v krajině, ke zpomalení odtoku (zasakovací pásy, poldry, travnaté průlehy a další protierozní a protipovodňová opatření šetrná k přírodě) - podmínkou je soulad s příslušnými právními předpisy upravujícími zásady ochrany ZPF a přírody a krajiny sezónně využívané lyžařské sjezdové tratě, lyžařské vleky, lanovky a nezbytné doprovodné prvky (systémy umělého zasněžování vč. rozvodů, čerpadel, nádrží na vodu aj., orientační a informační prvky, prvky technického a bezpečnostního zajištění apod.) - stavba a provoz uvedených prvků jsou podmíněny souladem s příslušnými právními předpisy upravujícími zásady ochrany ZPF a přírody a krajiny v rámci koridorů pro vymezení prvků ÚSES je možno plochy využívat dle hlavního, přípustného a podmíněně přípustného využití pouze do doby plošného vymezení konkrétního biokoridoru příslušných šířkových parametrů s tím, že poté budou prvky ÚSES využívány v režimu ploch přírodních - NP (viz kap. 6.13); REGIO, projektový ateliér s.r.o.

48



stavby, opatření a činnosti, které nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím oplocování a scelování pozemků s výjimkami stanovenými v souladu s příslušnými právními předpisy upravujícími zásady ochrany přírody a krajiny, změny kultur na ornou půdu, zahrady a sady, terénní úpravy (kromě nezbytných úprav pro stavbu lyžařské infrastruktury), úpravy vedoucí ke změnám vodního režimu, odtokových poměrů a vzhledu krajiny;

podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu: - případné stavby výškových zařízení (vč. obdobných zařízení pro lyžařské vleky a lanovky) budou v souladu s příslušnými předpisy a zásadami ochrany přírody a krajiny za účelem ochrany krajinného rázu; specifikace změn v krajině je uvedena v kap. 5 Plochy smíšené nezastavěného území - přírodně-vodohospodářské - NSpv hlavní využití: - plochy převážně krajinné zeleně, popř. extenzivního zemědělství, zajišťující ve vyváženém poměru mimoprodukční a produkční funkce (tj. trvalou existenci přírodě blízkých nebo pozměněných ekosystémů a zemědělsky obhospodařovaných ploch) s ohledem na zvýšenou nutnost ochrany vodních zdrojů, pramenišť a respektování odtokových poměrů (hydrogeologických podmínek) území; přípustné využití: zeleň zajišťující mimoprodukční funkce krajiny a příznivé působení na okolní ekologicky méně stabilní části krajiny pozemky ZPF pro extenzivní způsoby hospodaření (hospodaření způsobem šetrným k přírodním danostem bez zvyšování intenzity využití) vodní toky a vodní plochy udržované v přírodě blízkém stavu nezbytné stavby a zařízení technické infrastruktury drobný mobiliář v přírodě blízkém provedení (informační tabule, odpočívadla, prvky pro myslivost aj.); podmíněně přípustné využití: výstavba liniových inženýrských sítí, jejichž trasování mimo příslušnou funkční zónu není reálně možné - pokud nebude zásadně narušena přírodní a vodohospodářská funkce plochy zalesnění - podmínkou je soulad s příslušnými právními předpisy upravujícími zásady ochrany ZPF a přírody a krajiny pozemky účelových komunikací zejména pro obhospodařování zemědělských a lesních pozemků, pro zajištění průchodnosti krajiny - podmínkou je soulad s příslušnými právními předpisy upravujícími zásady ochrany ZPF a přírody a krajiny turistika po značených cestách, sezónní využití pro účely běžeckého lyžování; stavby nebo opatření k zadržování vody v krajině, ke zpomalení odtoku (zasakovací pásy, poldry, travnaté průlehy a další protierozní a protipovodňová opatření šetrná k přírodě) - podmínkou je soulad s příslušnými právními předpisy upravujícími zásady ochrany ZPF a přírody a krajiny v rámci koridorů pro vymezení prvků ÚSES je možno plochy využívat dle hlavního, přípustného a podmíněně přípustného využití pouze do doby plošného vymezení konkrétního biokoridoru příslušných šířkových parametrů s tím, že poté budou prvky ÚSES využívány v režimu ploch přírodních - NP (viz kap. 6.13); nepřípustné využití: - stavby, opatření a činnosti, které nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím; - oplocování a scelování pozemků s výjimkami stanovenými v souladu s příslušnými právními předpisy upravujícími zásady ochrany přírody a krajiny, změny kultur na ornou půdu, zahrady a sady, terénní úpravy, úpravy vedoucí ke změnám vodního režimu, odtokových poměrů a vzhledu krajiny; podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu: -



49


Plochy smíšené nezastavěného území - přírodně-rekreační - NSpr hlavní využití: plochy krajinné zeleně (zajišťující trvalou existenci přírodě blízkých nebo pozměněných ekosystémů) či extenzivně zemědělsky obhospodařované plochy s převažujícím poměrem přírodních prvků a zvýšenou rekreační funkcí či potenciální využitelností k rekreačním aktivitám slučitelným s přírodním prostředím; přípustné využití: zeleň zajišťující mimoprodukční funkce krajiny a příznivé působení na okolní ekologicky méně stabilní části krajiny, pobytové louky pozemky ZPF pro extenzivní způsoby hospodaření (hospodaření způsobem šetrným k přírodním danostem bez zvyšování intenzity využití) vodní toky a vodní plochy udržované v přírodě blízkém stavu výstavba liniových inženýrských sítí (vč. přípojek atd.) nezbytné neliniové stavby a zařízení technické infrastruktury drobné prvky (mobiliář) v přírodě blízkém provedení zvyšující rekreační využitelnost plochy (informační tabule, odpočívadla, herní prvky apod.), prvky pro myslivost; podmíněně přípustné využití: -

zalesnění - podmínkou je soulad s příslušnými právními předpisy upravujícími zásady ochrany ZPF a přírody a krajiny pozemky účelových komunikací zejména pro obhospodařování zemědělských a lesních pozemků, pro zajištění průchodnosti krajiny - podmínkou je soulad s příslušnými právními předpisy upravujícími zásady ochrany ZPF a přírody a krajiny turistika po značených cestách, sezónní využití pro účely běžeckého lyžování; stavby nebo opatření k zadržování vody v krajině, ke zpomalení odtoku (zasakovací pásy, poldry, travnaté průlehy a další protierozní a protipovodňová opatření šetrná k přírodě) - podmínkou je soulad s příslušnými právními předpisy upravujícími zásady ochrany ZPF a přírody a krajiny; v rámci koridorů pro vymezení prvků ÚSES je možno plochy využívat dle hlavního, přípustného a podmíněně přípustného využití pouze do doby plošného vymezení konkrétního biokoridoru příslušných šířkových parametrů s tím, že poté budou prvky ÚSES využívány v režimu ploch přírodních - NP (viz kap. 6.13);

nepřípustné využití: stavby, opatření a činnosti, které nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím; oplocování a scelování pozemků s výjimkami stanovenými v souladu s příslušnými právními předpisy upravujícími zásady ochrany přírody a krajiny, změny kultur na ornou půdu, zahrady a sady, terénní úpravy, úpravy vedoucí ke změnám vodního režimu, odtokových poměrů a vzhledu krajiny; podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu: případné stavby výškových zařízení technické infrastruktury budou v souladu s příslušnými předpisy a zásadami ochrany přírody a krajiny za účelem ochrany krajinného rázu; Plochy smíšené nezastavěného území - přírodní - se zastoupením nerostných surovin - NSpt hlavní využití: plochy po těžbě nerostů („platná hornická činnost - zajištění lomu Špičák“) v přírodně a krajinářsky cenném prostředí; přípustné využití: -

plochy po těžbě nerostů stávající stavby a technologická zařízení stávající stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury pozemky rekultivací - tj. stavby, zařízení, prvky a činnosti spojené s případnou fyzickou rekultivací a funkční revitalizací dobývacího prostoru; stávající plochy a prvky přírodní povahy;

nepřípustné využití: stavby, opatření a činnosti, které nesouvisí s hlavním a přípustným využitím; REGIO, projektový ateliér s.r.o.

50


7. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT Územním plánem jsou stanovena následující veřejně prospěšná opatření (VPO) s možností vyvlastnění, zakreslená ve Výkresu veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací: Obec / katastrální území

Pořadové číslo

Kategorie, název VPO

VU1

Veřejně prospěšná opatření - založení prvků územního systému ekologické stability: Nadregionální biocentrum NRBC 86 „Sedloňovský vrch - Topielsko“;

VU2

Veřejně prospěšná opatření - založení prvků územního systému ekologické stability: Nadregionální biokoridor NRBK K 80 „Sedloňovský vrch, Topielsko Raškov“, včetně vložených lokálních biocenter;

VU3

Veřejně prospěšná opatření - založení prvků územního systému ekologické stability: Regionální biocentrum RBC 1630 „Stará huť“;

VU4

Veřejně prospěšná opatření - založení prvků územního systému ekologické stability: Regionální biokoridor RBK 790;

Deštné v O. h. / Deštné v O. h. č. 625817 Deštné v O. h. / Deštné v O. h. č. 625817 Deštné v O. h. / Jedlová v O. h. č. 625833 Deštné v O. h. / Jedlová v O. h. č. 625833

8. VYMEZENÍ DALŠÍCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO Předkupní právo ve prospěch Obce Deštné v Orlických horách je v územním plánu stanoveno pro následující veřejně prospěšné stavby, zakreslené ve Výkresu veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací:

Označení, pořadové číslo

Kategorie, základní popis a lokalizace VPS

Dotčené parcely katastru nemovitostí

Obec / katastrální území

PD1

Veřejně prospěšné stavby dopravní a technické infrastruktury, včetně plochy nezbytné k zajištění jejich výstavby a řádného užívání pro stanovený účel dopravní infrastruktura: Záchytné parkoviště mezi řekou Bělá a křižovatkou silnic II/310 a II/321 navržené (ZD1) jako jedna z hlavních odstavných ploch pro vozidla návštěvníků blízkého lyžařského areálu v Zákoutí;

p. KN č. 198/4; 198/5; 198/11*; 198/13;

Deštné v O. h. / Jedlová v O. h. č. 625833

PD2

Veřejně prospěšné stavby dopravní a technické infrastruktury, včetně plochy nezbytné k zajištění jejich výstavby a řádného užívání pro stanovený účel dopravní infrastruktura: Menší parkoviště při silnici II/310 v Zákoutí navržené (ZD10) zejména pro vozidla návštěvníků navazujícího lyžařského areálu;

p. KN č. 115/1;

Deštné v O. h. / Jedlová v O. h. č. 625833


51


PD3

Veřejně prospěšné stavby dopravní a technické infrastruktury, včetně plochy nezbytné k zajištění jejich výstavby a řádného užívání pro stanovený účel dopravní infrastruktura: Menší parkoviště mezi řekou Bělá a silnicí II/310 v Zákoutí navržené (ZD3) jako doplňková odstavná plocha zejména pro vozidla návštěvníků blízkého lyžařského areálu;

p. KN č. 29/6;

Deštné v O. h./ Jedlová v O. h. č. 625833

PD4

Veřejně prospěšné stavby dopravní a technické infrastruktury, včetně plochy nezbytné k zajištění jejich výstavby a řádného užívání pro stanovený účel dopravní infrastruktura: Větší parkoviště na východním okraji Zákoutí při silnici II/310 jižně od odbočky II/311 navržené (ZD4) jako odstavná a manipulační plocha pro autobusy (vč. umístění zastávky) s doplňkovou funkcí parkování vozidel rezidentů z přilehlé zástavby a návštěvníků blízkého lyžařského vleku;

p. KN č. 197/1; 5/3; 770;


PD5

Veřejně prospěšné stavby dopravní a technické infrastruktury, včetně plochy nezbytné k zajištění jejich výstavby a řádného užívání pro stanovený účel dopravní infrastruktura: Plocha v existujícím průseku lesa na SV okraji ř.ú. při silnici II/311 navržená (ZD5) jako parkoviště pro vozidla návštěvníků okolí Šerlichu (vč. tamního lyžařského vleku);

p. KN č. 2168/4;

Deštné v O. h. / Deštné v O. h. č. 625817

p. KN č. 781/18;


p. KN č. 1985/5;


PD8

Veřejně prospěšné stavby dopravní a technické infrastruktury, včetně plochy nezbytné k zajištění jejich výstavby a řádného užívání pro stanovený účel dopravní infrastruktura: Plocha v Jedlové za mostkem na pravém břehu řeky Bělé navržená (ZD8) jako hlavní odstavná plocha zejména pro vozidla návštěvníků blízkého lyžařského areálu;

p. KN č. 1042;


PD9

Veřejně prospěšné stavby dopravní a technické infrastruktury, včetně plochy nezbytné k zajištění jejich výstavby a řádného užívání pro stanovený účel dopravní infrastruktura: Malá plocha v existujícím průseku lesa při severní hranici ř.ú. u Šerlišského Mlýna navržená (ZD9) jako parkoviště pro vozidla návštěvníků této lokality (vč. tamního lyžařského vleku);

p. KN č. 2134/1; 2134/2; 2459; 1908;


PD6

PD7

Veřejně prospěšné stavby dopravní a technické infrastruktury, včetně plochy nezbytné k zajištění jejich výstavby a řádného užívání pro stanovený účel dopravní infrastruktura: Malá plocha navrženého parkoviště (ZD6) přiléhající ze severu k objektu obecního úřadu v centru Deštného v O. h. určená pro potřeby OÚ a návštěvníků obce; Veřejně prospěšné stavby dopravní a technické infrastruktury, včetně plochy nezbytné k zajištění jejich výstavby a řádného užívání pro stanovený účel dopravní infrastruktura: Malá plocha proti deštenskému kostelu navržená (ZD7) jako parkoviště k posílení parkovacích kapacit v centru obce při silnici II/310;

Pozn.: * takto označené parcely jsou aktuálně ve vlastnictví Obce Deštné v Orlických horách;

Předkupní právo ve prospěch Obce Deštné v Orlických horách je v územním plánu stanoveno také pro následující veřejné prostranství (s funkcí veřejné zeleně), zakreslené ve Výkresu veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací:


52


Označení, pořadové číslo

PP1

Kategorie, základní popis a lokalizace VPS

Dotčené parcely katastru nemovitostí

Veřejná zeleň - v rámci veřejných prostranství: Navržená plocha veřejného prostranství - veřejná zeleň (ZZ1) na východním okraji centra Deštného v O. p. KN č. 661/1; 661/64; h. vyplňující volný mezilehlý prostor zastavěného 661/50; 661/57*; území; Je určena jako centrální veřejné prostranství 661/58*; 661/59*; pro tento sektor obce (vč. sousedící významné 661/60*; 661/63*; rozvojové lokality ZS2) se žádoucím zastoupením zeleně a doprovodného mobiliáře rozšiřujícího možnosti volnočasového využití plochy;

Obec / katastrální území


Pozn.: * takto označené parcely jsou aktuálně ve vlastnictví Obce Deštné v Orlických horách;

9. ÚDAJE O POČTU LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČTU VÝKRESŮ GRAFICKÉ ČÁSTI Počet stran textové části ÚP:

53 stran formátu A4

Obsah grafické části ÚP: 1. Výkres základního členění území 2. Hlavní výkres 3. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací


(měřítko 1 : 5 000) (měřítko 1 : 5 000) (měřítko 1 : 5 000)

53


II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU DEŠTNÉ V ORLICKÝCH HORÁCH

Úvod - pojmy využívané v textových částech Územního plánu Deštné v Orlických horách

Územní plán Deštné v Orlických horách a Odůvodnění ÚP používají pojmy stavené zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon): zastavěné území je území vymezené územním plánem (postupem podle stavebního zákona §58); zastavitelná plocha je plocha vymezená k zastavění v územním plánu - vně hranice zastavěného území; přestavbová plocha je plocha uvnitř zastavěného území určená územním plánem ke změně využití; nezastavěné území je tvořeno pozemky, které nejsou zahrnuty územním plánem do zastavěného území nebo zastavitelných ploch; plocha je část území tvořená pozemkem nebo souborem pozemků vymezená územním plánem s ohledem na stávající nebo požadovaný způsob jejího využití a její význam; koridor je plocha pro umístění vedení dopravní a technické infrastruktury nebo opatření nestavební povahy; veřejnou infrastrukturou se rozumí pozemky, stavby a zařízení 1. dopravní infrastruktury, 2. technické infrastruktury, 3. občanského vybavení - zařízení pro vzdělání a výchovu, sociální a zdravotní služby a péči o rodinu, kulturu, veřejnou správu a ochranu obyvatelstva), 4. veřejných prostranství zřizované nebo užívané ve veřejném zájmu; veřejně prospěšnou stavbou je stavba pro veřejnou infrastrukturu určená k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu vymezená ve vydané územně plánovací dokumentaci (zde územním plánem); veřejně prospěšným opatřením je opatření nestavební povahy sloužící ke snižování ohrožení území a k rozvoji nebo ochraně přírodního, kulturního a archeologického dědictví, vymezené ve vydané územně plánovací dokumentaci; asanací se rozumí ozdravění území; Dále Územní plán Deštné v Orlických horách pracuje s pojmy: stabilizované území je území, v němž je stávající stav využití převzat beze změny do návrhu územního plánu; územní systém ekologické stability (ÚSES) je krajinotvorný program, jehož úkolem je zvýšení ekologické stability od nejmenších celků až po celoevropské sítě; Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny definuje ÚSES takto: „Územní systém ekologické stability je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb.“ ÚSES je tvořen následujícími skladebnými prvky: biocentrum, biokoridor, interakční prvek;


54


Seznam použitých zkratek AOPK ATS BD BJ BPEJ CO ČD ČEZ ČNR ČOV ČSN ČSÚ DN DO EO EVL HS CHLÚ CHKO CHOPAV JPÚ KČT KES KPÚ k.ú.

- Agentura ochrany přírody a krajiny ČR - automatická tlaková stanice - bytový dům - bytová jednotka - bonitovaná půdně ekologická jednotka - civilní ochrana - České dráhy, a.s. - České energetické závody, a.s. - Česká národní rada - čistírna odpadních vod - česká státní norma - Český statistický úřad - dimenze potrubí - dotčený orgán - ekvivalentní obyvatel - evropsky významná lokalita - hospodářský soubor - chráněné ložiskové území - chráněná krajinná oblast Orlické hory - chráněná oblast přirozené akumulace vod - jednoduché pozemkové úpravy - Klub českých turistů - koeficient ekologické stability - komplexní pozemkové úpravy - katastrální území LBC, RBC, NRBC - lokální, regionální, nadregionální biocentrum LBK, RBK, NRBK -lokální, regionální, nadregionální biokoridor LHP - lesní hospodářský plán MKR - místo krajinného rázu MZe - Ministerstvo zemědělství ČR NN, VN, VVN - nízké, vysoké, velmi vysoké napětí OKR - oblast krajinného rázu OP - ochranné pásmo ORP - obec s rozšířenou působností OÚ - obecní úřad PLO - přírodní lesní oblast PP - přírodní památka PRVK - Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje PUPFL - pozemky určené k plnění funkce lesa R+NR ÚSES - regionální a nadregionální územní systém ekologické stability RD - rodinný dům (zde ve smyslu obytně-rekreačního objektu) ř.ú. - řešené území SAS - státní archeologický seznam SDH - sbor dobrovolných hasičů STL, VTL - středotlaký, vysokotlaký (plynovod) TKO - tuhý komunální odpad TS - trafostanice ÚAN - území s archeologickými nálezy ÚAP - územně-analytické podklady ÚP - územní plán ÚPD - územně plánovací dokumentace ÚP VÚC - územní plán velkého územního celku ÚSES - územní systém ekologické stability ÚTP - územně technické podklady ÚV - úpravna vody VAK - vodovody a kanalizace VKP - významný krajinný prvek VUSS - Vojenská ubytovací a stavební správa ZPF - zemědělský půdní fond ZÚR - Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje ZVHS - Zemědělská vodohospodářská správa ZSJ - základní sídelní jednotka (místní část)


55


a) POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU O pořízení územního plánu rozhodlo zastupitelstvo obce Deštné v Orlických horách svým usnesením č. 24 ze dne 16. 10. 2008. Výběr zpracovatele územního plánu na základě výsledků výběrového řízení byl zastupitelstvem obce Deštné v Orlických horách schválen usnesením č. 27 dne 2. 3. 2009. Zadání ÚP bylo zpracováno, následně projednáno a schváleno usnesením zastupitelstva obce Deštné v Orlických horách č. 36 dne 17. 6. 2010, vše v souladu s ustanovením § 47 zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. V průběhu projednávání zadání ÚP byl Krajským úřadem Královéhradeckého kraje (coby příslušným orgánem dle § 22 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů) vydán ve stanovisku ze dne 25. 3. 2010 závěr zjišťovacího řízení, že Územní plán Deštné v O. h. je nutno posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí podle §10i zákona o posuzování vlivů. Krajský úřad Královéhradeckého kraje jako příslušný orgán ochrany přírody a krajiny (podle ust. § 77a odst.3 písm. n) vydal po posouzení návrhu zadání územního plánu Deštné v Orlických horách (v souladu s ust. §45i odst. 1) dne 25. 3. 2010 stanovisko, že návrh zadání územního plánu Deštné v Orlických horách nemůže mít významný vliv na evropsky významné lokality (uvedené ve sdělení MŽP č. 81/2008 Sb., o evropsky významných lokalitách, které byly zařazeny do evropského seznamu) a vyhlášené ptačí oblasti ve smyslu zákona (na území ležícím mimo CHKO Orlické hory). Správa CHKO Orlické hory jako orgán ochrany přírody příslušný podle ust. § 78 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění vydala dne 1. 4. 2010 stanovisko, že významný vliv návrhu zadání ÚP Deštné v Orlických horách samostatně nebo ve spojení s jinými koncepcemi nebo záměry na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti soustavy Natura 2000 lze vyloučit. Na základě výše uvedeného bylo Územní plán Deštné v Orlických horách nutno posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí, resp. udržitelný rozvoj území. Návrh ÚP byl zpracován v souladu s § 50 odst.1 stavebního zákona a v souladu s přílohou č. 7 vyhlášky č. 500/2006 o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. V průběhu zpracování návrhu ÚP byly hlavní aktuálně známé záměry obsažené v ÚP konzultovány s obecním úřadem, zástupci Správy CHKO Orlické hory a zpracovatelem posouzení SEA ve snaze již v této fázi maximálně eliminovat možné problematické prvky. Projednání návrhu ÚP oznámil pořizovatel podle § 50 stavebního zákona dotčeným orgánům, sousedním obcím a krajskému úřadu. Společné jednání se uskutečnilo 29. 3. 2011 v budově SDH Deštné v O. h., návrh ÚP byl vystaven od 7. 3. 2011 do 29. 4. 2011 na OÚ i na webové stránce obce. Po úpravě návrhu v souladu se stanovisky dotčených orgánů posoudil návrh ÚP ve smyslu §51 stavebního zákona odbor územního plánování a stavebního řádu Krajského úřadu Královéhradeckého kraje a sdělil své stanovisko č.j. 11805/UP/2011/Cej dne 24. 6. 2011. „Na základě posouzení předloženého návrhu územního plánu Deštné v Orlických horách podle ustanovení § 51 odst. 2, tedy z hlediska zajištění koordinace využívání území, zejména s ohledem na širší územní vztahy a z hlediska souladu s politikou územního rozvoje a s územně plánovací dokumentací vydanou krajem, Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu, tímto sděluje, že nebyly shledány takové nedostatky, které by neumožňovaly přistoupit k řízení o vydání územního plánu Deštné v Orlických horách, dle ustanovení § 52 a § 53 stavebního zákona.“ RBC 509 Antoniino údolí (dle připravovaných ZÚR okrajově zasahující do ř.ú. v důsledku odlišného měřítka zpracování) bylo po dohodě s Krajským úřadem (27. 6. 2011) a Správou CHKO Orlické hory v ÚP ponecháno v upřesněném vymezení tak, že do správního území obce Deštné v Orlických horách nezasahuje. Upravený a posouzený návrh ÚP byl v rámci započatého řízení o územním plánu (v souladu s ustanovením § 52 stavebního zákona) vystaven k veřejnému nahlédnutí od 4. 9. 2011 do 5. 10. 2011, o čemž byli všichni zpraveni veřejnou vyhláškou, vyvěšenou 19. 8. 2011 na úřední desce OÚ Deštné v Orlických horách včetně úřední desky s dálkovým přístupem (na internetových stránkách obce http://www.obec-destne.cz). Dotčeným orgánům, sousedním obcím a dalším subjektům bylo doručeno


56


v řádném termínu oznámení o konání veřejného projednání upraveného a posouzeného návrhu ÚP Deštné v Orlických horách (oznámení ze dne 19. 8. 2011). Veřejné projednání upraveného a posouzeného návrhu ÚP Deštné v Orlických horách se uskutečnilo ve společenském sále hasičské zbrojnice SDH Deštné v Orlických horách dne 5. 10. 2011 od 13,30 hod. Námitky a připomínky vznesené v průběhu jednání byly přijaty a spolu se dříve uplatněnými námitkami a připomínkami projednány s dotčenými orgány a vyhodnoceny - vypořádání viz kap. j), k). Po vyhodnocení veřejného projednání byl územní plán upraven v souladu se stanovisky dotčených orgánů a požádáno o doplnění souhlasného stanoviska orgánu ochrany ZPF (viz kap. h1). Následně byla zpracována předkládací zpráva a návrh usnesení zastupitelstva obce Deštné v Orlických horách o vydání ÚP Deštné v Orlických horách.

b) VYHODNOCENÍ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM, VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ Soulad s Politikou územního rozvoje Územní plán je vypracován v souladu s Politikou územního rozvoje ČR 2008. Řešené území neleží v rozvojových oblastech, rozvojových osách, specifických oblastech ani koridorech a plochách dopravy či technické infrastruktury vymezených tímto dokumentem. Orlické hory (resp. části území ORP Dobruška a Rychnov nad Kněžnou) jsou v kapitole 7 „Další úkoly pro územní plánování“ zařazeny pod bodem 174 jako „území vykazující relativně vyšší míru problémů, zejména z hlediska udržitelného rozvoje území“. Úkolem pro územní plánování je zde „vymezit upřesněná území jako nadmístní specifické oblasti“, což je řešeno v nadřazené územně-plánovací dokumentaci ZÚR (viz dále). Z obecně formulovaných Republikových priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území ze schválené PÚR ČR 2008 naplňuje předmětný ÚP zejména tyto body: (14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. V některých případech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných případech je třeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina je živým v čase proměnným celkem, který vyžaduje tvůrčí, avšak citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní kulturní, přírodní a užitné hodnoty. Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů. - V ÚP je kladen důraz na ochranu veškerých přírodních hodnot, daných mj. polohou ř.ú. v CHKO (dálkových průhledů, pohledů a panoramat, prvků ÚSES vč. nadregionálních, niv toků, lesních komplexů, biologicky cenných lokalit) apod. Chráněny jsou i kulturní památky a památky místního významu, historicky založená urbanistická struktura, archeologické lokality a jiné přírodní a kulturně-civilizační hodnoty. (16) Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli a v souladu s určením a charakterem oblastí, os, ploch a koridorů vymezených v PÚR ČR. - V ÚP bylo umožněno posílení místního ekonomického potenciálu - zejména ve sportovně-rekreačním segmentu a související vybavenosti. Při funkčním členění a lokalizaci návrhových ploch byl v ÚP vždy důsledně zvažován vliv na urbanistickou strukturu a tvářnost celé obce, na krajinu i další hodnoty vyžadující ochranu (viz výše). REGIO, projektový ateliér s.r.o.

57


(17) Vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí, zejména v regionech strukturálně postižených a hospodářsky slabých a napomoci tak řešení problémů v těchto územích. - viz výše uvedené posílení místního socioekonomického potenciálu s ohledem na polohu ř.ú. ve specifické oblasti nadmístního významu (dle PÚR a zpřesněné vymezení v ZÚR - NSO2 Orlické hory - viz dále); (19) Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Cílem je účelné využívání a uspořádání území úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie, které koordinací veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území omezuje negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území. - V ÚP je např. umožněna revitalizace některých ploch (např. někdejších zemědělských areálů a objektů - umožnění transformace na rekreační a agroturistickou funkci; ochrana, revitalizace a doplnění ploch veřejné zeleně atd.); (20) Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů. - viz výše bod (14). (21) Vymezit a chránit ve spolupráci s dotčenými obcemi před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy) v rozvojových oblastech a v rozvojových osách a ve specifických oblastech, na jejichž území je krajina negativně poznamenána lidskou činností, s využitím její přirozené obnovy; cílem je zachování souvislých pásů nezastavěného území v bezprostředním okolí velkých měst, způsobilých pro nenáročné formy krátkodobé rekreace a dále pro vznik a rozvoj lesních porostů a zachování prostupnosti krajiny. - V ÚP je např. samostatně navržena rozsáhlá plocha veřejné zeleně v kontaktu s centru obce, chráněna je veřejná zeleň vč. cenných niv vodních toků uvnitř zastavěného území, prostupnost krajiny apod.; (22) Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo). - V ÚP je např. funkčně umožněno agroturistické a hippoturistické využití zemědělských areálů, navržena je pobytová rekreační louka s retenční funkcí u řeky Bělá, respektována je síť značených turistických stezek a cyklotras, umožněno je doplnění sportovně-rekreační a turistické infrastruktury a služeb (zázemí pro lyžování, regulovaná možnost doplnění rozhleden na vhodných místech apod.); (23) Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umísťovat tato zařízení souběžně. Nepřípustné je vytváření nových úzkých hrdel na trasách dálnic, rychlostních silnic a kapacitních silnic; jejich trasy, jsou-li součástí transevropské silniční sítě, volit tak, aby byly v dostatečném odstupu od obytné zástavby hlavních center osídlení. - V ÚP je v souladu s JPÚ uchována prostupnost krajiny, posíleny jsou parkovací kapacity na vhodných místech turisticky exponovaných lokalit atd.; (24) Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. Možnosti nové výstavby posuzovat vždy s ohledem na to, jaké vyvolá nároky na změny veřejné dopravní infrastruktury a veřejné dopravy. Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou). - viz body 22,23.


58


(25) Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod. V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní. - V ÚP navržena opatření posilujících retenční schopnosti území (rekreační plocha přírodního charakteru s retenční funkcí u řeky Bělé, ochrana niv menších toků a záplavového území Bělé vč. aktivní zóny před nežádoucím zastavěním aj.), která by, spolu s realizací navržených prvků ÚSES a interakčních prvků, měla výrazně přispět také k ochraně půdy proti erozi. (26) Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod. - V ÚP je (i pomocí regulativů v textové části) uplatňována ochrana niv menších toků a záplavového území Bělé vč. aktivní zóny před nežádoucím zastavěním, navržena je plocha přírodního charakteru s retenční funkcí u řeky Bělé, v kontaktu s horním tokem Bělé je umožněno dílčí posunutí zástavby dále od koryta řeky apod.; Z veřejné infrastruktury v záplavovém území Bělé je navržena plocha pro umístění nové stanice Horské služby (v sousedství stávajícího nevyhovujícího objektu) a menší plocha TI; (27) Vytvářet podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury. Vytvářet rovněž podmínky pro zkvalitnění dopravní dostupnosti obcí (měst), které jsou přirozenými regionálními centry v území tak, aby se díky možnostem, poloze i infrastruktuře těchto obcí zlepšovaly i podmínky pro rozvoj okolních obcí ve venkovských oblastech a v oblastech se specifickými geografickými podmínkami. - V ÚP je navržena mj. plocha OV pro umístění nové stanice HS, umožněno je rozšíření zázemí pro sjezdové i běžecké lyžování, doplnění prvků a sítí TI atd., více viz např. body 19, 22-25, 30. (29) Zvláštní pozornost věnovat návaznosti různých druhů dopravy. S ohledem na to vymezovat plochy a koridory nezbytné pro efektivní městskou hromadnou dopravu umožňující účelné propojení ploch bydlení, ploch rekreace, občanského vybavení, veřejných prostranství, výroby a dalších ploch, s požadavky na kvalitní životní prostředí. Vytvářet tak podmínky pro rozvoj účinného a dostupného systému, který bude poskytovat obyvatelům rovné možnosti mobility a dosažitelnosti v území. S ohledem na to vytvářet podmínky pro vybudování a užívání vhodné sítě pěších a cyklistických cest. - Navrženy mj. lokality záchytných parkovišť pro veřejnou autobusovou dopravu s přímou vazbou na IAD a sportovně-rekreační infrastrukturu - zejména lyžařské vleky, viz body 22-25. (30) Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti. - V ÚP umožněn potřebný rozvoj technické infrastruktury (vč. intenzifikace ČOV, doplnění vodovodní i kanalizační sítě, transformačních stanic aj.). Soulad s nadřazenou územně plánovací dokumentací, požadavky vyplývající ze širších vztahů V ÚP jsou zohledněny Zásady územního rozvoje Královehradeckého kraje (ZÚR), vydané 8. 9. 2011 Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje (s nabytím účinnosti 16. 11. 2011). Podle nich řešené území obce Deštné v Orlických horách spadá do specifické oblasti nadmístního významu NSO2 Specifická oblast Orlické hory. Vzhledem k vyšší míře specifických problémů nadmístního významu ZÚR Královéhradeckého kraje zařazují obec Deštné v Orlických horách (coby součást SO ORP Dobruška) do Specifické oblasti Orlické hory NSO2 s následujícími Úkoly pro územní plánování: - identifikovat hlavní póly a střediska ekonomického rozvoje oblasti a v nich poté vymezováním ploch změn vytvářet podmínky pro ekonomický rozvoj a zkvalitnění veřejné infrastruktury, a to nejen v oblasti cestovního ruchu; je návrhem ÚP dodrženo - viz zejména vymezení nových ploch občanského vybavení ZO1 - ZO9, ploch technické infrastruktury (ZT1), ploch rekreace (ZR1), ploch veřejných prostranství - veřejné zeleně (ZZ1) a stabilizace (ochrana) příslušných stávajících ploch a prvků tohoto charakteru); - vymezováním ploch a koridorů pro dopravní infrastrukturu vytvářet územní předpoklady pro zlepšení dopravní dostupnosti republikových a přeshraničních dopravních tahů; je návrhem ÚP dodrženo viz zejména vymezení ploch dopravní infrastruktury (ZD1-ZD10); REGIO, projektový ateliér s.r.o.

59


- koordinovat územně plánovací činnost a územní rozvoj oblasti s Polskou republikou a Pardubickým krajem, vytvářet předpoklady pro dosažení vyvážených podmínek udržitelného rozvoje území; je návrhem ÚP dodrženo - zejména respektováním a upřesněním nadregionálních a regionálních prvků ÚSES (NRBC 86, NRBK K 80 MB, RBC 1630 a RBK 790) - RBC 509 bylo oproti pracovní verzi ZÚR upřesněno tak, že do ř.ú. nezasahuje; v případě Polské republiky pak nenavržením žádných potenciálně konfliktních prvků v příhraničním pásmu, polské straně bylo též umožněno vyjádřit se k připravovanému ÚP; - plochy změn využití území koordinovat s jeho specifickými přírodními hodnotami; je návrhem ÚP dodrženo - v koncepci ÚP jsou respektovány všechny přírodní limity i hodnoty (vč. převažující polohy v CHKO, existence EVL, PR, PP, památné stromy, VKP registrované i ze zákona, vodní zdroje s OP I. stupně i ostatních, plochy PUPFL, poloha v Oblasti krajinného rázu (dle ZÚR) 11 Orlicko, resp. Podoblastech krajinného rázu 11a - Orlické hory a 11b - Podorlicko (dle AOPK ČR vymezení OKR odlišné), ostatní krajinářské hodnoty vč. důležitých pohledů a průhledů, pozitivní přírodní a architektonické dominanty apod.); - vytvoření předpokladů pro dosažení vyvážených podmínek udržitelného rozvoje oblasti v souladu s ochranou přírody a krajiny; viz výše vč. PÚR; - vytvoření podmínek pro stabilizaci a zlepšení životní úrovně obyvatelstva; viz výše vč. PÚR; - zvýšení atraktivity podhorské části území pro investory; umožněn rozvoj podnikání zejména v oblasti rekreace a cestovního ruchu; - vytvoření podmínek pro vyvážené zajištění zájmů ekonomických a sociálních s výraznými zájmy ochrany přírody a krajiny; viz výše vč. PÚR; - zlepšení dopravní dostupnosti území a přeshraničních dopravních vazeb; viz výše vč. PÚR; - respektování kulturních a civilizačních hodnot území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví; viz výše vč. PÚR; V souladu se ZÚR byla v ÚP navržena 4 veřejně prospěšná opatření (VPO) s možností vyvlastnění (VU1, VU2, VU3 a VU4), která se týkají nadregionálních a regionálních prvků ÚSES (NRBC 86 Sedloňovský vrch-Topielsko, NRBK K 80 MB, RBC 1630 Stará huť a RBK 790). RBC 509 bylo v ÚP oproti měřítku ZÚR upřesněno tak, že do ř.ú. nezasahuje, proto se ho netýká ani návrh VPO. Dle ZÚR je respektována poloha ř.ú. v Oblasti krajinného rázu 11 - Orlicko, resp. v Podoblastech krajinného rázu 11a - Orlické hory a 11b - Podorlicko, upozorněno je na rozdílnou (oproti ZÚR) regionalizaci (typologizaci) krajinného rázu v ÚAP i v hodnocení používaném Správou CHKO Orlické hory. V souvislosti se ZÚR jsou v ÚP respektovány i ostatní stávající limity a hodnoty liniového, bodového i plošného charakteru s nadmístním významem - hranice CHKO a CHOPAV, EVL, PR, PP, vodní zdroj + OP, dobývací prostor se zastavenou těžbou, bilancované výhradní ložisko, silnice II. třídy, 2 elektronická komunikační zařízení (u 1 v ÚP upřesněna poloha), radiové směrové spoje, OP objektu důležitého pro obranu státu aj. Při tvorbě ÚP byla prověřena koordinace s ÚPD pro správní území sousedních obcí. Podle ÚP Deštné v Orlických horách byl např. koordinován ÚP Osečnice (sladění upřesněného průběhu RBK 790). Oproti schválenému ÚP Liberk se ÚP Deštné Deštné v Orlických horách liší průběhem nadregionálního biokoridoru K80 MB, když v ÚP Liberk je v příslušném úseku zakreslen RBK 796, což není v souladu s vydanými ZÚR. Vzhledem k předpokladu vydání ÚP Deštné v Orlických horách do konce r. 2011, je třeba koordinovat následné ÚP sousedních obcí s ÚP Deštné v Orlických horách.

c) VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Územní plán je vypracován v souladu s cíli a úkoly územního plánování ve smyslu § 18 a 19 stavebního zákona, vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území. ÚP zohledňuje žádoucí vyváženost podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území ve snaze adekvátně uspokojit potřeby současné generace bez ohrožení podmínek života generací budoucích. V regulativech konkrétních návrhových ploch i jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití jsou respektovány Cíle ÚP (včetně Cílů 4, 5 a 6) i Úkoly ÚP zejména b), d), e) a o). REGIO, projektový ateliér s.r.o.

60


d) VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ Územní plán byl zpracován a pořízen v souladu s požadavky stavebního zákona 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcích vyhlášek č. 500/2006 Sb. a 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (viz též výše kap. a), c).

e) VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ - SOULAD SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ Ve fázi společného jednání o návrhu ÚP byla uplatněna následující stanoviska dotčených orgánů a vzneseny tyto připomínky a požadavky: STANOVISKA DOTČENÝCH ORGÁNŮ Městský úřad Dobruška, odbor výstavby a životního prostředí, nám. F. L. Věka 11, Dobruška, 518 01

Ochrana přírody a krajiny: V daném území nesouhlasí s vymezením plochy K4 - vodní plocha. Dle odborného stanoviska AOPK ČR je realizace malé vodní nádrže možná pouze v JZ části pozemku 2289/1, event. v podmáčené části pozemku č. 2246/1 za předpokladu povolené výjimky z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů rostlin bledule jarní a úpolínu evropského, které vydává KrÚ KHk, jinak bez připomínek; - neakceptováno, na základě dohody s OVŽP MÚ Dobruška a Správou CHKO Orlické hory bude plocha K4 v návrhu UP ponechána, a to vzhledem k vymezení mimo evidovanou lokalitu výskytu zvláště chráněných druhů rostlin v nivě potoka; Lesní hospodářství: Vyjadřuje se OŽPZ KrÚ KHk;

Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, Pivovarské náměstí 1245, Hradec Králové, 500 03 (v rámci koordinovaného stanoviska KrÚ)

Ochrana ZPF: souhlasné stanovisko k lokalitám ZB1, ZB2, ZB3, ZS1, ZS2, ZS3a, ZS3b, ZS4, ZS5, ZS6a, ZS6b, ZS8, ZS9, ZS10, ZS11, ZS12a, ZS12b, ZS13, ZS14, ZS15, ZS16a, ZS16b, ZS17, ZS18, ZS19, ZS20, ZS21, ZS22, ZS23, ZS24, ZS26, ZS27, ZS28, ZS29, ZS30, ZO1, ZO3, ZO4, ZO5, ZO6, ZO7, ZO9, ZT1, ZD1, ZD2, ZD8, ZD9, ZZ1, ZR1, PB1, PS1 a K4 - akceptováno Lesní hospodářství: Nesouhlas s lokalitou K3a a K3b v areálu na Špičáku, jedná se o náročný zásah do PUPFL o rozloze 10,19 ha s možnou destabilizací dotčeného lesního porostu, tato podoba lyžařského areálu není pro KrÚ akceptovatelná; - akceptováno, plochy změn v krajině K3a, K3b budou z návrhu ÚP vypuštěny; Ochrana přírody a krajiny: Nemá námitek, návrh ÚP Deštné v Orlických horách nemůže mít významný vliv na EVL nebo vyhlášené ptačí oblasti - akceptováno; Posuzování vlivů na ŽP: Bylo vydáno samostatné stanovisko - akceptováno; Technická ochrana ŽP: souhlasí - akceptováno;

Ministerstvo životního prostředí ČR - odbor výkonu státní správy, pracoviště Resslova 1229/2a, Hradec Králové, 500 02

Uvádí, že na území obce je evidováno výhradní ložisko stavebního kamene Špičák s dobývacím prostorem, který je ve smyslu horního zákona nutno považovat za chráněné ložiskové území - respektováno;


61


Ministerstvo zemědělství, Pozemkový úřad Rychnov nad Kněžnou, Jiráskova 1320, 516 01 Rychnov nad Kněžnou

Návrh ÚP lze považovat za dohodnutý; - akceptováno;

Hasičský záchranný sbor Královéhradeckého kraje, územní odbor Rychnov nad Kněžnou, Na Spravedlnosti 2010, 516 01 Rychnov nad Kněžnou

Souhlasné stanovisko s podmínkou, že návrh ÚP bude doplněn o plochy pro potřeby ubytování evakuovaných osob, o plochy pro zajištění humanitárního materiálu a civilní ochrany a o plochy pro vyvezení kontaminovaného materiálu vzniklého mimořádnou událostí a dále bude nutno určit druhy a množství nebezpečných látek skladovaných v zájmovém území; - akceptováno, požadavky příslušné územnímu plánu budou zapracovány do textové části Odůvodnění ÚP;

Obvodní báňský úřad v Trutnově, pracoviště Hradec Králové, Wonkova 1142, Hradec Králové, 500 02

Sděluji, že v k. ú. Deštné v O. h. je stanoven dobývací prostor (DP), nesouhlasí se zněním kapitoly 5.5 Dobývání nerostů, protože v DP je povolena organizaci M-Silnice a.s. hornická činnost - zajištění lomu; uvedený návrh lze realizovat po odepsání zásob ve smyslu horního zákona, po tzv. likvidaci lomu a zrušení dobývacího prostoru; - akceptováno, plocha změny v krajině K5 v lokalitě Na Špičáku bude z návrhu ÚP vypuštěna;

Ministerstvo průmyslu a obchodu, Na Františku 32, 110 15, Praha 1

Neuplatňují připomínky, předpokládají, že dokumentace neohrozí vytěžitelnost všech zásob v DP - akceptováno;

Krajská hygienická stanice Královéhradeckého S návrhem ÚP souhlasí; kraje, územní pracoviště Rychnov n. K., Panská 1493, Rychnov n. K., 506 01 Ministerstvo zdravotnictví ČR, odbor investičního rozvoje, Palackého nám. 4, 128 01, Praha 2

V předmětné lokalitě nemá žádné zájmy z hlediska nadregionální výstavby zdravotnických zařízení.

ČR - Státní energetická inspekce, územní inspektorát pro Královéhradecký kraj, Wonkova 1143, Hradec Králové, 500 02

Návrh ÚP není v rozporu s ochranou zájmů SEI.

Ministerstvo obrany - Vojenská ubytovací a stavební správa Pardubice, Teplého 1899, Pardubice, 530 02

V řešeném území se nachází vojenský objekt zahrnutý do jevu č. 107 - viz pasport č. 129/2009, síť kanalizačních stok včetně OP zahrnutá do jevu č. 70 - viz pasport 128/2009 a OP elektronického komunikačního zařízení zahrnuté do jevu č. 81 - viz pasport č. 192/2009. Řešené území zasahuje do zájmového území vojenské seismické stanice Polom u Sedloňova, jejíž OP je stanoveno do vzdálenosti 5 km od stanice; účelem OP je ochrana seismické aparatury, zajištění kvalitního seismického signálu a ochrana geologického podloží. Ochrana a omezení se vztahují na veškerou stavební činnost, především na důlní činnost (odstřely a těžba), budování studní, tunelů a šachet, budování a rekonstrukce průmyslových objektů a infrastruktury (silnice a železnice) a stavby objektů většího rozsahu. Tyto regulativy požadují zapracovat do územního plánu. Vydání závazného stanoviska podléhá veškerá výstavba (popř. zemní práce) ve vymezeném území - akceptováno, OP seismické stanice je v ÚP vyznačeno a respektováno, ostatní zájmy MO ČR budou zohledněny v rozsahu a podrobnosti odpovídající územnímu plánu (podle dohody uskutečněné během fáze zadání ÚP);


62


Správa Chráněné krajinné oblasti Orlické hory a krajinné středisko Hradec Králové, Dobrovského 332, Rychnov nad Kněžnou, PSČ 506 01

Připomínky a požadavky k jednotlivým plochám: ZB3 - změnit regulativ v kap. 3.3 takto „...výšková regulace zástavby 2 nadzemní podlaží + podkroví...“ důvodem je vhodnějšího začlenění potencionální nové výstavby mezi okolní stávající stavby, v závislosti na existenci záplavového území a pravděpodobnému provedení navážek v rámci stavební činnosti. Dalším důvodem je vymezení lokality v zóně B zpřísněné ochrany krajinného rázu - akceptováno; ZS5 - změnit regulativ v kap. 3.3 takto „...výstavba zde musí mít plošně rozvolněný charakter s minimální velikostí parcel 2000 m2...“ - z důvodu relativní rozlehlosti lokality a vzhledem k její vyvýšené a krajinářsky exponované poloze. Jedná se o zachovalou druhově bohatou louku, v západní části na poz. parc. č. 959/1 s výskytem zvláště chráněných druhů. Tato část by měla být ponechána bez výstavby. Stanovení počtu a rozmístění objektů v ploše bude provedeno územní studií s důrazem rozparcelování plochy v souladu s krajinným rázem i výskytem druhů. Dalším důvodem je vymezení lokality v zóně B zpřísněné ochrany krajinného rázu. - akceptováno s tím, že územní studie nebude pro lokalitu ZS5 v ÚP vyžadována; ZS6a - plochu navrženou pro výstavbu zmenšit o jižní podmáčenou část pozemku parc. č. 689/1 až po svah za hájovnou, z důvodu polohy v nivě potoka (záplavové území) a vzhledem k výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a plazů; požadavek doplnění „polohy v zóně B zpřísněné ochrany krajinného rázu“ do charakteristik a regulativů plochy v kap. 3.3; - zmenšení plochy akceptováno, do kap. 3.3 bude doplněna nutnost zvýšené ochrany krajinného rázu; ZS6b - změnit regulativ takto „...při výstavbě nutno respektovat nivu pravostranného přítoku řeky Bělé, související stromové porosty i navazující druhově bohatou louku v jižním cípu plochy...“. Tuto jižní část ponechat nezastavěnou; požadavek doplnění „polohy v zóně B zpřísněné ochrany krajinného rázu“ do charakteristik a regulativů plochy v kap. 3.3; - akceptováno zmenšení plochy o jižní část v nivě potoka, do kap. 3.3 bude doplněna nutnost respektovat navazující druhově bohatou louku a potřebu zvýšené ochrany krajinného rázu; ZS7 - doplnit o regulativ „...v ploše může být umístěn max. 1 objekt dle hlavního využití...“ vzhledem k poloze lokality v okrajové části obce. Dalším důvodem je vymezení lokality v zóně B zpřísněné ochrany krajinného rázu; požadavek doplnění „polohy v zóně B zpřísněné ochrany krajinného rázu“ do charakteristik a regulativů plochy v kap. 3.3; - akceptováno, do kap. 3.3 bude doplněn regulativ umístění max. 1 objektu dle hlavního využití a nutnost zvýšené ochrany krajinného rázu;


63


Správa Chráněné krajinné oblasti Orlické hory a krajinné středisko Hradec Králové, Dobrovského 332, Rychnov nad Kněžnou, PSČ 506 01 - pokračování

ZS8 - nesouhlasí, požadavek celou plochu z návrhu pro výstavbu vyloučit vzhledem k její poloze v nivě potoka a vzhledem ke značnému výskytu zvláště chráněných druhů. Na ploše se nacházejí druhově bohaté mezofilní louky až podmáčená tužebníková lada a čočka mechového slatiniště. Na ploše byla v květnu 2011 potvrzena bohatá populace ohroženého druhu úpolínu vyššího, čítající stovky jedinců. Dále byl na lokalitě zjištěn výskyt ohroženého druhu prstnatce májového a druhů z červeného a černého seznamu cévnatých rostlin ČR (svízel severní, kozlík dvoudomý, starčík potoční); - akceptováno s tím, že plocha bude nahrazena návrhem vhodnější zastavitelné plochy na nedaleké parcele KN st. 47 (v ÚP bude opět s označením ZS8); ZS10 - změnit regulativ takto „...v ploše může být umístěn maximálně 1 objekt dle hlavního využití..“. Důvodem je vymezení lokality v zóně A přísné ochrany krajinného rázu. K regulaci počtu objektů na ploše bylo přistoupeno z důvodu ochrany krajinného rázu v této pohledově velmi exponované poloze. Předmětný pozemek se nachází v okrajové části obce, kde rozvolněná zástavba podél údolí nenásilně expanduje do zalesněného svahu orlického hřebenu. Umístěním většího počtu objektů by došlo k nežádoucímu zahuštění zástavby, resp. narušení struktury sídla a tím i k nežádoucí změně krajinného rázu místa; - akceptováno, do kap. 3.3 bude doplněn regulativ umístění max. 1 objektu dle hlavního využití a nutnost zvýšené ochrany krajinného rázu; ZS11 - doporučení změnit regulativ takto „...koeficient zastavění max. 0,45 (včetně doplňkových staveb a zpevněných ploch) při respektování přirozeného sklonu terénu a krajinářsky exponované polohy lokality, v ploše lze však umístit maximálně 3 objekty...“ z toho důvodu, aby v okrajové části obce nebyl narušen její charakter umístěním hmotově nepřiměřeného objektu popř. několika menších objektů bez respektování regulativu roztroušené venkovské zástavby; - akceptováno, v kap. 3.3 bude změněn regulativ koeficientu zastavění na 0,45 a povoleno umístění max. 2 objektů dle hlavního využití; ZS12a - požadavek změnit regulativ na „...v ploše může být umístěn max. 1 objekt dle hlavního využití SR...“, jelikož se jedná o pohledově exponovanou plochu při průjezdní komunikaci obcí, přiléhající k hranici CHKO Orlické hory, řešení doporučujeme také vzhledem k rozvolněné struktuře této jihozápadní části obce a s přihlédnutím k faktu dalších navržených ploch k zástavbě; - akceptováno, do kap. 3.3 bude změněn regulativ umístění max. 1 objektu dle hlavního využití; ZS19 - doplnit regulativ „...při umístění objektů respektovat modelaci terénu, krajinářsky exponovanou polohu i výskyt zvláště chráněného druhu (bledule jarní)...“; - akceptováno částečně, do kap. 3.3 bude doplněn regulativ „při umístění objektů respektovat modelaci terénu a krajinářsky exponovanou polohu“;


64



ZS23 - doplnit o regulativ „...koeficient zastavění maximálně 0,2 včetně doplňkových staveb a zpevněných ploch...“, důvodem je vymezení lokality v zóně A přísné ochrany krajinného rázu. Jedná se o svažitý pozemek v pohledově exponované lokalitě na dohled od kulturní dominanty kostele sv. Matouše, který zároveň leží ve II. zóně odstupňované ochrany CHKO. Pokud by nebyly stanoveny přísné regulativy mohlo by dojít, v kontextu se sousední navrženou plochou PS2, k nežádoucí změně a snížení hodnoty krajinného rázu místa; - akceptováno, v kap. 3.3 bude doplněn regulativ koeficientu zastavění na max. 0,20 vč. doplňkových staveb a zpevněných ploch; ZS25 - požadavek doplnit text regulativu „...zóna B zpřísněné ochrany KR...“; - akceptováno částečně, do kap. 3.3 bude doplněn regulativ „nutno zohlednit krajinářsky exponovanou polohu“; ZS28 - doplnit regulativ o text „...koeficient zastavění maximálně 0,15 včetně doplňkových staveb a zpevněných ploch...“ z důvodu polohy parcely navržené pro výstavbu na odlehlém krajinářsky exponovaném místě mimo zastavěné území obce. Dalším důvodem je vymezení lokality v zóně A přísné ochrany krajinného rázu; - akceptováno, v kap. 3.3 bude doplněn regulativ koeficientu zastavění na max. 0,15 vč. doplňkových staveb a zpevněných ploch; ZS29 - doplnit regulativy o text „...koeficient zastavění maximálně 0,2 včetně doplňkových staveb a zpevněných ploch při respektování modelace terénu a v návaznosti na podrobný botanický průzkum, který zmapuje možný výskyt zvláště chráněných druhů na území EVL". Dalším důvodem je vymezení lokality v zóně A přísné ochrany krajinného rázu; - akceptováno, v kap. 3.3 bude doplněn regulativ koeficientu zastavění na max. 0,20 vč. doplňkových staveb a zpevněných ploch při respektování modelace terénu; ZD1 - požadavek změnit regulativ takto „...koeficient zastoupení zeleně a propustných ploch minimálně 0,35...“ z důvodu zvýšení propustnosti celé plochy, vhodné řešit stání nějakou formou polovegetační dlažby a pouze pojezdové plochy nepropustným zpevněním; - neakceptováno na základě dohody, stávající koeficient zeleně 0,2 byl pro uvedené účely shledán dostačujícím, podrobnější řešení plochy žádoucí až v navazujících dokumentacích; PB1 - požadavek změnit regulativ takto „...výšková regulace zástavby: 2 nadzemní podlaží + podkroví...“ z důvodu vhodnějšího začlenění potencionální nové výstavby mezi okolní stávající stavby; - akceptováno, v kap. 3.4 bude změněn výškový regulativ zástavby na 2 nadzemní podlaží + podkroví; PS1 - doporučení změnit regulativ takto „...výšková regulace zástavby: 1 nadzemní podlaží + podkroví tak, aby v okrajové části obce nebyl narušen její charakter umístěním hmotově a výškově nepřiměřeného objektu; - akceptováno, v kap. 3.4 bude změněn výškový regulativ zástavby na 1 nadzemní podlaží + podkroví; Dále u PS1 požadavek vypustit regulativ „...nutno zohlednit polohu ve II. zóně CHKO...“, neboť se plocha nachází již mimo území CHKO - akceptováno;


65



PS2 - požadavek změnit regulativ takto „...koeficient zastavění maximálně 0,15 včetně doplňkových staveb a zpevněných ploch...“, důvodem je vymezení lokality v zóně A přísné ochrany krajinného rázu; Požadavek doplnění regulativu „poloha v zóně A přísné ochrany krajinného rázu“; Jedná se o svažitý pozemek v pohledově exponované lokalitě na dohled od kulturní dominanty kostele sv. Matouše, který zároveň leží ve II. zóně odstupňované ochrany CHKO. Pokud by nebyly stanoveny přísné regulativy mohlo dojít, v kontextu se sousední navrženou plochou ZS23 k nežádoucí změně a snížení hodnoty krajinného rázu místa; - akceptováno, v kap. 3.4 bude změněn regulativ koeficientu zastavění na maximálně 0,15 včetně doplňkových staveb a zpevněných ploch a zdůrazněna nutnost zvýšené ochrany krajinného rázu; K2 - požadavek omezit šířku průseku na max. 15 m, šetřit vtroušené listnaté dřeviny, provést podsadbu melioračních a zpevňujících dřevin do porostních okrajů; - akceptováno, omezení šířky průseku na max. 15 m a další požadovaná opatření budou uvedena v textové části Odůvodnění ÚP; K4 - jedná se o plochu mimo CHKO Orlické hory v okrajové části obce Plasnice při potoce Hluky, na které je navržený rybníček. Upozorňují na fakt, že na kontaktu s navrženou plochou je evidován výskyt zvláště chráněných druhů, případná realizace záměru by byla možná pouze na základě udělení výjimky ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění; - respektováno, na potřebu výjimky bude upozorněno v textové části Odůvodnění ÚP; Další požadavky na úpravy návrhu ÚP:  nevést plochu malé vodní nádrže na poz. parc. č. 960 a okolní pozemek parc. č. 959 v k. ú. Jedlová v Orlických horách, vedený v katastru nemovitostí jako trvalý travní porost, jako stávající stavební pozemek, tj. jako plocha smíšená obytná - rekreační. Navrženo zahrnout plochu rybníčku do ploch vodních a hospodářských a okolní plochu do ploch smíšených nezastavěného území; - akceptováno, bude upraveno v grafice ÚP a Odůvodnění ÚP;  v návaznosti na stanovisko Správy CHKO Orlické hory k návrhu zadání územního plánu obce vypustit umístění značky pro označení rozhledny z poz. parc. č. 2473/1 v kat. území Deštné v Orl. horách. S umístěním rozhledny na Šerlichu u Masarykovy chaty z hlediska ochrany krajinného rázu místa a ochrany stávající kulturněhistorické dominanty Masarykovy chaty nesouhlasíme. Plocha je zahrnuta do II. zóny CHKO a zóny A - přísné ochrany KR; - neakceptováno, po dohodě se Správou CHKO Orlické hory (vzhledem k dobré dostupnosti lokality, možnosti nekonfliktního umístění případné stavby a jejímu doplňkovému charakteru k již existující občanské vybavenosti) bude možnost umístění rozhledny na Šerlichu u Masarykovy chaty v ÚP ponechána, a to za těchto podmínek:


66



1/ v rámci regulativů příslušných funkčních ploch v kap. 6 textové části ÚP bude u lokality pro případnou rozhlednu u Masarykovy chaty na Šerlichu uvedena podmínka nutnosti architektonického souladu s budovou Masarykovy chaty, požadavek nevytvářet novou dominantu v krajině ve snaze o maximálně bezkonfliktní splynutí stavby se stávajícím horizontem (vč. vzrostlé vegetace) a podmínka zamezující umístění jakýchkoliv doplňkových zařízení (telekomunikačních, radiokomunikačních apod.) na objektu případné rozhledny; 2/ V místě stávající provizorní vyhlídkové věže na Velké Deštné bude v grafické části Odůvodnění ÚP vypuštěna značka pro stávající rozhlednu a bude zde ponechán pouze symbol vyhlídkového bodu; v grafické části ÚP a Odůvodnění ÚP zde bude dále vypuštěna značka „památka místního významu“ (+ vypuštěna zmínka v textových částech);  upozornění na nesoulad v textové části návrhu ÚP, kdy je v kapitole 5.2. Protipovodňová ochrana a revitalizační opatření uvedeno, že „...Územní plán respektuje stanovené záplavové území (vč. jeho aktivní zóny) podél toku Bělé v úseku od Šerlišského mlýna po Jedlovou v O. h. V rámci zastavěného území zastavitelných ploch a ploch přestavby platí, že veškeré části těchto ploch, je nutno chápat jako území nezastavitelné, v němž nelze umísťovat nové stavby...“. V kapitole 3.3 (a 3.4 - pozn. projektanta) jsou některé plochy v záplavovém území vymezeny pro výstavbu (ZB3, PB1); - bylo prověřeno; citace textu kap. 5.2 v požadavku DO je neúplná, vypadla podstatná část „...části těchto ploch, které spadají do aktivní zóny záplavového území, je nutno...“; podmínka znemožňující umísťování staveb v aktivní zóně záplavového území je navíc uvedena vždy u příslušné návrhové lokality, do níž okrajově zasahuje (v kapitolách 3.3 a 3.4);  požadavek doplnění podmínek prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu pro plochy s funkčním využitím Plochy smíšené obytné - rekreační SR a pro Plochy zeleně - soukromá a vyhrazená - ZS o formulaci: „...doplňkové stavby a zpevněné plochy budou prováděny u staveb ve II. zóně CHKO Orlické hory a u odloučené zástavby (mimo souvislou zástavbu) v minimálním rozsahu - podmínkou je vydání souhlasu příslušným orgánem ochrany přírody...“ případně, aby toto využití bylo zařazeno mezi podmíněně přípustné využití; - akceptováno částečně, podmínka minimalizace doplňkových staveb a zpevněných plochy v uvedených typech území bude doplněna do kap. 6.2 a 6.6;


67


Krajský úřad Královéhradeckého kraje, Souhlasí s následujícími podmínkami regulace: odbor životního prostředí a zemědělství, odd. - ZB1 - výšková regulace 2 NP + podkroví - akceptováno; EIA a IPPC, Pivovarské náměstí 1245, Hradec Králové, 500 03 - ZB3 + PB1 - výšková regulace 3 NP + podkroví a bude respektován LBK 49 podél vodního toku Bělá a významná biologická lokalita v nivě, bude respektován břehový porost toku; - na základě požadavku Správy CHKO budou zpřísněny výškové regulativy, jinak akceptováno; - PB2 - výšková regulace 2 NP + podkroví, výška hřebene do 14 m nad úrovní terénu; - akceptováno, maximální výška hřebene bude doplněna do kap. 3.4; - ZS1 - z důvodu ochrany KR požadavek lokalitu prostorově regulovat směrem od jihu až jihovýchodu, požadují následně zhotovit zastavovací studii, která stanoví vnitřní prostorovou diferenciaci s přihlédnutím k pohledově exponované poloze. Těžiště zástavby bude v návaznosti na stávající zastavěné území od severu, bude respektován plošně rozvolněný charakter s minimální velikostí parcel 1000 m2 u parcel navazujících na stávající zastavěné území, resp. 1500 m2 u ostatních parcel. Výšková regulace 1 NP + podkroví; - akceptováno, uvedené podmínky prostorové regulace jsou již v ÚP obsaženy, do řešení lokality budou promítnuty v navazujících dokumentacích; - ZS2 - výšková regulace 1 NP + podkroví, vyloučeno je kobercové pojetí vnitřní organizace plochy; - akceptováno, výškový regulativ shodný s ÚP, pojetí organizace plochy bude řešeno v navazujících dokumentacích (tato lokalita však není výrazně pohledově exponovaná, navíc organizace okolní stávající zástavby a provedená parcelace již do značné míry charakter plochy předurčuje); - ZO4, ZO6, ZO8 a ZO9 - výšková regulace zástavby pro objekty občanského vybavení maximálně 1 NP + podkroví - akceptováno, uvedené podmínky výškové regulace jsou již v ÚP obsaženy; - ZS3a, ZS3b, ZO4 - výšková regulace 1 NP + podkroví. Pro lokality ZS3a a ZS3b je dále podmínkou realizace vymezit plochu veřejného prostranství o celkové minimální výměře 1350 m2 bez komunikací. Pro lokality ZS3a a ZS3b je podmínkou realizace ochrana březové aleje podél přístupové komunikace - akceptováno, uvedené podmínky výškové regulace jsou již v ÚP obsaženy, podmínka ochrany aleje bude do kap. 3.3 doplněna; - ZS4 - poloha zástavby jen nad korunou svahu; - akceptováno, terénní omezení zástavby fakticky již v ÚP obsaženo, bude doplněno v uvedené formulaci; - ZS5 - bude respektována linie dřevin podél severní hranice a porosty podél cesty na Dříš; - požadavek na ochranu vrostlých stromů již v ÚP obsažen, zmiňovaná linie dřevin je již mimo hranice plochy; - ZS6a - bude respektována mokřadní enkláva JV; - akceptováno, na základě požadavku Správy CHKO bude plocha zmenšena o podmáčenou jižní část; - ZS12a, ZS16b, ZS18 - v lokalitách budou umístěny maximálně dva objekty a u lokality ZS18 bude respektován porost při severní hranici lokality; - akceptováno, regulativy již v ÚP obsaženy;


68


Krajský úřad Královéhradeckého kraje, - ZS15 - výšková regulace 2 NP + podkroví s tím, že odbor životního prostředí a zemědělství, odd. výška hřebene bude do 10 m nad úrovní terénu. V EIA a IPPC, Pivovarské náměstí 1245, Hradec lokalitě bude umístěn maximálně jeden objekt bytového Králové, 500 03 domu; - akceptováno, regulativy již v ÚP obsaženy, max. - pokračování výška hřebene bude doplněna; - ZS16a - v lokalitě bude umístěn maximálně jeden objekt; - akceptováno, již v ÚP obsaženo; - ZS20, ZS22, ZS23, ZS25 - v lokalitách bude umístěn jediný objekt s příslušnou výškovou regulací, u ZS23 bude objekt umístěn ve východní části plochy; - akceptováno, podmínka umístění objektu ve východní části plochy ZS23 bude doplněna; - ZS24 - v lokalitě budou umístěny maximálně dva objekty s dostatečným odstupem s příslušnou výškovou regulací; - akceptováno, již v ÚP obsaženo; - ZS27 - v lokalitě budou umístěny maximálně dva objekty s preferencí polohy na stávající areál. Bude respektována evidovaná botanická lokalita severně a východně a porost dřevin podél přístupové komunikace k areálu Alfa; - akceptováno, již v ÚP obsaženo; - ZS28 - v lokalitě bude umístěn jediný objekt, výšková regulace 1 NP + podkroví; - akceptováno, již v ÚP obsaženo; - ZS29 - plochu lze pokládat za podmínečně akceptovatelnou jen v severní části nad zářezem cesty a polohou VN; - akceptováno, podmínka umístění objektu bude v ÚP zpřesněna v kap. 3; - ZO2 (patrně omylem uvedeno SO2) - bude respektována poloha ochranného pásma přírodní památky Kačenčina zahrádka; - akceptováno, podmínka v ÚP již obsažena; - ZR1 - bude respektováno inundační území, případná vodní plocha pro posílení retence bude vykazovat přírodně blízké parametry; - akceptováno, podmínky v ÚP již obsaženy; - ZT1 - bude respektován stávající doprovodní porost vodního toku Bělá; - akceptováno, bude doplněna podmínka „respektovat v maximální možné míře doprovodný porost řeky Bělé“; - ZD1 - bude respektováno vymezení biokoridoru LBK 47 podél vodního toku Bělá; - akceptováno, na průběh LBK 47 je v ÚP již upozorněno; - ZD2, ZO7 - bude respektována ochrana údolnice toku východně včetně botanické lokality, dřeviny u silnice, a občasný tok podél silnice; - akceptováno, fakticky již v ÚP obsaženo, formulace budou příp. zpřesněny; - ZD3 - bude respektováno vymezení biokoridoru LBK 49 podél vodního toku Bělá; - akceptováno, na průběh LBK 49 je v ÚP již upozorněno; - K4 - omezení vodní plochy jen na polohu při stávajícím toku v nivě s navázáním na stávající malou plochu a důsledným respektováním botanicky významné lokality pod silnicí II/309; - akceptováno, vymezení plochy K4 i podmínky v textu respektují uvedené požadavky;


69


Krajský úřad Královéhradeckého kraje, - prostorové parametry ploch změn v krajině s funkcí odbor životního prostředí a zemědělství, odd. NSps, které doplňují stávající systém sportovních areálů EIA a IPPC, Pivovarské náměstí 1245, Hradec pro sjezdové lyžování (plochy K1a/ až c/, K2, K3a) Králové, 500 03 pokládat ve vymezení koncepce jako maximální pro správní území Deštné v Orlických horách; - pokračování - akceptováno jako princip koncepce; - umístění rozhledny v lokalitě Šerlich neřešit v lesních pozemcích mimo kontakt se stávajícím zastavěným územím, příslušnou plochu funkčně navázat na prostor kolem Masarykovy chaty tak, aby její poloha neoslabila krajinoestetické působení historické Masarykovy chaty; - akceptováno - viz vyhodnocení související připomínky Správy CHKO; - pro všechny navrhované plochy smíšené obytné rekreační uplatnit společný regulativ zajišťující odpovídající usměrnění základních architektonických parametrů staveb ve vztahu k okolní zástavbě a vzájemných relací těchto ploch z důvodu ochrany krajinného rázu, zejm. kontext pohledově exponovaných lokalit pro bydlení; v tomto kontextu budou řešeny objekty s horizontální dominancí se sedlovou střechou; - akceptováno částečně, obecné principy pro novou výstavbu již jsou uvedeny v kap. 6, dílčí regulativy pak u jednotlivých rozvojových ploch; předjímání konkrétního architektonického řešení (vč. tvaru střechy) není náplní ÚP; - pro všechny rozvojové lokality, které jsou lokalizovány do blízkosti vodotečí, zajistit potřebný odstup ve vazbě na inundační území - minimálně 10 m odstup navrhované zástavby od břehové hrany; - akceptováno částečně, na záplavové území (vč. aktivní zóny), popř. přírodní hodnoty spojené s blízkým vodním tokem je vždy upozorněno u dané plochy v kap. 3; stanovení minimální odstupu od břehové hrany je nutno řešit individuálně v navazujících dokumentacích dle konkrétních místních podmínek (výšková členitost, kapacita koryta, charakter umisťované stavby apod.);

SDĚLENÍ KRAJSKÉHO ÚŘADU Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu, Pivovarské náměstí 1245, Hradec Králové, 500 03

Nevyjádřil se

PODNĚTY SOUSEDNÍCH OBCÍ Bez vyjádření PŘIPOMÍNKY DOTČENÝCH ORGANIZACÍ Centrum dopravního výzkumu, v.v.i., divize rozvoje dopravy - pracoviště Praha, Thámova 7, Praha 8, 186 00 z pověření Ministerstva dopravy ČR (které je dotčeným orgánem ve věcech dopravy pro oblast územního plánování)


Bez připomínek

70


M-silnice, a.s., Husova 1697, Pardubice, 530 03

Nesouhlas s přeměnou netěženého dobývacího prostoru Deštné v O. h. na Špičáku ve prospěch funkce „Plochy smíšené nezastavěného území - přírodněrekreační“, v DP je nyní platná hornická činnost - zajištění lomu dle platné dokumentace „Plán zajištění lomu Špičák (v DP Deštné v O. h.) od roku 2006 do obnovení těžebních prací...“; - akceptováno, plocha změny v krajině K5 v lokalitě Na Špičáku bude z návrhu ÚP vypuštěna, hranice DP a výhradního ložiska bude i nadále v ÚP respektována;

ČEZ Distribuce, a.s., Teplická 874/8, Děčín Podmokly, 405 02

Bez připomínek

Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, Dlážděná 1003/7, Praha 1, 110 00

Bez připomínek

Povodí Labe, s.p., Víta Nejedlého 951, Hradec Králové, 500 03

U toků ve správě Povodí Labe, s.p. požadavek respektovat volný pás pro údržbu toků - 8 m od břehové čáry u významných vodních toků (v ř.ú. Bělá a Černý potok) a 6 m u levostranného přítoku potoka Hluky; Sdělují, že v záplavovém území (ZÚ) vodního toku Bělá se vyskytuje většina lokality ZB3 a SV okraj v aktivní zóně ZÚ (AZZÚ), jižní okraj lokality ZS6a v ZÚ v Q100, lokalita ZO1 celá v ZÚ v Q100 a severní okraj v AZZÚ, lokalita ZD1 - severozápadní okraj v ZÚ v Q100, lokalita ZD3 většina v Q100 a v AZZÚ, lokalita ZD8 celá v ZÚ Q100, lokalita ZR1 celá v ZÚ Q100 a cca 1/3 v AZZÚ, lokalita PB1 celá v ZÚ Q100 a severní okraj v AZZÚ. Nesouhlas s jakoukoliv realizací staveb (nesplňujících výjimku dle § 67 zák. č. 254/2001 Sb., vodní zákon) v aktivní zóně záplavového území, objekty umístěné v Q100 vodního toku Bělá budou nepodsklepené, spodní stavba pod úrovní kóty Q100 bude zhotovena z materiálů, které odolávají dlouhodobému působení vody a kóta obytných podlah bude umístěna min. 30 cm nad kótou Q100. Požadavek individuálního projednání všech činností v blízkosti vodního toku Bělá nebo jeho stanoveného ZÚ a vodních toků Černý potok a bezejmenný levostranný přítok (IDVT 10171454) ústící do potoku Hluky s Povodím Labe, s.p.; - akceptováno, podmínky umisťování staveb v ZÚ budou zmíněny v textu Odůvodnění ÚP.

Lesy ČR, s.p., správa toku - oblast Povodí Labe, Přemyslova 1106, Hradec Králové 8, 501 68

Nesouhlas s návrhem zástavby podél levostranného přítoku LP Bělé č. 1 - č.h.p. 1-02-01-053, neboť se jedná o potoční nivu a jakákoliv zástavba z hlediska fungování přirozeného koryta vodního toku je nežádoucí; - akceptováno,v souladu se stanoviskem Správy CHKO Orlické hory byla plocha ZS8 přesunuta pod stejným označením dále od potoční nivy na st. p. 47; Požadavek ponechat okolí LP Bělé č. 1 - č.h.p. 1-02-01053 bez budoucí zástavby; - akceptováno, v nivě uvedeného toku (resp. v její části - dle přiloženého zákresu) není v ÚP žádná zastavitelná plocha navrhována;


71


OBEC DEŠTNÉ V ORLICKÝCH HORÁCH podněty obce a individuální podněty občanů předložené souhrnně jako požadavky obce (po projednání se Správou CHKO Orlické hory) ev. č. 4/ Ing. Jiří Zatloukal a Radmila Zatloukalová

Požadavek zahrnout p. č. 566/4 v k.ú. Deštné v Orlických horách do funkce „Plochy smíšené obytné-rekreační“ (SR). Akceptováno, do SR bude formou navržené zastavitelné plochy zahrnuta část parcely 566/4 vyplňující proluku mezi stávající zástavbou podél místní komunikace až k vyznačené trase vodovodu; Nutno respektovat vodárenskou infrastrukturu (vč. vodojemu v sousedství), polohu v území zvýšené kontroly v rámci obecné ochrany vod a v maximální možné míře také stávající vzrostlou zeleň.

6/ p. RNDr. František Starý, zastoupený na základě zmocnění Vítem Pomikálkem

Nesouhlas se zařazením pozemku parcely č. 198/2 v k.ú. Deštné v Orlických horách o výměře 1051 m2 do „Ploch veřejných prostranství veřejné zeleně“ - ZV, požadavek zahrnout do funkce „Plochy smíšené obytné-rekreační“ z důvodu záměru stavby 1 obytné či rekreační nemovitosti. Akceptováno, vzhledem k poloze parcely uprostřed zastavěného území bude předmětná parcela 198/2 zahrnuta díky charakteru proluky do ploch SR jako stav - s podmínkou, že žadatel bere na vědomí přístup k pozemku po obecní komunikaci (p. č. 1953/6) a nebude požadovat zajištění přístupu nad rámec současného stavu (vč. kvalitativního).

10b/ Mgr. Roman Zima

Požadavek zařadit pozemek p.č. 2307 v k.ú. Deštné v Orlických horách (část obce Plasnice) do ploch určených k rekreaci. Akceptováno částečně, část parcely č. 2307 mezi cestou u plochy ZS11 (na SV) a okrajem protější zástavby (na JZ) bude navržena jako zastavitelná plocha s funkcí „Plochy smíšené obytné-rekreační - SR“.

11/ MUDr. Jiří Štěpán, MUDr. Dagmar Štěpánová

Žádost o umožnění stavby garáže v SZ části p. č. 640/9 v k.ú. Deštné v Orlických horách (identifikace dle zákresu; v žádosti chybně uvedeno č. sousední parcely 640/5 stejného vlastníka). Akceptováno, vzhledem k poloze parcely uprostřed zastavěného území bude SZ část předmětné parcely 640/9 zahrnuta díky charakteru proluky jako stav do funkce „Plochy smíšené obytné-rekreační - SR“ (zarovnání s linií současné zástavby), zbytek zůstane vymezen jako „Plochy zeleně - soukromá a vyhrazená - ZS“. Je-li to technicky možné, na parcele 640/9 je při výstavbě žádoucí respektovat vzrostlý strom.

12/ Petr Strnad

Žádost o umožnění výstavby rodinného domu (max. do 150 m2) na p. č. 1216/1 v k.ú. Deštné v Orlických horách, který je v novém ÚP zařazen do funkce „Plochy občanského vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení - OS“. Akceptováno, v regulativech ÚP jsou u výše uvedené funkce OS podmíněně přípustné i stavby pro bydlení, pokud se jedná o bydlení majitelů, správců, popř. o služební byty (viz kap. 6). Vzhledem k tomu, že žadatel je majitelem i provozovatelem přilehlého sportovněrekreačního areálu, je tato podmínka splněna. Stávající plocha OS bude pouze zahrnuta do zastavěného území (kam dosud nebyla včleněna vzhledem ke svému převažujícímu charakteru).


72


13/ Zdeněk Beneš, zastoupený na základě zmocnění Zdeňkou Novákovou

U parcel č. 245/1 a st. p. č. 47 v k.ú. Deštné v Orlických horách požadavek změny funkce z „Plochy veřejných prostranství - veřejná zeleň - ZV“ na „Plochy smíšené obytné-rekreační - SR“ (v žádosti omylem SR uvedeno jako „zástavba smíšená - rodinná“); Žádost odkazuje na odlišnou funkci plynoucí ze Změny ÚPSÚ č. III z r. 2001 lokalita č. 12 („plochy drobné výroby nahrazující živočišnou výrobu“). Akceptováno částečně, na základě dohody se Správou CHKO Orlické hory bude stavební parcela č. 47 (vedená v KN jako zbořeniště) zařazena v ÚP do funkce „Plochy smíšené obytné-rekreační - SR“ jako náhrada za vypuštěnou plochu ZS8 (ve východní části parcely 245/1). Parcela 245/1 (v KN vedená jako trvalý travní porost) bude v ÚP nadále vedena s funkcí „Plochy veřejných prostranství - veřejná zeleň - ZV“, neboť zde není naplněna žádná zákonná podmínka pro její zahrnutí do zastavěného území. Zastavitelná plocha ZS8 zde (tj. na části p. č. 245/1) byla vyřazena z důvodu ochrany nivy vodního toku (druhově bohatá mezofilní louka až podmáčená tužebníková lada a čočka mechového slatiniště) a kvůli překryvu s lokalitou významnou pro výskyt zvláště chráněných druhů organismů. V květnu 2011 zde byla potvrzena bohatá populace ohroženého úpolínu vyššího, výskyt ohroženého prstnatce májového a druhů z červeného a černého seznamu cévnatých rostlin ČR - svízele severního, kozlíku dvoudomého a starčíku potočního). Tato parcela není vhodná jako zastavitelná ani z urbanistického, krajinářského a technicko-hygienického hlediska (průchod elektrického vedení VN vč. OP).

16/ Milan Pohl

Žádost o umožnění stavby 1 rodinného domu k trvalému bydlení na pozemku p. KN č. 1002 v k.ú. Deštné v Orlických horách. Akceptováno, z urbanistického hlediska jde o bezproblémovou lokalitu, vzhledem k poloze parcely v OP 50 m od hranice PUPFL je však třeba případnou stavbu konzultovat s příslušným orgánem ochrany lesa.

17/ Doc. PhDr. Jiřina Smutná, CSc. U parcel č. 570/7, 576/3, 576/4, 576/5, 570/6, 108 a 1168 (v k.ú. Jedlová v Orlických horách - v žádosti neuvedeno) vyhledáno požadavek změny funkce z „Plochy smíšené nezastavěného území přírodně-zemědělské - NSpz“ na „Plochy smíšené obytné-rekreační SR“. Akceptováno částečně, do zastavěného území s funkcí SR budou zahrnuty parcely KN č. 570/7, 576/3, 576/4, 576/5, 108 a 1168, které mají odpovídající charakter a bezprostřední souvislost s hlavním objektem na st. p. č. 107. Parcela 570/6 bude zakreslena mimo hranici zastavěného území s funkcí „Plochy zeleně - soukromá a vyhrazená - ZS“. 19/ Obec Deštné v Orlických horách Žádost o zvětšení navržené zastavitelné plochy ZS3b o malý pruh mezi severním okrajem plochy a OP elektrického vedení VN. Akceptováno, urbanisticky vhodné doplnění; v této rozšiřované části plochy ZS3b ÚP počítá s realizací nové transformační stanice TS1.

Ve fázi společného jednání byla prověřena i možnost zohlednění dalších požadavků podaných občany na OÚ Deštné v Orlických horách, které však po dohodě se Správou CHKO Orlické hory nebyly akceptovány a zapracovány do návrhu ÚP (viz tabulkový přehled níže):

Neakceptované individuální podněty občanů shromážděné a předložené obcí (na základě dohody se Správou CHKO Orlické hory) ev. č. 1/ Ing. Jiří Zatloukal Požadavek zahrnout st. p. č. 267 v k.ú. Deštné v Orlických horách do funkce a Radmila Zatloukalová „Plochy smíšené obytné-rekreační“ (SR). Neakceptováno, urbanisticky i krajinářsky nevhodná lokalita ležící zcela mimo kontakt se zastavěným územím (v této části ř.ú. není žádoucí vytvářet či obnovovat izolovaná sídla, je zde historicky založená tendence ke kompaktní zástavbě - vesměs liniově orientované); bez adekvátního přístupu (dopravního napojení);


73


2/ Ing. Jiří Zatloukal a Radmila Zatloukalová

Požadavek zahrnout st. p. č. 56/1 v k.ú. Deštné v Orlických horách do funkce „Plochy smíšené obytné-rekreační“ (SR). Neakceptováno, plocha pokrytá vzrostlou vegetací ležící zcela mimo kontakt se zastavěným územím, bez adekvátního přístupu (dopravního napojení) a tudíž urbanisticky i krajinářsky nevhodná pro výstavbu; v bezprostředním sousedství je lokalita významná pro výskyt zvláště chráněných druhů organismů (tzv. Rampušákův mokřad);

3/ Ing. Jiří Zatloukal a Radmila Zatloukalová

Požadavek zahrnout st. p. č. 327/1 v k.ú. Deštné v Orlických horách do funkce „Plochy smíšené obytné-rekreační“ (SR). Neakceptováno, lokalita v nivě vodoteče pod požární nádrží, pokrytá vzrostlou vegetací, nevhodná pro výstavbu zejména z důvodu ochrany potoční nivy (VKP ze zákona), na níž je vázána lokalita významná pro výskyt zvláště chráněných druhů organismů, a dále kvůli ochraně stávající vegetace a vodohospodářské (retenční) funkce; Nesouhlas mj. i správce toku - Lesů ČR, s.p.;

5/ Jana a Ivo Koštůrovi

Požadavek zahrnout jižní část parcely KN č. 568/1 v k.ú. Deštné v Orlických horách do funkce umožňující výstavbu domku. Neakceptováno, lokalita v nivě vodoteče nad požární nádrží, pokrytá vzrostlou vegetací, nevhodná pro výstavbu zejména z důvodu ochrany potoční nivy (VKP ze zákona), na níž je vázána lokalita významná pro výskyt zvláště chráněných druhů organismů (pokrývá prakticky celou parcelu 568/1), a dále kvůli ochraně stávající vegetace a vodohospodářské (retenční) funkce; S jakoukoliv výstavbou zde nesouhlasí mj. i správce toku - Lesy ČR, s.p.;

7/ Jaroslav Jiroušek ml.

Požadavek zakreslit do stávající plochy VZ současnou stavbu na ustájení hospodářských zvířat a sklad sena o rozměrech 20x20 m. Neakceptováno, ÚP primárně řeší funkční plochy, nikoliv zákresy jednotlivých staveb - to je náplní činnosti katastru nemovitostí, jehož mapy ale slouží jako podklad pro tvorbu ÚP.

8/ Jaroslav Jiroušek

Požadavek zvětšit navrženou zastavitelnou plochu ZS23 (s funkcí „Plochy smíšené obytné-rekreační - SR“) po západní stranu základů objektu na st. parcele 84 (zbořeniště, v k.ú. Jedlová v Orlických horách); Neakceptováno, stávající rozsah plochy ZS23 je pro umístění 1 objektu hlavního využití dostatečný (dle regulativů ÚP v kap. 6), žádoucí je přímá návaznost na komunikaci lemující východní hranu plochy ZS23 a zarovnání se severněji situovanou plochou přestavby stejné funkce (PS2); pozemek spadá do II. zóny CHKO s nutností respektovat zde stanovené podmínky pro výstavbu;

9/ Josef a Lenka Hepnarovi

Požadavek zahrnout parcelu KN č. 585/7 (v k.ú. Deštné v Orlických horách neuvedeno) do funkce „Plochy smíšené obytné-rekreační - SR“. Neakceptováno, lokalita ležící na krajinářsky exponovaném SV okraji Deštného - tj. v území bez žádoucího dalšího zahušťování zástavby (narušení urbanistické struktury); v přímém sousedství se nachází vodárenský objekt, přímo přes parcelu vedou vodovodní řady z vodojemu;

10a/ Mgr. Roman Zima

Požadavek zahrnout celý pozemek p. č. 1598/3 v k.ú. Deštné v Orlických horách jako „plochu občanské vybavenosti“. Neakceptováno, část uvedené parcely přiléhající k příjezdové komunikaci je již navržena jako zastavitelná (ZS27) - nikoliv však pro občanskou vybavenost (jak je nepřesně uvedeno v žádosti), ale s funkcí SR. Prakticky na celé zbývající části parcely je evidována lokalita významná pro výskyt zvláště chráněných druhů organismů a výstavba je zde nežádoucí; Významná část parcely 1598/3 rovněž spadá do OP 50 m od hranice PUPFL;

10c/ Mgr. Roman Zima

Požadavek evidovat st. p. č. 60 v k.ú. Jedlová v Orlických horách i v novém ÚP jako stavební plochu. Neakceptováno, předmětná parcela nebyla součástí zastavěného území ani v platném územním plánu (dle paré uloženého na OÚ), urbanisticky i krajinářsky jde o nevhodnou lokalitu ležící zcela mimo kontakt se zastavěným územím bez adekvátního přístupu (dopravního napojení); celá parcela navíc spadá do II. zóny CHKO a do OP 50 m od hranice PUPFL; bez reálné možnosti napojení na sítě TI;


74


14/ Bc. Václav Vojtěch

Požadavek zahrnout parcelu KN č. 959/4 (v k.ú. Deštné v Orlických horách v žádosti neuvedeno) do funkce „Plochy smíšené obytné-rekreační - SR“, na části pozemku záměr umístění 1 rodinného domu. Neakceptováno, prakticky celá parcela je lokalitou významnou pro výskyt zvláště chráněných druhů organismů, celá parcela spadá rovněž do OP 50 m od hranice PUPFL; lokalita je pro zástavbu krajinářsky a urbanisticky nevhodná, přirozeně nenavazuje na zastavěné území; při její východní hranici se nacházejí zastavení kulturně významné křížové cesty na Dříš;

15/ p. Fejfar

Žádost o umožnění výstavby rodinného domu na p. č. 696/3 v k.ú. Jedlová v Orlických horách - Luisino údolí; Neakceptováno, předmětná parcela leží v cenném sídelně-krajinářském souboru - osadě Luisino údolí, která (i díky převaze pravidelně uspořádané tradiční horské architektury) je v ÚP navržena jako urbanistická hodnota k ochraně - a to včetně půdorysu, který by byl nově včleněnou zástavbou narušen; předmětná parcela nebyla historicky zastavěna, celá lokalita navíc spadá do II. zóny CHKO a do OP 50 m od hranice PUPFL; problematické je zde i připojení na sítě TI (elektro, voda);

18/ Václav Jačo

Žádost o umožnění stavby rodinného domu na pozemku p. KN č. 620/8 v k.ú. Deštné v Orlických horách. Neakceptováno, urbanisticky i krajinářsky nevhodná lokalita ležící zcela mimo kontakt se zastavěným územím, uprostřed lánu zemědělské půdy (v této části ř.ú. není žádoucí vytvářet či obnovovat izolovaná sídla, je zde historicky založená tendence ke kompaktní zástavbě - vesměs liniově orientované); pozemek je bez jakéhokoliv adekvátního přístupu (dopravního napojení) a bez reálné možnosti napojení na sítě TI;

20/ Ing. Petr Nováček

Žádost o „zařazení pozemků p.č. 269/8, 269/9 a 269/10 v k.ú. Deštné v Orlických horách do platného“ resp. „nově připravovaného územního plánu“ (rozpor), resp. umožnění stavby cca 5 rodinných domů. Neakceptováno, urbanisticky i krajinářsky nevhodná lokalita ležící zcela mimo kontakt se souvisle zastavěným územím (v této části ř.ú. není žádoucí vytvářet či obnovovat izolovaná sídla, je zde historicky založená tendence ke kompaktní zástavbě - vesměs liniově orientované); vysoké nároky na dopravní napojení všech objektů;

21/ Martin Donát

Žádost o zařazení pozemku p.č. 245/5 (v k.ú. Deštné v Orlických horách v žádosti neuvedeno) „jako stavebního“ v novém územním plánu. Neakceptováno, lokalita v nivě vodoteče, zčásti pokrytá vzrostlou vegetací, nevhodná pro výstavbu zejména z důvodu ochrany potoční nivy (VKP ze zákona), na níž je vázána lokalita významná pro výskyt zvláště chráněných druhů organismů zasahující i do předmětné parcely, a dále kvůli ochraně stávající vegetace a vodohospodářské (retenční) funkce; Se zástavbou nivy nesouhlasí mj. i správce toku - Lesy ČR, s.p.;

Stanoviska dotčených orgánů k námitkám a připomínkám uplatněným ve fázi řízení o ÚP jsou uvedena v kapitolách j), k), včetně vypořádání. Požadavky dotčených orgánů byly do návrhu územního plánu zapracovány, pokud již nebyly v dokumentaci dříve obsaženy. Na základě toho lze konstatovat, že návrh ÚP je v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů.

f) VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ ZADÁNÍ Dne 17. 6. 2010 bylo usnesením č. 36 zastupitelstva obce Deštné v Orlických horách schváleno zadání Územního plánu Deštné v Orlických horách (dále „Zadání“). Zadání je koncepcí navrženou v územním plánu respektováno. ÚP reflektoval požadavky na řešení vyplývající z ÚAP a poznatky z fáze průzkumů a rozborů vč. SWOT analýzy (kap. 2 Zadání). Adekvátně též byly zohledněny požadavky na rozvoj území obce (kap. 3 Zadání) - zejména ty s významnějším územním průmětem, požadavky na plošné a prostorové uspořádání území (kap. 4 Zadání), požadavky na řešení veřejné infrastruktury (kap. 5 Zadání) i požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území (kap. 6 Zadání - zde došlo zejména k upřesnění prvků ÚSES i s ohledem na ZÚR, např. RBK 795 již nebylo REGIO, projektový ateliér s.r.o.

75


vymezeno). Dle kap. 7 Zadání byly při zohlednění ZÚR navrženy veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření. V souladu s požadavky v kap. 8 Zadání bylo respektováno výhradní ložisko nerostných surovin Deštné v Orlických horách-Špičák a tamní netěžený dobývací prostor. Ten byl s ohledem na nežádoucí funkční střet s blízkým obytně-rekreačním územím, lyžařským areálem na Špičáku a přírodními hodnotami (vč. polohy v CHKO Orlické hory) v ÚP v souladu se Zadáním původně navržen k rekultivaci a funkční přeměně na NSpr (která by nijak neohrozila ochranu ložiska), na základě stanoviska DO (Obvodní báňský úřad) a připomínky dotčené organizace byl však tento záměr přehodnocen. V souladu s požadavky na ochranu před povodněmi v kap. 8 zadání ÚP v rámci navržené plochy RN (ZR1) počítá s retenční nádrží plnící protipovodňovou i rekreační funkci. Stanovená koncepce ÚP i jeho dílčí návrhy reflektují požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území z kap. 9 Zadání i požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby obsažené v kap. 10 Zadání. Odůvodnění územního plánu obsahuje Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území (dle požadavku z kap. 13 Zadání).

g) KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY, VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ g 1) ODŮVODNĚNÍ KONCEPCE ROZVOJE VČETNĚ VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH g 1.1) Vymezení a základní charakteristika řešeného území Územní plán je zpracován v rozsahu administrativního území obce Deštné v Orlických horách o rozloze 3208,48 ha. Obec se skládá z jediné části (Deštné v Orlických horách) a ze dvou katastrálních území - k.ú. Deštné v Orlických horách (kód 625817) s výměrou 1973,62 ha a k.ú. Jedlová v Orlických horách (kód 625833) o rozloze 1234,86 ha. K 1. 1. 2011 žilo v řešeném území 599 obyvatel. V územně správním členění obec náleží do Královéhradeckého kraje, okresu Rychnov nad Kněžnou a spadá do správního obvodu obce s rozšířenou působností (ORP) Dobruška. Ta je pro Deštné v Orlických horách rovněž obcí s pověřeným obecním úřadem (POU).

g 1.2) Východiska rozvojové a urbanistické koncepce obce Perspektivy rozvoje Deštného v O. h. jsou do značné míry spojeny s výhodnou geografickou polohou obce v blízkosti regionálního centra Hradce Králové a především s vazbou na turistickorekreačně atraktivní region Orlických hor, jehož je Deštné přirozeným centrem. Obec leží mimo hlavní dopravní tahy, územím obce procházejí pouze 4 silnice II. třídy, přesto je však poměrně dobře dopravně dostupné (individuální automobilovou dopravou, z veřejné dopravy pak autobusy vč. speciálních turistických spojů). Během posledních cca 15 let došlo v Deštném ke stabilizaci počtu obyvatel, nevýhodná však zůstává věková struktura, zejména klesající podíl dětské složky populace (předproduktivní věková skupina 0-14 let k 1. 1. 2009 tvořila jen 13,9 %, produktivní složka ve věku 1564 let 71,1 % a poproduktivní nad 65 let pak 15 %). Kromě nabídky vhodných lokalit pro rozvoj obytné funkce by částečným řešením mohla být změna dočasného pobytu některých dosavadních rekreantů na pobyt trvalý. Pouze však za předpokladu, že se stanou nikoliv jen „administrativními“ obyvateli, ale plnohodnotnou součástí kulturně-společenského života obce. Hlavním turistickým magnetem obce jsou tradičně lyžařské areály (zejména na Studeném vrchu v Zákoutí, ale i na Špičáku, Šerlichu, u Šerlišského Mlýna, v Jedlové v O. h. aj.), ke kterým postupně přibyla i kvalitní nabídka ubytování, stravování, doprovodných služeb a atraktivit (lanový park, půjčovny sportovních potřeb, Muzeum sportů, turistická jízdárna, několik venkovních sportovišť apod.). Přírodní zázemí obce je velmi hodnotné a při respektování všech limitů ochrany přírody dobře využitelné pro rekreaci - vč. zimní lyžařské turistiky, cykloturistiky, hipoturistiky apod. Několik značených cyklotras, REGIO, projektový ateliér s.r.o.

76


turistických a naučných stezek územím vede již dnes. Orientaci obce na tento směr rozvoje potvrzují i konkrétní místně iniciované záměry a vazby na mikroregionální spolupráci. Důležitým předpokladem pro toto směřování je mj. zachování adekvátní obslužnosti obce veřejnou dopravou. Také pro trvalé bydlení jsou v Deštném v Orlických horách dobré podmínky, výrazněji chybí pouze napojení na plyn. V zimní sezóně je při vysoké obsazenosti rekreačních zařízení nedostatečná kapacita ČOV, jejíž intenzifikace již probíhá. V obci fungují základní druhy občanské vybavenosti - vč. základní a mateřské školy, dvou zdravotnických zařízení s ordinacemi, 3 prodejen smíšeného zboží, četných drobných podnikatelských aktivit apod. Územní plán je koncipován ve snaze napomoci vytvořit předpoklady pro další zkvalitnění životních podmínek v obci a pro trvalejší stabilizaci počtu obyvatel. Jsou navrženy vhodné lokality jak pro rozvoj bydlení a obytně-rekreační funkce, tak i pro posílení veřejné infrastruktury vč. občanské vybavenosti, sportovně-rekreačních a dalších souvisejících aktivit. Jedním z výchozích principů územního plánu je maximálně harmonické řešení přírodně-krajinného zázemí obce a vytipování možností využití tohoto potenciálu pro rekreaci a cestovní ruch (zimní sporty, agroturistika, příp. návaznost na cykloturistickou síť v regionu apod.). Územní plán přitom reflektuje rozvoj vazeb obce na širší okolí. Rok

1869

1900

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

2004*

2009*

2011*

Deštné v O. h.

2571

2421

1766

922

632

638

647

587

611

624

605

599

* k 31. 12. 2004 resp. k 1. 1. 2009 a 1. 1. 2011 (jinak k datu příslušného SLDB)

Vývoj počtu obyvatel v obci Deštné v Orlických horách 2500 2250

počet obyvatel

2000 1750 1500 1250 1000 750 500 250 0 1869

1900

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

2004

2009

2011

rok

Základní principy rozvoje obce a zásady urbanistické koncepce jsou stanoveny v textové části ÚP (v kap. 2.1 a 3.1), přičemž vycházejí z následujících poznatků: Východiska urbanistické koncepce a rozvojového směřování obce V podrobnějším urbanistickém členění se Deštné v Orlických horách dělí na 6 základních sídelních jednotek - Deštné, Dříš, Jedlová v Orlických horách, Mnichová, Plasnice a Zákoutí. Administrativní území obce zahrnuje řadu odloučených zástaveb vzdálených od hranice souvislého intravilánu jádrového sídla cca do 2 km. K nejvýznamnějším sídelním útvarům tohoto druhu patří Luisino údolí (1,5 km JV od Zákoutí), Šerlišský mlýn (2,5 km severně od Zákoutí), Šerlich (2 km SV od Zákoutí), Zálesí (1,5 km jižně od Zákoutí), okolí kostela sv. Matouše (1 km JV od Jedlové), Kout (1 km západně od Dříše), Víska, Paseka (obě cca 1 km SZ od Deštného) či areál u chaty Radost (0,5 km jižně od Plasnice). REGIO, projektový ateliér s.r.o.

77


Z hlediska geneze urbanistické struktury představuje Deštné v O. h. typický příklad tzv. lesní lánové vsi, tj. sídla založeného podél vodního toku a převážně souběžné cesty. Pro vlastní Deštné v Orlických horách, místní část Zákoutí a odloučenou osadu Luisino údolí je přitom hlavní urbanizační osou dnešní silnice II/310, pro jižní část Deštného, Zákoutí pak i řeka Bělá. V Deštném plní funkci sekundárních přirozených urbanistických os ještě dva pravostranné přítoky Bělé - zejména pak potok Deštná. Civilizačně vyvinuté sekundární osy zástavby zastupuje zejména tzv. Bungrovka (směřující z centra obce k SV), cesta na Dříš (s orientací k JZ) a tzv. Stará cesta mířící k JV do Zákoutí. Zástavba směřující ze Zákoutí na sever k Šerlišskému Mlýnu je vývojově navázána na řeku Bělou, souběžnou silnici II/311 a navazující místní komunikaci. Stejnou funkci plní řeka Bělá v Jedlové v O. h. (zde spolu se silnicí II/321). V Plasnici je přirozenou urbanistickou osou v převažujícím směru Z-V zde pramenící potok Hluky s převážně souběžnou silnící II/309. Zástavba v uvedených „osově“ strukturovaných sídlech se postupem času zahušťovala a rozrůstala podél založené sítě komunikací a vodotečí. Půdorysnou strukturou se vymyká rozvolněná zástavba dvorcového typu v okolí kostela sv. Matouše, stejně jako některé další menší sídelní shluky v odloučených polohách řešeného území. Historicky formované jádro vlastního Deštného leží v přibližném geometrickém středu sídla kolem kostela sv. Máří Magdaleny. I přes neplnohodnotně vyvinutý veřejný centrální prostor lze v kombinaci s několika paprskovitě rozbíhajícími se komunikacemi u tohoto sídla rozpoznat prvky návesního typu. Z architektonického hlediska již v samotném Deštném není zachován jednotný ráz tradiční zástavby, zdejší centrum již vykazuje spíše prvky městského a suburbánního typu (především díky výraznějšímu seskupení bytových a novějších apartmánových domů). Typická architektura horských usedlostí je ve větší míře uchována zejména v okrajových místních částech a lokalitách - v Plasnici, Luisině údolí, v Jedlové v O. h. - především kolem kostela sv. Matouše, V Mnichové, na Dříši a místy i v Zákoutí a při tzv. Staré cestě. I přesto, že mnoho původních objektů horského typu v ř.ú. již bylo zbořeno či přestavěno, ve všech místních částech zbývá ještě dost objektů (nebo celých lokalit) cenných po stavebně-historické stránce. Unikátními architektonicko-urbanistickými soubory zasluhujícími zvláštní ochranu jsou především Plasnice a Luisino údolí - malebná odloučená osada s převahou tradiční architektury uprostřed lesního komplexu JV od Deštného. Pozitivními architektonickými dominantami celé obce jsou především dvě památkově chráněné barokní sakrální stavby s přilehlými hřbitovy - farní kostel sv. Máří Magdaleny v centru Deštného a volně stojící kostel sv. Matouše nad Jedlovou. Oba se výrazně uplatňují v pohledovém panoramatu, spolu s dalšími lokálními architektonickými dominantami (kaple v Plasnici, popř. na Dříši, Hotel Panorama, a především Masarykova chata na Šerlichu) a přírodními panoramaty (hlavní hřeben Orlických hor s Velkou a Malou Deštnou, Šerlichem aj., zalesněný Špičák či Studený vrch s lyžařským areálem). Kromě prohlášených kulturních památek a archeologických nalezišť (viz kap. g2) se v řešeném území nacházejí i další hodnotné objekty, které nejsou zapsány na seznamu kulturních památek ČR, ale tvoří nedílnou součástí zdejšího hmotného kulturně-historického dědictví. V návrhu ÚP jsou takto respektovány jako památky místního významu. Jedná se např. o původní horské (převážně roubené) usedlosti či jinak architektonicky kvalitní budovy (např. bývalá škola v Mnichové, budova deštenského muzea aj.), a zejména o velký počet drobných uměleckých (ponejvíce sakrálních) prvků. Tradiční urbanistickou strukturu, urbanisticko-architektonicky cenné soubory a prvky vč. památek místního významu (sakrální objekty aj.), stavební i přírodní dominanty - to vše územní plán považuje za hodnoty vyžadující náležitý respekt, ochranu a zohlednění při záměrech a aktivitách v dotčeném prostoru. Celkově lze Deštné v Orlických horách charakterizovat jako sídlo s dominující obytnou a rekreační funkcí, které jsou zde spolu úzce svázány a funkčně i prostorově se vesměs prolínají. Proto jsou ve stavu i návrhu ÚP nejčastěji zastoupenou funkcí Plochy smíšené obytné - rekreační - SR. Především díky turistické atraktivitě je relativně významně (vzhledem k populační velikosti obce) zastoupena občanská vybavenost, která je v ÚP též adekvátně doplněna (zejména s vazbou na sportovně-rekreační využití území vč. lyžařských areálů). S plošně rozsáhlým rozvojem „nerekreačních“ ekonomických aktivit se v obci nepočítá, výroba je zastoupena pouze v malé míře ve stabilizovaném území. Významnou roli však územní plán do budoucna přikládá rozvoji ekoturistického a agroturistického potenciálu obce. Tomu je přizpůsobeno i navržené funkční využití bývalých i stávajících zemědělských areálů (zejména dnešní turistické jízdárny na ploše bývalého Státního statku Smiřice při tzv. Staré cestě v Deštném v O. h.) a navržená funkční přeměna netěženého dobývacího prostoru na Špičáku. V souladu s platnými předpisy (Vyhláška č. 501/2006 Sb., Část druhá, Hlava I, §3, odst. 3 a 4 a Hlava II, § 4 - § 19) urbanistická koncepce a koncepce řešení krajiny ÚP obsahují následující plochy REGIO, projektový ateliér s.r.o.

78


s rozdílným způsobem využití. Jejich kompletní výčet a charakteristika jsou uvedeny v kapitole 3 a v kapitole 6 textové části územního plánu, kde je též specifikováno jejich hlavní, přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné využití. Specifické podmínky pro využití jednotlivých zastavitelných ploch a ploch přestavby jsou pak obsaženy v kap. 3.3 a 3.4 textové části ÚP. Systém sídelní zeleně, stanovený v kap. 3.2 textové části ÚP, je kromě zeleně obsažené v rámci ostatních ploch s rozdílným způsobem využití, tvořen i zelení v samostatných funkčních plochách. Vzhledem ke svému specifickému charakteru některé z nich byly územním plánem definovány jako plochy s jiným způsobem využití, než je stanoveno v § 4 až 19 (což umožňuje Vyhláška č. 501/2006 Sb., Část druhá, Hlava I, §3, odst. 4). Jedná se o: 

Plochy zeleně - soukromá a vyhrazená - ZS - tento typ sídelní zeleně (nejčastěji soukromé zahrady) se vyskytuje často v rámci jiných funkčních ploch (např. SR); samostatné funkční plochy ZS se vyskytují především v okrajových polohách zástavby s cílem ochránit charakter pozvolného přechodu do volné krajiny; v ř.ú. jsou vymezeny pouze stabilizované plochy ZS;



Plochy zeleně - přírodního charakteru - ZP - plochy zeleně v sídlech udržované v přírodě blízkém stavu, využitelné mj. pro průchod prvků ÚSES; v Deštném v O. h. jde zejména o zeleň na východním okraji Zákoutí, v Luisině údolí či o některé plochy podél vodních toků, s nimiž do zastavěného území vstupují i enklávy přírodě blízkých břehových porostů; v ř.ú. jsou vymezeny jen stabilizované plochy ZP;

Samostatně vymezenou funkční složkou systému sídelní zeleně je i veřejná zeleň, ta je však v souladu s metodikou MINIS zahrnuta pod Plochy veřejných prostranství s následující specifikací: 

Plochy veřejných prostranství - veřejná zeleň - ZV - z urbanistického hlediska nejcennější prvky sídelní zeleně, jejichž funkce je územním plánem chráněna a posilována; ÚP nově navrhuje 1 plochu ZV s cílem vytvořit centrální prostor veřejné zeleně v kontaktu s těžištěm zástavby Deštného v O. h.;

Územní plán při označení ploch s rozdílným způsobem využití i ploch s jiným způsobem využití než je stanoveno v § 4 až 19, při stanovení jejich funkční náplně i ve způsobu grafického znázornění respektuje Minimální standard pro digitální zpracování územních plánů v GIS (tzv. MINIS, verze 2.2 z dubna 2010).

g 1.3) Vyhodnocení účelného využití zastavěného území Zastavěné území obce bylo v územním plánu vymezeno projektantem během průzkumů v terénu k datu 23. 8. 2009 (na základě mapy katastru nemovitostí, doplňujících průzkumů a konzultace s Obecním úřadem Deštné v O. h. i Správou CHKO Orlické hory) a aktualizováno v době zpracování Návrhu ÚP (09/2010-01/2011). Hranice zastavěného území je zakreslena v grafické části dokumentace (Hlavní výkres, Výkres základního členění) k 1. 1. 2011. Zastavěné území vymezené v ÚP dle současných právních předpisů se místy liší od hranice zastavěného území z předešlého ÚPSÚ. Do zastavěného území nebyly např. zahrnuty ty pozemky, jejichž charakter aktuálně neumožňoval začlenění do zastavěného území (louky, nivy vodotečí aj.). Některé odlišnosti jsou dány také tím, že původní ÚPSÚ z roku 1996 byl graficky zpracován na podkladu odvozené mapy v měřítku 1 : 5 000. Pro tvorbu ÚP již byla využita jako podklad katastrální mapa v měřítku 1 : 2880, a to při zohlednění všech změn vzešlých z pozemkových úprav. Nový územní plán, na rozdíl od původního ÚPSÚ, řeší komplexně také koncepci uspořádání a funkčního členění krajiny, stejně jako maximální zohlednění (ochranu) všech limitů a hodnot v území (vč. zastavěného). Míra podrobnosti funkčního členění a zobrazení přítomných jevů v ÚP je vyšší, než jak tomu bylo v ÚPSÚ, a to právě s ohledem na výše uvedenou potřebu ochrany zastoupených hodnot, vč. urbanistické struktury. Tento přístup bylo nutno zvolit právě v takto přírodně a kulturně cenném území (CHKO, EVL soustavy Natura 2000, nadregionální a regionální prvky ÚSES, četné nemovité kulturní památky aj.) s výrazným tlakem na sportovně-rekreační využití a související socio-ekonomické aktivity. Při návrhu územního plánu bylo zhodnoceno účelné využití zastavěného území, na jehož základě byly v rámci zastavěného území vymezeny rozvojové lokality, tzv. plochy přestavby s označením P. Ty jsou uvedeny a charakterizovány v kap. 3.4 textové části územního plánu. Mimo zastavěné území pak byly pro další rozvoj obce a jejích částí vymezeny tzv. zastavitelné plochy, označené jako Z (viz kap. 3.3 textové části územního plánu). Situování rozvojových ploch vychází z prostorových podmínek obce a z následujících principů: REGIO, projektový ateliér s.r.o.

79


1/ Soulad mezi dimenzováním ploch na straně jedné a populační velikostí obce, dlouhodobým demografickým trendem, reálnou poptávkou po novém bydlení, rekreaci, nových ekonomických aktivitách a občanské vybavenosti v místě na straně druhé; 2/ Respektování historicky utvářeného půdorysu s upřednostněním využití již zastavěného území;

a

vnitřní

urbanistické

struktury

sídel

3/ V souvisle zastavěném území návaznost ploch na zastavěné území bez vytváření nových izolovaných prvků osídlení v krajině tam, kde tento izolovaný typ osídlení nebyl historicky založen; 4/ Minimalizace záboru zemědělského půdního fondu (především pak půd s BPEJ I. a II. třídy ochrany ZPF); využití proluk a enkláv v zastavěném území; 5/ Vyhovující dopravní dostupnost či reálná napojitelnost nových lokalit; 6/ Reálná možnost napojení na základní sítě technické infrastruktury (vodovod, kanalizace, elektřina); 7/ Minimalizace kolizí s limity využití území (vedení technické infrastruktury včetně ochranných pásem, územní zájmy ochrany přírody a přírodních zdrojů, památkové péče apod.); 8/ Ohleduplnost budoucí zástavby k panoramatu obce a krajinnému horizontu v dálkových pohledech (s ohledem na polohu většiny řešeného území v CHKO Orlické hory), k místním dominantám (sakrální stavby, významné budovy či stromy apod.), pietním místům apod.; 9/ Vhodné terénní a hydrogeologické poměry v lokalitě (vč. stability podloží a přijatelného radonového rizika); 10/ Návaznost ploch se vzájemně nekolidujícími funkcemi, vyhovující hygienické podmínky pro navrženou funkci (pro obytně-rekreační či jinou klidovou funkci např. dostatečná vzdálenost od frekventovaných komunikací, rušivých provozů průmyslové i zemědělské povahy apod.); S ohledem na charakter území (které je mj. součásti Specifické oblasti Orlické hory NSO2 dle ZÚR), jeho polohu v širších územních vztazích, populační vývoj a silně zastoupenou rekreační funkci, byly v ÚP navrženy zastavitelné plochy a plochy přestavby umožňující jak posílení obytné, tak i rekreační a obslužné funkce v řešeném území. Kapacita nově navržených rozvojových ploch, v souladu s regulativy z kap. 3 ÚP, odpovídá možnosti realizace cca 5-6 bytových domů (s cca 55 BJ, tj. řádově 135 ubytovaných osob) a cca 132 RD (tj. cca pro 400 osob). Vzhledem k silnému územnímu prolnutí obytné a rekreační funkce nelze u této nově umožněné kapacity předem odhadnout vzájemný podíl staveb využívaných pro trvalé bydlení, resp. pro individuální či hromadnou rekreaci (penziony). Obytná (obytně-rekreační) funkce je v omezené míře přípustná i v jiných nově navržených funkčních plochách (např. OS), doplnění zástavby je za určitých pravidel možné také v rámci stabilizovaných ploch zastavěného území. K 1. 1. 2011 žilo v Deštném v Orlických horách 599 obyvatel. Do roku 2015 je předpoklad reálného nárůstu na cca 650 obyvatel. Tento počet koresponduje i s výhledovým počtem v bilanční části PRVK a také s předpokladem obce. Rozvojové plochy navržené v ÚP mohou potenciálně generovat možnost trvalého či rekreačního ubytování celkem pro cca 500-700 osob (viz výše). U části této kapacity je však předpoklad jejího využití pro vnitroobecní migraci (v případě trvale bydlících osob) nebo pro přesun rekreantů do modernějších ubytovacích kapacit. Při zohlednění současného počtu obyvatel (cca 600) a obvyklého počtu rekreantů (aktuální kapacita evidovaných ubytovacích zařízení cca 2300 osob + uživatelé individuálních rekreačních objektů vč. osob v obci přechodně žijících např. část roku), tak může celkový počet přítomných osob v obci ve špičce (především během zimní sezóny) dosáhnout až úrovně cca 3900 (+ další krátkodobější návštěvníci zejména lyžařských areálů v obci).


80


g 2) OCHRANA KULTURNÍCH, HISTORICKÝCH A PŘÍRODNÍCH HODNOT Kulturní památky V Ústředním seznamu kulturních památek ČR jsou na území obce zapsány následující objekty: Číslo rejstříku

Sídelní útvar (ZSJ)

Památka

Rok prohlášení

23493/6-2248

Deštné

kostel sv. Maří Magdaleny

- 2249

Deštné

sousoší P. Marie (sv. Rodiny)**

18241/6-5014

Deštné

turistická chata

1958

12777/6-5736

Jedlová v Orlic. h.

kostel sv. Matouše

1994

47731/6-2252


socha sv. Jana Nepomuckého

18998/6-2251

Jedlová v Orlic. h.* vodní mlýn

14746/6-2250


sklárna - zbytky šachet a pecí (přestavěno na sklad)

čp. / umístění

1958 u kostela č.p. 322 / Šerlich

1958

při cestě na Šerlišský Mlýn

1958

č.p. 254/ č.p.91

1958

č.p. 178 / u hotelu Alba

* vodní mlýn je na webu NPÚ patrně omylem (či podle starého číslování) situován do č.p. 91 v Jedlové v Orlických horách (místo č.p. 254), v grafických podkladech ÚAP je situován zase do Plasnice (č.e. 91), v textové části ÚAP je zmíněna dvojí lokalizace - č.p. 91 (č.p. 254) bez udání místní části či kat. území; ** sousoší P. Marie (sv. Rodiny) je jako kulturní památka uváděno samostatně v textové části ÚAP, v grafické části ÚAP a na webu NPÚ nikoliv (patrně jde o součást areálu kostela);

Kostel sv. Maří Magdalény - dvouvěžová stavba vrcholného baroka z let 1723 až 1725 (dle jiných údajů 1720-1726) od Jana Blažeje Santiniho. Původní gotický dřevěný kostelík stával na místě márnice snad již před rokem 1350. Hlavní oltář od sochaře J. Hartmanna pochází z 18. stol., vzácné varhany z roku 1729, barokní křtitelnice a obrazy křížové cesty z 1. pol. 18. stol. V parčíku před kostelem je umístěno sousoší P. Marie se sv. Josefem, Jáchymem a Annou z r. 1781. Za kostelem je stále fungující hřbitov. Sousoší P. Marie (sv. Rodiny) - pozdně rokokové sousoší Panny Marie se Sv. Josefem, Jáchymem a Annou z roku 1781 stojící v parčíku před kostelem sv. Máří Magdaleny v centru obce; Masarykova chata na Šerlichu postavená královéhradeckým stavitelem F. Capouškem v letech 1924-1925 Klubem českých turistů z Hradce Králové podle projektu brněnského architekta Bohuslava Fuchse na místě horské osady Scherlichgraben (viz kap. 2.3.1).V letech 1930 - 1932 bylo dokončeno turistické značení z Hradce Králové na Masarykovu chatu, v letech 1931-1935 pak byla postavena silnice z Deštného. Roku 1935 byla na Šerlichu též zřízena i meteorologická stanice a před chatou odhalena busta prezidenta T. G. Masaryka od Leoše Kubíčka (ta byla střídavě demontována a instalována souběžně se změnou politických poměrů a názvu chaty). Za 2. sv. války byla v přejmenované „Hitlerbaude“ ubytovna rodin fašistických předáků, zotavovna raněných pilotů i středisko Hitlerjugend. Po krátkém návratu k původnímu jménu byla počátkem 50. let chata opět přejmenována na "chatu ČSTV na Šerlichu". Po epizodním návratu Masarykova jména v období kolem r. roku 1968 nese chata opět (a snad už definitivně) jméno našeho 1. prezidenta od roku 1990. Osudy jména sdílela i prezidentova busta. Kostel sv. Matouše - postavený pražskými karmelitány v pomyslném středu dosti rozptýlené zástavby Jedlové v letech 1737-1741 na místě, kde dříve stávala dřevěná kaple neznámého stáří (připomínán již r. 1636 resp. 1651). V roce 1799 byla kolem kostela vztyčena nová roubená ohrada, roku 1802 opravena kostelní věž a roku 1808 střecha kostela pokryta novou šindelovou střechou. V roce 1820 byla ke kostelu přistavěna věžička. Kostel roku 1833 postihl požár, již za dva roky však již byl opraven a znovu vysvěcen. Interiér byl postupně doplňován a zdoben. Roku 1870 byla velká zděná věž kvůli předchozímu poškození požárem nahrazena novou, menší. V roce 1875 se kostel dočkal nové fasády a v roce 1905 (a poté r. 1919) nové šindelové střechy, kterou později nahradil eternit. Kostel byl v roce 1958 vystěhován a uzamčen, až do roku 1993 chátral, poté se začalo s jeho postupnou opravou (1993-95 střecha). Na hřbitově u kostelíka je pochován např. zdejší kronikář a básník J. E. Brinke (+ 7. 9. 1880). REGIO, projektový ateliér s.r.o.

81


Socha sv. Jana Nepomuckého - pozdně rokokové sousoší z roku 1786 stojící v Zákoutí pod strání na křižovatce silnice z Deštného na Šerlich a do Luisina údolí; Vodní mlýn - objekt bývalého vodního mlýna - č.p. 254 v Jedlové (viz poznámka pod tabulkou) sloužící dnes k rekreaci; Sklárna - zbytky šachet a pecí (přestavěno na sklad) - při průzkumech v rámci ÚP již nebyl objekt památkové ochrany nalezen; vedle Srubu Karolína a Chaty Domov, na webu NPÚ uváděno u Hotelu Alba při č.p. 178; Památky místního významu Vedle prohlášených nemovitých kulturních památek (uvedených výše) a archeologických nalezišť (viz dále) se v řešeném území nacházejí i některé další hodnotné objekty památkového zájmu a kulturní hodnoty, které nejsou zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek ČR. Tvoří však nedílnou součást zdejšího hmotného kulturně-historického dědictví a v ÚP jsou ve snaze podpořit jejich faktické plnohodnotné uchování, příp. i vyšší stupeň jejich památkové ochrany respektovány a vyznačeny v grafické části ÚP. Jejich lokalizace vycházela jednak ze Seznamu objektů v památkovém zájmu uvedeném v příloze č. 2 části A1 ÚAP ORP Dobruška (1//2008), jednak z poznatků získaných při vlastních průzkumech v terénu v rámci ÚP. Vodítkem pro sumarizaci památkových objektů (vč. těch státem již chráněných) je celková evidence vytvořená v rámci Projektu Společná péče o památky - Deštné v Orlických horách - část A. - Popisová část (OS Via Aurea, Rychnov n. K., 2002). Zpracovatelé ÚP však měli k dispozici jen souhrnný soupis (vč. kulturních památek) dle druhu památek bez jejich bližší identifikace a lokalizace. k.ú. Deštné v Orlických horách: kaple Blahoslavené Panny Marie - st.p.č. 150 (dřevěná, původně poutní kaple na Dříši) kaple sv. Rodiny v Plasnici - st.p.č. 429 bývalá Mariánská kaple u lesního pramene v Zákoutí - st.p.č. 313 kaplička - st.p.č. 263 (v Zákoutí vpravo od silnice II/311 na Masarykovu chatu) kaplička - p.p.č. 939/3 (výklenková kaplička na Z okraji Deštného u potoka Deštná) kaplička - p.p.č. 1974/1 (výklenková kaplička v zeleni S od požární nádrže na SV okraji Deštného) kaplička - p.p.č. 272/2 (výklenková kaplička v zeleni severně od Staré cesty na V okraji Deštného) výklenková kaplička - p.p.č. 685/3 (jižně od Staré cesty u potoka) soubor 14 zastavení křížové cesty - Z od cesty k Hotelu Panorama na Dříši socha - pilíř se sochou světce, p.p.č. 689/3 (u odbočení tzv. Staré cesty ze silnice II/310) socha P. Marie - st.p.č. 131 (před č.p. 65 na S okraji Deštného vpravo od silnice směr Plasnice) socha Ecce Homo - p.p.č. 612/1 (vlevo od cesty k požární nádrži na SV okraji Deštného) socha sv. Antonína Paduánského (mezi stromy poblíž cípu lesa na SV okraji zástavby Deštného) socha sv. Jana Nepomuckého - p.p.č. 2510/3 (při Staré cestě) kamenný kříž - p.p.č. 666/2 (u křižovatky při Staré cestě) litinový kříž na kamenném podstavci při cestě k požární nádrži v Deštném sousoší s kamenným křížem uprostřed - přemístěno na p.p.č. 940/1 (u potoka na Z okraji obce) kříž - p.p.č. 1303/1 (při cestě v místní části Kout) kříž - p.p.č. 2070/3 (při cestě v místní části Kout) další sakrální prvky v místní části Kout (na okraji lesa - p.p.č. 1274, na rozcestí J od osady aj.) kříž - při st.p.č. 620 (vpravo od silnice II/311 na Masarykovu chatu) kříž - p.p.č. 1743/11 (1743/1 /3) na okraji lesa poblíž potoka Deštná východně od II/310 kříž - p.p.č. 2240 (v Plasnici u odbočky cesty na Vísku ze silnice II/309) torzo kříže (podstavec v ohrádce) - p.p.č. 2447 (v Plasnici Z od bývalého zemědělského objektu) další 4 křížky při silnici II/309 a z ní odbočující cestě v Plasnici kříž - p.p.č. 2374 (u Lesního Domova v části Víska); kříž u spojnice Staré cesty se silnicí II/310 kamenný podstavec s reliéfem proti budově OÚ v Deštném kamenný podstavec mezi bytovými domy pod kostelem v Deštném dva kříže v lokalitě Pastviny SZ od Deštného pomník (vpravo od cesty k Šerlišskému Mlýnu) pamětní deska J. V. B. Pilnáčka, p.p.č. - 321/1 areál památníku Jindřicha Štemberky s pamětními deskami a kameny - p.p.č. 1091/6 (na Dříši) galerie plastik v přírodě (na Dříši) REGIO, projektový ateliér s.r.o.

82


hřbitov (při kostelu sv. Máří Magdalény) - socha Kalvárie, pomník padlým, soubor náhrobků aj. hraniční kámen bývalé vodní mlýny (Šerlišský Mlýn č.p. 314, býv. č.p. 43 a 44 v Plasnici) budova muzea v Deštném v O. h. stavby tradiční lidové/horské architektury s dochovaným původním charakterem (např. č.p. 44, 170, v Plasnici č.p. 150, 91, 271, stodola u č.p. 119, na Dříši č.e. 116 aj.) k.ú. Jedlová v Orlických horách: kříž - p.p.č. 321/1 (v Jedlové poblíž vyústění místní komunikace na silnici II/321) menší kamenný kříž - při cestě z Jedlové na Dříš kříž - při cestě z Jedlové ke kostelu sv. Matouše; kříž - p.p.č. 176 (u vyústění cesty z Jedlové na silnici II/321) socha - sloup (torzo) - p.p.č./st.p.č 58 (východně od lyžařského areálu Start v Jedlové) pilíř se sochou P. Marie - p.p.č. 867 (Mnichová) křížek při cestě do Mnichové sloup (torzo) v Mnichové mezi č.p. 232 a 309 socha - kalvárie - p.p.č. 824 (u Šlitrovy pily při hranici k.ú.) drobný sakrální objekt - západně od okraje zástavby Mnichové sloup (torzo) na Dříši u č.p. 112 sloup se sochou P. Marie, p.p.č. 478 (před ohradní zdí u kostela sv. Matouše) výklenková kaplička se soškou P. Marie při cestě u kostela sv. Matouše socha - kalvárie - p.p.č. 142/1 (jižně od křižovatky silnic II/310 a 321) kříž - p.p.č. 371 (při cestě severně od bývalého ovčína) kříž - p.p.č. 642/1 (při cestě u cípu lesa západně od Studeného vrchu) kamenný kříž - ppč. 690/1 (v Luisině údolí při silnici II/310) hřbitov (při kostelu sv. Matouše) - vč. náhrobků a ohradní zdi budova bývalé školy na Mnichové (vč. torza podstavce sakrálního objektu) bývalé vodní mlýny (č.p. 226 a 232 v Jedlové v O. h.) stavby tradiční lidové/horské architektury s dochovaným původním charakterem (např. č.p. 197, 203, na Mnichové 306, 310 aj.) 

pozitivní lokální stavební dominanty a jejich uplatnění v pohledech a průhledech (kostel sv. Matouše v Jedlové, kostel sv. Maří Magdaleny v Deštném, Kaple sv. Rodiny v Plasnici, Kaple Blahoslavené Panny Marie na Dříši, Masarykova chata na Šerlichu, Hotel Panorama aj.);



ochrana řešeného území jako území s archeologickými nálezy (kategorie UAN I);

Archeologické památky S ohledem na stav poznání řešeného územního celku je třeba zdůraznit, že zpracovaný přehled území s prokázaným či odůvodněně předpokládaným archeologickým dědictvím není ani tak odrazem skutečného rozložení antropogenních aktivit, jako spíše prozatímní archeologické činnosti v regionu a s jako takovým je s ním nutno pracovat. Přes výše řečené lze vyhodnotit z pohledu památkové péče správní území Deštné v Orlických horách jako „územím s archeologickými nálezy“ (ÚAN), ve smyslu § 22 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění, a to ÚAN kategorie I dle metodiky zpracované v rámci výzkumného úkolu „Státní archeologický seznam ČR“ č. KZ97PO2OPP001 zadaného Ministerstvem kultury ČR - viz Bečvář, L. - Cejpová, M. - Ernée, M. - Knechtová, A. - Krušinová, L. - Sklenářová, Z. Vachůt, P. - Volfík, P. 2003: Státní archeologický seznam České republiky. Praha. Za „území s archeologickými nálezy“ lze přitom považovat prostor, kde již byly jakékoliv archeologické nálezy movité či nemovité povahy identifikovány a rovněž tak prostor, kde je možné vzhledem k přírodním podmínkám1 či dosavadnímu historickému vývoji2 tyto nálezy s vysokou pravděpodobností očekávat.

1 2

Konfigurace terénu, geologické, pedologické a hydrologické poměry na území. Historické, tj. zejména písemné zmínky o území, struktura osídlení v jeho bezprostředním okolí a pod.


83


Území s archeologickými nálezy také splňují podmínky pro to, aby mohla být považována za území s výskytem archeologického dědictví ve smyslu Úmluvy o ochraně archeologického dědictví Evropy (revidované) vyhlášené pod č. 99/2000 Sb. m. Na základě dosud známých výsledků prospekce a s přihlédnutím k starším nálezům je v rámci řešeného území možné vyčlenit tři základní územní soubory: a) území s prokazatelným výskytem movitých a nemovitých prvků archeologického dědictví, které jsou presentovaných archeologickými situacemi3 nebo samostatnými movitými nálezy. Toto území lze považovat za „území s archeologickými nálezy“4, ve smyslu § 22 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Do tohoto souboru jsou zahrnuta všechna archeologická naleziště, případně samostatné movité nálezy, které je možné v terénu spolehlivě lokalizovat5. Veškeré výkopové aktivity stavebního i nestavebního charakteru směřované do těchto území je třeba již ve fázi záměru oznámit Archeologickému ústavu AV ČR, Praha, v.v.i., a buď s ním, nebo s územně příslušnou odbornou archeologickou organizací je nutné konsultovat podobu tohoto záměru a jeho potencionální dopad na zde se nacházející nemovité a movité prvky archeologického dědictví; b) území s možným výskytem movitých a nemovitých prvků archeologického dědictví presentovaných archeologickými situacemi, případně samostatnými movitými nálezy. Toto území je rovněž „územím s archeologickými nálezy“, neboť zde existuje reálný předpoklad výskytu archeologického dědictví. Důvod, proč tato území nejsou zahrnuta do prvního souboru, je dvojí: buď jde o archeologické dědictví, které není možné zcela geograficky vymezit (typickým případem jsou některé pouze rámcově lokalizované zaniklé středověké či novověké vsi), nebo jde o území, jehož sídelní starobylost byla prokázána jiným způsobem a jenom pouhou shodou okolností zde ještě nebyly žádné prvky archeologického dědictví evidovány (typickým příkladem jsou historické intravilány obcí, např. v rozsahu I. vojenského mapování z let 1764-68). S ohledem na fakt, že jde o „území s archeologickými nálezy“, platí zde stejná zákonná povinnost oznámit záměr Archeologickému ústavu AV ČR, Praha, v.v.i., a stejně tak je třeba doporučit konsultaci o podobě tohoto záměru. c) území s archeologickými nálezy, která jsou součástí památkově chráněných území, tj. areálů kulturních památek, památkových rezervací a zón a jejich ochranných pásem (seznam kulturních památek a památkově chráněných území viz webové stránky NPÚ: http://www.npu.cz a zde sekce „Monumnet“). V případě těchto ÚAN je realizace záměru podmíněna správním rozhodnutím (závazným stanoviskem) místně příslušného orgánu státní památkové péče, které je vydáváno na základě žádosti vlastníka nemovitosti, případně jeho správce či uživatele dle § 14 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Oznamovací povinnost vůči Archeologickému ústavu AV ČR, Praha, v.v.i., není postupem dle § 14 cit. památkového zákona dotčena a nadále trvá. Naprostá většina památkově chráněných území se vyznačuje extrémní četností a složitostí archeologických situací. Konsultaci o způsobu minimalizace střetu připravovaného záměru (projektu) s požadavky na ochranu a záchranu archeologického dědictví je proto třeba směřovat již do fáze zpracování studie proveditelnosti - jakékoliv prodlení totiž velmi výrazným způsobem zvyšuje riziko pozdějších časových a finančních ztrát.

3

4

5

Archeologickými situacemi se chápou soubory vzájemně souvisejících movitých a nemovitých archeologických nálezů uložené zpravidla v zemi nebo v zásypech kleneb, stropů či podlah. Podle metodiky zpracované v rámci výzkumného úkolu „Státní archeologický seznam ČR“ č. KZ97PO2OPP001 zadaného Ministerstvem kultury ČR (viz Bečvář, L. - Cejpová, M. - Ernée, M. - Knechtová, A. - Krušinová, L. - Sklenářová, Z. - Vachůt, P. - Volfík, P. 2003: Státní archeologický seznam České republiky. Praha.) je za „území s archeologickými nálezy“ považován prostor, kde již byly jakékoliv archeologické nálezy movité či nemovité povahy identifikovány a rovněž tak prostor, kde je možné vzhledem k přírodním, tedy zejména geomorfologickým, pedologickým, hydrologickým a klimatickým podmínkám či jeho dosavadnímu historickému vývoji tyto nálezy očekávat. Území s archeologickými nálezy je členěno dle míry pravděpodobnosti výskytu archeologického dědictví do čtyř kategorií: ÚAN I (pozitivně prokázaný a dále bezpečně předpokládaný výskyt); ÚAN II (pozitivní výskyt nebyl prokázán, ale určité indicie mu nasvědčují); ÚAN III (pozitivní výskyt nebyl prokázán, ani tomu nenasvědčují žádné indicie, nicméně není a priori vyloučeno, že území bylo člověkem osídleno či jinak využito); ÚAN IV (neexistuje reálná pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů). Faktickou či odůvodněně předpokládanou přítomností nemovitých či movitých archeologických nálezů je přitom splněna podmínka pro to, aby dané území mohlo být považováno za území s výskytem archeologického dědictví ve smyslu Úmluvy o ochraně archeologického dědictví Evropy (revidované) vyhlášené pod č. 99/2000 Sb. m. s. Údaje o archeologických nalezištích (s různou úrovní věcné a geografické přesnosti) obsahuje také Archeologická databáze Čech (ve správě Archeologického ústavu AV ČR, Praha, v.v.i.) a „Informační systém o archeologických datech - Státní archeologický seznam“ (ve správě Národního památkového ústavu).


84


Charakteristika území Správní území Deštného v Orlických horách se skládá mimo jeho vlastního území ještě z katastru obce Jedlová v Orlických horách. Známe z něho doklady antropogenních aktivit náležejících až období mladšího středověku a především novověku, kdy ve sledované oblasti probíhala intenzivní sklářská kolonizace. Ojedinělý nález broušeného neolitického artefaktu nevybočuje z rámce obdobných nálezů známých z okolních (především náchodských) katastrů. Vzhledem k okolnostem nálezu nelze ani vyloučit jeho druhotné využití v rámci lidových pověrečných praktik. Naopak první historická zpráva o Deštném uvádí existenci farního kostela, tedy jakéhosi lokálního střediska spadajícího následně do sféry doberských cisterciáků. Složitější místní vývoj naznačuje i přítomnost zaniklé osady a mlýna situované do povodí Koutského potoka v poloze „Tulešov“, která je datována na sklonek středověku6. Soupis nalezišť dle vyjádření archeologického oddělení Muzea Východních Čech Hradec Králové: Správní obec: DEŠTNÉ V ORLICKÝCH HORÁCH Katastr: DEŠTNÉ V ORLICKÝCH HORÁCH

Kód katastru: 625817

1. osada Zákoutí, pod vidlicí cest ve směru Šerlišský mlýn a Masarykovu chatu na Šerlichu, blízko chalupy Zářeckých; areál sklářské huti; Pozn.: druhé stanoviště deštenské sklárny - doložena v 60. letech XVII. století;  u osady Zákoutí; průzkum Vlastivědného aktivu v Deštném, r. 1978; novověká sklárna; 2. západně od vsi poloha „Pastviny“ (Hüttenberg), v místě č.p. 15, (pozdějšího ovčína státního statku); stanoviště sklárny, skelná struska; Pozn.: Pozn.: první stanoviště deštenské sklářské huti připomínané před r. 1595, kumulace strusky byla patrná ještě za 2. světové války; 

v okolí haltýře zaniklé sklárny, ZM 10:14-12-11, 133:266, 142:269, 140:263 mm; sběr M. Beková, r. 1993; novověká keramika; 3. novověká sklářská huť; osada Šerlich, č.p. 307; sběr Rostislav Peška, Opočno, 1.2.1979; novověká keramika, kachle; 4. lesní cesta k Šerlišskému mlýnu, okolí bodu 14-12-06, 312:022 mm; sběr J. Boček, 20.8.1991; ojedinělý neolitický broušený kamenný nástroj; 5. východní svah Malé Deštné, cca 1,5 km jihovýchodně od parkoviště pod Šerlichem, poloha „Na Cikánce“ (Cikánka, Glashüttewiese, Hüttenwiese, Sklářská louka); areál novověké sklárny, sklářská pec českého typu, zlomky sklářských pánví, sklovina, keramika, mince; Pozn.: třetí a poslední stanoviště deštenské sklárny, doloženo mezi r. 1676-1761; naleziště bylo těžce poškozeno amatérsky prováděným výkopem na přelomu 70. a 80. let 20. století, 

poloha „Na Cikánce“ (Glashüttewiese); zjišťovací výzkum A. Tocháčka a R. Zrůbka, r. 1971; areál zaniklé sklárny;



poloha „Na Cikánce“; společné výkopy „Vlastivědného aktivu v Deštném“ a „Hnutí Brontosaurus“ pod vedením V. Šplíchala, mezi r. 1979 - 1985; novověká sklárna, základy budov, mince (15 ks, z let 1657 - 1761) a další blíže nepopsané předměty; Pozn.: na základě rozboru výrobků stanovena její existence rozmezí 40. až 90. let XVIII. století;



poloha „Na Cikánce“, z areálu sklárny; sběr J. Žeglitz, r. 1984; keramika, sklo, sklovina;



osada Plasnice; údajné středověké sídliště;

Katastr: JEDLOVÁ V ORLICKÝCH HORÁCH

Kód katastru: 625833

6. u chaty „Šaryk“ 300 m od hotelu Praha na hraně terasy řeky Bělé a mezi ní a silnicí Deštné - Šerlich, ZM 10:296:111 mm; nálezy sklářských výrobků, strusky a sklářského odpadu z konce 19. a poč. 20.stol.  prostor mezi Bělou a sjezdovkami; negativní výzkum M. Beková a B. Dragoun, r. 2004; 7. stavba rodinného domu p. J. Novotného č.p. 213 severovýchodně od kostela sv. Matouše; negativní výzkum M. Bekové r. 2004;

6

ústní informace B. Dragouna, Regionální muzeum Orlických hor v Rychnově n. K.


85


8. u osady Zákoutí; stanoviště novověké sklárny; Pozn.: založena r. 1873 p. Kadlíkem, existovala až do r. 1910; 9. poloha „Tulešov“ v okolí pozůstatků mlýna na Koutském potoce; areál zaniklé vsi „Tulešov“; v okolí obce: minimálně tři stanoviště sklářské huti „Alt Hűtte“ (Anna Hűtte); Pozn.: jedno je lokalizované již mimo sledované území na potok Kamenici poblíž osady Luisino Údolí na k.ú. Velký Uhřínov do místa osady Anenská Huť, zaniklé po r. 1945; Vliv staveb, stavebních úprav, udržovacích prací a terénních úprav na archeologické dědictví Každá stavební či jiná obdobná činnost, která buď jakkoliv pozměňuje stávající vnější úroveň terénu (tj. mimo objekty) nebo je obdobným způsobem realizována uvnitř objektů (např. ve sklepích, ale i v zásypech podlah či kleneb), je spojena s faktickou likvidací archeologických terénních situací v místě zásahu, což ve svém dopadu znamená též likvidaci vzájemných vztahů mezi těmito terénními situacemi a zde se nacházejícími archeologickými nálezy movité povahy. Jakkoliv je v odůvodněných případech možné realizaci těchto činností akceptovat, bude třeba zajistit odpovídající dokumentaci všech odkrytých archeologických situací a záchranu movitých archeologických nálezů, a to prostřednictví záchranného archeologického výzkumu. Požadavky na ochranu archeologického dědictví v posuzovaném území: Vzhledem k prokázané přítomnosti archeologického dědictví v území s archeologickými nálezy ve vymezeném regionu je nutné, aby v souladu s platnými právními předpisy majitelé nemovitostí, respektive stavebníci tuto skutečnost zohlednili a to konkrétně tím, že ještě ve fázi stavebního záměru, nejpozději však ve fázi přípravy projektu zkontaktovali odbornou organizaci oprávněnou provádět na tomto území archeologické výzkumy (viz přiložený seznam), kde jim bude poskytnuta informace, do jaké míry se jimi předložený záměr dotkne archeologického dědictví a jakým způsobem lze případný negativní dopad realizace tohoto záměru na zmíněné archeologické dědictví minimalizovat. Zdůvodnění: Smyslem výše uvedených požadavků je zajistit účinnou ochranu archeologického dědictví, aniž by tím byl omezen plynulý a trvale udržitelný rozvoj řešeného území. V souvislosti s tím je třeba připomenout, že maximální informovaností o povaze území a povinnostech z toho vyplývajících jsou chráněni stávající i potencionální majitelé nemovitostí v řešeném území - tedy potencionální investoři, kteří si mohou s dostatečným předstihem a ještě bez jakékoliv finanční újmy svůj investiční záměr zvážit. V praxi by výše navržený postup měl vést k tomu, že ze zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění, vyplývající povinnost strpět záchranný archeologický výzkum nebude stavebníka zatěžovat více, než je bezpodmínečně nutné. V případě, že stavebník bude svůj záměr konsultovat včas, lze ještě dosáhnout jistých korekcí v prozatím plánované projektu, neboť rozsah archeologického výzkumu přesně odpovídá rozsahu zásahů do archeologických souvrství, které jsou vyvolané stavbou či terénními úpravami. Podaří-li se na základě konsultací s archeology objem zásahů do archeologických souvrství snížit, úměrně tomu se minimalizuje i následný záchranný archeologický výzkum. Podmínky, za jakých bude archeologický výzkum proveden (tedy zejména rozsah, způsob provedení, doba trvání a náklady), jsou specifikovány v rámci dohody, kterou oprávněná organizace uzavírá se stavebníkem (resp. vlastníkem, správcem či uživatelem příslušné nemovitosti). V případě, že k dohodě nedojde, rozhodne krajský úřad o povinnostech stavebníka (resp. vlastníka, správce či uživatele nemovitosti) strpět provedení archeologických výzkumů a o podmínkách, za nichž tento archeologický výzkum bude proveden (viz § 22 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů). Organizace oprávněné k výkonu archeologické památkové péče: Archeologický ústav AV ČR, Letenská 4, 118 01, Praha 1 - Malá Strana; Muzeum východních Čech, Eliščino nábřeží 465, 500 01 Hradec Králové; Národní památkový ústav - ÚOP Josefov, Okružní 418, 551 02, Jaroměř 2 - Josefov; Regionální muzeum Orlických hor, Jiráskova 2, 516 01, Rychnov nad Kněžnou; REGIO, projektový ateliér s.r.o.

86


Ochrana přírody a krajiny Z kategorií zvláště chráněných území přírody (dle zákona 114/92 Sb. ČNR, o ochraně přírody a krajiny v platném znění) a z lokalit soustavy NATURA 2000 na řešeném území leží: -

Chráněná krajinná oblast Orlické hory (kód AOPK ČR 64) - rozloha celkem 20000 ha, z toho na řešeném území 3068,4 ha z 3213,7 ha - tj. 95,48 % rozlohy obce leží v CHKO); vyhlášena nařízením Vlády ČSR č. 40/1978 Sb. dne 19. 4. 1978 s účinností od 1. 1. 1979 a výnosem Ministerstvem kultury ČSR 28. 12. 1 (účinnost od 12. 3. 1970);

-

Přírodní rezervace Jelení lázeň (kód AOPK ČR 731) - rozloha 8,24 ha; č. parcely 1929/1; v lese SV od Zákoutí v nadmořské výšce 1068 - 1081 m; jde o hřebenové rašeliniště s charakteristickou ohroženou flórou, faunou a typickými rašelinnými jevy; vyhlášena vyhláškou MŽP ČR 11. 6. 1992 s účinností od 13. 8. 1992, poté nařízením Správy CHKO Orlické hory 23. 3. 2007 (účinnost od 7. 4. 2007) pod číslem 1/2007; V r. 2009 byl schválen Plán péče s platností do 31. 12. 2019;

-

Přírodní památka Kačenčina zahrádka (kód AOPK ČR 2501) - rozloha 0,6732 ha; č. parcel 41/1, 41/16; v Zákoutí u lyžařského areálu Marta I při hlavní silnici v nadmořské výšce 658 - 668 m; jde o fragment polopřirozených travinobylinných společenstev s porosty křovinných vrb a s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů; vyhlášena nařízením Správy CHKO Orlické hory 7. 12. 2005 (s účinností od 21. 12. 2005) pod číslem 1/2005; V r. 2006 schválen Plán péče s platností do 31. 3. 2015;

-

Evropsky významná lokalita Orlické hory - sever (kód AOPK ČR 2927, CZ 0524046), v rámci soustavy Natura 2000; celková rozloha 941,6314 ha (z ha toho 117,5 ha na řešeném území); vyhlášena nařízením Vlády ČR č. 132/2005 Sb. dne 22. 12. 2004 (s účinností od 22. 12. 2004);

-

Evropsky významná lokalita Trčkov (kód AOPK ČR 2938, CZ 0520600), v rámci soustavy Natura 2000; celková rozloha 432,0502 ha (z ha toho jen 0,6 ha na řešeném území); vyhlášena nařízením Vlády ČR č. 132/2005 Sb. dne 22. 12. 2004 (s účinností od 22. 12. 2004);

Obecná ochrana přírody a krajiny se pak týká i všech registrovaných významných krajinných prvků (VKP), VKP daných ze zákona, vyhlášených památných stromů a prvků územního systému ekologické stability. -

registrovaný významný krajinný prvek (VKP) Plasnice - rozloha celkem 2,51 ha (vše na ř.ú.); v ÚAP je uváděno i registrované VKP U Radosti, to však leží v CHKO a po konzultaci se Správou CHKO Orlické hory nebude kvůli tomuto překryvu graficky vyznačeno;

-

ostatní významné krajinné prvky dané ze zákona (§ 3, písm. b zákona č.114/1992 Sb.) - tj. lesy, rašeliniště, mokřady, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy;

-

5 vyhlášených památných stromů - Bříza bělokorá (kód 101431; k.ú. Jedlová v O. h., p.č. 63/2; vyhlášen r. 1995; výška 21 m, obvod 270 cm; v lyžařském areálu v aleji nad hasičskou zbrojnicí); Deštenský dub (kód 101409; k.ú. Deštné v O. h., p.č. 676/2; vyhlášen r. 2000; výška 26 m, obvod 366 cm; cca 100 m od křižovatky Jedlová-Deštné-Šerlich u č.p. 140 na břehu potoka nad soutokem s Bělou); Jasan ztepilý (kód 101432; k.ú. Deštné v O. h., p.č. 572/2; vyhlášen r. 1995; výška 24 m, obvod 550 cm; u terasy rekreační chaty ZO OS orlická nemocnice severně od Národního domu); Jilm v Koutu (kód 101410; k.ú. Deštné v O. h., p.č. 200; vyhlášen r. 2001; výška 20 m, obvod 410 cm; v lokalitě „Kout“ u rekreační chalupy č. 120, cca 120 m nad komunikací ke kostelu v Šedivinách); Lípa v Koutu (kód 105112; k.ú. Deštné v O. h., p.č. 1333; vyhlášen r. 2007; výška 20 m, obvod 456 cm; v údolí Koutského potoka vpravo od červeně značené turistické stezky vedoucí z Deštného v Orlických horách k Prázově boudě, v blízkosti božích muk); Pozn.: Lípa v Deštné i přes uvedení v databázi AOPK ČR nebyla jako PS vyhlášena (kód 101442; k.ú. Deštné v O. h., p.č. 2352; rok vyhlášení neuveden; výška neuvedena, obvod 395 cm; u silnice Deštné-Sedloňov u č.p. 85);

-

prvky územního systému ekologické stability (viz dále); 

Ostatní související hodnoty -

poloha ř.ú. v Oblasti krajinného rázu (OKR) 11 - Orlicko, resp. v Podoblastech krajinného rázu 11a - Orlické hory a 11b - Podorlicko (dle ZÚR); resp. (dle AOPK ČR) poloha ve dvou OKR s 5 vymezenými místy krajinného rázu MKR: OKR 3 - Deštensko (vč. 4 MKR: 3.4


87


-

Deštné, 3.5 Plasnice - Lomy, 3.6 Antoniino údolí, 3.7 Hutě) a OKR 1 - Orlický hřbet (s MKR 1.2 Velká Deštná); dle ÚAP jsou tato MKR: Deštné - Jedlová I., Deštné - Jedlová II (uvedeno pouze v textové části), Šedivinský hřbet, Velká Deštná - Tetřevec, Vrchmezí Sedloňovský vrch, Údolí Bělé, Lubný, Olešnice v O. h. - Sedloňov; přirozené architektonické dominanty (kostel sv. Matouše v Jedlové a kostel sv. Máří Magdaleny v Deštném, Masarykova chata na Šerlichu aj.); drobné sakrální a jiné pietní stavby v krajině; výhledy a průhledy do krajiny, vyhlídkové body; významná solitérní a liniová zeleň; 4 turistické značené stezky, 2 naučné stezky, 7 značených cyklotras; tratě pro běžecké lyžování a lyžařské sjezdové tratě vhodně včleněné do krajiny;

Územní systém ekologické stability Podle § 4 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění, vymezení systému ekologické stability zajišťuje uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny a na vytvoření základů pro mnohostranné využívání krajiny. Ochrana ÚSES je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ. Jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastnící pozemků, obce i stát. Nadregionální a regionální územní systém ekologické stability v územním plánu vychází z připravovaných ZÚR Královéhradeckého kraje (Plán nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability pro území Královéhradeckého kraje) a upřesňuje je v souladu s požadavky Správy CHKO Orlické hory a MŽP ČR. Biocentra a biokoridory zahrnují převážně lesní biotopy typu mezofilně bučinné nebo horské. Zahrnují také biotop vodní, a to v podobě vodních toků říčky Bělé a Koutského potoka. Osa nadregionálního biokoridoru K 80 MB je upřesněna a vymezena v šířce cca 50 m tak, aby v rámci lesního komplexu zahrnovala lesy zvláštního určení, zároveň byla většinově zahrnuta ve II. a okrajově ve III. zóně CHKO (dle členění odstupňované ochrany přírody - zonace CHKO Orlické hory) a byla více vzdálena od zástavby - i vzhledem k oboustrannému vymezení ochranné zóny NRBK. Ta má v lesním komplexu celkovou šířku 2 km, v úsecích se zástavbou je dle konkrétních geomorfologických a ekologických podmínek vymezena tak, aby z ní byly vyjmuty souvisle či izolovaně zastavěné plochy. V rámci NRBK K 80 MB je vymezeno pět lokálních biocenter - LBC K 80/01, LBC K 80/02, LBC K 80/03, LBC K 80/04 a LBC K 80/05. V úseku mezi dvěma regionálními biocentry 1630 Stará huť a 509 Antoniino údolí je NRBK K 80 MB a původní RBK 795 Stará Huť-Údolí Bělé (který již není v ZÚR Královéhradeckého kraje zohledněn) sjednocen do jednoho širšího koridoru NRBK K 80 MB a dochází tak ke koncentraci ochrany v jednom koridoru. Koridor je rozšířen na 150180 m tak, aby byly zachovány dostatečné minimální prostorové parametry ÚSES obou biot mezofilně bučinné a vodní (přičemž na řešeném území se biokoridoru nachází jen v části své šíře). Vymezení nadregionálního biocentra 86 Sedloňovský vrch-Topielisko respektuje nejaktuálnější upřesnění Správy CHKO Orlické hory, resp. MŽP ČR. Za hranicí jihovýchodního cípu řešeného území je NRBC 86 napojeno na nadregionální biokoridor K 80 H a regionální biokoridor RBK H0 68. Upřesněn je průběh regionálního biokoridoru RBK 790, který je v krátkém úseku rozšířen o paralelně procházející biokoridor lokálního významu LBK 25. Také zde se koncentrují dvě bioty pod jednu ochranu, s dodržením minimálních prostorových parametrů obou biokoridorů ÚSES. Na RBK 790 je nově vymezeno jedno lokální biocentrum - LBC 790/01 a ponechána malá část LBC 26 na samé hranici řešeného území. Regionální biocentrum 1630 Stará huť je respektováno dle nadřazené dokumentace, RBC 509 Antoníino údolí bylo oproti připravovaným ZÚR upřesněno tak, že do řešeného území nezasahuje (v krátkém exponovaném úseku kopíruje jeho hranici). Nadregionální ÚSES (rozloha cca 253,5 ha bez vložených lokálních biocenter) -

nadregionální biokoridor NRBK K 80 MB - vychází z nadregionálního biocentra 86 Sedloňovský vrch-Topielisko, severojižním směrem prochází řešeným územím východně od Deštného v O. h. a místní části Zákoutí. Na jihu opouští řešené území, stáčí se západním směrem a opětovně vstupuje do ř. ú. v údolí říčky Bělé mezi RBC 1630 Stará huť a RBC Antoniino údolí (mimo ř.ú.);


88


-

nadregionální biocentrum NRBC 86 Sedloňovský vrch-Topielsko, lesní a horské porosty na severovýchodní hranici řešeného území, zahrnující vrch Malá Deštná (1090 m n.m.);

Regionální ÚSES (rozloha cca 149,2 ha bez vložených lokálních biocenter) -

regionální biokoridor RBK 790 - biokoridor spojující regionální biocentra RBC 514 Údolí Dědiny-Doly a RBC 509 Antoníino údolí, prochází po západním okraji řešeného území ve směru S-J; Těsně za jeho hranicí vstupuje do regionálního biocentra 509 Antoniino údolí;

-

regionální biocentrum 1630 Stará huť - leží na jižním okraji řešeného území v lesním komplexu nad říčkou Bělá. Již mimo ř. ú. je napojeno na nadregionální biokoridor K 80 MB;

Lokální ÚSES (rozloha cca 143,9 ha vč. biocenter vložených do NRBK a RBK) Vymezení ÚSES lokálního významu vychází z dat poskytovaných obcí s rozšířenou působností a z databáze Správy CHKO Orlické hory. Prvky lokálního ÚSES jsou v přímé vazbě na prvky ÚSES nadregionálního a regionálního významu. Úpravy a upřesnění prvků lokálního ÚSES reflektují rekonstrukci nadregionálního a regionálního ÚSES v nadřazené krajské dokumentaci. Také z převzatých dat lokálního ÚSES vyplynula potřeba řešit propojení některých nenavazujících biocenter a biokoridorů a jejich prostorové upřesnění. Lokální biocentra a biokoridory zde představují dva převažující biotopy - lesní a vodní, vzájemně propojené a navazující na sebe. Lesní biota je zastoupena zalesněnými svahovými porosty nacházejícími se nad zastavěnými plochami, vodní probíhá podél vodních toků s břehovými porosty v úzkých zalesněných údolnicích nebo v zástavbě. Plochy biocenter a biokoridorů byly upřesněny ve snaze zahrnout či sjednotit hranice prvků ÚSES a ploch zajištěných jiným stupněm ochrany přírody (evropsky významná lokalita soustavy Natura 2000, PR Jelení lázeň) nebo lokalit významných pro výskyt chráněných druhů organismů (rostliny, živočichové). Lokální biokoridory - LBK 7 (byl přečíslován z důvodu nejasnosti jeho označení), LBK 33 (byl překryt na řešeném území upřesněnou hranicí plochy LBC 34), LBK 35, LBK 37, LBK 39, LBK 40, LBK 41 (jeho napojení na NRBK 86 bylo posunuto více na sever z důvodu zahrnutí skalnatého svahu nad údolnicí), LBK 43, LBK 49 (částečně vede po toku Bělé a částečně po lesním okraji z důvodu zástavby v blízkosti toku), LBK 47, LBK 4, LBK 52, LBK 55, LBK 54, LBK 5 (zrušen úsek napojený na LBK 50), LBK 2 (chyběla návaznost - nově napojen na LBC 46), LBK 25 ( v úseku od RBC 509 k LBC 790/01 sjednoceno s RK 790), LBK 57, LBK 45, LBK 26 (nově navrženo propojení LBC 59 a LBC 790/01). V ÚP je zrušen úsek původního biokoridoru označeného jako LBK 50 z důvodu nefunkčního úseku v Zákoutí a vzhledem ke koordinaci s osou NRBK; Lokální biocentra - LBC 6 (zasahující převážně mimo řešené území), LBC 34, LBC 36, LBC 38, LBC 42, LBC 44, LBC 48 (oproti generelu ÚSES zmenšena výměra LBC kvůli vymezení přírodně rekreační plochy), LBC 46, LBC 53, LBC 16 (zasahující převážně mimo řešené území), LBC 20 (zasahující převážně mimo řešené území), LBC 3, LBC 26 (zasahující převážně mimo řešené území), LBC 58, LBC 59 (nově očíslováno). Původní LBC 51 je posunuto a upřesněno - tj. vymezeno na ose NRBK K 80 MB jako biocentrum LBC K 80/03. Součástí prvků lokálního ÚSES jsou také biocentra vymezena v rámci nadregionálních a regionálních biokoridorů. Na NRBK K 80 MB to je 5 biocenter, na RBK 790 1 biocentrum - viz výše. Z prvků ÚSES jsou všechna biocentra vymezena mimo zastavěné území jako Plochy přírodní - NP, biokoridory pak obrysem s odpovídající překryvnou funkcí, a mají tak ve volné krajině zajištěny prostorové parametry. Po zpracování projektů ÚSES nebo po schválení komplexních pozemkových úprav, kde dojde k jednoznačnému územnímu vymezené biokoridorů, budou plochy biokoridorů využívány rovněž v režimu funkčních ploch NP. Většina lokálních prvků ÚSES je existujících (biocentra funkční nebo částečně funkční, biokoridory optimálně funkční nebo částečně funkční), vymezených z kostry ekologické stability. Jejich zohlednění spočívá ve správném způsobu hospodaření, sledujícím podporu přirozeného genofondu. To představuje na PUPFL obnova přirozené dřevinné skladby dle stanoviště, na ZPF obnova květnatých luk v nivách vodotečí, doplnění břehových porostů vodotečí a rozptýlené zeleně, obnova malých vodních nádrží aj.


89


Biokoridory jsou vymezeny se šířkovou rezervou oproti minimálním požadavkům, a to z důvodu lepší variabilitě prostupu biokoridoru územím, což bude předmětem řešení v projektu ÚSES nebo v rámci komplexních pozemkových úprav, kde budou biokoridory územně definitivně upřesněny i z hlediska majetkoprávních vztahů. Biokoridory podél vodních toků, či ploch mohou být v dalším stupni projektové dokumentace vymezeny po obou stranách toku nebo po jedné straně vodního toku, popř. podél břehu vodní plochy v souladu s využíváním krajiny. ÚSES doplňují tzv. interakční prvky - stávající i navržené liniové prvky v krajině. V ř.ú. je díky velkému podílu lesních ploch a krajinné zeleně na extenzivně obhospodařované půdě dominantně zastoupen lesní a lesozemědělský krajinný typ. Z toho vyplývá velké množství přirozeně funkčních stávajících interakčních prvků v podobě vzrostlé zeleně, které je důležité zachovat (břehové porosty podél vodních toků, meze na svahových pozemcích, loukách nebo pastvinách, zeleň podél polních cest). Nově vymezeny jsou zde interakční prvky především podél polních cest. Realizace těchto prvků s významnou krajinotvornou funkcí nevyžaduje vzhledem k jejich parametrům zábory zemědělské půdy, má navíc funkci protierozní a ekostabilizační. PŘEHLED PRVKŮ ÚSES V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ prvek ÚSES

rozlišení / funkčnost

název

NRBC 86

existujícífunkční

Sedloňovský vrchTopielisko

NRBK K 80 MB

existujícíoptimálně funkční

LBC K 80/01


LBC K 80/02


LBC K 80/03


LBC K 80/04


LBC K 80/05


RBC 1630



V okliku

Stará huť

popis, lokalizace Vrcholové partie Orlických hor zahrnující svahy Šerlichu, Malé Deštné a Zadní hory. Smíšené lesní a horské porosty se zbytky poškozených porostů imisemi určené k obnově. Návrh opatření: cílový stav společenstva jeřábových smrčin, SM, JŘ. Lesní svahové porosty, smíšené smrkové bučiny na přechodu z nižších do vyšších poloh. Porosty etážové s četnými nárosty. Návrh opatření: postupné uvolňování přirozených nárostů, následná obnova porostu-uplatňovat přirozenou obnovu. Rekonstrukce přirozené dřevinné skladby SM, BK, JD, JVK, JŘ. Smíšené smrkové bučiny ve svahových partiích vrchů Malé a Velké Deštné. Drobný vodní tok - levostranný přítok Bělé. Návrh opatření: postupné uvolňování přirozených nárostů, následná obnova přirozenou obnovou porostu. Rekonstrukce přirozené dřevinné skladby SM, BK, JD, JVK, JŘ. Smíšené smrkové bučiny ve svahových partiích vrchů Malé a Velké Deštné. Drobný vodní tok - levostranný přítok Bělé. Návrh opatření: postupné uvolňování přirozených nárostů, následná obnova přirozenou obnovou porostu. Rekonstrukce přirozené dřevinné skladby SM, BK, JD, JVK, JŘ. Smíšené svahové smrkové bučiny na přechodu z nižších do vyšších poloh. Porosty převážně etážové s četnými nárosty. Návrh opatření: postupné uvolňování přirozených nárostů, následná obnova porostu-uplatňovat přirozenou obnovu. Rekonstrukce přirozené dřevinné skladby SM, BK, JD, JVK, JŘ. Smíšené smrkové bučiny ve svahových partiích vrchů Malé a Velké Deštné. Drobný vodní tok - levostranný přítok Bělé. Návrh opatření: postupné uvolňování přirozených nárostů, následná obnova přirozenou obnovou porostu. Rekonstrukce přirozené dřevinné skladby SM, BK, JD, JVK, JŘ. Lesní porosty svahových partií vrchu Lubný, Drobný vodní tok. Návrh opatření: výchovnými zásahy podporovat přirozenou druhovou skladbu dřevin. Říčka Bělá a skalnatý svah se suťovými lesy nad ní. Přírodě blízké lesy na strmých skalnatých svazích. Vyhlášený semenný porost jedle bělokoré. Smíšené lesní porosty přírodního až pralesovitého charakteru. Návrh opatření: obnovovat úzkým násekem po svahu v kombinaci s clonnou sečí, větší zastoupení BK, JD, JVK.

rozloha v ř.ú. (ha)

226,86

26,62

4,51

3,83

4,05

3,77

3,78

139,8

90


RBK 790


LBC 790/01


LBC 6


LBK 7


LBC 34


U Radosti

LBK 35


Špičák

LBC 36


Úpolíny v Ošerově

LBK 37


Víska

LBC 38


U Kamenného vrchu

LBK 39


Pod Kamenným vrchem

LBK 40


Bučiny

LBK 41


K Šerlišskému Mlýnu

LBC 42


Ve skalách

LBK 43


Skály

LBC 44


Zákoutí


Lesní porosty na svahu nad vodním tokem, zahrnující také tok Koutského potoka, ve spodní části hluboce zaříznuté údolí se skalnatými svahy. Od Bc 790/01 lesní porosty. Návrh opatření: zachovat přírodní koryto potoka, při obnově a výchově lesních porostů preferovat listnaté dřeviny. Lesní porost na trase RK zahrnující také tok Koutského potoka. Návrh opatření: zachovat přírodní koryto potoka, při obnově a výchově lesních porostů preferovat listnaté dřeviny. Různověký lesní porost, biocentrum se nachází převážně mimo řešené území. Návrh opatření: výchovnými zásahy podporovat přirozenou dřevinnou skladbu. Lesní LBK podél hranice řešeného území, různověký lesní porost. Návrh opatření: výchovnými zásahy podporovat přirozenou dřevinnou skladbu. Rašelinná louka se vzácnou květenou s navazujícími ladami, částmi lesních porostů - LBC ekotonového charakteru. Návrh opatření: kosení části travních porostů, likvidace bolševníků a nárostů dřevin podporovat JVK, BK, OL u starších porostů SM, BK, JD. Lesní Bk procházející S od špičáku, mladé smrkové porosty a příměsí listnatých dřevin. Návrh opatření: podporovat příměs listnatých dřevin, podpora přirozené dřevinné skladby SM, BK, JD, JVK. Skupinovitě smíšené porosty OL, BŘ, SM, JVK, v okolí vodotečí souvislejší olšiny přerušené bylinnými ladami. Návrh opatření: výchovnými zásahy udržet biodiverzitu porostů, ve SM částech intenzivnější zásahy, významná lokalita bledulí a úpolínů. Lesní LBK probíhající z části podél pramenící vodoteče dále lesními smíšenými porosty. Návrh opatření: ve spodní části při výchovných zásazích podporovat JVK, v horních BK. Rekonstrukce přirozené dřevinné skladby SM, BK, JD, OL, JS, JVK. Horské SM bučiny na svazích pod hřebenem Kamenného vrchu, v okrajích s bohatými přirozenými nárosty BK, SM. Prameniště. Návrh opatření: uvolnění nárostů, postupná obnova porostu s využitím přirozené obnovy BK, zachování drobného prameniště bez zalesnění. Rekonstrukce přirozené dřevinné skladby SM, BK, JD, JŘ, JVK. Lesní LBK procházející na svazích, převládá SM s jednotlivou příměsí ostatních dřevin. Návrh opatření: postupně podporovat příměsi listnatých dřevin, rekonstrukce přirozené dřevinné skladby SM, BK, JD, JVK, JŘ. Lesní LBK, procházející hřebenovými partiemi tvořenými převážně bukovými porosty nebo smíšenými porosty s převahou buku. Návrh opatření: individuální zdravotní výběry, přirozená obnova BK, jako významná stabilizace vůči působení imisí a větrným polomům. Rekonstrukce přirozené dřevinné skladby SM, BK, JD, JŘ, JVK. Lesní LBK tvořený smíšenými porosty v části s převahou BK, JVK, Místy drobné skalnaté útvary, prameniště. Návrh opatření: výchovné zásahy s podporou JVK, BK, JD. Rekonstrukce přirozené dřevinné skladby SM, JVK, BK, JD, JŘ. Smíšené SM bučiny a prudkých kamenitých až skalnatých svazích mající místy až ochranný charakter. Různověký porost středně výškově diferencovaný. Návrh opatření: podpora BK, JVK, podpora přirozené obnovy porostu. Rekonstrukce přirozené dřevinné skladby SM, BK, JD, JŘ, JVK. Smíšené porosty s příměsí BK, ekostabilizační lesní společenstva pro šíření druhů a stabilizaci okolních porostů. Návrh opatření: při obnovách zajistit stabilizující příměs JVK, BK. Rekonstrukce přirozené dřevinné skladby SM, BK, JVK, JD. Smíšené porosty SM bučin na prudkých kamenitých až skalnatých svazích svažujících se k Bělé. Návrh opatření: Rekonstrukce přirozené dřevinné skladby SM, BK, JD, JVK, JŘ.

9,38

9,65

1,79

0,34

5,67

2,94

7,62

4,61

5,85

0,70

3,26

2,32

7,15

1,97

3,41

91


LBK 45

existujícíčástečně funkční

Deštná

LBC 46


Bučina v údolí Bělé

LBK 47


Údolí Bělé

LBC 48


Deštné

LBK 49


Bělá

LBK 52


Pod Velkou Deštnou

LBC 53


Velká Deštná

LBK 54


U tří křížků

LBK 55


Velká-Malá Deštná

LBK 5


LBC 16


LBC 20


Pod Lubným

LBK 4


Bělá

LBK 2


LBC 3



Tulešov

Říčka Deštná s přirozeným tokem, břehovými porosty. Návrh opatření: výchovné výřezy, zdravotní výběry, jednotlivá až skupinovitá obnova břehových porostů, podpora listnáčů, extenzivní hospodaření navazujících lučních porostů. Rekonstrukce přirozené dřevinné skladby OL, SM, JS, JVK, BK, JD. LBC ekotonového charakteru S převahou svahových bučin, navazující na říčku Bělá, v horní části na luční spol. Návrh opatření: přirozená obnova porostu BK, JVK, JD, extenzivní hospod. lučních porostů, doplnění dřevin a keřů. Rekonstrukce přirozené dřevinné skladby BK, JVK, JD, SM (JS, OL). Přirozený meandrující tok Bělé s břehovými porosty, podmáčenými ladami a lesními porosty. Návrh opatření: extenzivní hospod. navazujících porostů všech kultur, výsek nárostů, postupná až skupinovitá obnova břehových porostů. Rekonstrukce přirozené dřevinné skladby BK, JS, OL, JD, JVK, SM. Přirozený meandrující tok Bělé, s břehovými porosty, lučními porosty a dřevinnými liniemi. Luční porosty částečně narušeny činností zemědělské farmy. Návrh opatření: extenzivní hospodaření s regulací či vyloučením pasení, doplnění keřového patra a dřevinné vegetace. Rekonstrukce přirozené dřevinné skladby JVK, JS, OL, BK. Částečně přirozený, v intravilánu regulovaný tok, s břehovými, na pravém břehu lesními porosty. Návrh opatření: v lesních porost. podporovat listnaté dřeviny. Rekonstrukce přirozené dřevinné skladby SM, BK, JS, JVK, JD, OL. Lesní biokoridor SM porosty s příměsí ostatních dřevin, podél drobného vodního toku. Návrh opatření: výchovné zásahy v mladých porostech s cílem dosažení hluboko nasazených korun a stability porostu. Rekonstrukce přirozené dřevinné skladby SM, BK, JŘ, JVK. Lesní vrcholové partie Orlických hor, smíšené porosty. Návrh opatření: cílový stav společenstva jeřábových smrčin. Rekonstrukce přirozené dřevinné skladby SM, JŘ. Lesní plocha se zbytky silně poškozených porostů imisemi určených k obnovám. Návrh opatření: výchovnými zásahy uplatňovat druhové výběry s ohledem na zdravotní stav porostů. Rekonstrukce přirozené dřevinné skladby SM, JŘ. Imisemi silně poškozené porosty, určené k postupným obnovám. Návrh opatření: výchovnými zásahy uplatňovat druhové výběry s ohledem na zdravotní stav porostů. Rekonstrukce přirozené dřevinné skladby SM, JŘ. Lesní porosty procházející kolem osady Luisino údolí. Návrh opatření: Při obnově lesních porostů podporovat listnaté dřeviny a smíšené porosty. Lesní biocentrum spíše ležící za hranicí řešeného území, na území zasahuje lučními porosty. Návrh opatření: extenzivní hospodaření na lučních porostech. Smíšený etážový lesní porost na soutoku potoků. BK, SM, méně JD, z větší části ležící za hranicí řeš. území Návrh opatření: podrostní forma hospodaření, postupné uvolňování porostů. Hluboce meandrující tok Bělé s kvalitním zapojeným různovětým porostem. Návrh opatření: zachovat přírodní charakter toku, louky v údolnici sekat, zabránit šíření náletu, nezalesňovat. Ochrana před zástavbou. Svahovitý lesní porost s přirozenou dřevinnou skladbu, s balvany a skalními výchozy. Navazuje na LBC 46. Návrh opatření: Násečná forma hospodaření s využitím přirozené obnovy. Zachovat současnou dřevinnou skladbu. Lesní porost na prudkém svahu, skály, balvany. Dřevitá skladba se blíží přirozené. Návrh opatření: násečná forma hospodaření s využitím přirozené obnovy. Zachovat současnou dřevinnou skladbu.

9,77

5,50

4,62

3,27

2,14

1,64

6,21

1,91

1,89

1,14

0,44

0,72

3,91

3,04

4,86

92


LBC 26


LBK 25


Koutský potok

LBC 58


V Koutě

LBK 57


Nad Šedivinami

LBK 26


LBC 59


Lesní svahy nad hluboce zařízlým tokem Koutského potoka, vodní tok přirozeného charakteru. Návrh opatření: Při obnově lesních porostů podporovat listnaté dřeviny a JD. Malý vodní tok protékající lesními porosty. Návrh opatření: zachovat přírodní koryto potoka. U toku při obnově a výchově lesních porostů preferovat listnaté dřeviny a JD. Podmáčená lada s různým podílem travních porostů a dřevin s výskytem vzácných druhů rostlin. Návrh opatření: výseky živelných nárostů OL, sekání části travních porostů v souladu s udržením předmětu ochrany. Rekonstrukce přirozené dřevinné skladby OL, SM, JS, JD, BK. Biokoridor lesního typu procházející okrajem lesních porostů, podél drobných vodotečí s podmáčeným okolím. Návrh opatření: při obnovách lesních porostů, tvořit porosty smíšené. Rekonstrukce přirozené dřevinné skladby SM, BK, JD, JS, OL, JVK. Lesní biokoridor vedoucí svahovými polohami napojující LBC 59 na trasu regionálního biokoridoru. Návrh opatření: při obnově lesních porostů podporovat smíšené listnaté porosty, blízké původní dřevinné skladbě. Biocentrum na hranici řešeného území, částečně mimo řešené území. Lesní porosty na svahovitých partiích s jihozápadní expozicí. Návrh opatření: následná obnova porostu - uplatňovat přirozenou obnovu. Obnova původní dřevinné skladby.

Přibližná rozloha prvků ÚSES celkem

0,38

2,63

5,24

2,85

1,57

2,93

546,54

Pozn.: Označení prvků lokálního ÚSES je v ÚP většinou ponecháno z nadřazených dokumentací. K přečíslování prvků došlo tam, kde jejich číslování v ÚAP bylo neúplné, nebo u nově doplněných prvků ÚSES. Vysvětlivky: NRBK - nadregionální biokoridor, NRBC - nadregionální biocentrum, RBK (RK) - regionální biokoridor, RBC (RC) regionální biocentrum, LBK - lokální biokoridor, LBC - lokální biocentrum; Vysvětlivky zkratek stromů: BŘ - bříza, JŘ - jeřáb, JVK - klen, OL - olše, JS - jasan, BK - buk, JD - jedle, SM – smrk;

Prostorové parametry ÚSES jsou navrženy dle obecných zásad minimálních prostorových parametrů - tzn. šířka osy nadregionálního biokoridoru 40 m s ochrannou zónou 2 km po obou stranách (v optimálních podmínkách), upravenou dle konkrétních geomorfologických a ekologických podmínek tak, aby byly vyjmuty souvisle zastavěné a zastavěné plochy. Minimální výměra nadregionálního biocentra činí 1000 ha, šířka regionálního biokoridoru na lesních společenstvech a mokřadech 40 m, výměra regionálního biocentra na lesních společenstvech 25 ha, šířka lokálního biokoridoru lesních společenstev 15 m, lučních a mokřadních společenstev 20 m; minimální plocha lokálního biocentra lesních a lučních společenstev jsou 3 ha, u mokřadů 1 ha. ÚSES je doplněn tzv. interakčními prvky, což jsou liniové prvky v zemědělské krajině o šířce větší než 3 m, na řešeném území sledující převážně polní cesty, popř. jiné komunikace a vodoteče. Jedná se o stromořadí, liniový porost podél cest a břehové porosty. Na lokální úrovni zprostředkují příznivé působení ostatních ekologicky významných krajinných segmentů, mají významnou krajinotvornou a protierozní funkci. Obecné zásady péče o prvky ÚSES v řešeném území: - uchování a perspektivní obnova lesních porostů blízkých přirozené druhové dřevinné skladě; - co nejpestřejší vertikální členění porostů a redukce velikosti pasek; - předržování věku kvalitních výstavků původních dřevin (starší stromy poskytují ochranu pro více druhů organismů); - maloplošné hospodaření s využitím přirozené obnovy stromů; - v blízkosti vodotečí zachovat, podpořit a obnovit břehové porosty olše, jasanu a keřového patra a zachovat přírodní charakter vodních toků; - postupná redukce introdukovaných dřevin; - pravidelné kosení luk podél vodotečí (na části území až po odkvětu trav), omezovat hnojení;


93


KOEFICIENT EKOLOGICKÉ STABILITY Obec

celkem

zem. orná zahrady sady půda půda

Celkem

3209

852

25

3

%

100,0

26,6

0,78

0,1

trvalé travní porosty

lesy

vodní plochy

zastav. území

ostatní plochy

KES

0

824

2141

15

28

173

56,3

0

25,7

66,7

0,47

0,9

5,4

Výpočet koeficientu ekologické stability (KES): KES

=

lesní půda + vodní plochy + trvalé travní porosty (dříve louky a pastviny) + sady + zahrady -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------zastavěné a zpevněné plochy + ostatní plochy + orná půda + chmelnice

Vyšší hodnoty KES dávají příznivější územně - technické předpoklady pro ekologickou stabilitu a menší nároky jak materiální, tak organizační na vytvoření ekologické stability.

Hodnocení indikátoru koeficientu ekologické stability (vzhledem k ČR): KES pod 0,4 - území nestabilní - neudržitelné KES 0,4 - 0,89 - území málo stabilní - neudržitelné KES 0,9 - 2,99 - území mírně stabilní KES 3,0 - 6,2 - území stabilní KES nad 6,2 - území relativně přírodní Dle hodnoty KES lze hodnocená území zařadit ke krajinnému typu: krajina plně antropogenizovaná krajina harmonická krajina relativně přírodní

do 0,9 0,9 - 2,9 nad 2,9

Z hlediska vypočtené hodnoty KES (v ÚAP hodnota KES neuvedena) spadá řešené území jednoznačně do kategorie „území relativně přírodní“. Výsledek KES je však velmi orientační hodnotou, nevyjadřuje strukturu, reprezentativnost, kvalitu ani funkčnost jednotlivých segmentů. Zemědělský půdní fond a Pozemky určené k plnění funkcí lesa Viz kap. 4.1 a 4.2 Odůvodnění ÚP. Vodní toky a plochy Nejvýznamnějším tokem řešeného území je řeka Bělá, která pramení těsně před jeho hranicí cca 1 km od Vrchmezí ve výšce 1021 m n. m. Její tok až po pravostranné zaústění do Divoké Orlice u Častolovic ve výšce 264 m n. m. měří 38,3 km, plocha povodí činí 214,2 km2 a průměrný průtok v ústí 2,77 m3/s (na vodočtu v Jedlové pak 74 l/s). Do zájmového území vstupuje u Šerlichu, teče k jihu až do Zákoutí, kde se stáčí k západu a poté k jihu směrem k Jedlové a Mnichové (JZ od níž řešené území opouští). Bělá patří mezi významné vodní toky. Hlavní kostru místní hydrologické sítě doplňují ještě tři pravostranné přítoky Bělé. Prvním je potok Deštná, směřující z prameniště 1 km SV od Ošerova k jihu, aby po přijetí drobného levostranného přítoku nad Deštným a průtoku západním okrajem zastavěného území Deštného zaústil v Dříši JV od Hotelu Panorama zprava do Bělé (Q355 v tomto místě činí 18 l/s). Druhým významnějším přítokem Bělé je bezejmenný potok odvodňující stráně SV od Deštného, jehož soutok s Bělou je ve vizuálně exponované poloze při silnici II/310 na jižním okraji zástavby Deštného. Třetí Koutský potok - pak pramení v lokalitě Kout západně od Deštného a ústí do Bělé na samém hraničním cípu řešeného území JZ od Mnichové. Přímo do povodí Orlice spadá potok Hluky, který pramení v Plasnici, teče k jihozápadu a u Kounova ústí zleva do Zlatého potoka.


94


Povodí Předmětné území spadá do hlavního evropského povodí Labe (č. h. p. 1-00-00), resp. v rámci dílčího povodí Orlice (č. h. p. 1-02) zasahuje do 2 základních povodí (č. h. p. 1-02-01 Divoká Orlice a č. h. p. 1-02-03 Orlice) a celkem 7 povodí IV. řádu: 1-02-01-053 Bělá, včetně drobných přítoků, od pramene po soutok s Deštnou (14,008 km2) 1-02-01-054 Deštná, včetně drobnějších přítoků, od pramene po soutok s Bělou 1-02-01-055 Bělá po soutok s Huťským potokem 1-02-01-058 Koutský potok po soutok s Bělou 1-02-03-009 potok Hluky - horní část 1-02-01-002 vodárenský tok Divoká Orlice (odtok z hřebenových partií) 1-02-01-037 vodárenský tok Zdobnice (s drobnými přítoky na jihovýchodě řeš. území); Přehled základních povodí, povodí IV. řádu a vodních toků na řešeném území: A/ Povodí 1-02-01-053 Bělá, plocha 14,008 km2, délka toku 7,5 km Číslo 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19

Název přítoku Délka toku v km Pravostranný přítok Bělé v říčním km 31,0 1,000 Levostranný přítok do č.1 0,500 dtto 0,600 Pravostranný přítok Bělé v říčním km 35,6 0,300 -„36,1 0,400 levostranný přítok Bělé v říčním km 37,1 0,600 -„35,550 0,300 -„35,050 0,200 -„34,250 1,400 Levostranný přítok do č. 9 0,700 -„do č. 10 0,400 -„do č. 9 0,400 Levostranný přítok do Bělé v říčním km 33,500 1,300 Pravostranný přítok do č. 13 0,200 Levostranný přítok do Bělé v říčním km 33,100 1,500 Pravostranný přítok do č. 15 0,200 Levostranný přítok do Bělé v říčním km 32,200 1,500 Levostranný přítok do č. 17 1,200 Pravostranný přítok do č. 16 0,300

B/ Povodí 1-02-01-054 Deštná, plocha 7,484 km2, délka toku 4,5 km Číslo 1 2 3 4 5

Název přítoku Délka toku v km Pravostranný přítok Deštné 0,400 -„pod Ošerovem 0,600 Levostranný přítok pod Ošerovem 0,800 Levostranný přítok na Vísce 0,700 Levostranný přítok na Vísce 1,900

C/ Povodí 1-02-01-055 Bělá, plocha 3,801 km2, délka toku 3,3 km Číslo 1 2 3 4

Název přítoku Délka toku v km Pravostranný přítok Bělé, km neuveden 0,200 Levostranný přítok Bělé -„1,200 Levostranný přítok do č. 2 0,200 Levostranný přítok do Bělé v říčním km 28,800 0,500

D/ Povodí 1-02-01-056 Huťský potok, plocha 8,22 km2, délka toku 3,9 km Číslo 1 2 3 4

Název přítoku Pravostranný přítok Huťského potoka Pravostranný přítok do č. 1 od Ovčáru Levostranný přítok do č. 1 od Ovčáru Pravostranný přítok Huťského potoka


Délka toku v km 2,200 0,300 0,500 1,300

95


5 6 7 8 9 10

Pravostranný přítok do č. 4 -„pod Záleším Pravostranný přítok do Huťského potoka Levostranný přítok do Huťského potoka Levostranný přítok do č. 8 -„do č. 9

0,500 0,300 0,200 1,300 0,700 0,300

E/ Povodí 1-02-01-057 Bělá, plocha 0,698 km2, délka 1,1 km Bez přítoků F/ Povodí 1-02-01-058 Koutský potok, plocha 5,8 km2, délka 4,4 km Číslo 1 2 3 4 5 6

Název přítoku Délka toku v km Pravostranný přítok Koutského potoka 0,700 -„od Chmeliště 0,800 Levostranný přítok Koutského potoka 0,500 -„0,400 -„1,500 Levostranný přítok do č. 5 od Dříše 0,300

G/ Povodí 1-02-03-009 potok Hluky, plocha 12,02 km2, délka toku 6,6 km Číslo Název přítoku Délka toku v km 6 Levostranný přítok Hluků od vrchu Špičák 0,700 Pozn.: Čísla jednotlivých toků převzata od správce toků.

Správa toků Správcem povodí Bělé v řešeném území je Povodí Labe, s.p. (Víta Nejedlého 951, 500 03 Hradec Králové, provozní závod Žamberk), potok Deštnou a drobnější toky spravují Lesy ČR, s.p. Správa toků - oblast Povodí Labe (Přemyslova 1106, Hradec Králové). Dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů v platném znění (vodní zákon), dle § 49 Oprávnění při správě vodních toků, odstavec 2c je nutné ponechat volný manipulační pruh u drobných vodních toků v šířce alespoň do 6 m od břehové čáry. Vodní plochy Kromě umělé požární nádrže na drobném přítoku Bělé v SV sektoru Deštného představují významnější trvalé vodní plochy v řešeném území jednak malý rybníček SV od ČOV při potoce Deštná, lesní rybníček u Chaty Start v Jedlové na drobném levostranném přítoku Bělé, pramenný rybníček levostranného přítoku Koutského potoka na okraji Dříše a rybníček při potoce Hluky v Plasnici. Na katastru obce je ještě několik bažinatých a mokřadních lokalit (vč. rašeliniště v PR Jelení lázeň). ÚP nově navrhuje jako plochu změn v krajině další malý rybník na potoce Hluky v Plasnici (SV od stávajícího), v rámci plochy rekreace - přírodního charakteru (ZR1) počítá rovněž s realizací retenční nádrže s protipovodňovou a rekreační funkcí na říčce Bělé v Zákoutí. ÚP připouští (vč. plochy ZO8) realizaci jedné nebo dvou menších akumulačních nádrží (o objemu cca 1 500 m3, popř. dvou nádrží o polovičním objemu) na Studeném vrchu pro účely akumulace vody pro umělé zasněžování sjezdových lyžařských tratí. Záplavové území, protipovodňová ochrana a návrhy opatření na tocích Základním dokumentem pro řízení povodňové ochrany ve správním obvodu ORP Dobruška je Povodňový plán ORP Dobruška. Řešeného prostoru se netýká režim území zvláštní povodně pod vodním dílem. Na administrativním území obce Deštné v O. h. je od 25. 3. 2005 stanoveno záplavové území, a to podél toku řeky Bělé v úseku od Šerlišského mlýna po Jedlovou v O. h. Jeho rozloha je 32,6 ha, z toho 6,5 ha představuje aktivní zóna záplavového území. Problémem u celého horního toku Bělé je absence významnější inundace. Tato skutečnost se negativně projevila při velké povodni v červenci roku 1998, jejíž následky byly ničivé (vlivem extrémního srážkového úhrnu 203,6 mm od odpoledne 22. 7. do


96


rána 23. 7.). Po povodni byly na toku provedeny nezbytné úpravy, které se dotkly jak samotného koryta řeky, tak i jeho okolí (ochranné zídky u řeky v Zákoutí směrem k Šerlišskému Mlýnu atd.). Územní plán v souladu s předchozí ÚPD (ÚPSÚ a Změnou ÚPSÚ č. 4) na řece Bělé počítá v Zákoutí v rámci navržené plochy rekreace přírodního charakteru (ZR1) s retenční nádrží. Ta by kromě protipovodňové (vodohospodářsko-retenční) funkce měla být využitelná i pro rekreaci - jako přírodní koupaliště. Při zástavbě území je nutno dbát na to, aby odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území byly po výstavbě srovnatelné se stavem před ní, tzn. aby nedocházelo ke zhoršení odtokových poměrů v tocích. Nežádoucí je jakákoliv realizace staveb (nesplňujících výjimku dle § 67 zák. č. 254/2001 Sb., vodní zákon) v aktivní zóně záplavového území. Objekty umístěné v Q100 vodního toku Bělá ÚP doporučuje realizovat jako nepodsklepené, spodní část stavby pod úrovní kóty Q100 je žádoucí zhotovit z materiálů odolávajících dlouhodobému působení vody a kótu obytných podlah umístit min. 30 cm nad kótou Q100. Žádoucí je individuální projednání všech činností v blízkosti vodních toků s jejich správcem, a to zejména u řeky Bělá (vč. jejího stanoveného záplavového území), Černého potoka, potoka Deštná, Koutského a Huťského potoka, potoka Hluky a jeho bezejmenného levostranného přítoku (IDVT 10171454), levostranného přítoku Bělé v Jedlové v O. h. aj. Meliorace Meliorace (investice do půdy) jsou provedeny na dílčích plochách zemědělské půdy, zejména severně a severozápadně od Deštného v O. h. a v ÚP jsou zohledněny (viz Výkres předpokládaných záborů ZPF). Ochranná pásma vodních zdrojů Prakticky celé řešené území spadá do CHOPAV Orlické hory, kromě malého cípu u Plasnice ležícího v CHOPAV Východočeská křída. V SV části řešeného území jsou kolem 4 zdrojů podzemní vody užívaných pro zásobování veřejného vodovodu stanovena pásma hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně, stanoveny jsou zde též hranice území zvýšené kontroly v rámci obecné ochrany vod. Územní plán respektuje i skutečnost, že OP I. stupně jsou dle ÚAP vymezena i kolem tří patrně již vodárensky nevyužívaných zdrojů v Zákoutí (1 v blízkosti PP Kačenčina zahrádka, 2 na východním okraji Zákoutí pod sjezdovkou u Hotelu Orlice). Kromě využívaných vodárenských zdrojů se v řešeném území vyskytuje ještě několik pramenů, více či méně využívaných k příležitostnému odběru vody (u lesní kaple v Zákoutí, v Zálesí, SV od Deštného, u kaple na Dříši, v Luisině údolí u hájovny, na J svahu Velké Deštné aj.). Řešené území není zahrnuto do tzv. zranitelných oblastí vymezených Nařízením vlády č. 103/2003 Sb. o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatřeních v těchto oblastech.

g 3) KONCEPCE DOPRAVNÍ A TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY g 3.1) Doprava Řešené území je obsluhováno pouze silniční dopravou (stav k 10/2009). Silniční doprava Silnice II. tříd Silniční doprava má pro dostupnost a obsluhu řešeného území rozhodující úlohu. Přes řešené území jsou vedeny tyto 4 silnice II. třídy: II/309 Bohuslavice - Dobruška - Kounov - Plasnice - Ošerov; II/310 hranice s Polskem - Olešnice v O. h. - Deštné v O. h. - Luisino údolí - Zdobnice Rokytnice v O. h. - Žamberk - Letohrad; II/311 Deštné v O. h./Zákoutí - Šerlich - Orlické Záhoří - Bartošovice v O. h. - Mladkov Jablonné n. Orlicí - Lanškroun; II/321 Častolovice - Solnice - Kvasiny - Skuhrov n. B. - Jedlová/Deštné v O. h.; REGIO, projektový ateliér s.r.o.

97


I přes mírně nadregionální dosah zejména silnic II/310 a 311 mají silnice II. třídy v řešeném území převážně regionální význam - propojují jednotlivá sídla v oblasti. Silnice II/310 je navíc hlavní urbanizační osou Deštného, větší části Zákoutí a Luisina údolí (v Plasnici tuto roli plní silnice II/309, v Jedlové II/321). Silnice II. třídy jsou v majetku a správě Královéhradeckého kraje. Další komunikace v území jsou místní, resp. účelové. Intenzity silniční dopravy Intenzity silniční dopravy jsou jedním z primárních vstupních údajů při posuzování a navrhování silniční sítě či jejích úseků. Sčítání dopravy je cyklicky prováděno Ředitelstvím silnic a dálnic ČR pravidelně jednou za pět let. Zahrnuje dálnice, všechny silnice I. a II. třídy a vybrané silnice III. třídy a místních komunikací. Veškeré údaje jsou uváděny ve skutečných vozidlech za 24 hodin v obou směrech a představují roční průměry denních intenzit v obou směrech. Tabulka intenzit provozu - celostátní sčítání dopravy rok 2005 / 2010 Číslo silnice

Číslo úseku

Vymezení úseku

II/309

5-5010

Kounov z.z. - zaústění do II/ 310 - Plasnice

II/310

5-3610

zaústění 309 - Deštné, zaústění II/321

II/310

5-5050

Deštné, zaústění II/321 - zaústění II/311

II/310

5-5060

zaústění II/311 - zaústění II/318 (mimo ř.ú.)

II/311

5-5106

vyústění z II/310 - odbočka na Šerlich

II/311

5-5100

odbočka na Šerlich - Černá Voda, 3111

II/321

5-5470

Skuhrov, Růženina huť k.z. - Deštné, zaús. do II/310

T/ TV

O

M

S/ SV

369 134 142 168 148 168 43 27 47 31 44 33 139 44

2017 1833 715 1145 568 1145 185 140 269 258 223 216 625 386

43 26 11 43 10 43 7 10 6 29 5 26 14 15

2429 1993 868 1356 726 1356 235 177 322 318 272 275 778 445

Legenda: T - těžká motorová vozidla a přívěsy / SV (v r. 2010) - všechna motorová vozidla celkem O - osobní a dodávková vozidla / O (v r. 2010) - osobní a dodávková vozidla bez přívěsů i s přívěsy M - motocykly / M - jednostopá motorová vozidla S - součet všech motorových vozidel a přívěsů / SV (v r. 2010) - všechna motorová vozidla celkem Pozn.: Nákladní vozidla s přívěsy a tahače s návěsy byly v r. 2010 (na rozdíl od předchozích výsledků CSD) počítány za jedno vozidlo. Intenzity v r. 2010 jsou v tabulce uvedeny kurzívou pod údajem z r. 2005.

Největší podíl dopravní zátěže (s podílem nákladní dopravy v r. 2010 cca 7 %) je veden po silnici II. třídy č. 309, na níž je v úseku u Plasnice (i přes dílčí pokles o cca 18 % mezi roky 20052010) zaznamenána dosti vysoká hodnota celkové intenzity dopravy. Z ní je většina (cca 68 % v r. 2010) převáděna na navazující silnici II/310 směřující do vlastního Deštného. Právě u silnice II/310 v celém úseku od zaústění II/309 až po zaústění II/311 v Zákoutí byl zaznamenán podstatný nárůst intenzit mezi roky 2005-2010 (o 56 až 87 %!). Zvýšený provoz a tím i zhoršená dopravní situace je problémem zejména v zimní sezóně (při zhoršené sjízdnosti a místy omezených šířkových parametrech vozovky), což se týká především centra Deštného a celého úseku u lyžařských areálů Marta I, II. Úseky silnice II/310 ze Zákoutí směrem na Luisino údolí a silnice II/311 k Šerlichu často bývají v zimě obtížně sjízdné. Místní komunikace Pro místní dopravu jsou v zájmovém území vzhledem k poloze zástavby využívány především příslušné úseky průtahů silnic II. třídy, místní komunikace pak obsluhují především vnitřní části zastavěného území, odloučenou zástavbu a nezastavěné území. V okrajových částech jednotlivých místních částí mají komunikace charakter cest se REGIO, projektový ateliér s.r.o.

98


zpevněným nebo nezpevněným povrchem bez chodníků v šířce kolem 2,5 - 3 m, vycházející z terénních podmínek a fixované zástavbou. Kvalita krytů vozovek je rozdílná, od živičných, popř. dlážděných, po nezpevněné cesty. Síť místních komunikací doplňuje několik bývalých i současných polních cest, které umožňují obsluhu jednotlivých objektů mimo souvislou zástavbu. Problémem je kvalita přístupových komunikací do Mnichové (s obtížnou sjízdností nejen v zimním období) a na Šerlišský Mlýn. Kategorizace silnic a funkční třídy Dle "Kategorizace silniční a dálniční sítě do roku 2030 v ČR“ (zpracovatel Ředitelství silnic a dálnic ČR, červen 2000) jsou pro silnice v řešeném území stanoveny následující kategorie: silnice II/309, 310, 311 a 321 . . . S 7,5/70 Kategorie místních komunikací jsou v závislosti na funkční skupině určeny ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací. Šířkové uspořádání dle ČSN je u některých místních obslužných komunikací nedostačující, je však dostačující provozu po nich uskutečňovanému. Stávající průtahy silnic II. třídy (II/309, 310, 311 a 321) jsou ve funkční skupině B (popř. C1), místní komunikace mají funkční skupinu C3 až D1. Doprava v klidu Parkování vozidel je uskutečňováno na soukromých pozemcích, v profilu místních komunikací a veřejných mimouliční parkovištích. Ta se v obci nacházejí zejména u lyžařských areálů - v Zákoutí je největší záchytné parkoviště proti areálu Marta II, menší pak u Hotelů Praha, Alba a Orlice; v Jedlové je provizorní odstavná parkovací plocha za mostkem na pravém břehu Bělé - dnes mimo zastavěné území - návrh DS; jako kapacitnější parkoviště zejména pro turistické účely slouží dále parkovací plocha u Šerlišského Mlýna, u Masarykovy chaty na Šerlichu, na Dříši u Hotelu Panorama; v centru Deštného jsou menší parkoviště proti kostelu a proti budově OÚ. Garážovací stání jsou reprezentována garážemi na vlastním pozemku a v centru Deštného u bytových domů se nacházejí i tři seskupení řadových garáží. Vzhledem k pokračujícímu rozvoji individuální automobilové dopravy (v Deštném zejména v souvislosti s cestovním ruchem) byla v ÚP přehodnocena potřeba odstavných stání v obci podle aktuálních poznatků z průzkumů v terénu, při zohlednění navržených dopravních ploch z předchozí ÚPD a po konzultaci s OÚ a Správou CHKO. Územním plánem je nově navrženo 10 parkovišť formou zastavitelných ploch ZD1-ZD10. Jedná se o nezbytné doplnění a zkvalitnění parkovacích kapacit v centru obce a u lyžařských areálů (viz kap. 3 ÚP). Parkování pro potřeby návrhových lokalit (Ploch smíšených obytných - rekreačních - SR a jiných funkcí s nároky na parkovací místa) bude vesměs řešeno uvnitř těchto zastavitelných ploch či ploch přestavby. NÁVRH Na průtazích silnic II. třídy č. 310, 311, 321 a 309 je žádoucí v rámci oprav a udržovacích prací zlepšovat kvalitu krytu a odtok srážkové vody z vozovky. Žádoucí je též zlepšit kvalitu přístupových místních komunikací zejména do Mnichové a na Šerlišský Mlýn. Z důvodu bezpečnosti provozu je též nutno v místech, kde to je technicky možné, vytvářet u autobusových zastávek zastávkové pruhy. Při realizaci parkoviště na ploše ZD1 je nutno řešit i bezpečný přechod pro pěší u hlavní křižovatky. V ÚP je nově navrženo celkem 10 zastavitelných ploch s funkcí Plochy dopravní infrastruktury - silniční - DS (ZD1-ZD10), přičemž jde výhradně o parkovací plochy (viz výše). V rámci nově navržených rozvojových lokalit (tj. zastavitelných ploch a ploch přestavby) budou umisťovány komunikace v souladu s příslušnými předpisy a normami dle daného účelu, resp. prodlouženy místní komunikace, které naváží na stávající dopravní systém. Způsob napojení je nutno řešit v souvislosti se způsobem zástavby jednotlivých lokalit, zejména těch rozsáhlejších. Vedení místních komunikací uvnitř lokalit bude odvislé od konkrétního zastavovacího plánu a provedené parcelace a bude předmětem řešení navazujících dokumentací. - budou respektovány stávající a navržené plochy a zařízení pro Plochy dopravní infrastruktury silniční - DS a jejich ochranná pásma; - budou respektovány Plochy veřejných prostranství - PV (místní obslužné komunikace včetně zklidněných pro obsluhu zejména obytných zón); REGIO, projektový ateliér s.r.o.

99


Železniční doprava Řešeným územím nevede železnice, nejblíže je dostupná až v Solnici/Kvasinách na trati č. 022 (Solnice - Rychnov n. K. - Častolovice) a v Dobrušce na trati č. 028 (Dobruška - Opočno). Se zavedením železnice do ř.ú. nadřazená ÚPD, tudíž ani ÚP nepočítá. Projektový záměr Dráhy Orlických hor (který mj. uvažuje o prodloužení železnice ze Solnice do Deštného v O. h. a v další etapě pak i s železničním propojením Deštného v O. h. s Říčkami v O. h.) se jeví jako nereálný jak z hlediska chybějící reflexe v nadřazené ÚPD, tak i z důvodu ohrožení krajinného rázu v CHKO. Pěší doprava Chodníky jsou v obci realizovány jen v centru vlastního Deštného (zejména podél silnice II/310) a v krátkém úseku směrem k Zákoutí, pěší spojení je vzhledem k nižší dopravní zátěži uvnitř zastavěného území realizováno po místních komunikacích. Jako dopravní závadu lze hodnotit absence chodníků a přechodů pro chodce či jiné bezpečné alternativy pěšího překřížení komunikace II/310 v turisticky nejexponovanějších úsecích (Zákoutí), příp. u dalších hlavních komunikací (u autobusových zastávek, kapacitnějších rekreačních zařízení apod.). Řešeným územím jsou vedeny celkem 4 značené turistické trasy (modrá, žlutá, červená a zelená), které se v některých úsecích překrývají se 2 naučnými stezkami: Stezka okolím Deštného - okružní naučná stezka se 45 zastávkami v celkové délce 15 km začíná v Zákoutí a pokračuje přes Šerlich, Bukačku a Sedloňovský vrch do Deštného k Národnímu domu, dále do jedlové ke kostelu Sv. Matouše a zpět do Zákoutí; v některých úsecích vede souběžně s červenou, zelenou a žlutou turistickou značkou; Jiráskova stezka - naučná stezka se 12 zastávkami v celkové délce 16 km byla zřízena Správou CHKO v roce 1986, vede souběžně s červenou turistickou značkou po hlavním hřebenu Orlických hor mezi parkovištěm na Šerlichu, vrcholem Velké Deštné a Mezivrším (jde o součást dálkové Jiráskovy horské cesty/Cesty Aloise Jiráska, s jejímž značením se započalo již v letech 1893 resp. 1921); Vzhledem k nově navržené výstavbě a kvůli konfliktnosti silniční a pěší dopravy (vč. sezónní turistické) je žádoucí doplnit chodníky v rozvojových lokalitách obytně-rekreační zástavby a v exponovaných úsecích (zejména podél silnice II. tříd) tam, kde to šířkové poměry umožní. Současně s realizací záchytného parkoviště (ZD1) je nutno vyřešit bezpečný přechod pro pěší přes silnici II/321 směrem k hlavnímu lyžařskému areálu v Zákoutí vč. příchodu k plánovanému přibližovacímu vleku s dolní stanicí proti čerpací stanici pohonných hmot. Cyklistická doprava, cykloturistika Řešeným územím prochází následujících 7 značených cyklotras (celostátní značení Klubu českých turistů), které jsou zde vedeny převážně po méně zatížených silnicích II. třídy, místních komunikacích nebo zpevněných cestách. 22

4070 4071 4243 4246 4309 4328

Mladkov - Zemská brána - Bartošovice v O. h. - Neratov - Šerlich - Zákoutí - Deštné v O. h. Plasnice - Sedloňov - Olešnice v O. h. - Dobrošov - Náchod - Běloves - Malé a Velké Poříčí Hronov - Police n. Metují - Teplice n. Metují - Dolní Adršpach (celkem 107,5 km); Žamberk - Rokytnice v O. h. - Říčky v O. h. - Zdobnice - Deštné v O. h. (celkem 37 km); Kladské sedlo - Čeňkovice - Suchý vrch - Zemská brána - Hanička - Mezivrší - Velká Deštná Šerlich - Čihalka (celkem 127,5 km); Skuhrov nad Bělou - Šediviny - Plasnice (celkem 14 km); Skuhrov nad Bělou - Proloh - Jedlová v O. h. - Deštné v O. h. (celkem 11 km); Pod Jelenkou - Luisino údolí - Pádolí - Antoniino údolí u Mnichové (celkem 9,5 km); Pod Sedloňovským vrchem - Deštné v O. h. (celkem 6 km);

Vzhledem k vedení značených cyklotras převážně po méně frekventovaných úsecích silnic II. třídy a místních komunikacích, i kvůli vesměs omezeným šířkovým parametrům uvnitř zástavby, ÚP nenavrhuje realizaci cyklostezky na samostatném tělese. Tato možnost je však připuštěna v regulativech příslušných funkčních ploch. Jako žádoucí ÚP navrhuje propojení stávajících značených cyklotras do Jedlové a Zákoutí po existující místní komunikaci paralelní se silnicí II/321 z Jedlové v O. h. do Deštného v O. h. REGIO, projektový ateliér s.r.o.

100


Hromadná doprava osob Hromadná doprava osob je v řešeném území prováděna prostředky autobusové dopravy. Autobusová doprava Obec je snadno dosažitelná veřejnou autobusovou dopravou. Obslužnost v nejfrekventovanějších časech je na přijatelné úrovni a především spojení s Hradcem Králové, Dobruškou, Rychnovem nad Kněžnou, Častolovicemi, Novým Městem nad Metují (o něco hůře i s Náchodem), coby významnými cíli vyjížďky za prací a řádovostně vyššími službami, je prozatím zajištěno (prostřednictvím linek ORLOBUS, a.s., AUDIS BUS, s.r.o. a ČSAD Ústí nad Orlicí, a.s.). Funguje také dálkové autobusové spojení s hl. m. Prahou (zhruba 3 přímé spoje denně). Obec se v rámci DSO Region Orlické hory do projektu sezónních autobusů - skibusů (5 linek na řešeném území v sezóně 2008/2009 s ukončením v Hradci Králové, Náchodě, Častolovicích a Letohradě) a cyklobusů. Z nich obec sezónně obsluhuje hned 7 linek: oranžová (Choceň - Kostelec n. Orl. - Týniště n. Orl. - Lično - Vamberk - Rychnov n. Kněžnou Solnice - Deštné/Šerlich), žlutá (Lično - Holice - Častolovice - Kostelec n. Orl. - Vamberk - Rychnov n. Kněžnou - Rokytnice v Orl. h. - Deštné, Mezivrší), zelená (Jablonné n. Orl. - Letohrad - Žamberk Rokytnice v Orl. h. - Deštné), růžová (Josefov - Smiřice - Hradec Králové - Třebechovice p. O. Opočno - Dobruška - Bačetín - Deštné - Šerlich), fialová (Jaroměř - Česká Skalice - Nové Město n. Met. - Ohnišov - Bačetín - Sněžné - Sedloňov - Deštné - Šerlich), hnědá (Nové Město n. Met. Náchod - Dobrošov - Nový Hrádek - Olešnice v Orl. h. - Deštné - Šerlich) a azurová (Ústí n. Orl. Libchavy - Žamberk - Rokytnice v Orl. h. - Bartošovice v Orl. h. - Deštné). K dispozici je i služba „RadioBUS Turista“, která funguje denně a není vázána na jízdní řád (dohoda s dispečinkem). Lokální autobusová síť v řešeném území zahrnuje 10 zastávek - Plasnice (při silnici II/309), odb. Špičák, Jitřenka, Národní dům, sjezdovka, Zákoutí hot. Orlice (všechny při II/310), Šerlich - Masarykova chata (při II/311), odb. sv. Matouš, chata Eva, Jedlová (všechny při II/321). Přístup k některým zastávkám je zejména při větší vytíženosti spoje méně bezpečný vzhledem k absenci přechodu pro chodce u většiny z nich. V ÚP jsou respektovány zastávky hromadné dopravy. ÚP počítá s kvalitativním zlepšením parametrů pro linkovou i nepravidelnou autobusovou dopravu - zejména díky navrženým plochám ZD1, ZD4, ZD5, ZD7 a ZD8. Letecká doprava, jiné druhy dopravy Vodní ani letecká doprava není v zájmovém území provozována. Nejbližší mezinárodní letiště jsou v Pardubicích a Hradci Králové, nejbližší veřejná vnitrostátní letiště jsou provozována u Nového Města nad Metují a u Žamberka. V rámci navržené plochy ZR1 s funkcí RN územní plán počítá se zřízením heliportu pro veřejné potřeby záchranných a bezpečnostních složek. Ochranná pásma Silnice Problematiku silničního ochranného pásma upravuje Zákon č. 13/1997 o pozemních komunikacích. Silniční ochranná pásma slouží k ochraně silnice a provozu na ní mimo souvisle zastavěné území obcí. Je v nich zakázána nebo omezena stavební činnost, která by mohla ohrozit vlastní komunikaci nebo provoz na ní. Výjimky uděluje v odůvodněných případech příslušný silniční správní orgán. Silničním ochranným pásmem se rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti: silnice II. tříd (II/309, II/310, II/311, II/321)

....... 15 m od osy vozovky

Vlivy na životní prostředí Hluková zátěž z dopravy na pozemních komunikacích se stanoví dle Nařízení vlády č. 148/2006 o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Dle uvedeného nařízení jsou stanoveny limitní hodnoty hluku pro jednotlivé druhy chráněného venkovního prostoru. Významnějším zdrojem hluku v řešeném území mohou být vzhledem ke svému charakteru pouze dílčí úseky silnic II. třídy. REGIO, projektový ateliér s.r.o.

101


g 3.2) Zásobování vodou SOUČASNÝ STAV Veřejný vodovod, který nahradil dřívější čerpání vody z veřejných a soukromých povrchových studen, byl v Deštné v O. h. zprovozněn v šedesátých letech 20. století a následně rozšiřován. V letech 1992-93 byl přistavěn nový vodojem a v letech 1998-99 byl vodovod prodloužen do místní části Zákoutí pro zásobování hotelů, penzionů a dalších rekreačních zařízení. Na veřejný vodovod, který vlastní obec a provozuje ho společnost IVK Group, s.r.o. Náchod, je připojeno 495 trvale bydlících obyvatel z celkového počtu 599 v roce 2011. Zdroje a akumulace vody Vodovod pro veřejnou potřebu obce je dotován z těchto jímacích objektů: -

šachtová studna S-1 Nad vodojemem, pozemková parcela č. 536/1 v k.ú. Deštné v O. h. s povoleným odběrem 1,0 l/s, 500 m3/měsíc a 5000 m3/rok. Průměr studny z betonových skruží je 1,5 m a hloubka 3,10 m;

-

jímací zářezy s pramenní jímkou Lesní prameniště pozemková parcela č. 415/1 k.ú Deštné v O. h. s povoleným odběrem 2,0 l/s, 3500 m3/měsíc a 20000 m3/rok. Součástí prameniště je sběrná jímka z betonových skruží, do které je voda přiváděna třemi krátkými, vějířovitě do svahu umístěnými jímacími zářezy. Z jímky je pak voda gravitačně svedena do studny S-1;

-

šachtová studna S-2 U bungrovky, pozemková parcela č. 597/4 k.ú. Deštné v O. h. s povoleným odběrem 2,0 l/s. 3500 m3/měsíc a 20000 m3/rok. Průměr studny z betonových skruží je 1,50 m a hloubka 5,60 m. Ve studni je instalováno ponorné čerpadlo, kterým je voda přečerpávána do starého vodojemu;

-

trubní studna ND-1 Za Národním domem, pozemková parcela č. 657/2 v k.ú. Deštné v O. h. s povoleným odběrem v množství 4,0 l/s, 7500 m3/měsíc a 20000 m3/rok. Jedná se o vrt o hloubce 80 m s vystrojením ocelovými pažnicemí o průměru 219 mm do hl. 46,45 a dále pak zárubnicemi o průměru 168 mm až do hl. 80 m. Tento vrt slouží jako záložní zdroj vodovodu a je spouštěn v případě kritického poklesu vydatnosti prameniště a mělkých studní. Nad vrtem je vybudována armaturní šachta a objekt čerpací stanice. Výtlačné potrubí je vedeno do nového vodojemu. Výkon ponorného čerpadla je 6,0 l/s. Do výtlaku je také zaústěno potrubí od dávkovacího čerpadla pro roztok chlornanu sodného.

Rozhodnutí, povolující odběr podzemní vody z uvedených zdrojů, bylo vydáno pod č.j. MUD 5319/2007 ZP/TS dne 6. 9. 2007 příslušným vodoprávním úřadem s platností do 31. 12. 2015. K akumulaci pitné vody slouží dva vodojemy - starý vodojem s akumulací 100 m3 postavený v šedesátých letech a nový vodojem s akumulací 250 m3, vybudovaný v roce 1993. Oba jsou situovány na parcele č.kat. 572/4 k.ú. Deštné v O. h. Mají stejnou kótu max. hladiny 714,60 m n. m. a stavebně i funkčně spolu tvoří jeden celek. Starý vodojem je zemní kruhový objekt o průměru 6,03 m z monolitického železobetonu se zděnou manipulační komorou. Nový vodojem je také kruhový o průměru 9,89 m, vytvořený z prefabrikátů s nanesením laminátové vrstvy na vnitřní omítku. Má samostatnou zděnou manipulační komoru s propojením odběrných potrubí do staré manipulační komory. Oba vodojemy jsou oploceny, příjezdová cesta v délce 100 m je napojena na místní účelovou komunikaci. Ochranná pásma vodních zdrojů Celé řešené území spadá do chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) - většina do CHOPAV Orlické hory, výběžek u Plasnice a Šedivin pak do CHOPAV Východočeská křída. Ochranná pásma I. stupně vodních zdrojů vodovodu Deštné v O. h. byla vyhlášena Rozhodnutím č.j. ŽP 1027/01-2312 ze dne 30. 11. 2001 referátu životního prostředí Okresního úřadu Rychnov n. K. v tomto rozsahu: Studna S-1 - oplocení v celkové výměře 257 m2 s travnatým pokryvem. Nad jímkou ke ochranný příkop pro zabránění přítoku povrchových vod Lesní prameniště má vytýčené OP I. st. v celkové ploše 1071 m2 s označením tabulkami. REGIO, projektový ateliér s.r.o.

102


Studna S-2 má OP I. st. ve tvaru čtverce o straně 20 x 20 m se studnou uprostřed s označením tabulkami. Ochranné pásmo I. st. trubní studny ND-1 má tvar čtverce o stranách 40 x 40 m o celkové výměře 1596 m2. Je vymezeno oplocením s trvalým zatravněním. V ochranném pásmu I. stupně je nutno dodržovat tato opatření: -

-

je zakázáno narušovat půdní kryt a provádět jakékoliv činnosti a skladovat látky nebezpečné vodám, které nesouvisí s provozem vodovodu nebo se samotnou údržbou ochranného pásma; povrch terénu musí být udržován v čistotě (včetně záchytného příkopu nad sběrnou jímkou studny S-2); údržba vegetace, odstraňování dřevin z blízkosti jímacích objektů apod. musí být prováděno takovým způsobem, aby nedošlo k poškození vodohospodářských zařízení; aplikace hnojiv, pesticidů a přípravků pro chemickou ochranu je zakázána; Ve výjimečných případech je aplikace možná pouze na základě hydrogeologického posouzení;

Pro ochranu infiltračních povodí zdrojů S-1, S-2 a Lesního prameniště ve velikosti cca 2 km2 je vymezena hranice území zvýšené kontroly v rámci obecné ochrany vod. Územní plán respektuje i skutečnost, že OP I. stupně jsou dle ÚAP vymezena i kolem tří patrně již vodárensky nevyužívaných zdrojů v Zákoutí (1 v blízkosti PP Kačenčina zahrádka, 2 na východním okraji Zákoutí pod sjezdovkou u Hotelu Orlice). OP II. stupně není v ř.ú. stanoveno. Řešené území není zahrnuto do tzv. zranitelných oblastí dle Nařízení vlády č. 103/2003 Sb. o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatřeních v těchto oblastech. Vodovodní síť A/ Přiváděcí řady: Přiváděcí řad P 1 vychází ze studny Š-1. Má profil DN 50 mm v délce 1476 m a DN 80 mm v délce 160 m a vede do starého vodojemu. Výtlačný řad V 1 je z PVC DN 110 mm a je veden v celé délce 582 m v přímém směru od čerpací stanice vrtu ND-1 do manipulační komory vodojemu 250 m3. Od vrtu je vedena odbočka k hasičské garáži ukončená podzemním hydrantem pro požární účely. Výtlačný řad V 2 je vybudován ze studny Š-2 do starého vodojemu v délce 210 m z potrubí PE o profilu 2“. B/ Zásobovací řady: Pro zásobování obce pitnou vodou slouží zásobovací řad A s odbočkami A1 - A6 a řad B. Byly vybudovány ve druhé polovině šedesátých let 20. století a slouží pro zásobování centrální části obce. Část zásobovacího řadu C do km 1,170 byla realizována začátkem devadesátých let. V roce 1999 byl řad prodloužen do km 2,298 s odbočkami C1 v délce 396 m a C2 v délce 174,5 m pro zásobování místní části Zákoutí. Na řadech jsou osazeny podzemní i nadzemní hydranty DN 100 mm, které kromě požárních účelů slouží i k odvzdušnění a odkalení potrubí. Celková délka potrubí zásobovacích řadů činí 8,93 km. Na vodovod je napojeno 495 trvale bydlících obyvatel. Tlak ve vodovodní síti vyhovuje požadavků ČSN 75 54 01. Ochranná pásma vodovodních řadů K bezprostřední ochraně vodovodních a kanalizačních řadů před poškozením se dle zákona č. 274/2001 Sb. v platném znění (Zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu) vymezují ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok. Ta jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu a to: - u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně - 1,5 m - u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm - 2,5 m - u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m. REGIO, projektový ateliér s.r.o.

103


Výjimku z ochranného pásma může povolit v odůvodněných případech vodoprávní úřad. V ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky lze provádět některé činnosti jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatele (pokud tak vyplývá z provozní smlouvy). Jedná se zejména o následující činnosti: a) provádět zemní práce, stavby, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování; b) vysazovat trvalé porosty; c) provádět skládky jakéhokoliv odpadu; d) provádět terénní úpravy; Nouzové zásobení obyvatelstva pitnou vodou Nouzové zásobení obyvatel Deštné v Orlických horách se předpokládá z vrtu ND-1, který je vzhledem k absenci širších ochranných pásem vybrán jako jeden z možných zdrojů náhradního zásobování v obci. Jeho kapacita je 345 m3/den. Nouzová potřeba vody dle směrnice č. 10/2001 Sb. MZe (15 l/os.den) pro obec včetně místních částí činí cca 8,96 m3/den, tj. 0,104 l/s. Nouzové zásobení vodou pro přímou spotřebu bude řešeno v kombinaci s dodávkami balené vody. Voda u objektů s vlastními studnami bude použita jako užitková. Zásobování požární vodou Zásobování požární vodou (jejíž potřeba činí cca 6,7 l/sec) je zajištěno z obecního vodovodu pomocí požárních hydrantů. Požární zásoba je v dostatečné míře k dispozici ve vodojemech 100 a 250 m3 a v jimi zásobované síti. Pro uvažovanou výstavbu v rámci rozvojových lokalit bude zajištěn dostatečný zdroj požární vody podle ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb - zásobování vodou a ČSN 75 2411 Zdroje požární vody a příjezdové komunikace pro požární vozidla podle ČSN 73 0802, resp. ČSN 73 0804. Využitelná je rovněž akumulovaná voda v požární nádrži na SV okraji Deštného, v případě nutnosti i voda z řeky Bělé. Na řece Bělé ÚP v rámci plochy ZR1 počítá s realizací retenční nádrže s protipovodňovou a rekreační a funkcí, která bude využitelná i jako zdroj požární vody. Na Studeném vrchu bude k tomuto účelu možno využít i menší akumulační nádrž přírodního charakteru primárně určenou pro umělé zasněžování lyžařských sjezdových tratí. Drobnější Menší vodní plochy jsou i v některých okrajových lokalitách řešeného území (Jedlová v O. h., Plasnice, Dříš). NÁVRH Kapacita zdrojů vodovodu v Deštné v O. h. je v současnosti dostatečná, a také současný systém zásobování obce pitnou vodou je vyhovující. Množství vyrobené pitné vody dnes činí 45 000 m3/rok. V bilanční části PRVK je uvedeno množství 50 000 m3/rok, což je odpovídající. Maximální povolený odběr ze všech zdrojů podzemní vody je 9 l/s, což představuje asi 280 000 m3/rok. Z toho je patrné, že kapacitní rezerva ve zdrojích je více než dostatečná a umožní i zvýšený sezónní odběr, kdy počet připojených obyvatel může v návrhovém období činit až 3 600. Také podpoří rozšíření stávající zástavby podle jednotlivých navržených lokalit, zejména v centrální části obce. Rovněž celková kapacita obou vodojemů (350 m3) je dostatečná a tvoří skoro 100 % zásobu denního odběru v sezóně. Normativně je přitom požadována rezerva 60-100 %. Kvalita dodávané vody po hygienickém zabezpečení na odtoku z vodojemu odpovídá požadavkům vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 252/2004 Sb. Kromě nezbytných rekonstrukcí a údržby stávajících řadů bude výhledově třeba postupně rozšiřovat rozvodnou vodovodní síť podle nově navržené zástavby, případně i dále do stávajících lokalit, které dosud nejsou na veřejný vodovod připojeny (východní část Zákoutí, Dříš aj.). Některé zásobovací řady byly v nedávné době položeny (např. pro lokalitu ZS2). Co se týče eventuálního řešení zásobování vodou v lokalitě Zákoutí ve směru na Šerlich, není zde v současné době ze strany provozovatele ani vlastníka vodovodu znám žádný investiční záměr. Vlastníci rekreačních objektů v této oblasti, která je nad hranicí tlakového pásma dnešních vodojemů, REGIO, projektový ateliér s.r.o.

104


nemají vesměs zájem o připojení na veřejný vodovod, využívají vlastních individuálních zdrojů s výhodnějším ekonomickým efektem. Individuální zásobování vodou je v ř.ú. navrženo i v odloučených sídelních lokalitách a tam, kde je napojení na veřejný vodovod nereálné. V případě nutnosti prodloužení zásobovacích řadů do lokalit s výškovou úrovní přes cca 700 m lze výhledově využít provozně jednoduchých technických opatření pro zajištění dostatečného tlaku ve vodovodní síti (např. ATS, čerpadla přímo v potrubí). Vodovodní síť, včetně zdrojů a akumulace, je v současné době dobře koncepčně řešena. V návrhovém období územního plánu (cca do r. 2025) se proto po konzultaci s provozovatelem (kromě výše uvedených oprav) počítá pouze s výstavbou nových vodovodních řadů souvisejících s územním rozvojem obce. Tlakové poměry v síti se výrazně nezmění, i nadále budou určovány hladinou vody ve stávajících vodojemech. Bilance potřeb pitné vody Bilanční rozvaha pro návrhové období územního plánu by měla posoudit zejména dostatečnost vodních zdrojů pro zásobování obce a také kapacity vodárenských zařízení. K 1. 1. 2011 v obci žilo 599 obyvatel. Do roku 2015 je předpoklad reálného nárůstu počtu trvale žijících obyvatel na cca 650. Tento počet koresponduje i s výhledovým počtem v bilanční části PRVK a také s předpokladem obce. Nově navržené lokality v ÚP mohou potenciálně generovat celkem dalších cca 600-700 trvalých obyvatel (či dlouhodobějších rekreantů). Při zohlednění současného počtu obyvatel a obvyklého počtu rekreantů zejména v zimní sezóně tak může celkový počet přítomných osob v obci ve špičce dosáhnout až cca 3900 (+ další „jednorázoví“ návštěvníci lyžařských areálů). Výroba není v obci výrazněji zastoupena, množství vody pro občanskou vybavenost je zahrnuto v ukazateli specifické spotřeby vody obyvatelstva. Přehled hlavních bilančních ukazatelů pro rok 2015 (dle PRVK Královéhradeckého kraje) a pro rok 2025 (podle návrhu územního plánu).

Předpokládaný počet obyvatel z toho počet zásobených obyvatel Počet osob s částečným omezeným pobytem z toho počet zásobených obyvatel s ČOP Počet všech zásobených obyvatel

2015

2025

650 610 3000 2300 2950

1100 1025 3100 2477 3502 245,49 1,40 343,69 65,00 70,10 73,87

Průměrná denní potřeba v obci Qp Koeficient denní nerovnoměrnosti Maximální denní potřeba Qd

m3/den m3/den

198,44 1,40 277,81

Specifická potřeba faktur. ob. Spec. potřeba faktur. vody Spec. potřeba vody vyrobené

l/os./den l/os./den l/os./den

60,00 64,71 68,19

Qs,d Qs Qs,v

Celková potřeba v obci (nárok na zdroje vody) bude činit: v roce 2015 - 3,22 l/s v roce 2025 - 3,98 l/s Toto množství je bez problémů zajistitelné ze současných zdrojů vody. V případě, že by zcela mimořádně došlo k poklesu vydatnosti současných zdrojů, je vytipováno území v blízkosti dnešních studní (Bunkrovka), kde by bylo možno hledat nový zdroj vody. Posouzení kapacity vodojemu: Obsah vodojemu by měl tvořit cca 60 % max. denní spotřeby vody ve spotřebišti. Pro obec Deštné v O. h. tvoří celodenní max. spotřeba 278 m3 v roce 2015 (resp. 344 m3 v roce 2025), 60 % z tohoto objemu je cca 167 (resp. 206) m3. Stávající vodojemy mají kubaturu 350 m3 a jsou tudíž vyhovující. REGIO, projektový ateliér s.r.o.

105


g 3.3) Kanalizace a čištění odpadních vod Současný stav Stoková síť v centrální části obce byla vybudována v osmdesátých letech 20. století z kameninových, betonových i plastových trub DN 300 mm a svádí odpadní vody gravitačně jednotnou sítí na čistírnu odpadních vod. V místních částech Zákoutí a Stará cesta byla kanalizace s čerpací stanicí vybudována až v letech 1999-2000, odpadní vody včetně vod srážkových jsou odtud přečerpávány se zaústěním výtlaku do gravitační části kanalizace. Místní část Dříš pak byla na kanalizaci napojena v letech 2003-2004. Tento úsek však ještě není oficiálně předán obci a provozovateli. Podrobný popis tras jednotlivých stok je uveden v „Provozním řádu kanalizace“ z roku 2005. Celková délka stokové sítě je 16,6 km. Z celkového počtu 599 trvale bydlících obyvatel je v současné době připojeno na kanalizaci 465 obyvatel prostřednictvím 110 domovních přípojek o celkové délce 7,0 km. Fakturované množství odpadních vod odváděných veřejnou kanalizací (stočné) činí průměrně 99 m3/den. Lokální soustava splaškové kanalizace s ukončením v malé ČOV byla v roce 2008 dána do provozu v místní části Jedlová. Čistírna odpadních vod je mechanicko-biologická, s aktivací provzdušňovanou jemnou bublinou s kapacitou 235 EO, umístěná mezi silnicí a Bělou v krytém objektu. Lokální splašková stoková síť o délce cca 350 m na ni přivádí splaškové odpadní vody z okolní zástavby, zejména z rekreačních objektů. Hlavním nedostatkem stávající stokové sítě je její netěsnost, zejména v centrální části obce, která způsobuje nadměrný přítok balastních vod. Ty neúměrně hydraulicky zatěžují a látkově komplikují čistírenský proces na ČOV. Po intenzifikaci čistírny a modernizaci čistírenského provozu (viz dále), je naprosto nutné tento nedostatek na stokové síti jednoznačně technicky řešit a odstranit. Čištění odpadních vod Obecní čistírna odpadních vod je umístěna spolu se sběrným dvorem při potoku Deštná na JZ okraji zastavěného území Deštného. Jde o zastřešenou mechanicko-biologickou čistírnu typu Sigmakombiblok s hrubým předčištěním (česle + lapák písku) s aktivací a dosazovacími nádržemi. Do trvalého provozu byla dána v roce 1985. V letech 1999-2000 prošla rekonstrukcí, kdy byla povrchová aerace nahrazena provzdušňováním jemnou bublinou a dostavěny byly dva kalojemy. Čistírna je projektována na tyto parametry:

Qd

160 m3/den

BSK5

59,62 kg/den

BSK5

306 mg/l

Účinnost

93 %

Recipientem, do kterého jsou vyčištěné odpadní vody vypouštěny, je pravostranný přítok řeky Bělé - potok Deštná (č.h.p. 1-02-01-054). Původní vodoprávní povolení jehož (platnost tohoto povolení končí 31. 1. 2015) bylo vydáno referátem životního prostředí Okresního úřadu v Rychnově n. K. dne 18. 12. 2000 pod čj. ŽP 1117/OOO-B,A/20. V současnosti platné povolení k vypouštění odpadních vod z ČOV vydal odbor životního prostředí MěÚ Dobruška dne 10. 1. 2005 pod čj. ŽP 3862/04-231/2 s těmito parametry: Q znečištění CHSK Cr BSK5 NL

64 000 m3/rok

max. 3 l/s „p“ v mg/l 120 30 35

„m“ v mg/l 170 60 70

t/rok 3,0 1,2 1,2

Vzhledem k technologii čistírny a k požadavkům na čistící efekt, není možno zatěžovat ČOV větším množstvím splašků ze septiků a žump. Ty mohou být na ČOV zneškodňovány jenom výjimečně, po dohodě s vedoucím ČOV, a to v doporučeném množství max. 3,0 m3/den. REGIO, projektový ateliér s.r.o.

106


NÁVRH ÚP nepočítá se změnou koncepce odvedení a likvidace odpadních vod. Počítá se s dostavbou kanalizace v souvislosti s rozvojem zástavby a probíhající intenzifikací ČOV na konečných 1 950 EO s maximálním přítokem Q = 10,4 l/s. Předpokládá se provoz dvou paralelních linek, aby bylo možno výkon čistírny lépe přizpůsobit sezónním přítokům, kdy počet připojených obyvatel vlivem obsazených hotelů, penzionů a dalších rekreačních zařízení vzroste až na čtyřnásobek. Současná čistírna je v sezóně hydraulicky až trojnásobně přetěžována. V aktualizaci PRVK Královéhradeckého kraje z 2. 12. 2008 je už tato okolnost zakotvena, stejně jako nutnost vyloučit masivní přítok balastních vod z centrální části obce. Bilance množství a znečištění odpadních vod produkovaných v odkanalizovaném území rok 2015 množství odpadních vod BSK5 NL CHSK Počet EO

3

m /den kg/den kg/den kg/den osob

259,4 121,63 11,49 222,99 2027

2025 320,0 150,04 14,17 275,08 2406

Kapacita ČOV v Deštném v o. h. (po intenzifikaci): Denní množství OV V max. sekundovém V max. měsíčním V max. ročním

m3/den l/s m3/měs. m3/rok

333,50 10,4 10 005 121 728

Proces čištění je navržen jako nízkozatížená aktivace s úplnou aerobní stabilizací kalu. Odčerpaný přebytečný kal z procesu čištění bude biologicky stabilizovaný, dobře manipulovatelný, nebude se dále rozkládat a způsobovat jakékoliv závady. Bude ho možné dobře přímo aplikovat v zemědělské výrobě. V technologické lince bude nově vybudována vana lapáku štěrku a písku s drapákem pro těžení usazenin. Nové potrubí povede do prostoru stávajícího zastřešeného objektu, kde budou nové česle a odlehčovací objekt s nastavením tak, aby na biologii ČOV natékalo max. 18 l/s. Odlehčené vody natečou do nové dešťové zdrže. Nově vzniknou dvě aktivační nádrže, každá o objemu 224 m3 s prostory pro denitrifikaci. Aerace je zajištěna pneumaticky, vháněním vzduchu do technologického procesu dmychadly přes provzdušňovací elementy jemnobublinové aerace. Nově je také navržena lisovna kalu. Na odtoku z čistírny bude ještě umístěn terciální stupeň dočištění v samostatném betonovém objektu s bubnovým mikrosítem. S ohledem na přísné požadavky na zbytkovou koncentraci Pcelk. ve vyčištěné vodě na odtoku z ČOV bude také provedena instalace defosfatizačního stupně. V sousedství mechanického předčištění bude instalováno dávkovací zařízení síranu železitého s dávkováním nastavitelným podle aktuálního průtoku ČOV. Recipientem zůstává potok Deštná (č.h.p. 1-02-01-054 - Q355 = 21 l/s). Kapacita intenzifikované čistírny odpadních vod vyhoví i pro návrhové období územního plánu, tj. cca do roku 2025. Trvalým úkolem v dalších obdobích zůstává postupná lokalizace a odstranění míst vtoku balastních vod, pravděpodobně ze starých drenáží zaústěných do kanalizace. Zejména při přítocích v bezdeštném období by působily potíže v čistícím procesu. Tam, kde je to možné, je také žádoucí omezit vtok dešťových povrchových vod, vzhledem k tomu, že jediné odlehčovací zařízení na stokové síti se nalézá až na čistírně. Zároveň s postupnou výstavbou v lokalitách navržených územním plánem budou budovány i nové stoky pro připojení nových objektů (s omezením vtoku dešťových vod). Na systém kanalizace a ČOV by se postupně měli napojit všichni jednotliví znečišťovatelé tam, kde je to možné. Tato povinnost je dána i ustanovením §3 odst. 8 zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu. V odloučených sídelních lokalitách se i nadále počítá s individuální likvidací odpadních vod. Nad rámec PRVKUK je žádoucí komplexně, ekologicky vhodně a vodohospodářsky únosně vyřešit nakládání s dešťovými vodami tak, aby nedocházelo ke zhoršování odtokových poměrů.


107


Ochranná pásma K bezprostřední ochraně kanalizačních stok před poškozením se dle zákona č. 274/2001 Sb. v platném znění (Zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu) vymezují ochranná pásma kanalizačních stok. Jejich vymezení i rozsah povolených činností je shodný pro kanalizaci i vodovod (viz výše). Kolem stávající ČOV není vzhledem k její odloučené poloze bez přímého kontaktu s obytněrekreačním územím v ÚP navrhováno žádné ochranné pásmo. ÚP však umožňuje jeho případné stanovení dle skutečných výsledných parametrů ČOV.

g 3.4) Zásobování elektrickou energií Stávající stav Provozovatelem elektrické sítě na řešeném území je ČEZ Distribuce, a.s. Děčín, Teplická 874/8, Provozní správa ČEZ Distribuční služby. Způsob napájení Řešené území je napájeno elektrickou energií vrchním primérním rozvodným systémem VN 35 kV. Primérní rozvod VN 35 kV Obec a její dílčí části jsou napájeny z kmenové linky 35 kV VN 571/572 z rozvodny 110/35 kV Dobruška. Z těchto linek jsou vrchními odbočkami připojeny jednotlivé trafostanice. Některé trafostanice jsou kabelové a jsou napojeny zemním kabelem VN 35 kV, který je spojený s nejbližším vrchním vedením VN kabelovým svodem ze sloupu do země. Obec uvažuje o částečné kabelizaci VN v úsecích kolidujících s některými funkcemi zastavěného území. Transformace VN/NN Deštné v Orlických horách - k transformaci VN/NN slouží v obci celkem 17 transformačních stanic v majetku ČEZ. Distribuce a.s. 1 transformační stanice je cizí: majitel: ČEZ Distribuce a.s. číslo TS název TS RK 0153 Deštné v Orlických horách - U BATI RK 0300 Deštné v Orlických horách - JITŘENKA RK 0453 Deštné v Orlických horách - ŠERLIŠSKÝ MLÝN RK 0463 Deštné v Orlických horách - ŠERLICH RK 0559 Deštné v Orlických horách - SÍDLIŠTĚ RK 0652 Deštné v Orlických horách - U VEBY RK 0760 Deštné v Orlických horách - ZA POLICIÍ RK 0788 Deštné v Orlických horách - ORLIČEN RK 0823 Deštné v Orlických horách - ELTON RK 0918 Deštné v Orlických horách - U HÁJOVNY RK 0985 Deštné v Orlických horách - HOTEL PRAHA RK 0989 Deštné v Orlických horách - ŠKOLA RK 0991 Deštné v Orlických horách - PVT RK 0992 Deštné v Orlických horách - OŠEROV RK 0995 Deštné v Orlických horách - BYTOVÉ DOMY RK 1075 Deštné v Orlických horách - ŠERLIŠSKÝ MLÝN VLEK instalovaný výkon: distribuce celkem

druh TS BTS PTS BTS PTS PTS PTS BTS PTS PTS BTS kabelová kabelová kabelová BTS kabelová BTS

výkon TS 630 kVA 630 kVA 400 kVA 160 kVA 630 kVA 400 kVA 630 kVA 250 kVA 250 kVA 160 kVA 1030 kVA 1030 kVA 630 kVA 160 kVA 400 kVA 400 kVA 7790 kVA

majitel: CIZÍ číslo TS název TS RK 0637 Deštné v Orlických horách - STAVOSTROJ instalovaný výkon: distribuce celkem

druh TS BTS

výkon TS 630 kVA 630 kVA

Místní část Zákoutí - k transformaci VN/NN slouží 3 transformační stanice v majetku ČEZ Distribuce, a.s.: REGIO, projektový ateliér s.r.o.

108


majitel: ČEZ Distribuce a.s. číslo TS název TS RK 0154 Deštné v Orlických horách - ZÁKOUTÍ RK 0768 Deštné v Orlických horách - ZÁKOUTÍ SPOJE RK 0868 Deštné v Orlických horách - ZÁKOUTÍ VOJSKO instalovaný výkon: distribuce celkem

druh TS věžová PTS BTS

výkon TS 630 kVA 250 kVA 400 kVA 1280 kVA

Místní část Dříš - k transformaci VN/NN slouží 4 transformační stanice v majetku ČEZ Distribuce, a.s.: majitel: ČEZ Distribuce a.s. číslo TS název TS RK 0155 Deštné v Orlických horách - DŘÍŠ RK 0746 Deštné v Orlických horách - DŘÍŠ VAK RK 0828 Deštné v Orlických horách - DŘÍŠ DOPRAV. PODNIK RK 1056 Deštné v Orlických horách - DŘÍŠ ŠEDIVINY KOUT instalovaný výkon: distribuce celkem

druh TS věžová PTS BTS BTS

výkon TS 160 kVA 250 kVA 250 kVA 160 kVA 820 kVA

Místní část Plasnice - k transformaci VN/NN slouží 2 transformační stanice v majetku ČEZ Distribuce, a.s.: majitel: ČEZ Distribuce a.s. číslo TS název TS RK 0310 Plasnice - OBEC RK 0679 Plasnice - RADOST instalovaný výkon: distribuce celkem

druh TS BTS PTS

výkon TS 100 kVA 100 kVA 200 kVA

Místní část Jedlová v Orlických horách - k transformaci VN/NN slouží 3 transformační stanice v majetku ČEZ Distribuce a.s. a 1 cizí: majitel: ČEZ Distribuce a.s. číslo TS název TS RK 0156 Jedlová v Orlických horách - U KRISTÝNY RK 0744 Jedlová v Orlických horách - SBD RK 0824 Jedlová v Orlických horách - VOJSKO odkoupená instalovaný výkon: distribuce celkem

druh TS BTS PTS PTS

majitel: CIZÍ číslo TS název TS RK 0603 Jedlová v Orlických horách - VESMÍR je z ní i distribuce ČEZ

druh TS BTS

instalovaný výkon: distribuce celkem

výkon TS 250 kVA 100 kVA 100 kVA 450 kVA


Místní část Mnichová - k transformaci VN/NN slouží 1 transformační stanice v majetku ČEZ Distribuce a.s.: majitel: ČEZ Distribuce a.s. číslo TS název TS RK 0130 Mnichová - LOMY II instalovaný výkon: distribuce celkem

druh TS PTS


Stávající zatížení distribuce Vzhledem k tomu, že nejsou měřena maxima zatížení v jednotlivých transformačních stanicích, je maximální příkon v řešeném území stanoven z instalovaného výkonu v transformaci VN/NN. Průměrný koeficient vytížení je odhadnut u trafostanice ČEZ Distribuce, a.s.: 0,75 při cos fí = 0,9. Deštné v Orlických horách č.o. Zákoutí: č.o. Dříš: č.o. Plasnice: č.o. Jedlová v Orlických horách: č.o. Mnichová


Pp = 7790 x 0,75 x 0,9 Pp = 1280 x 0,75 x 0,9 Pp = 820 x 0,75 x 0,9 Pp = 200 x 0,75 x 0,9 Pp = 450 x 0,75 x 0,9 Pp = 400 x 0,75 x 0,9

= 5258 kW = 864 kW = 553 kW = 135 kW = 303 kW = 270 kW

109


Sekunderní rozvod NN 1kV Sekunderní rozvod je proveden normalizovanou napěťovou soustavou 3+PEN, 400/230 V, AC, TN-C vrchním vedením a kabelovými rozvody. NÁVRH Nová výstavba Návrh řeší v návrhovém období výstavbu rodinných domů (s obytně-rekreační funkcí), bytových jednotek, sportovní zařízení a zařízení pro rekreaci. č.o. Deštné v O. h.: Bytové jednotky: ZB1………………………………… 1 BD/8 BJ (vč. části č.o. Zákoutí) ZB2 …………………………………...1 BD/8 BJ ZB3 …………………………………. 1 BD/19 BJ -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------celkem 3 BD/35 BJ Bytový dům (Zák.): PB1 ……………………………………1 BD/48 obyvatel ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Rodinné domy: ZS1 ………………………………… 23 RD ZS2 ………………………………… 17 RD ZS3b + ZS 3b …………………… 26 RD ZS4 ……………………………………2 RD ZS6a + ZS 6b ………………..………8 RD ZS7………….. ……………………… 1 RD ZS8 ……………………………………2 RD ZS9…………… ………………………1 RD ZS10 …………………………………. 1 RD ZS15 ………………..……………… 2 RD (max. 1 BD) ZS16a + ZS 16b………….. ……… 4 RD ZS17 ………………………………… 1 RD ZS26 ………………………………… 1 RD ZS27…………… …………………… 2 RD ZS28 …………………………………. 1 RD ZS29 ………………..…………………1 RD ZS31 ................................................ 1 RD ZS34 ................................................ 1 RD ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------celkem 95 RD Občanské vybavení a sportovní zařízení ZO1……………………nová stanice Horské služby ZO2……………………rozšíření penzionu ZO3……………………rozšíření sport. areálu ZO4……………………tenisové kurty ZO5……………………hřiště u požární nádrže ZO6……………………zázemí vleku, ubytování, autocamping ZO7……………………zázemí běžkařů Nová lanovka Přibližovací vlek --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------č.o. Zákoutí: Bytové jednotky: PB2………………………………..1 BD/16 BJ -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------celkem 1 BD/16 BJ č.o. Dříš:

Rodinné domy: ZS5………………………………….. 8 RD ZS19………………………………….2 RD ZS30………………………………….1 RD/ubytovna ZS33………………………………….1 RD ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------celkem 13 RD


110


č.o. Plasnice:

Rodinné domy:

ZS11a + ZS11b …………………… 4 RD ZS12a + ZS12b……………………..3 RD ZS 13…………………………………2 RD ZS 14…………………………………1 RD -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------celkem 10 RD RD/penziony: PS1………………………………….3 RD/penzion -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------celkem 3 RD/penzion č.o. Jedlová v O. h.: RD/penziony: PS2………………………………….......1 RD/penzion -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------celkem 1 RD/penzion Rodinné domy:

ZS18 …………………………………. 2 RD ZS20 ………………………………… 1 RD ZS21 ……………………………….. 1 RD ZS22 …………………………………...1 RD ZS23 ………………..……………….…1 RD ZS24………….. ……………………… 2 RD ZS32.................................................. 1 RD ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------celkem 9 RD č.o. Mnichová: Rodinné domy: ZS25…………………………….... 1 RD ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------celkem 1 RD Obec ani její jednotlivé části nejsou plynofikovány. Požadovaný příkon a jeho zajištění Rozhodujícím faktorem pro výpočet potřeby elektrické energie je způsob vytápění. Vzhledem k tomu, že obce a jejích místní části nejsou plynofikovány, je počítáno cca u 60 % RD s el. vytápěním a u 40 % s vytápěním na pevná paliva. Distribuce Výpočet požadovaného příkonu je proveden samostatně pro stávající a pro navrhovanou zástavbu: Stávající zástavba: Roční trend růstu příkonu je uvažován cca 2 % ročně (k = 1,35 pro návrhové období cca 15 let). Deštné v O. h.

stávající příkon: P1= 5258 kW příkon v r. 2025: P2= k x P1= 1,35 x 5258 = 7098 kW

Zákoutí:

stávající příkon: P1= 864 kVA příkon v r. 2025: P2= k x P1= 1,35 x 864 = 1166 kW

Dříš:


Plasnice:


Jedlová v O. h.


Mnichová:



111


Navrhovaná zástavba: Deštné v O. h.

Bytové jednotky - 27 bj. el. vytápěné kat. C1: P3 = 27 x (6 + 4/271/2) = 183 kW 8 bj. pevná paliva kat. B2: P4 = 8 x (1,6 + 6,4/81/2) = 31 kW Celkem navržené bj: P5= P3+ P4 = 183 + 31 = 214 kW Rodinné domy - 58 RD el. vytápěné kat. C1 : P3 = 58 x (6 + 4/581/2) = 397 kW 38 RD pevná paliva kat. B1 P4 = 38 x (1,6 + 6,4/381/2) = 100 kW Celkem navržené RD: P5 = P3 + P4 = 397 + 100 = 497 kW Občanské vybavení vč. sportovních a tělovýchovných zařízení - ZO ZO1 + ZO2 + ZO3 + ZO4 + ZO5 + ZO6 + ZO7 = 50 + 30 + 25 + 15 + 15 + 50 +20 = 205 kW Přibližovací vlek PV = 50 kW Lanovka LN = 140 kW kompenzováno zrušením některých vleků. Celkem navrhovaná zástavba P5= 214 + 497 + 205 + 50 = 966 kW Celkem distribuce v r. 2025: P10 = P2 + P9 = 7098 + 966 = 8064 kW ZS4 = 16 bj el. vytápění kat. C1: P3 = 16 x (6 + 4/161/2) = 112 kW Celkem navržené BJ : P3 = 112 kW Celkem distribuce v r. 2025: P4 = P2+ P3 = 1166 + 112 = 1278 kW

Zákoutí:

Dříš:

ZS5 + ZS19 + ZS33 …. 7 RD el. vytápění kat. C1: P3 = 7 x (6 + 4/71/2) = 53 kW 4 RD pevná paliva kat. B1: P4= 4 x (1,6 + 6,4/41/2) = 19 kW P5 = ZS 30 ubytovna 45 osob = 50 kW Celkem navržená zástavba: P6 = P3 + P4 + P5 = 53 + 19 + 50 = 122 kW Celkem distribuce v r. 2025: P7 = P2 + P6 = 746 + 122 = 868 kW

Plasnice:

ZS11a + ZS11b + ZS12a + ZS12b + ZS13 + ZS14 = 10 RD 7 RD: el. vytápění kat. C1: P3= 7 x (6 + 4/71/2) = 53 kW 3 RD: pevná paliva kat. B1: P4= 3 x (1,6 + 6,4/31/2) = 16 kW P5 = PS1 - penziony = 3 x (6 + 4/31/2) = 25 kW Celkem distribuce v r. 2025: P6 = P2+ P3 + P4 + P5 = 182 + 94 = 276 kW

Jedlová v O. h.:

Mnichová:

ZS18 + ZS20 + ZS21 + ZS22 + ZS23 + ZS24 + PS2 = 9 RD 6 RD: el. vytápění kat. C1: P3 = 6 x (6 + 4/61/2) = 46 kW 3 RD: pevná paliva kat. B1: P4 = 3 x (1,6 + 6,4/31/2) = 16 kW Celkem navržené RD: P5 = P3+ P4 = 46 + 16 = 62 kW Celkem distribuce v r. 2025: P6 = P2+ P5 = 409 + 62 = 471 kW ZS25……. 1 RD: el. vytápění kat. C1: P3= 1 x (6 + 4/11/2) = 10 kW Celkem distribuce v r. 2025: P4 = P2 + P3 = 365 + 10 = 375 kW

V obci není navržena žádná průmyslová výroba. V případě vzniku požadavku na zajištění napájení výroby bude příkon zajištěn ze stávajících trafostanic nebo výstavbou nové trafostanice s vrchní nebo kabelovou přípojkou VN. Zajištění výhledového výkonu Způsob napájení obcí zůstane nezměněn, tj. stávajícím vrchním a kabelovým systémem o napětí 35 kV. Zvýšený příkon bude pokryt ze stávajících trafostanic (některé budou rekonstruovány) a výstavbou nové trafostanice TS1 napojené odbočkou z linky č. VN 572. Zajištění výkonu v této lince se vymyká náplni územního plánu.


112


Transformace VN/NN Výhledový požadovaný příkon 11 220 kW pro distribuci bude zajištěn za stávajících a nové trafostanice TS1. Některé stávající trafostanice se přezbrojí a osadí větším transformátorem. Pro lokality ZS3b + ZS2 + ZO4 je navržena výstavba nové trafostanice TS1. Trafostanice bude napojena na stávající vrchní vedení VN 35 kV. Jednotlivé lokality budou řešeny tímto způsobem: Deštné v O. h. - ZB2 +ZS6a + ZS6b - výhledový požadovaný výkon 110 kW pro distribuci bude zajištěn posílením stávající transformační stanice RK 0153. ZB1 + ZS4 + ZO6 výhledový zvýšený požadovaný výkon 115 kW pro distribuci bude zajištěn ze stávající trafostanice RK 0991, ze které se provedou nové kabelové vývody a upraví se rozvaděč NN. ZB3 + ZS15 + PB1 výhledový zvýšený požadovaný výkon 164 kW pro distribuci bude zajištěn ze stávající trafostanice RK 0995, ze které se provedou nové kabelové vývody a upraví se rozvaděč NN. ZO1 + ZO2 - výhledový zvýšený požadovaný výkon 80 kW pro distribuci bude zajištěn ze stávající trafostanice RK 0985, ze které se provedou nové kabelové vývody a upraví se rozvaděč NN. ZS3a + ZO3 - výhledový zvýšený požadovaný výkon 125 kW pro distribuci bude zajištěn ze stávající trafostanice RK 0989, ze které se provedou nové kabelové vývody a upraví se rozvaděč NN. ZS1 výhledový zvýšený požadovaný výkon 125 kW pro distribuci bude zajištěn ze stávající trafostanice RK 0760, ze které se provedou nové kabelové vývody a upraví se rozvaděč NN. ZS7 + ZS8 - výhledový zvýšený požadovaný výkon 21 kW pro distribuci bude zajištěn ze stávajících kabelových rozvodů. Bude provedena přeložka vrchního vedení VN 35 kV č. 752. ZS9 + ZS10 + ZS31 + ZS34 + ZO5 - výhledový zvýšený požadovaný výkon 40 kW pro distribuci bude zajištěn ze stávajících rozvodů z trafostanice RK 0652. ZS16a + ZS16b + ZS17+ PV (přibližovací vlek cca 50 kW) - požadovaný výkon 90 kW pro distribuci bude zajištěn ze stávající trafostanice RK 0823, provede se rekonstrukce a výměna transformátoru s rozvaděčem NN. Napojení bude novým kabelovým vývodem. ZS26 + ZS28 + ZO7 výhledový zvýšený požadovaný výkon 23 kW pro distribuci bude zajištěn ze stávajícího vrchního vedení NN. ZS29 - výhledový zvýšený požadovaný výkon 8 kW pro distribuci bude zajištěn ze stávajícího vrchního vedení NN. ZS27 - výhledový zvýšený požadovaný výkon 40 kW pro distribuci bude zajištěn ze stávajících rozvodů z trafostanice RK 0300. ZS3b + ZS2 + ZO4 - výhledový zvýšený požadovaný výkon 180 kW z nové transformační stanice TS1 napojené z odbočky linky VN 35 kV č.751. ZO8 - (horní stanice lanovky) - výhledový požadovaný výkon bude zajištěn ze stávajícího rozvaděče pro zasněžování na parcele č. 21/18. ZO9 - (zázemí vleku Šerlich) - výhledový zvýšený požadovaný výkon bude zajištěn vývodem z trafostanice RK 0463. Nová lanová dráha. Požadovaný příkon 140 kW bude zajištěn novým kabelovým vedením NN z rozvodné skříně SR u č.p. 1163, která bude napojena na nový kabelový rozvod ČEZ Distribuce a.s. Horní stanice LD bude napojena na el. energii ze stávajícího rozvaděče zasněžování (viz ZO8). Potřebný příkon bude podle záměru firmy Sport Profi s.r.o. kompenzován zrušením 2 zastaralých vleků. Místní část Zákoutí - ZB4 výhledový zvýšený požadovaný výkon o 112 kW bude zajištěn ze stávající rozvodné sítě mezi TS RK 0154 a RK 0985. Místní část Dříš - výhledový zvýšený požadovaný výkon o 122 kW pro distribuci bude zajištěn ze stávajících trafostanic RK 0155 a RK 0828, které se osadí větším transformátorem a přezbrojí se. Plasnice - výhledový zvýšený požadovaný výkon o 76 kW pro distribuci bude zajištěn ze stávající trafostanice RK 0310, která se přezbrojí a osadí transformátorem o větším výkonu. Jedlová v O. h. - Požadovaný zvýšený příkon o 58 kW bude pokryt ze stávající rozvodné sítě (transformační stanice RK 0603, RK 0744, RK 0824). Mnichová - výhledové zvýšení stávajícího příkonu o 10 kW bude zajištěno ze stávající sítě (transformační stanice RK 0130).


113


Primérní rozvod VN 35 kV Rozvodný systém 35 kV zůstane zachován. Jsou navrženy 2 přeložky vrchního vedení VN v lokalitách ZS7 a ZS2. Přeložka v lokalitě ZS7 je již objednána u ČEZ Distribuce a.s. Sekunderní rozvod NN 1 kV Vzhledem k dostatečné kapacitě a téměř kompletní kabelizaci elektrorozvodů (probíhá od r. 2004) není v ÚP navrhována změna koncepce v tomto segmentu technické infrastruktury. Všechny akce týkající se elektrických rozvodů budou konsultovány s příslušným technickým odborem ČEZ Distribuce, a.s. Nová zástavba bude připojována vrchním nebo kabelovým vedením NN 1 kV (dle místních podmínek určených provozním pracovištěm ČEZ Distribuce a.s.). Stávající vrchní rozvodná síť bude podle možnosti a požadavků na výkon postupně kabelizována. Navržený typ kabelu: AYKY 3x240 + 120 mm2. Ochranná pásma Je nutno respektovat ochranná pásma elektrických vedení (dle zákona č. 458/2000 Sb.). Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany: Pro zařízení vybudovaná před 1. 1. 2000 po 1. 1. 1995 platí ochranná pásma: Vrchní primerní vedení do 35 kV - 7 m od krajních vodičů (ochranné pásmo je vymezeno po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení). Vrchní primerní vedení do 110 kV - 12 m od krajních vodičů. Vrchní primerní vedení do 220 kV - 15 m od krajních vodičů. Vrchní primerní vedení do 400 kV - 20 m od krajních vodičů. Trafostanice VN/NN do 35 kV - stožárová - jako vrchní vedení do 35 kV. Trafostanice VN/NN do 35 kV - zděná - 20 m od obvodové zdi. Kabelové vedení všech druhů (do 35 kV) - 1 m na každou stranu od krajního kabelu. Pro zařízení vybudovaná před 1. 1. 1995 platí ochranná pásma: Vrchní primerní vedení do 35 kV - 10 m od krajních vodičů (ochranné pásmo je vymezeno po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení). Vrchní primerní vedení do 110 kV - 15 m od krajních vodičů. Vrchní primerní vedení do 220 kV - 20 m od krajních vodičů. Vrchní primerní vedení do 400 kV - 25 m od krajních vodičů. Trafostanice VN/NN do 35 kV - stožárová - jako vrchní vedení do 35 kV. Trafostanice VN/NN do 35 kV - zděná - 30 m od obvodové zdi. Kabelové vedení všech druhů (do 35 kV) - 1 m na každou stranu od krajního kabelu.

g 3.5) Telekomunikace a radiokomunikace Telekomunikační síť je v obci zcela kabelizována, provozuje ji Telefónica O2 Czech Republic, všechny účastnické stanice jsou připojeny přes digitální telefonní ústřednu v Dobrušce na TU Hradec Králové. Tato nová síť pokryje bez problémů požadavky do roku 2015. Připojení nové bytové a občanské výstavby bude řešeno v rámci stávající kabelizace, resp. samostatnými stavbami v případě většího rozsahu výstavby. Na okraji lesa u Dříše se nachází základová telekomunikační stanice s ochranným pásmem o poloměru 150 m. Severozápadní část řešeného území leží v ochranném pásmu vojenské seismické stanice Polom. Z vysílače (s OP) na horní stanici lanovky Marta I na Studeném vrchu vybíhají 2 trasy radioreléového paprsku, z nichž jeden míří mírně k jihozápadu, druhý mírně k severozápadu. Výše uvedené je územním plánem respektováno. REGIO, projektový ateliér s.r.o.

114


g 3.6) Zásobování plynem a teplem Řešeným územím neprochází žádná trasa plynovodu a nezasahuje sem ani jeho ochranné pásmo. Žádná z místních částí obce Deštné v Orlických horách není plynofikována, pouze u některých objektů fungují odpařovací nádrže na propan-butan. Nejbližší VTL plynovod (vč. VTL/STL regulační stanice) se nachází až u Dobrušky či Skuhrova nad Bělou. Plynofikace obce již proto vzhledem k této vzdálenosti a finančním nákladům není reálná a ÚP s ní nepočítá. Stávající objekty i zástavbu v navrhovaných lokalitách je žádoucí vytápět ekologicky šetrným způsobem (viz kap. 4.7).

g 3.7) Nakládání s odpady Obec zajišťuje prostřednictvím firmy Marius Pedersen, a.s. pravidelný svoz komunálního odpadu. V obci nejsou rozmístěny kontejnery separovaný odpad (sklo, papír, plasty, nápojové kartony aj.), což ÚP doporučuje změnit. Ukládání objemných, nebezpečných a tříděných odpadů je za stanovených podmínek možné ve sběrném („recyklačním“) dvoře přímo v Deštném v O. h. Obec rovněž organizuje dvakrát ročně svoz nebezpečného odpadu. V prostoru obce (západně u křižovatky silnic do Jedlové, Zákoutí a Deštného na levém břehu Bělé) byla k datu 19. 11. 1999 v databázi ČGS (zdroj: CENIA) evidována stará ekologická zátěž v podobě skládky komunálního odpadu hodnocená jako extrémně riziková s lokálním dosahem rizika. V roce 2000 byla skládka rekultivována (dle projektu „Rekultivace skládky odpadů Deštné v Orlických horách“, ISES, s.r.o., Praha, 05/2000). V dané lokalitě je v ÚP v souladu s předchozí ÚPD navrženo záchytné parkoviště. V ÚP není navrhována podstatnější změna koncepce nakládání s odpady v obci. V obci nebude založena žádná skládka. Je žádoucí zavedení plošného sběru tříděného komunálního odpadu tam, kde to umožňují územně-technické podmínky (možnost vhodného umístění sběrných nádob a jejich celoroční či alespoň sezónní obsluhy). Dočasné shromažďování objemného a tříděného komunálního odpadu je za stanovených podmínek umožněno ve sběrném dvoře v Deštném v O. h. Tato funkce je, kromě plochy technické infrastruktury v areálu ČOV, přípustná také v Plochách výroby a skladování - lehký průmysl - VL (jediná lokalita) a v Plochách občanského vybavení - veřejná infrastruktura - OV (za podmínky umístění v ploše OV v návaznosti na objekt hasičské zbrojnice SDH v Deštném v O. h.). Sběrná místa pro komunální odpad (vč. tříděného) je možno umisťovat v rámci jednotlivých funkčních ploch jako technickou infrastrukturu pro obsluhu řešeného území (dle kap. 6 ÚP). Není navrhována podstatnější změna koncepce nakládání s odpady v obci. V obci nebude založena žádná skládka. Je žádoucí zavedení plošného sběru tříděného komunálního odpadu tam, kde to umožňují územně-technické podmínky (možnost vhodného umístění sběrných nádob a jejich celoroční či alespoň sezónní obsluhy). Sběrná místa pro komunální odpad (vč. tříděného) je možno umisťovat v rámci jednotlivých funkčních ploch jako technickou infrastruktura pro obsluhu řešeného území (dle kap. 6). Veškeré existující, i případné v budoucnu vzniklé tzv. černé skládky budou sanovány s ohledem na ochranu složek životního prostředí (především ochranu vod) v souladu se zásadami, stanovenými zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 383/2001, o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění.

g 4) KONCEPCE ÚP VE VZTAHU KE ZVLÁŠTNÍM PRÁVNÍM PŘEDPISŮM (CIVILNÍ OCHRANA, OBRANA STÁTU, OCHRANA LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN, OCHRANA PŘED POVODNĚMI) g 4.1) Ložiska nerostných surovin, poddolovaná a sesuvná území, jiná rizika V severozápadní části řešeného území je evidováno chráněné ložiskové území - výhradní ložisko nerostných surovin Deštné v Orl. horách-Špičák. Rozsahem se s ním do značné míry kryje dnes již netěžený dobývací prostor Deštné v Orlických horách. Oba tyto plošné limity z velké části překrývá a směrem na západ a sever přesahuje ještě prognózní negativní neperspektivní plocha (viz tabulky). REGIO, projektový ateliér s.r.o.

115


V ÚP jsou výše uvedené limity respektovány vyznačením hranic a zařazením části předmětného území, která byla v minulosti dotčena vlastní těžbou kamene a leží mimo PUPFL, do specifické funkce Plochy smíšené nezastavěného území - přírodní - se zastoupením nerostných surovin - NSpt. Z důvodu konfliktnosti původní funkce těžby s blízkým rekreačně-obytným územím, lyžařským areálem na Špičáku, s přírodně-krajinářskými hodnotami (vč. polohy v CHKO Orlické hory) a s ochranným pásmem vojenské seismické stanice Polom je výhledově (tj. po likvidaci lomu a zrušení dobývacího prostoru) žádoucí rekultivace dotčeného území. LOŽISKA VÝHRADNÍ PLOCHA Identifikační Subregistr číslo 302310000

B

Číslo ložiska

Název

Těžba

IČO

Organizace

Surovina Nerost

3023100

Deštné v Orl.horách-Špičák

dřívější povrchová

42196868

M - SILNICE a.s., Pardubice

Stavební gabro, kámen amfibolit

DOBÝVACÍ PROSTORY NETĚŽENÉ Identifikační číslo

Název

IČO

Organizace

Nerost

Stav využití

Surovina

70491

Deštné v Orlických horách

42196868

M - SILNICE a.s., Pardubice

amfibolit, gabro

se zastavenou těžbou

stavební kámen

PROGNÓZY NEGATIVNÍ NEPERSPEKTIVNÍ PLOCHA Identifikační číslo

Subregistr

Číslo ložiska

Název

Těžba

Surovina

Nerost

069210200

V

0692102

DeštnéŠpičák

dřívější povrchová

Stavební kámen, Stopové a vzácné prvky

gabro

V administrativních hranicích obce se dle Mapového serveru ČGS - Geofond nenachází žádné evidované poddolované území, sesuvné území (vč. potenciálních) ani aktivní či pasivní bod sesuvu. Dle ÚAP jsou však na několika místech lesnaté západní části ř.ú. (u skal v okolí Špičáku) vyznačeny body sesuvů. Dle mapy radonového rizika se řešené území nachází převážně v oblasti se středním nízkým (popř. v menších plochách i nízkým a přechodným) radonovým rizikem. Vysoké riziko je na mapách ČGS vyznačeno v severojižním pásu u Mnichové. V JV, SV a V části řešeného území se dle ÚAP vyskytuje plošná radonová anomálie vyznačená v grafické části odůvodnění ÚP. Pro účely posouzení radonového rizika v konkrétní lokalitě (např. při stavbě domu atd.) je třeba vždy vycházet z výsledků měření radonu v podloží na daném místě.

g 4.2) Civilní ochrana, obrana státu, požární ochrana a další specifické požadavky Zóny havarijního plánování Do řešeného území nezasahuje žádná zóna havarijního plánování. V řešeném území není žádný subjekt nakládající ve větším rozsahu s nebezpečnými látkami. Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události V obci není zřízen žádný stálý úkryt pro ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události, pro tento účel je možno využít improvizované úkryty, většinou sklepní prostory stávající zástavby. Varovné sirény jsou lokalizovány na budově Muzea turistiky, zimních sportů a řemesel (č.p. 133 na JV okraji centra Deštného) a na hasičské zbrojnici (č.p. 332 na severním okraji Deštného). Výpis z Havarijního plánu Královéhradeckého kraje obsahuje obecné postupy k řešení mimořádných událostí při kterých je vyhlášen III. stupeň poplachu podle poplachového plánu IZS Královéhradeckého kraje (kdy je ohroženo více jak 100 a nejvýše 1000 osob) a zvláštní stupeň poplachu (kdy je ohroženo více jak 1000 osob, celé obce nebo plochy území nad 1 km2).


116


Evakuace a nouzové ubytování obyvatelstva Jako shromaždiště obyvatel v případě mimořádné události budou sloužit místa určená krizovým štábem. K těmto účelům ÚP navrhuje zejména prostranství před OÚ a kostelem v Deštném v O. h. a hlavní veřejná prostranství v dalších místních částech. Obyvatele postižené mimořádnou událostí bude v případě mimořádné události možno přechodně ubytovat v areálu ZŠ a MŠ Deštné v O. h. (vč. tělocvičny) nebo v četných hotelových a rekreačních zařízeních v obci a okolí. Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci V řešeném území se nenachází žádný stálý sklad CO a humanitární pomoci. Jako nejvhodnější plochu pro skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci ÚP navrhuje objekt (areál) hasičské zbrojnice SDH Deštné v Orlických horách na severním okraji centra obce (č.p. 426). Dle charakteru skladovaného materiálu lze k těmto účelům zčásti využít též stanici Horské služby ČR, o.s. v Jedlové v O. h. - Zákoutí č.p. 332, popř. v budoucnu novou stanici plánovanou v sousedství té stávající. Vyvezení a uskladnění nebezpečných látek V případě úniku nebezpečných látek, resp. vzniku kontaminovaného materiálu v důsledku mimořádné události, budou tyto odvezeny mimo řešené území. Vzhledem k členitým terénním podmínkám, vymezení záplavového území řeky Bělé (vč. aktivní zóny) a nutnému kontaktu s obytněrekreační funkcí se v rámci řešeného území nenacházejí objekty či plochy vhodné pro zneškodnění, likvidaci a trvalé uskladnění nebezpečných látek (kontaminovaného materiálu). Možné je zde pouze jejich dočasné uskladnění, přičemž dle charakteru látek lze k tomuto účelu využít buď sběrný dvůr (nově umístěný za objektem hasičské zbrojnice na severním okraji Deštného v O. h.), popř. zpevněnou a nepropustnou plochu hlavního veřejného parkoviště proti lyžařskému areálu v Zákoutí (a to v co největší vzdálenosti od řeky Bělé). Záchranné, likvidační a obnovovací práce V případě vzniku požáru či jiné mimořádné události se na záchranných, likvidačních a obnovovacích pracích bude podílet Sbor dobrovolných hasičů z Deštné v O. h. (možná i výpomoc SDH z okolních obcí), nejbližší stálý hasičský sbor z Dobrušky (příp. i HZS Rychnov n. K.), příp. i Horská služba a soukromé firmy disponující potřebnou technikou. Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií Nouzové zásobení obyvatel Deštné v Orlických horách se předpokládá z vrtu ND-1, který je vzhledem k absenci širších ochranných pásem vybrán jako jeden z možných zdrojů náhradního zásobování v obci. Jeho kapacita je 345 m3/den. Nouzové zásobení vodou pro přímou spotřebu bude řešeno v kombinaci s dodávkami balené vody. Užitkovou vodou bude může být obec zásobena ze studní, popř. z dostupných pramenů podzemní vody. Pro zásobování elektrickou energií bude využit mobilní náhradní zdroj energie. Požární ochrana Zásobování požární vodou (jejíž potřeba činí cca 6,7 l/sec) je zajištěno z obecního vodovodu pomocí požárních hydrantů. Požární zásoba je v dostatečné míře k dispozici ve vodojemech 100 a 250 m3 a v jimi zásobované síti. Pro uvažovanou výstavbu v rámci rozvojových lokalit bude zajištěn dostatečný zdroj požární vody podle ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb - zásobování vodou a ČSN 75 2411 Zdroje požární vody a příjezdové komunikace pro požární vozidla podle ČSN 73 0802, resp. ČSN 73 0804. Využitelná je rovněž akumulovaná voda v požární nádrži na SV okraji Deštného, v případě nutnosti i voda z řeky Bělé. Na řece Bělé ÚP v rámci plochy ZR1 počítá s realizací retenční nádrže s protipovodňovou a rekreační a funkcí, která bude využitelná i jako zdroj požární vody. Na Studeném vrchu bude k tomuto účelu možno využít i menší akumulační nádrž přírodního charakteru primárně určenou pro umělé zasněžování lyžařských sjezdových tratí. Drobnější Menší vodní plochy jsou i v některých okrajových lokalitách řešeného území (Jedlová v O. h., Plasnice, Dříš). Ochrana před povodněmi (viz kap. g 2), část Záplavové území, protipovodňová ochrana a návrhy opatření na tocích + kap. 5.2 textové části ÚP Protipovodňová ochrana a revitalizační opatření REGIO, projektový ateliér s.r.o.

117


Obrana státu, další specifické požadavky Severozápadní část řešeného území leží v ochranném pásmu vojenské seismické stanice Polom. Z vysílače (s OP) na horní stanici lanovky Marta I na Studeném vrchu vybíhají 2 trasy radioreléového paprsku, z nichž jeden míří mírně k jihozápadu, druhý mírně k severozápadu. V obci se dle ÚAP nacházejí 2 objekty vojenského zájmu (v Zákoutí a Jedlové - ten již však není v majetku AČR).

g 5) PŘEHLED LIMITŮ VYUŽITÍ ÚZEMÍ, JEJICHŽ OCHRANA JE ZAJIŠŤOVÁNA PRÁVNÍMI PŘEDPISY NEBO ROZHODNUTÍMI PŘÍSLUŠNÝCH ORGÁNŮ, OBSAŽENÝCH V PŘEDCHOZÍCH KAPITOLÁCH Ochrana památek (viz kap. g 2) Jde o všechny objekty registrované v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky. Ochrana archeologického dědictví (viz kap. g 2) Řešené území je v celém svém rozsahu územím s archeologickými nálezy, a to ÚAN kategorie I. Ochrana přírody a krajiny (viz kap. g 2) - Chráněná krajinná oblast Orlické hory - I. až IV. zóna (většina ř.ú.); - Evropsky významná lokalita Orlické hory - sever (CZ 0524046) soustavy Natura 2000; - Evropsky významná lokalita Trčkov (CZ 0520600) soustavy Natura 2000 (okrajově); - Přírodní rezervace Jelení lázeň (vč. ochranného pásma); - Přírodní památka Kačenčina zahrádka (vč. ochranného pásma); - 5 vyhlášených památných stromů; - Významný krajinný prvek Plasnice - registrovaný (mimo CHKO); - významné krajinné prvky dané přímo ze zákona; - prvky územního systému ekologické stability regionálního a nadregionálního významu; Ochrana zemědělské půdy a lesa (viz kap. 4.1 a 4.2) - zemědělské půdy s BPEJ I. a II. třídy ochrany; - pásmo 50 m od hranice lesa, ochrana pozemků určených k plnění funkce lesa; - lesy ochranné; - lesy zvláštního určení; Ochrana nerostného bohatství (viz kap. 3.4.1) - výhradní ložisko nerostných surovin; - netěžený dobývací prostor (považovaný dle horního zákona i za CHLÚ); Ochrana vod a vodních zdrojů (viz kap. 3.2, kap. 3.3.2) - CHOPAV Orlické hory a CHOPAV Východočeská křída; - nezastavitelný pás podél vodních toků; - zdroje podzemních vod se stanoveným ochranným pásmem 1. stupně; - území zvýšené kontroly v rámci obecné ochrany vod; Ochranná pásma dopravní infrastruktury (viz kap. 3.3.1) - ochranná pásma silnic II. třídy; Ochranná pásma technické infrastruktury (viz kap. 3.3.2 - 3.3.8) - ochranná pásma vodovodů a kanalizačních stok; - ochranná pásma elektrorozvodů a elektrických zařízení; - ochranná pásma telekomunikačních a radiokomunikačních vedení a zařízení; - ochranné pásmo vojenské seismické stanice; REGIO, projektový ateliér s.r.o.

118


h) VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA h 1) ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Hranice zastavěného území Zastavěné území obce bylo v územním plánu stanoveno projektantem v souladu se zák. č. 183/2006 Sb. k datu 23. 8. 2009 (na základě mapy katastru nemovitostí, doplňujících průzkumů v terénu a konzultace s Obecním úřadem Deštné v O. h. i Správou CHKO Orlické hory) a aktualizováno v době zpracování Návrhu ÚP (09/2010-01/2011). Hranice zastavěného území je zakreslena v grafické části dokumentace. Struktura využití zemědělských pozemků Zemědělský půdní fond je zastoupen na 26,5 % řešeného území (tj. 851 ha), z toho orná půda zabírá jen 25 ha (2,9 % ZPF), trvalé travní porosty naopak 823 ha (96,7 %) a zahrady 3 ha. Druhy pozemků (údaje k 31. 12. 2010) Celková výměra pozemků (ha)

3209

Orná půda (ha)

25

Chmelnice (ha)

0

Vinice (ha)

0

Zahrady (ha) Ovocné sady (ha)

3 0

Trvalé trávní porosty (ha) Zemědělská půda celkem (ha) Lesní půda (ha) Vodní plochy (ha) Zastavěné plochy (ha) Ostatní plochy (ha)

823 851 2142 15 28 173

Pedologické poměry, půdní eroze Na řešeném území se prolínají půdy písčitohlinité a hlinitopísčité. Z půdních typů je zastoupena zejména kambizem typická (podhůří do 850 m n. m.), kambizemní podzol (též zvaný jako horský humusový; od 850 m do 1 000 m), podzol typický (nejvyšší partie), pseudoglej a glej (u vodních toků). Většina půd patří mezi půdy nejvyšší kategorie 6 ohroženosti vodní erozí. Dlouhodobý průměrný smyv půdy zde přesahuje většinou 30,1 t/ha/rok. Podle erozní ohroženosti půd vodní erozí ve vztahu k nové koncepci GEAC většina pozemků však spadá do erozně neohrožené půdy, zbytek potom mezi mírně či silně erozně ohroženou půdu. Řešené území není zahrnuto do tzv. zranitelných oblastí dle Nařízení vlády č. 103/2003 Sb. o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatřeních v těchto oblastech. Ochrana ZPF, Bonitované půdně ekologické jednotky Stupeň ochrany ZPF je rozdílný, zastoupeny jsou jak BPEJ I. a II. třídy ochrany, tak i BPEJ spadající pod III., IV. a zejména V. třídu ochrany. V řešeném území jsou evidovány následující bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ): REGIO, projektový ateliér s.r.o.

119


třída ochrany I. II. III. IV. V.

zastoupení BPEJ 83421, 93621 95011 93624 85011, 93643, 93644, 95051 83716, 83746, 83444, 84068, 93654, 94068, 94078, 94089, 94099, 97311, 97543

Důsledky navrženého řešení na ZPF jsou vyhodnoceny - viz níže: Přehled odnětí zemědělského půdního fondu - zastavitelné plochy

lokality

Návrh funkčního využití lokality

Celková výměra lokality (ha)*

ZB1 ZB2 ZB3

bydlení - bytové domy bydlení - bytové domy bydlení - bytové domy

ZS1

Označení

Z toho zemědělská půda BPEJ

Třída ochrany

Kultura

Dílčí výměra (ha)

0,21 0,14 0,27

93624 95011 95011

III. II. II.

t.t.p. t.t.p. t.t.p.

0,21 0,13 0,14

smíšené obytné-rekreační

4,87

smíšené obytné-rekreační smíšené obytné-rekreační

1,94 1,35

ZS3b ZS4 ZS5

smíšené obytné-rekreační smíšené obytné-rekreační smíšené obytné-rekreační

1,45 0,13 1,59

ZS6a


0,28

ZS6b ZS7 ZS8 ZS9

smíšené obytné-rekreační smíšené obytné-rekreační smíšené obytné-rekreační smíšené obytné-rekreační

0,62 0,63 0,10* 0,10

I. IV. III. III. I. III. III. I. V. IV II. II.

orná p., t.t.p.

ZS2 ZS3a

93621 93644 93624 93624 93621 93624 93624 93621 94068 93644 95011 95011

4,81 0,03 1,94 1,20 0,15 1,45 0,13 0,98 0,61 0,18 0,10 0,62

ZS10


0,36

ZS11a


0,54

ZS11b ZS12a ZS12b

smíšené obytné-rekreační smíšené obytné-rekreační smíšené obytné-rekreační

0,35 0,29* 0,25*

ZS13 ZS14 ZS15 ZS16a ZS16b

smíšené obytné-rekreační smíšené obytné-rekreační smíšené obytné-rekreační smíšené obytné-rekreační smíšené obytné-rekreační

0,18* 0,14* 0,32 0,65* 1,04*


93644 93624 94068 93624 93644 93624 93644 93624 93624 97311 93624 93624 97311 95051 93654 93654

IV. III. V. III. IV. III. IV. III. V. V. III. III. V. IV. V. V.

t.t.p. t.t.p. t.t.p. t.t.p. t.t.p. t.t.p. t.t.p. t.t.p. t.t.p. t.t.p. t.t.p. t.t.p. orná p. t.t.p. orná p., t.t.p. t.t.p. t.t.p. t.t.p. t.t.p.

0,07 0,05 0,05 0,33 0,01 0,53 0,01 0,35 0,26 0,14 0,11 0,18 0,03 0,32 0,65 1,04

Výměra nezemědělských pozemků (ha) 0,01 0,13 0,03

0,63 0,03

0,02

0,03

0,11

120


ZS17 ZS18 ZS19 ZS20 ZS21 ZS22 ZS23 ZS24 ZS25 ZS26 ZS27 ZS28 ZS29 ZS30 ZS31 ZS32 ZS33 ZS34

smíšené obytné-rekreační smíšené obytné-rekreační smíšené obytné-rekreační smíšené obytné-rekreační smíšené obytné-rekreační smíšené obytné-rekreační smíšené obytné-rekreační smíšené obytné-rekreační smíšené obytné-rekreační smíšené obytné-rekreační smíšené obytné-rekreační smíšené obytné-rekreační smíšené obytné-rekreační smíšené obytné-rekreační smíšené obytné-rekreační smíšené obytné-rekreační smíšené obytné-rekreační smíšené obytné-rekreační

0,10 0,47* 0,77* 0,32* 0,10* 0,07* 0,36* 1,59* 0,08 0,03 0,34* 0,42* 0,16 0,18 0,20 0,12 0,16* 0,10*

93654 96344 93644 94068 94068 94068 94068 94068

V. IV. IV. V. V. V. V. V.

t.t.p. t.t.p. t.t.p. t.t.p. t.t.p. t.t.p. t.t.p. t.t.p.

0,10 0,47 0,77 0,32 0,10 0,07 0,36 1,59

93644 93644 93644 94089 94068 93644 94068 94068

IV. IV. IV. V. V. IV. V. V.

t.t.p. t.t.p. t.t.p. t.t.p. t.t.p. t.t.p. t.t.p. t.t.p.

0,03 0,34 0,42 0,16 0,18 0,20 0,12 0,16

ZO1 ZO2 ZO3 ZO4

občanské vybavení - veř. občanské vybavení - kom. občanské vybavení - sport občanské vybavení - sport

0,14 0,07 0,20 0,71

95011

II.

t.t.p.

0,14

občanské vybavení - sport občanské vybavení - sport

0,54 0,73

ZO7 ZO8 ZO9

občanské vybavení - sport občanské vybavení - sport občanské vybavení - sport

0,17 0,29 0,03

III. I. III. IV. II. IV. IV.

t.t.p. t.t.p.

ZO5 ZO6

93624 93621 93624 93644 95011 93644 93644 23 94068

t.t.p.

0,20 0,65 0,06 0,14 0,59 0,14 0,17

V.

t.t.p.

0,03

ZT1

technická infrastruktura

0,05

95011

II.

t.t.p.

0,05

ZD1 ZD2

dopravní infrastruktura dopravní infrastruktura

0,50 0,19

95011 93644 93624

II. IV. III.

orná p., t.t.p. t.t.p.

0,50 0,12 0,07

ZD3 ZD4 ZD5 ZD6 ZD7 ZD8 ZD9 ZD10

dopravní infrastruktura dopravní infrastruktura dopravní infrastruktura dopravní infrastruktura dopravní infrastruktura dopravní infrastruktura dopravní infrastruktura dopravní infrastruktura

0,12 0,29 0,19 0,02 0,03 0,18 0,06 0,18

0,08

0,10 0,07

t.t.p. t.t.p.

0,29

0,12 0,29 0,19 0,02 0,03 94068 94078

V. V.

t.t.p. t.t.p.

0,18 0,01

ZZ1

veřejná zeleň

2,76

93624

III.

t.t.p.

2,76

ZR1

rekreace na přír. plochách

1,46

95011

II.

t.t.p.

1,46

∑

32,28

0,40

29,47

0,05 0,18

2,81

* U takto označených lokalit bude z uvedené celkové výměry možno zastavět pouze plochu odpovídající maximálně 1-2 objektům (vč. souvisejících zpevněných ploch) dle hlavního využití příslušné funkce SR (blíže viz tabulka v kap. 3 textové části ÚP); V lokalitách s požadovanou rozvolněnou zástavbou tradičního horského typu nelze v ÚP již předem určovat přesné umístění objektů, které musí být řešeno v navazujících dokumentacích.


121


Přehled odnětí zemědělského půdního fondu - plochy přestavby

lokality


Celková výměra lokality (ha)

PB1 PB2

bydlení - bytové domy bydlení - bytové domy

PS1 PS2

smíšené obytné-rekreační smíšené obytné-rekreační

Označení

∑

Z toho zemědělská půda BPEJ

Třída ochrany

Kultura


0,20 0,29

95011

II.

t.t.p.

0,20

0,70 0,61

93644

Výměra nezemědělských pozemků (ha) 0,29

IV.

t.t.p.

1,80

0,35

0,35 0,61

0,55

1,25

Vysvětlivky: t.t.p. - trvalý travní porost; orná p. - orná půda;

Přehled odnětí zemědělského půdního fondu - plochy změn v krajině Označení

lokality

K4*



W - plochy vodní a vodohospodářské

0,15

∑

0,15

Z toho zemědělská půda

Z toho výměra nezemědělských pozemků (ha)

BPEJ

Třída ochrany


97311

V.

0,15

0

0,15

0,00

* v kontaktu s navrženou plochou K4 je evidován výskyt zvláště chráněných druhů, případná realizace záměru je možná jen na základě udělení výjimky ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění;

Zdůvodnění vhodnosti navrženého řešení v porovnání s jinými možnými variantami Zábor ZPF pro zastavitelné plochy je lokalizován výhradně v návaznosti na zastavěné území, nejsou ponechány okrajové zbytkové plochy bez možnosti obhospodařování. Při návrhu lokalit byly prioritně vymezeny ty na půdách s nižší třídou ochrany. Vhledem k významnému zastoupení půd s I. a II. třídou ochrany jsou některé rozvojové lokality situovány také na půdách s I. a II. třídou ochrany. Návrh ÚP vychází z možností řešeného území - tj. struktury zastavěného území, terénních podmínek, dostupnosti dopravní a technické infrastruktury, sociálně-ekonomických předpokladů a reálných požadavků obce na další rozvoj (vč. existujících záměrů, zčásti již promítnutých do předchozí ÚPD). Vzhledem k tomu, že část zastavitelných ploch je situována do místních částí s tradičně rozptýleným charakterem horské zástavby, předpokládá se zde výrazně nižší reálný zábor ZPF, než jak je výše uvedeno v tabulce. V těchto plochách - v zájmu ochrany ZPF a s ohledem na respektování tradiční struktury zástavby a krajinného rázu - regulativy ÚP (kap. 3) mj. vždy striktně limitují počet objektů hlavního využití přípustných v dané ploše, popř. i maximální koeficient zastavění (vč. zpevněných nepropustných ploch) - viz též pozn. pod tabulkou. Dotčený orgán - Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství - vydal dle § 5 odst. 2 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu souhlasné stanovisko k lokalitám ÚP z hlediska ZPF (stanovisko č.j. 7025/ZP/2011 ze dne 22. 4. 2011), které bylo doplněno souhlasným stanoviskem č.j. 21954/ZP/2011-Be ze dne 1. 12. 2011 reflektujícím úpravy ÚP po veřejném projednání - tj. zvětšení lokality ZO6 s funkcí OS a nově navrženou plochu ZS33 s funkcí SR (ostatní úpravy se ZPF nedotýkaly). Zemědělská prvovýroba Na zemědělských pozemcích v řešeném území hospodaří převážně soukromí zemědělci. U tzv. Staré cesty na jihovýchodním okraji Deštného je provozována farma s chovem koní a turistickou jízdárnou TJ Adam, JZ od Dříše se nachází další areál chovu koní, severně od kostela sv. Matouše pastevní areál pro extenzivní chov hospodářských zvířat, certifikované ekofarmy v Jedlové v O. h. a SV od Deštného aj.


122


Meliorace, pozemkové úpravy Meliorace (investice do půdy) jsou provedeny na dílčích plochách zemědělské půdy, zejména severně a severozápadně od Deštného v O. h. a v ÚP jsou zohledněny (viz Výkres předpokládaných záborů půdního fondu). Na katastru Deštné v O. h. byly realizovány jednoduché pozemkové úpravy (III. etapa v r. 2008), JPÚ na katastru Jedlová v Orlických horách byla dokončena v r. 2010. Opatření k zajištění ekologické stability Územní plán vymezuje a zpřesňuje prvky systému ekologické stability, které jsou zde lokálního, regionálního i nadregionálního charakteru. Vzhledem k lokalizaci plošných prvků a trasování biokoridorů prakticky výhradně na plochách PUPFL (pop. podél vodotečí) ÚP nepředpokládá výraznější zábor zemědělské půdy (po definitivním stanovení prvků příslušným projektem či KPÚ). Nepatrné zábory ZPF mohou okrajově nastat u některých lokálních prvků, přičemž odhadovaná plocha záboru ZPF pro tyto účely je cca 1-2 ha. Systém ekologické stability je doplněn interakčními prvky, které jsou navrženy rovnoměrně po řešeném území podél stávajících drobných vodotečí, melioračních svodnic, mezí a polních cest. Obecně se jedná se o liniové prvky s šířkou cca 3 m, které je navrženo ozelenit. Budování těchto prvků je snazší vzhledem k minimálním záborům zemědělského půdního fondu. Celkový zábor ZPF pro tyto prvky je v ÚP odhadován na cca 0,5 ha. Charakter ozelenění musí odpovídat požadované funkci prvku, vedle domácích druhů dřevin lze k ozelenění cest využít a i staré botanické druhy ovocných stromů. Zemědělské účelové komunikace Systém zemědělských účelových komunikací není návrhem ÚP dotčen. Obsluha zemědělských pozemků, s nimiž se počítá pro hospodaření i nadále, nebyla územním plánem znemožněna.

h 2) POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA Plochy PUPFL se na řešeném území vyskytují v ucelených lesních komplexech v téměř souvislém prstenci kolem pomyslného středu řešeného území (tj. vlastního Deštného v O. h.). Zejména v okrajových částech zastavěného území Deštného a v přidružených menších sídlech (místních částech) lesní porosty téměř plynule přecházejí do intravilánu. Celkově lesy na ř.ú. zabírají 2142 ha, což představuje přes 66,7 % celkové výměry obou obecních katastrů. Kromě malého výběžku u Plasnice (PLO 26 - Předhoří Orlických hor) spadají zdejší lesní porosty do Přírodní lesní oblasti 25 - Orlické hory, kde je průměrná lesnatost 54,7 %. Druhová skladba lesů vykazuje dominanci 86 % jehličnanů (smrk 83 %; jedle 0,7 %; modřín 1,4 %; borovice 1,4 %; kleč 0,1 %), listnáčů je jen 11 % (buk 5; javor klen 0,8 %; olše 2 %; bříza 2 %; jeřáb 1 %; jasan 0,2 %), 3 % výměry PLO zaujímá holina. Jak je patrné, současná druhová struktura je značně pozměněná ve prospěch smrku ztepilého. U něj je skladba porostů velmi silně narušená i zalesňováním sadebním materiálem nevhodného zeměpisného původu. Na řešeném území je zastoupen 5. (jedlobukový), 6. (smrkobukový), 7. (bukosmrkový) a v nejvyšších partiích i 8. (smrkový) lesní vegetační stupeň. Z hlediska funkční kategorizace jde o lesy hospodářské (většina), ochranné (zejména SV ř.ú.), tak i lesy zvláštního určení - pro zachování biologické diversity a ostatní (v SV části ř.ú.). Samotná obec Deštné v O. h. vlastní jen malou plochu lesů na ř.ú. (cca 4 ha), část je v majetku obce Dobré, převážně jde však o majetek státu (Lesy ČR, s.p., VČ lesy HK, s.p., Pozemkový fond), soukromých společností a osob (tyto lesy obhospodařovány většinou prostřednictvím firmy Lesy Janeček, s.r.o., Správou Kolowratských lesů, u Colloredo-Mansfeldů pak Správou lesního hospodářství v Opočně aj.). Územně lesy v ř.ú. spadají pod Lesní správu 165 - Rychnov nad Kněžnou, revír 5 - Deštné v O. h. I přes dílčí zlepšení zůstává stále velkým problémem imisní poškození lesních porostů v celých Orlických horách, které se začalo projevovat zejména po roce 1980 (tj. 3 roky po zprovoznění tepelné REGIO, projektový ateliér s.r.o.

123


elektrárny ve Chvaleticích). Za spolupůsobení imisí škodlivin a extrémních klimatických podmínek došlo v 80. letech 20. století k rychlému zhoršení zdravotního stavu smrkových porostů na hřebenových partiích Orlických hor a následnému vzniku rozsáhlých holin v prostoru mezi Šerlichem a Anenským vrchem. V letech 1984-1990 probíhala jejich obnova - zejména smrkem ztepilým, nepůvodním smrkem pichlavým, klečí, břízou bradavičnatou, jeřábem ptačím, bukem lesním, javorem klenem a olší zelenou. Po přechodném zlepšení v letech 1987 - 1994 se po roce 1996 znovu projevují příznaky chřadnutí některých dřevin ve starších i nových porostech (břízy, poškozování jeřábu a buku zvěří). Průběh některých zim (1998/99, 1999/2000, 2001/2002) přispěl k výraznému poškození smrku ztepilého a místy i smrku pichlavého na celém hlavním hřebenu Orlických hor i v některých místech nižších poloh (zejména v oblasti Luisina údolí). Hranice poškození smrčin se tak posunula níže k nadmořské výšce 800 m. V roce 2007 byla většina lesních porostů na ř.ú. hodnocena jako mírně až středně poškozené (tj. poškození a mortalita stupně I a II). Na katastrech Deštné v O. h. i Jedlová v O. h. poměrně často zasahuje k zastavěnému území obce pásmo 50 m od hranice lesa, ve kterém stavby podléhají souhlasu státní správy lesů (dle zák. 289/1995 Sb.,§ 14 odst. 2). Rovněž některé návrhové lokality zčásti zasahují do tohoto OP, na což je u příslušné plochy upozorněno (kap. 3 ÚP). V ÚP není nově navrhováno zalesnění samostatnou plochou ekostabilizační přínos by však měla mít realizace navrhovaných prvků ÚSES.

změny

v krajině,

Dílčí zábory PUPFL jsou v ÚP navrhovány v souvislosti s plánovaným (a z velké části již projekčně připraveným) rozšířením stávajících tratí pro sjezdové lyžování vč. související infrastruktury (lanovka, vleky). Konkrétně se jedná o areál v Zákoutí (s vazbou na vlek a sjezdovku nad Hotelem Orlice). Tyto předpokládané zábory jsou vyčísleny níže: Přehled odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL)

lokality


K1a

NSps - plochy smíšené nezastavěného území -

K1b


K1c


K2*


Označení

přírodně-sportovní přírodně-sportovní přírodně-sportovní přírodně-sportovní

∑


PUPFL

Výměra nelesních pozemků (ha)


PLO

Kategorie lesa

LVS

0,51

0,51

25 - Orlické hory

10 - lesy hospodářské

6smrkobukový

0

0,12

0,12

25 - Orlické hory


6smrkobukový

0

0,23

0,23

25 - Orlické hory


6smrkobukový

0

0,32

0,32

25 - Orlické hory


6smrkobukový

0

1,18

1,18

0,00

* šířka průseku při realizaci K2 bude max. cca 15 m při maximálně možném respektování vtroušených listnatých dřevin a následném provedení podsadby melioračních a zpevňujících dřevin do porostních okrajů;

Ve fázi společného jednání byly na základě negativního stanoviska dotčeného orgánu vypuštěny plochy změn v krajině K3a, K3b v lokalitě Na Špičáku, navržené pro rozšíření sjezdových tratí. Vypuštění těchto lokalit bylo předmětem námitky uplatněné při veřejném projednání. K řešení bylo svoláno jednání na OÚ Deštné v Orlických horách dne 2. 11. 2011 za účasti Krajského úřadu Královéhradeckého kraje a Správy CHKO Orlické hory (coby dotčených orgánů) obce, zpracovatele ÚP a předkladatele námitky. Z jednání byl učiněn zápis s návrhem řešení mimo rámec ÚP, se kterým všechny přítomné strany souhlasily (viz vypořádání příslušné námitky v kap. j).


124


i) VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ A INFORMACE, JAK BYLO RESPEKTOVÁNO STANOVISKO K VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Vyhodnocení vlivů změny územního plánu na životní prostředí podle stavebního zákona ÚP byl posouzen z hlediska vlivů na životní prostředí zpracovatelem Ing. Milanem Macháčkem. Z posouzení vyplynulo následující: Závěry a výstupy hodnocení SEA V rámci vyhodnocení vlivů předkládaných záměrů dle obsahu koncepce Územní plán Deštné v Orlických horách byly identifikovány vlivy na veřejné zdraví, ovzduší, vody, půdy, přírodu, krajinu, horninové prostředí a přírodní zdroje, hmotné statky a kulturní dědictví, dědictví architektonické a archeologické, funkční uspořádání území v různé míře velikosti a významnosti. Hodnoceny byly vlivy pozitivní, negativní, krátkodobé, střednědobé, dlouhodobé, trvalé, přechodné, přímé, nepřímé, kumulativní. Hodnocení bylo provedeno v kontextu umístění jednotlivých ploch, ve vazbě na lokalizaci limitů a dalších omezení z hlediska využití území, vyplývajících jednak ze zvláštních předpisů ochrany životního prostředí a veřejného zdraví, jednak z lokalizace obecně i zvláště chráněných zájmů a strategických cílů ochrany životního prostředí stanovených na národní a krajské úrovni. Předkládaná podoba Návrhu ÚP deštné v Orlických horách je již výsledkem intenzivní součinnosti projektanta ÚP, zpracovatele SEA hodnocení a obce Deštné v Orlických horách, takže reflektuje již upravenou podobu Návrhu ÚP. Řešené rozvojové lokality většinou nepředstavují velkoplošné změny v krajině, jde většinově o rozšíření stávajícího zastavěného území do okolní krajiny v návaznosti na stávající zastavěné území obce, případně o menší izolované zastavitelné plochy, se snahou respektovat rozptýlený charakter zástavby. Některé z nich však mohou zapříčinit dílčí až patrné změny krajinného rázu místa (ZS1 zejména i kontext výrazné změny charakteru sídla plošným rozsahem zástavby, dále ZS11, ZS20, PS2+ZS23, ZS28), některé lokality pro bydlení se dotýkají porostů dřevin (ZS5, ZS9a, ZS23, ZS27, ZS29). Kontext případného zásahu do porostů dřevin je možno dokládat i pro nový přibližovací vlek od parkoviště ZD1 a lanovku (K1) k areálu Marta. Patrnější prostorové změny v krajině představují i některé rozvojové plochy pro sport, jde zejména o kontext zásahu do lesních porostů (lokality K1 a/ až c/ k areálu Marta, K2, K3a - K3a na Špičáku byla po společném jednání o návrhu ÚP vypuštěna spolu s K3b), spojené s mírným posílením fragmentace lesních porostů, prostorové vymezení dle předložené Koncepce je žádoucí pokládat za maximální. Kladem předkládané Koncepce je, že na druhé straně nejsou navrhovány žádné rozvojové plochy s objekty pro zemědělskou výrobu nebo jiné výrobní aktivity, ÚP spíše počítá s tradiční krajinotvornou funkcí zemědělství a doplňkovými (agroturistickými) aktivitami. Navrhované rozvojové lokality jsou většinově lokalizovány v CHKO Orlické hory, jinak se v zásadě nedotýkají zvláštních zájmů ochrany přírody, s výjimkou malé plochy Z29 nezasahují do evropsky významných lokalit. Do I. zóny CHKO Orlické hory není navržena žádná zastavitelná (rozvojová) lokalita, do II. zóny zasahují 2 plochy pro dopravní infrastrukturu - parkoviště (ZD5 a 9 jde de facto o stávající využívané plochy), ZO9 (miniplocha) a několik drobných lokalit v Jedlové (ZS 21, 22, 23, 24, PS2). Na tuto okolnost reagují regulativy v textové části ÚP Deštné v O. h. Jen okrajově mohou některé lokality zasahovat do stanovišť s výskytem zvláště chráněných druhů živočichů, z tohoto důvodu na některých lokalitách je doporučeno ještě před územním rozhodnutím pro řešení náplně plochy provést biologický průzkum, případně i hodnocení. V území, řešeném ÚP Deštné v O. h., na základě provedeného SEA hodnocení vyplynuly především následující základní výstupy: o

Plochu pro využití smíšené obytné rekreační ZS1 pokládat za podmíněně akceptovatelnou na základě prostorové regulace ve smyslu zmenšení plochy od jihu až JV z důvodu ochrany krajinného rázu


125


o

Plochu pro využití smíšené obytné rekreační ZS29 při cestě k Šerlišskému Mlýnu pokládat za podmíněně akceptovatelnou jen v severní části nad zářezem cesty a polohou VN

o

Všechny ostatní rozvojové (zastavitelné) lokality pokládat za akceptovatelné na základě individuálních regulativů..

Návrh stanoviska Na základě vyhodnocení vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatel navrhuje SEA zpracovatel na základě výše uvedených závěrů SOUHLASNÉ STANOVISKO K návrhu Územního plánu Deštné v Orlických horách, verzi leden 2011 za dodržení následujících podmínek: A. Základní opatření 1. Respektovat následující diferenciaci ploch pro konečné řešení ÚP Deštné v Orlických horách: o

o o

Plochu pro využití smíšené obytné rekreační ZS1 pokládat za podmíněně akceptovatelnou na základě prostorové regulace ve smyslu zmenšení plochy od jihu až JV z důvodu ochrany krajinného rázu Plochu pro využití smíšené obytné rekreační ZS29 při cestě k Šerlišskému Mlýnu pokládat za podmíněně akceptovatelnou jen v severní části nad zářezem cesty a polohou VN Všechny ostatní rozvojové (zastavitelné) lokality pokládat za akceptovatelné na základě individuálních regulativů, rozvedených v další části návrhu opatření v části B a C.

2.

Finální pojetí plochy ZS1 v upraveném vymezení prověřit novou zastavovací studií, která stanoví vnitřní prostorovou diferenciaci s přihlédnutím k pohledově exponované poloze území, s těžištěm zástavby v návaznosti na stávající zastavěné území od severu a s tím, že bude respektován plošně rozvolněný charakter s minimální velikostí parcel 1000 m2 u parcel navazujících na stávající zastavěné území, resp. 1500 m2 u ostatních parcel.

3.

Potvrdit jen redukovaný rozsah ploch ZS20, ZS22, ZS23 a ZS24 (v rámci podrobnějších podmínek využití - viz. kap. 3 ÚP), nacházejících se jako plochy rozptýlené zástavby ve volné krajině V až JV od Jedlové mimo přímý kontakt se stávajícím zastavěným územím

4.

Uplatnit společnou koordinaci řešení sousedních ploch ZS3a, ZS3b a ZO4 (např. formou zpracování podrobnější zastavovací studie); pro lokality ZS3a a ZS3b vymezit související plochu veřejného prostranství o celkové minimální výměře 1350 m2 bez komunikací;

5.

Prostorové parametry ploch změn v krajině s funkcí NSps, které doplňují stávající systém sportovních areálů pro sjezdové lyžování (plochy K1a/ až c/, K2, K3a - K3a na Špičáku byla po společném jednání o návrhu ÚP vypuštěna spolu s K3b) pokládat ve vymezení koncepce jako maximální pro správní území Deštné v Orlických horách. Pro plochu K2 - propojení se sjezdovkou nad hotelem Orlice maximálně využít stávající cestu od skupiny chat kolem konečné stanice lanové dráhy;

6.

Vodní plochu K4 v Plasnici omezit jen na polohu při stávajícím toku v nivě s navázáním na stávající malou plochu a důsledným respektováním botanicky vyznané lokality pod silnicí II/309

7.

Umístění případné rozhledny v lokalitě Šerlich neřešit v lesních pozemcích mimo kontakt se stávajícím zastavěným územím, příslušnou plochu funkčně navázat na prostor kolem Masarykovy chaty tak, aby její poloha neoslabila krajinoestetické působení historické Masarykovy chaty;

B. Konkrétní regulativy pro řešení jednotlivých lokalit Uplatnit a dále respektovat následující doporučení a podmínky: 1. Pro všechny navrhované plochy smíšené obytné-rekreační uplatnit společný regulativ, zajišťující odpovídající usměrnění základních architektonických parametrů staveb (zejména podlažnost - 1 REGIO, projektový ateliér s.r.o.

126


nadzemní podlaží + podkroví) ve vztahu k okolní zástavbě a vzájemných relací těchto ploch z důvodu ochrany krajinného rázu, zejména kontext pohledově exponovaných lokalit pro bydlení; v tomto kontextu budou řešeny objekty s horizontální dominancí, se sedlovou střechou. 2. Pro následující navrhované lokality smíšené obytné-rekreační uplatnit následující maximální počty objektů:  ZS12a v Plasnici max. 2 objekty  ZS15 max. 1 objekt bytového domu  ZS16a max. 1 objekt, ZS16b max. 2 objekty  ZS18 max. 2 objekty  ZS20 max. 1 objekt  ZS23 max. 1 objekt do východní části lokality  ZS24 max. 2 objekty s dostatečným odstupem  ZS25 max. 1 objekt  ZS27 max. 2 objekty s preferencí polohy na stávající areál 3.

Pro následující lokality bydlení v bytových domech uplatnit následující regulativy: ZB1 výšková regulace 2 NP + podkroví ZB3 výšková regulace 3 NP + podkroví, prostorově respektovat LBK 49 podél Bělé a významnou biologickou lokalitu v nivě  PB1 výšková regulace 3 NP + podkroví, prostorově respektovat LBK 49 podél Bělé a významnou biologickou lokalitu v nivě  PB2 výšková regulace 2 NP + podkroví, výška hřebene do 14 m nad úrovní terénu  ZS15 u bytového domu max. 2 NP + podkroví s tím, že výška hřebene do 10 m nad úrovní terénu

 

4.

V rámci vnitřní diferenciace plochy SO2 - komerční zařízení malá a střední respektovat polohu OP PP Kačenčina zahrádka

5.

Pro plochy občanského vybavení - sportovní a tělovýchovná zařízení na lokalitách ZO4, ZO6, ZO8 a ZO9 stanovit individuální regulativ ve smyslu zajištění kvalitní architektonické podoby náplně lokality, u ploch v návaznosti na stávající zástavbu zajistit soulad s touto zástavbou, výšková regulace zástavby na uvedených plochách pro objekty OS max. 1 nadzemní podlaží + podkroví;

6.

Pro všechny rozvojové lokality, které jsou lokalizovány do blízkosti vodotečí, zajistit potřebný odstup ve vazbě na inundační území (minimálně 10 m odstup navrhované zástavby náplně lokality od břehové hrany - kontext funkce biokoridorů či interakčních prvků, vhodnější průběh povodňových stavů, zejména tzv. bleskových povodní).

K vyhodnocení vlivů na životní prostředí územně plánovací dokumentace „Územní plán Deštné v Orlických horách“ podle § 22 písm. e) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon EIA“) bylo Krajským úřadem Královéhradeckého kraje vydáno stanovisko č.j. 8444/ZP/2011-Ve dne 18. 5. 2011. Stanoviskem byly převzaty výše uvedené podmínky a doporučení, z nichž je naprostá většina zapracována v dokumentaci ÚP, a to stanovením podrobnějších podmínek k řešení jednotlivých lokalit či v rámci obecného řešení koncepce ÚP. Řešení ÚP (upraveného po veřejném projednání) se od výše uvedeného stanoviska odchýlilo v následujících bodech:  V lokalitě PB2 byl na základě vypořádání námitky č. 18 změněn výškový regulativ ze 2 na 3 nadzemní podlaží + podkroví s tím, že celkový výškový limit hřebene střechy 14 m požadovaný v SEA vyhodnocení zůstává v platnosti. tato změna byla konzultována se zpracovatelem SEA Dr. Milanem Macháčkem a dohodnuta s dotčeným orgánem - AOPK ČR – Správou CHKO Orlické hory. Vyhodnocení vlivů územního plánu na území Natura 2000 AOPK ČR, Správa CHKO Orlické hory jako příslušný orgán ochrany přírody pod čj. 315/OH//2010 dne 1. 4. 2010 k návrhu zadání ÚP Deštné v Orlických horách vydala stanovisko, ve kterém v rámci bodu 3 podle § 45i odst. 2 zák. č. 114/1992 Sb., v platném znění vylučuje významný vliv ÚP Deštné v Orlických horách na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. A to ani ve spojení s jinými koncepcemi a záměry. Pro minoritní REGIO, projektový ateliér s.r.o.

127


část řešeného území, které je již lokalizováno mimo CHKO Orlické hory (SZ řešeného území Plasnice), vydal Krajský úřad Královéhradeckého kraje v rámci komplexního stanoviska k Zadání ÚP Deštné v OH dne 25. 3. 2010 pod čj. 5474/ZP/2010 rovněž stanovisko dle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny ve smyslu vyloučení významných vlivů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Lze potvrdit, že do řešeného území jen okrajově podél údolí horního toku Bělé zasahuje EVL CZ0524046 Orlické hory-sever, řešené území dále těsně sousedí s EVL CZ0520600 Trčkov. Nezasahuje do žádné vymezené ptačí oblasti. SEA hodnocením ÚP Deštné v O. h. bylo prověřeno, že do vymezení EVL CZ0524046 Orlické hory-sever zasahuje malá návrhová lokalita ZS29 s funkcí plochy smíšené obytné-rekreační v proluce mezi stávajícími objekty nad levým břehem Bělé ve svahu nad místní komunikací k Šerlišskému Mlýnu. V dotčeném území nejsou lokalizovány plochy s výskytem přírodních stanovišť, které jsou předmětem ochrany uvedené EVL. S ohledem na dochovaný charakter území lokality (i přes dílčí terénní zásahy z podzimu 2010) lze potvrdit, že případné využití ve smyslu ÚP Deštné v O. h. je prakticky bez patrného vlivu na předměty ochrany a integritu EVL Orlické hory-sever. Žádná z dalších lokalit ÚP Deštné v O. h. nezasahuje do vymezení některé z lokalit soustavy Natura 2000 v Královéhradeckém kraji ani na území sousední Polské republiky, takže lze provedením Koncepce významné vlivy na zájmy soustavy Natura 2000 vyloučit. Vyhodnocení vlivů ÚP na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v ÚAP ORP Pro řešené území byly pořízeny Územně analytické podklady Městským úřadem Dobruška a vyprojektovány v prosinci roku 2008. V roce 2010 proběhla aktualizace ÚAP, kterou zpracoval MÚ Dobruška, úřad územního plánování. Z vyjmenovaných sledovaných jevů v ÚAP se v řešení ÚP Deštné v Orlických horách odráží zejména následující: Číslo jevu 001

003 008 011, 013, 014 017, 018 020 021 022, 023, 026, 028, 031, 032, 034 117

Jev Zastavěné území

Plochy občanského vybavení Nemovité kulturní památky Urbanistické hodnoty, historicky významná stavba, soubor, architektonicky cenná stavba, soubor Oblast krajinného rázu Deštěnsko, místo krajinného rázu - Deštné Významný vyhlídkový bod Územní systém ekologické stability Významné krajinné prvky, přírodní rezervace, přírodní památka, památný strom, CHKO, NATURA 2000 Zastavitelná plocha


Komentář v územním plánu vymezeno projektantem během průzkumů v terénu k datu 23. 8. 2009 (na základě mapy katastru nemovitostí, doplňujících průzkumů a konzultace s Obecním úřadem Deštné v O. h. i Správou CHKO Orlické hory) a aktualizováno v době zpracování Návrhu ÚP (09/2010-01/2011) ÚP vymezila jak plochy stabilizované, tak plochy k rozvoji občanského vybavení Jsou ÚP chráněny, ÚP navrhuje k ochraně i památky neregistrované, tzv. místního významu ÚP je chráněn a dále rozvíjena urbanistická struktura obce a charakter místní zástavby

Koncepce ÚP je stanovena s ohledem na nutnost respektování horského charakteru území a zachování zdejšího krajinného rázu a polohy v CHKO Orlické hory ÚP navrhuje vhodné plochy pro realizaci rozhledny V ÚP jsou zapracovány a upřesněny prvky územních systémů všech úrovní ÚP jsou respektovány, koncepce rozvoje obce je stanovena s ohledem na polohu v rámci CHKO

ÚP jsou vymezeny zastavitelné plochy příslušných ploch s rozdílným způsobem využití za účelem umožnění rozvoje řešeného území

128


Předpokládané vlivy na výsledky analýzy silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území Důležitou součástí celkového shrnutí textové části ÚP je tzv. SWOT analýza, která díky své struktuře může uceleně zarámovat výstupy dílčích analytických celků dokumentu. Obsahuje přehled silných i slabých stránek řešeného území (tedy jeho vnitřní rozvojový potenciál a slabiny), stejně jako možné příležitosti a hrozby (vesměs chápané z vnějšku - v případě menších obcí je však nereálné počítat pouze s nekonkrétními vnějšími vlivy na vyšších úrovních). Kromě některých metodických rozporů je problémem každé SWOT analýzy nastavení měřítka srovnání při kvalitativním hodnocení dílčích jevů. SWOT analýza by měla upozornit především na jevy, kterými se hodnocená jednotka výrazněji odlišuje od průměrné úrovně v nadřazených, sousedních či jinak srovnatelných územních celcích (referenční rovinou je většinou krajská úroveň, ORP, srovnatelné mikroregiony Královéhradeckého kraje, popř. též úroveň celostátní). Základním objektem hodnocení je pak obec jako administrativní celek, proto např. silné či slabé stránky jednotlivých částí nemusí být promítnuty. Silné stránky

‐

‐ ‐

‐ ‐ ‐

‐

‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐

‐ ‐ ‐

‐


výhodná geografická poloha uprostřed turisticky atraktivní oblasti Orlických hor v blízkosti nadřazených center osídlení (a tj. i potenciálních zdrojů pobytové rekreace a turistiky) - Dobrušky, Rychnova nad K., Hradce Králové, Náchoda, Nového Města n. M.); dobrá dopravní obslužnost obce autobusovou dopravou; zapojení Deštného do Dobrovolného svazku obcí Orlických hor „Region Orlické hory“ a Euroregionu Glacensis; existence Místní akční skupiny (MAS) Sdružení SPLAV; stabilizovaný počet obyvatel; možnost nové obytné výstavby nerušící urbanistickou strukturu obce; vcelku pestrá nabídka pracovních příležitostí v obci (často však jen sezónního charakteru); vyhovující základní občanská vybavenost (pošta, OÚ s internet knihovnou, ŽŠ, MŠ, lékařská péče, DPS, 4 prodejny potravin, čerpací stanice pohonných hmot aj.); široká nabídka sportovně-rekreačního vyžití a doprovodných služeb přímo v místě (lyžařské areály s vleky, lanovkou a sjezdovkami, běžecké trasy, infocentrum, muzeum, turistická jízdárna, lanové centrum, půjčovny sportovních potřeb, stravovací a dostatečné ubytovací kapacity, stanice HS apod.); vyřešené zásobování obce pitnou vodou po kvalitativní i kvantitativní stránce (vodovodní síť ve vlastnictví obce); fungující kanalizace na většině urbanizovaného území; zaústění do ČOV; kabelizace většiny vedení NN v obci, rozsáhlé porytí obytného území veřejným osvětlením a místním rozhlasem; významný fenomén vodních toků zastoupený i uvnitř zastavěného území; dostatek sídelní a krajinné zeleně; velmi hodnotné přírodně-krajinářské zázemí - prakticky celé území spadá do CHKO Orlické hory, existence 2 EVL soustavy Natura 2000, 1 přírodní rezervace, 1 přírodní památky, 5 památných stromů, 1 VKP, oblast a místa krajinného rázu aj.; ekologicky stabilní území s vysokou mírou lesnatosti; zachovaná urbanistická struktura sídel bez výrazných (nevratných) negativních zásahů, dobrá udržovanost obce; pestré kulturně-historické dědictví, 7 památkové chráněných objektů, četné památky místního významu (zachovalé lidové stavby, vodní mlýny, drobné sakrální a pietní objekty, sochařská díla aj.); fungující kulturní a spolkový život obce; existence ochotnického divadelního souboru, bohatý kulturní kalendář vč. několika akcí nadmístního dosahu - tzv. Rampušák, tavení skla apod.);

129


Slabé stránky

‐ ‐ ‐

‐ ‐ ‐ ‐ ‐

‐ ‐ ‐

‐

‐

‐

‐

‐ ‐

Příležitosti

‐ ‐ ‐ ‐ ‐


nepříznivá věková struktura obyvatel (vyšší průměrný věk a klesající podíl dětské složky populace); nadprůměrná míra nezaměstnanosti ve srovnání s nadřazenými celky; nedostatek adekvátních celoročních pracovních příležitostí v místě, vysoký podíl vyjížďky ekonomicky aktivních za prací; celkově sezónní charakter ekonomické základny obce; chybějící adekvátní prostorové zázemí pro kulturní dění v obci (ochotnické divadlo apod.); chybějící venkovní koupaliště a veřejnosti přístupný větší krytý bazén (v Národním domě v době zpracování ÚP nepřístupný); místy nepříznivá konfigurace terénu z hlediska vodní eroze a přívalových vod; možnost rychlých záplav vzhledem k charakteru toku řeky Bělé (vč. nedostatku přirozené inundace v krajině) a jejich přítoků; lokální zatížení životního prostředí zejména v zimním období (při absenci plynofikace topení pevnými palivy - zejména uhlím); hlukové a emisní zatížení průjezdní a hlavně cílovou automobilovou dopravou; neodstraněné krajinářské a další následky někdejší těžby kamene na Špičáku; ne zcela dostatečně využitý urbanisticko-rekreační potenciál vodních toků; netěsnost splaškové kanalizace s vtokem balastních vod; nedostatečná sezónní kapacita čistírny odpadních vod; kanalizace v okrajových částech chybí; dílčí dopravní závady (nedostatečné sezónní parkovací kapacity a ztížený pohyb chodců podél turisticky frekventovaných úseků komunikací, absence chodníků a přechodů pro chodce ve více lokalitách; špatná kvalita či sezónní sjízdnost některých úseků silnic II. třídy a místních komunikací); chátrající či dosud ne zcela opravené významné objekty (kostel sv. Matouše, některé drobné sakrální objekty či stavby tradiční lidové architektury); poměrně značné množství zbořenišť v okrajových částech (sídlech); zchátralý objekt někdejší zemědělské výroby na severním okraji Plasnice; přítomnost dvou neadekvátně využitých obecních objektů mezi školou a muzeem; kolize vedení vysokého napětí se zastavěným územím obce a některými návrhovými lokalitami rozvoje (zvažována možnost částečné kabelizace); trvající imisní a klimatické poškození lesních porostů zejména ve vyšších polohách, vysoké zastoupení nepůvodních dřevin; střední radonové riziko, přítomnost plošné radonové anomálie; vzrůst regionální a nadregionální poptávky po rekreačním vyžití odpovídajícím místní nabídce (Královéhradecko, Pardubicko, Brno, Praha); schválení nového ÚP a navazující možnost využití dotačních titulů státu a EU pro spolufinancování některých zakotvených záměrů; další využití rekreačního potenciálu území s ohledem na jeho přírodní hodnoty a rekreační únosnost (přiměřený rozvoj lyžařských areálů aj.); další zkvalitnění doprovodných služeb (nejen) pro turistiku a cestovní ruch; dostatečná podpora podnikání na evropské, státní, krajské a příp. i obecní úrovni; 130


‐ ‐ ‐

‐ ‐ ‐ ‐

Hrozby

‐ ‐ ‐ ‐

‐ ‐ ‐

‐ ‐

dostatečná protipovodňová ochrana obce (i v kombinaci s rekreačním využitím některých prvků - retenční nádrž na Bělé); intenzifikace ČOV a utěsnění (příp. i rozšíření) kanalizačních řadů; zlepšení dopravní infrastruktury v místě: vymezení vhodných parkovacích ploch zejména pro sezónní potřeby, zkvalitnění povrchu některých úseků zejména místních komunikací (do Mnichové, na Šerlišský Mlýn), eliminace dalších dopravních závad (absence chodníků a přechodů pro chodce v některých lokalitách; samostatné cyklostezky v exponovaných úsecích); revitalizace znehodnocených ploch (po těžbě kamene) a opuštěných areálů (zemědělský objekt v Plasnici); posílení orientace na nové formy podnikání - rozvoj ekologického zemědělství, agroturistiky apod.; rozvoj obytně-rekreační funkce a souvisejících služeb při respektování urbanisticko- architektonického charakteru obce; pokračující spolupráce obcí na mikroregionální úrovni; návrat k úbytkovému populačnímu trendu, pokračující stárnutí místní populace; pokračující odliv mladší a ekonomicky aktivní složky populace; omezení využitelných dotačních titulů z úrovně státu a EU; trvající nedostatek pracovních příležitostí v obci spojený s oslabením nebo strukturálními změnami ekonomické základny v obci či jejím dojížďkovém zázemí (automobilka v Kvasinách aj.); omezení dopravní obslužnosti autobusovou dopravou; nedostatek prostředků na opravy a údržbu komunikací; útlum krajinotvorné funkce zemědělství a lesnictví; nerespektování územního plánu - rozvolnění urbanistické struktury, neřízená expanze zástavby a ekonomických aktivit do volné krajiny, trvalé narušení charakteru horské obce apod.; ohrožení přírodních hodnot nevhodnými rekreačními či jinými aktivitami; lokální riziko povodní, intenzivní eroze a škod způsobených srážkovou přívalovou vodou ze spádově nepříznivě konfigurovaných pozemků;

Vyhodnocení přínosu územního plánu k naplnění priorit územního plánování V republikových prioritách obsažených ve schválené Politice územního rozvoje ČR 2008 se řešení ÚP odráží např. v následujícím textu: (16) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. V některých případech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných případech je třeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina je živým v čase proměnným celkem, který vyžaduje tvůrčí, avšak citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní kulturní, přírodní a užitné hod-noty. Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů. (Viz také UAEU, část III.6 čl. 25, 27; viz také čl. 19 PÚR ČR 2006). Řešené území je příhraniční oblastí, územní plán má přispět k oživení tohoto prostoru, přitom je koncepce ÚP řešena tak, aby byl zachován zdejší charakter osídlení a krajiny; (22) Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami, které


131


umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo). (viz také čl. 24 PÚR ČR 2006) - předmětem řešení územního plánu jsou i plochy pro zimní sporty; (30) Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti (viz také Lipská charta, bod I. 2) - ÚP řeší zkvalitnění systému zásobování vodou; Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území - shrnutí Při tomto vyhodnocení je nutno dát do souvislosti vyhodnocení vlivů ÚP na životní prostředí společně se sledovanými jevy vycházejícími z ÚAP ORP Rychnov nad Kněžnou, dále pak se silnými stránkami, slabými stránkami, příležitostmi, hrozbami a problémy k řešení vycházejících ze SWOT analýzy pro řešené území, to vše v interakci s přínosem ÚP k naplnění priorit územního plánování vycházejících ze schválené Politiky územního rozvoje ČR 2008. V tomto případě lze konstatovat, že ani jeden z vyjmenovaných souvisejících vlivů není vymezen negativně vůči pořízení ÚP. Dále pak nutno zmínit skutečnost, že významný vliv ÚP samostatně nebo ve spojení s jinými koncepcemi nebo záměry na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti soustavy NATURA 2000 lze vyloučit. Z vyjmenovaných sledovaných jevů v ÚAP dochází v ÚP k příznivé interakci s jevem vodní režim, dále pak s jevem ochrana přírody a krajiny, s jevem ZPF a PUPFL, s jevem bydlení, s jevem rekreace, s jevem hospodářské podmínky a s jevem veřejná dopravní a technická infrastruktura. Soulad PÚR 2008 s předmětným ÚP je definován tak, že nejsou negativně dotčena chráněná území vč. EVL a ptačích oblastí Natura 2000, ani systém ekologické stability a pro navržené plochy jsou stanoveny takové podmínky, které přispějí k jejich zapojení do okolního krajinného prostředí (jedná se o změnu, rozšíření či úpravu tradičních funkcí bydlení, rekreace, drobné zemědělství s krajinotvornou funkcí, sport apod.), které jsou ve správním území obce již dlouhodobě etablované. Vyhodnocení ÚP na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, jak byla zjištěna v rozboru udržitelného rozvoje Územní plán nevede k narušení vzájemné dynamické vyváženosti územních podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a sociální soudržnost udržitelného rozvoje území. Vzhledem k vymezení nových zastavitelných ploch jsou v ÚP také přijata kompenzační opatření např. umožnění revitalizace bývalých zemědělských areálů, doplnění funkce agroturistiky, posílení ekologické stability krajiny návrhem prvků ÚSES, interakčních prvků, smíšených ploch nezastavěného území, principy a opatření protipovodňové ochrany aj. Všechny tři pilíře územního plánování jsou územním plánem respektovány a jsou zohledňovány v maximálně příznivé interakci. Realizací prvků navržených v ÚP může dojít i k odstranění některých problémů vyplývajících ze SWOT analýzy (populační stabilizace, odstranění problémů s parkováním, zlepšení občanského vybavení aj.). Shrnutí přínosu zásad ÚP k vytváření podmínek pro předcházení zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby života současné generace obyvatel řešeného území Lze konstatovat, že návrhy lokalit pro obytně-rekreační funkci v jednotlivých částech obce nepředstavuje riziko pro další příznivý vývoj ř.ú. Ve smyslu zákona byl navrhovaný zábor zemědělské půdy minimalizován a prioritně směřován mimo nejcennější zemědělské půdy. Přínosem navrhovaných ploch občanského vybavení (vč. funkce OS) bude zvýšení ekonomického potenciálu obce a předpokládané vytvoření nových pracovních příležitostí. Možné negativní dopady ploch OS pro sportovní areály jsou řešeny stanovením podmínek budoucího využití navrhovaných ploch vyplývající z výsledků posouzení vlivů na životní prostředí. Shrnutí přínosu zásad ÚP k vytváření podmínek pro předcházení zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby života budoucí generace obyvatel řešeného území Lze konstatovat, že návrhy lokalit pro obytně-rekreační funkci v jednotlivých částech obce nepředstavují riziko pro další příznivý vývoj ř.ú. z hlediska možností budoucích generací. Přínosem navrhovaných ploch občanského vybavení (vč. funkce OS) bude mj. zvýšení ekonomického potenciálu obce a předpokládané vytvoření nových pracovních příležitostí, čímž by měla být posílena i budoucí konkurenceschopnost obce a regionu jako celku. REGIO, projektový ateliér s.r.o.

132


j) ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ Při řízení o ÚP byly uplatněny následující námitky, které byly vypořádány se zohledněním stanovisek dotčených orgánů, a rozhoduje se o nich takto: NÁMITKY podané k veřejnému projednání Pořadové číslo

Datum podání

Předkladatel námitky

Obsahové jádro a návrh vypořádání námitky Požadavek zahrnout jižní část parcely KN č. 568/1 v k.ú. Deštné v Orlických horách do funkce umožňující výstavbu domku. Vypořádání: Neakceptováno;

Jana a Ivo Koštůrovi 1

14. 9. 2011 DPS 433,

Deštné v Orlických horách


Odůvodnění: Lokalita v nivě vodoteče nad požární nádrží, pokrytá vzrostlou vegetací, nevhodná pro výstavbu zejména z důvodu ochrany potoční nivy (VKP ze zákona), na níž je vázána lokalita významná pro výskyt zvláště chráněných druhů organismů (pokrývá prakticky celou parcelu 568/1), a dále kvůli ochraně stávající vegetace a vodohospodářské (retenční) funkce; S jakoukoliv výstavbou zde nesouhlasí mj. i správce toku - Lesy ČR, s.p.; Pozemek je navíc velmi úzký a umístění jakéhokoliv objektu v dostatečném odstupu od komunikace a hrany svahu k potoku je prakticky nemožné (i z důvodu možné nestability svahu); Neakceptováno na základě nesouhlasu DO - Správy CHKO Orlické hory. Důvodem nesouhlasu je tvar a umístění pozemku, sklon terénu a výskyt zvláště chráněných druhů rostlin. Jedná se o pozemek úzkého protáhlého tvaru sevřeného mezi místní komunikací a korytem potoka. Vzhledem k poloze pozemku v nivě (významný krajinný prvek), nutnosti dodržet odstupové vzdálenosti od břehové hrany, místní komunikace, okolních stavebních objektů, potencionálnímu velkému rozsahu terénních úprav, vzrostlé zeleni i plošnému výskytu zvláště chráněných druhů rostlin se jeví tento pozemek z hlediska ochrany přírody a krajiny jako zcela nevhodný pro výstavbu.

133


2

1/ U parcely č. 245/1 v k.ú. Deštné v Orlických horách (č. parcely v textu námitky neuvedeno, dohledáno druhotně) požadavek zařazení pozemku do plochy, v níž lze stavět RD (tj. změna funkce z „Plochy veřejných prostranství - veřejná zeleň - ZV“ na „Plochy smíšené obytné-rekreační - SR“). Žádost odkazuje na odlišnou funkci plynoucí ze Změny ÚPSÚ č. III z r. 2001 - lokalita č. 12 („plochy drobné výroby nahrazující živočišnou výrobu“) a na výjimku z ÚP udělenou zastupitelstvem obce usnesením č. 25/5/2011 ze dne 4. 3. 2011. K následně vypracované dokumentaci ke stavbě rodinného domu* pro územní řízení však Správa CHKO Orlické hory vydala nesouhlasné stanovisko (*pozn.: v dokumentaci k ÚR uvedeno „stavba pro individuální rekreaci v obci“). 2/ Upozornění na špatné zakreslení kapličky, která se nachází na pozemku p.č. 272/2 a nikoliv na pozemku p.č. 286/2 (vedeném v KN jako ostatní plocha, majitelé ho v dohledné době chtějí použít jako manipulační plochu); Vypořádání: 1/ Akceptováno; zastavitelná plocha ZS8 s funkcí „Plochy smíšené obytné-rekreační - SR“ bude rozšířena východním směrem o část parcely KN č. 245/1, potřebnou k zamýšlené stavbě. Odůvodnění: Na základě dohody se Správou CHKO Orlické hory byla v ÚP k veřejnému projednání jako jediná možná zastavitelná plocha v této lokalitě vymezena stavební parcela č. 47 (vedená v KN jako zbořeniště), v ÚP navržená pod označením ZS8 s funkcí „Plochy smíšené obytné-rekreační - SR“. Šlo o náhradu za velikostně obdobnou zastavitelnou plochu ve východní části parcely Zdeněk Beneš 245/1, vypuštěnou ve fázi společného jednání z důvodu Jiřího z Poděbrad 156, negativního stanoviska Správy CHKO Orlické hory. Parcela Borohrádek, 517 24, 245/1 (v KN vedená jako trvalý travní porost) byla v ÚP zastoupený na základě nadále zobrazena s funkcí „Plochy veřejných prostranství 23. 9. 2011 Plné moci ze dne 1. 8. 2011 veřejná zeleň - ZV“, a to z důvodu ochrany nivy vodního toku Zdeňkou Novákovou (VKP ze zákona; druhově bohatá mezofilní louka až Deštné v Orlických horách 255, podmáčená tužebníková lada a čočka mechového slatiniště) Deštné v Orlických horách, a kvůli překryvu s lokalitou významnou pro výskyt zvláště chráněných druhů organismů. V květnu 2011 zde byla 517 91 potvrzena bohatá populace ohroženého úpolínu vyššího, výskyt ohroženého prstnatce májového a druhů z červeného a černého seznamu cévnatých rostlin ČR - svízele severního, kozlíku dvoudomého a starčíku potočního). K bodu 1/ námitky č. 2 bylo ve fázi po veřejném projednání ÚP znovu uplatněno nesouhlasné stanovisko DO - Správy CHKO Orlické hory (č.j. 015578/OH/2011 ze dne 8. 11. 2011). Důvodem nesouhlasu bylo umístění pozemku a výskyt zvláště chráněných druhů rostlin. Dle Správy CHKO se jedná o podmáčený pozemek v nivě potoka (významný krajinný prvek) s hojným výskytem zvláště chráněných druhů rostlin, které jsou právě na tento biotop vázány. Při případné výstavbě by bylo mj. nutné provést nežádoucí odvodnění pozemku a rozsáhlé terénní úpravy, což by představovalo negativní zásah do biotopu těchto druhů. Rovněž by došlo k narušení retenční funkce vodního toku. Z těchto důvodů byla výstavba na předmětném pozemku z hlediska ochrany přírody označena jako nepřípustná. MŽP ČR však dne 5. 12. 2011 (č.j. 1184/550/11-Záb, 84384/ENV/11) změnilo nesouhlasné závazné stanovisko Správy CHKO k umístění a povolení „Stavby pro individuální rekreaci v obci Deštné v O. h.“ a s výše uvedeným záměrem souhlasí. Na základě tohoto stanoviska MŽP byla námitka po dohodě se Správou CHKO akceptována. 2/ Akceptováno, grafická nepřesnost v umístění symbolu „památky místního významu“ bude v grafice ÚP opravena. Pozn.: Pozemek p.č. 286/2 má v ÚP funkci „Plochy zeleně - přírodního charakteru - ZP“, zamýšlená manipulace nebyla více upřesněna (s čím a jak bude manipulováno);


134


Žádost o změnu využití pozemkové parcely č. 951 v k.ú. Deštné v O. h. s odkazem na doplněk k ÚPSÚ schválený zastupitelstvem obce v r. 1997 (29. 4. 1997 schválena změna ÚPSÚ pro p. p. č. 951, kterou ÚPSÚ neřešil, s předpokladem umístění 3 rodinných domů). Vypořádání: Akceptováno částečně; V ÚP bude zahrnuta jako zastavitelná plocha s funkcí „Plochy smíšené obytnérekreační“ (SR) pouze jihozápadní část parcely KN č. 951/1 (mezi pásem lesa u místní komunikace a izolovaným remízkem) s umožněním výstavby 1 objektu hlavního využití SR, zbytek parcely 951/1 bude ponechán s funkcí Plochy smíšené nezastavěného území přírodnězemědělské (NSpz);

3

Ing. Pavel Voltr Rovná 1388, Nové Město 23. 9. 2011 nad Metují, 549 01

Odůvodnění: Uvedená změna, resp. doplněk ÚPSÚ byl schválen zastupitelstvem obce, nebyl však promítnut do grafické části ÚPSÚ a zpracovatel ÚP ho tedy neměl jako podklad k dispozici (dohledán byl až dodatečně po podání námitky). Pozemková parcela č. 951 dnes již neexistuje, byla nahrazena p. KN č. 951/1 o výměře 19067 m2. Tato rozsáhlá parcela leží celá v OP 50 m od hranice PUPFL a vyplňuje prakticky celý mezilehlý prostor mezi okrajem zástavby Deštného v O. h. a Dříše. Zejména z hlediska ochrany krajinného rázu, historicky založeného půdorysu a územní svébytnosti obou sídel není žádoucí tuto parcelu vymezit coby zastavitelnou plochu jako celek, ale pouze její menší část bezprostředně navazující na zastavěné území Dříše (s dopravní obsluhou po stávající odbočce z místní komunikace). Vypořádáno na základě stanovisek DO: a/ Správa CHKO Orlické hory: souhlasí se zařazením pozemku p. č. 951/1 v kat. území Deštné v Orlických horách do plochy smíšené obytné - rekreační s podmínkou. Do plochy smíšené obytné bude zařazena pouze západní část této parcely o výměře cca 1600 m2, navazující na současnou zástavbu části obce Dříš. Plocha bude určena pro umístění jednoho objektu, bez požadavků na budování nové infrastruktury - koeficient zastavění max. 15 % (včetně doplňkových staveb a zpevněných ploch). Jelikož byl dohledán doplněk ÚPSÚ z září roku 1997, kde je předmětná plocha schválena pro potencionální výstavbu, správa CHKO toto akceptuje. Vzhledem k exponované poloze pozemku a vzhledem k návrhu dalších sousedních ploch pro výstavbu, by nebylo vhodné z hlediska ochrany krajinného rázu místa a zachování urbanistické struktury sídla, vymezit pro výstavbu celou pozemkovou parcelu o 2 celkové výměře 19067 m , proto byla stanovena podmínka na redukci velikosti vymezené plochy tak, jak je uvedeno výše. b/ Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství (ochrana ZPF): souhlasí se zařazením předmětného pozemku (dle KN pozemek p.č. 951/1) do zastavitelných ploch za předpokladu, že jako zastavitelná plocha s funkcí „plochy smíšené obytné rekreační“ bude s ohledem na ochranu ZPF dle § 4 zákona ZPF vymezena pro výstavbu pouze jednoho rodinného domu, a to v jižní části pozemku, navazující na zastavěné území;


135


1/ Odvolání proti zamítnutí záměru rozšíření lyžařské areálu Na Špičáku (prodloužení sjezdovky, s ním spojená stavba lyžařského vleku/lanovky + technického zasněžování a osvětlení) ze strany odboru ŽP KrÚ. Vypořádání: Neakceptováno rozšíření sjezdovky; možnost vybudování zásobníku na vodu a položení inženýrských sítí pro technické zasněžování na uvedených parcelách je v ÚP funkčně přípustné jako technická infrastruktura;

4

Odůvodnění: Plochy změn v krajině K3a, K3b v lokalitě Na Špičáku byly z návrhu ÚP vypuštěny po společném jednání s dotčenými orgány (29. 3. 2011) na základě stanoviska odboru životního prostředí (lesní hospodářství) Krajského úřadu Královéhradeckého kraje č.j. 7025/ZP/2011 ze dne 22. 4. 2011. Předložená podoba lyžařského areálu nebyla pro KrÚ akceptovatelná z důvodu náročného zásahu do PUPFL o rozloze 10,19 ha s možnou destabilizací Ivan Grulich - ROZNĚT dotčeného lesního porostu. Na společné schůzce všech 26. 9. 2011 Deštné v Orlických horách 340, zainteresovaných stran (pořizovatel-OÚ,obec, projektant, Deštné v Orlických horách, KrÚ, Správa CHKO Orlické hory, navrhovatel lokality) 517 91; IČO 11083174 uskutečněné dne 2 .11. 2011 bylo dohodnuto, že lokality K3a, K3b budou řešeny v následné změně ÚP dle výsledků procesu projektové EIA. 2/ Plocha vedle stávající sjezdovky a lyžařského vleku Na Špičáku p. KN č. 906 je pro předkladatele námitky k danému účelu nevyužitelná, byla ponechána v zákresu Správou CHKO z dosud platného ÚP (tj. ÚPSÚ). Vypořádání: Neakceptováno; Parcela KN č. 906 bude v ÚP ponechána v navržené funkci Plochy smíšené nezastavěného území přírodně-sportovní (NSps); Odůvodnění: Tato část námitky má charakter připomínky, neboť, zde není formulován jasný požadavek na ÚP, předmětná parcela není ve vlastnictví předkladatele a její funkce navržená v ÚP nijak negativně neovlivňuje záměr předkladatele na využití sousedního pozemku (spíše naopak umožňuje jeho větší variabilitu do budoucna); Žádost o rozšíření možnosti umístění části stavby rodinného domu (s možností nástavby objektu pro poskytování služeb návštěvníkům a zákazníkům lyžařského areálu Na Špičáku) na parcelu KN č. 923/20, která je aktuálně již ve vlastnictví žadatele. Vypořádání: Akceptováno, parcela KN č. 923/20 bude zahrnuta do zastavitelné plochy ZO6 s funkcí „Plochy občanského vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení“ (OS);

5

Odůvodnění: Plocha ZO6 s funkcí OS jako podmíněně přípustné využití umožňuje i stavby pro bydlení, pokud se jedná o bydlení majitelů, správců, popř. o služební byty, což bude dle žadatele splněno. Řešení objektu přitom musí Ivan Grulich - ROZNĚT respektovat regulativy pro funkci OS i konkrétní zastavitelnou Deštné v Orlických horách 340, plochu ZO6 (vč. výškového limitu 1NP+podkroví); 26. 9. 2011 Deštné v Orlických horách, Akceptováno na základě stanovisek DO: a/ Správa 517 91; IČO 11083174 CHKO Orlické hory: souhlasí za níže uvedené podmínky s rozšířením rozvojové plochy občanského vybavení ZO6, určené pro tělovýchovná a sportovní zařízení, východním směrem i na pozemek parc. č. 923/20 v kat. území Deštné v Orlických horách. Dle podmínek využití je zde přípustná mj. stavba pro bydlení majitelů či správců sportovního areálu. Tento záměr se nejeví jako konfliktní z hlediska ochrany přírody a krajiny. Podmínka: Požadavek koeficientu zastavění plochy ZO6 max. 15 %. b/ KrÚ - OŽP, ochrana ZPF - jedná se o rozšíření zastavitelné plochy ZO6, na kterou bylo v návrhu územního plánu vydáno souhlasné stanovisko dle § 5 zákona ZPF;


136


Žádost o změnu funkce pozemku KN č. 211/3 v k.ú. Deštné v O. h. na pozemek stavební, umožňující realizaci dřevostavby k bydlení. Vypořádání: Neakceptováno;

6

27. 9. 2011

Arpád Lörincz Deštné v Orlických horách 282

Odůvodnění: Předmětný pozemek je v ÚP vymezen jako součást zastavěného území s funkcí „Plochy zeleně soukromá a vyhrazená“ (ZS), která umožňuje realizaci pouze doplňkových staveb drobného charakteru, zvyšujících pobytovou, rekreační či produkční využitelnost ploch ZS, nikoliv však staveb pro bydlení. Předmětná parcela leží ve svažitém pozemku na hraně lesa nad pravým břehem řeky Bělé, jejíž záplavové území vč. aktivní zóny zasahuje jižní a JV část pozemku. Celá parcela spadá do OP lesa (OP 50 m od hranic PUPFL) a leží na dotyku s lokálním biokoridorem LBK 49. Z uvedených důvodů je zde funkce bydlení nevhodná a nežádoucí, bude zde ponechána funkce ZS; Neakceptováno i na základě nesouhlasu Správy CHKO. Jeho důvodem je velikost a umístění pozemku. Vzhledem k poloze pozemku nivě toku řeky Bělé a z ní vyplývající podmínky pro dodržení odstupové vzdálenosti od břehové hrany a zároveň ochranného pásma lesa, není možné stavbu na pozemku této rozlohy zrealizovat. Žádost o zařazení pozemku KN č. 2218/2 v k.ú. Deštné v O. h. do nového ÚP jako pozemku vhodného pro výstavbu (obytnou, rekreační či smíšenou). Vypořádání: Neakceptováno;

Jan Dyntar 7

29. 9. 2011 Na Budíně 855, Dobruška,

518 01

Odůvodnění: Předmětný pozemek o výměře 13960 m2 má v ÚP funkci „Plochy zemědělské“ (NZ), leží mimo bezprostřední kontakt se zastavěným územím Plasnice a jeho zastavění by výrazně narušilo historicky utvářený půdorys sídla i krajinný ráz v této pohledově exponované lokalitě na úpatí Špičáku. Celá parcela spadá do CHKO Orlické hory, do její severní části zasahuje OP lesa (OP 50 m od hranic PUPFL). Plošně výrazný je zábor ZPF, došlo by k dílčí fragmentaci ploch ZPF. Problematická je dopravní napojitelnost přímo ze silnice II/309 (navíc nutnost překonat mezilehlý pozemek s odlišným vlastníkem), adekvátní stávající přístup na pozemek chybí; Z uvedených důvodů je zde funkce bydlení nevhodná a nežádoucí, v ÚP zde bude ponechána funkce NZ; Neakceptováno i na základě nesouhlasu DO: a/ Správy CHKO: Důvod: Vzhledem k exponované poloze pozemku, nacházejícího se mimo zastavěné území obce a bez adekvátního přístupu, není vhodné z hlediska ochrany krajinného rázu místa a zachování urbanistické struktury sídla zařadit tento pozemek do plochy připouštějící výstavbu. b/ KrÚ - OŽP, ochrana ZPF - důvod: týká se pozemků, náležících do zemědělského půdního fondu, které nejsou z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu vhodné jako zastavitelné plochy, jelikož jejich umístěním nejsou dodrženy obecné zásady ochrany zemědělského půdního fondu dle § 4 zákona ZPF (narušení organizace zemědělského půdního fondu, narušení půdních bloků, umístění zasahuje do volné krajiny nebo je bez návaznosti na souvisle zastavěné území);


137


Žádost o „zařazení pozemků p.č. 269/8, 269/9 a 269/10 v k.ú. Deštné v Orlických horách do nově připravovaného územního plánu, resp. umožnění stavby 5 rodinných domů (v doplnění námitky při veřejném projednání dne 5. 10. 2011 požadavek snížen na 2 objekty při místní komunikaci). Vypořádání: Neakceptováno;

10

Odůvodnění: Zamýšlené objekty (dle přiloženého nákresu) spadají do urbanisticky i krajinářsky nevhodné lokality pro zástavbu, ležící zcela mimo kontakt se souvisle zastavěným územím (v této části ř.ú. není žádoucí vytvářet či obnovovat izolovaná sídla, je zde historicky založená tendence ke kompaktní zástavbě - vesměs liniově orientované); Jeden z nově požadovaných dvou objektů leží v OP trafostanice; Neakceptováno i na základě nesouhlasu DO: a/ Správy CHKO: Důvod: Vzhledem k 30. 9. 2011 Ing. Petr Nováček exponované poloze pozemku, nacházejícího se mimo doplněno 5. 10. 2011 Brožíkova 48/10, Brno, 638 00 souvisle zastavěné území obce, není vhodné z hlediska ochrany krajinného rázu místa a zachování urbanistické struktury sídla zařadit tento pozemek do plochy připouštějící výstavbu. Z výše uvedených důvodů není žádoucí vyplňovat současnou proluku mezi odloučenou výstavbou rekreačního objektu Orličan a souvislou zástavbou obce Deštné v O. h. b/ KrÚ - OŽP, ochrana ZPF - důvod: týká se pozemků, náležících do zemědělského půdního fondu, které nejsou z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu vhodné jako zastavitelné plochy, jelikož jejich umístěním nejsou dodrženy obecné zásady ochrany zemědělského půdního fondu dle § 4 zákona ZPF (narušení organizace zemědělského půdního fondu, narušení půdních bloků, umístění zasahuje do volné krajiny nebo je bez návaznosti na souvisle zastavěné území);


138


1/ Zpochybňován výskyt chráněných rostlin a živočichů na části parcely 640/1 (k.ú. Deštné v O. h.) označené jako NSp („Plochy smíšené nezastavěného území - přírodní“), která je využívána a udržována jako zahrada; 2/ Požadavek v ÚP zohlednit možnost stavby klempířské dílny dle přiloženého zákresu; 3/ Požadavek zvětšení stávající vodní plochy, která přispívá k množení velkého počtu žab; Vypořádání: 1/ Akceptováno částečně - ta část parcely 640/1 s funkcí NSp, která není v překryvu s lokalitou významnou pro výskyt chráněných druhů organismů, bude v ÚP vyznačena jako „Plochy zeleně - soukromá a vyhrazená“ (ZS); 2/ Je v souladu s návrhem ÚP - zamýšlená klempířská dílna je dle přiloženého zákresu umisťována do stabilizované funkční plochy SR („Plochy smíšené obytné-rekreační“), kde je tato funkce podmíněně přípustná - viz Odůvodnění; 3/ Je v souladu s návrhem ÚP i po vypořádání bodu 1/ námitky č. 11; - stávající vodní plocha bude v ÚP zakreslena v současném rozsahu, její příp. budoucí rozšíření je z hlediska ÚP funkčně možné;

11

3. 10. 2011

Dušan Švejda a Ing. Zuzana Švejdová

Odůvodnění: 1/ Lokality významné pro výskyt chráněných druhů organismů byly převzaty od Správy CHKO Orlické hory (resp. AOPK ČR) a jsou územním plánem považovány za hodnotu s charakterem limitu. Na části parcely 640/1 je tento typ lokality v ÚP rovněž vyznačen, a to s funkcí NSp (ta byla ploše přiřazena i kvůli výskytu vzrostlé vegetace). Samotní předkladatelé ve své námitce navíc zmiňují výskyt „velkého počtu žab“ v lokalitě. Pozn.: V KN je parcela 640/1 vedena jako trvalý travní porost, nikoliv jako zahrada; 2/ V měřítku rozlišení ÚP spadá umístění zamýšlené klempířské dílny (dle přiloženého zákresu) do stabilizované funkční plochy SR („Plochy smíšené obytné-rekreační“), kde je drobná a řemeslná výroba podmíněně přípustná, pokud charakterem svého provozu nenarušuje užívání staveb a zařízení ve svém okolí, nesnižuje kvalitu okolního prostředí a nezvyšuje dopravní zátěž v území nad přípustnou mez. Na nutnost dodržení hygienických limitů při umístění této aktivity v lokalitě byli předkladatelé upozorněni přímo na veřejném projednání jak zpracovatelem ÚP, tak i příslušným dotčeným orgánem (KHS); 3/ stávající vodní plocha (v KN bez samostatné parcely a funkce) bude v ÚP zakreslena v současném rozsahu s funkcí „Plochy vodní a vodohospodářské“ (W), její rozšíření je z hlediska ÚP funkčně přípustné jak v plochách NSp, tak i v plochách ZS (jimiž bude po vypořádání bodu 1/ námitky č. 11 plocha stávajícího rybníčku obklopena);


139


Požadavek zahrnout parcelu KN č. 959/4 (v k.ú. Deštné v Orlických horách - v námitce neuvedeno) do plochy SR („Plochy smíšené obytné-rekreační“), na části pozemku záměr umístění 1 rodinného domu s odkazem na výjimku z platného ÚPSÚ schválenou zastupitelstvem v r. 2006. Žádost o „odměření chráněné lokality z celkové výměry pozemku“ (odkaz na výskyt chráněné bledule jarní jen na části pozemku). Vypořádání: Neakceptováno;

13

3. 10. 2011

Bc. Václav Vojtěch Deštné v Orlických horách 334


Odůvodnění: Prakticky celá parcela je lokalitou významnou pro výskyt zvláště chráněných druhů organismů, celá parcela spadá rovněž do OP 50 m od hranice PUPFL; parcela je pro zástavbu krajinářsky a urbanisticky nevhodná, přirozeně nenavazuje na zastavěné území a jejím zastavěním by došlo k propojení dvou historicky oddělených sídelních útvarů; při východní hranici parcely se nacházejí zastavení kulturně významné křížové cesty na Dříš, což je hodnota územním plánem chráněná; Výjimka z ÚPSÚ nebyla využita, pozbyla platnosti 1. 1. 2007 (lokalita leží mimo zastavěné území původního ÚPSÚ); Objekt by v předmětné ploše nebylo ani možné reálně umístit ve vzdálenosti alespoň 25 m od hranice lesa, což je považováno za bezpečnou vzdálenost pro majitele stavby i lesa. Neakceptováno i na základě nesouhlasu DO: a/ Správy CHKO: Důvodem je umístění pozemku, výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a kulturně historický význam místa. Jedná se o exponovaný pozemek sevřený mezi dvěma místními komunikacemi. Výstavba na pozemku je z hlediska ochrany přírody a krajiny nepřípustná, vzhledem k výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a poloze celého pozemku v ochranném pásmu lesa. Lokalita není vhodná pro výstavbu i vzhledem k umístění zastavení historicky významné křížové cesty při jižní hranici tohoto pozemku a rovněž z urbanistického hlediska (expanze výstavby do proluky mezi obci Deštné v Orlických horách a její část Dříš i ve vztahu k ostatním návrhovým plochám). b/ KrÚ - OŽP, ochrana ZPF - důvod: týká se pozemku, náležícího do zemědělského půdního fondu, který není z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu vhodný jako zastavitelná plocha, jelikož jeho umístěním nejsou dodrženy obecné zásady ochrany zemědělského půdního fondu dle § 4 zákona ZPF (narušení organizace zemědělského půdního fondu, narušení půdních bloků, umístění zasahuje do volné krajiny nebo je bez návaznosti na souvisle zastavěné území);

140


14

Námitka k vymezení plochy na parcele č. 2602 (v k.ú. Deštné v O. h. - v námitce neuvedeno), jako „ideální stav“ požadováno „vymezení plochy bývalé zemědělské usedlosti: RD výstavba - smíšená s možností umístění i dalších hospodářských budov, příp. i stanovením koeficientu KPR“. Vypořádání: Neakceptováno; Odůvodnění: Parcela KN č. 2602 byla v ÚP zahrnuta do funkce „Plochy smíšené nezastavěného území - přírodní“ (NSp), a to i díky významnému zastoupení vzrostlých stromů. V lokalitě však ještě před termínem veřejného projednání proběhlo obcí nepovolené kácení vegetace, což původně přírodní charakter plochy negativně ovlivnilo. Parcela leží mimo kontakt se souvisle zastavěným územím, je nevhodná pro jakoukoliv zástavbu i z důvodu absence Mountain Development stávajícího dopravního napojení na síť místních komunikací. s.r.o., Rybníčky 264, Vzhledem k terénní členitosti by řešení dopravní obsluhy Skuhrov nad Bělou, 517 03, bylo obtížné a krajinářsky rizikové i v budoucnu. v zastoupení na základě 3. 10. 2011 Plné moci ze dne 26. 4. 2010 Není zřejmé, co bylo míněno koeficientem „KPR“. Jiřím Novákem Neakceptováno i na základě nesouhlasu DO: a/ Správy Sokolovská 1343, Rychnov CHKO: Důvod: Jedná se o svažitý pozemek situovaný ve východní části obce. Vzhledem k exponované poloze nad Kněžnou, 516 01 pozemku, místu bez adekvátního přístupu (infrastruktury), vzrostlé zeleni a nežádoucí expanzi nové výstavby do volné krajiny bez návaznosti na stávající zástavbu, není vhodné z hlediska ochrany krajinného rázu místa zařadit tento pozemek do plochy připouštějící výstavbu. b/ KrÚ - OŽP, ochrana ZPF - důvod: týká se pozemku, náležícího do zemědělského půdního fondu, který není z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu vhodný jako zastavitelná plocha, jelikož jeho umístěním nejsou dodrženy obecné zásady ochrany zemědělského půdního fondu dle § 4 zákona ZPF (narušení organizace zemědělského půdního fondu, narušení půdních bloků, umístění zasahuje do volné krajiny nebo je bez návaznosti na souvisle zastavěné území);


141


15

3. 10. 2011

Josef a Jana Kočmídovi Býšť 134, Býšť, 533 22

„Nesouhlas s nezařazením pozemkové parcely č. 2334/5 v k.ú. Deštné v O. h. do území s možností výstavby RD“. Záměrem je využít území parcely pro výstavbu maximálně 35-ti roubených dřevostaveb. Požadavek zařadit do zastavitelných ploch parcelu jako celek s regulativem v textové části ÚP umožňujícím zástavbu maximálně 5 objekty, popř. zařadit do ÚP pouze severovýchodní část parcely u silnice Sedloňov - Deštné. Vypořádání: Neakceptováno; Odůvodnění: Parcela KN č. 2334/5 o výměře 24788 m2, v ÚP zahrnutá do funkce „Plochy zemědělské“ (NZ), leží zcela mimo kontakt se zastavěným územím Plasnice a z urbanistického i krajinářského hlediska je nevhodná pro jakoukoliv (byť i regulovanou) zástavbu. Plošně výrazný je zábor ZPF, došlo by k dílčí fragmentaci ploch ZPF. Přímá dopravní napojitelnost ze silnice II/310 je z dopravního hlediska nežádoucí. Z uvedených důvodů zde bude v ÚP ponechána funkce NZ; Neakceptováno i na základě nesouhlasu DO - KrÚ - OŽP, ochrana ZPF - důvod: týká se pozemku, náležícího do zemědělského půdního fondu, který není z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu vhodný jako zastavitelná plocha, jelikož jeho umístěním nejsou dodrženy obecné zásady ochrany zemědělského půdního fondu dle § 4 zákona ZPF (narušení organizace zemědělského půdního fondu, narušení půdních bloků, umístění zasahuje do volné krajiny nebo je bez návaznosti na souvisle zastavěné území); Správa CHKO rovněž nesouhlasí (toto vyjádření je pouze doporučující, jelikož předmětná parcela leží těsně za hranicí území chráněné krajinné oblasti): Důvodem je ochrana krajinného rázu místa. Pozemek leží na exponovaném místě u silnice II. třídy mezi Deštnou v Orlických horách a Sedloňovem, bez jakýchkoliv vazeb na stávající sídelní strukturu v oblasti. Požadavek zahrnout p. č. 327/1 (v k.ú. Deštné v Orlických horách - v námitce neuvedeno), která je v návrhu ÚP zařazena jako „ZV - veřejná zeleň“ do funkce „Plochy smíšené obytné-rekreační“ (SR).

Jiří Zatloukal 17

4. 10. 2011 a Radmila Zatloukalová

Deštné v Orlických horách 409


Vypořádání: Akceptováno částečně, do funkce SR bude formou navržené zastavitelné plochy (pro max. 1 objekt hlavního využití SR) zahrnuta východní část parcely KN 327/1 nezasahující do nivy vodoteče; Odůvodnění: Předmětný pozemek byl ve stávajícím ÚPSÚ zakreslen jako stav umožňující realizaci zástavby. Z důvodu ochrany nivy vodoteče (VKP ze zákona), na níž je vázána lokalita významná pro výskyt zvláště chráněných druhů organismů, a dále kvůli ochraně stávající vegetace a vodohospodářské (retenční) funkce (při maximálním respektování požadavků správce toku - Lesů ČR, s.p.) bude do funkce SR zahrnuta formou navržené zastavitelné plochy východní část parcely KN 327/1; její západní část, tvořící nivu vodoteče, bude ponechána jako nezastavitelná s funkcí ZV; Správa CHKO souhlasí se zařazením pozemku parc. č. 327/1 v kat. území Deštné v Orlických horách do plochy smíšené obytné - rekreační s podmínkou. Do plochy SR bude zařazena pouze jihovýchodní část této parcely o výměře max. 1000 m2, přiléhající k místní obslužné komunikaci a navazující na stávající plochu smíšenou obytnou - rekreační. Plocha bude určena pro umístění jednoho objektu - koeficient zastavění max. 20 % (včetně doplňkových staveb a zpevněných ploch). Důvodem redukce velikosti návrhové plochy je ochrana vzrostlé zeleně rostoucí na pozemku a dále ochrana vodního toku jež protéká západní částí tohoto pozemku a jeho potoční zóny, ve které je evidován výskyt zvláště chráněných druhů rostlin.

142


Požadavek na přeřazení plochy označené jako PB2 Plochy bydlení - v bytových domech (BH) do ploch označených jako PS - Plochy smíšené obytné - rekreační s požadavkem na regulaci výšky zástavby do 3 nadzemních podlaží + podkroví. Vypořádání: Akceptováno částečně, plocha přestavby PB2 zůstane s tímto označením a v navržené funkci „Plochy bydlení - v bytových domech“ (BH), bude však upravena výšková regulace zástavby ze 2 NP + podkroví na 3 NP + podkroví (při dodržení výšky hřebene do 14 metrů nad úrovní terénu);

18

PROGRAND, a.s. Eliščino nábřeží 303, 4. 10. 2011 Hradec Králové, IČO 60917580 (podepsán Pavel Tušl)


Odůvodnění: Při výškové regulaci 1 nadzemní podlaží + podkroví u všech zastavitelných ploch a ploch přestavby s funkcí „Plochy smíšené obytné-rekreační“ (SR) nelze oba požadavky kombinovat. Ve snaze umožnit požadovanou úpravu výškové regulace byla ponechána plocha přestavby PB2 ve stávajícím vymezení a v navržené funkci „Plochy bydlení - v bytových domech“ (BH), která připouští výškový regulativ 3 NP + podkroví; Správa CHKO nesouhlasí s přeřazením pozemků parc. č. 1150/5, 1145/2, 1152, 1145/3 a parc. č. st. 261, 263 a 6/12 v kat. území Jedlová v Orlických horách z plochy pro bydlení - v bytových domech do plochy smíšené obytné rekreační s přípustnou výškou zástavby 3 nadzemní podlaží + podkroví. Z hlediska charakteru výstavby v území a požadavků vlastníka na podlažnost byly předmětné parcely zařazeny do plochy pro bydlení v bytových domech. Zařadit pozemky do plochy smíšené obytné rekreační by bylo sice možné, ovšem za dodržení stávajících regulativů týkající se podlažnosti - tj. přízemí + podkroví. Za podmínky dodržení regulativu maximální výšky hřebene stavby 14 m, který vzešel mj. z hodnocení SEA, souhlasí správa CHKO s požadavkem na zvýšení podlažnosti na 3 + podkroví, ale pouze za předpokladu zachování způsobu využití plochy pro bydlení - v bytových domech. V opačném případě by bylo požadováno dodržení limitu podlažnosti přízemí + podkroví, platící obecně pro všechny plochy smíšené obytné - rekreační.

143


19

Ing. Libor Burian a Ing. Daniela Burianová 4. 10. 2011 Třebešov 2, Rychnov nad Kněžnou, 516 01


Námitka vlastníků pozemkové parcely 515/15 v k.ú. Jedlová v Orlických horách proti „účelovému“ oddělení parcely č. 515/18 jejím vlastníkem od sousední parcely 515/17 (vlastněné stejnou osobou). Námitka se týká rovněž možnosti zastavění parcely 515/18 dle ÚP, což je dle předkladatelů námitky nežádoucí s ohledem na zásah do krajinného rázu a polohu mimo souvisle zastavěné území obce; Obsažen je požadavek, aby parcela 515/17 ani parcela 515/18 nemohly být „v rámci územního plánování zařazovány mezi území trvale určená k zástavbě“. Vypořádání: Neakceptováno; Odůvodnění: Předmětem územního plánu není posuzovat účelovost oddělení jednotlivých parcel KN, ale vhodnost či nevhodnost vymezování konkrétních funkčních ploch ve vztahu k řešení krajiny (tedy i s ohledem na ovlivnění krajinného rázu). Hranice funkčních ploch (včetně nově navržených zastavitelných ploch) přitom nemusí být v odůvodněných případech totožné s hranicemi jednotlivých parcel. Pokud by tedy parcela 515/18 nebyla oddělena ze sousední větší parcely 515/17, zastavitelná plocha by v dané lokalitě byla na základě posouzeného požadavku vymezena přibližně ve stejné lokalitě a rozsahu, jako je stávající plocha ZS 21 v hranicích parcely 515/18. Zastavitelná plocha ZS21 s navrženou funkcí „Plochy smíšené obytné-rekreační“ (SR) je nevelkého rozsahu (0,10 ha), přičemž z této celkové výměry bude možno zastavět pouze plochu odpovídající umístění maximálně 1 objektu hlavního využití příslušné funkce SR s výškovou regulací zástavby 1 nadzemní podlaží + podkroví; Takto regulovaná možnost zástavby by neměla ovlivnit krajinný ráz o nic více, než je tomu u stávajících okolních objektů rozmístěných podél místní komunikace; Plocha ZS21 je dobře dopravně dostupná (leží přímo u zmíněné místní komunikace bez nároků na nutnost realizace samostatného přístupu nad rámec plochy ZS21) a není omezena žádným takovým limitem, který by znemožňoval její vymezení; Umístění a rozsah plochy ZS21 přitom respektuje historicky založenou rozvolněnou strukturu osídlení v této části řešeného území, tj. šachovnicově rozmístěnou zástavbu odpovídajícího tradičního měřítka podél místní komunikace vedoucí ke kostelu sv. Matouše. V námitce rovněž zmiňovaná sousední parcela 515/17 je územním plánem určena jako nezastavitelná s funkcí „Plochy smíšené nezastavěného území - přírodnězemědělské“ (NSpz). Neakceptováno z důvodu nesouhlasu DO: 1/ Správa CHKO nesouhlasí s námitkou vyřazení parcely č. 515/18 v kat. Jedlová v Orlických horách z plochy smíšené obytné rekreační z důvodu nesouhlasu vlastníků sousedních nemovitostí. Návrh zařazení parcely byl pracovníky správy CHKO zvážen a posouzen na základě místního šetření i všech podkladových odborných materiálů a bylo zkonstatováno, že umístění 1 objektu při místní komunikaci, za podmínky jeho vhodného osazení do terénu a zachování vzrostlé zeleně, nenaruší nadmíru krajinný ráz lokality ani urbanistickou strukturu sídla. Z hlediska ochrany přírody a krajiny je výhodnější, aby pro případnou výstavbu byly vymezovány jednotlivé menší plochy, zahrnující jen nejbližší okolí plánovaného objektu, než vymezování rozsáhlých ploch, na jejichž území by pak mohlo postupně docházet k nežádoucímu zahušťování proluk mezi dříve povolenými objekty. 2/ KrÚ - OŽP, ochrana ZPF - k této lokalitě vydáno souhlasné stanovisko dle § 5 zákona ZPF a zůstává i nadále v platnosti; pozemek p.č. 515/17 je územním plánem určen jako plocha nezastavitelná, námitka je tedy bezpředmětná;

144


20

5. 10. 2011

Milan Korčák Běleč nad Orlicí 101, 503 46

Námitka vlastníka stavby č.p. 302 na parcele st. 194 (vedené v KN jako zastavěná plocha a nádvoří) a pozemkové parcely č. 926 (vše v k.ú. Jedlová v O. h.) proti v ÚP navržené funkční ploše, která do budoucna znemožňuje využití daného území (v místě vedeném KN jako objekt k bydlení a pro účel stanovený v dosud platném ÚP, stavebním povolením a uvedený v KN. V místě domu č.p. 302, v minulosti silně poškozeného požárem, bylo 6. 9. 2001 stavebním úřadem v Dobrušce vydáno zmíněné stavební povolení (pod č.j. 3296/330/01-Tu) pro rekonstrukci uvedeného objektu se zachováním stávající části budovy č.p. 302 (klenutý sklep). Na základě tohoto Sp byly dle předkladatele zahájeny stavební práce, avšak stavba nebyla v daném termínu dokončena. Vypořádání: Akceptováno, v ÚP bude opraven zákres současného stavu zastavěného území s funkcí SR v lokalitě Mnichová západně od bývalé školy; Odůvodnění: Důvodem je uvedení územního plánu do souladu se skutečným stavem (stavební parcely). Při průzkumech v terénu nebyly zbytky objektu č.p. 302 podchyceny, a to i kvůli vzrostlé zeleni v lokalitě;

Martin Donát 21

4. 10. 2011 5. května, Praha 4 - Nusle,

140 00


Žádost o zařazení pozemku p.č. 245/5 (v k.ú. Deštné v Orlických horách - v žádosti neuvedeno) „jako stavebního“ v novém územním plánu. Vypořádání: Neakceptováno; Odůvodnění: Parcela KN 245/5 leží v nivě vodoteče (poblíž jejího soutoku s dalším drobným tokem), zčásti je pokryta vzrostlou vegetací; Pozemek je pro výstavbu nevhodný, a to zejména z důvodu ochrany potoční nivy (VKP ze zákona), na níž je navíc vázána lokalita významná pro výskyt zvláště chráněných druhů organismů zasahující i do předmětné parcely, a dále kvůli ochraně stávající vegetace a vodohospodářské (retenční) funkce; Se zástavbou nivy nesouhlasí mj. i správce toku - Lesy ČR, s.p.; Nesouhlas DO: Správa CHKO opětovně nesouhlasí se zařazením pozemku parc. č. 245/5 v kat. území Deštné v Orlických horách do plochy smíšené obytné - rekreační. Důvodem nesouhlasu je umístění pozemku v nivě potoka (významný krajinný prvek). Výstavba na předmětném pozemku z hlediska ochrany přírody není vhodná z důvodu ochrany potoční nivy, na niž je vázán výskyt zvláště chráněných druhů rostlin, z důvodu zachování retenční funkce toku a z důvodu ochrany vzrostlé zeleně na pozemku.

145


22

23

Žádost o zařazení pozemků ve vlastnictví předkladatelky (p.č. 570/7, 576/3, 576/4, 576/5, 570/6, st. 108 a 1168 v k.ú. Jedlová v Orlických horách) do plochy smíšené rekreační. Dle předkladatelky se tu nacházejí již zkolaudované stavby (bazén s příslušenstvím, septik, čistička, studna, zahradní dům, cesty a udržovaná zahrada se sadem). Vypořádání: Akceptováno částečně, do zastavěného území s funkcí „Plochy smíšené obytné - rekreační“ (SR) budou zahrnuty parcely KN č. 570/7, 576/3, 576/4, 576/5, 108 a 1168; Parcela 570/6 bude zakreslena mimo hranici zastavěného území s funkcí „Plochy zeleně - soukromá a vyhrazená“ (ZS); Odůvodnění: Do zastavěného území s funkcí „Plochy smíšené obytné - rekreační“ (SR) budou zahrnuty parcely KN č. 570/7, 576/3, 576/4, 576/5, 108 a 1168, které mají Doc. PhDr. Jiřina Smutná, CSc. odpovídající charakter a bezprostřední souvislost s hlavním objektem na st. p. č. 107. Parcela 570/6 (v KN vedená jako 5. 10. 2011 Myslbekova 457, trvalý travní porost) bude s ohledem na ochranu krajinného Hradec Králové, 500 03 rázu zakreslena mimo hranici zastavěného území s funkcí „Plochy zeleně - soukromá a vyhrazená“ (ZS); Soulad s DO: KrÚ - OŽP, ochrana ZPF nemá připomínky k zařazení do zastavěného území pozemků p.č. 570/7, 576/3, 576/4, 576/5 a st.p.č. 108, 1168, na nichž se nacházejí zkolaudované stavby; nesouhlasí se zařazením pozemku p.č. 570/6 do zastavitelných ploch, jelikož k návrhu ÚP uplatnil krajský úřad souhlasné stanovisko dle § 5 zákona ZPF, v němž je schválen dostatek lokalit s navrhovaným funkčním využitím „plochy smíšené obytné - rekreační“; poněvadž nebyla prokázána nezbytnost odnětí pro nezemědělské účely, nemá orgán ochrany zemědělského půdního fondu důvod vydat souhlas pro další lokalitu se stejným funkčním využitím, prokazatelný zájem vlastníka na vymezení nové zastavitelné plochy pro bydlení není z hlediska zákona ZPF dostatečným důvodem k odnětí zemědělské půdy; Námitka spolumajitele „dotčeného“ lesa (tzn. jehož OP zasahuje do plochy ZS14) proti vymezení, charakteristice a podmínkám využití zastavitelné plochy ZS14 v ÚP Deštné v O. h.; Předkladatel namítá, že přestože ÚP upozorňuje na OP lesa, počítá v ploše ZS14 s možným umístěním 2 objektů RD, které podle předkladatele budou „újmou pro hospodaření v přilehlém lese“; Předkladatel upozorňuje i na možný předmět sporů souvisejících se zastíněním a ohrožením majetku padajícím stromem; Žádost přehodnotit využitelnost lokality pro daný záměr a její vynětí z návrhu ÚP, nebo minimálně o posunutí do území bezpečného před pádem stromů dorůstajících výšky 30 až 35 metrů; Ing. Rudolf Remeš 5. 10. 2011 Vypořádání: Akceptováno částečně, plocha ZS14 bude Šediviny 47, Dobruška 518 01 zmenšena tak, aby bylo eliminováno riziko související s pádem stromů; adekvátně bude i snížen max. přípustný počet objektů hlavního využití SR (ze 2 na 1); Odůvodnění: Jižní hrana plochy ZS14 sousedící s tokem a lesem bude posunuta blíže k silnici II/309 tak, aby bylo eliminováno riziko související s pádem stromů; v regulativech textové části ÚP bude z důvodu zmenšení plochy připuštěn nejvýše 1 objekt hlavního využití SR; KrÚ - OŽP, ochrana ZPF: na část lokality v rozsahu 0,03 ha bylo krajským úřadem vydáno souhlasné stanovisko dle § 5 zákona ZPF a zůstává i nadále v platnosti;


146


Vzhledem k případnému záměru stavby rozhledny výhradně z přírodních materiálů pro návštěvníky Orlických hor v oblasti vrcholu Velké Deštné (p.č. 1929/1; k.ú. Deštné v O. h. - k.ú. v námitce neuvedeno) žádost o změnu symbolu vyhlídkového bodu za rozhlednu; Vypořádání: Akceptováno - v dané lokalitě bude nahrazen symbol vyhlídkového bodu za symbol rozhledny (stav);

24

Jan Kolowrat Krakowský Kolowratská 1, Rychnov 5. 10. 2011 nad Kněžnou, 516 01 IČ: 62043935 (vyřizuje Ing. Martin Fojt)

Odůvodnění: Vzhledem k dlouhodobé existenci dřevěné vyhlídkové konstrukce v této lokalitě je tato změna možná (a z hlediska turistiky i žádoucí - symbol rozhledny je zde uváděn i v některých mapách); Parametry případné rozhledny - nad rámec současné vyhlídkové konstrukce však musí respektovat podmínky určené Správou CHKO Orlické hory a související regulativy z ÚP; Vyhlídková funkce nesmí být v této přírodně cenné lokalitě sdružována s dalšími službami (občerstvením apod.), výškově stavba nesmí narušit panorama Velké Deštné (tj. lehká konstrukce cca do 10 m výšky a cca do 12 m2 půdorysné plochy); Správa CHKO souhlasí se změnou symbolu pro vyhlídkový bod na rozhlednu, který je v ÚP vyznačen na poz. parc. č. 1929/1 v kat. území Deštné v Orlických horách s podmínkou: CHKO by na předmětném místě akceptovala lehkou průhlednou konstrukci do výšky max. 10 m, je možné v návrhu územního plánu provést záměnu symbolu za podmínky doplnění textové části o limity omezující výšku případné stavby, požadavek nevytvářet novou dominantu v krajině (požadavek na konstrukci stavby) a o podmínku zamezující umístění jakýchkoliv doplňkových zařízení (telekomunikačních, radiokomunikačních apod.) na objektu případné rozhledny či realizaci dalších doprovodných staveb či zařízení. Námitka vlastníka pozemku proti nepřiměřeně velkému omezení plochy parcely 2248/1 v k.ú. Deštné v Orlických horách (v textu námitky uvedeno nesprávné číslo parcely, dle zákresu jde o p. č. 1598/3 !) ze strany CHKO, když u uvedeného území není dostatečně vysvětleno, které rostliny nebo živočichové jsou na pozemku evidováni. Vypořádání: Neakceptováno; Odůvodnění: Část parcely 1598/3 přiléhající k příjezdové komunikaci a sousednímu rekreačnímu areálu je již v ÚP navržena jako zastavitelná plocha (ZS27) s funkcí SR. Prakticky na celé zbývající části parcely je dle podkladů od Správy CHKO Orlické hory evidována lokalita významná pro výskyt zvláště chráněných druhů organismů a výstavba je zde nežádoucí; Významná část parcely 1598/3 rovněž spadá do OP 50 m od hranice PUPFL;

25

5. 10. 2011

Mgr. Roman Zima U Myslivny 555, HK, 500 08


Neakceptováno i na základě nesouhlasu DO: 1/ Správa CHKO opětovně nesouhlasí s rozšířením vymezené plochy smíšené obytné - rekreační na další část pozemku parc. č. 2248/1 v kat. území Deštné v Orlických horách. Důvodem je evidovaná lokalita s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin, jež byla znovu potvrzena botanickým průzkumem provedeným v sezóně 2011. V celé revidované ploše pozemku se nacházejí roztroušeně stovky jedinců několika druhů rostlin chráněných zákonem. 2/ KrÚ - OŽP, ochrana ZPF - nesouhlasí; důvod: týká se pozemku, náležícího do zemědělského půdního fondu, který není z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu vhodný jako zastavitelná plocha, jelikož jeho umístěním nejsou dodrženy obecné zásady ochrany zemědělského půdního fondu dle § 4 zákona ZPF (narušení organizace zemědělského půdního fondu, narušení půdních bloků, umístění zasahuje do volné krajiny nebo je bez návaznosti na souvisle zastavěné území);

147


Námitka proti nezařazení pozemků p.č. 1240, 1241 a 1242 v k.ú. Jedlová v Orlických horách do pozemků (míněno „ploch“) pro výstavbu sloužící k rekreaci; V případě zamítavé ho stanoviska žádost o upřesnění, k jakým jiným účelům se dají tyto pozemky využívat - uvedeny návrhy (obora pro pastvu jelenů, srnců, muflonů, daňků atd.; golfový drive; adventure aktivity - lanový park, lukostřelnice atd.;); Vypořádání: Neakceptováno; specifikováno jiné možné využití pozemků - viz Odůvodnění;

26

5. 10. 2011

Šárka Hejduková Deštné v O. h. 140, 517 91

Odůvodnění: Parcely KN č. 1242 (o výměře 28415 m2), 1241 (3382 m2) a 1240 (9922 m2) zabírají rozsáhlé území v krajinářsky (pohledově) velmi exponovaných bezlesých partiích SV od Jedlové v O. h. (na několika místech do nich zasahuje OP 50 m od hranice PUPFL, což je v tomto případě druhotný limit); Jakákoliv výstavba je na uvedených pozemcích nevhodná, a to zejména z důvodu ochrany unikátního krajinného rázu vč. důležitých pohledových os a průhledů; Z uvedených možných způsobů jiného využití (než pro zástavbu rekreačními objekty nejvíce charakteru území odpovídají aktivity typu lukostřelby, a to za splnění regulativů stanovených pro „Plochy smíšené nezastavěného území - přírodní“ (NSp); Neakceptováno i na základě nesouhlasu DO: 1/ Správa CHKO opětovně nesouhlasí se zařazením uvedených pozemků do plochy smíšené obytné - rekreační. Důvodem je jejich umístění mimo zastavěné území obce bez logických vazeb na okolí. Situováním nových staveb na předmětných pozemcích by došlo k narušení urbanistické struktury sídla a nežádoucí změně krajinného rázu lokality. Přípustné využití ploch smíšených nezastavěného území přírodně-zemědělských je uvedeno v textové části návrhu ÚP. 2/ KrÚ - OŽP, ochrana ZPF - nesouhlasí; důvod: týká se pozemků, náležících do zemědělského půdního fondu, který není z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu vhodný jako zastavitelná plocha, jelikož jejich umístěním nejsou dodrženy obecné zásady ochrany zemědělského půdního fondu dle § 4 zákona ZPF (narušení organizace zemědělského půdního fondu, narušení půdních bloků, umístění zasahuje do volné krajiny nebo je bez návaznosti na souvisle zastavěné území);


148


Žádost o zařazení pozemku p. č. 696/3 v k.ú. Jedlová v Orlických horách v lokalitě Luisino údolí do plochy smíšené obytné - rekreační (resp. zachovat původní užití z dosavadního ÚP obce - označení SR), aby zde bylo možné umístění stavby; Nesouhlas se zařazením pozemku do plochy zeleně označené ZS - plocha zeleně soukromá a vyhrazená; Vypořádání: Neakceptováno;

27

Ing. Miroslav Fejfar Pod Jarovem 2029/16, Praha 3, 130 00 5. 10. 2011 a Josef Fejfar Bratří Štefanů 800/16 Hradec Králové 3, 500 03

Odůvodnění: Předmětná parcela leží v cenném sídelněkrajinářském souboru - osadě Luisino údolí, která (i díky převaze pravidelně uspořádané tradiční horské architektury) je v ÚP navržena jako urbanistická hodnota k ochraně - a to včetně půdorysu, který by byl nově včleněnou zástavbou narušen; Předešlý ÚPSÚ vycházel z jiného stavebního zákona, jiných grafických standardů a zvyklostí; jedním z nástrojů ochrany místních hodnot (nejen v tomto unikátním souboru Luisina údolí) je v novém ÚP právě vymezení nezastavitelných ploch, zde konkrétně formou „Ploch zeleně - soukromé a vyhrazené“ (ZS); I tato funkce přitom v souladu s regulativy z textové části ÚP umožňuje rekreační využití plochy, které není v rozporu se způsobem využití pozemku dle KN (uváděným v námitce) - „sportoviště a rekreační plocha“ resp. druhu pozemku „ostatní plocha“; V námitce není blíže specifikován typ zamýšlené stavby (patrně objekt k rekreaci či trvalému bydlení - soudě dle požadované funkce SR); Předmětná parcela nebyla historicky zastavěna, celá lokalita navíc spadá do II. zóny CHKO a do OP 50 m od hranice PUPFL; problematické je zde i připojení na sítě TI (elektro, voda); s jakoukoliv další zástavbou nad rámec současného stavu z výše uvedených důvodů mj. nesouhlasí i o.s. Luisino údolí (viz připomínka č. 12); Opětovný nesouhlas DO - Správy CHKO: Důvod: poloha uprostřed lesního komplexu v sídelně - krajinářském souboru, jehož vývoj lze, díky jeho poloze, měřítku, stávajícímu počtu objektů i limitované technické infrastruktuře a cenným přírodním hodnotám, považovat za ukončený. Celé toto kompaktní území bylo zařazeno mj. do II. zóny odstupňované ochrany CHKO. Žádost o rozšíření lokality ZS6b dle původního požadavku; Vypořádání: Neakceptováno; Odůvodnění: Lokalita ZS6b na parcele KN č. 664/1 v k.ú. Deštné v O. h. byla na svém JZ okraji nepatrně zmenšena (o 0,08 ha) ve fázi společného jednání na základě požadavku Správy CHKO Orlické hory, a to z důvodu ochrany potoční nivy pravostranného přítoku řeky Bělé (VKP ze zákona) i navazující druhově bohaté louky v jižním cípu plochy (ten byl požadován vymezit jako nezastavěný);

28

Havel Stanislav, 5. 10. 2011 Havel Jaroslav v.z. Mária Havlová, Havel Vladimír v dědickém řízení B. Havla


Neakceptováno i na základě nesouhlasu DO: 1/ Správa CHKO opětovně nesouhlasí s rozšířením vymezené plochy smíšené obytné - rekreační na další část pozemku parc. č. 664/1 v kat. území Deštné v Orlických horách. Důvodem je ochrana botanicky cenného pestrého lučního porostu, jež byl zjištěn při botanickém průzkumu provedeném v sezóně roku 2011 a který navazuje na pás vzrostlé zeleně při jižní hranici pozemku. 2/ KrÚ - OŽP, ochrana ZPF - nesouhlasí, jelikož k návrhu ÚP uplatnil krajský úřad souhlasné stanovisko dle § 5 zákona ZPF, v němž je schváleno dostatek lokalit s navrhovaným funkčním využitím „plochy smíšené obytné - rekreační“; poněvadž nebyla prokázána nezbytnost odnětí pro nezemědělské účely, nemá orgán ochrany zemědělského půdního fondu důvod vydat souhlas pro další lokalitu se stejným funkčním využitím, prokazatelný zájem vlastníka na vymezení nové zastavitelné plochy pro bydlení není z hlediska zákona ZPF dostatečným důvodem k odnětí zemědělské půdy;

149


NÁMITKY DORUČENÉ PO STANOVENÉM TERMÍNU (tj. po veřejném projednání) Žádost o zařazení pozemku p.č. 2218/7 v k.ú. Deštné v O. h. do ÚP jako pozemku určeného k zalesnění. Vypořádání: Akceptováno částečně - zalesnění umožněno v ÚP formou podmíněně přípustného využití v dané funkční ploše (NZ);

29

Odůvodnění: Zalesnění nebude v ÚP (i vzhledem k prvotní Stanislav Komár fázi záměru) vyznačeno samostatnou plochou změn 10. 10. 2011 Sedloňov 156, Deštné v Or. v krajině, ale je v rámci textové části ÚP uvedeno v regulativech jako podmíněně přípustné využití „Ploch horách, 517 91 zemědělských“ (NZ), kterých se záměr týká; Nesouhlas DO: KrÚ - OŽP, ochrana ZPF - nesouhlasí, jelikož u předmětného pozemku nebyla prokázána agronomická nevhodnost pro zemědělské využití; pozemek navíc nenavazuje na pozemky určené k plnění funkcí lesa, je umístěn ve volné krajině;

30

M-silnice, a.s. Husova 1697, Pardubice, 530 03, odštěpný závod Průmyslová výroba, Bratří Štefanů 492, Hradec 10. 10. 2011 Králové, 500 03, IČ: 42196868, podepsán Ing. Lukáš Vaněk, ředitel OZPV, vyřizuje Hana Hanšová


Nesouhlas se zakreslením plochy zvláště chráněných živočichů v (netěženém) dobývacím prostoru Deštné v O. h. (na Špičáku); Žádost o uvedení těžby surovin do kapitoly 6 textové části ÚP; V dobývacím prostoru (DP) je nyní platná hornická činnost - zajištění lomu dle platné dokumentace „Plán zajištění lomu Špičák (v DP Deštné v O. h.) od roku 2006 do obnovení těžebních prací...“; Vypořádání: Neakceptováno; Odůvodnění: Ve fázi společného jednání byla na žádost předkladatele námitky již vypuštěna plocha změny v krajině K5 v lokalitě Na Špičáku; Hranice dobývacího prostoru i výhradního ložiska je i nadále v ÚP respektována; Lokalita významná pro výskyt zvláště chráněných druhů organismů byla v daném území zakreslena (dle podkladů od Správy CHKO Orlické hory) jako stávající hodnota s charakterem limitu, a to pouze v koordinačním výkrese Odůvodnění ÚP; Není to tedy plocha, kterou by ÚP samostatně navrhoval; Vzhledem k současné fázi hornické činnosti (zajištění lomu Špičák), kdy DP je veden jako netěžený, není z hlediska ÚP možné u „Ploch smíšených nezastavěného území - přírodní - se zastoupením nerostných surovin“ (NSpt) uvést jako přípustné využití přímo „těžbu surovin“, která musí být příp. povolena dalším rozhodnutím. V „hlavním využití“ ploch NSpt je přitom v regulativech ÚP uvedena „platná hornická činnost zajištění lomu Špičák“, což odpovídá aktuálnímu stavu;

150


k) VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK Při řízení o ÚP byly uplatněny následující připomínky, které byly vypořádány se zohledněním případných stanovisek dotčených orgánů: PŘIPOMÍNKY podané k veřejnému projednání Pořadové číslo

Datum podání

Předkladatel připomínky

Obsahové jádro a návrh vypořádání připomínky Dotaz na možnost výstavby rodinného domu na pozemku KN č. 127/1 v k.ú. Jedlová v O. h.;

8

14. 9. 2011

Jan Hlaváček Deštné v Orlických horách 158

Vypořádání: Stavba RD na předmětném pozemku je z hlediska ÚP funkčně přípustná, parcela 127/1 je vedena jako stabilizovaná plocha v zastavěném území s funkcí „Plochy smíšené obytné - rekreační“ (SR). Dotaz na možnost výstavby zahradního altánu s grilem (6x4 m, střecha sedlová černá, štítové stěny vyzděné, zbytek dřevo) na parcele č. 238 v k.ú. Jedlová v O. h. (umístění cca 12 m za domem směrem k parcele č. 40);

9

12

16

14. 9. 2011 J. Krobová

3. 10. 2011

Luisino údolí, o.s. (Ing. Petr Vysoký - předseda)

3. 10. 2011 Lucie Speratová

Vypořádání: Stavba zahradního altánu s grilem na předmětném pozemku je z hlediska ÚP funkčně přípustná, parcela KN č. 238 je vedena jako stabilizovaná plocha v zastavěném území s funkcí „Plochy zeleně - soukromá a vyhrazená (ZS), která umožňuje realizaci doplňkových staveb drobného charakteru, zvyšujících pobytovou, rekreační či produkční využitelnost ploch ZS, přičemž doplňkové stavby by svým charakterem měly odpovídat hlavní stavbě a prostředí, do kterého jsou včleňovány. Konkrétní umístění a podoba stavby jsou předmětem případných navazujících dokumentací (řízení). Požadavek zachovat oblast Luisina údolí z hlediska zastavitelnosti ve stávajícím stavu, tak, jak je historicky původní. Veškeré původně zastavitelné plochy jsou již zde využity a pro ráz krajiny a zdejší osady, ochranu přírody a místních zdrojů, považuje o.s. za nutné zabránit jakékoliv další výstavbě, která je v tomto místě nežádoucí (i s ohledem na uváděnou nemožnost napojení na zdroj elektřiny a vody). Vypořádání: V ÚP bylo respektováno, uvedené principy vzaty v úvahu i při vypořádání námitky č. 27; Dotaz, zda plánovaný přesun rekreační stavby č.p. 201, parc. č. 17 v k.ú. Deštné v O. h. (Zákoutí), o cca 15 m severovýchodním směrem a výstavba druhé rekreační stavby na jižní části pozemku 117/1 o zastavěné ploše cca 120 m2 je v souladu se současným návrhem ÚP. Vypořádání: Uvedené záměry jsou z hlediska ÚP funkčně i prostorově přípustné, parcela 117/1 (stejně jako st. p. č. 17 a p. č. 117/4) je celá vedena jako stabilizovaná plocha v zastavěném území s funkcí „Plochy smíšené obytné - rekreační“ (SR). Přesun objektu č.p. 201 SV směrem (tj. blíže k místní komunikaci a dále od toku Bělé) je žádoucí nejen kvůli lepší dopravní dostupnosti objektu, ale i z hlediska protipovodňové ochrany a minimalizace případných povodňových škod.

Sousední obce nevznesly žádné připomínky. REGIO, projektový ateliér s.r.o.

151


l) ÚDAJE O POČTU STRAN TEXTOVÉ ČÁSTI ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU, OBSAH GRAFICKÉ ČÁSTI ODŮVODNĚNÍ ÚP Počet stran textové části Odůvodnění ÚP:


Celkový počet stran textové části ÚP a Odůvodnění ÚP + Poučení:


Obsah grafické části odůvodnění ÚP: 1. Koordinační výkres 2. Výkres širších vztahů 3. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu


(měřítko 1 : 5 000) (měřítko 1 : 100 000) (měřítko 1 : 5 000)

152


POUČENÍ: Proti Územnímu plánu Deštné v Orlických horách, vydanému formou opatření obecné povahy, nelze podat opravný prostředek (§ 173 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád). Uložení dokumentace Územní plán Deštné v Orlických horách, opatřený záznamem o účinnosti, se ukládá v souladu s ustanovením § 165 stavebního zákona u Obce Deštném v Orlických horách (tj. na OÚ Deštné v Orlických horách), na Městském úřadu Dobruška, odbor rozvoje města - oddělení úřad územního plánování, na Městském úřadu Dobruška - odbor výstavby a životního prostředí, a na Krajském úřadu Královéhradeckého kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu.

Ing. Jiří Beran místostarosta


Alena Křížová starostka

153

ÚZEMNÍ PLÁN DEŠTNÉ V ORLICKÝCH HORÁCH

Recommend Documents