ÚZEMNÍ PLÁN BOHUŇOVICE

ÚZEMNÍ PLÁN BOHUŇOVICE

PRŮZKUMY A ROZBORY TEXTOVÁ ČÁST

ALFAPROJEKT OLOMOUC, a.s. Leden 2010 1

A. PODKLADY PRO ROZBOR ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ROZVOJE ÚZEMÍ ZAHRNUJÍCÍ ZJIŠTĚNÍ ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ, JEHO HODNOT, HODNOT, LIMITY VYUŽITÍ VYUŽITÍ ÚZEMÍ, ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ

A.0. ZÁKLADNÍ ÚDAJE

ZHODNOCENÍ DŘÍVE DOKUMENTACE

ZPRACOVANÉ

A

SCHVÁLENÉ

ÚZEMNĚ

PLÁNOVACÍ

Obec Bohuňovice má v současné době platnou územně plánovací dokumentaci – Územní plán sídelního útvaru Bohuňovice, zpracovávaný v letech 1990 - 1997 Stavoprojektem Olomouc s.p.. Dokumentace byla schválena usnesením zastupitelstva dne 18.9.1997, č.j. 13. V roce 1999 byla zpracována a schválena dne 23.9.1999 změna č. I a dne 6.10.2004 změna č. 2 územního plánu. Poslední aktuální změna č. 3 je v projednávání. Rozvoj obce se řídí podle uvedené územně plánovací dokumentace, byla realizována řada nových staveb, byly zastavěny celé lokality určené územním plánem k rozvoji. Jedná se zejména o plochy navrhované pro bydlení. Na dosavadním rozvoji obce jsou dobře viditelné vývojové trendy a změny, ke kterým došlo a dochází v posledních dvaceti letech v rámci celé společnosti. Jedná se jak o změny v sociální sféře, tak ve stavebních trendech, které se odrážejí ve stavební struktuře obce a přinášejí řadu jevů, se kterými se obec musí potýkat. Útlumem v zemědělství došlo k téměř úplnému zrušení živočišné výroby v areálech zemědělského družstva. Rozvojem podnikání vznikla „podnikatelská zóna“ na plochách bývalé pily. Zvýšeným zájmem o bydlení v rodinných domcích spolu s blízkostí krajského města Olomouce došlo k výraznější výstavbě rodinných domů a posílení infrastruktury obce. Byť je výstavba rodinných domů v porovnání s dalšími okolními obcemi rámcově úměrná velikosti obce, hrozí obci díky blízkosti Olomouce a omezeným možnostem výstavby RD v Olomouci a tedy zvýšenému zájmu o výstavbu RD tendence masivní výstavby. Tyto trendy s sebou většinou přinášejí problémy sociální soudržnosti obyvatel s následnými vleklými sociodemografickými jevy. Současně se obec musí vyrovnávat s problematikou všeobecného nárůstu automobilové dopravy a s tím souvisejícími otázkami dopravní dostupnosti, průjezdu zejména nákladních vozidel, parkování a odstavování vozidel a hygieny prostředí (hluk, vibrace a zvýšené emise a imise).

ZHODNOCENÍ NADŘAZENÉ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE Na území Olomouckého kraje je aktuálně zpracovaná krajská územně plánovací dokumentace – Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje (ZÚR OK), vydané krajským zastupitelstvem dne 22.2.2008 formou opatření obecné povahy. Z nadřazené dokumentace - ZÚR OK vyplývá pro územní plánování na území obcí následující: • zachovat a rozvíjet současný stav polycentrického osídlení Olomouckého kraje

2

• • •

vymezit plochy a koridory veřejné infrastruktury přiměřené velikosti a funkčnímu významu obce, a to zejména vzhledem ke stavu a očekávanému vývoji dopravní obslužnosti území plochy bydlení vymezovat s ohledem na posílení sociální soudržnosti obyvatel území, zejména zamezovat územní segregaci obyvatel na základě požadavků vyplývajících z regionálního a oborového plánování (zejména komunitního) věnovat maximální pozornost lokalizaci území se zvýšenou mírou nezaměstnanosti a negativních sociálně ekonomických jevů

Obec Bohuňovice je v ZÚR OK vymezena do rozvojové oblasti národního významu RO 1 (navazuje na rozvojovou oblast Olomouc z Politiky územního rozvoje ČR – OB 08), v rozvojové ose nadregionálního významu OR 1, z uvedeno vyplývá pro územní plánování obce Bohuňovice následující: • řešit územní souvislosti spojené s výstavbou východní tangenty I/46 Olomouc – Šternberk, v parametrech čtyřpruhové komunikace • optimalizovat řešení veřejné infrastruktury v koordinaci s lokalizací průmyslových zón • minimalizovat negativní dopady na životní prostředí v návaznosti na hlavní rozvojové impulsy v oblasti, tj. dopravu a lokalizaci podnikatelských aktivit (zejména průmyslových zón) Další podmínky pro územní plánování v obci Bohuňovice vyplývající z dalších záměrů ZÚR OK: • respektovat železniční trať nadřazeného systému celostátní tratě č. 270 (Česká Třebová – Olomouc) a územně akceptovat regionální trať Olomouc - Šternberk • akceptovat územní rezervu pro výstavbu vodní cesty Dunaj – Odra – Labe (DOL) • respektovat neveřejné vnitrostátní letiště Bohuňovice jako plochu nadmístního významu a nový návrh na výstavbu letiště • podporovat rozvoj cykloturistiky, budování sítě cyklostezek pro rekreační využití i každodenní dojížďku • vytvářet územní podmínky pro zlepšení funkce hromadné dopravy v rámci integrovaného dopravního systému (přepravní uzly, zastávky aj.) • respektovat koncepce technické infrastruktury nadmístního významu • respektovat návrh nadregionálních a regionálních prvků územních systémů ekologické stability (ÚSES) • respektovat začlenění obce do krajinného celku A (Haná) – udržet charakter otevřené kulturní venkovské krajiny (zemědělský typ krajiny) • věnovat pozornost krajinné ose, tvořené Trusovickým potokem • respektovat požadavky na koordinaci protipovodňové ochrany území • respektovat požadavky na provádění změn v území • zařazení území do oblasti RO1 – upřesnění vymezení ploch pro umístění podnikatelských aktivit nadmístního významu územní studií – územní studie již je zpracována, na území obce Bohuňovice nejsou tyto plochy vymezeny

DŮVODY PRO POŘÍZENÍ PRŮZKUMŮ A ROZBORŮ OBCE V rámci přípravných prací a doprůzkumu území před zahájením prací na územně plánovací dokumentaci bylo přistoupeno ke zpracování Průzkumů a rozborů. Rozsah tohoto elaborátu byl řešen podrobně, zejména vzhledem k povšechnému charakteru zpracovaných územně analytických podkladů (ÚAP) obce s rozšířenou působností (ORP) Olomouc. Územně analytické podklady mají výsledné výstupy zpracované v měřítku 1 : 10 000 a 1: 25 000, schází jim tedy měřítko podrobnosti obce. Průzkumy a rozbory byly proto zpracovány 3

pro měřítko územního plánu (tj. měř. 1 : 5 000) a ve stejném rozsahu, který určuje vyhláška č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací činnosti a způsobu evidence územně plánovací činnosti pro zpracování územně analytických podkladů, nad aktuálním digitálním mapovým podkladem (aktualizace katastrálních map k 1.7.2009). Výsledkem je analytický materiál, který v rozboru jednotlivých témat nastiňuje problémy rozvoje obce, podmiňující investice i záměry, požadavky a limitní podmínky pro novou výstavbu.

A.1. USPOŘÁDÁNÍ DOKUMENTU DOKUMENTU, MENTU, POJMY, PODKLADY A.1.1. USPOŘÁDÁNÍ DOKUMNETACE Průzkumy a rozbory jsou zpracovány v rozsahu celého správního území obce Bohuňovice, tj. k.ú. Bohuňovice, Moravská Loděnice a Trusovice, a to v textové i grafické části. Textová část je členěna, do dvou celků, a to: A. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, zahrnující zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území B. Rozbor udržitelného rozvoje - vyhodnocení dle tří základních pilířů - prostředí (horninové prostředí, vodní režim, ochrana přírody a krajiny, zemědělská půda, pozemky určené k plnění funkce lesa, hygiena prostředí) - společnost (sociodemografické podmínky, bydlení, veřejná infrastruktura) - hospodářství (hospodářské podmínky, podnikatelská aktivita). - posouzení vzájemné vyváženosti pilířů (kvalitních životních podmínek, hospodářského rozvoje a sociální soudržnosti) - střety a problémy v území Grafická část obsahuje veškeré jevy popsané v textové a tabulkové části a je zpracována ve výkresech: Výkres hodnot v území (1 : 5 000) - obsahuje kulturní, architektonické, urbanistické, přírodní a civilizační hodnoty v řešeném území Výkres limitů využití území (1 : 5 000) - obsahuje veškeré limity vyplývající ze současné legislativy Výkres záměrů na provedení změn v území (1 : 5 000) - obsahuje veškeré záměry v řešeném území, vyplývající z nadřazené územně plánovací dokumentace, vyplývající z možností a potřeb obce, případně jednotlivých subjektů Problémový výkres (1 : 5 000) - shrnuje veškeré hodnoty, limity využití území a záměry rozvoje obce a vymezuje problémy a střety v území. Doplňující výkresy (1 : 5 000) – Funkční využití území – zahrnuje stav území dle katastru nemovitostí (k 1.7.2009) s aktualizací dle terénního průzkumu (k 31.12.2009) - Plochy s rozdílným způsobem využití - zachycuje stávající základní členění území na jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využití - Výkresy technické infrastruktury – Doprava, Zásobování vodou, Kanalizace a vodní toky, Energetika a telekomunikace 4

A.1.2. POUŽITÉ POJMY Pojmy uplatněné v dokumentaci jsou převzaty ze zákona č.183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Respektovány jsou pojmy z vyhlášky č.500/2006 Sb. „O územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti“ a vyhlášky č.501/2006 Sb. „O obecných požadavcích na využívání území“. Seznam obsažených jevů (dle přílohy vyhlášky č. 500/2006) je popsán v textu (T) a graficky znázorněn ve výkresech HÚ – výkres hodnot území, LVÚ - výkres limitů využití území, VZ – výkres změn, PV – problémový výkres. Zastavěné území je v průzkumech a rozborech vymezené k datu 31.12.2009, v souladu s požadavky § 58 stavebního zákona, s přihlédnutím k vymezení zastavěného území v Územně analytických podkladech obce s rozšířenou působností Olomouc.

Číslo jevu 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28

Sledovaný jev

Uplatnění jevu v dokumentaci zastavěné území T, HÚ, LVÚ, VZ, PV plochy výroby T, VZ, PV plochy občanského vybavení T, VZ, PV plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území památková rezervace včetně ochranného pásma památková zóna včetně ochranného pásma krajinná památková zóna nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně T, HÚ, LVÚ, PV ochranného pásma nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor,včetně ochranného pásma památka UNESCO včetně ochranného pásma urbanistické hodnoty T, HÚ, LVÚ, PV region lidové architektury T historicky významná stavba architektonicky cenná stavba, soubor T, HÚ, PV významná stavební dominanta HÚ, PV území s archeologickými nálezy T, HÚ, LVÚ, PV oblast krajinného rázu a její charakteristika T místo krajinného rázu a jeho charakteristika T místo významné události významný vyhlídkový bod územní systém ekologické stability T, HÚ, LVÚ, VZ, PV významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou ze zákona významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen T, HÚ, LVÚ, PV jinou položkou přechodně chráněná plocha národní park včetně zón a ochranného pásma chráněná krajinná oblast včetně zón národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma přírodní rezervace včetně ochranného pásma 5

29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74

národní přírodní památka včetně ochranného pásma přírodní park přírodní památka včetně ochranného pásma památný strom včetně ochranného pásma biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO NATURA 2000 -evropsky významná lokalita NATURA 2000 -ptačí oblast lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem lesy ochranné les zvláštního určení lesy hospodářské vzdálenost 50 m od okraje lesa bonitovaná půdně ekologická jednotka hranice biochor investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranného pásma chráněná oblast přirozené akumulace zranitelná oblast vodní útvar povrchových, podzemních vod vodní nádrž povodí vodního toku, rozvodnice záplavové území aktivní zóna záplavového území území určené k rozlivům povodní území zvláštní povodně pod vodním dílem objekt/zařízení protipovodňové ochrany přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa dobývací prostor chráněné ložiskové území chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry ložisko nerostných surovin poddolované území sesuvné území a území jiných geologických rizik staré důlní dílo staré zátěže území a kontaminované plochy oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší odval, výsypka, odkaliště, halda technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma vodovodní síť včetně ochranného pásma technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma výrobna elektřiny včetně ochranného pásma elektrická stanice včetně ochranného pásma nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma 6

T, HÚ, LVÚ, PV T T, HÚ, LVÚ, PV T, LVÚ, PV T T T, HÚ, PV T, HÚ, LVÚ, PV T, HÚ, LVÚ, PV T, HÚ, LVÚ, VZ, PV T, HÚ, PV T, PV T, LVÚ, PV T, LVÚ, PV T, LVÚ, PV T, PV T T, LVÚ, PV T, LVÚ, PV T, LVÚ, PV T, LVÚ, PV T T, LVÚ, PV T, LVÚ, PV T, LVÚ, PV

75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119

vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma technologický objekt zásobování jinými produkty včetně ochranného pásma ropovod včetně ochranného pásma produktovod včetně ochranného pásma technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma teplovod včetně ochranného pásma elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma komunikační vedení včetně ochranného pásma jaderné zařízení objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami skládka včetně ochranného pásma spalovna včetně ochranného pásma zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma dálnice včetně ochranného pásma rychlostní silnice včetně ochranného pásma silnice I.třídy včetně ochranného pásma silnice II. třídy včetně ochranného pásma silnice III.třídy včetně ochranného pásma místní a účelové komunikace železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma železniční dráha regionální včetně ochranného pásma koridor vysokorychlostní železniční trati vlečka včetně ochranného pásma lanová dráha včetně ochranného pásma speciální dráha včetně ochranného pásma (lyžařský vlek) tramvajová dráha včetně ochranného pásma trolejbusová dráha včetně ochranného pásma letiště včetně ochranných pásem letecká stavba včetně ochranných pásem vodní cesta - DOL hraniční přechod cyklostezka, cyklotrasa, hippo a turistická stezka objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma vojenský újezd vymezené zóny havarijního plánování objekt civilní ochrany objekt požární ochrany objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky ochranné pásmo hřbitova, krematoria jiná ochranná pásma ostatní veřejná infrastruktura počet dokončených bytů k 31.12. každého roku zastavitelná plocha jiné záměry další dostupné informace (např. průměrná cena stavebního pozemku, průměrná cena zemědělské půdy apod.)

7

T, LVÚ, PV T, LVÚ, PV T, LVÚ, PV T, LVÚ, ZV, PV T, HÚ, LVÚ, VZ, PV T, HÚ, LVÚ, PV T, HÚ, LVÚ, PV T, HÚ, LVÚ, PV T, HÚ, LVÚ, PV T, HÚ, LVÚ, VZ, PV T, HÚ, LVÚ, PV T, LVÚ, VZ, PV T, HÚ, PV T, LVÚ, PV T T, LVÚ, PV T, LVÚ, PV T T, VZ, PV -

A.1.3. PODKLADY

A.1.3.1. MAPOVÉ PODKLADY : 1 : 5 000 – V tomto měřítku jsou zpracovány výkresy, které zachycují celé správní území obce Bohuňovice s jejími místními částmi Bohuňovice, Moravská Loděnice a Trusovice. Mapový podklad tvoří digitální katastrální mapa. A.1.3.2. DOKUMENTY ZPRACOVANÉ V RÁMCI ČR
Politika územního rozvoje ČR 2008 A.1.3.3. DOKUMENTY ZPRACOVANÉ V RÁMCI KRAJE
ÚAP Olomouckého kraje
Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje
Územní energetická koncepce Olomouckého kraje
Program snižování emisí a imisí znečisťujících látek v ovzduší Olomouckého kraje
Program rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje
Územní generel dopravy silnic II.a III. třídy na území Olomouckého kraje
Územně technické podklady - Olomoucký kraj A.1.3.4. OSTATNÍ POUŽITÉ PODKLADY
Klimatologické údaje Ćeského hydrometeorologického ústavu
Statistické údaje ČSÚ
Seznam nemovitých kulturních památek a památek místního významu
Základní evidence významných krajinných prvků
Generel ÚSES
Schéma PHO vodních zdrojů
Průběh VTL a STL plynovodu poskytnutý SMP a.s. v digitální podobě
Digitální podklad stávajících rozvodů VN 22 kV a kabelů přenosové sítě Telefonica 2
Průzkum v terénu
Cyklotrasy a turistické trasy
Povodňový plán správního obvodu obce s rozšířenou působností Olomouc
Ideová studie centra obce Bohuňovice
Výpočty a návrhy ochranného pásma chovů hospodářských zvířat

A.2. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ A ŠIRŠÍ VZTAHY VZTAHY

A.2.1. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Rozsah území řešeného územním plánem je dán velikostí správního území obce Bohuňovice, tj včetně místních částí, které jsou samostatnými katastrálními územími Bohuňovice, Moravská Loděnice a Trusovice. Celková rozloha řešeného území je 1 300 ha.

8

Řešené území je vymezeno na severu hranicí s městem Šternberk a s obcí Štarnov, na východě hranicí s obcí Bělkovice - Lašťany, na jihu hranicí s obcí Dolany a Hlušovice, na jihozápadě s městem Olomouc a na západě hranicí s obcí Štěpánov.

A.2.2. SPÁDOVÉ ÚZEMÍ A ŠIRŠÍ VZTAHY Obec Bohuňovice se rozkládá na rovinaté Hané, pod jižními výběžky Nízkých Jeseníků. Rozsah současné podoby obce vznikl v souvislosti s celostátní územní reorganizací v roce 1960, kdy byly obce Bohuňovice, Moravská Loděnice a Trusovice spojeny v jednu obec s názvem Bohuňovice. Spádové území i širší vztahy jsou dány a určovány zejména blízkostí a dobrou dopravní dostupností měst Olomouc a Šternberk. 7 km od obce směrem jižním leží město Olomouc a směrem severním město Šternberk. Obec je členem mikroregionů vzniklých kolem těchto měst. V rámci uvedené organizace sídelních struktur kolem center osídlení Olomouc a Šternberk se rozvíjejí téměř veškeré důležité vztahy v území. Vzhledem k dobrým životním podmínkám a příznivé vzdálenosti od města Olomouce se stává území Bohuňovic stále více atraktivní pro bydlení (i každodenní rekreaci) obyvatel Olomouce. Zájem o bydlení v této oblasti je neustálý a uvedený trend bude zřejmě pokračovat i nadále. Město Olomouc na druhou stranu skýtá pro obyvatele Bohuňovic jak pracovní příležitosti, tak zázemí v oblasti vyšší občanské vybavenosti, školství, kultury, apod. Mikroregion Olomoucko tvoří město Olomouc a 25 okolních obcí, jejichž vlastní život je významně ovlivňován městem. Zatímco město znamená pro obyvatele obcí pracovní příležitosti, odbornou lékařskou péči, střední a vyšší vzdělání, široké spektrum služeb a částečně i kulturní a sportovní vyžití, obce naopak nabízejí obyvatelům Olomouce sportovní, rekreační a další volnočasové příležitosti a v neposlední řadě i pozemky připravované pro individuální výstavbu, případně plochy a objekty pro podnikání. Obce a město spolupracují na plnění strategického plánu ekonomického rozvoje tak, aby byla posílena konkurenceschopnost mikroregionu Olomoucko v rámci České republiky i v rámci procesů přibližování se k Evropské unii. Mikroregion Šternbersko je sdružení města Šternberk a dvaceti obcí v jeho okolí. Cílem je spolupráce mikroregionu v zájmu jeho dalšího rozvoje, ať již se jedná o propojování informací o jednotlivých částech mikroregionu (již realizováno formou internetového propojení), vytváření vazeb mezi podnikatelskými subjekty, kulturními a společenskými organizacemi i občany. Výsledkem snažení a práce obcí je zpracování vlastních rozvojových projektů na mikroregionální úrovni. Zájmem jednotlivých obcí a jejich představitelů je pak společné řešení záležitostí Mikroregionu Šternbersko. Cílem je vzájemné sbližování a společné řešení problémů, které by samostatně a pouze vlastními silami obce nemohli řešit, nebo až ve vzdáleném časovém horizontu. Dopravní dostupnost má obec zajištěnou napojením na komunikaci I. třídy - I/46 Olomouc – Šternberk, procházející východní hranicí s obcí Bělkovice – Lašťany a komunikacemi III. třídy z jižní strany ve směru od Hlušovic a ze severu ve směru od Štarnova. Zásadního významu je vedení železniční trati Olomouc – Šternberk se železniční stanicí v Bohuňovicích. Hromadná doprava osob je zajištěna pouze železniční dopavou, autobusová spojení zcela chybí. Na území obce prochází značené lokální i regionální cyklotrasy ze směrů Olomouc, Šternberk a Bělkovické údolí. Územím neprochází žádné turistické trasy. Zejména díky průběhu cyklistické trasy z Olomouce směrem na Šternberk a Bělkovice – Lašťany je obec místem s výrazným pohybem cyklistů - turistů s potenciálním cílem (Centrum zdraví či 9

pohostinství). Obec spadá do příměstské zájmové oblasti města Olomouce v rámci krátkodobé rekreace. Západně od zastavěného území obce prochází koridor strategické vodní cesty vedení kanálové trasy průplavu Dunaj - Odra – Labe. Územím obce v okrajových polohách, severojižním směrem, prochází nadřazená energetická soustava VVN a VTL plynovodu. V jihozápadní části zastavěného území je umístěna ČOV, která přečišťuje odpadní vody z Bohuňovic a Hlušovic. Ostatní technická infrastruktura má lokální charakter (zásobování elektrickou energií, plynofikace, vodovod a kanalizace). SEZNAM SOUSEDNÍCH OBCÍ
Olomouc
Hlušovice
Dolany
Bělkovice - Lašťany
Šternberk
Štarnov
Štěpánov Při zpracování územně plánovací dokumentace musí být respektovány vztahy řešeného území k územím okolních obcí – respektování nadřazené územně plánovací dokumentace, zajišťující koordinaci nadmístních záměrů, především týkající se územního systému ekologické stability, problematiky přírodních podmínek v území a dopravní a technické infrastruktury.

A.3. VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ

A.3.1. HISTORICKÝ VÝVOJ OBCE První písemná zmínka o obci se objevuje v základní listině kláštera Hradisko, sepsána knížetem Ottou a jeho manželkou Eufemií a odevzdána prvnímu opatovi kláštera Janovi 3. 2. 1078. V listině se píše, co olomoucký kníže ze svého majetku daroval klášteru. Jsou zde uvedeny vesnice, popluží, nevolníci a jiné důchody, věnované zakládanému klášteru. Mezi mnoha obcemi, povinovanými klášteru poplužími, jsou jmenovány také Bohuňovice (dobový název zněl Bunoviczi) s povinností dvou popluží. Bohuňovice se tak staly na dlouhou dobu majetkem kláštera Hradisko. V 16. století existoval ve vsi dvůr, v okolí byl zřízen rybník a byla zde i fara. První škola byla v obci doložena už roku 1660. Roku 1784 byl klášter na Hradisku zrušen a Bohuňovice i s jinými obcemi přešly do státní správy. Od roku 1848 patřily Bohuňovice k okresu Šternberk. Pouze za nacistické okupace v letech 1939 - 1945 byly jako čistě česká obec vypuštěny ze záboru a přiděleny k okresu Olomouc. Od 19. století Bohuňovice stále více nabývaly na svém významu a v mnoha směrech se stávaly centrem pro své okolí. Postupně přibývaly nové stavby. V roce 1868 byla postavena budova železniční stanice na železniční trati Olomouc - Šternberk, procházející katastrem obce. Železniční trať byla budována v letech 1864 - 1867. V roce 1869 vznikl v 10

Bohuňovicích peněžní ústav s názvem Rolnická záložna. Roku 1872 byl zřízen poštovní úřad. Ve druhé polovině 19. století se začala výrazněji rozšiřovat spolková činnost. Roku 1885 byl založen Sbor dobrovolných hasičů. V roce 1898 byl založen Sokol Moravská Loděnice (po sloučení obcí v roce 1960 přejmenován na TJ Sokol Bohuňovice) a v roce 1913 postavena sokolovna v Moravské Loděnici. V době l. světové války v letech 1914 - 1918 narukovalo v Bohuňovicích celkem 98 mužů a v Trusovicích činil počet narukovaných 61. Padlým byl v roce 1928 postaven památník na trusovické návsi, na němž jsou vyryta jejich jména. V roce 1921 byla uvedena do provozu parní pila Emanuela Lakvy. V roce 1936 byla postavena budova Rolnické záložny. Po vzniku samostatného Československa v roce 1918 se v obci stále silněji rozvíjela kulturní a osvětová činnost. Značnou aktivitu vyvíjel odbor Národní jednoty. V době první republiky dosáhla poměrně vysoké úrovně ochotnická divadelní činnost Sokola v Moravské Loděnici, později pak hráli divadlo i hasiči v Trusovicích. V sokolovně bylo v roce 1927 zřízeno kino. V souvislosti s celostátní územní reorganizací v roce 1960 byly obce Bohuňovice, Moravská Loděnice a Trusovice spojeny v obec jednu s názvem Bohuňovice. V letech 1959 - 1960 byla vybudována nová budova školy. Na konci 50. let byl občany Trusovic postaven kulturní dům, slavnostně otevřený v roce 1961. V letech 1971 1972 bylo v bývalém objektu tělocvičné jednoty Orel, v Domovině v Moravské Loděnici, vybudováno nové širokoúhlé kino. V letech 1977 - 1979 byla provedena rekonstrukce a přístavba budovy obecního úřadu. V letech 1975 - 1976 bylo postaveno nákupní středisko družstvu Jednota. V roce 1983 byl zřízen dům s pečovatelskou službou pro staré osamělé občany. Koncem 80. let byla zahájena plynofikace obce - 1. větší akce směřující ke zlepšování životního prostředí. Po listopadové revoluci 1989 obec zaznamenala dynamický rozvoj jak v oblasti budování, tak i v rozvoji podnikatelských aktivit občanů. Byla ukončena rozsáhlá akce plynofikace, vybudována ekologická skládka a čistírna odpadních vod, systematicky se zahájila obnova a dostavba kanalizační sítě. Obec Bohuňovice zakoupila v r. 1996 pro rozvoj podnikání uzavřený areál MSDZ Šumperk a aktivizovala jej pro místní firmy. V současné době areál využívá 12 místních firem a zaměstnává cca 50 občanů Bohuňovic. Společné aktivity obce Bohuňovice, jejích obyvatel, spolků a podnikatelů vyústily v ocenění v soutěži "Vesnice roku 1999", kdy obec získala vítězství v regionu Střední Morava a postoupila mezi 10 nejlepších obcí v ČR. Od roku 2003 obec Bohuňovice provozuje Centrum zdraví – aqvapark s ubytovnou.

A.3.2. VÝVOJ URBANISTICKÉ STRUKTURY OBCE Původní urbanistická struktura Bohuňovic má typický charakter venkovské zástavby Hané - ulicovka, případně návesní ulicovka. Výrazným znakem hanáckých vesnic je kompaktní, sevřená zástavba uličních nebo návesních front, vesměs patrovými domy orientovanými podélnou stranou k veřejnému prostoru. Charakteristickými jsou tímto typem zejména původní centra bývalých samostatných obcí Bohuňovice, Moravská Loděnice a Trusovice, vyznačující se kompaktní zástavbou obklopenou zemědělskou krajinou. Původní prostorová struktura pozemků byla tvořena traťovými a nepravými traťovými pružinami. V 19. století rozdělila tuto strukturu tří sídel železnice. Obytná zástavba se rozvíjela v původním trendu ulicovek. Od 2. poloviny 20. století se v území začínají objevovat zemědělské a průmyslové areály, obytná struktura se začíná rozvolňovat z kompaktní uzavřené zástavby.

11

Na přelomu 20. a 21. století dochází k nové solitérní výstavbě, a to i na místě bývalých hospodářských budov – stodol v zadních částech zahrad a humen, zejména tam, kde existují a zachovaly se záhumenní cesty. Území se začíná zahušťovat a sídlo má tendenci postupně získat podobu kompaktně urbanizovaného zastavěného území.

A.3.3. CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Bohuňovice jsou hanácká obec, spojená ze tří původně samostatných obcí, s celkovou výměrou 1257 ha, ležící v nadmořské výšce 231 m n.m. Území obce Správní obvod 2 Správní obvod 3 Území NUTS 4 Území NUTS 3 Území NUTS 2 Turistická oblast

Bohuňovice Šternberk Olomouc Okres Olomouc Olomoucký kraj Střední Morava 36 Střední Morava - Haná

Zásadní funkcí v území je bydlení. Výroba je kromě zemědělství zastoupena drobnějšími podnikatelskými subjekty. Celé řešené území je členěno na území zastavěné a území nezastavěné. Zastavěné území je vymezeno v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, a to ke dni 31.12.2009. Je tvořeno zastavěnou částí obce vymezenou k 1. září 1966 a vyznačenou v mapách evidence nemovitostí (dále jen "intravilán"), zastavěným stavebním pozemkem evidovaným v katastru nemovitostí jako stavební parcela a další pozemkovou parcelou zpravidla pod společným oplocením, které spolu tvoří souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami. Podrobné plošné členění území na jednotlivé druhy využití v zastavěném území obce je zakresleno ve výkrese Ploch s rozdílným způsobem využití, pokud to nebylo účelné, vymezovaly se dle vyhl. č. 501/2006 Sb. plochy o rozloze nad 2 000 m2. Jedná se o: PLOCHY BYDLENÍ bydlení hromadné – v bytových domech bydlení individuální – v rodinných domech PLOCHY OBČANSKÉ VYBAVENOSTI - občanská vybavenost veřejná (obecní úřad, požární zbrojnice, zdravotnická zařízení, školská zařízení, kulturní a sportovní zařízení, církevní zařízení a hřbitovy, apod.) - občanská vybavenost komerční (obchod, služby, veřejné stravování, ubytování, komerční sportovní zařízení, apod.) PLOCHY VÝROBY - drobné podnikatelské aktivity neobtěžující okolní území - průmyslové výrobní areály neslučitelné s funkcemi bydlení a vybavenosti - samostatné areály zemědělské výroby neslučitelné s funkcemi bydlení a vybavenosti PLOCHY DOPRAVY - plochy silniční (plochy komunikací, apod.) 12

-

plochy statické dopravy (parkoviště apod.)

PLOCHY TECHNICKÉHO VYBAVENÍ - plochy technického vybavení (plochy jednotlivých zařízení technické infrastruktury) PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ - významná prostranství pro setkávání a shromažďování obyvatel - hlavní a významné komunikační tahy - plochy zeleně v centru obce Nezastavěné území zahrnuje převážně zemědělský půdní fond, vodní toky a plochy, plochy ÚSES a v minimální míře jsou zastoupeny lesní porosty.

A.3.4. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY ÚZEMÍ V rámci průzkumů byl proveden samostatný průzkum sociodemografických podmínek území, tj. zejména základního subsystému obyvatelstvo - zaměstnanost. Na základě průzkumů a rozboru podmínek řešeného území (z hlediska hospodářského, soudržnosti obyvatel území a podmínek životního prostředí) a dostupných podkladů je formulována územně plánovací koncepce rozvoje území obce, vytvářející obecné základní rámce pro výstavbu a vyvážený (udržitelný) rozvoj v řešeném území. Koncepce rozvoje území obce Obec Bohuňovice je výrazně se rozvíjejícím sídlem a integrovanou součástí sídelní struktury suburbanizačního regionu v okolí města Olomouce. Převažující funkcí řešeného území je funkce obytná, částečně obslužná a omezeně i výrobní, částečně rekreační. Obyvatelstvo obce vykazuje značnou sociální soudržnost, projevující se i v kulturním životě a spolkové činnosti. Zkvalitňování a rozvoj obytné funkce je dlouhodobou prioritou řešeného území. Z PÚR ČR (r. 2008) a ZÚR OLK (r. 2007) vyplývá zařazení řešeného území do rozvojové oblasti. Za mírně omezující faktor dlouhodobého rozvoje obce je nutno považovat nevyvážené hospodářské podmínky území, zejména podmínky zaměstnanosti obyvatel. Možnosti zlepšení hospodářských podmínek ve vlastním administrativním území obce je nutno realizovat zejména s ohledem na potřeby ochrany obytného a životního prostředí. Na základě komplexního zhodnocení rozvojových předpokladů (podmínek životního prostředí, hospodářských a podmínek soudržnosti obyvatel území) v obci Bohuňovice je předpokládán další růst počtu obyvatel (ve střednědobém časovém horizontu na cca 2750 obyvatel v r. 2025), při odpovídajícím rozvoji bydlení, velmi omezeně i druhého bydlení, podmínek pro podnikání a posílení obslužných funkcí obce. Základní bilance vývoje počtu obyvatel a bytů slouží především jako podklad pro navazující koncepci rozvoje veřejné infrastruktury a hodnocení přiměřenosti návrhu plošného rozsahu nových ploch, zejména pro podnikání a bydlení. Je součástí odůvodnění územního plánu. Tato orientační bilance spoluvytváří základní rámec při posuzování územního rozvoje, ale i širší posouzení přiměřenosti investic v řešeném území. Koncepce rozvoje veřejné infrastruktury Koncepce rozvoje technické infrastruktury vychází z orientační bilance vývoje počtu obyvatel a bytů. 13

Širší vztahy – sídelní struktura Pro sídelní strukturu celého správního obvodu (SO) Olomouc je do značné míry determinující mírně nadprůměrná hustota osídlení (ovlivněná vlastním městem Olomouc), značný počet obcí a nadprůměrná zátěž zemědělské krajiny antropogenními podmínkami území (zejména vlivem dopravy). Město Olomouc vytváří výrazné nadregionální centrum osídlení, v rámci celé Moravy (historicky jeden z centrálních prostorů Moravy). Tab. Základní ukazatele sídelní struktury SO ORP Olomouc a širší srovnání počet částí obyvatel na výměra km2/ obyvatel / kat. SO ORP obcí částí obec km2 obec území obec část.o km2 Olomouc 45 102 107 2,4 859 19,1 160 044 3 557 1 496 186 průměr ORP Olomoucký 30,6 58,8 59,0 2,1 405,1 14,3 49368,5 1 613 837 122 kraj ČR 30,5 63,0 72,8 2,8 382,3 15,4 44727,0 1 661 690 132 Malý lexikon obcí 2008, ČSÚ, data pro rok 2007 Pro hodnocení širších vztahů obce Bohuňovice je potřeba vnímat základní vymezení a definice rozvojových oblastí, rozvojových os a specifických oblastí na úrovni jednotlivých regionů, jak je provedeno v Politice územního rozvoje ČR (PÚR ČR z r. 2008, schválené v roce 2009) a Zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje (vydané v r. 2008). Administrativní územní obce je klasifikováno jako součást rozvojové oblasti v obou dokumentech. V rámci SO ORP Olomouc se na stabilitě osídlení pozitivně projevuje celá řada sociodemografických faktorů – navazující zejména na příměstskou – suburbanizační polohu obce, možnosti zaměstnanosti v regionu, charakter a stabilitu osídlení. Vesnické osídlení je z hlediska soudržnosti obyvatel stabilnější, působí však na ně zejména procesy spojené se stárnutím populace obyvatel obcí, růstem podílu druhého bydlení (pouze omezeně v řešeném území) a výrazné rozvojové impulsy (intenzivně v případě řešeného území). Převažujícími funkcemi řešeného území jsou funkce obytná, částečně obslužná, výrobní (zemědělská), okrajově rekreační. Zástavba obce je poměrně koncentrovaná, srostlá, vytváří jedno sídlo. Obec Bohuňovice je rozvíjející se součástí sídelní struktury Olomouckého regionu, tvořící přirozený spádový obvod města, zejména vlivem pohybu za prací a vzděláním. Značné vazby vykazuje obec i na blízký Šternberk. Sociodemografické podmínky Cílem kapitoly je zejména základní posouzení stavu a vývoje soicodemografických podmínek území, zejména nakolik vytvářejí podmínky pro udržitelný rozvoj území (tj. jak přispívají k vyváženému vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území). Sociodemografické podmínky území se přímo promítají do dvou těchto „pilířů“, tj. hospodářského rozvoje a soudržnosti společenství obyvatel území. Zaměstnanost (především v regionálním pohledu spádových regionů pohybu za prací) má prvořadý význam pro hospodářskou prosperitu většiny sídel, včetně řešeného území. Tyto podmínky doplňuje např. i vývoj mzdové úrovně v regionu, struktura zaměstnanosti, či podmínky pohybu za prací. Na základě zjištění hospodářských podmínek (zejména zaměstnanosti obyvatel), vlastních demografických podmínek, ale i širších rozvojových podmínek území je dále sestrojena prognóza vývoje počtu obyvatel a základní bilance vývoje bydlení (bytového fondu). Tato prognóza slouží i jako podklad pro zpřesnění návrhu technické infrastruktury obce, bilancí potřeby ploch, zejména vymezení přiměřených ploch pro rozvoj bydlení. 14

V demografickém (přirozená reprodukce) a sociálním chování populace (např. sociální soudržnosti rodin, místních komunit) se projevují změny spíše v jeho dlouhodobém vývoji. Z krátkodobějšího hlediska se do vývoje území (např. migrace za prací) mohou promítnout zejména „neočekávané“ hospodářské impulzy – např. lokalizace podnikatelské zóny v blízkosti řešeného území apod. Na vývoj počtu obyvatel v řešeném území měly dlouhodobě vliv tyto hlavní faktory: •

Poloha v intenzivně využívané zemědělské krajině, v zázemí velkého města

•

Dlouhodobá kontinuita a stabilita osídlení (po II. světové válce nedošlo k výraznější obměně obyvatel)

•

Vnímání, ale i pozitivní vývoj kvality obytného a životního prostředí v posledních desetiletích, zájem o bydlení v rodinných domech v okolí měst (subrurbanizace)

Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel od roku 1869 je patrný z následující tabulky. Tab. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v řešeném území územní Skutečnost jednotka rok 1869 1900 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2009 0- 1870 2031 2021 2144 2198 2363 2506 Bohuňovice 1297 1390 2008 Tab. Vývoj počtu obyvatel v posledních letech v řešeném území (zdroj: ČSÚ) přistěho- vystěho přirozená saldo vaní -vaní měna migrace rok stav 1.1. narození zemřelí 2001 2 363 14 22 68 46 -8 22 2002 2 377 21 18 54 49 3 5 2003 2 385 18 25 50 38 -7 12 2004 2 390 25 24 80 37 1 43 2005 2 434 25 21 61 37 4 24 2006 2 462 29 22 47 67 7 -20 2007 2 449 20 29 74 41 -9 33 2008 2 473 29 15 57 38 14 19 2009 2 506

Prognóza 2020-2025 2650-2750

změna celkem 14 8 5 44 28 -13 24 33

Počet obyvatel v řešeném území v minulosti (po druhé světové válce) dlouhodobě stagnoval nebo mírně rostl. Od devadesátých let minulého století došlo ke zlomu, růst se výrazně zrychlil. Podle nejnovějších údajů (ČSÚ) bylo v na začátku r. 2009 v obci 2506 trvale bydlících obyvatel. Vývoj počtu obyvatel v řešeném území je možno z hlediska obecných demografických podmínek považovat za velmi příznivý. V řešeném území se tak projevují obecné preference bydlení v příměstských sídlech, lokalitách, zejména s dobrou dopravní dostupností, kvalitním obytným prostředím. Věková struktura obyvatel vykazuje poměrně příznivé charakteristiky. Podíl dětí (věkové skupiny 0-14 let) byl mírně nadprůměrný – 17,1% (r. 2001). Průměrný věk obyvatel 38 let v r. 2001, je nižší než srovnatelný průměr okresu Olomouc (39 let) a i průměr ČR (39 let). Relativně příznivější zastoupení vykazuje i podíl obyvatel v poproduktivním věku. Dlouhodobě se obec nevyhne procesu stárnutí obyvatel. Stárnutí obyvatel – nepříznivý vývoj věkové struktury se promítá do poklesu potřeb školských a naopak růstu poptávky po sociálně zdravotních zařízení (zejména do oblasti komunitního plánování). Vzhledem k růstu počtu obyvatel budou potřeby školských kapacit stagnovat. Je však nutno připomenout, že

15

rozsah poptávky zejména po sociálních službách je citlivý na nastavení sociálního systému a stav sociální soudržnosti obyvatel území. Tab. Věková struktura obyvatel (ČSÚ, SLDB, r.2001) Územní obyvatel 0-14 let podíl 0-14 60+ let jednotka celkem let Česká republika 10230060 1654862 16,2% 1883783 okres Olomouc 224613 36056 16,1% 40942 Bohuňovice 2363 404 17,1% 413

podíl 60+ nezjištěno průměrný věk 18,4% 3483 39 18,2% 40 39 17,5% 0 38

Vzhledem k dosavadnímu vývoji počtu obyvatel v posledních letech a obecným tendencím v rozvoji osídlení (procesům suburbanizace) je možno předpokládat další růst počtu obyvatel a to až na 2750 obyvatel do roku 2025. Pro vývoj počtu obyvatel bude mít rozhodující vliv možnost zaměstnanosti v regionu, pohybu za prací a zejména disponibilních (připravených) stavebních pozemků pro bydlení (realizovaná bytová výstavba). Hospodářské podmínky Podle výsledků sčítání z roku 2001 bylo v řešeném území 1198 ekonomicky aktivních obyvatel, z nichž vyjíždělo za prací 713 osob (60%). Vyjížďka byla a je orientována především na Olomouc, omezeně i na Šternberk a blízké obce. Počet pracovních míst v řešeném území je odhadován asi na cca 350, především ve službách, drobném podnikání a zemědělské výrobě. Tab. Ekonomická aktivita obyvatel (ČSÚ, SLDB, r. 2001) ekonomicky podíl nezamě Míra EA podíl EA vyjíždějí podíl aktivní – EA stnaní nezaměs v zeměd v zeměd cí vyjíždějí (EA) tnanosti ělství ělství za prací cích* 224840 ČR 5253400 51% 486937 9,3% 230475 4,4% 4 43% okres Olomouc 116408 52% 13467 11,6% 5878 5,0% 39927 34% Bohuňovice 1198 51% 122 10,2% 93 7,8% 713 60% *Z počtu obyvatel celkem Počet podnikatelských subjektů v řešeném území (r. 2008, zdroj ČSÚ): celkem 450, z toho: Podnikatelé - fyzické osoby 336 Samostatně hospodařící rolníci 28 Svobodná povolání 19 Nadprůměrná míra nezaměstnanosti v řešeném území, ale i nízká úroveň mezd v okrese, (v září 2009 – byla v obci míra nezaměstnanosti 8,8%, 106 nezaměstnaných, v mikroregionu Olomoucka 6,1%, průměr ČR 6,8%) je částečně omezujícím faktorem dlouhodobého rozvoje řešeného území. Okres Olomouc patří z hlediska dlouhodobé úrovně nezaměstnanosti k relativně méně postiženým okresům (z hlediska poměrů na Moravě a v Olomouckém kraji), mírně nadprůměrně při srovnání celé České republiky. Řešení hospodářských problémů je v rámci systému územního plánování limitované. Návrh územního plánu by měl prověřit možnosti zlepšení situace v rámci řešeného území posílením nabídky ploch pro podnikání, rozšíření technické infrastruktury, ale i stabilizací funkčního využití ploch. Přitom však nelze zapomenout ani na hledání dalších možností intenzifikace využití ploch pro podnikání, včetně přihlédnutí k širším podmínkám regionu (vzniku podnikatelských zón v regionu, které nabídku ploch pro podnikání a 16

pracovních příležitostí dále posílí). Rozvoj podnikání v obci je nutno optimalizovat především s prvořadou funkcí obce v systému osídlení – funkcí bydlení. Bydlení Počet trvale obydlených bytů v řešeném území je pro rok 2009 odhadován na cca 850, z toho cca 65 v bytových domech. Podle definitivních výsledků sčítání bylo v roce 2001 v obci 778 trvale obydlených bytů, z toho 703 bytů v rodinných domech. Podprůměrný rozsah – 74 byty - vykazovaly trvale neobydlené byty, signalizující malé rezervy v intenzitě využití bytového fondu. V obci je cca 10 objektů individuální rekreace (ve sčítání v roce 1991 zde bylo uváděno 6 objektů individuální rekreace). Celkový rozsah druhého bydlení (jehož hlavní část tvoří tzv. neobydlené byty) je odhadován na cca 70 jednotek druhého bydlení. Tab. Bytový fond ( SLDB, r. 2001) neobydlené byty v celkem nezpůsobilé průměrné v bytových rodinných k bydlení stáří domech domech ČR 4366293 3827678 2160730 1632131 538615 53196 47 okres Olomouc 90627 82168 45211 36259 8459 1306 48 Bohuňovice 852 778 67 703 74 51 43 byty celkem

trvale obydlené

celkem

Tab. Věková struktura bytového fondu (ČSÚ, SLDB, r. 2001) Okres obec-celkem část obce ČR okres Olomouc Bohuňovice

byty postavené v období celkem 1946-1980 1980-1991 abs, % abs. % 3827678 1868940 48,8% 627486 16,4% 82168 39781 48,4% 12994 15,8% 778 325 41,8% 141 18,1%

1991-2001 abs. % 313769 8,2% 7967 9,7% 86 11,1%

V období 1991 - 2001 bylo v obci získáno 86 nových bytů. V posledních letech (po r. 2001) je v řešeném území realizováno kolem 10 bytů ročně novou bytovou výstavbou, se značným kolísáním v jednotlivých letech (intenzita nové bytové výstavby je výrazně vyšší než průměr ČR a pokrývá potřeby širšího regionu – zejména města Olomouce). Očekávaný rozsah nové bytové výstavby bude ovlivňovat: - odpad bytového fondu v rozsahu asi 0,2-0,4% z výchozího počtu bytů ročně, přitom často nepůjde o fyzický odpad (demolice), ale spíš o slučování bytů, nebo převod na druhé bydlení apod. - neustálé zmenšování průměrné velikosti cenzové domácnosti (růst podílu domácností důchodců, rozvedených a samostatně žijících osob apod.). Okrajovým faktorem je i možné snížení rozsahu soužití cenzových domácností. Růst soužití cenzových domácností, který probíhá v posledních letech, však není možno považovat (především ve vesnické zástavbě) za jednoznačně negativní proces. Dochází tím jak k efektivnějšímu využívání obytných kapacit, tak i k posilování sociální soudržnosti obyvatel (zejména na úrovni vlastních rodin) - změna počtu obyvatel, tj. očekávaný růst počtu obyvatel vyvolá potřebu cca 60-80 bytů

17

Na základě odborného odhadu je možno i nadále předpokládat realizaci cca 10 nových bytů ročně za velmi pravděpodobnou. Do řešeného území mohou směřovat zájmy jednotlivých investorů z regionu a i zájmy realitních firem, které se zajímají o realizaci ucelených lokalit obytné výstavby. Zda však bude nová výstavba skutečně realizována, závisí na reálné dostupnosti pozemků (nabídnutí na trhu), jejich ceně, na celkové ekonomické situaci apod. Z uvedeného důvodu je doporučováno zvažovat i s přiměřenými plošnými rezervami pro novou obytnou zástavbu (cca 50% potřeby ploch). TAB. BILANCE POČTU OBYVATEL A BYTŮ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ obec-část obce rok řešené území

obyvatel 2009 2506

trvale obydlených bytů 2009 2025 850 960

2025 2750

úbytek bytů do r. 2025 30

nových bytů do r. 2025 druhé bydlení v v plocha [ha] obytných jednotek obec-část obce bytových rodinných domech domech BD RD r. 2009 r. 2025 (BD) (RD) řešené území (0) (120) řešené území 0 140 70 80 Údaje v závorkách odpovídají očekávanému počtu bytů realizovaných na nových plochách vymezených v územním plánu obce jako návrhové. V obci je cca 65 trvale obydlených bytů v domech s charakterem zástavby bytových domů, jejich počet zůstane zachován, nové bytové domy nejsou navrhovány. Mírný nárůst druhého bydlení o cca 10 bytů se realizuje zejména formou „úbytku-odpadu“ trvale obydlených bytů.

SWOTT Silné stránky Obec je rostoucím příměstským sídlem na okraji rozvojové oblasti OB8 Olomouc definované PÚR ČR i ZÚR OK. Obec vykazuje velmi příznivý vývoj počtu obyvatel a značnou sociální soudržnost trvale bydlících obyvatel. Obec vykazuje vysokou atraktivitu bydlení, projevuje se zde zájem o bydlení i ze širšího regionu (zejména města Olomouce). Slabé stránky Stárnutí obyvatel – růst počtu a podílu obyvatel v poproduktivním věku. Omezená příprava disponibilních stavebních pozemků pro bytovou výstavbu. Příležitosti Zvýšení atraktivity bydlení, zejména ve vazbě na využití obytného potenciálu území a optimalizaci využití územně technických předpokladů rozvoje. Využití širší polohy obce s ohledem na dělbu funkcí tj. rozvoj zejména podnikatelského a částečně i obslužného potenciálu regionu a optimální využití obytných a částečně i rekreačních podmínek vlastního řešeného území. Příprava stavebních pozemků s ohledem na jejich nejlepší možné využití (posílení obytné atraktivity při dodržení zásad urbanistické ekonomie a zachování soudržnosti obyvatel obce). Rizika-ohrožení Nadměrně extenzivní a jednostranný rozvoj obce, překračující přirozené limity rozvoje. Koncentrace nové výstavby do jedné části obce, vznik oddělených sídel – „satelitů“. 18

Extenzivní a z hlediska lokalizace nevhodné posilování výrobních a obslužných funkcí obce, s negativními dopady zejména na atraktivitu bydlení a omezené rekreační předpoklady území. Dlouhodobě vysoká úroveň nezaměstnanosti.

A.3.5. REKREACE Okolí obce je typickou agrární krajinou oblasti Hané, tomu odpovídá i přírodní zázemí, které kromě území podél Trusovického potoka nemá pro rekreační využití v přírodě dostatečně atraktivní přírodní podmínky. Naopak krajinný rámec, do kterého je obec zasazena, vytváří sympatická panoramata a horizonty s výhledy na zalesněné okraje Nízkého Jeseníku na východě a s dominantou Svatého Kopečku na jihovýchodě. V území nejsou vedeny turisticky značené trasy. Významným prvkem rekreačního charakteru jsou cyklotrasy a cyklostezky křižující území obce. Rekreační potenciál do obce nově přináší v současné době i výrazněji se rozvíjející chov koní a s ním spojené jezdectví, které je provozováno v bývalém areálu ZD v Moravské Loděnici Jezdeckým Klubem DERBY s.r.o. Rekreační zázemí v obci Bohuňovice však zásadně vytvářejí spíše zařízení civilizačního charakteru. Jedná se zejména o sportovně rekreační zázemí sportovních areálů - Tenisové kurty a TJ Sokol Bohuňovice a areál Centrum zdraví i s nabídkou ubytování a dalších služeb. Areály jsou soustředěny v centru obce a jsou obklopeny výraznými plochy zeleně. Potřebu kultivace a doplnění těchto ploch dokumentuje zpracovaná ideová studie centra obce Bohuňovice (Atelier Bonmot s.r.o. 2008). Minimální zastoupení zaujímá v Bohuňovicích v rekreačním vyžití území forma individuální rekreace pobytové. Jedná se o 5 objektů chat převážně v okrajových polohách obce. Individuální rekreaci slouží dále některé objekty v obytném území, jedná se většinou o starší obytné domy využívané jako tzv. druhé bydlení. Specifickou formu rekreačního využití skýtá areál Letiště Bohuňovice.

A.3.6. OBČANSKÁ VYBAVENOST OBCE Na území obce se v současné době nacházejí zařízení veřejné i komerční vybavenosti. Vybavenost je nejvíce soustředěna kolem centrálního veřejného prostoru – hlavní třída od železničního přejezdu po obecní úřad, a to jak v samostatných objektech, tak v přízemním parteru některých obytných domů a je převážně komerčního charakteru – obchod, drobné služby, jejichž zastoupení může být a je proměnné. Ostatní zařízení, jak obecní, tak i komerční jsou situována i v dalších částech obce, v rámci celého zastavěného území obce, ale již v ojedinělém výskytu. VEŘEJNÁ SPRÁVA
Obecní úřad - Bohuňovice
Hasičská zbrojnice ŠKOLSTVÍ
Základní škola - Bohuňovice
Mateřská škola - Bohuňovice
ZUŠ Šternberk – pobočka v Bohuňovicích
Střední škola zemědělská Olomouc, praktické vyučování Bohuňovice 19

ZDRAVOTNICTVÍ
Zdravotní středisko - lékařská pracoviště – soukromé ambulance
Lékárna SOCIÁLNÍ SLUŽBY
Dům s pečovatelskou službou KULTURNÍ A CÍRKEVNÍ ZAŘÍZENÍ
Kulturní dům
Kino
Kostel
Fara SPOLKY A ZÁJMOVÁ ČINNOST,
SDH Bohuňovice
SDH Trusovice
TJ Sokol Bohuňovice
ČZS Bohuňovice
Bohuňovické mažoretky
Aerobic Flip
Rotor LBT
Raft club Bohuňovice
HC Volvo Bohuňovice
Western club Bohuňovice
ČSCH Bohuňovice
Český svaz žen Bohuňovice
Šachový klub Bohuňovice
Chovatelé poštovních holubů Bohuňovice
Honební společenstvo Bohuňovice
Český rybářský svaz Bohuňovice
Mateřské centrum Kuličky TRADICE
Tradiční velikonoční slavnost Matičky
Hasičské slavnosti sv. Floriána
Obecní ples
Papučové bál SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ
Tenisové kurty
Sportovní areál TJ Sokol Bohuňovice
Sokolovna (nefunkční)
Centrum zdraví ZAŘÍZENÍ OBCHODU A SLUŽEB
Pošta
Česká spořitelna
Dům služeb
Knihovna
Kadeřnictví
Rehabilitace
Nákupní středisko Zuzka
Pekárna
Prodejny potravin a smíšeného zboží 20









Konzum Masna Drogerie Obchod U Veselovských Veterinární ambulance ČSPH

UBYTOVACÍ A STRAVOVACÍ ZAŘÍZENÍ
Centrum zdraví
Motorest
Hospoda U Hlaváčů
Restaurace U Borovice
Restaurace Sport klub
Zahradní výčep U Kamzíka
Floriánka Pod Kaštany

A.3.7. VÝROBA A TĚŽBA A.3.7.1. VÝROBA, SKLADOVÁNÍ, SLUŽBY Průmyslová i drobná výroba, skladování a služby výrobního charakteru jsou v obci zastoupeny podnikatelskými subjekty, situovanými koncentrovaněji zejména v areálu bývalé pily, reprezentovanými společnostmi: • Hydraulikservis • Rolux – žaluzie • Elpramont • Standox • Unitech – kovo • Pálenice • Pekárna DOMAPEK • DAJANNA PET, výrobna krmiv pro akvarijní ryby • ALLWOOD, nákup, manipulace, prodej • Kamenosochařství • DANTRADE • Dřevovýroba • Stolárna Beneš • Stavebniny • K+C servis • Ondřej Pauch – stavby-izolace-obklady • A-Z stavby • APM – autoservis • Autoopravna • Opravna automotorů • Autokarosárna • Autodílna Zapletal • Mamba Air Bohuňovice A.3.7.2. ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA Na pozemcích obce hospodaří zemědělské subjekty: • ZD Bohuňovice s.r.o • Jezdecký Klub DERBY s.r.o. 21

•

Zahradnictví

Hlavním subjektem zemědělské výroby v území je ZD Bohuňovice s.r.o., zabývající se rostlinnou výrobou kombinovanou se živočišnou, výrobou a opravou zemědělských a lesnických strojů, opravou a údržbou motorových vozidel. V areálu je od roku 2008 provozovaná bioplynová stanice BPS Bohuňovice (celkový instalovaný elektrický výkon 500 kW). Chov koní společnosti je lokalizován na bývalé farmě živočišné výroby v západní části Moravské Loděnice, s nově rekonstruovanou stájí pro koně, s drezúrním obdélníkem a ohradou, v současné době je zde ustájeno 35 koní. V areálu farmy jsou situovány stájové objekty, písková jízdárna se skokovým materiálem a nově také krytá jezdecká hala a pomocné objekty včetně zázemí pro jezdce. Zahradnictví se zabývá produkcí zejména sortimentu sazenic pro venkovní pěstování.

VÝPOČTY A NÁVRHY OCHRANNÉHO PÁSMA CHOVŮ HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT Provozovatelé chovů: Lokalita 1. - ZD Bohuňovice, spol. s.r.o. Lokalita 2. - Jezdecký Klub Derby s.r.o., Bohuňovice - Moravská Loděnice

1. Všeobecné údaje a podklady ke stanovení ochran.pásma chovů Stanovení pásma hygienické ochrany - všeobecné údaje Ochranná pásma chovů (dále OP) dvou zemědělských lokalit na území obce bohuňovice byla navržena a stanovena v roce 1994 v rámci řešení návrhu územního plánu a schválena při změně č.1 úpsú v roce 1999. Na základě podstatných změn v kategoriích i počtech hospodářských zvířat na obou zemědělských lokalitách jsou vypracovány nové aktuální Návrhy ochranného pásma - jak pro farmu ZD Bohuňovice, tak i pro chov koní v místní části Moravská Loděnice. Podklady poskytnuté provozovateli chovu: Funkční využití objektů zemědělské lokality, kategorie a hmotnosti ustájovaných zvířat, počty kusů, technologie ustájení, výšky výduchů stájového vzduchu – viz dále. Lokalita 1– Farma ZD Bohuňovice, s.r.o. Stájové objekty chovu zvířat (sOCHZ) sOCHZ

Kategorie

1

kravín

výkrm skotu

4

OMD

odchov telat po odstavu (Tr)

10

OMD

odchov jalovic nad 350 kg

Č.

Kapacita (ks)

Průměrná živá hmotnost (kg)

130

400

90

do 250

130

450

Poznámka : V tabulce je použito původní číslování objektů (z předchozího proj. OP chovu) Pomocné objekty chovu zvířat (pOCHZ) a jejich příslušnost ke stájovým objektům chovu zvířat (sOCHZ). Č.20 - Silážní jáma (hl. pod terénem cca 2m) s kapacitou odpovídající potřebám současného chovu a bez mokrého silážování (min.30% sušiny).

22

Č.21 – Zpevněná betonová plocha k uskladňování siláže, senáže (min.30% sušiny) ; oboustr. betonové krycí stěny Pro výpočet OP chovu se uvažují pouze pOCHZ emisní, produkující škodlivé emise plynů a aerosolu (např. silážní žlaby s mokrým silážováním, nekrytá hnojiště atp.)Oba výše uvedené objekty chovu jsou posuzovány jako neemisní, které nejsou zahrnovány mezi pomocné objekty chovu zvířat. Korekce emisního čísla Korekce emisního čísla na technologii (výpočetní list, řádek „j“) č. sOCHZ Technologie

Korekce (%)

1

kravín

Ustájení na hluboké podestýlce

0

4

OMD

Ustájení na hluboké podestýlce

0

OMD

Ustájení stelivové, hnojiště u stáje; odvoz mrvy v pravidelných intervalech mimo farmu

0

10

Korekce emisního čísla na převýšení (výpočetní list, řádek „k“) Výška OHO (nadpraží oken nejbližšího RD)

sOCHZ

OHO = 3,5 m

Výška výduchu stájového vzduchu+dosah vzdušného proudu (m)

Ln (m)

Převýšení (m)

Korekce (%)

1

5,0 + 2,0 = 7,0

+3,5

330

-3,5

4

4,5 + 1,0 = 5,5

+2,0

170

-3,0

10

6,5 + 1,0 = 7,5

+4,0

240

-4,0

Poznámka. Při stanovení převýšení se počítá vždy s výškou nad terénem -nikoli s výškou nadmořskou. Na každý metr převýšení se odečítá od emisního čísla 1% jeho hodnoty při Ln nad 200m a 1,5% jeho hodnoty při Ln 100-200m. Korekce emisního čísla na faktor ochranné zeleně (výpočetní list, řádek „l“) č. sOCHZ

Ochranná zeleň

Korekce (%)

Vzrostlá vysazená zeleň, neprodouvavá, s ochrannou funkcí (mezi chovem a OHO)

1,10

-10

Korekce emisního čísla podle četnosti větru (výpočetní list, řádek „m1“) Směry větru ze * % korekce **

S

SV

V

JV

J

JZ

Z

SZ

Calm

∑

10

8

4

9

8

8

8

16

29

100

+9

-7

-30

+1

-7

-7

-7

+30

1/8 calmu=3,625

*

Četnost jednotlivých směrů větru vyjádřená v procentech všech pozorování pro obec Bohuňovice dle údajů Českého hydrometeorologického ústavu. * * Výpočet korekce na roční průměrnou větrnou růžici - viz výpočetní listy, tabulka B Ostatní korekce (výpočetní list, řádek „m2“) č. sOCHZ 1,4,10

Korekce ostatní na bariérové neemisní objekty uzavřené, situované mezi emisními objekty chovu a objekty hygienické ochrany

Ostatní údaje Viz situace 1 : 5000 a výpočetní listy návrhu OP chovu.

23

Korekce (%) -10

2. Výpočetní listy návrhú OP chovů 2. a) Výpočty OP chovu, určující poloměry OP 1.)Tab. A (bez VTR kor)→ výpočty OP chovu pro 350 ks skotu; + dopočet OP pro stáj č.4; OP vztaženo k OHO A 2.)Tab. B1-3→ Výpočty OP chovu ve všech 8 směrech dle četnosti větru Tab. B 3a→ Výpočty OP stáje č.4 v 8 směrech dle četnosti větru Dle přílohy č.1 metodiky pro posuzování chovů zvířat a výpočet jejich ochranného pásma (odd. zvláštní případy) - bylo provedeno doplnění kružnice OP lokality 1 se středem v emisním středu CHZ kružnicemi OP stáje č.4. Jedná se o případ, kdy OP emisního objektu přesahuje celkové OP chovu. Vysvětlivky k tabulkám výpočetních listů: Tabulka A: řádek : c - označení kategorie hospodářských zvířat sOCHZ (nebo jeho části) d - skutečný počet zvířat dané kategorie e - průměrná živá hmotnost zvířete f - celková živá hmotnost g - počet standardizovaných zvířat h - emisní konstanta dané kategorie zvířat i - emisní číslo podle objektů chovu j-m2 - korekce emisního čísla (technologie, převýšení, zeleň, vítr, ostatní) n - suma korekce o - Ekn= emisní číslo OCHZ upravené ve smyslu korekcí p - Ln= vzdálenost stájového OCHZ – OHO, příp.vzdálenost emisního pomocného OCHZ- OHO s - LES = vzdálenost emisního středu t - středový úhel, vzniklý spojením OCHZ a krajního OCHZ s OHO. Středový úhel krajního OCHZ je nula v - α ES= výsledný středový úhel emisního středu x - r OP= požadovaný poloměr kružnice OP opsané emisnímu středu y - rozdíl vypočteného a požadovaného r OP (suma s – suma x ) Poznámka k řádku „x“ výpočetního listu : r OP = 124,98 x (suma EK)0,57 Tabulka B : VLkor VTRkor

- součet korekcí z výpočetního listu-bez VTRkor (podklad pro výpočet) - korekce na vítr

Grafické vyjádření OP chovu dle větrné růžice -viz mapa v měřítku 1:5000 1.) Tab.A, bez VTR kor→ výpočetní list návrhu op chovu , vztaženo k OHO Provozovatel chovu : ZD Bohuňovice ř. ukazat. Výpočty OP vztaženy k OHO A - nejbližší rodinný dům a CHZ

Farma ŽV Bohuňovice funkční využití stájí č.1, 4, 10

Farma ŽV Bohuňovice Celkem dopočet OP stáje č. 4

b c d e f g h

1 VS 130 400 52 104 0,005

x x 350 ks x 133 t 266 ks x

OCHZ KAT STAV Ø ŽVkg C ŽH t T Cn

4 Tr 90 250 22,5 45 0,005

10 J 130 450 58,5 117 0,005

24

4 Tr 90 250 22,5 45 0,005

Celkem x x 90 ks x 22,5 t 45 ks x

i j k l m1 m2 n o p r s t

En TECH PŘEV ZEL VÍTR OST CEL Ekn Ln Ekn .Ln LES αn

u Ekn. α v α ES x r OP y

±

0,520 0 -3,5 -10

0,225 0 -3,0 0

0,585 0 -4,0 -10

-10 -23,5 0,398 330 131,34 x 12

-10 -13,0 0,196 170 33,32 x 0

-10 -24,0 0,445 240 106,80 x 20

4,80

0

8,90

x

x

124,98 . (1,039)

1,330 x x x x x

0 0 0,225 170 38,25 x 0

1,039 271,46 260m x 13,70

0

13°

x 0,57

0,225 0 0 0

130m

=

suma s - suma x =

124,98 . (0,225)

0,57

-130m suma s - suma x =

0,225 x x x x x 0,225 38,25 170m x 0

x

0

=

55m -115

rozdíl vypočteného (suma s) a požadovaného (suma x) poloměru ochr. pásma (r OP)

Tab. B 3a, dopočet OP pro stáj č. 4 v osmi směrech dle větrné růžice VTR kor → Korekce na roční průměrnou větrnou růžici pro lokalitu Vítr od Četnost% +calm/8 VTR kor Suma kor En Ek r OP(m) r OP k

S (N) 10 13,625 +9 +9 0,225 0,245 55 J

SV(NE) 8 11,625 -7 -7 0,225 0,209 25 JZ

V (E) 4 7,625 -30 -30 0,225 0,158 20 Z

JV (SE) 9 12,625 +1 +1 0,225 0,227 54 SZ

J (S) 8 11,625 -7 -7 0,225 0,209 25 S

JZ (SV) 8 11,625 -7 -7 0,225 0,209 25 SV

Z (V) 8 11,625 -7 -7 0,225 0,209 25 V

SZ(NV) Calm 16 29 19,625 29/ 8= 3,625 +30 +30 0,225 0,293 60 JV

2.) Tab. B 1- 3 → Výpočty OP chovu ve všech 8 směrech dle četnosti větru Výpočet zohledňuje roční průměr, větrnou růžici pro danou lokalitu chovu Tab. B1 - Podklady pro výpočet VLkor (tj.součet korekcí z výpočetních listů - bez VTRkor) → OP chovu ve směru k J, JV (z ES) a CHZ F a rm a Ž V B o h u ň o v i ce b OCHZ 1 4 10 c KAT VS Tr J g T,ks 104 45 117 h Cn 0,005 0,005 0,005 i En 0,520 0,225 0,585 k PŘEV -3,5 -3,0 -4,0 l ZEL -10 0 -10 m2 OST,bar -10 -10 -10 n CEL kor. -23,5 -13,0 -24,0 o Ekn 0,398 0,196 0,445

← vítr ze S,SZ Celkem x x 266 ks x 1,330 x x x 1,039

25

Tab. B2 - Podklady pro výpočet VLkor (tj.součet korekcí z výpočetních listů - bez VTRkor) a b c g h i n o

→ OP chovu ve směru k JZ,Z,SZ,S,SV,V (z ES) CHZ F a rm a Ž V B o h u ň o v i ce OCHZ 1 4 10 KAT VS Tr J T,ks 104 45 117 Cn 0,005 0,005 0,005 En 0,520 0,225 0,585 korekce CEL kor. Ekn 0,520 0,225 0,585

← vítr ze SV,V,JV,J,JZ,Z Celkem x x 266 ks x 1,330 x

1,330

Tab. B3, VTR kor+VL kor → Korekce na roční průměrnou větrnou růžici pro lokalitu a celková korekce + OP chovu pro stáje č. 1,4,10 v osmi směrech dle větrné růžice S (N) Vítr od Četnost% 10 +calm/8 13,625

SV(NE) 8 11,625

VTR kor +9 -7 VL kor - 22 0 Suma kor - 13 -7 En 1,330 1,330 Ek 1,157 1,237 r OP(m) 135 140 J JZ r OP k VLkor ve směru větrů :

V (E) 4 7,625

JV (SE) 9 12,625

J (S) 8 11,625

JZ (SV) 8 11,625

Z (V) 8 11,625

SZ(NV) 16 19,625

-30 0 -30 1,330 0.930 120 Z

+1 0 +1 1,330 1,343 150 SZ

-7 0 -7 1,330 1,237 140 S

-7 0 -7 1,330 1,237 140 SV

-7 0 -7 1,330 1,237 140 V

+30 - 22 + 8 1,330 1,436 155 JV

Calm 29 29/ 8= 3,625

ze S,SZ = (suma Ekn : suma En -1) x 100 (%)=(1,039 : 1,330 -1) x 100 = -22,0 % ze SV,V,JV,J,JZ,Z = (1,330 : 1,330 -1) x 100 = 0%

Výpočet VTR kor, tj.korekce na r. průměr větrnou růžici (calm = 29; 1/8 calmu= 3,625) S

s 10 SV,J,JZ,Z s 8 V s 4 JV s 9 SZ s 16

četností %

+1/8 calmu =

13,625 % . 8

= 109%

= korekce

+9 %

četností %

+1/8 calmu =

11,625 % . 8

=

93%

= korekce

-7 %

četností %

+1/8 calmu =

7,625% . 8

=

61%

= kor.

četností %

+1/8 calmu =

12,625% . 8

= 101%

= korekce

četností %

+1/8 calmu =

19,625% . 8

= 157%

= kor

-30 % +1 % +30 %

Poznámka: Korekce dle četnosti větrů se omezuje 30% v kladném i záporném smyslu Lokalita 2 - Chov koní, Jezdecký Klub DERBY s.r.o. Bohuňovice- Moravská Loděnice Objekty chovu zvířat (sOCHZ) Čísla objektů chovu

Kategorie

1-4

koně, klisny

Kapacita (ks) 40

26

Průměrná živá hmotnost (kg) 500

Příslušenství stájí s chovem jezdeckých koní Součástí chovu koní je přípravna krmiv, postrojovna-sedlárna, místnost pro ošetření koní a pro hlídku (dozor), sklady krmiv a steliva a odpadová zařízení, tj. močůvková jímka a hnojiště. Další součástí chovu jezdeckých koní je kromě ustájení a příslušenství i jízdárna a překážková dráha /parkur/, klubovna a společenské prostory. →Přípravna krmiv: na jednoho koně se předpokládá cca 0,8m2 podlahové plochy →Postrojovna (sedlárna): jeden postroj 0,7m délky věšáku. →Místnost pro hlídku (dozor): doporučená plocha 8,0m2 ;vytápěná místnost, spojená s ustájovacím prostorem pevným zasklením. Součástí je samostatné hygienické zařízení. →Sklad krmiv a steliva: v samostatně stojícím objektu. →Technologie ustájení: stlaný provoz, hluboká podestýlka →Odpadové zařízení - močůvková jímka, hnojiště: odpovídající počtu ustájených koní a intervalu vyvážení močůvky a hnoje. → Součástí chovu jezdeckých koní je i volný pohyb ve výběhu – výcvik koní i jezdců Produkce močůvky a hnoje 3

3

Roční produkce močůvky na jednoho koně je 1až 1,2m , čerstvého hnoje 6 až 8 m , uleželého hnoje 3 4,8 až 6,4 m .

Vazba chovů hospodářských zvířat na půdu Na 1 ha zemědělské půdy se předpokládá………………. koně 3 - 4 VDJ Pozn.: 1 VDJ = velká dobytčí jednotka, představuje zhruba 500 kg živé hmotnosti zvířat Požadavky na mikroklima Vzdušný prostor : na dospělého koně se počítá 20m3 vzdušného prostoru; Větrací zařízení -má zabezpečit dvojnásobnou až trojnásobnou výměnu vzduchu za hodinu.

2.b) Výpočty OP chovu, určující poloměry OP 1.)Tab.A (bez VTR kor) → výpočty OP chovu s ustájením 40 koní 2.)Tab. B 1,2 → Výpočty OP chovu ve všech 8 směrech dle četnosti větru Vysvětlivky k tabulkám výpočetních listů: Tabulka A: řádek: c - označení kategorie hospodářských zvířat sOCHZ (nebo jeho části) d - skutečný počet zvířat dané kategorie e - průměrná živá hmotnost zvířete f - celková živá hmotnost g - počet standardizovaných zvířat h - emisní konstanta dané kategorie zvířat i - emisní číslo podle objektů chovu j-m2 - korekce emisního čísla (technologie, převýšení, zeleň, vítr, ostatní) n - suma korekce o - Ekn= emisní číslo OCHZ upravené ve smyslu korekcí p - Ln= vzdálenost stájového OCHZ – OHO, příp.vzdálenost emisního pomocného OCHZ- OHO s - LES = vzdálenost emisního středu t - středový úhel, vzniklý spojením OCHZ a krajního OCHZ s OHO. Středový úhel krajního OCHZ je nula v - α ES= výsledný středový úhel emisního středu x - r OP= požadovaný poloměr kružnice OP opsané emisnímu středu y - rozdíl vypočteného a požadovaného r OP (suma s – suma x )

27

Tabulka B: VLkor VTRkor

- součet korekcí z výpočetního listu-bez VTRkor (podklad pro výpočet) - korekce na vítr

Grafické vyjádření OP chovu dle větrné růžice -viz mapa v měřítku 1:1000 1) Tab. A, bez VTR kor → výpočetní list návrhu op k nejbližšímu RD ř. a

ukazat. CHZ

b c d e f g h i j k l m1 m2 n o p r s t u

OCHZ KAT STAV Ø ŽV kg C ŽH t T Cn En TECH PŘEV ZEL VÍTR OST CEL Ekn Ln Ekn .Ln LES αn Ekn.α n

v

α ES

x

Provozovatel a vlastník chovu : Jezdecký Klub DERBY s.r.o. Bohuňovice Zemědělská lokalita s chovem 40 koní - Mo r a vs k á Lo d ěn ic e Výpočty OP chovu bez VTR kor celkem 1-4 x K x 40 40ks 500 x 20,00 20,00t 40 40ks 0,003 x 0,12 0,12 x x x x x 0 x 0,12 0,12 160 x 19,20 19,20 x x x x 160m x x x x x

r OP chovu

x

124,98 . (0,12)

x

x

x

0,57

40m

=

Výpočet OP chovu - poznámka k řádku „x“ výpočetního listu: r OP = požadovaný poloměr kružnice návrhu OP opsané emisnímu středu. Zjistí se podle vztahu: r OP = 124,98 . (suma Ek)0,57 Ek = emisní číslo korigované (dle druhu technologie ustájení, zeleně, převýšení, aj.) Korekce emisního čísla nebyly ve výpočtech (v tab.A) použity 2)Tab.B1,2→ Výpočet OP chovu ve všech 8 směrech dle četnosti větru Výpočet zohledňuje roční průměrnou větrnou růžici pro danou lokalitu chovu Tab. B1 - Podklady pro výpočet VLkor (tj.součet korekcí z výpočetních listů - bez VTRkor) a b c g h i k l

CHZ OCHZ KAT T,ks Cn En PŘEV ZEL

L o k al it a s ch o v em k o n í, B o h u ň o v i ce- M o r av s ká L o d ě n i ce 1–4 K 40 0,03 0,12 0 0

28

Celkem x x 40 ks x 0,12 x x

m2 OST,bar n CEL kor. o Ekn

0 0 0.12

x 0,12

Tab. B2 VTR kor+VL kor→ Korekce na roční průměrnou větrnou růžici pro lokalitu a celk. korekce + OP chovu v osmi směrech dle větrné růžice Vítr od Četnost% +calm/8 VTR kor VL kor Suma kor En Ek r OP(m) r OP k

S (N) 10 13,625 +9 0 +9 0.12 0,1308 40 J

SV(NE) 8 11,625 -7 0 -7 0.12 0,1116 35 JZ

V (E) 4 7,625 -30 0 -30 0.12 0,0840 30 Z

JV (SE) 9 12,625 +1 0 +1 0.12 0,1212 37 SZ

J (S) 8 11,625 -7 0 -7 0.12 0,1116 35 S

JZ (SV) 8 11,625 -7 0 -7 0.12 0,1116 35 SV

Z (V) 8 11,625 -7 0 -7 0.12 0,1116 35 V

SZ(NV) Calm 16 29 19,625 29/ 8= 3,625 +30 0 +30 0.12 0,1560 45 JV

Výpočet VTR kor,tj.korekce na roční průměr. větrnou růžici pro lokalitu (calm = 29; 1/8 calmu= 3,625) S SV,J,JZ,Z V JV SZ

s10 četností

%

+1/8 calmu =

13,625 % . 8

= 109%

= korekce

+9 %

s8 četností

%

+1/8 calmu =

11,625 % . 8

=

93%

= korekce

-7 %

s4 četností

%

+1/8 calmu =

7,625% . 8

=

61%

= kor.

s9 četností

%

+1/8 calmu =

12,625% . 8

= 101%

= korekce

s16 četností

%

+1/8 calmu =

19,625% . 8

= 157%

= kor

-30 % +1 % +30 %

Poznámka: Korekce dle četnosti větrů se omezuje 30% v kladném i záporném smyslu

3. Závěr Při posuzování chovů zvířat se zjišťuje, zda chovy v daném rozsahu a při daném řešení ochrany zdravých životních podmínek ovlivní nebo neovlivní nejbližší objekty hygienické ochrany. Další návaznosti - vyhlášení ochranného pásma územním rozhodnutím a příp. řešení ostatních vztahů k ochrannému pásmu spadá výhradně do kompetence příslušného stavebního úřadu. (Majetkoprávní vztahy OP neřeší). Rozsah OP chovu zvířat - komentář Na základě výpočtů a dle grafického vyjádření ochranných pásem chovů pro zemědělské lokality s živočišnou výrobou v obci Bohuňovice lze konstatovat, že chovy v daném rozsahu nezasahují a ani zásadně neovlivní nejbližší stávající objekty aktuální z hlediska hygienické ochrany. Lokalita 1 - farma živočišné a rostlinné výroby Bohuňovice Stanovené ochranné pásmo chovu pro dané kategorie a stavy ustájovaného skotu je vyhovující, OP nezasahuje nejbližší obytné objekty. Provozovatel ve svém výhledovém výrobním programu neuvažuje se zvyšováním stavů hospodářských zvířat, budou využívány pouze kapacity stávajících funkčních stájí pro odchov skotu a jalovic. Odchov prasat byl zrušen a není s ním výhledově uvažováno. Objekty bývalých vepřínů jsou ve špatném technickém stavu, některé byly již zbourány (viz mapa č.1 s legendou funkčního využití objektů). 29

V západní části areálu farmy, v prostoru zbouraného teletníku (mezi stájemi č.1,4,10) je situována bioplynová stanice, tj. nadzemní, uzavřené ocelové kruhové nádrže. Zařízení bylo zprovozněno v roce 2008. Dokumentace k bioplynové stanici (j. stavební povolení, vyjádření hygienika atp.) je k dispozici (k nahlédnutí) u provozovatele. Lokalita 2 – areál s chovem jezdeckých koní, Bohuňovice - Moravská Loděnice Chov koní provozuje Jezdecký Klub DERBY s.r.o. Bohuňovice-Moravská Loděnice (kontakt: Kateřina Tomíková, tel. 603255608). V areálu jsou situovány čtyři objekty, z nichž tři byly původně využívány zemědělským družstvem k výkrmu prasat a k odchovu prasnic a selat; po rekonstrukci jsou využívány k ustájování i výcviku jezdeckých koní. Koně jsou i volně ve výběhu a plochy areálu jsou využívány k výcviku jezdců i koní. Je zřejmé, že s provozem na jednotlivých lokalitách chovů se v průběhu roku mohou vyskytnout i krátkodobé mimořádné stavy s vyššími koncentracemi emisí v ovzduší, zejména při odvozu hnoje (kejdy) obcí, či při mimořádně nepříznivých klimatických podmínkách (které nepostihuje standardní klasifikace kvality ovzduší, která je používána pro výpočty). Tyto mimořádné stavy vyšších koncentrací je třeba hodnotit jako krátkodobé, nepravidelné.

Opatření na ochranu zdravých životních podmínek Pro zamezení výskytu eventuálních hygienických závad a opatřeními na ochranu zdravých životních podmínek se rozumějí zejména: • technická opatření vylučující možnost havarijního znečištění půdy, podzemních či povrchových vod; • ochranná provozní opatření (např.zákaz manipulace s výkaly za nepříznivé meteorologické situace); • dezinfekce, dezinsekce a deratizace v chovech zvířat a ostatní prokázaně účinná provozní opatření. V ochranném pásmu chovů zvířat nelze povolit provoz a výstavbu staveb vyžadujících hygienickou ochranu (školských a dětských zařízení, budov sloužících k obytným, zdravotnickým, potravinářským, tělovýchovným a rekreačním účelům a jiných).

A.3.8. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY V ÚZEMÍ Kapitola shrnuje dostupné informace o problematice ochrany přírody a krajiny v rámci zpracování územní analýzy obce Bohuňovice. Pozornost byla věnována charakteristice přírodních podmínek zájmového území a problematice obecné a zvláštní ochrany přírody. Jako podklad byla využita odborná literatura, materiály přístupné na Magistrátu města Olomouce, digitální data poskytnutá Magistrátem města Olomouce a Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR), včetně dat o ÚSES (Územně-analytické podklady, ZÚR Olomouckého kraje). V případě problematiky ÚSES byla využita dostupná data o lokálním, regionálním a nadregionálním ÚSES. Konkrétně byla k dispozici následující data: Lokální ÚSES:
„Generel lokálního územního systému ekologické stability“ (zpracovatel: Ing. Radoslav Sáblík a kol., Agroprojekt Olomouc, 1993) – textová, tabulková a grafická část
„Systém ekologické stability krajiny na katastru obcí Dolany, BělkoviceLašťany“ (zpracovatel: RNDr. Karel Nykles, Ekologiam, Mariánské Lázně, 1995) – textová a grafická část
Digitální vymezení lokálního ÚSES – Územně analytické podklady, poskytnuté Magistrátem města Olomouce 30

Regionální ÚSES: dle dostupných podkladů se v zájmovém území obce Bohuňovice nenachází prvky regionálního ÚSES. Nadregionální ÚSES:
Zásady územního rozvoje (ZÚR) Olomouckého kraje – digitální data Případný výskyt registrovaných významných krajinných prvků na území Bohuňovic byl ověřován na Magistrátu města Olomouce. Informace o památných stromech, lokalitách Natura 2000 a zvláště chráněných územích byly k dispozici v Ústředním seznamu ochrany přírody spravovaném AOPK ČR. AOPK ČR také poskytla výsledky mapování biotopů soustavy Natura 2000 v prostoru Bohuňovic a výstupy z nálezové databáze ochrany přírody (NDOP). Prostorové souvislosti byly zjišťovány za pomocí Geoportálu CENIA. Aktuální stav přírody a krajiny byl zmapován během terénního průzkumu v průběhu prosince 2009.

A.3.8.1 BIOGEOGRAFICKÉ POMĚRY Podle Culka (1996) se zájmové území Bohuňovic nachází v provincii středoevropských listnatých lesů, v podprovincii hercynské, v bioregionu Litovelském. Litovelský bioregion Bioregion leží převážně v mezofytiku a zaujímá fytogeografický okres 72. Zábřežskouničovský úval, severovýchodní část fytogeografického podokresu 71a. Bouzovská pahorkatina a severní část fytogeografického podokresu 21b. Hornomoravský úval (termofytikum). Vegetační stupně (Skalický): planární až suprakolinní Potenciální vegetaci tvoří na vyvýšených místech dubohabřiny (Melampyro nemorosiCarpinetum, řidčeji i Tilio-Carpinetum). Výjimečně jsou v oblasti zachovány fragmenty teplomilných doubrav (Sorbo torminalis Quercetum). Na vlhčích místech jsou zastoupeny různé typy hygrofilních lesů. Primární bezlesí představovala pouze vodní vegetace, v okolí Olomouce ho lze předpokládat na humolitech. Lesní vegetace byla zčásti přeměněna na lignikultury topolů a smrku. Skladba květeny je pestrá, s mezními a exklávními typy. Kromě typických druhů hercynského lesa středních poloh se projevuje i vliv výše položených pramenných oblastí. Byla zde zjištěna např. kýchavice zelenokvětá (Veratrum lobelianum), oměj pestrý (Aconitum variegatum) a hadí kořen větší (Bistorta major). Převažuje kulturní step s běžnou faunou, s východními vlivy. K významným druhům živočichů bioregionu patří - savci: ježek východní (Erinaceus concolor), bobr evropský (Castor fiber), myšice malooká (Apodemus microps), netopýr brvitý (Myotis emarginatus). Ptáci: pisík obecný (Acitis hypoleucos), strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus), břehule říční (Riparia riparia), moudivláček lužní (Remiz pendulinus). Obojživelníci: mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). Měkkýši: dvojzubka lužní (Perforatella bidentata). Hmyz: šidélko přilbovité (Coenagrion mercuriale), kobylka Polysarcus denticauda, ohniváček rdesnový (Lycaena helle), okáč hnědý (Coenonympha hero). Korýši: žábronožky Siphonophanes, Branchipus, listonozi Lepidurus, škeblovky Ostracoda.

A.3.8.2 BIOCHORY Podle Culka (2005) se obec Bohuňovice nachází na 2 biochorách, a to 3RE a 3RN. 3RE Plošiny na spraších 3. v.s. Tento typ se nachází v ČR ve vyšších chladnějších okrajích východní části Polabí, kde okrajově překračuje na plošiny v sousedících pahorkatinách. Další jádro výskytu je v nejrovnějších úsecích nížin polonské podprovincie a nejchladnější části moravských úvalů. Vzácně se vyskytuje v brázdách a kotlinách (Moravská brána). Celkem je typ tvořen 90 segmenty s průměrnou plochou 15,8 km2 a celkovou plochou 1 420 km2. V Litovelském

31

bioregionu se nachází druhý největší segment (194 km2) po segmentu v bioregionu Cidlinském (439 km2). Reliéf je tvořen mírně zvlněnými plošinami, rázu roviny, vzácněji ploché pahorkatiny. Může se nacházet na dně sníženin, být součástí rozsáhlých rovin, ale může být zastoupen i na plošinách nad nižším reliéfem, většinou nad údolími. Součástí segmentů na zdvižených plošinách bývají úvozy až strže. Segmenty v pahorkatinách bývají méně typické, s mírně členitějším reliéfem, na svazích místy s vystupujícím podložím. Segmenty v kotlinách často přecházejí do podmáčených sníženin a niv. V rozsáhlejších segmentech se vyskytují většinou úzké a nepříliš výrazné nivy. Lesy jsou zpravidla tvořeny fragmenty a okraji velkých lesů přesahujících ze sousedních biochor. Většinou jsou vázány na netypické lokality – nivy potoků, ojedinělé svahy a strže. Dřevinná skladba je pestrá, ve středně velkých segmentech převažují kulturní smrčiny, v malých jsou duby, břízy, akáty, borovice či topoly. Travní porosty jsou vzácné, vázané téměř výhradně na nivy a podmáčené lokality. Až na výjimky jsou zkulturněné a často následně opuštěné a zruderalizované. Vodní plochy jsou velmi vzácné a v některých segmentech zcela chybějí. Většinou jsou tvořeny malými regulovanými potoky, vzácněji i malými rybníky, ojediněle se vyskytují i středně velké rybníky. Pole zde zcela dominují a vytvářejí souvislou polní krajinu. Jsou velká až extrémně velká, většinou s minimem rozptýlených dřevin. Pole jsou nejčastěji ohraničena komunikacemi (u okresních silnic většinou ještě s dožívajícími ovocnými dřevinami) a zahradami na okraji sídel. V členitějším reliéfu se místy objevují úvozy a zarostlé strže. Sady se nacházejí především po obvodu vesnic a jsou malé. Při okrajích měst se naopak rozkládají zahrádkářské kolonie. Cílové ekosystémy: Přirozené: BUKD, HDH, HDJ. 3RN Plošiny na zahliněných píscích 3. v.s. Tento typ se nachází především v pánvích, kotlinách a širších údolích velkých řek. Celkem je tento typ tvořen 88 segmenty s průměrnou plochou 5,1 km2 a celkovou plochou 499 km2. Reliéf tvoří plošiny vyšších a středních fluviálních teras, místy též proluviální kužele při úpatí výrazných horských svahů (1.1, 1.12). Výšková členitost dosahuje několika desítek metrů, nejvíce zpravidla při okrajích teras nad údolními nivami nebo zahloubenými údolími. Na výše položených a zvlněnějších plošinách se objevují i strže. Substrát tvoří neogenní a pleistocenní fluviální štěrkopísky v různém typu zahlinění, proluviální štěrkopísky. Četné jsou ostrůvky spraší, netypicky se objevují i krystalické horniny a antropogenní uloženiny. Půdní pokryv tvoří především arenické kambizemě, luvizemě, místy podzoly. Charakteristická je vyšší kyselost a suchost půd. Lesy 20 %, travní porosty 6 %, vodní plochy 2 %, pole 50 %, sady 5 %, sídla 12 %. Lesy jsou představovány především drobnými fragmenty a menšími lesními celky. Travní porosty jsou omezeny na kulturní louky především ve vlhčích místech.

A.3.8.3 POTENCIÁLNÍ PŘIROZENÁ VEGETACE Obr. Poteciální přirozená vegetace v zájmovém území Bohuňovic (zdroj: http://geoportal.cenia.cz)

32

Podle mapy potenciální přirozené vegetace (Neuhäuslová 1998) náleží řešené území v jižní části k mapovací jednotce jilmová doubrava (růžová barva v mapě) a v severní části k mapovací jednotce lipová dubohabřina (zelená barva v mapě). Jilmová doubrava (Querco-Ulmetum) Mapovací jednotka sdružuje třípatrové fytocenózy s dominantním dubem letním (Quercus robur) nebo jasanem (Fraxinus excelsior) ve stromovém patru. Podíl jilmů (Ulnus minor, U. laevis), typických dřevin tvrdého luhu, v poslední době naopak ubylo důsledkem grafiózy. Častou příměs tvoří lípa srdčitá (Tilia cordata), ve vlhčí variantě také olše lepkavá (Alnus glutinosa) a další dřeviny typické pro měkký luh. Druhově bohaté bývá keřové patro. Kromě zmlazených dřevin stromového patra se nejčastěji objevuje Swida sanguinea, ve vlhčích typech např. Sambucus nigra. Bylinné patro tvoří většinou výrazný aspekt jarních neofyt s dominancí Ficaria bulbifera a Corydalis cava, Anemone nemorosa, Allium ursinum. Nejčastějšími složkami letního aspektu jsou Aegopodium podagraria nebo Urtica dioica. Mechově patro je většinou zanedbatelné. Querco-Ulmetum je společenstvo jen zřídka zaplavovaných říčních niv v nížinách teplé klimatické oblasti, s optimem výskytu v nadm. Výškách pod 220 m n.m. Je vázáno na pedogeneticky vyvinutější lužní, případně glejové půdy v širokých říčních úvalech. Lipová dubohabřina (Tilio-Carpinetum) Tuto mapovací jednotku tvoří hlavně třípatrové, řidčeji čtyřpatrové fytocenózy s přirozenou příměsí Picea abies, Populus tremula a Sorbus aucuparia ve stromovém a často i hustém keřovém patru. V něm se dále objevují četné hygrofilní a mezofilní druhy listnatých lesů. Ty jsou časté také v druhově pestrém bylinném patru, kde většinou převládá: Stellaria holostea, Carex brizoides, Galeobdolon luteum,Oxalis acetosella a Poa nemoralis. Pokryvnost případného mechového patra zpravidla nepřesahuje 10 %. Lipová duohabřina porůstá převážně více nebo méně rovinaté plochy nebo mírné svahy ve výškách 250-400 m n.m. Půdním typem jsou hluboké, těžší pseudooglejené kambizemě nebo luvizemě i pseudogleje s rozdíly ve vlhkosti, aciditě i množství živin, typickými pro jednotlivé asociace. Význam málo produktivních nízkých lesů s víceméně přirozeným druhovým složením spočívá v jejich schopnosti regulovat vodní režim půdy. Pomáhají zadržovat vodu, regulují biologické odvodňování a svým výparem přispívají ke zvýšení vlhkosti vzduchu v suchém ročním období.

33

A.3.8.4 ZVLÁŠTNÍ A OBECNÁ OCHRANA PŘÍRODY ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ Do zájmového území nezasahuje žádné zvláště chráněné území. Hranice nejbližšího zvláště chráněného území, kterým je CHKO Litovelské Pomoraví, vede po jihozápadní hranici správního území obce. SOUSTAVA NATURA 2000 Do zájmového území nezasahuje žádná evropsky významná lokalita ani ptačí oblast. Nejbližšími lokalitami soustavy NATURA 2000 jsou evropsky významná lokalita a ptačí oblast Litovelské Pomoraví, jejichž hranice vedou po jihozápadní hranici správního území obce (totožně s hranicí CHKO Litovelské Pomoraví). Obr. Poloha řešeného území obce Bohuňovice ve vztahu k lokalitám soustavy Natura 2000 (zdroj: http://geoportal.cenia.cz).

EVL a Pomoraví

PO

Litovelské

EVL Litovelské Pomoraví – CZ0714073 EVL bylo vyhlášeno nařízením vlády č. 132/2005 Sb na ploše 9725,5728 ha v kontinentální biogeografické oblasti. Lokalita se nachází v následujících katastrálních územích: Benkov u Střelic, Bohuslavice nad Moravou, Březce, Černovír, Červenka, Doubravice nad Moravou, Hejčín, Hlivice, Horka nad Moravou, Hrabová u Dubicka, Hynkov, Chomoutov, Chořelice, Králová, Křelov, Květín, Leština u Zábřeha, Lhota nad Moravou, Libivá, Litovel, Lukavice na Moravě, Mladeč, Mohelnice, Moravičany, Moravská Loděnice, Náklo, Nasobůrky, Palonín, Pňovice, Rájec u Zábřeha, Rozvadovice, Řepčín, Řimice, Skrbeň, Sobáčov, Stavenice, Střelice u Litovle, Střeň, Štarnov, Štěpánov u Olomouce, Třeština, Tři Dvory u Litovle, Unčovice, Úsov-město, Víska u Litovle, Zvole u Zábřeha. Předmětem ochrany jsou následující typy přírodních stanovišť a evropsky významných druhů: Typy přírodních stanovišť: (symbol * označuje prioritní typy přírodních stanovišť) 6410 - Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae) 6510 - Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 8310 - Jeskyně nepřístupné veřejnosti 9170 - Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 91E0* - Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 91F0 - Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F. angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris)

34

Evropsky významné druhy: svinutec tenký (Anisus vorticulus) netopýr černý (Barbastella barbastellus) kuňka ohnivá (Bombina bombina) bobr evropský (Castor fiber) vydra říční (Lutra lutra) ohniváček černočárý (Lycaena dispar) modrásek bahenní (Maculinea nausithous) čolek velký (Triturus cristatus)

PO Litovelské Pomoraví – CZ0711018 Ptačí oblast byla vyhlášena nařízením vlády č. 23/2005 Sb. na ploše 9318,6627 ha. Území je totožné s prostorem CHKO Litovelské Pomoraví Předmětem ochrany ptačí oblasti jsou populace ledňáčka říčního (Alcedo atthis), strakapouda prostředního (Dendrocopos medius) a lejska bělokrkého (Ficedula albicollis) a jejich biotopy. Cílem ochrany ptačí oblasti je zachování a obnova ekosystémů významných pro druhy ptáků, pro které je oblast vyhlášena, v jejich přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro zachování populací těchto druhů ve stavu příznivém z hlediska ochrany. PAMÁTNÉ STROMY V katastrálním území Moravská Loděnice, číslo parcely 339/2, se nachází jeden památný strom - Hromův dub. Jedná se o dub letní (Quercus robur), který se nachází v lesním remízu uprostřed polí, cca 630 m východně od soutoku Grygavy s Oskavou, na lokalitě zvané "Strašná bouda". Výška stromu je 27 m a obvod kmene činí 600 cm, stáří se odhaduje na cca 300 let. Jeho kořeny v minulosti zpevňovaly hráz Velkého rybníka. Obr. Památný strom – Hromův dub (dub letní)

35

VÝZNAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY Významnými krajinnými prvky (VKP) jsou dle ustanovení § 3 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění, lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy, resp. jiné části krajiny zaregistrované podle § 6 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění. Významné krajinné prvky zaregistrované podle § 6 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění se v prostoru obce Bohuňovice nenachází. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY V následující části kapitoly je uveden přehled prvků ÚSES nacházejících se v prostoru obce Bohuňovice a jejich bližší charakteristika dle dostupných podkladů. Zpracování dostupných dat o ÚSES v prostoru obce Bohuňovice, včetně aktuálně provedeného terénního průzkumu, ukázalo na nedostatky v digitální podobě dat i chybějící charakteristiku některých prvků ÚSES. Nadregionální ÚSES: V zájmovém území obce Bohuňovice se nachází jeden nadregionální biokoridor – NRBK K 136 - Ramena řeky Moravy-Chropyňský luh Tento nadregionální biokoridor prochází jihozápadním cípem zájmového území Bohuňovic přes lokální biocentrum BC 7-38. NRBK je tvořen vodní a nivní osou a je veden tokem, resp. v blízkosti toku Moravy. V zájmovém území Bohuňovic se v prostoru NRBK nachází břehový topolo-jasanový luh s příměsí vrb. Obr. Nadregionální soutokem s Oskavou.

biokoridor

K 136

nad

Lokální ÚSES: V zájmovém území obce Bohuňovice bylo na základě dostupných podkladů definováno 7 lokální biocenter (BC 1, BC 2, BC 3, BC 6, BC7-38, B 4, B 5) a 7 lokálních biokoridorů (BK 1a, BK 1b, BK 2a, BK 2b, Neoznačený biokoridor podél Trusovického potoka, Neoznačený biokoridor v lokalitě Díly, Neoznačený biokoridor v lokalitě Aleš). 36

Lokální biocentra: BC 1 – lokální biocentrum „Březí“, navržená rozloha: 3 ha, Geobiocenologická typizace: 2.BC.4 Jedná se o lokalitu na soutoku Trusovického potoka a Dolanského potoka na jižním okraji správního území Bohuňovic. Břehové porosty jsou zde méně kvalitní a nesouvisle rostoucí. Biocentrum je v současnosti nefunkční, jeho základ tvoří úzký, lemový lužní porost s převažující olší lepkavou (Alnus glutinosa), doplněný vrbami na pravém břehu Dolanského potoka před soutokem s Trusovickým potokem. Podél Trusovického potoka se nachází rozptýlená stromová alej tvořená vzrostlými jedinci lípy srdčité (Tilia cordata), jež jsou doplněny jasanem ztepilým, olší lepkavou (Alnus glutinosa) a ovocnými dřevinami. Generel lokálního ÚSES (Sáblík et al. 1993) doporučuje za základ biocentra využít stávající pobřežní porost, který je nutno rozšířit výsadbou vhodných dřevin jako je vrba, jasan a topol. Konečná výměra nově vzniklého remízu by měla být 3 ha. Tento návrh je vhodné v dalších etapách prací upřesnit. Identifikace LBC: BC 1 je uvedeno v Generelu lokálního ÚSES (Sáblík et al. 1993) i v digitálních datech ÚAP, poskytnutých Magistrátem města Olomouce. Obr. Soutok Dolanského potoka (vpravo) a Trusovického potoka v prostoru navrženého BC 1.

BC 2 – lokální biocentrum „Na soutoku“, navržená rozloha: 3 ha, Geobiocenologická typizace: 2.BC.4. Navržené biocentrum se nachází při jihozápadním okraji zájmového území. Jedná se o lokalitu v prostoru soutoku Grygavy s Oskavou. Koryto Grygavy má v daném prostoru místy polopřirozený charakter (říční náplavy, břehové nátrže apod.), břehové porosty jsou tvořeny v převážné míře vzrostlou olší lepkavou (Alnus glutinosa) a vrbinami, vtroušen je jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Koryto Oskavy je v této části upraveno do pravidelného tvaru s lichoběžníkovým průtočným profilem. Mladý břehový porost dřevin není zapojen, přičemž se v něm uplatňuje olše lepkavá (Alnus glutinosa), vrby, vzácněji jasan ztepilý (Fraxinus excelsior); zapojenější břehový porost se nachází výše proti proudu, již mimo řešené území Bohuňovic. V části prostoru BC 2 se nachází polní kultury. V Generelu ÚSES (viz Sáblík et al. 1993) je BC 2 vedeno jako nefunkční, s čímž lze souhlasit. Generelem ÚSES je navrženo vytvoření BC 2, přičemž za základ je navrženo vzít 37

stávající břehové porosty. Těžiště biocentra je vhodné vytvořit mezi oběma toky a to výsadbou přirozených druhů dřevin (jasan, topol, vrby, viz Sáblík et al. 1993). Konečná výměra nově vzniklého LBC by měla být 3 ha. Tento návrh je vhodné v dalších etapách prací upřesnit. Identifikace LBC: BC 2 je uvedeno v Generelu lokálního ÚSES (Sáblík et al. 1993) i v digitálních datech ÚAP, poskytnutých Magistrátem města Olomouce. Obr. Tok Grygavy navrženého BC 2.

nad

soutokem

s Oskavou,

součást

Obr. Břehový porost podél Oskavy a polní kultura v nivě nad soutokem s Grygavou, součást navrženého BC 2.

38

Obr. Soutok Grygavy (vpravo) s Oskavou, součást navrženého BC 2.

BC 3 – lokální biocentrum „Husinec“, navržená rozloha: 3 ha, Geobiocenologická typizace: 2.BC.4 Jedná se o lokalitu na levém břehu Grygavy při západním okraji zájmového území. V daném prostoru se nachází stávající lesní remíz s přilehlými kulturními lučními porosty, rákosinou a s navazujícími interakčními prvky relativně kvalitních liniových společenstev dřevin ohraničujících louky (dominují zde topoly a olše). Lesní porost remízu je převážně tvořen topolem bílým (Populus alba) s příměsí jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), břízy bělokoré (Betula pendula), olše lepkavé (Alnus glutinosa), vrb a dalších dřevin. V jižní části remízu, v těsné blízkosti toku Grygavy se nachází mladá vysázená smrčina. Kolem regulovaného koryta Grygavy (viz Bk 2b) se nachází rákosiny s vtroušenými dřevinami (dub letní, topoly, vrby, ovocné dřeviny). V digitálních podkladech ÚAP je BC 3 vedeno jako funkční, s čímž lze souhlasit. Generel lokálního ÚSES (Sáblík et al. 1993) uvádí, že LBC Husinec je tvořena poměrně kvalitním remízem, jež navrhuje rozšířit a část stávajících lučních porostů zalesnit přirozenými druhy dřevin (topol bílý, jasan ztepilý, vrby apod.). Konečná výměra BC by měla být 3 ha. Tento návrh je vhodné v dalších etapách prací upřesnit. Identifikace LBC: BC 3 je uvedeno v Generelu lokálního ÚSES (Sáblík et al. 1993) i v digitálních datech ÚAP, poskytnutých Magistrátem města Olomouce. Obr. Rákosina a navazující topolový lužní les v prostoru BC 3, vlevo se nachází mladá smrčina.

39

Obr. Meliorační kanál a kulturní, sečené luční porosty (vpravo) v prostoru BC 3.

BC 6 – lokální biocentrum Geobiocenologická typizace: 2.BC.3

„Za

Geblovem“,

navržená

rozloha:

3

ha,

Jedná se o lokalitu na soutoku melioračního příkopu s Dolanským potokem (BK 1b) v jihovýchodním cípu zájmového území. Podél Dolanského potoka se nachází vzrostlý břehový porost, kterému dominují topoly bílé (Populus alba), resp. t. kanadské (Populus x canadensis) s příměsí olše lepkavé (Alnus glutinosa), vrby bílé (Salix alba), jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), bezu černého (Sambucus nigra) aj. Koryto Dolanského potoka má místy polopřirozený charakter (meandry, břehové nátrže, stromové vývraty). Meliorační kanál je úzký, tvořený betonovými prefabrikáty. Kolem melioračního kanálu, který je dle digitálních dat ÚAP vymezen jako bezejmenný LBK se v prostoru BC 6 vyskytují mladé dřeviny – jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), dub letní (Quercus robur), bez černý (Sambucus nigra), javor klen (Acer pseudoplatanus). V prostoru mezi oběma uvedenými vodotečemi, poblíž soutoku, se nachází mladý lesní remíz, jemuž dominují keře a nízké stromy (bez černý, jasan ztepilý, smrk obecný, vtroušeně dub letní, lípa srdčitá, vzácněji olš lepkavá, vrby, modřín opadavý). V digitálních podkladech ÚAP je BC 6 vedeno jako funkční, s čímž lze souhlasit. Generel lokálního ÚSES (Sáblík et al. 1993) uvádí, že LBC „Za Geblovem“ bude tvořit již funkční remízek o výměře cca 1,5 ha, který je třeba rozšířit na plánovanou výměru 3 ha výsadbou přirozených dřevin jako je jasan, topol, vrba (na březích toku) a obohacením remízu lípu, dubem letním apod. Tento návrh je vhodné v dalších etapách prací upřesnit. Identifikace LBC: BC 6 je uvedeno v Generelu lokálního ÚSES (Sáblík et al. 1993) i v digitálních datech ÚAP, poskytnutých Magistrátem města Olomouce. V těsné blízkosti BC 6 (západně) je zakresleno navržené LBC - B 7 ve studii Nykles 1995.

40

Obr. Pohled na lokální biocentrum BC 6 od jihu.

Obr. Polopřirozený charakter potoka v prostoru BC 6 a BK 1b.

Dolanského

41

Obr. Meliorační kanál v prostoru BC v blízkosti soutoku s Dolanským potokem.

6

BC 7-38 – bezejmenné lokální biocentrum, nacházející se v jihozápadním cípu řešeného území, Geobiocenologická typizace: 2.BC.4. Jedná se o lokalitu pod soutokem Oskavy a Moravy, jež je součástí nadregionálního biokoridoru (NBK) K 136. V zájmovém území Bohuňovic se konkrétně nachází vrbo-jasanový luh (Salix alba, Salix fragilis, Fraxinus excelsior) v levé části nivy Moravy. Okrajem území od SSV protéká meliorační kanál, který ústí do Moravy. V digitálních podkladech ÚAP je BC 7-38 vedeno jako funkční, s čímž lze souhlasit. Identifikace LBC: BC 7-38 je uvedeno v digitálních datech ÚAP, poskytnutých Magistrátem města Olomouce. Toto BC však není zaznačeno v Generelu lokálního ÚSES (Sáblík et al. 1993). Obr. Soutok Moravy a Oskavy (vpravo) v blízkosti lokálního biocentra BC 7-38.

42

Obr. Vrbina v levobřežní nivě Moravy v prostoru lokálního biocentra BC 7-38.

B 4 – bezejmenné lokální biocentrum, nacházející se v polích severovýchodně od intravilánu Bohuňovic, navržená rozloha: min. 3 ha, Geobiocenologická typizace: 2.B3. Jedná se o vzrostlý remíz s dominantní lípou srdčitou (Tilia cordata), s vtroušeným smrkem obecným (zejména v severní části remízu), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior), borovicí lesní (Pinus sylvestris), břízou bělokorou (Betula pendula). Studie ÚSES (Nykles 1995) navrhuje, aby byl remíz rozšířen na plnou velikost (3 ha) a oválný tvar. Tento návrh je vhodné v dalších etapách prací upřesnit. Na toto LBC navazuje nefunkční bezejmenný lokální biokoridor vedoucí kolem polní cesty, jež je lemována výsadbou mladých lip směrem ke stanici vysokotlakého plynovodu poblíž silnice I/46. V digitálních podkladech ÚAP je LBC B 4 vedeno jako funkční, s čímž lze souhlasit. Identifikace LBC: B 4 je uvedeno v digitálních datech ÚAP, poskytnutých Magistrátem města Olomouce. Toto BC je navrženo ve Studii ÚSES (Nykles 1995), není však zaznačeno v návrhové části Generelu lokálního ÚSES (Sáblík et al. 1993). Obr. Pohled na lokální biocentrum B 4 od jihu.

43

Obr. Interiér mladé lipiny v LBC B4.

B 5 – bezejmenné lokální biocentrum, nacházející se na jihovýchodním okraji řešeného území, navržená rozloha: min. 3 ha, Geobiocenologická typizace: 2.BC.4. Jedná se o hodnotný, vzrostlý remíz s břehovými porosty v nivě Trusovického potoka západně od silnice I/46. Z hlediska klasifikace vegetace se jedná o topolo-jasanový luh s příměsí olše lepkavé (Alnus glutinosa), lípy srdčité (Tilia cordata), vtroušeně smrkem obecným (Picea abies), v keřovém patře se uplatňují zejména druhy stromového patra a bez černý (Sambucus nigra). Koryto Trusovického potoka zde má polopřirozený charakter (meandry, říční náplavy, tůně, břehové nátrže apod.). Porost prakticky nevyžaduje dodatečný management. Studie ÚSES (Nykles 1995) navrhuje, aby bylo biocentrum ponecháno samovolnému vývoji, s omezením hnojení, v pásmu cca 50 m od biocentra doporučuje tlumit šíření akátu. Tento návrh je vhodné v dalších etapách prací upřesnit. V digitálních podkladech ÚAP je B 5 vedeno jako funkční, s čímž lze souhlasit. Identifikace LBC: B 5 je uvedeno v digitálních datech ÚAP, poskytnutých Magistrátem města Olomouce. Toto BC je uvedeno ve Studii ÚSES (Nykles 1995), není však zaznačeno v návrhové části Generelu lokálního ÚSES (Sáblík et al. 1993).

44

Obr. Topolo-jasanový porost v nivě Trusovického potoka v prostoru lokálního biocentra B 5.

Lokální biokoridory BK 1a – uvedený lokální biokoridor se nachází v malém rozsahu na jižním okraji zájmového území, navržená rozloha celkem: 1,75 km, Geobiocenologická typizace: 2.BC.4, 2.B.3. Jedná se o biotopy podél toku Trusovického potoka od biocentra BC 1 (pod soutokem s Dolanským potokem) směrem k jihozápadu do prostoru Hlušovic. Biokoridor (jeho terestrická část) je v současnosti nefunkční. Břehový porost je aktuálně tvořen řídkou stromovou alejí, které dominuje lípa srdčitá (Tilia cordata). Generel lokálního ÚSES (Sáblík et al. 1993) uvádí, že celkově (nejen v zájmovém území Bohuňovic) je biokoridor charakterizován různou kvalitou břehových porostů, přičemž jen malý úsek biokoridoru mezi RBC 7 (mimo řešené území) a BC 1 je funkční. Zbývající část biokoridoru je třeba dotvořit do funkčního stavu výsadbou stanovištně vhodných dřevin a doplnit kulturní porosty topolu o další přirozené druhy. S tímto návrhem lze souhlasit a je vhodné ho v dalších etapách prací upřesnit. Identifikace LBC: BK 1a je uvedeno v Generelu lokálního ÚSES (Sáblík et al. 1993) i v digitálních datech ÚAP, poskytnutých Magistrátem města Olomouce. Obr. Charakter lokálního biokoridoru BK 1a pod soutokem s Dolanským potokem.

45

BK 1b – uvedený lokální biokoridor tvoří značnou část jižní hranice zájmového území Bohuňovic, navržená rozloha celkem: 1,95 km, Geobiocenologická typizace: 2.BC.4, 2.B.3. Jedná se o biotopy podél toku Dolanského potoka mezi biocentry BC 1 a BC 6 ve směru západ - východ. Biokoridor (jeho terestrická část) je v současnosti částečně funkční, zejména ve východní části, která navazuje na BC 6, kde se nachází vzrostlý topolo-vrbový luh. Západní část biokoridoru je nefunkční. Břehový porost je aktuálně utvářen rozptýlenou (na východně zapojenou) dřevinou vegetací v níž se uplatňuje zejména olše lepkavá (Alnus glutinosa), vrba bílá (Salix alba), dále jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), topol bílý (Populus alba), topol kanadský (Populus x canadensis) a další druhy. Generel lokálního ÚSES (Sáblík et al. 1993) uvádí, že nefunkční (západní a střední) část biokoridoru je třeba dotvořit do funkčního stavu výsadbou stanovištně vhodných dřevin a doplnit kulturní porosty topolu o další přirozené druhy. S tímto návrhem lze souhlasit a je vhodné ho v dalších etapách prací upřesnit. Identifikace LBC: BK 1b je uvedeno v Generelu lokálního ÚSES (Sáblík et al. 1993) i v digitálních datech ÚAP, poskytnutých Magistrátem města Olomouce. Obr. Západní část lokálního biokoridoru BK 1b podél Dolanského potoka, nedaleko od soutoku s Trusovickým potokem.

Obr. Východní část lokálního biokoridoru BK 1b podél Dolanského potoka, v blízkosti lokálního biocentra BC 6.

46

BK 2a – uvedený lokální biokoridor se nachází na jihozápadním okraji zájmového území Bohuňovic, navržená rozloha celkem: 2 km, Geobiocenologická typizace: 2.BC.4, 2.BC.3. Jedná se o biotopy podél toku Oskavy mezi biocentry BC 2 a BC 7-38 ve směru sever - jih. Biokoridor (jeho terestrická část) je v současnosti nefunkční. Tok Oskavy zde tvoří hranici CHKO, evropsky významné lokality a ptačí oblasti Litovelské Pomoraví. Biokoridor je tvořen pouze několika keři, jež se nachází na svazích protipovodňového valu. V okolí se nachází rozsáhlá pole. Generel lokálního ÚSES (Sáblík et al. 1993) uvádí, že biokoridor je potřeba dotvořit do funkčního stavu výsadbou stanovištně vhodných druhů dřevin. S tímto návrhem lze souhlasit a je vhodné ho v dalších etapách prací upřesnit. Identifikace LBC: BK 2a je uvedeno v Generelu lokálního ÚSES (Sáblík et al. 1993) i v digitálních datech ÚAP, poskytnutých Magistrátem města Olomouce. Obr. Lokální biokoridor BK 2a podél dolního toku Oskavy.

BK 2b – uvedený lokální biokoridor tvoří značnou část západní hranice zájmového území Bohuňovic, navržená rozloha celkem: 2,1 km, Geobiocenologická typizace: 2.BC.4, 2.BC.3. Jedná se o biotopy podél toku Grygavy mezi biocentry BC 2 a BC 3 ve směru severovýchod - jihozápad. Biokoridor (jeho terestrická část) je v současnosti částečně funkční, nefunkční je v prostoru severovýchodně od železniční tratě Zábřeh – Olomouc, kde se nachází jen sporadická keřová a stromová vegetace (viz ilustrační foto). Biokoridor je tvořen převážně roztroušenými porosty rákosin, jež jsou doplněny olší lepkavou (Alnus glutinosa), vrbou bílou (Salix alba), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior), topolem (Populus cf. canadensis), případně dalšími druhy dřevin. Generel lokálního ÚSES (Sáblík et al. 1993) uvádí, že biokoridor je potřeba dotvořit do funkčního stavu výsadbou stanovištně vhodných druhů dřevin. S tímto návrhem lze souhlasit a je vhodné ho v dalších etapách prací upřesnit. Identifikace LBC: BK 2b je uvedeno v Generelu lokálního ÚSES (Sáblík et al. 1993) i v digitálních datech ÚAP, poskytnutých Magistrátem města Olomouce.

47

Obr. Lokální biokoridor BK 2b v jeho nejjižnější části, v návaznosti na biocentrum BC 2, pohled k severu.

Obr. Lokální biokoridor BK 2b v jeho střední části, v těsné blízkosti přejezdu železniční tratě Zábřeh – Olomouc nad tokem Grygavy, pohled k západu.

48

Obr. Lokální biokoridor BK 2b v jeho střední části, nad přejezdem železniční tratě Zábřeh – Olomouc nad tokem Grygavy, pohled k severovýchodu.

Neoznačený biokoridor podél Trusovického potoka – uvedený lokální biokoridor prochází ze značné části intravilánem Bohuňovic, navržená rozloha celkem: neuvedena, Geobiocenologická typizace: 2.BC.4. Jedná se o biotopy podél toku Trusovického potoka mezi biocentry BC 1 a B 5, jež prochází ve směru severovýchod – jihozápad intravilánem Bohuňovic. Biokoridor (jeho terestrická část) je v současnosti částečně funkční. Biokoridor je tvořen rozptýlenými jedinci dřevin, místy ve formě aleje (jižní část biokoridoru). V druhovém složení se uplatňují jak přirozené druhy dřevin (lípa srdčitá, jasan ztepilý, olše lepkavá, ovocné dřeviny), tak stanovištně nepůvodní druhy (smrk obecný). Identifikace LBC: biokoridor je uveden pouze v digitálních datech ÚAP, poskytnutých Magistrátem města Olomouce. Obr. Lipová alej lemující neoznačený biokoridor Trusovického potoka, jižně od intravilánu Bohuňovic.

49

podél

Obr. Neoznačený biokoridor podél v prostoru intravilánu Bohuňovic.

Trusovického

potoka

Neoznačený biokoridor v lokalitě Díly – uvedený lokální biokoridor prochází rozsáhlými polními kulturami severovýchodně od intravilánu Bohuňovic, navržená rozloha celkem: neuvedena, Geobiocenologická typizace: neuvedena. Jedná se zčásti o prostor polní cesty vedoucí kolem biocentra B 4 (jižně) ve směru západ – východ. Polní cesta je od objektu vysokotlakého plynovodu, nacházejícího se poblíž silnice I/46, lemována výsadbou mladých lip. Biokoridor je nefunkční. Identifikace LBC: severozápadní část biokoridoru, vedoucí šikmo SZ přes pole, je uvedena pouze v digitálních datech ÚAP, poskytnutých Magistrátem města Olomouce, zbývající část biokoridoru je kromě ÚAP navíc zaznačena ve Studii ÚSES (Nykles 1995). Obr. Neoznačený biokoridor v lokalitě Díly – východní část směrem k silnici I/46.

50

Neoznačený biokoridor v lokalitě Aleš – uvedený lokální biokoridor prochází polními kulturami v severním cípu zájmového území, východně od intravilánu Štarnova, navržená rozloha celkem: neuvedena, Geobiocenologická typizace: neuvedena. Jedná se převážně o prostor zregulované drobné vodoteče, resp. navazujícího lemového porostu dřevin, ústící do toku Aleš ve směru západ – východ. Vodoteč přitéká z prostoru Bělkovice – Lašťany, kde je značena taktéž jako lokální biokoridor (viz Nykles 1995). V břehovém porostu se uplatňuje olše lepkavá (Alnus glutinosa), dub letní (Quercus robur), trnka obecná (Prunus spinosa), s příměsí bezu černého (Sambucus nigra), růže šípkové (Rosa canina), vtroušeně s vrbami (Salix spp.), vzácně se smrkem obecným (Picea abies). U soutoku bezejmenné vodoteče s tokem Aleš se nachází několik jedinců mladých hlavatých vrb (Salix spp.). Biokoridor je nefunkční. Identifikace LBC: biokoridor je uveden v digitálních datech ÚAP, poskytnutých Magistrátem města Olomouce a ve Studii ÚSES (Nykles 1995). Obr. Neoznačený biokoridor v lokalitě Aleš, pohled východně.

51

Obr. Neoznačený biokoridor v lokalitě Aleš soutok bezejmenné vodoteče a toku Aleše s výskytem několika hlavatých vrb.

KRAJINNÝ RÁZ Srovnání historického stavu využití krajiny se současností Pro srovnání současné situace s historickým stavem využití krajiny v prostoru Bohuňovic lze využít např. výstupy I. vojenského mapování (Josefského) z let 1764-1768 a 1780-1783 (rektifikace) a zejména podrobnějšího II. vojenského mapování (Františkova) z let 1836-1852 (obě mapy jsou v měřítku 1:28 800). Z uvedených map vyplývají některé zajímavé skutečnosti. Již před více než 150 lety bylo území Bohuňovic pokryto z převažující části zemědělskou půdou s minimem lesních porostů. Východní část zájmového území obce Bohuňovice byla pokryta převážně ornou půdou, v západní části území, v širším okolí Grygavy, Oskavy a dolního povodí Trusovického potoka se nacházely převážně travní porosty. Všechny tehdejší významné vodoteče (Allesch - dnešní Grygava, Huzowka – dnešní Sitka, Drusowitzen a Hrubi potok – dnešní Trusovický potok, i Dolanský potok) byly lemovány doprovodným břehovým porostem, jež bezesporu již tehdy plnil funkci biokoridoru v okolní zemědělské krajině. Lemové porosty dřevin obohacovaly krajinu také podél některých polních cest, z nichž řada zůstala zachována až do současnosti. Z map dále vyplývá, že dolní úseky toků dnešní Grygavy a Oskavy na jihozápadě zájmového území Bohuňovic měly přirozený charakter silně meandrující nížinné řeky. Jistě zde tehdy docházelo k častým záplavám – rozlivu povodňových vod do okolních travních porostů, jež se zde tehdy nacházely, namísto stávající orné půdy. Z map je zřejmé, že podél Oskavy, nad soutokem s Grygavou (částečně mimo území Bohuňovic), se rozprostíraly poměrně rozsáhlé lužní lesy. Pro zajímavost lze uvést, že lužní les se tehdy vyskytoval i v prostoru dnešního Chomoutovského jezera.

52

V prostoru mezi Štarnovem a Bohuňovicemi, západně od železniční trati, se již před více než 200 lety nacházel rozsáhlý Štarnovský rybník (Staurnauer Teich) v jehož blízkosti (jižně) protékal meandrující potok (přítok Grygavy, tehdejšího Allesche). Na místě tohoto meandrujícího toku se dnes nachází periodicky zavodněné, napřímené meliorační kanály. V prostoru dřívějšího Štarnovského rybníka dnes nalezneme intenzivně využívanou ornou půdu. Z mapy Josefského mapování vyplývá (viz níže), že mezi Trusovickým potokem a Grygavou v jihozápadním cípu zájmového území Bohuňovic se před více než 200 lety nacházely dva poměrně rozsáhlé rybníky, které zde však o cca 70 let později již nejsou udávány, jak ukazuje mapa II. vojenského mapování. Po těchto rybnících však zůstal kupříkladu místní topografický název (Velký rybník) či památný Hromův dub. Ze srovnání mapy Františkova a Josefského mapování se stávajícím stavem je tedy patrné, že tehdejší vodní režim krajiny byl do značné míry přirozený, meandrující vodní toky a vybudované rybníky zpomalovaly odtok vody z krajiny a nabízely dostatek vhodných biotopů pro přirozené druhy rostlin a živočichů. Obrazové přílohy jsou uvedeny na závěr textu Průzkumů a rozborů: - Stav krajiny v části prostoru Bohuňovic dle I. vojenského mapování (Josefského) v letech 1764-1768 a 1780-1783 (rektifikace), orig. měřítko 1:28800 a - Stav krajiny v prostoru Bohuňovic dle II. vojenského mapování (Františkova) v letech

1836-1852, orig. měřítko 1:28800

Typologie krajiny Podle projektu „Typologie české krajiny“, řešitele Doc. Ing. arch. Löwa, celé řešené území spadá dle charakteru osídlení do matrice starosídelních krajin Pannonica. Bližší dělení zájmového území Bohuňovic do jednotlivých typů krajin je uvedeno níže. Obr. Základní typologie krajiny v zájmovém území Bohuňovic (zdroj: http://geoportal.cenia.cz).

V zájmovém území se vyskytují následující typy krajin: I. rámcové sídelní krajinné typy: 2. starosídelní krajina Panonského okruhu II. rámcové typy využití krajin: Z – zemědělské krajiny III. rámcové typy reliéfu krajin: 1 – krajiny plošin a plochých pahorkatin 4 – krajiny rovin 11 – krajiny širokých říčních niv 2Z11 – starosídelní zemědělské krajiny širokých říčních niv (tmavě zelená barva v mapě) 2Z4 – starosídelní zemědělské krajiny rovin (sivě zelená barva v mapě) 2Z1 – starosídelní zemědělské krajiny plošin a pahorkatin (růžová barva v mapě) 53

Charakteristika jednotlivých krajinných typů: 2Z11 – Starosídelní zemědělské krajiny širokých říčních niv Tento krajinný typ se rozprostírá na jihozápadě řešeného území. Tradičními znaky širokých říčních niv jsou meandrující vodní tok, doprovázený břehovým porostem a luční, pravidelně zaplavovaná údolní niva. Vesnická sídla byla typicky situována na okraje nivy. Vždy v blízkosti vody ale mimo záplavovou oblast. V posledních zhruba sto letech byl charakter krajin říčních niv významně narušen až zcela změněn. Vodní toky byly zregulovány a napřímeny. Jejich kapacitní koryta zamezila pravidelným rozlivům a luční údolní nivy byla přeměněna v pole. Do údolních niv se začaly rozrůstat vesnice a byly zde staveny průmyslové a zemědělské objekty. 2Z4 - Starosídelní zemědělské krajiny rovin Tento krajinný typ se nachází ve středu řešeného území a zabírá jeho největší část. Tyto krajiny jsou vymezeny na segmentech plochých povrchů o rozloze minimálně 15 2 km . Z morfometrického hlediska jsou to roviny (s výškovou členitostí 0-30 m) a patří sem výjimečně i ploché pahorkatiny s výškovou členitostí 30-50 m v případě, že se jedná o ukloněnou plošinu. Využití i historický vývoj využívání je analogický s krajinami plošin a pahorkatin. 2Z1 – Starosídelní zemědělské krajiny plošin a pahorkatin Tento krajinný typ se nachází v severním cípu řešeného území. Jsou tvořeny zejména zemědělskými kulturami (pole, louky, pastviny, ovocné sady a vinice). Ze zemědělských kultur jednoznačně dominuje orná půda. Ostatní kultury se omezují na hůře obdělávatelná stanoviště (zejm. zamokřené a svažité území). Nedílnou součástí těchto krajin jsou i zemědělská sídla, jako sídla obyvatel v plužině se živících. Rozptýlená zeleň v podobě solitérů, linií, skupin až menších hájů je přirozenou a nedílnou součástí zemědělských krajin, které však svou velikostí pohledově nerozděluje, čímž zachovává otevřený charakter krajiny. Jedná se o starosídelní, tedy již nejméně 6 000 let osídlené území. Osídlení je zásadně soustředěné do kompaktních vsí typu silnicovek a návesních silnicovek. Ze samot se ve volné krajině objevovaly jen vzácně funkčně vyhraněné typy objektů (mlýny, hájovny, panské dvory, cihelny, vinné bůdy a sklepy). Od 2. Poloviny 20. století do krajiny masivně vstupují zemědělské a průmyslové areály. Původní prostorová struktura pozemků byla tvořena traťovými a nepravými traťovými plužinami. Převážná většina území ztratila během socialistické kolektivizace zemědělství svůj charakter. Krajině dnes dominují scelené lány, což je de facto novodobý typ plužiny. Tradiční struktura se dochovala pouze vzácně zejména v těsném okolí obcí a na nejsvažitějších územích. Tyto dochované segmenty patří ke krajinářsky nejhodnotnějším částem tohoto krajinného typu. V reliéfu převažují plošiny a mírné svahy.

BIOLOGICKY A OCHRANÁŘSKY VÝZNAMNÉ ČÁSTI KRAJINY Téměř celé zájmové území Bohuňovic je tvořeno intenzivně využívanými agrocenózami. V agrární krajině Bohuňovic je proto zapotřebí považovat za potenciálně biologicky hodnotné veškeré plochy liniové i plošné zeleně. Nejvýznamnější takové plochy se nachází ve výše definovaných prvcích ÚSES nadregionální a lokální úrovně. Těžiště přirozené biologické diverzity území je soustředěno podél vodotečí protínajících zájmové území. Jedná se zejména o liniovou břehovou zeleň podél toku Grygary, Trusovického potoka, Dolanského potoka, do budoucna mohou být významné případně vytvořené břehové porosty podél Oskavy a drobných bezejmenných vodotečí a melioračních kanálů. Tyto 54

břehové porosty jsou biotopem řady druhů obratlovců i bezobratlých živočichů. Větší část břehových porostů je bohužel nyní v nevyhovujícícm stavu, s nedostatečnou hustotou (zápojem) a místy nevhodného druhového složení. Výše uvedené vodoteče nabízí relativně vhodné prostředí pro rozvoj akvatické a semiakvatické bioty, která je však ovlivněna vysokou eutrofizací z okolních polí. V návaznosti na uvedené vodoteče plnící funkci biokoridoru se v území nachází několik drobných lesních porostů z nichž většina je součástí navržených lokálních biocenter. Mezi nejhodnotnější patří lesní porost v lokálním biocentru B 5, lesní porost v biocentru BC3, stabilizující funkci v okolní zemědělské krajině plní také biocentrum B 4. Nelze opomenout také biologickou funkci zeleně v intravilánu obce Bohuňovice (zahrady, rozptýlená obecní zeleň), která nabízí vhodná refugia pro řadu druhů živočichů. Vzhledem k pokročilé době provedeného terénního průzkumu byly pro zjištění případného výskytu zvláště chráněných druhů organismů v zájmovém území Bohuňovic využity podklady AOPK ČR, jež jsou spravovány v nálezové databázi ochrany přírody (NDOP) a data mapování biotopů soustavy Natura 2000. Z databáze NDOP vyplývá, že byl v minulosti v zájmovém území zjištěn výskyt následujících zvláště chráněných druhů organismů: - Ještěrka obecná (Lacerta agilis): výskyt udáván na polní cestě v severní části území. Výskyt tohoto druhu je pravděpodobný na obdobných ekotonálních biotopech také v ostatních částech zájmového území. - Výr velký (Bubo bubo): bližší lokalizace nálezu není udávána. Tento druh se v zájmovém území může vyskytovat v rozsáhlejších lesních komplexech (např. biocentra B4, BC 3, BC 7-38). Je vysoce pravděpodobné, že se v prostoru Bohuňovic vyskytují na vhodných biotopech, koncentrovaných do stávající kostry ekologické stability (prvků ÚSES), také další zvláště chráněné druhy živočichů. Pro jejich ochranu je proto nezbytné zajistit ochranu a případně další zlepšení stavu těchto biotopů. Z hlediska zmapovaného výskytu hodnotnějších přírodních biotopů dle typologie soustavy NATURA 2000 je vhodné zmínit následující segmenty: - biotop tvrdého luhu nížinných řek (L2.3B): vyskytuje se v západní části řešeného území, v prostoru biocentra BC 3, maloplošně také ve střední části navazujícího biokoridoru BK 2b podél Grygary, liniový porost tvrdého luhu se nachází také při východním okraji zájmového území v prostoru biocentra B 5 a v části navazujícího biokoridoru podél Trusovického potoka. - biotop mokřadních vrbin (K 1): vyskytuje se v severní části biokoridoru BK 2b, v blízkosti biocentra BC 3 na západním okraji řešeného území podél Grygavy. - biotop mezofilních ovsíkových luk (T1.1): nachází se v těsné blízkosti intravilánu Trusovic (severně)

A.3.8.5. GEOLOGICKÉ POMĚRY A HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ Zájmové území se nachází pod úpatím svahů západních plošin Nízkého Jeseníku, v okrajové části plochého rovinatého území Hornomoravského úvalu Výplň sníženiny Hornomoravského úvalu jako výběžku neogenní čelní hlubiny Karpat je reprezentována v nadloží kulmských drob a břidlic skalního podkladu sladkovodními fluviolakustrinními uloženinami plíscéhního stáří, zastoupenými pestrou sérií pískovců a nevápnitých jílů. Holocénní štěrkovité náplavy úzce lemují řečiště dnešních potoků a jsou překryty slabým pokryvem písčitých fluviatilních hlín. Reliéf je tvořen: - mírně zvlněnými plošinami, rázu roviny. Může se nacházet na dně sníženin, být součástí rozsáhlých rovin, ale může být zastoupen i na plošinách nad nižším reliéfem, 55

většinou nad údolími. Segmenty v kotlinách často přecházejí do podmáčených sníženin a niv. V rozsáhlejších segmentech se vyskytují většinou úzké a nepříliš výrazné nivy. - plošinami vyšších a středních fluviálních teras, místy též proluviální kužele při úpatí výrazných horských svahů. Substrát tvoří neogenní a pleistocenní fluviální štěrkopísky v různém typu zahlinění, proluviální štěrkopísky. Četné jsou ostrůvky spraší, netypicky se objevují i krystalické horniny a antropogenní uloženiny. Půdní pokryv tvoří především arenické kambizemě, luvizemě, místy podzoly. Charakteristická je vyšší kyselost a suchost půd.

A.3.8.6. KLIMATICKÉ POMĚRY Území obce klimaticky spadá (členění podle Quitta, 1984) do teplé oblasti T2, do klimatické oblasti MT 9. U oblasti MT 9 je počet letních dnů 40-50, počet mrazových dnů 110-130, počet ledových dnů 30-40, srážkový úhrn ve vegetačním období 400-450 mm, počet dnů se sněhovou přikrývkou 60-80, počet dnů zamračených 120-150 a počet dnů jasných 40-50.

Tabulkové hodnocení Průměrná teplota vzduchu °C I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

I.-XII.

- 2,4

- 0,2

3,8

9,1

14,2

17,1

18,6

18,0

14,3

9,1

3,7

-0,4

8,7

Úhrn srážek mm I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

I.-XII.

27,5

25,5

27,2

37,8

73,3

78,4

76,4

68,8

44,5

40,0

40,4

30,3

570

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

Trvání slunečního svitu I.

II.

III.

IV.

38,7

65,8

113,4 166,2 215,9 213,9 228,5 216,9 159,2 118,8 46,3

33,2

A.3.8.9. HYGIENA PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ Na územní obce Bohuňovice se nenacházejí významné potenciální zdroje znečištění ovzduší. Lokální zátěž mohou představovat pouze ve svém nejbližším okolí výrobní a zemědělské podniky. Dle ZÚR OK a ÚAP ORP Olomouc je celé území obce vymezeno v oblasti zasažené emisními zátěžemi.

56

HLUK A VIBRACE Potenciálním zdrojem hluku jsou především komunikace procházející zastavěným územím, povolené hladiny hluku jsou zde většinově překročeny. Jedná se však o obslužné komunikace, stávající zástavbu bude nutné chránit stavebními úpravami objektů (výměna oken apod.).

A.3.8.10. ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND PŮDNÍ POMĚRY Podkladem pro určení pedologických poměrů se staly mapy bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) a komplexní průzkum půd z roku 1962. BPEJ je základní oceňovací a mapovací jednotkou bonitační soustavy. Její vlastnosti jsou určeny hlavní půdně klimatickou jednotkou rozšířenou o charakteristiky sklonitosti, skeletovitosti, hloubky půdního profilu a expozice podle dohodnutých kriterií. BPEJ je tedy charakterizována pětimístným kódem a zahrnuje plochy s přibližně shodnou kvalitou půdy. NEJČASTĚJI SE VYSKYTUJÍCÍ BPEJ S TŘÍDOU OCHRANY 3.22.13. IV. 3.22.12. IV. 3.13.00. III. 3.46.02. IV. 3.12.00. III. 3.10.00. I. 3.56.00. I. 3.14.00. II. 3.43.00. III. 3.11.00. II. 3.58.00. II. 3.64.01. II.

A.3.8.11. POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA Lesy v Bohuňovicích tvoří minimální část výměry obce. Lesní porosty se vyskytují pouze ve střední části západní hranice správního území obce a ojediněle za okrajem zastavěného území v jihozápadní části a také v severním výběžku území obce.

A.3.9. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA A.3.9.1. DOPRAVA SILNIČNÍ

Rámcový popis komunikační sítě Katastrálními územími obce Bohuňovice prochází v současnosti tyto silnice: I/46 Vyškov - Olomouc – Opava – Sudice – st.hranice III/4469 Štarnov – Bohuňovice III/4469a Bohuňovice – Trusovice III/44610 Týneček – Moravská Loděnice - Bělkovice III/44611 Moravská Loděnice - Štarnov 57

Silnice III/4469a a III/44610 prochází přímo zastavěným územím obce a tvoří její základní komunikační síť. V širších vazbách zajišťují spolu s III/4469 a III/44611 jeho napojení na okolní obce. Vazba na nadřazenou komunikační síť je realizována prostřednictvím III/44610 s napojením na I/46 východně obce. Silniční síť je doplněna systémem místních komunikací ve správě obce, zemědělských, lesních a účelových komunikací.

Posouzení stavu komunikační sítě Silnice I/46 je významným tahem Olomouc – Šternberk - Opava, spojující město Olomouc se severní a severovýchodní částí kraje s přesahem do kraje Moravskoslezského. Úprava tohoto tahu je sledována v úseku Olomouc – Šternberk v řešení čtyřpruhové směrově rozdělené komunikace, kategorie S24,5/100. Na tuto úpravu byla firmou VIAPONT zpracována v roce 2003 technická studie. Zákres vedení I/46 dle této studie spolu s 200m koridorem jsou zaznačeny v grafické části. V rámci Koncepce rozvoje silniční sítě z roku 2006 je silnice I/46 sledována jako významný tah - obslužné napojení území Jeseníků. Přímo zastavěným územím města prochází silnice III/4469a a III/44610 ve svých průjezdních úsecích a tvoří jeho dopravní kostru. Mimo dopravní funkci zabezpečují přímou dopravní obsluhu. Trasy silnic III. třídy jsou v území stabilizované a nepočítá se s jejich přeložkami. Úpravy silnic v zastavěném území budou prováděny dle zásad ČSN 736110 „Projektování místních komunikací“ s přihlédnutím k aktuálním požadavkům na ztvárnění průjezdního úseku ve smyslu zvýšení bezpečnosti – TP 145, úpravy úseků mimo zastavěné území budou prováděny dle ČSN 736101 „Projektování silnic a dálnic“. V rámci Koncepce rozvoje silniční sítě z orku 2006 byla pro rok 2010 uvažována rekonstrukce Stávající místní komunikace jsou vázány úzce na svou obslužnou funkci. Vytváří v zónách dopravně obslužné osy a zpřístupňují objekty. Jsou tvořeny jednopruhovými a dvoupruhovými komunikacemi.

Kategorizace silniční sítě Podle Technické studie I/46 je tato silnice uvažována v kategorii S24,5/100. Stávající tav S9,5/80. Silnice III. třídy jsou uvažovány dle ČSN 7236101 pro úpravy v kategorii S7,5/60. Úseky silnic v zastavěných částech obcí a místní komunikace budou upravovány v typech příčného uspořádání dle ČSN 736110, odpovídajících funkční skupině a navazujícím dopravním poměrům v obci. V zásadě budou jako hlavní použity typy M2 a M1.

Zjištění dopravně závadných míst V rámci terénního průzkumu byly jako dopravně závadné zjištěny některé průjezdní úseky silnic III. třídy zástavbou: •

III/44610 – směrová závada – oblouk s malým poloměrem v místě křižovatky s III/4469a

•

III/44610 – přejezd přes trať – křižovatky blízko nebezpečného pásma přejezdu

•

III/4469a – úzký profil komunikace v celém průběhu mezi napojeními na III/44610, chybějící chodník

58

•

III/4469a – most přes Trusovický potok – směrově a šířkově nevyhovující

•

III/4469 – nepřehledná křižovatka s místní komunikací – bývalým průjezdním úsekem.

Zatížení úseků silniční sítě Pro určení dopravního zatížení silniční sítě pro návrhové období do 2030 se vychází z výsledků celostátního sčítání dopravy na silnicích a dálnicích, provedeného Ředitelstvím silnic a dálnic Praha v roce 2005. V řešeném území bylo provedeno sčítání pouze na silnici I/46. Výsledky sčítání v roce 2005 a přepočet k roku 2030 je uveden v přiložené tabulce. URČENÍ INTENZITY DOPRAVY A HLUKOVÝCH EMISÍ SILNICE ÚSEK

I/46

stav - 2005 T O

M

koeficient

1

1

1

7-1090

2956

8327

52

S

11335

návrh - 2030 T O

M

1,13

1,22

0,75

3340

10159

39

S

13538

LAeq 2030 den noc

69,5

60,9

Zatížení na silnicích III. třídy nebylo celostátním sčítáním zkoumáno. V případě vzniklé potřeby je možno realizovat v obci dopravní průzkum a následně stanovit intenzitu dopravy a hlukové zatížení.

Hromadná silniční doprava Hromadná doprava je dnes zajištěna železniční dopravou. Přes určité nedostatky v dostupnosti – celé území pokrývá až 20 min. izochrona dostupnosti – není reálné uvažovat pro relativně malý počet lidí se zavedením autobusové linkové dopravy.

Ochranná silniční pásma K ochraně dálnice, silnice a místních komunikací a provozu na nich mimo souvisle zastavěné území obce slouží silniční ochranná pásma. Silniční ochranné pásmo pro nově budovanou nebo rekonstruovanou dálnici, silnici a místní komunikaci třídy vzniká na základě rozhodnutí o umístění stavby. Silničním ochranným pásmem se rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu takto – 50m silnice I. třídy, 15 m silnice II. a III. třídy a 15m od osy místní komunikace II. třídy. Tato ochranná pásma jsou zaznačena v grafické části.

Hluk z dopravy Hluk z dopravy na pozemních komunikacích a jeho limity jsou řešeny v Zákoně č. 258/2000Sb. o ochraně veřejného zdraví a navazujícím Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Limitní hodnoty hluku v chráněném venkovním prostoru staveb a ostatní venkovní chráněný prostor jsou stanoveny jako součet základní hladiny hluku LAeq,T = 50 dB a příslušné korekce.

59

Určení hladin hluku pomocí výpočtu se řídí „Novelou metodiky pro výpočet hluku silniční dopravy“. V tabulce jsou uvedeny očekávané hladiny hluku z dopravy, odpovídající místním poměrům a intenzitám zatížení dle zjištěného sčítání. KOREKCE PRO STANOVENÍ HODNOT HLUKU V CHRÁNĚNÉM VENKOVNÍM PROSTORU A CHRÁNĚNÝCH VENKOVNÍCH PROSTORECH STAVEB Způsob využití území

Korekce dB

Chráněný venkovní prostor staveb lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní Chráněný venkovní prostor lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní Chráněný venkovní prostor ostatních staveb a chráněný ostatní venkovní prostor

1)

2)

3)

4)

-5

0

+5

+15

0

0

+5

+15

0

+5

+10

+20

Poznámka – korekce uvedené v tabulce se nesčítají. Pro noční dobu se použije další korekce – 10dB s výjimkou hluku z dopravy na železničních drahách, kde se užije korekce – 5dB. 1) Použije se pro hluk z veřejné produkce hudby hluk z provozoven služeb a dalších zdrojů hluku s výjimkou letišť, pozemních komunikací, nejde – li o účelové komunikace a dále s výjimkou drah, nejde – li o železniční stanice. 2) Použije se pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích s výjimkou účelových komunikací a drahách. 3) Použije se pro hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích v území, kde je hluk z dopravy na těchto komunikacích převažující nad hlukem z dopravy na ostatních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na dráhách v ochranném pásmu dráhy. 4) Použije se v případě staré hlukové zátěže z dopravy na pozemních komunikacích a drahách. Z výše uvedeného plyne, že maximální přípustná hladina hluku z dopravy je pro obytnou zástavbu v blízkosti průjezdních úseků rovna 60dB ve dne a 50dB v noci. V tabulce určení zatížení na I/46 z výsledků celostátního sčítání dopravy jsou určeny i základní ekvivalentní hladiny hluku pro vzdálenost 7,5m od osy I/46 v roce 2030. Vzhledem ke vzdálenosti zástavby nelze předpokládat nadlimitní vliv této komunikace na chráněné prostory obce. Zatížení na silnicích III. třídy nebylo celostátním sčítáním zkoumáno. V případě vzniklé potřeby je možno realizovat v obci dopravní průzkum a následně stanovit intenzitu dopravy a hlukové zatížení.

A.3.9.2. DOPRAVA ŽELEZNIČNÍ Jihozápadním okrajem území prochází dvoukolejná elektrifikovaná železniční trať č. 270 Olomouc – Česká Třebová dle Zákona č.266/1994 zařazena do kategorie dráhy celostátní. Tato trať je součástí II. a III. železničního koridoru, v území je stabilizovaná bez plošných nároků. Územím prochází v severojižním směru jednokolejná železniční trať č. 290 Olomouc – Šumperk, dle zákona č.266/1994 zařazena do kategorie dráhy celostátní. V obci je situována železniční stanice Bohuňovice. Železniční trať je stabilizovaná, z hlediska rozvoje bude nutno se věnovat míře zabezpečení úrovňových přejezdů a vlastnímu vybavení stanice. Po tuto trať je zpracována technicko – ekonomická studie elektrizace trati.

60

V grafické části je zakreslena izochrona dostupnosti zastávky 10 min a 20 min. Je zřejmé, že dobrá dostupnost je v území zajištěna pro centrální část obce, okrajové části jsou mimo dobrou dostupnost, pěší dostupnost 20 min je pro celé území zajištěna.

A.3.9.3. JINÉ DRUHY DOPRAVY

Zemědělská doprava Účelová zemědělská doprava probíhá po samostatných účelových komunikacích, po místních komunikacích a po silnici. Zemědělská doprava nevykazuje nadměrné negativní vlivy.

Doprava pěší a cyklistická Pěší doprava probíhá zčásti po samostatných chodnících, které jsou vybudovány podél vozovek a zčásti tam, kde to umožňuje nízká intenzita dopravy, i na vozovce. Významnější trasy pěší dopravy se nacházejí ve vazbě na centrální část města. V podrobnosti měřítka územního plánu není účelné řešit návrhy chybějících úseků chodníků. Nicméně je potřebné zhodnotit rozsah chodníků, jejichž dobudování bude nutné pro zajištění bezpečnosti chodců realizovat. Území je protkáno sítí cyklotras. Podle Koncepce rozvoje cyklistické dopravy na území Olomouckého kraje, zpracované v roce 2003 jsou to tyto cyklotrasy IV. třídy: 6104 Šternberk - Moravská Huzová – Bohuňovice 6029 Olomouc – Bohuňovice - Dětřichov – Bruntál – Vrbno pod.P. V roce 2009 byla v rámci programu ROP realizována cyklostezka Hlušovice – Bohuňovice – Bělkovice – Lašťany s napojením na Olomouc.

Doprava vodní Je zastoupena návrhem rezervy pro koridor pro kanál Dunaj – Odra – Labe (DOL) (dle Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje).

Doprava letecká Na severovýchodě území obce se nachází neveřejné vnitrostátní letiště Bohuňovice – LKBO. Toto letiště má vlastní plán rozvoje, který je koordinovaný se záměrem I/46 v těsném sousedství a je zakotven v Zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje.

A.3.9.4. DOPRAVNÍ PLOCHY A OSTATNÍ DOPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ

Čerpací stanice pohonných hmot V řešeném území se nachází čerpací stanice na východním okraji. Tato stanice je situována při I/46 a uvažuje se s jejím zachováním i pro čtyřpruhovou úpravu.

Parkoviště V obci se nachází plochy pro parkování a odstavování vozidel. Jsou situovány jednak v lokalitách bydlení, rovněž v centrálních plochách vybavenosti a plochách výroby. V centrální části se nachází celkem parkovací kapacita pro 67 osobních vozidel, dalších 73 je v návaznosti na jednotlivé aktivity mimo centrum. Dále se v centrální části nachází parkoviště pro 5 autobusů. 61

Při zpracování územně plánovací dokumentace bude nutno ve smyslu ČSN 73 6110 "Projektování místních komunikací" uvažovat pro uspokojování potřeb obyvatelstva při parkování a garážování u všech potenciálních zdrojů dopravy parkovací a odstavná stání a to pro stupeň automobilizace 1:3,5. Při navrhování ploch pro odstavování a parkování automobilů i garáží je nutno respektovat hygienické požadavky na ochranu životního prostředí a postupovat dle platných norem pro tyto stavby. Pro cílový stav automobilizace 1:3,5 je třeba počítat se všemi formami realizace odstavných stání - umístění parkovacích a odstavných ploch v terénu i v garážích v obytných domech. Pro území s rodinnými domky, které mají garáže umístěny v objektech či přistavěny jako samostatné objekty na soukromých pozemcích, se předpokládá pokrytí potřeby realizací menšího počtu krátkodobých stání parkovacích u přístupových komunikací, nebo přímo na nich, pokud je tam malá dopravní intenzita. V tomto případě je vhodné počítat s rozšířeným uličním profilem.

Ostatní dopravní zařízení Nejsou.

A.3.9.5. ZÁVĚREČNÉ HODNOCENÍ Dopravní řešení bude z širšího pohledu dáno úpravou I/46 na čtyřpruhovou komunikaci, z hlediska lokálního jde zejména o úpravu a dopravně – bezpečnostní opatření na průjezdních úsecích silnic. Je nutno zhodnotit zejména III/4469a se zcela nevyhovujícím stávajícím průběhem.

A.3.10. ZÁSOBOVÁNÍ VODOU A.3.10.1. STÁVAJÍCÍ STAV VODOVODNÍ SOUSTAVY Převážná část území obce je v současnosti zásobena pitnou a požární vodou z veřejné vodovodní sítě. Celková délka sítě vodovodu je 14,8 km. Kapacita zásobovacích řadů veřejné vodovodní sítě vyhovuje téměř ve všech úsecích (řady DN 80 až 200 mm) pro výpočtové průtoky špičkových i požárních odběrů. Na vodovodní síti jsou osazeny typové armaturní šachty (sekční uzávěry, rozdělovací šachty) a typové podzemní a nadzemní protipožární hydranty. Odkalování sítě je vzhledem ke kvalitě vody prováděno pouze výjimečně (pouze po poruchách a opravách) – odkalování a odvzdušňování se provádí převážně prostřednictvím hydrantové sítě. Zdrojem pitné vody je podzemní vrt HV1 s kapacitou 6,5 l*s-1. Voda z tohoto zdroje je akumulována ve vodojemech o celkovém užitném objemu 77 m3. Do obce je pitná voda dopravována tlakovou čerpací stanicí o výkonu 6,5 l*s-1 Vodovodní síť v obci je tvořena pěti hlavními řady a navazujícími podružnými řady. Zástavba obce umožnila vytvořit několik hlavních a několik podružných okruhů, které zvyšují bezpečnost dodávky vody. Rozvodné řady v obci jsou převážně plastové (IPe, PVC) DN 80 až DN 150. Západní částí území prochází vodovodní přivaděč DN 500mm z prameniště Štěpánov – Březce do úpravny vody v Černovíře.

62

A.3.10.2. PROBLÉMOVÁ ČÁST Zásobování z podzemního vodojemu 77 m3 limituje zájmové území nedostatečnou požární a rezervní zásobou ve VDJ. A.3.10.3. ASPEKTY NÁVRHU Z analýzy stávajícího stavu zásobení zájmového území pitnou a požární vodou vyplývá, že pro možnost bezpečného vykrytí celého zájmového území (včetně rozvojových ploch) bude nutno dobudovat vodojem s užitným objemem 500 m3 s možností gravitačního zásobení (patrně věžový VDJ). A.3.10.4. ČASOVÁ POSLOUPNOST Rozvojové záměry v rozsahu dostavby proluk nejsou přímo limitovány nedostatkem pitné vody a tedy nejsou podmíněny výstavbou nového VDJ, ostatní rozvoj území je výstavbou vodojemu podmíněn.

A.3.11. VODNÍ TOKY A PLOCHY Zájmové území patří do hlavního povodí Trusovického potoka č.h.p. 4 – 10 – 03 071. Hydrologickou síť tvoří vodoteč Trusovka resp. Trusovický potok (jako největší tok v řešeném území) a ve správě Zemědělské vodohospodářské správy středisko Olomouc. Dále zde existuje torzo koryta mlýnského náhonu (soutok pod ČOV). Na tocích v zájmovém území nejsou stanovena zátopová území. V zastavěném území obce jsou situovány dvě umělé vodní nádrže, v extravilánu je pak několik přírodních i umělých vodních nádrží místního významu. V zájmovém území se nenacházejí lokality významně ohrožené vodní erozí, pouze ojediněle se v území nacházejí lokality v zemědělském půdním fondu, které jsou dílčím způsobem erozí ohroženy. V území bude potřebné provést dílčí hydrotechnická opatření a úpravy toků, která zajistí snížení eroze koryt, zamezí vyhřezování stávajících toků z koryt v době tání sněhu či letních bouřkových přívalů a zlepší odtokové poměry v dílčích úsecích koryt vodních toků. Dále se předpokládá provedení některých revitalizačních opatření na úsecích toku, které byly v minulosti nepříznivě dotčeny antropogení činností, a opatření k zadržení a uchování vody v krajině s vhodnou podporou vsaku a zpomalení odtokových poměrů. Při nárůstu zastavěných ploch v území bude z toho plynoucí nárůst zatížení hydrosféry (odtokem z nově urbanizovaných ploch) nutno eliminovat ekvivalentním rozvojem kanalizační sítě. Urbanizací rozvojových ploch potom nedojde k negativnímu ovlivnění kvality vody v povrchových vodotečích ani k trvalému ovlivnění kvality podzemní vody. Hydrogeologické poměry v zájmovém území nebudou trvale dotčeny. Urbanizované území je mimo záplavové území, resp. mimo dosah vybřežení Q100 v řece Moravě, které zasahuje jihozápadní část území obce .

63

A.3.12. KANALIZACE

A.3.12.1. STÁVAJÍCÍ STAV KANALIZAČNÍ SOUSTAVY Převážná část území obce je v současnosti odkanalizována modifikovanou kanalizační soustavou, která zahrnuje jak úseky jednotné kanalizace (s odlehčovacími komorami vyústěnými do místních vodotečí), tak úseky oddílné kanalizace (v novější zástavbě). Modifikovaná kanalizační soustava je ukončena mechanicko – biologickou ČOV s kapacitou 2700 EO. ČOV byla vybudována v 90-tých letech (1993) minulého století a v současnosti je látkově i hydraulicky přetěžována. Převážná část modifikované kanalizační soustavy sestává ze stok jednotné kanalizace s odlehčováním do Trusovického potoka (ČHP 4-10-03-086) a jeho pravostranných přítoků a do melioračních příkopů. Nová zástavba obce je napojena stokami oddílné kanalizace, splaškové stoky jsou napojeny do jednotných řadů a splašky jimi kanalizované jsou potom částečně odlehčovány do toku, částečně odváděny do ČOV. Stoky modifikované kanalizační soustavy z betonových trub hrdlových, z trub kameninových a z trub PVC. Objekty na kanalizační síti jsou převážně řešeny jako monolitické (odlehčovací komory a výusti) nebo prefabrikované (šachty a spojné komory) železobetonové stavby. Stavební stav stok a objektů na kanalizační síti odpovídá jejich stáří, část stok je již v nevyhovujícím technickém stavu, plášť potrubí je narušen korozí a vrůsty kořenových systémů. Zkoušky vodo nepropustnosti tras nebyly v historicky známém období prováděny, síť jednotné kanalizace je zatížena přítokem balastních (podzemních) vod. Stoky dešťové kanalizace kapacitně nevyhovují. Kanalizační soustava je ukončena čistírnou odpadních vod. ČOV sestává z objektů hrubého předčištění, objektů biologického čištění, kalojemu. Parametry čistícího procesu a kvalita vyčištěné vody splňují limity v současnosti platné legislativy. ČOV má stanoveno ochranné pásmo v souladu s TNV a to 150 m od vnějšího pláště otevřených nádrží odpadních vod. Stávající ČOV má hydraulickou kapacitu: Q24 4,5 l/s = 400 m3/d Qd 5,50 l/s = 475 m3/d Qdešť 90 l/s a látkovou kapacitu 160 kg BSK5 * den-1 A.3.12.2. PROBLÉMOVÁ ČÁST Kapacity stok stávající modifikované kanalizační soustavy částečně vyhovují pouze pro výpočtový déšť Q15 s intenzitou s intenzitou 128 l*s-1*ha-1. Pro v současnosti užívanou výpočtovou intenzitu deště Q15 tj. 153 l*s-1*ha-1 a návrhový stav území (rozvojové plochy dle stávajícího územního plánu) úseky převážně kapacitně nevyhoví a při přívalových deštích v těchto úsecích nastane (po napojení všech výhledově odkanalizovaných území) tlakový režim proudění, což bude způsobovat jednak vzdutí vody do přípojek a suterénních prostor zástavby, jednak nepřiměřené namáhání trubních tras (např. kavitací a brzkou destrukci potrubní trasy) s adekvátním snížením životnosti. Stávající technický stav modifikované kanalizační soustavy není plně v souladu s platnými českými (tedy evropskými) normami a platnou legislativou. Konstatovat lze zejména nedodržení: • ustanovení ČSN 756101 odst.5.8.1 – vodotěsnost stok 64

• ustanovení čl.6 ČSN EN 752-4 – vliv výustí odlehčovacích komor na recipient • ustanovení čl.5 ČSN EN 752-3 a ustanovení čl.12.3 ČSN EN 752-4 – kanalizace mezního deště • ustanovení čl.6 ČSN EN 752-2 a ustanovení čl.5 ČSN EN 752-4 – hydraulické přetížení stok • ustanovení čl.10.2 ČSN EN 752-4 – výhledové napojení Parametry čistícího procesu a kvalita vyčištěné vody překračují imisní limity dané přílohou 3. k nař. vlády 229/2007 Sb., ČOV nesplňuje podmínky rámcové směrnice 2000/60/ES (BAT). A.3.12.3. ASPEKTY NÁVRHU Z analýzy stávajícího stavu odkanalizování zájmového území plynou okrajové podmínky pro dořešení kanalizační soustavy a čistírny odpadních vod a to: • minimalizace odváděných množství odpadních vod (separace splašků od vod dešťových v rozvojových územích a podpora vsaku dešťových vod v těchto územích, rekonstrukce kanalizačních stok s nedostatečnou vodotěsností – minimalizace nátoku balastních vod na ČOV) • intenzifikace a doplnění technologického zařízení ČOV A.3.12.4. ČASOVÁ POSLOUPNOST Nejsou žádné omezující podmínky stran časové posloupnosti realizace rekonstrukce kanalizace a intenzifikace ČOV.

A.3.13. ENERGETIKA, SPOJE

A.3.13.1. ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Ke zpracování materiálu byly použity Územně analytické podklady poskytnuté zpracovateli Odborem koncepce a rozvoje Magistrátu města Olomouce a následné konzultace s pracovníky ČEZ – distribuce, pracoviště Olomouc. Obec Bohuňovice je zásobována z venkovního vedení VN 22kV číslo 10 a rozvodny Olomouc-Hodolany, které dále pokračuje směrem na Bělkovice-Lašťany. Stožárové trafostanice jsou připojeny z kmenového vedení krátkými odbočkami venkovním vedením, kioskové pak zemními kabely VN 22kV. Řešeným prostorem probíhá venkovní vedení VVN 110kV z rozvodny Olomouc-Hodolany do rozvodny Červenka. Z tohoto vedení je provedena odbočka do rozvodny Olomouc-sever. Uvedené venkovní vedení je nepřeložitelné a nemělo by překážet budoucí výstavbě. Nová vedení VN 22kV budou převážně řešena jako kabelová, s výstavbou nových transformačních stanic kioskových. Totéž se týká budoucích plánovaných rozvodů sítě NN pro soustředěnou výstavbu, které budou rovněž kabelové. Stávající energetické rozvody jsou ve vyhovujícím stavu a v současné době neplánuje ČEZ-Distribuce Olomouc žádné rekonstrukce ani novou výstavbu.

65

Ochranná pásma, které nutno dodržet jsou stanovena zákonem č.458/200 Sb. §46: - nadzemní vedení VN 22kV krajního vodiče, - nadzemní vedení VN 110kV - kabelové vedení do 22kV - stožárové transformační stanice - kompaktní a zděné transfer. stanice - vestavěné transformační stanice -

7 m pro vodiče bez izolace na každou stranu od 12 m od krajního vodiče na každou stranu, 1 m na každou stranu od krajního vodiče, 7 m od konstrukce všemi směry, 2 m od objektu všemi směry, 1 m od obestavěné stanice.

Ochranná pásma musí být respektována.

A.3.13.2. VEŘEJNÉ OSVĚTLENÍ Veřejné osvětlení je převážně řešeno kabelovým rozvodem se samostatnými výbojkovými svítidly na ocelových stožárech. Stávající osvětlení bude doplněno v místech s nedostatečnou intenzitou osvětlení. Nově navrhované rozvody budou řešeny jako kabelové s osazením samostatných stožárů VO.

A.3.13.3. SPOJE A ZAŘÍZENÍ SPOJŮ Telefonizace Obcí probíhají kabely přenosové spojové sítě ve správě Telefonica O2 Czech Republic a optické komunikační vedení ČD Telematika. Kabelová vedení jsou chráněna 1,5 m od krajních kabelů. Pro nově navrženou výstavbu budou budovány rozvody spojově sítě pouze jako kabelové. Radioreleové spoje Obcí procházejí rádioreleové spoje ve správě Českých radiokomunikací a Telefonica O2. Tyto spoje musí být respektovány.

A.3.14. ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM V obci Bohuňovice žije cca 2450 obyvatel převážně v rodinných domcích jedno, či dvou generačních. V minulých dvou desetiletích proběhla masivní plynofikace spojená s decentralizací topných zdrojů. Až na čtyři výjimky jsou topné zdroje o výkonu do 50 kW, V rodinných domcích jde o kotle různého stáří o výkonu 13-35 kW. V bytových domech, v objektech občanské vybavenosti a malých provozovnách jde o kotle a topné zdroje stáří cca 10 roků o výkonech v rozmezí 25 – 49kW. Převažujícím topným médiem je zemní plyn který pokrývá cca 85% výše uvedených topných zdrojů. Zbývající topné zdroje využívají jako topné médium elektřinu, dřevní hmotu, alternativní zdroje či v malé míře uhlí. Z hlediska Zákona č.483/2008Sb., kterým se mění zákon č.86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění 66

pozdějších předpisů, jsou v obci Bohuňovice dle § 4 Kategorie a zařazování zdrojů znečišťování ovzduší, článek 5 Spalovací zdroje odstavec c) střední spalovací zdroje, kterými jsou zdroje znečišťování o jmenovitém tepelném výkonu od 0,2MW do 5MW včetně : 1) Základní škola 2) Aquacentrum 3) ZD

2x 200kW, kotle na zemní plyn 2x 300kW, kotle na zemní plyn 250 kW sušička na zemní plyn, jen sezónní provoz 460 kW bioplynová stanice 4) Dajana 320 kW vyvíječ páry, na zemní plyn (Závod na výrobu krmiva pro akvarijní ryby)

A.3.15. ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Lokalita Bohuňovice je napojena na systém VTL plynovodní přípojkou DN100 PN40 č.642095. Regulační stanice s výkonem Q = 1 200m3/hod. č. 64121122 je situována po pravé straně ČD Olomouc – Šternberk, výjezd z Bohuňovic na Šternberk. V současné době se maximální odběr za hodinu pohybuje cca Qmax=900m3/hod. Výstupní přetlak je do 100 kPa. STL rozvody v lokalitě jsou z materiálu ocel DN200, DN150, DN100 a mat. PE80 SDR 17,6 a SDR 11 v dimensích DN160, 110, 90, 63. Páteřní plynovod je DN200 a následně DN160 a DN110 je veden přes celé Bohuňovice. Na tyto rozvody jsou napojeni všichni odběratelé. Vzhledem k tlakové hladině 100kPa je nutné pro další postup provést „Hydraulický výpočet“, který prokáže možnost napojení dalších rozvojových ploch a určí rozsah potřebných opatření v STL rozvodech plynu. K provedení výpočtu bude nutno zajistit podklady o stávajících plynovodech, přípojkách a odběratelích všech kategorií. Zásobování nově navržených lokalit zemním plynem bude řešeno rozšířením místní provozní plynárenské soustavy. Napojení jednotlivých lokalit si však s největší pravděpodobností vyžádá rekonstrukci některých úseků stávajících STL plynovodních rozvodů, případně pokládku nových STL plynovodů (souběžných se stávajícími) napojených na páteřní STL plynovod. Plynárenská zařízení jsou chráněna ochrannými a bezpečnostními pásmy dle zák. 458/2000 Sb. Ochranná pásma pro STL plynovody a přípojky 1m na obě strany od půdorysu a pro VTL plynovody a přípojky 4m na každou stranu od půdorysu. Bezpečnostní pásma jsou dána dle příslušné DN přílohou k zák.458/2000 Sb.

A.3.16. ODPADY Na území obce Bohuňovice je tříděn komunální odpad na:
tříděný odpad (papír, sklo, plast)
směsný komunální odpad Komunální odpad je svážen na skládku v Bohuňovicích.

67

A.4. HODNOTY HODNOTY V ÚZEMÍ

A.4.1. KULTURNÍ, URBANISTICKÉ A ARCHITEKTONICKÉ HODNOTY

A.4.1.1. NEMOVITÉ KULTURNÍ PAMÁTKY V řešeném území se nacházejí nemovité kulturní památky zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek ČR: 1

Farní kostel sv. Jana Křtitele – z roku 1750, evidenční číslo 28784/8 - 2626 Jednolodní kostel dali vystavět představení premonstrátského kláštera Hradisko u Olomouce. Hlavní portál je ozdoben erbem hradiského opata Benedikta Bönische. V interiéru vyniká barokní kazatelna Jiřího Antonína Heinze. Ke kostelu se váží velikonoční církevní slavnosti – Bohuňovické matičky

2

Náspí venkovské usedlosti ve statku č.p. 13 – evidenční číslo 22453/8 - 1770

A.4.1.2. PAMÁTKY MÍSTNÍHO VÝZNAMU BOHUŇOVICE Kamenný kříž z roku 1856 - na návsi Kaple Panny Marie Lourdské z 2. pol. 19. století - v ul. Pod lipami Boží muka z 2. pol. 19. stol. – v polích za hřbitovem Kamenný kříž u silnice do Štarnova Socha sv. Jana Nepomuckého – u silnice do Bělkovic Kamenný kříž z roku 1925 – před obcí Boží muka – u silnice do Bělkovic Kamenný pomník Jana Husa z roku 1921 – na návsi Kamenný kříž – na místním hřbitově

MORAVSKÁ LODĚNICE Kamenný kříž - na návsi Kaple sv. Floriána – z roku 1722 Kaple - v Moravské Loděnici z roku 1840 Arkádové náspí u statku č.p. 314 Sokolovna – z roku 1913 a 1921, č.p. 298

TRUSOVICE Kamenný kříž - v Trusovicích Kamenný kříž – u polní cesty do Hlušovic Kaple sv. Jana Nepomuckého – z roku 1817 a 1854, na návsi Kamenný kříž – na návsi Památník padlým z roku 1928 68

A.4.1.3. ARCHEOLOGICKÉ PAMÁTKY V území jsou registrovány lokality s archeologickými nálezy pod označením: - 24-22-10/3 – středověké a novověké jádro Moravské Loděnice – území, kde dosud nebyl pozitivně prokázán výskyt archeologického nálezu, ale určité indicie mu nasvědčují - 24-22-10/9 – Moravská Loděnice – obec – území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně prokázaným výskytem archeologických nálezů - 24-22-10/2 - středověké a novověké jádro Bohuňovic – území, kde dosud nebyl pozitivně prokázán výskyt archeologického nálezu, ale určité indicie mu nasvědčují - 24-22-10/6 - středověké a novověké jádro Trusovic – území, kde dosud nebyl pozitivně prokázán výskyt archeologického nálezu, ale určité indicie mu nasvědčují - 24-22-09/1 – Za příčkou, Za třetí cestou - území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně prokázaným výskytem archeologických nálezů - 24-22-05/3 – ZSV Prlov - území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně prokázaným výskytem archeologických nálezů

A.4.1.4. URBANISTICKÉ HODNOTY • • • • •

silueta obce urbanistická struktura centrálních částí sídel (dle ÚAP spadá území do regionu lidové architektury – Střední Morava – Haná) dominanty území (kostel) významná veřejná prostranství (návsi) pohřebiště a pietní místa

A.4.2. PŘÍRODNÍ HODNOTY Přírodní hodnoty nacházející se na území obce jsou podrobně popsány v kapitole A.3.8. Jedná se o hodnoty s legislativní ochranou: • • • •

VKP (ze zákona) územní systém ekologické stability lesní porosty vodní toky

Mezi ostatní přírodní hodnoty na území obce patří:







plochy rybníčků a vodních nádrží plochy veřejné zeleně parkově upravené plochy krajinný rámec – líniová zeleň, významné krajinné segmenty bioregiony a biochory (viz kap. A.3.8.2.) památný strom

69

A.4.3. ENVIRONMENTÁLNÍ HODNOTY





krajinný ráz významné linie vzrostlé zeleně významná soliterní zeleň významné dálkové pohledy

A.4.4. CIVILIZAČNÍ HODNOTY Jedná se o hodnoty území, spočívající v jeho vybavení veřejnou infrastrukturou dopravní a technickou infrastrukturou, občanským vybavením veřejného charakteru a možností jeho dalšího rozvoje, možností pracovních příležitostí. Uvedené hodnoty také souvisí s kvalitou služeb, zdraví, bezpečností, kvalitou výkonu veřejné správy, s místními tradicemi, s úrovní dopravní dostupnosti, v dostupnosti veřejné dopravy, v možnosti využívání krajiny k zemědělským účelům (kvalita půd, investice do půdy). Civilizačními hodnotami jsou i ostatní již vymezené hodnoty v území: veřejná prostranství - např. veřejná zeleň a hlavní pěší trasy jako místa odpočinku, setkávání a navazování kontaktů občanů. Dále je za hodnotu považována prostupnost krajiny - hlavní účelové komunikace zpřístupňující krajinu pro hospodaření, pro průchod pěších, cyklistických a běžeckých tras.

A.4.5. HOSPODÁŘSKÉ HODNOTY Mezi základní hospodářské hodnoty patří podniky zemědělské a průmyslové výroby, drobné provozovny výroby a služeb, dopravní a technická infrastruktura, pracovní příležitosti v místě i kvalitní dopravní dostupnost.

A.5 A.5. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ

FUNKCE LIMITU Limit slouží k ochraně objektů nebo jejich souborů a dále k ochraně území ležícího v ochranném pásmu.

A.5.1. KULTURNÍ LIMITY Nemovité kulturní památky zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek ČR: 1 2

farní kostel sv. Jana Křtitele – evidenční číslo 28784/8 - 2626 náspí ve statku č.p. 13 – evidenční číslo 22453/8 - 1770 70

Památky místního významu Na území obce se nachází i řada památek místního významu, na něž se nevztahuje legislativní ochrana, ale z jejich zachování je žádoucí. Nejedná se však o limity využití území ve smyslu platné legislativy (hodnoty území podle stavebního zákona). Archeologické památky Správní území obce je územím s archeologickými zájmy. V případě budoucí výstavby je nutné dodržovat ustanovení odst. 2, § 22, zák. č. 20/1987 Sb. ohlásit písemně s dostatečným časovým předstihem /cca 15 pracovních dnů/ zahájení výkopových prací příslušné oprávněné organizaci /NPÚ, územní odborné pracoviště v Olomouci, příp. Archeologickému ústavu, a případně umožnit provedení záchranného archeologického výzkumu na základě dohody uzavřené podle odst. 1, § 22, zák. č. 20/1987 Sb.

A.5.2. PŘÍRODNÍ LIMITY Územní systém ekologické stability Nadregionální biokoridor Lokální biokoridor a biocentrum Dle § 4 odst. 1 zák. č. 114/1992 je tvorba a ochrana územních systémů ekologické stability opatřením ve veřejném zájmu. Výsadbu prvků ÚSES v místech střetů s inženýrskými sítěmi a podél vodních toků je nutno v dalších stupních projektové přípravy ÚSES zkoordinovat s požadavky správců dotčených sítí a toků. V rámci případných komplexních pozemkových úprav může dojít ke korekci průběhu navrhovaných prvků ÚSES, zejména nižších kategorií, avšak pouze tak, aby zůstala zachována funkčnost systému. Významné krajinné prvky Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Lesy Zákon ČNR č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů Při dotčení lesních pozemků a pozemků do vzdálenosti 50m od okraje lesa je potřebný souhlas příslušného orgánu státní správy lesů Ochranné pásmo lesa (50 m) Ochrana využitelných přírodních zdrojů Ložiska nerostných surovin, Bilanční výhradní ložiska ani poddolovaná území se v obci nevyskytují (zákon č. 44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), v úplném znění zákona č. 439/1992 Sb., a vyhlášky MŽP ČR č. 364/1992 Sb. o ochranných ložiskových územích a zákona č. 41/1957 Sb.) Ochrana vodních zdrojů dle zákona č. 254/2001 Sb. o vodách ve znění pozdějších předpisů a dle změny tohoto zákona ze dne 7. ledna 1998, Směrnice č. 51 Ministerstva zdravotnictví z roku 1979 o základních hygienických zásadách pro stanovení, vymezení a využívání ochranných pásem vodních zdrojů určených k hromadnému zásobování pitnou a užitkovou vodou a pro zřizování vodárenských nádrží. CHOPAV Ochranné pásmo vodního zdroje

71

Ochrana vodních toků dle zákona č. 254/2001 Sb., vyhlášky 19/1978 a nařízení vlády č. 171/1992. Správce vodního toku může užívat pozemky pro nutné a nezbytné účely v šíři 6m od břehové čáry. Ke stavbám ve vzdálenosti menší než 15m od vzdušné paty hráze je třeba souhlasu vodohospodářského orgánu. U ČOV musí charakter všech odpadních vod odpovídat podmínkám přípustného znečištění vod dle nařízení vlády. Ochrana ZPF dle zák.č.334/1992 sb.,vyhláška č.13/94 Sb. Ve znění pozdějších předpisů. Při záboru ZPF je v souladu se zák.č. 334/1992 nutno co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické a odtokové poměry v území. Při veškerých zásazích do sítě zemědělských účelových komunikací je nutno zajistit přístup ke všem obhospodařovaným pozemkům. I.a II. třída ochrany Investice do půdy

A.5.3. TECHNICKÉ LIMITY – CIVILIZAČNÍ LIMITY Ochranné pásmo silničních staveb dle zákona č. 13/1997 Sb. Týká se pouze silnic v části mimo zastavěné území obce. U silnice II. a III. třídy je šířka 15 m od osy silnice. Příslušný silniční orgán může nařídit, aby v silničním OP byla odstraněna nebo upravena stavba, zařízení, stromy, keře a povrch půdy. V OP je zakázána stavební činnost vyžadující ohlášení nebo povolení. Výjimku může udělit příslušný silniční orgán. Ochranná pásma vodohospodářských staveb Kanalizace - ochranná pásma stok jsou určena §23 zákona 274/2001 Sb. a to v šířce 1500 resp. 2500 mm od okrajů půdorysných rozměrů stoky a souvisících objektů. V ochranném pásmu lze provádět jakoukoliv stavební činnost pouze se souhlasem majitele či provozovatele kanalizace. Vodovod - ochranná pásma vodovodních řadů jsou určena §23 zákona 274/2001 Sb. a to v šířce 1500 resp. 2500 mm od okrajů půdorysných rozměrů řadu a souvisících objektů. V ochranném pásmu lze provádět jakoukoliv stavební činnost pouze se souhlasem majitele či provozovatele kanalizace a vodovodu. Ochranné pásmo elektrického vedení VN 22 kV dle zákona č. 222/1994 Sb (platí pro stávající vedení), zákona č.458/2000 Sb. (platí pro nová vedení) o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o státní energetické inspekci je stanoveno svislými rovinami vedenými po obou stranách krajinných vodičů ve vodorovné vzdálenosti 10 m (7 m) měřené kolmo na vedení. Venkovní trafostanice má ochranné pásmo 10 m (7 m) ve všech směrech Ochranné a bezpečnostní pásmo vysokotlakého plynovodu dle zákona č. 222/1994 Sb (platí pro stávající vedení), zákona č.458/2000 Sb. (platí pro nová vedení) o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o státní energetické inspekci. Ochranné pásmo stávajícího VTL plynovodu DN 300 dle zákona 428/2000 činní 4 m na každou stranu a bezpečnostní pásmo činní 40 m na každou stranu. V ochranném pásmu nebude vysazována zeleň, která by ztěžovala nebo znemožňovala provádění pravidelné údržby, odstraňování ploch a havárií těchto zařízení

72

Obrana státu Nenachází se zde žádné objekty a zařízení, na území obce však zasahují zájmy Ministerstva obrany a ochranná pásma radiových zabezpečovacích zařízení. Radonové riziko Vyhláška MZD ČR 76/1991 Sb. s vládním usnesením 27/1987 Sb. a č. 150/1991 Sb. se směrnicemi MF ČR č. 122/1991 Sb. a zákonem č. 505/1990 Sb., zákon č.18/1997 Sb. o mírovém využívání. Území obce leží v oblasti spadající do přechodné kategorie radonového indexu geologického podloží.

A.6 A.6. ZÁMĚRY NA PROVEDENÍ PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ A.6.1. ZÁMĚRY DLE POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČESKÉ REPUBLIKY Základní vymezení rozvojových oblastí, os a specifických oblastí je provedeno v Politice územního rozvoje ČR (PÚR ČR) a upřesněno v rámci Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje (ZÚR OLK). Z PÚR je patrné základní vymezení rozvojové oblasti (OB 08) Rozvojová oblast Olomouc v původním vymezení: ORP Olomouc, dále upřesněno. ZÚR OK vymezuje území Bohuňovic do rozvojové oblasti národního významu RO 1 (navazuje na rozvojovou oblast Olomouc z Politiky územního rozvoje ČR), v rozvojové ose nadregionálního významu OR 1. V rámci PÚR i ZÚR OK byly vymezeny i tzv. specifické oblasti (SOB) – řešené území do nich není zahrnuto.

A.6.2. POŽADAVKY A ZÁMĚRY DLE NÁVRHU ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE KRAJE VČETNĚ ZÁMĚRŮ DLE ROZVOJOVÝCH PROGRAMŮ KRAJE Je třeba respektovat a zapracovat požadavky a záměry vyplývající ze Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje. Pro územní plán jsou stanoveny priority a zásady pro změny v území s existujícími limity:


Zz31 - rozšíření letiště Bohuňovice, k.ú. Bohuňovice




Zz32 - přeložka silnice I/46, k.ú. Bohuňovice




Zz33 - DOL, k.ú. Moravská Loděnice a Trusovice




při návrhu zásobování pitnou vodou a odvádění a čištění odpadních vod vycházet z aktuálního Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje

A.6.3. ZÁMĚRY NA ZMĚNY VYUŽITÍ ÚZEMÍ A.6.3.1. OBECNÉ POŽADAVKY NA ZMĚNY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Požadavky na změny využití území se týkají všech oblastí řešených územním plánem. Mezi hlavní záměry obecně patří: 73
























respektovat rozvojové plochy vymezené v platné územně plánovací dokumentaci nové rozvojové plochy pro bydlení situovat ve vazbě na zastavěné území respektovat stabilizované plochy bydlení individuální rekreaci stabilizovat ve stávajících plochách navrhnout rozvoj vybavenosti ve vazbě na rozvoj bydlení i rekreace řešit prostupnost do okolní přírody stávající plochy občanského vybavení považovat za stabilizované stávající plochy sportu považovat za stabilizované navrhnout rozvoj sportovních ploch do veřejných prostranství zařadit stávající a navržené uliční prostory charakteru zklidněných komunikací, chodníky, v případě potřeby doplnit chybějící veřejná prostranství a pěší propojení v zastavěném území do ploch sídelní zeleně zařadit: veřejnou zeleň navrhnout izolační zeleň oddělující např. plochy výroby a dopravní infrastruktury od ploch bydlení zařazením stávajících ploch bydlení do ploch smíšených obytných podpořit možnost variabilnějšího způsobu využití daného území pro služby, řemesla, cestovní ruch i zemědělství apod. výrobní plochy směrovat mimo plochy bydlení řešit obsluhu zastavitelných ploch – vymezit pouze hlavní vstupy do rozvojových lokalit, další trasování komunikací ponechat podrobnější dokumentaci respektovat síť cykloturistických tras řešit zásobování vodou napojením na veřejnou vodovodní síť řešit napojení zastavitelných ploch na kanalizační síť obce řešit napojení zastavitelných ploch na plynovodníí síť obce řešit napojení zastavitelných ploch na elektrizační síť obce, navrhnout případně nové trafostanice, navrhnout přeložky el. vedení v místech rozvojových záměrů navrhnout způsob vytápění včetně možnosti alternativních zdrojů

A.6.3.2. KONKRÉTNÍ ZÁMĚRY NA ZMĚNY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Konkrétní jednotlivé záměry jsou graficky vyjádřeny ve Výkrese záměrů na využití změn v území. Jsou rozlišeny záměry vyplývající z požadavků vlastníků pozemků, z vydaných územních rozhodnutí, z nadřazené územně plánovací dokumentace, z rozvojových ploch stávajícího územního plánu a z Ideové studie centra obce. V následujícím textu jsou označeny záměry dle vyznačení v grafické části s uvedením limitů využití území a jeho hodnot: Záměry vyplývající z požadavků občanů, vlastníků a dalších subjektů:


Zo01 - výstavba rodinných domků v k.ú. Trusovice, záměr vlastníka pozemku, změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro bydlení, mimo zastavěné území




Zo02 - výstavba rodinných domků v k.ú. Moravská Loděnice, záměr vlastníka pozemku, změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro bydlení, mimo zastavěné území v rámci rozvojové plochy z územního plánu




Zo03 - výstavba rodinných domků v k.ú. Trusovice, záměr vlastníků pozemku, změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro bydlení, v rámci zastavěného území




Zo04 - výstavba rodinných domků v k.ú. Trusovice, záměr vlastníka pozemku, změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro bydlení, mimo zastavěné území 74




Zo05 - výstavba rodinných domků v k.ú. Trusovice, záměr vlastníka pozemku, změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro bydlení, mimo zastavěné území




Zo06 - výstavba rodinných domků v k.ú. Trusovice, záměr vlastníka pozemku, změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro bydlení, mimo zastavěné území




Zo07 - výstavba rodinných domků v k.ú. Moravská Loděnice, záměr vlastníka pozemku, změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro bydlení, mimo zastavěné území částečně v rámci rozvojové plochy z územního plánu




Zo08 - výstavba rodinných domků v k.ú. Moravská Loděnice, záměr vlastníka pozemku, změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro bydlení, mimo zastavěné území částečně v rámci rozvojové plochy z územního plánu




Zo09 - výstavba rodinných domků v k.ú. Moravská Loděnice, záměr vlastníka pozemku, změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro bydlení, mimo zastavěné území částečně v rámci rozvojové plochy z územního plánu




Zo10 - výstavba rodinných domků v k.ú. Moravská Loděnice, záměr vlastníků pozemků, změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro bydlení, mimo zastavěné území v rámci výhledové plochy bydlení z územního plánu




Zo11 - výstavba rodinných domků v k.ú. Trusovice, záměr vlastníka pozemku, změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro bydlení, mimo zastavěné území




Zo12 - záměr podnikatelské aktivity v k.ú. Bohuňovice, záměr investora, změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro podnikání, mimo zastavěné území




Zo13 - záměr podnikatelské aktivity v k.ú. Bohuňovice, záměr vlastníka pozemku, změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro podnikání, mimo zastavěné území




Zo14 - výstavba rodinných domků v k.ú. Bohuňovice, záměr vlastníka pozemku, změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro bydlení, mimo zastavěné území




Zo15 - výstavba rodinných domků v k.ú. Moravská Loděnice, záměr vlastníka pozemku, změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro bydlení, mimo zastavěné území




Zo16 - výstavba rodinných domků v k.ú. Trusovice, záměr vlastníka pozemku, částečně změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro bydlení, v rámci zastavěného území




Zo17 - výstavba rodinných domků v k.ú. Bohuňovice, záměr vlastníka pozemku, změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro bydlení, v rámci zastavěného území




Zo18 - výstavba rodinných domků v k.ú. Moravská Loděnice, záměr vlastníků pozemků, změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro bydlení, mimo zastavěné území




Zo19 - výstavba rodinných domků v k.ú. Trusovice, záměr vlastníka pozemku, změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro bydlení, mimo zastavěné území




Zo20 - výstavba rodinných domků v k.ú. Trusovice, záměr vlastníků pozemků, změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro bydlení, mimo zastavěné území

75




Zo21 - výstavba rodinných domků v k.ú. Bohuňovice, záměr vlastníků pozemků, změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro bydlení, v rámci zastavěného území




Zo22 - výstavba rodinných domků v k.ú. Moravská Loděnice, záměr vlastníků pozemků, změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro bydlení, mimo zastavěné území




Zo23 - výstavba rodinných domků v k.ú. Trusovice, záměr vlastníka pozemku, změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro bydlení, mimo zastavěné území




Zo24 - výstavba rodinných domků v k.ú. Bohuňovice, záměr vlastníka pozemků, změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro bydlení, mimo zastavěné území




Zo25 - výstavba rodinných domků v k.ú. Bohuňovice, záměr vlastníka pozemku, změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro bydlení, mimo zastavěné území




Zo26 - záměr na přehodnocení lokalizace ploch pro podnikatelské aktivity vypuštěním z návrhu územního plánu v k.ú. Bohuňovice s novým umístěním do polohy mezi ZD a železnicí v k.ú. Moravská Loděnice, podnět občana, mimo zastavěné území




Zo27 – záměr realizace vodní plochy, v k.ú. Trusovice, podnět občana, mimo zastavěné území Záměry vyplývající z platných územních rozhodnutí:




Zr28 - ÚR na rodinný dům, k.ú. Moravská Loděnice, v rámci zastavěného území




Zr29 - ÚR na rodinný dům, k.ú. Bohuňovice, v rámci zastavěného území




Zr30 - ÚR na rodinný dům, k.ú. Bohuňovice, v rámci zastavěného území

Záměry vyplývající z platného územního plánu:


Zu34 - plochy bydlení, k.ú. Moravská Loděnice, návrh z územního plánu, mimo zastavěné území




Zu35 - plochy bydlení, k.ú. Moravská Loděnice, Trusovice, výhled z územního plánu, mimo zastavěné území




Zu36 - plochy bydlení, k.ú. Moravská Loděnice, Trusovice, návrh z územního plánu, mimo zastavěné území




Zu37 - plochy bydlení, k.ú. Moravská Loděnice, návrh z územního plánu, mimo zastavěné území




Zu38 - plochy bydlení, k.ú. Moravská Loděnice, návrh z územního plánu, v rámci zastavěného území




Zu39 - plochy bydlení, k.ú. Moravská Loděnice, návrh z územního plánu, mimo zastavěné území




Zu40 - plochy bydlení, k.ú. Moravská Loděnice, návrh z územního plánu, mimo zastavěné území 76




Zu41 - plochy bydlení, k.ú. Trusovice, návrh z územního plánu, v rámci zastavěného území




Zu42 - plochy bydlení, k.ú. Trusovice, návrh z územního plánu, v rámci zastavěného území




Zu43 - plochy bydlení, k.ú. Trusovice, návrh z územního plánu, mimo zastavěné území




Zu44 - plochy bydlení, k.ú. Bohuňovice, návrh z územního plánu, v rámci zastavěného území




Zu45 - plochy bydlení, k.ú. Moravská Loděnice, návrh z územního plánu, mimo zastavěné území




Zu46 - plochy občanské vybavenosti, k.ú. Moravská Loděnice, návrh z územního plánu, v rámci zastavěného území




Zu47 - plochy sportu, k.ú. Bohuňovice, Trusovice, návrh z územního plánu, v rámci zastavěného území




Zu48 - plochy výroby, k.ú. Bohuňovice, návrh z územního plánu, mimo zastavěné území




Zu49 - plochy výroby, k.ú. Moravská Loděnice, návrh z územního plánu, mimo zastavěné území




Zu50 - plochy výroby, k.ú. Bohuňovice, návrh z územního plánu, mimo zastavěné území




Zu51 - plochy výroby, k.ú. Bohuňovice, návrh z územního plánu, mimo zastavěné území




Zu52 - plochy technické infrastruktury, z územního plánu, mimo zastavěné území

k.ú.

Moravská

Loděnice,

výhled

Záměry vyplývající z Ideové studie centra obce:


Zs53 - plochy bydlení, k.ú. Moravská Loděnice, dle studie, v rámci zastavěného území




Zs54 - plochy sportu, k.ú. Moravská Loděnice, dle studie, v rámci zastavěného území




Zs55 - plochy veřejné zeleně, k.ú. Moravská Loděnice, dle studie, v rámci zastavěného území




Zs56 - plochy občanské vybavenosti – rozšíření hřbitova, k.ú. Bohuňovice, dle studie, v rámci zastavěného území




Zs57 - parkoviště, k.ú. Bohuňovice, dle studie, v rámci zastavěného území




Zs58 - plochy bydlení, k.ú. Trusovice, dle studie, v rámci zastavěného území 77




Zs59 - plochy sportu, k.ú. Bohuňovice, dle studie, v rámci zastavěného území




Zs60 - plochy sportu, k.ú. Trusovice, dle studie, v rámci zastavěného území






Graficky nevyjádřené záměry: rozšíření kapacity ČOV, k.ú. Moravská Loděnice, ve stávajících plochách ČOV, v rámci zastavěného území nový vodojem, s užitným objemem 500 m3 s možností gravitačního zásobení pro pokrytí území požární vodou a zásobení rozvojových lokalit doplnění struktury ÚSES prvky lokálních biokoridorů a biocenter

A.6.4. SHRNUTÍ Na základě dosavadního rozboru území a z uvedených záměrů lze vymezit priority v rozvoji obce:
DOL (koridor vodní cesty Dunaj-Odra-Labe)
řešit přeložku silnice I/46
respektovat rozvojovou plochu letiště
vymezením rozvojových ploch pro bydlení zajistit podmínky pro předpokládaný vývoj obyvatelstva (dle demografické studie) a podmínky pro mladé rodiny a pro zlepšení věkové struktury obyvatelstva
nové zastavitelné plochy řešit ve vazbě na stávající zástavbu a s ohledem na okolní krajinu
zajistit harmonické prostředí pro život obyvatel
řešit vybavenost obce v souvislosti s rozvojem bydlení
podpořit rozvoj sportu a rekreace na území obce
podpořit rozvoj cestovního ruchu nabídkou ubytovacích kapacit a služeb
respektovat kulturní a přírodní hodnoty území
z hlediska hygieny prostředí minimalizovat negativní dopady hluku, minimalizovat znečištění ovzduší
respektovat hlavní kompoziční zásady - dominanty, průhledy, dálkové pohledy apod.
navrhnout doplnění odpovídající technické infrastruktury

B. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

B.1. VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ÚZEMÍ S UVEDENÍM SILNÝCH A SLABÝCH STRÁNEK, STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB

HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ, GEOLOGIE A GEOMORFOLOGIE SILNÉ STRÁNKY




Stabilní území, bez tematického omezení a rizik

78

SLABÉ STRÁNKY




Chybějící zdroje

PŘÍLEŽITOSTI HROZBY





-

SILNÉ STRÁNKY





Vodní toky – Trusovický potok a vodní toky na západní a jižní hranici Vodní zdroj, CHOPAV

SLABÉ STRÁNKY






Nepříznivé ovlivnění úseků Trusovky antropogenní činností Záplavové území v jihozápadní části území Dlouhodobě nefunkční vodní náhon (bývalý mlýnský)

PŘÍLEŽITOSTI





Rekultivace vodních toků a prvků Zapojení vodních prvků při kultivaci veřejných prostranství a zeleně

HROZBY





Záplavy Znečištění toku z neregulérních zaústění odpadních vod a při zahlcení kanalizace přívalovými srážkami a balastními vodami

VODNÍ REŽIM

HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ SILNÉ STRÁNKY





Kvalitní životní prostředí Obytná území bez zásahu pásmy hygienické ochrany ŽV

SLABÉ STRÁNKY





Emisní zátěže (v rámci hodnocení celého kraje) Hluk, vibrace způsobené průjezními úseky silnic III. tř., železnice a letiště

PŘÍLEŽITOSTI




Změna organizace dopravy obytným územím

HROZBY




Zvyšování stávajících hlukových zátěží (např. nákladní doprava z důvodu neprůjezdnosti železničních podjezdů v Hlušovicích)

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY SILNÉ STRÁNKY





Významné krajinné prvky (VKP), prvky ÚSES Výskyt i ohrožených a vzácných druhů fauny

SLABÉ STRÁNKY





Dominance polní krajiny s minimem rozptýlených dřevin Chabé zastoupení VKP a prvků ÚSES




Realizací nových VKP, prvků ÚSES a zeleně v krajině a obnovou historických cest a mezí zatraktivnit krajinu Využití okrajových ploch bloků zemědělské půdy – výsadba ovocných alejí podél zemědělských cest apod.

PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY





Setrvávání charakteru nepříliš atraktivní zemědělské ktrajiny Stagnace rozmanitosti fauny a flory 79

ZPF A PUPFL SILNÉ STRÁNKY





Výrazné zastoupení území ZPF Zemědělská půda s vysokým podílem půd I. a II. tř. ochrany

SLABÉ STRÁNKY





Omezení rozvoje území na ZPF I. a II. stupně ochrany Nízké zastoupení PUPFL

PŘÍLEŽITOSTI






Udržení zemědělské produkce Organizací zemědělské výroby zlepšit půdní poměry Zalesnění podmáčených a méně kvalitních ploch ZPF

HROZBY




Větrná a vodní eroze půdy a vyčerpání z intenzivního využívání

VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA - DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ SILNÉ STRÁNKY








Dobrá dopravní dostupnost včetně železnice a letiště Veřejný vodovod a vlastní zdroj pitné vody Napojení území na kanalizační síť zaústěnou na ČOV Plynofikace Dostatečné napojení na síť el. vedení

SLABÉ STRÁNKY








Kolizní místa průjezdů komunikací III. tříd Chybí chodníky v okrajových částech obce Neexistence autobusového spojení Pokrytí požární vodou jen v určité části obce V části obce chybí oddílná kanalizace, část má nedostatečné parametry Kapacita ČOV již téměř využitá


PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY







Organizací dopravy v území vyřešit kolize chodců s dopravou, dopravní závady a statickou dopravu Rekonstrukce a dovybavení vodovodní a kanalizační sítě i ČOV Zlepšení dopravní dostupnosti realizací přeložky I/46 Realizace DOL a rozšíření letiště








Omezení rozvoje obce Problémy v zásobování požární vodou Přetížení kanalizace (přívalovými dešti a balastními vodami) Hygienické problémy – znečištění toků Ekonomická náročnost podmiňujících investic pro rozvoj obce

SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY, BYDLENÍ SILNÉ STRÁNKY






Pozitivní demografický vývoj v obci Velká soudržnost obyvatel obce Udržování tradic

SLABÉ STRÁNKY




Stárnutí populace

80

PŘÍLEŽITOSTI




Udržení příznivého demografického vývoje nabídkou rozvojových ploch

HROZBY





Překotný rozvoj bydlení bez zázemí veřejné infrastruktury Velký nárůst nového obyvatelstva – problémy se soudržností

SILNÉ STRÁNKY





Dobré zázemí pro cykloturistiku i cyklo trasy a cyklostezka Komplex Centra zdraví a sportovního areálu, jezdectví

SLABÉ STRÁNKY




Zemědělská krajina - nedostateně atraktivní přírodní zázemí

PŘÍLEŽITOSTI




Vytvoření lepšího zázemí a služeb (např. pro cykloturisty a jezdectví)

HROZBY




Nevyužití příležitosti existence komplexu Centra zdraví, sportovního areálu a významné cyklostezky k rozvoji cestovního ruchu

REKREACE

HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY SILNÉ STRÁNKY







Dobré zázemí pro zemědělskou výrobu Stávající areál zemědělského družstva s bioplynovou stanicí Podnikatelský areál drobné výroby a výrobních služeb Možnost rozvojových ploch a intenzifikace stávajících areálů

SLABÉ STRÁNKY








Nevyužití plné kapacity výrobního a podnikatelského areálu Technický stav a organizace uvnitř areálů Areál Stavebnin v centrální části Moravské Loděnice Nedostatek pracovních příležitostí Vysoký podíl výjížďky za prací

PŘÍLEŽITOSTI






Kultivace a zkapacitnění stávajících areálů Pracovní příležitosti rozvojem podnikatelských a výrobních aktivit Vytvoření pracovních příležitostí ve službách

HROZBY






Nezaměstnanost a nedostatek dalších pracovních příležitostí Stagnace a úpadek výrobních areálů – hrozba brownfields Nepřiměřeně kapacitní podnikatelské aktivity v obytném území

B.2. VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VYVÁŽENOSTI VZTAHU PODMÍNEK PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, PROSTŘEDÍ, PRO HOSPODÁŘSKÝ HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ ÚZEMÍ

81

B.2.1. ÚZEMNÍ PODMÍNKY PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

SILNÉ STRÁNKY











Vodní toky – Trusovický potok a vodní toky na západní a jižní hranici Vodní zdroje, CHOPAV Kvalitní životní prostředí Obytná území bez zásahu pásmy hygienické ochrany ŽV Významné krajinné prvky, prvky ÚSES Výskyt ohrožených a vzácných druhů fauny Výrazné zastoupení území ZPF Zemědělská půda s vysokým podílem půd I. a II. tř. ochrany

SLABÉ STRÁNKY








Nepříznivé ovlivnění úseků Trusovky antropogenní činností Záplavové území v jihozápadní části území Dlouhodobě nefunkční vodní náhon (bývalý mlýnský) Emisní zátěže (v rámci hodnocení celého kraje) Hluk, vibrace způsobené průjezními úseky silnic III. tř., železnice a letiště Dominance polní krajiny s minimem rozptýlených dřevin Chabé zastoupení VKP a prvků ÚSES Omezení rozvoje území na ZPF I. a II. stupně ochrany Nízké zastoupení PUPFL Omezení využití území z hlediska ochrany přírody Omezení využití území na ZPF I. a II. stupně ochrany









SHRNUTÍ Území je z hlediska kvality životního prostředí příznivé pro bydlení, zaostává však atraktivita zejména vnějších přírodních podmínek, a to zejména v rozmanitosti krajinného a krajinářského uspořádání. V území se sice nevyskytují zásadní nedostatky v oblasti životního prostředí, ale pro vyrovnaný stav bude potřeba posílit tuto oblast nejen návrhem krajinných opatřeni v územním plánu, ale také činnostmi, které lze uskutečňovat i mimo působení územního plánu.

B.2.2. ÚZEMNÍ PODMÍNKY PRO HOSPODÁŘSKÝ SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL

SILNÉ STRÁNKY

















ROZVOJ

Dobrá dopravní dostupnost včetně železnice a letiště Veřejný vodovod a vlastní zdroj pitné vody Napojení území na kanalizační síť zaústěnou na ČOV Plynofikace Dostatečné napojení na síť el. vedení Pozitivní demografický vývoj v obci Velká soudržnost obyvatel obce Udržování tradic Dobré zázemí pro cykloturistiku i cyklo trasy a cyklostezka Komplex Centra zdraví a sportovního areálu, jezdectví Dobré zázemí pro zemědělskou výrobu Stávající areál zemědělského družstva s bioplynovou stanicí Podnikatelský areál drobné výroby a výrobních služeb Možnost rozvojových ploch a intenzifikace stávajících areálů

82

A

PRO

SLABÉ STRÁNKY

SHRNUTÍ
















Kolizní místa průjezdů komunikací III. tříd Chybí chodníky v okrajových částech obce Neexistence autobusového spojení Pokrytí požární vodou jen v určité části obce V části obce chybí oddílná kanalizace, část má nedostatečné parametry Kapacita ČOV již téměř využitá Stárnutí populace Zemědělská krajina - nedostateně atraktivní přírodní zázemí Nevyužití plné kapacity výrobního a podnikatelského areálu Technický stav a organizace uvnitř areálů Areál Stavebnin v centrální části Moravské Loděnice Nedostatek pracovních příležitostí Vysoký podíl výjížďky za prací

V podmínkách hospodářského rozvoje se v širší souvislosti zásadně uplatňuje blízkost regionálního centra – města Olomouce, vytvářejícího zázemí služeb nadmístního významu, včetně zdravotnických, kulturního zázemí i pracovních příležitostí. Soudržnost obyvatel je v obci na dobré úrovni, společenský život staví na řadě permanentně udržovaných tradic. Udržení pozitivního demografického trendu závisí na zkvalitňování podmínek pro hospodářský rozvoj obce včetně vytváření nových pracovních příležitostí a řešení odpovídající veřejné infrastruktury, tj. příprava rozvojových ploch, orientace na oblast služeb a drobného podnikání bez negativních dopadů na obytné a životní prostředí a umožnění kvalitního zázemí pro bydlení.

B.3. URČENÍ STŘETŮ A PROBLÉMŮ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚPD

B.3.1. STŘETY ZÁMĚRŮ A SLEDOVANÝCH JEVŮ V ÚZEMÍ Střety jednotlivých záměrů se sledovanými jevy v území jsou graficky vyjádřeny a označeny v Problémovém výkresu. Jedná se o: Střety limitů v území se Záměry vyplývajícími z nadřazených dokumentací:


Zz31 - rozšíření letiště Bohuňovice, k.ú. Bohuňovice Limity – investice do půdy VTL plynovod sdělovací síťový kabel Telefonica O2 a ČD radioreléový spoj návrh lokálního biokoridoru ÚSES koridor přeložky I/46 ochranné pásmo silnice ochranné pásmo radiového zabezpečovacího zařízení zájmové území ministerstva obrany letecký koridor CHOPAV 83

koridor přeložky silnice I/46


Zz32 - přeložka silnice I/46, k.ú. Bohuňovice Limity – investice do půdy VTL plynovod venkovní vedení VN sdělovací síťový kabel Telefonica O2 a ČD radioreléový spoj návrh lokálního biokoridoru a biocentra ÚSES koridor přeložky I/46 ochranné pásmo silnice ochranné pásmo radiového zabezpečovacího zařízení zájmové území ministerstva obrany letecký koridor CHOPAV rozšíření letiště




Zz33 - DOL, k.ú. Moravská Loděnice a Trusovice Limity – ZPF I. a II. třídy ochrany investice do půdy území archeologického naleziště venkovní vedení VN, VVN sdělovací síťový kabel ČD radioreléový spoj ochranné pásmo vodního zdroje návrh lokálního biokoridoru ÚSES pásmo 50 m od lesa výpočet ochranného pásma živočišné výroby ochranné pásmo radiového zabezpečovacího zařízení zájmové území ministerstva obrany letecký koridor CHOPAV

Střety limitů v území se Záměry vyplývajícími z požadavků občanů, vlastníků a dalších subjektů:


Zo01 - výstavba rodinných domků v k.ú. Trusovice, záměr vlastníka pozemku, změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro bydlení, mimo zastavěné území Limity – ZPF I. třídy ochrany venkovní VN ochranné pásmo radiového zabezpečovacího zařízení zájmové území ministerstva obrany letecký koridor CHOPAV




Zo02 - výstavba rodinných domků v k.ú. Moravská Loděnice, záměr vlastníka pozemku, změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro bydlení, mimo zastavěné území v rámci rozvojové plochy z územního plánu Limity – ZPF I. třídy ochrany území archeologického naleziště ochranné pásmo radiového zabezpečovacího zařízení zájmové území ministerstva obrany letecký koridor CHOPAV 84




Zo03 - výstavba rodinných domků v k.ú. Trusovice, záměr vlastníků pozemku, změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro bydlení, v rámci zastavěného území Limity – ZPF I. třídy ochrany ochranné pásmo radiového zabezpečovacího zařízení zájmové území ministerstva obrany letecký koridor CHOPAV problém rozlivu




Zo04 - výstavba rodinných domků v k.ú. Trusovice, záměr vlastníka pozemku, změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro bydlení, mimo zastavěné území Limity – ZPF I. třídy ochrany ochranné pásmo radiového zabezpečovacího zařízení zájmové území ministerstva obrany letecký koridor CHOPAV




Zo05 - výstavba rodinných domků v k.ú. Trusovice, záměr vlastníka pozemku, změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro bydlení, mimo zastavěné území Limity – ZPF I. třídy ochrany venkovní VN ochranné pásmo radiového zabezpečovacího zařízení zájmové území ministerstva obrany letecký koridor CHOPAV




Zo06 - výstavba rodinných domků v k.ú. Trusovice, záměr vlastníka pozemku, změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro bydlení, mimo zastavěné území Limity – ZPF I. třídy ochrany venkovní VN ochranné pásmo radiového zabezpečovacího zařízení zájmové území ministerstva obrany letecký koridor CHOPAV




Zo07 - výstavba rodinných domků v k.ú. Moravská Loděnice, záměr vlastníka pozemku, změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro bydlení, mimo zastavěné území částečně v rámci rozvojové plochy z územního plánu Limity – ZPF II. třídy ochrany venkovní vedení VVN venkovní vedení VN sdělovací síťový kabel Telefonica O2 zájmové území ministerstva obrany letecký koridor CHOPAV ochranné pásmo vodního zdroje




Zo08 - výstavba rodinných domků v k.ú. Moravská Loděnice, záměr vlastníka pozemku, změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro bydlení, mimo zastavěné území částečně v rámci rozvojové plochy z územního plánu Limity – ZPF II. třídy ochrany venkovní vedení VN sdělovací síťový kabel Telefonica O2 optický kabel 85

zájmové území ministerstva obrany letecký koridor CHOPAV ochranné pásmo vodního zdroje


Zo09 - výstavba rodinných domků v k.ú. Moravská Loděnice, záměr vlastníka pozemku, změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro bydlení, mimo zastavěné území částečně v rámci rozvojové plochy z územního plánu Limity – ZPF II. třídy ochrany venkovní vedení VN sdělovací síťový kabel Telefonica O2 zájmové území ministerstva obrany letecký koridor CHOPAV ochranné pásmo vodního zdroje




Zo10 - výstavba rodinných domků v k.ú. Moravská Loděnice, záměr vlastníků pozemků, změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro bydlení, mimo zastavěné území v rámci výhledové plochy bydlení z územního plánu Limity – ZPF II. třídy ochrany radioréleový spoj území archeologického naleziště ochranné pásmo radiového zabezpečovacího zařízení zájmové území ministerstva obrany letecký koridor CHOPAV




Zo11 - výstavba rodinných domků v k.ú. Trusovice, záměr vlastníka pozemku, změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro bydlení, mimo zastavěné území Limity – ZPF I. třídy ochrany venkovní VN území archeologického naleziště ochranné pásmo radiového zabezpečovacího zařízení zájmové území ministerstva obrany letecký koridor CHOPAV




Zo12 - záměr podnikatelské aktivity v k.ú. Bohuňovice, záměr investora, změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro podnikání, mimo zastavěné území Limity – ZPF II. třídy ochrany koridor přeložky silnice I. třídy bezpečnostní pásmo VTL plynovodu optický kabel ochranné pásmo radiového zabezpečovacího zařízení zájmové území ministerstva obrany letecký koridor CHOPAV




Zo13 - záměr podnikatelské aktivity v k.ú. Bohuňovice, záměr vlastníka pozemku, změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro podnikání, mimo zastavěné území Limity – ZPF I. třídy ochrany ochranné pásmo silnice III. třídy ochranné pásmo radiového zabezpečovacího zařízení zájmové území ministerstva obrany letecký koridor 86

CHOPAV


Zo14 - výstavba rodinných domků v k.ú. Bohuňovice, záměr vlastníka pozemku, změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro bydlení, mimo zastavěné území Limity – ZPF I. třídy ochrany ochranné pásmo radiového zabezpečovacího zařízení zájmové území ministerstva obrany letecký koridor CHOPAV




Zo15 - výstavba rodinných domků v k.ú. Moravská Loděnice, záměr vlastníka pozemku, změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro bydlení, mimo zastavěné území Limity – ZPF I. třídy ochrany sdělovací síťový kabel Telefonica O2 ochranné pásmo radiového zabezpečovacího zařízení zájmové území ministerstva obrany letecký koridor CHOPAV




Zo16 - výstavba rodinných domků v k.ú. Trusovice, záměr vlastníka pozemku, částečně změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro bydlení, v rámci zastavěného území Limity – ZPF I. třídy ochrany ochranné pásmo železnice ochranné pásmo radiového zabezpečovacího zařízení zájmové území ministerstva obrany letecký koridor CHOPAV




Zo17 - výstavba rodinných domků v k.ú. Bohuňovice, záměr vlastníka pozemku, změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro bydlení, v rámci zastavěného území Limity – venkovní vedení VN ochranné pásmo radiového zabezpečovacího zařízení zájmové území ministerstva obrany letecký koridor CHOPAV




Zo18 - výstavba rodinných domků v k.ú. Moravská Loděnice, záměr vlastníků pozemků, změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro bydlení, mimo zastavěné území Limity – ZPF I. a II. třídy ochrany venkovní vedení VN ochranné pásmo radiového zabezpečovacího zařízení zájmové území ministerstva obrany letecký koridor CHOPAV




Zo19 - výstavba rodinných domků v k.ú. Trusovice, záměr vlastníka pozemku, změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro bydlení, mimo zastavěné území Limity – ZPF I. třídy ochrany lokální biokoridor ochranné pásmo radiového zabezpečovacího zařízení zájmové území ministerstva obrany letecký koridor CHOPAV 87




Zo20 - výstavba rodinných domků v k.ú. Trusovice, záměr vlastníků pozemků, změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro bydlení, mimo zastavěné území Limity – ZPF I. třídy ochrany lokální biokoridor ochranné pásmo radiového zabezpečovacího zařízení zájmové území ministerstva obrany letecký koridor CHOPAV




Zo21 - výstavba rodinných domků v k.ú. Bohuňovice, záměr vlastníků pozemků, změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro bydlení, v rámci zastavěného území Limity – ZPF I. třídy ochrany radioreléový spoj ochranné pásmo hřbitova ochranné pásmo radiového zabezpečovacího zařízení zájmové území ministerstva obrany letecký koridor CHOPAV




Zo22 - výstavba rodinných domků v k.ú. Moravská Loděnice, záměr vlastníků pozemků, změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro bydlení, mimo zastavěné území Limity – ZPF II. třídy ochrany radioreléový spoj sdělovací síťový kabel Telefonica O2 zájmové území ministerstva obrany letecký koridor CHOPAV ochranné pásmo vodního zdroje




Zo23 - výstavba rodinných domků v k.ú. Trusovice, záměr vlastníka pozemku, změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro bydlení, mimo zastavěné území Limity – ZPF I. třídy ochrany lokální biokoridor ochranné pásmo radiového zabezpečovacího zařízení zájmové území ministerstva obrany letecký koridor CHOPAV




Zo24 - výstavba rodinných domků v k.ú. Bohuňovice, záměr vlastníka pozemků, změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro bydlení, mimo zastavěné území Limity – ZPF I. třídy ochrany ochranné pásmo radiového zabezpečovacího zařízení zájmové území ministerstva obrany letecký koridor CHOPAV




Zo25 - výstavba rodinných domků v k.ú. Bohuňovice, záměr vlastníka pozemku, změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro bydlení, mimo zastavěné území Limity – ZPF I. třídy ochrany ochranné pásmo radiového zabezpečovacího zařízení zájmové území ministerstva obrany letecký koridor CHOPAV

88




Zo26 - záměr na přehodnocení lokalizace ploch pro podnikatelské aktivity vypuštěním z návrhu územního plánu v k.ú. Bohuňovice s novým umístěním do polohy mezi ZD a železnicí v k.ú. Moravská Loděnice, podnět občana, mimo zastavěné území Limity – VTL plynovod ochranné pásmo železnice výpočet ochranného pásma živočišné výroby ochranné pásmo radiového zabezpečovacího zařízení zájmové území ministerstva obrany letecký koridor CHOPAV




Zo27 – záměr realizace vodní plochy, v k.ú. Trusovice, podnět občana, mimo zastavěné území Limity – ZPF II. třídy ochrany venkovní vedení VVN ochranné pásmo silnice ochranné pásmo radiového zabezpečovacího zařízení zájmové území ministerstva obrany letecký koridor CHOPAV Střety limitů v území se Záměry vyplývajícími z platných územních rozhodnutí:


Zr28 - ÚR na rodinný dům, k.ú. Moravská Loděnice, v rámci zastavěného území Limity – ZPF I. třídy ochrany ochranné pásmo radiového zabezpečovacího zařízení zájmové území ministerstva obrany letecký koridor CHOPAV
Zr29 - ÚR na rodinný dům, k.ú. Bohuňovice, v rámci zastavěného území Limity – ZPF I. třídy ochrany návrh komunikace dle územního plánu radioréleový spoj ochranné pásmo radiového zabezpečovacího zařízení zájmové území ministerstva obrany letecký koridor CHOPAV
Zr30 - ÚR na rodinný dům, k.ú. Bohuňovice, v rámci zastavěného území Limity – ZPF I. třídy ochrany ochranné pásmo VN ochranné pásmo radiového zabezpečovacího zařízení zájmové území ministerstva obrany letecký koridor CHOPAV Střety limitů v území se Záměry vyplývajícími z platného územního plánu:


Zu34 - plochy bydlení, k.ú. Moravská Loděnice, návrh z územního plánu, mimo zastavěné území Limity – ZPF I. třídy ochrany 89

zájmové území ministerstva obrany letecký koridor CHOPAV


Zu35 - plochy bydlení, k.ú. Moravská Loděnice, Trusovice, výhled z územního plánu, mimo zastavěné území Limity – ZPF I. třídy ochrany ochranné pásmo VN ochranné pásmo radiového zabezpečovacího zařízení zájmové území ministerstva obrany letecký koridor CHOPAV




Zu36 - plochy bydlení, k.ú. Moravská Loděnice, Trusovice, návrh z územního plánu, mimo zastavěné území Limity – ZPF I. třídy ochrany ochranné pásmo VN území archeologického nálezu radioreléový spoj ochranné pásmo radiového zabezpečovacího zařízení zájmové území ministerstva obrany letecký koridor CHOPAV




Zu37 - plochy bydlení, k.ú. Moravská Loděnice, návrh z územního plánu, mimo zastavěné území Limity – ZPF I. třídy ochrany ochranné pásmo VN území archeologického nálezu ochranné pásmo železnice ochranné pásmo radiového zabezpečovacího zařízení zájmové území ministerstva obrany letecký koridor CHOPAV




Zu38 - plochy bydlení, k.ú. Moravská Loděnice, návrh z územního plánu, v rámci zastavěného území Limity – ZPF I. třídy ochrany území archeologického nálezu ochranné pásmo radiového zabezpečovacího zařízení zájmové území ministerstva obrany letecký koridor CHOPAV




Zu39 - plochy bydlení, k.ú. Moravská Loděnice, návrh z územního plánu, mimo zastavěné území Limity – ZPF I. třídy ochrany ochranné pásmo silnice ochranné pásmo radiového zabezpečovacího zařízení zájmové území ministerstva obrany letecký koridor CHOPAV




Zu40 - plochy bydlení, k.ú. Moravská Loděnice, návrh z územního plánu, mimo zastavěné území 90

Limity –

ZPF I. třídy ochrany sdělovací síťový kabel Telefonica O2 ochranné pásmo radiového zabezpečovacího zařízení zájmové území ministerstva obrany letecký koridor CHOPAV




Zu41 - plochy bydlení, k.ú. Trusovice, návrh z územního plánu, v rámci zastavěného území Limity – ZPF I. třídy ochrany ochranné pásmo radiového zabezpečovacího zařízení zájmové území ministerstva obrany letecký koridor CHOPAV




Zu42 - plochy bydlení, k.ú. Trusovice, návrh z územního plánu, v rámci zastavěného území Limity – ZPF I. třídy ochrany ochranné pásmo radiového zabezpečovacího zařízení zájmové území ministerstva obrany letecký koridor CHOPAV




Zu43 - plochy bydlení, k.ú. Trusovice, návrh z územního plánu, mimo zastavěné území Limity – ZPF I. třídy ochrany ochranné pásmo radiového zabezpečovacího zařízení zájmové území ministerstva obrany, letecký koridor CHOPAV




Zu44 - plochy bydlení, k.ú. Bohuňovice, návrh z územního plánu, v rámci zastavěného území Limity – ZPF I. třídy ochrany venkovní vedení VN radioreléové spoje ochranné pásmo radiového zabezpečovacího zařízení zájmové území ministerstva obrany letecký koridor CHOPAV




Zu45 - plochy bydlení, k.ú. Moravská Loděnice, návrh z územního plánu, mimo zastavěné území Limity – ZPF I. třídy ochrany ochranné pásmo radiového zabezpečovacího zařízení zájmové území ministerstva obrany letecký koridor CHOPAV




Zu46 - plochy občanské vybavenosti, k.ú. Moravská Loděnice, návrh z územního plánu, v rámci zastavěného území Limity – ochranné pásmo železnice ochranné pásmo radiového zabezpečovacího zařízení zájmové území ministerstva obrany letecký koridor CHOPAV 91




Zu47 - plochy sportu, k.ú. Bohuňovice, Trusovice, návrh z územního plánu, v rámci zastavěného území Limity – ZPF I. třídy ochrany radioreléový spoj ochranné pásmo radiového zabezpečovacího zařízení zájmové území ministerstva obrany letecký koridor CHOPAV




Zu48 - plochy výroby, k.ú. Bohuňovice, návrh z územního plánu, mimo zastavěné území Limity – ZPF I. třídy ochrany radioreléový spoj ochranné pásmo železnice ochranné pásmo radiového zabezpečovacího zařízení zájmové území ministerstva obrany letecký koridor CHOPAV




Zu49 - plochy výroby, k.ú. Moravská Loděnice, návrh z územního plánu, mimo zastavěné území Limity – VTL plynovod sdělovací síťový kabel Telefonica O2 ochranné pásmo železnice výpočet ochranného pásma živočišné výroby ochranné pásmo radiového zabezpečovacího zařízení zájmové území ministerstva obrany, letecký koridor CHOPAV




Zu50 - plochy výroby, k.ú. Bohuňovice, návrh z územního plánu, mimo zastavěné území Limity – venkovní vedení VN ochranné pásmo radiového zabezpečovacího zařízení zájmové území ministerstva obrany letecký koridor CHOPAV




Zu51 - plochy výroby, k.ú. Bohuňovice, návrh z územního plánu, mimo zastavěné území Limity – venkovní vedení VN ochranné pásmo silnice ochranné pásmo radiového zabezpečovacího zařízení zájmové území ministerstva obrany letecký koridor CHOPAV




Zu52 - plochy technické infrastruktury, k.ú. Moravská Loděnice, z územního plánu, mimo zastavěné území Limity – ochranné pásmo železnice ochranné pásmo radiového zabezpečovacího zařízení zájmové území ministerstva obrany letecký koridor CHOPAV

92

výhled

Střety limitů v území se Záměry vyplývajícími z Ideové studie centra obce:


Zs53 - plochy bydlení, k.ú. Moravská Loděnice, dle studie, v rámci zastavěného území Limity – ZPF I. třídy ochrany radioreléový spoj ochranné pásmo železnice ochranné pásmo radiového zabezpečovacího zařízení zájmové území ministerstva obrany letecký koridor CHOPAV




Zs54 - plochy sportu, k.ú. Moravská Loděnice, dle studie, v rámci zastavěného území Limity – ZPF I. třídy ochrany radioreléový spoj ochranné pásmo železnice ochranné pásmo radiového zabezpečovacího zařízení zájmové území ministerstva obrany letecký koridor CHOPAV




Zs55 - plochy veřejné zeleně, k.ú. Moravská Loděnice, dle studie, v rámci zastavěného území Limity – ochranné pásmo železnice ochranné pásmo radiového zabezpečovacího zařízení zájmové území ministerstva obrany, letecký koridor CHOPAV




Zs56 - plochy občanské vybavenosti – rozšíření hřbitova, k.ú. Bohuňovice, dle studie, v rámci zastavěného území Limity – ZPF I. třídy ochrany radioreléový spoj ochranné pásmo radiového zabezpečovacího zařízení zájmové území ministerstva obrany letecký koridor CHOPAV




Zs57 - parkoviště, k.ú. Bohuňovice, dle studie, v rámci zastavěného území Limity – ochranné pásmo hřbitova ochranné pásmo radiového zabezpečovacího zařízení zájmové území ministerstva obrany letecký koridor CHOPAV




Zs58 - plochy bydlení, k.ú. Trusovice, dle studie, v rámci zastavěného území Limity – ZPF I. třídy ochrany radioreléový spoj ochranné pásmo radiového zabezpečovacího zařízení zájmové území ministerstva obrany letecký koridor CHOPAV




Zs59 - plochy sportu, k.ú. Bohuňovice, dle studie, v rámci zastavěného území 93

Limity –




ZPF I. třídy ochrany ochranné pásmo radiového zabezpečovacího zařízení zájmové území ministerstva obrany letecký koridor CHOPAV

Zs60 - plochy sportu, k.ú. Trusovice, dle studie, v rámci zastavěného území Limity – manipulační pásmo potoka (8m) ochranné pásmo radiového zabezpečovacího zařízení zájmové území ministerstva obrany letecký koridor CHOPAV

B.3.2. PROBLÉMY VYPLÝVAJÍCÍ Z ANALÝZY SLEDOVANÝCH JEVŮ V ÚZEMÍ Graficky vyjádřitelné problémy v území jsou graficky vyjádřeny a označeny v Problémovém výkresu (P1 – P10), ostatní (P11 – P17) jsou popsány pouze v textu: P1

- III/44610 – směrová závada – oblouk s malým poloměrem v místě křižovatky s III/4469a

P2

- III/44610 – přejezd přes trať – křižovatky blízko nebezpečného pásma přejezdu

P3

- III/4469a – úzký profil komunikace v celém průběhu mezi napojeními na III/44610, chybějící chodník

P4

- III/4469a – most přes Trusovický potok – směrově a šířkově nevyhovující

P5

- III/4469 – nepřehledná křižovatka s místní komunikací – bývalým průjezdním úsekem.

P6

– kolize vydaného ÚR s návrhem komunikace dle územního plánu

P7

– areál bývalé pily – rezervy v kapacitě areálu a v jeho vnitřním uspořádání

P8

– urbanistický problém organizace ploch a území v centrální části obce - v prostoru nádraží, pekárna, nákupní středisko

P9

– území ekologických rizik, k.ú. Moravská Loděnice u železnice – bývalá černá skládka

P10

- území ekologických rizik k.ú. Moravská Loděnice v jihozápadní části katastru bývalá černá skládka

P11

– oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (dle ÚAP)

P12

- nesoulad stavu území s katastrem nemovitostí (bez grafického vyjádření – např.: zavezený mlýnský náhon a jiné zatravněné plochy vedené v KN jako vodní tok, vodní plocha; zahrady v zastavěném území dle KN jako orná půda, stávající komunikace a mosty bez vyznačení v KN apod.)

P13

- rozšíření kapacity ČOV jako nezbytná technická podmínka pro výstavbu na nových rozvojových plochách

P14

- potřeba nového vodojemu s možností gravitačního zásobení pro pokrytí území požární vodou a zásobení rozvojových lokalit

P15

- doplnění struktury ÚSES prvky lokálních biokoridorů a biocenter 94

P16

- omezující faktory možností rozvoje území - zásadním nepříznivým faktorem pro všechny potenciální rozvojové plochy je jejich situování na půdách s I. a II. stupněm ochrany ZPF

P17

- určení mezních kapacitních hodnot rozvoje Problematika určení kapacitních požadavků pro uspokojující rozvoj obce se odvíjí od demografických prognóz, založených na aktuálních demografických datech. Zájem obce, jednotlivých vlastníků a rozvojové plochy z územního plánu však značně přesahuje i ty nejoptimistější demografické výhledy zohledňující i suburbanizační tendence Olomouce:

Vazby v sídelní struktuře regionu jednoznačně ovlivňuje blízkost krajského města Olomouce, řešené území patří do jeho suburbanizačního pásu s rozsáhlým potenciálem rozvoje atraktivního bydlení. Řešené území je nutno vnímat jako součást širšího regionu – ve vazbě na existující rozvojové oblasti a osy Olomouckého kraje, jako součást širšího území s problémy spojenými zejména s rozvojem bydlení, zaměstnanosti, dopravě, transformací místní ekonomiky a optimálním využitím rekreačního potenciálu území. Pro řešené území je možno dle demografické studie do roku 2025 reálně uvažovat: 1) Pro přírůstek počtu trvale bydlících obyvatel s cca 60 – 80 byty 2) S odpadem cca 30 bytů Současně však pro přiměřené fungování trhu s pozemky je potřeba zabezpečit převahu nabídky pozemků nad poptávkou, minimálně o 50%. Doporučený návrh na rozsah počtu nových bytů v rámci rozvojových ploch je cca 140. Rozsahy rozvojových ploch dle záměrů platného územního plánu a nově ohlášených záměrů různých zájemců jsou uvedeny v následujících tabulkách: Kapacity rozvojových ploch dle ohlášených záměrů: ZÁMĚRY PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ Záměr č.

Způsob využití plochy

k.ú.

Rozloha

Počet RD

Záměry vyplývající z požadavků občanů, vlastníků a dalších subjektů Zo01 o01 Zo02 o02 Zo03 o03 Zo04 Zo05 o05 Zo06 o06 Zo07 o07 Zo08 o08 Zo09 o09 Zo10 Zo11 Zo12 Zo13 Zo14 Zo15

bydlení bydlení bydlení bydlení bydlení bydlení bydlení bydlení bydlení bydlení bydlení výroba výroba bydlení bydlení

Trusovice Moravská Loděnice Trusovice Trusovice Trusovice Trusovice Moravská Loděnice Moravská Loděnice Moravská Loděnice Moravská Loděnice Trusovice Bohuňovice Bohuňovice Bohuňovice Moravská Loděnice 95

0,2211 ha 0,0916 ha 0,1292 ha 0,1202 ha 0,3360 ha 0,3272 ha 0,4003 ha 0,6262 ha 0,5480 ha 4,5524 ha 2,6749 ha 1,7372 ha 0,3924 ha 0,5625 ha 0,1000 ha

2 1 1 1 3 3 4 6 5 45 27 7 1

Zo16 Zo17 Zo18 Zo19 Zo20 Zo21 Zo22 Zo23 Zo24 Zo25 Zo26 Zo26 Zo27 Zo27

bydlení bydlení bydlení bydlení bydlení bydlení bydlení bydlení bydlení bydlení nová lokalizace výroby nová vodní plocha

Trusovice Bohuňovice Moravská Loděnice Trusovice Trusovice Bohuňovice Moravská Loděnice Trusovice Bohuňovice Bohuňovice Bohuňovice Trusovice

0,1122 ha 0,1646 ha 1,4248 ha 0,5443 ha 0,6337 ha 0,8045 ha 0,9660 ha 0,4421 ha 0,6060 ha 0,3000 ha bez určení bez určení

1 2 14 5 6 8 10 4 6 3 -

0,7980 ha 0,1828 ha 0,0984 ha

8 2 1

Bohuňovice Bohuňovice Moravská Loděnice Trusovice

23,4453 ha koridor

-

koridor

-

Moravská Loděnice Moravská Loděnice Trusovice Moravská Loděnice Trusovice Moravská Loděnice Moravská Loděnice Moravská Loděnice Moravská Loděnice Trusovice Trusovice Trusovice Bohuňovice Moravská Loděnice Moravská loděnice Bohuňovice Trusovice Bohuňovice Moravská Loděnice Bohuňovice Bohuňovice Moravská Loděnice

0,2306 ha

2

5,6083 ha

56

9,2594 ha

92

5,8100 ha 0,4449 ha 0,6084 ha 1,2374 ha 4,0151 ha 1,9423 ha 0,3048 ha 1,1300 ha 0,5950 ha 0,5210 ha

58 4 6 12 40 19 3 11 6 -

1,1971 ha

-

0,8358 ha 1,9398 ha 1,1431 ha 5,3503 ha 2,2294 ha

-

Záměry vyplývající z platných územních rozhodnutí Zr28 Zr28 Zr29 Zr30

bydlení bydlení bydlení

Bohuňovice Bohuňovice Bohuňovice

Záměry vyplývající z nadřazené dokumentace Zz31 Zz32 Zz32

dopravní plocha - letiště přeložka

Zz33 Zz33

D-O-L

Záměry vyplývající z územního plánu Zu34

bydlení

Zu35 Zu35

bydlení - výhled

Zu36 Zu36

bydlení

Zu37 Zu37 Zu38 Zu38 Zu39 Zu39 Zu40 Zu40 Zu41 Zu41 Zu42 Zu42 Zu43 Zu43 Zu44 Zu44 Zu45 Zu45 Zu46 Zu46

bydlení bydlení bydlení bydlení bydlení bydlení bydlení bydlení bydlení občanská vybavenost

Zu47 Zu47

sport

Zu48 Zu48 Zu49 Zu49 Zu50 Zu50 Zu51 Zu51 Zu52 Zu52

vyroba vyroba vyroba vyroba rozšíření skládky - výhled

96

Záměry vyplývající z Ideové studie centra obce bydlení sport veřejná zeleň rozšíření hřbitova parkoviště bydlení sport sport

Moravská Loděnice Moravská Loděnice Moravská Loděnice Bohuňovice Bohuňovice Trusovice Bohuňovice Trusovice

0,0921 ha 0,5168 ha 0,3317 ha 0,3316 ha 0,8001 ha 0,1250 ha 0,1137 ha 0,3351 ha

1 1 -

Plochy bydlení celkem

49,1703 ha

487

Plochy výroby celkem

11,3986 ha

-

Plochy sportu celkem

2,1627 ha

-

Zs53 Zs54 Zs54 Zs55 Zs55 Zs56 Zs56 Zs57 Zs57 Zs58 Zs58 Zs59 Zs59 Zs60

Rozpor mezi kapacitami rozvojových ploch pro bydlení dle demografické studie a rozsahem ploch pro bydlení dle zájmu všech subjektů v území je evidentní.

97

OBSAH A. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ZAHRNUJÍCÍ ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ, JEHO HODNOT, LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ, ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ .......................... 2 A.0. ZÁKLADNÍ ÚDAJE .................................................................................................... 2 A.1. USPOŘÁDÁNÍ DOKUMENTU, POJMY, PODKLADY................................................. 4 A.1.1. USPOŘÁDÁNÍ DOKUMNETACE ....................................................................... 4 A.1.2. POUŽITÉ POJMY ............................................................................................... 5 A.1.3. PODKLADY ........................................................................................................ 8 A.2. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ A ŠIRŠÍ VZTAHY .................................................... 8 A.2.1. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ ........................................................................ 8 A.2.2. SPÁDOVÉ ÚZEMÍ A ŠIRŠÍ VZTAHY ................................................................ 9 A.3. VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ ............................................................10 A.3.1. HISTORICKÝ VÝVOJ OBCE...............................................................................10 A.3.2. VÝVOJ URBANISTICKÉ STRUKTURY OBCE...................................................11 A.3.3. CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ .........................................................12 A.3.4. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY ÚZEMÍ ....................................................13 A.3.5. REKREACE ........................................................................................................19 A.3.6. OBČANSKÁ VYBAVENOST OBCE ....................................................................19 A.3.7. VÝROBA A TĚŽBA .............................................................................................21 A.3.8. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY V ÚZEMÍ ......................................................................30 A.3.9. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA .....................................................................57 A.3.10. ZÁSOBOVÁNÍ VODOU.....................................................................................62 A.3.11. VODNÍ TOKY A PLOCHY ................................................................................63 A.3.12. KANALIZACE...................................................................................................64 A.3.13. ENERGETIKA, SPOJE ....................................................................................65 A.3.14. ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM....................................................................................66 A.3.15. ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM ..................................................................................67 A.3.16. ODPADY..........................................................................................................67 A.4. HODNOTY V ÚZEMÍ ................................................................................................68 A.4.1. KULTURNÍ, URBANISTICKÉ A ARCHITEKTONICKÉ HODNOTY.....................68 A.4.2. PŘÍRODNÍ HODNOTY.......................................................................................69 A.4.3. ENVIRONMENTÁLNÍ HODNOTY ......................................................................70 A.4.4. CIVILIZAČNÍ HODNOTY.....................................................................................70 A.4.5. HOSPODÁŘSKÉ HODNOTY.............................................................................70 A.5. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ ...........................................................................................70 A.5.1. KULTURNÍ LIMITY.............................................................................................70 A.5.2. PŘÍRODNÍ LIMITY .............................................................................................71 A.5.3. TECHNICKÉ LIMITY – CIVILIZAČNÍ LIMITY ......................................................72 A.6. ZÁMĚRY NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ.............................................................73 A.6.1. ZÁMĚRY DLE POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČESKÉ REPUBLIKY ............73 A.6.2. POŽADAVKY A ZÁMĚRY DLE NÁVRHU ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE KRAJE VČETNĚ ZÁMĚRŮ DLE ROZVOJOVÝCH PROGRAMŮ KRAJE ..................................73 A.6.3. ZÁMĚRY NA ZMĚNY VYUŽITÍ ÚZEMÍ ..............................................................73 A.6.4. SHRNUTÍ ...........................................................................................................78 B. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ...............................................................78 B.1. VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ S UVEDENÍM SILNÝCH A SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB .......................................................78 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ, GEOLOGIE A GEOMORFOLOGIE ..................................78 VODNÍ REŽIM...............................................................................................................79 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ............................................................................79 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY ................................................................................79 98

ZPF A PUPFL ...............................................................................................................80 VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA - DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ ....................................80 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY, BYDLENÍ .........................................................80 REKREACE ..................................................................................................................81 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY.......................................................................................81 B.2. VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ ...........................................................................81 B.2.1. ÚZEMNÍ PODMÍNKY PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ...........................82 B.2.2. ÚZEMNÍ PODMÍNKY PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL .......................................................................................82 B.3. URČENÍ STŘETŮ A PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚPD ................................................83 B.3.1. STŘETY ZÁMĚRŮ A SLEDOVANÝCH JEVŮ V ÚZEMÍ....................................83 B.3.2. PROBLÉMY VYPLÝVAJÍCÍ Z ANALÝZY SLEDOVANÝCH JEVŮ V ÚZEMÍ.......94

99

Obrazové přílohy z textu str. 53:

Obr. Stav krajiny v části prostoru Bohuňovic dle I. vojenského mapování (Josefského) v letech 17641768 a 1780-1783 (rektifikace), orig. měřítko 1:28800 (zdroj: http://oldmaps.geolab.cz).

Rybník y

100

Grygava

101

Obr. Stav krajiny v prostoru Bohuňovic dle II. vojenského mapování (Františkova) v letech 1836-

Loděnice

Trusovice

Oskava

Trusovický p.

1852, orig. měřítko 1:28800 (zdroj: http://oldmaps.geolab.cz)

Bohuňovic e Sitka

Štarnovský Tehdejší rybník