Univerzita Pardubice Dopravní fakulta Jana Pernera
Název práce : Silniční okruh kolem Prahy Stavba 514 Lahovice – Slivenec
Prohlašuji, že předložená práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracoval samostatně. Literaturu a další zdroje, z nichž jsem při zpracování čerpal, v práci řádně cituji. Souhlasím se zveřejněním práce na webovém serveru Univerzity Pardubice.
Anotace : V této semestrální práci se zabývám především popisem stavby, přehledem a popisem výchozích podkladů a průzkumů, začleněním a zásahem stavby do krajiny a jejím vlivem na životní prostředí. Klíčová slova : stavba 514, silniční okruh kolem Prahy, průzkum, chráněná území, vliv stavby
Martin Cibulka DMML
Úvod V této práci pojednávám o stavbě 514 Lahovice – Slivenec, která je součástí silničního okruhu kolem Prahy. Tento silniční okruh bude po svém dokončení vytvářet integrovanou dopravní soustavu, schopnou s minimálními negativními dopady na obyvatelstvo a životní prostředí zajistit funkční propojení pro tranzitní dopravu a současně i kvalitní obsluhu města a jeho okolí. Zmiňuji zde i zápory stavby spočívající především v jejím zásahu do krajiny, stavba 514 bude probíhat velmi atraktivní krajinou a bezprostředně se dotýkat maloplošných chráněných území.
1 1.1
Základní údaje o stavbě Stručný popis stavby
Stavba „Silniční okruh kolem Prahy, stavba 514 Lahovice - Slivenec „ je součástí silničního okruhu kolem Prahy. Společně se stavbou 512 a již stavbou v provozu 515, vytváří jihozápadní část celého okruhu, která propojí dálnici D5 s dálnicí Dl. Dokončený silniční okruh bude vytvářet v Praze spolu s Městským okruhem integrovanou dopravní soustavu, schopnou zajistit funkční propojení pro tranzitní dopravu a současně i kvalitní obsluhu města a jeho okolí. Propojí dálnice a rychlostní silnice Dl, D3, R4, D5, R6, R7, D8, R10 a D11. Už samostatné otevření staveb 513 a 514 výrazně odlehčí Barrandovskému mostu a Jižní spojce. Celková délka stavby 514 je 6 030,64 m, celková plánovaná délka silničního okruhu kolem Prahy je 83 km, v provozuje zatím cca 18 km. 1.2
Předpokládaný průběh stavby Předpokládané zahájení stavby Předpokládané uvedení stavby do provozu
1.3
10. 2003 6. 2007
Vazba na územně plánovací dokumentaci
Stavba probíhá v celém úseku na území hlavního města Prahy a její umístění je v souladu se schváleným Uzemním plánem sídelního útvaru hl. m. Prahy. Tento územní plán byl schválen 9. 9. 1999 usnesením Zastupitelstva hlavního města Prahy číslo 10/05. V návaznosti na schválení Souborného stanoviska ke konceptu územního plánu vydal odbor územního rozhodování Magistrátu hlavního města Prahy pod značkou 123033/97 OUR/DI/Ex dne 23. 4. 1997 rozhodnutí o stavební uzávěře pro nadřazenou komunikační síť hlavního města Prahy. Stavební uzávěra tedy pokrývá zájmové území stavby 514. Stavba SO na území Prahy je vyhlášena jako stavba veřejně prospěšná. 1.4
Charakteristika území
Reliéf staveniště je s velkým výškovým rozdílem, v rozpětí cca 190 - 355 m n.m., klesající k Vltavě. V navržené trase převažují zemědělsky obhospodařované pozemky, které mají v krajině značnou převahu nad lesními plochami. Lokalita patří do oblasti řepařské. Jinak lze krajinu charakterizovat jako příměstskou se zastavěnou částí - Lahovice a Radotín s industriálními a
2
skladovými komplexy - Radotín s volnými zpevněnými i nezpevněnými plochami. Výjimku tvoří enklávy opuštěných sadů v okolí Lochkova. Stavba se bezprostředně dotýká maloplošných chráněných území NPP Lochkovský profil a PR Slavičí údolí s velice cennými stepními a lesními biotopy. Na břehu Vltavy trasa prochází PP Krňák. Trasa SOKP z hlediska geologického představuje komplikovaný a velmi náročný úsek, který je nutno zařadit do III. geotechnické kategorie, tj. náročná stavba ve složitých geotechnických podmínkách. V území je poměrně hustá síť silnic a cest. Projektovaná trasa kříží regulovaná koryta Berounky a Vltavy a železniční trať Praha - Smíchov - Plzeň. Významnějšími oblastmi klidu jsou také pobřeží Vltavy a Berounky a větší lesní a keřovité plochy.[1]
2 2.1
Přehled výchozích průzkumů a podkladů Podrobný geotechnický průzkum
Zájmové území se nachází na Pražské plošině v SV okrajovém geomorfologickém celku Brdské části. Maximální výškové rozpětí činí 190 m - 400 m.n.m. u Zličína a 175 m.n.m. na hladině Vltavy. Z hlediska geologické skladby se na trase výrazně uplatní zeminy a horniny s extrémně odlišnými geotechnickými parametry - od velmi měkkých jílovitopísčitých kvartérních sedimentů a neogenních hornin (jíly a jílovce ) přes typické horniny s nízkou a střední pevností ( jílovité, jílovitoprachovité aj. břidlice ) až po velmi tvrdé horniny ( křemence a bazalyty ). V údolní nivě Berounky a Vltavy se budou hojně vyskytovat fluviální sedimenty štěrkovité terasy a jílovitopísčité holocenní náplavy. Hlavní typy materiálů vyskytujících se v trase : a) Holocenní náplavy Tvoří nejsvrchnější horizont pokryvných útvarů v oblasti nivy Vltavy a Berounky. Jedná se převážně o jemnozrnné zeminy tuhé až pevné konzistence. Svým charakterem tvoří použitelný vhodný až málo vhodný materiál pro podloží komunikací i do tělesa násypů. Jejich použití v aktivní zóně je podmíněno nahrazením materiálem s poměrem únosnosti CBR ≥ 15%, v tloušťce 250 - 300 mm. Při zastižení tuhé konzistence se doporučuje oddělení sanační vrstvou separační geotextilií, u zvodnělých ploch pak bude provedena rozsáhlejší sanace hrubozrnným materiálem v mocnosti 1,0 - 1,5 m. b) Fluviální terasové sedimenty Jsou v oblasti nivy Vltavy a Berounky v podloží holocenních náplavů a jako přímé podloží komunikace se téměř neuplatní. Představují materiál dobře použitelný, vhodný až velmi vhodný do násypů i pro silniční podloží. c) Deluviální sedimenty Budou tvořit podloží komunikace v místech, kde je vedena přibližně po terénu, či v mělkých zářezech. Jedná se o úsek na konci úpravy od km 14,900 - 15,717 64. Jedná se o jemnozrnné polohy svahových hlín s povahou hlíny až jílu písčitého s úlomky hornin. Materiál bude převážně použitelný, málo vhodný až vhodný do násypů a pro podloží komunikací. Použití v aktivní zóně je podmíněno nahrazením materiálem s poměrem únosnosti CBR ≥ 15%, v tloušťce 250 - 300 mm. 3
d) Neogenní sedimenty klíneckého stádia Budou zastiženy v úseku mezi mosty přes Lochkovské a Slavičí údolí. Jedná se o jílovité a hlinité písky s písčitými jíly a jíly, převážně pevné konzistence. Materiál bude převážně použitelný, málo vhodný až vhodný do násypů a pro podloží komunikací. Použití v aktivní zóně je podmíněno nahrazením materiálem s poměrem únosnosti CBR ≥ 15%, v tloušťce 250 - 300 mm. Lokální polohy s povahou jílu s vysokou plasticitou představují materiál nevhodný do násypů a musí být eliminován, případně smíšen s vhodnějším typem sypaniny. e) Svrchněkřídové sedimenty peruckého souvrství Budou zastiženy pod deluviálními sedimenty na konci úpravy od km 14,900 - 15,717 64 a budou tvořit podloží komunikace v mělkých zářezech hlavní trasy a větví křižovatky v oblastí MUK Lochkov. Jedná se o mírně až zcela zvětralé pískovce až jílovce. Představují dobře použitelný, vhodný až velmi vhodný materiál. Jílovce naopak tvoří použitelné, ale málo vhodné podloží i materiál do násypů. Při zastižení v úrovni pláně je jejich použití podmíněno nahrazením materiálem s poměrem únosnosti CBR ≥ 15%, v tloušťce 250 - 300 mm. f) Rubanina z tunelového úseku Jedná se o vápnité břidlice a vápence, jílovité a vápeníte břidlice s vložkami vápenců, výlevné vyvřeliny - metamorfované bazalty, prachovité a písčité břidlice s křemenci a jílovité břidlice. Možnost využití rubaniny u hornin vyskytujících se vražené části tunelu jsou celkově dosti omezené, jednak navětráváním, jednak hojnými polohami měkčích břidlic, resp. tektonickými poruchami. Rubanina bude proto částečně použita na nenáročná zemní tělesa, jako např. zásypy ok křižovatek - vyspádování terénu, zásypy rýh pod zelenými plochami, dočasné terénní úpravy, protihlukové valy, atd. Zbylá rubanina bude odvezena na skládky. 2.2
Pedologický průzkum
Podnebí na daném území má kontinentální charakter, patří do klimatické oblasti B2. Z hlediska litogenních vlastností převažují půdy středně těžké, na některých lokalitách skeletové, na zvětralinách různých hornin, v údolních nivách vodotečí a v terénních depresích pak těžší, bezskeletovité na nivních sedimentech. Půdy jsou převážně středně až silně humózní se středně kvalitním humusem. Potenciální půdní reakce je převážně neutrální, na některých lokalitách území zásaditá, ojediněle slabě kyselá. Genetickým půdním typem je hnědozem a kambizem - hnědá půda a v údolní nivě vodotečí pak fluvizem - nivní půda. 2.3
Korozní průzkum
Bludné proudy byly měřeny na 53 stanovištích. Odpor byl určen na 29 bodech. Pevné prostředí lze na celé trase silničního okruhu charakterizovat bez ohledu na stratigrafické zařazení hornin skalního podkladu i charakter materiálů pokryvů pro celou trasu v rozsahu slabé (XA1) agresivity na beton. Pokud se týká agresivních účinků na kovové nechráněné konstrukce lze situaci hodnotit obdobně. Zeminy a horniny jsou velmi nízce agresivní na kovové ocelové konstrukce (stupeň I). Z celkového pohledu a ve vztahu k jednotlivým materiálům - beton, ocel, lze předpokládat, že pevné prostředí bude velmi nízce agresivní na betonové a železové konstrukce. Zvodnělé prostředí je hodnoceno jako slabě agresivní dle ČSN P ENV 206 - l na betonové konstrukce, pouze u MUK Strakonická byla zjištěna střední agresivita. Z hlediska kovových nechráněných konstrukcí odpovídají poměry velmi vysokému stupni agresivity (IV. stupeň). 4
Agresivita je způsobena hlavně nepříznivým obsahem agresivního oxidu uhličitého na železo a dále vodivostí podzemních vod. Podél celé trasy bez výjimky se vyskytují bludné proudy. Jejich intenzita se pohybuje v řádu 10-1 – l0-3 mA.m-2. Z existence výskytu bludných proudů a jejich změn v uvedených řadových hodnotách vyplývá agresivita prostředí a to III. stupeň - zvýšená agresivita a IV stupeň velmi vysoká agresivita. Korozní agresivita atmosfér je ve stupni C3 - střední korozní agresivita a to jak pro nelegovanou uhlíkovou ocel, zinek a měď, ale též i hliník. Při realizaci jednotlivých objektů musí být hlavní důraz kladen na přípravu, složení a vlastnosti betonu, jeho dopravu, dodávání, ukládání, ošetřování a postupy při kontrole jakosti, tak jak specifikuje ČSN P ENV 206 - l. Dále musí být zamezeno vniku bludných proudů na konstrukce. Jednotlivé objekty budou rozděleny na samostatné celky pomocí izolačních materiálů a to nejen u spodní stavby, ale i u příslušných objektů. Inženýrské sítě, které budou dotčeny, musí být zesíleny ochranou. 2.4
Dopravní průzkum
Hlavním cílem průzkumu bylo vypracovat prognózu intenzit automobilové dopravy včetně jednotlivých křižovatkových pohybů na Pražském okruhu, stavba 514 v úseku Lahovice Slivenec a jeho křižovatkách pro období roku 2010 a pro období výhledu (po roce 2015). Po provedení výpočtů intenzit automobilové dopravy byly provedeny rozbory zatížení všech křižovatkových uzlů požadovaného úseku Pražského okruhu. Protože pro toto období nejsou v současné době k dispozici relevantní demografické údaje ani údaje o případné výstavbě nových obchodních, kulturněspolečenských, sportovních a dalších dopravnětvorných aktivit a to jak na území města, tak na území jeho regionu, ani vývoj dalších faktorů ovlivňujících rozvoj automobilizmu, je třeba zdůraznit, že dále uváděné hodnoty jsou pouze hrubým odhadem horní meze možného nárůstu intenzit automobilové dopravy na projektované části Pražského okruhu. Na základě provedených výpočtů a v současné době předpokládaného rozvoje automobilové dopravy a za předpokladu, že nedojde na území města a jeho regionu k žádným výrazným změnám oproti současným trendům rozvoje dopravnětvorných aktivit lze uvažovat, že na Pražském okruhu a jeho křižovatkách vzroste oproti období po roce 2015 do r. 2040 intenzita takto - na Pražském okruhu osobní automobily cca o 13 %, pomalá vozidla cca o 7 %. Shrnutí výsledků prognózy dopravy:
5
tabulka 1 prognóza dopravy
Rok 2010 Úsek SOKP: Strakonic.-Vestec SOKP: Vestec-Strakonic. SOKP: Strakonic.-Lochkov SOKP: Lochkov-Strakonic. SOKP: Lochkov-Slivenec SOKP: Slivenec-Lochkov I/4: Zbraslav-SOKP I/4: SOKP-Zbraslav I/4: SOKP-centrum I/4: centrum-SOKP
Počet všech vozidel/24 hod. 21 600 22800 16400 16400 19100 18900 14400 14700 21 100 20400
Těžká vozidla/24 hod 1410 1570 1420 1280 1530 1360 1000 1070 1220 1300
Rok 2040 (výhled) Úsek SOKP: Strakonic.-Vestec SOKP: Vestec-Strakonic. SOKP: Strakonic.-Lochkov SOKP: Lochkov-Strakonic. SOKP: Lochkov-Slivenec SOKP: Slivenec-Lochkov I/4: Zbraslav-SOKP I/4: SOKP-Zbraslav I/4: SOKP-centrum I/4: centrum-SOKP
Počet všech vozidel/24 hod. 24400 25800 17400 17500 20000 20100 15900 16000 21900 20600
Těžká vozidla/24 hod 1630 l 830 1450 1310 1520 1390 1090 1190 1350 1420
[1] 2.5
Průzkum inženýrských sítí
Tato stavba se svým charakterem bude dotýkat řady nadzemních a zejména podzemních inženýrských sítí. Zjišťování - aktualizace polohy inženýrských sítí byla provedena v rozsahu minulého stupně PD. Umístění stávajících sítí sdělili projektantovi jejich majitelé a správci. Na základě těchto údajů byla příslušná vedení zakreslena a zdigitalizována do situace stávajícího stavu, tj. do podkladu, který tvoří základ pro projektování jednotlivých SO. 2.6
Hluková studie
Pro zpracování DSP byla použita Hluková studie zpracovaná v 8. 2001 firmou A.D.O.. Tato studie vychází z Prognózy intenzit automobilové dopravy na silničním okruhu v úseku Lochkov - Dl ( UDI) na rok 2010 a je zpracována v souladu s platnou legislativou (zákon č. 258/2000 Sb. a Nařízeni vlády č. 502/2000 Sb.). Tato hluková studie byla řádně projednána a odsouhlasena orgány státní správy. Nová Prognóza intenzit automobilové dopravy, zpracovaná v roce 2002 prokázala sníženi počtu těžkých vozidel na silnici I/4 - Strakonicka o 8,5 % oproti předešlé dopravní prognóze. Na silničním okruhu došlo v nové prognóze ke sníženi počtu těžkých vozidel o cca 40 %. Byla zadána Aktualizace Hlukové studie. V předkládané aktualizaci byla posuzována pouze lokalita Lahovic. Vzhledem k upřesnění dopravních zátěží byl rozsah PH zdí snížen. V 6
případě, že nebude obnovena chatová osada u Berounky je možné protihlukovou stěnu vpravo nahradit plným svodidlem a to i na větvi C. V případě, že budou zrušeny byty v Lahovickém dvoře a ten bude dále využíván pouze ke komerčním účelům je možné uvažovat se snížením nebo dokonce i zrušením protihlukových stěn na větvích mimoúrovňové křižovatky a nahrazením plnými svodidly. V ulici Strakonická je nutné vybudovat protihlukovou stěnu vpravo ve směru na Strakonice vysokou 4 m a to od mostu přes Berounku až k počátku větve A mimoúrovňové křižovatky Strakonická. V rámci této stavby by měla být tato stěna zřízena v úseku od začátku úpravy na ulici Strakonická k větvi A, tj. délka 530 m s tím, že dle modulu protihlukové stěny cca 50 m před začátkem větve A bude protihluková stěna snížena na 3,5 m. Rozsah stěn byl dále upraven v souladu s požadavky obcí. Součástí hlukové studie z roku 2001 byla i prognóza hluku z výstavby, která vycházela z dostupných informací a z předpokladů použité stavební techniky. Ve výpočtech bylo uvažováno současné nasazení strojů, které budou pravděpodobně pracovat na staveništi po většinu pracovní doby, která byla uvažována 10 hodin denně. Na základě výpočtů byla na dobu výstavby navržena odpovídající protihluková opatření. Po výběru dodavatele je nutné na základě jeho strojního vybavení a podrobného harmonogramu výstavby provést zpřesňující výpočty pro období výstavby a upravit rozsah navrhovaných opatření tak, aby byly zajištěny limitní hladiny hluku v souladu s Nařízením vlády č. 502/2000 Sb. 2.7
Dendrologický průzkum
Na základě průzkumu terénu byl zpracován Dendrologický průzkum stávající zeleně. V zájmovém území se nacházejí dřeviny vysázené i náletové, různého stáří. Káceny budou převážně dřeviny v místech křížení stávajících komunikací, v Lochkovském údolí, dále stará ovocná stromořadí a ovocné sady. Druhová skladba dřevin je popsána v tabulce 2. tabulka 2 seznam zastoupených druhů dřevin Stromy Pyrus communis Malus sylvestris Fraxinus excelsior Acer pseudoplatanus Primus avium • Populus sp. Robinia pseudoaccacia Pinus nigra Salix sp. Betula verrucosa Sorbus aucuparia Keře Rosa canina Spiraea vanhouttei Ligustrum vulgare Symphoricarpus albus Crataegus oxyacantha Vibumum opulus Sambucus nigra
hrušeň obecná jabloň obecná jasan ztepilý javor klen třešeň ptačí topol trnovník akát borovice černá vrba bříza bělokorá jeřáb ptačí růže šípková tavolník Vanhouteův ptačí zob obecný pámelník bílý hloh obecný kalina obecná bez černý
[1]
7
Rozsah kácení byl stanoven na základě geodetického zaměření a místního šetření. Kácena bude pouze mimolesní zeleň v rozsahu trvalého záboru stavby.Po vytyčení obvodu stavby v terénu budou přesně specifikovány stromy, které bude nutné ochránit před vlivem stavebních činnosti v souladu s ČSN 18 920. Nutné bude chránit stromy před mechanickým poškozením vozidly, stavebními stroji. Ochráněna bude kořenová zóna stromů, kterou tvoří hranice linie koruny zvětšená o 1,5 m. Pokud nebude možné zajistit ochranu celé kořenové zóny, bude obedněn kmen do výšky alespoň 2m. Koruna stromů v případě jejího ohrožení bude ochráněna vyvázáním větví nahoru. Místa úvazků budou vypodložena vhodným materiálem. O povolení ke kácení mimolesní zeleně zažádá investor stavby na příslušných úřadech dle vyhlášky č.395/1992Sb. §81. Kácení bude provedeno mimo vegetační období (listopadbřezen). 2.8
Hydrometeologické a klimatologické údaje
Jak již bylo řečeno reliéf staveniště je s velkým výškovým rozdílem, v rozpětí cca 190 - 355 m n.m., klesající k Vltavě. Zájmové území lze charakterizovat následujícími údaji: - Počet letních dnů za rok 50-60 - Počet mrazových dnů za rok 120 - 130 - Počet ledových dnů za rok 30-40 - Počet hodin slunečního svitu za rok 1 700 - l 800 - Počet zamračených dnů za rok 120 - 140 - Počet jasných dnů za rok 40-50 - Roční úhrn srážek ( mm ) 510 - 570 - Počet dnů s měřitelnými srážkami za rok 140 - 160 - Počet dnů se srážkami l ,0 mm a více za rok 90 - 100 - Počet dnů se sněhovou pokrývkou za rok 20 - 50 Z hlediska klimatologického lze stavbu rozdělit na dvě části s odlišnými znaky klimatu : 1) ZU — portál tunelu v Radotíně Jedná se o typickou inverzní kotlinu, oblast výrazného útlumu větru a tedy špatné ventilace. Reliéf podmiňuje hromadění chladného a vlhkého vzduchu. S tím souvisí četnost výskytu mlh. Časté teplotní inverze omezují rozptyl škodlivin a nepříznivě ovlivňují i šíření hluku. 2) Lochkovský portál tunelu - KU Jedná se o velmi dobře ventilované území. Blízko nejsevernějšího bodu komunikace leží vůbec největrnější místo v Praze s celoročním průměrem rychlosti větru 5,8 m/s. S tím souvisí také malá četnost přízemních teplotních inverzí a mlh. Podle údajů měřící stanice v Radotíně vyplývá, že průměrné roční koncentrace oxidů dusíku nedosahují imisního limitu 80 µg/m3 a denní průměry překračují imisní limit 100 µg/m3 asi po 150 hodin ročně. Průměrné roční koncentrace prachu jsou rovněž nižší než imisní limit 60 µg/m3 a denní průměry vystupují nad imisní limit 150 60 µg/m3 pouze po 70 hodin v roce. 2.9
Projekt odpadového hospodářství z výstavby
Při realizaci stavby silničního okruhu vznikne také velké množství jednotlivých druhů odpadů,které jsou uvedeny v tabulce 3. Jedná se o předpokládané údaje. Tato problematika je zpracována v dokumentaci podle právních předpisů, platných od 1.1.2002. Jedná se o nový zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisu, a sním souvisejících vyhlášek: č. 376/2001 Sb., č.381/2001 Sb., č. 382/2001 Sb., č. 383/2001 Sb., č. 384/2001 Sb. s platností od 1.1.2002. 8
tabulka 3 přehled odpadů vznikajících při realizaci stavby č.
Kód odpadu Kategorie Zařazeni odpadu
Název odpadu dle katalogu odpadů
Jedn. ∑
i.
0201 03
0
Kácené stromy
Odpad rostlinných pletiv
ks
582
2.
0201 03
0
Smýcené keře
Odpad rostlinných pletiv
m2
23095
3.
170101
0
Vybourané propustky
Beton
t
491
4.
170101
0
Vybourané silniční panely
Beton
t
3023
5.
170101
0
Vybourané uliční vpustí
Beton
t
2
6.
170101
0
Vybourané základy, obrubníky
Beton
t
3912
7.
170102-03
0
Stavební a demoliční suť
Cihly, tašky a keramické výrobky
t
870
8.
170201
0
Dřevo
t
41
9.
170302
0
Dřevo po stavebním použiti (krov, oploceni) Živičný kryt (bourání)
Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 Ol
t
14802
10.
170302
0
Živičný kryt (odfrézovaný)
Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 Ol
t
740
11.
170405
0
Stožáry
Železo a ocel
t
3
12.
170405
.0
Ostatní ocelové konstrukce
Železo a ocel
t
12786
13.
170411
0
Zbytky kabelů, vodičů
Kabely neuvedené pod 17 04 10
t
52
14.
170504
0
Dlažba z žulových kostek
Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03 t
606
15.
170504
0
Výkopová zemina
Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03 t
17043
16.
170504
0
Kamenivo z konstrukce vozovky Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03 t
74335
17.
170504
0
Rubanina z tunelů
Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03 t
1 544 166
18.
170802
0
2240
20 03 99
0
Stavební materiály na bázi sádry neuvedené pod číslem 17 08 Ol Komunální odpady jinak blíže neurčené
t
19.
Suť z demolic, sádrová stavební hmota Komunální odpad
t
21
20.
07 03 04*
N
Odpadní ředidla
kg
•
21.
0801 11*
N
Odpadni nátěrové hmoty
kg
•
22.
17 03 Ol*
N
Asfalt s dehtem
Jiná organická rozpouštědla, promývací kapaliny a matečné louhy Odpadni barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky Asfaltové směsi obsahující dehet
t
7
23.
1704 10*
N
Kabely s izolaci papír - olej
Kabely obsahující ropné látky, uhelný dehet a jiné t nebezpečné látky * Nebezpečné odpady jsou označeny dle Katalogu odpadů symbolem „ * "
1
• Odpadové materiály, jejichž množství bude specifikováno v průběhu stavebních prací [1]
V projektu odpadového hospodářství z výstavby je specifikováno možné užití vyzískaných odpadů (zejména výkopové zeminy a rubaniny z tunelů) v rámci stavby nebo další možné využívaní, popřípadě odstraňování v souladu s platnou legislativou. Možnosti využívání/odstraňování odpadů jsou navrženy na základě doporučení příslušných orgánů státní správy (Magistrát hlavního města Prahy). 2.10 Posouzení vlivu solení dálnice Dešťové vody z navrženého silničního okruhu jsou vypouštěny do těchto vodotečí: • Lochkovský potok -je levostranným přítokem Radotínského potoka • Berounka • Vltava Z hodnot znečištění CL ionty těchto vodotečí je patrno, že vypouštění zasolených vod v zimním období do Lochkovského potoka není vhodné, jedná se o vodoteč s malým povodím, s minimálními hodnotami průtoků. Proto již bylo uvažováno s převáděním zasolených vod až do Berounky. Technicky je návrh řešen odlehčovacími komorami. Pouze část rozpletu Lochkovské křižovatky bude odvodněn i 9
v zimním období do Lochkovského potoka (retenční nádrže) - navržení odlehčovací komory není z výškových důvodů reálné. K tomu je však třeba dodat, že naopak úsek stávající komunikace, který je v současné době odváděn do retenční nádrže, bude převeden do kanalizace této stavby, na které je navržena odlehčovací komora. Z hlediska znečištění při solení nedojde tedy ke zhoršení vzhledem k současnému stavu. Vypouštění zasolených vod v zimním období do vodotečí Berounka a Vltava stávající koncentraci CL iontů vzhledem k vodnosti těchto toků prakticky neovlivní. Koncentrace CL iontů vyhovuje a to i pro průtok Q355 v recipientu (max. povolená hodnota dle Nařízení vl. (Sb.zak.82/1999) je 350 mg/l, pro vodárenské toky 150 mg/l). Vypouštění vod v zimním období vodoteče neovlivní - ke zvýšení výpočtově dochází pouze při uvažování Q355 u Berounky (z 42 na 43 mg/l) a to při klasickém solení, při použití solanky je hodnota již nezměněna. 2.11 Povodňový plán Povodňový plán řeší opatření potřebná k odvrácení nebo zmírnění povodňových škod, ke kterým by mohlo dojít zaplavením stavby „Silniční okruh kolem Prahy, Stavba 514 Lahovice - Slivenec". Povodňový plán je vypracován na úrovni projektu pro stavební řízení. Na základě „Povodňového modelu Prahy" zpracovaného firmou Hydroinform a.s. byla radou zastupitelstva hlavního města Prahy stanovena závazná výpočtová hladina pro velkou vodu (usnesení č. 1094 ze dne 11.11.1997). Jako návrhová velká voda QN byl zvolen průtok dosažený při katastrofální povodni v roce 1890 (4035 m3/s). Stavba bude účinkem velkých vod ohrožena v úseku od navázání na stavbu 513 (km 9,687) až po křížení trati ČD Praha-Plzeň v Radotíně (cca km 11,38). Nejvýrazněji bude ohrožena stavba mimoúrovňového křížení mostní estakády se silnicí I/4 - Strakonickou se všemi směry napojení (především při výstavbě podjezdů). Ve zbývající části mostní estakády vedoucí přes údolí k Radotínu bude ohroženo především zakládání mostních pilířů. Veškeré stavební objekty, které se nacházejí v prostoru inundace (mimoúrovňová křižovatka se silnicí I4 - Strakonická, rekonstrukce silnice I/4 a pilíře mostní estakády) budou dimenzovány na účinek působení povodňové vlny a hladiny při návrhovém průtoku (Q1890) v zájmovém území (ochrana proti vztlaku a proti erozi způsobené proudící vodou). Se vzniklými odpady bude manipulováno v souladu se zákonem o odpadech. Budou shromažďovány pouze v množství, které bude možno rychle odstranit při průchodu velkých vod. Likvidace bude prováděna prostřednictvím oprávněných firem. Na staveništi nebudou skladovány látky škodlivé vodám. Dotankování stavebních strojů bude provedeno z kanystrů případně sudů za dodržení bezpečnostních opatření. Dodavatel stavby je povinen tento povodňový plán dodržovat a řídit se jím. Všichni odpovědní pracovníci stavby budou s povodňovým plánem podrobně seznámeni a poučeni o svých povinnostech. Povodňový plán bude vyvěšen na dostupném místě. Nastanou-li změny v předpokladech, ze kterých povodňový plán vychází, je nutné jej novým podmínkám přizpůsobit. Povodňový plán bude předložen k odsouhlasení na Povodí Vltavy státní podnik a na Magistrát hl. m. Prahy - odbor krizového řízení, výstavby, vodohospodářský referát. 2.12 Požárně bezpečnostní řešení stavby Na stavbu bylo zpracováno požárně bezpečnostní řešení, které se z valné většiny týká tunelové stavby, ale navrhuje i řešení únikových schodišť z estakády a bezpečnostní řešení celé stavby. U tunelu se zabývá těmito okruhy problémů : Posouzení tunelu z hlediska požární bezpečnosti - dimenzování na účinky požáru, únikové
10
cesty, nouzové osvětlení, SOS skříně, požární vodovod tunelu, systém elektrické požární signalizace (EPS), tunelové trouby s vybavením systémem EPS s individuální adresací s nadstavbovým systémem, požární větrání tunelu, řídící systém tunelu, uzavřený televizní okruh, zařízení pro radiové spojení, dodávka elektrické energie a kabelové rozvody, návaznosti požárně bezpečnostních zařízení. Studie předepisuje velikost zpevněné plochy před portály. Ty budou sloužit pro nástup požární a zásahové jednotky, pro vozidla údržby, pro odstavení vysokých vozidel a pro přistání vrtulníku. Dále studie předepisuje množství a kapacitu únikových schodišť z mostní estakády.[1]
3 3.1
Stavba 514 a ostatní objekty Podmínky realizace stavby
Základní podmínkou realizace stavby 514 je její společné uvedení do provozu se stavbou 513. Stavba 513 Věštec - Lahovice je navržena tak, že některé větve mimoúrovňové křižovatky Strakonická (D, K, L, N a O) jsou její součástí. Ani tak nemůže být uvedena do provozu samostatně bez vybudování některých částí náležejících do stavby 514. Avšak její zprovoznění samostatně by bylo nesmyslné a neřešilo by dopravní problémy této oblasti města. Samostatné uvedení do provozu stavby 514 by umožnilo napojení dopravy od Slivence na silnici I/4-Strakonickou. I toto provedení je nesmyslné a neřeší problémy dopravního propojení obou břehů Vltavy. Proto je maximální snaha realizovat a uvést do provozu obě stavby současně. Pro realizaci tunelu je nutné v dostatečném předstihu provést průzkumnou štolu, která je včetně zařízení stavenišť samostatnou stavbou. Stavba je koordinována s výstavbou nové stanice katodové ochrany, kterou si Pražské plynárny přemísťují po povodních srpnu 2002. Uzavírky a výluky : Stavba si vyžádá uzavírky silnice II/102 a III. tř. ze Zbraslavi - U národní galérie a omezení provozu na silnici I/l - Silniční okruh kolem Prahy, I/4 - Strakonická, ul. K Barrandovu, ul. Výpadová, ul. Přeštínská, ul. Vrážská, ul. Pod Lochkovem a ul. Za ovčínem. Stavba si nevyžádá uzavírky na trati ČD Praha Smíchov - Plzeň, ani omezení provozu na této trati. Omezen bude provoz pouze na vlečce a to krátkými výlukami při zakládání mostu. České radiokomunikace upozorňují, že ve vzdálenosti cca 4 km od stavby vysílá ve středovlnném pásmu vysílač Zbraslav - Baně s celkovým možným příkonem až 120 kW. Na tuto skutečnost je nezbytné brát ohled při používání výškových kovových konstrukcí -jeřáby apod. Pro staveništní provoz je nepřípustné používat cesty po navigaci Vltavy. S ohledem na minimalizaci dopadu na životní prostředí požaduje MHMP, odbor životního prostředí pro odvoz přebytečného materiálu, stejně tak jako veškerou přepravu stavebního materiálu uvažovat o využití Říčního přístavu Radotín. 3.2
Stručný technický popis stavby
Začátek stavby navazuje na stavbu 513 v km 9,687, kde končí most přes Vltavu. Na ten přímo navazuje mostní estakádou, která překlenuje celé údolí Berounky a Radotína a končí před jižním portálem tunelu v km 11,750. Celková délka estakády je 2,059 50 m. V km 9,873 kříží estakáda silnici I/4 — Strakonickou a vytváří s ní mimoúrovňovou křižovatku se všemi směry napojení dvou čtyřpruhových komunikací mimo napojení po Strakonické směrem od 11
Strakonic na Zbraslav. Toto napojení je dopravně výhodnější z předešlé MUK ve Zbraslavi. V křižovatce je provedeno ještě propojení Lahovic a Zbraslavi a napojení silnice II/102 - K přehradám na Strakonickou a to nově navrženou velkou okružní křižovatkou u Zbraslavi. Stávající Strakonická se v délce l 768 m rekonstruuje a přidává se k ní dvoupruhový kolektorový pás směrem vlevo od Prahy a rekonstruují se na ní dva mostní objekty. Rekonstrukce Strakonické navazuje na právě realizovanou rekonstrukci mostu přes Berounku. Základní podmínkou realizace stavby 514 je její společné uvedení do provozu se stavbou 513. V oblasti křížení se Strakonickou stavba řeší ještě úpravy místních komunikací a polních cest a řadu přeložek inženýrských sítí včetně VTL plynovodů a vodovodu DN l 000 mm. ' V celé zbylé délce estakády až k jižnímu portálu tunelu bude území dotčeno výstavbou pilířů mostu. U Berounky budou upraveny dvě polní cesty, bude demolována část skleníků včetně úpravy cesty, oplocení a osvětlení. V Radotíně budou překládány inženýrské sítě v nutném rozsahu včetně vodovodů DN l 200 mm. Z Lahovic až k ul. Výpadová je navržen vpravo manipulační pás, na kterém se počítá se stavební komunikací včetně provizorního mostu přes Berounku. Trať ČD Praha Plzeň překračuje most ve výšce cca 40 m. Výstavba mostu provoz na trati neovlivní. Ke krátkodobým výlukám dojde pouze na provozu vlečky při zakládání mostu. Místní cesta ve svahu nad tratí bude použita pro přístup ke staveništi pilíře mostu a bude v krátkém úseku upravena. K ploše před portálem tunelu bude přístup po zpevněné komunikaci z Radotína. Výrub z tunelu nebude přes Radotín vyvážen, počítá se pouze s odvozem ze severního portálu. U portálu tunelu bude demolovám opuštěný domek. Tunel začíná v km 11,788 a končí před Lochkovem v km 13,417, přičemž od km 13,070 je tunel hloubený. Celková délka tunelu je - pravý 1,659 77 km, levý 1,620 30 km. Plocha před severním portálem tunelu je napojena na systém stávajících a nových polních cest. Za tunelem trasa překračuje mostním objektem výběžek Slavičího údolí. Stávající místní komunikace-ul. Za ovčínem je přeložena do podjezdu pod trasou okruhu. Lochkovské údolí je přemostěno mostem v délce 461 m a výšce cca 65 m. Za mostem je vytvořena mimoúrovňová křižovatka - MUK Lochkov s přístupem do obce. V prostoru mezi Lochkovem a tunelem se buduje řada nových přístupových cest, jednak pro vyvážení výrubu při stavbě tunelu, jednak pro napojení přerušených cest a také pro přístup budoucích správců k silničnímu okruhu. Za křižovatkou se v km 15,717 64 stavba napojuje na stávající část silničního okruhu kolem Prahy stavbu 515. Celková délky stavby 514 je 6 030,64 m. 3.3
Portály pro dopravní značení - TSK
Portály dopravního značení jsou navrženy jako nosiče pevných resp. proměnných dopravních značek. Dále slouží jako podpěra pro pruhovou signalizaci, pro DIS a jako podpěry mechanické zábrany zabraňující vjezdu nadrozměrných vozidel. Portály dopravního značení jsou umístěny na hlavní trase resp. přilehlých větvích a křižujících komunikacích. Pro návrh konstrukce portálů včetně základových patek jsou částečně navrženy typové konstrukce, které jsou v souladu s ustanovením zákona č. 22/1997 Sb. a nařízením vlády č. 81/1999 Sb. ověřeny a na nosnou konstrukci a vlastní výrobu je vydáno Stavebně technické osvědčení a Certifikát konstrukce. Na základě požadavku architektonického řešení celého území je v části trasy - na přemostění Berounky a celého Radotínského údolí, na větvích MUK Strakonická, které jsou vedeny na mostech a na mostě přes Lochkovské údolí je navrženo užití nových atypických konstrukcí na hlavní trase. Tyto konstrukce byly prověřeny pro užití na pozemních komunikacích a dále bude následně provedeno certifíkační řízení. Tento návrh je uvažován jako alternativní řešení, které bude akceptováno v dalších stupních po provedených zkouškách a příslušných jednáních. 12
Umístění portálů dopravního značení je standardní, stojiny jsou osazeny v krajnici resp. v SDP a jsou chráněny svodidlem. Na mostní konstrukci jsou stojiny portálů osazeny přímo na římse konstrukce pomocí atypického uložení. Osa portálů dopravního značení je kolmá na osu komunikace. Dopravní značení umístěné na portálech dopravního značení je na základě požadavku ŘSD osvětleno spodním osvětlením, které je rovněž certifíkováno. Podjezdná výška je stanovena u portálů osvětlených 5,45m nad nejvyšším místem komunikace, u portálů neosvětlených je 5,35m. Konstrukce portálů splňují požadavky TP. Základové konstrukce portálů jsou navrženy jako samostatné patky, které jsou mírně vyztuženy a jsou navrženy z betonu C30/25 XF4. Výztuž je z oceli 10425. V základových patkách jsou zabetonovány šrouby pro připojení stojin portálů. 3.4
Proměnné dopravní značky - TSK
Dálniční informační systém obecně slouží jako integrovaný systém řízení dopravy na dálnici. Jeho hlavním úkolem je vedení dopravního proudu na trase dálnice tak, aby byla v maximálně možné míře zajištěna plynulost průjezdu daným úsekem a bezpečnost účastníků provozu. Pro řízení dopravy jsou využívány proměnné dopravní značky, které společně s dalšími prvky systému vytvářejí tzv. informační místa. Proměnné dopravní značky jsou prostředkem řízení a usměrňování silničního provozu. Proměnné dopravní značky se využívají v případech, kdy je z hlediska bezpečnosti provozu nutné provoz operativně řídit, případně řidiče informovat o aktuální situaci. Proměnné dopravní značky musí svým konstrukčním a kvalitativním provedením odpovídat především technickým normám platným nejen v ČR, ale vzhledem k předpokládané době jejich užití i technickým normám platným v EU. Jedná se především o v ČR připravované TP „Proměnné dopravní značky''' a v EU připravované normě pr EN 12988 „ Road vertical signs — Variable message traffíc signs ". V projektu dopravního značení stavby 514 jsou navrženy tyto základní technologie proměnných dopravních značek (dále jen PDZ): • otočné trojboké hranoly - prismatické PDZ • světelné body - LED PDZ • segmentové zobrazovače - LCD PDZ Veškerá řídící zařízení musí být schopna dodávat do systému informace o poloze nastavení a jeho případných poruchách, jakož i hlášeních dále specifikovaných u jednotlivých technologií. Ovládání a kontrola PDZ musí být možná rovněž pomocí servisního počítače napojením přímo do značky. Konstrukce ovládání PDZ musí mít vstup přizpůsoben pro toto připojení. Všechny proměnné značky musí mít zajištěnu nepřetržitě plnou funkčnost pro případ výpadku jejich stabilního napájení, např. autonomním zálohovým zdrojem nebo jiným vhodným a spolehlivým způsobem. 3.5
Automatizované zpracování dopravních přestupku
Součástí tohoto systému je měření průměrné rychlosti na vytipovaném přesně délkově stanoveném úseku pomocí kamer , které jsou schopné identifikovat registrační značku a obličej řidiče. Dále bude měřena hmotnost vozidel prostřednictvím snímačů zatížení nápravy a kamerový systém bude těmto nápravám přiřazovat foto vozidla a registrační značku. SW vybavení umožní přenos naměřených dat do dispečinku PČR a jejich výběr a zpracování přestupků jak v rychlosti tak na hmotnosti s předem stanovenou tolerancí. Další zpracování přestupků pak probíhá zcela automaticky. 13
3.6
Kamerový systém v přilehlých křižovatkách
Účelem navržené výstavby je získání vizuálního přehledu o dopravní vytíženosti a stavu dopravy v kritických místech SOKP, na úseku stavby 514, kde existuje zvýšené riziko vzniku dopravních excesů. Systém je tvořen soustavou videokamer, přenosovým zařízením, a vizualizačním a řídícím dispečinkem na SSÚD Rudná. Paralelní přenos obrazových informací se také předpokládá na HDŘÚ Praha. Optický kabel pro kamerový systém řeší SO 498. Do harmonogramu výstavby: výstavba systému kamerového systému může probíhat pouze až v závěru výstavby celého silničního úseku, instalace se předpokládá najednou, a je odvislá od výstavby optického kabelu v SO 498. 3.7
Oplocení
Vlivy stavby „ Stavba 514: Lahovice - Slivenec, jihozápadní úsek silničního okruhu kolem Prahy" nesmí ničit a rušit životní prostředí - živočišná společenstva ani ohrožovat osoby na zdraví. Pro zamezení přebíhání zvěře a nemožnosti úrazu osob bude ve vybraných místech hlubokých zářezů, podélných opěrných zdí a v místech obou tunelových portálů provedeno oplocení trasy silničního okruhu směrem k migračním přechodům. Oplocení o výšce 1,8 m bude provedeno z drátěného pletiva potaženého PVC se s čtyřhrannými oky.Bude sestaveno ze dvou částí, ve spodní části bude pletivo s oky 50/50 mm a v horní části s oky 150/150 mm. Základové patky budou kruhového průřezu o průměru 300 mm do hloubky min. 0,8 m. V km 11,760 a 13,400 (areál ŘSD) budou osazena do oplocení dvoukřídlová vrata o šířce 5,0 m. V místech potřebných vstupů budou do oplocení osazena vrátka o šířce 0,8 m se záklopkami v max. vzdálenostech 300 m Provizorní oplocení bude provedeno z drátěného pletiva na přenosných sloupcích včetně základu.. Celková délka oplocení: provizorní 185 m trvalé 7350 m 3.8
Vybavení a příslušenství pozemních komunikací
Bezpečnostní zařízení: Po dohodě se správci komunikací ŘSD ČR a TSK HMP jsou na stavbě použita svodidla NH4 a to oboustranná ve středním dělícím pásu, jednostranná na krajnici a mostní na mostních objektech. Ve středním dělícím pásu Strakonické ul. bude osazeno betonové svodidlo oboustranné. Umístění svodidel se řídí TP 128 - Ocelové svodidlo NH4 -Prostorové uspořádání. Svodidla jsou doplněna směrovými nástavci a směrovými sloupky dálničními dl. 1,05 m na okruhu a větvích MUK a silničními v. 0,80 m na ostatních komunikacích. Směrový sloupek je navržen podle TP 58 - Směrový sloupek a jeho umístění se řídí ČSN 73 6101. Betonové svodidlo v. 110 cm bude umístěno přejezdech středního dělícího pásu. Dopravní značky a zařízení: Vzhledem k tomu, že na uvedeném úseku stavby se nachází tunel bude v rámci stavby realizován Dálniční informační systém (DIS), který bude sloužit pro organizaci a řízení dopravy v případě vzniku mimořádných událostí v tunelu, nebo pro případ provádění rozsáhlých oprav či zajištění údržby tunelu. Dopravní značení a dopravně informační systém (DIS) tvoří dva samostatné technologicky
14
odlišné objekty. Tyto objekty jsou však propojeny tak, že tvoří jeden funkční celek. Především svislé orientační dopravní značky jsou využívány pro obecné dopravní značení a současně plní funkci pro DIS. Navržené dopravní značení odpovídá ustanovením zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a vyhlášce MDS č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích. Provedení a umístění značek odpovídá ČSN Ol 8020 (změna l a 2) a je v souladu s TP 65, TP 66, TP 84, TP 100, VL 6.1, VL 6.2 a dalšími souvisejícími předpisy a normami. Kvalita svislého i vodorovného dopravního značení musí splňovat všechny podmínky ČSN Ol 8020 včetně změny l a 2, TP 118, TKP a ZTKP vydaných ŘSD ČR. Velkoplošné dopravní značky orientačního značení (návěsti před křižovatkou) budou, v převážné většině, umístěny na portálových konstrukcích nad vozovkou. Provedení vodorovných dopravních značek je navrženo s přihlédnutím k „Zásadám pro provádění vodorovného dopravního značení na pozemních komunikacích" (TP 133), schválených Ministerstvem dopravy a spojů ČR v r. 2001. Na podélné čáře přerušované č. V 2a (a na čáře č. V 3, pokud je použita) se osadí zapuštěné jednostranné bílé dopravní knoflíky ve vzájemné vzdálenosti 18 m na čáře č. V 2a a 12 m na čáře č. V 3. Knoflíky se umisťují na osu podélné čáry do poloviny délky mezery mezi dvěma čarami. Kvalita svislého i vodorovného dopravního značení musí splňovat podmínky ČSN Ol 8020 včetně změny l a 2. 3.9
Údržba a čištění tunelu
Pro zajištění provozuschopnosti a bezpečnosti dopravy bude prováděna pravidelná údržba a čištění komunikace, tunelových objektů, osvětlení, sdělovacích a vzduchotechnických zařízení. Četnost prohlídek objektů a zařízení stanoví provozní řád. V případě zjištění závady probíhá její odstranění. Údržbu a čištění tunelu se bude zajišťovat dodavatelsky. Tunelové propojení Lahovice - Slivenec je dvěma jednosměrnými tunelovými objekty délky cca 1,6 km. Pravidelné kontroly a prohlídky a běžné údržby budou prováděny ve dne, nebo během nočního provozu. Technologicky náročnější údržbu a opravy bude možné provádět při částečné, nebo úplné výluce provozu se zavedením dopravního opatření během noci a v případě vyšší časové náročnosti i během dne. 3.10 Zásady provádění údržby a čištění Čištění Rozsah údržby -čištění povrchu komunikace -čištění konstrukce tunelu vč. svítidel -čištění prvků informačního systému a dopravního značení Čištění povrchu komunikace Pravidelné čištění povrchu komunikace bude prováděno strojně a to komunálními úklidovými stroji pro zametání komunikací např. fy Scherling používaný běžně pro čištění komunikací na území hl. m. Prahy. Čištění konstrukce tunelu a svítidel 15
Konstrukce tunelu vč. svítidel bude čištěna postřikem z vozidel s cisternou vysokotlakým zařízením např. fy Scherling. Čištění se předpokládá v intervalu cca 2 x rok. Čištění prvků informačního systému a dopravního značení K čištění těchto prvků je možné použít ruční úklidové techniky (stěrky a mopy na teleskopických tyčích, úklidové vozíky s kbelíky), nebo úklidové techniky vozidla s nádrží a vysokotlakým mycím zařízením s rotačním kartáčem. Tímto příslušenstvím je možné vybavit např. komunální čistící stroje. Čištění prvků se předpokládá v intervalu 3 x ročně mimo zimní období.
Údržba technického zařízení Osvětlení Údržba osvětlení tj. výměny výbojek, čištění, opravy a výměny osvětlovacích těles, údržba konstrukce osvětlení budou prováděny z vysokozdvižné pracovní plošiny. Generální údržba s výměnou osvětlovacích trubic se předpokládá l x 2 roky. Opravy osvětlení budou prováděny dle potřeby. Kanalizace a vodovod Údržba odvodnění a kanalizace, tj. především čištění budou prováděny pravidelně 2 x ročně. Opravy dle potřeby. Vzduchotechnika Údržba vzduchotechniky tj. především čištění budou prováděny pravidelně cca 2 x ročně, další údržba dle provozního předpisu dodavatele. Opravy dle potřeby. Sdělovací zařízení Údržba sdělovacího zařízení tj. především čištění budou prováděny pravidelně 2 x ročně, další údržba dle provozního předpisu dodavatele. Opravy dle potřeby. 3.11 Nároky stavby na zdroje Zajištění veškerých zdrojů potřebných pro realizaci stavby bude věcí zhotovitele stavby. V prostoru ZS l je v rámci SO 413 a 414 navržena trafostanice včetně připojení. Dále se v trase zřizují dvě trafostanice s možností připojení - u portálů tunelu. V Lahovicích, Radotíně a u Lochkova je vodovod. Připojení na telefonní síť je vzhledem k využívání mobilních telefonů nedůležité, ale možné v Lahovicích, Radotíně i v Lochkově. Možnost dílčích ploch zařízení staveniště je v okách křižovatky a ve zbytkových plochách v rámci trvalého záboru, plocha zařízení staveniště s připojením na sítě se jeví vhodná v místě ZS 1 a u portálů tunelu. Další vhodné prostory jsou možné i mimo stavbu, např. v průmyslových skladovacích prostorách v Lahovicích a v Radotíně a to po projednání s vlastníky pozemků a objektů — není předmětem stavby. V prostoru celého staveniště není problém s připojením na komunikace a to jak na státní silniční síť, tak na místní komunikace a polní cesty. Část materiálů pro výstavbu je možné dopravovat po trati ČD s využitím skladovacích ploch na žst. Radotín - po projednání s příslušnými složkami ČD. [1]
16
4
Začlenění stavby do území
Z hlediska krajinného rázu konfliktní místo představuje lokalita Lochkovské údolí, Slavičí údolí, kde je oblast překračována mostem. Dále se navržená stavba v rovinaté krajině kolem Vltavy a Berounky, vzhledem k vysoké estakádě, obzvláště nad Radotínem, stane dominantním prvkem. Všechny zbytkové plochy vzniklé oddělením stavbou byly zpřístupněny pomocí polních cest. 4.1
Architektonické řešení stavby
Trasa probíhá velmi atraktivní, místy dramatickou krajinou z velké části ve stávající zeleni, která je zejména pro Pražany velmi cenná. Prochází či se dotýká cenných přírodních lokalit a to hlavně Lochkovského profilu. Slavičího údolí a oblasti Krňák. Překlenuje Lochkovské údolí, Radotínskou nivu, Berounku a následně tok Vltavy. Urbanisticko - architektonické řešení bylo motivováno snahou minimálně narušit tyto lokality a vytvořit symbiózu moderní stavby s důležitými krajinnými prvky a pokud možno nenarušit negativně krajinný ráz oblasti. Architektonický návrh jednotlivých částí okruhu ( mosty, portály tunelů atd...) vychází z motivů měkkých linií a maximálního odlehčení všech konstrukcí tak, aby stavba jako celek nepůsobila jako robustní technický prvek, ale spíš jako subtilní linie vinoucí se v harmonii s krajinou. Architektonické ztvárnění se týká hlavně prvků mostních konstrukcí, portálů tunelů, zdí a jiných betonových konstrukcí a dále lamp veřejného osvětlení a portálů dopravního značení. 4.2
Dotčená ochranná pásma, chráněná území, zátopová území
Chráněná území: Zájmové území pro výstavbu SO v úseku Lahovice — Slivenec leží západně od CHKO Český kras, avšak v dostatečné vzdálenosti. Ovlivnění výstavbou a provozem komunikace se nepředpokládá. Trasa SO kříží zvláště chráněná území PR Slavičí údolí - severní cíp a dotýká se NPP Lochkovský profil. Při jižním portálu zasahuje komunikace a mostní objekt do ochranného pásma PP Radotínské skály a jde cca 60 m od okraje Přírodního památky Nad závodištěm. Dále trasa kříží severní výběžek PP Krňák. V prostoru u Radotína je mostní estakáda založena na nebilancovaném ložisku štěrkopísků Zbraslav. Další ložisko štěrkopísků v tomto prostoru je lokalita Lahovice. Ochranná pásma : Téměř celá trasa leží v ochranném pásmu nadregionálního biokoridoru. Jedná se o všechna chráněná území - viz. předešlý odstavec. Tato území mají ochranná pásma 50 m od hranic. Silniční okruh přechází přes území řazené do 2. PHO vodárenského odběru Praha -Podolí. V katastru obce Lahovice je hydrogeologický pozorovací vrt č. VP 1628, který má ochranné pásmo 500 m. Tento vrt je pod mostní estakádou, vzdálený 20 m od pilíře. Provozovatel vrtu je ČHMÚ.
17
V prostoru stavby se nachází velké množství inženýrských sítí, která mají svá ochranná pásma venkovní elektrické vedení: l kV - 35 kV včetně 7m 35kV-110kV 12 m podzemní elektrické vedení: IkV-llOkV lm plynovody: do DN 200 4m DN 200 - 500 včetně 8m nad DN 500 12 m nízkotlaké a středotlaké lm technologické objekty: 4m vodovod : 2m kanalizace : 3m trakční vedení: 7m pod nadjezdem 7+2m v přilehlých úsecích či v úsecích se zesilovacím lanem 7 + 5 m dálkové kabely :
1,5 m
Komunikace : Rychlostní komunikace 100 m od osy bližšího pásu Silnice I. Třídy 50 m Silnice II. Třídy 25 m Silnice III. Třídy 20 m Ochranné pásmo trati ČD je 60 m od osy krajní koleje. Ochranné pásmo vlečky je 30 m od osy koleje. Zátopová území: Pro zpracování předchozího stupně projektové dokumentace byla zpracována studie „Hydrodynamické posouzení průchodu velkých vod pro oblast Lahovic „Posouzení bylo provedeno na základě doporučení správce toku Povodí Vltavy pro dva historické povodňové stavy – Q5 je rok 1981 a Q100 je rok 1890. Za podmínek 100 - leté vody je území zcela zaplaveno, těleso Strakonické je přelévané. Výpadová silnice je rovněž přelita. V oblasti křižovatky je hladina Q100 na úrovni 196,35 m n.m., hladina Q5 na úrovni 193,70 m n.m. 4.3
Demolice
Demolice domku a jednoho skleníku jsou součástí přípravných prací pro Stavbu 514: Lahovice - Slivenec, jihozápadní úsek silničního okruhu kolem Prahy. Demolice dvou vybraných objektů se nachází v úseku od km 10,800 po km 11,800 v Radotíně. V km 10,900 bude zdemolována polovina velkoplošného skleníku o rozměrech 351,0x87,0 m a výšce 4,2 m. Objekt určený k částečné demolici se sestává z konstrukčního i funkčního hlediska ze dvou samostaných skleníků rozdělených uprostřed železobetonovou stěnou. Bude zdemolován jeden celý skleník a druhý bude zachován jako konstrukční i funkční celek. Objekt je napojen na elektropřípojku nn, rozvod vody, tepla, melioraci a kanalizační přípojku. Po demolici skleníku bude vybudována nová komunikace navazující na stávající komunikace v areálu. Podél komunikace bude doplněno osvětlení a oplocení. 18
V km 11,800 bude provedena úplná demolice domu č. p.30 , který v současné době není využíván. Dříve sloužil jako obytné stavení s hospodářskými místnostmi. Jedná se o jednopodlažní přízemní objekt se sedlovou střechou o půdorysných rozměrech 17,5 x 8,62 m a výšce 6,25 m do hřebene střechy. Objekt je napojen na elektropřípojku nn. 4.4
Rozsah zemních prací
Ornice sejmutá z trvalého záboru bude použita jednak k opětnému ohumusování silničního tělesa (přednostně je uvažováno s podorničními vrstvami), jednak k ohumusování ploch v trvalém záboru, jako jsou vnitřky ok mimoúrovňových křižovatek a dále na rekultivaci zrušených komunikací. Ornice skrytá z dočasného záboru bude uložena na manipulačních pruzích a po skončení využití manipulačních pruhů bude v rámci SO 002/2 navrácena v původní tloušťce zpět a následně bude provedena biologická rekultivace. Uložená ornice bude ukládána na hromady do výše max. 2 m a řádně ošetřena. Z lesních parcel bude z dočasného záboru sejmuta lesní hrabanka v tl. do 10 cm. Sejmutá hrabanka bude uložena na hromadách na manipulačních pruzích a po skončení využití dočasného záboru bude v rámci SO 002/2 navrácena zpět. Z lesních parcel bude z trvalého záboru sejmuta lesní hrabanka v tl. do 10 cm. Sejmutá hrabanka bude rozhrnuta v okolních lesních pozemcích. Celkový přebytek zemního materiálu, tj. 696 176 m3 zeminy bude dovezen na skládky. 4.5
Zásah do ZPF, LPF, rekultivace
Zhruba 50 % trasy ha je vedeno po zemědělských pozemcích. Trvalé zábory zemědělské půdy jsou cca 43,1 ha, dočasné 11,4 ha. Kvalita zemědělské půdy je nadprůměrná, na některých menších a členitějších lokalitách průměrná až horší. Jedná se převážně o hnědozemě, hnědé půdy, nivní půdy a její přeměněné formy. Všechny dotčené lesní porosty jsou zařazeny do kategorie „ lesy zvláštního určení, příměstské lesy, př. lesy ochranné". Některé porosty ( či jejich části ) jsou součástí USES. Obecně se jedná převážně o smíšené porosty různého věku. Zábor lesní půdy trvalý je cca 1,9 ha, dočasný 0,43 ha. Předmětem SO 002/2 je rekultivace dočasných záborů v původní tloušťce ornice. Z ploch se odstraní zbytky stavební suti a případně kontaminovaná zemina, plocha se rozryje zemědělskou technikou a na takto připravenou plochu se provede rozhrnutí ornice v tloušťce podle pedologického průzkumu. Lesní hrabanka bude rozhrnuta v tloušťce do 10 cm. Dále budou zrekultivovány stávající komunikace, které se ruší. Rekultivace bude provedena v rozsahu mimo trvalý zábor. Po odstranění vozovky včetně podkladních vrstev bude plocha rozryta zemědělskou technikou a rozhrnuta ornice v tloušťce 0,40 m. Na takto upravených plochách dočasných záborů a zrušených komunikací bude provedena biologická rekultivace. Živičnou část vybourané vozovky se doporučuje odfrézovat a použít na recykláž, případně vybourané kry živičné vozovky nabídnout nejbližší obalovně živičných směsí na předrcení a recykláž. Zbytek vybouraného materiálu - podsypné vrstvy vozovky, se odveze na skládku komunálního odpadu, popřípadě pokud splňují požadavky na materiál do zemního tělesa, se použijí do silničního zemního tělesa. Části rušených komunikací, které jsou pod budoucím tělesem nové komunikace se nebudou rozrývat a ohumusovávat, ani opatřovat biologickou rekultivací.
19
4.6
Sadové úpravy
Jelikož bude nutné kvůli této stavbě vykácet určité množství dřevin, je nezbytné tuto vegetaci opět nahradit. K osázení svahů dálničního tělesa budou použity domácí druhy dřevin. Byly preferovány odolné, rychle rostoucí druhy stromů a keřů, které by měly za krátkou dobu zpevnit svým kořenovým systémem zemní těleso. Částečně zmírní negativní vliv provozu motorových vozidel na této komunikaci (především zachycení prachových částic a exhalací). Vegetační úpravy jsou navrhovány na plochách trvalého záboru stavby - na svazích tělesa komunikace. Vysázené dřeviny jsou popsány v tabulce 4. Veškerý materiál je požadovaný v kontejnerech. Keře budou sázeny v 21 kontejnerech o výšce nejméně 60cm. Stromy budou sázeny v 5-101 kontejnerech. Druhová skladba byla odsouhlasena MHMP dne 4.9.2002. Závěrem je možno konstatovat, že navržené vegetační úpravy částečně nahradí vykácenou zeleň a přispějí k rychlejšímu začlenění nové komunikace do krajiny. tabulka 4 použité druhy dřevin Zkratka
český název
latinský název
vzdálenost výsadby (m)
počty kusů
Stromy Fr. Ex.
jasan ztepilý
Fraxinus excelsior
3
631
Qu. Ro.
dub letní
Quercus robur
3
794
Qu. Pe.
dub zimní
Quercus petraea
3
375
So. Au.
jeřáb obecný
Sorbus aucuparia
3
481
Ač. Ca.
javor babyka
Acer campestre
3
582
Be. Ve.
bříza bělokorá
Betula verrucosa
3
465
Pi. Sy.
borovice lesní
Pinus sylvestris
3
50
La.De.
modřín opadavý
Larix decidua
3
20
Ac.Pl.
javor mléč
Acer platanoides
3
690
Ti.Co.
lípa srdčitá
Tilia cordata
3
250
Ac.Ps.
javor klen
Acer pseudoplatanus
3
384
Ca.Be.
habr obecný
Carpinus betulus
3
Celkem
474 5196
Keře Pr.Sp.
slivoň trnka
Primus spinosa
0,8
3400
Ro.Ca.
růže šípková
Rosa canina
0,8
3030
Cr.Ox.
hloh obecný
Crataegus oxycantha
0,8
2648
Vi.Op.
kalina obecná
Vibumum opulus
0,8
4028
Lo. Xy.
zimolez obecný
Lonicera xylosteum
0,8
3032
Co.Sa.
svída krvavá
Comus sanguinea
0,8
1884
Eu.Eu.
brslen evropský
Euonymus europaeus
0,8
3788
Li.Vu.
ptačí zob obecný
Ligustrum vulgare
0,8
Celkem
3623 25 433
[1]
4.7
Sadové úpravy - Biokoridor
Na základě rozhodnutí MHMP ze dne 9.10.2001 byly navrženy vegetační úpravy v lokalitě biocentra L2/220 U jezírka. Lokální biocentrum navazuje na profil budoucí komunikace, nachází se na orné půdě, větší část plochy je neobhospodařovaná, na části plochy je vrakoviště. Biocentrum je navržené k založení, nefunkční. Vzhledem k tomu, že část biocentra je v návrhu ÚP Prahy vedená jako lesní porosty, povoluje se celá plocha převést do 20
lesního půdního fondu a zalesnit. Převládající skupinou lesních typů je 10-Lipová doubrava. Výsadba bude provedena na pozemcích viz tabulka níže Lipová doubrava. Navržena je výsadba dubů, lip a modřínů. tabulka 5 navržené pozemky k výsadbě druh pozemku
zábor (m2)
485/5
Orná půda
3350
485
Orná půda
10539
1730/2
Orná půda
46
1775/1
Orná půda
1419
pozemek k.ú. Lochkov
k.ú. Slivenec
[1]
5
Vliv stavby a silničního provozu na životní prostředí
Po výstavbě silničního okruhu dojde ke zklidnění především v noční době v okolí ulice K Barrandovu a dále na Barrandovském mostě a části severojižní magistrály, ale i na Jiráskově a Nuselském mostě a to převedením tranzitní dopravy - zejména kamiónů na SO. K významnému snížení dopravy dojde i v ulicích Pod Lochkovem a K cementárně. Vlivy spojené s výstavbou jsou relativně krátké, předpokládá se doby výstavby max. 4 roky. Nepříznivý vliv budou mít stavební práce, těžba zemin a jejich odvoz na místa uložení, doprava materiálů pro stavbu, výstavba tunelu, stavba mostů atd. Většina rozvozů bude probíhat po staveništi a dále po přístupových komunikacích. Ve výpočtech hlukových zátěží z výstavby bylo uvažováno současné nasazení strojů, které budou pravděpodobně pracovat na staveništi po většinu pracovní doby, která byla uvažována 10 hodin denně. Na základě výpočtů byla na dobu výstavby navržena odpovídající protihluková opatření. Z hlediska uživatelů SO dojde především ke zrychlení dopravy a zvýšení bezpečnosti dopravy, odstraní se především pro kamionovou dopravu nebezpečný úsek nájezdu na Barrandovský most. Zrychlením a zkvalitněním dopravy se sníží množství zdraví škodlivých exhalátů vyprodukovaných automobilovým provozem. Vypočtené průměrné roční koncentrace NOx ve všech lokalitách jsou nižší než kritické celoroční koncentrace a to i v úseku Berounky a Vltavy, které patří ke klimaticky velmi nepříznivým úsekům. U ostatních látek, jako je CO, CxHy, prach a benzen, nebude docházet k nadměrným koncentracím. Z hlediska průtočných množství vody ve stávajících vodotečích nedojde k negativnímu ovlivnění průtoků v recipientech, protože u Lochkovského potoka bude průtok kontrolován retenční nádrží. V případě Berounky a Vltavy se jedná o toky s tak kapacitními průtočnými profily, že vliv povrchových odtoků z navržené komunikace je zcela zanedbatelný. Z uvedených hodnot výpočtů solení je patrno, že vypouštění .zasolených vod v zimním období do Lochkovského potoka není vhodné, jedná se o vodoteč s malým povodím a tedy s minimálními hodnotami průtoků. Proto bylo již uvažováno o převádění zasolených vod až do Berounky. Vypouštění zasolených vod v zimním období do vodotečí Berounka a Vltava stávající koncentraci Cl iontů vzhledem k vodnosti těchto toků prakticky neovlivní. Z hlediska využívání podzemních vod je pro výstavbu výhodou, že zásobování pitnou vodou je v zájmovém území zajištěno z centrálních vodárenských zdrojů.
21
Zhruba 50 % trasy je vedeno po zemědělských pozemcích. Kvalita zemědělské půdy je nadprůměrná. Vliv solení se po delší době provozu projevuje podstatně do 40 m od kraje vozovky. Dotčenými porosty jsou převážně menší celky, jedná se o lesy zvláštního určení, o smíšené porosty různého věku. Bonita porostů je průměrná. Z hlediska flóry jsou nejvíce ohroženy části chráněných území PR Slavičí údolí a NPP Lochkovský profil. V obou případech jde ale o boční partie. Dále budou narušena štěpní společenstva v blízkosti Višňovky a rozsáhlý systém větví MUK Strakonická zasáhne zbytek měkkého luhu v blízkosti Vltavy - PP Krňák. Převážnou část zasaženého území představují polní kultury s velmi nízkou diverzitou druhů obratlovců. Realizace stavby v těchto oblastech bude mít jen malý vliv na okolní faunu, protože budou provedena doplňková technická opatření - protihlukové stěny a valy, odvod vody s obsahem solí a ropných uhlovodíků do vodotečí přes sedimentační nádrže, vegetační úpravy aj. Z chráněných živočichů se v trase vyskytuje - užovka hladká, skokan zelený, ještěrka obecná, slepýš křehký, zlatohlávek chlupatý, koroptev polní, slavík obecný, veverka obecná, prskavec, otakárek ovocný, otakárek fenyklový, batolec duhový a bělopásek topolový. Z chráněných rostlin byly zjištěny okrotice bílá, dub pýřivý a kruštík tmavočervený. Trasa nebude mít výrazné dělící účinky, veškeré křížení komunikací s trasou je řešeno mimoúrovňově, vodní toky jsou přemostěny. Možnost průchodu je zachována pro Lochkovský profil, výběžek Slavičího údolí i Krňák. Z hlediska krajinného rázu konfliktní místo představuje opět lokalita Lochkovské údolí, Slavičí údolí a dále prostor mezi Berounkou a Višňovkou. [1]
Závěr V současné době je zřejmé, že Praha potřebuje novou rychlostní komunikaci, která by odvedla tranzitní dopravu. Výrazně by se tím ulehčilo ucpaným ulicím nejen v centru města, ale také na Jižní spojce a Barrandovském mostě. Výstavba okruhu mezi Slivencem a Jesenicí je klíčová pro zhruba třicet tisíc obyvatel barrandovského sídliště, kde nyní v blízkosti domů projíždějí denně desetitisíce aut po silnici, která pro tak velký provoz nebyla vůbec stavěna. Velkým problémem jsou finance, vláda by však měla přispět na dokončení Pražského okruhu částkou 310 miliónů eur. Celý okruh kolem metropole by tak mohl být dokončen dříve než v dosud plánovaném roce 2015. [2] I přes nesporný význam a užitek této stavby se jedná o velký zásah do krajiny a životního prostředí. Z tohoto důvodu je třeba postupovat citlivě jak k přírodě tak k obyvatelům lokalit zasažených stavbou.
Použité informační zdroje Ředitelství silnic a dálnic ČR Silniční okruh kolem Prahy Stavba 514 Lahovice – Slivenec Průvodní zpráva
[1]
MF Dnes (denní periodikum, 3.5. 2004)
[2]
22
ÚVOD ....................................................................................................................................................... 2 1
ZÁKLADNÍ ÚDAJE O STAVBĚ .................................................................................................. 2 1.1 1.2 1.3 1.4
2
PŘEHLED VÝCHOZÍCH PRŮZKUMŮ A PODKLADŮ.......................................................... 3 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 2.7 2.8 2.9 2.10 2.11 2.12
3
PODMÍNKY REALIZACE STAVBY .............................................................................................. 11 STRUČNÝ TECHNICKÝ POPIS STAVBY ...................................................................................... 11 PORTÁLY PRO DOPRAVNÍ ZNAČENÍ - TSK ............................................................................... 12 PROMĚNNÉ DOPRAVNÍ ZNAČKY - TSK .................................................................................... 13 AUTOMATIZOVANÉ ZPRACOVÁNÍ DOPRAVNÍCH PŘESTUPKU ................................................... 13 KAMEROVÝ SYSTÉM V PŘILEHLÝCH KŘIŽOVATKÁCH .............................................................. 14 OPLOCENÍ................................................................................................................................ 14 VYBAVENÍ A PŘÍSLUŠENSTVÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ .......................................................... 14 ÚDRŽBA A ČIŠTĚNÍ TUNELU ..................................................................................................... 15 ZÁSADY PROVÁDĚNÍ ÚDRŽBY A ČIŠTĚNÍ ................................................................................. 15 NÁROKY STAVBY NA ZDROJE .................................................................................................. 16
ZAČLENĚNÍ STAVBY DO ÚZEMÍ .......................................................................................... 17 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6 4.7
5
PODROBNÝ GEOTECHNICKÝ PRŮZKUM ...................................................................................... 3 PEDOLOGICKÝ PRŮZKUM .......................................................................................................... 4 KOROZNÍ PRŮZKUM ................................................................................................................... 4 DOPRAVNÍ PRŮZKUM................................................................................................................. 5 PRŮZKUM INŽENÝRSKÝCH SÍTÍ .................................................................................................. 6 HLUKOVÁ STUDIE ..................................................................................................................... 6 DENDROLOGICKÝ PRŮZKUM ..................................................................................................... 7 HYDROMETEOLOGICKÉ A KLIMATOLOGICKÉ ÚDAJE .................................................................. 8 PROJEKT ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ Z VÝSTAVBY ............................................................... 8 POSOUZENÍ VLIVU SOLENÍ DÁLNICE .......................................................................................... 9 POVODŇOVÝ PLÁN .................................................................................................................. 10 POŽÁRNĚ BEZPEČNOSTNÍ ŘEŠENÍ STAVBY ............................................................................... 10
STAVBA 514 A OSTATNÍ OBJEKTY....................................................................................... 11 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 3.7 3.8 3.9 3.10 3.11
4
STRUČNÝ POPIS STAVBY ............................................................................................................ 2 PŘEDPOKLÁDANÝ PRŮBĚH STAVBY ........................................................................................... 2 VAZBA NA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI ....................................................................... 2 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ ......................................................................................................... 2
ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ STAVBY ........................................................................................ 17 DOTČENÁ OCHRANNÁ PÁSMA, CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ, ZÁTOPOVÁ ÚZEMÍ...................................... 17 DEMOLICE ............................................................................................................................... 18 ROZSAH ZEMNÍCH PRACÍ ......................................................................................................... 19 ZÁSAH DO ZPF, LPF, REKULTIVACE ....................................................................................... 19 SADOVÉ ÚPRAVY ..................................................................................................................... 20 SADOVÉ ÚPRAVY - BIOKORIDOR ............................................................................................. 20
VLIV STAVBY A SILNIČNÍHO PROVOZU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ........................... 21
ZÁVĚR ................................................................................................................................................... 22
23
Martin Cibulka DMML Připomínky: • • • • • •
Předmět zprávy, název souboru není podle pokynů Úprava první strany není podle pokynů Použita 1. os. j. č. (měl být NEOSOBNÍ tvar) Chybný formální popis tabulek V textu nejsou řádné odkazy na zdroje Zdroje jsou chybně citovány, nejsou číslovány! Řada formálních chyb. Hodnocení: nezveřejňuje se 21. 5. 2004 JM
24