UNIVERZITA PALACKÉHO OLOMOUC Pedagogická fakulta Katedra výtvarné výchovy
Diplomová práce Bc. Hana Myšáková Německý jazyk pro 2. stupeň ZŠ a Výtvarná výchova pro pro 2. stupeň ZŠ a SŠ
Dialogy v materiálu v souboru objektů a šperků Tato práce je doprovodným textem k praktické části diplomové práce
Olomouc 2012
vedoucí práce: ak. mal. Mária Danielová
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedených pramenů a literatury. V Olomouci dne 15. června 2012 …………………………………………… vlastnoruční podpis
2
Poděkování Děkuji vedoucí diplomové práce ak. mal. Márii Danielové za velmi užitečnou metodickou pomoc a cenné rady při zpracování diplomové práce. Dále děkuji za pomoc při fotodokumentaci Jirkovi a Lucii.
3
OBSAH: ÚVOD....................................................................................................................................... 6
I. TEORETICKÁ ČÁST 1. DIALOG................................................................................................................................ 7 2. POUŽITÉ MATERIÁLY............................................................................................................9 2.1. Měď............................................................................................................................. 9 2.2 Stříbro.......................................................................................................................... 9 2.3 Cín.............................................................................................................................. 10 2.4 Hedvábí...................................................................................................................... 10 3. POUŽITÉ TECHNIKY ZPRACOVÁNÍ KOVŮ............................................................................11 3.1. .Pájení........................................................................................................................ 11 3.2. .Tepání........................................................................................................................ 12 3.3. .Tvarování ohýbáním..................................................................................................12 4. CESTA K SOUČASNÉMU ŠPERKU........................................................................................13 4.1. .Šperk z kombinace textilu a kovu..............................................................................15 5. TEXTILNÍ UMĚLCI...............................................................................................................24
II. PRAKTICKÁ ČÁST 6. DIALOGY V MATERIÁLECH.................................................................................................27 6.1. .První náhrdelník........................................................................................................27 6.2. .Cyklus měděných šperků s barevným hedvábím......................................................28 6.3. .Šperky z bílého hedvábí a postříbřeného drátu........................................................29 6.4. .Šperky s nařaseným hedvábím..................................................................................31 6.5. .Šperky s několika kovovými částmi...........................................................................32 6.6. .Dokončení šperků.....................................................................................................32
III. DIDAKTICKÁ ČÁST 7. SOUVISLÁ PEDAGOGICKÁ PRAXE V EDUKAČNÍM PROCESU..............................................33 7.1. .Výtvarná tematická řada – Báje a pověsti.................................................................33 7.2. .Výtvarná tematická řada – Hrátky s papírem............................................................36 7.3. .Výtvarná tematická řada – Dialog v materiálech.......................................................38 ZÁVĚR.................................................................................................................................... 41
4
ANOTACE ............................................................................................................................... 42 ANNOTATION......................................................................................................................... 43 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ.........................................................................44 SEZNAM OBRÁZKŮ................................................................................................................47 OBRAZOVÁ PŘÍLOHA.............................................................................................................50
5
ÚVOD Téma praktické diplomové práce „Dialogy v materiálu v souboru objektů a šperků“ jsem zvolila z důvodu zájmu o šperkařskou tvorbu a s ohledem na to, že jsem během své studijní stáže měla možnost seznámit se s kovy prostřednictvím práce ve školní šperkařské dílně, tudíž jsem následně tyto zkušenosti chtěla upřednostnit během realizace diplomové práce. Dialog v materiálu hodlám ztvárňovat skrze textilní materiály a kovy. Důraz bude kladen na harmonii mezi materiály, aby tyto materiály spolu vzájemně komunikovaly, reagovaly na sebe a docházelo k jejich vzájemnému souznění. Tato myšlenka se stala hlavním motivačním prvkem pro uskutečnění praktické části diplomové práce. Hlavním záměrem teoretické části práce, je zaměření se na umělce, kteří ve své tvorbě těchto médií také využívají a především zpracování pojednání o tom, jakým způsobem je kombinují.
6
I. TEORETICKÁ ČÁST 1. Dialog Pojem dialog v nás běžně evokuje komunikaci, výměnu názorů či rozhovor dvou i více účastníků, kteří se navzájem poslouchají a reagují na sebe. Ladislav Tondl v knize Dialog - Sémiotické rozměry a rozhraní dialogu definuje tento pojem takto: „Dialog je specifická forma komunikace dvou nebo více objektů, která zajišťuje vzájemný informační transfer, která těmto subjektům přiřazuje úlohu účastníků či partnerů s vymezenými právy a povinnostmi, která předpokládá adekvátní rozsah kompetence těchto účastníků zajišťující dostatečnou úroveň vzájemného porozumění a tedy také adekvátní odezvy účastníků dialogu na vyslovené podněty, názory, stanoviska nebo otázky.“1 Slovo dialog pochází z řeckého výrazu „dialogos“ a bývá překládán jako rozhovor nebo rozmluva.2 Dialog je základní jednotkou komunikace, úspěšný dialog nelze stanovit shodou názorů zúčastněných, ale dosažením harmonie v komunikaci. Účastníci mají možnost kdykoliv vstupovat svými názory do dialogu a reagovat na názory ostatních, ale také by měli být ochotni vyslechnout reakci dalších komunikujících. Běžně můžeme rozlišit dvě formy dialogu: dialog přímý, během kterého mohou komunikující okamžitě reagovat, odpovídat a vyjadřovat své názory. Druhou formou je dialog nepřímý, při které není účinkujícím poskytnut bezprostřední kontakt a dialog je zprostředkován pomocí informačních médií. Přímým dialogem je tedy například rozhovor učitele se studentem, kladení otázek na přednášce či interview redaktora s umělcem, přímý dialog nastává vždy v momentě, kdy je zajištěna okamžitá odezva všech zúčastněných. Pro příklad nepřímého dialogu můžeme uvést četbu knihy, kdy si čtenář sám udělá názor na autora knihy nebo sledování televizního vysílání, kdy je divák vystaven toku informací, na které si později udělá svůj vlastní posudek.3 Funkce dialogu může být silně ovlivněna postavením v sociálním prostředí, v němž jsou účastníci zapojeni do komunikace. Rozdílně spolu komunikují rodinní
1 TONDL, Ladislav, Dialog, Sémiotické rozměry a rozhraní dialogu, str. 13 2 http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/dialogos-rec 3 TONDL, Ladislav, Dialog, Sémiotické rozměry a rozhraní dialogu, str. 14–15
7
příslušníci a zaměstnanci se svými nadřízenými.4 Při tvorbě praktické části diplomové práce jsem se snažila prostřednictvím materiálů, které spolu nemohou komunikovat slovy, klást si otázky a odpovídat na ně, vyjádřit dialog skrz dosažení harmonie a souznění mezi nimi.
4 TONDL, Ladislav, Dialog, Sémiotické rozměry a rozhraní dialogu, str. 18–19
8
2. Použité materiály Jak bylo již zmíněno, pro výrobu šperků byly zvoleny dva nesourodé materiály, textil a kov. Jako textilní materiál bylo použito hedvábí. Kovy byly vybírány s ohledem na možnost další práce s nimi a to konkrétně, zda-li je možné spojovat je pájením a jejich kujnost. 2.1 Měď Z prvopočátku jsem se zaměřila na měď , respektive měděný drát, jež jsem zvolila pro jeho velmi dobrou pájitelnost a také pro jeho kujnost, díky níž bylo možno kov snadno tvarovat. Měď je jedinečná pro svou načervenalou barvou, díky níž je snadno rozpoznatelná. Mezi její vlastnosti patří zejména výborná tepelná i elektrická vodivost, kujnost a tažnost.5 V přírodě se měď vyskytuje v mnohem větším množství než kterýkoli jiný kov a díky tomuto faktu byla velmi brzy objevena a využívána k výrobě nástrojů a nádob denní potřeby již pravěkými lidmi. Pro lidstvo je měď nejvýznamnější ve spojení s cínem, díky němuž vzniká slitina - bronz. Jedno z nejvýznamnějších ložisek mědi v Evropě objevili pravděpodobně Féničané a to na ostrově Kypr, s ostrovem je spojené i jméno mědi, které se v latině nazývá cuprum.6 Ve výtvarném umění se měď využívá pro tvorbu menších objektů nebo ve šperkařství. Pro sochařství není vhodná kvůli své velmi dobré kujnosti, tudíž není příliš tvrdá a ve vlhkém prostředí se navíc vytrácí její lesk z důvodu usazení zelené měděnky na jejím povrchu. 2.2 Stříbro Dalším kovem, jež jsem pro jeho bílo-šedou lesklou barvu ve své tvorbě použila, bylo stříbro. Stříbro je řazeno k drahým kovům, celostříbrný drát jsem nemohla použít kvůli jeho vysoké ceně a následné vysoké spotřebě materiálu, tudíž vhodnější volbou bylo použití postříbřeného hliníkového drátu. V přírodě se vyskytuje stříbro v mnohem větším množství než zlato a tudíž je jeho cena nižší, což je jeden z důvodů, který přispívá k jeho oblíbenosti a častému užití. Mezi další vlastnosti patří jeho snadná tavitelnost a kujnost. Z jednoho kilogramu 5 MACHEK, Václav, SODOMKA, Jaromír, Nauka o materiálu - Kovy a kovové materiály, str. 129 6 SOBOLEVSKIJ, J. V., BOUŠKA, V., Klenoty přírody, str. 78–82
9
stříbra lze zhotovit až 2 km dlouhý drát, který je velmi dobře tvárný.; Latinský název pro stříbro je argentum, což v překladu znamená bílý. Nevýhodou stříbra je, že bílá barva se brzy vytrácí, stříbro pomalu žloutne, hnědne až zcela zčerná, protože se pokryje vrstvou sulfidu stříbrného.7 Ve světovém srovnání se nejvíce stříbra těží v Mexiku, kde v 16. století španělští kolonisté objevili bohatá ložiska. V centru země se nachází největší ložiska rudy stříbra ve státě Durango.8 V České republice bylo nejvýznamnější naleziště v Kutné Hoře.9 2.3 Cín Pro účely spojení kovů zmíněných výše byl použit cín, jenž byl zpracováván technikou pájení, ve které je využíván pro svůj nízký bod tání. Cín je stříbrolesklý měkký kov, který je velmi tažný a kujný. Díky jeho nízké teplotě tání byl v minulosti zpracováván odléváním do forem mnohých užitkových nádob i liturgických nádob. V dnešní sobě je využíván hlavně pro výrobu pocínovaných plechů a potravinářských konzerv.10 Jeho největším přínosem je výroba slitin, především bronzu a pájky, které jsou hojně využívány v elektronice. 2.4 Hedvábí Jako textilní materiál jsem si vybrala výrazné hedvábí, které je pro svou jemnost a hebkost naprostým protikladem kovů, ale zároveň pro jeho lesk a pevnost s nimi dokonale souznívá. Přírodní hedvábí se vyrábí z výměšků bource morušového. Na kukle housenky jsou paralelně položena dvě vlákna fibroinů, která jsou slepená sericinem. Vlákna se nejdříve v horké vodě zbavují sericinu a následně se pět až šest zámotků navíjí dohromady.11 Obsah vlákna v jednom zámotku je přibližně 1500 až 4000 metrů, ale navinout se podaří většinou okolo 400 až 900 metrů. Zámotky se liší nepatrně svou barevností podle země původu, čisté bílé hedvábí, které je nejvíce ceněné pochází z Japonska nebo Číny. Právě v Číně bylo použito hedvábí poprvé a to více než před 4000 lety a až do 4. století si své tajemství výroby Číňané pevně střežili.12 7 SOBOLEVSKIJ, J. V., BOUŠKA, V., Klenoty přírody, str. 70–72 8 Kindersley, Dorling, Moderní ilustrovaná encyklopedie, str. 468 9 SOBOLEVSKIJ, J. V., BOUŠKA, V., Klenoty přírody, str. 74 10 KULVEITOVÁ, Hana, Chemie II., str. 70–71 11 POSPÍŠIL Zdeněk a kol., Příručka textilního odborníka, str. 156–157 12 STAŇKOVÁ, Jitka, BARAN Ludvík, Tradiční textilní techniky, str. 18–19
10
3. Použité techniky zpracování kovů Kovové části každého z vyrobených šperků byly spojeny technikou pájení. V počátku mé práce jsem pracovala také s technikou tepání, od které jsem později upustila, kvůli křehkosti vzniklých kovových struktur. Dráty tedy proto byly později tvarovány pouze ohýbáním za pomocí kulatých kleští. 3.1 Pájení Techniku pájení jsem aplikovala na každý výsledný šperk. Jako nejvhodnější kovy pro pájení jsem shledala měděný a postříbřený hliníkový drát. „Pájení je založené na metalurgickém spojování kovových součástí roztavenou pájkou, přičemž pájené plochy nejsou nataveny, ale jen smáčeny roztavenou pájkou, která má nižší tavící teplotu než základní materiál. Spojení nastává nejčastěji vlivem vzájemné difuze a rozpustnosti pájky a základního materiálu.“ Nevýhodou vzniklého spoje je nižší mechanická pevnost ve srovnání se základním materiálem, ta ale závisí na několika faktorech jako jsou: čistota a drsnost pájených ploch, druh pájky (kov, jenž je taven) a tavidla. Nejčastěji je technika pájení využívána v elektrotechnice, dále pak ve zlatnictví, strojírenství a v potravinářském průmyslu.13 Jako pájky se používají kovy, ale i slitiny (např. cín, olovo, ziObr. 1. Pájka, třetí ruka, kalafuna a cín
nek, vizmut, kadmium
a jiné), u kterých je při volbě rozhodující jejich rozpustnost a smáčivost k základnímu materiálu. Pájky se obecně rozdělují na měkké a tvrdé. Pro tuto práci byla použita měkká pájka, která se vyznačuje tavící teplotou do 450 °C a běžně je používána na spoje o nižší pevnosti. 14 U měkkého pájení se doporučuje pro snadnější přilnutí pájky na základní materiál použít kalafunu, kterou jsem využívala v pevné formě a nabírala jsem ji rozžhaveným 13 ZEMAN, Karel, Základy strojírenské technologie, str. 94–95 14 ZEMAN, Karel, Základy strojírenské technologie, str. 95–97
11
pájedlem (pomůcka k tavení pájky ve tvaru hrotu). Pájené povrchy byly před nanesením pájky odmaštěny technickým lihem a dle potřeby byl povrch očištěn od nečistot smirkovým papírem. K samotnému pájení bylo užito pájedla, které se používá pouze u měkkého pájení. 3.2 Tepání Technikou tepání lze opracovávanému materiálu přiřadit určité vlastnosti, které pro něj nejsou přímo charakteristické. Lze tak docílit jak změny jeho tvaru, tak změny v křehkosti tepaného materiálu. Techniku tepání jsem aplikovala na prvoplánově vytvořené šperky, které byly zhotovovány z měděného drátu. Po umístění na tvrdou železnou podložku (v tomto případě kolejnice) byly dráty roztepávány železným kladivem z kruhového průřezu do obdélníkového. 3.3 Tvarování ohýbáním Další metodou, již jsem využila k pozměnění tvaru kovových drátů bylo ohýbání. Prvním krokem ke každému šperku bylo vytvarování jednotlivých částí do příslušného tvaru. K ohýbání a pozměňování tvaru materiálu lze využít různých nástrojů. V případě této práce jsem pro tvarování drátů používala kulaté kleště různé tloušťky. Kvůli změně tvaru se může narušit materiál, a to především v ohybu, vlákna na vnějším poloměru se vytahují, oproti tomu vlákna na vnitřním poloměru se pěchují.15
15 DUFKA, Jaroslav, Práce s kovy, str. 61
12
4. Cesta k současnému šperku V prehistorické době byly „předchůdci“ šperků vyráběny z předmětů, které byly člověku snadno dosažitelné, především z mušlí, šneků, kostí, zubů a kamenů. Za nejstarší dochovaný šperk, se považuje měkkýš s provrtanou dírkou a provlečený provázkem. Avšak skutečné počátky výroby šperků, jako objektů pro zkrášlení těla, začínají zhruba před 5000 lety ve starověkém Egyptě, kde staří Egypťané vyráběli šperky ze zlata, drahých kamenů a barvených skel. Na evropském území se zpracování kovů začalo rozvíjet kolem roku 2000 př. n. l. a s příchodem doby bronzové vznikly, dle místa nálezu, jednoduché, stylisticky rozdílné šperky.16 Každá následující doba si pak kladla jiné nároky na ztvárnění šperků. V gotice zlatníci uplatňovali především elementy z architektury a vytvářeli jasné a čisté linie. V období renesance se pozornost obrátila k antice a objevily se pestré barvy, jež vynikaly zejména na zlatě díky použití emailu a drahokamů. V následném baroku byly šperky bohatě zdobené a často inspirovány rostlinnými motivy. Velký vliv na šperkařskou výrobu v 18. století měl objev diamantů a v 19. století se stala výroba šperků masovou záležitostí, díky využití strojové výroby. Zlatníci byli v této době často inspirováni archeologickými nálezy a velmi ovlivněni mentalitou celého národa. Ve 20. století měli na vývoj šperků vliv tehdejší umělecké proudy a avantgardy, například secese, kubismus, funkcionalismus a futurismus. 17 Změna v pohledu na téma autorského šperku nastala v roce 1962, kdy se konala výstava „Objekt“ v pařížském Muzeu dekorativního umění. Značnou část výstavy tvořila kolekce šperků tehdy současných umělců, mezi nimi byli: Hans Arp, Salvador Dalí, George Braque, Man Ray, Jan Dubuffet, Pablo Picasso, Alexander Calder a mnoho dalších. Do roku 1962 bylo šperkařství záležitostí řemeslníků a díla umělců v tomto oboru byla spíše ojedinělá.18 Tato změna přispěla k zrození oboru designu šperků na uměleckých akademiích a umělci začali zpochybňovat stávající formy a rozestírali hranice mezi sochařstvím, textilním výtvarnictvím a performancí prostřednictvím nových materiálů. 19 V současné době není výroba šperků závislá na drahých materiálech, jako jsou drahé kovy a kameny. Dnes již často používané různorodé materiály, jako jsou kovy, 16 17 18 19
BOSCHBACH, Silke. Textile Schmuckgestaltung: 20 Projekte, str. 7 YOUNG, Anastasia, Handbuch Schmuck: Die Techniken der Schmuckgestaltung, str. 14–23 KŘÍŽOVÁ, Alena, Proměny českého šperku na konci 20. století, str. 17 YOUNG, Anastasia, Handbuch Schmuck: Die Techniken der Schmuckgestaltung, str. 24
13
dřevo, plast, kůže, textil, kamení, vlasy a mnohé další, mohou být považovány za stejně hodnotné jako drahé kovy a kameny v době jejich počínajícího rozmachu. Škála materiálů se začala rozšiřovat i díky možnosti cestování do celého světa. Tak se objevila i možnost poznaní nám zcela neznámých a nových materiálů, které byly v minulosti nedosažitelné. Umělcům se tak vyskytla nová paleta materiálů, ale zároveň i nových témat, jež jsou s nimi propojeny. 20 S počátkem využívání běžných materiálů ve šperkařské tvorbě se začal ve výtvarném umění rýsovat svébytný obor, umělecký šperk, neboli design šperků. Dnes již nevolí umělci materiál podle jeho hodnoty, ale podle představ a výrazu, které může evokovat. Hodnotu šperku je již spíše udávána hodnotou myšlenky, nápadu či výrazu než hodnotou materiálu. 21 V aktuálním designu šperku jsou často používány materiály, které jsou „zcela bezcenné“. Mezi nimi se nacházejí přírodní materiály, nalezené materiály či materiály určené k recyklaci jako například: plast a papír. Mnoho současných umělců zabývajících se uměleckým šperkem, tvoří na základě konceptu a myšlenky, že žádný využitý materiál nemůže mít zcela neutrální význam. Tímto způsobem vkládají do svých objektů a šperků metafory a skryté významy. I když tyto materiály ztratily význam cennosti, pečlivá a čistá ruční práce je i při tvorbě s nalezenými a přírodními materiály neméně důležitá, jak tomu bylo u zlata a stříbra. 22
20 LEGG, Beth, Schmuck aus natürlichen Materialen, str. 21–25 21 STOFER, Hans, Schmuck aus Draht, str. 14 22 LEGG, Beth, Schmuck aus natürlichen Materialen, str. 21–25
14
4.1 Šperk z kombinace textilu a kovu Kombinace textilu a kovu ve tvorbě šperků není úplně neobvyklá. Mnoho designérů, zabývajících se šperkem, si tuto kombinaci ve své tvorbě již vyzkoušelo, někteří se k těmto materiálům stále vracejí a jsou i tací, kteří svou kariéru založili pouze na propojení kovu a textilu. V některých případech je hlavním prvkem textil, kov je pak pouhým ozdobným či spojovacím prvkem. Naproti tomu se ale můžeme setkat s opačným ztvárněním, kdy je kovový prvek dekorován tím textilním. Mezi umělce, jejichž tvorba se zakládá právě na propojení těchto dvou nesourodých materiálů patří především Kate Cusack, Pawel Kaczyński, Misun Won, Gilly Langton, Anni Albers, Jan Hinchliffe McCutcheon, Andrea Piñeros, Erica Schueter, Myung Urso, Joanne Haywood, Elinor Voytal či Rita Marcangelo. Kate Cusack Kate Cusack je designérka žijící v New Yorku. Ve své tvorbě se věnuje navrhování divadelních kostýmů, sochařské tvorbě a v neposlední řadě tvorbě šperků. Šperky, které zhotovila jsou vytvořeny ze zdánlivě běžných materiálů, které však následkem její přeměny
Obr. 2. K. Cusack – Náramek
Obr. 3. K. Cusack – Náhrdelník
nabývají zcela jiných rozměrů. Nejčastěji tvoří šperky ze zdrhovadel (zip). Zip je sám o sobě funkční věc, vytvořená z textilu a kovu. Autorka se neohlíží na jeho funkci, přistupuje k němu jako k surovému materiálu, různě ho vrství, tvaruje, splétá a následně sešívá. Při tvorbě náhrdelníků, náramků nebo broží neklade důraz na barvu, pracuje vždy se zipy jedné barvy, nikdy nekombinuje, snaží se zachovat jedinečný motiv, texturu a tvar. Každý šperk je ručně šitý originál, některé prvky se v její tvorbě opakují, ale celkově žádné dva šperky nejsou totožné. Náhrdelníky a náramky mají zapínání vytvořené z kovové spony, která nese vyražený podpis autorky. Kate Cusack se inspiruje v opakování obyčejných prvků, fascinuje ji přebytek a výstřednost, kterou je tělo, jež pokládá za plátno, zkrášlováno. 23 23 http://www.katecusack.com/artist-statement.html_25. 2. 2012
15
Adele Kime Anglická umělkyně Adele Kime pracuje výhradně s kombinací kovu a textilních vláken. Ve své práci nejčastěji zpracovává stříbro, jež občas vymění za bílé zlato nebo hliník. Z textilních vláken, které mají tendenci připomínat pavučinu, vytváří duté plastické tvary propojené s kovovými prvky. Šperky jsou tvarem jednoduché až minimalistické, budí zároveň dojem velmi jemných až něžných předmětů.
Obr. 4. A. Kime – Brož „Loop“
Obr. 5. A. Kime – Náhrdelník „Trig“
Obr. 6. A. Kime – Náušnice „Fractal“
Textilní techniku, která navozuje dojem vlákny obetkaného neexistujícího předmětu, vyvinula Adele Kime po dvou letech experimentování na univerzitě v Liverpoolu. Všechny kovové části šperků jsou ručně vyrobeny a letovány. Inspiraci pro svou práci hledá především v přírodě, fascinují ji detaily rostlin, organické tvary a fragmenty přírodnin. Textil ji nabízí nekonečný výběr v paletě barev a zároveň jí dovoluje se co nejvíce přiblížit k barvám přírody. 24 Paweł Kaczyński Polský umělec Paweł Kaczyński experimentoval v četných uměleckých oborech, od roku 1980 se věnuje designu šperků, který se stal jeho uměleckým výrazovým prostředkem. Velká část jeho tvorby je založena na spojení kovů - bronzu, stříbra a oceli s textiliemi. Šperky Paweła Kaczyński reflektují jeho vášeň k sochařství.25 Při prvním pohledu na šperky nás zaujme neobvyklá barevnost, která je dokonale sladěna Obr. 7. P. Kaczyński – Náramek Obr. 8. P. Kaczyński – Náušnice
s odstínem použitého kovu. Ba-
24 http://www.adelekime.com/about3.html_25. 2. 2012 25 http://www.terrenejewelry.com/index.php/designers/detail/category/pawel-kaczynski/_15. 4. 2012
16
revností textilií je docíleno dokonalého souznění materiálů. Z pohledu diváka textilie upoutá nevšedním způsobem nařasení, mačkání či skládání, které často jako by kopírovalo linii kovového zapínání. Originální zpracování šperků bylo oceněno nejen v rodném Polsku, ale i na mezinárodních výstavách a soutěžích, kde Paweł Kaczyński obdržel četná ocenění. Misun Won Misun Won je mladá korejská umělkyně žijící a pracující v Edinburghu ve velké Británii. Její tvorba vychází z kruhových tvarů, pomocí jejichž spojení vytváří rytmické struktury, založené na myšlence korejského patchworku. Avšak základní tvar, čtverec, nahradila kruhem, který je více vhodný k tvorbě trojdimenzionálních struktur, ve kterých se speciaObr. 9. M. Won – Náhrdelník
Obr. 10. M. Won – Náhrdelník
lizuje. Důležitý je také význam
patchworku, samotný akt připojení kusu látky symbolizuje výrobcovo přání dlouhého života a štěstí majitele. Inspiraci hledá Misun Won v přírodě a geometrii. Objekty se snaží vytvořit z jednoho listu stříbra pomocí základních technik, jako jsou řezání, ohýbání a pájení. 26 Stříbro je nečastějším kovem, se kterým umělkyně pracuje. Stříbrné objekty někdy doplňuje dalšími materiály nebo jim umožní pohrát si se stíny. Zvýrazňuje je navíc bílou, zlatou oranžovou a černou barvou. Často také vytvořené šperky neponechává pouze v kovové variantě, ale doplňuje je o další materiály, kterými mohou být korálky, barevné nitě a hedvábné šňůrky. Gilly Langton Gilly Langton je anglická umělkyně žijící ve Skot-
Obr. 11. G. Langton – Náramek
Obr. 12. G. Langton – Náramek
26 http://misunwon.blogspot.com/p/about.html_16. 4. 2012
17
sku. Její tvorba je ovlivněná životem v blízkosti moře. Inspiraci hledá umělkyně v námořnictví - okouzlily ji lana a kladky na lodích a záchranné kruhy na molech.27 Náramky, náhrdelníky a prsteny často vytváří z výrazně barevných šňůrek a elastických provázků, které kombinuje se stříbrnými komponenty. Šperky z dílny Gilly Langton jsou tvořeny na základě jednoduchých tvarů a čistých linií. Sarah Fox Umělkyně Sarah Fox žije a pracuje v Portlandu ve státě Oregonu. Ve svých dílech pracuje výhradně se stříbrem, který doplňuje barevnou plstěnou vlnou. Komponenty z plsti jsou pestře barevné a zároveň různorodě tvarované. V tvorbě Sarah Fox se můObr. 13. S. Fox – Náhrdelník „Moxie“ Obr. 14. S. Fox – Náramek „Sprout“
žeme setkat s náhrdelníky, prsteny, brožemi a náušni-
cemi, které připomínají rostlinné i živočišné tvary a jejich názvy to potvrzují (náramek „Rašení“, brož „Hnízdo“). Při výrobě šperků používá mokré i suché techniky plstění. S plstěnou vlnou pracuje ráda především kvůli neomezené škále barev. Ke kovu měla blízko již ve svém dětství, které strávila jako jediná dívka obklopena chlapci, kteří si hráli s kladivy a nářadím. Zhotovené šperky podle Sarah Fox jsou elegantní a zároveň hravé.28 Anni Albers Anni byla textilní umělkyně, která se narodila v roce 1899 v Berlíně. Jako jedna z mála žen působila na Bauhausu v tkalcovské dílně. Celý život se věnovala
Obr. 15. a 16. A. Albers – Necklace from hardware
27 http://www.gillylangton.co.uk/about-gilly-langton-jewellery_21. 4. 2012 28 http://www.sarahfoxdesign.com/artist.html_22. 4. 2012
18
textilní tvorbě, tkaní a tiskařským technikám, mimo to ale vytvořila několik náhrdelníků.29 Při jejich tvorbě zkombinovala textil a kov tak, že na stuhy nebo kůže navlékala podložky pod matice a mosazné průchodky. Na díle umělkyně je patrný vliv Bauhausu. Náhrdelníky vytvořila Anni Albers v roce 1940 a díky své jednoduchosti je jejich design aktuální i po více než sedmdesáti letech. Jan Hinchliffe McCutcheon Jan Hinchliffe McCutcheon je umělkyně žijící na severu Velké Británie, snažící se neustále hledat nové nápady pro své hravé šperky, tvořené ze stříbra, zlata, ebenu a textilu. Šperky z dílny Jan Hinchliffe McCutcheon jsou jednoduché někdy až minimalistické kovové šperky, doplněné o kontrastní červené tenké provázky. Kovy zpracovává s cílem Obr. 17. J. McCutcheon – Náušnice Obr. 18. J. McCutcheon – Náhrdelník
zlepšit jeho haptické vlast-
nosti, například zvlněním. Při výběru materiálů myslí i na jejich budoucí užívání a praktičnost. Jako příklad lze uvést náhrdelník, jehož délku je možno libovolně nastavit díky použití speciálních textilních komponentů. 30 Joanne Haywood Joanne Haywood je umělkyně žijící v Anglii. Kombinuje zoxidované stříbro, které kombinuje s utkanou barevnou bavlnou. Kovové části šperků jsou z rozdílných tvarů,
připomínajících
Obr. 19. J. Haywood – Brož
Obr. 20. J. Haywood – Náhrdelník „Artefact“
29 http://www.fembio.org/biographie.php/frau/biographie/anni-albers/22. 4. 2012 30 http://www.jan-hinchliffe.co.uk/_22. 4. 2012
19
přírodniny a kaligrafii. Bavlny použité na špercích jsou různě barevné, umělkyně z nich dokáže vytvořit širokou škálu tvarů. Inspiraci Joanne Haywood nachází všude kolem sebe, ať už z časopisů a knih, které čte, z cest po Velké Británii i zahraničí nebo z přírody, která ji obklopuje.31 Andrea Piñeros Andrea Piñeros je kolumbijská umělkyně žijící v Paříži, kam se přestěhovala po studiu designu v Bogotě. Umělkyně se citlivě zabývá tématy každodenního života: člověk a město,
denní
nošení,
pevnost a křehkost.32 Její
přístup
ke šperku se odráží
Obr. 21. A. Piñeros – Přívěsek „Ensembles“ Obr. 22. A. Piñeros – Prsteny „Destins Croisés“
v konstruktivním charakteru, tvarové jednoduchosti, promyšlenosti a zároveň eleganci. Andrea Piñeros zhotovuje šperky především ze stříbra a nekombinuje je s dalšími materiály. Avšak v kolekci „Rêves“ (Sny) propojila stříbro s bavlněnými a nylonovými vlákny, kterými propletla vytvořené tvary. Konečná práce působí velice lehce, vzdušně a jemně. Erica Schueter Erica Schlueter je umělkyně žijící ve Spojených státech v Oregonu. Během deseti let, kdy se věnovala designu šperků, si vytvořila osobitý styl, který spočívá v obšívání a háčkování kovových čásObr. 23. E. Schueter – Náhrdelník
Obr. 24. E. Schueter – Náramek
tí šperků barev-
31 http://www.joannehaywood.co.uk/visual%20journal/visual_journal_2012.html_23. 4. 20012 32 http://www.andreapineros.fr/about/_22. 4. 2012
20
ným hedvábím.33 Kovové části vytváří ze stříbra a zlata a jsou inspirovány základními geometrickými tvary. Vytvořená kolečka, obdélníčky, čtverečky či polokruhy získávají ražbou nevšední textilní strukturu. Do těchto upravený kovových dílků musí autorka jemně vyvrtat potřebné množství dírek kvůli konečnému propojení. Drobné kovové plíšky obšívá hedvábím v pastelových barvách. Šperky vyrobené Ericou Schueter v nás tak mohou evokovat vztah k přírodě a historii. Myung Urso Myung Urso je umělkyně žijící v Jižní Koreji, jež vystudovala textilní umění. Po těchto studiích se věnovala teorii umění, pracovala jako redaktorka časopisu o umění a mnoho let je činná jako kurátorka výstav. 34 Její tvorba je ovlivněná studiem textilu a asijskou kulturou. Myung Urso vytváří šperky a drobné objekty, jejichž kostra je zhotovena ze stříbra, které částečně nebo úplně potahuje textilem, nevyužívá tedy žádné větší kusy kovu, ale pracuje převážně s dráty, které tvaruje a spojuje. Vytvořené plochy na špercích a objektech velice citlivě pomalovává černým a červeným inkoustem nebo vyšívá vláknem. Kaligrafie a šití patří mezi její základní techniky, které používá celý život. Tyto materiály
mají
vlastní charakter a nabízí mnoho
Obr. 25. M. Urso – Náhrdelník „Greetings“ Obr. 26. M. Urso – Náhrdelník „Red Rising“
jedinečných tvarů, barev, vzorů a textur. Tvorbu Myung Urso ovlivnila i její matka, které pomáhala doma v kuchyni, díky čemuž rozvinula dovednosti svých rukou a zároveň se seznámila s technikami šití. Další impulzy dostala díky svým zkušenostem se současným uměním z pozice redaktorky a kurátorky.35
33 http://jewelrybentmetal.com/section/284362.html_23. 4. 2012 34 http://www.myungurso.com/bio.htm_23. 4. 2012 35 http://myungurso.com/statement.htm_23. 4. 2012
21
Rita Marcangelo Rita Marcangelo je umělkyně narozená v Anglii a žijící v Římě. Její práce jsou založeny na zkoumání pravěkých forem a barev, kde zpozorovala jistou náhodnost přírodních barev a stálost a pevnost skladby. Tento výrazový kontrast vede k vytvoření současného moderního šperku, Obr. 27. R. Marcangelo – Prsten Obr. 28. R. Marcangelo – Brože
který odkazuje zpět
k primitivnímu umění.36 Šperky Rity Marcangelo jsou vytvořeny z ohořelého hedvábí, které je dále barveno do přírodních odstínů použitím akrylových barev. Takto vzniklé textilní části kombinuje umělkyně s drahými kovy, stříbrem a zlatem, které občas natírá odstíny barev, jež působí k textiliím kontrastně. Elinor Voytal Elinor Voytal je anglická umělkyně pracující v Londýně. Její tvorba je založená na spojení tvrdého a těžkého kovu a krystalických prvků do jemné, měkké, luxusní struktury, strojově spletené viskózy a hedvábí. Fascinuje ji měnící se vyzařovaný dojem a hmotnost tkaniny vložením kovových částí. Inspiraci Elinor Voytan nachází ve svých fotografiích.37 Šperky díky použitému Obr. 29. E. Voytal – Náhrdelník Obr. 30. E. Voyta – Náušnice
hedvábí a viskóze působí velmi lehce a vzdušně a díky své pestré barevnosti
také svěže a hravě. Zapínání vytváří umělkyně z textilních materiálů čímž dotváří harmonické zakončení šperků.
36 http://www.klimt02.net/jewellers/rita-marcangelo_23. 4. 2012 37 http://www.elinorvoytal.com/biography/_23.4. 2012
22
Zdeněk Vacek a Daniel Pošta Zdeněk Vacek a Daniel Pošta jsou čeští designéři věnující se šperkům pod značkou Zorya. Daniel Pošta vystudoval Architekturu a design na VŠUP a těmto oborům se ustavičně věnuje. Zdeněk Vacek vystudoval obor zlatník a klenotník, díky čemuž perfektně ovládá řemeslné technologie. Tito dva Obr. 31. Z. Vacek a D. Pošta – Šperky z kolekce Bey Bey Birdie
umělci společně v roce 2011 začali tvořit pod značkou Zorya. Ve slovan-
ské mytologii Zorya znázorňuje ochranitelku, čistou nebeskou nevěstu. 38 Pod touto značkou designéři vytvořili dvě kolekce šperků Virus a Bey Bey Birdie, v obou těchto kolekcích se můžeme setkat s textilními materiály v kombinaci s kovy a dalšími materiály. V kolekci Bey Bey Birdie navrhli umělci několik šperků, které vytvořili ze stříbra a nerezu v kombinaci s textilií. Svou inspiraci nalezli během tvorby kolekce ve vesmírných lodích, broucích a květech.39
38 http://zorya.cz/zorya/_6. 6. 2012 39 http://zorya.cz/zorya/_6. 6. 2012
23
5. Textilní umělci I mezi textilními umělci je možné nalézt umělce, kteří ve své práci kombinují textilní materiály s kovy. Velmi často pracují s dráty, které umožňují zpevnit nebo vyztužit textilní materiály. Do své práce jsem zařadila pro ukázku několik textilních umělců, kteří spojení těchto dvou materiálů pojímají originálními a velice odlišnými způsoby. Lesley Richmond Lesley Richmond je anglická umělkyně žijící v Kanadě, která inspiraci pro svou tvorbu nalézá v přírodě. Její práce na první pohled připomínají organické struktury a názvy jejích prací to potvrzují. Lesley Richmond vytváří textilie, které dotváří za pomocí chemických procesů, aby dosáhla dojmu organického rozkladu. Umělkyně si vyvinula vlastní techniku, ve které jak kdyby zpevňuje bavlnu za pomocí kovové patiny. 40 Práce „Lace forms“ je vytvořená z bavlny a mědi. Textilie v nás vyvolává dojem staré měděné krajky, kte-
Obr. 32. L. Richmond – „Lace forms“
rá ztratila původní lesk a čas ji potáhl vrstvou měděnky. Anda Klančič Anda Klančič je slovinská textilní výtvarnice a návrhářka oděvů. Za svá textilní díla sbírá ocenění po celém světě. Ve své práci se ráda tematicky zabývá lidskou existencí. Za zmínění stojí soubor prací „Ženská skořápka“ a „Mužská skořápka“, kde je zjevná fascinace vláknem a možností jeho tvarování.41 V práci „Footpaths“, kterou vytvořila v několika verzích, vytváří z drátků „cestičky“, které následně obmotává provázky. Obr. 33. A. Klančič – „Footpaths III.“
Autorka si za pomocí těchto materiálů vytváří své krajiny nebo světy. Provázky vyu-
žité v souboru prací jsou černé a červené barvy, černé tkaničky splývají s dráty, oproti 40 http://lesleyrichmond.com/index.html#anchor1_20. 5. 2012 41 http://powerofthread.blogspot.com/p/anda-klancic.html_21. 5. 2012
24
tomu červené tkaničky, jako kdyby upozorňovaly na důležitost či nebezpečí cesty. Výsledné práce zavěšuje na bílé stěny galerií, kde více vyniknou. Eta Sadar Breznik Eta Sadar Breznik je slovinská textilní umělkyně, která původně vystudovala Fakultu architektury v Lublani a následně se začala zajímat a vzdělávat v oboru textilního výtvarnictví a tkaní.42 Eta Sadar Breznik se realizuje ve dvou oblastech textilního umění. Věnuje se navrhování oděvů z originálních ručně tkaných látek a rovněž tká tapisérie, z kterých vytváří trojrozměrné objekty a následně je instaluje do prostoru. Tyto tkané tapisérie mají s klaObr. 34. E. S. Breznik – „Flying carpets“
sickými tapiseriemi společný pouze
materiál a techniku, tedy vlákno a tkaní. Díky transparentnosti dosahují objekty dokonalého souznění se zvoleným objektem.43 V jednom ze svých posledních děl s názvem „Flying carpets“ umělkyně utkala vlákna s kovovými dráty o různých tloušťkách. I přes použitý materiál, který je nesrovnatelný svou hmotností s obyčejným vláknem, tapisérie působí neskutečně lehce. „Létající koberce“, jak je autorka nazvala, díky kovovým drátům drží svůj tvar, který tak přispívá k pocitu vznášení se. Odlehčeným dojmem působí také díky zdařilé instalaci, kdy autorka zavěsila objekty do prostoru a zároveň díky své částečné průhlednosti. Ingrid Enarsson Ingrid Enarsson je švédská textilní umělkyně, která ráda propojuje své práce s přírodou. Především téma moře má pro ni velký význam z hlediska lidského života, evokuje zrození a prapůvod bytí,
Obr. 35. I. Enarsson – „Trilogie“
42 http://www.eta-sadar-breznik.si/eng/_21. 5. 2012 43 http://www.eta-sadar-breznik.si/eng/_21. 5. 2012
25
které spojuje s mytologickou pověstí o zrození Venuše. Ve své práci „Trilogie“, kterou autorka zasadila poblíž moře, je pravděpodobná inspirace přírodními formami. Umělkyně konstrukci své práce vytvořila z kovových částí: kovového roštu a drátů a z přírodních materiálů, které přispívají k dojmu surovosti a připomínají mořskou faunu a flóru.44 Olga de Amaral Olga de Amaral je kolumbijská umělkyně, která vytváří převážně tapisérie, které pokrývá zlatými či stříbrnými lístky. Inspiraci pro své práce nachází v architektuře, přírodě, ale také v již zaniklých kolumbijských kulturách a obyvatelstvu. 45 Olda de Amaral využívá ve své práci stále podobné materiály, jimiž jsou z kovů: zlato a stříbro a z textilních
Obr. 36. O. de Amaral – „Pueblo L“
materiálů: len, vlna a technické tkaniny. Své tapisérie zavěšuje na stěny a příležitostně do prostoru, kde dochází k lepší interakci s divákem.
44 ŠTEIGLOVÁ, Taťána, Významné osobnosti světové textilní tvorby a bienále v Lausanne, str. 107 a 114 45 http://www.bellasartesgallery.com/amaral_bio.html_26. 5. 2012
26
II. PRAKTICKÁ ČÁST 6. Dialogy v materiálech Tato kapitola pojednává již o samotném ztvárnění praktické části diplomové práce, v níž jsem vytvářela šperky, pomocí nichž lze vyjádřit dialog materiálů. Usilovala jsem o vytvoření šperků tak, aby materiály spolu promlouvaly, komunikovaly a navzájem se doplňovaly. Všechny šperky jsou tvořeny z kovu a textilu. Z prvopočátku byla hlavním kovem pro tvorbu práce měď, později postříbřený hliníkový drát. Výběr kovů byl závislý na pájitelnosti materiálů. Z tohoto pohledu jsou vlastnosti obou kovů vynikající, jak se později ukázalo, důležitou roli pro samotnou tvorbu sehrála i barva kovů. 6.1 První náhrdelník První šperk, který jsem zhotovila, byl nejdříve celý vyroben pouze z mědi, nebyl tedy vůbec kombinován s textilií. V průběhu jeho tvorby jsem se teprve seznamovala s technikou pájení, již jsem si ale brzy osvojila. Na počátku zrodu tohoto díla jsem vytvářela různě velké kroužky, které jsem nejprve vytvarovala z různě dlouhých kusů měděného drátu a následně spojila pájkou. Poté co byl počet kroužků dostatečný, byly k sobě narovnány tak, aby vytvářely měděný proud, který by vyjadřoval tok řeči. Když jsem byla spokojená se skladbou, spájela jsem navzájem souObr. 37. První náhrdelník
části náhrdelníku do koneč-
né podoby. Náhrdelník byl provizorně propojen dráty, na jejichž konci bylo vytvarováno zapínání. Až po uplynutí několika měsíců a zhotovení mnoha dalších šperků, byl objekt dokončen do finální podoby navázáním hedvábných stužek se zapínáním z mědi. Hedvábné šňůrky jsou ke kovové části náhrdelníku upevněny provlečením a zauzlováním, zapínání je vytvořeno z kroužku a tyčky. 27
6.2 Cyklus šperků s barevným hedvábím Následovala série šperků tvořených rovněž z měděných drátů. Během tvorby jsem ale zjistila, že zakoupené dráty jsou nalakované, a tudíž roztavený cín po jejich povrchu stéká a ztrácí své smáčivé schopnosti. Nejprve jsem se tedy pokusila lak odstranit smirkovým papírem, ale i po tomto zásahu cín stále na drátu neulpíval. Jistotou se ale nakonec stala měděná kabeláž zakoupená v elektrikářských potřebách, jejíž měděné dráty byly potaženy izolací z PVC. Po odstranění této izolace jsem
Obr. 38. Měděný náhrdelník s barevným hedvábím
Obr. 39. Měděný náhrdelník s barevným hedvábím
získala holý vodič, který již neměl žádnou další povrchovou úpravu a stal se tak plnohodnotným materiálem pro začátek tvorby. Úprava byla sice náročnější, ale navíc tak bylo možné získat více variací průměrů průřezů drátů. Z drátů různých tlouštěk jsem vytvořila rozmanité kroužky, které jsem za pomocí kladiva a kovadliny roztepávala, tím na jejich povrchu vznikla zajímavá struktura. Takto zpracované části šperků, jsem následně sestavovala do několika odlišných seskupení. Ve chvíli, když jsem byla spokojená se skladbou šperků, spojila jsem je za pomocí roztavené pájky. Nevýhodou vzniklé struktury, která je upravena tepáním, je její vyšší křehkost. Z tohoto důvodu jsem postupně od této techniky upustila. Po té co jsem dokončila kovové části výrobku, připravila jsem hedvábné šňůrky. Ručně šité hedvábné šňůrky byly v první fázi obarvovány za pomocí barev na hedvábí, které se fixují v páře popřípadě v mikrovlnné troubě. Následně jsem obarvené šňůrky do odstínu olivové a levandulové barvy přišila ke kovovým částem a šperk jsem dokončila kovovým zapínáním. Zapínání je zhotoveno z kroužku, do kterého je zaklesnut vytvarovaný háček. Tento druh zapínání ale narušoval estetický vzhled šperku, proto jsem se později přiklonila k jinému druhu zapínání. V průběhu tvorby na tomto souboru šperků se mi naskytla příležitost využít 28
pro tvorbu postříbřený hliníkový drát, který měl výborné vlastnosti k pájení. První šperk, který byl z postříbřeného hliníkového drátu vyhotoven, byl náramek skládající se z několika kroužků, které do sebe navzájem zapadají. Kovová část náramku je propojena olivově zelenou hedvábnou šňůrkou uzlem, ten
Obr. 40. Náramek
umožňuje šňůrku kdykoliv odejmout, především při potřebě praní. Poslední šperk, který jsem vytvořila v tomto cyklu batikovaných šperků, je náhrdelník, který je lépe tvarově přizpůsoben k dialogu s hedvábím. Po dokončení předchozích šperků, jsem přemýšlela, jak lépe dosáhnout souznění mezi materiály. Výsledek mého snažení byl právě tento náhrdelník, jehož kovová část je vytvořená z mědi, ale tvarově je odlišný od předchozích výrobků. Měděný drát jsem vytvarovala do podoby kapek vody. Dílky jsou promyšleně srovnány do polokruhu užší částí k sobě, abych zúženým místem „kapky“ bylo možné proplést připravenou hedvábnou stužku. Za pomocí pájky byly dílky spojeny cínem a hotová kovová část byla propletena hedvábím. 6.3 Šperky z bílého hedvábí a postříbřeného drátu Díky objevení výtečných pájecích vlastností postříbřeného hliníkového drátu, jsem začala vytvářet kovové části šperků převážně z něho. Další proměnou bylo využití pouze čistého nebarveného hedvábí, které bylo šito do tvarů tunýlků, aby bylo docíleno nabytí textilního materiálu na objemu. První hedvábný tunýlek jsem zhotovovala ručním šitím, ale následně bylo k jejich vyhotovení použito šicího stroje. Styl zapínání na konci této hedvábné šňůry jsem zachovala, jako u předešlých batikovaných šňůrek.
Obr. 41. Náhrdelník
29
Obr. 42. Náhrdelník a náramek
Obr. 43. Náhrdelník
Jeden stříbrný kroužek jsem přišila k jednomu konci textilie a k druhému konci jsem připevnila krátkou tyčku vytvarovanou z drátku. Zapínání drží na základě provlečení tyčky kolečkem. V dalším postupu nebyly již tvary kovových částí tvořeny primárně kroužky, ale byly formovány i do jiných tvarů, které by byly vhodné k provlečení hedvábným tunýlkem, díky čemuž by materiály navzájem lépe komunikovaly a docházelo k jejich harmonickému splynutí. Při vytváření dalších kovových dílků, které byly spojovány do konečných obrazců, jsem se inspirovala přírodními tvary. Kovové
části
jsem provlékala jedním, dvěma až třemi tunýlky. Tyto hedvábné šňůry jsem vytvářela z různorodých šířek a délek textilu. Během své tvorby jsem vyzkoušela u několi-
Obr. 44. Náhrdelník
30
ka šperků přišít textil ke kovové části, ale později jsem všechny tyto šperky pozměnila a snažila jsem se o to, aby textilní část šperků byla odnímatelná a především jsem nebyla spokojena výrazem šperku, který nepůsobil kompaktně. Při vytváření závěsných částí šperků jsem dospěla názoru, že vzhledem k bílému čistému hedvábí by bylo vhodné, aby hedvábné části byly odnímatelné, tím by je bylo možné při ušpinění Obr. 45. Náhrdelník a náramek
vlivem nošení vyprat a docílit tak zpětného čistého a zářivého dojmu. Někte-
ré hedvábné tunýlky jsem následně vyprala, abych zjistila, jak se mění struktura hedvábí. Struktura hedvábí pozměnila pouze lehce, celkově se textilní část stala jemnější a lehce pomačkanější, čímž se její zjev stal přirozenější. 6.4 Šperky s nařaseným hedvábím Následným dalším počinem v tvorbě praktické části se staly šperky s nakrabacenou textilií. Hedvábné tunýlky jsem se snažila nějakým způsobem vytvarovat. Nejprve jsem ušila tyto tunýlky až 180 cm dlouhé a ty jsem následně provlíkala nití, kterou byla lehce stažená. Na vytvořené šňůrky byly navlečeny kovové části, které se však více ztrácejí v množství hedvábí. Tím jsem docílila zjevu náhrdelníků, jejichž kovová část se místy ztrácí a pouze občas se zaleskne kus stříbra. V tomto cyklu šperků, konkrétně na náramku, došlo k vytvoření kovové části, která není plošná, ale jen vytvořena spojením dvou kroužků, které vytvářejí prostorové objekty.
Obr. 46. Náhrdelník
31
6.5 Šperky s několika kovovými částmi Poslední cyklus šperků, který byl vytvořen, je složen z náhrdelníků a náramku, na jejichž textilní část je zavěšeno několik kovových částí, které se dají libovolně připevňovat a odnímat. Výhodou těchto šperků je i volitelná délka textilní části, což je umožněno díky rozdílnému způsobu zapínání oproti ostatním šperkům. Zakončení všech šperků v tomto cyklu je vytvořeno kovovým dílem, který je připevněn k jednomu konci hedvábných tunýlků. Díl určený k zapínání je ztvárněn ve stejném stylu jako
Obr. 47. Náhrdelník
kovová část, která jsou uzpůsobena pro navlečení na hedvábnou část. Je navíc vytvořen tak, aby jím bylo možné druhý konec textilní části provléknout. 6.6 Dokončení šperků Po dovršení celé tvorby byla potřeba všechny kovové části pečlivě začistit. Během pájení při oddělení pájedla od kovu, vznikaly špičky z cínu, které bylo důležité pomocí pájedla zahladit, aby šperky nepoškodily při navlékání jemné hedvábí a rovněž aby při nošení nepřivodily poranění kůže odřením.
32
III. DIDAKTICKÁ ČÁST 7. Souvislá pedagogická praxe v edukačním procesu Na tvorbu šperků v jistých formách jsem se zaměřila i během mé praxe při studiu na VŠ. Obě souvislé pedagogické praxe jsem strávila na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Pracovala jsem zde se žáky a studenty ve věku od 12 do 18 let. V hodinách estetické výchovy mi bylo umožněno vyzkoušet jsem si pestrou škálu témat a práci s velkým množstvím různorodých materiálů. Všechny tyto aktivity byly navíc podpořeny bohatou výbavou učebny výtvarné výchovy. Do výuky estetické výchovy jsem se kromě praktických výtvarných úkolů snažila zařadit i teoretické poznatky z dějin umění a propojit je s výtvarnými úkoly. Během praxe jsem se žáky uskutečnila tři výtvarné tematické řady, které se skládaly z různorodých výtvarných úkolů. Při sestavování tematických řad jsem se držela časově tematického vzdělávacího plánu Slovanského gymnázia, ale do každé řady jsem se snažila zakomponovat vždy jeden úkol spojený s tvorbou šperků. 7.1 Výtvarná tematická řada – Báje a pověsti První řada úkolů byla uskutečněna se žáky sekundy nižšího gymnázia, konkrétně s dětmi ve věku od 11 do 12 let. Třída byla rovnoměrně složena z dívek a chlapců a hodinu výtvarné výchovy měli žáci dělenou s hudební výchovou ve dvoutýdenním cyklu, tudíž jsem vždy pracovala s přijatelným počtem žáků. Ve třídě se nacházelo vždy maximálně 15 dětí. Tematickou řadu jsem sestavila ze dvou úkolů a realizovala ji ve dvou
Obr. 48. Pracující žáci
Obr. 49. Minotaurus
33
Obr. 50. Ikaros
Obr. 51. Daidalos
dvouhodinových výukových jednotkách. Cílem první hodiny bylo žáky seznámit s prvky pohádek a bájí, s knihou Staré řecké báje a pověsti a vytvořit jednu postavu z báje o Ikarovi a Daidalovi dle vlastní fantazie. V úvodu hodiny proběhla krátká přednáška o původu pohádek a bájí, jaké jsou jejich prvky a jaké postavy se v pohádkách a bájích nejčastěji objevují. Následně jsem žákům přečetla báji Daidalos a Ikaros z knihy Staré řecké báje a pověsti od Eduarda Petišky. Před samotným přednesem děje byli žáci tázáni, zda znají Staré řecké báje a pověsti. Jejich odpovědi byly vesměs kladné, jelikož se o nich právě v českém jazyce učili. Děti pozorně a zaujatě poslouchaly vyprávění, při poslechu se mohly položit na lavici a zavřít oči, aby se mohly lépe soustředit na obsah báje a živěji si ve své fantazii představovat postavy a děj báje. Po přečtení nejprve následovala rozprava o nejpoutavějších charakterech postav. Následně jsem jim zadala úkol, aby vytvořili jednu z postav, která je v báji zaujala. K realizaci postavy mohli využít materiály, které jim učebna výtvarné výchovy poskytovala. Žáci nebyli ničím omezováni a k dispozici jim byly přírodniny, dráty, textilie - nitě, provázky, odstřižky z látek, papíry, korkové špunty, polystyren a plasty. Žáci se dali s nadšením do práce, po prozkoumání a finálním výběru materiálů ihned začali vytvářet předmět (postavu) jejich zájmu. Na ztvárnění postavy z báje pracovaly děti samostatně, na téma postav z bájí vznikla taktéž diskuze. Závěr hodiny proběhl v duchu prezentace a diskuze dětí o svém díle. Cílem bylo prezentovat myšlenku díla, tedy která postava se stala předlohou a proč byla zvolena a z jakého materiálu byla vytvořena. Z reakcí žáků v úvodu hodiny bylo zřejmé, že byli četbou báje o Ikarovi a Daidalovi dostatečně k práci motivováni. Z výsledků těchto
34
Obr. 52. Ikaros
Obr. 53. Daidalos
prací lze konstatovat, že tato aktivita děti naplňovala a bavila. Další téma, které jsem s dětmi po týdenní pauze uskutečnila, bylo již účelně zaměřeno na tvorbu šperků. Úkolem bylo představit si, že jsou vládcem Kréty Mínosem z báje Daidalos a Ikaros požádáni, ať pro něho zhotoví královskou korunu. Cílem hodiny tedy bylo zhotovení koruny pro vládce Kréty na základě podání informací o Minojské kultuře žákům. Předmět zadání vytvářeli za pomoci různě barevných papírů a lepidel, které učebna skýtala. Z výrazu chlapců se při zadávání úkolu mohlo zdát, že je tento úkol natolik nezaujme, avšak jejich nadšení předčilo všechna očekávání, vytvářeli i nepovinné prvky korunovačních klenotů jako jsou žezla a řetězy kolem krku, nechybělo ani následné zkoušení takto zhotovených šperků na vlastním těle. Při pohledu na hotové práce byly znatelné rozdíly mezi tvorbou dívek a chlapců, práce chlapců byly celkově větší, robustnější a odvážnější, oproti tomu práce dívek
Obr. 54–56. Koruny pro krále
35
připomínaly spíše čelenky, než koruny, které si můžeme představit podle vzoru našich korunovačních klenotů a navzájem se svojí formou sobě podobaly. Na zakončení hodiny a s tím i celé výtvarné řady, jsem připravila prezentaci o Minojské kultuře, která byla tematicky spojená s výtvarnou řadou. Dětem byly prezentovány fotografie Kréty a minojského umění. Obrázky byly horlivě diskutovány, z reakcí žáků bylo zřejmé nadšení pro probírané téma i zadaný úkol.
Obr. 57. Žákyně zhotovující paspartu
Obr. 58. Žáci pracující s tiskařským lisem
7.2 Výtvarná tematická řada – Hrátky s papírem Druhá výtvarná řada byla realizována s žáky prvního ročníku šestiletého gymnázia frankofonní sekce. Výtvarná řada byla sestavena z úkolů, které spojoval především materiál papír. Toto téma bylo realizováno ve dvou dvouhodinových výukových jednotkách s žáky ve věku 13-14 let pod mým vedením.
Obr. 59–61. Práce žáků
36
Cílem první dvouhodinové výuky bylo žáky seznámit s tiskovými technikami, vytvořit matrici a vytisknout alespoň jeden tisk, který by byl jimi v závěru výukové hodiny zapaspartován. Na úvod hodiny byl prezentován přehled tiskových technik a k nim ukázky nejvýznamnějších prací. Žáci byli dotazováni, zda-li již mají nějakou zkušenost s tiskovými techniky, většina odpovědí zněla záporně, tudíž jim bylo poskytnuto detailnější vysvětlení základních principů tisku. Po úvodní části hodiny měli žáci za úkol ze saténového papíru, křídového papíru a lepidla vytvořit reliéf s přírodním motivem. Tematicky vytvářeli reliéfy s detaily rostlin, kořeny stromů, kůry, které se snažili ztvárnit muchláním, skládáním a trháním hedvábného papíru přilepením ke křídovému papíru. Tímto způsobem si vyhotovili matrici pro následný tisk. Po době potřebné k zaschnutí matrice, žáci nanášeli válečkem na matrice smývatelnou tiskařskou barvu a za pomocí tiskařského lisu dílo tiskli ve formátu A3. Barva nanesená válečkem ulpěla především na vystouplém reliéfu a ten se
Obr. 62. Práce žáků – ozdoba prstů
tak otiskl na papír. Závěrem hodiny byl mnou žákům vysvětlen princip, jak lze vytvořit paspartu pro hotové tisky, z důvodu nedostatku času většina žáků stihla zapaspartovat pouze jeden tisk. Závěrem lze říci, že žáci byli touto prací uneseni, většina z nich si zapaspartovaný tisk odnášela ihned po výuce domů.
Obr. 63. Práce žáků – náramky
Obr. 64. Práce žáků – náramek
37
Obr. 65–67. Práce žáků – náhrdelníky
Druhá společná hodina se konala s dvoutýdenním odstupem, jelikož byla žákům frankofonní sekce určena výtvarná výchova každý druhý týden. Cílem našeho druhého setkání bylo vytvořit pouze s pomocí papíru a lepidla hravý šperk metodou skládání, motání, stříhání a lepení. Na úvod jsem pro žáky připravila obrázkovou prezentaci. Díky ní jim bylo možno přiblížit neobvyklé materiály v tvorbě současného šperku, se kterými se všichni setkáváme v běžném životě a ukázat, že šperkaři často využívají ve své tvorbě papír. Žáky nadchly především šperky vytvořené z barevných pastelek. Studenti mohli využít bílých i barevných papírů, ze kterých jejich kreativita dala vzniknout náramkům, náhrdelníkům, brožím, prstýnkům, náušnicím a dokonce i vějíři. Nápaditost dětí byla velmi překvapující, především chlapců, kteří k tomuto tématu nemají tak blízko jako dívky. Tento kolektiv pracoval velice dobře, děti nadšeně přistupovaly ke všem úkolům a během mojí prezentace projevovaly zájem a aktivně se zapojovaly do diskuse. 7.3 Výtvarná tematická řada – Dialog v materiálech Poslední třetí řada byla uskutečněna se třídou pátého ročníku frankofonní sekce, která byla složena pouze z osmi dívek. Hodinová dotace pro tuto aktivitu byla stejná jako pro předchozí řady, tedy dvakrát dvě výukové hodiny. Téma poslední výtvarné řady má nejblíže k mé diplomové práci. Cílem prvního setkání se třídou bylo uskutečnit dvě kresebná cvičení a seznámit
38
Obr. 68. Práce studentek – náhrdelník Obr. 69. Práce studentek – brož
Obr. 70. Práce studentek – náhrdelník
je s výtvarnou osobností Milana Grygara. V úvodu hodiny jsem si připravila kresebný úkol na procvičení rukou, třídě byl přehrán dialog dvou lidí v německém jazyce, aby studentky nerozuměly obsahu dialogu, ale více se soustředily na melodii rozhovoru. Jejich úkolem bylo zaznamenat ve dvou linkách melodii dialogu. K zaznamenání mohly použít tužky, rudky, úhly nebo pastely. Výběr záznamového média i velikosti papíru byl ponechán na jejich vlastnímu úsudku. Po dokončení úkolu byla pro studentky připravena prezentace ukázek prací Milana Grygara, který se zabývá vztahem kresba - zvuk. Následně dostaly dívky za úkol zakreslit dialog dvou rozhořčených lidí a během kresby být zcela tiše. Zvuky vycházející pouze z tahů po papíře jsem pomocí mobilního telefonu nahrála a po dokončení kresby byl studentkám záznam přehrán.
Obr. 71. Práce studentek – přívěsky
Obr. 72. Práce studentek – prsten, náušnice, náramek
39
Cílem další dvouhodinové a již zcela poslední výuky bylo vytvořit šperk z kovu a textilu. Připravila jsem tedy měděné a ocelové dráty různých tlouštěk a mnoho odstřižků z rozmanitých druhů látek. V úvodu hodiny byly studentkám pro inspiraci představeny nashromážděné obrázky děl umělců, kteří pracují s kovem a textilem. Úkolem bylo vytvořit jakýkoliv druh šperku na téma dialogy v materiálu, citlivě propojit tyto dva nesourodé materiály, aby se pokud možno doplňovaly a jejich seskupení bylo přirozené a nenásilné. Studentky využily tvárnosti kovových drátů a textilní části k nim připevňovaly šitím nebo pouhým omotáním těmito dráty. K práci využily jak cínového tak měděného drátu. Konec hodiny byl věnován prezentaci a diskuzi o zhotovených špercích. Výběr této třídy pro práci na třetí výtvarné řadě byl dobrou volbou, jelikož se jednalo o kolektiv dívek. Oproti tomu však tato skupina k mému překvapení neprojevovala takové nadšení jako předchozí skupiny, což mohlo být zapříčiněno nedostatečnou motivací k zadanému úkolu. Na dílech studentů je názorně vidět přístup k tématu propojení kombinace textil – kov. Je zřejmé, že hledání vhodné spojovací techniky podléhá delšímu zkoušení a objevování nových (neprobádaných) metod. Sladit dva nesourodé materiály tak, aby se doplňovaly nelze jen metodou „pokus – omyl“, studenti tak byli donuceni zapojit svou kreativitu v nejvyšší možné míře.
40
8. Závěr Cílem praktické práce bylo vytvořit soubor šperků na téma „Dialogy v materiálu v souboru objektů a šperků“. Hlavní snahou bylo odpovědět na otázku, zda-li je možné, aby spolu dva nesourodé materiály vedly harmonický dialog. Pro docílení požadované myšlenky, byly jako nesourodé materiály zvoleny kov a textil, jež jsou „anatomicky“ zcela odlišné, ať už z pohledu jejich vzniku, tak charakteristických vlastností, jimiž navenek promlouvají. Jak bylo řečeno v práci, otázkou kombinování kovu s textilem se zabývala již řada umělců. Pro svou tvorbu využívali různě náročných technik. Pro mou práci a dovršení požadovaného efektu se stala příhodnou technika tvarování ohybem a pájení, díky které bylo možné spojit velmi lehké části kovových obrazcových prvků a vytvořit tak velmi vzdušný dojem. Hlavním kovem pro tvorbu se stal postříbřený hliníkový drát, jelikož barevně nejlépe koresponduje s lesklým cínem použitým pro napojování jednotlivých prvků pájením. Zároveň musím podotknout, že při tvorbě objektů došlo k hlavnímu zvratu v pohledu na estetičnost a jednoduchost šperků, kdy jsem se namísto barvení hedvábí obrátila spíše k jeho podstatě ve ztvárnění čistoty a neposkvrněnosti a rozhodla jsem se tento výrazný přírodní charakter dále neměnit. Vytvořením souboru šperků ze stříbra a hedvábí jsem odpověděla na zdánlivě nejednoznačnou otázku propojení dvou neslučitelných materiálů a to skloubením jejich vizuálních vlastností. Oba materiály k sobě promlouvají prostřednictvím lesku stříbra a nádechu kovového lesku hedvábí. Tak, v přímém dotyku navzájem propleteny, vedou tyto materiály svůj společný dialog. Didaktickou část jsem uskutečnila při souvislé pedagogické praxi, kde se mi podařilo vkloubit téma související s tvorbou šperku do výuky. Na základě provedených výukových hodin a následně získaných pedagogických zkušeností mohu říci, že je možné práci se šperky začlenit do výuky všech věkových kategorií.
41
ANOTACE Příjmení a jméno:
Hana Myšáková
Katedra:
výtvarné výchovy PdF UP Olomouc
Název práce:
Dialogy v materiálu v souboru objektů a šperků
Vedoucí práce:
ak. mal. Mária Danielová
Počet stran:
49
Počet příloh:
11
Klíčová slova:
Soubor šperků
Dialog Materiály
Textil
Kov
Resumé: Diplomová práce je zpracována na téma „Dialogy v materiálu v souboru objektů a šperků“ v ateliéru kovu, objektu a šperku. Dialog v materiálu je ztvárněn skrze textilní materiály a kovy. Důraz je kladen na harmonii mezi materiály. Tato myšlenka se stala hlavním motivačním prvkem pro uskutečnění praktické části diplomové práce. Teoretické část práce je zaměřena na umělce, kteří ve své tvorbě těchto médií také využívají a jakým způsobem je kombinují. Praktická část práce dokumentuje průběh tvorby souboru šperků. Poslední část práce je tvořena přehledem průběhu souvislé pedagogické praxe a jejím závěrům v předmětu tvorby šperku ve výuce.
42
ANNOTATION Name:
Hana Myšáková
Department:
Department of Art Education, Palacky University in
Olomouc Thesis title:
Dialogue in the material in the collection of objects
and jewels
Supervisor:
ak. mal. Mária Danielová
Pages:
49
Number of supplements:
11
Key words:
The jewelry collection
Dialogue
Materials
Textile
Metals
Resumé: This thesis deals with the theme of „Dialogue in the material in the collection of objects and jewels“ in the studio of metal, object and jewel. The dialogue in the material is portrayed through textiles and metals. It places emphasis on harmony between materials. This idea has become main motivation for the realization of the practical thesis part. The theoretical part focuses on artists who use the media and on the way they combine them in their work. The practical part illustrates the process of creating the collection of jewels. The last part consists of an overview of the continuous teaching practice and its conclusions in the subject of making jewels in classes.
43
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ Literatura: • TONDL, Ladislav. Dialog, Sémiotické rozměry a rozhraní dialogu, Praha: Nakladatelství Filosofického ústavu AV ČR, 2007. ISBN 80-707-092-7 • SOBOLEVSKIJ, J. Vitaj a BOUŠKA, Vladimír. Klenoty přírody, Praha: Lidové nakladatelství, 1990. ISBN 80-7022-063-5 • MACHEK, Václav, SODOMKA, Jaromír. Nauka o materiálu - Kovy a kovové materiály, Praha: Vydavatelství ČVUT, 2002. ISBN 80-01-02568-3 • KINDERSLEY, Dorling. Moderní ilustrovaná encyklopedie, Banská Bystrica: Knižní klub, 2004. ISBN 80-242-1224-2 • KULVEITOVÁ, Hana. Chemie II., Ostrava: VŠB - Technická univerzita Ostrava, 2007. ISBN 978-80-7289-133-7 • POSPÍŠIL, Zdeněk a kol. Příručka textilního odborníka, Praha: SNTL, 1981. ISBN: neuvedeno • STAŇKOVÁ, Jitka a BARAN Ludvík. Tradiční textilní techniky, Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2035-7 • ZEMAN, Karel. Základy strojírenské technologie, Praha: České vysoké učení technické v Praze, 1983. ISBN: neuvedeno • DUFKA, Jaroslav. Práce s kovy, Praha: Grada, 1999. ISBN 80-7169-755-9 • LEGG, Beth. Schmuck aus natürlichen Materialien, Haupt Verlag, 2009. ISBN 978-3258-07405-4 • STOFER, Hans. Schmuck aus Draht, Haupt Verlag, 2006. ISBN 978-3-258-07073-5 • BOSCHBACH, Silke. Textile Schmuckgestaltung: 20 Projekte, Haupt Verlag, 2009. ISBN 978-3-258-07511-2 • KŘÍŽOVÁ, Alena. Proměny českého šperku na konci 20. století, Praha: Akademia, 2002. ISBN 80-200-0920-5 • ŠTEIGLOVÁ, Taťána. Významné osobnosti světové textilní tvorby a bienále v Lausanne, Olomouc: Univerzita Palaského v Olomouci, 2009. ISBN 978-80-244-2282-4 Webové stránky: • Kate Cusack [online]. ©2010 [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http://www.katecusack. com/artist-statement.html • ADELE KIME [online]. ©[b.r.] [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http://www.adelekime. 44
com/index.html • Terrene [online]. © 2009 - 2012 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.terrenejewelry.com/index.php/designers/detail/category/pawel-kaczynski/ • Misun Won [online]. ©2011 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://misunwon. blogspot.com/p/about.html • Langton Gilly [online]. ©[b.r.] [cit. 2012-04-21]. Dostupné z: http://www.gillylangton.co.uk/about-gilly-langton-jewellery • Sarah Fox [online]. ©2008 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.sarahfoxdesign.com/artist.html • FemBio. Anni Albers [online]. ©2012 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www. fembio.org/biographie.php/frau/biographie/anni-albers/ • Jan Hinchliffe McCutcheon [online]. ©2010 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http:// www.jan-hinchliffe.co.uk/ • Joanne Haywood [online]. ©2006-2012 [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://www. joannehaywood.co.uk/visual%20journal/visual_journal_2012.html • Andrea Piñeros [online]. ©[b.r.] [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.andreapineros.fr/about/ • Erika Schulter [online]. ©2012 [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://jewelrybentmetal.com/section/284362.html • Myung Urso. Biography [online]. ©[b.r.] [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://www. myungurso.com/bio.htm • Myung Urso. Statement [online]. ©[b.r.] [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://www. myungurso.com/statement.htm • Klimt02. Rita Marcelo [online]. ©[b.r.] [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://www. klimt02.net/jewellers/rita-marcangelo • Elinor Voytal [online]. ©2012 [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://www.elinorvoytal.com/biography/ • Zorya [online]. ©2012 [cit. 2012-06-06]. Dostupné z: http://zorya.cz/zorya/ • Lesley Richmond [online]. ©[b.r.] [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://lesleyrichmond.com/index.html#anchor1 • The Power of Thread. Anda Klančič [online]. ©[b.r.] [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://powerofthread.blogspot.com/p/anda-klancic.html • The Power of Thread. Eta Sadar Březnik [online]. ©[b.r.] [cit. 2012-05-21]. Dostupné 45
z: http://powerofthread.blogspot.com/p/eta-sadar-breznik.html • Bellas Artes. Olga de Omarel [online]. ©2000-2012 [cit. 2012-05-26]. Dostupné z: http://www.bellasartesgallery.com/amaral_bio.html
46
SEZNAM OBRÁZKŮ • Obr. 1. Pájka, třetí ruka, kalafuna a cín – vlastní fotografie • Obr. 2. K. Cusack – Náramek [online]. ©2012 [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http:// www.katecusack.com/zipper-jewelry/zipper-bracelets.html • Obr. 3. K. Cusack – Náhrdelník [online]. ©2012 [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http:// www.katecusack.com/zipper-jewelry/zipper-necklaces.html • Obr. 4. A. Kime – Brož „Loop“ [online]. ©[b.r.] [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http:// www.adelekime.com/jewellery5image4.html • Obr. 5. A. Kime – Náhrdelník „Trig“[online]. ©[b.r.] [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http://www.adelekime.com/jewellery3image2.html • Obr. 6. A. Kime – Náušnice „Fractal“[online]. ©[b.r.] [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http://www.adelekime.com/jewellery2image3.html • Obr. 7. P. Kaczyński – Náramek [online]. ©[b.r.] [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://hautenature.com/textile-jewelry-pawel-kaczynski/ • Obr. 8. P. Kaczyński – Náušnice [online]. ©[b.r.] [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http:// hautenature.com/textile-jewelry-pawel-kaczynski/ • Obr. 9. M. Won – Náhrdelník [online]. ©2011 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://4. bp.blogspot.com/_rONDQL2sOXo/TTmGPgR6AwI/AAAAAAAAAVc/73CUP5aHVbg/ s1600/Misun%2BWon%2B05.jpg • Obr. 10. M. Won – Náhrdelník [online]. ©2011 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://2.bp.blogspot.com/-XJiqFr9Apnw/TcfJySg3QPI/AAAAAAAAAWI/cFUJ39jyK6k/ s1600/Wrapping%2BNecklace%2B1.jpg • Obr. 11. G. Langton - Náramek [online]. ©[b.r.] [cit. 2012-04-21]. Dostupné z: http:// www.stylehive.com/bookmark/gilly-langton-jewellery-designer-showcase-victoria-sewart-contemporary-jewellery-plymouth-devon-207101 • Obr. 12. G. Langton – Náramek [online]. ©[b.r.] [cit. 2012-04-21]. Dostupné z: http:// www.artatheart.co.uk/artatheart/2010/09/gilly-langton-jewellery.html • Obr. 13. S. Fox – Náhrdelník „Moxie“ [online]. ©2008 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.sarahfoxdesign.com/gallery.html • Obr. 14. S. Fox – Náramek „Sprout“ [online]. ©2008 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.sarahfoxdesign.com/gallery.html • Obr. 15. a 16. A. Albers – Necklace from hardware [online]. ©[b.r.] [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://iheartpinktank.wordpress.com/ 47
• Obr. 17. J. McCutcheon – Náušnice [online]. ©2009 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.platformarts.net/janet-hinchliffe-mccutcheon.html • Obr. 18. J. McCutcheon – Náhrdelník [online]. ©2009 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.platformarts.net/janet-hinchliffe-mccutcheon.html • Obr. 19. J. Haywood – Brož [online]. ©[b.r.] [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http:// www.klimt02.net/jewellers/joanne-haywood • Obr. 20. J. Haywood – Náhrdelník „Artefact“ [online]. ©[b.r.] [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.klimt02.net/jewellers/joanne-haywood • Obr. 21. A. Piñeros – Přívěsek „Ensembles“ [online]. ©[b.r.] [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.andreapineros.fr/reves/ • Obr. 22. A. Piñeros – Prsteny „Destins Croisés“[online]. ©[b.r.] [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.andreapineros.fr/reves/ • Obr. 23. E. Schueter – Náhrdelník [online]. ©[b.r.] [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://jewelrybentmetal.com/section/284362.html • Obr. 24. E. Schueter – Náramek[online]. ©[b.r.] [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http:// jewelrybentmetal.com/section/284362.html • Obr. 25. M. Urso – Náhrdelník „Greetings“ [online]. ©[b.r.] [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://www.klimt02.net/jewellers/myung-urso • Obr. 26. M. Urso – Náhrdelník „Red Rising“ [online]. ©[b.r.] [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://www.klimt02.net/jewellers/myung-urso • Obr. 27. R. Marcangelo – Prsten [online]. ©[b.r.] [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://www.klimt02.net/jewellers/rita-marcangelo • Obr. 28. R. Marcangelo – Brože [online]. ©[b.r.] [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http:// www.klimt02.net/jewellers/rita-marcangelo • Obr. 29. E. Voytal – Náhrdelník [online]. ©[b.r.] [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http:// www.elinorvoytal.com/pixels-collection/ • Obr. 30. E. Voyta – Náušnice [online]. ©[b.r.] [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http:// www.elinorvoytal.com/pixels-collection/ • Obr. 31. Z. Vacek a D. Pošta, Šperky z kolekce Bey Bey Birdie [online]. ©[2012] [cit. 2012-06-06]. Dostupné z: http://zorya.cz/kolekce/ • Obr. 32. L. Richmond – „Lace forms“ [online]. ©[b.r.] [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://lesleyrichmond.com/Lace/lace11.html • Obr. 33. A. Klančič – „Footpaths III.“[online]. ©[b.r.] [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: 48
http://powerofthread.blogspot.com/p/anda-klancic.html • Obr. 34. S. Breznik – „Flying carpets“ [online]. ©[b.r.] [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://powerofthread.blogspot.com/p/eta-sadar-breznik.html • Obr. 35. I. Enarsson – „Trilogie“ [online]. ©[b.r.] [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://www.ingridenarsson.com/index.php?page=3&bId=5193 • Obr. 36. O. de Amaral – „Pueblo L“ [online]. ©[b.r.] [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://www.artnet.com/artwork/426168148/138/olga-de-amaral-pueblo-l.html • Obr. 37. – 46. – dokumentace průběhu praktické části diplomové práce - vlastní fotografie • Obr. 48. – 72. – dokumentace průběhu pedagogické praxe - vlastní fotografie
49
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA 1. Náhrdelník z cyklu šperků s barveným hedvábím, 2012, hedvábí, postříbřený hliník, cín
2. Náhrdelník z cyklu šperků s barveným hedvábím, 2012, hedvábí, postříbřený hliník, cín
50
3. Náhrdelník z cyklu šperků s barveným hedvábím, 2012, hedvábí, postříbřený hliník, cín
4. Náhrdelník z cyklu šperků s barveným hedvábím, 2012, hedvábí, postříbřený hliník, cín
51
5. Náhrdelník z cyklu šperků z bílého hedvábí a postříbřeného drátu, 2012, hedvábí, postříbřený hliník, cín
52
6. Náhrdelník z cyklu šperků z bílého hedvábí a postříbřeného drátu, 2012, hedvábí, postříbřený hliník, cín
53
7. Náhrdelník z cyklu šperků z bílého hedvábí a postříbřeného drátu, 2012, hedvábí, postříbřený hliník, cín
54
8. Náhrdelník z cyklu šperků z bílého hedvábí a postříbřeného drátu, 2012, hedvábí, postříbřený hliník, cín
55
9. Náhrdelník z cyklu šperků z bílého hedvábí a postříbřeného drátu, 2012, hedvábí, postříbřený hliník, cín
56
10. Náhrdelník z cyklu šperků s nařaseným hedvábím, 2012, hedvábí, postříbřený hliník, cín
57
11. Náhrdelník z cyklu šperků s nařaseným hedvábím, 2012, hedvábí, postříbřený hliník, cín
12. Náhrdelník z cyklu šperků s několika kovovými částmi, 2012, hedvábí, postříbřený hliník, cín
58
13. První náhrdelník, 2012, hedvábí, měď, cín
59
15. Náhrdelník z cyklu šperků s několika kovovými částmi, 2012, hedvábí, postříbřený hliník, cín
60