ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Katedra mapování a kartografie
Tvorba turistické mapy vybraného území v programu OCAD 10 Creation of tourist map in OCAD 10 software
Diplomová práce
Studijní program: Geodézie a kartografie Studijní obor: Geodézie a kartografie Vedoucí práce: Ing. Růžena Zimová, Ph.D.
Bc. Lucie Plecitá
Praha 2011
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Thákurova 7, 166 29 Praha 6
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE studijní program:
Geodézie a kartografie
studijní obor:
Geodézie a kartografie
akademický rok:
2011/2012
Jméno a příjmení diplomanta:
Bc. Lucie P l e c i t á
Zadávající katedra:
K153
Vedoucí diplomové práce:
Ing. Růžena Zimová, Ph.D.
Název diplomové práce: Název diplomové práce v anglickém jazyce
Tvorba turistické mapy vybraného území v programu OCAD 10 Creation of tourist map in OCAD 10 software
Rámcový obsah diplomové práce: Zpracování topografické mapy měřítka 1 : 25 000 s turistickou tématikou pro zvolenou oblast v kartografickém programu OCAD 10. Rešerše kartografických děl pro turistiku ze zájmového území, volba vhodných podkladových dat a způsobu zpracování polohopisné a výškopisné složky mapy, důraz na návrh tematických obsahových prvků a jejich kartografickou prezentaci. Finálním výstupem bude tištěná mapa formátu A3 až A2. Součástí práce je též ověření možností využití funkcí programu OCAD 10 pro řešení zadaného úkolu. Datum zadání diplomové práce:
19.9.2011
Termín odevzdání:
16.12.2011
Neodevzdá-li student diplomovou práci včas, je povinen tuto skutečnost předem písemně zdůvodnit, pokud bude omluva (předaná prostřednictvím stud. odd.) děkanem uznána, určí děkan studentovi náhradní termín konání státní závěrečné zkoušky (zůstávají 2 termíny SZZ). Pokud tuto skutečnost řádně neomluví, nebo omluva nebude děkanem uznána, určí děkan studentovi termín pro opakování státní závěrečné zkoušky, SZZ je možné opakovat pouze jednou. (SZŘ čl 22, odst. 3, 4.) Diplomant bere na vědomí, že je povinen vypracovat diplomovou práci samostatně, bez cizí pomoci, s výjimkou poskytnutých konzultací. Seznam použité literatury, jiných pramenů a jmen konzultantů je třeba uvést v diplomové práci.
........................................................ vedoucí diplomové práce
....................................................... vedoucí katedry
Zadání diplomové práce převzal dne: ....................................................... diplomant Formulář nutno vyhotovit ve 3 výtiscích – 1x katedra, 1x student, 1x studijní odd. (zašle katedra) Nejpozději do konce 2. týdne výuky v semestru odešle katedra 1 kopii zadání DP na studijní oddělení a provede zápis údajů do informačního systému fakulty KOS. (Směrnice děkana pro realizaci stud. programů a SZZ na FSv ČVUT čl. 5, odst. 7)
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem předloženou práci vypracovala samostatně, a že jsem uvedla veškeré použité informační zdroje v souladu s Metodickým pokynem o etické přípravě vysokoškolských závěrečných prací.
V Praze dne 16.12.2011
Lucie Plecitá
Poděkování
Ráda bych touto formou poděkovala Ing. Růženě Zimové, Ph.D. za odborné vedení a konzultace při zpracování zadaného tématu diplomové práce. Dále chci poděkovat pracovníkům Zeměměřického úřadu v Praze za poskytnutí podkladových dat. Na závěr bych ráda poděkovala mé rodině za podporu při studiu na vysoké škole a za editorské práce konečného textu.
Abstrakt Diplomová práce popisuje postup při zpracování topografické mapy měřítka 1 : 25 000 s turistickou tématikou pro zvolenou oblast v kartografickém programu OCAD 10. Práce popisuje volbu vhodných podkladových dat, způsob zpracování polohopisné a výškopisné složky mapy a také uvádí popis funkcí programu OCAD 10. Součástí této práce je přehled historických map zobrazující zájmové území a rešerše kartografických děl pro turistiku. Výstupem diplomové práce je tištěná turistická mapa formátu cca A2.
Klíčová slova turistická mapa | mapová značka | polohopis | výškopis | software OCAD 10
………………………………………………………………………………………………………
Abstract This thesis describes the procedure for processing topographic maps scaled at 1 : 25 000 of a tourist theme for the selected area in the cartographic program OCAD 10. The work describes a selection of suitable background data, a method of processing planimetric and altimetric aspect of a map and also provides a description of program functions OCAD 10. The work contains an overview of historical maps, showing the area of interest and research of cartographic works for tourism. The output of the thesis is a printed tourist map at approx. A2 format.
Keywords Tourist map | map symbol | topography | altimetry | Software OCAD 10
Obsah ÚVOD.........................................................................................................................................7 1 KARTOGRAFICKÁ DÍLA Z OKOLÍ ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ ......................................8 1.1 Historické mapy zahrnující území Brd .............................................................................8 1.2 Turistické mapy zájmového území .................................................................................11 1.3 Dnešní turistické mapy ...................................................................................................15 2 SPECIFIKACE VYTVÁŘENÉ MAPY.............................................................................18 2.1 Zvolené území.................................................................................................................18 2.2 Popis zvoleného území ...................................................................................................19 3 PODKLADOVÁ DATA ......................................................................................................21 3.1 Použitá data.....................................................................................................................21 3.2 Pořízení dat od státní správy...........................................................................................22 4 POUŽITÝ SOFTWARE .....................................................................................................23 4.1 OCAD 10 ........................................................................................................................23 4.2 Ostatní použitý software .................................................................................................26 5 ZPRACOVÁNÍ MAPY .......................................................................................................27 5.1 Polohopisná část mapy....................................................................................................27 5.1.1 Tvorba turistické a cykloturistické sítě....................................................................34 5.2 Výškopisná část mapy ....................................................................................................39 5.2.1 Výškopisné funkce programu OCAD 10.................................................................40 5.2.2 Hodnocení výškových funkcí OCAD 10 .................................................................45 6 DOKONČENÍ TURISTICKÉ MAPY ...............................................................................46 6.1 Kompozice mapy ............................................................................................................46 6.2 Dokončení přední strany mapy .......................................................................................47 6.3 Zpracování zadní strany mapy........................................................................................48 ZÁVĚR ....................................................................................................................................49 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...................................................................................50 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ...................................................................................52 SEZNAM PŘÍLOH.................................................................................................................53 6
Úvod Umění kresby map patří k nejstarším lidským dovednostem. Předpokládá se, že mapy jsou starší než písmo. Kartografická tvorba prošla dlouhým vývojem a v dnešní době jsou mapy polohově přesnými, technicky a esteticky dokonalými produkty. Po roce 1989 zaznamenala velký vývoj především tvorba map pro veřejnost. Vlivem vývoje techniky a pracovní vytíženosti se řada lidí kvůli odpočinku obrací k turistice. Se stoupající oblibou putování za přírodou dochází k rozvoji turistických map. V současné době je turistickými mapami pokryto celé území České republiky. Vzhledem k vývoji společnosti je nutné již vydané mapy aktualizovat, a také vzniká potřeba podrobnějších map pro dobrou orientaci v terénu. Kartografická produkce každého státu je nejen součástí jeho kultury, ale také ukazatelem jeho vyspělosti. Podle mého názoru jsou české turistické mapy v porovnání s mapami jiných evropských států vyspělejší a přehlednější. K lepší orientaci jistě přispívá i kvalita turistického značení v terénu. Hlavním úkolem této diplomové práce bylo vytvoření turistické mapy v měřítku 1 : 25 000. Jedním z důvodů, proč bylo pro tento úkol vybráno území brdských Hřebenů je, že dosud nebyla vydána žádná turistická mapa v měřítku 1 : 25 000 zobrazující toto území. Mapa byla vytvořena na podkladě základní mapy. Velký důraz byl kladen na topografickou správnost, protože je to jeden z hlavních aspektů turistické mapy. Druhým důležitým aspektem turistické mapy je turisticko – vlastivědná náplň. Tedy označení všech míst, která jsou pro výletníky zajímavá. Práce také pojednává o historických mapách zobrazujících oblast Hřebenů a vývoji turistických map tohoto území. V práci byl popsán i použitý software OCAD včetně bližšího popisu jeho nových funkcí pro tvorbu výškopisu.
7
1 Kartografická díla z okolí zájmového území 1.1 Historické mapy zahrnující území Brd Mezi nejstarší mapy zobrazující území Hřebenů i celých Brd patří mapy tvořené jednotlivci, kteří neměli žádné zeměměřické vzdělání. Přesto jsou tyto mapy obdivuhodné. Nejstarší mapou Čech je Klaudiánova mapa z roku 1518. Jejím autorem byl příslušník Jednoty bratrské Mikuláš Klaudián. Měřítko této mapy je cca 1 : 637 000. Roku 1568 byla vytvořena Crigingerova mapa. Tu vyhotovil luteránský kněz Johan C. Criginger v měřítku asi 1 : 683 500. Pražský měšťan Pavel Aretin vytvořil roku 1619 Aretinovu mapu v měřítku 1 : 504 000. Další historická mapa byla vyhotovena celním revizorem Janem Stichem. Šlo o Stichovu mapu z roku 1676 v měřítku 1 : 255 000. Poslední známou českou mapou vyhotovenou na základě soukromé iniciativy jednotlivce je Vogtova mapa z roku 1712. Jejím autorem byl Johann Georg Vogt, který se aktivně zabýval geografií Čech a zeměměřictvím. Mapa má měřítko cca 1 : 396 000 a je naší první mapou s tematickým obsahem. [1] Další mapy zobrazující území Hřebenů vznikly celostátním mapováním. Období celostátního mapování začalo počátkem 18. století a bylo prováděno skupinou osob. Šlo především o vůli státní kartografie vytvořit podrobné topografické mapy pokrývající celé státní území. Tyto mapy měly sloužit především pro vojenské a daňové účely. Prvním takto rozsáhlým mapováním bylo Müllerovo mapování probíhající v letech 1708 – 1720. Nejvýznamnějším dílem, které z tohoto mapování vzniklo, byla Müllerova mapa Čech v měřítku 1 : 132 000. Obrázek 1.1 znázorňuje výřez z Müllerovy mapy zachycující část zájmového území. Oblast Brd je zobrazena na mapových listech 12 a 13. [1]
Obrázek 1.1: Výřez z Müllerovy mapy [9]
8
Dalším takto rozsáhlým mapováním bylo I. vojenské mapování. Probíhalo v letech 1763 – 1787 a bylo nařízeno za vlády Marie Terezie. Dokončeno bylo až za vlády Josefa II., a tak je nazýváno Josefské mapování. Jeho podkladem se stala Müllerova mapa zvětšená do měřítka 1 : 28 800. Důstojníci vojenské topografické služby projížděli krajinu na koni a mapovali metodou "a la vue", tedy "od oka", tj. pouhým pozorováním v terénu. Velká pozornost byla věnována komunikacím, řekám, potokům, využití půdy i různým typům budov. Současně s kresbou map vznikal vojensko-topografický popis území obsahující informace, které v mapě nebyly. Z finančních a časových důvodů nebyla před mapováním vybudována síť přesně astronomicky určených trigonometrických bodů. Z toho důvodu pokusy o sestavení přehledné mapy monarchie, bez její kvalitní geometrické kostry, skončily neúspěšně. Kresba nešla jednoznačně napojit, bortila se, či překrývala. Na obrázku 1.2 je zobrazen výřez mapy vzniklé z I. vojenského mapování zachycující část Hřebenů. Zájmové území je zobrazeno na mapových listech 141 a 159. [1]
Obrázek 1.2: Výřez mapy z I. vojenského mapování [poskytnuto FSv ČVUT v Praze]
V letech 1807 – 1869 následovalo II. vojenské mapování. Mapování vyhlásil císař František II., a tak je toto mapování nazýváno Františkovo. Mapovacím pracím předcházelo budování souvislé trigonometrické sítě, která sloužila jako geodetický základ pro toto dílo. Podkladem pro mapování byly mapy Stabilního katastru v měřítku 1 : 2 880. To, spolu
9
s trigonometrickou sítí, mělo pozitivní vliv na přesnost map. Z vytvořených topografických map v měřítku 1 : 28 800 byly odvozeny mapy speciální v měřítku 1 : 144 000 a z nich pak generální 1 : 288 000. Vzhledem k nedostatku měřičů a financí trvalo mapování 62 let, a tak se nejedná o zcela homogenní mapový celek. Vytvořené mapy byly utajovány a mimo vojenské potřeby nebyly vůbec dostupné. Na obrázku 1.3 je uveden výřez mapy vzniklé z II. vojenského mapování. Oblast Brd zobrazují mapové listy W – 10 – I a O – 10 – I. [1]
Obrázek 1.3: Výřez mapy z II. vojenského mapování [poskytnuto FSv ČVUT v Praze]
III. vojenské mapování bylo řízeno Vojenským zeměpisným ústavem a probíhalo v letech 1870 – 1883.
Rakousko - Uhersko
přistoupilo
k novému
mapování
po
prohrané
prusko - rakouské válce především z důvodu požadavků dělostřelectva na přesné mapy a také vzhledem k nastupující industrializaci a výstavbě silnic a továren. Mapování bylo prováděno v měřítku 1 : 25 000. Složením čtyř mapových listů 1 : 25 000 vnikl list speciální mapy 1 : 75 000. Takto vzniklá speciální mapa byla hlavním výsledkem tohoto mapování. Soubor speciálních map byl jediným uceleným státním mapovým dílem pokrývající naše území až do roku 1956. Tyto mapy sloužily jako válečné mapy v I. i II. světové válce. A také byly používány pro turistické účely. Obrázek 1.4 zobrazuje výřez mapy vzniklé ze III. vojenského mapování. Zájmové území je zachyceno na mapovém listu č. 4052 speciální mapy (tzn. na mapových listech 4052/3 a 4052/4 mapy v měřítku 1 : 25 000). [1] 10
Obrázek 1.4: Výřez mapy z III. vojenského mapování [poskytnuto FSv ČVUT v Praze]
Dalším mapovým dílem zobrazujícím Hřebeny jsou mapy politických okresů. Tyto mapy vycházely v měřítku 1 : 100 000 průběžně za první republiky v nejrůznějších provedeních a v nepravidelných kladech podle rozsahů tehdejších okresů. Až na výjimky mapy neměly zpravidla výškopis a byly většinou obsahově prázdnější než dostupné vojenské mapy. Mezi nejznámější vydavatele map v tomto období patří Dr. Bělohlav nebo J. R. Vilímek. [2]
1.2 Turistické mapy zájmového území K rozvoji turistiky došlo především koncem 19. století. Organizace Sokol, založená roku 1862, se nevěnovala jen tělovýchově, ale pořádala i turistické výlety. Protože celou tuto šíři činností nemohl Sokol sám zajistit, postaral se o založení samostatné turistické organizace. K tomu přispěl i spolek Národní jednota severočeská. Spoluprací těchto dvou organizací došlo k založení Klubu českých turistů. Klub byl založen v Praze dne 11. června 1888. KČT nechal vybudovat turistické chaty, rozhledny a především provedl úpravu a značení turistických tras. Za války došlo ke stagnaci. Činnost civilních institucí a spolků byla ochromena. Počet členů KČT poprvé za jeho existenci poklesl, mnozí turisté padli ve válce, byli zraněni nebo se dostali do zajetí. Heslem vedení klubu se stala snaha toto období prostě přežít a bude-li to možné, tak bez větších škod. Po první světové válce došlo k velkému 11
rozvoji turistiky, způsobenému touhou návratu k přírodě. K tomu přispívalo rozšíření automobilismu, ubytovacích možností i dopravních spojů. S rozvojem lyžování se pobyt v přírodě rozšířil i na zimní období. Druhá taková vlna nastala za podobných okolností po druhé světové válce. [3] V roce 1918 vznikla Československá republika, a tak se v roce 1920 KČT přejmenoval na Klub československých turistů (KČST). Po Mnichovské dohodě z roku 1938 byly Německem zabrány pohraniční kraje a hory, takže možnosti výletové činnosti, lyžování i horské turistiky byly silně omezeny. Další ranou pak byla okupace naší vlasti, vznik "Protektorátu Čechy a Morava" a odtržení Slovenska a Podkarpatské Rusi. Tím klub neztratil jen velké množství členů, ale i turistických chat a značených tras. Jeho činnost však přerušena nebyla a i v prvních letech války se dále stavěly nové chaty a probíhala údržba hradů. Dále se vydávaly turistické mapy a průvodce. [3] První vydání turistické mapy KČT zahrnující území Brd vyšlo v roce 1938. Toto společné dílo Zeměpisného ústavu a Klubu českých turistů představuje první skutečnou turistickou mapu Brd, která kromě topografického podkladu obsahuje i značení turistických cest a některých dalších objektů. Vychází z výše uvedeného třetího vojenského mapování. Nadmořské výšky zde byly upřesněny přibližně do podoby, v jaké je známe dnes. Místní názvy jsou psané pouze v českém jazyce. [2] Druhé vydání turistických map vyšlo v roce 1948. Mapy vznikly ve spolupráci Vojenského zeměpisného úřadu a Klubu českých turistů. I toto druhé vydání vycházelo z třetího vojenského mapování. Mapa byla doplněna o značení turistických tras, které bylo po válce aktualizováno. Vlivem války byla změněna cestní síť i důležitost jednotlivých cest. Obsah mapy ve velkém zachovává převážnou část detailů z map předchozích. Na obrázku 1.5 je zobrazena obálka prvního a druhého vydání turistických map KČT. [2]
a)
b)
Obrázek 1.5: Obálka a) prvního, b) druhého vydání turistických map KČT [2]
12
Po druhé světové válce v období komunistické totality se vydávané mapy dají rozdělit do dvou kategorií – turistické a vojenské. V případě turistických map došlo v kartografii k uměle vyvolanému kroku zpět. Vlivem použitého měřítka (od 1 : 100 000) byla snížena přesnost a obsahová náplň mapy. K tomu docházelo především z důvodů utajování některých objektů. U vojenských map naopak došlo k velkému vývoji. Probíhalo mapování a vydávání barevných a velmi podrobných map až do měřítka 1 : 10 000 se zákresem souřadných systémů. Teprve pád totalitního režimu po roce 1989 umožnil vydávání turistických map vytvářených částečně i z vojenských podkladů. [3] V roce 1991 začal po 42 letech Klub českých turistů opět vydávat turistické mapy. Nakladatelství Naše Vojsko v roce 1993 vydalo Brdy 1 : 50 000. Šlo o soubor pěti „zelených“ map KČT. Takto vyšlo ještě několik dalších oblastí, např. Šumava, Český Les, Podyjí, Karlovarsko. Největším přínosem byl u těchto map dosud běžně nevídaný vrstevnicový interval 10 m. KČT vydával a průběžně aktualizoval turistické mapy v měřítku 1 : 50 000. Vedle těchto map se rychle objevily i mapy menších měřítek. Vstupem dalších komerčních subjektů (např. Kartografie Praha, SHOCart Zlín, Geodézie ČS) do tohoto sektoru vznikla rozumná konkurence, ze které vyplývají pro uživatele zisky v podobě obsahové, uživatelské i formální kvality nově vznikajících děl. [2] Vedle map vydávaných Klubem českých turistů vycházely i mapy od jiných nakladatelů. Mezi mapy, které zobrazovaly území Hřebenů patří například Mapa okolí pražského se zvláštním zřetelem pro turisty a cyklisty v měřítku 1 : 150 000. Nakreslil ji Josef Brož a vydána byla nakladatelstvím A. Storch a syn roku 1900. Mapa byla kolorovaná, ale neobsahovala barevně vyznačené turistické trasy. Obrázek 1.6 zobrazuje výřez této mapy. Fotografie této mapy a dalších map uvedených v kapitole byly pořízeny v Městské knihovně v Praze. Zde jsou uloženy staré mapy a do některých mi bylo umožněno nahlédnout a pořídit jejich fotografické kopie.
13
Obrázek 1.6: Mapa okolí pražského se zvláštním zřetelem pro turisty a cyklisty (foto: autorka práce)
Další podobnou mapou je Vilímkova podrobná mapa okolí pražského v měřítku 1 : 100 000. Ta byla nakreslena Janem Srpem a vydána nakladatelem Josefem Richardem Vilímkem roku 1916. Mapa byla opět kolorovaná bez barevně vyznačených turistických tras. Dále byla doplněna přílohou s doporučením polodenních a celodenních výletů do okolí pražského. Na obrázku 1.7 je zachycen výřez této mapy zobrazující území Hřebenů.
Obrázek 1.7: Vilímkova podrobná mapa okolí pražského (foto: autorka práce)
14
Novější turistickou mapou je Fastrova speciálka vydána roku 1940 nakladatelem Edvardem Fastrem v měřítku 1 : 100 000. Jde o mapu okolí Prahy s turistickými cestami v přírodních barvách. To znamená, že zde již byly barevně vyznačeny turistické trasy. Výřez této mapy je uveden na obrázku 1.8.
Obrázek 1.8: Fastrova speciálka (foto: autorka práce)
1.3 Dnešní turistické mapy Tvorba turistických map zaznamenala velký vývoj a v dnešní době je turistickými mapami pokryto celé území České republiky. Na trhu je řada různých vydavatelů, což způsobuje zdravou konkurenci a rostoucí kvalitu map. Největší množství turistických map je vydáváno v měřítku 1 : 50 000, ale na trhu můžeme najít i jiná měřítka (např. 1 : 75 000). Dnes dochází k rozvoji tvorby map v měřítku 1 : 25 000. Jsou to mapy natolik podrobné, že mohou zobrazovat veškeré informace o turisticky důležitých místech (restaurace, kempy, rozhledny a další zajímavosti). Jejich podrobnost je ovšem na úkor velikosti zobrazeného území. Mapami v tomto měřítku ještě není pokryto celé území ČR. Vytvářejí se především pro turisticky zajímavé oblasti (pohraniční horské oblasti, národní parky atd.). Ani vydavatelů těchto map není v naší republice mnoho. Největším producentem turistických map v měřítku 15
1 : 25 000 je Geodézie On Line. Ta do prosince 2011 vydala v tomto měřítku 34 turistických map. Území, které zobrazují je znázorněno na obrázku 1.9.
Obrázek 1.9: Oblasti vydaných turistických map 1 : 25 000 Geodézií On Line [7]
Dalším vydavatelem je nakladatelství ROSY, které do konce roku 2011 vydalo asi 18 turistických map měřítka 1 : 25 000 (přesný počet vydaných map se nepodařilo ověřit). Mapy zobrazují převážně hraniční pohoří a další turisticky atraktivní oblasti jako např. Babiččino údolí, Kokořínsko atp.. Turistické mapy v měřítku 1 : 25 000 vydává také společnost Kartum. V dnešní době je vydaných 6 map pokrývajících okolí Prahy. Obrázek 1.10 znázorňuje klady listů těchto šesti turistických map.
Obrázek 1.10: Oblasti vydaných turistických map 1 : 25 000 společností Kartum [8]
16
Dalším zdrojem informací pro turisty jsou různé internetové portály. Na některých mapových portálech je možné zobrazení turistické mapy s vyznačenými turistickými cestami a veškerým bodovým značením zajímavých míst. Mezi ty více zdařilé patří mapy dostupné z www.mapy.cz nebo www.smartmaps.cz. Mapy na těchto portálech poskytují reálný obraz oblasti, kam se chystáme na výlet. Mohou být i dobrým ekvivalentem map tištěných. Turistické mapy dostupné na adrese www.amapy.cz nejsou tak kvalitní a vyskytuje se zde řada nepřesností. Další turistické internetové portály poskytují i popisné informace o zajímavých místech a tipech na výlety. Takovýmto portálem je například www.turistika.cz nebo www.vyletnik.cz.
Dnešní turistické mapy pokrývající území Hřebenů Patrně nejpoužívanější turistickou mapou pokrývající území Hřebenů je mapa č.38 Hřebeny a Slapská přehrada z edice Klubu českých turistů. Tato mapa je v měřítku 1 : 50 000 a pokrývá celé území Hřebenů až na jejich nejsevernější místo – území okolo Cukráku. To se nachází na mapě č.36 Okolí Prahy – západ. Mapa č.12 Okolí Prahy, Brdy, Berounka 1 : 100 000 od Kartografie Praha zachycuje Brdy kompletně. Toto nakladatelství vydává mapy i v jiných měřítkových řadách. Další mapou zachycující území Hřebenů je mapa Brdy, Dobříšsko v měřítku 1 : 50 000. Také mapy vydané společností SHOCart zobrazují tuto oblast. Jedná se o turistickou mapu Okolí Prahy, Brdy, Křivoklátsko 1 : 100 000 a mapu Brdy, Příbramsko, Rokycansko v měřítkách 1 : 50 000 a 1 : 40 000.
17
2 Specifikace vytvářené mapy 2.1 Zvolené území Zobrazované území do mapy zahrnuje část brdských Hřebenů. Jedná se o oblast od Dobříše, ve směru na Hostomice, až po ves Neumětely. Celková velikost daného území je cca 156 km2. Pro tuto diplomovou práci bylo zvoleno měřítko mapy 1 : 25 000 z několika důvodů. Jedním z nich je fakt, že do prosince roku 2011 nebyla vydána žádná turistická mapa tohoto měřítka zobrazující území Hřebenů. V září roku 2011 byla nakladatelstvím Geodézie On Line vydána mapa Brdy 1 : 25 000, která však zmíněné území nezahrnuje. Další důvod pro zvolení měřítka 1 : 25 000 a velikosti zobrazované oblasti do mapy byl ten, že státní správa poskytuje bezplatně pro studentské práce jen omezené množství dat. Obrázek 2.1 znázorňuje rozsah zpracovávaného území.
Obrázek 2.1: Rozsah zpracovávaného území (podkladová mapa převzata z http://mapy.cz)
18
2.2 Popis zvoleného území Hřebeny jsou jednou z nejznámější a nejpřístupnější částí Brd. Na jejich dělení je celá řada názorů. Jiný přístup mají geologové, jiný etnografové. Rozdělení uvedené na obrázku 2.2 se drží názoru předního brdského badatele Jana Čáky, který rozlišuje čtyři oblastní celky, které k Brdům náležejí. Jedná se o jižní Brdy, střední Brdy, Radeč a Hřebeny. [2]
Obrázek 2.2: Brdy a jejich dělení [2]
Hřebeny jsou téměř jednolitý a v celé své délce zalesněný hřeben, který se táhne jihozápadním směrem od jižního okraje Prahy (Zbraslav) téměř až k Příbrami. Vzdušnou čarou jsou dlouhé asi 35 km. Směrem k jihozápadu hřeben stále mírně nabírá na výšce. Celý hřeben je vysoký okolo 600 m. Nad Prahou začíná Cukrákem na kótě asi 400 m a na jihozápadě se pak výška kopců pohybuje pod 700 m. Podle geologického členění je nejvyšší horou Hřebenů Studený vrch o nadmořské výšce 660 m. Okolí brdských Hřebenů se nachází ve Středočeském kraji jihozápadně od Prahy. Jde o jednu z nejznámějších a nejpopulárnějších turistických oblastí ve středních Čechách. Je zde dobrá dopravní dostupnost díky pravidelným vlakovým i autobusovým spojům. Nachází se zde množství turisticky zajímavých míst (rozhledny, historická hradiště, dobříšský zámek). Nelze opomenout nádhernou přírodu této oblasti. V první řadě je zde od roku 2009 přírodní park Hřebeny, který zahrnuje převážnou část Hřebenů a dále je zde několik přírodních rezervací. Rezervace Kuchyňka obsahuje původní vegetační skladbu suťových lesů a rezervace Hradec zahrnuje zhruba 2,5 km dlouhý pás mrazových srubů (skalních útvarů) a suťových lesů mezi vrchy Hradec a Stožec. U Dobříše se nachází obora Aglaia, zřízená za účelem chovu jelence virginského. Celá oblast Hřebenů je převážně zalesněná. Počasí je zde mírné, i když zde prší více než v nižších oblastech okolo Berounky. 19
Tak jako většina Brd, jsou i Hřebeny tvořeny převážně usazeninami starších prvohor, kambria a ordoviku. Proto je v této oblasti i značné množství nalezišť trilobitů a dalších zkamenělin.
20
3 Podkladová data 3.1 Použitá data Jako podkladová data pro tvorbu polohopisu turistické mapy byla využita rastrová základní mapa v měřítku 1 : 25 000 (RZM 25) a pro výškopisnou část mapy byla využita data ZABAGED®. Základní báze geografických dat (ZABAGED®) je digitální geografický model území České republiky, který svou přesností a podrobností zobrazení geografické reality odpovídá přesnosti a podrobnosti Základní mapy České republiky v měřítku 1 : 10 000 (ZM 10). Jsou zde obsaženy informace o sídlech, komunikacích, rozvodných sítích a produktovodech, vodstvu, územních jednotkách a chráněných územích, vegetaci a povrchu a prvcích terénního reliéfu. Součástí ZABAGED® jsou i vybrané údaje o geodetických, výškových a tíhových bodech na území České republiky a výškopis reprezentovaný prostorovým 3D souborem vrstevnic. Tvorba této databáze byla zahájena Zeměměřickým úřadem v roce 1995 vektorovou digitalizací tiskových podkladů ZM 10. Tato digitalizace byla dokončena v roce 2004, ale již od roku 2001 začala probíhat průběžná aktualizace těchto dat. Doplněním dat ZABAGED® je databáze Geonames, která obsahuje standardizované názvosloví Základní mapy ČR 1 : 10 000 [4]. Základní mapy středních měřítek jsou jednou z nejdůležitějších součástí státního mapového díla. Tento soubor tvoří Základní mapy České republiky v měřítkách 1 : 10 000, 1 : 25 000, 1 : 50 000, 1 : 100 000 a 1 : 200 000. Tyto mapy mají topografický charakter, obsahují polohopis, výškopis a popis. Jsou zpracovány v jednotném kladu mapových listů, speciálně navrženém pro účel jejich tvorby s ohledem na optimální pokrytí území mapovými listy. Jednotlivé mapové listy tvoří lichoběžníky orientované přibližně podle světových stran. Základní mapy v měřítkách 1 : 10 000 až 1 : 100 000 jsou dokončeny pro celé území České republiky digitální technologií na podkladě dat ZABAGED® a Geonames a probíhá jejich aktualizace. Základní mapa České republiky je dostupná i v rastrové formě pořízené skenováním analogové mapy [4]. Jako podklad pro tvorbu turistických tras a značek byla použita internetová turistická mapa dostupná z www.mapy.cz, na této službě bylo využito i ortofoto. Dalším internetovým zdrojem byly mapy dostupné z www.smartmaps.cz. Tyto mapy byly aktualizovány v roce 2011, což zajišťuje nejnovější dostupná data. Dále byly využity i tištěné mapy, které zobrazovaly zájmové území. 21
3.2 Pořízení dat od státní správy Poskytovatelem potřebných dat (RZM 25 a 3D ZABAGED®) je Zeměměřický úřad. Ten poskytuje pro studentské práce data bezplatně v omezeném množství. Pro jeden produkt je stanoven limit na velikost území v rozsahu maximálně 10 mapových listů mapy měřítka 1 : 10 000. Vzhledem k tomu, že potřebná data ze ZABAGED® přesahovala tento limit o dva mapové listy, byla podána žádost o poskytnutí nadlimitního množství dat. Této žádosti bylo vyhověno a bylo poskytnuto 12 mapových listů dat ZABAGED® ve formě vrstevnicových souborů *.dgn a 10 mapových listů RZM 25 v *.jpg. Tabulka 3.1 a obrázek 3.1 uvádějí přehled všech poskytnutých dat Zeměměřickým úřadem.
Tabulka 3.1: Podkladová data poskytnutá Zeměměřickým úřadem
Podkladová data získaná od Zeměměřického úřadu Druh dat
Formát
RZM 25
JPG
ZABAGED®
DGN
a)
Mapové čtverce/ listy 10600760, 10600765, 10600770, 10650755, 10650760, 10650765, 10650770, 10700760, 10700765, 10700770 124301, 124302, 124303, 124304, 124306, 124307, 124308, 124309, 124311, 124312, 124313, 124314
b)
Obrázek 3.1: a) Zobrazení kladu mapových listů ZABAGED® (podkladová mapa převzata z www.mapy.cz) b) Zobrazení kladu mapových čtverců RZM 25 (podkladová mapa převzata z www.mapy.cz)
22
4 Použitý software Pro tvorbu mapy byl především použit software OCAD ver. 10.3.0, dále pro tvorbu digitálního modelu terénu byl použit program ArcGIS ver. 10 a pro vytvoření zadní strany mapy byl využit software Scribus ver. 1.3.6.
4.1 OCAD 10 Autorem programu OCAD je Švýcar Hans Steinegger pod hlavičkou firmy Steinegger Software. Tato firma byla v roce 2005 převedena na společnost OCAD AG. Tento program je vektorový kartografický software, který byl původně vytvořen pro tvorbu map orientačních běhů, ale později byl zobecněn i na kresbu jiných map. V dnešní době je OCAD využíván téměř všemi kartografickými firmami k tvorbě např. automap, turistických map a především plánů měst. OCAD patří už podle názvu ke CADovským programům. Je speciálně vytvořen jen pro kreslení tiskových podkladů. Digitalizace podkladů byla původně prováděna pomocí tabletu. Revoluční změnou byla verze 5, která umožňovala obtahovat naskenovaný podklad na monitoru pomocí myši. Program je relativně jednoduchý, uživatelsky velmi vstřícný a lze se jej rychle a snadno naučit. Široké uplatnění v aktuálních verzích umožňuje podpora řady dalších vektorových i rastrových formátů pro import a export. Nezanedbatelnou výhodou OCADu je jeho poměrně nízká cena a to, že má malé nároky na výkon počítače. Obrázek 4.1 znázorňuje pracovní prostředí programu OCAD. Největší část zabírá pracovní okno, ve kterém můžeme vidět zpracovávanou mapu. V pravé části se nachází paleta symbolů. Jednotlivé symboly jsou zobrazeny malými ikonami, které se dají vytvořit pro snazší orientaci. V horní části pracovního okna se nachází nástrojová lišta. Ta obsahuje nejčastěji používané nástroje (funkce pro kresbu, pro editaci prvků). Další nástroje můžeme nalézt v roletové nabídce pracovních úkonů.
23
Obrázek 4.1: Pracovní okno programu OCAD 10
Dalším důležitým nastavením pro tento program je nastavení barev. Nastavení znázorňuje obrázek 4.2. V jiných CADovských programech se jednotlivé prvky kreslí do vrstev a jejich pořadí dále určí nadřazenost jednotlivých prvků. V OCADu se nekreslí do klasických vrstev, ale nadřazenost prvků určuje pořadí barev v tabulce, ze kterých se prvek skládá. To přispívá k jednoduchosti tohoto programu, i když je nutné vytvořit více shodných barev pro několik různých mapových značek.
Obrázek 4.2: Tabulka barev
24
Systém je sice jednoduchý, ale může dojít ke komplikacím například při křížení nebo překrývání prvků s několika dalšími objekty. Tato skutečnost vede k nutnosti nejen vytvořit několik shodných barev s jinou prioritou v tabulce barev, ale i k vytvoření několika stejných piktogramů s různými prioritami barev. Symboly v mapě mohou být bodové, liniové, plošné, textové, textové s možností umístění na linii a obdélníkové. Založení nového symbolu znázorňuje obrázek 4.3. U těchto značek lze podle typu nastavit množství různých parametrů (barva, tloušťka čáry, šrafování, …). Kresba mapy se provádí pomocí kreslicích nástrojů (ruční kreslení, přímočaré
úseky,
pravoúhlé úseky,
Bézierovy
křivky,
elipsy a kružnice).
K mapovému souboru se váží mimo barev
Obrázek 4.3: Nový symbol
a symbolů i globální nastavení. Především se jedná o nastavení měřítka mapy. To ovlivňuje poměr mezi vzdálenostmi na „papíře“ (tiskové vzdálenosti) a vzdálenostmi v metrech ve skutečnosti. Toto nastavení je také důležité při výsledném tisku mapy na papír. Měřítko lze změnit, při čemž je možné nastavit, zda se budou měnit také proporce jednotlivých symbolů nebo dojde pouze ke změně poměru souřadnic „papírových“ a skutečných. Další možností je nastavení souřadnicového systému. [5] Jako podklad pro tvorbu mapy je možné načíst libovolné množství rastrů, které lze v případě potřeby georeferencovat. Již existující georeferenci je možné i opravit. Dále je možné
jednotlivé
rastry
vrstvit,
transformovat,
maskovat,
ukládat
a
exportovat
včetně georeference. OCAD jako s podkladovými daty dokáže pracovat s obrazy JPEG, GIF, TIFF, BMP a dovede načíst i jiné OCD mapové dokumenty a pracovat s nimi stejným způsobem jako s rastry. Je-li ve složce připojovaného rastru přítomen tzv. world-file se shodným názvem (soubor s uloženými informacemi o souřadnicovém připojení rastru), OCAD nabídne ověření hodnot georeference či jejich úpravu a obrázek umístí dle souřadnic na příslušné místo. Podmínkou tohoto postupu je zvolená souřadnicová síť v nastavení programu a především world-file pro tutéž síť. OCAD 10 podporuje i JGW soubory pro JPEG. Starší verze programu podporovaly pouze TFW soubory pro TIFF. Není-li tento world-file k dispozici, program nabídne dialog se specifikací rozlišení rastru a jeho vztažného měřítka, po jehož potvrzení dojde k umístění rastru na místo aktuálního výřezu mapy. [5] 25
Jednotlivé rastry se dají zprůhlednit, aby bylo možné jejich vzájemné překrývání a případně pracovat s více podklady naráz. Dále je možné zprůhlednit i vektorovou kresbu mapy tak, aby nezakrývala podklad. Toto zprůhledňování rastrů a vlastní kresby lze nastavit aktivováním tzv. Draft módu v menu Edit. V programu OCAD verzi 10.3.0, ve které byla mapa zpracována, je řada nových funkcí. Jedním z hlavních vylepšení je možnost nahrát digitální model terénu (DMT). Program dokáže načíst soubory ve tvaru *.asc nebo *.txt. Po načtení těchto souborů OCAD vytvoří svůj formát digitálního elevačního modelu (DEM) a uloží ho ve tvaru *.ocdDem. Z takto vytvořeného modelu je možné vytvořit např. vrstevnice nebo výškové profily. DEM také umožňuje generovat stínování terénu a hypsometrickou mapu v odstínech šedé i v barevném provedení. Po exportu se mapa uloží ve formátu *.TIF a lze ji současně nahrát jako podklad. Blíže budou tyto funkce popsány v kapitole 6.2.1. Podrobnější popis všech funkcí je uveden v nápovědě k softwaru. Další vhodnou pomůckou pro práci v OCAD jsou výuková videa na oficiálních stránkách programu.
4.2 Ostatní použitý software Převážná většina mapy byla zpracována v programu OCAD. Pro tvorbu výškopisu a následně výškových profilů byl potřebný DMT. Ten musel být vytvořen, jelikož nebylo možné rovnou použít podkladová data. Vrstevnice ze ZABAGED® jsou kostrbaté a místy i rozpojené a především by nebylo možné vytvořit výškové profily, hypsometrickou mapu a stínovaný reliéf. Vzhledem k tomu, že program OCAD digitální model vytvořit nedokáže, byl pro jeho tvorbu použit software ArcGIS. Pro tvorbu zadní strany mapy byl použit program Scribus ver. 1.3.6. Tento software je určený pro sazbu dokumentů (desktop publishing). Je vhodný například pro vytváření propagačních materiálů (letáky, časopisy, brožury atd.). Scribus je volně stažitelný a svými funkcemi může konkurovat i placeným programům. Je zde možné nastavení různých formátů papíru včetně vlastních rozměrů, což bylo pro tuto práci velmi výhodné.
26
5 Zpracování mapy 5.1 Polohopisná část mapy Při načtení podkladových rastrů do programu OCAD došlo k jejich natočení o meridiánovou konvergenci tak, aby výsledné natočení mapy bylo orientované k severu. Meridiánová konvergence je na tomto území asi 8°. Její přibližnou hodnotu je možné zjistit jednoduchým výpočtem podle řady: C = 0,008 257 ⋅ Y + 2,373 ⋅
Y X
kde Y a X jsou souřadnice, které se dosazují v km a výsledek je ve stupních. [6] Po načtení podkladových dat bylo zahájeno zobrazování polohopisu do mapy. Podle kartografických zásad byla první zobrazovaná vrstva vodopis. Dále byly zakresleny liniové objekty (železnice, silniční komunikace, cesty), poté zástavba, plošné objekty (vegetační pokryv – lesy, parky) a na závěr byla mapa doplněna bodovými značkami. Celý polohopis byl tvořen na podkladě RZM 25. Z toho důvodu nebylo nutné provádět generalizaci, protože výsledná mapa je také v měřítku 1 : 25 000. Při tvorbě mapy byla aktuálnost podkladových dat porovnávána s ortofotem dostupným na internetových stránkách www.mapy.cz a také s vlastními znalostmi okolí.
Vodopis Vodopis obsahuje značky pro všechny vodní toky a vodní plochy, které se v zobrazované oblasti nacházejí. Obrázek 5.1 znázorňuje tvorbu vodopisu. Jelikož se v tomto okolí nenachází žádná větší řeka, ale jsou zde pouze potoky, jsou všechny vodní toky zakresleny linií o stejné šíři a tato linie se ve směru toku nerozšiřuje. V mapě se nacházejí tři druhy vodních toků. Prvním z nich je hlavní vodní tok (menší říčky, potoky). Ty jsou značeny modrou plnou čarou. Dále jsou zde občasné vodní toky (příp. suché příkopy), které jsou značeny modrou přerušovanou čarou. Třetím typem jsou zatrubněné vodní toky, které jsou znázorněny modrou tečkovanou čarou. Tyto toky se nachází především v zastavěných oblastech (města, vesnice). Směr všech toků znázorňuje šipka. Křížení vodních toků se silnicemi nebo cestami bylo vyznačeno pomocí mostů, lávek, příp. propustků. Dále byly zakreslovány vodní plochy. Nejmenší znázorňované plochy v mapě tohoto měřítka jsou plochy o velikosti asi 1 mm2. Každá vodní plocha je olemována břehovou čárou. Vlastní mapovou značku mají i bažiny a mokřady, významné prameny a studánky a vybrané
27
hladinové kóty. V mapě jsou také zobrazeny vodojemy, protože vzhledem k jejich výšce mohou být vhodným orientačním prvkem v terénu.
Obrázek 5.1: Tvorba vodopisu
Silniční, železniční a cestní síť Silniční síť zahrnuje dálnice a rychlostní silnice, silnice II. a III. třídy a ulice, či místní komunikace. Silnice I. třídy se v mapě nevyskytují, protože žádná taková komunikace se v zobrazovaném území nenachází. Dálnice, příp. rychlostní silnice jsou zobrazeny širokou světle žlutou linií se středovým pruhem. Na tento typ komunikací jsou vyznačeny i nájezdy, příp. sjezdy. Dálnice či rychlostní silnice a silnice II. třídy jsou označeny číslem komunikace. Silnice II. třídy jsou vyznačeny silnou světle žlutou čarou a průtahy zástavbou jsou znázorněny tenčí linií. Komunikace třetí třídy mají obdobný charakter, jen jejich značka je tvořena bílou linií. Ulice a místní komunikace byly zakresleny shodnou značkou, a to tenkou bílou linií. Cestní síť se skládá ze zpevněných cest, lesních cest a pěšin. Tato síť byla vytvořena podle podkladové mapy RZM 25 a některé další cesty byly doplněny podle internetových zdrojů. Zpevněné cesty jsou vytvořeny plnou černou čarou, lesní cesty a pěšiny přerušovanou čarou. Rozdíl značek lesní cesty a pěšiny je názorně vidět ve značkovém klíči uvedeném v závěru kapitoly 5.1.1 na obrázku 5.4. Dále je v mapě zobrazena železnice. Značka pro železniční trať je černo-bílá čára. Všechny tratě, které mapa zahrnuje, jsou jednokolejné a určené pro osobní dopravu. 28
Na tratích jsou bodovými značkami označeny železniční stanice a zastávky. Symbol zastupující železniční stanici vizuálně odpovídá značce pro zastávku, jen je o něco větší. Jedná se o bílý obdélník s tmavým čtverečkem na straně. Symbol je natočen tak, že tmavá
část směřuje k místu, kde stojí staniční budova či přístřešek pro zastávku. V případě křížení trati se silniční komunikací přechází volně značka železnice přes linii silnice. Pokud dochází k mimoúrovňovému křížení a trať prochází pod silnicí, jak je tomu např. u křížení s dálnicí nebo rychlostní silnicí, je na této komunikaci vyznačen most. Obrázek 5.2 zachycuje zobrazení silniční, cestní a železniční sítě v mapě.
Obrázek 5.2: Tvorba silniční, cestní a železniční sítě
Zástavba Po vytvoření silniční a cestní sítě byla do mapy zakreslena zástavba. Ta byla znázorněna jednotlivými budovami. Menší budovy byly zakresleny pomocí bodové značky, která zastupuje nejmenší zobrazovanou stavební jednotku. Větší budovy byly zakresleny plošnou značkou, která vystihuje jejich tvar. V místech hustší zástavby jsou symboly budov podbarveny areálovou značkou, která znázorňuje rozsah osídleného území obce. Průmyslové oblasti v obcích jsou podbarveny šedou barvou a obytná zástavba světle hnědou. Významnější stavby, které mohou být turisticky zajímavé nebo mohou sloužit jako orientační bod, byly znázorněny zvláštní bodovou značkou. Především se jedná o myslivny, komíny, vysílače,
čerpací stanice, kostely, kaple, rozhledny a další.
29
Další liniové objekty Mapa byla ještě doplněna o několik liniových objektů. Bylo zakresleno elektrické vedení, nad jehož značkou je uvedeno o jak napěťové vedení se jedná (22 kV, 400 kV). Vedení bylo zakresleno včetně jednotlivých stožárů. Podzemní vedení a jiné produktovody v mapě zachyceny nejsou. Jako další liniové prvky byly zakresleny ploty, průseky, příkopy či srázy, hranice přírodního parku a hranice přírodních rezervací.
Vegetace Tvorba vegetačního porostu zahrnuje několik různých značek. Liniový symbol zelených kroužků znázorňuje stromořadí či alej. Linie zelených kroužků, které mají po stranách tečky, značí vegetační detail. Ten zastupuje různé remízky a křoviny. Pro případ osamoceného stromu byla použita bodová značka zeleného kroužku. Památný strom má svůj vlastní symbol (viz obr. 5.4). Rozsáhlá zalesněná území byla vyznačena světle zelenou plochou ohraničenou tmavě tečkovanou čarou, která znázorňuje hranici lesa. Jiným odstínem zelené byly vyznačeny chatové oblasti. Toto území není klasickou zástavbou, ale je celé zatravněné. Dále mapa zahrnuje značku pro okrasné parky v zámeckých zahradách. Jde o světle zelenou plochu, která obsahuje malé symboly pro památný strom. Ostatní oblasti, které mají barvu podkladu, znázorňují ornou půdu a pastviny.
Bodové symboly Do mapy byly doplněny bodové symboly označující významné stavby. Podoba těchto značek byla z části převzata z map již vydaných, jelikož většina turistů je na jejich vzhled zvyklá a dobře se v nich orientuje. Jiné značky byly navrhnuty nově, nebo trochu pozměněny. Mezi tyto objekty patří:
myslivna (příp. hájovna) – tato značka je tvořena černým obdélníkem, který má v horních rozích paroží
komín – jde o černý, jednoduchý symbol vizuálně připomínající komín, tato značka je většinou umisťována v průmyslových oblastech, kde se nachází továrna s komínem
vysílač – znázorněn je bílým kroužkem, z něhož vystupuje šipka ve tvaru blesku
30
věžovitá stavba – tato značka je tvořena černým kroužkem se stříškou a znázorňuje např. obranné věže, radary, sila apod., v mapě se nachází obdobná značka v modré barvě, ta reprezentuje nadzemní vodojemy
rozhledna – jde o druh věžovité stavby, která je volně přístupná veřejnosti a má svou vlastní mapovou značku
kostel – symbol kostelu je bílý kroužek, ze kterého vystupuje křížek, tato značka nerozlišuje jednotlivé druhy kostelů
kaple – stavba byla zobrazena jako černé kolečko, ze kterého vystupuje křížek, znázorňuje menší náboženské stavby církevního charakteru, ještě drobnější stavby, jako např. boží muka a drobné kapličky mají svou vlastní značku ve tvaru kříže
památník – tato drobná stavba je vyjádřena černou značkou připomínající náhrobek, symbol nerozlišuje o jaký druh památníku se jedná, příp. komu je věnován, jde-li o významnější stavbu je značka v mapě doplněna popisem
čerpací stanice – tento objekt je zobrazen modrou značkou připomínající tvar benzínové pumpy, značka nerozlišuje zda se jedná o stanici, kde je možné načerpat i plyn LPG Obrázek 5.3 zachycuje stav mapy před tvorbou popisů.
Obrázek 5.3: Stav mapy před tvorbou popisu
31
Popis Popisy byly v celé mapě tvořeny jako poslední. Popis byl převzat z RZM 25 a z internetové turistické mapy dostupné na www.mapy.cz. Oikonyma (vlastní jména obydlených míst – měst, osad), oronyma (vlastní jména hor, pohoří) a hydronyma (vlastní jména vodních toků, vodních ploch) byla převzata z podkladové RZM 25. Popisy týkající se názvů rozcestníků a turisticky zajímavých míst byly převzaty z internetové turistické mapy. Nejdříve byly popsány vodní toky a vodní plochy, následoval popis obcí, výškových bodů a dalších místních názvů. Popis vodopisu byl proveden modrou barvou. Vodní toky byly popsány kurzívním písmem o velikosti 1,52 mm (6 pt). Pro vodní plochy byly použity tři velikosti stejného písma (1,39 mm (5,5 pt), 1,52 mm (6 pt) a 1,77 mm (7,5 pt)) podle jejich rozlohy. Vodní výškové kóty byly popsány modrým tučným kurzívním písmem Times New Roman o velikosti 1,67 mm (7 pt). Pro další výškové body bylo zvoleno stejné písmo černé barvy. Tabulka 5.1 uvádí popis vodopisu. Tabulka 5.1: Popis vodopisu
Typ
Písmo
Velikost písma
Příklad popisu
vodní tok
kurzívní, normální
1,52 mm (6 pt)
Černý potok
1,39 mm (5,5 pt)
Bazdinka
1,52 mm (6 pt)
Mlýnek
1,77 mm (7,5 pt)
Papež
vodní plocha
kurzívní, normální
výšková kóta
kurzívní, tučné
1,67 mm (7 pt)
328
pramen, studánka
kurzívní, normální
1,52 mm (6 pt)
Brdlavka
Popis sídelních jednotek je odstupňován podle počtu obyvatel a podle statutu této jednotky. Města s počtem obyvatel nad 5 000 byla popsána velkými písmeny. Bylo použito
černé tučné písmo o velikosti 3,54 mm (14 pt). Menší města, s počtem obyvatel do 5 000, byla popsána obdobným způsobem jako předešlá města. Toto písmo mělo velikost 3,03 mm (12 pt). Popis obcí nad 800 obyvatel má také velikost 3,03 mm (12 pt), ale je psán malými písmeny. Dále následoval popis velikostně odstupňovaný podle počtu obyvatel v jednotlivých obcích. Nejmenší popsanou jednotkou jsou osady přidružené k sousední větší obci. Tyto osady byly popsány normálním písmem o velikosti 2,28 mm (9 pt). Celé rozdělení popisu sídelních jednotek je zachyceno v tabulce 5.2.
32
Tabulka 5.2: Popis sídelních jednotek
Typ sídla
Písmo
Velikost písma
Příklad popisu
města nad 5 000 obyv.
přímé, tučné
3,54 mm (14 pt)
DOBŘÍŠ
města do 5 000 obyv.
přímé, tučné
3,03 mm (12 pt)
HOSTOMICE
obce s 800 – 1 500 obyv.
přímé, tučné
3,03 mm (12 pt)
Stará Huť
obce s 300 – 799 obyv.
přímé, tučné
2,78 mm (11 pt)
Voznice
obce s 100 – 299 obyv.
přímé, tučné
2,53 mm (10 pt)
Podbrdy
obce s méně než 100 obyv.
přímé, tučné
2,28 mm (9 pt)
Lážovice
přímé, normální
2,28 mm (9 pt)
Chouzavá
osady (části obcí)
Pomístní názvy, označující drobné usedlosti, byly popsány jednoduchým černým písmem o velikosti 1,77 mm (7 pt). Lesy a další pomístní názvy takto rozsáhlých oblastí byly popsány tučným černým písmem velikosti 2,16 mm (9 pt). Pro popis cest bylo zvoleno jednoduché písmo o velikosti 1,39 mm (5,5 pt). Přírodní rezervace byly popsány stejným typem písma jako přírodní park. Jedná se o zelené tučné písmo velikosti 3,03 mm (12 pt). Vojenské prostory byly označeny hnědým nápisem v.p. o velikosti 2,53 mm (10 pt). Pro další všeobecné popisy bylo použito kurzívní černé písmo o velikosti 1,26 mm (5 pt). V mapě jsou takto označeny chatové oblasti (ch.), sportovní areály (hř., stad.), zemědělské areály (zem.), těžební oblasti s určením těženého prvku (kaolin), archeologická naleziště a další. Zkratky pro tyto popisy byly zvoleny tak, aby jejich význam byl snadno pochopitelný, případně bylo použito celé slovní označení. Dále se v mapě nacházejí popisy označující historická místa. Ta jsou popsána černým žlutě orámovaným písmem o velikosti 1,77 mm (7 pt). Mapa obsahuje ještě další méně četné nápisy. Tabulka 5.3 uvádí všechny popisy kromě vodopisu a sídelních jednotek. Většina textů byla orámována tenkou bílou linií pro zvýraznění popisu v mapě. Pro většinu nápisů bylo zvoleno bezpatkové písmo Arial, pouze pro popis výškových kót a lesů bylo použito písmo Times New Roman.
33
Tabulka 5.3: Ostatní popis v mapě
Typ
Písmo
Velikost písma
Příklad popisu
přímé, normální
1,77 mm (7 pt)
Podbaba
přímé, tučné
2,16 mm (9 pt)
Turečovský les
hora, výšková kóta
kurzívní, tučné
1,67 mm (7 pt)
Jalový vrch, 440
pohoří
přímé, normální
3,79 mm (15 pt)
HŘEBENY
cesta
přímé, normální
1,39 mm (5,5 pt)
Hřebenová cesta
přírodní rezervace
přímé, tučné
3,03 mm (12 pt)
Kuchyňka
přírodní park
přímé, tučné
3,79 mm (15 pt)
HŘEBENY
vojenský prostor
přímé, tučné
2,53 mm (10 pt)
v.p.
všeobecný popis
kurzívní, normální
1,26 mm (5 pt)
arch. nal.
kurzívní, tučné
1,77 mm (7 pt)
kurzívní, normální
1,64 mm (6,5 pt)
železniční stanice (zastávka)
přímé, normální
1,52 mm (6 pt)
Stará Huť
stromořadí
kurzívní, tučné
1,52 mm (6 pt)
alej jírovců
přímé, tučné
1,77 mm (7 pt)
exit
turistický rozcestník
přímé, normální
1,52 mm (6 pt)
Pod Provazcem
souřadnice WGS 84
přímé, normální
2,02 mm (8 pt)
14°08‘
kurzívní, normální
1,39 mm (5,5 pt)
355
kurzívní, tučné
1,39 mm (5,5 pt)
650
přímé, tučné
1,52 mm (6 pt)
drobná usedlost les
historické místo
hradiště památník
sjezd
vrstevnice
základní hlavní
kilometráž turistických tras
5.1.1 Tvorba turistické a cykloturistické sítě Zakreslením
turistických
a
cykloturistických
tras,
včetně
bodových
symbolů
představujících turisticky zajímavá místa (hrady, zámky, rozhledny, penziony, hotely, restaurace apod.) se z vytvořené mapy stala mapa tematická (turistická). Jako podklad pro zákres turistických a cykloturistických tras byly využity především internetové portály mapy.cz a smartmaps.cz. Mapy na těchto internetových stránkách zobrazují turistické mapy v měřítku 1 : 25 000, a tak byly vhodným podkladem. V neposlední
řadě byly využity pro jejich aktuálnost. Aktualizace těchto portálů proběhla v roce 2011. Jako další podklad byly využity papírové mapy zobrazující zakreslované území. Tento zdroj byl použit spíše pro kontrolu, protože mapy byly staršího data vydání (nejnovější z použitých
34
papírových map byla vydána roku 2008) a především byly vytvořeny v měřítkách menších než 1 : 25 000. Trasy byly podle podkladu překresleny do mapy. Turistické trasy byly zakresleny silnou plnou čarou, která zakrývá většinu prvků z topografické části mapy. Nezakrývá však silnice, cesty a bodové symboly. Jednotlivé trasy byly rozlišeny čtyřmi barvami (červená, žlutá, zelená a modrá). Rozcestníky na těchto trasách byly vyznačeny bodovou značkou ve tvaru křížku a případně i označeny podtrženým nápisem o velikosti 1,52 mm. Vzdálenosti těchto rozcestníků byly vyznačeny popisem v barvě turistické cesty. Hodnoty byly uvedeny v kilometrech a zaokrouhleny na stovky metrů, proto vzdálenosti v terénu mohou být trochu odlišné. Dále byly vyznačeny místní turistické trasy v podobě červené čárkované linie. Cykloturistické trasy byly v mapě vyznačeny silnou fialovou linií s číslem. Čísla cyklotras jsou rozlišena podle barevného značení tras v terénu. Jelikož je tato mapa zaměřena převážně pro pěší turisty, nejsou na cyklotrasách vyznačeny žádné rozcestníky, ani kilometráž. V mapě byla vyznačena i jedna cyklostezka. Ta je nakreslena také silnou fialovou linií a označena bodovou značkou. Po zákresu tras byla mapa doplněna bodovými symboly, které představují pro turisty důležité informace. Především se jedná o:
zámek – jde o černou značku se dvěma věžičkami zřícenina – zřícenina je značena jednoduchým černým symbolem ve tvaru písmene L
muzeum – tento symbol tvoří červené písmeno M pošta – značena je žlutou obálkou informace – symbol ve tvaru zeleného čtverce s vepsaným písmenem i pension – zobrazen je červeným domečkem hotel – hotel je znázorněn červeným písmenem H přístřešek – zobrazen je jako červená stříška, většinou se jedná o turistická odpočívadla, která bývají postavena u významných rozcestníků
restaurace – tato značka je ve tvaru zkříženého příboru červené barvy 35
hospoda – hospodu v mapě označuje červený půllitr, jde o podnik, kde se nevaří teplá jídla, ale pro rychlé občerstvení turistů postačí
koupaliště – tento symbol označuje vodní plochy, ve kterých je možné koupání, jde o bílý obdélník s modrou vlnkou
vodní sporty – označení pro ty vodní plochy, na kterých se dají provozovat vodní sporty, symbol je vypodobněn jako bílé kolečko s modrou vlnkou
pramen – reprezentuje významné prameny v zobrazované oblasti, značka je vždy natočena ve směru toku pramene a je znázorněna jako modré kolečko s ocáskem
studánka – symbol je ve tvaru modrého kolečka a v mapě zobrazuje přírodní lesní studánky
židovská památka – tato památka je znázorněna bílou šesticípou hvězdou, značka nespecifikuje o jaký druh židovské památky se jedná, to je doplněno případně popisem nebo jinou bodovou značkou
hradiště – hradiště je znázorněno soustřednými žlutými a červenými kroužky, tento symbol zobrazuje oblast, kde se dříve nacházelo významné hradiště
místo širokého rozhledu – tato značka upozorňuje na místa, odkud je dobrý rozhled do kraje i s vyznačením směru, symbol je tvořen bílým kolečkem s červenými paprsky, které znázorňují směr výhledu
turistická známka – zobrazena je jako hnědé kolečko s bílými prvky a znázorňuje místa, ze kterých je možné získat turistickou známku.
36
Tabulka 5.4 uvádí porovnání bodových symbolů použitých v mapě se symboly velkých vydavatelů turistických map v ČR. Pro porovnání byly použity mapy [14], [16], [17], [18] a [19].
Tabulka 5.4: Porovnání bodových značek
Značka
Shocart
Kartografie Praha
KČT
Geodézie On Line
ROSY
Použité v mapě
Myslivna Komín
–
–
–
Vysílač Věžovitá stavba Vodojem
–
*
*
Rozhledna Kostel Kaple Památník Kříž, boží muka Čerpací stanice Zámek Zřícenina Muzeum Pošta
–
–
–
Informace Parkoviště Pension
37
Značka
Shocart
Kartografie Praha
KČT
Geodézie On Line
ROSY
Použité v mapě
Hotel Restaurace Hospoda Přístřešek Koupaliště Vodní sporty
–
–
–
Pramen
– *
Studánka
–
*
–
Osamělý (památný) strom Židovská
–
–
–
–
–
–
–
–
památka Historické hradiště Místo širokého rozhledu Turistická známka
–
*
* Symboly nalezené v mapě, ale neuvedeny v legendě – největší nesoulad mezi mapou a legendou byl u mapy [18] vydané Geodézií On Line. Tabulka uvádí pouze porovnání značek uvedených v mapě vyhotovené v rámci této diplomové práce.
Po zakreslení všech turistických tras byly sestaveny tři doporučené výlety. Jejich trasa byla v mapě vyznačena červenou tečkovanou linií a jednotlivé výlety byly označeny číslem v červeném kolečku. Pro tyto tři výlety byly vytvořeny výškové profily, což bude podrobněji popsáno v kapitole 5.2.1.
38
Na závěr byla provedena kontrola napojení všech silnic a cest, dotažení ploch a dalších nepřesností, které mohly při tvorbě mapy vzniknout. Všechny v mapě použité značky a symboly jsou uvedeny na obrázku 5.4.
Obrázek 5.4: Kompletní značkový klíč
5.2 Výškopisná část mapy Jako podklad pro tvorbu výškopisné části mapy byla využita data ZABAGED® poskytnutá Zeměměřickým úřadem ve formě vrstevnic (soubor 3D DGN). Tyto vrstevnice nebylo možné bez úprav použít. Na řadě míst byly rozpojené a vykresleny byly po dvou metrech, což do tvořené mapy v měřítku 1 : 25 000 bylo nevhodné. Byl tedy zvolen postup z poskytnutých dat vytvořit digitální model terénu a z něho následně vygenerovat nové vrstevnice v rozestupu po pěti metrech. Tento způsob byl zvolen také proto, že by bez DMT nebylo možné využít nových funkcí programu OCAD pro tvorbu výškopisu. Pro vytvoření DMT byl použit software ArcGIS. Do programu byly načteny soubory ve tvaru *.dgn a pomocí modulu 3D Analyst byla nejprve vytvořena nepravidelná trojúhelníková síť (TIN). Ta byla následně převedena do rastru, který bylo dále možné exportovat do formátu *.asc, příp. *.txt. Tyto formáty digitálního modelu terénu OCAD dokáže načíst a dále s nimi pracovat.
39
5.2.1 Výškopisné funkce programu OCAD 10 Po vytvoření DMT v software ArcGIS byl tento model načten do programu OCAD. Poté si program sám model uloží ve formátu *.ocdDEM. Tento soubor je možné kdykoli znovu otevřít a dále s ním pracovat. Po načtení digitálního modelu terénu OCAD dokáže vytvořit vrstevnice, hypsometrickou mapu, stínování terénu a výškový profil trasy. V rámci této diplomové práce byly všechny tyto funkce vyzkoušeny.
Vrstevnice Generování vrstevnic v OCAD je velmi jednoduché. V záložce DEM, v horní liště programu, se zvolí vygenerovat vrstevnice. Obrázek 5.5 zobrazuje nastavení při generování. Je možné nastavit po kolika metrech se mají vytvořit pomocné, základní i hlavní vrstevnice. Dále program nabízí volbu, jaký liniový symbol má být použit pro zobrazení vrstevnic. Také je možné nastavit mezi kterými výškovými hodnotami se vrstevnice mají generovat. Po spuštění generace, v závislosti na počtu vytvářených vrstevnic, program pracuje několik minut, případně hodin.
Obrázek 5.5: Generování vrstevnic
Původním záměrem bylo do výsledné mapy použít vrstevnice vytvořené programem ArcGIS. U tohoto programu však, stejně jako u OCAD, nelze výsledný vzhled vrstevnic nijak ovlivnit. Vrstevnice z obou programů byly téměř stejné kvality a v některých místech byly vrstevnice z ArcGIS horší. Proto byly do mapy použity upravené vrstevnice vytvořené programem OCAD. Vrstevnice byly upraveny podle podkladové RZM 25. Obrázek 5.6 uvádí porovnání vrstevnic ze ZABAGED®, z ArcGIS, OCAD a nakonec upravených a použitých v mapě. 40
a)
b)
c)
d)
Obrázek 5.6: Ukázka vrstevnic: a) ZABAGED® b) ArcGIS c) OCAD d) upravené, použité v mapě
Hypsometrická mapa Vytvoření hypsometrické mapy je zcela bez potíží. Pouze se v záložce DEM vybere možnost vygenerovat hypsometrickou mapu. Program ukáže okno (viz obrázek 5.7), ve kterém je možné vybrat šedou, nebo barevnou hypsometrickou mapu. V případě generování barevné hypsometrické mapy není možné ovlivnit barevnost ani výškové úrovně pro hypsometrickou stupnici. Vytvořenou hypsometrickou mapu je také možné přímo nahrát jako podklad. Na obrázku 5.8 je ukázka šedé i barevné hypsometrické mapy.
Obrázek 5.7: Generování hypsometrické mapy
41
Obrázek 5.8: Šedá a barevná hypsometrická mapa
Stínování terénu Při generování stínování terénu je možné nastavení více parametrů než u hypsometrické mapy. Pokud v záložce DEM zvolíme možnost vygenerovat stínování terénu, objeví se okno s možnostmi nastavení (viz obrázek 5.9). Zde je možné nastavit stínovací metodu, azimut, sklon a zveličení. Také je možné vyexportovaný obrázek nahrát jako podklad. Stejně jako při generování hypsometrické mapy se výsledný obrázek uloží ve formátu *.TIF a spolu s ním se uloží
pod
stejným
názvem
tzv.
world-file
*.TFW.
To
umožňuje
načtení
již
georeferencovaného rastru.
Obrázek 5.9: Generování stínovaného terénu
Vytvořený stínovaný terén byl nahrán jako podklad a použit ve výsledné mapě. Pro tento účel je vhodnější použít metodu stínování svahů v kombinaci se šikmým osvětlením, protože rastr je světlejší a tolik mapu nezatěžuje. Stínování terénu dodá mapě větší dojem plasticity, což pro uživatele znamená jisté usnadnění orientace v mapě. Obrázek 5.10 zobrazuje stínování terénu oběma metodami.
42
a)
b)
Obrázek 5.10: Stínování terénu: a) metodou stínování svahů b) metodou stínování svahů kombinované se šikmým osvětlením
Výškový profil trasy Pro vytvoření profilu trasy je nejprve nutné trasu, pro kterou chceme profil generovat, označit. Poté v záložce DEM vybereme možnost profil trasy. OCAD otevře okno s vytvořeným výškovým profilem, kde je možné provést ještě menší úpravy. Obrázek 5.11 uvádí nastavení profilu. Je možné nastavit automatické nebo konkrétní měřítko pro profil. Při nastavení automatického měřítka budou všechny profily stejně dlouhé. Pokud bude zvoleno měřítko, profily budou dlouhé v závislosti na konkrétní délce trasy, pro kterou byl profil vytvořen. Porovnání těchto dvou způsobů zobrazení je uvedeno na obrázku 5.12. Pro tutéž trasu byly vygenerovány vždy oba profily. První profil je v měřítku 1 : 100 000, druhý v automatickém měřítku . Dalším volitelným parametrem je faktor výšky. Ten určuje, jak se zobrazují výšky vzhledem k poměru délky trasy. Posledním parametrem je rozlišení výšky a délky. Ten určí, jak detailně budou udány vzdálenosti a převýšení. Tyto parametry je vhodné volit s ohledem na rozlišení připojeného DMT. Další nastavení a úpravy nejsou možné. Po úpravách můžeme profil např. přidat do mapy nebo exportovat do obrázku. V případě přidání profilu do mapy se v paletě symbolů vytvoří nové symboly reprezentující jednotlivé části vygenerovaného profilu. Zde je možná úprava barev, příp. dalších prvků (uvedení vzdáleností v kilometrech).
43
Obrázek 5.11: Nastavení profilu trasy
V této diplomové práci byly vytvořeny výškové profily pro tři doporučené výlety. Následně byl řešen problém, zda vygenerovat profily v automatickém či nějakém konkrétním měřítku. Jelikož výlety nejsou stejně dlouhé (rozmezí je od 12 km do 30 km), tak jejich zobrazení v konkrétním měřítku způsobí, že profil nejdelšího výletu je příliš dlouhý. Tento způsob má ale na rozdíl od automatického měřítka výhodu. Tou je, že zachová stejné rozměry u převýšení, a tak je na první pohled možné výlety mezi sebou porovnat a zjistit, na kterém dochází k největšímu stoupání. Vytvořené profily v automatickém měřítku i v měřítku 1 : 100 000 jsou uvedeny na obrázku 5.12.
a)
b)
Obrázek 5.12: Výškové profily: a) v měřítku 1 : 100 000 b) v automatickém měřítku
44
5.2.2 Hodnocení výškových funkcí OCAD 10 OCAD novými funkcemi pro tvorbu výškopisu zaznamenal velký pokrok. Vygenerované vrstevnice nejsou bez chyb, ale v porovnání například se software ArcGIS, jehož pořizovací hodnota je o dost vyšší, jsou oproti očekávání téměř na stejné úrovni. Funkce pro tvorbu hypsometrické mapy a stínování terénu jsou podle mého názoru zdařilé. Při generování stínování terénu je možné nastavení různých parametrů, tak aby výsledek byl pro daný účel co nejlepší. Funkce pro tvorbu hypsometrické mapy by mohla být vylepšena o možnost volby mezi různými hypsometrickými stupnicemi či o možnost ovlivnit výškové úrovně pro hypsometrickou stupnici. Ve stávajícím provedení je generování hypsometrie velmi jednoduché, ale pro základní práce postačující. Tvorba profilů tras také není složitá a věřím, že by ji šlo ještě vylepšit. Není zde např. možné nastavit výškové dělení, protože je vše generované automaticky. Dále by bylo dobré mít možnost v profilu označit významná, případně turisticky zajímavá místa. V komplexním pohledu na tyto funkce je považuji za zdařilé a velmi přínosné pro další mapovou tvorbu.
45
6 Dokončení turistické mapy 6.1 Kompozice mapy Kompozice mapy byla zvolena tak, aby mapové pole výsledné turistické mapy bylo co největší. Mapový list má rozměry 628 mm x 455 mm. Hlavní kompoziční prvky byly umístěny na přední i zadní stranu mapy.
Hlavní kompoziční prvky: •
Mapové pole
•
Název
•
Měřítko
•
Legenda
•
Tiráž
Na přední straně mapy se nachází mapové pole a v pravém dolním rohu je umístěn název, číselné i grafické měřítko. Šířka mapového rámu, který odděluje mapové pole od kraje papíru, je na svislé i vodorovné straně 17 mm. Obrázek 6.1 znázorňuje kompozici přední strany mapy včetně naznačení ohybů papíru, jak bude turistická mapa skládána. Svisle je mapa rozdělena na pět sloupců (čtyři o šířce 126 mm a poslední o šířce 124 mm). Vodorovně je mapa přehnuta na polovinu.
Obrázek 6.1: Kompozice přední strany mapy
Zadní strana mapy obsahuje ostatní kompoziční prvky. Jejich rozložení, včetně vyznačení přehybů mapy, je patrné z obrázku 6.2. V pravém sloupci je umístěna nepravá obálka. Ta je na obrázku vyznačena zelenou barvou. V levém sloupci se nachází legenda a pod ní je
46
umístěna tiráž. Zbývající tři sloupce byly vyplněny nadstavbovými kompozičními prvky, tzn. výškovými profily a popisem zajímavých míst doplněným fotografiemi.
Obrázek 6.2: Kompozice zadní strany mapy
6.2 Dokončení přední strany mapy Po dokreslení byla mapa ještě doplněna o kilometrovou a souřadnicovou síť a do pravého dolního rohu byl vepsán název mapy doplněný číselným i grafickým měřítkem. Kilometrová síť byla vygenerována jako čtvercová síť o rozestupu čtyř centimetrů, což v terénu odpovídá jednomu kilometru. Tato síť slouží turistům pro snadnější odhadování vzdáleností. Okolo mapového rámu byla ryskami vyznačena souřadnicová síť WGS 84 po jedné úhlové minutě. Tato síť v dnešní době slouží v mapě především turistům, kteří při svých výpravách používají ruční GPS přístroj. Vkládat do mapy směrovou značku nebylo nutné, protože jak již bylo
řečeno v kap. 5.1 mapa byla natočena o meridiánovou konvergenci a je orientována k severu. Obrázek 6.3 zachycuje vzhled přední strany mapy.
Obrázek 6.3: Přední strana mapy (Příloha č.1)
47
6.3 Zpracování zadní strany mapy Součástí turistické mapy je i její zadní strana. Ta byla zpracována jako poslední část v programu Scribus ver. 1.3.6. Byl zde umístěn kompletní značkový klíč zobrazující všechny symboly použité v mapě. Pod legendou byla umístěna tiráž, která uvádí informace o vzniku mapy. V další části se nacházejí výškové profily cest pro tři doporučené výlety. Ty byly doplněny popisem tras. Byla zde tedy popsána zajímavá místa, okolo kterých trasy vedou, a která je možné během výletu navštívit. Zadní strana obsahuje též popis některých dalších turisticky zajímavých oblastí, které se nacházejí mimo cestu doporučených výletů. Celý popis byl doplněn fotografiemi zachycující zmiňovaná místa. Dále zadní strana uvádí charakteristiku, rozsah a výškové členění území. Rozsah území a jeho výškové členění bylo znázorněno obrázky. Na obrázku 6.4 je zobrazena kompletní zadní strana mapy.
Obrázek 6.4: Zadní strana mapy (Příloha č.2)
48
Závěr Výsledkem diplomové práce je turistická mapa v měřítku 1 : 25 000 zobrazující část území brdských Hřebenů. Jedná se o území s celkovou rozlohou asi 156 km2. Na mapě je zobrazena oblast od Dobříše, ve směru na Hostomice, až po ves Neumětely. Jde o komplexní mapové dílo včetně jeho zadní strany, která popisuje turisticky zajímavá místa zobrazená na přední straně mapy. Je zde uveden popis volby vhodných podkladových dat a dále kompletní postup při tvorbě mapy v programu OCAD. Práce dále pojednává o historických mapách zobrazujících oblast Hřebenů a vývoji turistických map tohoto území. Hřebeny jsou nejnavštěvovanější částí Brd. Je zde krásná příroda, řada památek a především jsou snadno dostupné pro obyvatele Prahy – největšího města ČR. Navzdory všem těmto faktům nebyla dosud (prosinec 2011) vydána žádná turistická mapa v měřítku 1 : 25 000 zobrazující toto území. V září 2011 vyšla mapa Brdy 1 : 25 000 zahrnující oblast ohraničenou městy: Strašice – Rožmitál pod Třemšínem – Mirošov – Březnice – Mýto – Komárov – Hořovice – Jince – Zaječov – Příbram. Vzhledem k tomu se dá předpokládat, že v budoucnu bude vydána mapa zobrazující i další části Brd. Práce také pojednává o programu OCAD, ve kterém byla mapa vytvořena. Poslední verze programu (ver. 10) obsahuje nové výškopisné funkce, které byly vyzkoušeny a při práci využity. Tyto funkce usnadňují práci a umožňují téměř celé zpracování mapy pouze v tomto programu. Funkce pro tvorbu výškopisu jsou poměrně jednoduché a věřím, že s vývojem programu dojde k jejich vylepšení. Rozšíření nastavitelných atributů by si zasloužily především funkce pro generování barevné hypsometrické mapy a pro tvorbu výškových profilů cest. Funkce pro generování vrstevnic také není složitá, ale překvapivě v porovnání s programem ArcGIS, jehož pořizovací hodnota je několikanásobně vyšší, je na srovnatelné úrovni.
49
Seznam použité literatury [1]
VEVERKA, Bohuslav. Topografická a tematická kartografie 10, Praha: Vydavatelství
ČVUT, 2001. 220 s. ISBN 80-01-02381-8. [2]
Brdy: Stránky milovníků brdských hvozdů. [online]. ©2011 [cit. 2011-11-29]. Dostupné z WWW: < http://www.brdy.org >.
[3]
Klub českých turistů: Historie KČT. [online]. 2005 – 2011 [cit. 2011-11-29]. Dostupné z WWW: < http://www.kct.cz/historie >.
[4]
Český úřad zeměměřický a katastrální. [online]. 2011 [cit. 2011-11-29]. Dostupné z WWW:
.
[5]
Software OCAD: návody. [online]. ©2010 – 2011 [cit. 2011-11-29]. Dostupné z WWW: < http://kartografie.fsv.cvut.cz/ocad.php >.
[6]
BUCHAR, Petr. Matematická kartografie, Praha: Vydavatelství ČVUT, 2007. 197 s. ISBN 978-80-01-03765-2.
[7]
Geodézie On Line. [online]. ©2007 – 2011 [cit. 2011-11-29]. Dostupné z WWW: < http://www.geodezieonline.cz/kartografie >.
[8]
Kartum: vydané mapy. [online]. ©2011 [cit. 2011-11-29]. Dostupné z WWW: < http://www.kartum.cz/rubrika/vydane-mapy/ >.
[9]
Oldmaps: Staré mapy. [online]. 2001 – 2010 [cit. 2011-11-29]. Dostupné z WWW: < http://oldmaps.geolab.cz >.
[10]
JANATA, Tomáš. Tvorba turistické mapy. Praha, 2008. 63 s. Diplomová práce. FSv ČVUT. Dostupné z WWW: < http://cv.fan-tomas.net/DP.pdf >.
[11]
Mapy.cz. [online]. ©1996 – 2011 [cit. 2011-11-29]. Dostupné z WWW: < http://mapy.cz/ >.
[12]
Turistické mapy 1 : 25 000 | Smart Maps: digitální mapy a navigace. [online]. ©2004
–
2011
[cit.
2011-11-29].
Dostupné
z
WWW:
< http://www.smartmaps.cz/turisticke-mapy/ >. [13]
Brdy, Křivoklátsko a Český kras. [online]. ©2002 – 2011 [cit. 2011-11-29]. Dostupné z WWW: < http://www.brdy.info/ >.
50
Použité tištěné mapy: [14]
Okolí Prahy : jih. Vizovice: SHOCart, 2008. Turistická mapa 1 : 50 000. ISBN 978-80-7224-168-2.
[15]
Karlštejnsko – Křivoklátsko. 1. vydání. Zlín: SHOCart, 1996. Turistická mapa 1 : 75 000. ISBN 80-85781-68-9.
[16]
Český ráj. 1. vydání. Praha: Kartografie PRAHA, 2008. Turistická mapa 1 : 50 000. ISBN 978-80-7393-006-6.
[17]
Riesengebirge Krkonoše. 2. vydání. Praha: Klub českých turistů, 2005. Turistická mapa 1 : 50 000. ISBN 80-7324-066-1.
[18]
Novobystřicko. 1. vydání. Česká Lípa: Geodézie On Line, 2006. Turistická mapa 1 : 25 000. ISBN 80-86782-34-4.
[19]
Hrádecko a Chrastavsko. 1. vydání. Mělník: ROSY, 2001. Turistická mapa 1 : 25 000. ISBN 80-86170-13-6.
51
Seznam použitých zkratek BMP
Windows Bitmap – grafický bitmapový formát souboru
CAD
computer-aided drafting – počítačové kreslící programy
DEM
Digital Elevation Model – digitální elevační model
DGN
vektorový formát souboru používaný CAD programy
DMT
Digital Terrain Model – digitální model terénu
GIF
Graphics Interchange Format – grafický bitmapový formát souboru
GPS
Global Positioning System – globální družicový polohový systém
JGF
world-file – georeferenční soubor rastrových obrázků formátu JPEG
JPEG
Joint Photographic Experts Group – grafický bitmapový formát souboru
KČ(S)T
Klub českých (československých) turistů
RZM 25
Rastrová základní mapa 1 : 25 000
TIFF
Tagged Image File Format – grafický bitmapový formát souboru
TIN
Triangular Irregular Network – nepravidelná trojúhelníková síť
TFW
world-file – georeferenční soubor rastrových obrázků formátu TIFF
WGS 84
World Geodetic System 1984 – Světový geodetický systém 1984
ZABAGED® základní báze geografických dat – vektorová databáze ZM 10
základní mapa 1 : 10 000
52
Seznam příloh •
Příloha č.1: Přední strana turistické mapy
•
Příloha č.2: Zadní strana turistické mapy
•
CD –
text diplomové práce (Diplomova_prace.pdf)
–
přední strana turistické mapy (Predni_strana.tif, Predni_strana.pdf)
–
zadní strana turistické mapy (Zadni_strana.tif, Zadni_strana.pdf)
Obě strany turistické mapy byly složeny do klasické podoby, v jaké jsou běžně mapy distribuovány.
53
