Stavba a vizualizace tratí závodu v mapách pro orientační běh. Course setting and visualization in orienteering maps

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ KATEDRA MAPOVÁNÍ A KARTOGRAFIE

Stavba a vizualizace tratí závodu v mapách pro orientační běh

Course setting and visualization in orienteering maps

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Studijní program: Geodézie a kartografie Studijní obor: Geodézie a kartografie Vedoucí práce: Ing. Růţena Zimová, Ph.D.

Pavel Hradec

Praha 2012

Zadání bakalářské práce

Prohlášení „Prohlašuji, ţe jsem předloţenou bakalářskou práci vypracoval samostatně a pouţil jsem pouze podklady uvedené v přiloţeném seznamu.“

V Praze dne podpis

Poděkování Rád bych touto cestou poděkoval vedoucí mé bakalářské práce paní Ing. Růţeně Zimové, Ph.D. a Ing. Zbyňku Černínovi za poskytnutí informací a licence k programu Orienteering Organiser. Dále bych rád poděkoval oddílu orientačního běhu TJ Turnov a OK Chrastava za podkladové mapy.

Abstrakt Bakalářská práce zpracovává téma stavby tratí pro orientační běh v programech OCAD a OORG. Hlavním cílem je představení a vzájemné porovnání programů v oblasti nabízených funkcí pro stavbu tratí v mapách pro orientační běh. V budoucnu by mohla práce poslouţit k výběru vhodného programu pro orientační běţce zabývající se stavbou tratí. V práci jsou popsány, porovnány funkce a nástroje obou zmíněných programů a přiloţeny vhodné grafické příklady s vytvořenými tratěmi.

Klíčová slova orientační běh, mapa pro orientační běh, stavba tratí, software OCAD, software Orienteering Organiser

...........................................................................................................................................................

Abstract The bachelor thesis deals with the design of course setting for orienteering running in OCAD and OORG software programmes. The main aim of the thesis is to present both programmes and compare them with regard to their numerous functions for course setting in orienteering maps. The conclusions from this paper may help o-runners who are involved in course setting to select a suitable programme. The functions as well as the tools of the programmes are described and compared. In order to better illustrate the programmes, suitable graphical representations of maps with set courses are attached.

Keywords orienteering running, orienteering map, course setting, OCAD software, Orienteering Organiser software

Obsah 1

Úvod .................................................................................................................................... - 9 -

2

Charakteristika orientačního běhu ................................................................................ - 10 -

3

2.1

Jednotlivé disciplíny ................................................................................................... - 10 -

2.2

Historie orientačního běhu ......................................................................................... - 11 -

2.3

International orienteering federation (IOF) ................................................................ - 12 -

2.4

Český svaz orientačních sportů (ČSOS) .................................................................... - 13 -

2.5

Mapová rada ČSOS .................................................................................................... - 13 -

Základní pojmy v OB ...................................................................................................... - 14 3.1

Tematická mapa pro OB............................................................................................. - 14 -

3.1.1 3.2

4

5

Mapový klíč ........................................................................................................ - 15 -

Tratě............................................................................................................................ - 16 -

3.2.1

Znázornění tratě v mapě pro OB ........................................................................ - 16 -

3.2.2

Značky pro dotisk ............................................................................................... - 17 -

3.2.3

Druhy tratí .......................................................................................................... - 18 -

3.2.4

Tréninkové tratě.................................................................................................. - 18 -

3.3

Závodní kategorie ....................................................................................................... - 19 -

3.4

Kontrola ...................................................................................................................... - 19 -

3.5

Popisy kontrol............................................................................................................. - 19 -

Program OCAD a OORG ............................................................................................... - 21 4.1

OCAD......................................................................................................................... - 21 -

4.2

OORG (Orienteering Organiser) ................................................................................ - 23 -

Stavba tratí v programech OCAD a OORG ................................................................. - 25 5.1

Zaloţení nové kresby (závodu) .................................................................................. - 25 -

5.2

Pracovní prostředí....................................................................................................... - 26 -

5.3

Nastavení parametrů pro stavbu tratí.......................................................................... - 28 -

5.4

Podklady ..................................................................................................................... - 29 -

5.5

Zanášení objektů do mapy .......................................................................................... - 30 -

5.6

Vytvoření tratí ............................................................................................................ - 31 -

5.6.1 5.7

Stavba tratí z kódů kontrol ................................................................................. - 31 -

Čísla kontrol ............................................................................................................... - 32 -

5.7.1

Formáty číslování kontrol ................................................................................... - 32 -

5.7.2

Zaměnitelné kódy kontrol ................................................................................... - 33 -

5.7.3

Zaměnitelná pořadová čísla kontrol ................................................................... - 33 -

5.7.4

Zámek kontrol a tratí .......................................................................................... - 34 -

5.7.5

Změna kódu kontroly ......................................................................................... - 34 -

5.7.6

Hledání dané kontroly ........................................................................................ - 34 -

5.8

Doplňující značení v mapách ..................................................................................... - 35 -

5.8.1

Občerstvovací stanice, stanoviště první pomoci................................................. - 35 -

5.8.2

Povinné úseky, průchody.................................................................................... - 35 -

5.8.3

Nepřístupná oblast .............................................................................................. - 36 -

5.8.4

Nebezpečná oblast .............................................................................................. - 36 -

5.8.5

Kategorie, číslo štafety a úseku .......................................................................... - 36 -

5.9

Editace ........................................................................................................................ - 37 -

5.10 Parametry tratí ............................................................................................................ - 38 5.10.1

Délka ................................................................................................................... - 38 -

5.10.2

Převýšení ............................................................................................................ - 38 -

5.11 Správa tratí a kategorií ............................................................................................... - 39 5.11.1

Tratě .................................................................................................................... - 39 -

5.11.2

Kategorie ............................................................................................................ - 40 -

5.12 Statistiky ..................................................................................................................... - 40 5.12.1

Všeobecné statistiky ........................................................................................... - 40 -

5.12.2

Jednotlivci........................................................................................................... - 41 -

5.12.3

Štafety ................................................................................................................. - 41 -

5.13 Popisy kontrol............................................................................................................. - 42 5.13.1

Piktogramové popisy .......................................................................................... - 42 -

5.13.2

Slovní popisy ...................................................................................................... - 43 -

5.14 Tisk a výstup .............................................................................................................. - 44 5.15 Help (nápověda) ......................................................................................................... - 44 5.16 Moţnosti výsledných tratí .......................................................................................... - 45 6

Porovnání programů ....................................................................................................... - 50 -

Závěr ........................................................................................................................................ - 54 Seznam obrázků ...................................................................................................................... - 55 Seznam tabulek ....................................................................................................................... - 56 Seznam příloh ......................................................................................................................... - 56 Seznam použité literatury ...................................................................................................... - 57 -

Seznam použitých zkratek AES GmbH Angewandte Elektroniksysteme GmbH (Aplikované elektronické systémy GmbH) BMP

Windows Bitmap

ČSOB

Český svaz orientačního běhu

ČSOS

Český svaz orientačních sportů

COH

Centre for orienteering history (Centrum historie orientačního běhu)

DEM

Digital Elevation Model (digitální model terénu)

DPI

dots per inch (počet bodů na palec)

GIF

Graphic Interchange Format

GIS

geografický informační systém

IOF

International Orienteering Federation (Mezinárodní federace orientačního běhu)

ISOM

International Specification for Orienteering Maps

ISSOM

International Specification for Sprint Orienteering Maps

JMS

Juniorské mistrovství světa

JPEG

Joint Photographics Experts Group

LTM

levé tlačítko myši

MOV

Mezinárodní olympijský výbor

MR

Mapová rada

OB

orientační běh

OK

orientační klub

OORG

Orienteering Organiser

PC

personal computer (osobní počítač)

PTM

pravé tlačítko myši

SI

SPORTident

TIFF

Tagged Image File Format

TJ

tělovýchovná jednota

ZOH

zimní olympijské hry

1 Úvod Orientační běh je sport, který v České republice nepatří mezi nejpopulárnější, ale přesto se mu ve světě věnuje více jak 1 milión lidí. S tímto číslem jsem úzce spojen od svých 12 let, kdy jsem se začal věnovat tomuto krásnému přírodnímu sportu. Orientační běh ve mně vypěstoval kladný vztah k mapám a také mi pomohl při důleţitém rozhodování, jakým směrem se budou ubírat mé kroky v oblasti vzdělání. Tímto postojem byl ovlivněn také výběr mého tématu bakalářské práce. Téma je zaměřeno na program OCAD a Orienteering Organiser (OORG) z hlediska stavby tratí. Tyto programy jsou svým vyuţitím svázány s orientačním během jak po stránce tvorby map, tak také z pohledu stavby tratí. Oba zmíněné programy mají širší spektrum vyuţitelnosti, avšak tato práce zpracovává pouze oblast programu, která je určena pro stavbu tratí. Program OCAD je spíše znám pro jeho uţití v kartografické činnosti na kreslení map. Touto problematikou se ale zabývalo uţ mnoho předchůdců ve svých publikacích jako například bakalářské a diplomové práce studentů ČVUT v Praze a Masarykovy univerzity v Brně (MEZNÍKOVÁ, 2009; HENYCH, 2011), dále webová publikace (LENHART, 2000), a proto tu nebude více rozepisovaná. Hlavním cílem bakalářské práce je představení a porovnání veškerých nástrojů (funkcí), které jsou nabízeny zmiňovanými programy. K lepší představě je práce doplněna o mapy se zákresem různých druhů tratí (viz přílohy), jeţ byly vytvořeny pomocí srovnávaných programů. Úvodní část práce je zaměřena na charakteristiku, historii, základní pojmy a nejdůleţitější organizace, které jsou spojeny s orientačním během. Další kapitola je věnovaná popisu pouţitých programů z hlediska jejich vývoje, vyuţití a ceny. Nejdůleţitější téma, ve kterém je řešena problematika této práce, je obsaţeno v kapitole s názvem Stavba tratí v programech OCAD a OORG. Podrobně popisuje nabízené nástroje obou programů, které jsou seřazeny chronologicky podle postupu prací při stavbě tratí. Dále obsahuje popis práce s programy a postupy při vytváření různých druhů tratí. Práci uzavírá kapitola, v níţ je umístěna tabulka s přehledným obsahem veškerých funkcí, kterými disponují dané programy, a zhodnoceny výsledky porovnání programů.

-9-

2 Charakteristika orientačního běhu Orientační běh je krásný a zajímavý sport, jenţ se provozuje ve většině případů ve zdravém prostředí přírody. Zejména lesy tvoří nejpřirozenější prostory této sportovní disciplíny. Orientační běh patří mezi sporty, který lze provozovat po celý svůj ţivot. Mezi orientačními běţci najdeme jak čtyřleté děti, které jdou s rodiči kategorii HDR, tak i 80leté veterány, nadšeně bojující v kategorii H80. Jednou z výhod orientačního běhu proti jiným sportovním odvětvím můţeme nalézt také v tom, ţe spojuje fyzickou sloţku výkonu s duševní. Podstatnou část výkonu sportovce tvoří jeho rychlost a správnost rozhodování, volba postupu a vůbec celková psychická síla. Orientační běh je sportovní odvětví, jehoţ podstatou je spojení vlastního pohybu s orientací v neznámém terénu. Závodníci při něm za pomoci mapy a buzoly absolvují předepsanou trať určenou startem, kontrolami a cílem, která je zakreslena v mapě. Běţec se během svého výkonu pohybuje pomocí vlastních sil libovolně terénem. Volný pohyb můţe být omezen přikázanými povinnými úseky a zakázanými prostory. Cílem sportovního výkonu závodníka je absolvovat celou závodní trať v co nejkratším čase. Všechny podstatné informace k absolvování závodní tratě, by měl vyčíst z mapy [5] [15].

2.1 Jednotlivé disciplíny Orientační běh nabízí mnoho podob. Základní členění v rámci mezinárodní federace orientačního běhu (IOF) je: 

pěší OB



lyţařský OB (LOB)



orientační závod na horských kolech (MTBO)



orientační závody pro vozíčkáře (Trail-O)

Jednotlivé disciplíny bývají jak v podobě individuální, tak štafetové. Velmi se mohou lišit svojí délkou: od nejkratších – parkových sprintů aţ po závody na dlouhé trati. Navíc existuje spousta dalších speciálních variant disciplín, jako jsou závody dvojic, noční, bez určeného pořadí kontrol, s hromadným startem, horské, radiové atd. [2].

- 10 -

2.2 Historie orientačního běhu Historie orientačního běhu se začala psát roku 1897, kdy se v norském Oslu uskutečnily první závody. Za kolébku orientačních sportů se povaţují skandinávské země, které mají také z celé Evropy nejpočetnější základnu orientačních běţců. Toto sportovní odvětví tam patří mezi nejpopulárnější letní sporty a pro kaţdého závodníka je velkým záţitkem závodit v severských terénech. První mezinárodní závody se konaly roku 1932 v Norsku, kdy se utkaly týmy Norska a Švédska. Počátky orientačních sportů v českých a moravských zemích se datují od roku 1950, kdy byly uspořádány první závody pod názvem Pohár Gottwaldova v Chřibech za účasti 200 závodníků. Pořadatelem se stal turisticko-lyţařský oddíl tehdejšího Sokola Svit Gottwaldov (Zlín). Pod názvem Pohár města Zlína se dodnes organizují tyto závody a jsou tak jednou z nejstarších pravidelných soutěţí na světě. Začínalo se chůzí a v hlídkách, nejprve trojčlenných, posléze dvoučlenných, povinné byly batohy se zátěţí (muţi 5 kg, ţeny a dorostenci 3 kg), součástí akce byly různé orientační testy a úkoly. K důleţitým změnám v soutěţním řádu došlo v roce 1960, k dvoučlenným hlídkám se přidali i jednotlivci a byla zrušena povinná zátěţ. Začalo se závodit na vojenských mapách 1 : 50 000 a jako výsledek závodu byl brán pouze dosaţený čas. V roce 1961 dochází k významnému kroku v mezinárodní sféře, kdy byla zaloţena International Orienteering Federation (IOF). První Mistrovství světa v orientačním běhu se pořádalo v roce 1966 ve Finsku, kde nechyběla ani československá výprava. K významným změnám 60. let patří přechod na upravené vojenské mapy s měřítkem 1 : 25 000 a roku 1969 je ustanovena Československá federace orientačního běhu (v roce 1970 přejmenována na Československý svaz orientačního běhu – ČsSOB). Po rozpadu Československa roku 1992 vzniká Český svaz orientačního běhu (ČSOB) a od roku 2010 nese nové jméno Český svaz orientačních sportů (ČSOS). Orientační běh se dlouhou dobu uchází o zařazení do programu olympijských her. Roku 1998 při ZOH v Naganu měl lyţařský orientační běh (LOB) tu čest se představit. LOB má největší naději na včlenění mezi olympijské sporty a v současnosti se usiluje o to, aby se LOB mohl zúčastnit ZOH 2022. Orientačnímu běhu se věnuje okolo 1 milionu lidí na celém světě. V 73 státech je registrováno přes 350 000 závodníků ve více neţ 4 000 klubech. Doménou je především Evropa, mimo ní je nejrozšířenější v USA, Kanadě, Austrálii a v Japonsku [1] [20].

- 11 -

2.3 International orienteering federation (IOF) Mezinárodní federace orientačního běhu IOF zastřešuje národní federace a veškeré jejich členy. Vznikla 21. května 1961 v dánském hlavním městě Kodani z nutnosti sjednotit pravidla pro OB a tvorbu map. K 10 zakládajícím členům patřilo i Československo, za které byl zároveň zvolen do prvního předsednictva Dr. Miroslav Hlaváček. Dalšími prvopočátečními členy byly: Bulharsko, Dánsko, Finsko, Maďarsko, Východní Německo, Západní Německo, Norsko, Švýcarsko, Švédsko. Za člena IOF můţe být přijata pouze jedna právně zaloţená orientační organizace z jedné země, definována jako nezávislý člen Mezinárodního olympijského výboru. Prvním činem IOF bylo prohlášení norské mapy za vzor, coţ znamenalo zejména potvrzení bílé barvy pro les a ţluté pro otevřený terén (doposud byly louky a pole vyjádřeny někdy hnědým či černým rastrem / polotónem, jindy byly lesy zelené a louky bílé). Roku 1965 byl vytvořen i první mapový klíč IOF a v roce 1969 metodický návod k tvorbě map pro OB. V zásadních rysech byl dosti shodný s dnešním pojetím. První mapa zhotovená na počítači se objevila ve Švédsku roku 1986. Rychlým vývojem osobních počítačů se kresba velice rychle rozšířila. Na počátku se pouţívaly universální programy pro vektorové kreslení a od roku 1988 se začal hojně vyuţívat program OCAD. Kaţdá mapa je originálem a nese rukopis svého tvůrce. Různí mapaři zpracují tentýţ prostor ze stejných nebo i různých podkladů odlišně. Cílem IOF je šíření sportu orientačního běhu, podporovat jeho rozvoj a vytvářet i udrţovat atraktivní světové události programu. IOF je spojena se čtyřmi disciplínami: pěším orientačním během, orientačním závodem na horských kolech, lyţařským orientačním během a orientačními závody pro vozíčkáře. IOF bylo uznáno Mezinárodním olympijským výborem v roce 1977. IOF se skládá z mnoha národních orientačních federací, které byly přijaty mezi členy. Od roku 1961, IOF má tu čest přivítat nové země ze všech kontinentů, přičemţ celkový počet členů v současné době činí 73. V posledních deseti letech se členská základna zvýšila o téměř 50%. Veliký rozvoj byl zaznamenán v Asii, Jiţní a Střední Americe, ale také v Africe, kde k IOF se hlásí Keňa, Somálsko a Mosambik. Nejvyšším orgánem IOF je Kongres, který se organizuje v dvouletých intervalech při MS. Kongres pověřuje národní federace pořádáním jednotlivých mistrovství světa. Vizí IOF je dostat orientační běh mezi globálně uznávané sporty, které jsou atraktivní pro celou světovou sportovní scénu. Snem je prosadit OB na letní a zimní olympijské hry [6].

- 12 -

2.4 Český svaz orientačních sportů (ČSOS) Národní federace u nás se nazývá Český svaz orientačních sportů (ČSOS). Hlavním posláním ČSOS je péče o všestranný rozvoj všech orientačního sportů v České republice. Český svaz plní hlavní úkoly, kterým patří organizace soutěţí, zajištění reprezentace, výchova mládeţe, vydávání pravidel, směrnic a metodik, příprava rozhodčích a mnoho dalších. V ČSOS je sdruţeno 211 klubů s více neţ 9 000 členy. Počet registrovaných závodníků v OB dosahuje výš neţ 7 200, v LOB je jich přes 400 a v MTBO přes 650. „Český svaz orientačních sportů“ je novým názvem pro stále jedno a totéţ občanské sdruţení působící v České republice od roku 1990 pod názvem „Český svaz orientačního běhu“. Český svaz orientačních sportů je jedním ze zakládajících členů Mezinárodní federace orientačního běhu (IOF, od roku 1961) a ve světovém orientačním běhu patříme mezi nejúspěšnější země [4] [15].

2.5 Mapová rada ČSOS Mapová rada ČSOS (dříve Mapová rada ČSOB, dále jen MR) byla zaloţena usnesením VH ČSOB ze dne 6. 12. 1997 a zabezpečuje hlavně aktivity související s tvorbou map pro všechny disciplíny orientačních sportů. Mapová rada je partnerem pro jednání s Map Commission IOF. Je sloţena minimálně z pěti členů včetně předsedy, kterého jmenuje P-ČSOS. Vede evidenci nově vzniklých map, evidenci aktivních kartografů, podporuje rozvoj mapování v oblasti, provádí hodnocení nově vzniklých map, vydává Směrnici pro tvorbu a evidenci map ČSOS (platná od 1. 7. 2001), která byla novelizována v únoru 2011. Dále na návrh oblasti schvaluje oblastního kartografa, který plní úkoly určené MR. Mezi ně patří například tyto činnosti: 

řídí a eviduje mapovou činnost v oblasti,



přiděluje evidenční čísla map vznikajících v oblasti



vede evidenci map financovaných ze zdrojů oblasti



vede evidenci aktivních kartografů v oblasti



v určených termínech předává MR poţadované údaje a hodnocení mapové práce v oblasti Mapová rada se stará o správnost a dodrţování zásad vydávání map pro orientační běh.

Všechny mapy se kreslí podle předem sjednaných mapových značek, které jsou stanoveny v ISOM a ISSOM. Další vykonávané funkce MR – archivuje mapy, vede seznam oblastních kartografů, sleduje tvorbu a evidenci map, překládá mapové klíče, pořádá školení začínajících kartografů atd. Archiv map ČSOS je zřízen za účelem uchování všech historicky vydaných map pro OB [8] [17]. - 13 -

3 Základní pojmy v OB 3.1 Tematická mapa pro OB Mapa je základní pomůckou orientačního běţce. Pro závody OB se pouţívají speciálně zpracované podrobné topografické mapy, ve kterých jsou zobrazeny všechny informace potřebné pro závodníka. Pro OB jsou vytvářeny speciální mapy. Mapa by měla obsahovat veškeré objekty, které jsou zřetelné ve skutečnosti při běţecké rychlosti. Musí znázorňovat kaţdý útvar, který by mohl ovlivnit čtení mapy či volbu postupu – terénní tvary, skalní útvary, povrch, průběţnost, základní vyuţití půdy, vodopis, sídliště a jednotlivé budovy, síť pěšin a cest, ostatní komunikační linie a útvary pouţitelné pro orientaci. Podobu mapy určuje norma (závazný předpis) pro příslušnou disciplínu orientačního běhu. V mapách se pouţívají základní barvy – bílá, ţlutá, zelená, hnědá, modrá a černá. Pro účely sportovně technických dokumentů jsou normy souhrnně označovány pojmem „mapový klíč“ (kap. 3.1.1). Mapy jsou navíc doplněny o další údaje: měřítko, ekvidistance (interval sousedních vrstevnic) a stav (období zhotovení). V současné době vyuţíváme převáţně měřítka map 1 : 10 000, 1 : 15 000 a pro sprint 1 : 5 000, 1 : 4 000. Pokud je terén bohatý s mnoha detaily, vyuţívá se map s měřítkem 1 : 7 500. Důleţitá je ekvidistance, která označuje výškový rozdíl mezi dvěma sousedními vrstevnicemi. Nejčastější ekvidistance činí 5 metrů (v mapách označovaná písmenem E). Mapa musí obsahovat severojiţní čáry (magnetické poledníky) a navíc se v ní mohou objevit některá místní jména a okrajový text pro pomoc závodníkovi při orientaci mapy k severu. Text musí být psán od západu k východu a nápisy uvnitř mapy jsou umístěny tak, aby nezakrývaly důleţité objekty, a mají jednoduchý typ písma. Okraje mapy jsou rovnoběţné s magnetickými poledníky a ke zvýraznění magnetického severu můţe být pouţita šipka. Tvorba map pro OB, LOB, MTBO a Trail-O se řídí závazným předpisem „Mapy pro orientační běh“, který je překladem normy „International Specification for Orienteering Maps – ISOM“ vydané IOF v roce 2000, a tvorba map pro orientační sprint musí vyhovovat předpisu „Mapy pro orientační sprint“, který je upraveným překladem normy „International Specification for Sprint Orienteering Maps – ISSOM“ vydané IOF v roce 2006. Mapy pro OB, LOB, MTBO, Trail-O a sprint vydávané v ČR musí být v souladu s těmito normami [17].

- 14 -

3.1.1 Mapový klíč Je stanoven mezinárodní normou a slouţí k dodrţování jednotné formy zákresu mapových a jiných doplňujících značek na mapách pro orientační sporty. Pro dobré porozumění mapy a pohyb závodníků po lese je zapotřebí dobré znalosti mapových značek, jejichţ přehled a definice jsou uvedeny v mapovém klíči podle mezinárodního standardu IOF. Značky jsou děleny do 7 kategorií:

•

Terénní tvary (hnědá barva)

•

Skály a balvany (černá + šedá barva)

•

Voda a bažiny (modrá barva)

•

Porost (zelená + ţlutá barva)

•

Umělé objekty (černá barva)

•

Technické značky (černá + modrá barva)

•

Značky pro dotisk (fialová barva) – více v kap. 3.2.2

Obrázek č. 1 Mapové značky s piktogramy ZDROJ: [12]

Na obr. 1 jsou mapové značky, jak se zobrazují v mapách pro OB (pravý sloupec) a jak se tyto značky prezentují pomocí piktogramů v popisu kontrol (levý sloupec) (více v kap. 3.5). Značky pro dotisk jsou znázorněny v kap. 3.2.2 na obr. 3. - 15 -

3.2 Tratě Trať závodu je souhrn bodů (kontrol – kap. 3.4) a úseků, jimiţ musí závodník během závodu projít. 3.2.1 Znázornění tratě v mapě pro OB Znázornění tratě v mapě je dáno mezinárodním standardem, kde jsou stanoveny přesné rozměry, velikosti a barvy značek, kterými jsou tratě zakreslovány do mapy. V normě je najdeme pod názvem Značky pro dotisk (kap. 3.2.2). Trať závodu není vytyčena v terénu jako v jiných sportech, pouze je zakreslena fialovou barvou v mapě. Příklad zobrazení tratě s pevným pořadím kontrol v mapě je vidět na obr. 2.

Obrázek č. 2 Trať závodu

Start je značen trojúhelníkem, čarami spojená kolečka (kruhová značka) s pořadovými čísly označují kontroly, které trať vymezují, a cíl je zakreslen dvojitým kolečkem. Objekt kontroly se vţdy nachází uprostřed. V terénu se stanoviště kontrol umisťují na význačné situační či terénní objekty (skály, kameny, prameny, světliny, posedy, krmelce, křiţovatky, jámy, kupky apod.). Při delších distancích jsou na vybraných kontrolách připraveny občerstvovací stanice, kde můţe závodník doplnit ztracené tekutiny. Dalšími pouţívanými značkami, doplňující kresbu trati, jsou např. stanoviště první pomoci, zakázaný postup, nepřekročitelná hranice, průchod, přechod, nepřístupná a nebezpečná oblast. Přesné umístění jednotlivých kontrol se dozvíme z popisu kontrol (např. východní roh plotu). Dále je v popisech uvedeno kódové číslo kontroly, podle něhoţ se můţeme při závodě přesvědčit, ţe jsme dorazili na kontrolu, kterou hledáme. - 16 -

Trať se navrhuje tak, aby prověřila fyzickou zdatnost a orientační dovednost závodníka. Orientační obtíţnost tratě odpovídá výkonnostní a věkové úrovni příslušné kategorie. Umístění kontrol a celková koncepce tratí musí vylučovat roli náhody. Délky tratí v jednotlivých závodech se liší v závislosti na charakteru daného terénu, typu závodu a příslušné kategorii. Pro jednotlivé kategorie je předepsán soutěţním řádem předpokládaný čas vítěze, podle kterého se odvíjí délka trati [15] [18]. 3.2.2 Značky pro dotisk Skupina stanovených značek slouţící pro zákres tratě do mapy. Pro elitní kategorie závodů OB se pouţívá tištěný zákres tratí, pro ostatní kategorie mohou být tratě kresleny do mapy ručně. V současné době však převaţuje vyuţití techniky (počítačů) jak pro zákres, tak pro tisk. Velikost značek pro dotisk na obr. 3 je dána pro mapy v měřítku 1 : 15 000. Značky pro dotisk se značí fialovou barvou. Velikost těchto značek na mapách s měřítkem 1 : 10 000 se ponechává. Na závodech pro různě staré závodníky, při kterých jsou současně uţity mapy 1 : 10 000 i 1 : 15 000, můţeme velikost značek na mapách 1 : 10 000 zvětšit na 150% proti mapám 1 : 15 000. Obr. 3 je navíc doplněn o ikonky symbolů, kterými se následně zanášejí dané značky v programu OCAD a OORG [17].

Obrázek č. 3 Značky pro dotisk

- 17 -

3.2.3 Druhy tratí Tratě v pěším OB rozdělujeme dle různých hledisek: 

Podle délky tratí na jednotlivé disciplíny ― závod na klasické trati (ekvivalent anglického termínu „long distance“). ― závod na dlouhé trati (ekvivalent anglického termínu „ultra long distance“). ― závod na krátké trati (ekvivalent anglického termínu „middle distance“). ― závod ve sprintu (ekvivalent anglického termínu „sprint“). ― závod jiné délky (zkrácená trať a další).



Podle pořadí, ve kterém se procházejí kontroly ― závod s pevným pořadím kontrol je typ závodu, kdy závodník musí kontroly absolvovat v pořadí, které je stanoveno pořadatelem (stavitelem). Mezi tyto tratě patří disciplíny sprint, krátká, klasická, dlouhá, zkrácená trať a další. Trať můţe být doplněna rozřazovacími metodami jako např. smyčka, motýlek atd. ― závod s volným pořadím kontrol (scorelauf) je druh závodu, který nemá zadané pevné pořadí kontrol a závodník je můţe absolvovat v jakékoli posloupnosti. Tato varianta závodu je hojně uţívána mezi MTBO. ― kombinovaný závod je kombinací závodu s pevným pořadím kontrol a s vloţenými úseky volně řazených kontrol.



Podle soutěžícího subjektu ― závod jednotlivců – soutěţí jednotlivci nezávisle na sobě. ― závod štafet – soutěţí týmy dvou nebo více členů, kteří absolvují samostatně jednotlivé úseky štafety bezprostředně za sebou v předepsaném pořadí, a platí pro něj přiměřeně pravidla pro závody jednotlivců. Celkový součet všech úseků kaţdé štafety jedné kategorie musí být po posledním úseku stejná [15]. 3.2.4 Tréninkové tratě Pro tréninkové účely se vytvářejí různé typy tratí s klasickou mapou nebo upravenou.

Úprava mapy spočívá například v umazání dané skupiny mapových značek, vyříznutí různých částí mapy. Tréninkové tratě – linie, simulace startů, koridory, okruhy, shluky, scorelauf, vrstevnicovka, atd.

- 18 -

3.3 Závodní kategorie Závodníci jsou na sportovní akci rozděleni do jednotlivých kategorií podle svého pohlaví a věku. Muţské kategorie se označují velkým písmenem „H“, ţenské kategorie písmenem „D“, následnou číslicí se pak vyjadřují věkové omezení v kategorii (tab. 1) [15]. Tabulka č. 1 Závodní kategorie ženy

D10

D12

D14 D16 D18 D20 D21 D35 D40 D45 D50 D55 D60 D65 D70 D75 D80 D85

muži

H10

H12

H14 H16 H18 H20 H21 H35 H40 H45 H50 H55 H60 H65 H70 H75 H80 H85

3.4 Kontrola V

terénu

kontrolu

představuje

oranţovo-bílý

látkový

lampion

o

velikosti

30 x 30 cm. Ten se zpravidla umisťuje na kovový nebo dřevěný stojan, kde je také štítek s kódovým číslem kontroly a elektronické zařízení pro záznam času průběhu závodníka [15].

Obrázek č. 4 Kontrola

3.5 Popisy kontrol Popisy kontrol jsou nezbytným vybavením pro potřeby závodníka a slouţí mu k lepšímu dohledání kontroly. Popisy obsahují celou řadu údajů – začátek orientace, přesné umístění kontrol, kód kontroly, délku a typ doběhu do cíle, informace o délce trati, převýšení, povinné úseky, výměny mapy, občerstvovací stanice atd. Z těchto informací je nejdůleţitější kód kontroly, který se musí vţdy shodovat s kódem umístěným na kontrole. Popisy kontrol dělíme na piktogramové (obr. 5 a) a slovní (obr. 5 b). Piktogramové popisy kontrol vyuţívají stanovených symbolů pro znázornění mapových značek vyuţitých v mapě. V předchozí kap. 3.1.1 na obr. 1 jsou vidět přiřazené piktogramy k daným mapovým značkám. Jednotlivé piktogramy a způsob jejich pouţití v popisu kontrol jsou definovány v předpisu Popisy kontrol IOF. Slovní vyjádření - 19 -

popisů se často vyuţívá při pořádání školních závodů, kde se pohybují mnohdy úplní začátečníci. Popisy kontrol lze umisťovat přímo na mapu nebo tisknout samostatně. Výdej těchto popisů se liší typem závodu (odběr na shromaţdišti, startu nebo se nacházejí na mapě – příloha č. 8). Velikost symbolů by měla být čitelná, hlavně pro veteránské kategorie.

a)

b) Obrázek č. 5 Popisy kontrol a) piktogramové, b) slovní

- 20 -

4 Program OCAD a OORG Tato kapitola se zabývá popisem programů OCAD a OORG. Programy se svým vyuţitím navzájem překrývají, coţ je vidět na jednoduchém schématu na obr. 6.

Obrázek č. 6 Schéma programů

4.1 OCAD Vektorový kartografický počítačový program, který byl původně vytvořen na tvorbu map pro orientační běh a postupem času byl zobecněn pro širší produkci různých druhů map. Pochází z dílny společnosti OCAD AG a je úspěšně vyuţíván ve více neţ 65 zemích v nejrůznějších odvětvích. Je dostupný ve čtyřech verzích VIEWER, CS, STANDARD a PROFESSIONAL s podporou ve 13 jazycích včetně češtiny [10].

POPIS A HISTORIE Historii začal psát švýcarský programátor Hans Steinegger ve své firmě Steinegger Software roku 1992. Roku 2005 byla tato firma převedena na společnost OCAD AG. Program svojí jednoduchostí, cenovou dostupností, malými nároky na výkon počítače a velmi intuitivním pojetím se stal uznávaným kartografickým programem, který pouţívá velká většina kartografických společností v České republice a v celém středoevropském regionu. Je vyuţíván pro tvorbu plánů měst, turistických map, automap, map pro orientační běh a dalších produktů. Program OCAD nabízí celou řadu funkcí a moţností pro jednoduchou správu podkladových a digitálních map, tvorbu kartografických znaků a především velmi nenáročnou a přesto přesnou tvorbu samotné kresby mapy. Zpočátku byla prováděna digitalizace podkladů pomocí tabletu. Revoluční změnou byla verze 5, která umoţňovala obtahovat naskenovaný

- 21 -

podklad na monitoru pomocí myši. Po dvaceti letech si program prošel mnoha aktualizacemi, rozšířením a v dnešní době uţ máme k dispozici na trhu verzi OCAD 10 a testovací verzi 11. V aktuální době je OCAD strukturován do dvou velkých skupin z pohledu vyuţitelnosti. Jednu část tvoří samostatná tvorba kartografických děl, kdy dochází ke kresbě mapového díla. Druhá část nám umoţňuje pracovat s vytvořenými mapami jako podkladem, na který umisťujeme závodní tratě pro orientační běh. Tato struktura je zavedena aţ od roku 2002 ve verzi programu OCAD 8. x a vyšší, kde nalezneme oddíl stavba tratí. Tím vyuţitelnost programu oslovila větší záběr orientačních běţců, kteří se nezabývají pouze mapováním, ale i stavbou tratí. Speciálně pro stavitele tratí firma OCAD AG vytvořila levnější adaptaci programu OCAD s příponou CS (Course Setting). Tato verze nabízí podporu v celé oblasti stavby tratí, od počátku aţ po export, tisk tratí. Je vybavena přednastavenými šablonami dle daných specifikací Mezinárodní federace pro orientační běh (IOF – ISOM 2000, ISSOM 2007 a Popisy kontrol IOF 2004). Vyuţití naleznou všechny orientační sporty jako pěší, lyţařský, závody horských kol a tělesně postiţených [10] [16]. Tabulka č. 2 Přehled cen programu OCAD 10

VERZE

CENA EURA

CZK

FREE

ZDARMA

CS

36 €

900 Kč

STANDARD

430 €

10 750 Kč

1 022 €

25 550 Kč

578 €

14 450 Kč

VIEWER

PROFESSIONAL ACADEMIC

*Pozn.: Cena přepočtena při kurzu 1 € = 25 Kč

Cena programu se pohybuje v závislosti na verzi. Veškeré ceny jsou udávány za koupi nové licence. Cena za upgrade je niţší podle verze, z jaké má být aktualizována. Nově je moţnost zdarma staţení verze OCAD Viewer, který nám poslouţí k prohlíţení a drobné editaci uţ vytvořených souborů OCD.

- 22 -

4.2 OORG (Orienteering Organiser) Autorem programu je český programátor Ing. Zbyněk Černín, který vytvořil program díky mnohaletým zkušenostem v oblasti orientačního běhu. OORG je uţíván v 18 zemích a je podporován v 16 jazycích včetně češtiny. Je to kompletní software pro celkové pořádání orientačních

závodů,

který

je

dostupný

ve

třech

verzích

BASIC,

STANDARD

a PROFESSIONAL [14]. POPIS A HISTORIE Historie softwaru, který je dnes znám pod názvem Orienteering Organiser, se začala psát v roce 1988 v oddíle TJ Zbrojovka Vsetín. Impulsem pro vývoj software bylo usnadnění a urychlení přípravy závodu. Dříve se běhalo s papírovými průkazy, které se ručně připravovaly, ručně se psala a losovala startovní listina, výsledky, evidence plateb, prováděla se kontrola raţení, mapy s tratěmi se kreslily ručně a bylo zapotřebí velké pečlivosti k zákresu. Výše zmíněné činnosti byly velice náročné na čas, a proto vznikla první verze programu na počítači ZX-Spectrum. Program se tehdy jmenoval Čadovina 1-3 podle tehdejšího tahouna oddílu Miroslava Čady, který obstarával do té doby velkou část těchto činností ručně. První závod zpracovaný v tomto programu byl v roce 1988. Dalšího vývoje se zhostil uţ zmiňovaný Zbyněk Černín, který s rozvojem počítačů a zvyšováním výkonu PC začal program převádět do platformy kompatibilního PC. První verze byly psány v jazyku Pascal s čistě textovým prostředím MS DOS. Větší paměť dovolila další usnadnění práce pořadatelům, a to v přípravě tratí. Program umoţňoval tisk popisů kontrol a tisk tratí na perovém plotru. Program pro zpracování závodu na platformě PC, který obstarával podobnou funkci jako Čadovina 1-3, se nazýval ZČEzávod spustitelný pod operačním systémem MS DOS. První OB takto připravený se povedl v roce 1991. Od verze 4 začaly oba programy vyuţívat prostředí oken Turbo Vision. V této době byl jiţ implementován zárodek budoucí stavby tratě přímo na mapě (toto zobrazování v grafickém reţimu v MS DOSu bylo stále velmi pomalé). V roce 1999 se poprvé objevil v České republice systém elektronického raţení EMIT a pro potřeby závodů elity byl tehdy program ZČEzávod rozšířen o podporu pro tento systém. O rok později pořadatelé z OK Chrastava jako první dostali nabídku vyzkoušet nově se rozvíjející systém SPORTident, tudíţ byl program doplněn o podporu pro tento systém. Další velký zlom nastal s příchodem nového operačního systému Windows 95, do kterého byly oba programy převedeny pod známý název Orienteering Organiser. První oblastí programu byla podpora stavby tratí, protoţe grafické prostředí Windows nabízelo nové moţnosti - 23 -

a dalo se stavět přímo na obrazovce se znázorněnou podkladovou mapou. Program začal podporovat uţitečné funkce jako např. měření délek trati, vyuţití kontrol atd., které byly dříve počítány ručně. První závod byl zpracován programem OORG 6 v roce 1997 a verze programu byla oficiálně k dispozici od roku 1998. Na jaře roku 2000 po oslovení firmou AES GmbH vyvíjející systém SPORTident došlo k rozšíření programu v oblasti animace závodníků na trati dle mezičasů poskytnutých z elektronického raţení. Vše bylo zdárně přichystáno a pouţito na JMS ve verzi 7. Dalším velkým krokem byla webová verze animací, která byla připravována pro pořadatele mistrovství světa ve Švýcarsku v roce 2003 ve verzi 9. Postupem času musely verze reagovat na nutnost podpory nejnovějších technologií SPORTidentu či nových disciplín, které vznikaly v oblasti orientačních sportů. Po přestěhování autora do oblasti Seattlu byl program upravován podle potřeb místních pořadatelů. Závody v USA jsou v podstatě komorní s menším počtem závodníků. Registrace závodníků není vyţadována, a tak se data většinou zadávají v okamţiku vyčtení elektronického průkazu. To vyţadovalo naprogramování funkcí k rychlému vloţení dat závodníka, automatické detekce tratě dle raţení či vícenásobné pouţití průkazu. Tyto změny se objevily ve verzi 11. Poslední veliká úprava, která bude k dispozici v nadcházející verzi 12, byla úprava programu pro pořadatele mistrovství Německa tříčlenných hlídek v roce 2012. Verze 12 bude také obsahovat podporu závodu dvojic pro závody MTBO či rogainingu. V současné době se program nadále vyvíjí, nejčastěji podle zpětných vazeb uţivatelů a závodníků orientačních sportů. I kdyţ program pokrývá velkou část spektra potřeb pořadatelů závodů v orientačním běhu, pořád je po 24 letech stále co vylepšovat [3]. Tabulka č. 3 Přehled cen programu OORG 11

CENA

VERZE

EURA

CZK

BASIC

160 €

4 000 Kč

STANDARD

240 €

6 000 Kč

PROFESSIONAL

320 €

8 000 Kč

*Pozn.: Cena přepočtena při kurzu 1 € = 25 Kč

Cena programu se pohybuje v závislosti na verzi. Je moţné zakoupení licence za zvýhodněnou cenu nabízenou ČSOS. Jinak jsou veškeré ceny udávány za koupi nové licence. Jako u programu OCAD je moţná aktualizace za sníţenou cenu.

- 24 -

5 Stavba tratí v programech OCAD a OORG V této kapitole jsou popsány programy OCAD a OORG z pohledu stavby tratí pro orientační běh, i kdyţ tyto programy nabízejí mnohem větší záběr a moţnosti nejen pro stavitele tratí, ale jsou pouţívány i kartografy, pořadateli závodů atd. Jednotlivé podkapitoly jsou přibliţně seřazeny chronologicky podle úkonů, které naznačují postup prací při stavbě tratí. Pro přehlednost a snadné porovnání obou z programů, bude vţdy podkapitola rozdělena na další dva odstavce OCAD a OORG. Nejdříve bude řešen program OCAD a hned za ním bude následovat řešení v programu OORG. Zvýrazněné písmo pomocí kurzívy představuje cestu k daným nástrojům, funkcím, oknům a má slouţit k lepší orientaci v programech.

5.1 Založení nové kresby (závodu) OCAD (Soubor – Nový) – po spuštění aplikace OCAD 10 se objeví šedá pracovní plocha. Pro zaloţení nového závodu slouţí roletové menu Soubor, kde se zvolí příkaz Nový. Provedením této operace se znázorní okno, které nabízí otevřít novou kresbu mapy či novou stavbu tratí (obr. 7). Vybereme Stavbu tratí s vhodně zvolenou předdefinovanou šablonou se značkovým klíčem pro různá měřítka (ISOM 2000.ocd, ISSOM 2007.ocd). Při zaloţení nové kresby je důleţité, jaké měřítko bude vyuţito při daném orientačním závodě a jaký druh závodu bude pořádán např. sprint, krátká, klasika či závod vozíčkářů. Pokud potřebujeme pracovat se značkovým klíčem pro jiný typ měřítka či vyuţít různé symboly, lze některé značky převzít, jiné upravit a další vytvořit nově (PTM – enlarge/reduce).

Obrázek č. 7 Nová mapa (OCAD)

- 25 -

OORG (Soubor – Nový závod) – po spuštění programu OORG nejprve zaloţíme nový závod a nastavíme údaje o závodě v tabulce Nastavení závodu (obr. 8). Mezi tyto informace patří například název závodu, den konání, start závodu, stavitel tratí atd.

Obrázek č. 8 Nastavení závodu (OORG)

5.2 Pracovní prostředí Znalost pracovního prostředí je důleţité pro správnou orientaci a efektivnost práce v daném programu. Oba programy jsou velice podobně koncipovány, a tudíţ znalost práce v jednom programu usnadní práci v druhém. 

Hlavní menu je tvořeno roletovými nabídkami, kde jsou schovány veškeré funkce a nástroje, které mají své ekvivalenty i v nástrojových lištách.



Standardní lišta obsahuje základní nástroje.



Lišta úprav nabízí mnoho uţitečných editačních nástrojů.



Lišta zobrazení napomáhá uţivateli k lepší orientaci a přehledu na pracovní ploše.



Stavový řádek ukazuje aktuální pozici (souřadnice) kurzoru a další informace.



Paleta symbolů znázorňuje objekty pouţívané při stavbě tratí.



Seznam všech objektů vyuţitých v pracovním prostředí, slouţí k sestavování sledů kontrol, napomáhá lepší orientaci a nalezení vybraného objektu.



Popisy kontrol.



Tvorba tratí umístěná v pravé části programu slouţící k vytváření, mazání, prohlíţení, editování, sledování parametrů jednotlivých tratí (převýšení, délka) a zamykání tratí.



Panel stavby tratí = paleta objektů + seznam všech objektů + tvorba tratí. - 26 -

OCAD – pracovní prostředí v módu programu ke Stavbě tratí pro orientační běh. Lišty si je moţné přizpůsobit dle vlastní vyuţitelnosti jednotlivých nástrojů, nevyuţívané nástroje vynecháme z nabídky přes nastavení (Možnosti – Preference – Nástrojové lišty).

Obrázek č. 9 Pracovní prostředí (OCAD)

OORG – má také mnoho palet, ale pro naše účely vyuţijeme pouze Hlavní menu, Standardní lištu, Lištu zobrazení, Tiskovou lištu, Panel stavby tratí a Stavový řádek.

Obrázek č. 10 Pracovní prostředí (OORG)

- 27 -

5.3 Nastavení parametrů pro stavbu tratí Mezi nejdůleţitější parametry patří měřítko mapy, od kterého se dále odvíjí výpočet dalších údajů jako například výpočet délky tratě. Měřítko mapy udává poměr zmenšení nezkreslené délky v mapě k odpovídající délce ve skutečnosti. Ve zvoleném měřítku se následně mohou tisknout mapy a tratě. Měřítko je moţno v průběhu zpracování měnit, při čemţ lze téţ nastavit, zda se budou měnit také proporce jednotlivých symbolů nebo pouze dojde ke změně poměru souřadnic skutečných a v mapě [16] [18]. OCAD (Mapa – Měřítko a souřadnicový systém) – v menu si vybereme Měřítko mapy, Papírové souřadnice nebo reálný Souřadnicový systém. Souřadnicový systém slouţí pro import dat z GPS a navíc nová verze programu uţ podporuje souřadnicový systém S-JTSK a dále S-42/83. Jinak lze nastavit systém UTM. Pro připojení mapového podkladu je moţné přepnout souřadnice, které se zobrazují ve stavovém řádku na souřadnice reálné s libovolně nastavitelným posunem X a Y od počátku. To se vyuţije při připojování souřadnicově umístěných rastrů (podmínkou jsou metrické souřadnice, např. UTM, S-42 nebo S-JTSK se zápornými prohozenými souřadnicemi kvůli matematickému vyjádření rovinného souřadnicového systému – jiná orientací os) [16].

Obrázek č. 11 Nastavení parametrů pro stavbu tratí (OCAD)

- 28 -

OORG (Možnosti – Stavba tratí) – nastavení parametrů tratí a další úpravy se provádí přes okno Nastavení tratí (obr. 12). V tomto okně si zvolíme Měřítko mapy, Automatický výpočet délek, Automatické sčítání převýšení, První kód, vzdálenost K mapám (m).

Obrázek č. 12 Nastavení parametrů pro stavbu tratí (OORG)

5.4 Podklady Abychom mohli stavět tratě, je potřeba mapového podkladu, na kterém se staví a umisťují tratě. Mapových podkladů můţe být celá řada, ale nejčastěji vyuţívané jsou mapy ve vektorovém formátu OCD nebo rastrovém BMP. OCAD (Podklad – Možnosti) – podporuje velkou škálu formátů podkladových map. Tyto podklady mohou být souřadnicově umístěny nebo je můţeme pomocí identických bodů georeferencovat (vyuţití 1-12 bodů). Také program umoţňuje přímo skenovat mapový podklad do programu. Dále lze s podklady provádět mnoho úprav v okně Možnosti podkladu, které otevřeme přes Podklad – Možnosti. Operace s podklady spočívají v nastavení průhlednosti, viditelnosti, tlumení atd. [10]. Podporované formáty:

•

BMP (*.bmp;*.dib)

•

GIF soubor (*.gif)

•

JPEG soubor (*.jpg;*.jpeg)

•

TIFF soubor (*.tif;*.tiff)

•

Mapové soubory (*.ocd)

•

Zaheslovaný soubor OCAD (*.eocd)

•

BPW, TFW, JGW, GFW – World Files for Georeferenced Raster Maps - 29 -

OORG (Soubor – Otevřít mapu) – je omezen pouze na mapy v rastrovém formátu BMP. Pro kvalitní práci se doporučuje minimální rozlišení 300 DPI [14].

5.5 Zanášení objektů do mapy Prvním krokem k sestavování tratí je potřeba zanést veškeré objekty (kontroly, start, cíl, atd.) do mapy, ze kterých se následně spojují tratě.

OCAD – objekty zanášíme na podkladovou mapu pomocí Režimu křivka

vybraný v Liště

úprav a zvolením příslušného objektu v paletě symbolů (obr. 13). Objekt je do mapy vloţen kliknutím na místo, kde ho chceme mít. Podobně si počínáme u objektů, které jsou liniového rázu (ty vkládáme kliknutím a taţením ve směru tečny ke křivce). Pokud objekt špatně umístíme, lze ho klávesou DELETE odebrat nebo ho můţeme pouze LTM přesunout.

Obrázek č. 13 Paleta symbolů (OCAD)

OORG – objekty jednoduše zanášíme vybráním příslušné ikonky v Panelu stavby tratí (obr. 14) a kliknutím na místo v mapě. Objekt můţeme stejným způsobem odebrat nebo smazat jako v OCADu.

Obrázek č. 14 Panel stavby tratí (OORG)

- 30 -

5.6 Vytvoření tratí Vytvoření tratí spočívá ve správném vybrání zanesených objektů v mapě, čímţ se vytvoří sled (seznam) objektů. Sledy lze vytvářet přímo v pracovním okně zvolením příslušného objektu či stavět tratě z kódů (nejčastěji pomocí Seznamu všech objektů). Programy si následně vypočítají délku automaticky. Pozor se musí dát na vybrání správného měřítka. OCAD (Trať – Tratě) – v okně Tratě přidáme novou trať a pojmenujeme ji. Tím je vytvořena nová trať bez objektů. Pak musíme vybrat nově vytvořenou trať v pravé části programu v paletě Trať (obr. 15). K ní přidáváme objekty buď dvojklikem z mapy nebo ze Seznamu všech objektů. Na obr. 15 je také vidět sled objektů, které trať obsahuje. Prohlédnutí a kontrola celé tratě se provádí přes tlačítko Náhled.

Obrázek č. 15 Tvorba tratí (OCAD)

OORG – tratě se vytvářejí v pravém Panelu stavby tratí pomocí ikonky

, kdy zároveň

dochází k pojmenování. Postup je dále stejný jako u programu OCAD, kdy se vybere příslušná trať, ke které chceme následně přidávat zanesené objekty. 5.6.1 Stavba tratí z kódů kontrol Funkce se vyuţívá při převodu z tištěné do elektronické verze (tratě postavené nad mapou se převedou rychleji do elektronické podoby). Nevýhoda této metody spočívá ve snadném zanesení chyb. Lze ji pouţít jen pro stavbu tratí jednotlivců. - 31 -

5.7 Čísla kontrol Umístění čísel provede automaticky program a čísla jsou situována přibliţně do míst osy tupého úhlu, který tvoří spojnice kontrol. Číslo kontroly lze lehce přemístit v náhledu na trať pomocí označení a přesunutí definičního bodu. 5.7.1 Formáty číslování kontrol Různé formáty čísel se vyuţívají dle potřeby dané disciplíny (obr. 16 a 17). U pěšího orientačního běhu s pevným pořadím kontrol se především vyuţívá pořadové číslo kontroly (1, 2, 3, …) a kód je umístěn v popisech. Závody s volným pořadím číslují kontroly pomocí kódu kontroly (31, 32, 33, …). Jinak tomu je u disciplín MTBO a LOB, kde se kontroly označují jak pořadovým číslem, tak kódem kontroly (1-31, 2-32, …). Je to dáno tím, ţe při MTBO a LOB se nacházejí kontroly především na cestě, a tudíţ nejsou zapotřebí další informace o umístění kontroly (popisy kontrol). OCAD (Trať – Možnosti tratí) – moţnosti nastavení číslování.

Obrázek č. 16 Formát čísel (OCAD) ZDROJ: [10]

OORG (Možnosti – Stavba tratí) – moţnosti nastavení číslování.

Obrázek č. 17 Formát čísel (OORG)

- 32 -

5.7.2 Zaměnitelné kódy kontrol V OB musí být kaţdá kontrola označena kódovým číslem, které je připevněno a napsáno tak, aby ho při raţení závodního průkazu mohl závodník snadno přečíst. Čísla menší neţ 31, větší neţ 599 a čísla, která lze zaměnit při otočení (např. 66, 68, 86, 89, 98, 99, 161, 191 ap.), se nepouţívají [15]. OCAD – automaticky čísluje od kontroly 31 a to je vše, co provádí ohledně zaměnitelnosti kódů. Dovolí uţivateli vytvořit kontrolu s jakýmkoliv číslem i textem. Po stránce kontroly před případnými chybami není v této oblasti zabezpečen a stavitel si musí dávat pozor, aby zaměnitelné kódy kontrol vynechal. OORG – program automaticky vyřazuje snadno zaměnitelné kódy kontrol a nepřipustí zanesení jiného kódu neţ v intervalu 31 – 599. 5.7.3 Zaměnitelná pořadová čísla kontrol Tento problém je řešen pomocí tečky u zaměnitelných čísel, jako jsou například 6 a 9. Tato drobná úprava slouţí závodníkovi k lepší přehlednosti a chrání ho před případnou špatnou identifikací kontroly. Názorný příklad umístění kontrol se zaměnitelnými pořadovými čísly blízko sebe je vidět na obr. 18.

Obrázek č. 18 Záměna kontrol

OCAD (Trať – Možnosti tratí) – tečka lze nastavit, ale pak se bude vyskytovat za kaţdým číslem. OORG (Možnosti – Stavba tratí) – tečka lze nastavit pouze pro čísla 6, 8 a 9.

- 33 -

5.7.4 Zámek kontrol a tratí Tyto dvě funkce se uplatňují v závěru stavitelských prací, kdy všechny tratě jsou postaveny a kontroly zůstávají na objektech, nad kterými jsou vycentrovány. Slouţí k ochraně před nevyţádanými zásahy (omylnou, nechtěnou) chybou, například v posunutí kontroly nebo ubrání či přidání kontroly k trati. Při aktivaci zámku pro objekty dochází k ukotvení všech kontrol, startů, cíle a dalších prvků. Při snaze posunout objektem se chová jako nečinný. Kdyţ vyuţijeme zámku pro tratě, nelze provádět ţádné úpravy ve sledu kontrol a při snaze něco editovat, vyskočí oznámení s textem Trať je zamčená.

OCAD (Pravá paleta – Objekt, Trať) OORG (Paleta zobrazení – Zámek kontrol) (Panel stavby tratí – Zámek) 5.7.5 Změna kódu kontroly Změna kódu kontroly se vyuţívá například při zjištění podobných kódů kontrol blízko sebe. Změnou kódu je odstraněna nevyţádaná záměna kontrol závodníkem. OCAD (Pravá paleta – Objekt) OORG – změna kódu kontroly se provádí přes PTM nad danou kontrolou s vybráním vhodného příkazu. 5.7.6 Hledání dané kontroly Tato funkce se někdy hodí v závodech s velkým počtem kontrol, kde hledání v pracovním prostředí je sloţité pro nepřehlednost. OCAD – řeší tuto funkci přes označení kontroly v Seznamu všech objektů. OORG (Stavba tratí – Hledat kontrolu) – nástroj, kam zadáme kód kontroly.

- 34 -

5.8 Doplňující značení v mapách Mimo trať se v mapě objevují další doplňující značky jako například povinný úsek, zakázaný postup, nepřístupné a nebezpečné oblasti, označení mapy kategorií, číslo štafety, popisy kontrol atd. Obrázky jsou doplněny ikonkami, kterými se dané značení zanáší do mapy. 5.8.1 Občerstvovací stanice, stanoviště první pomoci Umístění občerstvovací stanice a stanoviště první pomoci, které se nenalézají na kontrole. Pokud se stanoviště nacházejí na kontrole, v mapě se nevyznačují a umisťují se do popisu kontrol (viz pravý roh obr. 19, kde je stanoviště situováno na kontrolu č. 6) [15].

Obrázek č. 19 Občerstvovací stanice, stanoviště první pomoci

5.8.2 Povinné úseky, průchody Část trati, kterou musí závodník absolvovat po vyznačené trase „povinný úsek“ (doběh do cíle, průběh přes shromaţdiště, nebezpečné úseky apod.), nebo povinný průchozí bod, kterým musí závodník projít „povinný průchod“ (podchod, přechod apod.). Pokud závodník neproběhne úsek po celé délce, je diskvalifikován. V terénu se pouţijí oranţovo-bílé fáborky a v mapě se značí přerušovanou fialovou čarou (obr. 20) [15].

Obrázek č. 20 Povinný úsek s průchodem

- 35 -

5.8.3 Nepřístupná oblast Prostor, do kterých je zakázán vstup všem účastníkům sportovní akce jako například vymezené paseky, chráněná území apod. (obr. 21). Hranice zakázaných prostorů se zakreslují do závodní mapy tak, aby byly pro závodníka jednoznačně rozpoznatelné v terénu. Pokud tomu tak není, znázorňuje se hranice v mapě souvislou čarou a v terénu je spojitě vyznačena páskou [15]. 5.8.4 Nebezpečná oblast Oblast představující nebezpečí pro závodníka jako například blízkost lomu nebo vysokých skal. Značí se křiţujícími úhlopříčnými čarami (obr. 22).

Obrázek č. 21 Nepřístupná oblast

Obrázek č. 22 Nebezpečná oblast

5.8.5 Kategorie, číslo štafety a úseku Mapa musí být zřetelně označena kategorií, pro kterou je zakreslená trať určena. Pro štafety navíc umisťujeme na mapu číslo štafety a označení úseku (14.1 – č. 14 udává číslo štafety a č. 1 vyjadřuje první úsek). Úsekem štafety se rozumí část celkové trati absolvovaná jedním závodníkem (např. tříčlenné štafety běţí 3 úseky).

Obrázek č. 23 Označení map

- 36 -

5.9 Editace Editace (úpravy) tratě se provádějí pro lepší estetický vzhled či pro zviditelnění potřebných mapových detailů k orientaci. OCAD řeší úpravy označením daného objektu a zvolením vhodného nástroje v Liště úprav a OORG jde na úpravy přes příkazy objevující se po kliknutí na objekt PTM nebo v pravém menu programu. 

Mazání tratí, objektů – označení objektu a pouţití klávesy DELETE nebo PTM.



Přerušení kolečka – k odstranění části zákresu tratě, která překrývá důleţitý objekt potřebný k orientaci závodníka (obr. 24).

Obrázek č. 24 Úprava kolečka pomocí nůžek



Přerušení spojnice kontrol – obdobná úprava jako u předchozího příkladu.



Ohyb (odklon) čáry – při komplikaci stavby tratí (spojnice jde přes jinou kontrolu) lze odklonit spojnici přidáním bodu (obr. 25).

Obrázek č. 25 Úprava spojnice kontrol

- 37 -

5.10 Parametry tratí Jednotlivé tratě jsou charakterizovány délkou tratě, převýšením a počtem kontrol. Tyto parametry jsou odlišné pro různé druhy disciplín (tratí) a hlavně závislé na terénu (rovinatý, středně kopcovitý, horský). Délka a převýšení jsou pouze informativní údaj o trati.

5.10.1

Délka

Délka tratě je součet vzdušných vzdáleností úseků mezi startem, mapovým startem, jednotlivými kontrolami v předepsaném pořadí, cílem a se započtením povinných úseků. U závodu s volným pořadím kontrol se předpokládá délka ideálního průchodu závodníka kontrolami. Programy měří délku automaticky po spojnici jednotlivých kontrol (vzdušná čára – nejkratší vzdálenost mezi kontrolami). Délka je udávána v kilometrech s přesností 3 desetinných míst. Tuto délku lze ručně editovat v příslušné tabulce [15].

5.10.2

Převýšení

Převýšení tratě je minimální vzdálenost ve vertikálním směru, kterou je závodník nucen vystoupat na ideálním postupu, a je udáváno v celých metrech. Nejčastější způsob výpočtu převýšení je ruční, kdy stavitel počítá stoupající vrstevnice na ideálním postupu. Program OCAD dále podporuje automatický výpočet převýšení, ale s podkladem DEM (Digital Elevation Model). Kontrole je přiřazena nadmořská výška a z ní je vypočteno převýšení, které by mělo být celkově vztaţeno k ideálním postupům na trati a ne výpočtem výškových rozdílů mezi jednotlivými kontrolami, coţ dělá OCAD. Pro plošné terény se dá vyuţít, ale u členitějších terénů dochází k problémům [7] [15]. OCAD – aktuální přehled je vidět v pravé části programu pro právě vybranou trať společně se schématem (sled kontrol).

Obrázek č. 26 Parametry a schéma klasické trati a štafet

- 38 -

OORG – přehled o aktuálních parametrech jednotlivých tratí najdeme v pravém panelu. Tabulka s parametry se pro jednotlivý typ tratí mění a poskytuje různé hodnoty. Níţe jsou vidět na obr. 27 tabulky pro klasickou trať s pevným pořadím kontrol a pro štafety. Tabulka pro štafety obsahuje navíc počet úseků, větvení a délku nejdelší a nejkratší varianty. Naproti tomu klasická trať uvádí počet uzlů, které na trati vzniknou.

Obrázek č. 27 Parametry klasické trati a štafet

5.11 Správa tratí a kategorií 5.11.1

Tratě

Ke správě a přehledu o vytvořených tratí máme tabulku Tratě. V této tabulce můţeme měnit název tratě, pouţité převýšení, typ tratě, počet úseků, přidat délku navíc. OCAD navíc nabízí sloupec s výběrem typu závodu (běţná trať, štafety a jednočlenné štafety). OCAD (Trať – Tratě)

OORG (Stavba tratí – Tratě)

Obrázek č. 28 Tabulka tratě (OCAD)

Obrázek č. 29 Tabulka tratě (OORG)

- 39 -

5.11.2

Kategorie

Tabulka Kategorie slouţí k vytvoření kategorií, přiřazení tratí k nim a zadání počtu závodníků k jednotlivým kategoriím. Zadáním počtů lidí získáme uţitečné informace pro statistiky např. vytíţení kontrol, postupů atd. OCAD (Trať – Kategorie).

OORG (Stavba tratí – Kategorie).

Obrázek č. 30 Tabulka kategorie (OCAD)

Obrázek č. 31 Tabulka kategorie (OORG)

5.12 Statistiky Statistiky pro stavitele tratí jsou nedílnou součástí pomůcek ke kvalitní tvorbě závodních tratí. Pomáhají sledovat dodrţování zásad stavby tratí a dále pravidla orientačního běhu. Statistiky získají větší váhu, kdyţ stavitel má k dispozici přibliţné počty závodníků v jednotlivých kategoriích.

5.12.1

Všeobecné statistiky

Počet kontrol, tratí, kategorií – základní, souhrnný přehled o závodě. Protisměrné úseky trati – kvalitní tratě by měly mít co nejméně protisměrných úseků trati (postupů) nebo nejlépe ţádné. Takovéto úseky zjednodušují závodníkům dohledávku kontrol. Nejkratší vzdálenosti mezi kontrolami – tato funkce pomáhá hlídat minimální vzdálenost mezi kontrolami, která je stanovena pravidly OB. - 40 -

5.12.2

Jednotlivci

Využití postupu – zadáním příslušné dvojice kontrol, jeţ tvoří postup, dostaneme výpis všech tratí a kategorií s počtem závodníků, které tento postup mají na své trati. První kontroly – výpis prvních kontrol obsahuje číslo kontroly, název kategorie a tratě. Tento výpis je velice důleţitým pro zvolení správného počtu rozbíhajících kontrol a vyuţívá se při tvorbě startovní listiny pro daný závod. Využití kontrol – seznam všech pouţitých kontrol s údaji o počtu tratí, kategorií a lidí, kteří přes kontrolu poběţí. Stavitelům slouţí k odhalení přetíţených či málo vyuţitých kontrol. Použití kontroly – údaje o vybrané kontrole (pořadí kontroly na dané trati, kategorii, počet závodníků probíhající přes tuto kontrolu).

5.12.3

Štafety

Délka úseků štafet – seznam shrnuje veškeré kategorie s jednotlivými délkami úseků, celkovou délku štafety, nejkratší, nejdelší úsek a rozdíl mezi nimi jak v metrech, tak v procentech. Stoupání úseků štafet – seznam shrnuje veškeré kategorie s převýšením pro kaţdý úsek, celkové převýšení štafety, největší, nejmenší stoupání a rozdíl mezi nimi jak v metrech, tak v procentech. Kódy úseků štafet – číslo a rozdělení úseků s kódy všech kontrol. OCAD (Trať – Statistiky trati a závodu)

OORG (Stavba tratí – Seznamy)

Obrázek č. 32 Statistiky trati a závodu (OCAD)

Obrázek č. 33 Statistiky ve formě seznamů (OORG)

- 41 -

Tabulka č. 4 Statistiky

štafety

jednotlivci

všeobecné

Statistiky

OCAD 10

OORG 11

počet kontrol

✓

okno statistiky

✓

součet – seznam kontrol

počet tratí

✓

okno statistiky

✓

okno tratě

počet kategorií

✓

okno statistiky

✓

okno kategorie

nejkratší vzdálenost mezi kontr.

✓

okno statistiky

×

–

protisměrné úseky trati

✓

okno statistiky

✓

vyuţití postupu

vyuţití a pouţití kontrol

✓

okno statistiky

✓

výpis

vyuţití postupu

×

–

první kontroly

✓

výpis tratí

✓

výpis

délka úseků štafet

✓

výpis – export

✓

výpis

stoupání úseků štafet

× ×

jednotné převýšení

✓

výpis

obecně pro všechny úseky

✓

výpis i podle úseků

kódy úseků štafet

✓ výpis - zadání dvojice kontrol

5.13 Popisy kontrol Oba programy nám dovolí vytvořit popisy jak ve formě piktogramů, tak i v podobě obyčejného slovního textu. Popisy kontrol lze umisťovat přímo na mapu nebo tisknout samostatně.

5.13.1

Piktogramové popisy

OCAD – zadávání popisů kontrol se řeší v pravé paletě programu, kde v poli Popisu kontrol nastavujeme příslušné piktogramy do určených políček (obr. 34).

Obrázek č. 34 Tvorba piktogramů

- 42 -

Program OCAD dále umoţňuje automatickou tvorbu popisů, pokud máme pro stavbu dostupný podklad mapy ve formátu OCD. Tento postup můţe urychlit tvorbu popisů, ale zatím daný nástroj není dokonalý a je zapotřebí zásahu stavitele. Dá se říct, ţe je to poloautomatický způsob tvorby popisů kontrol, který nám rozezná typ objektu a potaţením myši i umístění kontroly. Pro kontroly umístěné na bodových objektech je funkce dobře vyuţitelná. Také se dá vytvořit dobře popis u konců linií jako například konce průseků, cest, rýh atd. Problém nastane u popisu kontrol, které se nacházejí na vrstevnici – problém s rozeznáním údolí, hřbetu, nosu a také u překrývajících se objektů (problém s rozeznáním). OORG (Stavba tratí – Piktogramy) – v příslušném okně zadáváme popisy ke kontrolám a dále nastavujeme délku a různý druh Značených úseků.

Obrázek č. 35 Tvorba piktogramů

5.13.2

Slovní popisy

Slovní popisy se v dnešní době spíše vyuţívají v oblasti školních závodů, kde ţáci přicházejí s popisy poprvé do styku. Slovní popisy v programu OCAD tvoříme ručně, kdeţto program OORG generuje popisy automaticky (Stavba tratí – Nástroje pro kontroly – Generovat slovní popisy) a úpravu provádíme přes (Stavba tratí – Kontroly).

- 43 -

5.14 Tisk a výstup Po dokončení, úpravách a kontrole stavby tratí uţ je na řadě pouze finální prezentace vytvořených tratí. Správná volba metody tisku map je velice důleţitá k její čitelnosti a pouţitelnosti. 

Ofsetový tisk (přímými barvami, čtyřbarevný) – nejdraţší a nejkvalitnější tisk, vhodný pro větší náklad.



Digitální tisk (laserový tisk) – vhodné pro menší náklad (levné a rychlé).



Perový ploter – metoda tisku tratí pomocí červené lihové fixy na mapový podklad.

OCAD – dovoluje velikou řadu moţností exportu a tisku. Závodní tratě lze tisknout přímo z programu OCAD, nebo exportovat do různých formátů a tisknout dále v tiskárně. Tisk se pouţívá především ofsetový nebo digitální. Je k dispozici volba tisku tratí s podkladovou mapou či pouze tisk tratí bez mapy. S tím jsou dále spojeny popisy kontrol, které lze tisknout přímo s tratěmi či samostatně na papír. Tratě lze exportovat do textového formátu a formátu XML. Exportovat v podobě rastru lze do BMP, GIF, JPEG, TIFF atd. Pokud pracujeme s georeferencovanou mapou, lze trať vyexportovat jako GPX. OORG (Stavba tratí – Tisky) – je převáţně naprogramován pro dotisk tratí na plotru, ale je moţnost tisknout i přímo digitálně na laserové či inkoustové tiskárně s menší kvalitou pro potřeby tréninku či malých závodů. Na výběr máme tisk map, popisů a průkazek. Tisk průkazek uţ se nevyuţívá, jelikoţ dnes se uţ běhá na elektronické raţení SI. Při tisku lze nastavit překryty, měřítko, DPI pro BMP, uloţení do DXF.

5.15 Help (nápověda) Uţitečným pomocníkem při práci s programy jsou velice dobře propracovány jejich nápovědy, které se vyvolávají klávesou F1. OCAD (Nápověda – Obsah nebo klávesa F1) – nápověda je v anglickém jazyce, ale najdeme i český manuál Začínáme s programem OCAD 10, na který je odkaz v rozbalovacím menu Nápověda. Dále firma OCAD AG vyhotovila ilustrační videa pro různé úkony v programu OCAD, které naleznete ve stejném menu pod odkazem OCAD HowTos. OORG (Nápověda – Nápověda obsah nebo klávesa F1) – nápověda je psána v češtině. - 44 -

5.16 Možnosti výsledných tratí V této kapitole se seznámíme s různými moţnostmi, jaké druhy tratí lze v programech OCAD a OORG vytvořit. KLASICKÁ TRAŤ – vzniká jednoduchým spojením kontrol s pevným pořadím (příloha č. 6). TRAŤ SE SMYČKOU – způsob rozřazovací metody či dobrý způsob, jak vyuţít mapově malý a zajímavý prostor pro mnoho kontrol a postupů (příloha č. 8). Na trati dochází k vytvoření uzlové kontroly (kontrola, kterou závodník orazí hned několikrát). K ní je potom přiřazeno tolik pořadových čísel, kolikrát se vyskytuje na trati. Program OCAD lépe řeší číslování této kontroly, kde spojí čísla v jedno, a tudíţ nabízí lepší manipulaci jako s celkem. Pokud je potřeba umístit čísla rozdílně, lze převést do grafiky. OORG umoţňuje také vytvořit smyčku stejné kvality, pouze s horší manipulací čísel, kde vystupují samostatně. Někdy můţe být velký problém seřadit je úhledně vedle sebe.

a)

b)

Obrázek č. 36 Trať se smyčkou pro a) OCAD, b)OORG

OCAD – stavba trati probíhá stejně jako u klasické trati jen s rozdílem zařazení jedné kontroly hned několikrát. V popisu kontrol se objeví stejný popis tolikrát, co je obsaţen na trati. Pokud budeme chtít, aby na trati vznikly dvě varianty (levá a pravá), tak vytvoříme dvě nové trati jako typ Běžná trať s levou a pravou smyčkou (H21L a H21P) nebo můţeme vyuţít typ trati Štafety, kde vloţíme nástroj pro vytvoření větvení. OORG – stavba probíhá stejně, ale nad uzlovou kontrolou vyuţijeme PTM a označíme kontrolu jako Uzlová kontrola tolikrát, kolikrát se přes ni běţí. Tím dostáváme údaj o počtu variant, které lze nalosovat a vyuţít k rozřazení.

- 45 -

TRAŤ S MOTÝLKEM – obdobný rozřazovací prvek jako trať se smyčkou a stejný způsob rozřazení (příloha č. 8).

a)

b)

Obrázek č. 37 Trať s motýlkem pro a) OCAD, b) OORG

OCAD – stejné způsoby jako u smyčky. OORG – disponuje nástrojem pro tvorbu motýlku, ke kterému se dostaneme přes PTM nad danou kontrolou a zvolení příkazu Motýlek. V rozbalovacím menu máme na výběr z Označit vstupní bod a Označit výstupní bod. Nastavením automaticky dostáváme počet moţných variant, které se dále dají rozlosovat. TRAŤ SE SHLUKY – kombinovaná trať s pevným a volným pořadím kontrol, kde závodník absolvuje část trati s pevným pořadím kontrol, poté volným a pak zase pevným. Pevné pořadí je dáno spojnicemi kontrol a očíslováním. Volné pořadí kontrol je kresleno bez spojnic a bez čísel udávající pořadí, ale s číslem kontroly (příloha č. 4).

a)

b)

Obrázek č. 38 Trať se shluky pro a) OCAD, b) OORG

OCAD – neumoţňuje plně automatický způsob vytvoření tratě se shluky a popisy kontrol. Cest, jak vytvořit tuto trať je několik, ale uvedu tu nejjednodušší. Nejprve se postaví klasická trať, ve - 46 -

které jsou pospojovány kontroly, jeţ jsou v pevném i volném pořadí (kontroly shluku). Dále se nastaví číslování kontrol (Trať – Možnosti) na formát Číslo a kód. U této trati se zvolí popisy kontrol umístěné na mapě. V této fázi přichází na řadu export vybrané tratě do formátu OCD (Trať – Exportovat mapy tratí). Otevřená vyexportovaná trať se chová jako rozloţená na jednotlivé části kresby a je plně editovatelná. Umazáním nehodících se spojnic a pořadových čísel nebo kódů kontrol dostáváme plnohodnotnou trať se shlukem. OORG – přes PTM vybereme a označíme kontrolu, kde začíná a končí námi vytvořený shluk (Začátek a Konec shluku), a program za nás provede zbytek. Shluk je rozeznatelný podle způsobu číslování ([2], [3]) a dále kontroly nejsou mezi sebou vzájemně spojeny. Program také vytvoří popisy kontrol se zvýrazněnou částí tratě se shlukem. LINIOVÁ TRAŤ – trať, která se staví pro dětské kategorie (HDR, D10L a H10L) nebo pro účely tréninku. Kategorie pro děti mají v terénu trať vyznačenou oranţovými fáborky a v mapě je zakreslena linií spojující všechny kontroly. Pro tréninkové účely se zakresluje do mapy pouze linie bez kontrol. V terénu není linie vyznačena, pouze se na ni rozmístí kontroly. Závodník má za úkol danou trať proběhnout přesně po zadané linii a odhalit kontroly (příloha č. 2).

a)

b)

Obrázek č. 39 Liniová trať pro a) OCAD, b) OORG

OCAD – linii stavíme v náhledu, kdy na spojnici kontrol přidáváme body ikonkou a následně přesouváme na místa vedení linie.

OORG – stejný princip jako výše, body přidáváme tlačítkem

- 47 -

.

ŠTAFETY – nejsloţitější závod na stavbu a uspořádání. Je zapotřebí dobré znalosti zásad a principů stavby štafet, aby byly postavené štafety kvalitní a spravedlivé. Štafety na rozdíl od ostatních závodů se startují hromadně. Proto je nutné na trati vytvořit větvení pomocí rozdělovací metody Farsta (podobné tratě se společnými uzlovými kontrolami), aby neměli všichni závodníci stejnou trať a došlo k rozdělení.

a)

b)

Obrázek č. 40 Varianty štafet pro a) OCAD, b) OORG

OCAD – poskytuje schéma větvení jednotlivých úseků štafet (obr. 41). Při zakládání nové tratě (okno Trať) je potřeba zvolit v tabulce typ závodu Štafety. V zadávání kategorií (okno Kategorie) lze hned nebo později přiřadit počty štafet a startovní čísla. Na štafetovém závodě je nejdůleţitější dělení do farst. Existují dvě základní moţnosti, které OCAD nabízí od verze 9 (niţší verze ne): 

Běţci na jednom úseku se na kontrole dělí do několika větví.



Běţci z jednoho úseku jsou směřováni na jednu kontrolu a běţci z druhého zase na jinou.

Vkládáme povinné prvky, které musí být na mapě pro štafety, tj. kategorie, úsek, popisy, případně lze vloţit i variantu dělení štafet. Tisknout tratě lze dle variant nebo startovních čísel [10].

Obrázek č. 41 Schéma větvení

- 48 -

OORG – v Nastavení závodu zaškrtneme Štafetový závod, tím se zpřístupní funkce ke stavbě štafet. Zaneseme do mapy start, kontroly a cíl. Zaloţíme novou trať a zadáme počet úseků. Postavíme jednu celou variantu (trať), označíme uzlové kontroly a dostavíme zbylá větvení vybraných úseků. Dále přichází na řadu zaloţení nové kategorie a zadání počtu štafet pro losování variant. Závěrem se provádí tisk tratí, popisů kontrol, seznamů, atd. SCORELAUF – volné pořadí kontrol po celou délku tratě (příloha č. 7).

a)

b) Obrázek č. 42 Scorelauf pro a) OCAD, b) OORG

OCAD – volné pořadí získáme zakázáním dané značky v paletě symbolů přes PTM a zvolením příkazu Skrytý (704.0 Connection line). OORG – nastavení závodu s volným pořadím kontrol nastavíme přes Stavba tratí – Tratě, kde zaškrtnutím políčka Libovolné pořadí získáme scorelauf. ZÁKRESOVÁ MAPA VŠECH KONTROL – mapa slouţí organizátorům k celkovému přehledu o všech objektech, prostorech, stanovištích, které jsou vyuţity při pořádání (start, cíl, kontroly, zakázané prostory, občerstvovací stanice atd.). Oba programy umoţňují tisk veškerých objektů zanesených do mapy. Názorný příklad je vidět v příloze č. 9.

- 49 -

6 Porovnání programů V dnešní době program OCAD pokročil ve vývoji dále a na trhu bude co nevidět verze 11. Je moţnost vyzkoušet testovací beta verzi představenou v únoru letošního roku. Program prodělal velké zlepšení v oblasti geoinformačního průmyslu a začal výrazněji podporovat práci s databázovými formáty, síťové sluţby, transformace do jiných souřadnicových systémů, topologii objektů atd. Nový OCAD nabízí přes 100 nových vylepšení a svým vývojem se více přiblíţil kartografickým programům s přikloněním se ke GISu. V oblasti stavby tratí přibylo okolo 20 nových nástrojů. V rámci bakalářské práce byla nová testovací beta verze OCAD 11 vyzkoušena a zahrnuta do níţe uvedené tabulky (tab. 5). Zlepšení dosáhl program například v uspořádání nástrojů v pracovním prostředí, dále v oblasti poskytnutí statistických údajů o vytvořených tratích, rozšíření moţností importu a exportu dat atd. Ve verzi 11 nebyl proveden ţádný zásadní zásah, který by uţivatele v oblasti stavby tratí nutil k zakoupení novější verze 11. Porovnání je provedeno pomocí srovnávací tabulky (tab. 5) s výčtem veškerých nástrojů, které programy obsahují. Tabulka je tvořena 3 sloupci, kde první sloupec obsahuje název jednotlivých nástrojů (funkcí) a další dva jsou určeny pro porovnávané programy. Z tabulky je patrné, zda daný program funkci podporuje, či nepodporuje nebo aspoň částečně. Je zřejmé, ţe oba programy jsou na vysoké úrovni v počtu nabízených nástrojů pro stavbu tratí. Kaţdý nástroj si najde svého uţivatele podle různých stavitelských návyků a zkušeností. Závěrem porovnání je nutno říci, ţe obě současné verze programů jsou plně postačující pro stavbu tratí s nástroji, jimiţ jsou doposud vybaveny. Jelikoţ mají programy velice podobných nástrojů, je zapotřebí při rozhodnutí, který z dvojice programů si pořídit, přihlédnout také k doplňujícím kritériím. Doplňující kritéria: 

cena



činnosti vykonávané uţivatelem (klubem) – mapování, pořádání závodů



zkušenosti uţivatele s programem



tisk tratí (s mapou, bez mapy)

- 50 -

Tabulka č. 5 Celkové srovnání programů OCAD a OORG

OCAD 10(11)

OORG 11

BMP, GIF, JPEG, OCD, TIFF, …

BMP

✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓

✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ × ✓

✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ * pracný postup ✓

✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓

✓ ✓ ✓ * špatně pouţitelné ✓

✓ ✓ × × ✓

✓

✓

✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ 11 ✓ ✓ 11 ✓ ✓ ✓ ✓

✓ * rozdělené čísla - horší manipul. ✓ ✓ ✓ × ✓ × ✓ ✓ ✓ ✓

Podkladové mapy formáty Objekty tratí start, kontrola, cíl st. občerstvovací, první pomoc povinné úseky, průchody zakázané úseky, postupy umístění popisů kontrol do mapy vloţení textu kategorie číslo štafety varianta úseku (štafety) zámek objektů Tratě zámek tratí klasická trať liniová trať štafety scorelauf trať se smyčkou trať s motýlkem trať se shlukem kopírování tratí Parametry tratí automatický výpočet délky ruční zadávání délky přídavná délka automatický výpočet převýšení ruční výpočet převýšení Kategorie rozdělení do kategorií Editace (úpravy) čísla kontrol číslo uzlové kontroly úprava kolečka kontroly úprava spojnice mezi kontrolami přesun čísla kontroly přesun č. kontr. pro všechny tratě změna kódu kontroly přečíslování všech kódů kontrol náhled trati různé moţnosti číslování odklon spojnice vynechání spojnice

- 51 -

Statistiky počet kontrol počet tratí počet kategorií nejkratší vzdálenost mezi kontr. protisměrné úseky trati vyuţití a pouţití kontrol vyuţití postupu první kontroly délka úseků štafet stoupání úseků štafet kódy úseků štafet zvýraznění nevyuţitých objektů

✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ × ✓ ✓ * uvádí jednotné převýšení ✓ 11 ✓ 11

* ruční součet ✓ ✓ × ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ×

✓ ✓ * poloautomatická tvorba ✓ 11

✓ ✓ × ✓

✓ ✓ ✓ ✓

✓ ✓ × ✓

XML, TXT, GPX, OCD

XML, TXT

✓ ✓ ✓ ✓ × ✓

✓ * omezeně × * tisk tréninků ✓ ✓

✓ ✓

✓ ×

Popisy kontrol piktogramové popisy slovní popisy automatická tvorba piktogramů automatické gen.slovních popisů Nastavení různé druhy číslování úprava výstupu popisů kontrol vzdálenost čísel od kolečka mezera mezi kontrolou a spojnicí Export tratě Tisk samostatná trať na mapu trať s mapou ofsetový tisk digitální tisk perový ploter tisk popisů kontrol Help textová nápověda výuková videa Pozn.:

program podporuje danou funkci (nástroj)

✓ ✓

11

funkci podporuje nová beta verze OCAD 11

×

program nepodporuje danou funkci (nástroj)

*

podporuje omezeně (poznámka)

- 52 -

Návrhy na vylepšení: Mezi další nástroje, jeţ by pomohly stavět kvalitnější tratě a vyvarovat se chyb, kterých se často stavitelé dopouštějí, by mohly patřit například: 

Nástroj na hlídání kontrol v linii – kontroly v linii často dělají trať nehezkou na pohled a stereotypní, coţ vede někdy k nechtěné záměně a vynechání kontrol. Dále není prověřena závodníkova schopnost reagovat na výraznou změnu směru běhu. Řešení funkce by bylo zaloţeno na identifikaci vrcholového úhlu na kontrole, který je vytvořen spojnicemi kontrol.



Nástroj na hlídání ostrých úhlů – přítomnost ostrých úhlů vede k vytvoření protiběhů (náhodné navádění závodníků na kontrolu). Funkce by byla zaloţena na stejném principu jako u předchozího příkladu.



Nástroj na hlídání necitlivého stoupání – na trati se objevují úseky (postupy) s velikým převýšením. Nástroj by mohl být vyřešen zdokonalením vyuţití DEM při stavbě tratí.

- 53 -

Závěr Zadáním a cílem této bakalářské práce s názvem Stavba tratí v mapách pro orientační běh v programech OCAD a OORG bylo porovnat dané programy v oblasti nabízených nástrojů pro stavbu tratí a celkově shrnout jejich vyuţití. Posouzení se týkalo programu OCAD verze 10 a OORG verze 11. Text práce můţe poslouţit k základnímu seznámení s těmito programy a usnadnit například rozhodování při jejich pořízení. K lepší představě je bakalářská práce doplněna o mapy se zákresem různých druhů tratí (viz přílohy), které byly vytvořeny pomocí porovnávaných programů. Programy OCAD a OORG představují výraznou podporu při přípravě závodů i jejich zkvalitnění. V dřívějších dobách se zapojovaly celé skupiny lidí, které prováděly ruční zákres tratí do map, dnes se vyuţívají k této činnosti výhradně stroje. Ty také napomáhají sníţit procento vytvořených chyb, kterých se dopouští lidský faktor. Text podrobně popisuje nástroje obou programů, které jsou umístěny v páté kapitole a seřazeny chronologicky podle postupu prací při stavbě tratí. Závěrem práce je srovnání programů pomocí vytvořené tabulky, ve které jsou sepsány veškeré funkce (nástroje), jimiţ dané programy disponují, či nedisponují. Pro nezastavitelný vývoj a pokrok programů byl proveden v kap. 6 také průzkum nové verze programu OCAD 11, jenţ je zatím uvolněn pouze jako zkušební beta verze. Program nabízí přibliţně 20 nových nástrojů v oblasti stavby tratí, které posouvají program dále, ale pro uţivatele verze 10 se nejedná o ţádné zásadní vylepšení. Kapitola obsahuje navíc návrhy na další nástroje, které by mohly podobné sw do budoucna doplnit a vylepšit. Z porovnání programů OCAD a OORG vyplývá, ţe OCAD lze doporučit uţivatelům, kteří se zabývají jak stavbou tratí, tak kreslením map (mapování). Program OORG je vhodný zejména pro ty, jiţ se zabývají stavbou tratí a pořádáním závodů, a tudíţ nepotřebují program na kreslení map. OORG je z finančního pohledu dostupnější a poskytuje navíc celkové zpracování závodu od samotné stavby tratí aţ po konečné vyhodnocení. Oba softwary se jistě budou dále ještě vyvíjet a přinesou řadu dalších prospěšných novinek vyuţitelných, jak v oblasti stavby tratí, tak v dalších činnostech.

- 54 -

Seznam obrázků Obrázek č. 1 Mapové značky s piktogramy ............................................................................. - 15 Obrázek č. 2 Trať závodu ......................................................................................................... - 16 Obrázek č. 3 Značky pro dotisk ................................................................................................ - 17 Obrázek č. 4 Kontrola............................................................................................................... - 19 Obrázek č. 5 Popisy kontrol a) piktogramové, b) slovní .......................................................... - 20 Obrázek č. 6 Schéma programů ................................................................................................ - 21 Obrázek č. 7 Nová mapa (OCAD)............................................................................................ - 25 Obrázek č. 8 Nastavení závodu (OORG) ................................................................................. - 26 Obrázek č. 9 Pracovní prostředí (OCAD) ................................................................................ - 27 Obrázek č. 10 Pracovní prostředí (OORG) .............................................................................. - 27 Obrázek č. 11 Nastavení parametrů pro stavbu tratí (OCAD) ................................................. - 28 Obrázek č. 12 Nastavení parametrů pro stavbu tratí (OORG) ................................................. - 29 Obrázek č. 13 Paleta symbolů (OCAD) ................................................................................... - 30 Obrázek č. 14 Panel stavby tratí (OORG) ................................................................................ - 30 Obrázek č. 15 Tvorba tratí (OCAD) ......................................................................................... - 31 Obrázek č. 16 Formát čísel (OCAD) ........................................................................................ - 32 Obrázek č. 17 Formát čísel (OORG) ........................................................................................ - 32 Obrázek č. 18 Záměna kontrol ................................................................................................. - 33 Obrázek č. 19 Občerstvovací stanice, stanoviště první pomoci ............................................... - 35 Obrázek č. 20 Povinný úsek s průchodem ................................................................................ - 35 Obrázek č. 21 Nepřístupná oblast Obrázek č. 22 Nebezpečná oblast .................................... - 36 Obrázek č. 23 Označení map .................................................................................................... - 36 Obrázek č. 24 Úprava kolečka pomocí nůţek .......................................................................... - 37 Obrázek č. 25 Úprava spojnice kontrol .................................................................................... - 37 Obrázek č. 26 Parametry a schéma klasické trati a štafet ......................................................... - 38 Obrázek č. 27 Parametry klasické trati a štafet ........................................................................ - 39 Obrázek č. 28 Tabulka tratě (OCAD) ....................................................................................... - 39 Obrázek č. 29 Tabulka tratě (OORG) ....................................................................................... - 39 Obrázek č. 30 Tabulka kategorie (OCAD) ............................................................................... - 40 Obrázek č. 31 Tabulka kategorie (OORG) ............................................................................... - 40 Obrázek č. 32 Statistiky trati a závodu (OCAD) ...................................................................... - 41 Obrázek č. 33 Statistiky ve formě seznamů (OORG) .............................................................. - 41 Obrázek č. 34 Tvorba piktogramů ............................................................................................ - 42 Obrázek č. 35 Tvorba piktogramů ............................................................................................ - 43 Obrázek č. 36 Trať se smyčkou pro a) OCAD, b)OORG ........................................................ - 45 Obrázek č. 37 Trať s motýlkem pro a) OCAD, b) OORG ....................................................... - 46 Obrázek č. 38 Trať se shluky pro a) OCAD, b) OORG ........................................................... - 46 Obrázek č. 39 Liniová trať pro a) OCAD, b) OORG ............................................................... - 47 Obrázek č. 40 Varianty štafet pro a) OCAD, b) OORG ........................................................... - 48 Obrázek č. 41 Schéma větvení ................................................................................................. - 48 Obrázek č. 42 Scorelauf pro a) OCAD, b) OORG ................................................................... - 49 - 55 -

Seznam tabulek Tabulka č. 1 Závodní kategorie ................................................................................................ - 19 Tabulka č. 2 Přehled cen programu OCAD 10 ......................................................................... - 22 Tabulka č. 3 Přehled cen programu OORG 11 ......................................................................... - 24 Tabulka č. 4 Statistiky .............................................................................................................. - 42 Tabulka č. 5 Celkové srovnání programů OCAD a OORG ..................................................... - 51 -

Seznam příloh 

Tabulka volně vložených příloh

číslo název mapy

disciplína

druh

tisk tratí

program

1

Hlavatice *

OB

krátká trať

digitální tisk

OCAD

2

Hlavatice

OB

liniová trať

digitální tisk

OCAD

3

Jakuszyce

LOB

klasická trať

digitální tisk

OCAD

4

Kanafásek *

OB

kombinovaná trať se shluky

perový plotr

OORG

5

Lásek

MTBO

krátká trať

digitální tisk

-

6

Pašerácká stezka

OB

klasická trať

ofsetový tisk

OCAD

7

Peprmintka *

OB

scorelauf

digitální tisk

OCAD

8

Peprmintka *

OB

trať s motýlkem a smyčkou

digitální tisk

OCAD

9

U Tří pánů *

OB

zákresová mapa

digitální tisk

OCAD

* tratě vytvořené autorem práce, které byly pouţity při závodech nebo tréninku OB 

CD – text bakalářské práce (Bakalarska_prace.pdf) – naskenované volně vloţené přílohy (Priloha_c_01-09.pdf)

- 56 -

Seznam použité literatury [1]

Centre for Orienteering History [online]. © 2007-2011 [cit. 2012-02-13]. Dostupné z: http://www.orienteering-history.info/cfirst.php

[2]

Co jsou orientační sporty?. Český svaz orientačních sportů [online]. © 2011-2012 [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://www.orientacnisporty.cz/cz/co-jsou-orientacni-sporty/

[3]

ČERNÍN, Zbyněk. Historie programu Orienteering Organiser. Praha, 2012.

[4]

Český svaz orientačních sportů [online]. © 2011-2012 [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://www.orientacnisporty.cz/

[5]

DOŠLA, Jan. FAKULTA SPORTOVNÍCH STUDIÍ MASARYKOVA UNIVERZITA. Orientační běh nejen pro začátečníky [online]. [2010] [cit. 2012-04-07]. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/fsps/ps10/beh/web/index.html

[6]

INTERNATIONAL ORIENTEERING FEDERATION. International Orienteering Federation [online]. © 1995-2011 [cit. 2012-03-09]. Dostupné z: http://orienteering.org/

[7]

KRTIČKA, Luděk. Novinky v OCAD10. Orientační běh: časopis orientačních sportů. Praha: Ţaket, 2009, roč. 2009, č. 2, s. 14-15. ISSN 1803-7496.

[8]

Mapová rada ČSOS. Oficiální stránka Českého svazu orientačního běhu [online]. © 20022012 [cit. 2012-03-02]. Dostupné z: http://www.orientacnibeh.cz/csob/maprada.php

[9]

Mapy pro orientační běh. Oficiální stránka Českého svazu orientačního běhu [online]. © 2002-2012 [cit. 2012-03-09]. Dostupné z: http://www.orientacnibeh.cz/volny/maprada/klice/isom2000cz.pdf

[10] OCAD: the smart software for cartography [online]. [cit. 2012-02-23]. Dostupné z: https://www.ocad.com/ [11] OCAD 9 Stavba tratí: Seminář trenérů a stavitelů tratí Ţeliv. Oficiální stránka Českého svazu orientačního běhu [online]. © 2002-2012 [cit. 2012-03-16]. Dostupné z: http://www.orientacnibeh.cz/volny/metodicka_komise/seminar09/Zeliv2009Navod_OCAD9_Fator.pdf [12] OK Jilemnice: klub orientačních sportů [online]. [2007] [cit. 2012-04-24]. Dostupné z: http://www.ok-jilemnice.cz/index.php [13] Orientační běh: časopis orientačních sportů. Praha: Ţaket, 2012. ISSN 1803-7496.

- 57 -

[14] Orienteering Organiser [online]. [cit. 2012-02-23]. Dostupné z: http://www.orienteeringorganiser.com/ [15] Pravidla orientačního běhu. Oficiální stránka Českého svazu orientačního běhu [online]. © 2002-2012 [cit. 2012-03-29]. Dostupné z: http://www.orientacnibeh.cz/ob/dokumenty/PravidlaOB_2010.pdf [16] SEEMANN, Pavel a Tomáš JANATA. Kartografie: e-learningový portál o tvorbě map [online]. © 2010-2011 [cit. 2012-03-23]. Dostupné z: http://kartografie.fsv.cvut.cz/ [17] Směrnice pro tvorbu a evidenci map. Oficiální stránka Českého svazu orientačního běhu [online]. © 2002-2012 [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://www.orientacnibeh.cz/volny/maprada/klice/smernice_2011.pdf [18] TERMINOLOGICKÁ KOMISE ČÚZK. Terminologický slovník zeměměřictví a katastru nemovitostí [online]. © 2005-2012 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.vugtk.cz/slovnik/ [19] VĚŢNÍK, Roman. STAVBA TRATÍ PRO ORIENTAČNÍ BĚH: Metodická příručka pro oblast Vysočina[online]. 7. 3. 2010 [cit. 2012-02-11]. Dostupné z: http://www.e-korektura.cz/trate/ [20] ŢEMLÍK, Jan. 50 let orientačního běhu v ČR [online]. 2000 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.orienteering-history.info/50letob.pdf

- 58 -