STANOVY Stavebního bytového družstva Ocelář Kladno

STANOVY Stavebního bytového družstva Ocelář Kladno Část I. Základní ustanovení Čl. 1 Firma přijala název: „STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO OCELÁŘ“ A má sídlo v Kladně, ul. Gen. Klapálka čp. 1614 (dále jen družstvo) Čl. 2 1) Družstvo je společenstvím neuzavřeného počtu fyzických osob, jehož hlavním posláním je opatřovat si společnou činností a společnými prostředky byty a nebytové prostory, hospodařit s nimi a tak se podílet na uspokojování bytových a nebytových potřeb svých členů a tím i obecného zájmu. 2) Družstvo je právnickou osobou, vystupuje v právních vztazích svým jménem a za porušení svých závazků odpovídá celým svým majetkem. Část II. Činnost družstva Čl. 3 1) Činnost družstva je založena na družstevním vlastnictví domů, bytů, rodinných domků, objektů s nebytovými prostorami (garáže, ateliéry), na správě a provozu bytů, garáží a nebytových prostor a na ostatním majetku družstva. 2) Předmětem činnosti družstva je zejména: a) činnost za účelem zajišťování potřeb svých členů spočívající především v: a.a) organizování přípravy a provádění, popř. zabezpečování výstavby bytů, rodinných domů a nebytových prostor, a.b) provádění, popř. zajišťování údržby, oprav, modernizaci a rekonstrukci bytových a nebytových objektů, a.c) zajišťování plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostor, a.d) přidělování bytů, rodinných domků a nebytových prostor a uzavírání příslušných smluv, a.e) pronajímání bytů a nebytových prostor členům a jiným osobám. b) činnost za účelem podnikání spočívající především v: b.a) provádění, popř. zajišťování správy, údržby, oprav, modernizaci a rekonstrukci bytů a nebytových prostor, popř. bytových a nebytových objektů ve vlastnictví jiných osob, b.b) zajišťování plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostor ve vlastnictví jiných osob, b.c) provádění drobných služeb (např. výroba klíčů). 3) Družstvo může vykonávat i další činnosti schválené představenstvem. Při majetkové účasti vyšší než 1 milion Kč je nutný předchozí souhlas shromáždění delegátů. Část III. Členství v družstvu Čl. 4 Vznik členství Členství v družstvu vzniká po splnění podmínek daných zákonem a těmito stanovami: a) přijetím za člena na základě písemné členské přihlášky, b) přechodem a převodem členství,

c) jiným způsobem stanoveným zákonem. Čl. 5 1) Členem družstva může být zletilý občan s trvalým pobytem na území České republiky. Podmínka trvalého pobytu se považuje u manželů – společných členů za splněnou, má- li trvalý pobyt na území ČR alespoň jeden z manželů. Nezletilý občan se může stát členem družstva z důvodu dědictví. 2) Členství občana vzniká dnem, kdy představenstvo rozhodne o přijetí za člena na základě písemné přihlášky. K přihlášce musí být připojeno potvrzení o zaplacení zápisného, základního členského vkladu, dalšího členského vkladu a případně vyrovnávacího členského vkladu ve výši dle rozhodnutí představenstva. 3) Představenstvo je povinno rozhodnout o přihlášce nejpozději na první schůzi v měsíci následujícím po dni, kdy byla družstvu doručena. Toto rozhodnutí musí mít písemnou formu a musí být doručeno doporučeným dopisem. 4) Družstvo vrátí základní členský vklad (ZČV) a další členský vklad občanu, kterého nepřijalo za člena, do 30 dnů ode dne nabytí právní moci zamítavého rozhodnutí. 5) Za člena družstva nemusí být přijat občan, jemuž členství v družstvu zaniklo již dříve vyloučením. 6) Členství právnických osob je vyloučeno. 7) Pokud se člen družstva dlouhodobě zdržuje mimo území České republiky, je povinen ustanovit jinou fyzickou nebo právnickou osobu s trvalým pobytem nebo sídlem na území České republiky svým zástupcem pro vyřizování členských záležitostí a oznámit ji družstvu. Čl. 6 Přechod a převod členství 1) Smrtí člena přechází jeho členství v družstvu na dědice, kterému připadl členský vklad nebo členský podíl. Pokud na základě rozhodnutí soudu je více dědiců, uzavře družstvo nájemní smlouvu k bytu nebo nebytovému prostoru pouze s jedním dědicem (manželi), určeným dodatečnou dohodou dědiců. V případě, že k dohodě nedojde, družstvo dědice majetkově vypořádá podle jejich dědického nároku. Členem družstva z titulu dědění se může stát i fyzická osoba, která nemá na území České republiky trvalý pobyt. 2) Člen může převést svá práva a povinnosti spojené s členstvím v družstvu na fyzickou osobu. 3) Členství v družstvu přechází i dnem vzniku nájmu družstevního bytu na základě dohody o výměně družstevního bytu. 4) Členství přechází i jiným způsobem stanoveným zákonem. Čl. 7 Společné členství manželů 1) Společné členství manželů v družstvu vzniká, jestliže je družstevní podíl součástí společného jmění manželů. Ze společného členství jsou oba manželé oprávněni a povinni společně a nerozdílně. Jako společní členové mají jeden hlas. 2) Je-li s družstevním podílem, který je součástí společného jmění manželů, spojen nájem družstevního bytu, jde o společný nájem manželů. 3) Je-li jeden z manželů výlučným členem družstva, mají oba manželé společné nájemní právo podle občanského zákoníku odvozené od práva nájmu manžela, který je výlučným členem družstva. V případě zániku členství manžela, od jehož nájemního práva bylo společné nájemní právo odvozeno, zaniká také nájemní právo druhého manžela. 4) Společné členství manželů zaniká: a) vypořádáním společného jmění manželů; b) marným uplynutím lhůty pro jeho vypořádání podle občanského zákoníku ; c) rozhodnutím soudu; d) písemnou dohodou rozvedených manželů; e) smrtí jednoho z bývalých manželů; nebo

f) vyloučením jednoho z manželů z družstva z důvodů spočívajících výhradně na straně tohoto manžela. 5) Vznikem společného členství manželů nezaniká to samostatné členství kteréhokoliv z nich, které se nepřeměnilo na jejich členství společné. 6) Existence společného členství manželů nevylučuje možnost samostatného členství kteréhokoliv z nich v tomtéž, nebo v jiném bytovém družstvu. Čl. 8 Splynutí členství 1) Jestliže člen získá v témže družstvu další členství, např. z důvodu dědění, převodem členských práv a povinností, sloučením družstev apod., vyzve družstvo člena, aby provedl některou z dispozic s členstvím podle čl. 16 a 17. Jestliže člen nevykoná tuto dispozici do tří měsíců od výzvy družstva, splyne takto získané členství s členstvím původním v členství jediné. 2) Z důvodů uvedených v odst. 1) splynou navzájem i společná členství manželů. Vznikem společného členství manželů nesplyne to samostatné členství kteréhokoliv z nich, které se nepřeměnilo na jejich společné členství. 3) Při splynutí členství podle odst. 1 a 2, platí délka nejstaršího členství. Členská práva a povinnosti z takto splynutého členství zůstávají členovi zachovány. Čl. 9 Přeměna členství K přeměně členství dochází v těchto případech: a) společné členství manželů se změní na samostatné členství jednoho z bývalých manželů nebo na samostatné členství každého z nich v případech uvedených v čl. 24, b) samostatné členství zůstavitele, se v případě uvedeném v čl. 21, mění na samostatné členství každého z dědiců jednotlivých členských podílů zůstavitele, c) při splynutí členství podle odst. 1 a 2 platí a povinnosti z takto splynutého členství zůstávají členovi zachovány, d) samostatné členství jednoho z manželů, společných nájemců družstevního bytu se výměnou bytu mění na společné členství manželů, e) samostatné členství nájemníka družstevního bytu se převodem členských práv a povinností na jednoho z manželů za trvání manželství mění na společné členství manželů. Čl. 10 Rozdělení členství K rozdělení členství dochází v případech rozdělení družstva nebo vyčlenění části družstva nebo převodu části jeho majetku, jestliže člen nebo manželé – společní členové budou po jeho uskutečnění užívat nadále byt v jiném družstvu, než nebytový prostor. Čl. 11 Členská práva a povinnosti a) Člen družstva má právo zejména: a.a) účastnit se osobně nebo prostřednictvím svého zákonného zástupce na jednán í a rozhodování členské schůze samosprávy a prostřednictvím zvoleného delegáta na jednání a rozhodování shromáždění delegátů, a.b) být volen do orgánů družstva, má-li plnou způsobilost k právním úkonům a pokud to stanovy nevylučují, a.c) na přidělení konkrétně určeného družstevního bytu (nebytového prostoru), splatí-li základní členský vklad, členský podíl, příp. vyrovnávací členský vklad a další členský vklad na výzvu družstva a ve lhůtě jím stanovené, a.d) na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu (nebytového prostoru) na základě rozhodnutí o přidělení družstevního bytu (nebytového prostoru), na základě převodu členských práv a povinností nebo jejich části, na základě dohody o výměně a na základě zdědění členského podílu,

a.e) na přidělení bytu (nebytového prostoru) určeného do vlastnictví zaplacením splatné peněžní částky členského podílu a uzavřením písemné smlouvy o výstavbě, a.f) na roční vyúčtování zaplacených záloh úhrad za plnění poskytovaných s užíváním bytu (služby) a dlouhodobé zálohy na opravy a údržbu, a.g) předkládat návrhy na zlepšení činnosti družstva, obracet se s podněty, připomínkami nebo stížnostmi týkajícími se činnosti družstva k příslušným orgánům družstva a být o jejich vyřešení informován do 30 dnů od podání. b) Člen družstva je povinen zejména: b.a) dodržovat stanovy a plnit usnesení orgánů družstva, b.b) uhradit zálohový členský podíl, popř. doplatek členského podílu a dodatečný členský vklad, příp. vyrovnávací členský vklad, ve stanovené výši a lhůtě, b.c) platit nájemné za užívání bytu a úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu (služby) anebo zálohy na ně, b.d) hradit příspěvky na činnost družstva a hradit poplatky za úkony ve výši stanovené představenstvem družstva, b.e) chránit družstevní majetek, dodržovat domovní řád, předpisy o požární ochraně a řádně užívat a udržovat byt, jako i společné prostory a zařízení domu, zejména udržovat volné únikové cesty a nástupní plochy a volný přístup k nouzovým východům, k rozvodným zařízením elektrické energie a k uzávěrům vody a plynu a udržovat volné přístupy k prostředkům požární ochrany, b.f) oznamovat družstvu včas změny týkající se člena a příslušníků jeho domácnosti, které jsou podstatné pro vedení členské a bytové evidence, případně pro rozúčtování záloh úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu, b.g) umožnit osobám pověřeným družstvem, aby po předchozím oznámení zjišťovaly technický stav bytu a stavy měřidel, prováděly opravy, údržbu a instalaci měřidel a jiné práce nutné k řádnému provozu bytu, popř. ostatních bytů či domu jako celku, b.h) podílej se na úhradě ztráty družstva podle rozhodnutí shromáždění delegátů, b.ch) na základě smlouvy o nájmu převzít byt, který je způsobilý užívání, ve lhůtě stanovené družstvem, nebo uhradit družstvu újmu, která mu vznikne opožděným převzetím bytu, b.i) zdržet se provádění úpravy bytu a jeho zařízení, jímž by byl měněn vzhled domu, ohrožena stabilita budovy, nebo narušena činnost technického zařízení domu, b.j) člen družstva, majitel či chovatel psů, koček a jiných domácích zvířat, je povinen udržovat pořádek a čistotu v domě, zamezit volnému pohybu a pobíhání zvířat ve společných prostorách domu a zabezpečit je tak, aby nedocházelo k znečišťování společných prostor domu a veřejných prostranství náležejících k domu, škodám na majetku, ohrožování osob, klidného občanského soužití, jakož i zajistit, aby nedocházelo k nadměrnému obtěžování ostatních členů družstva a uživatelů domu v domě hlukem, a to i mimo dobu nočního klidu, b.k) znečištění způsobené psem, kočkou či jiným domácím zvířetem je člen družstva (majitel, chovatel) povinen bez prodlení uklidit ze společných prostor domu, jako i z prostranství náležejících k domu, b.l) každý z uživatelů bytu v domě je povinen provádět úklid společných chodeb a prostorů řádně a včas podle rozdělovníků. V případě, že úklid nemůže z jakéhokoli důvodu provést, je povinen úklid zajistit jiným způsobem. Nestane-li se tak, úklid zajistí výbor DS na náklady uživatele bytu. b.m) uhradit družstvu úrok z prodlení ve výši 1 promile dlužné částky za každý den prodlení, nejméně však 10 Kč za každý i započatý měsíc prodlení, jedná-li se o dluh z titulu nájemného za družstevní byt (družstevní nebytový prostor) a úhrad za služby spojené s jeho užíváním včetně případného nedoplatku z ročního vyúčtování. Čl. 12 Majetková účast člena družstva 1) Majetkovou účast člena v družstvu tvoří členský vklad (tj. základní členský vklad a další členský vklad), členský podíl, příp. majetková účast člena na družstevní výbavě. 2) Základní členský vklad je pro všechny členy stejný a činí 500,- Kč. Po dobu trvání členství nemůže majetková účast člena v družstvu klesnout pod hodnotu základního členského vkladu.

3) Další členský vklad představuje zálohu na členský podíl. Při splacení členského podílu zaniká. Čl. 13 Družstevní podíl 1) Družstevním podíl představuje práva a povinnosti člena plynoucí z členství v družstvu. 2) Spoluvlastnictví družstevního podílu je vyloučeno. 3) Zastavení družstevního podílu je vyloučeno. Čl. 14 Vyrovnávací členský vklad 1) Přidělení uvolněného bytu (nebytového prostoru) lze vedle úhrady dalšího členského vkladu připadajícího na tento byt (nebytový prostor) podmínit splacením vyrovnávacího členského vkladu. 2) Obdobně lze postupovat i při povolení rozšíření stávajícího bytu pokud by se týkalo společných prostor v domě nebo nástavby či vestavby v domě nebo sloučení dvou bytů či nebytových prostor. 3) Vyrovnávací členský vklad se přednostně použije na úhradu pohledávek váznoucích na uvolněném bytu (nebytovém prostoru). Čl. 15 Dodatečný členský vklad 1) Přidělení uvolněného bytu (nebytového prostoru) lze vedle úhrady členského podílu připadajícího na tento byt podmínit splacením dodatečného členského vkladu. Dodatečný členský vklad je stanoven představenstvem družstva podle pravidel schválených shromážděním delegátů. 2) Obdobně lze postupovat i při povolení rozšíření stávajícího bytu, pokud by se týkalo společných prostor v domě nebo nástavby či vestavby v domě. Čl. 16 Převod členských práv a povinností 1) Převod práv a povinností spojených s členstvím v družstvu na základě dohody nepodléhá souhlasu orgánů družstva. 2) Členská práva a povinnosti spojená s členstvím přecházejí na nabyvatele ve vztahu k družstvu předložením smlouvy o převodu členství v družstvu nebo pozdějším dnem uvedeným v této smlouvě. 3) Tytéž účinky jako předložení smlouvy o převodu členství nastávají, jakmile družstvo obdrží písemné oznámení dosavadního člena (společných členů) o převodu členství a písemný souhlas nabyvatele členství. 4) Při převodu musí být splněny podmínky členství podle čl. 5. 5) Při převodu členských práv a povinností je povinností převodce uhradit družstvu příspěvek za provedení změn v členské evidenci. 6) Je-li součástí převedení nájem bytu, je nabyvatel členství povinen do 30 dnů po účinnosti dohody uzavřít s družstvem nájemní smlouvu. Do téhož termínu je povinen nabyvatel předat zástupci výboru DS písemný seznam osob, které budou v bytě bydlet. 7) S převodem práv a povinností spojených s členstvím v družstvu, přechází na nového člena též veškeré závazky a pohledávky původního člena, zejména úhrada nedoplatků za služby spojené s užíváním bytu, i když vznikly před oznámením převodu členských práv a povinností. Zároveň převádějící převádí na nabyvatele i právo na výplatu přeplatků úhrad za užívání bytu a za služby s tímto spojené. Čl. 17 Převod části členských práv a povinností 1) Člen může převést část svých členských práv a povinností za podmínek uvedených v čl. 16 na jiného člena téhož družstva v případech: a) kdy člen – nájemce družstevního bytu z důvodu dědění, sloučení družstev nebo převodu části majetku družstva získal právo na přidělení jiného bytu v témže družstvu nebo právo takový byt užívat,

b) kdy člen – nájemce družstevního bytu získal právo na přidělení jiného bytu v družstvu, c) kdy člen – nájemce družstevního bytu (nebytového prostoru) převádí část členských práv a povinností týkající se bytu (nebytového prostoru), d) kdy došlo k rozdělení nebo sloučení bytu dlč čl. 50 a 51, e) kdy člen – nájemce více družstevních bytů (nebytových prostor), nebo družstevního bytu a nebytového prostoru, převádí část členských práv a povinností týkající se jednoho bytu (nebytového prostoru). 2) Převod části členských práv a povinností se provádí na základě písemné smlouvy, která nevyžaduje souhlas představenstva. Čl. 18 Zánik členství Členství v družstvu zaniká: a) dohodou, b) vystoupením, c) smrtí člena, pokud jeho členství nepřejde na dědice, d) vyloučením, e) zánikem družstva, f) prohlášením konkursu na majetek člena, g) zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku člena, h) pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením členských práv a povinností, i) vydáním exekučního příkazu k postižení členských práv a povinností, j) jiným způsobem stanoveným zákonem. Čl. 19 Dohoda 1) Dohodne-li se družstvo a člen na skončení členství, končí členství sjednaným dnem. 2) Dohodu o skončení členství uzavírají družstvo a člen písemně. Jedno vyhotovení dohody o skončení členství vydá družstvo členovi. Čl. 20 Vystoupení 1) Člen může z družstva vystoupit. Členství zaniká uplynutím doby dvou měsíců, tato doba začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení písemného oznámení člena o vystoupení z družstva. 2) Oznámení o vystoupení může člen odvolat jen písemně a se souhlasem družstva. Čl. 21 Úmrtí člena 1) Smrtí člena členství zaniká, nepřejde-li členství podle čl. 6 těchto stanov. 2) Umře-li člen a nejde-li o společné členství manželů, přechází dnem jeho smrti členství v družstvu na jednoho dědice, kterému připadl základní členský vklad nebo členský podíl a písemně požádá o uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu (nebytového prostoru) do 30 dnů od pravomocného skončení dědického řízení. 3) Náležely-li zůstaviteli dva nebo více členských vkladů (členských podílů) v jednom a témže družstvu, mohou jednotlivé členské vklady (podíly) připadnout různým dědicům. Tím se zůstavitelovo členství v den jeho smrti přemění na dvě nebo více samostatných členství (popř. společných členství manželů) jednotlivých dědiců. 4) Je-li dědiců členských vkladů (podílů) více, musí se do 30 dnů od právní moci rozhodnutí o dědictví písemně dohodnout, který z nich je, nebo byl oprávněn požádat družstvo o sepsání smlouvy o nájmu družstevního bytu (nebytového prostoru). V případě, že se nedohodnou, družstvo dědice majetkově vypořádá podle jejich dědického nároku.

Čl. 22 Vyloučení 1) Představenstvo může rozhodnout o vyloučení člena, jestliže: a) závažným způsobem nebo opětovně a přes výstrahu porušuje své členské povinnosti určené zákonem nebo stanovami, b) byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný proti družstvu, jeho majetku nebo proti členům družstva, c) člen řádně neuhradil příslušný členský vklad, jeho zálohu, zvýšení či doplatek. 2) Rozhodnutí o vyloučení musí být doručeno do vlastních rukou. V rozhodnutí o vyloučení člena musí být uveden důvod podle odst.1), který nelze dodatečně měnit. Členství zaniká dnem, kdy bylo doručeno rozhodnutí představenstva o vyloučení členovi. 3) Proti rozhodnutí představenstva o vyloučení má právo podat člen odvolání k shromáždění delegátů. Není-li právo na odvolání uplatněno do třech měsíců ode dne, kdy se člen dozvěděl nebo mohl dozvědět o rozhodnutí o vyloučení, zaniká. Odvolání má odkladný účinek. 4) Soud na návrh člena, kterého se rozhodnutí týká, vyhlásí rozhodnutí shromáždění delegátů o vyloučení za neplatné, je-li v rozporu s právními předpisy nebo stanovami. Není-li právo na podání návrhu uplatněno do třech měsíců ode dne shromáždění delegátů, které vyloučení potvrdilo nebo jestliže nebylo řádně svoláno, ode dne kdy se člen dověděl nebo mohl dovědět o konání shromáždění delegátů, které vyloučení potvrdilo, nejpozději ale do jednoho roku od jeho konání, zaniká. 5) Jestliže je důvodem návrhu podle odst. 4), že tvrzené rozhodnutí shromáždění delegátů nepřijalo proto, že o něm nehlasovalo, anebo, že obsah tvrzeného rozhodnutí neodpovídá rozhodnutí, které shromáždění přijalo, lze podat návrh do třech měsíců ode dne, kdy se člen o tvrzeném rozhodnutí dozvěděl, nejdéle však do jednoho roku ode dne konání nebo tvrzeného konání shromáždění delegátů. Čl. 23 Likvidace družstva Členství zaniká po zrušení družstva a ukončení jeho likvidace dnem výmazu družstva z obchodního rejstříku. Čl. 24 Majetkové vypořádání 1) Zánikem členství podle čl. 18 vzniká bývalému členu nebo jeho dědicům nárok na vypořádací podíl. Vypořádací podíl se rovná výplatě majetkové účasti dosavadního člena družstva. U nájemce se vypořádací podíl rovná základnímu členskému vkladu a členskému podílu. U nebydlícího člena se rovná výplatě základního členského vkladu. Vlastník bytu (nebytového prostoru) se vypořádává částkou ve výši 0,–Kč. 2) Nárok na výplatu vypořádacího podílu vzniká uplynutím tří měsíců po schválení roční účetní uzavěrky za období, ve kterém členství zaniklo. Pokud to hospodářská situace dovoluje, může družstvo uspokojit tento nárok i dříve. 3) Nárok na výplatu vypořádacího podílu je vázán vždy vyklizením bytu (nebytového prostoru). 4) Při výplatě vypořádacího podílu započte družstvo své pohledávky vůči bývalému členu. 5) Zánikem členství v důsledku převodu práv a povinností spojených s členstvím nebo v důsledku výměny bytu (nebytového prostoru), nevzniká dosavadnímu členovi vůči družstvu nárok na vypořádací podíl a vzájemné nároky si účastníci převodu nebo výměny vypořádají mezi sebou. 6) Kromě nároku na výplatu vypořádacího podílu nemá bývalý člen nebo jeho dědicové z důvodu zániku členství nárok na jakoukoliv jinou část majetku družstva. Čl. 25 Členská evidence 1) Družstvo vede seznam všech svých členů. Do členské evidence se zapisuje kromě jména, bydliště a rodného čísla fyzické osoby i výše jejího členského vkladu a datum jeho zaplacení, popř. další rozhodné skutečnosti. V evidenci se bez zbytečného odkladu vyznačí všechny změny evidovaných skutečností. Člen družstva má právo nahlížet do té části evidence, která se týká jeho členství a

žádat o vydání potvrzení o svém členství a obsahu jeho zápisu v seznamu. Představenstvo umožní každému, kdo prokáže právní zájem, aby do seznamu nahlédl. 2) V otázkách nakládání s osobními údaji členů družstva se družstvo řídí zák. č. 101/2000 Sb. ve znění po novele, o ochraně osobních údajů. Část IV. Podmínky a předělování bytů Čl. 26 Sestavování pořadníku 1) Družstvo přiděluje svým členům byty a nebytové prostory podle pořadníku sestaveného podle délky členství. U výstavby se přihlédne též k potřebám stavby. 2) Návrhy pořadníků předloží představenstvo k připomínkám členům nejpozději dva měsíce před jejich schválením. O zveřejnění vyrozumí družstvo členy způsobem v družstvu obvyklým. Návrh pořadníku musí být přístupný členům družstva nejméně po dobu patnácti dnů. V té době mohou členové podávat své připomínky. 3) Pořadníky schvaluje představenstvo družstva. 4) Schválené pořadníky musí být po dobu jejich splatnosti zveřejněny způsobem v družstvu obvyklým. Čl. 27 Délka členství 1) Pro účely sestavování pořadníku se členu započítává délka členství od jeho vzniku, pokud dále není uvedeno jinak. 2) Délka členství člena, jemuž splynula členství, se pro účely sestavování pořadníku započítává z toho členství, v jehož rámci dosud nebyla uspokojena jeho bytová potřeba. 3) Délka členství člena, který v témže družstvu žádá o přidělení jiného bytu, než který užívá, nebo jiného nebytového prostoru, se pro účely sestavování pořadníku, počítá ode dne doručení jeho žádosti o přidělení jiného bytu (nebytového prostoru). 4) Délka členství člena, který převodem části členských práv a povinností převedl na jiného člena téhož družstva nájem bytu, se pro účely zařazení do pořadníku počítá ode dne podání žádosti o přidělení jiného bytu. 5) Délka členství člena, který se stal nájemcem nebytového prostoru v případech uvedených v čl. 8 a čl. 9, se pro účely sestavování pořadníku pro přidělení bytu započítává ode dne přeměny členství.

Čl. 28 Přidělování bytů (nebytových prostor) 1) Byty (nebytové prostory) přiděluje představenstvo členům podle jejich pořadí v pořadníku a v případech nové výstavby podle metodiky o přidělení bytu (nebytového prostoru) odsouhlasené představenstvem. 2) Mimo pořadník přiděluje představenstvo byty (nebytové prostory): a) na základě smlouvy o zajištění výstavby bytů (nebytových prostor) a spolupráci při výstavbě těchto bytů (nebytových prostor), b) členu, jehož byt, který v družstvu užívá, se stal neobyvatelným nebo byl-li člen družstva zbaven práva na přidělení bytu nebo práva na jeho užívání nesprávným postupem družstva, c) uvolněné, v případech kdy členové zařazeni v pořadníku nemají o přidělení nabízeného bytu zájem, d) v nástavbě na stávajícím bytovém domě. Čl. 29 1) Před přidělením bytu předseda vyzve písemně člena ke splacení členského podílu podle čl.13 a popř. dodatečného členského vkladu podle čl.15, a nebo popř. vyrovnávacího členského vkladu dle čl.14. Lhůtu na zaplacení stanoví nejméně na 15 dnů od doručení výzvy do vlastních rukou. 2) Nesplatí-li člen ve stanovené lhůtě členský podíl, popř. vyrovnávací členský vklad nebo popř. dodatečný členský vklad, nebo odmítne-li písemně přidělení bytu, představenstvo mu byt nepřidělí.

Čl. 30 Změna rozhodnutí o přidělení bytu (nebytového prostoru) Představenstvo družstva může po dohodě se členem změnit pravomocné rozhodnutí o přidělení družstevního bytu (nebytového prostoru), jestliže s členem nebyla dosud uzavřena nájemní smlouva. Nový příděl se považuje za realizaci původního pořadníku, popř. šlo-li o příděl mimo pořadník, za realizaci tohoto přidělení. Čl. 31 Zrušení rozhodnutí o přidělení bytu (nebytového prostoru) 1) Předseda může zrušit pravomocné rozhodnutí o přidělení bytu v případech, kdy: a) člen na výzvu předsedy neuhradil ve stanovené lhůtě doplatek členského podílu podle čl. 13, popř. vyrovnávací členský vklad a dodatečný členský vklad, b) člen odmítl převzít byt, který je způsobilý k užívání ve stanovené lhůtě. 2) Rozhodnutí o zrušení pravomocného rozhodnutí o přidělení bytu musí být členovi doručeno do vlastních rukou. Proti rozhodnutí se může člen odvolat. Odvolání má odkladný účinek. 3) V případě zrušení rozhodnutí vzniká členovi nárok na vrácení zálohové části členského podílu sníženého o základní členský vklad, popř. vyrovnávacího členského vkladu a dodatečného členského vkladu. Tento nárok vzniká uplynutím dvou měsíců po nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo zrušeno rozhodnutí o přidělení družstevního bytu. Čl. 32 Přenechání družstevního bytu (nebytového prostoru) do nájmu na určitou dobu Představenstvo může smlouvou o nájmu přenechat družstevní byt (nebytový prostor) občanovi, i když nepůjde o člena družstva, popř. právnické osobě, který zabezpečuje provoz družstevního domu nebo potřeby družstva. V těchto případech nevzniká povinnost ke splacení členského podílu podle čl.13. Výše nájemného a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu se určí ve smlouvě.

Část V. Nájem družstevního bytu (nebytového prostoru) Čl. 33 Vznik nájmu 1) Nájem družstevního bytu (nebytového prostoru) vzniká smlouvou, kterou družstvo (pronajímatel) přenechává svému členu (nájemci) do užívání družstevní byt (nebytový prostor). Není-li doba nájmu dohodnuta, má se za to, že smlouva o nájmu byla uzavřena na dobu neurčitou. 2) Členovi vznikne právo na uzavření nájemní smlouvy: a) na základě rozhodnutí o přidělení družstevního bytu, b) převodem členských práv a povinností nebo převodem části členských práv a povinností, c) na základě dohody o výměně bytu, d) na základě zdědění členského podílu. 3) Nájemní smlouva musí obsahovat označení bytu, jeho příslušenství, rozsah jejich užívání a způsob výpočtu nájemného a úhrady za plnění spojená s užíváním bytu nebo jejich výší. Nájemní smlouva musí mít písemnou formu. Čl. 34 Práva a povinnosti z nájmu bytu 1) Kromě práva užívat byt má člen-nájemce družstevního bytu a na základě jeho práva i osoby, které s ním bydlí, právo užívat společné prostory a zařízení domu, jakož i požívat plnění, jejichž poskytování je spojeno s užíváním bytu. 2) Nájemci jsou povinni při výkonu svých práv dbát, aby v domě bylo vytvořeno prostředí zajišťující ostatním nájemcům výkon jejich práv.

Čl. 35 1) Družstvo je povinno zajistit členu-nájemci družstevního bytu plný a nerušený výkon jeho práv spojených s užíváním bytu. 2) Člen nájemce je povinen udržovat družstevní byt v provozuschopném stavu a hradit ze svého náklady spojené s běžnou údržbou a opravami v bytě, pokud členská schůze samosprávy svým usnesením nerozhodne jinak. Povinnost hradit náklady se netýká případů provádění oprav nebo výměny společných částí rozvodů vody, rozvodů plynu, elektroinstalace, topných rozvodů včetně otopných těles, rozvodů STA a domovního telefonu a oprav prvků obvodového pláště domu. 3) Výbor samosprávy může z technických nebo estetických důvodů stanovit jednotná pravidla upravující způsob provedení některých drobných oprav nebo běžné údržby bytu. Čl. 36 1) Nepostará-li se člen-nájemce družstevního bytu o včasné provedení drobných oprav a běžnou údržbu bytu, má družstvo právo učinit tak po předchozím upozornění člena samo a požadovat od něj náhradu vynaložených nákladů. 2) Nájemce je povinen po předchozí písemné výzvě umožnit družstvu nebo jím pověřené osobě, aby provedla instalaci a údržbu zařízení pro měření a regulaci tepla, teplé a studené vody, jakož i odpočet naměřených hodnot. Stejně je povinen umožnit přístup k dalším technickým zařízením, pokud jsou součástí bytu a patří družstvu. 3) Nájemce družstevního bytu je povinen oznámit bez zbytečného odkladu družstvu potřebu těch oprav v bytě, které má nést družstvo, a umožnit jejich provedení, jinak odpovídá za škodu, která nesplněním této povinnosti vznikla. 4) Nájemce družstevního bytu je povinen odstranit závady a poškození, které způsobil v domě sám nebo ti, kdo s ním bydlí. Čl. 37 Družstvo je oprávněno provádět stavební úpravy bytu a jiné podstatné změny v bytě pouze se souhlasem člena-nájemce družstevního bytu a po předchozím vyjádření domovní samosprávy. Provádí-li družstvo bytové úpravy na příkaz příslušného orgánu státní správy, je člen povinen jejich provedení umožnit, jinak odpovídá za škodu, která nesplněním této povinnosti vznikla. Čl. 38 Nájemné a úhrada za plnění poskytovaná s užíváním bytu (nebytového prostoru) 1) Nájemce družstevního bytu (družstevního nebytového prostoru – garáže) je povinen platit nájemné za užívání družstevního bytu (družstevního nebytového prostoru – garáže) v poměrné výši nákladů a výdajů na správu a provoz objektu za stanovené období, včetně tvorby dlouhodobé zálohy podle odst. 3 a úhradu za plnění spojená s užíváním družstevního bytu (družstevního nebytového prostoru – garáže). 2) Celkovou výši nájemného a úhrad za poskytovaná plnění stanoví představenstvo s přihlédnutím k předpokládaným nákladům. 3) Součástí nájemného je také pravidelný nebo jednorázový příspěvek na tvorbu dlouhodobé zálohy na opravy a dodatečné investice. Jeho výši stanoví představenstvo v souladu s předpokládanými náklady na opravy nebo výdaji na dodatečné investice v domě. Zůstatek dlouhodobé zálohy na opravy a dodatečné investice se převádí do příštího roku a nevypořádává se s nájemcem družstevního bytu (družstevního nebytového prostoru – garáže) ani při ukončení nájmu. 4) Nájemné spolu s úhradou za plnění spojená s užíváním družstevního bytu se platí zálohově, vyjma poplatku na správu družstva určeného na financování nákladů středisek ostatního hospodaření vytvořených podle čl. 84, který je stanoven pevnou částkou, a to měsíčně nejpozději do dvacátého dne příslušného měsíce. 5) Vyúčtování zálohy na nájemné za kalendářní rok provede družstvo nejpozději do konce dubna následujícího roku. O způsobu vypořádání rozdílů z vyúčtování rozhodne výbor samosprávy v příslušném středisku bytového hospodářství. Dlouhodobá záloha tvořená podle odst. 3 se do vyúčtování nezahrnuje.

6) Vyúčtování záloh na plnění spojená s užíváním družstevního bytu se provádí odděleně pro každý druh zálohy, a to nejpozději do čtyř měsíců po uplynutí zúčtovacího období, nestanoví-li jiný právní předpis jinak. 7) Přeplatek nebo nedoplatek z vyúčtování záloh je splatný nejpozději do tří měsíců po vyúčtování, nestanoví-li jiný právní předpis jinak. V případě nezaplacení nedoplatku v daném termínu, má družstvo oprávnění účtovat úrok z prodlení ve výši 1 promile dlužné částky za každý den prodlení, nejméně však 10 Kč za každý i započatý měsíc prodlení. 8) Při výplatě přeplatku z úhrad za plnění spojená s užíváním družstevního bytu, má družstvo právo započíst své splatné pohledávky vůči nájemci družstevního bytu. 9) Nezaplatí-li nájemce družstevního bytu (družstevního nebytového prostoru) nájemné a zálohu na plnění spojená s užíváním družstevního bytu (družstevního nebytového prostoru – garáže) do pěti dnů po jejich splatnosti, je povinen uhradit družstvu úrok z prodlení ve výši 1 promile dlužné částky za každý den prodlení, nejméně však 10 Kč za každý i započatý měsíc prodlení, jedná-li se o dluh z titulu nájemného za družstevní byt (družstevní nebytový prostor) a úhrad za služby spojené s jeho užíváním nebo z titulu příspěvku vlastníka bytu (nebytového prostoru) na správu domu a pozemku a úhrad za služby spojené s jeho užíváním. 10) Družstvo je oprávněno informovat vhodným způsobem výbory samospráv o dlužnících a o výši dluhu a to tak, aby byl dodržen zákon o ochraně osobních údajů. 11) Družstvo je oprávněno uplatňovat vůči členu – nájemci svá práva vyplývající z neplaceného dluhu včetně vyloučení z družstva, a to i v případě, že člen – nájemce složí dlužnou částku do notářské úschovy a vyrozumí o tom družstvo. Čl. 39 Společný nájem družstevního bytu manžely 1) Společný nájem družstevního bytu může vzniknout jen mezi manžely. 2) Společný nájem družstevního bytu vznikne, jestliže za trvání manželství manželé nebo jeden z nich se stane nájemcem družstevního bytu. Jestliže se stane nájemcem bytu některý z manželů před uzavřením manželství, vznikne společný nájem bytu uzavřením manželství. 3) Totéž platí, vzniklo-li před uzavřením manželství některému z manželů právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu. Čl. 40 Běžné záležitosti, týkající se společného nájmu družstevního bytu manžely, může vyřizovat každý z manželů. V ostatních případech je třeba souhlasu obou manželů, jinak je právní úkon neplatný. Z právních úkonů, týkajících se společného nájmu družstevního bytu, jsou oba manželé oprávněni i povinni společně a nerozdílně. Čl. 41 Právo společného nájmu družstevního bytu manžely zanikne: a) rozvodem manželství v případě, že nevzniklo společné členství manželů v družstvu, b) dohodou rozvedených manželů – společných členů družstva, popř. rozhodnutím soudu, c) smrtí jednoho z manželů, d) zánikem nájmu družstevního bytu. Čl. 42 1) Nevzniklo-li společné členství manželů v družstvu, má právo užívat družstevní být po rozvodu ten z manželů, který je členem družstva. 2) Vzniklo-li manželům společné členství v družstvu, zůstává členství a právo užívat družstevní byt tomu z rozvedených manželů, který byl určen jejich dohodou. Nedohodnou-li se, rozhodne o tom na návrh jednoho z nich soud. 3) Zemře-li manžel a manželé nebyli společnými členy družstva, přechází členství v družstvu a nájem družstevního bytu na dědice, kterému připadl členský podíl. Zemře-li manžel a manželé byli společnými členy družstva, zůstává členem družstva a jediným nájemcem družstevního bytu pozůstalý manžel.

Čl. 43 Podnájem bytu (části bytu) 1) Pronajatý byt, nebo jeho část, lze jinému přenechat do podnájmu na dobu určenou ve smlouvě o podnájmu nebo bez časového určení jen s písemným souhlasem družstva. Porušení této povinnosti se považuje za porušení povinnosti podle čl. 11. 2) Po skončení podnájmu nemá podnájemce právo na náhradní podnájem. 3) Po dobu trvání podnájmu odpovídá za plnění povinností člena družstva dle těchto stanov nájemce. Čl. 44 Výměna bytu 1) Člen – nájemce družstevního bytu může uzavřít se souhlasem družstva dohodu o výměně bytu. Souhlas i dohoda musí mít písemnou formu a musí obsahovat dohodu účastníků výměny o převodu členských práv a povinností. Odepře-li družstvo souhlas s výměnou bytu, může soud na návrh nájemce rozhodnutím nahradit projev vůle družstva. 2) Jestliže člen-nájemce družstevního bytu (nebytového prostoru) vyměňuje odděleně pouze byt (nebytový prostor) s občanem, který není členem družstva, družstvo dohodu neschválí, pokud se tento občan nestane členem družstva. 3) Jde-li o výměnu bytů v témže družstvu, nabývá dohoda platnosti dnem, kdy nabude právní moci rozhodnutí orgánu družstva o souhlasu s výměnou. Jde-li o výměnu bytů v různých družstvech nebo o výměnu bytu družstevního za byt nedružstevní, nabývá dohoda účinnosti dnem, kdy nabude právní moci rozhodnutí posledního orgánu příslušného k udělení souhlasu. 4) Převod členských práv a povinností na základě dohody o výměně bytů nastane dnem uskutečnění výměny bytů. Do jednoho měsíce od tohoto data je člen- nájemce povinen uzavřít s družstvem novou nájemní smlouvu. Čl. 45 1) Právo na splnění dohody o výměně bytů musí být uplatněno u soudu do tří měsíců ode dne účinnosti této dohody, jinak právo zanikne. 2) Nastanou-li dodatečně u některého z účastníků takové závažné okolnosti, že není možno splnění dohody na něm spravedlivě požadovat, může od dohody odstoupit, musí však tak učinit bez zbytečného odkladu a písemně. Povinnost k náhradě škody tím není dotčena. Čl. 46 Zánik nájmu družstevního bytu Nájem družstevního bytu zaniká: a) zánikem členství nájemce podle čl. 18, b) písemnou dohodou mezi družstvem a členem – nájemcem družstevního bytu ke dni stanoveném v dohodě, c) písemnou výpovědí člena-nájemce, ve které musí být uvedena lhůta, kdy má nájem skončit, a to tak, aby skončila ke konci kalendářního měsíce. Není-li lhůta uvedena, skončí nájem bytu posledním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž výpověď došla družstvu, d) výpovědí nájmu družstevního bytu s přivolením soudu podle § 711 odst. 1) písm. c, d, e, g, h občanského zákoníku, e) uplynutím doby v případě, že nájem družstevního bytu byl sjednán na určitou dobu, f) převedením bytu do vlastnictví člena. Čl. 47 Nájem nebytových prostor 1) O nájmu nebytových prostor platí přiměřené ustanovení o nájmu bytů. 2) Nájem a podnájem nebytových prostor postavených bez finanční účasti členů upravuje zák.č. 116/1990 Sb. ve znění pozdějších předpisů. 3) Jde-li o nájem nebytových prostor, které jsou určeny k výkonu povolání jen jednoho z manželů, právo společného nájmu nevznikne.

Čl. 48 1) Družstvo dbá, aby družstevní byty, se kterými hospodaří, byly řádně a účelně využívány k bytovým účelům. 2) Byt nebo jeho část může člen – nájemce, nebo členové jeho domácnosti, dočasně používat i k jiným účelům než k bydlení jen se souhlasem představenstva družstva, po předchozím vyjádření domovní samosprávy. Čl. 49 Sloučení bytů 1) Byt je možné sloučit se sousedním bytem (částí bytu) jen se souhlasem představenstva družstva, po předchozím vyjádření domovní samosprávy. 2) Představenstvo povolí sloučení zejména tehdy, jestliže se tím dosáhne účelnějšího využití bytového prostoru. 3) Souhlas představenstva družstva nenahrazuje povolení stavebního úřadu, které je nutné podle zvláštních předpisů. Čl. 50 Rozdělení bytu 1) Byt je možné rozdělit na dva nebo více samostatných bytů jen se souhlasem představenstva družstva, po předchozím vyjádření domovní samosprávy. 2) Představenstvo povolí rozdělení bytu zejména tehdy, jestliže se tím dosáhne účelnějšího využití bytového prostoru. 3) Souhlas představenstva družstva s rozdělením bytu nenahrazuje povolení stavebního úřadu, které je nutné podle zvláštních předpisů. Čl. 51 V souvislosti se sloučením nebo rozdělením bytu družstvo současně přerozdělí náklady a zdroje financování sloučených nebo rozdělených bytů a určí výšku členských podílů a zůstatek nesplaceného investičního úvěru připadajících na příslušné byty. Část VI. Orgány družstva Čl. 52 Orgány družstva jsou: a) shromáždění delegátů b) představenstvo c) kontrolní komise d) členská schůze samosprávy e) výbor samosprávy, popř. „pověřený člen“ SPOLEČNÁ USTANOVENÍ Čl. 53 Do orgánů družstva mohou být zvoleni jen členové družstva starší 18 let. Čl. 54 1) Orgány družstva mohou jednat a rozhodovat jen v záležitostech, které podle zákona a stanov družstva spadají do jejich působnosti. 2) Kolektivní orgány družstva rozhodují na základě řádného svolání všech členů orgánu. 3) Kolektivní orgány družstva jsou způsobilé se usnášet, jen je-li přítomna nadpoloviční většina jejich členů. Usnesení je přijato, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina přítomných, pokud zákon a stanovy neurčují jinak. Pro posouzení usnášenlivosti orgánů je rozhodující stav v okamžiku hlasování.

Čl. 55 1) Členové orgánů družstva jsou povinni vykonávat své funkce svědomitě, plnit svěřené úkoly a dodržovat obecně závazné právní předpisy a stanovy. Pokud při výkonu funkce způsobí družstvu škodu, odpovídají za ni v rozsahu stanoveném zákonem. 2) Nároky družstva z odpovědnosti členů orgánů družstva za škodu uplatňuje představenstvo. Vůči členům představenstva uplatňuje nároky družstva kontrolní komise. 3) Tyto nároky družstva mohou být uplatněny u soudu jen s předchozím souhlasem shromáždění delegátů. Shromáždění delegátů může schválit i smír v příslušné věci. 4) O nárocích družstva z odpovědnosti členů výboru DS rozhodne představenstvo po předchozím projednání na členské schůzi DS. Čl. 56 1) Funkční období členů orgánů družstva činí je pět let. 2) Člena voleného orgánu může před uplynutím funkčního období odvolat orgán, který jej zvolil. Tento orgán je povinen do třech měsíců provést volbu nového člena orgánu. 3) Člen družstva, který je do své funkce zvolen, může z funkce odstoupit, je však povinen oznámit to orgánu, jehož je členem. Jeho funkce končí dnem, kdy tento orgán jeho odstoupení projednal, nejdéle však po uplynutí třech měsíců od podání oznámení. Po uplynutí této lhůty se odstoupení pokládá za projednané. 4) Požádá-li člen orgánu družstva o převod jednotky do vlastnictví, přerušuje se od okamžiku převodu (tj. ode dne podání přísl. návrhu na Katastrální úřad) výkon jeho funkce a orgán družstva může povolat zastupujícího čle-na. 5) Předchozí ustanovení platí i v případě, že členství v orgánu zanikne smrtí. 6) Příslušný orgán může povolat za odstoupivšího člena zastupujícího, a to až do té doby, kdy bude provedena volba nového člena. Zastupující člen má práva a povinnosti řádného člena. Funkční období tohoto člena, popř. nového člena, končí s funkčním obdobím celého orgánu. 7) Členům orgánů družstva může být za výkon funkce přiznána odměna. Nebude-li určeno jinak ve smlouvě o výkonu funkce, vnitřním předpisem družstva nebo nerozhodne-li jinak shromáždění delegátů, mají členové orgánů družstva nárok na odměnu ve výši, v jaké byla tato odměna poskytnuta členům orgánů v minulém účetním období, s navýšením o případnou inflaci vyhlášenou Českým statistickým úřadem. 8) Každý člen družstva je oprávněn podat jménem družstva žalobu proti členovi představenstva nebo proti členovi jiného orgánu podílejícího se na řízení družstva nebo jeho organizační jednotky o náhradu škody, kterou družstvu způsobil. Jiná osoba než člen družstva, který žalobu podal nebo osoba jím zmocněná nemůže v řízení činit úkony jménem družstva či za družstvo. 9) Ustanovení odst. 8) se nepoužije, vymáhá-li náhradu škody představenstvo. Čl. 57 1) Funkce člena představenstva a člena kontrolní komise jsou vzájemně neslučitelné. 2) Členové představenstva a kontrolní komise nesmějí být podnikateli ani členy statutárních a dozorčích orgánů právnických osob s obdobným předmětem činnosti, pokud to shromáždění delegátů v konkrétním případě výslovně nepovolí. Čl. 58 1) Každému členu družstva i každému členu orgánu družstva náleží jeden hlas, pokud nejde o případ společného členství manželů. 2) V orgánech družstva se hlasuje veřejně. V jednotlivých případech se jednající orgán může usnést na hlasování tajném. 3) V představenstvu, kontrolní komisi, výboru DS a členské schůzi DS lze usnesení přijmout hlasováním uskutečněným písemně nebo pomocí prostředků sdělovací techniky. Pro tento případ se hlasující pokládají za přítomné. 4) Člen družstva může zmocnit jinou osobu, aby jej zastupovala na členské schůzi samosprávy. Zmocnění musí mít vždy písemnou formu a musí obsahovat rozsah zmocnění. Tím nejsou dotčeny předpisy o zastoupení ze zákona nebo na základě soudního rozhodnutí.

Čl. 59 1) Orgány družstva jednají o záležitostech, které byly uvedeny na schváleném pořadu jednání, popř. o záležitostech, o jejichž projednání se orgán dodatečně usnese. 2) Jednání orgánů spočívá v přednesení podnětu k jednání, v rozpravě a zpravidla je zakončeno usnesením. Čl. 60 1) O průběhu jednání všech orgánů družstva se pořizuje zápis, který musí obsahovat: a) datum a místo konání schůze, b) program schůze, c) výsledky hlasování, d) přijatá usnesení, e) nepřijaté námitky členů, kteří požádali o jejich zaprotokolování. 2) Přílohu zápisu tvoří seznam účastníků jednání, pozvánka na něj a podklady, které byly předloženy k projednávaným bo-dům. 3) Každý člen má právo vyžádat si zápis a jeho přílohy k nahlédnutí. Na jeho žádost mu bude pořízena kopie. 4) Schválené usnesení shromáždění delegátů družstvo zveřejní způsobem v družstvu obvyklým. 5) Podrobnosti o postupu orgánů družstva při volbách a odvolání, o jednání a rozhodování a ověřování zápisu upravuje volební a jednací řád, které schvaluje shromáždění delegátů. 6) Zápis z jednání všech orgánů družstva včetně společenství vlastníků musí být k dispozici do 15 dnů ode dne konání schůze. Čl. 61 Shromáždění delegátů 1) Shromáždění delegátů je nejvyšším orgánem družstva, kde uplatňují členové své právo řídit záležitosti družstvu, kontrolovat činnost družstva a jeho orgánů. Shromáždění delegátů plní v plném rozsahu působnost členské schůze. 2) Do výlučné působnosti delegátů patří: a) přijímat a měnit stanovy, jednací a volební řád, b) volit a odvolávat členy představenstva a kontrolní komise, v počtu a způsobem, který sami určí, c) projednávat a schvalovat zprávy představenstva a kontrolní komise o činnosti družstva, d) rozhodovat o základních otázkách koncepce rozvoje, schvalovat zásady hospodaření, řádnou účetní závěrku a rozhodovat o tom, jak se naloží se ziskem a uhradí případná ztráta, e) rozhodovat o zvýšení nebo snížení zapisovaného základního kapitálu, f) rozhodovat o odvoláních proti usnesení představenstva, g) rozhodovat o splynutí, sloučení, rozdělení a o jiném zrušení družstva nebo o změně právní formy, h) schvalovat délku funkčního období volených orgánů družstva, i) stanovit počet delegátů a podmínky jejich volby, přičemž platí zásada, že jedna samospráva má jednoho delegáta, j) rozhodovat o významných majetkových dispozicích, k) rozhodovat o prodeji nebo jiných majetkových dispozicích s nemovitostmi, ve kterých jsou byty, nebo s byty v souladu s §239 odst. 4. písm.i) obchodního zákoníku, l) schvaluje zásady odměňování všech orgánů družstva, m) schvaluje základní směrnice týkající se činnosti družstva. 3) Do působnosti shromáždění delegátů patří i rozhodování, týkající se družstva a jeho činnosti, pokud si rozhodování o některé věci vyhradilo. Čl. 62 1) Jednání shromáždění delegátů družstva svolává představenstvo podle potřeby, nejméně jednou ročně. 2) Shromáždění delegátů musí být svoláno nejpozději do 40 dnů, požádá-li o to písemně: a) jedna třetina členů družstva, b) jedna třetina delegátů, c) kontrolní komise.

3) Jestliže představenstvo nesvolá shromáždění delegátů tak, aby se konalo do 40 dnů od doručení žádosti, je osoba písemně pověřená osobami nebo orgánem, který požadoval svolání shromáždění delegátů, oprávněná svolat shromáždění delegátů sama. Členové představenstva jsou společně a nerozdílně povinni vydat této osobě na její žádost seznam členů, popř. delegátů družstva. 4) Pořad jednání musí být oznámen na pozvánkách zaslaných nejpozději osm dnů před zasedáním shromáždění delegátů. Písemné pozvánky dále obsahují datum, hodinu a místo jednání. Spolu s pozvánkou se zasílají i písemné podkladové materiály. 5) Na žádost jedné třetiny členů družstva nebo kontrolní komise, popř. tří delegátů, zařadí představenstvo jimi určenou záležitost na pořad jednání shromáždění delegátů. Ustanovení §182 odst. 1 písm a) obchodního zákoníku se použije přiměřeně. 6) Na shromáždění delegátů musí být pozváni všichni zvolení delegáti. Členové představenstva a kontrolní komise se shromáždění delegátů účastní z titulu své funkce a nemají hlasovací právo, pokud nejsou zároveň delegáty. 7) Při hlasování má každý delegát jeden hlas. 8) Delegáta může zastupovat na základě písemného zmocnění náhradník, člen družstva. Čl. 63 Není-li shromáždění delegátů schopno se usnášet, svolá představenstvo náhradní shromáždění delegátů tak, aby se konalo do tří týdnů ode dne, kdy se mělo konat shromáždění delegátů původně svolané. Náhradní shromáždění delegátů musí být svoláno novou pozvánkou s nezměněným pořadem jednání. Pozvánka musí být odeslána nejpozději do patnácti dnů ode dne, na který bylo svoláno původní shromáždění delegátů, nejpozději však deset dnů před konáním náhradního shromáždění delegátů. Náhradní shromáždění delegátů je schopno se usnášet, je-li přítomna alespoň jedna čtvrtina delegátů. Usnesení je přijato, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina přítomných delegátů. Čl. 64 1) Na návrh člena vysloví soud neplatnost usnesení shromáždění delegátů, pokud usnesení je v rozporu s právními předpisy nebo stanovami družstva. Návrh k soudu může člen podat, požádá-li o zaprotokolování námitky na shromáždění delegátů, které usnesení přijalo, nebo jestliže námitku oznámil představenstvu do jednoho měsíce od konání shromáždění delegátů, a nebylo-li svoláno řádně do jednoho měsíce ode dne, kdy se o jeho konání dověděl, nejdéle však do jednoho roku od konání shromáždění delegátů. Návrh soudu lze podat jen do jednoho měsíce ode dne, kdy člen požádal o zaprotokolování námitky nebo od oznámení námitky představenstvu. 2) Jestliže je důvodem návrhu podle odst. 1), že tvrzené rozhodnutí shromáždění delegátů nepřijalo proto, že o něm nehlasovalo anebo, že obsah rozhodnutí neodpovídá rozhodnutí, které shromáždění delegátů přijalo, lze podat žalobu do jednoho měsíce ode dne, kdy se člen o tvrzeném rozhodnutí dozvěděl, nejdéle však do jednoho roku ode dne konání shromáždění delegátů. V ostatním se použijí ustanovení §131 obchodního zákoníku obdobně. Čl. 65 Představenstvo 1) Představenstvo je výkonným a statutárním orgánem družstva, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, pokud nejsou zákonem, stanovami nebo rozhodnutím shromáždění delegátů vyhrazeny jinému orgánu. Za svou činnost odpovídá shromáždění delegátů. 2) Představenstvo zabezpečuje a kontroluje plnění usnesení shromáždění delegátů, pravidelně mu podává zprávy o své činnosti a o činnosti družstva, svolává a připravuje jeho jednání. 3) Představenstvo schvaluje pořadníky žadatelů na přidělení bytu a nebytových prostor. 4) Představenstvo rozhoduje, po předchozím projednání DS o změně účelu užívání společné místnosti v domě. Dále představenstvo rozhoduje o přidělení nebytového prostoru podle zvláštních předpisů a dalších otázkách, jež mu svěřují do pravomoci stanovy nebo zákon. 5) Počet členů představenstva určuje shromáždění delegátů před provedením volby představenstva při dodržení minimálního počtu 5 členů. 6) Členové představenstva se volí z členů družstva tak, aby členové představenstva nebyli mezi sebou nebo se členy kontrolní komise manžely, příbuznými v řadě přímé nebo sourozenci.

7) Představenstvo volí ze svých členů předsedu družstva (představenstva) – dále jen „předseda“, popř. místopředsedu. 8) Představenstvo se schází podle potřeby, zpravidla jednou za měsíc. Musí se sejít do 10 dnů od doručení podnětu kontrolní komise, jestliže na její výzvu nedošlo k nápravě nedostatků. 9) Schůze představenstva se mohou účastnit s hlasem poradním pověření členové kontrolní komise a pozvané osoby. 10) Funkce člena představenstva zaniká volbou nového člena představenstva, nejpozději uplynutím tří měsíců od skončení jeho funkčního období. 11) Představenstvo navrhuje shromáždění delegátů ke schválení dlouhodobou a krátkodobou koncepci družstva, včetně majetkových dispozic větších než 1 milion Kč. 12) Představenstvo má právo pozastavit popř. zrušit rozhodnutí výboru DS popř. členské schůze, je-li v rozporu se zákonem nebo se stanovami, a to po předchozím projednání s výborem DS. 13) Představenstvo rozhoduje o bytových otázkách. Čl. 66 1) Představenstvo je oprávněno jednat jménem družstva navenek ve všech věcech. Jménem představenstva jedná předseda a v době jeho nepřítomnosti nebo zaneprázdnění místopředseda nebo jiný pověřený člen představenstva. 2) Právní úkony představenstva, pro které je předepsána písemná forma, podepisuje za družstvo předseda (popř. místopředseda) a další člen představenstva. 3) Členové nebo pracovníci družstva jsou oprávněni činit jménem družstva právní úkony, nutné ke splnění uložených pracovních úkolů pouze tehdy, kdy je to stanoveno organizačním řádem, nebo je to v obchodním styku obvyklé. 4) Představenstvo může na základě plné moci pověřit zastupováním družstva i jiné občany a organizace. 5) Schůzi představenstva svolává a řídí předseda (místopředseda), popř. pověřený člen představenstva, který je povinen přizvat zástupce kontrolní komise. 6) Jednotlivé záležitosti předložené k projednávání uvádí a odůvodňuje zpravidla ten, kdo je předkládá, přičemž současně předkládá i návrh usnesení. Čl. 67 Předseda 1) Předsedovi přísluší: a) organizovat a řídit jednání a činnost představenstva b) řídit běžnou činnost družstva (pokud je pracovníkem družstva). c) jednat jménem představenstva navenek ve všech věcech družstva, d) podepisovat s dalším členem představenstva právní úkony, pro které je předepsána písemná forma. 2) Za výkon funkce odpovídá předseda představenstvu. Čl. 68 Řízení běžné činnosti družstva 1) Pokud je předseda pracovníkem družstva, řídí jeho činnost v postavení vedoucího organizace ve smyslu pracovně-právních a ostatních obecně závazných právních předpisů. 2) Pracovní poměr předsedy družstva vzniká volbou ve smyslu příslušných ustanovení zákoníku práce. 3) Není-li předseda pracovníkem družstva, řídí běžnou činnost družstva pracovník určený organizačním řádem, jmenovaný a odvolávaný představenstvem družstva, kterému rovněž odpovídá za výkon své funkce. Čl. 69 Kontrolní komise 1) Kontrolní komise je oprávněná kontrolovat veškerou činnost družstva a projednává stížnosti členů družstva. 2) Kontrolní komise se vyjadřuje k řádné účetní závěrce a k návrhu na rozdělení zisku nebo na úhradu ztráty družstva.

3) Kontrolní komise je oprávněna vyžadovat od představenstva jakékoliv informace o hospodaření družstva. Představenstvo je povinno bez zbytečného odkladu oznámit kontrolní komisi všechny skutečnosti, které mohou mít závažné důsledky v hospodaření nebo postavení družstva a jeho členů. Pověření členové kontrolní komise jsou oprávněni se zúčastnit zasedání všech orgánů družstva. 4) Na zjištěné nedostatky upozorňuje kontrolní komise představenstvo a vyžaduje zjednání nápravy. 5) Neodstraní-li představenstvo zjištěné nedostatky, je kontrolní komise oprávněna požádat představenstvo o svolání shromáždění delegátů. 6) K jednotlivým úkonům může kontrolní komise pověřit jednoho nebo více členů, kteří v této věci mají oprávnění žádat informace v rozsahu oprávnění kontrolní komise. Čl. 70 1) Počet členů kontrolní komise určuje shromáždění delegátů před provedením volby při dodržení zásady minimálního počtu 3 členů. 2) Kontrolní komise se volí ze členů družstva tak, aby její členové nebyli mezi sebou nebo se členy představenstva manžely, příbuznými v řadě přímé nebo sourozenci. Členy kontrolní komise nemohou být členové představenstva a pracovníci družstva. 3) Kontrolní komise volí ze svých členů předsedu (popř. místopředsedu), o způsobu volby rozhoduje komise. 4) Kontrolní komise odpovídá za svou činnost shromáždění delegátů a podává mu zprávy o své činnosti. Čl. 71 1) Kontrolní komise se schází podle potřeby, nejméně jednou za tři měsíce. 2) Schůzi svolává a řídí předseda (místopředseda), popř. pověřený člen kontrolní komise. 3) Podklady pro jednání schůzí, zejména zprávy o vykonaných prověrkách a kontrolách, jakož i návrhy na opatření, připravují a kontrolní komisi předkládají ve stanovených lhůtách pověření členové komise. Čl. 72 Samospráva 1) Samospráva je základní organizační jednotkou družstva. Zřizuje se rozhodnutím představenstva, které stanoví okruh její působnosti. 2) Úkolem samosprávy je umožňovat členům přímou účast na činnosti družstva. 3) Orgány družstva zajišťující činnost samosprávy, jsou členská schůze samosprávy a výbor samosprávy. Čl. 73 Členská schůze samosprávy 1) Členská schůze samosprávy je orgánem družstva, ve kterém členové projednávají záležitosti okruhu působnosti samosprávy a seznamují se s činností a celkovým stavem družstva. Členy samosprávy jsou všichni členové-nájemci bytů a nebytových prostor zařazeni do okruhu její působnosti. 2) Členská schůze samosprávy a) rozhoduje o způsobu zajištění úkolů, které ji byly uloženy představenstvem, shromážděním delegátů a těmito stanovami v souladu s hlavními směry činnosti družstva, b) projednává výsledky hospodaření objektu a navrhuje představenstvu vypořádání přebytků a schodků a přijímá opatření k odstranění příp. zjištěných nedostatků hospodaření, c) projednává a schvaluje zprávy výboru samosprávy o jeho činnosti, d) volí ze svého středu členy výboru samosprávy v počtu a způsobem, který určí, e) volí delegáty na shromáždění delegátů v počtu stanoveném shromážděním delegátů, f) projednává zprávy delegátů o výkonu jejich funkce a o průběhu a výsledcích shromáždění delegátů, g) rozhoduje o příp. odchylném způsobu úhrady drobných oprav v bytě a úhrad nákladů spojených s běžnou údržbou bytů, a to za předpokladu dostatečných finančních prostředků na FO (dlouhodobá záloha na opravy a údržbu),

h) je oprávněna odvolávat před uplynutím funkčního období členy výboru samosprávy a delegáty na shromáždění delegátů, i) rozhoduje o rozšíření nároku svých členů na úkony spojené se zabezpečením řádného užívání bytu nad rámec obecně platných předpisů, a to včetně finančního krytí, j) dává souhlas ke změně charakteru užívání společných prostor v domu, k) dává souhlas ke stavebním úpravám zasahujícím do společných prostor domu, l) rozhoduje o tvorbě a výši odměn členů výboru DS v souladu s těmito stanovami (čl. 62 odst. 2) písm. l), m) rozhoduje a schvaluje dohody o provedení práce a dohody o činnosti, pokud v okruhu působnosti samosprávy vznikne společenství vlastníků podle zákona o vlastnictví bytů, ztrácí samospráva pravomoc rozhodovat o otázkách, které jsou tímto zákonem vyhrazeny rozhodnutí společenství vlastníků. Zvláště ztrácejí platnost ustanovení odstavců 2b), 2i), 2j) a 2l), tohoto článku. Členové samosprávy se v tomto případě podílejí na rozhodování společenství vlastníků způsobem stanoveným v čl. 81 těchto stanov. Čl. 74 1) Členskou schůzi samosprávy svolává výbor samosprávy (správce) podle potřeby, nejméně však jednou do roka. 2) Výbor samosprávy musí svolat členskou schůzi samosprávy, požádá-li o to a) jedna třetina všech členů samosprávy, b) představenstvo družstva, c) delegát samosprávy. 3) Nevyhoví-li výbor samosprávy žádosti podle odst. 2) do osmi dnů od jejího podání, je představenstvo družstva povinno svolat členskou schůzi samosprávy samo. 4) Členskou schůzi samosprávy řídí předseda nebo pověřený člen výboru samosprávy. V případě, že členskou schůzi samosprávy svolalo představenstvo, řídí ji pověřený člen představenstva. 5) O svolání členské schůze samosprávy a o pořadu jednání musí být členové samosprávy uvědoměni nejméně tři dny před jejím konáním. Písemnou pozvánku může nahradit písemné oznámení vyvěšené na oznamovacích tabulích ve všech objektech v okruhu působnosti samosprávy. Čl. 75 1) Členská schůze samosprávy je způsobilá se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech členů samosprávy. 2) Není-li v hodinu uvedenou pro konání členské schůze samosprávy přítomna nadpoloviční většina jejich členů, může se schůze konat o čtvrt hodiny později za přítomnosti nejméně tří členů samosprávy. Může však jednat a rozhodovat pouze o těch záležitostech, které byly uvedeny na pořadu jednání. K platnosti usnesení v takovém případě se vyžaduje souhlas dvou třetin přítomných členů. Obdobně se postupuje, stane-li se schůze neschopnou usnášet až v průběhu jejího jednání. Čl. 76 1) Člen se zúčastňuje členské schůze samosprávy, jejímž je členem. 2) Člen – nájemce družstevního bytu a nebytového prostoru, které se nacházejí v okruhu působnosti různých samospráv, je členem každé z nich, zúčastňuje se jejich členských schůzí a může být zvolen do každého z jejich výborů. Pouze jednou členskou schůzí samosprávy však může být zvolen delegátem na shromáždění delegátů. 3) Právo účasti na členských schůzích samosprávy, kterých jsou členy, mají oba manželé – společní členové. Přísluší jim společně jeden hlas. Do výboru samosprávy může být zvolen kterýkoli z nich. 4) Člen, který má v družstvu samostatné členství a současně je jeho členem na základě společného členství manželů, a to v okruhu působnosti jedné samosprávy, má pouze jeden hlas. Pokud jeho členství samostatné a společné členství manželů se nacházejí v okruhu působnosti různých samospráv, řídí se právo jeho účasti na členských schůzích a pasivní volební právo ustanoveními odst. 1 a 2). 5) Usnesení členské schůze je závazné pro všechny členy samosprávy.

Proti usnesení členské schůze se může člen odvolat k představenstvu družstva. Usnesení členské schůze, které je v rozporu s platnými předpisy, stanovami družstva, usneseními shromáždění delegátů a usneseními představenstva je neplatné. Čl. 77 Výbor samosprávy, pověřený člen 1) Výbor samosprávy je výkonným orgánem samosprávy. Za svou činnost odpovídá členské schůzi samosprávy a je povinen se řídit jejím usnesením. 2) Výbor samosprávy zejména: a) plní úkoly na úseku předmětu činnosti družstva v okruhu působnosti samosprávy, b) sleduje technický stav objektu. Upozorňuje družstvo na nutnost provedení oprav a údržby a spolupracuje při jejich zajišťování, c) stará se o zvyšování kultury bydlení, úpravy okolí objektu a o ochranu životního prostředí v okruhu působnosti samosprávy, d) dbá na dodržování zákona, stanov a domovního řádu a zásad slušnosti mezi členy užívajícími družstevní majetek v okruhu působnosti samosprávy, e) kontroluje správnost vyúčtování nákladů vynaložených družstvem na zajištění plnění poskytovaná s užíváním družstevního bytu (nebytového prostoru), f) průběžně kontroluje tvorbu a čerpání rezervy a dodatečné investice (FO), g) seznamuje členskou schůzi samosprávy s výsledky hospodaření samosprávy, s ročním vyúčtováním nájemného a úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu, h) informuje představenstvo o činnosti a stavu samosprávy, i) je povinen projednat se správními pracovníky družstva návrh na úpravu nájemného a záloh za plnění poskytovaná s užíváním bytů (nebytových prostor) pro všechny byty v rámci samosprávy, j) je povinen zajistit stálou informovanost svých členů, jak postupovat v případě havárie a jiných závad ztěžujících užívání bytů, k) je povinen navrhovat členské schůzi zda a v kterých případech budou opravy hrazeny z fondu oprav, pokud podle obecně platných předpisů je povinen tyto opravy hradit uživatel bytu, o této skutečnosti informuje správu družstva, l) vyjadřuje se ke smlouvám o podnájmu a ke smlouvám o přenechání družstevního bytu (nebytového prostoru) do nájmu na určitou dobu, m) je pověřen družstvem, aby po předchozím oznámení zjišťoval stav měřidel, zajišťoval nebo prováděl opravy, údržbu a instalaci měřidel a jiné práce nutné k řádnému provozu bytů či domu jako celku. 3) Pokud v okruhu působnosti samosprávy vznikne společenství vlastníků bytových jednotek podle zákona o vlastnictví bytů, ztrácí výbor samosprávy pravomoc rozhodovat o otázkách, které jsou tímto zákonem vyhrazeny rozhodnutí společenství vlastníků. Výbor samosprávy se v tomto případě podílí na rozhodování společenství vlastníků prostřednictvím zmocněnce družstva. Čl. 78 1) Výbor samosprávy se volí z členů samosprávy. 2) Předseda výboru samosprávy se volí na ustavující schůzi výboru samosprávy, popř. může být zvolen přímo členskou schůzí samosprávy. 3) Schůze výboru samosprávy svolává jeho předseda podle potřeby. 4) Výbor samosprávy může určit, že členská schůze samosprávy se bude konat formou dílčích schůzí (např. podle sekcí označených jedním číslem popisným). 5) Není-li zvolen výbor samosprávy nebo neplní-li své povinnosti, zajišťuje plnění jeho úkolů představenstvo prostřednictvím pověřeného pracovníka – správce objektu. Náklady spojené s výkonem funkce správce se hradí k tíži objektu. Správce přebírá práva a povinnosti, která jsou vyhrazena výboru samosprávy.

Čl. 79 Pomocné orgány družstva 1) K zajištění své činnosti mohou orgány družstva vytvářet pomocné orgány, které nemají rozhodovací pravomoc a nemohou nahrazovat orgán, který je ustavil. 2) Úkoly pomocných orgánů určuje orgán, který je zřídil. Čl. 80 Zastupování družstva ve společenství vlastníků (platí pro případy, kdy nevzniká právnická osoba podle zák. č. 103/2000 Sb.) 1) Družstvo pověřuje zastupováním ve společenství vlastníků v domech, jejichž je spoluvlastníkem, zmocněnce podle §21 a 24 a § 31 a 33 občanského zákoníku, a to podle těchto pravidel: a) v samosprávách, v nichž je zvolen a působí výbor samosprávy, uděluje představenstvo družstva toto zmocnění předsedovi výboru samosprávy. Takto zmocněný předseda může k výkonu svých povinností zmocnit jiného člena výboru samosprávy, který se pak stává zmocněncem družstva se všemi právy a povinnostmi, jak jsou uvedeny v tomto článku, b) v samosprávách, v nichž je ustanoven správce objektu podle čl. 79 odst. 5 stanov, uděluje představenstvo družstva toto zmocnění zpravidla správci objektu, ten však nemůže zmocnit k výkonu práv a povinností zmocněnce jinou osobu, c) představenstvo může udělit toto zmocnění i jiné fyzické, popř. právnické osobě, pokud funkci zmocněnce nechce vykonávat předseda samosprávy nebo jiný člen výboru samosprávy nebo s nimi nesouhlasí vlastníci, d) představenstvo může v jednotlivých případech již udělenou plnou moc odvolat po projednání na členské schůzi samosprávy. Jde o případy, kdy zmocněnec neplní svoji funkci nebo ji plní tak, že by to poškozovalo zájmy družstva nebo samosprávy. 2) Zmocněnec družstva je ve společenství vlastníků povinen usilovat o umožnění účasti členů samosprávy na každém jednání společenství vlastníků. Zmocněnec zpravidla svolává členskou schůzi samosprávy na stejnou dobu, kdy bude jednat společenství vlastníků tak, aby mohl své rozhodování ve společenství vlastníků konzultovat se členy samosprávy. Zmocněnec je povinen informovat členy samosprávy včas a vhodným způsobem o termínu a místě každého jednání společenství vlastníků. 3) Zmocněnec družstva jedná a hlasuje ve společenství vlastníků v souladu s rozhodnutím členské schůze samosprávy. Pokud bylo schváleno v dané věci usnesení shromáždění delegátů nebo představenstva, je povinen při hlasování ve společenství vlastníků se řídit tímto usnesením. Část VII. Hospodaření družstva Čl. 81 Financování činnosti družstva 1) Družstvo hradí náklady a výdaje vyplývající z jeho činnosti z příjmů získaných z bytového hospodářství a z ostatní hospodářské činnosti, případně z jiných zdrojů. 2) Družstvo vytváří k zajištění svého hospodaření základní jmění, příslušné fondy a jiné zdroje. Čl. 82 Bytové hospodářství 1) Základní ekonomickou jednotkou bytového hospodářství je středisko bytového hospodářství, které obvykle představuje bytový dům či domy nebo nebytový objekt, jehož výstavba byla samostatně financována. Činnost střediska bytového hospodářství se financuje z nájemného a z úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytů (nebytových prostor), z příspěvků vlastníků jednotek a případně z dalších zdrojů. 2) V objektech částečně privatizovaných převodem bytových jednotek do vlastnictví za členy družstva přispívá do fondu oprav domu kontrolovaném sdružením vlastníků družstvo dle zásad určených v sdružení vlastníků. 3) Zisk nebo ztráta střediska bytového hospodářství se každoročně vypořádává podle rozhodnutí shromáždění delegátů. Člen družstva je povinen přispívat na úhradu ztráty střediska bytového

hospodářství, v němž užívá byt (nebytový prostor). Zisk nebo ztráta v objektech částečně privatizovaných, se vypořádává dle návrhu představenstva družstva jen za část neprivatizovanou. 4) Při vracení přebytku hospodaření nebo při vyúčtování záloh za služby poskytované s užíváním bytu má družstvo právo na započtení svých pohledávek vůči členu. Čl. 83 Ostatní hospodaření 1) Příjmy na úhradu nákladů a výdajů ostatního hospodaření získává družstvo zejména z tržeb, z příspěvků na správu, ze zápisného a jiných poplatků, případně z dalších zdrojů. 2) Náklady ostatního hospodaření jsou veškeré náklady, které vznikají mimo střediska bytového hospodaření. 3) Ze zisku ostatního hospodaření hradí družstvo přednostně své povinnosti vůči státu. Zbylý zisk použije podle rozhodnutí shromáždění delegátů k přídělům do nedělitelného fondu a do dalších zajišťovacích fondů, případně k dalším účelům. 4) Ztrátu z ostatního hospodaření hradí družstvo podle rozhodnutí shromáždění delegátů: - z nedělitelného fondu, - rozvržením na členy v poměru podle rozhodnutí shromáždění delegátů, - kombinací výše uvedených způsobů. 5) Při vykázané ztrátě z ostatního hospodaření družstva a při likvidačním schodku rozhodne shromáždění delegátů o výši uhrazovací povinnosti členů, přesahující základní členský vklad. Uhrazovací povinnost člena nemůže však přesáhnout trojnásobek členského vkladu. Čl. 84 Základní kapitál 1) Základní kapitál družstva tvoří souhrn základních členských vkladů a dalších členských vkladů. 2) Zapisovaný základní kapitál družstva činí 500.000,–Kč. Čl. 85 Fondy družstva 1) Družstvo vytváří kromě základního jmění a specifických družstevních fondů zabezpečujících zdroje družstevní výstavby další zdroje na financování činností družstva. 2) Družstvo povinně vytváří nedělitelný fond, dále vytváří fond členských podílů, fond družstevní výstavby, fond dodatečných členských podílů, rezervy na opravy a údržbu bytového a nebytového fondu, fond odměn, FKSP, statutární fond bytového hospodářství, popřípadě další zajišťovací fondy. 3) Tvorba a použití fondů se řídí zvláštními předpisy, těmito stanovami a dalšími vnitrodružstevními předpisy schválenými shromážděním delegátů. Čl. 86 Nedělitelný fond 1) Nedělitelný fond se tvoří ze zisku ostatního hospodaření. Družstvo doplňuje tento fond nejméně 10 % ročního čistého zisku až do doby, kdy výše nedělitelného fondu dosáhne částky rovnající se minimálně polovině zapisovaného základního jmění družstva, tj. Kč 250.000,–. 2) Nedělitelný fond se používá na úhradu ztráty ostatního hospodaření případně na ostatní účely podle rozhodnutí shromáždění delegátů. Při zániku členství vlastníka jednotky je jeho vypořádací podíl na nedělitelném fondu 0,– Kč. 3) Nedělitelný fond nelze rozdělit mezi členy za trvání družstva. Čl. 87 Fond členských podílů 1) Fond členských podílů se tvoří z peněžního či nepeněžního plnění člena na členský podíl. 2) Fond lze použít na financování investičních výdajů spojených s družstevní výstavbou, technickým zhodnocením domu nebo s pořízením pozemku příslušejícího k domu. 3) Fond se snižuje při převodu bytu z družstevního vlastnictví podle zvláštního zákona.

Čl. 88 Fond družstevní výstavby 1) Fond družstevní výstavby se tvoří z poskytnutých příspěvků na družstevní výstavbu, příp. převodem zdrojů ze základního fondu bytového hospodářství, příp. z jiných fondů. 2) Fond se používá na financování investičních výdajů spojených s družstevní výstavbou, technickým zhodnocením domu nebo s pořízením pozemku příslušejícího do-mu. 3) Fond se snižuje při převodu bytu z družstevního vlastnictví podle zvláštního zákona. Čl. 89 Doplňkový fond družstevní výstavby 1) Fond se tvoří ve výši odpisů investičního majetku družstevní výstavby používaného k podnikání, zejména nebytových prostor pronajatých v rámci podnikání družstva. 2) Fond se používá na financování investičních nákladů spojených s pořízením dodatečných investic střediska bytového hospodářství. 3) Zdroje fondu se snižují převodem do fondu družstevní výstavby. 4) Fond se snižuje při převodu bytu z družstevního vlastnictví podle zvláštního zákona v těch případech, kdy nabyvatel bytu se současně s převodem bytu stává spoluvlastníkem nebytového prostoru, z jehož odpisů byl fond tvořen. Čl. 90 Rezervní fond dodatečných členských vkladů 1) Fond se tvoří dodatečnými členskými vklady podle čl. 15 stanov. 2) Prostředky fondu se používají na úhradu investičních výdajů spojených s modernizací a rekonstrukcí hmotného majetku družstva, či s pořízením dodatečných investic. 3) O použití tohoto fondu rozhoduje představenstvo družstva dle směrnice schválené shromážděním delegátů. Čl. 91 Statutární fond bytového hospodářství 1) Fond se tvoří ze zisku střediska bytového hospodářství, příp. z jiných zdrojů. 2) Fond se používá k úhradě ztráty střediska bytového hospodářství, příp. střediska ostatního hospodaření, k financování investičních výdajů při současném převodu do fondu družstevní výstavby. Fond se snižuje při vypořádání vlastníka jednotky podle zvláštního zákona. Čl. 92 Dlouhodobá záloha na opravy a údržbu (FO) 1) Rezerva se tvoří pravidelnými a mimořádnými příspěvky, které jsou součástí nájemného z bytu (nebytového prostoru) nebo poplatků vlastníků bytu ve správě družstva. 2) Rezerva se používá na financování oprav a údržby, příp. dalších provozních nákladů. Nelze ji používat na financování investičních výdajů. 3) Nevyčerpané rezervy se převádějí do příštího roku. 4) Rezervy se vedou podle jednotlivých středisek bytového hospodářství. Čl. 93 Rezerva na opravu hmotného majetku Rezerva na opravu hmotného majetku se stanoví podle jednotlivého hmotného majetku určeného k opravě a charakteru této opravy v souladu se zák. č. 593/1992 Sb. o rezervách. Čl. 94 Zajišťovací fond samospráv 1) Fond se tvoří přídělemz rozdílu mezi vybraným a uhrazeným pojistným, příp. z jiných zdrojů. 2) Fond se používá na úhradu pojistných událostí nekrytých pojišťovnou a na prevenci těchto událostí. 3) O poskytnutí dotace z tohoto fondu rozhodne představenstvo v souladu se směrnicí schválenou shromážděním delegátů.

Část VIII. Zrušení, změna a likvidace Čl. 95 1) Družstvo se zrušuje: a) usnesením shromáždění delegátů, b) zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkursu z důvodu, že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladu konkursu, anebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku c) rozhodnutím soudu, d) uplynutím doby, na kterou bylo družstvo zřízeno, e) dosažením účelu, k němuž bylo družstvo zřízeno. 2) O rozhodnutí shromáždění delegátů o zrušení družstva musí být pořízen notářský zápis. 3) Družstvo zaniká výmazem z obchodního rejstříku. 4) Družstvo může změnit právní formu na obchodní společnost. Při změně právní formy nezaniká právnická osoba. Na změnu právní formy družstva se použijí přiměřeně ustanovení o změně právní formy obchodní společnosti. Člen družstva, který se změnou právní formy nesouhlasil, má právo na vypořádání, jestliže se zúčastnil členské schůze, pro změnu právní formy nehlasoval a po změně právní formy nevykonával práva společníka. Ustanovení §220u odst.3 obchodního zákoníku se použije přiměřeně, a to i při změně právní formy na veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost. SLOUČENÍ, SPLYNUTÍ A ROZDĚLENÍ Čl. 96 Usnesení shromáždění delegátů o sloučení, splynutí nebo rozdělení družstva musí obsahovat určení právního nástupce a vymezení obchodního jmění, které na něj přechází. Při rozdělení družstva shromáždění delegátů určí, jak se jmění družstva a jeho členové rozdělí. Při tomto určení se vezme zřetel na oprávněné zájmy jednotlivých členů. Čl. 97 1) Při splynutí družstev přechází jmění a členství na nově vzniklé družstvo dnem, ke kterému bylo nově vzniklé družstvo zapsáno do obchodního rejstříku. 2) Při sloučení družstva s jiným družstvem jmění slučovaného družstva a členství přecházejí na přejímající družstvo ke dni výmazu slučovaného družstva z obchodního rejstříku. 3) Při rozdělení družstva přechází jmění družstva a členství na družstva vzniklá rozdělením ke dni, kdy tato družstva byla zapsána do obchodního rejstříku. Čl. 98 Likvidace družstva 1) Soud může na návrh státního orgánu, orgánu nebo člena družstva nebo osoby, která osvědčí právní zájem, rozhodnout o zrušení družstva a jeho likvidaci, jestliže: a) počet členů družstva klesl pod pět členů, b) souhrn členských vkladů klesl pod částku Kč 50.000,– Kč, c) uplynuly dva roky ode dne, kdy skončilo funkční období orgánů družstva, a nebyly zvoleny nové orgány, nebo byla porušena povinnost svolat shromáždění delegátů, anebo družstvo po dobu delší než dva roky neprovozuje žádnou činnost, d) družstvo porušilo povinnost vytvářet nedělitelný fond, e) družstvo porušuje ustanovení o předmětu činnosti, f) založením, splynutím nebo sloučením družstva byl porušen zákon. 2) Soud může před rozhodnutím o zrušení družstva stanovit lhůtu k odstranění důvodu, pro který bylo zrušení navrženo. Čl. 99 1) Zrušené družstvo vstupuje do likvidace, likvidátory jmenuje shromáždění delegátů.

2) Likvidátoři jsou povinni vypracovat před rozdělením likvidačního zůstatků návrh na jeho rozdělení, který projednává shromáždění delegátů. Návrh na rozdělení musí být na požádání předložen každému členu družstva. 3) Likvidační zůstatek se rozdělí postupně tak, že každému členu se uhradí částka do výše jeho základního členského vkladu. 4) Každý člen družstva nebo jiná oprávněná osoba může do tří měsíců ode dne konání shromáždění delegátů navrhnout, aby soud prohlásil usnesení shromáždění delegátů o rozdělení likvidačního zůstatku za neplatné pro rozpor s právními předpisy nebo smlouvami. Vyhoví-li soud návrhu, rozhodne zároveň o rozdělení likvidačního zůstatku. Do uplynutí lhůty tří měsíců anebo do pravomocného rozhodnutí soudu nesmí být likvidační zůstatek rozdělen. 5) Při likvidaci družstva se použije přiměřeně ust. § 70–75 b) obchodního zákoníku. Část IX. Společná ustanovení Čl. 100 1) Rozhodnutí orgánů družstva, dotýkající se jednotlivých členů družstva nebo jednotlivých orgánů družstva, se oznamuje těmto členům nebo orgánům písemnou formou a musí být odesláno nejpozději do třiceti dnů od rozhodnutí. 2) Lhůta k podání odvolání činí patnáct dnů a počíná běžet dnem následujícím po doručení rozhodnutí. 3) Za včas podané se považuje i odvolání, které bylo podáno po uplynutí stanovené lhůty, nejpozději však do tří měsíců od doručení rozhodnutí, jestliže se člen řídil nesprávným poučením orgánu družstva o odvolání nebo jestliže poučení o odvolání nebylo dáno. 4) O odvolání proti rozhodnutí představenstva rozhoduje shromáždění delegátů, jehož rozhodnutí je konečné, pokud stanovy neurčují jinak. 5) O odvolání proti rozhodnutí předsedy rozhoduje představenstvo. 6) Představenstvo, popř. předseda, může rozhodnout o odvolání sám, jestliže odvolání v plném rozsahu vyhoví. Čl. 101 Podněty členů O podnětech členů k rozhodnutím o činnosti orgánů družstva rozhodují orgány družstva, nejdéle do třiceti dnů od jejich podání. O jejich vyřízení informuje přísl. orgán družstva člena doporučeným dopisem. Z objektivních důvodů může být lhůta prodloužena, o čemž však musí být člen, popř. orgán družstva, vhodným způsobem informován. Podněty a stížnosti členů družstva řeší směrnice schválená shromážděním delegátů. Čl. 102 Doručování 1) Družstvo doručuje svým členům písemnosti zpravidla poštou nebo jiným vhodným způsobem, a to na adresu, kterou člen sdělil. 2) Doručení písemností doporučeným dopisem nebo do vlastních rukou je nutné pouze v případech určených těmito stanovami nebo jednacím řádem družstva. 3) Povinnost družstva doručit písemnost doporučeným dopisem nebo do vlastních rukou je splněna: a) při doručování písemnosti funkcionářem nebo pracovníkem družstva, jakmile člen její převzetí písemně potvrdí, b) při doručování poštou, jakmile pošta písemnost doručí. Účinky doručení nastanou i tehdy, jestliže pošta písemnost vrátí z poslední známé adresy člena družstvu jako nedoručitelnou. c) člen svým jednáním doručení zmařil, nebo jestliže přijetí písemnosti odmítl. Čl. 103 Počítání času 1) Lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její začátek.

2) Konec lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který pojmenováním nebo číslem se shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li takový den v měsíci, padne poslední den lhůty na jeho poslední den. 3) Byla-li lhůta prodloužena má se v pochybnostech za to, že nová lhůta počíná dnem, který následuje po uplynutí původní lhůty. 4) Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem následující pracovní den. 5) Lhůta pro podání je zachována, jestliže písemnost byla poslední den lhůty doručena určenému adresátu nebo jestliže byla podána na poštu. 6) Představenstvo může ze závažných důvodů prominout zmeškání lhůty, požádá-li o to člen do patnácti dnů ode dne, kdy pominula příčina zmeškání a učinil-li v téže lhůtě zmeškaný úkon. Zmeškání lhůty nelze pominout, jestliže ode dne, kdy měl být úkon učiněn, uplynul jeden rok. Část X. Přechodná a závěrečná ustanovení Čl. 104 Pokud dále není uvedeno jinak, řídí se ustanovením těchto stanov i právní vztahy mezi družstvem a jeho členy, jakož i mezi členy navzájem, vzniklé před nabytím platnosti těchto stanov. Vznik těchto právních vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé před nabytím platnosti těchto stanov se však posuzují podle dosavadních stanov. Čl. 105 O žádostech a odvolání členů, o nichž před nabytím platnosti těchto stanov družstvo s konečnou platností nerozhodlo, bude rozhodnuto podle těchto stanov. Čl. 106 1) Družstvo je povinno převádět byty (nebytové prostory) do vlastnictví členů podle platných předpisů a bez ohledu na podání včasné výzvy podle §23 odst. 2) zákona o vlastnictví bytů. 2) Před uzavřením smlouvy o převodu družstevního bytu (nebytového prostoru) do vlastnictví člena je člen povinen uhradit družstvu náklady, které mu vznikly v souvislosti s převodem bytu. Zároveň je povinen před uzavřením této smlouvy uhradit družstvu případné pohledávky. Čl. 107 1) Dosavadní stanovy se zrušují. 2) Tyto stanovy byly přijaty shromážděním delegátů dne 4. 12. 1997 a nabyly účinnosti dnem schválení. 3) Změna stanov byla schválena shromážděním delegátů dne 17. 6. 1999. 4) Novelizace stanov byla schválena shromážděním delegátů dne 15. 11. 2001 a nabývá účinnosti dne 1. 12. 2001. 5) Stanovy se mění tímto novým zněním přijatým shromážděním delegátů dne 9.12.2013 a nabývají účinnosti dnem 1.1.2014.