SROVNÁNÍ OBDOBN

Název příjemce podpory:

MĚSTO VESELÍ NAD MORAVOU tř. Masarykova 119 698 13 Veselí nad Moravou

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA VESELÍ NAD MORAVOU pro období 2010 - 2040 ČÁST 4 ROZVOJ SLUŽEB Příloha č. 1 - Analýza veřejné správy

Zpracovatel:

Ing. Petra Orságová, Ing. Zuzana Pavlisková - DHV CR, spol. s r.o. Ostrava Ing. arch. Ivo Ondračka, Ing. Vladislava Nováková, Ing. Petr Kaděrka, Ing. Jitka Kolářová - Město Veselí nad Moravou

Název projektu:

Implementace procesního řízení v oblasti samosprávy a aktualizace a příprava rozvojových strategií města Veselí nad Moravou

Registrační číslo projektu:

CZ.1.04/4.1.01/53.00008

Po evaluaci - květen 2013

Projekt „Implementace procesního řízení v oblasti samosprávy a aktualizace a příprava rozvojových strategií města Veselí nad Moravou“ CZ.1.04/4.1.01/53.00008

1

SOUČASNÁ SITUACE VEŘEJNÉ SPRÁVY ................................................................. 3 1.1 Způsoby komunikace s veřejností ......................................................................13 1.2 Strategická partnerství Města Veselí nad Moravou ............................................13 1.3 Vazba města na EU ...............................................................................................15 1.4 Hospodaření města ..............................................................................................16 1.5 Ostatní subjekty veřejné správy ..........................................................................21 1.6 Výsledky průzkumů veřejného mínění ................................................................21

2

VÝHLED VEŘEJNÉ SPRÁVY .......................................................................................24 2.1 Krizový scénář ......................................................................................................24 2.2 Optimální rozvojový scénář .................................................................................24 2.3 Shrnutí ...................................................................................................................25

3

SROVNÁNÍ OBDOBNĚ VELKÝCH SÍDEL ...................................................................26

4

SEZNAM ZKRATEK .....................................................................................................34

2


1

SOUČASNÁ SITUACE VEŘEJNÉ SPRÁVY

Město Veselí nad Moravou patří z hlediska územně - správního členění do okresu Hodonín, Jihomoravského kraje. Území spravované Městem Veselí nad Moravou má velikost 3 569 ha a skládá se ze čtyř katastrálních území: Veselí nad Moravou, Veselí – Předměstí, Zarazice a Milokošť (původně čtyř obcí). V roce 1991 mělo Město přes 20 zaměstnanců. Postupně ve smyslu reforem veřejné správy došlo k posílení kompetencí místní samosprávy, decentralizaci a dekoncentraci státní správy podle těchto kritérií: lepší dostupnost, počet obyvatel správního obvodu více než cca 15 000, přenos prvoinstančního rozhodování na co nejnižší možnou úroveň veřejné správy, četnost vydaných prvoinstančních rozhodnutí na jednotlivých úsecích státní správy, efektivnost, kvalita a hospodárnost výkonu veřejné správy na příslušném stupni, náročnost přenášených působností na kvalifikovanost zaměstnanců v úřadu. V roce 2002 mělo Město cca 45 zaměstnanců. Od roku 2003 je Město Veselí nad Moravou obcí s rozšířenou působností, což znamená, že na něj v podstatě přešla většina kompetencí bývalého okresního úřadu, např.: evidence obyvatel, vydávání cestovních a osobních dokladů, řidičských průkazů, technických průkazů, živnostenské oprávnění, výplata sociálních dávek, sociálně - právní ochrana dětí, péče o staré a zdravotně postižené, vodoprávní řízení, odpadové hospodářství a ochrana životního prostředí, státní správa na úseku lesů, myslivosti a rybářství, doprava a silniční hospodářství (evidence motorových vozidel, silniční správní úřad, stanovení místní úpravy provozu dopravním značením na silnicích II. a III. třídy a místních komunikacích, pověření osob k zajištění přechodu školních dětí, evidence bodů za přestupky v silničním provozu, dopravní úřad pro městskou autobusovou dopravu a taxislužbu atd.). Obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku. Územní obvod, ve kterém MěÚ vykonává svoji působnost jako obecní úřad obce s rozšířenou působností, je vymezen územními obvody těchto obcí: Blatnice pod Svatým Antonínkem, Blatnička, Hroznová Lhota, Hrubá Vrbka, Javorník, Kněždub, Kozojídky, Kuželov, Lipov, Louka, Malá Vrbka, Moravský Písek, Nová Lhota, Radějov, Strážnice, Suchov, Tasov, Tvarožná Lhota, Velká nad Veličkou, Veselí nad Moravou, Vnorovy a Žeraviny. Obce v územním obvodě jsou sdruženy do 4 spíše excentricky rozložených mikroregionů (Strážnicko, Horňácko, Ostrožsko a Bzenecko), z toho dva mají sídla mimo území s rozšířenou působností. V celorepublikovém srovnání je ORP Veselí n. M. (vedle Rumburku) jediné sídlo III. stupně srovnatelné velikosti, které nemá vlastní mikroregion podporující jeho spádovost (viz tab. 6 a následující). Toto dokládá spíše menší roli města při rozvoji jinak nadprůměrně velkého a lidnatého regionu (ORP, 39 117 obyvatel) i směřování přirozeně spádových obcí k jiným centrům, mimo územní obvod. V mikroregionech nejsou jen obce Vnorovy, Kozojídky, Hroznová Lhota, Tasov a Radějov. Počet obyvatel ORP u obcí obdobné velikosti se pohybuje od 14 500 do 55 000 tis. obv., průměr 28 tis. obv. Město Veselí je členem DSO Baťův kanál se sídlem v Hodoníně, jehož cílem jsou specifické úkoly k této vodní cestě (především investičního charakteru) a neprezentuje se jako mikroregion. 3


Povinnosti fyzickým a právnickým osobám na území města může Město Veselí nad Moravou v samostatné působnosti uložit městskou vyhláškou a povinnosti, k nimž je zmocněno zákonem v přenesené působnosti, stanoví nařízeními města. Město je spravováno Zastupitelstvem města Veselí nad Moravou, které má 21 členů. Zastupitelstvo si ze svých členů volí Radu města Veselí nad Moravou jako výkonný orgán, který však plní svoji významnou roli v samostatné působnosti. Oproti zastupitelstvu, které se schází dle potřeby (nejméně však jednou za tři měsíce), se rada schází zhruba jednou za 2 týdny. Rada města má 7 členů. Z výsledků voleb v roce 2010 vzešlo následující rozložení mandátů: 24,89 % ČSSD (7 mandátů), 19,85 % TOP 09 (5 mandátů), 13,35 % KDU-ČSL (3 mandáty), 12,97 ODS (3 mandáty), 10,39 % KSČM (2 mandáty), 7,04 % Veselská volba 2002 (1 mandát). V průběhu posledních 20 let se politické složení rady vícekrát měnilo. Pro účely dlouhodobé strategie na dobu dalších 30 let nebyly předmětem šetření rozdíly v aktivitách města mezi jednotlivými volebními obdobími, ale charakteristiky a trendy, které lze považovat za střednědobé nebo dlouhodobé. Vyspecifikované priority jsou chápány nejen jako aktuální rozhodnutí politické reprezentace, ale i jako priority významné části obyvatel města, o které se politická reprezentace obvykle snaží opírat:

realizace jednotlivých, investičně náročnějších akcí (např. kanal. sběrač B, opravy ulic a komunikací, sportovní hala, domy sociálního bydlení, autobusové nádraží, úseky cyklotras, Bartolomějské nám., Pánský dvůr, - obvykle při spojení dotací a bankovních úvěrů).

dlouhodobé úsilí o snižování provozních nákladů veřejné správy ve prospěch investičních akcí.

péče o památky (rozsah investic i získaných dotací na údržbu památek, parku,…).

péče o odpad, sběrný dvůr, rekonstrukce a rozvoj centrálního zdroje tepla.

důraz na bezpečnost (městská policie, kamerové systémy).

příprava pozemků pro výstavbu rodinných domků i průmyslové zóny (řada aktivit, která byla ukončena většinou v počátečních stadiích přípravy) – i přes dosavadní neúspěch stále vysoká priorita.

v průběhu posledních 20 let se město potýká s úbytkem obyvatel z 12 516 na 11 503 obv. (tj o 1 113 obv., tj. 8,9%), jako i úbytkem pracovních míst a vysokou nezaměstnaností. Pro snížený počet obyvatel má město naddimenzované plochy veřejných budov (kulturních a školních) jejichž provoz i potřeba údržby a modernizací váže značnou část „volných“ prostředků Města. Podpora v této oblasti je především chápána jako zajištění údržby, oprav a provozu budov v majetku města (menší důraz = ve srovnání s investicemi, provozními náklady i výdaji obcí srovnatelné velikosti). Podpora sociální oblasti je chápána především jako zjištění údržby provozně náročného domu bydlení pro seniory (malý podíl plochy pro bydlení, velký podíl zázemí a společných prostor).

podpora Baťova kanálu (časově koordinována s potřebami, dlouhodobá a systémová). 4


Město se ekonomicky nezapojilo do vývoje v oblasti zdravotnictví (postupné rušení provozně náročnějších služeb, město ze zákona nemá tuto povinnost – přesto se ale některá města v této oblasti i ekonomicky angažují). Pro obyvatele města to nečiní problémy s ohledem na blízkost nemocnic v Uherském Hradišti a v Kyjově (město je lokalizováno na hranici svého spádového území), problematická je dostupnost zdravotnických služeb ve spádovém území ORP. Případná další omezení zdravotní péče v okresních zařízeních a převod do krajských center by mohla být citelnou změnou k horšímu i pro obyvatele města.

Od roku 2003 sídlí městský úřad ve dvou budovách (pracoviště Park Petra Bezruče 697 a pracoviště tř. Masarykova 119). V roce 2007 došlo ve Veselí nad Moravou k optimalizaci městského úřadu (tzv. personální audit). Od 1. 8. 2011 došlo k dílčí restrukturalizaci a změně názvů jednotlivých odborů a oddělení. Odbory města:

Oddělení kancelář starosty

Odbor kancelář tajemníka

Odbor ekonomický

Odbor majetku a investic

Odbor vnitřní správy

Odbor životního prostředí a územního plánování

Odbor sociálních věcí a zdravotnictví

Odbor Živnostenský úřad

Oddělení Stavební úřad

(stav 05.2013, průběžně dochází k dalším změnám) V současné době je organizační struktura úřadu standardní a nijak významně se neliší od struktury městských úřadů podobně velkých měst. Při orientačním srovnání rozdílů struktury úřadu s jinými nebyly nalezeny nějaké zvláštní souvislosti. Zjištěné rozdíly se jeví jako zcela individuální, závislé na konkrétních zaměstnancích a situacích v jednotlivých městech. Orgánem města zabezpečujícím plnění úkolů samosprávy a výkon státní správy je Městský úřad. Řízení MěÚ je zabezpečováno v čele se starostou města, 2 místostarosty (v současnosti oba neuvolnění), tajemníkem MěÚ, vedoucími odborů a vedoucími oddělení. V některých městech této velikosti bývá jen jeden místostarosta (uvolněný), v jiných (i menších) ale bývají i dva (uvolnění). Dalším orgánem města je Městská policie. V převážné většině obdobě velkých měst je zřízena, výjimkou je např. Kuřim, ale v jiných obcích bez městské policie se na základě požadavků občanů plánuje zřídit (Mohelnice).

5


Tabulka č. 1 - Přehled počtu zaměstnanců MěÚ (včetně městských strážníků), náklady na jejich mzdy a náklady na provoz MěÚ za léta 2001 – 2011 (vše v tis. Kč), bez započítání inflace 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Počet zaměstnanců

59

59

105

115

118

123

111

117

120

125

111

Náklady na platy (tis. Kč)

14 358

16 423

31 606

38 762

41 583

45 869

46 674

44 970

47 459

47 849

45 884

Náklady na provoz MěÚ (tis. kč)

3 604

3 507

8 689

7 877

7 647

9 018

8 064

11 938

9 931

9 089

9 246

Příspěvek na státní správu (SS) (tis. kč)

6 509

6 423

22 937

24 080

24 351

26 103

26 556

27 242

27 907

27 839

22 886

Náklady na platy a provoz MěÚ po odečtu příspěvku na SS (tis. kč)

11 453

13 507

17 358

22 559

24 879

28 784

28 182

29 666

29 483

29 099

32 244

1

2008 2

2009 3

2010 4

Zdroj: rozpočty a účetní závěrky města Veselí nad Moravou (zahrnuto platy, odvody a pojištění MěPo, platy, odvody a pojištění zaměstnanců na MěÚ, od roku 2007 včetně dotací na SPOD a sociálních služeb). Údaje bez započtení míry inflace. Po započítání inflace reálné hodnoty vyplácených mezd klesají od r. 2006 (viz grafy dále).

Vyjma roku 2003 nejsou v počtech zaměstnanců ani v nákladech větší výkyvy. Velká změna jak v počtech zaměstnanců, v nákladech na provoz MěÚ, tak v příspěvku na státní správu nastala v roce 2003 z důvodu přechodu Města Veselí nad Moravou na obec s rozšířenou působností. V souvislosti s touto skutečností došlo rovněž k rozšíření pravomocí a kompetencí Města Veselí nad Moravou. Současně také došlo k rozsáhlé rekonstrukci a zřízení druhé budovy úřadu. V roce 2011 poklesl příspěvek MF na výkon státní správy, který do té doby dodržoval míru inflace. Pokles by měl být kompenzován změnou / navýšením rozpočtového určení daní.

1

k 30.6.2007 bylo 121 zaměstnanců, 111 zaměstnanců bylo k 31.12.2007 k 30.6.2008 bylo 111 zaměstnanců, 117 zaměstnanců bylo k 31.12.2008 3 k 30.6.2009 bylo 119 zaměstnanců, 120 zaměstnanců bylo k 31.12.2009 4 k 30.6.2010 bylo 118 zaměstnanců, 125 zaměstnanců bylo k 31.12.2010

2

6

2011


Graf č. 1 - Náklady na provoz MěÚ – státní správy i samosprávy (vč. městské policie) a oprav, příp. investic provozních budov

Data – závěrečné účty Města, 2001-2011, www.veseli-nad-moravou.cz

Z uvedené tabulky vyplývá, že náklady provozu úřadu nebyly ovlivněny přesunem administrativy do města, ani vyššími příjmy nebo ekonomickým rozvojem v období 2001 – 2008, ale byla zde dlouhodobá snaha snižovat provozní náklady, aby se uvolnily prostředky pro investiční akce. Při srovnání počtu zaměstnanců s obdobně velkými sídly (viz tab. 6 a následující) vyplývá, že počet zaměstnanců v podstatě nekopíruje velikost města, ORP, ani výši rozpočtu, ale v průměru se pohybuje kolem 95 osob (a to mnohdy ve více budovách). Z toho vyplývá, že větší obce převádí více agendy na jiné subjekty a naopak menší provádí více aktivit sami. Vzhledem k tomu, že způsob řízení, charakter a velká část agendy je podobná, lze usuzovat, že tento počet zaměstnanců se v řadě obcí osvědčuje i z pohledu požadavků na řízení, častých změn legislativy apod. Naopak rozdělení na odbory a jejich velikost se jeví jako zcela individuální, závislé na konkrétních zaměstnancích a situacích v jednotlivých městech a v průběhu času se mírně mění. U různorodého charakteru agendy v jednotlivých malých sídlech nelze zřejmě očekávat nalezení obecně platné optimální organizační struktury. Ekonomická efektivita hospodaření veřejné správy ve městě Pod pojmem hospodaření veřejné správy ve městě rozumíme hospodaření Městského úřadu zahrnující provozní i investiční výdaje na zaměstnance i provoz a opravy provozních budov vč. městské policie a celkové výdaje Služeb, škol i Veselského kulturního centra. Efektivitou zde rozumíme poměr nákladů hrazených z „volných příjmů“ vůči ostatním nákladům hrazeným z dotací, poplatkům apod. Tyto výdaje zaznamenaly značný nárůst v období 2001 - 2008 a to díky ekonomickému rozvoji země a zrušení okresního úřadu a přesunem zaměstnanců do města. Výdaje jsou kryty různými typy příjmů - různými státními dotacemi, vlastními příjmy nebo tržbami organizací, ale část musí být doplácena z „volných příjmů“ Města – tj. především z daní (výpočet je proveden tak, že od celkových nákladů v jednotlivých oblastech jsou odečteny dotace a všechny další související příjmy). Výše tohoto „dofinancování“ po roce 2001 velmi mírně stoupala, ale pak začala klesat, celkový 7


trend je klesající. Z toho vyplývá, že na přesunu kompetenci do města i na období hospodářského růstu Město „vydělalo“, zvýšil se počet pracovních míst, ale část hrazená z „volných příjmů“ – především z daňového výnosu se snižovala. Významné je i snížení podílu těchto výdajů hrazených z daní – na počátku to bylo 50%, ale v průměru klesl podíl na 36% a následně mírně stoupl na 47% celkových výdajů. Restriktivní politika města vůči vlastní administrativě i nákladům příspěvkových organizací, jakož snaha získávat jiné zdroje – příspěvky, tržby, dotace, do této oblasti mohla přinést městskému rozpočtu provozní úspory ve výši přes 100 mil. Kč za celé období (pokud by podíl byl stále 50%). Tyto prostředky pak mohlo Město použít na spolufinancování investic. Zůstává faktem, že budovy v majetku města (především školy, objekty kultury) potřebují značné prostředky pro svou údržbu – a pro tuto oblast je mimořádně obtížné nalézt nějaké dotační zdroje. Graf č. 2 – celkové výdaje veřejné správy (provoz městského úřadu vč. oprav a investic a celkové výdaje škol, SMV a VKC) a jejich část hrazená z „volných příjmů“

Z grafu vyplývá, že nárůst „provozních“ nákladů veřejné správy Města byl tvořen navýšením „vázaných“ příjmů – tj. příjmů spojených s prováděnými aktivitami od dotací, příspěvků, poplatků až ke grantům a podobně. Z toho vyplývá, že možný opačný trend – pokles „vázaných příjmů“ může vyvolat navýšení podílu „provozních nákladů“ hrazeného z „volných příjmů“. Provozní efektivita veřejné správy ve městě Provozní efektivitou veřejné správy ve městě rozumíme efektivitu procesu činnosti zaměstnanců, jejichž výsledkem jsou pozitivní změny ve městě. Reálně lze jen velmi obtížně objektivizovat výsledky tohoto procesu, hodnocení zůstává v subjektivní rovině.

8


Úředník by měl znát oblast svého působení ve městě i situaci dotčených subjektů, znát a sledovat oblast v souvisejících oblastech – legislativě, financování tak, aby byl schopen posoudit situaci, navrhnout opatření na její zlepšení, posoudit jiné návrhy a zaujmout k nim stanovisko. K odpovědnosti by měly být přiřazeny i odpovídající kompetence usměrněné tak, aniž by byla narušena výkonná funkce Rady obce, nebo její zabezpečovací, rozhodovací, jmenovací a podobné povinnosti dle zákona o obcích, §102 odst. a) - q) a současně aniž by musela řešit jednotlivé podrobnosti. V praxi se obecně jasná pravidla naplňují obtížně, jak dokládají zachycené subjektivní názory. Jejich protikladnost dokladuje složitost této problematiky.

Seznamy zachycených ilustračních subjektivních (a zřejmě nadsazených) názorů:

úředníci podstatným způsobem nemohou ovlivnit rozvoj Města. Jejich práce je nezbytnou nutností, a čím více se ušetří na jejich práci, počtech atd., tak tím více zbude peněz na investice.

samozřejmě je zapotřebí, aby se úředníci chovali korektně a profesionálně, ale plnou odpovědnost za všechno nesou volení političtí reprezentanti, kteří také musí o všem rozhodnout. Pro jejich rozhodnutí musí úředníci připravit potřebné podklady, rozbory, varianty a následně zase tato rozhodnutí uskutečnit.

v praktickém provozu je velmi obtížné rozpoznat, který úředník dělá práci tak, aby výsledky pozitivně ovlivnily chod města, a které výsledky působí neutrálně nebo opačně.

v podstatě z každého i velmi drobného rozhodnutí se mnohdy i zcela nečekaně může vyvinout poměrně značný problém, proto preventivně i s ohledem na zákonnou odpovědnost Rady je nutno vše rozhodnout až na politické úrovni. Opakem tohoto názoru je názor, že Rada se pak musí zabývat množstvím drobností a na koncepční rozhodování jí nezbývá čas.

S ohledem na množství dosti protikladných názorů se zdá, že v oblasti efektivity výkonu veřejné správy (ať už přenesené působnosti nebo samosprávy) se nachází významný prostor pro možnost neinvestičním způsobem ovlivnit rozvoj města - především nahrazením časově ztrátových nebo duplicitních činností efektivními, aniž by došlo k narušení zákonných kompetencí. Možné změny v této oblasti obsahují značná rizika. Stávající systém v sobě obsahuje několik rovin kontroly a procesní náročností eliminuje možná rychlá a unáhlená rozhodnutí. Na druhé straně je prioritně zaměřen na vlastní aktivity města a dostupné zdroje z nadřazených veřejných rozpočtů. Potenciál vývoje – investorství jiných subjektů – od domácností (rodinné domky), menších podnikatelských nebo neziskových subjektů (živnostenské domy, malé a střední firmy, menší akce subjektů občanské společnosti) až po větší podnikatelské nebo veřejné subjekty (průmyslové zóny, investičně náročnější aktivity občanských subjektů) bude vyžadovat časově i personálně náročnější koordinaci, sledování i vyhodnocování situace a reálnosti jednotlivých záměrů. Pokud by došlo ke zvýšení intenzity spolupráce v těchto oblastech s reálným navýšením aktivit na území města, tak by navýšení výdajů v personální oblasti bylo dle názoru zpracovatele zcela legitimní a rozumné. Město je zřizovatelem a zakladatelem následujících subjektů:

9


Příspěvkové organizace:

MŠ Veselí nad Moravou, Tyršova 714, příspěvková organizace

MŠ Veselí nad Moravou, Hutník 1496, příspěvková organizace

ZŠ Veselí nad Moravou, Hutník 1456, příspěvková organizace

Vývoj základního školství poznamenává významný pokles žáků i pracovních míst. Zatím co v roce 2001 navštěvovalo školy a školky 1 790 dětí a bylo zde 178 pracovních míst, v roce 2007 navštěvovalo školy a školky 1 412 dětí a bylo zde 150 pracovních míst. V roce 2011 navštěvovalo školy a školky 1 200 dětí a bylo zde 138 pracovních míst. S ohledem na demografickou prognózu (viz kap. I Rozvoj bydlení, příloha 1.1. - Analýza demografického vývoje bydlení, 1.1.18 Tabulka přepočtu výhledu věkové struktury obyvatel města dle ČSÚ) lze očekávat pokles počtu dětí na 700 – 800, tj. pokles počtu pracovních míst v základním školství na 80 - 90 míst. Průměrné náklady Města (po odpočtu provozních nákladů po zřízení CZŠ) klesly z cca 12,9 mil. Kč na 9,6 mil. Kč, investiční se pohybují v relaci cca 3 mil. Kč ročně. Podrobněji viz část školství. Graf č. 3 – vývoj nákladů a podpory Města (vlastní podpora = jejich část hrazená z „volných příjmů“, celková podpora zahrnuje i přijaté granty a dotace.

Služby Města Veselí nad Moravou, příspěvková organizace

Organizace se stará např. o správu městské zeleně, zám. parku, hřbitovů a dětských hřišť, chodníků a komunikací, provádí opravy a některé stavební práce na majetku města, zajišťuje inženýrskou činnost při městských investičních akcích, hospodaření s odpady, pečuje (případně i provozuje) svěřený majetek – koupaliště, veřejné WC, skatepark, fotbalový stadion, školní areály, veřejné osvětlení apod. Neinvestiční příspěvek Města Službám byl v roce 2011 cca 21 mil. Kč, příspěvek na investice 2,1 mil. Kč, v roce 2010 se jednalo o neinvestičních 17,3 mil. Kč a investice ve výši 2,9 mil. Kč. V roce 2009 se jednalo o 10


neinvestiční příspěvek 15,0 mil. Kč. Úměrně se zvyšováním příspěvku byl zvyšován rozsah údržby. Provozní náklady (mzdy pro více než 47 zaměstnanců cca 9,7 mil. Kč a energie areálu bez sběrného dvora) se pohybují v řádech 10 -12 mil. Kč. Graf č. 4 – Služby města Veselí n.M. - vývoj nákladů a podpory Města (příspěvek města = jejich část hrazená z „volných příjmů“), celková příspěvek zahrnuje i přijaté granty a dotace.

Obchodní společnost:

VESBYT, s.r.o.

Vesbyt s.r.o. - organizace zřízená za účelem správy bytového fondu a dalšího nemovitého majetku Města např. škol, kulturních a sportovních zařízení, tepelného hospodářství (centrální tepelný zdroj s kogenerační jednotkou vč. rozvodů s městskými investicemi vč. dotací ve výší 19,8 mil. Kč) Organizace disponuje s majetkem v hodnotě cca 52 mil. Kč. Počet zaměstnanců – přes 30 osob, výše rozpočtu – přes 50 mil. Kč, provozní náklady – (mzdy a provoz vlastní budovy) – přes 10 mil. Kč. Z výnosu činností financuje vlastní provoz a opravy svěřených budov. Do městského rozpočtu přichází příjmy z nájemného ve výši 7,5 mil. Kč. Naopak město financuje opravy školních budov (v poslední době zvláště zateplení oprav fasád, výměny oken apod.) Zdroj - Výroční zprávy, rozpočty města.

Obecně prospěšná společnost:

Veselské kulturní centrum Veselí nad Moravou, o.p.s.

11


Obecně prospěšná společnost byla zřízena roku 2011 z příspěvkové organizace Městské kulturní středisko Veselí nad Moravou. Organizace mívá roční rozpočet ve výši cca 9 -11 mil. Kč, z toho cca 4 - 6 mil. Kč byly vlastní příspěvky města, a cca 1,6 mil. Kč byly dotace od dalších subjektů. Cca 1,4 mil. Kč tvořily vlastní příjmy. Významnou část nákladů tvoří provoz hlavních objektů – kulturního domu a kina. Graf č. 5 – Vývoj výdajů VKC (dříve MKS) 2001-11 se započítáním inflace v c.ú 2011 a provozního příspěvku Města

Graf č. 6 – Vývoj tržeb Služeb a VKC 2001-11 se započítáním inflace v c.ú 2011

12


Významný podíl při hospodaření příspěvkových nebo městem zřízených organizací mají vlastní tržby těchto organizací. Je významné, že přes hospodářský pokles (na rozdíl od příjmů Města) jsou tyto tržby rozkolísané, ale dlouhodobě setrvalé. V případě VKC (býv. MKS) jsou samostatně evidovány i zadané akce od Města. Organizační složky:

Sbor dobrovolných hasičů

Klub důchodců

1.1

Způsoby komunikace s veřejností

Informování veřejnosti je základním předpokladem efektivního řízení města. Město Veselí nad Moravou využívá pro informování občanů, místních podnikatelů, návštěvníků i potenciálních investorů webové stránky www.veseli-nad-moravou.cz, včetně elektronické podatelny a elektronické úřední desky. Dále město v oblasti komunikace intenzivně využívá zejména tisk Veselské listy (vydávané městem a bezplatně doručované občanům, roční náklady cca 1 mil. Kč), úřední desku, podatelnu, informační centrum, regionální TV (Veselský zpravodaj) a v neposlední řadě setkání s veřejností. Dál spolupracuje s regionálními tiskovinami - Hodonínský deník, Slovácký deník, Regionální týdeník Dobrý den s kurýrem. Město má také zřízenou funkci tiskové mluvčí. Nejvýznamnějšími informačními zdroji pro obyvatele jsou Veselské listy, internetové stránky města a zprávy v kabelové televizi. V ORP nesídlí žádná soukromá nebo polosoukromá informační média s těžištěm působení ve spádovém území. Na území ORP působí média z bývalých okresních měst – Hodonína ale i Uherského Hradiště. V průzkumu veřejného míněni je informační činnost Města hodnocena velmi dobře, (lépe než vlastní výkon veřejné správy) hned za zásobováním energiemi a svozem odpadků a sběrným dvorem.

1.2

Strategická partnerství Města Veselí nad Moravou

Spolupráce města v prvé řadě představuje spolupráci s příspěvkovými organizacemi, dále se jedná se o spolupráci s podnikateli, NNO a v neposlední řadě rovněž s občany města a ostatními obcemi. Město Veselí nad Moravou se podílí např. na činnosti těchto organizací:

Baťův kanál, o.p.s. zajišťuje propagaci vodní cesty Baťův kanál a propagaci všech možností, které nabízí. Ať už je to formou prezentace na veletrzích cestovního ruchu, vydáváním propagačních materiálů, internetovým portálem, inzercí v odborných médiích. Výše každoročního příspěvku cca 90 tis. Kč. Strategický cíl - podpora stávajícího a další rozvoj cestovního ruchu na Baťově kanálu, propagace města v souvislosti s vodní cestou. Očekávané výsledky: rozvoj vodní cesty, který se projeví růstem návštěvnosti vodní cesty i města a tím i růstem počtu pracovních příležitostí i investicemi v oblasti soukromého podnikání. V uplynulém období byly realizovány soukromé investice a vzrostl počet soukromých podnikatelů ve městě, jakož i podíl návštěvníků na vlastních plavidlech.

13


Dobrovolný svazek obcí – Obce pro Baťův kanál vznikl v roce 2005 a jeho cílem je obnova a rozvoj historické vodní cesty Baťův kanál na území Jihomoravského kraje pro účely turistického ruchu. Výše každoročního příspěvku cca 200 tis. Kč. Strategický cíl - podpora přípravy rozvoje infrastruktury na Baťově kanálu (cyklostezka podél vodní cesty, plavební komory, přístaviště apod.). Výsledky: příprava projektů.

Vývoj celkové podpory Baťova kanálu: Do nákladů jsou zahrnuty příspěvky organizacím, údržba přístaviště a břehů, dokončování projektů (rok 2001 a 2002), do příjmů jsou zahrnuty příjmy z dotací (k roku 2001 byly příjmy již v roce 2000), nájem z budovy přístaviště (snížen o výdaje na údržbu budovy). Graf č. 7 – Vývoj podpory baťova kanálu 2001 - 11, se započítáním inflace v c.ú 2011.

V roce 2001 - 2004 skončilo období větší podpory Města Baťovu kanálu (účast v projektech Phare CREDO a Imagine action, příjmy – obdržené granty k vysokým nákladům v roce 2001 byly přijaty v předchozích letech).

Mikroregion Ostrožsko – Město je členem (mimo krátké přerušení 2007 – 2011). Činnost mikroregionu je zaměřena především na rozvoj cestovního ruchu a kultury.

Region Slovácko (úplný průvodce regionu Slovácko).

Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska (dobrovolná, zájmová, nestranická a nevládní organizace sdružující především historické obce nebo jejich části, na jejichž území jsou zachovány významné kulturní hodnoty, zejména nemovité památky). Výše příspěvku cca 12 tis. Kč. 14


Sdružení obcí a měst jižní Moravy (střechová instituce pro sběr a rozpracování podnětů v oblasti regionálního rozvoje a vnějších vztahů v koordinaci s Jihomoravským krajem). Výše příspěvku cca 12 tis. Kč.

Svaz měst a obcí ČR (celostátní, dobrovolná, nepolitická a nevládní organizace, založená jako zájmové sdružení právnických osob). Výše příspěvku cca 26 tis. Kč.

Město Veselí nad Moravou se rovněž aktivně zapojuje do mezinárodních partnerských vztahů se slovenskými Malackami (vznik spolupráce 9. 10. 1998), s italským Crespellanem (vznik spolupráce 1. 7. 2000) a polským Žninem (vznik spolupráce 29. 10. 1997). Spolupráce s družebními městy spočívá v organizaci sportovních a kulturních akcí, spolupráci kulturních výměn a prezentací umění a vzájemné aktivní účasti měst na slavnostech družebních měst. Cílem spolupráce je vzájemné poznání obyvatel, výměna zkušeností mezi samosprávnými, veřejnými institucemi, společenskými, kulturními, školskými a sportovními organizacemi a poskytování vzájemné výpomoci při realizaci společných aktivit. Výše nákladů bývá velmi rozdílná v závislosti na realizovaných aktivitách – pohybuje od 10 do 200 tis Kč a účastní se jí mimo představitelů města a pracovníků úřadu i řada zaangažovaných obyvatel města. Dále jsou to členství ve specializovaných organizacích pro plnění specifických úkolů – např. průběžné sdílení zkušeností veřejné správy prostřednictvím Sdružení tajemníků měst a obcí, nebo spolupráce s obcemi v zájmovém území podél řeky Moravy prostřednictvím Spolku pro podporu Pomoraví. Dle názoru zpracovatele odpovídají dosažené výsledky vloženým prostředkům. Naopak největší rezervy – chybějící partnerství jsou identifikovány v oblastech podpory rozvoje spádového mikroregionu (podrobněji viz kapitola 2 Výhled působení veřejné správy).

1.3

Vazba města na EU

Město Veselí nad Moravou je žadatelem o dotace z EU (ES) již od roku 1991, kdy město získalo první dotaci z programu Ecos-ouverture a Phare na projekty pro obnovu Baťova kanálu, následně z programu Phare Credo na areál TIRC, obnovu vodní plochy a komunikace. V následujících letech aktivita v rámci Phare pokračovala. V roce 2004 město uspělo v žádosti o dotace ze SROP na projektovou dokumentaci k revitalizaci historického jádra města - Bartolomějské náměstí. V současném programovém období 2007 – 2013 město Veselí nad Moravou realizovalo, popř. realizuje projekty, které jsou uvedeny v následující tabulce. Z toho jsou 3 stěžejní pro správu města (vyznačeny červeně). Tabulka č. 2 - Projekty financované z EU Popis projektu

Zdroj financování

Rok realizace

Bartolomějské náměstí Revitalizace historického jádra města

Revitalizace Bartolomějského náměstí zejména jeho centrální části. Realizací stavby se zvýší atraktivita pro obyvatele a budou zde pořádány různé kulturní a společenské akce.

ROP JV

2009-2010

Bezpečně k Písku

Vybudování cyklistické stezky ve Veselí nad Moravou v katastrálním území

ROP JV

2009-2010

Název projektu

15

Projekt „Implementace procesního řízení v oblasti samosprávy a aktualizace a příprava rozvojových strategií města Veselí nad Moravou“ CZ.1.04/4.1.01/53.00008 Veselí nad Moravou a Moravský Písek. Cyklostezka je realizována po levé straně v souběhu se silnicí I/54 směrem na Moravský Písek. Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Veselí nad Moravou

Územně analytické podklady jsou novým institutem územního plánování. Pořizují se podle § 26 a násl. zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v posledním znění (stavební zákon) pro území obce s rozšířenou působností.

IOP

Přestupní terminál IDS JMK, zabezpečení bezbariérovosti

Přímé a bezbariérové propojení podchodu pod nástupišti s přednádražním prostorem ulice Národních mučedníků. Podchod je kapacitně navržen tak, aby vyhovovat množství osob i v dopravní špičce.

ROP JV

2010-2011

Zateplení pavilonů ZŠ Hutník

Zateplení fasád pavilonů ZŠ Hutník u všech 6 pavilonů včetně barevné úpravy fasád.

OPŽP

2011-2012

Rozvoj služeb eGovernmentu ve Veselí nad Moravou

Vybudováni technologického centra s moderním technickým a programovým vybavením, které vyhoví požadavkům všech změn legislativy, dotýkajících se poskytování elektronických veřejných služeb.

IOP Celkové náklady: 4,6 mil. Kč Dotace: 3,91 mil. Kč

2009-2012

Systémovými prostředky k vyšší kvalitě řízení lidských zdrojů

Zavedení kvalitních a funkčních nástrojů personálního řízení a profesního rozvoje zaměstnanců, které jsou předpokladem k zefektivnění činnosti úřadu i zkvalitnění služeb poskytovaných občanům a klientům města i správního ORP.

OPLZZ Celkové náklady: 3,072 mil. Kč Dotace: 2,611 mil. Kč

2010-2011

Projekt je zaměřen na část Strategického plánování a část Procesního řízení.

OPLZZ Celkové náklady: 4,258 mil. Kč Dotace: 3,61 mil. Kč

2011-2013

ROP JV

2010-2012

Implementace procesního řízení v oblasti samosprávy a aktualizace a příprava rozvojových strategií města Veselí nad Moravou Turistické centrum Veselska

Nové využití stávající budovy Panského dvora, jako budoucího významného regionálního turistického a informačního centra s řadou programů a nabídek pro cestovní ruch.

Zdroj: MěÚ Veselí nad Moravou

1.4

Hospodaření města

Hlavním nástrojem hospodaření města je městský rozpočet. Vzhledem ke skutečnosti, že od roku 2012 sociální dávky přešly z rozpočtu města pod úřady práce, byly tyto dávky i pro roky 2001 – 2011 z rozpočtu na příjmové i výdajové straně

16


(v tabulce č. 3) odečteny. Stejně byly odečteny i mzdové prostředky pracovníkům školství, v některých letech přecházející ze školského úřadu na školy přes rozpočet města. Tabulka č. 3 - Vývoj příjmů a výdajů města Veselí nad Moravou v letech 2001 – 20125 (bez sociálních dávek na straně příjmů i výdajů). 2001

2002

2003

2004

2005

2006

Příjmy

147 243 902

181 066 468

211 632 771

212 981 545

179 422 083

213 334 074

Výdaje

139 194 893

194 523 117

211 280 397

206 734 847

185 671 490

254 182 786

Saldo

8 049 010

-13 456 648

352 375

6 246 698

-6 249 408

-40 848 712

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Příjmy

216 464 635

211 977 335

191 731 299

239 478 687

215 927 340

163 801 000

Výdaje

202 299 512

185 997 221

205 598 718

226 909 276

191 166 740

173 964 000

Saldo

14 165 123

25 980 114

-13 867 419

12 569 411

24 760 600

-10 163 000

Zdroj: rozpočty a závěrečné účty města Veselí nad Moravou

Město Veselí nad Moravou každoročně hospodaří s rozpočtem okolo 200 mil. Kč. Ve sledovaném období město někdy hospodaří s přebytkem, jindy je rozpočet schodkový. Největší saldo bylo v roce 2006 a to z důvodu velkého množství úvěrů. Graf č. 8 - Vývoj příjmů a výdajů v letech 2001 – 2011 (bez sociálních dávek a mzdových nákladů na školství z okresních a krajských rozpočtů na straně příjmů i výdajů)

Zdroj: rozpočty a závěrečné účty města Veselí nad Moravou, údaje bez započítání vlivu inflace

Světle šedými svislými pásy jsou vyznačeny volební roky, kdy vrcholí realizace především investičních akcí, které byly připraveny v jednotlivém volebním období. 5

návrh rozpočtu

17


Příjmy města Daňový výnos Významnou změnou je růst daňového výnosu pro obec do roku 2008 (a to i přes značný úbytek obyvatel - 658 za 10 let, dle SLBD) a následný pokles. Ve srovnání s ostatními obcemi podobné velikosti se město řadí k obcím s vyšším výnosem na obv. Cca do roku 2003 kapitálové výdaje výrazně přesahovaly nad příjmy – tj. investice města byly převážně hrazeny z provozních příjmů nebo půjček. Od roku 2006 začínají výrazně narůstat kapitálové příjmy – dotace - a jejich podíl na výdajích. Počet větších akcí (počítáno nad 0,5 mil. Kč v kapitálových výdajích) zůstává každoročně zhruba podobný a to cca 12-18 akcí ročně. I druhově zůstávají obdobné – menší opravy školních budov, opravy komunikací, veřejných prostranství, úseky cyklostezek, opravy památek (podrobněji viz souhrn). Akce realizuje město samo nebo prostřednictvím zřízených nebo jiných subjektů - Vesbyt, Služby apod. Výrazně rostou náklady jednotlivých akcí (opravy náměstí, budov) i administrativa spojená s realizací a vyúčtováním dotací, jakož i další náklady spojené s překlenovacími úvěry a podobně (náklady z dotací jsou vypláceny zpětně). Toto navýšení z dotací v období 2005 – 2010 má svůj zdroj z dotačních EU programů. Přes významné navýšení kapitálových výdajů se nezdá, že by ve městě byly více viditelné. Celkový majetek Města se pohybuje v účetní hodnotě cca 1,1 miliardy Kč. Jen v období 2001 - 2011 Město vynaložilo na kapitálové výdaje cca 660 mil. Kč (v c.ú. 2011). Hospodaření s movitým a nemovitým majetkem Město Veselí vlastní jednak svůj historický obecní majetek (především plochy komunikací a veřejných prostranství), dále majetek, který byl získán v poválečných konfiskacích (především majetek rodiny Choryňských v historickém centru, předměstí a podél ul. Kollárovy) nebo byl vykoupen nebo vybudován v období socialistické diktatury (pozemky pod sídlišti, původně státní byty). Řada pozemků v sídlištích i pod převážně vedlejšími komunikacemi (postavenými v socialistickém období) je dosud ve vlastnictví soukromých osob nebo podnikatelských subjektů. Jedná se o cca 10 ha v orientační hodnotě 40 mil. Kč (kalkulováno od 40 do 800 Kč/m2, dle situování). V období 2001 - 2011 byl prodej majetku významným příjmem – město získalo z prodejů movitého a nemovitého majetku přes 86 mil. Kč. Z toho menší část (přes 30 mil. Kč) tvořil prodej bytů. Ve stejném období Město vynaložilo 12 mil. Kč na nákup budov a pozemků, především v místech aktuálně připravované výstavby komunikací, cyklotras nebo nákupem strategických pozemků od organizací v centru města (např. areál tzv. plemenářů, z nichž některé části se podařilo prodat za tržní ceny).

18


Tabulka č. 4 – přehled prodejů a nákupů pozemků a nemovitostí 2001 - 11 (bez započítání inflace) Prodeje a nákupy pozemků, nemovitostí, nemovitého majetktu, jistiny 2001-2011 2 001 2 002 2 003 2 004 589 802 1 085 626 2 949 997 3 577 285 prodej pozemků prodej bytů a domů(i s poz.) 546 402 143 560 5 148 071 5 274 745 - z toho prodej bytů 147 015 0 200 000 4 323 470 1 136 204 1 229 186 8 098 068 8 852 030 celkem prodeje nabytí pozemků 292 790 132 290 0 0 nabytí budov, pozemků 581 232 2 270 116 2 955 670 1 156 680 874 022 2 402 406 2 955 670 1 156 680 celkem nabytí 262 182 -1 173 220 5 142 398 7 695 351 výsledek

2 005 306 852 1 914 200 1 441 200 2 221 052 397 890 0 397 890 1 823 163

2 006 1 297 430 2 094 815 1 308 815 3 392 245 266 703 0 266 703 3 125 542

2 007 6 302 135 7 886 994 7 793 992 14 189 129 365 127 1 300 000 1 665 127 12 524 002

2 008 535 606 18 238 600 18 192 600 18 774 206 1 496 450 0 1 496 450 17 277 756

2 009 2 010 1 230 450 190 579 18 067 100 7 412 299 5 529 100 1 412 299 19 297 550 7 602 878 279 969 533 333 0 0 279 969 533 333 19 017 581 7 069 546 celkem výsledek bez prodeje bytů

2 011 celkem 2001 -2011roční průměr 419 804 18 485 566 1 164 519 67 891 306 1 164 519 41 513 011 1 584 323 86 376 872 7 852 443 441 122 4 205 673 0 8 263 698 441 122 12 469 371 1 143 201 6 718 864 73 907 502 2 944 954 32 394 491

Soukromé pozemky ve veřejném prostoru jsou významnou překážkou při realizaci jakýchkoliv investičních akcí. Město se dlouhodobě snaží o výkupy pozemků, v lokalitách kde to aktuálně brání nové výstavbě, ale obvykle až když mu nezbývá jiné řešení. V posledních 3 letech došlo ke změně vlastnictví mezi městem a ostatními subjekty v rozsahu cca 3,8 ha. Jedná se o velmi pestrý soubor různých typů nákupů nebo prodejů za ceny odpovídající způsobu i charakteru využití i důvodu změny vlastnictví. Často se jedná o drobné změny, kde hranice parcel neodpovídají zaužívanému stavu nebo prodeje historicky nevyužívaných nebo zbytkových obecních prostor (např. zazemněné moravní rameno) nejčastěji na zahrady. Jindy jsou to pozemky pro výstavbu, v extrémních polohách pozemky pro výstavbu v centru města. Ceny se velmi liší, podle důvodu změny vlastnictví. Např. pozemky nevyužitelné pro výstavbu (zahrady, uliční prostor) kolísají od 35 Kč/m 2 (podmáčená půda) přes cca 200 - 300 Kč/m 2 (zahrady) přes 400 - 800 Kč/m 2 (zasíťované pozemky pro výstavbu) až po více než 1 000 Kč/m 2 (pozemky pro podnikání v centru města). Podkladem pro prodej je znalecký odhad. Řada rozvojových záměrů – podpora výstavby rodinných domků, průmyslové zóny ztroskotala na nesouhlasu nebo obavách z nesouhlasu vlastníků s podmínkami prodeje. Dle zaznamenaných kalkulovaných výkupních cen (cca 150 Kč/m2) se předpokládalo financování významné části potřebné infrastruktury z rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou zasíťovaného pozemku. (Příloha 1.4 Analýza trhu s nemovitostmi, Část 1 - Bydlení).

19


Graf č. 9 - Příjmy Města v období 201-2011, příjmy zohledněny indexem inflace

Zdroj: Závěrečné účty města Veselí nad Moravou

„Vázané“ příjmy představují všechny druhy dotací, příspěvků, poplatků, nájmů apod. Zatímco volné příjmy zaznamenaly nárůst a následně zase pokles zhruba na počáteční hodnotu, vázané příjmy prošly obdobným vývojem, ale se stoupajícím trendem a významným nárůstem na konci období způsobeném především dotacemi získanými z ROP. Dluhová služba Dluhová služba vyjadřuje, kolik finančních prostředků může obec vázat ve svých běžných příjmech na splácení svých dluhů. Limit dle usnesení vlády byl 15,0 %, od roku 2004 je stanoven nový limit 30 % (nově započteny sociální dávky). Ve sledovaném období ukazatel dluhové služby nedosahuje rizikových 30 %. Tabulka č. 5 - Dluhová služba města Veselí nad Moravou v letech 2001 – 20126. dluhová služba v % dluhová služba v %

2001

2002

2003

2004

2005

2006

10,07

8,12

6,64

9,55

12,48

8,25

2007

2008

2009

2010

2011

2012

18,29

13,67

14,5

13,3

24,30

14,07

Zdroj: Závěrečné účty města Veselí nad Moravou

Vývoj výdajů Rozpočtu Města je analyzován v odpovídajících přílohách.

6

návrh rozpočtu

20


1.5

Ostatní subjekty veřejné správy

Úřad práce - ve městě sídlí od roku 1992 (nejdříve v pronájmu, později v městské budově, nakonec byla postavena nová budova s investicí cca 15 mil. Kč), úřad práce má ve Veselí nad Moravou cca 35 zaměstnanců (11/ 2012).

Finanční úřad - ve městě sídlil od roku 1992 v pronajatých prostorech. V roce 2011 byla dostavěna nová budova na nám. Míru s kapacitou cca 40 zaměstnanců, do které byl FÚ přestěhován.

Katastrální úřad - snahy o zřízení alespoň detašovaného pracoviště od roku 1992 nebyly úspěšné.

Czech point - informační místo veřejné správy (ve městě jsou 3, ve spádovém území 5).

1.6

Výsledky průzkumů veřejného mínění

Na přelomu února a března roku 2012 byl proveden průzkum obyvatelstva Veselí nad Moravou. Z něho vyplývá, že s fungováním městského úřadu jsou občané docela spokojeni ohodnotili fungování městského úřadu průměrnou známkou 2,2 (73 % respondentů fungování MěÚ ohodnotilo známkou 1, popř. 2). Graf č. 10 znázorňuje průměrnou známku u jednotlivých složek života ve městě Průměrné známky jednotlivých kategorií Rozsah a kvalita maloobchodní sítě Kvalita mateřských a základních škol

1,5 1,8

Množství a úroveň restauračních zařízení

1,9

Kvalita středních škol

1,9

Úroveň cyklistické dopravy

1,9

Životní prostředí ve Veselí n. Moravou

2,1

Nabídka a kvalita sociálních služeb

2,1

Úroveň hromadné dopravy

2,1

Fungování městského úřadu

2,2

Nabídka a kvalita zdravotnických služeb

2,3

Bezpečnostní situace ve městě

2,3

Nabídka a kvalita bydlení

2,5

Nabídka využití volného času včetně sportu a kultury

2,5

Kvalita mezilidských vztahů Množství a kvalita ubytovacích zařízení Nabídka pracovních příležitostí

21

2,7 2,9 4,0


V rámci průzkumu byli občané dotazováni i na preference výdajů z rozpočtu města, kde jednoznačně vítězí podpora nových pracovních míst, poté následuje podpora bydlení, sportu, kultury… Grafy č. 11 a 12 - Preference výdajů z rozpočtu města Preference výdajů z rozpočtu města (v %) Podpora kul tury

36

38

19

4

Podpora s portu

36

39

21

2

30

Podpora s pol ečens kého ži vota

39

19

30

Podpora s oci á l ních s l užeb

36

21

50

Podpora bydl ení

19

9

26

30

1

2

13

3

4

Preference výdajů z rozpočtu města (průměrné známky) Podpora nových pracovních míst

1,2 1,7

Podpora bydlení Podpora sportu

1,9

Podpora kultury

1,9

Podpora dopravy

2,0

Podpora společenského života

2,1

Podpora sociálních služeb

2,1

Výstavba cyklostezek

2,2

22

3

13

34

28

Výs ta vba cykl os tezek

7

31

34

Podpora dopra vy

21

11

83

Podpora nových pra covních mís t

8


48 % dotázaných se domnívá, že Město by se nemělo zadlužovat, 18 % souhlasí se zadlužením města ve prospěch výstavby obchvatu města, stejné procento respondentů zmiňuje výstavbu krytého bazénu. Graf č. 13 – Na splnění kterého cíle by se mělo město zadlužit?

Na splnění kterého cíle by se mělo město zadlužit? Výstavba obchvatu města 4%

18%

Výstavba průmyslové zóny

5% Příprava pozemků pro výstavbu RD 7%

Výstavba krytého bazénu 48%

Jiný cíl

18% Město by se nemělo zadlužovat

23


2

VÝHLED VEŘEJNÉ SPRÁVY

Z pohledu dlouhodobého výhledu byly zkoumány různé varianty – krizová a optimální:

2.1

Krizový scénář

Vývojové trendy v regionu: S ohledem na dlouhé návrhové období (30 let) mohou nastat nejrůznější změny. Dle historické zkušenosti se střídají období centralizace veřejné správy s obdobími decentralizace, a proto nelze vyloučit snahu o snížení počtu pracovníků veřejné správy nebo přesunu kompetencí do větších center. Z pohledů vyhodnocení rozpočtů byl přesun kompetenci do Veselí významným stabilizačním faktorem. Významným argumentem pro uchování těchto kompetencí, případně i jejich další rozšiřování, je i regionální působení Města nejen v rozsahu přenesené působnosti ale i podpory regionálního rozvoje oblasti zasažené vysokou mírou nezaměstnanosti nebo jako reprezentanta tohoto regionu. Významnou roli v tomto úsilí hraje mezi jiným účast města v působení mikroregionů (členství v mikroregionu Ostrožsko), popř. v dalších organizacích regionálního dopadu. V oblasti cestovního ruchu je to nová podpora regionálního působení provozovatele objektu Pánského dvora. Vývoj ve městě: Pokud bude docházet k dalšímu poklesu počtu obyvatel města i spádového území, lze logicky předpokládat i postupné snižování počtu zaměstnanců veřejné správy – a to nejen samosprávy ale i v oblasti přenesené působnosti. Tím se nerozumí zásahy samosprávy do této oblasti, ale předpokladatelnou redukci jednotlivých správ v oblastech své působnosti. Souběžně lze přepokládat i redukci v oblasti budov. Při stávajícím způsobu financování se nejeví jako reálné provozní udržení tří objektů kultury, ale nutnost získání externího spolufinancování. V případě hraničního demografického scénáře lze očekávat souběžné snižování počtu dětí a uvolňování kapacit škol. Uvolněné kapacity se nabízejí pro koncentraci veřejné správy a snižování počtu správních objektů Městského úřadu.

2.2

Optimální rozvojový scénář

Vývojové trendy v regionu: Městu se podaří připravit společné infrastrukturální projekty s ostatními obcemi v osách hlavního vývoje a díky společné regionální strategii využívající rozvojového potenciálu regionu. Synchronním nastavením hlavních mobilizačních prvků se podaří podpořit udržení a ekonomickou samostatnost série klíčových pilotních projektů. Navýšení hospodářského růstu v regionu umožní snižovat podporu mobilizační struktury – především dopravní. Nesníží se objem migrace, ale zvýší se počet kvalifikovaných pracovních sil, které se budou vracet do uvolněného prostoru v regionu, vybaveného potřebnou infrastrukturou pro uplatnění svých dovedností, v prostředí, které je jim blízké.

24


Vývoj ve městě: Město bude iniciovat výstavbu klíčové infrastruktury a využití opuštěných areálů pro podnikání. Investiční aktivita veřejného sektoru bude doprovázena investiční odezvou sektoru soukromého především v oblasti podnikání a rodinné výstavby. Předpokládá se výstavba řady objektů služeb v úzké spolupráci s dotčenými neziskovými subjekty. S ohledem na obtížný vznik nových podnikatelských subjektů nutně exportního charakteru si lze jen velmi obtížně představit vznik širšího rozvojového proudu lokalizovaného ve městě, bez vazby s širším regionem. Vývoj veřejné správy ve městě je spojen s vývojem v regionu, protože už v současnosti tam dosahuje výkon přenesené působnosti veřejné správy.

2.3

Shrnutí

V souvislosti s přechodem města Veselí nad Moravou na ORP v roce 2003 došlo nejenom k rozšíření kompetencí a pravomocí MěÚ, ale i k posílení dalších orgánů veřejné správy. Veřejná správa (Město, Úřad práce, Finanční úřad) zahrnuje cca 380 pracovních míst. V současnosti a s ohledem na závislost na jednom zdroji financí - státním rozpočtu - se dá říci, že se jedná o nejvýznamnějšího zaměstnavatele ve městě, který je zároveň významným stabilizujícím prvkem. Lze reálně přepokládat, že další vývoj veřejné správy bude spojen se situací v regionu, i když vlastní rozhodnutí padnou na úrovní centrální vlády.

25


3

SROVNÁNÍ OBDOBNĚ VELKÝCH SÍDEL

Orientační srovnání vybraných ukazatelů 30 obcí velikostně blízkých Veselí nad Moravou Účelem tabulky je porovnat mezi sebou situaci měst velkosti 9 500 - 12 000 tis. obv. ve vybraných ukazatelích a tím více kvantifikovat prostor možného vývoje města Veselí n.M. Jedná se o velikost sídla, demografický vývoj, velikost ORP (POU), výši rozpočtu, výši daňových příjmů, počet zaměstnanců a rozsah nadstandartní vybavenosti. V této strategii se předpokládá další pokles obyvatel města v rozmezí 9 500 - 10 700 obv. (resp. na základě analýzy vývoje posledních 20 let a demografické prognózy vývoje ČR nebyly nalezeny racionální důvody pro jiný vývoj). Účelem tabulky je napomoci při odhadu dopadů těchto změn. Uváděná data jsou ilustrativní – jen indikují socioekonomickou situaci, ve které se konkrétní obce pohybují a nelze je mechanicky srovnávat. Podrobnější popis jednotlivých ukazatelů a jejich omezení i návrh závěrů je uveden pod tabulkou.

Poč. obv. ORP

Nezam. v ORP %

Rozpočet 2012 vč. dotací

Vlastní rozpočet 2012

Daň. příjmy 2012

Poč. zam

Mmikroreginy

Holešov

11 951 (-512)

21550

8,9

216

216

113

97

Holešovsko

Vlašim

11 923 (-814)

25469

6,1

úvěr 239

239

106

100

Blanicko

Uničov

11 891 (-575)

22820

12,3

177

177

111

90

Uničovsko

Jeseník

11 890 (-810)

Město

Velké Meziříčí

11 800 (-11)

40497

11,6

216

200

114

136

Jesenicko

35539

10,8

173

173

117

113

Velkomeziříčs ko

Čelákovice

11 638 (+1607)

není

5,8

230

200

99

60

Polabí

Kyjov

11 599 (-814)

55936

14,3

174

174

119

138

Kyjovsko

Veselí nad Moravou

11 598 (-658)

38999

13,9

173

173

112

111

Ostrožsko

Boskovice

11 454 (-95)

50895

10,9

224

224

102

129

Boskovicko

Prachatice

11 420 (-423)

33351

6,3

202

202

101

117

Prachaticko

Rychnov nad

11 392 (-344)

33470

5,2

188

188

113

116

Rychnovsko

26

Nadstandartní vybavenost

Poč. obv. města (změna)

Tabulka č. 6 – Seřazení obcí podle počtu obyvatel

bazén zimní stadion Plavecký bazén Lázně (plány multikulti centr, regional. aquapark) Zimní stadion

menší Městský bazén se saunou

bazén zimní stadion, pan. letní kino Městské divadlo plavecký bazén Divadlo, zimní stadion, plavecký

Kněžnou

Sušice

11 331 (-131)

24454

11

dt 25 a dl100326

301

92

90

Šumava západ

Rumburk

11 250 (+226)

32889

15,6

není rozp??

180

95

112

-

Domažlice

11 055 (+7)

38843

7,7

vč. dot413

270

107

Frenštát p. Radh.

11 040 (-321)

19057

8,6

není na w?

215

108

107

Frenštátsko

Humpolec

10 945 (+16)

17091

7,9

175

175

103

70

Zálesí

Kuřim

10 804 (+1874)

21415

8

192

192

98

68

Kuřimka

Moravská Třebová

10 708 (-881)

26860

14,7

vč dot.427

211

94

92

Moravskotřebo vsko

Nové Město na Moravě

10 277 (-194)

19345

5,8

??

185

102

84

Novoměstsko

Domažlicko

Litomyšl

10 233 (-125)

26360

8,2

není rozp???

250

113

110

Litomyšlsko

Lanškroun

10 133 (+143)

22417

8

není rozp???

165

81

85

Lanškrounsko

Čáslav

10 100 (+196)

24790

10

171

171

115

90

Čáslavsko

Hlinsko

10 072 (-471)

21270

10,8

187

187

95

87

Hlinecko

Studénka

10 026 (-479)

není

10,1

183

183

87

78

-

Litovel

9 930 (-100)

23625

9,2

212

202

91

89

Litovelsko

Nové Město nad Metují

9 820 (-254)

14272

9

není rozp??

160

86

92

Novoměstsko

Frýdlant

9 707

23680

9,5

není

150

89

82

Frýdlantsko

27


Mmikroreginy

Poč. zam

Daň. příjmy 2012



Nezam. v ORP %

Poč. obv. ORP

Město



bazén (problém dotace bazénu) zimní stadion, bazén, městská nemocnice Plavecký Bazén. zimní stadion Plavecký bazén, zimní stadion venkovní Aquapark, bazén, zimní stadion rozp vč (vč. HZS) zimní stadion, wellness areál (bazén), zimní stadion bazén, letní akvapark lyžařský stadion Plavecký bazén, zimní stadión,…gale rie,… kult. zařízení

Městské divadlo, bazén Zimní stadion, plavecký stadion (multicentr), skanzeny zimní stadión, bazén

zimní stadion, pan. kino,

Poč. zam

Mmikroreginy

vč dot. 187

143

78

36

Polabí

Mohelnice

9 606 (-241)

18644

10,3

118

118

93

85

Mohelnicko

Ivančice

9 571 (+221)

23536

10,3

130

130

86

95

Ivančicko


Daň. příjmy 2012

12,6

Milovice

(-84)


není

nad Ostravicí

Poč. obv. ORP

9 607 (+5395)

Město



Nezam. v ORP %


rozp?? Pozn. - vzniká nové město z vojen. prostoru bazén

Vysvětlivky k použitým datům: Pořadí měst vychází z výsledků sčítání 2011 v rozmezí 11 951 – 9 571 obv. (prostor, kde se pohybuje stávající a předpokládaný počet obyvatel města Veselí). Počet obyvatel měst je uveden ČSU 2011, v závorce je změna oproti sčítání 2001(+přírůstek, -úbytek), počet obyvatel ORP dle ČSU z 01. 2012. Nezaměstnanost se udává v procentech k ekonomicky aktivním osobám POU nebo ORP z měsíce 04.2011 - jen ilustruje, v jaké míře nezaměstnanosti se sídlo pohybuje. Rozpočet (v mil. Kč) – ilustruje velikost rozpočtu na rok 2012 (nebo odhad podle redukovaného r. 2011, pokud rozpočet není dostupný). Dále je uveden rozpočet očištěný od smluvně nepodložených kapitálových dotací, ale včetně vlastních půjček. Tento první návrh rozpočtu na rok 2012 tvořila většina obcí (dle met. pokynu) dosti konzervativně. Lze proto očekávat, že reálné příjmy i výdaje budou vyšší. Řada obcí hospodaření se svým majetkem převedla na jimi zřízené organizace (městská kulturní střediska, správy sportovních zařízení, služby, apod.) nebo i komerční subjekty (agentury), jiné obce tyto činnosti provádí samy – což se promítá do výše rozpočtu i počtu zaměstnanců. Tyto rozpočty nelze jednoduše srovnávat. Výše daňových příjmů (v mil. Kč) – jedná se o všechny druhy daní vč. správních poplatků (s odečtením daně z příjmů právnických osob zřízených obcí – není reálnou příjmovou položkou) a představují „ekonomický výnos obyvatel a místa“ – a jsou hlavním finančním zdrojem obce. Jedná se o očekávanou výši v r. 2012 (obvykle stejnou jako v roce 2011). Počet zaměstnanců úřadu ke konci r. 2011 (zahrnuta i agenda výplaty sociálních dávek) – jedná se spíše o počet pracovní míst – započítáváme i neuvolněné politické představitele obce. Zdrojem informací jsou obvykle jen internetové stránky (zpravidla počet. zam. obce neuvádí). Mezi obcemi jsou velké rozdíly - některé obce např. nemají zřízenou městskou policii, jiné zase mají ve stavu zaměstnance informačních center, sociálních služeb, kulturních zařízení apod. Mikroregiony – je zaznamenán jen „hlavní mikroregion“, ve kterém je obec účastna, a který má rozvojové regionální aktivity (obvykle podpora turistiky). Nadstandartní vybavenost – jako obvyklou vybavenost u obcí této velikosti považujeme: kino, muzeum, letní koupaliště, kulturní centrum (kulturní dům), koncertní sál (síň), galerie, TIC, fotbalový stadion, jednotlivě různá hřiště, lezecké stěny, menší kryté bazény pro děti (obvykle na školách), sauny apod., které má většina obcí… Budovy bývají ve velmi rozdílném technickém stavu – někde 28


moderní a rekonstruované, jinde s potřebou velkých investic, často v majetku města nebo jím zřízených subjektů – správců. Za nadstandartní vybavenost považujeme kryté plavecké bazény (v tabulce uváděné jako bazény), rozsáhlejší venkovní akvaparky, panoramatická kina (vnější i vnitřní), zimní stadiony, větší koncentrace kulturních památek otevřených veřejnosti, významné lázně, funkční divadla apod. Dále neobvyklé sportovní zařízení, které jsou důvodem významné návštěvnosti sídla. Obvykle existence těchto zařízení je spojena i s vyššími náklady (příp. dotacemi) z městského rozpočtu. Vyhodnocení tabulky:

Mezi městy zde uvedenými převažují sídla menšího regionálního významu, která v minulosti z různých důvodů nebyla okresními městy – ale v minulosti měla reálnou naději o to usilovat. Bývalá okresní města obvykle jsou sídly většího regionálního významu. Většina měst je v současnosti obcí s rozšířenou působností (obcí III. stupně) a řada z nich ji chápe jako příležitost realizovat minulé ambice.

Sídla této velikosti jsou velmi citlivá na migraci – a to imigraci z menších obcí i emigraci do velkých sídel a obvykle nejsou schopna poskytnout dostatek pracovních míst pro své obyvatele i obyvatele spádového území. Často tyto obce vědomě usilují o vytvoření co nejlepších životních podmínek menšího, klidného a bezpečného města s bohatou nabídkou obchodních, kulturních, sportovních a společenských aktivit – jejichž snadná dostupnost vyváží nutnost dojížďky za prací a případně přesvědčí potenciální investory k realizaci svých podnikatelských záměrů. V tomto měřítku přináší realizace menších provozoven, území pro výstavbu RD nebo rozvoj turistiky viditelné výsledky. Z toho vyvozujeme, že samosprávy těchto sídel mají významnou možnost ovlivnit svůj vývoj a předpokládáme, že stávající vývojové rozdíly mezi obdobně velkými sídly se budou postupně zvětšovat. Jednotlivá města budou stále více získávat svůj charakter, osobitost – ať už výraznější nebo naopak. Za předpokladu víceméně klidného vývoje bude stále náročnější jednou zavedený směr vývoje podstatněji změnit.

29


Tabulka č. 7 – Seřazení obcí podle míry migrace

Největší pokles obyvatel (více než 500 obv./10 let) zaznamenaly spíše větší sídla při spolupůsobení více faktorů – odlehlost sídla, vysoká nezaměstnanost, nízký daňový výnos. Lze je charakterizovat jako odlehlá, neprosperující nebo „přelidněná“ sídla (v oblastech s tradičně vyšší porodností a následně i migrací). Největší přírůstky obyvatelstva zaznamenala sídla v Pražské a Brněnské aglomeraci (výjimkou je specifická situace v Rumburku) - a to i přes vyšší místní regionální nezaměstnanost v Ivančicích a Milovicích (v podstatě nově vznikající město). Zdá se, že situování sídel vůči centrům je hlavním faktorem při migraci – a všemožné snahy samospráv o vlastní rozvoj mohou tento vliv jen tlumit. Výsledky migrace v sídlech kolem dálnic snad potvrzují stabilizující funkci této infrastruktury (opět i přes vyšší regionální nezaměstnanost – Velké Meziříčí, Humpolec, Uničov, Mohelnice). Některá spíše odlehlejší sídla s vyšší nezaměstnaností zaznamenala jen velmi mírný pokles nebo i nárůst obyvatel, což přičítáme dobré pověsti sídla s dobrými životními podmínkami (Litomyšl, Boskovice). Také sídla na česko-bavorské hranici vykazují větší demografickou stabilitu (Domažlice, Sušice).

30


Tabulka č. 8 – Seřazení obcí podle míry nezaměstnanosti v ORP

Nejvyšší nezaměstnanost vykazují odlehlé regiony (Rumburk, Jeseník) nebo regiony v hustěji zalidněných zemědělských oblastech (Kyjov, Veselí, Uničov). V těchto městech je také zaznamenán nevyšší pokles obyvatel (výjimkou jsou Milovice).

31


Tabulka č. 9 – Seřazení obcí podle výše daňového příjmu na obyvatele

Obecně se dá říci, že u většiny těchto obcí daňové příjmy tvoří 60 % vlastních zdrojů. Nejvyšší daňové příjmy na obyvatele vykazují obce v ekonomicky významných aglomeracích (Čáslav) nebo s výraznou profilací a vlastním historickým vývojem (Litomyšl, Jeseník, Kyjov) a to i když některé z nich zaznamenaly velký úbytek obyvatel (Jeseník, Kyjov). Naopak obce, které zaznamenaly větší nárůst obyvatel (především v aglomeracích – Milonice, Kuřim, Ivančice,…), patří mezi sídla s poměrně nižším daňovým příjmem na obyvatele. Lze předpokládat, že pozitivní vliv nárůstu obyvatel se projevuje až v časovém odstupu, kdy se noví přistěhovalci více sžijí se svým sídlem. Z toho by se dalo dovodit, že nejpřínosnější pro sídlo je, když jeho vlastní mladí obyvatelé v něm zůstávají a intenzivně se podílí na ekonomickém i společenském životě. Nejvyšší příjmy z daní často dosahují obce v největších ORP (větší správní poplatky, tržby a podobně). Nominální rozdíl mezi daňovými příjmy je značný – 3 392,-Kč/obv./rok. U obce střední velikosti, tj. 10 800 obv., se jedná o 36,6 mil. Kč ročně. Vzhledem k tomu, že v současnosti je možno stále získat dotace významně větší, než představují rozpočty těchto obcí, nehrají tyto rozdíly zatím významnou roli. Jak upozorňují finanční odbory mnoha měst v průběhu let (i díky růstu provozních nákladů v dotacemi vybudovaných investicích) klesá u všech obcí objem dostupných vlastních investičních zdrojů. Nelze vyloučit, že poroste zájem obcí nejen o předběžné

32


stanovení budoucích provozních nákladů, ale i celkového ekonomického přínosu realizovaných projektů. Obce s největším počtem zaměstnanců na úřadě mají také vyšší rozpočty, což by mělo odpovídat přenesením majetkové apod. agendy na úřad. Spíše jako náhodný fakt (s ohledem na nepřesný charakter počtu zam.) se jeví skutečnost, že obce s nadprůměrným počtem zaměstnanců na úřadě dosahují často nadprůměrný výnos daní na obyvatele. Počet zaměstnanců v podstatě nekopíruje velikost ORP, ani výši rozpočtu, a v průměru se pohybuje kolem 95 osob (a to mnohdy ve více budovách). Z toho vyplývá, že větší obce převádí více agendy na jiné subjekty a naopak menší provádí více aktivit sami. Vzhledem k tomu, že způsob řízení, charakter a velká část agendy je podobná, lze usuzovat, že tento počet zaměstnanců se v řadě obcí osvědčuje i z pohledu požadavků na řízení. Naopak rozdělení na odbory a jejich velikost se jeví jako zcela individuální, závislé na konkrétních zaměstnancích a situacích v jednotlivých městech. U různorodého charakteru agendy v jednotlivých malých sídlech nelze zřejmě očekávat nalezení obecně platné optimální organizační struktury. Množství objektů a rozsah nadstandartní občanské vybavenosti v sledovaných sídlech dle výsledku tabulky má nejvýraznější vztah k velikosti rozpočtu sídla, (který ve zvýšené míře reprezentuje ambice sídla). Nebyla nalezena souvislost rozsahu „nadstandartní“ občanské vybavenosti s velikostí spádového území, výši daňového výnosu na obyvatele. Zdá se, že rozsah vybavenosti do značné míry souvisí s konkrétními osobami a situací v jednotlivých sídlech. Charakteristika Veselí – ve výběru velikostně patří k horní třetině – spíše větším sídlům. Má jedno z největších ORP (u srovnatelně velkých obcí), patří mezi 5 obcí s největším úbytkem obyvatel a ORP s jednou z nejvyšších nezaměstnaností. Výše rozpočtu ve srovnání odpovídá spíše obci kolem 10 tis. obv. (dolní třetina tabulky), ale zřejmě v průběhu roku se očekává řada změn a spíše navyšování. V nominálním výnosu daní (i přepočtu na obyvatele) se pohybuje v horní třetině rozpětí. Celkový daňový příjem se pohybuje kolem 112 mil. Kč ročně. Významný je příjem z provozování veřejných hracích automatů 2,7 mil. Kč (některé obce tuto aktivitu regulují - např. Velké Meziříčí, Jeseník, má tento příjem plánován ve výši 200 – 600 tis. Kč). Výjimečná - u sídla III. řádu - je neexistence vlastního mikroregionu. Počet zaměstnanců úřadu odpovídá obvyklé velikosti, celkový počet zaměstnanců a zřízených organizací nebyl předmětem srovnání. Rozsah nadstandartní občanské vybavenosti odpovídá (společně s Kyjovem) nejmenším sídlům – je spíše podprůměrný. Zdroje rozvojového potenciálu malých sídel Při této velikosti sídla se do jeho aktuální velikosti výrazně promítá nejen minulý vývoj (historické dědictví), spádovost, ekonomická situace širšího sousedního území, ale i nejrůznější menší iniciativy, kterým se podaří získat prostor k realizaci. Některé z těchto iniciativ po čase opět zanikají, jiné zase mohou získat tak velkou odezvu, že významně přispějí k rozvoji sídla. Samosprávy této velikosti (a rozpočtu) obvykle nejsou subjektem, který by byl schopen být nositelem a realizátorem rozvojových idejí, ale mohou je v počátcích významně ovlivnit – a to buďto výší podpory nebo lhostejnosti. Rozvojovými idejemi se rozumí výstavba bazénu, akvaparku, zimního stadionu, různých specializovaných hřišť, 33


lezeckých stěn, ale i kulturních center, koncertních sálů, divadel, nebo turistických iniciativ, ochrany památek, přírodního prostředí apod. Kapacita vybudovaných zařízení – aby měla dostatečné parametry – (a úměrné provozní náklady) je obvykle větší než běžná poptávka v sídlech těchto velikostí – a proto okruh místních příznivců a fandů této aktivity je významným činitelem při jejím využívání. Tento přístup k nejrůznějším iniciativám je prakticky vyjádřen v obecních rozpočtech a jeho odezva v aktivitách podpořených subjektů na jejich území. V obtížných podmínkách, ve kterých se tato sídla nachází, jen malá část podporovaných realizací má perspektivu trvalé udržitelnosti – ale pak to obvykle stojí za to. Z důvodů nemožnosti předvídat jejich úspěch se jeví prozíravé přistupovat k nim s jistou benevolencí a bez předsudků (ale současně i se zdravým rozumem) – protože se nacházejí obvykle v „dětské“ fázi vývoje. Stávající lidské zdroje jsou hlavním rozvojovým potenciálem malých sídel. Významným novým prvkem, kterým obce mohou ovlivnit vznik perspektivních iniciativ kolem sebe, jsou mikroregiony. Spolupráce může mít několik rovin od prosté koordinace až po společné nebo navazující investiční akce. Opět i zde je nejefektivnější formou spolupráce odstraňování překážek (resp. podpora) stávajícím subjektům (např. propagace místních turistických atrakcí, budování odpočinkových míst apod., které využívají hosté místních ubytovacích zařízení). Příklady ale mohou být i v oblasti podnikání, zdravotnictví, školství apod.

4

SEZNAM ZKRATEK

IOP

Integrovaný operační program

MěPo

Městská policie

MěÚ

Městský úřad

NNO

Nestátní nezisková organizace

OPLZZ

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost

OPŽP

Operační program Životní prostředí

ORP

Obec s rozšířenou působností

ROP JV

Regionální operační program Jihovýchod

SROP

Společný regionální operační program

SS

Státní správa

TIRC

Turistické regionální infocentrum

34

SROVNÁNÍ OBDOBN

Recommend Documents