SEBEHODNOTÍCÍ ZPRÁVA

Národní cena České republiky za jakost

Sebehodnotící zpráva HGF VŠB-TUO 1/68

SEBEHODNOTÍCÍ ZPRÁVA ZPRÁV A HORNICKO-GEOLOGICKÉ

FAKULTY V YSOKÉ ŠKOLY BÁŇSKÉ – T ECHNICKÉ UNIVERZITY O STRAVA 17. LISTOPADU 15/2172, OSTRAVA – PORUBA, 708 33

PRO ÚČAST V PROGRAMU

N ÁRODNÍ

CENY

Č ESKÉ

REPUBLIKY ZA JAKOST JA KOST

DATUM PŘIHLÁŠKY 28. LEDNA 2008

IK

OVANÝ S TÉM YS

CERT IF

CZ – 2258/2007

CQS 2258/2007

ČSN EN ISO 9001:2000

Ocenění zlepšení výkonnosti organizace veřejného sektoru 2007 podle modelu Excelence EFQM



Prohlášení:

Sebehodnotící zpráva Hornicko-geologické fakulty Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava pro účast v programu Národní ceny České republiky za jakost byla vytvořena jako kolektivní dílo vedoucích a řadových zaměstnanců fakulty ve spolupráci s pověřenými členy Komise Excelence HGF. Všechny publikované informace v Sebehodnotící zprávě jsou pravdivé a odpovídají skutečnosti. Hornickogeologická fakulta současně deklaruje, že splnila všechny požadavky pro její účast v programu Národní ceny České republiky za jakost – EXELENCE EFQM. Zpráva je určena jen pro potřeby programu Národní ceny České republiky za jakost a pro interní potřebu Hornicko – geologické fakulty VŠB-TUO. Veřejné publikování zprávy nebo jejich částí je možné jen se souhlasem HGF.

V Ostravě 11. dubna 2008

prof. Ing. Vladimír Slivka, CSc. děkan Hornicko-geologické fakulty Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava



O BSAH OBSAH................................................................ ................................................................................................ ................................................................................................ .......................................................................................... .......................................................... 3 ÚVOD ................................................................ ................................................................................................ ................................................................................................ ........................................................................................... ........................................................... 5 Kolegium děkana Hornicko-geologické fakulty ................................................................................................... 7 Vedoucí institutů Hornicko-geologické fakulty .................................................................................................... 7 KRITÉRIUM 1: VEDENÍ ................................................................ ................................................................................................ ................................................................................................ ..................................................................... ..................................... 8 1a Vzorové zapojení vůdčích osobností do rozvíjení poslání, vizí a hodnot a dokladování kultury excelence .................................................................................................................................................... 9 1b Zapojení vůdčích osobností do zajišťování managementu organizace, který se zavádí, rozvíjí a neustále zlepšuje .......................................................................................................................................11 1c Zapojení vůdčích osobností do spolupráce se zákazníky, partnery a zástupci společností ......................11 1d Vůdčí osobnosti osobně motivují, podporují a uznávají pracovníky organizace ........................................12 1e Vůdčí osobnosti identifikují a podporují organizační změny ......................................................................12 KRITÉRIUM 2: POLITIKA A STRATEGIE................................................................ ................................................................................................ .............................................................................. .............................................. 14 2a Politika a strategie jsou založeny na bázi současných a budoucích potřeb a očekávání všech zainteresovaných stran..............................................................................................................................14 2b Politika a strategie jsou založeny na informacích z měření výsledků výkonnosti, z výzkumu, inovací a učení se a aktivit podporujících tvořivost ....................................................................................17 Porovnávání a vyhodnocování srovnatelných kritérií (benchmarking)..............................................................19 2c Rozvíjení, přezkoumání a aktualizace politiky a strategie .........................................................................21 2d Sdělování a zavádění politiky a strategie za pomocí struktury klíčových procesů.....................................22 KRITÉRIUM 3: PRACOVNÍCI ................................................................ ................................................................................................ ............................................................................................ ............................................................ 24 3a Plánování, řízení a zlepšování zajištění lidských zdrojů ............................................................................24 3b Identifikace, rozvoj a udržování znalostí a klíčových způsobilostí pracovníků ...........................................25 3c Zapojování a zmocňování pracovníků .......................................................................................................27 3d Vedení dialogu s pracovníky Hornicko-geologické fakulty ........................................................................28 3e Péče o pracovníky, jejich odměňování a uznávání ....................................................................................28 KRITÉRIUM 4: PARTNERSTVÍ A ZDROJE ................................................................ ................................................................................................ ........................................................................... ........................................... 30 4a Externí partnerství ......................................................................................................................................30 4b Finance ......................................................................................................................................................32 4c Budovy, zařízení a materiály......................................................................................................................32 4d Technologie ...............................................................................................................................................32 4e Informace a znalosti ..................................................................................................................................36 KRITÉRIUM 5: PROCESY................................................................ ................................................................................................ ................................................................................................ ................................................................ 38 5a Systematické navrhování a řízení procesů ................................................................................................38 5b Procesy se podle potřeby zlepšují a využívají inovací za účelem vytváření přidané hodnoty pro zákazníky a ostatní zainteresované strany ................................................................................................38 5c Návrh a vývoj výrobků i služeb probíhá na základě potřeb a očekávání zákazníka ..................................39 5d Výroba, dodávka a servis výrobků a služeb ..............................................................................................40 5e Řízení a rozšiřování vztahů se zákazníkem ...............................................................................................40 KRITÉRIUM 6: ZÁKAZNÍCI - VÝSLEDKY ................................................................ ................................................................................................ ............................................................................. ............................................. 41



6a Měřítka vnímání ze strany zákazníka .........................................................................................................41 Účast HGF v projektu „Národní šetření studentů“, ...........................................................................................44 Další průzkumy spokojenosti zákazníků ...........................................................................................................45 Individuální průzkumy pedagogů ......................................................................................................................46 6b Ukazatele činností a výkonnosti ................................................................................................................48 KRITÉRIUM 7: PRACOVNÍCI - VÝSLEDKY................................................................ ................................................................................................ ........................................................................... ........................................... 52 7a Měření vnímání ..........................................................................................................................................52 7b Ukazatele činnosti a výkonnosti ve vztahu k péči o pracovníky ................................................................54 KRITÉRIUM 8: SPOLEČNOST-VÝSLEDKY ................................................................ ................................................................................................ .......................................................................... .......................................... 56 8a Měření vnímání ..........................................................................................................................................56 8b Ukazatele činností a výkonností ................................................................................................................59 KRITÉRIUM 9: KLÍČOVÉ VÝSLEDKY VÝSLEDKY VÝKONNOSTI ................................................................ ............................................................................................... ............................................................... 63 9a Klíčové výsledky výkonnosti ......................................................................................................................63 9b Klíčové ukazatele výkonnosti.....................................................................................................................64 ZKRATKY................................................................ ................................................................................................ ................................................................................................ ..................................................................................... ..................................................... 68



Ú VOD HornickoVŠB--TUO (HGF) je moderní fakultou, ve které se zcela unikátním způsobem Hornicko-geologická fakulta VŠB propojují přírodovědecké disciplíny s technickými a ekonomickými obory. Její historie sahá až do roku 1716, kdy byla v Jáchymově založena nejstarší báňská škola. V průběhu staletí se pak měnily forma a délka výuky, působiště výukových institucí i organizační podoba báňského školství. Poslední významnou změnou lokalizace byl přesun Vysoké školy báňské do Ostravy v roce 1945, po kterém v padesátých letech minulého století následovalo dělení školy na fakulty. Současná Hornicko-geologická fakulta vznikla v roce 1959 spojením samostatné Hornické fakulty a Geologické fakulty. Změna struktury národního hospodářství a útlum hornictví po roce 1989 se odrazil i v zájmu uchazečů o studium na HGF. Na tento stav fakulta zareagovala tím, že v roce 1994 sloučila příbuzné katedry do institutů ( např. Katedra hlubinného dobývání ložisek a Katedra lomového dobývání ložisek byly sloučeny do Institutu hornického inženýrství), separovala obor Výstavba dolů a geotechnika, který se stal základem dnešní Fakulty stavební, v roce 1999 vyčlenila dosavadní Institut matematiky a deskriptivní geometrie, který byl převeden do skupiny celoškolských kateder, v roce 2002 vyčlenila obor Technika požární ochrany a bezpečnosti průmyslu, z něhož vznikla dnešní samostatná Fakulta bezpečnostního inženýrství a v neposlední řadě v témže roce zřídila nový Institut geoinformatiky. Dalším strategickým krokem HGF byla inovace stávajících a zavádění nových studijních oborů tak, aby odpovídaly vědecko-technickému a sociálně ekonomickému vývoji posledních let. Jednalo se především o oblasti životního prostředí, informatiky, ekonomiky, cestovního ruchu a přírodních věd (aplikovaná fyzika materiálů). Rozšíření výuky o nové „nehornické“ obory se týkalo i detašovaného pracoviště v Mostě. HGF v rámci prezenčního nebo kombinovaného studia v současné době nabízí více než 35 studijních oborů, které se specializují na životní prostředí, geologii, geodézii, biotechnologie, geovědní a montánní turismus, hornické inženýrství, geoinformatiku, ekonomiku, automatizace a řízení v oblasti surovin nebo aplikovanou fyziku. Je nutno zdůraznit, že HGF VŠB-TUO jako jediná fakulta v rámci České republiky umožňuje vysokoškolské studium vybraných hornických oborů. Hornické inženýrství v rámci celkového objemu studijních oborů zaujímá asi 5%. Velmi významnou je i souběžná vědecko-výzkumná činnost pedagogů a studentů a její propojení s výukou. HGF se rovněž zapojila do mezinárodní výměny studentů v rámci programů SOCRATES / ERASMUS. I díky tomu je v současnosti druhou nejžádanější a nejnavštěvovanější fakultou VŠB-TUO (celkem 7 fakult). Ročně zde studuje okolo 4 tisíc studentů od nás i ze zahraničí, z toho více než 1/3 v Mostě. Detašované Detašované pracoviště HGF v Mostě V souvislosti se značným rozvojem těžebního průmyslu na severu Čech, orientovaného především na lomovou těžbu, vznikla v dubnu 1962 v Mostě katedra povrchového dobývání ložisek. V současnosti detašované pracoviště HGF navazuje na dřívější tradice v působení Vysoké školy báňské v severočeském regionu. Zatímco dříve se zde studovaly téměř výlučně tradiční obory



zaměřené na dobývání podkrušnohorských hnědouhelných ložisek a rekultivaci, stávající nabídka především kombinovaného studia se rozšířila o moderní a v souladu s potřebami dané oblasti i atraktivní obory. Jedná se především o Ekonomiku a řízení v nerostném surovinovém průmyslu, Zpracování a zneškodňování odpadů a dále obory Ekonomika, management a informatika v oblasti veřejné správy, Informační systémový management, Komerční inženýrství, Environmentální inženýrství aj. V rámci prezenčního studia je v současné době možné v Mostě studovat pouze jediný obor, a to Geovědní a montánní turismus, zaměřený na výchovu odborníků v oblasti cestovního ruchu. Hornicko-geologická fakulta vždy respektovala potřeby města i kraje a jejich průmyslové struktury na výchovu požadovaných vysokoškolských odborníků. Tento záměr deklaruje i do budoucna a je připravena aktuálně reagovat na budoucí požadavky novými učebními programy a obory.

Studium na HGF Prezenční (dříve denní) i kombinované (dříve dálkové) studium je na Hornicko-geologické fakultě třístupňové. V rámci prezenční formy standardní délka prvního stupně (bakalářské studium) trvá 3 roky. Navazující magisterské studium je dvouleté a doktorské studium tříleté. V kombinované formě studia trvá bakalářské studium 3 roky, navazující magisterské 3 roky a doktorské zpravidla 3 roky. Absolvent bakalářského studia získá po úspěšném zakončení studia titul „bakalář“ (Bc.). Po ukončení navazujícího studia je pak absolventům udělen titul „inženýr“ (Ing.) a po úspěšném završení doktorského studia titul „doktor“ (Ph.D.).



KOLEGIUM DĚKANA DĚKANA HORNICKO-GEOLOGICKÉ FAKULTY Děkan: Děkan

Tajemnice fakulty:

prof. Ing. Vladimír Slivka, CSc.

Ing. Miroslava Bendová

Proděkan pro vědu, výzkum a zahraniční styky, zástupce děkana: děkana

Předseda AS: prof. Ing. Vojtěch Dirner, CSc.

prof. Ing. Jaromír Pištora, CSc. Předseda studentské komory AS: Proděkan pro studijní záležitosti: záležitosti

Bc. Kateřina Polínková

Ing. Hana Štěpánková Zástupce odborové organizace: organizace: Proděkan pro rozvoj a ekonomiku ekonomiku fakulty: fakulty

RNDr. Josef Poláček, CSc.

prof. Ing. Jaroslav Dvořáček, CSc. Proděkan pro legislativu a informatiku: informatiku doc. Ing. Petr Rapant, CSc.

VEDOUCÍ INSTITUTŮ HORNICKO-GEOLOGICKÉ FAKULTY 516

Institut fyziky

544

Institut geodézie a důlního měřictví

doc. RNDr. Dr. Jiří LUŇÁČEK

Ing. Václav MIKULENKA, Ph.D.

541

545

Institut geologického inženýrství

Institut ekonomiky a systémů řízení

doc. Ing. Radomír GRYGAR, CSc.

doc. Dr. Ing. Oldřich KODYM

542

546

Institut hornického inženýrství a bezpečnosti

Institut environmentálního inženýrství

prof. Ing. Vojtech DIRNER, CSc.

prof. Ing. Pavel PROKOP, CSc. 548

Institut geoinformatiky

doc. Dr. Ing. Jiří Horák



K RITÉRIUM 1: V EDENÍ Řízení Hornicko-geologické fakulty je v souladu s jejím statutem dvoustupňové. Hlavními řídicími pracovníky fakulty jsou děkan a čtyři proděkani (proděkan pro vědu, výzkum a zahraniční styky, proděkan pro rozvoj a ekonomiku fakulty, proděkanka pro studijní záležitosti a proděkan pro legislativu a informatiku). Z pohledu zaměstnanců jsou včetně tajemnice fakulty považováni za „hlavní vedení fakulty“. Základním článkem řízení fakulty je kolegium děkana, které řídí děkan fakulty a jeho dalšími členy jsou čtyři proděkani, tajemnice fakulty (postavení tajemníka je vymezeno § 32 zákona o VŠ), předseda akademického senátu fakulty, předseda studentské komory AS a zástupce odborů. Druhým řídícím článkem fakulty jsou vedoucí institutů.

Organizační struktura HGF (dle platného znění Statutu HGF, schváleného AS VŠB-TUO dne 20.11.2007) Na HGF jsou zřízeny instituty: •

516 - institut fyziky

•

541 - institut geologického inženýrství

•

542 - institut hornického inženýrství a bezpečnosti

•

544 - institut geodézie a důlního měřictví

•

545 - institut ekonomiky a systémů řízení

•

546 - institut environmentálního inženýrství

•

548 - institut geoinformatiky



Detašovaná a sdružená pracoviště: pracoviště: •

512 - Detašované pracoviště HGF v Mostě

•

549 - sdružené pracoviště Zkušební laboratoř výzkumného centra hornin

Specializovaná a účelová pracoviště fakulty, spravovaná v rámci institutů: •

Laboratoř gama spektrometrie (541)

•

Geologický pavilon prof. F. Pošepného (541)

•

Hvězdárna a planetárium J. Palisy (544)

Oddělení a úseky:

1A

•

Tajemník fakulty

•

500 – sekretariát děkana

•

501 – studijní oddělení

•

502 – úsek pro ekonomické záležitosti

•

503 – úsek pro vědu, zahraniční styky a rozvoj

VZOROVÉ ZAPOJENÍ VŮDČÍCH VŮDČÍCH OSOBNOSTÍ DO ROZV ROZVÍJENÍ POSLÁNÍ, VIZÍ A HODNOT A DOKLADOVÁNÍ KULTURY EXCELENCE

Hlavními pilíři činnosti fakulty jsou pedagogický proces, vědecko-výzkumná činnost a aktivní spolupráce s praxí. Mise a vize fakulty (řízené dokumenty fakulty) vyplývají ze základních dokumentů HGF, mezi něž patří volební program děkana a dlouhodobý plán rozvoje fakulty, který je aktualizován ročními plány. Všechny uvedené dokumenty jsou pro zaměstnance fakulty k dispozici na webových stranách HGF nebo VŠB-TUO. Při naplňováním mise a vize jde vedení HGF osobním příkladem všem vedoucím institutů a jim podřízeným zaměstnancům, což lze současně považovat i za určitou formu etického jednání v rámci řízení fakulty. Za motivační stimul lze v tomto případě označit osobní zainteresovanost proděkanů a vedoucích institutů na dosahování kladných a stále se zlepšujících výsledků fakulty, které jsou individuálně vyhodnocovány a slouží jako hodnotící kritéria pro přiznávání finančních odměn. Tím je garantováno, že klíčoví řídící pracovníci fakulty jsou neustále zapojováni do nepřetržitého rozvoje prosazování mise a vize fakulty ve smyslu systému managementu kvality a zjištěných poznatků ze sebehodnocení podle modelu EFQM. Dalšími etickými prvky jsou schopnost autoreflexe a naslouchání názorů nejbližších spolupracovníků, vytváření vhodných pracovních podmínek, rychlý přenos informací mezi jednotlivými stupni řízení fakulty (např. zápisy z porad elektronickou formou), nebo dodržováním etiky v chování všech zaměstnanců. Členové vedení fakulty jsou současně zváni na pracovní porady institutů (případně vybraných oddělení), což jim umožňuje oboustranně se seznamovat s aktuálními názory a připomínkami zaměstnanců z jednotlivých pracovišť a reagovat na ně. Zpětnovazebním nástrojem jsou i pravidelné měsíční porady vedení HGF s vedoucími institutů.

Děkan fakulty je členem kolegia rektora a Vědecké rady VŠB – TU Ostrava, kde jsou projednávány jak dlouhodobé, tak krátkodobé strategie rozvoje celé univerzity. Ty následně transformuje do podmínek fakulty. Dalším motivujícím prvkem je naplňování volebního programu, který chce děkan realizovat během svého funkčního období ve všech základních aktivitách fakulty. To je podmíněno součinností všech řídících složek za spoluúčasti zaměstnanců fakulty. Příkladem může být sebehodnocení činnosti institutu a jeho výsledků. Vedení fakulty jednou ročně provádí evaluaci výkonnosti jednotlivých institutů, v rámci níž se vyhodnocují následující kritéria:



•

počet interních doktorandů

•

počet získaných grantů a objem takto získaných peněz

•

procentuální podíl na studentokreditech fakulty

•

procentuální podíl na studentokreditech fakulty v předchozím roce

•

počet publikací

Výše uvedená kritéria jsou rovněž základem pro rozdělování provozních a institucionálních prostředků na jednotlivá pracoviště fakulty. institut

interní Ph.D.

granty

účelová dotace

podíl k úvazkům

podíl k rozpočtu

podíl k publikacím

celkem

počet

počet

tis. Kč

%

%

%

%

516

1

5

5

15

541

7

6

12

14

542

5

8

9

9

544

5

4

1

2

545

4

7

5

4

546

30

33

8

12

20,9

548

13

10

8

10

8,49

512

-

∑

65

73

48

15,6 16,55 13,5 14,72 20 20

80 66

20 20

80

120

20

20,99

14,36

15,9

17,1 15,45 17,6 17,05 13,9 17,01

16,64 16,25

8,69

12,15 12,03

9,65

13,4 12,45 18,9 18,28

11,3 12,15 8,67

9,16 4,47

3,82

8,94

17,9 19,85 16,54 14,57 7,45

6,04

14,21 13,84

17,4

18,1 20,56 21,2 19,71

20,06 19,54

8,95

12,3 11,49 14,1 14,15

11,21 10,89

-

100

100

100

2,43

9,14

2,41

100

Poznámka: pro srovnání jsou v levém sloupci šedou barvou vyznačeny údaje za rok 2006, v pravém sloupci údaje pro rok 2007

Delegování části pravomocí na fakultě je realizováno pověřováním proděkanů. V současnosti jmenovaní proděkani garantují následující oblasti: •

studijní záležitosti

•

věda, výzkum a zahraniční styky

•

rozvoj a ekonomika fakulty

•

legislativa a informatika

Konkrétní forma delegování pravomoci jednak vyplývá z konkrétní náplně práce daného zaměstnance nebo je blíže specifikována v zápisech z kolegia děkana. Jinou formou sdílení pravomoci je zodpovědnost tzv. garanta za odbornou a obsahovou náplň daného studijního oboru. Proces stálého zlepšování, který je zakotven v zavedeném a používaném systému managementu kvality na fakultě, probíhá ve formě pravidelných analýz rizik. V rámci tohoto procesu dochází k odhalení a specifikování nových příležitostí ke zlepšení a k přijetí konkrétních opatření k jejich naplnění. Jedná se například o počet absolventů dle propagovaného kritéria MŠMT pro financování vysokých škol, akreditaci nových oborů v návaznosti na požadavky z praxe (např. obor Voda – strategická surovina), kooperace s jinými fakultami nebo subjekty při přípravě a realizaci výzkumných záměrů a projektů dle aktuálních požadavků (např. projekty Evropského sociálního fondu spolufinancované státním rozpočtem ČR č. CZ.04.1.03/3.2.15.2/0311 Implementace multimediálních forem do výuky studijního programu Informační a komunikační technologie nebo č. CZ.04.1.03/3.2.15.1/0006 Aprobační rozšiřující studium pro učitele základních a středních škol Moravskoslezského kraje v environmentálních, informačních, komunikačních a strojírenských oborech, oborech, apod. Z toho jednoznačně vyplývá, že cíle fakulty se stávají základem pro specifikaci cílů jednotlivých institutů, které jsou každoročně kontrolovány a vyhodnocovány a jako celek jsou podkladem



pro tzv. akční plán změn. Pro rok 2008 vedení Hornické-geologické fakulty využilo Zpětné zprávy získané z účasti v Programu Národní ceny ČR za jakost v roce 2007. Na základě doporučení si do akčního plánu změn stanovilo několik hlavních úkolů. Jedná se například o zavedení aktivní vazby se zaměstnanci fakulty formou „Průzkumu spokojenosti zaměstnanců.

1B

ZAPOJENÍ VŮDČÍCH OSOBNOSTÍ OSOBNOSTÍ DO ZAJIŠŤOVÁNÍ ZAJIŠŤOVÁNÍ MANAGEMENTU ORGANIZACE ORGANIZACE, KTERÝ SE ZAVÁDÍ, ROZVÍJÍ A NEUSTÁLE ZLEPŠUJE ZLEPŠUJE

Jednoduchá organizační struktura a přehledný dvoustupňový systém řízení Hornicko-geologické fakulty jsou účinným nástrojem k naplňování deklarované politiky a strategie. Hlavním principem řízení fakulty je procesní řízení, implementované podle normy ISO 9001:2000. Jeho základem je důsledná identifikace všech procesů. Vlastnictví procesů je pak na fakultě jednoznačně definováno s tím, že každý proces má svého garanta z řad vedoucích pracovníků (viz Příručka řízení SMJ). Politika a strategie HGF se rozvíjejí na základě vnějších podnětů daných legislativou, politikou vzdělávání v ČR a EU, přístupem MŠMT k vysokému školství, konkurenčním prostředím a celkovým vnímáním veřejnosti, které je zapotřebí reflektovat. Specifickým požadavkem pro vysoké školy technického zaměření je zohlednění požadavků průmyslu na aplikovaný výzkum. Důležitou roli hraje rovněž zpětná vazba od studentů, která slouží jako podklad pro úpravy studijních plánů. Tyto skutečnosti jsou implementovány v procesech R1 Strategické řízení a R2 Operativní řízení. Všechny procesy fakulty mají stanovena měřitelná kriteria, pomocí nichž se hodnotí účinnost jednotlivých procesů. Tyto výsledky se prověřují formou interních auditů a dále v rámci přezkoumání vedením fakulty, které v ročních intervalech posuzuje systém managementu kvality, aby byla zajištěna jeho trvalá vhodnost, přiměřenost a efektivnost. Průběžná kontrola plnění stanovených úkolů z vedení fakulty probíhá formou termínování.

1C

ZAPOJENÍ VŮDČÍCH OSOBNOSTÍ OSOBNOSTÍ DO SPOLUPRÁCE SE ZÁKAZNÍKY, PARTNERY A ZÁSTUPCI SPOLEČNOSTÍ

Vedení fakulty klade velký důraz na zajištění zpětné vazby od svých klientů, což je nezbytným předpokladem pro úspěšnost vzájemné spolupráce fakulty s dalšími subjekty. V rámci HGF existuje několik nezávislých a systematických způsobů získávání zpětných informací ze strany studentů, ale i jejich potenciálních zaměstnavatelů. Např. v roce 2007 byl dotazníkový průzkum spokojenosti studentů prezenčního a kombinovaného studia rozšířen o samostatný průzkum studentů doktorského studia v obou formách (interní a externí). Významným ukazatelem byly rovněž výsledky zpětné vazby od zaměstnavatelů absolventů VŠB-TU Ostrava v rámci projektu Symbióza 2007. Výsledným hodnocením se podrobně zabývaly oba řídící stupně HGF a staly se podnětem pro další zkvalitňování studijních oborů s cílem co nejlépe připravit studenty všech stupňů vzdělávání po profesní stránce. Jedním ze základních mechanizmů korekce je pravidelné zasedání Vědecké rady HGF, v rámci níž více než jednu třetinu členů tvoří reprezentanti potenciálních zaměstnavatelů (tzv. externí členové). Zbývajícími členy VR HGF jsou členové vedení fakulty, vedoucí institutů a děkani dvou zahraničních fakult, jejichž profesní zaměření je blízké struktuře naší fakulty. Vědecká rada HGF projednává a schvaluje nebo bere na vědomí základní dokumenty týkající se změn (kvality) učebních plánů, zaznamenává potřeby průmyslu z hlediska konkrétních témat aplikovaného výzkumu, nebo se inspiruje poznatky ze zahraničních fakult obdobného zaměření. Zaměstnanci fakulty jsou na základě svého profesního zaměření a specializace v daném oboru členy vědeckých rad dalších fakult VŠB-TUO a jiných českých i zahraničních univerzit, oborových komisí a poradních orgánů. Významná je rovněž účast zástupců vedení fakulty v takových orgánech, jakými jsou např. Rada vysokých škol, Rada surovinové politiky MPO, Stálý komitét Světového hornického kongresu, odborné sekce FRVŠ nebo podkomise GAČR. Pedagogové HGF jsou často zváni jako špičkoví odborníci také na vědecké konference pořádané v České republice i v zahraničí, nebo jsou členy redakčních rad významných odborných časopisů (např. Krystalinikum, Listy Naukowe).


1D


VŮDČÍ OSOBNOSTI OSOBNĚ OSOBNĚ MOTIVUJÍ, PODPORUJÍ A UZNÁVAJÍ PRACOVNÍKY ORGANIZACE ORGANIZACE

Velmi pozitivním prvkem v řízení HGF je tvůrčí atmosféra v rámci jednotlivých pracovních porad (kolegií děkana a porad vedení fakulty s vedoucími institutů). V jejich průběhu jednotliví členové předkládají nové podněty a nápady pro racionalizaci činností a zlepšování pracovních výkonů, ke kterým se zbývající kolegové mohou ihned vyjádřit a zaujmout k nim své stanovisko. Na principu demokracie (většina/menšina) pak následně vedení HGF jako celek rozhodne o jejich implementaci do praxe, případně o projednání s nižšími články řízení fakulty. To stimuluje kreativitu a inovační přístup u všech zaměstnanců fakulty. Na druhé straně rovněž řídící pracovníci fakulty podporují zaměstnance při řešení jejich úkolů a plnění stanovených cílů, případně řeší jejich každodenní problémy. Jedná se například o podporu nákupu nového technického a programového vybavení, postupnou modernizací jejich pracovišť laboratoří a učeben (vč. vybavení novým nábytek), dále o finanční motivaci za jejich zapojení do rozvojových programů, zvyšování jejich profesní kvalifikace nebo účasti ve specializovaných kurzech apod. Dalším stimulačním prvkem jsou pak odměny za splnění zadaných úkolů ve stanoveném termínu a rozsahu, případně ocenění za realizaci podnětných a fakultě prospěšných aktivit. Uvedený princip je uplatňován rovněž na úrovni porad vedoucích institutů s vedoucími zaměstnanci jednotlivých oddělení. Rovnost příležitostí je přitom samozřejmou zásadou všech jejich aktivit. Vedle finanční motivace jsou na fakultě používány i formy nefinanční motivace, kdy vedoucí zaměstnanci udělují za dosažené výsledky případně jako poděkování za spolupráci pamětní medaile nebo děkovné dopisy (viz bod 3e).

1E

VŮDČÍ OSOBNOSTI IDENTIFIKUJÍ A PODPORUJÍ ORGANIZAČNÍ ORGANIZAČNÍ ZMĚNY

Realizace organizačních změn v rámci HGF má úzkou vazbu na klíčové činnosti fakulty (výuka, výzkum). Proto je z pohledu vedení nezbytné sledovat interní a externí faktory, které ovlivňují studium studentů a dosahování vědeckých výkonů. Ty pak automaticky ovlivňují i změny na fakultě v uvedených oblastech. Z hlediska studentů (zákazníků) je nezbytné znát tyto faktory již z prostředí středních škol. Proto vybraní pracovníci fakulty navštěvují středoškolská zařízení, kde propagují studijní obory institutů HGF a zároveň od potenciálních studentů zjišťují nové podněty. Na základě této vazby byl např. v r. 2005 upraven systém přijímacího řízení na HGF. Role řídících pracovníků fakulty při tvorbě plánů je závislá na úrovni struktury, které se příslušné změny dotýkají. Obecně lze role rozčlenit do tří hladin: •

iniciační, tj. změny navrhovat a aktivně prosazovat

•

konzultační – plány změn musí být konzultovány ve vedení fakulty a s vedoucími institutů

•

diseminační – informace o plánovaných změnách musí být včas přenášeny k zainteresovaným pracovníkům, aby se zabránilo zbytečným neoficiálním a zkresleným zprávám, které mohou vést až k pocitu ohrožení a podobně.

Pro řízení rizik se na fakultě uplatňuje analogický přístup a expertní odhady. Vedení fakulty všechna hodnotící kritéria pečlivě analyzuje a současně hledá cesty a prostředky, jak je co nejlépe naplnit. Hodnotí především zájem studentů o nabízené studijní obory, prostupnost studentů v jednotlivých ročnících nebo jejich uplatnění na trhu. V praxi to např. znamená, že dochází k pečlivému vyhodnocování poptávky po studijních oborech, v jehož důsledku může docházet i k zásadním změnám studijních plánů a skladbě studijních oborů. Například na základě dlouhodobě nízkého zájmu o studium některých oborů bylo přijato rozhodnutí sloučit podobné příbuzné obory bakalářského studia: -

Informační a systémový management, Systémové inženýrství v oblasti surovin a Automatizace a počítače v oblasti surovin do oboru Informační a systémový management

Národní cena České republiky za jakost -


Ekonomika a řízení v oblasti surovin a Komerční inženýrství v oblasti surovin do oboru Ekonomika a řízení v oblasti surovin.

Teprve v navazujícím magisterském oboru si mohou absolventi těchto dvou bakalářských oborů vybrat z plné nabídky oborů. V případě zaměstnanců je sledován jejich odborný růst, vědecko-výzkumné aktivity a následně kvalita publikační činnosti. Všechny uvedené aspekty se pak odrážejí v akreditačním, či neakreditačním řízení studijních oborů HGF. Plánované změny jsou vždy posuzovány z hlediska uvedených faktorů, které zároveň mají přímou vazbu na hlavní rizika nejen fakulty, ale celé školy. Informace o změnách jsou podle rozsahu a jejich závažnosti probírány na úrovni vedení fakulty nebo vedení jednotlivých institutů s ohledem na to, co taková změna znamená pro celou fakultu, pracoviště, zaměstnance, případně v čem bude rozdíl oproti stavu před změnou.



K RITÉRIUM 2: P OLITIKA A STRATEGIE 2A

POLITIKA A STRATEGIE JSOU ZALOŽENY NA BÁZI BÁZI SOUČASNÝCH A BUDOUCÍCH BUDOUCÍCH POTŘEB A OČEKÁVÁNÍ VŠECH ZAINTERESOVANÝCH ZAINTERESOVANÝCH STRAN

Vývoj po roce 1989 vedl k vytvoření konkurenčního prostředí také v oblasti vysokých škol. Omezené zdroje absolventů středních škol, vznik celé řady atraktivních studijních oborů, změna hodnot a postojů společnosti a další vlivy nutily vysoké školy a jejich součásti, aby si nejprve intuitivně a následně formalizovaně zvolily základní cíle a cesty k jejich dosažení. Tedy, aby definovaly svou strategii, kterou by reagovaly na často podstatné změny jejich okolí. Opodstatněnost existence vysokých škol a jejich součástí vyplývala z uspokojování potřeb na nově vzniklém trhu vzdělávání, který se vytvořil živelně s minimálními regulačními zásahy ze strany ústředních orgánů státní správy. Pro přežití a rozvoj vysokých škol a jejich součástí bylo podstatné, jak dobře odhadly potřeby na trhu vzdělání a jejich vývoj a jak byly schopné tyto potřeby uspokojovat a určitým způsobem i ovlivňovat. Pro Hornicko-geologickou fakultu, která vycházela ze základů vědních disciplín, rozvíjených v souvislosti s přípravou báňských úředníků od roku 1716 v Jáchymově až po faktické dělení Vysoké školy báňské na samostatné fakulty od počátku 50. let 20. století, byla situace složitější minimálně ze dvou důvodů. Nejprve po roce 1989 došlo ke společenské degradaci hornictví spojené s útlumem těžby, uzavíráním dolů a poklesem zájmu o studium oborů, které v minulosti tvořily základ HGF. Hornictví byly připisovány příčiny špatných ekonomických výsledků společnosti i výrazné poškození životního prostředí. Situace došla tak daleko, že na přelomu 20. a 21. století vznikl silný požadavek změnit i samotný název fakulty. Druhým problémem byla skutečnost, že hornictví jako komplexní obor bylo spojeno s celou řadou disciplín (průzkum ložisek, výstavba dolů, těžba nerostných surovin, jejich úprava, důlní měřictví, větrání dolů, bezpečnost, ekonomika hornictví atd.), které bylo možno z fakulty vyjmout a použít jako základ nově vznikajících fakult. Takto v roce 1997 ze stavebních oborů HGF vznikla Fakulta stavební a v roce 2002 z bezpečnostních oborů HGF byla založena Fakulta bezpečnostního inženýrství. Tyto změny vedly k vymezení trhu vzdělávání a trhu spolupráce s praxí. V obou případech byla provedena segmentace tak, že byly vymezeny oblasti, kde HGF se nachází v: - monopolním postavení - konkurenčním postavení. Monopolní postavení má fakulta v klasických hornických oborech týkajících se hlubinného dobývání ložisek, lomového dobývání ložisek, důlního měřictví. Řada dalších institucí, která dříve v tomto segmentu působila, zanikla zcela nebo orientovala svou činnost např. ve směru poskytování servisu a rutinních činností, vzdělávací instituce v ČR přestaly existovat. Fakulta tak získala konkurenční výhodu, neboť přes výrazné omezení báňského průmyslu včetně zániku některých oborů přešla naprostá většina ložisek do soukromých rukou a požadavky státní báňské správy vytvářejí poptávku po službách HGF. Navíc je zde široká oblast likvidace dolů a zahlazování následků hornické činnosti, kde si fakulta našla své místo a existuje i výzkumná činnost spojená s hornictvím, a to na základě podoborové komise Hornictví nebo odboru Vědy a výzkumu Českého báňského úřadu. Konkurenční postavení má fakulta v ostatních oborech, ať přírodovědného, technického nebo ekonomického charakteru. Zde byl využit tržní segment umožňující propojení technických a přírodovědných disciplín, které na jiných vysokých školách nejsou časté. Fakulta také provedla výraznou strukturální změnu spočívající ve sloučení příbuzných kateder a vzniku institutů. Vznikly tak větší jednotky, které kromě úspory režijních pracovníků byly schopny se lépe vyrovnávat se změnami okolí. Podpora odborné činnosti a personálního



rozvoje umožnila akreditaci řady nových studijních oborů, zejména v oblasti environmentální, které přitáhly studenty a plně nahradily výpadek dřívějších studentů klasických hornických oborů.

Na tomto základě bylo možno spolupracovat s organizacemi v oblasti životního prostředí, vodního hospodářství, geoinformatiky atd., čímž si fakulta udržela své postavení na příslušném trhu nebo jej i posílila. Kvantifikovaným výsledkem realizace této strategie je skutečnost, že HGF zaujímá přední místa mezi 7 fakultami VŠB-TUO z hlediska počtu studentů a kolem třetiny svých výdajů kryje z jiných zdrojů, než jsou dotace na studenty. Podrobněji je možné se s těmito výsledky seznámit v rámci zpracovaného benchmarkingu (viz 2B). V minulosti i v současné době se fakulta snažila nejen reagovat na potřeby zainteresovaných stran na základě jejich zjišťování, ale i určitým způsobem tyto potřeby ovlivňovat. K základním činnostem v této oblasti patří:

Spolupráce s báňskými organizacemi, u nichž lze předvídat potřebu zvyšování kvalifikační struktury zaměstnanců v souladu s požadavky státní báňské správy. Těmto firmám fakulta nabídla kombinované studium pouze pro jejich zaměstnance pod dohledem příslušného pracovníka personálního útvaru. Takto bylo otevřeno studium hornického inženýrství a důlního měřictví pro OKD a.s., nebo geologického inženýrství pro Moravské naftové doly, a.s. Dále v rámci celoživotního vzdělávání bylo otevřeno několik běhů rekvalifikačních kurzů hornického inženýrství. Fakulta na základě zjištěných potřeb a předpokládaného počtu studentů tyto požadavky praxe akceptovala. Významným podkladem pro směřování rozvoje fakulty jsou výsledky jednání se zástupci průmyslových podniků nebo i jiných organizací a institucí, jejich požadavky na absolventy a informace poskytnuté například formou dotazníků. Jednalo se o požadavek OKD, a.s na výchovu vysokoškolsky vzdělaných odborníků v souvislosti se zásadní modernizací těžby černého uhlí na Ostravsku nebo požadavek na absolventy environmentálních oborů pro Odbor ekonomického rozvoje Magistrátu města Ostravy. HGF přitom proaktivně sleduje vývojové trendy oblasti hornictví, geologie, geodézie, životního prostředí, geoinformatiky a ekonomiky a systémů řízení. Zjištěné poznatky jsou podnětem pro přípravu nových nebo reorganizaci stávajících studijních oborů.

Průzkumy spokojenosti zákazníků, které se realizovaly různými formami. Patří k nim: •

Zpracování diplomové práce v roce 2001, týkající se výzkumu spokojenosti stávajících studentů fakulty se studiem a průzkumu mezi středoškoláky, týkajícího se výběru informačních zdrojů pro výběr příslušné vysoké školy. Na základě získaných výsledků byla posílena prezentace fakulty na webu.

•

Účast HGF v celoevropském výzkumném projektu, k němuž se ČR připojila, v roce 2005, s názvem Flexibilita odborníků ve společnosti znalostí: nové požadavky na terciární vzdělávání v Evropě, zkratka projektu je REFLEX a jde o průzkum uplatnitelností absolventů v praxi. Projekt skončil v roce 2007.

•

Účast HGF v projektu „Národní šetření studentů“.

•

Vlastní průzkum spokojenosti u stávajících a potenciálních zaměstnavatelů.

•

Účast v projektu SYMBIÓZA - zpětná vazba od zaměstnavatelů absolventů HGF a VŠB-TU Ostrava.

•

Nepravidelně prováděná šetření, která jsou zaměřena na úroveň výuky interních pedagogů i externistů (např. předmět Management v hospodářské praxi). Výsledky jsou i kritériem pro uzavírání smluv s externisty.

•

Individuální průzkumy pedagogů mezi studenty a namátkové hospitace.

Reakce na evropské trendy ve vzdělávání s využitím poznatků ze zahraničních služebních cest, mobilit v rámci evropských projektů atd. HGF od roku 2004 přijímá studenty pouze na strukturované studium. Pokud jde o ovlivňování potřeb, pak zde lze zařadit akreditace a nabízení nových studijních oborů – např. obor navazujícího magisterského studia Voda – strategická surovina nebo Minerální biotechnologie, obor doktorského studia Aplikovaná fyzika, dále obory akreditované v cizích jazycích – např. v angličtině obor Mobilní geoinformační technologie nebo v němčině obor Ochrana životního prostředí v průmyslu. Fakulta se také aktivně uchází o granty v Grantové agentuře ČR nebo v rámci výzkumných center pod MŠMT. V obou případech byla HGF úspěšná. Významným příkladem je i rozšíření nabídky studia v kombinované formě na



detašovaném pracovišti HGF v Mostě. Posun od klasických hornických oborů spojených s lomovým dobýváním a ekonomikou hornictví vedl k řadě environmentálních a informačních oborů. V důsledku této změny vzrostl počet studentů v Mostě natolik, že tvoří jednu třetinu všech studentů HGF. Předvídání vývoje trhu vzdělávání i trhu spolupráce s praxí vyžaduje oprostit se od uzavřenosti v rámci fakulty nebo vysoké školy a být ve styku s hospodářskou praxí i vzdělávacími institucemi s cílem zjišťovat současný stav i vývojové tendence v tuzemsku i v zahraničí. Na úrovni vedení HGF bylo v roce 2007 uzavřeno 6 smluv o vzájemné spolupráci s organizacemi SmVaK, OVaK, VÚV TGM, Hydroprojektem, Agenturou pro ochranu krajiny, Odborem vody a půdy Magistrátu města Ostravy a v přípravě jsou smlouvy další. Jejich součástí bylo vedle vzájemných výzkumných aktivit i zajištění řady externích učitelů – předních specialistů pro výuku oborových předmětů, témat bakalářských a diplomových prací atd. Odborná spolupráce HGF s organizacemi a institucemi kraje prostřednictvím jednotlivých pedagogů probíhá i na úrovni poradenské a lektorské činnosti (např. při přípravě a realizaci rekvalifikačních kurzů pro zaměstnance firem, v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí a IPPC, působí jako garanti kurzu Manažer EMS v DTO CZ, s.r.o. nebo členové zkušební komise ministerstva vnitra pro zkoušky odborné způsobilosti v odpadech apod.). V rámci grantových a dalších projektů HGF spolupracuje s vysokými školami a výzkumnými institucemi v ČR i zahraničí (PřF OU, VÚHU Most, VÚSTAH Brno, TAZUS Ostrava, TU Košice, SAV Košice, AGH Kraków, University of Zagreb, University of Belgrade, Cracow University of Technology, China University of Mining and Technology Beijing aj.). HGF také uzavřela celou řadu hospodářských smluv o spolupráci s významnými společnostmi. Za všechny jmenujme OKD a.s. Ostrava, Moravské naftové doly, a.s. Hodonín, Severočeské doly, Gemec-Union, a.s., Mostecká uhelná, a.s., RWE TRANSGAS nebo DIAMO s.p. Objem tržeb z této doplňkové činnosti v roce 2007 dosáhl bezmála 17 milionů korun, což je v porovnání s předchozím rokem dvojnásobný nárůst.

Přehled členství HGF v organizacích sdružujících vysoké školy, v mezinárodních a profesních organizacích Organizace

Stát

Status

Association of Geographic Information Laboratories in Europe

EU

člen

Česká asociace pro geoinformace

ČR

člen

Geographic Information Systém International Group

EU

člen

Silikátový svaz ČR

ČR

člen

Těžební unie ČR

ČR

člen

Konvent děkanů hornicko-geologických fakult

Vyšegrádská čtyřka

člen

Mezinárodní společnost důlních měřičů (ISM)

svět

zakládající člen

Český svaz geodetů a kartografů

ČR

člen

Czech Stone Cluster (Sdružení podniků vědeckých organizací a škol)

ČR


CETeG-Central European Tectonic Group

ČR, SR, Polsko, Maďarsko, Rakousko


International Society for Rock Mechanics (ISRM)

svět

člen

Z vymezení místa fakulty na trhu vzdělávání a spolupráce s praxí, z předvídání potřeb zákazníků fakulty a předvídání vývoje trhu plyne zpracování příslušné části dlouhodobého Záměru vzdělávací, výzkumné, vývojové a další tvůrčí činnosti VŠB-TUO a jeho promítnutí do procesů v rámci systému řízení kvality na fakultě, a to R1- Strategické řízení a R2 – Operativní řízení.


2B


POLITIKA A STRATEGIE JSOU ZALOŽENY NA INFORMACÍCH INFORMACÍCH Z MĚŘENÍ VÝSLEDKŮ VÝKONNOSTI VÝKONNOSTI, Z VÝZKUMU, INOVACÍ A UČENÍ SE A AKTIVIT PODPORUJÍCÍCH PODPORUJÍCÍCH TVOŘIVOST

Výkonnost základních organizačních jednotek fakulty – kateder, později institutů – byla hodnocena i v minulosti. Výrazný tlak na hodnocení výkonnosti začal v roce 2000, kdy byl zdůrazněn význam akreditací nových studijních oborů a reakreditací dosavadních oborů pro existenci fakulty, přičemž tyto akreditace byly na konci řetězce: vědecko-výzkumná výkonnost → publikace → personální růst → akreditace Základním kritériem pro úspěšné akreditace byla odpovídající personální struktura, podmínkou habilitačních a profesorských řízení byla dostatečná publikační aktivita vyplývající z odpovídající vědecko-výzkumné činnost. V souladu s požadavky Akreditační komise a dalších institucí byl kladen důraz na články v impaktovaných a recenzovaných časopisech, knižní publikace a inženýrská a technická díla. Takto chápána vědeckovýzkumná výkonnost sloužila k posuzování jedinců i institutů. Hodnocení vědeckovědecko-výzkumné výkonnosti jedinců bylo a je základem habilitačních a profesorských řízení na HGF, kdy příslušná kvantifikovaná kritéria byla stanovena opatřeními děkana jako dílčí pomocné kritérium. Další kritéria obsahovala odbornou činnost, působení v pedagogickém procesu, uznání odbornou veřejností. Hodnocení vědeckovědecko-výzkumné výkonnosti institutů bylo a je základem metodiky rozdělování provozních prostředků mezi základní organizační jednotky fakulty stanovené organizační normou děkana, a to jako dílčí kritérium. Veškerá kritéria pro rozdělování provozních prostředků mezi instituty obsahovala: • • • • • •

počet studentů v prezenční formě doktorského studia na institutu počet řešených grantů na institutu účelové dotace geologickému pavilonu, hvězdárně a planetáriu a detašovanému pracovišti HGF v Mostě podíl institutu na výuce fakulty podíl institutu na počtu publikací fakulty podíl institutu na provozních prostředcích fakulty v minulém kalendářním roce

Jestliže od počátku 90. let 20. století se začal vytvářet v oblasti vzdělávání trh nabídky a poptávky, pak počet studentů fakulty lze hodnotit jako míru úspěšnosti fungování HGF na tomto trhu. Nabídky dalších oborů studia a dalších forem studia představují nabídku fakulty na trhu vzdělávání. Počet studentů HGF pak míru akceptování této nabídky, tedy zpětnou vazbu z hlediska působení fakulty na tomto trhu. Ne každá nabídka fakulty byla plně akceptovaná, takže sledování této zpětné vazby bylo procesem učení se na trhu vzdělávání. Konkrétními výstupy například byly: • maximalizace nabídky bakalářského studia pro zaměstnance státní správy na detašovaném pracovišti v Mostě vzhledem k požadavkům legislativy na kvalifikační úroveň zaměstnanců státní správy, rozšíření nabídky o nový obor s informačním zaměřením • rozšíření nabídky detašovaného pracoviště HGF v Mostě o environmentální obory s ohledem na odborné potřeby státní správy v regionu • rozšíření nabídky o navazující magisterské studium environmentálních oborů na detašovaném pracovišti v Mostě, neboť nejbližší vysoká škola měla akreditaci pouze na bakalářský stupeň environmentálních oborů • rozšíření nabídky ekonomického oboru ve formě navazujícího magisterského studia pro možnost pokračování ve studiu úspěšných absolventů bakalářského studia pro zaměstnance státní správy v Mostě • omezení nabídky kombinovaného studia ekonomického oboru v Ostravě vzhledem k malému počtu zájemců o studium • rozšíření nabídky bakalářského studia informačního oboru na detašovaném pracovišti HGF v Mostě pro možnost umístění přebytku zájemců a bakalářské studium pro zaměstnance státní správy.



Výsledky tohoto procesu lze kvantifikovat ukazatelem celkového počtu studentů fakulty

2500 2000 1500 prezenční 1000

kombinované

500 0 2003

2004

2005

2006

2007

Působení fakulty v konkurenčním prostředí vede k nutnosti sledovat opatření a výsledky ostatních fakult v rámci mateřské univerzity i ostatních vysokých škol, které v zásadě jsou konkurenty HGF, neboť odčerpávají studenty ze stejného zdroje. Je zřejmé, že srovnávání s ostatními fakultami je velmi obtížné, protože jejich charakter vzájemné srovnání prostě neumožňuje (na jedné straně právnické a humanitní fakulty, na druhé straně ryze technické fakulty), nicméně zobecnění jejich výsledků vedlo k následujícím opatřením: • zjednodušení přístupu ke studiu formou nejprve zrušení přijímacích písemek z fyziky a následně zrušení přijímacích písemek vůbec s výjimkou oborů zahlcených zájemci a změnu přijímacího řízení na bodový systém vycházející z hodnocení výsledků předchozího studia • vytváření a akreditace nových oborů studia, u nichž lze předpokládat zájem absolventů středních škol s využitím výhod strukturovaného studia • vycházení vstříc zákazníkům nejen nabídkou nových oborů, ale i: o nabídkou v místech, kde poptávka není kryta nabídkou ostatních škol (region severozápadních Čech) o nabídkou studia ucelených skupin pro konkrétní organizace (OKD a.s., MND a.s., Policie ČR Ústecký kraj) o rozšíření nabídky interního doktorského studia, které umožňuje zvýšit uplatnění absolventů fakulty a zároveň rozšiřuje výzkumné týmy o mladé pracovníky (větší potenciál pro řešení grantů) Z hlediska činnosti fakulty jsme si vědomi, že sociální situace našich zákazníků ovlivňuje jejich výběr fakult a typu studia. Z této úvahy vyplynula následující opatření: • analýza regionů na úrovni okresů, odkud na HGF přicházejí studenti (potvrdil se předpoklad kritéria nižších nákladů na studium v relativně blízkém okolí Ostravy) • analýza typů středních škol v kraji, odkud na HGF přicházejí studenti (potvrdil se předpoklad převahy studentů ze středních průmyslových škol např. stavebních – na geodetické obory, studentů obchodních akademií – na ekonomické obory) • analýza spádové oblasti detašovaného pracoviště v Mostě (potvrdil se předpoklad o výběru studia na detašovaném pracovišti před dojížděním do Prahy, Ústí n. Labem resp. Plzně). Vedení fakulty sleduje výsledky statistických šetření a výzkumů v rámci celé ČR i EU. Významné jsou zejména demografické ukazatele, protože ty rozhodují o zdrojích, z nichž pocházejí zákazníci fakulty. Tyto hodnoty fakulta ovlivnit nemůže. Do ekonomických ukazatelů patří především míra nezaměstnanosti v ČR i regionech, s určitou tolerancí, kam bychom mohli zařadit i kvalifikační nároky na zaměstnance ve výrobní a řídící sféře. Zde již existuje určitá možnost využití těchto parametrů ve prospěch fakulty. Především zdůrazňujeme vazbu mezi úrovní vzdělávání a uplatněním na trhu práce.



Fakulta dále sleduje a využívá: • kvalifikační požadavky státní báňské správy na výkon některých funkcí pokud jde o úroveň vzdělání a typ vysoké školy (např. závodní dolu a závodní lomu) • kvalifikační požadavky státní správy na výkon funkcí na městských a krajských úřadech a v organizacích resortu vnitra pokud jde o úroveň vzdělání (požadavek bakalářského studia). V případě zájmu zainteresovaných stran fakulta: • reaguje pozitivně na poptávku po řešení problémů praxe formou realizace doplňkové činnosti • reaguje pozitivně na nabídky zahraničních partnerů v oblasti mezinárodních výzkumných resp. pedagogických projektů • vstupuje aktivně do vyhlášených veřejných soutěží v oblasti činnosti fakulty • výběrovým způsobem reaguje na zájem o kombinovanou formu doktorského studia oborů akreditovaných na HGF.

POROVNÁVÁNÍ A VYHODNOCOVÁNÍ VYHODNOCOVÁNÍ SROVNATELNÝCH KRITÉRIÍ (BENCHMARKING) Vzhledem ke skutečnosti, že Hornicko-geologická fakulta nemá co do rozsahu výuky v rámci nabízených oborů a jejich struktury srovnatelný subjekt v České republice ani v zahraničí, vedení fakulty jako celek sleduje vývoj vybraných kvantitativních kritérií ve srovnání s ostatními fakultami. V dlouhodobém horizontu je například porovnáván a vyhodnocován vývoj počtu studentů (příp. absolventů) v přímé vazbě na pedagogické pracovníky, jejich profesní růst a celkový vývoj jednotlivých atributů samotného výukového procesu. Kvalitativní vyhodnocování výkonnosti klíčových procesů je prováděno například v rámci tzv. Konventu děkanů hornických fakult, během odborných konferencí nebo jiných oborových akcí apod. Pro odhalení kritických faktorů úspěšnosti fakulty jsou cyklicky prováděny rozbory dosažených výsledků a z nich vycházejících preventivních a nápravných opatření. Mezi kritická opatření patří zejména ta, která směřují k zajištění dostatku studentů a realizaci studijních programů. Velmi podrobně je rovněž vyhodnocována kvalifikační struktura pedagogického sboru s cílem řádného zajištění akreditací a výuky všech studijních oborů (jak v současnosti, tak i v blízké budoucnosti) a VaV, úspěšnost studentů a vývoj studentokreditů (počet studentů studující daný předmět vynásobený kreditním ohodnocením tohoto předmětu).

Vývoj počtu studentů a absolventů v rámci fakult VŠBVŠB-TU Ostrava (s výjimkou FMMI)

7000 6000 Studenti 2005/2006 Absolventi 2005/2006 Studenti 2006/2007 Absolventi 2006/2007 Studenti 2007/2008 Absolventi 2007/2008

5000 4000 3000 2000 1000 0 EkF

FAST

Poznámka: FMMI neposkytla údaje

FBI

FEI

FS

HGF



Vývoj počtu studentů a absolventů v přepočtu na jednoho pedagoga v rámci jednotlivých fakult VŠBVŠB-TU Ostrava Ostrava (s výjimkou FMMI)

70 60

Studentů na pedagoga 2005/2006

50

Absolventů na pedagoga 2005/2006

40


30 Absolventů na pedagoga 2006/2007

20


10

Absolventů na pedagoga 2007/2008

0 EkF FAST FBI

FEI

FS

HGF

Vývoj kvalifikační struktury v letech 2005 - 2007 v rámci jednotlivých fakult VŠBVŠB-TU Ostrava (s výjimkou FMMI FMMI)

160 OA 2005 140

OA 2006

120

OA 2007

100

doc. 2005

80

doc. 2006

60

doc. 2007

40

prof. 2005

20

prof. 2006 prof. 2007

0 EkF

FAST

FBI

FEI

FS

HGF

Vývoj tzv. studentokreditů v rámci jednotlivých fakult VŠBVŠB-TU Ostrava (s výjimkou FMMI) 15000 10000

2005 2006

5000

2007

0 EkF

FAST

FBI

FEI

FS

HGF



Přepočet studentokreditů na pedagoga v rámci jednotlivých fakult VŠBVŠB-TU Ostrava (s výjimkou FMMI) v rozmezí let 2005 – 2007 140 120 100 80

2005

60

2006 2007

40 20 0 EkF

FAST

FBI

FEI

FS

HGF

Z výše uvedených srovnání vyplývá, že HGF si v dlouhodobém horizontu v naprosté většině sledovaných kritérií udržuje čelní místo mezi fakultami VŠB-TU Ostrava, což koresponduje se stanovenými dlouhodobými cíli vedení fakulty. Prostor pro zlepšení se naskýtá v profesním růstu jednotlivých pedagogů HGF, který již byl zakomponován v individuálních plánech osobního růstu pro rok 2008.

2C

ROZVÍJENÍ, PŘEZKOUMÁNÍ A AKTUALIZACE AKTUALIZACE POLITIKY A STRATEGIE

Strategie fakulty je zpravidla stanovována ve volebním programu děkana, který má přímou vazbu na Dlouhodobý plán rozvoje fakulty a zahrnuje celé jeho volební období, tj. v minulosti 3 roky, nyní 4 roky. Obsahuje jak stanovení strategických cílů, tak i cesty k dosažení těchto cílů. Nicméně strategie fakulty není zcela rigidní, neboť musí reagovat na změny v okolí fakulty. Proto je každoročně zpracovávána Zpráva o činnosti za rok…, která svou strukturou zahrnuje celou činnost fakulty: • struktura fakulty: vedení fakulty, vědecká rada, organizace fakulty, plnění volebního programu • zaměstnanci: počet a struktura zaměstnanců, zvyšování kvalifikační struktury, věková struktura fakulty, úvazky jednotlivých institutů • studenti: propagace studia na fakultě, přijímací řízení, struktura studentů, univerzita III. věku • výzkum a vývoj: zaměření vědy a výzkumu na HGF, počty grantů a z nich získané prostředky, projekty podporované z národních zdrojů, projekty podporované ze zahraničních zdrojů, spolupráce s výzkumnými organizacemi, doplňková činnost, prostorová a materiální stránka VaV, spolupráce s jinými VŠ, unikátní pracoviště, zahraniční spolupráce a zahraniční mobility • vědecká rada HGF • legislativa HGF • nadace na podporu studia • doplňková činnost: souhrn • hospodaření fakulty: celkové neinvestiční prostředky, mzdový vývoj, neinvestiční prostředky institutů, investiční prostředky, darovací smlouvy • závěr Tato struktura zprávy o činnosti fakulty je stejná od r. 2000, takže lze snadno kvantifikovat odchylky ve vývoji jednotlivých ukazatelů a v případě potřeby upravit strategii fakulty. V roce 2007 byla paralelně zpracována i hodnoticí zpráva EFQM. Počínaje rokem 2008 rozhodlo vedení fakulty využívat jako výroční zprávu již pouze hodnoticí zprávu EFQM. Rovněž Dlouhodobý plán rozvoje fakulty je každoročně aktualizován, včetně posouzení silných a slabých stránek fakulty na základě SWOT analýzy. Vzhledem k dlouhodobosti vývoje HGF se v zásadě jedná o kontinuální proces řízení fakulty, který nemá oproti předchozímu období přelomový charakter, nýbrž navazuje na vše pozitivní v minulosti. Strategie je hodnocena na Vědecké radě HGF a v Akademickém senátu HGF. Fakulta se snaží identifikovat možná rizika pro svou činnost a připravit se na alternativní řešení. Příkladem může být intenzivnější nábor uchazečů o studium nebo zkvalitnění administrativní podpory pro podávání grantů FRVŠ a GAČR (kontrola správnosti vyplnění přihlášek a úplnosti podpůrných dokumentů, předvýběr



v rámci fakulty, hlídání termínů). Pro zvládnutí rizika výpadku projektového partnera se fakulta snaží vytvořit si určitou záložní kapacitu např. v podobě databází osob nebo institucí, s nimiž by mohl být daný úkol řešen. Uvedeným způsobem bylo při přípravě mezinárodního projektu kontaktováno několik zahraničních vysokých škol, z nichž některé odstoupily z týmu, avšak zbylé instituce pokryly potřeby spolupráce. Poznání situace na partnerských fakultách je velmi cenné, nicméně je nutno mít na mysli, že strategie partnerů je ovlivněna: • historickým vývojem a tradicemi • současným personálním zabezpečením a managementem partnerské organizace • ekonomickými možnostmi partnerské organizace • vnitřními předpisy partnerské organizace • legislativou dané země, jde-li o zahraničního partnera atd. Z tohoto hlediska nelze strategii partnera přebírat mechanicky, ale uvážit, co je s ohledem na uvedené faktory možné v podmínkách domácí univerzity. Proto jsme pro potřeby porovnávání zvolili ostatní fakulty VŠB-TU Ostrava. Důležitá je rovněž analýza strategie průmyslových partnerů, což může vést např. k rozšíření některých studijních oborů v souladu s budoucí potřebou absolventů.

2D

SDĚLOVÁNÍ A ZAVÁDĚNÍ POLITIKY A STRATEGIE ZA POMOCÍ STRUKTURY KLÍČOVÝCH PROCESŮ.

V rámci Systému managementu kvality na HGF podle ČSN EN ISO 9001:2000, byla navržena následující struktura procesů: Řídící procesy: • R1 Strategické řízení • R2 Operativní řízení • R3 Interní audity • R4 Řízení dokumentů a záznamů Hlavní procesy: • H1.1 Bakalářské studium, H1.2 Magisterské studium, H1.3 Doktorské studium • H2.1 Projekty VaV, H2.2 Projekty rozvojové • H3.1 Spolupráce s praxí Pomocné procesy: •

P1 Tvorba studijních programů, P2 Aktualizace studijních programů, P3 Informační systém fakulty, P4 Nakupování, H5 Habilitační řízení, P6 Přijímání zahraničních samoplátců, P7 Přezkoumání rozhodnutí, P8 Řízení ke jmenování profesorem, P9 Metrologie, P11 Legislativa fakulty.

SMJ je pravidelně přezkoumáván managementem fakulty, struktura procesů doposud změněna nebyla. Politika a strategie (dlouhodobý záměr) jsou vydány jako řízené dokumenty SMJ a pro zaměstnance a studenty fakulty jsou přístupné na webových stranách HGF. Další formy sdělování a komunikace politiky a strategie probíhá na úrovni fakulty na: • Akademickém senátu HGF • Vědecké radě HGF příp. Vědecké radě VŠB-TUO • na předvolebním shromáždění u příležitosti volby děkana • na poradách s vedoucími institutů • na kolegiu děkana • na návštěvách děkana na schůzích jednotlivých institutů fakulty. Její realizace probíhá v rutinním systému řízení fakulty. Partnerům fakulty je politika a strategie sdělována prostřednictvím: • webové stránky fakulty • vystoupení děkana resp. managementu fakulty na oficiálních setkáních se zástupci průmyslových podniků a organizací • na setkáních děkana fakulty resp. jejího managementu s představiteli jiných vzdělávacích a vědeckovýzkumných institucí včetně zahraničních • při prezentaci fakulty na veřejnosti prostřednictvím osobního vystupování děkana v médiích nebo činností asistenta děkana pro vnější vztahy.


Sebehodnotící zpráva HGF VŠB-TUO 23/68 Politika a strategie fakulty jsou promítnuty do cílů jednotlivých organizačních jednotek fakulty a do cílů každého zaměstnance. Cíle HGF jsou dosahovány prostřednictvím činnosti zaměstnanců fakulty. Jde o vytvoření prostředí pro podporu jejich tvůrčí odborné činnosti, která přes publikační činnost vede k zlepšování personální struktury fakulty (habilitační a profesorská řízení), tím k úspěšným akreditacím, které jsou předpokladem přijímání studentů a tedy i existence fakulty. Kritéria pro habilitační a profesorská řízení byla schválena ve Vědecké radě HGF. Prostřednictvím členství vedoucích institutů ve vědecké radě se dostala až na základní organizační jednotky fakulty.

Komunikace na HGF probíhá: směr „shora shora dolů“: dolů • projednání v kolegiu děkana • projednání v Akademickém senátu HGF • projednání na Vědecké radě HGF • projednání na institutech směr „zdola zdola nahoru“: nahoru • hodnocení činnosti jedinců a institutů • zpráva o činnosti fakulty a školy, její projednání v Akademickém senátu HGF (školy) a na Vědecké radě HGF (VŠB-TUO) • hodnocení ekonomických výsledků fakult a univerzity po linii kvestor směr „horizontální horizontální“ horizontální • vzájemná komunikace institutů v rámci zajišťování výuky a zajišťování VaV, případně doplňkové činnosti Důležitým komunikačním centrem fakulty je rovněž pracoviště asistenta děkana pro vnější vztahy, kde se v maximální možné míře soustřeďují informace od „zákazníků“ fakulty a dochází zde k jejich vyhodnocení a analýze. Ty jsou následně předávány vedení k dalším implementaci pro dosažení stanovených cílů. Dále se zde připravuje a vyhodnocuje tzv. Mediaplán fakulty. Ten mimo jiné zahrnuje i časové rozvržení propagace a popularizace HGF a nabízených studijních oborů prostřednictvím médií. Konkrétní příklad: v roce 2007 byla propagace studia formou tištěné inzerce a v dopravních prostředcích zadána na základě podrobné analýzy zájmu potenciálních studentů v předchozím roce. Přesným rozborem doručených přihlášek v prvním čtvrtletí a ve druhé polovině 2006 bylo zjištěno, že nejméně efektivní je zadávat inzerci na propagaci studia v měsících únor a březen (nepřijetí na jinou VŠ a uzávěrka přihlášek HGF do 31.4…), naproti tomu se jako potřebné prokázalo posílit propagaci na počátku roku (vstupní informace o nabízených oborech) a dále na počátku druhé poloviny roku, kdy se připravuje pro nenaplněné obory druhé kolo přijímacího řízení. Analýza rovněž specifikovala regiony s nejvyšším zájmem o studium na HGF a periodika, prostřednictvím nichž byla inzerce realizována. Jako nejčtenější se vydefinovaly regionální mutace „Deníku“ a Mladé fronty DNES na severní a jižní Moravě a osvědčila se i letáková propagace v dopravních prostředcích v Ostravě, Olomouci a v Opavě. Naproti tomu po zkušenostech z roku 2006 fakulta neobnovila spolupráci s deníkem PRÁVO. Mediaplán HGF zahrnuje (na základě požadavku z jednotlivých institutů a odborných pracovišť) rovněž propagaci v rámci výstav, veletrhů, v odborných publikacích apod. Post asistenta děkana pro vnější vztahy byl zřízen s nástupem nového vedení fakulty. Po dvou letech zkušeností lze konstatovat jednoznačný pozitivní dopad tohoto kroku na pozici HGF vně i uvnitř VŠB-TUO. Vzrostl zájem o studium na HGF, a to se promítlo i v druhém nejvyšším počtu studentů na fakultách VŠBTUO. Podrobněji viz grafy v kritériu 9.



K RITÉRIUM 3: P RACOVNÍCI 3A

PLÁNOVÁNÍ, ŘÍZENÍ A ZLEPŠOVÁNÍ ZAJIŠTĚNÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ ZDROJŮ

Plánování a řízení lidských zdrojů je jednou z nejdůležitějších složek řízení HGF. Úkoly, které plní HGF v oblasti výuky, vědy, výzkumu i spolupráce s praxí, kladou velké nároky na kvalitu pracovníků a jejich neustálý profesionální růst. Fakulta při stanovování potřeb pracovníků vychází z: - analýzy stávajících potřeb, vycházejících z aktuálního zatížení pracovišť úkoly výuky i vědy a výzkumu, - analýzy budoucích potřeb fakulty, vycházející ze strategického dokumentu fakulty – Dlouhodobého záměru rozvoje fakulty a jeho každoročních aktualizací a dále z potřeby akreditací nových a reakreditací stávajících oborů všech stupňů. Získávání nových pracovníků lze rozdělit do dvou oblastí: - získávání nových stálých zaměstnanců, kteří budou plnit úkoly v oblasti pedagogické i vědecké – tyto zaměstnance je možné přijímat výhradně na základě výběrového řízení, - získávání zaměstnanců pro plnění úkolů v oblasti vědy a výzkumu. Startovacím impulzem pro přijímání nových stálých zaměstnanců je nesoulad mezi kapacitami kolektivu a úkoly, které je třeba plnit, a to jednak aktuálně a jednak ve střednědobém výhledu. Primárním kritériem je charakter úkolů, které má kolektiv naplnit a nemá pro toto kapacitu. Jako příklad lze uvést rozhodnutí vedení HGF o přijetí nových pracovníků na Institut ekonomiky a systémů řízení, Institut environmentálního inženýrství a Institut geoinformatiky na základě rozboru relativního pedagogického zatížení jednotlivých institutů (viz. tab. 3A_1).

Institut

Počet Počet Pedagogický přepočtených pedagogů výkon studentů na pedagoga

516

25,5

2114

21,7

541

21

2060

25,7

542

16,5

1197

19,0

544

17

1286

19,8

545

21

3120

39,0

546

23

3011

34,3

548

10

1221

32,0

Celkem

134

14009

∅ 27,4

Tab. 3A_1 Relativní pedagogické vytížení pedagogů jednotlivých institutů. Pedagogický výkon institutů je převeden na počet přepočtených studentů na jednoho pedagoga (stav k 31. 12. 2007).

Výhledy v potřebách stálých zaměstnanců si zpracovávají i jednotlivé instituty na základě studijních plánů jednotlivých oborů, na základě předpokládaného počtu studentů přijatých do prvního ročníku, dle předpokládaných počtů studentů ve vyšších ročnících a dále dle předpokládaných odchodů stávajících zaměstnanců (buďto v rámci odchodů do důchodu nebo v rámci změny zaměstnavatele). Jednou z možností jak získávat nové zaměstnance je sledování výkonů studentů doktorského studia, resp. výkonů absolventů HGF v praxi. S potenciálními zaměstnanci je následně vedena diskuse o jejich možném zapojení do práce institutu, případně mají-li zájem pracovat na VŠ jako pedagogové. Pokud dojde ke vzájemné shodě s potřebami fakulty a představami potenciálních zaměstnanců, mohou se přihlásit do výběrového řízení na obsazení místa. Jejich kvalitu komplexně (v souladu s Řádem výběrového řízení pro obsazování míst akademických pracovníků) posuzuje konkurzní komise, která vybere nejlepšího adepta. Zajišťování spravedlnosti a rovnosti je v průběhu výběrových řízení garantováno důsledným postupem dle vnitřního předpisu – Řádu výběrového řízení pro obsazování míst akademických pracovníků. Při vypisování výběrového řízení ani při následném hodnocení uchazečů komisí pro výběrové řízení nejsou uplatňována žádná jiná kritéria, než požadovaná odbornost, dosažená kvalifikace a případně i praxe.



Součástí plánování, řízení a zlepšování zajištění lidských zdrojů je i zaměstnávání pedagogických pracovníků na dobu určitou. Tento režim umožňuje pravidelně přehodnocovat výsledky práce a v případě dlouhodobě nedostatečných výkonů je možné na uvolňované místo vypsat výběrové řízení.

V případě řešení úkolů vědy a výzkumu je rozhodování o požadavcích na přijímání nových pracovníků mnohem operativnější. Zpravidla je závislé právě na získávání projektů vědy a výzkumu. Požadavky na pracovníky jsou pak dány především úkoly, které by měli plnit v rámci řešení projektu. Na základě rozboru přihlášek grantových projektů lze konstatovat, že přihlášky jsou vždy postaveny na stávajících zaměstnancích institutů, kteří tvoří jádro řešitelského kolektivu, ale současně se v přihláškách vytváří prostor pro přijímání nových pracovníků, kteří se stávají zaměstnanci na dobu řešení projektu. Přijímají se takto jak lidé z praxe, tak i mladí absolventi resp. studenti doktorského studia. S těmi pracovníky, kteří se osvědčí, se obvykle počítá i do dalšího projektu, resp. se mohou stát i stálými zaměstnanci fakulty. V tom případě ale musejí projít řádným výběrovým řízením. Toto je další z možností, jak lze řešit dlouhodobý problém personálního rozvoje HGF. V případě stávajících zaměstnanců je spravedlnost a rovnost příležitostí zajišťována několika mechanizmy: • plošným předáváním veškerých dostupných informací o nových výběrových řízeních, soutěžích vědy a výzkumu, možnostech vzdělávání apod. všem pracovníkům a umožněním jejich zapojení v souladu se záměry rozvoje fakulty i jednotlivých pracovišť • uplatňováním jasných kritérií, zavedených v rámci HGF k posouzení pedagogických pracovníků, které se týkají jak hlavních činností (pedagogická, vědecko-výzkumná a publikační činnost), tak i vedlejších aktivit (které nelze jasně zařadit do hlavních) • podporou zvyšování kvalifikace všech pracovníků. Zpětná vazba mezi vedením a pracovníky je zajišťována jak formálními, tak i neformálními postupy. K formálním lze přiřadit: • pravidelné porady, kde mají všichni pracovníci možnost se vyjadřovat k aktuálním problémům, navrhovat jejich řešení apod. • individuální diskuse s jednotlivými pracovníky dle požadavků vedení fakulty nebo institutu • každoroční hodnocení práce jednotlivých pracovníků na základě zpracovávaných samoevaluací a jako zcela novou formu lze uvést • průzkum spokojenosti pracovníků HGF, který poprvé umožnil systematicky hodnotit situaci na fakultě za rok 2007 (viz odst.7A). K neformálním pak především spontánní komunikace, např. při realizaci terénních prací, exkurzí, v rámci společensko-sportovních akcí apod. Jak formální, tak i neformální postupy poskytují cenné podněty pro zkvalitňování činností jednotlivých institutů a tím pádem i celé fakulty. V rámci realizace výukových činností jsou uplatňovány klasické organizační metody, protože výuka je nejčastěji zajišťována jednotlivci z konkrétních institutů. Diametrálně odlišná je situace v oblasti realizace projektů vědy a výzkumu a spolupráce s praxí. Tyto projekty jsou většinou multidisciplinární povahy, jsou proto realizovatelné pouze komplexními týmy sestavenými z pracovníků různých institutů. V tom případě se běžně využívají ploché řídicí struktury, kdy jeden pracovník převezme zodpovědnost za řízení celého týmu a přímo komunikuje s jednotlivými členy týmu. Možným úskalím v tomto případě je vznik konfliktů mezi plněním povinností na kmenovém pracovišti a plněním povinností v rámci řešitelského týmu. Tyto konflikty jsou řešeny individuálně, zpravidla dohodou mezi vedoucím pracoviště a vedoucím řešitelského týmu.

3B

IDENTIFIKACE, ROZVOJ A UDRŽOVÁNÍ ZNALOSTÍ ZNALOSTÍ A KLÍČOVÝCH ZPŮSOBILOSTÍ PRACOVNÍKŮ PRACOVNÍKŮ

Zjišťování požadavků na znalosti zaměstnanců vzhledem k realizovaným činnostem vychází z Dlouhodobého záměru rozvoje fakulty a jeho každoročních aktualizací. Z Dlouhodobého záměru vyplývají úkoly pro jednotlivé instituty HGF a ty jsou pak promítány do úkolů osobního růstu jednotlivých zaměstnanců, působících na institutech. Tím je dosaženo souladu osobního rozvoje pracovníků se strategickými cíly fakulty. Zjišťování požadavků na znalosti zaměstnanců je možné rozdělit do dvou oblastí: • v oblasti pedagogické jsou požadavky na rozvoj znalostí zaměstnanců dány jednak požadavky na zajištění výuky, jednak plány rozvoje oborů a dále také požadavky Akreditační komise, jejichž splnění je nezbytnou podmínkou získávání akreditací nových oborů, ale i udržení akreditací stávajících oborů; v některých případech jsou požadavky na rozvoj znalostí zaměstnanců dány i podmínkami, definovanými profesními organizacemi, resp. orgány státní správy (ČKAIT, ČBÚ, MV ČR apod.),

Národní cena České republiky za jakost •


v oblasti vědy a výzkumu a spolupráce s praxí jsou požadavky dány rozvíjenými výzkumnými směry, které vycházejí z dlouhodobé strategie rozvoje fakulty, resp. institutů.

Pro každého pracovníka fakulty je v rámci SMJ zpracován Plán rozvoje pracovníka, který je každoročně kontrolován a doplňován. Ukládá úkoly v sebevzdělávání a v publikační činnosti s cílem zvyšování jeho kvalifikace a odbornosti tak, aby v rámci HGF byla zajištěna požadovaná personální kriteria pro stávající i nově akreditované studijní obory i pěstované směry výzkumu. Vedení HGF i vedoucí institutů podporují vzdělávání jednotlivců, týmů i celých institutů a aktivně ho i navrhují, avšak ve vazbě na potřeby realizovaných činností na institutech a ve vazbě na strategii rozvoje fakulty, pracovišť i vyučovaných oborů. Realizují se například kurzy pedagogického minima pro mladé pedagogy, jazykové kurzy pro celé instituty, odborné vzdělávání, kurzy a studijní pobyty pro jednotlivce dle jejich zaměření. Základním nástrojem pro zjišťování a aktualizaci cílů jednotlivců i týmů a jejich uvádění do souladu s cíli institutu a fakulty je v případě jednotlivců sestavování Plánů rozvoje pracovníků, které umožňují nasměrování pracovníků dle potřeb a cílů institutů i fakulty. Směřování v oblasti pedagogické je zcela konkrétní, odvíjí se od potřeb zajištění výuky jak v přítomnosti, tak i v blízké budoucnosti. Naopak v oblasti vědy a výzkumu a spolupráce s praxí jsou sledována především kritéria normativní, tj. počty a kvalita publikací, podávání grantů apod. Hodnocení pracovníků probíhá jednak průběžně a jednak ročně. Průběžné hodnocení je realizováno sledováním plnění operativně zadaných úkolů i dlouhodobých plánů. Roční hodnocení je prováděno na základě vyhodnocení interně stanovených kritérií. Probíhá ve vazbě na hodnocení Plánů rozvoje pracovníků a v některých případech i na základě samoevaluací, zpracovávaných jednotlivými pracovníky. Důležitou součástí rozvoje znalostí a schopností zaměstnanců je i systematická komunikace mezi pracovníky a vedením a zpracovávání podnětů z ní vzešlých. Komunikace mezi pracovníky je považována za základní nástroj zajištění vyváženého profesního růstu institutu. Na institutech se pravidelně organizují schůze institutu, kde se pracovníci vyjadřují a diskutují k aktuálním úkolům i dlouhodobým prioritám a potřebám institutu. Tyto podněty jsou zaznamenávány do zápisu ze schůze spolu s konkrétními kroky, jak s těmito podněty naložit. V případě závažných podnětů jsou následně pořádány specificky zaměřené schůze či semináře, kde se diskuze prohlubuje, a nacházejí se řešení jednotlivých problémů. Tam, kde je to potřebné, jsou podněty přeneseny směrem k vedení HGF, zpravidla v rámci porad vedení HGF s vedoucími institutů. Další formou komunikace a zlepšování znalostí a klíčových způsobilostí pracovníků jsou na některých institutech pravidelně pořádané informativní semináře, kdy každý akademický člen institutu přibližně 1 x za rok vystupuje se svým přehledem odborných aktivit – do jakých projektů se zapojuje, jaké odborné problémy řeší, jaké vidí výzvy a možnosti dalšího směřování atd., na což se reaguje bezprostředně po prezentaci diskuzí. Tak je možné se nejen vzájemně informovat o odborném růstu a novinkách v dílčích oblastech, ale také nacházet jiná řešení problémů, inspiraci pro další práci a vzdělávání a mimo jiné utvářet týmovou spolupráci v kolektivu. V rámci Institutu geoinformatiky bývá také poměrně živá diskuse k aktuálním tématům prostřednictvím emailu a tzv. blogu (např. psaní krátkých příspěvků na internetovém časopise Gisák Institutu geoinformatiky), rovněž jsou zde zveřejňovány různé ankety, které zjišťují názory na jednotlivé otázky mezi členy institutu, studenty a případně i veřejností. V rámci některých institutů pracovníci s vyšším vědeckým potenciálem, kteří mají lepší výsledky ve VaV, získávají granty a vykazují významnou publikační činnost, mají menší pedagogický úvazek, což slouží jako motivace pro zvýšení aktivity v podávání grantů a psaní publikací. Pracovníci, kteří jsou více zaměřeni na pedagogickou činnost, se zapojují do inovací laboratorního zázemí výuky. Při schůzích institutu je pravidelně diskutována výuková i výzkumná činnost, možnosti jejího zlepšení a formy konkrétních kroků k jejich dosažení. Zaměstnanci se touto formou podílejí přímo na zlepšování jednotlivých činností, jejich aktivní zapojení a spoluúčast na rozhodování je současně motivuje k aktivnímu plnění domluvených úkolů. Dalšími nástroji jsou pravidelné vyplňování samoevaluace a příprava osobních plánů, které jsou s jednotlivými pracovníky prodiskutovány, a také systém přiznávání osobního ohodnocení a odměn.


3C


ZAPOJOVÁNÍ A ZMOCŇOVÁNÍ ZMOCŇOVÁNÍ PRACOVNÍKŮ

Pro fakultu (ale i školu) je typické hierarchické řízení. Plnou zodpovědnost za chod fakulty má děkan. Ten deleguje některé své pravomoci na jednotlivé proděkany a v případě nepřítomnosti pověřuje svým zastupováním jednoho z proděkanů. Hospodaření a vnitřní správu fakulty řídí tajemník v rozsahu stanoveném opatřením děkana. Poradním orgánem děkana je kolegium děkana. Děkan rovněž pravidelně pořádá porady s vedoucími institutů, kde jsou mimo jiné probírány i podněty z institutů směrem k vedení. Odpovědnost za chod institutu má jeho vedoucí. Ten má svého zástupce, který ho zastupuje v době jeho nepřítomnosti, a dále má zpravidla dva tajemníky, kteří mu pomáhají s organizací života institutu v rozsahu svého pověření. Vedoucí institutu může delegovat některé pravomoci na zaměstnance institutu, zmocňovat je k výkonu určitých činností nebo k realizaci různých úkolů. V případě, že na institutu jsou ustavena i oddělení, je do systému zmocňování zahrnut i tento článek řízení. Typickou oblastí, kde jsou pracovníci zmocňováni, je oblast vědy a výzkumu a spolupráce s praxí, kde musí vždy někdo řídit realizaci projektu. V oblasti pedagogické je institut zmocňování využíván rovněž, pedagogové jsou pověřování garantováním výuky předmětů, zajišťováním výukových aktivit (exkurze, praxe, práce v terénu) apod. Vedle hierarchického řízení provozu fakulty existuje i hierarchické řízení oborů. Obory jsou seskupeny do studijních programů. V čele každého studijního programu stojí Rada studijního programu, každý obor má jmenovaného garanta oboru. Tato řídicí struktura zodpovídá za akreditace a reakreditace jednotlivých oborů, za jejich průběžnou údržbu a také za monitorování kvality výuky v oborech. Rady studijních programů i garanti oborů jsou jmenováni děkanem fakulty a jsou jim delegovány pravomoci potřebné pro plnění jejich úkolů. Zaměstnanci mají možnost navrhovat změny jak v rámci pravidelných porad institutů, tak i v rámci individuálních jednání s vedoucími pracovníky. Vedení institutu podporuje otevřenou diskusi a snaží se reagovat na vzniklé podněty tak, aby pracovníci neměli pocit, že nemohou uplatnit svoje názory a nápady. Dalším nástrojem je rozdělení funkcí a zodpovědnosti za jednotlivé činnosti tak, aby se pracovníci přímo na řízení podíleli. Dobrou příležitostí jsou i každoroční hodnocení pracovníků, realizovaná formou individuálních pohovorů, v jejichž rámci mají prostor vyjádřit se k činnostem fakulty, chodu institutu a k možným změnám. Podpora kreativního chování je mimo jiné zajišťována pořádáním informativních seminářů a odborných specializovaných seminářů pro pracovníky, které mohou mimo jiné vyústit v návrhy nových předmětů nebo v návrhy zásadních inovací těch stávajících. V některých případech mohou však vyústit až v návrh nového oboru. Dalšími možnostmi je podpora výjezdu na konference a jiná odborná setkání, kde dochází k potřebné inspiraci. Také výměnné pobyty pedagogů v rámci LLP/Erasmus pomáhají novými pohledy na výuku, její formu, studijní materiály apod. Pracovníci jsou motivováni k podávání grantových přihlášek, a to jak na národní, tak i na mezinárodní úrovni. Motivace je v tomto případě dvojí: - přímá – podávání grantových přihlášek je jedním z kritérií rozdělování odměn na institutech) a - nepřímá – v případě získání grantu si pracovník jednak zvýší příjem formou odměn vyplácených z grantu a jednak si otevře prostor pro tvůrčí práci, která při úspěšném zvládnutí vyústí do kvalitních publikací a pracovník si tak otevře cestu ke kvalifikačnímu růstu v rámci habilitačních a profesorských řízení (a tím i k vyššímu základnímu příjmu). V posledních letech lze zaznamenat nárůst administrativy, což vyvolalo mimo jiné větší potřebu delegovat úkoly na spolupracovníky. Vedení institutu, resp. oddělení se snaží zapojovat do operativní práce spolupracovníky rovnoměrně. Spolupracovníci jsou tak nenásilně vtaženi do řešení operativních úkolů. Spolupracovníci se díky tomu aktivně podílejí na řízení institutu, resp. oddělení a cítí tak vyšší spoluodpovědnost za chod i výsledky institutu. K zapojování pracovníků jsou využívány i následující formy: - Rozdělování funkcí, definování pravomocí, jednotlivých činností - Jasné definování úkolů, termínování a zpětné důsledné kontroly plnění úkolů – to vše motivuje pracovníky k vyšší odpovědnosti.


-

-

3D


Diskuse a konzultace jednotlivých témat ve vedení institutu (vedoucí, jeho zástupce, tajemník a vědecký tajemník), v účelově definovaných skupinách (např. správci počítačových laboratoří a správce technického vybavení) nebo na schůzích institutu v nejširším kolektivu. Často jsou také k jednotlivým otázkám posílány e-maily s dotazem na názor a připomínky pracovníků.

VEDENÍ DIALOGU S PRACOVNÍKY HORNICKO-GEOLOGICKÉ FAKULTY

Komunikační strategie HGF je postavena na principu vertikálního a horizontálního předávání informací až k pracovníkům stojícím na nejnižším stupni hierarchie řízení i sběru zpětných podnětů na vedení jednotlivých pracovišť, případně až na vedení HGF. Vzájemná komunikace mezi zaměstnanci fakulty probíhá nejčastěji v rámci pracovních porad a je podpořena zpětnou vazbou – zápisy z těchto jednání, které jsou následně prostřednictvím elektronické pošty rozesílány na všechny řídící stupně HGF a dle potřeb i jednotlivým zaměstnancům z příslušných oddělení institutů. Dalším důležitým informačním zdrojem jsou webové stránky HGF, které jsou pravidelně aktualizovány. Ve vertikálním směru probíhá komunikace shora dolů. Vedení fakulty jedná v rámci pravidelných zasedání kolegia děkana. Ze zasedání jsou pořizovány zápisy a ty jsou distribuovány členům kolegia a vedoucím institutů. Dále probíhají pravidelné porady vedení fakulty s vedoucími institutů, kde probíhá obousměrná komunikace, tj. shora dolů a zdola nahoru. Komunikace zdola nahoru probíhá především v rámci porad institutů, z nichž jsou relevantní informace přenášeny vedoucími institutů směrem k vedení fakulty. Na obdobných principech funguje i komunikace mezi vedeními institutů a vedoucími oddělení (jsou-li na institutu oddělení ustavena). V horizontálním směru probíhá komunikace mezi instituty, v rámci institutů i v rámci oddělení institutů (jsou-li ustavena). Na institutech je průběžně rozvíjena komunikace mezi vedením a zaměstnanci. Budují se různé komunikační kanály, jako jsou porady, individuální pohovory, hodnocení zaměstnanců apod. Ke komunikaci se využívají běžné komunikační prostředky, jako je e-mail a web a informace (jako např. příkazy rektora a děkana) jsou zaměstnancům zpřístupňovány i prostřednictvím sekretariátů. Komunikace je obousměrná, vedení oslovuje zaměstnance, ale zrovna tak může zaměstnanec oslovit vedení s jakýmkoliv podnětem k činnosti institutu. Oboustranný a systematický přenos informací je součástí každodenního života HGF a přispívá i k účinné prezentaci poznatků a závěrů z významných konferencí a sympozií, důležitých jednání, podnětů ke zlepšení činnosti fakulty a podobně.

3E

PÉČE O PRACOVNÍKY, JEJICH ODMĚŇOVÁNÍ A UZNÁVÁNÍ UZNÁVÁNÍ

Péče o všechny zaměstnance Hornicko-geologické fakulty vychází z jednotné koncepce Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Ta například přispívá na závodní stravování v menzách, v plné výši hradí náklady spojené s preventivními lékařskými prohlídkami, poskytuje zvýhodněné podmínky pro využití sportovních a kulturních zařízení, organizuje divadelní představení, společenská setkání a plesy, zajišťuje dopravu pro vybrané sportovní nebo rekreační aktivity a v neposlední řadě od roku 2006 přispívá finanční částkou na penzijní připojištění u vybraných penzijních fondů. Pro odměňování zaměstnanců Hornicko-geologické fakulty je závazná jednotná tabulka mzdových tarifů VŠB-TUO. Další (pohyblivou) složkou mzdy je tzv. osobní ohodnocení. K tomu vyčleněné prostředky jsou na jednotlivé instituty přerozdělovány podle předem schválených kritérií. V rámci institutů jsou v mnoha případech zavedena vnitřní kritéria hodnocení výkonnosti jednotlivých zaměstnanců, případně mechanizmus samoevaluací. Na základě jejich vyhodnocení jsou zaměstnancům upravovány pohyblivé složky mzdy resp. navrhovány odměny. Kritéria, která jsou používána na jednotlivých institutech, jsou průběžně konfrontována s požadavky kladenými na fakultu a danými zpravidla zvenčí a jsou dle potřeby přizpůsobována měnícím se vnějším podmínkám. Např. v minulosti byla publikační činnost pracovníků hodnocena především dle příspěvků na zahraničních konferencích. Před dvěma lety však došlo k výrazné změně, fakulta je z vnějšku hodnocena především na základě publikací v časopisech s impakt faktorem a proto byla i vnitřně uplatňovaná kritéria zaměřena právě na tuto třídu publikací. V poslední době se navíc stále více prosazuje hodnocení fakult dle bodových tabulek Rady vlády pro vědu a výzkum, a proto je i tento způsob hodnocení zapracováván do vnitřních hodnoticích kritérií, a to jak z pohledu odměňování pracovníků, tak i z pohledu například požadavků na zájemce o habilitační řízení, resp. řízení ke jmenování profesorem. Tímto způsobem je i systém odměňování propojován s politikou a strategií rozvoje fakulty.



Na celé univerzitě je zaveden režim pružné pracovní doby, pracovníci institutů ho běžně využívají. Zvláštní formou ocenění jsou pamětní medaile, udělované fakultou nebo školou význačným pracovníkům fakulty, především u příležitosti významných životních jubileí nebo u příležitosti významných událostí spojených s jejich profesním životem. Na úrovni škola je to pamětní medaile Georgia Agricoly, na úrovni fakulty pamětní medaile prof. Kokty.



K RITÉRIUM 4: P ARTNERSTVÍ ART NERSTVÍ A ZDROJE Politika a strategie fakulty je obsažena v dokumentu „Dlouhodobý záměr fakulty na roky 2006 - 2010“ a konkretizována průběžně v ročních aktualizacích. Zde je zakotveno i partnerství uvnitř vysoké školy včetně vazeb na mimoškolní subjekty. Prakticky se tyto činnosti odrážejí v podepsaných smlouvách o spolupráci jak s podniky, tak s jinými školami, účastí zástupců fakulty v oborových a profesních sdruženích, zastupitelských orgánech, poradních orgánech, editorských radách, mezinárodních a tuzemských řídicích a dozorčích orgánech atd.

4A

EXTERNÍ PARTNERSTVÍ

Externí partnerství lze s ohledem na strategii a poslání fakulty rozdělit na tři hlavní směry: vzdělání, věda a výzkum, spolupráce s průmyslovými podniky.

Oblast vzdělávání Jedná se především o vazbu na MŠMT a vysoké školy v České republice a v zahraničí. Rozvojové projekty pro podporu inovací a zavádění nových programů a oborů, budování studentských laboratoří a dalších pedagogických aktivit jsou ve velké míře reprezentovány projekty FRVŠ. Významným faktorem při budování nových a modernizaci stávajících výukových laboratoří jsou granty z prostředků MŠMT v programu TARP (viz 9A). Zde, s ohledem na zájem studentů o studium na HGF VŠBTUO, fakulta získává v rámci vysoké školy jednu z nejvyšších kvót a tomu odpovídají i přidělené finanční prostředky. Díky těmto prostředkům se podařilo postupně rekonstruovat výukové laboratoře fyziky, počítačové učebny a speciální laboratoře v profilových oborech. Součástí externích vazeb, které ovlivňují oblast výuky, jsou i smlouvy o spolupráci s řadou podniků, týkající se např. změn ve výukových programech podle potřeb praxe a zadávání témat pro bakalářské, magisterské i doktorské závěrečné práce. Dobrým příkladem takové praxe je činnost institutu hornického inženýrství, kde existuje úzká vazba na důlní podniky. Projevuje se to např. zaváděním rekvalifikačních programů v kombinovaném studiu podle požadavků jednotlivých podniků. Obdobné aktivity jsou i na jiných institutech, např. Institut fyziky, Institut geoinformatiky atd. Tato spolupráce umožňuje i dobrou zpětnou vazbu o zaměstnatelnosti našich absolventů a případnou úpravu výukových programů (např. vytvoření nového předmětu podle požadavků praxe – Institut hornického inženýrství a bezpečnosti - Dobývaní ve ztížených podmínkách OKR, Institut geoinformatiky - Prezentační techniky atd.). Jinou formou této spolupráce je využívání odborníků z praxe jako konzultantů nebo oponentů pro bakalářské, diplomové a doktorské práce.

Oblast VaV Dominantní jsou vazby na GAČR, MPO, MŽP, Akademii věd a Český báňský úřad. V rámci těchto struktur je pracovníky HGF podáváno 50-70 návrhů projektů pro podporu rozvoje VV na fakultě. Dlouhodobě je fakulta úspěšná v získávání grantů v podoborové komisi 105 v rámci GAČR. Podstatným jevem je spolupráce s pracovišti ČAV v podobě společného řešení vědeckých projektů ČAV. Mezinárodní VV vazby jsou na bázi grantů EU a dvoustranných kontaktů. Zde je fakulta dlouhodobě úspěšná především v bilaterálních programech – např. s Japonskem (JSPS, univerzitní granty), Francií (Barrande, CNRS, atd.), Polskem, Slovenskem, Čínou (KONTAKT), Španělskem, USA (NSF) a dalšími zeměmi (celkem v roce 2007 pracovníci fakulty navštívili 33 zemí v rámci 299 výjezdů; celkové délka výjezdů činila 1156 člověkodnů). Fakulta se



účastní i projektů financovaných EU, ať už formou operačních programů nebo přímo (Europaid, 6. RP; viz 6B).

Oblast spolupráce s praxí je deklarována desítkami smluv o řešení konkrétních úkolů průmyslové praxe. Tato aktivita nabývá stále většího významu a sleduje trendy ve vyspělých zemích. Přímá podpora tomuto procesu je dána např. projektem Centra pokročilých inovačních technologií (CPIT), kde fakulta garantuje dvě ze sedmi divizí a ve třech dalších kooperuje. Jednou z dominantních myšlenek CPIT je vytváření a podporování inovačního a kreativního myšlení s využitím spolupráce týmů z HGF VŠB-TUO a podnikatelských subjektů. Ve vazbě na průmyslové partnery je to řešení konkrétních krátkodobých i dlouhodobých odborných problémů, které vycházejí z podnětů praxe, vedení diplomových prací a zadávání témat disertačních prací průmyslovými partnery, realizace experimentálních laboratoří s finančním a technickým vstupem průmyslového partnera atd. (viz 9B).

Spolupráce s akademickými pracovišti Spolupráce s akademickými pracovišti se realizuje jednak na bázi vzdělávací, jednak v oblasti vědeckovýzkumné. Ve vzdělávací oblasti jsou to přípravy a realizace nových vzdělávacích programů a oborů, výměny pedagogů na různých pracovištích, společná příprava výukových materiálů klasických, případně v elektronické formě, tvorba meziuniverzitních komisí pro obhajoby diplomových a disertačních prací atd. V oblasti VV se jedná především o společné výzkumné projekty, realizaci výzkumných laboratoří atd. Fakulta v této sféře aktivně spolupracuje jak s technickými vysokými školami, tak – s ohledem na svoji profilaci – s univerzitami netechnického zaměření. Vzájemný rozvoj je podporován přípravou společných edukačních materiálů, společným vedením diplomantů a doktorandů, prezentací společných výstupů VV, organizováním seminářů a konferencí atd. Synergie ve společném úsilí školy a jejích partnerů z akademické půdy je organizování společné výuky, vedení diplomových a doktorských prací, vytváření společných týmů pro přípravu a realizaci nových studijních programů a oborů, organizace společných pedagogických seminářů a konferencí atd. Součástí této spolupráce je i vzájemná účast v oborových radách doktorského studia, oponentury magisterských, doktorských a habilitačních prací, účast ve státnicových komisích apod.

Oblast mezinárodních kontaktů V rámci této oblasti se vyskytují kromě jazykové bariéry i další aspekty rozdílných kultur. K prohlubování kulturní kompatibility slouží např. vytváření mezinárodních komisí (např. obhajoby disertačních prací), realizace krátkodobých a dlouhodobých stáží pracovníků na partnerských pracovištích, vydávání společných publikací, zastoupení v mezinárodních vydavatelských radách, organizování konferencí se zahraniční účastí atd. Fakulta je také zapojena do programu LLP/Erasmus. Aktuální seznam platných bilaterálních smluv je zveřejněn na adrese http://www.vsb.cz/shared/uploadedfiles/portal/bil_sml0809.xls. Tento projekt umožnil mezinárodní mobilitu studentů a pracovníků. Výrazné jsou kontakty např. se španělskými univerzitami (University of Valencia, Gandia Campus), kde lze nalézt kompatibilitu studijních programů a oborů s programy HGF (viz 6B). Hornicko-geologická fakulta v rámci mezinárodní spolupráce s Technickou univerzitou ve Freibergu uzavřela dohodu o dvojím diplomu pro studenty oboru Environmentální inženýrství na HGF a Geoekologie na TU Bergakademie Freiberg. Podkladem pro tento ekvivalenční protokol je řád státních zkoušek a studijní řád studijního oboru Geoekologie na TU Bergakademie Freiberg a studijní plán magisterského studijního oboru Environmentální inženýrství na Hornicko-geologické fakultě VŠB-TU Ostrava. Ve všech výše uvedených aktivitách fakulta dynamicky vystupuje a vytváří podmínky pro další rozvoj a rozšíření zmíněných činností. Patří sem také společná účast na projektech různého typu, např. projekt 6. RP v programu Marie Curie Conferences and Trainings spojil ke spolupráci na výzkumně-výukových kurzech pro doktorandy a mladé vědce 12 evropských univerzit, zástupcem VŠB-TU Ostrava v tomto projektu je Institut environmentálního inženýrství HGF.


4B


FINANCE

Jejich rozsah vychází z generelu vysoké školy, dlouhodobého záměru, z bilance potřeb financování programu MŠMT ČR a ze schváleného investičního záměru univerzity. Tvorba rozpočtu VŠB-TUO a jeho rozdělení na jednotlivé fakulty a další orgány školy jsou popsány v rámci systému managementu kvality VŠB-TUO v dokumentu TUO_PPR_07_021 Z1.1 Tvorba a schválení rozpočtu. Jsou stanovena kvantitativní i kvalitativní kriteria rozdělování rozpočtových prostředků ze státního rozpočtu i dalších zdrojů. Konečná verze rozpočtu je schvalována Akademickým senátem univerzity. Fakulta si pak na základě přidělených i jinak získaných prostředků vytváří svůj rozpočet, kde opět využívá předem stanovená výkonová kriteria pro rozdělení prostředků na jednotlivé instituty (viz 1A a 9A).

4C

BUDOVY, ZAŘÍZENÍ A MATERIÁLY

Řízení infrastruktury Hornicko-geologické fakulty je součástí rozvoje infrastruktury Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava jako celku. Je popsáno v systému managementu kvality v procesu Z3 Řízení infrastruktury, který zahrnuje správu a údržbu budov, hospodaření s energiemi, evidenci majetku atd. Hlavní areál VŠB-TUO v Porubě, ve kterém se HGF nachází, byl rekonstruován tak, aby umožňoval bezbariérový přístup do učeben a poslucháren, knihovny, menzy, bufetů a kolejí, včetně přístupu do sportovních zařízení apod. V minulých letech proběhlo opláštění hlavní budovy a instalace nového protipožárního systému. K větší výkonnosti přispívá soustředění budov rektorátu, poslucháren, laboratoří, knihovny a dále menzy, kolejí a sportovního zařízení do jednoho komplexu. Tato strategie je podporována i výstavbou pavilónů CPIT, kde se v jednotlivých divizích plánuje koncentrace vybraných VV aktivit nových týmů z VŠB-TUO a transfer technologií směrem k aplikacím a realizacím. Do této strategie spadá i příprava realizace projektu NANIN, kde fakulta je jedním z garantů. Zařízení budov a místností je záležitostí fakult a jednotlivých pracovišť. Týká se to rovněž vybavení výukových místností a laboratoří. Na obnovu a údržbu počítačových učeben vyčleňuje pravidelně prostředky ze svého rozpočtu děkan fakulty. K údržbě, obnově a zlepšení výkonnosti přístrojového vybavení studentských laboratoří se využívá dlouhodobě také prostředků z rozvojových programů MŠMT. Výzkumné laboratoře, jejich provoz a vybavení, jsou financovány z prostředků grantů GAČR, MPO, MŽP, Českého báňského úřadu a na bázi výzkumného záměru a výzkumného centra (Laboratoř spektrální elipsometrie, Laboratoř magnetooptiky, Laboratoř mikroskopie, Laboratoř RTG fluorescence, Zkušební laboratoře výzkumného centra hornin, Laboratoř mobilních geoinformačních technologií, Laboratoř virtuální reality v řízení, atd.). Vybavení laboratoří, jeho doplňování a obnova vychází z dlouhodobého záměru fakulty, potřeb výukových programů i zaměření grantů a doplňkové činnosti. Laboratoře se rozdělují na čistě výukové (např. laboratoře pro základní cvičení z fyziky) a takové, kde probíhá kromě výuky i věda a výzkum (např. laboratoře institutu geoinformatiky). Využití výukových laboratoří i vytížení „smíšených“ z hlediska výuky je sledovatelné na rozvrhu a může se lišit v zimním a letním semestru. Může se také lišit vytížení podle zadaných témat závěrečných prací. Některé laboratoře mají přímo na rozvrhu uvedené časy pro (zejména diplomový) výzkum (Institut ekonomiky a systémů řízení), jinde je výzkumná činnost organizována individuálně podle aktuálních nároků (Institut environmentálního inženýrství).

4D

TECHNOLOGIE

Fakulta rozvíjí politiku a strategii pro řízení technologií v souladu se strategií vysoké školy ve všech oblastech své činnosti. Nové technologie se fakulty dotýkají v zásadě dvojím způsobem: HGF garantuje výuku některých oborů, v nichž se technické inovace prosazují výraznou měrou, takže výukové materiály je nutné průběžně doplňovat. Patří sem především informatické obory (například



Geoinformatika) a obory spojené s výpočetní technikou. Kromě inovací výukových materiálů je nezbytné průběžně další vzdělávání pedagogů. Fakulta musí o nové technice a nových technologiích nejen učit, ale také je využívat, což se týká pedagogického procesu i vědecko-výzkumné činnosti. V pedagogickém procesu se jedná o využívání moderních technicko-didaktických prostředků. Ve vědecko-výzkumné činnosti jde o nákup, zácvik obsluhy a využívání moderních laboratorních přístrojů pořizovaných z investičních prostředků fakulty, grantových investic, resp. jiných zdrojů.

Využití nových technologií ve výuce (aplikace multimédii, didaktické pomůcky apod.) V technologii výuky jsou postupně aplikovány multimediální prostředky. Řada učeben jednotlivých institutů je vybavena zabudovanými diaprojektory, začínají se využívat interaktivní tabule apod. V současnosti je dokončena realizace telemostu mezi sídlem fakulty v Ostravě a jejím detašovaným pracovištěm v Mostě. Pracoviště v Ostravě bylo vybudováno tak, aby pedagog mohl svou přednášku současně vést pro studenty v obou lokalitách. Vybavení bylo pořízeno z Rozvojového projektu MŠMT, místnost poskytla univerzita. Využívání telemostu je už běžně zařazeno do rozvrhu výuky tak, aby shodné přednášky probíhaly v obou lokalitách paralelně a výuku tak mohl zajistit jeden pedagog, přednášející na učebně v Ostravě. Fakulta dlouhodobě organizuje vydávání učebních textů, jak v tištěné, tak v elektronické podobě. Má také podíl na Centru celoživotního vzdělávání VŠB-TU, které nabízí řadu kurzů formou e-learningu. Centrum garantuje zaměstnanec naší fakulty doc. Kopečný z Institutu fyziky, mezi výukové bloky z HGF patří např. Kurz fyziky, kurzy pro přípravu nově přijatých studentů, kurzy pro Univerzitu 3. věku apod. (celý seznam viz http://rccv.vsb.cz). Významným aspektem při zpracování a vydávání učebních textů je spolupráce s řadou tuzemských a zahraničních akademických pracovišť. Pro podporu programů mobilit a mezinárodní spolupráce vedení fakulty vytváří různé studijní materiály ve světových jazycích (především v angličtině).

Výuka nových technologií Nové studijní obory vznikají na základě analýzy budoucích potřeb společnosti a zaměření rozvoje vědy v rámci EU – např. Environmentální biotechnologie a Nanotechnologie. Kromě studijního programu Nanotechnologie, kde HGF je spolugarantem programu, jsou rozvíjeny i další studijní obory na fakultě s orientací na výuku nových technologií. Vývoj nových technologií a jejich výuka jsou součástí studia i v tradičních oborech na fakultě. Ukázkou mohou být technologie v oblasti mikromagnetizmu, modelování elektromagnetických polí, těžby a úpravy surovin, využití GPS systémů v geologických a kartografických vědách, čištění odpadních vod, využití nebezpečných odpadů, biotechnologií atd.

Výzkum nových technologií Směry výzkumu na fakultě v současné době značně převyšují rámec hornických, či geologických aktivit. Rovněž výzkum v těchto bazálních oblastech fakulty doznává významných změn, které lze z profesního hlediska rozčlenit do dvou základních okruhů: • problematika restrukturalizace a útlumu hornictví ve vztahu k udržitelnému rozvoji • problematika těžby a efektivního využívání nerudních surovin v oblasti stavebnictví S ohledem na propojení do mezinárodní spolupráce a kooperace v oblasti VV a udržení kontinuity v této oblasti (pracoviště fakulty byly a jsou spoluřešiteli v projektech 5. RP a 6. RP EU) vedení fakulty připravuje konkrétní kroky k podpoře realizace návrhů projektů v rámci 7. RP EU (např. informační databáze dominantních struktur). HGF také dynamicky vstupuje do nových celouniverzitních výzkumných programů (např. Nanotechnologie, Environmentální technologie), kde v uvedených směrech jsou garanty pracovníci fakulty. Z dlouhodobého hlediska fakulta v oblasti VaV aktivit vychází především ze skutečnosti, že dochází ke kontinuálním změnám ve struktuře fakulty, které odrážejí celkové změny v grantové politice ČR. Měnící se struktura fakulty se výrazně projevuje v celé šíři nových výzkumných programů, které v mnoha případech mají interdisciplinární charakter a přesahují hranice fakulty. Jedná se o: • výzkum v oblasti nanotechnologií, kde Institut fyziky výrazně spolupracuje s několika pracovišti VŠBTUO (VUCHEM, FS, FMMI, FEI) - kooperace pracovišť na bázi výzkumného záměru „Syntéza, struktura a vlastnosti nanomateriálů na bázi interkalovaných fylosilikátů a feromagnetik“ (řešitel projektu z HGF)

Národní cena České republiky za jakost • • • • •


výzkum nových trendů automatizace zaměřených na využití umělé inteligence, virtuální reality a modelování využití družicových navigačních a polohových systémů (GNSS) pro podporu a koordinaci interdisciplinárního výzkumu a vývoje aplikací v geodézii, meteorologii, klimatologii a geoinformatice výzkum a vývoj terciérních technologií čištění odpadních vod výzkum efektivního odstraňování, případně materiálového využití nebezpečných odpadů s obsahem těžkých kovů ukládaných na skládkách výzkum systému ochrany před nekontrolovatelnými úniky metanu v ostravské aglomeraci

Výzkumné záměry a výzkumná centra Rozhodujícím úspěchem fakulty překračující rámec původních záměrů bylo získání výzkumného centra v rámci výběrového řízení NPV II v roce 2006 „Centrum Výzkumu integrovaného systému využití vedlejších produktů z těžby, úpravy a zpracování energetických surovin“. Přehled řešených výzkumných záměrů je každoročně publikován ve Zprávě o činnosti fakulty (viz 9A). Do oblasti intenzifikace technologií lze zahrnout např. zavedení elektronické verze fakultního odborného periodika (GeoScience Engineering). Snahou je podpořit prezentaci výsledků vědy a výzkumu na fakultě a akcelerovat publikování těchto výsledků na širším mezinárodním fóru.

Technologické vybavení pro výzkum Významným aspektem inovace technologií na fakultě je podpora vybraným progresivním směrům vědy a výzkumu a na této bázi realizovaná výrazná inovace experimentálního zázemí pracovišť: Laboratoř RTG fluorescence, Laboratoř výzkumného centra hornin, Laboratoř virtuální reality a Laboratoř modelování technologických procesů, Meteorologická stanice WS 3600, Laboratoř mobilních geoinformačních technologií, Laboratoř spektrální elipsometrie, Laboratoř magnetomikroskopie atd. Řada z těchto laboratoří byla a je budována v úzké návaznosti na zahraniční pracoviště – dodávky speciálních zařízení, konzultace realizace unikátních měřicích sestav, kompatibilita s obdobnými zahraničními pracovišti, obousměrné stáže vědeckých pracovníků atd. Cílem je vybudování špičkových laboratoří, které jsou technologicky a personálně srovnatelné s předními laboratořemi zahraničními. Z těchto akcí lze uvést: • pořízení spektroskopického elipsometru UVISEL • vybavení experimentální technikou SPR (Surface Plasmon Resonance) • zakoupení vlnově disperzního XRF spektrometru MAKC GVII • pořízení konfokálního mikroskopu Olympus LEXT OLS 3000 • dovybavení laboratoře mobilních geoinformačních technologií atd. Výrazným dynamickým prvkem v rozšíření a inovaci portfolia technologií je projekt CPIT, kde se rýsuje výrazná šance nových experimentálních laboratoří včetně špičkového vybavení (pracovníci fakulty garantují přípravu dvou z celkem sedmi divizí tohoto projektu – viz dříve). Kromě těchto typů zařízení se fakulta vybavuje i pro širší možnosti výzkumu v oblasti odpadních vod a odpadů (laboratoř J-416). Součástí výuky studentů je práce v laboratoři, kde si jednak ověřují získané teoretické znalosti a jednak získávají další, především praktické, dovednosti a zkušenosti. Fakulta má k výuce svých oborů množství odborných laboratoří vybavených podle požadavků odborného profilu absolventů příslušných oborů. Tyto laboratoře jsou doplněny laboratořemi výpočetní techniky, které doplňují praktickou výuku a v některých studijních oborech jsou stěžejním prvkem odborné výuky. Laboratoře slouží nejen k přímé výuce studentů, ale některé jsou rovněž dostupné pro řešení bakalářských a diplomových prací i pro práci studentů doktorského studia. Vybrané laboratoře jsou využívány mimo výuku pro realizace vědecko-výzkumných aktivit jednotlivých pracovišť fakulty. Grafy rozvoje laboratoří vycházejí z roku posledního významného zlepšení stavu (inovace vybavení apod.).



Rozvoj laboratoří (počet)

Rozvoj laboratoří (kapacita vyjádřená počtem pracovních míst)

Grafy názorně prezentují zájem fakulty (a rovněž nezbytnost) na zkvalitňování praktické složky výuky studentů. V uplynulých letech je zřejmý nárůst rozvoje laboratoří a laboratorní techniky jak v počtu laboratoří, tak i jejich dostupné kapacitě pro studenty. Samostatně jsou uváděny laboratoře vybavené výpočetní technikou, které mají univerzálnější, širší využití. To je vidět i z rozsahu výuky v těchto laboratořích vedené. Roční počet „upgradovaných“ laboratoří se blíží 10, což odpovídá 150 pracovním místům a více než 250 hodinám výuky týdně. Z tohoto grafu vyplývá vyšší využití počítačových laboratoří ve výuce právě díky jejich univerzálnosti. Odborné laboratoře obvykle neumožňují současnou instalaci tolika úloh, aby byly využity více. Limitem jsou i bezpečnostní předpisy.



350,0 300,0 250,0 200,0

počítačové

150,0

odborné

100,0 50,0 0,0 2002

2003

2004

2005

2006

2007

Rozvoj laboratoří (průměrná týdenní výuka v semestru)

4E

INFORMACE A ZNALOSTI

Toto subkriterium se dá rozdělit na několik oblastí: •

informace jako podklad pro rozhodování

Kvalitní řízení je nemyslitelné bez relevantních informací a znalostí, popisujících procesy probíhající v organizaci. Proto je jejich průběžné získávání nezbytnou součástí všech úrovní řízení fakulty. V rámci institutu se používají jak neformální, tak i formální postupy. K neformálním patří komunikace mezi vedením institutu a jeho zaměstnanci, k formálním především sběr podkladů pro zpracovávání výročních zpráv, hlášení apod., a v některých případech i zpracovávání samoevaluací pracovníky institutu. Tyto samoevaluace jsou strukturované a slouží nejen pro ohodnocení výkonnosti pracovníka, nýbrž jsou i cenným zdrojem informací pro potřeby řízení institutu a výkaznictví vůči fakultě. Další možností jsou i pravidelné schůze institutů. Na úrovni fakulty se shromažďují především agregované informace, získávané zejména formálními postupy prostřednictvím vedoucích institutů. Dalším cenným zdrojem informací jsou i informační systémy budované v rámci Univerzitního informačního systému. Sem patří především SAP (zdroj ekonomických informací), Student/Sirius (zdroj informací o studiu), Univerzitní informační systém evidence projektů, záměrů a rozvojových programů VŠB-TUO (pro oblast VaV spolupráce s praxí). Vedle systematického sběru informací se provádějí různá dotazníková šetření, zaměřená především na zajišťování zpětné vazby z výuky směrem k jednotlivým pedagogům, vedoucím institutů i směrem k vedení fakulty. V roce 2007 vedení HGF zrealizovalo vlastní průzkum spokojenosti studentů. •

informační systémy na fakultě

Další informační systémy si vytváří fakulta sama. Jedná se například o Odkazy na aktuální výzvy EU z oblasti VV, webová stránka fakulty apod. Fakultní webová stránka změnila formu i obsah tak, aby byla kompatibilní s celoškolským jednotným vzorem. Webová stránka fakulty je využívána i pro publikování relevantních informací. Je vytvořen systém sběru a aktualizace zde publikovaných informací, jehož zavedení výrazně napomohlo zlepšit jejich platnost a integritu. Primárně slouží zveřejňované informace studentům a zaměstnancům, část je chráněna přístupovým kódem jen pro vnitřní využití. Fakulta se rovněž angažuje ve zkvalitňování vnitřních informačních systémů školy, jako je například spolupráce na vývoji nového informačního systému o studiu EDISON, který bude zprovozněn v roce 2008 a který nahradí stávající informační systém Student/Sirius.

Národní cena České republiky za jakost •


informace pro zainteresované strany

Tyto informace jsou běžně dostupné ve volně přístupné části fakultní webové stránky a také na letácích a DVD o činnosti fakulty. Zájemci tu najdou úplný přehled nabízených studijních programů, termíny a podmínky přijetí ke studiu, informace o aktuálních seminářích a konferencích apod. •

přístup k informacím pro odborné činnosti

Zde je velkou pomocí výborně fungující univerzitní knihovna s možností dokoupit knihy podle potřeby jednotlivých pracovišť a studijních požadavků, včetně přístupu do online katalogu knihovny (knihy, časopisy, technické normy), objednání publikací formou meziknihovní výpůjční služby, přístup do Science Direct prostřednictvím knihovních služeb, přístup ke stovkám elektronických časopisů a knih různých nakladatelství apod. Významná je také dosažitelnost platných právních předpisů v úplném aktuálním znění v programu ASPI, který je online dostupný pracovníkům na vnitřní síti univerzity. Samozřejmostí je přístup k internetu pro všechny pracovníky i studenty formou pevné linky i WiFi. Nově ústřední knihovna zavádí ve spolupráci s HGF, která zde vystupuje jako pilotní pracoviště, nový informační systém, umožňující vedení osobních bibliografií jednotlivých zaměstnanců fakulty s možností jejich napojení na světové databáze, s možností automatického generování citací do publikací apod. Tento informační systém navíc umožní pružně zpracovávat různé statistiky, vyhledávat ohlasy na publikace zaměstnanců apod. Činnost knihovny a informačních systémů školy je popsána v rámci systému managementu kvality v procesu Z5 Řízení informačních zdrojů. •

zvyšování odbornosti pracovníků

Kromě individuálního vzdělávání v souladu s plány rozvoje pracovníků (vypracovány a každoročně hodnoceny pro všechny pracovníky fakulty) sem můžeme zařadit i dostupnost kurzů Centra informačních technologií VŠB-TUO, které nabízejí rozšíření znalostí v oblasti užívaných software a jsou pro zaměstnance zdarma. Také je možnost zúčastnit se jazykových kurzů, zejména konverzačních, pořádaných katedrou jazyků VŠB-TUO. •

ochrana duševního vlastnictví z naší činnosti

Toto se týká patentů a průmyslových vzorů jako výsledků výzkumné činnosti pracovníků, ale i autorských práv k závěrečným pracem všech stupňů. Postupuje se v souladu se směrnicí rektora TUO_SME_06_002 a zaměstnanci jsou průběžně motivováni k podávání takových přihlášek.



K RITÉRIUM 5: P ROCESY 5A

SYSTEMATICKÉ NAVRHOVÁNÍ NAVRHOVÁNÍ A ŘÍZENÍ PROCESŮ

Hornicko-geologická fakulta Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě (HGF) má v souladu s požadavky normy ČSN EN ISO 9001:2001 vytvořen, dokumentován, uplatňován a udržován systém managementu kvality a neustále zlepšuje jeho efektivnost. Do systému managementu kvality jsou zařazena všechna pracoviště fakulty podle Organizačního schématu. Fakulta identifikovala hlavní, pomocné a řídicí procesy potřebné pro systém managementu kvality a určila jejich posloupnost a vzájemné působení. Systém byl certifikován v prosinci 2005, v prosinci 2006 pak proběhl úspěšný dozorový audit. V průběhu roku 2007 došlo ke změnám. V červenci 2007 získala certifikát VŠB-TU jako celek a certifikáty jednotlivých fakult zanikly. Současně dochází ke sjednocování jednotlivých procesů na fakultách v rámci školy. Část procesů byla vždy spravována na celoškolské úrovni a tomu odpovídá i popis procesů a stanovení jejich garantů (např. řízení zdrojů – finančních, lidských, infrastruktury atd.). Další procesy byly prozatím přímo na fakultách (např. výukové) a systém se postupně přepracovává, cílové datum bylo určeno na konec června 2008. Vedení fakulty v ročních intervalech přezkoumává systém managementu kvality, aby byla zajištěna jeho trvalá vhodnost, přiměřenost a efektivnost. Toto přezkoumání zahrnuje posouzení příležitostí pro zlepšování a potřebu změn v systému managementu kvality, včetně politiky a cílů kvality. Vstup do přezkoumání obsahuje informace o výsledcích auditů, o zpětné vazbě od zákazníků, o výkonnosti procesů a shodě poskytované služby, o stavu preventivních a nápravných činností, o změnách a doporučeních na zlepšení. Výsledkem hodnocení efektivnosti systému managementu kvality jsou rozhodnutí a opatření směřující ke zlepšování efektivnosti systému managementu kvality a jeho procesů, ke zlepšování produktu ve vztahu k požadavkům zákazníků a k potřebám zdrojů. V roce 2007 proběhly interní audity i přezkoumání systému podle původního schématu na fakultě.

5B

PROCESY SE PODLE POTŘEBY POTŘEBY ZLEPŠUJÍ A VYUŽÍVAJÍ VYUŽÍVAJÍ INOVACÍ ZA ÚČELEM ÚČELEM VYTVÁŘENÍ PŘIDANÉ HODNOTY PRO ZÁKAZNÍKY ZÁKAZNÍKY A OSTATNÍ ZAINTERESOVANÉ ZAINTERESOVANÉ STRANY

Principem procesního přístupu je neustálé zlepšování. To probíhá jako zlepšování chodu jednotlivých procesů a také jako zlepšování pracovních postupů a jejich výstupů, řízených těmito procesy. Základním impulsem ke změně procesů jsou výsledky interních auditů, potřeba opatření k nápravě, případně identifikovaná potřeba preventivního opatření. Další změny v současnosti přicházejí s přizpůsobováním procesů a jejich popisů jednotné celoškolské verzi. V činnostech fakulty je důležitá kontinuita, proto většinou nedochází ke skokovým změnám. Řízení změn na základě identifikovaných rizik už bylo popsáno v kriteriu 2 (např. reakce na změny ve společnosti po roce 1989, vyčlenění některých oborů HGF, které vedly ke vzniku nových fakult apod.). Stejně tak v rámci popisu politiky a strategie jsou uvedeny reakce na požadavky ze strany zainteresovaných partnerů, jako otvírání některých studijních oborů na žádost podniků (kombinované studium úpravnictví pro OKD, EMIOS pro potřeby státní správy na Mostecku apod.) Pro změny v obsahu studia platí pomocné procesy P1 Tvorba studijních programů a P2 Aktualizace studijních programů. Studijní programy jsou revidovány přinejmenším při pravidelné reakreditaci, průběžně jsou novelizovány v souladu s vývojem v daném oboru (úprava a doplnění obsahu předmětů, zavedení nového předmětu na podnět praxe). Zavedení některých nových studijních předmětů a oborů je založeno na výsledcích grantů FRVŠ, tedy z iniciativy pedagogů (např. navazující magisterský obor Environmentální management, pět nových předmětů nebo výukových materiálů jako výsledek grantů FRVŠ v roce 2007). V průběhu roku 2007 byl například řešen projekt FRVŠ s názvem Management osobních financí. Těžiště práce spočívala především v obsahové náplni nového předmětu, který se tematicky zaměřuje na dvě oblasti. První oblastí jsou příjmy a daně. Druhá oblast je zacílena na možnosti zhodnocení peněz bankovními a nebankovní produkty (úvěry, investice, stavební spoření, penzijní připojištění apod.). Aby předmět umožnil studentům získat praktické



dovednosti a zkušenosti, budou studenti v rámci cvičení řešit ekonomické úkoly odrážející reálný život jedince v současné společnosti. Pro podporu edukačního procesu byly vytvořeny skripta a kurz v Elearningovém systému HGF RUBIN. K jednotlivým přednáškám byly rovněž vytvořeny prezentace v prostředí MS PowerPoint. Nový předmět se zaměřuje především na neekonomické studijní obory HGF a FBI. Garanti přislíbili zařadit předmět do studijních plánů, a to do skupiny povinně volitelných, resp. volitelných předmětů. Protože se je předmět koncipován jako volitelný, předpokládá se, že během semestru bude vyučován pro 25 studentů. Pedagogové jsou včas informováni o změnách ve studijních programech, aby mohli výuku přizpůsobit změněným podmínkám (např. změněnému rozsahu jednotlivých předmětů nebo jejich zařazení v rámci studia).

5C

NÁVRH A VÝVOJ VÝROBKŮ I SLUŽEB PROBÍHÁ NA ZÁKLADĚ POTŘEB A OČEKÁVÁNÍ OČEKÁVÁNÍ ZÁKAZNÍKA

Realizačními produkty VŠB-TUO jsou: • vysokoškolské vzdělání • výstupy z řešení projektů výzkumně – vývojové činnosti • řešení požadavků uplatněných jak podnikatelským, tak i veřejným sektorem Plánování realizace produktu je v souladu s požadavky ostatních procesů systému managementu univerzity. Do plánování realizace produktu jsou zahrnuty: • Požadavky na produkt • Potřeby na vytváření a rozvoj procesů potřebných pro realizaci produktu • Požadované činnosti při ověřování, validaci, monitorování, kontrole a zkoušení • Potřeba existence záznamů poskytujících důkazy, že realizační procesy a výsledný produkt splňují požadavky na ně kladené Potřeba realizačních produktů vychází z potřeb a očekávání zákazníků univerzity. Jako zákazníky univerzity jsme definovali: • Uchazeče o vysokoškolské a celoživotní vzdělávání • Zaměstnavatele absolventů VŠB-TUO • Podnikatelský a veřejný sektor • Společnost reprezentovanou orgány státní správy a samosprávy) Informace o potřebách a očekáváních zákazníků univerzity jsou shromažďovány zejména prostřednictvím: • Formálních i neformálních kontaktů univerzity i jednotlivých pracovníků univerzity se zástupci středních škol, zástupci podnikatelského a veřejného sektoru a orgány státní správy a samosprávy (viz kriterium 4 – partnerství) • Sledováním trendů vývoje v oblastech zaměření činnosti VŠB-TUO • Sledováním a porovnáváním zaměření činností a poskytovaných produktů univerzit ve světě (např. v rámci LLP/Erasmus a jiných mobilitních programů) Tyto informace slouží jako vstupy pro návrh a vývoj produktů VŠB-TUO. Už v kriteriu 2, popisujícím politiku a strategii fakulty je zmíněna vazba dodávaného produktu na požadavky zákazníků – tvorba nových studijních programů, otevírání studijních oborů na přání zákazníků (např. rozšíření nabídky studia v Mostě podle potřeb regionu). Stejně je možné ohodnotit reagování na vypsané granty různých zadavatelů, kdy splněním podmínek zadavatele fakulta vychází vstříc požadavkům zákazníka a obdobně i při doplňkové činnosti, tedy aplikovaném výzkumu podle požadavků podniku. Kromě výzkumné činnosti fakulta nabízí i laboratorní a technické služby rutinní povahy. Jejich přehled je uveřejněn na univerzitní webové stránce jako součást celkové nabídky vědecko-technických služeb (https://vts.sso.vsb.cz/wps/portal/vts).


5D


VÝROBA, DODÁVKA A SERVIS VÝROBKŮ VÝROBKŮ A SLUŽEB

Přehled výrobků a služeb, dodávaných HGF, je na fakultní webové stránce. Jsou zde uvedeny aktuální studijní programy a obory. Je tam rovněž nabídka oblastí výzkumu i služeb (např. laboratorních nebo placených výukových kurzů). Všechny výrobky a služby, které fakulta nabízí, jsou uváděny do praxe v nejkratších možných termínech po jejich schválení (nové studijní obory hned po akreditaci, grantové zprávy po vnitřní a vnější oponentuře apod.). Mezi „servis“ pro naše absolventy lze zařadit česko-anglický Diploma Supplement, který slouží jako potvrzení obsahu, rozsahu a úspěšnosti studia pro případné uznání v rámci EU (následné studium nebo zaměstnání). Tento doplněk diplomu se vydávává v rámci VŠB-TUO od akademického roku 2003/2004. Jako marketingové techniky pro nabízení našich výrobků a služeb využíváme informace na webových stránkách fakulty a institutů, články v novinách, přímou inzerci v novinách i formou letáků v MHD v Moravskoslezském kraji (Ostrava, Olomouc, Opava), osobní návštěvy pedagogů na středních školách, cílené nabídky studia zasílané na vytipované střední školy, reklamní postery, prezentace fakulty v rámci výstav a veletrhů vzdělávání, inzerci v rámci vědeckých a odborných konferencí, v Atlasu školství, vydávaném agenturou P.F.art pod záštitou MŠMT. Inzeráty jsou i v materiálech, vydávaných agenturami v Moravskoslezském kraji, jako jsou turistické průvodce a regionální mapy. Marketingový tlak se zvyšuje v případě nižšího než očekávaného počtu přihlášek ke studiu nebo při otevírání nových studijních oborů.

5E

ŘÍZENÍ A ROZŠIŘOVÁNÍ VZTAHŮ SE ZÁKAZNÍKEM

Už v kriteriu 1 (část 1a) bylo zmíněno, že fakulta provádí ke konci akademického roku pravidelný průzkum spokojenosti studentů. Otázky v dotazníku byly rozděleny do 4 okruhů: • Učitel a atmosféra na přednáškách (5 otázek) • Učitel a klima v rámci cvičení (4 otázky) • Výuka předmětu ve srovnání s ostatními absolvovanými předměty (5 otázek) • Fakulta (1 otázka) Součástí zpětné vazby od studentů je Studentská komora Akademického senátu fakulty, která tlumočí vedení fakulty požadavky a stížnosti studentů. Odvolání proti rozhodnutí děkana, např. o ukončení studia apod. je možné podle procesu P7 Přezkoumání rozhodnutí. Byl zahájen i průzkum spokojenosti zaměstnavatelů, který bude ještě rozšířen. Z tohoto průzkumu vyplývají požadavky na úpravu studia, aby se předešlo některým nedostatkům našich absolventů (nedostatečná jazyková vybavenost, malý kontakt s praxí). Jako další zákazníci jsou identifikováni zadavatelé grantů a smluv z doplňkové činnosti. Aktivní přístup k požadavkům zadavatele je samozřejmou podmínkou splnění smlouvy. Sledují se také důvody zamítnutí grantu. Není vždy možné získat celé vyjádření oponentů, ale převážně je důvodem zamítnutí celkový nedostatek prostředků zadavatele (návrhy projektů jsou dobře bodově ohodnocené a zůstávají v „zásobníku“). Měřítkem spokojenosti zadavatelů grantů kromě získání smlouvy je také oponentura závěrečné grantové zprávy a vyhodnocení finanční zprávy. Doposud se neobjevily problémy s přijetím zprávy nebo krácením přidělených prostředků kvůli nespokojenosti zadavatele. Inovativní přístup k zákazníkům je reprezentován např. zaváděním nových studijních oborů, rozšiřováním nabídky studia v Mostě, otevření dalších oborů kombinovaného studia i v Ostravě, nebo rozšiřováním nabídky rutinních služeb našich laboratoří.



K RITÉRIUM 6: Z ÁKAZNÍCI - VÝSLEDKY Hornicko-geologická fakulta má v oblasti spolupráce se zákazníky historicky dlouhodobě dobré výsledky. Vedení fakulty velmi citlivě vnímá jakékoliv připomínky i požadavky zákazníků a snaží se ihned na ně reagovat.

6A

MĚŘÍTKA VNÍMÁNÍ ZE STRANY STRANY ZÁKAZNÍKA

STUDENTI

Hodnocení spokojenosti Plošný systém získávání informací od „klientů fakulty“ – tedy studentů - probíhá od roku 2005 a je založen na principu dobrovolnosti a anonymity. Tento model byl připraven na základě materiálů doc. Průchy, který v 90. letech minulého století vydal společně s kolektivem autorů publikaci „Studentské hodnocení výuky“. V ní specifikuje metody dotazníkových akcí, které běžně používají a praktikují jiné univerzity u nás a v zahraničí. Obsahová část byla upravena pro potřeby Hornicko-geologické fakulty. Hodnocení spokojenosti probíhá ve zkouškovém období před vykonáním samotné zkoušky z náhodně vybraných předmětů. Pokud respondenti projeví zájem, mohou rovněž hodnotit i jiné předměty (resp. pedagogy a jejich práci). Hodnotící akci má organizačně a realizačně na starosti asistent děkana HGF pro vnější vztahy za spolupráce zástupců Studentské komory Akademického senátu HGF, která je součástí zpětné vazby od studentů a vedení fakulty tlumočí požadavky a stížnosti studentů. Studenti prezenční nebo kombinované formy studia odpovídají celkem na 15 otázek, které jsou rozděleny do 4 tematických okruhů:

1) 2) 3) 4)

Učitel a atmosféra na přednáškách (5 otázek) Učitel a klima v rámci cvičení (4 otázky) Výuka předmětu ve srovnání s ostatními absolvovanými předměty (5 otázek) Fakulta (1 otázka) otázka)

V akademickém roce 2005/2006 se do průzkumu spokojenosti studentů celkem zapojilo 324 studentů. V průběhu vyhodnocení bylo 41 dotazníků následně vyřazeno pro formální nedostatky. Do výsledného zpracování tedy bylo zařazeno 283 dotazníků, což v procentuálním vyjádření představuje asi 9,1% všech studentů HGF. Do průzkumu studujících v akademickém roce 2006/2007 se zapojilo 222 studentů. V průběhu akce bylo externím doktorandům rozesláno 246 dotazníků. Hodnotící formulář pro externí doktorandy byl rovněž k dispozici na webových stranách fakulty v elektronické verzi. Do výsledného vyhodnocení postoupilo 219 dotazníků (z toho 154 studentů prezenčního nebo kombinovaného studia, 31 studentů doktorského studia v kombinované formě a 34 v prezenční formě studia), což v procentuálním vyjádření představuje asi 5,72 % všech studentů HGF.

Výsledky Otázka

2005/2006

2006/2007

1,83

1,62

2,1

1,88

1,53 1,84 1,72

1,39 1,65 1,54

1,8

1,97

2,1

2,1

1,97 2,1

2,13 1,92

První okruh Pedagog byl na přednášky dobře připraven a jeho výklad byl zajímavý a srozumitelný Používal názorné prezentace (pomůcky) a dokázal mě zaujmout Vystupování přednášejícího pedagoga bylo kultivované Přednášená problematika na sebe logicky navazovala Výuka probíhala v plném rozsahu podle rozvrhu hodin

Druhý okruh Dovedl ocenit názor a myšlenku studenta Sám do cvičení vnášel zajímavé myšlenky a názorné příklady a tím podpořil můj zájem o předmět Dobře organizoval práci v rámci cvičení Podněcoval diskusi a podněcoval nás k přemýšlení



Třetí okruh Získal(a) jsem základní faktické znalosti Naučil(a) jsem se aplikovat získané poznatky Naučil(a) jsem se přemýšlet o problematice předmětu Studijní materiály (skripta,učebnice apod.) byly pro mě dostupné Studovaný obor-předmět mohu doporučit i jiným studentům

2,13 2,56 2,38

1,8 2,34 2,14

2,05

1,87

2,4

2,05

2,06

1,79

2,04

1,88

Čtvrtý okruh Učebny, laboratoře a další odborná pracoviště HGF jsou adekvátně vybaveny kvalitní technologií a přístroji Celkový průměr

Výsledky dotazníkové akce provedené se studenty bakalářského a navazujícího studia v prezenční i kombinované formě v akademických letech 2005/2006 a 2006/2007.

Průměrné hodnocení HGF v dotazníkových průzkumech

2,5 2 1,5 1 0,5 0 2005/2006

2006/2007

Vývoj hodnocení studenty v akademických letech 2005/2006 a 2006/2007. Z grafu je patrné zlepšení celkového hodnocení fakulty za sledované období.

Z průzkumu spokojenosti v AR 2005/2006 vyplynulo, že studenti prezenční i kombinované formy studia HGF jsou s úrovní vyučování i s přístupem svých pedagogů na přednáškách a cvičeních spokojeni, což nejčastěji ohodnotili „známkou“ 1 a 2. V rámci třetího okruhu otázek, zaměřeného přímo na studenty, dobré hodnocení obdrželo i získání základních faktických znalostí z oboru či předmětu a dostupnost studijních materiálů. Naopak velmi negativně byla hodnocena výuka cizích jazyků, která získala ohodnocení v rozmezí 3,75 – 5, tedy nejhorší. Ke kritickým připomínkám patřil i názor, že by studenti ve větší míře uvítali propojenost s praxí. Hodnocení studentů Hornicko-geologické fakulty v akademickém roce 2006/2007 bylo ve srovnání s předcházejícím lepší a s úrovní vyučování a se svými pedagogy byli v naprosto převažující míře spokojeni. Oproti roku 2005/2006 se ale kritičtěji vyjádřili k přístupu některých pedagogů k respektování myšlenek a názorů studentů a k organizaci práce v rámci cvičení (okruhy otázek 1 a 2). Dobré hodnocení i v roce 2006/2007 zaznamenalo získání základních faktických znalostí z oboru či předmětu a dostupnost studijních materiálů. Naopak, velmi negativně byla v rámci připomínek a námětů respondentů hodnocena práce studijního oddělení a výuka cizích jazyků u studentů kombinovaného studia. V akademickém roce 2006/2007 byl rovněž realizován separovaný průzkum spokojenosti se zaměřením na studenty prezenční a kombinované formy doktorského studia.



Na 10 anketních otázek odpovědělo 34 studentů interního doktorského studia. studia Otázka Na HGF mám výborné zázemí a podmínky pro doktorské studium Mám k dispozici svoje pracovní místo včetně výpočetní techniky Školitel se mnou aktivně spolupracuje, je mi ve studiu nápomocen HGF mi poskytla velký prostor podílet se na řešení úkolů vědy a výzkumu Laboratorní (technické) vybavení pracoviště pro VaV je na výborné úrovni HGF mi umožňuje v dostatečné míře účastnit se zahraničních stáží, konferencí apod., které mi pomáhají ve studiu V rámci doktorského studia se aktivně zapojuji do výuky studentů školy a tuto činnost pro můj profesní růst považuji za velmi prospěšnou Doktorské studium plní v plné míře moje představy o specializaci v daném oboru a celkovém profesním růstu V rámci doktorského studia mám dostatek příležitostí pro publikační činnost Ukončení doktorského studia do tří let (včetně obhajoby doktorské disertační práce) s možností získat zvýhodněné finanční ohodnocení (odměnu děkana HGF) ve výši 20 tisíc korun považuji za velmi motivující stimul Celkový průměr

Průměrné hodnocení 2,53 1,41 2,3 2,45 2,46 1,84 2,27 2,64 2,09 2,24 2.22

Tabulka: Výsledky dotazníkové akce provedené se studenty doktorského studia v prezenční formě v akademickém roce 2006/2007.

Individuální průzkum spokojenosti doktorandů v prezenční formě studia byl ve srovnání se studenty prezenčního a kombinovaného bakalářského a magisterského studia kritičtější především k vytvoření podmínek ke studiu a získání příslušné specializace v daném oboru a profesním růstu, které ohodnotili jako průměrné. Nejčastěji připomínkované byly „nesmyslné“ zkoušky z předmětů, které v jejich studiu nejsou přínosné, malý prostor podílet se na řešení úkolů VaV a nestejnoměrné pracovní vytížení v průběhu týdne. Naopak velmi pozitivně bylo hodnoceno to, že doktorandi mají v rámci fakulty přiděleno svoje pracovní místo vybavené výpočetní technikou. Dotazník pro studenty doktorského studia v kombinované formě byl totožný s dotazníkem pro interní doktorandy s výjimkou otázek zaměřených na jejich pracovní místo na fakultě, vyučování studentů, studijních pobytů v zahraničí a finanční motivaci za ukončení studia do 3 let. Otázkou navíc bylo, zda na webových stranách HGF pravidelně sledují informace, zprávy a aktuální oznámení. Z 264 zaslaných dotazníků odpovědělo 31 doktorandů. Otázka Na HGF mám výborné zázemí a podmínky pro doktorské studium Školitel se mnou aktivně spolupracuje, je mi ve studiu nápomocen HGF mi poskytla velký prostor podílet se na řešení úkolů vědy a výzkumu Laboratorní (technické) vybavení pracoviště pro VaV je na výborné úrovni Doktorské studium plní v plné míře moje představy o specializaci v daném oboru a celkovém profesním růstu V rámci doktorského studia mám dostatek příležitostí pro publikační činnost Na webových stranách fakulty pravidelně sleduji informace, zprávy a aktuální oznámení Celkový průměr

Průměrné hodnocení 2,07 1,75 2,81 2,21 2,28 2,17 2,45 2,25

Výsledky dotazníkové akce provedené se studenty doktorského studia v prezenční formě v akademickém roce 2006/2007.

Studenti doktorského studia v kombinované formě v rámci individuálního průzkumu za nejpalčivější uvedli malý prostor podílet se na řešení úkolů VaV a překvapivě malou pozornost věnují i kontaktu s HGF prostřednictvím webových stránek.



V individuálních připomínkách a námětech byli nejkritičtější k práci školitelů a jejich přístupu ke studentovi. Hodnocení výuky studentů bakalářského, magisterského i doktorského studia, ve které byli pedagogové jmenovitě specifikováni, byla předána vedoucím příslušných institutů k individuálnímu vyhodnocení. Ze zjištěných výsledků nevyplynula potřeba okamžitých změn. Nicméně, například v rámci Institutu Ekonomiky a systémů řízení se objevil případ nespokojenosti se způsobem výuky v laboratoři. Po provedené konfrontaci tohoto výsledku s příslušným pedagogem vedoucí institutu dospěl k závěru, že v tomto případě bylo hodnocení zneužito k „vyřizování účtů“, kdy příčinou byla rozhodná reakce pedagoga na nedodržení řádu laboratoře. Pedagog v reakci přislíbil, že v podobných situacích bude volit méně emotivní prostředky. Dalším příkladem mohou být připomínky některých studentů Institutu geoinformatiky. Jednalo se o motivaci k problémové orientaci výuky a k diskusi, ve druhém případě pak o zaměření na praktické využití teoretických znalostí. Výsledkem byly změny v některých předmětech, např. Projektové řízení nebo Aplikace systémů řízení báze dat. Kritické připomínky studentů řešil i Institut environmentálního inženýrství. V reakci na nedostatek studijní literatury byly vydány 4 nové učební texty. Pro kombinovanou formu studia se tvoří nové distanční texty. Přímá kontrola výuky (hospitace) byla reakcí na stížnost na nedodržování časového rozpisu výuky a došlo i k omezení počtu studentů v souvislosti se stížností na nedostatečnou kapacitu laboratoří. S výsledky průzkumů spokojenosti studentů byli seznámeni všichni členové vedení fakulty, včetně zástupců Studentské komory Akademického senátu HGF, vedoucí jednotlivých institutů a jejich prostřednictvím na operativních poradách i jim podřízení kolegové.

ÚČAST HGF V PROJEKTU „NÁRODNÍ ŠETŘENÍ STUDENTŮ STUDENTŮ“, Hornicko-geologická fakulta se zapojila i do Národního šetření studentů, které proběhlo počátkem roku 2007 (8. - 15. leden). Za fakultu se do hodnocení zapojilo 202 respondentů. Uskutečněný reprezentativní výzkum umožnil nahlédnout do názorů studentů Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, Hornicko-geologické fakulty na základní oblasti, které ovlivňují podmínky studia na této škole. Jednotlivé dotazníky byly vyhodnoceny zvlášť a poté byly zpracovány do závěrečných grafů (podle počtu odpovědí a podle procentuálního zastoupení). Otázky byly rozděleny do jednotlivých okruhů. Jednou z nejdůležitějších charakteristik zkoumaného souboru byla orientace respondentů na studium a rozvoj osobnosti, studijní programy a přístup pedagogů. pedagogů Jako první souhrnný poznatek je třeba uvést, že více jak 3/4 dotazovaných (80%) je spokojeno se studiem, které rozvíjí jejich odborné znalosti a osobní dovednosti (např. komunikační dovednosti, schopnost prezentovat se). 61% respondentů souhlasilo, že ve studijních programech je dostatek prakticky zaměřených předmětů, řazení těchto předmětů má logickou návaznost a všechny materiály potřebné pro studium jsou dostupné. Respondenti jsou spokojeni (79%) se svými pedagogy; nejenom že pedagogové poskytují dostatečnou zpětnou vazbu na jejich výkony (např. slovní i písemné hodnocení) a hodnotí spravedlivě studijní výkony podle definovaných a pochopitelných pravidel, ale také mají při osobním kontaktu se studenty otevřený a partnerský přístup a vždy v případě potřeby naleznou dostatečný časový prostor pro setkání se studenty. Údaje výzkumu též dokládají, že 66% studentů je spokojeno s prací studijního oddělení Hornicko-geologické fakulty. Studenti ze 61% považují za dostatečné možnosti studia v zahraničí, zahraničí z 92% souhlasí, že prospěchová stipendia jsou dobrým způsobem, jak je odměňovat. 69% studentů si musí při studiu přivydělávat, přivydělávat aby pokryli náklady související se studiem. 60% respondentů je známo, že je možno se zapojit během studia do výzkumných činností nebo do projektů, ale na druhé straně 74% studentů neví o možnostech přivydělat si na škole např. při výzkumné činnosti, na projektech nebo v administrativě.



Na základě tohoto šetření bylo také zjištěno, že jsou respondenti velmi spokojeni s technickým vybavením a zázemím VŠB (více jak 3/4 respondentů), a to zejména s informačním systémem, s dostatečným počtem počítačových učeben, přístupových bodů na Internet, se službami poskytovanými školní knihovnou, na kolejích, v menzách a v neposlední řadě s nabídkou sportovních a kulturních aktivit. Převážná část respondentů nezná (66%) organizace či osoby, které jim mohou pomoci popř. poradit během studia a na které se můžou s důvěrou obrátit. Respondenti nejenom, že neznají tyto organizace, ale také ve větší míře (73%) neznají studentky a studenty, které je zastupují ve fakultním akademickém senátu. Další nespokojenost studentů byla v rámci hodnocení otázky zabývající se výukou cizích jazyků. jazyků 71% studentů není spokojena s touto výukou, neumožňuje jim praktické využívání jazyka, např. při komunikaci a studiu. Z výsledků získaných v rámci „Národního šetření studentů“ provedeného mezi studenty VŠBVŠB-TU Ostrava HornickoHornicko-geologické fakulty plyne pozitivní fakt, fakt, že 93% studentů fakulty je spokojeno s tím, že studují právě tuto fakultu a vysokou školu. Celkové výsledky jsou k dispozici u členů Studentské komory AS HGF, která byla pověřena jeho realizací nebo u asistenta děkana HGF pro vnější vztahy.

DALŠÍ PRŮZKUMY PRŮZKUMY SPOKOJENOSTI ZÁKAZNÍKŮ •

Zpracování diplomové práce v roce 2001, týkající se výzkumu spokojenosti stávajících studentů fakulty se studiem a průzkumu mezi středoškoláky, týkajícího se výběru informačních zdrojů pro výběr příslušné vysoké školy. Na základě získaných výsledků byla posílena prezentace fakulty na webu. • Účast HGF v celoevropském výzkumném projektu, k němuž se ČR připojila, v roce 2005, s názvem Flexibilita odborníků ve společnosti znalostí: nové požadavky na terciární vzdělávání v Evropě, zkratka projektu je REFLEX a jde o průzkum uplatnitelností absolventů v praxi. Projekt byl ukončen v roce 2007. • Nepravidelně prováděná šetření, která jsou zaměřena na úroveň výuky interních pedagogů i externistů (např. předmět Management v hospodářské praxi). Výsledky jsou i kritériem pro uzavírání smluv s externisty. Hospitace jsou v rámci HGF vnímány jako prostředek k okamžitému zjištění nesrovnalostí v průběhu výuky. Nejaktivnějším v tomto směru je Institut fyziky, kde jsou hospitace prováděny pravidelně každý semestr (min. 1x za semestr u každého asistenta), a to podle dohodnutých jednotných kritérií. Hospitacemi se sleduje dodržování rozvrhu výuky, harmonogramu výuky, docházka studentů, úroveň přípravy studentů a dodržování pedagogických zásad výuky zejména u mladých a začínajících pedagogů. Hospitace provádějí: vedoucí institutu, vedoucí oddělení výuky fyziky na HGF a přednášející na cvičeních a přednáškách. Detailnější záležitosti výuky osobního charakteru se řeší bezprostředně po hospitaci pouze ústně, obecnější problémy pak např. svoláním porady vyučujících k organizaci výuky v daném semestru, průběhu a požadavkům na cvičení. Vzhledem k tomu, že Institut fyziky zajišťuje výuku fyziky na 6 technických fakultách VŠB-TU Ostrava, je tato forma vnitřní kontroly významným prvkem ve zkvalitnění jejich pedagogického procesu. Útvar Institut fyziky Institut geologického inženýrství Institut hornického inženýrství a bezpečnosti Institut geodézie a důlního měřictví Institut ekonomiky a systémů řízení Institut environmentálního inženýrství Institut geoinformatiky

Počet hospitací (H) nebo neformálních kontrol (NK) výuky 52 (H) 15 (NK) za AR 9 (H) (H) 8-10 (NK) za AR 1515-20 (NK) za AR 21 (H) 4 (H)

Přehled provedených hospitací a neformálních kontrol výuky za uplynulé 3 roky po jednotlivých institutech.

Zápisy z průběhu jednotlivých hospitací jsou uloženy na sekretariátech příslušných institutů.



INDIVIDUÁLNÍ PRŮZKUMY PEDAGOGŮ Na fakultě existuje skupina pedagogů (hlavně odborných asistentů), která považuje okamžité hodnocení efektivnosti svojí práce za samozřejmost a aplikuje ho naprosto spontánně, i když nahodile. Jedná se o Institut geoinformatiky (jmenovitě doc. Horáková, Ing. Růžička, Ing. Vojtek, Ing. Stankovič), o Institut ekonomiky a systémů řízení (např. doc. Kodym, Ing. Vaněk, Ing. Řepka) nebo Institut environmentálního inženýrství (Ing. Kupka) aj., a to prostřednictvím anonymních nebo elektronických dotazníků, případně neformálním rozhovorem před zahájením cvičení nebo po ukončení zkoušky. Zjištěné informace často slouží jako podnětný základ řešení problematiky vlastní pedagogiky v rámci institutů. Efekty přijatých opatření se zpětně prověřují v rámci pravidelného průzkumu spokojenosti studentů HGF.

Stížnosti Pokud jsou zaslány na vedení fakulty, jsou řešeny v kolegiu děkana fakulty. Zaměstnancem určeným k vyřizování stížností je děkan fakulty a podklady pro stížnost jsou evidovány na děkanátě fakulty. Postup vyřizování stížností na úrovni školy je popsán ve Směrnici rektora č. 1/2006.

Připomínky a podněty podněty Připomínky a podněty jsou řešeny dlouhodobě používanou metodou na zasedáních akademického senátu HGF. Měřítkem spokojenosti studentů je mj. také stoupající počet studentů v nabízených studijních oborech ve všech formách a typech studia včetně doktorského. Relativně novou formou je doktorské studium pod vedením tuzemského a zahraničního školitele a obhajoba disertační práce před smíšenou mezinárodní komisí. Příkladem je např. Dr. K. Postava, kdy obhajoba doktorské práce byla realizována před kombinovanou francouzsko-českou komisí (vlastní Ph. D. studium realizováno v tuzemsku a v zahraničí – INSA Toulouse). Na základě dohody je platnost diplomu automaticky na území obou států. Analogicky bylo postupováno i v dalších případech (např. Ing. D. Hrabovský).

Ocenění prací studentů HGF Zde zahrnujeme: •

externí ocenění nejlepších diplomových prací (např. umísťování na čelních místech v „Soutěži o nejlepší diplomovou práci v oblasti životního prostředí“

•

interní ocenění v rámci fakulty formou mimořádného stipendia

•

GISÁČEK (mezinárodní soutěžní studentská konference, v rámci níž studenti představují výsledky svých bakalářských a diplomových prací z oblasti geoinformatiky a geoinformačních technologií - v roce 2007 se konal 10. ročník)

•

STOČ (mezinárodní studentská soutěž zaměřená na oblast automatizace a řízení – v roce 2007 se uskutečnil již 12. ročník soutěže)

•

nabídka interního doktorského studia úspěšným studentům



25 20

FS HGF

15

FEI, FMMI 10

Česko Slovensko

5

Polsko

0 2003

2004

2005

2006

2007

Úspěšnost fakult v mezinárodní studentské soutěži STOČ

Nadace pro podporu podporu studia Dne 14. 5. 1999 byl u krajského obchodního soudu v Ostravě zapsán do nadačního rejstříku „Nadační fond pro podporu studia na HGF VŠB-TU Ostrava“. Každý rok jsou u příležitostí promocí vypláceny studentům odměny za nejlepší diplomovou práci zhruba ve výši 15 000,- Kč.

Interní grantová soutěž Pro podporu inovačního a kreativního myšlení je významným aspektem vyhlášení Interní grantové soutěže (IGS). V roce 2007 bylo vybráno 21 návrhů projektů s celkovou finanční podporou vyšší než 1,5 miliónů korun. Soutěž je orientována na studenty doktorského studia a mladé vědecké pracovníky. Ukazuje se, že projekt IGS přináší hlavní očekávané výsledky – a) poznání o přípravě projektů, b) akceleraci VV výstupů (především publikací).

PRŮMYSLOVÁ PRAXE

Průzkum spokojenosti u stávajících a potenciálních zaměstnavatelů (firem) V letech 2006 a 2007 bylo celkem rozesláno 36 dotazníků, z nichž asi polovina přišla zpět. Z tohoto průzkumu vyplynuly požadavky na úpravu studia, aby se předešlo některým nedostatkům našich absolventů (nedostatečná jazyková vybavenost, malý kontakt s praxí). Naproti tomu velmi pozitivně byly u absolventů HGF hodnoceny teoretické znalosti a manažerské schopnosti.

Námitky a připomínky Námitky a připomínky jsou řešeny „ad hoc“ v rámci řešení např. grantů nebo hospodářských smluv.

Znaky spokojenosti Mezi znaky spokojenosti zahrnujeme: •

sjednání „dohod o spolupráci“ v oblasti hospodářských smluv

•

spolupráci na řešení grantových a vědeckovýzkumných úkolů

•

spolupráci v oblasti zajištění praxí, exkurzí nebo terénních cvičení pro posluchače HGF

•

v oblasti pedagogického procesu je za znak spokojenosti možno považovat: o

účast odborníků z praxe ve Vědecké radě fakulty

o

spolupráce při zadávání témat diplomových prací

o

vypracování oponentních posudků pro diplomové a doktorské práce



o

účast odborníků z praxe v komisích pro státní závěrečné nebo státní doktorské zkoušky

o

zapojení externích pracovníků do výukového procesu

o

zajišťování speciálních odborných nebo rekvalifikačních kurzů podle specifikace zadavatele

o

tendence k přijímání nových absolventů

6B UKAZATELE KAZATELE ČINNOSTÍ A VÝKONNOSTI VÝKONNOSTI OBLAST STUDIA: Základním ukazatelem činnosti a výkonnosti je počet posluchačů, studujících ve všech formách a typech studia.

Celkový počet studentů HGF 5000 4000 doktorské navazující magisterské bakalářské

3000 2000 1000 0 2004

2005

2006

2007

Dalším ukazatelem je úspěšnost studentů v průběhu studia:

700 600

2000/01 2001/02 2002/03 2003/04 2004/05 2005/06 2006/07 2007/08

500 400 300 200 100 0 2002

2003

2004

2005

2006

2007

Prostupnost bakalářského prezenčního studia v jednotlivých akademických letech podle roku zahájení studia



300 250 200

2003/04 2004/05

150

2005/06 2006/07

100

2007/08 50 0 2003

2004

2005

2006

2007

Prostupnost navazujícího magisterského prezenčního studia v jednotlivých akademických letech podle roku zahájení studia

40 35 2001/02

30

2002/03

25

2003/04

20

2004/05

15

2005/06

10

2006/07

5

2007/08

0 2002

2003

2004

2005

2006

2007

Prostupnost doktorského prezenčního studia v jednotlivých akademických letech podle roku zahájení studia

Z grafu doktorského studia je zřejmý pozitivní vývoj počtu studentů, kteří ukončili své studium ve stanoveném termínu bez nutnosti prodloužení doby studia.

Mobility pedagogů rok

počet výjezdů

člověkodny

2004

233

1018

2005

295

1156

2006

217

1206

2007

299

1156



Mobility studentů akademický rok

vyslaní vyslaní studenti

přijatí studenti

2004 / 2005

5

2005 / 2006

9

14

2006 / 2007

15

15

2007 / 2008

14

9

Univerzita třetího věku Za znak výkonnosti je možno považovat také stoupající zájem o studium v rámci celoživotního vzdělávání – tzv. Univerzita III. věku. Zájem o studium seniorů vysoce převažuje možnosti nabídky.

Přehled počtu studentůstudentů-seniorů U3V na HGF

Akademický rok

Přihlášeno

Ukončilo

Ženy+muži

Datum slav. vyřazení

2004 / 2005

40

38

31+7

25.5.2005

2005 / 2006

43

40

31+9

24.5.2006

2006 / 2007

55

55

43+12

30.5.2007

2007/2008

75

59+16

Další ukazatele Mezi další sledované ukazatele výkonnosti pro zákazníky patří: •

nárůst přihlášek ke studiu jako důsledek dobré propagace na základě mediaplánu HGF (web stránky HGF, vydávání propagačních materiálů, organizace Dne otevřených dveří, inzerce v tisku…)

Počty přihlášek ke studiu

2 000 1 500

Kombinované studium

1 000

Prezenční studium

500 0 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008



Oblast vědy a výzkumu Základním kritériem výkonnosti v oblasti vědy a výzkumu je počet získaných grantů: 100 80 2004 60

2005 2006

40

2007 20 0

Oblast spolupráce s praxí Rozsah spolupráce s praxí je dokumentován následujícím grafem:

Počet hospodářských smluv na HGF 150

100

50

0 2003

2004

2005

2006

2007



K RITÉRIUM 7: P RACOVNÍCI - VÝSLEDKY 7A

MĚŘENÍ VNÍMÁNÍ

Na základě doporučení hodnotící komise Národní ceny za jakost byl realizován zcela nově i průzkum spokojenosti všech zaměstnanců fakulty (tedy pedagogických, technicko-hospodářských a dělnických profesí). Do hodnocení, opět založeného na principu anonymity a dobrovolnosti, se zapojilo 17 z celkového počtu 206 zaměstnanců fakulty (evidenční stav k 31. 12. 2007). Otázky byly strukturovány do 4 kategorií: A) Obecné údaje B) Spokojenost se spolupracovníky a nadřízenými C) Spokojenost s náplní mé práce (určeno jen pro pedagogy) D) Spokojenost s finančním ohodnocením mé práce. Součástí zaslaného dotazníku byl i prostor pro vyjádření připomínek a námětů ke zlepšení. Ad A) Obecné údaje

pracovní zařazení

počet

pedagogický pracovník

15

pracovník pro VaV

1

THP

1

dělník

0

Na otázku č.4 – Vyjádření spokojenosti se svým současným povoláním respondenti odpověděli následovně: a) Jsem spokojen(a) a neuvažuji o změně pracovního místa – 11 osob b) Jsem spokojen(a), ale v horizontu asi 3 let chci místo změnit – 3 osoby c) Nejsem příliš spokojen(a), ale o změně místa prozatím nezvažuji – 3 osoby d) Nejsem vůbec spokojen(a) a hledám si nové místo - nikdo



Ad B) Spokojenost se spolupracovníky a nadřízenými OTÁZKA

Průměrné hodnocení

Vedení HGF usiluje o zlepšování vzájemných vztahů v kolektivu…..

2,24

Jsem spokojen(a) se svým přímým nadřízeným nadřízeným a domnívám se, že řeší problémy na pracovišti (např. mezilidské vztahy, pracovní podmínky, organizaci práce apod.)

2,35

Vedení fakulty mi poskytuje dostatek prostoru k vyjádření a realizaci mých aktivit (podporuje iniciativu zaměstnanců)…

2,18

Vedení fakulty podporuje můj odborný (profesní) růst…

2,12

Ze strany vedení fakulty jsem často nucen(a) dělat něco, s čím se neztotožňuji…

2,71

Personální politiku fakulty (kritéria pro přijímání nových zaměstnanců a kritéria pro prodlužování pracovních pracovních smluv stávajícím zaměstnancům) považuji za správnou…

1,89

Vedení HGF usiluje o zlepšení podmínek pro práci (materiální, časové, organizační a jiné)

2,53

Ad C) Spokojenost s náplní mé práce (určeno jen pro pedagogy) OTÁZKA


Výuka

2,2

Vědecká činnost – řešení grantů, výzkumných záměrů apod.

2

Doplňková činnost – práce pro průmysl (HS)

2,27

Publikační činnost

2,87

Ad D) Spokojenost s finančním ohodnocením mé práce

OTÁZKA


Finanční ohodnocení zaměstnavatele považuji považuji za adekvátní k rozsahu vykonávané činnosti.

2,12

Způsob stanovení pohyblivé složky mzdy považuji za správné a objektivní.

1,47

Kolikrát se Vám za poslední dva roky změnilo osobní ohodnocení?

0x 5 osob 1x 4 osoby 2x 7 osob 3x

1 osoba

Pilotní projekt průzkumu názorů jednotlivých zaměstnanců fakulty zmapoval aktuální stav v této oblasti. Vedení fakulty bylo s výsledky seznámeno a považuje je výchozí srovnávací hladinu pro průzkumy prováděné v následujících letech.


7B


UKAZATELE ČINNOSTI A VÝKONNOSTI VE VZTAHU K PÉČI O PRACOVNÍKY

Důležitým měřítkem výkonnosti je struktura pedagogického sboru z hlediska jejich kvalifikace.

Struktura pedagogického sboru HGF

150 100

profesoři docenti odborní asistenti

50 0 2003

2004

2005

2006

2003

2007

2004

2005

2006

2007

počet

%

počet

%

počet

%

počet

%

počet

%

odborní asistenti

86

64

86

63

89

63

92

66

93

66

docenti

26

19

29

21

29

21

27

20

29

21

profesoři

23

17

22

16

22

16

20

14

18

13

celkem

135

137

140

139

140

Z výše uvedených údajů je patrné, že kvalifikační struktura fakulty je dlouhodobě stabilní, podíl odborných asistentů činí cca 65 %, podíl docentů cca 20 % a podíl profesorů činí cca 15 %. Pouze v kategorii profesorů lze vypozorovat dlouhodobý trend mírného poklesu podílu, což by mohlo mít negativní dopad na budoucí akreditace a reakreditace především oborů pro habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem. Vedení HGF reagovalo na tento negativní trend sestavením seznamu pracovníků, kteří mají předpoklady pro splnění kritérií profesorského řízení a tito pracovníci byli osloveni přímo děkanem fakulty a vyzváni k aktivnímu naplnění zbývajících (dosud nesplněných) kritérií tak, aby bylo možné zahájit jejich profesorská řízení v časovém horizontu maximálně dvou let.

Vývoj průměrné mzdy Vývoj průměrné mzdy na fakultě lze dokladovat vývojem průměrné mzdy z hlavní činnosti a celkové průměrné mzdy za všechny příjmy: Průměr z hlavní činnosti

Průměr ze všech příjmů

2003

100%

114%

2004

128%

139 139%

2005

142 142%

162 162%

2006

169 169%

175%

2007

181%

188%

Rok



Z tabulky je patrný významný nárůst platů na fakultě v posledních čtyřech letech.

Odchody zaměstnanců V následující tabulce jsou zachyceny počty pracovníků, kteří odešli z fakulty:

Rok

Důchod a úmrtí

Ostatní

Celkem

2003

5

8

13

2004

5

1

6

2005

10

5

15

2006

7

8

15

2007

5

12

17

Vzhledem k průměrnému počtu zaměstnanců HGF se fluktuace pohybuje na úrovni asi 5%

Podíl pracovníků účastnících se stravování Škola dlouhodobě poskytuje zaměstnancům možnost závodního stravování ve vysokoškolské menze. V roce 2007 z celkového počtu 193 zaměstnanců HGF využívalo této možnosti 162 zaměstnanců, tj. 84 %. V meziročním srovnání to znamená nárůst o 11 pracovníků, resp. o 5 %.

Podíl pracovníků s příspěvkem školy na penzijní připojištění Škola od roku 2006 poskytuje zaměstnancům i příspěvek na penzijní připojištění. Z celkového počtu 193 zaměstnanců fakulty jich v roce 2007 využilo této možnosti 150, tj. 78 %. V meziročním srovnání to znamená pokles o 12 pracovníků, resp. o 7 %. Tento pokles lze vysvětlit odchody do důchodu zaměstnanců, pro které bylo toto připojištění atraktivní, a naopak nástupem mladých zaměstnanců, kteří tuto možnost zatím jen zvažují.



K RITÉRIUM 8: S POLEČNOST - V ÝSLEDKY 8A

MĚŘENÍ VNÍMÁNÍ

Hornicko-geologická fakulta se ve své činnosti od roku 2006 ve větší míře zaměřila na oblast komunikace s veřejností (Public Relations) ve snaze posílit kontakt s odbornou i laickou veřejností, ovlivňovat jejich názory a podpořit pozitivní vnímání fakulty ve vztahu ke společnosti. Toho důkazem je přijaté motto: …studium v souladu s přírodou, které se pravidelně objevuje na všech prezentačních a propagačních materiálech HGF a stalo se i ústředním heslem v rámci tzv. Dnů otevřených dveří pro potenciální studenty fakulty a jejich rodiče v Ostravě a Mostě, reklamní kampaně na propagaci studia apod. Jedním z konkrétních výsledků „komunikace a působení na veřejnost“ je nárůst počtu studentů, který v rámci VŠB-TU Ostrava patří za poslední dva roky mezi nejvyšší. V roce 2006 to bylo v porovnání s rokem 2005 o 24,5%, v roce 2007 ve srovnání s přecházejícím rokem o dalších 8,5%.

2007

2006

počet studentů k 31.10. daného roku

2005 0

1000

2000

3000

4000

5000

Zaměstnanci fakulty se také (téměř pravidelně) objevují jako odborníci v pořadech České televize a Českého rozhlasu. Mediální výstupy (tisk, rozhlas a televize), korespondence s firmami, prezentace fakulty na pracovních workshopech a konferencích a zprávy o pracovních návštěvách zástupců firem a vládních představitelů jsou po analýze shromažďovány a uschovány jako podklad pro další komunikační aktivity. Přestože není možné zcela objektivně posoudit, jaký vliv má činnost fakulty na ovlivňování regionální nebo i národní ekonomiky, případně na vývoj míry nezaměstnanosti v kraji, vedení HGF veřejně deklaruje unikátnost propojení přírodovědných oborů s technickými disciplínami a připravenost fakulty aktuálně reagovat na potřeby kraje a celé společnosti. Na základě jednání se zástupci státní správy a samosprávy a rovněž se zástupci firem jsou pak následně připravovány nové studijní obory se specifickým zaměřením na daný region. Toho důkazem je mimo jiné činnost detašovaného pracoviště HGF v Mostě, které se v souladu s požadavky rozsáhlé oblasti se značným stupněm narušení krajiny a velkou mírou nezaměstnanosti specializuje na výchovu vysokoškolsky vzdělaných odborníků v oborech se zaměřením na hornictví, životní prostředí, hospodářskou politiku a správu a v neposlední řadě na geologii a cestovní ruch. Ochrana životního prostředí je neodmyslitelnou a aktivní součástí činnosti Hornicko-geologické fakulty a jejího specializovaného pracoviště – Institutu environmentálního inženýrství. Ve výchově vysokoškolsky vzdělaných odborníků se fakulta v rámci strukturovaného třístupňového studia obecně zaměřuje na environmentální inženýrství, komerční inženýrství, technologie a hospodaření s vodou, environmentální biotechnologie a minerální biotechnologie. Zaměstnanci fakulty a institutu rovněž úzce spolupracují s MŽP, komunikují se zástupci města a kraje, případně průmyslových firem a dle specifikovaných požadavků se přímo formou grantů podílejí na výzkumu, vývoji a aplikaci technologií, šetrných k životnímu prostředí. Ať už se jedná o likvidaci ekologických zátěží z minulosti, odpadů, řešení problematiky znečišťování půd, vod a ovzduší apod. Z celé řady specializovaných grantů jmenujme alespoň:



•

Výzkum možnosti získávání oxidů titanu z minerálních surovin a odpadů po jejich těžbě a úpravě.

•

Systematická metoda analýzy bezpečnostních rizik souvisejících s výstupem metanu z podzemí.

•

Výzkum a vývoj modulového systému pro tvorbu aplikací využitelných v oblasti integrovaného vodního hospodářství.

Institut environmentálního inženýrství rovněž zajišťuje výuku předmětů s environmentální tématikou v jiných oborech na fakultě, např. v Komerčním inženýrství, Systémovém inženýrství v oblasti surovin nebo Geovědním a montánním turizmu. Významnou činností fakulty v oblasti ŽP je také zajišťování spolupráce s odbornými institucemi u nás i v zahraničí, např. Evropský akademický seminář ve spolupráci s EIPOS při TU Dresden. K dalším aktivitám fakulty na podporu ochrany životního prostředí v rámci široké veřejnosti patří i aktivní účast a spolupořadatelství projektu Den země. Tím vedení fakulty deklaruje podporu širokých aktivit města Ostravy a Moravskoslezského kraje. Na fakultě je rovněž zaveden systém třídění odpadů. Žebříček technických fakult – Lidové noviny 6.2.2008

6. února 2008 publikovaly Lidové noviny v rámci samostatné přílohy porovnání technických škol na základě kritérií, dosažených v roce 2007. Hornicko-geologická fakulta se umístila v celkovém hodnocení na druhém místě z 23 hodnocených fakult veřejných VŠ. Dosažené hodnocení: INDEX 1 – zájem o fakultu 96% (4. pořadí) INDEX 2 – výběrovost fakulty 83% (5. pořadí) INDEX 3 – konkurenceschopnost 82% (6. pořadí) INDEX 4 - celková úspěšnost absolventů 94 % (6. pořadí).



Zaměstnanci i širokou veřejností je rovněž pozitivně hodnoceno, že součástí areálu VŠB–TUO je moderní a veřejně přístupný sportovní komplex, umístěný přímo v centru vysokoškolského areálu. Ten zásluhou svého technického zázemí a vybavení, snadnou dostupností různými dopravními prostředky od kola až po speciální autobusové linky v současnosti umožňuje provozovat na dvě desítky sportovních odvětví a konají se zde i významná mistrovská utkání. Součástí kompaktního areálu jsou také velké parkovací plochy pro zaměstnance, studenty i náhodné návštěvníky. Svoje zázemí zde má i Vysokoškolský sportovní klub VŠB-TU Ostrava. Sportovci především z řad studentů školy reprezentují svoji Alma Mater v soutěžích nejrůznějších úrovní od 1. ligy až po státní reprezentaci. Velmi oblíbené především u zaměstnanců školy a fakulty jsou relaxační a posilovací cvičení a rekreační aktivity. Hornicko-geologická fakulta se může pyšnit tím, že mezi její studenty patřili a patří i významní reprezentanti a vrcholoví sportovci České republiky. Za všechny jmenujme alespoň stříbrného olympionika ze zimních olympijských her v Turíně v roce 2006 a vítěze Světového poháru z roku 2007 Lukáše Bauera. Zaměstnanci HGF se vedle studentů rovněž aktivně účastní tzv. Sportovního dne VŠB-TUO, pravidelně vyhlašovaného rektorem školy. Novinkou od roku 2006 je také pořádání reprezentačních plesů, koncertů a výstav pro studenty, zaměstnance i veřejnost v prostorách nové Auly univerzity. Velmi oblíbený je rovněž filmový klub Akademik v kině Vesmír. Účelovým zařízením Hornicko-geologické fakulty Vysoké školy báňské-Technické univerzity Ostrava je Geologický pavilon prof. Františka Pošepného. Byl otevřen v září 1989 a pojmenován po prof. F. Pošepném, který je považován za jednoho z tvůrců světové ložiskové geologie. V Geologickém pavilonu jsou soustředěny a vystaveny mineralogické, petrografické, paleontologické sbírky a sbírky nerostných surovin. Geologický pavilon tak plní pedagogickou, vědeckovýzkumnou a všeobecně vzdělávací funkci. Vedle vysokoškolských studentů je přístupný také studentům středních a žákům základních škol, stejně jako široké odborné a laické veřejnosti. Na rozvoji sbírek se podílely celé generace pedagogů, studentů a absolventů geologických kateder Vysoké školy báňské-Technické univerzity Ostrava. Významná část sběrů pochází také z darů průzkumných a těžebních organizací domácích i zahraničních, stejně jako z výměn mezi domácími a zahraničními akademickými pracovišti. V současné době je vystaveno přibližně 15000 exponátů. V depozitáři sbírek je uloženo dalších asi 55000 vzorků, které jsou využívány pro vědecké a studijní účely. Z prospěšných aktivit zaměstnanců geologického pavilonu pro širokou veřejnost můžeme uvést například pravidelná Mineralogická setkání, která se konají 2x ročně, nebo v rámci rozvojového projektu MŠMT semináře pro učitele geovědních oboru základních a středních škol. V roce 2007 navštívilo Geologický pavilon 4873 návštěvníků a uskutečnilo se zde více než 55 exkurzí pro žáky základních a středních škol a pro hosty školy od nás i ze zahraničí. To je v porovnání s předchozím rokem více než dvojnásobný počet návštěvníků (2006 – 2300 osob) Vedení fakulty považuje vzdělávací činnost za kontinuální proces a snaží se poskytovat vzdělání lidem během celého jejich života, bez ohledu na jejich věk. Proto pro seniory pořádá již několik let Univerzitu III. věku, která je odborně zaměřena na problematiku geologie, planetologie a životního prostředí. Jedná se o dvousemestrální cyklus přednášek, který trvá od října do května. Účastníci kurzu obdrží po absolvování celého cyklu přednášek z rukou představitelů školy diplom HGF VŠB – TU Ostrava.



80 60 40

celkem

20 0 2004/2005

2005/2006

2006/2007

2007/2008

Vývoj počtu studentů U3V

Garantem Univerzity třetího věku na Hornicko – geologické fakultě je přímo děkan fakulty – prof. Ing. Vladimír Slivka, CSc. Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy je dalším účelovým pracovištěm fakulty, který je využíván jak laickou veřejností, tak vysokoškolskými studenty. Mezi širokou veřejností je velký zájem o různé populárně-naučné besedy, cestopisné přednášky, oblíbené jsou i relaxace za doprovodu hudby pod hvězdnou oblohou. V roce 2007 se v rámci hvězdárny a planetária konalo 1214 akcí, kterých se celkově zúčastnilo 51 003 osob. Vedoucí tohoto pracoviště RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D je rovněž pravidelným hostem pořadu České televize – Dobré ráno (relace Astronomické okénko). Cíle a úkoly, související s potřebami a záměry společnosti, životním prostředím, ochranou zdraví a bezpečností práce jsou nedílnou součástí Dlouhodobého záměru HGF na léta 2006-2010. Jsou specifikovány v ročních aktualizacích na základě důsledného zmapování, vyhodnocení a přezkoumání oběma řídícími stupni. Krátkodobé i dlouhodobé souvislosti, týkající se všech zmíněných oblastí, jsou zejména specifikovány pro oblast vědy a vzdělávání v Dlouhodobém záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol na období 2006-2010 MŠMT a jeho každoročních aktualizací. Tyto základní dokumenty jsou vedením Hornicko-geologické fakulty podrobně analyzovány a na jejich základě a na základě dokumentů dalších významných institucí, zejména Rady vlády ČR pro výzkum a vývoj, je prováděna každoroční aktualizace vlastního dlouhodobého záměru.

8B

UKAZATELE ČINNOSTÍ A VÝKONNOSTÍ

Potřeby jednotlivých průmyslových subjektů a vývoj nezaměstnanosti jsou vedením HGF velmi pozorně sledovány a vyhodnocovány. Na základě zjištěných poznatků jsou prováděny aktivní změny v nabídce studijních programů a oborů, které mají přímou vazbu na naplňování politiky a strategie jednak fakulty, jednak regionu. Z konkrétních potřeb moravskoslezského regionu uveďme požadavky OKD a.s. na nové absolventy a jejich znalosti v souvislosti se zásadní modernizací těžby černého uhlí na Ostravsku, nebo výchovu vysokoškolských odborníků v nových „technicko-medicínských“ oborech. Tento projekt je připravován ve spolupráci se zdravotnickými zařízeními a farmaceutickými firmami Moravskoslezského kraje. V rámci projektu SYMBIÓZA, společné akce Moravskoslezského kraje, Statutárního města Ostrava, Úřadu práce v Ostravě a Infocentra VŠB-TU Ostrava na dotazy zaměstnanosti absolventů HGF a dalších fakult školy odpovědělo více než 100 subjektů z více než 15 odvětví. Ve většině případů se jednalo o soukromé firmy (více než 2/3 respondentů) a dále o nadnárodní společnosti. Okolo 80% respondentů uvedlo zájem spolupracovat s Hornicko-geologickou fakultou (příp. VŠB-TU Ostrava) v rovině osobní spolupráce a všichni respondenti z činností, kterých by se případná spolupráce mohla týkat, uvádělo vedení a garance diplomových prací. Dalšími variantami byly: podílení se na externí výuce, oponentura, vedení monotematických seminářů, odborné stáže studentů nebo exkurze. V minulém roce respondenti zaměstnali okolo 850 čerstvých absolventů VŠ, z toho absolventi VŠB-TU Ostrava tvořili více než 30%. HGF se na uvedeném počtu podílela 7%.



Z provedeného rozboru rovněž vyplynuly silné a slabé stránky absolventů. Respondenti hodnotili známkou 15 (1=nejlepší, 5=nejhorší) podle svých zkušeností, jak VŠ připravila absolventy pro praxi a následně pro jednotlivé fakulty navrhovali zlepšení v těchto oblastech:

1) Teoretická připravenost: připravenost: (první číslo uvádí průměrné hodnocení za všechny vysoké školy v Moravskoslezském kraji, v závorce je uvedeno hodnocení VŠB-TUO) byla ohodnocena průměrnou známkou 1,2 (VŠB-TU Ostrava 1,6, nejlépe hodnocenou byla Hornickogeologická fakulta).

2) Speciální znalosti oboru: byly ohodnoceny průměrnou známkou 2,4 (VŠB-TU Ostrava 2,2).

3) Praktické dovednosti: dovednosti: byly ohodnoceny průměrnou známkou 3,4 (VŠB-TU Ostrava 2,8), nejméně doporučení ke zlepšení v této oblasti obdržela Fakulta elektrotechniky a informatiky a Hornicko-geologická fakulta.

4) Jazykové znalosti: byly ohodnoceny průměrnou známkou 3,4 (VŠB-TU Ostrava 3,0).

5) Práce s PC: PC: byla ohodnocena průměrnou známkou 1,2 (VŠB-TU Ostrava 1,6, nejlépe hodnocenou byla Hornickogeologická fakulta a Fakulta strojní). Nejméně doporučení ke zlepšení v této oblasti obdržela Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství, Fakulta strojní, Hornicko-geologická fakulta a Fakulta bezpečnostního inženýrství.

6) Znalosti v oblasti práce s lidmi: byla ohodnocena průměrnou známkou 3,4 (VŠB-TU Ostrava 2,9).

7) Znalosti v oblasti organizace a řízení: byly ohodnoceny průměrnou známkou 3,2 (VŠB-TU Ostrava 3,1). Nejméně doporučení ke zlepšení v této oblasti obdržela Fakulta bezpečnostního inženýrství a Hornicko-geologická fakulta. Z uvedeného průzkumu vyplynulo, že okolo 80% respondentů uvedlo zájem spolupracovat s Hornickogeologickou fakultou v osobní rovině (nejčastěji při vedení a garanci diplomových prací), 20% jinou formou a nikdo z respondentů spolupráci s HGF nezamítl úplně. Významná je i skutečnost, že více než polovina z dotázaných firem a organizací vidí možnost spolupráce také při vytváření předpokladů pro tvorbu nových pracovních míst na základě spolupráce na tematických úkolech praxe. Dalšími variantami pak byly: podílení se na externí výuce, oponentura, vedení monotematických seminářů, podílení se na koncepci odborných předmětů, odborné stáže studentů nebo exkurze. Respondenti rovněž potvrdili, že absolventům fakulty budou prioritně nabízet pracovní místo odpovídající vystudovanému oboru. Významný je i fakt, že pouze 40% z nich bude nabízet pracovní místo příbuznému oboru. Absolventi jednotlivých fakult tak byli u respondentů dle absolutního počtu zaměstnáni v tomto pořadí: FS, FEI, EkF, FMMI, HGF, FAST a FBI. Vedení HGF dbá na preventivní školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na dodržování bezpečnosti práce v laboratořích, požární ochrany, školení řidičů, hospodaření s nebezpečnými chemickými látkami a odpady a mnoha dalších. To se týká nejenom zaměstnanců, ale i samotných studentů, kteří se v rámci výuky pohybují v laboratořích fakulty. I oni jsou důsledně proškolováni z pravidel bezpečnosti práce, požární ochrany a poskytování první pomoci. Zásady BP jsou současně přímo umístěny na webových stranách fakulty, takže jsou kdykoliv lehce dostupné. Pozornost je rovněž věnována revizi elektrických zařízení a spotřebičů a kontrole funkčnosti přenosných hasicích přístrojů. Záznamy o školeních, revizích a kontrolách jsou evidovány u vyčleněných zaměstnanců kateder. Fakulta jakožto součást VŠB-TUO přímo nenakupuje od dodavatelů jednotlivé druhy energie. Proto je hlavní směr sledování jejich spotřeby korigován a systematicky sledován z řídícího stupně – školy. Za všechna přijatá opatření jmenujme například zateplení budovy rektorátu (a rovněž sídla HGF) s cílem výrazně snížit



spotřebu tepla, nový systém rozvodů elektrické energie a podobně. Rozhodně nezanedbatelným příspěvkem k úsporám energií je zaměstnavatelem realizovaná výluka provozu jednotlivých pracovišť v období mezi vánočními svátky, kdy spotřeba elektrické a tepelné energie klesá na minimum. Z konkrétních aktivit fakulty k politice úspory energie patří nákup přístrojů a zařízení, u kterých je důsledně dbáno na to, aby splňovaly všechny podmínky energetické třídy „A“, průběžná výměna starých a energeticky náročných zařízení v rámci vybavení učeben, laboratoří a specializovaných pracovišť atd. Zcela unikátním a ojedinělým ojedinělým byla realizace projektu vytápění nové Auly VŠBVŠB-TUO tepelnými čerpadly na principu hlubinných vrtů a využití geotermální energie, na které se podílely HGF (geologická část) a FEI (zapojení). HGF také vlastní zkušební laboratoře výzkumného centra hornin, akreditované podle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005. Akreditace byla udělená Českým institutem pro akreditace (ČIA) a má mezinárodní platnost. Do výkonnosti lze zahrnout i skutečnost, že při hodnocení odborných publikačních výstupů japonských akademických pracovišť pracovišť patří zaměstnanci HGF k nejčastěji uváděným spoluautorům v letech 2002 až 2007 v oblasti přírodních věd. 2006--7) Uplatnění absolventů VŠ na pracovním trhu (absolventi a nezaměstnaní 2006

1400 1200

Absolvent VŠ

1000 800 600

Absolvent VŠ dále studující

400

Nezaměstnaný

200 0 FAST

FBI

FS

FEI

HGF

FMMI

EkF

Národní cena České republiky za jakost ABS


ABS ST

NEZ

MNN

POŘADÍ

VÝVOJ VÝVOJ

FAST

148

29

1

0,8%

28

++

FBI

171

57

3

2,6%

79

++

FS

525

290

6

2,4%

75

-

FEI

488

309

3

2,0%

62

++

HGF

433

171

15

6,6%

136

+

FMMI

233

98

5

3,4%

92

++

EkF

1374

520

38

4,4%

118

+

VŠBVŠB-TUO

3372

1474

71

3,8%

108

++

Vysvětlivky: ABS

absolventi VŠ, kteří v období od 1. 5. 2006 do 30. 4. 2007 ukončili studium

ABS ST

absolventi VŠ, kteří v období od 1. 5. 2006 do 30. 4. 2007 ukončili studium a kteří zahájili další studium na stejné nebo jiné VŠ a byli v něm stále ještě zapsáni k 30. 4. 2007

NEZ

nezaměstnaní absolventi VŠ jsou uchazeči o práci registrováni na ÚP k 30. 4. 2007, kteří úspěšně ukončili školu v předchozím roce

MNN

míra nové neúspěšnosti je vážený průměr nové míry neúspěšnosti z dubna 2007 a nové míry neúspěšnosti ze září 2006

Zdroj: Středisko vzdělávací politiky (http://svp.pedf.cuni.cz)



K RITÉRIUM 9: K LÍČOVÉ VÝSLEDKY VÝKO NNOSTI 9A

KLÍČOVÉ VÝSLEDKY VÝKONNOSTI VÝKONNOSTI

Na úrovni fakulty jsou vedeny záznamy o vývoji základních finančních ukazatelů. Tyto ukazatelé rozhodující měrou ovlivňují způsoby dosahování cílů, které má fakulta stanoveny. Závazným dokumentem je každoroční Rozpis státního příspěvku na vzdělávací činnost, státní dotace na specifický výzkum a financování kapitálových výdajů, který je předkládán v Kolegiu děkana a následně schvalován Akademickým senátem fakulty. Součástí schváleného rozpisu je i rozdělení finančních prostředků na jednotlivé instituty fakulty včetně účelových pracovišť Hvězdárna a planetárium, Geologický pavilón, Detašované pracoviště Most a režijní pracoviště fakulty - děkanát. Základním finančním ukazatelem je celkový příjem fakulty, skládající se ze státního příspěvku na studenta, státní dotace na specifický výzkum, vlastních příjmů z tržeb z prodeje služeb a doplňkové činnosti, komplexní grantové činnosti a darů. Objem těchto prostředků je významným prvkem zpětné vazby, který je průběžně konfrontován s cíli fakulty. Výše neinvestičních prostředků přidělená institutům pro kalendářní rok se odvíjí od schváleného systému hodnocení klíčových ukazatelů výkonu a na základě počtu studentů doktorského studia. Účelovým pracovištím, detašovanému pracovišti Most a děkanátu fakulty jsou finanční prostředky určeny absolutní částkou. Na úrovni institutů a detašovaného pracoviště Most je sledováno čerpání neinvestičních zdrojů a kapitálových výdajů, které mají přímou souvislost s rozvojem studijních oborů a fakulty jako celku.

Mezi dílčí ekonomické ukazatele zařazujeme např. počty jednotlivých grantů vědy a výzkumu (výzkumná centra a záměry z kapitoly MŠMT, účelové prostředky vědy a výzkumu MŠMT a ostatních resortů, granty Grantové agentury ČR a jiné), přínos jednotlivých institutů fakulty za výuku v bakalářských a magisterských studijních programech, tzv. podíl k úvazkům, dále podíl k rozpočtu v minulém kalendářním roce a počet publikací pracovníků daného pracoviště.

rok počet řešených výzkumných záměrů

2004

2005

2006

2007

4

1

1

2

1

1

výzkumná centra

procentní vývoj

2004

2005

2006

2007

počet projektů VaV

100

101

115

139

prostředky z projektů

100

70

130

128 128



Podíl jednotlivých institutů na výuce HGF

Podíl institutů na pedagogickém výkonu HGF

25 20

geoinformatika environmentální inženýrství

15

ekonomika a systémy řízení geodézie a důlní měřictví

10

hornické inženýrství a bezpečnost

5

geologické inženýrství fyzika

0 2004

2005

2006

2007

Mezi ukazatele výkonnosti, které nejsou ekonomického charakteru, zařazujeme zejména počet absolventů bakalářského a magisterského studijního programu, doktorského studijního programu, počet pracovníků fakulty, z toho počet profesorů, docentů, odborných asistentů s vědeckou hodností, odborných asistentů bez vědecké hodnosti, pracovníků vědy a výzkumu, technicko-hospodářských zaměstnanců a dělníků, počet akreditovaných laboratoří, počet patentů udělených zaměstnancům, počet nově habilitovaných docentů a jmenovaných profesorů na fakultě, počet uzavřených smluv s organizacemi a vysokými školami, počet vyjíždějících studentů a pedagogů na mobility v rámci projektu LLP/Erasmus. Tyto výsledky jsou obsaženy v kapitole 6B. V rozhodující míře vykazují ukazatele výkonnosti ve výše uvedených oblastech pozitivní trendy, takže definované cíle fakulty jsou naplňovány.

9B

KLÍČOVÉ UKAZATELE VÝKONNOSTI VÝKONNOSTI

Základní finanční ukazatele týkající se rozpočtu fakulty nejsou veřejně dostupným dokumentem. Přístup k němu mají členové kolegia děkana a členové Akademického senátu fakulty, kteří schvalují skladbu čerpání neinvestičních a kapitálových výdajů. Položky finančních prostředků jednotlivých útvarů fakulty jsou po schválení Akademickým senátem předány vedoucím a tím jsou dány k dispozici všem zaměstnancům pracoviště. S principy a pravidly rozpisu státního příspěvku na vzdělávací činnost, státní dotace na specifický výzkum a financování kapitálových výdajů jsou členové akademické obce a zaměstnanci fakulty seznamováni prostřednictvím svých zástupců v Akademickém senátu HGF.



Vývoj rozpočtu HGF 200 150 neinvestiční investiční z grantů investiční celkem

100 50 0 2004

2005

2006

2007

Poznámka: Smluvní závazky vyplývající z Rozvojových projektů MŠMT a GAČR byly v roce 2005 pokryty z FRIM VŠB-TUO přesto, že změnou účetní metodiky odpisů univerzitě scházelo 60 mil. Kč investičních prostředků. MŠMT však rozhodlo, že státní dotaci na vzdělávací činnost nelze převést na kapitálové výdaje. Proto požadavky fakult na investiční výdaje byly kráceny o polovinu a přiřazeny pod celoškolský rozvojový projekt „Vybavení laboratoří a rozvoj moderních technologií souvisejících s procesem vzdělávání“. Komentář k výpadku investic z grantů: Rok 2006 byl v oblasti investičních prostředků z grantů vysoce nadprůměrný. V roce 2007 nebyly proti roku 2006 investiční příjmy pro Výzkumné centrum (o 4,9 mil. Kč), nižší příjmy z Rozvojových projektů MŠMT (o 600 tis. Kč) a Fondu rozvoje VŠ (o 2 mil. Kč). U grantových prostředků (FRVŠ) v rámci decentralizace byla fakultní kvóta částečně čerpána mimofakultními útvary (CIT). Důležitou součástí disponibilních prostředků rozpočtu fakulty jsou externí zdroje. Jejich rozsah je ovlivňován pozicí fakulty v konkurenčním prostředí poskytovatelů těchto prostředků. V historickém pohledu nebyl tento parametr systematicky sledován. Přesto lze získat orientační vývoj úspěšnosti podávaných projektů. Interpretace vývojových trendů je ztížená faktem, že portfolio poskytovatelů se v čase vyvíjí a v některých případech je soutěž, do které pracoviště přihlásilo projekt, před vyhodnocením zrušena. Vyhodnocování úspěšnosti projektů je součástí reakcí na změnu vnějších podmínek, které často vedou k úpravě nebo změně vědeckovýzkumného zaměření.

90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

ostatní FRVŠ rezortní GAČR mezinárodní

2005

2006

2007

Struktura VaV projektů podle poskytovatelů (počty; sledováno od roku 2006)



70000 60000

ostatní

50000

FRVŠ

40000

rezortní

30000

GAČR mezinárodní

20000 10000 0 2005

2006

2007

Struktura VaV projektů podle poskytovatelů (prostředky; sledováno od roku 2006)

Ostatní ukazatele výkonnosti jsou uveřejňovány ve Zprávách o činnosti fakulty a Zprávách o hospodaření fakulty a jsou umístěny na webu fakulty, kde jsou dostupné široké veřejnosti. Nejrozšířenějším a nejlépe dostupným komunikačním kanálem fakulty je web. V rámci rozvoje informací poskytovaných informačním systémem studentům a zaměstnancům fakulty na straně jedné a okolí na straně druhé byly analyzovány možnosti rozvoje fakultních webových stránek. S výhodou bylo využito nových možností univerzitního informačního systému, kdy v rámci sjednocování grafického stylu fakultních webů byl připraven redakční systém poskytující nové služby, které v původním webu nebylo možné realizovat. Po ustálení vývoje systému a rozhodnutí provést migraci byly v prvním kroku překlopeny podstatné části původního obsahu. Na tomto základě je dnes k dispozici strukturovaná množina informací, u kterých lze jednotlivě definovat cílovou skupinu uživatelů, kteří k ní mají mít přístup. Současně se rozšířil okruh uživatelů, kteří mohou na základě stanovených zodpovědností umisťovat informace do informačního systému. Z uživatelského pohledu je významné to, že pokud již informace v jiných částech informačního systému existuje, není nutné ji zadávat na web duplicitně. Tím je podstatně zvýšena aktuálnost a integrita poskytovaných informací. V rámci průzkumu mezi správci i uživateli je nový web fakulty přijímán pozitivně. Využití finančních zdrojů je sledováno ve správním systému SAP, což je jednotný univerzitní informační systém. V tomto systému je sledováno hospodaření fakulty jako celku přes jednotlivá nákladová střediska až na systém projektů prvků včetně syntetických a analytických účtů. Výše popsaný proces je předmětem kontrolní činnosti pracovníků děkanátu fakulty. Roční výsledky hospodaření jsou projednávány na půdě Akademického senátu fakulty. Všechny čerpané finanční prostředky podléhají podle povahy nabytí kontrolám různých forem a úrovní. Grantové prostředky, příspěvky územně samosprávných celků, dary a doplňková činnost podléhají auditu poskytovatele, jejich dokladování je standardní součástí závěrečných zpráv o řešení projektu, mohou však spadat také do režimu kontrol Finančních úřadů Ministerstva financí a Nejvyššího kontrolního úřadu. Významným trendem fakulty je skutečnost, že při nezvyšujícím se počtu zaměstnanců roste produktivita práce díky vyšším výkonnostem z hlavní a doplňkové činnosti, což je patrné z následujících příkladů (dle údajů platných k 31. 10. 2007):



Počet studentů na pedagoga Rok

2004

2005

2006

2007

Počet studentů

3178

3077

3830

4154

Počet pedagogů

137

140

139

140

Poměr

23,2

22,0

27,6

29,7 29,7

Celkové získané finanční prostředky z grantů v období 2004 až 2007 60000 50000 2004

40000

2005

30000

2006

20000

2007

10000 0

Finanční prostředky z HS HGF 18000 16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0 2004

2005

2006

2007



Z KRATKY AS

Akademický senát

CIT

Centrum informačních technologií

CVT

Centrum výpočetní techniky, dnes CIT

EMIOS

obor Ekonomika, management a informatika v oblasti veřejné správy

EU

Evropská unie

FEI

Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB-TUO

FMMI

Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství VŠB-TUO

FS

Fakulta strojní VŠB-TUO

FRVŠ

Fond rozvoje vysokých škol

GAČR

Grantová agentura České republiky

GIS

Geografické informační systémy

GPS

Global Positioning Systém

HGF

Hornicko-geologická fakulta VŠB-TUO

IGS

Interní grantová soutěž

KD

kolegium děkana

MND

Moravské naftové doly

MPO

Ministerstvo průmyslu a obchodu

MŽP

Ministerstvo životního prostředí

OKD a.s.

Ostravsko-karvinské doly

SMJ

Systém managementu jakosti

STOČ

Studentská technická odborná činnost

SVOČ

Studentská vědecká odborná činnost

SWOT TaRP

čtyři kategorie analytického hodnocení (S = strengths, tj. silné stránky; W = weaknesses, tj. slabé stránky; O = opportunities, tj. příležitosti; T = threats, tj. hrozby). Technický a rozvojový projekt

U3V

Univerzita třetího věku

VaV

věda a výzkum

VR

Vědecká rada

VÚCHEM

Vysokoškolský ústav chemie materiálů

VŠB – TUO

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava

SEBEHODNOTÍCÍ ZPRÁVA

Recommend Documents