ROČNÍK SEDMÝ
ČÍSLO ZIMNÍ
PROSINEC
2016
Vánoční Betlémská světýlka nesou se tmou, na stromech září s oblohou, šedý mráz přírodě korunu strojí, na oknech ledové obrazce zdobí. Pokoj se jehličím s purpurou provoní, Děda Mráz možná i přijede na saních, cukroví na míse a světla svíce, vánoční koledy a salát v míse. V červeném jablíčku uvidíš hvězdičku, po vodě pustíš z oříšku lodičku, popluje daleko, popluje v dál, sváteční nálada zahalí kraj. V srdeční krajině teplo se rozvlní, duše se obalí vánoční nadějí, do očí dětiček vloudí se těšení, tisíce lidiček ukončí běsnění. Podání rukou od srdce jdou, pohledy očí zasněné jsou, lidé se scházejí a šťastní jsou, užij si pohodu Vánoce jdou.
Úvodem Aneta Mynaříková
Vážení čtenáři, je tu závěr letošního roku a s ním i poslední číslo našeho čtvrtletníku Obnovené Soviny v roce 2016. Tentokrát je pochopitelně zaměřen na vánoční svátky, zvyky a tradice. Na tvorbě každého čísla našich Sovin se podílí řada zaměstnanců, kteří je obohacují o zajímavé a často inspirativní příspěvky. Těmto pracovníkům patří za jejich ochotu a úsilí velké poděkování. Snažíme se, aby pro Vás byly obsahově zajímavé a čtivé, aby Vás informovaly o dění v našem domově i mimo něj. Věříme, že každý si v nich najde to své, co ho zaujme, inspiruje nebo poučí. Chtěla bych Vám ze srdce popřát krásné prožití vánočních svátků a do nového roku spoustu sil a zdraví a především mnoho dobrých lidí kolem sebe. Těším se na Vás v příštím roce 2017!
A na závěr si dovolím krátký citát: „Život se žije směrem dopředu a rozumí se mu směrem dozadu.“
Společenská kronika Vítáme nové sousedy: Ladislav Škárka Viera Doleželová Bohumil Nečas Anna Plášková Věra Petrů Vlasta Lišková Jaroslav Potůček Jaromír Sklenář Bohumil Macháček Oldřiška Pytelová Milada Mikulášková Josef Mikulášek
06. 10. 2016 13. 10. 2016 17. 10. 2016 20. 10. 2016 01. 11. 2016 02. 11. 2016 11. 11. 2016 23. 11. 2016 01. 12. 2016 02. 12. 2016 09. 12. 2016 09. 12. 2016
† † † † † † † † † † † † †
28. 09. 2016 28. 09. 2016 07. 10. 2016 20. 10. 2016 01. 11. 2016 11. 11. 2016 20. 11. 2016 20. 11. 2016 25. 11. 2016 26. 11. 2016 03. 12. 2016 05. 12. 2016 20. 12. 2016
Odešli z našich řad: Zdeňka Borešová Anna Petlachová Vlasta Plchová Marie Nesrstová Miroslava Pitková Rudolf Málek Miroslav Mačat Marie Rozsívalová Anežka Filoušová Jiří Sedlák Emilie Kocmanová RNDr. Jitka Kolářová Františka Voráčová
Ze života SENIOR Centra
Pečení v dílnách pracovní terapie
Oslava 14. výročí SENIOR centra
Svatomartinská tvořivá dílna
Zdobení vánočních stromečků
Oslava narozenin našich obyvatel
Pečení vánočních perníčků
Mikuláš
Vánoční jarmark
Perník napříč staletími Iveta Hájková, Romana Mišurcová S nadsázkou můžeme říct, že v okamžiku, kdy si pračlověk ochutil první placku medem a kořením, byl perník na světě. Bez nadsázky můžeme dodat, že perník nás provází už od starověku. Již starověcí Egypťané totiž pekli sladký žitný chléb, do nějž přidávali med a spoustu koření včetně pepře. Z něj pramenil i název peprník. Když ve 14. století doputoval přes německé země na české území, vznikl z peprníku perník. Každá perníkářská rodina měla svůj vlastní tajný recept na zaručeně nejlepší perníkové těsto. Namíchání toho správného koření bylo malou ukázkou alchymie. Není bez zajímavosti, že perníkové těsto se nechávalo odležet několik měsíců, dokonce i let. Zadělání vyžadovalo fortelného muže, který dlouhé hodiny těsto hnětl. Silné paže byly zapotřebí také k propracování uleželého těsta. Naši předci si pochutnávali i na plněných pernících. Náplň tvořily mandle, oříšky, džemy i kandované ovoce. Tvary i zdobení perníků měly svoji symboliku, která přetrvala i do dob, kdy náročné vtlačování těsta do dřevěných forem bylo nahrazeno jednodušším vypichováním tvarů. Tvary perníků odnepaměti podléhaly módním trendům a odrážely společenský i náboženský život. Mohli jste se tak zakousnout do zpodobnění nejrůznějších králů i světců. V době třicetileté války byli hitem jezdci na koních, kavalíři i dámy. Od 18. století se objevují i zvířecí motivy, stále častěji také srdce, miminka, panenky, vláčky, ryby, andělé, svíčky, hvězdy, květiny velikonoční vajíčka. V 18. a 19. století získaly oblibu tzv. drůbežky. Šlo o prostorové hračky z perníkového těsta. Jednotlivé díly byly spojovány řídkým, žitným těstem celý výrobek se následně sušil v peci a barvil. Na jarmarcích se prodávaly drůbežky ve tvaru kolébek, kočárků a domečků. Ovšem pozor, drůbežky byly určené jen k hraní, ne ke konzumaci. Také v našem domově pečeme společně s obyvateli každý rok voňavé perníčky. Na některých si pochutnáme u kávy a některé si nazdobíme a poslouží nám jako vánoční výzdoba. DOBROU CHUŤ, KRÁSNÉ VÁNOCE A VŠE NEJLEPŠÍ DO NOVÉHO ROKU 2017 VÁM VŠEM přejí kostičky IVETA a ROMANA
Staročeské Vánoce Petra Musilová
Jak vypadaly staročeské Vánoce? Víte, jak vypadaly staročeské Vánoce? Tak především svátečnímu hodování předcházel půst, který se přísně dodržoval po celý advent. Štědrovečerní hostina bývala z celého roku nejbohatší. Dodržovala se spousta zvyků, které měly zabezpečit hojnost i zdraví a šťastný život rodiny po celý rok.
Štědrovečerní menu a stůl v dávných časech Štědrovečerní menu vycházelo z toho, co bylo doma k dispozici – co se v létě urodilo, vypěstovalo, usušilo a uskladnilo. Ryba se na něm začala objevovat až v 19. století, do té doby byla považována spíš za jídlo postní. Dostatek jídla na štědrovečerní tabuli byl zárukou blahobytu v příštím roce, přebytky hodování se dávaly dobytku, kořenům stromu v zahradě a studni. Předkové tento den neobědvali, drželi půst, aby jim Šprechta údajně neprovrtala břicho, a také proto, aby uviděli pověstné zlaté prasátko. Vyhlíželi na nebi první hvězdu – ta byla znamením, že mohou usednout ke slavnostní večeři. Ubrus, který se prostíral na štědrovečerní stůl, se z magických důvodů nesměl sejmout až do Štěpána. U štědrovečerního stolu měl sedět sudý počet lidí. Nohy stolu se spínaly řetězem, což přinášelo soudržnost a celistvost rodiny v příštím roce. Provaz, kterým byl stůl obtočen, bránil zlodějům v přístupu do domu. Na stole nesměl chybět česnek, med, svěcená voda, černý kmín – to na ochranu před zlými vlivy. Uprostřed stolu ležel vdolek zdobený šípky a kolem něho po hrsti obilí, máku, hrachu, třeba i deset hromádek. Na Štědrý večer nikdo neměl u sebe žádnou cizí věc – v dalším roce by ho čekala smůla a neštěstí.
Tradiční večeře Večeře se zahajovala společnou modlitbou a poděkováním Bohu za vše dobré, co přinesl i co vzal. Jako první chod se podával hrách. Podle tradice spojoval všechny stolovníky v dobrém i zlém. Hospodyně nejprve odebírala z mísy hrachu po lžíci pro domácí zvířata, potom si podle vážnosti a stáří nabírali ostatní. Následovala polévka pro sílu, čočka, aby byly peníze, kuba, masitý pokrm nebo ryba pro štěstí, zelí na ochranu před zimnicí, knedlík, aby rodina byla stále syta, a trochu ovocné omáčky – muziky, aby nebylo žízně při polní práci. Jako sladká tečka
slavnostní večeře se servírovala vánočka a cukroví. Pila se bílá káva, čaj, pivo, víno či pálenka pro dobré trávení. Od stolu nesměl nikdo vstávat, dokud všichni nedojedli. Hospodář přinášel do místnosti stromeček ozdobený ořechy, perníčky, jablíčky, sušeným ovocem, cukrovím, řetězy a svíčkami. Ten ustrojil tajně během dne. Zapalovaly se svíčky a zpívaly koledy – zpívaly se každý večer, dokud se stromeček neodstrojil. O půlnoci šli všichni lidé do kostela na půlnoční mši.
Melodie Vánoc Radka Sedláková Blíží se pro většinu z nás ty nejkrásnější svátky v roce. Čas dlouhých večerů jako stvořených pro posezení s přáteli. Čas rozjímání a vzpomínek. Zase pečlivě a s citem zdobíme své domovy, tajně balíme dárky a těšíme se na radost obdarovaných. Ještě zbývá napéct alespoň vanilkové rohlíčky a perníčky a linecké, a najednou máme dvanáct druhů cukroví. Všude kolem nás zní koledy a z rádia se linou vánoční songy. A my se občas přistihneme, že si jen tak bezděčně broukáme: ,,Tiše a ochotně purpura na plotně voní, stále voní. Po ní k nám vklouzlo to tajemné kouzlo Vánoc.“ Ke Štědrému dni neodmyslitelně patří Česká mše vánoční, lidově zvaná Rybovka. Jakub Jan Ryba složil hudbu i text. Chtěl zkomponovat českou mši, aby ji lidé rozuměli, ale této skladbě nepřikládal žádný velký význam, byla jedna z mnoha, během padesáti let života jich složil přes tisíc. Když ji psal, bylo mu třicet, měl místo učitele v Rožmitále pod Třemšínem a za sebou nelehké dětství a mládí. Byl velice hudebně nadaný a toužil studovat filozofii, ale jeho otec mu přikázal vzít místo pomocného učitele. Rybovi a jeho ženě zemřelo několik dětí a chudoba se u nich střídala s nouzí. Přesto dokázal Jakub Jan složit jásavou oslavu betlémské události. Nejznámější vánoční písní se stala Tichá noc – Svatá noc. Poprvé zazněla v kostele sv. Mikuláše v Oberndorfu u Salzburku o Vánocích roku 1818. Za varhany tehdy měl usednout její autor, učitel a sbormistr Franz Xaver Gruber, jenomže chrámový nástroj se rozbil, a tak Franz upravil partituru pro kytaru. S trémou v hlase pak svou skladbu zazpíval a druhý hlas přidal autor textu kněz a spisovatel Joseph Mohr. Tichá noc byla přeložena do třech stovek světových jazyků a je zapsána i na seznam kulturního dědictví UNESCO. Hudba jen podtrhuje tu jímavou vánoční atmosféru. Vykouzlí nám dobrou náladu a třeba i úsměv na tváři. Zaposlouchejme se tedy i my do té melodie Vánoc. Vánoce jsou láska v akci. Pokaždé, když milujeme, pokaždé, když dáváme, tak jsou Vánoce. (Dale Evans)
Dárky podle zvěrokruhu Martina Smolíková Ne každý dárek je vhodný pro každého. Aby nedošlo k nechtěnému omylu, stačí Ježíškovi nahlédnout do vánočního horoskopu: Beran 21. března – 20. dubna Je spontánní a přímý, žije v přítomnosti a vše kolem něj ho zajímá. Je „bolestně“ upřímný, ale nikdy to nemyslí zle. Nedokáže se poučit ze zkušeností druhých, avšak má dost energie k získávání zkušeností vlastních. Proto mu darujte encyklopedie, literaturu faktu, mikroskop, historické videofilmy. Býk 21. dubna – 21. května Je to rozkošník, který si užívá života, miluje majetek, je vytrvalý, umíněný, nedá pokoj, dokud nedosáhne svého. Když má vztek, tak už to stojí za to. Proto mu věnujte něco trvalého – zlato, stříbro, tvrdou měnu. Nepohrdne ani starožitnostmi. Blíženci 22. května – 21. června Nepokojní, zvědaví, velmi živí, nestálí, rádi se nechávají unášet fantazií. Nejlepším dárkem pro něj bude poukaz na dovolenou, fotoaparát, knihy o životě slavných – ty čtou velmi rádi. Rak 22. června – 22. července Citlivý, lehce popudlivý, často se bojí okolního světa. Je křehký, zranitelný a nadevše miluje bezpečí a svou rodinu. Rád se vrací do dětství. Pro raka je radost vybírat dárek. Má radost ze všeho do domácnosti – z hrníčků, hodin, servisu, ubrusu, povlečení… Lev 23. července – 22. srpna Odvážný, umíněný, panovačný, s úžasným organizačním smyslem. Nenávidí průměrnost, touží vyniknout a veřejně se projevit.
Radost mu udělá dar, jímž mu dáme najevo, jak moc pro nás znamená (například dopisní papíry s jeho monogramem, kvalitní psací potřeby, drahá aktovka, kapesník či košile s jeho monogramem). Panna 23. srpna – 22. září Přesná, spořádaná, puntičkářská, někdy malicherná a šetrná. Občas jí chybí sebedůvěra, ale vždy je spolehlivá. Mravnost je jí nadevše. Uvítá plánovací kalendář, kasičku, pořadač na doklady, náprsní tašku se spoustou přihrádek na kreditní karty a doklady. Vhodná je kniha Domácí lékař nebo Jakou mám chorobu? Váhy 23. září – 23. října Zrozenci vah milují soulad, nesnášejí spory a intriky, jsou citliví ke svému okolí, milují vše krásné – jedním slovem estéti. Mají smysl pro spravedlnost a vždy se chtějí správně rozhodnout, proto jsou často váhaví. Radost jim udělá keramika, obraz, šperk nebo svícen. Štír 24. října – 22. listopadu Náročný, vytrvalý, má dost energie, je bystrý, kritický, ale těžko se začleňuje do společnosti a rád škodí sám sobě. Miluje změnu, kterou si umí dobře zdůvodnit, klid ho ničí. Skvělým dárkem je nový byt, nová chata, poukaz do lázní, k moři, na parašutistický výcvik. Střelec 23. listopadu – 21. prosince Samostatný, odvážný, občas mravokárce, respektuje zákony a morální pravidla, touží po exotice, vše dělá prudce a s nadšením, má rád pospolitost. Největší radost mu udělá rodinná sešlost a nejlepším dárkem je víkendový pobyt kdekoliv, rád všechno pozná a dlouho nikde nevydrží. Kozoroh 22. prosince – 20. ledna Není přesný, je zdrženlivý, přemýšlivý, nesmělý, není prospěchář, ctí morálku, je vytrvalý, nic nebere na lehkou váhu. Je ctižádostivý, upíná se na daleké cíle. Skvělým dárkem budou hodinky, hodiny, budík, kalendář, ale také poukaz na masáž, relaxační koupel či relaxační hudba, špatně se uvolňuje.
Vodnář 21. ledna – 20. února Idealista, který miluje klid. Potřebuje mít životní cíl, nerad je k něčemu nucen, nemiluje konflikty. Je klidný, má rád vše nové a moderní. Uvítá filosofickou knihu, módní oblečení, módní boty, doplňky, ale radost mu udělá i něco nového do bytu, například kávovar. Ryby 21. února – 20. března Zrozenci ryb jsou vnímaví, pružní, vyrovnávají se s každou situací, bývají přecitlivělí, chápaví, rádi poskytují druhým služby, jsou ovlivnitelní, touží po teple. Potěší je vlněný pléd, ručně pletený svetr, měkký župan, krásná hudba, přírodní kosmetika či hodnotná kniha (nejlépe encyklopedie).
Vánoční příběh Petra Musilová Kdysi za jednoho mrazivého Štědrého večera seděl zamyšleně muž u krbu, ve kterém plápolal oheň, a přemítal o významu Vánoc. „Pro Boha nemá cenu, aby se stal člověkem,“ uvažoval. „Proč by všemohoucí Bůh měl trávit svůj drahocenný čas s někým, jako jsme my? A i kdyby, proč by se chtěl narodit zrovna ve stáji? Ani nápad! Celá ta věc je nesmysl. Kdyby Bůh opravdu chtěl sestoupit na zem, určitě by si našel jiný způsob.“ Náhle muže vyrušil z úvah divný zvuk přicházející zvenku. Přiskočil k oknu a opřel se o rám. Venku uviděl houf sněžných hus, které divoce mávaly křídly a zoufale se plácaly v hlubokém sněhu. Byly jako omámené a pomatené. Zřejmě z vyčerpání odpadly od většího hejna směřujícího do teplejších krajin. Muži jich bylo líto, a tak se zachumlal do teplého oblečení a vyšel ven. Pokusil se zahnat roztřesené husy do teplé garáže, ale čím víc se snažil, tím víc ptáci zmatkovali. „Kdyby tak věděli, že je chci zachránit,“ pomyslel si muž. „Jak je mám přesvědčit, že to myslím pro jejich dobro?“ Tu ho napadlo: „Kdybych se aspoň na chvilku stal taky sněžnou husou a mohl s nimi mluvit jejich řečí, pak by mě pochopily.“ V náhlém osvícení si vzpomněl, že je Štědrý večer, a široce se usmál. Vánoční příběh se mu už nezdál nesmyslný. V duchu si představil prostě vyhlížející dítě ležící v jeslích ve stáji v Betlémě. Už rozuměl vánoční záhadě: Bůh se stal jedním z nás, aby nám naší řečí mohl sdělit, že nás miluje, že nás miluje právě teď a že mu jde o naše dobro.
Dobrovolnictví v SENIOR centru Blansko Ivana Drábková Pátého prosince nenaděluje pouze Mikuláš. Celosvětově si také připomínáme mezinárodní den dobrovolnictví, který vyhlásila Organizace spojených národů už v roce 1985. A pokud to zatím nevíte, i SENIOR centrum Blansko jednu dobrovolnici má. Stručně se tedy představím: jmenuji se Ivana Drábková a jsem studentkou navazujícího magisterského studia oboru Sociální pedagogika a poradenství na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Je mi 23 let a pocházím z Klepačova u Blanska. Ve volném čase se věnuji dvěma skautským družinám malých Světlušek a Vlčat v oddíle Lovci na Klepačově. Mezi mé záliby patří četba, kresba a malba, studium anglického jazyka a působím také ve studentském spolku Pedagogika Brno. Jako dobrovolník jsem začala v SENIOR centru působit v lednu 2015 a od té doby mě můžete pravidelně potkávat každý pátek v dílnách pracovní terapie ve druhém patře. Možná mi to nebudete věřit, ale poprvé jsem přišla do tohoto domova už v roce 2004. To mi bylo necelých jedenáct let a společně se svou třídou jsme přišli pro obyvatele zahrát představení Mrazík, ve kterém jsem zářila jako čarodějnice baba Jaga z budky na kuří noze. Tehdy jsem samozřejmě neměla ani tušení, že za dalších deset let vstoupím do Domova pro seniory znovu, tentokrát však v roli úplně jiné – v roli praktikantky. A protože se mi tu zalíbilo, rozhodla jsem se stát dobrovolnicí. Nyní se blíží konec druhého roku mého působení v SENIOR centru Blansko, ráda bych se touto cestou s vámi krátce podělila o své pestré zážitky. Všem s hrdostí říkám, že dobrovolnictví je můj koníček. Prostřednictvím této zkušenosti jsem získala spoustu nových zkušeností, které bezpochyby mohu zúročit v budoucím profesním životě. Dobrovolnictví mi rozšířilo obzory, pomohlo mi propojit teorii, kterou znám ze školy, s faktickou praxí. Je to činnost nesmírně inspirativní, často se mi stává, že odcházím z dílen plna nových nápadů a zážitků. To vše obklopuje dobrý pocit, že pomáhám. Ne nadarmo se totiž říká, že dáváním člověk i přijímá. Pokud se mi podaří někoho potěšit,
zpestřit mu dopoledne nebo někoho rozesmát, považuji to za jednu z největších odměn, které se mi může dostat. Závěrem bych chtěla poděkovat vedení domova a jeho zaměstnancům za poskytnutí této příležitosti k osobnímu rozvoji, za odpovědi na mé zvídavé otázky, za podporu. Nemenší dík patří také obyvatelům, kteří se odhodlali mě pustit do svých životů, a myslím, že mě již berou za součást týmu. A na úplný konec bych ještě ráda připojila myšlenku, kterou o dobrovolnictví často slýchám a která v jedné větě postihuje jeho celou podstatu: dobrovolník vykonává svou práci zadarmo ne proto, že by byla bezcenná, ale proto, že je k nezaplacení.
Osobnosti Blanenska Aneta Mynaříková
Milada Musilová – Parmová * 14. únor 1912, Blansko † 24. leden 1996, Praha Blanenská rodačka, sólistka ND v Praze. Na přání rodičů studovala dvouletou obchodní školu Obchodní a živnostenské komory v Brně. Pokračovala ve hře na klavír a ve zpěvu. V roce 1929 byla přijata na brněnskou konzervatoř a její pěvecké oddělení absolvovala v roce 1935 s vyznamenáním. Jako studentka konzervatoře s velkých úspěchem zpívala s blanenskými ochotníky v operetách. Poprvé vystoupila 20. října 1934 v brněnském Zemském divadle v roli Papageny v Mozartově Kouzelné flétně. Po ukončení studia zpěvu na konzervatoři pokračovala ve studiu na klavírním oddělení u prof. Ludmily Tučkové. Dojížděla také do Prahy k prof. Doubravce Branbergerové a studovala u ní zpěv. V dubnu 1936 přijala angažmá v operním sboru ostravského divadla, kde působila devět let. Za tu dobu např. nastudovala Mařenku a Esmeraldu v Prodané nevěstě, Karolínu ze Dvou vdov, Jitku v Daliborovi, první žnečku v Libuši, Barče i Vendulku z Hubičky, Blaženku z Tajemství a jiné. Ze světového operního repertoáru to byla Blondy v Mozartově Únosu ze Serailu, Zerlina v Donu Giovannim, Violetta ve Verdiho Traviatě, Gilda v Rigolettu a mnoho dalších rolí. Poprvé vystupovala pohostinsky v Národním divadle v Praze v roce 1937. Když po osvobození v Praze vznikla nová operní scéna Velká opera 5. května, stala se její členkou. V roce 1948 došlo ke sloučení s operou Národního divadla. V Praze měla umělkyně možnost plného uplatnění. Rozšířila svůj repertoár o další výrazné postavy ve Fibichově Šárce a Nevěstě messinské, v Kovařovicových Psohlavcích, v Odstrčilově Honzově království, Nejedlého Tkalcích a dalších. Od roku 1962 se věnovala také pedagogické činnosti. V roce 1968 jí byl udělen titul zasloužilá umělkyně a v témže roce byla jmenována Čestným občanem města Blanska. O vztahu k Blansku napsala v jednom ze svých dopisů : „ ...k svému rodnému Blansku mám vřelý vztah. Mládí, které jsem tam prožila, bylo krásné – nezapomenutelné! Také za první herecké a pěvecké krůčky vděčím rodnému Blansku...“.
Naši senioři dělají radost handicapovaným dětem Iveta Hájková, Romana Mišurcová
Velká vánoční krabice byla předána v úterý 20. prosince 2016 paní Bc. Haně Tenorové do stacionáře EMANUEL v Doubravici. Výrobky od našich obyvatel udělaly dětem velkou radost. Děti i zaměstnanci ze stacionáře EMANUEL moc děkují našim obyvatelům a přejí VÁM VŠEM pěkné Vánoce a hodně zdraví do nového roku 2017. Kostičky z DS Iveta a Romana
Novoroční přání Vážení obyvatelé a zaměstnanci, uzavírá se nám další rok a vstupujeme do krásného času - času vánočního. Toto období každého vybízí k tomu, aby se na chvíli zastavil, zapomněl na starosti každodenního života a radoval se z darů, které mu život přináší. Dovolte mi, abych Vám v tomto čase poděkoval za vzájemnou spolupráci v uplynulém roce a popřál krásné prožití vánočních svátků po boku svých nejbližších, ať už kráčejí vedle Vás nebo jsou uloženi ve Vašich srdcích a vzpomínkách. Ať spokojenost a zdraví jsou po celý rok 2017 nablízku nám všem. Rudolf Krejčíř
Vážení obyvatelé, během uplynulého roku nás všechny potkalo mnoho změn. Nalezli jsme nové přátele, potkali nové známé, rozloučili jsme se s několika blízkými lidmi, prožili okamžiky radostné i bolestné… společně nyní stojíme na prahu těch nejkrásnějších svátků – Vánoc. Dovolte mi popřát do nadcházejících svátečních dnů, aby se pro Vás staly nezapomenutelnými - ať už je budete prožívat se svými blízkými v rodinách nebo tady, v domově. Přeji Vám, abychom se všichni dokázali radovat z blízkosti hodných lidí nejen v čase klidu, radosti a pohody, ale i během dnů všedních. Často totiž zapomínáme v neustálém shonu na běžné maličkosti, kterými můžeme potěšit sebe i druhé: úsměv, pohlazení, poděkování. Naše tváře jsou mnohdy pod tíhou starostí a zdravotních problémů smutné, zamračené a ustarané. Do roku 2017 nám všem tedy přeji pevné zdraví, optimismus, toleranci, trpělivost a sílu zvládat společně vše, co nás čeká… Za kolektiv pečovatelek Marie Vintrová
Uplynul opět další rok a nastává čas vánoční. Čas, kdy lidé mají k sobě blíž, čas lásky a vzájemného porozumění. Přejeme všem nejen k Vánocům, ale i do celého nastávajícího roku 2017 to nejlepší, abychom dobrou vůlí, úctou jeden k druhému a hlavně vzájemným porozuměním dokázali překonat vše negativní, co nám život přináší. Věřte, že potom všechno bude přijatelnější a každý den bude tak nějak prozářený tím životodárným sluncem, pro všechny tolik nezbytným.
Spokojené vánoční svátky a mnoho štěstí v roce 2017.
Přeje úsek zdravotní a rehabilitační péče.
Tím nejkrásnějším dárkem k Vánocům, není co se zlatem třpytí…. Je to úsměv, láska, pohlazení….
Krásné Vánoce a šťastný nový rok všem uživatelům a zaměstnancům přeje úsek stravování
Vážení a milí obyvatelé, přeji Vám Vánoce jako z pohádky, nový rok ať prožijete bez hádky, ať se Vám daří jen o dobrých věcech snít ať jste zkrátka šťastní a zdraví, jak to má být!
PF 2017 za úsek sociální péče Jiřina Prátová