·r Obecnicky ZPRAVODAJ ,
v
,
ZARI 2014
Co najdete v Obecnickem zpravodaji: OU • OSLAVY 620 LET ZALOZENI OBCE • SOH • MZS • KNIHOVNA • SLAVO) OBECNICE • ROCNIK 64
Je pondell, pomalu se probinim ze spanku, budika si nefidim, to zafizuje manzelka. Budik zvoni vetsinou 0 nejaky cas drive, aby se dal jeste, jak se fika, dotahnout pupicek. N ormaIne se jeste nejakou minutu povalovat v posteli. Vtom jsem zaslechl zvoneni zvonku otevfenym oknem. Aa, vzdyt uz je konec prazdnin, zase bude zivo ve skole i na ulicich. Ale co ten zvonek? Doslo mi to. Vzdyt my marne v obci novou zvonicku. Soused na svuj domecek - garaz nechal postavit vezicku s menSim zvonkem a ten pravidelne budi okolni obyvatelstvo v sedm hodin. Ted' uz nepotfebuji ani budika. Mam stesti, ze vstavame do prace na sedmou hodinu. Ten kdo vstava drive si zvonku muze uZit take, ale v sedm vecer. Tohle zvoneni mi bohuzel vzdycky pfipomene, ze jsem pfi praci na zahrade propasl vecernicka. Mozna nekdo ze sousedu hartusi, ba i nadava, ale zvonicky pfece na vesnici path Pofad lepSi nez poplasne jeceni klaksonu nebo houkacek aut Ci hlldani domu. Pokud jsem ve vsedni den doma, zvoneni mi v poledne pfipomina, ze mam hlad. NormaIne bych si vzpomnel, az kdyz padam slabosti do kolen, takhle jim alespoii pravidelne. Chtel jsem vlastne psat o skolaccich a konci prazdnin. Zivot nam pfinaSi davny skolni kolobeh, velci skolaci nedavno odchazeli radostne ze zakladky a nyni nasi mall milackove radostne startuji sve pravidelne vzdelavani a my pravidelne rozCilovani. Slysel jsem, ze se ptala prviiacku pani uCitelka: "Videli jste deti, jak se houfuji na dratech vlastovicky, ktery pak
z vas 0 nich neco bude vedet?". J eden se pfihlasil: "To jsou hrozne chytfi ptackove. Jak zacne skola, odleti do teplych krajin". Moudra detska myslenka. A jedna skolni vzpominka na prazdniny, co jsem nekde vycetl. "Reknete mi mill zaci, kdy se pise carka? Ta se pfeci piSe vzdycky, kdyz hospodsky pfinese pivo, ne?" Proc vzpominka na prazdniny? No protoze tech carek pratele bylo, jen si take vzpomeiite. My pfi poznavani novych krasnych tras na Treboiisku jsme carky ani nepocitali, platili jsme az na konci pobytu. Ale carky jsme si mohli delat za ta nova poznani. Trasy krasne pfipravene, slunicko, obcerstveni, jihoceska krajina. A coz poznani, ze podle mapy jezdi jen troubove, ze nohy a zada po par kilometrech navie boll jen netrenovane, a prdelka ze boll uplne vsechny i kdyz jezdi na gelovYch sedlech a s vypolstrovanymi kalhotami. A tak ja jsem si z Treboiiska dovezl krome zaplacenych carek jeste otlaceny zadecek a knizku od hospodskeho. Z te vam obcas neco budu psat. Je zajimava a 0 rybnicich. A z prazdninovYch pffuod jen jednu. 0 telefonu. Komupak z vas se podafilo z mobilnfuo telefonu udelat houpacku? Ja to dokazal, vypadl mi z kapsy tak sikovne, ze zustal viset ve dvefieh auta, a pak staCilo prudce zabouchnout dvefe. Pote jsem zjistil, ze z houpacky se neda volat. ZaIohovane kontakty jsem ztratil i v pocitaCi pfi aktualizaci programu. Tak se nezlobte, ze vam nevolam. Vy vsak muzete zavolat a udelat si carku.Carku dobreho skutku a ja si vas uloZim. bs
~ ~
OPERACNi ZIVOTNI
PROGRAM PROSTRCDI
•
EVROPSKA
UNIE
rondsoud,"no,,1
I
ProvQ(lu,
"du,h,piicodu
Obecnice - Obnova mah~hoVeskeho rybnika CZ.1.02/6.4.00/13.20326
Oslauy 620 let zaloieni obce a sjezd rodcikil - 26. a 27. 7. 2014 Foto Miroslav Marsalek
Obec Obecnice provadf V ramci udrzby krajiny obnovu maleho veskeho rybnfka. Realizacf stavby dojde k odbahnenf rybnfka, dale bude zpevnena navodnf strana hraze a nove bude vybudovan bezpeGnostnf preliv a vypustnf objekt. Na projekt je poskytnuta podpora na spolufinancovanf v ramci OperaGnfho programu Zivotnf prostredf z prostredku Statnfho fondu zivotnfho prostredf CR ve vysi 1 912 385 KG.Celkove naklady na projekt Ginf 2754126 KG.
11 K OSLAVAM
_ 620 LET...
Jestejednou se vracfm k letosnim oslavam 620 let zalozeni obee a sjezdu rodaku, ktere probehly ve dneeh 26. 7. a 27. 7. Rad byeh na tomto miste podekoval vsem, ktefi se na prubehu podileli. Za pfipravu vystavy fotografii a povidani nad kronikou p. VySinove, Jendovi Zelenkovi, Katee Sefflove a Bohousovi Svobodovi. Podekovani patfi Davidu Musilovi a jeho kolegovi od hradni straze, ktefi spolu s nasimi hasiCi phpravili dustojne ucteni pamatky padlyeh v prvni svetove v8.leeph pokladani venee. Podekovani patfi p. Alene Kadleeove, ktera pfipravu a prubeh oslav zajisfovala po administrativni stranee. Josefu Hudeckovi, ktery prubeh oslav a sjezd rodaku doprovazel slovem. Jardovi Krejcimu za sobotni ohnostroj. Podekovani eelemu zastupitelstvu obee za pfipravu a zdarny prubeh oslav. N elze zapomenout ani na ucinkujici, Telovyehovnou jednotu Slavoj Obeeniee za zorganizovani pratelskyeh fotbalovyeh utkani, Divadelnimu souboru Skalka za ukazku z divadelni hry Lueerna, Hance Polakove a vsem ostatnim, ktefi pro nas zatanCili Staroceskou besedu, kynologlim z Drahlina a jejieh Ctyfnohym svereneum, Lad'ovi Frydlovi a jeho kamaradum modelarum, ktefi pfedstavili sve modely i s jejieh mistrovskym ovladanim. Velke podekovani patfi obeeniekym hasicum, zvlaste za jejieh nocni fontanu, ktera byla dustojnym zakoncenim prveho dne oslav a ktera sklidila velky uspeeh, a dale za nedelni pTipravu peny pro deti, pro ktere to byl velky zazitek. Podekovani patri take reditelee MS pani Barove a rediteli ZS panu Kadleeovi za to, ze umoznili rodakum, aby se mohli podivat, jak vypada prostredi skolky a skoly, ktere navstevuji deti z Obeeniee a okoli. 0 to, ze bylo mozne se svezt na kobiru tazenem konmi, se postarala Aneta Chladova. Dik patti i rodine PavIa a Milana Stamberkovyeh, ktefi pro sjezd rodaku pfipravili dustojne prostfedi zrekonstruovaneho salu Staroceske hospody a zajistili obcerstveni pro rodaky.
Podekovani Martinu Sirotkovi a vsem, ktefi mu pomahali zajisfovat obcerstveni ph oslavaeh na koupalisti. Uznani a dik patfi obeeniekemu rodaku p. Frantisku Kubinovi, ktery se svym peveekym souborem zprijemnil sobotni setkani rodaku. Za to, ze bylo ph oslavaeh ph cern si zazpivat a zatancit vdecime Josefu Janouskovi ajeho Toulave Kapele, ktera nas provazela sobotnim dnem a nasledne v nedeli, kdy pod jeho vedenim zahraIa k posleehu Rozmitalska Venkovanka. 0 to, ze si budeme moei oslavy v budouenu phpomenout se postaral Frantisek Gahler, ktery vse po oba dny peclive nafotil a zdokumentoval na kameru. Podekovani patTi item, ktere jsem zde nejmenoval, ale svoji pomoe vyjadhli napriklad tim, ze zapujCili fotografie na vystavu, podileli se na uklidu obee pred oslavami a v prubehu oslav a mnoho dalsfch, kteTi nebyli videt, ale bez kteryeh nelze zadnou takovouto akei zrealizovat. Josef Karas, starosta
INFORMACE
0
do be a miste konani voleb
Volby do Zastupitelstva Obecniho uradu Obecnice a Senatu Parlamentu Ceske republiky se uskutecni:
• v patek dne 10. Hjna 2014 od 14.00 hodin do 22.00 hodin a • v sobotu dne 11. rijna 2014 od 08.00 hodin do 14.00 hodin Mistem konani voleb do Zastupitelstva Obecniho uradu Obecnice je mistnost ve Spolkovem dome v Obecnici. V prfpade konani II. kola voleb do Senatu PCR se tyto uskutecni: - dne 17. l'fjna 2014 od 14.00 hodin do 22.00 hodin a - dne 18..fijna 2014 od 8.00 hodin do 14.00 hodin. V pffpade konani II. kola voleb do Senatu PCR volie obdrii hlasovad Iistky ve volebni mistnosti ve dnech voleb.
___________ ,
"
ODHALENY PAMATNIK
11
,
OBECNICKYCH SKAUTU
V nimci oslav 620 let obce byl odhalen pamatnik obecnickych skautu a skautek u Spolkoveho domu. V pflstim Zpravodaji chceme pokracovat v povidani 0 historii skautingu v Obecnici a v tom dnesnim si muzete pfecist povidani, ktere zazniHo 26. cervence ph odhaleni: Vazeni pfateM skautingu, zastupitele obce, brath a sestry, obecniCti rodaci, vazeni pfitomni, vitam vas u odhaleni pamatniku, jenz bude vzpominkou na skauty a skautky, ktefl zalozili v obci junackou organizaci, a ktefi v roce 1945 zacali v Obecnici deti i mladez vychovavat v duchu skautskych tradic. Jejich prospesna a zasluzna prace byla nejprve nedobrovolne pferusena po roce 1948 a pote, po obnoveni Cinnosti Junaka v roce 1968, byla znovu nedobrovolne pferusena v roce 1970. Po dlouhe dobe, skoro dvaceti let, byla po roce 1989 v obci znovu skautska organizace obnovena. Pametni deska byla vytvofena vYtvarnikem a skautem Vladimir em Pecharem - Plutem puvodne pro obecnickeho patriota a skauta Zdenka Tesafika po jeho nahlem umrti. Tento pamatnik vsak bude vzpominkou nejen na nej, ale bude vzpominkou na vsechny obecnicke skauty a skautky, ktefl zde v oddilech svuj skautsky zivot prozivali. Vzpo-
0
A SKAUTEK
minkou na zakladatele a prvnllio vudce oddilu Zdenka Kopacka - Alana a vsechny ostatni, ktefi po roce 1945 zde pusobiIi, ale bude take vzpominkou na Jirku Smrcka Rikiho a ostatni, ktefi organizaci v roce 1968 obnovili. Nasim phinim je, aby v case budoucim se nasli jim podobni, ktere cinnost obecnicke junacke organizace znovu v obci obnovi. Vazeni naSi obecnicti junaCti brath a sestry, vazime si vas! prace pro skautske hnut! i odkazu, ktery jste nam zanechali, nezapomeneme na vas. Cest vas! pamatce. bs red.
Vystava fotografii a kronik
ve Spolkovem dome
Pro velkg zajem a uspech vgstavy fotografii a kronik se bude tato vgstava opakovat. Vystava se uskutecni ve dnecb 5. - 7. 11. 2014 vidy od 9.00 do 17.00 bod in ve Spolkovem dome.
Pfitomno: 13 zastupitelu, omluven 1 zastupitel, 0 hostu Volba komisi: Navrhova: p. Moserova, p. Hronkova - OZ souhlasi, overovatele zapisu: p. Vohradsky, p. Oktabec - OZ souhlasi Zprava overovatelu z minuleho zastupitelstva: p. Petrari., pi Novotna - bez vYhrad Informace starosty: Ve stredu 17. 9. zacne vYstavba kanalizace v Oseci, nejdrive se bude delat osazovaci nadd. Probihaji prace na Malem veskem rybru1m- hniz je zhutnenajilem, musi bYt hotovo do 30. 11. 2014, sediment lze vozit pouze na skladku do Bratkovic (maji na to povoleni). Obec ziskala dotaci na multifunkcni hhste, celkova cena je 9 043 tis. Kc, dotace cini 7 666 tis.Kc, musi byt hotovo do 31. 5. 2015. Desateho zari probehlo vyberove fizeni na vYstavbu vodovodu v Oseci - vYstavba bude provedena za obecni penize, dotaci na tuto akcijsme nedostali, celkova cenaje 3 900 tis. Kc bez DPH. Vyberoveho rizeni se zucastnily 3 firmy, nejlevnejsi byla firma Sindler. Vodovod se bude delat protlakem, aby nas nikdo nemohi napadnout, ze jsme zneuZili dotaci na vYstavbu kanalizace. V patek 12. 9. byly provedeny opravy komunikaci - vYtluky. Na minulem zastupitelstvu bylo informovano, ze pani Koukolova podala stiznost na Ministerstvo vnitra na postup zastupitelstva ph reseni sporu 0 pozemek za domem sluzeb. Zaver Ministerstva vnitra zni, ze nebyl shledan nezakonny postup obce. Byla podana zadost 0 dotaci na zastreseni skoly. Volby do obecnich zastupitelstev probehnou 10. - 11. 10. 2014, OZ bere na vedomi. Informace 0 pfijatych rozpoctovYchopatfeni c. 5, 6, 7 - rozpoctova opatreni jsou pfilozena k zapisu (k nahlednuti na OU), OZ bere na vedomi.
Zadost 0 zmenu UP obce - p. Kunes, jedna se 0 pozemek u cesty smerem na Drahlin (pole), OZ nesouhlasi se zmenou UP (13x proti). Zadost 0 prodej pozemku c.p. 274/2 - 49 m2 a 274/3 - 44 m2 Kurkovi, pozemek je oplocen, jedna se 0 dorovnani skutecneho stavu, OZ schvaluje zamer prodeje. Souhlas s bezuplatnym prevodem pozemku c. p. 973/1 - jedna se 04/168 pozemku, cast pozemku u bytovek (bJ'valych STS), OZ souhlasi s bezuplatnym prevodem. Souhlas s phjetim dotace a uzavfenim smlouvy na multifunkcni hriste, spoluucast obceje cca 1400 tis. Kc, OZ souhlasi s phjetim dotace. Souhlas s ulozenim sedimentu na kompostarnu (fizenou skiadku) do Bratkovic (ZD Sadek), sediment z Maleho veskeho rybnika, smlouva z roku 2008, OZ souhlasi s ulozenim sedimentu. Souhlas s demolici bJ'valych kabin na bJ'valem hokejovem hhsti, odhad max. 189 tis. Kc vc. DPH, na demolici se nevztahuje obddena dotace, odpad se bude vozit na skladku Bytiz, OZ bere na vedomi. Diskuze: Pan starosta informoval, ze AOPK se dotazovali, zda ma Obecnice stale zajem 0 umisteni sidla CHKO v Obecnici. Dotaz p. Zelenky ohledne kaceni stromu u Maleho veskeho rybnika. Pani Novotna - navrh k uprave a pi'emisteni kontejneru u COOP Navrh na zbudovani parkovani za pekarnou. Zhodnoceni prubehu oslav 620 let obce. Podekovani p. starostovi a zastupitelum za Cinnost v tomto volebnim obdobi. Usneseni o.Z souhlasi s usnesenim (l3x pro). Zapis pani Markety Svehlova
11...
OBECNICKY ,
SBOR DOBROVOLNYCH
v
HASICU
Zdravim vsechny ctenare Obecnickeho zpravodaje, take tentokrat se muzete docist, co se udalo u vasich hasicu. Vzhledem k tomu, ze jsme uz po prazdninach, je informaci 0 neco vice. Vysledky memorialu Frantiska Housky jste si mohli precist uz v minulem cisle, ja osobne bych chtel podekovat vsem, ktefi se tohoto sportovniho zapoleni ucastnili. Opet se nam podafilo usporadat hezkou soutez a nasim muzum se podafilo ukofistit treti misto, coz pfi rozbezich systemem play-off neni vubec lehke, hlavne pokud se nasi postavi proti silnym masinam. Ve ctvrtek 24. cervence se na nasi hasicarne rozeznela sirena, kterou jsme byli povolani na pozar sklepa ve Lhote u pribrame. Po pfijezdu nasich kluku na misto udaIosti uz bylo v podstate uhaseno. A co vlastne horelo? Pravdepodobne preskocila jiskra od brouseni do otevrene barvy. Proto pokud brousite, davejte si pozor, zda nemate v okoli nejake horlaviny. Tyden po nasi souteZi jsme byli nedilnou soucasti oslav zalozeni obce. Zde jste nas mohli videt po cely den a hlavne pfi naSi vecerni casti programu, kterou byla hasicska fontana na koupalisti. I kdyz chvili pred tim nam nepralo pocasi, my jsme nastesti jiz meli pfipraveny el. rozvody a i zaizolovane. Myslim si, ze kdo pfisel, urcite neprohloupil. Vsem se tato fontana libila a snad se nam ji podari nekdy priste zopakovat. Dekujeme vsem, ktefi se zucastnili a pomohli nam fontanu zrealizovat.
V druhe polovine cervence jste take cast z nas, co momentalne nepracovali na hasicske zbrojnici, mohli videt pfi vyrezavani porostu u Maleho Veskeho rybnika, kte-
ZPRAVODAJ
I Z.Hi 2014
0
OBECNICE ry se v teto dobe uz rekonstruuje. Kdo sel okolo, urCite videl, jaka halda klestu po vyrezani zbyla. Mesic srpen zacal opet vYjezdy. Hned tretiho srpna nam bylo k veceru oznameno, ze od rana chodi po lese dye zeny, ktere se jeste nevratily a ani se na telefonicke volani neozJyajL Byli jsme tedy povolani na jejich hledanL Nastesti se celkem rychle podafilo tyto zeny najit, protoze uz byly docela vycerpane. Proto vzdy se snazte ddet v mistech, kde to znate a hlavne odkud urcite trefite domu. Ono pro cloveka, ktery se ztrati, je celkem vycerpavajici cely den chodit, a tak pokud se yam to stane a jste u nejake cesty ci znamejSiho mist a, pockejte tam. Pfi zavolani pomoci muzete alespon lepe identifikovat misto. Hned druhy den se pres Obecnici prehnala bourka. Bohuzel co cert nechteI, blesk trefil stodolu, ktera nasledne zacala horet. A tak jsme opet jeli. Po prijezdu jsme ze stodoly vystehovali rychle veci a zacali hasit. Nastesti ohen se podafilo celkem rychle zlikvidovat. V noci 20. srpna jsme si vsichni v pohode spali, ale v 0:29 protnula nas spanek opet sirena. Byli jsme povolani na odstranovani nebezpecnych latek, kterou momentaIne byla skvrna nafty, ktera byla od kostela az k hasicarne. Musela se tedy tato skvrna vysusit, aby motoristum nehrozila nehoda. Postupne jsme na hasicarne pfipravovali veci na nove okapy. Bylo potreba zaletovat cilka, ohnout haky, Ci pfipravit kotliky. V patek 5. zari jsme nejdrive museli odstranit okapy stare, poopravit strechu a naistalovat okapy nove. Nastesti jsme meli pujcene leseni, a tak to slo celkem dobre. V patek jsme stihli jen jednu stranu, ale leseni jsme staCili presunout na i druhou a druhy den jsme je dodelali. Vzhledem k zatekani vody na rohu hasicarny jsme je museli jeste opravit. Pfi montazi novych okapu se stihlo i natrit topeni, ktere je sundane kvuli rekonstrukci obkladu. Posledni udaIosti pro tento mesic je opet vyjezd. V patek 12. zari jsme byli povolani opet na odstranovani nebezpecnych ropnych produkty. Jelikoz prselo, tak voda odnasela tyto produkty do kanalizace. Tudiz se musela latka zachytit a pomoci sorbentu vysusit. Pro tento mesic jsem Cinnost vycerpal, vsem preji pokud mozno jeste mnoho slunecnych dnL Petr Zima velitel SDH
____________ MASARYKOVA ZAKlADNI Nase cesta na Hrad Ve stfedu 3. 2014 zarf se vybranf zaei (od druM do devate tffdy) Masarykovy zakladnf skoly Obeeniee zucastnili exkurze na Prazsky hrad. Autobus nas zavezl do Prahy. Vystoupili jsme nedaleko Hradu, takze nas necekala dlouha eesta. Kdyz jsme dorazili na mfsto urcenf, ocekaval nas prislusnfk Hradnf straze, ktery se stal nasfm pruvodeem po eelou dobu exkurze. Ze vseho nejdrive jsme se zastavili u Svatovftskeho ehramu. Nase okouzlenf krasou interieru i vnejsfmi prvky bylo velike. Katedrala si nas zfskala. Jejf delka se rovna deIce fotbaloveho hfiste. Nas pruvodee nam poskytl velmi zajfmave a podrobne informaee 0 teto zajfmave stavbe, ve ktere jsou ulozeny korunovacnf klenoty. Take bylo uzasne, ze jsme se mohli podfvat do mfst, kam se Mzny navstevnfk podfvat nemuze. Tfm mfstem byla kraIovska hrobka, kde jsou pozustatky skutecnyeh ceskyeh kralu. K dalsf prohlfdee jsme zamffili do Prasne veze, kde drive skladovali stfelny praeh. 0 veZi jsme se dozvedeli mnoho podrobnostf a take jsme si prohledli vystavene historieke uniformy a zbrane. Nesmfm zapomenout ani na to, zejsme pozorovali vYmenu strazf doeela zblfzka a prosli jsme se nadhernJ'mi zahradami. Vseehno jednou koncf, a tak pomalu ale jiste konCila i prohlfdka nekteryeh mfst Prazskeho hradu. Cely tento bajecny den byl zakoncen pfehlfdkou motoeyklu, ktere pouzfva Hradnf straz, a take pfehlfdkou pffslusnfku Hradnf straze. Exkurze se veliee lfbila nejen mne, ale i ostatnfm ucastnfkum. Chtel byeh podekovat vsem, kteff nam exkurzi umoznili. Jaroslav Zapletal, IX. tffda
PRISLI
Novi
ZACI
Je tady novy skolnf rok a s nfm i nove tvafe. Prvnfho zari se nikomu do skoly neehtelo, az na jednu skupinu detf. Tou skupinou jsou dnesnf prviiacei. Spolecne jsme je pfivftali do nove etapy zivota. Primo od rodicu je pfevzal pan ucitel Jiri Matejka. Vsiehni jsme zvedavf, jestli se jim u nas ve skole bude lfbit. Budou se ucit v prvnfm patfe budovy matefske skoly, a tak budou mft svUj klid. Doufame, ze se jim ve skole bude dafit. Pfejeme jim hodne radosti z novyeh zazitku. Felix Sramek, Lukas Kovarik VIII. tffda
Polofili jsme ve tiide anketni otazku: Co me 0 prazdninach nejlJice pfeklJapilo? Ze jsem lamal na rybarskem tabofe Louzek rekordy. Prvnf rok jsem mel eelkem pet metru a byl jsem sestnaety. Letos uz jsem mel 9 m 99 em a byl jsem paty. Pffste budu jeste lepsf. Jonas Me nejvfee na dovolene pfekvapilo jfdlo. Neeo jsem si objednal a phsly mi spagety s nejakou muslf a za nf opekane krevety. Moe se mi do toho neehtelo, ale zkusil jsem to. V te musli byl kus hovezfho steaku a krevety byly take vynikajfef. Od te doby pfemlouvam mamku, at mi krevety koupf, ale pfipravuje mi je ta£ka, mamee z nieh nenf dobfe. Tomas V cervenei jsem se lekla, ze se mamka zblaznila. Sarna od sebe fekla: "Co kdybyehom jeli na rafty?" Mamka moe na tyhle akee nenf, tak me navrh pfekvapil. Vyrazili jsme tedy na Vltavu. Sjfzdenf se mi moe lfbilo. Zazitek si budu pamatovat hodne dlouho, protoze to bylo jedno z nejlepsfeh dobrodruzstvf, ktere jsem zaZila. Tereza
SKOlA
11 v Obecnici
Kdyz jsme se vydali na rafty, netusili jsme, ze tam bude tolik lidf. Minuly rok tam skoro nikdo nebyl. A letos? Samy namofnfk. Pfi vyzvedavanf zamluvenyeh raftu jsme zjistili, ze nam jeden ehybf. Nastestf pak jeste jeden dohledali, tak vseehno dobfe dopadlo. Aneta Vraeel jsem se takhle na ehate z ryb a eestou jsem si jen tak zavlacel. Asi po deseti nahozeeh jsem seknul a myslel jsem si, ze jsem chytil bolena. Kdyz jsem dotahl rybu ke bfehu, zjistil jsem, ze je to stika. Moje prvnf. Vytahl jsem ji a mel jsem z nf obrovskou radost. Marek Bylijsme 0 prazdninaeh na soustfedenf s fotbalovym klubem. Nejvfc me pfekvapilo, ze kazde ranG jsme nasedli na kola a jeli 12 km na hfiste, tam potrenovali a zase jsme jeli zpatky do mfsta, kde jsme byli ubytovanf. Obvykle jsme totiz Mhali. Pepa Ph taborove hfe na tema Harry Potter jsem musel splnit ne zrovna pffjemny ukol. Vefte nebo ne, abychom mohli vysvobodit praktikanty, ktere unesl Voldemord, musel jsem se trochu "pos£ourat" ve zbytefch a najft ukryty klfc. Reknu Yam, ze bych tenhle ukol uz nechtel znovu plnit. Karel o prazdninaeh pfijela kamaradka z Prahy. Bylo to super. Cele dny jsme byly jako kaehny ve vode. Jednou kamaradka nepfisla. Bylo mi to divne. Pak se vse vysvetlilo. Sla umYvat plachtu od bazenu, ale jak bylo vseehno mokre, uklouzla, chtela se neceho podriet a spadl na ruku. Zlomila si ji tesne pod kloubem ramena. Adela Poslednf tyden prazdnin jsem byl v golfove akademii. Oznamili nam, ze bude turnaj v Himalajfch. Sli jsme nejdrive na Texas (skupinky), kde jsme byli druzf. Pak jsme sli kazdy sam za sebe a pfekvapilo me, ze jsem to hfiste zahraI v paru a vyhral jsem s vysledkem zfskanym theeti devfti ranami. To jsem opravdu necekal. Filip Poslednf tyden prazdnin probfhal klidne, jenze to by nebyla nase rodina, kdyby se neco nezvrtlo, nebo nas neeD nepfekvapilo. Potom, co jsme se vratili z Krkonos, byl doma zmatek a mnoho poehyb 0 tom, jak se stihnu pfipravit do skoly. Ja jedina byla klidna a myslela jsem si, jak vseehno krasne zvladnu poslednf prazdninovy vfkend.V patek jsem se vzbudila a rozhodla jsem se, ze se pujdu phpravit do skoly. V tom okolo me probehla mamka s obrovskym kufrem a jeste od schodu na me zakficela: "Zabal si. Za dye hodiny odjfzdfme na tfi dny Slovensko!" A tak se stalo, ze jsem si veei do skoly pfipravovala 2. zarf ve 23:00. Adela
Vite, kdo jako prvni objevil... Cokoladu? Byla poprue uyrobena u roce 1819 u touarne zalozene Francois-Louis Caillerem ue Veuey ue Suycarsku. Dynamit? Vynalezl ho Sued Alfred Bernhard Nobel u roce 1866. Elektrieke svetlo? Pruni elektrickou zarouku uynalezl skotsky ucitel James Lindsay u race 1835. Byla napajena z baterie a slouzila jen k osobni potrebe. Koleckove brusle? Pruni koleckoue brusle mel Joseph Merlin, Belgican zijici u Anglii. V roce 1760 prekuapil ucastniky jednoho ueCirku u Londyne. Prijel do salu na koleckouycn brusUch a jdte k tomu hral na housle. Podle knihy Kdo prvnf? Kennetha Irelanda z nakl. Prace (1995) zpracovalyNina Hartz a Veronika Zotkova vrn. tffda
11
_
~::::::::::::::::~::::::: :~~!~~~~~:: ~:~~ ~~:::::::: I:::::::::::::::::: ~ V pondeli 25. srpna se otevrela po letnich pni.zdnimich materska skola. S detmi jsme si vypniveli zazitky z prave koncfcfch prazdnin a vrhli se do prfprav na novY skolnf rok. 1. zaff jsme pfivftali 16 nOvYch kamaradu. Ai se yam mezi nami libf.
KNIHOVNA - SpolkovY dum Obecnice LETNI PRAZDNINY
VE SPOLKOVEM
DOME
Po cele letnf prazdniny, byl ve spolkovem dome pfipraven program pro deti. Program byl celkem nabity a deti mely rozhodne z ceho vybfrat. Na programu bylo napffklad malovanf na kameny, ruzne vyrabenf, turnaj v karetnf hfe prSf, ctenf Ci sportovnf hry. Spousta detf vyrazelo na dovolene a tabory ale nektere zustavaly doma a pfisly se pobavit, neco si vyrobit nebo si zahrat mfcove hry a badminton. Jsem velice rada, ze deti nezustavaly doma u svych pocftacu, tabletu a nasly si cas pfijft se pobavit do spolkoveho domu. V nasf obci byl tento program pro deti po cele prazdniny asi poprve a myslfm, ze mel uspech. Proto bych rada takove programy pro deti pfipravovala i nadale a uz ted' se tesfm opet na nejake to tvofenf.
ROZLOUCENI
S PRAZDNINAMI
Ve Spolkovem dome probehlo 30. 8. 2014 rozloucenf s prazdninami. Pro deti byly pfipraveny souteze, sladka odmena za jejich uzasne vykony, stfelba ze vzduchovky, hudba a opekanf spekacku. DHi dostavaly na kazdem stanovisti kffzky na sve karticky a za ty si potom chodily pro vecne odmeny. NejvetSf zajem v nasem kramku byl samozfejme 0 gumicky na pletenf naramku, coz je letosnfm hitern vsech detf i dospelYch. Nejvetsf napor byl u stfelby ze vzduchovky, kde se deti pfesvedcily 0 tom, jakou majf musku.
Pan starosta nam opet pomahal uddovat ohynek a dohlfzel na deti, ktere si opekaly spekacky. I z okynka se na nas opet usmfvaly dye panenky, ktere se nam staraly 0 obcerstvenf a tak nenf divu, ze bylo opravdu krasne. Myslfm, ze si tento den"deti uzily a pofadne se na zaver prazdnin vyfadily. Podekovanf patff vsem, kdo mi pomohl tento den pro deti uskutecnit. Katefina Sefflova
___________ ZDRAVOTNICKY
KROUZEK
Od fijna 2014 je v planu zalozeni zdravotnickeho krouzku pod vedenim pani Jarky Soukupove. Ve zdravotnim krouzku deti ziskaji informace 0 lidskem tele, teoreticke znalosti a prakticke dovednosti v poskytovani prvni pomoci. V pfipade zajmu 0 tento krouzek se muzete informovat na tel cisle 313 105 842, osobne v knihovne nebo na tel. cisle 605 986 955. Popfipade muzete zaslat email na
[email protected] . V pfipade realizovani zdravotniho krouzku se mohou deti ucastnit souteze v poskytovani prvni pomoci, kterou pofada kazdy rok CCK v Pfibrami. Krouzek by se konal kazdy patek od 14.00 hodin.
11
V pfipade zajmu 0 nejaky kurz nas kontaktujte na tel. cislech knihovny 605 986 955, 313 105 842 nebo osobne v knihovne Obecnice. Kurzy se budou konat pondelky od 17.00 hodin ve Spolkovem dome Obecnice. Prvni kurz zacina v pondell 29. 9. 2014 od 17.00 hodin.
Detskj
koutek SLUNicKO
Od fijna 2014 je ve spolkovem dome opet otevren detsky koutek. DHi si zde mohou zdokonalit sve motoricke schopnosti hrou a ruznymi dovednostmi. Koutek je otevfen Po -Pa od 8.00 - 10.00 hodin. Pfijd'te si pohrat se svjmi detmi do kolektivu.
ZAJMOvY KROUZEK
ANGLICTINA
Od 23.9.2014 se ve spolkovem dome kona zajmovj krouzek pro deti. Promitani pohadek, stolni hry, poznavani pfirody, hrani na hfisti, rucni dilny, kresba Krouzek se bude konat kazde utery od 14.00 - 16.30 hod. V pfipade zajmu, se informujte osobne v knihovne nebo na tel. cislech 313 105 842, 605 986 955. K. Sefflova
V pond ell 22. 9. 2014 od 16.00 hodin se kona ve Spolkovem dome prvni hodina anglickeho jazyka pro zacateCniky. Letos budou hodiny probihat formou opakovaru skolni latky, kterou zaci 3 tfidy proberou ve skole. Cena za jednu hodinu je cca 50 Kc (bude jeste upfesneno na prvni hodine). Hodiny angliCtiny budou probihat po cely skolni rok pravidelne kazde pondell od 16.00 do 16.45 hodin. V pfipade zajmu se muzete kontaktovat na tel cislech 605 986 955, 313 105842 nebo osobne v knihovne Obecnice. Kontaktni osoba Katefina Sefflova. V pfipade zajmu 0 anglictinu pro dospeIe zacatecniky se tez muzete hlasit na vYse uvedenych telefonnich Clslech.
Tvofive
kurzy
s Blankou
Zde je nabidka kurzu ... Pedig, Papirovj pedig, Decoupage, Koralkovani, Encaustica - malovani zehlickou, Fimo, Linoryt - vjroba vlastnich matric + visacky, vizitky, pfanicka, Smaltovani Vanocni dekorace, Powert ex - zde je ale vySSl cena, vaza cca. 20 cm 250 kc, postava 400 kc, Prace s papirem - pfanicka (quilling, embossing, big shot, pergamano aj.) Nesity patchwork, Textilni techniky - tisk, sitotisk, sablonovani, Malovani na hedvabi - mandaly (vitraze) cca. 220 kc, satky na ramech - zde cena 200 plus cena za satek (100 - 200 kc), Vjroba brozi (file, organza aj.) Vjroba gelovych svicek, Vjroba glycerinovych mydel Leptani skla, Prace s dratem (sperky, gizmo spiralky, stromecky, dratovani aj.), ArtyCok.
pro deti zacatecniky
Setkavan{ senioru Mill seniofi. Srdecne vas zveme na spolecne setkavani, ktere se opet kona kazdou stfedu od 14.00 do 17.00 hodin ve Spolkovem dome. Muzete se setkavat se svjmi pfateli, posedet v pfijemnych prostorach spolkoveho domu. Je zde moznost pujcovani knih, stolnich her, po domluve rucni dilny, nebo si je tak popovidat tfeba u caje Ci kavy. DIe zajmu lze zajistit i mensi obCerstveni.
Jak se filo pied rokem 1989 a jak se fije dnes ... Sice ne moc casto, ale pfece jen je nekdy slyset, jak jsme se meli za "totace" dobfe a jak bylo levno. Zkusim v nekolika nasledujicich clancich zjistit, zda bylo skutecne levno. Jak jinak se mohu pokusit 0 srovnani cen, nez porovnanim platu tenkrate a dnes k cenam za potraviny a dalSi zboZi tenkrat a dnes. Udaje, ktere budu pouzivat ve svych clancich, cerpam z ruznych zdroju dostupnych na internetu, zejmena pak udaje Ceskeho statistickeho uradu. Bohuzel se tezko hledaji udaje k urcitemu datu. Napfiklad k urCitemu datu lze zjistit v,Yvojmezd, ale v,Yvojcen je dostupny k datu jinemu. Proto budu trochu prumerovat a trochu zjednodusovat a take trochu zevseobecnovat. Nejde mi 0 pfesna cisla, ale 0 pohled jak bylo. Vzdyi 0 statistice se fika, ze je to "pfesne zpracovani nepfesnych Cisel". NejvetSi problem, ktery v porovnavani citim, je srovnani mezd. Vetsinou se publikuji prumerne mzdy, ale jsou pro ucely srovnani vhodne ? Napfiklad za rok 2010 dosahla v Cesku prumerna mzda 23951 KC.Vyssi mzdu nez 24 001 Kc vsak v Cesku pobiralo pouze 38,8 % zamestnancu. Duvodem je skutecnost, ze prumerna hruba mzda je "nadhodnocena" 0 pfijmy nejlepe placenych zamestnancu. Ve statistice se potiZivapro lepSipfehled tak zvany median. Ja.kf je rozdil mezi prlimernou mzdou a medianem?
Kdyz sefadime uroven mezd a platu vsech zamestnancu od nejvetsi po nejmensi, tak zamestnanec nachazejici se se svou mzdou pfesne uprostfed, pobira median mezd. Median tak tedy vice odpovida pfedstave urovni mzdy "prumerneho" zamestnance. Cesky sen z obdobi po roce 1989 (nellbi se mi terminy revoluce ani pfevrat, protoze dIe meho nazoru k obojimu nedoslo) 0 platech "jako na Zapade" zustava stale v fisi pohadek. Podle Eurostatu (statisticky urad Evropske unie) ma v Cesku nizky plat 18 procent lidi, coz nas sice fadi pfesne doprostfed evropskeho zebficku, median hodinove mzdy byl vsak v Cesku podle bruselskych udaju jen 111 korun. Jak je to s medianem? Cisla vychazeji z roku 2010, jelikoz Eurostat zpracovava tuto studii jen jednou za ctyfi roky. Pokud si uvedeny median hrube hodinove mzdy 111 korun pfevedeme na mesicni plat (v roce 2010 mel prumerny mesic 174 pracovnich hodin), dojdeme k castce 19 314 korun. Podle CSU dosahla za rok 2010 v Ceskuyrlimerna mzda 23 951 Kc. Podle OECD pak median v Cesku pfedstavuje 85,2 % prlimerne mzdy a mel by tak b,Ytpfiblizne ve vYsi 20406 Kc. Rozdil v cislech mohla zpusobit odliSna metodika, ci nezahrnuti mezd zivnostniku a malych firem do v,YpoCtu Eurostatu. PNf;te k udajilm prilmernjch mezd. Tomas Studeny
11
_ LEKAR A VY
/~ (\l~t \J, JI\
Rano se probudite skoro stejne unaveni, jako kdyz jste si sli asi pred 4 hodinami lehnout. S uslim zamacnete budik a odbelhate se do kuchyne uvafit kavu, ktera yam wbec nepomuze. Z poslednieh sil vypravite deti do skoly a vydate se do prace, kterou jste kdysi meli radio Pomysleni na spolupracovniky vas desf. Kdysi jste byli na vsechny kolem mili, ale ted' vsechny kolem nenavidite. Zni yam to povedome? Pracovat az do umoru pusobi na prvni pohled obdivuhodne, ale cim dele to budete takhle praktikovat, tim rychleji vycerpate sve psychicke i fyzicke sHy a pfijde vyhorenf. Ten, kdo dokaze pracovat 18 hodin denne se casto efti jako nadclovek a divi se, proc ostatni nejsou jako on. Ale je to asi tak, jako kdybyste si kapali chilli omacku do oka a chlubili se, ze tu bolest vydrzite. Pfi nadmernem stresu se topite v povinnostech, ale zustavate aktivni a dokazete jakz takz fungovat. Vyhoreni pfipomna spise "vysuseni" osobnosti, ktera zacne pfipominat zombie. Ze jste ve stresu si uvedomujete, pocatecnich fazi vyhoreni si na sobe vsimne malokdo. Ma pet fazi: 1. odhodlan£ - pracujete jako d'as, 2. pfetaien£ - pro udrzeni v tempu potrebujete kofein, cukr, prasky na spanf..., 3. propadan£ - jste sale unaveni, na lidi kolem sebe doma i v praci jste nepffjemni, 4. krize - je yam fyzicky nevolno, tloustnete nebo naopak dramaticky hubnete, mate zachvaty vzteku nebo place, zapominate napr. pocitacova hesla, pin k6dy, jmena dEM... 5. uyhofeni - bez prasku uz wbec nedokazete fungovat. Posledni faze ma jednu vYhodu, horsi uz to byt nemuze. Vas staY se muze jedine zlepsit, ale vsechno zavisi na vas. Vetsina lidi se citi byt otroky svYch hodinek. Je tedy nejvyssi cas skonCit s pocitem stvance. Mate-li pocit, ze yam hrozi vyhoreni, zacnete stirn bojovat co nejdrive, aby vcera uz nebylo pozde. Doporuceni jsou jednoducha a tykaji se zmeny zivotnfho stylu. Rada l. - dobfe jezte. S vyhorenim je casto spojeny narust vahy, a tak zacnete malo jist. Ale sarno hladoveni je stresujici, a pokud telu odpirate potravu, zacne si hroma-
Trenuj svuj mozek a budes genius I I. Tahle skvela kniha pana Johna Woodwarda nas bude chvHi provazet v Obecnckem zpravodaji. Vysla v Kniznim klubu v edici Universum a je plna zajimavych informaef o nasem mozku, smyslech, pameti a mysleni a ukazuje, jak zabavnou formou povzbudit nas mozek k Cinnosti. Kratke clanky z teto knihy berte prosim jako reklamu a inspiraci napriklad pro vanocni darek :-). Mozek je nejuzasnejsi cast! tela. Miliardy mozkovych bunek ffdi vse, co si myslis a co delas vcetne tvYch pohybu, emoci, smyslu, pameti a reci. Cim vie mozek pouzivas, tim lepe pracuje. Tento rebus proveff tvuj smysl pro prostor a kniha nam pomuze potrapit nase mozkove buiiky. Tak zase priste Drsvo
diagn6za "vyhoreniu dit do zasoby tuk. Je tfeba jen vymenit koblihy a tatranky za zdravou stravu plnou ovoce, zeleniny, vlakniny, nezapominat na dostatek tekutiny samozrejme neslazene. Rada 2. - spete, jalwby na tom zauisel vas iivot. Spanek yam pfida roky zivota a ma vetSf vliv na jeho celkovou kvalitu nez hromady penez, exoticke dovolene nebo skvely sex. Nikdy nepracujte na ukor spanku. Pokud nestfhate doma, vezmete si studentku na obcasnou pomoc s uklidem nebo hlidanim deti a v praci odmitejte ukoly, ktere nestihnete v pracovni doM. Stejne jako byste odmitli pracovat v prostredi bez kysliku. Rada 3.- cviCte jen pro radost. Cviceni yam ma pfinaset radost, budete-li se do nej nutit, muze pfinest chronickou bolest, protoze vycerpane telo potfebuje spise odpoCinek. Ale jako prevence vyhoreni je cviceni idealni volba. 4. Vyhledavejte pffjemne situace. Napiste si seznam liili, se kterymi se setkavate, mista, v nichZ se pohybujete a sve obvykle aktivity od zehleni az po pracovni porady. Ke kazde polozce si napiste, jake pocity ve vas vyvolava. Zcela eliminovat ze sveho zivota nepffjemne veci nejde, ale muzete si je alespoii proloZit - bye jen na chvilicku - temi prijemnejSfmi. 5. Planujte toho mene. Mate den rozplanovany na minuty? Tam, kde to jde, zkuste ignorovat hodinky. Ponofte se do cinnosti naplno bez ohledu na to, jak dlouho vamjeji provedeni bude trvat. Nejde 0 vYsledek, ale o samotnou cinnost. Existuje jedno pravidlo, prace yam potrva tak dlouho, kolik casu si na ni vymezite. Date-li si dye hodiny, udelate ji za dye hodiny. Date-Ii si na totez hodinu, zvladnete to taky. Jen je treba se vyhnout snaham 0 dokonalost. Perfekcionismus ke stest! jeste nikomu nepomohl. I ,jen dobre" odvedena prace je dobre odvedena. 6. Vn£mejte pfitomny okamiik. Nesnazte se cas chytit a spoutat. Je to vycerpavajief a nepfinaSf to efekt. Cas ziskate, kdyz budete vnimat naplno vse, co se v dane chvili deje. Zacnete tim, ze pfi chuzi se pokusite vnimat svoje kroky, pfi jidle to, co jite ... Uvidite, jak najednou bez namahy zpomalite. 7. Viinujte si rano. Pokuste se nauCit vstat 0 pul hodiny driv a venovat ten cas sami sobe. Protahnete se, prectete si par stranek zajimave knihy, popremyslejte 0 tom, co ocekavate od noveho dne a pak se teprve na nej zacnete pfipravovat. Vsechno to zni velmi jednoduse, ale velmi dobre vim, jak obtizne je zmenit zaMhany poradek. Rodne sHy a pevne yule nam vsem preje Drsvo s casopisem Moje zdrav£ 9/14
POKLADY STARE CiNY Vystava s timto nazvem probiha do 9.listopadu 2014 v Cisarske konirne Prazskeho hradu. Je velmi pekna a zajimava. Z cinskych muzei je zapujceno a vystaveno 160 predmetu - keramicke nadoby, sosky, nefritove sperky, platidla, zlacene budhisticke plastiky, odevy, vYsivky a dalsi umelecke a remeslnicke vYrobky ad pocatku cinske civilizace az po vladu posledni dynastie. Uprostred vysvy jsou dye originalni postavy vojaku ze slavne terakotove armady. V7stavaje otevrena denne ad 10 do 18 hodin a opravdu stoji za navstevu. E.T.
___________ HVEZDNA
1)
OBLOHA I I.
V roce 2013 vydala pani Eva Holzelova knihu Hvezdnti obloha, prfbehy souhvezdf na severnf obloze, kterou krasnymi obrazky ilustrovala pani Renata PetTiekova. S laskavJ'm svolenim autorky se budou v Obecnickem zpravodaji objevovat uryvky z teto velmi zajimave a etive knihy. " Na obloze lze pozorovat cekem 88 souhvezdi, z nichZ bylo 48 pojmenovano uz ve Starovekem Recku astronomem Klaudiem Ptolemaiem, ktery vypracoval prvni hvezdne mapy. Vetsinou nesou jmena hrdinu, bohu, zvrrat i nestvUr feckeho bajeslovi a jsou mezi nimi dnes jiz notoricky zname nazvy zvifetniku." Pani autorka zpracovala fecke myty vztahujici se ke 37 souhvezdim, jejichZ pfibehy spolu vzajemne souvisi a tak vzniklo 18 povidek. S ohledem na rozsah Zpravodaje je mozna vzdy jen mala uprava z povidky. Zajemci 0 tuto problematiku si ke knize jiste cestu najdou. VeZka medvedice a maZy medved. Kallist6, dcera arkadskeho krale Lyka6na se dostala do lovecke druziny bohyne lovu Artemis pod podminkou, ze zachova sve panenstvi. Byla ale zneuzita Diem, musela druzinu bohyne Artemis opustit a porodila syna Arkada, ze ktereho se stal lovec. Diova manzelka Hera ve zlosti promenila Kalist6 v obrovskou medvedici s krvelaenym pohledem. Ve chvili, kdy se Arkas dostal tvafi tvaf sve matce a chtel medvedici ulovit, zasahnul Zeus a zabranil matkovrazde. Promenil Arkada v maleho medveda a oba pfenesl na oblohu. Souhvezdi Velka medvedice je tfetim nejvetSim souhvezdim na obloze. Vetsi je jen Hydra a Panna. V Evrope je znama spiSe jako Velky vUz. Je tvofen sedmi nejjasnejsimi hvezdami, kterym v Americe fikaji Velka naberaeka.
Nikdy nezapada za obzor a nejlepe je videt od bfezna do eervence. Souhvezdi Maleho medveda je zname spise jako Maly vUz a otaei se kolem severnmo p6lu. PatTi take k obtoenorym tedy cirkumpolarnim souhvezdim, ktera vidime na obloze cely rok. Jeho nejjasnejSi a nejznamejsi hvezdou je Polarka lezici nad severnim p6lem a je znama take jako Severka. Sklada se ze tfi hvezd a meni svoji jasnost, protoze patfi do skupiny tzv. promennych hvezd. Ty pravidelne meni svUj objem, smrs£uji se a zase zvetsuji. Zeme se ph pohybu kolem Slunce kymaci jako roztoeena kaea a jeji osa se vychyluje. Asi za 14000 let se na misto Polarky pfesune Vega ze souhvezdi Lyry a bude zafit jako nejsevernejsi hvezda nad severnim p6lem.
TRIDIT JE NEKDY VEDA Papirove kapesniky. uterky, ubrousky vstup do kontejneru na papir zakazan, sup s nimi do kompostu. U mokreho papiru je celu16zove vlakno jiz znehodnocene a neda se recyklovat. Rolieky od toaletnmo papiru a prolozky na vejce - jsou sice z papiru, ale uz tolikrat recyklovaneho, ze uz to maji za sebou. Papir se muze recyklovat jen 7x, pak uz je jeho vlakno tak kratke, ze uz z nej papir nikdo nevyrobi. .c.D.. DVD, kazety - plastove casti do plastu, zbytek do smesneho odpadu nebo na sberny dvur. Leky. lekovky - zbyle leky do lekarny, blistry od leku do smesneho odpadu, prazdne lekovky do skla. Obaly od kosmetiky - prazdne do plastu, obal od fasenky do smesneho odpadu, plastova tuba od zubni pasty do plastu jen po vyCisteni vnitfku tuby, jinak do smesneho. Hlinikova vieka - hlinik stoji za to udat ve sbernych surovinach nebo ve sbernem dvofe, je recyklovatelnY. Ale pokoveny papir - tfeba saeky od kofeni nebo pokoveny plast uz k obnove neni. Molitan v malem mnozstvi do smesneho odpadu, ve vetsim do sberneho dvora. Polystyren patfi do plastoveho kontejneru. Pokud je ze stavby, musi se z nej odstranit neCistoty (pf. omitka). Stfibrne obaly od susenek a chipsu nepatfi ani ke hliniku, ani k plastum, a tak sup do popelnice. Autosklo, porcelan, keramika, zrcadlo - nic z toho nepatfi do skla, pece si stirn neporadi. Baterie a drobna elektronika - patfi do eervenych kontejneru ASEKOL Guma se nerecykluje. Lino a duralove trubky - nepatfi do plastu, protoze ph jejich zahfati vznikaji nebezpeene zplodiny. A co kdyz to spleteme? Neni to kalamita, na tfidici lince se vse dotfid'uje jeste ruene, ale vhodit schvalne biologicky odpad do papiru je ... Tfidit je veda, ale stoji to za to. Podle Praveho domadho
casopisu 8/14 upravila Evas
Pro Zpravodaj upravila Evas
Imlooooo-
_
STRIPKY Z MEHO VANDRBUCHU Kladska - nas maly kousek 5yYcarska Pokracouani Zamecek dnes slouzi jako ubytovaci zafizeni, ktere provozuji Lesy Ceske republiky, s.p. Lovecky zamecek Kladska, jak je dnes tento hotel pojmenovan, nabizi ubytovani celkem v 17 pokojich s kapacitou 44 lliZek. Ubytovani je mozne i v pfilehlem Loveckem srubu nebo v Restaurantu a penzionu U Tetfeva (drive hostinec U tokajiciho tetreva). Soubor tech to dnes komercnich budov dopliiuje jeste Myslivecka hospudka Na Kladske. Opodal nelze prehlednout dalsi budovu, v niz je dnes zfizen Dum prirody Slavkovskeho lesa, a spravni budovu Lesu CR, lesniho zavodu Kladska, polesi Prameny, ktera byla vystavena v roce 1902. Nadherna pfiroda v okoli Kladske primo vybizi ke kratke prochazce, kterou lze uskutecnit po naucne stezce, ktera je zamerena na biologii, historii a geologii daneho mista. Vede kolem Kladskeho rybnika po okraji narodni prirodni rezervace Kladske raseliny, casti Tajga (133 ha), chranene od roku 1993. Naucna stezka zacina nedaleko od loveckeho zamecku, je dlouha zhruba 2 km a pohodlne se da projit behem 1 hodiny. Stezka byla otevfena pro verejnost 14. zari 1977 a patfi tak k nejstarSim naucnym stezkam na uzemi Ceske republiky. UZ od sveho pocatku byla konstruovana tak, aby ji niohli navstivit i fyzicky mene zdatni navstevnici. Stezka je tvorena piskem sypanymi cestickami a vyvysenYm povalovym chodnikem, je vybavena celkem 14 informacnimi panely, nekolika lavickami, soucasti jsou i detske slunecni hodiny a samoobsluzny audiopanel. Ve sve uvodni casti prochazi pesina otevrenym terenem, ktery byl v duchu romantismu parkove upraven a osazen soliternimi stromy. Na Kladske byl poprve v bYvalem Ceskoslovensku pouzit kultivar jedle stribrne-sede, rovnez jsou unikatni smrky obecne-zlate, a to predevsim svoji velikosti. Na pesinu dale navazuje povaloyY chodnik, u jehoz zacatku je mozne spatht nezvykly utvar, sidlici v korune smrku. Tim je carovenik a jak jsem se z informacni tabulky dozvedel, tak se jedna chomacovitou nebo metlovitou znetvoreninu, ktera je tvorena huste nahloucenymi vetvickami, casto odlisneho zabarveni, tvaru a usporadani jehlic nebo listu. Jejich vznik je vyvolan bud' onemocnenim, ktera zpusobuji rzi, vfeckate houby, roztoCi ci viry, nebo genetickymi mutacemi. V ruznych regionech se tradicne carovenikum pfisuzovala magicka moc, phnasely jak stesti, tak smulu. Vehlo se, ze vznikaji po zasahu stromu bleskem, coz v ojedinelych pfipadech mure byt castecne pravda. Stezka dale pokracuje po obvodu Kladskeho rybnika az k jeho vychodnimu okraji, odkud vyteka Dlouha stoka. Jak uz bylo receno v uvodu, vznik tohoto dila souvisel s dulni tezbou v okoli Horniho Slavkova a Ciste, kde se nachazely jedny z nejbohatsich lozisek cinu v Evrope. Ph stfedovekem zpusobu dolovani bylo zapotrebi znacne mnozstvi vody k pohonu stoup a teznich stroju a vody bylo zapotrebi i na ryzovani a vyplavovani rudy. Zaroveii bylo zapotrebi velke mnozstvi dreva na vydrevu sachet a stol, na stavbu cerpadel, teznich stroju, budov a take na paleni pfi pouziti metody rozvolnovani ohnem. Velkou spotrebu mely i hutni provozy, kde se cinove rudy prazily a tavily. Mohutny rozvoj dulnich praci v oblasti kolem Horniho Slavkova tak na pocatku 16. stoleti pocitil znacny nedostatek vody a dreva. Pres drsnost zdejsi oblasti, zname sil-
nymi srazkami a dlouhYm zimnim obdobim prirodni toky jednoduse nestacily a bylo potreba je posilit svody z vetsi vzdalenosti, zejmena z raselinis£ a horskych potoku v oblasti Kladske. Proto byla v roce 1530 slavkovskym meficem Rossmeislem vytvorena trasa prikopu, ktery byl nazvan Flossgraben, zvany dnes Dlouha stoka. Vlastni prace byly zahajeny v roce 1531 a dokonceny 0 pet let pozdeji. Jiz v teto doM predstavovala stoka mohutne vodni dllO 0 delce 24,2 km. Vzhledem ke konfiguraci terenu slo predevsim o dobre mehcske vedeni praci a uddovani minimalniho spadu (pouhych 35 cm na 100 metru), ktery zajis£oval uspesne dovedeni vody do potfebne nadmorske yYsky. Zaroven byl vsak tok vody pomerne rychly, coz vyzadovaly dopravni podminky. Behem 2. poloviny 16. stoleti se vodni soustava stale zdokonalovala. Byla tvorena obdivuhodnou siti kanalu pres 30 km dlouhou. Jeji soucasti byla i soustava 10 velkych baiiskych rybniku 0 plose pres 7 ha .•Napajela 52 rudnych mlynu, mela 35 mostu a 13 stavidel. Sirka pfikopu se pohybovala kolem 2 m, misty i vice, nektere useky byly vylozeny drevem a v usecich prochazejicich Krasnem a Hornim Slavkovem byla provedena vyzdivka. Z tohoto mista jsem dale pokracoval pres silnici Kladska-Prameny k malebnemu lesnimu rybniku s vyhlidkovym altanem, odkud jsem potom po povalovem chodniku dosel zpet k vychozimu bodu naucne stezky. Pokud byste se chteli dozvedet dalSi informace, tak doporucuji navstivit jiz zmiiiovany Dum prirody Slavkovskeho Iesa, ktery phblizuje navstevnikum pfirodni i kulturni zajimavosti a cennosti zdejSi chranene krajinne oblasti. Provoz domu byl zahajen v letni sezone 2013 a letos jej bude mozne navstivit do 15. fijna. Otevreno je cely tyden mimo pondeli. Tak nevahejte a na'Kladskou vyrazte, podzim zde bude zcela urcite nadhernY. Z cest Vas vsechny zdravi Martin "Parek" Jarolimek
___________
m
':~:J)J
[ Slavoj Obecnice - FLORBAL
~...e
'"
Florbalove mu:zstvo Slavoj Becanov
~
v srpnu jsme se ucastnili turnaje Florbal games Pri· bram, kde jsme vyhrali zakladni skupinu a postoupili jsme do osmifinaIe. Premierove utkani jsme sehrali 7. zafi 2014 - prvni zapas byl s mistry minuleho rocniku - Kentaufi N ovy Knin, s kterymi jsme prohrali 13:3. Branky: Riegel Lukas, Stfeska Jan (Riegel Lukas), Stoklasa Martin (Stfeska Jan). DruM kolo pro nas dopadlo vitezne, a to s Divadlem PYibram 6:4. Branky: Pesl Vit 2x (Neliba Josef 2x), Neliba Josef 2x (Pesl Vit, Tobolic Pavel), Vokurkova Nikola (Dohnal Michal), Dohnal Michal (Stejskal Lukas). 3. a 4. kolo jsme odehrali v sobotu 20. zaYi - prvni zapas s Rosenthal Lions jsme prohrali 0 jediny gal, i kdyz zacatek byl v nas prospech, nakonec vysledek skoncil 6:5. Branky: Pesl Vit 2x, Riegel Lukas 2x (D zel Tomas, Stfeska Jan), Stejskal Lukas (Valach Pavel). Druhy zapas s FBK Milin byl hodne vyrovnany, chybelo opravdu trochu stesticka ©. Vysledek skonCil 3:2. Branva PeU, nejlepU stfelec 3. ky: Pesl Vit 2x (Strniste a 4. kola PFL Fato Martin Malek David). LS
~ Slavoj Becanov: zleva Steiner Frantisek (4), Steiner Pavel (12), StrniSte David (10), Valach Pavel (5), Vokurkova Nikola (15), Riegel Lukas (3), Pesl va (13), Tobotic Pavel (22), Stfeska Jan (11), Stejskal Lukas (9), Uzel Tomas (16) Fata Martin Majek
PFL • sobota 4. rijna 2014 Sportovni hala Pfibram (Plavecky bazen) - Vavex ad 12.00 hadln
Slavoj Becanov - Pirati Pribram ad 15.00 hadln
Brdskej Wentyl - Slavoj Becanov
Jubilea v zti:ii slavili a slavi Miloslava Boh:icova 60 let Marie Kindlova 65 let Drahomira Vackova 50 let Marie Marova 85 let Slavka Kryllova 65 let Vaclav Silhavy 65 let Jifi Jezek 55 let Vaclav Vorel 75 let Zdenek Smrcek 65 let Vaclav Uzel 50 let Jifi Stoces 50 let Jifi Handl 60 let
Vedeni Staroceske hospody V Obecnici dekuje za pomoc pN rekonstrukci salu, a to jmenovite Tomasi Handlovi, Michalu Reznerovi, Petru Zimovi, Martinu Kuchafovi, Petru Jufickovi, Jindru Lukasovi, Jaroslavu Pourovi, Alesi Hladkemu, Janu Duskovi, Martinu Hrozankovi, Janu Lanemu
a blizko Vam MVDr. Josef Rihak Va senator
Jubilea
V
fijnu budou slavit
Marie Nelibova 70 let Anna Kadlecova 60 let Vera Pacholova 65 let Hedviga Uzlova 75 let Vera Kfizova 80 let Pavia Jezkova 50 let Stanislav Koptis 85 let Pavel Jindrak 65 let Pfejeme
hodne zdravi
a pohody
do dalSich
let
Vazeni spoluobcane, pokud nekdo z vas nechce bYt v seznamu uvaden, musf tuto skutecnost nahlasit bude v seZBamu jubilantu poznamenano
na obecnf urad, kde to a redakce jej neotiskne.
Timto se moc omlouvam v minulem zpravodaji uvefejnenemu Pavlovi Krylovi, u ktereho jsem poznamku v seznamu pfehltfdl. Dekuji. red. Bohous Svoboda
m "Rocnik
_ 64" ZDRAVi A VSEM PREJE ZDRAVi
Je to zhruba 51 let, co se nase rodice pustili "do prace" a my v roce 1964 spatfili svetlo sveta. Prvni spolecne zazitky mame z pfedskolnfho veku. V roce 1970 jsme pod vedenim pani uCitelky Petrarlove zahajili studium zakladni skoly. Tato pani ucitelka po dvaceti letech uCila nektere z nasich deti. V pate tffde k nam pfibyli vrstevnici z drahlfnske ctyflete skoly. Tehdy nas bylo ve tfide asi 35. Pocet se menil, nekdo odesel, jini pfisli. V te doM bylo mozne nastoupit na dalM skolu z osme tffdy. To nekteff vyuzili a naopak se k nam vratili Lubos Kopecky a Mirek Srch z hokejove skoly v Pffbrami. Behem devate tffdy jsme byli obzvlaste aktivni a zorganizovali jsme ruzne akce napf. Obecnicka latka, turnaj smfSenych dvojic v badmintonu a zvlaste u chlapcu oblfbena akce volba Miss. Za vydafenou akci jsme povazovali vjezd do skolni budovy s oblfbenymi naklad'aky Ci spor£aky na provazku z nasich pfedskolnich let. Asi jsme byli "trochu" hlucni, protoze nase bujare veseli s nami nesdflel skolnik pan Kubin a pedagogicky sbor nas take nepodpofil.
Zakladni skola byla pro nektere vice, pro nektere mene bezstarostne obdobi. Potom nasledovaly jine skoly nebo uCiliste a po nich vojna pro nekoho kratSf, delSf nebo zadna. Po tomto zivotnim obdobi se zacala casteji schazet skupina osmi spoluzaku, jiz zenaci. V te doM jsme upekli nase prvni rocnikove prase a letos nas ceka prase Cislo 26. Teto vikendove akce se ucastni cele rodiny. Mimo tuto akci kazdy rok vyrazime k Lubosovi Seidlovi do moravskeho Strachotina za vinem a za pracf. Letos byl tento vYjezd zvlaste uspesny. Navstlvili jsme kamarada Honzu v Bflovicfch, kde prave probihala akce Ze sklepa do sklepa. Zde jsme poznali mnoho nasich vrstevniku, z ruznych koutu republiky, kteff se k nam hlasili diky nasim cervenym vestam "rocnik 64". Nase rocnikove vesty prezentujeme i za hranicemi nasi republiky. Jednu vestu 64 jsme vyvezli do zapadni Kanady, kde projela tfi provincie. V tomto roce planujeme sraz celeho rocniku a v pffStim roce, protoze jsme nasetfili nejake penize, nekolik "vetsich" akcf. Rocnik 64 mel to stesti, ze se sesli lide podobneho razeni a nase spolecne setkavani s ruznymi obmenami trva. Nejsme uz tak bujaff a bezedni, vlasu ubylo, prasku pfibylo a na nektere z nas uz volaji dedo. Chceme podekovat nasim rodicum, ze jsme se tak pekne sesli, nasim manzelkam a rodinam, ze nas nasimi nekdy pestrymi zivoty provazely a stale provazeji. Rocnik 64: Vera Berkova, Martina Bergerova, Blanka Gruntova, Ivana Havelkova, Drahomira Klfmova, Vlad'ka
Kofenska, Jana Lukasova, Marketa Lukesova, Irena Mazankova, Hanka Nelibova, Vladimira Pacholova, Marie Pater ova, Hanka Ptackova, Hanka Sedlakova, Hanka Soukupova a Dana VySfnova.
V upominku na skolni rok 1978-79 Petr Cernohorsky, Jiff Hrkal, Frantisek Hieke, Josef Hodys, Miroslav Jezek, Jindfich Kadlec, Lubos Kopecky, Jarda Kubin, Zdenek Lukas, Jarda Novotny, Lad'a Rozsypal, Josef Sirotek, Mirek Srch, Jirka Stoces, Vaclav Uzel, Jarda Vacek, Pavel Vocasek, Jifi Zeisek a Martin Zemek. Za "rocnik 64" M. Zemek
CESKY CERVENY
KRIZ
Zveme dobrovolne
Obecnice
dilrce na
odber krve ve ctvrtek 23. rijna 2014 V
Pribrami