PS08 ELEKTRO MAR, AMS

DOKUMENTACE PRO STAVEBNÍ ŘÍZENÍ Skart. Znak:

Pořadové číslo:

Vedoucí útvaru:

Datum:

Celk. počet A4:

Ing. Jaroslav ORAL

Ing. Jaroslav ORAL

02 / 2014

Kontroloval:

HIP:

Soubor:

Blok:

Objekt / PS:

Stupeň:

Třídící znak:

DSŘ Stavba:

ZEVO – Závod na energetické využití odpadu

Investor:

TEREA CHEB s.r.o., Májová 588/33, Cheb 350 48

Místo stavby: Vypracoval:

Cheb

Vladimír Štěpnička

16

Dipl. Ing. Steffen Zagermann

D2) DOKUMENTACE TECHNICKÝCH A TECHNOLOGICKÝCH ZAŘÍZENÍ PS08 ELEKTRO MAR, AMS TECHNICKÁ ZPRÁVA

Číslo zakázky:

Z 13 06

Archivní číslo:

Index:

D 13 06 04 PS08

A

Číslo výtisku:

Dokumentace pro stavební řízení

TEREA CHEB s.r.o.

OBSAH 1.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

4

1.1

všeobecně

4

1.2

Projektová dokumentace řeší:

4

1.3

Seznam provozních souborů:

4

1.4

Podklady pro vypracování technické dokumentace

4

2.

POPIS TECHNOLOGICKÉHO ZAŘÍZENÍ

5

2.1

Druh prostředí a vnější vlivy

5

2.2

Dispoziční řešení

5

2.3

Manipulace s materiálem

5

2.4

Nároky na pracovní síly

5

2.5

Látková bilance, spotřeba surovin

6

2.6

Množství odpadů a odpadních látek a skládkování

6

2.7

Zvláštní požadavky na montáž

6

2.8

Požadavky na požární signalizaci

6

2.9

Nátěrový systém

6

2.10

Označení

6

3.

TECHNICKÉ ÚDAJE

6

3.1

Výkonová bilance

6

3.2

Roční spotřeba elektrické energie

6

3.3

Napěťové soustavy

6

3.4

Stupeň důležitosti dodávky elektrické energie

7

3.5

Ochrana proti úrazu elektrickým proudem

7

3.6

Ochrana proti přetížení a zkratu

7

3.7

Elektromagnetická kompatibilita

8

3.8

Způsob měření spotřeby elektrické energie

8

3.9

Kompenzace účiníku

8

3.10

Uzemnění, zemní odpor, ochrana před přepětím

8

Únor 2014

Archivní číslo: D 13 06 04 PS08

2/16


TEREA CHEB s.r.o.

3.11

Druhy prostředí

8

3.12

Předpisy a normy

8

3.13

Základní bezpečnostní požadavky

9

4.

KONCEPCE ŘEŠENÍ

10

4.1

Demontáže

10

4.2

Přeložky

10

4.3 Popis okruhů MaR 4.3.1 Měření teplot 4.3.2 Měření tlaků a tlakových diferencí 4.3.3 Měření hladin 4.3.4 Měření průtoku 4.3.5 Fyzikálně chemické měření 4.3.6 Emisní monitoring

10 10 11 11 12 12 12

4.4

Rozvaděč MaR 1RC a 2RC

12

4.5

Vodiče a kabely/kabelové trasy

13

4.6

Hlavní dodavatelé elektrických přístrojů

4.7

Požární bezpečnost

5.

Chyba! Záložka není definována. 14

AMS – EMISNÍ MONITORING

14

5.1

Rozvaděče emisního monitoringu 1RA a 2RA

14

5.2

Odběr plynu

15

5.3

Údaje o měřeném vzorku

15

5.4

Emisní vyhodnocovací systém

15

5.5

Rozpis požadovaných energií

15

5.6

Požadavky na skladování

16

Únor 2014


3/16


TEREA CHEB s.r.o.

1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1.1 všeobecně Předmětem tohoto projektu je dokumentace pro stavební povolení díla spalovny ZEVO TEREA CHEB s.r.o. Účelem provozního souboru PS08 je komplexní zajištění získávání informací o stavu celé technologie pomocí instalovaných senzorů a umožňovat regulaci příslušných obvodů.

1.2 Projektová dokumentace řeší: Projektová dokumentace řeší část MaR a AMS ve stupni DSP – dokumentace pro stavební povolení – technologie spalovny ZEVO TEREA CHEB s.r.o. Bližší specifikace jsou popsány v příslušných oddílech této zprávy.

1.3 Seznam provozních souborů: PS01 Příprava a dávkováni odpadu PS02 Spalovací zařízení a utilizace tepla PS03 Čištění a odvod spalin PS04 Pomocné provozy (kompresorovna, hydraulická stanice) PS05 Energocentrum (parní kotel, točivá redukce, maření tepla) PS06 Elektro VN/NN, napájení rozvodny závodu, dispečerské řízení PS07 Elektro NN, osvětlení PS08 Elektro MaR, AMS PS09 Řídicí systém PS10 EPS

1.4 Podklady pro vypracování technické dokumentace Dokumentace pro uzemní řízení Technická specifikace předmětu díla Technický popis a funkce zařízení Normy ČSN a EN Příkony elektrických spotřebičů a jejich seznam Protokol o určení vnějších vlivů

Únor 2014


4/16


TEREA CHEB s.r.o.

2. POPIS TECHNOLOGICKÉHO ZAŘÍZENÍ Jedná se technologii umožňující energetické využití odpadu převážně charakteru komunálního odpadu. Předmětem projektu je termická degradace převážně komunálního odpadu. Energeticky budou využívány spalitelné části převážně komunálního odpadu (KO) především jeho složky - směsného komunálního odpadu (SKO). Teplo získané realizací projektu bude využito ve stávajícím systému centrálního zásobování teplem (CZT) města Cheb prostřednictvím kotelny Riegerova. Z hlediska centrálního zásobování teplem (CZT) města Cheb se do budoucna s úplným propojením propojení kotelen Riegerova a Nemocnice. Projektová dokumentace je vypracována na cílový stav provozu ZEVO, tj. 2linky. Členění technologického zařízení na provozní celky bude následující:  Příjem, úprava a manipulace s KO (pro obě linky EVO 1 a EVO 2 společné)  Linka EVO 1  Linka EVO 2 Hlavní technologické parametry jedné linky EVO jsou: Roční množství zpracovaného odpadu

10 000 t/rok

Jmenovitá hodinová kapacita

1 250 kg/hod

Počet provozních hodin za rok

8 000 hod/rok

2.1 Druh prostředí a vnější vlivy V souladu s ČSN 33 2000-5-51 ed. 2 bylo provedeno posouzení odbornou komisí a byly stanoveny písemné podklady – protokol o určení vnějších vlivů: Č. protokolu: D 13 06 E POP

2.2 Dispoziční řešení Dispoziční řešení je dáno strojně – technologickou koncepcí a dispozičním řešením.

2.3 Manipulace s materiálem Manipulace s materiálem není předmětem řešení tohoto PS

2.4 Nároky na pracovní síly Dohled a ovládání technologie bude probíhat z velínu technologie. Pochůzková, dozorová a údržbová činnost bude vykonávána vlastními pracovníky provozovatele.

Únor 2014


5/16


TEREA CHEB s.r.o.

2.5 Látková bilance, spotřeba surovin Kromě spotřeby elektrické energie tento provozní soubor nepotřebuje žádné další suroviny.

2.6 Množství odpadů a odpadních látek a skládkování Tento provozní soubor neprodukuje při své činnosti žádné odpadní látky. Požadavky na skládkování nevznikají.

2.7 Zvláštní požadavky na montáž Při montáži a provozu je nutné se řídit platnými normami a doporučením výrobců jednotlivých přístrojů. Žádné jiné zvláštní požadavky na montáž nevznikají

2.8 Požadavky na požární signalizaci V tomto PS nejsou požadavky na požární signalizaci.

2.9 Nátěrový systém Nátěrový systém není předmětem tohoto provozního souboru.

2.10 Označení Dle značení projektové dokumentace budou označeny všechny přístroje polní instrumentace a akční členy v provozu technologie. Způsob označení bude vyhovovat prostředí, ve kterém je označení umístěno. Na jednotlivých přístrojích bude uveden rozsah měření ve fyzikálních jednotkách a výstupním signálu.

3. TECHNICKÉ ÚDAJE 3.1 Výkonová bilance Požadavky na napájení rozvaděčů MaR je uveden v PS07.

3.2 Roční spotřeba elektrické energie Bilance roční spotřeby elektrické energie je uvedena v PS07

3.3 Napěťové soustavy Hlavní použité napěťové soustavy jsou: 1. síť 3/N/PE AC 400/230V ~50Hz, TN-S Únor 2014


6/16


TEREA CHEB s.r.o.

Trojfázová síť s uzemněním jednoho bodu soustavy. Neutrální vodič (N) a zemnící vodič (PE) jsou oddělené. Kostry spotřebičů jsou spojeny se zemnícím vodičem distribuční sítě. Soustava je využita pro napájení zdrojů pro obvody MaR. Označení vodičů: Fázové vodiče: L1, L2, L3; střední vodič: N; ochranný vodič: PE 2. síť 1/N/PE AC 230V ~50Hz, TN-S Jednofázová síť s uzemněným jedním bodem distribuční soustavy. Neutrální vodič (N) a zemnicí ochranný vodič (PE) jsou oddělené. Kostry spotřebičů jsou spojeny s ochranným vodičem distribuční sítě. Soustava je použita pro napájení servisních zásuvkových obvodů. Označení vodičů: Fázové vodiče: L; střední vodič: N; ochranný vodič: PE 3. síť FELV =24V Stejnosměrná síť, žádný bod není uzemněný. Soustava bude použita k napájení ovládacích obvodů, senzorů (popř. akčních členů). Označování vodičů je + (kladný pól) a - (záporný pól).

3.4 Stupeň důležitosti dodávky elektrické energie Tento provozní soubor je zařazen do 2. stupně důležitosti dodávky elektrické energie dle ČSN 34 1610. Dodávka elektrické energie je zálohována nepřerušeným zdrojem napětí 24V (UPS).

3.5 Ochrana proti úrazu elektrickým proudem Ochranné opatření před úrazem elektrickým proudem je dle ČSN EN 33 2000-4. Základní ochrana Základní ochrana (ochrana před přímým dotykem) je realizována: Ochrana základní izolací živých částí. Ochrana kryty nebo přepážkami Ochrana zábranou Ochrana malým napětím Venkovní spotřebiče a senzory jsou chráněny zakrytím nebo zapouzdřením. Krytí všech přístrojů, senzorů a akčních členů musí odpovídat prostředí, kde jsou instalovány. Ochrana při poruše Ochrana automatickým odpojení od zdroje, zesílená dodatečným pospojováním. Ochrana použitím zařízení třídy II nebo s rovnocennou izolací

3.6 Ochrana proti přetížení a zkratu Ochrana proti zkratu a přetížení je řešená vhodně dimenzovanými jistícími prvky. Únor 2014


7/16


TEREA CHEB s.r.o.

3.7 Elektromagnetická kompatibilita Zajištění proti rušení vstupních informací do rozvaděčů MaR bude: 

Zdroje rušení musí být odděleny od rozvaděčů MaR uzemněnou ocelovou deskou (např. stěnou rozvaděče)



Kabeláže které mohou být zdrojem rušení (např. frekvenční měniče) musí být opatřeny stíněním, které je na jednom konci připojeno na PE potenciál nebo podle požadavků výrobce.



Kabeláž pro analogové senzory bude stíněného typu. Stínění bude na straně rozvaděče připojeno na PE potenciál prostřednictvím SH svorkovnice



Trasy pro silové a ovládací (i MaR) kabely budou vedeny v oddělených celoplechových kabelových žlabech. Žlaby budou řádně uzemněny.



V maximální míře omezit fyzický souběh silových a ovládacích kabelových cest

3.8 Způsob měření spotřeby elektrické energie Měření spotřeby elektrické energie není předmětem tohoto PS.

3.9 Kompenzace účiníku Kompenzace jalové složky elektrické energie není předmětem tohoto PS.

3.10 Uzemnění, zemní odpor, ochrana před přepětím Rozvaděče MaR budu připojeny na společnou uzemňovací soustavu. Pro snížení přepěťových špiček bude do rozvaděčů MaR instalována přepěťová ochrana 3. stupně. Stupně přepěťové ochrany 1 a 2 zajišťuje PS07.

3.11 Druhy prostředí Protokol o určení vnějších vlivů byl stanoven komisionálně podle ČSN EN 332000-5-51 ed2 pod číslem D 13 06 E POP Krytí všech spotřebičů musí odpovídat druhu prostředí, kde jsou instalovány.

3.12 Předpisy a normy Projektová dokumentace je zpracována v souladu s předpisy, normami ČSN a EN a vyhláškami platnými v době jejího zpracování, zvláště pak: ČSN EN 61082 Výkresy v elektrotechnice, systém označování ČSN ISO 3864 Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky ČSN 33 2000-3 Stanovení vnějších vlivů ČSN 33 2000-4-41 Ochrana před úrazem el. proudem ČSN 33 2000-4-43 Ochrana proti nadproudům Únor 2014


8/16


TEREA CHEB s.r.o.

ČSN 33 2000-4-47 ČSN 33 2000-4-473 ČSN 33 2000-4-481 ČSN 33 2000-5-52 ČSN 33 2000-5-523 ed.2 ČSN 33 2000-5-54 ČSN 33 2130 ČSN 33 3051 ČSN 33 3210 ČSN 33 3220 ČSN 33 3240 ČSN 34 1610 ČSN EN 60204-1 ČSN EN 60439 ed.2 ČSN EN 60073 ČSN IEC 446 N.V. 378/2001

Opatření k zajišťování ochrany před úrazem el. proudem Opatření k ochraně proti nadproudům Ochranná opatření vzhledem k vnějším vlivům Výběr soustav a stavba vedení Dovolené proudy Uzemnění a ochranné vodiče Vnitřní elektrické rozvody Ochrany el. strojů a rozvodných zařízení Rozvodná zařízení Společná ustanovení pro el. stanice Stanoviště výkonových transformátorů Elektrický silnoproudý rozvod v průmyslových provozovnách Bezpečnost strojních zařízení, Elektrická zařízení strojů-Část 1:Všeobecné požadavky Rozváděče NN Kódování sdělovačů a ovladačů pomocí barev Barevné označování vodičů Požadavky na bezpečný provoz a používání strojů

3.13 Základní bezpečnostní požadavky Při realizaci je nutné se řídit platnými normami ČSN, EN zejména: ČSN EN 50110-1 Obsluha práce na elektrických zařízeních Vyhláška 48/1982 Sb. Část 11 Českého úřadu bezpečnosti práce, kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., které stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí Nařízení vlády č. 362/2001 Sb., o bezpečnosti práce ve výškách. a ostatními souvisejícími předpisy. Při instalaci všech elektrických obvodů, rozvodů a zařízení musí být použity vhodné pracovní nářadí, ochranné pomůcky (ochranné pomůcky zajišťuje zhotovitel ze svých prostředků), a práce musí být provedeny pracovníky s odpovídající elektrotechnickou kvalifikací ve smyslu Vyhlášky č. 50/78 Sb. Vlastnosti jednotlivých přístrojů a kabeláže se nesmí porušit. Přístroje, rozvaděče, polní instrumentace, sdružovací, ovládací a přechodové krabice, vodiče a kabely musí být označeny ve shodě s projektovou dokumentací. Spoje mezi samotnými vodiči a mezi vodiči a elektrickým zařízením musí zajišťovat bezpečný a spolehlivý kontakt. Jednotlivé prvky a přístroje se musí být montovány ve správné poloze, tj. v poloze určené výrobcem. Elektrická zařízení na veřejně přístupných místech musí být označeny výstražnou značkou podle EN 61310-1, která upozorňuje na nebezpečí úrazu elektrickým proudem. Všechna zařízení, která slouží k zajištění bezpečnosti osob, musí být označena.

Únor 2014


9/16


TEREA CHEB s.r.o.

Provozovatel zařízení je povinen zpracovat provozní předpisy pro obsluhu a údržbu a zabezpečit prokazatelné seznámení obsluhy s těmito předpisy. Pro zabezpečení projektovaného pracoviště z důvodu montáže a oživování elektrického zařízení musí objednatel stanovit postup pro zapínání a vypínání elektrozařízení pod napětím, určit osobu zodpovědnou za tyto operace a jejich zápis do knihy „Zajištění elektrického zařízení“ Objednatel zajistí bezpečnostních tabulek.

viditelné

označení

pracoviště

včetně

umístění

Po dobu uvádění projektovaného zařízení do provozu zajistí objednatel dozor, který zamezí pohybu neoprávněných osob v prostoru technologického zařízení.

4. KONCEPCE ŘEŠENÍ 4.1 Demontáže Demontážní práce se nepředpokládají.

4.2 Přeložky Přeložky nebudou využity.

4.3 Popis okruhů MaR V celém systému bude standardně pro sledování daného fyzikálního parametru v konkrétním místě technologie využit jeden snímač (zdvojení měření z bezpečnostních důvodů je povoleno). Čidla určená pro regulaci musí mít kalibrační list vydaný výrobcem. Všechny čidla musí měřit v jednotkách SI. Jednotlivé přístroje musí mít krytí odpovídající prostředí, ve kterém je senzor instalován. Elektronika snímače a snímač musí odpovídat okolním vlivům a teplotám, kde je instalován a s ohledem na vnější vlivy prostředí v místě použití. Na každé zařízení musí být vystaveno prohlášení o shodě. Jako výstupní signál z analogových čidel se výhradně používá proudová smyčka 4..20mA. Ve výjimečných případech u napájených čidel 0..20mA. Přednostně se využívají čidla, která mají převodník proudu integrovaný v těle senzoru. V odůvodněných případech (např. vysoká teplota) může být převodník signálu měření na proudovou smyčku instalován v elektrotechnické krabici. Ta však musí být instalována co nejblíže místu měření.

4.3.1 Měření teplot Nižší teploty budou měřeny přednostně odporovými platinovými teploměry. Při měření vyšších teplot budou použity termoelektrické teploměry. Přednostně se používá konstrukce teploměru „do jímky“ s převodníkem v hlavici. Jímka musí být navařovací se závitem pro senzor (přednostně, a u Únor 2014


10/16


TEREA CHEB s.r.o.

tlakových celků povinně) nebo závitová na návarek MaR. Jímka musí odolat tlaku a teplotě měřeného media. Teploměr musí být svou konstrukcí vhodný do průmyslového prostředí.    

Teplotní čidlo musí být umístěno tak aby Bylo zajištěno dobré obtékání měřicího konce teploměru mediem Bylo zajištěno dobré promíchání měřeného media Byl zajištěn dobrý přístup pro servis nebo výměnu senzoru Byla zajištěna jednoduchá výměna senzoru bez demontáží (např. izolace, kolize s potrubím aj.)

Tam kde je to možné, bude upřednostněn jeden typ procesního připojení senzorů a jímek.

4.3.2 Měření tlaků a tlakových diferencí Pro měření tlaků musí být použity převodníky s analogovým proudovým výstupem 4..20mA. Měřící místa, kde je požadovaný pouze binární signál bude osazen kontaktními manostaty s bezpotenciálovým kontaktem. V případě, že bude manometr instalován v prostředí s možným výskytem teploty pod bod mrazu, musí být zajištěný proti zamrznutí. Proti ovlivnění měření vysokými teplotami media bude mezi místo měření a čidlo instalováno impulsní potrubí nebo kondenzační smyčka. Podle typu měření musí být přístroje na straně odběru opatřeny zkušebníma manometrickým ventilem, u měření tlakové diference troj-nebo pěticestnou ventilovou soupravou. Jako místní tlakoměry se používají manometry s průměrem 100 mm nebo 160 mm. Místo měření musí být voleno tak aby  Byly zajištěny co nejdelší uklidňovací délky před a za měřicím místem  Byl zajištěn dobrý přístup pro servis nebo výměnu čidla  Nebylo čidlo teplotně ani mechanicky namáháno Tam kde je to možné bude upřednostněn jeden typ procesního připojení (např. M20x1,5) Ve výjimečných odůvodněných případech se před senzor neinstaluje manometrický ventil (např. měření tlaku páry, nebo bezpečnostní manostat na páře).

4.3.3 Měření hladin Pro měření hladin kapalin jejíž teplota se v průběhu provozu spalovny nebude výrazně měnit v ocelových uzemněných nádobách bude přednostně použito kapacitního měření s analogovým výstupem 4..20mA. Pro měření limitního stavu (min. a max. stavu nádoby) se využije vibračního senzoru. Pro měření hladiny v otevřených nádobách a jímkách se využije plovákových spínačů hladiny Únor 2014


11/16


TEREA CHEB s.r.o.

Pro měření hladiny partikulárních látek se využije radarový nebo ultrazvukový senzor. Limitní stavy budou měřeny buď rotačními nebo vibračními senzory.

4.3.4 Měření průtoku Měření průtoku páry, popř. spalin bude realizováno clonovým měřením. Součástí měření bude impulsní odběr tlaku před a za škrticím orgánem, kondenzační nádoba a diferenční převodník tlaku. Výpočtový vztah pro stanovení skutečného průtoku s případnými korekcemi zabezpečuje řídicí systém. K clonovému měření bude dodán výpočet škrtícího orgánu. Měření průtoku primárního a sekundárního spalovacího vzduchu bude pomocí jednobodového žárového senzoru s převodníkem, popř. jednobodovým nebo vícebodovým rychlostním měřením s převodníkem diferenčního tlaku. Výpočet skutečného průtoku je v kompetenci řídicího systému. Pro měření průtoku vody bude využito magneticko-indukčního průtokoměru, přednostně s převodníkem 4..20mA. pokud je to vyžadováno, lze využít i impulsní výstup průtokoměru. Pro měření plynu budou použity objemové průtokoměry s impulsním výstupem a pro měření celkového průtoku vody jednoproudé vodoměry s impulsním výstupem.

4.3.5 Fyzikálně chemické měření Fyzikálně – chemické měření bude osazeno podle potřeb sledovaného chemického režimu. Přednostně se využívají senzory (vyhodnocovače) s analogovým výstupem 4..20mA. Pokud budou použity odběry vzorků, musí být (pokud možno) z jednoho místa a musí být zabezpečen co nejkratší délka odběrového potrubí (kvůli aktualizaci analyzovaného vzorku). Media s nízkým tlakem (např. spaliny) budou upraveny a analyzovány co nejblíže místa odběru vzorku. Přístroje pro odběr musí být v případě potřeby vybaveny zařízením pro úpravu vzorku (např. chladicí stanicí). Odběrná místa musí být konstrukčně upravena tak, aby bylo možné odebrat vzorek pro analýzu v laboratoři.

4.3.6 Emisní monitoring Je součástí kapitoly „AMS – emisní monitoring“.

4.4 Rozvaděč MaR 1RC a 2RC Napájení: Hlavní rozvaděč technologie 1RH1 resp. 2RH1, jištěno 16A (distribuční charakteristika), napěťová síť TN-S 400V/AC Popis: Rozvaděče MaR budou konstruovány jako kombinované se systémem distribuovaného řízení. Umístění: Hlavní rozvodna závodu Únor 2014


12/16


TEREA CHEB s.r.o.

Výzbroj: Výzbroj bude odpovídat funkci a typu rozvaděče, a bude tvořena především 

Hlavním jistícím prvkem



Dalšími podružnými jistícími prvky



Přepěťovou ochranou 3. stupně (ochranu 1. a 2. stupně zabezpečuje PS07)



Oddělovacími přístroji pro binární signály (relé)



Zdrojem napájení malého napětí



UPS pro zajištění nepřerušeného napájení



Distribuovaným řídicím systémem a zařízením pro oddělení a ochranu vstupních signálů do PLC



Zařízením pro komunikaci

4.5 Vodiče a kabely/kabelové trasy Veškerá kabeláž a její instalace musí provozovatele a dle platných norem a předpisů.

být

v souladu

s požadavky

Všechny kabely a vodiče musí být voleny a dimenzovány s ohledem na typ a velikost přenášeného signálu a na konkrétní pracovní podmínky. Musí být zejména přihlédnuto k tomu, aby nebyla překročena dovolená pracovní teplota, průřezy jader byly v hospodárných mezích a vodiče byly dostatečně pevné. Všechny vodiče a kabely musí být řádně ukončeny a napojeny. Počet žil v kabelech musí být voleny optimálně s ohledem na bezproblémovou montáž, manipulaci, ohebnost atd. Vodiče a kabely musí být správně dimenzovány dle platných norem. Minimální dovolený průřez kabelů pro MaR je 0,75mm2. Kabelové trasy musí být navrženy a realizovány tak, aby plně vyhovovaly provozním požadavkům, požárně-bezpečnostním předpisům a vlivům okolního prostředí. Kde bude nutné kabely rozdělovat nebo spojovat musí být použita rozbočovací, sdružovací nebo skříňka s krytím odpovídajícím okolnímu prostředí. Sdružovací krabice musí být umístěny na stejném podlaží jako senzory, snímače nebo aktory. Sdružovací krabice musí být stejného typu. Pro zajištění kabelových tras technologie se využije stavebně-strojních konstrukcí. Kabely budou vedeny v kabelových kanálech, roštech, žlabech a elektroinstalačních kovových chráničkách. Kabelové žlaby budou celoplechového typu s ochranným víkem s metalickou protikorozní úpravou. Kabelové žlaby budou řádně pospojovány a uzemněny. Pospojování se provádí Cu vodičem o min. průřezu 6mm2. Kabelové trasy na hranici požárních úseků stavby musí být protipožárně utěsněny. Dále v prostupech zdmi, stropy/podlahami, a na odbočkách kabelových kanálů a prostorů. Kabelové trasy pro MaR a silové budou vedeny odděleně. Uchycení kabelových žlabů bude k nosným konstrukcím technologie, ke stěnám, stropům nebo podlaze. Při instalaci kabelových tras je nutné přihlédnout ke statickým poměrům a k zatížení. Únor 2014


13/16


TEREA CHEB s.r.o.

Označování kabelů bude vždy na začátku a konci kabelu. Označení obsahuje informace o projekčním značení kabelu, zdroji, cíli typu kabelu a max. napěťové hladině.

4.6 Požární bezpečnost Požární bezpečnost vychází z požární zprávy a je řešena především   

Přepážkami pod rozvaděči Přepážkami v kabelových kanálech prostorech a vstupech do objektu Ucpávkami ve výstupech motorům atd.

5. AMS – EMISNÍ MONITORING Účelem emisního monitoringu je odběr a analýza plynu z odběrového místa (výstupní spalinovod před vstupní přírubou komínu). Budou použity dvě jednotky AMS zvlášť pro každou linku spalovny. Umístění emisního monitoringu bude v jednoúčelové temperované a odvětrávané místnosti umístěné co nejblíže odběrnému místu plynu. Kontinuálně budou sledovány tyto hodnoty TZL, NOx, SO2, TOC, HCl, HF a CO. Dále provozní parametry a to teploty odpadního plynu v komorách a pod.

5.1 Rozvaděče emisního monitoringu 1RA a 2RA Napájení: Podružný rozvaděč pro pomocné provozy RH4, jištěno 16A (distribuční charakteristika), napěťová síť TN-S 400V/AC Popis: Rozvaděčové pole pro umístění jednotky AMS a dalších příslušenství Umístění: Místnost pro analýzu spalin Výzbroj: Výzbroj bude odpovídat funkci a typu rozvaděče, a bude tvořena především 

Hlavním jistícím prvkem



Dalšími podružnými jistícími prvky



Přepěťovou ochranou 3. stupně (ochranu 1. a 2. stupně zabezpečuje PS07)



Jednotkou pro analýzu spalin



Zdrojem napájení malého napětí



Zařízením pro komunikaci



Zařízením pro úpravu plynu

Únor 2014


14/16


TEREA CHEB s.r.o.

5.2 Odběr plynu Odběr plynu bude jednobodový nerezovou sondou zasunutou do výstupního spalinovodu. Na vstupu vzorku do odběrového vedení je umístění vyhřívaný keramický filtr, který slouží pro zachycení mechanických nečistot. Vzorek dále pokračuje odběrovým impulsním potrubím do analyzatorové skříně. Vedení je vyhřívané, aby se zabránilo kondenzaci vzorku. Teplota je regulovatelná do 200°C. V analyzátorové skříni je vzorek přiveden pro měření TOC do analyzačního modulu FID. Ostatní látky jsou měřené spektrometricky (FTIR). Pro měření prachu je navržen in-situ optický měřící přístroj vhodný a atestovaný pro emisní monitoring. V místě měření prachu bude i měření průtoku spalin s přepočtem na Nm3/h, teploty a tlaku. Do emisního monitoringu bude také zaveden signál teploty spalin v dohořívací komoře. Součástí emisního monitoringu i emisní vyhodnocovací systém, který přepočítává a uchovává údaj v rozsahu a tvaru podle plané legislativy. Další součástí emisního monitoringu jsou odběrové příruby umístěné na výstupním spalinovodu. Zde je možné provádět jednorázové emisní měření autorizovanou osobou ve lhůtách dle platné legislativy. Musí být zabezpečen snadný přístup k těmto odběrovým místům.

5.3 Údaje o měřeném vzorku Volba a osazení emisního monitoringu musí splňovat legislativní požadavky a musí být spolehlivý pro tento typ aplikace.

5.4 Emisní vyhodnocovací systém Emisní vyhodnocovací systém bude navržen na aplikaci systému D-EMS 2000, který odpovídá zákonným požadavkům. D-EMS 2000 umožňuje sběr zpracování, dlouhodobé ukládání, vizualizaci dat a úřady vyžadované protokolování všech pro emisní měření relevantních údajů. Vyhodnocovací systém bude poskytovat  Informace dotknutým státním orgánům  Informace z emisního měření pro další analýzu a zpracování v závodu (interní monitoring) Sběr dat se realizuje prostřednictvím speciálních systémových komponent nebo přímo přes komunikaci datovou sítí se systémovým pracovištěm. Ukládání dat se uskutečňuje v zabezpečených archivech a dovoluje kontinuální elektronické ukládání všech dat a třídicích protokolů pro úřady.

5.5 Rozpis požadovaných energií Tento provozní soubor vyžaduje tyto látky a energie: Kalibrační plyn

H2

Přístrojový vzduch

cca 3200 l/h 0,5 až 0,7 MPa

Únor 2014

2 x 40l

čistota 99,999%


15/16


TEREA CHEB s.r.o.

Tlakový rosný bod -20 °C Max. obsah oleje 0,1 mg/m3 Max. velikost částic 1mikrometr, hustota 1mg/m3 Elektrická energie

Instalovaný příkon

10 kW

Provozní příkon

8 kW

5.6 Požadavky na skladování V místnosti pro emisní monitorování budou umístěny dvě tlakové lahve 2 x 40l s kalibračním plynem H2, přičemž jedna tlaková láhev bude připojena na zařízení, druhá bude v rezervní zásobě.

Únor 2014


16/16

PS08 ELEKTRO MAR, AMS

Recommend Documents