PROVOZOVÁNÍ NAVRŽENÝCH ZAŘÍZENÍ PROPOČET INVESTIČNÍCH NÁKLADŮ

Projekt Stupeň Příloha

: Ketkovice – Čučice, kanalizace a čištění odpadních vod a propojení vodovodu : Studie : A – TEXTOVÁ ČÁST

Zakázkové číslo Archivní číslo

01.111 1958

A - TEXTOVÁ ČÁST Obsah: 1. ÚVODNÍ ČÁST ........................................................................................................................................................ 2 1.1 Zadavatel studie .............................................................................................................................................. 2 1.2 Zpracovatel studie .......................................................................................................................................... 2 1.3 Předmět studie ................................................................................................................................................ 2 1.4 Soulad s územně plánovací dokumentací .................................................................................................... 3 1.4.1 Územní plán ketkovice ........................................................................................................... 3 1.4.2 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jm kraje Ketkovice ....................................................... 3 1.4.3 Územní plán čučice ............................................................................................................... 3 1.4.4 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jm kraje Čučice............................................................ 5 2. TECHNICKÁ ČÁST ................................................................................................................................................. 5 2.1 Podklady .......................................................................................................................................................... 5 2.1.1 Základní podklady ................................................................................................................. 5 2.1.2 Projektové podklady ............................................................................................................. 6 2.1.3 Mapové a geodetické podklady ............................................................................................ 6 2.2 popis zájmového území .................................................................................................................................. 6 2.2.1 Geografická poloha ............................................................................................................... 6 2.2.2 Konfigurace terénu ............................................................................................................... 6 2.2.3 Ochranná pásma, chráněná území ...................................................................................... 7 2.3 Stávající stav likvidace odpadních vod ........................................................................................................ 7 2.4 Návrh řešení čištění odpadních vod ............................................................................................................. 7 2.4.1 Varianta 1 – gravitační kanalizace a čov v Čučicích ............................................................ 7 2.4.2 Varianta 2 – gravitační kanalizace s přečerpáváním a ČOV v Čučicích .............................. 8 2.4.3 Varianta 3 – gravitační kanalizace s přečerpáváním a ČOV v Ketkovicích.......................... 9 2.5 Hydrotechnické výpočty................................................................................................................................. 9 2.5.1 Výpočet produkce odpadní vody .......................................................................................... 9 2.5.2 Výpočty čistírny odpadních vod .......................................................................................... 11 2.5.2.1 Základní parametry pro dimenzování objektů....................................................................................... 11 2.5.2.2 Požadavky na kvalitu na odtoku ............................................................................................................. 12 2.6 popis stavebních objektů ve variantách ..................................................................................................... 14 2.6.1 Stavební objekty – varianta 1 ............................................................................................. 14 2.6.2 Stavební objekty – varianta 2 ............................................................................................. 19 2.6.3 Stavební objekty – varianta 3 ............................................................................................. 25 2.7 Popis provozních souborů ........................................................................................................................... 32 3. PROVOZOVÁNÍ NAVRŽENÝCH ZAŘÍZENÍ ........................................................................................................ 36 3.1 Provozní řád kanalizace ............................................................................................................................... 36 3.2 Kanalizační řád .............................................................................................................................................. 37 3.3 Provozní řád čistírny odpadních vod .......................................................................................................... 38 4. PROPOČET INVESTIČNÍCH NÁKLADŮ ............................................................................................................. 39 4.1 Propočet varianty 1 ....................................................................................................................................... 39 4.2 Propočet varianty 2 ....................................................................................................................................... 39 4.3 Propočet varianty 3 ....................................................................................................................................... 40 5. VÝPOČET PROVOZNÍCH NÁKLADŮ ................................................................................................................. 41 5.1 varianta 1........................................................................................................................................................ 41 5.2 varianta 2........................................................................................................................................................ 42 5.3 varianta 3........................................................................................................................................................ 42 7. SEZNAM PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A NOREM ...................................................................................................... 43 7.1 Obecný seznam právních předpisů a norem ............................................................................................. 43 7.2 Aplikace hlavních použitých legislativních předpisů ................................................................................ 44

PROJEKTY VODAM s.r.o.

Strana 1 (celkem 44)

Květen 2015




01.111 1958

1. ÚVODNÍ ČÁST 1.1 ZADAVATEL STUDIE Název : Sídlo : Statutární zástupce : IČO : DIČ : Telefon : e-mail :

Svazek vodovodů a kanalizací Ivančice Ivančice, Kounická 1598/78 Mgr. Jaroslav Světlík – předseda předsednictva 49458892 CZ49458892 546 451 884 [email protected]

1.2 ZPRACOVATEL STUDIE Název : PROJEKTY VODAM s.r.o. Sídlo : Galašova 158, 753 01 Hranice IČO : 26821443 DIČ : CZ26821443 Hlavní inženýr projektu : Ing. Petr Matuška Zodpovědný projektant : Ing. Petr Matuška Telefon : 581 607 107 Fax : 581 604 878 e-mail : [email protected]

1.3 PŘEDMĚT STUDIE Předkládaná studie navazuje na dvě studie vypracované v dubnu 2015, které se zabývaly problematikou odkanalizování a čištění odpadních vod v obcích Ketkovice a Čučice. Protože obě obce jsou od sebe vzdáleny přibližně 2 km (vzdušnou čarou), nabízí se možnost společného řešení problematiky likvidace splaškových odpadních vod a to zejména vybudováním společné čistírny odpadních vod (ČOV) v jedné nebo druhé obci. Tato možnost byla předběžně naznačena již ve studii odkanalizování obce Čučice, která byla dokončována později, než studie odkanalizování Ketkovic, ale v této dřívější studii nebyla tato varianta řešení dotažena úplně do konce. Na společném jednání zastupitelstev obcí Ketkovice a Čučice, konaném 29.dubna 2015 v Ketkovicích, kde byly projednávány dvě samostatné studie řešící problematiku odkanalizování a čištění odpadních vod v obou obcích bylo dohodnuto, že bude vypracována studie, která bude vycházet z obou samostatných studií a přinese srovnání tří variant, které budou vycházet z obdobných východisek – tedy z vybudování oddílné splaškové kanalizace v obou obcích, z přečerpávání odpadních vod z jedné obce do druhé a z vybudování společné ČOV v jedné z obcí. Z odevzdaných studií tudíž nebude využita varianta jednotné kanalizace, která byla v obou obcích zavrhnuta na zmiňovaném společném jednání zastupitelstev. Ze studie „Ketkovice – kanalizace a čištění odpadních vod“ tak budou rozpracovány a využity varianty 1 a 3, přičemž u varianty 3 bude využita splašková kanalizace s čerpacími stanicemi, nikoli však výtlačné potrubí odpadních vod do Oslavan. Ze studie „Čučice – kanalizace a čištění odpadních vod“ pak budou v této studii využity varianty 1 a 2, které se liší jednak některými trasami stok splaškové kanalizace a pak místem čištění odpadních vod. Protože nová studie navazuje, jak bylo uvedeno v úvodu této kapitoly, na dvě studie předcházející, jsou v ní využity ty části textu a výpočtů, které jsou s novým řešením v souladu. Tam, kde nové řešení přináší zcela nové věci, jsou tyto věci popsány nově. Z předchozích studií jsou tak převzaty základní popisy obcí, část hydrotechnických výpočtů a použité popisy jednotlivých objektů na kanalizacích. Zcela nová je čistírna odpadních vod, která je ve všech třech variantách stejná a je navržena pro 1 100 ekvivalentních obyvatel (EO), což znamená součet obyvatel v obou obcích. V situacích jsou využity z původních studií trasy splaškové kanalizace a jsou doplněny novým umístěním čerpacích stanic, které budou přečerpávat odpadní vody z jedné obce do druhé. Přestože na jednání bylo dohodnuto, že s největší pravděpodobností bude ČOV v Čučicích, jedna varianta kvůli srovnání uvažuje s umístěním ČOV v Ketkovicích.



Květen 2015




01.111 1958

1.4 SOULAD S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ 1.4.1 ÚZEMNÍ PLÁN KETKOVICE Obec Ketkovice má schválený územní plán z roku 2011. Zpracovala jej firma EKOTOXA s.r.o. Územní plán byl schválen zastupitelstvem obce Ketkovice 22.9.2011. Na straně 10 je kapitola D.2.2 Kanalizace se uvádí : V obci není vybudována kanalizace pro odvádění splaškových odpadních vod, pouze krátký úsek dešťové kanalizace v severní části obce. V obci není průmyslový podnik, je zde zemědělský areál s živočišnou výrobou, jejíž odpadní vody jsou likvidovány opět v zemědělství. Návrh: Odkanalizování obce je řešeno jednotnou kanalizační sítí. Čistírna odpadních vod je navržena jižně od obce vedle potoka, nedaleko od hřbitova. Vzhledem k nutnosti zajistit imisní limity ve vodním toku pod výustí z ČOV podle NV 61/2003Sb. (obec leží na málo vodném toku), návrh ČOV musí plnit odpovídající opatření.

1.4.2 PLÁN ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE KETKOVICE Určitým typem územně plánovací dokumentace je Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje (PRVK JmK). Tento materiál jednak eviduje koncepci řešení rozvoje vodovodu a kanalizace v každém sídle kraje a jednak i doporučuje časový horizont výstavby navržených vodovodů a kanalizací. Důležitost Plánu je hlavně v tom, že při žádosti o dotaci na jakoukoliv stavbu vodovodu nebo kanalizace se posuzuje soulad projektu s PRVK JmK. V případě nesouladu je nutno buď měnit projekt nebo vypracovat a podat návrh na změnu PRVK JmK. Z uvedených důvodů uvádíme citace z tohoto podkladu, aby byl zřejmý soulad nebo nesoulad navrhovaného řešení v této studii s PRVK JmK. V této souvislosti uvádíme, že jsme schopni v případě, že se vedení obce rozhodne pro řešení problematiky čištění odpadních vod jiné, než je uvedeno v PRVK JmK, vypracovat návrh změny tohoto materiálu podle metodiky zveřejněné Jihomoravským krajem. V minulosti jsme podobné návrhy změn vypracovávali v celé řadě obcí v různých místech České republiky.

POPIS SOUČASNÉHO STAVU ODKANALIZOVÁNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD V obci není kanalizace pro odvádění splaškových odpadních vod. POPIS ODKANALIZOVÁNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VE VÝHLEDU Odkanalizování obce je řešeno jednotnou kanalizační sítí. ČOV je navržena vedle potoka, v těsné blízkosti hřbitova. Bude sestávat z mechanického předčištění a z biologického stupně čištění. Vzhledem k nutnosti zajistit imisní limity v toku pod výustí z ČOV podle NV 61/2003Sb. (obec leží na málo vodném toku), předpokládáme na této ČOV návrh odpovídajících opatření. U obcí, které jsou zdrojem znečištění velikosti pod 500 EO, se nepředpokládá realizace navržených technických opatření do roku 2015. U těchto obcí bude zatím preferován individuální způsob likvidace odpadních vod.

1.4.3 ÚZEMNÍ PLÁN ČUČICE Obec Čučice má schválený územní plán z ČERVNU roku 2010. Zpracovala jej ATELIER SVOBODA PROJEKCE. Územní plán byl doplňován změnou č.1 z ledna 2014, ale ta neměla na vodohospodářskou část žádný vliv. V textové části územního plánu se na straně 9 v kapitole D.2. Koncepce technické infrastruktury – Vodní hospodářství, b) Odkanalizování a a čištění odpadních vod uvádí : • Zdrojem odpadních vod v obci jsou obyvatelé obce, chov drobného zvířectva, uživatelé a zaměstnanci občanské vybavenosti, služeb a výrobní sféře.



Květen 2015


• • •



01.111 1958

Likvidace odpadních vod je řešena oddílnou splaškovou kanalizací, zaústěnou do centrální ČOV. Dešťové vody budou odváděna dosavadní kanalizací, navržené plochy budou mít novou dešťovou kanalizaci odvedenou do místní vodoteče. Ve stávajících a návrhových lokalitách budou prováděna opatření pro maximální vsakování dešťových vod (např. nezpevněnými plochami, zařízením na akumulaci dešťové vody u RD, vsakovacími jamami apod.).

Kromě tohoto popisu je problematice odkanalizování a čištění odpadních vod věnován text na straně 12 a 13, kde se píše : Likvidace splaškových vod je v současnosti řešena jímkami a septiky u jednotlivých RD s přepady do dešťové kanalizace. Stávající kanalizace je zaústěna do jednotné kanalizace zaústěné do Čučického potoka. Zástavbu obce tvoří RD a hospodářská stavení a občanská vybavenost. Jiní producenti odpadních vod a průmyslová výroba se v obci nenachází. Kanalizace byla vybudována v akci „Z“ a její kvalita většinou neodpovídá požadavkům na splaškovou kanalizaci a bude využita jako kanalizace deťová. 1. Likvidace odpadních vod: U obcí, které jsou zdrojem znečištění velikosti pod 500 EO, se nepředpokládá realizace navržených technických opatření do roku 2015. U těchto obcí bude zatím preferován individuální způsob likvidace odpadních vod. Výstavba ČOV se předpokládá (viz. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje) po roce 2015. Likvidace odpadních vod je navržena pomocí centrální, mechanicko-biologické ČOV. 2. Dešťové vody: Dešťové srážky z ploch jsou odváděny do údolnic, které ústí do Čučického potoka. Vzhledem ke konfiguraci terénu – rozvodí, není přítok extravilánových vod nikterak veliký. Navrhuje se maximálně využít možnosti zachycení dešťové vody v místě dopadu a vsakování dešťových vod. 3. Stoková síť: Při řešení likvidace splaškových vod pomocí centrální ČOV, bude vybudována oddílná kanalizace. Pro výpočet hydraulického množství odpadních vod z obce je uvažováno s množstvím dle vyhl. 9/73 Sb. Počet EO: 460 Zdroj znečištení

Spec.mn.

Zneč.BSK5

Mn.

l/d

BSK5 kg/

Obyvatelstvo (obyv)

150

54

460

69000

24,840

Občan.vybav. ( “ )

20

250

480

9600

1,200

MŠ (žáků)

60

250

25

1500

1,500

Kuchyně (obědů)

60

700

50

1000

3,500

Provozovny (zam)

120

250

20

2400

0,500

1

0

12000

12000

0,000

95500

31,54

Balastní voda Celkem

m3/d Prům.množství za den Q24 Znečištění v kg/BSK5 za den Specifická koncentrace znečištění

m3/h

l/s

95,500 3,979 1,10 31,54 kg 31 540 mg/den : 60 = 525,67 mg BSK5/l

Návrhové hodnoty pro centrální ČOV: Návrhový přítok Qp Návrhový přítok Qmax za max deště


96 m3/d 25,2 m3/h


4,0 m3/h

1,1 l/s 7,0 l/s

Květen 2015




01.111 1958

1.4.4 PLÁN ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE ČUČICE Důležitým typem územně plánovací dokumentace je Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje (PRVK JmK). Tento materiál jednak eviduje koncepci řešení rozvoje vodovodu a kanalizace v každém sídle kraje a jednak i doporučuje časový horizont výstavby navržených vodovodů a kanalizací. Důležitost Plánu je hlavně v tom, že při žádosti o dotaci na jakoukoliv stavbu vodovodu nebo kanalizace se posuzuje soulad projektu s PRVK JmK. V případě nesouladu je nutno buď měnit projekt nebo vypracovat a podat návrh na změnu PRVK JmK. Z uvedených důvodů uvádíme citace z tohoto podkladu, aby byl zřejmý soulad nebo nesoulad navrhovaného řešení v této studii s PRVK JmK. V této souvislosti uvádíme, že jsme schopni v případě, že se vedení obce rozhodne pro řešení problematiky čištění odpadních vod jiné, než je uvedeno v PRVK JmK, vypracovat návrh změny tohoto materiálu podle metodiky zveřejněné Jihomoravským krajem. V minulosti jsme podobné návrhy změn vypracovávali v celé řadě obcí v různých místech České republiky.

POPIS SOUČASNÉHO STAVU ODKANALIZOVÁNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD V obci není kanalizace pro odvádění splaškových odpadních vod. Jsou zde pouze dešťové stoky se zaústěním do recipientu. POPIS ODKANALIZOVÁNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VE VÝHLEDU V obci je uvažováno s jednotnou kanalizační sítí, stávající kanalizace bude využita a doplněna novými stokami. Na síti bude nutno vybudovat 2 čerpací stanice. Pod obcí bude vybudována nová mechanicko-biologická ČOV, vzhledem k PHO vodního zdroje je uvažováno i terciární čištění. U obcí, které jsou zdrojem znečištění velikosti pod 500 EO, se nepředpokládá realizace navržených technických opatření do roku 2015. U těchto obcí bude zatím preferován individuální způsob likvidace odpadních vod. Navržené technické řešení kanalizace může být realizováno v rámci PRVKÚK ve vazbě na ekonomické možnosti v případech, kdy podíl nákladů na jednoho odkanalizovaného obyvatele odpovídá nákladům na individuální technické řešení. V období do splnění požadavků Směrnice Rady 91/271/EHS z 21. května 1991 ve znění Směrnice Rady 98/15/ES ze dne 27. února 1998 o čištění městských odpadních vod budou preferována individuální řešení čištění odpadních vod. Časový harmonogram realizace navrhovaných technických opatření týkajících se předmětné obce/města byl vypracován po zpracování návrhu PRVKÚK pro celý Jihomoravský kraj na základě metodického pokynu Ministerstva zemědělství pro zpracování PRVKÚK a navazujících dopisů Ministerstva zemědělství č.j. 36 623/2003-7330 ze dne 30. září 2003 a č.j. 14 835/2004-16330 ze dne 19. dubna 2004“, které uvádí reálně naplnitelný roční objem investičních prostředků do oblasti vodovodů a kanalizací v Jihomoravském kraji.

2. TECHNICKÁ ČÁST 2.1 PODKLADY 2.1.1 ZÁKLADNÍ PODKLADY Základním podkladem objednávka od zadavatele na podkladě námi vypracované nabídky. Nabídka byla precizována se zadavatelem tak, aby obsah a forma studie byla přesně podle zadavatelových představ.



Květen 2015




01.111 1958

Dalšími výchozími podklady byly informace získané od vedení obce a také od obyvatel při pochůzkách v terénu, kdy byly určovány trasy stok a kdy byly umisťovány do terénu další objekty kanalizační sítě, jako čerpací stanice, čistírny odpadních vod a podobně. 2.1.2 PROJEKTOVÉ PODKLADY Mezi projektové podklady zařazujeme koncepční podklady, jako jsou územní plány, generely a studie, dále pak projekty již realizovaných souvisejících staveb a rovněž i projekty staveb, které budou realizovány v budoucnosti a mají vliv na návrh koncepce budoucí stavby. V případě Ketkovic a Čučic je podkladů málo, ale pro vypracování studie to neznamená žádnou komplikaci. Z nejdůležitějších podkladů je třeba jmenovat následující : Název stupeň zpracovatel termín Územní plán Ketkovice ÚP EKOTOXA s.r.o. 2011 Územní plán Čučice ÚP Atelier Svoboda 2010 Plán rozvoje vodovodů a kanal. Jihomoravského kraje PRVK JmK AQUATIS a.s. 2004 2.1.3 MAPOVÉ A GEODETICKÉ PODKLADY Jako mapové podklady pro účely studie byly použity mapy dvou měřítek. Základní mapa ČR v měřítku 1 : 10 000 a 1 : 5 000. Mapové listy základní mapy ČR 1 : 10 000 24-33-04 , 24-33-05, 24-33-09 , 24-33-10, 24-33-15 Mapové listy základní mapy ČR 1 : 5 000 Moravský Krumlov 8-1, Moravský Krumlov 8-2, Moravský Krumlov 9-0, Moravský Krumlov 9-1, Moravský Krumlov 9-2

2.2 POPIS ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ 2.2.1 GEOGRAFICKÁ POLOHA Obce Ketkovice a Čučice se rozkládají na západním okraji okresu Brno – venkov na samém rozhraní s okresem Třebíč. Tím je dáno, že je obec i na rozhraní Jihomoravského kraje a kraje Vysočina. V blízkosti obce jsou města Ivančice, Rosice, Oslavany a Náměšť nad Oslavou. V Ketkovicích v současné době žije 610 obyvatel. Zástavba je zde tradiční vesnická ve většině rozlohy obce – tedy jedná se o zemědělské usedlosti. V severní části je tato zástavba doplněna čtyřmi malými bytovými domy a v nově vznikající ulici i rodinnými domy typickými pro satelitní zástavbu. V obci pramení Ketkovický potok, který teče dále jihovýchodním směrem do Oslavan. Ketkovicemi prochází silnice II/393, která vede severozápadně do Náměšti nad Oslavou a jihovýchodně do Oslavan. V Čučicích v současné době žije 430 obyvatel. Zástavba je zde tradiční vesnická ve většině rozlohy obce – tedy jedná se o zemědělské usedlosti a novější rodinné domy. Mezi Čučicemi a Ketkovicemi pramení Čučický potok, který teče dále jihovýchodním směrem a pod obcí protéká sevřeným údolím a vlévá se do Oslavy. Kolem Čučic prochází silnice II/393, z níž odbočuje silnice, která vede pouze do Čučic, kde se v centru rozvětvuje do dvou směrů. Obě tyto silnice jsou ale slepé a nevedou mimo obec. 2.2.2 KONFIGURACE TERÉNU Obce Ketkovice a Čučice se nacházejí na východním okraji Českomoravské vrchoviny mezi Jevišovickou pahorkatinou a Boskovickou brázdou. Tím je dán kopcovitý ráz krajiny, kdy obce jsou obklopeny poli a dále lesy. Poblíž obcí protéká řeka Oslava, která zde je v hlubokém a sevřeném údolí. Konfigurace terénu umožňuje v obou obcích bezproblémový návrh gravitační kanalizace a mírně komplikuje návrh čistírny odpadních vod. Zástavba v Ketkovicích se pohybuje v rozmezí 450 a 420 m.n.m. a v Čučicích je rozmezí 370 až 310 m.n.m. Z uvedených výškových kót vyplývá, že Ketkovice jsou přibližně o 100 m výše, než Čučice. Využití tohoto převýšení v úspoře nákladů na čerpání je základem myšlenky umístění čistírny odpadních vod v Čučicích.



Květen 2015




01.111 1958

2.2.3 OCHRANNÁ PÁSMA, CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ Ochranná pásma jsou v Ketkovicích i v Čučicích tradiční. Jedná se o ochranná pásma inženýrských sítí – vodovodu, plynovodu, dešťové kanalizace, elektrických linek VN a radiokomunikací a dále pak silnice, vodních toků a lesa. Další ochranná pásma nebo chráněná území v obci nejsou.

2.3 STÁVAJÍCÍ STAV LIKVIDACE ODPADNÍCH VOD V současné době jsou odpadní vody v obou obcích likvidovány individuálně. Část domů má odpadní vody svedeny do septiků a přepady z nich do dešťové kanalizace nebo do potoka, část domů má výusti do jímek na vyvážení, malá část domácností provozuje domovní čistírny odpadních vod.

2.4 NÁVRH ŘEŠENÍ ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD 2.4.1 VARIANTA 1 – GRAVITAČNÍ KANALIZACE A ČOV V ČUČICÍCH První varianta používá jako základě variantu 1 ze studií Ketkovice i Čučice. Znamená to, že v Ketkovicích je v první variantě navržena oddílná gravitační splašková kanalizace. Přestože jsou v obci mnohé úseky stávající dešťové kanalizace, nejsou v dobrém stavu a proto se předpokládá, že tato kanalizace zůstane v provozu nadále jako dešťová. Nová splašková kanalizace bude položena v celém rozsahu obce. Vzhledem ke konfiguraci terénu je kanalizace navržena bez čerpacích stanic, protože sklonové poměry v obci jsou pro návrh gravitační kanalizace příznivé. Na kanalizaci je jedno problematické místo, které může zkomplikovat návrh gravitační kanalizace a tím je trasa stoky A kolem obecního úřadu v souběhu s Ketkovickým potokem směrem k budoucí čistírně odpadních vod. Potok zde má poměrně hluboké a široké koryto, přičemž kolem něj jsou soukromé pozemky, na nichž jsou stromy a drobné stavební objekty. V případě, že by tudy vedla stoka A, bude nutno okolí potoka upravit v rámci stavby. Další stoky jsou navrženy bez zjevných překážek a komplikujících faktorů. Kde existuje tato možnost, jsou stoky umístěny mimo komunikace. To platí na velké části návsi a například i kolem bytových domů v severozápadní části obce. Na ostatních místech je, díky konfiguraci ulice a umístění stávajících podzemních sítí, nutno kanalizaci položit do komunikací a to jak místních, tak i do krajské komunikace. V Čučicích je v první variantě navržena oddílná gravitační splašková kanalizace. Tato kanalizace se prakticky shodná s kanalizací navrženou v územním plánu. Přestože jsou v obci mnohé úseky stávající dešťové kanalizace, nejsou v dobrém stavu a proto se předpokládá, že tato kanalizace zůstane v provozu nadále jako dešťová. Nová splašková kanalizace bude položena v celém rozsahu obce. Vzhledem ke konfiguraci terénu je kanalizace navržena bez čerpacích stanic, protože sklonové poměry v obci jsou pro návrh gravitační kanalizace příznivé. Protože je zástavba v obci konfiguračně rozdělena do dvou povodí je nutno položit ze severního povodí směrem k ČOV stoku, která vede terénem bez napojených nemovitostí a je spíše přivaděčem. Je to cena za to, že bude celá kanalizace gravitační. V této variantě jsou všechny stoky trasovány v ulicích, přesto, že některé domy v obou povodích budou mít problematické gravitační napojení na kanalizaci a nedá se vyloučit, že budou muset mít čerpané přípojky. Jedná se nemovitosti odkanalizované stokami A-2 a B. Stoku A v úseku od křižovatky, na které je zděná trafostanice severozápadním směrem bude nutno navrhnout do travnaté plochy na severní straně ulice, protože v případě, že by byla navržena do vozovky, musela by být hodně hluboká kvůli domům na severní straně ulice. Toto řešení ale znamená, že kanalizační přípojky od domů na jižní straně budou dosti dlouhé – konkrétně od 15 do 20 m. Výstavba několika stok v jižním povodí – konkrétně stok B-2, B-2.1 a části stoky B bude problematická, protože tyto stoky budou pokládány v úzkých uličkách, kde již vede několik inženýrských sítí. Až při vypracovávání projektové dokumentace bude možno posoudit, zda bude nutno provádět přeložky některých stávajících inženýrských sítí nebo zda právě z důvodů nedostatku místa a rizika narušení statiky okolních domů nebude nutno zde navrhnout tlakovou kanalizaci, která není tak náročná na hloubku uložení potrubí i na prostor u rýhy pro uložení potrubí.



Květen 2015




01.111 1958

Na rozdíl od kanalizace, která je zde prakticky shodná s prvními variantami obou původních studií, je jinak řešena čistírna odpadních vod. Ta bude vybudována v Čučicích na místě, které ji předurčuje územní plán, ale bude mít velikost pro 1 100 EO. Čistírna odpadních vod bude mechanicko-biologická a přičemž popis technologie je uveden v kapitole 3.3. Stavebně bude ČOV řešena tak, že je celá technologie umístěna do jednoho zastřešeného objektu tvořeného podzemní částí, kde budou nádrže, ve kterých bude probíhat celý čistící proces, zatímco v přízemí budou obslužné prostory.. K čistírně se bude přijíždět po stávající místní komunikaci, která odbočuje ze silice II/393 na východním konci obce a vede přes centrum obce k řece Oslavě. Příjezdová cesta bude velmi krátká, protože ČOV je navržena hned vedle zmiňované místní komunikace. Elektrickou energii pro ČOV bude zajišťovat elektropřípojka z distribuční sítě v obci. Tato přípojka bude kabelová a povede v souběhu se stokou B. Provozní voda pro ČOV bude zajištěna z místní vodovodní sítě ve Čučicích. Z ní bude položena vodovodní přípojka v souběhu se stokou B. Důležitým momentem, který je v této studii řešen navíc oproti dříve odevzdaným studiím je vodovodní propojení Ketkovic s Čučicemi. V Čučicích je v současné době provozován vodovod, využívající 3 místního zdroje vody – vrtu v obci. Odtud je voda čerpána do vodojemu 100 m a z něj je pak zásobována obec vodovodní sítí. Protože se nedá vyloučit ohrožení vydatnosti nebo kvality vody ve zdroji, uvažuje se o napojení vodovodu v Čučicích na Skupinový vodovod Ivančice – Rosice. Ten již v současné době zásobuje Ketkovice a proto pokud by bylo položeno potrubí, které propojí vodovodní sítě v obou obcích, budou tak i Čučice napojeny na uvedený skupinový vodovod. Ve studii navrhujeme propojení obou vodovodních sítí potrubím, které bude položeno v souběhu s výtlačným potrubím splaškových vod bez ohledu na to, zda bude toto potrubí odvádět splaškové vody z Ketkovice do Čučic (1. a 2. Varianta) nebo z Čučic do Ketkovic (3. varianta). Vodovodní potrubí DN100 v délce 2 000 m bude začínat v Ketkovicích na jihozápadním okraji zástavby u zemědělského areálu a povede ve společné rýze s výtlakem splaškových vod polními cestami až na severozápadní okraj zástavby Čučic. Po zprovoznění tohoto řadu dojde i ke změně režimu vodojemu. Doposud je provozován jako vodojem před spotřebištěm, což znamená, že je do něj čerpána voda ze zdroje a obec je zásobována přes zásobovací řad. Nově by byl vodojem provozován jako vodojem za spotřebištěm – tedy voda by se do něj dostávala přes vodovodní síť. Popis objektů varianty 1 je uveden v kapitole 2.6.1. Zde jsou uvedeny popisy, výměry, parametry a počty jednotlivých objektů. 2.4.2 VARIANTA 2 – GRAVITAČNÍ KANALIZACE S PŘEČERPÁVÁNÍM A ČOV V ČUČICÍCH Ve druhé variantě se vychází z řešení uvedeného ve variantě 3 v případě Ketkovic a ve variantě 2 v případě Čučic. V Ketkovicích vychází tato varianta z podobného základu, jak varianta 1. Je zde navržena podobná gravitační oddílná splašková kanalizace, ale místo čištění odpadních vod na místní čistírně je navrženo přečerpání odpadních vod do Čučic. V této variantě je oproti první na kanalizaci ještě jeden rozdíl. Spočívá v návrhu čerpací stanice splaškových vod u obecního úřadu. Do této čerpací stanice budou přitékat splaškové odpadní vody ze stok B a C a budou přečerpávány přes náves východním směrem do stoky A. Důvodem přečerpávání odpadních vod na návsi je již výše zmiňovaná komplikovaná trasa od obecního úřadu kolem Ketkovického potoka. V této variantě je proto navrženo přečerpávání odpadní vody, aby se nahradila komplikovaná trasa. U polní cesty poblíž místa, kde je v územním plánu Ketkovic navržena čistírna odpadních vod, je zde umístěna čerpací stanice, která bude odpadní vody přes výtlačné potrubí splaškových vod přečerpávat do kanalizační sítě v Čučicích. V Čučicích druhá varianta uvažuje s podobnou gravitační oddílnou splaškovou kanalizací. Kanalizace ve druhé variantě má většinu stok shodných s první variantou, ale zejména kvůli možnosti posouzení jsou zde rozdíly. Ten hlavní spočívá v tom, že zde je jinak překonáván fakt dvou povodí v intravilánu obce. V první variantě je tato skutečnost překonána tím, že stoka A je trasována mezi nejnižším místem severního povodí zahradami v souběhu s Čučickým potokem a jeho bezejmenným pravostranným přítokem. Ve druhé variantě mají obě povodí samostatné kanalizační systémy. Severní povodí má kanalizaci zakončenou na čistírně odpadních vod pro 1 100 EO pro obě obce umístěnou poblíž místa, kde pramení zmiňovaný pravostranný přítok Čučického potoka. Toto místo pro ČOV je sice v rozporu s územním plánem, ale naopak v souladu s PRVK.



Květen 2015




01.111 1958

Jižní povodí bude mít splaškovou kanalizaci zakončenou v čerpací stanici ČS2. Bude umístěná tam, kde je v první variantě navržena čistírna odpadních vod – tedy v nejnižším místě zástavby obce. Odpadní vody z jižního povodí bude čerpací stanice ČS2 přečerpávat výtlačným potrubím V2 do stoky C, která odvádí odpadní vody do čerpací stanice ČS1. Výtlačné potrubí V2 bude položeno do souběhu se stokou E, čímž budou minimalizovány náklady na zemní práce. Vodovodní propojení včetně jeho zdůvodnění je shodné s variantou 1. Popis objektů varianty 3 je uveden v kapitole 2.6.2. Zde jsou uvedeny popisy, výměry, parametry a počty jednotlivých objektů. 2.4.3 VARIANTA 3 – GRAVITAČNÍ KANALIZACE S PŘEČERPÁVÁNÍM A ČOV V KETKOVICÍCH Třetí varianta se výrazně podobá druhé. Jsou zde shodné kanalizační sítě v obou obcích a to včetně řešení čerpacích stanic. Prakticky jediný rozdíl mezi druhou a třetí variantou spočívá ve směru čerpání odpadních vod. Ve třetí variantě je tak na místě, kde je ve druhé variantě v Čučicích umístěna ČOV pro obě obce, navržena čerpací stanice, která bude přečerpávat odpadní vody z Čučic do Ketkovic. Tam bude výtlačné potrubí napojeno na budoucí gravitační kanalizaci na kraji zástavby. Tato varianta je navržena proto, aby bylo možno posoudit rozdíly druhé a třetí varianty zejména v provozních nákladech, protože se bude lišit energetická náročnost na čerpání splaškové vody z Ketkovic do Čučic při prakticky záporné dopravní výšce (výjimkou je úsek přes Ketkovice) od energetické náročnosti přečerpávání z Čučic do Ketkovic, kde bude dopravní výška přes 100 m. V Ketkovicích je zde navržena stejná gravitační oddílná splašková kanalizace, jako ve druhé variantě ale místo přečerpávání odpadních vod do Čučic je na místě určeném územním plánem obce umístěna čistírna odpadních vod pro 1 100 EO – tedy pro obě obce. Stejně jako ve druhé variantě bude navržena malá čerpací stanice splaškových vod u obecního úřadu. Do této čerpací stanice budou přitékat splaškové odpadní vody ze stok B a C a budou přečerpávány přes náves východním směrem do stoky A. Důvodem přečerpávání odpadních vod na návsi je již výše zmiňovaná komplikovaná trasa od obecního úřadu kolem Ketkovického potoka. V této variantě je proto navrženo přečerpávání odpadní vody, aby se nahradila komplikovaná trasa gravitační kanalizace od obecního úřadu kolem Ketkovického potoka. V Čučicích druhá varianta uvažuje se stejnou gravitační oddílnou splaškovou kanalizací jako ve variantě 2. Severní povodí zde ale má kanalizaci zakončenou na čerpací stanici ČS1 v místě, kde je ve druhé variantě čistírna odpadních vod. Jižní povodí bude mít splaškovou kanalizaci zakončenou v čerpací stanici ČS2. Bude umístěná tam, kde je v první variantě navržena čistírna odpadních vod – tedy v nejnižším místě zástavby obce. Odpadní vody z jižního povodí bude čerpací stanice ČS2 přečerpávat výtlačným potrubím V2 do stoky C, která odvádí odpadní vody do čerpací stanice ČS1. Výtlačné potrubí V2 bude položeno do souběhu se stokou E, čímž budou minimalizovány náklady na zemní práce. Vodovodní propojení včetně jeho zdůvodnění je shodné s variantou 1 a 2. Popis objektů varianty 3 je uveden v kapitole 2.6.3. Zde jsou uvedeny popisy, výměry, parametry a počty jednotlivých objektů.

2.5 HYDROTECHNICKÉ VÝPOČTY Hydrotechnické výpočty se zabývají výpočtem množství vody pro navrhovanou čistírnu odpadních vod ve variantě 1 spolu s výpočty parametrů této ČOV. 2.5.1 VÝPOČET PRODUKCE ODPADNÍ VODY Výpočet potřeby vody je proveden podle přílohy č.12 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu. Roční potřeba vody je zde převedena na denní potřebu a je zprůměrována na úroveň mezi položkami 4, kde je počítáno s 41 3 -1 3 -1 m .rok a 5, kde se počítá s potřebou s 46 m .rok . Počet obyvatel je převzat z údajů Českého



Květen 2015




01.111 1958

statistického úřadu. V posledních letech se počet obyvatel měnil a to jak směrem nahoru, tak i dolů. Průměrný počet obyvatel se pohybuje kolem 620. Průmysl a zemědělství v zájmovém území nebudou producenty splaškových odpadních vod. Ve výpočtu jsou použity následující symboly: -1 -1 A - specifická potřeba vody pro obyvatelstvo, uvažovaná v hodnotě 120 l.os den -1 -1 B - potřeba vody pro občanskou a technickou vybavenost, zde 20 l.os. den C - průmysl D - balastní vody (počítáno 10 % množství od obyvatel a občanské vybavenosti) kd - koeficient denní nerovnoměrnosti – uvažujeme 1,5 pro spotřebiště do 1.000 obyvatel kh - koeficient hodinové nerovnoměrnosti – uvažujeme 3,0 pro spotřebiště 620 obyvatel 3,4 pro spotřebiště 430 obyvatel Qdp - průměrné denní množství odpadních vod Qdm - maximální denní průtok Qhm - maximální hodinový průtok 3

-1

Qdp = A + B + C + D ( m .den ) 3 -1 Qdm = Qdp . kd ( m .den ) -1 Qhm = Qdm . kh ( l.s ) Ketkovice – 620 obyvatel A - Výpočet vody pro obyvatelstvo -1 3 -1 Q = 620 x 120 = 74.400 l.den = 74,40 m .den B - Občanská vybavenost -1 3 -1 Q = 620 x 20 = 12.400 l.den = 12,40 m .den C - Výpočet potřeby vody pro průmysl Průmysl nebude na kanalizaci napojen. D – Výpočet množství balastních vod -1 3 -1 Q = (74.400 + 12.400 + 0) x 0,1 = 8.680 l.den = 8,68 m .den Celková produkce

3

-1

-1

Qdp = 74,4 + 12,4 + 0 + 8,68 = 95,48 m .den = 1,11 l.s 3 -1 -1 Qdm = Qdp x kd = 95,48 x 1,5 = 143,22 m .den = 1,43 l.s 3 -1 -1 Qhm = Qdm x kh = (143,22 x 3,0) : 24 = 17,9 m .hod = 4,97 l.s

Čučice – 430 obyvatel A - Výpočet vody pro obyvatelstvo -1 3 -1 Q = 430 x 120 = 51.600 l.den = 51,60 m .den B - Občanská vybavenost -1 3 -1 Q = 430 x 20 = 8.600 l.den = 8,60 m .den C - Výpočet potřeby vody pro průmysl Průmysl nebude na kanalizaci napojen. D – Výpočet množství balastních vod -1 3 -1 Q = (51.600 + 8.600 + 0) x 0,1 = 6.020 l.den = 6,02 m .den Celková produkce

3

-1

-1

Qdp = 51,6 + 8,6 + 0 + 6,02 = 66,22 m .den = 0,77 l.s 3 -1 -1 Qdm = Qdp x kd = 66,22 x 1,5 = 99,33 m .den = 1,15 l.s 3 -1 -1 Qhm = Qdm x kh = (99,33 x 3,4) : 24 = 14,07 m .hod = 3,91 l.s

Přítok splaškových vod na čistírnu odpadních vod – společně Ketkovice a Čučice



Květen 2015



3


01.111 1958

-1

Qdp = 162,01 m .den 3 -1 Qdm = 242,58 m .den -1 Qhm = 8,88 l.s 2.5.2 VÝPOČTY ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD 2.5.2.1 Základní parametry pro dimenzování objektů Návrh základních technologických parametrů byl proveden v souladu s českou normou ČSN 75 6401 "Čistírny městských odpadních vod" s přihlédnutím k platnému překladu evropské normy ČSN EN 12255, 75 6403. Pro návrh ČOV Ketkovice byly použity tyto základní ukazatele: Množství odpadních vod ČOV je navržena pro čištění komunálních splaškových vod pro 1 100 EO. Ve výpočtech uvedených v předchozí kapitole je součet počtu obyvatel v obou obcích 620 + 430 = 1 050. Při návrhu ČOV předpokládáme rezervu 50 EO. Čistírna je určena k čištění odpadních vod z gravitační a oddílné splaškové kanalizace. Pro -1 -1 dimenzování ČOV je použita specifická produkce odpadních vod 120 l.EO .d pro potřebu obyvatel a -1 -1 -1 -1 navíc 20 l.EO .d na občanskou vybavenost. Celkově tedy je to 140 l.EO .d . Jedná se o běžně používanou hodnotu, která u malých zdrojů znečištění obsahuje i určitou rezervu v množství odpadních vod. Do bilance odpadních vod bude dále započteno množství balastních vod v hodnotě 10 % z průtoku Q24 Poznámka: V případě odůvodněné potřeby nebo skutečných produkcí odpadních vod zjištěných měřením se použijí příslušné reálné hodnoty. Znečištění odpadních vod Norma ČSN 75 6401 stanovuje maximální hodnoty specifického znečištění a připouští pro ČOV do 5000 EO redukci těchto hodnot o nejvýše 30 %. Pro stanovení znečištění odpadních vod na přítoku do čistíren budou použity tyto specifické produkce znečištění: 60 g/EO.d BSK5 CHSK 120 g/EO.d NL 55 g/EO.d Ncelk 9 g/EO.d Pcelk 1,5 g/EO.d Tyto hodnoty počítají s produkcí kalové vody při aerobní stabilizaci přebytečného kalu ve stabilizační nádrži kalového hospodářství.

Údaje o kapacitě ČOV

Jednotka EO

Počet ekvivalentních obyvatel

-1

g.d

Specifické znečištění BSK5 na 1 EO

3

162,01

-1

242,58

m .d

Max. denní přítok Qdm

m3.d l.s

-1

132,0

-1

66,0

kg.d

Produkce BSK5

kg.d


8,88

-1

Produkce CHSKCr


60

-1

Průměrný denní přítok Qdp Max hodinový přítok Qhm

Množství 1 100

Květen 2015




-1

60,5

-1

9,9

-1

1,65

kg.d

Produkce NL

kg.d

Produkce N celk

kg.d

Produkce P celk

01.111 1958

Odtokové parametry z ČOV dosahované p m Ukazatel Jednotka BSK5 mg/l 15 20 CHSK mg/l 90 120 NL mg/l 30 40 + N-NH4 mg/l Pcelk. mg/l ( „p“ jsou přípustné hodnoty a „m“ jsou maximální hodnoty, jež jsou nepřekročitelné) Odtokové parametry z ČOV garantované p m Ukazatel Jednotka BSK5 mg/l 30 60 CHSK mg/l 120 180 NL mg/l 40 60 + N-NH4 mg/l Pcelk. mg/l -

2.5.2.2 Požadavky na kvalitu na odtoku Nařízení vlády č. 61/2003 ve znění nařízení vlády č. 229/2007 Sb. a nařízení vlády č. 23/2011 Od 18.7.2007 je v platnosti nařízení vlády č. 229/2007 Sb, které upravuje nařízení vlády č. 61/2003, o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. Novelizace zavádí pojem „citlivých oblastí“ a uvádí do souladu naší legislativu s legislativou EU. V souladu se směrnicí EU byly rovněž přehodnoceny velikostní kategorie ČOV. Nutriční prvky, dusík a fosfor, jsou limitovány jako celoroční průměrná hodnota, přičemž však nesmí být překročena maximální koncentrace ve dvouhodinovém směsném vzorku za předpokladu, že teplota odtoku je nad o 12 C. Emisní standardy pro CHSK, BSK5 a NL zůstávají beze změny. Amoniakální dusík je limitován pro velikostní kategorii 500 až 10 000 EO. Současně je legislativně upraven minimální počet odběrů vzorků k analýzám. Počet vzorků vypouštěných vod se řídí velikostí zdroje dle tabulky: Velikost zdroje (EO)

1)

Typ vzorku

2)

+

BSK5

CHSKcr

NL

N-NH4

Ncelk.

Pcelk.

4

4

4

-

-

-

4)

<500

A

3)

500 - 2 000

A

3)

12

12

12

12

-

2 001 - 10 000

B

3)

12

12

12

12

12

12

10001-100000

C

26

26

26

-

26

26

> 100 000

C

52

52

52

-

52

52

TOC

-

52

1) Je-li zdrojem čistírna odpadních vod, rozumí se kategorie čistírny odpadních vod vyjádřená v počtu ekvivalentních obyvatel. Ekvivalentní obyvatel (EO) je definovaný produkcí znečištění 60 g BSK5/den. Počet ekvivalentních obyvatel se pro účel zařízení čistírny odpadních vod do velikostní kategorie vypočítává z maximálního průměrného týdenního zatížení na přítoku do čistírny odpadních vod během roku, s výjimkou neobvyklých situací, přívalových dešťů a povodní. U kategorií čistíren odpadních vod pod 2000EO lze použít pro potřebu zařazení čistírny do velikostní kategorie (v tabulce 1a nebo 1b přílohy č.1 a v tabulce 1 přílohy č.4 k tomuto nařízení) výpočet z bilance v ukazateli znečištění BSK5 v kg za kalendářní rok na přítoku čistírny vydělený hodnotou 21,9. 2) Typ vzorku stanoví vodoprávní úřad takto: typ A - dvouhodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 minut typ B - 24 hodinový směsný vzorek, získaný sléváním 12 objemově stejných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hodin; typ C - 24 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 12 dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hodin o objemu, úměrném aktuální hodnotě průtoku v době odběru dílčího vzorku, objemově průtoku úměrných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hodin.



Květen 2015




01.111 1958

3) Pro čistírny odpadních vod s diskontinuálním vypouštěním odpadních vod stanoví vodoprávní úřad způsob odběru vzorku individuálně. 4) V kategorii zdrojů do 50EO může vodoprávní úřad stanovit menší četnost odběrů, než je uvedeno pro kategorii do 500EO

Koncentraci vypouštěného znečištění upravují emisní standardy ukazatelů přípustného znečištění odpadních vod platné pro městské odpadní vody, které jsou uvedeny v následující tabulce: Emisní standardy: přípustné hodnoty (p)3), maximální hodnoty (m)4) a hodnoty průměru5) koncentrace ukazatelů znečištění vypouštěných odpadních vod v mg/l 8),

9)

Pcelk 9)

Ncelk.

m 4)

Průměr m 4), 6)

průměr 5) m 4), 6)

průměr 5) m 4)

50

80

-

-

-

-

-

40

70

20

40

-

-

-

p 3)

m 4)

p 3)

< 500 7)

150

220

40

80

500 – 2 000

125

180

30

60

BSK5

2),

N-NH4+

Kategorie ČOV CHSKCr (EO) 1), 7) p 3) m 4)

NL

5)

10)

8 10)

2001-10000

120

170

25

50

30

60

15

30

-

-

3

10001-100000

90

130

20

40

25

50

-

-

15

30

2

6

> 100000

75

125

15

30

20

40

-

-

10

20

1

3

1) Rozumí se kategorie čistírny odpadních vod, vyjádřená v počtu ekvivalentních obyvatel. Ekvivalentní obyvatel (EO) je definovaný produkcí znečištění 60 g BSK5 za den. Počet ekvivalentních obyvatel se pro účel zařazení čistírny odpadních vod do velikostní kategorie vypočítává z maximálního průměrného týdenního zatížení na přítoku do čistírny odpadních vod během roku, s výjimkou neobvyklých situací. Přívalových dešťů a povodní. U kategorií ČOV pod 2000EO lze použít pro účel zařazení čistírny do velikostní kategorie (v tabulce 1a nebo 1b v příloze č. 1 a v tabulce 1 v příloze č. 4 k tomuto nařízení) výpočet z bilance v ukazateli BSK5 v kg za kalendářní rok na přítoku do čistírny vydělený hodnotou 21,9. 2) Celkový dusík je ukazatel, který zahrnuje všechny formy dusíku 3) Uváděné přípustné koncentrace „p" nejsou aritmetické průměry za kalendářní rok a mohou být překročeny v povolené míře, podle hodnot uvedených v příloze č. 5 k tomuto nařízení. Vodoprávní úřad stanoví typ vzorku A nebo B nebo C podle poznámky 3) k tabulce 1 v příloze č. 4 k tomuto nařízení. 4) Uváděné maximální koncentrace „m" jsou nepřekročitelné. Vodoprávní úřad stanoví typ vzorku uvedený v tabulce 1 přílohy č. 4 k tomuto nařízení v souladu se stanovením hodnoty ,,p“ 5) Uváděné hodnoty jsou aritmetické průměry koncentrací za kalendářní rok a nesmí být překročeny. Počet vzorků odpovídá ročnímu počtu vzorků stanovenému vodoprávním úřadem. Vodoprávní úřad stanoví typ vzorku A nebo B nebo C podle poznámky 3) k tabulce 1 v příloze č.4 k tomuto nařízení. 6) Hodnota platí pro období, ve kterém je teplota odpadní vody na odtoku z biologického stupně vyšší než 12°C. Teplota odpadní vody se pro tento účel považuje za vyšší než 12°C, pokud z pěti měření provedených v průběhu dne byla tři měření vyšší než 12°C. 7) Rozbory odtoků z biologických dočišťovacích nádrží, u nichž kolaudační rozhodnutí nabylo právní moci do dne účinnosti tohoto nařízeni, se provádějí ve filtrovaných vzorcích, koncentrace celkových nerozpuštěných látek však nesmí přesáhnout hodnotu 100 mg/l. 8) Požadavky na dusík je možno kontrolovat pomocí denních průměrů, jestliže se prokáže, že je takto zajištěna stejná úroveň ochrany vod. V tomto případě denní průměr nesmí přesáhnout 20 mg/l celkového dusíku pro všechny vzorky, jestliže teplota na odtoku biologického stupně čistírny odpadních vod je vyšší nebo rovná 12°C. Zohledněni požadavků na funkci biologického odstraněni dusíku a plnění limitů při teplotách na odtoku nižších než 12°C může být nahrazeno zohledněním pro časově určené zimní období podle oblastních klimatických podmínek, které stanoví vodoprávní úřad u tohoto ukazatele znečištění. 9) Při stanovení limitů pro dusík a fosfor vezme vodoprávní úřad v úvahu harmonogram výstavby a rekonstrukce technologických stupňů odstraňování dusíku a fosforu pro konkrétní aglomerace České republiky schválený vládou, na základě dohody ČR s EU o přechodném období pro implementaci směrnice 91/271/EHS, v rámci „Strategie financování implementace směrnice Rady 91/271/EHS O Čištěni městských odpadních vod“. Pro tam uvedené konkrétní aglomerace a do stanovené doby ukončení výstavby nebo rekonstrukce, maximálně však do 31. prosince 2010, stanoví vodoprávní úřad emisní limity podle následujících emisních standardů: Kategorie (EO)

ČOV

Nanorg6)

Pcelk

průměr

m

průměr

m

10001-100000

20

30

3

6

>100000

15

20

1,5

3

Nanorg je suma dusíku amoniakálního, dusičnanového a dusitanového. Význam ostatních parametrů je identický jak výše. 10) Tento emisní limit stanoví vodoprávní úřad pro Čistírnu odpadních vod vybavenou technologickým stupněm pro odstraňování fosforu. U ostatních čistíren odpadních vod stanoví tento limit s platností od 31. prosince 2010 v případě, že to tak vyplyne ze stanovení emisních limitů kombinovaným přístupem.



Květen 2015




01.111 1958

11) Přípustné limity ukazatelů CHSKCr, BSK5 a NL pro mechanické čistírny odpadních vod, u nichž kolaudační rozhodnutí nabylo právní moci do dne účinnosti tohoto nařízení, stanoví vodoprávní úřad přiměřeně k tomuto nařízení, na základě jakosti a stavu vody v toku a místních podmínek.

Pro ukazatele znečištění, pro které nejsou limitní hodnoty stanoveny jako roční průměrná hodnota je určen odběr vzorků, které mohou nesplňovat statisticky formulované limity („p“) ve vypouštěných odpadních vodách v období posledních 12 měsíců. Celkový počet vzorků 4-7

Přípustný počet nevyhovujících vzorků 1

8-16

2

17-28

3

29-40

4

41-53

5

54-67

6

68-81

7

82-95

8

96-110

9

111-125

10

126-140

11

141-155

12

156-171

13

Hydrotechnické výpočty se zabývají výpočtem množství vody pro navrhovanou čistírnu odpadních vod ve variantě 1 spolu s výpočty parametrů této ČOV.

2.6 POPIS STAVEBNÍCH OBJEKTŮ VE VARIANTÁCH 2.6.1 STAVEBNÍ OBJEKTY – VARIANTA 1 Varianta 1 – tedy splaškové kanalizace Ketkovice a Čučice a čistírna odpadních vod Čučice, popsaná koncepčně v kapitole 2.4.1 bude tvořená těmito stavebními objekty : SO 01.01 – Čistírna odpadních vod Čučice SO 01.02 – Komunikace a zpevněné plochy u ČOV SO 01.03 – Přípojka NN k ČOV SO 01.04 – Oplocení ČOV SO 01.05 – Příprava území a terénní úpravy ČOV SO 01.06 – Vodovodní přípojka pro ČOV SO 01.07 – Splašková kanalizace Ketkovice SO 01.08 – Odbočky pro kanalizační přípojky Ketkovice SO 01.09 – Splašková kanalizace Čučice SO 01.10 – Odbočky pro kanalizační přípojky Čučice SO 01.11 – Čerpací stanice Ketkovice SO 01.12 – Přípojka NN k ČS Ketkovice SO 01.13 – Výtlačné potrubí V1 z ČS Ketkovice Popis jednotlivých stavebních objektů SO 01.01 – Čistírna odpadních vod Čučice Pro čištění splaškových odpadních vod z Ketkovic a Čučic je v první variantě navržena mechanickobiologická čistírna odpadních vod. Půjde o ČOV pro 1 100 EO, což vyhovuje velikosti spotřebišť. ČOV bude navržena v souladu s územním plánem v jižní části obce vedle místní komunikace vedoucí k řece Oslavě. V návrhu je zároveň uvažováno s obvyklým množstvím přiváděných vod balastních. Navržená technologie kombinuje vzájemně biologické procesy při čištění odpadních vod tak, aby celková



Květen 2015




01.111 1958

účinnost čištění byla ve vztahu k energetickým požadavkům při čištění a stavebním nákladům optimální. Mechanicko-biologická ČOV bude umístěna do zděné budovy, ve které budou od sebe odděleny jednotlivé technologické prvky. Vlastní čistící proces bude probíhat v několika železobetonových nádržích, které na spolu sousedí a jsou propojeny potrubími, která vedou jak odpadní vodu, tak kal a vzduch. Půdorysný rozměr celé ČOV je navržen obdélníkového tvaru 14,55 x 10,50 m, přičemž bude výškově rozdělena na suterénní část a přízemí. V suterénu vstupní čerpací stanice a jímka svozového kalu. Dále zde budou nádrže tvořící dva kalojemy, dvě aktivační nádrže rozdělená na nitrifikační část a denitrifikační část, V jímce svozového kalu bude vestavba lapáku písku zasahující sem z přízemí. V přízemí budou místnosti česlovny, která bude zároveň sloužit jako chodba se vstupy do dalších místností a budou zde i poklopy pro vstup do suterénních nádrží. Dále budou v přízemí dmýchárna, místnost obsluhy, ve které bude rozváděč, sociální zařízení a místnost nad kalojemy. Světlá výška místností je navržena 3,0 m a nad kalojemy pak 4,5 m. Předpokládá se, že výkop pro objekt bude se svislými stěnami paženými štětovnicemi. Jáma bude odvodněná obvodovou drenáží do čerpacích jímek. Návrh výkopu bude předmětem dalšího stupně dokumentace. Bude proveden na základě provedeného inženýrsko geologického průzkumu a hydrogeologického průzkumu. Součástí objektu ČOV jsou i propojovací potrubí. Rozumí se jimi potrubí, kterým je vháněn vzduch z dmýchárny do aktivace a kalové nádrže, ale rovněž vodovod, kterým bude možno čistit nádrže a další části ČOV. V neposlední řadě se zde jedná i o odpad z ČOV, kterým bude vypouštěna vyčištěná voda z čistírny do recipientu.

SO 01.02 – Komunikace a zpevněné plochy u ČOV Čučice Pro příjezd k ČOV bude využita stávající místní komunikace, která vede z centra obce k řece Oslavě. Z ní bude odbočovat krátká příjezdová cesta k areálu ČOV. Komunikace do ČOV a v areálu ČOV budou živičné v šířce 3,00 m. Celková délka příjezdové komunikace je 20 metrů, její plocha bude 60,0 2 2 m . Plocha zpevněných ploch kolem ČOV bude 200 m . Odvádění dešťových vod bude zajišťovat příčný a podélný sklon vozovky. Voda bude odtékat na terén, kde se bude vsakovat.

SO 01.03 –Přípojka NN k ČOV Čučice ČOV Čučice bude mít instalovaný příkon 30 kW. K uspokojení této potřeby bude vybudována elektropřípojka z rozvodné sítě E-ON. Tato přípojka bude kabelová a povede v souběhu s kmenovou 2 stokou ČOV. Délka přípojky z kabelu AYKY 4 x 16 mm bude 70 m.

SO 01.04 – Oplocení ČOV Čučice Oplocení areálu tvoří obdélník 25 x 20 metrů ve kterém bude navržen vjezd pomocí brány šířky 4,0 metry a branky šířky 1,0 metrů. Oplocení bude z drátěného pletiva opatřeného povlakem z PVC zelené barvy na sloupcích z ocelových trubek. Výška oplocení je navržen 1,6 m + tři řady ostnatého drátu. Celková délka oplocení včetně vstupu je 90 metrů. Plotové sloupky budou zabetonovány do patek z prostého monolitického betonu. Napínací sloupky budou vzepřeny vzpěrami z ocelových trubek rozměru shodného se sloupky. Vzpěry budou kotveny do patek z prostého monolitického betonu. Brána do areálu bude provedena z ocelových trubek. Ve spodní třetině bude provedena plechová výplň. Křídla brány budou zavěšena na sloupy z ocelových trubek vetknutých do základových patek z prostého monolitického betonu. Brána bude opatřena nátěrovým systémem tmavě zelené barvy.



Květen 2015




01.111 1958

SO 01.05 – Příprava území a Terénní úpravy ČOV Čučice ČOV Čučice je navržena v poměrně stísněném a členitém terénu vedle místní komunikace a v prostoru ČOV vede rovněž zatrubněný bezejmenný potok – přítok Čučického potoka. Tyto okolnosti komplikují rovněž přípravu území. V prostoru staveniště bude provedeno vykácení veškeré zeleně (keřů, stromů apod.), která by byla v kolizi s nově prováděnou stavbou. Odstraňování zeleně bude prováděno pouze v nejnutnější míře, která je potřebná pro provedení stavby. V prostoru pozemků povolených pro stavbu bude v blízkosti nově budovaného objektu ČOV provedeno dočasné zařízení staveniště a plochy pro skladování potřebného stavebního materiálu pro výstavbu. K objektům zařízení staveniště bude dovedena přípojka elektrické energie (SO 01.03) a vodovodní přípojka (SO 01.06). Případně bude toto řešeno mobilními zařízeními. Následně bude provedeno sejmutí ornice v tloušťce odpovídající skutečné mocnosti této vrstvy zjištěné provedeným inženýrsko geologickým průzkumem. Předpokládá se sejmutí 300 mm. Ornice bude sejmuta v celém prostoru nově uvažovaného oploceného areálu čistírny a ještě 1 m za hranici uvažovaného budoucího oplocení. Uvažovaná plocha sejmutí ornice pro nově budovaný areál ČOV je 2 30,0 x 25,0 m – tj. 750 m . Současně bude provedeno sejmutí ornice také v celém prostoru uvažované příjezdové komunikace k ČOV. Skrývka ornice bude uložena na místě staveniště na dočasně zřízené mezideponii a později při dokončovacích pracích bude zpětně použita pro ohumusování a ozelenění zatravněných ploch nového areálu ČOV. V rámci sadových úprav budou vysázeny křoviny, které pohledově dotvoří areál v esteticky působící celek.

SO 01.06 – Vodovodní přípojka pro ČOV Čučice Pro provoz ČOV bude nutná i provozní voda. V obci Čučice je provozován vodovod, ze kterého bude provedena vodovodní přípojka k čistírně odpadních vod. Délka vodovodní přípojky bude 50 m. Přípojka bude uložena v souběhu se stokou A a je navržena z PE DN 50. Z ní pak bude odebírána voda pro oplachy technologického zařízení, ředění chemikálií a další provozní účely.

SO 01.07 – Splašková kanalizace Čučice V první variantě je navržena kanalizace v souladu s územním plánem. Splašková kanalizace je díky konfiguraci terénu navržena celá jako gravitační. Bude vybudována v celém rozsahu obce z polypropylénového (PP) potrubí DN 250. Páteř kanalizace bude tvořena stokami A a B, které se pak rozvětvují do dalších stok. Pro stavbu kanalizačních sítí bylo vybráno potrubí hladké plnostěnné z polypropylénu PP. Vzhledem ke svým vlastnostem se jedná o klasický materiál s dlouhou životností a vynikajícími hydraulickými vlastnostmi. Průměrná hloubka uložení potrubí se bude 2,0 m. Potrubí bude je kladeno na pískové lože 150 mm. Zbytek profilu je zasypán pískem 300 mm nad profil a zbytek zeminou z výkopu. Úprava terénu bude podle povrchu, tj. zpevněné nebo zatravněné plochy.

Gravitační stoková síť ve variantě 1 v Čučicích bude celkově měřit 3.480 m, bude tvořena stokami: D é l k a (m) poznámka Název stoky materiál DN 300 mm DN 250 mm celkem Stoka A PP 1150 1150 Stoka A-1 PP 540 540 Stoka A-1.1 PP 60 60 Stoka A-2 PP 250 250 Stoka A-2.1 PP 60 60



Květen 2015



Stoka A-3 Stoka A-4 Stoka A-5 Stoka A-5.1 Stoka A-6 Stoka A-7 Stoka B Stoka B-1 Stoka B-2 Stoka B-2.1 Celkem

PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP

130 70 130 100 160 150 540 30 90 20 3480


01.111 1958

130 70 130 100 160 150 540 30 90 20 3480

Na kanalizační síti budou tyto objekty : Podchody pod komunikacemi V místě stavby překonává trasa navržených kanalizačních stok asfaltové místní komunikace. Křížení kanalizace s komunikacemi bude řešeno překopem bez chráničky. Šachty na gravitačních stokách Ve výškových a směrových lomech kanalizačních stok jsou osazeny typové prefabrikované šachty kruhového průřezu DN 1000 mm s tloušťkou stěny 120 mm. Šachty budou vyskládány z šachtových dílců. Spodní část je tvořena šachtovým dnem, nástupnice a žlab je proveden z betonu. Dno je osazeno na vrstvu podkladního betonu B 7,5 tloušťky 80 mm. Na spodní část navazuje vstupní komín tvořený šachtovými skružemi, ukončený šachtovým kónusem. Vyrovnání kóty poklopu je tvořeno vyrovnávacími prstenci. Vstup do šachet je přes litinový poklop průměru 600 mm. Vnitřní povrch šachty se opatří dvojnásobným nátěrem.

SO 01.08 – Odbočky pro kanalizační přípojky Čučice Jednotlivé nemovitosti se budou na kanalizaci napojovat pomocí kanalizačních přípojek. Přestože zákon o vodovodech a kanalizacích oficiálně nerozlišuje mezi domovní a veřejnou částí kanalizační přípojky, v přípravě stavby se v posledních letech zavedl pojem „odbočka pro kanalizační přípojku“, což je jiným významem veřejná část kanalizační přípojky. Do projektů jsou tyto odbočky zahrnován proto, že jsou předmětem dotací. Proto i zde uvádíme jako samostatný stavební objekt tyto odbočky. Protože je ve Čučicích navržena gravitační kanalizace, budou i kanalizační přípojky gravitační. Technicky to bude znamenat odbočkový kus na hlavní stoce a veřejnou část kanalizační přípojky na rozhraní veřejné části a soukromé části. Na tomto místě pak na tuto část přípojky naváže soukromá část, kterou si budou budovat napojení obyvatelé sami. Na kanalizaci ve Čučicích bude 170 odboček pro kanalizační přípojky a jejich celková délka bude 1.050 m. Potrubí odboček bude z PVC DN 150 mm a bude zakončeno v domovní revizní šachtě. Z domovní revizní šachty pak bude pokračovat soukromá část kanalizační přípojky.

SO 01.09 – Splašková kanalizace Ketkovice Splašková kanalizace v Ketkovicích je díky konfiguraci terénu navržena jako gravitační. Bude vybudována v celém rozsahu obce z polypropylénového (PP) potrubí DN 250. Páteř kanalizace bude tvořena stokami A a B, které se pak rozvětvují do dalších stok. Pro stavbu kanalizačních sítí bylo vybráno potrubí hladké plnostěnné z polypropylénu PP. Vzhledem ke svým vlastnostem se jedná o klasický materiál s dlouhou životností a vynikajícími hydraulickými vlastnostmi. Průměrná hloubka uložení potrubí se bude 2,2 m. Potrubí bude je kladeno na pískové lože 150 mm. Zbytek profilu je zasypán pískem 300 mm nad profil a zbytek zeminou z výkopu. Úprava terénu bude podle povrchu, tj. zpevněné nebo zatravněné plochy. Gravitační stoková síť ve Ketkovicích bude mít celkovou délku 3.740 m, bude tvořena těmito stokami: D é l k a (m) poznámka Název stoky materiál DN 300 mm DN 250 mm celkem 1340 Stoka A PP 1340



Květen 2015



Stoka A-1 Stoka A-2 Stoka A-2.1 Stoka B Stoka B-1 Stoka B-2 Stoka B-3 Stoka B-4 Stoka C Celkem

PP PP PP PP PP PP PP PP PP

40 520 90 750 100 220 400 40 240 3740


01.111 1958

40 520 90 750 100 220 400 40 240 3740

Na kanalizační síti budou tyto objekty : Podchody pod vodotečemi Trasy kanalizace kříží na několika místech místní zatrubněné i otevřené vodoteče. Jde o Ketkovický potok a jeho bezejmenné přítoky. Křížením s nimi bude provedeno protlakem nebo technologií tzv. řízeného podvrtu a to jak v případě otevřeného toku (stoka B a B-3). Ostatní podchody budou řešeny pod zatrubněným potokem a u stok A, B a C. Podchody pod komunikacemi V místě stavby překonává trasa navržených kanalizačních stok komunikace, jak asfaltové místní, tak i silnici II/393. Křížení kanalizace s komunikacemi je řešeno dvěmi způsoby, a to protlakem nebo překopem. Naprostá většina podchodů pod místními komunikacemi bude provedena překopem. Naopak podchody pod silnicí II/393 budou prováděny protlačením chráničky. Šachty na gravitačních stokách Ve výškových a směrových lomech kanalizačních stok jsou osazeny typové prefabrikované šachty kruhového průřezu DN 1000 mm s tloušťkou stěny 120 mm. Šachty budou vyskládány z šachtových dílců. Spodní část je tvořena šachtovým dnem, nástupnice a žlab je proveden z betonu. Dno je osazeno na vrstvu podkladního betonu B 7,5 tloušťky 80 mm. Na spodní část navazuje vstupní komín tvořený šachtovými skružemi, ukončený šachtovým kónusem. Vyrovnání kóty poklopu je tvořeno vyrovnávacími prstenci. Vstup do šachet je přes litinový poklop průměru 600 mm. Vnitřní povrch šachty se opatří dvojnásobným nátěrem.

SO 01.10 – Odbočky pro kanalizační přípojky Ketkovice Jednotlivé nemovitosti se budou na kanalizaci napojovat pomocí kanalizačních přípojek. Přestože zákon o vodovodech a kanalizacích oficiálně nerozlišuje mezi domovní a veřejnou částí kanalizační přípojky, v přípravě stavby se v posledních letech zavedl pojem „odbočka pro kanalizační přípojku“, což je jiným významem veřejná část kanalizační přípojky. Do projektů jsou tyto odbočky zahrnován proto, že jsou předmětem dotací. Proto i zde uvádíme jako samostatný stavební objekt tyto odbočky. Protože je ve Ketkovicích navržena gravitační kanalizace, budou i kanalizační přípojky gravitační. Technicky to bude znamenat odbočkový kus na hlavní stoce a veřejnou část kanalizační přípojky na rozhraní veřejné části a soukromé části. Na tomto místě pak na tuto část přípojky naváže soukromá část, kterou si budou budovat napojení obyvatelé sami. Na kanalizaci ve Ketkovicích bude 240 odboček pro kanalizační přípojky a jejich celková délka bude 1.320 m. Potrubí odboček bude z PVC DN 150 mm a bude zakončeno v domovní revizní šachtě. Z domovní revizní šachty pak bude pokračovat soukromá část kanalizační přípojky. SO 01.11 – Čerpací stanice Ketkovice Přečerpávání splaškových odpadních vod do Čučic bude prováděno čerpací stanicí Ketkovice. Ta bude umístěna nedaleko místa pro ČOV z první varianty a budou se zde stékat všechny odpadní vody v Ketkovic. Čerpání bude prováděno s dopravní výškou 22 m, z čehož 10 m je na tlakové ztráty. Vlastní čerpací stanice bude mít kruhový půdorys s vnitřním světlým průměrem 2,5 m a tloušťkou betonové stěny 150 mm. Zastropena bude železobetonovým stropem, ve kterém budou dva otvory – jede vstupní a druhý montážní. Do šachty se bude vstupovat po nerezovém žebříku. V šachtě bude



Květen 2015




01.111 1958

-1

dvojice čerpadel s dopravní výškou 22,0 m a výkonem 6,0 l.s . Manipulace s čerpadly a armaturami bude umožněna nerezovým jeřábkem, který bude na místo dopravován pro účely manipulace.

SO 01.12 – Přípojka NN k ČS 1 Čerpadla v čerpací stanici budou mít příkon 3,0 kW. Tuto spotřebu zajistí přípojka elektrické energie vybudována z trafostanice umístěné nedaleko čerpací stanice. Délka přípojky bude 60 m. Přípojka 2 bude provedena z kabelu AYKY 4x10 mm .

SO 01.13 – Výtlačné potrubí V1 z ČS Ketkovice Z čerpací stanice Ketkovice bude splašková voda čerpána výtlačným potrubím V1 do kanalizace v Čučicích. Trasa výtlačného potrubí povede v první fázi v souběhu se stokou B, následně pak se stokami C a B-3 až na jihozápadní okraj zástavby obce. Zde bude nejvyšší místo trasy výtlačného řadu a odtud bude klesat. Od Ketkovic vede trasa polní a lesní cestou na západní okraj Čučic, kde se napojí na stoku A tamní navržené gravitační splaškové kanalizace. Přes kanalizační síť v Čučicích se takto odpadní voda z Ketkovic dostane na ČOV Čučice. Výtlačné potrubí VA bude z polyetylénového potrubí (PE) DN 100 mm v délce 3.050 m. Na trase nebudou náročnější objekty kromě odvzdušnění, odkalení a revizních a montážních šachet. 2.6.2 STAVEBNÍ OBJEKTY – VARIANTA 2 Varianta 2 – tedy splašková gravitační kanalizace Ketkovice s přečerpáním odpadních vod na ČOV Čučice, kde bude rovněž nová splašková kanalizace, popsaná koncepčně v kapitole 2.4.2 bude tvořená těmito stavebními objekty : SO 02.01 – Splašková kanalizace Ketkovice SO 02.02 – Odbočky pro kanalizační přípojky Ketkovice SO 02.03 – Čerpací stanice ČS1 Ketkovice SO 02.04 – Přípojka NN k ČS1 Ketkovice SO 02.05 – Výtlačné potrubí V1 Ketkovice - Čučice SO 02.06 – Čerpací stanice ČS2 Ketkovice SO 02.07 – Přípojka NN k ČS2 Ketkovice SO 02.08 – Výtlačné potrubí V2 Ketkovice SO 02.09 – Splašková kanalizace Čučice SO 02.10 – Odbočky pro kanalizační přípojky Čučice SO 02.11 – Čerpací stanice ČS3 Čučice SO 02.12 – Přípojka NN k ČS2 Čučice SO 02.13 – Výtlačné potrubí V3 Čučice SO 02.14 – Čistírna odpadních vod Čučice SO 02.15 – Komunikace a zpevněné plochy u ČOV SO 02.16 – Přípojka NN k ČOV SO 02.17 – Oplocení ČOV SO 02.18 – Příprava území a terénní úpravy ČOV SO 02.19 – Vodovodní přípojka pro ČOV

Popis stavebních objektů varianty 2 SO 02.01 – Splašková kanalizace Ketkovice Splašková kanalizace v Ketkovicích je díky konfiguraci terénu navržena jako gravitační. Bude vybudována v celém rozsahu obce z polypropylénového (PP) potrubí DN 250. Páteř kanalizace bude tvořena stokami A a B, které se pak rozvětvují do dalších stok.



Květen 2015




01.111 1958

Pro stavbu kanalizačních sítí bylo vybráno potrubí hladké plnostěnné z polypropylénu PP. Vzhledem ke svým vlastnostem se jedná o klasický materiál s dlouhou životností a vynikajícími hydraulickými vlastnostmi. Průměrná hloubka uložení potrubí se bude 2,2 m. Potrubí bude je kladeno na pískové lože 150 mm. Zbytek profilu je zasypán pískem 300 mm nad profil a zbytek zeminou z výkopu. Úprava terénu bude podle povrchu, tj. zpevněné nebo zatravněné plochy. Gravitační stoková síť ve Ketkovicích bude mít celkovou délku 3.410 m, bude tvořena těmito stokami: D é l k a (m) poznámka Název stoky materiál DN 300 mm DN 250 mm celkem 1290 Stoka A PP 1290 40 Stoka A-1 PP 40 520 Stoka A-2 PP 520 90 Stoka A-2.1 PP 90 470 Stoka B PP 470 100 Stoka B-1 PP 100 220 Stoka B-2 PP 220 400 Stoka B-3 PP 400 40 Stoka B-4 PP 40 240 Stoka C PP 240 Celkem 3410 3410 Na kanalizační síti budou tyto objekty : Podchody pod vodotečemi Trasy kanalizace kříží na několika místech místní zatrubněné i otevřené vodoteče. Jde o Ketkovický potok a jeho bezejmenné přítoky. Křížením s nimi bude provedeno protlakem nebo technologií tzv. řízeného podvrtu a to jak v případě otevřeného toku (stoka B a B-3). Ostatní podchody budou řešeny pod zatrubněným potokem a u stok A, B a C. Podchody pod komunikacemi V místě stavby překonává trasa navržených kanalizačních stok komunikace, jak asfaltové místní, tak i silnici II/393. Křížení kanalizace s komunikacemi je řešeno dvěmi způsoby, a to protlakem nebo překopem. Naprostá většina podchodů pod místními komunikacemi bude provedena překopem. Naopak podchody pod silnicí II/393 budou prováděny protlačením chráničky. Šachty na gravitačních stokách Ve výškových a směrových lomech kanalizačních stok jsou osazeny typové prefabrikované šachty kruhového průřezu DN 1000 mm s tloušťkou stěny 120 mm. Šachty budou vyskládány z šachtových dílců. Spodní část je tvořena šachtovým dnem, nástupnice a žlab je proveden z betonu. Dno je osazeno na vrstvu podkladního betonu B 7,5 tloušťky 80 mm. Na spodní část navazuje vstupní komín tvořený šachtovými skružemi, ukončený šachtovým kónusem. Vyrovnání kóty poklopu je tvořeno vyrovnávacími prstenci. Vstup do šachet je přes litinový poklop průměru 600 mm. Vnitřní povrch šachty se opatří dvojnásobným nátěrem.

SO 02.02 – Odbočky pro kanalizační přípojky Ketkovice Jednotlivé nemovitosti se budou na kanalizaci napojovat pomocí kanalizačních přípojek. Přestože zákon o vodovodech a kanalizacích oficiálně nerozlišuje mezi domovní a veřejnou částí kanalizační přípojky, v přípravě stavby se v posledních letech zavedl pojem „odbočka pro kanalizační přípojku“, což je jiným významem veřejná část kanalizační přípojky. Do projektů jsou tyto odbočky zahrnován proto, že jsou předmětem dotací. Proto i zde uvádíme jako samostatný stavební objekt tyto odbočky. Protože je ve Ketkovicích navržena gravitační kanalizace, budou i kanalizační přípojky gravitační. Technicky to bude znamenat odbočkový kus na hlavní stoce a veřejnou část kanalizační přípojky na rozhraní veřejné části a soukromé části. Na tomto místě pak na tuto část přípojky naváže soukromá část, kterou si budou budovat napojení obyvatelé sami. Na kanalizaci ve Ketkovicích bude 240 odboček pro kanalizační přípojky a jejich celková délka bude 1.320 m. Potrubí odboček bude z PVC



Květen 2015




01.111 1958

DN 150 mm a bude zakončeno v domovní revizní šachtě. Z domovní revizní šachty pak bude pokračovat soukromá část kanalizační přípojky.

SO 02.03 – Čerpací stanice ČS1 Ketkovice Přečerpávání splaškových odpadních vod do Čučic bude prováděno čerpací stanicí ČS1 Ketkovice. Ta bude umístěna nedaleko místa pro ČOV z třetí varianty a budou se zde stékat všechny odpadní vody v Ketkovic. Čerpání bude prováděno s dopravní výškou 22 m, z čehož 10 m je na tlakové ztráty. Vlastní čerpací stanice bude mít kruhový půdorys s vnitřním světlým průměrem 2,5 m a tloušťkou betonové stěny 150 mm. Zastropena bude železobetonovým stropem, ve kterém budou dva otvory – jede vstupní a druhý montážní. Do šachty se bude vstupovat po nerezovém žebříku. V šachtě bude -1 dvojice čerpadel s dopravní výškou 22,0 m a výkonem 6,0 l.s . Manipulace s čerpadly a armaturami bude umožněna nerezovým jeřábkem, který bude na místo dopravován pro účely manipulace.

SO 02.04 – Přípojka NN k ČS1 Ketkovice Čerpadla v čerpací stanici budou mít příkon 3,0 kW. Tuto spotřebu zajistí přípojka elektrické energie vybudována z trafostanice umístěné nedaleko čerpací stanice. Délka přípojky bude 60 m. Přípojka 2 bude provedena z kabelu AYKY 4x10 mm .

SO 02.05 – Výtlačné potrubí V1 z ČS1 Ketkovice Z čerpací stanice Ketkovice bude splašková voda čerpána výtlačným potrubím V1 do kanalizace v Čučicích. Trasa výtlačného potrubí povede v první fázi v souběhu se stokou B, následně pak se stokami C a B-3 až na jihozápadní okraj zástavby obce. Zde bude nejvyšší místo trasy výtlačného řadu a odtud bude klesat. Od Ketkovic vede trasa polní a lesní cestou na západní okraj Čučic, kde se napojí na stoku A tamní navržené gravitační splaškové kanalizace. Přes kanalizační síť v Čučicích se takto odpadní voda z Ketkovic dostane na ČOV Čučice. Výtlačné potrubí VA bude z polyetylénového potrubí (PE) DN 100 mm v délce 3.130 m. Na trase nebudou náročnější objekty kromě odvzdušnění, odkalení a revizních a montážních šachet.

SO 02.06 – Čerpací stanice ČS2 Ketkovice Čerpací stanice ČS 2 bude umístěna vedle obecního úřadu a bude přečerpávat odpadní vody ze stok B a C do stoky A. K přečerpávání zde dojde, aby nebylo nutno pokládat gravitační kanalizaci v problematickém úseku od obecního úřadu kolem Ketkovického potoka směrem k čerpací stanici ČS 1. Čerpáno bude výtlačným potrubím V 2 na malou vzdálenost 270 m a malou dopravní výšku 10 m, z čehož 3 m jsou na tlakové ztráty. Vlastní čerpací stanice bude mít kruhový půdorys s vnitřním světlým průměrem 1,5 m a tloušťkou betonové stěny 150 mm. Zastropena bude železobetonovým stropem, ve kterém budou dva otvory – jede vstupní a druhý montážní. Do šachty se bude vstupovat po nerezovém žebříku. V šachtě bude -1 dvojice čerpadel s dopravní výškou 10,0 m a výkonem 3,0 l.s . Manipulace s čerpadly a armaturami bude umožněna nerezovým jeřábkem, který bude na místo dopravován pro účely manipulace.

SO 02.07 – Přípojka NN k ČS2 Ketkovice Čerpadla v čerpací stanici budou mít příkon 2,0 kW. Tuto spotřebu zajistí přípojka elektrické energie vybudována z distribuční sítě E-ON. Délka přípojky bude 15 m. Přípojka bude provedena z kabelu 2 AYKY 4x10 mm . SO 02.08 – Výtlačné potrubí V2 Ketkovice Z čerpací stanice ČS 2 bude splašková voda čerpána výtlačným potrubím V 2 do stoky A na východní straně obce. Trasa výtlačného potrubí povede východním směrem po návsi až do míst, kde se náves zužuje a na křižovatce dojde k napojení na stoku A.



Květen 2015




01.111 1958

Výtlačné potrubí VA bude z polyetylénového potrubí (PE) DN 80 mm v délce 270 m. Na trase nebudou žádné objekty.

SO 02.09 – Splašková kanalizace Čučice V druhé variantě je navržena kanalizace podobně, jako ve variantě první, ale má určité odlišnosti. Shodná je v tom, že se jedná o kanalizaci splaškovou gravitační, ale odlišnosti jsou v trasách jednotlivých stok. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že zde je jinak překonáván fakt dvou povodí v intravilánu obce. V první variantě je tato skutečnost překonána tím, že stoka A je trasována mezi nejnižším místem severního povodí zahradami v souběhu s Čučickým potokem a jeho bezejmenným pravostranným přítokem. Ve druhé variantě mají obě povodí samostatné kanalizační systémy zakončené v čerpacích stanicích. Severní povodí má kanalizaci zakončenou v čerpací stanici ČS1 umístěnou poblíž místa, kde pramení zmiňovaný pravostranný přítok Čučického potoka. Na tomto místě je mimochodem v PRVK navržena čistírna odpadních vod. Čerpací stanice ČS1 bude přečerpávat odpadní vody výtlačným potrubím V1 do Ketkovic, kde bude zaústěno do navrhované splaškové kanalizace. Výtlačné potrubí V1 bude v intravilánu obce položeno do společné rýhy se stokou A a nad obcí povede kolem fotbalového hřiště a dále polní cestou až do Ketkovic. Jižní povodí bude mít splaškovou kanalizaci zakončenou v čerpací stanici ČS2. Bude umístěná tam, kde je v první variantě navržena čistírna odpadních vod – tedy v nejnižším místě zástavby obce. Odpadní vody z jižního povodí bude čerpací stanice ČS2 přečerpávat výtlačným potrubím V2 do stoky C, která odvádí odpadní vody do čerpací stanice ČS1. Výtlačné potrubí V2 bude položeno do souběhu se stokou E, čímž budou minimalizovány náklady na zemní práce. Splašková kanalizace bude vybudována v celém rozsahu obce z polypropylénového (PP) potrubí DN 250. Páteř kanalizace bude tvořena stokami A a B, které se pak rozvětvují do dalších stok. Pro stavbu kanalizačních sítí bylo vybráno potrubí hladké plnostěnné z polypropylénu PP. Vzhledem ke svým vlastnostem se jedná o klasický materiál s dlouhou životností a vynikajícími hydraulickými vlastnostmi. Průměrná hloubka uložení potrubí se bude 2,0 m. Potrubí bude je kladeno na pískové lože 150 mm. Zbytek profilu je zasypán pískem 300 mm nad profil a zbytek zeminou z výkopu. Úprava terénu bude podle povrchu, tj. zpevněné nebo zatravněné plochy. Gravitační stoková síť ve variantě 2 v Čučicích bude celkově měřit 3.080 m, bude tvořena stokami: D é l k a (m) poznámka Název stoky materiál DN 300 mm DN 250 mm celkem Stoka A PP 580 580 Stoka A-1 PP 130 130 Stoka A-2 PP 70 70 Stoka A-3 PP 160 160 Stoka A-4 PP 150 150 Stoka B PP 250 250 Stoka B-1 PP 50 50 Stoka B-2 PP 60 60 Stoka C PP 490 490 Stoka C-1 PP 60 60 Stoka D PP 540 540 Stoka D-1 PP 30 30 Stoka D-2 PP 90 90 Stoka D-2.1 PP 20 20 Stoka E 400 400 Celkem 3080 3080 Na kanalizační síti budou tyto objekty : Podchody pod komunikacemi V místě stavby překonává trasa navržených kanalizačních stok asfaltové místní komunikace. Křížení kanalizace s komunikacemi bude řešeno překopem bez chráničky.



Květen 2015




01.111 1958

Šachty na gravitačních stokách Ve výškových a směrových lomech kanalizačních stok jsou osazeny typové prefabrikované šachty kruhového průřezu DN 1000 mm s tloušťkou stěny 120 mm. Šachty budou vyskládány z šachtových dílců. Spodní část je tvořena šachtovým dnem, nástupnice a žlab je proveden z betonu. Dno je osazeno na vrstvu podkladního betonu B 7,5 tloušťky 80 mm. Na spodní část navazuje vstupní komín tvořený šachtovými skružemi, ukončený šachtovým kónusem. Vyrovnání kóty poklopu je tvořeno vyrovnávacími prstenci. Vstup do šachet je přes litinový poklop průměru 600 mm. Vnitřní povrch šachty se opatří dvojnásobným nátěrem.


SO 02.11 – Čerpací stanice ČS3 Čučice Čerpací stanice ČS3 Čučice bude přečerpávat splaškové vody z jižní části Čučic do stoky C, která je součástí severního kanalizačního systému. Stokou C se dostane odpadní voda do ČOV Čučice. Čerpací stanice ČS3 bude menší, než čerpací stanice ČS1 v Ketkovicích a bude umístěna pod obcí tam, kde je v první variantě navržena čistírna odpadních vod. Vlastní čerpací stanice bude mít kruhový půdorys s vnitřním světlým průměrem 1,4 m a tloušťkou stěny 150 mm. Zastropena bude železobetonovým stropem, ve kterém budou dva otvory – jede vstupní a druhý montážní. Do šachty se bude vstupovat po nerezovém žebříku. V šachtě bude dvojice -1 čerpadel s dopravní výškou 28,0 m a výkonem 2,0 l.s . Manipulace s čerpadly a armaturami bude umožněna nerezovým jeřábkem, který bude na místo dopravován pro účely manipulace.

SO 02.12 – Přípojka NN k ČS3 Čučice K čerpací stanici ČS3 Čučice bude zřízena elektropřípojka. Elektrická energie bude pohánět čerpadla a elektrošoupátka. Předpokládá se instalovaný výkon 3 kW a přípojka bude vyvedena z distribuční sítě E-ON. Délka přípojky bude 40 m.

SO 02.13 – Výtlačné potrubí V3 z ČS3 Čučice Z čerpací stanice ČS3 Čučice bude splašková voda čerpána výtlačným potrubím V2 do stoky C, která ji odvede do čerpací stanice ČS1. Trasa výtlačného potrubí V2 povede v celé své délce v souběhu s gravitační stokou E, která je navržena v polní cestě mezi zahradami domů. Výtlačné potrubí VA bude z polyetylénového potrubí (PE) DN 80 mm v délce 500 m. Na trase nebudou náročnější objekty. SO 02.14 – Čistírna odpadních vod Čučice Pro čištění splaškových odpadních vod z Ketkovic a Čučic je v druhé variantě navržena mechanickobiologická čistírna odpadních vod. Půjde o ČOV pro 1 100 EO, což vyhovuje velikosti spotřebišť. ČOV



Květen 2015




01.111 1958

bude navržena v souladu s PRVK, ale v rozporu s územním plánem východně od centra obce na rovinaté ploše, k níž vede polozpevněná komunikace. V návrhu je zároveň uvažováno s obvyklým množstvím přiváděných vod balastních. Navržená technologie kombinuje vzájemně biologické procesy při čištění odpadních vod tak, aby celková účinnost čištění byla ve vztahu k energetickým požadavkům při čištění a stavebním nákladům optimální. Mechanicko-biologická ČOV bude umístěna do zděné budovy, ve které budou od sebe odděleny jednotlivé technologické prvky. Vlastní čistící proces bude probíhat v několika železobetonových nádržích, které na spolu sousedí a jsou propojeny potrubími, která vedou jak odpadní vodu, tak kal a vzduch. Půdorysný rozměr celé ČOV je navržen obdélníkového tvaru 14,55 x 10,50 m, přičemž bude výškově rozdělena na suterénní část a přízemí. V suterénu vstupní čerpací stanice a jímka svozového kalu. Dále zde budou nádrže tvořící dva kalojemy, dvě aktivační nádrže rozdělená na nitrifikační část a denitrifikační část, V jímce svozového kalu bude vestavba lapáku písku zasahující sem z přízemí. V přízemí budou místnosti česlovny, která bude zároveň sloužit jako chodba se vstupy do dalších místností a budou zde i poklopy pro vstup do suterénních nádrží. Dále budou v přízemí dmýchárna, místnost obsluhy, ve které bude rozváděč, sociální zařízení a místnost nad kalojemy. Světlá výška místností je navržena 3,0 m a nad kalojemy pak 4,5 m. Předpokládá se, že výkop pro objekt bude se svislými stěnami paženými štětovnicemi. Jáma bude odvodněná obvodovou drenáží do čerpacích jímek. Návrh výkopu bude předmětem dalšího stupně dokumentace. Bude proveden na základě provedeného inženýrsko geologického průzkumu a hydrogeologického průzkumu. Součástí objektu ČOV jsou i propojovací potrubí. Rozumí se jimi potrubí, kterým je vháněn vzduch z dmýchárny do aktivace a kalové nádrže, ale rovněž vodovod, kterým bude možno čistit nádrže a další části ČOV. V neposlední řadě se zde jedná i o odpad z ČOV, kterým bude vypouštěna vyčištěná voda z čistírny do recipientu.

SO 02.15 – Komunikace a zpevněné plochy u ČOV Čučice Pro příjezd k ČOV bude využita stávající místní polozpevněná komunikace, která vede z centra obce východním směrem ke vyrovnané ploše, na které je navržena ČOV. Komunikace do ČOV a v areálu ČOV budou živičné v šířce 3,00 m. Celková délka příjezdové komunikace je 15 metrů, její plocha bude 2 2 450,0 m . Plocha zpevněných ploch kolem ČOV bude 530 m . Odvádění dešťových vod bude zajišťovat příčný a podélný sklon vozovky. Voda bude odtékat na terén, kde se bude vsakovat.

SO 02.16 – Přípojka NN k ČOV Čučice ČOV Čučice bude mít instalovaný příkon 30 kW. K uspokojení této potřeby bude vybudována elektropřípojka z rozvodné sítě E-ON. Tato přípojka bude kabelová a povede v souběhu s kmenovou 2 stokou A k ČOV. Délka přípojky z kabelu AYKY 4 x 16 mm bude 150 m.

SO 02.17 – Oplocení ČOV Čučice Oplocení areálu tvoří obdélník 25 x 20 metrů ve kterém bude navržen vjezd pomocí brány šířky 4,0 metry a branky šířky 1,0 metrů. Oplocení bude z drátěného pletiva opatřeného povlakem z PVC zelené barvy na sloupcích z ocelových trubek. Výška oplocení je navržen 1,6 m + tři řady ostnatého drátu. Celková délka oplocení včetně vstupu je 90 metrů. Plotové sloupky budou zabetonovány do patek z prostého monolitického betonu. Napínací sloupky budou vzepřeny vzpěrami z ocelových trubek rozměru shodného se sloupky. Vzpěry budou kotveny do patek z prostého monolitického betonu.



Květen 2015




01.111 1958

Brána do areálu bude provedena z ocelových trubek. Ve spodní třetině bude provedena plechová výplň. Křídla brány budou zavěšena na sloupy z ocelových trubek vetknutých do základových patek z prostého monolitického betonu. Brána bude opatřena nátěrovým systémem tmavě zelené barvy.

SO 02.18 – Příprava území a terénní úpravy ČOV Čučice ČOV Čučice je navržena na vyrovnané ploše, kde byla provedena navážka s následným zhutněním. V prostoru pozemků povolených pro stavbu bude v blízkosti nově budovaného objektu ČOV provedeno dočasné zařízení staveniště a plochy pro skladování potřebného stavebního materiálu pro výstavbu. K objektům zařízení staveniště bude dovedena přípojka elektrické energie (SO 01.03) a vodovodní přípojka (SO 01.06). Případně bude toto řešeno mobilními zařízeními. Následně bude provedeno sejmutí ornice v tloušťce odpovídající skutečné mocnosti této vrstvy zjištěné provedeným inženýrsko geologickým průzkumem. Předpokládá se sejmutí 300 mm. Ornice bude sejmuta v celém prostoru nově uvažovaného oploceného areálu čistírny a ještě 1 m za hranici uvažovaného budoucího oplocení. Uvažovaná plocha sejmutí ornice pro nově budovaný areál ČOV je 2 30,0 x 25,0 m – tj. 750 m . Současně bude provedeno sejmutí ornice také v celém prostoru uvažované příjezdové komunikace k ČOV. V rámci sadových úprav budou vysázeny křoviny, které pohledově dotvoří areál v esteticky působící celek.

SO 02.19 – Vodovodní přípojka pro ČOV Čučice Pro provoz ČOV bude nutná i provozní voda. V obci Čučice je provozován vodovod, ze kterého bude provedena vodovodní přípojka k čistírně odpadních vod. Délka vodovodní přípojky bude 150 m. Přípojka bude uložena v souběhu se stokou A a je navržena z PE DN 50. Z ní pak bude odebírána voda pro oplachy technologického zařízení, ředění chemikálií a další provozní účely.

2.6.3 STAVEBNÍ OBJEKTY – VARIANTA 3 Varianta 3 – tedy splašková kanalizace Čučice s přečerpáváním splaškových vod do Ketkovic, kde bude rovněž splašková kanalizace, popsaná koncepčně v kapitole 2.4.3 bude tvořená těmito stavebními objekty : SO 03.01 – Splašková kanalizace Ketkovice SO 03.02 – Odbočky pro kanalizační přípojky Ketkovice SO 03.03 – Čerpací stanice ČS1 Ketkovice SO 03.04 – Přípojka NN k ČS1 Ketkovice SO 03.05 – Výtlačné potrubí V1 Ketkovice SO 03.06 – Splašková kanalizace Čučice SO 03.07 – Odbočky pro kanalizační přípojky Čučice SO 03.08 – Čerpací stanice ČS2 Čučice SO 03.09 – Přípojka NN k ČS2 Čučice SO 03.10 – Výtlačné potrubí V2 Čučice – Ketkovice SO 03.11 – Čerpací stanice ČS3 Čučice SO 03.12 – Přípojka NN k ČS3 Čučice SO 03.13 – Výtlačné potrubí V3 Čučice SO 03.14 – Čistírna odpadních vod Ketkovice SO 03.15 – Komunikace a zpevněné plochy u ČOV SO 03.16 – Přípojka NN k ČOV SO 03.17 – Oplocení ČOV SO 03.18 – Příprava území a terénní úpravy ČOV SO 03.19 – Vodovodní přípojka pro ČOV Popis stavebních objektů varianty 3 SO 03.01 – Splašková kanalizace Ketkovice



Květen 2015




01.111 1958

Splašková kanalizace v Ketkovicích je díky konfiguraci terénu navržena jako gravitační. Bude vybudována v celém rozsahu obce z polypropylénového (PP) potrubí DN 250. Páteř kanalizace bude tvořena stokami A a B, které se pak rozvětvují do dalších stok. Pro stavbu kanalizačních sítí bylo vybráno potrubí hladké plnostěnné z polypropylénu PP. Vzhledem ke svým vlastnostem se jedná o klasický materiál s dlouhou životností a vynikajícími hydraulickými vlastnostmi. Průměrná hloubka uložení potrubí se bude 2,2 m. Potrubí bude je kladeno na pískové lože 150 mm. Zbytek profilu je zasypán pískem 300 mm nad profil a zbytek zeminou z výkopu. Úprava terénu bude podle povrchu, tj. zpevněné nebo zatravněné plochy. Gravitační stoková síť ve Ketkovicích bude mít celkovou délku 3.410 m, bude tvořena těmito stokami: D é l k a (m) poznámka Název stoky materiál DN 300 mm DN 250 mm celkem 1290 Stoka A PP 1290 40 Stoka A-1 PP 40 520 Stoka A-2 PP 520 90 Stoka A-2.1 PP 90 470 Stoka B PP 470 100 Stoka B-1 PP 100 220 Stoka B-2 PP 220 400 Stoka B-3 PP 400 40 Stoka B-4 PP 40 240 Stoka C PP 240 Celkem 3410 3410 Na kanalizační síti budou tyto objekty : Podchody pod vodotečemi Trasy kanalizace kříží na několika místech místní zatrubněné i otevřené vodoteče. Jde o Ketkovický potok a jeho bezejmenné přítoky. Křížením s nimi bude provedeno protlakem nebo technologií tzv. řízeného podvrtu a to jak v případě otevřeného toku (stoka B a B-3). Ostatní podchody budou řešeny pod zatrubněným potokem a u stok A, B a C. Podchody pod komunikacemi V místě stavby překonává trasa navržených kanalizačních stok komunikace, jak asfaltové místní, tak i silnici II/393. Křížení kanalizace s komunikacemi je řešeno dvěmi způsoby, a to protlakem nebo překopem. Naprostá většina podchodů pod místními komunikacemi bude provedena překopem. Naopak podchody pod silnicí II/393 budou prováděny protlačením chráničky. Šachty na gravitačních stokách Ve výškových a směrových lomech kanalizačních stok jsou osazeny typové prefabrikované šachty kruhového průřezu DN 1000 mm s tloušťkou stěny 120 mm. Šachty budou vyskládány z šachtových dílců. Spodní část je tvořena šachtovým dnem, nástupnice a žlab je proveden z betonu. Dno je osazeno na vrstvu podkladního betonu B 7,5 tloušťky 80 mm. Na spodní část navazuje vstupní komín tvořený šachtovými skružemi, ukončený šachtovým kónusem. Vyrovnání kóty poklopu je tvořeno vyrovnávacími prstenci. Vstup do šachet je přes litinový poklop průměru 600 mm. Vnitřní povrch šachty se opatří dvojnásobným nátěrem.

SO 03.02 – Odbočky pro kanalizační přípojky Ketkovice Jednotlivé nemovitosti se budou na kanalizaci napojovat pomocí kanalizačních přípojek. Přestože zákon o vodovodech a kanalizacích oficiálně nerozlišuje mezi domovní a veřejnou částí kanalizační přípojky, v přípravě stavby se v posledních letech zavedl pojem „odbočka pro kanalizační přípojku“, což je jiným významem veřejná část kanalizační přípojky. Do projektů jsou tyto odbočky zahrnován proto, že jsou předmětem dotací. Proto i zde uvádíme jako samostatný stavební objekt tyto odbočky. Protože je ve Ketkovicích navržena gravitační kanalizace, budou i kanalizační přípojky gravitační. Technicky to bude znamenat odbočkový kus na hlavní stoce a veřejnou část kanalizační přípojky na



Květen 2015




01.111 1958

rozhraní veřejné části a soukromé části. Na tomto místě pak na tuto část přípojky naváže soukromá část, kterou si budou budovat napojení obyvatelé sami. Na kanalizaci ve Ketkovicích bude 240 odboček pro kanalizační přípojky a jejich celková délka bude 1.320 m. Potrubí odboček bude z PVC DN 150 mm a bude zakončeno v domovní revizní šachtě. Z domovní revizní šachty pak bude pokračovat soukromá část kanalizační přípojky.

SO 03.03 – Čerpací stanice ČS1 Ketkovice Čerpací stanice ČS1 Ketkovice bude umístěna vedle obecního úřadu a bude přečerpávat odpadní vody ze stok B a C do stoky A. K přečerpávání zde dojde, aby nebylo nutno pokládat gravitační kanalizaci v problematickém úseku od obecního úřadu kolem Ketkovického potoka směrem k čerpací stanici ČS 1. Čerpáno bude výtlačným potrubím V 2 na malou vzdálenost 270 m a malou dopravní výšku 10 m, z čehož 3 m jsou na tlakové ztráty. Vlastní čerpací stanice bude mít kruhový půdorys s vnitřním světlým průměrem 1,5 m a tloušťkou betonové stěny 150 mm. Zastropena bude železobetonovým stropem, ve kterém budou dva otvory – jede vstupní a druhý montážní. Do šachty se bude vstupovat po nerezovém žebříku. V šachtě bude -1 dvojice čerpadel s dopravní výškou 10,0 m a výkonem 3,0 l.s . Manipulace s čerpadly a armaturami bude umožněna nerezovým jeřábkem, který bude na místo dopravován pro účely manipulace.

SO 03.04 – Přípojka NN k ČS1 Ketkovice Čerpadla v čerpací stanici budou mít příkon 2,0 kW. Tuto spotřebu zajistí přípojka elektrické energie vybudována z distribuční sítě E-ON. Délka přípojky bude 15 m. Přípojka bude provedena z kabelu 2 AYKY 4x10 mm .

SO 03.05 – Výtlačné potrubí V1 Ketkovice Z čerpací stanice ČS1 Ketkovice bude splašková voda čerpána výtlačným potrubím V1 do stoky A na východní straně obce. Trasa výtlačného potrubí povede východním směrem po návsi až do míst, kde se náves zužuje a na křižovatce dojde k napojení na stoku A. Výtlačné potrubí VA bude z polyetylénového potrubí (PE) DN 80 mm v délce 270 m. Na trase nebudou žádné objekty.

SO 03.06 – Splašková kanalizace Čučice Ve třetí variantě je navržena kanalizace podobně, jako ve variantě první, ale má určité odlišnosti. Shodná je v tom, že se jedná o kanalizaci splaškovou gravitační, ale odlišnosti jsou v trasách jednotlivých stok. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že zde je jinak překonáván fakt dvou povodí v intravilánu obce. V první variantě je tato skutečnost překonána tím, že stoka A je trasována mezi nejnižším místem severního povodí zahradami v souběhu s Čučickým potokem a jeho bezejmenným pravostranným přítokem. Ve druhé variantě mají obě povodí samostatné kanalizační systémy zakončené v čerpacích stanicích. Severní povodí má kanalizaci zakončenou v čerpací stanici ČS1 umístěnou poblíž místa, kde pramení zmiňovaný pravostranný přítok Čučického potoka. Na tomto místě je mimochodem v PRVK navržena čistírna odpadních vod. Čerpací stanice ČS1 bude přečerpávat odpadní vody výtlačným potrubím V1 do Ketkovic, kde bude zaústěno do navrhované splaškové kanalizace. Výtlačné potrubí V1 bude v intravilánu obce položeno do společné rýhy se stokou A a nad obcí povede kolem fotbalového hřiště a dále polní cestou až do Ketkovic. Jižní povodí bude mít splaškovou kanalizaci zakončenou v čerpací stanici ČS2. Bude umístěná tam, kde je v první variantě navržena čistírna odpadních vod – tedy v nejnižším místě zástavby obce. Odpadní vody z jižního povodí bude čerpací stanice ČS2 přečerpávat výtlačným potrubím V2 do stoky C, která odvádí odpadní vody do čerpací stanice ČS1. Výtlačné potrubí V2 bude položeno do souběhu se stokou E, čímž budou minimalizovány náklady na zemní práce. Splašková kanalizace bude vybudována v celém rozsahu obce z polypropylénového (PP) potrubí DN 250. Páteř kanalizace bude tvořena stokami A a B, které se pak rozvětvují do dalších stok.



Květen 2015




01.111 1958

Pro stavbu kanalizačních sítí bylo vybráno potrubí hladké plnostěnné z polypropylénu PP. Vzhledem ke svým vlastnostem se jedná o klasický materiál s dlouhou životností a vynikajícími hydraulickými vlastnostmi. Průměrná hloubka uložení potrubí se bude 2,0 m. Potrubí bude je kladeno na pískové lože 150 mm. Zbytek profilu je zasypán pískem 300 mm nad profil a zbytek zeminou z výkopu. Úprava terénu bude podle povrchu, tj. zpevněné nebo zatravněné plochy. Gravitační stoková síť ve variantě 2 v Čučicích bude celkově měřit 3.080 m, bude tvořena stokami: D é l k a (m) poznámka Název stoky materiál DN 300 mm DN 250 mm celkem Stoka A PP 580 580 Stoka A-1 PP 130 130 Stoka A-2 PP 70 70 Stoka A-3 PP 160 160 Stoka A-4 PP 150 150 Stoka B PP 250 250 Stoka B-1 PP 50 50 Stoka B-2 PP 60 60 Stoka C PP 490 490 Stoka C-1 PP 60 60 Stoka D PP 540 540 Stoka D-1 PP 30 30 Stoka D-2 PP 90 90 Stoka D-2.1 PP 20 20 Stoka E 400 400 Celkem 3080 3080 Na kanalizační síti budou tyto objekty : Podchody pod komunikacemi V místě stavby překonává trasa navržených kanalizačních stok asfaltové místní komunikace. Křížení kanalizace s komunikacemi bude řešeno překopem bez chráničky. Šachty na gravitačních stokách Ve výškových a směrových lomech kanalizačních stok jsou osazeny typové prefabrikované šachty kruhového průřezu DN 1000 mm s tloušťkou stěny 120 mm. Šachty budou vyskládány z šachtových dílců. Spodní část je tvořena šachtovým dnem, nástupnice a žlab je proveden z betonu. Dno je osazeno na vrstvu podkladního betonu B 7,5 tloušťky 80 mm. Na spodní část navazuje vstupní komín tvořený šachtovými skružemi, ukončený šachtovým kónusem. Vyrovnání kóty poklopu je tvořeno vyrovnávacími prstenci. Vstup do šachet je přes litinový poklop průměru 600 mm. Vnitřní povrch šachty se opatří dvojnásobným nátěrem.




Květen 2015




01.111 1958

SO 03.08 – Čerpací stanice ČS2 Čučice Přečerpávání splaškových odpadních vod z Čučic do Ketkovic bude prováděno čerpací stanicí ČS2 Čučice. Ta bude umístěna na místě pro ČOV Čučice z druhé varianty. Čerpání bude prováděno s dopravní výškou 132 m, z čehož 10 m je na tlakové ztráty. Vlastní čerpací stanice bude mít kruhový půdorys s vnitřním světlým průměrem 2,5 m a tloušťkou betonové stěny 150 mm. Zastropena bude železobetonovým stropem, ve kterém budou dva otvory – jede vstupní a druhý montážní. Do šachty se bude vstupovat po nerezovém žebříku. V šachtě bude -1 dvojice čerpadel s dopravní výškou 132,0 m a výkonem 3,0 l.s . Manipulace s čerpadly a armaturami bude umožněna nerezovým jeřábkem, který bude na místo dopravován pro účely manipulace.

SO 03.09 – Přípojka NN k ČS2 Čučice Čerpadla v čerpací stanici budou mít příkon 5,0 kW. Tuto spotřebu zajistí přípojka elektrické energie vybudována z trafostanice umístěné nedaleko čerpací stanice. Délka přípojky bude 150 m. Přípojka 2 bude provedena z kabelu AYKY 4x10 mm .

SO 03.10 – Výtlačné potrubí V2 Čučice - Ketkovice Z čerpací stanice ČS2 Čučice bude splašková voda čerpána výtlačným potrubím V2 do kanalizace v Ketkovicích. Trasa výtlačného potrubí povede v první fázi v souběhu se stokou A kanalizace Čučice až na západní okraj zástavby obce. Od Čučic vede trasa polní a lesní cestou na jihozápadní okraj Ketkovic, kde se napojí na stoku B-3 tamní navržené gravitační splaškové kanalizace. Přes kanalizační síť v Ketkovicích se takto odpadní voda z Čučic dostane na ČOV Ketkovice. Výtlačné potrubí VA bude z polyetylénového potrubí (PE) DN 100 mm v délce 2.840 m. Na trase nebudou náročnější objekty kromě odvzdušnění, odkalení a revizních a montážních šachet.

SO 03.11 – Čerpací stanice ČS3 Čučice Čerpací stanice ČS3 Čučice bude přečerpávat splaškové vody z jižní části Čučic do stoky C, která je součástí severního kanalizačního systému. Stokou C se dostane odpadní voda do ČOV Čučice. Čerpací stanice ČS3 bude menší, než čerpací stanice ČS1 v Ketkovicích a bude umístěna pod obcí tam, kde je v první variantě navržena čistírna odpadních vod. Vlastní čerpací stanice bude mít kruhový půdorys s vnitřním světlým průměrem 1,4 m a tloušťkou stěny 150 mm. Zastropena bude železobetonovým stropem, ve kterém budou dva otvory – jede vstupní a druhý montážní. Do šachty se bude vstupovat po nerezovém žebříku. V šachtě bude dvojice -1 čerpadel s dopravní výškou 28,0 m a výkonem 2,0 l.s . Manipulace s čerpadly a armaturami bude umožněna nerezovým jeřábkem, který bude na místo dopravován pro účely manipulace.

SO 03.12 – Přípojka NN k ČS3 Čučice K čerpací stanici ČS3 Čučice bude zřízena elektropřípojka. Elektrická energie bude pohánět čerpadla a elektrošoupátka. Předpokládá se instalovaný výkon 3 kW a přípojka bude vyvedena z distribuční sítě E-ON. Délka přípojky bude 40 m.

SO 03.13 – Výtlačné potrubí V3 z ČS3 Čučice Z čerpací stanice ČS3 Čučice bude splašková voda čerpána výtlačným potrubím V2 do stoky C, která ji odvede do čerpací stanice ČS1. Trasa výtlačného potrubí V2 povede v celé své délce v souběhu s gravitační stokou E, která je navržena v polní cestě mezi zahradami domů. Výtlačné potrubí VA bude z polyetylénového potrubí (PE) DN 80 mm v délce 500 m. Na trase nebudou náročnější objekty.



Květen 2015




01.111 1958

SO 03.14 – Čistírna odpadních vod Ketkovice Pro čištění splaškových odpadních vod z Ketkovic a Čučic je v třetí variantě navržena mechanickobiologická čistírna odpadních vod v Ketkovicích. Půjde o ČOV pro 1 100 EO, což vyhovuje velikosti spotřebišť. ČOV bude navržena v souladu s PRVK, ale v rozporu s územním plánem východně od centra obce na rovinaté ploše, k níž vede polozpevněná komunikace. V návrhu je zároveň uvažováno s obvyklým množstvím přiváděných vod balastních. Navržená technologie kombinuje vzájemně biologické procesy při čištění odpadních vod tak, aby celková účinnost čištění byla ve vztahu k energetickým požadavkům při čištění a stavebním nákladům optimální. Mechanicko-biologická ČOV bude umístěna do zděné budovy, ve které budou od sebe odděleny jednotlivé technologické prvky. Vlastní čistící proces bude probíhat v několika železobetonových nádržích, které na spolu sousedí a jsou propojeny potrubími, která vedou jak odpadní vodu, tak kal a vzduch. Půdorysný rozměr celé ČOV je navržen obdélníkového tvaru 14,55 x 10,50 m, přičemž bude výškově rozdělena na suterénní část a přízemí. V suterénu vstupní čerpací stanice a jímka svozového kalu. Dále zde budou nádrže tvořící dva kalojemy, dvě aktivační nádrže rozdělená na nitrifikační část a denitrifikační část, V jímce svozového kalu bude vestavba lapáku písku zasahující sem z přízemí. V přízemí budou místnosti česlovny, která bude zároveň sloužit jako chodba se vstupy do dalších místností a budou zde i poklopy pro vstup do suterénních nádrží. Dále budou v přízemí dmýchárna, místnost obsluhy, ve které bude rozváděč, sociální zařízení a místnost nad kalojemy. Světlá výška místností je navržena 3,0 m a nad kalojemy pak 4,5 m. Předpokládá se, že výkop pro objekt bude svahovaný, odvodněný obvodovou drenáží do čerpacích jímek. Návrh výkopu bude předmětem dalšího stupně dokumentace. Bude proveden na základě provedeného inženýrsko geologického průzkumu a hydrogeologického průzkumu. Spodní podzemní část čistírny odpadních vod bude vybudována z železobetonového monobloku C 25/30 Tloušťka stěn je navržena 450 mm a dno bude tloušťky 450 mm. Příčky budou založeny na podkladové betonové mazanině, ve které bude uložena 2x KARI síť. Nosné obvodové zdivo budovy bude založeno na betonových základech šířky 450 mm a hloubky1200 mm. Stěny v nadzemní části objektu budou provedeny zděné. Obvodová stěna bude provedena z příčně děrovaných dutinových keramických bloků s tepelně izolačními vlastnostmi tloušťka stěn bude 400 mm a 300 mm na maltu MVC. Vnitřní příčky budou provedeny z plných a děrovaných cihel pro příčkové zdivo, tloušťka stěn bude 150 mm. Překlady v nosném obvodovém a vnitřním zdivu budou keramické skládané dodané v rámci uceleného cihelného systému pro konstrukci stěn. Stropní konstrukci nad 1.NP v místnosti obsluhy, WC, sprchy a dmýchárny bude zastropen stropními panely vylehčenými PZD 658/119/25 a PZD 299/119/14. Zastropení kalové jímky je navrženo železobetonovou stropní deskou tl.200. V této desce bude otvor pro vlez do jímky a pro montáž potrubí.(600x600mm) Nad kalojemy je navrženo zastropením OSB deskami do vlhkého prostředí, které budou kopírovat tvar střešní konstrukce-viz řez A-A‘.Tento prostor bez průvlaků a sloupových podpor nelze zastropit. Pro podchycení střešní konstrukce je proto v prostoru s kalojemy navržen průvlak z uzavřeného profilu 2x UPE 200,který bude uložen na středních nosných zdích a ocel.sloupu z 2xUPE 200 uchyceném na konstrukci kalojemu pomocí roznášecí desky. Prostor nad dosazovacími nádržemi nebude zastropen. Nad těmito nádržemi budou lávky z pochůzných roštů. Součástí objektu ČOV jsou i propojovací potrubí. Rozumí se jimi potrubí, kterým je vháněn vzduch z dmýchárny do aktivace a kalové nádrže, ale rovněž vodovod, kterým bude možno čistit nádrže a další části ČOV. V neposlední řadě se zde jedná i o odpad z ČOV, kterým bude vypouštěna vyčištěná voda z čistírny do recipientu.

SO 03.15 – Komunikace a zpevněné plochy u ČOV Ketkovice Pro příjezd k ČOV bude využita stávající místní komunikace, která vede od silnice II/393 a tvoří částečně záhumenní polní cestu. Z ní bude zpevněna do prostoru budoucí čistírna odpadních vod další polní cesta, která dále vede kolem hřbitova.



Květen 2015




01.111 1958

Komunikace do ČOV a v areálu ČOV budou živičné v šířce 3,00 m. Celková délka příjezdové 2 komunikace je 110 metrů, její plocha bude 330,0 m . Plocha zpevněných ploch kolem ČOV bude 200 2 m. Odvádění dešťových vod bude zajišťovat příčný a podélný sklon vozovky. Voda bude odtékat na terén, kde se bude vsakovat.

SO 03.16 – Přípojka NN k ČOV Ketkovice Předpokládáme, že ČOV Ketkovice bude mít instalovaný příkon 35 kW. K uspokojení této potřeby bude vybudována elektropřípojka z trafostanice, která je nedaleko ČOV. Tato přípojka bude kabelová 2 a povede v souběhu s kmenovou stokou ČOV. Délka přípojky z kabelu AYKY 4 x 16 mm bude 130 m.

SO 03.17 – Oplocení ČOV Ketkovice Oplocení areálu tvoří obdélník 30 x 210 metrů ve kterém bude navržen vjezd pomocí brány šířky 4,0 metry a branky šířky 1,0 metrů. Oplocení bude z drátěného pletiva opatřeného povlakem z PVC zelené barvy na sloupcích z ocelových trubek. Výška oplocení je navržen 1,6 m + tři řady ostnatého drátu. Celková délka oplocení včetně vstupu je 80 metrů. Plotové sloupky budou zabetonovány do patek z prostého monolitického betonu. Napínací sloupky budou vzepřeny vzpěrami z ocelových trubek rozměru shodného se sloupky. Vzpěry budou kotveny do patek z prostého monolitického betonu. Brána do areálu bude provedena z ocelových trubek. Ve spodní třetině bude provedena plechová výplň. Křídla brány budou zavěšena na sloupy z ocelových trubek vetknutých do základových patek z prostého monolitického betonu. Brána bude opatřena nátěrovým systémem tmavě zelené barvy.

SO 03.18 – Příprava území a Terénní úpravy ČOV Ketkovice V rámci tohoto stavebního objektu bude před stavbou ČOV provedena příprava území a po vybudování čistírny budou provedeny terénní úpravy a výsadba křovin s vysetím trávníku. V prostoru staveniště bude dále provedeno vykácení veškeré zeleně (keřů, stromů apod.), která by byla v kolizi s nově prováděnou stavbou. Odstraňování zeleně bude prováděno pouze v nejnutnější míře, která je potřebná pro provedení stavby. V prostoru pozemků povolených pro stavbu bude v blízkosti nově budovaného objektu ČOV provedeno dočasné zařízení staveniště a plochy pro skladování potřebného stavebního materiálu pro výstavbu. K objektům zařízení staveniště bude dovedena přípojka elektrické energie a vodovodní přípojka. Případně bude toto řešeno mobilními zařízeními. Následně bude provedeno sejmutí ornice v tloušťce odpovídající skutečné mocnosti této vrstvy zjištěné provedeným inženýrsko geologickým průzkumem. Předpokládá se sejmutí 300 mm. Ornice bude sejmuta v celém prostoru nově uvažovaného oploceného areálu čistírny a ještě 1 m za hranici uvažovaného budoucího oplocení. Uvažovaná plocha sejmutí ornice pro nově budovaný areál ČOV je 2 30,0 x 25,0 m – tj. 750 m . Současně bude provedeno sejmutí ornice také v celém prostoru uvažované příjezdové komunikace k ČOV. Skrývka ornice bude uložena na místě staveniště na dočasně zřízené mezideponii a později při dokončovacích pracích bude zpětně použita pro ohumusování a ozelenění zatravněných ploch nového areálu ČOV. V rámci sadových úprav budou vysázeny křoviny, které pohledově dotvoří areál v esteticky působící celek.

SO 03.19 – Vodovodní přípojka pro ČOV Ketkovice Pro provoz ČOV bude nutná i provozní voda. V obci Ketkovice je provozován vodovod, ze kterého bude provedena vodovodní přípojka k čistírně odpadních vod. Délka vodovodní přípojky bude 90 m. Přípojka bude uložena v souběhu se stokou A a je navržena z PE DN 50. Z ní pak bude odebírána voda pro oplachy technologického zařízení, ředění chemikálií a další provozní účely.



Květen 2015




01.111 1958

2.7 POPIS PROVOZNÍCH SOUBORŮ Protože ČOV je stejná ve všech třech variantách a liší se pouze umístěním, je popis provozních souborů shodný pro všechny tři varianty. Technologická část stavby ČOV je členěna: Provozní soubor:

PS 01 – Technologie ČOV DPS 01.01 Hrubé předčištění DPS 01.02 Aktivační nádrže DPS 01.03 Dosazovací nádrže DPS 01.04 Kalojemy DPS 01.05 Dmychárna DPS 01.06 Chemické hospodářství DPS 01.07 Terciální dočištění DPS 01.08 Technologická elektroinstalace

Popis strojně technologického zařízení DPS 01.01 Hrubé předčištění Odpadní voda bude přitékat gravitačním potrubím do vypínací šachty v areálu ČOV, kde bude možné provést pomocí ručního hradítka odstavení ČOV a převedení odpadních vod obtokem. Z vypínací šachty natékají odpadní vody do vstupní čerpací stanice přes hrubý česlicový koš DN 250. Čerpací stanice bude osazena trojicí ponorných čerpadel, která budou pracovat v sestavě 2 ks provozní + 1 ks zabudovaná rezerva. Výtlaky čerpadel DN 80 nebudou vybaveny armaturami a budou zaústěny do nátokového žlabu česlovny. Nátokový žlab bude v česlovně hrubého předčištění rozdělen na dva souběžné kanály, uzavíratelné ručními stavítky o rozměrech 400x600 před a za česlemi. Ve vzdálenějším kanále budou osazeny jemné strojní samočistící česle a ve druhém jemné ruční česle s velikostí průliny 3 mm. Česle budou z montážních důvodů děleny přírubovým spojem na dva díly. Výsypka česlí bude uzpůsobena pro výpad shrabků do popelnice. Součástí dodávky česlí bude elektrický rozvaděč pro ovládání automatického chodu nezateplených česlí s rotačním kartáčem. Česle budou ovládány časovým relé s nastavenou dobou chodu a dobou klidu, v případě náhlého zvýšení průtoku nebo ucpání česlí a stoupnutí hladiny splašků před česlemi nad úroveň hladiny naskočí automaticky signál od plovákového spínače cyklus stálého chodu česlí a tento probíhá až do snížení hladiny. Zachycené shrabky z česlí budou přes násypku svedeny do připraveného kontejneru. Nad česlemi stavba osadí I nosník pro usnadnění montáže. Pro zajištění obtoku strojních česlí při výpadku el. energie budou v souběžném kanálu osazeny jemné ruční česle o šířce 400 mm s průlinou 20 mm. Tyto česle budou mít vyjímatelný žlábek pro shrabky a budou v nerezovém provedení. Budou využívány pouze v případě poruchy strojních česlí po přestavení stavítek na nátoku, dále budou využívány při výpadku strojních česlí kdy dojde po vystavení hladiny k protékání splašků přes vyvýšený schodek. Odpadní vody dále natékají do typového lapáku písku potrubím DN 150. Lapák písku bude z PP (středový válec a nátokové potrubí), mamutka a spojovací materiál v provedení nerez. Lapák písku bude zakryt pochozími kompozitovými rošty. Odtok z lapáku bude dělen na přelivné hraně a odtok bude dvojicí potrubí DN 150, uzavíratelnými ručními hradícími deskami, na dvě aktivační linky. Písek z lapáku bude čerpán mamutím čerpadlem do plastové popelnice. Popelnice bude vybavena děrovaným mezidnem opatřená geotextilií pro separaci vody z písku. Odsazená voda z kontejneru odtéká zpět do vstupní čerpací stanice. Usazený písek v kontejneru bude odvážen obsluhou cca 1x týdně v souladu s provozním řádem ČOV. Vzduch pro mamutku bude zajišťovat kompresorová stanice umístěná ve dmýchárně, hlučnost kompresoru je asi 80 dB. Potrubí vzduchu k mamutce bude opatřeno uzavíracím kulovým uzávěrem G 1/2“ a regulačním kohoutem. Materiálové provedení potrubí bude nerez ocel.



Květen 2015




01.111 1958

DPS 01.02 Aktivace Odpadní vody budou přitékat z lapáku písku do aktivačních nádrží v dvoulinkovém uspořádání. Linka se bude sestávat z nádrže denitrifikační, nitrifikační a dosazovací nádrže. Nátok odpadní vody bude zaveden do denitrifikačních nádrží kde se mísí s vratným kalem a aktivační směsí z interní recirkulace. K míchání denitrifikační nádrže bude navrženo ponorné míchadlo, které bude upevněno pomocí instalačního závěsu na tyči 60x60 mm s navijákem umožňující jeho vytažení. Denitrifikační nádrže budou pro zimní provoz vybaveny aeračními elementy. Denitrifikační zóna bude oddělena od nitrifikace lehkou stěnou. Stěna bude u dna nádrže vybavena otvory pro průchod aktivační směsi 2 x 1000 x 200 mm a u hladiny 2 x 100 x 300 mm pro volný průchod případné pěny v nádrži. Aktivační směs bude natékat dále do nitrifikační sekce aktivační nádrže. Nitrifikační sekce aktivace budou vybaveny jemnobublinným aeračním systémem sestávající z 2 ks roštů s celkem 40 ks elementů pro obě nádrže, se stavitelnými podpěrami kotvenými do dna nádrže a s odvodněním u hrany lávky. Přívodní potrubí vzduchu bude z nerezavějící oceli po přírubové napojení na rošty. Zdrojem vzduchu budou dmychadla, jejichž popis je v DPS 01.05 - Dmychárna. Přívodní potrubí do dosazovací nádrže bude DN 125, kal bude odebírán ode dna nádrže. Potrubí bude tangenciálně zaústěno do středového válce dosazovací nádrže. Aktivační nádrž bude dále vybavena potrubím interní recirkulace. Čerpání směsi bude řešeno mamutkou DN 80 umístěnou v koncové části nitrifikace a jejíž výtlak bude zaústěn do nátoku do denitrifikace. Výkon mamutky bude regulovatelný ručním kohoutem na přívodu tlakového vzduchu z rozvodu pro aktivaci. DPS 01.03 Dosazovací nádrž Aktivační směs z nitrifikační sekce bude odtékat do vestavné kónické dosazovací nádrže vybavené strojním zařízením. Přívod odpadní vody bude z obou sekcí nitrifikace přiváděno potrubím DN 125 do středového válce kde bude tangenciálně zaústěn. V této nádrži dochází k separaci kalu a odtoku vyčištěné vody do měrného objektu a následně do recipientu. Vyčištěná voda odtéká přes přelivnou hranu a nornou stěnu do žlabů s profilem 250x200 a odtud společným potrubím DN 150 na dočištění (terciální stupeň dočištění), a poté do Parshallova žlabu P2 s ultrazvukovou sondou (součást dod. elektročásti) a dále po změření proteklého množství potrubím DN 150 do šachty na odtoku (dodávka stavby). Kal bude čerpán oddělovacím potrubím DN 100 do nátoku denitrifikace, pro možnost odběru přebytečného kalu bude na výtoku do denitrifikace osazeno nožové šoupátko s elektropohonem. Při otevření elektrošoupátka na potrubí přebytečného kalu bude odtékat automaticky přebytečný kal z potrubí DN 100 do kalojemu. Z dosazovací nádrže se budou pomocí solenoidového ventilu ovládajícího mamutové čerpadlo odtahovat automaticky plovoucí nečistoty z hladiny. Potrubí bude zaústěno do jímky plovoucích nečistot s přelivem odsazené vody do vstupní čerpací stanice. Plovoucí nečistoty budou podle potřeby odváženy fekálním vozem. DPS 01.04 Kalojemy V navrženém řešení bude přebytečný kal z dosazovacích nádrží přepouštěn do kalojemů o objemu 3 cca 2 x 25 m . Kalojemy budou vybaveny středobublinným aeračním systémem s odvodněním u hrany lávky a se stavitelnými podpěrami kotvenými do dna nádrže. Zdrojem vzduchu pro aeraci kalojemů bude záložní dvouotáčkové dmýchadlo v DPS 01.5 – Dmychárna. Provzdušňování kalojemu bude nastaveno na cca 3 hod. chod, doba klidu 1 hod. v návaznosti na odběr přebytečného kalu a bude upřesněno při zkušebním provozu ČOV. Kalová voda která se odsadí na hladině kalojemu bude při dopouštění nového přebytečného kalu automaticky odebrána přelivem do denitrifikace. Zahuštěný kal bude odvážen ke zpracování na jinou ČOV. Pro tento účel bude nainstalováno odtahové potrubí DN 100 s přípojkou na fekální vůz. DPS 01.05 Dmýchárna Zdrojem vzduchu pro aerační systém nitrifikace i kalojemu budou tři dmychadla osazená ve dmýchárně, dvě dmychadla s jednootáčkovými motory pro ovládání otáček (množství vzduchu)



Květen 2015




01.111 1958

podle obsahu O2 v nitrifikacia jedno dmychadlo dvouotáčkové. Obsah O2 je snímán kyslíkovými sondami na konci nitrifikace. Dmychadla budou umístěna v protihlukových krytech. Výtlaky dmychadel budou opatřeny zpětnými klapkami, ručními uzavíracími klapkami, manometry a tlumiči hluku. Výtlaky budou navzájem propojeny potrubím DN 65 s uzavíracími klapkami s elektropohonem umožňujícími automatický záskok dmychadel. Dmychadla s jednootáčkovými motory slouží pro provzdušnění aktivačních nádrží včetně pohonu mamutek vratného kalu, interní recirkulace a plovoucích nečistot. Dvouotáčkové dmychadlo bude určeno pro provzdušnění kalojemů přičemž při provozu obou kalojemů bude dmychadlo přepnuto na vyšší otáčky při provozu pouze jednoho kalojemu (linky) bude nutné dmychadlo nastavit chod na nižší otáčky. Samostatná výtlačná potrubí DN 65 pro obě aktivační linky a kalojemy budou vedeny do prostoru nádrží a opatřeny ručními uzavíracími klapkami na přípojkách aeračních roštů. Vzduch do kalojemu bude dodáván v časovém režimu – viz kalojemy. Potrubí vzduchu bude z nerezavějící oceli a napojeno pomocí přírubového spojení na aerační rošty denitrifikace, nitrifikace a kalojemu. V místnosti dmýchárny bude také nainstalována kompresorová stanice k zajištění dodávky vzduchu pro mamutí čerpadlo v lapáku písku. Pro manipulaci s dmychadly bude v prostoru dmýchárny pod stropem osazen I-profil ( dodávka stavby) s ruční jednonosníkovou kočkou s pojezdem a kladkostrojem 1 tuna. 3 Dmychárna bude vybavena nasávacím otvorem vzduchu pro množství max. 995 m /h a otvorem pro odvod ohřátého vzduchu opatřeného ventilátorem spínaným termostatem (35°C) s výkonem max. 610 3 m /h.

DPS 01.06 Chemické srážení fosforu Pro eliminaci fosforu z odpadních vod bude realizováno srážení pomocí dávkování síranu železitého. Zařízení pro skladování a dávkování síranu železitého bude umístěno v místnosti hrubého předčištění. Zařízení pro skladování a dávkování síranu železitého se bude skládat z zásobní nádrže na síranu železitého 1000 l, dávkovací stanice a el. rozváděče. Po instalaci srážení fosforu bude nutné během zkušebního provozu sledovat množství Pc na odtoku a následně po vyhodnocení zkušebního provozu vodohospodářský orgán rozhodne zda bude nutné snížení chemického srážení Pc.

DPS 01.07 Terciální dočištění Pro snížení koncentrace nerozpuštěných látek a souvisejících dalších forem znečištění na odtoku z biologického stupně ČOV bude instalován mikrosítový bubnový filtr v provedení do betonové šachty. Velikost otvorů plachetky bude 0,04 mm. Maximální kapacita filtru bude 6 l/s. Zachycený kal bude periodicky přečerpáván do kanalizace ČOV. Vyčištěná voda obsahující mikrovločky aktivovaného kalu s polyfosfáty bude natékat přívodním potrubím do vnitřního prostoru filtračního bubnu. Nečistoty budou ulpívat na vnitřní straně plachetky a vyčištěná voda protéká přes filtrační tkaninu ven. Při tomto filtračním procesu bude celé filtrační zařízení stát. Filtrační tkanina se bude postupně přitékajícími nečistotami ucpávát, zvyšuje se filtrační odpor a uvnitř bubnu se bude zvyšovat hladina vody. Při dosažení nastaveného rozdílu hladin na vnitřní a vnější části filtračního bubnu, hladinová sonda automaticky sepne pohon otáčení bubnu a současně čerpadlo s poplachovou vodou. Otáčením bubnu se propláchnutá tkanina přemístí do spodní části filtru, rozdíl hladin se sníží a sonda automaticky vypne jak pohon, tak i čerpadlo poplachové vody. Až do dalšího impulsu zůstávají pohon bubnu i obě čerpadla vypnuté. Poměr doby klidu a doby otáčení závisí na množství nerozpuštěných látek v čištěné vodě, na jejich charakteru a velikosti oka plachetky. Voda přitékající do mikrosítového filtru musí být zbavena tuhých, hrubých předmětů, větších než 30 mm a lepivých komponentů včetně olejů a tuků. Filtr bude v provedení do betonové šachty a bude vybaven odklápěcím krytem, zakrývacím celou vrchní část filtru.

DPS 01.08 Technologická elektroinstalace Elektro – silnoproud Elektročást zahrnuje rozvaděč RMS, včetně frekvenčních měničů, pro napájení jednotlivých technologických celků, kabelové trasy od rozvaděče k pohonům, jednotlivým zařízením a podružným rozvaděčům, deblokační skříňky. V rozvaděči RM jsou osazeny přepěťové ochrany 1. a 2.stupně.



Květen 2015




01.111 1958

Rozvaděč RMS neřeší napojení stavební elektroinstalace a venkovního osvětlení, pouze v poli č.1 je ponechána prostorová rezerva pro vývody (součást stavební části). Technologie provozních souborů je řízena decentralizovanou stanicí řídícího systému, umístěnou v rozvaděči DT v objektu ČOV. Komunikaci řídícího systém s obsluhou zajišťuje panel operátora (LCD display) ve dveřích rozvaděče DT. V případě potřeby bude umožněn přenos dat na dispečink provozovatele. Ochrana před úrazem elektrickým proudem (dle ČSN 33 2000-4-41 ed.2): Základní - izolací, kryty a přepážkami, Při poruše - automatickým odpojením od zdroje nadproudovými jisticími prvky, zvýšená místním pospojováním, pro zásuvky doplňková proudovým chráničem s vybavovacím proudem 0,03A, zásuvka 24V - bezpečným napětím v soustavě SELV, Ochrana silových vedení proti přepětí Je zvolena třístupňová ochrana s použitím přepěťových ochran. První dva stupně ochrany - svodiče bleskových proudů 1.stupně a svodiče přepětí 2.stupně - budou umístěny v přívodním poli rozvaděče RMS. Nejjemnější třetí stupně ochrany - svodiče přepětí 3.stupně - budou osazeny na vývodech k jednotlivým chráněným zařízením v rozváděči DT, případně na zásuvkové úrovni. Přípojnice hlavního ochranného pospojování HOP Norma ČSN 33 2000-4-41 ed.2 ukládá povinnost zřizovat v nových a rekonstruovaných stavbách přípojnici hlavního pospojování objektu. Na tuto přípojnici se spojují kovová potrubí plynu, vody, ústředního topení a kanalizace, velké kovové předměty, kovové konstrukce budovy, místo rozdělení vodiče PEN na PE a N, uzemnění hromosvodu a svodičů přepětí apod. Vlastní přípojnice je předmětem řešení projektové dokumentace stavebních elektrických rozvodů, přesto se doporučuje umístit ji do skříňky osazené vždy na obvodové stěně objektu, v němž je hlavní pospojování zřizováno tak, aby byla v optimální vzdálenosti ke všem jmenovaným místům určeným k pospojování a aby vodivé části přiváděné do objektu zvenku byly pospojeny co nejblíže jejich vstupu do budovy. Velikost průřezu vodičů hlavního pospojování se řídí ustanoveními normy ČSN 33 2000-5-54 ed.2, nejmenší dovolený průřez je 6 mm2 jsou-li vodiče z mědi. Vodiče ochranného pospojování musí být snadno rozlišitelné. Pokud k jejich identifikaci bude použita barva, musí být použita kombinace barev zelená/žlutá. Druhy prostředí: Prostory pro umístění technologického zařízení čistírny odpadních vod a působení vnějších vlivů jsou zatříděny pro potřeby posouzení velikosti nebezpečí úrazu elektrickým proudem a pro posouzení vlivu na technologické zařízení. Toto posouzení provede odborná komise protokolem, který bude součástí projektové dokumentace pro stavební řízení. Protokol o určení vnějších vlivů bude vypracován podle ČSN 33 2000-3. Uzemnění a ochrana před úderem blesku:¨ Je předmětem stavební části projektu, bude provedeno pouze vodivé pospojení jednotlivých strojů. Rozvaděče: Rozvaděč, z něhož budou napojeny veškeré stroje a zařízení, uzavírací armatury, obsahuje veškeré jisticí a spínací prvky. Rozvaděč RM bude umístěn v hladní rozvodně NN v objektu ČOV a bude připojen novou kabelovou přípojkou NN. Kabelová přípojka bude ukončena ve skříni měření a je předmětem stavební části projektu. Skříňový rozvaděč v krytí IP54. Přívod elektrické energie do přívodního pole je spínán trojpólovým jističem se stavitelnou nadproudovou ochranou. O zapnutém nebo vypnutém stavu jističů informují signálky umístěné na dveřích rozvaděčů. Ovládání hlavního vypínače je provedeno typovým velkoplošným červeným tlačítkem SA0 (CENTRÁL STOP) umístěným na dveřích přívodního pole. Přívody a vývody jsou uvedeny spodem i horem. Kompenzace účiníku: Kompenzace jalového výkonu bude řešena jako centrální kompenzačním rozváděčem RC. Kabelové rozvody: Nové kabelové rozvody budou provedeny převážně kabely s měděnými jádry. Kabelové rozvody pro stroje, zařízení a přístroje budou vedeny:



Květen 2015




01.111 1958

ve venkovním prostoru : ve výkopu, v plastových žlabem nebo kovových s povrchovou úpravou alespoň žárový pozink nebo v kabelových chráničkách HDPE či kamenina ve vnitřním prostoru: v kabelových kanálech, v plastových žlabech nebo kovových s povrchovou úpravou alespoň galvanický pozink nebo na plastových roštech. Kabelové rozvody budou uloženy na stěnách provozních prostorů a objektů na montovaných konstrukcích ze žárově zinkované oceli ve venkovním prostoru a z galvanicky zinkované oceli či plastu ve vnitřním prostoru. Mimo kabelové žlaby budou kabely vedeny v elektroinstalačních trubkách a ochranných hadicích z PVC. Vedení měření a regulace a signálových cesta budou uložena odděleně od kabelů silových vedení. ASŘTP Na ČOV bude realizován nový řídící systém centralizovaný do 1 ks stanice. Ze stanice ŘS (v rozváděči DT) bude řízena technologie provozního souboru. Dále bude stanice ŘS (DT) připravena pro komunikaci se vzdáleným centrálním vodohospodářským dispečinkem. Tato komunikace bude prováděna prostřednictvím kompatibilního radiomodemu nebo GSM modemu. Komunikaci řídícího systému s obsluhou zajišťuje software, který bude instalován v panelu operátora na dveřích rozváděče DT. Ruční místní ovládání z deblokačních (ovládacích) skříní je považováno za ovládání nouzové. Bude zapojeno mimo řídící systém a bude využíváno při oživování, seřizování nebo v případě poruchy řídícího systému. Analogová měření budou realizována signálem 4 až 20 mA. Pokud dojde k vybočení analogového signálu v rozsahu, bude tento stav vyhodnocen jako porucha měřícího okruhu. Napěťová úroveň binárních signálů čidel bude 24V DC. Vznik jakékoliv poruchy bude zobrazen na ovládacím panelu (terminálu) na rozvaděči DT a sumárně světelnou diodou na dveřích rozvaděče RM (DT). U vybraných technologických zařízení, například dmychadel, bude porucha signalizována světelně a akusticky vně objektu. Odstavení poruch lze provést z terminálu rozvaděče RM (DT). V rozvaděči řídícího systému DT bude vytvořena databáze vybraných poruchových stavů, které budou přenášeny do centrálního vodohospodářského dispečinku . Uživatelský SW bude zajišťovat automatický provoz technologických zařízení, bude obsahovat veškeré blokády a ochrany pro bezpečné najetí a provoz. Dále bude provádět záskoky záložních agregátů při poruše nebo podle zadaných limitů.

3. PROVOZOVÁNÍ NAVRŽENÝCH ZAŘÍZENÍ Provozování zařízení navržených ve studii bude u všech variant velmi podobné. Je to dáno tím, že varianty splaškové kanalizace a mechanicko-biologické ČOV jsou ve všech variantách podobné. Provozování kanalizace a technologické čistírny odpadních vod, jakož i dalších prvků systému je zcela standardní a na mnoha místech praktikovanou metodou. Provozování se bude řídit podle tří základních dokumentů :

3.1 PROVOZNÍ ŘÁD KANALIZACE Provozní řád kanalizace je základním dokumentem, podle kterého je kanalizace provozována. V tomto duchu, pokud zde hovoříme o kanalizaci, jsou tím myšleny všechny objekty na kanalizaci – tedy nejen vlastní kanalizační potrubí včetně revizních šachet, ale rovněž čerpací stanice a výtlačná potrubí splaškových vod. Obsah, formu a rozsah provozního řádu kanalizace je určen normou TNV 75 6911 Provozní řád kanalizace. V provozním řádu jsou tyto hlavní informace : ZÁKLADNÍ ÚDAJE O KANALIZACI - Stručný popis kanalizace včetně technických a hydraulických charakteristik hlavních objektů - Hlavní hydrotechnické údaje o stokové síti - Popis úseků kanalizace ohrožených vnějšími vlivy - Seznam producentů odpadních vod - Seznam a popis míst měření množství a odběrů vzorků odpadních vod



Květen 2015




01.111 1958

- Seznam institucí a organizací, kterým se hlásí mimořádné události POKYNY PRO PROVOZ

- Základní povinnosti provozovatele a provozně organizační schéma pracovníků pro provoz - Základní postupy provozních činností : - Proplachování a čištění stok - Čistění pomocí tlakového vozu - Kontrola jakosti vypouštěných odpadních vod - Provádění běžných oprav za omezené funkce stokové sítě - Sledování technického stavu stokové sítě - Provozní opatření - Zimní období - Havarijní únik závadných odpadních vod - Únik látek, které nejsou odpadními vodami - Havárie stavební nebo strojní části stok - Způsob vedení provozního deníku, provozních záznamů a knihy revizí, změn a oprav - Směrnice pro bezpečnost a hygienu práce - Všeobecné požadavky na bezpečnost práce - Povinnosti a odpovědnost organizace a pracovníků - Seznam bezpečnostních a hygienických předpisů, se kterými musí být pracovníci seznámeni - Přehled hlavních adres a telefonních čísel, především lékařské první pomoci, policie

hasičů a

3.2 KANALIZAČNÍ ŘÁD Kanalizační řád je základní dokument určující podmínky pro napojování subjektů na kanalizaci. Obsah a rozsah kanalizačního řádu je uveden v § 24 Vyhlášky č. 428/2001 Ministerstva zemědělství ze dne 16. listopadu 2001, kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích). V § 24 Vyhlášky je uvedeno : Kanalizační řád obsahuje: a) popis území, a to: 1. charakteristiku obce, její zvláštnosti v návaznosti na posuzované kanalizační stoky, převládající charakter průmyslu, odtokové poměry v obci (konfigurace území), stručný popis vodního recipientu, srážkové poměry, rozsah čištění odpadních vod v septicích a shromažďování v žumpách, 2. cíle příslušného kanalizačního řádu pro danou lokalitu; b) technický popis stokové sítě, a to: 1. uvedení druhu kanalizace a technické údaje o jejím rozsahu, 2. údaje o situování kmenových stok, 3. výčet odlehčovacích komor a jejich rozmístění, 4. údaje o poměru ředění splaškových vod na přepadech do vodního recipientu (projektovaný a skutečný), 5. uvedení důležitých objektů na kanalizaci (přečerpací stanice, shybky, proplachovací komory, měrné šachty a jejich parametry), 6. základní hydrologické údaje (intenzita a periodicita dešťů, průměrný odtokový koeficient), 7. údaje o počtu obyvatel v obci a o počtu obyvatel připojených na kanalizaci, 8. údaje o odběru vody na osobu a den a o počtu a délce kanalizačních přípojek,



Květen 2015




01.111 1958

9. další významné údaje související s cílem kanalizačního řádu; c) mapovou přílohu s vyznačením 1. hlavních producentů odpadních vod, 2. producentů s možností vzniku havarijního znečištění, 3. míst pro měření a odběr vzorků, 4. odlehčovacích komor a výustních objektů, 5. čistíren odpadních vod kanalizace, 6. čistíren odpadních vod a předčisticích zařízení odběratelů; d) údaje o příslušné čistírně odpadních vod, do které jsou odvedeny odpadní a srážkové vody, a to: 1. projektovanou kapacitu čistírny odpadních vod, 2. současný stav čistírny odpadních vod (bilance, koncentrace na přítoku a odtoku), 3. počet připojených obyvatel a počet připojených ekvivalentních obyvatel, 4. způsob řešení oddělení dešťových vod; e) údaje o vodním recipientu v místě vypouštění odpadních vod, a to: 1. kvalitativní hodnocení, 2. průtokové poměry; f)

seznam látek, které nejsou odpadními vodami a jejichž vniknutí do kanalizace musí být zabráněno 24) v souladu se zvláštním zákonem; g) stanovení nejvyšší přípustné míry znečištění v souladu s přílohou č. 15 a nejvyššího přípustného množství průmyslových odpadních vod vypouštěných do kanalizace pro jednotlivé odběratele; toto ustanovení se netýká splaškových odpadních vod (§ 16 písm. b); h) způsob a četnost měření množství odpadních vod a způsob měření množství srážkových vod u odběratelů; i) opatření při poruchách a haváriích kanalizace, v případech živelních pohrom a jiných mimořádných situací; j) další podmínky pro vypouštění odpadních vod do kanalizace a kontrolu míry jejich znečištění, zejména místa odběrů vzorků, četnost odběrů vzorků odpadní vody, rozsah a četnost analýz prováděných odběratelem, analytické metody pro stanovení ukazatelů míry znečištění odpadních vod a způsob a účinnost předčištění odpadních vod vypouštěných do kanalizace odběratelem; k) způsob kontroly dodržování kanalizačního řádu.

3.3 PROVOZNÍ ŘÁD ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD Provozní řád čistírny odpadních vod předepisuje způsob provozování ČOV a to všech jejich komponentů. Je základním dokumentem, podle kterého je čistírna provozována. Obsah, formu a rozsah provozního řádu ČOV je určen normou TNV 75 6911 Provozní řád kanalizace. V provozním řádu jsou tyto hlavní informace : ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ČOV - Stručný popis ČOV - Hlavní hydrotechnické výpočty - Popis technologických procesů - Seznam a popis míst měření množství a odběrů vzorků odpadních vod - Seznam institucí a organizací, kterým se hlásí mimořádné události POKYNY PRO PROVOZ

- Základní povinnosti provozovatele a provozně organizační schéma pracovníků pro provoz ČOV - Základní postupy provozních činností : - Provozování ČOV jako celku a jednotlivých zařízení



Květen 2015




01.111 1958

- Kontrola jakosti vypouštěných odpadních vod - Provádění běžných oprav na ČOV - Sledování technického ČOV - Způsob vedení provozního deníku, provozních záznamů a knihy revizí, změn a oprav - Směrnice pro bezpečnost a hygienu práce - Všeobecné požadavky na bezpečnost práce - Povinnosti a odpovědnost organizace a pracovníků - Seznam bezpečnostních a hygienických předpisů, se kterými musí být pracovníci seznámeni - Přehled hlavních adres a telefonních čísel, především lékařské první pomoci, hasičů a policie

4. PROPOČET INVESTIČNÍCH NÁKLADŮ Investiční náklady jsou vypočítány na základě propočtu podle navržených stavebních objektů a provozních souborů popsaných v kapitolách 2.6 a 2.7. 4.1 PROPOČET VARIANTY 1 Propočet je proveden oceněním jednotlivých provozních souborů a stavebních objektů v podrobnosti odpovídající studii – tedy s použitím jednotkových cen jednotlivých výměr. 4.1.1 Provozní soubory kanalizace a ČOV č. PS Název PS PS 01.01 Čistírna odpadních vod PS 01.02 ASŘTP PS 01.03. Dispečink Celkem

Popis PS se základními výměrami Strojně-technologická část, elektro část 450 EO Systém sledování provozu ČOV a ovládání Přenos dat z prov. ČOV na dispečink provozovatele

4.1.2 Stavební objekty kanalizace a ČOV č. SO Název SO SO 01.01 Čistírna odpadních vod Čučice SO 01.02 Komunikace a zpevněné plochy SO 01.03 Přípojka NN k ČOV SO 01.04 Oplocení ČOV SO 01.05 Příprava území a terén. úpravy SO 01.06 Vodovodní přípojka k ČOV SO 01.07 Splašková kanal. Ketkovice SO 01.08 Odbočky pro kanal. přípojky Ke SO 01.09 Splašková kanal. Čučice SO 01.10 Odbočky pro kanal. přípojky Ču SO 01.11 Čerpací stanice Ketkovice SO 01.12 Přípojka NN k ČS Ketkovice SO 01.13 Výtlač. potrubí z ČS Ketkovice Celkem

Popis SO se základními výměrami Budova ČOV a nádrže 14,55 x 10,50 m 2 Asf. š. 3,0 m vč zpev.ploch 260 m Kabelová přípojka v délce 70 m Pletivo s ost.drátem dl. 90 m, brána,branka Terénní a sadové úpravy, výsadba keřů PE DN 50 mm, hl.1,60 m – 50 m v různém terénu PP DN 250 mm,hl.2,00 m – 3740 m, v různém terénu PVC DN 150 mm, hl. 1,80 m–1.320m,v různém terénu PP DN 250 mm,hl.2,00 m – 3480 m, v různém terénu PVC DN 150 mm, hl. 1,80 m–1.050m,v různém terénu 3 Čerpací stanice 15 m betonová kruhová s čerpadly Kabelová přípojka v délce 60 m PE DN 100 mm, hl.1,70 m – 3.050 m v různém terénu

Kanalizace PS + SO ve variantě 1 celkově 8.060.000 + 79.405.000 = 87.465.000,- Kč .

4.2 PROPOČET VARIANTY 2 Propočet je proveden oceněním jednotlivých provozních souborů a stavebních objektů v podrobnosti odpovídající studii – tedy s použitím jednotkových cen jednotlivých výměr 4.2.1 Provozní soubory kanalizace a ČOV



Květen 2015

cena 7630 280 150 8060

cena 7720 280 80 110 80 80 29850 3230 24650 2480 730 50 10065 79405


č. PS PS 01.01 PS 01.02 PS 01.03. Celkem


Název PS Čistírna odpadních vod ASŘTP Dispečink


01.111 1958


4.2.2 Stavební objekty kanalizace a ČOV č. SO Název SO SO 02.01 Splašková kanal. Ketkovice SO 02.02 Odbočky pro kanal. přípojky Ke SO 02.03 Čerpací stanice ČS1 Ketkovice SO 02.04 Přípojka NN k ČS1 Ketkovice SO 02.05 Výtlač. potrubí z ČS1 Ketkovice SO 02.06 Čerpací stanice ČS2 Ketkovice SO 02.07 Přípojka NN k CS2 Ketkovice SO 02.08 Výtlačné potrubí V2 z ČS 2 Ket SO 02.09 Splašková kanalizace Čučice SO 02.10 Odbočky pro kanal. přípojky Ču SO 02.11 Čerpací stanice ČS3 Čučice SO 02.12 Přípojka NN k ČS3 Čučice SO 02.13 Výtlačné potrubí V3 Čučice SO 02.14 Čistírna odpadních vod Čučice SO 02.15 Komunikace a zpevněné plochy SO 02.16 Přípojka NN k ČOV SO 02.17 Oplocení ČOV SO 02.18 Příprava území a terén. úpravy SO 02.19 Vodovodní přípojka k ČOV Celkem

Popis SO se základními výměrami PP DN 250 mm,hl.2,00 m – 3410 m, v různém terénu PVC DN 150 mm, hl. 1,80 m–1.320m,v různém terénu 3 Čerpací stanice 15 m betonová kruhová s čerpadly Kabelová přípojka v délce 60 m PE DN 100 mm, hl.1,70 m – 3.130 m v různém terénu 3 Čerpací stanice 5 m betonová kruhová s čerpadly Kabelová přípojka v délce 15 m PE DN 80 mm, hl.1,70 m – 270 m ve zpev. terénu PP DN 250 mm,hl.2,00 m – 3080 m, v různém terénu PVC DN 150 mm, hl. 1,80 m–1.050m,v různém terénu Kruhová ČS se dvěma čerpadly a trubním vystrojením Kabelová přípojka v délce 40 m Tlak.potr. PE DN 80 v pol.cestě hl1,5m-500 m,souběh Budova ČOV a nádrže 14,55 x 10,50 m 2 Asf. š. 3,0 m vč zpev.ploch 530 m Kabelová přípojka v délce 150 m Pletivo s ost.drátem dl. 90 m, brána,branka Terénní a sadové úpravy, výsadba keřů PE DN 50 mm, hl.1,60 m – 150 m v různém terénu

cena 7630 280 150 8060

cena 27520 3230 730 50 10675 320 20 700 21040 2480 320 50 720 7650 480 130 110 50 180 76455


4.3 PROPOČET VARIANTY 3 Propočet je proveden oceněním jednotlivých provozních souborů a stavebních objektů v podrobnosti odpovídající studii – tedy s použitím jednotkových cen jednotlivých výměr 4.3.1 Provozní soubory kanalizace a ČOV č. PS Název PS PS 01.01 Čistírna odpadních vod PS 01.02 ASŘTP PS 01.03. Dispečink Celkem

4.3.2 Stavební objekty kanalizace a ČOV č. SO Název SO SO 03.01 Splašková kanal. Ketkovice SO 03.02 Odbočky pro kanal. přípojky Ke SO 03.03 Čerpací stanice ČS1 Ketkovice



Popis SO se základními výměrami PP DN 250 mm,hl.2,00 m – 3410 m, v různém terénu PVC DN 150 mm, hl. 1,80 m–1.320m,v různém terénu 3 Čerpací stanice 5 m betonová kruhová s čerpadly


Květen 2015

cena 7630 280 150 8060

cena 27520 3230 320


SO 03.04 SO 03.05 SO 03.06 SO 03.07 SO 03.08 SO 03.09 SO 03.10 SO 03.11 SO 03.12 SO 03.13 SO 03.14 SO 03.15 SO 03.16 SO 03.17 SO 03.18 SO 03.19


Přípojka NN k CS1 Ketkovice Výtlačné potrubí V2 z ČS1 Ket Splašková kanalizace Čučice Odbočky pro kanal. přípojky Ču Čerpací stanice ČS2 Čučice Přípojka NN k ČS2 Čučice Výtlačné potrubí V2 Čučice-Ket Čerpací stanice ČS3 Čučice Přípojka NN k ČS3 Čučice Výtlačné potrubí V3 Čučice Čistírna odpadních vod Ketko. Komunikace a zpevněné plochy Přípojka NN k ČOV Oplocení ČOV Příprava území a terén. úpravy Vodovodní přípojka k ČOV


01.111 1958

Kabelová přípojka v délce 15 m PE DN 80 mm, hl.1,70 m – 270 m ve zpev. terénu PP DN 250 mm,hl.2,00 m – 3080 m, v různém terénu PVC DN 150 mm, hl. 1,80 m–1.050m,v různém terénu Kruhová ČS se dvěma čerpadly a trubním vystrojením Kabelová přípojka v délce 150 m Tlak.potr. PE DN 100 v polní cestě, hl1,5 m-2.650 m Kruhová ČS se dvěma čerpadly a trubním vystrojením Kabelová přípojka v délce 40 m Tlak.potr. PE DN 80 v pol.cestě hl1,5m-500 m,souběh Budova ČOV a nádrže 14,55 x 10,50 m 2 Asf. š. 3,0 m vč zpev.ploch 330 m Kabelová přípojka v délce 130 m Pletivo s ost.drátem dl. 90 m, brána,branka Terénní a sadové úpravy, výsadba keřů PE DN 50 mm, hl.1,60 m – 90 m v různém terénu


5. VÝPOČET PROVOZNÍCH NÁKLADŮ Provozní náklady jsou vypočítány způsobem, kdy kanalizace a ČOV bude provozovat odborná firma, ať už v režii obecního úřadu nebo vodárenská společnost s tím, že do kalkulace nejsou započítány odpisy. Místo nich jsou počítány náklady na materiál pro opravy. Není zde započítán zisk. V případě provozování komerčního subjektu bude i tato položka počítána. Ceny energií, mzdových a materiálových nákladů jsou vztaženy k úrovni vzniku studie – tedy k první polovině rok 2015. 5.1 VARIANTA 1 Provozní náklady se dají rozdělit do dvou skupin : provozování splaškové kanalizace a provozování čistírny odpadních vod. 5.1.1 Splašková kanalizace Ketkovice a Čučice, ČOV Čučice (viz ÚP) -1

Položka - materiál - přímé mzdy - ostatní osobní náklady - opravy - provozní náklady - režijní náklady Celkem

cena (Kč.rok ) 35.000 40.000 15.000 98.000 46.000 15.000 249.000

5.1.2 Čistírna odpadních vod -1

Položka - energie - materiál


cena (Kč.rok ) 348.000 32.000


Květen 2015

20 700 21040 2480 540 80 8340 320 50 720 7650 360 100 110 80 160 73820



- přímé mzdy - ostatní osobní náklady - opravy - provozní náklady - režijní náklady Celkem


01.111 1958

74.000 22.000 146.000 147.000 42.000 811.000

5.1.3 Celkové náklady pro variantu 1 249.000 + 811.000

= 1.060.000,- Kč

5.2 VARIANTA 2 Provozní náklady se dají rozdělit do dvou skupin: provozování splaškové kanalizace a provozování ČOV. 5.2.1 Splašková kanalizace Ketkovice a Čučice, ČOV Čučice (viz PRVK) -1


cena (Kč.rok ) 42.000 43.000 16.000 112.000 63.000 16.000 292.000


Položka - energie - materiál - přímé mzdy - ostatní osobní náklady - opravy - provozní náklady - režijní náklady Celkem

cena (Kč.rok ) 348.000 32.000 74.000 22.000 146.000 147.000 42.000 811.000


= 1.103.000,- Kč

5.3 VARIANTA 3 Provozní náklady se dají rozdělit do dvou skupin: provozování splaškové kanalizace a provozování ČOV. 5.3.1 Splašková kanalizace Ketkovice a Čučice, ČOV Ketkovice



Květen 2015




01.111 1958

-1


cena (Kč.rok ) 45.000 46.000 17.000 128.000 98.000 16.000 350.000


Položka - energie - materiál - přímé mzdy - ostatní osobní náklady - opravy - provozní náklady - režijní náklady Celkem

cena (Kč.rok ) 348.000 32.000 74.000 22.000 146.000 147.000 42.000 811.000


= 1.161.000,- Kč

7. SEZNAM PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A NOREM 7.1 OBECNÝ SEZNAM PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A NOREM Ke zpracování studie byly použity podklady z dříve zpracovaných projektů k této problematice a následující legislativní předpisy a normy: - Water Act No. 184/2002 a prováděcí vyhlášky respektující Water Framework Directive (WFD) 2000/60/EEC a Directives 75/440/EEC, 76/464/EEC, 80/68/EEC, 91/271/EEC, 91/676/EEC, 98/83/EEC and 78/659/EEC. - Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (Vodní zákon) v platném znění - Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (o vodovodech a kanalizacích) v platném znění - Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody v platném znění - Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí - Zákon č. 183/2006 Sb. O územním plánování a stavebním řádu (Stavební zákon) - Nařízení vlády č. 502/2000Sb.,o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací - Nařízení vlády č.229/2007 o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod - Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (o vodovodech a kanalizacích) v platném znění - Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci - Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 432/2001 Sb., o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu - Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků - Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 471/2001 Sb., o technicko bezpečnostním dohledu nad vodními díly - Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 195/2002 Sb., o náležitostech manipulačních řádů a provozních řádů vodních děl



Květen 2015




01.111 1958

- Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu stanovování záplavových území - Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 292/2002 Sb., o oblastech povodí - Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 293/2002 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových - Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla - Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 7/2003 Sb., o vodoprávní evidenci - Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 140/2003 Sb., o plánování v oblasti vod České státní a oborové normy - ČSN 01 3463 Výkresy kanalizace - ČSN 75 6101 Stokové sítě a kanalizační přípojky - ČSN 75 6909 Zkoušky vodotěsnosti stok - ČSN EN 752 Venkovní systémy stokových sítí a kanalizačních přípojek - ČSN 75 6402 Čistírny odpadních vod do 500 ekvivalentních obyvatel - ČSN EN 12255 Čistírny odpadních vod - TNV 75 6011 Navrhování pásem ochrany prostředí kolem ČOV - TNV 75 6911 Provozní řád kanalizace - TNV 75 6925 Obsluha údržba stok - TNV 75 6930 Obsluha údržba čistíren odpadních vod - TNV 75 6614 Navrhování aeračních systémů čistíren odpadních vod - TNV 75 7121 Požadavky na jakost vody dopravované potrubím

7.2 APLIKACE HLAVNÍCH POUŽITÝCH LEGISLATIVNÍCH PŘEDPISŮ Kromě hlavních předpisů, které mají vliv na návrh a provozování kanalizace a čistíren odpadních vod zde uvádíme aplikaci vybraných hlavních předpisů, které mají vliv na návrh, povolování a provozování kanalizace a čistíren odpadních vod. Legislativa v oblasti čištění odpadních vod se neustále vyvíjí novelami, což platí jak u Zákona o vodovodech a kanalizacích a jeho prováděcích vyhlášek, tak i u Nařízení vlády zabývajícím se kvalitou vypouštěných vyčištěných odpadních vod. V následujících dvou kapitolách uvádíme základní předpisy, kterými se řídí povolování zařízení popisovaných v této studii. 7.2.1 NAVRHOVÁNÍ A POVOLOVÁNÍ KANALIZACE A KOMUNÁLNÍCH ČOV Komunální splašková kanalizace a čistírna odpadních vod je považována za standardní způsob likvidace splaškových vod. Její navrhování a povolování se řídí těmito základními předpisy. - Zákon č. 183/2006 Sb. O územním plánování a stavebním řádu (Stavební zákon) - Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (Vodní zákon) v platném znění - Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (o vodovodech a kanalizacích) v platném znění Kanalizace a ČOV se povoluje ve dvou řízeních. Nejprve je nutno získat na tuto stavbu územní rozhodnutí, které vydává příslušný obecný stavební úřad. Po nabytí právní moci územního rozhodnutí je možno požádat o vydání stavebního povolení. To vydává speciální stavební úřad, kterým je příslušný vodoprávní úřad. Ten vydává dvě základní vodoprávní rozhodnutí, kterými jsou povolení stavby a povolení nakládání s vodami. Kanalizační přípojky se povolují v jednom řízení a sice územním. To vydává obecný stavební úřad a ten může přípojky povolit územním souhlasem nebo územním rozhodnutím. Hranice, květen 2015 Vypracoval : Ing. Petr Matuška



Květen 2015

PROVOZOVÁNÍ NAVRŽENÝCH ZAŘÍZENÍ PROPOČET INVESTIČNÍCH NÁKLADŮ

Recommend Documents