PRINCIPÁLKA Nejen o divadelní transformaci jedné hrdinky naší doby

PRINCIPÁLKA Nejen o divadelní transformaci jedné hrdinky naší doby... Nikdy nemohly generace utéct před svým tehdejším dneškem. A z dnešního dneška emigrovat do jiného dneška se nedá... Jan Werich Principálka je klasický kariérní produkt naší doby, žena mnoha tváří, co spolehlivě přežije každý režim, protože nemá žádnou morálku ani zábrany, jen svůj cíl. Principálku poznáváme od útlého dětství, kdy je jí vštěpována socialistická výchova a kována osobnost dle úzu nového socialistického člověka. Proměňuje se, s dospíváním a politickým uvědoměním roste její sebevědomí. Náhlé sametové uvolnění způsobí, že ztrácí pevnou půdu pod nohama, ale jen na chvilku, musí opravdu dospět, postavit se na vlastní nohy a vstřebat do sebe fráze a paradoxy proměněné doby, které jí umožní nejen přežít, ale i ovládnout vše, co chce... A mění se v demokratickém systému postupně v totálně despotickou bestii, která nemá s nikým a ničím slitování. Ani s divákem. S proměnami doby se Principálka převléká a češe a přeličuje, ideálně zcela přiznaně přímo před diváky. (Kostýmní stylizace: Jiskra, pionýrka, ukázněná soudružka studentka na sověstské univerzitě, ukázněná soudružka učitelka marxismu leninismu na vokovické Sorbonně, soudružka kádrovačka v nakladatelství, převlékačka kabátu do pravicové politiky s s trikolorou a pak plackou OF, pak ODS, vedoucí odboru kultury na radnici města, ředitelka městského divadla rudá večerní róba, stylizace do Marilyn Monroe rýsující se ve všech kostýmech... ideálně štendr s kostýmy rovnou na scéně.) Klíčovou rekvizitou je baseballová pálka s výrazným nápisem PRINCIPVÁLKA! = na jedné straně, = PRINCIP PÁLKA! na druhé. S ní spolehlivě odstřeluje veškeré své protivníky a podřízené. Záhadný diplom v rudé tubě visící nad scénou jako memento mori. Může a nemusí nést na sobě nápis CCCP - později je překryt modrým šátkem s titulem Mgr. Třetí rekvizitou, podtrhující charakter nejen doby, je kastlík na noviny s uříznutého bílého silničního patníku, ideálně ještě s odrazkou. Z něj čouhají velkoformátové noviny Rudého práva všem na očích, s listopadem se zamění za Lidové noviny a placku OF na kastlíku. Trikolóra na klopě. Placka OF se posléze vymění za logo ODS a příznačného modrého ptáka... Protože i to je bohužel až příliš častý příznak naší polistopadové éry... Oběti mohou být dřevěné loutky, nebo jen polystyrenové figurky jako z Clověče, nezlob se! To už je na jiných...

2.

Jako malá culíkatá holčička v uniformě jiskry s aktovkou na zádech. PRINCIPÁLKA Tati! Kde jsi, tati? Pojď si hrát! Mami! Kde jsi, mami? Pojď si hrát! To jsem tu zas sama? To nemyslíte vážně! Já si chci hrát, jen hrát! Hrát, hrát a hrát! Mami... Tati... Zas na schůzi, soudruzi? Co to zas řešíte! Prázdniny ještě neskončily! Já už chci do školy! Jasně! Měj trpělovost, dítě, ještě se dvanáctkrát vyspíš... A rudou barvnou jasně září jednička v mém kalendáři! Je mi vedro a mám žízeň! Taky je vám takový vedro? To se zas něco semele! Cítím to v kostech jako stará bába! Scénou prolétavají stíny tanků s patřičným strašidelným zvukovým doprovodem. Principálka se před nimi krčí na bobku, zakrává si uši, kouká do země. Když vše utichne, zase si stoupne. Vysype z aktovky dětský cvičební úbor - bílé tričko a modré trenýrky, cca na 6 let, pastelky a papíry a zpěvník. Už by něco řekla... Zas ji vylekají stíny a hluk tanků. Teprve při písni: Dobře míněná rada (Běž domů, Ivane) se zas vzpamatuje. Sleduje tanky už bez obav. Hrabe se ve věcech z aktovky. PRINCIPÁLKA (pokračuje) Jiskra je zvídavá. Už to umim, mami! Jiskra ráda cvičí, zpívá, kreslí a hraje si. To mi to jde, co tati?! Opět sleduje tanky. Už otupí. Začne zas uklízet věci do aktovky. PRINCIPÁLKA (pokračuje) Jiskra je pracovitá a pomáhá svým rodičům. Bratři v tanku! (Memoruje si a připíná si odznak jiskry) (více)

3. PRINCIPÁLKA (pokračuje) Slibuju dnes přede všemi jako jiskra jasná, chci žít pro svou krásnou zemi, aby byla šťastná! Jiskry, www.cs.wikipedia.org

PRINCIPÁLKA (pokračuje) Už to umím! Hurá! Mami, tati, už to umím! Já to zvládnu, uvidíte. Podá si praktikábl a ryze slavnostně na něj stoupne. Právě ji sledují davy slibu chtivých jisker. Opojená chvílí slávy Zaváhá, blekotá, hlas jí přeskakuje a selhává... PRINCIPÁLKA (pokračuje) Slibuju dnes přede všemi jako jiskra krásná, chci hrát pro svou jasnou zemi... a... a... abych byla šťastná... (Jiskry ji ve zvuku vypískají, sleze, sedne rezignovaně na bobek, shovává se za praktikábl, nechce nic vidět ani být vidět) Do prdele! Takové faux pas už nikdy! Hlídej se a tuž se! Bude hůř! (Pauza. Váhavě pak zas vylézá na forbínu, jako na koberčku) Ano, mami, zkazila jsem to. Ano, tati, jsem hrozná ostuda. Hamba socialistické rodiny, přijel soudruh tajemník až z kraje! Já se fakt snažila. Učila jsem se to celý týden. A taky soudruzi z Prahy! Vážně jsem to neudělala naschvál. Ostuda až v Praze! Je mi to líto! Slyšíte! Do dupy s Práglem! Mrzí mě to! Tak jsem chtěla uspět! Ano, ano, naučím se to pořádně! Příště nepodcením přípravu... Budu myslet pokrokově. Budu se učit! A budu hodná! Vezmu si příklad ze soudruha Vladimíra Iljiče Lenina... Učit se, učit se, učit se! Lenin žil! Lenin žije! Lenin bude žít! (více)

4. PRINCIPÁLKA (pokračuje) V každém z nás! Jasně, tati, když chceš. Schvaluji přítomnost spřátelených vojsk na našem území... Bratři v tanku to s námi myslí dobře. Když myslíš... Polepším se. Ještě něco? Ty máš vždycky pravdu. Už můžu jít? Kam zas?! Nikam. Chci si hrát! Chci hrát! Jak hrát! Divadlo hrát! Chci být herečkou! Copak to nevíš?! Říkala jsem ti to, tati! A neříkej mi, že ne. Musím trénovat. Přednes a tak. Že to není vhodné? Že to není správná volba pro novou socialistickou dívku? Že nemám talent? Že jsem úplně blbá?! Pro jeden zvoranej jiskerskej slib?! Tak talent! Co na něm zaleží, když mám správný kádrový dělnický původ a v srdci plamenou agitaci! Jako správná socialistická jiskra! Nejsem drzá, jen pragmatická! Tátova soudružka holčička! Bílá a čistá jako lilie. Výkvět socialistického dítěte. Pavlík Morozov můj vzor. Hodlám na vás přiznaně donášet! Víte to, soudruzi rodičové? A říkám vám to na rovinu! Jak jste mne učili. Nemáme přece před sebou žádné tajnosti, že ne? Před soudruhy Gotwaldem, Stalinem i Leninem jsme si přece rovni. Je vám to jasný?! Soudruzi na schůzi! Polepším se... Polepším se, už to nezvořu! Ne, ne, ne! Už se to nestane.

Principálka svléká bundičku jiskry, aby si oblékla pionýrskou košili, uvázala si šátek a připnula odznak pionýra.

5.

Pozvolna úlisně spouští agitaci pionýrských zákonů. Drtí se na den “D” ze starších směrnic ÚV ČSM, 1949. Cenzuruje sama sobě obsah. PRINCIPÁLKA (pokračuje) Normální je učit se. Být připraven na každou normalitu. Normální je přizpůsobit se daným podnínkám režimu a životního koloběhu. A tvářit se, že se nic neděje. Neptat se a udělat, co se normálně řekne. Učit se, učit se, učit se! Normálně všechny přečůrat. A dál určovat pravidla normality. No ne snad? Pionýr je všem chlapcům a děvčatům příkladem, miluje... co?! Možná soudruh pionýr kdysi miloval svou lidově demokratickou vlast. Dnes jedině socialistickou. Ano, tak tak. Tak to je a bude navěky. Nesmím to splést. Pionýr je hrdý na svůj národ, který pod vedením prezidenta Klementa Gottwalda budoval socialismus. Je už přece dávno mrtev, ne? Škoda ho, soudruha budovatele. Pionýr miluje svou lidově demokratickou... totiž socialistickou republiku a její armádu, záruku bezpečnosti našeho státu. Lidově demokratickou leda do Pražského jara. Teď už ne. Po něm už jen socialismus na věčné časy. Vše socialistické nade vše. Vštěp si to do palice. Hlavně nic nepoplést. Pionýr přeje svobodu a mír všem národům. Pořád. Nic proti ničemu. Miluje našeho osvoboditele Sovětský svaz, zemi svobody, míru a socialismu. Taky projde. Pionýr se dobře učí. Neškodné. Plní vzorně svoje školní povinnosti, má rád knihy, stále se vzdělává, (více)

6. PRINCIPÁLKA (pokračuje) aby se stal uvědomělým a platným budovatelem socialismu. Vzdělávám se, to mi věřte. Pionýr je pracovitý. Ctí každou práci, která přináší prospěch celku, a účastní se jí podle svých sil. Především pomáhá svým rodičům. No uvidíme. Vcházím zrovna do puberty! Beztak to jsou jen slova! Slova, slova, slova. Naplnit je skutky už si žádá úrověň. Pionýr pečuje o své zdraví. Dbá o svou čistotu a je otužilý, aby byl zdatným pracovníkem a obráncem své vlasti. Pionýr je ukázněný. Dbá rad svých rodičů, učitelů a vedoucích. Podřizuje se vždy vůli kolektivu, chrání svou pionýrskou čest. Normálka, no ne? Zastává pravdu, je čestný a odpovědný, není sobecký a jedná vždy spravedlivě. Váží si všech pracujících lidí. No s tou pravdou bych byla normálně opatrná. Pravdu si brát do huby je vždycky o hubu. Pionýr je mladým hospodářem své země. Miluje přírodu, zachází šetrně se vším, co bylo vytvořeno lidskou prací. Chrání splečný majetek a střeží jej před škůdci a nepřáteli. Pionýr je věrným a spolehlivým druhem. Jak koho a pro koho! Pomáhá spolužákům a je přítelem malých dětí. Pionýr se připravuje vstoupit do řad ČSM. Bude proto vždy a všude vzorným pionýrem, aby byl přijat do ČSM, který sdružuje nejuvědomělejší mladé budovatele republiky. Jak zpátečnické žvásty! Je na čase se normalizovat v SSM. Moralizovat pro normální zítřky... Cit. ze směrnic pionýrské zásady tak jak byly uveřejněny ve směrnicích "Zakládáme pionýrské oddíly" vydaných v říjnu 1949 ÚV ČSM, www.totalita.cz

7.

Projev na praktikáblu je čím dál naučenější a údernější, až mrazí. Principálka nechce nic ponechat náhodě. Z projevu je ale zřejmé, že její hlas ani projev není pro herečku ideální. Je nadrcený a křečovitý. Zas jí přeskakuje všelijak hlas. Nedívá se nikomu zpříma do očí, spíš je choulí do víček, div ne až k mozku, aby si vzpomněla. PRINCIPÁLKA (pokračuje) Pionýr je oddaný své socialistické vlasti a Komunistické straně Československa. Pionýr je přítelem Sovětského svazu a obhájcem pokroku a míru na celém světě. Pionýr ctí hrdinství a boje! Pionýr svým jednáním, učením a prací prospívá socialistické vlasti. Pionýr je hrdý na svoji Pionýrskou organizaci SSM. Tentokrát už nic nezkazím, nic neponechám náhodě. Nezaváhám! Ještě všichni uvidí, kdo jsem! Slibuji před svými druhy, že budu pracovat, učit se a žít podle pionýrských zákonů, abych byl dobrým občanem své milované vlasti, Československé socialistické republiky, a svým jednáním chránit čest pionýrské organizace Socialistického svazu mládeže. K budování a obraně socialistické vlasti buď připraven! Vždy připraven! Pionýrská organizace, www.totalita.cz

Samu ji odhodlanost zarazí. Ale pak se zatřese blahem. Je spokojená, jak svoji novou úlohu v novelizované pionýrské organizaci zvládla. PRINCIPÁLKA (pokračuje) Já vám ještě ukážu, co dokážu. Vy to ještě nevíte, ale já fakt budu herečka! Vážně? No neke! To teda ke! Neke, abyste věděli! Půjdu na konzervatoř! Beru hodiny u národní umělkyně! A ta říká, že na to mám! A just jo! (více)

8. PRINCIPÁLKA (pokračuje) Všude ti souch papínek cestu neumete, má milá. Dřevo zůstane dřevem. Závidíš! Střevo taky zůstane jen střevem, ty kádrový nýmande! Však ještě uvidíme! Kdo s koho!

Principálka se nastylizuje do dramatické role Shakespearovy Jůlie... Přehrává, až jí přeskakuje hla do fistule. PRINCIPÁLKA (pokračuje) Cos to máš v ruce, lásko? Cos to pil? Tak tedy jedem ses mi zahubil! Lakomče! W. Shakespeare: Romeo a Julie, přel. E. A Saudek

PRINCIPÁLKA (pokračuje) To stačí! Z toho nic nebude, soudružko Cifrová. Musíme být zodpovědní vůči naší socialistické kultuře a upřednostnit soudruhy talentovanější herce. Běžte radši na na gymnázium anebo průmyslovku! Tím nic nezkazíte, když své rozhodnutí obětovat se umění odložíte. Tam našemu socialistickému zřízení budovatelsky prospějete lépe. Nezlobte se, tady a teď nemáte co dělat. Principálka svůj boj o hereckou a divadelní kariéru rozhodně nevzdává. Oblékne uniformu člena SSM. Vystoupí na praktikábl. Úderně přísahá do hlediště. PRINCIPÁLKA (pokračuje) Stávám se členem SSM, abych svou prací a svým životem přispěl k budování a obraně socialistické vlasti! (Sleze z praktikáblu) Socialistický svaz mládeže cílevědomě připravuje a doporučuje své nejlepší členy za kandidáty na členství v Komunistické straně Československa. Přijetí člena SSM do řad KSČ je nejvyšším oceněním jeho činnosti. (více)

9. PRINCIPÁLKA (pokračuje) Socialistický svaz mládeže v celé své činnosti vychází z revolučního učení dělnické třídy marxismuleninismu. Usiluje, aby si jej mladí lidé cílevědomě osvojovali a v každodenní práci tvořivě uplatňovali a rozvíjeli. Stanovy Socialistického svazu mládeře schválené ustavující celostátní konferencí SSM dne 11. listopadu 1970, doplněné a upravené 1. sjezdem SSM dne 29. září 1972, II. sjezdem SSM dne 1. října 1977 i IV. sjezdem SSM dne 3. října 1987, www.totalita.cz

PRINCIPÁLKA (pokračuje) A hlavně už mi to musí vyjít! Ujmu se pilně poviností a fukncí. Není nad příznivý kádrový posudek! Principálka v Okresní kulturní komisi SSM přihlíží přednesu budovatelských básní ze zvukového záznamu: Náš soudruh Gottwald...Sláva! PRINCIPÁLKA (pokračuje) Nezlobte se, soudružko Zápotocká! Z toho nic nebude! Jméno máte sice kádrově vyhovující, ale ten přednes?! To rve uši! S takovým přednesem naší pokrokové poezie americké imperialisty neporazíme! Sama se chopí iniciativy a předněse úryvek budovatelské básně, jak nejlépe by to svedla ona. Ale lepší přednes to rozhodně není. PRINCIPÁLKA (pokračuje) Náš soudruh Gottwald - inženýr, slunečnou bránu otevírá, za níž se rodí světlý mír, mír, který nikdy neumírá. ..... K slavné budoucnosti naše země vstává. Gottwaldově straně sláva! Sláva! Sláva! Pavel Kohout: Kantáta k rodné komunistické straně, Verše a písně (1952), o.c. www.budovatel.cz

Principálka se nevzdává, DAMU další pokušení. PRINCIPÁLKA (pokračuje) Počkala jsem si pár let... Hola, hola, DAMU volá. (více)

10. PRINCIPÁLKA (pokračuje) (Nastylizuje se zpět do role, jako před tím) Cos to máš v ruce, lásko? Cos to pil? Tak tedy jedem ses mi zahubil! Lakomče! W. Shakespeare: Romeo a Julie, přel. E. A Saudek

PRINCIPÁLKA (pokračuje) Z toho nic nebude, soudružko Cifrová! Nemáte talent, talent je křehká věc. Talent je dar od Pána Bo... Totiž od narození, chtěl jsem říct. DAMU pro vás není! Uděláte lépe, když zvolíte jinou sobě bližší vysokou školu, kde využijete svých schopností, které máte a můžete rozvíjet! Principálka toto rozhodnutí nechápe, nepřipustila si možnost prohry. Tápe. PRINCIPÁLKA (pokračuje) To přece není možné, aby nějaký ubohý šmírák z Národa vzal veškerou naději! Co budu dělat? Narodila jsem se pro herectví! Pro divadlo! Jen tam budu užitečná! Jen tam mohu šířit ty nejlepší ideje naší socialistické společnosti a Socialistického svazu mládeže! Jak mohu dbát o výchovu mladého socialistického člověka? Když mi vzali šanci šířit ideje nejpřirozenější osvětou na světě? Uvědomnělým uměleckým výkonem? Co budu dělat? (Dostane nápad) Když to nejde dvěřmi, přijdu oknem! Když výchova, tak výchova! Když studovat, tak v zahraničí! Co nejdál od posměchu! Vzhůru, nová bojovnice! Na Leningrad! Ukovám se v SSSR (esesér)! Ozve se zvukový pelmel Inernacionály a Gaudeamus Igitus a nad Principálkou se zjeví rudá tuba se záhadným vyšokoškým diplomem.

11.

PRINCIPÁLKA (pokračuje) Dokázala jsem to! Už nejsem žádná nula! Už jsem jedna z nich! Jsem promovaná socialistická vysokoškolačka předurčená k šíření správné kutlurní osvěty! Spasím kulturu celého socialistického světa a vychovám nové socialistické mladé lidi! V nových myšlenkách velké sovětské přestavby! Přestavíme i naši malou českou zaprděnou a zpátečnickou kulturu! To přísahám! Zpátky?! To neznám! Ihned zahájí nadrilovaný výklad. Nikomu se upřímně nedívá do tváře. PRINCIPÁLKA (pokračuje) Stalin patří k oněm z mála velikánů dějin lidstva, jejichž životní dílo je tak nesmírně bohaté a významné, že jediným jeho dokonalým zhodnocením je samotná skutečnost, kterou vytvořilo a na věky zanechává ve vývoji lidské společnosti. Stalinovo jméno vešlo do historie již proto, že je spojeno s neustávajícím bojem za nejušlechtilejší cíle všeho lidstva, s bojem za mír a socialismus. Postava Josefa Vissarionoviče dávno přestala být předmětem hluboké lásky a důvěry jen u sovětského lidu. Budovatelské texty, www.budovatel.wz.cz

PRINCIPÁLKA (pokračuje) (Pohoršená reakce na smích) Čemu se smějete? Och, ano, soudruh Stalin dělal chyby! Byl jenom člověk! A měl moc starostí! Ale co dokázali ti, co ho tak kritizovali! Co? Jenom žvanit! (více)

12. PRINCIPÁLKA (pokračuje) A kibicovat! To on nakrmil masy! Společně se soudruhem Leninem! A dal našemu životu smysl! Každá revoluce si žádá oběti! Jen se zamyslete, jak se masakrovali Francouzi! Ti kafíčkoví pokojní soudruzi vinaři! Gilotinu si na sebe vymysleli a popravovali se navzájem! Krve jak na jatkách! (Pohoršená reakce na smích) To jste soudruzi! Budoucí elita národa! Budoucí doktoři politických věd! Na vás budou stranou kladeny největší nároky! Teď! V perestrojce! (Pohoršená reakce na smích) Vás si budu pamatovat! Provokatéři!

Principálka najednou změní téma, sedne si za stů plný rukopisů. PRINCIPÁLKA (pokračuje) Áaaa, čest práci, soudruhu kolego! Jen pojďte, pojďte, soudruhu redaktore! Autore! Já vás nekousnu! Zrovna jsem na vás myslela! Tak kdepak vás mám?! (Najde kýžený rukopis) Tady! (Zalistuje rukopisem a zvážní) Tak se mi zdá, že jste podvratný živel! Ani v prvomájovém průvodu jste nebyl! A byli jsme tam všichni! Celé naše patro! Hezky pěkně s mávátky! Podpořili jsme náš manuálně pracující lid! Varovala jsem vás... A ne jednou... Vy si z naší socialistické společnosti normálně děláte legraci! A myslíte si, že jsem úplně blbá! Nebo co! (více)

13. PRINCIPÁLKA (pokračuje) Vy si myslíte, že když nemám to vaše umělecké a literární vzdělání, že jsem nějaká méněcenná, co?! Kdepak, doba klade jiné nároky! Žádá si nasazení a zapojení do budování socialistické republiky mnohem víc než kdy dřív! Všude! I v tom vašem umění! Soudruh Gorbačov má velké starosti s přestavbou Sovětského svazu, na všechno jsme zůstali sami! Ale pomůžeme si, to mi věřte! A kontrarevolucionáře a reakcionáře ve svých řadách trpět nebudeme! Ani dnes! Kdepak! A to ještě chcete, abychom vám vydali tenhle škvár?! Nenechte se vysmát!

Vytáhne zpoza stolu baseballovou pálku. Napřed jí nemilosrdně odmrští odmrští nežádoucí rukopis. Pak i kolegu... PRINCIPÁLKA (pokračuje) To by jeden neřekl, k čemu všemu je dobrý tenhle americký buržoazní imperialistický sportovní nástroj! Díky, tati, super dárek! Ten se mi bude ještě hodit! Tak co tam máme dál... Jenže, co čert nechce... Zazní Hutka, Kubišová, Kryl, Spirituál Kvintet v mixu se záznamy sametové revoluce! Hlášky Václava Havla etc. Principálka je zaskočená, nevěří svým očím, mračí se. Zaposlouchá se do písní! Principálka tápe po jevišti s pálkou! Prodlouženou to údernou rukou na svobodu, když už se jí stala ta nehoda a revoluce ji zastihla nepřipravenou. PRINCIPÁLKA (pokračuje) Listopad?! Ty vole! To jde rychle! Kdo by to byl řekl, že se z toho vyklube takový krizový měsíc?! Sametová revoluce? Krásný je vzduch, krásnější je moře? Taková kravina! Mrzne, až praští! A kohopak teď asi zajímá nějaké moře?! (více)

14. PRINCIPÁLKA (pokračuje) Bratříčku, nezvlykej... Jakýpak samet! Leda samec! Leda pěkná kláááádaaa! Revoluce národa naprostých debilů! Nevědí, co činí! Průser, mami. Co teď budu dělat, tati? To co vždycky! Cože to mám? Taky zvonit klíči?! Aha! Je na čase se postavit na vlastní nohy. Nedělat jen to, co říká druhý. Když už konečně máme svobodu, po níž jsme tak dlouho toužili! Konečně jsme se dočkali. (Dá ruku do véčka na znak vítězství) Dospěj už konečně! Vždyť ti táhne na tři křížky! Aha, jasně, tak to přeci funguje. Dospěju už konečně. Teď už doopravdy, teď už mi nic jiného nezbude, když se na mně i naši vykašlali! Jeden jako druhej!

Pálkou odstřelí rodiče ze svého života. Už je nepotřebuje. Zachová klid, připíchne si trikoloru. PRINCIPÁLKA (pokračuje) Najdu si jiného taťku! Postavím se na vlastní nohy a jiní zas budou poslouchat mě. Jak já pískám. Tak to přece chodí! Silnější pískají! Budou mě muset poslouchat! Až je to bude mrzet, když ne. Já nikdy nepolevím. Jak prosté, milý Watsone! Principálka s úsměvem vytháhne Rudé právo z kastlíku a zamění je za čouhající Lidové noviny. Zazvoní klíčemi. Na kastlík přilepí placku OF (občanského fóra). Demonstrativně odhodí rudou členskou legitimaci KSČ. A dál zvoní klíčemi... PRINCIPÁLKA (pokračuje) Bylo... nebylo... Byly... Nebyly... Jedny krásné kastlíčky, z nichž každý den trčela loajalita režimu. Jménem Rudé právo. Apropó se svazáckou Mladou frontou v závěsu. (více)

15. PRINCIPÁLKA (pokračuje) Drazí svazáci! Jenže doba se změnila. (Pobrukuje) Převlíkly se kastlíčky, převlíkli se lidičky, Odzvonili klíčičky konec jedné éřičky. Zahodili členské legitimace a začali sami sobě lhát o svém protirežimním zápalu a odboji, jak za třetí říše! To by nebylo ta k zlý, kdyby svým lžím nezačali věřit. Celý milion členských legitimací! Ze dne na den zahozen! Pěkná valná hromada, nemyslíte? Pěkný kopec sběru! Běda tomu, kdo zblbne vlastní lží! Kdo podlehne sebeklamu. Kdo zblbne vlastní lží a sebeklamem, není hoden doopravdy vládnout. Zblbnut vlastní lží a sebeklamem, může být jen volič. To tupé stádo příznivců! Odborně: pravověrná voličská základna. Nic víc, nic míň. Jen si blbni, národe, a vol! Konzumuj, cestuj a žer, co hrdlo ráčí odpadky z dovozu. Západ nám otevřel svou náruč A ukázal svou pravou tvář. První svobodné volby! Konečně jsme se dočkali! Masaryk jásá! Čapek plesá! Krásný je vzduch... Volme Občanské fórum! A jeho program.

Principálka se učí novým zásadám Občanského fóra a memoruje si z něj úryvky a okakuje si je, aby se je naučila nazpaměť. PRINCIPÁLKA (pokračuje) Monopol KSČ na obsazování všech významných míst vytváří nespravedlivý vazalský systém, který ochromuje celou společnost. Lidé jsou tak odsouzeni k roli pouhých vykonavatelů příkazů mocných. Je jim upírána řada základních lidských, občanských a politických práv. (více)

16. PRINCIPÁLKA (pokračuje) Direktivní systém centrálního řízení národního hospodářství očividně selhal. Slíbená přestavba hospodářského mechanismu je pomalá, nedůsledná a není provázena nezbytnými politickými změnami. Tyto problémy se nevyřeší záměnou osob v mocenských pozicích nebo odchodem několika politiků z veřejného života. Československá republika musí být právním, demokratickým státem v duchu tradic československé státnosti a v duchu mezinárodně platných zásad, vyjádřených především ve všeobecné deklaraci lidských práv a v Mezinárodním paktu o občanských a politických právech. V tomto duchu musí být vypracována nová ústava... Požadujeme zásadní, důsledné a trvalé změny politického systému naší společnosti. Musíme opustit dosavadní způsob hospodaření. Každému by měly být poskytnuty stejné podmínky a stejné šance. Všichni musíme hledat cestu k obnovení harmonie mezi člověkem a jeho životním prostředím. Kultura nemůže být pouze věcí umělců, vědců a učitelů, ale způsobem života celé občanské společnosti. Musí se vymanit z pout jakékoli ideologie a překonat umělé odloučení od kultury světové. Umění a literatura nesmějí být omezovány a musí jim být poskytnuty široké možnosti publikační a styk s veřejností. Vědu a vědeckou práci postavme na místo, které jí ve společnosti náleží. Vylučme jak jejich naivní a demagogické přeceňování, tak i ponižující postavení, které z nich činí služky vládnoucí strany. Programové zásady Občanského fóra z 26. listopadu 1989, www.svedomi.cz

PRINCIPÁLKA (pokračuje) Vybudujeme dekokracii! Až se z toho posereme! (více)

17. PRINCIPÁLKA (pokračuje)

Bijte je! Komunisty! Na smetiště dějin s nimi! Kontrarevolucionáři všech zemí spojte se! Totiž, co to kecám! Už mám z těch novot zavařený mozek! Už to zas motám! Chcípněte! Teď vládneme disidenty! Eee, disidenti! Noví bojovníci demokracie! Zarazí se. A vezme si na mušku tubu s diplomem. PRINCIPÁLKA (pokračuje) Jenže kde a jak začít? V naší nové éře! Napřed ze mne musí něco být! Diplom, to je, oč tu běží! Téměř každý z nás nějaký má anebo mít bude! Koupený anebo vydřený! Co na tom sejde? Jen Sověti se právě nenosí! Ani zdrojově, ani obsahově! Co s tím? Zapírat, zapírat, zapírat! Jak říká doktor Plzák k manželské nevěře! Co je komu po tom? Jdnou jsem, to co jsem a hotovo! Z promovaných profesí ze dne na den jsou Magistři, hm! Stačí na to pouhá novela zákona! A co já? Jak k tomu přijdu? Taky jsem léta poctivě studovala, Co mi dovolili! Poznávala režim! Dokonce v zahraničí! Pod záštitou mezinárodního přátelství! Ať se vám to líbí, nebo ne! Ze mne Magistru udělala družba, víte! Co na tom záleží, kým jsem byla a co jsem dělala v minulosti? Žijme dneškem! S tlustou čárou za rudou minulostí! Vezme šátek s titulem Mgr. a přehodí jej přes diplom. PRINCIPÁLKA (pokračuje) Ze slečny Cifrové! Mgr. Berkdeber! (více)

18. PRINCIPÁLKA (pokračuje)

Rázem! Mgr. Berkdeber! Jak krásně to zní! Mezinárodně! Principálka odloží placku OF a přimne si button s ptákem ODS. PRINCIPÁLKA (pokračuje) Už se to rozhádá! Sametová iluze i republika! Kam poděla se družná demokratická óda! Taťka mi dal cíl! Taťkova strana má budoucnost a já v ní můžu růst! Kdekomu přes hlavu! Volme modré soudruhy! Soudruzi na schůzi, kujme modrý program Svobody a prosperity. (Připne si odznak s ptákem) Modrá je dobrá! Modrá je budoucnost! Modrá je svoboda! Modrá je prosperita! Modrá je privatizace! Modré jsou kapitalistické zítřky! Jen pro některé z nás! Ovšemže! Modrá je naše Svoboda a proserita! Modrý je přehmat jménem Kožený! To se vsákne! Jen jsme se zmýlili. Chybovat je lidské. Máme čisté ruce! Neviditelná ruka trhu za všechno může! Kdo mohl tušit, že se zas všechno rozkrade?! Národe český, nikdy nepoučen! Modrý je samet, co všechno spustil. Modrý revoluční samet za všechno může. Modrá hvězda vládne, modrá hvězda stoupá! Dává rudé sestře na prdel! Jako ptáček! Jak dlouho tady ještě budeš strašit, drahá? Vždyť jsi historicky odepsaná! Viď, národe! Jako ptáček jarabáček! Základem úspěchu dobře se vdát! Stará a osvědčená pravda, milé dívky! Dobře se vdát a včas! Dobře a modře! (více)

19. PRINCIPÁLKA (pokračuje) Když stoupá modrý mužíček, stoupám modře i já! Svezu se na vlnách modré slávy! Vasile, Ivane, Nikolaji, soudruzi moji milí, pomůžete mi! V modré kariéře?! Rudá minulost zmodrá a zapomene se, jak jinak než modře! Nikdo si netroufne, nebude společenský zájem! Dosáhnu vrcholu! Dosáhnu konečně svého modrého cíle! Spasím modrou kulturu v našem modrém městě! A dovedu ji hodně daleko, když už ji konečně vedu aspoň za naše město! Obzvlášť si posvítím na naše modré městklé divadlo! To si vytyčuji za cíl! To si přísahám!

Principálka si vezme obrázek s Československou republikou a roztrhne ho vepůl. PRINCIPÁLKA (pokračuje) Město mé kulturní! Země má jediná! Zas máme problém! Taťka s Bulom ako dva kohúti na jednom smetisku! Dve republiky - dve smetiska, hej... Dve rejdiska pre politikov! Taťku v tom ale nenechám! Jak jsem řekla! Nenechám ho samotného! V tej prapodivnej pomlčkovej válke so Starým! Bulom! Slovenským! Najjasnejším sluncom tej druhej už nie viac našej našej republiky. Kdepak! Nenechám! Půjdu s ním po modré dál! Nikdy ho neopustím! Dokud nás penze tvá nerozdělí! To přísahám! Principálka zaujme nekompromisní úřednický postoj. PRINCIPÁLKA (pokračuje) Vést kulturu v našem městě! To je můj sen! Hodlám být kulturním Stalinem, (více)

20. PRINCIPÁLKA (pokračuje) Kulturním Leninem! Gotwaldem i Masarykem! V jednom! Třeba i Chrobákem Vaňků! Jen psát hry neumím! Radnici - zřizovatele a chlebodárce našeho jsem už zmákla, teď si to tady vedu! Smějčím a umetám pro vlastní kariéru! Sociální věci, o ty se někdo postará... Zdravotnictví ráda přenechám muži, jistě se znemožní sám. Divadlo mi opravdu dělá starosti! Chtějí ho zavřít! Je třeba najít viníka a drsně s ním zatočit! Múzy Sláva! Múzy Sláva! Vždyť je naprosto neschopná vést divadlo! Jmenovat zrovna ji první ředitelkou našeho samostatného městského divadla byla čirá bláhovost! Přiznejme si to bez obalu, občané! Pěkná hovadina! Že to není pravda?! Já jsem přece pravda! Mám vždycky pravdu! Ať se vám to líbí anebo ne! Múzy Sláva musí z kola pěkně ven! Že obětovala divadlu přes čtyřicet let života? Co je mi po tom? Komunisti tu taky vopruzovali přes čtyřicet let a neštěkne po nich ani pes! Tak jakápak lístost! Jaképak ohledy! Vymeňte s ní futra! Ve jménu nedostatku profesinonality! Vylejte jí pěkně pérka! Je stará a v opozici! Tak jakýpak copak! Že je divadelníkem tělem i duší?! To já přece taky! A přece v divadle pořád nejsem! Prozatím! Co není, může být! A bude, to mi věřte! Těšte se! Pryč s tou oranžovou bábou! Omlaďme a zmodřeme vedení Harantem!

Odpálkuje svoji další oběť.

21.

PRINCIPÁLKA (pokračuje) Kultura je mů život, Kultura je můj pravý háj! Co je mi do nějakejch sociálních věcí?! Zdravotnictví, muži milý, privatizuj si a tranfsormuj, jak jen uznáš za vhodné! Pěkně se o nás i město starej! Modře! Ale na divadlo mi nešahej! Jednou mu budu přeci jen ředitelovat! Jednou se dočkám! A už se mne nezbavíte! Lenine, ten Harant už mne ale štve! Je naprosto nespopnej! Vždyť nám to divadlo zavřou! Ještě dřív než se do něj dostanu! Mládí prej má zelenou?! Radši modrou! Zkušenost! Odpálkuje loutku dalšího divadelního ředitele. PRINCIPÁLKA (pokračuje) Tože Haranta juž nět! Pozicija osvoboždenaja! To si děláte legraci? Kdože? Ňákej přivandrovalej filmař a ředitel?! A na hudbu vysazenej? To si děláš legraci! Však ještě uvidíme, kdo z koho?! Já si počkám! A kdo si počká, ten se dočká! Vyhrožuje pálkou do publika... PRINCIPÁLKA (pokračuje) Však ještě uvidíme! (Pauza, obrat na jiný motiv) Cože? Atentát! Ty zlosyni! Oni si troufli... na Taťku?! Na našeho Taťku? A zrovna mimo republiku?! Zbabělci! Vyzývaj k okamžité rezignaci? Taťku? Našeho Taťku? Ty vožralí ambiciózní sráči! Sami tam toho Bácse a Sinhu napsali! (více)

22. PRINCIPÁLKA (pokračuje) Ať tě to ani nenapdadne! Dát se k nim! Teď se to ještě neposere! Jestli hodíte Taťku přes palubu, na naše hlasy ve volbých zapomeňte! Taťko, věříme ti! Vydrž! My tě neopustíme! Je to jen komplot z hradu! Včas odhalíme tuhle zradu! Moralisty Chrobáka Vaňků! (Pauza) Cože? Ten pámbíčkářskej had na tři sundal vládu? Naši modrou vládu! Taťka že rezignoval?! Ať žije Taťka! Ať žije Taťka! Taťko, nedej se! Taťko, nedej se! Taťko, na hrad! Z tečí! (Pauza) Vyhazov! (Gesto já? Gesto mne?) Z odboru kultury města? A proč jako? Já že se nezdravě vměšovala do záležitostí div... a kašlala na sociální problémy našeho města? A kterej usmrkanej parchant to řek? Do očí si netroufne, co? Tohle je atentát! Opravdový atentát! Mám z toho málem smrt! Smrt na ty vaše vyčůrané kmotry! Jen hrabete a kradete! Voličům před očima! Hlavně, že je zas zblbnete! Tohle nebude mít dlouhého trvání! A já se vrátím! A všichni budete zírat! Já se vrátím! A se mnou přijde zákon! Limonádový Joe aneb Koňská opera (1964)

Principálka si rozevře desky s nápisem Opoziční smlouva. PRINCIPÁLKA (pokračuje) To je štráchů pro jednu smlouvu! Jednu normální politickou smlouvu! Takovou malou prevenční demokraticku smlouvičku! Vyčůraní záprťáci chtěli ke korytu! A sekli se, no! Copak to je nějaká demokracie?! Sestřelit někoho zezadu! Zvítezila vůle lidu a pragratická prozíravost! (více)

23. PRINCIPÁLKA (pokračuje) Každý máme svoji pravdu! Hlavně o tom, co je a není demokratické! Taťka nám to náležitě vysvětlil! A pravda, co tak ráda vítězí na hranici jako na hradě, je, že to byl zrovna Chrobák Vaněk, kdo nařídil jinou opoziční smlouvu mnohem dřív! Když byl ještě Taťka u koryta! Než ho sejmuli ti sráči! Nedali mu na vybranou! Získat 99 mandátů nebyla prostě výhra! Tak se s Mildou Highlanderem dohodli o pár zimmer dál. Milda dostal předsednické poslanecko sněmovní křeslo, Taťka vládu! Co na tom? Pak si to jen hoši z prognosťáku pragmaticky prohodili! Pearnestovi a Jorumlisovi na truc! Ostrouhali hoši i s tou svou sestřelovací sarajevskou taktitkou. Jen ať maj vztek! Ať se tou svou demokracií třeba zalknou! Demokrati! Taťka jasně říká: Dehonestace té druhé chvíle a zamlčování té první je také takovou smutnou historií. A já mu prostě věřím! Jen počkejte, až bude prezidentem! To teprv uvidíte tatíčka Masaryků následníka! Mučedníka státu! Všem to natře!

Principálka konečně oblékne svoji rudou róbu a nastylizuje se do Marylin Monroe. Ale vadí ji délka sukně. Pořád se ušklebuje do portálu. PRINCIPÁLKA (pokračuje) Konečně! Dočkala jsem se! Jako v opeře! Svého štěstí dosila. Vasile, Ivane, Nikolaji, patroni moji, múzy mé! Už je to tady! Už je to tady! Už je to tady! (více)

24. PRINCIPÁLKA (pokračuje) (Pauza) Choti? Ano, choti? Chci, do divadla, choti? A to vážně. Tak si zajdeme večer po meetingu v Praze na Macbetha, když chceš. Ty mi nerozumíš, choti! Já chci divadlo! Jakože naše divadlo? Jistěže naše divadlo. Jaké jiné divadlo? Kanclu mám už dost! To nebude jen tak, bella mia. Když tě zas vyhodili! Ty seš na lidi moc hrrr! Každýho pak nasereš! To jsi hejtman?! Včera starosta, dneska hejtman, zítra ministr! A komu za to vděčíš, cukrouši? Mám prostě talent! (Principálka se příšerně zašklebí při slově talent) Kušuj, ty nevděčnej zmetku! Stačí jeden... (Naznačí telefon) A máš po parádě! Tak nemachruj! Dobře, udělám, co je v mých... O to se tě nikdo neprosí! Zavolej okamžitě milánkovi, on už to zařídí! Jasný?! Jak si přeješ, miláčku, zavoláme milánkovi, on už to zařídí. Žádné výběrové řízení nebude! Žádné výběrové řízení už nebude, když si přeješ! Divadlo přece má nového ředitele! Ředitelku! Nezapomeň, choti, ředitelku! Konečně tu správnou ředitelku! Konečně! Správnou. Modrou ředitelku. Moudrou ředitelku, chtěl jsi říct! Konečně tu správnou správkyni! Co divadlo dokonale ztranformuje! Do vlastní kapsy! Na transformaci divadla! Na tranformaci! (Pauza) Dočkala jsem se! (více)

25. PRINCIPÁLKA (pokračuje) Umím být neskutečně trpělivá! Když chci! Transformace je úžasná věc! Ze státních divadel udělala komunální. A tím to haslo! Prozatím! Konečně moje šance! Já jsem přece komunál! Můj je komunál! Mé je divadlo! To se budete hodně divit, jaké já umím dělat divadlo! Já vám ještě ukážu, co dokáže paní hejtmanová. Na prknech, co znamenají svět!

Principálka se cítí opravdu vítězoslavně, najednou ale zkřiví tvář! PRINCIPÁLKA (pokračuje) Choti? Ano, choti? Něco za něco, choti? Co zas chceš? Naprivatizoval sis sis snad málo v kraji nemocnic? Snad se nenudíš?! Stoupáš! Čeká tě vrcholnová politika... No právě, bella mia! Máš divadlo a já chci svobodu! (Gesto vítězství) Prostě: Ádié! Stejně bys mi ve vládě neprošla! Cože?! To nemyslíš vážně! Nepatříš mezi nás! Jen tě trpíme! A krejeme! Tak si to přiznej! Brzdi, chlapečku! Kariéru jsme si budovali společně! Tohle jsme si nedomluvili! Máš pravdu, lásko! Nevěru nikdo neplánuje! Ale: Je to silnější než já! Christopher Hampton/De Laclos - Nebezpečné vztahy

PRINCIPÁLKA (pokračuje) Řeknu bulváru, že mě biješ! Je to silnější než já! Zkus to a dostaneš fakt přes hubu! Trpělovosti jsem měl s tebou dost! Tak si táhni, ty nevděčnej svazáckej zmetku! (více)

26. PRINCIPÁLKA (pokračuje) Taťka nás v tom nenechá! Taťka mne nikdy nezradí!

Vší silou odstřelí další loutku. Svého chotě tentokrát. PRINCIPÁLKA (pokračuje) To už tak bývá! Když si myslíte, že se vám daří! Přijde ze zálohy rána! Zadarmo se nedám! Divadlo, divadlo! Všechno mi vynahradí! Teď všem ukážu! Zač je moje sláva - polní tráva! Problém je, že zas musím ukázat diplom! Proč proboha? Proč každého zajímá? Tolik let po revoluci! Do mého diplomu nikomu nic není! A už vůbec ne mým nepřátelům! Co mne chtějí sestřelit! Divadlo jsem si vybojovala! Vytransformovala, chcete-li! A hodlám se tu pěkně zavést! A transformovat dál! Sebe i celou naši městskou divadelní síť! Principálka vítězoslavně vstupuje na velkou divadelní scénu v rudé velké večerní, stylizace do Marylin je dokonalá! Diplom ji doprovází jako stín. Je si ho vědoma. Škebí se na něj, přestože na diváka a potažmo zaměstnance divadla se snaží udržovat přeslazený umělý úsměv. PRINCIPÁLKA (pokračuje) Když jsem byla malá, chtěla jsem být herečka! Víte? Herečka se ze mne nestala, Ale nyní si to vynahradím! Jako divadelní ředitelka! Pěkný titul, to vaše MgA., milá kolegyně. Co je ale to vaše A? To je přece Artis! Latinsky umění! (Principálku jako kdy píchne vosa) No jasně! Artis! Já jsem taky Magistra, víte! Filosofie, estetiky a etiky! A to nevíte, co je Artis? To je zvláštní! Filofofové by latinu měli znát, alespoň základy! I v Rusku! (více)

27. PRINCIPÁLKA (pokračuje)

Zvláštní! U vás je všechno zvláštní, paní ředitelko! Hlavně ten nástup bez výběrového řízení! Máte snad něco proti? Kdo se nebojí, nechá se řádně vybrat! Když je vyvolen, nemůže prohrát! Tak vybrat! Choť se dostavil obratem, i když sám už byl na odchodu! A pochybnosti rozehnal! Jak VB demontranty na Národní třídě! Demokraticky... Žádné začátky nejsou lehké! Tím spíš dosednout pevně na vysněnou židli! Demokratické názory v mém divadle? To se nebude trpět! To se jen žvaní před voliči! Principálka začne tančit jako Jůlie na plese, když potkává Romea. Střídá se v obou postavách! PRINCIPÁLKA (pokračuje) Chce se mi tančit nad tím triumfem! Zakryje si si škraboškou tvář a tančí jako by v rolích. PRINCIPÁLKA (pokračuje) Tančíte jako kniha, ma cherie! Totiž víla, chtěl jsem říct! Ma cherie? Tak mi snad nikdy nikdo něřekl, mon triomphe! Copak chceš! Divadlo! Co jiného! Ale to je moje divadlo! Jen o tom ještě nikdo neví! Možná neví, možná tuší! Chci být tvůj umělecký šéf, ma cherie! Zbav se starého zkostnatělého uměleckého vedení! Dosaď do něj mne! Stejně není tvoje! Nikdy nebudou k tobě loajální! Jako ty? Jako já! (Obrátí se do publika) Když o to tak stál, ten bláhový kejklíř! Tak co jsem měla dělat! Jednomu vyhovíte, jiné urazíte! (více)

28. PRINCIPÁLKA (pokračuje) Tak to přece chodí! (Vezme si pálku) Vy mne opouštíte! To není přesné, my odcházíme s naším panem ředitelem! Já vás tady ale potřebuji! Vaše prestiž, vaše ocenění... Nejsou na prodej! Tohle divadlo jsme zachránili před krachem! Když jsme sem na prosbu Ministra Šály přišli, byla tu jen spoušť! Necháváme vám tu fungující divadlo a kvalitní repertoár pro příští sezonu! To není málo! Pro vás?! Paní ředitelko! Příliš!

Principálka vzteky a vší silou rozpráší další dvě figurky divadla. PRINCIPÁLKA (pokračuje) Tak si táhněte! Poradím si bez vás! Mne na prdel oranžovej Bimbo Šála neposadí! To si pamatujte! Roztančí se, prozpěvuje si. Ale div se nepřerazí o vlečku. PRINCIPÁLKA (pokračuje) Vážení občané! Vstoupila jsem konečně na prkna, co znamenájí svět! Hrát už jsem si netroufla! Tak jsem alespoň zavedla předpremiérové projevy! (Vezme si nůžky a odstřihne si kus sukně s vlečkou a mrští ji do portálu, až nebohá kostymérka zařve bolestí) Ty mi šly vždycky dobře! Až na ten jiskerskej slib! S mon triomphe ma cherie protančila krásné tři sezony! Společných myšlenek, porozumění! Artis souznění... Dělali jsme divadlo pro občany! Naplnili hlediště i vyšli do ulic! Taková krása... Myslela jsem, (více)

29. PRINCIPÁLKA (pokračuje) že ta kouzelná chvíle nikdy neskončí! A pak ten zmetek přišel, že chce zpátky do Práglu, ať se nezlobím!

V návalu pološíleného vzteku rozštrílí další tři figurky uměleckého týmu. PRINCIPÁLKA (pokračuje) Trošku jsme se nepohodli! Navždycky! Takhle mne zradit! A zrovna ve chvíli, kdy jde o všechno! Když jsem dělala všecko všecičko pro transormaci svého divadla! Kultura pro město! Vytyčilqa jsem si další cíl! Podá si loutku, nahou marionetu z lipového dřeva. PRINCIPÁLKA (pokračuje) Zachtělo se mi loutek! Zachtělo se mi spasit všechnu kutluru v našem městě! Tak kdopak je na řadě? A loutkové divadlo byla další trofej! Světových umělců jsem už fakt měla dost! (Hra na loutku, s loutkou) Mistr Loutka! Mistr Loutka! Že ho zná celý svět! To je mi fakt u prdele! Kdo tu vlastne, co? Je starej, k nepotřebě a ještě by mi tu z toho dělal fakt divadlo! Vyčnívat z řady, to se nesmí trpět! To vás v marxismu-leninismu neučili, mistře? Odstřelí loutku ani nemrkne. Pak obchází jiné PRINCIPÁLKA (pokračuje) Potrpím si na výběr opravdových špiček! Čím tupější mají hroty, tím lépe! Chápete přece! Hlavně nevyčnívat z řady! Vsadila jsem na mladého rebela, On mi zdrhnul do reklamky! Odstřelí figurku.

30.

PRINCIPÁLKA (pokračuje) Vsadila jsem na mladého loutkáře a chtěla z něj udělat velkého činoheráka! Zdrhnul k Hurvajsovi do Prahy! A zas jsem byla sama! Ostřelí figurku. PRINCIPÁLKA (pokračuje) Pak jsem vytáhla svůj největší triumf! Divadelní punk ve snaze nalákat mladé publikum! Omladina se dostavila v hlavně když kape počtu! Jenže mi zdrhli normální diváci! Provokativní hoši tvůrci se mi poškorpili! A já jim říkala: Udobře te se! Neuposlechli, a tak jsme se rozešli! Jak jinak než v dobrém! Před médii! Odstřelí další dvě figurky. PRINCIPÁLKA (pokračuje) Divadlo v rozkladu, soubor na padrť! Kdo za to může?! Já snad?! Můžu snad za to, že mám vysoké nároky! To každý nemusí ustát! Musím se vrátit ke konzervativnějšímu řešení! Hola volám do Národa! Vsadím na dramaturgii a herce! Dokud mi tu ňáký zbyli! Uvidíme, co to hodí! Principálka se zaposlouchá do autentického záznamu výsledku krajských voleb 2012 (třeba z volebního studia televize) znejistí. PRINCIPÁLKA (pokračuje) Copak jsme se všichni zbláznili? Co se to s vámi voliči proboha děje? Republiku jsme si rozkradli, ale to jsme přece chtěli, nebo ne? V rámci reforem! „Svoboda a prosperita“! Svobodně prosperovat může jen někdo! Ne všichni! (více)

31. PRINCIPÁLKA (pokračuje) Štěstí chodí dokola, až si sedne... Černý Petr někomu zůstane! To už je taková hra života! Můžem za snad to, že lidi všechno zbaštěj? Jak posypovou sůl z Polska? Společně za lepší život! Rozvážně a zodpovědně jsme si přísahali Jistoty občana! Vstříc novému osudu a proti hazardu Nabízeli pravici! (Gesto pravé ruky) Stejné šance pro všechny! Řešení namísto strašení! Přece zas nemustíme ke korytu komunisty, pani! Rudý nebezpečí! Bububu! My na vás s Řešením pro budoucnost, s Řešením, která pomáhají, Šancí pro zodpovědné... Volební programy ODS, www.ods.cz

PRINCIPÁLKA (pokračuje) Pěkně jste to zatopili Taťkovi zrovna na odchodu z hradu! (Gesto: A je to!) My jsme vám věřili, že nás nezradíte! Věřte mi, paní, já vím, co to je! Taťka je možná odepsanej! Jako tatíček Masaryků! Krapet sešel věkem. Nebude tu věčně, jak ni Lenin, ni Stalin... Tak ni Taťka! Ale jak jsem řekla, zůstanu mu věrná, dokud nás penze jeho nerozdělí! Pak si najdu dalšího taťku! A stavět mauzoleum? Taťkovi?! Z toho jsme už vyrostli! To všechni víme! Jsme tvorové smrtelní! PR jménem mausoleum už je passé! Zaslouží si Taťka ale slušnou penzi. A trochu uznání, Než se odvalí! Pořád jsme tu ale my! My! Taťkovi věrní, u koryta zůstaneme, stůj co stůj! I bez Taťky! S jiným taťkou zas navěky. (více)

32. PRINCIPÁLKA (pokračuje) To přísaháme... Sobě! Taťkovi! Národu! Vasile, Ivane, Nikolaji, kmotři moji! Přece mi to divadlo nevezmou! S dalšími volbami! No lidi! To jste diváci!

Záznam, jak rebelové ustoupili a vláda se udržela. Principálce se uleví a jako mlsná kočka zkoumá další figurky. PRINCIPÁLKA (pokračuje) Čas plyne jako voda! Život je přece neustálá změna! A jak to bude dál? Co na tom sejde! Hlavní je, že jsme u koryta! Svého divadla se nevzdám, jak je Taťka nade mnou! Principálka zacílí svoji pozornost do hlediště. PRINCIPÁLKA (pokračuje) Taťka přece jasně děl, že disidenti na náš komunistický pád neměli vliv! Sami jsme se zbořili! A povstali jako modří bojovníci! Alespoň někteří z nás, co Taťku nikdy nezradili! Páč jsme měli Pearnesta! (Gesto v hlavě) Plný zuby! A divokýho Jorumlise jakbysmet! Zlosyni ale brzo dohráli tu svou líbrjůůůnííí! Nalejme si čistého modrého portugalu, vobčani! Co zmohly Veverky? A co Tupkaoudevět? Nikdy nezhyneme! Jen se převlíkneme! Až bude čas! Přeběhneme! Barev je pořád dost! A pozor! Dají se míchat! Co s mým divadlem budou asi dělat, divadelníci! Kulturu! A přímo Artis! No nekecej! A co to jako je? Že se herec svlíkne, (více)

33. PRINCIPÁLKA (pokračuje) napudruje nos a ukáže svěšenýho ptáka, aby nám ukázal, zač je toho loket?! Cool! Post-cool! Post post cool! V umění? Vždyť je moje, jen moje, moje moje! Sama jsem si ho ztranfsornovala! Do svejch vlastních kapes! Přece se nedám zas k rudejm! Vždyť by mi ho znárodnili, vy... vy... diváci! Proč zrovna z mýho divadla zdrháte, co? Proč zrovna moje divadlo vás nebaví, co? Proč zrovna nad ním ohrnujete nos! Vždyť mě kvůli vám ještě vyhodí! Jen co modří kmotři na radnici přijdou na to, že jim léta kecám! Normálka, no ne?! Za všechno mohou umělečtí šéfíci! To oni tvoří dramaturgicko-režijní koncepci! To oni formují uměleckou tvář divadla! Já jsem jen obyčejný manažer! A prachy jsem si zajistila. Nábor sice vázne, ale to se poddá! Copak vám to nedochází! Jak moc tě my dva potřebujeme! Rudá už jsem byla! Ale co jsem měla dělat! Když jsme si to, soudruzi na schůzi, sametově projeli, abychom zas povstali. Hrdinové nové doby! Přece to neprojedem zas, ne, ne! Přece se zas nepřevlečem, tahle kách! Takhle bum, To nám jen tak neprojde! Poučme se: líbrjunie v píp, veverky v píp!... A Voserfousek tam Tupkuoudevět brzo pošle taky! Divadlo nedám! To ho radši definitivně zbourám! Po mně nic! Státu a kultuře nasrat! Umělci všech profesí, (více)

34. PRINCIPÁLKA (pokračuje) vyližte si prdel! (Gesto Fuck off)

Čas plyne, hlasitě tiká. Principálka ztrácí jistotu. Zas rozmlátí pár figurek v toku času, aby se uklidnila. PRINCIPÁLKA (pokračuje) Já jsem nejlepší, vím všechno nejlíp, já jsem skutečný umělec a hrdina! A vy jen stádo totálních akulturních hovad! Čumte si radši na telku! Ničemu nerozumíte! Nic nechápete! Proč byste měli chápat mé poslání! Mou jedinečnou uměleckou duši! Mé sny a tužby! Zde se hraje o skutečné umění! To já jsem vyvolená! Zapíšu se do dějin divadla! Po vás nic nezbude, vy ubohé spotřební nuly! Chtěla jsem jen hrát! A ten sen jste mi vzali! Všechno jste mi vzali! Nic jste nepochopili! Ale já tu budu pořád! Chápete?! Budu váš pořád strašit! Strašení je někdy řešení! Já se nevzdám! Nic jste nechochopili! V ničem se nepoučili! Prd víte, co je opravdové poslání! Kašlu ná vás, pokrytci! Jen řekněte, v čem jste lepší! Mně je fuk, zda tu jste anebo nejste! Diváci! Tohle je moje divadlo, rozumíte! Moje! Jen moje! Tohle je moje hra! A vy v ní nemáte co dělat! Když vás tu nechci! No jasně! Vy jste ti vyvolení! Vy jste ti ryzí umělci! To jen moje politici jsme šmejdi! Tuneláři! Rozkradači státu! Rozkladači divadel! Však mezi vámi je taky spousta křiváků! Kdybych si o váš ryzí charakter opřela kolo, (více)

35. PRINCIPÁLKA (pokračuje) nadělám si z něj tak akorát osmičku! A to zrovna! Pomlouváte se a kradete si navzájem nápady, texty, kšefty i celý divadla! A pak ještě moralizujete, že jste lepší! Kdepak lepčččíí! V ryzosti charakteru jsme si opravdu rovni! Prostě stejný kurvy! Že mně zdrhli diváci?! Hovno! Sami jste je z hlediště vyhnali! A když se to snažím napravit personální výměnou, to je keců! Můžu snad já za to, že se občas netrefím!

Čas plyne, hlasitě tiká! Principálka se děsí a běsní. Mlátí do všeho kolem sebe jako smyslů zbavená. PRINCIPÁLKA (pokračuje) Boží mlýny melou pomalu, ale jistě! No jistě! A ty divadelní dvojnásob! Tak nějak to přece říkáte, ne? Že jsem komuďourská kurva! Převlečený kabát? S prapodivným diplomem? A stejně to každý ví! A jak to asi bylo s tou antichartou, co? Umělci! Divadelníci! Celej Národ vás tam byl, A teď mne chcete soudit? Všechno víme, všechno zjistíme! Všechno na vás vyplave! Když se to hodí! Hoď kamenem, kdo jsi bez viny! Soudruzi sralbotkové! Smejdi! Máte přece, co jste chtěli! Tak co se divíte, divadelníci! I na vás došlo s těmi mlýny! A co vy? Diváci! Vy to přece vždycky rozhodnete! Zas zdrhnete! A člověk po to všem, co pro divadlo udělal, skončí na ulici?!

36.

Mávne baseballovou pálkou, jako by jí chtěla napadnout publikum, scéna potemní. Znovu se rozsvítí s kazajkou s nápisem SVOBODA DIVADLU, SVOBODA DIVÁKOVI. DO PRDELE S FALEŠNOU DEMOKRACIÍ! DO PRDELE S AKULTURNÍMI OUŘADY! Je svázaná i se svojÍ pálkou. Škube sebou na hraně posedlosti. A jen spílá. PRINCIPÁLKA (pokračuje) Táhněte! Táhněte, kam se vám zachce! Táhněte už domů! Co sem pořád lezete, když jste to dávno vzdali! Uvědomnělé občanské umění vám neříká, pane! To jste kurva občani?! Svobodní voliči! Pěknej fór! Doslova občanskej! Super výsměch! Stačí trocha svobod! Trocha konzumních vějiček! A zas usnete na vavřínech! Ve jménu té vaší směšné demokracie! Naprostý nesmysl polis! Už od antiky! Fraška pro široké masy zvané stádo! A teď najednou chcete umění! Bavit se kvalitou! Chcete profíky! Profík je jen ten, kdo se udrží na vrcholu! O tom už dávno nerozhoduje talent! Anebo vzdělání! Konexe a moc jako za komanče! Máte pocit, že jste nade mnou vyhráli?! Jen se smějte, divadelníci! Vy naivní strůjci revolucí! Stejně vám ta vaše divadla ukradne kdekdo zpod zadku! Kdykoliv si zamane! Ve jménu nových idejí! Když ne já, tak někdo jiný! Už to prostě nezměníte! A klíčema se třeba uzvoňte! Tak to přece na světě chodí! Takový je zákon přírody! Jasné rozložení rolí! Jedni predátoři! Druzí oběti! Jedni vládnou! Druzí utřou nos! Ujasni si cíl své práce. Urči hlavní cíl, (více)

37. PRINCIPÁLKA (pokračuje) jemuž je třeba věnovat zvláštní pozornost, a stanov další, podružné cíle. Leninská organizační pravidla 20. let, www.budovatel.wz.cz

PRINCIPÁLKA (pokračuje) To nás přece všechny učil soudruh Lenin! Já ho mám! Jaký je ten váš?! Táhnout za jeden provaz?! Táhněte třeba do prdele! Nikdy nic nepochopíte! Nikdy se nezlepšíte! Vy zasraný zhejčkaný konzumenti! Režimů všech dob! Stejně zas nakonec ohnete hřbet! A nastavíte dlaň! A smát se budu já! Směje se. Směje se k zešílení. Smích duní v uších zesílen reproduktory. Do něj se přimíchá cinkot klíčů. Smích uvolňuje pouta kazajky, Principálka vítězně do publika udělá gesto vítězství/fuck off a s pálkou a diplomem nad hlavou odtančí z jeviště a brouká si: PRINCIPÁLKA (pokračuje) Převlíkly se kastlíčky, převlíkli se lidičky, odzvonili klíčičky konec (jedné fraštičky)... Cestou ještě rozstřílí pár figurek, věcí anebo loutek. KONEC

1. verze hry: 28. 9. 2012 - 17. 11. 2012