PREVENTIVNÍ VYŠETŘENÍ

1

Výsledná zpráva z preventivního vyšetření

PREVENTIVNÍ VYŠETŘENÍ VÝSLEDNÁ ZPRÁVA Jméno: Marie Příjmení: Nováková Věk: 38

Soubor / záznam:

Zdraví / 1

Vyšetření provedeno dne:

8.9.2003

Datum vypracování zprávy:

8.9.2003

HODNOCENÍ VÝŽIVOVÝCH ZVYKLOSTÍ Potravinová pyramida představuje ideální složení každodenní stravy a jejího množství vyjádřeného v porcích.

Ostatní ..... Doporučená konzumace ..... Zjištěná konzumace

Mléko a mléčné výrobky

Maso, ryby, vejce a luštěniny

Zelenina

Ovoce

Obiloviny a obilninové výrobky Skutečný Vhodný Dosažená počet porcí počet porcí procenta

Skupina potravin Obiloviny a obilninové výrobky Zelenina Ovoce Mléko a mléčné výrobky Maso, ryby, vejce a luštěniny Ostatní - volné tuky a sladkosti

4.9 3.5 2.0 1.5 2.3 1.7

4.0 5.0 4.0 3.0 1.0 0.5

123 70 50 50 228 332

Doporučení Omezit spotřebu Zvýšit spotřebu Zvýšit spotřebu Zvýšit spotřebu Omezit spotřebu Omezit spotřebu

>>> Porce dávek jsou uvedeny v množství na jeden den. Ostatní 10%

Graf ve formě pyramidy porovnává doporučenou a skutečnou konzumaci potravinových skupin a jejich vzájemný poměr. Tabulka představuje numerické srovnání konzumovaného a doporučeného počtu porcí pro každou potravinovou skupinu a toto srovnání též vyjadřuje procentuálním plněním. Kruhový diagram přehledně znázorňuje vzájemné poměrné zastoupení potravinových skupin v procentech.

Maso 14%

Mléko 9%

Ovoce 13%

Masné výrobky 17%

Obiloviny 32%

Zelenina 22%

Poměr konzumace ve skupině MASO: Maso 83%

Masné výrobky (uzeniny, paštiky aj.) by neměly tvořit více než 30% celkové konzumace potravin ve skupině masa.

2


SKÓRE TUKU Skóre tuku je počítáno podle míry zastoupení skupiny masa, masných výrobků, vysokotučných mléčných výrobků, "roztíratelných tuků" (máslo, margaríny) a tučných salátů (vlašský apod.) Vysoká konzumace tuků přispívá k mnoha různým zdravotním problémům.

1.9 Velmi vysoký

Vysoký příjem

Přiměře ný 2

3

4

SKÓRE VLÁKNINY Skóre vlákniny je počítáno podle míry zastoupení zeleniny, ovoce a celozrnných výrobků. Dostatečný příjem vlákniny působí jako ochranný faktor proti mnoha různým zdravotním problémům.

5

6.8

1

2

Dostate čný

Niž ší příje m

Ve lmi níz ký 3

4

5

6

7

8

9

10

KONZUMACE SLADKOSTÍ Pro konzumaci sladkostí není stanoven žádný konkrétní doporučený limit. Je třeba brát do úvahy různé individuální charakteristiky - energetický výdej, hmotnost a procento tělesného tuku, dědičné sklony k obezitě, riziko diabetu, riziko zubního kazu apod. Obecně však lze více než 2 porce denně považovat za vysokou konzumaci.

1.1 Počet porcí z a den 0

5

10

15

20

ALKOHOL Není nutné být abstinentem. Alkohol v přiměřeném množství dokonce může prospět vašemu krevnímu oběhu. Jestliže je však překračována bezpečná hranice (14 dávek týdně pro ženy, 21 pro muže), začínají jednoznačně převažovat škodlivé účinky alkoholu a prudce narůstá riziko poškození zdraví. Nadměrné pití poškozuje mnoho různých tkání v těle a podněcuje tak vznik mnoha vážných onemocnění (srdečně-cévní nemoci, rakovina, poškození nervového systému, jater apod.)

24 VAŠE KONZUMACE: Mírná 0

5

Vyšší 10

Vysoká

Ve lmi vysoká

15 20 25 30 Dávek alkoholu z a týde n

35

40

45

Překročení bezpečné hranice.

HODNOCENÍ:

KUŘÁCTVÍ Pravidelné kouření cigaret v jakémkoliv rozsahu představuje velmi významné zdravotní riziko, jež převyšuje většinu rizik ostatních a navíc výrazně potencuje jejich nepříznivé dopady! 13 Slabý kuřák 0

5

Stře dně silný 10

15 Cigare t za de n

Silný kuřák 20

25

30

POZOR! Dle uvedených údajů jste vystaven(a) významnému pasivnímu inhalování cigaretového kouře. To představuje stejné (a tedy velmi významné) zdravotní riziko, jako kouření aktivní!

3


POHYBOVÁ AKTIVITA Jak často se věnujete pohybovým aktivitám: Vůbec

Nepravidelně

1-2x měsíčně 3-4x měsíčně

1-2x týdně

3-4x týdně

5-6x týdně

Denně

9

Delší souvislá chůz e

9

Běh, jogging

9

Jízda na kole, rotoped

9 9 9 9

Aerobik Posilovna Raketové sporty Míčové hry

9

Plavání

9

Jiné

...Zvýrazněné aktivity byly zařazeny do výpočtu SPORT-indexu

Uvedla jste, že pěšky chodíte 15 až 30 minut denně, za týden celkem asi 4 hodiny. FREKVENCE (Jak často): Skóre představuje kumulativní součet za všechny aktivity, včetně těch, které jsou prováděny zřídka (<1x týdně). Aby pohybová aktivita měla příslušný efekt, musí být prováděna pravidelně nejméně 3x týdně, lépe však častěji.

5.7 Z c e la ne do s ta te č ná

0

Ne dostate čná 1

2

Vysoká, zce la dostačující

Dostačující 3

4

5

6

7

x týdně

SPORT-index 600 Níz ký

Hraniční

0

Vysoký

Dostačující

500

1000

1500

Ve lmi vysoký 2000

2500

Sport-index představuje komplexní posouzení úrovně rekreačně-sportovní pohybové aktivity. Zahrnuje hodnocení frekvence, obvyklé doby trvání aktivity a její intenzity. Posuzují se všechny sporty, které jsou prováděny pravidelně (alespoň 1x týdně) a skóre se sčítá. Za dostatečné lze považovat hodnoty >700.

PSYCHOSOCIÁLNÍ ZÁTĚŽ SKÓRE STRESU: Představuje orientační psychosociální zátěže.

15 posouzení

míry

5

Nadmě rná z átě ž

Mírná z átě ž

Be z z námek zátěž e 10

15

20

4


BORTNEROVA ŠKÁLA Bortnerův dotazník je určen k vyhledávání rizikových extrémních typů chování a postojů, vyskytujících se podle mnoha studií nápadně často u osob ohrožených některými chronickými somatickými chorobami a zhoršením duševní kondice. Hodnoty vypočteného a graficky znázorněného skóre informují o míře rizikovosti vyšetřovaného ve vztahu k průměrným hodnotám odpovídající věkové kategorie a pohlaví v české populaci. Další vyšetření a preventivní zásah (psycholog) vyžadují osoby jejichž skóre u některého parametru přesáhne 1.5 směrodatné odchylky od průměru vztažné skupiny (v grafech se jedná o nejtmavší úsek) - takových osob je kolem 5%), nebo jejichž skóre převyšuje 1 směrodatnou odchylku (středně tmavý úsek) ve více škálách.

Chování typu A - toto chování se vyznačuje velkou ctižádostivostí, soutěživostí, průbojností, agresivitou, pocity neustálého nedostatku času, neustálým plánováním a organizováním času, netrpělivostí. Vnitřní potřeba dosahovat stále více a více výsledků v kratších a kratších časových intervalech. Vysoká míra aktivizace nervového systému. A-typ chování zvyšuje riziko srdečněcévních onemocnění.

20 >1 S D

p rů m ě r

0

10

-10

0

>1,5 S D

10

20

30

>1 S D

p rů m ě r

-10

0

40

>1,5 S D

10

Hostilita - nepřátelský, nevraživý postoj k

20

30

40

9

ostatním, ale někdy i vůči sobě. V chování hostilních osob jsou přítomny projevy nepřátelství, agrese a destruktivnosti.

>1 S D

p rů m ě r

-10

0

10

>1,5 S D

20

19

sensitivita

>1 S D

p rů m ě r

0

10

>1,5 S D

20

30

10

Životní události - subjektivní prožívání událostí, bezprostředně se nepříznivě dotýkajících jedince. Jejich vliv na duševní zdraví může být vysoce stresující a může spolupůsobit při vzniku řady i vážných onemocnění.

50

-9

schopnosti uvolnění jak svalového, tak i duševního. T enze se také může projevovat zhoršenými vlastnostmi psychických funkcí, např. paměti, pozornosti aj.

zvýšená vnímavost, citlivost vůči společenským situacím, patologicky zvýšená přecitlivělost v interpersonálních vztazích - a to jak v rodině, tak i dalších skupinách. Projevuje se nejčastěji nechutí zapojit se do společenských aktivit. T y často vyvolávají stres.

40

>1 S D

p rů m ě r

Tenze - pocit vnitřního napětí, tlaku, neklidu, bez

Interpersonální

30

1

Irritabilita - zvýšená dráždivost nervového systému, větší citlivost na podráždění. V chování se projevuje neadekvátností reakcí na jednotlivé podněty. Negativní emoce dlouho přetrvávají.

20

>1,5 S D

>1 S D

p rů m ě r

0

>1,5 S D

10

20

Frustrace - každý případ neuspokojení nějaké potřeby. Stav organismu, vyvolaný tím, že dosahování uspokojení určité potřeby je oddáleno, znemožněno. V chování se projevuje stavem emočního napětí a často úzkostnými reakcemi. Rostoucí pocit frustrace, následná deprese a pocit životního vyčerpání mohou vést k akutnímu somatickému i psychickému selhání.

13 >1 S D

p rů m ě r

-10

0

10

>1,5 S D

20

5


RODINNÁ ZÁTĚŽ T abulka ukazuje vámi sdělený výskyt vybraných onemocnění u vašich pokrevních příbuzných (jestliže se onemocnění objevilo před 65. rokem věku postiženého). Rodinný výskyt určitou měrouzvyšuje riziko, že vás takové onemocnění rovněž postihne. Avšak neexistuje zde přímá souvislost a záleží především na vás samotných - dědičnou zátěž sice ovlivnit nemůžete, ale mnoho ostatních důležitých faktorů ano!

Zdravotní komplikace

Riziko

Srde ční infarkt

Vysoký krevní tlak Mozková mrtvice O bez ita

CELKOVÁ RODINNÁ ZÁTĚŽ

8

Kumulativní skóre celkové rodinné zátěže. Hodnocení se týká pouze vybraných onemocnění s multifaktoriální etiologií (na jejichž vznik působí řada vlivů), nikoliv dědičných onemocnění v pravém slova smyslu.

Vysoká rodinná zátěž

N í zká

0

2

4

6

8

10

12

14

16

RIZIKO NÁDORU PRSU SKÓRE RIZIKA NÁDORU PRSU Skóre vyjadřuje součet hodnocení celkem 10 různých faktorů, které mohou větší nebo menší měrou ovlivnit individuální riziko vzniku rakoviny prsu. Případné vysoké skóre vůbec neznamená, že rakovinu dostanete, ale lze je brát jako určité upozornění na poněkud méně příznivou konstelaci a především jako důvod k poněkud vyšší pozornosti vůči svým prsům a svému životnímu stylu obecně.

8 N e z v ýš e n é riz ik o

0

Mírně z výše né 5

Z n a č n ě z v ýš e n é

Zvýše né 10

15

20

SEBEVYŠETŘOVÁNÍ PRSŮ Ve své odpovědi jste uvedla, že jej provádíte zřídka a nepravidelně. Sebevyšetřování prsů je jednoduchá, ale účinná metoda v boji proti rakovině prsu. Velmi doporučujeme naučit se ji a provádět pravidelně 1x měsíčně.

6


Klinické vyšetøení Antropometrie Měříte 175 cm a vaše hmotnost je 64 kg. Index BMI BMI (Body Mass Index) je dnes nejužívanějším indexem pro posouzení přiměřenosti tělesné hmotnosti. Jeho určitým nedostatkem je, že nedokáže zcela postihnout rozdíly ve složení těla. Pro detailní posouzení je proto vhodné vzít v úvahu současně i výsledky měření kožních řas, impedančního měření, určení somatotypu apod.

Posouzení hmotnosti dle indexu BM I (hmotnost [kg] / výška 2 [m] ): 20.9 Nadváha

Přimě ře ná

Podváha 15

20

O be z ita

25

30

35

Rozmezí doporučené hmotnosti: Graf znázorňuje vztah vaší skutečné a doporučené hmotnosti, vyjádřené v kg. Doporučené rozmezí (znázorněné šrafovaným obdélníkem) je stanoveno na základě vaší výšky, pohlaví a doporučeného rozmezí BMI. Pro 40 doporučení platí stejné omezení, jako u BMI.

... Dolní mez: 57kg , horní mez: 77kg . 64 50

60

70 Kilogramy

80

90

100

Index WHR Nejen pro vzhled člověka, ale i pro zdravotní riziko má význam kromě celkového množství tuku v těle i jeho rozložení, typ ukládání. Existují 2 základní typy: mužský (androidní, jablkový, centrální) s ukládáním tuku v abdominální (břišní) oblasti je zdravotně méně příznivý než ženský (gynoidní, hruškovitý) typ s ukládáním tuku spíše v oblasti gluteofemorální - tedy v oblasti hýždí a stehen. Index WHR (Waist/Hip Ratio, česky poměr pas/boky) je nejužívanějším ukazetelem typu distribuce tuku. Graf ukazuje zařazení vaší hodnoty WHR, přičemž zobrazené kategorie a jejich hranice odpovídají Vašemu pohlaví (odlišná kritéria pro ženy a muže).

0.96 Periferní 0.6

0.65

Neutrální 0.7

0.75

Spíše centrální

0.8

0.85

CENTRÁLNÍ - risk 0.9

0.95

1

7


MNOŽSTVÍ TĚLESNÉHO TUKU MĚŘENÍM 4 KOŽNÍCH ŘAS: Měření kožních řas patří mezi nejužívanější metody určování množství tělesného tuku. Určitou nevýhodou je, že je měřen pouze podkožní tuk. T en sice dobře koreluje s celkový obsahem tuku, ale přesto nemusí zcela být správně posouzen obsah vniřního tuku. Měření však dává velmi dobrou informaci o podkožním tuku a pro podrobné posouzení je výhodné je zkombinovat s impedančním měřením.

23.3 Příliš NÍZKÉ 15

20 % tě lesné ho tuku

30

35

X = III - I 1 91

Mezomorf

291

Vyjádření morfologické struktury jedince na základě vzájemného poměru tří složek. Váš somatotyp:

1 81

391

691

Endom orfie : Mezom orfie : Ektom orfie

671

881

661

871

651

861

641

851

811

345

435

33 6

5 15

128

118

2 17

31 6 317

12 9

117

216

315

416

127 2 27

32 6

415

514

137 1 26

226

325

4 14

513

614

22 5

425

524

1 36 236

335 324

4 24

523

135 23 5

334 4 34

534

61 3 713

Endomorf

3 33

62 3

712

91 1

432

63 3

612

7 11

92 1

234

433

1 46

24 5

344 4 44

533

145

244

3 43 443

155 14 4

543

52 2

722

821

354

622

7 21

93 1

342

53 2

621

831

44 1 442

15 4 254

3 53 243

632

7 31

153 253

352

54 2

631

841 94 1

2 52

453

642

7 41

95 1

351

55 2 541

7 51

96 1

3 63

452

16 4

263

362 462

45 1

163

2 62

361

551

7 61

97 1

162

261

46 1 561

7 71

98 1

372

47 1

173

2 72

371

571

7 81

99 1

172

271

48 1

681

891

1 71

381

581

7 91

182

281

49 1 591

I. Endomorfie - charakterizuje stupeň tloušťky dle podkožního tuku. II. Mez omorfie - vyjadřuje stupeň rozvoje svlastva a kostry. III. Ektomorfie - určuje stupeň štíhlosti, křehkosti a relativní délky končetin. První dvě komponenty je možné ovlivnit, třetí je dána geneticky. T yto 3 komponenty jsou u každého člověka zastoupeny různou měrou. Jejich hodnoty vyjadřuje číselný trojpoměr.

Příliš VYSO KÉ

25

Somatotyp

5,6 : 4,8 : 1,35

Vyšší

Y = 2 * II - ( I + III )

10

Přimě ře né

11 9

218 219

Ektomorf

Výsledný typ tělesné stavby a vzhled jedince je dán kombinací všech tří složek. Z trojúhelníkovitého diagramu můžete posoudit, které komponenty mají u vás převahu (váš somatotyp je zobrazen hvězdičkou). Lidé s převahou endomorfní složky snadno nabírají tuk, lidé s převahou mez omorfie snadno nabírají svalovinu a lidé s převahou e ktomorfie snadno udržují štíhlou postavu.

8


Složení těla impedančním měřením Složení těla je velmi důležitým ukazatelem skutečného stavu organismu a kondice. Jedná se především o množství tuku a množství aktivní tělesné hmoty (AT H), které dohromady tvoří tělesnou hmotnost. Celková hmotnost sama o sobě nemá takovou důležitost - např. svalnatý člověk se podle své váhy, výšky a příslušných indexů (BMI) může jevit jako obézní, přestože ve skutečnosti může mít perfektní složení těla. Ale také naopak, osoba s normální hmotností podle tabulek a indexů může být ve skutečnosti obézní (tj. mít příliš mnoho tuku a málo svaloviny). Nedobrý však může být nejen nadbytek, ale i příliš nizké % tělesného tuku (přehnaný strach z obezity, mentální anorexie). Mimořádný význam má impedanční měření při sledování změn v průběhu času - např. váhový úbytek jako výsledek redukční diety může být pouze výsledkem ztráty obsahu vody, naopak za určité situace je v důsledku cvičení možné současně přibírat na váze a přitom hubnout - jestliže dochází k náhradě objemnější tukové tkáně méně objemnou, ale o to těžší aktivní tělesnou hmotou.

29

Vo d a 52 %

Ko s ti, s valy 19 %

Tuk

Normál

Nízké 5

10

15

Vysoké

20 25 % hmotnosti

30

35

40

52

Přeb ytek tuku 3 %

Cí lo vý tuk 26 %

Voda

Normál

Nízké 40

45

50

55 % hmotnosti

Vysoké 60

65

70

71

Aktivní tělesná hmota ( ATH )

Normál

Nízké

( svaly+voda+kosti ) 60

65

70

75

Vysoké 80

85

90

95

% hmotnosti

2.4

Poměr: ATH / Tuk

Nízký 2

Normál

Vysoký 4

6

8

9


KREVNÍ TLAK SYSTO LICKÝ krevní tlak představuje vyšší z obou čísel hodnoty tlaku a udává maximální tlak v arteriálním systému v okamžiku srdečního stahu (systoly), který vhání krev do cév. DIASTO LICKÝ tlak představuje nižší z obou čísel a udává tlak v době srdeční diastoly, tj. když se srdce roztahuje a plní krví. Normální tlak v klidu je nižší než 130/85 , ještě lepší však jsou hodnoty < 120/80 (optimální tlak). Hodnoty > 140/90 považujeme za HYPERTENZI (vysoký krevní tlak), avšak i "pouze" zvýšený tlak (> 130/85 ) zvyšuje riziko zdravotních problémů. Vysoký kre vní tlak je jedním z hlavních rizikových faktorů pro mozkovou mrtvici a srdeční infarkt. Dokonce i mírně zvýšené hodnoty zdvojnásobují riziko. Avšak vysoký krevní tlak také pozvolna poškozuje ledviny, srdce a další orgány. Hlavní faktory zvyšující riziko vzniku hypertenze: 1. Nedostatečná pohybová aktivita 2. Obezita 3. Nadměrná konzumace alkoholu 4. Nadměrný příjem NaCl

SYSTOLICKÝ tlak: 138 Hypote nze 90

O ptimální 100

Normální

110

120

Zvýše ný

130

HYPERTENZE 140

150

160

170

180

mmHg

DIASTOLICKÝ tlak: 88 Hypote nz e

O ptimální 60

Normál Zv ýš e ný

70

80

HYPERTENZE

90

100

110

mmHg

110

Tepová frekvence: Tepů z a minutu 50

60

70

80

90

100

110

120

130

140

Normální klidová tepová frekvence se pohybuje v oblasti přibližně 60-90 tepů za minutu. U vytrvalostně dobře trénovaných osob však může být podstatně nižší, < 50 (podle klidové srdeční frekvence lze orientačně hodnotit fyzickou zdatnost - trénované srdce může v klidu přečerpat až o 25% krve více než netrénované a může tedy pracovat pomaleji). Klinické hodnocení: < 50 tepů/min. = bradykardie, > 100 tepů/min. = tachykardie. Frekvence je zpomalována vleže, ve spánku, při relaxaci, vlivem parasympatiku, betablokátorů. Frekvenci zrychluje : vysoká teplota (vnější i vnitřní), stres, rozrušení, cvičení, nervozita (vliv sympatiku adrenalinu, noradrenalinu), tělesná námaha.

10


BIOCHEM ICKÉ VYŠETŘENÍ KRVE Krevní cholesterol Cholesterol je látka patřící chemickým složením k lipidům a tvoří velmi důležitou součást všech tělesných buněk. Avšak zvýšená hladina cholesterolu v krvi výrazně zvyšuje riziko vzniku a rozvoje aterosklerózy (akumulace tukových depozit na vnitřních stěnách tepen) a spolu s tím i riziko ischemické choroby srdeční nebo mozkové mrtvice . Cholesterol se vyskytuje v krvi ve dvou formách, přičemž je velmi důležitý jejich vzájemný poměr. Zatímco přítomnost cholesterolu ve formě LDL představuje riziko, HDL forma naopak proti tepennému poškození chrání. Cholesterol se dá hodnotit jako ce lkový, a/nebo samostatně složky HDL a LDL Většinu cholesterolu vytváří organismus sám v játrech z různých složek stravy, především však z tzv. saturovaných (nasycených) tuků. Malé množství absorbuje navíc organismus přímo z potravin na něj bohatých, jako např. vejce.

CELKOVÝ CHOLESTEROL

5.85

Přestože záleží na poměru různých lipoproteinů v krvi, je základním ukazatelem hladina celkového cholesterolu. Žádoucí jsou 3 hodnoty nižší než 5,2 mmol/l.

Z v ýš e n é riz ik o

Žádoucí 4

5

6

0

0,2

0,4

Žádoucí

Hraniční

Níz ký 0,6

0,8

1 1,2 mmol/l

1,4

1,6

1,8

2

17

Mnohem důležitější než absolutní hodnota HDL cholesterolu je relativní vyjádření, jaká část celkového cholesterolu je tvořena HDL složkou. 10 Čím větší část, tím lépe, alespoň však 20%.

Prote ktivní účine k

Žádoucí

Příliš níz ký 15

20

25 %

TRIGLYCERIDY

30

35

40

3,5

4

4,5

5

2.95 Žádoucí 1

LDL - CHOLESTEROL Hodnota LDL-cholesterolu se neměří přímo, ale vypočítává se pomocí údajů o hodnotách celkového cholesterolu, HDL-cholesterolu a triglyceridů. Žádoucí hladiny jsou nižší než 3,4 mmol/l.

8

1.01

Poměr HDL a celkový cholesterol

T riglyceridy patří mezi základní typy krevních lipidů (tuků). Jejich zvýšená hladina podobně jako u cholesterolu zvyšuje riziko aterosklérózy a jejích komplikací. Vysoké triglyceridy bývají především při tzv. hyperlipidémii typu I. Na rozdíl od cholesterolu, okamžitá hladina triglyceridů velmi závisí na předchozím příjmu potravy.

7

mmol/l

HDL - CHOLESTEROL Protože HDL-forma cholesterolu má ochranný účinek, jsou žádoucí relativně co nejvyšší hodnoty, alespoň však 0,9 mmol/l.

Vysoké riziko

Riz iko

1,5

2

2,5 mmol/l

3

2.1 Žádoucí 2

2,5

Riziko 3

3,5 mmol/l

4

Ateroskleróza Jedná se o zvláštní formu arterioskle rózy neboli "tvrdnutí tepen". V důsledku aterosklerotického procesu dochází k zužování průsvitu tepen a tím k nebezpečí nedostatečného zásobení krví (srdce, mozku...). T ento proces často začíná již kolem 25.roku života, kdy se na vnitřních stěnách objevují první tzv.aterosklerotické pláty . Do stěn původně zdravých cév (obr.1) začínají pronikat lipidy (nejvýznamnější roli hrají zřejmě lipoproteiny o nízké hustotě LDL), které se zde hromadí spolu s cholesterolem (obr.2) a mají vliv na vznik tzv.pěnových buněk , které jsou základem aterosklerotické léze (obr.3). Jako další podstatatný faktor v tomto procesu se uvádí mechanické poškození vnitřního povrchu cév.

3.

1. 2. ře z te pno u

11


GLYKEMIE (množství glukózy v krvi)

5.48

Zvýšená glykemie ( hladina cukru v krvi ) signalizuje především riziko onemocnění diabetem, ale zvyšuje i riziko srdečně-cévních onemocnění. Glykemie byla stanovována delší dobu po jídle (10 hod.). V případě, že by tato doba byla kratší než asi 2 hodiny, přípustná hladina by byla vyšší.

Níz ká

No rma

2

4

H ra n ič ní

6

Vysoká 8 mmol/l

10

12

14

15.4

HEMOGLOBIN Hladina hemoglobiuu (krevního barviva), určuje schopnost krve přenášet kyslík. Může být snížená při nesprávné výživě (nedostatek železa, 9 bílkovin), vlivem nedostatku pohybu, nebo jako následek různých poruch krvetvorby.

Nízký 10

11

Norma 12

13

14

15 16 g/100ml

Vysoký 17

18

19

20

21

DECHOVÉ FUNKCE (vyšetření spirometrem) Dostatek kyslíku v organismu je naprosto nezbytný pro dobré zdraví a dobrou kondici - výkonnost. Množství kyslíku, které se do těla dostává, je závislé kromě jiného i na stavu dýchacího ústrojí. Nejjednodušší posouzení stavu ventilace umožňují dvě základní hodnoty, a to FVC a FEV1 . FVC (forced expiratory capacity), usilovná vitální kapacita - celkový objem vzduchu, který lze po maximálním nádechu vydechnout z plic usilovným výdechem FEV1 (forced expiratory volume) - část vitální kapacity vydechnutá za 1 sekundu Naměřená hodnota FVC je porovnávána s tzv. "náležitou hodnotou". Je to tabulková hodnota pro zdravé osoby, která bere v úvahu věk, výšku a pohlaví. Snížení o méně než 20% je ještě v pásmu normální ventilace, teprve snížení o více než 20% signalizuje pravděpodobnou poruchu. Naměřená hodnota FEV1 je hodnocena vzhledem k celkové vitální kapacitě (FVC). Za 1 vteřinu by měl být zdravý člověk schopen vydechnout alespoň 80 % ze své celkové vitální kapacity.

FEV1

Naměřená hodnota FEV1 / naměřená hodnota FVC : 3,1 / 3,6 litrů

Snížení hodnoty FEV1 svědčí o tzv. obstrukční poruše ventilace. Charakteristickým rysem je snížení výdechových rychlostí. Příčinou bývá nejčastěji postižení dýchacích cest spastického charakteru, např. astma.

FVC

86 Ne dostate čná 0

20

40 60 80 % namě řené hodnoty FVC

Dostate čná 100

120

Naměřená hodnota / náležitá hodnota : 3,6 / 3,6 litrů

Snížení celkové plícní kapacity svědčí o tzv. restrikční poruše ventilace, pro kterou je charakteristické snížení plícních objemů. Příčinou je zpravidla nějaký nedostatek v oblasti samotných plic, plícní tkáně (parenchymu).

100 Ne dostate čná 0

20

40 60 80 % nále ž ité hodnoty FVC

Dostate čná 100

120

12


FYZICKÁ KONDICE - bicyklová ergometrie Celková doba zátěže: 13min 00s

DOSAŽENÝ STUPEŇ ZATÍŽENÍ (dle Bruceova protokolu) Graf znázorňuje dobu trvání ergometrického vyšetření a tím současně i dosažený stupeň zátěže. Bruceův protokol každé 3 min zvyšuje zátěž od zahřívacího stupně až do hodnot, kdy vyšetřovaný již není schopen pokračovat. Jednotlivé stupně jsou dány ve spotřebě kyslíku na kg hmotnosti [ml /kg/min] a je jich celkem 7.

13 Warm-up

1. stupe ň

12 , 2 ml/ kg / min

17 , 4 ml / kg / mi

0

3

2. stupeň

3. stupe ň

4. stupe ň

2 4 , 8 ml/ kg / mi 3 4 , 3 ml / kg / mi 4 3 , 8 ml/ kg / mi

6

9

12 minuty

5. stupe ň

6. stupe ň

7. stupe ň

5 6 , 7 ml / kg / mi

6 8 , 2 ml/ kg / mi

7 9 , 5 ml / kg / min

15

18

21

24

Nejvyšší dosažená zátěž byla při vyšetření 200 wattů, což odpovídá ve vašem případě hodnotě 3,13 wattů na kilogram.

KARDIORESPIRAČNÍ ZDATNOST

Hlavním výsledkem ergometrického vyšetření je hodnota tzv. maximální spotřeby kyslíku - VO2 max. Při vyšetření na ergometru Monark je zjištována nepřímo, podle dosažené zátěže a hodnot srdeční frekvence. VO2 max. je nejlepším ukazatelem vaší celkové kondice, resp. kardiorespirační výkonosti - tedy schopnosti dodávat dostatek kyslíku pracujícím svalům. Podle dosaženého výsledku je kondice zařazená do jedné ze 7 kategorií. Kategorie v grafu již jsou upraveny s ohledem na váš věk a pohlaví. Žádoucí je dostat se alespoň do kategorie "Dobrá".

40 Ve lm i s la b á

Pod p rů m ě re m

S la b á

25

Průmě rná

30

DOSAŽENÁ PROCENTA SRDEČNÍ FREKVENCE

35

Nad p rů m ě re m

Dobrá

40 ml/kg/min

45

Výborná 50

55

Srdeční frekvence je nejpřesnějším ukazatelem skutečného zatížení organismu. T eoretická maximální hodnota se počítá podle vzorečku 220-věk , procentuální vyjádření pak ukazuje, jak blízko se vyšetřený ke svému teoretickému maximu dostal.

Vaše srdeční frekvence dosáhla při vyšetření na bicyklovém ergometru hodnoty 189 tepů za minutu. T eoretická maximální hodnota je 198 tepů za minutu. Dosažená procenta srdeční frekvence:

95 % maximální srde ční fre kve nce 0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

PREVENTIVNÍ VYŠETŘENÍ

Recommend Documents