FOLIA HISTORICA BOHEMICA 4
Ustav ceskoslovenskych a svetovych dejin CSAV P R A H A 1982
Jan S m e t a n a - PrantiS«k
3abri • 1
£ OTiZEAM DATOVAKl, rXKT A. FUNKCE HBADU KALICHA U IITOJffifilC
I. 3ou£aany star poznani StejnS ;ako aia ka^dd doba sv^ hrdiny, zbabSlee i neziiiaaty dav, md i ave raalnd kulisy prostorov^, y nichz tyto osoby iednaji 51 jaou vtahovany do d§je, nebo kter4 naopak d6j apoluvytvafe Ji. Jednim z mist apojenyoh pffmou vazbou 3 pr«dni osobnoati slavn^ i pohnut£ iiuaitak^ doby - Janem 2i2kou - j« hrad ayaboliokeho jm^na Zalich, naohazejioi ae aai 10 km aeverovychodnS od LitomSfie. Je proto atejnS pozoruhodn^, ;:ako oviem i charakteriatiek^, jak velmi s« liSi jednotliv^ nazory na jeho datovani, atavebni typ a zejmena funkci. 3 urSjtou mirou zjednoduseni ae vaak da fici, ze aoaavadni aahlsdy Ize ahrnout v podatatS do dvou aiyslenkovych konoepci.
1. VStSinou ae v literature predpoklada, £9 ae 2i2ka 7 roce 1421 zaiocnil n£,jak£ atarSi drevSne tvrze na vrehu nad TrebuSinem, kterou pfebudoval ca kamenny hrad nevalkych rozaie'ri.. 0 jeho funkci ae az do nedodavna vesmes neuvaSovalo , pouze bylo konstatovino, 2e slo o brad 7 2i2kovi oaobnim 2/ vlastnietvi , pri5emz nikteri autofi predpokladali, 2e zanikl n£ailne v roce 1437 5i 1438, vStSinou vSak dovozovali, i kdy2 a rfcznyai odehylkami, 2e stal jeSts ve aruii^ nolovi3/ n5 15.3toleti.J' NaznaSenou koncepai vzniku a rozaahu hradu pfeoala i zakladni dila vSnovani Janu 2i2kovi a ^eho epo§«.
51
50
"... 2i2ka, heQtman tdborsky, a avym lidem k LitomSfioim. ae obrdtil a oaadiv iedr.u horu velmi vysokou, uJinil na ni n§;akou ohradu 2 srubu a dal t£ hofe jmeno Kalioh. A odtud Litozefioe obehnal Jest." ?on£kud iiny vyznam dava verze latinska, znSjioi: ".... Ziaka vsro, Thaboritarum oapitaneus, oua suo genere /popflpadi "sxeroita genere"/ versua Lithomierzicz tendit et acquisita in alto ssonte q.uadam de lignia aunicione, cui nomen Calix inponit, Lithomierzicz cireumvallat." Ani ^eden z text'i neni autografem latinaky piiioiho autora. Latinaka verze je zachovdna v nejstarSioh opiaech z konce 15«atoleti, ze kdy vsak pochazi i ptvodni preklad Seake verze, a/ i kdy2 nas doiel az v opiau ze 17.atoleti." Zakladni rozdil T.ezi nimi, spoSivajici v torn, zda ae 2i2ka zmoonil pouhe hory a budoval tedy "na zelene'm drnu", jak ae dd interpretovat 5eaky text, nebo zda opanoyal nSjak£ atarSi dfev6n^ opevnSni, jak naznaSuje text latinaky, nelze z nieh aamych jednoznaSnS rozhodnout. Kompromiani ?eieni, hledajioi toto atarSi opevnlni ve tvrzi dole v TfebuSinS , odporuje nejenom pomirnS jaanS znSjiciinu latinak^mu textu, ale i vyaledktim aroheologickiho prlzkumu, ktery toto feudalni sidlo datoval do 12.-13.atoleti. Za tlchto okolnoati nebude od vfici nejdfive ae vy^adfit k pfedpokladu, oatatnS nljak nov^mu, 2e lokalita neala nazev Kalich Ji2 v dobS pfedhuaitak^ a 2e tedy u 2izky, neamirn6 mySlenoe kalieha oddane"ho, aehralo toto toponymum roli jake'hoai prvotniho impulau pfi v^bSru miata. Otazku atarSiho pfivodu tohoto nazvu naatolil jiz F.A.Heber , ktery vysel z textu liatiny vydar^ 27.1iatopadu 1422, podle ni2 oiaaf Zikmund zapaal avemu 3po;enci, Zikmundu DSSinakSmu z Vartenberka, urSit^ ^ ** / platy z r£.znj'ch asist, aezi nimi tak6 z hradu Kalioha.'1' Jeli-
NejatarSlm dokladem o hradu Kaliohu Je zminka T kroniee Vavfinoe z Bfezove, datovand do konoe kvStna 1421, exiatu;ici 7/ v latinsk^ a Seake verzi' , kterd neni pouhym pfekladem. 7§one rozdlly raezi niai daou proto i pfiSinou rozporii v datovani pocatkl t^to opevnSn^ lokality, nebo? zatimco dfive byvala pouiivdna saaia o sobe" ]atinaka verze, byva obdobnS bez kor.frontac« pouiivano v novSjai dobi v*rz» ceake1. Znl valmi jednoznaJnS:
2. Oproti tisato resenim bylo v poaledni dobg vyjddfeno pfeavSdSeni, 2e "51o o stavbu, ktera ae jak stavebne, tak i funkSnS liaila od b§2naho typu feudalnaho iiradu", a ze Kalioha bylo pou21vano "hlavnS ;akc velk^b.0 tdbofiitS, kam by ss mohl^ uchylit asjeii lide, ale i vale5n4 vozy s koSmi a vyzbro;i". Jaho existence byla navlo polo2ena do krdtkeho rozaezi let 1421-1*38.? Pfedataru o vjHimeSnosti a aimofadn^m rozsafcu dotvofil Jaroalar Kaoek, datujioi jeho vznik rovn62 do roku 1421, avSak poaunujici terminua poat ^uem jeco zaniku k ro6/ ku 1474. 2. Datovani
ko2 ai by! vSdom, 2e tato listina nevyjadrovala redlny stav, nybrz toliko platonicky narok, vyalovil pochybnost, zda by bylo mo2ne, aby ciaaf v liatinl aechal pouzit nazvu Kalich/'kdyby jej lokalitS dal az jeho uhlavni nepfitel 2l2ka, a nepou2il ndzvu atarsiho, kdyby byl odliSny. Na zdkladS tSto uvahy pak vyvodil, ze toto jmeno muaelo misto neat ji2 .v dobS predhusitak4. Z te'to aySlenky pak aSkteri dalsi autofi usuzovali, 2e jmSr.o Kalich dal lokalitS fdd nSaeekych rytifu, ktery spravoval okolni kraj z komendy v Syskovicieh, a ze tato feuddlni vrohnost dala vzniknout rovnSz udajnS pfedhusitsk^mu opevnSni, pojxeriovan^mu Panna, vzdalenemu od Kalioha neceld 2 km aeverozapadne.l3/ byt poehybnosti o torn, Za oba ndzry bjadfi. i Panna - , jei jaou urSitymi ayaiboly kfaatanak^ viry, jaou k aobS v nejak4m vztahu. Zaroven je jiate, 2e pokud ,jde o Pannu, nea&2e byt o nejak£m pfedhusitsk^m opevnSni fei. JastS v Servnu 1423 byl totiZ tento hrad, vedla jiz pou2ivan£ho nazvu Panna, oznaSovan tak6 Newcnhaua, tedy novy hrad, 5111 nedlouho pfedtim vznikly. Zdd se proto, 2e je v tSchto aouvislosteoh nutno dat pfednoat myslenoa J.Pekafe, 2e "hrad Fannu, t.j. Pannu Marii, ... pan Zikmund z Vartenberka, pan na 36oinS a na rozadhlem zbozi v okoli /nemoha ae Kalichu, jejz v lets r. 1421 dobyval, zmocniti/, novS vyatavSl, atavS proti symbolu revoluce bitevni jm4no ne jvroucni jsiho katoliciamu, proti Xaliohu Pannu Karii".15 Panna tedy vznikla jako mocenakd protivaha Kalioha a jeji jmeno pochazi proto a2 z doby hualtske, konkretnS nSkdy z doby po koncl kvStna 1421, kdy 2izka necbal budovat avuj hrad. Za tSchto okolnosti je mo2no, proti duayalnym kombinacim uvedenym vyse, poatavit pomSrnS jaani znejici latinsky i 5eaky text. 52
kroniky Vavfince z 3fezov^, Ze teprve Jan 2i2ka "dal td hore Xalioh". OatatnS sam Heber ai v tosito ohledu odporuje, nebo? o nSkolik fadkt. vj^Se vyjddfil protikladnou aio2-noat, Je ndzev miata byl odvoaen z tvaru hradni v5Ze, napodobujiei tvar kalicha, proto2e pry Jan 2i2ka tu ohtSl mit zdaleka vidi1/ telny symbol avS viry. i"" TSechny tyto uvahy aeaji apoleSnd to, 2e neberou v potaz proatj' fakt, 2e v ndzvu Kalicha doSel vyrazu pfedevSim symbol 51 emblem huaitak^ revoluce, kterym 2i2ka jig v roce 14-20 nahradil atarsi srbovni figuru av^ho znaku.18/ StejnS jako ae vzil novy nazev Tabor pro starou lokalitu HradiStS IS/ , roziifilo ae rychle i povSdomi o 2i2kov6 hradS, zvan^m Kalich. Rozaifilo ae dokonce tak rychle, 2e nikde nenachdzime p4vodni ndzev tohoto atarsiho opevnSni, je2 oatatnS v roce 1421, kdy se jej 2i2ka zmoenil, mohlo byt ji2 zaniklS 5i nepou2ivane. Vzhledem k proatorovS aituaci nelze v tSto souvisloati nepfihlSdnout ke zjiStiaim tykajicim se vyvoje majetkovych poaSrl v bezproatrednim okoli, pfedevSim pokud jde o TrebuSin. ' Zde, p£l ji2niai okraji teraaovitSho atupnS pod tipatim hory Kalieha, byly zachyceny atopy vyse ji2 zmininSho opevnSn^ho sidla, datovanSho adlezy keramiky, kterd aaznaSuje, ze dolni hranice oaidleni teto polohy je anad je5tS ve 12.atcleti, jeho tS2iStS viak a2 ve stoleti tfinactlm. Jednalo se tu nejapiie o onevnSny dvorec 5i tvrz, snad panskSho zalo2eni, se zemSdSl20/ akym zdzemim tfebuiinakS kotliny. Na vStSi vyznam tohoto aidla upozornuje skutecnoat, ze Tfebusin je poprvl zminovdn ro21 / ku 1169 v souvislosti a osobou Bleha /Bleh de Trebuaen/ ~ , coz je prakticky druhy pfipad, kdy je v aeskych liatinach uriitd oaoba uvedena ve spojeni se jme'neni urSit^ho miata, ktere nazna£uje vlastnicky vztafa k aSmu.6'' J.Tomaa J se domniva, ze 53
tento 3ieh z Trebuaina 'oyl toto2ny ae spraveem litomlrickeho hradu, jeho2 jmeno se objevuje v praaenech od aklonku sedesatyoh let az do oamdeaatych let 12.3toleti, pfibuznym 3 Hroznatou Tepelakym, dr2icim ve druhe polovinS tehoS atoleti rozaahly majetek v okoli. Celd tato rozsahla dr2ava zacala od aklonku 12. atoleti preehazet poatupne do aajetku nSkolika cirkevnieh instituei. ' Xdy ae dostal TfabuSin z panak£ dr2by do raajetku r£du aineckyeh rytifi, kteri jej ve 14.stoieti dr2eli apoleanS 3 3yckovices.i, Oolnirni a Horniai Sezly, Mlynceai, Doubravioi, Babinasi, Bldhovem, Tynistem a Yelkyin C^azdeai*1'' , aeni zoela oaan^. Zdd se vsak, 2e se toto jejiofc panatvi utvarelo poatupnS, atejnS Jako se postupnS dotvafel majetkovy vztah radu k nSinu, zmenlny v dSdior.ou dr2bu az roku 1282." Je anad mo2no pfedpokladat, 2e do aouvialosti a ti^ito vyvojem aaleiSi zanik tfebuSinske tvrze, ktera die archeologickych ndlezil. r.eni dolo2ena po Ij.atolati. Vzhledem k tomu, oo bylo zjiStSno o atavebni podobe jadra Kalicha /viz dale/, neni vSak ani vylouSeno, 2e aohl byt budovan pravS jako jeji natirada, a v torn pfipadS apise jeSt^ v ramoi pansk^ho majetku, jeho2 atfediakem, jak bylo naznacer.o, Tfebu5in zfejmi v obdobi pfeehodu mezi ranou a vrahoinou fazi kolonizaoe b^val. V dobi panovani fadu nSaeckyoh rytifft. r.ad touto konSinou zajis?ovala toti2 funkoi centra panatvi koaenda v 3y6kovieioh, opevnen^ na zplaob hradu.'1' Jakkoli neni mo2no se vyjadfit uriitJjl a bez dikladnSjaiho aroheologickeho vyzkumu, je nutno zistat v te"to rovinS neprimych naznakt a zda se, ze je tfeba a existenci nSjakiho ataraiho opevneni na hofe nad Tfebusinem pooitat. I bez zminky latinakeho textu VavJinoovy kroniky by toti2 bylo moZno vy^it z xyslenky, ktera ae rozumi aaaa aebou, is budovani ni^ak^
fortifikace na akalnat^ hofe o nadmofak4 vySoe aioe pouhych 536 m, aviak o t^nief dvouaetmetrovea relativniai pfevyseni, ktsra by nebyla nSjakym zptaooem ji2 upraveaa, by trvalo znafini dlouhou doba. Dooenit je pfeoe tfeba take okolnoat, 2e pro datovani vyatavby ZiSkova opevnfeni, o nSm2 oitovany Vavfineo z 3fezov^ v obou verzicb, ahodnS uv^di, 2e vzniklo jestg pfed dobyvanis litomefio, je T.o2no vymezit velioe kratky caaovy usek. Je to doba mezi 15«kvStnem, kdy ae zmocnila apojend husitska vojska <Jaroia§fe, kde snad 2izka byl ^est5 dne naaleduJioiho, a 29.kvStnem 1421, kdy ae Litom§fise die tradice vzdaly pra2an'fim.'""8/ To oviem nejdfive dobyl a vypalil mSato Trutnov, pohyboval ae v okoli Hroumova a Opocna a teprve potom so/' tafcl pfes MSlnik na Litom§ficko. ' Chronologie tSohto udaloati neni zoela zfejma, avsak jiat6 je, 2e 2i2kovi na vystavbu jeho p&vodniho opsvnSni na Kaliohu nezbyvalo o innoho vice ne2li tyden 5aau. V kazd^m pfipadfi nebyl v tSchto kon5inaoii jiZ 1A/ pocdtkem Servna, a^ u2 byl tiSaaten cdslavak^ho anSmu nebo ne^ I kdy2 aamozfejaS 2i2ka nemuael byt atavbS oaobnS pfitozen, zdd ae byt jiste, 2e v prv^ fdzi vyu2il ji2 exiatujioi atarsi fortifikace, kterou doplnil anad prdv6 onou "oaradou z arubu", o ni5 hovofi ceaka verze 7avfincovy kroniky, kterd v tgto pasa2i rozhodng neni pfekladem latinake verze, a anad 39 jednd, jak avidime z rozboru atavebniho, o aamoatatnou informaci ziakandu odjinud. Pro tuto naSi doam6nku av8d£i i to, 2e misto, kd^ zafial 2i2ka atavSt nSkdy na konci kvStna 1421, bylo za neeel£ tfi a pill meaice achopne uapSSn^ obrany proti Zikmundovi Dgginaketnu z Vartenberka, ;eho2 neuap§§ne oblehani "noveho hradu Kaliciia" je zminovano pfi popiau udaloati prve poloviny zafi t^hoz roOd pocatku roku nasledujiciho nahradil Jan 2izka jeho 55
nazvem avfij ptvodni pridomek a psal ae po nSni az do sve Domr-ivat 36, ze by ke kone£neiau dcstavSni Ralicaa dollo a2 v rooe 1423, oak uvadi A.3edla5ek J -'', neni divodu. ?rialusnl zainky prament o jeho tehdejgia pobytu v tSohto konBinach ae tykaji dobyvani nedalekeho hradu Janny Zikmunda z Vartenberka 34/ v cervnu 1423. Jan Zizka aam i jeho bratr Jaroalav byli ovsem zaneprazdneni valeSnymi udaloatmi natolik, se tu aohli pobyvat pouze sporadioky. CelSi pobyt Ize na zakladS rozboru F.il.BartoSe predpokladat pouze u jejich pribuznych, jimz hrad nalezel je3tg v roce 1437.35 V kaZdem pMpadS zde tehdy jests byla huaitskd posadka , ale ani naaledujioi boje, jejioaz kontury jenom tuSime, hrad zfejmS neznioily.^ 7 Doklad z roku 1444, kdy byl jiaty Vilem z Ilburka oznacovan "vf deal Kelch 33/ geaeaaen" , je vyraznym avidectvim, ze hrad exiatoval dale. Predatava, ze zpravy o nem mizi po roee 1438-^'', je ostatn§ .vyvratitelna je§t6 zniinkou o sporu o hrad Kalioh a i kdy2 j e j i ciatovani neni jednoznaSne, nebo? byva kladena do let 1470, 1474 40/ 51 1496 , doklada, ze pfe5kal rozhodnS i temSf oelou tfeti t*etinu 15-stoleti. Spor na zemakem aoudS, o n5jz totiZ 51o, byl na to, aby ae jednalo o pouhou zriceninu 417 , vSoi natolik nakladnou, abychom snohli vyjadfit p?esv5d£enf, ze jeitg atdl. Jeho doba viak jiZ minula a tak tento apor je poalednl zaiinkou o Kern. 3. Stavebni typ Hrad byl vybudovan relativni pfevyieni nad jejiho vychodniho tiboSi 5inek. Na mnoha aiiatech
na znSlcov^ kup5 /538 m n.m./, jejiZ oboi TfebuSin 5in£ 193 m. Aai uprostfed vybiha amSrem k jih^ lidhly vyrazny apokupy vystupuje vypreparovan^ akalni 56
podlo5i. Obdobnd je i aituace na jejla avriku, kde podlozi vytvari t?i vreholy, zvyraznin^ asi 5aat»5nym vylamdnim pfi t§2bS karaene pro stavbu hradu. Pfiatupovd. komunikace, zafezavajiei se m£sty do \ibo51, jinde vedend po kamenne teraae, vybihd od Tfebusina po z£padni stranS kupy a2 do poloviny avahu. 42/ Zde ae na xale atykl a komunikaci pfichazejioi od aeverozapadu. Po r.Skolika netreoh ae oesta opSt deli. Jeden amSr, vedeny po vratevnici pfea zaaypany prlkop, obihd kupu ai ke zmlnSn^mu spoiinku, druhy aaiSr vede vzhiru pod^l pfikopu. ??ikop ae brzy vytraoi ve avahovem hfbetu, na nemz je moSno pozorovat rlzne ter^nni depreae. Aai 100 m od avriku kupy je hfbet pfaruSen pfikopern, ktery byl aouSaati vyaunuteho opevnini. 44/ Portifikace sein vybiha od vatupu do hradu dvema aoubiznymi, dnea jiz jen Spatn6 aledovatelnymi zdmi, vzdalenymi od aebe 10 m. Zakonaena je ovalnym utvarem o prtmiru aai 16 m, vymezenya pfikopem, valem na jeho vn6jsi atrani a stopaiai zdi na stranS vnitfni. PrftbSh cesty respektuje svahovy hfbet aZ k jiznimu okraji vyaunuteho opevnSni, kde teprve vstupuje za zdivo. Zvldatni opevneni tohoto miata neni v ter6nu patrn^ a atejnS je tomu i tarn, kde ceata vstupuje do uzkiho koridoru, vytvaren^ho zdi na lev£ atranS, a skalou, ktera fcdyai neala valoovou vIZ, na atranS prav4. Ceata ae ataSi doprava, kde ae nahle miato pro ni roziiruje, takZe obranoe ziakal v tomto prostoru pfed jedinou zaohovanou branou , kaai pfipadny utoSnik mohl prochazet koridorem jenom ?o jednom 5i dvou vedle aebt, velkou palebni pfevahu. Pftvodni vySku objektu a prtjezdovou branou neni moZn4 ze zaohovanyoh stavebnich relikft urSit. '/lastai hrad byl jednodilnS di«pozio«, a aai pSti aamoatatnymi objskty, pocitdae-li i zaiinenou branu. Jeho aredl je 57
v proatorech mazi atrme spadajiciaii skalami opevnen pfikopy, situovanyai o 1C a2 15 m niie. Na jeoioh. vnejsi stranl pisobl
:
ter^r. dojaers vali se stopasi zui na jejich korune , Nad pfikope-n ;e zvlastS r.a vychodni strane patrnd dalsi 2e3, vymezuoioi viasiai plociiu Jaradu o aelce asi 110 m a ne;vetsi Si?ce 5C m. Pfevaznou vetsir.u t e t o plochy zabiraji ovsem rozeklaa^ skaly a prohlubnS mezi niai, cast byla zeatavena. Zbyvajici volny prostor rr.gri asi 10 x 50 a a taiine se pod^l jihovychodni obx'odov^ zdi, vybihacioi od vstupu do hradu a2 k oi^nimu ofcjeizt-j na nejvyssi zs tfi
akal. Tento object aid obd^lnikovou diapozioi 10 x
9 a. Stavba je dnes zachovana pouze v male zfetelnyoii zakladsoh.
Protiiehl£ aeveriii skala nesla valoovou vS2.
Yedle
techto dvou objefctt jsou uvnitf hradniho arealu pat ray zbytky podsklepsne stavby, Ktera snad mohla pokra£ovat az za zapadni, zrejme nezastavenou skdlu. V toffito nejnizsim proetoru jadra hradu jsme zjistili vylamane skalni podloJi. Je vsak pravd^podo'onfijsi, 2e pravS zde byla umistSna oisterna 5i studna, o kte487 Poslsdni objekt, slozite j5iho re se zminu.je J.A.Heber.
nu a ne zsela zfejaeho pUdorysu, Je aituovan avezi zminenym sklepenia a oranou. ?obli2e ni ;e na planeoh D.Kenolov^ a J. Macka
zakreslena dalSi stavba, JejiZ zaklady ;aou skutecn8
dosud patrne. Zdivo prokladan^ cihlami je zdSno tectnikou opus apiaatum, coz n&s vede k nazoru, 2e se jedna o poztstatek rostavby z konoe minule'ho stoleti, kter^t zfejmi souvisela s tehdejSi reatauraci. Slirneme-li nyni poznatky vyplyvajiei z povrchoveho1 prftzkumu O9l^ lokality, je mozno konatatovat, ze ae jednalo o hrad jednodiln^ diapoziee s vdlcovou v55i v Sale. Ostatni z&atavba, a vyjimkou jeStS JiSniho objektu, ktery uzaviral brad
Skica pftdory.il hradu Kalicfaa: 1 - sjiltMi ««iTO, 2 - pr.dzdi*o, 3 - pfichozi komunikae«./Kr««ba J.Suba./
na teto atranS, byla neorganioky rozmistSna mezi skalnimi v^58
Kaliofa od jihozapadu. /Foto Jan Spliohal./
Kalich od severu.
litografie A.Rotha z roku 1646 podle kreiby K. Brantla.
Kalich od Jihu. litografie C.'A'.Medaua z poloviny ig.atoleti podia kresby I.G.Schraplera.
stupky. Cperneni hradniho jadra ;e mo2no hodnotit jako velmi pro3t4 a aebyly u neac z;i3tir.y ££dae atopy fiankovaciao ayatemu. 0 to vj'raznljl byla vsak aaopak ehranSna pfistupovd komuaikace v hradnim pfedpoli. ?okuaime-li ae o arovnani Kalieha a arady vznikajisizai v pribSiiu prv^ polcviny IS.stoleti ve atejn^m terennim relilfu Cesk£ho stfedohofi, at2eme jako somparaini material pouzit iokaiity Slanako, Yrabinec, Pannu, Lit^S, Oltdfik, 3onov a Cstry, ktere naleieji bszpeonS pravS tomuto oasov^mu horizontu.3* tyto iirady jsou aituoviny rovn§2 na kupach, vyrazni vystupujioich nad okolni krajinu. S timto umiatenim ae v aevernish ?achaoh oviem aetkavama poniSrnS bS2nl ji2 od Ij.atolati n9;enoffi v Ceak&a atfedoho?i /Hazmburk, Koatomlaty/, ale i jinds /BezdSz, ESvin u Hamru/. 52/ Aai neJatarSi takto umiatSnou lokalitou je bezejaienn^ opevnSni na Mazov^ horce. Umistlni aa kupe tady neni ni5im vyjimeSnym a rozhodnS ,;« nem£5em« autoaatioky apojovat a2 a rozvojem dSloatfelby v obdobi huait54/ akyoh valek. *' Fokud ;'e aoino soudit z dochovanych relikt-fl, jednalo ae, anad a vyjimkou Oatr^ho u Mileiova, o hrady jednodilae dispozice. Jejich nejy&tSi dllka ae pohybuje mezi 30 - 70 m, nejvfitsi lifka od 20 do 40 a. Brad Kalieh at tady sv#ni xozmiry ?on«kud z rozaaliu srovnivanyca hradi prre' poloviny 15-atoleti T okoli vymyka. Tato 8kute5noat je vlak vyavStlitelna tertnniml podminkami, kter^ tu vymezuji nerovny -rnitfni proator zaruba na ptdoryau trojuhelnika o atranach asi 50 - 60 - 50 m, *yuiitelny atejnS, diky akalaat&nu terinu, pouze ziaati. Zastavba techto aradt, posuzovand z hlediaka dnesnica znalosti, d eterminovanych tim, 2e aa Sada^m z nich nebyl doaud proveden axoheoiogicky tryzkum, takie mualme poSitat se znainym CL ""
/
67
unikem informaci, ukazuje na tfi typy. Prvni z nich je charakteristicky jedinou, uproatfed zbudovanou hlavnf atavbou, obytnou hranolovou v§£i. Heisrezentanty tohoto typu jsou Oltafik a KK/ snad i Panna. Druhy typ, pfedstavovany hrady 31anakeai, Honovem, Litysem a Oatrym, mil zastavbu obvodovou, pficlenSnou ke hradbam. Tfeti a posledni typ, ktery shledavame v relikteeh hradu Vrabinoe, byl vybaven dvSma hranolovymi vezeai. Jeho dispozioe, pfipominajici v naznaku hrad Troaky, je stejnS - jako oba pfedehozi typy - od dispozioe hradu Kalicha naproato odli§ni. Ani v o^dnom z aioh se toti2 neaetkavame a valcovou Yaleova v§2, umiatena navic v 5ele hradu, je tedy, aleapon v aevero5eskem prostfedi 15-stoleti, jiatyE anaehroniameai. 57/ Analogie nenaehazime ani pro volni, uprostfed plochy hradu umisteni atavby. Poaledni vlaatnoati arovnavanyoh hradu, kter£ si povsianeme, je ^sjich opevneni. Hrady Vrabinec, Panna, Oitafik ani LityS nema^i vyvinuty flankovaci system. Hlavni vyhoda jejich obrany spo£ivala pfedevSim v nepfistupnosti poloh, na nichz byly vyatav6ny. Hrady Blanako, Oatry a Ronov niSly naproti toaiu obvodov^ zdivo alespofi zfiasti doplngno syst^men!. dovnitf oterfecg / nych vyaunutych baSt. Opevneni hradu Kalicha leZi v jistem amyslu nekde uprostfed mezi obSma pfipady. Samotny hrad nebyl sice opevnSn bastami, takze flankovani nebylo inozae, avsak pfiatupova ceata byla naproti tomu brdn6na velmi vyraznS ji2 od poloviny kupy. Toto opevnfeni melo zfejaiS ve svem prvem \iseku zabranovat pfipadnlmu nepfiteli v proniknuti na apoSinek, tahnouci se na jihovychodni strani aai v polovi5ni vysce hory."5' Takoveto opevneni, sledudici vSak take myslenku oddaleni prvniho dotyku s protivnikem co nejdale od hradniho jadra, jsou charakteristicka pro husitske valky jiZ od jejich po5atku.° 68
ZvlaatS napadna ja ^eho nejvyraznSjai aouSaat, jiz zmlnSn^ vysunut^ opevnSni, ktere svoji diapozioi upomind na nSkterS baSty mesta Tdbora, vyaunut^ pfed parkan a 8pojen4 s nim jakymai "kr5kem". Zda se tedy, Jako by ai stavitel teto Sasti Kalioha uvSdomoval aedostatky v obrannem systemu hradniho jadra a ar.aZil se je vyrovnat na urovni nejvyspglejiioh pfikladti. aoudob4 fortifika5ni techniky. Doklady pro vyjimeSnost hradu Kalicha shledavdme proto v ponSkud jind rovinS, ne21i se ma v posledni dobS za prokazane. 2e aamotn^ho rozaahu hradniho jidra vyplyvd toti2 navio dostate5nS zretelnS, 2e tu nemohlo byt umistSno voj'sko, vano2nujici nSjakou 5irSi strategickou konoepci. Aiternativa Jaroalava Macka , ktery si tento rozpor zfejmg uvSdornil a nepochybn§ hlavnS proto hledal potfebny prostor na jihovychodnia apoSinku hory, neni podloiena ani pisemnymi prameny, ani ndlezy. ?ovrchovy sbSr avSdEi sice o ngjak4 form§ osidleni t^to polohy, avsak jiz v praveku a rane"m atfedovSku. Da se tedy fici, ze umistenirn v ter^nu vibec a rozsahem hradniho jadra te"mg? se Kalioh neliii pfilis od ostatnich hradt vzniklyeh v obdobi huaitakyoh valek v okoli. 7ysv5tleni vSak v ka2d^m pfipadS vyzaduje zaatavba hradu a zpiaob opevnSni jeho pfedpoli, pro ktere nenachazizie na oatatnich hradech Cesk^ho stredohofi analogic. Pfedkladaiae proto hypot4zu, 2e napadny kontrast mezi progresivnim prvkem aktivni obrany spoSivajicim ve vyspSHm vysunutfen opevnSni a konzervativnim feSenim hradniho Jadra je nejlogiJtSJi vyavStlitelny vyuZitim atarsi bergfritov^ diapozlce, doplnSn^ na poSAtku husitakyoh valek neorganickou zdatavbou vnitfniho prostoru hradu a celym opevnSnim pod^l konunikaee v jeho pfedpoli.
69
4. Punkca lokality Chelnym karaenea tohoto probl^mu js otazka, proc prdvl zde - na aeveru Cech - r.ecaal 2izka zbudovat hrad, jeho5 jme'nesi nahradil avtg pfidomek. S4/ E moSnosti, ze lokalita nesla nazev Ealioh ji£ v obdobi pfsdhusitskein a ze samotne toponymum aehrdlo pro huaitakeho vojerCidce, aesaiirng myslence a timto symbol em apojene' oddaneho, roll jakehosi prvotniho Impulau pri vyberu suiata, jsme se jiz vyjadfili negativne. Ani pri kladnem faseni by ostata§ tato variants stejnS nevedla k odpovedi na otdzku funkce. 6= / V tornto smSru napovidd inohsa vice rxaznak F.Smahela " , ktery vyciidzi z faktu, 2e fortifikaoe, o nil ae ;ednd, nebyla vybudovana v blizkoati Tibora, takiSe by se nsohlo zddt, 2e "2i2ka jako by jii nyni pfedvidal existenei Tabora Mensljio". -Ji3te pritom j e , Ze to byla doba po rozkolu taborsk^ho bratrstva, kterj' byl pro nSho tezkou psyciiiokou ranou. Hovn§2 ^a neapora^, Se si 2izka v revolucnim kvasu hledal vlastni oestu mezi sm§ry reprezentovanymi na jedni atran6 Taborem a na druh6 Praiiou a ze ieho poato^e k zdvaznym probl^mCm inSnici se doby je; vedly ke stale tesnSjSim vazbam a husitskjm vychodem zemi. Jednim z kulminacniob. bodt tSohto vztaht bylo siae pravS jaro roku 1421, av5ak budovdni Kalioha nelze do souvialosti a touto novou vo66/ jensko-politickou orientaoi " vztahovat meohanicky z pouhych teritoridlnioh vazab. Je toti2 t?eba mit na paaeti, 2e vzddle67/ noat tohoto hradu od centra vy'chodoSeake'ho bratratva ' je prakticky ate^na jako Tabora od Hradoe Kra'love'. Stejne tak je nutno dooenit, z"e Sizkovy rozpory a taborskymi kazateli a hejtmany vroholily apise az na pfelomu let
1422-1423
> tedy v do-
be, kdy Kalioh, jak bylo naznaSeno, ji2 vice na2 rok atdl.
?fi zkoumani funkce hradu ausi byt proto roziiodnS vzaty y dvatu v aepoaledai -sirs taxe vyaledky rozboru hradnieh' relikti a pfsdevSim vyhodnoceni jeh.o rozsahu. Z neho aamotneho vyplyva snad doatatecne zfetelnS,
se je v rozporu a pfedatavou
.talioha jakozto opirneho bodu ae sirokou atrategickou koncep6°/ Do uvahy aiuai bjr v tgciito aouvialostach vzaty take zdoi.
sobovaci aoznosti r.a lokalite bez rozsdhlejsiho zemgdilakeho 70/ zazemi. upozorneni, za "udivujioi operaSni iniciativa 2izkova y o j a k a , neobvykli vaioeni v zimS a nepretr2ite pfesuny teme? po aelem uzeai Cecil nimo Jine vyplyvaly ze zaaobovaciah potili" , si proto i aa toato aiati mnohe do sebe. Tyto korigujici somenty na pozadi okolnosti, ze arad byl atavSn 5i pfeatavovan od konce kvgtna do zaadtku zafi 1421, vyvolavaji otdzku, zda nebyl pilvodne zamySlen jako 2i2kovo osobni aidlo. 3yla to toti5, a vy;imkou prvych QVOU tydnt, prdv§ doba, key ae Isoil z teZkaho arar.^ni, zp'lsoben^ho mu pfed polovinou cervna pfi obl^hani Habi. 7 caae, kdy oaleply hejtman aemoh.1 Tilbeo tusit, 2da se kdy bude mooi vrdtit do pole
, mohl byt
arad, xtereho se kratce pfedtim zmoonil, lefciel na aprdzdninem cirkevnim zbo2i, uvazovan. ,;ako jafao oaobni 'dto£iSt6. 3u3 jak buS, v kazd^m pfipadS je noano ae priklonit k pfeavfidSeai, 2e budovaai vlaataiao aradu mohlo byt Janu 2i2kovi tak£ souddati spolecenak^ fixace, jeji2 naznaky afiSeme pozorovat napfikiad v iatitulacicii listin, atejn§ jako v probla'aiu jeho pasovdni na 7\/ rytife. Jakkoliv se tu pohybujeme v roving pouhych uvah, zdaji se naznacene gouvisloati, zvazovane pod uhiem poznatkt o rozsahu atudovansho objektu, opravnovat k vyjddreni doain6nky, Se to byiy spi§e momenty indivlcualni, ne21i obacneji aotivovane koncepce, ktere vedly alepeho vojevidea ke zbudovdni
71
70
hradu, v jeho2 ndzvu dcSel vyrazu emblem, revoluce, kterym Ji2 predtim nahradil pivodni erbovni figuru av4ho zcaku. S timto nahiedem na funkci Zaiicha na poeatku husitakych valek dobfe koreaponduji i ;eho dalsi oaudy, naznadsn^ v kapi•cole o datovaai. Otevrend naopak vsak zuatava. predevsim ot&zka puvodai funkce atarSiho opevngni, kter4ho as zda 2i2ka v kvitnu roku 1421 zncoor.il, spojeaa nerozlucae 3 otazkou po dobe jeho vzniku. XoaeSnou odpovea tu totiS m'ize dat az dikiadny archaologicky vyzkua tin:, ze "07 upfeanil nekter^ nypotezy r.aznacens v kapitols o stavetmi podobe a vyvoji hradu. 3ez vyznaaiu nebcde ani presn.Sjsi vyhodnoeeni funkoe jednotlivycii objekti v raaoi hradailio organisniu 'r.usitake epocay, stere provsdeny tovrohovy prizkum nesnoal zajistit v potrebn^ sire. Vytyceni ss§rt dalslho vyslcumu bylo oatatnS i jedniai za zameni., ktere staly pfi vzniku teto praoe.
? o z n a in k y
I/ Cdrazi to atav badani o ceakyoh. hradech obeoaS; viz I.Hlavaiek, 0 stfedovekyoh hradech a ;e;ioh fuakcich, Sbornik vlaaxivSdayoh craoi z ?odblanioka /dale SVPP/ 19, 1973, 3. 325-3312/ F.A.Haber, Bohmena Burgen, Vesten und BergschlSasar IV, Praha 1645, s. 230-233; A.Moaohkau, Die Ziakaburg Keloa, Zeitmeritzer Zeitung z 26.ZI.l3Si; A.Moacr-kau, Die 3urg Keloh bei Triebach, Kordbohmischer touristen-Zeitung /dale :rbTZ/ 3, 1658, s. 143-145; J.Haudek, Zur Geachiohte der Xelchburg, NbIZ 3, 1883, a. 181-184.; H.Tonan, Husitake valecniotvi za doby 2i2kovy a Prokopovy, Praaa 1592, 3. 295297; A.Ssdlagek, Krady, zamky a wrze krdlovatvi aaakeho IIV, Fraha 1923, 3. 371-372; •J.Jaraeael, Xelch aad Jungfrau, Mittailungen d83 Sordbohmiaoaea Sxcursiona-Cluba /dale MN2C/ 57, 1934, 3. 37-90; J_.Fiala, Kalica - 2i2kiv hrad na Litomeficku, Praha 1955.
5/ 6/
7/ B/ 9/ 107 ll/ 12/ ij/
14/
15/ 16/ 17/ 18/
Sejdals protaauje exiatanci hradu A.Sedlacek, Hrady XIV, a. 372, u aSj2 je pro zanik iradu terminem post quern rok 1496. JTapr. J.Pekar, 2i2ia a ;eho dofca II, 2.vyd. Praha 1935, a. 1S5; taaze III, Praha 1930, a. 97; P.^.Bartos, Husitaka revoluoe I. 2oba 2ilkova 14-15-1425 /- Cssk^ dSjiny II/7/, Praha 1965, 3. 135; ?.SaiaJiel. Jan 2izka z Trocnova, Praha 1969, a. 128. D.iienelova, Ceake hracy II, Praha 1972, 3. 227-230; T.Durdlk-Z. Snxetar.ka, Aroiieologioky vyzkura husitakyoii Ceoh, Archaeologia hiatorica /dais AH/ 5, 1980, 3. 9. J.Macek, 550 let 2i£kova hradu Kalioha a Litome'fieko za valek huaitakyoa, nepubi. rkp. z roku 1972 v kaihovnS Okreaniho auzea LitomSrice, c. 6434-. Autorovi ;sme zavazani diky za aouhlas ke studiu t^to seane praoa. PH3 V, a. 4.83. FHB V, s. K-21. J.Macek, 550 let, a. 34. M.Zdpotoetey, PozdnShradiatni aalezy z Tfebuaina. Otazka opevr.inych aidel z doey ran6 kolonizace ll.-12.stoleti na aeverniai UtoasSfioku, litoaiificko 10, 1973, a. 5-25. F.A.Heber, Bonmena Burgen IV, a. 231-232. AC I, a. 4S4. J.Lippert, Gesehiente der Stadt Leitaieritz, Praha 1871, a. 159-170; J.Haudek, Zur Seaohichte, a. 182; jeatS dale dosel J.Jarachal, Kelch und Jungfrau, a. 89, je2 pAvod nazvi obou vrchi odvozoval z keltstiny. J.V.Sia^k. 3yl-li 2i2ka v Litorngfioku roku 1423?, C5H 19, 191J, a. 461-487; viz tak£ J.Pekar, 2i2ka IV, Praha 1933, a. 126. Z vyvoji nazvu hradu srr. tt=2 A.Paudler, Orta- und 3urgennamen, MKSC 15, 1892, a. 344-345. J. Be leaf, 2izka III, s. 206. ?HB V, a. 4-63. P.A.Heber, BShaena 3urgen IV, a. 230. J.Pekar, 2i2ka II, a. 195, 281; A.grofoua, Mlatni jm4na v Ceehdch, je;.ich vznik, ptvocni vyznam a zmSny II, Praha 1949, a. 184; ?.X.3artoS, 2i2k4v ze?, jeho aeatra a JSH 32, 1963, a. 3-
19/ Doklady A.Profoua-J.Svoboda. Miatni jme'na 17, Praha 1S57, a. 310; k puvodniaiu n£zvu miata viz take M.Drda-a-Teel, K predhuaitakgniu oafdleni Tabora, 5aCH 26, 1978, s. 740-754. 20/ M.Zapotoeky, FozdnShradiStni nalezy, s. 8, 22. 21/ CDB I, 5. 246, 3. 218. 22/ Jedna ae o doklad aouviaejici s rozvojem pozemkoveVao vlaatnictvi Slechty. K tomu erv. P.TreStik, K socialni atrukture premyaloyakych Cech, CsCH 19, 1971, a. 555-563. 23/ J.Tomaa, Pogatky meata LitomSric, Sbornik Severoceakeho auzea - Hiatorica 5, 1967, a. 32. 24/ J.gemligka, Vyvoj oaidleni dolniho Poohfi a Ceakfiho stfedohofi do U.stoleti, Praha 1=80, s. 81, 91, 98-99. 25/ J.V.Simak. StredovSka kolonizaee v zemich geakych /dSjiny I/5/, Praha 1338, a. 653; J.2emli5ka, YyVoj oaidleni, s. 137. 26/ HBM II, a. 317. 27/ A.Sedlagek. Hrady XIV, a. 378. 28/ FRB 7, a. 482. Nejatarii zaohyceni miatni Iitoa§fick4 tradioe md rkp. J.Crugeria ze tfeti 5tvrtiny 17.atoieti, ulozeny ve Strahovak6 knihovnS v Praze, aign. AO. II. 40, fol. 76/a. K tomu viz a.I&iek, Po atopaeh huaitatvi v Oateck6m kraji, t)ati n.L. 1959, a. 23; F.M.BartoS, Huaitaka revoluoe I, a. 135. Vavrinec z Bfezovd uvadi datum 30.5., viz FBB 7, a. 483. 29/ J.Pekaf, Zizka III, a. 96-97. 30/ K tomuto probl^mu viz J.Pekaf, 2iZka III, a. 103; ?.Smahel» Jan Zizka, a. 129-130, 208. 31/ 7 latinak^ verzi ae pise o "expugnaeione novi oaatri Calix noainati", arv. FRB 7, a. 511. 32/ Pfi prve'm znam^m pouziti v liatu Tfebonakym, datovan^m veaaiSa'k 10.1.1422, ma1 jeStS nezvyklou formu "Jan 2iZka z hradu Kaliohu", viz F.Sve jkovaky, StaroSeake vojenskl fady, Praha 1952, a. 13, 58. Obvyklou formu pfidomku prina§i doklad z 5.2.1422, arv. AC I, a. 209-212. Doklad o Jaroalavovi, stejni jako dalsi o Janovi, m& g.Sve jkovaky, Staro6esk6 vojensk^ fady, a. 24, 62 aj. K pramenflm viz tak6 P.Spunar. Soupia piaemn^ pozfiataloati Jana 2izky z Troonova, JSH 43, 1974, a. 46-4974
33/ A.Sedlagek. Hrady XI7, a. 372. 34/ J.7.Simak. Stfedovika koloniaace, a. 485- 487; J.Pekaf. Zizka III, a, 206, 207, 209. 35/' F.M.Bartos. ZizWtv zet, a. 3-6. Zajem obou bratrfc, jakozto profeaionalnich valegnikft, na zabezpegeni avych pribuznych dokladi F.Smahel. Zahady dvou 2izkfc a 2i2kova v£ku, Husitaky Tabor 3, I960, a. 44. 367 F.M.Bartoa. Zizkftv ze*, 3. 5; S.Janaka. Hrad Jana Hohage z Dube' Sion, Sbornik Oblastniho muzea v Kutne Hore, rada A - hiatoricka, g. 6-7, 1965, a. 65. 377 ?.3ernau, Aua alter und neuer Zeit, MNEC 12, 1889, a. 7071; S.Janakd. Hrad Jana Hohage, s. 65. 387 Seriptorea rerun luaaticarum N. F. I. Goerlitz 1839, a. 70. Udaloat byva aice v literature datovana r&zne", avgak preato neni divodu o letopoStu uvedenem v citovan^m prameni pochybovat. Srv. k tomu R.Urbanek. YSk podSbradak^. I /. Oeak^ dSjiny III/17, Praha 1915, a. 897-899. 39/ Jak uvddi D.Menclova, Ceak4 hrady II, a. 230. 407 RT I, a. 206; ?.3ernau. Kleine Beitrage, MITEC 16, 1893, a. 51-52; A.Sedlagek. Hrady XI7, a. 372. 417 Jak pfedpokladali napf. F.Bernau. Kleine Beitrage, a. 52, a J.Jaraehel. Kelch und Jungfrau, a. 88. 427 Dobry atav t^to komunikace je pokladan za dukaz, ze hradu bylo pouzivano jako vojenakd zakladny, achopn^ pojmout i bo;jov£ vozy, "pro n8z byla dobra ceata nezbytna". Srv. DI Mendova, Seak£ hrady II, s. 229. Tento argument vSak neni mo2no pfijmout, nebo? neni pravda, 2e ae ji "u2 vlaatni vie nez 500 let neuziva". Byia totiz uzivana jako ceata k polim obhoapodafovanym z Ifebuaina, kterd ae jeStB v minulem a na zagktku naseho atoleti nachdzela na jihovychodnim spoginku hory. - Srv. F.A.Heber, BShmena Burgen 17, a. 230; F.Hantaehel. Nordbo'hmiacher Touriaten-FUhrer, 2.vyd. Ceaka lipa 719077, a. 486; A.Sedldgek. Hrady XIV, a. 371. 437 Terenni depreae, pravidelnS rozmistSnd na avahovem hfbatu ve vzdalenoatech oca 50 m od aebe, pova2ujeme za aoug£at obrany priatupove konunikace. Jejich podobu m&2e urgit ai pfipravovany archeologicky vyzkum. 447 Termin "vysunute opevnfini" pouiivame pracovng na rozdil od zavedeneho terminu "pfedaunut^ opevneni". K tomu viz P. 75
Menclova, Ceske" hrady II, 3. 315-331, & T.Durdik. Predsunute" basty 5eake"ho vrcholni stfedovSke'ho hradu, HG 10, 1973, s. 139-149. V tgehto pripadech jde totiz veamSs o izolovane", akutecni predaunute pevniatky, od vlaatniho hradu odfiznute', zatimco na Kalichu ae z hlediaka bezproatredni navaznoati na aamotny hrad jedna o opevnSni kvalitativnS odliSne'. 45/ Doaavadnf literature pfedpoklddd bu3 brany dvS, z nieh2 prvni klade do nejuzliho miata zminSneho koridoru /A.Sedlagek. Hrady XIV, s. 371; E.Kenclova, Ceake hrady II, 3. 2287, nebo dokonoe tri. Jedna se o reseni J.Macka, 550 let, s. 68, kladouci prvni branu do mist, kde ae vysunut£ opevnSni napojovalo na vlaatni opevn6ni jadra hradu pod aevernl akalou. 46/ 0 je.ji funkci zatim tezko rozhodnout. ?.A.Heber, Bohmena 3urgen 17, a. 231( ji oznacuje jako "eigentliohe Surggebaude", A.SedlaSek, Hrady ZIV, a. 371, ji interpretuje jako "Ctverhranate, bezpoohyby v62ovat4 ataveni" a podobnS i novSjSi literatura. 47/ literatura a5 dosud traduje minSni, 2e aa tato vdlcova ve vygi nSkolika aahft nad zemi rozSifovala tak, ze jednotliv^ vrstvy zdiva byly konzolovitS pfedaazovany tak, aby ae dooililo podoby kalicha, aymbolu huaitsk^ revoluce. Objekt zmizel beze zbytku, tak2e jedinou oporou pro jeho poznani je popia v dile F.A.Kebera, Bohmena Burgen IV, a. 230, p?i5emz ae malo dooenuje tak, 2e v jeho dob6 byly r«alitou ji£ pouhd zaklady /"Fundament"/, zatimco zminka o jeho kalichovit^m tvaru je jenom odkazem na atav "vor funfzig Jahren". Domnivame ae, ze atav "pfed padeaati lety", na nSji odkazoval Heberfiv iaformator K.Brantl, byl zkrealenym odrazem vzpominky na nSjake1 krakorce vySnivajioi ze zfioenin valcov^ v6ze, a ze neSlo tedy o to, ze by kaliohovit^ tvar v§2e dal jmino hradu, ale naopak, ze jeho nazev vytvofil tuto romantickou, konstrukSnS doati nemo£nou pfedatavu o jeji podobS. 48/ F.A.Heber, Bohmens Burgen IV, a. 231. 49/ D.Menclova, Ceak6 hrady II, a. 227; J.Macek, 550 let, v priloze. Oba plany vychazeji ze zamSfeni proveden^ho D. Menclovou v mifitoich 1 : 200 cm a 1 : 100 cm v letech 1953 a 1955, uloien^ho v Okreanim muzeu LitomSfiee, 5. inv. 6199.
Ha aevernim skaliaku stavai maly hostinec od druhe poloviny 19«atoleti a ji£xii nealo v tlze dobS jakyai gloriet. Srr. F.Hantachel, NordbSinaischer Touriaten-IUhrer, a. 4S6. 517 Srv. A.Sedladek, Hrady XIV, s. 89-91, 299-302, 312-313, 323326, 374-375, 396-397. 52/ A.Sedlaaek. Hrady XIV, s. 1-7, 202-209; X, Praha 1895, s. 1-20, 157-165. 53/ Eataatr SvStla p.J., okr. Liaeree. Ndlazy odtud pry pochdz e j i z niladSi doby aradiafni, arv. J.Hlip, DSjirme po£atsy Ceakeho raje, Praha 194-7, a. 11°. 54/ Pfedpokldda se, 2e hrady umiatSn^ aa osamilyoh kopoich ae za haaitakyoh valek ukdzaly inohem odolnSjSi, neali ty, kteriJ byly aituovany na ostroznach. Srv. C.Mer.elova, VIiv husitskych valek na pozdnS gotickou fortifikacni architakturu, UmSni 9, 1?6I, s. 433 ad. K toau viz S.Janaka, Hrad -Jana Rohaoe, s. 17. 55/ Viz vyse, pozn. 51. Srv. te'Z D.Menelova, Caak^ hrady II, a. 332. 55 / Viz vyse, pozn. 51. Srv. take F.J.Umlauft, 31ankenstein, sine Gaachicircs der Burg und dea Dorfea, ffati n.L. 1930; ?.Mittelbach, Die Ronburg, Jahrbuch der Arbeitsgameinschaft fiir Heimatforsohung in Leitmeritz 15, 1939, a- 1-24; J.Jarache 1, Die Burgruine Litaisch, MN2C 51, 1928, a. 73-77; ^ Palter, Aaf die Burg Woatrey, Aua Ceutachen Bergen /Oati n. I,/ 12, 1897, a = 114-118. U Oatreho auaime navic pocitat a dispozici vlcedilnou. 57/ Takovato dispozice se totiz blizi typu bergfritovimu, jehoi vyvoj a uziti konci r.ekdy ve 14.stoleti. K charakteriatiee hradi bergfritoveho typu viz T.Durdlk, Nastia vyvo.ie 5eakych hradt 12.-l3.atoleti, AH 3, 1978, s. 44-45, 48; T.Curdik, Vyvoj hradt 13-stoleti v Sechach, FHB 1, 1979, a. 177191. Viz k tomu vyse, pozn. 56, a S.Menelova, Ceak^ hrady II, 3. 337-339. 59 / Srovnej prace g.A.Heber, Bohmena Burgen IV, a. 232, a ?.Hantschel, MordbShmiaoher Touriaten-Fdhrer, a. 486. 6C/ Doklady aebrali J.Pekar, 2izka IV, 3. 90-91, a Z.DrobnaJ.Dnrdik-S.Tagner, Kroje, zbroj a zbrane doby pfedhuaitsk^ a husitake", Praha 1956, a. 27. Viz take I.Durdik-Z.Smetanka, Archeologicky vyzkum, 3. 9. 77
o
w
a
O.
M
B
60 - 50 M. BHTeKaer, ITO axeob HX a KOAM ciytae a* MOIMO pacnojoxeHO aottcxo, aoBBOsaxoiee xrpaTb xaxyo OH TO a* O&aee nntpoicyx cTpeTermec^n) pcutb, xoTOpaa KHorsa a speiia npunjicHBaerca Kaajcsy.
Jan S m e t a n * - FrantiStfc 3 a b r i • 1 Zu den Frsgen der_Datierung, dee Type uad der Punktion der Burg Kalieh bei LitomSflee Re siirn* t
80
Die Burg Kalioii, die auf einer inarkanten Phonolithanhohe atwa 10 km nordbstlioh. von LitomSfice steht, gehort zu jenen Orten, die direkt mit Jan 2i2ka, dieser fUhrenden Persb'nliohkeit der Huaaitenepoche, verbunden sind. Seaungeachtet sind bialang nicht einaal grundlegende Fragen in bezug auf ihre Datierung, iaren Bautyp und inabeaondere ihre Punktion geklart. Der Beatand der Burg wurde zwar unlangat im grosaen TVerk tiber die bohmiaehen Burgen mit den Jahren 1421-1438 begrenzt, ebenao wurde jedooh bereita friiher featgestellt, dass sie nooh naoh dem Jalire 1470 beatand; aufgrund einer Analyae achriftlicher Quellen waren altere Anaiohten zu bevorzugen, denen zufolge sioh 2i2ka.irgendeiner bereita bestehenden Befestigung bemSchtigte. In dieae Hicatung weiat auch der auffallende Kontraat zwiacaen der konaervativen Geataltung dea Burgkerns und dem in der entwickelten vorgeschobenen Portifikation featgeatellten progreasiven Element aktiver Verteidigung. Der Umbau der Burg, die SiZka Snde Mai 1421 an aich braehte, dauerte bia Anfang September. Ea war diea, mit Auanaime der eraten zwei Vocaen, jene Zeit, da er Heilung von aeiner aohweren in der Junimitte bei Hibi erlittenen Verwundung suchte. 2a ateht aucii auaaer Zweifel, dasa er aeit Beginn dea Jaarea 1422 mit dem Uamen dieser Burg aeinen uraprtinglichen Beinamen vertauachte, waa im Jaare 1423 aueh fur aeinen Bruder Jaroalav naohgewieaen iat, und daas Kalioh bia zum Jaare 1437 iaren Verwandten gehorte. 81
Die angedeuteten Zuaammenhfinge bereehtigen vielleicht zu dar Anaicht, daas ea eher individuelle Momanta ala allgamainar motivierte Konzeptionen waren, dia den erblindeten HeerlUhrer dazu bewogen, aich aina Burg erbauen zu laaeen, in daren Hainan daa Emblem dar Revolution aainan Ausdruck fand, mit dam er beraita vorher dia uraprUngliche Wappenfigur aeinaa FamilienzeiM cbana eraatzt hatte. Ubrigena ergibt aich unmittelbar aua dar Auadehnung daa Innenraumaa der Burg, der im Terrain ungefshr auf dem Grundriaa einea Breiecks mit den Seiten 50 - 60 - 50 m abzugranzen iat, daas hier entacbieden kaine Truppa untergebracbt warden konnte, dia irgendaina waitergenende atrategiacbe Holla ermSglicbt hatte, die der Burg Kalich in letzter Zeit zugaacbrieben wird. FrantiSak S m k b a 1 TABORSTl 7UD&&I
7 aaati liatinach o pfiaaflob atazi taborakou atranou a Oldfichem z Boimberka z let 1430-143* ae z niSaho nic objevuje a znoru zaaa mizi zvliatnl funkca taborak^ho vladafe, Jamui podia prioritniho poradi T intitulaciob pSti dokumentii ndleSelo miaofadn^ niato v mooensko-spravni akladbfi tdborak^eb obol. TSicbni biatorici buaitatvi ai jedinaSnoat ttfto funkca uvidoBovali, anozi ae Ji dokonca pokouaeli jednozna2ni poatihnout, a pfeca jaatS zcala neddvno naS pfadni znalac ve av4 zdalu2n^ atudii o vzniku aSatake'ho zfizani T Tdbofe muaal poznamanat, ia "vlaatni kompetance vladafova, Jeho vztab k oatatnim orgdnfim spravy a k vojakftm jaou doaud na zdkladS zn^aycb pramenft milo rozliSitalne". Batroapaktivni prahlad dosavadnich mine* nl Ja za danabo at«ru vici nutn^m v^ebodiakam dalfiicb tivah. 82
