Výstup projektu
Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí
PROFIL SKUPINY POVOLÁNÍ
Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky
Praha, 2015
OBSAH
1.
Zaměstnanost ve skupině povolání Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky .................................................. 1
1.1. VYMEZENÍ SKUPINY POVOLÁNÍ.......................................................................................... 1 1.2. POČET ZAMĚSTNANÝCH .................................................................................................. 1 1.3. ROZLOŽENÍ V ODVĚTVÍCH ................................................................................................ 3 1.4. PROJEKCE DO ROKU 2020 – EXPANZIVNÍ A NAHRAZOVACÍ POPTÁVKA ......................................... 8 1.5. MOBILITA MEZI SKUPINAMI POVOLÁNÍ.............................................................................. 10 1.5.1. 1.5.2.
Mobilita do skupiny povolání ....................................................................................................... 10 Mobilita ze skupiny povolání ....................................................................................................... 11
1.6. DEMOGRAFICKÁ STRUKTURA .......................................................................................... 12 1.6.1. 1.6.2.
2.
Genderové a věkové charakteristiky ............................................................................................ 12 Vzdělanostní struktura ................................................................................................................. 13
Kvalifikační profil skupiny povolání Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky ................................................ 15
2.1. ÚROVEŇ KVALIFIKAČNÍCH POŽADAVKŮ ............................................................................. 15 2.1.1. 2.1.2. 2.1.3.
Kvalifikační požadavky – porovnání skutečné a nejvhodnější úrovně vzdělání............................ 15 Požadavky pracovních míst.......................................................................................................... 16 Využití dovedností v zaměstnání.................................................................................................. 17
2.2. ÚROVEŇ ZNALOSTÍ, DOVEDNOSTÍ A KOMPETENCÍ PRACOVNÍKŮ ............................................... 18 2.2.1. 2.2.2.
Dosažená úroveň čtenářské a numerické způsobilosti a řešení problémů ................................... 18 Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání................. 19
2.3. SOCIÁLNĚ-PSYCHOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY POVOLÁNÍ ....................................................... 20 2.3.1. 2.3.2.
3.
Pracovní orientace – podle typu pracovního prostředí ................................................................ 20 Pracovní hodnoty pracovníků ...................................................................................................... 21
Závěr ..................................................................................... 23
Podrobný popis použité metodologie, vysvětlení kvalitativních i kvantitativních indikátorů a jejich způsob interpretace a využití cílovými skupinami, stejně jako použité datové zdroje, jsou v samostatné publikaci „Manuál pro využití informačního produktu Profily skupin povolání“.
1.
Zaměstnanost ve skupině povolání Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky
1.1. Vymezení skupiny povolání Do této skupiny povolání patří v ČR jediná skupina odpovídající mezinárodní klasifikaci ISCO-08 na 2. úrovni. Jde o skupinu Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky (ISCO 74). Při podrobném členění povolání podle 5. úrovně klasifikace ISCO-08 spadá do této skupiny povolání celkem 8 různých detailních povolání. Jsou uvedena v následující tabulce (seřazená sestupně podle podílu zaměstnaných ve skupině):
Nejvýznamnější povolání ve skupině (5. úroveň ISCO-08) ISCO (název/kód)
% z celku
kumul. %
Stavební a provozní elektrikáři (ISCO 74110)
32,9%
32,9%
Elektromechanici elektrických zařízení (kromě zařízení v dopravních prostředcích) (ISCO 74121)
23,4%
56,3%
Mechanici a opraváři elektronických přístrojů (ISCO 74210)
9,9%
66,3%
Mechanici a opraváři informačních a komunikačních technologií (ISCO 74220)
7,9%
74,2%
Provozní elektromechanici (ISCO 74123)
7,7%
81,8%
Montéři a opraváři silnoproudých elektrických vedení (ISCO 74131)
7,1%
88,9%
Elektromechanici elektrických zařízení v dopravních prostředcích (ISCO 74122)
6,6%
95,5%
4,5%
100,0%
Montéři a opraváři slaboproudých elektrických vedení (ISCO 74132) Zdroj: VŠPS
Národní soustava povolání definuje 45 povolání. Jako příklad lze uvést: Montér elektrických sítí, Elektromechanik elektrotechnických zařízení, Elektromechanik elektronických zařízení, Mechanik zařízení elektronických komunikací, Provozní elektrikář slaboproudých zařízení, Montér elektrorozvodných sítí, Elektromechanik zabezpečovacích systémů v dopravě, Montér slaboproudých zařízení.
1.2. Počet zaměstnaných Počet zaměstnaných Pracovníků v oboru elektroniky a elektrotechniky mírně narůstá. V roce 2014 bylo v ČR v této skupině povolání zaměstnáno 106 tisíc osob. Průměrný nárůst počtu zaměstnaných v letech 2000-2014 v ČR v této skupině povolání představoval zhruba 0,7 % ročně. Zvýšil se i jejich podíl na celkovém počtu zaměstnaných osob v ČR, který v současnosti činí 2,1 % (20. nejmenší skupina povolání ze 40 skupin). Nárůst počtu elektrikářů ve stavebnictví souvisel s vývojem ve stavebnictví, tj. růst, který byl narušen až ekonomickou krizí a následné postupné oživení. V oblasti výroby elektronických přístrojů zahraniční investice směřovaly do staveb montážních hal, kde se montují výrobky ze zahraničních dílů. Zahraniční investoři získali podíl v existujících firmách, nebo vybudovali haly tzv. na zelené louce. Vznikla tak nová centra elektrotechnické a elektronické výroby.
1
Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na zaměstnanosti v ČR a EU28 (2014) 8%
ČR
EU28
6%
4%
2%
0% Zaměstnanci v Pracovníci v oblasti Řídící pracovníci v Pracovníci v oboru Provozovatelé Pracovníci v oblasti Odborní pracovníci ozbrojených silách uměleckých a oblasti ubytovacích elektroniky a prodejen, osobních služeb v obchodní sféře a tradičních řemesel a stravovacích elektrotechniky prodavači a veřejné správě a polygrafie služeb a obchodu příbuzní pracovníci Skupiny povolání s nejnižším podílem na zaměstnanosti
Skupiny povolání s nejvyšším podílem na zaměstnanosti
Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 v roce 2014. Zdroj: EU LFS
V roce 2014 dosahovala míra nezaměstnanosti (počet nezaměstnaných, kteří naposledy vykonávali některé z povolání v této skupině, k celkovému počtu pracovníků ve skupině povolání) v této skupině povolání 2,7 %. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání je jejich míra nezaměstnanosti poměrně nízká.
Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR (2014) 20%
15%
10%
5%
0% Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví
Řídící pracovníci v Odborní pracovníci Pracovníci v oboru oblasti výroby, v oblasti elektroniky a informačních zdravotnictví elektrotechniky technologií a vzdělávání
Skupiny povolání s nejnižší mírou nezaměstnanosti
Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod.
Uklízeči a pomocníci
Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci
Skupiny povolání s nejvyšší mírou nezaměstnanosti
Graf ukazuje míru nezaměstnanosti dané skupiny povolání v ČR v roce 2014 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR v roce 2014. Zdroj: VŠPS
2
V EU28 bylo v roce 2014 v této skupině povolání zaměstnáno zhruba 3,4 milionu osob. V EU28 tato skupina povolání tvoří 1,6 % ze všech zaměstnaných. Podíl této skupiny povolání ve struktuře zaměstnanosti v ČR je 2,1 %, tj. je o 0,5 p. b. vyšší než v EU28. Pouze v jedné zemí EU28 je podíl této skupiny povolání na celkové zaměstnanosti vyšší, a to v Německu.
Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v zemi (2014, země EU28) 2,5%
2,0%
1,5%
1,0%
0,5%
NL
FR
DK
UK
LT
MT
LU
PL
BG
PT
IE
BE
EU28
IT
RO
FI
SE
EE
EL
SI
HR
AT
LV
ES
SK
CY
HU
CZ
DE
0,0%
Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání v ČR ve srovnání s průměrem EU28 a členskými zeměmi EU28 v roce 2014. Zdroj: EU LFS
1.3. Rozložení v odvětvích Rozložení skupin povolání napříč odvětvími můžeme pro účely této publikace sledovat ze dvou úhlů pohledu – z pohledu jednotlivých odvětví a skupin povolání. Pokud bychom chtěli sledovat rozložení pracovníků v odvětvích z pohledu skupiny povolání, můžeme hovořit o tzv. odvětvové koncentraci, jež indikuje míru rozptýlenosti pracovníků v rámci vybrané skupiny napříč sledovanými odvětvími. V souvislosti s koncentrací platí poměrně jednoduché pravidlo – s nižší koncentrací (a tedy vyšší mírou rozptýlenosti) se zvyšuje šance na lepší pracovní uplatnění, jelikož jsou pracovníci šířeji profilováni a jejich znalosti a zkušenosti přesahují do více oblastí. Naopak, pokud je míra rozptýlenosti nízká a pracovníci jsou v rámci dané skupiny povolání výrazněji koncentrováni do určitého odvětví, možnost uplatnění se v dané skupině povolání snižuje. Jestliže bychom tedy měli skupinu povolání s nižší koncentrací (tedy vyšší mírou rozptýlenosti), znamená to, že pracovníci v rámci dané skupiny nalézají uplatnění napříč různými odvětvími a nejsou omezeni pouze na konkrétní, specifickou a úzce vymezenou oblast činnosti. Skupina povolání Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky vykazuje ve srovnání s ostatními sledovanými skupinami podprůměrnou odvětvovou koncentraci a je tedy zároveň charakteristická vyšší mírou rozptýlenosti pracovníků napříč jednotlivými odvětvími. Tato skupina dosahuje podprůměrných hodnot odvětvové koncentrace jak v ČR, tak i v rámci EU28 – to je koneckonců dobře patrné z níže přiloženého grafu zobrazujícího srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou koncentrace. V EU28 nicméně dosahuje odvětvová koncentrace skupiny povolání Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky mírně vyšších hodnot než v ČR.
3
Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28 100%
80%
ČR
60%
EU28
40%
20%
0% Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci
Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání
Administrativní pracovníci, sekretáři apod.
Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové koncetrace
Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky
Provozovatelé Všeobecné sestry Zaměstnanci v prodejen, a porodní ozbrojených silách prodavači a asistentky se příbuzní pracovníci specializací Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové koncetrace
Graf ukazuje srovnání míry odvětvové koncentrace v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS
Odvětvová koncentrace pracovníků skupiny povolání Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky dosahuje v ČR nejvyšších hodnot ve Stavebnictví (26,3 % ze zaměstnaných osob v této skupině povolání pracuje v tomto odvětví). Vyšší hodnoty odvětvové koncentrace vykazují v ČR také odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů (14,1 %), Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. (10,3 %) a Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (9,6 %). V rámci ostatních odvětví dosahuje odvětvová koncentrace spíše nižších hodnot.
Rozložení skupiny povolání do jednotlivých odvětví – srovnání situace v ČR a EU28 ČR
EU28
Stavebnictví
26,3%
35,2%
Výroba elektrických a optických přístrojů
14,1%
7,6%
Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n.
10,3%
5,1%
Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
9,6%
6,7%
Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti
7,0%
5,0%
Výroba strojů a zařízení
3,7%
4,2%
Doprava, skladování a poštovní činnosti
3,6%
2,9%
Výroba kovů a kovodělných výrobků
3,4%
2,6%
Těžební průmysl
3,3%
1,1%
Výroba dopravních prostředků
3,1%
3,7%
Ostatní odvětví
15,6%
25,7%
ČR Celkem
100,0%
100,0%
Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Zdroj: EU LFS
4
V rámci EU28 je situace z hlediska koncentrace pracovníků v jednotlivých odvětvích mírně odlišná. Také zde dosahuje odvětvová koncentrace Pracovníků v oboru elektroniky a elektrotechniky nejvyšších hodnot v odvětví Stavebnictví (35,2 %, o 8,9 p. b. více než v ČR) – v EU28 jsou nicméně Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky v tomto odvětví, ve srovnání s ČR, silněji koncentrováni. V rámci EU28 je odvětví Stavebnictví z hlediska úrovně koncentrace ve srovnání s ostatními sledovanými odvětvími poměrně dominantní. V ostatních odvětvích dosahuje odvětvová koncentrace této skupiny povolání nízkých hodnot. Největší část osob ze skupiny povolání Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky je zaměstnána v Moravskoslezském kraji. V tomto kraji pracuje téměř 14 % zaměstnaných osob z této skupiny povolání (ve srovnání s podílem kraje na celkové zaměstnanosti ČR je to o 3 p. b. více). Dalších více než 13 % pracuje v Jihomoravském kraji (kraj se podílí na celkové zaměstnanosti ČR 11 %), více než 11 % v Praze (Praha má 16% podíl na celkové zaměstnanosti ČR) a téměř 11 % ve Středočeském kraji (kraj má stejný podíl na celkové zaměstnanosti ČR). V porovnání s ostatními skupinami povolání je geografická koncentrace této skupiny povolání v krajích ČR podprůměrná. Následující mapa porovnává rozložení zaměstnaných osob ze skupiny povolání a celkové rozložení všech zaměstnaných v celé ekonomice do jednotlivých krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Například ve Moravskoslezském kraji, jak je uvedeno výše, je ze skupiny povolání Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky zaměstnáno 14 % všech osob. Celkově, v celé ekonomice, má Moravskoslezký kraj podíl na zaměstnanosti v ČR jen 11 %. Počet zaměstnaných ze skupiny povolání Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky v kraji je tedy vzhledem k velikosti kraje velmi vysoký (a proto tedy zelená barva v mapě).
Počet zaměstnaných ze skupiny povolání v kraji vzhledem k velikosti kraje
Mapa znázorňuje srovnání struktury zaměstnaných ve skupině povolání do jednotlivých krajů s rozdělením všech zaměstnaných do krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Zdroj: VŠPS
5
Jestliže bychom chtěli naopak rozložení pracovníků posuzovat z hlediska vybraných odvětví, můžeme hovořit o odvětvové exkluzivitě, která nám poskytuje informaci o tom, které skupiny povolání jsou v rámci vybraných odvětvích nejvíce zastoupené. S vyšší odvětvovou exkluzivitou se zvyšuje i podíl zastoupení skupiny povolání v rámci vybraného odvětví a naopak. Jestliže tedy určitá skupina povolání dosahuje vyšší míry odvětvové exkluzivity, znamená to, že je v rámci daného odvětví zastoupena výrazně více než ostatní skupiny. Z níže přiloženého obrázku můžeme vidět, jak jsou na tom v ČR z hlediska odvětvové exkluzivity Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky. Tato skupina povolání je v ČR i EU28 charakteristická nízkou odvětvovou exkluzivitou – hodnoty odvětvové exkluzivity jsou ve srovnání s ostatními sledovanými skupinami povolání podprůměrné. V ČR nicméně dosahuje odvětvová exkluzivita skupiny povolání Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky o něco vyšší úrovně než v EU28.
Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou exkluzivity v ČR a EU28 60% 50%
ČR
EU28
40% 30% 20% 10% 0% Zákonodárci, Zaměstnanci v Řídící pracovníci v Pracovníci v oboru Obsluha Učitelé a ostatní Pracovníci v oblasti nejvyšší státní ozbrojených silách oblasti ubytovacích elektroniky a stacionárních specialisté v oblasti osobních služeb úředníci a nejvyšší a stravovacích elektrotechniky strojů a zařízení výchovy a představitelé služeb a obchodu vzdělávání společností Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové exkluzivity
Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové exkluzivity
Graf ukazuje srovnání exkluzivity v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší exkluzivitou v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS
Nízká úroveň odvětvové exkluzivity se logicky odráží na poměrně nízkých podílech pracovníků napříč jednotlivými odvětvími – to je dobře patrné i z přiložené tabulky zobrazující zastoupení skupiny povolání v rámci odvětví. Z pohledu sledovaných odvětví v ČR je podíl pracovníků skupiny Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky nejvyšší v odvětvích: Výroba elektrických a optických přístrojů (10,2 % zaměstnaných z tohoto odvětví tvoří právě tato skupina povolání), Těžební průmysl (9,9 %), Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (9,0 %) a Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. (8,6 %). V EU28 je z pohledu odvětví nejvyšší podíl pracovníků v odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů (8,9 %, o 1,3 p. b. méně než v ČR), Stavebnictví (8,0 %, o 1,2 p. b. více než v ČR) a Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (7,1 %, o 1,9 p. b. méně než v ČR).
6
Zastoupení skupiny povolání v rámci odvětví – srovnání situace v ČR a EU28 ČR
EU28
Výroba elektrických a optických přístrojů
10,2%
8,9%
Těžební průmysl
9,9%
4,8%
Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
9,0%
7,1%
Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n.
8,6%
4,9%
Stavebnictví
6,8%
8,0%
Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti
3,8%
1,5%
Výroba strojů a zařízení
3,3%
4,5%
Telekomunikační a informační technologie a činnosti
2,4%
3,0%
Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků Podíl na zaměstnanosti celkem
2,3%
1,6%
2,0%
1,5%
2,1%
1,6%
Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Zdroj: EU LFS
Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v krajích ČR
Kraj ČR
Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti
Moravskoslezský Ústecký Jihomoravský Pardubický Královéhradecký Zlínský Karlovarský ČR celkem Středočeský Jihočeský Plzeňský Olomoucký Vysočina Praha Liberecký
2,6% 2,6% 2,5% 2,3% 2,2% 2,1% 2,1% 2,1% 2,0% 2,0% 1,9% 1,9% 1,9% 1,5% 1,5%
Na celkovém počtu zaměstnaných v krajích je nejvyšší podíl Pracovníků v oboru elektroniky a elektrotechniky v Moravskoslezském (2,6 %), Ústeckém (2,6 %), Jihomoravském (2,5 %) a Pardubickém kraji (2,3 %). Nejnižší podíl těchto pracovníků na celkové zaměstnanosti v kraji je v Libereckém kraji a v Praze. Geografická exkluzivita této skupiny povolání je průměrná. Velká většina osob z této skupiny povolání pracuje, stejně jak je tomu v celé ČR, ve stejném kraji, kde bydlí – to podporuje skutečnost, že migrace pracovní síly v ČR je tradičně velmi nízká. V jiném kraji pracuje 4,4 % osob, což je o 1,5 procentních bodů méně, než je průměr v celé ČR. Tabulka ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti ve všech krajích ČR, ve srovnání s průměrem ČR. Kraje jsou seřazeny sestupně od kraje s nejvyšším podílem na zaměstnanosti po kraj s nejnižším podílem na zaměstnanosti (průměr let 2012 až 2014). Zdroj: VŠPS
7
Podíl zaměstnaných ve skupině povolání Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky na počtu zaměstnaných v kraji
Mapa znázorňuje srovnání podílu zaměstnaných dané skupiny povolání v kraji na celkovém počtu zaměstnaných osob v kraji. Čím světlejší barva, tím menší podíl má daná skupina povolání na celkové zaměstnanosti v kraji ve srovnání s ostatními skupinami povolání. Zdroj: VŠPS
1.4. Projekce do roku 2020 – expanzivní a nahrazovací poptávka Projekce a očekávaný vývoj v rámci jednotlivých skupin povolání jsou pro účely této publikace vyjádřeny prostřednictvím tzv. expanzivní a nahrazovací poptávky: • Expanzivní poptávka nám poskytuje informaci o tom, jaký je rozdíl mezi počtem nově vytvořených a zaniklých pracovních míst ve sledovaném období v dané skupině povolání; • Nahrazovací poptávka nám říká, kolik bude pracovních míst ve sledovaném období uvolněno z důvodu odchodu pracovní síly do důchodu apod. V souvislosti se změnami ve struktuře odvětví, které nastanou v ekonomice ČR do roku 2020 a vnitřními změnami profesních struktur uvnitř jednotlivých odvětví, lze ve skupině povolání Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky do roku 2020 očekávat poměrně výrazné zvýšení počtu pracovních míst. Zatímco v roce 2014 bylo v této skupině povolání v rámci VŠPS evidováno přibližně 106 tisíc osob, do roku 2020 by se měl počet pracovníků snížit zhruba o 8 tisíc, tedy přibližně o 8 %. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání dosahuje expanzivní poptávka v této skupině velmi nízkých hodnot – z níže přiloženého grafu můžeme vidět, že se její úroveň blíží skupinám povolání s nejnižší expanzivní poptávkou.
8
Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR mezi roky 2014-2020
Změna počtu prac. míst v tis.
40
20
0
-20
-40 Expanzivní Odborní poptávka v ČR pracovníci v celkem obchodní sféře a veřejné správě
Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech
Specialisté v Pracovníci v Obsluha Pomocní a oblasti financí, oboru stacionárních nekvalifikovaní personální, elektroniky a strojů a zařízení pracovníci marketingu a elektrotechniky veřejné správě
Skupiny povolání s nejvyšší expanzivní poptávkou
Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci
Skupiny povolání s nejnižší expanzivní poptávkou
Graf ukazuje srovnání expanzivní poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK
Nahrazovací poptávka dosahuje v případě skupiny povolání Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky lehce podprůměrných hodnot. Do roku 2020 by v rámci této skupiny povolání mělo svá současná pracovní místa opustit (především kvůli odchodu do důchodu) téměř 10 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2020 bude ve skupině povolání Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky potřeba nově obsadit zhruba 2 tisíce pracovních míst.
Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR mezi roky 2014-2020 50
Změna počtu prac. míst v tis.
40
30
20
10
0 Odborní pracovníci Učitelé a ostatní Provozovatelé Pracovníci v oboru Řídící pracovníci v Pracovníci v oblasti Zaměstnanci v v obchodní sféře a specialisté v prodejen, elektroniky a oblasti ubytovacích uměleckých a ozbrojených silách veřejné správě oblasti výchovy a prodavači a elektrotechniky a stravovacích tradičních řemesel vzdělávání příbuzní pracovníci služeb a obchodu a polygrafie Skupiny povolání s nejvyšší nahrazovací poptávkou
Skupiny povolání s nejnižší nahrazovací poptávkou
Graf ukazuje srovnání nahrazovací poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK
9
1.5. Mobilita mezi skupinami povolání Ze získaných údajů je zřejmé, že mobilita pracovních sil v této skupině povolání je spíše nižší. Jde o skupinu, ze které více lidí odejde, než do ní přijde. V počtu nově příchozích patří tato skupina povolání k těm, které vykazují nižší hodnoty, kdy v hierarchii skupin povolání podle podílu nově příchozích jí patří 35. místo ze 40 skupin povolání. Podobný podíl příchozích pracovníků vykazují skupiny povolání Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví kromě všeobecných sester se specializací či Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky kromě fyzikálních a průmyslových oborů. Podíl pracovníků, kteří ze skupiny odešli, řadí tuto skupinu povolání na 36. místo v žebříčku fluktuace pracovníků. Podobný podíl odcházejících pracovníků vykazují skupiny povolání Řídící pracovníci v oblasti správy podniku, obchodních a administrativních činností či Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií. Do této skupiny povolání přišlo 5,5 % nově příchozích a odešlo 6,0 % pracovníků. Podíl těch, kteří ze skupiny odešli a kteří do ní přišli, se tedy liší o 0,5 procentního bodu v neprospěch nově příchozích. Jde tak o skupinu povolání, kde je podíl nově příchozích nižší, než podíl odcházejících pracovníků. 1.5.1.
Mobilita do skupiny povolání
Do této skupiny povolání přišlo ve sledovaném období celkem 5,5 % pracovníků, přičemž jejich struktura byla následující:
Mobilita do skupiny povolání Přišli do skupiny povolání celkem
5,5%
z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v této skupině povolání
14,5%
přišli do této skupiny z jiné skupiny povolání
35,9%
z toho nejčastěji: Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení (kromě elektrických)
9,4%
Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie
3,4%
Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech
2,6%
Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby
2,6%
Montážní dělníci výrobků a zařízení
2,6%
přišli ze vzdělávání (ze školy) přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání přišli z nezaměstnanosti
10,3% 6,8% 32,5%
V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě do skupiny povolání pracovníků, kteří do uvedené skupiny povolání ve sledovaném období vstoupili, a to z uvedených typů činnosti – změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, přišli ze zcela jiné skupiny povolání, přišli ze vzdělávání, přišli z jiné neaktivity než vzdělávání anebo byli předtím nezaměstnaní. Zdroj: VŠPS
Jak vidíme, největší skupinu nově příchozích do této skupiny povolání představují pracovníci, kteří do skupiny vstoupili z jiné skupiny povolání (35,9 %). Druhou největší skupinou jsou pracovníci, kteří přišli z řad nezaměstnaných, a to 32,5 %. Obdobný podíl nezaměstnaných přišel ještě například do skupiny povolání Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií či Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v příbuzných oborech. Následují pracovníci, kteří změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině povolání, těch je 14,5 %. Čtvrtou skupinou jsou pracovníci, kteří do této skupiny povolání přišli ze vzdělávání (10,3 %). Nejméně pracovníků pak představují ti, kteří přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání (6,8 %). Pokud se podíváme na strukturu těch, kteří měli původně jiné profesní zaměření, pak vidíme, že nejčastěji šlo o skupiny povolání Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení (kromě elektrických – 9,4 %),
10
Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie (3,4 %), Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech (2,6 %), Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby (2,6 %) a Montážní dělníci výrobků a zařízení (2,6 %). 1.5.2.
Mobilita ze skupiny povolání
Jestliže do této skupiny povolání (jak uvádíme výše) přišlo nově celkem 5,5 % pracovníků, pak z ní naopak odešlo 6,0 % pracovníků. Struktura pracovníků, kteří tuto skupinu povolání opustili, je uvedena v následující tabulce:
Mobilita ze skupiny povolání Odešli ze skupiny povolání celkem
6,0%
z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v této skupině povolání
13,3%
odešli z této skupiny do jiné skupiny povolání
28,1%
z toho nejčastěji: Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení (kromě elektrických)
5,5%
Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky kromě fyzikálních a průmyslových oborů
3,9%
Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech
2,3%
Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci
2,3%
Obsluha stacionárních strojů a zařízení
2,3%
odešli do vzdělávání (do školy)
2,3%
odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání z toho odešli do důchodu
31,3% 29,7%
odešli mezi nezaměstnané
25,0%
V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě ze skupiny povolání pracovníků, kteří z uvedené skupiny povolání ve sledovaném období odešli, a to z uvedených typů činnosti – odešli do jiného zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, odešli do zcela jiné skupiny povolání, odešli do vzdělávání, odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání či se z nich stali nezaměstnaní. Zdroj: VŠPS
Nejvýznamnější skupinou jsou ti, kteří odešli z profese a stali se ekonomicky neaktivními (mimo ty, kteří odešli do vzdělávání), přičemž nejčastěji šlo o pracovníky, kteří odešli do důchodu (29,7 %). Velmi výraznou skupinu tvoří ti, kteří z této skupiny povolání odešli do zcela jiné skupiny povolání (28,1 %). Následují ti, kteří se stali nezaměstnanými (25,0 %) a ti, kteří změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině povolání (13,3 %). Do vzdělávání odešlo pouze 2,3 % pracovníků, kteří tuto skupinu opustili. Pokud se podíváme podrobněji na ty, kteří odešli z této skupiny do jiné skupiny povolání, pak pracovníci nejčastěji odcházeli do skupiny povolání Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení (kromě elektrických), Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky kromě fyzikálních a průmyslových oborů a také se z nich stávali Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech, Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci a Obsluha stacionárních strojů a zařízení. Jak můžeme vidět, je tato skupina povolání v otázce mobility pracovní síly napojena zejména na skupinu povolání Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení (kromě elektrických) a Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech. Současně je patrné, že i když je podíl absolventů, kteří do skupiny povolání nastoupí, výrazně nižší než podíl lidí, kteří odejdou do důchodu, fluktuace z jiných příčin tento nepoměr do značné míry vyrovnává. Z pohledu perspektivy na trhu práce lze konstatovat, že jde o skupinu povolání, která má na něm celkem stabilní místo.
11
1.6. Demografická struktura 1.6.1.
Genderové a věkové charakteristiky
Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání je 43,6 roku, což je o 1,1 roku více než průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. Skupina povolání Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky je 12. nejstarší ze všech skupin povolání v ČR.
Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším průměrným věkem v ČR (2013, 2014) 50,0 47,5 45,0 42,5 40,0 37,5 35,0 Průměrný věk Technici v Zaměstnanci v Specialisté v Pracovníci v všech oblasti ozbrojených oblasti oboru zaměstnaných v informačních a silách informačních a elektroniky a ČR komunikačních komunikačních elektrotechniky technologií technologií Skupiny povolání s nejnižším průměrným věkem
Uklízeči a pomocníci
Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví
Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností
Skupiny povolání s nejvyšším průměrným věkem
Graf ukazuje hodnoty průměrného věku zaměstnaných osob dané skupiny povolání ve srovnání se skupinami povolání s nejnižšími a nejvyššími hodnotami průměrného věku zaměstnaných osob v ČR (průměr dat za roky 2013, 2014). Zdroj: VŠPS
Z celkového počtu zaměstnaných osob této skupiny povolání je 6 % absolventů, tedy těch, kteří úspěšně ukončili (určitý stupeň) vzdělávání v posledních pěti letech (což je o 4 p. b. méně, než je celkový podíl absolventů na zaměstnanosti v ČR). V porovnání s ostatními skupinami povolání se v této skupině povolání uplatňují čerství absolventi v malé míře (podprůměrně). Podle průzkumu šetření zaměstnavatelů a statistik pracovních portálů je profese elektrikář (zejména stavební a provozní elektrikáři) velice vyhledávána. Firmy si stěžují na nedostatek kvalifikované pracovní síly. Problém vidí i v nedostatečném zájmu mladých lidí o příslušné obory vzdělání. Navíc šikovnější absolventi se vydají na vlastní dráhu jako živnostníci. Podíl zaměstnaných osob starších 60-ti let v této skupině povolání je 12,3 % a je o 4,9 p. b. vyšší, než podíl osob starších 60-ti let na celkové zaměstnanosti v zemi. Pouze u 4 skupin povolání je podíl vyšší. U osob starších 60-ti let je předpoklad, že během příštích 5 let většina z nich odejde do důchodu a jimi uvolněná pracovní místa bude potřeba nahradit (více viz závěry kap. 1.4). Ve skupině povolání Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně muži. Ti tvoří více než 94 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 37 p. b. více, než je podíl mužů mezi všemi zaměstnanými v ČR (podíl mužů je 57 %, podíl žen 43 %). Ve struktuře zaměstnaných převládají muži ve 25 skupinách povolání, z toho v 17 výrazně a Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky jsou jednou z nich.
12
1.6.2.
Vzdělanostní struktura
Následující graf ukazuje vzdělanostní strukturu osob zaměstnaných ve skupině povolání Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky.
Vzdělanostní struktura u skupiny Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky v ČR v roce 2014
Terciární
Skupina povolání ČR celkem
SŠ s MZ
SŠ bez MZ
ZŠ a nižší
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
V grafu jsou uvedeny údaje o nejvyšším ukončeném vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jde o vzdělanostní skupiny základní vzdělání a nižší (ZŠ a nižší), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného výučním listem (SŠ bez MZ), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného maturitní zkouškou (SŠ s MZ) a terciární vzdělání – bakalářské, magisterské, doktorské či vzdělání absolvované na vyšší odborné škole ukončené absolutoriem (Terciární). Zdroj: VŠPS
Jak je z grafu patrné, ve vzdělanostní struktuře skupiny povolání Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky jsou hlavní dvě vzdělanostní skupiny, a to střední vzdělání s výučním listem (52,1 %) a střední vzdělání ukončené maturitní zkouškou (44,9 %). Následují pracovníci s terciárním vzděláním (2,2 %). Pokud pracovníci terciární vzdělání mají, pak jde o magisterské vzdělání (1,9 %), bakalářský vzdělávací program (0,3 %). Jiný typ terciárního vzdělání pracovníci této skupiny povolání nemají. Nejméně pracovníků má pouze základní vzdělání (0,7 %). Z uvedených údajů je zřejmé, že pro toho, kdo chce pracovat v tomto povolání, je výhodné, pokud absolvoval střední vzdělání ukončené výučním listem nebo střední vzdělání ukončené maturitní zkouškou, neboť pracovníci s těmito úrovněmi vzdělání představují 97 % všech pracovníků. Tento předpoklad podporují i údaje získané z analýzy inzertní nabídky zaměstnání z roku 20121, kdy v inzerátech hledajících pracovníky do skupiny povolání Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky bylo nejčastěji požadováno vzdělání na úrovni středního vzdělání s výučním listem (57,4 % inzerátů, ve kterých byl uveden požadavek na výši vzdělání u pracovníků z této skupiny povolání), následoval požadavek na střední vzdělání s maturitou (38,2 % inzerátů, ve kterých byl uveden požadavek na výši vzdělání). Jiné požadavky na vzdělání byly jen zřídka. Požadavek na výší vzdělání byl uveden v 54,3 % inzerátů, které poptávaly pracovníky z této skupiny povolání, což vypovídá o tom, že zaměstnavatelé mají zájem o kvalifikované pracovníky. Pokud jde o obor vzdělání, pak u pracovníků této skupiny povolání se v oborové struktuře vyskytlo 52 různých oborů vzdělání bez rozlišení dosažené úrovně vzdělání. Obory jsou spojeny jednak s terciární úrovní vzdělání (11 oborů) a jednak s obory na úrovni středního vzdělání s maturitní zkouškou (24 oborů) i 1
Šťastnová, Tillner. Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu – 2012. NÚV. Praha. 2013.
13
se středním vzděláním bez maturity (15 oborů). Z tohoto množství oborů vzdělání se však značně vysoký podíl pracovníků soustředí zejména do dvou oborů – Elektrotechnika a energetika s výučním listem (37,1 %) a také Elektrotechnika a energetika na maturitní úrovni (28,3 %). S odstupem následují pracovníci, kteří absolvovali obor Elektronika a automatizace na maturitní úrovni vzdělání (7,2 %), učební obor Strojírenství, kovovýroba a metalurgie (3,8 %) a Elektronika a automatizace (3,1 %). Dále jde o obory vzdělání Motorová vozidla, lodě a letadla s výučním listem (2,6 %) a Strojírenství, kovovýroba a metalurgie na maturitní úrovni (2,4 %).
Nejčastější obory vzdělání u skupiny povolání Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky v ČR v roce 2014 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5%
30-Strojírenství (SŠ s MZ)
34-Dopr. Prostředky (SŠ bez MZ)
32-Elektronika (SŠ bez MZ)
30-Strojírenství (SŠ bez MZ)
32-Elektronika (SŠ s MZ)
31-Elektrotechnika (SŠ s MZ)
31-Elektrotechnika (SŠ bez MZ)
0%
V grafu jsou uvedeny údaje o oborové struktuře dosaženého vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jsou uváděny údaje o nejčastěji se vyskytujících oborech vzdělání v dané skupině povolání. Zdroj: VŠPS
Uvedeným nejčastějším oborů vzdělání odpovídají i údaje zjištěné z analýzy inzertní nabídky zaměstnání z roku 20122, kdy zaměstnavatelé uváděli požadovaný obor vzdělání u zhruba poloviny inzerátů, které byly zaměřeny na hledání pracovníků z této skupiny povolání. V případě, že zaměstnavatelé uvedli požadavek na vzdělání, pak v 58,2 % poptávali technické vzdělání. V 20,4 % pak hledali přímo pracovníky z oboru elektrotechniky a se vzděláním v oblasti strojírenství (11,7 % ).
2 Šťastnová,
Tillner. Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu – 2012. NÚV. Praha. 2013.
14
2.
Kvalifikační profil skupiny povolání Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky
Zatímco první kapitola analyzuje charakteristiky lidí, kteří ve skupině povolání skutečně pracují, tato kapitola se orientuje na požadavky pracovních míst, tedy popisuje, jaké nároky by měla osoba, která dané pracovní místo obsadí, co nejlépe splňovat. Kvalifikační profil skupiny povolání shrnuje řadu charakteristik, které popisují různé dimenze kvalifikačních požadavků a předpokladů pro výkon daného povolání. Zahrnuje tři základní úrovně, které jsou rozděleny do sedmi dimenzí. První úroveň představují kvalifikační požadavky, které obsahují stupeň požadovaného vzdělání a obor vzdělání a vyjadřují v podstatě složitost povolání. Druhou úroveň tvoří výsledky učení, jako jsou znalosti, dovednosti a kompetence požadované na daném pracovním místě. Třetí úroveň představují sociálně-psychologické dimenze práce. V rámci kvalifikačního profilu sem řadíme profesní zájmy a preference a hodnoty práce.
2.1. Úroveň kvalifikačních požadavků 2.1.1.
Kvalifikační požadavky – porovnání skutečné a nejvhodnější úrovně vzdělání
Každé pracovní místo klade na pracovníka určité kvalifikační požadavky. Ve skupině Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky naprosto převažují pracovníci s vyšším sekundárním vzděláním, tedy vyučení nebo pracovníci s maturitou (97,7 % pracovníků). Pouze okrajově se zde vyskytují pracovníci s vyšším odborným vzděláním (ISCED 5B). Nejvhodnější struktura vzdělání se téměř neliší. Porovnáme-li situaci v ČR se zeměmi EU, pak skutečná úroveň vzdělání i nároky v tomto povolání jsou v průměru v zemích EU odlišné. Zejména je zde vyšší zastoupení pracovníků s nižším sekundárním vzděláním (14,0 %) na úkor pracovníků s vyšším sekundárním vzděláním (59,4 %). Na druhou stranu jsou více zastoupeni i pracovníci s vyšším odborným vzděláním, tedy s terciární úrovní vzdělání (14,7 %). Nejvhodnější struktura v průměru v zemích EU se od stávající liší především vyšším podílem pracovníků s vyšším sekundárním vzděláním. Pro pracovníky z této skupiny se povolání jako nejvhodnější vzdělanostní předpoklady jeví absolvování středního vzdělání s výučním listem či středního vzdělání s maturitní zkouškou v technicky zaměřených oborech, nejlépe pak v oborech zaměřených na Elektrotechniku (a příbuzné obory) či Strojírenství (a příbuzné obory).
15
Porovnání dosažené a nejvhodnější struktury vzdělání – skupina Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky
ČR - dosažená úroveň vzdělání
ČR - nejvhodnější úroveň vzdělání
EU - dosažená úroveň vzdělání
EU - nejvhodnější úroveň vzdělání
0%
20%
40%
60%
80%
100%
Primární nebo nižší (ISCED 1 nebo nižší) Nižší sekundární (ISCED 2, ISCED 3C krátké) Vyšší sekundární (ISCED 3A-B, C dlouhé) Post-sekundární, ne terciární (ISCED 4A-B-C) Terciární – vyšší odborné (ISCED 5B) Terciární – bakalářské (ISCED 5A) Terciární – magisterské/doktorské (ISCED 5A/6) Terciární – bakalářské/magisterské/doktorské (ISCED 5A/6)
Graf porovnává dosaženou a nejvhodnější strukturu vzdělání v dané skupině povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC 2012, EU LFS
2.1.2.
Požadavky pracovních míst
Ve skupině Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky jsou požadavky pracovních míst přibližně na úrovni průměru. Po pracovnících je vyžadována především schopnost plánovat (index 2,2 odpovídá přesně průměru) a vysoká míra nezávislosti a samostatnosti při zvládání pracovních úkolů (index 2,3 oproti průměru 2,2). Dále je na těchto pracovních místech vyžadována schopnost dalšího učení (index 2,0 odpovídá rovněž průměru). Naopak nároky na využívání schopnosti ovlivňovat ostatní pracovníky jsou nižší, a to i ve srovnání s požadavky ostatních skupin povolání v ČR (index 1,7 oproti 1,8). Celkově jsou tedy na pracovníky v této skupině v ČR kladeny požadavky pohybující se přibližně kolem průměru ze všech skupin povolání v rámci ČR. Srovnání se situací v zemích EU ukazuje, že s výjimkou nároků na ovlivňování ostatních pracovníků jsou požadavky na Pracovníky v oboru elektroniky a elektrotechniky v ČR vyšší, než odpovídá průměru zemí EU.
16
Požadavky pracovních míst – skupina povolání Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky
2,5
Index Požadavků pracovního místa
2,0
1,5
1,0
0,5
0,0 Skupina povolání ČR
Všechny skupiny povolání průměr ČR
Míra ovlivňování ostatních
Míra plánování
Skupina povolání - průměr EU
Míra nezávislosti
Všechny skupiny povolání průměr EU
Schopnost dalšího učení
Graf zobrazuje požadavky na pracovní místo v dané skupině povolání a srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU z hlediska sledovaných charakteristik. Zdroj: PIAAC 2012
Kvalifikační požadavky jsou zřejmé i z doby vzdělávání, která je obvykle požadována pro výkon pracovního místa. Ve skupině Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky se obvykle požadovaná doba vzdělávání potřebná pro výkon pracovního místa blíží průměru. Dosahuje 12,8 roku oproti průměru 13,1 roku. Obvyklá doba vzdělávání pracovníků v rámci zemí EU je téměř shodná (12,7 roku). Minimální potřebná doba vzdělávání činí v rámci ČR 12,6 roku a v průměru v zemích EU 12,5 roku. 2.1.3.
Využití dovedností v zaměstnání
Jaké dovednosti pracovníci skupině povolání Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky nejvíce využívají? Nejčastěji využívají písemné dovednosti (index 2,1 oproti 2,0 v průměru). Méně časté je využití numerických dovedností (index 2,0 oproti 2,2 v průměru). Ještě méně frekventované je využití čtenářských dovedností a ICT dovedností. Četnost jejich využití ovšem i tak není výrazně nižší než průměr (index 1,9 oproti 1,9, resp. 2,0 v průměru). Porovnáme-li využívání dovedností v rámci této skupiny povolání v ČR a EU, pak Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky využívají numerické dovednosti a informační technologie v ČR mírně častěji než jejich kolegové ze zemí EU. Častější využití ICT dovedností se odráží i v nízkém podílu pracovníků, kteří nemají zkušenost s prací na PC. V ČR činí jen 1 % (oproti 5 % v průměru), zatímco v zemích EU dosahuje 7 % (oproti 7 % v průměru).
17
Četnost využití dovedností v zaměstnání – skupina povolání Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky 2,5
Index Využití dovedností v práci
2,0
1,5
1,0
0,5
0,0 Skupina povolání ČR
Všechny skupiny povolání průměr ČR
Skupina povolání - průměr EU
Všechny skupiny povolání průměr EU
Četnost využití čtenářských dov.
Četnost využití písemných dov.
Četnost využití numerických dov.
Používání informačních technologií
Graf zobrazuje četnost využití dovedností v dané skupině povolání a srovnání s ostatními skupinami povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC 2012
2.2. Úroveň znalostí, dovedností a kompetencí pracovníků 2.2.1.
Dosažená úroveň čtenářské a numerické způsobilosti a řešení problémů
Úroveň kompetencí pracovníků se v různých povoláních výrazně liší. To je dáno jak rozdílnými vstupními požadavky, tak tím, že práce v jednotlivých povoláních rozvoj některých dovedností a znalostí podporuje. Pracovníci ve skupině povolání Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky dosahují celkově průměrné až mírně podprůměrné úrovně. Relativně nejlepší jsou jejich schopnosti řešit problémy, kde se pohybují zhruba na úrovni průměru. Mírně slabší je úroveň jejich numerických dovedností a nejslabší jsou ve čtenářských dovednostech. Rozdíly v bodovém ohodnocení ovšem nejsou příliš výrazné. Podíváme-li se na úroveň jejich dovedností podrobněji, pak v řešení problémů dosahují skóre 282 bodů, tedy průměrné úrovně. Úroveň numerických dovedností je nižší a dosahuje 277 bodů, což je zhruba 3 body pod průměrnou úrovní. Ve čtenářských dovednostech dosahují ohodnocení 270 bodů, což je přibližně 5 bodů pod průměrem. Ve srovnání se zeměmi EU jsou Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky v ČR na mírně horší úrovni, rozdíly jsou ale velmi malé, pohybují se v průměru od 1 do 5 bodů.
18
Úroveň schopností a dovedností – skupina povolání Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky
310 300 290
Počet bodů - PIAAC 2012
280 270 260 250 240 230 220 Čtenářská dovednost
Numerická dovednost
Dovednost řešit problémy
Skupina povolání ČR
Všechny sk. povolání - průměr ČR
Sk. povolání - průměr EU
Všechny sk. povolání - průměr EU
Graf zobrazuje úroveň schopností a dovedností v dané skupině povolání a porovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC 2012
2.2.2.
Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání
Z hlediska důležitosti kompetencí jsou pro výkon povolání ve skupině Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky, podobně jako v ostatních povoláních, nejpodstatnější osobnostní kompetence. Celkově jejich důležitost ovšem nepřesahuje celkový průměr všech skupin povolání. Z osobnostních kompetencí pracovníci nejvíce potřebují zejména spolehlivost, zásadovost, sebeovládání a schopnost spolupráce. Méně důležité jsou metodologické kompetence, i když ve srovnání s jinými skupinami povolání jsou opět zhruba na úrovni průměru. Z nich patří k nejpodstatnějším svoboda v rozhodování a schopnost zvládat práci v časové tísni. Práce probíhá převážně ve strukturovaných podmínkách. Dále pracovníci potřebují mít vliv na spolupracovníky či výsledky firmy. Sociální dovednosti jsou ve skupině Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky, relativně méně podstatné, a to i v porovnání s ostatními skupinami povolání. Ze sociálních dovedností je více důležitá především schopnost pracovat ve skupině. Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky potřebují především znalosti z oblasti služeb. Nároky a požadavky jsou v této oblasti vyšší i v porovnání s ostatními skupinami povolání. Vzhledem ke spíše technickému charakteru jsou pro tyto pracovníky nadprůměrně podstatné i znalosti z oblasti technických oborů, výroby a stavebnictví, podstatná je i oblast vzdělávání. Nejdůležitější dovedností pro toto povolání, podobně jako pro většinu jiných skupin povolání, jsou kognitivní dovednosti, především rozhodování a řešení problémů, dále je podstatná komunikace v mateřském jazyce. Jejich důležitost je přibližně na úrovni průměru. Pracovníci v této skupině povolání vysoce nadprůměrně potřebují především praktické znalosti, např. získávat informace, identifikovat předměty i procesy, zkoumat vybavení a konstrukce a podobně. Dále potřebují zvládat opravy a údržbu elektronického vybavení a odstraňovat závady.
19
Úroveň náročnosti a důležitost kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání – skupina povolání Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky 100%
80%
60%
40%
20%
Kompetence
Důležitost
Znalosti
Důležitost - průměr
Schopnost se dále učit
Numerické dovednosti
Komunikace v mateřském jazyce
Praktické dovednosti
Kognitivní dovednosti
Podnikání, administr. a řízení
Služby
Zdravotnictví a sociální péče
Technické ob., výroba a staveb.
Přírodovědné ob., mat. a inf.
Společenské ob., obchod a právo
Humanitní ob. a umění
Vzdělání a výchova
Metodologické schopnosti
Sociální schopnosti
Osobnostní schopnosti
0%
Dovednosti
Úroveň náročnosti
Úroveň náročnosti - průměr
Graf zobrazuje úroveň náročnosti a důležitosti kompetencí v dané skupině povolání a srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), 2014
2.3. Sociálně-psychologické charakteristiky povolání 2.3.1.
Pracovní orientace – podle typu pracovního prostředí
Každou skupinu povolání lze charakterizovat na základě preferencí obsahu a stylu práce a pracovního prostředí a podle převažujících prvků ji zařadit do určitého typového modelu. Ve skupině povolání Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky, podobně jako u většiny technických profesí, výrazně převažují manuálně technické činnosti, práce se stroji a zařízeními (Realističnost). Dále je zastoupena v míře, která je lehce pod úrovní průměru ze všech pracovních míst, systematická práce s daty, čísly, administrativní i počtářské činnosti, ve kterých je třeba klást důraz na detaily a přesnost. Pracovníci často vykonávají práci podle pokynů jiných lidí a ve strukturovaném prostředí (Konvenčnost). V obdobné míře se v rámci pracovního procesu zabývají i zkoumáním a vyhodnocováním situace a řešením postupů a problémů (Investigativnost). Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky dále v menší míře vykonávají i organizační a řídící činnosti (Podnikavost). Zastoupení těchto činností je ovšem nižší, než průměr. Téměř vůbec nevykonávají vzdělávací, poradenské nebo kreativní činnosti.
20
Pracovní orientace – skupina povolání Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky
Kreativita
100% 80% 60% Sociálnost
Konvenčnost
40% Skupina povolání
20% 0%
Průměr za všechna pracovní místa
Realističnost
Podnikavost
Investigativn ost
Graf ukazuje převažující obsah, styl práce a pracovní prostředí ve sledované skupině povolání v porovnání s průměrem se všemi pracovními místy. Výsledky jsou založeny na tzv. metodě RIASEC, kterou zformuloval John L. Holland. Pro oblast pracovního prostředí vytvořil typologii šesti modelů pracovního prostředí, do kterých je možné zařadit všechna povolání podobně jako typy osobností. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), 2014
2.3.2.
Pracovní hodnoty pracovníků
Pro spokojenost pracovníků v této skupině povolání je nadprůměrně podstatná především dostatečná podpora jejich práce a nezávislost. V menší míře potřebují pracovníci v rámci své pracovní činnosti vytvoření vhodných pracovních podmínek a úspěch. Důležitost uvedených hodnot je přibližně na úrovni průměru ze všech pracovních míst. Relativně méně podstatné jsou v této skupině povolání sociální vztahy, což odpovídá již zmíněnému nižšímu podílu řídících a organizačních činností a nejméně podstatné je pro jejich spokojenost uznání.
21
Náplně a významy práce důležité pro spokojenost pracovníků – skupina povolání Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky
Úspěch
80% 60% Pracovní podmínky
40%
Nezávislost
20%
Skupina povolání
0%
Podpora
Průměr za všechna pracovní místa
Uznání
Vztahy
Graf ukazuje porovnání pracovních hodnot, které charakterizují náplň a význam práce, které jsou důležité pro spokojenost pracovníků ve vybrané skupině povolání a jejich porovnání s průměrnými hodnotami za všechna pracovní místa. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), 2014
22
3.
Závěr
Skupina povolání Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky v sobě na základě 5. úrovně klasifikace ISCO 08 zahrnuje 8 různých povolání. Největší z nich jsou Stavební a provozní elektrikáři (ISCO 74110) a Elektromechanici elektrických zařízení (kromě zařízení v dopravních prostředcích) (ISCO 74121). Podíl zaměstnaných pracovníků v této skupině povolání na celkovém podílu zaměstnaných osob v ČR je poměrně nízký – z hlediska podílu zaměstnaných osob se v ČR jedná o 20. nejmenší skupinu povolání ze sledovaných 40 skupin. Podíl zaměstnaných pracovníků je ale nadprůměrný z hlediska mezinárodního srovnání – pouze v jedné zemí EU28 je podíl této skupiny povolání na celkové zaměstnanosti vyšší, a to v Německu. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání v ČR je nezaměstnanost Pracovníků v oboru elektroniky a elektrotechniky poměrně nízká – v roce 2014 dosahovala míra nezaměstnanosti 2,7 %. Skupina povolání Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky je z hlediska rozložení pracovníků napříč jednotlivými odvětvími charakteristická podprůměrnou koncentrací – a to jak v ČR tak i v EU28. V ČR jsou pracovníci v rámci této skupiny povolání nejčastěji koncentrováni ve Stavebnictví. Vyšší hodnoty odvětvové koncentrace vykazují také odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů, Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. a Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody. Také exkluzivita je v případě skupiny povolání Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky podprůměrná a to jak v ČR, tak i v rámci EU28. Z pohledu sledovaných odvětví v ČR je podíl pracovníků nejvyšší v odvětvích: Výroba elektrických a optických přístrojů, Těžební průmysl, Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody a Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. Z hlediska očekáváného vývoje lze předpokládat, že ve skupině povolání Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky dojde ve srovnání s ostatními skupinami k poměrně výraznému poklesu pracovních míst – do roku 2020 by se zde měl počet pracovníků snížit přibližně o 8 tisíc. Nahrazovací poptávka dosahuje v této skupině povolání lehce podprůměrných hodnot – svá současná pracovní místa by mělo opustit přibližně 10 tisíc osob. Do roku 2020 tak bude v této skupině povolání potřeba nově obsadit asi 2 tisíce pracovních míst. Fluktuace pracovníků je v případě skupiny povolání Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky ve srovnání s ostatními skupinami povolání nižší. Tato skupina povolání je nejvíce spojena se skupinami povolání Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení (kromě elektrických), a Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech, z čehož lze do jisté míry usuzovat na určitou blízkost vykonávaných prací v těchto skupinách povolání. Z pohledu perspektivy na trhu práce lze konstatovat, že jde o skupinu povolání, která má na něm celkem stabilní místo, i když jde o skupinu povolání, ze které více lidí odejde, než do ní přijde. Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání je 43,6 roku, což je o 1,1 roku více než průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. V dané skupině povolání převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně muži – ti tvoří více než 94 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. Z hlediska vzdělanostní struktury jsou ve skupině Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky nejvíce zastoupeni pracovníci s vyšším sekundárním vzděláním, tedy vyučení nebo pracovníci s maturitou (97,7 % pracovníků). Pouze okrajově se zde vyskytují pracovníci s vyšším odborným vzděláním (ISCED 5B). Nejvhodnější struktura vzdělání se téměř neliší. Porovnáme-li situaci v ČR se zeměmi EU, pak skutečná úroveň vzdělání i nároky v tomto povolání jsou v průměru v zemích EU odlišné. Zejména je zde vyšší zastoupení pracovníků s nižším sekundárním vzděláním (14,0 %) na úkor pracovníků s vyšším sekundárním vzděláním (59,4 %), na druhou stranu jsou více zastoupeni i pracovníci s vyšším odborným vzděláním, tedy s terciární úrovní vzdělání (14,7 %). Pracovníci ve skupině povolání Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky nejčastěji absolvují obor Elektrotechnika a energetika a Strojírenství, kovovýroba a metalurgie.
23
Ve skupině Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky jsou požadavky pracovních míst přibližně na úrovni průměru. Po pracovnících je vyžadována především schopnost plánovat a vysoká míra nezávislosti a samostatnosti při zvládání pracovních úkolů i schopnost dalšího učení. Ve srovnání s EU jsou v ČR na pracovní pozice v této skupině povolání kladeny mírně vyšší požadavky. Pracovníci v této skupině povolání nejčastěji využívají písemné dovednosti. Méně často potřebují numerické dovednosti. Ještě méně frekventované je využití čtenářských dovedností a ICT dovedností, ovšem z hlediska srovnání s ostatními skupinami povolání, je jejich využití jen mírně podprůměrné. Průměrné až mírně podprůměrné četnosti využití uvedených dovedností odpovídá v podstatě i jejich úroveň. Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky dosahují průměrné úrovně ve schopnostech řešit problémy a mírně podprůměrné v numerických dovednostech a čtenářských dovednostech. Rozdíly v bodovém ohodnocení ovšem nejsou příliš výrazné. Ve srovnání se zeměmi EU jsou Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky v ČR na lehce horší úrovni, rozdíly ale velmi malé Pro výkon povolání jsou, podobně jako v ostatních skupinách povolání, nejpodstatnější osobnostní kompetence, zejména spolehlivost, zásadovost, sebeovládání a schopnost spolupráce. Méně důležité jsou metodologické kompetence, z nichž patří k nejpodstatnějším svoboda v rozhodování a schopnost zvládat práci v časové tísni. Dále pracovníci potřebují mít vliv na spolupracovníky či výsledky firmy. Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky potřebují především znalosti z oblasti služeb. Nároky a požadavky jsou v této oblasti vyšší i v porovnání s ostatními skupinami povolání. Vzhledem ke spíše technickému charakteru je pro tyto pracovníky nadprůměrně důležitý přehled z oblasti technických oborů, výroby a stavebnictví. Pracovníci vysoce nadprůměrně potřebují především praktické znalosti, např. získávat informace, identifikovat předměty i procesy, zkoumat vybavení a konstrukce a podobně. Dále potřebují zvládat opravy a údržbu elektronického vybavení a odstraňovat závady. Z hlediska obsahu a stylu práce a pracovního prostředí převažují ve skupině povolání Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky, manuálně technické činnosti, práce se stroji. Dále je zastoupena systematická práce s daty, čísly, administrativní i počtářské činnosti, ve kterých je třeba klást důraz na detaily a přesnost. Pracovníci často vykonávají práci podle pokynů jiných lidí a ve strukturovaném prostředí a v obdobné míře se zabývají i zkoumáním a vyhodnocováním situace a řešením postupů a problémů. Pro spokojenost pracovníků v této skupině povolání je nadprůměrně podstatná především dostatečná podpora jejich práce a nezávislost.
24
