Plán péče o přírodní památku Vesecký kopec na období 2012 - 2021
1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje Evidenční číslo: Název území: Kategorie ochrany: Druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: Orgán, který předpis vydal: Číslo předpisu: Datum platnosti předpisu: Datum účinnosti předpisu:
5713 Vesecký kopec Přírodní památka nařízení Rada Pardubického kraje 1/2012 24. 5. 2012 11. 7. 2012
1.2 Údaje o lokalizaci kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území:
Pardubický Pardubice Pardubice Pardubice Sezemice Veská
Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Přírodní památka Vesecký kopec je vyhlášena na území původní přechodně chráněné plochy Písečný přesyp Vesecký kopec, která byla Magistrátem města Pardubic vyhlášena (č. j. ŽP/17971/04/Ves) na části pozemku p. č. 369/1 k. ú. Veská. Zvláště chráněné území: Katastrální území: (780979, VESKÁ) Číslo parcely podle KN
Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí
369/1 Celkem
Druh pozemku podle KN
Způsob využití pozemku podle KN
lesní pozemek
Číslo listu Výměra parcely vlastnictví celková podle KN (m2)
72
25489
Výměra parcely v ZCHÚ (m2)
6917 6917
Změna související s oddělením části pozemku p. č. 369/1 – tedy p. č. 369/15 v k. ú. Veská byla provedena při plánech rekultivace za účelem oddělení plochy vyloučené ze zalesnění, ale nikdy nebyla zapsána v katastru nemovitostí. OOP na základě konzultace s geodetickou firmou v roce 2008 zajistil vyhotovení Záznamu podrobného měření změn (ZPMZ) a s pracovním oddělením pozemku p. č. 369/15 nepočítá. Lokalita je určena systémem souřadnicových bodů.
1
Ochranné pásmo: Katastrální území: (780979, VESKÁ) Číslo parcely podle KN
Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí
Druh pozemku podle KN
Způsob využití pozemku podle KN
Číslo listu Výměra parcely vlastnictví celková podle KN (m2)
Výměra parcely v ZCHÚ (m2)
369/1 lesní pozemek 72 25489 12652 Celkem 12652 Ochranné pásmo (OP) přírodní památky je vyhlášeno na ploše vymezené v rámci části pozemku p. č. 369/1 v k. ú. Veská na ploše 12 687 m2. Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma
1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku ZCHÚ OP plocha v ha plocha v ha lesní pozemky 0,6917 1,2652 vodní plochy
---
---
trvalé travní porosty orná půda
---
---
---
---
ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy
---
---
---
---
zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem
---
---
0,6917
1,2652
Způsob využití pozemku
ZCHÚ plocha v ha
zamokřená plocha rybník nebo nádrž vodní tok
neplodná půda ostatní způsoby využití
1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území:
ne ne lokální biocentrum LBC 11
Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita:
ne ne
2
Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území
1.6 Kategorie IUCN IV. - řízená rezervace 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ Geomorfologicky významný fenomén polabské krajiny, tj. částečně odkrytá písečná duna s výskytem vzácných společenstev pískomilné fauny a flóry, unikátní je zejména pískomilná fauna bezobratlých. 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Hlavním předmětem ochrany je zbytek písečného přesypu s výskytem vzácných společenstev pískomilné fauny a flóry. 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav Hlavním předmětem ochrany je zbytek písečného přesypu s výskytem vzácných společenstev pískomilné fauny a flóry. A. ekosystémy název ekosystému
podíl plochy v ZCHÚ (%) 40 Jednoletá vegetace písčin (T5.1) – přechod k otevřeným trávníkům písčin s paličkovcem šedavým (T5.2)
popis ekosystému Nezapojené porosty s vysokým podílem jednoletých bylin (včetně ruderálních a geograficky nepůvodních druhů), na okraji lokality přechod k nezapojeným trávníkům s kostřavami a psinečky, v eutrofnějších částech šíření ostružiníků, třtiny křovištní, náletových dřevin.
Zastoupení přírodních společenstev dle Katalogu biotopů Natura 2000, Chytrý et al. 2001
B. druhy název druhu
aktuální stupeň početnost nebo ohrožení vitalita populace v ZCHÚ Calosoma (Cal.) inquisitor zjištěn 2004 §3 inquisitor (Linnaeus, 1758) – krajník hnědý
3
popis biotopu druhu
druh doubrav a dubohabřiny
Cicindela (Eugrapha) arenaria viennensis Schrank, 1781 – svižník
1 ex.
§3
velmi lokální pískomilný druh, v Čechách je Vesecký kopec jediným místem výskytu na písčině, jinak na druhotných antropogenních substrátech , jako jsou deponie popílku a odkaliště (cf. HAMET & al. 1999) druh otevřených písčitých míst
Cicindela (Cicind.) zjištěn 2004 §3 campest. campestris Linnaeus, 1758 – svižník polní Harpalus (Harpalus) početná populace ČS: NT vázán na písečné plochy, v Čechách velmi flavescens (Piller et lokálně na volných vátých píscích, na Mitterpacher, 1783) – Pardubicku se jedná o jedinou izolovanou kvapník lokalitu Dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona (dále jen vyhláška), ve znění pozdějších předpisů, přílohy č. III (§1 – kriticky ohrožený, §2 – silně ohrožený, §3 – ohrožený). Dle Červeného seznamu ohrožených druhů bezobratlých České republiky (FARKAČ, KRÁL, & ŠKORPÍK 2005) - kriticky ohrožený (CR – critically endangered), ohrožený (EN – endangered), zranitelný (VU – vulnerable), téměř ohrožený (NT – near threatened).
1.8 Cíl ochrany citace z publikace: Zásady pro kategorizaci chráněných území na základě managementu (edice Planeta 2001) Kategorie: přírodní rezervace Kategorie IUCN: IV – řízená rezervace: - území pro management stanovišť / druhů: chráněná území, zřizovaná převážně pro účely ochrany prováděné cestou managementových zásahů Definice: Oblast pevniny vystavená aktivním zásahům pro účely managementu s cílem zajistit uchování stanovišť anebo naplňovat potřeby vybraných druhů. Cíle managementu: - zabezpečit a udržovat stanovištní podmínky nezbytné pro ochranu význačných druhů, skupin druhů, biotických společenstev nebo hmotných přírodních jevů, které vyžadují specifickou lidskou manipulaci pro zajištění optimální péče; - umožňovat vědecký výzkum a monitoring přírodního prostředí jako primární činnosti, spojené s trvale udržitelnou péčí o přírodní zdroje; - eliminovat a poté zabránit další exploataci nebo jiným způsobům využívání území, jež by byly v rozporu s cílem vyhlášení; Konkrétní cíl: Zachovat část původní písečné duny s významnými společenstvy pískomilných druhů rostlin a živočichů (zejména hmyzu).
4
2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních podmínek Lokalizace Přírodní památka Vesecký kopec se nachází na východním okraji lesního komplexu „Bělobranská dubina“, v katastrálním území Veská, v obeci Sezemice, asi 0,5 km severozápadně od vsi Veská v nadmořské výšce 243 m. Geomorfologie: Geomorfologické členění (Demek 1987) Provincie: Česká vysočina Soustava: Česká tabule Podsoustava: Východočeská tabule Celek: Východolabská tabule Podcelek: Pardubická kotlina Okrsek: Kunětická kotlina Jedná se o morfologicky výraznou akumulaci vátého písku, která byla ještě před čtvrt stoletím považována za nejvyšší písečný přesyp (dunu) v Čechách. Po stránce geomorfologické představuje Vesecký kopec zcela ojedinělý typ v rámci písečných přesypů v Čechách. Přestože byl původní georeliéf narušen těžbou vátého písku (těžba ukončena v roce 2004), jeho zbývající část je díky odkryvu vynikající ukázkou eolického reliéfu. Písečný přesyp představuje relikt samostatné duny, vzniklé v aridním prostřední mladšího pleistocénu a holocénu (Přibyl 1972). Původně asi 0,5 km dlouhý písečný přesyp (duna) měl původní orientaci SSZ – JJV. Přesyp byl tvořen jemnozrnným pískem („vátinou“), vyvátým z labských říčních teras. Současná hlavní osa zbytku tělesa duny ve směru přibližně západ – východ je téměř kolmá na původní osu duny (z hlediska geomorfologického jde o zcela umělý, nepřirozený tvar). Zbytek duny byl po ukončení těžby záměrně uměle zploštěn, byla stržena hrana nad strmou jižní stěnou. Rozměr současné bezlesé plochy s více či méně volným písečným povrchem je asi 120 x 60 m. Klimatologie Území patří do teplé klimatické oblasti T2 s následujícími charakteristikami (Quitt 1971). • • • •
průměrné srážky ve vegetačním období: 350 - 400 mm průměrné srážky v zimním období: 200 – 300 mm průměrná teplota v lednu: -2 – -3 oC průměrná teplota v červenci: 18 – 19 oC
Regionální fytogeografické členění Z fytogeografického hlediska patří lokalita k fytogeografické oblasti Termofytikum, fytog. obvodu České termofytikum, fytog. okresu Východní Polabí a podokresu Pardubické Polabí (Skalický 1988). Geobotanická rekonstrukce: Rekonstrukční geobot. mapa (Mikyška 1969): borové doubravy (Pino-Quercetum).
5
Rostliny Přímo v území PP nebyly nalezeny zvláště chráněné druhy rostlin. Z blízkého okolí, tj. ze širšího okolí obce Veská (Faltys, Hadač 1982 – 2002), je uváděn výskyt smilu písečného (Helichrysum arenarium, §2) a černýše českého (Melampyrum bohemicum, §3). Významné druhy rostlin latinský název
český název
Agrostis vinealis Schreber
psineček tuhý
Spergula morisonii Boreau
kolenec Morisonův
vyhláška
čer. ČR
čer. VČ
aktuální početnost
C4a
C2
roztroušeně
C4a
C4
roztroušeně
popis charakteru výskytu přechod obnažené písčiny a zarůstajících okrajů rozvolněné plochy
Přehled výskytu ohrožených taxonů rostlin dle Červeného seznamu ČR (Procházka et al. 2001) a VČ (Faltys 1995), názvosloví rostlin (Kubát et al., 2002)
Z blízkého okolí, tj. ze širšího okolí obce Veská (Faltys, Hadač 1982 – 2002), je uváděn výskyt paličkovce šedavého (Corynephorus canescens, C3 podle červ. seznamu VČ). Živočichové Zvláště chráněné a významné druhy živočichů Taxon Status, ochrana ARANEAE (PAVOUCI ) ● Lycosidae (slíďákovití) Arctosa perita (Latreille, 1799) – slíďák
Nález – zdroj
Poznámka
ČS: VU
DOLANSKÝ 2002
stenoekní druh otevřených písečných dun
ČS: VU
DOLANSKÝ et al.1998
druh lesostepí, skalních stepí, výslunné lesní okraje
ČS: EN
coll RMHK, 8.7.2003 Mocek leg.
psammofil, v Čechách zatím na 3 dalších lokalitách: Osečko, okolí Lípy nad Orlicí, Rokytno (cf. KAČÍREK 1995)
395/92: O
MLEJNEK & KLOUČEK 2004
druh doubrav a dubohabřin
● Salticidae (skákavkovití) Carrhotus xanthogramma (Latreille, 1819) – skákavka
HMYZ (INSECTA) NEUROPTERA (SÍŤOKŘÍDLÍ) ● Myrmeleontidae (mravkolvovití) Myrmeleon bore (Tjeder, 1941) – mravkolev dunový
COLEOPTERA (BROUCI) ● Carabidae (střevlíkovití) Calosoma (Cal.) inquisitor inquisitor (Linnaeus, 1758) – krajník hnědý
6
Cicindela (Eugrapha) arenaria viennensis Schrank, 1781 – svižník
395/92: O
MLEJNEK & KLOUČEK 2004 (zatím jediný nález J.Dolanského z r. 2000)
Cicindela (Cicind.) campest. campestris Linnaeus, 1758 – svižník polní Cicindela (Cicind.) hybrida hybrida Linnaeus, 1758 – svižník
395/92: O
MLEJNEK & KLOUČEK 2004 MLEJNEK & KLOUČEK 2004
Taxon Omophron limbatum (Fabricius, 1776) – střevlíček Broscus cephalotes cephalotes (Linnaeus, 1758) – střevlík hlaváč
bioind.
Status, ochrana bioind.
Nález – zdroj MLEJNEK & KLOUČEK 2004 MLEJNEK & KLOUČEK 2004
bioind.
Paratachys fulvicollis (Dejean, 1831) – střevlíček
vzácný druh
MLEJNEK & KLOUČEK 2004
Amara (Amara) spreta Dejan, 1831 – kvapník Amara (Bradytus) fulva (O.F.Müller, 1776) – kvapník Bradycellus ruficollis (Stephens, 1828) – střevlíček Harpalus (Harpalus) anxius (Duftschmid, 1812) – kvapník
bioind.
MLEJNEK & KLOUČEK 2004 MLEJNEK & KLOUČEK 2004 MLEJNEK & KLOUČEK 2004 MLEJNEK & KLOUČEK 2004
bioind. bioind. bioind.
Harpalus (Harpalus) autumnalis (Duftschmid, 1812) – kvapník
bioind.
MLEJNEK & KLOUČEK 2004
Harpalus (Harpalus) flavescens (Piller et Mitterpacher, 1783) – kvapník
ČS: NT
MLEJNEK & KLOUČEK 2004
Harpalus (Harpalus) froelichi Sturm, 1818 – kvapník
bioind.
MLEJNEK & KLOUČEK 2004
Morychus aeneus (Fabricius, 1775)
ČS: VU
Byrrhus pustulatus (Forster, 1771)
ČS: VU
Porcinolus murinus (Fabricius, 1794)
ČS: EN
BOUKAL in litt., 2007 BOUKAL in litt., 2007 BOUKAL in litt., 2007
velmi lokální psammofilní druh, v Čechách je Vesecký kopec jediným místem výskytu na písčině, jinak na druhotných antropogenních substrátech , jako jsou deponie popílku a odkaliště (cf. HAMET & al. 1999) druh otevřených písčitých míst psammofilní druh
Poznámka hygrofilní psammobiont (nezarostlé písčité břehy) ubývající psammofilní druh, pouze nález z roku 1992 V Čechách velmi vzácný a velmi lokální druh vlhkých, nezastíněných břehů vod, močálů a slanisk psammofilní druh (písečné duny, stepi, pole) psammofilní druh callunobiont (vřesoviště, rašeliniště s vřesem) psammobiontní druh (volné písčiny: váté písky, pískovcové terény, písčité břehy řek) psammobiontní druh (volné písčiny: váté písky, pískovcové terény, písčité břehy řek) psammobiont, v Čechách velmi lokálně na volných vátých píscích, na Pardubicku se jedná o jedinou izolovanou lokalitu psammofilní druh
● Byrrhidae
7
druh nezastíněných písčin
druh nezastíněných písčin, často nalézán v okolí nor hlodavců
● Elateridae (kovaříkovití) Dicronychus equisetioides Lohse, 1976 – kovařík
bioind.
MERTLIK pers. lokální druh písčin, vývoj comm., 2007 (recentní larev v písčitých půdách nálezy R.Udržala)
ČS: CR
KEJVAL & MIKÁT 2006
nejvýznamnější zástupce fauny brouků, psammobiont (písčité břehy, duny), po 100 letech potvrzen pro území ČR, jediná další recentní lokalita v ČR je ve středním Polabí (PP Písečný přesyp u Píst), na lokalitě Vesecký kopec zřejmě početná populace s hlavním výskytem na zcela volných plochách písku ve střední části zbytků duny
ČS: VU
BOGUSCH in litt., 2007
pískomilný druh
● Anthicidae (mravencovníkovití) Anthicus bimaculatus (Illiger, 1802)
HYMENOPTERA (BLANOKŘÍDLÍ) ● Chrysididae (zlatěnkovití) Elampus constrictus (Förster, 1853) – zlatěnka
Taxon
Status, ochrana
Hedychrum nobile (Scopoli,1763) – zlatěnka
ČS: VU
Holopyga chrysonota (Förster, 1853) – zlatěnka Chrysis germari Wesmael, 1839 – zlatěnka Chrysis indica Schrank, 1804 – zlatěnka
ČS: CR
Pseudomalus violaceus (Scopoli, 1763) – zlatěnka
ČS: VU
ČS: VU ČS: CR
Nález – zdroj
Poznámka
BOGUSCH in litt., pískomilný druh 2007, UDRŽAL in litt., 2007 UDRŽAL in litt., 2007 UDRŽAL in litt., 2007 UDRŽAL in litt., 2007 v Čechách velmi vzácný (pod synonymem druh zachovalých světlých Chrysis indigotea listnatých lesů Dufour & Perris, 1840) UDRŽAL in litt., 2007
● Vespidae (sršňovití) ČS: VU
BOGUSCH in litt., 2007
ČS: EN
BOGUSCH in litt., 2007
pískomilný druh nejzachovalejších písčin
Bembix rostrata (Linnaeus, 1758) – dlouhoretka
ČS: CR
UDRŽAL, pers. comm., 2007
Bembecinus tridens (Fabricius, 1781)
ČS: VU
Cerceris arenaria (Linnaeus, 1758)
ČS: VU
BOGUSCH in litt., 2007 BOGUSCH in litt., 2007
pískomilný druh, na lokalitě Vesecký kopec byl zjištěn před stržením strmého jižního svahu pískomilný druh
Dolichovespula media (Retzius,1783) – vosa prostřední
● Sphecidae (kutilkovití) Ammophila pubescens Curtis, 1829 – kutilka
● Crabronidae (šíronožkovití)
8
pískomilný druh
Cerceris quadrifasciata (Panzer, 1799)
ČS: VU
Crabro peltarius (Schreber, 1784)
ČS: VU
Crossocerus wesmaeli (Vander Linden, 1829) ČS: VU
BOGUSCH in litt., 2007 BOGUSCH in litt., 2007 BOGUSCH in litt., 2007 BOGUSCH in litt., 2007 BOGUSCH in litt., 2007 BOGUSCH in litt., 2007 BOGUSCH in litt., 2007
Dinetus pictus (Fabricius, 1793)
ČS: VU
Harpactus lunatus (Dahlbom, 1832)
ČS: VU
Lestica subterranea (Fabricius, 1775)
ČS: VU
Tachysphex helveticus Kohl, 1885
ČS: CR
Tachysphex obscuripennis (Schenck, 1857)
ČS: VU
BOGUSCH in litt., 2007
ČS: EN
BOGUSCH in litt., 2007 BOGUSCH in litt., 2007 BOGUSCH in litt., 2007
pískomilný druh pískomilný druh pískomilný druh pískomilný druh pískomilný druh pískomilný druh v ČR velmi vzácný druh zachovalých zbytků vátých písků, na lokalitě Vesecký kopec s početným výskytem pískomilný druh
● Andrenidae (pískorypkovití) Andrena apicata Smith, 1847 – pískorypka
Andrena argentata Smith, 1844 – pískorypka ČS: VU Andrena barbilabris (Kirby, 1802) – pískorypka
ČS: VU
vzácný časně jarní druh pískomilný druh pískomilný druh
● Halictidae (ploskočelkovití) Halictus sexcinctus (Fabricius, 1775) – ploskočelka
Taxon
ČS: VU
Status, ochrana
BOGUSCH in litt., 2007
Nález – zdroj
Lasioglossum intermedium (Schenck, 1870)
ČS: CR
BOGUSCH in litt., 2007
Lasioglossum quadrinotatulum (Schenck, 1861)
ČS: EN
BOGUSCH in litt., 2007
Sphecodes marginatus Hagens, 1882 – ruděnka
ČS: CR
BOGUSCH in litt., 2007
ČS: CR
BOGUSCH in litt., 2007
pískomilný druh
Poznámka vzácný druh písčin, první ověřený nález z území Čech velmi vzácný pískomilný druh, v současnosti ustupující (v ČR několik posledních lokalit) kleptoparazitický druh preferující písčiny; jižní druh, počínající šíření do Čech (Vesecký kopec je zatím druhá známá lokality na území Čech)
● Apidae (včelovití) Nomada moeschleri Alfken, 1913 – včela
Vysvětlivky: 395/92: O ČS
Bioind.
zřejmě lesní druh, který se v současnosti šíří, v Čechách známý pouze z několika recentních nálezů
Vyhláška MŽP ČR č. 395/92 Sb. – druh ohrožený Červený seznam ohrožených druhů bezobratlých České republiky“ (FARKAČ, KRÁL, & ŠKORPÍK 2005) - kriticky ohrožený (CR – critically endangered), ohrožený (EN – endangered), zranitelný (VU – vulnerable), téměř ohrožený (NT – near threatened). bioindikačně významné (především pískomilné) druhy a všeobecně vzácné druhy
9
2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti Vesecký kopec – elevace v nadmořské výšce 243 m - se nachází v Kunětické kotlině cca 0,5 km severozápadně od obce Veská, při silnici do Sezemic. Koncem šedesátých let minulého století zde byla otevřena těžba písku. Do té doby byl Vesecký kopec považován za nejvyšší písečný přesyp v Čechách. Těžba byla ukončena začátkem roku 2004. Původní georeliéf byl narušen těžbou vátého písku, zbývající neodtěžená část je však díky odkryvu vynikající ukázkou eolického reliéfu. Podle báňského zákona musí vlastník pozemku po ukončení těžby zajistit následnou rekultivaci, která v této lokalitě spočívala dle původního plánu v překrytí odtěžené plochy skrývkou a zalesněním vhodnými dřevinami (borovice lesní, případně dub). Lesy ČR, s. p., zalesnění provedly cca na ½ odtěžené plochy. K zalesnění byly použity borovice lesní (Pinus sylvestris), dub letní (Quercus robur) a dub červený (Quercus rubra). V této zalesněné části se vyskytují podmáčené plochy, na které jsou vázány mokřadní druhy rostlin, specifičtí zástupci hmyzu a obojživelníci. V době ukončení těžby začátkem roku 2004 bylo entomology vyvoláno jednání směřující k zajištění ochrany vzniklého stanoviště s obnaženou písečnou dunou a na ni vázaných vzácných organismů. Výsledkem jednání bylo funkční oddělení části pozemku – plochy č. 369/15 (dle starého návrhu geometrického plánu, který nebyl předán katastrálnímu úřadu), k. ú. Veská. Na ní nebyla realizována rekultivace a došlo na ní k vyhlášení přechodně chráněné plochy (platnost PChP: 11. 10. 2004 – 31. 12. 2005, později ještě jednou zopakováno 3. 1. 2008 – 31. 8. 2008). Území bylo také oploceno z důvodu zabránění negativním vlivům, především vjezdu motorových vozidel, místní těžbě písku, tvorbě skládek atd. Plocha byla opatřena několika informačními tabulemi. Následně se počítalo s vyhlášením maloplošného chráněného území v kategorii PP, což je platné i v současné době. Lokalita Vesecký kopec byla v minulých desetiletích s různou intenzitou sledována entomology, zejména z blízkých Pardubic. Recentní výzkumy prováděli např. R. Udržal (Pardubice) – brouci, zlatěnky, M. Boukal (Pardubice) – brouci č. Byrrhidae, R. Mlejnek (Pardubice) – střevlíkovití brouci, J. Klouček (Pardubice) – brouci, zejm. čeleď střevlíkovití, B. Mocek a M. Mikát (Muzeum východních Čech v Hradci Králové), P. Bogusch (Univerzita Hradec Králové) – aculeátní (žahadloví) blanokřídlí. Fauna obratlovců nebyla studována, dle ústního sdělení (Klouček, pers. comm. 2007) v minulosti ve strmých stěnách pískovny hnízdily břehule. Přestože po lesnických rekultivacích zanikly vodní plochy, dosud se na zbytku duny vyskytuje ropucha zelená (Bufo viridis) (Klouček, pers. comm. 2007, pozorování ještě v říjnu 2007). Botanické údaje nepocházejí většinou přímo z lokality, ale z blízkého okolí, tj. ze širšího okolí obce Veská (Faltys, Hadač 1982 – 2002). Ze vzácných druhů je v okolí uváděn výskyt smilu písečného (Helichrysum arenarium,§2) a černýše českého (Melampyrum bohemicum, §3). Údaj o smilu písečném pochází z 30. let 20. století, černýš český roste v okolí dosud.
Současnost Lokalita Vesecký kopec je tvořena zbytkem původně asi 0,5 km dlouhého písečného přesypu (duny), který měl původní orientaci SSZ – JJV. Přesyp byl tvořen jemnozrnným pískem („vátinou“), vyvátým z labských říčních teras. Vesecký kopec byl před téměř úplnou likvidací (vytěžením) považován za nejvyšší dunu na území Čech.
10
Současná hlavní osa zbytku tělesa duny ve směru přibližně západ – východ je téměř kolmá na původní osu duny (z hlediska geomorfologického jde o zcela umělý, nepřirozený tvar). Zbytek duny byl po ukončení těžby záměrně uměle zploštěn, byla stržena hrana nad strmou jižní stěnou. Rozměr současné bezlesé plochy s více či méně volným písečným povrchem je asi 120 x 60 m. Na tomto území byla vyhlašována přechodně chráněná plocha. Vlastník ČR, subjekt s právem hospodaření Lesy ČR, s. p., provedl zalesnění na cca ½ odtěžené plochy. K zalesnění byly použity borovice lesní (Pinus sylvestris), dub letní (Quercus robur) a dub červený (Quercus rubra). Do budoucna lze předpokládat, že lesní porosty na nově zalesněných plochách budou stínit obnaženou plochu, která bude chráněna jako přírodní památka. Ideální stav by byl takový, že by byla přírodní památka vyhlášena na celém stávajícím pozemku p. č. 369/1, tzn. že by řízené zásahy byly prováděny i v zalesněných partiích.
2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Lokalita Vesecký kopec byla dvakrát vyhlášena jako přechodně chráněná plocha Písečný přesyp Vesecký kopec Magistrátem města Pardubic (č. j. ŽP/17971/04/Ves) na pozemku p. č. 369/15 (pracovní označení dle starého geometrického plánu), k. ú. Veská v období říjen 2004 – prosinec 2005 a leden 2008 – srpen 2008. Rozloha PCHP byla 6 917 m2. Vzhledem k platným předpisům, dle lesního zákona, bylo v roce 2009 vydáno rozhodnutí OOP č. j. OŽPZ/42796-3/09/Ža (dne 23. 9. 2009, nabytí právní moci 16. 10. 2009), jímž byly v souladu s § 66 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, stanoveny pro výkon lesnické činnosti určité podmínky. Platnost tohoto rozhodnutí, zakazujícího zalesnění písečné duny na ploše cca 120 x 60 m, je stanovena do konce platnosti LHP – tj. do 31. 12. 2012. Územní plán města Sezemice. 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4. 1 Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod Výměra LHC (zařizovacího obvodu) v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka
17 Polabí Choceň (kód LHC 509003) 1,96 1. 1. 2003 - 31. 12. 2012 Lesy České republiky, s. p. Lesní správa Choceň
Pozemek na p. č. 369/1, k. ú. Veská je veden jako lesní pozemek, číslo porostu podle lesní mapy 143D0,1,1a,9. Z hlediska lesní typologie se zde nachází lesní typ 1S7 – doubrava na dunách, v místě vlastní těžby - antropogenní borová doubrava. Lesní porost je stále veden jako paseka, je nezbytné přeřadit ho do kategorie lesní pozemek – bezlesí. Přílohy: - lesnická mapa typologická – příloha č. M4 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3
11
Popis dílčích ploch V PP je 5 p. č. 369/1 k. ú. Veská.
dílčích
ploch,
které
se
nacházejí
na
lesním
pozemku
1) Zbytek duny – střední pás Pás cca 15 m x 80 m táhnoucí se zhruba ve směru západ – východ na vrcholu zbytku duny (relativní výška až 5 m nad okolním terénem). V této části lokality výrazně převládá sypký nebo málo zatvrdlý písčitý povrch téměř bez vegetace. Pokryvnost vegetace je zde sotva do 5 %. Ve velmi řídkém zápoji zde rostou ojediněle (při absenci managementových zásahu ve větším množství) ostružiníky (trsy, šlahounovité výhony), velmi řídce semenáčky borovice lesní, řídce trsy travin, je téměř bez mechových porostů. Plocha není téměř pokryta opadaným listím ze sousedních lesních porostů (listí se nemá kde zachytit a je odváto z povrchu) a je bez humózních zbytků. Úplně zde chybí invazní turanka kanadská (Conyza canadensis) a pupalka (Oenothera sp.). Místo je zřejmě využíváno při hrách místních dětí a mládeže (plastové kuličky z modelů „střelných zbraní“, reliéfy z písku, obrazce z „kaštanů“ tj. z jírovce). (Mikát observ. 4. 11. 2007). 2) Zbytek duny – severní svah Pás o šířce 15 až 20 m v severní části zbytků duny, s mírným sklonem k severu. Západní část tohoto pásu je více zarostlá (pokryvnost vegetace místy nad 50 %), východní část s nižší pokryvností (pod 50 %, více volný písek a nízké mechy). Střed tohoto pásu je rozrušen mělkou jámou po těžbě a erozními rýhami. Dosti početné jsou semenáčky borovic, trsy ostružiníku (Rubus fruticosus agg.), šťovíku menšího (Rumex acetosella), řídce roste vřes obecný (Calluna vulgaris), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) a trsy travin a ostřic (Avenella flexuosa, Setaria pumilla, Carex ovalis). Zejména v západní části jsou větší porosty turanky kanadské (Conyza canadensis), v nejzápadnější části má vegetace až ruderální charakter (Cirsium sp., Artemisia sp., několik mladých jedinců trnovníku akátu), ale téměř zde chybí třtina křovištní a pupalka. 3) Zbytek duny – jižní svah Pás o šířce 25 - 30 m, s mírným sklonem k jihu, cca 5 m (podél výsadby borovic) téměř bez sklonu. Pokryvnost vegetace (v typickém případě) je cca 50 % (odhadnuto ve čtverci 10 x 10 m), místy jsou i plochy volného písku. Západní část tohoto pásu má nižší pokryvnost vegetace (menší než 50 %). Ve střední části je tato dílčí plocha zarostlá třtinou křovištní (Calamagrostis epigejos) s pokryvností téměř 100 % (odhadnuto v silně zarostlém čtverci 10 x 10 m). Dále zde roste ostružiník (Rubus fruticosus agg.) (trsy a šlahounovité výhony), šťovík menší (Rumex acetosella), turanka kanadská (Conyza canadensis), semenáčky borovic a místy hojně pupalka (Oenothera sp.). Zejména v západní části je povrch kontaminován opadem listí, plodů a šišek ze dřevin z okolních porostů (Quercus, především Quercus rubra, šišky Pinus strobus). Zóna (cca 5 m) podél výsadby borovic je zřetelně vlhčí, s porosty mechů (zástin, pravděpodobně i vzlínání podzemní vody).
12
4) Ochranné pásmo - písčina osázená borovicemi a duby J od zbytku duny Plocha cca 120 x 60 m jižně od volné písčiny. Je to převážně hustá, zcela umělá monokultura borovice lesní (Pinus sylvestris). Stromky jsou vysoké do cca 4 – 5 metrů, bylinný podrost chybí, půdní povrch je pokryt vrstvou opadaného jehličí. Uprostřed pás výsadby dubů (Quercus robur, Q. rubra), které ale přerůstají zřejmě nalétlé dřeviny (borovice, bříza), rozvolněnější je i výsadba podél silnice. Lesnickou rekultivací a výsadbou jsou zde zcela potlačeny potenciální biologickoochranářské kvality této části území, které měla plocha po ukončení těžby písku (písčitá stanoviště s různou vlhkostí, včetně jezírek a mokřadů). Již v současnosti je negativně zástinem ovlivňováno jižní úpatí zbytků duny (dílčí lokalita 3) v šířce mimimálně 5 m. Lze předpokládat, že postupně rostoucí porost by svým zástinem negativně ovlivňoval jižní část zbytků duny (20 - 30 metrový pás) stále více. Další existence této výsadby znamená zásadní redukci plochy zbytků duny, která jsou vhodná pro pískomilné druhy nesnášející zastínění.
5) Ochranné pásmo - nové výsadby borovice a dubu v oblouku Z, S až SV od zbytku duny Na ploše jsou dosud nízké výsadby (do cca 1 - 2 m výšky – 2007; cca 3 - 4 m - 2011) borovice lesní (Pinus sylvestris) a dubu letního (Quercus robur) i dubu červeného (Quercus rubra) - v cca 10 m širokém pásu mezi severním okrajem volné písčiny a vzrostlým lesním porostem. Celá plocha je kompletně oplocena proti okusu. Tato zcela umělá výsadba (i přes svůj dosud nízký vzrůst pěstovaných stromků) začíná negativně ovlivňovat sousedící písčité plochy. Funguje jako místo, odkud se mohou šířit pro lokalitu nežádoucí rostliny (ostružiník) a jako zdroj semen (včetně semen nežádoucích plevelů), dále začíná stínit DP 3. Bez provedenení zásahů v této DP lze do budoucna předpokládat silné ovlivnění okrajových částí písčiny (opad listí a jehličí, nežádoucí zastínění).
2.5
Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup
V lokalitě dosud nebyly prováděny komplexní řízené zásahy na podporu psammofilních druhů a společenstev. V roce 2005 a 2008 došlo k naorání a vytrhání ostružiníku. Na podzim roku 2009 bylo při větším zásahu odstraněno cca 230 borovic a křovinořezem byl posekán ostružiník a třtina. Bylo tak docíleno vzniku malých holých plošek, vhodných pro mnohé druhy hmyzu. Bylo zabráněno pokračování v rekultivaci pozemku, tj. rozprostření skrývky zeminy a zalesnění. Území bylo oploceno z důvodu zabránění negativním vlivům (vjezd motorových vozidel, tvorba skládek, lokální těžba písku apod.) a opatřeno informačními tabulemi. V následujícím období je nutné směřovat řízené zásahy k zachování stávající nezapojené vegetace a osluněných a prohřátých písčitých ploch pro zajištění ochrany řady vzácných zástupců arachnofauny a entomofauny a dalších organismů. 2.6
Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě možné kolize
Prioritním zájmem ochrany území je zachování obnažené části písečné duny a na ni vázaných vzácných organismů a jejich společenstev.
13
3. Plán zásahů a opatření 3.1. Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání
Číslo směrnice
Kategorie lesa
Soubory lesních typů
1S7 Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) bezlesí Porostní typ A bezlesí Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) bezlesí Obmýtí Obnovní doba 0
Porostní typ B
Porostní typ C
Hospodářský způsob (forma)
Hospodářský způsob (forma)
Obmýtí
Obmýtí
Obnovní doba
Obnovní doba
Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty bezlesí Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií vyřezávání náletů Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu nežádoucí Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT druh dřeviny komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově 0 zalesnění je nežádoucí Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií výřez náletů Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií pravidelná likvidace náletů Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií pravidelná likvidace náletů Poznámka
14
a) péče o lesy Typ managementu
ruční vytrhávání a odstraňování malých semenáčků borovice lesní, ostružiníků (nejagresivnější) příp. dalších dřevin Dílčí plocha (DP) 1,2,3,5 Vhodný interval každoročně Minimální interval 1 x za 2 roky Prac. nástroj/hosp. zvíře ruční vytrhávání, motyka, u ostružiníků křovinořez Kalendář pro management začátek nebo konec vegetační sezóny (březen – duben, září - říjen) Upřesňující podmínky u ostružiníků a jedinců dřevin, které nelze ručně vytrhnout či vykopnout, je nutné použít křovinořez a řezné rány potřít šetrně a selektivně herbicidem Roundup Biaktiv Poznámka aplikace herbicidu Roundup Biaktiv jen v nutných případech, zvlášť u ostružiníků Typ managementu ruční odstranění cizorodých předmětů (prkna, překližky, odpadky). Dílčí plocha 1,2,3,4,5 Vhodný interval průběžně Minimální interval podle aktuálního stavu Prac. nástroj/hosp. zvíře ruční odstraňování Kalendář pro management podle aktuálního stavu, nejlépe na začátku nebo konci vegetační sezóny Upřesňující podmínky potenciálně možný problém ve všech DP Typ managementu přísně kontrolované pojezdy technikou, případně aplikace herbicidů na podporu psammofytní vegetace Dílčí plocha 3 Vhodný interval 1x za 2 – 3 roky (resp. každoročně narušit 1/2 nebo 1/3 v dvouletém nebo tříletém cyklu) Minimální interval 1x za 3 roky Prac. nástroj/hosp. zvíře brány, kultivátor, případně herbicid Roundup Biaktiv, graminicidy Kalendář pro management mechanické zásahy na začátku nebo na konci vegetační sezóny (polovina srpna – konec října), chemické zásahy v době nejvyšší účinnosti na konkrétní druh, tj. v době květu (nesmí dozrát semena): třtina – červen, pupalka – červen, červenec, turanka – květen, červen, červenec Upřesňující podmínky žádoucí je udržování pokryvnosti vegetace do: DP 1 cca 5 %, DP 2 cca 50 %, DP 3 cca 5 % – 10 %, místy i 20 %, herbicid použít pouze v případě, že bude neúspěšná mechanická likvidace třtiny křovištní, pupalky a turanky kanadské, nežádoucí biomasa musí být odstraněna mimo lokalitu Poznámka preferovat ponechání keříčků vřesu, trsů travin a ostřic, šťovíku menšího, podzimní pojezdy technikou umožňují zapravení semen psammofytů do půdy, při pojezdech nezasahovat do DP1 Typ managementu selektivní mechanická likvidace turanky kanadské, pupalky a třtiny křovištní Dílčí plocha 2,3,5 Vhodný interval každoročně Minimální interval v prvních 5 letech nutné každoročně, podle aktuálního stavu lze interval následně prodloužit Prac. nástroj/hosp. zvíře ruční vytrhávání
15
Kalendář pro management v době nejvyšší účinnosti na konkrétní druh, tj. v době květu (nesmí dozrát semena): třtina – červen, pupalka – červen, červenec, turanka – květen, červen, červenec Upřesňující podmínky nejlépe ruční vytrhávání jednotlivých rostlin před odkvětem, když jsou vytvořeny vzrostlé stonky, před zasycháním a tvorbou semen, vytrhané rostliny včas odstranit mimo lokalitu Typ managementu vyhrabání a odstranění nahromaděné biomasy Dílčí plocha 2,5 Vhodný interval každoročně Minimální interval každoročně Prac. nástroj/hosp. zvíře hrábě, brány Kalendář pro management na konci nebo na začátku vegetační sezóny (březen – duben, září – říjen) Upřesňující podmínky nutné odstraňování zdrojů eutrofizace a tvorby humusové složky v půdě, ideální vyčištění lokality na podzim i na jaře (např. formou nějaké podzimní akce mládeže či veřejnosti, spojené případnými dalšími drobnými pracemi podobného rázu, osvětou atd.) Typ managementu snížení zakmenění porostu na 0,7 plného zakmenění Dílčí plocha 4, 5 Vhodný interval jednou za 10 let Minimální interval jednou za 10 let Prac. nástroj/hosp. zvíře pila Kalendář pro management na konci nebo na začátku vegetační sezóny (březen – duben, září – říjen) Upřesňující podmínky Na DP 4 udržovat porost z jeho severní strany, v šířce cca 20 m co nejřidší tak, aby docházelo k minimálnímu zastínění plochy přírodní památky. Přílohy: - lesnická mapa typologická – příloha č. M4 - mapa dílčích plocha a objektů – příloha č. M3
b) péče o rostliny Pro lokalitu Vesecký kopec bude v péči o rostliny postupováno v souladu s níže uvedenými zásadami péče a s přihlédnutím ke zkušenostem z jiných “písečných lokalit”. Pionýrské druhy raných sukcesních stádií vegetace na píscích Ranná sukcesní stádia vegetace na písku osídlená pionýrskými druhy jsou ohrožena přirozenou sukcesí, kdy dochází ke zvyšování trofie, šíření mezofilních druhů rostlin a zapojení porostu. Z těchto důvodů jsou v lokalitách s tímto typem vegetace realizovány řízené zásahy spočívající v pravidelném narušování půdního substrátu (kultivátorování, vláčení bránami) a odstraňování konkurenčně zdatných druhů rostlin mimo lokalitu. Doba provedení zásahu musí odpovídat fenologii jednotlivých druhů tak, aby zásah naopak nepodpořil vysemenění nežádoucích druhů. Výše uvedené zkušenosti byly převzaty z výsledků péče o NPP Semínský přesyp (Prausová 2005).
16
Invazní a expanzivní druhy Turanka kanadská (Conyza canadensis) je zařazena do přehledu hlavních nebezpečných invazivních druhů vyšších rostlin (Křivánek et al. 2006). Invazemi tohoto druhu je ohrožen soubor písčitých biotopů (souhrnné kódové označení biotopů T5 v rámci soustavy Natura 2000). Tento druh je u nás stále silně invazivní a představuje reálné nebezpečí m.j. pro území lehkých písčitých půd, především váté písky (Kořínková et al. 2006). Jedná se o jednoletý druh, který se šíří výhradně semeny, jichž produkuje velké množství (jedna rostlina až 250 000 plodů, s klíčivostí více let). Jako vhodný způsob potlačování tohoto druhu je uváděno pokosení nebo vytrhání rostlin nejpozději v době květu. Aplikace herbicidů není doporučována. Naproti tomu pupalku (uvažuje druh Oenothera biennis) považuje Mandák (Mandák 2006) za geograficky nepůvodní druh s minimálním rizikem pro přirozenou vegetaci. Expanzivní druh třtina křovištní (Calamagrostis epigejos) se šíří vegetativně zpočátku po okrajích lokality v částečně zapojeném porostu, ale pozvolna expanduje i na volné písčité plochy. V tomto stadiu je ještě účinné a úspěšné její mechanické vytrhávání, které je v sypkém materiálu snadno proveditelné. V případě, že dojde k jejímu rozšíření a zhoustnutí systému podzemních orgánů, nastupuje nutnost častého kosení nebo aplikace selektivního herbicidu. Útlum je nejúčinnější na začátku jejího kvetení, kdy je maximum živin koncentrováno v nadzemních orgánech rostliny. Účinek lze zvýšit opakovaným kosením, které se provede v téže vegetační sezóně, jakmile znovu vyrostou nadzemní vegetativní orgány. Při kosení je nutné dbát na to, aby nedošlo k vysemenění na lokalitě při vlastním kosení nebo při manipulaci či ponechání pokosené hmoty na lokalitě. Výše uvedené zkušenosti byly převzaty z výsledků péče o NPP Semínský přesyp a PP Na Plachtě (Prausová 2003, 2005).
c) péče o biotop Regulační management Regulační management spočívá v udržování stavu stanoviště v určitém stádiu, které je ideální pro vzácné druhy organismů vázané na toto sukcesní stádium. Při regulačním managementu se provádějí nezbytné řízené zásahy typu odstraňování náletových dřevin a udržování určitého procenta pokryvnosti s preferováním konkrétních druhů rostlin. Asanační management Asanační management směřuje k odstranění negativních jevů v lokalitě tak, aby byl nastolen ideální stav stanoviště pro vzácné druhy organismů. Spočívá v razantnějších řízených zásazích typu kultivátorování, vyřezávání vysázených dřevin, regulace invazních a expanzivních druhů rostlin apod. Kombinace řízených zásahů v PP a jejím okolí Pro účinnou ochranu vzácné arachnofauny a entomofauny v lokalitě Vesecký kopec je žádoucí realizace komplexu řízených zásahů též v ochranném pásmu PP.
A) nové výsadby (Pinus sylvestris, Quercus sp.) v oblouku Z, S až SV od zbytku duny (ochranné pásmo, dílčí plocha 5) Udržování porostu borovice a dubu na 0,7 plného zakmenění tak, aby docházelo k co nejmenšímu zástinu plochy navrhované přírodní památky. 17
B) nové výsadby (Pinus sylvestris, Quercus sp.) J od zbytku duny (ochranné pásmo, dílčí plocha 4) Udržování porostu borovice a dubu se zakmeněním 0,7 plného zkamenění. Ze severní strany DP 4, v šířce cca 20 m je třeba udržovat porost co nejřidší tak, aby docházelo k minimálnímu zastínění plochy navrhované přírodní památky.
Přepokládá se, že bez asanačního managementu na dílčích plochách 4 a 5 bude v horizontu 10 – 20 let šířka celoročně intenzivně osluněné plochy zbytků duny cca 20 m v přírodní památce (dílčí plocha 1 a snad část dílčí plochy 3; dílčí plocha 2 má již sklon k severu). Dojde ke snížení rozsahu takto osluněné plochy na polovinu, což je v zásadním rozporu se záměrem ochrany významné arachnofauny a entomofauny. V průběhu platnosti tohoto plánu péče je proto nezbytné kontrolovat velikost osluněné plochy, a v případě jejího razantního snížení reagovat vhodnými opatřeními.
C) vzrostlé lesní porosty severně, západně a východně od zbytku duny V bezprostředním okolí PP je žádoucí postupné odstranění nepůvodních dřevin (vejmutovka, červený dub) a jejich nahrazení autochtonními dřevinami (borovice lesní, dub letní, dub zimní). 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Dle ustanovení § 37 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, je ke stavební činnosti, terénním a vodohospodářským úpravám, k použití chemických prostředků a změnám kultury pozemku v ochranném pásmu nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Management v ochranném pásmu je řešen v kapitole 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání. Ochranné pásmo je zde označeno jako dílčí plocha č. 4 a č. 5. Z hlediska ochrany arachnofauny a entomofauny je důležité udržovat porosty v ochranném pásmu s co nejnižším zakmeněním tak, aby se dosáhlo co nejvyššího oslunění plochy navrhované přírodní památky. 3.3. Zaměření a vyznačení území v terénu V roce 2008 byl zhotoven geometrický podklad stanovení hranic chráněného území a ochranného pásma na pozemku p. č. 369/1 do kopie katastrální mapy. Geometrický plán nebyl na základě konzultace s geodety pořizován. Byl stanoven systém zaměřených bodů (souřadnic), který část pozemku č. 369/1 v k. ú. Veská identifikuje pro další jednání, ale nevyužívá číselných pododdělení z GP z roku 1997 (např. č. p. 369/10). V říjnu 2011 bylo provedeno geometrické a polohové určení hranic chráněného území a ochranného pásma, která nejsou shodná s hranicemi parcel v katastrální mapě, jsou stanoveny dle ZPMZ č. 250 k. ú. Veská (lomové body stanoveny dle ZPMZ č. 49 a 191 k. ú. Veská).
18
3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Změna související s oddělením pozemku za účelem vyhlášení a péče o přírodní památku Vesecký kopec v k. ú. Veská je připravena k zápisu do katastru nemovistosí prostřednictvím ZPMZ. Do katastru nemovistosí je třeba zavést kód ochrany přírody. Po obvodu maloplošného chráněného území je nutné provést pruhové značení v terénu a na několika přístupových místech vyznačit tabulemi s malým státním znakem České republiky a tabulí s uvedením kategorie zvláště chráněného území – tedy „přírodní památka“, dle vyhlášky č. 64/2011 Sb. o plánech péče, podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území. Lesy v ochranném pásmu navrhované přírodní památky by bylo vhodné zařadit do kategorie lesů zvláštního určení dle § 8 odst. 2 písm. h) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích (dále jen zákon o lesích). Dle § 8 odst. 3 zákona o lesích rozhoduje o zařazení lesů do kategorie lesů zvláštního určení podle odstavce 2 orgán státní správy lesů na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Okolo celého areálu navrhované přírodní památky je žádoucí zřídit oplocení s brankou nebo přelezkou (na 2 místech) do oploceného areálu, toto oplocení kontrolovat a udržovat v dobrém stavu. Zároveň je třeba průběžně kontrolovat dopad návštěvnosti. Žádoucí je instalace naučných tabulí (2 ks) na přístupových místech (nejlépe na přístupech do areálu PP). 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Přes nesporný vědecký a kulturní význam lokality je hlavní předmět ochrany (tj. příslušné druhy arachnofauny a entomofauny) nenápadný a pro veřejnost spíše neatraktivní a obtížně demonstrovatelný (často druhy s noční aktivitou). Rovněž botanicky je území málo atraktivní, geomorfologie zbytků duny je značně porušená. Text naučných tabulí by měl tyto faktory částečně eliminovat za využití kvalitních textů, fotografií a mapových podkladů.
3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území V navrhované přírodní památce je žádoucí pokračovat v započatém průzkumu fauny a flóry území a podle výsledků usměrňovat řízené zásahy v lokalitě na podporu zvláště chráněných a bioindikačně významných druhů organismů.
19
4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody dle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy)
Orientační náklady za rok (Kč)
Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč)
Opakované zásahy ruční vytrhávání a odstraňování malých semenáčků borovice lesní, příp. dalších dřevin, zejména ostružiníků
15.000
150.000
ruční odstranění cizorodých předmětů (prkna, překližky, odpadky)
1.000
2.000
přísně kontrolované pojezdy technikou, případně aplikace herbicidů na podporu psammofytní vegetace selektivní mechanická likvidace turanky kanadské, pupalky a třtiny křovištní vyhrabání a odstranění nahromaděné biomasy
4.000
16.000
5.000
35.000
1.000
10.000
26.000
213.000
Opakované zásahy celkem (Kč) Jednorázové a časově omezené zásahy označení hranice přírodní památky – cca 360 m
1.000
instalace informačních panelů
10.000
instalace sloupků se státním znakem
10.000
průzkum fauny a flóry
10.000
snížení zakmenění porostu na DP 4 a DP 5 na 0,7 (0,9 ha) Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) N á k l a d y
7.000 38.000 ----------
c e l k e m (Kč)
20
251.000
4.2 Použité podklady a zdroje informací Literatura: Demek, J., [ed.], 1987: Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČSR. Academia, Praha. Dolanský, J., Kasal, P., Antuš, M., Růžička, V. & Holec, M., 1998: Příspěvek k poznání arachnofauny východního Polabí. Contribution to knowledge of spiders of eastern part of Labe river basin. Východočeský sborník přírodovědný – Práce a studie 6: 107-116. Dolanský, J., 2002: Arachnofauna písčin a bílých strání východních Čech. Spiders of Eastbohemian sandy habitats and sliding chalk slopes. Východočeský sborník přírodovědný – Práce a studie 10: 285-310. Faltys, V., 1995: Přehled vyhynulých, nezvěstných a ohrožených taxonů cévnatých rostlin na území východních Čech. 24 p., AOPK Pardubice. Farkač, J., Král, D. & Škorpík, M., [eds.], 2005: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. List of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 pp. Hamet, A., Mocek, B. & Spíšek, J., 1999: Výskyt Cicindela arenaria vienensis SCHRANK, 1781 (Coleoptera: Carabidae) ve východních Čechách. The occurence Cicindela arenaria vienensis SCHRANK, 1781 (Coleoptera: Carabidae) in Eastern Bohemia. Acta Musei Reginaehradecensis s.A., 27: 125-127. Chytrý, M., et al., 2001: Katalog biotopů ČR. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. Kačírek, A., 1995: Nové a zajímavé nálezy mravkolvů v České republice (Neuroptera, Myrmeleontidae). The new and the interestig findings of the ant-lions in the Czech Republic. Acta Musei Reginaehradecensis s.A., 24: 67-70. Kejval, Z. & Mikát, M., 2006: Faunistic records from the Czech Republic – 206. Coleoptera: Anthicidae. Klapalekiana, 42: 195-196. Konvička, M. , Beneš, J. & Čížek, L., 2005: Ohrožený hmyz nelesních stanovišť: ochrana a management. Sagittaria, Olomouc, 127 pp. Kořínková, D., Sádlo, J. & Mandák, B., 2006: Conyza canadensis (L.) Cronq., 1943 – turanka kanadská. In: MLÍKOVSKÝ, J. & STÝBLO P. (eds.): Nepůvodní druhy fauny a flóry České republiky. Praha, ČSOP, 76-77. Křivánek, M, Pyšek, P. Sádlo, J & Mandák, J., 2006: Cormophyta – vyšší rostliny (obecná část kapitoly). In: Mlíkovský, J. & Stýblo P. (eds.): Nepůvodní druhy fauny a flóry České republiky. Praha, ČSOP, 28-33. Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. et Štěpánek J. [eds.], 2002: Klíč ke květeně České republiky. – 928 p., Academia, Praha. Mandák, B., 2006: Oenothera biennis L., 1753 – pupalka dvouletá. In: Mlíkovský, J. & Stýblo P. (eds.): Nepůvodní druhy fauny a flóry České republiky. Praha, ČSOP, 132. Mikát, M., 2007: Vesecký kopec: podklady pro plán péče zaměřený na bezobratlé. – Zpráva [Depon. In: Krajský úřad Pardubického kraje, Pardubice]. Mikyška, R., et al. 1969: Geobotanická mapa ČSSR. Academia a Kartografické nakladatelství, Praha. Mlejnek, R. & Klouček, J., 2004: Faunistický průzkum střevlíků (Coleoptera: Carabidae) na zanikajícím písečném přesypu Vesecký kopec u Sezemic. Faunistic study of Carabidae (Coleoptera) at the vanishing sand dune Vesecký kopec near Sezemice. Acta Musei Reginaehradecensis s.A., 30: 85 -97. Mlíkovský, J. & Stýblo P., eds., 2006: Nepůvodní druhy fauny a flóry České republiky. Praha, ČSOP, 496 pp. Prausová R., 2003: Monitorování změn biologické rozmanitosti v PP Na Plachtě. – In: , M. [ed.], 2003 Sborník dílčích zpráv z grantovéh projektu VaV 610/10/00 „Vliv 21
hospodářských zásahů na změnu v biologické rozmanitosti ve zvláště chráněných územích“. – příroda – supplementum, Praha: 157 – 162. Prausová R., 2005: Inventarizační průzkum NPP Semínský přesyp – Floristická inventarizace a inventarizace rostlinných společenstev. - Závěrečná zpráva [Depon. In: AOPK ČR Pardubice]. Procházka, F, [ed.], 2001: Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). – Příroda, Praha, 18:1 – 166. Přibyl, V., 1972: Geomorfologie navátých písků v Čechách. Rozpravy ČSAV, roč. 82, řada MPV, seš. 1. Academia, Praha, 70 pp. Quitt, E., 1971: Klimatické oblasti Československa. Stud. Geogr., Brno, 16: 1 -73. Skalický, V., 1988: Regionálně fytogeografické členění. In: Hejný, S. et Slavík, B. [eds.]: Květena ČSR 1:103-121. Academia, Praha. Vyhláška ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb., Zákon č. 114/1992 Sb. (ve znění pozdějších předpisů). Zásady pro kategorizaci chráněných území na základě managementu. Edice Planeta 5/2001. Nepublikované zdroje: Sbírkový materiál Muzea východních Čech v Hradci Králové (RMHK) Z lokality Vesecký kopec byl v lihovém materiálu dohledán 1 dokladový ex. mravkolva dunového – Myrmeleon bore (Tjeder, 1941) (nález B. Mocka z roku 2003, dosud nepublikovaný údaj). Dále jsou ve sbírce RMHK uloženy doklady, citované v práci MLEJNEK & KLOUČEK (2004) a další, dosud nezpracovaný (nedeterminovaný) materiál z příležitostných návštěv (převážně leg. Mocek). Písemná, příp. ústní sdělení a údaje od entomologů působících v regionu: BOGUSCH in litt., 2007 Komentovaný písemný seznam aculeátních blanokřídlých, s uvedením statutu v „Červeném seznamu ohrožených druhů bezobratlých ČR“ (FARKAČ, KRÁL & ŠKORPÍK 2005) a návrhy managementu. BOUKAL in litt., 2007 Komentovaný písemný seznam 7 druhů brouků čeledi Byrrhidae, s uvedením statutu v „Červeném seznamu ohrožených druhů bezobratlých ČR“ (FARKAČ, KRÁL & ŠKORPÍK 2005) a návrhy managementu. KLOUČEK pers. comm. 2007 Doplňující údaje – nálezy psammofilních druhů: chroustek Anomala dubia, potemník Melanimon tibiale, výskyt břehulí v minulosti, recentní výskyt ropuchy zelené MERTLIK pers. comm. 2007 Potvrzení recentního výskytu kovaříka Dicronychus equisetioides MOCEK pers. comm. 2007 Doplňující údaj – výskyt psammofilní saranče modrokřídlé (Oedipoda caerulescens) UDRŽAL in litt. 2007 Údaje o výskytu 13 druhů zlatěnek (Hymenoptera: Chrysidae) UDRŽAL pers. comm. 2007 Údaj o výskytu dlouhoretky Bembix rostrata před stržením strmé písčité stěny 22
4.3 Zpracovatelé plánu péče RNDr. Romana Prausová, Ph. D. - botanika, návrhy managementu, zpracování celého dokumentu (textová, tabulková část, přílohy) Miroslav Mikát – zoologie, botanika, návrhy managementu, zpracování odborných podkladů pro plán péče Ing. Miroslav Mikeska, Ph. D. – lesnictví Datum zpracování: prosinec 2007 Úpravu provedly:
Mgr. R. Žaloudková, únor 2010 a Ing. J. Seidlová, březen 2012 Krajský úřad Pardubického kraje, Komenského nám. 125, 532 11 Pardubice
4.4 Použité zkratky DP
dílčí plocha
GP
geometrický plán
NPP
národní přírodní památka
OOP
orgán ochrany přírody
OP
ochranné pásmo
PCHP
přechodně chráněná plocha
PP
přírodní památka
ZCHÚ
zvláště chráněné území
ZPMZ
záznam podrobného měření změn
Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Tabulky: Příloha č. T1 - Popis dílčích ploch a objektů a výčet plánovaných zásahů v nich Mapy: Příloha č. M1 - Orientační mapa s vyznačením území Příloha č. M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha č. M3 - Mapa dílčích ploch a objektů Příloha č. M4 - Lesnická mapa typologická
23
Fotodokumentace (autor foto 1 – 12: M.Mikát, 4.11.2007, přiloženo v elektronické formě) Vesecký kopec 01 – dílčí plocha 1, pohled k západu přes střed zbytku duny s bunkrem Vesecký kopec 02 – dílčí plocha 1, pohled k západu přes střed zbytku duny s bunkrem Vesecký kopec 03 – dílčí plocha 1, volný písek s šlahouny Rubus fruticosus agg. Vesecký kopec 04 – dílčí plocha 1, pohled k východu, vlevo dílčí plocha 2 s Conyza canadensis, vpravo dílčí plocha 3 s Calamagrostis epigejos Vesecký kopec 05 – vlevo dílčí plocha 1, uprostřed dílčí plocha 3 s homogenním porostem Calamagrostis epigejos Vesecký kopec 06 – dílčí plocha 3, pohled k jihovýchodu, porosty Conyza a Calamagrostis, severní okraj plochy B v okolí přírodní památky s homogenní výsadbou borovic Vesecký kopec 07 – dílčí plocha 3, pohled k východu: degradovaný a zastíněný pás, vpravo homogenní výsadba borovic na dílčí ploše 4 v ochranném pásmu přírodní památky Vesecký kopec 08 – západní část dílčí plochy 2, zarostlá Conyza canadensis Vesecký kopec 09 – západní část dílčí plochy 2, detail porostů Calamagrostis epigejos a Conyza canadensis s navátým opadem Vesecký kopec 10 – západní část dílčí plochy 2, porost Conyza canadensis s navátým opadem Vesecký kopec 11 – pohled na lokalitu ze silnice k východu, vlevo dílčí plocha 1, uprostřed dílčí plocha 3, vpravo dílčí plocha 4 v ochranné pásmu přírodní památky s výsadbou borovic, v popředí informační tabule, oplocení a jámy po individuální těžbě „vátiny“ Vesecký kopec 12 – informační tabule Titulní strana: pohled k východu z období, kdy ještě nebylo strženo jižní čelo zbytku duny, vpravo mladá výsadba na dílčí ploše 4 v okolí přírodní památky (/fim.uhk.cz/telegraf/?clanek=95&civ=8).
24
