oe160613
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail:
[email protected]
Hodnocení ochrany životního prostředí - květen 2016
Technické parametry Výzkum: Realizátor: Projekt: Termín terénního šetření: Výběr respondentů: Kvóty: Zdroj dat pro kvótní výběr: Reprezentativita: Počet dotázaných: Počet tazatelů: Metoda sběru dat: Výzkumný nástroj: Otázky: Zveřejněno dne: Zpracovala:
Naše společnost, v16-05 Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Naše společnost – projekt kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM SOÚ AV ČR,v.v.i. 2. – 16. května 2016 Kvótní výběr Kraj (oblasti NUTS 3), velikost místa bydliště, pohlaví, věk, vzdělání Český statistický úřad Obyvatelstvo ČR ve věku od 15 let 1015 235 Osobní rozhovor tazatele s respondentem – kombinace dotazování PAPI a CAPI Standardizovaný dotazník OE.34, OE.1, OE.4 13. června 2016 Milan Tuček
V květnovém šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., věnovalo tématu ochrany životního prostředí v České republice. Pokud jde o obecné hodnocení toho, jak se podle veřejnosti stará Česká republika o ochranu životní prostředí, téměř třípětinová většina dotázaných (59 %) vyjádřila názor, že starost České republiky o životní prostředí je přiměřená. Za nedostatečnou označila ochranu životního prostředí v ČR více než třetina (35 %) respondentů a pouhá 2 % oslovených se domnívala, že se stát stará o ochranu životního prostředí příliš mnoho. Ve srovnání s loňským rokem o 8 procentních bodů vzrostl podíl občanů, kteří ochranu životního prostředí považují za přiměřenou, a podíl těch, kteří ji naopak hodnotí jako nedostatečnou, poklesl o 6 procentních bodů. Rozložení odpovědí se vrátilo v podstatě na procentní hodnoty z roku 2014, kdy bylo hodnocení zatím nejpříznivější (viz graf 1).
1/[7]
oe160613 1
Graf 1: Jak se stará Česká republika o životní prostředí?
2016/5 2
59
2015/5 2
2014/5
35
41
51
6
34
59
3
2011/5 2
54
2010/5 2
54
2009/5 2
5
38
6
40
4
5
42
51
2008/5 1
4
42
51
2012/5 2
4
47
48
2013/5 1
4
48
6
45
2007/5 1
46
47
6
2006/5 1
45
49
5
0%
10%
20%
30%
příliš mnoho
40%
50%
přiměřeně
60%
70%
nedostatečně
80%
90%
100%
neví
Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., Naše společnost 2. – 16. 5. 2016, 1015 respondentů starších 15 let, osobní rozhovor.
Ochranu životního prostředí v ČR jako nedostatečnou považující životní úroveň své domácnosti za špatnou.
1
častěji
hodnotí
lidé
Znění otázky: „Stará se podle Vašeho názoru Česká republika o ochranu životního prostředí příliš mnoho, přiměřeně, nedostatečně?“
2/[7]
oe160613 2
Graf 2: Hodnocení činnosti v ochraně životního prostředí Obecní úřady
10
Ekologické organizace
10
Ministerstvo ŽP
4
Krajské úřady
4
Vláda Evropská unie parlament
54 45
20
43
34
4
28
1
38
velmi dobře
spíše dobře
40%
spíše špatně
12 23
16
60%
70%
16 24
15 50%
17
10
28
30%
10
8 8
39 20%
8
28
22 10%
7
33
37
2
0%
19
23 80%
velmi špatně
90%
100%
neví
Poznámka: Hodnoty v grafu jsou seřazeny sestupně podle součtu podílu odpovědí „velmi dobře“ + “spíše dobře“. Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., Naše společnost 2. – 16. 5. 2016, 1015 respondentů starších 15 let, osobní rozhovor.
Graf 2 ukazuje přehled hodnocení činnosti vybraných úřadů a institucí v oblasti ochrany životního prostředí. Nejlépe je hodnocena aktivita obecních úřadů (64 % kladných odpovědí) a ekologických organizací (55 % kladných odpovědí). Méně pozitivně, avšak stále s převahou kladného hodnocení, nahlížejí čeští občané na činnost ministerstva životního prostředí (47 %) a krajských úřadů (41 %). Negativní názor převážil v případě hodnocení činnosti vlády (36 % pozitivních, 48 % negativních odpovědí) a nejméně příznivě je hodnoceno působení parlamentu (23 % pozitivních, 54 % negativních odpovědí). U nově zařazené Evropská unie převažuje negativní hodnocení (44 %) nad hodnocením pozitivním (32 %). V našem pomyslném žebříčku je tak na předposledním místě. Za povšimnutí stojí, jak mnoho dotázaných neumí zhodnotit činnost uvedených institucí. V případě parlamentu, krajských úřadů a Evropské unie je to více než pětina souboru, ale i na úrovni obecních úřadů je to desetina souboru. Přitom při celkovém hodnocení České republiky procento odpovědí „nevím“ bylo výrazně nižší (4 %). Je pravda, že souvislost obou otázek není zcela jednoznačná – korelační koeficient prokazuje, že nejvíce souvisí hodnocení České republiky s hodnocením vlády (korelace 0,47, statisticky významná), nejméně pak s hodnocením ekologických organizací (korelace 0,15, na hranici statistické významnosti). Pokud sečteme počty negativních hodnocení za celou baterii otázek, zjistíme, že čtvrtina dotázaných nehodnotila ani jednu z uvedených institucí
2
Znění otázky: „Pokud jde o ochranu životního prostředí, jak hodnotíte činnost a) vlády, b) ministerstva životního prostředí, c) parlamentu, d) Vašeho krajského úřadu, e) Vašeho obecního úřadu, f) ekologických organizací?" Varianty odpovědí: velmi dobře, spíše dobře, spíše špatně, velmi špatně.
3/[7]
oe160613
negativně, naopak čtvrtina připsala negativní hodnocení pěti a více institucím ze sedmi uvedených. Faktorová analýza prokázala, že v prvním přiblížení všechny zmíněné instituce vytvářejí jednu dimenzi. Jednofaktorový výsledek vysvětloval 56 % variance odpovědí. Při zadání dvoufaktorového řešení se ekologické organizace a Evropská unie oddělily do zvláštního faktoru, což dokládá jejich odlišné vnímání a hodnocení. Dvoufaktorové řešení vysvětlilo 70 % variance. V aktuálním výzkumu bylo oproti roku 2014, kdy byla otázka položena naposledy, zaznamenáno zhoršení hodnocení činnosti v ochraně životního prostředí v případě ekologických organizací, kde došlo k poklesu kladného hodnocení o 7 procentních bodů a k vzestupu negativního hodnocení o 5 procentních bodů. Mírné zhoršení v podobě poklesu podílu kladného hodnocení o 4 procentní body bylo zaznamenáno také v případě parlamentu. Ostatní změny nejsou statisticky významné. Přehled vývoje pozitivních a negativních hodnocení u jednotlivých úřadů a institucí přinášejí grafy 3a a 3b.
Graf 3a: Hodnocení činnosti v ochraně životního prostředí - vývoj pozitivního hodnocení (v %) 70 66
65 62 59
61
60
57 54
59 58
56
54
50
50 48
48
46
46
53
49 46 43 39
35
36
62 60
57 54
60 58 55 48
43 40 34
60 58
59 56
52 50
64
63 62
38 36 35
44
45
38
39 36
42 39
36 34
40 39
41 39
38 36
34 32
30
29
30 29
29
30
27
30
32
30 28
27
28
22
23
23
22 17
23
22
21
27
26
25 20
47
44
20 17
18
23
19 16
10
0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2004 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2016
vláda
MŽP ČR
obecní úřady
parlament
krajské úřady
ekologické organizace
Evropská unie Pozn.: V grafu jsou vyznačeny součty odpovědí „velmi dobře“ a „spíše dobře“.
Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., Naše společnost.
4/[7]
oe160613
Graf 3b: Hodnocení činnosti v ochraně životního prostředí – vývoj negativního hodnocení (v %) 80
70
68 66
65 60
60
60 58
56 50
40
53 50
52
51 48
48
38
36
36
38
38
33 30
28 25
20
52 48
53
48 45
43
42 39
50
37 33
37
27 25
27 26
61
60
60
60
51
52
47
33 29
35 32
31
23
24
26 23 20
52 49
33 29
42
34
35
36
26
26 23
40
29 25
28 25
54 48 44 41
44
43
39 34 30
58 48
45
42 35 32
61
57 55
28 26
20
10
0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2004 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2016
vláda
MŽP ČR
obecní úřady
parlament
krajské úřady
ekologické organizace
Evropská unie Pozn.: V grafu jsou vyznačeny součty odpovědí „velmi špatně“ a „spíše špatně“. Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., Naše společnost.
V další otázce jsme se podrobněji zaměřili na chování lidí, organizací a státu vůči životnímu prostředí (viz graf 4). Vztah různých skupin k životnímu prostředí je obecně hodnocen jako špatný – u všech položek bez výjimky převažuje více či méně negativní hodnocení, ať jde o hodnocení chování občanů, podniků nebo státu. Téměř vyrovnané podíly pozitivního a negativního hodnocení najdeme u úspornosti spotřeby surovin a energií občany (44 % hodnotí jako dobré, 47 % jako špatné). Podobný výsledek byl zjištěn u dopadu zemědělství na životní prostředí (42 % dobré, 46 % špatné) a využívání obnovitelných zdrojů energie (38 % dobré, 46 % špatné). Třetina hodnotí jako dobré také chování občanů k životnímu prostředí, ovšem více než tři pětiny jej hodnotí jako špatné (34 % dobré, 63 % špatné). Tři z deseti dotázaných za dobrou mají úspornost spotřeby surovin a energie ve výrobě (30 % dobré, 49 % špatné) a přísnost zákonů na ochranu životního prostředí (30 % dobré, 55 % špatné). Jen nepatrně nižší počet respondentů pak kladně zhodnotil dopad těžby dřeva na životní prostředí (26 % dobré), avšak výrazně vyšší podíl byl zaznamenán u negativního hodnocení (62 % špatné). Výraznou převahu negativních hodnocení (negativní odpověď uvedly přibližně tři čtvrtiny dotázaných) najdeme u chování podniků a firem k životnímu prostředí (21 % dobré, 72 % špatné), hodnocení šetrnosti k přírodním plochám při výstavbě (22 % dobré, 70 % špatné), postihu těch, kdo poškozují životní prostředí (19 % dobré, 71 % špatné) a dopadů těžby nerostných surovin na životní prostředí (17 % dobré, 70 % špatné). Vůbec nejhůře čeští občané posoudili zatížení životního prostředí silniční dopravou (16 % dobré, 80 % špatné).
5/[7]
oe160613 3
Graf 4: Hodnocení ekologičnosti chování úspornost spotřeby surovin a energií občany
4
dopad zemědělské činnosti na životní prostředí
3
využívání obnovitelných zdrojů energie
3
40 39
27
úspornost spotřeby surovin a 2 energií v naší výrobě
28
dopad těžby dřeva na životní 2 prostředí
21
chování podniků, firem k 1 životnímu prostředí
20
postih těch, kdo poškozují 1 životní prostředí dopad těžby nerostných surovin 1 na životní prostředí
16
zatížení životního prostředí 1 silniční dopravou
15
0%
velmi dobrá
10%
21 20
7
25
47
23
46
spíše dobrá
8 21
46
40%
12
27
51
30%
3
15
13
43
20%
16
16
42
18
12
13
39
24
šetrnost k přírodním plochám 1 při výstavbě
10
50
36
9
12
36
33
3
10
34
35
chování občanů k životnímu 1 prostředí přísnost zákonů na ochranu životního prostředí
37
10 13
34 50%
spíše špatná
60%
70%
velmi špatná
80%
4 90%
100%
neví
Pozn.: Položky jsou řazeny sestupně podle dosažené hodnoty součtu „velmi dobrá“ a „spíše dobrá“. Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., Naše společnost 2. – 16. 5. 2016, 1015 respondentů starších 15 let, osobní rozhovor.
Pokud sečteme, v kolika položkách dotázaní uvedli negativní hodnocení, zjistíme, že třetina z nich uvedla 10-12 položek, 70 % dotázaných negativní hodnocení uvedlo v 6 a více položkách. Ve většině sledovaných oblastí (viz tabulku 1) došlo v aktuálním výzkumu oproti loňskému roku k mírnému zlepšení v podobě vzestupu podílu pozitivního, případně poklesu podílu negativního hodnocení. Statisticky významný posun zaznamenaly zatížení životního prostředí silniční dopravou (vzestup příznivého hodnocení o 4 procentní body, pokles negativního hodnocení o 5 procentních bodů), šetrnost k přírodním plochám při výstavbě (vzestup příznivého hodnocení o 4 procentní body, pokles negativního hodnocení o 6 procentních bodů), dopad těžby nerostných surovin na životní prostředí (pokles negativního hodnocení o 5 procentních bodů), dopad těžby dřeva na životní prostředí (vzestup příznivého hodnocení o 5 procentních bodů, pokles negativního hodnocení o 6 procentních bodů), přísnost zákonů na ochranu ŽP (vzestup příznivého hodnocení o 4 procentní body, pokles negativního hodnocení o 7 procentních bodů) a úspornost spotřeby surovin a energií ve výrobě (pokles negativního hodnocení o 7 procentních bodů).
3
Znění otázky: „Jaká je podle Vás situace u nás, pokud jde o:“
6/[7]
oe160613
Tabulka 1: Hodnocení ekologické situace v ČR – vývoj (v %) 2002 červen +/-
2004 říjen +/-
2006 květen +/-
2007 květen +/-
2008 květen +/-
2009 květen +/-
2011 květen +/-
2012 květen +/-
2013 květen +/-
2014 květen +/-
2015 květen +/-
2016květen +/-
-
-
-
-
6/92
6/91
9/88
13/84
10/88
15/82
12/85
16/80
šetrnost k přírodním plochám při výstavbě
16/63
17/72
13/74
15/72
11/78
14/78
18/73
18/75
15/79
21/71
18/76
22/70
dopad těžby nerostných surovin na životní prostředí
14/54
21/51
17/56
20/48
8/73
11/75
13/74
15/74
14/76
18/70
15/75
17/70
9/83
14/78
8/84
11/81
9/82
14/81
14/82
16/79
16/80
20/74
20/74
21/72
10/76
15/75
9/82
12/76
10/79
15/76
14/78
17/76
13/80
18/74
17/74
19/71
dopad těžby dřeva na životní prostředí
9/68
15/65
14/65
21/57
14/68
18/69
21/69
23/65
20/71
24/66
21/68
26/62
chování občanů k ŽP
22/74
27/71
23/74
29/69
25/72
29/68
29/69
35/63
33/65
36/61
35/62
34/63
přísnost zákonů na ochranu ŽP
24/55
28/57
17/68
22/58
22/59
27/58
26/62
28/60
26/61
29/59
26/62
30/55
úspornost spotřeby surovin a energií ve výrobě
16/54
17/59
15/56
13/60
14/59
22/58
23/59
25/58
24/59
30/51
27/56
30/49
dopad zemědělské činnosti na životní prostředí
-
-
-
-
-
-
40/46
45/41
42/45
42/46
40/49
42/46
úspornost spotřeby surovin a energií občany
37/46
42/47
36/48
40/48
34/52
43/49
38/52
45/47
43/48
48/43
43/47
44/47
-
-
-
-
-
-
35/49
40/44
34/51
37/46
38/46
38/46
zatížení životního prostředí silniční dopravou
chování podniků, firem k ŽP postih těch, kdo poškozují ŽP
využívání obnovitelných zdrojů energie
Pozn.: Položky v tabulce jsou řazeny sestupně dle podílu negativních odpovědí, tzn. „velmi špatná“ + „spíše špatná“ situace. Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., Naše společnost.
7/[7]
