PŘÍDAVNÁ JMÉNA, ZÁJMENA, ČÍSLOVKY Autor
Mgr. Jiří Ondra
Anotace
Opakování základních pojmů a kategorií z oblasti ohebných slovních druhů (přídavná jména, zájmena, číslovky)
Očekávaný přínos
Procvičení základních pojmů a kategorií z oblasti ohebných slovních druhů (přídavná jména, zájmena, číslovky)
Tematická oblast
Zdokonalování jazykových vědomostí a dovedností
Téma
Přídavná jména, zájmena, číslovky
Předmět
Český jazyk a literatura
Ročník
1.
Obor vzdělávání
Maturitní obory
Stupeň a typ vzdělávání
SOŠ
Název DUM
Š6/S2/13
Datum
31. 12. 2012
SOŠ JOSEFA SOUSEDÍKA VSETÍN
ZLÍNSKÝ KRAJ
Ohebné slovní druhy Opakování
2
Přídavná jména Pojmenovávají vlastnosti jmen podstatných, nebo činí jejich význam přesnějším
3
Přídavná jména U přídavných jmen určujeme Pád, číslo, rod, vzor Shoduje se s pádem, číslem a rodem podstatného jména.
4
Přídavná jména Podle způsobu, jakým vyjadřují vlastnosti, rozdělujeme přídavná jména na Jakostní pojmenovávají prostou vlastnost podstatného jména vysoký, hluboký, nízký, chromý Vztahová Také pojmenovávají vlastnost, ale ta je nějak spjata s určitou skutečností měděný, dřevěný, babiččin 5
Přídavná jména Míru a kvalitu jednotlivých vlastností můžeme odlišit pomocí stupňování přídavných jmen ve třech stupních První stupeň (pozitiv) Pojmenování základní vlastnosti Modrý, studený, zdařilý, špinavý Druhý stupeň (komparativ) Umožňuje srovnávání Modřejší, studenější, zdařilejší, špinavější Třetí stupeň (superlativ) Stanovuje nejvyšší míru pojmenovávané vlastnosti. Tvoří se z 2. stupně s předponou nejNejmodřejší, nejstudenější, nejzdařilejší, nejšpinavější 6
Přídavná jména Rozlišujeme stupňování Pravidelné a nepravidelné Blízký, bližší, nejbližší – dobrý, lepší, nejlepší
7
Přídavná jména Přídavná jména jsou ohebný slovní druh, skloňují se. Známe skloňování Jmenné Ženat, dlužen, laskav, smuten, šťasten, pln, zdráv, nemocen Složené Ženatý, dlužný, laskavý, smutný, šťastný, plný, zdravý, nemocný 8
Přídavná jména Při určování se přídavná jména shodují v pádu, číslu a rodu s podstatným jménem. Můžeme však rozlišovat i druhy přídavných jmen a jejich vzory Tvrdá, vzor mladý Měkká, vzor jarní Přivlastňovací, vzory otcův/matčin 9
Přídavná jména Existuje však také řada přídavných jmen, která nepodléhají ohýbání. Nazýváme je Nesklonná přídavná jména Blond, lila, froté, khaki, prima
10
Zájmena Slovní druh, který zastupuje ostatní (podstatná/přídavná) jména, nebo na ně odkazuje
11
Zájmena U zájmen můžeme určit • Pád • Číslo • Rod
12
Zájmena Pokud se zaměříme na schopnost či neschopnost rozlišit jmenný rod, rozdělujeme zájmena Rodová jehož, její, která, jimž, to, jemuž, ho Bezrodá Mně, tobě, nám, vy, tebou, sebe, námi 13
Zájmena Podle obsahu, který jsou schopna rozlišovat, dělíme zájmena do několika druhů Osobní Já, ty, on, ona, ono, my, vy , oni, ony, ona + se (nevyjadřuje číslo ani rod, nevytváří 1. pád) Přivlastňovací Můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich, svůj Ukazovací Ten, ta, to, tento, tamten, tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám
14
Zájmena Tázací Kdo, co, jaký, který, čí Vztažná Kdo, co, jaký, který, čí, jenž Neurčitá Někdo, něco, leckdo, leckterý, ledajaký, kdokoli, jakýkoli, cosi, jakýsi, každý, všechen
Záporná Nikdo, nic, nijaký, ničí, žádný 15
Číslovky Slovní druh s významem číselným. Oznamují počet, pořadí, násobnost aj.
16
Číslovky Rozdělení číslovek se odvíjí od faktu, zda můžeme, či nemůžeme přesně určit počet Určité číslovky Osm, patnáct, tisíc, stý, patery, dvacekrát Neurčité číslovky Několik, několikátý, několikery, několikrát 17
Číslovky V určitých i neurčitých číslovkách rozlišujeme tyto druhy
Základní Osm, třicet, sto, polovina, milion, miliarda, třetina Řadové Druhý, dvacátý, pětistý, stotisící, několikátá Druhové Sedmery, vícero, osmero, patnáctery Násobné Šestinásobný, stokrát, mnohokrát 18
Číslovky Pravopis spojený s psaním číslovek. Tečku píšeme za řadovými číslovkami, pokud jsou psána číslicí 3. místo, Richard III., 20. knižní veletrh
Tečku nepíšeme za letopočtem, na konci věty, za datem s lomítkem, pokud je číslovka až za jménem Rok 2012, Petr skončil v mistrovství 2., 10/12/2012, kapitola 12 19
Prameny MAŠKOVÁ, Drahuše. Český jazyk. Třebíč: Nakladatelství Petra Velanová, 2006, ISBN 80-902571-5-1 MELICHAR, Jiří; STYBLÍK Vlastimil. Český jazyk. Praha: Fortuna, 2005. ISBN 80-7168-892-4.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Ondra. 20
