pedagogických pracovníků

Závěrečná analýza projektu „Tvorba a pilotní ověření systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků ve zdravotně-sociální oblasti“

Obsah PŘEDMLUVA ....................................................................................................................................................... 4 1

ÚVOD ........................................................................................................................................................... 6 1.1

2

POPIS PROJEKTU ........................................................................................................................................ 7

METODOLOGIE ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY ............................................................................................ 8 2.1 ZADÁNÍ A CÍLE ANALÝZY .......................................................................................................................... 8 2.2 METODOLOGIE DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ................................................................................................ 9 2.2.1 Otázky a hypotézy ............................................................................................................................ 9 2.3 VÝBĚR VZORKU ....................................................................................................................................... 11

3

VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ....................................................................................... 12 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 3.7

4

OTÁZKA Č. 1 - ATMOSFÉRA NA KURZU..................................................................................................... 12 OTÁZKA Č. 2 – OSOBNÍ POCITY ÚČASTNÍKŮ ............................................................................................. 13 OTÁZKA Č. 3 – VYUŽITÍ POZNATKŮ Z KURZU V PRAXI ............................................................................. 14 OTÁZKA Č. 4 – KVALITA VÝKLADU .......................................................................................................... 16 OTÁZKA Č. 5 – SPOKOJENOST S PRAKTICKÝMI PŘÍKLADY ........................................................................ 17 OTÁZKA Č. 6 – VYSTUPOVÁNÍ LEKTORŮ .................................................................................................. 19 OTÁZKA Č. 7 – ORGANIZAČNÍ ZABEZPEČENÍ PROJEKTU ........................................................................... 20

SWOT ANALÝZA PŘÍNOSŮ PROJEKTU ........................................................................................... 21 4.1 SILNÉ STRÁNKY PROJEKTU ...................................................................................................................... 21 4.1.1 Získání specifických informací, poznatků, zkušeností a dovedností .............................................. 21 4.1.2 Profesionální vedení kurzů ............................................................................................................ 22 4.1.3 Možnost kontaktování odborníků .................................................................................................. 22 4.1.4 Rozvoj poznatků z oblastí mimo hlavní oblast zájmu pedagogů .................................................... 22 4.1.5 Navázání kontaktů s pedagogy z jiných škol a sdílení zkušeností.................................................. 22 4.1.6 Získání nových impulzů, inspirace a podpory ............................................................................... 23 4.1.7 Podpora profesionality a hodnoty pedagogické profese ............................................................... 23 4.1.8 Možnost navázání spolupráce s jinými školami ............................................................................ 23 4.1.9 Vzdělávání zadarmo ...................................................................................................................... 23 4.2 SLABÉ STRÁNKY PROJEKTU ..................................................................................................................... 24 4.2.1 Časová náročnost vzdělávacích kurzů........................................................................................... 24 4.2.2 Nevhodné termíny.......................................................................................................................... 24 4.2.3 Změny termínů konání kurzů ......................................................................................................... 24 4.2.4 Obtíže s naplňováním kurzů .......................................................................................................... 24 4.2.5 Nedostatečný marketing ................................................................................................................ 25 4.2.6 Nedostatek příkladů, málo konkrétních návodů ............................................................................ 25 4.2.7 Nezajímavá problematika kurzů .................................................................................................... 25 4.2.8 Nezájem pedagogů o vzdělávání ................................................................................................... 25

5

SOUHRNNÉ VÝKONOVÉ UKAZATELE PROJEKTU...................................................................... 26 5.1 5.2 5.3 5.4

ÚDAJE ZA VYŠŠÍ ODBORNOU ŠKOLU SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ PRAHA 10, JASMÍNOVÁ 3166/37A ..................... 26 POČTY ÚČASTNÍKŮ V KURZECH VOŠSP PODLE POČTŮ PODPORY ............................................................ 28 POČET ÚČASTNÍKŮ V KURZECH PODLE PARTNERSKÝCH ŠKOL ................................................................. 28 SOUHRNNÁ TABULKA SZŠ RUSKÁ – POČET ÚČASTNÍKŮ V KURZECH PODLE PARTNERSKÝCH ŠKOL......... 29

5.5 5.6 6

SOUHRNNÁ TABULKA SZŠ RUSKÁ – PŘEHLED USPOŘÁDANÝCH KURZŮ A POČET ÚČASTNÍKŮ V KURZECH 30 CELKOVÝ POČET PROŠKOLENÝCH OSOB V PROJEKTU .............................................................................. 31

ZÁVĚR ....................................................................................................................................................... 32

Předmluva

Tato závěrečná zpráva byla vypracována s využitím prostředků Operačního programu Praha Adaptabilita, prioritní osy 1 Podpora rozvoje znalostní ekonomiky v rámci projektu Tvorba a pilotní ověření systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků ve zdravotněsociální oblasti, jehož nositelem se stala SZŠ Ruská Praha 10 v období od února 2010 do července 2012. Autorka této studie by ráda poděkovala všem účastníkům projektu, tj. pedagogickým pracovníkům z partnerských škol, kteří se zúčastnili vzdělávání v rámci tohoto projektu, ale i všem lektorům, kteří kurzy vedli. Velký dík patří koordinátorům partnerských škol, kteří nesli odpovědnost za motivaci vlastních pedagogů a museli překonávat objektivní překážky jako především start státních maturitních zkoušek v roce 2011, který představoval prioritu číslo jedna pro koncipování a organizaci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Poděkovaní patří celému realizačnímu týmu za trvalý optimismus a za kolegiální podporu, které přispěly k úspěšnému dokončení projektu a splnění všech dílčích cílů a finálních výstupů projektu. Projektu se po celou dobu účastnily následující partnerské školy: Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Praha - Čakovice Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Praha 10, Weilova 4 Vyšší odborná škola sociálně právní, Praha 10, Jasmínová 3166/37a Vyšší odborná škola ekonomických studií a Střední průmyslová škola potravinářských technologií, Praha 2, Podskalská 10 Střední odborné učiliště obchodní, Praha 2, Belgická 29 Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Praha 1, Alšovo nábřeží 6 Střední odborné učiliště gastronomie, U Krb Praha 10 Křesťanské gymnázium, Praha 10 Českoslovanská akademie obchodní Dr.Edvarda Beneše, Střední odborná škola, Praha 2, Resslova 8 Obchodní akademie, Praha 10, Heroldovy sady 1 Vytvořeno v rámci projekt OPPA Adaptabilita „Tvorba a pilotní ověření systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků ve zdravotně-sociální oblasti“ (reg.č. CZ.2.17/1.1.00/32504) 4

Všem těmto školám, jejich vedení a všem jejich pedagogům patří poděkování jménem hlavní metodičky vzdělávání, PhDr. Ivanky Kohoutové, Ph.D., ředitelky Střední zdravotnické školy v Praze 10, Ruská, a koordinátora Ing. Milana Johanise, ředitele Vyšší odborné školy sociálně právní v Praze 10, Jasmínová.

Vytvořeno v rámci projekt OPPA Adaptabilita „Tvorba a pilotní ověření systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků ve zdravotně-sociální oblasti“ (reg.č. CZ.2.17/1.1.00/32504) 5

1

Úvod

Výstupem uvedeného projektu se stal specializovaný systém DVPP ve zdravotně-sociální oblasti, který se skládá z 12 kurzů, jejichž společným jmenovatelem je preventivní působení školy prostřednictvím svých pedagogů. Skladba kurzů a jejich časová dotace: Zdravotník zotavovacích akcí: 40 hodin výuky Pedagog a žáci s chronickou chorobou: 24 hodin výuky Výchova k reprodukčnímu zdraví: 24 hodin výuky Základní norma zdravotnických znalostí: 20 hodin výuky Domácí násilí: 12 hodin výuky Prevence sociálně patologických jevů pro pedagogy středních škol: 24 hodin výuky Právní minimum pro pedagogy středních škol: 12 hodin výuky Formování interkulturní komunikativní kompetence ve výuce cizích jazyků: 12 hodin výuky Dynamika školní třídy: 12 hodin výuky Prevence syndromu vyhoření pro pedagogy: 20 hodin výuky Alternativní metody vyučování: 10 hodin výuky Komunikace s osobami s zdravotním postižením pro pedagogy: 30 hodin výuky Kurzy se věnovaly vlivu zdravotních handicapů na život mládeže a jejich vzdělávání, ochraně jejich zdraví, prevenci úrazů, výchově ke zdravému životnému stylu, sociálním patologiím (drogám, vlivu nezdravého rodinného prostředí, kriminalitě, domácímu násilí, šikaně a speciálně kyberšikaně, rizikům ústavní péče apod.). Učitelé získali poznatky, které jim umožní se orientovat se v této široké problematice. Zároveň však byli vyzváni, aby využili svého postavení učitele ke korigování těchto jevů. Tj. aby měnili svoji dominantní roli toho, kdo předává poznatky, na toho, kdo rozumí, proč vznikají nežádoucí projevy chování, na toho, kdo může být oporou, rádcem, nebo tím, kdo může působit na změnu chování. K tomu učitelé potřebovali změnit metodiku své výuky a vyzkoušet si nové alternativní postupy ve


výuce. Potřebovali porozumět dynamice školní třídy, tj. seznámit se s principy sociální psychologie a osvojit si je pro praxi. Interkulturní rozdíly jsou nyní ve třídách běžnou záležitostí, na tuto problematiku reagoval kurz o interkulturní komunikativní kompetenci, která se nejlépe ilustruje ve dvojjazyčném prostředí. Z důvodu výrazného rozšíření na školách byla zvolena angličtina. Všichni si uvědomují, že nároky na profesi učitele stoupají a že se učitelé potřebují s novou rolí sžít, což může být někdy i velmi frustrující. Proto byly kurzy doplněny i o podpůrný kurz prevence syndromu vyhoření, který vedl k sebereflexi vlastní praxe. Vzhledem k proměně role učitele bylo nutné vytvořit i legislativní oporu a posílit poznatky učitelů v oblasti právní gramotnosti. Cílem projektu bylo vytvořit systém kurzů, který by měli ideálně absolvovat postupně všichni pedagogové, aby mohlo dojít na školách ke změnám chování jak pedagogů, tak následně i u žáků. Smyslem je připravit myšlení škol a pedagogů na to, že se opět vrací důraz na výchovné působení učitele na žáka, přestože toto bylo v 90. letech zavrženo jako něco svázaného s totalitním režimem a cíli, které sledovala komunistická ideologie. Proměna společnosti od roku 1989 však ukázala, že svoboda přináší i rizika, že potenciál lidí (a mládeže) zůstane nevyužitý vlivem negativního působení vnějšího prostředí či rodiny (v mnoha případech obojího). Učitelé a především příprava nových pedagogů na vysokých školách by na tuto novou výzvu měli reagovat specializovanou přípravou již v pregraduální fázi. Na některých pedagogických fakultách je toto vnímání již slibně nastartování směrem ke zvýšení podílu pedagogicko-psychologické a didaktické odborné průpravy. Na školách však proti tomu působí silně zastoupená generace učitelů, kteří byli přesvědčováni, že jejich hlavní úlohou je vzdělávat ve smyslu předávat poznatky, ne vzdělávat ve smyslu formovat osobnost žáka. Tento projekt pilotně ověřoval, jak se učitelé a školy k novému zaměření učitele postaví, jaké příležitosti jim to přinese a jaká rizika se mohou při realizaci objevit.

1.1

Popis projektu

Pro přehlednost zde na úvod analýzy uvádíme souhrnnou informaci, která představuje cíle a plánované aktivity a výstupy projektu. Projekt reagoval na potřebu vytvořit ucelený specializovaný systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP) středních škol ve zdravotně sociální oblasti. Projekt vytvářil partnerství mezi SZŠ Ruská a VOŠSP Jasmínová a dalšími 9 středními školami v hl. m. Praha, reprezentujícími škálu sektoru středního vzdělávání, za účelem pilotního ověření Vytvořeno v rámci projekt OPPA Adaptabilita „Tvorba a pilotní ověření systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků ve zdravotně-sociální oblasti“ (reg.č. CZ.2.17/1.1.00/32504) 7

systému DVPP obsahujícího 12 kurzů, které vzniknou na základě akreditace vzdělávacích programů jednotlivých identifikovaných oblastí potřeby. Systém DVPP byl vytvářen s cílem přispět ke zvýšení kvality výchovného působení pedagogů v oblasti formování zdravého životního stylu a prevence jevů u žáků středních škol spojených s působením handicapů v jejich nejširším slova smyslu (tj. zdravotní, sociální, právní, pedagogicko-psychologický, etnické a kulturní dimenze handicapu), jehož následkem může být sociální vyloučení, ale i sociálně patologické jevy (drogové a jiné závislosti, šikana, kriminalita, apod.). Systém napomohl rozvoji odborných kompetencí učitele a zvyšování kvality pedagogického působení na žáky středních škol na území hl. m. Prahy. Inovativnost spočívala v tom, že si kladl za cíl formovat klíčové kompetence pedagogů a jejich postoje, které jsou nositelem změny. Vhodná intervence je možná jedině při osvojení adekvátních technik komunikace a žádoucím přístupu pedagogů k této problematice. Podmínkou je proto i sebepoznání pedagoga. Pilotního ověření se zúčastnilo více jak plánovaných 521 účastníků. Jako podpora a zázemí systému DVPP byla vytvořena 2 Vzdělávací a poradenská centra na SZŠ a VOŠSP, která poskytla prostor pro konzultace pedagogům jak osobní, tak prostřednictvím e-mailové adresy center a telefonních linek. Výstupem práce těchto center byly zpracované nejčastější otázky a odpovědi na webových stránkách projektu. Projekt doprovodily 2 odborné konference a 2 odborné semináře.

2

2.1

Metodologie závěrečné zprávy

Zadání a cíle analýzy

Projekt se zavázal, že provede závěrečnou analýzu své činnosti, aby zhodnotil kvalitu vzdělávacích kurzů a předložil výsledky, kterých dosáhl, a mohl navrhnout pokračující aktivity či zhodnotit příležitosti a rizika, silné a slabé stránky projektu. Cílem první části závěrečné analýzy je posoudit kvalitu a obsah realizovaných kurzů v projektu, aby bylo možné doložit ji měřitelnými nástroji. Cílem druhé části je analyzovat zkušenosti koordinátorů partnerských škol a shrnout je do SWOT analýzy. Ve třetí části jsou předloženy statistické výkonové údaje dokládající účast v kurzech a účast jednotlivých partnerů.


2.2

Metodologie dotazníkového šetření

K účelu prvního cíle jsme využili hodnotící dotazník, který byl rozdán na závěr všech kurzů všem přítomným účastníkům. Dotazník byl anonymní a nebyl zasílán e-mailem k vyplnění, aby nedošlo k ovlivnění výpovědí respondentů nátlakem na vhodné či žádoucí odpovědi. Dotazník obsahoval 10 otázek, jejichž cílem bylo získat vyjádření respondentů ke kvalitě lektorů, klimatu v kurzu, obsahu a ztvárnění kurzu. Volné otázky dávaly prostor k dalšímu vyjádření. 2.2.1 Otázky a hypotézy Otázka č.1 zkoumala, jaká byla na kurzu atmosféra. Předpokládáme, že atmosféra na kurzu, tj. přátelské, kolegiální, přijímající a bezpečné prostředí pozitivně může ovlivnit, jak se účastníci ztotožní s novými poznatky a jak je zapojí do své stávající práce. Proto je důležité zjistit, jak účastníci atmosféru na kurzu vnímali. Bereme v potaz i to, úvodní lekce nemusely působit tímto způsobem, protože někteří účastníci mohli nabýt o kurzu jinou představu, než jak se ukázalo v realitě, tj. o čem kurz skutečně bude, nebo měli pocit, že byli do kurzu „nominováni“ vedením školy či koordinátory, nebo měli pocit, že byli nespravedlivě připraveni o svůj volný čas. Vzhledem k tomu, že byl hodnotící dotazník rozdán až na konci kurz, lze se domnívat, že tyto počáteční vlivy již neměly takovou sílu ovlivnit závěrečné hodnocení. Rovněž předpokládáme, že atmosféra na kurzu je celková nálada, na které se podílejí všichni včetně lektora Odpověď byla nabídnuta ve formě pětistupňové Lickertovy škály od čísla 1 do 5, kde jednička znamenala vyloženě pozitivní odpověď a pětka vyloženě negativní odpověď. Otázka č.2 zkoumala, jak se konkrétní účastník na kurzu cítil. Předpokládáme, že atmosféra na kurzu je celková nálada, na které se podílejí všichni včetně lektora, zároveň se však na ní nemusí podílet některé osoby. Proto bylo důležité zjistit, jak spolu korespondovaly tyto dvě proměnné. Odpověď byla nabídnuta ve formě pětistupňové Lickertovy škály od čísla 1 do 5, kde jednička znamenala vyloženě pozitivní odpověď a pětka vyloženě negativní odpověď. Otázka č. 3 zkoumala, zda účastníci mohou prohlásit, že získali nové zkušenosti a dovednosti, které jim pomohou v praxi. Cílem bylo zjistit, zda kurzy přinesly kvalitní obsah, který je Vytvořeno v rámci projekt OPPA Adaptabilita „Tvorba a pilotní ověření systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků ve zdravotně-sociální oblasti“ (reg.č. CZ.2.17/1.1.00/32504) 9

v souladu s pociťovanými potřebami účastníků. Rizikem kurzu však bylo, že účastníci nebudou mít vždy zájem o to, aby nové věci zapojili do své praxe, protože to může ohrozit jejich dosavadní rutinu či způsoby uvažování. Očekáváme proto, že účastníci budou spíše mít tendenci označit hodnocení číslem 3, tj. průměrné. Otázka č. 4 zkoumala, zda byly výklady dobře srozumitelné a pochopitelné. Cílem je zjistit kvalitu výuky v kurzu, tj. schopnosti lektora strukturovat výuku do logických celků a srozumitelně formulovat myšlenky. Odpověď byla nabídnuta ve formě pětistupňové Lickertovy škály od čísla 1 do 5, kde jednička znamenala vyloženě pozitivní odpověď a pětka vyloženě negativní odpověď. Otázka č. 5 zkoumala, jak učitelé hodnotí praktické příklady a ukázky. Cílem bylo zjistit kvalitu lektora a jeho schopnost didaktického ztvárnění obsahu předkládaného učiva. Odpověď byla nabídnuta ve formě pětistupňové Lickertovy škály od čísla 1 do 5, kde jednička znamenala vyloženě pozitivní odpověď a pětka vyloženě negativní odpověď. Otázka č. 6 zkoumala vystupování lektora a sloužila jako zpětná vazba především jím samotným a také metodikům pro představu, zda jsou vybraní lektoři vhodní pro účast na daném projektu. Zároveň celkové hodnocení přispěje ke komplexnímu pohledu na kvalitu projektu. Otázka č. 7 zkoumala, jak byli účastníci spokojeni s organizačním zajištěním kurzu. Toto je důležitý indikátor pro realizační tým, že dokázal zajistit hladké fungování organizace kurzů, komunikaci s cílovou skupinou a lektory vzájemně. Odpověď byla nabídnuta ve formě pětistupňové Lickertovy škály od čísla 1 do 5, kde jednička znamenala vyloženě pozitivní odpověď a pětka vyloženě negativní odpověď. Otázka č. 8 byla volná. Účastníci byli vyzváni, aby popsali, co bylo pro ně v kurzu nejpřínosnější. Pro průběh projektu bylo důležité aktuálně zjistit, co je pro účastníky nejzajímavější a co považují za své potřeby ve vzdělávání. Jinými slovy cílem bylo ověřit, že daná témata kurzu byla skutečně účastníky pociťována jako významná. Otázka č. 9 byla volná. Cílem bylo zjistit, jaká další témata by byla v případě pokračování kurzu vítaná. Byl to způsob, jak vybídnout účastníky, aby se více zamysleli, nad tím, jaké jsou jejich potřeby v dalším vzdělávání. Otázka č. 10 byla volná. Cílem bylo zjistit, jaké další postřehy a náměty mají účastníci pro další opakování kurzu, tj. zamyslet se nad možným zlepšením.


Poslední tři otázky sloužily výhradně pro okamžitou potřebu metodiků na další pokračování kurzu, zde uvádíme některé odpovědi v rámci analyzovaných otázek jako ilustraci některých komentářů.

2.3

Výběr vzorku

Jak již bylo výše uvedeno, respondenty tohoto dotazníkové šetření se stalo 432 účastníků z možných 521. Jde o pedagogy 11 partnerských škol uvedených v tomto projektu na území hl.m. Prahy. Jedná se učitele středních škol, odborných škol, jednoho gymnázia a dvou vyšších odborných škol, které funguje společně se střední školou. Zastoupeny byly obory jako zdravotnictví, gastronomie, potravinářství, automobilový průmysl, obchodní akademie, ekonomická studia, služby a prodej, sociální vědy i exkluzivní jako chovatelství exotické zvěře. Lze předpokládat, že toto je i reprezentativní zastoupení všech žánrů kromě uměleckých škol. Respondenti získali dotazník na konci kurzu a byli požádáni o zpětnou vazbu. Zpětně se vrátilo celkem 432 dotazníků. Někteří účastníci nebyli na závěrečných lekcích přítomni nebo dotazník odmítli vyplnit. Určitá část proškolených osob se zúčastnila seminářů a konferencí, kde tento dotazník nebyl distribuován.


3

Výsledky dotazníkového šetření

Zde předkládáme výsledky odpovědí na výše popsané otázky a jejich interpretace. 3.1

Otázka č. 1 - atmosféra na kurzu

Otázka č.1 zkoumá, jaká byla na kurzu atmosféra. Předpokládáme, že atmosféra na kurzu, tj. přátelské, kolegiální, přijímající a bezpečné prostředí pozitivně může ovlivnit, jak se účastníci ztotožní s novými poznatky a jak je zapojí do své stávající práce.

Výsledky ukázaly, že dvě třetiny účastníků vnímaly atmosféru na kurzu jako velmi pozitivní, dalších 23 % ji hodnotilo dvojkou, tedy jako velmi dobrou a pouhých 7% účastníků ji vnímalo průměrně. Můžeme tedy konstatovat, že klima v kurzu bylo podporující a vnímané motivačně. Projekt tedy splnil základní předpoklad úspěšného vzdělávání, tj. vytvořené takové učební situace, ve které může probíhat přenos poznatků a formování postojů. Toto celkové hodnocení je důkazem kvality lektorů i obsahu kurzu, protože metodikové i koordinátoři uváděli v hodnocení, že při úvodních lekcích byly občas registrovány negativní pocity, např. někteří účastníci měli o kurzu jinou představu nebo měli pocit, že byli do kurzu „nominováni“ vedením školy či koordinátory nebo měli pocit, že byli nespravedlivě připraveni o svůj volný čas. Potvrdilo se, tyto počáteční vlivy neměly takovou sílu ovlivnit závěrečné hodnocení.


3.2 Otázka č. 2 – osobní pocity účastníků Otázka č.2 zkoumala, jak se konkrétní účastník na kurzu cítil. Vycházeli jsme z předpokladu, že atmosféra na kurzu je celková nálada, na které se podílejí všichni včetně lektora, zároveň se však na ní nemusejí podílet některé osoby. Proto bylo důležité zjistit, jak spolu korespondovaly tyto dvě proměnné. Tato otázka tedy poměřuje vnímání nálady samotné osoby účastníka.

Výsledky ukazují mírné odchylky v hodnocení osobních pocitů účastníků kurzů. Jedničku, tj. velmi dobré pocity, udávalo 59% účastníků (na rozdíl od 67% celkové atmosféry na kurzu). Dvojkou hodnotilo pocity 30% účastníků (na rozdíl od 23% atmosféry kurzu) a známka číslo tři zaznamenala jen o 2% vyšší hodnotu, tj. 9%. Můžeme tedy konstatovat, že obě proměnné vykazovaly velmi podobné hodnoty a že se vzájemně ovlivňovaly. Vzhledem k tomu, že osobní pocity vykazovaly vždy horší známku, lze usoudit, že někteří účastníci zůstali setrvale více nespokojeni se svou účastí v kurzu. Rozdíl do 10% lze však hodnotit jako spíše zanedbatelný nebo méně ovlivňující. Projekt tedy splnil i další cíl, tj. ovlivnit roli učitele i parametrech, které se týkají výchovného působení na žáky ve zdravotně-sociální oblasti a oblasti prevence rizikového chování, tj. roli, ve které se učitelé podle vstupní analýzy cítí nejméně připraveni ji vykonávat.


3.3 Otázka č. 3 –využití poznatků z kurzu v praxi

Otázka č. 3 zkoumala, zda účastníci získali nové zkušenosti a dovednosti, které jim pomohou v praxi. Cílem bylo zjistit, zda kurzy přinesly kvalitní obsah, který je v souladu s pociťovanými potřebami účastníků. Hypotéza předpokládala, že účastníci budou spíše mít tendenci označit hodnocení číslem 3, tj. průměrné.

Výsledky tuto hypotézu nepotvrdily, naopak se ukázalo, že hodnocení využitelnosti poznatků z kurzu hodnotili účastníci spíše velmi kladně či kladně, tj. známkou jedna a dvě. Známka jedna zaznamenala nejvyšší hodnotu, tj. 41%, byť jen o jeden procentní bod nad hodnocením známkou dvě (40 %). Známkou tři hodnotilo využitelnost pouze 15 % účastníků a jen 4% je přesvědčeno, že poznatky spíše vůbec nevyužije. Tyto výsledky potvrzují, že projekt byl připraven velmi kvalitně a pečlivě, tj. podařilo se připravit kurzy s takovým obsahem a s takovým profesionálním vedením, aby účastníci získali prakticky využitelné poznatky a zkušenosti, které vyplní mezery ve vzdělání, tj. učitelé je potřebují k tomu, aby je využili ve výuce. Svou roli tu sehrál jistě i fakt, že atmosféra a celkové naladění v kurzech vytvořilo předpoklad i pro sdílení zkušeností navzájem mezi účastníky a k podpoře postojů a ujištění se o vlastní Vytvořeno v rámci projekt OPPA Adaptabilita „Tvorba a pilotní ověření systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků ve zdravotně-sociální oblasti“ (reg.č. CZ.2.17/1.1.00/32504) 14

profesionalitě. Zde je na místě uvést právě jeden z často deklarovaných názorů uváděných v otevřených otázkách na konci hodnotícího dotazníku, a to, že účastníci přicházeli do některých kurzů, aby se ujistili, že vědí a konají správně (nejčastěji v kurzu Prevence sociálně patologických jevů, Prevence syndromu vyhoření, Komunikace s žáky se zdravotním postižením). Využitelnost nových poznatků oceňovali opět v otevřených odpovědích v kurzech s jakoby okrajovou nebo opomíjenou tématikou (kurz Domácí násilí, Právní minimum pro pedagogy). Vynikající hodnocení dosáhly i kurzy Alternativní metody ve vyučování, kde se objevila didaktická tématika, a kurz Zdravotník zotavovacích akcí s tématikou první pomoci. Relativně nejnižší hodnocení získal kurz Dynamika školní třídy (průměrná známka 1,8). Účastníci sice kladně hodnotili významné problematiky vztahů ve třídě, klimatu třídy, ale nezískali pocit, že by jim kurz pomohl řešit konkrétní situace. Rozbor těchto výsledků s lektory ukázal, že kurz by potřeboval větší hodinovou dotaci, nebo návazný kurz se specifickými tématy, jako je komunikace s rodiči, komunikace s obtížným žákem, kurz asertivity, emoční inteligence apod. Na tato témata upozorňovali účastníci v prostoru otevřených otázek na konci hodnotícího dotazníku. Závěrem lze tedy uvést, že projekt celkově splnil daný cíl, ale zároveň ukázal další oblasti významné pro další vzdělávání pedagogů středních škol.


3.4 Otázka č. 4 – kvalita výkladu Otázka č. 4 zkoumala, zda byly výklady dobře srozumitelné a pochopitelné. Cílem bylo zjistit kvalitu výuky v kurzu, tj. schopnosti lektora strukturovat výuku do logických celků a srozumitelně formulovat myšlenky. Hypotéza předpokládala, že při pečlivém výběru lektorů by mělo dosahovat hodnocení stupněm jedna až dvě.

Výsledky tuto hypotézu zpřesnily následovně. Známkou jedna bylo hodnoceno 69% lektorů, tj. dvě třetiny lektorů. Drobné výhrady k jejich vystupování se odrazily ve známce dvě, kterou udělilo 21% účastníků kurzů. Nicméně 8% účastníků udělilo lektorům známku tři, 2 % hodnotila známkou čtyři. Výsledky tedy ukazují, že projektový tým provedl pečlivý výběr lektorů. Vynikající hodnocení lektorů je i důkazem kvalitní práce metodického vedení lektorů a průběžného vyhodnocování jednotlivých hodin. Pravidelné monitorování kurzů umožnilo metodikům shromažďovat poznatky z výuky a následně je analyzovat s lektory. Výraznější nespokojenost s lektory byla často zaznamenána již přímo v samotné hodině, na to bylo možné reagovat pohotově. Více k hodnocení lektorů viz otázka č. 5.


3.5 Otázka č. 5 – spokojenost s praktickými příklady Otázka č. 5 zkoumala, jak účastníci hodnotili svou spokojenost s praktickými příklady a ukázkami, kasuistikami a návody. Cílem bylo zjistit kvalitu lektora a jeho schopnost didaktického ztvárnění obsahu předkládaného učiva. Vzhledem k tomu, že k lektorování byli osloveni zkušení odborníci s pedagogickou nebo lektorskou praxí, očekávali jsme, že spokojenost s didaktickou stránkou kurzu a spojení s realitou, bude na vysoké úrovni. Metodické vedení lektorů se rovněž soustředilo na propojení teorie s praxí právě vysokou mírou ilustrativních případů. Hypotéza tedy předpokládala hodnocení nejčastěji známkou jedna či dvě.

Výsledky potvrdily tuto hypotézu konkrétně takto: Známkou jedna hodnotilo 39% účastníků všech kurzů a shodně hodnotilo známkou dvě opět 39% účastníků. 17 % účastníků hodnotilo příklady známkou 3, 5% účastníků je hodnotilo známkou čtyři. Celkově lze tedy tvrdit, že se podařilo zaujmout účastníky kurzů autentickými zkušenostmi lektorů pocházející z jejich vlastní praxe. Pro příklad uvádíme, že kurzy První pomoc a Zdravotník zotavovacích akcí a Pedagog a žáci s chronickou chorobou vedli lékaři z praxe, záchranáři a zdravotní sestry, v kurzu Komunikace s žákem v kurzu Prevence sociálně patologických jevů se objevila etopedka z praxí z diagnostického ústavu, speciální pedagog Vytvořeno v rámci projekt OPPA Adaptabilita „Tvorba a pilotní ověření systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků ve zdravotně-sociální oblasti“ (reg.č. CZ.2.17/1.1.00/32504) 17

z výchovného ústavu pro mládež, v kurzu Domácí násilí právnička z praxí na krizové lince neziskové organizace pomáhající obětem Bílý kruh bezpečí, policista a právník zasahující u domácího násilí, v kurzu právník z občanské poradny, v kurzu Prevence syndromu vyhoření rodinná terapeutka a psycholožka s klinickou praxí. Účastníci kurzů hodnotili toto odborné zázemí lektorů velmi pozitivně i v otevřených otázkách. Sami ze své praxe učitelů převážně odborných předmětů oceňují význam praktických zkušeností pro předávání poznatků studentům. Vyzdvihovali především to, že většina lektorů dokázala reagovat na konkrétní dotazy a konzultace konkrétních situací se žáky. Odrazilo se to i v hodnocení jednotlivých lektorů, tj. pokud účastníci vyjádřili nespokojenost, bylo to většinou v souvislosti s nedostatečnou erudicí lektorů z praxe.


3.6 Otázka č. 6 – vystupování lektorů Otázka č. 6 zkoumala vystupování lektora a sloužila jako zpětná vazba především jim samotným a také metodikům pro představu, zda jsou vybraní lektoři vhodní pro účast na daném projektu. Celkové hodnocení však může podpořit tvrzení, zda byl projekt kvalitně připraven.

Zde prezentujeme souhrnné výsledky v hodnocení lektorů. Celkem bylo doloženo 1004 hodnocení jednotlivých lektorů. Počet lektorů v kurzech se pohyboval od jednoho do pěti. Následující výsledky opět dokladují vysokou úroveň vybraných lektorů a kvalitní metodické vedení. Známkou jedna hodnotilo lektory 56% účastníků, tj. více než polovina, známku dvě udělilo 24 %, známku 17% a známku čtyři pouze 3%.


Vzájemné srovnání výsledků ve výše uvedených kategoriích proměnných zřetelně koreluje. Výsledky se vzájemně podporují bez nápadně extrémních hodnot. Z tohoto důvodu můžeme tvrdit, že i jednoduché statistické metody prokazují celkovou kvaltu projektu.

3.7 Otázka č. 7 – organizační zabezpečení projektu Otázka č. 7 zkoumala spokojenost účastníků s organizací kurzů. Hodnocení sloužilo jako zpětná vazba pro koordinátory. Pod pojem organizační zabezpečení projektu rozumíme komunikaci s účastníky, informovanost, kvalitu školících materiálů, technické podmínky kurzu (učebna, teplo, světlo, nápoje apod.), časovou dotaci, časové rozložení, dostupnost apod. Vzhledem k náročnosti projektu obsahujících 12 kurzů, 2 různé organizátory a desítky lektorů a pilotáži vzdělávání jsme předpokládali hodnocení mezi stupněm 2 až 3. Učitelé jsou velmi nároční a zvyklí registrovat chyby, proto jsme očekávali zaznamenání každé chyby.

Výsledky prokázaly velmi solidní a stabilní organizační zabezpečení kurzů a potvrdil kvalitu spolupráce realizačního týmu s koordinátory partnerských škol.


4

SWOT analýza přínosů projektu

Tato doprovodná SWOT analýza si klade za cíl popsat zkušenosti s průběhem projektu optikou samotných partnerských škol, které se projektu zúčastnily, respektive pohledem koordinátorů projektu, zpravidla členů vedení škol, jejich ředitelů a zástupců, a propojit je s výsledky dotazníkového šetření mezi účastníky kurzů. Řada těchto zjištění zaznívala již v průběhu chodu realizace kurzů a na některé bylo možno pružně reagovat (např. úpravou termínů kurzů), některé již nebylo možné měnit, protože vyplývaly ze zadání projektu (např. nutná 80% docházka do kurzu pro získání osvědčení). Jiná vyplynula z neporozumění zadání cílů projektu nebo výrazné specifičnosti partnerské školy, která jí neumožnila zapojit své pedagogy do všech kurzů rovnoměrně. Toto vše jsou však cenné zkušenosti z realizace vzdělávacího projektu., které budou popsány detailněji níže. Některé školy byly naopak příjemně překvapeny komplexní nabídkou vzdělávání v sociálně zdravotní oblasti i kvalitou obsahu a zaměření výuky a využily ji maximálně pro odborný i osobnostní rozvoj svých pedagogů. Informace pro zpracování této SWOT analýzy byly získány oslovením koordinátorů a vedení škol s dvěma otevřenými anketními otázkami. Které 3 věci považujete za přínos účasti vaší školy a vašich pedagogů v projektu a které 3 věci se vám nelíbily, zklamaly vás nebo jste je neočekávali. Vyjádření nebylo limitované délkou a většina respondentů se vyjádřila výstižně a obsažně k nabídnutým oblastem. Odpovědi byly získány od 8 škol, do výsledků však byly zapojeny i zkušenosti realizačního týmu, především metodiků vzdělávání a koordinátorů.

4.1 Silné stránky projektu V této části analýzy popíšeme zaznamenané pozitivní zkušenosti a vnímaný přínos projektu pro školy, jak pro jejich systém DVPP a odborný a profesní rozvoj učitelů, ale i další možnou realizací vzdělávání pedagogů a případní rizika a hrozby. 4.1.1 Získání specifických informací, poznatků, zkušeností a dovedností Všechny výpovědi zaznamenaly výraznou spokojenost se získáním vysoce specializovaných informací ze zdravotně sociální oblasti. To je v souladu i s dotazníkem k hodnocení kurzů samotnými účastníky. Respondenti dále uváděli spokojenost se zprostředkováním zkušeností s prací se znevýhodněnými žáky, návody na řešení obtížných situací apod.


4.1.2 Profesionální vedení kurzů Hodnocení lektorů dopadlo taktéž souhlasně. Lektoři byli hodnoceni jako odborníci, kteří umějí zaujmout a prezentovat specifické znalosti. Výrazné hodnocení dosáhnul kurz Základní norma zdravotnických znalostí. Kladně byla hodnocena možnost konzultovat s nimi aktuální problém ve výuce jak v rámci vedení i kurzů, tak možnost kontaktovat lektory přímo. Tuto zkušenost účastníci preferovali nad možností anonymního kladení dotazů, které umožňovalo Informační a poradenské centrum. 4.1.3 Možnost kontaktování odborníků Především sociálně pedagogických kurzech se osvědčily informace umožňující kontaktovat poradenské instituce či odpovědné instituce a vysvětlení smyslu práce těchto institucí, např. sociální odbory městských úřadů a oddělení sociálně právní ochrany dětí, občanské poradny, pedagogicko-psychologické poradny, speciálně pedagogické poradny, dále kontakty na speciální odborníky zabývající se specifickou problematikou, např. kriminalitou mládeže, psychiatrie, etopedie, školskými zákony apod. 4.1.4 Rozvoj poznatků z oblastí mimo hlavní oblast zájmu pedagogů Vstupní analýza projektu ukázala, že pedagogové mají primárně zájem vzdělávat se v oborech, které vyučují, a potvrdila, že za svou roli považují předávání poznatků. Výrazně menší panuje přesvědčení, že smyslem práce na střední škole je i žáky vychovávat, motivovat a formovat ke zdravému životnímu stylu a smysluplnému trávení volného času, a k občanským postojům. Proto je významné, že respondenti neváhali označit za přínos projektu právě možnost věnovat se těmto opomíjeným oblastem a ukázat způsoby a techniky, jak pracovat se středoškolskou mládeží.V tomto smyslu byl vysoce hodnocen kurz Dynamika školní třídy, kde si účastníci ozřejmili princip vzniku napětí a charakteristiky malé sociální skupiny. Zmíněn byl i kurz Prevence syndromu vyhoření s připomínkou toho, že vedení škol by mělo vytvářet podmínky pro odreagování stresové zátěže a vytváření systémů podpory pro své zaměstnance jako prevence selhávání a odchodu z profese. Vysoce kladně byl hodnocen kurz Právní minimum, který měl takový ohlas, že bylo proškoleno dvakrát více účastníků, než bylo původně plánováno. 4.1.5 Navázání kontaktů s pedagogy z jiných škol a sdílení zkušeností Většina kurzů měla delší průběh, což vedlo k možnosti seznámení se s jinými pedagogy, k navázání kontaktů. Jako přínos bylo považováno, že účastníci kurzů měli možnost vyměnit si zkušenosti s kolegy z jiných škol, seznámit se s problematikou na výrazně odlišných odborných školách, srovnávat situaci ve školství a řešením aktuálních otázek včetně konání Vytvořeno v rámci projekt OPPA Adaptabilita „Tvorba a pilotní ověření systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků ve zdravotně-sociální oblasti“ (reg.č. CZ.2.17/1.1.00/32504) 22

státních maturit, konfrontace řešení sociálně patologických jevů na školách a zkušenosti s jejich řešením a seznámení se s právními aspekty této problematiky. 4.1.6 Získání nových impulsů, inspirace a podpory Respondenti popsali, že účastníci kurzů ocenili příležitost k získání nových impulsů, podnětů k přemýšlení, k experimentování s novými technikami a přístupy, inspirace, jak si poradit s notoricky známými problémy v chování žáků apod. Zajímavé byly ukázky dobré praxe a podpora v tom, aby učitelé hledali své vlastní cesty- třebas odlišné od zaběhnuté tradice. 4.1.7 Podpora profesionality a hodnoty pedagogické profese Účastníci ocenili podporu své profese a vnímali kladně ocenění hodnoty vlastní práce. Často se objevil názor, že pedagog není vnímán žáky a společností s respektem, což snižuje vědomí hodnoty vlastní práce. Především kurz Prevence syndromu vyhoření odhalil specifika pedagogické profese a popsal škálu kompetencí od pedagogické až po organizační a manažerskou. Zamyšlení se nad souborem dovedností, kterými může učitel ovlivnit výuku a emoční klima ve třídě, bylo pro většinu účastníků překvapivým poznáním, které jim obrazně „narovnalo záda“ a umožnilo prožít hrdost na příslušnost k své profesi. 4.1.8 Možnost navázání spolupráce s jinými školami Díky navázání osobních kontaktů účastníků kurzů byla nakonec navázána spolupráce mezi školami, které by se jinak nepotkali. Školy si vyměňovali zkušenosti s organizováním preventivních programů, osvědčených lektorů či námětů pro mimoškolní činnost žáků. Došlo k výměně kapacit rekreačních objektů, zajištění služeb. Možnost sdílení zkušeností ocenilo i vedení škol. Bylo konstatováno, že školám a pedagogům chybí pravidelná místa ke vzájemného setkávání a řešení školské problematiky. 4.1.9 Vzdělávání zadarmo Vedení škol ocenilo, že do zajímavé nabídky vzdělávání nemuseli z rozpočtu alokovat značné finanční prostředky.


4.2 Slabé stránky projektu 4.2.1 Časová náročnost vzdělávacích kurzů Většina účastníků konstatovala, že kurzy jsou časově náročné. Kurzy pořádané SZŠ Ruská probíhaly jako celodenní školení a hodinová dotace se zřejmě jevila jako náročná. Koordinátoři si průběžně stěžovali, že je obtížné zajistit suplování za chybějící učitele, kteří se školí, a že to narušuje pravidelnost rozvrhu neustálými přesuny a změnami. VOŠSP zvolila druhý přístup, aby kurzy nenarušovaly výuku, tj. konání v odpoledních hodinách. V tom případě se výtky obracely k tomu, že kurzy narušují volný čas pedagogů. Sporadicky se objevil názor, že kurzy jsou časově předimenzované a že by se měly zkrátit. Odborná problematika kurzů však byla náročná, zkrácení by znamenalo rezignovat na kvalitu výstupů, což by ohrozilo splnění cílů projektu. Jako nejlepší řešení se nakonec ukázalo ke konci projektu realizovat kurzy na jednotlivých školách pro ucelené skupiny účastníků. 4.2.2 Nevhodné termíny Velmi časté výtky šly v průběhu projektu na termíny konání kurzů. Do projektu se však zapojilo celkem 11 škol-každá se svým specifickým ročním harmonogramem, proto bylo velmi obtížní sladit termíny kurzů tak, aby vyhovovaly všem. ¨Situaci zkomplikoval v roce 2010 také start státních maturit a náročná příprava většiny pedagogů, kteří prošli zaškolením. Tím se snížila kapacita k dalšímu vzdělávání a bylo velmi obtížné školy i pedagogy přesvědčit, aby věnovaly čas i dalšímu vzdělávání. Pocit přetíženosti byl citelný i při zahájení kurzů, s čímž se potýkali především metodici a lektoři. 4.2.3 Změny termínů konání kurzů Objevily se řídké výtky na změnu termínů kurzů. Ty se měnily z důvodu nemoci lektorů a nenaplněnosti kurzů. 4.2.4 Obtíže s naplňováním kurzů Koordinátoři partnerských škol nepochopili na počátku projektu, že se zavázali k proškolení závazného počtu unikátně proškolených osob, proto vysílali do kurzu stále ty samé pedagogy, tj. ty, kteří se vyznačují zájmem o vše nové.


4.2.5 Nedostatečný marketing Koordinátoři si stěžovali, že mají o kurzech pouze obecné informace o tématech kurzů a že nemohou učitele lépe motivovat k účasti. Výrazně tento nedostatek nepomohli ti účastníci, kteří svým kolegům vysvětlili, k čemu jim kurzy, které sami navštívili, mohou prospět. U kurzu Formování interkulturní komunikativní kompetence padaly výtky, že z názvu není možné poznat, o čem bude. Zde narážíme na generační rozdíly starší generace jazykářů, kteří se s tímto konceptem během svých studií nesetkali. Právě ti nakonec ocenili praktický dopad a využití v každodenní praxi. Nezájem o kurz se „zastrašujícím“ názvem se však odrazil v nízkém zájmu. 4.2.6 Nedostatek příkladů, málo konkrétních návodů Některé výtky se objevily na vrub lektorů a nedostatečném ilustrování problematiky na příkladech z praxe. Byly žádány konkrétní návody, jak jednat, nicméně je nutné uvést, že „kuchařky“ s jednoduchými recepty v pedagogické praxi neexistují. Každý případ či problém je nutné vidět ve svém kontextu, zjednodušené návody mohou někdy spíše ublížit či zhoršit situaci než ji vyřešit. 4.2.7 Nezajímavá problematika kurzů Velmi řídce se objevil názor, že některé kurzy jsou zbytečné. Jednalo se školy, které se vymykají běžnému pohledu na školy. Na gymnázium se hlásí nadaní žáci motivovaní ke studiu s jasnou perspektivou života, logicky mají tyto školy pocit, že se nemusejí zajímat o prevenci patologických jevů apod. Školy, které nemohou kvůli specifickým nárokům na profesi přijímat žáky s postižením, mají celkem oprávněný pocit, že jim není určena problematika žáků s chronickými chorobami či komunikace se žáky se zdravotním postižením. 4.2.8 Nezájem pedagogů o vzdělávání Koordinátoři komentovali obtížnost motivace pedagogů k dalšímu vzdělávání. Převládá pocit, že je kurů příliš, že jsou učitelé zahlceni nabídkou. Svou roli tu sehrálo i masivní povinné vzdělávání ke státním maturitám. Zároveň je nutné konstatovat, že původní nechuť účastnit se kurzů se v průběhu měnila a nakonec byli lektoři odměněni poděkováním za kvalitní obsah.


5

Souhrnné výkonové ukazatele projektu

V závěrečné části této analýzy předkládáme souhrnné statistické údaje, z kterých vyplývá naplněnost kurzů, počet realizací, účast partnerských škol a podíl obou hlavních realizátorů projektu.

5.1 Údaje za Vyšší odbornou školu sociálně právní Praha 10, Jasmínová 3166/37a Tabulka č.1 shrnuje průběh realizovaných kurzů a naplněnost jednotlivých běhů. Celkový počet účastníků v kurzech VOŠSP byl 233 pedagogů. Tab.č.1 Počty účastníků v kurzech VOŠSP. Zdroj: VOŠSP Praha, 2012.

Název kurzu Domácí násilí

Termín konání

Počet účastníků

18.10., 01.11., 08.11.2010

11

Domácí násilí

17.10., 02.11., 8.11.2011

8

Domácí násilí

20.2., 27.2., 8.3.2012

13

Domácí násilí

19.3., 26.3., 2.4.2012

10

Celkem účastníků

42

Dynamika školní třídy a skupinová práce 10.03., 31.03., 07.04.2011

15

Dynamika školní třídy a skupinová práce

5.3., 12.3., 23.4. 2012

16


10.11., 24.11., 01.12.2011

13

Celkem účastníků Formování interkulturní komunik.kompetence ICC Formování interkulturní komunik.kompetence ICC

44 27.01., 03.02., 17.02.2011

8

15.12.11, 05.1.,12.01.2012

8


16


Právní minimum

6.12.2011., 03.01., 10.01.2012

7

Právní minimum

11.01., 25.01., 01.02.2011

8

Právní minimum

03.11., 10.11., 24.11.2010

11

Právní minimum

18.04., 02.05., 09.05.2011

8

Právní minimum

19.3., 26.3., 2.4.2012

14


48

Prevence soc.patologických jevů u mládeže

5.10., 12.10.,19.10. 02.11.,09.11.,15.11.2010

10


18.01., 25.01., 01.02.2011 15.02., 22.02., 28.11.2011

9


03.10., 10.10., 18.10.2011 24.10., 31.10., 07.11.2011

9


28

Prevence syndromu vyhoření

20. - 22.1.2012

11


01.10. -03.10.2010

11


23.-25.5. 2012

12


01.04 - 03.04.2011

20


55


233


5.2 Počty účastníků v kurzech VOŠSP podle počtů podpory Tato tabulka analyzuje účast v kurzech podle počtu podpory. Za podpořenou osobu byl v projektu považován pedagog, který se zúčastnil alespoň jednoho kurzu a získal osvědčení o účasti. Celkový počet unikátně podpořených osob byl za VOŠSP 216, 16 účastníků se vrátilo i do dalšího kurzu a 1 osoba absolvovala celkem 3 kurzy.Celkem bylo proškoleno 233 osob. Tab.č.2 Počty účastníků v kurzech VOŠSP. Zdroj: VOŠSP Praha, 2012. Počet podpory: 1 – 1 krát podpořená osoba 2- 2 krát podpořená osoba 3 - 3krát podpořená osoba

Kurzy Domácí násilí Dynamika školní třídy a skupinová práce Formování interkulturní komunik.kompetence ICC Právní minimum Prevence soc.patologických jevů u mládeže Prevence syndromu vyhoření Celkový součet

1 37 37 15 46 28 53 216

2 5 7 0 2 0 2 16

3 Celkový součet 0 42 0 44 1 16 0 48 0 28 0 55 1 233

5.3 Počet účastníkův kurzech podle partnerských škol Formování interkulturní komunikativní kompetence ICC

Právní minimum

Prevence sociálně patologických Prevence jevů syndromu u mládeže vyhoření

Celkový součet účastník ů za školu

škola

Domácí násilí


SOŠ a SOU Čakovice Křesťanské gymnázium OA Heroldovy sady OA Resslova SOŠ a SOU Čakovice SOUO,Belgická SŠAI Weilova SZŠ Ruská SOU gastronomie,U krbu VOŠES a SPŠPT

2 0 3 2 0 2 3 3 0 13

1 0 1 3 0 2 10 7 0 17

2 1 0 1 0 3 2 1 0 0

1 0 4 1 0 6 7 5 1 3

4 0 4 2 0 3 3 5 0 0

2 0 3 3 1 7 5 12 0 3

12 1 13 12 1 23 30 33 1 36

VOŠSP VOŠZ a SZŠ Alšovo nábř. Celkový součet

1

1

3

3

6

17

31

12 42

2 44

3 16

17 48

1 28

2 55

37 233


5.4 Souhrnná tabulka SZŠ Ruská – počet účastníkův kurzech podle partnerských škol Tabulka předkládá celkový počet proškolených osob za Střední zdravotnickou školu Ruská v Praze 10. V tabulce jsou uvedeny pouze osoby proškolené v kurzech DVPP. Tab.č.4 – Počet účastníků v kurzech proškolených SZŠ Ruská. Zdroj: SZŠ Ruská, 2012.

Název školy/Kurzy ČAO Resslova Křesťanské gymnázium OA Heroldovy sady SOŠ a SOU Čakovice SOŠ a SOU Weilova SOU gastronomie U krbu SOU Obchodní Belgická SZŠ Ruská VOŠ ekonomických studií Podskalská VOŠSP Jasmínová VOŠZ a SZŠ Alšovo nábř. Celkový součet

Komunik ace s osobami se Alternativn zdravotní í m metody postižení vyučování m 2 1 2 0

Pedagog a žáci s chronicko u chorobou 3 0

3 2 7 3 3 5

5 2 2 0 3 17

1 0 9 0 3 5

Výchova k reprodu kčnímu zdraví 1 1 0 2 1 0 2 11

4 3

1 2

0 0

0 0

1 0

3 0

8 5

3 37

3 36

3 24

0 21

3 98

6 66

18 282

Základn í norma zdrav. znalostí 2 2 1 8 2 63 4 11

Zdravotní k zotavovací Celkový ch akcí součet 5 14 13 16 1 11 13 27 8 28 66 6 21 11 59


5.5 Souhrnná tabulka SZŠ Ruská – přehled uspořádaných kurzů a počet účastníků v kurzech SZŠ Ruská proškolila celkem 306 unikátních osob. Čtyř konferencí a seminářů se zúčastnilo víc jak 200 osob celkem, z toho unikátně bylo proškoleno 24 osob. Alternativní metody vyučování – nové metody 31.5. – 1.6.2010

12

20.9. – 22.9.2010

12

29.11. – 30.11.2010

13 celkem

37

Komunikace s osobami se zdravotním postižením 1.6. – 30.6.2010

12

25.10. – 1.12.2010

13

23.3. – 20.4.2011

11 celkem

36

Pedagog a žáci s chronickou chorobou 24.2. – 10.3.2011

12

7.6. – 21.6.2011

12 celkem

24

Zdravotník zotavovacích akcí 4.5. – 1.6.2010

10

26.10. – 23.11.2010

13

7.3. – 11.4.2011

14

8.6. – 23.6.2011

13

31.2. – 19.3.2012

16 celkem

66

Výchova k reprodukčnímu zdraví 10.10. – 25.10.2011

13

5.12. – 20.12.2011

8 celkem


21

Základní norma zdravotnických znalostí 18.1. – 1.2.2011

15

15.2. – 1.3.2011

16

15.3.29.3.20111

14

12.4. – 26.4.2011

15

3.5. – 17.5.2011

13

23.11. 14.12.2011

10

27.3. – 11.4.2012

15 celkem

98

Semináře a konference* Seminář Detekce rizikových faktorů ve zdravotně sociální oblasti - 12.12.2012

18

Seminář Současnost ve zdravotní a sociální péči – 27.6. 2011

23

Konference Prevence syndromu vyhoření 26.6. 2012

9 celkem


50 306

* Údaje za semináře a konference obsahují pouze počet unikátně proškolených osob.

5.6 Celkový počet proškolených osob v projektu

škola

Počet proškolených osob v kurzech

Počet proškolených osob na konferencích a seminářích

Střední zdravotnická škola, Ruská, Praha 10

282

50

Vyšší odborná škola sociálně právní, Praha 10

216

0

Celkem proškolených osob

548


6

Závěr

Předložené statistické ukazatele potvrzují, že projekt splnil monitorovací indikátory tak, jak se v žádosti projektu zavázal. Bylo proškoleno více jak 521 osob. Překročena byla i minimální hranice 471 úspěšně podpořených osob, a to údajem 548 unikátně úspěšně podpořených osob. Byly zorganizovány 2 konference a 2 semináře, které se podařilo naplnit účastníky z řad pedagogů partnerských škol. Ke všem akcím byly vydány tištěné a elektronické sborníky. V průběhu projektu se podařilo zrealizovat i chod 2 informačně poradenských center na podporu vzdělávání pedagogů a zajistit informace na webových stránkách projektu. Závěry analýzy lze shrnout do následujících bodů.

1. Pedagogové a vedení škol mají zájem o další vzdělávání v sociálně zdravotní oblasti. 2. Školy mají zájem se organizovat do partnerských vztahů a přijímají je jako pozitivní obohacení své činnosti. 3. Vzdělávání pedagogů je vhodné realizovat přímo na školách. 4. Vedení škol nese odpovědnost za vytváření podmínek pro další vzdělávání a mělo by pravidelně monitorovat vzdělávací potřeby učitelů.

5. Pedagogové potřebují a vyžadují pro svou profesi soustavnou podporu ve vzdělávání. Tento poslední závěr vyznívá jako apel i pro udržitelnost profese pedagoga a jeho trvalý pracovní výkon. K těmto myšlenkám se přihlásila i konference pořádaná 26.6. 2012 k tématu syndromu vyhoření. Smyslem pedagogické profese je sice primárně předávat poznatky a formovat dovednosti u žáků, ale základem pedagogické činnosti je vytvářet a udržovat vztahy – a to na všech rovinách: žák – žák, učitel – žák/žáci, učitel – učitel, tj. přispívat k takovému klimatu ve škole, které facilituje učební situace a učení vůbec. V tomto smyslu se díky vzdělávacím kurzům, seminářům a konferencím, podařilo seznámit většinu pedagogů partnerských škol projektu s těmito myšlenkami a vést je k uvědomění si možností rozvoje vlastní profese ve prospěch všech účastníků vzdělávacího procesu. Analýzu vypracovala Mgr. Ivana Mičínová, analytička projektu Vytvořeno v rámci projekt OPPA Adaptabilita „Tvorba a pilotní ověření systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků ve zdravotně-sociální oblasti“ (reg.č. CZ.2.17/1.1.00/32504) 32

pedagogických pracovníků

Recommend Documents